Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev.. Mt 16,18

claritatis.cz
  • No tags were found...

č. 9 on-line - Milujte se!

Zpět v rodném kraji

Počátkem března roku 1640 se Miguel

rozhodl, že se vrátí ke svým rodičům

do Calandy. Cesta do rodného domu

dlouhá asi 118 kilometrů mu trvala měř

sedm dní. Celou tu dobu dřevěná noha

tlačila mládenci na pahýl a působila mu

utrpení. Zmrzačený Miguel nebyl schopen

pomáhat rodičům při práci na poli,

a tak se rozhodl, že bude po okolních vesnicích

prosit o almužnu. Tehdy nebylo

žebrání pro invalidu, který neměl prostředky

k obživě, ostudou, ale povinností

a pro ostatní zas příležitostí prokazovat

skutky milosrdenství. Miguel tedy jezdil

na oslíku po vesnicích kolem Calandy

a získával příspěvky, a aby vzbudil slitování,

odhaloval pahýl své uříznu nohy.

Tak se tisíce lidí staly svědky jeho zmrzačení

a později zázraku znovunabytí nohy.

Těsně před zázračným

uzdravením

Ve čtvrtek 29. března roku 1640 Miguel

Juan žebrat nejel. Zůstal doma, aby

otci pomáhal plnit hnojem koše, které

pak osel převážel na pole. Po dni naplněném

těžkou prací se Miguel vrátil domů

velmi unavený. Při večeři všichni viděli

pahýl jeho pravé nohy i odhalenou, nyní

už zahojenou ránu a někteří z hostů se jí

dokonce dotýkali.

Ten večer se v Calandě zastavil jezdecký

vojenský oddíl. Pellicerovi dostali

úřední příkaz nechat u sebe jednoho

kavaleristu přenocovat. V domě nebylo

dost místa, a tak byl Miguel Juan nucen

přenechat svoje lůžko vojákovi a ulehnout

na matraci v pokoji, kde spali rodiče. Jako

přikrývku dostal otcův plášť, který byl ale

příliš krátký i na to, aby zcela přikryl jeho

jedinou nohu. Po večeři kolem 22. hodiny

se mladík rozloučil s rodiči a s přítomnými

hosty, nechal v kuchyni svoji dřevěnou

prozu i berle a odskákal po levé

noze do ložnice. Po modlitbě se zcela svěřil

Panně Marii a brzy upadl do hlubokého

spánku.

Ilustrace zobrazující amputaci v 17. století

v kapli, kde je na sloupu umístěna

zázračná soška Panny Marie (odtud

jméno svatyně El Pilar). Rovněž denně

žádal ty, kteří konali ve svatyni službu,

o trochu oleje z lamp, které tam svítily, aby

si jím natřel pahýl a ještě ne zcela zahojenou

ránu po amputaci. Když měl peníze,

nocoval v blízké krčmě De las Zablas

(majitel krčmy Juan de Mazasa a jeho žena

Catalina Xavierre byly také povoláni jako

svědkové v kanonizačním procesu, aby

potvrdili, že Pellicer po zázraku znovuzískání

amputované končetiny je týž člověk,

který k nim chodíval na nocleh a neměl

Foto: Caja de Ahorros de la Inmaculada

pravou nohu). Miguel Juan Pellicer spával

i v podloubí nemocnice, lékařský personál

ho dobře znal a vřele přijímal.

První svědci nevídaného

zázraku

Když vešla Miguelova matka do pokoje,

ve které spal její zmrzačený syn bylo

mezi deset třicet a jedenáctou hodinou

večer ucítila, jak později vypověděla,

„úžasnou, nebeskou vůni“. Ve světle olejové

lampy si všimla, že zpod pláště, kterým

byl Miguel přikrytý, vyčnívala nikoli

jedna noha, ale dvě! Nevěřícně se přiblížila

k lůžku a pak už nebylo pochyb,

že ji zrak nešálí. Šokována tím objevem

zavolala manžela, ten přišel a odhrnul

celý plášť. Pellicerovým se naskytl úžasný

pohled na jejich spícího syna s oběma

zdravýma nohama. V jediném okamžiku

pochopili, že se udál veliký zázrak: jejich

synovi byla navrácena amputovaná noha.

Ohromeni tím obrovským divem začali

křičet a třásli Miguelem Juanem, aby se

probudil. Chvíli trvalo, než otevřel oči.

„Podívej se, narostla ti noha!“ sdělovali

6

• www.milujte.se

More magazines by this user
Similar magazines