INFORMAČNÍ SERVIS

Předsednictvo SMO ČR jednalo
společně s Předsednictvem ZMOS 18. dubna v Brně
Cílem jednání bylo především projednání plánu společných
aktivit obou asociací v oblasti evropské politiky v roce 2007.
Plán, který představila vedoucí oddělení vnějších vztahů Kanceláře
SMO ČR Milena Jabůrková, předpokládá spolupráci ve třech hlavních
oblastech, kterými jsou prosazování zájmů samospráv v legislativě
EU, posilování pozic obou asociací v CEMR a konkrétní aktivity v rámci
vzájemné spolupráce. V materiálu jsou také identifikovány hlavní
oblasti legislativy EU, které mohou zasáhnout do kompetencí samospráv
a které budou předmětem analýzy a lobbování.
Projednávána byla pochopitelně také příprava společného pracoviště
v Bruselu. Model spolupráce je navržen tak, aby byl efektivní
a přinášel konkrétní výsledky, které budou pravidelně hodnoceny,
a výstupy budou prezentovány svým členům. Je nutné zajistit zpětnou
vazbu mezi kanceláří v Bruselu a členskou základnou. Výsledky
práce budou záležet jak na kvalitě práce lidí v Bruselu, tak na kvalitě
zpracovávání podnětů z Bruselu odbornými garanty v domovských
kancelářích obou svazů. Slavnostní otevření Domu samospráv v Bruselu
se bude konat 6. června 2007 (viz str. 3).
Podle primátora Zbyňka Stanjury bude třeba věnovat zvláštní pozornost
oblasti veřejné podpory, ve které vidí rizika pro města, především
pro dopravní podniky jimi vlastněné. Přijetí legislativy omezující
veřejnou podporu by mohlo vést až k rušení těchto společností.
Tento problém se týká cca 30 měst v ČR. Slovenští kolegové upozornili
zase na oblast energetické politiky a politiky životního prostředí,
ve kterých je potřeba analyzovat případné dopady na samosprávy.
Některé z dopadů těchto politik, jako je např. zajištění energetické
úspornosti veřejných budov a realizace protipovodňových opatření,
znamenají velkou zátěž pro obecní rozpočty a budou vyžadovat
dotace z Evropské unie. Milena Jabůrková ujistila, že analýza dopadu
na samosprávy výše zmíněných politik bude úkolem společného
pracoviště.
Místopředsedkyně ZMOS Viera Krakovská uvedla, že hlavní smysl
společného pracoviště vidí ve včasném zachycování legislativy
ve fázi jejího vzniku v evropských institucích. Většina legislativy EU
byla doposud vyjednávaná státními orgány bez účasti samospráv
a v mnoha případech jsou některá opatření (např. odpadová politika
na Slovensku) nevýhodná pro samosprávy, ale naopak výhodná pro
různé lobbistické skupiny.
Členové obou předsednictev závěrem tohoto bodu přijali usnesení,
ve kterém schválili společný plán aktivit pro rok 2007 i navrhovaný
model fungování společného pracoviště SMO ČR a ZMOS v Bruselu.
Výkonným místopředsedům bylo uloženo tyto společné aktivity
zajistit.
V další části programu se obě asociace informovaly o stádiu příprav
čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů v novém
programovacím období EU 2007–2013. K situaci na Slovensku Viera
Krakovská konstatovala, že dojde ke zpoždění čerpání, a to vlivem
přehodnocení Národního strategického a referenčního rámce po parlamentních
volbách v r. 2006. První výzvy se tak očekávají až na přelomu
roku 2007/2008. Hranice pro čerpání prostředků z operačních
programů je stanovena na 500 obyvatel. Obcí se týká osa 3 a 4, kde je
velmi málo finančních prostředků. DPH není uznatelným nákladem.
ZMOS prosazuje, aby se obce podílely na dofinancování projektů
5 %, 20 % bude financovat stát a 75 % Evropská unie. Velkým problémem
je nevyjasněná situace týkající se projektů připravených městy
a obcemi v minulém programovacím období. Tyto projekty byly
odsunuty do tzv. „zásobníku projektů“, avšak není jasné, jaký bude
další postup v jejich financování, zda tyto projekty budou přesunuty
do dalšího období. Velkou pozornost si zasluhují projekty v oblasti
protipovodňové ochrany a odpadového hospodaření, které obce
bez finanční spoluúčasti EU a s přispěním státu nebudou schopny
realizovat. Milan Muška doplnil, že polovina všech prostředků alokovaných
pro Slovensko ve strukturálních fondech na celé období
2007–2013 půjde na velké infrastrukturní projekty (železnice, dálnice)
a další zdroje půjdou na realizaci velkých operačních programů.
Regionální operační programy budou administrovány kraji. ZMOS
toto řešení podporuje, avšak existuje obava, jak kraje tento proces
zvládnou a zda budou o těchto prostředcích rozhodovat dle potřeb
a efektivně.
O situaci v České republice hovořila Milena Jabůrková, na stránkách
INS vám podáváme průběžné informace. Zbyněk Stanjura prezentaci
doplnil, že DPH je v ČR uznatelným nákladem a nyní je předmětem
jednání návrh na rozdělení kofinancování projektů ve výši 7,5 %
obce, 7,5 % stát. Daniela Vernerová vyzdvihla skutečnost, že v České
republice se podařilo prosadit průběžné financování, což je veliký
úspěch.
Poslední bod jednání byl věnován výměně informací o současném
stavu a aktualitách v oblasti nové legislativy týkající se obcí
v obou zemích. K tomuto bodu proběhla rozsáhlá diskuse. Místopředseda
Svazu Stanjura poukázal především na nespokojenost obcí
a měst s úhradou výkonu státní správy, která v České republice není
dostatečná, a systém rozpočtového určení daní, který je nespravedlivě
skokový dle počtu obyvatel. Svaz prosazuje jeho novelizaci, která
by měla zohlednit i další kritéria, jako např. počet žáků ve školách,
jaké služby město poskytuje apod. Místopředsedkyně ZMOS Krakovská
rovněž potvrdila nedostatečné krytí nákladů spojených s výkonem
přenesené působnosti a doplnila tuto kritiku o problém, se kterým
se jak slovenské, tak české obce často setkávají: jedná se o to, že
vláda a parlament schvalují zákony bez analýzy finančního dopadu
na obecní rozpočty. Ředitel finanční sekce Kanceláře ZMOS Jaroslav
Mrva velmi podrobně seznámil s důsledky daňové reformy na Slovensku
a s jejími dopady na obce a města (podrobně viz INS č. 4-5).
ze zápisu Gabriely Hermannové
zpracovala Lenka Zgrajová