Thesis - Theses

Univerzita Palackého v Olomouci
Filozofická fakulta
Katedra romanistiky
Slovník amerikanismů
corveta – cuzul (RAE); cha (AM, MM, JD); F, G (BDE)
Diccionario de americanismos
corveta – cuzul (RAE); cha (AM, MM, JD); F, G (BDE)
Dictionary of americanisms
corveta – cuzul (RAE); cha (AM, MM, JD); F, G (BDE)
Studentka: Bc. Lucie Jiskrová
Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.
Studijní obor: Španělská filologie
Studijní rok: 2011/2012

Prohlašuji, že předložená magisterská diplomová práce je původní a že jsem ji
vypracovávala zcela samostatně. Elektronická verze práce se shoduje s verzí tištěnou.
Všechny zdroje a podklady, ze kterých jsem čerpala, jsem řádně uvedla do seznamu použité
literatury.
V Olomouci dne 31.3.2012
2

Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomáhali řešit problémy, na
které jsem při vypracovávání mé magisterské diplomové práce narazila. Mé poděkování patří
především vedoucímu práce Prof. PhDr. Jiřímu Černému, CSc. za veškerý čas věnovaný
odborným konzultacím, za odborný dohled a cenné rady, kterými mi pomohl zkvalitnit mou
práci.
3

ÍDICE:
1. ITRODUCCIÓ........................................................................................................... 5
1.1. ESTRUCTURA DEL LEMA.............................................................................................. 6
1.2. LA LISTA DE ABREVIACIONES Y SÍMBOLOS .................................................................. 7
2. REAL ACADEMIA ESPAÑOLA: CORVETA-CUYUL............................................ 10
3. AUGUSTO MALARET, MARCOS A.MORÍIGO, JOSEF DUBSKÝ: CHA ...... 21
4. BREVE DICCIOARIO EJEMPLIFICADO DE AMERICAISMOS: G, H ...... 30
5. COMETARIO DE LA TRADUCCIÓ................................................................... 41
6. RESUME..................................................................................................................... 47
7. AOTACE..................................................................................................................... 48
8. AOTATIO ............................................................................................................. 49
9. BIBLIOGRAFÍA........................................................................................................... 50
10. AEXOS ........................................................................................................................ 52
4

1. ITRODUCCIÓ
El tema de mi tesis consiste en la traducción checa de lo americanismos, o sea
términos en español americano, que se usan en América Latina: en México, Venezuela,
Argentina, Bolivia, la República Dominicana, Guatemala, Chile, Honduras, Ecuador,
Colombia, Cuba, Costa Rica, Nicaragua, Panamá, Paraguay, Perú, Puerto Rico, El Salvador,
Uruguay, etc.
Yo he elegido este tema por tres razones principales. Una de las razones por la que he
elegido este tema es que me parece muy interesante, ya que en la República Checa no existe
un diccionario español americano-checo en el que podemos encontrar traducidos los
americanismos. Esto es una pena, porque América Latina es uno de los destinos favoritos para
le gente checa, así que este diccionario sería muy útil para estos viajeros, incluso para mi.
Otra de las razones es que hace dos años escribí mi tesis de diplomado que era también un
diccionario y me encantó esta tesis que consistía en el trabajo científico en el que consiste la
elaboración de un diccionario, así que antes de empezar con esta tesis ya sabía un poquito
como hacer un diccionario, porque ya tenía una experiencia del pasado. La tercera razón era
que me parece muy útil desde el punto de vista del enriquecimiento de mi léxico, porque
tengo muchos amigos muy buenos y cercanos en América Latina y siento como la necesidad
de orientarme, por lo menos, un poquito en el vocabulario latinoamericano.
Mi tesis final se divide en dos partes principales. En la primera parte, que es práctica,
se encuentran los términos latinoamericanos de cuatro diccionarios monolingües con sus
traducciones, y a veces también con ejemplos concretos. La segunda parte principal es el
comentario que consiste en la descripción de los problemas, con los que me encontré a la hora
de traducir los términos. A veces, los problemas son explicados con ejemplos concretos.
También están mencionadas algunas observaciones importantes conectadas con el proceso de
la traducción de los lemas.
La elaboración de un diccionario latinoamericano-checo no es tan fácil como uno
podría pensar, porque, por ejemplo, en muchos casos una palabra no tiene su equivalente
checo, es que, esta cosa, este árbol, esta planta o este animal no existen en la República Checa
o no es conocida, así que en muchos casos es muy difícil encontrar su equivalente checo o es
imposible encontrarlo. Dedico más páginas a estos y otros problemas en el comentario.
He trabajado con muchos tipos de fuentes. Durante la elaboración de la parte práctica
he trabajado con cuatro diccionarios monolingües, unos diccionarios español-checo y con
5

muchas páginas web. En muchos casos la traducción dependía mucho de la búsqueda
mediante la página http://www.google.es//.
1.1. Estructura del lema
Para comprender mejor la composición de cada término añado la descripción de la
estructura del lema.
Cada término original en español está escrito en negrita. Si se trata de un sustantivo, se
añade la marca de género masculino o femenino. Hay casos en los que se trata de un nombre
común en cuanto al género y, por eso, aparece con este término la señalización tanto para el
género masculino como para el género femenino. Sin embargo, tiene una sola forma y se
diferencia sólo por el artículo. En el caso de ser un adjetivo está puesto su clase de palabras
por una abreviatura. Además de los sustantivos y adjetivos, aparecen en este diccionario
también los verbos con los que se señala por una abreviatura su transitividad, intransitividad y
si se trata de un verbo pronominal, esta información también está señalada. La última clase de
palabras que aparece en este diccionario es la interjección, que también está señalada por su
abreviatura correspondiente. Seguidamente puede ser mencionado por una abreviatura el tipo
de la situación o de la palabra en la que se usa el término, como por ejemplo: lid., hist, eufem.,
vulg. Más adelante siguen los países en los que se usa la palabra. A veces aparece la
abreviatura de toda la América o de la parte Río de la Plata, porque el lema se usa en toda la
parte. Muchas veces sucede, que la palabra tiene un significado en un país y otro significado
en otro país u otros países. En tal caso, la abreviatura del país aparece detrás de cada número.
Si la palabra proviene de una lengua extranjera o una lengua indígena, el origen está señalado
por una abreviatura detrás de la marca del género. Más adelante siguen los significados
checos. Los significados diferentes se señalan por números. Los sinónimos en español se
apartan por un signo y una abreviatura especiales. Entre paréntesis se menciona una palabra
concreta conectada con el significado explicado para entender mejor. Más adelante puede
aparecer la información enciclopédica, que también tiene su marca especial. Algún lema
contiene locución adverbial o locuciones adverbiales en las que forman parte. Estos
significados están escritos normalmente como otros significados del tema, pero la locución
adverbial está escrita detrás del número. Al final de cada uno de los lemas está mencionada,
entre paréntesis y con mayúsculas la abreviatura del diccionario del que proviene la palabra y
sus significados. Como he trabajado con cinco diccionarios diferentes, aparecen cinco
6

diferentes abreviaturas de los diccionarios. Los significados de la misma palabra de los
diccionarios de Augusto Malaret, Marcos A. Morínigo y Josef Dubský están escritos dentro
de un lema para que sea más fácil para el profesor Černý completar el diccionario entero más
adelante. La conexión está señalada por un círculo. En el caso de los lemas del Breve
Diccionario Español, casi todos los lemas aparecen con un ejemplo de la situación en la que
se usa la palabra. Estos ejemplos están escritos en cursiva.
1.2. La lista de abreviaciones y símbolos
Marcas geográficas:
Am - Amerika
Andy - oblast And
Antil - Antily
Arg - Argentina
Bol - Bolívie
Dom - Dominikánská republika
Ekv - Ekvádor
Guat - Guatemala
Hond - Honduras
Chil - Chile
JižAm - Jižní Amerika
Karib - karibská oblast
Kol - Kolumbie
Kost - Kostarika
Kub - Kuba
LaPlat - oblast La Plata
Mex - Mexiko
Nik - Nikaragua
Pan - Panama
Par - Paraguay
Per - Peru
Portor - Portoriko
Salv - El Salvador
StřAm - Střední Amerika
svArg - severovýchodní Argentina
7

szArg - severozápadní Argentina
Urug - Uruguay
Ven - Venezuela
výchBol - východní Bolívie
Lenguajes indígenas:
nah. - n., nahuatl, nahua
keč. - q., quech., quechua
kič. - quichua
aim. - aimara, aymara
guar. - guaraní, tg.
arw. - arahuaco, arawak
karib. - caribe, car.
arw/karib - arahuaco/caribe
map. - mapuche, araucano
Otras abreviaciones:
adj. - přídavné jméno
adv. - příslovce
arch. - archaický
atd. - a tak dále
citosl. - citoslovce
despekt. - despektivní
eufem. - eufemismus
f. - femininum, ženský rod
hovor. - hovorový
intr. - intranzitivní
lid. - lidové
m. - maskulinum, mužský rod
m/f. - maskulinum i femininum
málo použ. - málo používané
popř. - popřípadě
spíše pl. - používané spíš v pl.
tr. - tranzitivní
vulg. - vulgární
zvrat. - zvratné
8

, i pl. - i množné číslo
/subst. - i podstatné jméno
/tr. - i tranzitivní sloveso
/zvrat. - i zvratné sloveso
; ► - encyklopedické vysvětlení
; ■ Syn: - synonymum
● - nový pramen
tučné - uvádí heslo nebo jeho další varianty
( ) - uvádějí další význam označený čísly
9

2. REAL ACADEMIA ESPAÑOLA: corveta-cuyul
corveta(s), adj/subst., (pl.) (1) (Kost): člověk s nohama do X; (RAE).
coscachear, tr. (1) (Chil): dát pohlavek; (RAE).
coscacho, m. (1) (Bol, Chil, Ekv): pohlavek; (RAE).
coscarrón, m., bot. (1) (Portor): strom (Elaeodendron xylocarpum); ► dvouděložný strom patřící do
čeledi jesencovitých; má tvrdé a hutné dřevo; (RAE).
concoja, f. (1) (Arg, Urug): brzdový kotouč; (RAE).
coscolino, -na, adj/subst. (1) adj. (Mex): záletný; (2) f.: vyzývavá žena; (RAE).
coscomate, m. (← nah. cuezcomatl) (1) (Mex): sklad; spíže, spižírna; (RAE).
coscoroba, f. (1) (Arg, Chil): labuť koscoroba (Coscoroba coscoroba); ► malá labuť; dorůstá
velikosti až 115 cm; tělo je pokryté bílým peřím; má černé končetiny, zavalité tělo a krátký ocas;
žije v lagunách a bažinách Jižní Ameriky; živí se hlavně trávou, vodními rostlinami a rybami;
(RAE).
coscorrón, m. (1) (Chil): druh fazole; ► s našedlým zrnem a mramorovým zbarvením; (RAE).
cosiaca, f., despekt., hovor. (1) (Chil, Kol): prkotina; maličkost; nepatrnost; (RAE).
cosijo, -ja, m/f. (1) (Mex): nevlastní dítě; (RAE).
cosoria, f. (1) (Salv): maličkost; nepatrnost; ■ Syn.: cosoriola; cosiaca; (RAE).
cosquilludo, -da, adj., hovor. (1) (Mex): lechtivý; urážlivý; ■ Syn.: cosquilloso; (RAE).
costa, f. (1) (Arg): údolí; (RAE).
costalar, tr. (1) (Arg): dostat ránu do zad; (RAE).
costalearse, zvrat. (1) (Bol, Chil): dostat ránu do zad; ■ Syn.: costalar; (2) (Chil): zklamat se;
rozčarovat se; (RAE).
costanera, f. (1) (Arg, Bol, Par, Urug, Ven): pobrežní stezka/třída; (RAE).
costear, zvrat. (1) (Arg): odstěhovat se na odlehlé místo; (RAE).
costeño, -ña, m., bot. (1) (Kol): guinejský banán; ► plod banánovníku určitého typu pocházející
z původního druhu z Indie; hojně se pěstuje ve Střední Americe a Antilách; (RAE).
costino, -na, adj. (1) (Chil): pobřežní; (RAE).
costra, f. (← lat. crusta) (1) (Kost): osmahnutá/opražená rýže; (RAE).
costurear, intr. (1) (Chil): řemeslnicky ušít; (RAE).
costureo, m. (1) (Chil): šití; ušití; (RAE).
cotica, f., hovor. (1) (Kub): andulka (Amazona ventralis); ► druh amerického papouška; má zářivě
zelenou barvu, bílé čelo, černé skvrny a místy barevné peří; zobák má silný; nalezneme ho na
seznamu ohrožených druhů; (RAE).
cotinga, m. (1) (Am): kotinga purpurovoprsá (Cotinga Cotinga); ► druh poměrně velkého
zejkozobého ptáka s barevným, nápaditým peřím; vyskytuje se v tropických lesích v Kolumbii,
Francouzské Guayaně, Guayaně, Venezuele, Peru, Brazílii, atd.; dorůstá velikosti až 19 cm; (RAE).
cotizar, tr. (← fr. cotiser) (1) (Am): vložit příspěvek; udělit podíl; (RAE).
coto, m. (← keč. koto, ,,papera“) (1) (JižAm): struma; ► onemocnění štítné žlázy; (RAE).
coto, -ta, adj. (1) (Nik): jednoruký; (RAE).
cotomano, m. (1) (Per): vřešťan černý (Alouatta caraya); ► druh ploskonosé opice s jazylkovými
kostmi žijící v Amazonském pralese v Jižní Americe; živí se listy, pupeny, květy, semínky, větvemi,
lodyhami; v určitém období se živí pouze plody; (RAE).
cotona, f. (1) (Am): hrubé bavlněné tričko; (2) (Mex): semišové sako; (RAE).
cotonía, f. (← arab. quṭniyyah ,,tela de algodón”) (1) (Ven): silná venkovská látka ze lnu a konopí; (2)
a todo lo ancho de la ~, hovor. (Ven): pohodlně; (RAE).
cotoperís, m., bot. (1) (Kol, Ven): dvoudomý strom (Talisia oliviformis); ► dosahuje výšky 10 až 18
m; má střídavé listy a bílé květy; patří do čeledi mýdelníkovitých; (2) jedlý plod příslušného stromu;
► má kulatý tvar; je jemně porostlý chloupky; má oválné jádro; (RAE).
cotorrita, f. (1) (Kub): druhový název různých druhů malých brouků; ► mají vypouklé tělo a jasné
barvy; (RAE).
cotorro, -rra, adj/subst. (1) adj. (Mex): přitažlivý; půvabný; zajímavý; (2) m. (Urug): skromný
příbytek, skromné bydlení; (RAE).
cotorrón, -na, m/f. (1) (Salv): starý mládenec; stará panna; (RAE).
10

cototo, -ta, adj/subst. (1) adj., hovor. (Chil): obtížný, komplikovaný; (2) adj.: významný, význačný;
(3) m.: boule na hlavě; (RAE).
cototudo, -da, adj. (1) (Chil): obtížný, komplikovaný; ■ Syn.: cototo (Chil); (RAE).
cotúa, f. (1) (Ven): potápka roháč (Podiceps cristatus); ► pták žijící v tropických oblastech
s dlouhým úzkým špičatým zobákem, úzkým krkem, malou hlavou a dlouhým ocasem ve tvaru
vějíře lesklé černozlaté barvy; (2) ~ agujita, anhinga americká (Anhinga anhinga); ► pták žíjící
v tropické oblasti s dlouhým špičatým úzkým zobákem, dlouhým krkem, malou hlavou, ocasem ve
tvaru vějíře lesklé černozelené barvy; (3) ~ olivácea, kormorán subtropický (Phalacrocorax
brasilianus); ► pták žijící na pobřeží, u řek a jezer ve Venezuele, je černopurpurové barvy, se
žlutou tváří a vakem, a bíle lemovanýma očima; (RAE).
cotudo, -da, adj. (1) (JižAm): člověk s onemocněním štítné žlázy (strumou); (RAE).
cotunto, m. (1) (Kub): kulíšek kubánský (Glaucidium siju); ► dravý noční pták z Antil; dorůstá
velikosti příbližně 16 cm; má bílý hřbet s červenými fleky, bílou hlavu a bílé břicho s hnědými
fleky, červený krk, červenou hruď, červená stehna s tmavými proužky, a žlutozelené oči; (RAE).
cotuza, f. (1) (Salv, Guat): aguti; paka nížinná (Cuniculus paca); ► hlodavec a savec patřící do rodiny
příbuzné s morčetem žijící v lesích Střední a Jižní Ameriky, od Mexika, přes Antily až po sever
Argentiny; (RAE).
covacha, f. (1) (Ekv): obchod s potravinami; (RAE).
covadera, f. (1) (Bol, Chil): část země, odkud se získává guáno (trus mořských ptáků); (RAE).
covar, tr. (1) (Ven): okopávat (zem); (RAE).
coyán, m. (1) (Chil): pabuk (othofagus obliqua); ► strom patřící do čeledi pabukovitých;
dvouděložná rostlina s palisty, drobnými květy s až 40 tyčinkami a plodem nažkou; (RAE).
coyocho, m., bot. (1) (Chil): bílá ředkev; ► jednoletá rostlina z druhu rostlin brukvovitých, křížatých,
dorůstá velikosti 50-60 cm, s nazelenalými nerovnými listy, malými žlutými květy v koncovém
klasu, suchým plodem ve tvaru válcovitých tobolek s 15 až 20 semínky, s masitým jedlým
vřetenovitým kořenem bílé nebo nažloutlé barvy; (2) (Chil): kořen bílé ředkve; (RAE).
coyol, m., bot. (← nah. coyolli) (1) (StřAm, Mex): druh palmy (Acrocomia aculeata); ► palma střední
výšky, z jejíhož dřeva s velkými a silnými trny se získává nápoj, který rychle kvasí; vytváří plod ve
velkých hroznech s nažloutlou dužinou a tvrdou černou peckou, ze které se dělají šperky, korálky,
prsteny a jiné ozdoby; (2) (StřAm, Mex): plod této palmy; (3) (Salv, Guat, Nik spíše pl.): varle;
(RAE).
coyolar, m. (1) (Guat, Hond, Mex): území porostlé palmami (Acrocomia aculeata); (RAE).
coyoleo, m. (1) (Am): křepel šupinkatý (Callipepla squamata) 1 ; ► hrabavý pták vyskytující se
především v Mexiku a Spojených Státech; dorůstá velikosti 25-30 cm; má bílou chocholku; (RAE).
coyolero, -ra, adj. (1) (Nik): sklízející/prodávající plody palmy: coyol Acrocomia aculeata; (RAE).
coyota, f. (1) (Salv, Mex): samice kojota; (RAE).
coyotaje, m., hovor. (1) (Mex): vykonávání funkce osoby vyřizující formality týkající se emigrantů,
kteří nemají doklady, osoby vyřizující náhradu jejich dokladů; ■ Syn.: coyoteo; coyotería; (RAE).
coyote, m. (← nah. coyotl) (1) (Ekv, Salv, Hond, Mex): osoba vyřizující formality týkající se
emigrantů, kteří nemají doklady, vyřizující náhradu jejich dokladů; (RAE).
coyotear, tr., hovor. (1) (Mex): vykonávat funkci osoby vyřizující formality týkající se emigrantů,
kteří nemají doklady, osoby vyřizující náhradu jejich dokladů; (RAE).
coyoteo, m., hovor. (1) (Mex): viz: coyotaje; coyotería; (RAE).
coyotería, f. (1) (Mex): viz: coyotaje; coyoteo; (RAE).
coyotero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Am): pes cvičený k pronásledování kojotů; (2) m. (Am): past na
chytání kojotů; (3) m. (Ekv): viz: coyote; (RAE).
coyunda, f. (← lat. coingŭla) (1) (Nik): bič; (2) popruh sedla; (3) pyj; (RAE).
coyundazo, m. (1) (Nik): prásknutí bičem; (RAE).
coyundear, tr. (1) (Nik): zbičovat; potrestat bičem; (RAE).
cozolmeca, f., bot. (1) (Mex): druh rostliny; ► z čeledi liliovitých; (RAE).
craneada, f., hovor. (1) (Hond): návrh řešení problému; (RAE).
1 Anexo: Img. 5; [consulta: 4/3/2012]
11

cranear, tr/intr. (1) tr. (Chil, Salv, Hond, Urug): přijít na způsob řešení problému; (2) intr. (Chil, Salv,
Urug): uvažovat; přemýšlet; (RAE).
cráneo, m., hovor. (← lat. cranĭum, řečt. κρανíον) (1) (Urug, Ven): génius, velmi chytrý člověk;
(RAE).
crayola, m. (1) (Kub, Hond, Mex, Urug): tuha; (RAE).
crédito, m., pl. (← lat. credĭtum) (1) (Pan, Portor): akademický spis; (RAE).
cremar, tr. (1) (Mex): spálit; zpopelnit; (RAE).
cremora, f. (1) (Hond): sušené mléko; (RAE).
crequeté, m. (1) (Kub): lelek sokolí (Chordeiles minor); ► noční pták popelavé barvy s bílou skvrnou
na krku, velkýma černýma očima a krátkýma nohama; živí se hmyzem; (RAE).
crespera, f. (1) (Ven): zvlněné bohaté vlasy, zvlněná bohatá hříva; (RAE).
crespillo, m., bot. (1) (Hond): listnaté kapradí; ► dosahuje tvaru 2-3 m dlouhé liány; v moderním
lékařství se vývar z jeho kořene a listů používá do koupelí a lázní pří zánětech, bolestech svalů a
revmatismu; (RAE).
crespín, m. (1) (Arg): kukačka žíhaná (Tapera naevia); ► pták dosahující délky asi 30 cm světle
hnědé barvy s tmavšími pruhy a nažloutlou hrudí; (RAE).
criancero, -ra, m/f. (1) (SZ Arg): kočovný pastýř; (RAE).
criandera, f. (1) (Am): chůva; (2) tanker; zásobovací prostředek; (RAE).
crianza, f. (1) (Chil): stádo; (RAE).
crineja, f. (1) (Ven): vlasový cop; (2) provaz; páska; stuha; (RAE).
criollaje, m. (1) (Arg, Urug): kreolové; kmen kreolů; (RAE).
criollo, -la, adj. (1) a la ~, (Am): prostě; jednoduše; (RAE).
crisanta, f. (1) (Chil): domina; (RAE).
cristalazo, m., hovor. (1) (Mex): krádež spáchaná rozbitím skla, okna auta, vitríny; (RAE).
cromósfera, f., astrol. (1) (Am): chromosféra; ► horní pás plynného obalu Slunce; má červenou
barvu; je tvořený převážně zápalným vodíkem; (RAE).
cronograma, m. (1) (Kub, Ekv, Salv): rozvrh prací; (RAE).
croto, m., bot. (1) (Kub): skočec obecný, ricin (Ricinus communis); ► původní africká dřevnatá
rostlina z čeledi prysčovitých s rozvětveným červenozeleným stonkem, s velkými podlouhlými listy,
s jednodomými květy, tobolkovitým květem, ostnatými plody a semínky, ze kterých se získává
pročišťující olej; (RAE).
crucera, f., bot. (1) (Arg, Urug): křovinář urutú (Bothrops alternatus); ► jedovatý plaz; dosahuje
délky až 1,5 m; je světlé kaštanové barvy s tmavšími vzorky; všežravec; živí se vajíčky a malými
hlodavci; (RAE).
crudo, -da, adj/subst. (← lat. crudus) (1) adj. (Kub): nezkušený; (2) adj. (Mex): mající kocovinu; (3)
f. (Guat, Hond, Mex): kocovina; (RAE).
crumiro, -ra, adj. (1) (Arg, Chil, Urug): stávkokaz; (RAE).
cruz, f. (← lat. crux, crucis) (1) ~ diablo, (Arg, Par, Urug): slouží ke sloučení nebezpečí, zejm.
nebezpečí týkajícího se zlých sil; (RAE).
cruza, f. (1) (And, Am): křížení (u zvířat); (2) (Chil, Kub): přeorání, okopání; (RAE).
cuaba, f., bot. (1) (Kub): strom (Amyris sylvatica); ► lesní strom z čeledi routovitých dosahující
výšky asi 5 m; rozvětvený, s listy zvrchu lesklými a podlouhlými okvětními lístky; dřevo tohoto
stromu se používá k výrobě pochodní; (2) (Dom): pryskyřičné dřevo získáné z jehličnatého stromu
používané k rozdělávání ohně; (2) hanl. (Dom): průser, problém; starost; nepříjemnost; (RAE).
cuache, -cha, adj/subst. (1) m/f.: dvojče; (2) adj.: dvojitý; (RAE).
cuaco, m., hovor. (1) (Mex): kůň; (RAE).
cuadra, f. (← pozdní lat. quadra) (1) (Am): blok; ► délková míra variabilní podle státu, která
odpovídá délce 100 až 150 m; (2) (Urug): pec; (RAE).
cuadrante, m. (←lat. quadrans, -antis) (1) (Kost): městská čtvrť; (RAE).
cuadrar, tr/intr/zvrat., hovor. (←lat. quadrāre) (1) tr. (Kub): připravit vše potřebné na oslavu,
schůzku, skromáždění; (2) tr/intr. (Ven): zajistit blahobyt; dosáhnout úspěchu; (3) intr., hovor.
(Kub): mít milostný poměr; (4) intr/zvrat. (Ven): stát se členem; přidat se; (5) zvrat. (Chil): přispět;
(RAE).
cuadrillazo, m. (1) (Bol, Chil): útok/přepadení proti jedné osobě; (RAE).
cuadro, -dra, adj. (←lat. quadrus) (1) del otro ~, (Urug): homosexuál; homosexuální; (RAE).
12

cuaima, f., hovor. (1) (Ven): velmi hbitá, nebezpečná a krutá osoba; (RAE).
cuajaní, m., bot. (1) (Kub): mandlovník; ► strom z čeledi růžovitých s hlubokým kořenem; je 6 až 8
m vysoký; má tvrdé dřevo, oválné a pilovité listy, bílé a růžové květy; jeho plod je mandle; rozkvétá
velmi brzy; z jeho kůry vytéká guma podobná arabské gumě, klovatině; (RAE).
cuajicote, m. (←nah. cuahuitl, ,,strom“, xicotli, ,,čmelák“) (1) (Mex): druh čmeláka; ► žije v kmeni
stromu; (RAE).
cuajilote, m., bot. (←nah. cuahuitl, ,,strom“, xicotl, ,,kukuřičný klas“) (1) (Kub, Hond, Mex):
parmentiera pichlavá (Parmentiera aculeata); ► strom s kmenem pokrytý krátkými, zahnutými
trny, válcovým hnědozeleným plodem s žebrovaným povrchem, s vláknitou dužinou plnou osiva,
které se vařené konzumuje; (2) (Kub, Hond, Mex): plod parmentiery pichlavé; (RAE).
cuajinicuil, m., bot. (←nah. cuauhxonecuilli, ,,strom se zahnutým kmenem“) (1) (Mex): rohovník
obecný (Ceratonia siliqua); ► 8 až 10 m vysoký americký strom s úzkým hladkým kmenem; má
střídavé listy složené z elipsovitých lístků, běloučké květy s hedvábnými chloupky; vysazuje se, aby
poskytnul stín kávovníku; (2) plod rohovníku obecného; (RAE).
cuajiote, m. (1) (StřAm): březule (Bursera microphylla); ► tropický, subtropický keř; dvoudomá
rostlina; má bělavé květy; produkuje kaučuk používaný v medicíně; (RAE).
cuamil, m. (←nah. cuahuitl, ,,strom“, mili, ,,dědictví“) (1) (Mex): setí; setba; osivo; osev; doba setí;
zdroj; (RAE).
cuando, m. (←lat. quando) (1) él cuándo, (Arg): tradiční argentinský folklórní tanec spojený
s tancem gavota; (2) hudba a kroky tohoto tance; (RAE).
cuape, adj/subst., hovor. (1) m/f. (Nik): dvojče; (2) adj.: dvojitý (banán); (RAE).
cuartazo, m. (1) (Kub, Portor): prásknutí důtkami; (2) (Mex): prásknutí bičem; (RAE).
cuarteador, -ra, m. (1) (Arg): hlídač se psem (v kásárnách); (RAE).
cuartear, tr/zvrat. (1) tr. (Arg, Urug): odtáhnout, táhnout; (2) tr. (Mex): bičovat; (3) tr., hovor. (Urug):
pomoci jinému vyváznout z problému/vyřešit problém; (4) zvrat. (Mex): couvnout dozadu; polekat
se, leknout se, vylekat se; (RAE).
cuartel, m. (← fr. quartier) (1) (Portor): policejní komisařství; (2) ~ general, (Arg): zasedací
místnost; (RAE).
cuartería, f. (1) (Kub, Nik): obytný/činžovní dům; (RAE).
cuarto, -ta, adj/subst. (←lat. quartus) (1) adj., hovor. (Kol): kamarádský; (2) f. (Kub, Portor): důtky;
(3) f. (Mex): jezdecký bičík; (4) f. (Urug): tažné lano; (5) ~ oscuro, m., vulg. (Arg, Urug): volební
kabina; (6) ~ sanitario, m. (Kol): toaleta, záchod; (7) ~ secreto, m. (Urug): volební kabina; (8) estar
a tres ~s y un repique, hovor. (Chil): být švorc; být bez peněz; (9) hacer ~, hovor. (Kol): pomoci
příteli s maličkostí; (RAE).
cuatachismo, m. (1) (Mex): protekcionářství; strýčkování; (RAE).
cuatacho, -cha, adj., despekt. (1) (Mex): přítelíček; kumpán; (RAE).
cuate, -ta, adj/subst. (←nah. cóatl, ,,had“, ,,dvojče“) (1) m/f. (Guat, Hond, Mex): druh; družka; (2)
adj. (Guat, Hond, Mex): blízce kamarádský; (3) m/f. (Mex): dvojče; (4) adj. (Mex): stejný; podobný;
(RAE).
cuatezón, -na, adj. (←nah. cuatezón, ,,holohlavý“) (1) (Mex): zvíře, které přišlo o (pa)rohy; (RAE).
cuatí, m. (←guar.) (1) (Arg, Kol): nosál bělonosý (asua narica); ► americký savec; masožravec
s podlouhlou hlavou, úzkým čumákem, velmi vystouplým špičatým nosem, krátkýma zakulacenýma
ušima a dlouhou hustou srstí; jeho drápy jsou silné a zahnuté, a slouží mu ke šplhání po stromech;
(RAE).
cuatrerismo, m. (1) (Arg): krádež koní; darebáctví; (RAE).
cuatromilpas, m., hovor. (1) (Mex): brýláč; čtyři oči; (RAE).
cuatronarices, f. (1) (Mex): křovinář (Bothriechis aurifer); ► velký jedovatý had s rozštěpeným
horním rtem, což u něj vytváří dojem čtyř nosních dírek; ■ Syn.: nauyaca; (RAE).
cuauhnahuacense, adj/subst. (←nah. Cuauhnahuac, ,,Cuernavaca“) (1) m/f. (Mex): obyvatel města
Cuernavaca; (2) příslušné adjektivum (kuarnavakský); (RAE).
cuyaote, m., bot. (←nah. cuahuayote, ,,strom“, ayotli, ,,tykev“) (1) (Hond): druh liány; ► poměrně
dlouhá dřevnatá liána z čeledi klejichovitých; vyskytuje se v oblastech ve výšce 2000 m.n.m.;
semínko plodu se konzumuje po upečení v troubě; (2) plod této liány; (RAE).
cubanito, m. (1) (Arg): oplatka s mléčnou náplní; (2) (Kub): alkoholický nápoj z rumu a rajčatového
džusu; (3) (Urug): sušenka plněná mléčnou náplní nebo krémem politá čokoládou; (RAE).
13

cubayera, f. (1) (Hond): pánská košile do pasu s krátkými rukávy; (RAE).
cubera, f. (1) (Kub): chňapal modrokřídlý (Lutjanus cianopterus); ► ryba z čeledi chňapalovitých,
která dosahuje délky až 1 m; má bělavé břicho a šedozelený hřbet, rozdvojený ocas, hřbetní ploutev
a oči se žlutým kruhem; (RAE).
cubeta, f. (1) (Hond, Mex): vědro; (RAE).
cubetada, f. (1) (Mex): soudek (množství); (RAE).
cubetera, f. (1) (Arg): forma na kostky ledu; (RAE).
cubiertería, f. (1) (Ven): příbory; (RAE).
cuca, f. (1) (Chil): volavka jihoamerická (Ardea cocoi) 2 ; ► brodivý pták podobný evropské volavce
barvou, tvarem těla, avšak je větší; charakteristický svým nepříjemným křikem a nemotorným
létáním; (2) (Chil): policejní transportní vůz pro přepravu vězňů; (3) vulg. (Kol, Guat, Ven): kunda;
(4) (Kol): sladká kulatá sušenka z pšeničné mouky a přírodního cukru; (5) (Nik): pyj; (RAE).
cucar, tr., málo použ. (1) (Hond): vysmívat se; dělat si legraci (z); (RAE).
cucarachero, -ra, m/f., hovor. (1) m/f. (Arg): deratizér; (2) m. (Kol, Kub, Pan): místo, kde se hojně
vyskytují švábi; (3) m. (Kol, Pan): hojný výskyt švábů; (RAE).
cucarro, -rra, adj., hovor. (1) (Chil): nepravidelný v pohybu; (2) trpící mořskou nemocí/závratí;
(RAE).
cucayo, m. (←kič. kkókkau) (1) (Ekv): občerstvení; (RAE).
cuchara, f. (1) (Am): zednická lžíce; (2) (Arg): šajtla; ► ve fotbale; kop do míče vnější stranou
chodidla; (3) vulg. (Salv, Guat): vulva; lůno; (RAE).
cucharón, m., hovor. (1) (Salv, Urug): srdce (člověka); (2) m/f. (Kol, Hond): dotěrný člověk; (RAE).
cuche, (1) hacer ~, (Guat): jít spát; (RAE).
cuchilla, f. (1) (Arg, Kub, Urug, Ven): svah; vršek; vysočina; (RAE).
cuchillo, m. (←lat. cultellus) (1) (Kub): křižovatka; (RAE).
cucho, m/citosl., spíše zdrob. (1) citosl. (Chil): či či; ► citoslovce, které slouží k přivolání kočky; (2)
m. (Chil): kočka (savec); (3) hacerse alguien el ~, (Chil): tvářit se nevinně; dělat se nechápavým;
(RAE).
cucho, -cha, adj/subst. (1) adj. (Mex): člověk narozen s postižením nosu, úst nebo končetin; (2) m/f.,
despekt. (Kol): starý dědek; stará bába; stará veteš; harampádí; (3) m. (Salv): hrbáč; (RAE).
cuchubal, m. (1) (Salv): prémie (v práci, o kterou zaměstnanci soutěží mezi sebou); (RAE).
cuchuco, m. (1) (Kol): polévka z ječmene s vepřovým masem; (RAE).
cuchuflí, m. (1) (Chil): oplatka plněná mléčnou náplní; (RAE).
cuchugo, m., spíše pl. (1) (Kol): část jezdeckého sedla v rozsochu; (RAE).
cuchumbo, m. (←may. chum, ,,čutora, baňatá láhev“) (1) (Salv): nádoba; (2) (Hond): vědro; (3)
(Hond): kelímek (na kostky); (4) (Hond): výměna dárků mezi osobami, při které si nejprve každá
osoba vytáhne z klobouku papírek, kde je napsáno jméno osoby, kterou obdaruje; (5) hovor., eufem.
(Hond): homosexuál; buzna; (RAE).
cuchuvalearse, zvrat. (1) (Nik): domluvit se, dohodnout se; (RAE).
cucubá, m. (1) (Kub): sýček; ► dravý noční pták z Antil s příbližně 16 cm; má bílý hřbet s červenými
fleky, bílou hlavu, bílé břicho s hnědými fleky, červený krk, červenou hruď, červená stehna
s tmavými proužky a žlutozelené oči; (RAE).
cucubano, m. (1) (Portor): světluška (Pyrophorus); ► hmyz vyskytující se v tropických oblastech
Ameriky, který dosahuje délky přibližně 3 cm; jeho tělo je hnědé, podlouhlé s nažloutlými fleky po
stranách hrudníku, kterými v noci odráží namodralé světlo; (RAE).
cucubo, m. (1) (Kol): keř (Solanum ovalifolium dunal); ► z čeledi trnitých, lilkovitých; s plodem
obsahujícím černé kulaté pecky o průměru asi 1 cm, který se používá k rozpuštění nečistoty v
pračce; (RAE).
cucucho, (1) a ~, (Salv): na bedrech; na zádech; (RAE).
cucuiza, f. (1) (Am): vlákno získané z agáve; (RAE).
cuculí, m. (←aim. kukuri) (1) (Bol, Chil, Ekv, Per): hrdlička pacifická (Zenaida meloda); ► druh
divokého holuba velikostí podobný holubu domácímu, avšak štíhlejší, popelavé barvy a s jasně
modrým pásem kolem očí; (RAE).
2 Anexo: Img. 6; [consulta: 4/3/2012]
14

cuculmeque, -ca, adj/subst. (←nah. cuculi, ,,nemocný“, miqui, ,,mrtvý“) (1) adj. (Salv): chorobný;
nezdravý; (2) adj. (Salv): bázlivý; zbabělý; (3) f., bot. (Hond): lijána; ► dlouhá přibližně 10 m, se
stonkem se zahnutými trny, oválnými nebo elipsovitými listy a bílými květy; kořen tvoří velký a
dřevnatý oddenek; vyskytuje se v Hondurasu na plotech a okrajích cest; v tradičním lékařství se
využívá její kořen a drcená vařená kůra; (RAE).
cucuruca, f., hovor. (1) (Hond): opice, opilost; opilství; podnapilost; (RAE).
cucurucho, m. (1) (Karib, StřAm): koruna (stromu); střecha (domu); (2) (Kol, Hond, Nik, Portor,
Dom, Ven): kopec, pahorek, výšina; (3) (Kost, Hond): vrchol (hory); (RAE).
cucuy, m. (1) (JižAm, Antil): světluška (Pyrophorus); ► hmyz vyskytující se v tropických oblastech
Ameriky, který dosahuje délky přibližně 3 cm; jeho tělo je hnědé, podlouhlé s nažloutlými fleky po
stranách hrudníku, kterými v noci odráží namodralé světlo; (RAE).
cucuya, f. (1) (Ekv): viz: cucuy; ■ Syn.: cucu; cucuyo; (2) hovor. (Ekv): patník (odrážející světlo u
cest); (RAE).
cucuyo, m. (1) (JižAm, Antil): viz: cucuy; cucuya; (RAE).
cuecada, f. (1) (Pan): zženštilost, strojenost; (RAE).
cuechero, -ra, adj/subst., hovor. (1) adj. (Nik): užvaněný, ukecaný; (2) m/f.: žvanil; kecal; (RAE).
cueco, adj/subst., hovor. (1) adj. (Pan): teploušský; (2) m.: teplouš; (RAE).
cuenca, (←lat. concha) (1) en ~, přísl.určení., (Dom): v krachu; v úpadku; (RAE).
cuentacacao, f. (1) (Salv, Hond): sklípkan; ► rod (Avicularia); čeleď sklípkanovití; jedovatý pavouk
zanechávající na kůži zvířat nebo povrchu rostlin výrůstky podobné semínku kakaa; (RAE).
cuentachiles, m/f., hovor. (1) (Mex): lakomec; škudlil, skrblík; (RAE).
cuentahabiente, m/f. (1) (Kol, Mex, Pan): držitel bankovního účtu; (RAE).
cuentapropista, m/f. (1) (Arg): osoba samostatně výdělečně činná; (RAE).
cuentear, tr., hovor. (1) (Kost, Salv, Hond): podvést, oklamat; (2) (Hond): dvořit se, ucházet se;
nadbíhat; lichotit; (RAE).
cuentero, -ra, m/f. (1) (Kub): vypravěč; povídkář; (RAE).
cuequería, f., hovor. (1) (Pan): přehnaná zženštilost; (RAE).
cuerazo, m. (1) (Am): rána; šlehnutí; (2) (Am): pád; upadnutí na záda/na bok; (3) (Ekv, Salv): žena
kyprých tvarů; (4) (Salv, Mex): nádherná žena; (5) dar un hombre un ~, hovor., (Kub): souložit;
(6) ser alguien un ~, (Mex): být nádherný; (RAE).
cuerdear, tr. (1) (Kost): lichotit; dělat komplimenty; (RAE).
cuereada, f. (1) (StřAm): období, ve kterém se připravuje uschlá kůže, převážně kravská, od porážky,
stáhnutí kůže, následného usušení na slunci, až po její předání k prodeji; (2) (Bol, Kost, Hond, Mex,
Nik, Urug): šlehání bičem, bičování; (RAE).
cuerear, tr/intr. (1) tr. (JižAm): zapojit se do práce cueready; (2) tr. (Bol, Kost, Ekv, Hond, Mex,
Nik): splatit; zbičovat; spadnout, padat; (3) tr/intr., hovor. (Arg): pomlouvat; (RAE).
cuerero, m. (1) (Dom): muž, který holduje prostitutkám; (RAE).
cuereta, f. (1) (Salv): kožená/gumová záplata, nášivka; (2) hovor. (Hond): předkožka; (RAE).
cuerina, f. (1) (Arg, Hond, Urug): koženka; (RAE).
cueriza, f. (1) (Am): výprask, nářez; (RAE).
cuero, m. (←lat. corĭum) (1) hovor. (Kol, Kost, Portor): stará rašple, postarší ošklivá žena; (2) (Kub):
bicí; (3) (Ekv, Dom): prostitutka; (4) (Ekv, Ven): miláček; (5) (Guat): nestoudnost, drzost; (6)
(Hond): strach; obava; (7) hovor. (Hond, Mex): kočka; kost (o ženě); (8) (Nik): panenství (ženy); (9)
(Nik): novinka; (10) ~ de gallina, (Hond): husí kůže; (11) sacar el ~ a alguien, (Arg, Urug):
pomlouvat, klevetit; (12) tener ~ alquien, (Guat): být volný, být lhostejný; (RAE).
cuerpear, tr., hovor. (1) (Arg, Bol, Urug): vyhnout se; ucuknout; (RAE).
cuerpo, (←lat. corpus) (1) ~ de delegados, m. (Arg): odbory; (2) ~ de guardia, m. (Kub):
pohotovost; (3) dar de ~, (Kub): vyloučit; vytlačit (z těla exkrementy); (4) dar del ~, hovor., (Ven):
vyloučit; vytlačit (z těla exkrementy); (5) mezquinar el ~, (Arg): vyhnout se; ucuknout; (6) sacarle
el ~ a alquien o a algo, (Kub, Mex, Urug, Ven): vyhnout se (mu, tomu); zabránit (mu, tomu);
(RAE).
cuerudo, -da, adj. (1) (Salv, Guat, Nik): sebevědomý, sebejistý; (2) (Guat, Nik): nestydatý, nestoudný,
drzý; (RAE).
cuervo, m. (←lat. corvus) (1) (Arg, Urug): kondor krocanovitý (Cathartes aura); ► dravý denní pták
vyskytující se v Americe; živí se mršinou; při rozpětí křídel dosahuje délky až 180 cm; hlava je
15

červená a postrádá peří; peří na těle je černé kromě bříšní části, která je šedá; (2) ~ de cabeza negra,
m. (Urug): kondor havranovitý (Coragyps atratus); ► dravý denní pták vyskytující se v Americe;
živí se mršinou; při rozpětí křídel dosahuje délky až 145 cm; má na těle černé peří hrající duhovými
barvami kromě holé hlavy a krku; ocas má krátký a zakulacený, nohy šedé; vyskytuje se od
jihovýchodu Spojených Států až po střed Chile a Argentiny; (3) ~ de cabeza roja, m., (Urug): viz:
(1); (RAE).
cuesco, m. (1) (Mex): pecka plodu; (2) (Kol, Ven): druh domorodé palmy; (3) (Kol, Ven): plod této
palmy; (4) (Kol, Ven): olej získaný z ořechu plodu této palmy; (RAE).
cueshte, adj. (←nah. cuechtic, ,,rozemletý“), (1) (Salv): jemně pomletý; (RAE).
cuesquiza, f. (1) (Ekv): nakládačka ranami pěstí; (RAE).
cuétano, m. (1) (Salv): housenka určitého druhu motýlů; (RAE).
cuete, adj/subst. (1) adj., hovor. (Mex): ožralý, opilý; (2) m. (Mex): plátek masa z kýty; (3) m. (Mex):
opilost; opice; (RAE).
cuevudo, -da, adj., hovor. (1) (Chil): šťastný; mající štěstí; klikařský; (RAE).
cufifo, -fa, adj., hovor. (1) (Chil): ožralý, opilý; ■ Syn.: cuete; (RAE).
cui, m. (1) (Arg, Bol, Chil, Urug): morče domácí (Cavia porcellus); ► savec; hlodavec malého
vzrůstu s krátkýma ušima, téměř bezocasý; se třemi prsty na zadních nohách a čtyřmi prsty na
předních nohách; používá se často při experimentech v medicíně a bakteriologii; (RAE).
cuica, f. (1) (Mex): kuličky (dětská hra); (RAE).
cuico, -ca, adj/subst. (←nah. cuico) (1) adj. (Arg, Chil): zahraniční, cizí; (2) m., despekt. (Mex): fízl;
(RAE).
cuicuy, m. (←map. cuycuy, ,,most“) (1) (Chil): poražený strom sloužící jako most/lávka; (RAE).
cuija, f. (1) (Hond, Mex): druh gekona; ► malý plaz z čeledi Gekonovitých; má prsty s přísavnými
ploškami a srostlá oční víčka; (2) (Mex): vychrtlina; (RAE).
cuijen, adj/subst. (1) adj. (Kost): sucharský; (2) m.: druh malého datla; (3) m.: ďábel; (RAE).
cuilio, m. (←nah. cuilía, ,,krást“), despekt., hovor. (1) (Salv): fízl; (RAE).
cuilío, m. (←nah. cuilía, ,,krást“), hovor. (1) despekt. (Hond): fízl; (2) voják; (RAE).
cuillar, intr. (1) (Nik): chrochtat, zachrochtat (o vepři); (RAE).
cuillo, m. (1) (Nik): chrochtání, zachrochtání (vepře); (2) no hacer ni ~, nemít čas ani na protestování;
(RAE).
cuilo, m. (1) (Kost): morče domácí (Cavia porcellus); ► savec; hlodavec malého vzrůstu s krátkýma
ušima, téměř bezocasý; se třemi prsty na zadních nohách a čtyřmi prsty na předních nohách; používá
se často při experimentech v medicíně a bakteriologii; (RAE).
cuis, m. (1) (Arg, Bol, Chil, Urug): viz: cui; cuilo; (RAE).
cuita, f. (1) (StřAm): ptačí trus; (RAE).
cuitear, intr/zvrat. (1) (StřAm): vyprázdnit se; mít stolici (o ptáku); (RAE).
cuitlacoche, m. (←nah. cuitla, ,,zadek; výkal“, cochi, ,,spát“) (1) (Mex): sněť kukuřičná; ► načernalá
jedlá houba parazitující na kukuřici; (RAE).
cuja, f. (1) (Am): postel; (RAE).
cuje, m. (1) (Salv): plod guama; ► luštěnina dosahující délky až 0,5 m a šířky až 4 cm; zploštělá,
tvrdá; pokrytá snadno odstranitelnými chloupky; semínka jsou bílá, oválná a mají nasládlou chuť;
(RAE).
cují, m. (1) (Kol, Ven): mimóza, akácie; ► strom dosahující délky až 17 m s trnitými větvemi a
složenými listy; (2) hovor. (Pan): podvodné přiznání otcovství; (RAE).
cujín, m. (1) (Salv): plod guama; ► luštěnina dosahující délky až 0,5 m a šířky až 4 cm; zploštělá,
tvrdá; pokrytá snadno odstranitelnými chloupky; semínka jsou bílá, oválná a mají nasládlou chuť; ■
Syn.: cuje; (RAE).
cujinicuil, m. (1) (Salv): viz: cuje; cujín; (RAE).
cujisal, m. (1) (Ven): oblast porostlá mimózami/akáciemi; (RAE).
culata, f/přísl.určení (1) f. (Am): fasáda; průčelí; lomenice; (2) přísl. určení., hovor. (Arg, Urug):
zpátky (při pochodu); (RAE).
culatear, intr/zvrat. (1) intr. (Kub): udeřit pažbou; (2) intr/zvrat., (Ven): polekat se, dostat strach;
(RAE).
culear, tr/intr., hovor. (1) (Arg, Chil, Kol): souložit; zasouložit si; (RAE).
16

culebra, f. (←lat. colŭbra), hovor. (1) (Kol, Ekv): věřitel; (2) (Salv): uvítací večírek na účet nově
příchozího z jeho první výplaty; (3) ~ de agua, f. (Mex): vodní smršť; (RAE).
culeca, adj. (1) (Am): kvokající; (2) hovor.: slabý; chromý; (RAE).
culeco, m. (1) (Pan): šašek; komediant; ► doprovází krále; je doprovázen hudbou; kropí publikum
vodou; (RAE).
culero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex): bojácný, bázlivý; (2) m. (Salv): gay; (RAE).
culicacho, -cha, adj. (1) (Hond): hubený a nemocný (o dobytku); (RAE).
culiche, f. (1) (Salv, Hond): škrkavka; ► parazit v trávicím ústrojí člověka; (RAE).
culichi, adj/subst. (1) adj. (Mex): culiacánský; (2) m/f.: culiacán; ► obyvatel města Culiacán, v
Mexiku; (RAE).
culichoso, -sa, adj/subst. (1) (Salv, Hond): začervený (škrkavkami); (RAE).
culicunco, -ca, adj. (1) (Hond): zbabělý; ustrašený, bojácný, bázlivý; (RAE).
culillera, f. (1) (Salv): strach; (RAE).
culillo, m. (1) (StřAm, Kol, Ekv, Portor, Ven): strach; (2) (Nik): neklid; obava; znepokojení; (3)
(Kub): spěch; nedočkavost; (4) (Dom): hněv, vztek; (RAE).
culío, -a, adj/subst., hovor. (1) adj. (Hond): vystrašený; chvějící se; (2) m. (Salv): strach; (RAE).
culipandear, intr/zvrat. (1) intr/zvrat. (Kub, Ven): zdržovat; otálet; vyhýbat se; (2) zvrat., hovor.
(Kub, Hond): leknout se, vylekat se; rozmyslet si; (RAE).
culle, m. (1) (Chil): šťavel (Oxalis) ► bylina z čeledi šťavelovitých; její šťáva se pije a je velmi
osvěžující; (2) (Per): culle; ► zaniklý indiánský jazyk vyskytující se v pohoří na severu Peru;
(RAE).
culo, (←lat. culus) (1) ~ apretado, m., hovor. (Ven): nemyšlenec; domýšlivec, nafoukanec; (2) coge
~, hovor. (Ven): bordel, nepořádek; (3) apretar el ~ contra el taburete, vulg. (Kost): čelit, postavit
se (čemu); (4) hasta el ~, hovor., vulg. (Kost): na šrot (opilý); (RAE).
culote, m. (←fr. culotte) (1) (Urug): dámské kalhotky; (RAE).
culpeo, m. (←map. culpeu) (1) (Chil): pes horský/liška patagonská (Lycalopex culpaeus); ► psovitá
šelma oranžové barvy vyskytující se v Ekvádoru, Chile, Bolivii, Argentině a Peru; (RAE).
cultrún, m. (1) (Chil): bicí nástroj; ► používaný pří rituálech mapuchů; (RAE).
culturoso, -sa, adj., despekt., hovor. (1) (Arg, Kub, Ven): velmi kulturní; vzdělanostní; (RAE).
culuca, f., hovor. (1) (Salv, Hond): dřep; (RAE).
culumbrón, a, o de ~, přísl.určení. (1) (Salv): pozice na kolenou a loktech, s hýžďěmi směrem
nahoru; (RAE).
cuma, f. (1) (StřAm): kosa (zemědělský nástroj); (RAE).
cumarú, m. (1) (StřAm): silovoň obecný (Dipteryx odorata); ► obrovský strom z čeledi bobovitých;
známé jsou především jeho plody - mandle používané v kosmetickém průmyslu a při výrobě
alkoholických nápojů; (RAE).
cumbancha, f., hovor. (1) (Kub, Mex): flám, mejdan, večírek; (RAE).
cumbarí, m., venk. (1) (Arg): paprika cumbarí; ► keř z čeledi lilkovitých; dosahuje výšky až 80 cm;
jeho plod je červený, velmi pikantní a používá se jako koření; (2) paprika cumbarí (plod tohoto
keře); (RAE).
cumbe, m. (1) (Ven): obec tvořená svobodnými uprchlými africkými otroky; (RAE).
cumbear, tr/zvrat. (1) (Hond): chválit, vychvalovat; vychvalovat se; (RAE).
cumbiamba, f. (1) (Kol): druh tance; ► lidový tanec z Kolumbie a Panamy; (RAE).
cumbo, -ba, adj/subst. (←may. cum, ,,tykev, dýně“) (1) adj. (Hond): zakřivený; zkroucený; křivý; (2)
m., hovor. (Salv, Hond): pochlebování; lichotka; (3) m. (Salv): kompliment; lichotka; poklona; (4)
m. (Hond): čutora; (5) m. (Hond): hlíněná nádoba; (6) f. (Salv, Hond, Nik): čutora; (7) f. (Hond,
Nik): nádoba na vodu; (RAE).
cumiche, m. (1) (StřAm): benjamínek; (RAE).
cumpa, m., hovor. (1) (Chil): velmi důvěrný přítel; velmi blízký přítel; (RAE).
cumpleañero, -ra, m/f. (1) (Am): oslavenec; (RAE).
cunaguaro, m. (1) (Ven): ocelot velký (Leopardus pardalis); ► kočkovitá šelma vyskytující se v
Americe; dosahuje délky až 1,5 m; srst je žlutavá s černými pruhy a puntíky; (RAE).
cuncho, m. (1) (Am): sedlina; usazenina; (RAE).
cunchu, m. (1) (Am): mletá otruba; (RAE).
cuncuna, f. (1) (Chil): housenka, larva; (2) (Chil): tahací harmonika; (1) (Kol): holub divoký; (RAE).
17

cundango, m. (1) (Kub): zženštilý muž; homosexuál; (RAE).
cundeamor, m. (1) (Antil, Ven): hořká okurka (Momordica charantia) 3 ; ► rostlina z čeledi
Tykvovitých; má žluté plody a červená semínka; (RAE).
cundiamor, m. (1) (Antil, Ven): viz: cundeamor; (RAE).
cundundear, tr. (1) (Salv): usilovně žádat; (RAE).
cunero, -ra, m. (1) (Kub, Ekv): inkubátor; (RAE).
cuñado, -da, m/f. (←lat. cognātus) (1) (Am): kámoš, týpek; (RAE).
cuñapé, m. (1) (Bol): sýrový chléb; ► vyráběný ze sýra a mouky z juky; (RAE).
cuotear, tr. (1) (Chil): poměrně rozdělit; rozdělit podle poměru složek; (RAE).
cupana, f. (1) (Ven): paulinie nápojná (Paullinia cupana); ► popínavý keř z čeledi mýdelníkovitých;
lodyha je rýhovaná; listy jsou oválné, složené z pěti listů; květy vyrůstají v hroznu; plodem jsou
červené tobolky; (RAE).
cupo, m. (1) (Kol, Kub, Salv, Hond, Mex, Pan): objem; kapacita; obsah; (1) (Kol, Pan): místo (k
sezení v dopravním prostředku); (RAE).
cuquear, tr. (1) (Kub): štvát (psy); dráždit; (2) podnítit, popudit; (RAE).
cura, f. (←lat. cura, ,,ochota; starost"), hovor. (1) (szArg, Bol, Chil): opilost; opice; (2) (Kol):
avokádo; (3) ~ negra, (Ven): druh techniky zpracování tabáku; tabák připravený touto technikou; ►
podstatou je jeho fermentace a následné odebrání vzniklé hmoty; (RAE).
curaca, m. (1) (JižAm): náčelník; potentát; panovník; (RAE).
curadera, f. (1) (Chil): opilost; opice; (RAE).
curado, -da, adj/subst. (1) adj. (szArg): opilý; (2) m. (Mex): alkoholický ovocný nápoj z pulque; ►
z pulque (kořalky z agáve), ovocných džusů, medu a cukru; (RAE).
curagua, f. (1) (JižAm): klas; (RAE).
curamagüey, m. (1) (Kub): druh rostliny (Cynanchum grandiflorum); ► rostlina z čeledi
klejichovitých; dřevnatá část je jedovatá; listy jsou jedlé pro dobytek; (RAE).
curamichate, m., despekt., hovor. (1) (Ven): duchovní; kněz; (RAE).
curanto, m. (1) (jzArg, Chil): kuranto; ► jídlo připravované z luštěnin, mořských plodů nebo masa na
horkých kamenech v jámě pokryté listím; (RAE).
curar, tr/zvrat. (←lat. curāre, ,,pečovat; starat se") (1) tr. (Kub, Ven): připravit tabákové listy k
určitému postupu; (2) zvrat., hovor. (szArg, Bol, Chil): ožrat se, opít se; (RAE).
curarina, f. (1) (Salv, Hond): kurarin; ► jedlá bylina pocházející z Afriky; roste v zahradách nebo
jako živý plot; listy a oddenek se používají v tradiční medicíně po hadím kousnutí nebo pošťípání
hmyzem; (RAE).
curazao, m. (1) (Kol): bugénvilea; ► popínavý keř s oválnými nebo elipsovitými listy a malými
barevnými květy; (RAE).
cúrbana, f. (1) (Kub): skočicovník bílý (Canella alba); ► druh divoce rostoucího keře z čeledi
běloskořičníkovitých (Canellaceae); ► získává se z něj skořice nízké kvality; má bobulovitý oválný
plod, kterým se krmí dobytek; (RAE).
curbasá, m. (1) (Nik): ovocný sirup; ► z tropického ovoce (manga, papayi) a cukru; (RAE).
curco, -ca, adj/subst. (←kič. curcu, ,,hrb") (1) adj. (Kol, Ekv): hrbatý; (2) m/f.: hrbáč; (RAE).
curcucho, -cha, adj/subst. (1) adj. (Salv, Hond, Nik): hrbatý; (2) m/f.: hrbáč; ■ Syn.: curco;
curcuncho; (RAE).
curcuncho, -cha, adj/subst. (1) (szArg, Bol, Chil, Ekv): viz: curco; curcucho; (RAE).
curetuí, m. (1) (Arg): druh ptáka; ► má bílo-černou barvu; (RAE).
curí, m., (←guar. curii) (1) (JižAm): druh jehličnatého stromu; ► patří do třídy nahosemenných
(Gimnospermae); má vysoký kmen a horizontálně vybíhající větve; plodem je velká šiška s velkými
jedlými semínky; (RAE).
curiche, m. (1) (Bol): kaluž; močál; (2) (Chil): černoch; (RAE).
curiel, m. (←karib. curi) (1) (Kub): morče domácí (Cavia porcellus); ■ Syn.: curco; (RAE).
curiela, f., hovor. (1) (Kub): velmi plodná žena; (RAE).
3 Anexo: Img. 7; [consulta:
4/3/2012]
18

curil, m. (1) (Salv, Hond): černá mušle (Anadara tuberculosa) 4 ; ► měkkýš konzumující se za
syrového stavu; vyskytuje se na jihu Hondurasu; (RAE).
curioso, -sa, m/f. (←lat. curiōsus) (1) m/f. (Ven): manuálně zručný člověk; (2) m/f. multifunkční
člověk; (3) m. (Am): léčitel; mastičkář; (RAE).
curiquingue, m. (←kič. curiquinqui) (1) (Ekv): čimango anský (Phalcoboenus carunculatus) 5 ; ►
pták podobný supu; posvátný pták Inků; (RAE).
curo, m. (1) (Kol): avokádový strom; ► z čeledi vavřínovitých (Lauraceae); dosahuje výšky až 10 m;
listy jsou střídavé, kožovité; květy jsou dvoudomé; plod je jedlý; (RAE).
currar, tr. (←caló currar, sánskrt krnot,,,dělat"), vulg. (1) (Arg): zpronevěřit; defraudovat; podvést;
(RAE).
curro, m., vulg. (1) (Arg): zpronevěra, defraudace; podvod; (RAE).
currucha, f. (1) (Nik): prasnice; (RAE).
currucho, m. (1) (Nik): prase, vepř; (RAE).
curruña, m/f., hovor. (1) (Ven): kumpán, kámoš; (RAE).
currutaca, f. (1) (Salv): průjem; ■ Syn.: cursera; (RAE).
cursera, f. (1) (Am): viz: currutaca; (RAE).
curtido, -da, adj. (1) (Salv, Ven): zčernalý (špínou); (2) (Ven): cynický; (RAE).
curtiembre, f. (1) (Am): koželužna; koželužství; (RAE).
curtir, tr. (←lat. conterĕre, ,,rozdrtit; tlouci"), hovor. (1) (Arg, Urug): zbičovat; potrestat důtkami;
(RAE).
curuba, f. (1) (Kol): curuba; ► plod mučenky trojdílné nejměkčí (Passiflora mollissima); (RAE).
curubo, m. (1) (Kol): mučenka trojdílná nejměkčí (Passiflora mollissima); ► popínavá rostlina z
čeledi mučenkovitých (Passifloraceae); má jedlý plod; (RAE).
curucú, m. (1) (StřAm): kvesal; ► druh šplhavého ptáka; má barevné hedvábné peří a dlouhý ocas;
(RAE).
curucusí, m. (1) (Bol): druh světlušky; ► méně světélkující; (RAE).
curucutear, tr., hovor. (1) (Ven): čmuchat, slídit (ve věcech); (RAE).
curuguá, m. (←guar.) (1) (JižAm): muškátová okurka (Sicana odorifera); ► druh popínavé rostliny;
dorůstá výšky až 30 cm; plod je žlutý a černý; je aromatická; podobá se dýni; slupka plodu slouží
jako nádoba; (RAE).
curujey, m. (1) (Kub): druh epifitické rostliny (Tillandsia recurvata); ► patří do čeledi
bromeliovitých (Bromeliaceae); roste na stromech nebo keřích; stonky jsou hustě seskupené; dorůstá
délky až 50 cm; listy jsou ostré a pichlavé; (RAE).
curul, f. (←lat. curūlis) (1) (Kol, Ekv, Salv, Mex, Per): poslanecké křeslo; poslanecký mandát;
(RAE).
curuma, adj/subst. (1) adj. (Salv, Hond, Nik): přesolený; (2) f. (Hond, Nik): solný kámen k olizování
dobytkem; (RAE).
curumba, f. (1) (Pan): vrchol/špička (hory, stromu, střechy); (RAE).
curupay, m. (←guar.) (1) (svArg, Urug): druh stromu (Anadenanthera colubrina); ► z čeledi
bobovitých (Leguminosae); dorůstá výšky až 25 m; dřevo je tvrdé a červené; jeho kůra vysoce
bohatá na tanin se používá v koželužství; (RAE).
cururo, m. (1) (Chil): kururo (Spalacopus cyanus); ► hlodavec z čeledi osmákovitých
(Octodontidae); srst je tmavě hnědá až černá; délka těla je 14-16 cm; (RAE).
curuvica, f. (←guar. curuví, ,,část; kousek") (1) (svArg, Par): oblázek, kamínek; (RAE).
cusco, m. (1) (Arg, Bol, Urug): pejsek; (RAE).
cuscú, adj., hovor. (1) (Pan): kudrlinkatý; (RAE).
cuscungo, m. (←kič. cuscungu) (1) (Ekv): výr virginský (Buho virgianus); ► dosahuje velikosti až 68
cm; má uši pokryté peřím; vrchní část těla je kropenatá; spodní část těla je žlutohnědá a vlnkovitá;
(RAE).
4 Anexo: Img. 8; [consulta: 4/3/2012]
5 Anexo: Img. 9;
[consulta: 4/3/2012]
19

cusinga, f. (1) (Kost): arassari pestrý (Pteroglossus torquatus); ► pták z čeledi tukanovitých; dorůstá
velikosti až 48 cm; živí se plody, hmyzem a ptačími vejci; (RAE).
cusma, m. (←keč. kusma) (1) (Ekv, Per): pánská domorodá sukně; ► používají ji domorodci žijící v
pralesích; z bavlny; (RAE).
cusnaca, f. (1) (Nik): sladký pokrm; ► z plodů mombínu červeného, mléka a vody; (RAE).
cuspa, f. (1) (Ven): kuspara lékařská (Angostura trifoliata); ► z čeledi routovitých (Rutaceae);
používá se především její kůra;(RAE).
custodia, f. (←lat. custodĭa) (1) (Chil): úschovna (zavazadel); (RAE).
cusubé, m. (← taíno) (1) (Kub): suchá sladkost; ► ve tvaru válečku; z maniokového škrobu, vody,
cukru a popř. vajec; (RAE).
cusuco, m. (← nah.) (1) (StřAm): pásovec (Dasypodidae); ► savec ze skupiny chudozubých;
dosahuje délky až 50 cm; tělo je chráněno krunýřem z kostních destiček pokrytých rohovitými
šupinami, které jsou pohyblivé, díky čemuž se může stočit; (2) (Salv): obtíž, potíž; (RAE).
cusul, m. (1) (Hond): doupě; skrýš; (2) chýše ze dřeva, stěny z propleteného proutí a hlíny, a střechy z
píce; (RAE).
cusumbe, m. (1) (Kol): nosál bělonosý (asua narica); ► americký savec; masožravec s podlouhlou
hlavou, úzkým čumákem, velmi vystouplým špičatým nosem, krátkýma zakulacenýma ušima a
dlouhou hustou srstí; jeho drápy jsou silné a zahnuté, a slouží mu ke šplhání po stromech; (RAE)
cusumbo, m. (1) (Kol): viz: cusumbe; (RAE).
cususa, f. (1) (StřAm): třtinová kořalka, pálenka; (2) (Hond): pančovaná kořalka, pálenka; (RAE).
cutacha, f. (1) (Hond, Nik): dlouhá rovná mačeta; (RAE).
cutarra, f. (1) (Hond): holínka; (RAE).
cute, m. (←lenca tincute) (1) (Salv, Hond): kondor havranovitý (Coragyps atratus); ► dravý denní
pták; živí se mršinou; dosahuje délky až 60 cm, rozpětí křídel až 145 cm; má duhově černé peří; na
hlavě a krku nemá peří; má krátký zakulacený ocas; vyskytuje se od jihu Spojených Států, přes střed
Chile až po Argentinu; (2) (Salv, Hond): bankovka lempiry (honduraské měny); (RAE).
cutete, m. (1) (Guat): leguán; ► ještěr z čeledi leguánovitých (Iguanidae); (RAE).
cuto, -ta, adj/subst. (←nah. cutuche, „uříznutý”) (1) adj. (Salv, Hond): bezocasý; (2) m/f. (Salv,
Hond): bezruký člověk; (3) adj. (Salv): velmi krátký; (4) m. (Guat): plácačka s alkoholem; (RAE).
cutra, f., hovor. (1) (Per): úplatek; (RAE).
cutusa, f. (1) (Kol): druh hrdličky; (RAE).
cututear, intr., hovor. (1) (Hond): kecat, pokecat; (RAE).
cuy, m. (←keč.) (1) (JižAm): viz: cuya; cuye; cuyo; (RAE).
cuya, f. (1) (Salv, Mex): viz: cuy; cuye; cuyo; (RAE).
cuyá, m. (1) (Kub): strom darmota (Sideroxylon salicifolium); ► patří do čeledi sapodilovitých;
dorůstá výšky až 9 m; jeho dřevo je velmi tvrdé a pružné; jeho drobné voňavé květy olizují včely a
připravují z nich med; (RAE).
cuyada, f. (1) (Ekv, Per): hostina/žranice/hody z pečeného morčete; (RAE).
cuyamel, m. (1) (Hond): cípal Pichardův (Joturus pichardi); ► druh jedlé ryby; dorůstá délky až 70
cm; má 2 hřbetní ploutve; hřbet je tmavě šedý, boky stříbrné, břišní strana nažloutlá; (RAE).
cuyano, -na, adj/subst., hovor. (1) adj. (Chil): argentinský; (2) m/f.: Argentinec; (RAE).
cuye, m. (1) (Chil): morče domácí; ■ Syn.: cuy; cuya, cuyo; (RAE).
cuyeo, m. (1) (Kost): lelek šedočelý (yctidromus albicollis); ► pták s velmi pronikavám zpěvem;
(RAE).
cuyero, m. (1) (Ekv): klec na chov morčat; (RAE).
cuyo, m. (1) (Salv, Mex): viz: cuy; cuya, cuye; (RAE).
cuyují, m. (1) (Kub): druh pazourku; (RAE).
cuzul, m. (1) (Hond): doupě; skrýš; (2) chýše ze dřeva, stěny z propleteného proutí a hlíny, a střechy z
píce; (RAE).
20

3. AUGUSTO MALARET, MARCOS A.MORÍIGO, JOSEF DUBSKÝ: cha
challo, m. (1) (Ekv): rybářská síť; (AM).
challudo, -da, adj. (1) (Ekv): melouchařský; (AM).
chamacoco, m. (1) (Par): Čamakokové; ► etnická skupina jihoamerických indiánů žijící převážně v
Paraguay; žíví se zemědělstvím, a výrobou dřevěných předmětů a péřových ozdob; (2) dialekt
Čamakoků; (MM).
chamacuises, m., pl. (1) (LaPlat): škrpály; (AM).
chamanta, f. (←kič. nebo map. chamal, ,,plášť “; ←šp. manta, ,,deka, pokrývka“) (1) (Chil): druh
ponča/pláště s otvorem na hlavu; ► typický chilský; z vlny; (AM).
chamarín, m. (1) (Kub): čížek; ► lesní pták; (JD).
chamarrear, tr. (1) (Guat): lákat býka plachtou při toreadorském zápase; (MM). ● (2) (StřAm):
rozzlobit, rozhněvat; (AM).
chamarrero, m. (1) (Ven): venkovský/vesnický léčitel; (AM).
chamarro, m. (1) (Am): deka; (JD).
chamayo, m. (1) (Kub): kecal, kecna; (JD).
chamba, f. (1) (Ekv): motanice; (2) (Am): louže; (3) andar de ~, (Mex): sloužit, být ve službě; (JD).
● (4) f. (←kič. champa) (Arg, Ekv): drn; trávník; (5) (Bol): sulfát šedomodrého zinku; (6) (Kol,
Ven): jáma, příkop; výmol; (7) (Guat, Mex): práce, činnost; (8) (Ekv): zmatek; (AM).
chambacusa, f. (1) (Arg): škrpál; (AM).
chambado, m. (1) (Chil): džbán; (AM).
chambao, m. (1) (Arg, Urug): viz: chambado; (MM).
chambeadora, f. (1) (Kol): žiletka/břitva (na holení); (AM).
chambear, tr/intr. (1) tr. (Kol): holit, stříhat; (2) tr. (Ekv): ucpat; (3) intr. (Mex): melouchařit;
handlovat; (JD). ● (4) tr. (Ekv): pokrýt drny (zahradu, povrch); (5) intr. (Kol, Ekv): pracovat; (6)
(Mex): pracovat za malý honorář; (7) (Mex): vyměnit; (AM).
chambeco, m. (1) (Chil): rohatý čert; ďábel; (2) ztřeštěnec; (AM). ● (3) fláma; (JD).
chamberga, f. (1) (Kol): nádoba vyrobená z kravského rohu; (AM).
chamberinado, adj/subst. (1) adj. (Mex): vyparáděný; (2) f. (Per): paráda; (JD).
chamberines, m., pl. (1) (Mex): ozdoby, výzdoby; (AM).
chambimbe, m. (1) (Kol): kulaté černé semínko stromu mýdelníku pravého (Sapindus Saponaria)
z čeledi mýdelníkovitých Sapindaceae; (AM).
chambón, m. (1) (Ekv): velký trávník; velká vodní nádrž; velký rybník; (AM).
chambonada, f. (1) (Am): pitomost; (JD).
chambonear, intr. (1) (Am): dělat pitomosti; (JD).
chambones, m., pl. (1) (Portor): humpolácké boty; (AM).
chamborote, adj. (1) (Ekv, Guat): nosatý; (AM).
chambra, f. (1) (Ven): povyk, pokřik; (2) (Dom): široká mačeta; (3) (Dom): puška s dlouhou hlavní;
(4) (Dom): spínací špendlík; špendlík; (AM). ● (5) de ~ , (Dom): náhodou; (MM).
chambrana, f. (1) (Kol, Ven): povyk, pokřik; zmatek, pobouření; (2) (Kol): spor, hádka, roztržka; (3)
(Kol): ostění chodby; (AM). ● (4) (Mex): přepážka; (JD).
chambre, m. (1) (Ven): druh lidového tance; (2) (Dom): pokrm z dušené rýže, fazolí, luštěnin, masa, a
zeleniny; (AM).
chambucho, m. (1) (Chil): chajda; pelech; (JD).
chambuque, m. (1) (Kol): oko (na lasu). ● (2) echar ~ , (Kol): chytat do lasa; svázat; zavázat; (MM).
chambuquear, tr. (1) (Kol): chytit do lasa; (AM).
chamburgo, m. (1) (Kol): zátočina, tůň; louže, kaluž; (AM).
chamburo, m. (1) (Kol, Ekv): papája; (MM).
chamburreado, m. (1) (Arg, Par): pokrm ze surovin, které "dům dá"; (MM).
chamburrear, tr. (1) (Arg, Par): míchat, smíchat; (MM).
chambuscarse, zvrat. (1) (Kol): připálit se, opálit se; (JD).
chamca, f. (1) (Bol): kukuřičná kaše z lyofilizovaných brambor chuño; (AM).
chamela, f. (1) (Ekv): džbán, nádoba; (AM).
chamiza, f. (1) (Am): roští, chrastí, suché dříví; (MM).
21

chamizar, tr. (1) (JižAm): pokrýt/přikrýt roštím/chrastím; (AM).
chamorro, m., pl. (1) (Mex): tlusté hnáty (nohy); (JD).
chamorrudo, adj. (1) (Mex): tlustonohý; (JD).
champa, f. (1) (Ekv): agáve; (JD).
champán, m. (1) (Dom): močál; (2) zvuk podkov koní procházejících přes močál; (AM).
champañazo, m. (1) (Chil): banket; (JD).
champanera, f. (1) (Mex): domek sluhy vedle domu pána; (AM).
champear, tr. (1) (Am): ucpat drnem; (JD).
champeta, f. (1) (Kol): malý rolnický nůž, mačeta; (2) loďka; (AM).
champi, m. (← keč.) (1) (Arg): taškář; (2) hacerse el ~, být mazaný; dělat ze sebe hloupého; (JD). ●
(3) hacerse el ~, (Per): předstírat nezájem; (AM).
champla, f. (1) (Ven): močál, bažina; bahniště; (AM).
champola, f. (1) está hecho una ~, (Kub): je jako med, jen se rozplývá; (JD).
champú, m. (1) (Am): šťáva z vnitřní kůry mýdlokoru; ► používá se jako prostředek k mytí hlavy;
(2) jakýkoli produkt používající se jako prostředek k mytí hlavy; (MM).
champucería, f. (1) (Per): místo, kde se prodává champuz; ► mléčná kaše z pšeničné mouky, vařené
kukuřice a kdoulí (jádrového ovoce); (AM).
champudo, adj. (1) (Chil): zarostlý, pačesatý; (JD).
champulón, -na, adj. (1) (Kost): neohrabaný, nemotorný; (AM).
champurrado, m. (1) (Mex): kukuřičná kaše; (JD). ● (2) (Mex): zpřeházená/zmatená věc; (MM).
champurreado, m. (1) (Am): blaf (jídlo); (JD). ● (2) (Arg, Chil, Par, Mex): viz: chamburreado;
(MM).
champurrear, tr. (1) (Arg, Chil, Par, Portor): drmolit, komolit, zadrhávat, mluvit lámavě (cizí jazyk);
(2) míchat (nápoje); (MM).
champurria, f. (1) (Ven): alkoholický míchaný nápoj; ■ Syn.: champurrio; champurro; (AM).
champurrio, m. (1) (Dom): viz: champuria; champurro; (AM).
champurro, m. (1) (Mex, Dom): viz: champurria; champurrio; (AM).
champús, m. (1) (Ekv, Per): sladká kukuřičná kaše; ► připravuje se z kukuřičné mouky, vařené
kukuřice a cukru; (MM). ● (2) (Per): motanice; (JD).
chamuco, m. (1) (Mex): ďábel; čert; (2) sladké pečivo z vajec; (AM).
chamuchina, f. (1) (Arg, Hond, Mex, Urug): houf, houfec (dětí); (2) (Bol): prkotina, pošetilost,
hloupost, lapálie; (3) (Ekv, Ven): hádka, spor; (AM). ● (4) (Par): pečeně; (MM).
chamula, adj/subst. (1) m. (Mex): indián z Chiapas; (2) adj.: vztahující se k tomuto indiánovi; (3)
nevzdělaný; nevychovaný; hrubý; negramotný; (MM).
chamuquiña, f. (1) (Dom): bezcenný člověk; bezcenná věc; (AM).
chamuscar, tr/zvrat. (1) tr. (Mex): prodat levně; (2) zvrat. (Kol): rozčílit se, naštvat se; (AM).
chamuscarse, zvrat. (1) (Kol): dopálit se; (JD).
chamuscón, m. (1) (Kol): rozčílení, naštvání; (AM).
chamusquina, f. (1) (Kol): klukovina; (JD).
chamusquino, -na, adj. (1) (Ekv): obyčejný, prostý; bez vkusu a umu; (AM).
chamuyar, intr. (1) (Arg): drmolit; (JD).
chana, f. (1) (Hond): náhodná kombinace zajišťující vítězství (v kartách); (AM).
chaná, m., pl. (← guar.) (1) (Arg, Urug): indiánský kmen; ► vyskytoval se v Argentině a Uruguayi,
převážně v ostrovní části argentinských provincií, podél řeky Paraná, při jejím soutoku s řekou
Paraguay; velmi známí byli v uruguayské oblasti; předpokládala se jejich příbuznost s kmeny
timbús, mepenes, quiloazás, mocoretás; (MM).
chañaca, f. (1) (Chil): svrab; (2) zdiskreditování, ztráta důvěry; špatná pověst; (3) hacer ~,
rozkouskovat, roztrhat; rozbít; rozkrájet na kousky; zničit; (AM).
chanaco, -ca, m/f. (1) (Per): benjamínek; (AM).
chanate, adj. (1) (Mex): černý; (JD).
chancaca, adj/subst. (1) adj. (Chil): lehoučký, velmi snadný; (2) f. (Am): rafináda; (3) f. (Ekv): jizva;
kukuřičné těsto s medem; (JD). ● f. (4) (Ekv): vřed; (AM).
chancaco, m. (1) (Pan): rozdrcená pecka ledvinovníku západního (Anacardium occidentale); (AM).
chancarrazo, m., slavn. (1) (Kub): panák likéru; (AM).
chancay, m. (1) (Ekv, Per): piškot z mouky ochucený šafránem; (AM).
22

chanceador, adj/subst. (1) adj. (Mex): legrační; (2) m.: legrační člověk; (JD).
chancle, m. (1) (Guat): švihák, frajer; (AM).
chancleta, f. (1) (Kub): lůza; (2) (Chil): křáp, škrpál; (3) echar una ~, (Kub): upalovat; (4) se quitó la
~, (Kub): už ho to vše píchalo (netrpělivostí); (JD). ● (5) largar la ~ , (Kub): natáhnout bačkory,
zemřít; (AM).
chancletear, tr/intr. (1) intr. (Kub): vypařit se, vzít nohy na ramena; (2) tr. (Ekv, Guat): ztrestat
bačkorou; (AM). ● intr. (3) (Mex): šmajdat; (JD).
chancletero, m/f. (1) m. (Mex): příštipkář; (2) f. (Am): štětka, coura; (JD).
chancletero, -ra, adj. (1) (Antil, Kol, Mex): sprosťácký; (AM).
chancletudo, -da, adj/subst. (1) adj. (Chil, Ekv, Per, Ven): sprosťácký; (2) m. (Guat): švihák, frajer;
(3) adj. (Am): sprostý, vulgární; (AM). ● m. (4) (Kub): frajírek, hejsek; (JD).
chancua, f. (1) (Arg, Urug): mdlá kukuřice z kukuřičné kaše; (2) bez slupky pomletá kukuřice; (MM).
chancuco, m. (1) (Kol): pašovaný tabák; (JD).
chancudo, m. (1) (Kol): pašování, pašeráctví (tabáku, alkoholu); (AM).
chancuquear, intr. (1) (Kol): pašovat; (AM).
chancuquero, m. (1) (Kol): pašerák; (AM).
chandera, adj. (1) (Mex): neupravený; nepořádný; (AM).
chando, -da, adj. (1) (Mex): viz: chandera; (AM).
chandoso, m. (1) (Kol): hubené prasátko; (JD).
chané, m., pl. (1) (Arg, Bol): indiáni z rodu arauaco; ► pronikli až na východ Bolívie, kde se
podřídili vetřelcům z kmene chiriguano, stali se jejich otroky a přijali jejich jazyk; (MM).
chaneca, f. (1) (Bol): cop z vlasů; (AM).
chaneque, adj/subst. (1) adj. (Guat): bodrý, žoviální; (2) m. (Guat, Salv): průvodce (osoba); (AM).
chanfaina, f. (1) (Ekv): vulgární zábava; prostá zábava; (2) (Kol): výhodná koupě; výhodná
příležitost; klika; (AM). ● (3) (Kol): služné; (JD).
chanfle, m. (1) (Arg, Urug): policajt, fízl; četník; (2) (Portor): nemotorný hráč, nešikovný hráč; (AM).
● (3) (Mex): hudlař, fušer; (JD).
chanflón, -na, adj. (1) (Portor): nemotorný, nešikovný (hráč); (AM).
changa, f. (← kič.) (1) (Arg, Bol, Urug): služby nosiče, posluhy; (2) (Arg, Bol, Urug): nevýhodný
obchod; neužitečný obchod; (3) (Pan): placka z nové kukuřice; (4) hacerse la ~, (Arg): koledovat si
o trest; (AM). ● (5) caer en la ~, (Portor): mít smůlu; (JD).
changada, f. (1) (Am): prám, vor; (2) nejapný/hloupý žert; (MM).
changadora, f. (1) (LaPlat): prostitutka, štětka; (AM).
changango, -ga, adj/subst. (1) adj. (Bol): fušerský, břídilský; odbytý; (2) m/f. (Arg, Urug): malá
indiánská kytara; malá kytara; (AM). ● m/f. (3) (Bol): fušer; (JD).
changar, intr. (← kič.) (1) (Kol): sevřít (nohama); (AM).
chango, -ga, adj/subst. (1) adj. (Chil): nudný; odporný; mrzutý; (2) adj. (Mex): bystrý; (3) m. (Arg,
Urug): sluha, pomocník (v domě); (4) m. (Pan): koláč z nové kukuřice; (5) m., pl. (Ven): hadry,
cáry; (6) cada ~ a su mecate, (Mex): ševče, drž se svého kopyta; (7) en la ciudad de Durango
cuatro reales vale un ~, (Mex): je toho dostatek a je to levné; (8) estar ~ (alguna cosa), (Portor,
Dom): být hojný; (9) ponerse ~, (Mex): být opatrný; vycvičit se; vyškolit se; přidat se ke stráži,
přidat se k policistům; (AM). ● (10) adj. (Mex): čiperný, šikovný; vyparáděný; (11) m. (Chil):
otrava chlap; (12) m. (Mex): čipera; parádník; (13) pónganse -os, (Mex): hoďte sebou, pohněte
kostrou; (JD). ● m/f. (1) (Mex): malá opice; (MM).
changó, m. (1) (Kub): epileptický záchvat; (AM).
changolotear, tr. (1) (StřAm, Kol): třást, třepat; pobíhat sem tam, skotačit; viklat se; (AM).
changonga, f. (1) (Kol): posměch, výsměch; (AM).
changuear, tr/intr. (1) (Antil, Kol): viz: changar; (AM). ● (2) intr. (Kub): žertovat, šprýmovat; (3) tr.
(Mex): plít; (JD).
changuenga, f. (1) (Pan): hádka; rvačka; povyk; pobouření; hřmot; (AM).
changuería, f. (1) (Portor): koketnost; (JD). ● (2) (Portor, Dom): vtip, žert, šprým; šklebení, opička;
(AM).
changuero, -ra, adj. (1) (Antil, Kol): vtipálský; (2) (LaPlat): na krátké vzdálenosti (vozidlo, zvíře);
(AM).
23

changüí, m. (1) (Kub): tancovačka; (2) echar ~ a alguien, (Arg): mazat (komu) med kolem huby;
(JD). ● (3) (Kub): výhodná koupě; nízká cena (zboží); (AM). ● (4) dar ~, (Am): (ve sportu, ve hře)
obelstít; napálit, oklamat, oběhnout (koho); (5) předstírat neznalost pro získání výhod (při hře);
(MM).
changüicero, -ra, adj. (1) (Arg, Urug): naivní; (AM).
changüira, adj. (1) (Hond): zbabělý, bojácný; (AM).
changüis, (1) dar ~, (Guat, Mex): zvýhodnit, poskytnout výhodu; (AM).
changüisazo, m. (1) (Per): podvod, klam; (AM).
changuita, f. (1) (Kub): legrace; (JD).
chancha, f. (1) (Chil): malý dřevěný vozík; (2) despekt. (Kol): huba; (3) hacer la ~, (Bol, Kol, Chil):
ulívat se ze školy; (4) juego de la ~ preñada, (Urug): být dochucený, být okořeněný; (AM). ● f. (5)
(Kol): bicykl; (6) (Ekv): melouch; (JD).
chanchaco, m. (1) (Bol): hrubé vlněné punčochy; (AM).
chanchal, m. (1) (Chil): stádo vepřů; (JD).
chancharreta, f. (1) (Per): starý škrpál; (AM).
chancharriento, -ta, adj. (1) (Kol): roztrhaný, otrhaný, rozervaný; (AM).
chancharrita, m/f. (1) (Bol): otrhanec, rozervanec; (2) hlupáček; (AM).
chanchero, m. (1) (Am): řezník, uzenář; (JD).
chanchiras, f., pl. (1) (Kol): hadry, cáry; (AM).
chanchiriento, -ta, adj. (1) (Kol): viz: chancharriento; (AM).
chanchista, m. (1) (Chil): rochně (zedník); (JD).
chanchita, f. (1) (Am): prasátko; (2) hace la ~ muerta, dělá, že neumí do pěti počítat; (JD).
chanchito, m. (1) (Am): prasátko; (2) ~ alcancía, (Chil): prasátko (pokladnička); (JD).
chancho, -cha, m. (1) (Chil, Per, LaPlat): pat, remíza, nerozhodná hra (v dámě, šachách); (2) (Chil):
dubl; ► kostka v dominu s oběma polovinami stejnými; (3) drtička; (4) cada ~ a su estaca, (Bol,
LaPlat): ševče, drž se svého kopyta; (5) ~ embarrado, quiere embarrar a los demás, (Chil, Per):
ničema, který chce hodit vinu na ostatní; (6) ~ limpio nunca engorda, (Chil, Per, LaPlat): čestný
muž nikdy nezbohatne; (7) hacer callar a un ~ a azotes o a palos, (Chile, LaPlat): používat
nepřiměřené prostředky pro dosažení svého cíle; (8) hacerse el ~ rengo, (Arg, Bol, Ekv, Per, Urug):
dělat se hloupým; tvářit se nechápavě; (9) hacer un ~, (Chil): brknout si, krknout si, říhnout si; (10)
no es el amor al ~, sino a los chicharrones, (Per): nejedná se o upřímný zájem, ale o zájem z
vypočítavosti; (11) no tiene la culpa el ~, sino quien le da el afrecho, (Arg, Chil, Urug): vinným
není podřízený, který to dělá, ale hlavně nadřízený, který to toleruje a podporuje; (12) ¡Qué sabe el
~ de freno, si nunca se lo ha puesto!, (Arg, Chil, Urug): nemá o tom ani páru a mluví o tom; (13)
quedar uno como un ~, (Arg, Chil, Per, Urug): neobstát, pohořet; zachovat se ošklivě; (AM). ●
adj/subst.. (14) adj. (Am): švindlující, fixlující; (15) m. (Am): vepř, prase (i hanl.); vepřové maso;
(16) m. (Chil): krkání; chytlavá ženská; zadek, zadnice; (17) las de ~, (Chil): kotlety; (18) a cada ~
le llega su tamo, (Am): na každého dojde; (19) es ~ en la batea, (Chil): má smrt na jazyku; (20) a
todo ~, (Chil): ze všech sil; (JD).
chanchona, f. (1) (Nik): bezstarostný/pohodový život; (AM).
chanchullero, m. (1) (Kub): jedovatý (zlomyslný); (JD).
chanque, m. (1) (Per): šprtání; (2) ~ a todo tren, šprtání do zblbnutí; (JD).
chanquita, f. (1) (Per): oříškové cukroví; (JD).
chanta, f. (1) (Am): nářez, výprask; (2) (Urug): napálení; čekání; (3) ¡que ~!, (Urug): to je průser!;
(JD).
chantar, tr/zvrat. (1) tr. (Am): vychrstnout (na koho); (2) tr. (Urug): nechat čekat/vystát důlek; napálit,
doběhnout; (3) ~ en la cárcel, (Am): strčit do basy/lapáku; (4) zvrat. (Chil): držet se; (JD).
chanza, f. (1) (Am): šance, klika; (JD).
chañado, -da, adj. (← map. chañan) (1) (Chil): zanedbaný, nedbalý; (MM). ● (2) la fiesta resultó -
da, (Chil): slavnost dopadla pod psa; (JD).
chañadura, f. (← map. chañan) (1) (Chil): tahanice; (2) krádež; loupež; (3) defraudace; (4)
nepořádek; nedbalost; zanedbání; (MM). ● (5) (Chil): chňapnutí; (6) ucouranost; (JD).
chañaquiento, -ta, adj. (1) (Chil): svrabovitý, prašivý; ■ Syn.: chañaquento; (AM).
chañar, tr. (1) (Chil): zničit; rozbít; rozdrtit; rozdrobit; (AM). ● tr., i subst. (2) m. (Arg, Chil): strom
(Gourliea decorticans); ► patří do čeledi bobovitých; má trny, zelený kmen, bílé tvrdé dřevo, jedlý
24

plod; dorůstá do výšky 3 až 8 m; jeho dřevo se používá v truhlářství; jeho listy jsou zelené; kvete
v září a říjnu; plody rostou v listopadu a lednu; vyskytuje se především v Chile a Argentině; (3) tr.
(Chil): vyškubnout to, co padá na zem při hádce; (MM).
chaño, m. (← arw. ,,kapesník; utěrák; koňská houně; parní lázeň“) (1) (JižChil): kapesník; deka,
hrubý utěrák; hrubá houně; (AM).
chapa, f. (1) (Arg, Par, Urug): informační cedule se jménem a profesí na dveřích v zaměstnání; (2) pl.
(Mex): ruměnec; (3) (Portor): házení do důlku (hra); (MM). ● f. (4) (Guat, Per, Ven): hra „víčka“;
► spočívá v přesouvání víček z láhví po určité trase s překážkami; (AM). ● f. (5) (Kub): dvacetník;
korunkový uzávěr; lampasák; (6) dar en la ~ del alma/en la mera a ~, (Mex): dotknout se koho;
vyřídit koho; (JD).
chapacaca, m. (1) (Ekv): vymahač; vyděrač; (AM).
chapadanza, f. (1) (Kol): žert, šprým; posměch, výsměch; hra; (AM).
chapalanza, f. (1) (Kol): viz: chapadanza; (AM).
chapalear, intr. (1) (Ven): tančit svíčkový tanec; (AM).
chapaleo, m. (1) (Ven): svíčkový tanec; (AM).
chapaleta, f. (1) (Bol): hrázové dveře; ► dveře v podzemních důlních chodbách sloužící k usměrnění
vzduchu; (AM).
chapaletear, intr. (1) (Dom): viz: chapalear; (AM).
chapana, f. (1) (Per): těsto z manioku, a těsta z medu a cukru; ► konzumuje se za studena; (2)
pokrývka hlavy; (AM).
chapandonga, f. (1) (Hond): nezřízený koníček, nepořádný koníček; (AM).
chapaneco, -ca, adj/subst. (1) adj. (StřAm, Mex): baculatý, oplácaný, tlusťoučký; (AM). ● m/f. (2)
(Am): tlouštík; (3) m/f. (Am): mrňous; (JD).
chapapote, m. (1) (Am): motanice; (JD). ● (2) (Kol, Dom, Ven): zmatek, chaos; nepořádek; (AM).
chapapotear, tr. (1) (Mex): těžit/hledat asfalt; (JD).
chapapotero, adj/subst. (1) adj. (Mex): asfaltový; (2) m.: asfaltér; dělník těžící asfalt; (3) f.:
asfaltérka; dělnice těžící asfalt; ložisko asfaltu; (JD).
chapar, tr. (1) a ~ tupido, (Arg): do práce!, jdeme na to!; (JD).
chaparraluna, f. (1) (Kol): vodní nádrž; vor; prám; plavidlo, loď; (AM).
chaparrastroso, -sa, adj. (1) (Guat): otrhaný, orvaný; (AM).
chaparrazo, m. (1) (Hond): liják, průtrž mračen; (JD).
chaparreras, f., pl. (1) (Mex): ochranné kožené jezdecké kalhoty; ► velmi odolné; méně pružné; bez
zadní části; (AM). ● (2) poner ~ a alquien, (Mex): nasadit parohy komu; (JD).
chaparrita, f. (1) (Mex): drahoušek; (JD).
chaparro, -rra, adj. (1) adj. (Guat, Mex): baculatý, oplácaný, tlusťoučký; podsaditý, zavalitý; (AM).
● (2) adj. (Am): mrňavý; (3) suerte ~ -ra, (Mex): pořádná smůla; (JD).
chaparrón, m. (1) echar un ~ a alguien, (Kub): zpražit koho; (JD).
chape, m. (1) gente de ~, (Chil): bohatí lidé, panstvo, vážení lidé; (AM).
chapea, f. (1) (Kub): prosekání (cesty); (2) masakr; (3) hubo una ~ en latín, z latiny jich pukla
většina; (JD).
chapeado, adj. (1) (Chil): prachatý, zazobaný; (JD).
chapeador, m. (1) (Kub): prosekávač (cesty); (JD).
chapear, tr. (1) (Guat): hrát kuličky; (MM). ● (2) (Kub): podřezat mačetou, podříznout mačetou;
useknout hlavu mačetou; (AM). ● tr/zvrat. (3) tr. (Am): prosekávat (cestu); setkat (se s mačetou); (4)
tr. (Kub): oddělat, odpravit, vyřídit; nechat prasknout (u zkoušky); (5) ~ bajito, (Kub): mluvit
potichoučku; (6) zvrat. (Chil): namastit si kapsu; (7) zvrat. (Mex): malovat se ve tváři; mít zdravou
barvu; (JD).
chapeo, m. (1) (Mex): vyklučení, plení; (JD).
chaperoneo, m. (1) (Kub): hlídání (děvčete); (JD).
chapeta, adj/subst. (1) (StřAm): nemotorný, nešikovný; neohrabaný; (AM). ● m/f. (2) f. (Mex):
kolečko (též ostruhy); (3) m. (Am): nešika; (JD).
chapetón, -na, adj/subst. (1) despekt. (Arg, Kost, Chil, Ekv, Urug): nemotorný, nešikovný;
neohrabaný; (2) (Kost): těžkopádný; (AM). ● (3) adj. (Arg): naparující se; (4) adj. (Kost): pajdavý;
(5) m. (Arg): vejtaha, honimír; liják; (6) m. (Kost): pajda; (7) m. (Per): horečka; (JD).
25

chapetonada, f. (1) (Arg, Bol, Chil, Ekv): nešikovnost, nemotornost; nezkušenost; (2) (Per): svědivá
vyrážka; (3) (Dom): prudký/krátký liják; (4) pagar la ~, (Arg, Bol, Kol, Chil): doplatit na
nezkušenost, platit nováčkovskou daň; (AM).
chapetonar, intr. (1) (Chil, LaPlat): jednat nešikovně, jednat neobratně; (AM).
chapetonía, f. (1) (Arg, Par): viz: chapetonada; (MM).
chapil, m. (1) (Mex): hnojivo, kompost; (AM).
chapinada, f. (1) hacer una ~, (Guat): udělat špatnost, udělat hloupost; (AM).
chapinería, f. (1) (StřAm): Guatemalec; (AM).
chapingorro, m. (1) (Kub): podběrák; (JD).
chapino, adj. (1) a la -na, (Guat): s křížkem po funuse; (JD).
chapisca, f. (1) (StřAm): sklizeň kukuřice; (AM).
chapiscar, tr. (1) (StřAm): sklízet kukuřici; (AM).
chapista, m. (1) (Arg, Urug): karosář, autoklempíř; (MM).
chapistería, f. (1) (Am): karosárna, autoklempířství; (JD).
chapiteli, m. (1) (Mex): kaplička s jednou klenbou; (AM).
chapla, f. (1) (Per): druh sandálů; (AM).
chapo, -pa, adj/subst. (1) adj. (Mex): podsaditý; (2) m/f.: malý tlouštík; (JD). ● m. (3) (← kič. chapu,
,,směs“) (Ekv): jíška; ► směs z ječmenné mouky a vývaru, či jiného tekutého pokrmu; ■ Syn.:
chapuna; (AM).
chapodo, m. (1) (Guat, Per, Portor): řez, odříznutí; průřez; (AM).
chapololo, m. (1) (Mex): hadr na podlahu; (AM).
chaponar, tr. (1) (Mex): ořezávat, prořezávat (stromy); (JD). ● (2) (Mex): plít, zbavovat půdu od
plevele; ■ Syn.: chaponear; (AM).
chapucear, intr. (1) (Mex): podvádět, šidit, dělat podvody; (AM).
chapucería, f. (1) (Mex): oblafnutí; (JD).
chapucero, adj/subst. (1) adj. (Mex): podfukářský; (2) m/f.: podfukář, šizuňk; (JD).
chapulete, m. (1) (Ekv): člověk trpící akarofobií; (AM).
chapulinada, f. (1) (Am): klukovina; (JD).
chapuna, f. (← kič.) (1) (Ekv): jíška; ► směs z ječmenné mouky a vývaru, či jiného tekutého
pokrmu; ■ Syn.: chapo; (AM).
chapuro, m. (1) (Guat): asfalt; (AM).
chapurra, f. (← kič. ,,smíchat, míchat“) (1) (Ekv): viz: chapo; chapuna; (MM).
chaque, m. (1) (Per): typická polévka; ► z jehněčího nebo skopového masa, zeleniny, špaldy a
koření; (AM).
chaqueadar, m. (1) (Bol): prosekávač (cesty); (JD).
chaquear, tr. (1) (Bol): zorat (pole); vyrovnat (terén); (AM).
chaqueo, m. (1) (Bol): prosekávání (cesty); (JD).
chaqueta, f. (1) (Mex): přezdívka pro španělské stoupence používaná během války za nezávislost a po
ní; (2) cambiar uno la ~, (Mex, Portor, Dom, LaPlat): změnit názor; (3) darse vuelta la ~, (Chil,
LaPlat): zradit, podvést; prozradit; (AM). ● f. (4) (Urug): vojenská uniforma; (5) tener ~ con
alguien, (Kol): mít co dělat s kým; (JD).
chaquetear, intr., hovor. (1) (Mex, Dom): přejít do opačného tábora (ve sportu, politice); (AM).
chaquetero, m., hovor. (1) (Mex, Dom): korouhvička (v názorech); (AM).
chaquetica, f. (1) irse uno de ~, (Dom): tajně utéct; (AM).
chaquetilla, f. (1) (Am): blůzička; (2) (Arg): vojenský kabát; (3) (Ekv): živůtek; (JD).
chaquicaras, m. (1) (Ekv): kožené venkovské boty; (AM).
chaquiñán, m. (← kič. chaqui, ,,noha", ñan, ,,cesta") (1) (Ekv): stezka; chodník; zkratka; objížďka; ■
Syn.: chaquinián; (AM).
chaquira, f. (1) (Arg): zrnko zlata; zrnko stříbra; (2) (Ven): náramek, náhrdelník (z kostí); (MM). ●
(3) (Mex): malinká žena; (JD).
chaquitacllo, m. (1) (Per): pluh používaný domorodci; (AM).
¡char!, citosl. (1) (Chil): hijé!, jedem!; (AM).
chara, f. (1) (Ven): malá vilka; malá venkovská chata; statek, farma; (2) sad; ovocnářská zahrada;
(AM).
charabuco, m. (1) (Dom): husté křoví; hustý plevel; (AM).
26

charal, m. (1) (Mex): hubeňour; (JD).
charaludo, -da, adj. (1) (Mex): hubený, vyhublý; (AM).
charamo, m. (1) (Dom): suchý plevel, esparto, halfa; ► slouží k zapálení pece; (AM).
charamusca, f. (1) (Kub, Portor): rámus; zmatek; povyk; hřmot; klestí, chrastí; (AM). ● (2) (Mex):
plameny; (JD).
charamuscar, tr. (1) (Kub, Portor): připálit, opálit, ožehnout; ■ Syn.: chamuscar; (AM).
charanagua, f. (1) (Mex): pálenka z agáve, medu a chili pálená na mírném ohni; (AM).
charanda, f. (1) (Mex): třtinová pálenka; (2) načervenalá půda; načervenalá hlína; (AM).
charanga, f. (1) (Arg, Par): skupina rytířů; (MM). ● (2) (Kost, Mex, Per, Portor): tancovačka; (3)
(Dom): vytrvalý rámus/kravál; (AM).
charango, -ga, m/f. (1) (Kub): rozpadnutá věc; rozštěpená věc; (2) (Bol, Chil, Per): pětistrunná malá
kytara vydávající sopránové a veselé tóny; (3) (Portor): tancovačka; (4) (Kub): karta nízké hodnoty
(při hře); (5) (Per): klimpr, rozladěný klavír, špatně naladěný klavír; (6) jugar un ~, (Portor): mít
špatné karty (při hře); (AM).
charango, m. (1) (Kub): bezcenný krám, maličkost; (JD).
charanguear, tr/intr. (1) intr. (Per): hrát falešně na klavír; (AM). ● tr. (2) (Ekv): drnkat (na kytaru);
(JD).
charanguero, m. (1) (Mex): šumař; veselý kumpán; (JD).
charapo, m. (1) (Ven): mačeta s širokou zakřivenou čepelí; (AM).
charavón, m. (1) (Arg): nováček; zelenáč; (JD).
charcarón, m. (1) (Kol): velká kaluž, velká louže; (AM).
charcón, m. (1) (Am): hubeňour; (JD).
chardo, m. (1) (Kub): čistokrevný černoch; (JD).
chareto, -ta, adj. (1) (Ven): tělesně postižený, deformovaný; jednooký (o člověku); (AM).
charchada, f. (1) (Hond): přehnaná zdvořilost; kompliment, lichotka; (AM).
charchasuga, f. (1) (Per): slabá žena, vyčerpaná žena; (2) ¡Quién irá a llegar cuando la ~ viene!, :
jakou smůlu přináší vidět černou kočku přejít přes cestu; (AM).
charchina, f. (1) (Mex): stará herka, mrcha; (AM).
charchón, -na, adj. (1) (Guat): o ptáku/slepici/kohoutu, který má výrazné ptačí vole; (AM).
charchuelear, intr. (1) (Guat): hovořit, rozmlouvat; šeptat; reptat; (AM).
charico, -ca, adj. (1) (Mex): hubený, vychrtlý, pohublý, vyhublý; (AM).
charlata, f. (1) (Chil): špachtle; (AM).
charo, m. (1) (Ven): centík; (JD).
charol, m. (1) calzarse uno las de ~, (Am): přijít lacino (k čemu); (JD). ● (2) calzarse uno las de ~,
(Arg, Urug): dosáhnout něčeho pozitivního; obout si boty; (AM).
charola, f., spíše pl. (1) (StřAm): bulvy (oční); (AM).
charquecillo, m. (1) (Per): sušený nasolený rak; (JD).
charquera, f. (1) (Kol): rybářská síť; (AM).
charqui, m. (1) (Chil): sušené ovoce; (2) en ~, (Chil): sušený; (3) hacer un ~ a alguien, (Chil):
ušklíbnout se (komu); tlouct (koho), natlouct (komu); (JD).
charquimanzana, f. (1) (Arg, Urug): sušené jablko; (AM).
charquizapallo, m. (1) (Arg, Urug): sušené plátky dužiny tykve; (AM).
charra, f. (1) (Guat, Hond): širák; ► typ těžšího a většího klobouku; ženy ho nosí při jízdě na koni;
(2) (Ekv): svrab, vřed; pupínek; nádorek; (AM). ● (3) (Kub): strašák do zelí (o osobě); (JD).
charramasca, f. (1) (StřAm): klestí, chrastí; (2) no calentarse uno con ~, (Kost): nespokojit se
s málem; moc si o sobě myslet; (AM).
charranada, f. (1) (Kub): laškování; (JD).
charranga, f. (1) (Kol): lidová zábava; (JD).
charrango, m. (1) (Hond): rámus, povyk; (AM).
charranguear, tr. (1) (Ekv): drnkat (na kytaru); (2) (Per): brnkat (na piano); (JD).
charrangueo, m. (1) (Ekv): drnkání (na kytaru); (JD).
charrasca, f. (1) (Bol, Mex, LaPlat): bodná zbraň (obvykle šavle, nůž); (2) (Nik): škvarek; spálenina;
(AM).
charrascarse, zvrat. (1) (Nik): škvařit se; spálit se; ožehnout se; (AM).
charrasqueado, adj. (1) (Mex): ušmudlaný; (2) viz: charrasquear; (JD).
27

charrasquear, tr. (1) (Mex): seknout; bodnout (bodnou zbraní); (2) (Pan): skřípat (zuby); (AM).
charrasqueo, m. (1) (Pan): skřípání zubů; (JD).
charreada, f. (1) (Mex): hulvátství; (JD).
charrear, intr. (1) (Mex): chovat se jako hulvát; (AM).
charretela, f., vulg. (1) (Kol, Kost, Per): podvazek; nárameník; (AM).
charriada, f. (1) (Mex): vesnická mexická slavnost; ■ Syn.: charreada; (AM).
charro, -rra, adj/subst. (1) m/f. (Mex): mexický vesničan, venkovan; (2) m/f. (Kub): druh hry; (3) adj.
(Mex): zručný (v jízdě na koni); (4) adj. (Mex): malebný, pitoreskní; (AM). ● m. (5) (Chil): kluk;
(6) (Mex): Mexikánec; (JD).
charrúa, m. (1) (Am): kočovný národ indiánů; ► potulovali se především kolem řeky Uruguay,
v Brazílii a Argentině; byli rozděleni do 5 skupin: bohanes, guenoas, minuanes, yarós, charrúas; (2)
jazyk tohoto národu; ► zachovalá dokumentace je velmi nedostatečná; (MM).
charrusco, m. (1) (Arg, Bol): viz: churrasco; (AM).
chas, m. (1) dar al ~, (Mex): dát z ručky do ručky; (JD).
chasco, m. (1) (Bol): posměch, výsměch; (2) neúspěch, fiasko; (3) napálení; (4) dar un ~ a alguien,
zklamat (koho); napálit (koho); (5) llevarse ~ en, zkrachovat (v čem); (6) me llevé un ~, uřízl jsem
si ostudu; (7) ¡valiente ~!, to jsem si dal!, to jsem nalítl/sedl si na lep!; (JD).
chascón, adj. (1) (Chil): zarostlý, vlasatý, střapatý; (JD).
chascudo, adj. (1) (Arg): vlasatý, střapatý; (JD).
chasgarro, m. (1) (Bol): košilatá anekdota, vtip; historka; (AM).
chascha, m. (1) (Per): malý pes; (AM).
chasna, f. (← kič.) (1) (SevArg): popruh; ► vázání, které se nosí na zádech nebo obou stranách
jízdního zvířete; (AM).
chaso, -sa, m/f. (1) (Ekv): sedlák; vesničan (nepůvodní, nedomorodý); (AM).
chasparrear, tr. (1) (StřAm): opálit, připálit, ožehnout; (AM).
chasquear, tr. (1) ~ el freno, (Kol, Pan): hryzat uzdu; prásknout bičem; (2) přen., hovor.: cukat se;
(AM).
chasqueo, m. (1) (Kub): napálení; (JD).
chasquero, -ra, adj. (1) (Arg): kurýrský, doručovatelský; (2) canoa ~, člun přivážející
zprávu/oznámení; (3) trote ~, dlouhý poklus; (AM).
chasqueros, m., pl. (1) (Ekv): třásně papírového draka; (AM).
chasquí, m. (1) (Am): posel; (JD).
chasquido, -da, adj. (1) (Bol): zruinovaný; zničený; (AM).
chasquido, m. (1) (Kol): zachrochtání; (JD).
chasquín, m. (1) (Kol): jedlý vařený/smažený bílý stonek palmy karludoviky dlanité (Carludovica
palmata); (AM).
chastaca, f. (1) (LaPlat): viz: chatasca; (MM).
chata, m/f. (1) f. (LaPlat): plochý vagón; valník; (2) m. (Portor, Dom): kohout, na kterém se ostatní
kohouti cvičí; (3) m. (Portor, Dom): nešika; (4) coger a uno de ~, (Portor): vystřelit si z (koho);
(AM). ● (5) f. (Kub): srandista; (6) f. (Mex): kočička, holčička; (JD).
chatasca, f. (1) (Arg, Bol, Urug): dušený pokrm; ► ze sušeného masa, pikantní papriky, tykve,
brambor a česneku; (AM).
chatío, -ía, m/f. (1) (Guat): mladík, jinoch, mládenec; (AM).
chato, -ta, adj. (1) (Arg, Portor, Urug): přízemní (politika); (2) dejar ~ a uno, (Arg, Kub, Urug):
zvítězit, přemoci; zahanbit; (Mex); napálit; (3) quedarse ~, (Arg, Kub, Guat, Mex, Urug): vyjít
naprázdno; (4) quedarse ~ con algo, (Mex): shrábnout pro sebe (co), přivlastnit si (co), zmocnit se
(čeho); (AM). ● (5) quedar ~, (Mex): stydět se; (JD).
chatre, adj/subst. (← map.) (1) adj. (Chil, Ekv): elegantní; vyšňořený; (2) m. (SevArg): sušenka
v ovocném sirupu; (AM).
chatre, m/f. (1) (Am): parádník; (JD).
chaufa, f. (1) (Per): rýžová polévka; (AM).
chaucha, adj. (1) (LaPlat): mizerný, nanicovatý; (2) nechutný, mdlý, bez chuti; nevkusný; fádní; (3)
bez lesku; nevzhledný; chabý; bez elánu; (4) (Chil, Ekv): raný, předčasný; nezralý; neúplný; (MM).
● (5) (Am): švorc; (JD).
chaucha, f. (← kič; map. ,,malá brambora, raná brambora“) (1) (Bol): žert, vtípek; (AM).
28

chauchau, m. (1) (Chil, Per): žrádlo; (2) (Chil): zmatek, motanice; (AM).
chauchera, f. (1) (Chil): posluhovačka; (JD).
chauchita, citosl. (1) (Arg): nazdárek!; (JD).
chaupicuchara, m. (1) (Ekv): průměrná lopata; průměrná lžíce; průměrná osoba; (AM).
chaupidoncella, f. (1) (Ekv): napůl panna; (AM).
chaval, m. (1) (Portor): hromada peněz, spousta peněz; (AM).
chavalo, -la, m/f. (1) m. (StřAm, Mex, Ven): uličník, flákač; (2) f. (Mex): děvče, dívka; (MM).
chavalongo, m. (1) (Am): tyfus; (JD).
chavar, zvrat. (1) (Portor): zlobit se, naštvat se; (AM).
chavas, f., pl. (1) (Am): prachy; (JD).
chavear, intr. (1) (Portor): nakládat s nedostačujícímí prostředky; (AM).
chavero, -ra, m/f. (1) (Portor): člověk pracující bez prostředků; (AM).
chaveta, adj/subst. (1) f. (Portor, Dom): velká módní bota; (2) adj. (Portor): ukvapený, bezhlavý, bez
rozumu; bez rozumu; (3) f. (Kub): kuplíř; přechovávač; dohazovač; (AM).
chavetear, tr. (1) (Kub): hlasitě veřejně pokárat, zřezat kritikou; (AM).
chavo, m. (1) (Mex): rozměr 350m²; (AM). ● (2) (Kub): kňasák (zub); (JD).
chavolas, f., pl. (1) (Mex): nouzové baráky; (JD).
chay, m. (1) (Guat): blýskavý kámen; (AM).
chayar, tr. (1) (Chil): házet konfety; (JD).
chaye, m. (1) (Guat, Salv): kus ostrého skla; (AM).
chayo, m. (1) (Chil): zednické síto; (AM).
chayón, -na, adj. (1) (Ekv): albínský; (AM).
chayota, f. (1) (Dom, Ven): hlupačka, hloupá žena bez půvabu; (AM).
chayote, adj/subst. (← nah. chaiútl) (1) m. (Arg): vodní meloun; (2) no todo ha de ser ~ s ni
vainitas, (StřAm): není růže bez trní; ■ Syn.: pataste; tayote; (MM). ● adj. (← mex. chaiotl) (3)
(Hond): zbabělý; (4) adj. (StřAm, Kub): opožděný, pošetilý; neobratný, neschopný; (AM). ● m. (5)
(Am): ňouma; (6) (Hond): podělanec; (JD).
chayotera, f. (1) (StřAm, Mex, Ven): sladkojem; ■ Syn.: tayotera; (MM).
chaza, f. (1) (Per): přístavní molo pro menší lodě; (2) (Ekv): okenní otvor; (3) (Chil): druh železného
kladívka; ► používaný bednáři k upravování beden; (4) (Kol): tác, podnos; (AM).
chazar, tr. (1) (Ekv): násilně zastavit jízdní zvíře; (2) kárat; napomínat; vyčítat; ■ Syn.: chacear;
(AM).
chazarilla, f. (1) (Mex): blůzička; (JD).
chazo, -za, m. (1) (Ven): náhlá přestávka jezdce; (AM).
29

4. BREVE DICCIOARIO EJEMPLIFICADO DE AMERICAISMOS: g, h
fané, adj., lid. (← fr.) (1) (Arg): unavený; př.: sola, fané y descangayada/la vi esta madrugada/salir
del cabaret; (BDE).
fanesca, f. (1) (Ekv): tradiční velikonoční čočková polévka 6 ; ► z čočky, sušené tresky, mléka,
různých druhů fazolí, dýně, arašídů; (BDE).
FARC, f., pl. (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia) (1) (Kol): Revoluční ozbrojené síly
Kolumbie; ► čítá okolo 15000 ozbrojenců; (BDE).
farra, f. (← port.) (1) (LaPlat): zábava, flám, flámování, hýření; př.: ¡Vieran qué lindas farras! Los
paisanos caían que era un gusto; (BDE).
fayuca, f., lid. (1) (Mex): pašované zboží; př.: Tepito es también el centro tradicional de los
contrabandistas de México y todo artículo imaginable de fayuca o contrabando se puede conseguir
ahí; (BDE).
fayuquear, tr., lid. (1) (Mex): pašovat, propašovat; př.: lejos de los perfumes...cámaras y secadores de
pelo fayuqueadas en los Estados Unidos; (BDE).
fayuquero, -a, f., lid. (1) (Mex): prodavač pašovaného zboží; př.: «nosotros somos sólo las víctimas
que recibimos los palos» se quejó un fayuquero (vendedor minorista de productos de contrabando;
(BDE).
FD, m/f. (Frente Democrático Nacional) (1) m. (Mex): Národní demokratické hnutí, př.: y el Frente
Democrático acional (FD), grupo de partidos que se ha alineado tras Cuauhtémoc Cárdenas
(hijo de Lázaro Cárdenas); (2) f., pl. (Nik): Demokratická síla Nikaraguy; (BDE).
febrerista, adj/subst. (1) (Par): přívrženec demokratické strany v Paraguay a opozice generálu
Stroessnerovi; př.: contó con la ayuda de los franquistas, hoy febreristas; (BDE).
femenil, adj. (1) (Mex): ženský, samičí, ženského pohlaví; př.: la reestructuración del movimiento
campesino femenil; (BDE).
feo, adj. (1) mirar ~, lid. (Mex): zlostně hledět; př.: entraron pateando las escupideras de cobre y
mirando feo a los demás clientes; (BDE).
feria, f. (1) (Mex): drobné; měďák; (2) (LaPlat): trh, tržiště; (BDE).
feriado, m. (1) (Urug aj.): svátek; (BDE).
feta, f. (1) (LaPlat): tenký plátek; (BDE).
FGL, f., pl. (Fuerzas Guerrilleras de Liberación) (1) (Portor): Partyzánské osvobozenecké síly; (BDE).
fiaca, f. (← it.) (1) (LaPlat): lenost, lenivost; př.: una ola de fiaca cruza la musculatura de todos los
ciudadanos argentinos; (BDE).
ficha, f., lid. (1) (Mex): nestyda, drzoun, darebák; př.: del individuo marcadamente sinvergüenza se
dice que es una buena ficha; (BDE).
fichera, f., lid. (1) (Mex): kurva, děvka, šlapka; př.: ¿Qué te parece: tú prestas a tu esposa y aquel te
trae a una fichera. ¿Se vale? Claro que no; (BDE).
fiebre, f. (1) ~ hemorrágica argentina, (Arg): Argentinská hemoragická horečka; ► krvácivá
horečka způsobená virem Junin; (BDE).
fiero, -a, adj., lid. (1) (Arg): ošklivý, nepěkný; př.: más fiero que costalada de chancho; (BDE).
fierro, m. (1) (Arg aj.): železo; př.: un elemento rico en hierro; tu lógica es de fierro; (2) (Chil aj.):
nůž, nožík; př.: la única venganza aceptable era la del fierro apretado en su mano que comenzaba a
calentarlo; (3) meter ~ a fondo, lid. (Arg): šlápnout pořádně na plyn; (BDE).
fifar, tr., vulg. (1) (LaPlat): srát, dožírat (koho); šukat; př.: le ceden a las mujeres para que se las fife;
(BDE).
fifí, m., lid. (1) (Mex): mladý pán; borec, týpek, švihák; př.: ¿Y Federico Robles? Pues ahí lo tiene
usted con los fifís de Sanborns todas las mañanas; (2) (Arg, Chil): zženštilec, měkkota; fajnovka;
(BDE).
filipichín, m., hist. (1) (Kol): švihák, parádník, fintil; př.: los cronistas...dedican un pequeño capítulo
a hablar de algunos filipichines bogotanos que hacían un teatro muy amable; (BDE).
filoso, -a, adj. (1) (Urug aj.): ostrý; nabroušený; př.: me llamo Cristóbal, pero me dicen el Filoso. Es
que me gusta andar con los cuchillos y esas cosas; ■ Syn: filudo; (BDE).
6 Anexo: Img. 1; [consulta: 4/3/2012]
30

filudo, -a, adj. (1) (Chil, Per): ostrý; nabroušený; př.: ella les pidió...dos machetes filudos y de buen
tamaño; ■ Syn: filoso; (BDE).
financista, m/f. (1) (Kol, Bol aj.): finančník, finanční odborník; př.: la academia...ha rechazado hasta
ahora a financiar, financista y finanzas, con ser de uso tan generalizado como [el galicismo]
financiero. Creo que deben ser aceptados todos estos vocablos, o todos rechazados; (BDE).
finca raíz, f. (1) (Kol): nemovitosti, nemovitý majetek; př.: efectivamente, tengo una agencia de Finca
Raíz. Vendo lotes de tierra; (BDE).
fincar, tr. (1) (Mex): stavět; konstruovat, zkonstruovat; př.: la tiene se tiene que fincar; (BDE).
fintar, tr. (← angl.) (1) (Am): předstírat, fingovat; vymlouvat se; př.: finté un viaje a la cocina y me
subí...a ver el futuro; (BDE).
firulete, m., spíše pl. (1) (Mex aj.): ozdoba; nabírání; př.: estos firuletes me paracen lo más infantil y
baboso de la grilla nacional; (BDE).
fisioterapista, m/f. (← angl.) (1) (Arg): fyzioterapeut; (BDE).
flaco, -a, adj/subst. (1) (Urug aj.): zlato; kámo; př.: yo al flaco lo quiero como a un hermano; (BDE).
flama, f. (1) (Mex): plamen; žár; př.: apenas bajó el volumen de la azulada flama de la estufa de
tractolina; (BDE).
flauta, citosl., i adj/subst., eufem., lid. (1) ¡la gran ~!, (Chil aj.): sakra, k čertu, hrome, kruci; př.: ¡la
gran flauta! Perdimos el campeonato; (2) de la gran ~, adj., fam. (Arg, Per aj.): ohromný, báječný,
skvělý; př.: desapareció de la superficie terrestre, hasta que supimos que está ahora por Tandil con
una estancia de la gran flauta; (3) hijo, -a de la gran ~, m/f., lid. (Guat aj.): hajzl, grázl, parchant,
čubka; př.: y yo...sin saber nada y una hija de la gran flauta malinformándome con el Señor
Presidente; (BDE).
FL, m. (Frente de Liberación Nacional) (1) (Per, Ven): Národní osvobozenecké hnutí; (BDE).
flojear, intr., lid. (1) (Arg, Chil): lenošit, zahálet; př.: en la mañana te da igual flojear en la cama;
(BDE).
flor, adj., lid. (1) (Chil, LaPlat): vynikající, znamenitý, skvělý, výborný; př.: la venta de un ganado
flor del que debió desprenderse; (BDE).
flor de (+subst.), přísl., lid. (1) (Chil, Per, LaPlat): velice, moc, hodně, mnoho; př.: flor de amigo; flor
de coche; flor de caballo; (BDE).
flor de guacho, citosl., vulg. (1) (Arg): to je ale hajzl!; (BDE).
florcita, f. (1) (Arg aj.): květinka; př.: con las florcitas silvestres que otrora recogí; (BDE).
florear, tr., lid. (1) (Mex): dělat komplimenty, skládat komplimenty; př.: ella repartía sin cansarse
jamás y los hombres se detenían a florearla; (BDE).
fluorado, -a, adj. (1) (Arg): fluorizovaný; př.: artificialmente fluorada (botella de aqua mineral);
(BDE).
FML, m. (Frente Farabundo Martí de Liberación Nacional) (1) (Salv): Národní osvobozenecká
fronta Farabunda Martího; ► politická strana v Salvadoru; (BDE).
FMR, m. (Frente Manuel Rodríguez) (1) (Chil): Fronta Manuela Rodrígueze; ► chilská partyzánská
skupina s marxisticko-leninistickou a revoluční idelologií; př.: la acción se la adjudicó el Frente
Manuel Rodríguez (FMR) en un mensaje entregado a los medios informativos; (BDE).
foco, m. (1) (Per aj.): žárovka; př.: un foco rojo, opaco, alumbraba brumosamente el dormitorio; (2)
(Mex aj): lampa, svítilna; př.: el único foco de la calle estaba sobre la ventana de mi cuarto. o
dormí esa noche; (3) (Chil aj.): reflektor, světlomet (vozidla); př.: los focos de los camiones estaban
pálidos a esa hora de la mañana; (BDE).
foja(de servicios), f. (1) (Per aj.): list (papíru); (2) (Chil, LaPlat): očíslovaná stránka; př.: su
testimonio se encuentra asentado en las fojas 417 del tercer cuerpo; (3) ~(s) cero, f., (pl.), lid. (Per,
LaPlat): začátek, počátek; (BDE).
folder/fólder, m. (← angl.) (1) (Bol, StřAm, Kol, Mex, Per): složka, desky; př.: los dobló en cuatro,
archivó en un fólder, puso el título y guardó en un cajón; (BDE).
fome, adj., lid. (1) (Arg, Chil): nudný; př.: en los afiches: la artista, una foma arrodillada; (BDE).
FOASA, m. (Fondo Nacional de Salud) (1) (Chil): Národní zdravotní služba; př.: se suspendió la
venta de órdenes médicas de FOASA; (BDE).
fondear, tr. (1) (Chil): hodit na dno moře; př.: fondearía a todos esos agitadores; (BDE).
31

fondeo, m. (1) (Chil): hození na dno moře; př.: en la bahía de Valparaíso había barcos llenos de
presos. Se contaba que algunos salían en la noche atestados de gente ... y al anochecer siguiente
regresaban vacíos. Peor que en los fondeos de la dictadura de Ibañez; (BDE).
fondillo/fundillo, m. (1) (Mex, Guat aj.): zadní část kalhot; př.: como si una ortiga le hubiese
quemado el trasero, restregó Vértiz el fondillo des sus pantalones sobre la piel negra del sofá;
(BDE).
fondo, m. (1) (Mex aj.): kombiné; př.: pues quítese el vestido y quédese en fondo; (2) medio ~, (Ven
aj.): kombiné, krátká spodnička; (3) (LaPlat): zadní dvůr; (BDE).
fono, m. (1) (Bol, Chil): telefon; př.: cuando Joaquín cogió el fono y marcó el número; (BDE).
foquero/foquista, m. (1) (Kub, Per, Ven): osvětlovač; (BDE).
forro, m. (1) (Chil): plášť pneumatiky; př: se le pinchó un forro a la bicicleta; (BDE).
fotuto, m., hist. (1) (Ven aj.): dechový nástroj; ► vyrábí se z dýně, apod.; vydává zvuky podobné
lesnímu rohu a mušli; př.: vuelven (los indios zaques) a los empecinados ritos y un melancólico
fotuto trae, páramo abajo, el llanto y desolación de la vencida estirpe; (2) (Kub): klakson, houkačka
(auta); př.: el carretón iba halada por una mula ya un poco vieja ... había que conducirla y gritarle
... Oía un fotuto y se asustaba, veía un carro de aquellos grandes ... y se ponía tiesa; (BDE).
FPMR, m. (Frente Patriótico Manuel Rodríguez) (1) (Chil): viz: FMR; př.: tenía concertada ... la
entrevista con los dirigentes del Frente Patriótico Manuel Rodríguez ... El nombre le viene de un
personaje alegórico de la independencia chilena de 1810 ...; (BDE).
fraccionador, -a, m/f. (1) (Mex): realitní agent; př.: los fraccionadores voraces y los ejidatarios que
venden sus parcelas para construcciones urbanas han creado graves problemas; (BDE).
fraccionadora, f. (1) (Mex): realitní developer; př.: autorice el préstamo del banco a la fraccionadora
y asegure los terrenos; (BDE).
fraccionamiento, m. (1) (Mex): urbanizace; př.: y en la tierra de Emilio Zapata, donde los ejidos se
convierten en fraccionamientos de lujo y campos de golf; (BDE).
fraccionar, tr. (1) (Mex): rozdělit na části; rozparcelovat, parcelovat; př.: cuyas tierras ... han sido
fraccionadas al margen de lo que disponen las leyes de la materia; (BDE).
franco, m. (1) de ~, (Chil, LaPlat): s povolením; na opušťák, na propustku; př.: cuando salíamos de
franco íbamos juntos al cine, o a tomar algo; (BDE).
franquista, adj/subst. (1) (Par): stoupenec/přívrženec plukovníka Franca z Paraguay; př.: contó con la
ayuda de los franquistas, hoy febreristas; (BDE).
FRAP, m. (Frente de Acción Popular) (1) (Chil): Fronta lidové akce; ► politické uskupení vzniklé
v roce 1956 v Chile; nejvýznamnějším představitelem byl Salvador Allende; př.: los desfiles del
FRAP y de la Democracia Cristiana; (BDE).
frapista, adj/subst. (1) (Chil): stoupenec, přívrženec Fronty lidové akce; př.: frapistas promueven
incidentes en el Congreso; (BDE).
frazada, f. (1) (Per aj.): přikrývka; pokrývka; deka; přehoz; př.: pero esta vez, se cubrieron la cabeza
con las frazadas y se callaron; (2) ~ eléctrica, f. (Am): elektrická dečka; (BDE).
freezer, m. (← angl.) (1) (Arg, Chil): mrazák, mraznička; př.: heladeras y freezers; (BDE).
fregadazo, m., lid. (1) (Mex): lidový až vulgární výraz používaný při bouchnutí se; (BDE).
fregadera, f. (← šp.) lid. (1) (Mex): nechvalný/nepříjemný čin/jednání; (BDE).
fregado, -a, adj., lid. (1) (Guat, Per aj.): vyřízený, rozhozený, vyšinutý; př.: estoy fregado porque su
papá no quiere que nos casemos; (2) (Per aj): protivný, otravný; namáhavý; mizerný; př.: qué
fregada es la vida ... no hay justicia; (BDE).
fregar, tr/intr., vulg. (1) (Mex aj.): srát (někoho), štvát, otravovat; př: qué fregado Amarillo; dizque lo
arregló todo y que vuelve con mayor fuerza para darse gusto en fregarnos a todos, desquitándose de
lo que le hicimos, es decir: de lo que no más pensamos hacerle; qué Amarillo tan fregón, tan águila;
(BDE).
fregón, -a, adj., vulg. (1) (Mex aj.): viz: fregar; (BDE).
frejol/fréjol, m. (← šp.) (1) (Ekv, Per): fazole; př.: debe incentivarse en forma paralela, una mayor
producción de papa, camote, yuca y frejol; (BDE).
frenada, f. (1) (Chil): náhlé/prudké zabrzdění, př.: contrastan notoriamente con el interminable pasar
de las muchedumbres los días de semana: con los bocinazos y bruscas frenadas de los automóviles;
(BDE).
frenos, m., pl. (1) (Am): rovnátka; (BDE).
32

frente, (1) al ~, adv. (Chil aj.): naproti; př.: al frente de la ciudad; (BDE).
fresa, adj., lid. (1) (Mex): tradiční; konzervativní; staromódní; př.: Susana es una mujer muchos más
seria, fresa diría yo, hasta para vestir; (BDE).
friega, f., lid. (1) (Mex): nepříjemnost, potíž; obtíž; př.: la Secretaría de Comunicaciones nos ha dado
una buena friega al quitarnos el avión desde diciembre. Estamos incomunicados; (BDE).
frigider/friyider, m. (← fr.) (1) (Bol, Chil, Per): lednička, chladnička, př: vengo frigider Fensa
$1800; (BDE).
frijol/fríjol, m. (1) (Mex, Salv aj.): fazol obecný; př.: mejor ve a comprar café negro y frijoles para
que comas; (2) ~ de soya, (Mex): sója, sójové boby; př.: un campo de frijol de soya; (BDE).
frigorífico, m. (1) (Arg): maso balírna; (BDE).
friolento, -a, adj. (1) (Per aj.): zimomřivý; chladný; třesoucí se zimou; př.: pobre la Malpapeada,
congelándose ahí fuera, ella que es tan friolenta; (BDE).
fritanga, f. (1) (Mex aj.): smažené ryby; smaženky; smažené jídlo; př.: las fritangas a que tan
aficionados somos los descendientes de Cortés y la Malinche; (2) (Kol): prodejní stánek se
smaženým jídlem; (BDE).
fritanguería, f. (1) (Chil): obchod se smaženým jídlem; př.: se vende por viaje restaurante, fuente de
soda y fritanguería con teléfono y casa habitación; (BDE).
fritanguero, -a, adj/subst. (1) (Mex): prodavač smaženého jídla; př.: tiene más de trescientos locales y
como mil pequeños puestecitos que se han añadido como una celda más al colmenar de
fritangueros, verduleros, carniceros, panaderos y fruteros que se empeñan en sacar la miel del
mercado de Mixcoac; (BDE).
frutilla, f. (1) (Chil, Ekv, LaPlat): jahoda; zahradní jahoda; př.: ¿Le gustan las frutillas, señor
Sempronio? En mi casa, mi mamá me hacía dulce de frutilla; (BDE).
FSL, m. (Frente Sandinista de Liberación Nacional) (1) (Nik): Sandinovská fronta národního
osvobození; ► levicová politická strana v Nikaragui; založily ji partyzánské skupiny, které v roce
1979 vyvolaly Sandinistickou revoluci; v programu měly společné vlastnictví, marxismus a teologii
osvobození; př.: El FSL no era más que un grupo de muchachos valientes que se enfrentaban a la
Guardia y que morían; (BDE).
¡Fucha!/¡Fuchi!/¡Fúchila!, citosl., lid. (1) (Mex): uf!, fuj!, ach!; př.: Fuchi, si ahora está requete feo
esto; (BDE).
fucú, m., lid. (1) (Kol): smůla, neštěstí; špatná věštba, špatná předzvěst; př.: paisas quieren acabar el
fucú; (BDE).
fueguito, m. (1) (Urug aj.): ohýnek; př.: en un rancho de lata, tiembla el fueguito bajo la olla
carbonosa; (BDE).
fuelle, m. (1) (LaPlat): dechový hudební nástroj; ► podobný akordeonu; používá se především při
tangu; (BDE).
fuente de soda, f. (← angl.) (1) (Chil, Mex, Ven): lahůdky; samoobslužná jídelna; ► prodávají se zde
teplé nápoje a limonády, zmrzlina, zákusky, obložené chlebíčky, atd.; př.: desayunamos en una
fuente de soda con una taza de café frío; (BDE).
fuereño, -a, adj/subst., lid. (1) adj. (Mex aj.): cizí; (2) m/f.: cizinec, cizí člověk; outsider; př.: la
señora Santitos y todos los demás fuereños que vinieron con la tropa; (BDE).
fuete, m. (← fr.) (1) (Kub aj.): bič; př.: parándose en el coche, arrancó el fuete a Víctor y descargó tal
latigazo hacia delante, que el caballo entró y galopar; (BDE).
fujimorización, f. (1) (Per): státní převrat samotným prezidentem (Fujimorim); (BDE).
fula, m., lid. (1) (Kub): dolar, babka; př.: por unos pocos ʽfulasʼ le puede ʽresolverʼ una botella de ron
o una caja; (BDE).
fulero, -a, adj., lid. (1) (Arg): ošklivý, nepěkný; př.: la mujer era fulera de cara, pero el cuerpo era de
muy linda mujer; (BDE).
full/ful, adj. (← angl.) (1) (Ven, Kol): plný, naplněný, zaplněný; př.: tenía los dos tanques full de
gasolina; (2) a (todo) ~, adv. (Chil, Per, LaPlat): statečně, udatně, neohroženě, silně; velmi rychle;
př.: el comandante y personal de Homicidios trabajan a full para que este ataque ... no quede
impune; (BDE).
fundidora, f. (1) (Mex): slévání; tavení; lití; huť, slévárna; litina; př.: siguen compartiendo predios,
las gaseras, las fundidoras; (BDE).
33

fundillo, m., vulg. (1) (Mex aj.): prdel, zadek, řiť; př.: desconoce Marujita el mexicanismo fundillo;
(BDE).
fundir(se), tr/zvrat. (1) tr. (LaPlat): zničit; zbořit; přivést na mizinu; (2) zvrat.: zničit se; přijít na
mizinu; př.: por lo menos usá el teléfono, que por una llamada no te vas a fundir; (BDE).
fungir, intr. (1) (Mex aj.): jednat; fungovat; vykonávat funkci; působit; př.: casi acabó con los
asistentes a la boda en la cual don Lucas Páramo iba a fungir de padrino; (BDE).
fustán, m. (1) (Guat, Ven aj.): kombiné, spodnička; př: el Pelele percibió el ruido de su fustán
almidonado y corrió tras ella; (BDE).
futbol, m. (1) (Mex): fotbal, kopaná; př.: primero equipo de futbol que se formó en nuestro país;
(BDE).
futileza, f. (1) (Chil): drobnost, maličkost, hloupost, bezvýznamnost; př.: lo despidieron del trabajo
por una futileza; (BDE).
futre, adj/subst., lid. (1) adj. (Arg, Chil, Per): vyparáděný, vyšňořený, snobský; zbohatlický; (2) m.:
parádník, fintil, snob; zbohatlík; př.: la gente que pasaba se rompía los ojos al verme todo futre;
(BDE).
futuro, (1) ~ futuro, adv. (Chil, Mex): v budoucnosti; př.: se piensa que a futuro las situaciones más
convictivas podrían tener que ver con...; (BDE).
G., zkratka; (1) (Par): guaraní; ► označení pro základní par. měnovou jednotku; př.: el precio del
pasaje en las unidades del transporte público urbano sube a G. 450; (BDE).
gabacho, -a, m/f., lid., hanl. (1) (Mex): cizinec; př.: cuando los gabachos regresan a sus casas;
(BDE).
gachupín, m., lid., hanl. (← nah.) (1) (Mex): španělák (hanlivá přezdívka pro španěla); př.: desde que
tenía uso de razón, el Fifo venía a la fiesta del Grito: a robar carteras ... a gritar ¡mueran los
gachupines!; (BDE).
gafete, m. (1) (Mex): páska na rukávu; př.: se identificaban con gafetes rojos en el brazo; (2)
identifikační štítek, etiketa; př.: conservo ... mi gafete de chofer del PRI ... firmado por el licenciado
C; (BDE).
gafo, -a, adj/subst., lid. (1) adj. (Ven): hloupý, blbý, pitomý; (2) m/f.: hlupák, blbec, pitomec; př.: ¡o
seas gafo!; (BDE).
gajo, m. (1) (Kol, Mex): kadeř, lokna; pramen vlasů; př.: con sus gigantescos chongos de gajos con
caireles a los lados; (BDE).
galera, f. (1) (Chil, LaPlat): cylindr; buřinka; př.: galera de terciopelo con flores adelante y botas de
montar; (2) (Mex): hala; sklad; skladiště; př.: al fin obtuve alojamiento en una enorme galera
aproximadamente de cuarenta por veinte metros; (BDE).
gallada, f., lid. (1) (Chil, Kol aj.): chlápci, banda chlapů; př.: con la muerte de Lunar otro loco de la
gallada quiso coger el mando; (2) (Chil): předvádění se, machrování; troufání si; př.: cuando
supieron que Crispín quería hacer una gallada, se echaron a reír; (BDE).
gallego, -a, adj/subst., lid. (1) adj. (Chil aj.): španělský; (2) m/f.: španěl, španělský potomek; př.:
¡Buenos Aires es una ciudad llena de gallegos, italianos e ingleses!; (BDE).
galleta, f., lid. (1) (Ven): zácpa (dopravní); př.: fuentes autorizadas dicen que ésta ha sido la semana
de la galleta. Hay un lío en cada casa; (BDE).
gallinazo, m. (1) (Bol, Kol, Ekv, Per): sup; kondor havranovitý (Coragyps atratus); př.: me
amenazaban con colgarme de un árbol y dejarme para comida de gallinazos; (BDE).
gallineta, f. (1) (Chil aj.): perlička kropenatá (umida meleagris); př.: el entorno natural completa el
interior: gallinetas, pavos reales y palomas de cola de abanico se pasean por el balcón; (BDE).
gallo, m., lid. (1) (Arg, Chil): chlap, chlapík; př.: pero a ese gallo no lo conoce nadie; (BDE).
galpón, m. (← nah.) (1) (Chil, LaPlat, Arg aj.): kůlna; sklad; skladiště; př.: del galpón nos dirigimos a
una carpa improvisada con las lonas; (BDE).
gamín, m. (← fr.) (1) (Kol): uličník, rošťák; př.: no había gamines ni había tampoco pidiendo limosna
en la calle; (BDE).
gamonal, m. (1) (StřAm, Kol, Ekv, Per, Ven): náčelník; př.: pensó que a no dudar tendría que haber
un gamonal en ese pueblo; (BDE).
ganchito, m. (1) (Urug): svorka; sponka (do sešívačky); (BDE).
gancho, m. (1) (Kol, Mex, Per, Ven): spona, sponka (vlasová); př.: un pelo azul, y una pila de ganchos
inmudos en la calva; (2) (Arg): svorka; sponka (do sešívačky); (BDE).
34

gandalla, adj/subst., lid. (1) adj. (Mex): nestydatý; zlý, špatný; (2) m/f.: nestyda; ničema, darebák; př.:
el hecho de que te den un personaje de galán lo asumes como cuando te dan uno ... de gandallita;
(BDE).
garçon, m. (1) (Chil, LaPlat): viz: garzón; (BDE).
garpar, tr., lid. (1) (LaPlat): platit; zaplatit; splatit; uhradit; (BDE).
garras, f., pl., lid. (1) (Mex): oblečení, hadry; př.: me puse mis mejores garras para ir a la fiesta;
(BDE).
garrobo, m. (1) (StřAm): leguán černý (Ctenosaura similis) 7 ; ► vyskytuje se ve Střední a Jižní
Americe; dorůstá velikosti až 35cm; pobývá v sušších porostech tropického lesa; (BDE).
garúa, f. (← port.) (1) (Kub aj.): mrholení, mžení, poprchávání; př.: y entonces comparaba el joven,
en su memoria auditiva, la diferencia que había entre las lluvias del Trópico y las monótonas
garúas del Viejo Mundo; (BDE).
garza, f. (1) (Chil): pivní sklenice; př.: los completos de lomito ... acompañados de esbeltas garzas de
oro espumoso; (BDE).
garzón, -a, m/f. (← fr.) (1) (Chil, LaPlat): číšník, číšnice; př.: necesito garzones jóvenes buena
presencia ... para restaurante chino de prestigio; (BDE).
gas LP, m. (← angl.) (1) (Mex): plyn; př.: las fugas de gas LP; (BDE).
gaseosa, f. (1) (Ekv aj.): limonáda; nealkoholický nápoj; př.: trabajadores se posesionaron de plantas
productoras de gaseosas; (BDE).
gasera, f. (1) (Mex): plynárenská společnost; př.: también cuenta con gaseras en México; (BDE).
gasero, -a, adj. (1) (Mex): plynárenský; př.: un camión de una empresa gasera; (BDE).
gásfiter/gasfíter/gasfitero, m. (← angl.) (1) (Chil, Per): instalatér; př.: me gustaría mostrarle al más
incrédulo las cuentas del gásfiter; (BDE).
gasfitería, f. (1) (Chil, Per, Ekv): instalatérství; instalatérská dílna; př.: gasfitería: reparacionesinstalaciones;
(BDE).
gasolinería, f. (1) (Mex): benzínová/čerpací stanice; př.: crece la oposición vecinal a la construcción
de una gasolinería en el cruce de la calle Veracruz; (BDE).
gatillero, m. (1) (Mex): nájemný střelec; nájemný vrah; př.: la policía...acabó por desechar la
segunda hipótesis, o sea la de que el domicidio hubiera sido por error; es decir, que es realidad los
gatilleros hubieran pretendido atacar en la casa contigua; (BDE).
gauchada, f. (1) (Bol, Per, LaPlat): laskavost; přízeň; obliba; dobrý skutek; con la sonrisa medio de
costado de muchacho ... capaz de gauchadas; (BDE).
gauchito, -a, adj., lid. (1) (Arg): sympatický, milý, příjemný; (BDE).
gaucho, -a, adj., lid. (1) (Arg): úslužný, ochotný; užitečný; př.: ¡Ése sí que eh´un hombre gaucho!;
(BDE).
gaveta, f. (1) (Portor, LaPlat): odkládací přihrádka na rukavice; (BDE).
gavión, m., lid. (1) (Arg): don juan, sukničkář, svůdník; př.: la encargada me dijo: es un gavión;
(BDE).
GC, m/f. (1) (Per): četník; polovojenská policejní síla; př.: el hampón infirió varios cortes en la
casaca al GC; (BDE).
gendarme, m. (← fr.) (1) (Arg): pohraniční policista; (BDE).
Gendarmería, f. (← fr.) (1) (Arg): pohraniční policie; př.: llegó ... a esta capital el comandante en
jefe del Ejército, ...en compañía del director de Gendarmería acional; (BDE).
gente/diez gentes/500.000 gentes, f. (1) (Mex, Kub, Guat aj.): osoba, člověk; osoby, lidé; př.: voy al
acional a ver la gente; (BDE).
gil, -a, m/f., lid. (1) (Chil, Kol, LaPlat, Arg aj.): hlupák, blbec; pošetilec; př.: por eso, si descubrías a
alguna llorando, te hacías el gil, mirabas para otro lado, lo dejabas llorar tranquillo; (BDE).
giro, m. (1) (Mex): obchodní prostor; lokál; místnost; př.: son las librerías de viejo: un giro comercial
especializado en la compra y venta de ejemplares de segunda mano; (BDE).
gis, m. (1) (Mex aj.): křída; př.: abrir el cartapacio, calarse los lentes, barrer el polvo del gris de su
falda que estiraba sobre sus piernas; (BDE).
7 Anexo: Img. 2;
[consulta: 4/3/2012]
35

G, f. (Guardía Nacional) (1) (Nik, Pan): Národní garda, př.: este último murió en combate con la
G; (BDE).
gobernación, f. (1) (Kol): provinciální/krajská vláda; př.: ahora, seis gobernaciones, por ejemplo,
cinco tal vez; (2) (Mex): ministerstvo vnitra; př.: el viejo de las muletas, oreja de gobernación, le dio
aviso a la policía; (BDE).
gobernadora, f. (1) (Mex): keř (Zygophyllum tridentatum, Larrea mexicana) 8 ; ► druh keře kaciby;
patří do čeledi kacibovitých; používá se v lékařství; př.: porque aquí donde no crece más la
gobernadora y la pitaya, el ganado no puede vivir; (BDE).
gobiernismo, m. (1) (Chil, Kol): ideologický/příznivý postoj k vládě; (BDE).
gobiernista, adj/subst. (1) adj. (Chil, Kol, Mex): vládní; (2) m/f.: vládní stoupenec/přívrženec; př.: no
es un programa ni ... ni gobiernista ni antigobiernista. Es un programa colombianista; (BDE).
godo, -a, adj/subst., lid., hanl. (1) adj. (Kol, Ven): konzervativní (politika); (2) m/f.: konzervativec;
př.: por definición el cura era godo; (BDE).
godos, m., pl., hanl., hist. (1) (Chil aj.): hanlivá přezdívka Španělů během války za nezávislost; př.:
hubo un tiroteo que no tuvo más resultado que la retirada de los godos hacia Bailadores, y la
posesión que tomaron los patriotas de la casa; (BDE).
golondrino, adj. (1) capital(es) ~(s), (Mex): únik kapitálu; př: la tasa de interés ... reaccionó en
exceso, subiendo mucho más que el tipo de cambio, lo que indica que la dependencia de la
economía respecto del dinero con alas (o capital golondrino) sigue tan fuerte como nunca; (BDE).
golpiza, f. (1) (Mex aj.): bití, výprask; nakládačka; př.: primero le propinaron una golpiza espantosa
dentro de su misma celda; (BDE).
goma, f. (1) (Chil, Portor, LaPlat): plášť pneumatiky; pneumatika; (BDE).
gomería, f. (1) (LaPlat): pneuservis; (BDE).
gomero, m. (1) (Kol aj.): sběrač kaučuku; př.: uno de los gomeros declaró ... que le parecía escuchar
silbidos; (2) (Arg aj.): kaučukovník; př.: las raíces de los gomeros, las raíces de muchos árboles
partían las rocas; (3) (LaPlat): zaměstnanec pneuservisu; majitel pneuservisu; (BDE).
góndola, f. (← it.) (1) (Bol, Chil, Per, Guat aj.): autobus; př.: en ciertos países les llaman «buses», en
otros «guaguas», en Bolivia «góndolas»; (BDE).
gorda/gordita, f. (1) (Mex): tlustá kukuřičná placka; př.: venía a la fiesta a robar carteras, a vender
gorditas; (BDE).
gordo, -a/gordito, -a, m/f. (1) (Arg, Chil, Mex): miláček, drahoušek; př.: el doctor le decía «gordo», y
me comentó que eran muy amigos; (BDE).
gorila, adj/subst. (1) m/f., hanl. (La Plat, Arg aj.): odpůrce peronismu; ► politického hnutí
v Argentině vedeného Juanem Domingem Perónem; (2) m/f., lid., hanl. (Chil, LaPlat, Arg aj.):
fašista; extrémně pravicový vojenský důstojník; (3) adj., lid., hanl. (Chil, LaPlat, Arg aj.): fašistický;
(BDE).
grama/gramilla, f. (1) (Ekv, LaPlat): tráva; pastva; pastvina; př.: se preguntaba si había necesitado
de todo aquello, de llenar las paredes de letreros, de pisotear la grama de los parques; (BDE).
grampa, f. (1) (LaPlat): sponka (do sešívačky); svorka; př.: hasta el momento no falta un tornillo, ni
una grampita; (BDE).
granadilla, f. (1) (Arg aj.): mučenka sladká (Passiflora Ligularis); ► je původem z And; má
jednoduché listy a zelenobílé květy; semena jsou tvrdá a černá; dužina je jedlá a má sladkou chuť; je
velmi aromatická a obsahuje vitamíny A, C, K, vápník, fosfor, železo; hlavními producenty jsou:
Ekvádor, Kolumbie, Peru, Brazílie, Venezuela, Jižní Afrika, Keňa a Rwanda; (BDE).
granaderos, m., pl. (1) (Mex): pořádková policie; př.: los granaderos arremetieron contra los
agitadores; (BDE).
granadillo, m. (1) (Am): mučenka sladká (Passiflora Ligularis); viz: granadilla; (BDE).
grande, adj. (1) (Mex, LaPlat): starší; starý; př.: yo estoy grande, puedo morir un día de éstos; (2)
fam. (Arg): skvělý; zábavný; milý; př.: fue tan grande todo eso, fue un momento de tanta locura y
emoción, que yo lloraba; (BDE).
granelero, -a, adj. (1) (Chil): nákladní; př.: la instalación de un muelle granelero; (BDE).
grapa, f. (← it.) (1) (Chil, LaPlat): levná pálenka; (BDE).
8 Anexo: Img. 3; [consulta: 4/3/2012]
36

grasa para calzado, f. (1) (Mex): (leštící) krém na obuv; (BDE).
greifrú/graifrú/grapefruit, m. (← angl.) (1) (Ven): grapefruit; (BDE).
gremial, f. (1) (Chil): odborová organizace, odbory; syndikát; př.: el peso de las gremiales chilenas de
productores es importante; (BDE).
grifero, -a, m/f. (1) (Per): obsluha benzínové pumpy; (BDE).
grifo, m. (1) (Per): benzínová/čerpací stanice; př.: momentos después el auto se estacionó en un grifo;
(BDE).
grilla, f., lid. (1) (Mex): politické intriky, politické pikle; př.: no es posible que por cuestiones de
grilla, por ganas de congraciarse con el gobierno federal, las autoridades de la Universidad
procedan con semejante ligereza; (BDE).
gringada, f., lid. (1) (Urug aj.): cizácké jednání, špinavá lest; gang cizáků; (BDE).
gringo, -a, adj/subst. (1) adj. (Chil, Mex aj.): zahraniční, cizí, zejm. severoamerický; (2) m/f.: cizinec,
zejm. Severoameričan; (BDE).
gripa, f. (← fr.) (1) (Kol, Mex): chřipka; př.: Carlos estornudó. –Me pasaste la gripa – le dijo; (BDE).
grisalla, f. (← fr.) (1) (Mex): kovový odpad; železný šrot; železná struska; př.: Liverpool, el puerto de
aguas mercuriales y densas, repletas de desechos de todas las industrias que proyectan su grisalla,
sus metales sombríos; (BDE).
grisoso, -a, adj. (1) (Kol aj.): šedavý, našedlý; př.: nosotros decimos grisoso. Y si verdoso es voz
castiza, ¿por qué no podían serlo azuloso, amarilloso y grisoso?; (BDE).
grito, m. (1) el ~ de Dolores, (Mex): vyhlášení mexické nezávislosti; každoroční oslava vyhlášení
nezávislosti ve dnech 15.-16.září; př.: ¡Viva México! Grita cada 15 de septiembre el Presidente de
la República desde un balcón del Palacio acional, ante la multitud congregada en la Plaza Mayor;
(2) el ~ de independencia, (Mex): vyhlášení mexické nezávislosti; (BDE).
grúa horquilla, f. (1) (Chil): vysokozdvižný vozík; př.: se procurará dotar a los puertos de camiones,
grúas horquillas, vagonetas; (BDE).
grupo de tareas, m. (← angl.) (1) (Arg): bojová jednotka, komando, operační skupina; př.: un grupo
de tareas del Ejército secuestra a C; (BDE).
¡Gua!, citosl. (1) (Am): ale!, ale jděte!, to je ale!, no tohle!; př.: ¿Que más quieres que te diga?-¡Guá!
¿Qué voy a querer yo?; (BDE).
guaca, f. (← keč.) (1) hist. (Am): indiánská hrobka; (2) ukrytý poklad; zakopaný poklad; př.: pero la
guaca, la esmeralda, se resiste a aparecer; (BDE).
guacal, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): tykev, dýně; př.: ella lo esperaba con un guacal labrado entre
las manos, lleno de jugo; (2) (StřAm, Kol, Mex, Ven): laťková bedna, dřevěná bedna; př.: el guacal
se lleva a la espalda y sirve para cargar algo, pero, en vigor, es una especie de jaula; (BDE).
¡guácala!, citosl., lid. (1) (Mex): fuj!, ble!; př.: el chingo de alimañas y víboras ...-¡Guácala, Ramón!;
(BDE).
guacamaya, f. (← arw.) (1) (StřAm, Kol, Mex, Ven): papoušek ara; (BDE).
guacamole, m. (← nah.) (1) (StřAm, Kub, Mex): avokádový salát; př.: vio un plato de fiambre,
guacamole, y chile pimiento; (BDE).
guachada, f., lid. (1) (Arg aj.): ničemnost, lumpárna, podlost; př.: me ha dejado solo a propósito. Una
delicadeza o una guachada, depende de cómo se mire; (BDE).
guachafita, f., lid. (1) (Kol, Ven): povyk; pozdvižení, pobouření; roztržka; př.: nuestra guachafita
designa el desorden alegre: «La guachafita que tenían los muchachos en clase puso furioso al
profesor»; (BDE).
guachimán, m. (← angl.) (1) (Chil aj.): noční hlídač; př.: hoy no hay a bordo ni siquiera un
guachimán; (BDE).
guachinango, m. (← nah.) (1) (Kub, Mex): chňapal červený (Pagrus Pagrus) 9 ; ► ryba dorůstající
délky až 95 cm; váží až 8 kg; vyskytuje se od Chile až po Turecko; má podlouhlé tělo; živí se
krevetami a korýši; př.: da lo mismo que sea tiburón, cabrilla o guachinango; (BDE).
guacho, -a, adj/subst., vulg. (← keč.) (1) m/f. (Chil, Kol, Ekv, LaPlat): sirotek; nemanželské dítě;
hajzl, mizera, parchant; př.: pensaba en mis catorce años de chico abandonado, de guacho, como
seguramente dirían por ahí; vos también callate, guacha, hija de puta; (2) adj/subst., lid., hanl. (←
9 Anexo: Img. 4; [consulta: 4/3/2012]
37

may.) (Mex): označení pro Mexičana ze středu; označení pro mexického federálního vojáka
vyslaného do boje s revolucionáři; př.: yo les gritaba a los guachos (me explicaba preocupada de
que no entienda) a los del ejército; (BDE).
guaco, m. (← keč.) (1) (Chil, Per): keramický předmět z předkolumbovské doby; (BDE).
guagua, f. (← keč.) (1) (Arg, Bol, Chil, Ekv, Per): děťátko, miminko; př.: Ernesto no entiende;
todavía es guagua; (2) (Antil): autobus; př.: un país donde los estudiantes en lugar de estudiar se
ponen a quemar guaguas; (BDE).
guagüita, f. (1) (Portor): dodávka, dodávkový vůz; (BDE).
guaina, adj/subst. (← keč., map.) (1) adj., lid. (Arg, Chil): mladý; př.: con su mamá, la falange, a la
que ingresó muy guaina; (2) m/f., lid. (Arg, Chil): kluk; holka; př.: espiaban las guainas entre las
cortinas; (BDE).
guaipe, m. (← angl.) (1) (Chil, Per): pazdeří; koudel; př.: vedija de hilachas de algodón ... que se usa
para limpiar maquinarias, pisos, etc.; (BDE).
guaje, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): akácie; př.: para el Güero los mezquites, los guajes, el páramo
inmenso y desolado; (2) (Am): lagenárie obecná (Lagenaria siceraria); ► čes. syn: tykev láhvovitá,
indická okurka; druh tykve, dýně; dvouděložná rostlina patřící do čeledi tykvovitých; př.: quedarse
como los guajes: colgando; (BDE).
guajiro, -a, adj/subst. (← arw.) (1) adj. (Kub): rolnický, vesnický, venkovský; (2) m/f. (Kub): rolník,
vesničan, venkovan; př.: no hay un solo guajiro trabajando; (3) adj. (Kol): guajirský; (4) m/f. (Kol):
obyvatel Guajiry (kolumbijské provincie); (BDE).
guajolote, m. (← nah.) (1) (Mex): krocan divoký (Meleagris gallopavo); ► vyskytuje se hlavně
v Severní Americe; živí se malým hmyzem, semínky a rostlinami; př.: una señora vino a reclamar
unos tanques de gas que le habían desaparecido de la azotea; después otra unas gallinas y unos
guajolotes; (BDE).
guamazo, m. (1) (Mex): rána pěstí; bouchnutí; facka; (BDE).
guambra, m/f. (← keč.) (1) (Ekv): indiánské dítě; míšenecké dítě; př.: -Los niños de la escuela.-¡Los
guambras!; (BDE).
guampa, f. (← keč.) (1) (Bol, Chil, LaPlat): roh; paroh; (BDE).
guampudo, -a, adj. (← keč.) (1) (Bol, Chil, LaPlat, Arg aj.): rohatý; př.: los corrales eran de piedra;
la hacienda era numerosa, flaca y guampuda; las colas arremolinadas de los caballos alcanzaban
al suelo; (BDE).
guamúchil, m. (← nah.) (1) (Mex): strom inga (Inga Pungens); ► z čeledi bobovitých; druh akácie;
má jedlé plody; využívá se také jeho kůra; (BDE).
guanábana, f. (← arw.) (1) (Am): plod anony ostnité (gravioly) (Annona muricata); viz: guanábano;
př.: Juan pide batido de chocolate, yo jugo de tomate. Él helado de guanábana; (BDE).
guanábano, f. (← arw.) (1) (Am): anona ostnitá (graviola) (Annona muricata); ► pochází z Karibiku
a severu Jižní Ameriky; dorůstá výšky až 10m; plod má zelenou barvu a hruškovitý tvar; vnitřek
plodu je tvořen dužinou s černými semeny; (BDE).
guanaco, m., lid. (← keč.) (1) (Chil): policejní vůz s vodou; př.: ¿Y el chorro del guanaco? –El agua
no le hace mal a nadie; (BDE).
guanajo, m. (← arw.) (1) (Kub): viz: guajolote; (BDE).
guanay, m. (← keč.) (1) (Chil, Per): kormorán (Leucocarbo bougainvillii); ► patří do čeledi
kormoránovitých; produkuje guanový trus s vysokým obsahem amoniaku a fosforu, tento trus se těží
jako surovina pro výrobu hnojiv; dorůstá délky až 68 cm; zbarvení těla je černobílé; zobák je
šedočervený; živí se sardelkami; (BDE).
guango, adj/subst. (1) me viene ~, lid. (Mex): kašlu na to, je mi to jedno; př.: me siento infeliz con
alguien que todo lo acepta y nada le importa. Me desespera el ni modo tan mexijaco, el mañana, y
el a ver qué pasa y la vulgar expresión me viene guango; (BDE).
guapo, adj/subst., lid. (1) m. (Kub aj.): rváč, násilník, výtržník; př.: cuando los comunistas terminaron
de fabricar las celdas tapiadas de la cárcel de Boniato quiesieron probar sus efectos en los
delincuentes comunes. Y allí se metieron a los más guapos, a los más feroces, a los que llevaban
más años recorriendo cárceles; (2) adj., lid. (Mex): drsný; troufalý; silný; odolný; př.: se me puso
guapo y le tuve que pegar; (BDE).
guaquero, -a, m/f., lid. (1) (Kol): vykradač indiánských hrobek; (2) chudý hledač smaragdů; (BDE).
guaraca, f. (← keč.) (1) (Arg, Chil, Kol, Ekv, Per): kožený prak; (BDE).
38

guarache, m. (← nah.) (1) (Mex): kožený sandál; (BDE).
guarangada, f. (1) (Urug aj.): hrubost, neomalenost, sprostota; př.: y ella parece feliz cuando lo mira,
mientras él dice guarangada tras guarangada; (BDE).
guarango, -a, adj. (← keč.) (1) (Bol, Chil, LaPlat): hrubý, neomalený, sprostý; př.: las risas de los
treinta y dos pasajeros cubren la acusación de guarango que, enardecida, formula la mujer; (BDE).
guarapo, m. (← keč.) (1) (Salv aj.): kvašená třtinová pálenka; př.: el barril de guarapo ... está casi
vacío; (BDE).
guardafango, m. (1) (Bol, Kol, Per): blatník; (BDE).
guardalodos, m. (1) (Portor): viz: guardafango; (BDE).
guardamonte, m. (1) (Arg): chapsy ► kožená jezdecká potřeba, která slouží k ochraně nohou jezdce;
(BDE).
guardarraya, f. (1) (Kub, Portor): ulička mezi řadami na kávovníkových plantážích; př.: en la
guardarraya, el peonaje sudoroso; (BDE).
Guardia acional, f. (1) (Nik, Pan): Národní garda; př.: torrijos, cuarenta y seis años, comandante de
la Guardia acional y jefe del Gobierno panameño desde el golpe de Estado de 1968; (BDE).
guarura, m., lid. (1) (Mex): osobní strážce, tělesná stráž; vyhazovač; násilník; př.: en ocasiones el
estallido es tan retumbante, que los guaruras que nos vigilan de lejos se ponen nerviosos y acuden
metralleta en mano; (BDE).
guasca, f. (← keč.) (1) (Chil, Ekv): bič; př.: látigo es muy formal; chicote es frecuente, pero lo es más
guasca o huasca fuete no se usa; (BDE).
guasipungo, m. (← keč.) (1) (Ekv aj.): viz: huasipungo; (BDE).
guaso, -a, adj/subst. (← keč.) (1) (Bol, Chil): viz: huaso; (BDE).
guata, f., lid. (← map.) (1) (Arg, Chil): břicho; př.: apenas como y me duele la guata de nuevo;
(BDE).
guate, m. (← nah.) (1) (StřAm): kukuřice pro píci; (BDE).
guatero, m. (1) (Chil): ohřívací láhev, termofor; př.: para calentarse los pies tenía el gato o el
guatero; (BDE).
guatitas, f., pl. (1) (Chil): dršťky; př.: las guatitas a la chilena no tienen la consistencia de los callos a
la madrileña, pero les falta poco; (BDE).
guatón, -a, adj/subst., lid. (1) adj. (Chil): břichatý, pupkatý; (2) m/f.: břicháč, pupkáč; př.: mira es que
a mí no me gustan los guatones, oye; (BDE).
guay de, citosl. (1) (Arg): běda!; př.: -yo le pido a Dios –gritó Eva Perón- que no permita a esos
insensatos levantar la mano contra Perón porque ¡guay de ese día!; (BDE).
guaya, f. (← angl.) (1) (Kol, Ven): ocelový kabel, ocelové lano; př.: una bola enorme de hierro, que
es la que usan ahora con una guaya, y así arrasaron con el pobre Hotel Majestic; (BDE).
guayabo, m/f., lid. (← arw.) (1) (Ven aj.): krasavec; př.: se pasean unos guayabos muy lindos; (BDE).
guayacán, m. (← arw.) (1) (Kol aj.): guajak léčivý (Guaiacum officinale); ► léčivý strom z čeledi
kacibovitých; jeho pryskyřice je léčivá; př.: ese guayacán amarillo lo sembré aquel día; (BDE).
guayín, f. (1) (Mex): viz: camioneta; (BDE).
guayaco, m. (← karib.) (1) (Kol, Ven): bederní rouška; př.: había varias indias de pecho desnudo con
el sexo apenas oculto por un guayaco blanco, sujeto a la cintura con un cordón pasado entre las
nalgas; (BDE).
guayusa, f. (1) (Ekv, Per): cesmína (Ilex guayusa); ► stálezelený strom vyskytující se hlavně
v Ekvádoru a Peru; má podlouhlé listy; (BDE).
gubernatura, f. (1) (Chil, Mex): vládcovství; funkce guvernéra; př.: los candidatos a gubernaturas
estatales en lo que va del sexenio han sido designados tan al dedazo como lo fueron los de sexenios
anteriores; (BDE).
güero, -a, adj/subst. (1) adj. (Mex, Ven): blonďatý; (2) m/f.: blonďák; př.: pero los prietos prefieron a
las güeras, y aquélla se lo llevó; (BDE).
güevo, m. (1) (StřAm, Kol, Ekv, Mex, Per): viz: huevo; (BDE).
güevón, m., vulg. (1) (Chil, Ekv, Per, LaPlat): debil, pitomec, blbec; (2) (Mex): lenoch; př.: mi abuelo
dijo que mi papá siempre había sido un güevón que se encontró con la mesa puesta; ■ Syn: huevón;
(BDE).
güey (buey), adj/subst., lid. (1) adj. (Mex): hloupý; blbý; pitomý; tvrdohlavý; (2) m.: hlupák; blbec;
pitomec; debil, hňup; př.: ya sabes ... no te hagas güey. –La neta, no traigo dinero; (BDE).
39

guineo, m. (← afr.) (1) (StřAm, Ekv, Per, Portor): guinejský banán; př.: en Caracas la banana se
llama cambur y en los Andes guineo; (BDE).
güincha, m. (← keč.) (1) (Bol, Chil, Per): viz: huincha; (BDE).
güipil, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): indiánský/á regionální kroj/halenka; př.: otras retratadas de
indias con sandalias, güipil ... y un cántaro en el hombro; ■ Syn: huipil; (BDE).
güira, f. (← arw.) (1) (Antil): kalabašový strom (Crescentia cujete); ► patří do čeledi trubačovitých;
dorůstá výšky až 10m; má střídavé listy s obvejčitým tvarem a kožovitým povrchem; květ je bílý,
béžový nebo fialový a nepříjemně zapáchá; plod je kulatý, zelený nebo žlutý; rolníci v Americe z něj
vyrábějí hrnky, mísy, talíře; ■ Syn: totumo; tutumo; (BDE).
güisache, m. (← nah.) (1) (StřAm, Mex): viz: huizache; (BDE).
guitarreada, f. (1) (LaPlat): neformální shromáždění se zpěvem a kytarou; (BDE).
gurí(ses), -sa(s), m/f., (pl), lid. (← guar.) (1) (LaPlat): dítě, mrně; př.: estaba cazando pájaros, como
cualquier gurí del campo; (BDE).
gusanera, f., lid., hanl. (1) (Kub): Miami; ► domov kubánských uprchlíků od roku 1959; (BDE).
gusano, -a, adj/subst., lid. (1) adj. (Kub): uprchlický (z Kuby); (2) m/f. (Kub): kubánský uprchlík; ►
přezdívka, kterou získali kubánští uprchlíci po roce 1959; př.: resulta que nos enseñaron que eran
gusanos y traidores. Decían que vivían como lavaplatos y pasando hambre en Miami; (3) ~ de
maguey, m. (Mex): agáve s červem; př.: en los últimos años el gusano de maguey se ha convertido
en una delicadeza gastronómica; (BDE).
gustar, intr. (1) si gusta, (Mex): chcete?, chtěl byste?; př.: si gusta, puede hablar con el mecánico; (2)
gusta (usted) + sust./infin., chtěl byste?; př.: ¿Gusta usted venir con nosotros al cine?; (BDE).
gusto, m. (1) (es) por ~ (que + subj.), lid. (Per): zbytečně; marně, nadarmo; př.: el director de El
Oriente se mata diciendo que él no delató al Hermano, jura y llora que no contó nada a policía. Es
por gusto, ya le quemaron el auto y casi le queman su periódico; (2) ~ (en) + infin., (Am): je radost,
je hezké (infinitiv); př.: gusto en conocerlo; (BDE).
40

5. COMETARIO DE LA TRADUCCIÓ
En las siguientes páginas me dedico a los problemas y obstáculos con los que me
encontré a la hora de traducir los americanismos de la Real Academia Española, del
diccionario de Augusto Malaret, de Marcos A. Morínigo y del Breve Diccionario Español.
Antes de empezar con la traducción directa, o sea con la elaboración de los términos,
tuve que aprender y consultar con mi tutor Prof. PhDr. Jiřímu Černému, CSc. cómo hacerlo.
Así que me dio todas las informaciones necesarias para poder empezar.
Cada lema tiene su estructura fija y dada. Hay muchos símbolos que uso y todos están
descritos en el capítulo 1.1. Estructura del lema (página 6).
Trabajé con los diccionarios monolingües en los que encontré los lemas con sus
explicaciones y descripciones en castellano, pero muchas veces no era fácil encontrar un
equivalente checo por muchas razones. Una de las razones era que la palabra no existe en
checo, así que es imposible encontrar un equivalente checo, porque a veces simplemente no lo
tiene. Otra razón era que la Real Academia Española lo explica muy superficialmente sin una
concretización detallada, sobre todo los árboles, las plantas y los animales, como por ejemplo:
«árbol de madera muy compacta y dura» en el caso de la palabra coscarrón que no era
suficiente ni para la traducción ni para dejarlo así para el lector, porque en América Latina la
palabra tiene su denominación concreta. Otros ejemplos son: cuscungo, cutusa, cuétano, etc.
Por eso, en este momento tuve que empezar con la búsqueda complicada del equivalente
checo. En el caso de un árbol, una planta o un animal intenté encontrar, con la ayuda del
buscador de Google y con Wikipedia, el nombre en latín. Primero puse en google
internacional el americanismo junto con una concretización, por ejemplo: animal, árbol,
planta, hierba. En muchos casos mi búsqueda era exitosa. Después de encontrar su nombre en
latín ya era un poquito menos difícil encontrar su equivalente checo. Puse el nombre latín en
google checo y así en muchos casos ya encontré su nombre checo completo, por ejemplo en el
caso de: coscarrón, cotomano, cotinga, cotuza, cotunto, cotúa, coyán, coyoleo, crucera,
cuca, cumarú, curiquingue, curubo, cuscungo, cuspa, cusuco, cuyamel, etc. Sin embargo,
a veces no me sirvió para nada, porque hay muchos árboles, plantas y animales que no
aparecen en la República Checa, Europa o cualquier otro lugar excepto América Latina y por
eso no existe aquí un equivalente checo. En este caso, tuve que conformarme solamente con el
nombre latín y añadí, por lo menos, unas informaciones enciclopédicas, que encontré y
traduje, para facilitar, por lo menos, la imaginación de este árbol, esta planta o este animal.
Esto sucede en el caso de, por ejemplo, cotoperís, coyol, caramagüey, curupay,
41

gobernadura, etc. En algunos casos me pasó que no podía encontrar ni el nombre latín en
Google ni Wikipedia. A veces, lo resolví así que puse el nombre en el buscador de imágenes
de Google y debajo de la imagen encontré su nombre latín, pero alguna vez no era posible ni
encontrarlo así y solamente traduje pocas informaciones disponibles sobre el lema, como, por
ejemplo, en el caso de: cozolmeca, cuyaote, curí, curetuí. A veces, encontré el nombre
genérico, pero no era posible encontrar el nombre específico, por ejemplo: cuatronarices. El
trabajo con el Breve Diccionario Español era un poquito más fácil, porque la mayoría de los
nombres de plantas, árboles y animales ya contiene su nombre latín (excepto: garrobo,
guachinango), así que era más rápido encontrar su equivalente checo.
Los lemas de mi diccionario contienen las siguientes informaciones: el género de la
palabra, el país o los países donde se usa, sus significados en checo y a veces también
informaciones enciclopédicas, un sinónimo o una información adicional.
Había situaciones en las que no sabía como traducir una palabra ni después de dedicar
mucho tiempo a la traducción. Por eso consulté las palabras con un amigo mío que es español
y se llama Pablo, proviene de Alicante, y con una amiga mía que es mexicana y se llama
Nazareth, y que proviene de Puebla. Nazareth es una amiga muy buena que conozco de mi
Erasmus, siempre intenta ayudarme con todo y me envia sus libros favoritos de lo escritores
mexicanos más famosos. Esta amistad y conexión con el mundo mexicano me infuyó en el
momento de la selección del tema de mi tesis. Quería encontrarme con más americanismos
posibles. Nazareth me ayudó mucho, porque conoce perfectamente tanto el castellano como el
español mexicano, así que me ayudó mucho sobre todo con palabras usadas en México y sus
alrededores. Ella además estudia en la universidad, por lo que está en contacto con muchos
libros. Con Nazareth tuvimos unas consultas en Skype para ayudarme con la búsqueda del
equivalente checo más cercano. Mi amigo Pablo también estudia en la universidad y este año
está de Erasmus en Olomouc. Tuvimos dos citas durante las cuales me explicaba significados
en castellano que pone la Real Academia Española con algunos americanismos. Me ayudaron
mucho sus explicaciones, aunque en algunos casos no encontramos equivalente ni en
castellano ni checo. Pablo me ha dicho que simplemente no existe esa cosa en España y, por
eso, no tiene su equivalente. Esto sucedió en el caso de la culebra. Su explicación castellana
en la Real Academia Española es: «Fiesta que ofrece a sus compañeros de oficina el nuevo
empleado con su primer sueldo.» 10 Como no existe una palabra correspondiente a esta
explicación, intenté abreviarlo lo más posible y lo traduje así: «uvítací večírek na účet nové
10 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=culebra [cit. 23 de marzo de 2012]
42

příchozího z jeho první výplaty». Lo mismo pasó con la palabra culumbrón. Su explicación
castellana en la Real Academia Española es: «De rodillas, con los codos apoyados sobre el
suelo y con las nalgas hacia arriba Como tampoco existe un equivalente castellano, lo traduje
así: «pozice na kolenou a loktech, s hýžďěmi směrem nahoru».
Mi trabajo consistió no solamente en la traducción de los significados, sino también en
la traducción de las informaciones enciclopédicas sobre los árboles, las plantas y los animales.
Esto me pareció muy interesante, porque ha enriquecido mi conocimiento de la biología y lo
hice, sobre todo, para que el futuro usuario del diccionario tuviera más informaciones sobre
los árboles, las plantas y los animales típicos de América Latina.
Como ya he mencionado, algunas palabras son desconocidas en nuestro país porque
estos árboles, estas plantas y estos animales no los podemos encontrar ni en la República
Checa ni en su alrededor. En estos casos para facilitar el conocimiento y apoyar la
imaginación añadí en el capítulo 10.ANEXOS un par de imágenes corresponientes a varios
lemas.
El trabajo con el Breve Diccionario Español me gustó mucho porque en este
diccionario cada lema incluye también su equivalente inglés, así que por un lado me podía
asegurar de la exactitud de mi traducción al checo, y por otro lado repasé un montón de
palabras inglesas y, sobre todo, ha enriquecido mucho mi léxico inglés. O sea, el trabajo con
este diccionario era muy útil para mí desde, por lo menos, dos puntos de vista. Además así
noté la semejanza entre muchas palabras españolas e inglesas que me pareció muy interesante.
En cuanto a la etimología, a veces la podemos encontrar detrás de la marca del género
de la palabra. Las palabras, con las que me encontré, provienen del inglés, italiano, francés,
africano, portugués, y, sobre todo, de las lenguas indígenas de América Latina, como por
ejemplo: náhuatl, quechua, quichua, guaraní, aimara, arahuaco, cáribe, mapuche, araucano.
Otro problema con el que me encontré durante la elaboración del trabajo era averiguar
si se trataba de un verbo transitivo o intransitivo, ya que, algún lema carecía de esta
información importante. Lo averigué a través de la Real Academia Española
(http://rae.es/rae.html).
A veces, era imposible traducir el lema en una o dos palabras, porque simplemente no
existe el equivalente checo de una sola palabra o dos palabras. Traducirlo por una palabra
parecida podría causar la inexactitud o incorreción. Por ejemplo, la palabra cotonía que está
explicada en la Real Academia Española así: «Tela rústica y fuerte de lino o cáñamo.» 11 .
11 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=coton%C3%ADa [cit. 23 de marzo de 2012]
43

Como no existe un equivalente checo de una sola palabra, no era posible expresarlo así y tuve
que explicarla ampliamente, pero al mismo tiempo intentaba abreviarla lo más posible. Al
final lo resolví así: «silná venkovská látka ze lnu a konopí» (el lema se encuentra en la página
10). Lo mismo sucede con la palabra cristalazo. Su explicación castellana es: «Robo que se
comete rompiendo el cristal de un automóvil o de una tienda.» 12 . No es posible traducirla con
una o dos palabras, así que la versión checa es: «krádež spáchaná rozbitím skla, okna auta,
vitríny» (página 12). Lo mismo sucede con otros lemas, como por ejemplo:
coyotero (página 11)
- su explicación castellana: «Trampa para cazar coyotes.» 13
- su traducción checa: «past na chytání kojotů»
cuadrar (página 12)
- su explicación castellana: «Preparar las condiciones para la realización adecuada de una
fiesta, reunión, tarea, etc.» 14
- su traducción checa: «připravit vše potřebné na oslavu, schůzku, shromáždění»
cuarteador (página 13)
- su explicación castellana: «Mozo que va al cuidado de las bestias de encuarte.» 15
- su traducción checa: «hlídač se psem (v kásárnách)»
cuartear (página 13)
- su explicación castellana: «Dicho de una persona: Ayudar a otra a salir de un
problema.» 16
- su traducción checa: «pomoci jinému vyváznout z problému/vyřešit problém »
hacer cuarto en el diccionario bajo el lema: cuarto; hacer ~ (página 13)
- su explicación castellana: «Prestar ayuda a un amigo en asunto de poca importancia.» 17
- su traducción checa: «pomoci příteli s maličkostí»
cubanito (página 13)
- su explicación castellana: «Galleta rellena con dulce de leche o crema y recubierta de
chocolate.» 18
- su traducción checa: «sušenka plněná mléčnou náplní nebo krémem politá čokoládou»
cucarachero (página 14)
12 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cristalazo [cit. 23 de marzo de 2012]
13 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=coyotero [cit. 23 de marzo de 2012]
14 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cuadrar [cit. 23 de marzo de 2012]
15 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cuarteador [cit. 23 de marzo de 2012]
16 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cuartear [cit. 23 de marzo de 2012]
17 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cuarto [cit. 23 de marzo de 2012]
18 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cubanito [cit. 23 de marzo de 2012]
44

- su explicación castellana: «Lugar donde abundan las cucarachas.» 19
- su traducción checa: «místo, kde se hojně vyskytují švábi»
cuchuco (página 14)
- su explicación castellana: «Sopa de cebada con carne de cerdo.» 20
- su traducción checa: «polévka z ječmene s vepřovým masem»
cuereada (página 15)
- su explicación castellana: «Temporada en que se preparaban los cueros secos,
principalmente vacunos, desde matar y desollar las reses y secar las pieles al sol y al aire,
hasta entregarlas al comercio.» 21
- su traducción checa: «období, ve kterém se připravuje uschlá kůže, převážně kravská, od
porážky, stáhnutí kůže, následného usušení na slunci, až po její předání k prodeji»
cuicuy (página 16)
- su explicación castellana: «Árbol derribado que sirve de puente.» 22
- su traducción checa: «poražený strom sloužící jako most/lávka»
cumbe (página 17)
- su explicación castellana: «Población formada por esclavos negros fugitivos en la que
vivían como hombres libres.» 23
- su traducción checa: «obec tvořená svobodnými uprchlými africkými otroky»
cuyada (página 20)
- su explicación castellana: «Comilona de cuy asado.» 24
- su traducción checa: «hostina/žranice/hody z pečeného morčete»
guitarreada (página 40)
- su explicación castellana: «Reunión de cáracter informal en la que los participantes tocan
la guitarra y cantan.» 25
- su traducción checa: «neformální shromáždění se zpěvem a kytarou»
Casi todos los lemas en el Breve Diccionario Español incluye uno o más ejemplos, lo
que me parece muy útil por dos razones. Por un lado, el ejemplo facilita la comprensión del
19 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cucarachero [cit. 23 de marzo de 2012]
20 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cuchuco [cit. 23 de marzo de 2012]
21 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cuereada [cit. 23 de marzo de 2012]
22 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cuicuy [cit. 23 de marzo de 2012]
23 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cumbe [cit. 23 de marzo de 2012]
24 http://buscon.rae.es/draeI/SrvltConsulta?TIPO_BUS=3&LEMA=cuyada [cit. 23 de marzo de 2012]
25 STEEL, Brian: Breve diccionario ejemplificado de americanismos, Madrid: Arco/libros, 1999, pág. 108 [cit. 23
de marzo de 2012]
45

significado y, por otro lado, asegura la situación y el sentido en los que se puede utilizar el
significado.
En este capítulo me he esforzado en plantear los problemas y obstáculos con los que
me encontré a la hora de traducir los lemas. Espero que mis nociones y apuntes de este
capítulo puedan facilitar la elaboración de otra parte del diccionario u otros diccionarios en el
futuro.
46

6. RESUME
El objeto principal de mi tesis es traducir los americanismos de la Real
Academia Española desde la entrada corveta hasta el fin de la letra C, todas las entradas que
empiezan con CHA en los diccionarios de Augusto Malaret, Marcos A. Morínigo y Josef
Dubský, y las entradas que empiezan con F y G del Breve Diccionario Español.
En el capítulo 1. INTRODUCCIÓN he mencionado las razones que me habían
influido en la elección del tema de mi tesis. Este capítulo contiene dos subcapítulos: 1.1.
Estructura del lema y 1.2. La lista de abreviaciones y símbolos, que sirven para facilitar el
entendimiento de la composición de cada lema del diccionario. En la primera parte del
subcapítulo 1.2. podemos encontrar las marcas geográficas usadas en el diccionario, que
designan los países latinoamericanos, en los que se usa cierto lema, y en la segunda parte se
encuentran las abreviaciones de los lenguajes indígenas de los que provienen los lemas de este
diccionario y otras abreviaciones importantes usadas en mi tesis.
En los siguientes tres capítulos me dedico a la traducción de los lemas de los
diccionarios arriba mencionados. Las entradas están en orden alfabético dentro de cada
capítulo.
El capítulo 5. COMENTARIO DE LA TRADUCCIÓN está dedicado a los problemas
y obstáculos con los que me encontré a la hora de traducir el diccionario. Explico como los he
resuelto y añado ejemplos concretos.
En el capítulo 10. ANEXOS se encuentran unas imágenes, correspondientes a algunas
entradas del diccionario, que facilitan la imaginación y el entendimiento de los fenómenos
latinoamericanos.
He intentado hacer todo lo posible para completar este trabajo, e incluir todas las
informaciones importantes y correctas para que mi parte del diccionario tomara una buena
parte del gran diccionario de americanismos del profesor Černý. Además, estoy muy
satisfecha por haber elegido este tema, ya que mi intención se ha cumplido – he enriquecido
mucho mi léxico y me he interconectado un poquito más con el mundo latinoamericano, que
tanto me encanta.
47

7. AOTACE
Jméno a příjmení autora: Bc. Lucie Jiskrová
ázev katedry a fakulty: Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého
ázev magisterské diplomové práce: Slovník amerikanismů. Corveta-cuzul (RAE), cha
(AM, MM, JD); F, G (BDE).
Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.
Počet stran: 54
Počet znaků: 138 922
Počet příloh: 9
Počet titulů použité literatury: 7 knižní zdroje, 4 internet
Klíčová slova:
španělsko-český slovník, Latinská Amerika, komentář.
Charakteristika diplomové práce:
Předmětem této diplomové práce je překlad amerikanismů písmena C od hesla corveta po
heslo cuzul ze slovníku Real Academia Española, dále hesel začínajících na CHA ze slovníku
od Augusta Malareta, Marcose A. Moríniga, Josefa Dubského a hesel začínajících na F, G ze
slovníku Breve diccionario ejemplificado de americanismos. Součástí této práce je také
komentář s příklady k překladu zaměřující se na problémy a překážky, se kterými jsem se
během překladu setkala.
48

8. AOTATIO
First name and surname of author: Bc. Lucie Jiskrová
ame of department and faculty: Department of the Romance studies at the Philosophical
Faculty
Title of the work: Dictionary of americanisms. Corveta-cuzul (RAE); cha (AM, MM, JD); F,
G (BDE).
Thesis supervisor: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.
umber of pages: 54
umber of characters: 138 922
umber of attachments: 9
umber of used sources of literature: 7 books, 4 internet
Keywords:
spanish-czech dictionary, Latin America, commentary.
Thesis character:
The aim of this thesis is to translate americanisms that begin with C from entry corveta to
entry cuzul in Real Academia Española, also entries that begin with CHA in dictionaries of
Augusto Malaret, Marcos M. Morínigo, Josef Dubský, and entries that begin F, G in the
dictionary Breve Diccionary Español. One part of the thesis is the commentary with examples
of the translation which is dedicated to problems and obstacles I had to face up to during the
translation.
49

9. BIBLIOGRAFÍA
FUENTES PRINCIPALES:
REAL ACADEMIA ESPAÑOLA: Diccionario de la lengua española, 22ª edición, Madrid, 2001,
versión electrónica.
.
MALARET, Augusto: Diccionario de americanismos, 3ª edición, Buenos Aires: 1946.
MORÍNIGO, Marcos A.: Diccionario del español de América, 1993, 2ª edición, Madrid: 1996.
STEEL, Brian: Breve diccionario ejemplificado de americanismos, Madrid: Arco/libros: 1999.
DUBSKÝ, Josef: Velký španělsko-český slovník, I, II, Praha: 1999.
DUBSKÝ, Josef; REJZEK Vladimír: Španělsko-český, česko-španělský slovník, Brno: LEDA:
2007.
DUBSKÝ, Josef: Velký španělsko-český slovník I/A-H, Praha: Academia: 1993.
DUBSKÝ, Josef: Velký španělsko-český slovník II/I-Z, Praha: Academia: 1993.
FUENTES SECUNDARIAS:
Google,
.
Wikipedia,
.
«Diccionario Salamanca de la Lengua Española», en Instituto de Tecnologías Educativas,
.
ANEXOS:
fanesca – imagen n. 1
[consulta: 4/3/2012]
garrobo – imagen n. 2
[consulta: 4/3/2012]
50

gobernadura – imagen n. 3
[consulta: 4/3/2012]
guachinango – imagen n. 4
[consulta: 4/3/2012]
coyoleo – imagen n. 5
[consulta: 4/3/2012]
cuca – imagen n. 6
[consulta: 4/3/2012]
cundeamor – imagen n. 7
[consulta:
4/3/2012]
curil – imagen n. 8
[consulta: 4/3/2012]
curiquingue – imagen n. 9
[consulta: 4/3/2012]
51

10. AEXOS
Img. 1.: pertenece al lema fanesca; p. 30
Img. 2.: pertenece al lema garrobo; p. 35
Img. 3.: pertenece al lema gobernadora; p. 36
52

Img. 4.: pertenece al lema guachinango; p. 37
Img. 5.: pertenece al lema coyoleo; p. 11
Img. 6.: pertenece al lema cuca; p. 14
53

Img. 7.: pertenece al lema cundeamor; p. 18
Img. 8.: pertenece al lema curil; p. 19
Img. 9.: pertenece al lema curiquingue; p. 19
54