Týden židovské kultury

Šabtaj ben Meir ha Kohen - zvaný ŠaCh
Šabtaj ben Meir ha Kohen, zvaný Šach, je
v zahraničí uváděný pod anglickým pojmenováním
jako Shabbatai ben Meir Hakohen
- Shakh. Patřil k nejvýznamnějším
židovským učencům celé více jak pětitisícileté
historie židovského národa. Měl
oprávnění zásadním způsobem měnit
halachu, která je závazná pro Židy žijící
na celém světě. Narodil se v roce 1621
a zemřel v roce 1662 v Holešově, kde
posledních 5 let zastával rabínský úřad,
vedl místní ješivu (rabínskou akademii)
a v Holešově je i pochován. Předtím
působil 7 let ve Strážnici jako rabín.
Šabtaj ben Meir ha Kohen měl veliké ambice stát se vrchním zemským
moravským rabínem sídlícím v Mikulově, ale vzhledem k tomu, že za
své životní poslání považoval psaní knih, dal přednost poklidnějšímu
Holešovu. Pro tamní židovskou pospolitost jeho rozhodnutí bylo poctou,
že ve svých řadách měli takovou významnou rabínskou autoritu.
Jeho dílo je obrovské a dodnes platné. Osobnost Šacha můžeme srovnat
snad s Janem Amosem Komenským, i když toto srovnání není úplně
přesné, protože Šach je na rozdíl od Komenského daleko víc znám mezi
Židy především v zahraničí. Není vůbec paradoxem, že vrchní New-Yorský
rabín neví, kde má hledat Českou republiku, ale s naprostou jistotou
ví, kde se nachází Holišoj (nebo zkráceně Lišoj = Holešov), „neb tam
odpočívá svůj dočasný odpočinek učenec s jehož dílem se setkává prakticky
denně”. Šach se podílel i na kodifikaci tzv. Šajtakunot = 311 ustanovení,
podle nichž se měly moravské židovské obce řídit, aby se vrátily
do normálního života po hrůzách právě skončené třicetileté války.
Jak už bylo výše uvedeno Šach byl nesmírně pracovitý a houževnatý
člověk a ve své předmluvě ke svému stěžejnímu dílu komentáři k Jore
dea uvádí: „Dlouhá léta jsem nepolevoval a nedopřával si spánku,
abych mohl s pomocí Boží dokončit toto dílo…“
Podobizna ukazuje úzký obličej s propadlými tvářemi, velkýma
zapadlýma očima, bílou bradou a vlasy, tj. tvář moudrého starce.
Ale bylo mu 41 let, když zemřel. Dlužno dodat, že Šach byl navzdory
nesmírným životním útrapám a krutosti osudu nesmírně komunikativnívý
a laskavý člověk.
V Holešově se narodila či působila řada další rabínů, např.: Moses
Isaac Jehuda Löba Zane (v Holešově 1668-78), Menachem Mendeho
z Poznaně (1679-85) či Markus Pollak (1867-93), za kterého byla postavena
Nová syngoga, a také Jakob Freimann (1893 - 1916), pozdější
vrchní rabín v Poznani a v Berlíně. Mezi rodáky patří i publicista a spisovatel
Ludwig Winder (1889 - 1946).
Šachova (“Stará”) synagoga
Synagoga - “boží dům” - je pro židovskou komunitu duchovním a společenským
centrem. Stejně tak tomu bylo v Holešově, kde Stará “Šachova”
synagoga stála přibližně uprostřed židovské čtvrti. Podle dochovaných
zvěstí byla Stará synagoga vystavěna v r. 1560 na místě dřívější svatyně,
jež vyhořela. Zřejmě v r. 1615 byla synagoga rozšířena přístavbou
předsíně hlavního sálu (v přízemí) a ženské galerie (1. patro). Povolení
k dalším úpravám dostali zástupci židovské obce až v r. 1725, kdy byla
modlitebna nově zaklenuta a přistavěno schodiště a chodba. Následně do
r. 1737 byly dokončeny další úpravy a interiér získal sjednocující barokní
výzdobu tzv. polského typu. V dalších staletích zůstal vzhled synagogy
zachován a až do r. 1893 sloužila k náboženským obřadům. Po vystavění
Nové synagogy (1893) byla stará využívána jen jako skladiště a také byt.
I díky tomu svatyně přečkala období druhé světové války. Stará synagoga
v Holešově představuje jednu z nejstarších (nejstarší na Moravě po Lipníku
n.B.), nejcennějších a také nejlépe dochovanou památku svého druhu u nás.
Je v majetku Židovské obce
Brno a provozuje ji Městské
kulturní středisko v Holešově.
Židovský hřbitov v Holešově
Vznik hřbitova je úzce spjat s konstituováním židovské komunity
v Holešově, to znamená, že má zřejmě svůj původ již ve 2. polovině
15. století. Nejstarší dochovaný identifikovaný náhrobek pochází
z r. 1646. První písemné zmínky o hřbitově sice pocházejí z r. 1651,
ale lze předpokládat, že nynější židovský hřbitov se rozprostírá na
původním pohřebišti. Náhrobky hřbitova v celkovém počtu asi 1500 jsou
rozptýleny po celé ploše. Nejstarší část ze 17. století až první poloviny
19. století se rozprostírá ve středozápadním prostoru, zhruba mezi
obřadní síní a tumbou rabína Šacha. Rabínký okrsek můžeme identifikovat
kolem hrobky rabína Šacha. Holešovský hřbitov je ojedinělý tím, že se
zde používají jinak na Moravě vzácné náhrobky složené ze dvou opřených
desek (do štítu) a př. i s přední deskou (tumby). Vedle hrobů významných
osobností (rabíni J. B. Feilbogen a J. Freimann a spisovatel M. Winder)
je nejnavštěvovanější a nejvzácnější
hrob a tumba Sabbataje
ha-Kohena (1621-62).
Tumba prošla několika opravami
a výměnami desek, poslední
v r. 2005.
Při vstupu postavila židovská
obec v r. 1903 na místě staré
márnice obřadní místnost.
Budova v eklektickém historizujícím
slohu má zajímavou
vnitřní výmalbu s rostlinnými
motivy.
Vydalo město Holešov 2012, sestavil a foto R. Seifert
Sazba a tisk TYPOservis Holešov
www.holesov.cz • www.holesov.info • www.olam.cz
Týden
židovské
kultury
XII. ročník společenského festivalu zaměřeného
na židovskou kulturu, tradice a historii
u nás i v okolních zemích
Holešov 12. až 18. srpna 2012
Téma festivalu: východoevropské židovství
Šachova synagoga, židovský hřbitov, zámek Holešov, kino Svět Holešov
Festival je pořádán pod záštitou starosty města Zdeňka Janalíka
Letošní festival záštitou podpořili významné osobnosti
našeho veřejného života:
předsedkyně Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová
vicepremiér Vlády ČR a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg
hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák
a velvyslanec státu Izrael Yakov Levy.
ilam
Společnost Judaica

Týden židovské kultury - Holešov od 12. do 18. srpna 2012 - XII. ročník festivalu
Jedná se o první festival zaměřený na ryze židovskou kulturu v České republice,
který se v roce 2012 koná již dvanáctým rokem a je zaštítěn těmi
nejvyššími ústavními činiteli a Velvyslanectvím Státu Izrael. Generálním
sponzorem a patronem festivalu je firma Rudolf Jelínek Vizovice
a podporují jej další významné instituce a podnikatelské subjekty.
Festival je každoročně jinak tematicky zaměřen a letošním tématem je
východoevropské židovství. Páteří festivalu je přednášková a osvětová
činnost, součástí festivalu však nejsou jen přednášky, ale i besedy, koncerty,
taneční vystoupení, výstavy, filmové projekce a další doprovodné akce,
jako například jízda historického vlaku taženého parní lokomotivou.
Během jedenácti let festival navštívily takové významné osobnosti jako
spisovatelé Arnošt Lustig a Arnošt Goldflam, vrchní zemský rabín Karol
E. Sidon, ředitel židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Mezi dalšími
i známé tváře Gabriela Filippi, Bohumil Švarc, Rudolf Jelínek, Ester
Kočičková a mnozí další.
Z hudebních skupin vystoupili Pressburger Klezmer Band, Ester, Bente
Kahan, Alexander Shonert, Vladimír Merta s Janou Levitovou nebo
Šarbilach s Jaromírem Vogelem. Z tanečních skupin Rut, Yocheved
a Mayim. Festival podpořila i spousta dalších účinkujících včetně místních
holešovských umělců.
Uskutečnily se různé hodnotné výstavy jako například izraelských
výtvarníků jako byla Orit Hofshi nebo Shai Ginot. V roce minulém vystavoval
a zúčastnil se i vernisáže akademický malíř Josef Císařovský.
Součástí loňského festivalového ročníku byla i monumentální výstava
umělců a jejich díla byla zaměřena na osobnosti Siegmunda Freuda
a Franze Kafky.
Na XII. ročníku se představí světoznámý fotograf Jan Saudek se svým
talk show a osobně se zúčastní vernisáže k výstavě svých děl. Hudební
doprovod zajistí trio Kateřina Jurášková - Hájková, Jiří Šon a Petr
Jurášek, kteří budou mít i zahajovací koncert. V den slavnostního
zahájení se publiku představí i vynikající soubor MUSICA BAROQUE.
Během týdne od 12. do 18. srpna je připravena řada dalších programů.
Letošní festivalový ročník je zaměřen na východoevropské židovství.
Historii a současnost chasidického hnutí představí ve svých přednáškách
místopředseda chewra kadiša Chaim Kočí. Přednáška vrchního zemského
rabína Karola E. Sidona bude zaměřena na jednoho z největších
židovských učenců Šabtaje ben Meir ha Kohena od jehož úmrtí uplynulo
letos 350 let a je na holešovském hřbitově pochován.
Ani letos nebude chybět oblíbená židovská škola. Novinkou letošního
ročníku bude i šachová simultánka. Festival bude vrcholit přednáškou
o židovském palírenství ve Vizovicích včetně degustace výrobků světoznámé
firmy Rudolf Jelínek a.s. V závěrečný den nebude chybět ani
tradiční večerní koncert při svíčkách. Novinkou letošního ročníku
je i vystoupení místní romské kapely GipsyGabor.
Zlatým hřebem a důstojnou tečkou za celým festivalem bude představení
dětské opery Brundibár v podání místních umělců a dětí.
Hlavním pořadatelem je MKS Holešov ve spolupráci s o.s. Olam Judaica
Holešov a nejdůležitějším centrem festivalového dění bude
Šachova synagoga (ul. Příční). Program bude probíhat i na dalších
místech - náměstí Dr. E. Beneše, v prostorách zámku Holešov a v kině
Svět (filmová představení). Kromě návštěvy významných osobností
mezinárodní a naší politiky nabízí program hodnotné zážitky z tvůrčí
dílny osobností kulturního světa či historických exkurzů odborných
kapacit a také se na programu podílí řada našich spoluobčanů -
hudebníků ze ZUŠ Holešov a divadelníků (D6K). Festival je tedy pestrý
a nabízí velkou škálu stylů a pohledů na kulturní propojení křesťanského
a židovského prostředí.
Tradiční součástí festivalu je i brigáda zahraničních studentů na
židovském hřbitově, které se od počátku srpna po dobu dvou týdnů
zúčastní asi deset mladých lidí z celého světa. Ubytováni jsou
v zámecké hájemnce a kromě přípravy festivalu budou pokračovat
v obnově a úpravách židovského hřbitova. Tímto mají možnost se
seznámit s naším městem a okolím.
Podrobný program festivalu najdete na internetových stránkách:
www.olam.cz/festival
Další informace v MIC Holešov:
F. X. Richtra 190 (zámek), tel.: 573 395 344,
a na www. olam.cz a www.holesov.info.