pÅÃloha 2 - Pražská vysoká Å¡kola psychosociálnÃch studiÃ
pÅÃloha 2 - Pražská vysoká Å¡kola psychosociálnÃch studiÃ
pÅÃloha 2 - Pražská vysoká Å¡kola psychosociálnÃch studiÃ
- No tags were found...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Příloha č. II.<br />
rkázky seznamu citací a způsob uvádění pramenů a literatury<br />
Modifikace platné normy sice upřednostňuje určité změny ve způsobu citování, ale<br />
v evropském pojetí se připouští přesto několik dalších způsobů uvádění literatury v odborných<br />
pracích. Student/ka si může zvolit některý z nich, ale pak je nutné zvolený způsob důsledně<br />
používat v celé práci.<br />
Uvádění údajů v Seznamu literatury na konci závěrečné práce<br />
Monografie<br />
Jméno a příjmení<br />
Příjmení autora nebo autorů je psáno vždy velkým písmem, za příjmením následuje čárka, za ní<br />
pak celé křestní jméno malým písmem a tečka. Přípustný způsob je stále ještě i iniciála<br />
křestního jména. Student má možnost si zvolit jeden z těchto dvou způsobů, ale pak už jej musí<br />
používat v celém seznamu literatury.<br />
Poslední novelizace normy zavádí tento způsob:<br />
NOVÁK, Jiří.<br />
Před novelizací téže normy se používal způsob:<br />
NOVÁK, J.<br />
Student(ka) si může vybrat z těchto 2 způsobů citací.<br />
Název publikace, místo vydání, název nakladatelství a rok vydání, identifikační číslo<br />
Po příjmení a jménu následuje název publikace, který se píše kurzívou. Za názvem publikace je<br />
tečka. Pak se uvádí místo, kde byla publikace vydána, za ním dvojtečka, název nakladatelství<br />
nebo jméno nakladatele, čárka, rok vydání. Za tečkou následuje číslo ISBN. Je také možno<br />
uvádět rok vydání hned po tečce za křestním jménem nebo za iniciálou křestního jména. Tehdy<br />
je dvojí možnost: rok už na konci neuvádět, nebo jej uvést znovu. Celkový počet stránek je<br />
údaj dobrovolný, nemusí se uvádět.<br />
Příklady:<br />
NOVÁK, Jiří. Péče o duši jako lokální problém. Praha: Academia, 2006. 58 s. ISBN 80-7284-<br />
539-6.<br />
NOVÁK, J. Péče o duši jako lokální problém. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-7284-539-6.<br />
1
NOVÁK, Jiří. 2006. Péče o duši jako lokální problém. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-7284-<br />
539-6.<br />
NOVÁK, J. 2006. Péče o duši jako lokální problém. Praha: Academia. 58 s. ISBN 80-7284-<br />
539-6.<br />
Student(ka) může volit jeden z těchto čtyř způsobů.<br />
Dřívější publikace ISBN ještě neměly, začalo se uvádět až od 80-tých let. Celý bibliografický<br />
údaj s ISBN se uvádí pouze v celkovém seznamu pramenů a literatury na konci práce.<br />
Vydání<br />
První vydání se nepíše, každé další vydání se uvádí, u české literatury např. 3.vyd., Nové rozš.<br />
vyd., 5. autoriz. přeprac. vyd., u anglické 5th ed.. Vydání se uvádí hned za názvem publikace.<br />
Někdy se vyskytuje také např. Vyd. 5.<br />
Příklad:<br />
KOUKOLÍK, František. LidskČ mozek. 2. akt. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2002. 451 s. ISBN<br />
…..<br />
BUBER, M. Ich und Du. 11. Aufl. Heidelberg: Schneider-Lambert, 1983. (Zde ještě není<br />
ISBN.)<br />
Překladatel<br />
Pokud je publikace přeložena, je třeba uvést jméno překladatele za názvem publikace. Jméno a<br />
příjmení překladatele se píše v tomto pořadí velkým písmem (dříve se psalo jeho příjmení<br />
malým písmem). Příklad:<br />
GROF, S. Za hranicemi mozku. Narození, smrt, transcendence. Přeložil Petr BOŠ. Praha:<br />
Gemma89, 1992. 346 s. ISBN 80-85 206-12-9.<br />
Je možné také používat zkratku Přel., ale pak zase všude stejně.<br />
Více autorů<br />
U jmen dvou autorů se používá spojka „a“, nebo u anglické publikace and či zkratka a. Pokud<br />
jsou tři autoři, je spojka „a“ před tím posledním. V Seznamu literatury se uvádějí v novelizaci<br />
normy čtyři autoři, ostatní se zahrnují do zkratky aj., před kterou se nedělá čárka. V angličtině<br />
se používá et al. a před et se čárka dělá. V textu se pak píší pouze dva autoři, pokud je jich<br />
více, uvádí se jen první a zkratka aj.<br />
Příklad:<br />
HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. PsychologickČ slovník. Praha: Portál, 2000, s. 60.<br />
ISBN 80-7178-303-X.<br />
2
Nebo:<br />
HARTL, P. a HARTLOVÁ, H. PsychologickČ slovník. Praha: Portál, 2000, s. 60. ISBN 80-<br />
7178-303-X.<br />
U slovníků je nutno uvést za rokem vydání po čárce jednotlivé stránky, odkud byla příslušná<br />
informace převzata – a to i při nepřímé citaci. V žádném případě se u slovníků nebo<br />
encyklopedií neudává celkový počet stránek.<br />
Příklad:<br />
MATOUŠEK, O. aj. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003, s. 36, 108. ISBN 80-7178-<br />
548-2.<br />
Pokud jsou vydány dvě monografie od téhož autora nebo autorů ve stejném roce, přidává se<br />
k příslušnému roku malé písmeno abecedy bez předchozí mezery. Příklad:<br />
KRATOCHVÍL, Stanislav. Základy psychoterapie. 3. vyd. Praha: Portál, 2002a. ISBN ….<br />
KRATOCHVÍL, Stanislav. Klinická hypnóza. 3. vyd. Praha: Grada, 2002b. ISBN …..<br />
Nakladatelství<br />
U názvu nebo jména vydavatele se nepíše „s.r.o.“, „ a synové“ a nepoužívají se různé znaky, i<br />
když jsou v názvu nakladatelství uvedeny. Nepoužívá se také název „nakladatelství“,<br />
„vydavatelství“, „Publishing“, ale používá se „Press“ nebo „Tisk“. Nakladatelství v češtině se<br />
užívá jedině ve spojení s adjektivem např. Pedagogické nakladatelství, ale nikoliv<br />
Nakladatelství Grada, tedy v tomto případě se uvede pouze Grada. Také se nepíše název<br />
nakladatelství velkým písmem, i když je to tak uvedeno v záhlaví příslušné organizace. To je<br />
vyhrazeno pouze jménům autorů a zkratkám (např. UK – Univerzita Karlova).<br />
Kapitoly z monografií<br />
U rozsáhlých sborníků s více autory je lépe uvést na začátku citace kapitolu příslušného autora.<br />
Je však nezbytné dále uvést celou publikaci, odkud se kapitola vzala. Autoři a název celé<br />
publikace se uvádí po předložce In (nyní je za ní dvojtečka). V tom případě se kurzívou píše<br />
pouze název celé monografie, nikoliv název uvedené kapitoly. Pokud jsou hlavní autoři celé<br />
monografie uvedeni v publikaci jako editoři, píše se za jejich jménem (ed.), v češtině stejně, ať<br />
jde o jednoho nebo více editorů. V anglickém názvu pak v množném čísle (eds.). Za rokem<br />
vydání je čárka a rozsah kapitoly uvedený stránkami od – do. Stránky se označují písmenem s.<br />
před jejich čísly.<br />
3
RŮŽIČKA, J. a ČÁLEK, O. Antropologicko hermeneutická psychoterapie, základní témata.<br />
In: Jiří RŮŽIČKA, ed. Psychoterapie V. Sborník přednášek. Praha: Triton, 1998, s. 9 - 19.<br />
DOSTÁLOVÁ, Olga a ŠIKLOVÁ, Jiřina. Sociální práce v paliativní medicíně. In: Jiří<br />
VORLÍČEK, Zdeněk ADAM a Yvona POSPÍŠILOVÁ, ed. Paliativní Medicína. 2.vyd. Praha:<br />
Grada, 2004, s. 485 – 504.<br />
MATOUŠEK, Oldřich a Pavel HARTL. Nároky sociální práce a syndrom vyhoření. In:<br />
Oldřich MATOUŠEK aj. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003, s. 51-63.<br />
Články v časopisech<br />
Za jménem nebo jmény autorů článku v časopisu se píše název článku normálně, nikoliv<br />
kurzívou. Po tečce název časopisu kurzívou, tečka, rok, kdy článek vyšel, ročník, který<br />
označuje dobu vydávání časopisu a je uveden v jeho tiráži, číslo časopisu a stránky od – do,<br />
vše odděleno čárkami. Na konci tečka. Pokud je údaj takto úplný, není nutno psát roč.<br />
(označuje ročník), č. (označuje číslo), s. označuje stránku. Pokud něco chybí, je nutno označit<br />
zkratkou, o jaký údaj se jedná. U časopisů se dává na konci za tečkou ISSN (což je obdoba<br />
ISBN u knih).<br />
Příklad:<br />
USLAR, D. Psychologie und philosophische Hermeneutik. Daseinsanalyse. 1996, roč. 13, č.<br />
1, s. 1-17. ISSN ….<br />
TOSELAND, R.W., BLANCHARD, C.G. a MCCALLION, P. A problem solving intervention<br />
for care givers of cancer patients. Soc. Sci. Med. 1995, 40, 4, 517-528. ISSN ….<br />
VASKOVÁ, V., ÚLEHLA, I. a KOVÁŘ, M. Komunitní plánování jako součást reformy<br />
sociálních služeb. Sociální politika. 2001, 27, 11, s. 8-9. ISSN …..<br />
U názvů časopisů je třeba zjistit na internetu, zda název časopisu nemá zavedenou zkratku,<br />
která se pak použije místo celého názvu.<br />
Pokud jde o málo známý časopis, je vhodné uvést místo, kde je vydáván. V některých<br />
výkladech normy se dokonce doporučuje uvádět místo vydávání časopisu a po dvojtečce<br />
vydavatele - stejně jako u monografie. Není třeba to užívat u známých tuzemských časopisů,<br />
spíše u málo známých časopisů cizích, případně u periodik vydávaných občanskými<br />
sdruženími, také u elektronických časopisů.<br />
U Psychoterapeutických sešitů je otázka, zda se jedná o publikaci nebo časopis. Pokud by to<br />
byla publikace, píše se In Psychoterapeutické sešity. Pokud jde o časopis, píše se jen<br />
4
Psychoterapeutické sešity. Jednalo-li by se o samizdat, dohodli jsme se, že to budeme<br />
považovat za časopis.<br />
RŮŽIČKA, Jiří. Úvod do balintovských skupin. In: Psychoterapeutické sešity 3. Kabinet<br />
psychoterapie PKLFUK, 1984a, s…..<br />
RŮŽIČKA, Jiří. Etika a psychoterapie. In: Psychoterapeutické sešity 11. Praha: Kabinet<br />
psychoterapie PK LFUK, 1984b, s. 1-19.<br />
Disertační a diplomové práce<br />
GALUSOVÁ Veronika. Děti s vážnČm zdravotním postižením v náhradní rodinné péči.<br />
Bakalářská práce. Praha, 2004. Pražská vysoká škola psychosomatických studií. 74 s. Vedoucí:<br />
PhDr. ……….<br />
KOUBA, P. Studie k ZollikonskČm seminářům. Diplomová práce. Praha, 1999. Univerzita<br />
Karlova. Filosofická fakulta. Katedra filosofie. Vedoucí: Mgr.……<br />
Sborník ze sjezdu<br />
HEARN Gerhart, ed. The general systems approach: Contribution toward a holistic<br />
conception of social work. New York: Council on Social Work Education, 1969, s. 5–11.<br />
Přednáška na sjezdu nebo konferenci<br />
LIONELLS, Matthew. Interpersonal psychoanalysis. Czech-American symposium on<br />
psychotherapy. Prague, August, 1995.<br />
Nepublikované dílo<br />
PATOČKA, Jan. Revize pojetí vědy u Medarda Bosse. Ineditní text. Archiv J. Patočky. Praha:<br />
Filosofický ústav AVAR.<br />
Internetové citace<br />
Typ média<br />
je povinný údaj, nejpoužívanější jsou typy :<br />
- online,<br />
- CD-ROM,<br />
- disketa 3,5.<br />
Symbol © za nímž je uvedeno jméno a příjmení autor/a,ky práce označuje copyright, tedy<br />
označení autorských práv.<br />
5
Pro některé údaje (datum aktualizace, vytvoření stránky) je možné použít v prohlížeči funkci<br />
„Vlastnosti stránky“.<br />
Obecné zásady internetových citací uvedené za literaturou jako Internetové zdroje 1<br />
JMÉNO autora. Nadpis článku. Název stránky [online]. ©rok, datum publikování. Datum<br />
poslední revize [cit. kdy]. URL adresa stránky.<br />
Pokud je uvedena jako autor organizace píše se na prvním místě její název velkým písmem<br />
např. UNICEF. Datum citování lze uvést zkratkou buď cit. nebo vid.<br />
Praktické příklady<br />
Webové sídlo, internetový portál<br />
Jméno tvůrce. Název. [Typ nosiče]. Místo: nakladatel, datum publikování, datum revize [datum<br />
citování]. Internetová adresa.<br />
POSPÍŠILOVÁ Jindřiška. Knihovny.cz: Projekt portálu knihovnickČch služeb pro veřejnost<br />
[online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2004 [vid. 2010-04-26]. Dostupné z: …..<br />
Webová stránka – vedlejší webová stránka<br />
Jméno tvůrce webového sídla. Název vedlejší stránky. Název webového sídla [Typ nosiče].<br />
Místo: nakladatel, rok publikování, datum revize [datum citování]. Adresa webové stránky.<br />
ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Literatura a knihovny. MKCR.cz [online]. Praha:<br />
Ministerstvo kultury, ©2007 [cit. 2012-08-16]. Dostupné z: ……….<br />
Příspěvek do webového sídla<br />
Jméno autora příspěvku. Název příspěvku. In: Tvůrce webového sídla. Název webového sídla<br />
[typ nosiče]. Místo:nakladatel, datum, datum revize [datum citování]. Přístupné z: …….<br />
BOROVIČKOVÁ, R. V japonském stylu. In: BORGIS. Novinky.cz [online]. Praha: Borgis,<br />
©2012, 12. dubna 2012 [vid. 2012-10-18], Dostupné z: ……….<br />
Citace v textu<br />
Způsob citování u jednotlivých údajů v práci je dvojí: pod čarou nebo v textu.<br />
Příjmení v textu i pod čarou se mohou psát malými písmeny, je však dovoleno a výhodné pro<br />
přehlednost závěrečné práce používat v odkazech velká písmena na místě, kde je jméno<br />
spojeno s celým odkazem. Zvolený způsob je třeba opět zachovávat v celé práci jednotně.<br />
Pokud se uvádí více publikací v jedné závorce, je třeba jména prvních autorů těchto publikací<br />
oddělit středníkem. Příklad:<br />
(SKÁLA, 1996; BAMBOR, 2002).<br />
1 Pro ně platí také uvedení jména autora na prvním místě, pokud není, tedy rovnou název článku a abecední<br />
seřazení podle prvního písmene.<br />
6
Při přímé citaci nebo informaci ze slovníku musí být uvedena ještě stránka (LŽIČKA, 2003, s.<br />
79).<br />
Varianta citačních odkazů č. 1:<br />
Citování pod čarou. Používá se do textu číslování z ikony „Vložit“, „Poznámka pod čarou“ a<br />
automatické značení číslování u údaje příslušného autora. Uvádí se klasická citace v celé verzi<br />
pod čarou na téže stránce. Čísla poznámek pod čarou postupně pokračují. Neuvádí se vydání,<br />
překladatel nebo ISBN, které jsou uvedeny vzadu. V citaci se pak nikdy nepíše str., ale pouze<br />
s. a odpovídající číslo strany.<br />
Jinak se může použít také kratší harvardský způsob, tj.např. (KADLEČKOVÁ, 2008, s.84).<br />
Varianta citačních odkazů č. 2:<br />
Citace se uvádí přímo v textu. Příklady:<br />
PATOČKA (1964) říká, že ……….;<br />
Elegantnější je forma:<br />
J. KADLEČKOVÁ tvrdí, že …….. (KADLEČKOVÁ, 1964). Tečka je až za závorkou, nikoliv<br />
za větou před závorkou.<br />
U téže publikace se dvěma autory se vkládá v textu vždy mezi jejich jména spojka „a“, např.<br />
(ŠÁLEK a NOŽIČKA, 1998).<br />
Tři autoři se v textu neuvádějí, pak se píše jméno prvního autora a k tomu aj.<br />
(KOŽENÝ aj., 1998).<br />
Pokud nemá článek autora, uvádí se název článku kurzívou, čárka a rok vydání.<br />
Převzatý autor z jiné publikace<br />
Výjimečně lze tolerovat převzetí citace odjinud, ale tento způsob zprostředkovaného citování<br />
by se neměl stát v práci pravidlem. Citace z tzv. druhé ruky jsou citace autora, který byl<br />
převzat z knihy jiného autora. Autor či autorka v tom případě tvrzení přejímají, ale příslušnou<br />
práci (pramen) přímo nečetli. Tento způsob je možno použít jen výjimečně, např. u starších děl,<br />
která jsou špatně dostupná. Pak citujeme v textu takto:<br />
Mistr Jan Hus uváděl ve svých kázáních, že ……. (cit. dle MASARYKA, 1925, s. 127-128).<br />
Jiný příklad:<br />
Piaget je toho názoru, že …………. (cit. dle MELICHARA, 1998, s. 268).<br />
Jméno převzatého autora se píše malým písmem a do závorky se uvádí autor publikace, z níž<br />
bylo jméno převzato, dále její rok vydání, nikoliv rok, kdy to uvedl převzatý autor, rovněž tak<br />
to platí i pro uvedenou stránku, která je také z primární publikace. Pokud by se chtěl uvést i<br />
rok, kdy prezentovanou myšlenku napsal převzatý autor, muselo by to vypadat takto:<br />
7
Už v r. 1976 se zmínil Piaget, že …….(c. d. Melichara, 1998, s 268).<br />
Místo celého cit. dle … je možno užívat zkratku c. d. Pak opět v celé práci stejně.<br />
rpozornění: V tomto textu byly uvedeny jednotlivé typy písemností pod příslušnými názvy<br />
jako monografie, články v časopisech atd., ale studenti v seznamu literatury uvádějí všechny<br />
publikace za sebou bez rozlišení jejich druhu abecedně - a to podle jména prvního autora.<br />
Pokud je publikace uvedena jako kolektiv autorů, pak se zařazuje podle prvního písmene názvu<br />
této publikace. Převzatí autoři se v seznamu literatury na konci práce neuvádějí, uvádí se<br />
pouze autor a další citační údaje o publikaci, z níž byla příslušná informace získána. Za<br />
seznamem tištěných pramenů a literatury se zvlášť uvedou internetové zdroje, u nichž nemusejí<br />
být vždy všechny uváděné prvky dostupné (např. datum revize).<br />
Použité elektronické zdroje<br />
BERNÁTOVÁ,Olga a Jan SKÚPA. Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO<br />
690 (01 01 97) platné od 1.dubna 2011. Brno, 2012.<br />
ŘEHŮŘKOVÁ, Markéta a Vanda GŘEŠÁKOVÁ. Bibliografické odkazy a citace<br />
informačních zdrojů. Interpretace aktualizované normy ČNS ISO 690 platné od 1.dubna 2011.<br />
Posl. revize 1.3.2012. Vytvořeno v rámci projektu e.citace. Dostupné z:<br />
http://www.facebook.com/pages/E-citace/234158816646277.<br />
THE UNIVERSITY OF NOTTINGHAM. eow to cite Reference. Information Services. c2012<br />
[cit. 2012-11-17]. Dostupné z:<br />
http://www.nottingham.acuk/is/documents/about/introductionguides/references.pdf<br />
8
9