ČECHOAUSTRALAN

36
ČECHOAUSTRALAN
GLOSA NEJEN O PÍSNIČCE
Barbara Semenov
... CO ČECH TO KVERULANT
JSEM ČLOVĚK MALÉ ZEMĚ
VĚČNĚ MI JEDE PANT
JEN ČINIT NECHCE SE MNĚ
A AŽ ZAS TI VOLI
PO VOLBÁCH POVOLÍ
ROZPOUTÁM NEVOLI
ALE JEN NA CHVÍLI
ABY SE NEŘEKLO
ŽE STRANÍM SNAD NĚKOMU
DVACET LET UTEKLO
JEN MY SE NEZMĚNILI
A TAK ZBYTEČNÉ OTÁZKY NEKLADU
DRŽÍM SE KLADNÝCH PŘÍKLADŮ
A ZEMI KTERÁ JE V ROZKLADU
R O Z K R A D U...
- text nové populární písničky v České republice
Australan odpoví na běžnou společenskou otázku „How are you?“ zcela automaticky slovy - „Fine“. Tak se stalo,
že jeden odpověděl a vzápětí pad‘ mrtvý. Čech má automatizovanou odpověď nastavenou jinak - „Stojí to
za starou belu“, - použijeme-li slušnou verzi. Každopádně je záhodno, aby z odpovědi vyplývalo, že horší to být
už nemůže.
Zajímalo by mne, odkud se vzal ten český syndrom – „vše je špatně“? Patří, zdá se, již k bontonu společnosti
budovat negativní obraz současného života. Stojí přitom za připomínku, že většina českého národa si donekonečna
stěžuje (i v písni) pouze a jen tehdy, když jsou lidé svobodní. Za totality, místo stěžování si, se jen servilně
přitakávalo nebo mlčelo (s výjimkou pár statečných). Kdy byli však Češi od zrušení totality s něčím spokojeni?
Tajemství prožití spokojeného života spočívá ve schopnosti být šťasten, spokojen s vlastním já. Z osobní
zkušenosti víme, že se cítíme dobře ve společnosti lidí, kteří působí šťastně, a jejich pozitivní nálada se odráží
na celém okolí. Celkem banální pravda, kterou nemusí nikdo rozvádět.
Australané jsou světově oblíbeni právě díky svému pohodovému a přátelskému postoji, každého z velkého
člověčenství téměř zakořeněně chápou jako svého „mate“ – kámoše, souputníka v životě na sdílené planetě.
Kámošům se tak, kupříkladu, nezávidí. Někomu se zkrátka zadaří líp, jinému méně. Tak to chodí a není třeba
to řešit. Ti, kterým se zadařilo lépe, jsou respektováni, těm, kterým se daří hůře, se pomáhá. Závist, podobně
jako hloupost nevedou k ničemu. Nebo ještě lépe, vedou celkem osvědčeně ke zlu.
Není mi jasné, proč a kde se mentalita Australanů a Čechů rozchází. Pozitivní morální hodnoty jsou vštěpovány
člověku od dětství v obou zemích. Dokonce bych řekla, že pohádky, pověsti a legendy plné mravných
a vznešených vzorů vždy byly a dodnes jsou v českých zemích podstatně hojněji zastoupeny a implementovány
do výchovy než v zemích Nového světa.
Objektivně lze říci, že současná světová situace není ani ideální ani špatná. Ať žijeme kdekoliv, vždy si budeme
přát lepší život a nikdy nebudeme spokojeni s nedostatky. Světová krize je nepříjemná, ale ještě horší
je světová válka. Nevím o zemi, která by dnes byla spokojena s ekonomickou situací a se svými politiky. Většina
Austrálie je frustrovaná vládou, ani zde nechybí korupce, boj o moc, falešné sliby, nesmyslné daně v čele s tou
uhlíkovou,- ojedinělým výmyslem ve světě. Je to však demokraticky nastolená vláda a nikoho by nenapadlo,
aby kromě společensky vyjadřované kritiky, vybízel lid k revoluci, ke svržení vlády, k nastolení vlastní vlády
„odborníků“, atd. Každý ví, že takto se změny v demokratické společnosti nedělají. Přitom v Austrálii nemají
zkušenosti s výsledky podobných „revolucí“ – na rozdíl od nás Čechů…
Průzkumy v České republice ukázaly, že dvě třetiny lidí jsou konstantně nespokojeny s hospodářskou a politickou
situací země. Podle sociologů, psychologů, kněží i ekonomů patří Češi mezi nejvíce nespokojené národy.
Nadávají na situaci kolem sebe stejně jako krizí sužovaní Řekové či Portugalci. Mnohem méně si stěžují Poláci,
Slováci či Estonci. Na rozdíl od severských národů jsou prý Češi ze své přirozenosti pesimističtější. Sklenici,
z níž je upito, vidí jako poloprázdnou, zatímco například optimističtí Dánové napůl plnou.
Přitom k věčnému stěžování si nemají Češi mnohdy ani důvod. Naopak. Česká ekonomika ani finance zatím
nejsou ve vážné krizi, průmysl běží. Ale zprávy o korupci, krádežích a bankrotech dobré zprávy vytlačují. Nikdo
si neuvědomuje, že v kontextu s celosvětovou dobou a uplynulými lety je dnes v Česku dosud ta nejschopnější
vláda, jaká kdy byla. I když má samozřejmě stále své problémy a stále se musí učit. Konec konců i to je vidět.