Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev.. Mt 16,18

claritatis.cz
  • No tags were found...

č. 9 on-line - Milujte se!

znamení nevěřícím

víry: denně se upřímně modlil, pravidelně

přistupoval ke svátosti pokání a svamu

přijímání a byl věrným ctitelem Panny

Marie.

V roce 1637, když mu bylo dvacet let,

odešel z domu, aby si hledal práci. Našel

ji u svého strýce Jamia Blasca, který bydlel

nedaleko Castellonu. Miguel tam pobýval

už několik měsíců, když se mu stala vážná

nehoda. Vezl dvoukolový vůz tažený

dvěma mulami, naložený až po okraj

zrním. Během jízdy Miguel Juan s největší

pravděpodobností usnul a spadl z muly

tak nešťastně, že mu jedno kolo přejelo

pravou nohu a rozdrtilo holení kost. Byl

hned odvezen do nemocnice ve Valencii.

V jejích archivech lze dodnes vyhledat

datum jeho příjmu: 3. srpna roku 1637,

pondělí.

Přesun do Zaragozy

Pobyt v nemocnici nepřinesl žádné zlepšení.

Miguel byl však přesvědčen, že mu

pomohou lékaři ze Zaragozy vzdálené 300

kilometrů, ve vyhlášené královské všeobecné

nemocnici Panny Marie Milostné.

Svými naléhavými prosbami nakonec

dosáhl povolení k převozu. K vytouženému

cíli dorazil za strašlivých bolestí

počátkem října roku 1637, vyhublý

a s vysokou horečkou. Nejdříve však

zamířil do svatyně del Pilar, kde se vyzpovídal

a přistoupil ke svamu přijímání.

Amputace nohy

Lékaři v zaragozské nemocnici diagnostikovali

u Miguela velmi pokročilou

gangrénu zlámané pravé nohy. Aby zraněnému

zachránili život, museli mu oteklou

a od sněti zčernalou končetinu okamžitě

amputovat. Rozhodl o tom vedoucí lékařského

koncilia v Aragonii, známý profesor

Juan de Estanga, spolu s chirurgy Diegem

Millaruelem a Miguelem Beltranem. Titíž

lékaři pak tento zákrok provedli Miguelovi

Pellicerovi amputovali pravou nohu

„ve výšce čtyř palců pod kolenem“. Použili

k tomu pilku a skalpel a jako znecitlivující

prostředek podali pacientovi alkohol, v

době používaný jako nejúčinnější anestetikum.

Během operace mládenec ustavičně

volal o pomoc k Panně Marii.

Po operaci chirurgové provedli kauterizaci

pahýlu pomocí rozžhaveného železa.

Amputovanou nohu předali asistujícímu

mladému praktikantovi Juanu Lorenzovi

Garciovi, který ji s pomocí kolegy

uložil na hřbitově do označené jámy

dlouhé 21 cm (dokonce i tato podrobnost

se v dokumentaci nachází). S takovou

úctou se v tehdejší době zacházelo s lid-

ským tělem jeho amputované části byly

pohřbívány do posvěcené půdy. Pellicer

musel několik měsíců zůstat v nemocnici,

než se rána zahojila. Propustili ho až zjara

roku 1638; dostal tehdy dřevěnou prozu

pravé nohy a berle.

Mladý žebrák

Jednadvacetiletý mládenec bez nohy si

nebyl schopen vydělat na živobytí, a tak

Socha Panny Marie del Pilar ve stejnojmenné svatyni v Zaragoze

dostal oficiální povolení prosit o almužnu

u vchodu do Baziliky del Pilar v Zaragoze,

stal se tak žebrákem z povolání. Mnozí

obyvatelé města měli ve zvyku alespoň

jednou denně svatyni navštívit. Pohled

na jednonohého žebrajícího mládence

budil jejich soucit. Zvykli si na jeho přítomnost

a oblíbili si ho, mimo jiné i proto,

že se Miguel Juan každý den ráno, než

zaujal své místo, účastnil mše sva

foto: archiv MS!

9/2009 • 5

More magazines by this user
Similar magazines