Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev.. Mt 16,18

claritatis.cz
  • No tags were found...

č. 9 on-line - Milujte se!

Pochopil jsem, co

to znamená být

Žid a zároveň

kněz v katolické

církvi.

svědectví

jako úplně nový člověk. Bylo to, jako

kdyby Ježíš v jediném okamžiku ve mně

položil nové základy.

Stalo se to sice už dávno, je to už víc

než 28 let, ale nikdy jsem nepochyboval

o autenticitě to duchovní zkušenosti.

Ježíš toho dne do mně vešel a já jsem se

stal novou bytostí. Právě tak jsem byl

naplněn velmi hlubokou, instinktivní

láskou ke katolické církvi. Všechny moje

staré předsudky náhle vyprchaly, jako

kdyby ve mně nějaký hlas řekl: „V katolické

církvi najdeš plnost zjevení.“ A také:

„Právě v katolické církvi nalezneš všechny

potřebné prostředky vedoucí ke spáse,

to znamená svátosti.“ A toho dne jsem

s konečnou platností řekl „ano“ katolické

církvi, přestože jsem ještě mnoho nevěděl

o tom, co vůbec Církev je, jaká jsou její

dogmata a co učí o morálce.

Katechumenát a křest

Vrátil jsem se do Paříže plný radosti.

Setkal jsem se s jedním knězem z hnutí

obnovy v Duchu Svam v bazilice Sacré-

-Coeur na Montmartru. Vyprávěl jsem

mu o tom všem. Duchovní mě vyslechl

a pak se mě zeptal: „Kdy začneme s přípravou

na křest?“ Velmi jsem se podivil,

když jsem to slyšel, protože jsem nečekal,

že to může jít tak rychle. Kněz byl

však přesvědčen, že ta chvíle už nadešla.

Probudil jsem se

jako člověk už

opravdu věřící

a věděl jsem, že oné

noci Bůh mocně

vtrhl do mého

života. To byl obrat

v mém životě.

Foto: archiv MS!

Nepochyboval, že jsem při své modlitbě

v klášteře prožil to, co se v obnově nazývá

vylitím Ducha Svaho: setkání s Kristem

a hluboká láska ke katolické církvi. Tehdy

jsem začal svou duchovní pouť, katechumenát.

A několik dní před Vánocemi roku

1977, kdy mi bylo 30 let, jsem byl pokřtěn

v kryptě baziliky na Montmartre.

Nejsvětější Srdce Ježíšovo mě tedy

k sobě přitáhlo velmi rychle. Za kmotra

jsem si vybral onoho Ira, který žil v Anglii,

o němž jsem hovořil dříve. On byl tím

úžasným „nástrojem“ v Božích rukou

a přispěl k mému obrácení. Nemohla

pochopitelně chybět ani moje sestra, plná

radosti, třebaže neskrývala překvapení.

Dřív měla ve zvyku s humorem říkat, že

v naší rodině se možná křesťanem stane

otec („protože je velmi duchovně citlivý“)

a případně („ale dlouho potom“) matka.

„Ovšem pokud jde o mého bratra,“ říkávala,

„možná že se i obrátí, ale jedině na smrtelné

posteli.“ Proto se tolik divila tomu,

že jsem se hned po ní obrátil právě já, jako

druhý v rodině. Naši rodiče nikdy neudělali

žádný krok směrem k přijetí křtu;

přesto bylo vidět jejich pohnutí při to

slavnosti a určitě díky to události došlo

u nich k jakémusi pokroku v duchovní

oblasti. Já naopak mohu dosvědčit, že

teprve od chvíle přijetí svátosti křtu jsem

začal doopravdy žít. Sice jsem pak měl

ještě koncerty, ale už mnohem méně než

před obrácením, protože mým prvořadým

přáním bylo prohlubovat svou víru

intenzivnější modlitbou, studiem Písma

svaho a poznáváním morální a sociální

nauky katolické církve.

Nové volání

V době jsem pocítil nevtíravý vnitřní

hlas, který mi položil dvě otázky. První

zněla takto: „Miluješ Mě?“ Odpověděl

jsem: „Ano.“ Nastalo ticho. Potom

9/2009 • 23

More magazines by this user
Similar magazines