SLOVNÃK MEZINÃRODNÃCH SLOV Äesko ... - Interlingue-Union

SLOVNÍK MEZINÁRODNÍCH SLOV 

česko-interlingue 

VOCABULARIUM DE PAROLES INTERNATIONAL 

tchec-interlingue 

Bedřich Plavec 

2006 

VÝSLOVNOST A PŘÍZVUK 

c před e, i, y jako c, jinak jako k: catolic [katólik]. 

g před e, i, y jako ž, jinak jako g: garage [garáže]. 

gh před e, i, y jako g: ghetto [geto]. 

gu jako gv: linguistica [lingvistika]. 

ch jako š: charmant, chef, machine, výjimečně jako č: China, Chile. 

Ve slovech řec. původu jako ch: architecte, chimere, schema. 

j jako ž (nebo i dž): jardin, jurnal, judo, jiu-jitsu. 

ph jako f ve slovech řec. původu: telephon. 

qu jako kv: qualitá [kvalita], equivalent [ekvivalent]. 

rh jako r ve slovech řec. původu: rheuma. 

s mezi dvěma samohláskami jako z: base [báze], revisor [revizor], 

jinak jako s: posta, scola. 

ss jako s: professor. 

sh jako š: sheriff, shrapnell. 

t před -ia, -ie, -ion jako c, nepředchází-li sykavka: nation [nacion], 

tolerantie [tolerancie], existentie [existencie], bestie [bestie]. 

Ve slovech řec. původu jako t: apatie, chiromantie, peripetie. 

th jako t ve slovech řec. původu: theologie. 

w jako v angličtině (krátké u): kilowatt, west. 

y souhláskové jako j: yes, yoga, rayon. 

z jako dz: horizont [horidzont]. 

zz jako c: pizza, plazza, spruzzar [sprucar]. 

Slabiky di, ti, ni vyslovujeme tvrdě: [dy, ty, ny]. 

Dvě samohlásky vedle sebe jako dvě vyslovit: cooperar [ko-operar], leer [le-ér]. 

Z dvojitých souhlásek se druhá vyslovuje jenom tehdy, vyslovuje-li se jinak než 

první: acceptar [akceptar], lettre [letre]. 

Přízvuk spočívá zpravidla na poslední slabice zavřené souhláskou: familie, lingue, motor, 

altri, ne však na slabikách bil, ic, im, ul, které jsou nepřízvučné a přesouvají přízvuk na 

předcházející slabiku: automobil, electric, ultim, regul, i kdyby to byla slabika bil, ic, im 

nebo ul. Je-li přízvuk jinde, značí se čárkou: pronómine, númere, numeró, heróe, córpor, 

café, gelé, activitá, capacitá. Přízvučné samohlásky jsou dlouhé; avšak před koncovým 

c, ch, x nebo následují-li dvě souhlásky, jsou krátké. Koncovka množ. čísla -s a koncovky 

-men a -um neovlivňují přízvuk předcházející části slova: families, lingues, motores, altris, 

fenomen, generalmen, practicmen, ultimatum. Psaný přízvuk se může vynechávat, ne však 

nad přízvučnou koncovou samohláskou: numeró, café, gelé, idé, stabilitá. 

Případné chyby v přízvukování je však možno tolerovat. 

PRAVOPIS MEZINÁRODNÍCH SLOV. 

Interlingue uchovává v největší míře mezinárodní aspekt slov. Současně přijímá všechna 

zjednodušení, pokud nejsou na závadu srozumitelnosti. Tak nahrazuje dvojité souhlásky 

jednoduchými (kromě ss), pokud se vyslovují stejně (official - oficial) a pokud jich není

třeba k označení, že předchozí samohláska je krátká, čímž se také od sebe odlišují podobná 

slova různého významu: car (drahý, milý) - carre (vůz), cane (pes) - canne (třtina), era 

(éra, údobí) - erra (chyba). 

Řecké skupiny souhlásek: chl, chr, ph, rh, th jsou v Interlingue zjednodušeny na: cl, cr, f, 

r, t a místo řeckého samohláskového y se píše i. Ale i historický pravopis je dovolen. 

Je možno psát clor nebo chlor, cronica nebo chronica, fotograf nebo photograph, ritme 

nebo rytme nebo rhythme, tema nebo thema, simpatic nebo sympatic nebo sympathic, 

oficial nebo official. Avšak v témže textu by se mělo používat jen jednoho z těchto způsobů. 

Pozn. Tento slovník je napsán ve zjednodušeném pravopise. Úplné informace o historickám 

pravopise jsou obsaženy ve Slovníku mezinárodních slov interlingue-českém (B. Plavec, 2006). 

A 

a (písmeno) li a (pl lis a); (spojka) e; mat. plus; hud. A, la; 

od ~ až do zet de alfa til omega, del comensa til fine; 

~ podobně, apod. e simil; ~ tak dále, atd. etcétera 

(= e céteri), etc.; ~ to a saver 

abatyše abatessa 

abbé círk. abbé 

abdik/ace abdication; -ovat abdicar 

abdominální abdominal 

abeced/a alfabete; -ně in alfabétic órdine; -ní alfabétic 

Ábel bibl. Abel 

abiturient abituriente; v. též absolvent 

ablativ gram. ablative; -ní ablativ 

abnorm/(al)ita anormalitá; -ální abnorm, anormal 

abon/ent abonnate, subscritor; -má abonnament, 

subscrition; -ovat si (co) abonnar se (a) 

abrahámoviny eta-jubilé de 50 annus 

absces abscess 

absen/ce absentie; -tér absentist; -térství, -tismus 

absentisme 

absint (likér) absinte, vermute 

absolut/ismus absolutisme; -ista absolutist; -ní absolut; 

-orium (vysvědčení) certificate (final) de studies 

absolv/ent frequentante; (kurzu) cursante; (vys. školy) graduate, 

licentiate; -ovat (studia) acompleer, finir, terminar 

absor/bovat absorpter; -pce absorption; -pční absorptiv 

absten/ce abstenentie; -ovat abstener se (de) 

abstin/ence abstinentie; -ent abstinente; -ovat abstiner 

abstrak/ce abstraction; -tní abstract 

absurd/ita absurditá; -ní absurd; -no, -nost absurditá 

aby por, que, por que; ~ viděl por vider, (por) que il 

(mey) vide(r); -ch nezapomněl! a propó! 

acet/át chem. acetate; -on aceton; -ylén acetilen; ylénový 

acetilénic; (hořák) de acetilen 

acid/ita aciditá; -ofilní acidofil 

ač, -koli(v) benque, etsí, quancam 

Adam Adam; ~ a Eva nor prim genitores; od -a desde 

li principie; v rouše -ově in costume adámic 

adapt/ace adaptation; -ovat adaptar, acomodar 

adekvátn/ost adequation; -í adequat 

adept adepte, adherente, iniciate, novicio, neofite 

adhez/e adhesion; -ní adhesiv 

adjektiv/ní gram. adjectiv/al, -ic; -um adjective 

adjunkt assistente 

adjust/ace adjustament; -ovat adjustar, ordinar 

adjutant voj. adjutante 

administr/ace, -ativa administration; -ativní administrativ; 

-átor administrator

admir/ál amirale; -alita amiralitá; -álský (loď) amiral; 

(hodnost) de amiral; -álství amiralatu 

adolescen/ce adolescentie; -t adolescente 

adop/(ta)ce adoption; -tivní adoptiv; -tovat adopter 

adres/a adresse; -ář adressárium; inf. fólder; -át adressate, 

destinatario; -ovat adressar 

advent círk. advente 

adverbi/ální gram. adverbial; -um adverbie 

advok/acie avocatura, profession de avocate; -át avocate; 

(pokoutní) pledard; -átní (kancelář) de avocate; 

-átský avocatori; -atura = advokacie 

aero/drom aerodrom; -dynamický areodinámic; -linie 

aero-lineas; -nautika aeronáutica; -plán aeroplane; 

-statický aerostátic; -statika aerostática 

afekt afecte; -ivní afectiv; -ovanost afectation; -ovaný 

afectat 

afér/a afere; způsobit -u far un afere (de, ex) 

Afghán/ec afghano; -istán Afghanistan; a-ský afghan 

afix gram. afixe 

aforis/mus aforisme; -tický aforístic 

afri/cký african; A-čan africano; A-ka África 

agáve bot. agave 

agenda (činnost) current aferes; (zápisník) agende 

agens chem. agente 

agent agente; -ura agentie, agentura 

agiln/í agil; -ost agilitá 

agit/ace agitation, propagande; -ační de agitation, de 

propagande; -átor agitator, propagator, propagandist; 

-ovat agitar, propagar, far propagande 

aglomerace aglomeration 

ag/onický agónic; -ónie agonie; být v -ónii esser in 

agonie, agoniar 

agrárn/í, -ický agrari; -ík agrario 

agregát agregate 

agres/e agression; -ivita agressivitá; -ívní agressiv 

agronom agronom; -ický agronómic; -ie agronomie 

aha! ah!, oh!, vermen! 

ahoj! halló!, salut(e)!, salve!; nám. ahoy! 

ach! ah!, oh! 

achát min. agate 

Achillova pata (zranitelné místo) punctu vulnerábil 

aids, AIDS AIDS (sindrome de aquisitet imunodefecte) 

ais hud. A diese, la diese 

aj! ay!, ha! 

akademi/cký académic; -e academie; A- věd a umění 

Academie de scienties e (bell) artes; obchodní ~ 

institute comercial; -k académico 

akát bot. acacie, robinia 

akce action, operation; (proti alkoholismu) campanie 

akceler/ace acceleration; -ační accelerativ; -átor accelerator; 

-ovat accelerar 

akcent accentu; -ování accentuation; -ovat accentuar 

akcept, -ace obch. acceptation; -ant acceptante, -ovat 

acceptar 

akci/e action; spekulant s -mi agiotator, bursero; -onář 

actionario; -ový (společnost) anónim n. actionari 

akční de action 

aklam/ace aclamation; -ovat aclamar 

aklimatiz/ace aclimat(is)ation; -ovat (se) aclimat(is)ar (se) 

akomod/ace acomodation; -ovat acomodar, adaptar 

akord acorde; (úkolová práce) labor per tache

akr acre 

akredit/iv obch. lettre de credite, acreditive; (diplomatický) 

lettre de credentie; -ovat (vyslance) acreditar 

akroba/cie acrobatie; -t acrobate; -tický acrobátic 

aksamit text. velur 

akt (výkon, i div.) acte; (pohlavní) coition; mal. nud; -a (úř. 

spisy) documentes; -ér actor; -iv reunion de activistes; 

-iva obch. actives; -ivista activist; -ivita activitá; -ivní 

activ; -ivovat activar; -ovka (na spisy) porta-folie; (hra) 

drama de un acte; -ualita actualitá; -ualizace actualisation; 

-ualizovat actualisar; -uální actual; -uálnost 

actualitá 

akumul/ace, -átor, -ovat acumul/ation, -ator, -ar 

akupunktura med. acupunctura 

akusti/cký acústic, -ka acústica 

akutní acut 

akuzativ gram. acusative; -ní acusativ 

akvarel aquarelle 

akvárium aquárium 

akvizi/ce aquisition; -ční aquisitiv 

alabastr alabastre; -ový alabastrin, de alabastre 

alarm alarme; -ovat alarmar 

Albán/ec albaneso; -ie Albania; a-ský, a-ština albanesi 

albatros zool. albatroz 

albín biol. albino; -ismus albinisme; -ský albin 

album álbum 

ale ma 

alegori/cký allegóric; -e allegorie 

alej allé 

aleluja! (h)allelúia!; až do ~ a satietá 

alespoň almen; (přinejmenším) admínim 

Alexandri/e Alexandria; a-jský alexandrian 

alfa alfa; -betický = abecední 

algebra algebra; -ický algebráic 

alchymi/e alchimie; -sta alchimist; -(sti)cký alchímic 

aliance alliantie 

ali/as alias, altrimen dit; -bi alibi; -bismus alibisme 

aligátor alligator 

alimenty aliment-moné 

aliter/ace lit. aliteration; -ační aliterativ; -ovat aliterar 

Aljaš/ka Alasca; a-ský alascan 

alk/alický chem. alcalin; (reakce) básic; -aličnost alcalinitá; 

-álie alcali; -alizovat alcalisar; -aloid alcaloide 

alkohol alcohol; -ický alcohólic; -ik alcohólico 

alkovna alcove, niche 

Alláh Allah 

almanach almanac 

almara scaf 

almužna almosne 

aloe bot. aloe 

alpaka (slitina) argentane; zool. (druh lamy) alpaca 

alp/inista alpinist; -ský alpin 

Alpy li Alpes 

Alsask/o Alsatia; a-ý alsatian 

alt hud. alto 

Altaj Altai; a-ský altáic 

altán(ek) pérgola, laube 

alternativ/a alternative; -ní alternativ 

altruis/mus altruisme; -ta altruist; -tický altruístic 

aluminium chem. alumínium 

aluvi/ální alluvial; -um alluvie

alveol/a med. alveol; zánět -u alveolite; -ární alveolari 

Alžír (město) Alger; -sko Algeria; a-ský algerian 

amalgam chem. amalgam; -ovat amalgamar 

amatér amator; -ský amatori 

amazonka amazona; přen. virago; A- (řeka) Amazona 

ambic/e ambicie; -iózní ambiciosi 

ambit (krytý ochoz) ambite 

ambra ambregrise 

ambulan/ce (ordinace) ambulatoria; (vůz) ambulantie; 

-ční ambulatori; -tní (léčení) ambulatori; (prodej) 

ambulant 

amen amen; s tím už je ~ omnicos es perdit 

ameri/cký american; Spojené státy -é Unit States de 

América, USA; A-čan americano; A-čanka americana; 

A-ka América; Jižní (Latinská, Severní, Střední) ~ 

Sud (Latin, Nord, Central) América; -kanismus americanisme; 

-kanista americanist; -kanizace americanisation; 

-kanizovat americanisar 

ametyst ametist 

amfite/átr amfiteatre; -atrální amfiteatral 

amfora ámfora 

amnest/ie amnestie; -ovat amnestiar, conceder amnestie 

amnézie med. amnesie 

amok amok 

amoleta omelette 

amon/iak chem. amoniac; -ium amónium; -ný amónic 

amorfní amorf, sin forme 

amortizace amortisation 

ampér fyz. ampere; -metr ampermetre 

amplión reproductor, alt-parlator 

amplituda amplitude 

ampul/e ampulle; -ka ampullette; (injekční) fiale 

amput/ace amputation; -ovat amputar 

Amsterodam Amsterdam 

amulet amulete, talismane, porta-felicie 

analfabet analfabete; -ismus, -ství analfabetisme 

analog/ický (situace) analog; (slovník) analógic; -ie 

analogie; -ový analógic 

anály annales 

anal/ytický analític; -ytik analítico; -ýza analise; 

-yzátor analisator; -yzovat analisar 

ananas ananás 

anarchi/(sti)cký anárchi(sti)c; -e anarchie; -sta anarchist 

anatéma anatema 

anatom anatom; -ický anatómic, -ie anatomie 

ančovička anchove 

anděl ángel; ~ strážný ángel guardian; -íček chérube; 

-íčkář(ka) abortionist(a); -ika bot. angélica; -skost 

natura angélic; -ský angélic 

Andor/a Andorra; a-ský andorran 

Andy li Andes 

aneb(o) o; buď ~ o ... o, sive ... sive 

anekdot/a anecdote; -ický anecdótic 

anektovat anexer 

an/emický anémic; -émie anemie 

aneroid aneroide 

anest/etický anestétic; -etikum anestético; -ézie 

anestesie 

anexe anexion 

angaž/má ingageament; div. contracte; -ovat (zaměstnat) 

ingagear, employar; div. contractar; -ovat se ingagear se

angína angina; (zánět mandlí) tonsillite; hnisavá ~ angina 

diftéric; srdeční ~ angina de péctor 

angli/cký anglesi; A-čan angleso; -čtina anglesi (lingue); 

A-e Anglia; -kán anglicano; -kánský anglican 

Angol/a Angola; a-ský angolesi 

angrešt bot. spin-crusbere; (keř) spin-crusberiero 

anhydrid chem. anhidride 

anhydrit min. anhidrite 

ani ni; ~ ... ~ ni ... ni; ~ dost málo absolut necos, ni un 

iota, nullmen, nequant; ~ jeden, ~ druhý ni un ni li altri; 

-ž (by) sin (que); (při stejných podmětech) sin (+ inf) 

anim/ace animation; -átor animator; -ovat animar (il ánima) 

anketa inqueste, investigation 

ano yes; (po zápor. otázce) sí; ~ i mem; že ~ ? ne ver?, 

esque ne? 

anod/a anode; -ový anódic 

anomál/ie anomalie; -ní anomal 

anonym anónime (i dopis); -ní anónim; -ita anonimitá 

anorganický ínorganic 

antarkti/cký antárctic; A-da, A-s Antárctica 

anténa antenne 

anti- anti- 

antický antiqui 

antifašist/a antifascist; -ický antifascístic 

antika antiquitá, munde antiqui 

antikoncep/ce contraconception; -ční contraconceptiv 

antikv/a roman líttere(s); -ariát antiquariatu, librería de 

old libres; -ární antiquáric; -ář antiquario; -ovat antiquar 

antilopa antilope 

Antily li Antilles 

antimon chem. antimon 

antipati/cký antipátic; -e antipatíe 

antisemit/a antisemite; -ský antisemític 

antologie antologie 

anton: zelený ~ carre de deliquentes 

antonymum gram. antonime 

antoušek cavall-buchero; (kůžičkář) excoriator 

antracit antracite 

antropolog antropologo; -ický antropológic; -ie antropologie 

anuita annuitá 

anul/ace anullation; -ovat anullar 

anýz bot. anise 

aort/a anat. aorta; -ální aórtic 

apanáž apanage 

aparát (přístroj) aparate; (fotografický) cámera; (spletitý systém) 

machineríe; vládní ~ aparate governamental 

aparatura aparatura 

apartheid apartisme 

apart/má apartament; -ní elegant, chic 

apati/cký apátic; (netečný) inert; -čnost, -e apatíe 

apatit min. apatite 

apel apell; -ace apellation; -ovat (na) apellar (a) 

Apeniny li Apennines 

aperitiv aperitive 

apetyt apetite 

aplau/dovat (komu) aplauder; -s aplause 

aplik/ace aplication; -ovat aplicar; -ovatelný aplicábil 

apod. e simil 

apogeum apogé 

apokalyp/sa apocalipse; -tický apocalíptic

apokryf apocrife 

apoliti/cký apolític; -tičnost apoliticisme 

apolog/eta apologist; -ie apologie 

apostrof apostrof; -ovat apostrofar 

apoštol apóstol; -ský apostólic, apostolari; 

Skutkové -ští li actes de apóstoles 

apríl april; vyvést koho -em april-dupar, aprilar; -ový 

(počasí) april-tempe, tempe variábil; (žert) april-joca 

aprior/istický, -ní apriorístic; -ně a priori 

aprob/ace aprobation; -ovat aprobar 

ar (plošná míra) ar 

Arab árabe; a-eska arabesca; a-eskový arabesc 

Arábie Arabia 

arabský arabian; (číslice, guma, řeč, záliv) arábic; (kůň) árab 

aramej/ský, -ština aramáic 

aranž/ér decorator (de vitrines); -má arangeament; 

-ovat arangear; (pořádat) organisar 

arašíd arachide 

arbit/er arbitre; -rární arbitrari; -ráž arbitrage; práv. 

arbitration; -rovat arbitrar 

arci (ť), -že vermen, certmen, sin dúbite, naturalmen; biskup 

archiepiscop; -biskupství archiepiscopatu; -dílo 

chef ovre; -vévoda archiduc; -vévodkyně archiducessa aréna 

arena 

Argentin/a Argentina; -ec argentino; a-ský argentin 

argot argot, slang 

argument, -ace, -ovat argument, -ation, -ar 

arch folie; tiskový ~ print-folie 

archa arca; bibl. ~ Noemova arca de Noé 

archai/(sti)cký arcáic; antiqui, antiquat; -smus arcaisme; 

-zovat arcaisar, usar arcaismes 

archanděl archiángel 

archeolog archeologo; -ický archeológic, -ie archeologie 

Archimédes Archimédes 

architekt architecte; -onický architectónic; -ura architectura 

archiv archive; -ář archivario; -ovat archivar 

árie hud. arie 

árij/ec ariano; -ský arian 

aristokra/cie, -t, -tický aristocrat/ie, -o, -ic 

Aristoteles Aristótel 

aritmeti/cký aritmétic; -k aritmético; -ka aritmética 

arkáda arcade 

arkti/cký árctic; A-da, A-s Árctica 

arkýř alcove, cludet balcon 

armád/a armé; A- spásy Salvation-armé; Rudá ~ Rubi 

Armé; -ní de armé 

Armagedon bibl. Armageddon 

armatura armatura 

Armén armen(ian)o; -ie Armenia; a-ský armenian 

arogan/ce arogantie; -tní arogant 

ar/óma aroma; -omatický aromátic 

artérie anat. arterie (i přen.) 

arterioskleróz/a arteriosclerose; -ní arteriosclerótic 

artéský (studna) artesian 

artik/l artícul; -ul hist. artícul; -ulace gram. articulation; 

-ulovat articular 

artileri/e artilleríe; -sta artillerist 

artist/a artist; -ický artístic; -ka artista 

artritida med. artrite 

artyčok bot. artichoc

arz/én, -enik chem. arsénic 

arzenál arsenale (i přen.) 

as hud. la bemoll 

asfalt asfalte, bitúmine; -ovat asfaltar; -ový de asfalte, 

asfáltic; (silnice) asfaltat 

asi circa, fórsan, aproximativmen; ~ jako un poc simil a 

Asi/at asiático; a-atský asiátic; -e Asia; Malá ~ Asia 

Minori; -jec asiano; a-jský asian 

asimil/ace assimilation; -ační assimilativ; -ovat assimilar 

asist/ence, -ent, -ovat assist/entie, -ente, -er 

asket/a ascete; -ický ascétic; -ismus, -ze ascetisme 

asoci/ace association; -ační associativ; -ální antisocial; 

-ativní associativ; -ovat associar 

asonan/ce assonantie; -ční assonant 

asparágus bot. asparge 

aspekt aspecte 

aspik kuch. gelatine 

aspir/ace aspiration; -ant aspirante; -áta gram. líttere 

aspirat; -átor tech. aspirator; -in aspirine; -ovat (na) 

aspirar (a), efortiar, penar 

aspoň v. alespoň 

asteni/cký asténic; -e astenie; -k asténico 

astma astma; -tický astmátic; -tik astmático 

astra bot. áster 

astr/ální astral; -ofyzika astrofísica; -ochemie astrochimie; 

-olog astrologo; -ologický astrológic; -ologie 

astrologie; -onaut astronaute; -onautický astronáutic; 

-onautika astronáutica; -onom astronom; -onomický 

astronómic; -onomie astronomie 

As/ýrie Assiria; a-yrský assirian; -yřan assiriano 

atašé ataché 

atd. etc. (etcétera) 

ať (přání) mey; (po výzvě) que; ~ přijdete! mey vu venir!; 

~ žije! mey viver (li libertá)!, vive!, vivat!; pozor, ~ 

neupadneš! atente, que tu (mey) ne cade(r)!; tak ~! 

nu bon! 

ateis/mus ateisme; -ta ateist, ateo; -tický ateístic 

ateliér ateliere 

atentát atentate; -ník atentator 

atest, -ace atestation; -át atestate; -ovat atestar 

At(h)ény Atenas 

atlant/ický, -ský atlántic; A-ik Atlántic (Oceane) 

atlas (kniha) átlas; (postava) atlante; (látka) satine 

atlet atlete; -ický atlétic; -ika atletisme 

atmosfér/a atmosfere; -ický atmosféric 

atol atolle 

atom atom, -ový (energie) atómic; (teorie) atomístic 

atrak/ce atraction; -tivní atractiv; -tivita atractivitá 

atribut atribute 

aťsi to ne importa me, to es me índiferent 

au! ay!, oh!, au!, ve! 

audi/ence audientie, audition; -ovizuální audio-visual; 

-torium (posluchači) auditores, auditorie; (posluchárna) 

auditoria 

augur augur 

aukce auction 

aula aula 

aura med. aura 

aureola aureol, nimbe, halo 

aurora astr. aurora 

Austr/alan australiano; -álie Australia; a-alský australian

aut sport. out 

autenti/cký auténtic; -cita, -čnost autenticitá 

autobiograf/ický autobiográfic; -ie autobiografie 

autobus (auto)bus, ómnibus 

autodidakt autodidacte; -ický autodidáctic 

autodrom autodrom 

auto/graf, -gram autograf 

autokar autocar 

autoklub autoclub, club automobilístic 

automat automate, (zbraň) machin-fusil; -ický automátic 

automobil auto(móbile); ~ cestovní, dodávkový, dopravní, 

nákladní, závodní ~ a. de turisme, de liveration, de 

transporte, camion, de concurse; (krytý) limusine; (otevřený) 

torpedo; jet autem ear in auto; -ismus automobilisme; 

-ista automobilist; -ka usina de automóbiles; 

-ový (závody, mapa) automobilístic; (průmysl) de automóbiles; 

(příslušenství) de automobilist; (garáž) por automóbiles; 

-á závodní dráha autodrom 

autonom/ie autonomie; -ní autonom 

autoopravna ateliere de reparation (de automóbiles) 

autoportrét self-portrete 

autor autor; -ita autoritá; -itářský autoritari; 

-itářství autoritarisme; -itativní autoritativ; -izace 

autorisation; -izovat autorisar; -ka autoressa; -ský 

(právo) de autor; -ství paternitá (litterari) 

autostop autostopp; cestovat -em viagear per li autostopp; 

-ař autostoppist 

autostráda autostrade 

autosugesce autosugestion 

avantgard/a avan-quardie; -ní avan-guardístic 

avers (líc mince) averse 

averze aversion 

aviatik aviator, aviático; -a aviática, aviation 

av/ízo avise; -izovat avisar 

avšak ma, támen 

axiom axioma; -atický axiomátic 

azalka bot. azalea 

azbest asbeste 

azbuka russ alfabete n. lítteres 

Ázerbájdžán Azerbaijan 

Azory li Azores 

azté/cký aztec; A-k azteca; A-kové li aztecas 

azur azur; -ový (obloha) azurat 

azyl asil; (útočiště) refugie 

až (do) til; (ne dříve) ne ante, til que; (v budoucnu) quande; 

~ dosud til nu; ~ na (kromě) except; ~ na kůži til córpor; 

~ na to, že except que; ~ pak til poy; (teprve) sol- 

men; ~ později solmen plu tard; ~ příliš plu quam necessi, 

tro mult; ~ sem til ci; ~ teď solmen nu 

ážio obch. agio 

ažura text. brodage forationat 

B 

b hud. (nota) B bemoll, si bemoll; B dur / moll B bemoll 

major(i) / minor(i), si bemoll major(i) / minor(i) 

ba certmen, vermen, yes; ~ ani ne mem, mem ne; ~ i 

(sám ...) mem (... self); ~ ne! oh no! 

baba hanl. (nepříjemná žena) (old) feminach; (zlá) sorciarda; 

(zbabělec) caudard, poltron; (hra) ciec-lude 

bába ava, olda, old fémina; porodní ~ acuchera 

bab/ička av(ett)a, grandmatre; dědeček a ~ grand-

parentes; -í: ~ léto (pavučinka) fin gaze, diafanage, 

rete de arané; (pozdní léto) pos-estive, últim parte del 

estive, Indian-estive, Martin-estive; -izna hanl. oldacha, 

feminach, megera; -ka v. bába; (chroust) melodonte; 

-očka zool. vanessa 

bábovka frit padell-farinage, padell-torte; (zbabělec) poltron 

babyka bot. ácere campal 

Babylón, -ie hist. Babilonia; (město) Babilon, Babel; b- (jazyků) 

confusion (de lingues); b-ňan babiloniano; b-nský 

babilonian; -á věž turre de Babel, babilonian turre 

bác! crac!, pum! 

bacil bacille, med. microbio; -ární bacillari; -onosič portator 

de bacilles 

baculatý corpulent, grassosi, replet; (v tváři) guanciut 

bača chef agnero 

bačkora pantufle; (člověk) pantuflon 

bád/ání exploration, investigation; -at explorar, investigar 

badatel explorator, investigator 

baf! puf! 

bafat fumar (quam un locomotive) 

baganče (lace-)botte, botte militari 

bagatel bagatelle; -izovat bagatellisar 

bagr excavator; (říční) dragg-machine; -ovat draggar, 

excavar 

bah/enní (zimnice) palúdic; ~ nemoc paludisme; -niště 

morassiera, slammiera; -nitý paludosi; -no morasse, 

palude; (slizké) slamm 

bachor (kravský) rúmine; hovor. ventre; hanl. panse 

báchorka fábul, legende, raconta (populari), saga 

bachrat/ost (tělnatost) corpulentie; -ý (břichatý) pansut 

báj(e) mite, fábul, legende; -čný (bájný) mític, fabulosi, 

legendari; (smyšlený) fictiv; (nádherný) marvelosi, 

splendid; (skvělý) excellent; -sloví mitologie 

bájit fabular, inventer, fantasiar; (blouznit) delirar 

bajk/a fábul, raconta (populari); (smyšlenka) fiction; -ář 

fabulist 

bájný mític, fabulosi. legendari 

bajonet bayonette 

bakal/ář baccalaureo; -aureát baccalaureate 

bakelit bakelite 

baklažán bot. aubergine 

bakšiš bakshish, trinca-moné 

bakteri/ální bacterial; -e bacterie; -olog bacteriologo; 

-ologický bacteriológic; -ologie bacteriologie 

bál ball; maškarní ~ ball costumat, mascarade 

balad/a ballade; -ický balládic 

balamutit bluffar, dupar, mistificar 

balancovat balansar 

balast ballast 

Balaton li Balaton 

baldachýn baldachine 

Baleáry Baleares, Insules Baleáric 

balení inballage, inpaccament 

bale/rína ballerina; -t ballett; -tit piruettar; -tka 

ballerina; -tní de ballett 

bal/ík pacca(ge), paquette, inballage; (venkovan) rústico; 

-it inballar, (in)paccar; -icí papír papere de inballage 

balisti/cký ballístic; -ika ballística 

Balkán/(ské pohoří) li Balcanes; b-ský balcánic 

balkón balcon; (uzavřený) veranda 

balón ballon; (vzdušný) ballon aerostátic, aerostate; (nádo-

a) corb-botell; -ek (na pouti) ballon 

Baltazar Balt(h)azar 

Balt/(ické, -ské moře) li (Mare) Báltic; b-ický, b-ský báltic 

balustráda balustrade 

balvan bloc, grand lápid 

balz/ám balsam; -amický balsámic; -amovat balsamar 

bambitka pistol 

bambula (o člověku) ásino, inepton, naivon 

bambule (boule) bul; (třapec) quaste 

bambus bot. bambú; -ka bambú-baston 

báň cupol; (důl) mine; (nebeská ~) firmament 

banali/ta banalitá; -zovat banalisar 

banální banal 

banán banane 

baňatý (kupolovitý) cupoliform; (břichatý) pansut 

banda bande 

bandaska lad-vase 

bandáž bandage; -ovat bandagear 

bandita bandite, brigante, raubero 

bandžo banjó 

Bangladéš Bangladesh; b-ský bangladeshi 

bank banco, funde comun; -a bank; -éř bankero; 

-omat bankomat; -ovka bank-billet, banknote; -ovní 

(šek, poukázka, systém) bankari; (úředník) de(l) bank 

baňka ampulle; (k pouštění žilou) scarificator 

banket banquette, festine 

bankrot bancrotte, bankruptie, falliment; -ář bancrottiero 

bantamka zool. bantam 

baptista círk. baptist 

bar (noční podnik) club noctal; (nálevní pult) bar 

barabizna cabanach, domach 

barák (ubytovna) baracca; (chatrč) cabane; (dům) dom 

barbar bárbaro; -ský barbáric; -ství barbarie 

bard hist. bardo 

barel baril 

baret berete; (baskický) casquette basc; (soudcovský) birete 

barevný colori; (zbarvený) colorat; (výrazně zbarvený) colorosi; 

(pestrý) multicolori, variecolorat 

barchet text. fustane 

bari/éra barriere; -káda barricade; -kádník combatente 

sur baricade; -kádovat baricadar 

bárka barca; -ř barcator 

barok, -o, -ní baroc 

barometr barometre; -ický barométric 

baron baron; -ka baronessa 

barv/a color; (jemná prášková) pigment; (pleti) facie-color; 

carnation; (zvuku) timbre; (nátěr) tintura; (v kartách) sequentie; 

ctít -u (v kartách) sequer; nepřiznat -u renunciar; 

-ínek bot. pervinca; -írna tintería; -íř tintor; -ířství 

tinteríe; -it colorar, tinter; -itost colorite; -ivo substantie 

colorativ; -oslepost daltonisme; -oslepý daltónic, ciec 

por colores; -otisk color-printa, cromotipografie 

baryton hud. bariton 

baryum chem. bárium 

bas (hlas) bass(e); -a contrabass(e); (vězení) cárcere, prison 

baseball [beisbol] sport. baseball 

bás/eň poema; (epická) epopé, poema épic 

Basilej Basel 

basista (zpěvák) bassist; (hudebník) contrabassist 

Bask basco 

basketbal sport. basketball

askický basc; -á čapka casquette basc 

básn/ický poétic; -ictví poesie; (nauka) poética; -ík poete; 

-ílek hanl. poetastro; -ířka poet(ess)a; -it composir 

poemas n. verses, versificar, scrir in verses; -ivost 

poeticitá 

basov/at cantar bass; -vý de contrabass; (klíč) de bass 

basreliéf bass-relief 

basta! basta! 

bastard bastarde 

Bastila Bastille 

bašt/a voj. bastion; (násep) vall de defense; (jídlo) (opulent) 

manjage; to je ~! to es colossal! n. piramidal!; -onáda 

(výprask holí) bastonada; -ýř (porybný) mastro piscator 

bát se (čeho) timer, horrer; (o) timer pri 

batalión battallion 

bater/ie aut., voj. batterie; el. (článek) pile; anodová ~ 

batterie anódic; -iový a batterie; -ka tasca-lampe 

batist text. batiste 

batoh dorse-sac 

batol/e bebé, infant(ett)e; -it se passuettar; (jako kachna) 

anatear, ear quam un anate 

bauxit bauxite 

bavit (se) amusar (se), delectar (se), divertisser (se), 

intertener; (s kým) conversar (con) 

bavln/a coton; střelná ~ nitro-coton; -ářský cotonari; 

-ík cotoniero 

Bavor, -ák bavareso; -sko Bavaria; b-ský bavaresi 

bazální basal, básic 

bazar bazar 

báze base; na -i (čeho) sur li base (de) 

bazén bassine; (plavecký) piscine, svimm-bassine 

bázeň (z čeho) timore (de); (úzkost) anxie(tá); med. fobie; 

~ boží timore de Deo 

bazili/ka basílica; -šek zool. basilisco (i přen.) 

bázli/vec timidon; (zbabělec) caudard, poltron; -vost timiditá; 

-vý timid, anxiosi; (ustrašený) pusilánim 

bazuka voj. bazuca 

bažant fasane; (nováček) novicio; voj. recrute; med. (mísa) 

urinuore; -í: ~ slepice fasana; -nice fasaniera 

bažin/a palude, morasse, muddiera; -atý, -ný paludosi 

bažit (po čem) desirar vivmen, aspirar a 

bdě/lost vigilantie; -lý vigil(ant); -ní vigilantie 

bdít vigilar; (nad čím) vigilar súper; (nad kým) cuidar pri 

bé hud. (snižovací znaménko) bemoll 

bečet (ovce) belar, blecar; (o dětech) criar, plorachar 

bečka cuve, baril, tonnel 

běda kniž. grive, afliction; ~ (mi)! ve!, ho ve! 

bederní med. lumbari 

bedla bot. (lupinatá houba obecně) agáric 

bedlivý atentiv, cuidosi 

bedn/a chest; (krabice) bux, scatulle; -ář cuvero; 

-ění (z prken) plancage, (z latí) lattage; -it covrir per 

plancas, plancar 

běd/ný (zoufalý) desesperat; (žalostný) miserábil, deplorábil, 

lamentábil; -ování lamentation; -ovat lamentar 

bedra hanche, lumbe 

bedrník bot. pimpernel 

Bedři/ch Frederíc; -ška Frederíca 

beduín beduine; -ský beduin 

behavioris/mus behaviorisme; -ta behaviorist 

becherovka Carlsbad-liquor

egónie bot. begonie 

běh curse; sport. currida; škol. cursu, semestre; tech. marcha, 

movement; ~ času curse de témpor; ~ života 

carriera, curse del vive; -at currer; -at se (zvěř) esser in 

ardore; -avka diaré; -em durant (li témpor), in curse de 

bekot belada, belament 

běl/ásek zool. papilion blanc; (bělásek zelný) caul-papilion; 

(housenka) caul-verme; -at se blancear; -avý blancatri 

Bělehrad Beograd 

beletri/e bell-litteratura, belletrística; -sta belletrist 

belgi/cký bélgic; B-čan belgo; B-e Belgia 

belhat se claudicar, lentear 

běl/ice zool. blanc-pisc, alburne; -it (vy-) blancar, ablancar; 

(mandle, rostliny) paller; -mo lu blanc de ócul; -oba 

blanc color n. pigment; ~ olovnatá blanc de plumbe 

bělo/gvardějec blanc-guardist; -horský del Monte Blanc; 

-ch blanco; B-rus byelorusso; B-rusko Byelorussia; 

-ruský byeloruss; -st blancore; -ška blanca; -uš 

blanc cavall; -vlasý blanc-capillat; -vousý blanc-barbat 

Benát/čan veneziano; -ky Venezia; b-ský venezian 

bendžo banjó 

Benedikt Benedict; b-ýn benedictine; b-ýnský benedictin 

benevolen/ce benevolentie; -tní benevolent 

bengál bruida, clamore 

Bengál/ec bengalo; -sko Bengalia; b-ský bengalian 

benigní benigni 

Benjamín Benjamin; b-ek benjamin 

benz/ín chem. benzine; -ínový de benzine; -oe bot. benzóe; 

-ol chem. benzol; -oový benzóic 

ber/an agno; astr. B- Agno; -ánčí (kožich) de agnello; 

přen. (trpělivost) de un santo; -ánek (pelle de) agnello; 

-anice peliss-casquette; -anidlo tech. ramme 

bérc/e anat. crure; -ový (vřed) crural 

berla (chromého) cruca; (biskupská) baston episcopal 

Berlí/n Berlin; -ňan berlineso; b-ský berlinesi 

Bermudy Bermuda 

Bern Bern; b-ský bernesi 

bernardýn (pes) cane alpin; círk. bernardine 

berní impostal; (výběrčí) colector de impostes, taxator 

beryl min. berille 

běs demon; (běsnění) frenesie, furie 

beseda amical babillada, discussion; (budova) club-dom 

besídka (zahradní) altane, laube, pavillion, pérgola; 

(školní apod.) festa (scolari etc.); (pod čarou) folieton 

Beskydy li Beskides 

běsnit furer 

besti/alita bestialitá; -e bestie; (člověk) brute 

betlém (jesličky) Crist-crippe 

beton beton; armovaný ~ beton armat 

bez bot. (černý) sambuc; (šeřík) lila 

bez/(e) (čeho) sin; mat. mínus; ~ iluzí desilusionat; -barvý 

sin color, íncolori; -bolestný sin dolore; -božný ateístic; 

-branný desarmat, sin defense; -cenný sin valore; 

-citný ínsentibil, apátic; -děčný ínconscient, intuitiv; 

-dechý sin hala; -dětný sin descendentes; -domovec 

person sin hem; -duchý fat, steril, sin spíritu; -důvodný 

ínfundat, ínmotivat; -ectný deshonest, infam; -edný 

sin funde, profundíssim; -ejmenný sin nómine; (nepojmenovaný) 

ínnominat; (anonymní) anónim; -elstný ingenui 

bezinka bot. bere del sambuc 

bez/mála presc; -mocný ínpotent, sin fortie, débil; -mračný

sin nubes; -nadějný desesperant, sin esperantie; -obratlovec 

zool. ínverterbrate; -obratlý ínvertebrat; -ohledný sin 

egarde, brutal; -ostyšný impudent; -partijní ínorganisat, 

sin partise; -pečný secur; (jistý) cert; (neškodný) ínnociv; 

-podmínečný ínconditional, absolut; -pohlavní sin sexu, 

asexual; ~ pochyby sin dúbite, índubitabilmen; -prašný 

sin polve; -práví ínjusticie; -prizorný (dítě) abandonat; 

-prostřední ínmediat, direct; -radný confusi, perplex; 

-starostný ínsuciant, sin sucie; -tížný ínponderabil; 

-trestnost impunitá; -tvárný, -tvarý amorf, ínform, sin 

forme; -účelný ínutil, ínusabil; -úhonný (mravně) honest; 

(chování) ínreprochabil; (pověst) sin mácul, ínmaculat; 

(dívka) íntact; -úročný sin interest; -útěšný ínconsolabil; 

-uzdný efrenat, licentiosi, índomitat; -vadný perfect, ínpeccabil, 

sin defectes; -vědomí evanescement; -vědomý 

sin conscientie, desconscient, evanescent; -větří calme, 

calmitá; -vládí anarchie; -vládnost ínpotentie; -vládný 

ínpotent; -výjimečný absolut, sin exception; -výsledný 

sin resultate; -významný ínsignificant, ínrelevant; -zásadovost 

manca de principies; -zásadový sin principies 

běž/ec currero; tech. cursor; (v šachu) alfil; -enec fugitor, 

refugiate; -et currer; (o čase) passar; (o stroji) functionar; 

(o vodě) fluer; (utíkat) fugir; -ný (účet) current; (výdaj) ordinari; 

(obvyklý) usual, customari, customal, habitual 

bianco, bianko (směnka, podepsat) in blanc 

bibl/e náb. bible, Sant Scritura; Kralická ~ Bible de 

Králiky; (objemná kniha) tom; -ický bíblic 

biblio/fil bibliofil; -graf bibliograf; -grafický bibliográfic; 

-grafie bibliografie; -man biblioman/e, -iac; -manie 

bibliomanie; -téka biblioteca; -tékář bibliotecario 

biceps anat. biceps 

bicí hud. (nástroj) (instrument) de percussion 

bicykl bicicle(tte), velocipede 

bič knut; (důtky) flagelle; -ík (jezdecký) cavalca-verge; anat., 

zool. flagelle; -íkovci zool. flagellates; -ovat knutar, flagellar 

bíd/a misere, povritá; (strádání) indigentie; s -ou apen; 

-ácký (ničemný) vili, infam; (ohavný) abominábil, atroci; 

(ubohý) miserábl; -áctví vilitá, infamie; -ák vilano, infame; 

(ubožák) miseron, povre 

bidlo (tyč) fuste 

bídn/ík v. ubožák, bídák; -ý (nuzný) miserábil, povri, 

mesquin; (hanebný) vili, infam 

bienále biennale 

biftek bifstec 

bigami/e bigamie; -ista bigamist 

bigotn/í bigott; -ost bigotteríe 

bilanc/e bilancie; -ovat bilanciar 

bílek blanc ovine; biol. albúmine 

bilión billion 

bíl/it (hlinkou, vápnem) blancar, calcear; -kovina biol. albúmine; 

-kovinný albuminosi; -ý blanc; B-á sobota véspere 

pascal; na -edni clar, evident; za -ého dne in plen jorne 

bim bam (zvony) ding dong 

bimetali/cký bimetállic; -smus bimetallisme 

binární inf. binari 

bio/graf cinemá, kino; (životopisec) biograf; -grafie biografie; 

-ický biográfic; -chemie biochimie; -log biologo; 

-logický biológic; -logie biologie; -plazma bioplasma 

biřic sbirro 

biřmov/ání círk. confirmation; -at confirmar 

biskup epíscop; (u drůbeže) crupe-posteriore; -ský

episcopal; -ství episcopatu; (sídlo) episcopia 

biskvit kuch. biscuit 

bit ibf. bit 

bít (tlouci) batter; (na dveře apod.) frappar (li porta); (holí) 

bastonar; (o srdci) palpitar, pulsar; (o hodinách) sonar; 

(o jednotlivém úderu) dar un colpe; ~ do očí saltar al ócules 

bit/evní (plán, linie, pole, loď) de battalie, de combatte; 

-í (holí) bastonada; (srdce) palpitation; (hodin) sonada; 

-ka scarmuche, rixe; -va battallie, combatte(ment) 

bivak bivac; -ovat bivacar 

bizarn/í bizarri, strangi; -ost bizarreríe, strangitá 

bizmut chem. bismute 

bizon zool. bison 

bižutérie bijouteríe 

blábol nonsense; -it dir inepties, parlar nonsenses, radotar; 

(v horečce nebo opilosti) delirar 

blaf desvalorallia, nonsense 

blaho bene (públic); (štěstí) felicitá; (vrcholné) beatitá; 

(slast) delicie; (spása) salute; -byt benessere, prosperitá; 

(bohatství) richesse; (hojnost) abundantie; (překypující) 

opulentie, luxurie; -bytný (majetný) rich, opulent, bon 

situat; -dárný (prospěšný zdraví) salubri; (spásný) salutari; 

(ozdravný) sanativ; (konající dobro) beneficient; -přání 

felicitation, gratulation; -přát felicitar, gratular; -přejný 

gratulatori; -řečení (dík) benedition; círk. beatification; 

-řečit (komu) benedir; círk. (koho) beatificar; -sklonný 

condescendent; (laskavý) benevolent; (shovívavý) indulgent; 

-slavenství beatitá; -slavený beat; -slavit glorificar; 

-vičník bot. eucalipte; -volný self-satisfat 

bláhov/ec naivo, follo; -vost absurditá, naivitá, follesse; 

-ý absurd, naiv, folli; (naděje) van 

blahý beat, felici, injoyant, satisfant; (příjemný) agreábil 

blam/áž blamage; -ovat (se) blamar (se), far (se) ridícul, 

comprometter (se) 

blána membrane; (rozmnožovací) stencil; (potahující tekutinu) 

film; (obalující orgán) tegument; mozková ~ meninge; 

panenská ~ himen; plovací ~ svim-membrane; 

zánět mozkových blan meningite 

blanitý membranosi 

blank/et formulare; -vers verse blanc (non-rimat, sin rime) 

blankyt azur 

blanokřídlý (hmyz) himenopteri 

blanšírovat paller 

blata region n. terren paludosi 

blátivý fangosi, muddosi 

blatník para-mudde, para-fango 

bláto fango, mudde; (slizké) slamm 

blatouch bot. calte 

blaze felici(men), beat(men), bon 

bláz/en (pošetilec) follo; (hlupák) idiot; (šašek) buffon; (šílenec) 

alienate, demente; být ~ do haver grand passion 

por; mít za -na dupar, mistificar, mocar 

blazeovaný blasat 

bláz/inec asil n. hospitale de alienates; clínica psichiátric; 

(zmatek) cáos; -ínek litt follo; -nit esser folli; (zuřit) frenesiar, 

rabiar; (blouznit) delirar, fantasiar; (po-, z- koho) infatuar; 

-nivý folli, stupid; (šílený) dement, alienat, frenesi; (rytmus) 

frenétic; -novství, -novina, -nivina follie, follesse; 

přen. nonsense, extravagantie; (šaškovina) buffoneríe 

Blažena Beata 

blaž/ený beat; (šťastný) felici; -it far felici

lb, -ec idiot, stupido, cretino, imbecile; (hlupák) stulton; 

(pošetilec) follo; -eček naivon, ásino; -ina stupid cose; 

-nout (jednat hloupě) far stupid coses; (z-) devenir idiótic; 

-ost (vrozená) cretinisme, idiotie; přen. cretineríe; 

-oučký naiv, símplic; -ý idiótic; odb. imbecil; (hloupý, 

o věci) stupid 

bled/nička med. clorose, anemie; -ost pallore; -nout devenir 

pallid; (barva) pallidar; -ule floc de nive; -ý pallid, 

descolorat; (mrtvolně) livid 

blecha zool. pulce 

blejno min. blende 

blekotat balbutiar 

blesk fúlmine; -osvod parafúlmine 

blikat (míhat se) vacilar; (o majáku n. hvězdách) scintillar 

blín bot. hiosciame 

bl/inkat, -ít v. zvracet 

blízk/o (v blízkosti) in proximitá; -ý próxim; (přilehlý) adjacent; 

(sousední) vicin; (důvěrně známý) familiari, íntim 

blizna bot. stigma 

blizou/čký, -nký proximíssim, viciníssim 

blíž/(e) plu próxim; -enec gemell-fratre; astr. B-enci Gemelles 

-it se aproximar se, avicinar se; (jít naproti) ear al incontra 

bliž/ní próximo; -ší plu próxim, plu vicin 

blok bloc; (na psaní) scri-blocc; -áda blocada; -ovat blocar 

blond blond; -ýn blondo; -ýna blonda 

bloud naivon; -ění (po světě) vagada; (dlouhé putování) 

odissé; -it (cestou) misear, ear fals via, perdir li via; 

(bez cíle) vagar; (být v nejistotě) errar 

bloumat (potulovat se) vagar; (lenošit) pigrear 

blouzn/ění (duševní porucha) delire; (klamné iluze) halucination; 

(vidění) fantásctic vision; -it fantasiar; (v horečce) 

delirar; (po čem) revar (pri); -ivec visionario; -ivý deliriosi, 

visionari; (snový) revaci, revosi 

blud fals imagination, fals opinion; (přelud) chimere, ilusion; 

círk. heresie, fals doctrine; -ař herético; -ařský 

herétic; -ařství heresie, heterodoxie; -ička foy errant; 

-iště labirinte; -ný (balvan) errátic, vaga-(bloc); (ledvina) 

flottant; (rytíř) errant; (učení) fals; (ovce) perdit; ~ kruh 

círcul viciosi 

blues blues 

bluf bluff; -ovat (v kartách) bluffar 

bluma prun; přen. stupido 

blúza camisse (de fémina); (mužská) bluse; (zastrčená pod 

pás) túnica 

blýsk/ání fulminationes; ~ na časy fulgurationes; -at se 

fulminar (it fúlmina); ~ na časy fulgurar; blýská se (a 

hřmí) it fúlmina (e tónnera); (honosit se) pavonear (pro) 

blyštit se brilliar, splender 

bob bot. fabe; sport. (závodní sáně) bob(sleigh) [bobslei]; 

bobek (trus) fec (de capre); (vařín) laure; sednout si na ~ 

ahoccar se, sedentar se sur calcanes 

bob/ista sport. bobist; -ová dráha piste de bob(sleigh) 

bobr zool. castor 

bobtnat inflar se, expander se, crescer, (puchnout) tumer 

bobule bot. bere 

boční (postranní) lateral; (z boku) de flanca; -k el. shunt 

bod punctu; ~ mrazu, varu, tání ~ de congelation, de 

bollition, de fusion; -ák bayonette; -at picar; (o hmyzu) 

morder; (ostruhou) spornar; (dýkou) punialar; -lák carde; 

-lina spine; -lo (vidlí) punta; -nout v. bodat; -nutí pica- 

(tura); (hmyzem) morsura; (nožem) colpe de cultell; (dýkou)

colpe de puniale; -ovat punctuar; (hodnotit) classificar 

bodrý boncordiosi, bonhumorosi, jovial 

boháč rich mann, richard 

bohat/ec v. boháč; -nout devenir rich; -ství richesse; 

-ýr heróe; -ýrský heróic; -ýrství heroisme 

bohdá (snad) esperábilmen 

Bohdan T(h)eodor; -a T(h)eodora 

bohém bohemo; -a bohemia; -ský bohem 

bohemist/a bohemist; -ika bohemística; -ický bohemístic 

boho/rodička li Matre de Deo; -rovný pontífic, superb; 

-slovec teologo; -slovecký teológic; -sloví teologie; 

-služba (obřad) liturgie; (mše) servicie n. oficie divin; 

konat -y celebrar n. far servicies n. oficies divin 

bohu/dík(y) mersí a Deo n. al ciel; -libý car a Deo 

Bohumil T(h)eofil 

bohužel regretábilmen, desfortunosimen, ínfelicimen 

bohyně de(ess)a 

bochník bul (de pane), pane-bul; -ov(it)ý buliform 

boj (úporné úsilí) lucte; (jednotlivců) combatte; (bitva) battallie; 

(soutěž) competition, concurse 

bojácn/ost timiditá; -ý timid, timorosi 

bóje boye, signal-marca 

boje/chtivý combattaci, guerraci, puniaci; -schopný apt al 

combatte 

bojínek bot. fléum 

bojiště camp de battallie 

bojkot boycotte; -ovat boycottar 

bojler bolliere 

bojov/at combatter; (zápasit) luctar; -ník combattente, 

luctator; -nost combattivitá; -ný combattiv 

bojůvka rix-bande 

bok (postranní část těla) flanca, coste; anat. coxe; (tělesa) 

látere; levobok nám. babord; pravobok nám. stirbord; 

píchání v -u dolore de coste; stát s rukama v ~ star 

con li manus sur coxe; vpravo v bok! a dextre torna! 

bol (žal) chagrine, grive; -ák abscess, úlcere; -avý dolent; 

(problém) delicat; -ehlav bot. cicute; -ení dolentie 

bolero (tanec i kabátek) bolero 

bol/est dolore; (zármutek) afliction; (hoře, žal) grive, chagrine; 

~ hlavy cap-dolore; palčivá ~ brulant n. ardent dolore; 

-estivý dolent; -estný dolorosi; (ztráta) sentíbil; -et doler 

Bol/ívie Bolivia; b-ivijský bolivian 

bolševi/cký bolchevístic; -k bolchevíco, bolchevist; 

-smus bolchevisme; -zace bolchevisation 

bolševník bot. herécleum 

boltec anat. aurícul 

bomba (atomová, vodíková, zápalná, časovaná) bombe (atómic, 

hidrogénic, incendiari, de explosion retardat); -rdér (letec) 

bombardero; (letadlo) bomb-avion, porta-bombes; -rdón 

hud. bombardon; -rdování bombardament; -rdovat bombardar; 

-st bombast; -stický bombástic, inflat 

bon (poukázka) valor-cupon; -a bonna, infantera; -a fide 

in bon fide 

bonb/ón bonbon; -oniéra bonboniere 

bon/ifikace bonification (i sport.); -ifikovat bonificar; -ita 

bon qualitá, bonitá; -mot esprite, bon-mot; -tón bon 

conduida, bon-ton; -us premie, extra dividende; -viván 

bon-vivente, epicuréo 

boom [búm] obch. (náhlý vzestup) altie 

bor (les) pine-foreste 

bór chem. bor

orax chem. bórax 

bordel (nepořádek) horríbil desórdine; vulg. bordell 

bordó vin de Bordeaux 

borec champion 

Borneo Borneo 

borovi/ce bot. pine; -čka (jalovcová) gin 

boršč borshch 

bortit se cader, precipitar se 

borůvka mirtille 

bořit (co) destructer, demolir, ruinar 

bosenský bosnian 

Bosna Bosnia 

bosý nudipedi 

bota (střevíc) sapate; (lakovka) sapate vernissat; (holínka) 

botte; (šněrovací) botte de lace, lace-botte; (chyba) erra; 

prásknout do bot fugir, escapar 

botani/cký botánic; -k botánico; -ka botánica 

Botnický záliv Golfe Bótnic 

boubelatý corpulent 

bouda bude; (chata) cabane, domette; (kočárku apod.) 

capota; (horská) chalet, refugia n. albergo alpin; (stánek) 

kiosk; (kůlna) remise; přen. atrappe, insidie; jarmareční 

~ baracca de ferie; psí ~ can-domette, caniera 

bouchat (práskat) claccar; (hřmotit) bruir; (dveřmi) cluder (li 

porta) con brue 

boule inflatura; (hrb) bosse; (nádor) tumor 

bourat v. bořit 

bourec zool. bombixe; ~ morušový silk-papillion 

bouř/e storm, tónner-storm, tónner-tempe, fúlmin-tempe, 

tempeste; (větrná) burasca; (vichřice) uragane; (povstání) 

rebellion, revolte; -it stormear; -it se revoltar (se); -ka 

v. bouře; -kový stormi; -livák colérico, impulsivon; 

-livý (počasí) stormosi; (potlesk) frenétic; (hlučný) bruiosi; 

(povaha) impetuosi; (život) turbulant 

box (oddělené místo) separation (por auto etc.); (schránka) 

post-bux; sport. boxe; -ér boxator, boxero; -ovat boxar 

bož/e! mi Deo!; -í de Deo; ~ soud ordalie 

Božena T(h)ea 

božs/ký deal, divin; (jako bůh) déic, deo-simil; -tví deitá, 

divinitá 

brad/a menton; (vousy) barbe; -atý barbut; -avčitý verucosi; 

-avice veruca; -avka tette, buton de mamme; odb. 

mammelle; (chuťová) papille; -ka barbe (puntat) 

bradla sport. barres paralel; (přepážka) barriere 

Braillovo písmo scritura (de) Braille 

brak cosallia, desvalorallia; (zboží) brac-merce; (o knize) 

librache; -ovat hovor. pilliar, rapter, spoliar 

brambo/r, -ra potate, terr-pom; opékané -y potates frit; 

-račka potate-sup, sup de potates; -rák potate-crespe; 

-řík bot. ciclamen; -řiště camp de potates 

brambůr/ek litt n. micri potate; -ky (hranolky) chips 

brán/a porta; Prašná ~ li Turre de Púlvere 

brandy brandy 

branec conscrite, recrute 

bránice anat. diafragma 

bránit (koho) defender; (komu v čem) impedir; ~ se (proti 

čemu) defender se (contra) 

brank/a (dvířka) portette; sport. gol, porta; -ář portero. 

porta-gardator 

branný: -á moc fortie militari; -á povinnost servicie militari 

brány (na pole) herse; (vláčet pole bránami) hersar

anže (odvětví) branche; (nadávka) gentallia, canallia 

brašn/a (kufřík, kabela) valise; (vojenská, školní) tornistre; 

(taška) sac; (kabelka) sac a manu; -ář sedlero 

brát (do ruky) prender (in li manu); (přijmout) acceptar; (odejmout) 

deprender, forprender; (chirurgicky) amputar; (uchopit) 

capter; (o rybě) aboccar, morder ye li croc; (na vojnu) inrolar, 

inscrir, recrutar; ~ na sebe (povinnosti) prender sur se; ~ v 

úvahu prender in consideration; ~ za ruku prender ye li 

manu; ~ se (ženit n. vdávat se) maritar se; ~ si (koho) maritar 

se (con); (co na sebe) metter; (co s sebou) prender (con se); 

~ si k srdci prender al cordie 

Bratislava Bratislava 

bratr fratre; -anec cusino; -ovrah fratricide; -ský (vztah) 

fraternal; (láska) fratrin; -ství fraternitá; -stvo fraternité 

brav/o! bravo!; -ura bravitá, bravore 

brázd/a sulca; (vráska) ruga; (za lodí) trac; -it sulcar 

Braz/ílie Brasilia; b-ilský brasilian 

brblat grunir; ~ si pod vousy parlar sub su barbes 

brčál bot. pervinca 

brčko (slámka) sucuore 

breb/entit, -tat babillachar; (hantýrkou) jargonar 

brečet plorachar; (kňučivě) gemir 

brejl/e v. brýle; -it (na koho, co) regardar fixmen n. con li 

bocca apert; -ovec zool. cobra 

Bret/aň Bretonia; b-aňský, -onský bretonian 

breviář breviárium 

bridž bridge; hráč -e bridgist, lusor de bridge 

brigád/a voj. brigade; (pracovní) labor voluntari; -ník voj. 

brigadero; (člen pracovní skupiny) laborero voluntari 

brigadýrka (čepice se štítkem) kepi 

briket/a briquette; -ovat briquettar 

brilantní (skvělý) excellent, eminent, boníssim; (nádherný) 

brilliant, splendid; (duchaplný) spirituosi 

briliant brilliante, diamante 

Brit brite; -ánie (Grand) Britannia; b-ský brit(ánnic) 

brk plum-tub, quill 

brloh antre, caverne, grotte, refugia; hovor. camerache, 

spelunca; liščí ~ foxiera 

brně/ní (krunýř) harness, curasse; (údu) formication; 

-t (o údu) formicar; (tuhnout) rigidar; brní mě noha 

yo have formícas in mi leg, mi leg rigida 

brnk/at (břinkat) cliquettar, raslar; (na klavír) tintinar; (na 

kytaru) pluccar (li quitarre); -nutí (na strunu) son vibratori 

Brno Brno 

brod (přes řeku) vada; -it se vadar, marchar in (li aqua) 

brok plumbe-gránul; -ovnice chass-fusil 

brokát brocate 

bróm chem. brom 

bronz bronze; -ovat (po-) bronzar; -ový bronzin; (doba) 

etá n. epoca de bronze 

brosk/ev pérsic; -voň persiciero; -ový sad persiciera 

brouk scarabé 

broukat si cantettar, cantar piani(men), cantar murmurante 

brous/ek slif-petre; -it slifar; (diamant) slif-fassonar; 

(ostřit) acutar 

brouzda/liště vada-bassine; -t se (ve vodě) vadar, barbotar 

brož broche; -ovat brochar; -ura brochura 

bruče/ní (medvěda) grunida; -t grunir; (brblat) murmurar 

brukev bot. caul-rap 

brumlat v. bručet 

brus slifuore

Brusel Brussel 

brusič slifator; (drahých kamenů) lapidario 

brusinka bot. oxicocco, rubi mirtille, vaccinie 

bruska slif-machine 

brusl/e patine; -ení patinada; -it patinar 

brutáln/í brutal; -ost brutalitá 

brutto obch. brutto 

brva cilie 

bryčka levi carre (por viage) 

brýle oculares, oculvitres; ochranné ~ garda-ócules 

brynd/a (špatný nápoj) rinsura; (situace) embarasse; -áček 

bavette, bav-toale, bocc-toale; -at (rozlévat) disversar 

brynza caseo de agne 

bryskní brusqui 

brzd/a fren; (záchranná) alarm-fren; (řetězová) caten de rote, 

para-glissa; -it frenar 

brzlík: telecí ~ glándul pectoral (de vaccello) 

brz/o, -y bentost; (časně) tost 

břečka (rozbředlý sníh) nive-mudde, niv-aqua 

břečťan bot. hedre 

břeh (řeky) rive; (moře) coste, borde (del mare), marborde, 

litore; (písčitý) plage 

břemeno (náklad) carga; (zátěž) charge, pesa; (daňové) impost 

břevno trave 

březen marte 

březí gravid 

břídil bosillero, dilettante 

břidli/ce geol. ardese; (měkká) schist; -cový ardesin; -á 

střecha tegment ardesin; -čn(at)ý schistosi 

břich (panděro) panse; -abol ventre-dolore; -áč panson, 

ventron; -atý ventrut, ventrosi; pansut (i láhev); (otylý) 

obesi; -o anat. i přen. ventre; med. abdómine; -omluvec 

ventriloquist; -omluvectví ventriloquie; -opásek epicuréo, 

gurmandon 

břímě v. břemeno 

břinkat raslar; (na hud. nástroj) tintinar 

bříško (prstu) ténare 

břišní ventral; med. abdominal 

břit (ostří) tranchante; přen. (říznost) picantie; (společenský) 

elegantie, rafinament; -ký acri; (pronikavý) penetrant; 

(bodavý) mordent; (řezavý) tranchant; (příjemně) picant; 

-va cultell rasatori, rasuore, rasette 

bříza bétul 

bubák fantom(ache); (chmura) cochemare 

buben tambur; (velký) timbale; -ík tambur/ero, -ist 

bubínek (s rolničkami) tamburine; (revolveru) cilindre; 

(kamínka) stove cilíndric; ušní ~ anat. tímpane 

bubl/at (potůček) murmurar; -ina bul; mýdlová ~ bul de 

sapon; vzduchová ~ bul de aere; -inka bulette; geol. 

(v lávě) vesícul 

bubnovat tamburar, batter li tambur 

buclatý (presc) rond, grassetti 

bůček coste-carne (svinin) 

bučet muir 

Budapešť Budapesti 

buď ... (a)nebo o ... o, sive ... sive 

Buddh/a Buddha; b-ismus buddhisme; b-ista buddhist; 

b-istický buddhístic 

bud/icí el. excitativ; -ič el. excitator; -íček (v táboře) revellie; 

-ík alarm-horloge, avigilator; -it (koho) avigilar; 

(nenávist) provocar; (úctu) imposar (respecte); (vzpomínky)

evocar; (vášeň) excitar; (k životu) reviventar, revivificar, 

med. resuscitar; -it se avigilar se 

budiž! bon!; (staň se!) it mey esser!; -kničemu vale-necos 

bud/ka (strážní) garite; (telefonní) cabine (telefónic); (hlemíždí) 

conche; (holubí) columbiera; -ník nest-bux 

budouc/í futuri; -nost future (i gram.) 

budova edificie; -t constructer, edificar; -tel constructor 

buďsi! (vyjádření souhlasu) bon! 

budvar budweiss-bir 

bufet bufete; nádražní ~ bufete del station 

bůh (křesťanský) Deo; (pohanský) deo; -víjak Deo save 

qualmen; -víkdo Deo save qui 

buchta tchec brioch(ett)e; (člověk) inerton, mann sin energie 

bujarý vigorosi 

buj/et exuberar, luxuriar; (šířit se) expander, extender se; 

-ný exuberant, luxuriosi; (nevázaný) ínfrenat; (dovádivý) 

petulant 

bujón bullion 

buk fago 

Bukurešť Bucuresti 

bula círk. bulle 

buldo/k bulldog; -zer bulldozer; -zerista bulldozerist 

Bulhar bulgar(an)o; -sko Bulgaria; b-ský bulgarian 

bulík bovo castrat; (hlupák) naivon 

bulva bot. bulbe; (oční) globe del ócul, globe oculari 

bum! crac!, pum! 

bumerang bumerang 

bunda sport-jaque; (větrovka) anorak 

bun/ěčný cellulosi; bot. cellulari; -á tkáň textura cellulari 

bungalov dom de un etage, bungalow 

bu/ničina cellulose; -ničitý cellulósic; -ňka céllul (i polit.); 

(vaječná) óvul; (semenná) spermatozóe 

bunkr buncre 

burác/et (o hromu) tonnerar; -ivý (potlesk) frenétic 

burák arachide 

burcovat (vy-, z-) alarmar; (budit) avigilar 

burčák most de vin 

burz/a bursa; -ián bursero; -ovní de bursa; (krach) in bursa 

buržoa borgeso; -zie borgesie; -zní borgesi 

buřič rebelle; -ský rebéllic, seditiosi 

busola bussol 

bušit batter, frappar; (srdce) palpitar, pulsar 

buvol buffle; -í de buffle; ~ kůže buffle-cute 

buzení el. excitation 

bůžek idol 

býč/ek bovello; -í taurin (i přen. šíje, síla); ~ zápasy currida 

de tauros 

bydl/ení habitation; -iště residentie, sede; (stálé) domicilie 

(fix); -ištěm domiciliat; -it habitar, logiar (il logía), 

resider, domiciliar; (přechodně) sejornar; -o (živobytí) 

subsistentie; přen. existentie; dobré ~ benessere 

býk bovo, tauro; astr. B- (souhvězdí) Tauro 

býkovec knut 

býlí malherbe 

bylin/a plante, herbe; (léčivá) plante n. herbe medicinal; 

-ář(ka) herbalist(a); -ný (odvar) de plantes medicinal 

býložrav/ec herbivore; -ý herbivori 

byro buró; -kracie, -krat, -kratický burocrat/ie, -e, -ic 

bysta buste 

bystr/ost (duševní) sagacitá, inteligentie; -ozrak clarvidentie, 

perspicacitá; -ozraký clarvident, perspicaci;

-ý (člověk) inteligent, sagaci; (čilý) alert; (rychlý) rapid 

byt logí, logiment, apartement; družstevní ~ logiment cooperativ; 

-em (v) domiciliat (in) 

byť (~ i, třebas) etsí, si anc 

být esser, exister; (nalézat se) trovar se; (konat se) haver 

loc; ~ k něčemu servir n. esser util a; ~ s to esser capábil 

by/ťák oficie de habitation; -tař rupte-furtard 

byte [bajt] inf. byte 

byt/elný solid, fort a usar; -í existentie, vive; fil. essentie, 

esse; -ná hospedessa, logiera, locanta, patrona, albergatora; 

-ost ente, creatura; Nejvyšší ~ Ente Suprem n. Altíssim, 

Omnipotente; -ostný (základní) fundamental; (podstatný) 

essential, substantial; (vnitřně zakotvený) intrínsic 

bytov/ka (bytová jednotka) unité de habitation; -ý de habitation, 

de logiment; ~ úřad oficie de habitation; -á výstavba 

construction de logimentes 

bývalý anteyan; (vysloužilý) emerit; ~ ministr ex-ministre 

Byz/anc Bizantia; -antinec bizantino; b-antský bizantin 

bzučet susurrar; (o hmyzu) burdonear 

bzunk! plump! 

C 

c hud. C, do 

cákat (kropit) asperser; (stříkat) spruzzar 

cancour (hadr, cár) chifon 

candát zool. lucio-perche 

capart litt infante 

car tsar; -evna tsaressa 

cár chifon; (~ papíru) pezze de papere; -y chifonallia 

Cařihrad Constantinopole; c-ský constantinopolitan 

cavyky: dělat ~ far ceremonies, hesitar, refusar 

cédille (háček pod c: ç) cédille 

ced/it filtrar; -ník filtre 

cedr bot. cedre 

cedul/e cédul; (vývěska) afiche; -ka carte; (lístek) foliette; 

(nálepka) etiquette 

cech corporation, confratrie; hist. guilde; přen. caste; 

(výrobní) section, branche; (dílna) ateliere, ovrería, laboratoria; 

-ovní corporativ, del corporation 

cejch signe, marca; (punc) punzon; -ovat punzonar 

Cejlon Ceylon; c-ský ceylonesi 

cejn zool. brem 

cela (vězeňská i klášterní) céllul 

celek lu tot, li totale, li totalité; (nedílný) lu integri; v -ku 

(prodat, koupit) in bloc 

celer selerí, ápium; -ový celéric 

celibát celibatu; -ník celib(atari)o 

cel/ičký tot, complet; -ina terra virginal; -istvost integritá; 

-istvý tot, complet, integri; -kem (úhrnem) in tot, 

in summa; ~ vzato in fine; -kový (částka) total; (situace, 

úroveň) general; (výroba) global 

cell/ista [čeli-] hud. violoncellist; -o [čelo] violoncello 

cel/ní (poplatky) doanal; (zaměstnanec) de doanería; -nice 

(celní úřad) doanería, doan-oficie; -ník doanero 

celo/denní tot-dial; -evropský paneuropan 

celofán cellofane; -ový de cellofane 

celo/kožený (vazba) in pelle; -národní national; -podnikový 

general; -roční tot-annual; (předplatné) annual; -st 

integritá, totalitá; -státní (kongres) national; -stní filoz. 

holístic; -světový (tot-)mundal, universal, international 

celovat v. líbat

celo/večerní (film) de larg metrage; -závodní del tot fábrica; 

-životní vive-durant, por li tot vive 

celul/oid celluloide; -óza cellulose; -ózov(it)ý cellulósic 

celý tot; ~ promoklý saturat per aqua; ~ svět li tot munde; 

(úplný) complet; (celistvý) integri; (neporušený) intact 

cembalo [čem-] hud. clavicímbal 

cement cemente; -árna fábrica de cemente, cementería; 

-ování colocation de cemente; hut. cementation; -ovat 

cementar 

cen/a (požadovaná, placená) precie, (co se vynaložilo) custa; 

(hodnota) valore; (odměna) premie; Nobelova ~ premie 

Nobel; udělit -u premiar; vypsat -u instituer un premie; 

snížit -u diminuer li precie; za nízkou -u a vili precie; 

-ík precie-liste; -ina valore postal; (známka) postmarca; 

(dopis) lettre de valore 

cenit (oceňovat) apreciar, evaluar, taxar; (vážit si) estimar 

cen/it (zuby) monstrar (li dentes); -it se (šklebit se) grimar 

cen/nost (cenná věc) valorage; (drahocennost) preciositá; 

-ný valorosi, preciosi, de valore; ~ papír papere de 

valore; -ový precie-; ~ úřad oficie del precie-regulation 

cent (mince) céntime; (váha) quintale; -imetr centimetre 

centr/ála centrale; -ální central; -um centre 

cenz/or censor; -ura censura; -urovat censurar 

cep drachuore 

cepovat (koho) dresser, exercir 

ceremoni/ál ceremoniale; -ální ceremonial; -ář ceremoniario; 

-e (obřad) ceremonie; (okolky) ceremonies 

certifikát certificate 

ces hud. C bemoll, do bemoll 

césar césar 

cesmína bot. ilex 

cest/a via, rute; (cestování, jízda) viage; (průchod) passage; 

být na -ě esser in via; jít svou -ou ear su via; křížová ~ 

cruce-via; vyšlapaná ~ trantran; -ička ped-via, viette; 

-opis libre de viages; -ovat viagear; -ovatel viageator; 

(badatel) explorator; -ovné custas de viage; -ovní (oblek, 

kufřík) de viage; (kancelář) de viages, de turisme; (ruch) 

turístic; (plán) itinerarie, viárium; -ující viageante, viageator, 

passagero; obchodní ~ agente, viagero comercial 

cetka flittre, juvelache, talmi; (pozlátko) auripelle 

cév/a anat. vaso (sanguin); -ka vaso capillari; med. catetre; 

-kování catetrisation; -kovat catetrisar; -ní (systém) 

vasculari 

cibul/e cébul; (hlíza) bulbe; -ka cebulette; (hlíza) bulbette; 

-ovitý (tvar) bulbiform; bot. bulbosi; -ový (omáčka) de 

cébul 

cídit polir 

cif/erník disco (de horloge), horloge-disco, ciffre-disco; 

(displej) affichage; analogový ~ affichage analógic; 

digitální ~ affichage digital; -ra ciffre; (číslice na displeji) 

digit 

cig/areta cigarette; -áro cigarre; -ártaška cigarriere 

cih/elna tegulería; -la brique, briquette 

Cikán, cikán cigano; -ka cigana; c-ský cigan 

cíl scope; (záměru) objecte; -evědomý scop-conscient 

cililink! tintin! 

cílit visar, apuntar 

cimbál hud. zimbalon 

cimbuří crenellation; (mezizubí na cimbuří, střílna) crenel 

cín stanno; -ař stannero; -atý chem. stannosi; -ičitý 

chem. stánnic

cínie bot. zinnie 

cink/at tintinar, cliquettar; (klíči, sklenicí) far tintinar; 

(mincí) far sonar; -átko tintinette 

cínov/at stannar; -ec min. stannite; -ý de stanno; 

(důl) stanniferi; -é nádobí alliage de stanno 

cíp punta; (země) ángul, extremitá; -atý con puntas 

circa, cirka circa 

církev eclesie; -ní eclesial; (život, dějiny) eclesiástic; 

(obřad) religiosi; (právo) canónic; (stát) pontífic 

cirkul/ace circulation; -ační circulatori; (okružní) circulari; 

-árka sega circulari; -ář (oběžník) circulare 

cirkus circo; -ák artiste de(l) circo, acrobate; -ový de(l) 

circo 

cis hud. C diese, do diese 

císař imperartor; římský ~ césar; -ovna imperatressa; 

-ský imperial; (hodnost) imperatori; (dvůr, řez) (corte, 

operation) cesarian; -ství (říše) imperia; (vláda) imperie 

cisterna cisterne, reservuore 

cit sente; (vntřní cítění) sentiment; (v údech) sensibilitá; 

(vnímání) sensation; (mocný) emotion; (porozumění) 

simpatíe; (soucit) compassion; bez -u sin sentiment 

citace citation 

citadela citadelle 

citát citate, citation 

citelný (patrný) sentíbil; (bolestně) acri; (hmatatelný) palpábil; 

(značný) considerábil 

citer/a hud. cítare; -ista hud. citarist 

cítit (bolest, hlad, vůni) sentir; (hmatem) palpar, tastar; 

(čichem) flarar; (vnímat) percepter; (zakoušet) experir; 

být ~ čím odorar de; ~ s kým haver compassion con; 

~ se (zdráv, nemocen) sentir se (bon, mal) 

citliv/ka bot. mimose; (člověk) emotionalist; -ost sensibilitá; 

(zvýšená vnímavost) sensitivitá; (chorobná) med. hiperestesie; 

(něžnost) tendresse; -ý sensitiv; (reagující) sensíbil; 

(citelný) sentíbil; (choulostivý) delicat; (přístupný dojmům) 

impressionábil; (vnímavý) perceptiv; ~ nač med. 

alérgic a; velmi ~ susceptíbil; učinit -ým sensibilisar 

citoslov/ce interjection; -ečný interjectional, interjectiv 

citov/ání citation; (duchů) evocation; -at (o-, za-) citar; 

(duchy) evocar; (zaklínat) conjurar; -ost emotivitá; (roz- 

citlivělost) sentimentalitá; -ý emotiv, emotional; (rozcitlivělý) 

sentimental; (vybočující z rovnováhy) afectiv 

citr/ón citron, limon; -onáda limonade; -oník limoniero; 

-ónový (barva) citrin; (kyselina) cítric; (šťáva) de limon; 

-us citrus 

civět gapar, regardachar; (mařit čas) dissipar témpor, flanar 

civil (oblek) vestiment civil; -ista civilist; -izace civilisation; 

-izační civilisatori; -izovat civilisar; -ní civil; (občanský) 

cívic; (neobřadný) ínformal, ínceremonial 

cívka spul, bobine 

cizá/cký extran, foren; -k (índesirabil) extrano n. foreno; 

(vetřelec) intrusor 

cizel/ace ciselatura; -ér ciselator; -ovat ciselar 

ciz/í (patřící jinému) alien; (zahraniční) extran, foren; (neznámý) 

strangi; (pod cizím jménem) incognito; -ina extrania, 

forenia, exterland; -inec extrano, foreno; -inecký (hotel) 

por extranos; (legie) extran; ~ ruch turisme, foren tráfic 

cizo/jazyčný in un lingue extran; -krajný exótic; -ložit 

adulterar; -ložník adultero; -ložný adulteri; -ložství 

adulteríe; -milství xenofilie; -milný xenofil; -pasit 

parasitar; -pasn(ick)ý parasític; -pasník parasite;

-zemec extrano, foreno, exote; -zemský extran, foren 

clít v. proclívat 

clo doane; beze -a exempt n. franc de doane; ochranné ~ 

taxa protectional; podléhající -u subject a doane 

clon/a fot. diafragma; (stínítko) paraluce; (závoj) vele; -ění 

fot. diafragmatura; -it fot. diafragmar; (zahalením) velar 

cloum/ání sucusse; -at (kým, čím) sucusser 

co quo; -koli(v) quocunc; ~ nejdříve max bentost possíbil 

coby quam, in qualitá de; -dup strax 

cokoli(v) quocunc 

cop (capill-)tresse, plectura; -atý con li (capill-)tresses 

copak? quo? 

cosi alquó, alquicos 

coul inch; každým -em in omni egardes 

coulomb fyz., el. coulomb [kulomb] 

cour/a salopona; -at (tahat za sebou) trenar pos se; -at se 

(loudat se) lentear, restar retro, tardar, lentardear 

couv/at, -nout ear retro, retroear; (ustupovat) retroceder; 

(s autem) far recular (li carre); -nutí reculament 

což (vztažné k celé větě) quo; -e? quo vu dí?; -pak esque 

cpát (vycpat co čím) stuffar; (plnit) plenar; (nadívat) farcear; 

~ se hanl. devorar, manjachar, satiar se; (kam) metter se 

crčet fluer; (mírně) fluettar, guttear; (bublavě) murmurar 

ctěný (v dopisech) estimat; (milý) car 

ctihodn/ost venerabilitá, respectabilitá; -ý venerábil, respectábil, 

digni de respecte, honorábil, reverent; (kněz) 

reverend(íssim) 

ctít estimar, honorar, reverer; (stáří) respectar; (uctívat) 

venerar; (Boha) adorar 

ctitel admirator, adorator 

ctižádost ambicie; -ivec ambicioso; -ivý ambiciosi 

ctnost vertú; -ný vertuosi 

cuc (na klacku) suc-bonbon; -ák (cumel) sucette; přen. 

naivon, novicio; -at sucar; (z koho) parasitar 

cudn/ost chastitá; (stydlivost) pudentie; -ý chast; (stydlivý) 

pudent, púdic 

cucha/nice, -nina inbrollie; -t (po-, roz-, z-) inbrolliar 

cuchta hanl. sordidona, salopona 

cuk/at (rameny) levar (li epoles); (bolest) pulsar; -at se(bou) 

spasmettar; -nutí (křečovité) spasma, spasmette 

cuker/ín chem. sacarine; -natění sacarification; -natět 

sacarificar se; -natý sucrosi; (ovoce) rich in sucre 

cukr sucre; (kostkový) in pezzes; -árna confitería, confectería; 

-ář confitero, confectero; -kandl sucre candit; -ovar 

sucre-fábrica, sucrería; -ovarnictví sucre-industrie; -ovarník 

sucrero; -ovat sucrar; (vrkat) rucular; -oví confecte, 

confitura, sucrage; -ovinka bonbon; -ovka bot. bete; 

med. diabete; -ovkář diabético; -ový sucre-, de sucre 

cukřenka sucriere 

cum/el (cumlík) calmante, sucette; -lat sucar 

cupanina charpie 

cup/at, -itat trottillar; (afektovaně) vader con afectation 

Curych Zürich 

cvak! crac!; -at, -nout cliquettar, claccar; (pravidelně) ticar 

cv/al galoppa; -álat galoppar; (mírně) galoppettar 

cvič/ebnice libre de textus, manuale; -enec gimnaste, atlete; 

-ení exercitie; (školní) lecion; (trénink) intrenament; 

dechové ~ exercitie respiratori; praktická ~ exercities 

práctic; prostná ~ exercities gimnástic; veřejné ~ exhibition 

gimnástic; vojenské ~ exercitie militari, manovres; 

-it (paměť, vojáky) exercir; (zvířata) dresser; těl. far

gimnástica, gimnasticar; -it se (v čem) exercir se (in); 

-itel sport. intrenator; (zvířat) amansator; voj. instructor 

cvik exercitie; přen. práctica, rutine; mít ~ (v) tener práctica 

(in); vyjít ze -u perdir li práctica; vzít do -u comensar 

a exercir; -y na nářadí exercities con aparates 

cvikr nas-binócul, pince-nase 

cvoček (kovový) clovette; (dřevěný) cunette 

cvok vulg. stulton, stupidon, idiot; -árna vulg. dom por 

alienates 

cvr/ček grillie; -kot chiripada; -likat (cvrček) cantar, 

chiripar; (ptáci) pipiar 

cykl/ický cíclic; -ičnost ciclicitá; -istický (závod) ciclístic; 

-istika ciclisme; -ón (vichřice) ciclon; -ostyl ciclostile; 

-ostylovat ciclostilar; -otrón fyz. ciclotron; -us cicle 

cylindr (válec) cilindre; (klobouk) cilindre-chapel 

cyni/cký cínic; -k cínico; -smus cinisme 

cypřiš cipresse; -ový cipressin; (květ) de cipresse 

Cyril Ciril; hist. Cyrill 

cyril/ice alfabete cirílic; -ský (abeceda) cirílic 

cyst/a ciste; -oskop cistoscop; -oskopie cistoscopie 

Č 

čabajka Czaba-salsice 

čabraka (pokrývka pod sedlo) chabrac 

Čad Tchad 

čadit fumar (quam un locomotive) 

čachrovat mercachar, vendachar 

čaj té; (rostlina) té-plante; (bylinkový) tisane; šálek -e un 

tasse de té; -ník (konvice) teiere, té-cruche; -ovník bot. 

teiero; -ový té-; -á krabice té-buxette 

čaloun tapisseríe, textage; -ík tapissero; -it tapisser 

čáp storc 

čapka casquette, cappe; (vojenská) kepi 

čapnout capter; ~ si ahoccar se 

čár/a linea; (krátký tah) strec; (vlnitá) undeade; (tečkovaná) 

punctuade; pozn. pod čarou ped-note; -at v. čmárat 

čardáš czardas 

čárk/a (krátký tah) strec; (interpunkční) comma; (nad písmenem) 

accentu acut, signe de longore; (spojovací) tiré; -ovat 

strecar 

čaroděj mág(ic)o, sorciero; -ka, -nice sorciera; přen. 

sorciarda; -nictví sorcieríe; -ný mágic 

čaro/krásný fascinant; -moc potentie mágic; -střelec 

franc-tirator; (opera) Li Freischütz; -vat magiar, sorciar; 

(kouzlit) escamotar; -vný mágic; (okouzlující) charmant 

čáry sorcieríe; ~ máry hocus-pocus 

čas témpor; (počasí) tempe; ~ od -u de témpor a témpor, 

ocasionalmen, a vezes; ~ jít spát témpor ear al lette, témpor 

a dormir; je nejvyšší ~ li témpor urge; po nějakém -e pos 

alcun témpor; budoucí ~ gram. future ; minulý ~ gram. 

passate, pretérite; předminulý ~ gram. passate anteriori, 

pluperfecte; přítomný ~ presente; -ně, -ný tost; -opis 

gazette, periódico, jurnal(e); (obrázkový) magazine, revúe; 

-ování gram. conjugation; -ovaný (bomba) de explosion 

retardat; -ovat gram. conjugar; -ový (úspora, ztráta) de témpor; 

(postup, pořadí) cronológic; (signál) horari; (podmíněnost) 

temporal; (otázka) actual 

část parte; (porce) portion; (kus) pezze; -ečka (úlomek) 

fragment; -ečně in parte, part(ial)men; -ečný partial; 

z (větší) části in (grand) parte; -ice partícul; -ka summa 

čast/o, -okrát(e) sovente, frequentmen; -ost, -ota frequentie;

-ovat (koho) regalar; -ý frequent; (opakovaný) repetit 

čedič basalte; -ový basáltic, de basalte 

čeho de quo 

Čech tcheco; -oslovák tchecoslovaco 

čechrat frossar; (ve vlnkách) undettear 

Čechy Bohemia; (Čechy, Morava a Slezsko) Tchekia 

čejka zool. vanelle 

čekanka bot. cicoré; (štěrbák) endivie 

ček/árna sala de atende, ante-chambre; -at (neodcházet) 

atender; (očekávat) expectar; -atel aspirante, candidate 

čel/ádka domésticos; (cháska) gentallia; -eď servientes, 

domésticos; bot., zool. famílie; -edín farm-ovrero, ovrero 

(rural), servitor de farma; (pacholek) stalle-servitor 

čelenka (ozdobná) diadem 

čelist (dolní) machuore inferiori, mandíbul; (horní) machuore 

superiori, maxille; tech. (svěrací) serette, clamp 

čel/it afrontar, parar (li atacca); (vzdorovat) resister; 

-ní frontal; -ný ductent, ductori; -o fronte; být v -e 

(čeho) esser in fronte de; čelem vzad! demí-torna! 

čemeřice bot. helébore 

čenich musel; -at snifflar; (větřit) flarar; přen. spiar 

čep (otočný) pivot; (závěsný) charnise, gonde; (sudu) tapon; 

(stolařský) tenon; (ucpávající) tampon; (výpustný) robinete; 

(kolík) clove lignin, palissette; (klínek) cone; od -u (pivo) 

de baril 

čepec cofie; (až k ramenům) capuce; (u přežvýkavců) réticul 

čepel (nože) lame (de cultell); -ka lámine rasatori, lamette 

čepice casquette, cappe, cap-covritura; (biskupská) mitra; 

(plochá) barette; (na pivě) scum 

čepo/bití retirada; -vat (pivo) tirar (bir); (sud) aperter; 

~ nápoje vendir trincages 

čermáček zool. rubicol, rubi-péctor; v. též červenka 

čermák v. rehek 

čer/ň nigritá, nigrore; (barva) nigri color; (tiskařská) incre 

de printation; -nat devenir nigri; -navý nigratri; -nit 

nigrar; (koho) denigrar, calumniar; -no nigrore; -nobílý 

nigri-blanc; -nobýl bot. artemisia; -noch negro; -noška 

negr(ess)a; -nokněžník mago; -ný nigri; Č-á Hora 

Montenegro; Č-é moře Nigri Mare; -nooký nigri-oculat; 

-novlasý nigri-capillat 

čerpa/dlo pumpe; -t (vodu) pumpar; (z čeho) hauster 

čerstvý frisc, nov, yun; (rychlý) prompt, rapid 

čert diábol; -ice diabol(ess)a; přen. megera; -ík diaboletto; 

-ovina diaboleríe; -ovský diabólic; -ovství diaboleríe; 

ať ho ~ vezme! li diábol mey capter le!; ~ ví qui save; 

k -u! per diábol! 

červ zool. verme; (larva) larve; (škrkavka) ascaride; (tasemnice) 

tenia; přen. (bezmocný člověk) povri creatura 

červ/ánky rubie; (ranní) aurora, crepúscul matinal; (večerní) 

vésper-rubie; -ec (hmyz) cochenill; -en junio; -eň rubi 

color; (ruměnec) rubore; -ená rubi signale; -enat devenir 

rubi; -enat se rubijar; -enavý rubatri; -enec julí; -enit 

(na-) rubar; -enka med. epizootie; zool. rubicol, rubi-péctor; 

-enobílý rubi-blanc; -enolící rubi-quanciat; -ený rubi 

červ/ík, -íček litt verme; -íkovitý vermiform; -iště vermiera; 

-ivět devenir vermosi; -ivý vermosi; -otoč ligne-verme; 

-ovitý v. červíkovitý 

čeř/en (na ryby) sac piscatori; -it crispar; chem. clarificar, 

purificar; (v cukrovarnictví) defecar; -it se undettear 

česat (vlasy) pectinar (il péctina); (dělat účes) friser; 

(ovoce) colier; (koně) strigular, (cavall-)brossar; (mykat

vlnu, konopí) cardar; ~ se pectinar se 

Česk/á republika Tchec República; -o Tchekia; mluvit 

č-y parlar tchec; -omoravská vrchovina Bohemian-Moravian 

Montania; -oslovensko Tchecoslovakia; č-oslovenský 

tchecoslovac; č-ý (národně) tchec; (územně) 

bohemian; (křišťál, granát) de Bohemia; Č- les Bohemian 

Forest; Č- ráj Tchec Paradise; Č-é země Tchekia 

česnek alie; -ový (polévka) de alie; (salám) con alie 

česno (úlu) apertura n. fore (del apiere) 

čest honor; mít tu ~ haver li honor; -nost honestitá; 

-ný honest; (člen, funkce) honorari; (titul) honorífic; 

(hodný úcty, vážený) honorábil; ~ občan cive honorari; 

-é slovo parol de honor 

čéška rótul; anat. patella 

češ/ství tchec caráctere; -tina tchec (lingue); -tinář 

docente n. instructor del tchec 

četa truppe; voj. peloton, (pracovní) equip; -ř sergente 

četba (čtení) letion, leida; (čtivo) (materie de) letura 

četn/ický (stanice) de gendarmeríe; -ictvo gendarmeríe; 

-ík gendarme 

četn/ost numerositá; (počet) númere; (častota) frequentie; 

-ý (početný) numerosi 

čevapčiči chevapchichi, serb kebab 

či (nebo) o; (zda) ca; ~ spíše o plutost, o plu bon 

čí de qui 

čibuk curt pipe 

čidlo sensu-organe; tech. sensor 

číhat quatar, spiar 

čich (smysl) odoratu; (lovecký) flare; -at flarar (též větřit); 

(čenichat, šňupat) snifflar; -ový flaratori; med. olfactori 

čili o, per altri paroles 

čilimník bot. citise 

čil/ost agilitá; -ý agil, alert; (bdělý) vigil; (živý) vivaci 

čím per quo; čím ..., tím plu ..., plu; ~ dál tím více 

sempre plu; -ž per quo 

čin acte, action; hrdinský ~ heróic action; násilný ~ 

acte de violentie; trestný ~ delicte 

Čí/na China; -ňan chineso 

činel/ista cimbalist; -y hud. (un pare de) címbales 

čini/dlo chem. reactive; -t far; (jednat) acter; -t se efortiar se; 

-tel factor; (při proměnné) coeficiente; (jednající, působící) 

agente; (odpovědný) functionario; (veřejný) autoritá 

činka sport. haltere 

čin/nost activitá; -ný activ; -oherní dramátic; -ohra 

drama; -orodý activ, laborosi; -ovník functionario 

čín/ský, -ština chinesi 

činž/ák dom locatori; -e lu-payament 

čip chip 

čípek anat. úvul; med. supositorie 

čirý (voda) limpid; přen. (pravda) pur; (nesmysl) pur, absolut 

číseln/ice disco de telefon; -ík ciffre-disco; -ý numeral; 

(převaha) numéric 

čísl/ice ciffre, digit; -icový digital; -o numeró; (počet) 

númere; (velikost) grandore, dimension, mesura; ~ jednotné 

/ množné singulare / plurale; -ovačka tech. numerator; 

-ovat numer(ot)ar; (stránky) paginar (il página); -ovka gram. 

numerale; ~ základní / řadová numerale cardinal /ordinal 

číst leer 

čist/it nettar, apurar; (čistkou) expurgar; (krev, vodu, vzduch) 

purificar; (cukr, líh) rafinar; (ránu) desinfecter; (kartáčem) 

brossar; -icí purificatori; med. purgativ; ~ prostředek

detergente; med. purgative; -ka expurgation; polit. purga; 

-okrevný de pur rasse; -opis nett-scritura; -ota nettitá; 

(jazyka) puritá; -ý nett; (váha, příjem) netto; (jasný) clar; 

(průzračný) limpid; (mravně) chast, virginal; (chemicky) pur 

číš/e cope; (pohár) bocale; -ník servero, garson de café 

čít/anka crestomatíe, libre de letura; -árna sala de letura; 

-at (mít počet) contar, numerar (it númera) 

čit/atel mat. numerator; -elnost leibilitá; -elný leíbil 

čiv nerve; -ový nerval 

čížek zool. tarine 

člán/ek (řetězu) caten-anelle, catenun; (prstu) falange; 

(novin, víry, zákona) artícul; biol. (členovců) segment; 

el. pile; (složka) element; ~ pod čarou folieton; suchý ~ 

pile sicc; -kování articulation; -kovat articular 

člen (rodiny, strany, parlamentu) membre; (bratrstva) confratre; 

(řádu) membre de un órden; (spolku) socio, associate; 

(složka) component; gram. artícul; neurčitý ~ a. índefinit; 

určitý ~ a. definit; -ění division; -it (se) divider (se) (in 

membres), articular (se); -itost division; -itý articulat; 

-ovec zool. artropode; -ský (legitimace) de membre; -á 

kniha matrícul; -ství membritá; -stvo membres, membrité 

člov/ěčenstvo homanité, homes, génere homan; -ěčí homan, 

del hom; -ěk hom, individue, person; ~ si myslí, 

že on opine que; -íček homette, litt hom 

člun barca, bote; (na lodi) chalupe; (tažný) remorcator; 

(vlečný) pram; sport. canó; (záchranný) bote n. chalupe 

de salvation, bote n. chalupe salvatori; (nákladní) chalande; 

-ek (tkalcovský) navette (de textuore), spuliere 

čmár/al scriachator; -anice, -anina scriachatura; -at 

(psát neúpravně) scriachar; (štětcem) pinselachar 

čmel/ák burdon; -ík lipoptere, mallofag 

čmoud fum, vapor; -it v. čadit 

čmýra v. perioda 

čnít (do výše) levar se, altear, turrear 

čočk/a bot. lentille; fyz. linse; -ový (dalekohled) dióptric 

čokl hovor. canach 

čokolád/a chocolate; -ovna chocolatería; -ovnický chocolateri; 

-ový (barva) chocolate-; (bonbón) de chocolate 

čolek zool. triton 

čpav/ek amoniac; -kový amoniacal; -ý acri 

čpět, čpít (mal)odorar 

črta esquisse, dessine 

čten/ář letor; -ářský (kroužek) de letores; -í (četba) leida, 

letion; (čtivo) (materie de) letura 

čtrnáct deciquar; -ý deciquarésim 

čtver/ácký drolli, friponatri, friponesc, jocaci, jocosi; -áctví 

friponeríe, jocaceríe; -ačit jocar, burlar; -ák fripon; 

-cový quadrángul; -ec quadrate; -ečkovat quadratar; 

-eční, -ečný quadrat; -ylka (tanec) quadrille 

čtveřice quarene 

čtvrt quart; tři -ě na tři du horas quarant quin; ~ roku 

quartale, tri mensus, trimestre; -hodina quart-hor 

čtvrť (městská) quartere 

čtvrtá hora quar; půl -é tri horas triant 

čtvrt/ek jovedí; Zelený ~ Sant Jovedí; -finále quartfinale; 

-hodin(k)a quart-hor; -ina (un) quart; -it divider 

in quartes; -ka quart; (papíru) quarto; -(in)ka (nota) 

quart-note; -kový (formát) in quarto; -letí quartale, 

trimestre; -letní quartal, trimestral; -litr quart-litre; 

-ohorní quartenari; -ohory geol. epoca quartenari 

čtvr/ťová nota quart-note; -tý quarésim; ~ pád acusa-

tive; za -té quarésimmen 

čtyř/aktovka lude de quar actes; -barevný quarcolori; 

-boj sport. tetratlon; -boký quadrilateral; -ciferný de 

quar ciffres; -če quadrigemelle; -čtvrteční hud. quarquadrat; 

-dílný de quar partes 

čtyři quar; -cátník hom de quarant annus; -cátý quarantésim; 

-cet quarant; -cetiletý de quarant annus; 

-cítka quarantene; -krát quar vez(es) 

čtyř/ka li (ciffre) quar; (čtveřice) quarene; -lístek quadrifoliate; 

-místný (číslo) de quar ciffres; -násobný quadrúplic; 

-nohý quadrupedi; -nožec quadrupede; -ruční 

quadrimanui; -úhelník geom. quadrángul, tetragon; 

-verší quatren, quar-verse 

čub(k)a cana; (běhna) prostituta 

ču/brnět, -čet gapar, mironar, regardar fixmen 

čum/ák musel; -ět gapar, regardachar; -il gapon, miron 

čun/ě, -ík svinello; přen., hanl. sordidon 

čurat pissar, urinar; (děti) far pipí; chtít ~ petir pipí 

čvachta/nice (sněhová) nive-mudde, niv-aqua; -t se barbotar 

D 

d hud. D, re 

ďábel diábol; (zlý duch) demon; -ský diabólic, demónic, 

satánic; (pekelný) infernal; -ství diaboleríe, sataneríe 

dab/ing, -ování dublage; -ovat dublar, far li dublage 

ďáblice diabol(ess)a; přen. megera 

dál(e) (místně) plu lontan; (mimoto) in plu; ~! ples intrar! 

dalek/o lontan; (od skutečnosti) lontan de; -ohled telescop, 

ócul-tube; -osáhlý imens(i); -ozraký presbit, long-vident; 

-ý lontan, distant 

dálk/a distantie, lontanie; na -u a distantie; v dálce in 

lontanie; řídit na -u teleguidar, telecomandar; -ový 

(studium) per corespondentie; -é ovládání telecomande 

Dalm/ácie Dalmatia; -atský dalmatian 

dáln/ice autostrade; -opis (účastnický) telex; -ý v. daleký; 

D- východ Extrem Oriente 

další altri, próxim, sequent, ulteriori 

dáma dama, seniora; (šachová) dama, reyessa; (hra) dama-lude 

Damašek (město) Damasco; d- (tkanina) damasco 

dámský por senioras; (jako dáma) de seniora 

Dán dan(es)o 

daň impost; (poplatek závislosti) tribute; (dávka, poplatek) 

taxa; bez -ně exempt n. franc de impost; ~ z přidané 

hodnoty impost sur valore adjun(c)tet; -ová přirážka 

superimpost; -oví poplatníci impost-payatores 

dandy dandy 

daněk zool. dam-cervo 

Daniel Daniel 

Dán/sko Dania; d-ský, d-ština dan(esi) 

dar don; (oficiální) donation; ~ s hůry don cielari 

dárce donator, donante 

Dardanely Dardanelles 

dareb/a fripon; (o dětech) garsonach; -áctví friponeríe, 

friponada; -ačit friponar; -ák rascale; -ný ínutil, mal 

dárek (vánoční) don del Crist-festa; (na památku) don 

amemorativ, memorette 

darmo ínutilmen, in van; -jed přen. parasite; -šlap pigron, 

vale-necos 

darov/ání donation; -at dar, donar 

dařit se (mít se) standar; jak se máte? qualmen vu standa? 

(prospívat) prosperar, successar

dás/eň gengive; zánět -ní gengivite; -ňový gengival 

dát dar; (darovat) donar; (klást) metter, posir, plazzar; 

"má ~ - dal" débete e credite; ~ branku marcar un gol; 

~ na poštu dar al posta, postar; ~ opravit far reparar; 

~ ránu dar un colpe; ~ se (do) (= začít dělat) comensar 

(scrir, laborar etc.); ~ si (objednat) petir, comendar; (jméno) 

prender; (dopřát si) regalar se; ~ ušít co far se far un ... 

data (údaje) data, factes, detallies; (technická) parametres; 

-báze database 

datel zool. pico 

dativ gram. dative; -ní dativ 

datl/e dátil; -ovník datiliero 

dat/ovat datar; ~ napřed, zpětně (později) antedatar, 

posdatar; -ovat se (od) datar se (de); -um date 

dav hom-amasse, pópul-masse 

dávat v. dát; ~ film presentar un film; ~ pozor atenter 

dávení (nutkání na zvracení) nausea 

David David 

dávit (zvracet) vomir; ~ se sufocar se 

dávk/a (příděl) portion; med. dose; (poplatek) payament, 

taxa, tribute; -ovat dosar 

dávn/o ante long (témpor), long (ante nu); -ý ancian, 

antiqui(ssim), prehistóric; od -ých časů desde antiqui 

témpores; za -ých dob in anteyan témpor 

dbalý (pečlivý) caut, cuidosi, (poslušný) obedient 

dbát egardar, cuidar, atenter 

dce/ra filia; (nevlastní) step-filia; -rka filietta; -řiný filial 

debat/a debatte; -ovat debattar 

debet, debit obch. débete 

debil naivon, ásino; -ita med. debilitá mental; -ní dement, 

idiótic, imbecil; med. de mente débil 

debut debut; -ant debutante; -ovat debutar 

decentn/í decent; -ost decentie 

decentraliz/ace decentralisation; -ovat decentralisar 

deci/bel decibel; -gram decigramme; -litr decilitre; 

-mální decimal; -metr decimetre; -movat decimar 

děcko (litt) infante, filie, bebé 

děd, -a avo, grandpatre; -eček avetto; ~ a babička 

grandparentes; -ek old(ach)o; (stařec) old mann, oldon 

dědi/c heredante, herede; -cký (daň) (impost) herédic; 

-ctví heredage, heredie, (rodové) patrimonie; -čnost 

hereditá; -čný (nemoc aj.) hereditari; (hřích) original 

dědin/a, -ka (litt) village, villagette 

dědit heredar 

deduk/ce deduction; -ovat deducter; -tivní deductiv 

de facto in facte; dipl. de facto 

defekt defecte; -ní defectosi, defectiv 

defenestr/ace defenestration; -ovat defenestrar 

defenzív/a voj. defensive; -ní defensiv 

deficit deficite; -ní deficitari 

defil/é defilé; -ovat defilar 

defin/ice definition; -itivní definitiv; -ovat definir 

deflace deflation 

deform/ace deformation; -ovat deformar, mutilar 

defraud/ace defraudation; -ant defraudante; -ovat defraudar 

degener/ace degeneration; -ovat degenerar (il degénera) 

degrad/ace degradation; -ovat degradar 

degust/ace degustation; -átor degustator; -ovat degustar 

deh/et gudron; -tovat gudronar 

dech hala, (re)spira(tion); jedním -em per li sam hala;

ztratit ~ perdir li hala; -nutí halade, spirade; -ový de 

respiration; odb. respiratori; ~ nástroj instrument de 

vente; (žestě) lad-instrumentes; -ovka vent-orchestre 

de iure de jure 

děj action; (románu) tema; (lit. též) historie; (chemický) process; 

(událost) eveniment; -epis historie; -episec histórico; 

-episecký historiográfic; -inný históric; -iny historie; 

-iště scene; -ství div. acte 

deka covritura (de lette) 

dekáda decade 

dekaden/ce decadentie; -tní decadent 

deka/dický decimal; -gram decagramme, deci grammes 

děkan decano; -át, -ství decanatu 

dekant/ace decantation; -ovat decantar 

deklam/ace declamation; -ovat declamar 

deklar/ace declaration; -ativní declarativ; -ovat declarar 

deklin/ace astr., gram. declination; -ovat gram. declinar 

deko v. dekagram 

dekódovat deciffrar 

dekolt, -áž decolté; -ovaný con nud col, decoltat 

dekom/pozice decomposition; -prese decompression 

dekontamin/ace decontamination; -ovat decontaminar 

dekor/ace decoration; -ační decorativ; -atér decorator; 

-atérský decoratori; -ativní decorativ; -ovat decorar 

děkov/at mersiar (il mersía); ~ předem mersiar anticipatmen; 

~ za něco mersiar pro alquó; děkuji! mersí!; -ný 

mersiant, mersiosi 

dekret decrete; -ovat decretar 

děla/ný (udělaný) fat; (vyrobený) fabricat, productet, 

confectionat; (strojený) afectat; (předstíraný) fictet, simulat 

dělat far; (dílo) ovrar; (pracovat) laborar; (provozovat) practicar; 

(vyrábět) producter, fabricar, confectionar; (činit, 

konat) acter; (předstírat) ficter, simular 

dělba division; (rozdělování) repartition 

deleg/ace delegation; -át delegate; -ovat delegar 

dělen/í division; (rozdělování) (re)partition; -ec dividende 

delfín delfine 

delik/atesa delicatesse; -átní delicat 

delik/t delicte; -vent delinquente 

děli/t divider, partir; (na díly) repartir; (rozdělit mezi) distribuer; 

(oddělit) separar; -tel mat. divisor; -telný divisíbil; 

-vý partitiv 

delirium delirie 

délka longore; (trvání) durada 

děln/ický ovreral; -ictvo ovrerité; -ík ovrero, laborero 

dělo cannon; rána z -a colpe de cannon 

děloha anat. útere; bot. cotiledon 

dělostřel/ba cannonada; -ec artillerist; -ectvo artilleríe 

dělový (výstřel) de cannon 

děložní anat. uterin 

delt/a (říšní) delta; -oid geom. deltoide 

demagog demagogo; -ický demagógic; -ie demagogie 

démant diamante 

demaskovat demascar 

demen/ce med. dementie; -tní dement 

dement/i dementi; -ovat dementir, negar, refutar 

deminutiv/ní gram. diminutiv; -um gram. diminutive 

demise demission, resignation; (podat demisi) demissionar 

demižón corb-botell, damajan 

demobiliz/ace demobilisation; -ovat demobilisar 

demokra/cie democratie; -t democrate; -tický democrátic

Demokrit(os) Democrit 

demol/ice demolition; -ovat demolir 

démon demon; -ický demónic; -izovat demonisar 

demonstr/ace (názorná ukázka, předvedení) demonstration; 

polit. manifestation; -ovat demonstrar; polit. manifestar 

demont/áž, -ování demont/age, -ura; -ovat demonter 

demoraliz/ace demoralisation; -ovat demoralisar 

den (24 h) die, duantiquar hores; (na rozdíl od noci) jorne; 

celý ~ li tot die; dnem i nocí die e nocte; dobrý den! 

bon die!; ~ prac. klidu festa-die; prac. den labor-die; 

-ně (každý ~) chasun die, omni die(s); ~ po dni die pos 

die; ob ~ omni duésim die; soudný ~ li últim die, li die 

del judicie; za bílého dne in plen jorne 

denatur/ace denaturation; -ovat (líh) denaturar 

den/ík diárium; (noviny) jurnal, diario; -ní dial, diari; 

~ světlo luce diari; -nodenní = každodenní 

dent/ála gram. dentale; -ální dental; -in (zubní hmota) dentine; 

-ista dentist 

denud/ace geol. denudation; -ovat denudar 

denunc/iace denunciation; -iant denunciante 

departement departement 

depeše missage, depeche 

depil/ace med. depilation; -ační depilatori; -átor depilator 

depo depó; -nát deposite; -nent depositor; -nování deposition; 

-novat deposir, dar in depó 

deport/ace deportation; -ovat deportar 

depozit/ář depositoria; -um deposite 

depr/ese depression; -esívní depressiv; -imovat depresser; 

(skličovat) opresser; (zbavovat odvahy) descoragear 

depriv/ace privation; -ovat privar 

deptat (koho) abassar, degradar, humiliar 

deput/ace deputation, delegation; -át salarie in natura 

děrav/ět ganiar fores; (nádoba) devenir liccant; -ý plen de 

fores; (hustě) perforat; (nádoba) liccant; (vykotlaný) cavi 

deriv/ace derivation; -át derivate; -ovat derivar 

dermatolog dermatologo; -ie dermatologie 

děrovat perforar 

derviš dervish 

des hud. D bemoll, re bemoll 

děs horrore 

des/átek un decésim; -atero náb. li deci comanda(mente)s, 

li Decalog; -átník caporale; -átý decésim; -et deci; -etiboj 

decatlon; -etiletí decennie; -etiletý (plán) decennial; 

(stáří) de deci annus; -etina un decésim; -etinásobný 

decíplic; -etinný decimal; -etiúhelník decagon 

design/ace designation; -ovat designar 

děsi/t (a)terrer, timidisar, far horrer; -t se horrer, (a)terrer 

se; -vost horribilitá; -vý horríbil, terríbil 

desítk/a li (ciffre) deci, decene; -ový (systém) decimal 

deska platte, tábul, placca, folie rigid; (prkno) planca; 

(gramofonová) disco (de gramofon), gramo-disco; 

(knihy) covriment; (kovová) metall-lámine 

deskrip/ce descri(p)tion; -tiva geometrie descri(p)tiv; 

-tivní descri(p)tiv 

děsný horríbil, terríbil 

despekt despecte 

despot/a despot; -ický despótic 

destička (plíšek) lamelle 

destil/ace distillation; -ovat distillar 

destruk/ce destruction; -tivní destructiv 

dešifrovat deciffrar

déšť pluvie; (prudký) pluvie battent; (liják) pluviada, pluvie 

versant 

deš/tivý pluviosi; -tník parapluvie; -ťovka zool. lúmbric 

detail detallie; -ní detalliat 

detek/ce detection; -tiv detective; -tivní (činnost) de detective; 

(román, film) crimi-(novelle, film); -tor detector 

děťátko bebé, litt infante 

dětin/a infantesco; -skost infantilitá, puerilitá, simplicitá 

infantin, naivitá; -ský infantesc, infantil, naiv; -ství 

infantilitá, puerilitá; (stařecké) imbecilitá, radotage; (klukovina) 

infantage; -štět devenir infantesc 

deton/ace detonation; -ovat detonar 

děts/kost infantilitá; -ký infant/al, -il, -in, pueril, infant-, 

por infantes; -á klinika clínica pediátric; ~ kočárek 

coche de bebé; -á postýlka infant-lette; -á sestra (chůva) 

bonna, infantera; (ošetřovatelka) infirmera; -tví infantie 

detto dito, idem, lu sam 

deuterium fyz., chem. deutérium 

devadesát ninant; -ý ninantésim 

devalvace devaluation 

devatenáct decinin; -ý decininésim 

devátý ninésim 

děv/če puella, infanta, flicca, yuna; (služebná) servitora; 

~ pro všechno factótum; -ečka doméstica, servitora 

dev/ět nin; -ítina un ninésim; -ítka li (ciffre) nin, ninene 

deviace deviation 

deviza (cizí měna) valuta 

devíza (heslo) devise, motto 

děvka puellacha, negligearda 

dextróza chem. dextrose 

dezert desserte 

dezert/ér desertor; -ovat deserter 

deziluze desilusion 

dezinf/ekce desinfection; -ikovat desinfecter 

dezorient/ace desorientation; -ovat desorientar 

diabetes v. cukrovka 

diadém diadem 

diagn/ostický diagnóstic; -ostika diagnóstica; 

-ostikovat diagnosticar; -óza diagnose 

diagonál/a diagonale; -ní diagonal 

diagram diagramm(a) 

diakon círk. diacon; -át diaconatu; -akonie diaconia 

diakritický: -é znaménko diacrític signe; (cédille) ç 

dialekt dialecte; -ický dialéctic; -ik dialéctico; -ika 

dialéctica; -ologie dialectologie 

dialog dialog 

diamant diamante; -ový diamantin 

diametrální (protilehlý) diametral, oposit; (naprostý) absolut 

diář diárium 

didakti/cký didáctic; -ka didáctica 

diecéz/e círk. diocese; -ní diocesan 

diesel [dýzl] diesel; -ový (motor) diesel-(motor) 

diet/a diete; -ář diet-specialist; -etik diético; -etika 

diética; -ní diétic; -y (cestovní) viage-expenses 

difam/ace difamation; -ovat difamar 

diferen/ce diferentie; -ciál diferentiale; -ciální, -ční 

diferential; -covat diferentiar 

dif/úze difusion; -uzér, -uzor difusor; -úzní difusiv 

digitalis bot. digitale 

digitální digital (i hodinky) 

dík mersí; -y bohu mersí a Deo

dikce diction 

dikobraz zool. hístric, porcospine 

dikt/át dictate; -átor dictator; -átorský dictatori; -atura 

dictatura; -ovat dictar 

díl (část) parte; (knihy) tom, vólume; (filmu) parte; (kus) 

pezze; (podíl) portion, quote 

dilat/ace dilatation; -ační dilatori; -átor dilatator; -ovat 

dilatar 

díl/čí partial; -ec (stavební) element prefabricat; -ek 

(na stupnici) gradu 

dilema dilemma 

dílenský laboratorial, ovrerial 

diletant dilettante; -ismus, -ství dilettantisme 

Dillí Delhi 

dílna laboratoria, ovrería; (umělecká) ateliere 

dílo lit., hud. ovre; (výtvor) ovrage; -vedoucí submastre, 

chef de fabrication n. de ateliere 

diluvi/ální geol. diluvial; -um diluvie 

dinasti/cký dinástic; -e dinastie 

dinosau/rus dinosauro; -ří dinosauri 

dioda diode 

dioráma diorama 

dioptri/cký dióptric; -e dioptrie 

diplom diploma; -acie diplomatie; -at diplomate; -atický 

diplomátic; -atik diplomatist; -atika diplomática 

dipól el. dipol 

díra fore; (otvor) apertura; (v nádobě) licc; (průlom) breche; 

(dutina) cava; (špeluňka) spelunca; černá ~ astr. nigri fore 

direkt/iva directive; -ivní directiv; -or hist. ředitel; -orát 

directoratu; -orium hist. (představenstvo) directorie 

dirig/ent director n. chef de orchestre, dirigente, capellmastro, 

; -ovat (koho kam) directer, hud. diriger 

dírk/a litt fore, forette; (klíčová) clave-fore; (knoflíková) 

butoniere; (nosní) narice; -ovač perforator; -ovat perforar 

dis hud. D diese, re diese 

discipl/ína discipline; -inární disciplinari 

disertace dissertation 

disharmoni/cký disharmónic; -e disharmonie 

disident dissidente, nonconformist; -ský dissident 

disk disco; kompaktní ~ compact disco, CD; -ař sport, 

lansator de discos, discobolo; -eta inf. diskette; -etový: 

-á jednotka inf. unité a diskettes 

diskont disconto, rabatte; -ní discont; -ovat discontar 

diskotéka discoteca 

diskredit/ace descreditation; -ovat descreditar 

diskrétn/í discret; -ost discretion 

diskrimin/ace discrimination; -ovat discriminar 

disku/se discussion; -tovat discusser 

diskvalifik/ace desqualification; -ovat desqualificar 

diskžokej disc-jokey 

dislok/ace dislocation; -ovat dislocar 

disonan/ce hud. dissonantie; -ční dissonant 

dispečer dispatchero; (dopravní) tráfic-administrator 

dispens dispense 

displej affichage 

dispo/novat (čím) disponer (de); -nibilní disponíbil; -zice 

disposition; (náchylnost) inclination; (směrnice) instruction; 

být k -i esser a disposition, esser disponíbil; mít k -i 

disposir (pri), disponer (de) 

disput/ace disputation; -ovat disputar 

dispropor/ce desproportion; -ční desproportional

distancovat se tener se lontan (de), restar neutral 

dítě infante; (v poměru k rodičům) filie; (kojenec) bebé 

dít se evenir, ocurrer 

div mirácul, marvel, prodigie 

diva diva 

divad/elní teatral; -elník artist teatral; -lo teatre 

divák spectator 

divan divan, sofa 

dívat se (nač) regardar (alquó); (pozorovat) observar; 

(přihlížet) spectar; ~ spatra regardar de supra 

dív/čí puellin; ~ věk puellesse 

diverz/ant agente de diversion, diversionist; -e diversion 

dividenda dividende; ztrátová ~ dividende passiv 

divit se astonar se; (žasnout) esser astonat, mirar (pri) 

divize division 

divizna bot. verbasco 

dívka puella, infanta 

divný strangi, singulari, curiosi; (bizarní) bizarri 

divo/čák apro, svin savagi; -čina (kraj) region savagi; 

(maso) savágine, carne savagin; -ch savagio, bárbaro; 

(dítě) infante turbulant, litt diábol, savagon; -ko: kuch. 

na ~ in picant sauce; -kost savagitá, ferocitá, furie; 

-ký savagi, feroci, furiosi; (násilný) violent; -šství savagieríe; 

-tvorectví taumaturgie; -tvorný (moc) mágic 

div/ý (divok ý) savagi; (šílený) alienat; -že presc 

díže cuve (panificatori) 

dlab (otvor pro čep) mortese; -at (dlátem) ciselar 

dlaha (chirurgická) splinte; (pod podlahou) (sub)trave 

dlaň palme; -ový anat. palmari 

dlask zool. cocotrauste 

dláto cisel; (žlábkové) cav-cisel; vyřezávat -em exciselar 

dlažba (silniční) pavement, pavage 

dláždění (činnost) pavementation; v. též dlažba 

dlaždi/ce (silniční) pave; (keramická) carrel; -č pavero 

dláždit (vy-) pavar 

dlažební: ~ kámen pave, strad-petre 

dle v. podle 

dlící (kde) resident (in); -t esser, resider, logiar, habitar 

dloub/anec colp de cude; -at, -nout pussar per li cude, 

cud-pussar 

dlouh/o long (témpor); jak ~ ? quant long?; -odobý 

(úvěr) a long termine; (trvání) de long durada; -oletý 

de mult annus, long-annual; -ověkost long-viventie; 

-ověký long-vivent; -ý long, de long statura 

dluh debite; obch. passive(s); (brát, dát) na ~ a credite; 

být samý ~ esser plen de debites; -opis obligation, 

debit-atestation, debit-reconossentie; -ovat v. dlužit 

dluž/it debir; -ím vám dík yo debi (a) vos mersí; -ník 

debitor; -no (it) es necessi, on besona; -ný debient 

dmout se inflar se (i přen. hruď); (moře) undear; ~ pýchou 

monstrar orgollie (pro), pavonear, ostentar 

dna med. artrite; ~ nohou podagra; ~ rukou chiragra; 

-vý artrític; ~ uzlík node artrític 

DNA DNA (deoxiribonucléic acide) 

dne/s hodíe; ~ ráno ho-matin; -šní hodial; (nynější) present, 

actual; (současný) contemporan 

dno funde; jít ke -u ear al funde; na -ě in li funde 

do (místně) a, in; (pohyb dovnitř) ad-in; (časově) til; ~ Paříže 

a Paris; chodit ~ školy ear al scola; jít do kina ear 

ad-in kino; jít ~ postele ear al lette, metter se in lette; 

od rána ~ večera de matine til véspere; ~ toho mi nic

není to ne concerne me 

doba (údobí, éra) era, epoca, témpor, periode; (roční) seson; 

od té -y co desde quande; ~ bronzová epoca de bronze; 

~ kamenná epoca de petre; ~ kamenná mladší / 

střední / starší / pozdní geol. epoca neolític / mesolític / 

paleolític / eneolític; ~ ledová epoca n. periode glacial; 

pracovní ~ labor-témpor; ~ železná epoca de ferre 

dobí/ječ, -ječka (~ baterie) chargeator; -jet v. dobít 

dobír/at reciver li reste (de); -at si (koho) burlar se de, mocar 

se pri; -ka rimborsa(ment); na -u contra rimborsa 

dobít (koho) dar un final colpe, mortar; (baterii) chargear 

dobový conform al spíritu del témpor; (současný) actual 

dobrá! bon!; -cký boncordiosi; -k bon hom 

dobro lu bon; -činnost beneficentie, charitá; -činný beneficent, 

charitosi; (skutek) beneficiosi, charitativ; -diní 

beneficie, bon action; -dinec benefator; -druh aventurero; 

-družný aventurosi; -družství aventura; -pis credite; 

-srdečný boncordiosi; -řečit (komu) benedir; -ta 

bonitá, benevolentie; (lahůdka) delicatesse; -tivý bon, 

clement, benevolent; (laskavý) afábil; -volník voluntario; 

-volný voluntari, spontan; -zdání expertise-raport 

dobrý bon; (příznivý) favorábil; dost ~ sat bon 

dobře bon(men); (v pořádku) in órdine; měj(te) se ~! 

standa bon! 

dobýt (území) conquestar, ocupar; (nezávislost) obtener 

dobyt/če bove, brute; -ek bovallia, boves, brutes, pecude; 

jatečný ~ animales a buchar; -kář elevator de bovallia; 

-kářství elevation de bovallia 

dobývat conquestar; (rudu) explotar; (získat) aquisiter, ganiar; 

(útokem) prender n. conquestar per assalte n. atacca 

docela (úplně) tot(al)men, complet(men) 

dočasný temporari; (prozatímní) interimari, provisori 

dočkat se atender n. expectar til ...; viver til ...; atinger 

(grand etá); nemoci se ~ čeho expectar con ínpatientie 

dodat obch. liverar, furnir; (přidat) addir; -ečně quam suplement, 

additionalmen; (časově) plu tard, in posteriori témpor, 

posteriorimen; -ečný additional, suplementari; (pozdější) 

posteriori; -ek (doplnění) addition, complement, suplement; 

(knihy, spisu) anexe; (zákona) apéndice; (v dopise) 

pos-scrite, zkr. P.S.; -kový (dodatečný) additional, 

suplementari; -á platba payament posteriori 

dodávat v. dodat 

dodavatel liverator, furnitor 

dodávk/a (zboží) liveration, furnition; -ový vůz furgon 

doděl/at (dovést ke konci) acompleer; (skončit) finir, terminar; 

(zemřít) morir, expirar; -ávat (umírat) agoniar 

dodnes til hodíe 

dodrž/et, -ovat (pravidla) observar; (slovo) tener (li parol) 

doga mastino 

dogma dogma; prohlásit za ~ = -tizovat dogmatisar; 

-tický dogmátic; -tik dogmático; -tismus dogmatisme 

dohad conjectura; -ovat se conjecter, suposir, specular; 

(o) discusser (alquó); (vyjednávat) negociar 

dohánět v. dohnat 

dohas/ínat, -nout extincter se 

dohazova/č (inter)mediator; (makléř) curtagero; (kuplíř) 

copulero; -t (zprostředkovat) (inter)mediar 

dohl/ed (zraku) distantie visual; (dozor) supervision, 

control, inspection; -édnout (na koho) cuidar (pri) 

dohlížet v. dozírat 

dohnat (koho) rejun(c)ter se con, atinger; (zameškané) recu-

perar; (koho k čemu) pussar; (vyrovnat se) egalar se 

dohoda interconsentiment; polit. pacte, (dílčí) contracte; 

(souhlas) acorde; (tichá) coniventie; (tajná úmluva) colusion 

dohodit (kam) jettar til; (zprostředkovat) (inter)mediar 

dohodnout se acordar, conventer, entender se, interconsentir 

(pri) 

dohola: ostříhat ~ tonder ras 

dohonit v. dohnat 

dohoř/et, -ívat extincter se; (svíčka) consumar se 

dohotovit acompleer, finir, terminar 

dohromady jun(c)t; (úhrnem) in summa, in tot 

docház/et (kam) frequentar, visitar (regularimen); (zásoby) 

diminuer; -ka frequentation 

dochodit (školu) terminar, finir, har passat 

dochovat (zachovat) preservar 

dochviln/ost punctualitá; -ý punctual, exact, precis 

dojem impression; (účinek) efecte; udělat na koho ~ 

impressionar; -ný emoent, emotionant, impressionant 

dojetí emotion 

dojímat v. dojmout 

dojit melcar; (dávat mléko) lactar 

dojít (kam) pervenir, arivar (a); (přijít) arivar, venir, advenir; 

(pro) ear n. venir por; jak k tomu došlo? quam it ha ocurret?; 

k tomu muselo ~ it ne posset esser altrimen 

dojíždět vehicular, viagear, ear n. vader (in auto etc.) chascun 

die n. regularimen (a) 

dojmo/ut emotionar; -vý emotional 

dok dock [dok]; -ař dockero [dokero] 

dok/ázat, -azovat (pravdu) pruvar; (názorně) demonstrar; 

presentar argumentes, argumentar; -azatelný pruvábil, 

demonstrábil 

dokl/ad document; (potvrzení) certificate; (důkaz) pruva, 

argument; -ádat v. doložit 

dokola círcum; mluvit stále ~ repetir sempre li sam cose 

dokon/alost perfection; (výtečnost) excellentie; -alý perfect, 

ideal; -at (dovést ke konci) acompleer; (skončit) finir, 

terminar; (zemřít) morir, expirar; -ávat (umírat) agoniar; 

-avost gram. perfectivitá; -avý gram. perfectiv 

dokon/ce mem; -čit, -čovat ducter al fine, finir, terminar; 

(dovést ke konci) acompleer 

dokořán totmen apert 

doktor (čeho) doctor (de n. in); (lékař) médico; čestný ~ 

doctor honoris causa; ~ filozofie, medicíny, práv, věd 

doctor in filosofie, in medicina, in jure, in scienties; -and 

doctorand; -át doctoratu; udělit ~ (komu) doctorar; 

-ka doctoressa; -ský (titul) de doctor, doctoral 

doktr/ína doctrine; -inář doctrinario; -inářský doctrinari; 

-inářství doctrinarisme 

dokud til u, til que, tam long quam, in quant; ~ (něco) netil 

quande (alquó) va 

dolar dóllar; -ový (bankovka) de (un) dóllar; (oblast) del d. 

dole infra, in bass 

doléhat (těsně zapadat) adherer bon; (na koho) tormentar, 

opresser; (pojit se) jun(c)ter se 

dol/et (letadla) rádius de action; -etět, -étnout venir n. arivar 

volante, atinger per vola; (zvuk) atinger 

dol/eva a lévul; -évat v. dolít 

doléz/at (být dotěrný) molestar, importunar, intruder; -avý 

molestant, importun, intrusiv; -t (kam) venir (con pena) 

dolí(če)k fossette, cavette; (ve tváři) cavette; (po neštovicích) 

marca de variol, variol-marca

dolina (nížina) bass-terren; planura; (údolí) valley 

dolít plenar (un vase); (doplnit) replenar 

dolomit geol. dolomit 

dolovat minar, explotar un miniera 

dolož/it (důkazy) documentar; (k dopisu) adjun(c)ter; -ka 

addition, cláusul 

dolů a bass, ad infra 

dóm catedrale 

doma in hem 

domác/í (šaty) hemal; (zvíře) doméstic; (obchod, trh) intern; 

(výrobek) national; (vězení) domiciliari; (obyvatelé) del país; 

(původní v dané oblasti) indigen, autochton; (pán) mastro, 

patron, proprietario; -ký hemal, doméstic (i průmysl); 

(atmosféra) hematri; (neformální) familiari; (útulný) comod, 

comfortábil; -nost menage; vést ~ menagear 

domáhat se (čeho) demandar, postular 

dom(eč)ek domette 

doména domene 

domin/anta dominante; -antní dominant; -ium dominia; 

-o dominó; -ovat dominar (il dómina) 

domkář v. chalupník 

doml/ouvat (kárat) admonir, reprimandar; -ouvat se (jednat o) 

negociar, discusser (pri); (dorozumívat se) intercomunicar; 

v. též -uvit se; -uva (dohoda) acorde; (výtka) admonition; 

-uvit finir (li discurse); nech mě ~! lassa me finir!; -uvit 

se (s kým o čem) intender se; -uvit si (schůzku) fixar 

domn/ělý (předpokládaný) suposit, hipotétic; práv. putativ; 

(vymyšlený) fictiv, imaginari; fyz. virtual; -ěnka suposition, 

conjection, hipotese; -ívat se opiner, suposir, conjecter 

domobrana milicie local n. territorial, "landsturm" 

domoci se (čeho) atinger, obtener, ganiar 

domorod/ec indigene, autochtone, aborígene, habitante 

primitiv, native; -ý indigen, autochton, nativ 

domov hem; (bydliště) domicilie, residentie; (domovina, vlast) 

país natal, patria; -em (v) domiciliat (in); -ní (prohlídka) 

(perquisition) domiciliari; -ník dom-administrator; -ský 

nativ; -á obec domicilie nativ 

domů a hem; (do vlasti) al patria 

domyslit pensar til fine; (do důsledků) calcular (con li tot 

consequenties); ~ si deducter, concluder, (uhádnout) 

adivinar 

domýšl/et se conjecter, presumpter, suposir; -ivec presumptoso, 

vanitoso; -ivost presumption; (drzá) arogantie, 

insolentie; -ivý presumptiosi; (drze) arogant, insolent; 

(pyšný) fier, orgolliosi, vanitosi; (nadutý) inflat 

Don Quijote Don Quixote 

donaš/eč informator, denunciator; -ečství denunciation 

donáš/et aportar; (mléko, noviny) portar; (zprávy, klepy) raportar, 

referer; (udání) denunciar; -ka livera/ntie, -tion 

donekonečna ad infinítum, sin fine 

donést (tam) portar; (přinést) aportar 

donchuán donjuan; -ský donjuanesc 

donkichot/iáda, -ismus quixoteríe, quixotisme; -ský quixótic 

donu/cení fortiation; (tlak) pression; -covací coerciv; ~ 

pracovna penitentiaria; -covat, -nutit v. nutit 

doobjedn(áv)at far un additional comende 

doopravdy vermen, realmen, in facte 

dopad (předmětu) cade, cadida; fyz. incidentie; (vliv, následek) 

influentie, consequentie; -(áv)at (na nohu) claudicar; -ení 

(zločince) captura, -nout (jak) sucessar (bon, mal); (koho) 

capter

dop/al (vztek) colere; -álit (se) iritar (se) 

dopis lettre, bibl.. epístul; -nice post-carte; -ování corespondentie; 

-ovatel corespondente; -ovat si coresponder 

doplatek payament suplementari n. completativ 

dopl/něk complement (i gram.); (dodatek) addition, suplement; 

(příloha) anexe; (knihy, zákona) apéndice; módní ~ 

accessorie (de moda); -nit, -ňovat (učinit úplným) completar; 

(přidat) addir; (nahradit spotřebované) plenar; (dovršit) 

acompleer; -ňkový complementari (i barvy); (přídavný) additional; 

(dodatkový) suplementari; -ňovací (volby, zkouška) 

suplemental, suplementari; -ňující complementari 

dopodrobna detalliatmen 

dopoledn/e matine, premidí, antemidí (zkr am.); -í matinal 

doporuč/ení recomandation; -eníhodný recomandábil; 

-ený (dopis) registrat (lettre); -it recomandar 

dopos/avad, -ud v. dosud 

dopouštět (se) v. dopustit (se) 

doprava (směr) a dextre 

doprav/a (osob, zboží) transport(ation); (balíků, poštou) expedition; 

(dopravní ruch) tráfic; -ák transportator; -ce 

expeditor; (povozník) carrero; -it, -ovat transportar; 

(poštou) expedir; -né precie de transport; -ní (prostředky) 

de transport; (policista, špička) de tráfic; -ník transportator 

doprošov/ání suplication; -at se suplicar; (snažně) implorar 

doprov/ázet acompaniar; (vězně) escortar; (loď) convoyar; 

-od acompaniament; (družina) suita; (ozbrojený) escorte; 

(a ochranný) convoy; -odit v. -ázet; -odný = průvodní 

dopředu (vpřed) ad-avan; (předem) anticipatmen, in ante 

dopu/stit admisser; (výslovně svolit) permisser; -stit se (čeho) 

cometter; -štění (pohroma) misere, calamitá; (bouřka) 

tempeste; boží ~ confusion de mill diábolos; to bylo 

boží ~ to esset un ver desastre 

dor/azit, -ážet (kam) arivar, venir; (koho) dar un final colpe, 

mortar 

dorost yun generation; -enec sport. junior; -enecký juniordorozum/ění 

(inter)comprension; -ět se, -ívat se far se 

comprender, intercomprender se, (inter)comunicar; 

-ívání se (inter)comunication 

dort torte 

doruč/it, -ovat inmanuar, liverar; -ovatel postmann, letrero 

dorůst(at) adultijar, crescer; přen. maturar 

dosah (s představou kruhu) range; (význam) signification 

dosáhnout atinger, obtener 

dosavad v. dosud; -ní fat, obtenet etc. til nu 

dosažiteln/ost accessibilitá; -ý accessíbil, obteníbil 

doslech (co se povídá, řeči) fama, rumore; -nout se audir, 

aprender, esser informat pri; vím to jenom z -u yo save 

to solmen per rumore 

dosl/oužit, -uhovat finir su servicie 

doslov epilog, postscrite; -a, -ně litteralmen, textualmen, 

parol pos parol; -ný (překlad) litteral; (citát) textual 

dospě/lost maturitá; (pohlavní) pubertá; -lý adult, matur, 

plen-crescent; (pohlavně) púber; (plnoletý) majori; práv. in 

jurídic etá; -t (kam) venir, arivar (a); ~ k závěru venir al 

conclusion; (stát se dospělým) devenir adult, devenir matur 

dospíva/jící adolescent; (pohlavně) púber; -t v. dospět 

dost sat, suficent(men); ~ ! sufice!, basta!, stopp!; ~ dobrý 

sat bon; -ačit, -ačovat suficer; -ačující suficent; (uspokojující) 

satisfant 

dost/at reciver, obtener; -at se (kam) pervenir, arivar (a); 

-át: ~ slovu tener su parol; ~ slibu satisfar li promesse;

-atečný v. -ačující; -atek (hojnost) abundantie 

dostav/ba completation; -eníčko rendevú, incontra; hud. 

serenade; -ět, -ovat finir, completar (li construction); 

-it se presentar se, (ad)venir, aparir; -ník diligence 

dosti v. dost 

dostih/nout, -ovat (koho, co) atinger; (dopadnout) capter; 

-ová dráha hipodrom, turf; -y currida (de cavalles) 

dostřed/ivost fortie centripetal; -ivý centripetal; -ný 

central (pressura) 

dostřel tir-distantie; mimo ~ préter tir-distantie, ínatingibil 

dostupn/ost accessibilitá; -ý (hora, cena) accessíbil;(čím 

lze disponovat) disponíbil; (k dostání) obteníbil 

dosud til nu, til hodíe, til presente; až ~ ancor (nu), til nu 

dosvědč/it, -ovat atestar, confirmar; (přísahou) testimoniar 

dosyta suficentmen, plenmen, til satietá 

došek pallie; pokrýt došky tegmentar per pallie, inpalliar 

dotace dotation, subvention 

dot/az question; (v parlamentě) interpelation; -ázat se, 

-azovat se informar se; (koho) questionar; (i při výslechu) 

interrogar; (ve sněmovně) interpelar; ~ na radu consultar; 

-azník questionárium; -azovatel interrogator; (ve sněmovně) 

interpelator 

dotčený (zmíněný) mentionat; (citově) ofendet, afectet 

dotek v. dotyk 

dotěr/a importuno; -avost, -nost importunitá, molestie, 

impertinentie; -avý, -ný importun, intrusiv, impertinent, 

molestant, obtrusiv 

dotír/ání molestie; -at (na koho) importunar; (obtěžovat) 

molestar; (vnucovat) obtruder; (vnucovat se) intruder se 

dotknout se (čeho) tuchar; (zmínit se) mentionar; (citově) 

emoer, emotionar; (urazit) ofender 

dotlouci (o srdci) cessar batter 

dotovat dotar, subventionar 

dot/yčný concernet, mentionat, in question; -yk tucha, 

tuchament; tech. contacte, -ýkat se (čeho) tuchar; tech. 

contacter; (hraničit) limitar (con); (zmiňovat se) mentionar 

douč/it, -ovat dar extra n. privat leciones 

doufat esperar 

doupě = brloh 

douš/ek trinca, gurgulade; -ka pos-scrite 

dout sufflar; -nák (knot) meche; -nat arder (sin flamme), 

subbrular, brulettar; -ník cigarre 

dovád/ění bruiosi lude; -ět (skotačit) bruir, petular, tumultuar; 

-ivý petulant, tro vivaci 

dovážet v. dovézt 

dovědět se aprender, esser informat, obtener saventie, audir 

dovedn/ost habilitá; -ý hábil, alert 

dovést (kam) ducter, conducter; (doprovodit) acompaniar, 

guidar; (umět) saver, esser capábil 

dovětek pos-scrite; práv. codicille 

dovézt (kam) transportar; (odkud) aportar; (z ciziny) importar 

dovléci (co kam) trenar, tirar, traer 

dovnitř ad intern, ad-in, al interiore; pojďte ~ ! ples intrar! 

dovolávat se (čeho, přivolat na podporu) invocar; (koho) referer 

se a; (uvedením jména) citar; (ke komu) apellar a 

dovol/ená vacantie(s); (voj., zdravotní) congedie; -enec soldate 

in congedie; (krátká, i voj.) permission; -ení permission; 

(úřední) licentie, autorisation; -enka voj. permission; 

-ený permisset; (normou) admissíbil, tolerat; (drzý) 

insolent; -it, -ovat (připustit) admisser; (výslovně) permis- 

ser; (úředně povolit) conceder; (umožňovat) possibilisar;

(opravňovat) autorisar; (shovívat) indulger; (nechat) lassar; 

(strpět) suffrer; (shovívavě posuzovat) tolerar; -it se, -ovat se 

petir permission; -it si, -ovat si (odvážně zkusit) audaciar, 

riscar; (z domýšlivosti) arogar se; (dopřát si) haver li medies; 

(vůči komu) prender li libertá, esser impertinent 

dovoz transport; (z ciziny) import(ation); -ce importator; 

(dopravce) transportator, expeditor 

dovozovat deducter; (původ) derivar; (činit závěr) concluder 

dovr/šit, -ovat (věk) atinger; (splněním účelu) acompleer; 

("korunovat") coronar; (učinit úplným) completar 

dóza dosa, bux 

dozadu (zpět) (a) retro 

doze med, (dávka) dose 

dozírat (nač) supervigilar; (úředně) inspecter, controlar 

dozn/ání confession; -at confesser, aconosser 

dozní(va)t perdir se, extincter se, desaparir 

dozor supervision, inspection, control; -ce (úřední) inspector; 

(vězeňský) gardator 

dozrá(va)t maturar 

dozvědět se v. dovědět se 

dozvuk ecó, resonantie 

dožínky recolt-festa 

dož/ít, -vat morir; ~ se (čeho) viver til; -ivotní vive-durant, 

perpetui; ~ důchod renta vital n. perpetui n. vive-durant 

dráb hist. sbirro 

dragoun dragon 

dráha (cesta) via, rute; (železnice) ferrovía; (pouliční) tramvía; 

(lanová) funiculare; (střely) trajectorie; astr. órbite; (závodní) 

piste; (automob.) autodrom; (dostihová) hipodrom; (cyklistická) 

velodrom; (životní) cariera; Mléčná ~ astr. via galáctic, 

galaxe 

draho/cennost preciositá; -cenný preciosi, de grand valore; 

-kam lápide preciosi; (broušený a řezaný) gemme 

drahý (o ceně) car, custosi; (kov, kámen) preciosi; (nákladný) 

expensiv; (milý) car, amat; být ~ custar mult 

drachma drachma 

drak dracon; (hračka) dracon volant 

drama (lidské) tragedie; div. drama; -tický dramátic; -ičnost 

dramaticitá; -tik autor dramátic n. teatral; -tizace 

dramatisation, adaptation teatral; -tizovat dramatisar 

(i přen.), adaptar por li scene; -turg director artístic, 

dramaturgo; -turgie dramaturgie 

drancov/at pilliar, raubar; (nájezdy) marodar; -ník marodero 

dranžírova/cí: ~ nůž decupa-cultell; -t (krájet na porce) 

(de)cupar, partir, portionar, tranchar 

dráp griffe, úngul 

drapák (stroj) excavator 

drápa/nec (škrábanec) gratte; -nice, -nina scriachatura; -t 

(do, na) grattar; (drápem) griffar; (psát) scriachar; -t se 

(kam) grimpar (sur) 

drapérie draperíe 

drapnout (koho) capter 

drápnout v. drápat 

drása/t (roz-) (dis)lacerar; -vý dislacerant li cordie 

dras/eln(at)ý potássic; -lík chem. kálium; -lo potasse 

drastický drástic 

drát metall-fil, ferrofil; (kola) radion; -ěnka (do postele) 

rete del lette; (na nádobí) scurette; -ěný de metall-fil; 

(pletivo) metállic; -á košile mallie-curasse 

drát (rozedrat) (dis)lacerar; (nošením) perusar, consumar; 

(peří) desbarbar; ~ se (kam) presser se

drav/čí rapaci, predatori; -ec animale savagi, bestie n. 

avie raptori n. predatori; -ost rapacitá; -ý rapaci, feroci; 

(řeka) rapid, impetuosi, torrentosi 

dražba auction, públic vendida 

Drážďany Dresden 

drážd/ění excitation; (silnější) iritation; (k čemu) incitation, 

stimulation; -icí excitativ, stimulant; -it excitar, iritar; 

(podněcovat) incitar, stimular; (rozčilovat) excitar; (štvát) 

provocar; -ivý iritábil; (člověk též) excitábil; (jídlo) picant 

dražé dragé 

dražit auctionar, vendir in auction; -el auctionator 

drážk/a cannel, cannelura; -ovat cannelurar 

drb hovor. linguardage; -árna linguard-centrale; -at (po- 

mlouvat) linguardar; -at se grattar se; -na linguarda 

drc/at, -nout (vůz) sucusser; (koho) pussar (per li cap) 

drdol capill-node 

drén med. drenage 

drenáž drenage; -ka dren-tube; -ovat drenar 

dres sport. costume de sport 

drez/ína dresine; -írovat dresser; -ura dressura 

drhnout (podlahu, nádobí) scurar; (kartáčem) lav-brossar; 

(škrabat) scrappar; (třít o sebe) fricter; (otírat se) frottar 

driblovat sport. dribblar 

dril dressura, drill, exercida 

drknout v. drcnout 

drkotat (vůz) sucusser; (zuby) claccar 

drmol/ení balbutiation; -it (koktat) balbutiar 

drn pezze de gazon; být pod -em reposar in li tombe; 

-cat v. drkotat; -čet (okno) cliquettar; (zvonek) tintinar; 

-kat (na klavír) tintinar; (na kytaru) pluccar 

drob/e(če)k pezzette; (chleba) crumel(un); -et un pezze; 

(trochu) un poc; ani ~ ni un pezze; -ty vědomostí conossenties 

superficial; -it crumelar, pezzetar; (roz-) 

friar; -ivost friabilitá; -ivý friábil; -kovitý crumelosi; -né 

micri moné, monetes; -nohled microscop; -nohledný 

microscópic; -nokresba, -nomalba miniatura; -nost 

(podrobnost) detallie; (maličkost) bagatelle; -ný litt, micri, 

minuciosi, detalliat; (nepatrný) mínim; (nemající váhu) 

ínsignificant, bagatéllic, trivial; (bezcenný) sin valore; 

-á buržoazie micri borgesie; -ý obchod comercie in 

detallie; -ý rolník micri paisano; -y carnallia, tripes 

drog/a drogue; -érie droguería; -ista droguist 

drolit triturar; (na prach) pulverisar; (na zrnka) granular 

dromedár dromedare 

drozd zool. turdo 

droždí leven 

drožk/a fiacre; -ář fiacrero 

drsný (ne hladký) aspri, ráspic; (hlas) rauc; (v chování) rud, 

brusqui, brutal, ínpolit; (o počasí, podnebí) ínclement 

dršťk/a (čumák) musel; dát komu přes -u rupter li musel 

a; -ová sup de tripes; -y kuch. (stomac-)tripes 

dr/ť fragmentallia; (dřevěná) segallia; (jemná, posypová) 

gravie; (kamenná) roccallia; (rostlinná) pulpe; -tič, -tidlo 

triturator; -tiny (piliny) segallia; -tit aplastar, dispezzar, 

pezzetttar; (rozmělnit) pistar, triturar; (v zubech) molar; 

(na prach) pulverisar; -tivý aplastant 

drůbež cort-avies, volallia, aviallia, gallines; -árna gallinería; 

-ář avicultor; -í (polévka) de gallina; -nictví gallinicultura, 

avicultura; -ník gallinero 

drůbky tripes, cupages (del ganse) 

druh sorte; specie (i bot., zool.); (literární) genre; (třída, sku-

pina, typ) classe, categorie, tip; (přítel) camarado, compane, 

companion; (společník) associato, socio; (ve společné domácnosti) 

convivente; (podílník, spoluhráč) partenero; ~ druha 

unaltru; ~ zboží artícul 

druh/dy unvez, unquande; -ohory geol. epoca mesozóic; 

-opis duplicate, copie; -orozený secund-nascet; -ořadý 

(podřadný) inferiori, de secund classe; -otný secundari; 

-ový genéric; -ý duésim, secund; (jiný) altri; (příští) próxim, 

sequent; -á odmocnina duésim rádica; na -ou mat. in 

duésim (potentie); po -é (ye) li duésim vez; z -é ruky de 

secund manu; za -é duésim(men), secundo 

drúza min. druse 

druž/ba (přátelství) amicie, amicitá; (svatebčan) sponsario; 

(měst) jumelage; -ice satellite; -ička sponsaria; -ina 

companie; (doprovodná) suita; (ozbrojená) escorte; -it se 

jumelar se; -ka compana, socia; (ve společné domácnosti) 

convivente; -nost sociabilitá; -ný sociábil; -stevní cooperativ; 

-stevnictví cooperativisme; -stevník cooperativist, 

membre de cooperative; -stvo cooperative, societé 

cooperativ; sport. equip, team; stavební bytové ~ cooperative 

de construction de habitamentes 

drvoštěp lignero, abattero (de árbores) 

drz/ost impertinentie, insolentie; -ý impertinent, insolent 

drž/adlo (rukojeť) manuette, tenette; (ucho nádoby) anse; 

-átko (pera) porta-plum, plumiero; (cigarety) porta-cigarre, 

cigarriero; -ava polit. possession, colonia, territoria; přen. 

dominia; -ba possession; -ební possessori; -et (v ruce) 

tener; (mít v majetku) haver, posseder; (zadržovat) detener, 

retener, refusar transdar; (chovat) elevar; (zachovávat) mantener; 

-et se (hájit pozici) resister; (pravidel) observar, sequer 

(li régules) 

drž/grešle avaron; -itel tenente; (majitel) possessor; 

(vlastník) proprietario 

dřeň (kostní) medulle; (rostl., zubu) pulpe; -ový meduallari 

dřep genuflexion, hocca; udělat ~ flexer li genús; -ět 

hoccar; (sedět na bobku) seder sur calcanes; (nevycházet) 

restar (sempre) in dom n. in hem, intern etc.; -nout (si) 

hoccar (se) 

dřepčík zool. áltica 

dřev/ák ligne-sapate; -ař (drvoštěp) lignero, abattero (de 

árbores); (obchodník) ligne-mercante; -ařit abatter árbores; 

-ařský (průmysl) del ligne; -ěnět (údy) devenir rigid, 

rigidar se; -ěný lignin, ex ligne; (toporný) rigid, ínflexibil; 

-ina plante lignosi, lignine; -itý lignatri; (vlna) de ligne; 

(alkohol) metilat; -natět lignificar se; -natost lignositá; 

-natý lignosi; (vláknitý) fibrosi; -ník ligniere, splintiere, 

remise de ligne 

dřevo ligne; (peníze) na ~ in contante; -cement plástic 

ligne; -kaz ligne-verme; -morka planc-fungo; -rubec 

abattero (de árbores); -ryt lignogravura; -rytec xilograf; 

-rytecký xilográfic; -rytectví xilografie; -řezba sculptura 

in ligne; -řezbář sculptor in ligne 

dřez cuve (por lavar vases) 

dříč assidui laborator, quasi-sclave 

dřík (kmen, trup) trunc 

dřím/at dorm/ettar, -illar, somnoler; -ota dormette, somniacie 

dřina penosi labor; (námaha) pena, strapacie 

dřít (odírat) frotar, fricter; (odřít) raspar, scrappar; (o botě) 

raspar; ~ se laborar penosimen (quam un negro) 

dřív(e) (časněji) plu bentost; (spíše) plu tost; co nej- max 

bentost possíbil; ~ nebo později tost o tard; (kdysi)

antey, in anteyan témpor; (napřed) in ante, in avanse, 

anticipatmen; ~ než ante que; -ějšek témpor passat; 

-ější anteyan, anteriori; (předešlý) precedent; (vzdálený 

v čase) antecedent; (pozdní) tard; (zaniklý) morit; (patřící 

jiné době) ancian, antiqui, old; (bývalý) passat; (ministr) 

ex-(ministre) 

dříví ligne; nosit ~ do lesa portar aqua al mare 

dub bot. querco; -ěnka bot. gall; -en april; -nový april-, 

de april; -ový de querco, quercin 

dud/ák cornamus(-lud)ero; -ek zool. upupa; -lík tette 

artificial; (na láhvi) sucette, sucuore; -y cornamuse; 

hrát na -y luder n. sifflar li cornamuse 

duel duell; -ant duellante 

duet hud. duett; -ista duettist; -o v. duo 

duh/a arc in ciel, ciel-arc, íris; -ovka anat. íris 

duch (přízrak) fantoma, spirite; (zjevení) aparition; (duševní 

stránka) spíritu; (mysl) mente; (zlý) demon, mal spirite; 

(vtipný) esprite; (génius) genie; D- svatý círk. Sant Spíritu; 

dar ~a facultate intelectual n. mental; chudý ~em sin 

spíritu; vypustit ~a morir, deceder; -aplný espritosi, 

ingeniosi, genial; -apřítomnost presentie mental; -apřítomnost 

presentie mental; -apřítomný conservant li 

presentie mental; (pohotový) prompt, rapid; -ař spiritist 

duchna v. peřina 

důchod renta, pension; (odpočinek) retraida; (příjem) revenú; 

(snadný) prebende; (doživotní) renta vital; -ce pensionario 

duchov/enský clerical; -enstvo clero; -ní (duševní) spiritual; 

(církevní) eclesiástic, religiosi; (hudba) sacri; (kněz) 

clérico, prestro, sacerdote; -no, -nost spiritualitá; -ý 

spiritual, intelectual; (strašidelný) fantomatri 

dukát ducate 

důkaz pruva, argument 

důkladný profund, radical 

důl miniera; (uhelný) carboniera; (šachta) puteo (de mine); 

-čík tech. cavator; -ek (jamka) fossette; (oční) órbite, 

ócul-cave 

důležit/ost importantie; mít ~ importar; -ý important; 

(závažný) grav; to není -é to ne importa 

dům dom; (budova) edificie 

duma hist. (ruský sněm) duma 

dumat meditar 

duml/at sucar; -ík sucette 

dumping [dampink] obch. dumping 

duna (písečná) dune 

Dunaj Danubio; d-ský danubian 

duně/ní bruida, tónnere, tonnerada; -t bruir, tonnerar 

duo hud. duo, duett 

dupat frappar per pedes n. hufes, tramplar, ped-presser; 

(podpatky) talonar 

dupli/cita duplicitá; -kát duplicate 

dur, -ový hud. (stupnice, tónina, akord) major(i); C ~ 

C major(i), do major(i) 

dural(uminium) (slitina) duraluminie 

důra vulg. feminach, vacca 

důraz emfase; (přízvuk) accentu; sport. vigore, energie; 

-nost emfase, accentuation, energie, resolutesse; -ný 

emfátic, enérgic; (řeč) expressiv; (přízvuk) marcat 

durdit se budar 

duřet inflar se, crescer, tumer 

dusa/dlo ramm; -t (půdu) pistar; (kůň) frappar per hufes 

dus/ičnan chem. nitrate; -ičný nítric; kyselina -á acide

nítric; -ík nitrogen, azot; -íkatý nitrogenosi; (hnojivo) 

azotat; -it (u-, za-) sufocar; kuch. stovar; (plynem) asfixiar; 

(rdousit) stringular; (oheň) extincter; přen. (city, smích) 

retener; -it se přen. (kouřem, smíchy) sufocar se (de fum, 

de rise); -itan chem. nitrite; -ítko hud. surdine; -ivý 

(kašel) sufocant; (plyn) asfixiant 

důsled/ek consequentie; (výsledek, účin) resultate, efecte; 

v -u čeho in consequentie de; -ný consequent 

dusný sufocant; (tísnivý) opressiv; ~ plyn asfixiant gas 

důstoj/nický (hodnost, unifirma) de oficero; -nictvo oficeros; 

-ník oficero; -nost dignitá; (vysoká) majestá; (titul) 

Vor Reverentie; -ný (chování) digni, decent; (vážný) seriosi; 

(ctihodný) respectábil, venerábil; (kněžský titul) reverend 

(patre); (v oslovení) reverendíssim 

duš/e ánim(a); odb. psiche; (člověk) hom, person, habitante; 

(pneumatiky) tube pneumátic; (měchýř) vesíca 

dušen/í sufocation, asfixie; kuch. stovage; -ý sufocat; 

(hlas) atenuat; (zvuk) surdinat; kuch. stovat 

duš/evní odb. psíchic; (choroba) mental; (práce) intelectual; 

(útěcha, život) spiritual; (klid) del ánim; ~ majetek proprietá 

spiritual; -evno spiritualitá, munde spiritual; D-ičky 

Die del mortes 

dušn/ost med. astma; -ý astmátic 

dušovat se v. přísahat 

dutina anat. cavitá; (jeskynní n. anat.) caverne, (umělá) incavatura; 

ústní ~ cavitá boccal 

důtk/a admonition; (ostrá) reprimande; -livý enérgic, 

insistent; -y flagelle; mrskat -ami flagellar 

dutý cavi; (hlas, kašel) cavernosi; (míra) de capacitá 

důvě/ra fide (i v budoucnost); (v koho) confidentie; obch. 

credite; hodný -y digni de fide; v (plné) -ře plen de 

fide; -rník confidente; (přítel) íntim amíco, íntimo; 

-rnost intimitá, familiaritá; (sdělení) confidentialitá; 

-rný (důvěrně známý) familiari; (přátelství, styk) íntim; 

(dopis) personal; (tajný) confidential, secret; -ryhodnost 

fidibilitá; (v obsahu) credibilitá; -ryhodný fidíbil, digni 

de fide; (pramen) credíbil; -řivec crédulo; -řivost (přílišná) 

credulitá; (optimismus) optimisme; -řivý (příliš) credaci, 

crédul; (snadno oklamatelný) (facilmen) dupábil; 

(optimistický) optimístic; -řovat (komu, čemu) fider (a), creder 

(a alquí), haver fide in; -řovat si haver fide in se self 

důvod rason; (pohnutka) motive; (příčina) cause; (logický) 

argument; bez -u sin cause, sin motive; -nost validitá; 

-ný valid, fundat, motivat; -ový (věta) causal 

důvtip, -nost ingeniositá, sagacitá, perspicacitá; -ný 

ingeniosi, sagaci, perspicaci 

duž/ina (sudu) doga; -(n)ina (ovoce) pulpe, carne; -natý 

pulposi, carnosi 

dva du; -cátý duantésim; -cet duant; -cetiletý de duant 

annus; -cetina un duantésim; -krát du vez(es); -náct 

decidu; -nácterník anat. duodene; -nácterníkový duodenal; 

-náctina un deciduésim; -náctý deciduésim 

dvě v. dva 

dveř/e porta; posuvné ~ tir-porta; -ník portario 

dvojak/ost (faleš) perfidie; (významu) ambiquitá, equivocitá; 

-ý (falešný) perfid; (smysl) ambiqui, equivoc 

dvoj/barevný bicolori; -boj sport. diatlon; -če gemelle; -číslo 

dúplic numeró; -členný de du membres; -dílný de du 

partes n. tomes; -domý bot. bisexual; -fázový el. bifásic; 

-hlas duett; -hláska gram. diftong; -hlas(n)ý de du voces; 

-hlavý bicefal; ~ sval biceps

dvoj/í de du sortes; (účel) dúplic; -ice cuple, pare; -it v. 

rozdvojit; -itost duplicitá; -itý dúplic; -jazyčnost bilinguisme, 

-jazyčný bilingual, (scrit) in du lingues; -ka 

li (ciffre) du; žel. secund classe; -kolák pussa-carrette; 

-kolo tandem; -kov bimetalle; -kový inf. binari; -mocnina 

secund potentie; -mo in du exemplares; -mocnost 

bivalentie; -mocný bivalent; -násobit (z-) duplicar; -násobný 

dúplic; -ník duplicon, sosie; -nohý bipedi; 

-plošník biplane; -pohlavní hermafrodític, bisexual; 

-pólový bipolari; -sečný (meč) de du tranchantes; 

-smysl(nost) ambiguitá; -smyslný ambigui, con dúplic 

sense, equivoc; -spřeží atelage de du cavalles, pare de 

cavalles; -stěžník nave de du mastes; -strannost bilateralitá; 

-stranný bilateral; -strannost bilateralitá; -tečka 

cólon, dúplic punctu; -verší disticon; -uhličitan bicarbonate; 

-značný v. -smyslný; -zpěv duett; -ženství bigamie 

dvor/ana (assemblé-)hall; -ec (selský) farme; sport. corte; 

-ní de corte; ~ dáma dama, seniora de corte; ~ šašek 

buffon de corte; -nost cortesie, galanteríe, politesse; 

-ný cortesi, galant, polit 

dvoř/an cortesano; iron. cortesanesco; -anský cortesan; 

-enínský cortesanesc; -it se (komu) cortesar, presentar 

su homage (a) 

dvou- v. též dvoj- 

dvoudělož/né bot. dicotiledones; -ný dicotiledonosi 

dvou/denní de du dies; -dobý (takt) bitact; -komorový 

(sněmovna) bicameral; -kolý con du rotes; -letý (plán) 

biennal; (dítě) de du annus; -lůžkový (pokoj) con du lettes; 

-měsíční bimensual; (studium) bimestral; (věk) de du 

mensus; -místný de du locos; -motorový bimotori; -nohý 

bipedi; -nožec bipede; -patrový, -poschoďový de du etages; 

-řadý con du ranges; -slabičný bisillábic; -stý ducentésim; 

-svazkový de du vólumes; -takt (motor) bitacte; 

-válcový de du cilindres 

dvůr corte (reyal) 

dýh/a lignefolie, surlaminage; -ovat surlaminar 

dých/ací respiratori; -ání respiration; -at respirar, (in)halar; 

(zhluboka) aspirar; (vanout) sofflar; -atelný respirábil 

dychtit avidar, esser avid, desirar fortmen n. vivmen 

dýka puniale 

dým fum; -at (z dýmky, komín) fumar; -avý fumant; -ový 

(clona) de fum; -ka pipe; -kový (tabák) de pipe 

dynami/cký dinámic; přen. expansiv; -čnost, -ka dinámica; 

přen. dinamicitá; -smus dinamisme 

dynamit dinamite 

dynamo el. dinamo 

dynast/a soverano; -ický dinástic; -ie dinastie 

dýně bot. cucurbite; -ňová láhev calabasse 

dyslexie med. dislexie 

dyzentérie med. disenterie 

džbán cruche; (s vodou na omytí) aquiere; -ek (s víkem) cuf 

džber (vědro) sitell; (putna) tine 

džem confitura 

džentlmen gentleman, gentilhom, gentilmann 

džez jazz 

džin gin 

džín(s)y jeans 

džiu-džitsu sport. jiu-jitsu 

džud/ista sport. judoist; -o judo 

džungle jungle 

džunka nám. jonke

džus suc de fructe 

E 

e hud. E, mi 

eben eben 

edi/ce edition; -ční de edition; -ikt edicte; -tor editor 

Eduard Eduard 

efekt efecte; -ivní efectiv; (skutečný) real; -ivnost efectivitá; 

-ní de grand efecte; (budící pozornost) spectaculari 

egalizovat egalisar 

ego fil. ego; -centrický egocéntric; -centrismus egocentrisme; 

-ismus egoisme; -ista egoist; -istický egoístic 

Egypt Egiptia; e-olog egiptologo; e-ologie egiptologie; 

e-ský egiptian 

ech! eh! 

echo ecó 

Eiffelova věž, Eiffelovka li Turre de Eiffel 

ejhle! vi!, vide! 

eklekti/(ci)smus eclecticisme; -k ecléctico 

eklipse astr. eclipse 

eklipti/cký astr. eclíptic; -ka eclíptica 

ekloga lit. écloga 

ekolog ecologo; -ický ecológic; -ie ecologie 

ekonom (hospodář) econom; (odborník v ekonomii) economist; 

-ický económic; -ie, -ika economie 

ekrazit (trhavina) ecrasite 

ekumeni/cký círk. ecuménic; -smus ecumenisme 

Ekvádor Equador 

ekvipáž equipage, suita 

ekvivalen/ce equivalentie; -t equivalente; -tní equivalent 

ekzém med. eczema 

elaborát elaborate 

elán elan, entusiasme, fervore 

elasti/cký elástic; -čnost elasticitá 

eleg/ance elegantie; -án elegant mann, elegante, dandy; 

-antní elegant 

elegi/cký elégic; -e elegie 

elektr/árna centrale eléctric; -ický eléctric; -ifikace 

eletrification; -ifikovat electrificar; -ikář eléctrico; 

-izace electrisation; -izovat elctrisar 

elektro/da electrode; -léčba electroterapie; -lyt electrolite; 

-lytický electrolític; -lýza chem. electrolise; -magnetický 

elektromagnétic; -motor electromotor; -n electron; -nický 

electrónic; -nika electrónica 

elektřina electricitá 

element element; -ární elementari 

elév eleve 

elevátor elevator 

elf elf 

Eliáš bibl. Elía 

elimin/ace elimination; -ační eliminatori; -ovat eliminar 

elip/sa geom. elipse; -soid elipsoide; -sov(it)ý, -tický 

elíptic (i gram.) 

Eliška Elisabet 

elit/a elite; -ář elitario, elitist; -ářský elitari; -ářství 

elitisme; -ní de elite 

elixír elixire 

elize gram. elision 

elongace astr. elongation 

email esmalte; -ovat esmaltar; -ový de esmalte 

emancip/ace emancipation; -ovat (se) emancipar (se)

embargo embargo 

embéčko Škoda MB(-type) 

emboli/cký med. embólic; -e embolie 

embryo embrion; -logie embriologie; -nální embriónic 

ementál caseo de Emental 

emigr/ace emigration; -ační emigratori; -ant emigrante; 

-antský (tábor) de emigrantes; -ovat emigrar 

eminen/ce (titul římskokat. kardinálů) Eminentie; -tní eminent 

em/ír emir; -irát emiratu 

emi/sar, -sař emissario; -se emission; -tovat emisser 

emo/ce emotion; -cionální, -tivní emotional, emotiv 

empír (výtv. sloh) Empire-stil 

empiri/cký empíric; -smus empirisme; -sta empírist 

emu zool. emu 

emulz/e chem. emulsion; -ní emulsiv 

encyklopedi/cký enciclopédic; -e enciclopedie 

energ/etický energétic; -etik energético; -etika energética; 

-ický enérgic; -ie energie; (zdroj) (fonte) de energie 

entita fil. entitá; (bytost) ente 

epicentrum geol., fyz. epicentre 

epický épic 

epidemi/cký epidémic; -e epidemie 

epiderm zool., bot. epiderma 

epigon epigon 

epigram epigramm(a); -atický epigrammátic 

epik poet épic; -a poesie épic 

epikurej/ec epicuréo; -ský epicurean 

epilep/sie epilepsie; -tický epiléptic; -tik epiléptico 

epilog epilog 

epi/stolární epistolari; -štola epístul; -taf epitafie; -teton 

gram. epitete; -zoda episode; -zodický, -zodní episódic 

epizzotie (nakažl. onemoc. zvířat) epizootie 

epoch/a epoca; -ální epocal 

epo/pej, -s epopé, épos, poema épic 

éra era, epoca, periode 

erár (stát) state; -ní statal 

erb blason; -ovní heráldic; -ovnictví heráldica 

erekce erection 

ergo ergo, dunc 

ermitáž eremitage 

erodovat eroder 

erot/ický erótic; -ika, -ismus erotisme; (lyrika) poesie 

erótic; -oman erotoman/e, -iac, sexual maniac 

eroz/e erosion; -(iv)ní eroziv 

erud/ice erudition; -ovaný erudit, doct 

erup/ce eruption; -ční, -tivní eruptiv 

es hud. E bemoll, mi bemoll 

esej essaye; -ista essayist 

esence essentie 

esesá/cký del SS; -k SS-mann 

eskadr/a nám. escadre; -ona escadron 

eskal/ace escalation; -átor escalator; -ovat escalar 

eskamot/áž, -érství escamotage, jongleríe; -ér escamotero, 

jonglero, prestidigitator 

eskort/a escorte; -ovat escortar 

Eskymák eskimó 

eso ass 

esperant/ista esperantist; -o Esperanto; -ský esperántic 

est/ét estete; -etický estétic; -etika estética 

Eston/ec estoniano; -sko Estonia; e-ský estonian 

estráda (pódium) estrade, tribune; (zábavné pásmo) estrade

etapa etappe 

éter éter; -ický etéric 

eti/cký étic; -ka ética 

etiketa (pravidla chování) etiquette, ceremoniale; (nálepka) 

etiquette, afichette 

Etiop etíope; -ie Etiopia; e-ský etiópic, etiopian 

etn/ický (skupina) étnic; -ograf(-ický, -ie) etnograf(-ic, -ie) 

étos étos 

Etrusk hist. etrusco; e-ý etrusc 

etuda hud. étude; lit. studie 

etyl chem. etile; -alkohol alcohol etílic; -én chem. etilene 

etymolog etimologo; -ický etimológic; -ie etimologie 

eufemis/mus eufemisme; -tický eufemístic 

eufoni/cký eufónic, bellsonant; -e eufonie, bellsonantie 

eufori/cký eufóric; -e euforie 

eucharisti/cký eucarístic; -e eucaristie 

Euklid/es Euclid; e-ovský euclidian 

eunuch eunuc 

euroregion euroregion 

Eurovize Eurovision 

Eva Eva 

evaku/ace evacuation; -ovat evacuar 

evangel/ický evangélic; -ík protestante; -ium evangelie 

eviden/ce registre; -ční de registre; -tní evident 

evolu/ce evolution; -cionismus evolucionisme; -cionista 

evolucionist; -ční evolutional, evolutionari, de evolution 

evrgrín evergreen 

Evrop/a Europa; -an europano; e-anství, e-eismus europeisme; 

E-ská Unie li Europan Union 

examinátor examinator 

excel/ence excellentie; -entní excellent; -ovat exceller 

exemplá/rní exemplari, modéllic; -ř exemplare, copie 

exhibi/ce exhibition; (společná) performantie, spectácul; 

-cionismus exhibitionisme; -cionista exhibitionist; 

-ční de exhibition 

exhum/ace exhumation; -ovat exhumar 

exil exilie 

exist/ence existentie; -ovat exister 

exkluz/ivita, -ívnost exclusivitá; -ívní exclusiv 

exkomunik/ace círk. excomunion; -ovat excomunier 

exkre/ment excrement, fecallia; -t excretion 

exkurze excursion 

exlibris ex-libris 

exodus éxode; E- bibl. Éxode 

ex offo ex officio 

exorcis/mus exorcisme; -ta exorcist 

exoti/cký exótic; -čnost exoticitá; -smus exotisme 

expan/dovat expander; -ze expansion; -zívní expansiv 

exped/ice (výprava i výpravna) expedition; -iční de expedition; 

-ient expeditor; -ovat (vy-) expedir, inviar, misser 

experiment experiment; (zkouška) prova; -ace experimentation; 

-ální experimental; -átor experimentator; -ovat 

experimentar, far experimentes 

expert experte; -íza expertise; (zpráva) expertise-raport 

expli/citní explicit; -kativní explicativ 

exploat/ace explotation; -ační explotativ; -átor explotero; 

-ovat explotar 

explo/dovat exploder; -ze explosion; -zívní explosiv 

expon/át objecte exposit; -enciální mat. exponential; 

-ent mat. exponente; (zástupce) representante; -ovaný 

exposit; -ovat (vystavit čemu) též fot. exposir; (na nebez-

pečné místo) indangear; (vyslat) comisser, delegar; -ovat 

se (pro koho / v čem) intervenir 

export export(ation); -ér exportator; -ovat exportar 

expoz/é exposé; -ice (výstava) exposition; -itura filiale 

expres (vlak) express-tren; -ní express- 

expresionis/mus expressionisme; -ta expressionist 

expres/ivita, -ívnost expressivitá; -ívní expressiv 

exsud/ace med. exsudation; -át exsudate 

extatický extátic 

extáze extase 

extempore extémpore 

extenz/e extension; -ívní extensiv 

exter/iér exteriore; -itoriální extraterritorial; -ní (venkovní) 

exteriori; ~ student extern studiante 

extr/a (odděleně) apart, separat; (mimořádný) extraordinari, 

special; (jsoucí navíc) extra; -akce extraction; -akt extracte; 

-avagance extravagantie, excess; -avagantní 

extravagant; -ém extreme; -emismus extremisme; 

-emista extremist; -émní extrem; -overtní extrovert 

exulant exiliate 

Ezau bibl. Esáu 

Ezechiel bibl. Ezekiel 

Ezop lit. Esop 

F 

f hud. F, fa 

fábor rubande 

fabrika fábrica, usina 

fabul/ace fabulation; -ista fabulist; -ovat fabular 

fack/a faciata, guanciata, batte in facie; -ovat guanciar 

fáč bandage; -ovat bandagear 

fádní monoton, brun-grisi, ínatractiv 

fagot hud. fagotte, basson; -ista fagottist, bassonist 

fajáns fayance 

fajfka v. dýmka 

fakír fakir 

faksimile facsimilie 

fakt facte; -or factor; -ura factura; -urovat facturar 

fakulta facultá; -tivní facultativ 

falang/a polit. falange; -ista falangist 

falc plica 

fal/eš falsitá; -ešník fals n. perfid hom; -ešný fals, perfid; 

-šování falsification; -šovat falsar, falsificar; -zet hud. 

falsette; -zifikát falsificate; -zifikovat v. falšovat 

fáma fama, rumore 

famili/ární familiari; -arita familiaritá 

fan/atický fanátic; -atik fanático; -atismus fanatisme; 

-da hovor. sport-fervente; -dit (čemu) incoragear 

fanfára fanfare 

fanfarón fanfaron; -ství fanfaronada 

fanoušek v. fanda 

fant/asta fantasto, chimerist; -astický fantástic; (bohatství) 

fabulosi; -azie fantasie (i hud.); živá ~ imagination; -azijní 

fictiv, imaginari; -azírovat (blouznit) delirar; (snít) fantasiar, 

revar; -azmagórie fantasmagorie; -óm fantoma 

fara (dům) dom parocal; (farnost) parocia 

faraón faraon 

farář (katolický) paroco; (protestantský) pastor 

fárat descender in li mine, minear 

farm/a farme; slepičí ~ cultivatoria de gallines 

farma/ceut farmacist; -ceuický farmacéutic; -cie farma-

céutica, farmacie; -kolog farmacologo; -kologický 

farmacológic; -kologie farmacologie 

farmář farmero, farm-possessor 

farn/í parocial; -ík parociano; -ost parocia 

farizej fariséo; -ský fariséic 

fasáda fassade; (průčelí) faciade, fronte 

fasci/kl pacca, fasce (de documentes); -nace fascination; 

-novat fascinar; -nující fascinant 

faseta facette 

fašírka hachallia 

fašis/mus fascisme; -ta fascist; -tický fascístic 

fata morgána fata-morgana 

fat/alismus fatalisme; -alista fatalist; -ální fatal 

faul erra, errore 

fauna fauna 

faux pas [fó pa] erra, fals passu, mispassu 

favori/t favorite; -zovat favorisar 

fáze fase 

fazole bot. faseol 

fazón/a fasson; -ovat fassonar 

feder/ace federation; -ální federal; -ativní federativ 

fej(e)ton folieton; -ista folietonist; -ový folietonesc 

fekálie v. výkaly 

felčar hanl. medicastro 

femini/smus feminisme; -sta feminist; -zovat feminisar 

fena cana 

Féni/cie Fenicia; f-cký fenician 

fenig phennig, penny 

fénix (bájný pták) fénix 

fenol chem. fenol 

fenom/én fenómen; -enální fenomenal 

fenykl bot. fenícul 

fenyl chem. fenile 

fér honest, just, "fair" 

ferina (chytrák) astuto 

ferit ferrite; -ový ferrític 

ferman (úřední nařízení) decrete, órdon 

ferment ferment; -ace fermentation; -ovat fermentar 

fermež vernisse; -ovat (in)vernissar 

fes hud. F bemoll, fa bemoll 

festival festival (cinematográfic, musical) 

feš/ák elegante; -ný elegant, chic 

fetiš fetiche; (modla) idol; -ismus fetichisme 

feud/ál feude; -alismus feudalisme; -ální feudal 

fez fez; -árna fez-fábrica 

fiakr fiacre; -ista fiacrero 

fiala bot. gilliflor 

fiála stav. pinácul 

fial/ka bot. violette; -kový violetti; -ovět devenir púrpur; 

-ový malvi, malv-colori; (promodrale) púrpur; (fialkově) 

violetti; ~ hnus absolutmen desgustant 

fiasko fiasco, dessuccess, bancrotte, falliment 

fičet sibilar, sifflar 

Fidži Fidji 

fifty fifty esser quitt 

fígl tric, jongleríe 

figur/a (postava) figura; (tělesná postava) statura; -ace figuration; 

-alista (malíř) pictor figural; -ant figurante; 

(v divadle, filmu) comparse; -ativní figurativ; -ína figurine; 

-ka figurette; šachová ~ chac-figura; -ovat figurar; 

(jen ~) antefigurar

fík (plod) figue 

fikaný (lstivý) astut 

fik/ce fiction; -ční de fiction 

fíkov/ník figuiero; -ý figuefiktivní 

fictiv 

fíkus bot. cautchuc-árbor 

filantrop filantrop; -ický filantrópic; -ie filantropie; (o 

podnicích) charitá; -ismus filantropisme, charitá 

filateli/e filatelie, colection de postmarcas; -sta filatelist; 

-stický filatélic 

filc feltre; -ový feltrin 

filé kuch. filé, rybí ~ pisc despinat 

filek (v kartách) dama 

filharmoni/cký filharmónic; -e orchestre filharmónic; 

-k filharmónico, membre de orchestre filharmónic 

fili/ace afinitá, dependentie; -álka filiale; (jednatelství) 

agentie, agentura; -álkový, -ální filial 

filigrán filigran; -ský (jdoucí do podrobností) miniatur 

Filipíny Filipines 

fili/str filistino; -strovský filistin; -strovství filistinisme 

film (materiál) film; (předváděný) cinemá, film; (umění) cinematografie; 

(celovečerní) de long metrage; (dokumentární) 

documentari; (krátký) de curt metrage; (kreslený) animat; 

(širokoúhlý) panoramátic; (trikový) de trics; -ař film-producente; 

(u kamery) operator cinemazográfic; -ovat filmar; 

-ový (umění) cinematográfic; ~ fanoušek film-fervente; 

~ herec film-actor; -á hvězda film-stelle, stelle del cinemá 

filodendron bot. filodéndron 

filolog filologo; -ický filológic; -ie filologie 

filozof filosof; -ický filosófic; -ie filosofie; -ovat filosofar 

filtr filtre; -ace filtration; -ační de filtration; -át filtrate; 

-ovat filtrar 

filuta astuto 

Fin finno, (občan Finska bez rozdílu národnosti) finlandeso 

fin/ále finale; -alista finalist 

finan/ce pl financies; ministr -í ministre de financies; 

-covat financiar; -ční (transakce) financiari; (správa) de 

financies; ~ hotovost contante; -čník financiero 

finesa (jemnost) finesse; (chytráctví) astutie 

fingov/ání fiction, simulation; -aný fals, ne genuin, fictet, 

simulat; -at (předstírat) ficter, simular, pretexter; (padělat) 

falsificar 

finiš fine 

Fin/sko Finland; f-ský, f-ština finni, finlandesi 

fint/a (lest, trik) astutie, tric; sport. finte; -il dandy 

fir/emní (razítko) (stampa) de firma; -ma firma 

fis hud. F diese, fa diese 

fisk/ální fiscal; -us fisco, cassa statal 

fistul/e, -ka hud. (hlas) falsette; med. (píštěl) fístul 

fit in bon statu, san 

fix/ace (zlomeniny) fixation; -ní (plat, idea) fix; -ovat fixar 

fjord fiord 

fláka/č flanero; -t se flanar 

Flandry Flandria 

flanel flanelle 

flašinet torn-órgane; -ář torm-organist 

flegma flegma; -tický flegmátic; -tik flegmático 

flek (skvrna) mácul; (záplata) lapp; -atý maculat 

fleret šerm. florete, rapiere 

flétn/a flaute; -ista flautist 

flirt flirt; -ovat flirtar, coquettar, amorettar

flóra flora 

Floren/cie Florentia; -ťan florentino; -tský florentin 

flotila flottille 

floutek v. hejsek 

flox bot. flox 

fluidum flúidum 

fluktu/ace fluctuation; -ant fluctuante; -ovat fluctuar 

fluór chem. fluor 

fluo/rescence fluorescentie; -reskovat fluorescer; -rid 

fluoride; -rit min. fluorite; -rovodík acide hidrofluóric 

fňukat plor(ach)ar, lament(ach)ar 

fobie med. fobie 

fóli/e tech. folie; hliníková ~ folie de aluminium 

fórový ne bon, inferiori 

form/a (tvar) forme; (pro odlévání) forme, matricie, mulde; 

(na klobouk) bloc; -ace formation; -alín chem. formaline; 

-alismus formalisme; -alista formalist; -alita formalitá; 

-ální formal; -álnost v. formalita 

forman (vozka) carrero, cochero; -ka (výčep) bar 

form/át grandore, formate; -ička (vykrajovátko) cupuore; 

(tvořítko) forme; -ovat formar; -ulace formulation; -ulář 

formulare; -ule, -ulka fórmul; -ulovat formular 

fórum fórum 

fořt garda-foreste, forestero 

fosf/át fosfate; -or fosfor; -orečnan fosfate; -orečný 

fosfóric; -oreskovat fosforescer; -orovitý fosforosi 

fosil/ie geol. fossile; -ní fossil 

fošna planca; (stavební) carpente, ligne (de construction) 

fotbal football [futbol]; -ista footballist, lusor de football, 

football-lusor; -ový football-, de football, footballístic 

fot/ka, -o foto 

foto/aparát fotoaparate, (foto)cámera; -archiv fotoarchive; 

-buňka fotocéllul; -elektrický fotoeléctric; -graf fotograf; 

-grafický fotográfic; -grafie (snímek i umění) fotografíe; 

-grafovat fotografar; -kopie fotocopie; -montáž 

fotomontage; -n foton; -syntéza fotosintese 

fouk/ač (sklářský dělník) vitre-sofflator; -ání sofflament; tech. 

sofflage; -at (i vítr, sklo) sofflar; hud. luder; -á to it soffla; 

-at si inorgolliar se, pavonear; -nout v. foukat; -nutí soffle 

foxtrot foxtrott 

fragment fragment; -ace fragmentation; -ární fragmentari 

frajer galante; -ka amanta 

frak frac 

frak/ce fraction; -ční fractional; -tura med. fractura 

Franc/ie Francia; -ouz franceso; f-ouzský, f-ouzština 

francesi; f-ovka alcohol de menta, frotte-remedie 

fran/k (měna) franc; -ko franco, porte payat; -kovat afrancar; 

-kofil francofil; F-sko Franconia; f-ský franconian 

František Francis(co) 

františkán franciscano; -ský franciscan 

frapantní frappant 

frašk/a farse, buffa, buffoneríe, comedie; -ovitý burlesc, 

buffonesc 

fráter círk. mónaco 

fráze frase; (otřepaná) cliché; (rčení) locution, frase 

frazeolog/ický fraseológic; -ie fraseologie 

frázovit/ost superficialitá; -ý superficial 

fregata nám. fregate 

frekven/ce frequentie; (dopravní) tráfic, circulation; (směna) 

periode; -ční de frequentie; -tant participante; 

-tantivní gram. frequentativ; -tovaný frequentat; (ulice)

animat; -tovat (docházet pravidelně) frequentar, partiprender 

regularimen, participar; (navštěvovat) visitar 

frenetický frenétic, apassionat; (zuřivý) furiosi, rabiat 

frenolog frenologo; -ie frenologie 

freon chem. freon 

freska fresco; vyzdobit -mi afrescar 

fretk/a zool. furette; -ovat furettar 

fréz/a fresa, fres-machine; -ař fresator; -ovat fresar 

Frísk/o Frisia; f-ý frisian 

frivolní frivol, licentiosi 

front/a (vojenská) fronte; (lidí) range, file, linea; (průčelí) fasade; 

stát ve -ě star in linea; tvořit -u far file; -ální frontal; 

-ispice frontispicie, títul-folie, títul-image; -on stav. fronton 

frťan glassette de aquavite 

fruktóza chem. fructose 

frustr/ace frustration; -ovaný frustrat; -ovat frustrar 

fučet v. fičet 

fuga hud. fuga 

fuchsie bot. fucsia 

fuj! fi!; (k řečníkovi) honte! 

fuk: je mi to ~ to ne importa me, to es me índiferent 

fund/ace fundation; -ament fundament; -entální fundamental, 

principal; -átor fundator; -ovaný bon informat; 

(odůvodněný) bon motivat; -ovat fundamentar 

funebrá/cký funeral; -k functionario funebri 

funět (těžce oddychovat) anhelar 

fungov/ání functionament; -at functionar, acter (quam) 

funk/ce function; -cionalismus functionalisme; -cionář 

functionario; -ční functional; -čnost functionalitá 

fůra (náklad) carrade 

furiant fanfaron; -ství fanfaronada 

fúrie (o ženě) megera 

furunk/l med. furúncul; -ulóza furunculose 

fuš/er bosillero, diletante; -eřina bosillatura, bosillage, 

laborache; -ovat bosillar, laborachar, misfar 

fúz/e (podniků) fusion; -ovat fusionar se, unir se 

fyzi/cký físic; (věcný) material; (tělesný) corporal; (práce) 

manual; -á kondice condition físic; -á léčba fisioterapie; 

-á síla fortie físic, vigore; -k físico, fisicist; 

-ka física; jaderná ~ física nucleari; -kální físic(al); 

(ústav) de física 

fyzio/gnomický fisio(g)nómic; -gnomie fisio(g)nomie; 

-log fisiologo; -logický fisiológic; -logie fisiologie 

G 

g hud. G, sol 

Gal hist. Gallo 

gal/a gala; -án galante; -ánka amanta; -antní galant, cortesi; 

-antérie (obchod) luxu-mercería, butíca de ornages, 

pasmentería; -antnost galanteríe, cortesie 

galaxie galaxe 

galej/e galere; -ník galerano, galer-sclavo 

galenit min. galenite 

galéra nám,, hist. galera 

galérie galerie 

galicismus (výraz) gallicisme 

Galie hist. Gallia 

Galilea Galiléa 

galimatyáš galimatias; (zmatek) confusion 

galon (angl. míra) gallon 

galoše galoche

galský gall(ic) 

galuska bandage pneumátic (sin tube) 

galvani/cký galvánic; -zovat galvanisar 

gang/lion anat. ganglion; -réna med. gangren 

gangster gángster 

garan/cie garantíe; -ční de garantíe; -t garante; -tovat 

garantir 

garáž garage 

gard/a guardie; (společnost) companie; -e šach.: dát ~ 

dar chac; (gardedáma) chaperon; dělat komu ~ chaperonar 

alquí; -eróba garda-robe; -erobiér(ka) costumer/o, 

-a; -ista guardist; -istický guardístic; -ový de quardie 

garn/át (mořský ráček) crevette; -itura garnitura; -izóna 

garnison; -ýrovat garnir 

garsoniéra apartement de celibo 

gaskonáda gasconada 

gauč canapé, sofa, reposuore 

gauner fripon 

gavota hud. gavotte 

gáz/a gaze; -ový obvaz gazebandage 

gazela zool. gazelle 

gáže gage, salarie 

gejša geisha 

gejzír géyser 

gen biol. gen; -ealog genealogo; -ealogický genealógic; 

-ealogie genealogie 

gener/ace generation; -ační generational, de generation; 

-ál generale; -alissimus generalissimo; -alita voj. generalité; 

-alizace generalisation; -alizovat generalisar; 

-álmajor major-generale; -ální general; -álplukovník 

colonel-generale; -álporučík leutenent-generale; -álský 

de generale; -ativní generativ; -átor generator; 

-ický genéric; -ovat generar 

Genesis bibl. Génese 

geneti/cký biol. genétic; -k genético; -ka genética 

geni/alita genialitá; -ální genial; (vynalézavý) ingeniosi; 

-tálie pl organes genital; -tální genital; -tiv gram. genitive; 

-tivní (koncovka) genitiv; (mající g. formu.) genitival 

génius (člověk) genio; myt. (strážný duch místa) genie; (duch 

jazyka, národa) spíritu 

genocida genocide 

genový biol. génic 

geo/detický geodésic; -dézie geodesie; -graf geograf; 

-grafický geográfic; -grafie geografie; -log geologo; 

-logický geológic; -logie geologie; -metr geometro, 

land-mesurator; -metrický geométric; -metrie geometrie 

gepard zool. geparde 

gerán/ie, -um biol. geranie, pelargónium 

geriatrie med. geriatrie 

gerila guerrilla 

Germán hist. germánico; země -ů Germania; g-ský 

(mládež) german; (rasa, jazyk) germánic; hist. teutónic 

german/ismus germanisme; -ista germanist; -istický 

germanístic; -istika germanística, filologie germánic; 

-izace germanisation; -izační germanisatori; -izátor 

germanisator; -izovat germanisar 

gerontologie med. gerontologie 

gerundium gram. gerundie 

ges hud. G bemoll, sol bemoll 

gestap/ácký gestapístic; -ák gestapist; -o Gestapo 

gestikul/ace gesticulation; -ovat gesticular

gesto geste 

ghetto ghetto, quartere de hebréos 

gigant gigante, colosse; -ický gigántic, gigantesc, 

colossal 

gilotin/a guillotine; -ovat guillotinar 

girlanda feston, guirlande 

gis hud. G diese, sol diese 

gladi/átor gladiator; -átorský gladiatori; -ola gladiol 

glazur/a glasura; -ovat glasurar 

globální global; (zběžný) superficial 

glóbus globe 

gloriola auréol, nimbe 

glos/a glosse; -ář glossárium; -átor glossator; -ovat 

glossar 

glukóza chem. glucose 

gluten chem. gluten 

glycerín chem. glicerine; třaskavý ~ nitroglicerine 

glyptotéka gliptoteca 

gnóm gnome, spirite del terra, cobolde 

gob/elín, -lén gobeline, tapisseríe 

gól gol, porta; dát ~ dar n. tirar n. marcar un gol 

golem hist. golem 

golf sport. golf; (záliv) bay, golfe; -ový de golf; -á hůl 

golf-clobb; G-ský (proud) (currente) del Golfe 

Goliáš bibl. Golía (i přen.) 

gondol/a góndol; -iér gondolero 

gong gong 

gordický gordian; ~ uzel node gordian 

gorila zool. gorilla 

Gót hist. goto; -ové gotes; g-ský, g-ština gótic 

goti/cký arch. gótic; (sloh, okno) ogival; ~ oblouk ogive, 

arc puntat; -ka gótica, stil gótic 

grácie gracie 

graciézní v. půvabný 

grad/ace graduation; -ient fyz., mat gradiente 

grádl v. serž 

gradovat graduar; -uál círk. graduale; -uovat (opatřit stupnicí) 

graduar; (dosáhnout akad. hodnosti) ganiar un gradu universitari; 

-us geom. gradu 

graf diagramm(a); -ický gráfic; -ik gráfico; -ika grafie; 

(umění) gráfica; -it v. tuha; -olog grafologo; -ologický 

grafológic; -ologie grafologie; -omanie grafomanie 

gram gramm; -atický (tvar) grammatical; (výzkum) grammátic; 

-atik grammático; -atika grammática; -odeska disco de 

gramofon; -ofon gramofon; -ofonový gramofónic, de 

gramofon; -otný savent leer e scrir 

granát voj. grenade; (minerál i ovoce) granate; český ~ 

granate n. rubine de Bohemia; -ník voj. grenadero; 

-ovník bot. granatiero; -ový (barva) color de granate 

gran/it min. granite; -itový granític; -ulace, -ování granulation; 

-ulovaný granulat; -ulovat granular 

grapefruit pamplemusse 

grat/is gratuit, sin custa; -ulace gratulation; -ulovat gratular 

grav/itace fyz. gravitation; -itační (síla) gravitational; 

~ zákon lege de gravitation; ~ zrychlení accerelation 

gravitational; -itovat gravitar; -ura gravura 

grázl fripon, canallia 

gregoriánský (zpěv, kalendář) gregorian 

grenadina grenadine 

grešle (drobná mince) pennie, céntime 

gril grill; -ovat grillar

grimasa grimasse 

grog grog; -gy K.O. 

Grónsk/o Grenland; g-ý grenlandesi 

groš (rakouský) groschen; (polský) grosz; (malý peníz) pennie 

grotesk/a grotesca; -ní grotesc, ridícul 

grunt (statek) farme; (základ) fundament, base 

Gruz/ie, -ínsko Gruzia; g-ínský gruzian 

guáno guano 

Guatemal/a Guatemala; g-ský guatemalesi 

Guayan/a Guiana; g-ský guianesi 

gubern/átor guvernator, guvernero; -ie guvernia 

Guine/a Guinéa; g-jský quinean 

gulag gulag 

guláš gulache 

gum/a (šťáva stromu, surovina) cautchuc; (syntetická) 

gumme; (školní) erasor; (klovatina) gumme arábic; 

(pneumatická) bandage (pneumátic); (kondom) condom; 

žvýkací ~ mach-gumme; -ák ínpermeabile, mackintosh; 

-árenství cautchuc-industrie; -árna cautchuc-fábrica; 

-ička cautchuc-lace; -ovat (na-, po-) gummar; (vymazávat) 

eraser; -ovník cautchuc-árbor; -ov(it)ý (strukturou) gummosi; 

(podrážka, punčocha) elástic; -é mléko latex 

gurmán gurmande 

gusto guste, preferentie 

gutaperča guttapercha 

guvern/antka guvernanta; -ér guvernero, guvernator 

gymnast/a gimnast; -ický gimnástic; -ika gimnástica 

gymnazi/ální, -jní gimnasial, liceal; -sta liceano, scolero 

gimnasial n. liceal; -um gimnásium, licéo; s humanitním 

/ přírodovědným zaměřením licéo clássic / scientífic 

gynekolog ginecologo; -ický ginecológic; -ie ginecologie 

gyps v. sádra 

H 

h hud. B, si 

ha! ha! 

Habeš hist. Abissinia; h-ský, h-ština abissinian 

habilit/ace secund doctoratu; -ovat (se) habilitar (se) 

hábit costume; všeob. robe 

habr bot. carpine; -ový carpinin 

Habsbur/k Habsburg; -kové Habsburgos; h-ský 

habsbúrgic, de Habsburg; (dynastie) de Habsburgos 

háč/ek (litt) croc; (na háčkování) crochete; (na ryby) piscacroc; 

(nad písmenem) circumflex invertet; v tom je ~ 

in to se trova un obstácul; -kovat crochetar 

had zool. serpente 

hadač divinator 

hád/anka enigma, charade, rébus, problema; -at (domnívat 

se) conjecter, suposir; (uhádnout) adivinar, divinar; 

-at se querellar, disput(ach)ar; -avý querellaci 

had/ice (gummi-)tube; -í serpentin; -imrška (hbitý člověk) 

habilo 

hádka querelle; (učená) dispute 

hadovitý serpentiform 

hadr lapp; (cár) chifon; (na utírání) essuyette; ~ na mytí 

lapp por lavar; -ník (otrhanec) chifonoso; -y chifonallia 

haf! hau!; -an grand cane; -at claffar, aboyettar 

Hait/i Haiti; h-ský haitian 

háj bosco; (lesík, mlází) boscage; (houští) boscallia 

hajdy! avansa!; da-avan!, ea!, for! 

hájit defender; (ospravedlnit) justificar; (střežit) gardar;

(zvěř) interdicter li chasse 

hajný chass-gardero; (lesník) garda-foreste, garda-bosco 

hajzl vulg. (záchod) latrine; (nadávka) canallia 

hák croc; (skoba) crampon; (na tyči) croc-baston; (na šaty) 

patere; -ový kříž cruce cramponat, svástica 

hala hall, sala, salon; vstupní ~ vestíbul 

halapartna halebarde 

haleka/čka yodle; -t (za-) clamar; (o pastýřích) yodlar 

halenka bluse 

haléř héller; přen.(malý peníz) céntime, denare, óbol, pennie; 

do posledního -e til últim céntime; v. též groš 

Halič hist. Galicia; h-ský galician 

halit (závojem) velar; (skrývat) celar; ~ se velar se 

haló! halló! 

halucin/ace halucination; trpící -mi halucinat; vyvolávající 

~ halucinogen; -ační halucinatori; -ovat halucinar 

haluz branche, rame 

hamburger [hamburgr] hambúrger 

Hamburk Hamburg 

hampejz bordell, lupanare; -ník copulero, proxenete 

han/a blama; (urážlivá) insulte; (výtka) reproche; bez -y 

sin reproche 

hanb/a (ostuda) honte; (stav beze cti) deshonor; (potupa) 

ignominie; (veřejná) infamie; desgracie, mácul de infamie; 

(stud) pudore; (přirození) genitalie, vulve, partes 

n. organes sexual; je mi ~ yo honta; stát na -ě star 

in li ángul por hontar; že ti není ~ tu vell dever hontar; 

-ář, -ářka impudent person; -atý impudent; -it se 

hontar, esser ahontat; (stydět se) puder se 

handicap sport. handicap 

handl (výměnný obchod) troc; (výměna) exchange; (obchod) 

comercie; -íř comerciante, mercator, mercero, negociante; 

(čachrář) mercachon; -ovat merc(ach)ar, negociar 

handrkovat se mercachar 

haneb/ník, -nice impudent person; -nost infamie, vilanie; 

(nízkost) vilitá; -ný infam, hontosi, deshonorábil; (nízký) 

bass, vili; (nestoudný) impudent, cínic; (podlý) vilan; (odporný) 

abominábil, desgustant; (bídný) abject 

han/ět, -it (koho) blamar; (nadávkami) insultar, injuriar; 

(pomluvami) calumniar, deshonorar, (káravě) criticar 

hangár hangare 

han/livý difamatori; (pomlouvačný) calumniosi; -obit difamar, 

calumniar; (urážet) ofender, injuriar; (z-) desgraciar; 

(zneuctít) deshonorar, profanar; (znásilnit) violar; 

-obitel difamator, calumniator; -opis lettre n. artícul 

difamatori, pamflete, pasquille; -opisec pamfletist 

hantýrka jargon, slang, linguache 

hanzovní (město, obchod) hanseátic 

hara/burdí, -mpádí cosallia, desvalorallia, chifonallia, 

antiquallia 

hard disk, harddisk [hárd dysk] inf. disco dur 

hardware [hárdvér] inf. hardware 

harém harem 

harf/a hud. harpe; -enista harpist 

harlek/ýn arlequine; -ynáda arlequinade; -ýnský arlequinesc 

harmon/ický harmónic; (sladěný) harmoniosi; -ie harmonie; 

-ik harmonist; -ika (foukací) bocc-harmónica; 

(tahací) acordeon; (koncertní) concertina; -ikář acordeonist; 

-ium harmónium; -izace harmonisation; 

-izovat harmonisar; -ovat (s) esser in harmonie (con) 

harpun/a harpun; -ář harpunero; -ovat harpunar

hasák (klíč) scruve anglesi, scruv-clave 

hasi/cí: ~ přístroj foy-extinctor; -č garda-incendie, foybrigadero, 

para-foyero; -či, -čstvo incendie-brigade, 

foy-brigade; -t (oheň, vápno) extincter; (žízeň) calmar 

hasnout extincter se, cessar lucer n. brular 

hastrman nixo, undino 

hašé carne hachat 

hašteř/enice dispute, querelle; -it se disputar, querellar; 

-ivec querellante; -ivý querellant 

hatit contrariar; ~ se (z-) dessuccessar, fallir 

hatmatilka jargon, linguache 

hauzírovat (s čím) colportar 

háv (šat) vestiment, costume, robe 

Havaj Hawai; -an hawaiano; h-ský hawaian 

Havana Havana 

hav/árie havarie; (nehoda) accidente; (porucha auta) panne; 

-arijní (komisař) de havaries; (certifikát) de havarie; 

~ pojištění assecuration contra accidente; -arovat 

suffrer un havarie | un accidente; (letadlo) precipitar se 

havěť (drůbež) volallia, aviallia; (hmyz) insectallia, vermallia; 

(lidé) gentallia, vagantallia, canallia 

havíř minero; -ský de minero; -ství mineríe 

havran corvo; jako ~ quam un corvo; -í de corvo; 

(vlas) corvin 

hazard hasarde, risca; -ér přen. aventurero; -ní (podnik) 

hasardosi; ~ hra parí-lude; -ovat hasardar, riscar 

háze/ná sport. handball; -nkář lusor de handball; -t (po 

kom) jettar (contra); (diskem) lansar (li disco); -t se(bou) 

debatter se, gambear, baractar, stramplar; (ryba aj.) agitar se 

hbitý agil, alert, vivaci; (rychlý) rapid, veloci 

hebký moll; (jemný) fin 

Hebrej/(ec) hebréo, judéo; h-ský, h-ština hebréic 

hedváb/í silk; -nictví silk-industrie; -ník zool. (bourec) 

bombixe; (housenka) silk-verme; -ný silk-; (jako hedvábí) 

silkatri; -é zboží silkeríe 

hej! hé!, hey!, holá! 

hejl zool. pírrul, buvrel 

hejno (ptáků) volade; (ryb) multité; (houf) turbe; (roj) túrbul 

hejsek dandy, fatuo, vaniton 

hejtman voj. capitano; hist. hetmann; okresní ~ chef del 

districte; -ství districte administrativ 

hekat gemir; (vzdychat) sospirar 

hekt/ar hectar; -ograf hectograf; -ogram hectogramm(a); 

-olitr hectolitre; -ometr hectometre 

Hel/ada hist. Héllas; -én helleno; h-énismus hellenisme; 

h-énista hellenist; h-énský hellénic; h-énství hellenisme 

helikón hud. helicon 

helikoptéra helicóptere 

hélium chem. hélium 

hélot(a) hist. hélote 

helm/a, -ice v. přilba 

Helsinky Helsinki 

hematit min. hematite 

hem/atolog hematologo; -atologie hematologie; -isféra 

hemisfere; -isférický hemisféric; -oragie hemoragie; 

-oroidy med. hemoroides; -oroidální hemoroidal 

hemž/ení formication, pululation, túrbul; -it se formicar, 

turbul(e)ar; (čím) formicar n. pulular (de) 

herald/ický heráldic; -ika heráldica 

herbář herbárium 

Hercegovina Herzegovina

herda batte, colpe 

here/c actor; potulný ~ actor ambulant; -cký (umění) 

dramátic; -á skupina truppa; -ctví arte dramátic n. 

teatral; -ctvo actores; -čka actora, act(o)ressa 

here/tický herétic; -tik herético; -ze heresie 

herka cavallach(a) 

Herkul/es myt. Hércules (i přen.); h-ovský hercúlic 

herm/afrodit biol. hermafrodite; -elín (kožešina) hermelinpelisse; 

-etický hermétic; -etika hermética 

herna lud-sala, lude-dom, casino; (dětská) lud-chambre 

Herodes hist. Herode (i přen.) 

heroi/cký heróic; -smus heroisme 

herpes med. hérpes 

heřmánek bot. camomille 

hes hud. B bemoll, si bemoll 

heslo (vůdčí myšlenka) motto; (ve znaku) devise, motto; 

(smluvené) signal-parol; voj. passa-parol; (reklamní) 

reclam-parol, parol frappant, slogan; (volební) devise 

electoral; (rejstříku, slovníku) artícul, parol indicatori, 

capt-parol; (výzva) apell; ~ dne devise del die 

heterogenn/í heterogen; -ost heterogenitá 

hever levuore; (šroubový zvedák) cric 

hezký bell, jolli, pretti 

hiát gram. hiatu 

hierarchi/cký hierárchic; -e hierarchie 

hieroglyf hieroglif; -ický hieroglífic 

Himálaj (li montania de) Himalaya; h-ský himalayan 

Hind hindú; -úkuš Hindu-Kush; h-ský hindi; h-ština 

hindi (lingue); h-uismus hinduisme 

Hindustán Hindustan; h-ský hindustanesi 

hipodrom hipodrom 

his hud. B diese, si diese 

histori/cký históric; -e historie; -k histórico 

hit (úspěch) success; (šlágr) canzon de moda 

hitler/ismus hitlerisme; -ovec hitlerist 

hlad fame; trpět ~ suffrer fame; (ze)mřít ~y morir de fame 

hlad/ina superficie; (úroveň) nivell; -it glattar; (leštit) polir; 

(koho) caressar; (pohladit) caressar; (mazlit) dorlotar; -ký 

glatt; (leštěný) polit; (kluzký) glissid, lúbric; (rovný) plani 

hlado/mor famine; -morna cárcere subterran; -vět famear, 

suffrer fame; -vka fame-bastament; -vý afamat 

hlas voce; (volební) vote, sufragie; hud. part 

hlás/ání anunciation; propagation; predication; -at (oznamovat) 

anunciar; (nauku, myšlenku) propagar; (evangelium) 

predicar 

hlasatel (myšlenky) porta-voce; (rozhlasový) anunciator; 

hist. heralde 

hlási/č (požáru) foy-alarmaparate, foy-detector, avisator 

de incendie; -t (co komu) anunciar, avisar; (referovat) 

referer; voj. raportar; (písemně) notificar; (sdělovat) comunicar; 

(informovat) informar; -t se (zdvižením ruky) levar 

su manu; ~ k čemu (o přesvědčení) professer; hlaste se 

(kde, u koho) anuncia vos (in, che) 

hlasitý vocosi, sonori, fort 

hlásk/a (zvuk) son; (věž) turre de guardie; -osloví fonética; 

-oslovný fonétic; -ovat (při čtení) dislitterar; (pojmenovávat 

písmena) espelar, (správnš psát) ortografiar; -ový fonétic 

hlásná trouba porta-parol 

hlasov/ací: ~ lístek cédul de vote; ~ právo jure de votation, 

sufragie; -ání votation; (lidové) plebiscite; -at votar 

hlášení anuncie, avise; (rozhlasové) anuncie; voj.raporte

hlav/a cap; (knihy) capítul; (vedoucí) chef, mastro, principale, 

director; bolest -y cap-dolore, migren; bolí mě ~ 

mi cap dole me; ~ nehlava pánicmen; ~ rodiny capo 

de famílie, dómino; ~ válce cap de cilindre; chytrá ~ 

talentat hom; prázdná ~ inteligentie limitat; po -ě 

(střemhlav) (con li) cap ad-avan; -eň (pušky) fusil-tube; 

(děla) cannon-tube; -ice (sloupu) capitele; -ička (záhlaví) 

superscrite; sport. cap-pussa; dát -u sport. cap-pussar 

hlávk/a cap (de latug); -ový: ~ salát latug; -é zelí caul 

hlavn/ě precipue, principalmen; -í principal, capital, 

cardinal, chef; (podstatný) essential; (převládající) predominant; 

~ město cité capital, capitale, capitalia; ~ nádraží 

central n. principal station 

hlavo/lam rupte-cap, rébus; -nožec zool. cefalopode; -vý 

med. (nerv) cefálic 

hle! vi!, vide! 

hledat serchar; (zaměstnání) solicitar (un employament) 

hledět regardar, spectar; ~ si (čeho) cuidar, ocupar se pri 

hled/í visiere; (u pušky) mire, visette; -ík bot. antirrine, 

bocca de leone; -isko vis-punctu; (stanovisko) sta-punctu; 

-iště auditoria 

hlemýž/ď zool. limace; -dí limacin; -ďovitý tech. spiral 

hlen muc (de nase); (vyplivnutý) sputage; -ovitý mucosi 

hlíd/ací (společnost) de guardie; (pes) de garda, gardatori; 

-ač gardator; (strážce) guardian; nám. watchmann; -ání 

garda; (dětí doma) babysitting; -at gardar; nám. watchar; 

(dohlížet) cuidar; (držet stráž) guardiar; (obchůzkou) patrulliar; 

-at se gardar se; -ka garda, voj. guardie; nám. watch; 

(obcházející) patrullie; (voják na stráži) sentinelle; (požární) 

foy-gardator; -kový (věž) garda-(turre), watch-(turre) 

hlína argil; pálená ~ terracotta 

hlin/ěný de argil, de terracotta; -ík chem. alumínium; 

-iště argiliera; -itý argilosi; -ka caolin 

hlíst zool. verme intestinal; ascaride (del intestine) 

hlíva bot. ostre-fungo 

hlíz/a bot. bulbe, túbere; (houby) vulve; med. abscess, 

(nádor) tumor; -natý bulbosi; (rostlina) tuberosi; -ovitý 

bulbiform 

hlod/at roder; (po kouskách) mordettar; (sžírat) coroder; 

-avec rodente, rodon; -avý rodent, mordent, corosiv 

hloh bot. blancospine; (plod) bere de blancospine 

hlomoz brue, bruida; (rachot) fracasse; -it bruir, fracassar 

hloub/al meditator; -ání meditation; -at meditar; (rozjímat) 

contemplar; (přemítat) reflecter; (zvažovat) ponderar; -avý 

meditativ, contemplativ; (přemýšlivý) pensativ; -it (pro-) 

(a)profundar; (vy-) (ex)cavar; -ka profunditá; (důkladnost) 

profundesse; (míra) profundore; (tónu) gravitá 

hloup/nout devenir stupid; -ost (vlastnost) stupiditá, stultesse; 

(kousek) stulteríe; (malichernost) bagatelle; (nevědomost) 

ignorantie; (nesmyslná úvaha) nonsense; -oučký 

naiv; -ůstka bagatelle; (tretka) talmi; -ý stult; (pošetilý) 

folli; (pitomý) stupid; (nejapný) inept; (blbý) idiótic 

hlož/í spin-arbuste(s); -inka bere de blancospine 

hlt trinca, gurgulade; -an anat. faringe; -anový faringal; 

zánět -u faringite; -at (de)vorar; (polykat) glotir; -avost 

glotoneríe, voracitá; -avý (chtivý) avid; (žravý) voraci; 

-oun gloton, voron, stuffa-bocca 

hlub/ina (propastná) abiss; -inný abissal; -oký profund; 

(tón) bass, grav; ~ odpor repugnantie; -á úcta alt estima(tion); 

~ výstřih decolte; -otisk fotogravura 

hluč/et bruir, far bruida; -ný bruiosi

hluch/avka bot. lámium; -nout devenir surd, surdijar; 

-oněmý surdimut; -ota surditá, surdesse; -ý surd; 

přen. (květ) steril; (klas, ořech) vacui; (hornina, žíla) mort 

hluk brue, bruida; (rachot) fracasse; (vřava) tumultu 

hlup/ácký stult, stupid; -áctví stultesse, stupiditá; -áček 

naivon; -ák follo, idiote, stulton; (pitomec) stupidon; 

(blbec) idiot; (oběť podvodníka) dupe 

hlušec v. tetřev 

hm citosl. hm!, hum! 

hmat taste, tucha; -at palpar, tastar, tuchar; -atelný 

palpábil; -ník tastatura; -ový (vjem) tactil 

hmot/a materie; (podstata) substantie; umělá ~ materiale 

plástic n. sintétic; -nost materialitá; (váha) masse, pesa; 

-ný material 

hmoždíř kuch. pistuore; voj. mortiere 

hmyz insecte(s); -ožravec insectivore; -ožravý insectivori 

hnací motori; propulsori, de propulsion; (řemen) de transmission 

hnát (noha) gambe; (holeň) crure; (stehno) fémur; (kost) osse 

hnát (pronásledovat) chassar, persequer; (stroj) propulser, 

far mover, moventar; (mít k činnosti) instigar, motivar, 

stimular, far functionar; ~ na pastvu ducter a pasturage; 

~ útokem assaltar, storm-ataccar; ~ se currer, hastar, 

gallopar, precipitar se; (blížit se) aproximar se 

hned strax, prompt(men), ínmediat(men); ~ . . . ~ nu . . . nu 

hně/ď brun color, lu brun; -dák, -douš bai cavall; -davý 

brunatri; -del min. limonite; -dka bai cavalla 

hněd/nout (z-) devenir brun; -očervený ross, rubi-brun; 

-ošedý grisi-brun; -ozeleý verdi-brun, khaki; -ouhelný 

(pánev) de lignite; -ovlasý brunetti; -ý brun; (o koni) bai; 

(do hněda opálený) brun(at), abronzat; -é uhlí lignite 

hněv colere; -at se colerar, esser in colere; -ivý colerosi 

hnid/a zool. pedícul-ove; -opich pedante; -opišský 

pedántic, minuciosi, exactíssim; -opišství pedanteríe 

hnil/oba putrition, putritura, putrientie; ~ brambor 

putritura de potates; -obnost putriditá; -obný putrid 

hnis pus, súpur, materie purulent; -ání supuration, purulentie; 

-at supurar, secreer pus; -avý med. purulent; 

(rána) supurant, plen de pus; (proces) supurativ 

hníst (těsto) plastar; (tělo) massagear; (tvářením) modellar; 

(žvýkat) masticar; hněte mne to it griva n. chagrina n. 

aflicte me; ~ se (pro co) inquietar se (pri) 

hnít putrir; (zahnívat) devenir putrid, putrificar 

hnízd/o neste; -it nestar 

hnoj/iště sterc-cúmul; -it stercar; -ivo fertilisante; 

-ůvka sterc-aqua 

hnůj sterco 

hňup dupe, plumpon, rústico 

hnus (nad čím) abomination, desguste, (odpor, nechuť) 

aversion, repugnantie; -it si abominar; (nenávidět) odiar; 

-ný (ohavný) abominábil, atroci; (znechucující) desgustant; 

(odpuzující) repugnant; (zápach) nauseativ, nauseosi 

hnutí (pohyb) motion, move, movement (i ideové), moventie, 

movida; (duševní) emotion; ~ odporu resistentie; 

dělnické ~ movement de ovreros; odborové ~ movement 

sindical 

hobl/ice banca de carpentero, rabotuore; -ík rabot; -iny, 

-ovačky rabotallia; -ovat rabotar; -ovna rabotería; -ovka 

rabot-machine 

hoboj hobóe; -ista hoboist 

hod jetta; (kamenem) colpe (de petre); sport. lansament; 

(míčem) tira; círk. Boží ~ svatodušní soledí pentecostal;

Boží ~ vánoční festa de Crist-nascentie; Boží ~ velikonoční 

soledí pascal 

hoden (hany, chvály) digni de; (zasloužit si) meriter 

hodící se convenent, apt 

hodin/a (60 minut) hor; (podle hodin) hora; (učební) lecion; 

kolik je hodin? quel hora es? jsou tři -y it es tri horas; 

-ář horlogero; -ářství horlogería; -ky horlogette; -ový 

(úhel aj.) horari; (mzda, rychlost) per hor; (stroj) mecanisme 

de horloge; (ručička) hor-indicator; -y horloge; (kyvadlové, 

nástěnné, přesýpací) péndul-, mur-, sand-horloge 

hodit jettar; (kopím) lansar; ~ se convener, esser apt (por) 

hodlat intenter, haver li intention, voler 

hodn/ě mult; -ocení evaluation; -ost dignitá; voj. rang; 

(akademická) gradu; -ostář dignitario; -ota valore; (cena) 

precie, custa; jmenovitá ~ nominal valore; -otit (znalecky) 

evaluar, taxar; (uznale) apreciar, estimar; (posuzovat) judicar; 

-otný valorosi; (cenný) preciosi; (drahý) custosi; 

-ověrnost credibilitá, fidibilitá, autenticitá; -ověrný credíbil; 

(člověk) fidíbil; (pramen) auténtic; -ý (poslušný) obedient; 

(vychovaný) bon educat, de bon conduida; (čeho) digni de; 

(značný) considerábil 

hodo/božový v. sváteční; -kvas, -vání banquette, festine, 

festinada, regale; přen. (výstřední hýření) baccanale, orgie; 

-vat banquettar, festinar; (vybraně) regalar (se) 

hoch púer, infanto; (mladík, junák) garson, boy, yuno, júveno 

hoj/ení curation, sanation; (rány) cicatrisation; -it curar, 

sanar; -it se curar se, cicatrisar se; (na kom) indemnisar 

se (sur), exiger li indemnisation de; -itelnost curabilitá; 

-itelný curábil, sanábil; -ivý curativ, sanativ 

hojn/ě in abundantie; -ost abundantie; (bohatství) richesse, 

opulentie; přen. plenitá; -ý abundant; (bohatý) rich, 

opulent; (překypující) exuberant; (častý) frequent 

hokej (lední, pozemní) hockey (sur glacie, sur gazon); -ista 

hockeyist, hockey-lusor, lusor de hockey; -ka hockeyclobb; 

-ový hockey-, de hockey 

hokus-pokus hocus-pocus 

hokyn/ář buticario, venditor de victuales, mercero in detallies; 

(čachrář) mercachon; -ářství (obchod) mercería 

hola! holá! 

Holan/ďan hollandeso; -dsko Holland; h-dský, h-dština 

hollandesi; v. též Nizozemí 

holátko (malý ptáček) aviello, neston 

holba pinte 

hold homage, respecte; vzdát ~ far homage, presentar (su) 

homages n. respectes (a); -ovat (čemu) esser amíco (de) 

holendr tech. chifon-machine 

hole/ň crure; anat. tibia; -nní kost tibia 

holi/cí rasatori; ~ čepelka lámine rasatori, lamette; 

~ přístroj, strojek rasuore (eléctric), rasette; -č barbero, 

rasator, rasero; (kadeřník) frisero; -čky: nechat 

na -ách abandonar; -čství barbería 

holínka botte, tira-botte, gambale 

hol/it (koho) rasar; -it se rasar se; -írna barbería 

holka hov. flicca, infanta 

holo/brádek adolescente; -bradý sin barbes 

holocén geol. alluvie 

holo/hlavost calvitá; -hlavý sin capilles, calvi 

holokaust holocaust 

holomek (darebák) rascale, fripon, furbe 

holota (chátra) canallia, gentallia, plebeyallia, populache 

holoub/átko, -ě columbelle, litt columbe

holub columbe; (divoký) palumbe, forest-columbe; (poštovní) 

columbe de missage; -ář columbicultor; -ařit elevar columbes; 

-ice columba; -inka bot. russula; -ník columbiera 

holý (nahý) nud; (lysý) calvi; (lež) pur; (pták) sin plumes; 

(strom) sin folies 

homeopat homeopat; -ický homeopátic; -ie homeopatíe 

Homér Hómer; h-(ov)ský homéric (i smích) 

homo/fonie homofonie; -fonní homofon; -genní homogen; 

-gennost, -genita homogenitá 

homol/e geom. cone; ~ cukru pane de sucre; -ovitý cónic, 

coniform 

homo/nymie homonimie; -nymní homónim; -nymum homónime; 

-sexualita homosexualitá; -sexuální homosexual 

hon (lov) chasse; (štvanice bez střelné zbraně) persequida, chasse 

claccari, lepor-chassada, chass-currida; -ák vaccero, 

vacca-gardator; -ba chassada, persequida 

Honduras Hondura 

hon/ební (lístek) de chasse; -ec chassator, chassero; -em 

rapidmen, con rapiditá, in li hasta, strax; ~! hasta!; -ěný 

(mazaný) foxatri; -icí pes chass-cane; -ička chassada, 

persequida; (za kým) curse, currida; (spěch) hasta; -it (lovit) 

chassar; (pronásledovat, i lovecky) persequer; (shánět) ser. 

char; -it se (děti) persequer se; (za čím) ambiciar 

honor/ace notábiles; -ární honorari; -ář honorarie; 

-ovat payar, remunerar; (směnku) acceptar 

honos/it se (čím) orgolliar se per; (vychloubat se) fanfaronar; 

-ivost vaniglorie; -nost (přepych) luxu; -ný ostentativ, 

pomposi; (náročný) pretensiosi; (přepychový) luxuosi 

hop! salta!; -kat, -kovat, -sat saltillar, saltear, saltar con 

ambi pedes jun(c)t 

hora monte; Bílá ~ li Monte Blanc; -l habitante de montes 

horda horde, bande, truppe 

horeč/ka febre; (bláznění) frenesie, manie; -natý febrosi; 

-ný excitant, héctic 

horentní excessiv, exorbitant; (cena) ínmodest 

horizont horizonte; -ála horizontale; -ální horizontal 

hork/o grand calore; (žár) ardore; -okrevný coléric, impetuosi, 

temperament; -ý calid; (žhavý) ardent, calidíssim 

horli/t (na koho) insultar, invectivar; -ivec zelosi person; 

-ivost fervore, zel; (zápal) ardore; (vášeň) passion; -vý 

zelosi; (zaníceně) ardent; (oddaně) fervent, fervorosi; 

(dychtivý) avid; (s vášní) passionat 

hormon hormon; -ální hormonal 

horna hud. corn 

horn/atina montania, alt país; -atost montanosi caráctere; 

-atý montanosi; (kopcovitý) montosi; -í superiori, supra 

(citat); -ík minero; -ina specie de petre; (nerost) minerale 

hornista hud. cornist 

horolezec alpinist; -ký alpinístic; -tví alpinisme 

horor horrore 

horoskop horoscop 

horouc/í (cit) ardent; (horlivý) fervent; -nět devenir ardent 

hors/ký montan; -tvo montania, montes 

horš/í plu mal, pejor; (podřadný) inferiori; -it (a)pejorar, 

deteriorar, agravar, far plu mal; -it se apejorar, deteriorar 

se, agravar se, devenir plu mal; (nad čím) ofender se (pri) 

hortenzie bot. hortensia 

hoř/ák (plynový) bec de gas, gasbrulator; -čice mostarde; 

(rostlina) sinap; -čík chem. magnésium 

hoře (zármutek) afliction; (žal) grive, chagrine 

hořec bot. gentiane

hořejš/ek parte superiori; -í (poschodí) superiori 

hořekov/ání lamentation; -at lamentar 

hořet brular; (žhnout) arder; (prudce) flagrar; (plápolat) 

flammear; (být naléhavý) urger 

hořk/nout devenir amari; -ost amaritá; -ý amari 

hořlav/ina combustible, materie inflammábil; -ost combustibilitá; 

-ý combustíbil; (zápalný) inflammábil 

hosana bibl. hosanna 

hospi/c hospicie; -tace (dozorčí návštěva) inspection; -talizace 

hospitalisation; -talizovat hospitalisar 

hospod/a albergo, taverne, trincatoria; -árnost economie; 

-árný económic; (šetrný) sparniaci; -ář menagero; 

(podniku) econom; (zemědělec) agricultor, farmero; (majitel) 

dómino, patron, proprierario; (hostitel) hósped; -ařit 

(v domácnosti) menagear; (šetřit) economisar; -ářský 

económic; (zemědělský) agricultural; -ářství economie; 

(statek) farme; lesní ~ silvicultura; národní ~ economie 

national; H-in Dómino; -ský albergator, restorator, 

tavernero; -yně menagera; (hostitelka) hóspeda 

hospůdka taverne 

host gast, visitator; (pozvaný) invitate; (stálý) habituate; 

(zákazník) cliente; to jsou k nám -i! esse bonvenit! 

host/cový med. reumátic; -ec reuma(tisme) 

hostie hostie, pane eucarístic 

host/ina banquette, regale; (svatební) festine (nuptial); 

-inec restoration, restorería; (ubytovací) albergo, gastería, 

hotel; -inský albergator, restorator, tavernero; 

~ pokoj gast-chambre; -it albergar, regalar, tractar, 

dar hospedalitá; -itel(ka) hósped(a), gastero; -ovat 

gastar; -ující umělec gastant artist 

hošík garson, púer, infanto 

hot (povel koni) hott! 

hotel hotel; -iér hotelero 

Hotentot Hottentot 

hotov/it (vy-, z-) far, fabricar, elaborar; (šaty) confectionar; 

-it se (k) preparar se; -ost (peníze) contante, summa 

disponíbil; -ý (hotov k) pret, disponíbil; (skončený) finit, 

terminat; (provedený) executet, realisat; (vyložený) absolut; 

(na mizině) ruinat; (oddělaný, zničený) caputt, destructet; 

(dokonalý) perfect; -é peníze moné contant, contante; 

~ šaty vestiment confectet; platit -ě payar in contante 

houb/a bot. fungo; (mycí) spongie; (ve dřevě) planc-fungo; 

nauka o -ách micologie; -ař (znalec) micologo; -ařský 

micológic; -ovitý spongiatri, spongiosi, porosi; bot. 

fungosi; (tvar) boletiform, fungiform; -y! nonsense! 

houf (dav) hom-amasse, turbe; (tlupa, četa) bande; (dobytka, 

lidí) truppe (de boves); (hejno) volade; (nahodilý shluk) 

amasse; (zástup) armé, grand númere; -ně in masse; 

-nice haube; -ovat se atruppar se 

houkat (sova, siréna) ulular; (neurvale) criachar 

houně lan-covritura 

houpa/čka balansuore, báscul; -t balansar, bascular 

house ganselle 

housenka eruca 

houser ganso; (nemoc) lumbago 

houska pane blanc, panette (plectet) 

housl/e violine; -ista violinist; -ový (i klíč) de violine 

hou/stnout devenir densi; -ští, -ština densallia, arbustage, 

arbustallia, boscage, boscallia 

hovad/o (zvíře, též o člověku) bestie, brute; -ský bestial, 

brutal; -ství bestialitá

hovězí maso carne bovin, bovine 

hovn/ivál v. chrobák; -o vulg. merde (i přen.) 

hovor parlada, parlation, conversation; -na parlatoria, 

cámera de consultation; (telefonní) cabine telefónic; -ný 

parlaci, babillaci, loquaci; -ový (jazyk) familiari, usual 

hovořit parlar, conversar; (o čem) discusser 

hra lude; (zábava) divertissement; (představení) presentation, 

spectácul; dětská ~ lude infantin; divadelní ~ 

lude n. pezze teatral, teatrage; šachová ~ chac-lude 

hrabat (hráběmi) rastrar; (tlapou) pattar; (rozrývat) grattar; 

(peníze) amassar; ~ se (v čem) traserchar 

hrabě comto 

hrábě rastre 

hraběnka comtessa 

hrabiv/ost cupiditá; (chtivost) aviditá; -ý cupid, avid 

hrábnout (po čem) happar, raffar, capter; (do čeho) plongear 

in; (do kapsy) metter li manu in 

hraboš (polní) agre-muse, agre-ratte 

hrabství comtia; (hodnost) comtatu 

hrací hud. musical; ~ automat bux musical; ~ karta 

lud-carte; ~ plocha lud-terren; ~ strojek son-mecanisme; 

~ známka jeton 

hráč (karet., i sport.) lusor; hud. musicante; falešný ~ 

ludard; střední ~ (v kopané) interiori lusor, interioro 

hračk/a (dětská) ludette; -ář comerciante in ludettes; 

-ářství ludettería 

hrad castell; (pevnost) forteresse; -ba barriere; (zděná) 

mur; (opevnění) bastion, fortification; vall (de defense); 

(přehrazení) barrage; (přes cestu) barricade; (ohrada) palissade; 

(oplocení) inhagatura; -ební mural; ~ příkop circumfosse; 

hrádek redute; -idlo (propusti) paddle; -it 

(škodu) payar; (výlohy) covrir; (protihodnotou) compensar; 

(stát v cestě) obstructer; (zcela zamezit průchod) blocar; 

(vodu) barrar; (zátarasem) barricadar 

hrách pise 

hracho/r latire; -vina pis-pallie; -viště pis-camp 

hrana (okraj) borde; (roh) ángul; -tý quadrat, quadriform, 

angulosi 

hrani/ce (státu) frontiera, land-límite; (čára) frontiere; (mez) 

límite; (oheň) foy; (dříví) pile (de ligne); (k upálení) splintiera; 

za -mi in extrania; (venku) extern; -čit (s čím) limitar 

(con); (stykem) adjacer; Česko hraničí s Tchekia límita 

con; -ční de frontiera, frontieral; (krajní) extrem 

hranol prisma; -ky (smažené) pomfrites; -ov(it)ý prismátic 

hranostaj zool. hermeline 

hrany (zvonění) clocheada funebri; (drsnosti) aspri bordes 

hrášek pisette; (druh) pise verdi 

hrát luder; (na housle, na klavír, valčík) luder (li violine, 

li piano, li valse); (hud. nástroj) sonar; (předstírat) pretexter; 

(přetvařovat se) ficter, simular; to nehraje žádnou roli 

to ne importa; ~ si (na schováv.) luder celar e trovar 

hravý ludaci 

hráz diga, barrage, vall; (přístavní) molo, debarcatoria; 

anat. perineo; (překážka) barriere; (vlnolam) rupte-undes 

hraz/da barre fix; vysutá ~ trapeze; -ení (v hokeji) barriere 

hrb bosse; -áč bosson, bossato; -atět devenir bossat; 

-atý bossat; -it bossar; (křivit) curvar; -it se clinar se, 

bassar se; (před kým) adflexer se servilmen, humilar se 

(avan); -ol, -olek bosse, protuberantie; -olatý desplan, 

ínegal, sulcosi; (způsobující drncání) bossosi, sucussiv 

hrc citosl. crac!

hrčet (povoz) raslar; (dunivě) rul-sonar; (bublavě) brodular 

hrdelní gram. guttural; ~ rozsudek judicament del morte; 

~ trest condamnation al morte; ~ zvuk son guttural 

hrdin/a heróe; (románu) protagonist; -ka heróa; -ný, 

-ský heróic; -á báseň epopé, epos; -ství heroisme 

hrdl/ička zool. túrtur; -it se (o co s kým) guerellar, disputachar, 

mercachar; -o gúrgul, gúttur; (krk, též tech.) col; 

-ořez assassinator, cise-gúrgul 

hrd/opýšek orgollioso, superbo; -ost (nač) fieritá, (povýšenost) 

orgollie, superbie; -ý (právem sebevědomý) fier; (povýšený) 

orgolliosi, arogant 

hrma anat. pube 

hrn/číř pottero; -čířství potteríe; -ec potte; (na vodu) aquiere; 

(s poklicí) marmite; dát do hrnce inpottar; -eček tasse 

hrnout pussar; (na hromadu) amassar; (hráběmi) rastrar; 

~ se (jako příval) precipitar se, adcurrer (impetuosimen), 

venir in amasse, hastar 

hrob tombe; (společný) fosse comun; -ař interrator, sepultero; 

-ařík (brouk) interrator; zool. necrofor; -ka (chrámová) 

cripta; (nádherná) mausoléo; -ník v. hrobař; -ový 

(např. hlas) sepultorial 

hroch zool. hipopótame 

hrom tónnere 

hromad/a amasse, cúmul; (srovnaná) stople; valná ~ assemblé 

general, reunion annual; -ění acumulation; -it 

acumular, amassar; -it se acumular se, amassar se; -ný 

in (a)masse, colectiv 

hrome! per diábol! 

Hromnice círk. Candelarie 

hromo/bití tónner-sturm, tónner-tempe, tempeste; -svod 

parafúlmine; přen. (o osobě) expiator; -tluk hércul, atlete; 

-vat (na koho) stormear n. tonnerar n. fulminar (contra) 

hrot punta; (ostří) tranchante 

hroud/a (terr-)glebe; (sněhu) bul (de nive); rodná ~ patria, 

país natal; -ovitý glebosi 

hroutit se crular, ruinar se 

hroz/ba menacie; -ebný menaciosi 

hroz/en grappe, uve; bot. racem; (včel) túrbul (de apes); 

-inka rosine; (smyrenská) micri rosine; (korintka) corinte 

hrozi/t menaciar; -tánský grand(issim), colossal; (hlad) 

de lupo; -vý menaciosi, timend; (hrozivě velký) formidábil 

hrozn/ový: ~ cukr glucose; -ý horríbil, terríbil; (bolest) 

atroci; -ýš zool. boa, piton 

hrst manuade; -ka (čeho) un poc (de) 

hrtan anat. laringe; zánět -u laringite; -ový laringal 

hrub/ec, -ián grossiero, ínculto, rústico; -nout devenir 

rud n. impertinent n. vulgari; -ost ruditá, rudesse; -ozrný 

gross-granat; -ý rud; (nezpracovaný) crud; (nevzdělaný) barbáric, 

íncult, íncivilisat, rústic, sin education; (v chování) 

malconduit, íncivil, ínpolit, descortesi; (drsný) aspri; (hlas) 

rauc; (váha, příjem) brutto 

hruď péctor 

hrudka litt glebe 

hrudní (koš) toráxic; (sval) pectoral; -k anat. tórax 

hruš/eň piriero; -ka pire 

hrůz/a horrore; (mocná) terrore; (posvátná) timore; -ný v. 

hrozný; (obírající se smrtí) macabri; -ostrašný horrífic, 

horríbil, plen de horrore, capill-erectori; -oucí horrid; 

-ovláda tirannie; -ovládce tiranno 

hryz/ání rosion; -at roder; (kousat) morder; (ukusovat) 

mordettar; -ení svědomí remorse

hřad, -oviště galliniere 

hřát caler, dar calore; (vytápět) calefacter; (ohřívat) calentar; 

~ se calentar se; (na slunci) insolar se 

hřbet dorse (i knihy, ruky); (koně) crupe; (hor) creste, dorse 

del montania; -ní dorsal 

hřbitov sepultoria, jardin n. camp del mortes 

hřeb v. hřebík 

hřeb/čín, -činec cavall-elevatoria, cultivatoria de cavalles; 

-ec cavallo, stallon; (chovný) cavallo por reproduction 

hřebe/lcovat strigular; -lec strígul; -n (na vlasy) péctine; 

(kohoutí, střechy, vlny) creste; (hory) dorse, creste (de monte) 

hřebí/ček litt clove, clovette; bot. cariofille; -k clove 

hřešit peccar 

hřib bot. boleto; atomový ~ fungo atómic; zdravý jako ~ 

perfectmen san 

hříb/átko, -ě cavallello; (klisnička) cavallella, yun cavalla 

hříčka (slovní) lud(ett)e (de paroles); ~ přírody capricie 

del natura 

hřídel axe; hnací ~ axe propulsiv; klikový ~ axe de manivelle; 

kloubový ~ axe de cardan; vačkový ~ axe pulsativ 

hřích pecca; (vina) culpa; prvotní ~ bibl. pecca de Adam 

hřímat tonnerar (i přen. proti čemu) 

hříš/ek culpette, delicte, peccadillo; -ník peccator; peccon, 

peccard; -ný peccosi, peccaci; (myšlenka) peccaminosi; 

(cena) excessiv 

hřiště lud-corte, lud-terren, ludiera; (golfové) golf-terren; 

(tenisové) corte de ténnis; (volejbalové) terren de volleyball 

hříva (koňská, lví) criniera 

hřivna talent; zakopaná ~ talent interrat 

hřm/ět, -ít tonnerar; hřmí it tónnera; -ot bruida; (rachot) 

fracasse; -otný (hlučný) bruiosi; (postava) robust, gross 

hú (děsivé houkání) huhú! 

huba (zvířete) machuore; (čumák) musel; (ústa) bocca; 

drž -u! clude li bec!; -tý (drzý) impertinent, insolent 

hubený magri; (štíhlý) svelt; (útlý) gracil; (nevydatný) ínsuficent, 

scarsi; (tenký) tenui 

hubit exterminar, extirpar, far desaparir 

hubi/ce (u hadice) bec; -čka besa; -čkovat besar 

hubovat invectivar, reprimandar 

hučet bruir; (šumět) murmurar, susurrar 

hud/ba música; klasická ~ música clássic; komorní ~ 

música de cámera; -ební musical; ~ sluch audie musical; 

-ebník músico, musicante; -ebnost musicalitá 

hudlař bosillero; -ina bosillage, bosillatura; -it bosillar, 

laborachar, misfar 

huhňat parlar tra li nase 

hukot brue, bruida 

hůl baston; (z)bít holí bastonar 

hulákat crialliar; (křičet) criar; (řvát) criachar 

hulán voj., hist. ulan 

hulit fumar (fortmen, quam un chimené) 

hůlka bastonette; kouzelná ~ mágic bastonette 

hulvát grossiero, rústico; -ský grossieri, rústic 

hum/anismus humanisme; -anista humanist; -anistický 

humanístic; -anita humanitá; -anitář humanitario; -anitářský 

humanitari; -anitářství humanitarisme; -anitní 

humanitari; -anizace humanisation; -anizovat humanisar; 

-ánní human; -ánnost humanisme 

humbuk bluff, charlataneríe 

humor humor; -eska humoresca; -ista humorist; 

-istický humorístic; -ný (veselý) humorosi

humr homare 

humus humo 

Hun hist. hunno 

huňatý crinosi, vellosi, vellut 

hunský hist. húnnic 

hupnout (na koho) precipitar se sur, sursaltar 

hurá! hurrá! 

hurikán = uragán 

hůře plu mal(men) 

husa ganse (i přen.); hloupá ~ stult(on)a, folla, naiva; 

pečená ~ ganse rostat 

husar hússar; -ský de hússares; ~ kousek bravade 

husí (játra apod.) de ganse; -m pochodem in file indian 

husinec (chlívek) gansiniere; (trus) ganse-sterco 

husit/a hussite; -ský hussític; -ství hussitisme 

husopaska ganse-gardera 

huspenina gelé, gelatine (de carne) 

hust/ota densitá; -ý densi; (o tekutině) dens-fluent 

hustilka aer-pumpe 

hu/ť fábrica metallúrgic, fusería; (sklářská) vitrería; -tní, 

-tnický metallúrgic; -tnictví metallurgie; -tník fusero, 

metallurgo 

hutný compact; (kapalina) densi 

hvězd/a stelle; (nebeské těleso) astre, sídere; filmová ~ 

stelle de cinemá, (de opera) etc.; -árna observatoria; 

-ář astronom; -ářský astronómic; -ářství astronomie; 

-ička stellette; (v tisku) asterisco; -natý stellosi, stellut, 

covrit de stelles; -é nebe stellat ciel; -ný stellari, (nadpomyslně) 

astral, (o čase) sideral; -á mapa carte astronómic 

hvízd/ání sifflada; -at sifflar; -nutí siffla 

hý citosl. hi! 

hyacint bot. hiacinte 

hýbat (se) mo(v)er (se) 

hybn/ost mobilitá; -ý (působící pohyb) motori; (schopný 

pohybu) mo(vi)bil; -á síla fortie motori 

hybrid hibride; -ní hibrid 

hýčkat dorlotar 

hydr/a hidre; -ant hidrante; -át chem. hidrate; -aulický 

hidráulic; -aulika hidráulica; -oelektraárna centrale hidroeléctric; 

-ofobie hidrofobie; -olitický hidrolític; -olýýza 

hydrolise; -oplán hidroplane; -oxyd chem. hidróxide 

hyen/a hien (i přen.); -ismus bestialitá 

hygien/a higiene; -ický higiénic; -á zařízení installationes 

sanitari; -ik higienist 

hyje citosl. hi! 

hýkat (jako osel) criar (quam un ásino) 

hýl v. hejl 

hymn/a himne; -ický hímnic; -us (chvalozpěv) cántico 

hynout morir, perir; ~ žízní perir per sete 

hyper/bola hipérbol; -bolický hiperbólic; -moderní 

ultramodern; -trofie med. hipertrofie 

hypn/otický hipnótic; -otismus hipnotisme; -otizér 

hipnotist; -otizovat hipnotisar; -óza hipnose 

hypochondr hipocondriaco; -ický hipocóndric, hipocondriac; 

-ie hipocondrie 

hypot/eční hipotecari; -éka hipoteca; zatížit -ou hipotecar; 

-ekární hipotecari; -etický hipotétic; -éza hipotese 

hýři/l (marnotratník) prodigo; (zhýralec) debochard; -vý 

prodigaci, prodigal, debochant; -t prodigar, debochar 

hyster/ický histéric; -ie histerie; -ik histérico 

hyzdit deformar, defigurar, defecter

hýždě anat. posteriore 

CH 

chabý lax, poc rigorosi; (slabý) débil; (vědomosti) ínsuficent 

chaloupka (litt) domette 

chaluha bot. fuc, sargasso 

chalup/a (venkovská) dom(ette) paisan n. rural; (chata) cabane; 

(víkendová) weekend-dom(ette); -ář possessor de un 

weekend-dom, cabanero; -ník possessor de un dom(ette) 

paisan n. rural 

Cham bibl. Cham 

chám rústico, rurano; anat. sperma; -ovod canale spermátic; 

-ový spermátic 

chameleón cameleon 

chamraď (sebranka) vagantallia, canallia; (bezcenná věc) 

mercache, sinvalorage; (haraburdí) cosallia, antiquallia 

chamtiv/ost aviditá, cupiditá; -ý avid, cupid 

chán hist. khan 

chao/s cáos; -tický caótic 

chapadlo zool. tentácul; -vý tentaculari 

cháp/ání comprension, inteligentie; -at comprender; 

(vnímat) percepter; (vystihnout) capir; (pochytit) capter; 

-at se (čeho) v. chopit se; -avost inteligentie, facultá de 

comprender, perceptivitá; -avý capaci, comprensiv, 

inteligent; (učenlivý) docil; těžko ~ inept, stult 

charakter caráctere; -istický característic 

charleston charleston 

charita charitá; -tivní charitativ; (ústav) de charitá 

charta (listina) charta 

Charvát v. Chorvat 

chasa mannes, li yunes, yun gente 

cháska v. chátra 

chata cabane; (víkendová) weekend-dom(ette); (horská) 

chalet, refugia n. albergo alpin; (rekreační) baracca de 

villegiatura; -ř possessor de un weekend-dom, cabanero 

chátra canallia, gentallia, vagantallia, plebeyallia, populache; 

-t (upadat) decader; (o domě) decader, ruinar se 

chatrč hanl. cabanach, domach 

chatrný (nuzný) mesquin; (opotřebovaný) perusat; (poškozený) 

damageat, defectosi, ledet; (zdraví) débil, precari 

chcíp/lotina cadavre; -nout morir, perir 

chechtat se ridachar; (chichotat se, hihňat se) hihicar 

chemi/cký chímic; -e chimie; -ik chímico; -kálie pl chimicalies, 

productes chímic 

cherub, -ín chérub; -ínský cherúbic 

Chil/e Chile; -an chilano; ch-ský chilan 

chimér/a chimere, fals idé; -ický chiméric 

chinin quinine; -ovník bot. quinin-árbor, quininiero 

chirurg chirurgo; -ický chirúrgic; -ie chirurgie; (místo) 

chirurgia 

chlad (zima) frigore; (ranní) friscore; (chladnost) frigidesse; 

(pohlavní) frigiditá; (chladnokrevnost, klid) aplombe 

chládek friscore; (stín) ombre; přen. (vězení) prison, cárcere 

chlad/icí refrigerant; (zařízení) de refrigeration, frigorífic; 

-ič refrigerator; (motoru) radiator; -it (o-, vy-, z-) afrigidar; 

tech. refrigerar; -ivý refrigerant; (svěží) frisc; -nička 

refrigerator; -no frigore; -nokrevně con sangue frigid; 

-nokrevnost frigidesse (de sangue), aplombe; -nokrevný 

de sangue frigid; -nost frigidesse; (pohlavní) frigiditá; 

-nout (o-, vy-, z-) (re)frigidar se, devenir frigid; -ný frigid; 

(klidný) calm; (lhostejný) índiferent, flegmátic

chláchol/ení consolation; -it consolar; (uklidňovat) calmar, 

quietar, tranquilisar, pacificar; -ivý consolativ, calmant 

chlap (robust) mann; hanl. individuo, homacho; -ec púer, 

infanto, (litt) garson, boy; (výrostek) adolescente; -ecký 

pueril, garsonesc; -ík (excellent) chap; (veselý) gayon 

chlast/at trincachar, inebriar se; -oun trincard 

chlazen/í (nápojů) refrigeration; (vzduchu) afrigidation, 

ventilation; -ý (motor) afrigidat (per aqua, per aere) 

chléb, chleba pane; (kousek) pezze de pane; (bochník) bul 

de pane, pan-bul; (krajíc) tranche de pane; (zaměstnání) 

subsistentie; přijít o ~ perdir li labor n. li posto 

chleb/árna panería; -íček (obložený) pane covrit, sandwich; 

-ník paniere; (torba) tornistre; -odárce patron; -ovník 

bot. árbor del pane; -ový del pane, pan-; (kůrka) pan-cruste 

chlév stalle (de vaccas), bov-stalle 

chlípn/ík lascivon; -ost lascivitá; -ý lasciv 

chlístat (sur)spruzzar 

chlívek (prasečí) svin-stalle, sviniera; (kozí) capriera 

chlopeň anat. válvul; (klopa) lápul 

chlór chem. clor 

chlor/át, -ečnan clorate; -id min. cloride; -it min. clorite; 

-itý clorosi; -oform cloroform; -ofyl bot. clorofill 

chlorovodík chem. acide clorhídric 

chlouba fieritá, orgollie; (chlubivost) fanfaronada, self-lauda 

chlubit se fanfaronar, orgolliar; (čím) vanigloriar se (de) 

chlum coline (arborat) 

chlup (na těle) crine; (na hlavě) capille; -atý crinat, crinosi; 

capillat, capillosi 

chmel bot. lúpul; -ař cultivator del lúpul; -ařství cultivation 

del lúpul; -nice lupuliera; -ovina lupuline; 

(pivo) bir 

chmur/a (zármutek) afliction, tristesse; -ný trist; (zasmušilý) 

atristat, pessimístic, melancólic; (zamračený) morosi; 

(krajina) morni; (obloha) nubosi, nubat, nube-covrit, 

tenebrosi; (temný) obscur 

chmýří lanuge 

chňap/at, -nout (po čem) happar, adcapter; (tlamou) aboccar 

chobot trompe, proboscite; (úzký záliv) golf, brasse de mare; 

-nice zool. octopus 

chod (chůze) eada, marcha, maniere de marchar, vadida; (stroje) 

functionament; (jídlo) plate; ~ na prázdno marcha sin 

carga; tichý ~ marcha silentiosi; zpětný ~ contramarcha; 

v -u in marcha; být v -u marchar, functionar; -ba coridor; 

(spojovací) passage; (okružní) galerie; -ec pedeator, pedon, 

passante; -idlo (spodní část nohy) pede; -it ear, marchar, 

pedear, vader; (stroj) functionar; (kam) frequentar, visitar; 

(procházet se) promenar se; ~ do školy frequentar li scola; 

-ník trottuore; (u silnice) ped-via 

chochol (plum-, capill-)toffe; -ouš zool. alaude crispat 

chole/ra cólera; -rický coléric; -rik colérico; -sterol 

colesterol 

chomáč v. chumáč 

chomout cavall-colare, coluore; (člověk) ínhabil hom, 

plumpon 

chopit se (čeho) capter, prender; ~ příležitosti capter li 

ocasion; ~ slova prender li parol 

chór (pěvecký sbor) cor; (místo pro zpěváky) cora; v. též kůr 

chorál corale; -ový (zpěv) coral 

choreograf coreograf; -ický coreográfic; -ie coreografie 

chorob/a maladie, morbe; -nost morbiditá; -ný maladiv, 

morbid; -opis anamnese; -oplodný (nakažlivý) infectuosi,

contagiosi 

choromysln/ost alienation mental, dementie; -ý alienat 

(de mente), dement 

Chorvat croato; -sko Croatia; ch-ský croátic 

chorý malad, ínsan; (duševně) dement, alienat 

choť marito, marita, consort 

choulit se hoccar se, bassar se 

choulostiv/ec delicato; -ět (z-) devenir sensitiv; -ý (tro) 

sensitiv, delicat; (křehký) fragil 

choutka aviditá, apetite, capricie 

chov (živočichů) elevation, tenentie (de animales); 

(rostlin) cultivation (de plantes); (drůbeže) avicultura; 

(ryb) piscicultura; (ústřic) ostricultura; (včel) apicultura; 

-anec, -anka elev/o, -a; (učedník) disciplo; -ání se 

conduida; -at elevar, cultivar; (v náručí) tener in su 

brasses; (obsahovat) contener; (podezření) suspecter; 

-at se conduir se; -atel elevator, cultivator 

chrabr/ost bravitá, bravore; -ý corageosi, brav, heróic 

chrám temple; (křesťanský) catedrale; (menší) eclesia; 

Svatovítský ~ catedrale Sant Vít 

chramstnout (po čem) happar, adcapter, raffar 

chrán/ěnec protectete, pupillo; -ěnka pupilla, tutelata; -ič 

protector; -it (proti) protecter, defender (contra); (přístřeším) 

dar asil a, albergar; (hlídat) gardar; (uchovávat) preservar; 

-it se (před) gardar se (de); -ítko protector; (na prst) 

foderale; (hrotu) puntale 

chráp/ání roncada; -at roncar 

chrap/lavost raucitá; -lavý rauc; -ot raucore 

chrapoun ínculto, plumpon, rústico 

chrapt/ění raucore; -ět esser rauc; -ivost raucitá; -ivý 

rauc 

chrast/í branchallia, ramallia; -it raslar, frufrutar, cracar, 

crepitar; cliquettar; -ítko raslette, tintinette, sonette 

chrčet ralar; (chroptět) stertorar 

chrch/el (hlen) muc; -lat expectorar; (kašlat) tuss(ett)ar 

chrl/ení (krve) efusion (de sangue); -ič stav. gárgule; -it 

erupter, expulser, exsputar, jettar (flammes), spruzzar 

chrocht/ání (vepře) grunida; -at grunir 

chrobák zool. geotrupo, sterc-scarabé 

chróm chem. crom 

chromajzl ínvalido, mutilato 

chromatický cromátic 

chrom/nout devenir claudicant; -ý (kulhavý) claudicant; 

(ochrnulý) paralisat, mutilat 

chromov/ání cromada; -at cromar, covrir con crom; -ý 

crómic, de crom; (ocel) cromat 

chron/ický crónic; -ičnost cronicitá; -ograf cronograf; 

-olog cronologo; -ologie cronologie; -ometr cronometre 

chrop/ot, -tění (umírajícího) rala(da), stertorada; -tět ralar, 

stertorar 

chroupat (jíst) machar n. manjar n. roder cracante 

chroust zool. melolonte 

chroustat (zuby) grinsar; (sníh) gnistar, crepitar 

chrpa bot. centaurea, cianette 

chrup dentes, dentage; (umělý) fals n. artificial dentes; -at 

(zvuk) cracar; v. též chroupat; -avčitý cartilaginosi; -avka 

anat. cartilágine; -avý cracant; -ka (třešně) ceresse dur 

chrt zool. levriero; (ruský) borsói 

chryzantéma bot. crisanteme 

chřadnout deperir; (rostlina) marcir; (stářím) devenir caduc 

chřástal (pták) crax

chřest bot. asparge 

chřest/idlo, -ítko v. chrastítko; -it (klíči, penězi) far cliquettar 

n. sonar; -ot raslada; -ýš zool. crótale, sonserpente 

chřípí narice, nase-fores 

chřipk/a grippe; med. influenza; -ový (příznak) grippal 

chřtán gúrgul, gúttur; (zvířete) fauce; přen. abiss, ravine 

chřupa/t (sníh) cracar, gnistar, crepitar; -vý cracant 

cht/ění volentie; (záměr) intention; filoz. volition; (nezřízené) 

cupiditá; -íč aviditá, cupiditá; chtě nechtě volente o ne, 

nolens volens 

chtít voler; (přát si) desirar; (zamýšlet) intenter 

chtiv/ost aviditá; (chamtivost) cupiditá; -ý avid, cupid 

chůda marchette, stelte 

chud/áček (-ěra, -inka) povretto, povri diábol; -ák povre, 

indigento; ~ teta! povri tanta!; -ičký povríssim; 

(ubohý) miserábil; -ina povri gente, li povres; -inský 

(právo, fond) de povres; -inství charitá públic; -nout 

v. zchudnout; -oba povresse, povritá; (nedostatek) indigentie; 

(bída) misere; přen. (prázdnota) sterilitá; -obinec 

asil n. hospicie de povres; -obka v. sedmikráska; -obný 

povri, miseri; -okrevnost med. anemie; -okrevný 

anémic; -ý povri, miseri, mesquin; (nemající prostředků) 

indigent, necessitari; (bez peněz) ínpecuniosi; (osoba) 

povre, indigento; (zchudlý) apovrit; (málo vybavený) ínsuficent; 

(půda) steril, ínfecund; ~ duchem povri in 

spíritu; ~ jako kostelní myš povri cane, povri quam Job 

chuligán rixard 

chum/áč toffe, masse ínform; (lidí) amasse; (vlasů, travin) 

toffe; (vlny, bavlny) flocc; -áček toffette; -áč(k)ovitý toffosi; 

-elenice virle de nive, niveada; -elit (se) nivear; 

-elí se it nivea; -lat frossar 

chundel v. chumáč; -atý crinosi, toffosi, vellosi, vellut 

chuť (smysl) guste; (něčeho) sapore; (k jídlu) apetite; bez 

chuti sin sapore, sin guste, ínsipid; dobrou ~! bon 

apetite!; podle -i secun li guste 

chutn/at (jak) saper; (po čem) haver li guste de; (ochutnávat) 

gustar; (vychutnávat) savurar; -ý saporosi, gustosi, 

apetitosi, de bon guste; (pikantně) savurosi 

chuťov/ka delicatesse, gurmandage; -ě in sapore 

chůva bonna, infantera 

chůze eada, passuada, marchada, vadida; (způsob) maniere 

de marchar 

chvál/a laude; -abohu mersí a Deo; -it laudar 

chval/itebný v. chvályhodný; -ořeč elogie, laudation, 

panegire; -ořečit (komu) laudar (alquí); -ořečník panegírico; 

-ořečný panegíric; -ozpěv cántico, hosanna 

chvályhodný laudábil 

chvást v. žvást; -al fanfaron; -at se fanfaronar; (vychloubat 

se) vanigloriar se, orgolliar se; (honosit se) pavonear; 

-avost fanfaronada, vaniglorie; -avý vanigloriosi 

chvastoun fanfaron, vaniton; -ství fanfaronada, vaniglorie 

chvat (spěch) hasta; (shon) tumultu; (zápasnický) serratura 

chvátat (spěchat) hastar; (co se má uskutečnit) esser urgent; 

(povzbuzovat) stimular; (urychlovat) accelerar 

chvatný hastosi, precipitosi; (rychlý) rapid; (zběžný) cursori, 

superficial; (letmý) fugaci 

chvě/jivý trement, trepid; -t se (strachy) tremer, trepidar; 

fyz. vibrar; (kmitat) oscillar; (kymácet se) chancelar; (otřásat 

se) sucusser se; (zimou) frissonar; (o hlase) tremolar 

chvíle moment, instante; (vhodná příležitost) oportunitá; 

dlouhá ~ enoya; volná ~ ocie; tu -i ho-moment; po

-i pos un moment 

chvil/ečka, -ka litt moment, brevi témpor, temporette; 

-kový momentan, (pomíjivý) efemeri; (prchavý) fugitiv; 

(přechodný) transitori; (přerývaný) intermittent; (nestálý) 

ínconstant; (vrtkavý) capriciosi 

chvost (oháňka) caude; (třapec) quaste; -natý toffosi 

chvoj, -í ramallia 

chyb/a erra; (omyl) errore; (vada) defecte; (tisková) printerra; 

(překlep) tipp-erra; gram. (syntaktická) solecisme; 

(nedostatek) manca; (zavinění) culpa; ~ lávky! tre fallit!, 

grand erra!; to je má ~ to es mi culpa; -ějící mancant, 

absent; -ěnka mancoliste; -ět mancar; (být nepřítomen) 

esser absent; -ička (závada) litt defecte; -it, -ovat (v čem) 

errar; (cíl) fallir, (proti pravidlu) peccar (contra); -ný errosi, 

(rána) fallit; (krok) fals; (výrobek) defectosi; (váha) deficient; 

(špatný) mal; (nesprávný) íncorect; ínjust; (nedokonalý) ínperfect; 

(nemístný) ínconvenent; (nevhodný) ínapt 

chýlit (na-, s-) inclinar; (nechat viset) pender; (ohýbat) flexer; 

~ se (mít sklon) inclinar; (sklánět se) clinar se, bassar 

se; ~ ke konci currer a su fine 

chýr fama 

chystat (se) preparar (se) 

chýše cabane, baracca, domette 

chytat capter; (pronásledováním) persequer, chassar; ~ lelky 

flanar, gapar; ~ ryby piscar; (na udici) croc-piscar 

chyt/it, -nout capter; (do pasti n. do léčky) atrappar; (do sítě) 

capter per un rete; (motor) accender se; (vznítit se) inflammar 

se; ~ se (čeho) cramponar se (a) 

chytr/ácký astut; (lišácký) foxatri; -áctví astutie; -ák 

astuto; -istika trics; -ost inteligentie, -ý inteligent, 

prudent, sagi, sagaci, talentat; (šikovný, schopný) hábil, 

capábil; (vynalézavý) ingeniosi 

I 

i e, (také) anc; nejen ..., nýbrž ~ ne solmen ..., ma anc; 

jeden ~ druhý ambi (du); ~ kdyby etsí; dokonce ~ 

mem; ~ ... ~ e ... e; ~ kdepak tot ne 

ibis zool. ibis 

ibišek bot. altéa 

ide/a idé; -ál ideale; -alista idealist; -alistický idealístic; 

-ální ideal; -alismus idealisme; -alizovat idealisar 

identi/cký idéntic; -fikace identification; -fikovat identificar; 

-ta identitá 

ideolog ideologo; -ický ideológic; -ie ideologie 

idiom gram. idioma; -atický idiomátic 

idiot med. idiot; -ie med. idiotie; -ismus gram. idiotisme, 

idioma; -ský idiótic, stupid; -ství idiotie 

id/ista idist; -istický idístic; -o Ido 

idol idol; -atrie idolatrie 

idyla idille; -ický idíllic 

ignor/ance ignorantie; -ant ignorante; -ovat ignorar 

ihned strax, ínmediatmen 

ikon/a icone; -oklasmus iconoclasme; -oklast iconoclast 

ikter/ický med. ictéric; -us icterite 

ilegáln/í ínlegal; -ost ínlegalitá 

ilustr/ace ilustration; -ační ilustrativ; -átor ilustrator; 

-ovat (knihu) ilustrar; ~ příklady exemplificar 

iluz/e ilusion; -ionista ilusionist; -orní ilusori, imaginari 

imagin/ace imagination; -ární imaginari 

imanentní imanent 

imatricul/ace inmatriculation; -ovat (se) inmatricular (se)

imbecil med. imbecile; -ita imbecilitá; -ní imbecil 

imigr/ace inmigration; -ant inmigrante; -ovat inmigrar 

imit/ace imitation; -ační imitativ; -átor imitator; -átorský 

imitatori; -ovat imitar, copiar 

imobil/izace ínmobilisation; -ní ínmobil 

imperativ gram. imperative; -ní imperativ 

imperfekt/ivní gram. imperfectiv; -ivum gram. imperfective; 

-ní ínperfect; -um gram. imperfecte 

imperialis/mus imperialisme; -ta imperialist; -tický imperialístic 

impérium imperia 

impertinen/ce impertinentie; -tní impertinent 

implant/ace implantation; -ovat implantar 

imponovat (komu) imposar, impressionar 

import import(ation); -ér importator; -ovat importar 

impoten/ce med. ínpotentie; -t ínpotente; -tní ínpotent 

impozantní imposant, grandiosi, majestosi 

impregn/ace impregnation; -ovat impregnar 

impres/ário impresario; -ionismus impresionisme; -ionista 

impressionist; -ionistický impresionístic; -ívní impressiv 

improviz/ace improvisation; -ator improvisator; -ační, 

-átorský improvisatori; -ovat improvisar 

impulz impulse; -ívní impulsiv 

imput/ace imputation; -ovat imputar 

imun/ita med., práv. imunitá; -ní imun; -izace imunisation 

inaugura/ce inauguration; -ční inaugural 

incest práv. incestu; -ní incestuosi 

incident incidente 

incký (kultura) incáic 

Ind indo, indiano 

index índex, catalog 

Indi/án indiano (american); i-ánský indian; i-cký indian, 

índic; I- Oceán Índic Oceane 

indicie indicie 

Indie India 

indiferen/ce índiferentie; -tní índiferent 

indigo índigo 

indik/ace med. indication; -ativ gram. indicative; -ativní 

indicativ; -átor indicator; -ovat med., chem. indicar 

indispo/novaný índisposit; -zice índisposition 

Indoevrop/an indoeuropano; i-ský indoeuropan 

Indonés/ie Indonesia; i-ký indonesian 

indos/ace obch. indossament; -ovat (směnku) indossar, girar 

induk/ce induction; -ční (cívka) de induction; -čnost inductivitá; 

-ovat inducter; -tivní inductiv; -tor inductor 

industriali/smus industrialisme; -zace industrialisation 

iner/cie inertie; -tní inert 

infám/ie infamie; -ní infam 

infant hist. infante; -érie infanteríe; -ilismus infantilisme; 

-ilní infantil; -ka hist. infanta 

infarkt med. infarcte 

inf/ekce infection; -ekční infectiv; -ikovat infecter 

infiltr/ace infiltration; -ovat infiltrar 

infinitiv gram. infinitive 

infla/ce inflation; -ční inflativ 

in flagranti in flagranti 

inform/ace information; -ační (kancelář) de information; 

-atický informátic; -atika informática; -ativní informativ; 

-atizovat informatisar; -átor informator; -ovat informar 

ingot tech. lingot 

injek/ce injection; -ční (jehla) de siringe, ~ stříkačka

siringe, spruzzuore; -tor injector; -tovat med., geol. 

injecter 

Ink hist. (příslušník národa Inků) inca; říše -ů imperia incáic 

inkaso incassament; -vat incassar (i přen. gól, výprask) 

inklin/ace inclination; -ovat (k čemu) inclinar (a) 

inkognito incógnito 

inkoust incre 

Inkové hist. li Incas 

inkub/ace med. incubation; -átor incubator, covuore 

inkvizi/ce círk. inquisition; -ční inquisitori; -tor inquisitor 

inov/ace innovation; -ační de innovation; -ovat innovar 

inscen/ace inscenation; -ovat inscenar 

insekticid insecticide 

insemin/ace insemination (artificial); -átor inseminator 

insignie pl insignes 

inskripce inscrition 

insolace insolation 

insolven/ce ínsolventie; -tní ínsolvent 

inspek/ce inspection; konat -i inspecter; -tor inspector; 

-torát inspectoratu 

instal/ace installation; -atér installator; -ovat installar 

instan/ce instantie; -tní instant 

instinkt instincte; -ivní instinctiv 

institu/ce institution; -cionální, -ční institutional; -t 

institute 

instru/kce instruction; -kční de instruction; -ktivní 

instructiv; -ktor instructor; -ment instrument; -mentál 

gram. instrumentale; -mentální hud. instrumental; -mentovat 

hud. instrumentar; -ovat instructer, informar 

intaktní intact 

integr/ace integration; -ál mat. integrale; -ální integral; 

-ita integritá; -ovat integrar 

intelekt intelectu; -uál intelectuale; -uální intelectual 

inteligen/ce inteligentie; -tní inteligent; (vzdělaný) 

doct, erudit, instructet 

intendant intendante 

intenz/ita intensitá; -ívní (světlo, pocit) intens(i); (úsilí) 

intensiv; -ívnost intensivitá 

interferen/ce fyz. interferentie; -ční interferent 

interlineární interlineari 

interlingvisti/cký interlinguístic; -ka interlinguística 

intermezzo hud. intermezzo 

intermit/entní intermitent; -ovat intermitter 

intern/ace internament, detention (preventiv) 

internacion/ála Internationale; -alismus internationalisme; 

-alista internacionalist; -ální international 

intern/ační: ~ tábor camp de internament; -át internate 

internet internet, interrete; brouzdat / surfovat po -u navigar 

sur li internet; přstup k -u acces al internet; -ový 

internétic, interretal 

intern/í intern(i), interiori; -ista med. médico de interni 

maladies, internist; -ovat internar 

interpel/ace polit. interpellation; -ovat interpellar 

interpol/ace mat. interpolation; -ovat interpolar 

interpret interprete; -ace interpretation; -ační interpretativ; 

-ovat interpretar 

interpunkce gram. interpunction 

interrupce interruption (del graviditá) 

interval intervalle 

interven/ce intervention (i voj.); (přímluva) intercession; 

-ční de intervention; -ovat intervenir; -t interventor

interview interview [-vjú]; -ovat interviewar [-vjuar] 

intim/ita intimitá; -ní íntim; -nost intimitá; (obeznámenost) 

familiaritá 

inton/ace intonation; -ovat (za-) intonar 

intráda (předehra) prelude; (fanfára) fanfare 

intrik/a intriga; -án intrigante; -ovat intrigar 

intro/spekce introspection; -spektivní introspectiv; 

-vertní introvert; -verze introversion 

intui/ce intuition; mít -i intuiter; -tivní intuitiv 

inu (zkrátka) in curt; ~ ovšem certmen 

invalid/a ínvalide; -ita ínvaliditá; -ní ínvalid 

invaz/e invasion; provést -i (čeho) invader; -ní (armáda) 

invasiv, de invasion 

invektiva invective; provádět -y invectivar (contra) 

invence invention 

invent/ář inventarie; -arizovat inventariar; -ura inven.tariation; 

dělat -u inventariar 

inver/tní inversi, contrari; -tovat inverter; -ze inversion; 

-zní invertíbil 

invest/ice investiment; -ovat investir 

inzer/át anuncie; dát ~ do novin inserter un anuncie; 

-ce (inzerování) insertion de anuncies; (inzeráty) (litt) 

anuncies; -ent anunciante; -ovat inserter anuncies 

inzulín med. insuline 

inženýr ingeniero; -ství ingenieríe 

ion/(t) chem. ion; -izace ionisation; -izovat ionisar; 

-osféra ionosfere; -toforéza iontoforese 

iota iota 

Ir irlandeso 

iracion/alismus ínrationalisme; -ální ínrational 

irá/cký irakesi; I-čan irakeso; I-k Irak 

Írán Iran; -ec iraneso; í-ský iranesi 

irelevantní ínrelevant 

ironi/cký irónic; -e ironie; -zovat ironisar 

Ir/sko Irland; i-ský, i-ština irlandesi 

ischias med. isciátic dolore, sciática 

islám islam(isme); -ský islámic, mahometan 

islamizovat islamisar 

Islan/d Island; -ďan islandeso; i-ský, i-ština islandési 

It/al italiano; -álie Italia; i-alský, i-alština italian 

itera/ce iteration; -tivní iterativ; -tivum gram. iterative 

itinerář itinerarie 

Izák bibl. Isaac 

Izaiáš bibl. Isáia 

izol/ace isolation; -átor isolator; -ovat isolar 

izotop fyz., chem. isotop 

Izrael Israel; -ec israeliano; -ita (Žid) israelite; i-ský 

(občan) israelian; (náboženství) israelític 

J 

já yo; (4. p.) me; mé druhé ~ mi duésim ego; beze mne 

sin me; podle mne secun me; pro mne za mne por me 

jabl/ko pom; ~ sváru pom de discordie; rajské ~ tomate; 

říšské ~ globe imperial; -oň pomiero, pom-árbor 

jabot v. žabó 

jad/érko (zrnko) gránul; (semeno) seme; -ernatý (ovoce) 

granulosi; -erník v. jádřinec; -erný nucleari, atómic; 

-á fyzika física nucleari 

jad/erský, -ranský adriátic 

Jadran li (Mare) Adriátic

jadrn/ost soliditá, robustesse, vigore; -ý solid, robust, 

vigorosi; (odpověď) lapidari; (sloh) plástic; (na chuť) picant; 

(šťavnatý) sucosi; ~ jazyk sucosi lingue 

jádro nucleo; (v ovoci) osse; (podstata) quintessentie; (obsah 

přednášky apod.) resumé; (střed) cordie; přen. v jádru in 

funde; -vý (ovoce) ossat 

jádřinec nucleo, cordie 

Jáfet bibl. Jáfet 

jaheln/ík puré de millete; -ý de millete 

jáhen círk. diacon; -ka diaconessa; -ství diaconatu 

jáhly millete 

jahoda fresbere; (zahradní) jardin-fresbere 

jacht/a yacht; -ing sport. yachting 

jak zool. yak 

jak (tázací) qualmen, per quel maniere?; (vztažné) quam; 

~ kdy secun circumstanties; ~ krásný! quam bell!; 

~ se máte? qualmen vu standa?; tak brzy ~ možno 

tam bentost quam possíbil; ~ řečeno quam dit; jak ... 

tak (i) e ... e, tam ... quam; ~ se to vezme! it depende!; 

~ se zdá quam it sembla; buď ~ buď quamcunc; podle 

toho ~ dependent del circumstanties; -bysmet dito, 

idem, lu sam; -koli(v) quamcunc, ne importa qualmen; 

~ je daleko quantcunc lontan it es; (ačkoli) malgré que, 

etsí, benque; -mile tam bentost quam, just quam; -o 

quam; ~ by quam si; ~ např. quam p. ex.; ~ svědek 

quam testimon; tak ~ (srovnávací) tam quam 

jakobín jacobino; -ský jacobin; -ství jacobinisme 

jakoby quasi 

jak/ost qualitá; -ostní de (bon) qualitá; (kvalitativní) 

qualitativ; -ož i quam anc; -ožto quam, (v hodnotě, 

funkci apod.) in qualitá de; -pak? qualmen?, in qual 

maniere?; -sepatří quam convene; ~ se sluší quam 

dece; -si (nějak) alquam; (jistým způsobem) in cert maniere, 

in cert modo; -těživ nequande (in li vive); (odjakživa) 

desde li nascentie 

Jakub Jacob 

jaký (tázací, vztažné, zvolací) qual; -koli(v) qualcunc; 

-pak: -épak copak! scrúpules ad-látere!; -si alqual, 

alcun, un (cert); ~ pan X un cert senior X; -s takýs 

passábil, mediocri 

jak/že? qualmen?; -živ v. jaktěživ; -ž takž passábilmen 

jalov/cová (nápoj) gin; -ec bot. junevre 

jalov/ice vaccella; -ý (dobytek, půda aj.) steril, ínfecund, 

ínfertil; (kapitál) ínproductiv; (řeči) futil, steril, van 

Jalta Yalta 

jáma cava; (vykopaná) fosse; (šachta) mine; (hrob) tombe 

Jamajka Jamaica 

jamb lit. iamb; -ický iámbic 

jamka fossette 

Jan Johánnes 

janičár hist. yanitchar 

Janov Genova 

janovec bot. genista 

jantar min. ambre; černý ~ gagate 

Japon/ec japaneso; -sko Japan; j-ský, j-ština japanesi 

jarmar/eční ferial; přen. charlatanesc; -k (výroční trh) ferie 

jar/ní vernal; -o verne; na jaře in verne; (o minulém) últim 

verne; li verne passat; -ý v. jarní; přen. vigorosi, vivaci 

jař/(ina) seme vernal; -e vivaci(men) 

jářku! apropó!, (quam) yo dí 

jařmo yugo; (na nošení věder) vecte; (útisk) opression

jas luce, claritá, brilliantie; měsíční ~ luce lunari 

jasan bot. fraxine 

jás/ání jubilation, jubilada; -at jubilar, exultar, joy-clamar; 

-avě con júbil; -avý jubilosi, plen de júbil 

jasmín bot. jasmine 

jasn/ě clar(men); -ost claritá; -ovidec divinator, augur; 

-ý clar; (světlý) lucid; (zřejmý) evident; (hlas) sonori; (obloha) 

sin nubes; (nezkalený) seren; je -é, že it es clar que 

jásot jubilation, jubilada 

jaspis min. jaspe 

jatečn/í, -ý (o zvířatech) ingrassat; (dobytek) a buchar 

jaterní (funkce) hepátic; -k bot. hepática 

jatky abattoria, buchatoria; (krveprolití) massacre 

játra anat. hépate; zánět jater hepatite 

Jáva Java 

Javán/ec javaneso; j-ský javanesi 

javor ácere; -ový acerin 

jaz/ýček (píšťaly, vah) linguette; -yčný lingual; -yk ant. 

lingue, (řeč) lingue, idioma; (nářečí) dialecte; (v botě) linguette; 

cizí ~ ligue foren; ~ hovorový lingue familiari; 

knižní ~ lingue litterari; mateřský ~ lingue matrin; programovací 

~ lingue de programmation; spisovný ~ 

lingue litterari; světový ~ lingue universal; úřední ~ 

lingue oficial; živý ~ lingue vivent; -ykověda filologie, 

linguística; -ykovědec filologo, linguist; -ykovědný filo- 

lógic, linguístic; -ykový lingual; ~ úzus usu del lingue 

ječet yellar; (vřeštět) strider, criachar 

ječmen bot. hordeo; sladovnický ~ malt-hordeo 

jed venen, tóxico; (bakteriální) toxine; (omamný) droga; 

jed/en un; ani ~ ni un sol n. síngul; ~ po druhém un pos 

li altri; -ni - druzí unes - altres; -enáct deciun 

jedin/áček un sol infante; -ě solmen; -ec individue; 

-ečnost individualitá, singularitá, unicitá; -ečný únic, 

singulari; (mimořádný) extraordinari; (skvělý) splendid; 

(velkolepý) magnífic; (úchvatný) ravissent; (skvostný) sumptuosi; 

(nemající sobě rovného) íncomparabil, ínegalabil, 

sin comparation, sin egal; -krát(e) solmen un vez; -ký 

totmen sol; -ost unicitá; -ý sol, síngul; (syn) únic; 

(osamělý) solitari; ani ~ ni un síngul 

jedl/e bot. abiete; -ový abietin, de abiete 

jedl/ík (grand) manjator; -ý manjábil 

jednak: ~ ... ~ ... partmen ... partmen 

jedn/ání action, maniere de acter; (vyjednávání) negociation; 

(chování) conduida; (zacházení) tractament; div. acte; 

(postup) procedura; -at acter; jedná se o it acte se pri; 

(vyjednávat) negociar (pri); (chovat se) conduir se; (postupovat) 

proceder; (zacházet s kým) tractar; -atel secretario, 

comissionario, mandatorio; obch. agente; (makléř) curtagero, 

mediator; -atelství agentie; (místo) agentia 

jednička li (ciffre n. numeró) un, unen 

jedno/aktovka lude in un acte; -barevný unicolorat, monocrom; 

-buněčný unicellulari; -denní de un die; -duchý 

símplic; -fázový monofásic; -hlasný (souhlas) unánim; 

-hlasý hud. unison; -jazyčný monolingual; -kopytník 

solipede; -litý monolític; -myslnost unanimitá; -myslný 

unánim; -nohý unipedi; -oký unoculat; -pólový unipolari; 

-poschoďový de un etage; -rožec unicorn; -slabičný 

monosillábic; -směrný monodirectional; -stranný unilateral 

; (člověk) de caráctere unilateral; -ta unitá; (sdružení) 

union, corporation; sport. club; J- Bratrská li Unité de 

Fratres Moravian; -tit selectionar; (okopávat) sarclar;

(sjednocovat) unir, unificar; -tka (míra) unité; voj. formation, 

truppe; -tlivec individue; -tlivost partricularitá; 

(podrobnost) detallie; -tlivý individual, síngul; -tnost 

(názorová) conformitá, unanimitá; (svornost) concordie; 

-tný (celistvý) coherent, compact; (stejnorodý) homogen; 

(spojený) unit; (svorný) concordant, unánim; (cena, politika, 

stát) unitari; (text) únic; (sjednocený) unit, unificat; (sazba, 

clo) únic, uniform; (formát) normalisat, (plán) comun; (soustava) 

universal; (typ) standard(isat); gram. singulari; 

-třídka scola de un (sol) classe; -tvárnost monotonie, 

uniformitá; -tvárný monoton, uniform 

jednou un vez; (kdysi) alquande, jamá, unvez, unquande; 

(v budoucnu) un die, ~ provždy un vez por sempre 

jedno/značnost univocitá; -značný ínambigui, unisénsic, 

univoc, con un sol signification; -ženství monogamie 

jedovat/ina materie venenosi n. tóxic; -ost venenositá, toxicitá; 

bot. virulentie; -ý venenosi, (látka) tóxic; (houba) 

maléfic; biol. virulent; přen. sarcástic, maliciosi, mordaci; 

(sžíravý) cáustic; (jazyk) viperin 

jedva v. sotva 

jeh/elní(če)k (polštářek) agulliero, cussine por agullies; 

(krabička) agulliere; -la agullie; (podpatek) stilette; -lan 

piramide; -lan(c)ov(it)ý piramidal, in forme de piramide; 

-ice pingle; (pletací) tricot-agullie; -ičí agullies; -ičnatý 

(les) de coniferes; ~ strom conifere 

jeh/ňátko, -ně agnelle; -něčí de agnelle; ~ maso carne 

agnellin, agnelline; -něda bot. ament 

jeho (zájm. přivl.) su, de il; -ž de qui 

její su, de ella 

jejich lor; (samostatně) li lor; -ž de queles 

jejíž de qui 

jek/(ot) yella(da); -tat (zuby) claccar 

jelec bot. leucisco 

jelen cervo; (mladý) cervello; -í cervin, de cervo 

jelikož pro que; (neboť) nam 

jelito sangue-salsice 

Jemen Yemen 

jémine! o ye! 

jemnocit discretion, delicatesse, finesse de sentiment; 

-ný discret, delicat, sensíbil 

jemn/ost finesse, delicatesse, subtilitá; -ý fin; (hebký) leni; 

(sluch, rozdíl) subtil; (mírný) mild; (povaha) delicat; (větřík) 

suavi; (nadpozemský) etéric; (útlý) gracil; (štíhlý) svelt; velmi 

~ superfin, finissim 

jemu a le; -ž a qui 

jen(om) solmen; ~ kdyby si solmen; ~ počkej! atende dunc! 

jenž quel; (o osobě) qui 

jen(om)že ma 

jepi/ce zool. efemero; -ičí efemeri, de brevíssim durada 

jeptiška mónaca, nonna 

jeremiáda jeremiada 

Jeremiáš bibl. Jeremía 

Jericho bibl. Jéricho 

Jeroným Jérome 

Jeruzalém Jerusalem 

jeř/áb (pták) grue; tech. cran; (strom) sorbiero; -abina sorbe; 

-ábník crane-mann 

jeseň v. jaro 

jeseter zool. stur 

jeskyn/ě caverne; (zvl. umělá) grotte; 

jesl/e (na píci) crippe, manjuore; (dětské) infant-gardería,

infantería, chambre por infantes; -ičky v. betlém 

jestli/(že) si, in casu de, in casu que; (když) quande; -pak 

(v přímé otázce) esque; (v nepřímé otázce) ca; v. též zdalipak 

jestřáb zool. astor 

ješit/a vanitoso; -nost vanitá; -ný vanitari, vanitosi, 

self-amaci 

ještě ancor; (nadto) adplu; (doposud) til nu; ~ jednou 

ancor un vez; div. ("opakovat!") bis!; ~ ne ancor ne 

ještěr zool. saurio; (pohádkový) dracon; -ka zool. lacerte 

ještěže felicimen, fortunosimen 

jet (autem) ear n. vehicular (in auto); (lodí) navigar; 

(na koni) cavalcar, promenar a cavall; (cestovat) viagear 

jetel bot. trifolie 

jev fenómen; (proces) process; -iště pódium; (dějiště) 

scene, teatre; -ištní scénic; -it (pro-) monstrar; (zřetelně) 

manifestar; (na odiv) demonstrar; -it se aparer, 

presentar se, monstrar se, manifestar se 

jez barrage, diga 

jezd/ec (na koni) cavalcator; voj. cavallerist; (dostihový) 

jokey; (na kole) biciclist; (na motocyklu) motorciclist; 

(v šachu) cavall; tech. cursor; -ecký (oděv, bičík) cavalca-costume, 

cavalca-verge; -é umění arte cavalcatori; 

-ectvo voj. cavalleríe; -it vehicular, ear n. vader (in auto 

etc.); (lodí) navigar; (na koni) cavalcar; (na lyžích) skiar 

jezero lago 

jezev/čík bassete; -ec zool. taxon; přen. (samotář) solitario 

jezinka driade 

jezuit/a jesuit; -ský jesuític, ~ řád órden de jesuites 

Jezulátko infant Jesú; Pražské ~ Infant Jesú de Praga 

jež/atý (pichlavý) spinosi; -ek zool. erinacio, herrison; 

(mořský) ursine; -ibaba (z pohádky) ogressa; (čarodějnice) 

sorciera; (zlá žena) megera 

Ježíš Jesú; ~ Kristus Jesú Cristo; -ek infant Jesú; (Šťědrý 

večer) Crist -véspere; (dárek) don del Crist-festa 

jež/it (se) herriser (se); -ovka zool. ursine 

ježto pro que, pro to que 

jho yug 

jícen med. esofag; (hrdlo) gúrgul, gúttur; (ústí) bocca; 

(sopky) crátere; (chřtán, tlama) fauce; přen. abiss, ravine 

Jidáš bibl. Judas (i přen.); ~ Iškariot(ský) Judas Iscariot 

jídeln/a manjatoria, manja-sala; -í lístek menú-carte 

jidiš gram. yiddish 

jídlo manjage; (chod) plate; (potrava) nutriment, aliment 

jih sud; k -u vers li sud 

jihnout degelar; (citlivět) devenir sentimental 

jiho/africký sud-áfric; -východ sud-ost; -západ sud-west; 

-západní de sud-west; -zemec sudlandano, habitante 

del sud; -zemský sudlándic 

jikry zool. oves piscin, pisc-oves 

jíl argil 

jílec tenette 

jilm bot. ulme 

jílovitý argilosi; (jako jíl) argilatri 

jim a les; -ž a queles 

jíma/t tech. (zachycovat) colecter; -vost tech. capacitá 

jímka (fekální) latrin-fosse; (na pram. vodu) reservuore 

jin/ak altrimen, in altri maniere; ~ zvaný alias; -am , -de 

in altri loc; -dy altrivez; jako ~ quam antey 

jíní v. jinovatka 

jino/ch júven(o); (dospívající v muže) adolescente; -šský 

juvenil, adolescent; -šství juvenilitá, adolescentie

jinotaj alegorie; -ný alegóric 

jinovatka pruine, gela crinosi 

jinověr/ec heterodox person; -nost heterodoxie 

jiný altri; (odlišný) diferent; mezi -m ínter altris 

jirchář preparator de cute 

jírovec bot. hipocastanie 

Jiří(k) George; Jiří z Poděbrad George de Poděbrady 

jiři/čka zool. hirunde urban; -na bot. dalia 

jisk/ra scintille; -rný scintillant; -řit (proudem jisker) 

scintillar; -řit se scintillear; -řivý = jiskrný 

jíst manjar 

jist/ě certmen, índubitabilmen, sin dúbite; -ina capitale; 

-it el. (pojistkou) protecter (per fusette); (zabezpečovat) 

securar; -ojistý perfect cert; -ota certitá; (bezpečí) securitá; 

(záruka) garantíe, caution; (pevnost) firmitá; -ý cert; 

(určitý, blíže neoznačený) un cert; (bezpečný) secur; (plný 

sebedůvěry) self-confident; (nepochybný) índubitabil; (spolehlivý) 

fidíbil; (krok) firm; do -é míry in cert modo n. maniere, 

quasi 

jíška farine frit 

jít ear; (kráčet) vader, passuar, pedear; (pochodovat) marchar; 

(o stroji) functionar; ~ do kostela, do školy ear al 

eclesia, al scola; ~ ven ear ad éxter; pokud jde o quo 

concerene; to nejde to ne es possíbil 

jitrnice hépat-salsice 

jitro matine 

jitrocel bot. plantago 

jitřenka aurora, stelle del matin 

jitřit (koho) incitar, iritar, exacerbar, excitar; (burcovat) 

agitar, provocar; (rány) reviventar; ~ se (rána) supurar 

jitřní matinal; ~ mše matutines 

jíva bot. sálix 

jizba chambre, cámera 

jízd/a (cesta) viage; (na koni) cavalcada; voj. cavallerie; 

-árna cavalcatoria, hipodrom, manege; -enka billet; 

-né precie del viage; -ní: ~ dráha (vozovka) chossé; 

~ kolo bicicle; ~ řád horárium, indicator de ferrovías 

jízlivý irónic, sarcástic, maliciosi 

jizva cicatre; (po neštovicích) variol-marca 

již ja; (po záporu) plu; ~ ne ne plu; ~ nic necos plu 

již/an v. jihozemec; -ně (od) sud (de); -ní del sud, súdic, 

sud-; ~ Afrika Sud-África; ~ America Sud-América; 

~ Čechy li sud de Bohemia; ~ ovoce fructe del sud; 

~ pól sud-pol 

jmelí bot. visco 

jmění capitale, havage, possedage 

jmen/iny die del nómine n. del santo; -ný nominal; 

(seznam) índex de nómines, registre, nomenclatura 

jmén/o nómine; (pojmenování) denomination; (příjmení) 

nómine familial, surnómine; (za svobodna) nómine antenuptial; 

(křestní) prenómine; (pověst) reputation, renomé, 

fama; (obecná známost) notoritá; (krycí) pseudónim; (slavné 

jméno) celebritá; -em, (po)dle -a secun li nómine; 

nazývat věc pravým -em dir pane al pane; ve -u koho, 

čeho in nómine de; (znějící) na -o a nómine de; slyšící 

na -o (o psu) quel responde al nómine; pod -em sub 

li nómine; podstatné ~ substantive; přídavné ~ adjective; 

vlastní ~ propri nómine 

jmenov/ací (dekret) de nomination; -ání nomination, designation; 

-aný nominat; (uvedený) citat, dit, mentionat; 

výše ~ citat in supra; -at (koho, co jak) nominar (il nó-

mina), titular; (koho čím) nominar; (již napřed) designar; 

(zmínit se, citovat) mentionar, citar; (po-) denominar; 

(vyjmen. za sebou) enumerar (il enúmera); -at se nominar 

se, esser nominat; jak se -nujete? quel es vor nómine? 

-atel mat. denominator; -ec homónimo; -itě (především) 

ante omnicos; (zejména) particularimen, precipue, specialmen; 

(výslovně) explicitmen; -itý (hodnota) nominal; (výslovný) 

explicit; -ka porta-adresse, porta-nómine 

jo, jó (přitakání) yes; (opravdu) vermen, sin dúbite 

Job bibl. Job; -ova zvěst nova fatal n. sinistri 

jód chem. iode; -ovat iodar 

jódlova/čka yodle; -t yodlar 

jóga yoga 

jogurt yogurt 

jola nám. yolle 

Jonáš bibl. Jónas 

Josef Josef 

jota iota 

joule [džaul] fyz. joule 

Jozue bibl. Josué 

jsoucno, -st essentie, existentie 

jubil/ant jubilante; -eum jubilé; -ovat jubilar 

Jud/a bibl. Juda; -ea, -sko Judéa; -ejec judeano; j-(ej)ský 

judean 

judik/át judicament, sententie; -atura judicatura 

judo v. džudo 

Jugosláv/ec yugoslavo; -ie Yugoslavia; j-ský yugoslav 

juchta kožel. yufte 

juliánský (kalendář) julian 

junák yuno, yúveno; (hrdina) heróe; (skaut) scout 

junior junior; -ský juniori 

junker hist. yun nóbilo, land-senior 

Jupiter astr., myt. Júpiter 

jur/isdikce práv. jurisdiction; -ista jurist; -istický jurístic; 

-isprudence jurisprudentie; -y jurie 

justi/ce justicie; -ční (palác) de justicie; (omyl) justicial; 

~ vražda mortation legal 

jut/a jute; -ový de jute 

Jutsko Jutland 

juxtapozice gram. juxtaposition 

K 

k, ke, ku a, ad; (směrem) vers; (okolo, asi) circa; (účel) a, 

por; k jídlu a manjar, por manjar; k severu vers nord; 

od západu k východu de west a ost; ke konci roku 

vers li fine de annu; ku příkladu por exemple 

kabala cábbala 

kabaret cabaret; -iér cabaretero 

kabát (sako) jaque, veston; (dlouhý) redingot; (frak) frac; 

(svrchník) paletó; (dám. plášť) mantó; bez -u sin jaque 

kabel cable; -ová televize cable-television, cable-TV 

kabel/a sac a manu; (kufřík) valise; -ka (sítěná) retícul 

kabinet cabinette 

kabonit (čelo) rugar (li fronte); ~ se menaciar per li regarde 

káce/ní (stromů) abattage (de árbores); -t (porazit) cadentar, 

far cader; (převrhnout) renversar; (stromy) abatter; 

-t se (k zemi) cader (a terra); (zbořit se) crular, cader in ruines 

kacíř herético; -ský herétic; -ství heresie 

káča (hračka) girette 

káď cuve; (putna) tine 

kadenc/e cadentie; -ovat cadentiar

kadeř bucle; -avý buclosi, crisp; -it crispar, buclar, 

undular, friser; -ník frisero 

kadet voj. cadette; -ka academie militari 

kadid/lo incense; -elnice incensuore 

kádinka cope 

kadit (vykuřovat) incensar; (mít stolici) excreer; (děti) cacar 

kadlub mulde 

kadmium chem. cádmium 

kádr voj. cadre; (jeho sídlo) stab; (specialista) experte; 

(soubor osob) personale, equip; -ový personal 

kaf/ař café-trincator; -e, -íčko café 

kafr bot. cámfor; -ový camfóric; (líh) camforat 

kaftan caftan 

kahan(ec) lampe (de minero); (hořák) brulator 

Káhira Cairo 

kach/el, -lík carrel; -líkovat carrelar; -lový carrelat; 

-á kamna forne carrelat 

kachna zool. anate; (zpráva) mistification, fals information 

Kain bibl. Caín 

kajak káyak (i sport.); -ář kayakist 

kajícn/ík penitente; -ost penitentie; -ý penitent 

kajka zool. éider 

kajman zool. cayman 

kajuta cayute, cabine 

kakabus morosi person 

kakadu (papoušek) cacatú 

kakao cacáo 

kakat (děti) far caca 

kakost bot. geranie 

kaktus cacté 

kal (bláto) mudde, slamm; (sedlina) sediment 

kalafuna colofonie 

kalamář incriere 

kalambúr un lude per paroles, calembur 

kalamita calamitá, desastre 

kalandr tech. calandre; -ovat calandrar 

kalci/fikace calcification; -fikovat calcificar; -nace calcination; 

-novat calcinar; -t min. calcite; -um v. vápník 

kalendář calendare; (s články) almanac; (zápisník) diárium; 

(nástěnný, útržkový) calendare mural, calendare exfoliatori 

kalen/í (oceli) tempra; -á (ocel) temprat 

kálet (mít stolici) evacuar se, excrementar, fecar; (špinit) 

(in)sordidar, macular 

kalhoty pantalon; (krátké) culotte, curt p. n. demí-pantalon 

kalibr (ráž i měřidlo) calibre; -ovat calibrar 

Kaliforn/ie California; k-ský californian 

kaligraf caligraf; -ický caligráfic; -ie caligrafie 

kalich cálice (i bot.); (pohár) bocale; -ovitý bot. caliciform 

kaliko calicó 

kalina bot. viburne 

kal/íšek litt cálice; (na vejce) oviero; -išní: ~ lístek sepal; 

-išník hist. utraquist; -išnictví utraquisme 

kalit (vzduch, zrak) obscurar; (mysl, vodu, náladu) trublar; 

(železo, ocel) indurar, temprar; ~ se devenir obscur 

kalkul/ace calculation, cálcul; (úvaha) speculation; -ačka 

calculator; (kalkulační stroj) machine calculatori; -ovat 

calcular; (uvažovat) specular 

kalný (zatemnělý) obscur; (mysl, voda) trubli 

kalori/cký calóric; -e calorie; -metr calorimeter 

kaloun galon 

kaluž flac

kalvárie přen. (utrpení, muka) calvarie 

kalv/inismus, -ínství calvinisme; -inista calvinist 

kam (tázací) ad ú?; (vztažné) ad u 

kamarád camarado, amíco; -ství camaraderíe 

kamarila camarilla 

kamaše gamache, gambiere 

kambala zool. solea marin, turbot 

Kambodž/a Cambodia; -an cambodeso; k-ský cambodesi 

Kamčatka Kamtchatka 

kamej camé 

kamélie bot. camelia 

kamelot strad-venditor de periódicos 

kámen (nerost) petre; (kus, oblázek) lápide; (skála) rocca; 

(hrací) pion; (v hodinkách) rubine; (vinný, zubní) tartre 

kamen/ec alun; -ět petrificar; -ík petrero, talliator de 

petres; -ina fayance, majólica; -itý lapidosi, petrosi; 

-ný de petre, pétric, petrin; (jako kámen) petratri; (sůl) 

mineral; doba -ná epoca de petre; -né uhlí carbon 

mineral, antracite; -olom petriera; -otisk litografie; 

-ouhelný geol. carboniferi, de antracite; -ovat lapidar 

kamera (foto-)cámera; -man cameraman, operator de c-a 

Kamerun Camerun; k-ský camerunesi 

kamín/ek litt petre, rond lápide; med. concrement; -ka 

litt forne; (bubínek) forne cilíndric 

kamión camion 

kamkoli(v) ad ucunc 

kamn/a (kachlová) forne (carrelat); -ář fornero 

kampaň campanie 

kamsi ad alcú 

kamzík zool. chamús 

Kanaán bibl. Cánaan 

Kana/da Cánada; -ďan canadeso; k-dský canadesi 

kanafas canevas 

kan/ál(ek) canale(tte); (stoka) cloaca; -alizace canalisation, 

cloacage; -alizovat (regulovat tok, též přen.) canalisar 

kanape canapé, divan, sofa 

kanár(ek) canarí 

Kanárské ostrovy Canarias, Insules Canáric 

kancelář oficia; (důležitá úřadovna) cancellaria; (úřad) buró, 

oficie, contore; cestovní ~ buró de turisme; tisková ~ 

presse-agentura 

kancerogenní cancerogen 

kancléř cancellero; -ství cancellería 

kandelábr candelabre 

kandid/át candidate; (k volbě navržený) nominate; -atura 

candidatura; -ovat (nač) presentar su candidatura (a); 

přen. (usilovat oč) aspirar (a) 

kand/ovat (ovoce) candir; -ys sucre candid 

káně zool. bussarde, buteo 

kanec apro, svin savagi 

kanibal canibale, antropofago; -ství canibalisme, antropofagie 

kaňka mácul (de incre) 

kankán (tanec) cancan 

káno/e canó; -ista canoist; -istika canoisme 

kan/ón cannone; -onáda cannonada 

kánon cánon 

kaňon canyon 

kanoni/cký círk. (právo) canónic; -zovat canonisar 

kanonýr cannonero; v. též dělostřelec 

kanout fluettar; (slzy) fluer

kanovn/ický canonical; -ictví canonicatu; -ík canónico 

kant/áta hud. cantata; -ilena hud. cantilena; -on canton; 

-onální cantonal; -or hud. cantor; hovor. v. učitel 

kantýn/a cantine; -ský cantinero 

kanystr canistre, lad-bux 

kaolin caoline 

kapacita capacitá; (člověk) autoritá, celebritá 

kapal/ina liquide, materie liquid; -nět liquificar; -ný liquid 

kap/at guttear; (soustavně) fluettar; (krápat, poprchávat) 

guttettar; -átko pipette; -avka med. gonoréa, blenoragie; 

-avčitý (zánět, nákaza) gonoréic, blenorágic; -avý gutteant 

kápě (pokrývka hlavy) capuce 

kapel/a capella, bande (musical), orchestre; -ník chef de 

orchestre 

kapesn/é tasca-moné; -í (nůž, hodinky) de tasca, tasca-; 

(slovník, formát) tascábil; -ík nas-linette, tasca-toale 

kapil/ára tube capillari; (vlásečnice) capillare; -ární capillari; 

-arita capillaritá 

kapit/ál capitale; (aktiva) actives; (prostředky) ressurces; 

-alismus capitalisme; -alista capitalist; -alistický capitalístic; 

-alizace obch. capitalisation; -alizovat capitalisar; 

-ální (notný) grand; -álový (investice) de capitale 

kapitán nám., voj., sport. capitano; (spec. civil. lodi) mastro; 

-ský (můstek) de capitano; (odznak) del capitano 

kapit/ola capítul; -ula círk. capítul; -ulace capitulation; 

-ulant capitulante; -ulár capitulario; -ulní capitulari; 

-ulovat capitular, renunciar a 

kapka gutte; ~ vína un lácrime de vin; ~ po -ce gutte a 

gutte 

kapl/an capellane; -e capella; -ička litt capella, 

village-capella 

kápo (vedoucí) chef; (v koncentráku) capo 

kapota (motoru) cofie 

kapoun capon, gallino castrat; -ovat (kohouta) caponisar 

kapr carpe 

kapra/ď, -dí, -dina bot. filice 

kaprál caporale; (rázný člověk) disciplinario 

kaps/a tasca; dát (strčit) do -y intascar, metter in tasca; 

platit z vlastní -y payar de propri tasca; -ář tascard, 

(tasca-)furtator, pickpocket 

Kapské Město Cape Town 

kapsle (voj. i lékárnická) cápsul 

kapuc/e capuce; -ín capucino; -ínský capucin (i káva) 

kapusta verdi-caul; kadeřavá ~ crisp-caul; růžičková ~ 

caul de Bruxelles 

kára hand-carre; (vozík) carrette 

karabáč carbatche; (důtky) flagelle 

karabin/a carabine; -ík carabinero 

karaf/a (na víno) caraffe; (na olej) oliere; -inky (na ocet i 

na olej) acetoliere 

karafiát bot. diante 

karambol (v kulečníku) carambol; (srážka) colision, choc 

karamel caramelle; -(k)a caramelle (de café, de lacte) 

káranec criminard condamnat al servitude penal, penitentario 

karanténa quarantene; být v -ě quarantenar 

karas zool. carasse 

karát carate; -ový de (14) carates 

kárat reprimandar; (vyčítavě) reprochar; (ostře) censurar, 

insultar, injuriar, criticar; (tělesným trestem) castigar 

karate sport. karate 

karatel censor, crítico

karav/an caravane; -ana caravane; -ela nám. caravelle 

karbanátek bulette de carne (hachat), hambúrger; 

(vepřenka) rissole 

karb/id chem. carbide; -ol chem. carbol; -on geol. formation 

carboniferi; chem. carbonio; -onář carbonero; -onářský 

carbonari; -onizace carbonisation; -onizovat 

carbonisar; -onový carbónic; -orund carborunde; -unkl 

med. carbúncul (i min.); -urace carburation; -urátor 

tech. carburator 

karcino/gen med. carcinogene; -genní carcinogen; -m 

carcinom 

kardan tech. ( kloub. závěs) cardan; -ový cardánic, de cardan 

kardia/k med. cardiac; -lgie med. cardialgie 

kardinál cardinale; -ní cardinal, principal; -ský cardinálic 

kardio/gra/f med. cardiograf; -grafie cardiografie; -gram 

cardiogramm(a); -log cardiologo; -logie cardiologie 

Karel Carl; hist. Cárol 

karfiól bot. cauliflor 

kari (koření) carri 

Karib caribe; -ské moře Caribic Mare 

kariér/a cariera; -ismus carierisme; -ista carierist 

karik/atura caricatura; (kresba) dessine; -aturista caricaturist; 

-aturní caricatural; -ovat caricar 

karkulka (čepec) cofie, cappe; Červená K- Rubi Cappe 

karma náb. karma; (ohřívač vody) balne-forne, terme 

karmelitán círk. carmelitano; -ský (mónaco) carmelitan 

karmín carmine; -ový (rty) de carmine; (barva) carmesin 

karneval carnevale; -ový (průvod, veselí) carnevalesc 

kárný (prostředek, řízení) disciplinari; (výprava) punitiv 

káro (kostka) quadrate; (v kartách) caro 

karolínský hist. carolin 

karos/árna carrossería; -ář carrosero; -érie carrosseríe 

karotida anat. carotide 

karotka carotte 

károv/aný (vzorek látky) guadrillat; -ý (karta) de caro 

Karpaty li Carpates 

karta carte; (hrací) lud-carte 

kartáč brosse; (na drhnutí) lav-brosse; -ovat brossar; 

-ek na zuby dente-brosse 

Kartágo Cart(h)ago 

kartář (vykladač karet) cartomante; -ství cartomantie 

kartel obch. cártell, truste, sindicate 

kart/ón carton; -onáž cartonage; -otéka cartoteca 

kartoun text. coton(age), calicó 

kartuzián cartusiano; -ský cartusian 

kasa (pokladna) cassa; (trezor) moné-scaf 

kasárn/a, -y caserne 

kasat (sukni apod.) levar 

kasein chem. caseíne 

kasematy casemates 

kasino casino 

Kaspické moře Cáspic Mare 

kasta caste 

kastaněta hud. castaniette 

kastelán castellane 

Kastil/ec castiliano; -ie Castilia; k-ský castilian 

kastr/ace castration; -át castrate, eunuc 

kastrol casserol 

kastrovat castrar 

kaše (pokrm) puré; (ovesná) aven-puré; (rýžová) ris-puré; (těstovitá) 

pasta; dostat se do (pěkné) ~ venir in embarasse

kaš/el tusse; černý ~ cocluche, tusse clangosi; 

-lat tussar; (odkašlat) tussettar 

kašna fontane (públic) 

kašmír cach(e)mir 

Kašp/ar Gaspar; k-ar buffon, arlequin, clown; k-árek 

buffonette, polichinelle; k-ařina joca, burla, friponeríe 

kaštan bot. castanie; (strom) castaniero; ~ jedlý maron; 

~ koňský bot. hippocastanie; -ový (dřevo) de castanie 

kat executor (del justicie); přen. tormentator 

kát se peniter, far penitentie, repenter 

kata/falk catafalco; -komby catacombes; -lepsie catalepsie; 

-leptický cataléptic; -log catalog; (školní) registre 

de classe; -logizovat catalogar; -lyzátor catalisator 

katan mortator; (ukrutník) brute, tiranno; -ský mortatori 

kata/pult catapulte; -r catarre; -rakt cataracte; -str catastre; 

-strální catastral, de catastre; -strofa catastrofe; 

(přírodní) calamitá, desastre; -strofální catastrófic, 

desastrosi, calamitosi; -strofický catastrófic 

katedr/a cátedre; -ála catedrale 

kategori/cký categóric, ultimativ; -e categorie, classe 

katech/eta catechist; -éze catechese; -ismus catechisme 

kat/étr med. catetre; -etrizace catetrisation 

kation fyz. cation 

katod/a catode; -ový catódic 

katol/ický católic; -ctví catolic/isme, -itá; -ík católico 

kau/ce caution, garantíe; -ční (záloha) cautional 

kaučuk cautchuc, gumme; -ovník arbor gummiferi; -ový 

de cautchuc, de gumme 

káva café; bílá ~ c. con lacte; šálek -y un tasse de café 

kaval/ec dorm-banca; -érie cavalleríe; -erista cavallerist, 

soldate de cavalleríe; -ír cavaliero; přen. gentilmann, 

gentleman; (společník) galanthom; -káda cavalcade 

kavár/enský de café; -na cafeería, café; -ník cafeero 

kaviár caviare 

kavka zool. monédul 

Kavkaz Caucás; -sko (oblast) Caucasia; k-ský caucasian 

kávovník bot. cafeiero 

kaz defecte; (zubní) carie 

Kazachstán Kasakhstan 

kazajka (mužská) jaquette; (ženská) corsage; svěrací ~ 

corsete restrictiv 

káz/ání predica(tion), sermon; dělat ~ (komu) far un 

prédica n. sermon, sermonar; -at predicar, sermonar; 

(poroučet) comandar, ordinar 

kazatel predicator; -na púlpit, catedra; -ský predicatori 

kazeín v. kasein 

kázeň discipline; -ský disciplinari 

kazeta cassette, buxette; (film) cartuche 

kazi/mír trublard; -svět vandale, destructor 

kazit damagear, deformar. destructer; (koho) depravar, 

miseducar, corupter; ~ se (o jídle) putrir 

kazivec min. fluorite 

káznice penitentiaria, punitoria 

každ/odenní omnidial, omnidiari, quotidian; -oročně 

chascun annu, annualmen; -ý (jednotlivec) chascun, 

(všechen) omni; po -é chascun vez 

kbelík (vědro) sitell; (putna) tine; (káď) cuve 

Kč (koruna česká) corone tchec 

kdákat cacarear 

kde (tázací) ú?; (vztažné) u; -jaký qualcunc; -kdo quicunc; 

-koli(v) ucunc; -který quelcunc; -pak? ú?; ~! totmen

ne!; -si alcú, in alcun loc; -žto contra que, durant que 

kdo qui; -koli(v) quicunc; -pak? qui?; -si alquí, alcun 

kdoule bot. (plod) cidonio; (strom) cidoniero 

kdoví qui save 

kdy quande; v kolik hodin? ye quel hora?; mít ~ esser 

líber, haver (líber) témpor; ~ to bylo? quant long it es?; 

-by si; ~ člověk věděl, zda přijde! si on vell saver, ca 

il veni!; i ~ etsí; -koli(v) quandecunc; (pokaždé) (ye) 

chascun vez; (v kteroukoli dobu) in qualcunc moment; 

-si jamá, unquande, unvez 

když quande, pos que, in casu que 

ke v. k 

kec nonsense; -al, -ka babiletton, parlon; -at (žvanit) 

babillettar 

kečup puré de tomates, ketchup 

kedluben v. brukev 

kefír kéfir 

kejhat cacarear 

kejkl/e jongleríe, escamotage; (kouzelníka) trics; -íř 

jonglero, escamotero; -ířství jongleríe, escamotage 

keks bisquite 

kel dente defensori; bot. gérmine 

kelímek (tavicí) fusuore 

Kelt hist. celta; k-ský céltic; k-iberský celtibéric 

kemp camp; -ink (táboření) camping, campament 

kentaur myt. centáur 

kerami/cký cerámic; -k ceramist; -ka cerámica 

keř arbuste 

keson tech. casson 

kéž mey; ~ by přišel! mey il venir!, que il veni! 

khaki (barva) khaki 

kikiriki! coquiriquí! 

kilo/(gram) kilo(gramm); -metr kilometre; -watt kilowatt 

kimono kimono 

kin/ematografie cinematografie; -etický cinétic; -etika 

cinética; -o kino, biograf, cinemá 

kiosk kiosk 

Kirgizie Kirghisia 

kivi zool. kivi 

klábosit babillar, linguachar 

klacek baston, verge; (rákoska) canne; přen. garsonach 

kláda bloc de ligne, trunc(o), trave 

kladivo martell; bušit -em martellar 

kladk/a rul; (trolejová) trolley; -ostroj tacle composit 

kladný positiv; (souhlasný) afirmativ 

klaka div. claque 

klakson klaxon 

klam ilusion, halucination, fals conclusion; -at (z-) decepter; 

(podvádět) fraudar; (napálit) dupar; -avost falsitá; 

-ný fals, fictiv, ilusiv, ilusori; (podvodný) fraudatori 

klan clan 

klanět se inclinar se; (božstvu) adorar; (jako svatému) venerar; 

(modlám) idolatrar; (dělat poklony) complimentar 

klání hist. torney 

klanice (vagon-)palisse 

klap/at clappar, claccar; (jít podle programu) ear bon; 

(chrastivě) raslar; -ačka cliquette, claquette; (řehtačka) 

rasluore; -ka clappe; (ventil) valve; (klávesa) clave; (píst) 

piston; (telefonní) linea; (oční) palpebre; -ky (k postroji) 

para-ócul, garda-ócul 

klas spica; sbírat -y colier spicas, stopplar, posrecoltar

klasi/cismus classicisme; -cký clássic; -k clássico; -fikace 

classification; -fikovatelný classificábil; -fikovat 

classificar 

kláskovat colier spicas, stopplar, posrecoltar 

klást metter, posir; (umístit) colocar, plazzar, situar; ~ důraz 

(na) atribuer n. dar emfase (a), sublinear; ~ odpor (čemu) 

oposir se (a); ~ otázku posir un question; ~ proti sobě 

contraposir; ~ překážky obstructer; ~ přízvuk (na) metter 

li accentu (sur), accentuar (alquó); ~ účty (z čeho) 

rendir conto (pri); ~ si za čest haver li honor 

klášter claustre, conventu, monastere, monaciera, nonniera; 

-ní (náležející klášteru) del claustre n. conventu n. monastere; 

(slib) claustral; (škola) conventual; (život) monástic; 

(roucho) monacal 

klatba círk. anatema, excomunion 

klátit (ořechy) abatter; (čím) sucusser; ~ se chancelar 

klaustrofob claustrofob; -ie claustrofobie 

klauzu/le cláusul; -ra (osamocení) seclusion; círk. reclusion 

kláves/a clave, taste; -nice claviatura, tastatura 

klavír piano; (křídlo) piano (caudat); -ista pianist 

klec cage; dát do -e incagear 

kleč bot. pine alpestri; (pluhu) stilt 

klečet esser n. star sur genús, genú-star 

klek agenuament; -ání (jen večerní) vésper-cloche(ada); 

círk. ángelus; -ánice fea de ángelus; -at si, -nout si 

agenuar se; náb. genuflexer, metter se sur li genús; 

-átko agenuore; -nutí agenuament, genuflexion 

klematis bot. clématis 

klen bot. platan-ácere; (egyptský) sicomore 

klenba vulte, vultura; nebeská ~ firmament 

klení blasfemie, maledition 

klenot juvell; (drahý kámen) lápide preciosi; korunovační 

~ juvell de coronation; -nice (místnost) tresor; -nictví 

(obchod) juvellería; (obor) juvelleríe; -ník juvellero 

klen/out vultar; ~ se formar vulte; (do oblouku) arcar se; 

(nad) spannar; -utí vultura; -utý vultat, arcat 

klep (tlach, žvanění) babillage, parlacheríe; (pomluva) calumnie; 

-adlo (na kosu) falce-incude; (u dveří) frappa-porta; 

-at (žvanit) babillar, linguachar; (pomlouvat) calumniar; 

(na dveře) frappar (li porta); (koberec) batter; (kosu) martellar; 

(řízek) batter (un cotlette); -at se (zimou, strachy) tremer (de); 

-avý (žvanivý) babillaci; (pomlouvačný) calumniosi; (třaslavý) 

trement; -eto pince (de creve); (pařát) griffe; -na linguarda, 

fémina babillaci n. calumniaci; -nutí frappa; -ot frappada 

kleptoman cleptoman/e, -iac; -ie cleptomanie 

klerik clérico; -a sutane 

klérus clero 

kles/at, -nout descender; (prudce) cader; ~ na mysli 

desanimar se, descoragear se, perdir li corage 

klest, -í ramallia; (otep) fasce; -it (keř, strom) forciser, decupar, 

dehachar; (živočicha) castrar; (člověka též) emascular 

klešt/ě pince; (porodní) forcepse; -ěnec castrate, eunuc; 

-ičky (na cukr) pincette (a sucre); -it v. klestit 

kletba (prokletí) maledition, blasfema 

klevet/a calumnie, linguardage, -it linguardar, babillar 

klíč clave (též hud.); (od domu, bytu) clave portal; (na matice) 

torduore; (francouzský) scruv-clave; -ek bot. gérmine; 

-ení germination; -enka porta-claves; -it bot. germinar 

(it gérmina); -ivost potentie germinativ; -ivý germinativ 

kličk/a node current, sling; -ovat (v běhu) saltar ad-látere; 

(s míčem) dribblar

klíč/ní: ~ kost clavícul; -ník garda-claves; (hradní) castelano; 

-ový (dírka) clave-fore; (průmysl) industrie pivotal 

klid calme, calmitá, quietitá, tranquilitá, serenitá, placiditá, 

pace; (nečinnost) ínactivitá; (odpočinek) reposa; (duševní) 

quietá mental n. del mente, calmesse; (ustání) cessation; 

-it se alontanar se, departer, forear, desaparir; -ný 

(duše, ulice) tranquil; (nerozbouřený) calm; (člověk) placid; 

(počasí) seren; (vývoj) pacífic; (tichý) quiet, silent; (stroj) 

silentiosi; (nehybný) ínmobil; (bezpečný) secur 

klient cliente; -ela clientel 

klih colle; -ovatý, -ovitý collosi, viskosi, glutinosi 

klik těl. suport sur flexet brasses; -at inf. (tlač. myši) clicar 

klika (dveřní) clinc; (stroje) manivelle; (knoflík) button; 

(skupina) clique, coteríe; polit. camarilla; (štěstí) bon chance 

klikat/ě (in) zigzag; -it se serpentear, zigzagar; -ost 

sinuositá; -ý (řeka) sinuosi, serpentatri, torsiv, zigzag 

klikn/out inf. (tlačítkem myši) clicar; -utí clic 

klikva bot. oxicocco 

klima clima(te) 

klimaktérium med. climacterie, menopause 

klímat dormettar 

klimatický climátic 

klín cuneo; (lůno) gremie, sinu matrin; vytloukat ~ -em 

payar un debite per li altri; -ek clove lignin 

klini/cký clínic; -ka clínica 

klinkat (zvonek) tintinar 

klínov/at cunear; -(it)ý cuneiform (i o písmu) 

klisna cavalla 

klišé cliché 

klíš/tě zool. ixode; přen. (o člověku) sanguisuc; -ťky pincette 

klít blasfemar, maledir, anatematisar 

klížit collar; klíží se mi oči mi ócules clude se (pro dorme) 

klnout v. klít 

kloaka zool. cloaca 

klobása salsice fumat 

klobou/čník chapelero; -k chapel 

klof/anec beca; -at, -nout becar 

klokan zool. cangurú 

klokoč, -í bot. pistache 

klokot brodulation; -at brodular; (varem) bollir; (slavík) trillar 

kloktat gurgulear, gargarisar 

klonit inclinar; (ohnutím) flexer; -se clinar se; (svažovat se) 

declivar, scarpar; (názorově) inclinar; (chýlit se, blížit se) 

aproximar se; (hlavu a záda) clinar se, bassar se; (ponížěně) 

humilar se 

klop/a (límce) lapel; -it (zrak) abassar; (hlavu) clinar, flexer 

klopot/a pena, strapacie; -it se penar, strapaciar; -ný 

laboriosi, penosi, fatigant 

klopýtat mispassuar, cadettar 

klot (sukno) drap 

kloub articulation; tech. jun(c)tura; (u auta) rótul; (prstu) artícul 

del fingre; (kolenní) genú-articulation; (čéška) patella; 

(kolínko na stéble) node; kardanový ~ jun(c)tura cardánic; 

-it (s-) ligar; -natý, -ovitý nodosi; -ní, -ový med. artrític, 

articulari; -ový (spojený klouby) articulat; ~ zánět artrite 

klouče, -k litt púer; (rozpustilý) diaboletto 

klouz/ačka glissuore; -ání glissament; -at glissar; -avý 

glissant; -ek min. (mastek) talc 

klov/at becar, ~ se (z vejce) nascer (ex ove); -atina (lepidlo) 

gumme arábic; -nout becar; -nutí beca 

klozet closete; (suchý záchod) latrine; -ový (papír) higiénic

klub club; (budova) club-dom; -at se (z vejce) v. klovat se; 

-ko pelot; (příze) balle de fils; (závodníků) peloton; anat. 

glomérul; -ovka fotel; -ovna club-chambre 

kluč/ík, -ina v. klouček 

klučit v. mýtit 

kluk garson, púer; (taškář, šibal, darebák, holomek) fripon; 

(v kartách) valete; -ovina garsoneríe; -ovský garsonesc; 

v. též chlapec 

klus trotta(da); -ák trottator; -at trottar 

kluz/ák avion sin motor; -iště patinatoria, patinuore; 

-kost lubricitá; -ký glissid, lúbric; -nice para-glissa, 

caten de rote 

kly/stýr, -zma med. clistere, lavament 

kmen (stromu) trunco; (lidí) tribe, rasse; gram. rádica, tema; 

(biol., zool.) specie; -ový tribal, rassal; (dřevo) de trunco; 

gram. radical; (základní) básic; (akcie) de prim emission 

kment hist. (jemné lnšné vlákno) batiste 

kmet v. stařec 

kmín cúmine 

kmit el. periode; -at oscillar; (chvějivě) vibrar; -nout se 

passar rapidmen; -očet frequentie 

kmot/r (soused) compatre; (při křtu) bapt-patre, patrino; 

-ra commatre; (při křtu) bapt-matre, matrina; -řenec filio 

baptismal; -řenka filia baptismal; -řička = kmotra; 

-řit se (s kým) fraternisar se (con) 

knedlí/ček (masový) (carne-)bulette; -k farin-bul 

kně/z prestro, sacerdote, clérico; (protestantský) pastor; 

(pravoslavný) pope; řádoví -ží clero regulari; světští -ží 

clero seculari; -žiště (prostor před oltářem) altar-plazza; 

-žka sacerdota; -žna princessa; -žský clerical, sacerdotal; 

-žství sacerdotie; -žstvo clero; -žour clericacho; 

-žourstvo clericallia 

kničet strider 

knih/a libre; (soupis) registre; (účetní) chef-libre, contolibre; 

K- zjevení li Apocalipse; pozemková ~ registre catastral; 

-ař libre-ligator; -kupec librero; -kupectví librería; -omil 

bibliofil; -omol, -žrout biblioman/e, -iac, libre-verme; -ovna 

(půjčovna) biblioteca; (skříň) libre-scaf; -ovník bibliotecario 

knír/(ek) mustache; -atý mustachut 

kníže príncipe, prince; -cí princeal, princesc, principesc; 

-ctví principatu 

knížka libr(ett)e; modlitební ~ prega-libre, breviárium, 

pregárium; spořitelní ~ librette de sparniament 

knoflík buton; -ář butonero; -ářství butoneríe 

knokaut knock-out; -ovat knock-outer 

knot meche 

kňourat plorachar, lamentachar 

kňučet gemir 

kobalt chem. cobalt 

koberec tapisse; (nástěnný) gobeline, tapisseríe 

kobka céllul (de un prison); (žalář) cárcere 

kobliha frit paste-bul(ette) 

kobra cobra 

kobyl/a cavalla; -ka (hmyz) locuste; (luční) saltarelle; 

(houslí) cavallette, pontette 

koc/our cato; K-ourkov Abdera; -ovina pos-ebriachie 

koč/ár coche; (skvostný) carrosse; (drožka) fiacre; (koleska) 

coleche; -árek (dětský) coche de bebé; -í cochero 

koč/ičí catin, de cat; -ičina (zápach) odore de cat; -ička 

(jehněda) ament; -ka zool. cat; (samice) cata; -kodan zool. 

cercopiteco; -kovitý (šelma) felin

kočov/at nomadisar; (potulovat se) vagar; -nictví (kočovný 

způsob života) nomadisme; -ník nomade; -ný nomádic; 

(herec) migrant; (obchodník) ambulant 

kód code; (šifra) ciffre 

Kodaň Köbenhavn 

kod/ex hist. codex; práv. code; -icil práv. codicille; -ifikace 

codification; -ifikátor codificator; -ifikovat codificar 

kódovat ciffrar 

koeficient mat. coeficiente 

koexist/ence coexistentie; -ovat coexister 

kofein chem. cafeine 

koflík tasse, potte 

kohe/rence coherentie; -renční coherent; -ze cohesion 

koho quem (též: qui); (čí) de qui 

kohout zool. gallino; -ek zool. gallinello; (vodovodní) robinete, 

tornette; (pušky) clave; natáhnout ~ tender li clave 

kochat se (čím) amusar se, delectar se (per), juir, trovar 

plesura in; (s kým) caressar 

koiné koiné (grec) 

koitus v. soulož 

kóje bude, bútica; nám. cabine; (spací) dorm-chambrette 

koj/ení alactament; -enec alactate, alacton, bebé, sucon; 

-it alactar, dar li sinu, nutrir (per su lacte), mammar, mammellar; 

(u-, ztišit) calmar, tranquilisar; (utěšovat) consolar; 

-it se nadějí (že) nutrir esperantie (de); -ná nutressa 

koka bot. coca; -in cocaine; -kola coca-cola 

kokarda cocarde 

koket/a coquett/o, -a; -érie, -ování coquetteríe; -ovat 

coquettar; (pohrávat si) amorettar, flirtar 

kokila forme 

kokon zool. cocon 

kokos bot. (ořech) coco; -ovník coco-palme 

kokota voluptona 

kokpit nám. cocpit 

kokrh/áč gallino; -at cantar (quam un gallino) 

kokršpaněl (pes) spaniel 

koks cocs; -árna cocsería; -ovat cocsificar 

kokta/t balbutiar; -vost balbutiation; -vý balbutiant 

koktejl cocteil 

kola (strom, droga i nápoj) cola 

kolabor/ace colaboration; -ant colaborator; -ovat colaborar 

koláč torte; (ovocný) tarte; med. (plodový) placenta 

kolář carrossero, carrettero 

kolaud/ace aprobation; -átor aprobator; -ovat aprobar 

koláž collage 

kolčava zool. putorette, mustele 

koléb/at lullar; -ka lulluore 

kolečk/ář sport. ciclist; -o mech. micri n. litt rote; (zednické) 

pussa-carrette; (kroužek) anelle, circulette; (taneční) ronde; 

(salámu) tranche; ostrouhat ~ missuccessar 

koleda (píseň) cristfest-cante 

koleg/a colego; -ium colegie; -yně colega 

kolej (vyjetá stopa) carril, rel-sulca, relage, tracie de rote; 

žel. rel; (vysokoškolská) studiántic residentie, colegia 

kolek impost-marca 

kolek/ce colection; -tiv colective; -tivismus colectivisme; 

-tivizovat colectivisar; -tivní colectiv; -tor el. colector 

kolem círcum; (mimo) préter; -jdoucí v. mimojdoucí 

koleno genú; (pokolení) generation 

kolchoz kolkhoz; -ní, -nický (hnutí) kolkhozian; (organizace) 

de kolkhoz; -ník kolkhoziano

koliba litt chalet 

kolibřík zool. colibrí 

kolíček palissette 

koliha zool. numenio 

kolik quant; ~ je hodin? quel hora es?; ~ stojí? quant 

custa?; v ~ hodin? in quel hora? 

kolík v. kolíček 

kolika med. cólica 

kolikátý quantésim 

kolíkovat jalonar 

kolikrát quant vez 

Kolín (nad Rýnem) Colonia; k-ská (voda) aqua de Colonia 

kolísa/t chancelar, vacilar; (váhat) hesitar; (mít střídavou 

hodnotu) fluctuar; -vý: -ant (chancelant, vacillant etc.) 

kolize collision 

koljuška zool. spin-pisce 

kolkovat impost-marcar 

kolm/ice verticale, linea perpendiculari; -o verticalmen; 

-ý perpendiculari, vertical 

kolna v. kůlna 

kolo (vozu) rote; (jízdní) bicicle(tte), velocipede; (ozubené) 

rote dentat; (kruh) círcul; sport. (oběhnutí) ronde; (kotouč) 

disco; (kolem měsíce) halo lunari; -běh circulation; (střídání) 

rotation; -běžka rot-patine 

kolódium chem. colódium 

kolokvium coloquie 

kolombína colombina 

kolon/a colonne; -áda colonnade 

koloni/ální colonial; -e colonia; -sta colonist; -zace 

colonisation; -zační colonisatori; -zovat colonisar 

kolonka typ. columne 

kolor/atura colotarura; -ista colorist; -it colorite; -ovat 

colorar; (rukopisy) miniar 

kolos colosse; -ální colossal, gigantesc; přen. piramidal 

Koloseum Colosséo 

kolo/tat v. vířit; -toč carrusell; -uch zool. cervello; -vá 

bicicle-polo; -vadla cord-carruselle; -vání circulation; 

-vat circular; -vrat fila-rot, rot filant; -vrátek (flašinet) 

torn-órgane; -vrátkář torn-organist 

kolport/áž colportage, distribution; -ér colportero, distributor; 

-ovat colportar, distribuer 

kolumb/árium columbárium; K-ie Columbia; K-ijec columbiano; 

-ijský columbian; K-ovo vejce li ove de Columbo; 

Kryštof Kolumbus Cristofor Columbo 

kóma med. coma 

komand/ant voj. comandante; -atura comandatura; 

-itista obch. comanditario; -itní (společnost) comanditari; 

-ovat (velet, rozkazovat, poroučet) comandar 

komár zool. mosquite 

komb/ajn recolt-machine; -ík combi-carr; -inace combination; 

(úvaha) speculation; (vysouzená) deduction; -inačky 

combi-pince; -iné (denní košilka) camisette; (dlouhé 

sukňové) jupon; -inéza surtut; -inovat (uvažovat) specular; 

(zkombinovat) combinar; (vykombinovat si) deducter 

komedi/ální comedial; -ant comediante; (šprýmař) buffon; 

-antství buffoneríe; -e comedie; (legrace) jocada; (okolky) 

ceremonies; hrát -i přen. pretender 

Komenský hist. Coménius 

koment/ář comentarie; (poznámka) comenta, nota, remarca; 

-átor comentator; -ovat comentar; (opatřit pozn.) anotar 

komer/cialismus comercialisme; -ční comercial

kometa astr. comete; (nadávka ženě) feminach, oldmodona 

komfort comforte; comoditá; -ní comfortábil, comod 

komi (příručí) commí 

komi/cký cómic; (legrační) drolli; (zábavný) amusant; (směšný) 

risíbil; (podivný) strangi; -čka comedianta; -čno lu 

cómic; -čnost comicitá 

komíha/t (se) (míhat se) vacilar, movettar se; (světelně) 

flammettar; (vrávorat) chancelar; -vý vacillant, flamettant 

komik comediante, cómico; (špatný) comicastro; -a v. komičnost 

kom/ín chimené; -iník chimenero, scrappator de chimené, 

chimené-balayero 

komis/árek voj. pane de munition; -ariát, -ařství comissariatu; 

-ař comissario; -e comission; -ionář comissionario 

komitét comité 

komnata chambre, hall, salon 

komoda comode 

komodita obch. merce 

komodor voj. comodore 

komol/it (slova) mutilar, mispronunciar; (tvar) deformar; 

(sejmutím vrcholu) truncar; -ý geom. truncat 

komor/a cámera, chambre; (na harampádí) cámera de pelmel; 

-ná camerera; -ní (hudba, pěvec) de cámera; -ník 

camerero; -ří hist. camerlingo, chambellane 

kompaktní compact; ~ disk compact disco, zkr. CD 

kompars div. compars, figurante; -ista div. compars 

kompas compasse; (lodní) bussol 

kompen/dium compendie; -zace compensation; -zační 

compensatori; -zátor el. compensator; -zovat compensar 

kompeten/ce competentie; -tní competent 

kompila/ce compilation; -átor compilator; -ovat compilar 

komple/mentární complementari; -t (věcí) colection, serie; 

-tace completation; -tní complet; -tovat completar 

kompl/ex complexe; -exní complex; -exnost complexitá; 

-ic cómplice; -ikace complication; -ikovat complicar 

kompliment compliment 

komplot complot, intriga; (velezrádný) conspiration 

kompon/ent, -enta componente; -ista hud. compositor; 

-ovat composir 

kompost composte 

kompot compot, stovat fructe 

kompr/ese compression; -es(ív)ní compressiv, compressori; 

-esor tech. compressor; -imovaný compresset 

kompromi/s compromiss; -tovat (se) comprometter (se) 

komputer inf. compúter [-pjú-]; -izace computerisation 

komtesa comtessa 

komu a qui 

komun/a (obec) comune, municipie; (společenství) comunitá; 

-ální comunal; (řízený obcí) municipal; ~ politika local 

política; -ikace comunication; -ikační de comunication; 

-ikativní comunicativ; -iké comunicate; -ikovat comunicar; 

-ismus comunisme; -ista comunist; -istický 

comunístic 

komut/ace comutation; -ativnost comutativitá; -ativní 

comutativ; -átor el. comutator; -ovat comutar 

koňadra zool. (sýkora) grand paru 

koňak cognac 

konat (cestu, pokání, přípravy) far; (jednat) acter; (vykonat 

práci, rozkaz) executer; (dovršit) acompleer; (modlitby) dir; 

(bohoslužby) celebrar; (v praxi) practicar; (uskutečnit) efectuar, 

realisar; (podnikat) interprender; (provést) perduc-

ter; ~ své povinnosti compleer su deventies; ~ zkoušku 

far un exámine; ~ se esser, evenir, haver loc 

koncentr/ace concentration; -ační de concentration; 

-ák (koncentrační tábor) camp de concentration; -át 

concentrate; -ický concéntric; -ovat concentrar 

koncep/ce conception; (myšlenková též) idé, concepte; 

-t concepte; (náčrt) esquisse; vyvést koho z -u 

perplexer, embarassar 

koncer/n sindicatu; -t concerte; (sólový) recitale; -ní 

(skladba) de concerte; (agentura, sál) de concertes; 

(sezóna) concertístic; ~ mistr concertist; -ovat concertar, 

dar un concert 

konces/e concession; (oprávnění) licentie; -ionář concessionario; 

-ionářský concessionari; -ovat licentiar 

koncil círk. concil(ie) 

kon/covka gram. desinentie, finale, termination; el. terminale; 

-cový final; -četina membre; odb. extremitá; -čina 

region; -čit finir, terminar (il términa); (formálně) concluder; 

(přestat) cessar; -čit se finir se, terminar se 

kondenz/ace condensation; -átor el. condensator; -ovat 

condensar 

kondi/ce (stav) condition; (vyučování) privat leciones; 

-cionál gram. conditionale 

kondol/ence condolentie; -ovat condoler 

kondom med. condom 

kondor zool. cóndor 

konec (ukončení) finition, finale, fine; (závěr) conclusion; 

(vypršení lhůty) expiration; (vybíhající špička) extremitá; 

(prac. doby) poslabor; ~ -ců in fine, pos omno, in summa 

koneč/ek extremitá; (špička) punta; -ně finalmen; (nakonec) 

in fine; (ve výčtu) in summa; -ník anat. réctum; -níkový 

rectal; -nost finalitá; -ný final; (rozhodný) decisiv; 

(závěrečný) conclusiv; mat. finit, terminat; (rozhodnutí) definitiv; 

(poslední v řadě) últim; (umístěný na konci) terminal 

(station); -á stanice station terminal, términus 

konejši/t calmar, consolar, quietar, tranquilisar, lenir; 

-vý calmant, consolativ, lenitiv 

konev cruche, potte; (kropicí) aqua-potte, arosuore 

konexe contactes, (influential n. bon) relationes 

konfedera/ce confederation; -ční confederativ 

konfek/ce confection; -ční (šaty) confectionat 

konfes/e confession; -(ij)ní confessional 

konfety confetti 

konflikt conflicte 

konform/ismus conformisme; -ista conformist; -ní 

conform; -nost conformitá; -ovat conformar 

konfront/ace confrontation; -ovat confrontar 

Konfuci/us Confucio; k-án confuciano 

konglomerát conglomerate 

Kongo Congo 

kongre/gace círk. congregation; -s congress; -sista 

congressist, participante in un congress 

kongruen/ce mat. cogruentie; -tní congruent 

kónický cónic 

koníč/ek (kůň) litt cavall; (poník) pony; (záliba) hobby, predilection; 

(vrtoch) manie, marotte, dadá; mořský ~ zool. 

hipocampo, cavalette marin; -kář hobbyist 

koník cavallette; (kobylka luční) locuste, saltarelle 

koniklec bot. pulsatilla 

kon/ina carne de cavall; přen. cretineríe, idiotie,stupiditá; 

-ipas, -ipásek zool. motacilla; -írna stalle

konjugace v. časování 

konjunkt/iv gram. conjun(c)tive; -ivní conjun(c)tiv; -ura 

obch. conjun(c)tura, prosperitá; (náhlý vzestup) altie; pokles 

-y recession; -urální conjun(c)tural 

konkávn/í opt. concav; -ost concavitá 

konkláve círk. conclave 

konkordát concordatu 

konkr/ece geol. concretion; -ement med. conrement; -etizace 

concretisation; -etizovat concretisar; -étní concret 

konkub/ína concubina; -inát concubinatu 

konkur/ence concurrentie; (soupeření) rivalitá; schopnost ~ 

competitivitá; schopný ~ competitiv; -enční (cena) concurrential; 

(firma) concurrent; -ent cocurrente; -ovat concurrer; 

(soupeřit) rivalisar; -s (soutěž) concurse; (veřejné vyhlášení) 

anuncie; (úpadek) falliment, bankrotte, bankruptie; 

-sní (řízení) fallimentari; ~ podstata actives de un falliment; 

~ správce liquidator (oficial) 

koňmo a cavall 

konop/í cánabe; -ka zool. linotte 

konsign/ace consignation; -ovat consignar 

koňský: -á síla cavall-vapore, zkr. CV 

konsolid/ace consolidation; -ační consolidativ; -ovat 

consolidar 

konsorcium obch., práv. consortie 

konspira/ce conspiration; -ční conspirativ; -tivní conspiratori; 

-átor cospirator; -ovat conspirar 

konstant/a fyz., mat. constante; -ní constant, ínvariabil; 

-nost constantie, ínvariabilitá 

Konstantinopolis Constantinopole 

konstatovat constatar 

konstern/ace consternation; -ovat consternar 

konstelace (hvězd, osobností) constellation; (situace) situation 

konstitu/ce constitution; -cionalismus constitucionalisme; 

-ční constitutional; -ovat constituer; -tivní constitutiv 

konstru/kce construction; -kční constructional; -ktér 

constructor; -ktivní constructiv; -ovat constructer 

konšel hist. chef consiliero 

kontakt contacte (i el.); -ovat contacter, comunicar con 

kontamin/ace contamination; -ovat contaminar 

kontejner container 

kontempla/ce contemplation; -tivní contemplativ 

kontext contextu; -ový contextual 

kontinet continente; -ální continental 

kontingent contingente 

kontinuita continuitá 

konto conto; -korent (běžný účet) conto current 

kontra/admirál contramirale; -alt hud. contralto; -band 

contrabande, contrabandage, merce(s) de contrabandage, 

nigri merce; -bas contrabass; -dikce contradi(c)tion; 

-diktorní contradi(c)tori; -hent contraente; -kce 

contraction; -kt contracte; -punkt hud. contrapunct; 

-revoluce contrarevolution; -revolucionář contrarevolutionario; 

-rozvědka voj. contraspionage militari; -st 

contraste; -stovat contrastar; -špionáž contraspionage 

kontrol/a control; (účtů) revision; (inspekce) inspection; 

-ní de control; -or controlero, inspector; (účtů) revisor; 

-ovat controlar, examinar, inspecter; (účty) reviser 

kontrovat contra-acter 

kontroverze controverse, polémica 

kontumace práv. contumation 

kontura contura

kontuze contusion 

konvalinka convallaria, may-flor 

konven/ce convention; -ční conventional; -čnost 

conventionalisme; -ovat convener; -t conventu 

konverti/bilita convertibilitá; -bilní convertíbil; -ta 

círk. convertete, proselite, neofite 

konvert/or convertor; -ovat converter 

konverz/ace conversation; -ační conversational; -e 

conversion; -ovat conversar 

konvexn/í convex; -ost convexitá 

konvice (na kávu) cafeiere; (na čaj) teiere; (džbán) cruche 

konvoj convoy; doprovázet (konvojem) convoyar 

konzerv/a conserve; -ace conservation; -ační conservativ; 

-atismus conservatisme; -ativec conservatist; -ativní 

conservativ; -átor conservator; -atorista studiante 

de conservatoria; -atoř conservatoria; -ovaný conservat; 

(maso, zelenina) in conserve, in lade, inladat; -ovat conservar; 

(ovoce) confiter; (do plechovek) inladar 

konzilium consilie 

konzist/ence consistentie; -entní consistent; -oř círk. 

consistoria 

konzola stav. console 

konzul cónsul; -ární consulari; -át consulatu; -átní 

(úředník) del consulatu 

konzult/ace consultation; -ační de consultation; -ant 

consultante, consultor; -ovat (koho) consultar 

konzum consume; -ent consumante; -ovat consumar 

Konž/an congoleso; k-ský congolesi 

kooper/ace cooperation; -ační, -ativní cooperativ; -átor 

cooperator; -ovat cooperar 

koopt/ace cooptation; -ovat cooptar 

koordin/ace coordination; -ační coordinativ; -áta mat. 

coordinate; -átor coordinator; -ovat coordinar (il coórdina) 

kop colpe de pede; sport. pedcolpe, tira (in porta); (kůň) 

huf-batte; -a sixantene; veselá ~ jocon, humorist, jovial 

n. cómic person; -áč foss-ovrero; (motyčka) binette; 

-ačka football-botte; -aná sport. football [futbol]; -at 

fossar, excavar; (motykou) haccar; (nohou) ped-batter, 

ped-colpar; sport. luder football; (o koni) regambar 

kop/covitý colinosi; -ec coline; -eček colinette, túmul; 

do -ce ad alt, a monte; s -ce a bass, a valley 

kopejka copec 

kopí voj., hist. lanse; -čko med. lansette 

kopie copie; (téhož mistra) réplica; (duplikát) duplicate; 

mal. reproduction 

kopin/atec bot. lanseol; -atý lanseolat; -ík hist. lansero 

kopír/ák carbon-papere; -ka machine por copiar; 

-ovat copiar; (napodobovat) imitar; (karikovat) caricar 

kopist scápul 

kop/nout (koho) dar un colpe de pede (a) n. ped-colpar; 

~ (míč) do branky tirar in porta; v. též -at; -nutí colpe 

de pede n. de botte; (od koně) huff-batte 

kopr bot. anete 

kopretina bot. margarita 

kopřiv/a bot. urtíca; -ka med. urticarie 

Kopt copte; k-ský, k-ština cóptic 

kopt bistre, fulígine; -it (u-) nigrar per fulígine 

kopul/a gram. (spona) cópula; -ace biol., zool. copulation; 

-ační copulativ; -ativní gram. copulativ; -e arch. cupol; 

-ovat copular, coiter; -ovitý cupoliform

kopyt/natec zool. ungulate; -o huf, ungue (de bove); 

(obuvnické) bott-forme; (napínák) listell; (nadávka) stulton 

koráb nave 

korál coralle; lovec -ů corallero, piscator de coralles; 

-ek perle, globette; -ový (barva) corallin, (náhrdelník) 

de coralle; (útes) de coralles; ~ ostrov atoll 

korán Coran; -ový coránic 

korba (vozu) carr-bux; (proutěná) corbe 

korbel chop, cruche, bocale 

kord espade; (látka) corde 

Kordiléry Cordilieres 

kordón voj. cordon 

Kore/a Koréa; k-jský, k-ština korean; -jec koreano 

korek corc 

korek/ce corection; -ční, -tivní corectiv; -tní corect; 

-tnost tacte; -tor corector; -tura corection, corectura 

korel/ace corelation; -ativní corelativ; -ovat corelater 

korespond/ence corespondentie; -enční de corespondentie; 

~ lístek carte postal, post-carte; -ovat coresponder 

koridor coridor 

korigovat v. opravovat 

Korint Corint(h) 

kormid/elník stirmann, pilot; -lo stir; -lovat stirar, pilotar 

kormorán zool. cormoran 

kormoutit v. rmoutit 

kornat/ění med. sclerose; ~ tepen arteriosclerose; -ět 

devenir sclerótic; -ící sclerótic; -ý crustosi 

kornet hud. cornett; -ista cornettist 

kornout paper-cornette 

korodovat coroder 

kor/óna astr. coron; -onální coronal; -ární med. coronari 

koroptev zool. perdrice 

korouh/ev (prapor) standarte; (kostelní) baniere; -vička 

(větrná) ventoflagga; přen. (nestálý člověk) ínstabil hom 

koroz/e corosion; -ivní corosiv 

korp/orace corporation; -orativní corporativ; -ulence 

corpulentie; -ulentní corpulent; -us corpo; -uskule 

corpúscul 

Korsi/ka Córsica; -čan corsicano 

korumpovat corupter; (úplatkem, též) subcomprar 

koruna coron ( i peníz); bot. corol; (vrcholek stromu) cime; 

papežská ~ tiara; hud. (znaménko) fermata 

korun/ka (šlechtická) coronette; anat. (zubu) coron (i tech.) 

-ní (princ) coron-(prince); (svědek) principal; -ovace 

coronation; -ovační de coronation; -ovat coronar 

korup/ce coruption; -ční coruptiv; -čník coruptor 

koruška (ryba) eperlane 

Korutany Carint(h)ia 

korveta nám., voj. corvete 

koryfej corifé 

korýš crustacé 

korýtko (na nošení cihel) trog por briques, porta-brique, 

mortre-trog 

koryto (na žrádlo) manjuore; (řeky) lette (de fluvie) 

korzár corsare 

korzet corsete; -ářka corsetera 

korzo promenade 

kořalka aquavite, brandy 

kořen rádica; přen. causa, orígine; -áč potte de flores; 

-ář(ka) herbalist(a); -ářství spicería; -í condiment, 

spice, plantes n. herbes medicinal; (vonné) aromate; -it

condimentar, spicear; (kde, odkud) haver su rádicas, 

nascer, provenir, originar (de); -itý, -ný aromátic 

kořist preda, raptallia, raptage, raptura, pilliage, spolie; 

(lovná) captura; (válečná) raptura (de guerre); (vítězná) 

trofé; (oběť) víctime; stát se -í, padnout za ~ devenir 

víctime de, cader in preda; -it (z čeho) explotar; (plenit) 

pilliar, raubar; -nický predaci, predatori, raptacui, raptori; 

-nictví explotation; -ník explotero 

kořit se (bohům) adorar; (před kým) humilar se (avan), 

(padnout na zem) prosternar se (avan) 

kos zool. merle, turde nigri 

kos/a falce; -atec bot. iride; -atka nám. jib; -it (kosou) 

falcear; (z-) biselar 

kosinus geom. cosínus 

kosm/ický cósmic; (výzkum) spacial; -odrom cosmodrom; 

-olog cosmologo; -ologie cosmologie; -onaut cosmonaute; 

-onautika cosmonáutica; -opolita cosmopolite; 

-opolitický cosmopolític; -opolitismus cosmopolitisme 

koso/čtverec rombe; -čtverečný rómbic; -délník romboid; 

-délníkový romboidal 

kosodřevina v. kleč 

kosoúhelník obliqui-angulat paralelogramm(a) 

kost osse; bércová ~ (holenní a lýtková) o. crural; čelní ~ 

o. frontal; holenní ~ tibia; hrudní ~ stérnum; klíční ~ 

clavícul; lícní ~ o. zigomátic; loketní ~ cúbite; lýtková 

~ fíbula; rybí ~ spine de pisc; slonová ~ ivor; 

stehenní ~ (osse de) fémur; stydká ~ osse púbic 

Kostarika Costa Rica 

kostel eclesia; (chrám) temple; -ní (hudba) sacri; -ník 

sacristano, curator de eclesia 

kost/ěný ossin; (z rohoviny) cornin; -erní de squelette; 

-ice osse de pisce; (velrybí) balenage; -ička (čtvereček) 

quadrate; -ival bot. simfite; -ižer carie (de osse); -ka 

(krychle) cube; (hrací) ossette; (na látce) quadrate; (dlažební) 

pave; (stavebnicová) brique; ~ cukru pezze de sucre; 

-kovaný quadrat; -livec squelette, ossatura; -natět 

ossificar; -natý ossosi, ossut; (ryba) spinosi; -ní osse-; 

-nice ossárium; -ra anat. squelette, ossament, ossatura; 

(podpěrná) frame; (rám) cadre; (letadla, auta) carcasse 

kostrbatý (hrbolatý) aspri, ínegal, bossosi, sulcosi; (styl) 

sin elegantie 

kostrč anat. cóccix 

kostým (dámský, dobový) costume; (oblek) vestiment 

kosý (úhel) obliqui 

koš corbe; (zavírací s víkem) pacca-corbe; (po bocích zvířete) 

flanc-corbe; (balónu) góndol; (stožárový) maste-cap; (u 

kordu) garda-manu; ~ na papír paper-corbe, paperachiere; 

hrudní ~ péctor, tórax; dostat -em esser refusat; 

-ár (proutěná ohrada) hagatura, agne-trellie; -atět formar 

li coron, ramificar se; -atina (pletivo) plectage; -atit se v. 

košatět; -atý (hustý) densi; (rozvětvený) ramificat 

košenila chem. (červené barvivo z červce) cochenill 

košer (hebr.) kósher, (ritualmen) pur 

koší/(če)k corb(ett)e; (náhubek) museliere, garda-musel; 

-íkář corbero; -íková sport. basketball 

košil/atý in camise; -e camise; (noční) vestiment de nocte; 

v -i (bez kabátu) sin jaque 

košťál (caul-)trunco 

koště balaye 

kotangens geom. cotangente 

kotě catello, litt cate

kotel caldron; (parní) caldiere; hud. gross tambur, timbale 

kotérie coteríe, clique 

kotleta cotlette; (na tváři) quancie-barbe 

kotl/ík bolliere; -ina valley(ette) 

kotník (nohy) malleol; (prstu) artícul del fingre 

kotouč disco, rul, rote, rulette 

kotoul, kotrmelec culbute; dělat ~ culbutar 

kotv/a ancre; spustit -u jettar li ancre; zdvihnout -u levar 

li ancre; -it ancrar; -ovitý ancriform 

koudel stuppe; ucpat -í stuppar 

kouk/at (se), -nout (se) regardar 

koukol bot. agrostema; bibl. malherbe; oddělit ~ od pšenice 

separar li frument de li pleve 

koul/e (sněhová aj.) bul (de nive), nive-bul; geom. sfere; 

fyz. a zeměp. globe; (kulka) balle, projectile; -et (se) rular; 

~ očima rular ócules; -ovat se jettar nive-bules 

koupa/cí (úbor) de balne; ~ vana balne-cuve, balnuore; 

-liště (umělé) piscine; -t (se) balnear 

koupě compra; -chtivý interessat in compra 

koupel balne; -na balneatoria, chambre balneari 

koupit comprar; (nakoupit) far compras 

kouř fum; není -e bez ohně null fum sin foy; -it fumar; 

-ový: (roura) fum-tube 

kous/at morder; (žvýkat) machar; (o hmyzu) picar; -at se (do 

rtů) morder se (li labies); -at si (nehty) morder se (li úngules); 

-avost mordacitá; -avý mordaci; přen. též (sžíravý) 

cáustic, sarcástic; -ek pezz(ett)e; (úlomek) fragment; 

(sousto) boccade; hud. pezze, composition; (trochu) un 

poc; ~ po -ku pezze a pezze; na -ky in pezzes, ye pezzes; 

-kovat (roz-) dispezzar, dismembrar; (půdu) parcellar; 

-nout se (do jazyka) morder se (li lingue); -nutí (od 

hada, psa) morsura; (od hmyzu) picatura 

kout (kovat) forjar; (kladivem) martellar; (zbraně) fabricar; 

(tepat) batter; ~ pikle intrigar 

kout(ek) ángul; dětský ~ (v obch. domě) gardería 

kouzeln/ictví magie; (čarování) sorcieríe; -ík mág(ic)o; 

(čarodějník) sorciero, (eskamotér) escamotero, ilusionist, 

prestidigitator; -ý (proutek) (vergette) mágic 

kouzl/it magiar, escamotar; (čarovat) sorciar, -o magie; 

(čáry) sorcie; (půvab) charme 

kov metalle; -adlina incude; -adlinka anat. incude; -ák 

v. -odělník; -ání (činnost) forjada; (okování) ferratura; 

(výrobek) ferrage; -aný forjat; (okovaný) ferrat; přen. 

(v čem) versat (in); -árna forjería; -ář forjero, huf-ferrator; 

-ářský (cech) de forjeros; -é kladivo grand martell, 

clobb; -é kleště tira-clove; -ářství mestiere del forjero, 

forjeríe; (dílna) forjería; -at forjar; (okovat) ferrar, (koně) 

ferrar, subforjar; (tepat) batter; (zbraně) fabricar 

kovboj vaccero, cowboy; -ka (film) western 

kov/kop minero; -odělník metallurgo; -olijec (slévač) 

fondero; -oprůmysl metallurgie, industrie matallúrgic; 

-oryjec, -orytec gravero; -orytina gravura; -otepec 

ciselero; -ový metallin; (lesk) metállic; (výrobek) ex metalle 

koz/a capre; (k řezání dřeva) seguore; -ák voj. cosac; -el 

buc, capro; (silné černé pivo) bock-bir; -elec capriol, 

culbute; -í (mléko) de capra; (srst, bobek, sýr) caprin; ~ 

bradka barbe puntat; -inka buc-pelisse, caprocute 

kozlík bot. valeriane; (vozu) cocher-banc 

kozo/roh, -rožec zool. ibex; astr. K-roh Capricorn 

kož/eluh tannero; -elužna tannería; -enka cute artificial; 

-ený cutin; -ešina pelisse; (surová) pelle; (na krk) boa;

-ešník pelissero; -ich pellis-mantó; -ní (tkáň) epidérmic; 

(krém) dermal; ~ afekce dermatose; ~ lékař dermatologo 

kra (velká) bloc de glacie; (ledovec) glacie-monte 

krab zool. crabe 

krabi/ce bux, scatulle; -čka buxette 

kráčet passuar, vader, pedear; (pochodovat) marchar 

krádež furte, furtida; (vloupáním) rupte-furte; (literární) 

plagiate 

kradmo furtivmen; (skrytě) secretmen; (záludně) insidiosimen; 

-ý furtiv; (skrytý) secret; (záludný) insidiosi 

krahu/jec, -lec zool. sparvero 

krach bancrotte, bankruptie, fallida, fiasco 

kraj (okraj) borde, márgine; (krajina) país; (správní území) 

land, region, provincie; -an compatriot; -ánek migrant 

molinero, molin-artisan, molin-compane 

kráje/č cupuore; -t tranchar, cupar, ciser, talliar 

krajíc tranche de pane, (pan-)tranche 

krajin/a país; (na obraze) paisage; -ář paisagist; -ný scénic 

krajk/a dentelle; -ářka dentellera 

kraj/ní (postranní) lateral; (vnější) exteriori; (okrajový) marginal; 

(nutnost) extrem; -nice márgine; -nost extrem(itá); 

(výstřelek) excess; -ový regional; -ský provincial, regional 

krajta zool. boa, piton 

krák/at croacar; -orat (slepice) cantar (quam un gallina) 

Krakonoš genie del Gigant-Montes 

Krakov Kraków 

král (též v šachu) rey; Tři -ové li Tri Magos; Tří -ů (svátek) 

Epifanie; -evic prince 

král/ice cunícula; -ičí cuniculari, de cunícul; -ík cunícul; 

-íkárna cuniculiera, garenne; -íkář cultor de cunícules 

kralovat reyer, regnar 

královna reyessa; včelí ~ ape-reyessa 

kralovra/h reyicide; -žda reyicidie 

králov/ský (rodina) reyal; (žezlo) regal; (odměna) princeal, 

princesc, splendid; (skvělý) excellent; (štědrý) munificent; 

~ plat princeal payament; -ství reyia, reyiatu; (vláda) 

regne 

krám (prodejna) butíca; (větší) magasine; (bezcenná věc) 

cosallia, antiquallia, mercantallia, sinvalorallia 

kram/ář buticario, mercero, mercante; (trhovec) mercator; 

(čachrář) mercachon; -ařit (s čím) traficar in; -ářský iron. 

mercantesc; přen. (duch) de mercero; -ářství mercería, 

butíca de mercero 

kram/flek (podpatek) talon; -le (tesařská skoba) crampon 

krápat pluviettar, guttettar 

krápník (na stropě) stalactite; (u země) stalagmite; -ový 

stalactíctic, stalagmític (i jeskyně) 

kras carst 

krása bellitá; (kouzlo, vnada) charme 

krasav/ec bell hom, bellon; -ice bella, bellona 

kráska v. krasavice 

kraslice ove de Pasca 

krásn/ět devenir bell; -it abellar, far plu bell; -o lu bell; 

-ý bell; (pěkný) pretti; (okouzlující) charmant; (čin) nobli; 

(skvělý) splendid; -á literatura bell-litteratura, belletrística 

kraso/bruslař patinero artístic; -bruslařský de patinage 

artístic; -bruslení patinage artístic; -jezdec cavalc-artist; 

-jízda arte de cavalcar; -pis caligrafie; -pisec caligraf; 

-pisný caligráfic; -řečnický declamatori, retóric; 

-řečnictví declamation, retórica; -řečník declamator, 

retor; -řečnit declamar

krást furter; ~ se ear furtivmen 

krášlit ornar, decorar, abellar 

-krát (násobek) vez; dva- du vez, duvez, du vezes; mnoho- 

mult vez, multvez, mult vezes 

krátce curtmen; (stručně) brevimen; ~ a dobře in summa; 

~ řečeno brevimen, in curt, in un parol 

kráter geol. crátere 

krati/čký, -nký curtíssim, brevíssim 

krát/it acurtar, abreviar, restricter, limitar; -ko ne long; 

-kodobý curt, de curt duration; -kometrážní de curt 

metrage; -kovlnný de curt undes; -kozrakost miopie; 

-kozraký miop; -ký curt; (stručný) brevi, concisi, lacónic; 

-é kalhoty culotte; -é vlny curt undes 

kratochv/íle passa-témpor; (zábava) amusament, divertissement; 

-ilný amusant, divertissent 

kraul sport. crawl; -ař crawlist 

kráva vacca 

kravál v. povyk 

kravata cravatte; (hedvábný šátek) fularde 

krav/ín stalle de vaccas, bov-stalle; (větší) vaccería; -ina 

(kůže) vacca-cute; (pitomost) cretineríe; -inec bov-fec 

krb apert forne (de cocine), camine; (ohniště) foyiere 

krčit (rameny) levar (li epoles); ~ se (a)hoccar se; (choulit 

se) bassar se, hoccar se; (sedět na bobku) hoccar 

krčma taverne, trincatoria 

krční: ~ obratel vertebre cervical; ~ mandle tonsille; 

~ tepna carotide; ~ žíla vene jugulari 

kred/enc scaf (de cocine); -it credite 

krédo credo (náb. i přen.) 

krecht agr. silo subterran 

krejcar hist. kreutzer; přen. óbol, monete, céntime, pennie 

krejč/í talliero; -ová tallier(ess)a; -ovství (závod) talliería 

krém crem 

krema/ce cremation; -ční crematori; -torium crematoria 

Kreml Kremlin 

krempa (klobouku) borde de chapel 

kremrole crem-rul(ette) 

kreol creol 

krep text. crepon 

kres/ba dessine; -lič dessinator; -lit dessinar 

Kréta Creta 

kret/én med. cretino; -énismus, -énství cretinisme 

kreton text. creton 

krétský cretesi 

krev sangue; prolévat svou ~ za versar su sangue por 

kreveta zool. crevette 

krev/natý sanguic, sanguut; -ní sanguin; ~ msta vendetta; 

~ oběh circulation de sangue; ~ obraz numeration 

globulari; ~ příbuzenství consanguinitá; ~ skupina 

gruppe de sangue; ~ smilství incestu; ~ tlak pression 

arterial 

kriket sport. cricket 

krimin/ál v. vězení; -alista ciminalist; -alita criminalitá; 

-ální criminal; -álník criminard 

krinolína text. crinoline 

kristiánka sport. cristianía 

Kristus Cristo; př.Kr. (př.n.l.) ante Cristo (a.C.); n.l. p.C. 

krit/érium criterie; -icismus criticisme; -ický crític; (odsuzující) 

critical; -ik crítico; -ika crítica; (recenze) recension; 

-ikář criticard, criticastro, pedante; -ikařit criticachar; 

-ikářství criticomanie; -ikovat criticar

kriz/e crise; (hospodářská) económic depression; (dočasný 

pokles) recession; -ový: -é období témpor de crise 

krk col; (jícen) gúrgul, gúttur; (hrtan) anat. laringe; (chřtán) 

fauce; bolí mě v -u mi col dole; -ání ructation; -at ructar 

krkav/čí corvin; -ec zool. corvo; přen. avarard, avaron 

krk/avice anat. carotide; -nout v. krkat; -olomný (srázný) 

precipitosi; K-onoše li Gigant-Montes; -oun avaro(n), 

avarard; -ounství avaritá; -ovička col-carne 

krm/ě manjage; -elec manjuore; -ení (činnost) alimentation; 

(krmivo) aliment, nutriment, ingrassament; (píce) 

forrage; -ič (dobytka) forragero; (prasat) ingrassator; 

-it nutrir, alimentar; (nemocného) dar manjage; (zvěř, dobytek) 

forragear; (husu, prase) ingrassar; -it se alimentar 

se, nutrir se; -ítko crippe, manjuore; -ivo v. krmení; 

-ník (prase) porco, svin; (chlívek) sviniera 

krocan índic gallino; zool. meleagro 

kroj (national n. pópul-)costume 

krok passu; učinit ~ far un passu; chybný ~ mispassu 

kroket sport. croquet; -a croquette 

krokev (trám v krovu) trave (de tegment), raftre 

krokodýl zool. crocodile 

krokus bot. crócus 

kromě ultra; (vyjma) except(et), con exception de; 

~ toho ultra to, extra to, adplu, in plu, ad-ultra 

kronik/a crónica; -ář cronist, historiograf; -ářství 

cronografie 

krop/áč (konev) arosuore; círk. aspergette; -enatý maculat; 

-enka círk. aspersuore; -it (prádlo) asperser; (květiny, ulice) 

arosear, aquar; -ítko spruzzette 

krot/it amansar, domitar; (držet na uzdě, mírnit) bridar, frenar, 

moderar; (ovládat) dominar, mastrisar; -it se frenar se; 

-itel amansator, domitor; -ký mansi, amansat, ne savagi 

kroucen/í torsion; -ý tordet 

kroup/a (jedlá) gruel; (ledová) grelun; -y grel; padají -y it grela 

kroutit torder; ~ očima rular ócules; ~ se (o cestě) serpentear; 

(materiál) curvar se, deformar se; ~ si (cigaretu) 

far se (un cigarette) 

krouž/ek tech. anelle; (na klíče) anelle por claves, porta-claves; 

(geom., společnost) círcul; -it (otáčet se) tornar; (vířivě) 

piruettar, girar; (kolem osy) rotar; (kolem středu) revoluer; 

(opisovat kruh) circular; -ivý giratori, rotatori; -kovitý 

anellari 

krov (vazba střechy) tegmentage, armatura de tegment; 

(břevna krovu) raftres; -ka (brouka) eritre 

krt/ek zool. talpe; -ice med. scróful; -ičnatý scrofulosi; 

-ina, -inec talp-túmul, talpiera; -onožka zool. grillotalpe 

krucifix crucifixe 

kruh (geom., společnost) círcul; (okruh) sfere; (prstenec) 

anelle; (dráha oběhu) órbite; -ový circulari; (prstencový) 

anellari 

krumpáč pioche 

krunýř curasse 

krupice gruel (de farine), farine granulat 

krupobití grelada; přeháňka s -m grel-squall 

krušina bot. frángul 

Krušné hory, Krušnohoří li Montes Metalliferi 

krušný penosi; (život) dur; (těžko snášený) pesant 

krůta índic gallina; zool. meleagra 

krutihlavost med. torticolie 

krut/ost cruelitá; -ovláda tirannie; -ovládce tiranno; -ý 

cruel; (surový) brutal; (tvrdý) feroci; (bolest, žízeň) atroci

kruž/idlo, -ítko compasse; -nice geom. circumferentie 

krv/ácení sanguation, sanguada; med. hemoragie; ~ z 

nosu sanguation nasal; zastavující ~ hemostátic, 

sanguestoppant; -ácet sanguar; (silně) perdir mult 

sangue; -ácivost med. hemofilie; -avý (krvácející) sanguant; 

(zakrvácený) insanguat; (spojený s krveprolitím) 

sanguinari; -elačný sangue-sitiosi; -eprolévání, -eprolití 

efusion de sangue, massacre, carnage; -esmilník 

incestuosi person, incestuoso; -esmilstvo incestu; 

-esmilný incestuosi; -ežíznivý sangue-sitiosi, sangueavid, 

sanguinari; (divoký) feroci; -inka glóbul de sangue; 

-otok hemoragie, sanguada 

krycí (barva) de covrir; ~ jméno pseudónim 

krychl/e cube; -ový cúbic 

krypta stav. cripta 

krysa ratte; -ř rattero 

krystal cristalle; -ický cristállic; -izace cristallisation; 

-izovat cristallisar; -ový cristallin 

Kryštof Cristofor 

kryt (protiletecký atd.) chambre protectori; (motoru) cofie; 

(víko) covriment, covrette; (obal) covritura 

krýt covrir (i obch., samec samici, potřebu); (škodu) compensar; 

(proti nepříteli) protecter, defender; ~ se (shodovat se) 

coresponder; (časově) coincider; práv. assecurar se; (opis 

s originálem) esser idéntic, concordar con 

křeč (svalová) spasma; (v noze) crampe; (stah) convulsion 

křeč/ek zool. hamstre; -kovat amassar secretmen 

křečov/itý spasmódic, convulsiv; (ztrnulý) rigid; -ý varicosi; 

-á žíla varicosi vene, várice (intern, extern) 

křehk/ost fragilitá, subtilitá; -ý fragil; (rozbitný) fractíbil; 

(jemný) delicat; (slabé konstrukce) ínfirm; (zdraví) débil 

křem/en quartz; (oblázek) rond lápide; (pazourek) sílice; 

-enáč (houba) orange-cap boleto; -enec (minerál) 

quartzite; -enitý quartzosi, silicosi; -enný quartz-, de 

quartz; -ičitan chem. silicate; -ičitý silícic; kyselina -á 

acide silícic; -ík chem. silícium 

křen bot. armoracia; přen. rústico 

křepelka zool. cotórnice 

křesadlo (pazourek) sílice 

křeslo fotel; (u stolu) stul; (v hledišti) sede 

křes/t baptisme; (pokřtění) baptisa(tion); -ťan cristiano; 

-ťanství cristianisme; -ťanstvo cristianité; -tní baptismal; 

(list) de baptisme; ~ jméno prenómine 

křičet criar; (volat) clamar 

kříd/a (na psaní) crete; (geol. útvar) crete-formation; psát 

-ou cretar, crete-scrir; -ov(it)ý cretosi, cretatri 

křídl/atý alat; -o ale (de fenestre); (klavír) piano (caudat); 

-ovka hud. trumpete 

křik cri(ada); (novorozence) vagida; (volání) clamore, clamada; 

(hádka) querelle; -lavý (jdoucí na nervy) strident; (okázale 

nápadný) pomposi, tro ornat; (naparáděný) ostentachi; 

(rád křičící) clamorosi; -loun criard 

křísit reviventar; (obnovovat) renovar 

křišťál/(ové sklo) cristalle; -ový cristallin 

křiv/da práv. injurie; (nespravedlnost) ínjusticie; -dit injuriar; 

-ice med, rachite; -ičný rachític; -it (do křivky) curvar; 

(ohnout) flexer; (ústa) torder; (z normálního tvaru, též 

přen.) defigurar, deformar; -ka curve, curvatura; -olaký 

serpentatri, torsiv; (samý záhyb) sinuosi; -opřísežnictví 

perjurie; -opřísežník perjuriator; -přísežný perjuriosi; 

-ost curvatura; -ule alámbic, retorte; -ý curvi; (tvář, ús-

měv) tordet; (nohy) arcat; (kosý) obliqui; (nařčení, svědectví) 

fals; (názor) ínjust, errari; -á páteř curvi spine; -á přísaha 

perjurie; -é svědectví fals testimonie; na -o zigzag 

kříž cruce; (s Kristem) crucifix; anat. spine dorsal; (u zvěře) 

crupe; (soužení) afliction, tribulation, suffrentie; hákový ~ 

cruce cramponat, svástica; (v kartách) treff; Červený ~ 

Rubi Cruce; Jižní ~ Cruce del Sud 

křižá/cký: ~á výprava cruceade; -k hist. cruceadero 

křížala fructe siccat 

kříž/atý bot. cruciferi; -ek hud. diese; typ. puniale; -em 

(napříč) trans; -enec hibride; hanl. bastarde; -ení (ras) 

cruceament; bot. hibridisation; (zájmů) interferentie; -it 

crucear; bot. hibridisar; (cestu) crucear; traversar; (plány) 

contrariar, contra-acter; (protínat) intersecter; ~ se (protínat 

se) crucear se, (napříč) intersecter se; fyz. interferer; 

(klikatě) zigzagar; -kovat se (zápasit) combatter 

křiž/ník crucero, cruceator; -ovat (moře a přen.) crucear; 

(u-) crucificar; -ovat se (po-) far se li signe de cruce; 

-ovatka cruceamet de vias; (rozcestí) bifurcation (del via) 

křížov/itý cruciform; -ka cruce-enigma; -ý: (podrobit koho 

křížovému výslechu) contra-questionar alquí; med. sacral; 

~á cesta cruce-via, Via Crucis; ~á palba foy cruceat 

křoupa/t (zuby) gnistar; -vý cracant 

křov/í, -isko arbustage, arbustallia, boscage, boscallia 

křt/icí (voda) baptismal; -iny (festa de) baptisa; -ít baptisar; 

přen. (víno) diluer; -itel baptist; -itelnice cuve baptismal 

křup! crac!; -an ínculto, rurano, paisano; -at (sníh) cracar, 

crepitar, gnistar; -avý cracant 

ksindl canallia 

kšá! (odhánění) sus! 

kšeft negocie, afere; -ař negociante, traficante; -ovat 

(s čím) negoci(ach)ar, traficar (in) 

kštice capill-toffe 

kter/ak qualmen; -ý quel; (jen o osobách) qui; -ýkoli(v) 

quelcunc, quicunc; -ýsi alcun, alquel, alquí 

kubatura cubatura 

kuběna concubina 

kub/ický cúbic; -ík cúbic metre; -ismus cubisme 

kuckat se (smíchy) sufocar se (de rise) 

kučer/a bucle; -avý buclosi, crisp 

kudla canif 

kudrna v. kučera; -tý buclat, undulat 

kudy per u, quel via; ~ mám jít? quel via yo mey electer? 

kuf/r coffre; -řík valise; -říkový (přenosný) portábil 

kuch/ař cocinero; -ařka cocinera; (kniha) libre de cocine; 

-ařský odb. culinari; -ařství arte culinari; -at (zvěř) destripar, 

desventrar; (rybu) pur(ific)ar; -yně (způsob vaření) 

cocine; (místnost) cocinería; (k mytí nádobí) lavatoria, 

rinsatoria; -yňský: ~ příborník scaf de cocine, platiliere 

kujn/ost malleabilitá, ductilitá; -ý malleábil, ductil, forjábil 

kujón fripon 

kuk/ačka cucú; -at cantar "cucú", cucular 

kukaň cage por volallia 

kukátko ócul-tube; div. bi-lorniette 

kukla (hmyzu) crisalide; (bource) cocon; (oděv) capuce; 

(šermířská, včelařská) masca; (přilba) helm 

kukuřice bot. máis; (klas) spica de máis 

kůl pal; (tyčka plotu) palisse; jako ~ v plotě tot solitari 

kulak kulak 

kulantní culant

kulat/ost rondore, rondesse; -ý rond; (slova) evasiv 

kule (v kartách) carrel; -čník billiard 

kulha/t claudicar; -vka med. v. slintavka 

kuli culi 

kulička bulette; (jako korálek) globette 

kulík zool. vanella 

kulinářs/ký culinari; -tví arte culinari 

kulisa culisse; za -mi detra li culisse 

kul/it (vy-): ~ oči far grand ócules; -ka balle, projectile 

kůlna anex-dom, chop; (na dříví) remise (de ligne), splintiere 

kulo/met machin-fusil; -metčík machin-fusilero; -vitý 

globiform, geom. sféric; -vý (blesk) globulari 

kult cultu; -ický ritual; -ivace cultivation; -ivátor cultivator; 

-ivovanost politesse; -ivovaný polit; (hlas) cultivat; 

-ivovat (z-) cultivar; -ovní (předmět) del cultu, ritual; 

-ura cultura; (činnost) activitá cultural; (oproštění od primitivismu) 

civilisation; dějiny -y historie del civilisation; 

-urista sport. culturist; -uristika sport. culturisme; -urní 

cultural; (ne primitivní) civilisat 

kumpán compano; hanl. cómplice 

kůň zool. cavall (i těl. n. šach.); na koni a cavall 

kuna zool. martre; (kožešina) pelisse martrin 

kuňk/ání coacada; -at coacar 

kup (un bon) compra 

kupa (hromada) amasse, cúmul; (spousta) quantité; (sena) 

fen-piramide; (hranice dříví) pile 

kupčit (s čím) traficar, mercantachar (in) 

kupé žel. cupé 

kupec (kupující) comprator; (obchodník) mercante, comerciante; 

(prodavač) venditor; (majitel krámu) buticario; 

-ký mercantil, comercial 

kupit (se) amassar (se), acumular (se), atruppar (se) 

kupl/et cuplé; -etista cupletist; -íř copulero, cuplator; 

-ířka copulera, cuplatora; -ovat (spojovat) jun(c)ter, 

ligar; (párovat i tech.) cuplar 

kupní (cena) de compra 

kupodivu curiosimen, strangimen 

kupole arch. cupol 

kupón cupon 

kupovat v. koupit 

kuprit chem. cuprite 

kupředu ad-avan; jít ~ avansar 

kupující comprator, cliente 

kur zool. galline(s) 

kůr galerie de eclesia; (sbor) cor; lavice na -u cor-bancas 

kúra med. cura 

kůra (stromu) córtice; (zemská) cruste; (chlebová) pan-cruste 

kur/át (vojenský) capellane (militari); -atela curatela, tutela; 

-átor curator, tutor; (muzea) custode; -átorství custodie, 

tutelatu 

kurděj/e med. scorbute; -ový scorbútic 

kurent lítteres n. scritura gótic 

kurevn/ík fornicator; -ictví fornication 

kuri/ální círk. curial; -ie curie; (papežská) corte papal 

kurikulum currículum 

kuri/ozita curiositá, raritá; -ozní curiosi 

kurník galliniere, gallin-domette 

kurs v. kurz 

kurt sport. corte de ténnis; -izána curtisana, hetera 

kurv/a prostituta, puella públic; -it se fornicar 

kurýr curriero

kurz (směnárenský) curse de exchange; (na burze) oferta; 

(učební) cursu; (směr) direction; přen. mít vysoký ~ 

esser mult apreciat; pád -u cadida del valores; -ista 

frequentator de un cursu; -íva cursive, cursiv lítteres; 

(v novinách) cursiv columne; -ívkář columnist; -or tech. 

cursor; -ovní del curse, del bursa; ~ lístek bulletine 

de bursa, curs-liste; ~ ztráta perde in li bursa 

kuř/ák fumator; -ácký: -é kupé fum-cupé, cupé por 

fumatores 

kuř/e (smažené, pečené, grilované) gallinelle (frit, rostat, grillat); 

-ecí de gallinelle; -í oko corn de pede, ped-calle 

kus pezze; (dobytka) cape; (rozbít) na -y a pezzes; -adla 

(hmyzu) aparate boccal 

kustod custode, gardero 

kutr nám. cuttre 

Kuvajt Kuwait 

kůzle caprello; -čí (kožka, maso) de caprello 

kůže (lidská, zvířecí) pelle; med. derma; (vydělaná) cute 

kužel cone; (vřeteno) spindle; těl. clobb; -ka kegle; -ovitý 

coniform; -ový cónic 

kůžička pellícul 

kvádr (kámen) quadre; geom. rectangulari paralelepipede 

kvadr/ant quadrante; -át mat. quadrate, duésim potentie; 

na ~ in quadrate, absolut n. total (nonsense); -atický 

quadrátic; (rovnice) de duésim gradu; -atura quadratura 

kvákat (žáby) coacar; (kachny) cacarear 

kvaker quakero; -ismus quakerisme 

kvali/fikace qualification; -fikační de qualification; -fikovat 

qualificar; -ta qualitá; -tativní qualitativ; -tní 

de (bon) qualitá; vysoce ~ de qualitá superiori 

kvant/ifikace quantification; -ifikovat quantificar; -ita 

quantitá; -itativní quantitativ; -ový: -á teorie fyz. teorie 

del quantes; -um (množství) quantité; (jednotlivé) quante 

kvap hasta, rapiditá; -ík galoppa; -it hastar; (čas) passar 

rapidmen; (věc) esser urgent; -ně in hasta; -ný rapid, 

hastosi; (ukvapený) precipitat 

kvart (formát) quarto; -a hud., šerm. quarte; škol. quarésim 

classe; -ál quartale, trimestre; -et, -eto hud. quartette 

kvas (kvásek, kvasidlo) ferment-pasta; (hody) banquette, festine; 

(činnost) general activitá; -it fermentar; přen. agitar 

se, tumultuar; -nice leven 

kvaš mal. guacho 

kvašení fermentation 

kvazi quasi 

kvedla/čka quirle; -t quirlar 

kvést florar, florescer; přen. florear, prosperar 

květ flor; (výkvět, to nejlepší) elite; v (plném) -u in (plen) 

flor; -ák bot. cauliflor; -en may; -ena flora; -enství 

floreada, inflorescentie; -ina flor(-plante); -ináč potte 

de flores; -inář(ka) florist(a), florer/o, -a; -inářství butíca 

de flores, florería; -inka tendri flor, florette; -inový 

floral; (zahrada, věnec) de flores; (stolek) por flores; ~ 

záhon flor-bed; -natost floriditá; -natý florid; (řeě) 

ornat; -omluva linguage de flores 

kvetoucí florant, florescent; přen. floreant, prosperant 

květovaný fassonat con flores 

kvíčala zool. turdo 

kvičet criar, strider 

kvílet gemir, lamentar 

kvinde: dát komu ~ refusar alquí 

kvint/a hud. quinte; -et, -eto hud. quintette

kvitance quittantie 

kviz quiz 

kvocient mat. quotiente 

kvo/čna gallina covant n. covatori; -kat glussar 

kvó/rum polit. quórum; -ta quote 

kvůli pro; ~ čemu? pro quo? 

kyan chem. ciane; -id cianide; -ovodík acide hidrociánic 

kyber/netický cibernétic; -netika cibernética 

kýč (artístic) sinvalorage 

kyčel (bok) hanche; (kyčelní kloub) coxe; -ní coxal 

kydat (hnůj) jettar (li sterco), nettar un stalle (del sterco) 

kýchat sternutar 

kyj bastonazzo, clobb 

kýl (lodi) kil 

kýl/a hernie; hov. ruptura; pupeční ~ hernie umbilical; 

tříselná ~ hernie inguinal; -ní hernial; ~ pás cintura 

herniari; -ovitý herniosi 

kymácet (čím) sucusser; ~ se ear ínstabilmen, chancelar; 

(o lodi) tangar 

kynolog cinologo; -ický cinológic; -ie cinologie 

kynout (na-, vy- ) fermentar, levar se, inflar; (komu) salutar 

per li cap n. manu, far signe; (tloustnout) devenir grassosi 

kyp/ět bollir; (šumivě) efervescer; (vzdouvat se) inflar, crescer; 

~ hněvem esser coléric; -ící, -ivý efervescent 

Kyp/r Cipria; k-erský ciprian 

kyp/rý moll; (plných tvarů) corpulent, frisc e robust, formosi; 

-řič, -řidlo agr. cultivator; -řit (půdu) moll(ific)ar 

kyret/a med. curette; -áž curettage; -ovat curettar 

kyrilic/e alfabete cirílic; -ký cirílic 

kyrys hist. curasse; -ar, -ník hist. curassiero 

kys/ání (kvašení) fermentationt; -at devenir acid; (kvasit) 

fermentar; -elina acide; ~ citrónová acide cítric; ~ dusičná 

acide nítric; ~ sírová acide sulfúric; ~ siřičitá 

acide sulfurosi; ~ solná acide clorhidric; ~ uhličitá 

acide carbónic; -elinovzdorný acide-resistent; -elit v. 

okyselovat; -elka (mineral) aqua acidat; -elo (polévka) 

sup acid; -elost aciditá; -elý acid; (tvář) tordet 

kys/ličník oxide; ~ uhelnatý oxide carbónic; ~ uhličitý 

dioxide carbónic; ~ vodičitý peroxide; -lík oxigen; 

-líkatý oxigenosi; -nout v. kysat 

kyt mástic 

kýta fémur; (maso) gambe; (uzená vepřová) jambon 

kytar/a guitarre; -ista guitarrist 

kytice buquete 

kyvadlo péndul 

kývat (čím) balansar, chancelar; (hlavou) inclinar li cap; 

(na koho) far signe; ~ se balansar, pendular, oscillar 

kyz pirite (de súlfur); -ový piritosi 

kýžený desirábil, desirat 

L 

Labe Elbe 

labil/ita labilitá; -ní lábil 

labora/nt assistente de laboratoria; -toř laboratoria 

labu/ť zool. cigne; -těnka pudre-pinsel 

labužn/ický epicurean, gastronómic, gurmand; -ictví gastronomie; 

-ík epicuréo, gastronom; gurmande; (znalec) gurmete 

labyrint labirinte (i anat.) 

láce modicitá 

lacin/ost modicitá; -ý módic 

lačn/ět famear, suffrer n. patir fame; -ý (hladový) afamat;

(chtivý) avid; (hrabivý) cupid 

láčkovci zool. celenterates 

lad harmonie; -a érica-prates, país erical; -em: ležet ~ 

jacer íncultivat n. ínusat n. reposant; -ič acordator; 

-ička hud. acord-furca, diapason; -it hud. acordar; 

(barvy) harmonisar; -nost gracie; -ný gracil 

Ladislav Ladislao 

lad/it hud. acordar, (barvy apod.) harmonisar, (hodit se k sobě) 

convener jun(c)t, acordar; -ný harmónic, (pohyb) graciosi 

ládovat se (jídlem) satiar se; v. též cpát se 

lafeta (děla) afuste 

láhev botell; (kojenecká) alactuore 

lahod/a delicie, plesura; -ný deliciosi, saporosi, gustosíssim 

lahůdka delicatesse, gurmandage 

lahv/ice botell; -ička botellette; (karafa) caraffe; (s hořčicí, 

pepřem, solí) condimentiere; (voňavky) flacon; -ovitý 

botelliform; -ový (v lahvi) in botell; -é pivo botellbir 

lachtan zool. otario 

lai/cizovat laicisar; -cký (neodborný) láic, ínexpert; (nenáboženský, 

světský) profan, seculari; -k láico, profano 

lajdácký negligent, descuidosi 

lak lacca, vernisse 

lák sal-aqua 

láka/dlo atraction, lure; -t (na-, při-, z-) atraer; (svádět) 

seducter; (vábit) lurar, (lichotkami) flattar, dulciachar; 

-vý atra(c)tiv, seductent, seductiv, lurant 

lakom/ec avaro(n), avarard; -ost avaritá; -ý avari 

lakoni/cký lacónic; -čnost laconisme 

lakot/a avaritá; -it esser avari; -nost avaritá; -ný avari 

lakýr/ky sapates vernissat; -ník vernissero 

lal/očnatý lobat; -ok anat. (část orgánu) lobe (pulmonari); 

(pod bradou) plica, dúplic menton; (skotu, ptactva) fanon; 

-ůček (ušní) lobe de orel, lóbul; -ůčkový med. lobulari 

lama zool. lama 

láma (tibetský buddh. mnich) lama; Grand Lama, Dalai Lama 

lamač (kamne) petrero; (horník) minero 

lámat rupter; (roz-) fracter; (rekord) batter; (světlo) re-, difracter; 

(jazyk) balbutiar; (kámen) fracter; (koho na kole) 

rupter sur li rote; typ. ~ sazbu metter in págines, inpaginar; 

~ si hlavu (nad kým, čím) rupter se li cap (caus) 

lamela lamelle 

lament/ace lamentation; -ovat lamentar 

laminát (vrstvená hmota) laminate 

lamp/a lampe; (kapesní) lampe de tasca; (pouliční) lanterne; 

(lucerna) lucerne; (rádiová) valve; -ión lampion 

lamželezo hércul, atlete 

lán (míra) hube; (pole) (vast) camp; (luční) herbiera, prate 

laň cerva 

lanceta med. lansette; otevřít -ou lansettar 

lano cable; corde, fune; -ví cordes; (výzbroj lodi) taclage, 

cordage; -vka funiculare 

lanýž bot. truffle 

Laos Laos 

lapálie bagatelle 

laparoskop med. laparoscop; -ie laparoscopie 

lapat v. lapit; (po čem) happar; ~ po dechu anhelar 

lapidár/ium lapidárium; -ní lapidari 

lápis petre cáustic n. infernal, nitrate argentin 

lap/it, -nout capter; (zajmout) capturar; -ka bandite 

Lapon/ec lapono; -sko Laponia; l-ský lapónic 

lapsus erra

larva zool. larve 

láryfáry! nonsense! 

lascívní lasciv 

lasi/ce, -čka zool. putorette, mustele 

láska amore; (příchylnost) afection; (k bližnímu) charitá, 

altruisme, amore al próximo 

laska/t caressar, dorlotar; -vec bot. amarante; -vost afabilitá; 

(ochota) benevolentie; -vý afábil; (ochotný) benevolent 

láskyplný afectionat 

laso lasso 

lastur/a conche; -ovitý conchiform 

laškov/at amorettar, flirtar; (žertovat) jocar, burlar; -ný 

jocaci, jocosi 

lát (komu) insultar, invectivar, injuriar 

lať latte 

látat reparar; (záplatu) lappar 

laten/ce latentie; -tní latent 

laterna laterne; ~ magica laterne mágic 

láteřit tónnerar; (sprostě na koho) insultar, invectivar 

latex látex 

latifund/ie latifundie; -ista latifundist 

latin/a latin (lingue); myslivecká ~ fanfaronada de 

chasseros, latinage; vulgární ~ latin rústic n. vulgari; 

-ík latinist; -ismus latinisme; -izovat latinisar; -ka alfabete 

latin; -skoamerický latinoamerican; -ský latin; 

(románský) latinid 

látka (hmota) materie; chem. substantie; (pro vytváření) 

materiale; (plynná, tekutá) fluide; (tkanina) stoff, textage; 

(námět) subjecte, tema; rostlinné -y vegetábiles, legumes; 

učební ~ materie; zkušební ~ materie de exámine 

laťk/a latte; (při skoku) barre; (plotu) palisse; -ový de lattes, 

de palisses; -é bednění lattage; ~ plot palissade 

láva lava 

lavi/ce banca; ~ obžalovaných plazza por acusatos; 

-čka banca (de promenade); -čník (hřebík) clamp 

lavina avalanche (de nive) 

lavírovat (o lodi) luvear (též v chování) 

lávka passuore, pontette; chyba -y! vu ha errat! 

lax/ativum med. laxative; -ní lax; -nost laxitá 

Lazar Lázar 

lazar povri miseron; -et lazarete, hospitale militari 

láz/eň balne; (vana) balne-cuve, balnuore; -ně balnería, 

balneatoria, cité balneari, station balneari 

lazebník hist. barbero; L- sevilský Barbero de Sevilla 

lebeční cranial 

lebeda bot. atriplex 

lebka cranie 

lec/co(s) manicos; -jak per divers manieres; -jaký qualcunc; 

(mnohý) mani; -kde ci e ta, ucunc; -kdo quicunc; 

-kdy a vezes, quelcvez; -který quelcunc; (mnohý) mani 

leč (spojka) ma 

leč, léč (při honu) chasse 

léč/ba, -ení cura(tion), sana/da, -tion; (způsob léčby) terapie; 

(braním léků) medication; lázeňská ~ balneoterapie; ~ ozařováním 

radioterapie; být v -ě esser in cura(tion); -ebna 

sanatoria; -ebný curativ, medicinal; (zákrok) terapéutic; ~ 

prostředek remedie; -it curar, medicar, remediar; (podávat 

léčivo) medicinar; (uzdravovat) (re)sanar; -itelný curábil; 

-ivo medicament; -ivý curativ; (voda) medicamentosi, 

salubri; (bylina) medicinal; (zákrok) terapéutic 

léčka (nástraha) insidie; (past) trapp(e), captuore

lečo stovat legume-salade, letcho 

led glacie; plovoucí ~ glacie flottant 

leda (nanejvýš) admáxim; -bylý negligent, descuidosi, 

nonchalant; (v obleku) ínelegant; -co(s) ... v. lec/co(s) ... 

ledárna (sklep) glaciera (i přen.) 

ledek salpetre, nitre 

led/en januar; -ňáček zool. alcion; -nice glacie-céllare; 

-nička refrigerator; -oborec glacie-ruptor; -ovec glaciero, 

glacie-monte; (plovoucí na moři) iceberg; -ovcový glacial; 

-ový glacial; (jako led) glaciatri; (z ledu) glacin; (studený) frigidíssim; 

doba -á geol. periode glacial; -é pole camp de 

glacie; L-é moře Mare Glacial 

ledvin/a anat. rene; zánět ledvin nefrite; -ný, -ový (kamínek) 

renal; (nemoc) nefrític; -ovitý (tvar) reniform 

leg/ace legation; -alita legalitá; -alizace legalisation; 

-alizovat legalisar; -ální legal; -álnost legalitá; -át círk. 

legato; práv. legate; -atář práv. legatario; -enda legende; 

-endární legendari; -ie legion; -ionář legionario; -islativa 

legislation; -islativní legislativ; -islatura legislatura; 

-itimace (průkaz totožnosti) carte de identitá; (členská) 

carte de membritá; -itimita legitimitá; -itimní legítim; 

-itimovat práv. legitimar; (dítě) legitimisar; (koho) identificar; 

-itimovat se identificar se; -ovat tech. alligar 

legra/ce amusament; (žert, šprým) joca, burla; -ční drolli 

lehátko reposuore 

lehko/myslný frivol, descuidosi; -st levitá; (snadnost) 

facilitá; -vážný frivol; -věrný crédul, facilmen dupábil 

lehký levi; (snadný) facil 

lehnout (si) jacentar (se); (na lože) ear al lette, metter 

(se) in lette, inlettar (se) 

lecht/at titillar; -ivý titillosi 

lejno excrement, fec, caca; vulg. merde; (zvířecí) sterco 

lék medicament; (prostředek k nápravnému zásahu) remedie; 

(posilující) invigorative; -árenský farmacéutic; -árenství 

farmacéutica; -árna apoteca, farmacia; -árnický farmacéutic; 

(váhy) de precision; -árník apotecario, farmacist; 

-ař médico; dětský ~ pediatro; kožní ~ dermatologo; 

oční ~ oculist; odborný ~ specialist; soudní ~ médico 

forensi; ušní, nosní a krční ~ otorinolaringologo; závodní 

~ médico del fábrica; zubní ~ dentist; ženský ~ ginecologo; 

-ařský medical; (účinkující léčivě) medicinal; 

(o zákroku) terapéutic; (fakulta) de medicina; (povolání) del 

médico; (teploměr) clínic; -ařství medicina; dětské ~ pediatrie; 

~ duševních chorob psichiatrie; kožní ~ dermatologie; 

nervové ~ neurologie; oční ~ oftalmologie; 

soudní ~ medicina forensi; úrazové ~ traumatologie; 

ušní, nosní a krční ~ otorinolaringologie; zubní ~ 

odontologie; ženské ~ ginecologie 

leka/t (koho) aterrer, timentar, timidisar, efaruchar, far timer; 

(o rybách) morir; -t se esser aterret, devenir anxiosi n. timid; 

-vý timid 

lekce lecion; (čtení z bible) letion; (napomenutí) admonition 

leklý (ryba) mort 

leknín bot. nenufare, nimfea blanc, rose del mar 

lek/nout (o rybách) morir; (žízní) morir de sete; -nout se 

(a ustoupit od úmyslu) retraer se, contraer se; -nutí choc 

léko/pis farmacopé; -řice bot. glicirize, liquorice 

lektor lector; -át lectoratu 

lelkovat gapar, mironar, dissipar témpor 

lem orle; (okraj) borde; -ování orlatura, bordura; -ovat 

orlar, bordurar; -ovka bord-bande, bordura, pasment

lemur zool. lemur 

len bot. lin 

leník hist. feudal luator 

leniv/ět pigrear; -ost pigresse, pigritá; -ý pigri 

lenní feudal 

léno hist. feude 

leno/ch pigron; (židle) dors-apoy; -chod zool. plantigrade; 

-šení ociositá; -šit ociar, far necos; -ška (křeslo) fotel 

leopard zool. leoparde, pantere 

lep colle, glutine; (na ptáky) avie-colle 

lep/enka carton; -enkový de carton; -á krabice scatulle 

de carton; -ek chem. gluten; -idlo glutine; (klih) colle; 

-it glutinar; (klihem) collar; -ivý, -kavý adhesiv, viscosi, 

glutinosi 

lépe plu bon 

lepra v. malomocenství 

lepš/í plu bon, melior; -it se devenir melior 

lept gravura (in aqua fort); -at (vy-) graver (per aqua fort); 

(roz-) coroder; med. cauterisar; -avý corosiv, cáustic 

lepý charmant, bell, yolli, elegant 

les foreste, silva; (háj) bosco; -ák (hlídač) garda-foreste 

lesí(če)k bosco, litt foreste 

lesk brilli(anti)e; (hladké plochy) lustre; (nádhera) splendore; 

-lý brilliant, lustrosi, splendent; (nádherný) splendid; 

-nout se brilliar, lucer; (nádherou) splender 

les/mistr inspector forestal; -natý forestosi, silvosi; (zalesněný) 

arborat; -ní (hlídač, podnik) forestal; (cesta, požár) 

de foreste, de silva; ~ pych delicte forestal; ~ těžba 

explotation de foreste; ~ víla fea de silva; -ník forestero, 

garda-foreste, garda-bosco; -nický (škola) forestal; 

-nictví forest-cultura, silvicultura 

lest astutie, finte, tric; (válečná) astutie de guerre, 

stratagema; (úskok) insidie, artificie 

lešení scafalde, armatura; (popravčí) scafote 

lešti/dlo politura; -t polir; (voskem) cirar; (kovy) brunir 

let vola(da); (roj ptáků) volade; -áček v. leták; -adlo 

avion, aeroplan(e); -ák prospecte, folie volant 

let/alita mortalitá; -ální mortal, mortífic, mortatori; 

-argický letárgic; -argie letargie 

léta/t volar; (letadlem) aviar; -vice astr. meteor, stelle filant; 

-vý volatori 

let/ec aviator, pilot; -ecký aviatori; (pošta, snímek, neštěstí) 

aer-; (průmysl) aeronáutic; (den, škola) de aviation; -ectví 

aviática, aviation; -ectvo aeroforties; -enka billet de avion; 

-ět v. létat; -iště aeroport, aerodrom; (menší) camp de 

aviation; -uška stewardessa 

letitý avansat in etá, etosi, old 

let/ka aer-escadre; -mo rapidmen, in hasta; -mý rapid, in 

hasta; (zběšný) cursori; (povrchní) superficial; (pomíjivý) 

efemeri; (prchavý) fugitiv 

letn/í estival; -ice círk. Pentecoste; -icový pentecostal 

léto (roční období) estive, (rok) annu, (stromu) anelle n. círcul 

annual; babí ~ Indian-estive, Martin-estive, pos-estive 

leto/hrádek residentie estival; -kruh anelle n. círcul annual; 

-pisec cronist; -pis(y) crónica, annales; -počet (údaj 

roku) annu; (časový sled) cronologie; našeho letopočtu, 

n.l. de nor era, p. C.; před naším letopočtem, př.n.l. 

(př.Kr.) ante nor era, ante Cristo, a. C.; -s ho-annu 

letora caráctere; (celkové založení) temperament 

letoun avion, aeroplane 

letovat v. pájet

lev zool. leon; (bulh. měna) lev, pl leva; astr. L- Leon 

lev/ačka (ruka) lévul manu; -ák levulon 

levandule bot. lavende 

levhart leoparde, pantere; -ice pantera 

levi/ce (ruka) lévul manu; polit. lévul partise; -cový, -čácký 

levulístic; -čáctví polit. levulisme; -čák levulist 

levný v. laciný 

lev/oboček bastarde, filio ínlegitim n. natural; -obok nám. 

babord; těsně k -u! strett a babord!; -otočivý fyz., chem. 

levogirat; bot. sinistrorsi; -ý lévul 

lexik/ální lexical; -ograf lexicograf, dictionarist; -ografický 

lexicográfic; -ografie lexicografie; -on enciclopedie, 

léxico; (slovní zásoba) léxico, vocabulárium 

lézt (plazit se) repter; (stoupat) ascender; (šplhat) grimpar 

(sur li árbor); (popínat se) climbar; (hřebík do dřeva) intrar 

lež mentie; (lhaní) mentida 

lež/ák (pivo) láger; (zboží) ínvendibil merce; -atý horizontal; 

(písmo rukopisu) cursiv; typ. itálic; -ení (tábor) camp, 

loc de campament 

ležérn/í fatui, flegmátic, lax; -ost fatuitá, flegma, laxitá 

ležet jacer; (odpočívat) reposar; voj. campar; (zboží) 

inmagasinar; (být kde) esser situat; (předmět) trovar se; 

jít ~ ear al lette, inlettar se 

lh/ář mentiard, mentitor; -át mentir; -avý mentiaci, mentiosi 

lhostejn/ost índiferentie, flegma; (nečinná) indolentie; 

(netečnost) inertie, apatíe; -ý (komu) índiferent; (lenivý) 

indolent; (netečný) inert; (ke všemu) apátic; (málo vzrušivý) 

flegmátic 

lhůta termine, témpore limitat 

liána bot. liane 

líbánky lun de miel, miel-lune 

Libanon Líbano; -ec libaneso; l-ský libanesi 

líbat besar 

libela tech. nivellette 

liber/ál liberale; -alismus liberalisme; -ální liberal 

Libéri/e Liberie; -jec liberiano; l-jský liberian 

líbezný suavi, dulci, bell, graciosi, charmant, amábil 

líbit se pleser 

libo: co je ~? quo vu desira?; -st: podle -i secun arbitrie; 

-vat si juir; -volný arbitrari; (podle vlastního výběru) 

facultativ; -vůle arbitrie; (okamžitý nápad) capricie; -vý 

magri, ne grassosi, sin grasse; -zvučnost, -zvuk eufonie, 

bellsonantie; -zvučný eufónic, bellsonant 

libra (měna) livre, pound; (váha) pund 

libret/ista librettist; -o librette 

lib/ůstka marotte, dadá; -ý v. líbezný 

Liby/e Libia; -jec libiano; l-jský libian 

líc (mince, látky) averse; (tvář) guancie; (obličej) facie 

licenc/e licentie, permission; básnická ~ licentie poétic; 

-iát (hodnost) licentiatu; (osoba) licentiate; -ovat autorisar 

licit/ace (dražba) licitation; -átor licitator, auctionator; 

-ovat (v dražbě) licitar, vendir in auction, auctionar 

lícní (sval) facial; ~ kost med. osse zigomátic 

licoměrn/ost hipocrisie; -ík hipocrite; -ý hipocrític 

licousy crines del guancie 

líč/ení (popis) descrition; práv. (soudní) processu; -ený 

(předstíraný) afectet, fictet, simulat; -idlo grime; -it (líčidly) 

grimar; (popisovat) descri(pte)r; (past) metter n. posir 

n. plazzar (un trapp); (nástrahu) far n. preparar un insidie; 

-it se grimar se 

lid pópul; (společenství) population; (obecně nižší vrstvy) po-

pulache; člověk z -u li mann in li strade; zástupce -u 

deputate; -é gente, homes; (určité osoby) persones; 

(dav) hom-amasse; ~ říkají on di; před -mi públicmen; 

-ičky (v oslovení) amícos; ~ ! bon gentes!; -natost densitá 

de population; -natý populosi; -ojed canibale, antropofago; 

-omorna cárcere subterran; -oop antropoide; 

-opis etnografie; -opisný etnográfic; -ovost popularitá; 

-ový populari; (veřejný) públic; -é shromáždění reunion 

populari; -á univerzita pópul-universitá; -ožrout v. 

lidojed; -žroutství canibalisme; -skost humanitá; -ský 

(člověčí) homan; (postoj) human; přen. rasonábil, tolerábil; 

-á důstojnost dignitá homan; ~ rod génere homan; 

-ství v. lidskost; -stvo homanité, génere homan; -umil 

filantrop; -umilnost filantropie; -umilný filantrópic; 

-uprázdný depopulat, desert, evacuat, ínhabitat, vacui 

liga liga; (svaz) fédere 

líh sprite, alcohol 

líh/eň incubator; -nout (seděním) covar; -nout se nascer, 

esser covat; -nutí incubation 

liho/měr alcoholmetre; -var distillería; -viny spritoses; 

-vý alcohólic, spritosi; ~ vařič sprit-cocinuore 

licho/běžník geom. trapeze; -cení flatteríe; (pochlebování) 

adulation; -kopytník zool. perissodáctile; -tit flattar, 

adular; -tit se (v-, za-) insinuar se, infavorisar se; -tivý 

flattant, flattosi; -tka flatteríe, compliment; -tnictví flatteríe; 

-tník flattator; (pochlebník) adulator; -tný v. lichotivý 

lichv/a usure; -ář usurero, percentard; -ařit usurar; -ářský 

usurari; -ářství usureríe 

lichý (nejdoucí do páru) ínpari; (domněnka) fals, ínfundat; 

(naděje) van 

lij/ák, -avec pluviada, torrent-pluviada, cade de pluvia, 

pluvia versant n. battent; -ec v. litec 

likér liquor; -ka distillería 

likvid/ace liquidation; -ní obch. liquid; -ovat liquidar 

lil/a (šeříkové barvy) lila; -ek aubergine; -ie lilie 

liliput/án liliputane; -ánský liliputan; -ka zool. bantam 

límec colare 

limit límite; -ovat limitar (il límita) 

limonáda limonade 

lín zool. tanche 

línat mutar plumes, mutar li pelle 

lineál (pravítko) lineale; (měřítko) mesurette 

lingvist/a linguist; -ika linguística 

lin/ie, -ka linea; -kovat linear 

linoleum linóleum 

linout se emanar, (ex)fluer 

líný pigri, ínactiv, indolent; (pomalý) lent, lentaci, 

lípa bot. tilie; (pokojová) sparmannia 

lis presse; (na hrozny) vin-presse 

Lisabon Lisboa 

lísa/l adulator servil, sicofante; -t se flattachar 

lísk/a (keř) avelaniero; (k přenášení) porta-plate; -at (z- koho, 

na- komu) vergar; -ový ořech avelane 

lisov/ání pression, pressura; -ovat presser; (hrozny) vinpresser 

list folie; (periodikum) gazette, jurnale, revúe; (sečná čepel) 

lame (de sega, de hélice); přen. (strana knihy) págine; 

(dopis) lettre; (epištola) epístul; (potvrzující listina) certificate; 

oddací ~ certificate de matrimonie; rodný ~ certificate 

de nascentie; úmrtní ~ certificate de morte; 

záruční ~ certificate de garantíe

lístek foliette; (kartotéční) fiche; (vstupenka) billete; (pohlednice) 

post-carte, carte postal; (ústřižek) cupon; (místo dopisu) 

note; (honební, rybářský) licentie; kališní ~ bot. sepal 

list/en bot. bractea; -í foliage, folies; -ina document; 

(seznam) liste; -inný documentari 

lístkovnice fichiere 

list/náč foliero; -natý foliat; (mající hodně listí) foliosi; ~ 

strom árbor con folies; -onoš letrero, postmann; -opad 

novembre; -ovat foliettar; -ovní (tajemství) postal 

lišaj zool. sfinxe 

liš/ák přen. astuto; -ácký astut, foxatri; -áctví astutie 

lišej med. lichen; (opar) hérpes; -ník bot. lichen 

lišit (rozlišit) distincter; (rozpoznat) discerner; (odlišit) diferentiar; 

~ se diferentiar se (de), diferer (de) 

liška zool. fox; (houba) cantarelle 

lišta latte, listel; arch.(ozdobná) corniche; (ochranná) plinte 

lít versar; (kovy) fonder; (déšť) pluviar; -ací (dveře) volant 

litanie círk. litaníe; (nářek) jeremiada 

lítat (pobíhat) currer ci e ta; (zvl. po zábavách) circumvagar 

litec hut. fondero 

liter/a líttere; -ární litterari; -át litterator; -atura litteratura 

Litev/ec lituano; l-ský, l-ština lituan(ian) 

litina ferre fondet, fonde ferrin 

líto: je mi ~, že it dole me que, yo regreta que 

litograf litograf; -ický litográfic; -ie litografie 

lítost regrete; (soucit) compassion; (pokání) repententie 

litovat (čeho) regretar; (koho) compatir; (kát se) repenter 

liturgi/cký litúrgic; -e liturgíe 

Litva Lituania 

litý fondet 

lítý (šelma) feroci; (divoký) savagi; (nepřítel) cruel; (zběsilý) 

furiosi; (vzteklý) rabiat 

lívan/ec crespe, galette (versat); -ečník padelle 

livrej livré 

liz lecca 

líz/at, -nout leccar; (usrkávat) sirotar; -átko suc-bonbon 

lkát lamentar; (nad čím) deplorar; (sténat) gemir 

lněný linin; -é zboží linage; (obchod) linagería 

lnout (k čemu) adherer a; přen. (ke komu) esser atachat a 

loaj/alita loyalitá, fidelitá; -ální loyal, fidel 

locika bot. latug 

loď nave; (malá) barca, bote, chalupe; (nákladní) transport-nave; 

(parní) vapor-nave; (motorová) motor-bote; 

(rychlá válečná) fregate; (hlavní chrámová) nave; (postranní) 

ale; (příčná) transepte; (kosmická) cósmic-nave; jet -dí 

navigar; vstoupit na ~ inbarcar se; -ař (majitel) armator; 

(stavitel) constructor naval, naviero; -ařský (průmysl) naval; 

(společnost) armatorial; -ařství construction naval 

lo/děnice varf; -dice bote; (větší) chalupe; (pobřež. policie) 

cuttre; (k veslování) yoll; (k dopravě přes řeku) pram; (k odrážení 

tyčí) pramette; (k pádlování) sport. canó; (k vykládání 

a nakládání velké lodi) chalande; (říč. doprav. prostředek) canal-bote; 

-divod pilot; -ďka bote; (balónu) góndol; -dní 

(inženýr, dělostřelectvo) naval; (posádka) de nave; ~ šroub 

hélice, propéllor; -dník marinero; -ďstvo flotte, marine; 

(v pobřež. pásmu) flottille; válečné ~ marine militari 

lodyha stípite 

log nám. logg 

logaritm/ický logarítmic; -us logaritme 

logi/cký lógic; -k lógico; -ka lógica 

logisti/cký filoz., mat., voj. logístic; -k logístico; -ka logística

logo (firemní znak) logo 

lógr café-residue 

lojov/atý, -itý sebosi; -ý de sebe 

lok trinca, gurgulade 

lokaj lacayo, servitor in livré; -ský de lacayo; iron. servil, 

lacayesc; -ství iron. servilitá, servilisme 

lok/ál (místnost) locale, chambre, salon; gram. locative; 

-alita localitá; -alizace localisation; -alizovat localisar; 

-álka local tren; -álkář local raportero; -ální local 

loket anat. cude; (míra) cudade, ulne; strkat / šťouchat 

loktem pussar per li cude; ukážu ti, zač je toho ~ ! 

yo va dar te un lecion!; -ní cudal, del cude; ~ kost cúbite; 

~ opěradlo cuduore 

lokomotiva locomotive 

lom (zlomení) fractura; (světla) refraction; (v kovu) fractura; 

(v papíru) plica; (kamenolom) petriera; -ař petrero 

Lombard/ie Lombardia; l-ský lombárdic 

lom/covat sucusser, agitar; -enice fronton; -ený (oblouk) 

ogival; -ikámen bot. saxifrage; -it (ohýbat) flexer; (světlo) 

deflexer; mat. divider; ~ rukama torder li manus, přen. 

lamentar; -ítko signe de fraction; -ivost (křehkost) fragilitá; 

(lámavost) fractibilitá; opt. refractibilitá; -ivý fragil, 

fractíbil; opt. refractiv 

lomoz v. hlomoz 

Londýn London; l-ský londonesi 

lo/ni (in li) annu passat; -ňský del annu passat 

lopat/a palle; (čeho) pallade; (rýč) spade; házet -ou pallar; 

-ka pallette (i turbíny); anat. scápul; (kopist) spátul; (lžícovitá, 

tá, bagru apod.) haustor, palla; -kové kolo rote con pallettes 

lopo/cení, -ta pena, penosi labor, strapacie; -tit se laborar 

penosimen, strapaciar; -tný penosi, fatigant, strapaciosi 

lopuch bot. bardane 

Lord (titul) Lord; Vaše L-stvo (oslovení) vor Seniorie 

lorňon lorniette 

los zool. alco 

los (přen. o údělu) lot; (loterní) billete de loteríe 

losos zool. salmon; -ový de salmon 

losov/ací (lístek) (billete) de loteríe; -ání lotation, tirage; 

-at lotar, tirar lots 

loter/ie loteríe; -ní de loteríe 

loto lotto; (jeho moderní forma) bingo 

lotos bot. lotus 

lotr bibl. ladron; (ničema) malard, malefator, malicioso, 

rascale, fripon, furbon, vagabunde, vilano 

Lotrinsk/o Lorena; l-ý lorénic 

lotrov/ský rascalesc, vilan, infam; -ovství rascaleríe, 

vilanie, infamie, friponeríe 

lotynka loteríe 

Lotyš latviano, letton(o); -sko Latvia, Lettonia; l-ský, 

l-ština latvian, letton 

loubí laube, pérgola 

loučit se adiar, dir adío 

loud/a(l) lentard; -at se lentear, ear lentmen; -avý lentaci 

louh lixive 

louka herbiera, prate 

loukoť felga 

loup/ač descorticator; -áček buttre-panette; -at (kůru) 

descorticar; (hrách) exsiliquar; -at se (de)pellar se; -ež 

rapte, spolie; -ežit rapter, spoliar, (rabovat) pilliar; (zbavovat 

čeho) deprivar; -eživost rapacitá; -eživý rapaci, 

raptori; -ežník bandite, brigante, raptard; -ežný (rytýř)

aptori; -it v. loupežit; (na moři) piratar 

lousk/áček nuce-cracator, craca-nuce; -at (ořechy) cracar 

loutka div. marionette; (maňásek) pupette; (panenka) pupé 

loutn/a hud. lute; -ista lutist 

louže flac 

lov (zvěře) chasse; (ryb) piscada; jít na ~ ear chassar; 

-ec chassator, chassero; (ryb) piscator; (korálů) piscator 

de coralles; -ecký: -á brašna tasca de chassator; 

~ kůň chass-cavall; ~ pes cane de chasse; ~ revír 

dominia de chasse; ~ roh chass-corn; -iště chassiera; 

(ryb) pisciera; (korálů) coralliera; -it (zvěř) chassar; (ryby, 

perly, i přen.) piscar; ~ ryby (do sítě) capter per un rete; 

(na udici) croc-piscar; (harpunou) harpunar 

lož/e (lůžko) lette; (pohovka) canapé, sofa, divan; (lehátko) 

reposuore; smrtelné ~ lette de morte, mort-lette; -isko 

geol. sediment; (vrstva) strate; (žíla) vene; (nákazy) foco, 

centre; tech. (bul-)cussinette; -ní (prádlo) (linage) de lette; 

-nice dormitoria, dormi-chambre, lette-chambre 

lóže loge 

lpět, lpít (ulpívat) adherer (a); (na kom, na čem) esser tre 

atachat (a) 

Lucemburk (město) Luxemburg; (stát) Luxemburgia 

lucerna (strad-)laterne, lamp(ett)e 

luč/ina prate; -(in)atý rich de prates, pratosi; -ní prativ; 

(květina) de prate 

lučištník v. lukostřelec 

Ludmila Ludmilla 

lue/s med. lues, sífilis; -tický luétic; -tik luético 

lůj sebe 

luk (flech)arc(o); -ostřelec arcero 

luka prates; -řství praticultura 

Lukáš Lucas; (apoštol) Luca 

lukrativní lucrativ 

lukulský (hody) lucullian, opulent 

lul/ání pipí; -at (děti) far (li) pipí 

lulk/a (curt) pipe; -ový (tabák) de pipe 

lump fripon, malard, rascale; -ačit friponear; -árna 

friponeríe 

luna lune 

luňák zool. milve 

lun/apark parc de amusament n. de atractiones; -ární 

lunari; -atický lunátic; -atik lunático; -eta arch. lunette; 

-ch lunch [lanč] 

lůno sinu; přen. gremie 

lunochod lunokhod 

lup (loupež) furte, rapte; (kořist) pilliage, raptallia, raptage, 

raptura; (vlasová šupina) squame (del scalpe), pellícul 

lupa lupe 

lupen (list rostliny) folie; (u houby) lamelle; -atý foliat, foliosi; 

-í foliage; -ka (pilka) ret-sega; (choroba) psoriase 

lupič furtero, furtard, inruptard, raptor, rupte-furtard, bandite; 

(námořní) pirate, corsare; -ský raptori; -ství banditisme 

lupina bot. lupine 

lupy anat. pellícules; (jako nemoc) furfure 

lusk silique; (hrachový) pisiere 

lustr lustre 

luštěnin/a legúmine; -ový leguminosi 

luštit (roz-, vy-) soluer; (tajné písmo) deciffrar 

luterán luterane; -ský luteran; -ství luteranisme 

lutz sport. lutz 

lux fyz. lux; (vysavač) depolvator; -ace med. luxation; -ovat

depolvar (per depolvator) 

luxus luxu; (nadměrný) sumptuositá; -ní luxu(ri)osi 

lůza canallia, gentallia, plebeyallia, populache 

Luži/ce Lusatia; l-cký lusatian; L-cký Srb, Lužičan 

serbo, lusatiano; l-ckosrbský serb 

lůžko lette; (nepohodlné) dorm-banca; (zavěšené) hamac; 

(zubní) alveol; (plodu) placenta; -vý vůz lette-vagon 

lv/í (hříva, odvaha) de leon; (jáma) de leones; (síla) leonin; 

-ice leona; -íče leonello; -oun leon marin 

lyce/ista liceano; -um licéo 

lýko bast; -vec bot. dafne 

lymfa anat. limfa; -tický limfátic 

lynčov/ání linchament; -at linchar 

lyr/a hud. lire; -ický (báseň) líric; -ik lírico; -ika lírica 

lys/ina calve; -ka (pták) fúlica; -ost calvitá; -oun calvon; 

-ý calvi 

lýtko anat. sure; -vý sural; -á kost anat. fíbula 

lyž/ař skiator; -e ski; -ovat skiar 

lze (it) es possíbil 

lžíce coclare; (množství) coclarade; tech. (naběrací) coclare 

haustiv, coclaron; (vyběrací) haustor; (zednická) truelle 

lživ/ost mentiacitá; -ý mentiaci, mentiosi 

M 

macecha step-matre; (zlá) matrastra 

maceška bot. viola tricolori, tricolorette 

máčet (ponořením) merser, plongear; (len, konopí) macerar 

mačk/anice pussament, pressement, hom-presse; -at 

(roz-, z-) aplastar; (tlačítko) presser; -at se (látka) rugar se; 

(lidé) presser se; -átko (na citrón) expressuore 

Madagaskar Madagascar; m-ský malgáchic 

maďal bot. hippocastanie 

Maďar hungar(ian)o; -sko Hungaria; m-ský hungarian 

Madeira Madeira 

madlo (zábradlí) balustrade-fust; těl. pomel 

madon(k)a madonna 

madrigal lit., hud. madrigal 

mafie mafia 

mág mago 

magazín (časopis) magazine 

Magdaléna Magdalena 

magi/cký mágic; -e magie 

magist/erský magistral; -r (farmacie) farmacist; (titul) 

magistro (Mag); hist., škol. instructor; -ra farmacista; 

-rála arterie (de tráfic); -rát (městský úřad) consilie n. 

autorité municipal, magistrate; -rátní municipal 

magn/át magnate; -et magnete; -etický magnétic; 

-etismus magnetisme; -etizovat magnetisar; -etka 

agullie magnétic; -etofon magnetofon, son-registrator; 

-etovat magnetisar; -ézie chem. magnesie; -ézium chem. 

magnésium; -ificence magnificentie; -ólie bot. magnolia 

mahagon mahagon; -ový de mahagon 

mahárádža maharajá 

máchat (prádlo) rinsar (linage) 

machinace machination, intriga 

máj may 

maják fare, turre lucent; strážce -u guardian de un fare 

majáles festa studiántic de may 

majestát (velkolepost) majestie; (titul) majestá; -ní 

majéstic, majestosi 

majetek havage, possedage; movitý ~ mobilies

majitel possessor, proprietario 

májka may-árbor 

majo/lika majólica; -néza mayonese 

major voj. major; -án, -nka bot. origan; -át majoratu; 

-dom majordomo; -ita majorité, pluparte; -itní majoritari 

májový de may 

mák (rostlina) papavre; vlčí ~ camp-papavre 

makadam stav. macádam; -ový (silnice) macadamisat 

makaróny macaroni 

makat (nač) tastar, palpar; (dřít) laborar quam un negro 

Makedon/ie Macedonia; m-ský macedonian 

maketa imitation 

makléř obch. curtagero, mediator; (burzovní) agiotero, 

bursero; -ství curtageríe 

makov/ice cap de papavre; -iště camp de papavre; -ý 

(olej) de papavre; (buchty) con papavre 

makrela macrel 

makro/biotický macrobiótic; -molekula macromolécul 

Malaj/ec malayo; -sie Malaysia; m-sijský de Malaysia; 

-sko Malaya; m-ský malayesi 

mal/arický, -áriový maláric; -árie malaria 

malátn/ost languore; -ý maladiv, infirm, (netečný) inert 

mal/ba pictura; -ebný picturesc 

málem presc 

malér truble 

mal/í(če)k micri fingre, fingre auriculari; (na noze) micri 

ped-fingre; -ičké bebé, micrette; -ičko un poc; od -a 

desde infantie; -ičkost bagatelle, minucie, un litt afere; 

(pozlátko, tretka) auripelle, talmi; (trocha) trifle; -ičký micri; 

(nepatrný) micríssim; (drobný) minuciosi; (ubohoučký) 

mesquin, ínsignificant, miserábil 

malichern/ost (vlastnost) strett mentalitá; (maličkost) bagatelle; 

-ý (bezvýznamný) ínsignificant, bagatéllic, trivial; 

(člověk) minuciosi, pedántic, de strett mentalitá; (ubohý) 

mesquin; (nicotný) futil 

maligní med. maligni 

malin/a brambere; -ík bramberiero 

malíř pictor; (pokojů) pictero; (krajinář) paisagist; -ství 

pictura; -ský (umění) (arte) pictural, de pictura 

málo poc, un micri númere 

malo/asijský de Asia Minori; -buržoazie micri borgesie 

málo/co presc nequó; -kde presc necú; -kdo presc 

nequí; -kdy presc neqande; (zřídka) rarmen 

malomě/sto micri cité, cité provincial; -stský provincial; 

-šťáctví provincionalisme; -šťák citeane provincial 

málomluvn/ost taciturnitá; -ý taciturn, scarsi in paroles 

malo/mocenství med. lepra; -mocný leprosi, (člověk) leproso; 

(bez moci) ínpotent, débil, sin fortie; -myslnět descoragear 

se, devenir pusilánim; -myslnost pusilanimitá; 

-myslný pusilánim; -obchod comercie in detallie; -obchodník 

detalliante, micri comerciante, revenditor; -rážka 

fusil de micri calibre; -rážní de micri calibre; -rolník micri 

proprietario paisan; -st micritá; (duševní) strett mentalitá 

malovat picter; (pokoje) pinselar, colorar; ~ se grimar se 

malo/věrnost íncredulitá; -věrný íncredul; -výroba micri 

production; -výrobce micri productor; -živnostník 

(řemeslník) artisane 

malta mortre 

Mal/ta Malta; -ťan, -tézan malteso; m-tský, m-tézský 

maltesi 

maltóza chem. maltose

malva bot. malve; -z (sladké víno) malvasíe 

malý litt; (drobný) micri; (počtem) micri in númere; (trpasličí) 

nani; hud. (též mollový) minori; M-á Asie Asia Minori 

maminka mamá, matr(ett)e 

mám/ení halucination; -it (koho) fascinar; (na kom) flattar, 

dulciachar; (z koho) extra(ct)er; -ivý seductiv, atrativ 

mamon mammon, richesse; -ář v. lakomec 

mamut mámmut; -í de mámmut; přen. gigantesc 

man hist. vassale 

mana (biblická) manna (i přen.) 

maňásek marionette, pupette 

manažer manager [menidžer]; -ství management 

mandarín mandarino; -ka (ovoce) mandarine; (strom) 

mandariniero 

mand/át mandate; -atář mandatorio 

mandel (míra) 15 pezzes (de oves); (snopů) garbage, fasce 

de garbes; -inka zool. crisomela; ~ bramborová 

potate-scarabé, colorado-scarabé 

mandl mangle; -ovat manglar 

mandl/e bot. mándul; anat. tonsille; -oň, -ovník manduliero; 

zánět -í tonsillite 

mand/olína mandoline; -olínista mandolinist; -ragora 

bot. mandragora; -ril zool. mandrill 

Mandžusk/o Mandjuria; m-ý mandjurian 

maně v. mimoděk 

manekýn mannequin 

manévr manovre; -ovací (schopnost) de manovrar; -ování 

manovrada; -ovat manovrar; -y voj. manovres 

manéž manege 

mangan chem. mangane; -ový mangánic 

mango bot. mangue; -vník manguiero 

maniak maniac; -ální maniacal 

mánie manie 

manifest manifeste; -ace manifestation; -ační manifestativ; 

-ant manifestante; -ovat manifestar 

manik/érka manicurista; -úra manicura; dělat (si) -u 

manicurar (se) 

Manila Manilla 

manipul/ace manipulation; -ační (poplatek) de manipulation; 

-átor manipulator; -ovat manipular; (podvodně) 

escamotar 

manko manca; (v rozpočtu) deficite 

manometr manometre 

mansarda mansarde 

mans/ký vassali; -ství vassalitá, vassalage; (léno) feude 

manšestr corde 

manti/la mantille; -nel barriere; -sa mat. mantisse 

manu/ál (varhan) manuale; -ální (práce) manual; -faktura 

manufactura; -fakturní (výroba) manufacturari; -skript 

manuscrite 

manýr/a (umělecká) técnica, artístic execution; (postup) maniere; 

-ismus manierisme; -y manieres 

manžel marito; (choť) consort; -ka marita; -ský (právo, 

stav) matrimonial; (autorita) marital; (svazek, věrnost, láska) 

conjugal, matrimonial; (dítě) legítim; (prsten, smlouva) 

nuptial; -ství (stav) maritage (con); práv. matrimonie, 

statu matrimonial; uzavřit ~ contractar maritage 

manžeta manch(ett)e 

mapa carte (geográfic), land-carte, map (del munde); 

~ na spisy porta-folie, porta-caderne 

maras/mus marasme; -t mudde, fango, slamm

maratón sport. (currida de) maraton; -ec maratonist 

marcipán marcipane, miel-torte 

Marek Mark; bibl. svatý ~ sant Marco 

margarín margarine 

marginál/ie marginalie; -ní marginal 

mariáš (karetní hra) mariage 

marihuana marihuana 

mar/ína nám. marina, flotte; -ináda marinade; -ingotka 

carre de circo; -inovaný marinat; -inovat marinar 

mark/a (měna) mark; hist. (území) territoria, region; -antní 

(rozdíl) marcat, remarcábil, frappant; -eting obch. marketing; 

-rabě, -rabí hist. margravio; -raběnka margravia; 

-rabství margraviatu; -ytán cantinero; -ytánka cantinera; 

-ýz marquese, marqueso; -ýza marquesa; -ýzství 

marquesatu 

marmeláda marmelade, jam 

marně in van, sin success, ínutilmen 

márnice depó del mortes, cadavriere 

marn/it v. promarnit; -ivec vanitoso; -ivost vanitá; 

-ivý vanitosi; (koketní) coquett; -ost vanitá, ínutilitá, 

superfluitá; -otratník dissipator, pródigo; -otratnost 

dissipation, prodigalitá; -otratný prodigaci, prodigal; 

(rozhazovačný) dissipaci; -ý (naděje) van; (oběť, práce, 

řeč) ínutil; (námaha) ínfructuosi, sin efecte n. success; 

(zbytečný) superflú 

maro/cký maroccan; M-ko Marocco 

marod malad, infirm; hodit se ~ jettar se malad; -it 

esser amaladiat; -ér simulante; -ka voj. infirmería 

Mars astr., myt. Mars 

Marseillaisa li Marseillese 

maršál marchale 

Marta Mart(h)a 

Marťan marsane 

Martin Martin 

martini/cký martinican; M-k Martinica 

martyrium martirie 

máry portuore (funeral) 

Mařenka Marietta 

maři/nka bot. asperelle; -t (kladením překážek) impedir; 

(zklamáním) decepter; (znechucením) frustrar; (promyšlenou 

věc) vanificar, oposir; (čas) perdir; práv. (zbavovat účinnosti) 

anullar; (dělat opak) contrariar 

masa masse; -kr massacre, carnage; -krovat massacrar 

masařka zool. carne-mosca 

masáž massage; dělat ~ massagear 

máselnice buttruore 

mas/ér massero; -írovat massar, dar massage 

masit/ost carnositá; -ý carnosi; ~ chod manjage de carne 

masív massive; -ní massiv; -nost massivitá 

mask/a masca; (plynová) gas-masca; pod -ou (čeho) sub 

li masca (de); -ér grimero; -érka grimera; -ovat mascar; 

voj. camuflar; -ovat se (přestrojit se) travestir se 

máslo buttre; chléb s -em buttrat pane 

mas/ný de carne; v. též masitý; -o carne; hovězí ~ 

carne bovin, bovine; telecí ~ carne vaccelin; 

vepřové ~ carne de svin, svinine, porcine 

masopust carnevale; -ní (průvod, veselí) carnevalesc; 

~ úterý grass mardí 

masov/ost caráctere colectiv; -ý (polévka) de carne; (organizace, 

revoluce) de masses; (výroba) in amasse, in serie 

masožrav/ec carnivore; -ý carnivori

mast unguente 

mást confuser, desorientar 

mast/ek min. talc; -ičkář charlatan, medicastro; -ičkářství 

charlataneríe; -it (tukem) grassar; (olejem) olear; 

-nota grasse; -ný grass, oleatri 

mastodont biol. mastodonte 

masturb/ace masturbation; -ovat masturbar 

mašin/a machine; (lokomotiva) locomotive; -érie machineríe 

mašírovat marchar 

maškar/a mascara; (směšný člověk) caricatura; (o ženě) 

feminach, oldmodona; -áda mascarade; -ní: ~ ples 

ball costumat, mascarade 

mašle rubande 

maštal stalle 

mat šach. chac-matt 

máta bot. minte; ~ peprná minte piprin, pipremint 

matador matador 

matčin matrin; z -y strany del látere matrin 

Matěj Mat(h)ías; m- přen. follo, stulton 

matemati/cký matemátic; -k matemático; -ka matemática 

materi/ál materiale; -alismus materialisme; -alizace materialisation; 

-alizovat materialisar; -ální material 

mateř/ídouška bot. serpol; -ský (mléko, jazyk) matrin; (péče, 

příbuzní) maternal; -á dovolená congedie de maternitá; 

-é znaménko marca de nascentie; -ství maternitá; -ština 

lingue matrin 

matice (kult. org.) fundation; tech. scruv-matrice, scruviere 

matk/a matre; (nevlastní) step-matre; (zlá macecha) matrastra; 

včelí ~ ape-matre; (šroubu) v. matice; -ový: ~ klíč clave 

adjustábil 

matn/ice opac vitre; -ý obscur, pallid; tech. matt; (nezřetelný) 

ínclar, ínprecis; (bez lesku) sin brilliantie; (dojem) vag 

mátoha (vidina) fantoma; (přelud) chimere; být (slabý) jako 

~ esser tre débil 

matolina sediment 

Matouš Matéo; hist. Mattheo 

matrace matrasse 

matriarchá/lní matriarchal; -t matriarchatu 

matri/ce tech. matricie; -ční: ~ kniha registre; ~ úřad 

buró de plazzament; -ka registre civil; círk. registre parocial; 

(členská kniha) matrícul; zapsat do -y inregistrar, 

inmatricular; -kář registrator; -kový (člen, katolík) 

índiferent; v. též matriční 

matrimoni/ální matrimonial; -um matrimonie 

matrón/a matrona; -ský matronal 

matur/ant bacalaureo; -antka bacalaurea; -ita (exámine 

de) maturitá, bacalaureatu; -ovat passar li bacalaureatu 

Maur mauro 

mauzoleum mausoléo 

máv/ání agitation, brandissement; -at, -nout (čím) agitar, 

brandisser; (mečem) gladiar; (ocasem) caudear; ~ rukou 

far un signe del manu; (na pozdrav) salutar per li manu; 

-nutí agitament; (rukou) signe (del manu) 

maxim/a (životní pravidlo) máxime, principie; -alista maximalist; 

-ální maximal; -um máximum 

May hist. maya; -ové li mayas; m-ský maya- 

maz grasse, unguente; (lepkavá hmota) materie glutinosi; 

med. ušní ~ cerumine 

máz (stará dutá míra) mesura (např. de bir, asi un litre e quart) 

maz/adlo grass-paste, crem; -al hanl. (malíř) pictachero, 

-anec (velikonoční) brioche pascal; -ánek favorito, filio

dorlotat, dorloton; -ání v. mast; -anost astutie; -aný 

astut, foxatri; -at uncter, unguentar; (máslem) buttrar; 

(tukem) grassar; (stroj) lubrificar; (olejem) olear; (špinit) 

sordidar; hanl. (čmárat) scriachar; (malovat) pinselachar, 

pictachar; (vy-) efaciar; -avý lúbric 

mázdra (blána) membrane, (bov-)pellícul 

maz/ec melé; (rvačka) rixe; -el dorloton, dorlotato; -ivo 

lubricante; -lavý = mazavý; -lit se (s) dorlotar; (laskáním) 

caressar; -nice, -nička tech. grassiere, unguentiere 

mazurka mazurka 

mažoretka majorette 

mdl/oba, -oby evanescement; -ý (slabý) débil; (chutí) fad 

meandr meandre 

mecenáš mecen; -ský (šlechetný) generosi 

meč gladie; (kord) espade; po -i (potomek) in linea paternal; 

-ík bot. gladiol 

mečet (ovce, koza) belar, blecar 

med miel; sladký jako ~ dulcíssim (i přen.); snášet ~ 

mielificar 

měď cupre; (ruda) minerale cupriferi 

medail/e medallie; -ér medallist; -ón medallion; lit. portrete, 

profil; -ónek medallion 

Medard Médard 

mě/ďárna cuprería; -děnka verdigrise; oxide de cupre; 

-děný (barva) cuprin; (výrobek) ex cupre; (ložisko) cupriferi 

medi/cína (věda) medicina; (lék) medicament; -cinální 

medicinal; -cínský medicínic; (fakulta) de medicina; 

-k studiante de medicina; -kament medicament 

mědiryt/ec cuprogravero; -ina cuprogravura 

medit/ace meditation; -ační, -ativní meditativ; -ovat meditar; 

(zvažovat) ponderar (il póndera) 

médium (spiritistické) médium; (prostředí) medie 

měďnatý chem. cúpric; (hornina) cupriferi 

med/ník (část úlu) miel-cellulages; -ojed zool. mielivor; 

-omet miel-separator; -onosný mieliferi; -ovina miel-bir, 

hidromel; -ovitý mielatri; -ovost mielositá; -ový de miel; 

(barva) mielat; (hlas, slova) mielatri, dulcíssim; -uňka bot. 

melisse 

medúza zool. meduse 

medvěd urso; lední ~ urso árctic; -í ursin; -ice ursa; 

astr. Velká M-ice Ursa Major 

megafon megafon, porta-voce 

megalit hist. megalite 

megaloman megaloman/e, -iac; -ie megalomanie 

megera hanl. megera 

mech mosse 

měch (pytel) cute-sac; (na vzduch) sofflette, soffluore 

měchačka kuch. quirle 

mechani/cký mecánic; -k mecánico, machinero; -ka 

mecánica; jemná ~ mecánica de precision; -smus 

mecanisme; -zace mecanisation; -zovat mecanisar 

mechovitý mossosi, mossut 

měchovitý sacatri, sac-form 

měchýř anat. (močový) vesíca (urinari); zool. (u ryb) vesíca 

natatori; -ek vesícul; -(k)ovitý vesiculari; -ový vesical 

mejdan festa, soaré 

měk/čit (z-) (a)mollar; (ob-) mollificar; -kost mollitá, 

mollesse; -kot(in)a hom afeminat; -ký moll; -kýš 

zool. mollusco; -nout mollijar, devenir moll 

mela melé; (rvačka) rixe 

melancholi/cký melancólic; -e melancolie; -k melancólico

melanž mixtura 

melasa melasse 

mělčina bass-funde; najet na -u strandar 

Melichar Melchior 

melivo grane a molinar, grane molinat 

mělk/ost desprofunditá; (charakteru) superficialitá; -ý ínprofund; 

(jalový) banal; (povrchní) superficial; (talíř) plat 

melod/ický melódic, melodiosi; -ie melodie 

meloun bot. melone; (tykev, dýně) cucurbite 

meluzína vente sifflant n. ululant n. strident 

membrána membrane 

memorandum memorándum 

mě/na valuta; -ňavka zool. ameba; -ňavý changeant; (duhově) 

irisant 

men/áž voj. mess; -ažérie menagerie 

méně minu, minu mult, plu poc; ne ~ než ne minu quam; 

tím ~ tant minu; -cennost inferioritá; -cenný inferiori 

měn/ič transformator; -írna station de transformation 

meniskus anat., opt. menisco 

měn/it (se) changear (se), alterar (se), modificar (se), variar, 

transformar (se); (hlas) mutar, -itelný changeábil, alterábil, 

variábil, transformábil, mutábil; -(l)ivý variábil, mutábil; 

-ový (peněžní) monetari 

menstru/ace med. menstruation; mít -i menstruar; -ační 

(období) menstrual; -ovat menstruar 

menš/enec mat. minuende; -evik menshevik; -í minu 

grand, plu litt, minori; -ina minoritá; (společenství) minorité; 

být v -ě esser in minoritá; -inový minoritari; -it (se) 

diminuer; (postupně) decrescer; -itel mat. subtraende 

ment/alita mentalitá; -ální mental 

mentol mentol; -ový (bonbón) de menta 

mentor (mravokárce) moralist; (rádce) mentor 

menu menú 

menuet menuett 

menza manjatoria studiántic n. universitari 

merenda festada 

meridián astr. meridiane 

měrka calibre, calibrator 

Merkur astr., myt. Mércur 

merlík bot. chenopode 

mermomocí per omni fortie n. maniere 

meruňka bot. abricot; (strom) abricotiero 

měř/ictví geometrie; -ič (člověk) mesurator; (přístroj) 

indicator, -metre (gasometre, termometre etc.); -it mesurar; 

(časoměrem) cronometrar; (vodováhou) nivellar; 

(od-) aportionar; -itelnost mesurabilitá; -itelný mesurábil; 

-ítko mesura; (úroveň) standard; přen. criterie; 

(nástroj) mesurette; (pravítko) lineale; (stupnice) scale 

Mesiáš círk. Messía, Salvator, Redemptor 

měsíc (luna) lune; (jiných planet) satelite; (kalendářní) mensu; 

běžný ~ mensu current; každý ~ chascun mensu; minulý 

~ mensu passat; srpek -e crescente (del lune), falcette 

lunari; přistát na M-i debarcar sur li Lune; zatmění -e 

eclipse lunari; -ovitý luniform 

měsíč/ek lune; bot. caléndul; -kovitý luniform; -ky menstruation; 

mít ~ menstruar; M-ňan habitante del Lune; 

-ně mensualmen; -ní (plat aj.) mensual; (rok) lunari; 

(svit) del lune; -ník gazette mensual, mensuale 

mést balayar 

mestic mestisse 

městka med. várice

měst/ečko borgo, litt cité; -o cité; (městská obec) municipie; 

hlavní ~ capitale, capitalia, cité capital, metropole; 

-ský citean; (obecní) municipal; ~ obvod municipie; -á 

správa administration citean n. municipal; ~ úřad 

magistrate; ~ zastupitel consiliator citean n. municipal; 

-é zastupitelstvo consilie citean n. municipal; -ys borgo 

městnat se v. směstnávat se 

měšec sac, tasca; (na peníze) borse, porta-moné 

mešita moské 

mešk/ání demora; bez ~ sin demora; -at demorar; (s čím) 

tardar in (+ inf); (setrvávat kde) sejornar; (pobývat) logiar, 

habitar; ne~ (s čím) ne tardar in (+ inf); (spěchat) hastar 

mešní (víno) del messe; ~ kniha messale 

měšť/ácký borgesi, de borgesie; -áctvo borgesie; -ák 

borgeso; -an borgeso; (obyvatel města) citeane; (občan) 

cive; -anský (třída) borgesi; -anstvo borgesité 

meta scope; -bolismus metabolisme 

meta/fora metáfor; -forický metafóric; -fyzický metafísic; 

-fyzik metafísico; -fyzika metafísica 

meta/lurg metallurgo; -lurgický metallúrgic; -lurgie 

metallurgie; -morfóza metamorfose, transformation; 

-n metane 

metař (strad-)balayero 

metastáze med. metastase 

metat (vrhat) jettar, lansar; ~ kozelce culbutar; ~ los lotar 

meteli/ce nive-storm, blizzard; -t se nive-stormear 

meteor meteor; -ický meteóric; -it meteorite, aerolite; 

-olog meteorologo; -ologický meteorológic; -ologie 

meteorologie 

metla (prut) verge; (koště) balayette; kuch. quirle 

metod/a metode; -ický metódic; -ika (nauka) metódica; 

-ista círk. metodist; -istický metodístic 

Metoděj Met(h)od 

metr metre; (měřítko) mesura; (dřeva) cúbic metre; -ák 

quintale; -esa metressa, amata; -ický métric; -ika 

métrica; -nice megera; -o metró; -onom metronom; 

-opole metropole, cité capial; -opolitní metropolitan; 

-ový de un metre; -é zboží dress-materiale; -um mesura 

del verse 

Metuzalém bibl. Mat(h)úsala 

metyl chem. metile; -alkohol alcohol metílic; -én metilene 

mexi/cký mexican; M-čan mexicano; M-ko México 

mez (omezení) límite; (polní) borde del camp 

mezaliance misalliantie 

mezanin intersuol, mezzanine 

mezek mul 

mezer/a (prostor) spacie (i mezi řádky); (malá) intersticie; 

(v textu, též přen. ve vědomostech) lacune; (časová) intervalle; 

(štěrbina) fensura; (nedostatek) manca; -ní geol. intersticial; 

-ník (psac. stroje) spaciator; -ovitý lacunosi, fragmentari 

mezi ínter; ~ jiným ínter altricos; ~ jinými ínter altres; 

-aktí interacte; -buněčný intercellulari; -dobí intervalle, 

pause; -hra interlude, intermedie; (hud. vložka) intermezzo; 

-hvězdný interstellari; -kontinentální intercontinental; 

-lidský (vztahy) interpersonal; -městský interurban; 

-národní international; ~ obchod comercie 

international; -obchod comercie intermediari; -oborový 

interdisciplinari; -obratlový intervertebral; -palubí interponte; 

-pásmový interzonal; -patro intersuol, mezzanine; 

-planetární interplanetari; -prostor interspacie; 

-prstový interdigital; -řádkový interlineal; -státní inter-

statal; (utkání) international; -stěna (příčka) parete; -tím 

ínterim; -vládí interregne; -žeberní intercostal 

mezkař mulero 

mezn/í (čára) de demarcation; ~ případ extrem casu; 

-ík petre de demarcation, born-petre; (v dějinách) 

petre miliari, moment decisiv; (u psac. stroje) marginator 

mezolit geol. epoca mesolític 

Mezopot/ámie Mesopotamia; m-amský mesopotamian 

mezozoikum geol. epoca mesozóic 

mezulán stulton, plumpon 

mezzo- hud. mezzo- 

mi (zájmeno) a me 

míč balle 

migr/ace migration; -éna migren, hemicranie 

míhat se vacilar 

mih/nout se passar rapidmen; -otat se movettar se, vacilar; 

-otavý movettant, vacilant 

mihule zool. lamprede 

mícha anat. medulle spinal n. dorsal 

mích/anice mixtura; -at (navzájem) mixter; (vířivě) quirlar; 

(pomíchat) confuser; -at se (do) inmixter se (in), intervenir 

míj/et (o čase) passar, transcurrer; ~ (se) v. minout (se); 

-ivý efemeri, transitori, fugient 

mikro/b microbio; -biolog microbiologo; -biologický 

microbiológic; -biologie microbiologie; -bus minibus; 

-film microfilm; -fon microfon; -fonický microfónic; 

-kosmos microcosmo; -organismus microorganisme; 

-skop microscop; -skopický microscópic 

Mikuláš Nicolas 

milá amata, cara, caríssima; -ček amato, caro, caríssimo; 

(hl. děvče) amore; (oblíbenec) favorite 

Milán/o Milano; m-ský milanesi 

míle milie 

mile/c (oblíbenec panovníka) minion; -nec (milující) amanto; 

(milovaný) amato; -nka ama(n)ta; (vydržovaná) metressa; 

-rád con plesura 

mili/ampér milliampere; -ampérmetr milliampermetre; 

-arda milliarde; -ardář multimillionario; -bar millibar 

milic/e milicie; -ionář miliciano; -ionářský milician 

mili/gram milligramme; -litr millilitre; -metr millimetre; 

-ón million; -onář millionario 

milíř (uhelný) carbonisatoria 

miliskovat se (s kým) amorettar, flirtar (con) 

militari/smus militarisme; -sta militarist; -zace militarisation; 

-zovat militarisar 

milník petre miliari (i přen.) 

milo/dar almosne, gift charitativ; -srdenství misericordie; 

(dobročinné) charitá; -srdný misericordiosi; (dobročinný) 

charitosi; (skutek) charitativ; -st gracie (též půvab); (slitování) 

misericordie; bez -i sin misericordie; z -i (rána) de 

gracie; (přízeň) favore; být v -i (koho) esser in favore (de); 

(promin. trestu) amnestie, pardon, réspit; dát ~ (komu) 

conceder gracie (a); -stivý graciosi; (svolení) gentil; 

-stnice curtisana, favorita, hetera; -stný (dopis) amorosi; 

(poezie) erótic; (pletka) de amor; -stpán mastre; -stpaní 

madam; -vaný amat, car(íssim); -vat amar; -vnice amanta, 

favorita, metressa; -vník amante, (ze záliby) amator; 

(fanoušek) sport-fervente 

mílový (kroky) gigantesc 

mil/ující amant; (v dopisech) afectionat; -ý (přítel) car(o); 

(milovaný) amat(o), caríssim(o); (příjemný) agreábil, amá-

il, plesent; (laskavý) afábil, benevolent; (milenec) amanto; 

velice ~ amabilíssim 

mim mimo; -ický mímic; -ik mímico; -ika mímica 

miminko bebé 

mimo (kolem) préter; (vně) éxter; (kromě) ultra, except(et); 

-děk instinctivmen, ínvoluntarimen, ínintentet, sin intention; 

-děložní (těhotenství) extrauterin; -chodem a 

propó; -jdoucí passante, pretereante; -řádný extraordinari; 

(pozoruhodný) remarcábil; (výjimečný) exceptional; 

(nepředvídaný) ínprevidet; (navíc) extra; -soudní extrajudicial; 

-školní (činnost) extrascolari; -to ultra to, extra 

to, ad-ultra, adplu, in plu; -volný ínvoluntari, ínintentionat 

mimóza bot. mimose 

mimo/zákonný extralegal; -zemský extraterrestri; -zemšťan 

extraterrestrane 

mina voj. mine; -ret minaret 

minc/e monete; -ovna monetería; -ovní (jednotka) monetari 

mindrák sentiment n. complexe de inferioritá 

míněn/í opinion; -ý intentionat; dobře ~ bon intentionat 

minerál minerale; -ka aqua mineral; -ní mineral 

mini/atura miniatura; -aturní (malba) de miniatura; (vydání) 

in miniatura; -golf minigolf; -mální minimal; -mum mínimum 

minist/erský ministerial; ~ předseda prim-ministre, 

ministre-presidente, -erstvo ministerie; -r ministre; 

~ bez portfeje ministre sin porta-folie; -rant círk. acolite, 

ministrante; -rovat círk. (při mši) ministrar n. servir li messe 

mínit pensar; (domnívat se) opiner; (předpokládat) suposir 

mínium chem. mínium 

mino/lovka voj. dragga-mines; -met min-arme, lansa-mines 

minout (kolem) preterear; (o čase) passar; (bez povšimnutí) 

preterir; (vlak) ne atinger; (uplynout) passar; (určená doba) 

expirar; (přestat) cessar, finir, terminar; (vyhnout se) evitar; 

(zmizet) desaparir; ~ se (nestrefit se do čeho) fallir, ne successar; 

(s kým) ne incontrar se (con); (o dopisech) crucear 

se; ~ účinkem remaner sin efecte 

minuciózní minuciosi, detalliat; (osoba, též) tro precis 

minul/e recentmen, li últim vez; -ost passate; gram. pretérite; 

-ý passat; (dřívější) anteyan; (předešlý) anteriori 

minus mat. mínus; obch. deficite, manca, mínus; (znaménko) 

signe de subtraction 

minuta minute 

mír pace; (klid) tranquilitá, quietesse, calme 

míra mesura; (rozměr) dimension; (stupeň) gradu; (velikost) 

grandore; (měřidlo) mesurette; (pásmové) mesur-bande; 

(předepsaná) norme, standard; (jako mez) límite; (rozpoložení) 

humor, disposition; (soulad) acorde; (umírněnost) moderation; 

do značné -y in grand mesura; délková ~ mesura 

de longore; dutá ~ mesura de capacitá; plošná ~ mesura 

de superficie; diskontní ~ taxa de disconto; úroková ~ 

percentage; veršová ~ mesura del verses; být v dobré -ře 

esser de bon humor; nebýt ve své -ře ne sentir se bon; 

přebrat -u (v čem) exceder (in); přesáhnout -u passar li 

límite; stejnou -ou egalmen; všeho s -ou! omnicos have 

un límite 

mirabelka (plod) mirabelle 

mírn/ění (z-) moderation, aleviation, atenuation, mitigation; 

-ící moderativ, mitigativ; med. lenitiv, palliativ; 

-it (koho) pacificar; (tišit) calmar, quietar, tranquilisar; 

(bolest) palliar; (odstraňovat nadměrnost) moderar; (odstranit 

napětí) relaxar; (uvolněním) alaxar; (zbrzdit) refrenar; 

(rychlost) alentar, desaccelerar; (zmenšit) diminuer; (snížit)

abassar, reducter; (učinit snesitelným) mitigar; (ulevit) aleviar; 

(oslabit, ztlumit) atenuar; (učinit úměrným) temperar; 

-it se moderar se; (vítr) calmar se; (uklidnit se) tranquilisar 

se; -ost moderation, placiditá; -ý mild; (vyrovnaný) placid; 

(umírněný) moderat; (o ceně) módic; (střídmý) frugal; (skrovný) 

mediocri; ~ svah mild declive 

mír/ový pacífic; (kongres) del pace; -umilovný paceosi 

mířit visar, apuntar, mirar, prender in mire; (kam) tender 

mísa plate, vase; (polévková) supiere; (salátová) saladiere; 

(na omáčku) sauciere; (servírovací) terrine; (vodotrysku) 

bassine; (záchodová) cuvette 

misál círk. messale 

misantrop misantrop; -ický misantrópic; -ie misantropie 

mise (poslání, úkol) mission 

mísení mixtion 

misi/e círk. mission; -onář missionario; -onářský missionari 

mísit mixter; (těsto) plastar; ~ se ( do) inmixter se, intervenir 

miska scudelle; (vah) platil (de balancie); (podšálek) subtasse 

Mississippi Mississippi 

míst/ní local; -nost locale, chambre, cámera; (velká) sala 

místo loc(o), plazza; (zaměstnání) posto, employament; 

(postavení) position; (prostor) spacie; (zeměpisné) localitá; 

(v hledišti) plazza; (sedadlo) sede; (v knize) passage; (určení) 

destination; (podle hodnosti) rang; ~ narození loc de nascentie; 

~ pobytu domicilie, residentie; na prvním -ě in 

unésim loc 

místo předl. (in) vice (de); ~ aby vice (+ inf); ~ mne vice me 

místo- (v titulech) vicemísto/držitel 

governator; -král vice-rey; -pis topografie; 

-pisný topográfic; -předseda vicepresidente; -přísežný 

(prohlášení) jurat (atestation) 

mistr mastr/e, -o; sport. champion; (umělec) maestro; (dílenký) 

chef-ovrero, submastro, chef de fabrication; (znalec) 

experte; -nost mastrie; -ný v. mistrovský; -ová mastressa; 

-ovský (hodný mistra) excellent, expert, superiori; 

(dílo) mastre-ovre; (titul) del champion; (zápas) de championatu; 

-ovství sport. championatu; dorostenecké ~ 

championatu juvenil; -yně (sportu) championessa 

místy ci e ta 

míšek med. folícul 

míšen/ec mestisse, mulatte; biol. (druhů) hibride; zool. 

bastarde; -í mixtura 

mišmaš pelmel 

míšní (nervy) spinal, medullari 

mišpule (plod) méspil; (strom) mespiliero 

mít haver; (vlastnit) posseder; (na sobě) portar; (držet, chovat) 

tener; (obsahovat) contener; (zahrnovat) includer; ~ 

na to posser permisser se; ~ po čem finir, perdir; ~ 

před čím star avan; ~ rád amar; ~ u sebe haver che 

se; ~ (koho) za considerar quam, prender por; ~ za 

povinnost dever, esser obligat; ~ za to pensar, creder; 

to máš z toho! to es li consequentie!; ~ se (jak) standar 

(bon, mal); jak se máte? qualmen vu standa?; mějte 

se dobře! standa bon!, garda vos!, adío!; měl bych yo 

mey (+ inf); neměl bych yo ne mey (+ inf) 

míting reunion, assemblé 

mix/ér mixtuore; -ovat mixter 

míza anat. limfa; bot. suc (de árbor); přen. vitalitá, vigore 

mizantrop misantrop; -ický misantrópic; -ie misantropie 

miz/era rascale, fripon, miseron; -érie misere; -erný (podlý) 

abject; (bezvýznamný) ínsignificant; (bídný) miserábil

mizet desaparir; (zmenšovat se) diminuer; v. též zmizet 

mizina: na -ě sin moné, ruinat; přijít na -u ruinar se 

mízn/atý sucosi; -í anat. limfátic 

mlá/ďátko, -dě yun animale, -ello: (lvíče) leonello; -denec 

yuno, júveno; (dospívající) adolescente; (neženatý) celib- 

(atari)o; (na svatbě) testimon de sponsa; (kupecký) commí; 

(učitelský) assistente; -denecký juvenil; (staro-) de celibo; 

-denectví (staro-) celibatu; -dež yunité; (dospívající) adolescentes; 

školní ~ yunité del scol, eleves; -dí yunitá, 

yunesse; (dospívání) adolescentie; (mladí lidé) yunité, yunes 

mlad/ice yuna, júvena; -ický juvenil, yunatri; (nerozvážný) 

pueril; -ičký, -inký yuníssim; -ík yuno, júveno; -istvost 

yuvenilitá; -istvý (nedospělý) juvenil (p. ex. delinquente) 

mládnout devenir yun 

mlad/ost (doba mládí) yunesse; -ší plu yun; (v protikladu 

k otci) junior; Novák ~ Novák junior; -ý yun 

mlaska/t smaccar, lingue-claccar; (rty) claccar per labies, 

labie-claccar; -avý smaccant, claccant; (políček) sonori 

mlat (ve stodole) drachatoria; -ec drachator 

mláti/čka drach-machine; -t (obilí) drachar; (koho) batter; 

~ holí bastonar; ~ hubou babillettar, babillachar 

mlá/to (krmivo) residue de malt; -zí boscallia 

mlč/e(n)livost taciturnitá; (diskrétnost) discretie; -e(n)livý 

taciturn, silentiosi, discret; -ení silentie; (tvrdošíjné) mutisme; 

-et silentiar, esser silent; (o čem) tacer (pri); kdo 

-í, souhlasí qui tace consenti; -ky (trpět) in silentie 

mlecí (kámen) (petre) molinari 

mléčn/an chem. lactate; -atý lactosi; -ý lacte-, lactin; (jako 

mléko) lactatri; (kyselina) láctic; (polévka) de lacte; ~ cukr 

sucre lactin; M-á dráha astr. via galáctic, nor galaxe; 

-é jídlo lactage; -é sklo vitre opal; ~ zub dente infantal; 

odb. decidui dente 

mlék/árna lactería; -ař lactero; -o lacte, kyselé ~ lacte 

acid; odstředěné ~ lacte decremat; plnotučné ~ lacte 

dulci n. ne decremat, sušené ~ lacte in púlvere 

mlh/a nébul; -avý nebulosi; -ovina nebulose 

mlíčí (rybí) sperma piscin 

mlít molinar; ~ stále svou repetir li sam litanie 

mlok zool. salamandre 

mls/at gurmandar; -ek gurmandage; -oun gurmande 

mluv/a lingue, idioma, dialecte; (srdce, očí) linguage; -čí 

(delegát) porta-voce; (řečník) parlator, orator; (lidu) tribuno; 

-ení parlada; -ený (jazyk) parlat; -icí (přístroj) por 

parlar; -ící parlant; -idla organes del voce; -it parlar; 

-nice grammática; -nický (pravidlo, chyba) grammatical; 

(výzkum) grammátic 

mlýn, -ek moline 

mlynář molinero 

mlýnský molinari; ~ kámen mol, petre molinari 

mlž zool. acefale, lamellibranche 

mňau citosl. miau 

mnemotechnika mnemotécnica 

mnich mónac(o) 

Mnichov München; m-ský de München 

mník zool. lota; (mořský) molve 

mniš/ka mónaca, nonna; (hmyz) mónaca; -ský (řád, kutna) 

monacal; (klášter) de mónacos; -ství (situace) monacatu 

mnoh/de in pluri locos; -dy multvez, sovente, quelcvez, 

frequentmen; -em mult; ~ větší mult plu grand; ~ více 

mult plu; -o mult; (velký počet) grand númere n. quantitá 

mnoho/barevný multicolori, policrom; -božství politeisme;

-buněčný multicellulari; -hlas polifonie; -hlasý polifónic; 

-krát sovente, mult vezes; děkuji ~! mult mersí!; -letý 

multannual; -mluvný verbosi, loquaci, parlaci, babillaci; 

-mužství poliandrie; -národní multinational; -násobný 

multíplic; -patrový de mult etages; -slabičný polisillábic; 

-st multitá; (rozmanitost) multiplicitá, pluralitá, varietá; 

(velké množství) multité, grand quantité; -stěn poliedre; 

-strannost multilateralitá, universalitá; -stranný multilateral, 

universal; geom. poligonal; -tvárný de diversi 

formes, multiform; -úhelník geom. poligon; -úhlý geom. 

poligonal; -značný de mult senses; -ženství poligamie 

mnohý mani; (leckterý) quelcunc 

mňoukat miaular 

mnout frottar (su manus); (třít) fricter 

mnozí multes 

množ/ení multiplication; -it (se) augmentar (se), multiplicar 

(se); (rostlinstvo, živočišstvo) reproducter (se); -ina 

quante; -ný: -é číslo gram. plurale; -ství (čeho) quantité 

(de); (jednotlivé) quante; (početnost) quantitá; (mnohost) 

multitá; (početné seskupení) masse, multité; nespočetné ~ 

grand númere, grand quantité 

moaré moaré 

mobil/iář moblárium; -ita mobilitá; -izace mobilisation; 

-izovat mobilisar; -ní móbil; -nost v. mobilita 

moc potentie; (síla) fortie; (úřední) autoritá; (pravomoc) 

competentie, jure, autorisation; (soudní) jurisdiction; 

branná ~ fortie militari; plná ~ plenpotentie, procura(tion) 

moc (hodně) mult (homes); (před adj) tre; (příliš) tro 

mocen (být čeho) esser capábil; -ský (postavení) domimant; 

(politika) imperialístic; -ství chem. valentie 

moc/i posser (i smět); (smět) esser permisset; (mít možnost) 

haver li possibilitá; (být schopen) esser capábil; (za co) 

esser responsábil (por); -í (násilím) per fortie, violentmen 

mocipán iron. potentato, despote 

mocn/ář monarch, reyente; -ářství monarchia; -ě fortmen 

mocn/ěnec mat. base (del potentie); -ění potentiation; -ina 

potentie; druhá, třetí ~ duésim, triésim potentie; -it potentiar; 

-itel exponente; -ost (grand) potentie, grand state; 

-ý potent; (silný) fort; (dojem) imens(i), grandiosi; (prudký) 

violent; (vlivný) influent; (intenzívní) intensiv 

moč urine; ~ v krvi uremie; rozbor -e uroscopie; -ál 

morasse, palude; -álov(it)ý paludosi; -ení (vypouštění 

moče) miction; -it (len) macerar; (vypouštět moč) pissar, 

urinar; -opudný med. diurétic; -ovina chem. urea; -ovinný 

uréic; -ovitý urinosi; -ovod anat. uretre; -ový urinal; (měchýř) 

urinari; chem. (kyselina) úric; ~ kamínek concrement; 

-ůvka sterc-aqua 

móda moda 

mod/alita modalitá; -ální modal; -el modelle; (vzor) mustre; 

(šatů) fasson; -elář modellator; -elovat modellar; 

(hnětením) plastar; (formovat) formar, fassonar; -em inf. 

modem; -erátor (osoba) presentator; fyz. moderator; 

-erna modern stil; -erní modern, nov-módic; (nejnovější) 

novíssim; -ernismus modernisme; -ernista modernist; 

-ernizace modernisation; -ernizovat modernisar; -ernost 

modernitá; -erovat presentar; -ifikace modification; -ifikační 

modificativ; -ifikovat modificar 

modistka modista, chapellera 

modl/a idol, fetiche; -ář idolatro; -ářství idolatrie; -itba 

prega; ~ Páně (otčenáš) Paternostre; -itebna (kostel)

eclesia; (kaple) capella; (židovská) sinagoga; (islámská) 

moské; -it se pregar; -oslužebník idolatro 

módní secun li moda 

modr/áky labor-vestiment; -at devenir blu; -at se bluijar; 

-avý bluatri; -ooký blu-oculat; -ý blu; (zimou) livid 

modř blu color; azurová ~ azur; -ín bot. lárice; -ina 

blu marca, contusion 

mod/ul módul; -ulace modulation; -ulátor modulator; 

-ulovat modular; -us gram. mode; hud. modo; (způsob 

něčeho) maniere, módus; ~ vivendi módus vivendi 

Mohamed Mohám(m)ed, Mahomet 

mohamedán mohamedane, mahometane 

mohutn/ět devenir fort, augmentar se; -ý fort, potent, 

colossal, grandiosi, imposant 

mohyl/a túmul; -ovitý, -ový tumulari 

Mojžíš Móses, Moysé 

mokr/o humiditá; -ý (vlhký) humid; ~ až na kůži til li córpor 

mol (hmyz) tinea; rozežraný -y rodet de tineas; zpitý na ~ 

ebríssim 

moldánky: natahovat ~ comensar gemir 

Mold/ávie, -avsko Moldavia; m-avský moldavian 

molekul/a molécul; -ární, -ový moleculari 

moleskin text. moleskine 

moll, -ový hud. (stupnice, tónina, akord) minor(i); A ~ 

A minor(i), la minor(i) 

molo molo, debarcatoria 

molybden chem. molibdénum 

moment (chvíle) moment; fyz. momente; ~ setrvačnosti 

momente de inertie; -ální momentan 

mona/cký monegasc; M-ko Mónaco 

mon/áda monade; -archa monarch; -archie (forma státu) 

monarchie; -archista monarchist; -dénní mundan 

Mongol mongol(ian)o; m-oidní mongoloid; -sko Mongolia; , 

m-ský (k plemenu) mongólic; (k Mongolsku) mongolian 

monitor nám., voj., inf. monitor; -ovat monitorar 

mono/článek pile (eléctric); -gamie monogamie; -gamní 

monogam; -grafie monografie; -grafický monográfic; 

-gram iniciales, monogramm(a); -kultura monocultura; 

-lit monolite; -litický monolític; -log monolog; -pol 

monopol; -polní monopolístic; -teismus monoteisme; 

-teista monoteist; -teistický monoteístic; -tonie monotonie; 

-tónní monoton; -tónnost monotonie 

monsignore [-siňóre] monsenior 

monstr/ance círk. ostensorie; -ózní monstruosi; -um 

monstru, gigante 

mont/áž montage; -ážní (hala, pás) de montage; -ážník, 

-ér montero; -érky surtut; -ování montage, installation; 

-ovat monter, installar; -ovna sala de montage 

monzun (vítr) monsun 

mop balaye (moll) a lavar, moppe; vytřít -em moppar; -ed 

bicicle a motor, motorbicicle, moped; -s(l) zool. mops 

mor peste; (morová epidemie) pestilentie, epidemie n. contagie 

pestilential; dobytčí ~ epizootie; slepičí ~ peste 

del gallinas; přen. (zkáza) ruine, destruction 

mor/alismus moralisme; -alista moralist; -alistický moralístic; 

-alita moralitá; -alizovat moralisar; -álka morale, 

ética; (mravnost) mores; (mravouka) ética; -ální moral; 

-álnost moralitá; -atorium moratorie 

Morav/a Moravia; (řeka) Morava; -an moraviano; -ské 

Slovácko Moravian Slovakia; m-ský moravian; -ský 

kras Moravian Carst

morbidn/í morbid; -ost morbiditá 

morč/ák (pták) colimbe; -e cobaye, porc-ratte 

mord mortation, assassination; -a (psí) musel; (šupa) 

batte; -ovat (týrat) tormentar; (za-) mortar, assassinar; 

(z-, udělat nepořádně) misfar, laborachar, bosillar; -ovat se 

(s čím) tormentar se (pri); -ýř mortator, assassinator 

morek (kostí) medulle 

moréna geol. morena 

móresy (mravy) mores; (způsoby) manieres 

morf/in morfine; -inismus morfinisme; -ista morfinist; 

-ium morfine; -ologický morfológic; -ologie morfologie 

morganatický morganátic 

morkový medulari; (kost) medullosi 

mormon mormon; -ský mormónic; -ismus mormonisme 

morna hist. cárcere subterran 

morový (zápach) pestilent; -á hlíza tumor pestilential; 

-á nákaza pestilentie 

morseovka alfabete (de) Morse, code telegráfic 

mortadela mortadella 

mortalita mortalitá 

moruš/e (plod) morbere; -ovník bot. morberiero 

moře mare; přen. ~ lidí / věcí multité de homes / coses; 

-plavba navigation; -plavec navigator 

moři/cí mordent; -dlo mordente; -t (obtěžovat) genar, molestar, 

vexar; (trápit) tormentar; (o chorobě) consumar; 

(barvit) tinter, colorar; (kov) decapar; (dřevo, máčením) 

macerar; (napouštět) impregnar; (do běla) paller 

mořský (ryba, voda) de mare; (dno, hladina) del mare; (míle, 

sůl) marin; (přímořský) marítim; -á houba spongie; -á nemoc 

male de mare; -á panna nixe, sirena; -é pobřeží 

marborde; ~ příboj mar-creste, mar-undes 

mosaz latun 

Moskva Moscva 

most ponte; ~ plovoucí, zdvihací, otáčivý ponte flottant, 

levábil, tornábil 

mošna tascapane; žebrácká ~ sac del mendicante 

mošt most; jablečný ~ most de pomes 

mot/ák (navijadlo) haspe; (vězeňský) lettre n. cédul n. billet 

ínlegal; -anice brollie; -at (na cívku) spular, vindar; 

(splést) confuser; -at se chancelar, vertiginar; hlava se 

mi -á yo have vertígine 

motocykl motorcicle; -ista motorciclist 

motor motor; -ický (nerv) anat. motori; -ismus motorisme; 

-ista motorist; -izace motorisation; -izovat motorisar; 

-izovaný motorisat; -ka v. motocykl; -ový motor-, a n. 

por n. de motor, motori 

motouz cordette, pacc-fil 

motyka hacca; (plečka) jardin-hacca, sarcluore; (dvouzubá) 

binette 

motýl papilion 

mouč/ka (prášková hmota) púlvere; kostní ~ osse-púlvere; 

-kový: ~ cukr sucre pulverisat; -natý farinosi; -ník 

desserte; -ný de farine, farinosi; -é jídlo farinage 

moudr/ost sagiesse, sagitá; (rozvážnost) prudentie; (učenost) 

erudution, sapientie; (vědění) saventie, conossentie; 

být u konce se svou -í esser al fine de su Latin, plu ne 

saver quo far; životní ~ filosofie práctic; -ý sagi; (učený) 

sapient, erudit, doct; (rozvážný) prudent 

moucha mosca 

mouka farine 

Mount Everest Mount Everest (tibetsky: Chomo-lungma)

mour carbon-polve; -ek grisi cato; -ovatý grisi 

mouřenín moro 

movit/ost práv. mobilie; -ý mo(ví)bil, mobiliari; (zámožný) 

rich, bon situat; ~ majetek mobilies 

mozaika mosaica 

moz/eček kuch. cerebre; -ek (orgán) cerebre; malý ~ 

anat. cerebelle; zánět -ku encefalite; -komíšní cerebrospinal; 

-kový (dutina) cranial; (tkáň, nádor) cerebral; -á 

činnost cerebration; -á mrtvice apoplexie cerebral 

mozol calle; -natý, -ovitý callosi; -ný (klopotný) penosi 

moždíř kuch. pistuore; voj. mortiere 

možn/á possíbilmen; (snad) fórsan; -o: je možno it es 

possíbil; -ost possibilitá; (možný případ) eventualitá; 

(jedna ze dvou) alternative; (příhodná situace) chance, 

oportunitá; (příležitost) ocasion; -ý possíbil, eventual, 

potential; (proveditelný) efectuábil, realisábil, practicábil; 

(nejspíše možný) versímil, probábil; (ne nutný) facultativ; 

(přijatelný) acceptábil 

mrač/it se rugar li fronte, sulcar n. frunsar li broves, 

menaciar per li regarde; (obloha) obscurar se; -no 

masse de nubes; (houf) túrbul; (much) moscallia; 

-ný nubat, nubosi; (ponurý) morni, obscur 

mrak nube; -odrap gratta-ciel 

mrákot/a (temnota) obscuritá, tenebres; (mdloba) evanescement; 

-ný obscur, tenebrosi; evanescent 

mramor marmor; -ovat marmorar; -ový de marmor 

mrav more; (obyčej, zvyk) custom, hábitu, usu 

mraven/čení (pocit) formication; (hemžení) formication, 

pullulation; -čí chem. (kyselina) fórmic (acide); -ec formíca; 

-ečník zool. mirmecofago; -iště formiciera 

mravkolev zool. mirmeleon 

mrav/ní moral; (též mravnostní) étic; -nost moralitá, ética; 

-ný moral; (ctnostný) vertuosi; (cudný) chast; -okárce 

moralist; dělat ~ moralisar; -opočestnost decentie; 

-opočestný decent, vertuosi; -ouka morale, ética; -y 

mores, manieres; (chování) conduida 

mráz gela; (zima) frigore 

mra/zit (potraviny) refrigerar; -zivý glacial; (studený) frigid; 

-zuvzdorný gela-resistent; -žený (maso) congelat 

mrh/ač (marnotratník) pródigo; (prostopášník) debochon; 

-ání dissipation; -at (čím) dissipar, prodigar; ~ časem 

perdir li témpor 

mrcha (mrtvola zvířete) (bestie-)cadavre; (v rozkladu) putrallia; 

(ubohý kůň) cavallach; (nadávka) bestie; (~ žena) cana 

mrkat palpebrar; (na koho) ócul-signar; (po kom) oculettar; 

(divit se) regardar con li bocca apert 

mrkev carotte 

mrňavý tre micri, tre litt, micríssim 

mrož bot. cavall marin 

mrskat flagellar; (nohama) batter per li gambes, gambear; 

~ sebou debatter se, gambear, baractar 

mrš/ina cadavre, putrallia; -ka litt bestie, impertinenta 

mršt/it (čím) jettar, lansar; -nost agilitá; -ný agil 

mrtv/ět (z-) devenir ínsentient n. ínsensibil; -ice apoplexie; 

(ochrnutí) paralise; -ičný apopléctic; ~ záchvat 

atacca de apoplexie; -ola cadavre; -olný cadavratri, 

cadávric; -orozený mort-nascet; -ý mort, sin vive; 

(ulice) desanimat; (obchod) ínactiv; M-é moře Mare 

Mort; říše -ch imperia del mortes, Hádes 

mručet grunir, murmurar 

mrva (hnůj) sterco

mrz/ačit mutilar, deformar, defigurar; -ák ínvalido, mutilato 

mrz/et chagrinar, despitar, iritar; -í mě it griva me, it chagrina 

me, it aflicte me; -et se (s kým) grivar se, chagrinar 

se, aflicter se; (nad čím) esser chagrinat n. despitat n. iritat 

(pri); -kost (ničemnost) infamie, vilanitá; -ký (ubohý) 

mesquin, povri; (ničemný) infam,vili, abject 

mrzn/out (u-, z-, za-) gelar; (voda, řeka) congelar se, glaciar 

se; (člověk) friger, suffrer de frigore; -e it gela 

mrz/out morosi hom; -outět, -outit budar, esser de mal 

humor; -utost (nevrlost) malhumorositá; (nepříjemnost) 

desagreabilitá, truble; (výstup) scene; -utý morosi, malhumorosi, 

índisposit; (nerudný) rud; (záležitost) desagreábil 

mručet grunir 

mřít (žízní) morir (de sete); (touhou) languir 

mříž (kovová) barres; (rošt) grill; (laťková) trellie; (u krbu) 

para-foy; -ka grate; -oví (laťkové) trelliage, spaliere 

mst/a venja, venjantie, venjament; (krevní) vendetta; 

-ít (se) venjar (se); -itel venjator; -ivost venjantie; 

-ivý venjaci 

mše messe; hrubá ~ grand-messe, messe solemni; 

sloužit -i dir n. celebrar li messe; zádušní ~ messe 

del mortes, requiem 

mšice zool. áfise; (zelená) verdi pedícul 

muč/ednictví martirie; -edník martiro; -ení tortura; 

přen. torment; -enka bot. passi-flor; -idlo instrument 

de tortura; -it (koho) torturar; -itel torturator 

mudr/c sagio, filosof; -lant sapienton, rasonator, quasi-sagio, 

Salomon; -lantský sofístic; -osloví sagiesse 

populari; -ovat filosofar 

muflon zool. muflon 

muchlat (papír, látku) frossar 

mucho/lapka mosca-trapp; -můrka mosc-agáric 

můj (má, moje) mi; (samostatně) li mi; ~ dopis ze dne ... mi 

lettre del ...; podle mého secun me 

muk: ani ~! ni un parol! 

muka martirie; (utrpení) suffrentie, torment; boží ~ cruce 

de Passion; duševní ~ suffrement mental 

mul (gáza) gaze; (-a) zool. mul 

mulat mulatte; -ka mulatta 

multimilionář multimillionario 

mumi/e mumie; -ifikovat mumificar 

mumlat (slova, modlitby) murmurar 

mumraj mascarade 

muni/ce munition; -ční (sklad) de munition 

mus/et, -it dever, esser obligat; (být nucen) esser fortiat; 

ne- ne besonar; ne-íte spěchat vu ne besona hastar 

muslim musulmane, mohamedane 

můstek nám. pontette; (přístavní) molo, debarcatoria; těl. 

trampline, saltuore; (lyžařský) ski-saltuore; (zubní) ponte 

n. protese dentari 

mušelín musseline 

muš/í de mosca; -ka litt mosca; (rybářská) mosca; (u pušky) 

mire; (hledí u pušky) visette; (dohled) visa 

muškát (koření) (nuce de) muscate; (víno) vin muscatin; 

(květina) geranie, pelargónium 

mušket/a hist. musquete; -ýr musquetero 

mušl/e (lastura) conche; (slávka jedlá) musle; (záchodová) 

urinuore, pissuore; -ovitý conchiform 

mut/ace biol. (též hlasu) mutation; typ. (verze) version; -ační 

mutativ; -ovat mutar 

múza musa; přen. inspiration

muze/ální, -jní museal; -um muséo 

muzik/a v. hudba; -ál comedie musical, musicale; -ální 

musical; -álnost musicalitá; -ant musicante 

muž mann; (manžel) marito; vzít si za -e = vdát se maritar 

se (con); -atka virago, amazona; -íček litt mann, (skřítek) 

elf, silf, cobold; -ik mujik; -ík = mužíček; -nost masculinitá, 

virilitá; -ný mannesc, viril; -ský mannic; (pohlaví, 

rod) masculin; (způsob) mannatri; -ství masculinitá, virilitá; 

-stvo (osádka) equip; voj. truppe; sport. (o hráčích) team; 

národní ~ selection national 

my noi; (4. p.) nos; bez nás sin nos; nám a nos 

my/cí (sloužící k mytí) a lavar; ~ houba spongie; -čka (žena) 

lavatora; (stroj) machine a lavar 

mýdeln/atý saponosi; -ý v. mýdlový 

mydl/árna saponería; -ář saponero; -ina bul de sapon; 

-iny (voda) sapon-lixive; -it saponar; přen. bastonar 

mýdlo sapon, (kus -a) saponette; -vatět devenir saponosi; 

-vý (prášek) de sapon; (voda, pěna) saponosi 

mykat cardar 

mykolog micologo; -ie micologie 

mýl/it (klamat) decepter; (šálit) dupar; (mást) confuser; 

(zavádět) misducter; ~ se errar; -ka erra, errore 

mylný fals, errosi; (nesprávný) íncorect; (klamný) ilusori 

myokard anat. miocarde 

myrha bot. mirra 

myriáda miriade 

myrta bot. mirte 

mys cap; (hornatý) promontorie; M- Dobré naděje li Cap 

del Bon Esperantie 

mysl mente, (způsob myšlení) mentalitá, (schopnost myšlení) 

intelectu; -et, -it pensar, (domnívat se) opiner, creder; 

(na) memorar, (přemýšlet) meditar, pensar, contemplar, 

reflecter, (zamýšlet) intenter; -itel pensator, filosof; 

-itelný pensábil, imaginábil; -itelský (duch) filosofic, 

(mozek) speculativ 

mysliv/ec chassator, (lesník) garda-foreste, forestero; -na 

dom del forestero 

myst/érium misterie; -icismus misticisme; -ický místic; 

-ifikace mistification; -ifikovat mistificar; -ik místico; 

-ika mística, misticisme 

myš mus; -í díra musiere 

myšlen/í pensament; -ka pensa, idé; (pojetí) conception 

mýt lavar; (opláchnout) rinsar; ~ se lavar se 

mytí lavatura; (vlasů, aut) lavage 

mytický mític, legendari 

mýti/na clariera; -t clarar, extirpar; (kácet) abatter 

mýtné impost (de via) 

mytolog mitologo; -ický mitológic; -ie mitologie 

mýtus mite, legende 

mýval zool. procione 

mzd/a salarie; (pevný plat) gage; vyplácet -u salariar; 

-ový (systém, tarif) de salaries; (fond, požadavek) salarial 

mžik moment, instante; -at palpebrar, oculettar; 

(hvězdy, světlo) scintillar 

mžít pluviettar 

mžitka: mít -y ne vider clar 

mžourat spectar con ócules demí-cludet 

N 

na předl. sur, in, a, por, ye; (směrem) vers, a; ~ cestě sur 

li via; ~ dva měsíce por du mensus; ~ jaře in hiverne;

~ konci in li fine; ~ koni a cavall; ~ kusy a n. ye pezzes; ~ nebi ye li ciel; 

~ památku por memorie; ~ poštu al posta; ~ první pohled 

a prim visu; ~ sever vers li nord; ~ stole, ~ stůl sur li 

table; ~ škole in li scol; ~ tři tisíce circa tri milles; ~ ulici 

sur n. in li strade; ~ venkov al rure; ~ zemi sur li terra 

na! to es por te!, prende!; tady máš! ci tu have! 

nabádat admonir, incitar, instigar; (vybízet) exhortar 

nabaž/ení satie(tá); -it se (čeho) esset sat (de) 

náběh (rozběh, začátek) start, comensa; (pokus) (prim) tentative; 

(barevný) nuancie (de color); voj. atacca 

naběračka coclaron, coclare haustiv 

nabíd/ka oferta; (návrh) proposition; ~ a poptávka 

oferta e demande; -nout ofertar; (navrhnout) proposir; 

~ více (při dražbě) superofertar 

nabíje/č, -čka chargeator; -ení chargeament; -t v. nabít 

nabíledni v. zřejmý 

nabírat v. nabrat 

nab/ít (komu) v. bít; (nábojem, též el.) chargear; -itý chargeat; 

(lidmi) superplen 

nabízet v. nabídnout 

nabob nabob 

náboj el. charge; (kola) nabe; (kulka) balle; (patrona) cartuche, 

projectile; -nice capsuliere; (torba) cartuchiere 

nábor ingageament, recrutament 

naboso nudipedi, nudipedat 

nábož/enský religiosi, -enství religion; -ně con devotion; 

-nost religiositá; -ný religiosi, devoet, pie; v. též zbožný 

nabrat (vodu) hauster; (lžící) incoclarar; (vidlemi) infurcar; 

(řasit) plicar; ~ na rohy prender sur li cornes 

nabrousit v. brousit 

nábřeží caye 

nabubřel/ost bombast, inflation; (v řeči) pomposi parlada; 

-ý bombástic, inflat 

Nabuchodonosor bibl. Nabuchodonosor 

nábyt/ek moble(s), moblament; vybavit nábytkem moblar; 

-kárna fábrica de mobles, moblería; -kář fabricante de 

mobles, moblero; -kářský de mobles, moblari; -kářství 

(zboží) mobleríe; -kový (dřevo, tkaniny) de n. por mobles; 

~ vůz furgon (por li transport de mobles) 

nabý(va)t aquisiter, obtener, ganiar; (získat zpět) recuperar; 

(zvětšit objem) acrescer, augmentar se, expander se, devenir 

corpulent; (nafouknutím) inflar se; ~ platnosti intrar in 

vigore, devenir valid; ~ zkušeností ganiar experienties 

nácek (panděro) panse; (nacista) nazi 

nacion/alismus nationalisme; -alista nationalist; -alistický 

nationalístic; -alizovat nationalisar; -ální national 

nacis/mus nazisme; -ta nazi(st); -tický nazi 

nacpat v. cpát 

nactiutrh/ač calumniator, difamator; -ačný calumniosi, difamatori; 

-ačství, -ání calumnie, difamation 

nacvič/it, -ovat (co) exercir 

nácvik exercitie 

nač (na co) sur quo; (k čemu) a quo; (k jakému účelu) por quo 

náčelník ductor, chef 

načepovat v. čepovat 

načer/nalý nigratri; -nit, -ňovat nigrar 

načerpat hauster 

načerve/nalý rubatri; -nit, -ňovat rubar 

načež pos quo 

načínat comensar; (soudek, téma) aperter 

náčiní utensile(s), instrument(es), requisites; (vybavení)

equipament 

načisto (úplně) completmen; (opsat rukopis) nett-scrir; 

~ nic absolut(men) necos 

nač/ít, -nout v. načínat 

náčrt(ek) esquisse, dessine 

načrt/at, -nout esquisser, dessinar 

nad súper; (více než) plu quam; (obec nad řekou) sur; 

( jde-li o krytí, převislost) trans; -e vše súper omnicos 

nadace fundation, donation 

nadále (i v budoucnu) anc in li future 

nad/ání talent, disposition natural; -aný talentat, dotat; 

všestranně ~ versatil 

nadarmo in van, sin efecte, sin success 

nadát se (čeho) presumpter, expectar, suposir, esperar, 

contar con 

nadávat insultar, invectivar, injuriar; (hubovat) reprochar 

nádav/ek addition, suplement; -kem adplu 

nadávka injurie, invective, insulte, moc-parol 

nadbíhat (komu) přen. insinuar se (in favor de alquí) 

nadbřišek anat. epigastre 

nadbyte/čný superflú; -k (hojnost) (super)abundantie, 

(přebytek) surplus; (přemíra) excess 

nadce/nit, -ňovat taxar tro alt = přecenit 

nadčlověk superhom 

nádech (odstín) nuancie, ton 

nadechnout se inhalar, aspirar 

naděje espera(ntie); (očekávání) expectation 

nadejít (čas, událost) venir; ~ si prender un curt via 

nadějný (žák) talentosi; (slibný) promessent 

nad/ělení (úroda) ganie ínexpectat; to je pěkné ~! un bell 

afere!; -ělit, -ělovat donar, distribuer; -ílka distribution 

nádeník ovrero diari, (manu-)laborero 

nadepsat superscrir, intitular 

nadháňka (zvěře) chassa claccari 

nádher/a splendore, magnificentie, pompe; -ný splendid; 

(vznešeně) magnífic; (bohatě) sumptuosi; (okázale) ostentativ, 

pomposi; (skvostný) superb 

nadhlavník astr. zenite 

nadhodit jettar ad-supra, levantar; (jako téma) aluder, elevar 

nadhodnot/a plusvalore; -it supervalorar 

nadchnout charmar, ravisser, fascinar, entusiasmar; 

(povzbudit) incoragear, stimular; ~ se entusiasmar se 

nadir [-dyr] astr. (podnožník) nadir 

nadí/t, -vat kuch. farcear; -t se v. nadát se 

nádivka kuch. farce 

nadjezd viaducte 

nadlesní inspector forestal 

nadlidský superhoman 

nadlouho por long témpor 

nad/měrnost (nadměrná velikost) supergrandore; -měrný 

excessiv; (nemírný) ínmoderat; (hojný) supeabundant, 

exuberant; (náklad, váha) excessiv; (velký) enorm; (chvála) 

exagerat; -míra excess; (hojnost) superabundantie, exuberantie; 

-míru excessivmen 

nadm/out (se) inflar (se); (bobtnat) tumer; (jako páv) pavonar 

se; (pýchou) inorgolliar se; (působit nadýmání) causar 

flatuentie n. ventositá; -utí med. (větry) flatuentie; -utý 

inflat, tumid; (břicho) flatuosi, ventosi; (větry) flatuent 

nadnárodní supernational 

nadnášet v. nadnést; ~ se (na vodě) flottar; (vlnivě) undear; 

(vznášet se) planear; (vypínat se) pavonear, inorgolliar se

nadnesený pomposi; (přehnaný) exagerat; (sloh) grand stil 

nad/nést (břemeno) levantar; přen. (povznést) elevar; 

(naplnit sebevědomím) exaltar; (přehnat) exagerar 

nádob/a vase; -í vases de cocine, utensiles de menage, 

service; (špinavé) service a lavar 

nádor tumor; (vazivový) fibrom; (tukový) lipom; (rakovinný) 

carcinom, sarcom; -ový (útvar, buňky) tumoral 

nadou(va)t (se) v. nadmout (se) 

nadpis títul, superscrition; (nápis) inscrition, surscrition 

nadpočet surplus; -ný superflú, supernumerari 

nadpomyslný ínimaginábil 

nadporučík voj. chef-leutenante, capitane 

nadpozemský superterral; náb.celest, cielal, cielari, divin; 

(svět) ínvisibil, transcedental 

nadprodukce superproduction 

nadprůměrný extraordinari, super(ordinari) 

nadpřirozený supernatural, preternatural, preternormal 

ňadra sinu, mammes; (hruď) péctor 

nadranc dispezzettat, dislacerat, tot lacerat 

nádraž/ák employate de ferrovía; -í station (ferroviari) 

nádrž (větší) reservuore; (menší) cisterne; (venku) bassine; 

(teplovodní) bolliere 

nadržet (vodu přehrazením) digar, retener 

nádržka recipiente 

nadržovat (komu) favori(sa)r; (shovívavostí) indulger 

nadřízen/ost superioritá; -ý superiori; (osoba) superiore 

nads/adit, -azovat (přehnat) exagerar; -ázka (slovy) hipérbol 

nadsmysln/ost transcendentie; -ý transcendent 

nadstavba superstructura 

nadstranický ínpartial 

nadšen/ec entusiast; -í entusiasme; -ý entusiasmat 

nadto adplu, ad-ultra, in plu, in ultra, ultra to 

nadut/ec orgollioso; -ý orgolliosi, tro fier 

nadužív/ání abuse; -at (koho, čeho) abusar (de), misusar 

nadváha superpóndere; mít -u esser tro pesant 

nadvakrát in du vezes 

nadvláda domination, hegemonie 

nádvoří corte (de castell) 

nadvýroba superproduction 

nadým/ání meteorisme; (větry) flatu(entie), ventes, ventositá; 

-at (se) v. nadmout (se); -ající, -avý flatuent, flatuosi 

nadzdvih/nout, -ovat (un poc) levar 

nadzem/ní (povrchový) superficial; -ský superterral, 

superterrestri 

nadzisk profite suplementari, superprofite 

nadzved/not, -ávat v. nadzvihnout 

nadzvukový supersónic 

nafackovat (komu) guanciar, guancie-batter 

ňafat claffar, aboyettar 

nafouk/aný fier, orgolliosi, vanitosi; -lý inflat; -nout 

(vzduchem) inflar, conflar; -nout se far se fier, pavonear, 

inorgolliar (se), vanitar se; -nutí inflation 

naft/a nafta, petroleo; -alín naftaline; -ovod oleoducte, 

-ový (průmysl) petroleari; (ložisko) petroliferi; (motor) diesel- 

náfuka orgollioso 

nafukovat (se) v. nafouknout (se) 

naháč nud hom, nudist; hist. adamite; -ek bot. cólchica 

naháněč (zločincům) cómplice 

nah(at)ý nud; (svlečený) desvestit 

nahlas sonori(men), vocosi(men) 

náhle subitmen; (nečekaně) ínexpectabilmen

nahlédnout (do čeho) consultar (un dictionárium) 

nahlodat (co)roder 

nahluchlý demí-surd, surdatri 

náhl/ý subit; (nečekaný) ínexpectábil 

nahnědlý brunatri 

nahnout abassar un poc, inclinar; (ohnout) flexer 

náhod/a (šťastná) chance; (nešťastná) malchance; (shoda 

okolností) coincidentie, hasarde; -ou per n. ye hasarde, 

casualmen, (snad) fórsan; -ný accidental, hasardal 

nahodil/ost casualitá; fil. contingentie; -ý casual, accidental; 

(koupě) ocasional; fil. contingent 

náhod/nost v. nahodilost; -ný v. nahodilý 

náhon (vodní) aqua-canale; tech. fortie motori 

naho/ru ad supra; ... a dolů ... e infra; (nahoru na, až k) 

(ad) sur; (nahoru) na stůl ad sur li table; -ře (in) supra 

nahořklý un poc amari, amaretti 

náhrada remplazzament, substitution; (čeho) compensation; 

(výdajů) rimborsament; (odškodnění) indemnisation; 

(válečná) reparation; -ou za quam compensation (de) 

nahradit (vyměnit) remplazzar; (koho) vicear; (dočasně) 

substituer, supleer; (komu co) compensar; (výlohy) 

rimborsar; (škodu) indemnisar 

náhradník substitute, vicario; sport. supleante; (výpomocný 

pracovník) supernumerario 

nahrá/(va)t (na zvuk. záznam) registrar; sport. passar; -vka 

registration; sport. passage; -vací de registration 

náhražk/a surogate; -ový fals 

náhrdelník coliere 

náhrob/ek monument sepultori, cenotaf; (nádherný) mausoléo; 

(mohyla) túmul; -ní sepultori; ~ nápis epitaf 

nahromadit (se) v. hromadit (se) 

náhubek museliere, garda-musel 

nahý nud; (svlečený) desvestit 

nach púrpur; -ový de púrpur, purpurin 

nacházet v. najít 

nacházet se exister, trovar se, esser situat, esser trovábil 

nachladit se refrigidar se 

nachmel/ený inebriat; -it se inebriar se 

nachýl/ení inclinament; -ený inclinat; -it se (in)clinar se 

náchyln/ost inclination, predisposition; -ý (k čmu, nač) 

inclinat (a); být ~ nač inclinar a, esser predisposit a 

nachytat (koho při činu) capter (in li acte), surprisar; (koho 

nač) far creder (a), atrappar; ~ se (nač) inglotir (li lure) 

najáda myt. (víla) nayade 

najednou (náhle) subitmen; (naráz) in un vez 

nájem (užívání) luage, luation; -ce locatario, proprietario, 

locator; -né lu-payament, lu-precie; (za nemovitost) renta; 

-ní (dům, smlouva) de luage; -ník luator, (chambre-)luero; 

-ný (námezdný) mercenari 

najet (na) colider (con); ~ na mělčinu strandar 

najevo: dát ~ manifestar; vyjít ~ revelar se, monstar se 

nájezd (útok) atacca; (vpád) invasion; (loupežný) excursion 

raubatori; (do něčí sféry) incursion; (výpad) curr-atacca, 

curr-assalte; -ník ataccante, invasor 

najímat v. najmout 

najít trovar; (odhalit) decovrir, revelar; (vynalézt) inventer 

najíždět v. najet 

najmout (byt) luar, arendar, prender in arenda; (čeleď) ingagear 

nákaza infection, contagie; (hromadná) epidemie 

nakázat v. přikázat 

nakazit (se) contagiar (se), infecter (se)

nakažliv/ost contagiositá; -ý contagiosi, infectiv, infectuosi; 

(zívání) comunicativ 

náklad (břemeno) carga(ment); (lodní) cargo; (nákladní zboží) 

frete; přen. (břímě) charge(ament); (knihy) edition; (finanční 

výloha) expense; (cena) custa; -y expenses, custas; 

životní ~ expenses del existentie 

nakladač (dělník) cargator, stivator; (stroj) cargator mecánic 

náklaďák camion, furgon, transport-auto 

nakládat (zboží) cargar; přen. (břímě) chargear; (kamion, vlak) 

fretar; (na loď) stivar; (ovoce) confiter; (maso) (in)salar; (ryby) 

marinar; (vejce) conservar; (s kým jak) tractar; špatně ~ 

maltractar; volně ~ (s čím) disposir, disponer 

nakladatel editor; -ský editorial; -ství editoria 

nákladiště ramp; (pro lodi) molo 

náklad/ní: ~ auto transport-auto, frete-carre, camion, 

furgon; ~ letadlo frete-avion; ~ list certificate de carga, 

lettre de expedition, fret-lettre; ~ loď merce-nave; ~ vlak 

merce-tren; ~ zboží frete; -ný expensiv; (přepychový) 

sumptuosi; (drahý) car, custosi; -ový (výdajový) de expenses; 

-é nádraží merce-station 

naklon/ění inclination; -ěný inclinat; (hlava) clinat; být ~ 

komu, čemu simpatisar con; -it (se) inclinar (se); (sklonit) 

clinar, abassar; -it si (koho) ganiar li afection (de) 

náklonnost (k čemu) predisposition; (sklon) inclination; 

(ke komu) afection, simpatíe; (přízeň) favore 

nákolenice sport. garda-genú, genuore 

nakolik til quant 

nakonec in fine 

nakoupit comprar, far compra 

nakrátko (časově) por curt témpor 

nákrčník v. vázanka n. šátek 

nákres dessine, esquisse, projecte, schema 

nakreslit dessinar 

nakřivo obliquimen 

nákup compra; -čí comprator 

nakupit (se) v. kupit (se) 

nákupní (cena) (precie) de compra 

nakupovat comprar, far compras 

nakvap in hasta, hastosimen 

nákyp suflé 

nakyslý acidetti 

nálada humor; (rozpoložení) disposition mental; (celková 

atmosféra) atmosfere; být v dobré -ě esser in óptim 

humor, esser de bon hmor 

naladit v. ladit 

náladov/ost capriciositá; -ý capriciosi 

náledí glissa-glacie 

naléh/at (na co) insister (sur); demandar, postular, (na 

koho prosbami) petir insistentmen; -avě insistentmen, 

urgentmen; -avý grav, urgent, insistent, pressent 

nálepka etiquette, foliette aglutinábil 

nálet (letecký útok) atacca del aere; (hmyzem) invasion; 

(v lesní kultuře) natural dissemation 

naletět (komu) esser dupat 

nálev infusion; -ka funel; -na bar; -ník zool. infusorie; 

okurky v -u cucumbres marinat 

nalévat versar; (nálevkou) též přen. (vtloukat do hlavy, vštěpovat) 

inculcar; ~ se (hrozen, zrno) maturar 

nalevo (kde) in lévul; (kam) a lévul 

nález (čin) trova; (věc) trovage, cose n. objecte trovat; 

(lékařský) diagnose; (soudní) verdicte; (znalecký) expertise

nalézat (se) v. nacházet (se) 

nálezce trovator 

nalez/enec infante trovat, trovate; -ení trova; -inec 

hospitale por trovates; -iště troviera 

nalézt v. najít 

nálež/et v. patřit; -itý convenent, scope-conform, apt 

nalíčit (líčidly) grimar; (past) metter n. posir n. plazzar (un 

trapp); ~ se grimar se 

nalít (do) versar (in); ~ se esser plen; (hrozny) maturar 

nalo/dění inbarcament; -dit, -ďovat (cestující) inbarcar; 

(zboží) cargar; -dit, -ďovat se inbarcar se 

nalokat se glotir (frisc aere); (tekutiny) plenar su stomac 

náloketník garda-cude 

naložit v. nakládat 

namáčet v. namočit 

námaha efortie, pena, strapacie 

namáha/t se efortiar se, penar, laborar penosimen; -vý 

(pracný) penosi; (únavný) fatigant; (nesnadný) desfacil 

namále: mít ~ esser próxim li morte, esser in dangere (de) 

namalovat v. malovat 

namanout se (příležitost) ofertar se; (vynořit se) emerser se 

na/masírovat v. masírovat; -maskovat v. maskovat; 

-mastit v. mastit; (stroj) lubrificar 

namátkou in hasarde, sin plane 

namazat v. mazat; ~ (se) v. přen. opít (se) 

námel bot. ergot-grane 

náměsíčn/ík lunático (i. hanl.), somnambulist; -ost med. 

somnambulisme; -ý lunátic, somnámbul 

náměst/ek substitute, vicario; (ve složeninách) vice-; 

~ ministra viceministro; -í plazza; (tržiště) mercate 

námět tema, motive, subjecte, materie; -ový temátic 

námezdný salariat; (žoldácký) mercenari 

namíchat mixter; (přimíchat) admixter 

namísto (čeho) (in) vice (de) 

namítat objecter, protestar (contra) 

námitka objection, proteste; mít -y haver objectiones 

namítnout v. namítat 

namlouva/t (komu co) far creder, suggester; ~ si (koho) demandar 

quam spose; (co) creder, imaginar se; -vý flirtaci 

namluvit v. namlouvat; ~ se (mnoho) parlar mult 

námluvy petition de nuptie, demande pri maritage 

namnoze in pluparte, frequentmen, sovente 

namočit (prádlo) macerar; (pero) inmerser, inplongear 

namodralý bluatri 

namontovat v. montovat 

námořn/í (přístav) marítim; (bitva, škola) naval; -ický (uniforma) 

de marinero; -ictvo (loďstvo) marine; -ík marinero 

namydlit insaponar 

nanášet v. nanést 

nandu zool. nandú 

Nanebe/vstoupení, -vzetí Ascension 

nanej/méně admínim; -výš(e) (ne více) admáxim 

nanést (na hromadu) acumular (portante); (voda bláto) 

aportar; (barvu) aplicar 

naneštěstí ínfelicimen, desfortunosimen, regretábilmen 

nanovo denov 

nános (půdy) alluvie, deposite alluvial; -ový alluvial 

nanosit v. nanést; ~ se (šatů) portar long témpor 

naočkovat med. vaccinar; biol. inocular (i přen.) 

naoko por li forme, per finte, semblantmen 

na/olejovat v. olejovat; -ondulovat v. ondulovat

naopak in contra(ri), contrarimen 

naostřit acutar; (tužku) apuntar; (nůž) slifar 

nápad idé; (vrtošivý) capricie; (promyšlený) plan; ani ~! 

qual idé! 

napad/at (na nohu) claudicar; (koho) ataccar; (výpadem) assaltar; 

(slovy) insultar; (zemi) invader; (myšlenka) venir 

in mente; -á mě it veni in mi mente, it veni me idé; 

-ení atacca, agression; (vpád) invasion 

nápadit/ost ingeniositá; -ý ingeniosi, inventiv 

nápadn/ík pretendente; (uchazeč) aspirante, candidate, 

solicitante; (ctitel) adorator; (kdo za kým "chodí") amante, 

galante; -ost frappantie, excentricitá 

napadnout (koho) ataccar, assaltar; (slovy) insultar; (práv. 

rozsudek) contestar; (sníh) cader (in grand quantitá); 

(myšlenka) venir in mente 

nápadný frappant, salient; (pozoruhodný) remarcábil; 

(výstřední) excéntric; (okázale) ostentativ, pomposi; 

(do očí bijící) flagrant, saltant al ócules 

napadrť a pezzes 

napáchat (zločiny) cometter 

nap/ajedlo trincuore; -ájet (dobytek) far trincar 

napálit (koho) dupar, fraudar, bluffar 

naparovat se monstrar orgollie, pavonar (se), ostentar 

napětí tension (i el.); (tlak) pression; (vzrušení) excitation; 

(očekávání) expectation; (pozornost) atention; (netrpělivost) 

ínpatientie; (úzkost) anxie; elektrické ~ eléctric tension, 

voltage; nízké, vysoké, životu nebezpečné ~ bass, alt, 

mortalmen dangerosi tension, dangerosi por li vive 

nápěv melodie 

napín/áček clovette; -at (ex)tender; (zvědavost) excitar; 

-avý (román, film) interessant, sensational 

nápis inscrition, surscrition; (u obrázku) legende; 

(náhrobní) epitaf 

napjat/ě (čekat) con ínpatientie, con anxie; -ost tension; 

-ý (soustředěný) intens(i) (concentration); (natažený do délky) 

extendet 

náplast plastre 

naplat: co ~ quel auxilie; nic ~ null remedie n. auxilie 

naplavenin/a geol. alluvie; -ový alluvial 

náplet bordura in tricot 

napl/ít, -ivat (na) sputar (sur) 

náplň plenage; kuch. farce; (zubní) plombe; (kulič. tužky) 

charge; (náhradní) recharge; (obsah) contenete, tema 

napl/nění (dovršení) acomplement; -nit, -ňovat (co čím) 

plenar, (nádivkou) farcear; (dovršit) acompleer; (uskutečnit) 

realisar; (vzduchem) inflar; (láhev) inbotellar; -nit se, 

-ňovat se realisar se; -no plenmen; (motor) a plen regíme 

napodob/ení, -enina imitation; (falšování) falsification; -it 

imitar, copiar; (padělat) contrafar; (podpis) falsificar; (otrocky) 

calcar; (opičit se) simiar; (vytvořit úplnou podobu) simular; 

(pro vystižení n. zesměšnění) mimar; -itel imitator; hanl. 

plagiator; -ivý imitativ; zool. mimétic; -ovací imitatori; 

-ovat v. napodobit 

nápodobně egalmen, lu sam 

nápoj trincage, trincament; (léčivý) elixire, tisane; (odvar) 

decoction; (bohů) néctar; ~ lásky amor-trincage 

napojit v. napájet 

napoleon/ka brandy-glass; -ský napoleónic 

napolo (otevřený) demí-(apert); -vic: rozdělit ~ divider 

in du (partes), demiar (il demía) 

napomáhat (čemu) promo(v)er; v. též pomoci

napom/enout, -ínat admonir; (vytýkat) reprochar, reprimandar; 

-enutí, -ínání admonition; -ínací, -ínavý admonitori 

napo/nejprv, -prvé (ye) li unésim vez, unésimmen 

nápor voj. atacca; (větru, deště) burasca, squall 

napořád v. neustále 

naposledy (ye) li últim vez, finalmen; (minule) anteriormen 

napospas (dát / vydat / nechat koho ~) exposir a (dangere), 

abandonar, lassar sin protection 

napotom por plu tard 

napouštět v. napustit 

nápově/ď (pro herce) parol indicatori, capt-parol; -da 

(osoba) sufflero 

napov/ědět, -ídat sufflar (i div.); (naznačit) aluder, suggester 

náprava rectification, remedie; (kola) axe (de rote) 

naprav/it, -ovat rectificar, remediar, emendar, corecter 

napravo (kde) in dextre; (kam) a dextre 

naprázdno in van, ínutilmen; (běžet) sin carga; (mluvit) al aere 

naprost/o absolut(men), totalmen; -ý absolut, total 

naproti (na protější straně) contra; (tváří v tvář) vis a vis; 

(vstříc) jít někomu ~ ear incontrar alquí, ear al incontra 

de; ~ tomu contra to, del altri látere; (naopak) in contrari, 

in contra, contrarimen; stát ~ čemu star avan 

náprst/ek fingrale; -ník bot. digitale 

např. p. ex. (por exemple) 

např/ah(ov)at, -áhnout (ruku) extender; (hůl) levar 

napřed (v přední části) in avan n. facie n. fronte (de); 

(předem) anticipatmen, in ante 

napříč tra, directmen tra, transversalmen; (ulicí) travers 

například por exemple 

napsat scrir; (dílo) composir 

napůl v. napolo(vic) 

napustit (čím) impregnar; (rybník) plenar 

napumpovat (pneumatiku) inflar; (vodu) pumpar 

náram/ek brasselette; -eník epolette; -enní epol-; 

~ stuha epol-lace 

naráz in un vez 

náraz choc, pussa; (srážka) colision; (větru) squall, ventcolpe, 

vente-pussa; (náhlý náraz větru) burasca 

narazit (do čeho) chocar se (contra); (narážkou) aluder; 

(sud) destaponar; (náhodou se střetnout) incontrar (se); 

(nasadit) surmetter, monter 

nárazník buffre; (auta) para-choc; nám. garda-látere 

naráž/et (nač) aluder (a); v. též narazit; -ka alusion 

nark/óza narcose; -oman narcomane, toxicodependente; 

-ománie narcomanie, drogomanie; -otický narcótic; 

-otikum narcótico; -otizovat narcotisar 

náročný pretensiosi, mult exigent; (obtížný) desfacil 

národ nation; (lid) pópul 

narodit se nascer 

národ/ní national; (lidový) populari; ~ hospodářství national 

n. públic economie; ~ pojištění assecurantie national 

; ~ shromáždění assemblé national, parlament; 

(tábor lidu) reunion populari; ~ škola scol primari (elementari); 

~ znak emblema national; -nost nationalitá; 

(společenství) comunité national; -nostní de nationalitás; 

-ě smíšený mixtet, de mixtet population; -ohospodář 

national economist; -opis etnografie; -opisný etnográfic; 

-ovec patriot; -ovost patriotisme 

nárok pretension; (požadavek) postulation; (právo) jure; 

dělat si (vznést) nárok nač pretender; mít velké -y 

esser mult exigent

narovn(áv)at (upravit) adjustar, corecter, rectificar; (uspořádat) 

ordinar; práv. též arangear; (na sebe) inpilar, stratificar 

narozen/í nascentie; ~ Páně Nativitá; od ~ de nascentie; 

-iny die de nascentie, anniversarie (de nascentie) 

nárož/í ángul (de strade); -ní (dům) de ángul; (kámem) 

angulari 

nárt anat. arc del pede 

náruč (množství) brassade; -í brasses; s otevřenou ~ 

con li brasses apertet; vzít / sevřít do ~ inbrassar 

narudlý rubatri 

nárůst acrescentie, acrescement; (cen) augmentation 

narůst(at) acrescer, augmentar se; (zvedat se) levar se 

naruš/ení violation; -it, -ovat (veř. pořádek) perturbar; 

(území, vzduš. prostor) violar; -itel violator 

náruživ/ost passion; -ý passion/at, -osi 

narůžovělý rosatri 

narval zool. narvale 

nárys esquisse, plan, projecte, projection horizontal 

nářadí utensile(s), instrument(es); tělocvičné ~ aparates 

de gimnástica 

nařčení acusation, inculpation; (udání) denunciation 

nářeč/í dialecte; -ní dialectal 

nářek jeremiada, lamentation; (pláč) plorada 

nářez (naříznutí) incision; (výprask) bastonada 

nařezat v. řezat 

nařídit (rozkazem) ordonar, comandar; (seřídit) adjustar, 

justificar (li horloge); (dát směr) directer 

naříka/t lamentar, plendir (pri); (plakat) plorar; -vý lamentosi, 

plendaci 

nařízení ordon(atie); (stanovy) statute; (výnos) decrete 

nařknout acusar, inculpar 

násada (silnější konec) spess extremitá; (držadlo) tenette; 

(sekery) fuste de hache; (kuřat) covatura; (rybí) fraye, 

pisc-covatura 

nasadit (brýle, klobouk) metter; (ryby do rybníka) metter in; 

(rostliny) plantar; (sekeru na topůrko) monter; (slepici) metter 

a covar; (kleště) aplicar; (síly) mobilisar; (život) riscar 

násadka (pera) porta-plum 

na/sáknout, -sakovat (co) absorpter; -klý čím plen de 

nasá/t v. sát; -vač aspirator 

na/sázet v. sázet; -sazovat v. nasadit 

nased/at, -nout (do auta) ascender (in un auto); (na koně) 

montar (un cavall) 

nasekat v. sekat; (prutem) vergar 

násep (hráz) diga; (val) vall; (opevňovací) vall de defense 

nashromáždit acumular 

maschvál v. schválně 

násil/í violentie; -nický violent, despótic; -ník brute, 

rixard; -ný violent, brutal 

naskočit (kam) saltar (in); (rozběhnout se) startar 

náskok avanse, avantage; získat ~ haver li avantage 

nasládlý dulciatri 

násled/ek consequentie; (účinek) efecte; (výsledek) resultate; 

-kem čeho pro, caus, mersí a; mít co za ~ resultar 

in; nést -ky prender li consequenties; -nictví succession; 

-ník (trůnu) successor (al tron); -ný consequential; 

(po něčem, v druhé řadě) subsequent; (vyplývající z toho) resulting; 

-ovat (koho, co) sequer; (po kom, čem) succeder; 

-ovatel adherente, adepte, successor; -ovně talmen, 

dunc; -ující sequent, próxim; (za sebou) successiv

naslouch/at (čemu) escutar; (tajně) subescutar; (vyšetřovat 

poslechem) auscultar; -átko (nedoslýchavých) orelare, 

tube acústic, med. stetoscop, auscultator, auscultuore 

nast/(áv)at (začínat) comensar; (přicházet) venir, arivar, esser 

próxim, aproximar se; (vzápětí) supervenir, evenir ínexpectatmen; 

-ávající venient, próxim; (muž) futuro; (žena) futura 

nástavb/a suprastructura (i přen.); (patro) etage additional; 

(k středošk. vzdělání) education amplificatori; -ový (studium) 

(studie) amplificatori 

nastěhov/(áv)at (se) inlogiar se 

nástěn/ka gazette mural, panel de afiches; -ný mural 

nástin esquisse 

nast/ínit, -iňovat esquissar 

nastol/it, -ovat (na trůn) intronar; (uvést v úřad) installar; 

(zavést) introducter; (otázku, problém) levar 

nastoupit (dostavit se) presentar se; (do funkce) intrar in; 

(po kom) succeder; (na loď) ascender sur li nave, inbarcar 

se; ~ do auta ascender in un auto; ~ do řady metter se 

in file; ~ na trůn ascender li tron; ~ na dovolenou comensar 

li vacantie, departer in viage; ~ na místo někoho 

jiného substituer alquí; ~ vojenskou službu intrar in 

servicie (militari); voj. nastoupit! in file! 

nástraha (léčka) insidie; (past) captuore, trapp(e) 

nastražit (past) metter n. posir n. plazzar (un captuore) 

nástroj instrument; (rukodělný) utensile; dechové a 

strunné -e vent- e cord-instrumentes 

nastříkat (vodu) spruzzar; (lakem) vernissar 

nástup (po někom) succession; (příchod) ariva; (vstup) intrada; 

voj. ~! in file!; -ce successor; -iště platform; 

-ní (projev) inaugural; (návštěva) de presentation; -nický 

successiv; (stát) successori; -nictví succession 

nastupovat v. nastoupit 

nastydnout v. nachladit se 

nasvědčovat atestar; (náznakem) suggester, indicar 

nasycen/ost (sytost) satietá; chem. saturation; -ý (sytý) 

sat(iat); chem. saturat 

nasytit (koho) dar manjar a, satiar; (co) chem. saturar 

náš (naše) nor 

našedivělý grisatri 

našept/ávání insinuation; -(áv)at insinuar 

naštěstí felicimen, fortunosimen 

naštva/ný iritat, incolerat; -t iritar, incolerar 

nať foli/es, -age (de legumes, de potates) 

natáč/et v. natočit; -ka (na vlasy) papilotte 

nat/áhnout, -ahovat (napnout) tender; (rozprostřít) extender; 

(prodloužit) alongar; tech. (protažením) elongar; (časově) 

prolongar; (hodiny, spoušť) tender (li horloge, li clave); 

~ se (lehnout si) jacentar se; (upadnout) cader (al suol); 

~ po čem extender li manu; -ahovač med. extensor 

nate! to es por vos!, prende!; tady máte! ci vu have! 

nat/éci, -ékat (voda) plenar se (con aqua); (vniknout) penetrar; 

(otéci) inflar se; -eklý (kloub) inflat 

nátělník subcamise 

nátěr pictage, tintura; (lak) lacca; (fermežový) vernisse 

natěrač pictero; (fermeží) vernissero 

natírat v. natřít 

nato poy, pos to; tři roky ~ tri annus plu tard 

natočit (na cívku) bobinar, voluer; (film) filmar 

natolik (že) in tant (que) 

natož(pak) a tacer pri 

natrh/at (květiny, ovoce) colier; -nout (un poc) lacerar;

(po délce) cupar secun li longore 

natron (hydroxid sodný) natron 

natropit (škodu) causar, far 

nátrubek hud. bec; tech. (návlečka na rouru) muff 

natrvalo por sempre 

natřít (barvou) colorar; (štětcem) pinselar; (lakem) laccar; 

(fermeží) vernissar; ~ to komu batter, victer 

nátura v. povaha 

natur/álie pl productes natural; platit v -áliích payar in 

natura; -alista naturalist; -alisický naturalístic; -alizace 

naturalisation; -alizovat (se) naturalisar (se); -ální (požitky) 

in natura; (byt) gratuit 

natvrdlý (přitvrdlý) un poc dur; (přihlouplý) stult, inept 

nauč/ení (ponaučení) lecion; (návod) instruction; -it 

(koho co) instructer; -it se aprender; -ný instructiv, 

didáctic; (slovník) enciclopédic 

nauka doctrine; (věda) scientie 

náústek bec 

náušnice anelle de orel, anelle orelari 

nauti/cký nám. náutic; -ka náutica 

navádě/č instigator; -ní (ke zlému) instigation; -t (koho) 

instigar; (podněcovat) incitar (a, contra) 

nával (práce, lidí) afluentie; (citu) atacca 

nav/ázat, -azovat (přetržené) nodar; (styky s kým) intrar in 

relationes n. contacte con; ~ nač ligar a 

navěky por eternimen 

navenek ad exteriori; (zdánlivě) secun aparentie 

navést v. navádět 

návěst žel. signale; -idlo (světelné) semafore 

návěští avise; (oznámení) anuncie 

návět/rný exposit al vente, vers li vente; -ří nám. luve 

navíc adplu, ultra to, extra to; (přívlastek) extra(-payament) 

naviga/ce navigation; -átor navigator 

na/viják (vertikální válec) cabestan; (o několika válcích) 

winch; (rumpál) vind; (vrátek) haspe; (cívka) bobine, 

spul; -víjet, -vinout, -vinovat bobinar, spular, haspar, 

vindar 

navinulý (chuť) acidetti 

návladní procurator; státní ~ procurator general 

navlas precis, acurat, exact 

navlé/ci, -kat, -knout (na nit) infilar; (na šňůru) incordar 

(perles, globulettes); ~ si metter sur se, surmetter 

navlh/čit, -čovat humidar; -lý humid; -nout devenir humid 

návnada lure; (na ryby) pisc-lure 

navna/dit, -ďovat lurar; přen. seducter, atraer 

návod (k použití) instruction (por usu) 

navodit evocar 

navonět (se) parfumar (se) 

navozovat v. navodit 

navracet (se) v. vracet (se) 

návrat retorn, revenida; práv. restitution; (nemoci) recidive 

navráti/lec reveniente; -t (se) v. vrátit (se) 

návratn/ost retornabilitá; -ý retornábil 

návrh proposition; (zdvořile nadhozený) suggestion; (nákres) 

dessine; (něčeho velkorysého) projecte; předběžný ~ anteprojecte; 

~ zákona lege-projecte; -ář dessinator 

navrh/nout, -ovat proposir; (zdvořile nadhodit) suggester; 

(velkoryse nastínit) projecter; (vzor apod.) dessinar; -ovatel 

propositor 

navrch (in) supra 

navrstv/it (se), -ovat (se) stratificar (se)

návrší montette; (pahorek) coline 

návštěv/a visita; -ník visitante, visitator; (zákazník) cliente 

navšt/ěvovat visitar (un kino); (co pravidělně) frequentar; 

-ívit visitar, ear vider n. visitar 

navyk/at (si), -nout (si) (na) acustomar (se) n. habituar (se) 

(a); - na prostředí aclimat(is)ar (se) (in) 

navzájem unaltru, mutualmen, reciprocmen; máme se 

rádi ~ noi ama unaltru 

navzdory malgré; jemu ~ contra su voluntá 

navždy por sempre; (navěky) por eternimen 

Nazaret Názaret 

nazda/r halló!, salut!, success!; (voj., masově) hurrá!; 

-řbůh al hasarde, sin plane 

nazelenalý verdatri 

název nómine, (in)titul(ation) 

nazmar: přijít ~ esser in van 

naznač/it, -ovat indicar; (narážet na) aluder; (náznakem) 

sugester; (tak vlastně obvinit) insinuar; (čarami) delinear; 

(tahy) traciar; (dávat nejasně tušit) pre-indicar, presignar 

naznak sur li dorse 

náznak signe, indication; (nepřímý důkaz) indicie; (narážka) 

alusion; (nepřímé obvinění) insinuation; (předzvěst) 

pre-indication; (příznak) simptoma 

názor (mínění) opinion; (přesvědčení) conviction; (zaujaté 

stanoviska) position; (představa) idé; (pojem) conception; 

dle mého -u secun mi opinion, secun me; světový ~ 

conception del munde, munde-conception; -ný clar, 

ilustrativ, demonstrativ; (živý) vivid 

nazpaměť ex memorie; učit se ~ aprender a memorie 

nazp/átek, -ět (a) retro; (o zpětném pohybu) retro-; (drobné) 

micri moné 

nazrz(avě)lý rossatri 

nazvat nominar, titular; ~ si hosty invitar mult gastes 

názvosloví terminologie 

nazývat nominar, titular; ~ se nominar se, haver nómine 

naživu vivent 

nažka bot. sámara 

nažloutlý yelbatri 

nažrat se v. žrát 

ne ne; (nikoliv) no; (u příd. jmen) ín... (ínlegal, ínpossibil); 

(u podst. jmen) non(-)... (nonfumator, non-agression); 

ještě ~ ancor ne; již ~ ne plu 

neamerický ne-american 

Neapol Nápoli; -itán(ec) napolitano; n-(itán)ský napolitan 

nebe ciel; (obloha) firmament; (ráj) paradise; ~ mi ho poslalo 

il esset un don cielari; ~ na zemi paradise terestri; na -i 

ye li ciel; pane na -i! Dómino Deo !; pod širým -m sub 

líber ciel; v -i in li ciel; -sa cieles; ~ ! cieles!; (nad lůžkem) 

baldachine; -ský cielal, cielari, celest(ial); přen. divin, 

angélic; -šťan habitante del ciel 

nebezpeč/í dangere; ~ smrti morte-dangere; -ný dangerosi; 

(věk, okamžik) crític 

neblahý funest, sinistri 

nebo o; buď ... nebo o ... o, sive ... sive 

nebohý miseri, miserábil 

nebojácný íntimid, sin timore 

nebo/li o, per altri paroles; -ť nam, pro que 

nebozez (per)forator; (jemný) scruv-forette 

nebož/ák miseron, povri hom; -átko povri infante, litt 

diábol; -ka morta; -tík morto 

neb/ytí ínexistentie; -ývalý (bezpříkladný) sin precedentie

necelý íncomplet; ~ týden minu quam un semane 

necesér necessarium 

necit/elnost ínsensibilitá; -elný ínsensibil; -livost ínsensitivitá; 

-livý ínsensitiv; (nač) ínsensibil (por) 

necky trog; (na praní) cuve lavatori 

něco alquó; ~ jiného altricos; ~ takového alquó simil, 

alquó quam to 

nectn/ost vicie; -ý infam 

necud/a lascivon; -nost lascivitá, impudentie; -ný lasciv, 

obscen, impudent, impúdic; (kniha) pornográfic 

nečas mal tempe, tempeste 

nečekaný ínexpectat, ínesperat 

nečestn/ost deshonestitá; -ý deshonest 

nečetný poc numerosi 

něčí de alquí 

nečinn/ost ínactivitá; -ý ínactiv; (zahálčivý) ociosi 

nečist/ota ínpuritá; (špína) sordidage; -ý ínpur; sórdid 

nečiteln/ost ínleibilitá; -ý ínleibil 

nedaleko próxim, in proximitá, ne lontan, poc distant 

nedávn/o ante nelong, recentmen; -ý recent 

nedbal/ky negligé; -ost negligentie; -ý negligent 

nedbat negliger, esser indolent, ne atenter, ne cuidar 

neděle soledí; (týden) semane; dvě ~ du semanes; Květná 

~ palm-soledí 

nedíln/ost índivisibilitá; -ý índivisibil; (součást) integri 

nedisciplinovaný índisciplinat 

nediskrétn/í índiscret; -ost índiscretion 

nedlouho ne long (témpor), brevi n. curt témpor 

nedobrovoln/ost ínvoluntaritá; -ý ínvoluntari 

nedobrý mal; (jídlo) ínsipid 

nedobytný (hrad) ínexpugnabil; (pohledávka) ínreganiabil; 

(pokladna) secur contra i(n)ruption 

nedoce/něný subevaluat; -nit, -ňovat subevaluar 

nedočkav/ost ínpatientie; -ý ínpatient 

nedodělaný íncomplet 

nedodrž/et, -ovat (předpisy) ínobservar; (slovo) ne tener 

nedohledný ínmesurabil, ínterminabil, sin fine 

nedochvilný poc punctuosi 

nedokazatelný ínpruvabil, índemonstrabil 

nedokona/lost ínperfection, ínperfectitá; -lý ínperfect; 

-ný ne perfinit; -vý gram. imperfectiv 

nedokončený ne acompleet, ne perfinit 

nedokrevn/ost anemie; -ý anémic 

nedomrlý (neduživý) maladiv 

nedomykavost: ~ chlopně ínsuficentie valvulari 

nedomyšlen/ost ínmaturitá, ínreflection, manca de reflection; 

-ý ínmatur, ínreflectet, ínreflectionat 

nedonošený (dítě) prematur; (plod) abortet (embrion) 

nedopalek restage (de cigarette) 

nedopatření (nepozornost) ínatention; (opomenutí) omission; 

(chyba) erra; (omyl) errore; (hrubé) descuida 

nedoplatek rest (a payar), summa ínpayat 

nedorozumění miscomprension 

nedoručitelný índeliverabil, con ínconosset adresse 

nedosažitelný ínaccesibil, ínatingibil 

nedoslýchavý surdatri; (nahluchlý) demí-surd 

nedospěl/ost etá minori; -ý minori; (pohlavně) ínpuber 

nedostate/čnost ínsuficentie; -čný ínsuficent (i škol.); -k 

manca; (vada) defecte, ínperfection; (bída) indigentie 

nedostávat se (chybět) mancar 

nedostavit se ne aparir, ne venir, restar absent

nedostiž(itel)ný ínatingibil; ínsuperabil; (vzor) ínimitabil 

nedostupn/ost ínaccessibilitá; -ý ínaccessibil 

nedot/čený, -knutý íntuchat; (neporušený) intact; -knutelnost 

ínviolabilitá; (jako výsada) imunitá; -knutelný ínviolabil; 

(jako výsada) imun 

nedouk semierudite, semidocte, pseudointelectuale 

nedovařený poc cocinat 

nedovolený ínpermisset, ínlicet 

nedozírný ínmesurabil, ínterminabil, sin fine 

nedozrálý (ovocel) ínmatur; přen. precoci, prematur 

neduh maladie, índisposition 

nedůležitý bagatéllic, desimportant, íngrav, ne grav, 

ínimportant, poc important, de poc importantie 

nedůsledn/ost ínconsequentie; -ý ínconsequent 

nedůstojn/ost índignitá; -ý índigni, poc digni 

nedůtkliv/ost iritabilitá; -ý iritábil, suspectábil 

nedůvě/ra misfide(ntie); -řivý misfident; -řovat misfider 

neduživ/ost infirmitá, maladivitá; -ý infirm, maladiv, morbid 

nedýchatelný (vzduch) ínrespirabil 

neexist/ence ínexistentie; -ující ínexistent, ilusori 

nefalšovaný ínfalsificat; (pravý) genuin 

nefor/emnost deformitá; -emný deformi, ínproportionat; 

-mální ínformal; -málnost ínformalitá 

nefrankovaný ne francat 

nefunkční ne functionant 

nega/ce negation; -tiv negative; -tivní negativ 

negližé v. nedbalky 

negr negro 

negramotn/ost analfabetisme; -ý analfabétic, íneducat 

něha tendresse; (půvab) gracie 

neharmonický ínharmonic, discordant 

nehet úngul; (držet se) zuby -hty per bec e úngul 

nehezký poc bell, ne bell; (ošklivý) hideosi 

nehm/atatelný ínpalpabil; -otný íncorporal, ínmaterial 

nehod/a accidente; (smůla) desfortun, malfortun, misfortun; 

-notný sin valore; -nověrný íncert, índigni de fide, 

ínsecur; -ný (opovržení hodný) despectíbil; (zlobivý) malin, 

desobedient; (čeho) índigni (de) 

nehorázný (hrubý) rud, íncult, vulgari; (bezohledný) desegardant, 

sin egarde, brutal; (přespřílišný) enorm 

nehořlavý foy-resistent, íncombustibil 

nehostinn/ost ínhospedalitá; -ý ínhospedal, ínhospedari 

nehotový ne compleet; (nepřipravený) ínpreparat 

nehybn/ost ínmobilitá; -ý ínmobil 

nehynoucí ínperibil 

nech(áv)at lassar; (dovolit) permisser; (opustit) abandonar, 

forlassar; (vzdát se čeho a odejít) retirar se (de), retraer se 

(de); (milého) exsponsar se; (přestat s tím) stoppar; (po 

sobě) poslassar; (pustit koho) lassar ear; ~ někoho čekat 

lassar alquí atender; ~ si líbit (co) tolerar 

nechť v. ať; ~! it mey esser! 

nech/tě, -tíc ínintentionalmen, ínvoluntarimen; -těný 

índesirat; (nežádoucí) índesirabil; (neúmyslný) ínintentet, 

sin intention; -tít ne voler, refusar 

nechu/tenství manca de apetite; med. anorexie; -ť (ke komu) 

aversion, antipatíe; -tný (jídlo) ínmanjabil, ínsipid, 

sin sapore, sin guste; (mdlý) fad; (odporný) desgustant 

nějak alquam, in alqual maniere; (jakkoliv) quamcunc; 

~ jinak per altri maniere; -ý alqual, alcun, un cert 

nejapn/ost ineptie, ineptitá; -ý inept; (vtip) ínoportun; 

(neohrabaný) ínhabil, pesant, plump

nejasn/ost ínclaritá, obscuritá; -ý ínclar, obscur; (obraz) 

poc clar, índistinct; (písmo) poc leibil, ínleibil; (smyslem) 

íncomprensibil; (řeč) confusi 

nej/bližší max próxim; -déle max(im) long; co ~ tam long 

quam possíbil; (nejpozději) max(im) tard; -delší max(im) 

long; -dřív(e) (ze všech) max(im) bentost; (předně) in prim 

n. unésim loc, quam unésim, unésimmen, primo; (především) 

ante omnicos, in prim; co ~ max bentost possíbil, 

tam bentost quam possíbil; v. též nejprve 

nejeden (mnohý, mnozí) mani 

nejedlý ínmanjabil 

nejednot/a, -nost desunion, desunitá; (nesvornost) discordie; 

(názorů) divergentie; -ný desunit, discordant, divergent 

nejen(om) ne solmen; (... ale i) ... ma anc 

nejhorší max mal, péssim 

nejin/áč, -ak ne altrimen; ~ než(li) sammen quam 

nejist/ota íncertitá; (nedost. zabezpečení) ínsecuritá; (pochyby) 

dúbites; -ý íncert, ínsecur, dubitosi, problemátic 

nej/lépe max(im) bon; co možná ~ max(im) bon possíbil; 

-lepší max(im) bon, boníssim, óptim; -méně mínim mult; 

(přinejmenším) admínim; -menší mínim grand, micríssim 

nejmenovaný ínnominat; (autor) anónim 

nejpozději max(im) tard 

nejprve in prim n. unésim loc, unésimmen, in prim 

nejraději max voluntarimen, max preferimen 

nejspíše probábilmen, sin dúbite 

nejsvětější santíssim 

nej/větší max(im) grand; -více max(im) mult; -výše (nanejvýše) 

admáxim; -vyšší max(im) alt; (v nejvyšší míře) extremmen 

alt, altíssim; (všechny převyšující) suprem; (napětí) 

maximal; (poschodí) últim; ~ moc přen. (nadřazenost) supremitá; 

círk. supremate; ~ soud tribunale suprem; 

-zazší extrem; ~ konec extremitá 

nekal/ost male, malicie; -ý malin, maléfic, ínpur, sórdid 

někam (ad) alcú; (kamkoliv) (ad) ucunc 

nekázeň manca de discipline, índiscipline 

někd/e alcú; ~ jinde in altri loc; -ejší anteyan; (dávný) 

ancian; (minulý) passat; -o alquí, alcun; -y alquande, 

(jednou, kdysi) unquande; (mnohdy) quelcvez; (občas) 

de témpor a témpor, quande-tande, ye vezes 

neklamný (neomylný) ínfallibil; (jistý) cert 

neklid ínquietá, íntranquilitá; (úzkostný) anxietá; (vzrušení) 

agitation; (rozruch) tumultu; domácí ~ doméstic truble; 

-ný ínquiet, íntranquil, anxiosi, agitat; -ě se vrtět movettar 

se nervosimen 

několik (málo) quelc, alquant; (více) pluri, plu mult(es); 

-anásobný multíplic; -rát quelcvez; (vícekrát) plurivez 

nekompetentní íncompetent 

nekompromisní íntransigent, sin compromiss 

nekonečn/o ínfinitá; do -a ad ínfinitum; -ost ínfinitá; 

(nezměrnost) imensitá; -ý (nemající meze) ínfinit; (nemající 

konce) sin fine; (stále protahovaný) ínterminabil; (schopný 

stále trvat) íncessant; přen. (rozsáhlý) vast; (nezměrný) 

imens(i); -ě malý micríssim; mat. ínfinitessimal 

nekonkrétní índefinit, ínprecis 

nekrolog necrolog 

nekřesťanský (náboženství) non-cristian, pagan; (jednání) 

ínhuman, barbáric, cruel; (cena) excessiv; (zima) imens(i) 

nektar néctar (i bot.); -ový nectarin 

některý alquel, alcun 

nekuřák nonfumator

nel/áska aversion; -askavý ínafabil 

neleg/ální ínlegal; -itimní ínlegitim 

nelenit ne perdir témpor 

ne-li si ne 

nelíbit se despleser 

nelib/ost desplesura; -ozvučný cacofónic, dissonant, 

disharmónic; -ozvuk cacofonie, dissonantie, disharmonie; 

-ý desagreábil 

nelíčen/ost sinceritá; -ý sinceri 

nelidsk/ost ínhumanitá, barbarie, brutalitá; -ý ínhuman; 

(surový) barbáric; (zvířecký) brutal; (ohavný) atroci 

nelze (it) es ínpossibil 

nemajetný sin medies, ínpecuniosi; (strádající) indigent; 

(potřebný) necessitosi; (osoba) povre, indigento 

nemanželský ínlegitim 

němčina german (lingue) 

Němec germano; -ko Germania; n-ký german; -ká spolková 

republika República Federal de Germania 

nemehlo inepton, plumpon 

neméně ne minu 

neměnný ínvariabil, constant 

neměřiteln/ost ínmesurabilitá; -ý ínmesurabil 

nemeškat ne tardar 

nemil/osrdnost crueltá; -osrdný cruel; -ost disgracie, 

desfavore; -ý desagreábil 

nemírn/ost ínmoderation; -ý ínmoderat 

nemístný (vtip, poznámka) ínoportun, ínconvenent 

nem/ít ne haver; (postrádat) carir; -ám, co bych řekl 

yo have necos a dir; -ěl bych yo ne mey (+ inf) 

-ít se k čemu hesitar 

nemluv/a taciturn hom; -ě (o čem) ne parlante (pri); -ně 

bebé; -nost taciturnitá; -ný taciturn 

nemnoho ne mult, poc 

nemoc maladie; med. morbe; mořská ~ nausea; infekční ~ 

maladie infectiv; -enský: (pokladna) cassa auxiliari por 

malades; -nice hospitale; (polní) ambulatoria; voj. lazarete, 

hospitale militari; (léčebný ústav) clínica, sanatoria; -niční 

(péče, zařízení) hospitalari; (personál) del hospital; -nost 

morbiditá; (v práci) absentie pro maladie; -ný malad; 

(invalidní) ínvalid; (postižený) suffrent (de); (o orgánu) afectet; 

(obvyklý u nemocných) maladiv (voce); (trvale) infirm; 

(přechodně) índisposit; (upoutaný na lůžko) confinat al lette 

nemoderní ínmodern, oldmódic, desmodat 

nemohouc/í ínpotent; -nost ínpotentie 

němohra mime, pantomime; herec -y mimo 

nemorální ínmoral 

němo/st, -ta mutitá; (trvalá) mutisme 

nemotor/a inepton, rústico, plumpon; -ný ínhabil, plump 

nemoudrý ínprudent 

nemovit/ost imobilie; -ý ínmo(vi)bil, imobiliari 

nemožn/ost ínpossibilitá, ínpracticabilitá; -ý ínpossibil; 

(neproveditelný) ínpracticabil 

nemrav (neřest) vicie; (zlozvyk) mal custom; -a índecente; 

-nost ínmoralitá, obscenitá; (neslušnost) índecentie; -ný 

ínmoral, índecent; (nestydatý) impúdic, (oplzlý) obscen 

nemužný poc viril, moll; (vzezření) afeminat 

němý mut; (souhlas) silent 

nemyslitelný ínpensabil 

nenadálý ínexpectat, ínesperat, ínatendet; (náhlý) subit 

nenadaný sin talente 

nenáhlý gradual, lent, mild

nenahraditelný ínremplazzabil; (člověk) ínsubstituibil; 

(ztráta) ínreparabil 

nenákladn/ost ínexpensivitá; -ý ínexpensiv 

nenáležit/ost ínaptitá; -ý ínapt 

nenápadný ínremarcabil, ínperceptibil; (barva, chování) 

decent, discret 

nenapodobitelný ínimitabil 

nenáročn/ost modestie; -ý modest, sin pretensiones 

nenarozený ne ancor nascet 

nenasy/cený ínsatiat; chem. ínsatur; -ta gloton, voron, 

stuffa-bocca; -t(itel)ný ínsatiabil, manjavid; -tnost 

glotoneríe 

nenávi/dět odiar; -st odie; (zášť) rancore; -stný odiosi 

nenávratný ínrevocabil 

nenormáln/í abnormal; -ost abnormalitá 

nenucen/ost (přirozenost) naturalitá; -ý natural, sin gena 

neobezřetný íncaut, ínprudent, ínconsiderat 

neoblečený (nahý) nud 

neobl/iba, -íbenost ínpopularitá; -íbený ínpopulari 

neoblomn/ost firmitá; (nepoddajnost) ínflexibilitá; -ý firm, 

ínflexibil, ínmovibil, ínperturbabil; (rozhodnutý) resoluet 

neobratn/ost ínhabilitá; -ý ínhabil 

neobsazený ínocupat, líber; (místo v zaměstnání) vacant 

neobutý nudipedi 

neob/vyklý, -yčejný ínusual, ínacustomat; (mimořádný) 

extraordinari; (zvláštní) strangi; (výjimečný) exceptional 

neo/bydlený ínhabitat; (opuštěný) desert; -byvatelný ínhabitabil 

neocenitelný ínapreciabil, ínestimabil, ínevaluabil 

neočekávaný ínatendet, ínexpectat, ínesperat 

neodborn/ík non-professionale, laico, amator; (nedouk) 

dilettante; -ý ínprofessional, láic, amatori, dilettántic 

neodbytný importun; (dotěrný) intrusiv 

neodcizitelný ínalienabil 

neodčinitelný ínreparabil, ínexpiabil 

neoddělitelný ínseparabil 

neodkladný ínajornabil, sin retardation; (nutný) urgent 

neodlučitelný ínseparabil 

neodolateln/ost ínresistibilitá; -ý ínresistibil 

neodpovědn/ost ínresponsabilitá; -ý ínresponsabil 

neodpustitelný ínpardonabil 

neodstranitelný ínremovabil 

neodůvodněný ínfundat 

neodvolateln/ost ínrevocabilitá; -ý ínrevocabil 

neodvratn/ost ínevitabilitá; -ý ínevitabil 

neohebn/ost ínflexibilitá, rigiditá; -ý ínflexibil; (tuhý) rigid 

neohrabaný ínhabil, plump, rústic 

neohrožený íntrepid, corageosi 

neochot/a desinclination; -ně ne-volentmen, contra 

volentie; -ný poc complesent, desinclinat, ne-volent 

neokázalý ínostentativ 

neolit geol. epoca neolític; -ický neolític 

neologismus gram. neologisme 

neomalen/ost impertinentie; -ý impertinent 

neomezený ínlimitat, sin límites 

neomluvitelný ínpardonabil, ínexcusabil 

neomylný ínfallibil 

neón chem. neon 

neopatrný íncaut, ínprudent, ínconsiderat 

neopodstatněný ínjustificat, ínfundat, mal fundat 

neopracovaný crud

neoprávněný ínjust; (stížnost) ínfundat; (prodej) ínautorisat 

neosobní ínpersonal 

neospravedlnitelný ínjustificabil 

neostřílený ínexperit 

neotesan/ec ínculto, rurano, paisano; -ý íncult, rud, rústic 

neovladatelný índominabil 

neozbrojený desarmat, sin armes 

nepamě/ť: od -ti de témpores ínmemorabil; -tný ínmemorabil 

nepatrný ínsignificant, poc important, bagatellatri, micri 

nepatřičn/ost ínconvenentie; -ý ínconvenent 

neplatn/ost nullitá; práv. ínvaliditá; -ý ínvalid; (zrušený) 

anullat; (mince) sin valore 

neplavec nonsvimmator 

neplecha excess, scandale, desórdine 

neplodn/ost sterilitá, ínfertilitá, ínfecunditá; -ý (půda) steril, 

ínfertil; (samice) ínfecund; (diskuse) steril, ínfructuosi, van 

nepoctiv/ost deshonestitá; -ý deshonest 

nepodařený (zpotvořený) mal format, misformat; ~ vtip mal 

joca 

nepoddajn/ost ínflexibilitá, íntractabilitá, obstination, rigiditá; 

-ý ínflexibil; (odpírající se podrobit) íntractabil; (tuhý) 

rigid; (vzpurný) recalcitrant; (zatvrzelý) obstinat 

nepodložený v. neodůvodněný 

nepodmíněný ínconditional; věd. (reflex) ínconditionat 

nepodobn/ost dessimilitá; -ý dessimil 

nepodplatiteln/ost íncoruptibilitá; -ý íncoruptibil 

nepodstatný (vedlejší) ínimportant, ínsignificant, ínrelevant, 

negligíbil, secundari 

nepohod/a mal tempe, tempache, tempeste; -lí descomforte, 

íncomoditá; -lný íncomfortosi, íncomod; (o člověku) 

molestant; -nout se querellar, miscomprender unaltru 

nepohostinný v. nehostinný 

nepohyblivý ínmobil, ínmovibil 

nepochop/ení (čeho) manca de comprension; -ený íncomprendet; 

-itelný íncomprensibil; (nesrozumitelný) íninteligibil 

nepokoj ínquietá; (obava, úzkost) anxie, anxietá; (vzrušení) 

agitation; (pouliční) disturbantie; (vřava, srocení) tumultu; 

(hraničící s povstáním, otřes) comotion; (způsobující potíže) 

truble; (třenice) friction; (hodinek) balansuore spiral; -ný 

ínquiet, sin reposa, anxiosi, nervosi 

nepolepšiteln/ost íncorectibilitá; -ý íncorectíbil 

nepoměr desproportion; -ný desproportionat 

nepopíratelný íncontestabil, índiscutabil 

nepopsa/ný (papír) blanc, ínusat; -telný índescri(pti)bil, 

ínexpressibil 

neporuš/enost integritá; -ený intact, integri (i pečeť); -itelnost 

ínviolabilitá; -itelný ínviolabil; (slib) sacrosant 

nepořád/ek desórdine; -ný desordinat 

neposed/a ínquiet (infante, person etc.); -ný ínquiet 

neposlu/cha desobedient (hom, infante etc.); -šnost 

desobedientie; -šný desobedient, índisciplinat 

neposkvrněný ínmaculat; přen. pur 

nepostradatelný índispensabil 

nepostřehnutelný ínperceptibil 

nepoškozený san; (předmět) intact, sin defecte 

nepotlačitelný ínsupressibil 

nepotřebn/ost ínutilitá; (o věci) ínutil cose; -ý ínnecessi, 

ínutil 

nepovedený v. nepodařený; (zrůdný) deformat 

nepovinný ne obligatori, voluntari; (volitelný) facultativ 

nepovolaný sin vocation; íncompetent, mal fundat

nepovšimnutý ínconsiderat, negliget 

nepozor/nost ínatention; -ný ínatentiv; -ovaný ínobservat; 

-ovatelný ínobservabil, ínperceptibil 

nepoživatelný ínmanjabil 

neprakticý ínpractic, poc práctic 

nepravd/a mentie, mentida; -ěpodobnost ínprobabilitá, 

ínversimilitá; -ivost falsitá, mentie; -ivý fals, mentaci 

nepravideln/ost ínregularitá; -ý ínregulari 

nepráv/em ínjustemen, sin cause; -o ínjusticie, male 

neprav/ost falsitá; (nectnost) vicie; (zkaženost) depravation; 

(bezpráví) ínjusticie; -ý íngenuin, fals; (nesprávný) íncorect 

neprob/ádaný ínexplorat; -adatelný ínexplorabil 

neprodejn/ost ínvendibilitá; -ý ínvendibil; (člověk) íncoruptibil 

neprodyšn/ost hermeticitá; -ý hermétic 

neprokazatelný ínpruvabil, índemonstrabil 

neproměnlivý v. neměnný 

nepromokavý v. nepropustný 

nepromyšlený ínconsiderat 

neproniknuteln/ost ínpenetrabilitá; -ý ínpenetrabil 

nepropustn/ost ínpermeabilitá; -ý ínpermeabil 

neprospě/ch (újma, úkor) detriment; (škoda) damage; (nevýhoda) 

desavantage; (ve škole) missuccess; v můj ~ a mi 

detriment; -šný desavantageosi 

neprovdaná celibi 

neproveditelný ínrealisabil, ínpracticabil, ínexecutibil 

neproz/íravost, -řetelnost ínprudentie; -íravý, -řetelný 

ínprudent, íncaut 

neprozkouma/ný ínexplorat; -telný ínexplorabil 

neprůbojn/ost manca de energie; -ý poc enérgic 

neprůhledn/ost opacitá; -ý opac, íntransparent 

neprůchodn/ost: med. ~ střev obstruction, oclusion 

intestinal; -ý ínpassabil; med. obstructet 

neprůkazn/ost manca de pruvas; -ý ne pruvant 

neprůstřelný ball-resistent, tir-resistent 

nepružný poc elástic; přen. ínflexibil 

nepřátels/ký ínamical, hostil; -tví ínamicitá, hostilitá 

nepřeberný ínexhaustibil 

nepředložen/ost ínconsideration, ínprudentie -ý ínconsiderat, 

ínprudent; (ukvapený, unáhlený) precipitat, superhastat 

nepřed/stavitelný ínimaginabil; -stižitelný ínsuperabil 

nepředvída/ný ínprevidet; -telný ínprevisibil 

nepřehledný ínsuperspectiv; (spletitý) inbrolliat 

nepřechodný gram. íntransitiv 

nepře/konaný ínsuperat; -konatelný ínsuperabil; 

-ložitelný íntraductibil; -možitelný ínvictibil 

nepřenosný (věc) stationari, fix; práv. íntransferibil 

nepřesný ínexact, ínprecis; (nedochvilný) ínacurat 

nepřesvědči/telný ínconvictibil; -vý poc convictiv 

nepřetržitý continui, íncessant; íninterruptet; (ustavičný) 

continual, perpetual, sin cessa, sin interruption 

nepříčetn/ost histerie; -ý histéric; (duševně) alienat 

nepříhodný ínconvenent, ínoportun, ínapt 

nepřihl/édnout, -ížet (k) abstraer (de) 

nepřijateln/ost ínacceptabilitá; -ý ínacceptabil 

nepříjemný desagreábil; (odpudivý) repugnant 

nepřiměřený ínadequat; (nevhodný) ínconvenent 

nepřipravený ínpreparat; (řeč) improvisat 

nepřípustn/ost ínadmissibilitá; -ý ínadmissibil 

nepřirozený ínnatural; (chování) afectat 

nepříslušn/ost íncompetentie; -ý íncompetent 

nepřístojný (chování) índecent, poc convenent

nepřístupn/ost ínaccessibilitá; -ý ínaccessibil; nám. ínabordabil; 

(osoba) íntractabil 

nepřítel ínamico 

nepřítomn/ost absentie; -ý absent; (duchem) distractet 

nepříz/eň desfavore; -nivý desfavorábil 

nepřizpůsobiv/ost ínadaptabilitá; -ý ínadaptabil 

nepřízvučný ínaccentuat 

nepsaný (zvyklost) conservat per tradition 

Neptun astr. Néptun 

nerad ne-volent, ínvoluntarimen, sin intention, sin voler; 

-ostný trist, poc alegri, sin joya 

neregulérn/í ínregulari; -ost ínregularitá 

nerentabilní poc lucrativ n. rentábil 

nerez ínoxidable; -avějící ínoxidabil 

nerost minerale; -ný mineral 

neroz/bit(el)ný ínruptibil; -borný índestructibil, firm 

nerozhodný (člověk) ínresolut; (váhavý) hesitant; (nerozhodnutý) 

índecisi, ínresoluet, ne ancor decidet; ~ výsledek 

índecisi resultate, score null 

nerozlišiteln/ost índistinctibilitá; -ý índistinctibil 

nerozlučn/ost ínseparabilitá; -ý ínseparabil 

nerozluštitelný v. nerozřešitelný 

nerozpustn/ost ísoluibilitá; -ý ínsoluibil 

neroztavitelný ínfusibil 

nerozum, -nost (nerozvážnost) ínprudentie; (pošetilost) follie; 

-ný ínprudent, folli, stult, stupid, ínsensat, ínrasonabil 

nerozvážný ínconsiderat, ínprudent 

nerudný morosi, rud 

nerušený índisturbat, tranquil 

nerv nerve; zénět -u neurite; -ový de nerves; (soustava) nerval; 

-óza med. neurose; -ozita nervositá; -ózní nervosi 

neřád (špína) sordidage, sordidallia; (odpadky) residues, 

dejettallia; (výkaly) excrementes; (o člověku) bastarde 

neřest vicie; -nost viciositá; -ný viciosi 

neřešiteln/ost ínsoluibilitá; -ý ísoluibil 

nesčetný ínnumerabil 

neshod/a dissension, discordantie; (rozbroj) discordie; 

(názorová) divergentie; -ný discordant, divergent 

neschopn/ost íncapabilitá; -ý íncapabil 

neschůdný ínpassabil, ínpracticabil, íntraficabil 

neschv/álit, -alovat desaprobar 

nesjízdný v. neschůdný 

neskladný (předmět) voluminosi; (místnost) poc spaciosi 

nesklonný gram. índeclinabil 

neskonalý (dík) ínfinit, imens(i) 

neskutečn/ost ínrealitá; -ý ínreal; (pomyslný) imaginari 

neslučiteln/ost íncompatibilitá; -ý íncompatibil 

neslušn/ost índecentie; -ý índecent, obscen 

nesl/ýchaný ínaudit; -yš(itel)ný ínaudibil, ínperceptibil 

nesmazatelný ínefaciabil; přen. (dojem) índelebil 

nesměl/ost timiditá, pusilanimitá; -ý timid 

nesměnitelný (valuta) ínconvertibil 

nesmírný imens(i), enorm; (ohromný) colossal, gigántic 

nesmiřitelný ínconciliabil 

nesmlouvavý íntransigent 

nesmrteln/ost ínmortalitá; -ý ínmortal; učinit -m ínmortalisar 

nesmysl nonsense, absurditá; -nost absurditá; -ný absurd, 

ínsensat 

nesnáz desfacilitá, truble 

nesnesitelný ínsuportabil, íntolerabil 

nesobeck/ost altruisme; -ý altruístic

nesolidn/í ínfidibil; -ost ínfidibilitá 

nesolventn/í ínsolvabil, ínsolvent; -ost ínsolventie 

nesoucitný sin compatiment; (neúprosný) ínexorabil 

nesoudržný íncoherent 

nesouhlas discordie, divergentie de opinion(es) 

nesoulad discordie, disharmonie, dissonantie 

nesoumě/rný asimétric, disproportionat; -řitelnost 

íncomensurabilitá; -řitelný íncomensurabil 

nesourod/ost (různorodost) heterogenitá; -ý heterogen 

nesoustředěný distractet; (nepozorný) ínatentiv 

nesouvisl/ost íncoherentie; -ý íncoherent 

nesouzvu/čnost, -k dissonantie; -čný dissonant 

nespavost med. ínsomnie 

nespisovný ínlitterari 

nesplavn/ost ínnavigabilitá; -ý ínnavigabil 

nesplniteln/ost ínrealisabilitá; -ý ínrealisabil 

nespočetný v. nesčetný 

nespokojen/ost dessatisfa(c)tion; -ý descontent, malcontent 

nespolečensk/ost ínsociabilitá; -ý ínsociabil 

nespolehliv/ost ínfidibilitá; -ý ínfidibil 

nesporný íncontestabil, índisputabil 

nespravedl/ivost, -nost ínjusticie, ínjustitá; -ivý, -ný ínjust 

nesprávn/ost íncorectitá; -ý íncorect, ínexact, fals 

nesrdečný ínsinceri 

nesrovna/lost discrepantie; -telný íncomparabil, ínegalabil, 

sin egal 

nesrozumitelný íncomprensibil, íninteligibil 

nést portar; (o slepici) ovar; (zisk) dar n. rendir profite 

nestál/ost ínconstantie; -ý ínconstant; (počasí) ínstabil 

nestejn/ost ínegalitá; -ý ínegal, disparat; (různý) diversi 

nestoudný v. nestydatý 

nestran/ický, -ík sin partise; -nost ínpartialitá, objectivitá; 

-ný ínpartial, objectiv 

nestraviteln/ost índigestibilitá; -ý índigestibil 

nestřídm/ost íntemperantie, ínmoderation; (v jídle) glotoneríe; 

-ý íntemperant, ínmoderat; (v jídle) gloton 

nestvůr/a monstru; -nost monstruositá; -ný monstruosi 

nestyda indecente; -tý índecent; (necudný) impudent, impúdic; 

(drzý) impertinent, insolent; (oplzlý) obscen 

nesvár discordie 

nesvéprávný (pro duševní poruchu) dement, ínresponsabil 

nesvoboda statu sin libertá 

nesvorn/ost discordie; -ý discordant 

nesympatický antipátic, poc simpátic 

nešikovný ínhabil, íncapabil 

neškodný ínnociv, ne dangerosi; (nezhoubný) benigni 

nešpory círk. vespres 

nešťastn/ík ínfortunate; -ý ínfelici, desfelici, malfelici; 

(osud) ínfortunosi, desfortunosi, malfortunosi; (sužovaný) 

miserábil; (znamenající hotovou katastrofu) desastrosi; (žalostný) 

lamentábil; (zoufalý) desesperat; (osudný) fatal 

neštěstí desfelicie, ínfelicie, malfelicie; (osud) desfortun, 

ínfortun, malfortun; (soužení) misere; (katastrofa) catastrofe, 

desastre; (pohroma) calamitá; (nehoda) accidente 

neštovi/ce, -čka (puchýřek) pústul; plané ~ varicelle; pravé 

~ variol; (důlek, jizva od -c) variol-marca; očkov. proti 

-ím vaccination antivariólic; -čný (virus, nákaza) variólic 

nešvar (zlozvyk) mal custom n. hábitu; (výstřednost) excess 

netakt/ický poc táctic n. diplomátic; -ní índecent, índiscret, 

sin tacte; -nost manca de tacte 

netečn/ost inertie, índiferentie, indolentie, flegma, apatíe;

-ý inert (i fyz.); (lenivý) indolent; (citově otrlý) ínsensibil; 

(lhostejný) índiferent, flegmátic; (nereagující na nic) apátic 

netělesný íncorporal, ínmaterial 

neteř neva 

netknutý v. nedotčený 

netopýr mus-volant 

netrpěliv/ost ínpatientie; -ý ínpatient 

netřesk bot. semprevive 

netto obch. netto 

netvor monstru 

netýkavka bot. balsamina; přen. person delicat 

neúct/a, -ivost ínreverentie; -ivý ínreverent 

neúčast absentie; (lhostejnost) índiferentie; (nepodílení se) 

ínparticipation; -ný absent, índiferent, ínparticipant 

neuče(n)livý índocil; (zvíře) desfacilmen dressíbil 

neúčelný ínoportun, ínutil, contrari al scope 

neúčinn/ost íneficacitá; -ý íneficaci, sin efecte 

neudržiteln/ost íntenibilitá; -ý íntenibil 

neuhasitelný ínextinctibil (i žízeň) 

neúhledný de mal aspecte 

neuhrazený ne payat 

neukázněn/ost manca de discipline, petulantie; -ý índisciplinat, 

petulant; (plný zvůle) licentiosi 

neukojitelný (hlad, žízeň) ínsatiabil 

neumdlévající ínfatigabil, índiminuet 

neúměrn/ost desproportionalitá; -ý desproportional 

neúmorný v. neúnavný 

neúmyslný ínintentionat, ne premeditat 

neúnavný ínfatigabil 

neúnosný ínsuportabil, íntolerabil 

neúplatn/ost íncoruptibilitá; -ý íncoruptibil 

neúplný íncomplet, plen de lacunas 

neupravený desordinat; (osoba) íncuidat, negliget 

neúprosný (zákon) ínexorabil 

neuralg/ický neurálgic; -ie neuralgie 

neurasten/ický neurasténic; -ie neurastenie 

neurčitý índefinit, índeterminat 

neúrod/a mal recolte; -ný steril, ínproductiv, ínfertil 

neurolog neurologo; -ický neuorológic; -ie neurologie 

neurovnaný (poměry) caótic, desordinat 

neur/óza med. neurose; -otický neurótic; -otik neurótico 

neurval/ec ínculto; -ost rudesse, brutalitá; -ý rud, brutal 

neúspě/ch nonsuccess, fallida, missuccess, fiasco; 

-šný ínsuccessosi 

neuspokojivý poc satisfactori 

neuspořádaný desordinat, desarangeat 

neustál/e sin cessa, íncessantmen, constantmen, sempre; 

(ustavičně) continualmen; -enost ínstabilitá; -ený ínstabil; 

-ý continui, íncessant, perpetui; (ustavičný) continual; 

(stále stejný) constant 

neústavn/í ínconstitutional; -ost ínconstitutionalitá 

neústrojn/ost ínorganic caráctere; -ý ínorganic 

neústupn/ost obstination, ínflexibilitá; -ý obstinat, ínflexibil 

neušlechtilý ínnobil; (kov) ínpreciosi 

neutěš/ený (neradostný) trist; -itelný ínconsolabil 

neutišitelný (hlad) ínsatiabil 

neútočení non-agression 

neutr/ál neutrale; -alita neutralitá; -alizovat neutralisar; 

-ální neutral; -álnost neutralitá 

neuvážený ínconsiderat 

neuvěřitelný íncredibil

neuzn/alý (nevděčný) íngrat; -aný misconosset; -(áv)at 

misconosser, ignorar; (popírat) contestar 

neužitečn/ost ínutilitá; -ý ínutil 

neužívaný (slovo, výraz) ínusat, poc usat; (zastaralý) obsolet 

nevábný poc atraent n. seductent 

nevalný (průměrný) mediocri; (podřadný) inferiori; (opotřebovaný) 

perusat; (nuzný) povri, mesquin; (bídný) miserábil 

nevázan/ost ínfrenatesse; (mravů) licentie; (bouřlivost) petulantie; 

-ý ínfrenat, licentiosi, petulant; (kniha) in brochura; 

(závazkem) líber; (neukázněný) índisciplinat 

nevdě/čnost íngratitá; -čný íngrat, ínmersiosi; -k íngratitá 

nevěd/ět ne saver, ignorar; -omec ignorante; -omky sin 

saver, ínconscientmen, instinctivmen; -omost ignorantie, 

ínconscientie; -omý ignorant; (neúmyslný) ínvoluntari 

nevěr/a (nevíra) íncredulitá; (manželská) ínfidelitá; (proradnost) 

perfidie; -ec v. nevěřící; -ecký ateístic, ínreligiosi; 

-ectví ateisme, ínreligiositá, íncredulitá, íncredentie; 

-nost ínfidelitá; -ný ínfidel, perfid; -ohodnost ínautenticitá; 

-ohodný ínautentic; (osoba) de poc credite 

nevěřící (nedůvěřivý) misfident, scéptic; (nekřesťan) ateist, 

ateo, íncredente; (pohan) pagano 

nevěst/a sponsa; (snacha) bel-filia; (děvče) yuna n. puella 

maritábil; -inec bordell, lupanare; -ka fémina públic, 

prostituta, hetera 

nevětraný mal ventilat 

nevhod (přijít) in mal témpor; -nost ínconvenentie, ínoportunitá; 

-ný ínconvenent, ínoportun, ínapt 

nevídaný rar, ínusual, ínacustomat, extraordinari, únic 

nevid/itelnost ínvisibilitá; -itelný ínvisibil; -omost ciecitá; 

-omý ciec; (nevidoucí) ne vident 

nevin/a ínnocentie; -ňátko ínnocente; -nost v. nevina; 

-ný ínnocent, sin culpa; (nevědomý) ignorant 

nevíra íncredulitá 

nevítaný ínoportun, índesirabil, poc desirábil 

nevkus mal guste; -ně sin guste; -ný de mal guste 

nevlastní ínpropri; (s příbuzenskými jmény) step-: step-matre, 

step-patre, step-fratre, demí-fratre; (adoptivní) adoptiv 

nevlídný ínafabil; (příkrý) brusqui; (mrzutý) morosi, malhumorosi; 

(nehostinný) ínhospitabil; (o počasí) ínclement 

nevol/e (nelibost) indignation; (špatná nálada) malhumor, 

deshumor; -itelný ínelectibil; -nictví servitude, servage; 

-ník servitudario, servo; -no: je mi ~ yo senti me mal 

n. índisposit; -nost (indispozice) índisposition 

nevraži/t rancorar; (nenávidět) odiar; -vost rancore, odie; 

-vý (pohled) rancorosi, odiosi, ínamical 

nevrl/ost morositá, malhumor; -ý morosi, malhumorosi 

nevšední extraordinari 

nevtíravý ínobtrusiv 

nevůle malevolentie 

nevybíravý (skromný) modest; (bezohledný) sin scrúpules 

nevyčerpatelný ínexhaustibil 

nevýdělečný ínprofitabil 

nevyhnuteln/ost ínevitabilitá, fatalitá; -ý ínevitabil, fatal 

nevýhod/a, -nost desavantage, ínconvenientie; -ný desavantageosi, 

ínconvenient 

nevychovan/ost ínpolit n. impertinent conduida, íncivilitá, 

manca de bon conduida; -ý mal educat, íncult, íncivil 

nevyjádřitelný ínexpressibil 

nevýkonný íneficient 

nevykořenitelný ínradicabil 

nevyléčitelný íncurabil

nevýnosný ínprofitabil 

nevynutitelný ínfortiabil 

nevypálený (cihla) crud 

nevypočitatelný íncalculabil 

nevýrazný ínexpressiv 

nev/yslovitelný, -ýslovný (slovo) ínpronunciabil; (pocit) 

ínexpressibil 

nevysvětlitelný ínexplicabil 

nevýznamný ínimportant, ínsignificant 

nevyzpytatelný ínpenetrabil, ínsondabil 

nevzdělan/ec ignorante, bárbaro; -ost manca de education, 

ignorantie, barabarie; -ý íneducat, íninstructet 

New York v. Nový York 

nezadatelný (právo) ínalienabil 

nezadržitelný ínresistibil 

nezahladitelný índelebil, ínefaciabil 

nezájem desinteresse 

nezákonn/ost ínlegalitá; -ý ínlegal, contra li lege 

nezaměniteln/ost ínconfusibilitá; -ý ínconfusibil 

nezaměstnan/ost desocupation; -ý desocupat, sin labor 

nezámožný sin fortun 

nezamýšlený ínintentet 

nezaopatřený (dítě) sin medies de subsistentie 

nezapamatovatelný ínpossibil a memorar 

nezaplacen/í: být k ~ esser ínestimabil; -ý ínpayat 

nezapomenutelný ínobliviabil 

nezaručený íngarantit 

nezasloužený ínmeritet 

nezasvěcen/ec (laik) laico; -ý laic, ínistructet 

nezaujat/ost ínpartialitá; -ý ínpartial, sin prejudicies 

nezávadný ínnociv, ínreprochabil, sin defectes; (jídlo) 

manjábil; (voda) trincábil; přen. íncensurabil 

nezávažný ínrelevant, ínsignificant 

nezáživný (nestravitelný) índigestibil; (nudný) enoyant 

nezbed/a personach, puerach; -nost petulantie; -ný 

ínfrenat, petulant, friponatri, gayíssim, turbulent 

nezbyt/í: je ~ it es necessi; -ný índispensabil, necessi 

nezciziteln/ost ínalienabilitá; -ý ínalienabil 

nezd/ar dessuccess, missuccess, fiasco; (úpadek, 

bankrot) falliment, bancrotte, bankruptie; -ara, -árník 

rascale, fripon; -árný depravat, desobedient, mal educat 

nezdol(atel)n/ost (nepřekonatelnost) ínvictibilitá, ínsuperabilitá; 

-ý ínvictibil, ínsuperabil 

nezdravý (člověk) infirm, ínsan; (podnebí) ínsalubri, malsan; 

(škodlivý) nociv, nocent 

nezdůvodněný ínfundat 

nezdvoř/ák ínpolit person; -ilost ínpolitesse; -ilý descortesi, 

íncivil, ínpolit; (hrubý) rud, íncult, vulgari 

nezhojitelný íncurabil 

nezhoubný med. benigni 

nezištný desinteressat, altruístic, ínegoistic 

nezkrot/(itel)ný índomitabil, ínfrenabil, impetuosi; 

(protože neukázněný) índisciplinat 

nezkušen/ost ínexperientie; -ý ínexperit 

nezletil/ost etá minori; -ý minori, de minori etá 

nezměnitelný ínchangeabil, definitiv 

neznaboh v. nevěrec 

neznal/ost, -ý v. nevědom/ost, -ý 

neznámý ínconosset; (v daném prostředí) strangi 

neznělý ínsonori, surd; gram. dur 

nezničiteln/ost índestructibilitá; -ý índestructibil

nezodpovědn/ost ínresponsabilitá; -ý ínresponsabil 

nezpracovaný (ve stavu suroviny) crud, ne cocinat 

nezpůsob mal hábitu, mal conduida; (drzost) impertinentie; 

-ilost íncapabilitá, ínaptitá; -ilý íncapabil, ínapt; -ný 

índecent; (neposlušný) ínobedient, (nezdvořilý) ínpolit 

nezralý ínmatur 

nezranitelný ínvulnerabil 

nezřetelný poc clar; (zvuk) índistinct; (písmo) ínleibil; 

(neurčitý) índeterminabil 

nezřídka frequentmen, sat sovente 

nezřízený ínmoderat, excessiv; (nevázaný) ínfrenat 

nezúčastněný desinteressat, ne concernet, ne participant 

nezvaný ne invitat; ~ host intrusor 

nezvěstný desaparit, íntrovabil 

nezvratn/ost ínreversibilitá; -ý ínreversibil 

nezvučný ínsonori 

nezvyk descustom, manca de custom; -lý ínusual, rar 

než časově: dříve ~ ante que; srovnávací: lepší ~ plu bon 

quam 

nežádoucí índesirabil 

neženatý celibi 

nežit med. furúncul; (vřed) úlcere, abscess 

nežli v. než 

neživ(ot)ný ínanimat (i gram.), sin vive 

něžn/ost tendresse; -ý tendri; (jemný) delicat, fin, mild 

nic nequó, necos, nullcos; -ka vale-necos; -méně támen, 

malgré to; -nedělání: sladké ~ dulci ociositá; -ota, -otnost 

futilitá, nullitá; -otný futil, ínsignificant, sin valore; ~ než 

omno quam 

ničem/a rascale, malard, malicioso; (dareba) fripon; (budižkničemu) 

vale-necos, -nost friponeríe; -ný abject, infam 

niči/t anihilar, destructer, ruinar; (pustošit) devastar, desolar; 

-vý destructiv, devastativ 

Nigéri/e Nigeria; -jec nigeriano; n-jský nigerian 

ni/jak nequam, nullmen, in null maniere; -jaký nequal; 

(povahově) ni bon ni mal, ni carne ni pisce; -kam ad necú; 

-kde necú; -kdo nequí; -kdy nequande 

Nikaragua Nicaragua 

nikl nickel; -ovat (po-) nickelar; -ový nickelin, ex nickel 

nikoli(v) no 

nikotin nicotine 

nik/terak v. nijak; -udy per nequel loc 

Nil Nil 

nimbus nimbe, auréol 

nimra (louda) lentard, lentaci hom n. person; -vá práce 

labor minuciosi 

nimrod fervente del chasse, nimrode 

Ninive Nínive 

nirvána nirvana 

nístěj foyere 

nit fil; (režná) fil tordet, lin-fil; (vlákno) fibre; červená ~ 

fil de Ariadne, fil conductori 

niterný intern, íntim 

nitk/a fil subtil; bot. filament; -ovitý filiform 

nitro interiore; v -u duše in li cordie; -děložní intrauterin 

nitro/glycerín chem. nitroglicerine; -žilní intravenosi 

niva (lučina) herbiera, prate(s); (pole) camp n. agre florat, 

campania 

nivel(iz)/ace nivellament; -ovat nivellar 

nízký bass (i napětí); (cena) módic; (podlý) infam, vilan 

Nizozem/í, -sko Nederland; -ec nederlandeso; n-ský

nederlandesi 

níže plu bass; (v textu) plu infra, (in) infra; viz ~ vide infra; 

tlaková ~ bass pression atmosféric; -ina bass-terren 

(along de fluvies), planage 

nižší plu bass; (škola) inferiori 

no (reakce na volání) sí; ~ a? e dunc?; ~ dobrá! alor bon! 

noc nocte; v -i in nocte; -leh pernoctation; -ovat passar 

li nocte, pernoctar; (bdít) vigilar 

noční noctal; ~ práce noctal labor, turnu noctal; ~ stolek 

nocte-table; ~ úbor vestiment de nocte; ~ vlak tren de 

nocte; -k nocte-potte, vase de lette 

Noe bibl. Noé 

Noh myt. griffon 

noh/a (celá končetina) gambe; (jen chodidlo) pede; (střední 

část s lýtkem) crure; být na -ou esser levantat; -y do "o" 

o-gambes; -y do "x" x-gambes; -avice pantalon-tube; 

-sled lacayo; (přisluhovač) servilon 

nokturno nocturne 

nomád nomade; -ský nomádic 

nom/enklatura nomenclatura; -inál valore nominal; -inální 

nominal; -inativ gram. nominative; -inovat = jmenovat 

nonet, -o hud. nonette 

nonstop nonstopp 

nonšalan/ce nonchalantie; -tní nonchalant, ínsucient 

Nor norvegiano 

nora terr-cava; liščí ~ foxiera 

norek zool. vison; (kožešina) vison-pelisse 

norm/a norme; -ální normal; -álnost normalitá; -ativní 

normativ; -alizace normalisation; -alizovat (se) normalisar 

(se); -ovat normar, standardisar 

Nor/sko Norvegia; n-ský, n-ština norvegian 

nořit (se) v. ponořit (se) 

nos nase; (zvířecí) musel; (tušení) presentiment; hovor. 

(výtka) reproche, reprimande; mluvit ~em parlar tra li 

nase, nasillar 

nosič (zavazadel) porta-bagage, portator, (na kole) portapaquette; 

(v doku) cargator, stivator; stav. metall-trave, 

trave portant n. portatori; (podpěrný) apoy, pal de apoy; 

suport; (pilíř, sloup) pilare, colonne; v. též nosník 

nosit portar; ~ na stůl servir; -el (majitel) possessor, 

proprietario; (ceny) premiate, laureate 

nosítka portuore, stul portativ; hist. (ozdobná) palanquine 

nosní nasal, del nase; ~ dírka narice 

nosn/ice (slepice) gallina ovatori; -ík trave portatori, 

traverse; -ost (drůbeže) capacitá de ovar, rendiment; 

(lodi) tonnage, (port-)capacitá; (vozidla) charge util, 

(dostřel) tir-distantie; -ý portant; (podpěrný) suportant 

noso/hltan rinofaringe; -rožec zool. rinócero, nasecorn; 

-vka gram. nasale, son nasal; -vý nasal 

nostalgi/cký nostálgic; -e nostalgie 

nostrifik/ace (vysvědčení) validation; -ovat validar 

nota hud. note, ton; (nápěv) melodie; celá ~ note rond n. 

integri; půlová ~ demí-note; čtvrťová ~ quart-note; osminová 

~ note ottésim; šestnáctinová ~ dúplic croche 

nóta (diplomatická aj.) note 

not/abene nota bene, N.B.; -ábl eminent person, notábile; 

-ace notation 

not/ář notario; -ářský notarial; -ářství notariatu; -es 

caderne, diárium, nota-librette; -icka noticie 

notný (časově) long; (značný) considerábil 

notori/cký (všeobecně známý) notori; -k dipsoman/e, -iac

not/ovat (za-) cantar; -ový: ~ klíč clave; -ýsek v. notes 

ňouma naivon, stulton 

nouz/e indigentie, necessitá; (bída) misere; (chudoba) povritá; 

být n. octnout se v -i esser n. devenir indigent; případ 

~ casu ínprevidet, casu urgent; -ový (prozatímní) provisori; 

~ signál danger-signale; ~ východ porta de securitá 

nov/áček novicio; voj. recrute; ( zelenáč) naivon; -átor 

innovator; -ě novmen; (znovu) denov; (nedávno) recentmen; 

-ela lit. novelle; (zákona) emendament; -elizovat práv. 

emendar; (pozměnit) modificar; -ic círk. novicio; -ina nova; 

-inář jurnalist; -inářský jurnalístic; -inka (něco nebývalého) 

novitá; (zaváděná) innovation; (sdělení, zpráva) nova; -iny 

gazette; (deník) jurnal(e); (revue) revúe; (tisk) presse 

novo/dobý ho-temporan, present, modern; -křtěnec hist. 

anabaptist; -luní astr. lune crescent; -manželé sponses, 

nov-maritates; -pečený just cocinat, frisc; -roční 

nov-annual; -rozeně nov-nascet infante n. bebé; -rozený 

nov-nascet; -řečtina grec modern; -stavba nov 

construction, recent edificie; -ta novitá, innovation; 

-tvar, -tvoření noviformation; gram. neologisme; med. 

neoplasma, tumor; -věk modern témpores; -věrec convertete, 

proselite 

novum novitá, nóvum 

nový nov; (čerstvý) frisc; (nedávný) recent; (zcela nový) novissim; 

(novodobý) modern; (obnovený) renovat; (opakovaný) 

repetit, iterat; N-á Guinea Nov-Guinéa; N~ Foundland 

Nov-Fundland; N~ zákon Nov Testament; N~ York 

Nov-York, New York; N~ Zéland Nov-Zeland 

nozdra narice 

nožíř cultellero; -ství cultelleríe 

nuance nuantie 

nucen/í (nutkání) pression, pressura; (sklon) tendentie, 

inclination; (časté) ~ na moč urination; ~ na stolici 

tenesme; -ost (strojenost) afectation; -ý (nedobrovolný) 

obligatori; (donucený) fortiat; (strojený) afectat; -á správa 

sequestration; -é práce (trest) labor punitori, servitude 

penitentiari 

nuda (dlouhá chvíle) enoya 

nudis/mus nudisme; -ta nudist; -tický nudístic 

nudit (se) enoyar (se) 

nudn/ost enoyantie, (čeho) tedositá; -ý tedant, tedosi; 

(nezajímavý) enoyant; ~ člověk tedon, enoyanto 

nudle kuch. nudle; (italské) maccaroni; (tenké) vermicelli; 

(dluhé tenké) spaghetti 

nukle/ární fyz. nucleari, atómic; -ový chem. nucléic 

nul/a null, zero; (člověk) nullitá, person sin importantie; 

být na -e (teploměr) signar zero; -ový zero 

num/erický numéric; -izmatický numismátic; -izmatik 

numismático; -izmatika numismática 

nunci/atura nunciatura; -us (papežský) nuncio 

nůše dors-corbe, -portuore, corbe portativ 

nut/it fortiar; (pobízením) urger; (zavazovat koho) obligar; 

~ k smíchu, k přemýšlení far rider, far reflecter; ~ ke 

zvracení provocar li vomite; ~ se fortiar se; -kat traer 

a, pussar; -kavý (představa) obsessiv; -nost necessitá, 

urgentie; v případě -i in casu de necessitá; -ný necessi; 

(naléhavý) urgent; (zlo) ínevitabil; je -o it es necessi 

nuz/ácký, -ný (oděv, plat) miserábil; (člověk) povri, indigent, 

necessitosi; (živobytí) mesquin 

nůž cultell; (perořízek) canif; (lovecký) cultell chassatori 

nuž(e)! nu!; (tedy) ergo, dunc; ~ dobrá! nu bon!

nůžky cisores, cisette, tondette 

nýbrž ma 

nylon nilon 

nymf/a nimfa; -omanie nimfomanie; -omanka nimfomana 

nyn/ějšek presentie; od -ějška desde nu; -ější (generace) 

de hodíe; (čas) present; (rok, měsíc) ti-ci; (současný) actual; 

-í nu; (v této době) ho-témpor 

nýt languir, desirar vivmen 

nýt/(ek) rivete; -ovat rivetar 

O 

o (nohy) do ~ o-gambes; s nohama do ~ convex-gambat 

o (kom, čem) pri; dům ~ pěti patrech dom de quin etages; 

~ metr vyšší un metre plu alt; vsadit se ~ pariar ye n. pri 

o, ó, oh, och ó, oh, ho; ~ běda! ho vé! 

oáza oase 

ob: ~ den chascun duésim die 

oba (dva) ambi; na obou stranách in ambi láteres 

obal inballage, inpaccage, invelope; váha -u tara 

obalamutit v. balamutit 

obalit (čím) invelopar, covrir; kuch. (in)panar 

obálka (dopisní) covert; (knihy) covriment 

obapolný mutual, reciproc 

obarv/it, -ovat v. barvit 

obava (strach) timore; (znepokojení) ínquietitá 

obáva/ný timíbil; -t se v. bát se 

občan cive; (státní příslušník) statane; -skost civitá; -ský 

(zákon, sňatek) civil; (nauka) cívic; -ství civitá, borgesitá; 

přijmout státní ~ naturalisar se; -stvo cives, comunité 

občas de témpor a témpor, ye vezes, tande-quande, ocasionalmen; 

-ný ocasional; (s přestávkami) intermittent 

občerstv/ení refriscament; -it (se), -ovat (se) refriscar (se); 

-ující refriscant 

ob/darov(áv)at donar, presentar; -dařit, -dařovat furnir per 

obděl(áv)at cultivar, laborar (li camp, li terra) 

obdéln/ík rectángul; -íkový rectangulari; -ý oblong 

obdiv admiration; -ný admirativ; -ovat admirar; -ovatel 

admirator; -uhodný admirábil, digni de admiration; (podivuhodný) 

miraculosi; (úžasný) astonant; (nádherný) magnífic 

obdob/a analogie; nemít -y esser sin precedentie; -í 

periode, epoca, era, spacie de témpor; (pravidelně se střídající 

v roce) seson; (školní) semestre; (jakákoli proměna) 

fase; (vývojové) stadie; -nost analogie; -ný analog, del 

sam natura, comparábil, simil; (jen nějak souvztažný) parallel 

obdržet reciver, obtener; (přijmout) acceptar 

obec (správní celek) comune; (městská) municipie; (náboženská) 

congregation; (~ pobytu) domicilie; (veřejnost) pública; 

(obydlené místo) localitá; -enstvo pública; (diváci) spectatores; 

(posluchačstvo) auditores, auditorie; -ní municipal, 

comunal; (místní) local; ~ správa administration municipal; 

~ úřad comité local n. municipal; ~ zastupitelstvo 

consilie municipal; -nost universalitá; -ný (společný) 

comun; (všeobecný) general; (veřejný) públic; (všelidský) 

universal; (lidový) populari; -é dobro bene públic; -é 

mínění general opinion; -á mluva lingue vulgari; -ý 

pojem general notion; -ě rozšířený expandet, difuset; 

-á škola scol elementari (primari); -ě uznávaný generalmen 

acceptat; -é vzdělání básic education, (i mimoškolní) 

general education; -ý zájem general interesse; vejít v 

-ou známost devenir generalmen conosset

oběd diné, midí-manjage; (lehký) lunch; -vat dinear (il dinéa), 

lunchar 

oběh (krve, peněz) circulation; astr. revolution; (doba oběhu) 

periode; být v -u esser in circulation, circular 

obehnat (hradbou, hrází) (in)vallar, circumdigar; (obklopit) 

circumdar; (plotem) (in)hagar, inpallisadar, pallisar 

obehraný (nástroj) tro usat; (písnička) banal 

obe/jda flanero, vagabunde; -jdat flanar; -jet v. objíždět; 

-jít (co) circumear; (všechny) visitar (omnes); (obtíže) 

eluder, evitar; -jít se (bez čeho) posser carir 

obejmout inbrassar, circumbrassar; (laskat) caressar; 

přen. (obsahovat) contener, includer; (obepnout) spannar 

obelh(áv)at decepter; (obelstít) dupar 

obelisk obelisco 

obelstít dupar 

obemknout cernar, circumar, circumdar, incircular 

obeplout circumnavigar 

oběsit (se) v. věšet (se) 

obeslání v. obsílka 

obes(í)lat (soutěž, výstavu) participar (in); ~ svými zástupci 

inviar delegates; (k soudu) citar (in corte de justicie) 

oběšenec pendete 

obě/ť sacrificie; (nehody) víctime; (kořist) preda; -tavost 

sacrificie, devotion, spíritu de sacrificie, abnegation; 

-tavý plen de abnegation, sacrificiosi; -tina oferta; 

círk. oblation; -tní sacrificial, de sacrificie; ~ beránek 

agnello sacrificial; přen. expiator, peccon; -tník sacrificator; 

-tovat sacrificar, imolar; (svým potřebám) victimar; 

přen. consacrar, dedicar, devoer; -tovat se sacrificar se, 

imolar se 

ob/ezita obesitá; -ézní obesi 

obezn/alost, -ámenost conossentie, familiaritá; -alý, -ámený 

(s čím) conossentat, familiari (con), expert (in); -ámit 

(se), -amovat (se) familiarisar (se); conossentar (se) 

obezře/lost, -tnost circumspection, prudentie; (opatrnost) 

cautitá; -lý, -tný circumspect, prudent; (opatrný) caut 

oběž/ivo moné in circulation; -ní circulari; -nice (kolem 

slunce) planete; (kolem planety) satelite; -ník circulare; 

-ný astr. orbital; -á dráha órbite; setkání na -é dráze 

rendevú orbital 

ob/hájce defensor; práv. avocate; -hájit v. hájit; -hajoba 

defense; práv. pleda; -hajovat defender; práv. pledar; 

-hajovat se justificar se 

obhlí/dka inspection, super-regarda; -žet inspecter, 

supervider; (kraj) explorar; voj. recognoscer 

obhroubl/ost grossieritá; -ý grossieri, índelicat, rud 

obcházet v. obejít; (nenápadně) planear (círcum) 

obchod comercie; (sjednávání) negocie; (prodejna) mercería, 

butíca, magasine; (záležitost) afere; -ní comercial; ~ dům 

dom de comercie, grand magasine; ~ cestující viagero 

comercial; ~ akademie academie comercial; ~ komora 

cámera de comercie; -nický práctic; -ník comerciante, 

negociante; (v malém) detalliante; (ve velkém) grossist; 

(podomní) colportero; -ovat comerciar, mercar; ~ v malém 

~ in detallie; ~ ve velkém ~ in gross; (podomně) colportar 

obchůzka ronde 

obchvátit circumflancar 

obíhat circular, rotar, revoluer 

obil/í cereales, grane; (pšenice) frument; (zrní) granes 

obílit v. bílit 

obil/nářský v. obilní; -nářství production de cereales;

-ní cereal, de cereales; -niny, -oviny cereales 

obírat v. obrat; ~ se (čím/kým) ocupar se (per); (snaživě) 

devoer se (a), dedicar se (a); (jen povrchně) luder con 

objas/nit, -ňovat aclarar, clarificar, eclarar, elucidar; 

(vysvětlit) explicar; ~ se aclarar se; (vysvětlit se) explicar se 

objedn/(áv)at comendar; (koho) far venir; (pokoj v hotelu) 

far reservar; (předvolat) citar; ~ se (u lékaře, kadeřníka) 

fixar un termine; -avatel cliente; -ávka comende 

objekt objecte; (vlastněný) proprietá; (stavební) construction, 

edificie; létající ~ (ínidentificat) objecte volant, 

UFO; -iv objective; -ivismus objectivisme; -ivistický 

objectivístic; -ivita objektivitá; (nestrannost) ínpartialitá; 

-iv(iz)ace materialisation; -ivní objectiv, ínpartial 

objem (tělesa, výroby) volúmine, extension; (obvod) circumferentie; 

(hrudníku, v pase) largitá; -nost voluminositá, 

capacitá; -ný voluminosi, extensiv 

objet circumvehicular; (lodí) circumnavigar; -í (zeměkoule) 

circumnavigation 

objetí (koho) inbrassament 

objev decovrition; (odhalení) revelation; (vynález) invente; 

(nový člověk na pracovišti) novicio, nov-veniente; -ení v. 

objev; (objevení se) aparition; -it, -ovat decovrir, revelar, 

inventer; (shledat) trovar; -it se, -ovat se aparir; (vyskytnout 

se) trovar se, ocurrer; (vynořit se) emerser; (projevit se) 

monstrar se; (vzniknout) nascer; -itel decovritor; (vynálezce) 

inventor; -itelský (výprava) de exploration 

objím/ání inbrassada; -ka jun(c)t-parte, manchette; 

(žárovky) porta-ampulle 

objíž/dět circumvehicular; (lodí) circumnavigar; -ďka 

(v dopravě) detorne, via índirect (turistická, umělecká) tur, 

via circulari 

obkl/ad stav. revestiment, panel; med. compresse; (kašovitý) 

cataplasma; -ádačka (kachlík) mur-carrel; -ádat v. obložit 

obkl/íčit, -ičovat incircular; voj. cernar; (přístav) blocar 

obklop/it, -ovat (se) circumdar (se); (sevřít) inbrassar 

obkreslit copiar; (propisováním) calcar 

obkročmo (sedět ~ na) (surseder) con gambes furcat 

obl/áček litt nube; -ačný nubat, nubosi 

oblafnout (koho) bluffar, dupar; (podvést) fraudar 

oblak nube 

oblast (končina) region; (vymezená) area; (území) territoria; 

(správní) districte; (pásmo) zone; (dosah působení) range; 

(vlivu, působnosti) sfere, domene; ~ vlivu sfere de influentie; 

-ní regional; (územní) territorial 

oblázek rond-lápide 

oblaž/it, -ovat afeliciar, rendir felici 

obléci (sur)metter, vestir; ~ se vestir se 

oblečení vestiment 

obl/éhání assedie; -éhat (co) assediar; přen. circumpresser; 

-ehnout v. obléhat; -ežení v. obléhání 

obl/ek vestiment, costume, robe; -ékárna (šatna) vestitoria; 

-ékat (se) v. obléci (se) 

obleva degel; je ~ it degela 

obležení v. obléhání 

obl/iba (oblíbenost) popularitá; (záliba) predilection; (projevovaná) 

favore; -íbenec favorite; (panovníka) minion; 

-íbenost popularitá; -íbený (obecně) populari; (jednotlivcem) 

favorit, preferet; -íbit si, -ibovat si favorar, preferer, 

trovar plesentie in 

obličej facie, visage; (výraz) expression, fisio(g)nomie; 

-ový (sval) facial

oblig/ace obch. obligation; -átní, -atorní obligatori 

obloha firmament; (nebe) ciel; kuch. garniment 

oblost rondesse 

oblouk arc, (gotický lomený) ogive 

obloudit seducter, infatuar, mistificar; (oklamat) dupar 

oblož/ení (stěn) panelage, revestiment; kuch. garniment; -ený 

chlebíček pane covrit, sandwich; -it (stěny čím) covrir n. 

revestir (per); (deskami) panelar; (kachlíčky) carrelar; kuch. 

garnir 

oblu/da monstru; -dnost monstruositá; -dný monstruosi; 

-zovat v. obloudit 

oblý rond; (vejčitého tvaru) oval 

obměkč/it, -ovat mollificar 

obmě/na modification; (varianta) variante; mat. permutation; 

-nit, -ňovat modificar, changear 

obnaž/ení denudation; -ený (nahý) nud; -it, -ovat denudar; 

(hlavu) decovrir; (krk, poprsí) decoltar; (svlečením) 

desvestir; -it se, -ovat se (de)nudar se, decovrir se, 

desvestir se 

obnos summa; -it perusar; obnošený perusat; (rozedraný) 

chifonosi; (v prodeji) de secund manu 

obnov/a, -ení renovation; (budovy) reconstruction; (malby) 

restauration; (sil) recuperation; (zřízení) reetasblissement; 

-it renovar, reconstructer, restaurar; recuperar, reetablisser; 

-itel renovator, reconstructor, restaurator 

obočí brove 

oboha/cení inrichament; -covat (se), -tit (se) inrichar (se) 

obojak/ost ambiguitá; -ý ambigui 

oboje = obojí 

obojek coliere 

oboj/etník (pokrytec) hipocrite; biol. hermafrodite; -etnost 

(dvojvýznamnost) ambiguitá; (přetvařování se) hipocritie; 

biol. hermafroditisme; -etný ambigui, hipocrític, hermafrodític; 

-í ambi; pod ~ círk. (přijímat) sub ambi species; 

-pohlavní bisexual; -živelník amfibie; -živelný amfíbic 

obol(us) hist. óbol 

obor (působnosti) dominia, camp (de action), sfere (de activitá); 

(odvětví) branche; (vědní) discipline, specialitá 

obora inhagatura; (rezervace) reservia 

oboř/it se, -ořovat se (na koho) parlar brusquimen 

oboustranný mutual, reciproc, bilateral 

obou(va)t (koho) bottar; (auto) munir li pneu; ~ se (sur)metter 

(li sapates); přen. (do čeho) metter se (resolutmen) a far 

obr gigante, titano, colosse; (netvor) monstru, ogre 

obrábě/cí: ~ stroj machine elaborant; -t elaborar 

obrácen/ě in contra(ri), contrarimen; -í inversion; círk. 

conversion; -ý (směr, slovosled) inversi; ~ k situat vers 

obra/cet tornar, verter; (rožeň) girar; ~ se tornar se 

obr/ana defense, defension; (ochrana) protection; voj. 

(plánovitá) defensive; -ánce defensor; -ánit defender; 

-anný defensiv; -á pozice position defensiv 

obrat (co z čeho) deprender; (sesbírat) colier; (kost) roder; 

(oškubat) desplumar, pluccar; (okrást) rapter, spoliar 

obrat (změna) (brusqui) change(ament); (zvrat) inversion, 

reversion; (v citu) subit reaction; (otáčka) torne, rotation, 

revolution; (fráze, rčení) frase, locution; (úsloví) idioma; 

obch. vendition, movement de venditiones; (v životě, v 

dějinách) moment crucial; -em pošty per retroposta; -el 

vertebre; krční ~ vertebre de col 

obr/átit tornar, verter; (na víru) converter; ~ směr changear 

li direction; ~ se (na koho) tornar se (a); (v co) trans-

formar se; -átka revolution; -atlovec vertebrate; -atník 

trópico; -atnost dexteritá, habilitá; -atný déxteri, hábil 

obraz image; (malba) pictura; div. scene; (podívaná) spectácul; 

přen. (představa) idé; skýtat smutný ~ presentar un 

trist image; -árna galerie de picturas, pinacoteca; -ec 

geom. figura 

obrázek litt pictura; (výjev) scene; (v knize) ilustration 

obrazit v. obrážet 

obrázkový ilustrat 

obraz/nost fantasie, imagination; -ný figurativ, metafóric, 

simbólic; -oborec iconoclast; -oborecký iconoclástic; 

-oborectví iconoclasme; -otvorný imaginativ; -ovka (televizoru) 

scren; -ový (v textu) gráfic; (malebný) picturesc 

obr/aženina contusion; -ážet (se) reflexer (se) 

obrn/a paralise; (dětská) poliomielite; -ěněc (vojín) curassiero; 

(loď) nave curassat; -ěný curassat; (vozidlo) carre 

curassat de combatte; -it (ozbrojit) armar; (brněním) curassar; 

(opevněním) fortificar; -it se (čím) armar se (de); 

~ trpělivostí armar se de patientie, esser patient 

obrok forrage, aven-granes, nutrage 

obroub/ení bordura, orlatura; -it bordurar; (udělat lem) orlar 

obroučka (brýlí) cadre n. frame de oculvitres 

obrov/itý, -ský gigantesc, gigántic, colossal, monstruosi; 

(nadměrně veliký) enorm; (rozdíl) imens(i); (nekonečný) ínfinit 

obrub/a borde (de chapel), bordura; (lem) orle; (lemovka) 

bord-bande, pasment; -eň orle; -ovat v. obroubit 

obruč (sudu apod.) anelle de baril, cuv-bande 

obrvený ciliat 

obryně gigantessa 

obrys contura; (náčrt) esquisse 

obřad ritu(ale), ceremonie; (předepsaný) ceremoniale; círk. 

liturgie; -ní (kniha) ritual, ceremonial; -nost ceremoniositá; 

-ný (o člověku) ceremoniosi 

obřez/ání náb. circumcision; -(áv)at circumciser 

obří gigantesc, enorm 

obřízka v. obřezání 

obsadit ocupar; (místo) prender, reservar; (roli) distribuer, 

repartir; (vybavit posádkou) equipar, mannar 

obsah contenete; (prostorový) volúmine, capacitá; (plošný) 

area, superficie; (v knize) tabelle de materie; (stručný) resumé, 

summárium; ~ alkoholu alcoholositá, spritositá 

obsáh/lost amplitá, vastitá; -lý ampli, inbrassant, vast; 

(dílo) voluminosi; -nout inbrassar; (zahrnovat) includer 

obsahovat contener; (mít v sobě) includer 

obsažn/ost substantialitá; -ý substantial, rich in contenete 

obscénní obscen (litteratura), pornográfic 

obsílka práv. citation (a justicie) 

obsl/oužit, -uhovat servir; (nemocného) cuidar (li malade); 

-uha servicie; (lidé) personale; (strojů) manipulation 

(de machines) 

obstar/(áv)ání provision; -(áv)at (stroj, zvíře, rostliny) cuidar, 

gardar; (opatřit co) procurar; (nabýt) aquisiter; ~ nákupy 

far li compras; -(áv)at si procurar se 

obst/át (vydržet) perseverar; (uspět) successar; -avit práv. 

sequestrar 

obstojn/ě plu o minu (bon); -ý passábil, tolerábil 

obšírný long, extendet, tro detalliat; (rozvláčný) prolix 

obší/t, -vat v. lemovat 

obšťast/nit, -ňovat afeliciar, rendir felici 

obt/ah typ. print-prova; -áhnout, -ahovat (kresbu) traciar; 

(břitvu) acutar (li rasuore) per li strap

obtěžka/ný (strom ovocem) plen, cargat de; -t cargar 

obtěžov/ání molestie, importunitá; -at molestar (i muž ženu) 

importunar, íncomodar, genar, trublar; (šikanovat) chicanar; 

-at se dar se li pena, penar, efortiar se, genar se 

obtisk calcatura; -nout, -ovat copiar, reproducter; (obrázek) 

calcar 

obtíž desfacilitá, gena; (námaha) pena, strapacie; (překážka) 

obstácul; -ený (čím) cargat; -nost desfacilitá; -ný desfacil, 

penosi, genant; (dotěrný) molestant 

obtočit (co čím) circumligar 

obu/tí (auta) bandages pneumátic; -tý bottat; -v sapates, 

bottes; -vnictví sapatería; -vník sapatero, bottero 

obvaz bandage; -ovat band(age)ar; -iště loc de sucurse 

obvesel/ení amusament, delectation, divertissement; 

-it (se), -ovat (se) amussar (se), delectar (se), divertisser 

(se); (bavit) intertener; -ující amusant, divertissent 

obvi/nění acusation, inculpation; (z těžkého přečinu) incrimination; 

-něný acusato; -nit, -ňovat v. vinit 

obvod (kruhu, elipsy) circumferentie; (rovinného obrazce) perimetre; 

(v pase, kolem stromu apod.) cintura; (okraj města) 

periferie; (oblast správy) districte; farní ~ parocia; el. 

circuit; integrovaný ~ circuit integrat; -ní de districte; 

~ lékař local médico; -ový geom. circumferential 

obvyklý usual, habitual, customal, customari, normal; 

(odedávna) traditional 

obyčej (mrav) more; (zvyk) custom, hábitu, usu; -ný normal, 

ordinari; (běžný) current; (obvyklý) usual, customal, 

customari; (obecně platný) general; (hrubý) vulgari, trivial; 

(prostý) símplic 

obydl/ený habitat; -í (příbytek) habitation, logiment; 

(domov) hem; (byt) logí; (místo) domicilie; (sídlo) residentie; 

-it (in)habitar; (území) colonisar; -itelný habitábil 

obytný habitábil; (jednotka) habitativ; ~ dům dom de habitation; 

-á čtvrť residential area; ~ vůz caravane 

obýv/ací: ~ pokoj salon comun; -at habitar, logiar (in) 

obyvatel (in)habitante, logiante; (města, instituce) residente; 

-ný habitábil; -stvo habitantes, population 

obzor horizonte 

obzvláš/ť, -tě specialmen; -tní particulari, special 

obžalo/ba acusa(tion), inculpation; -vaný acusato, inculpato; 

-vat (koho) acusar, inculpar 

obžerství glotoneríe 

obžínky festa de recolte, recolt-festa 

obživ/a subsistentie, alimentation, vive; shánět si -u 

ganiar su vive; -lý resiscutat; -nout v. ožít 

ocas caude; -atý caudat; -ní (ploutev) caudal 

oceán oceane; -ografie oceanografíe; -ografický 

oceanográfic; -ský oceánic, del oceane 

ocel stal; -árna fábrica de stal, stalería; -ový stalin, de stal 

oce/nění (odhad) evaluation; (hodnocení) apreciation; -nit 

(odhadem) evaluar, taxar; (hodnocením) apreciar; -nitelný 

apreciábil; -ňování, -ňovat v. ocen/ění, -it 

ocet acete; vinný ~ vinagre 

oc(i)tnout se trovar se, esser, star, arivar (a) 

octan acetate; ~ hlinitý acetate de alumínium; -ový acetátic 

octový (kyselina) acétic 

ocún bot. cólchica (autunal) 

oč (= o co) pri quo; ~ jde? pri quo it acte se?; ~, že quo 

vu paria que, yo es cert que 

očarovat incantar; (okouzlit) charmar; (uchvátit) ravisser 

očekáv/ání expectation; -at expectar, atender

očer/nit, -ňovat (barvou) nigrar; (koho) denigrar, calumniar 

očesat (ovoce) colier 

očíslov/ání numeration; -at numerar 

oči/sta purification; (duchovní) purgation, catarse; -stec 

náb. purgatoria; -stit purificar; přen. purgar; (ránu) desinfecter; 

(rybu) desquamar; ~ od viny deculpar; přen. 

(ex)purgar; -stný, -šťovací purgativ; -šťovat v. očistit 

oči/tý (svědek) (testimon) oculari; -vidný evident 

očko oculette; bot. (pupen) burgeon; (roub) grefte; (při pletení) 

mallie; (dívat se) po -u regardar furtivmen, oculettar; 

-vání med. vaccination; (stromu) inoculation; -vat med. 

vaccinar; (stromy) inocular (i přen.) 

očmuch(áv)at flarar 

oční oculari; med. oftálmic; ~ důlek ócul-cave; ~ lékař 

oculist, oftalmologo; ~ lékařství oftalmologie 

od (místně) de; (směr i odlišení) fro; (časově) de, desde; 

~ rána do večera de matine til véspere; ~ severu 

fro nord; ~ tebe de te; ~ té doby desde ti témpor 

óda ode 

odbav/it, -ovat expedir; (vyřídit) executer 

odbarv/it, -ovat decolorar 

odběhnout forcurrer; ~ si (pro co) currer a prender 

odběr (odebrání) deprension; (spotřeba) consum(ation); 

-atel (kupující) comprator, cliente; (plynu, elektřiny) 

usator; (předplatitel) abonnate 

odbíhat forcurrer; (od tématu) divagar 

odbí/jená sport. volleyball; -(je)t (hodiny) sonar 

odbírat (jako předplatitel) abonnar; (ze stroje) prender ex 

odboč/ení (z cesty) deviation; (v řeči) digression; -it, -ovat 

deviar (il devía); (směrem) detornar a; (v řeči) digresser; 

(cesta) bifurcar se, ramificar se; -ka (cesty) bifurcation, 

ramification; (spolku) section; (v řeči) digression 

odboj resistentie; (za 2. svět. války) movement de resistentie; 

(vzpoura) revolte, rebellie; -ář resistente; -ník rebello; 

-ný rebéllic, rebelliosi; recalcitrant; (neposlušný) desobedient; 

-ový de resistentie 

odbor (úsek) division, section, sector; (oddělení) departement; 

-ář sindicalist; -ářský sindical; -ářství sindicalisme; 

-nický professional; -ník specialist; (znalec) experte; 

-nost professionalitá, specialitá; -ný qualificat; 

(posudek) del experte; (škola) professional, special; (termín) 

técnic; (učitel, časopis) specialisat; ~ lékař specialist; 

-ový (podle odborů) divisional, sectional, departemental; 

-ářský sindical; -y (odborové sdružení) sindicate 

odbyt vende, vendida, vendition; jdoucí na ~ vendíbil 

odbý(va)t (koho) refusar; (práci) far sin cuida n. negligentmen; 

(zboží) vendir; ~ se v. konat se; (čím) contentar se 

per; ~ si (co) far, executer, acompleer, safisfar 

odbyrokratizovat deburocratisar 

odbyt/iště mercate n. territoria n. region (de vende); -né 

indemnisation; -ný vendíbil; -ový de vendida 

odcestovat ear in viage, forviagear; (odjet) departer 

odciz/it, -ovat přen. alienar; (ukrást) furter; ~ se alienar se 

odči/nit, -ňovat (co) remedir; (křivdu, porážku, škodu) reparar, 

corecter, compensar; (provinění) expiar 

odčítat v. odečíst 

oddací (list) ateste de maritage, certificate nuptial 

odd/álit, -alovat (časově) ajornar, procrastinar; (místně) 

alontanar 

odd/anost devotion, fidelitá; -aný devoet, fidel; (manželsky) 

maritat; (osudu) resignat; -(áv)at (koho) maritar, unir in

matrimonie; -(áv)at se (čemu) devoer se, consacrar se, 

dedicar se; (zármutku, vášni) abandonar se a; (snění) perdir 

se in; (osudu) resignar; (pití) dar se a; cele se čemu ~ dar 

su ánim e córpor a; -avky benedi(c)tion nuptial 

oddech (dechnutí) halade; (odpočinek) reposa, recreation; 

(čas) pause, témpor de reposa; (celk. uvolnění) relaxament 

odděl/aný (vyčerpaný) exhaustet; -(áv)at (odejmout) remover; 

(odpracovat) compensar per labor; (zničit) destructer 

(zabít) mortar 

odděl/ení (čeho od sebe) separation, segregation; (oddíl, 

zvl. organizační) departement, section; (místně vymezený) 

compartiment, cupé; (vzniklé vyčleněním) division; -ený 

separat, isolat; -it, -ovat separar, isolar; (od sebe) divider; 

(odloučit od celku) segregar; -it se, -ovat se (od čeho) 

separar se (de); -itelný separábil 

oddenek bot. rizoma 

oddíl division; (úsek) section; (část) parte, portion; voj. 

truppe; sport. equip; (doprovodný) escorte; žel. cupé 

oddych v. oddech 

ode v. od 

odeb/írat, -rat (od čeho) deprender; (zabavit) forprender; 

(předplatit) abonnar; ~ se (kam) departer (in viage), 

metter se (in via); (do ústraní) retirar se, retraer se 

odečít/ání mat. substra(c)tion; -at mat. subtra(ct)er; 

(z měřidla) leer 

odedávna de sempre, de omni témpor 

odehnat forchassar, repulser; (černé myšlenky) dissipar 

odejít forear, departer; (vzdálit se) alontanar se; (do ústraní) 

retraer se; (do výslužby) retirar se; (vzdát se úřadu, odstoupit) 

abdicar, demissionar; ~ se světa quittar li munde 

odejmout deprender, forprender; (slovo) retirar; (úd) amputar; 

(odvahu komu) desanimar, descoragear; (ukrást) furter; 

(zabavit) confiscar; (zbavit čeho) privar (de) 

odekdy? de quande? 

odemknout aperter per clave 

odepř/ení refusa; -ít refusar; -ít si abstener se (de) 

odep/isovat, -sat (na dopis) responder (li lettre); (dluh) anullar 

odes(í)lání expedition, invía; -at expedir, inviar 

odest(ý)lat prepar li lette 

oděv vestiment, costume, robe; -nictví (průmysl) industrie 

de confection; -ník vestimentero 

odevzd/anost resignation; (oddanost) devotion; -aný (osudu) 

resignat; -(áv)at (dodávat) liverar; (předat) transdar, 

transmisser; -(áv)at se (poddat se) submisser se, resignar; 

(oddávat se čemu) devoer se a; (vzdát se) capitular 

odevždy v. odedávna 

odezní(va)t perdir se, extincter se, desaparir 

odezva reaction, response, ecó 

odhad cálcul, estimation, evaluation; (úsudek) judicament; 

-ce evaluator, taxator; -né custas de estimation; -ní (cena) 

estimativ; -nout estimar, evaluar; -ovat v. odhadnout 

odhal/it, -ovat revelar, decovrir; (skryté) decelar; (zahalené) 

develar; (obnažit) denudar 

odhánět v. odehnat 

odh/ázet, -ovat (lopatou) pallar; v. též odhodit 

odhl/ásit, -ašovat desanunciar, anullar, contramandar, 

contraordonar, revocar; (předplatné) desabonnar; 

~ se anunciar su absentie n. departe; -asování votation; 

-hlasovat votar, acceptar per votation; (předlohu zákona) 

aprobar 

odhodit forjettar, jettar for; (kartu, šat, přátele) rejecter

odhrab/at, -ovat rastrar for 

odhrn/out, -ovat (hlínu) remover 

odcházet v. odejít 

odchod departe; (úmrtí) decesse; (do ústraní) retirament 

odchov (zvířat) elevation; -anec (žák, následovník) disciplo; 

-(áv)at (zvířata) elevar; (lidi) educar 

odch/ýlit, -ylovat detornar, deviar, deflexer; ~ se detornar 

se, deviar, deflexer; (od tématu) digresser; (od houfu) divagar; 

(rozbíhat se) diverger; -ylka deviation; med. aberration; 

(uhnutí) deflexion; (od tématu) digression; (od normálu) 

anomalie; (při kolísání) variation; (váhy) diferentie 

(de pesa); (výjimka) exception; (povolená) tolerantie; (magnet. 

střelky) declination; -ylnost dessimilitá, divergentie, 

diferentie, anomalie, abnorm(al)itá; -ylný (uchylující se) 

deviatori; (nestejný) ínegal; (tvořící kontrast) dessimil; (rozbíhající 

se) divergent; (odlišný) diferent; (od pravidla) anomal; 

(od průměru) abnormal; (rozkolísaný) variant 

odjakživa de sempre, de omni témpor 

odj/et departer; (vozidlem) forvehicular; -ezd departe 

odjinud de altri loc (látere, parte) 

odkap(áv)at guttear 

odkašl(áv)at (si) tussettar; med. expectorar 

odk/az (majetku) legate, testate; (jinam) referentie; -ázat, 

-azovat (závětí) legar (per testament), testamentar; (na, 

kam) referer (a); -azce, -az(ov)atel práv. testator; -az(ov)ník 

práv. legatario 

odkl/ad (na jinou dobu) ajornament, demora; (lhůty) prolongation; 

bez -u sin demora, sin retarde; -ádat (na jinou dobu) 

ajornar; (stále něco) procrastinar; (svršky) desmetter; 

(do šatny) deposir; -ádací v. odkladný; -adiště depositoria; 

-adný (účinek) moratori, procrastinatori, suspensiv 

odklidit (překážku, sníh) remo(v)er; v. též odstranit; ~ se 

alontanar se; (rychle a nenápadně) escapar 

odkl/ízet v. -idit; -ízení remotion 

odkor/nit, -ňovat descorticar 

odkoupit (zpátky) recomprar (de) 

odkrojit decupar, deciser, detranchar 

odkrý/t, -vat decovrir; (část těla) (de)nudar, decoltar; 

(sejmout) deprender; (zdvihnout) levar; -vka apert mine 

odkud de u; -koli(v) de ucunc; -si de alcú 

odkup (re)compra; -ovat v. odkoupit 

odkvé/st, -tat desflorar, desflorear, devenir desfloreat 

odlákat alontanar con promesse 

odlehčit diminuer li charge; (sejmout břemeno) dechargear; 

(zvl. bolesti) aleviar; (zmírnit) mitigar; (usnadnit) diminuer 

li pena, far plu facil, facilisar 

odlesk reflexe; (zrcadlení) spegulation 

odl/et departe (de aviones); (ptáků) forvola; -etět, -état 

departer (per avion); (o ptácích) forvolar 

odlévat v. odlít 

odliš/ování diferentiation; -it, -ovat diferentiar; (rozlišovat) 

distincter; (přesně) discerner; -it se, -ovat se (od) distincter 

se, diferentiar se, diferer (de); -nost diferentie; (mínění) 

discrepantie; (neslučitelnost) disparatesse; (nepodobnost) 

dissimilitá; (nestejnost) ínegalitá; -ný diferent, distinct, 

discrepant, disparat, dissimil, ínegal 

odl/ít (vodu) deversar, forversar; (opatrně) transversar; 

(odlitek) fonder; -iv (mořský) bass marea, reflut; (peněz) 

evasion; (výtok) exfluida; (otvor) exeada, surtida, efluentie; 

(výlevka) eversuore; -ivka glass(ette) 

odlomit derupter

odlouč/ení separation, isolation; -it (se) separar (se) 

odloup/at, -nout (slupku) depellar, (kůru) descorticar 

odložit v. odkládat 

odluč/itelný separábil; -ování separation; -ovač separator 

odluka (církve od státu) separation; (rozvod) divorcie 

odma/stit, -šťovat degrassar 

odmě/na premie, recompense; (peněžitá) remuneration; 

(honorář) honorarie; (od cesty) gratiment; -nit, -ňovat 

premiar, recompensar; (penězi) remunerar; (od cesty) 

gratification; -nit se, -ňovat se (komu) recompensar, 

payar, revanchar 

odměř/ený formal, reservat; -it, -ovat (měrkou) calibrar; přen. 

aportionar; (čas) limitar; (slova) ponderar 

odmít/at v. odmítnout; -avý (odpověď) negativ; -nout 

refusar; (zdvořile) declinar; práv. recusar; (zavrhnout) 

rejecter; (hrubě) repulser; (zapudit) repudiar; -nutí 

refusa, recusa, rejection, repulsion, repudiation 

odml/čet se tacer, devenir mut; -ka pause 

odml/ouvat contradir (il contradí); -uva contradition 

odmoc/něnec radicande; -nina mat. rádica; druhá ~ duésim 

rádica n. rádica quadrátic; třetí ~ triésim rádica n. 

rádica cúbic; -nit (co) extra(ct)er li rádica (de, ex); -itel 

índex del rádica; -nítko radicale; -ňování radication; 

-ňovat v. odmocnit 

odmontovat demonter 

odmraz/ení, -ování decongelament; -it decongelar 

odnárod/nit, -ňovat denationalisar 

odnášet v. odnést 

odnaučit desacustomar n. deshabituar; ~ koho lhát desacustomar 

alquí de mentir; ~ se desaprender n. perdir 

li custom n. hábitu de (+ inf) 

odněkud de alcú 

odnést forportar; (odpykat) expiar 

odnětí (zbavení čeho) privation; (údu) amputation; (zabavení) 

confiscation, sequestration 

odnikud de necú 

odol/(áv)at (čemu) resister (a); -nost resistentie; -ný resistent 

odnož bot. ramette; (šlahoun) sarment 

odpad (odtok) defluentie; (stoka) cloaca; (výlevka) eversuore, 

exrinsuore; (zbytky) residues, dejettallia, sordidallia; 

(živočišný) carnallia; (výrobek) jettallia, maculatura, v. též 

šrot; -(áv)at v. odpadnout; -lictví apostasie; -lík círk. 

apostático; (přeběhlík, zrádce) renegate; (z protestu) dissidente, 

nonconformist; -ní (odtokový) defluent; ~ potrubí 

tube de drenage, drenuore; -nout decader; sport. esser 

eliminat; (nekonet se) ne evenir, ne haver loc; (jako odpadlík) 

apostasiar, renegar; (zběhnout) deserter 

odpeckov(áv)at degranar, denuclear 

odpírat v. odepřít 

odpl/ácet v. odplatit; -ata recompense; (odveta) revancha; 

(msta) revenja, venja(ment), venjantie; -atit revanchar; 

~ stejnou mincí payar per li sam monete, revanchar 

odplou(va)t (loď) departer 

odpoč/atý reposat; -inek reposa; (mezi činností) pause; 

(po obědě) siesta, pause midial; (penze, výslužba) retirament, 

retiratie, retraida; být / žít na -ku esser in reposa, viver 

in pension; -out si reposar se, recrear se; (po obědě) far li 

siesta; -utí reposa 

odpočí/st, -t(áv)at decontar 

odpoč/ívadlo (na schodech) planage; (lehátko) reposuore; 

-ívárna repos-chambre; -ívat reposar; ~ v pokoji re-

posar in pace; -ivné pension; -ivný de retirament 

odpoj/it, -ovat dejun(c)ter; (vozidla) decuplar; (odloučit) separar, 

deligar 

odpoledn/e posmidí, zkr. pm.; -í posmidían 

odpolitizovat depolitisar 

odpor resistentie, oposition; (k čemu) aversion; (hnusivý) 

desguste, nausea, repugnantie; (výslovný) protest; el. 

resistentie; (magnetický) reluctantie; (součástka) resistor; 

-ný desgustant; abominábil; (zločin) atroci; -ovat resister; 

(skutečnosti) esser contrari a; (vzpírat se) oposir se; ~ si 

(v řeči) contradir; (zákonům) esser in contradition con 

odposlouch/(áv)at (výslovnost, melodii) aprender per escuta; 

(vyslechnout) escutar; -ávací přístroj aparate de escuta 

odpouštět v. odpustit 

odpov/ěď response; práv. (na námitku) réplica; -ědět (na) 

responder (a); -ědka respons-cupon; -ědnost responsabilitá; 

-ědný responsábil; -ídající (čemu) corespondent; 

(vhodný) apt, convenent; (přiměřený) adequat; -ídat v. 

odpovědět; (čemu) responder (a); concordar (con); 

práv. (na námitku) replicar; (za) responsar (por), esser 

responsábil (por) 

odpř/ísahat, -isáhnout afirmar per jurament, jurar; ~ se 

(zřeknout se) abjurar 

odpudi/t repulser; (ošklivostí) repugnar; -vost fyz. repulsion; 

-vý fyz. (síla) repulsiv; (člověk) repugnant 

odpůrce adversario; (urputný) antagonist; (soupeř) rivale; 

(protivník) oponente; (kdo má námitky) opositor 

odpu/stit (komu co) pardonar; práv. indulger; (omluvit) 

excusar; (hříchy) remisser; prosím odpusť(te)! ples 

pardonar!; -stitelný pardonábil, excusábil; -stky (církevní) 

indulgenties; -štění pardon; (hříchů) remission 

odpuzovat v. odpudit 

odpyk/ání expiation; -(áv)at (vinu) expiar 

Odra Odra 

odradit (zbavit odvahy) descoragear; (radou) desconsiliar; 

(přemlouváním) dissuader; ~ se descoragear se, perdir 

li corage, devenir misfident; ~ si perdir li favor (de) 

odraz (světla) reflexe; (zvuku) resonantie, reverberation, 

repercussion; (s odskokem) ricochette; -iště saltuore; -it 

(světlo) reflexer; (zvuk) resonar, reverberar, repercusser; 

(odstrčit) repussar, forpussar; (útok, ránu) parar, retrobatter; 

(od břehu) debordar; -it se (s odskokem) retrosaltar, ricochettar; 

(stejnou nebo větší měrou) repercusser; (o světle) reflexer 

se; (ozvěnou) reverberar, resonar, far ecó; (od pozadí) contrastar 

(con); -ník para-choc, buffre; nám. garda-látere; 

-ovat v. odradit; -ový reflexiv; ~ můstek salta-planca, 

saltuore, trampline; -é sklo / světlo reflector 

odr/ažení v. odraz; -aženina (pohmoždění) contusion; 

-ážet v. odrazit; -ážka hud. bequadre, naturale 

odrhovačka canzonache 

odroč/it, -ovat ajornar; (vůbec odložit) procrastinar; (soudní 

rozhod.) suspender li judicie por ulteriori investigation 

odrodi/lec renegate, apostático; -lství apostasie; -t se 

renegar (de su patria), apostasiar 

odrostlý (dospěvší) grand, adult, matur, plen-crescent 

odrůda varietá, sorte, specie 

odrůst(at) (dětským střevíčkům) devenir grand; (dospět) adultijar 

odřenina scrap-vúlnere 

odřeknout (objednávku) anullar, revocar, contramandar, 

contraordonar; (lístky) desabonnar; ~ se (čeho) renunciar 

(a), abstener se (de), (víry) abjurar, (nehlásit se k)

epulser, refusar a reconosser; ~ si (co) privar se de 

odřez(áv)at v. odříznout 

odříci v. odřeknout 

odřík/ání (sebezapírání) abnegation, ascetisme; -(áv)at 

(modlitbu) recitar (mecánicmen); (báseň) recitar n. declamar 

(sin arte); -(áv)at se (čeho) abstener se (de); 

-avý ascétic 

odřít scrapar; (drhnout) scurar; (opotřebovat) perusar; 

(všecko odpracovat) laborar omnicos 

odříznout decupar, deciser, detranchar; (úd) amputar 

odsek/(áv)at, -nout decupar, deciser; (sekerou) dehachar; 

(komu) responder acrimen, ripostar; -nutí riposte 

odskočit (odrazit se) retrosaltar, ricochettar; ~ si forcurrer 

odsoudit (k smrti) condamnar (al morte); ~ k nezdaru 

destinar al fiasco 

odspodu v. odzdola 

odstav/ec alinea; (zákona) paragraf; -it, -ovat metter n. posir 

ad látere; (kojence) demammar, desalactar 

odstěhovat (se) v. stěhovat (se) 

odstín (berevný) color-nuancie; (hlasu) timbre 

odstoup/ení abdication, demission, renunciation, resignation, 

retirament; (postoupení) cesion; -it (do ústraní) 

retirar se, retraer se; (dozadu) retroear; (z úřadu) demisser, 

demissionar, resignar; (z trůnu) abdicar; (zřeknutím 

se práva) renunciar; (postoupit, přenechat) ceder; (od záměru) 

abandonar (alquó); (vzdát se) capitular 

odstra/nit, -ňovat remover; (předmět) demover; (odejmout) 

deprender; (odnést) forportar; (vyloučit) eliminar; (sesadit) 

destituer; (vymazat) efaciar; (zrušit) abolir; práv. abrogar; 

(pěnu z čeho) descumar (alquó); (smetanu) excremar li lacte 

odstraš/it, -ovat intimidar; -ující (trest aj.) intimidatori 

odstr/čit, -kovat forpussar 

odstroj/it, -ovat desvestir; (koně apod.) desharnessar; (loď) 

detaclar; (zbavit zařízení) demonter; ~ se desvestir se 

odstře/dit, -ďovat centrifugar; (mléko) decremar n. excremar 

(li lacte); -divka centrifuga; (mléka) crem-separator; -divost 

fyz. fortie centrifugal; -divý centrifugal 

odstř/íhat, -ihnout decupar, deciser; (kupóny) separar; 

-ižek cupon, segment 

odstup (vzdálenost) distantie; (pravidelně se opakující) intervalle; 

(v čase) lapse de témpor, pause, intervalle; (v chování) 

reservation; zachovat ke komu ~ tener se lontan 

de; -né compensation pecuniari; (odškodnění) indemnisation; 

-ňování graduation; -ňov(áv)at graduar; 

-ovat v. odstoupit 

odsud de ci 

odsu/n (přesun) transfert; (vyklizením) evacuation; (přemístěním) 

deplazzament; -nout, -novat (na jiné místo) deplazzar, 

escartar, translocar; (osoby též) transferter, evacuar, fortransportar; 

(časově) ajornar; -vník gram. apostrof 

odškod/né compensation, indemnisation, indemnitá; 

práv. desdamageament; (válečné) reparation; jako ~ 

quam compensation; -nit, -ňovat indemnisar 

odšroubovat desscruvar; (vy-) exscruvar 

odštěp/ek (tříska) splittre, lignun; (úlomek) fragment; polit. 

fraction; -enec separatist; -enectví separatisme; -ení 

fension; chem. fission; -it, -ovat fender; -it se, -ovat se 

přen. separar se 

odštíp/at, -nout (sekerou) fender; (kleštěmi) depincear, forpincear; 

~ se fractionar se 

odt/áhnout, -ahovat (břemeno) fortirar, fortraer; (ruku) reti-

ar, retraer; voj. retraer se; ~ se abstener se de 

odtamtud de ta 

odtažit/ost abstraction; -ý abstract 

odté/ci, -kat defluer 

odtok defluentie, e(x)versuore; (stoka) cloaca 

odtuč/nění desingrassament; -nit, -ňovat desingrassar; 

(mléko) decremar 

odtud de ci; (o dedukci) de to 

odulý inflat, tumid 

odum/írat, -řít morir; bot. marcir; med. atrofiar 

odůvod/nit, -ňovat (uvedením pohnutky) motivar; (vysvětlením) 

explicar; (ospravedlněním) justificar; (logicky) argumentar; 

-nitelný explicábil, justificábil; (přiměřený) rasonábil 

odvádět v. odvést 

odvaha audacie; (statečná) corage; sebrat -u prender corage 

odváp/nění decalcification; -nit, -ňovat decalcificar 

odva/r decocte; -řit, -řovat decocter 

odváz/at, -ovat desligar; (z řetězu) descatenar 

odvážet v. odvézt 

odváž/it (zboží) pesar; ~ se (čeho) audaciar; -livost, -nost 

audacie, corage; -ný audaci(osi), corageosi, (ztřeštěně) 

temerari; (nebojácný) íntimid, sin timore; (statečný) brav 

odvěký (pradávný) antiqui(ssim); (věčný) eterni 

odvěsna geom. catete 

odv/ést forducter; voj. inscrir quam recrute; (vrátit) rendir, 

retrodar; práv. restituer; (dodat) liverar; -edenec recrute 

odveta venjantie, revancha; (odvetné opatření) represalie 

odvětit kniž. replicar; (na oplátku) reciprocar 

odvětví branche 

odvézt transportar (in auto, coche etc.) 

odv/íjet, -inout (z cívky) desbobinar 

odvlé/ci, -kat (něco těžkého) fortrenar; (o únosu) rapter 

odvod (vody) forduction; voj. conscrition; (nábor) recrutament; 

-it mat., gram. derivar; (logicky) deducter; -itelný derivábil, 

deductíbil 

odvod/nit, -ňovat drenar; chem. dehidrar; (vysušit) desiccar 

odvol/ací (soud) de apellation; -ání revocation, retiration, 

anullation, retractation; dementi; práv. apellation; -(áv)at 

(koho) revocar; (objednávku) contramandar, anullar; (v novinách) 

retractar; (zprávu) dementir; (dané slovo) retraer; 

(žalobu) retirar; -(áv)at se (nač) referer se a; (ke komu, proti) 

apellar (a, contra); (uvádět jako argument) alegar; -atelnost 

revocabilitá; -atelný revocábil 

odvoz transport; -enina derivate; -ovací derivativ; -ování 

derivation; -ovat mat., gram. derivar; (logicky) deducter 

odvr/acet, -átit (obličej, zrak) detornar; (neštěstí) preventer, 

evitar, impedir; (podezření) dissipar 

odvrh/nout, -ovat rejettar 

odvyk/at, -nout desacustomar, deshabituar; ~ koho čemu 

desacustomar alquí de alquó; -at si, -nout si desacustomar 

se, deshabituar se de (+ inf), abandonar n. perdir li 

hábitu de (+ inf) 

odysea (dlouhé putování, bloudění) odissé 

Odyssea lit. Odissé 

Odysseus Odisseo 

odzadu de detra, de retro; druhý (třetí) ~ (ante)penúltim 

odzátkovat destaponar, descorcar 

odzbroj/ení desarmament; -it, -ovat desarmar 

odzdola de infra 

odznak insigne; (symbol) emblema 

ofenzív/a ofensive; -ní ofensiv, de ofensive, ataccant

oh! oh! 

ohanbí partes n. organes sexual, privat parte 

ohá/nět se (zbraní) brandisser; ~ rukama agitar li manus; 

-ňka caude 

oharek restage (de cigarette) 

ohař cane flaratori; (krátkosrstý) póinter 

ohavn/ost abomination, atrocitá; -ý abominábil; (čin) atroci 

oh/bí curve; -ebnost flexibilitá; -ebný flexíbil 

oheň foy 

ohl/as ecó, resonantie; -ásit anunciar; -ášky (sňatku) 

anunciation de maritage 

ohlávka cap-strap 

ohled egarde, consideration; (uctivý) respecte; bez -u sin 

egarde, sin prender in consideration; s -em na to, že 

considerante que; (co se týče) concernent, considerante; 

v tomto -u in ti egarde; -ání (mrtvoly) obduction, autopsie, 

exámine; -(áv)at (mrtvolu) examinar, obducter; -ně 

(čeho) concernent, relatent, pri 

ohl/édnout se (nazpět) retrospecter; (kolem) circumspecter 

ohleduplný atentiv, delicat, plen de consideration 

ohlížet se (nač) prender in consideration, respectar 

ohlod(áv)at roder 

ohloupit stultificar 

ohluchn/out devenir surd; -utí surditá, perdida del audie 

ohlupovat v. ohloupit 

ohluš/ení asurdament; -it, -ovat asurdar; -ující asurdant 

ohm fyz. ohm; -ický óhmic; -metr óhmmetre 

ohmat(áv)at palpar, tastar; (tápavě) circumpalpar, circumtastar; 

(dotýkat se) tuchar 

ohnat se v. ohánět se 

ohnilý putrid 

ohni/sko fyz. foco; (střed) centre; -skový focal; -ště foyiere; 

(krb) camine 

ohní(va)t putrir 

ohni/vá(če)k fénix; -vost ardore; -vý foyosi; (žhavý) ardent; 

(vznětlivý) inflammábil; O-vá země Terra de Foy; -vzdorný 

foy-resistent, íninflammabil 

ohňostroj foy(es) artificial, pirotécnica 

ohodnotit taxar, evaluar 

ohol/ení rasatura; -it (koho) rasar 

ohon v. ocas 

ohnout v. ohýbat 

ohrad/a (živý plot) (in)hagatura, hagage; (ohrazený pozemek) 

inclusura; (dřev. plotem) palissade; (pro koně) corrale; -it 

(živým plotem) (in)hagar; (dřev. plotem) (in)palissar; (valem) 

circumbarrar; -it se (proti komu, čemu) protestar (contra) 

ohranič/ení delimitation, demarcation; -it, -ovat delimitar, 

demarcar; (plotem) v. ohradit 

ohrazovat (se) v. ohradit (se) 

ohrn/out, -ovat (založením) plicar 

ohrom/it, -ovat stupefar; (panicky) consternar; (uvést do 

rozpaků) embarassar; (udivit) astonar; (překvapit) surprisar; 

-ný gigántic, colossal, monstruosi, enorm, imens(i), 

grandíssim; -ující (velkolepý) imposant; (úžasný) astonant 

ohro/zit, -žovat indangear, exposir a dangere 

ohryz(áv)at roder; -ek stump (de pom); anat. pom de Adam 

ohř/át calentar; -ívač (vody) (aqua-)calentator; (koupelnový) 

balne-forne, terme; -ívat calentar; ~ staré věci recalentar 

ohýbat flexer (i gram.); (přeložením) plicar; (zakřivit) curvar; 

~ se bassar se, inclinar se 

ohyzdný hideosi, desbell

och! (překvapení) oh!; (bolest) ay! 

ochabl/ost laxitá; -lý lax 

ochechule zool. sirena; přen. feminach 

ochla/dit v. chladit; -dit se, -zovat se v. chladnout 

ochlasta trincard, ebrion 

ochlaz/ení, -ování (a-, re)frigidation; tech. refrigeration 

ochoč/it, -ovat amansar; (krocením) domitar 

ochot/a complesentie; -nický dilettántic, amatori; (divadlo) 

de amatores; -ník amator; -ný complesent, benevolent; 

(úslužný) culant; ~ k čemu disposit n. pret far alquó 

ochr/ana protection; (proti případ. nebezpečí) precaution; 

-anář protectionist; -ářství protectionisme; -ánce protector; 

(příznivec) patron; (svěřených) gardator; -ánit protecter; 

(od čeho) salvar (de); (uchovat bez úhony) preservar; 

-anný protectiv; (k uchování bez úhony) preservativ; 

(zdravotnicky) profiláctic; (sloužící k zabránění) preventiv; 

-á známka marca de fábrica; -aňovat v. chránit 

ochraptě/lost raucitá; -lý rauc; -t devenir rauc 

ochrno/ut, -vat devenir paralisat 

ochrom/it, -ovat paralisar 

ochucovat v. ochutit 

ochudit apovrir 

ochuravět v. onemocnět 

ochut/it spicear; -n(áv)at (de)gustar; -návač degustator 

ochuz/ení apovriment; -ovat v. ochudit 

oj (vozu) timon 

oj! oh!, au! 

ojediněl/ost sporadicitá; -ý sporádic, rar, isolat, síngul 

ojetý usat 

ojíněný covrit de pruine; (ovoce) pruinosi 

ojnice tech. bielle 

okamži/k moment, instante; -tě ínmediatmen, instantmen; 

(pohotově) promptmen; -tý instantan; (účinek) instant; 

(bez odkladu) ínmediat; (v tu chvíli) momentan 

okap guttiere; (-áv)at guttear 

okázal/ost ostentation, pompe; -ý ostentativ, pomposi 

ok/enice covriment de fenestre; -énko fenestrette; -enní 

de fenestre, fenestral; ~ rám cadre de fenestre 

oklamat v. klamat 

oklep(áv)at se sucusser 

okle/stit, -šťovat (strom) dehachar; přen. (omezit) reducter, 

restricter, limitar (il límita) 

oklik/a detorne, via índirect; -ou per via índirect 

okluze med., gram., fyz. oclusion 

okno fenestre; mít ~ totalmen perdir su memorie 

oko ócul; (při pletení) mallie; (pytlácké) trapp; (na provaze) 

node current; (ve hře) punctu; (řetěze) catenun, catenanelle; 

kuří ~ corn de pede, ped-calle; volské ~ frit 

ove; bít do očí saltar al ócules; co ~ nevidí, srdce neželí 

ócul ne vide, cordie ne crede; na ~ semblantmen; 

na vlastní oči con su propri ócules; podle (od) -a secun 

li (simplic) vide, aproximativmen; pustit ~ (při pletení) 

lassar escapar un mallie; upírat oči fixar ócules 

okol/í circumité; -ičnatý bot. umbellat; -ík bot. umbelle; 

kování, -ky hesitation, ceremonies; -kovat v. kolkovat; 

(dělat okolky) far ceremonies, hesitar; bez -ů sin far ceremonies; 

-ní circumjacent; -nost circumstantie; polehčující 

~ circumstantie atenuant; -o círcum; (přibližně) circa; 

(míjení) préter; (podél) along 

okop voj. tranché; -(áv)at (motykou) haccar 

okoralý crustosi, desfrisc

okostice anat. perioste; zánět ~ periostite 

okoun zool. perche; -ěč gapon; -ět v. civět 

okous(áv)at (kost) roder; (nehty) morder se (li úngules) 

okouzl/it charmar; (očarovat) incantar; (uchvátit) ravisser; 

(fascinovat) fascinar; -ující charmant, ravissent 

okov (vědro) sitell; -y catenes; (na ruce) manu-ferres, 

manu-catenes, manacles; spoutat ~ incatenar; -ání 

(koně) ferratura; -at (boty) clovettar; (koně) ferrar 

okr min. ocre 

okr/ádat, -adnout (koho oč) deraubar, spoliar (de) 

okraj borde; (listu papíru) márgine; (města) periferie; -ový 

marginal (i poznámka); (čtvrť) periféric; (problém) secundari 

okr/ájet, -ajovat v. krájet 

okrást v. okrádat 

okrášl/it, -ovat ornar, abellar 

okres districte; (správní) departement, rayon 

okrouhlý (a)rond(at) 

okrsek v. okres 

okru/h círcul; el. circuit; sport. ronde; (jako dráha) órbite; 

(dosah) rádius, range; (soubor) complexe, gruppe; (oblast) 

zone, sfere; ~ působnosti camp n. sfere de action n. de 

activitá; -žní circulari; ~ cesta (turné) tur, via circulari 

okřát recrear se, reposar se; (osvěžit se) refriscar se 

okřehek bot. lemna 

okřídlený (mající křídla) alat; -é slovo máxime 

okt/an chem. octane; -anový octánic; -áva hud. octave; 

-et, -eto hud. octette; -rojovat octroyar 

okup/ace ocupation; -ant ocupante; -ovat ocupar 

okurk/a cucumbre; -ový de cucumbres; (sezóna) mort 

okusovat (zvěř zeleň) paster se; v. též okousat 

okvět/í bot. periante; -ní lístek petale 

okys/elit, -elovat acidar, far acid; chem. acidificar; -ličit (se), 

-ličovat (se) oxidar (se) 

ol/ámat, -amovat derupter 

Oldři/ch Ulríc; -ška Ulríca 

oleandr bot. oleandre 

olej oleo; -ářský (produkce, trh) oleari; -ka (řepka) colza; 

-natý oleosi; -nička oleiere; -omalba oleo-pictura; 

-ovat olear, lubrificar; -ovitý oleosi; (rostlina) oleiferi; 

-ovka sardine in oil; -ový (kyselina) oléic 

olemovat v. lemovat 

oligarch/a oligarch; -ický oligárchic; -ie oligarchie 

oliv/a (strom) oliviero; (plod) olive; -ový (olej) de olive; -ě 

zelený olivatri; ~ háj oliviera 

oloup/(áv)at depellar, descorticar; -it spoliar; (plenit) pilliar 

olov/ěný plumbin, ex plumbe; (důl) plumbiferi; -natý plumbosi; 

chem. plúmbic; -nice plumbe-sonde; -o plumbe 

olše bot. alne 

oltář altare; hlavní ~ altare majori, chef-altare; -ní: 

~ svátost Santíssim Sacrament 

olympi/áda sport. olimpiade; -jský (hry) olímpic; (vítěz) 

olimpiónic; -onik olimpiónico 

omáč/ka sauce; -ník sauciere 

omak(áv)at = ohmat(áv)at 

omalovánky images por colorar 

om/ámit, -amovat (opít) ebriar; (uspat) far dormir, dormientar; 

med. narcotisar; (omráčit) aturdir; přen. fascinar, insorciar, 

ravisser, charmar; -amný med. narcótic 

omast/ek grasse; -it grassar, versar grasse sur 

omdlít evanescer, perdir conscientie 

omeleta omelette

omez/ení limitation, restriction; -ený limitat, restrictet; 

(hloupý) stult, stupid; -it, -ovat limitar (il límita), bornar, 

restricter; (snížit) abassar; (zmenšit) diminuer, reducter; 

-it se, -ovat se (na) limitar se (a), bornar se (a); -ující 

limitativ, restrictiv 

omílat (voda břehy) rinsar; stále co ~ repetir, iterar 

omilostn/ění amnestie; -it (koho) amnestiar 

omít/ka crepissage; (štuková) stucca; (vápno) mur-calce; 

-kář stuccator; -at, -nout stuccar; -at se, -nout se 

(někde, mihnout se) intrar e exear subitmen 

oml/adina yunité; -adit ayunar, reyunar, yunificar; 

-ádnout devenir yun; -azovat v. omladit 

oml/ouvat (se) v. omluvit (se); -uva excusa; -uvit (co, koho) 

excusar; (zprostit viny) exculpar; (ospravedlnit) justificar, 

disculpar; -uvit se excusar se; -uvitelný excusábil; 

(ospravedlnitelný) justificábil; -uvný (dopis) de excusa 

omráčit aturdir (i přen.), far ínconscient; (ohromit) stupefar 

omrze/lost, -ní desgust, enoya, fatiga; do -ní a nausea; 

-t (znudit) enoyar; (znechutit) desgustar; (unavit) fatigar 

omrzlina gela-vúlnere, gela-inflatura 

omšelý (obrostlý mechem) mossut 

omyl errore; (chyba) erra; -nost fallibilitá; -ný fallíbil 

omý(va)t lavar; (opláchnout) rinsar 

on il; (4. p.) le; bez něj sin le; jemu a le; -a ella; (4. p.) la 

onan/ie onaníe, masturbation; -ismus onanisme; -ista 

onanist, masturbator; -ovat masturbar 

ondatra zool. ondatra 

Ondřej Andréas 

ondul/ace undulation; -ovat undular 

on(eh)dy un die, recentmen, ante quelc dies, ante nelong 

oněm/ět devenir mut; -it (umlčet) silentiar, far tacer 

onemocn/ět devenir n. cader malad, maladijar, amaladar 

se, -ělý (hlas) maladiv (voce); -ění maladie; med. morbe 

onen (ona, ono) ti-ta; (řečený) li (dit); ~ svět li altri munde 

oni ili; (4. p.) les; bez nich sin les; jim a les 

onikat dir "ili" vice "vu" 

onkolog onkologo; -ický oncológic; -e oncologie 

ono it; bez něj sin it; jemu a it 

onu/ce, -čka ped-chifon 

onyx min. ónix 

opačný contrari; (protější) oposit; (poměr) inversi 

opad/(áv)at, -nout (květy, listí) cader; (voda) decrescer; 

(příliv) abassar se; (zájem) diminuer; -avý bot. decidui 

opak contrarie, (o protilehlém) oposite, lu contrari, lu oposit; 

(rub) reverse; (nápadný rozdíl) contraste; (protiklad) 

antagonisme 

opakov/ací gram. frequentativ; (hodina, puška) de repetition; 

(zkouška) de reparation; -ačka (zbraň) fusil de 

repetition; -ání repetition, (re)iteration; (nemoci) recidive; 

(souhrn) recapitulation; -at (co po kom, třídu, zkoušku) 

repetir; (zas a zas) reiterar; (krátce) resumar; (co bylo řečeno) 

reproducter; (jako ozvěna) ecoar; (v divadle) bisar; 

~! (zvolání) bis!, denov!; -at se repetir se, re-evenir 

op/ál min. opale; -alescence opalescentie; -aleskovat 

opalescer 

op/álit, -ovat (co) brular; (živou tkáň) cauterisar; (ožehnout) 

ustular; (sluncem) bronzar, brunar (del sole), insolar; 

~ se insolar se 

opalizovat v. opaleskovat 

opálový opal; -é sklo vitre opal 

opancéřovat blindar, curassar

opánky sandales, strap-sapates 

opanovat (zvládnout) mastrisar; (zabrat) ocupar; (zem, vášeň) 

dominar 

opar (mlha) nébul; med. hérpes 

opař/ení, -enina scaldatura; -it, -ovat scaldar; (vepře) 

depellar per aqua bollient; -it se, -ovat se scaldar se 

opásat (se) cinter (se) 

opat abate 

opatr/nost cautitá, (obezřelost) circumspection, prudentie; 

-ný caut, (obezřelý, rozvážný) circumspect, prudent 

opatrov/ání cuida, custodie; -at cuidar (pri); (dům) custodiar; 

(hlídat) gardar; (jmění) administrar; (svěřené) tutelar; 

(nemocné) assister (al malades); -na asil; (dětská) infantería; 

-nice (dětí) bonna, infantera; (nemocných) infirmera; 

-nictví curatela, tutela; -ník curator, tutor; (pozůstalosti) 

administrator; (ochránce) protector 

opatř/ení mesura, arangeament; (trestné) sanction penal; 

učinit ~ prender mesuras; -it, -ovat (co) procurar; (čím) 

provider, furnir, munir (per); (hvězdami) stellar; (vybavit) 

equipar; (nábytkem) moblar; (zásobami) provisionar; -it si, 

-ovat si (co) procurar se 

opats/ký abatial; -tví abatia; (úřad) abatiatu 

op/ce option; -ční de option 

opé/ci, -kat (na rožni) rostar, grillar; (na tuku) frir; ~ se 

(na slunci) insolar se 

opera ópera 

opěra apoy; (opěrný kůl) pal de apoy; (podstavec) suporte 

opera/ce operation (i voj.); (zásah) intervention; tech. 

operation, procedura, process; -ční (stůl, nástroje, zákrok) 

operatori; (sál) de operationes; (plán, základna) operativ 

opěradlo apoyette, apoyuore; (zad) dors-apoy; (loktů) 

acuduore (de fotel) 

oper/atér med. chirurgo, operante; -ativní (činný) operativ; 

-átor tech., inf. operator; -eta operette; -etní de operette, 

operettístic; -ní de ópera, operístic; (divadlo) líric 

opěrný (stěna) de apoy; ~ bod voj. punctu stratégic 

operovat operar (i voj.); -elný operábil 

opeřen/ec avie; -ý plumat; ~ míček sport. balle plumat 

opět = zase; ~ a ~ iteratmen, repetitmen; -ovací iterativ; 

-ovat (opakovat) repetir; (naléhavě) (re)iterar; -ovný repetit 

opev/nění fortification, bastion; (val) vall de defense; 

-nit, -ňovat fortificar; ~ zákopy intranchear 

opiát opiate 

opi/ce simie; (šereda) macaco; -čák simio; -čárna buffoneríe, 

simieríe; -čí simian, simiesc; (láska) ciec; (způsoby) 

simiatri; -čit se (po kom) imitachar, simiar; -čka simiette; 

(opilost) ebrietá 

op/í(je)t (koho) ebriar; ~ se ebriar se; -ilec trincard, trincon, 

ebrion; -ilost, -ilství ebrietá, ebriositá, trincacitá, 

trinc-manie; -ilý ebri(e), ebriat, invinat; (úspěchem) inebriat; 

~ do němoty ebriíssim 

opírat (se) v. opřít (se) 

opis copie; (druhopis) duplicate; (nedovolený) plagiate; (přepis) 

transscrition; (jinými slovy) circumlocution; (ustáleným 

způsobem) perifrase; (volné vyjádření téhož) parafrase; -ný 

perifrástic; -ovač copist; -ovat v. opsat 

opít (se) v. opíjet (se) 

opium ópium 

oplácet v. oplatit 

opl/áchnout, -achovat rinsar; -áchnutí rinsatura 

oplakávat deplorar; (naříkat, bědovat) lamentar

oplatit payar; (trestem) revanchar; ~ návštěvu payar 

li visita; ~ stejnou mincí payar per li sam monete 

oplatka oblate; (malá z piškot. těsta) vaffle 

opletačky desagreabilitás, trubles 

oplod/í bot. pericarpie; -nit, -ňovat fecundar; bot. fructificar; 

(živočicha) inseminar (artificialmen) 

oplotit (kůly) (in)palar; (tyčkami) (in)palissar; (živým plotem) 

(in)hagar 

oplývat (čím) abundar (de) 

oplzl/ost obscenitá; -ý obscen 

opodál ne tro lontan, un poc distant 

opoj/ení extase; (alkoholem) ebrietá; (uchvácení) ravissement; 

-ivý, -ný (nápoj) ebriativ 

opom/enout, -íjet, -inout omisser, ignorar, negliger 

opona cortine; železná ~ přen. cortine de ferre 

opon/ent oponente; polit. opositor; -ovat oponer, oposir; 

(namítat) objecter 

opora apoy; (podpěra) suport; (podpora) subten(tion) 

oportunis/mus oportunisme; -ta oportunist 

opotřeb/it, -ov(áv)at perusar; -ený, -ovaný perusat 

opov/ážit se, -ažovat se haver li temeritá n. li audacie, 

prender li libertá; -ážlivost temeritá; (smělost) audacie; 

(drzost) arogantie, insolentie; -ážlivý temerari, audaci, 

arogant, insolent 

opovr/hovat, -nout (kým, čím) despecter, desdignar, despreciar, 

desestimar; (odmítnout) rejecter; -žení despecte; 

-ženíhodný condamnábil; -žlivý despectosi 

opozdi/lec retardon; -lý retardat; (pozdní) tard; -t se 

(hodiny) retardar; (vlak, s placením) esser in retard 

opozi/ce oposition; -ční de oposition; -čník opositor 

opoždě/ně con retard; -ní retardation, retardament; -ný 

(vlak, placení) in retard; (být ~ ve vývoji) aprender desfacilmen 

opožďovat se v. opozdit se 

opr/ášit, -ašovat depolvar; (kartáčem) brossar 

opr/ať (provaz) guid-corde; (řemen) guid-strap; -átka 

(patíbul-)corde 

opr/ava (chyby) corection; (náprava) rectification; (správka) 

reparation, reparatura; (pozměněním) emendation; (zásadní 

zdokonalení) reforme; -avárna reparatoria; -avář reparator; 

-ávce corector; (reformátor) reformator 

opravd/ický, -ivý v. opravdový; -ovost veritá, veracitá, 

realitá; -ový ver, veritábil; (nefalšovaný, ryzí) genuin; 

(nelíčený) ingenui, sinceri; (vážný) seriosi; (pravdomluvný) 

veraci; (otevřený) franc; (skutečný) real; -u vermen; (ve 

skutečnosti) in facte, in veritá, fácticmen, realmen 

opr/avit (chybu) corecter; (formálně) rectificar; (spravit) reparar; 

(pozměněním) emendar; (vylepšením) ameliorar; (nepříliš 

dovedně) lappar; (zásadně) reformar; (dílčí úpravou) adjustar; 

to už se nedá ~ to es ínreparabil; -avna reparatoria; -ávněně 

con jure; -ávnění qualification, autorisation, justification, 

licentie, mandate; (právo) jure; (oprávněnost) autoritá, 

competentie, legitimitá; -ávněný jurisat, justificat, qualificat, 

autorisat, licentiat, legítim; -ávnit, -avňovat justificar, 

qualificar, autorisar, licentiar, legitimar, dar jure; -avný corectiv, 

rectificativ, reformativ; ~ prostředek legal remedie; 

-á zkouška secund examination; -avovat v. opravit 

opro/stit, -šťovat (osvobodit) liberar (de) 

oproti (ve srovnání s) in comparation con, comparat con 

opřít (o) apoyar (sur, a, contra) (i přen. názor); ~ se (o) 

apoyar se (sur, a, contra); (o fakta) basar se, fundar se 

sur; ~ lokty acudar se; ~ zády adorsar se; ~ proti

čemu oposir se, oponer, resister (a) 

opsat copiar; (nedovoleně) plagiar; (přepsat) transscrir; 

(jinými slovy) perifrasar; (kružnici) circumscrir 

opti/cký óptic; (zrakový) visual; -k óptico; -ka óptica 

optim/ální óptim; -ismus optimisme; -ista optimist; 

-istický optimístic 

opuch/lina inflatura, tumore; -lý inflat, tumefat; -nout 

inflar se, tumer 

opuka geol. marne 

opu/stit abandonar, forlassar; (o rozchodu) quittar; (úmysl) 

renunciar; (úřad) demissionar; (místo) retirar se; -štění, 

-štěnost abandon(ament), solitá, solitaritá; -štěný abandonat, 

sin auxilie, sin sucurse, solitari 

opyl/ení, -ování pollination; -it, -ovat pollinar 

oráč arator, plugator 

orální oral 

orangutan zool. orangutan 

oranž (barva) orange; -áda orangeade; -érie orangería; 

-ový orangi 

orámovat incadrar 

or/ání aration; -anice suol arat; -aniště camp arat 

orat arar, plugar; (kazit) misfar 

oratorium hud. oratorio 

orba aration, aratura; (obdělávání) cultivation 

orbitální orbital 

ordin/ace (doba) consultation; (místnost) cabinette (de 

consultation, dentístic etc.); (předepsání) prescri(p)tion; 

círk. ordination, consacration; -ační (hodiny) de consultation; 

-ovat (lékař) tener consultationes; (lék) prescri(pte)r 

(il prescrí), receptuar; círk. ordinar (il órdina) 

orel áquil 

Orfeus Orfeo 

org/án organe (i polit.); (správní) autorité, magistrate; (prac. 

seskupení) córpor; (mluvčí) parlator; -anický orgánic; 

-anismus organisme; -anizace organisation; (podniková) 

etablissement; (spolek) association; O- spojených 

národů Organisation del Unit Nationes; odborová ~ 

sindicate; -anizační (metoda) de organisation; (duch, 

talent) organisatori; -anizátor organisator; -anizovat 

(se) organisar (se); -asmus med. orgasme; -ie orgie 

orchestr orchestre; -ální orchestral; -ión orchestrion 

orchidej bot. orchidé 

Orient Oriente; o-alista orientalist; o-ální oriental 

orient/ace orientation; -ační de orientation; -ovanost 

orientation; -ovat se orientar se 

origin/ál originale; -alita originalitá; -ální original 

orkán met. uragane 

orl/í (nos) aquilin; (zrak) acutíssim; -ice áquila; -íček 

bot. aquilegie 

orloj (turr-)horloge astronómic 

ornament ornament; -ální ornamental 

ornát círk. ornate, vestiment ceremonial 

ornice suol plugábil, terra arábil 

ornitolog ornitologo; -ický ornitológic; -ie ornitologie 

orný (půda) arábil, plugábil, cultivábil 

orodov/ání náb. intercession; -at (za koho) interceder (in 

favor de); (motlitbou) pregar (por); -nice náb. (P. Marie) 

avocata; -ník intercessor 

orosit covrir de rosé 

ortel verdicte; ~ smrti sententie de morte 

orto/doxie ortodoxie; -doxní ortodox; -grafický orto-

gráfic; -grafie ortografie; -péd ortopedist; -pedický 

ortopédic; -pedie ortopedie 

oře/ch (vlašský) nuce; bot. juglande; kokosový ~ coco; 

lískový ~ avelane; para ~ nuce de Brasil; -chový de 

nuces; (barva) rubi-brun; -šák nuciero 

ořez(áv)at (od-) decupar, deciser; (tužku) puntar 

oříšek nucette; burský ~ arachide; lískový ~ avelane; 

muškátový ~ (nuce de) muskate; tvrdý ~ přen. question 

desfacil 

oříz/ka cisura; kniha se zlatou -kou libre con cisura 

aurat; -nout ciser 

os/a axe; ~ kola axe de rote; -ový axial 

osad/a colonia (i zámořská); (vesnice) village; -it (posádkou) 

mannar; (rostlinami) plantar; (drahokamy) garnir 

osádka equip; (při pečení) fornade 

osadn/ický colonial; -ník colonist, residente 

osamě/lost solitá, solitaritá, isolation; -lý sol, solitari, 

isolat; (život) retirat; -t remaner n. restar sol 

osazen/stvo personale, equip; -ý (posádkou) mannat 

osáz/et, -ovat v. osadit 

oscil/ační oscillatori; -átor oscillator; -ograf oscillograf; 

-ovat oscillar, vibrar 

osedl(áv)at v. sedlat 

osek/(áv)at, -nout cupar, talliar; (strom) debranchar 

osel ásino; (hlupák) stulton, stupidon 

osemení bot. episperma 

ose/ní (pole) verdi agre; -tí sematura; -v seme, semage; 

(setí) semada, semation; -vní (plocha) (area) semábil 

oschnout devenir sicc, siccar se 

osídl/enec colonist; -ení colonisation; -it colonisar 

osidlo captuore, trapp(e); přen. (léčka) insidie; padnout 

do osidel cader in captuore 

osika trémul; třást se jako ~ tremer quam un folie 

osin/a bot. ariste; -ek asbeste 

osiře/lost orfanitá; -lý orfani; přen. (opuštěný) abandonat, 

sin auxilie; (osamělý) solitari; -t devenir orfane 

os/í(va)t semar; -ivo grane de seme, semage 

Oskar (filmová cena) (premie) Óscar 

oslab/it, -ovat debilisar; přen. atenuar 

osladit adulciar, far dulci; (cukrem) sucrar 

osl/ař mulero; -átko asinello 

oslav/a celebration, festament; -enec jubilato; -it, -ovat 

celebrar, festar; -ný (řeč) comemorativ 

oslep/it, -ovat (a)ciecar; -nout devenir ciec, perdir li visu 

osl/í asinal, asinin, de ásino; -ice ásina; -ík asinello 

oslizl/ost mucositá; -ý mucosi 

osl/nit, -ňovat (a)ciecar, fascinar; -nivý (a)ciecant, pomposi 

oslovina asinage, asineríe 

oslov/it, -ovat (koho) adparlar, adressar li parol a 

oslovs/ký asinesc; -tví v. oslovina 

osm ott; -desát ottant 

osměl/it se, -ovat se incoragear se 

osmerk/a typ. octavo; -ový (formát) in octavo 

osmi/čka li (ciffre) ott; -denní de ott dies; -hran geom. 

octagon; -na un ottésim; -nová nota note ottésim 

osmium chem. osmíum 

osm/náct deciott; -náctý deciottésim; -ý ottésim 

osnova (tkalcovská) textura; (notová) lineatura; (náčrtek) 

esquisse; (učební) programm(a); (zákona) projecte; -t 

(úklady) insidiar, intrigar; -tel intrigante 

osob/a person; (jednotlivec) individue; -it si pretender;

(právo) arogar se; (násilím) usurpar; -itost individualitá; 

-itý individual, original, característic; -ně personalmen; 

-ní personal; (svoboda) individual; (soukromý) privat; (doklad) 

de identitá; -nost personalitá; (slavná) celebritá; 

(významná) personage (important); -ovat si v. osobit si 

osoč/it, -ovat (koho) calumniar, denigrar 

osolit v. solit 

osop/it se, -ovat se (na koho) insultar, invectivar (alquí) 

osový axial 

ospal/ec dormon, long-dormitor; -ost somnolentie; -ý 

dormaci, dormosi; somnolent (i přen.); být ~ somnoler 

ospravedl/nit, -ňovat justificar, disculpar 

osrd/ečník anat. pericardie; zánět -u med. pericardite; -í 

region cardiac 

ostat/ek v. zbytek, zůstatek; -ky (člověka) restages; círk. 

reliquies; -ně in céteri, céterimen; (konec konců) in fine; 

-ní céteri; (druhý) altri; (zbývající) restant; (lidé) li altres, 

lis céteri 

ostění mur-covritura 

ost/en spine; ~ na ryby pisce-furca; -natý spinosi 

ostražit/ost vigilantie; -ý vigilant; (obezřetný) caut 

ostroh (srázný výběžek země) lingue de terra, promontorie 

ostrost (nože) acutesse; (chuti) picantie, acritá; (přísnost) 

severitá; -řelec bon tirator; hist. guardist national 

ostrov ínsul; -an insulano; -ní de ínsul; (stát) insulari 

ostrovtip(ný) v. důvtip(ný) 

ostruha sporn (i kohoutí); pobídnout -ou/-ami spornar 

ostružina brambere, rúbus 

ostrý acut; (chuť) acri, picant; (kořeněný) spicat; (řezavý) 

tranchant (vente); (boj) vehement; (hlas, pach, pohled) 

penetrant; (světlo, vůně) intensiv; (kritika) aspri, severi; 

(drsný, nevlídný) aspri, brusqui; (špičatý) puntat; (příkrý) 

abrupt; (slova) mordaci; (vzduch) frisc; (kázeň) rigorosi 

ostř/í (nože) tranchante; přen. acritá; -ice bot. cárex 

ostříhat v. stříhat; (od čeho) v. chránit 

ostřit far acri (i přen.), acutar; (tužku) puntar; (nůž) slifar 

ostříž zool. falcon subbuteo 

ostud/a honte, descredite, deshonor, mal reputation; 

(veřejné pohoršení) scandale; -ný hontosi, deshonorábil, 

infam, scandalosi 

ost/ych pudore, timiditá; -ýchat se puder se, esser timid 

osud (neodvratný) fate; (předurčení) destine; víra v ~ fatalisme; 

životní -y vicissitúdines del vive; -í urne (electoral); 

-ný fatal; -ovost fatalitá; -ový fatal 

osvědč/ení (listina) atestate, certificate; -ený (prostředek, 

přísloví) provat; (zkušený) experit; (znalý věci) competent; 

-it, -ovat atestar, certificar; (ověřit) verificar; (úředně) legalisar, 

autenticar, homologar; -it se, -ovat se monstrar 

se capábil, far su pruva, pruvar su qualitás 

osvět/a cultura; (vzdělání) education; (činnost) activitá cultural; 

-ář laborero cultural; -lení ilumination, lucement; -lit, 

-lovat (prosvětlit) iluminar, lucidar; (objasnit) aclarar, clarificar, 

eclarar, elucidar; (vysvětlit) explicar; -ový cultural 

osvěž/ení refriscament; (odpočinek) recreation; -it (se), 

-ovat (se) refriscar (se); -ující refriscant, recreativ 

osvícen/ec iluminato; (vzdělanec) erudito; -ství hist. iluminisme; 

-ost ilumination; -ý civilisat, erudit, iluminat 

osvit exposition 

osvítit iluminar; (prozářit) lucidar 

osvobo/dit liberar (il líbera); (záchranou) salvar; (z podřízeného 

postavení) emancipar; (u soudu) absoluer; (od služby,

daní) exempter (de servicie, de imposte); (od povinností) 

exonerar; (vězně) metter in libertá; ~ se (od čeho) liberar 

se (de); -ditel liberator, emancipator; -ditelský, -zenecký 

liberatori; (boj) de liberation, de índependentie; -zení 

liberation; (z područí) emancipation; -zovat v. osvobodit; 

-zující (rozsudek) absolutori 

osvoj/enec infante adoptiv; -ení práv. adoption; (přivlastnění) 

apropriation; -it si, -ovat si práv. adopter; (přivlastnit 

si) apropriar se; (neprávem) usurpar 

osyp/at se covrir se per eruption; -ky med. morbille, roseola 

oša/cení vestiment; -covat, -tit vestir 

ošálit v. oklamat 

ošatka plate plectet de pallie 

ošemetný (zrádný) perfid; (choulostivý) delicat 

ošetř/it, -ovat cuidar, curar, medicar (malades); -ování 

cuida de malades; -ovatel infirmero, maladero; -ovatelka 

infirmera, maladera; -ovna infirmería, ambulatoria 

ošid/it dupar, fraudar; -ný ilusori 

oškliv/it si abominar, desgustar, repugnar, nausear; -í se 

mi (alquó) desgusta n. repugna n. nausea me; -ý desbell, 

hideosi; (nechutný) desgustant; (odpuzující) repugnant 

oškubat (ptáka) desplumar, pluccar 

oštěp voj., hist. lanse; sport. jettlanse; -ař sport. lansator 

ošu/mělý, -ntělý caduc, chifonosi; -sta caduco, chifonoso 

Ota Otto; -kar Ottakar 

otáč/ecí (síla) giratori, rotatori; (stroj) rotativ; -ení giration, 

rotation; -et tornar, girar; -et se tornar (se); (v kruhu) girar; 

(kolem osy) rotar; (hbitě) far alquó agilmen; (dozadu) verter 

se; -ka torne; (obrátka) rotation; -ivý v. otáčecí 

otálet (s čím) tardar in (+ inf); (cestou) lentear; (váhat) hesitar 

otava fen secundari, fen autunal 

otáz/at se questionar; -ka question; (problém) problema; 

položit -u posir un question 

otazník signe de interrogation 

ot/covrah patricide; -covražda patricidie; -covský patrin; 

(otcův, z otcovy strany) paternal (autorita, příbuzní); -covství 

paternitá; O-čenáš (křest. motlidba) Paternostre; -čím steppatre; 

-čina patria, país natal; -ec patre; (předek) preavo 

otéci inflar se, conflar se, tumer, crescer 

otěhotn/ění graviditá, conception; -ět devenir gravid, 

gravidijar, concepter; -it (koho) far gravid 

otékat v. otéci 

otekl/ina inflatura; -ý inflat, tumefat 

otep (sena, slámy) fasce 

otevř/ení apertura; (slavnostní) inauguration; -enost francitá, 

francore; sinceritá; -ený apert; (upřímný) franc; -huba 

tartaro; -ít aperter; (odzátkovat) descorcar, detaponar; (zahájit) 

comensar; (slavnostně) inaugurar 

otěž bride 

otírat v. otřít 

otisk printa; (přetisk) reprinta; (obtah) print-prova; (kopie) 

copiar; ~ prstu fingre-printa; -nout, -ovat typ. printar, 

inprintar; (razítko) stampar; (inzerát) inserter; (uveřejnit) 

publicar 

otoč/it (čím) tornar; ~ se tornar se; -ný (židle) tornábil 

otok inflatura, túmere; med. edema 

otoman otomane, divan, sofa 

otop (topení) calentation; (palivo) combustíbile 

otr/ava intoxication, invenenament; (nuda) enoya; (co je 

protivné) molestation; (člověk) enoyanto, tedon; ~ krve 

hemotoxie, sanguevenenie; -ávený (znechucený) desgu-

stat; (znuděný) enoyat; -ávit, -avovat invenenar, intoxicar, 

(znechutit) desgustar; (nudit) enoyar; (obtěžovat) molestar; 

(zlobit) tedar; ~ se (jedem) invenenar se; (plynem) asfixiar 

se; -avný venenosi, tóxic; (nudný) enoyant, tedosi 

otrh/anec laceron, chifonoso; -aný chifonosi; -(áv)at 

(sklízením) colier; (listí) desfoliar; (peří) desplumar, pluccar 

otrl/ec cínico; -ost cinisme; -ý cínic 

otro/cký sclávic; (služebný) servil; -ctví sclavage, sclavitá, 

servitude; -čí sclavatri; -čina penosi labor, sclaveríe; 

-čit laborar quam un sclavo, sclavar; (koho) insclavar, 

avassalar, subjugar; (komu) esser sclavo (de); -k sclavo, 

servo; -ář sclavist; (s černochy) negrero; -ářský (spol. řád) 

(regíme) sclavístic; (loď) de negros; -ářství (obchod s otroky) 

comercie de sclavos 

otruby brane, residue de cereales 

otrušík chem. arsénic 

otřás/t, -at (čím) sucusser, agitar, far tremer; (působit jako 

náraz) chocar; ~ se sucusser se, tremer 

otřelý v. otřepaný 

otřep/aný banal, trivial; (bez "ducha") fad; -(áv)at (se) 

sucusser (se) 

otřes (zatřesení, trhnutí) sucusse; (úlek) choc; (společenský) 

comotion; ~ mozku comotion cerebral; ~ půdy tremore 

de terra, terr-tremore; -ný chocant, drástic 

otřít frottar, essuyar; (prach) depolvar 

otup/ělý (bez ostří) desacut; (netečný) apátic, inert; (lhostejný) 

índiferent; (nevnímavý) ínsusceptibil; -ět devenir apátic; 

-it, -ovat blasar; (znecitlivit) far ínsensibil; med. narcotisar 

otuž/ilý indurat, resistent; -it, -ovat indurar, durificar 

otvíra/cí (okno) apertíbil; ~ nůž cultell plicábil; -ač, -ák 

apertor; -ání v. otevření; -at v. otevřít 

otvor apertura; (díra) fore 

otyl/ost obesitá; -ý obesi 

ou/(vej)! ay!, oh!, au!, ve! 

oukrop sup de alie 

ouvertura hud. overtura 

ovace ovation 

ovád zool. tabane 

ovál ovale; -ný oval 

ova/r carne bolliettat; -řit, -řovat bolliettar 

ov/ce agne; -čácký (pes) de pastor; -čák agnero, pastor; 

-čí (maso, sýr) agnin; ~ maso agnine; -činec, -čín agnería 

ovdově/lý vidui; -t devenir vudui n. viduo n. vidua 

ovečka agnella 

ověnč/it, -ovat (vítěze) coronar; (budovu) inquirlandar 

ověř/ení atestation, verification; (listina) certificate; -it, 

-ovat atestar, verificar, certificar; -ování v. ověření; 

-itelný verificábil; -ovatel verificator 

oves aven; -ný de aven; -é vločky flocs de aven 

ovin/out, -ovat voluer, velopar; (milostně) inbrassar, circumbrassar 

ovlád/ací (knoflík) de comande; -at, -nout (jazyk) mastrisar; 

(situaci) dominar; (převládat) prevaler; ~ se dominar se 

ovliv/nit, -ňovat influentiar; (postihnout) afecter 

ovoc/e fructes; přen. fructe; -nář (pěstitel) pomologo; 

(prodavač) fructero, fructe-venditor; (ovoce a zeleniny) 

legumero, venditor de legumes; -nářský pomológic; 

-nářství pomologie; -ný (koláč, víno) de fructes; (cukr) 

fructosi; (obchod) fructería; ~ strom fruct-árbor, fructiero 

ovšem advere, comprensibilmen, certmen, sin dúbite 

ovzduší atmosfere

oxid/ace oxidation; -ovat oxidar 

ozář/ení (světlem) ilumination, iradiation (i atomové); med. 

radioterapie; -it iluminar, reserchar con li x-radies, iradiar 

(i med. rentgenem, horským sluncem) 

ozařovat v. ozářit 

ozbroj/enec armato; -ení armament; -it (se) armar (se) 

ozdob/a ornament, decoration; -it, -ovat ornar, decorar; 

-ný ornamental, decorativ 

ozdrav/ění convalescentie; -ět (o nemocném) convalescer; 

(poměry) -ovna dom de convalescentie 

ozdůbka juvelette; (přívěsek k náramku) breloc 

ozim seme autunal; -ý (ječmen, pšenice) autunal 

ozkusit (šaty) provar 

označ/ení indication; (značkou) marcation, signatura; 

(jménem) denomination; (pro nějakou funkci) designation; 

(bližší určení) specification; (prohlášení) declaration; (zjištění 

totožnosti) identification; (vymezení) determination; 

-it (ukázat, který to je, sdělit údaj) indicar; (značkou) marcar; 

(cenou, nápisem) etiquettar; (určit, vybrat) designar; (vymezit) 

determinar; (pojmenovat, nazvat) denominar, titular; 

(blíže určit) specificar; (podepsat) signar, subscrir; (popsat) 

descri(pte)r; -it se (za) declarar se; -kov(áv)at marcar; 

-ovat (znamenat) significar; (vyjadřovat) expresser 

oznám/ení anuncie; (sdělení) comunication; (informace) 

information; (úřední) notification; (návěští) avise; (v novinách) 

anuncie; -it, -ovat anunciar, comunicar (alquó), 

informar (pri), notificar, avisar, (uvědomit) far saver; -kovat 

v. známkovat; -ovatel anunciator, informator, raportero 

oznobenina v. omrzlina 

ozón ozon; -ový ozónic 

ozuben/í dentatura; tech. ingranage; -ý dentat; -é kolo 

rote dentat; (zabírající do řetězu) dent-rote 

ozv/at se (hlad, žízeň) far se sentir, manifestar se; (proti čemu) 

protestar (contra); (svědomí) mover se; (dát o sobě 

zprávu) far se audir, far se viv; (při vyvolávání) responder 

al apell; (ozvěnou) ecoar (it ecóa), resonar; -ěna, 

-uk ecó, resonantie; (dlouhá) reverberation; -učný 

resonant; ~ otvor apertura de resonantie 

ozývat se v. ozvat se 

ožebrač/it, -ovat apovrir; ~ koho oč privar de 

oželet (koho, co) deplorar 

ožírat (se) v. ožrat (se) 

oženit (se) v. ženit (se) 

oží(va)t reviver; přen. (zábava) animar se; (naděje) avigilar 

oživ/ení vivification; přen. animation; -it, -ovat vivificar; 

(koho) reanimar, reviventar, revivificar; (barvy) avivar; 

(konverzaci) animar (il ánima); (naději) avigilar; (vzpomínky) 

refriscar; -it si, -ovat si (minulost) revocar, viventar; 

-nout, -ovat v. ožít; -ovací (pokusy) (tentatives) de reanimation; 

-ující vivificatori, animatori 

ožra/la trincard, trincon; -lství trinc-manie; -lý ebri(e), 

inebriat; -t (hlodavě) roder; (obírat) demanjar, manjettar; 

-t se (in)ebriar se 

P 

pa! adío! 

paběr/ek stopplage; -kovat stopplar, posrecoltar; (kde) 

stopplar (li camp); (klasy) colier spicas; -kovač stopplero 

pacient patiente, malade 

Pacifik Pacífic (Oceane) 

pacifi/kace pacification; -kovat pacificar; -smus pacifi-

sme; -sta pacifist; -stický pacifístic 

pac(in)ka (litt) patte 

packa/l bosillero; -t bosillar, laborachar, misfar 

páči/dlo lévere, rupte-clove; -t (pákou) leverar 

pád cade, cadida; gram. casu 

pad/ací: ~ dveře trapp-porta; ~ most ponte levábil; -ák 

paracade; -ání cadida (i vlasů); ~ sněhu niveada; ~ krup 

grelada; -anka v. padavče; -at cader; (řítit se) precipitar 

se; (sníh) nivear; -á sníh (it) nivea; -avče fructe cadet 

paděl/ání falsification; (napodobení) imitation; -aný falsificat; 

-at fals(ific)ar; (napodobit) contrafar, imitar; -atel fals(ific)ator; 

-ek falsification, contrafation, imitation 

padesát quinant; -iletí quinantennie; -iletý (stáří) de 

quinant annus; -ka quinantene; -ník (muž) quinantario 

pádit currer; (cvalem) galoppar 

pádlo paddle; (veslo) rem; -vat paddlar; ~ kánoi canoar 

padlý (ve válce) mort in li guerre n. por li patria 

padnout cader; (zemřít) morir; (město) capitular; (zrakem 

na co) remarcar, detecter; (o šatech) decer, covener; 

(plán) esser abandonat; ~ do očí saltar al ócules; 

~ do rukou cader in manus; ~ na zem (před kým) prosternar 

se (avan) 

pádný (ruka) pesant; (důkaz) persuasiv, evident; (důvod) 

convictiv, índiscutabil, valid, gravíssim 

padoucnice epilepsie; stižený -í epiléptico 

padou/ch vilano, malard, canallia; -šský vilan, infam 

Padova Padova 

padrť: na ~ totalmen, completmen 

pagoda pagode 

pahor/ek coline; -katina terren colinosi; -kovitý colinosi 

pahrbek (malý hrb) litt bosse; v. též pahorek 

pahýl stump 

pach odore, aroma; (libý) parfúm; (nepříjemný) malodore 

páchat (dopuštět se) cometter; (škodu) far 

pachatel actor, autor (de un delicte); (provinilec) delinquente, 

culpon; (zločinec) malefator 

páchnout malodorar; (smrdět) feter 

pachol/átko, -e litt infanto n. infanta; (páže) page; -ek 

servo, servitor; (u koní) stalle-ovrero; hanl. brute, malicioso; 

(nástroj jiného) creatura; katův ~ servo de executor 

pacht arenda(ment); (výnos) renta; dát (vzít) do -u dar n. 

prender in arenda; -ýř arendator, luator 

pachuť pos-sapore 

pajdat claudicar 

páj/edlo, -ečka suldette; -ení suldatura; -et suldar; -ka 

metalle n. medie a suldar; (slitina) suldage 

pak (potom) poy; (tedy) alor, dunc, ergo; (tehdy) tande; 

(poté) pos to; (v tom případě) in ti casu 

páka lévere, levette; (zvedák) levuore; (táhlo) bielle 

pak/atel bagatelle; -áž canallia, gentallia, populache 

Pákistán Pakistan 

pakli si 

paklíč croc, fals clave; otevřít -em aperter per croc 

pakostnice podagra; med. artrite 

pakt pacte; ~ o neútočení pacte de non-agression 

pakůň zool. gnu 

palác palace 

palačinka omelette 

palanda dorm-banca 

palba foy; (z děl) cannonada 

palcát mazza

palčivý (chuť) picant; (bolest) brulant, acri 

pale/c póllice; (nohy) grand ped-fingre, hállice; (míra) 

inch; P-ček Pollicon 

pálen/ka aquavite, brandy; (jalovcová) gin; (slivovice) slivovitz, 

prun-brandy; -kář distillero; -ý (líh) distillat; 

(cihla) ustulat; (prohnaný) astut; -á hlína terracotta 

paleo/grafie paleografie; -lit geol. epoca paleolític; 

-litický paleolític; -ntologie paleontologie 

Palestina Palestina 

palet/a palette; -o paletó 

palice battuore, mazza, martelle lignin; (beranidlo) ramm; 

(kyj) clobb; (palcát) mazza ferrat; (kukuřičná) spica 

palič (žhář) incendiario 

palič/ák obstinat person; -atost obstination; -atý obstinat; 

-ka kuch. battente; (k bubnu) tambur-bastonette; 

(moždíře) pistel; (krajkářská) bobine; -kovat texter dentelles 

pal/ičský incendiari; -ičství incendiation; -írna distillería 

pálit brular; (líh) distillar; (cihly) ustular; (vápno) calcinar; 

(slunce) arder; med. cauterisar; (vytvrzovat) indurar; (spalovat) 

combuster; (ve spalovně) incindrar; (mrtvé) cremar 

palivo brul-lingue; combustíbile(s); -vý de combustion 

pálivý (chuť) picant; (bolest) brulant, acri 

pálka sport. battuore; (na stolní tenis) rácket 

palm/a palme; (strom zprav.) palmiero; datlová ~ datiliero; 

-ovitý palmiform; -ový (olej) oleo de palme 

palp/ace med. palpation; -itace med. palpitation 

palub/a deck, ponte (del nave); (okraj paluby) bord; 

přední ~ avan-deck; zadní ~ stern-deck; na -ě, na-u 

a bord; přes -u trans bord 

památ/eční v. památkový; -ka (vzpomínka) (re)memorie; 

(věc) memorette, suvenire; (pozůstatky) restages; na -u 

quam suvenire; (čeho) in memorie (de); -kář conservator; 

-kový de conservation; (na památku) comemorativ; -ník 

(kniha) álbum; (kulturní) monument; ~ Neznámeho vojína 

cenotaf; -nost memorabilitá; -ný memorábil 

pam/atovat (~ si co, ~ se nač) memorar; (na koho čím) pensar 

(a alquí con); (připomínat si) amemorar; (živě si vzpomínat) 

revocar in mente; -ěť memorie; na ~ (koho, čeho) al n. in 

memorie (de); -ětihodnost curiositá, monument (históric); 

-ětihodný memorábil, significativ; -ětlivý atentiv; být ~ 

(čeho) pensar a; -ětná: dát komu řádně na -ou dar un 

bon lecion a; -ětní comemorativ; -ětník testimon 

pamflet pamflete; -ista pamfletist 

pamlsek delicatesse, gurmandage, friandage 

pampeliška bot. leontodon; (smetanka) taráxaco 

pan (oslovení) senior; (před jménem) sr., Sr.; ~ domácí 

mastro, proprietario 

pán senior; (majitel) possessor, proprietario; (svrchovaný) 

dómino; (zaměstnavatel) chef, mastro; Pán náb. Dómino; 

léta P-ě anno Domini, A.D.; Pane na nebi! sant ciel!; 

velebný pán reverende 

paňáca arlequin, clown, buffon 

paná/ček (loutka) marionette; (maňásek) pupette; -čkovat 

(zajíc) far posturas, hoccar; -k (elegán) dandy; (obilný) 

garbage, fasce de garbes; (jako strašák) para-avie; (kořalky) 

glass de brandy 

Panam/a Panamá; p-a (klobouk) panamá 

panamerický panamerican 

panamský panamesi, de Panamá; P- průplav Canal de P. 

pánb/íčkář bigotte; -ůh Deo; náb. P- Dómino Deo; věřit 

v pánaboha creder in Deo; člověk míní, ~ mění hom

proposi, Deo disposi; (buď) s pánembohem! adío!; 

pro pánaboha! pro li amore de Deo n. del ciel! 

pancéř voj. blindage; (brnění) curasse; (kabelu) armatura; 

-ový (vlak, vůz) blindat; (loď) curassat; (kabel) armat; 

(něm.) pánzer-(brigades, divisiones); -á pěst bazooka 

panděro panse 

panel panel; -ák dom prefabricat; -árna fábrica de paneles; 

-ový prefabricat 

panen/ka (hračka) pupé; (zornice) pupille; (dívka) júvena, 

yuna; -skost virginitá; -ský virginal; (země, les) vírgin; 

-ství virginitá; připravit o ~ deflorar, desvirginar; 

ztratit ~ perdir li ínnocentie 

pánev kuch. padelle; anat. pélvis; geol. bassine 

panchart hanl. (nemanželské dítě) bastarde; (nadávka dítěti) 

puerach, garsonach; (pes) hibrid(ach), de rasse mixtet 

pan/í (oslovení) seniora, madam; (před jménem) sra., Sra.; 

(vládkyně) dómina; (dáma) dama; (stará paní) matrona; 

(ochránkyně) patrona; (manželka) marita; (zaměstnavatelka) 

mastressa; ~ domu hospedessa; -ic celibi mann, júveno; 

(za feud.) yun nóbilo; -ický (stav) celibi; (cudný) chast, púdic; 

~ strach (útěk) timore (fugida) pánic; -ictví celibatu, 

vive celibi; (cudnost) chastitá 

panik/a alarme, timore pánic, pánica; -ář alarmist; -ařit 

(z- koho) terrer, far fugir; -ářský alarmístic 

paní/máma commatre, matre de famílie, matrona; -manda 

(zadnice) posteriore; žert. sterne 

pankreas anat. páncreas 

panna vírgine; astr. P- Vírgine; (dívka) juna, júvena; (hračka) 

pupé; (krejčovská) manequine; lesní ~ nimfa; mořská ~ 

sirena; stará ~ celibataria; Svatá ~ li Sanct Vírgine 

pano/ptikum panóptico, museó de figures cirin; -ráma 

panorama; -ramatický panorámic 

pano/š hist. page; -vačnost despotisme, imperiositá; -vačný 

despótic, imperiosi; -vání (vláda) regíme; (krále) regne, 

regnantie, reyentie; (císaře) imperie; -vat dominar 

(il dómina); (kralovat) regnar, reyer; (ve státě) guvernar; 

(převládat) prevaler 

pánovit/ost (povýšenost) arogantie; -ý arogant, imperiosi 

panovn/ice soverana, reyessa; -ický dinástic; ~ rod dinastie; 

-ík soverano, monarch, guvernator, reyente 

pansk/á (pokojská) chambrera; -ý (zámecký) senioral; (šlechtický) 

nobli; (nadutý) arogant 

pánský por seniores 

panslavis/mus panslavisme; -ta panslavist 

panstv/í (vláda) regne, regnantie; (svrchovanost) soveranie; 

(v držení) dominia, domene senioral; -o (vysoká šlechta) 

altnobilité; (oslovení) Vor Seniorie, Vor Excellentie 

pant charnire, gonde, pivot 

pantáta compatre, patron; (hospodář) farmero 

pante/ismus panteisme; -ista panteist; -istický panteístic 

panteon panteon 

panter zool. pantere 

pantofel pantufle 

pantomima pantomime, mímica 

panychida círk. ceremonie funebri 

papat (děti) pappar, far li pappa 

papež papa; -enec papist; -ský papal; -ství papatu 

papil/a anat. papille; -ární papillari; -om papillom 

papír papere; (doklad) document; balicí ~ papere de 

inballage, pacc-papere; cenný ~ actie, obligation; koš 

na ~ paper-corbe, paperachiere; sací ~ papere siccant;

-na fábrica de papere; -nictví paperería; -ník paperero; 

-ovina paperage; -ový de papere, paperin; -é peníze paper-moné 

papndekl carton 

papoušek zool. papagaye 

paprika páprica, rubi pipre 

paprs/ek radie; Rentgenovy -ky X-radies; -kovitý radial; 

(sbíhavě) convergent 

papuče lan-botine, lan-sapate 

papula žert. musel 

papundekl carton 

papyrus papyre 

pár pare; ~ rukavic un pare de gantes; (dvojice, zejm. 

manželská) cuple; (několik) quelc 

pára vapore; (výpar) exhalation; nemít o čem ani -u 

haver ni li mínim idé (pri); přeměnit v ~ vaporisar 

parabol/a geom., lit. parábol; -ický parabólic 

parád/a voj. parade, defilé; v plné -ě in gala; -it se 

vestir se elegantmen; -ní de gala; (nádherný) pomposi 

paradox paradoxe; -ní paradoxal 

paraf/a parafe, iniciale; -ín chem. parafine; -ínovat parafinar; 

-ovat parafar, inicialar 

parafráz/e parafrase; -ovat parafrasar 

paragon control-folie 

paragraf (oddíl, odstavec; zn. §) paragraf; (zákona) artícul 

Paraguay Paraguay; -ec paraguayano; p-ský paraguayan 

paralel/a paralele; -ní paralel; -ogram paralelogramm(a) 

paral/ytický paralític; -ytik paralítico; -ýza paralise; 

-yzovat paralisar 

parametr parametre 

parapet parapete 

paraple ombrel, parapluvie 

parašutista paracadist 

pár/at (sešité) dessuer; ~ se v čem perdir témpor; -átko 

dente-lignette 

parazit bot. parasite; -ický parasític; -ovat parasitar 

parc/ela parcelle; stavební ~ terren de construction; 

-elovat parcellar; -iální partial 

pardál pantere 

pardon pardon; -ovat pardonar 

párek (dvojice) cuple; (uzenka) salsice 

par excellence per excellentie 

parf/ém parfúm; -émovat parfumar; -umérie parfumería 

parchant v. panchart 

pari pari 

pária paria 

parit/a paritá; -ní paritativ 

park parc; -án hist. circumfosse 

párkař salsicero 

parket (parketová podlaha) parquette; div.(přízemí) parterre; 

-y parquettage; -ovat parquettar 

parkovat parcar 

parlament parlament; -arismus parlamentarisme; -ární 

parlamentari; -ář parlamentario; -ní del parlament 

parn/ík vapor-nave; (zámořský) transatlántico; -o calore 

(sufocant); -ý (horký) calid; (dusný) sufocant; (žhavý) 

ardorosi; -é letní dni dies caniculari 

paroh corn; -áč cervo; (klamaný manžel) cocú; -y cornament, 

cornatura 

paro/plavba navigation a vapor; -stroj vapor-machine 

párovat (se) acuplar (se)

part hud. parte; (role) rol; -a (pracovní) equip; (přátel) companie, 

gruppe (de amícos); (rváčů) bande (de rixardes); 

-aj (strana) partise; (nájemník) luator; -ajník partisane 

parťák chef de equip 

part/e anuncie de morte; -er div. parterre; -icipium gram. 

participie; -icipovat participar, partiprender; -ie (šachu) 

partie; (část, oblast) parte; (textu) passage, section; (krajinná) 

scenerie; (sňatek) bon maritage n. alliantie; -iový (zboží) 

de ocasion; -itura hud. partitura; -ner partenero 

party [pá-] (malá slavnost, večírek) festa, soaré 

partyzán guerillero, partisane; -ská válka guerilla 

paruk/a peruque; -ář peruquero 

pařák (nádoba) vapor-potte 

pařát griffe 

páření (zvířat) copulation 

pařeniště sterc-bed, bed calid; přen. covería 

pařez árbor-trunc, bloc lignin; (o člověku) stupido 

pařit (prase) lavar con aqua bollient; ~ se (o zemi) exhalar; 

(v kabátě, na slunci) sudar 

pářit (se) (vydávat páru) vaporear; (jít do páru) acuplar (se); 

(pohlavně) copular 

Paříž Paris; -an parisano; p-ský parisan 

pas (cestovní) passport; (zbrojní) licentie (de usu de armes) 

pás (tajle, objem těla v pase) tallia, mi-córpor; (pruh) strie; 

(pásmo) zone; (opasek) cintura; bezpečnostní ~ cintura 

de securitá; kýlní ~ bandage de hernie; záchranný ~ 

cintura salvatori; -y (tanku) catenes (de un tank) 

pasák (pastýř) pastero, pastor; (ovcí) agnero; (koz) caprero; 

(krav) vaccero; (vepřů) svinero; (nevěstek) copulero, proxenete, 

sutenero; (neurvalec) ínculto, rurano, paisano 

pas/át (vítr) alisé, passate; -áž passage; -ažér passagero; 

slepý ~ ciec passagero 

pásek (opasek) cintura; (páska) bande; (stužka) rubande; 

(šerpa) charpe; přen. (mladík) dandy 

paseka clariera 

pas/ionál círk. passionale; -írovat kuch. (pro-) passar (per 

un cribelle; -íva obch. passives, debites; -ivita, -ivnost 

passivitá; -ívní passiv; -ívum gram. passive 

pásk/a bande; (magnetofonová) sonbande; (přebalová) 

bande postal, banderol; -ový: ~ střevíc sandale 

paskvil pasquinade 

pásmo (oblast) zone, region; měřicí ~ mesur-bande 

pasovat hist. armar; ~ na rytíře armar (4. p.) chevaliero; 

~ se v. hodit se 

pásov/ec zool. armadill; -ý (výroba) in serie 

past trapp(e), captuore; (na myši) mus-trapp(e) 

pást paster, ducter a pasturage, pasturar; ~ se paster se 

past/a pasta; -el pastelle; -elka pastelle 

paster/(iz)ace pasterisation; -(iz)ovat pasterisar 

pastevec, -ký v. pastýř, -ský 

pastilka med. passtille 

pastinák bot. pastinaca 

pastor (evang. duchovní) pastor; -ále hud. pastorale; -ální 

pastoral; -ek step-filio; tech. pinion; -kyně step-filia 

pastouška dom de povres (in li village) 

past/va pastura, pasturage; ~ pro oči delecte del ócules; 

-vina pastura, prate; -visko, -viště (ohrazené u hřebčince) 

cavall-prate, inclusura, padó; -ýř pastero; přen. duchovní 

~ patre spiritual; -ýřský (hůl) de pastor; círk.. pastoral 

paš/a hist. pachá; -ák hom tre hábil 

pašerá/ctví contrabande; -k contrabandero

pašij/e náb. Passione; -ová hra Passione-lude 

pašov/ání contrabande; -ané zboží contrabandage; -at 

(pro-) contrabandar 

paštika pastete 

pat šach. remise 

pata anat. calcane; (hory) pede; (obuvi) talon; Achillova ~ 

calcane de Achílles; přen. punctu vulnerábil; od hlavy 

k -ě del cap al pedes 

Patagon/ie Patagonia; -ský patagonian 

pátek venerdí; Velký ~ Sant Venerdí 

patent patente; (výsadní listina) brevete; -ka button de 

pression; -ní (úřad) de patentes; -ovaný patentat; -ovat 

patentar, brevetar, conceder un patente 

páter clérico, pastor, prestro, patre; (před jménem) Patre 

paterče quintgemelle 

páter/noster tech. (zdviž) paternostre; -ský clerical 

páteř spine dorsal, colonne vertebral; -ní anat. spinal 

patina pátina 

patisk print ínautorisat; ~ zakázán omni jures (de reproduction) 

reservat 

patnáct deciquin 

patogenní med. patogen 

patolízal leccard, reptor; (pochlebník) adulator; -ský 

adulatori, servil, reptiv; -ství adulation, servilisme 

patolog patologo; -ický patológic; -ie patologie 

patos pátos 

pátra/t reserchar; (zkoumat) investigar; (slídivě) spiar; (bádat) 

explorar; (dotazovat se) inquester; -vý (pohled) pentrant 

patriarch/a patriarch; -ální patriarchal; -át patriarchatu 

patrici/át hist. patriciatu; -j patricio; -jský patrician 

patrimoni/ální patrimonial; -um patrimonie 

patriot patriot; -ický patriótic; -ismus patriotisme 

patrn/ě evidentmen; (asi) probabilmen; -ost evidentie, 

perceptibilitá; vést v -osti tener in evidentie; -ý (zřejmý) 

evident; (vnímatelný) perceptíbil; (hmatem) palpábil; (zrakem) 

visíbil; (citelný) sentíbil; (značný) considerábil 

patro (podlaží) etage; (stodoly) subtegment; (v ústech) pálate; 

zánět ústního -a med. palatite 

patrol/a patrullie; -ovat patrulliar 

patron (kdo poskytuje záštitu) patron, protector, garante; círk. 

patron; sv. Václav, ~ země české St. Venceslao, patron 

de Bohemia; -a (náboj) cartuche; (slepá) sin balle; -a(n)ce 

patronage; -át patronatu; převzít ~ (nad) patronisar; 

-átní patronal; -ka círk. patron(ess)a 

patrový anat., gram. palatal; -á hláska gram. palatale 

patři/čný convenent, corespondent, pertinent, adequat; 

-t (komu, kam) apartener (a); (k čemu) formar parte (de); 

(nač) regardar, spectar 

pát/ý quinésim; -é přes deváté galimatiach, nonsense; 

(nelad, směsice) pelmel 

paušál forfete, summa total; -ní (odměna) forfetari 

páv pavon; vykračovat si jako ~ pavonear 

pavěd/a pseudoscientie; -ec pseudoscientist 

Pavel Paul 

pavián zool. paviane 

pávice pavon(ess)a (i přen.) 

pavilón pavillion 

pavlač balcon-coridor 

pavlov(ov)ský pavlovian 

pav/ouk arané; -učina rete n. textura de arané, -učin(k)ový 

diafan, transparent

pazour griffe, úngul; -ek (kámen) sílice 

paž/ba clopp (de fusil); -e brasse 

paždí axille; nést pod ~ portar sub li brasse 

páže hist. page; -cí de page 

pažení partition, separation; (obklad) sur-covrition 

pažit stav. partir, separar; (obkládat stěny) revestir, sur-covrir 

pažit (zelený) gazon; -ka cebulette 

pec forn(e); oblouková ~ arco-forne; tavicí ~ fond-forne; 

vysoká ~ altforne; -en (bul de) pane 

péci (v troubě) cocinar (in li forne); (na pánvi) frir; (kaštany, 

maso na rožni) rostar; (chléb) pan(ific)ar 

peck/a nucleo, osse (de fructe); (zrnko) gránul; sport. tira; 

na plné -y a plen vapor; -ovice bot. ossifructe 

pečárka bot. champinion 

péče cuida; ~ o nemocné cuida de malades; (pořádnost) 

acuratesse; (pozornost) atention; léčebná, lékařská ~ 

assistentie (curativ, medical); sociální ~ prevision 

social; zdravotní ~ assistenie sanitari 

pečeně frite, rostate 

peče/ť sigille; -tidlo sigill-stamp; -tní: ~ vosk sigill-cire; 

-tit sigillar 

pečivo (blanc) panettes; (jemné čajové) pasteteríe; (trvanlivé) 

bisquiteríe; (cukrářské) sucreríe 

pečliv/ost cuidositá; -ý cuidosi 

pečovat (o) cuidar (pri); -elka assistenta doméstic 

pedagog pedagogo; -ický pedagógic; -ika pedagógica 

pedál (kola, spojky aj.) pedale; (plynu) accelerator 

pedant pedante; -ický, -ský pedántic; -ství pedanteríe 

pedel pedello 

pediatr pediatro; -ie pediatrie 

pedikúra pedicura 

pěchota voj. infanteríe 

pěchova/čka press-machine; -t presser 

pejorativ/ní pejorativ; -um gram. pejorative 

pek/áč padelle; -árna panería; -ař pan(ific)ator; -elník 

satano; -elný (oheň) de inferne; (muka) infernal 

Peking Peking; p-ský pekingesi 

peklo inferne 

pěkný pretti, jolli; (krásný) bell 

pel pollen; přen. (nádech) tinte 

pelargónie bot. pelargónium, geranie 

pelášit currer 

pelech (doupě) caverne; (chudiny) quarterache, slum 

pelerína pelerine 

pelest lette-látere, lett-flanca 

pelichat changear n. mutar plumes n. li pelle 

pelikán zool. pelicane 

peloton sport. peloton 

pelyněk absinte; bot. artemisia 

pemza geol. púmice 

peň (stromu) trunco 

pěna scum; (úst) bave; mořská ~ scum de mar, mar-scum 

pen/ál plumiere, plum-bux; -ále punition pecuniari; 

-alta sport. pedcolpe de punition 

pence pennie 

peněž/enka porta-moné; -itý pecuniari; -ní (měnový) monetari; 

(ústav) financiari; ~ poukázka mandate postal; 

-nictví financies; -ník bankero, financiero 

penicilín penicilline 

penis pénis 

pěni/t scumar; -vost scumositá; -vý scumosi

peníz (mince) monete; -e moné, pecunie 

pěnkava zool. fringille, pinson 

penny pennie 

Pentateuch bibl. Pentateuche 

penz/e (výslužba, v hotelu) pension; (plat) renta; (stav) retirament, 

retiratie, retraida; jít do ~ ear in pension, esser 

pensionat; dát (koho) do ~ pensionar; v -i in pension, 

retirat; -ijní (fond) de pensiones; -ión pension; -ionát 

internate por studiantes; -ionování pensionament; 

-ionovat pensionar; -ista pensionario; -um pénsum 

pepř pipre; černý ~ pipre de Jamaica; -enka pipre-bux, 

pipriere; -it piprar; -ovník bot. pipriero 

peprmint pipremint, minte piprin 

pepsin pepsine 

percentuaální percentual 

perf/ektní perfect; -idní perfid; -idnost perfidie, perfiditá; 

-orace perforation; -orovat perforar 

pergamen pergamen 

perif/érie periferíe; -erní periféric; (předměstský) suburban 

perifráz/e perifrase; -ovat perifrasar 

period/a (čas. úsek) periode; med. menstruation; -ický periódic; 

-ičnost periodicitá; -izovat periodisar 

peripetie peripetie 

periskop periscop 

pergola pérgola 

pérko (pružina) ressor; (peříčko) vexille 

perl/a perle (i přen.); -eť nacre, perlematre; vykládat -tí 

nacrar; -ička zool. guinean gallina; -ík clobb, martell 

(a forjar); -it se perlear, (třpitivě) scintillar, brilliar, splender; 

-ivý scintillant, brilliant atd., (šumivý) efervescent; 

-orodka perle-conche 

permanen/ce permanentie; -tní permanent 

permoník cobold (in mines) 

permut/ace permutation; -ovat permutar 

pernatý plumat 

pern/ík miel-torte; -ý (práce) penosi, desfacil 

pero, péro (ptačí, na psaní) plum; (plnicí) fontanplum, stiló; 

(jako ozdoba) plum-toffe; (pružina) ressor 

perokresba plum-dessine 

peron platform (de station) 

perořízek canif 

pérov/ání ressoration; -at ressorar; -ý (můtek) trampline, 

saltuore; -á ocel ressor-stal; -á váha sport. plum-póndere 

peroxyd chem. peróxide 

Pers/ie hist. (dnešní Írán) Persia; p-ký (kočka, koberec) persian; 

(záliv) pérsic 

person/ál personale; -ální personální; -ifikace personification; 

-ifikovat personificar 

perspektiv/a perspective; z ptačí -y videt ex aere; -ní 

perspectiv 

Peršan persiano 

Peru Perú; -ánec peruano; p-ánský peruan 

peruť (křdlo) ale; let. corpo aviatori 

perverz/e perversitá; -ní perversi 

peřej rapide, cascade, cataracte 

peř/í plumes, plumage; (prachové) lanuge; -íčko vexille; 

-ina plum-covriment, plum-matrasse 

pes cane; (lovecký) chass-cane; (lovecký dlouhosrstý) 

sétter; (krátkosrstý ohař) póinter; (o přísném člověku) 

disciplinario; (nadávka) canach 

peseta peseta

pesimis/mus pessimisme; -ta pessimist; -tický pessimístic 

peskovat criticar, reprimandar, reprochar 

pěst punie 

pesticid pesticide 

pestík bot. pistille 

pěst/oun patre adoptiv; (vychovatel) educator; -ovat (rostliny) 

cultivar; (dobytek) elevar; (vychovávat) educar; (sport) 

practicar; (oddávat se čemu) interessar se por 

pestr/obarevný variecolori; -ost varietá; -ý varie 

pěš/ák voj. infanterist; -ec šach. pion; -í (chodec) pedeator, 

(pro pěší, pro chodce) pedeatori; -ina pedvia; -inka viette; 

(ve vlasech) raye; -ky a pedes, per pedes 

pět quin; -advacet duantquin; vysázet komu ~ bastonar; 

zasloužil by ~ il vell meriter un bell bastonada 

petarda petarde 

pětiboj sport. pentatlon; -ař pentatlonist 

petice petition 

pěti/ce quinene; -hran geom. pentagon, quinángul; -letí 

quinennie; -letka quinannuale; -letý (tak starý) de quin 

annus; (tak dlouho trvající) qinannual; (tak dlouho se opakující) 

quinennial; -lístek bot. potentilla; -na un quinésim; 

-násobný quintúplic; -stý quincentésim; -úhelník geom. 

pentagon, quinángul 

pětk/a li (ciffre) quin; -krát quin vez 

petlice barre, clud-bolt 

Petr Péter; ~ Veliký Péter li Grand 

petrklíč bot. prímul 

petrolej petroleo; (čištěný) kerosine; -ář petrolero; -ářský: 

-á rafinérie petrolería; -ový de petroleo; (lampa) a petroleo; 

(naleziště) petroliferi 

petržel petrosel 

petúnie petunie 

pěvec cantator; (potulný) bardo; (pták) cant-avie; -ký 

(spolek) coral; (sbor) vocal 

pevn/ina (souš) firm terra; (světadíl) continente; -inský 

continental; -ost (vlastnost) firmitá; chem. soliditá; (stálost) 

stabilitá; voj. forteresse; (městská) citadelle; -ý firm, 

solid; (plat) fix; (ruka) secur; (spánek) profund; (hutný) 

compact; (tvrdý) dur; (odhodlaný) resolut, decidet 

pian/ino pianino; -ista pianist; -o piano 

píce forrage; (na pastvě) pastura 

píď mesura per manu, manu-amplore; ani ~ země ne 

mem un pede de terra; -alka zool. geometra 

pidimužík nano 

pídit se (po) serchar; (dotazy) questionar, inquester 

piet/a pietá; -ní pietosi; (slavnost) comemorativ 

pif/ka (záští) rancore; -paf! pif! paf! 

pigment pigment; -ace pigmentation 

pih/a lentige; -ovatý lentigosi 

pích/ání (v boku) dolore (de coste); -at picar; (šít) suer 

pichlav/ost (jízlivost) sarcasme; -ý acut; (chuť) picant 

pij/ák trincator; (papír) papere siccativ, suc-papere; -an 

trincard, trincon; -avice, -avka zool. sanguisuc (i přen.) 

pik (barva v kartách) pic 

pikantn/í picant; -ost (dráždivá historka) picanteríe 

pikle pl intrigas, complot; kout ~ intrigar 

piknik picnic 

pikola hud. píccola 

pila (nástroj) sega; (závod) segería; (oblouková) arco-sega; 

(pásová) band-sega; (rámová) cadre-sega; (ruční) manu-

sega; -ř segator; -str arch. pilastre 

Pilát Pilate 

píle diligentie; (svědomitost) assiduitá; (horlivost) zel 

piliny seg-púlvere; segallia; (kovové) limallia 

pilíř pilare (de ponte); (čtyřboký) pilastre; (sloup) colonne 

pil/ka segette; (lupenkářská) segette filatri; -níček na nehty 

lime por úngules; -ník (kulatý, plochý, půlkulatý) lime 

(rond, plat, demí-rond) 

piln/ost diligentie; (naléhavost) urgentie; (pečlivost) assiduitá; 

-ý diligent, assidui, laboraci, activ; (věc) urgent 

pilot pilot; -a (kůl) pal; -ka pilota; -ování pilotage; -ovat 

(letadlo, záv. vůz) pilotar 

pilovat limar 

pilulka píllul 

ping-pong ping-pong 

pini/e bot. pine; -ový háj piniera 

pinta (stará dutá míra) pinte 

pinzeta pincette 

píp/a robinete, tornette; -ání pipiada; -at pipiar; (cvrlikat) 

chiripar 

pipeta pipette 

pirát pirate; -ský pirátic; -ství pirateríe 

pírko vexille 

pirueta sport. piruette 

pís/anka škol. caderne; -árna scritoria, contore; -ař(ka) 

scri-machinist(a), tippist(a); (kancel.) contorist(a); (kdo 

opisuje) copist(a); -ařský (chyba) scrit-erra, erra de plum; 

-á křeč crampe scritori 

pis/atel scritor, autor; -átko (břidlicové) ardés-crayon 

pís/čina sand-banca, sand-riff; -čitý sandosi, sandat; 

-ek sand; med. (v moči) gravelle 

písem/nictví litteratura; -ný scrit(iv); -ně per scrite 

píseň canzon; (písnička) canzonette; (popěvek) arie 

písk/at sifflar; -le aviello, neston; -nutí siffla; -ot sifflada 

pískov/ec sand-petre; -iště sandiera; -na graviera; -ý de 

sand, sandpísm/ák 

cronist populari; -en(k)o líttere; signe gráfic; 

(něco nepatrného) iota; malé, velké ~ minúscul, majúscul; 

počáteční ~ iniciale; -o (systém) scrite, scritura, 

grafie; typ. líttere(s), tipe; (druh) carácteres; (rukopis) 

manuscrite; P- (svaté) Sant Scritura, Bible; klínové 

~ scitura cuneiform; slepecké ~ scritura (de) Braille; 

tajné ~ criptografie; tučné ~ grass carácteres 

písnička canzonette 

pisoár pissuore 

píst piston 

pistácie bot. pistache 

pistol/e pistol; -ník pistolero 

píšťala sifflette, siffluore; (dlouhá) flaute; (varhanní) 

tube (de órgan); (sklářská) soffla-tube 

pištec flautist; (na dudy) cornamusero 

píštěl med. fístul 

pišt/ět (ječet, vřeštět) strider; (flétna) sifflar; (myš, pták) pipiar; 

-ivý (hlas) strident 

pít trincar; (ve velkém množství) plen-trincar, trincachar 

pitevna sala de dissectiones 

pit/í (nápoj) trincage; -ka trincada, orgie; -ný trincábil 

pitom/ec idiot, imbecile; -ět devenir idiot; -ost (vlastnost) 

idiotie, imbecilitá, stupiditá; -ý hanl. idiótic, (věc) stupid 

pitoreskní picturesc 

pitva dissection; med. autopsie; (soudní) necropsie; -t

(roz-) dissecter (i přen.), far li dissection 

pitvo/rný grotesc; -ření drolleríe, gestes grotesc; -řit se 

far grimasses; (po) imitar 

piv/ař bir-trincator; -ní bir-, de bir; -nice birería, taverne, 

trincatoria; -o bir; (ležák) láger 

pivoňka bot. peonia 

pivot pivot 

pivovar fábrica de bir, bir-fábrica; -ovarník bir-fabricator 

pizdit bosillar, mutilar 

pižmo musco 

plác! plump!; -ačka battuore; -anina nonsense; (malba) 

pictache, pinselache; -at (pleskavě) claccar, battettar; 

(tleskat) aplauder; (žvanit) babillar 

placat/ice tasc-botell; -it aplatar, aplanar; -ý plat 

placenta anat. placenta 

placka flad 

pláč plora(da) 

plag/iát plagiate; -iátor plagiator; -ovat plagiar 

plachetnice segle-bote; (velká) yacht 

placht/a segle; -ař seglator; (výrobce) seglero; -it seglar, 

navigar; (na větroni) glissar; (vznášet se) planear; -ění seglation, 

navigation; sport. yachting; -ovina segle-drap 

plachý timid; (neochočený nebo splašený) savagi 

plakat plorar; (oplakávat) deplorar; (vzlykat) singlutar 

plakát afiche, placate; -ovat afichar, placatar 

plam/en flamme; -eňák zool. flamingo; -ének bot. clématis; 

-enka bot. flox; -enný foyosi, ardent; přen. ardorosi; 

-enomet voj. lansa-flamme; -ínek litt flamme 

plán plane; (rozsáhlý) projecte; (úmysl) intention; (výkres) 

dessine; cestovní ~ itinerarie; pětiletý ~ quinannuale; 

plnit, překročit ~ acompleer, superpassar li plane 

pláň planura 

planet/a planete; -árium planetárium; -ární planetari; 

-ka asteroide 

planimetrie geom. planimetrie 

planina plató; náhorní ~ altiplanage, altplató 

plankton zool. plancton 

planout (ohněm) flammar; (hořet) brular; (světla) lucer, brilliar; 

(plápolat) flammear; přen. arder, flagrar 

plánov/ač projectist; -aný conform al plane, secun un 

plane; -at planar, projecter; -itý sistemátic, metódic; 

-ý: ~ jazyk planat lingue, planlingue 

plantáž plantage; -ník plantator 

planý (diskuse) steril; (neplodný) ínfertil; (marný) van; (divoce 

rostoucí) savagi; (poplach) fals 

planýrovat (terén) aplanar 

plápolat flammear 

plást, -ev (medu) miel-cellulage 

plastelína plastiline 

plasti/cký plástic; -čnost plasticitá; -ka med. i um. plástica 

plašit efaruchar, paventar; (ptáky) far levar se; (odhánět) forchassar; 

(polekat) aterrer, shocar, alarmar; (černé myšlenky) 

dissipar; ~ se devenir faruchi, paventar se 

plášť mantó; tech. covritura, invelope, mantel; (pneumatiky) 

covriment (de pneumático), bandage (pneumátic); 

~ do deště mantó de pluvie 

plat (mzda) salarie; (honorář) honorarie; (platba) payament 

plát platte; (kovový) (metall-)lámine 

plát v. planout 

platan bot. platane 

platba payament

plátce payator 

platební (lhůta, příkaz, podmínky) de payament 

platejs v. platýs 

plát/ek (zlata) folie; (odříznutý) trancha; bot. (korunní ~) petale; 

(časopis) gazettache; -eník drapero; -ěný linin, de 

line; -é zboží linageríe, toaleríe, linages 

platin/a platine; -ovat platinar; -ový platínic 

platit (za) payar (por); (odměňovat mzdou) salariar; (mít platnost) 

valer; ~ hotově payar in contante; ~ předem 

antepayar; platí! (ujednáno) conventet! 

platnéř hist. curassero 

plátno toale, linage; (malířské) canevas; (promítací) ecran 

platn/ost validitá; -ý valid 

Platon Platon; p-ický, p-ský platónic (i láska); p-ik platónico 

platový salarial 

platýs zool. plat-pisc, pleuronecte 

plav/ák tech. flottuore; (liják) pluvie torrentosi; -áček (panenka) 

flottator; -ání svimmada; natation; -at svimmar, 

(být nesen na vodě) flottar con li currente; -atka nám. boye; 

-ba (lodí) navigation; (vzduchem) vola(da); (plachetnicí) seglation; 

(pobřežní) cabotage; (zábavní) plesur-viage; -čík 

(na lodi) elev de nave; (na plovárně) garda-plage; -ební de 

navigation; (splavný) navigábil; ~ komora scluse; -ec 

svimmator, natator; (na moři) navigator; (na voru) flottator; 

-ecký svimm-; (bazén) svimm-bassine; (technika, umění) 

navigatori; -ení (dříví) flottation; (křídy, písku) lavage; 

-idlo nave; -it (dříví) flottar (ligne); (koně) balnear; (křídu, 

písek) lavar; -it se (po lodi) navigar; (po vorech) flottar; 

(podél pobřeží) cabotar; -ky (dámské) vestiment de balne; 

(dvoudílné) bikini; (pánské) calson de balne; -kyně svimmatora, 

natatora; -ný (chůze, krok) elegant 

plavovl/áska blonda; -asý blond 

plavuň bot. licopodie 

plavý v. plavovlasý; (o koni) bai 

plaz reptil; -it (jazyk, jako pes, nechat viset) pender éxter; 

(vypláznout jazyk) expussar su lingue; -it se repter; 

(před kým) repter (avan), adflexer se servilmen (avan); 

(poníženě) repter abjectmen (avan); -ivý reptiv 

plazma biol. plasma; -tický plasmátic 

pleb/ej(ec) plebeyo; -ejský plebeyan; -iscit plebiscite; 

-s hist. plebe; iron. plebeyallia 

plec (rameno, bedro) epol; (záda) dorse; (lopatka) scápul; 

na -ích sur li epoles; -ko col 

pleč sarclator; -ka sarclatora; (nástroj) sarcluore; -kování 

sarclatura; -kovat sarclar 

pléd text. covritura (de viage), tartan-chale, plede 

plech lade; -ovka lad-scatulle; (na benzín) bidon; -ový lad-, 

de lade; (zvuk) metállic 

plejád/a pleyade (i přen.); P-y astr. Pleyades 

plémě v. plemeno 

plemen/ění reproduction; -ík animale reproductori; -ný 

reproductori, rassal; -o rasse; (rod) génere; hanl. covallia 

plena linage; (dětská) involuette; anat. membrane 

plenár/ka plenari session; -ní plenari 

plenit (rabováním) raubar; (nájezdy) marodar; (tlupami) pilliar; 

(pustošit) devastar; (zbavením všeho cenného) spoliar; 

-el pilliator, spoliator, marodero 

plenka (dětská) involuette; v -ách přen. in formation 

plenta (i promítací plocha) ecran 

plénum plénum, plenari session 

plesniv/ina mofa; -ět mofar; -ý mofosi

ples (bál) ball; maškarní ~ ball costumat; -at jubilar 

pleskat (déšť) claccar, battettar; (tleskat) aplauder 

pleso lago de montania 

plést (punčochu) tricotar; (provaz, cop) tressar; (košík) plecter; 

(koho) confuser, desconcentrar; (rušit) disturbar; 

~ se (mýlit se) errar; (do) inmixter se; (zasahovat) intervenir; 

~ si (co) confuser (A con B) 

pleš calvatura; -atost calvitá; -atec calvon; -atý calvi 

pleť (barva) facie-color, carnation 

plet/ací: ~ drát tricot-agullie; -árna tricotería; -ařka tricotera; 

-enec (vlasů) tresse n. tressation (de capilles); -icha 

intriga; -ichář intrigante; -ichařit intrigar; -ivo (drátěné) 

retage metállic; -ka (milostná) intriga amorosi 

plev/a pleve, drachallia; (brak) desvalorallia, sinvalorallia; 

-el bot. malherbe; přen. (společnosti apod.) canallia 

plezír amusament 

plch zool. glire 

plíce pulmon; z plných plic a plen pulmones 

plicní pulmonari; ~ tuberkulóza ftise pulmonari 

Plinius Plinio 

plíseň mofa 

plískanice v. nepohoda 

plísnit (koho) reprimandar, reprochar; (hanět) blamar; 

(nadávat) injuriar, insultar 

plít (záhon) sarclar (i okopávat) 

pliv/anec sputage; -átko sputiere; -at, -nout sputar; 

(vy-) exsputar; med. expectorar; -ník (pohádk.) cobold 

pln/ě plenmen; (úplně) completmen; (hojně) abundantmen; 

-it plenar; (do lahví) versar in botelles; (nadívat) farcear; 

(cpaním) stuffar; (plán) realisar; (slib) satisfar; (úkol) compleer; 

-it se realisar se; -o mult; (hojně) in abundantie; 

~ práce mult labor; -okrevný de pur rasse; -oletost 

majoritá, plen etá; -oletý majori, in plen etá; -omoc 

plenipotentie; -omocník plenipotentiario; -omocný 

plenipotentiari; -ost plenitá; (sytost) satie(tá); -ý plen; 

(ne dutý) solid; (úplný) complet; (naprostý) absolut, total 

plod fructe; med. feto; (plodina) producte (del terra); -it 

producter, procrear; přen. generar; (přivést na svět) geniter; 

-nost fertilitá, fecunditá, potentie generativ; -ný 

fecund; (úrodný) fertil; (užitečný) fructuosi; (práce) productiv; 

(spisovatel) prolífic; -onosný fructiferi; -ový de 

fructe(s); med. fetal 

ploch/a superficie; (vymezená) area; sport. terren; -ý 

plat; přen. banal; -á noha platpede; -é kleště pince 

plomb/a (kovová pečeť) plumbage, metall-sigille; (zubní) 

plomb/e, -age; -ovat (pečetit) sigillar; (zub) plombar 

ploš/ina platform; (zeměp.) plató; (rovina) plan/age, -ura; 

-ka facette; -ný areal; -á míra mesura de superficie 

ploštice zool. (štěnice) címice 

plot barriere, palissade; (živý) hag/a, -age, -atura; -énka 

platte; (deska) placca; tech. lamelle, lámine; (v páteři) disco; 

-ice zool. ray; -na (k vaření) forne (de cocine); (plát) 

cocin-placca 

plout (být unášen proudem) flottar; (o plavidle) drivar, navigar; 

(podél pobřeží) cabotar; přen. svimmar; (vznášet se na místě) 

planear; (míjet) passar; -ev pinne, svimmuore; -vonohý 

zool. pinnipedat 

ploužit se trenar se 

plov/ací svimm-; -ák flottuore; (udice) flottette; (bóje) boye, 

balise; -árna svimm-bassine, piscine (apert, covrit); -at 

v. plavat; -oucí flottant

plst feltre; -ěný feltrin 

pluh plug; sněhový ~ nive-pussator 

pluk voj. regiment; -ovník colonel, chef de regiment 

plur/ál gram. plurale; -alismus pluralisme; -álový plural 

plus plus; (znaménko) signe de addition 

plůtek bass palissade 

Pluto astr., myt. Pluto 

plutokra/cie plutocratie; -t plutocrate; -tický plutocrátic 

plutonium chem. plutónium 

plyn gas; -árna gas-fábrica; -atost flatuentie; med. meteorisme; 

-atý flatuent; -nost fluentie; -ný (plynulý) 

fluent; (v plynném stavu) gasiform, gasatri; -ojem deposite 

de gas; -oměr gasometre, gas-metre, contator de 

gas; -out (o vodě) fluer; (o plavidle) drivar, flottar; (o čase) 

passar; (míjet) preterir; (u-, o lhůtě) expirar; (vy- z čeho) 

sequer, resultar; -otvorný gasogénic; -ovod gasoducte; 

-ový gas-, de gas; ~ hořák bec de gas; ~ sporák forne 

de gas; -ulost fluentie; (nepřetržitost) continuitá; -ulý 

fluent; (nepřetržitý) continui; (při těsném sledu) continual 

plyš pluche 

plytký superficial, banal, sin sense 

plýtvat dissipar, prodigar, usar sin economie 

Plzeň Pilsen; p-ské pivo bir de Pilsen, pílsner 

plž zool. limace 

pneumati/cký pneumátic; -ka tech. bandage (pneumátic), 

covriment (de pneu), pneu(mático); (nauka) pneumática 

pnout se extender se; (do výše) elevar se; (rostlina) climbar 

po (časově) pos; ~ poledni pos midí; jeden ~ druhém 

un pos li altri; (podílnost) a; ~ koruně a un corone, 

un corone li pezze; ~ nějaký čas durant quelc témpor; 

~ mém secun me; ~ kolena til genús; ~ celém světě 

in li tot munde; ~ česku in li tchec; ~ moři sur li mare; 

~ proudu a valley; vojáci pochodují ~ čtyřech soldates 

marcha quar e quar 

pobíd/ka stímul; (podnět) impulse; (prostředek) motive; 

-nout stimular; (vybídnout) invitar; (podnítit) incitar; 

(povzbudit) incoragear; (výzvou) exhortar; (popohnat) 

urger; (pobodnutím, např. koně) spornar; ~ k jídlu 

invitar a manjar 

pobíhat currer ci e ta 

pobírat reciver; (nabýt) obtener 

pob(íje)t massacrar; (zvěř) buchar; (plechem) covrir 

pobízet v. pobídnout 

poblázn/ění (milostné) infatuation; -ěný infatuat, folli, 

alienat; -it (koho) infatuar; (uvést v nadšení) entusiasmar 

pobled/lý pallid, blancatri; -nout v. zblednout 

poblíž próxim, in proximitá n. vicinitá 

poblouzn/ění delirie, aberation mental; -it (zmámit) 

mistificar; -it se (upadnoput v blouznění) delirar 

poboč/ka filiale, expositura, sucursale; -ník adjutante; 

-ný (pomocný) auxiliari 

pobouř/ení agitation; (lidu) tumultu; (rozhořčení) indignation, 

exasperation; (vzrušení) excitation; -it (koho) agitar, 

excitar; (rozhořčit) indignar, exasperar 

pobožn/ost (obřad) servicie n. oficie divin; (zbožnost) pietá, 

devotion; (motlitby) devotiones; -ůstkář bigotte; -ůstkářský 

bigott; -ůstkářství bigotteríe; -ný pie; (oddaný) 

devoet; (nábožný) religiosi; (věřící) credent 

pobřež/í (řeky) rive; (moře) coste, borde (del mare), marborde; 

(celého moře) litorale; (ploché) plage; P- slonoviny Coste 

de Ivor; -ní (písek, obyvatelé) litoral

pobřišnice anat. periton; zánět ~ peritonite 

pobuda vagabunde, vagard 

pobuř/ování incitament; (nabádání ke zlému) instigation; 

práv. sedition; -ovat agitar; (podněcovat) incitar, instigar 

pob/yt restada, restantie; (přechodný) sejorne; (trvalý) (fix) 

residentie; ~ na venkově villegiatura; -ý(va)t sejornar; 

(bydlit) habitar, logiar; (zůstat) restar 

pocákat surspruzzar 

pocení sudation, transpiration 

pocestný viator, viageator, viageante, passante 

poc/it (vjem) sensation; (cit) sentiment; (dojem) impression; 

-ítit, -iťovat sentir; (živě) resentir; (zažít) experir 

poct/a honor; -í(va)t honorar; (hostit) regalar; -ivec mann 

de honestitá; -ivost honestitá; -ivý honest 

počasí tempe; předpověď ~ prognose meteorológic 

počáte/ční inicial; (prvotní) primordial; -k comensa; 

na počátku in li comensa 

počestný honest 

počet númere; (vyjádřený číslicí) ciffre; (počítání, též předpoklad) 

cálcul; ~ pravděpodobnosti cálcul de probabilitá 

početí (dítěte) conception; (pilulky) proti ~ (píllules) 

contraceptiv; odb. oral contraception 

početn/í (úkon) aritmétic, matemátic; (převaha) numéric; 

(chyba) de cálcul; -ě převýšit esser plu numerosi, superar 

ye númere; -ice libre de aritmética; -ík caderne 

de aritmética; -ost quantitá, numerositá, grand 

númere; -ý numerosi; -á rodina grand famílie 

poč/in (čin) acte; (podnět) impulse; -ínat si (chovat se) 

conduir se; (postupovat) proceder; (jednat) acter; -inek 

unésim aquisitet moné, recivement, recivage 

počít (se) comensar; (dítě) concepter; co si ~ ? quo far? 

poč/ítací calculatori; -ítač inf. computator (electrónic), 

compúter [-pjú-]; Geiger-Müllerův ~ contator Geiger; 

osobní ~ inf. personal compúter, zkr. PC; -ítačka calculator 

(mecánic, electrónic); -ítačový inf. computatori, 

compúter-(programm); -itadlo (dětské) ábaco; (účastnické) 

contator (telefónic); -ítání cálcul(ation); (počty) aritmética; 

~ zpaměti cálcul mental; -ítat mat. calcular; (osoby, věci) 

contar; (vypočítávat) computar; (s kým, čím) contar con; 

(domnívat se) opiner 

počit/ek sensation, psíchic element; -kový sensational 

počkat atender 

počt/ář calculator; -ářský aritmétic, matemátic; -y 

(vyučovací předmět) aritmética, matemática; kupecké ~ 

aritmética mercantil n. comercial 

pod sub; (níže) (in) infra 

podař/ený successosi; -it se successar 

pod/at (předmět, míč) passar; (ruku) dar, tender (li manu); 

(návrh, žádost) presentar; (jídlo) servir; (do ruky) inmanuar; 

~ zprávu raportar; -atelna reception; -avač tech. 

aportator; -ávat v. podat; -ávky (fen-)furca 

podběl bot. tussilago 

podběrák sac piscatori; lovit ~em capter per sac 

podbír/ání (rány) ulceration; (hnisání) supuration; -at se 

ulcerar; (hnisat) supurar 

pod/bradek dúplic menton; -břišek bass-ventre 

podce/nit, -ňovat despreciar; (při ohodnoc.) subevaluar, 

subestimar; (nebezpečí) minimisar; -nivý despreciatori 

podčeleď bot. subfamilie 

poddajn/ost flexibilitá, elasticitá; -ý flexíbil, elástic 

podd/anost, -anství subjection; přen. submission; hist.

servitude, servage, vassalitá, vassalage; (poslušnost) 

obedientie; -aný subjecte; hist. servo, servitudario, 

vassale; (poplatný) tributari; -(áv)at se (komu) submisser 

se; (při hře) renunciar; (vzdát se) capitular 

poddolov(áv)at subminar 

poddůstojník suboficero 

podebírat v. podebrat 

poděbradka mineral aqua de Poděbrady 

podebra/nina úlcere, abscess; -ný supurant, plen de pus; 

-t sublevantar; -t se (rána) ulcerar; (hnisat) supurar 

poděkov/ání mersí; (vděčnost) gratitá; -at mersiar (il mersía), 

dir mersí; -at se (odstoupit) abdicar, demissionar, resignar 

podél along 

podělaný (zatracený) maledit 

podélný oblong, longatri 

podem/lít, -ílat subcavar, subminar 

podepř/ení apoy(ament); -ít apoyar; (klenbu, nemocného) 

subtener (per traves), suportar; -ít se (o) apoyar se (sur, 

a, contra); (lokty) acudar se 

podepsat subscrir, (sub)signar 

poděs alarmator; -it (koho) aterrer, timidisar, efaruchar 

podes/tlat, -týlat v. stlát; -týlka palliage 

podešev solea 

podez/írat suspecter (alquí pro alquó); -íravost suspection; 

-íravý suspectiv, suspectosi; (nedůvěřivý) misfident; -řelý 

suspect; -ření suspection; -řívat, -řívavost, -řívavý v. 

podez/írat, -íravost, -íravý 

podfuk bluff, tric, fraude(ríe), duperíe, charlataneríe 

podhlavník cap-cussine 

podhoubí bot. micelie 

podhradí village sub un castell 

podchod via subterran, sub-passage 

podíl parte; (příděl) portion, quote; (účast) participation; 

mat. quotient; (na zisku) dividende; -et se participar; 

-ník participante; (společník) partenero 

podít se desaparir, perdir se 

pódium pódium, tribune 

pod/iv astonament; -ívaná spectácul; -ívat se regardar, 

spectar; (do slovníku apod.) consultar; ~ za kým (navštívit) 

visitar; -ivení v. podiv; -ivín particulard, person strangi n. 

bizarri; -ivínský strangi, bizzari; -ivínství strangitá, bizarreríe; 

-ivit se esser astonat, mirar; -ivnost singularitá, 

strangitá, curiositá; -ivný singulari, strangi, curiosi, ínusual; 

-ivuhodný admirábil, digni de admiration, marvelosi 

podjezd sub-passage 

podkarpatský subcarpátic; P-á Rus hist. Rutenia 

podkas(áv)at v. kasat 

podkl/ad (základ) base, fundament; -ádat v. podložit; -ek 

(pod slepici) ove submettet 

podkládat v. podložit 

podkoní stall-mastre, stall-servitor 

podkop mine; -(áv)at subminar; voj. sappar; (zdraví) ruinar; 

(stání zřízení) subverser; -ník sappero; -ný subversiv 

podkov/a huf-ferre; -ák clove de forjatura; -ář huf-forjero, 

huf-ferrator; -(áv)at (koně) ferrar, subforjar 

podkožní (vazivo) hipodérmic; (injekce) subcutan 

podkrov/í subtegment; -ní světnice mansarde 

podkuřovat (komu) adular, incensar, laudar falsmen 

podlaha (prkenná) (planc-)suol; (parketová) parquettage 

podlamovat v. podlomit 

podlaží etage

podle secun; (ve shodě s) conform a; (podél) along; (mimo) 

préter; (vedle) apu; ~ toho! it depende! 

podl/éhat (clu, okolnostem) esser subjectet a; (jako podřízený) 

esser subordinat a; -ehnout (konkurenci, pokušení) 

esser victet de, sucumber a; (nemoci, zranění) morir de 

podléška bot. hepática, blu anemone 

podlévat v. podlít 

podléz/at (lichotit) flattar, adular; -avec leccard, adulator; 

-avost adulation, servilisme; -avý adulatori, servil, reptiv; 

-t (co, pod čím) subrepter 

podlít (pečeni) versar grasse sur, arosear 

podlomit (síly, odvahu) rupter; (důvěru) far perdir; (auroritu, 

zdraví) subminar, ruinar; (činnost) paralisar 

podloudn/ictví contrabande; -ík contrabandero, nigri 

mercator; -ý (potají prováděný) secret, ocult 

podlouhlý oblong, longatri; (protažený) elongat 

podlož/ený (stížnost) fundat; -it submetter; (stížnost) fundar; 

(podepřít) apoyar, suportar; -ka tech. cussin(ett)e; (pod 

matici) rondelle; (prostírací) matte, tapissette; (psací) 

scri-cussine, subfolie 

podlý vilan, infam 

podman/ění subjugation, avassalament; (dobytí) conquestation; 

-it subjugar; (podrobit si) avassalar; (dobýt) conquestar; 

-itel subjugator; (dobyvatel) conquestator 

podmět gram. subjecte; -ný, -ový subjectiv 

podmín/ěnost conditionalitá; -ěný conditionat; věd. conditionat; 

~ reflex reflexe conditionat; -ka condition; 

-kový (i podmiňovací: způsob, souvětí) conditional 

podminov(áv)at subminar 

podmiňova/cí gram. conditional; -t conditionar 

podmořský submarin 

podnájem sublocation; -ník sublocatario, (chambre-)luator 

podnapil/ost ebrietá; -ý ebri(e) 

podněcov/ač stimulator; -ání agitation, provocation, incitation; 

-at (chuť) stimular; (k čemu) incitar (a); (ke zlému) 

instigar; (proti čemu) incitar (contra); (odvahu) incoragear, 

(k lepší činnosti) stimular; ~ ke vzpouře incitar al rebellion; 

-atel agitator, incitator, instigator, stimulator 

podnes til hodíe, til nu 

podnět impulse, stímul, iniciative; (jen nadhozený) suggestion; 

dát ~ (k) dar impulse (a); -ný stimulant; (kniha) 

interessant, suggestiv 

podnik interprense; (záležitost) afere(s); (obchod) comercie; 

(závod) etablissement, firma, fábrica; (společnost) corporation; 

(úřad) buró; (pořádaný) arangeament; (sportovní) 

manifestation; noční ~ locale noctal; -at interprender; 

-atel interprensor, comerciante; (smluvní) interprendero; 

(financující) investor; -atelský interprensori; -avost spíritu 

de iniciative; -avý plen de iniciative; -ový v. závodní 

podnítit v. podněcovat 

podnos porta-plate 

podnož bot. basa-trunc; (podstavec) socle; -ka scabelle; 

(stolička) taburette; -ník astr. nadir 

podob/a (podobnost) similitá; (vzhled, tvar) aspecte, forme; 

(vypodobněná) portrete, image; věrná ~ fidel portrete; 

v -ě čeho in li forme de; -at se similar (unaltru), esser 

simil (a); -enka portrete; -enství parábol (i bibl.); -izna 

portrete; -nost similitá; -ný (obličej, hlas aj.) simil 

podobojí círk. utraquístic; (přívrženec) utraquist 

podocasní subcaudal; -k (řemen postroje) caude-strap 

podolek parte inferiori (de camise)

podom/ek doméstico; (nosič) portator; (vrátný) portero; 

-ní: ~ obchod colportage; ~ obchodník colportero 

podp/álit, -alovat accender, inflammar; (budovu) incendiar 

podpatek talon; otočit se na -ku tornar sur li talon 

podpaž/(d)í axille; -ní axillari 

podpěra apoy, subten, suport, pilare, contraforte 

podpírat v. podepřít 

podpis signatura, subscrit/e, -ion; -ovat v. podepsat 

podpl/acení, -ácení coruption; -ácet v. podplatit 

podplatit corupter, subcomprar; nechat se ~ lassar se 

corupter; -elný coruptíbil 

podplukovník leutenant-colonel, vice-colonel 

podpor/a apoy, subten; (pomoc) auxilie, sucurse; (peněžitá) 

subsidie, subvention; na ~u (čeho) in apoy (de); -ovat 

subtener, suportar; (pomáhat) auxiliar, sucurser; (penězi) 

subsidiar, subventionar; -ovatel (umění) mecen 

podporučík subleutenante 

podpořit v. podporovat 

podprsenka subsinus, sinushalter 

podprůměrný de inferiori qualitá 

podrazit (nohu) cadentar per colp al gambe; (obuv) solear 

podrážd/ění, -ěnost iritation, excitation; (silné) exacerbation, 

exasperation; -it iritar, excitar; (silně) exacerbar, exasperar 

podrážet v. podrazit 

podrážka solea 

podrbat (se) grattar (se) 

podrob/ení submission; -it submisser, subjecter; (podmanit) 

subjugar; (podřídit) subordinar; -it se submetter 

se; (poslechnout) obedir; (ustoupit) ceder; (přizpůsobit se) 

adaptar se; ~ zkoušce passar un exámine; -it si (koho) 

subjugar; -nost detallie; -ný detalliat; (puntičkářsky přesný) 

minuciosi; -ovat v. podrobit 

podrost (lesní) boscallia, arbustallia 

podru/h farm-laborero, servitor de farme (qui recive su 

gage in natura); -hé duésimmen; (jindy) altri vez; 

-žný (vedlejší, druhotný) secundari, minori, de poc importantie; 

(služebný) subservient; (pomocný) auxiliari 

podrý(va)t (břeh) sappar, subcavar; (důvěru) subminar 

podržet tener; (~ si, u sebe) retener; (vlastnosti) conservar, 

mantener 

podřa/děnost subordination; -dicí gram. de subordination; 

-dit, -ďovat subordinar; -dnost inferioritá; -dný (význam) 

secundari; (kvalita) inferiori; gram. subordinat 

podřeknout se misparlar, errar, lassar escapar un secrete 

podřep sport. semiflexion (de genús) 

podřez(áv)at v. podříznout 

podřídit se v. podrobit se 

podřimovat v. dřímat 

podřízen/ost submission, subordination; -ý submisset, 

subordinat; (úřad) inferiori; (úředník) subaltern; ~ zaměstnanec 

subordinate, employate subaltern 

podříznout (krk) ciser (i husu); (strom) abatter, subsegar 

podstat/a essentie, substantie; (rozhovoru, nauky) quintessentie; 

(základ) base, substrate; obch. capitale (efectiv); 

konkursní ~ actives de un falliment; bez -y ínfundat; 

v -ě in substantie, in funde; -nost essentialitá, substantialitá; 

-ný essential, substantial; (značný) considerábil; 

(základní) básic, fundamental; (rozdíl) diametral; 

-é jméno substantive; -ou měrou in grand mesura 

podstavec (pevný spodek) socle; (sochy, pomníku) pedestale; 

tech. suport; mal. cavallette; fot. stative, tripede

podstoupit subir, submetter se a; (nebezpečí) riscar 

podstr/čit, -kávat, -kovat submetter, subposir 

podsunout v. podstrčit 

podsvinče svinello sucant 

podšálek subtasse 

podš/í(va)t (kabát) foderar (il fódera); -itý foderat; 

(mazaný) astut; -ívka fódere, substoff; přen. astuto 

podškrt/(áv)at, -nout v. podtrh/(áv)at, -nout, -ovat 

podtext subtextu 

podtrh/(áv)at, -nout, -ovat (řádku) sublinear, substrecar; 

přen. (zdůraznit) accentuar 

podúředník suboficiario 

poduška cussine; (v posteli) cap-cussine; (na jehly) agulliero 

podvádět fraudar; (klamat) mistificar, bluffar; (napálit) dupar 

podv/ázat ligar; med. strangular; -azek strump-lace, 

gartere; -azkový pás porta-strumpes; P- řád hist. Órden 

del gartere; -azovat v. -ázat 

podvlé(ka)čky, podvlíkačky calson 

podvědom/í subconscientie; -ý subconscient 

podvést v. podvádět 

podvod fraude(ríe), charalataneríe; (klam) decepte, duperíe, 

mistification, bluff; -ník fraudero, charlatan; (ve hře) 

ludard; -ný fraudatori, fraudulent; (klamavý) deceptiv; 

(nezákonný) ínlegal; -á hra perfidie 

podvojný dual; (dvojitý) dúplic 

podvrh falsification; (dítěte) substitution; -nout, -ovat 

(listinu) falsificar; (dítě) substituer 

podvrtnout (si) v. vymknout (si) 

pod/výživa subalimentation; -vyživený subalimentat 

podzem/í subterrane; polit. ínlegalitá; (suterén) etage subterran; 

-ní subterran; ~ dráha rel-via subterran, metro; 

-nice bot. arachide 

podzim autun; -ní autunal 

po/éma poema; -eta poete; -etický poétic; -etika poética, 

arte poétic; -etka poetessa; -etizovat poetisar 

poevropšt/ění europeisament; -it europeisar 

poezie poesie, verses 

pofoukat (co) sofflar 

pogrom hist. pogrom 

pogumovat v. gumovat 

pohádk/a fe-raconta, (lidová) raconta populari; (legenda) 

legende, saga; (bajka) fábul; -ář fabulist; -ový fabulosi, 

legendari; -á země Utopia 

pohan pagano 

pohan/a, -ění deshonor, ignominie, injurie; v. též potupa 

poháně/ní propulsion; -t propulser; (uvádět do pohybu) 

moventar, far mover, far functionar; (k práci) incitar 

pohan/ět, -it v. han/ět, -it 

pohan/ka (žena) pagana; (pšenice) saracen; -ský pagan; 

-ství paganisme; -stvo paganité, li paganos; -štit paganisar 

pohár bocale; (číše) cope 

pohladit v. hladit 

pohlav/ek guanciade, guancie-batte; -kovat guanciar, 

guancie-batter; -í sexu; krásné / něžné ~ li bell sexu; 

gram. génere; (přirození) partes n. organes genital; -ní 

(pud, styk, život) sexual; (orgán) genital n. reproductori; 

(úd) viril; (choroba) venéric; ~ pud instincte sexual n. 

reproductori; ~ styk coition 

pohlcovat v. pohltit 

pohled regard(e), vide, vise; (podívaná) spectácul; (vyhlídka)

vista; (do dálky) perspective; na ~ aparent, semblant; 

na první ~ a prim visu; hodit -em jettar un regarde (a); 

-ávka credite, debite ínpayat n. payand; (požadavek) demanda, 

postulation; -ět v. hledět; -nice (post)carte 

ilustrat; -ný jolli, pretti, agreábil por ócules 

pohlí/dat v. hlídat; -žet v. hledět 

pohltit (vstřebat) absorpter; (vsát) insucar; (spolknout) 

inglotir; (hltavě) devorar (i přen. mnoho peněz) 

pohmat palpation 

pohmožd/ěnina contusion; -it contuser 

pohn/out (čím) mo(v)er; (koho k čemu) inducter a far; ~ se 

mo(v)er se; -utí move(ment), moventie, motion; (dojetí) 

emotion; bez ~ sin movement; -utka motive, rason; 

-utý (dojatý) emoet; (život) agitat; (doba) turbulant 

pohoda bell tempe; (domácí) tranquilitá; přen.serenitá 

pohodl/í, -nost comoditá; -ný comod, comfortábil; (člověk) 

amante del comoditá; (výmluva) facil 

pohodný cavall-buchero; (kůžičkář) depellator, excoriator 

pohon propulsion; -ný propulsori; -á síla fortie motori 

pohorš/ení scandale, choc; (rozhořčení) indignation; -it, 

-ovat (koho) scandalisar, chocar; -it se, -ovat se (zdraví, 

ve škole) agravar se, apejorar se, desmeliorar se; (nad čím) 

ofender se (pro); -livost scandalositá; -livý scandalosi, 

índecent, chocant, obscen 

pohoří montania, montes, montan massive, caten de montes 

pohosti/nnost hospedalitá; -nný, -nský hospedal; -ství = 

pohostinnost; (podnik) gastería, restorería; -t regalar 

pohotov/ost disposition; voj. preparation, statu de alarm; 

(lékařská) rapid sucurse; -ý pret, prompt; (k čemu) disposit; 

(kapitál) disponíbil; (připravený) preparat 

pohov (oddech) repos; ~! repos!; -ka canapé, divan, 

sofa, otomane, reposuore 

pohrabáč croc a foy, foy-ferre; -(ov)at (seno) rastrar 

pohraničí paíse vicin a frontiera, frontiera-region 

pohrd/ání despection; -at despecter; -avý, -livý despectosi 

pohrob/ek pósthum infante; -ní pósthum 

pohroma calamitá, catastrofe, desastre; bez -y san e salv 

pohromadě assemblat; (pospolu) jun(c)t, li un con li altri 

pohrouž/ení inmersion; přen. (profund) meditation; -it se 

(do vody) plongear se, submerser se; (do knihy) absorber 

se, inprofundar se 

pohrozit (komu) menaciar 

pohrudnic/e pleura; zánět ~ pleurite; -ový anat. pleural; 

(zánět) pleurític 

pohrůžka menacie 

pohř/bít interrar, sepulter, inhumar; (žehem) cremar; -eb 

interrament, sepultura; (žehem) cremation; (obřad) funerale; 

(slavný) funebre; -ebiště sepultoria; -ební funeral; 

(smuteční) funebri, luctuosi; ~ průvod procession 

funeral; ~ vůz carre funeral, sarco-carre 

pohřeš/it (koho, co) remarcar absentie n. un manca (de); 

(postrádat) carir; něco tu -uji alquó ci manca; -ovaný 

(zmizelý) desaparit; (osoba) desaparite; -ovat v. -it 

pohříchu v. bohužel 

pohyb move(ment), movida; (jakýkoliv pozorovatelný) motion; 

(postup vpřed) avansament; bez -u ínmovibil, ínmovent; 

-livost mobilitá; -livý móbil; (svátky) movíbil; (pravidelně 

se pohybující) mo(v)ent; (člověk) activ, agil; -ovat 

(čím) mo(v)er; -ovat se mo(v)er (se); (vpřed) avansar; 

(ceny) oscillar, variar, fluctuar 

pocházet (od, z) originar (il orígina) de, provenir de

pochechtávat se (chichotat se) hihicar 

pochleb/nický adulatori; -ník adulator; -ovat adular 

pochmurný (počasí) morni; (nálada) melancólic, trist 

pochod marcha; (před kým) defilé; (postup) procede, procedura, 

process; (průvod) procession; dát se na ~ metter 

se in marcha; na -u in marcha; -em v chod! adavan, 

march!; smuteční ~ marcha funebri; -eň brandon; -it 

(dobře, špatně) successar, fallir; -ovat marchar 

pochop hanl. (policista) policiard; v. též biřic 

pochop/ení comprension; (citové) simpatíe; (uznalé) consideration 

(por); (soucit) compassion; -it v. chápat; 

-itelný comprensíbil; (vnímatelný) perceptíbil; (srozumitelný) 

inteligíbil 

pochoutka delicatesse; (lahůdka) gurmandage 

pochov/at (na rukou) lullar (sur brasses); -ávat v. pohřbít 

pochutn(áv)at si (na čem) juir (li manjage), manjar con 

bon apetite 

pochůzka ronde 

pochva (dýky) porta-espade; anat. vagine; (houby) vulve 

pochyb/a dúbite; (stálý otazník) question; (udržující v napětí) 

íncertitá; bez -y sin dúbite, índubitabilmen; o tom není 

-y to es índiscutabil; -ení (chyba) erra; (omyl) errore; 

-ený errari, mal; -it far un erra, ne successar; -nost dúbite, 

íncertitá; mimo vši ~ extra omni dúbite; -ný (pověst) 

dubitábil, dubitosi; (nejistý) íncert; (problematický) problemátic, 

questionábil; (sporný) discutábil; (záruka) poc solid; 

-ovač íncredulo, scéptico; -ovačnost scepticisme; -ovačný 

scéptic; -ovat dubitar (il dúbita) 

pochyt/at capter; -it (porozumět) comprender, capir; 

(smysly) percepter 

pojedn/ání (vědecké) tractate; (psané) dissertation; (ústní) 

discurse; -(áv)at (o) tractar (alquó) 

pojednou v. náhle 

poje/m idé, notion (i filoz.); (abstraktní) abstraction; -tí 

conception, interpretation 

pojídat manjar, consumar 

pojidlo ligament 

pojímat (co vážně) prender (quam) seriosi; ~ se copular 

poji/stit, -šťovat (zabezpečit) securar; (v pojišťovnictví) assecurar; 

(z hlediska pojišťovny) subgarantir; -stka (doklad) 

pólice; el. fusíbile, fusette; -stné premie de assecurantie; 

-štění assecurantie; -šťovna societé de assecuranties 

pojit (se) unir (se), ligar (se), jun(c)ter (se) 

pojít (zvířata) morir, perir; (z čeho) originar de, (pro)venir de 

pojízdný móbil 

pojmenov/ání denomination; (knihy) títul; -at denominar, 

dar un nómine a; (knihu) intitular 

pojmout (úmysl) prender; (prostorově) haver li capacitá de; 

(do sebe) contener; (zahrnout) includer; (myšlenku) concepter 

pokání penitentie; (odčinění viny) expiation; činit ~ far li 

expiation; uložit komu ~ dar un penitentie a 

pokaňkat macular per incre 

pokár/ání reprimande; -at reprimandar 

pokazit (se) v. zkazit (se) 

pokaždé (ye) chasun vez; (vždycky) sempre 

poker (karetní hra) póker 

poklad tresor 

pokládat (považovat za) considerar quam, prender por; (shledávat 

jakým) trovar; (omylem) misprender; ~ (si) za povinnost 

considerar quam su deve(ntie); v. též položit

pokladn/a cassa; (schránka) ferrin coffre; (sejf) moné-scaf; 

nádražní ~ billetería; nemocenská ~ cassa auxiliari 

por malades; státní ~ cassa statal, fisco; -ík cassero 

poklekn/out genuflexer, genuposir se; -utí genuflexion 

pokles (půdy) abassament; (horečky) regress; (konjunktury) 

recession; -ek mispassu; dopustit se -u far un mispassu; 

-lý (sklíčený) depresset; (morálka) decadent 

pokli/ce, -čka covriment, covrícul; pod -ou celat 

poklop covriment, covritura; (lampy) covri-lampe; (průlezný) 

fore de intrada; -ec fense (de pantalon); -it, -ovat covrir; 

(dnem vzhůru) renversar 

poklus curre-marcha, trotta 

pokoj (místnost) chambre, cámera; (klid) pace, tranquilitá, 

quietitá, nechat na -i lassar tranquil; -í(če)k chambrette; 

-ný tranquil, quiet; -ská chambrera 

pokolení generation; lidské ~ génere homan 

pokor/a, -nost humilitá; -ný (až ponížený) humil 

pokoř/ení humiliation; ~ se prosternation; -it (koho) 

humilar; (ponížit porážkou) humiliar; (srazit k zemi) prosternar; 

-it se, -ovat se humilar se; (vrhnout se na zem) prosternar 

se; -itel humiliator 

pokosit v. kosit 

pokous/ání (od hada, psa) morsura; (od hmyzu) picatura; 

-at morder; (hmyz) picar 

pokoušet (ke hříchu) tentar; (svádět) seducter; (dráždit) incitar, 

provocar; ~ osud riscar, tro hasardar; ~ se (oč) provar 

pokoutní obscur; (nezákonný) ínpermisset, ínlegal, ínlicet; 

(tajný) celat, secret; ~ obchod nigri mercate 

pokožk/a (kůže) pelle; anat. epiderma; -ový epidérmic 

pokračov/ání continuation; -at continuar 

pokrčit (čelo, nos) arugar; (nohy) ahoccar; (ramena) levar 

pokrev/enství consanguinitá; -ní consanguin 

pokrm nutriment, aliment, nutritura, manjage 

pokročit avansar; přen. progresser 

pokrok progress; -ový progressiv 

pokropit v. kropit 

pokroutit deformar, torder; (smysl) mis-interpretar, perverter; 

(překlad) mis-traducter 

pokr/ýt covrir; -ytec hipocrite; -ytecký hipocrític; -ývač 

tegmentero; -ývat covrir; (zahrnovat) includer; (střechu) 

tegmentar; -ývka (hlavy) (cap-)covriment; (na postel) 

covri-lette 

pokřik cri, clamore; -ovat criar, clamar, vocear 

pokřižovat (se) v. křižovat (se) 

pokuckávat (v jídle, řeči) sputear 

pokud in quant, secun quant, si, til u, tam long quam; 

~ jde o mne quo concerne me; ~ možno quant possíbil; 

~ vím secun mi saventie, secun quo yo save 

pokukovat (po kom, čem) regardar (secretmen); (zamilovaně) 

regardar (amorosimen); (nevraživě) regardar (maliciosimen) 

pokus experiment; (literární) essaye; (zkouška) prova; -it se 

provar; -nictví experimentation; -ný experimental 

pokuš/ení tentation; upadnout do ~ cader in tentation; 

uvést v ~ inducter in tentation; -itel tentator; (svůdce) 

seductor; -itelský tentatori 

pokut/a punition pecuniari, multa; odsoudit k -ě judicar 

n. condamnar a punition pecuniari; platit -u payar punition 

pecuniari; -ovat imposir un punition pecuniari, 

multar; -ový: ~ kop sport. pedcolpe de punition 

pokyn instruction; -out (na pozdrav) salutar per li manu 

pól pol (i fyz.); jižní ~ sud-pol; severní ~ nord-pol

Polák polaco, poloneso 

polámat rupter; (poškodit) damagear 

polari/ta polaritá; -zovat polarisar 

polár/ka (mléčný krém) congelat creme lactosi; astr. P- 

stelle polari; -ní polari; zeměp. árctic; (jižní) antárctic; 

~ liška árctic fox; ~ záře luce polari; -ník árctic n. 

antárctic explorator, membre de un expedition polari 

polarografie chem. polarografie 

polaroid opt. polaroide 

polatinšt/ění latinisation; -it latinisar 

pole (role) agre; (váleč. nebo sport.) camp; (na šachovnici) 

position; (oblast) domene; ~ činnosti camp de activitá, 

sfere de action; magnetické ~ camp magnétic; zorné ~ 

camp visual, spacie visíbil 

poledn/e midíe, midí; astr. (jih) meridie; v pravé ~ in plen 

midí; -í de midí; astr. (jižní) meridian; (jihozemský) meridional; 

-ice fea de midí; -ík astr. meridiane 

polehč/it, -ovat atenuar; -ující práv. (okolnost) atenuant 

polechtat v. lechtat 

polekat (se) v. lekat (se) 

polemi/cký polémic; -ka polémica; -zovat polemisar 

poleno splint; hluchý jako ~ absolutmen surd 

polep/it, -ovat (lepidlem) glutinar; (tapetou) tapetar; (plakáty) 

placatar, afichar 

polepš/it, -ovat ameliorar, corecter, reformar; -ovna dom de 

corection 

poleptat roder 

poles/í forest-districte; -ný inspector forestal 

poletovat volettar (a ci e ta); (míhavě) movettar se 

pol/eva glasura; -évat v. polít 

polevit (déšť) cessar; (vítr, bolest) calmar se; (horko, mráz, 

horečka) diminuer 

polévk/a sup; -ový de sup; -á mísa supiere 

polevovat v. polevit 

pol/ibek, -íbení besa; -íbit besar 

police planca, tábul de scaf, murtábul; (pultová) etagere; 

(regál) tabuliere, planciere 

polic/ie policie; -ejní (stát, sytém) policial; (orgán) de policie; 

-ista policiero, policist 

políček guancie-batte, guanciata, faciata 

políčit v. líčit 

polička etagere; v. též police 

políčkovat quanciar, guancie-batter 

poliklinika policlínica 

polír chef-ovrero, suprastante 

polít (co) versar aqua (sur) 

polit/byro politburó; -ický polític; -ičnost politicitá; 

-itik político; -ika política; -ikář politicastro; -izovat 

(z-) politicisar 

politov/ání regrete; (soucit) compassion; -áníhodný regretábil; 

(žalostný) deplorábil, lamentábil; (člověk) digni de 

compassion; -at (koho) compatir 

politura politura, vernisse; (lesk) lustre 

polka (tanec) polka 

polknout inglotir; přen. ~ hořkou pilulku ~ li píllul amari 

poln/í (cesta, květ) campestri, de(l) camp; (lékař, pošta) militari; 

~ maršál marchal; ~ tažení camapnie, expedition 

militari; -ice signal-corn, bugle; -ohospodářský agricultural; 

-ohospodářství agricultura; -osti campes 

polo- demí-; (v odb. názvech) hemi-, semi- 

pólo sport. polo

polo/automatický semi-automátic; -botka bassbotine; 

(střevíc) sapate; -bůh demí-deo, semi-deo; -čas sport. 

demí-témpor; -drahokam lápide semi-preciosi 

poloha position; hud. ton; (těla) postura; (umístění) location; 

(vůči ostatním) situation; (v řadě vrstev apod.) range 

polohlas demí-voce; -em per demí-voce 

polohluchý demí-surd 

poloho/pis topografie; -pisný topográfic; -vý positional 

polo/koule hemisfere; -kov semi-metalle; -kruh semi-círcul; 

-kruhovitý semi-circulari; -letí demí-annu, semestre 

polom vent-ruptura; (mítina) clariera 

polo/měr geom. rádius; -mrtvý demí-mort, presc mort; 

-nahý demí-nud 

polonéza polonese 

polo/oficiální semi-oficial; -osa semi-axe; -ostrov penínsul; 

-ostrovní peninsulari; -otevřený demí-apert 

polopati/cký símplic; -smus simplisme 

polo/penze demí-pension; -pravda demí-veritá; -prázdný 

presc vacui, demí-vacui; -přímka semi-linea; -spánek 

somnolentie; -slaný (voda) salinatri; -stín penombre; 

-svět demí-munde; -šero demí-obscuritá; (soumrak) 

crepúscul; -tovar demí-producte, semi-fabricate; -tučný 

demí-grass; -tuhý chem. semi-solid; -vičatý ínperfect, 

íncomplet; -vičatost ínperfection; -vina (un) demí, demíparte; 

(prostředek) medie; -vodič semiconductor; -vzdělanec 

pseudointelectuale; -vzdělaný semierudit, semidoct 

polož/ení (umístění) colocation; (poloha) position; -it 

jacentar; (klást) metter, posir; (nač) superposir; (umístit) 

colocar, plazzar, situar; (vodovod aj.) installar; ~ otázku 

posir un question; ~ se jacentar se; (obchodník) fallir, far 

bancrotte; -ka artícul, parte, detallie; (částka) summa 

Polsk/o Polonia; p-ý polac, polonesi 

polstrovat v. polštářovat 

polštář (poduška) cussine; (v posteli) cap-cussine; -ek (na 

razítka) incre-cussinette; (na jehly) agulliero; -ovat stuffar 

poly/fonie polifonie; -fonní polifónic; -gamie poligamie; 

-gamní poligam; -glot poliglott; -glotický poliglóttic; 

-grafický poligráfic; -grafie poligrafie 

polykat (in)glotir; (hltat) devorar (i přen., očima, knihu) 

polyp zool., med. polip 

polystyrén chem. polistirene 

polytechni/cký politécnic; -ka politécnica 

pomačkat aplastar 

pomáda pomade 

pom/ahač auxiliator; (při zločinu) cómplice; -áhat v. pomoci 

pomal/u lentmen; -ý lent 

pom/ást (koho) confuser, desorientar; -atenec demente; 

-atenost dementie; -ý dement; (šílený) alienat; (zmatený) 

confusi, perplex; (ohromený) consternat 

pomaz/ání unction; poslední ~ círk. extrem unction; 

-at uncter; círk. sacrar; v. též mazat 

poměr (milostný) relation; (ke komu, k čemu) atitude (vers); 

(mezi čím) proportion; (vzájemný) corelation; -y (rodinné) 

relationes; (ekonomické) situation, conditiones 

pomeranč orange; -ovník orangiero 

poměrn/ě relativmen; (k čemu) proportionalmen (a); -ost 

proportionalitá; -ý (v náležitám poměru) proportional; 

(relativní) relativ; ~ klid calm relativ 

pometlo balaye 

pomíj/ející, -ivý efemeri, fugaci, passageari; -et passar; 

(mizet, zanikat) desaparir; -ejícnost, -ivost fugacitá

pomilovat caressar 

pominout passar; (přestat) cessar; (zmizet) desaparir 

pomlázka (prut) verge de Pasca; (dar) donation de Pasca; 

(vyšlehání) bastonada de Pasca 

poml/čka (v písmu) signe de interruption, strec de interpunction; 

(krátká) tiré; -ka pause 

poml/ouvač calumniator, detractor, infamator; -ouvačný 

calumniosi,difamatori, denigrant; -ouvat, -uvit calumniar; 

(utrhat na cti) difamar; (očerňovat) denigrar; (v širším okruhu) 

scandalisar; -uva calumnie, difamation, denigration 

pomn/ěnka bot. miosótis; -ík monument; -ít memorar 

pomoc auxilie, assistentie; (proti čemu, od čeho) remedie; 

(finanční) subsidie, subvention; (v nebezpečí) sucurse; 

~! sucurse!; lékařská ~ assistentie medical; (první) 

prim sucurse; přijít na ~ venir al sucurse de; -i auxiliar; 

(v nouzi aj.) sucurser; (v druhotné roli) assister, secundar; 

-í per medie de, med; -nice assistenta; (v domácnosti) 

doméstica; -ník assistente, auxiliante, auxiliator; 

-ný auxiliari; (podpůrný) subsidiari 

pomodlit se v. modlit se 

Pomořan/sko, -y Pomerania; p-ský pomeranian 

pomp/a pompe; -ézní pomposi 

pomst/a venja, venjantie, venjament; -ít (se) venjar (se); 

-ychtivý venjaci 

pomůck/a medie (auxiliari); (pracovní) instrument; -y (potřeb- 

né věci) requisites; učební -y accessories de inseniament 

pomuchlat v. muchlat 

pomyje sórdid aqua; (z nádobí) rinsura, rinsallia 

pomysl/et, -it (na) memorar, considerar; ~ na následky 

considerar li consequenties; -itelný imaginábil, pensábil; 

-ný fictiv, imaginari 

pom/yšlení idé, pensa; -ýšlet (nač) intenter, somniar (pri) 

ponauč/ení lecion; (návod, poučení) instruction; -it (koho) 

instructer 

pondělí lunedí 

ponech(áv)at lassar; (opustit) abandonar; ~ si co v rezervě 

tener in reserve 

ponej/prv (ye) li unésim vez; -více max sovente 

poněkud alquant, un poc 

poněmč/it, -ovat germanisar 

ponenáhlu v. pozvolna 

ponětí idé; nemít ~ (o) ne haver un idé (pri) 

poněvadž pro que 

poník zool. pony 

pon/ížení humiliation, degradation; -íženost (pokora) humilitá; 

(podlézavost) servilisme; -ížený (pokorný) humil; (podlézavý) 

servil; -ížit, -ižovat (koho) abassar, degradar, humilar; 

(porážkou) humiliar; (znevažovat) desestimar, desdignar; 

-ížit se, -ižovat se (před nepřítelem) humilar se; -ižující 

degradant, humilant 

ponk labor-banca 

ponoc/ný nocte-gardero; -ovat (bdít) vigilar, passar li nocte 

sin dormir 

pono/r (ponoření) plongea; -rka submarine, nave submersíbil; 

-rný (řeka) subterran; ~ ohřívač inmersion-calentator; 

-řit (se), -řovat (se) plongear (se), (in)merser (se), 

submerser (se); přen. (do studia) absorpter se, inprofundar 

se 

ponouk/ač suggestor, instigator, provocator; -ání suggestion, 

instigation, provocation; -at suggester, insti-

gar, provocar; (povzbudit) incoragear, stimular 

ponožka demí-strumpe 

ponrava zool. larve 

pontifik/ální círk. pontifical; -át pontificatu 

ponton ponton; -ový ponton-, de pontones 

ponurý obscur, sombri, tenebrosi 

pony pony 

poohlénout se circmspecter un poc 

pooperační postoperatori 

pootevřený demí-apert 

pop (pravosl. kněz) pope 

popad/at, -nout capter, prender; (do ruky) inpuniar; ~ dech 

reprender li hala 

popál/ení, -enina brulatura; -it (se) brular (se) 

popel cindre; (tělesné pozůstatky) cindres; -ář cindrero; 

-avý cindricolori; (sinalý) lívid; P-ec, P-eční středa Cindre-mercurdí; 

-ín text. popline; -it se polve-balnear; 

-ka (přezíraná osoba) cindrinetta; (postava z pohádky) P-ka 

Cindrella; -nice urne cindral, cindre-bux; -ník cindriere 

popěvek melodie, canzonette 

popínat se climbar 

popír/ání contestation, negation; -at contestar, negar 

popis descrition; (zpráva) narration, raport; -ný descritiv; 

-ovat v. popsat 

poplach alarme 

poplaš/it alarmar; -ný de alarme; ~ signál alarm-signale 

poplat/ek payament; (podmaniteli apod.) tribute; (clo) doane; 

(daň) impost; (poštovné) porte; (sazba) tarif; (za úkon) taxa; 

-ník tributario; (daňový) impost-payator; -ný tributari 

popl/ít, -ivat sputar; -ivaný covrit de sputage 

popoh/ánět, -nat urger; přen. incitar; (ostruhami) spornar; 

(urychlit) accelerar 

popoledni pos midí 

poporodní posnatal 

poprask (vzrušující událost) sensation; (vřava) tumultu; 

(s rušením veřej. pořádku) disturbantie; (burzovní) crac, 

chomage; (prostředí při p.) babel; -at (dis)fender se 

popr/ášit, -ašovat covrir per polve 

poprat se rixar 

poprav/a execution; (na el. křesle) electrocution; -čí 

executor (del justicie); -iště scafote; -it, -ovat executer 

poprchávat pluviettar 

poprosit v. prosit 

poprsí buste 

popruh strap(es) portatori; (na ramena) bretelle 

poprvé li unésim vez, unésimmen 

popřát (si) v. přát (si) 

popředí avanplan, parte anteriori 

popřít negar; (zprávu) dementir; (obvinění) contestar 

popsat descrir; (sešit) plenar 

popt/(áv)at se informar se; -ávka demande 

popud impulse, iniciative; (pobídka, podnět) stímul; -it instigar; 

(podráždit) iritar, excitar; (pobouřit, rozhořčit) indignar; 

-livý iritábil, excitábil 

popul/ace population; -ační demográfic; -arita popularitá; 

-arizace popularisation, divulgation (scientífic); 

-arizovat popularisar, divulgar; -ární populari 

pór anat. pore; bot. porro 

porad/a (temat. shromáždění) conferentie; (lékařská apod.) 

consultation; (schůze) reunion, session; -ce (odborný) 

consultante; právní ~ avocate; -it (se) v. radit (se);

-enský consultatori; -enství servicies consultatori; 

-na consultatoria; dětská ~ consultatoria pediátric; 

-ní (hlas, sbor) consultativ 

poranit (se) v. zranit (se) 

por/azit, -ážet (shodit na zem) far cader, cadentar; (strom) 

abatter; (dobytče) buchar; (nepřítele) victer, victoriar, defetar; 

(převrátit) renversar; (zvrátit) subverter; -aženec 

defetist; -aženecký defetístic; -aženectví defetisme; 

-ážení (stromů) abattement; (dobytaka) buchada; -ážka 

sport. debacle; (v boji) defete; (na hlavu) derute; (dobytka) 

buchada; nucená ~ buchada urgent 

porce portion; (díl) parte 

porcelán porcelane; -ka porcelanería; -ový porcelanin 

porcovat portionar, partir, divider in portiones 

pórek bot. porro 

porfyr min. pórfire 

porob/a servitá, sclavitá, sclavage; -ení subjugation; 

-it subjugar 

porod acuchament, parturition; (zrození) nascentie; -it 

acuchar, parturir, dar nascentie a; -ní: ~ asistentka 

acuchera; -nice acuchatoria; -nický obstrétic; -nictví 

obstrética; -ník acuchero, obstrético; -nost natalitá 

porost vegetation; (vlasový) capillatura; -lý covrit de 

porot/a práv. (soudní zasedání) assises, tribunale; sport., um. 

jurie; -ce práv. jurato; (umělecké poroty) membre del jurie 

poroučet comandar, (nařizovat) ordonar; (udělením pokynů) 

directer; (uložit) comisser; ~ se (komu) salutar; (rozloučit 

se) dir adío; přen. (omdlít) evanescer, restar sin conscientie, 

cader (al suol, a bass, in bass, infra); 

poroučím se Vám! yo es Vor servitor! 

poroucha/ný damageat, defectosi, defectiv; -t damagear 

pórovit/ost porositá; -ý porosi 

porovn/ání comparation, confrontation; (sporu) conciliation; 

v ~ (s) in comparation (con), comparat (con); 

-(áv)at comparar; (spor) conciliar; -(áv)at se v. srovn- se 

porozumě/ní comprension; -t (komu, čemu) comprender, 

(pochopit) capir 

port/a (lemovka) bord-bande, bordura, pasment; (na pivě) 

scum; -ál portale; -iéra portiera; -er (silné černé pivo) 

pórter; -fej porta-folie; ministr bez -e ministre sin ~; 

-monka porta-moné; -o porte; -rét portrete; -rétista 

portretist; -rétovat portretar; -ské (víno) vin de Porto 

Portugal/ec portugaleso, portugueso; -sko Portugal; 

p-ský portugalesi, portuguesi 

portýr hovor. (hotel-)portero, portario 

poruč/enec pupillo; -enka pupilla, tutelata; -enství custodie, 

tutela, tutelatu; -ík leutenante; -it v. poroučet; 

~ si jídlo, pití mandar manjage, trincage; -ník curator, 

tutor; -níkovat (jako poručník) tutelar; (přikazovat) comandar 

porucha defecte, havarie; (povětrnostní) perturbation (atmosféric); 

tech. panne (de motor, de electricitá); med. 

desórdine, disfunction; duševní ~ aberation mental; 

~ trávení dispepsie; mít -u esser in panne 

poruš/ení (smlouvy) infraction, ruptura; (zákona, vzduš. prostoru) 

violation; ~ domovní svobody violation de domicilie; 

-it, -ovat (smlouvu) rupter, infracter; (vzduš. prostor) 

violar; (překročením mezí) transgresser; (klid) disturbar; 

(přísahu) rupter, violar; (poškodit) damagear 

porybný mastro piscator, garda-stagne 

poř/ad programm(a); uvést na ~ (jednání) metter in discussion; 

-ád continualmen, sin cessa; -adač inf. fólder;

(písemností) classificator; -ádat arangear, organisar; -adatel 

organisator; -ádek órdine; (taneční) caderne de ball; 

-adí range, sequentie, serie; (řada za sebou) succession; 

(vzhledem k střídání) torne; -ádkový disciplinari; -adnice 

ordinate; -ádný (důkladný) profund, radical; (řádný) ordinari, 

regulari; (slušný) decent; (značný) considerábil; 

-adový de órdine; -é číslo órdin-n(umer)ró 

pořekadlo sententie, aforisme; (přísloví) proverbie 

poříč/í region fluvial; -ní riveran, rivari 

pořídit (mít úspěch) successar; (obstarat) procurar; (udělat) 

far, crear; (seznam) etablisser; ~ si comprar se, procurar se 

pořídku v. zřídka 

poříz cup-cultell 

pos/ada (králičí) domette (por cunícul); -adit sedentar; 

(kam) metter, posir, plazzar; -adit se v. sednout si; 

-ádka (lodi, letadla) equip; voj. garnison 

posázet (co čím) plantar (de); (ozdobit) garnir 

posbírat recolier 

posed/lost obsession; -lý (utkvělou představou) obsedet (de); 

(zlým duchem) possedet; (zuřivý) furiosi; -nout obseder 

posel missagero; (kurýr) curriero; (se zvlášt. posl.) emissario; 

(poslíček) missage-boy; (posluha) portator; (poštovní) lettrero, 

post-mann; -ství missage; -stvo delegation, deputation 

poser/a, -outka caudard, poltron 

pos/etý (čím) persemat (de); -évat v. posít 

poscho/dí etage; -ďový de du etages 

poschov(áv)at celar in varie locos 

posila infortiation; (podpora) subsidie 

posílat v. poslat 

posíl/ení infortiation, fortification, coroboration, amplification, 

intensification, refriscament; -it infortiar; (proti 

příp. náporu) fortificar; (důkazy aj.) coroborar; (zvětšením 

obsahu) amplificar; (zintenzívnit) intensificar; (dodat odvahy) 

incoragear; (dodat životnosti) invigorar; (osvěžit) refriscar; 

-it se infortiar se; (jídlem, pitím) refriscar se 

posílka missage; (chlapec na -u) missage-boy 

posil/nění (osvěžení) refriscament; -nit, -ňovat refriscar; 

-nit se, -ňovat se (jídlem, pitím) refriscar se, restorar se; 

-ovač (svalů) developator; -ovat sport. muscular; v. též 

posílit; -ovna sala de musculation; -ující tónic; (jídlo, 

spánek) restoratori; ~ prostředek coroborante, invigorative 

posít covrir, (dis)jettar, (dis)semar, persemar 

poskakovat saltettar; (hopsat) saltear, saltillar 

poskvrn/a mácul (de infamie); marca de infamie; -it macular; 

(pošpinit) sordidar 

poskyt/nout, -ovat ofertar, presentar, dar, provider, conceder; 

(opatřít) procurar; (dodat) furnir, liverar; -ovatel provisor 

posl/anec delegate, deputate, representante; -anecký 

parlamentari; -ání mission; -at misser; (zásilku) inviar; 

(odeslat) expedir; (zpět) retromisser; ~ pro koho far alquí 

venir 

posledn/ě últim vez, últimmen; (nedávno) recentmen; -í 

últim; (konečný) final; (nedávný) recent; (nejnovější) novíssim, 

recentíssim; ~ hodinka últim hor, hor del morte; 

~ pomazání extrem unction; ~ soud Li últim judicie; 

~ svátost últim sacramentes; ~ vůle práv. testament; 

bez poslední vůle íntestat 

poslech audition, escutation; med. auscultation, stetoscopie; 

-nout v. poslouchat; -nutí obedientie 

posléze in fine, finalmen, últimmen 

poslíček missage-boy, galoppon

poslouchat (hudbu, přednášku, rádio) escutar; med. auscultar, 

stetoscopar; (radu) sequer; (koho) obedir; (tajně za 

dveřmi) subescutar 

posl/oužit servir; (prokázat službu) rendir un servicie; (vyhovět) 

compleser; ~ si servir se; -uha portero, missagero; 

-uhovačka servera, servitora de chambre; nettatora; 

-uhovat (komu) servir n. assister (a) 

posluch/ač auditor; (vysoké školy) studiante; (rozhlasu) 

(radio)escutator; -ačstvo auditores, auditorie; -árna 

auditoria 

poslušn/ost obedientie; -ý obedient 

posm/ěch derision, mocada; (opovržení) despecte, desestima; 

-ěšek moca, mocage, ricanament; -ěšný, -ěvačný 

derisiv, mocant, mocosi, rican; (píseň) satíric; -ěváček 

mocator, mocard, jocard; -ívat se (komu) derider, mocar 

se (pri); (pošklebovat se) persiflar; (zesměšňovat) ridicular 

posmrtný (výstava) pósthum; (život) del altri munde 

posoudit judicar; (knihu) recenser; (uvážit) considerar 

posouzení judicie; v. též posudek 

pospas v. napospas 

pospolit/ost comunitá, solidaritá; -ý comun, colectiv 

postač/it suficer; -itelný, -ující suficent 

post/ava figura; (vzrůst) statura, tallia; (nejasná) siluette; 

(významná) personalitá; div. personage; -ávat (bezúčelně) 

flanar, lentear; -avení position, situation, postura; (domu) 

construction; (pomníku) erection; ~ mimo hru sport. offside-position; 

-avený: vysoce ~ (osoba) prominente; -avička 

figurette; (v lit. díle) caráctere minori; -avit (budovu) 

constructer; (pomník) erecter; (stroj) installar, monter; (vybudovat) 

edificar; (zpříma, aby nepadalo) stantar; (umístit) 

plazzar, metter, posir, locar, colocar; (zřídit) etablisser, 

fundar; -avit se (statečně proti) stantar se, bravar; (vyzývat) 

defiar, provocar; ~ do fronty metter se in file; v. též 

stavět (se) 

postdatovat posdatar 

poste restante posta-restant 

postel lette; jít do -e jacentar se n. metter se in lette 

postgraduální postuniversitari 

postih obch. regress; -nout, -ovat (neštěstí) aflicter; 

(epidemie) invader; (smysly) percepter, sentir 

postilión hist. postillion 

postit se caremar 

postiž/ený (nemocí) afectet (per); (tělesně) handicapat; 

-itelný (smysly) perceptíbil; (pochopitelný) comprensíbil 

postoj posa; (držení těla) position, positura; (postavení) postura; 

(stanovisko) atitude, sta-punctu 

postonávat esser maladiv 

postoup/ení avansament; (v úřadě) promotion; obch. cession; 

-it (vpřed) avansar; (pokročit) progresser; (komu co) 

ceder; (spis) transmisser 

postr/ádat carir; (nemít) ne haver, ne posseder, esser privat 

de, esser sin, indiger; (koho, co) remarcar n. sentir li 

absentie n. li manca (de); moci ~ (obejít se bez) posser 

carir; velmi ho -ám su absentie es por me mult dolorosi; 

-adatelný ne necessi; (přebytečný) superflú 

postrach terre; (co vyvolává děs. představy) cochemare 

postran/ěk tira-strap, tirante; -ice parte lateral (del lette); 

-ní (vchod) lateral 

postrašit v. strašit 

postr/čit, -kávat, -kovat pussar adavan, far avansar; 

(urychlit) accelerar; -k pussa

postroj harness 

postřeh aperception; (pozorování) observation; -nout, 

-ovat apercepter, capter (per sensus); (všímat si) remarcar; 

(zpozorovat) observar 

postříbřit argentar; (galvanicky) electro-argentar 

postř/ik, -íkání aspersion; -ík(áv)at asperser, arosear, 

surspruzar; -ikovač spruzzette 

postřílet v. zastřelit 

postřižiny (vyholené temeno hlavy) tonsura 

postskriptum pos-scrite 

posttotalitní pos-totalitari 

postulát postulate 

postup avansament; (v úřadě) promotion; (výrobní) procede(ment), 

process; práv. (postoupení) cession; (pochod) 

marcha; (způsob) metode 

Postupim Potsdam 

postup/itel práv. cedente; -itelnost cedibilitá; -itelný 

cedíbil, transferíbil; -ně gradualmen, successivmen; 

-ný gradual, successiv; -ovat v. postoupit 

posud til nu, til hodíe 

posudek (odborný) expert opinion, expertise-raport; (osobní) 

referentie; (knihy, um. díla) recension, crítica 

posun movida; (přesun) deplazzament, translocation; 

(půdy) glissament de terra; -čina med. coréa, dansa de 

St. Vít; -ěk, -ek geste; (obličejem) grimasse; -kový pantomímic; 

-out mover, deplazzar; (vpřed) far avansar; (časově 

odložit) ajornar, procrastinar; -ovač žel. manovrator 

(de vagones); -ovat v. posunout 

posuzov/ání judicie, crítica; -at judicar, criticar; (knihu) 

recenser; -atel júdico, crítico, recensente 

posv/átnost (předmět) sacrage; (svatost) santitá; -átný sacri, 

sant, sacrosant; (zbožný) religiosi; -ěcovat, -ětit (učinit posvátným) 

santificar; v. též světit; -ětštit, -ětšťovat secularisar; 

(školství) laicisar; -ícení inauguration de eclesia, village-ferie; 

přen. festine, banquette; -ítit (na co) far luce 

(por regardar); -ítit si přen. (na) revelar n. monstrar li ver 

caráctere (de), demascar 

posyp(áv)at (dis)jettar, (dis)semar, disperser 

pošetil/ec follo, naivo, stulton; -ost follesse, follie, naivitá, 

stultesse; -ý folli, naiv, stult; (nemoudrý) ínprudent; 

(nerozumný) ínrasonabil 

poševní (sliznice) vaginal 

poškleb/ek grimasse, persiflage; -ovat se (komu) mocar 

se (pri), persiflar, ricanar, parodiar 

poško/dit, -zovat damagear; (koho) desavantagear; (způsobit 

újmu) detrimentar; (zdraví) deteriorar; (zraněním) leder, 

vulnerar; (zásahem) injuriar; (snižovat) despreciar, desvalorar, 

desestimar, degradar, minuer 

poškrábat (se) grattar (se) 

pošmourný (počasí) obscur, tenebri, morni 

pošpinit v. špinit; přen. denigrar 

poš/ta posta; (úřad) post-oficie; (došlá) crespondentie; 

dát na -u dar al posta, inpostar; -ťák postmann, 

porta-lettre, lettrero; -ťačka lettrera 

poštěkat se querellar 

poštěváček anat. clítoris 

poštípat picar; (pokousat) morder 

poštívat instigar, excitar 

poštmistr director de posta 

poštolka zool. tinúncul 

pošťourat se (v čem) laborachar (ye), dilettantar

poštovn/é afrancatura, porte; -ého prosto porte-franc; 

-í postal; ~ poukázka mandate postal; ~ přihrádka 

post-bux; ~ razítko stamp; ~ schránka lettre-bux; 

~ směr. číslo post-code; ~ úřad post-oficie; ~ úředník 

functionario de posta; ~ vak lettre-sac; ~ zásilka 

post-missage; ~ známka post-marca, marca postal 

pošťuchovat se v. šťouchat se 

poštvat v. štvát 

pot sudore, transpiration 

potácet se chancelar, vacilar; (loď) girar 

pot/ah (zápřež) atelage; (kryt) covritura; (látkový) revestiment; 

(rakety, houslí) incordatura; -ahovat, -áhnout (pokrýt 

co čím) covrir; (látkou) revestir; (strunami) incordar; 

(drahým kovem) (in)argentar, aurar; (papírem) tapetar; 

(suknem) drapar; (čalounicky) moblar; -áhovat se, -áhnout 

se (obloha mraky) covrir se (per nubes) 

potaj/í, -mu furtivmen, secretmen, in secrete 

potáp/ěč scafandriero; (o plavci) plongeator, plongero; 

-ění inmersion; -ět (se) v. potopit (se); -ka, -lice zool. 

(pták) colimbe; -ník zool. (brouk) ditisco, scarabe de aqua 

potaš chem. potasse; -ový potássic, de potasse 

potaz: vzít na ~ (koho) consultar se (con) 

poté poy, pos to; (později) plu tard; ~ co pos que 

potemně/lý tenebrosi, obscur; -t obscurijar 

poten/ce potentie; chem. valentie; -ciál potentiale; -ciální 

potential; -ciometr potentiometre; -covat graduar; -tát 

potentato, soverano; -tní potent 

potěr (mláďata) covatura; (rybí) fraye, pisc-covatura 

potěš/ení plesura, delicie, joya; (miláček) carissim(o); -it 

injoyar, alegrar; -itelný, -ující agreábil, plesent, joyosi, 

injoyant, satisfant; (utěšující) consolant 

potichu silent(men); (jít) sin bruida; (v tichosti) in silentie 

pot/it se sudar, transpirar; (o věcech) exsudar; -icí (prostředek) 

sudatori, sudorativ, sudorífic; ~ prostředek 

sudorative, medie sudorífic; -ivý sudant; -ní (žláza) 

sudoriferi 

potíž desfacilitá; (nepříjemnost) truble 

potkan ratte 

potk/ání incontra; -at (koho) incontrar; -at se (s čím) incontrar; 

(vzájemně) incontrar se; ~ s neúspěchem ne 

successar, ne haver success, fallir 

potlač/ení, -ování opression, repression, supression; -it, 

-ovat (city) supresser, frenar; (smích, slzy) retener; (utlačovat) 

opresser; (zarazit) represser; -ovatel repressor,-ující 

repressiv 

potlesk aplause 

potloukat se (bezstarostně) promenar; (loudavě) lentear 

potmě in obscuritá n. tenebre, sin luce n. lúmine; -šilec 

malicioso; -šilost astutie, malicie; -šilý astut, maliciosi 

poto/ční riveran; -k rivere, fluviette 

potom poy, pos to; (od té doby) depos; (později) plu tard; 

-ek descendente; -ní posteriori; -stvo genitura, descendentes, 

posterité, epigones 

potop/a diluvie (i přen); ~ světa diluvie universal; (zátopa) 

inundation; -it (se) inmerser (se), plongear (se), submerser 

(se); (o lodi) naufragear, infundar se 

poťouchl/ost malicie; -ý maliciosi 

potrat misacuchament, misparturition; med. aborte, abortement; 

-it misacuchar, misparturir; med. aborter 

potrav/a nutriment; (potravina) aliment; (krmivo, píce) forrage; 

-inářský (průmysl) alimentari; -iny alimentes, nutri-

tives, victuales, comestibles 

potrestat v. trestat 

potrkat v. trkat 

potrubí tube-conducte (de aqua, de gas), tubes 

potřás(a)t (hlavou) sucusser (li cap) 

potřeb/a beson; (nezbytnost) necessitá; (náčiní) utensile; 

je ~ on besona, it es necessi; -ný besonat, necessi; 

(chudý) necessitosi; (žádoucí) desirábil; -ovat besonar; 

(nutně) necessitar 

potřeštěný frenesi, frenétic; (bláznivý) folli; (šílený) alienat 

potřísnit macular; (ušpinit) (in)sordidar 

potůček riverette 

potud til nu 

potucha presentiment, notion, idé; nemít ani -y (o) haver 

ni li mínim idé (pri), saver ni un iota (pri); ani -y (po) ni 

un tracie (de) 

potul/ka vagada; (tuláka) vagabundage; -ný vagant; (herec) 

ambulant; -ovat se vagar, vagabundar; (flákat se) flanar 

potup/a injurie, insulte; (ztráta cti) deshonor; (ztráta dobrého 

jména) ignominie; -it v. tupit; -ný degradant, deshonorábil, 

ignominiosi; ~ cejch signe de honte 

potvora bestie, monstru 

potvr/dit, -zovat (zprávu, rozsudek) confirmar; (úředně) certificar; 

(zákon, smlouvu) ratificar; (osvědčit) atestar; (dalšími 

důkazy apod.) coroborar 

potvrzen/í (doklad) ateste, certificate; -ka quittantie 

pot/yčka (bitka) scarmuche; (slovní) dispute; -ýkat se 

(s čím) combatter; (s kým) combatter (con, contra) 

pouč/ení instruction; -it, -ovat instructer; -ka máxime; 

mat. teorema; -ný instructiv, didáctic 

pouhý sol; (ryzí) pur; (holý) nud; (prostý) símplic 

pouk/az (peněžní) rimesse; (odkaz na) referentie (a); -ázat 

(peníze) rimesser; (na) signalar, indicar, far observar n. 

vider; (na konto) assignar, girar, transferter; -ázka assignation; 

(poštovní) mandate postal; (směnečný rubopis) giro 

pouliční strad-; ~ doprava / ruch tráfic; ~ dráha tramvia; 

~ prodavač strad-venditor 

poup/átko, -ě burgeon 

poustevn/a eremitage; -ický eremític; přen. solitari; -ictví 

eremitá; přen. solitaritá; -ík eremite; přen. solitario 

poušť deserte (i přen.); -ní desértic 

pouštět (barvu, chlupy) perdir; (draka) far volar, lansar; 

~ žilou aperter li vene; (komu) dessanguar; ~ se (do čeho) 

metter se (in) 

pout/at (držet uvázáním apod.) tener; (řetězem) catenar; 

(na lůžku) confinar (al lette); (při- co k čemu) atachar; 

(s-) incatenar; (svázat) ligar; (u- čí pozornost) atraer, fixar 

(li atention); (uchvátit) captivar; u-taný balón captivat 

ballon; -avý (lákavě) atraent, atrativ; -ko bande a pender; 

(boty) lace-punta, puntale; (smyčka) node current 

poutní (místo) (loc) de peregrinage; -k peregrino 

pouto (řetěz) caten; (svazek) bande; (spojující) conexion; 

(na ruce) manu-caten, manacle; -a (věz.) manu-ferres 

pouť (cesta) via; (putování) migration; (k svatému místu) 

peregrinage; (slavnost) festa patronal (de village) 

pouzdro etuí, foderale; ~ na pistoli pistoliere 

použ/í(va)t usar; (nasadit, aplikovat) aplicar; (využít) utilisar; 

-itelnost usabilitá, aplicabilitá; -itelný usábil, aplicábil; 

-ití usa(tion); (v praxi) aplication; práv. usufructu; -itý 

usat; -ívání usada, usation; -ivatel práv. usufructuario 

povah/a (osoby) caráctere, temperament; (věcí) natura;

-opis característica; -ový (rys) (trate) de caráctere 

povaleč dandy; (lenoch) pigron; -ský (nečinný) ociosi 

poválečný pos-guerran 

povalovat se (lenivět) pigrear; (zahálet) ociar, ne laborar 

povázka anat. fascie 

považovat (za) considerar (quam), prender (por); ~ za svou 

povinnost considerar quam su deventie 

povědět dir 

povědomý (známý) conosset 

povel comande 

pově/ra supersticie; -rčivý supersticiosi; -řenec comissionario; 

práv. mandatorio; -řený (vyslanec) acreditat; 

-řit, -řovat (koho) comisser; (vyslance) actreditar; -vací 

listiny legitimation-paperes 

pověsit v. věšet 

povést se successar 

pověst legende, fama; (bajka) fábul; (čí) reputation; (řeči) 

rumore 

povět/rnost tempe, conditiones meteorológic; -rnostní 

(zpráva) meteorológic; (porucha) atmosféric; -roň meteor; 

-ří (počasí) tempe; (ovzduší) atmosfere 

povíd/at parlar; (příběh) narrar, racontar; (klábosit) babillar; 

-avost loquacitá; -avý parlaci, loquaci, babillaci; -ka 

raconta, novelle; (příběh) historie; -kář novellist 

povin/en obligat; být komu ~ díky esser mult obligat a; 

-nost deve(ntie); (závazek) obligation; -ný (závazný) obligat; 

(nevolitelný) obligatori; -ován v. povinen 

povlak (potah) covritura; (na polštář) cussiniere; (blána) film 

povlovný gradual 

povod/eň inundation; -í (řeky) territoria fluvial 

povol/ání profession, vocation; (založené na dovednosti) 

mestiere, artise; -aný competent, autorisat; být -án (k) 

esser destinat (a); -(áv)at (k sobě) advocar; (svolávat) 

convocar; (k soudu) citar (avan li tribunale) 

povol/ení permission; (na dlouho) licentie; (ústupek) concession; 

-enka permissive; -it, -ovat permisser, licentiar, 

autorisar; (ustoupit) (retro)ceder, capitular; (uvolnit) alaxar, 

deligar, detender; (těsně ušité) alargar, extender; (komu 

příliš) indulger; -nost condescendentie; -ný condescendent; 

-ovací -ující permissiv; ~ výměr licentie 

povoz vehícul, carre; -ník carrero, carr-ductero 

povrch superficie; geom. area; (zevnějšek) exteriore; -ní 

(zběžný) superficial; (lehkovážný) frivol; -nost superficialitá; 

-ový superficial; -á míra mesura de superficie 

povříslo ligament (de fasces) 

povst/alec insurgente, rebello; -alecký insurgent, rebéllic; 

-ání insurection, rebellion, revolte; -(áv)at (proti) levar 

se n. oposir se (contra), rebeller, insurecter, revoltar 

povšechn/ě in general; -ý (všeobecný) general 

povšimn/out si v. všimnout si; -utí atention 

povyk bruida, rumore, tumultu; (křik) clamore, criada; -ovat 

tumultuar; mnoho -u pro nic mult bruida pro necos 

povyr/azit se, -ážet se amusar se, distracter se 

povýšen/ec parvenú; -í (v úřadě) avansament, promotion; 

-ost arogantie; -ý arogant, orgolliosi, tro fier, fierach; 

(hodností) avansat, promoet 

povýšit elevar (i mat.); úř., voj. far avansar, promo(v)er 

povyšovat v. povýšit; ~ se arogar se 

povzbu/dit (koho) incoragear, stimular; (k čemu) instigar, 

incitar; (oživit) animar; (osvěžit) refriscar; -zení incorageament, 

stímul; -zovací stimulativ; -zovat v. povzbudit;

-zující incorageant, stimulant; ~ prostředek stimulative 

povzdech sospire; -nout si sospirar 

povzn/ášející (nálada) solemni; -ášet v. povznést; 

-ášet se v. povyšovat se; -esení solemnitá, exaltation; 

-esenost (povýšená pýcha) superbie; -esený elevat; (nábožensky) 

exaltat; (povýšeně pyšný) superb; -ést (duchovně, 

mravně) elevar; -ést se elevar se 

póza posa 

pozad/í funde (i obrazu); polit. (události) retroscene; ustoupit 

do ~ (z veřej. života) retirar se; -u (s placením) in retard, 

retardat; jít ~ (hodiny) retardar se; platit ~ payar 

retro, retropayar; zůstávat ~ (v chůzi za ostatními) restar 

retro, tardar, lentear, lentardear 

pozastav/it haltar, stoppar; (činnost) interrupter; -it se, 

-ovat se (nad) haltar (avan) 

pozbý/(va)t perdir (li jure); ~ platnosti perdir su validitá 

pozd/ě tard; -ěji plu tard; -ější posteriori, ulteriori; -it se 

(o hodinách) retardar; -ní tard; (hodina) avansat 

pozdrav salut(ation); ~ pánbůh! (po kýchnutí) salut!; -ení 

v. pozdrav; (z nemoci) resanation, (re)convalescentie; -it 

(koho) salutar; -it se (vzájemně) salutar unaltru; (z nemoci) 

(re)convalescer, resanijar; -ovat se v. pozdravit se 

pozdržet (se) v. zdržet (se) 

pozdvi/hnout, -ovat levar; ~ se levar se; (proti) sublevar 

se; -hování círk. elevation (del hostie); -žení (vzpoura) 

sublevation, insurection, rebellion; (shluk, rozruch) tumultu 

pozem/ek terren, agre, funde; (půda) suol; (parcela) parcelle; 

-kový (reforma) agrari; ~ úřad catastre; -ní (vojsko) de 

terra; (na povrchu) superficial; ~ hokej hockey sur gazon; 

-ský terran, terrestri; (světský) mundan; -šťan terrane 

pozér posero 

pozi/ce position; (postoj) postura; -ční positional; -tiv 

positive; -tivismus positivisme; -titivista positivist; 

-tivní positiv 

pozítří pos-deman 

pozl/acený aurat; -acovat, -atit aurar; -átko auripelle 

pozmě/nit, -ňovat alterar, emendar; (uzpůsobit) modificar 

pozna/čit, -čovat notar; -men(áv)at (co, koho znamením) 

marcar, signar, stigmatisar; (podotknout) remarcar; (jako 

pozorování) observar; (namítat) objecter; ~ si (co) notar 

poznámk/a remarca; (zachycená písmem) nota; (založená na 

pozorování) observation; (kritizující, objasňující) comenta; 

(komentář) comentarie; (námitka) objection; (zmínka) mention; 

(doprovázející text) anotation; (pod čarou) pednote; 

(okrajová) glosse, nota marginal; -y (zápisník) nota-librette; 

bez -y sin comenta(rie) 

pozn/ání conossentie, conossentation; filoz. cognition; 

(chápající) comprension; (vnímání) perception; (podvědomí) 

intuition; -(áv)at (koho, co) reconosser, far conossentie 

de; (co do totožnosti) identificar; (dovědět se) aprender, 

esser informat, audir; (v kom koho) reconosser; (rozlišit) 

distincter, discerner; (seznámit se s) conossentar se (con); 

(uvědomit si) realisar; (zjistit) trovar; -(áv)at se (navzájem) 

conossentar unaltru; -atek information; (poučný) lecion; 

-atelný reconossíbil; -ávací: státní ~ značka índex-numeró 

pozor atention; dávat ~ atenter; -nost atention; vzbudit ~ 

evocar atention; -ný atentiv; -ovací de observation; 

-ovat observar; (dívat se, hledět) regardar; (všímat si) remarcar; 

-ovatel observator; -ovatelna observatoria; -ovatelný 

observábil; (patrný) perceptíbil, visíbil; -uhodnost curiositá; 

-uhodný digni de atention, notábil, remarcábil

pozoun trombon; -ista trombonist 

pózovat posar 

pozpátku retro-, ~ jít, kráčet apod. retroear, retropassuar, 

retropedalar; (zadní částí napřed) li dorse ad-avan 

poztrácet perdir poc a poc 

pozůst/alost succession; (dědictví) heredage; literární ~ 

ovres pósthum; -alý poslassat, posvivent; (kdo přežil) 

supervivent; (zbylý) restant; -atek rest/e, -age; -ávat v. 

skládat se; -avitel legator, testator 

pozv/ání invitation; -ánka carte de invitation; -at invitar 

pozvednout v. pozdvihnout 

pozvoln/a poc a poc, gradualmen, lentmen; -ý gradual, lent 

pož/ádání demande, solicitation; -ádat (koho oč) demandar; 

(prosit) petir, solicitar; -adavek demande, exigentie, postulation; 

(nemírný) pretension; fil. postulate; -adovat (co na 

kom) exiger, pretender; fil. postular 

požalovat si (komu) plendir se 

požár foy; (velký) incendie; přen. (zář, žár) flagration, brase; 

-ní: ~ hlásič foy-alarmaparate; ~ útvar incendie-brigade; 

-ník garda-incendie, para-foyero 

požehn/ání benedi(c)tion; (část mše) consacration; -aný 

benedit; (věk) venerábil; -at (komu) benedir, dar benedi- 

(c)tion; -at se (křížem) signar se, far se li signe del cruce 

požírat devorar 

požít (jídlo) manjar, consumar; (jed) prender 

poží(na)t (kosou) falcear 

požit/ek juiment, juition; (poskytnutý) plesura; (smyslový) 

delicie; (zábava) delectation; -ky (zisk, výtěžek) emulamentes, 

extra revenús; -í (potravy) consum; (jedu) 

absorption; -kář epicuréo, gurmandon, bon-vivente; 

-kářství epicureisme 

požív/ání juition, juida; (braní požitků) usufructu; -ací 

(právo) de usufructu; -at (co, čeho) usufructuar; (všeob. 

vážnosti) juir; (důchod) reciver 

poživat/el beneficiario, usufructuario; -elný manjábil, 

comestíbil; -ina comestible, victuale 

požnout v. poží(na)t 

pra/bába, -bička preava, pregrandmatre 

prabídný miserábil, péssim 

práce labor(e); (dílo) ovre 

prací (látka) lavábil; (prášek, stroj) lavatori, por lavar 

pracka patte 

prac/ný laboriosi, penosi, fatigant; -ovat laborar, ovrar; 

(stroj) functionar; -oviště loc de labor; -ovitost laborositá, 

diligentie; -ovitý laborosi, diligent; -ovna studio, 

cabinete; -ovní labor-; -ovník laborator; (dělník) laborero, 

ovrero; -ující laborante; třída -ch labor-classe 

pračka (rvačka) intercombatte, melé, rixe; (stroj) lava-machine 

pra/člověk hom primitiv n. prehistóric; -dávný antiquíssim; 

od -a desde témpores ínmemorabil; -děd(eček) preavo, 

atavo, pregrandpatre 

prádeln/a lavería, lavatoria; -ík comode 

pradlen/a lavera, lavatora; -ka yun lavera 

prádlo (k praní) lavage; (ložní) linage (de lette); (spodní) 

subvestimentes 

práh sill 

Praha Praha; hist. Praga 

prahnout (po čem) desirar fortmen n. vivmen, languir 

prahmota materie primari, prim n. crud materie 

prahor/ní geol. archezóic; -y formation archezóic 

prach polve; (střelný) púlvere; (peří) lanuge; -árna pulve-

iera; -ovka essuyette, polv-linage, tergette 

práchniv/ění putrition; -ět putrir, putrificar se; -ý putrid 

prajazyk lingue primitiv 

prak (jetta-)sling 

prakti/cký práctic; -čnost practicitá; -k hom práctic; 

starý ~ practicon; -kant practicante; -kovat practicar 

pralátka v. prahmota 

prales forest primitiv n. virginal 

prám pram 

pramálo tre poc 

pramáti preava 

pramen fonte; (vlasů) tresse; (původ) orígine; -it fontear, 

prender su fonte; (prýštit) emanar; (vytékat) efluer; (pocházet) 

originar, provenir; -itý de fonte 

pramice pramette; (vyloďovací) chalande 

pranárod pópul primitiv 

pranic absolutmen necos 

pranice intercombatte, melé, rixe 

pranýř pilorie; stát na -i star che li pilorie; -ovat piloriar 

pra/obyvatelé indigenes, aborígenes, autoctones, habitantes 

primitiv; -otec preavo, progenitor, patriarch; -počátek 

primordie; -podivný strangi, bizzari, curiosi 

prapor (vlajka) flagga, standarte; (korouhev) baniere; (voj. 

oddíl) battallion; -čík voj. adjutante; -ec (úzký) banderol; 

-ečník porta-flagga; -ek (noty) pennon 

pra/předek atavo, preavo; -příčina cause primitiv, prim 

cause; -původ orígine primitiv; -původní primordial 

prarodiče preavos, progenitores, grandparentes 

pras/ácký vulg. svinesc, obscen; (špinavý) sórdid; -ák vulg. 

svin; -átko svinello; -e porc, svin; (divoké) apro, svin savagi; 

-ečí (očka) porcin; ~ farma svinería, porcería; ~ 

chlívek = -(eč)inec svin-stalle, stalle de svines, -ečina 

vulg. porceríe; (trus) ventrade 

prásk! crac! 

praskat (zvuk) cracar; (o ohni) gnistar, crepitar; (pukat) crepar 

práska/čka cracuore; -t (bičem) claccar (per knut) 

prask/lina fensura, fissura; -nout (puknout) fender se, 

(jakkoli se roztrhnout) rupter se; (ve škole) fallir 

prásknout (dveřmi) cluder con brue n. con jetta claccant 

praslovan/ský protoslav; -ština protoslav, slav primitiv 

prasnice svina, porca 

pra/starý antiquíssim, etosi; -svět antiquitá, munde primitiv 

n. antediluvian; -synovec posnevo 

prašan nive farinosi n. polverosi 

práš/ek pudre; (lék) píllul; (částečka prachu) polvun; (mlynářský 

učeň) aprentise molinari; ~ na zuby pudre dentifric; 

-il blagator; -it (za-) polvar; (vy-) depolvar; (žertem lhát) 

blagar; (uhánět) decampar; (způsobit, že se práší) far n. levar 

polve, polvear; -it se polvear; -í se it polvea 

prašiv/ina scabie; -ka hovor. fungo tóxic; -ý scabiosi 

prašn/ík bot. ántere; -ý polvosi, plen de polve; (o střelném 

prachu) pulverosi; P-á brána li Turre de Púlvere 

prašpatný malíssim, péssim 

prašt/ěný alienat, folli; -it (koho) colpar, dar colpe a 

prát (prádlo) lavar; ~ se rixar 

prav/áctví dextritá; -ačka dextri manu; -ácký dextrimanuat; 

-ař legist, jurist; -ák dextrimanuat person 

pravd/a veritá; po -ě řečeno dir li veritá, por esser 

sinceri; podle -y secun li veritá, conform al veritá; 

máte -u vu es rect; to je ~ to es ver; není-liž ~? 

ne-ver?; -aže certmen; -ěpodobnost probabilitá, versi-

militá; -ěpodobný probábil, versímil, conjectíbil; -ivost 

veritá; -ivý ver; -omluvnost veracitá; -omluvný veraci 

právě just, precismen; ~ tak egalmen; ~ tak málo tam 

poc, sam poc; ~ teď just nu; ~ tolik tam mult, sam mult 

pravěk prim epoca, témpor primitiv n. prehistóric, prehistorie; 

geol. periode paleozóic; -ý de prim epoca, primeval, 

primitiv, prehistóric 

právem con jure; (spravedlivě) justmen 

pravi/ce (ruka) dextri manu; polit. dextri (též: conservativ) 

partise; -čáctví polit. dextrisme; -čák dextrist; -delnost 

regularitá; -delný regulari; -dlo régul; -t dir 

pravítko lineale, mesurette; (příložník) T-lineale 

pravlast patria originari 

právn/í (právnický) jurídic; (týkající se ~ vědy) jurístic; (zákonný) 

legal, legítim; ~ ochrana / pomoc protection / auxilie 

jurídic; ~ zástupce avocate; -ický (osoba) jurídic; -ictví 

(práva) jure, jurisprudentie; -ík jurist; (doktor práv) (JUDr) 

doctor in jure 

pravn/ouče posnepote; -učka posnepota; -uk posnepoto 

právo (oprávnění) jure; (výsada) privilegie; (souhrn právních 

zásad, právní věda) jurisprudentie; hlasovací ~ jure de 

votation; občanské ~ jure civil; pěstní ~ jure del fortie; 

stanné ~ lege militari; trestní ~ jure penal; volební ~ 

jure de election; všeobecné volební / hlasovací ~ sufragie 

universal; všechna -a vyhrazena omni jures reservat 

pravo/bok nám. stirbord; těsně k -u! strett a stirbord!; -moc 

autorisation, competentie; (soudní) jurisdiction; -pis ortografie; 

-pisný ortográfic; -platnost validitá; -platný valid, 

legal; (oprávněný) legítim; -slaví ortodoxie; -slavný ortodox; 

-á církev Eclesie ortodox; -st genuinitá, autenticitá; -točivý 

fyz., chem. dextrogirat; bot. dextrorsi; -úhelník rectángul; 

-úhlý rectangulari; -věrný ortodox 

pravý (opak levého) dextri; (opravdový, skutečný) ver, auténtic, 

real, fáctic; (nefalšovaný, ryzí) genuin, pur; (správný) rect, 

just, corect; ~ přítel un ver amíco; ~ úhel rect ángul; 

v ~ čas in just témpor; v -é poledne in plen midí 

pravzor archetipe, prototipe 

praxe práctica; (zkušenost) experientie 

prázdn/inový vacantial; -iny vacanties; být na -ách esser 

in vacanties; mít ~ haver vacanties; -o fyz. vacuo; (volná 

chvíle) ocie; mít ~ (ve škole) esser líber del scol; -ota vacuitá; 

(bezobsažnost) inanitá; -ý vacui; (vyklizený) evacuat; 

(sedadlo) desocupat; (místo v zaměstnání) vacant 

prazdroj prim fonte; (obch. známka) Pilzner Urquell 

prazvíře animale primitiv 

prazvláštní extraordinari, tre strangi 

pražádný absolutmen null 

Praž/ák, -an pragano 

pražec žel. traverse; (houslí) sedle 

pražit (kávu) torrefacter; (žhnout) arder; (o slunci) ustular 

pražma (ryba) brem 

pražský pragan, de Praga 

prd vulg. flatu, gas intestinal; (maličkost) bagatelle; -el 

vulg. arse, cul; -elka (dětská) popó; -ět vulg. flatuar; 

-nout vulg. tirar un vente 

preambule (úvod, předmluva) introduction, prefacie 

prebenda hist. prebende 

precedens (předchozí případ) precedente 

preclík cracnel 

prefabrikát prefabricate, element prefabricat 

prefekt prefecte; -ura prefectura

prehistori/cký prehistóric; -e prehistorie 

prekérn/í precari, delicat, genant, íncert, ínsecur; ~ situace 

embarassament, dilemma; -ost precaritá 

prelát círk. prelate; -ský prelátic; -ství prelatura 

prelud/ium preludie; -ovat preluder 

premiant premiate 

prémie premie, extra dividende 

premiér prim-ministre, ministre-presidente, presidente 

del ministerie; -a unésim presentation 

prémiovat premiar 

premisa premisse 

prepar/át preparate; -átor preparator; -ovat preparar 

prérie prería 

presbyt/ář (kněžiště) altar-plazza; -er círk. presbitero, 

curator de eclesie; -eriánství círk. presbiterianisme 

prestiž prestigie; -ní prestigiosi 

preten/ce pretension; -dent pretendente 

préteritum gram. pretérite 

preven/ce prevention; -tivní preventiv 

prezen/ce presentie; -tovat presentar 

prezervativ med. condom, preservative 

prezident presidente; -ský presidential 

prha (chlumní) bot. árnica 

prch/at v. prchnout; chem. volatilisar se, evaporar se; 

-avý (éterický) volatil; -livý cóleric; -nout fugir, escapar 

prim hud. prim violine; -a (třída) prim classe; (jakost) (de 

qualitá) superiori; to je ~! excellent!; -adona div. primadonna; 

(domýšlivý člověk) hom arogant; -án eleve de prim 

classe del licéo; -ární primari; -ář chef-médico; -as círk. 

archi-epíscop; -áš director de orchestre cigan; -át (prvenství) 

primatie; zool. primate; -átor borgomastro; -ice círk. 

primicie; -itiv primitive; -imitivní primitiv; -itivismus 

primitivisme; -ule bot. prímul; -us (třídy) prim del classe 

princ prince; (manžel princezny) prince-consort; -ezna 

princessa; -ip principie; (hlásaný) doctrine; -ipál principale, 

chef, director; -ipální principial 

priorit/a prioritá; -ní priori 

priv/atizace privatisation; -atizovat privatisar; -átní privat 

privileg/ium privilegie; -ovat privilegiar 

prizma prisma; -atický prismátic 

prk/enice porta-moné; -énko plancette; (na krájení) 

tranch-platte, tranchuore; -enný de plancas; přen. rigid, 

ínflexibil; -no planca; -na plancas; (vnější stěna) plancade 

pro (účel) por; (příčina) pro; to je ~ tebe to es por te; 

~ nemoc se nepracuje pro maladie on ne labora; 

~ a proti por e contra 

probdít passar vigilante 

proběhnout (ulici, knihu) percurrer; (časově) tracurrer; 

(konat se) evenir, haver loc; (uplynout) passar 

probíhat (právě se dít, konat) esser in action 

probírat (třídit) selectionar; (otázky) discusser; (les) aclarar; 

(šatník) reviser; ~ se (v knize) foliettar; (počasí) devenir clar; 

(ze spánku) avigilar se; (z mdloby) retrovar su conscientie 

probl/ém problema; -ematický problemátic 

probod/(áv)at, -nout trapicar 

proboha! per Deo!, Dómino-Deo!, pro li amore de Deo! 

probošt prepósito, prevosto; -ství (úřad) prepositura, 

prevostura 

probrat v. probírat 

probudit (se) v. budit (se) 

procedur/a procedura; -ální procedural

procent/o percent; (procentní sazba) percentage; -(uál)ní 

percentual 

proces (postup, vývoj) process; práv. processu; -í círk. 

procession; -(uál)ní práv. processual; -or inf. processor 

procestovat traviagear, traversar 

procitnout avigilar se 

proclí/t, -vat dedoanar, payar li doane; (hlásit k proclení) 

declarar 

proč pro quo, proquó 

proči/stit, -šťovat purificar; med. purgar 

prod/(áv)at vendir; -avač venditor; -ej vende, vendition, 

vendida; (v malém) in detallie; (ve velkém) in gross; -ejna 

butíca; -ejný vendíbil; (úplatný) coruptíbil, comprábil, 

venal; (jako děvka) curtisanesc; (námezdný) mercenari 

prodl/ení demora, retarde; práv. mora; bez ~ sin demora, 

sin retarde, ínmediatmen; -eva hud. fermata; (pauza) pause; 

-évání demora, retardation; (váhání) hesitation; -évat 

demorar, tardar; (v odchodu / příchodu) lentear; (kde) esser; 

(bydlet) logiar, habitar, resider; (váhat) hesitar 

prodl/oužit, -užovat alongar; tech. (protažením) elongar; 

(časově) prolongar, prorogar; (protáhnout až kam) extender; 

(obnovit platnost) renovar; ~ se devenir (plu) long 

prodražit se devenir plu car 

produ/cent productor (i filmový); -kce (výroba) production; 

(umělecká) exhibition, performantie; -kční de production; 

-kovat producter; -kt producte; -ktivita productivitá; 

-ktivní productiv 

prodyšn/ost permeabilitá; -ý permeábil 

prof/anace profanation; -ánní profan; -anovat profanar 

profes/e profession; -ionál professionale; -ionální professional; 

-or professor; -orský professoral, de professor; 

-ura professoratu, professura 

profil profil; -ovat profilar 

profit profite, ganie, lucre; -ovat profitar 

profyla/kční, -ktický profiláctic; -xe med. profilaxie 

progn/ostický prognóstic; -óza prognose 

program programm(a); -átor programmator (u počítače); 

-ovací de programmation; -ování programmation; -ovat 

programmar (i počítač); -ový (prohlášení) programmátic 

progres/e progression; -ívní progressiv 

prohánět (koho) far hastar; (až se zpotí) far sudar; v. též 

prohnat; ~ se currer ci e ta; (vítr) sofflar 

prohl/ed(áv)at traserchar; (policejně) perquisiter; (terén) 

perlustrar; -édnout med. examinar; (účty) reviser; (z klamu) 

desilusionar se; (koho) penetrar li caráctere (de); -édnout 

si (město, památky) visitar; -ídka (dokladů, lékařská) examination; 

(policejní) perquisition; (zámku, zdravotní) visita; 

-ížet examinar, traregardar; (kontrolovat) controlar, inspecter, 

reviser; (prohledávat) traserchar; -ížet (si) (město, 

památky) visitar; -ížet se (v zrcadle) regardar se in li spégul 

prohl/oubení aprofundament; -oubit (se), -ubovat (se) 

aprofundar (se); -ubeň, -ubenina cavitá, profunditá 

prohloupit v. chybit 

prohna/nost furberíe; -ný furb; (lstivý) astut; -t (donutit 

k běhu) far currer 

prohnil/ost putriditá; přen. coruption; -ý putrid; přen. 

corupt 

prohra perde, perdida; (porážka) voj. defete, derute 

prohrá/(va)t perdir (in lude); -vající perdiente, perditor 

prohřeš/ek pecca; -it se, -ovat se peccar (contra) 

prohýřit (jmění) dissipar

procház/et v. projít; -ka promenada 

prochladnout devenir frigid 

prochlastat v. propít; ~ celou noc trincachar li tot nocte 

projek/ce projection; -t projecte; -tant projectist; -til 

projectile; -tor projector; -tovat projecter 

projet (kudy) passar (tra); (něco) perdir; ~ se (na koni) promenar 

a cavall, cavalcar 

projev (zřejmý) manifestation; (citů) demonstration; (vyjádření) 

expression; (řečnický) discurse, oration, parlation; 

(delší) parlada; (prohlášení) declaration; -it, -ovat manifestar, 

monstrar; (vyjádřit) expresser; (vyslovit) enunciar; 

~ soustrast condoler; -it se, -ovat se manifestar se, 

monstrar se 

projíma/dlo pugative, laxative; -t purgar; -vý purgativ, 

laxativ 

projíst permanjar 

pro/jít passar; (přejít) transir; (napříč) traversar; (zkouškou) 

passar li exámine; (uplynout) passar; (lhůta) expirar; (zprávu, 

účty) traregardar, reviser; (zběžně dopis) percurrer; všechno 

mu -jde on pardona le omnicos; ~ se promenar 

projíž/dět (se) v. projet (se); -ďka promena 

prok/ázat, -azovat (odvahu, totožnost) demonstrar, pruvar; 

(laskavost, čest, službu) rendir; (úctu) manifestar; (dobrodiní) 

far; ~ se (pravda) revelar se; (vědomostmi) demonstrar, 

pruvar; v. též legitimovat se; -azatelný demonstrábil 

prokládat intercalar; (papírem) interfoliar; typ. spaciar 

proklát (probodnout) trapicar; (dýkou) punialar 

proklat/ec maledito; -ý maledit; -ě! per li diábol! 

prokl/etí anatema, execration, maledition; -etý maledit; 

-ínat, -ít anatematisar, execrar, maledir 

Prokrustovo, prokrustovské lože lette de Procruste 

prokur/a procuration; -átor (státní) (públic) procurator; 

-atura procuratura; -ista procurist 

proláklina depression (del terren) 

prolet/ariát proletariatu; -ář proletario; -ářský proletari 

prol/état, -etět, -étnout (čím co) pervolar; (těsně, o vlaštovce) 

pretervolar; (knihu) traleer superficialmen; přen. (u 

zkoušky) fallir 

prolhaný mentiaci, mentiosi 

prolistovat trafoliar 

prolog prolog 

proložit v. prokládat 

promar/nit, -ňovat dissipar, prodigar; (příležitost) perdir 

proměna changeament, transformation; metamorfose; 

(měsíční) fase 

promenáda (procházka) promenada; (cesta) promenade, 

promenuore, via de promenada; (krytá) colonnade 

proměnění Páně círk. Transfiguration 

proměn/it changear (i peníze), transformar; sport. converter; 

-itelný convertíbil; -livý changeábil, variábil, mutábil, 

alterábil; -ná mat. variábile; -ný v. proměnlivý; 

(počasí, štěstí) ínconstant, ínstabil 

promenovat (se) promenar 

promešk(áv)at (příležitost) perdir (li ocasion, just témpor); 

(nechat projít) preterlassar 

promin/out pardonar; (omluvit) excusar; (hříchy) remisser; 

(daně, poplatky) exempter; (trest) amnestiar; promiň(te) 

(laskavě)! ples pardonar!; -utelný pardonábil, excusábil; 

-utí pardon, excusa, remission, exemption, amnestíe; 

prosit o ~ petir pardon 

promísit v. mísit

promiskuit/a promiscuitá; -ní promiscui 

promít/ací de projection; -ač projectionist; -ačka projector; 

-at projecter 

promlče/cí (lhůta) de prescrition; -ní prescrition; 

-ný prescrit; -t se antiquar se, desvalidar se; 

práv. prescrir se 

proml/ouvat parlar, discurrer; -uva parlation, discurse, 

oration; -uvit v. promlouvat; (poradit se) consultar 

promoce promotion 

promoknout (na kůži) esser humid (til li córpor) 

promovat (udělit hodnost) promo(v)er; (získat hodnost) ganiar 

un gradu universitari 

promptn/í prompt; -ost promptitá 

promrhat v. promarnit 

prom/yslit, -ýšlet bon considerar, premeditar, bon-reflecter; 

-yšlenost premeditation; -yšlený bon considerat, premeditat, 

bon-reflectet, perpensat; (postup) metódic 

promýtit (les) aclarar 

pro/nájem arenda; -najímatel arendator, forluator; -najímat 

-najmout arendar, dar in arenda, forluar, locar; ~ si luar 

pronárod populache 

pronásledov/ání persecution; -at (stíhat) persequer; 

(politicky) persecuter; -atel persecutor 

pron/ášet, -ést (tajně) far passar (quam contrabande), 

contrabandar; (řeč) enunciar, expresser, far audir; ~ se 

(unavit se) fatigar se per portar 

pronik/ání penetration, infiltration; -at penetrar, infiltrar; 

-avý penetrant; (bolest) acut; (zvuk) strident; -nout v. 

pronikat; -nutelný penetrábil; -nutí v. pronikání 

propad/(áv)at, -nout (čím) cader (tra); (čemu) abandonar 

se a; (platnost) perdir li validitá, scader; (neuspět) missuccessar; 

(u zkoušky) fallir; (v obchodě) bancrottar, far fiasco; 

~ se cader; (zřítit se) crular, precipitar se; přen. (hanbou, 

studem) morir de, profundmen hontar; -nutí cadentie; 

(ve škole) falliment; (majetku) confiscation 

propag/ace propagation; -ační de propagande; -anda 

propagande; -andista propagandist; -átor propagator; 

-ovat propagar 

propachtovat arendar, dar in arenda 

propast (velká) abiss; (strž) precipitie; (rokle) ravine 

propást (příležitost) mancar (li ocasion); (vlak) ne atinger 

propastný abismal 

propašovat v. pašovat 

propátr(áv)at (zjišťovat před akcí) recognoscer 

propedeuti/cký propedéutic; -ka propedéutica 

propích/at, -nout perforar, traforar; (proklát) trapicar 

propisovat calcar 

propít pertrincachar 

proplé/st, -tat interlacerar, interplecter; -tat se serpentear 

propocený tot sudat, trasudat 

propoj/it, -ovat ligar, jun(c)ter; (žel. vagóny) cuplar 

propotit trasudar 

propouště/cí: ~ vysvědčení certificate de congedie; -t 

(vodu) permear; v. též propustit 

propozice proposition 

propůjč/it, -ovat conceder, octroyar; (vybavit mocí apod.) 

investir; přen. (dát k dispozici) prestar; (řád) decorar per 

propuk/at, -nout eclatar, erupter; ~ v smích eclatar in rise 

propust (zdymadlo) scluse; -it far passar, transmisser; 

(vodu) far fluer, liccar, permear; (zbavit místa) desemployar, 

desingagear, licentiar, lock-outer; (zbavit úkolů)

demisser; (svolit odejít) congediar; (na svobodu) liberar, 

metter in libertá; (z vězení) excarcerar; -ka passe; voj. 

permissive; -nost permeabilitá; -ný permeábil 

propuštěn/í (z práce) licentiament, lock-out; (z vězení) 

excarceration; voj. congedie; -ec liberato 

proradn/ost perfidie; -ý perfid(iosi), trahitiv 

prorazit rupter; (otvor) perforar; (tunel) traforar; (cestu) 

aperter; ~ s čím haver success 

proro/ctví profetie; -k profete; -kovat profetisar 

prořez(áv)at (stromy) forciser, decupar 

prosadit imposir; (svou vůli) far valer; (návrh) far acceptar; 

(tlakem) trapussar 

pros/áknout, -akovat infiltrar se; (o tekutině) liccar; (potem) 

trasudar; -áknutí, -akování infiltration 

pros/ba pete, petition; (pokorná) súplica; (úpěnlivá) imploration; 

-ebník petitionario, suplicante; -ebný suplicant 

prosinec decembre 

prosit petir (alquí por alquó); (až úzkostně) implorar; (doprošovat 

se) suplicar; ~ za prominutí petir pardon; prosím! 

(vstupte!) ples intrar! (odpověď na poděkování) neproquó!; 

(při žádání) ples ...; dejte mi, ~ ples dar me 

prosí(va)t (sítem) cribellar 

proskri/bovat proscrir; -pce proscrition 

proskurník bot. altéa 

proslov parlation, discurse, alocution; lit. oration; div. prolog; 

zahajovací ~ discurse inaugural 

proslul/ost fama; -ý famosi; (slavný) celebri; (i špatným) 

notori 

proslých/at se: -á se, že on dí que 

proso millete 

prospat passar dormiente; ~ se dormir un poc 

prospěch beneficie, avantage; (zisk) profite; (užiutek) utilitá; 

(výsledek, zvl. školní) resultate; -ář oportunist, utilitario; 

-ářský oportunístic, utilitarístic; -ářství oportunisme, 

utilitarisme 

prospekt (reklamní) prospecte; (skládací) foliette 

prosper/ita prosperitá; -ovat prosperar (il próspera) 

prospěšn/ost utilitá, avantage; -ý util, avantageosi 

prosp/ět, -ívat (podnik, obchod) prosperar (il próspera); 

(dítě) crescer; škol. progresser, far progress, studiar bon; 

(komu) esser util; (zdraví) esser salubri; -ívající prósperi 

prostat/a anat. próstata; -ický prostátic 

prost/ěradlo toale de lette; -írání (podložka) toale-matte; 

-írat (rozložit) extender; (ubrus) covrir li table; ~ stůl 

preparar n. far li table; -írat se (krajina) extender se 

prostitu/ce prostitution; -ovat se prostituer se, esser 

curtisanesc; -tka prostituta 

prost/ná (cvičení) gimnástica, gimnástic (corporal, físic) 

exercities; -oduchost ingenuitá, simplicitá, naivitá; 

-oduchý ingenui, símplic, naiv 

prostopášn/ík debochante, debochard , debochero, 

libertino; -ost debocheríe, libertinisme; (skutek) libertinage; 

-ý (rozmařilý) debochant; (nevázaný) libertin 

prostor spacie; (území) territoria; voj. zone; (lodní) cargofunde, 

hold; -nost spaciositá; -ný spaciosi; -ový spacial 

prostořek/ost impertinentie, índiscretion; -ý impertinent, 

índiscret 

prostota simplicitá; (v chování) modestie; (střídmost) frugalitá 

prostoupit (co čím) permear 

prostovlasý nudicapat 

prostrace náb. (padnutí na tvář) prostration

prostran/ný v. prostorný; -ství (líber) spacie 

prostřed/ek medie; (nápravný, také lék) remedie; (chem. přípravek) 

preparation; (střed) medie, centre; -í circumité, 

vicinité, vicinage; -kovací mediatori; -kovat mediar; 

(projednávat) negociar; (zasahovat do věcí) intervenir; -kování 

mediation, negociation, intervention; -kovatel mediator; 

(vyjednavač) negociator; -ky (finanční) financies, 

medies n. ressurses (pecuniari); (sdělovací) mass-medies; 

-ní medial; (průměrný) mediocri; -nický mediatori; -nictví 

mediation; -nictvím koho, čeho tra, med, per (medie de); 

-ník intermediario, mediator; (přímluvce) intercessor; 

(prst) fingre medial, secund fingre; -nost mediocritá 

prostřít (se) v. prostírat (se) 

prostup/nost permeabilitá; -ný permeábil; -ovat v. prostoupit 

prostý (jednoduchý) símplic; (nelíčený) natural; (intelektem) 

símplic, naiv; (skromný) modest; (obyčejný) ordinari 

prosv/ítit, -ěcovat tralucer; (zremtgenovat) radioscopar 

proší/(va)t trapuntar; -vaná bunda anorak; -vaná pokrývka 

covri-lette, covritura n. covriment de lette 

prošlap(áv)at (cestu) ped-batter; (obuv, až je volná) extender 

(per pedear); (až je děravá) perusar 

prošpikovat lardar 

prot/áhlý elongat, long; (podlouhlý) oblong, longatri; 

-áhnout, -ahovat (prodloužit) alongar; (v čase) prolongar 

protein biol. proteine 

protějš/ek (doplňující) pendante; (protější část) oposite, lu 

contrari, lu oposit; -í contrari, oposit, vis-a-vis 

protek/ce protection; -cionářství favoritisme; (strýčkování) 

nepotisme; -tor (ochránce) protector; -torát protectoratu 

protest protest; -ant protestante; -antismus protestantisme; 

-ní protest-; -ování protestation; -ovat protestar 

protéza protese (dentari) 

protěž bot. edelweiss, leontopodio 

protež/é (chráněnec) protectete; (svěřenec) pupillo; -ování 

favoritisme, clientelisme; -ovat (koho) favorar, protecter 

proti (pohyb, odpor) contra; ~ čemu(ž) contra que; (ve 

srovnání s) in comparation con, comparat con; (poloha 

nebo cesta proti proudu) a monte; proti- contra-, antiproti/alkoholický 

(poradna) (centre) antialcohólic; -atomový 

antiatómic; -důkaz contrapruva; -fašistický 

antifascístic; -hodnota contravalore; (stejná hodnota) 

equivalente; -hráč contra-lusor, adversario; -chůdce 

antipode, antagonist; -chůdnost antagonisme, oposition; 

-chůdný antagonístic, contrari, oposit; -jed antidote, 

antitoxine; -kandidát oponente; -klad contraste, contrarie, 

antitese; (rozpor) contradition; -kladnost contrarietá; 

-látka antitoxine; -lehlý contrari; -lék antidote; -mluv 

contradition 

protínat (se) geom. intersecter (se); přen. (napříč) transear, 

crucear (se) 

proti/návrh contra-proposition; mare; -nožci antipodes; 

-ofenzíva contra-ofensive; -opatření contra-mesura, 

represalie; -pohyb contra-movement; -pól contrari pol; 

-právní ínlegal, ínlegitim, contra li jure 

protírat v. protřít 

proti/reformace contra-reformation; -řečit si contradir 

proti/služba servicie reciproc; prokázat -u reciprocar; 

-směr direction contrari; -smyslný paradoxal; -sociální 

antisocial; -státní hostil al state 

protít (se) v. protínat (se) 

proti/tlak contra-pressura; -útok contra-atacca; -va (proti-

klad) contraste, contrarie; (člověk) desagreabilon, tedon, 

enoyanto; -váha contrapóndere; -válečný antimilitarístic; 

-venství malfavore, misere; (soužení) tribulation; (utrpení) 

suffrentie; -vit se oponer, oposir se (contra), contrariar, 

rebeller (contra), resister, reniter (a); -vit si (co) tener n. 

sentir aversion n. repugnantie; (ošklivit si) abominar, tener 

in abomination, repugnar, esser desgustat; -vítr vente 

contrari; -vnictví rivalitá, antagonisme; polit. oposition; 

-vník adversario, rivale, antagonist; -vný (opačný) contrari; 

(osud) adversi; (nemilý) desagreábil, antipátic, repugnant; 

-zákonný ínlegal, contra li lege; -židovský antisemític 

protk(áv)at intertexter 

protla/čit trapussar; -k (pyré) puré; (rajský) sauce de tomates 

protlou/ci se, -kat se (životem) viver peníbilmen 

protnout (se) v. protínat (se) 

proto pro to, caus to, pro ti rason 

protokol protocol; -ární protocolari; -ovat (za-) protocolar; 

(do rejstříku) registrar; (včlenit) incorporar (il incórpora) 

proton fyz. proton; -ový protónic 

proto/plazma biol. protoplasma; -typ prototipe 

protože pro que 

protřít (oči) frottar se li ócules; (len) cardar 

proud (plynulý tok) flution; (~ vody, vzduchu, elektrický, 

stejnosměrný, střídavý, jednofázový, vícefázový) currente 

de aqua, de aere, eléctric, continui, alternativ, monofásic, 

polifásic; (lávy, slz) torrente; (vozidel) colonne; 

(lidí) túrbul, masse; (průběh) curse; (tendence) tendentie; 

po -u sequent li currente, a valley; proti -u contra li 

currente, a monte; -it (voda) fluer; (krev) circular; (z rány) 

sanguar; (sem a tam) fluctuar; -ění fluida, currente; (krve) 

circulation; -nicový aerodinámic; -oměr indicator de 

currente, ampermetre; -ový (pohon) rakete-propulsion; 

(proudově poháněný) rakete-propulset 

prout/ek verge (de sálice); (kouzelný apod.) verge(tte) (mágic 

n. divinatori); -ěný (obchod prout. zbožím) vimineríe; 

~ nábytek moble plectet; -í (košikářské) vímine 

prouž/ek strie; -kov(an)ý striat; -kovat far stries, striar 

provádě/cí (nařízení) executiv; -t (v praxi) practicar; (zvl. 

opakováním) exercir; (vykonávat) executer; v. též provést 

prov/az corde; -ázek cordette; -aznictví cordería 

provázet acompaniar (i hud.); voj. escortar 

provdat (se) maritar (se) 

prově/rka verification; -řit, -řovat verificar, controlar 

provést (uskutečnit) realisar, efectuar, metter in práctica; 

(vykonat) executer; (dopustit se čeho) cometter; (hloupost) 

far; (koho čím) ducter; (dělat mu průvodce) guidar; (až do 

konce) perducter, perfinir; (div. hru) representar 

proviant provision 

provinc/iál círk. provincialo; -ialismus provincialisme; 

-iální provincial; -ie provincia 

provi/nění culpa; -nilý culpábil; -nit se esser culpábil, 

culpar, peccar (contra); -ňovat se v. -nit se 

proviz/e comission; -órium medie provisori; -orní 

provisori; (dočasný) temporari; (prozatímní) interimari 

provok/ace provocation; -ační, -tivní provocant, provocativ, 

provocatori; -atér provocator; -ovat vocar 

provol/ání proclamation, apell; -(áv)at proclamar; (vyvolávat) 

exclamar (sloganes); ~ komu slávu aclamar 

provoz (pouliční) tráfic, circulation stradal; (podniku) functionament; 

(těžba) explotation; být v -u esser in function, 

functionar; dát (uvést) do -u metter in action n.

servicie, far functionar; -ní (kapitál) activ, circulant; 

(fond, zařízení) de fábrica; ~ náklady expense n. custa 

de explotation; -ování práctica; (řemesla, živnosti) exercitie; 

-ovat practicar, exercir, dedicar se (a); ~ hudbu 

far música; -ovatel exerciente, operator; -ovna oficina 

provrt/ání perforation; -at perforar, traforar; -ávat (koho 

pohledem) fulminar con li regarde 

provždy por sempre; jednou pro ~ un vez por sempre 

próza prosa 

prozai/cký prosaic; -k prosaist 

prozatím ínterim, provisorimen; -ní interimari, provisori 

prozelyta proselite, convertete 

prozírav/ost perspicacitá; -ý perspicaci, prevident 

prozkoum(áv)at examinar (il exámina); (vědecky) investigar; 

(zjišťovat před akcí) recognoscer; v. též zkoumat 

proz/odický prosódic; -ódie prosodie 

prozra/dit, -zovat trahir; (tajemství) revelar; (udat) denunciar; 

~ se trahir se; (vyjít najevo) decovrir se 

prozřeteln/ost providentie; -ý provident 

proží(va)t (zažít) experir; (dobu) perviver, traviver 

prs (ženský) sinu, mamme; -a (hruď) péctor; (ženská) sinus; 

(poprsí) buste; -ní (sval, čaj) pectoral; (žláza) mammari; 

~ bradavka mammelle, tette; ~ žláza glándul mammari 

prska/t (o kočce) faucar; (o člověku) sputear; (o jiskráchz) 

sscintillar; -vka petarde 

prst fingre 

prsť suol, terra vegetal, humo 

prste/čník fingriere; -n anelle; -ní(če)k fingre anellari 

prš/ák (plášť) ínpermeabile; mantó de pluvie; -et pluviar; 

(drobně) pluviettar; -iplášť v. pršák 

průbě/h curse; (událostí) sequentie de evenimentes; mít 

normální ~ sequer su normal curse; -em, v -u (čeho) 

in curse (de); -žný current; (bez zastávky) nonstop 

průbojn/ík tech. perforator; -ost vigore; -ý enérgic, dinámic, 

vigorosi 

průčel/í (domu) faciade, fronte, fassade; -ní (stěna) frontal 

pruder/ie pruderíe; -ní prud 

prud/ina colérico, impulsivon;-kost impetuositá, intensitá, 

vehementie; -ký impetuosi, intens(i), vehement; med. acut 

průdu/ch anat. pore; -ška anat. bronchie; zánět -ek bronchite; 

-škový bronchial; -šnice anat. traché; -šný porosi 

pruh strie; (pás) bande 

průhled (ve zdi) apertura; -nost transparentie; -ý transparent 

pruhova/ný striat; -t striar 

průchod passage; (územím) tránsite; (otvor) apertura 

průjem diaré 

průjezd (projetí) passagie, viagie tra(ns); (místo) passage; 

(doprava) tránsite; -ní (stanice, vízum) de transite 

průkaz certificate; (občanský, osobní) carte de identitá; (členský) 

carte de membritá; (pas) passport; (opravňující) licentie, 

permission; -ka (na slevu jízdného) carte (a demí-tarif); -ný 

(dokazující) pruvant, demonstrativ 

průklep copie 

průkopn/ický de avan-guardie, -ík pionero (i přen.) 

průlez (průlezný otvor) fore de intrada 

průlom (v hradbách) breche 

průměr (střední hodnota) medie, medial valore; (kružnice) 

diametre; (otvoru, válce) calibre; -ně medialmen, circa; 

-nost mediocritá; -ný medial; (nadání) mediocri; (obyčejný) 

ordinari; (nuzný) mesquin; -ový geom. diametral 

průmět projection

průmysl industrie; -ník industriale; -ový industrial; 

-á škola scol industrial, institute n. licéo técnic 

průnik penetration 

průpis copie 

průplav canale 

průpov/ěď, -ídka sententie, aforisme 

průprav/a preparation; -ný preparatori 

průraz perforation, foratura; -nost fortie de penetration; 

-ný penetrant; přen. enérgic, dinámic 

průřez intersection; (příčný) section transversal; (otvor) 

apertura 

Prus prussiano; -ko Prussia; p-ký prussian 

průseč/ík punctu de intersection; -nice secante 

průsek forest-via 

průsmyk (strett) pass, defilé 

průsvitn/ost transluciditá, transparentie; -ý translucid, 

transparent, diafam, limpid 

prut verge; (drah. kovu) lingot; (rybářský) canne a piscar 

průta/h (odklad) ajornament, retarde; (odkládání ze dne na 

den) procrastination; bez -u sin retarde, ínmediatmen; 

-žný přízvuk circumflex 

průvan currente de aere, aer-currente 

průvod (procesí) procession; (jako přehlídka) parade; (doprovod) 

acompaniament; (ochranný) escorte; (dlouhá kolona) 

convoy; -ce acompaniante, conductor; (turistů) ciceron, 

guide, guidero; (kniha) guid-libre; -čí conductor; 

-ka (poštovní) folie de expedition; -ní acompaniatori 

průvoz tránsite; -ní (stanice, doprava, vízum) de tránsite 

průzkum investigation; (neznámého) exploration; (vědecký) 

resercha; voj. recognoscida; -ník investigator, reserchator, 

explorator 

průz/or visiere; -račnost limpiditá; -račný limpid 

pruž/ina ressor; -it esser elástic n. spongeatri n. resaltatori; 

-nost elasticitá; (ohebnost) flexibilitá; -ný elástic, flexíbil; 

~ můstek sport. trampline, saltuore 

prv/e (dříve) antey; (nedlouho předtím) ante brevi témpor, 

ante nelong, recentmen; (nejprve) in prim; (především) 

ante omnicos; ~ než(li) ante que; -ek element; (složka) 

componente; (činitel) factor; -enství primatie, prioritá; 

(nadřazenost) superioritá; (vynikání) pre-eminentie; 

-ně(krát) unésimmen, (ye) li unésim vez; -ní prim, unésim; 

(dříve uvedený) precedent; (nej-nější) max bon, suprem, 

superiori; -obytný primitiv; -ě pospolná společnost 

comunité primitiv; -očinitel prim factor; -očíslo 

prim-númere; -ohory epoca paleozóic; -ok zool. protozóe; 

-opis originale; -opočáteční original, primordial; 

-opočátek primordie; -orozenec primogenite; -orozenství 

primogenitura; -orozený primogenit; -ořadý priori; 

-osenka bot. prímul; -otina (básnická) prim poesie; -otisk 

incunábul; -otní (základní) primari; (původní) original; (prapůvodní) 

primordial; (pravěký, nevyvinutý) primitiv; -otřídní 

(de qualitá) superiori, excellent; (hotel) de prim categorie; 

-ouka instruction elementari; -ý v. první; za -é primo, 

unésim(men) 

prý on dí 

pryč for; (nepřítomen) absent; ~! for!, via!; ~ s tyrany! 

a bass li tirannes! 

pryčna dorm-banca, lette de plancas, lettache 

prým, -ek pasment, galon; -kař pasmentero 

pryskyř/ice resine; -ičný resinosi; -ník bot. ranúncul 

pryšec bot. euforbie

pryž gumme, cautchuc 

prznit deshonorar, profanar, violar 

přádelna filería 

přad/eno fil-fasce; -lák fil/ator, -ero; -lena fil/atora, -era 

přání desire; (blahopřání) felicitation, gratulation 

přát (komu) desirar; (nezávidět) ne invidiar; (blahopřát) 

felicitar (alquí), gratular; (být komu nakloněn) benevoler, 

favorisar; ~ si desirar; (toužebně) sospirar 

přátelit se (s kým) haver relation (con) 

pře (debata) dispute; (ostrý spor) conflicte; (hádka) querelle; 

(boj slovem n. písemný) polémica; (soudní spor) litigation 

přebal/it, -ovat (dítě) cambiar linage n. involuette 

přeb/ěhlík transfugitor; voj. desertor; (odpadlík) renegate; 

-ěhnout, -íhat (co, přes co) percurrer; (ke komu) transfugir, 

transir; (zběhnout) deserter; (očima) percurrer 

přebírat v. přebrat 

přebor, -nictví championatu; -ník champion 

přebrat (plody) assortir, separar; (luštěniny) pur(ific)ar, nettar; 

(při vybírání) superpassar (li active); ~ komu děvče 

forhappar 

přebyte/čnost superfluitá; -čný superflú; (překračující 

normální mez) excessiv; -k (co je navíc) surplus; (účetní) 

excedente; (zbytek) reste 

přebývat (být nadbytečný) superfluer; (zbývat) restar; (bydlet) 

logiar, habitar, resider 

přece támen; (vždyť) ya; (konec konců) in fine 

přecenit supertaxar; (při odhadu) superestimar, tro estimar 

přecitlivěl/ost hipersensibilitá; -ý hipersensíbil, sentimental 

přečerpat (konto) superpassar (li conto) 

přečin delicte 

přečíst perleer, traleer 

přečkat (dobu) passar; (přežít) superviver 

před (místně) avan; (časově) ante; (v něčí přítomnosti) córam; 

-ák ductor, chef; (dílny) suprastante, chef-ovrero 

před(áv)at transdar, transmanuar, inmanuar 

před/běhnout pretercurrer, preterpassar; (ve frontě) preceder; 

-běžný preliminari; -bíhat v. -běhnout; ~ událostem 

anticipar li evenimentes; ~ se (o hodinách) avansar 

předčasný prematur; (brzy kvetoucí nebo zrající) precoci 

předčit (koho v čem) superar, esser superiori (in) 

předčítat (komu) leer (alquó a alquí) 

předehra prelude, introduction; (operní) overtura 

předejít (koho) preceder; (čemu) prevenir, preventer, evitar 

předek preavo; (předchůdce) antecessor; (pokrevní) progenitor; 

(přední část) fronte, parte anteriori, avan-parte; 

(zvl. plošně) facie; (vyčnívající) nase 

předěl geogr, linea divisori; -(áv)at refar (il refá), reconstructer, 

reformar, re-perlaborar 

předem anticipatmen, in ante 

předeps/ání prescrition, receptu; -at prescrir, receptuar; 

(k placení) impostar 

předešl/e anteriorimen, precedentmen; -ý anteriori, precedent 

předevčírem ante yer 

především ante omnicos; (nejprve) in prim 

předhánět se rivalisar 

předh/azovat, -odit jettar (a besties); (komu co) reprochar 

předhonit (koho) super(pass)ar 

předhoří promontorie 

předcházet anteceder, preceder; (čemu) preventer, evitar; 

~ se (hodiny) avansar; ~ si (koho) ganiar li simpatíes (de)

předch/ozí antecedent, precedent; (dřívější) anteyan; 

-ůdce precessor, antecessor; (v čele) precursor 

předivo filade, filage; (tkanivo) (fin) textura 

před/jet, -jíždět (koho) passar (con un coche) 

předjímat anticipar 

předkládat v. předložit 

předklánět se v. předklonit se 

předklon těl. avan-flexion (de córpor); -it se inclinar se 

adavan; -ný gram. proclític 

předkožka anat. prepucie 

předkrm entré, unésim platil 

předloktí avan-brasse 

předlož/it presentar; (jídlo) servir; (k podpisu) presentar n. 

submetter (a); (postavit co před) antemetter; -ka gram. 

preposition; (kobereček) tapissette; -kový gram. prepositional; 

~ pád gram. prepositive 

předmanželský premarital 

předměst/í suburbe; -ský suburban 

předmět (co pozorujeme) objecte; (věc) cose; (v um. tvorbě) 

subjecte; (učební) materie; (hovoru) tema; gram. objecte; 

-nost objectivitá; -ný, -ový objectiv; (sloveso) transitiv 

předminulý anteriori; ~ čas gram. passate anteriori, 

pluperfecte 

předmluva anteparol, prefacie; (úvod) introduction 

předmostí cap de ponte 

přednáš/et (recitovat) recitar, declamar; (o čem) far un 

discurse, discurrer; (na vysoké škole) far lectiones; -ka 

discurse, lection 

předně ante omnicos, in prim loc 

přednes declamation, recitation; (mluva) diction; (skladby) 

interpretation, performantie; (po tech. stránce) execution 

přednést (přání, prosbu) expresser; (komu co ústně) adressar; 

(referát) presentar; (skladbu) interpretar; v. též přednášet 

předn/í (umístěný vpředu) avan-, in avan; (hlavní) chef, 

prim; (nade vše) suprem; (řada) prim; (umělec) prominent, 

eminent; (část těla) anteriori; ~ strana fronte, facie, (domu) 

fassade, (mince) averse; ~ stráž avan-guardie; 

-ice parte anteriori; -ost preferentie; (v jízdě) prioritá; 

(v soustavě) precedentie; (vlastnost) superioritá, qualitá 

superiori; (výhoda) avantage; dát ~ (čemu) preferer, dar 

preferentie (a); -osta chef, director, principale; ~ stanice 

chef del station; -ostně preferentmen; -ostní preferent, 

de preferentie, priori, de prioritá 

předobraz prefiguration, prototipe 

předozadní anat. sagital 

předpažit tender li brasses adavan 

předpeklí borde del inferne 

předpis (recept) receptu; med. prescri(p)tion medical; 

práv. régul; (nařízení) regulament; -ovat (stanovit) statuer 

předplat/it abonnar; ~ si esser abonnat (a); -itel abonnate, 

abonnator; -né (precie de) abonnament 

předpojat- = zaujatpředpokl/ad 

(domněnka) suposition, hipotese, premisse; 

(nutná podmínka) precondition; (až do vyvrácení) presumption; 

za -u, že presuposit que; -ádaný hipotétic, presumptíbil; 

-ádat suposir; (až do vyvrácení) presumpter 

před/pokoj ante-cámera, ante-chambre, sala de atende; 

-pona gram. prefixe; -poslední penúltim, pre-últim; 

-potopní antediluvial 

předpov/ěď predi(c)tion, prevision, prognose; ~ počasí 

prevision del tempe; -ědět, -ídat (budoucnost) predir;

(prorokovat) profetisar; (počasí, vítězstní) prognosticar; 

(věštit) augurar 

předprseň parapete 

předraž/it, -ovat desirar plu alt precie 

předsálí vestíbul 

předsed/a presidente; -at presider; -nictví presidentie; 

-nictvo presidie 

předsevz/etí intention; -ít si projecter, intenter (far alquó) 

předsíň ante-chambre, vestíbul; srdeční ~ vestíbul 

představ/a idé; (pojem) notion; (pojetí) conception; (živá) 

imágine; (klamná) ilusion; (utkvělá) manie; -ená superiora, 

(kláštera) priora; -enstvo directorie, direction; -ení (osoby) 

introduction; div. spectácul, presentation; performantie; 

-ený chef, superiore; (kláštera) prior; -it, -ovat (při seznamování) 

introducter; (předvést) presentar; (ztělesňovat) personificar, 

representar; -it se, -ovat se introducter se; 

-it si, -ovat si imaginar (se), far se un idé; -te si! imagina 

(vos)!; -itel representante; (role) interprete; -itelný 

imaginábil; -ivost imagination; -ivý imaginativ 

předstih (motoru) pre-accendage; časový ~ ganie de témpor 

předstírat ficter; (nemoc) simular; (jako důvod) pretexter 

předst/oupit, -upovat presentar se (avan), venir adavan, 

avansar; (vystoupit z řady) surtir ex li range 

předsudek prejudicie; bez -ů sin prejudicies 

předsun/out, -ovat far avansar; -utý avansat 

předškolní pre-scolari 

předtím ante to; (dříve) antey 

předtucha presentiment 

předurč/ení predetermination; (osudové) predestination; 

-it, -ovat predeterminar, predestinar 

předvádě/č demonstartor; -t v. předvést 

předválečný anteguerral 

předvařený precocinat 

předvést (koho mocí) aportar; (názorně) demonstrar; (před 

obecenstvem) luder, performar, presentar; (na ledě) exhibir 

předvída/t previder; (tušit) presentir; -vost previdentie 

předvoj avan-guardie; -enský premilitari 

předvol/ání citation; -(áv)at citar (in corte de justicie) 

předzvěst (věštba) augurie; (znamení) antesigne, ómine; 

(v náznaku) pre-indication; (předtucha) presentiment 

přehá/nění exageration; -nět exagerar; -ňka brevi pluviada, 

pluviette, pluvie ocasional 

přeh/ázet, -azovat desordinar, desarangear 

přehl/áska gram. vocale modificat, vocal-mutation; 

-asovat (koho) victer per majorité de voces; gram. mutar 

přehl/ed revúe, superspection, super-regarda; (znalostí) 

supervision; (nástin) esquisse; (shrnutí) recapitulation; 

(souhrn) summárium; (stručný obsah) resumate, resumé; 

(stručné vylíčení) sinopse; (stručná příručka) compendie; 

(tabulka) carte sinóptic; -édnout (udělat si přehled) superspecter; 

(vidět celé z výhodného místa) superregardar; (provést 

přehlídku) inspecter; (nepovšimnout si) ne remarcar; (úmyslně) 

ignorar; (vynechat) omisser; (podcenivě) despecter, 

negliger; (s hodnocením) recenser; (revidovat) reviser; 

-ednost claritá, facil orientation; -édnutí (nepozornost) 

ínatention; (opominutí) omission; (lhostejnost) índiferentie; 

-edný clar, superspectiv, sinóptic; -ídka voj. parade (militari); 

(podívaná) spectácul; (představení) presentation; 

(předvedení, ukázka) exhibition; (soubor vystavených předmětů) 

exposition; (ukázka) demonstration; -ížet v. přehlédnout 

přehluš/it, -ovat parlar plu fort quam

přehm/at misprense; (špatná volba) mis-election; (chyba) 

erra; (omyl) errore; (úř. moci) excess; -átnout se errar, 

far un erra, misprender 

přehna/nost exageration; (přemíra) excess; -ný exagerat, 

excessiv; (přemrštěný) exsorbitant, ínmodest; -t exagerar; 

-t se (bouře) passar, preterear; (kolem) jettar se préter 

přehodit (přes) superjettar; (přikrýt čím) covrir per; (rychlost) 

changear, alterar; (výhybku) changear (li rel) 

přehodno/covat, -tit revalorisar, retaxar; corecter opinion 

přehojný luxuriosi, exuberant 

přehoz (postele) covri-lette; (cestovní) covritura (de viage); 

(přes ramena) pelerine, tartan-chale 

přehrad/a barriere; (údolní) diga; (překážka) barrage; -it 

(řeku) digar; (zahradit) barrar, barricadar; (ulici) cluder 

přecházet v. přejít; (sem tam) vader e ci e ta 

přechod (hor aj.) pass(age), (změna) transition; (u žen) menopause, 

climacterie, etá climactéric; -it (nemoc) superar 

un maladie sin metter se in lette; -ný (dočasný) temporari; 

(stav) transitori; gram. transitiv; -ník gram. participie 

přechovávač celard, ocultard; -ství celarderíe, ocultation 

přeje/t (kolem) passar; (koho) super-vehicular; (srazit ho) 

far cader; -zd passage; (železniční) nivell-passage 

přejinačit alterar, changear, modificar, mutar, transformar, 

variar 

přejít transear, transir; (prostor) traversar; (kolem) preterear; 

(překročit) transgresser; (o bolesti) desaparir, forpassar; 

(opominout) omisser 

překap/(áv)at distillar; -ávání distillation 

překazit (zkřížit) contrariar; (zarazit) stoppar; (znemožnit) 

ínpossibilisar; (zmařit) frustrar 

překáž/et (komu v čem) impedir; (být na obtíž) incomodar, 

genar, molestar; -ka impediment, obstácul; sport. barrage 

překl/ad traduction; stav. transtrave (de porta); -ádat v. 

přeložit; -adatel traductor; -adiště, -ádka transferte 

překlen/out, -ovat vultar; (mostem) pontar; (rozdíly) superar 

překlep (na psacím stroji) tipp-erra 

překližka folie-planca 

překon/(áv)at superar (il súpera), victer; (nemoc) bon 

trapassar; ~ rekord batter un récord; -ané stanovisko 

abandonat vispunctu 

překot: o ~ in (grandissim) hasta, pánicmen; (mluvit) 

precipitatmen; -it (se) renversar (se); (o člunu) cap-virar; 

-nost precipitation; -ný hastosi; (útěk) precipitosi 

překročit (hranici) passar, transpassuar, superpassuar; 

(plán) superar; (zákon) transgresser, violar; (míru) exceder 

překr/outit, -ucovat torder; (smysl) perverter, mispresentar, 

misinterpretar; přen. falsar, sofisticar 

překrv/ení med. hiperemie, congestion; -ený hiperémic, 

congestionat; -it, -ovat congestionar 

překrý/t, -vat (již kryté) supercovrir; -vat se (s čím) coincider 

překřičet (koho) dominar per li voce, parlar plu fort quam 

překřtít rebaptisar, baptisar denov 

překvap/ení surprise; -it, -ovat surprisar; (udivit) astonar; 

-ivý, -ující surprisant 

překyp/ovat (čím) superabundar; -ující superabundant 

přel/et transvola(da); -ét(áv)at, -etět, (území) transvolar; 

(nad čím) supervolar; (zrakem) percurrer rapidmen per li 

regarde; -étavý (stěhovavý) migrant; (pomíjivý) efemeri, 

fugitiv; (nevěrný) frivol, ínconstant; -étnout v. přeletět; 

-etovat (sem tam létat) volettar (a ci e ta) 

přelíčení práv. processu

přelid/nění, -něnost excess de population n. de habitantes, 

superpopulation; -nit, -ňovat popular con excess 

přelom (roku) change de annu; (století) sécul-change; 

(zlom) ruptura; (obrat) torne; -it rupter; -it se rupter se 

přeložit (náklad) transchargear; (text) traducter; (papír) 

plicar; (přemístit) translocar 

přízrak fantasma, ilusion, halucination 

přemáhat (se) v. přemoci (se) 

přemě/na conversion, transformation, transmutation, 

metamorfose; -nit v. měnit; -nitelný convertíbil, 

transformábil 

přemet sport. culbute 

přemílat (v hovoru) debattar 

přemíra (super)abundantie; (nad normál) excess 

přemístit translocar, deplazzar 

přemítat v. přemýšlet 

přeml/ouvání persuasion; -ouvat, -uvit persuader 

přemoci (bolest, spánek, emoce) superar (il súpera); 

(bojem) victer; (a tak získat) conquestar; (potlačit) 

supresser; v. též zdolat; ~ se dominar se; (namoci se) 

tro fatigar se 

přemost/ění (činnost) construction de un ponte; (výsledek) 

ponte, viaducte; -it tender un ponte, pontar 

přemoudřelý sofisticat; (o děcku) oldetti 

přemrštěn/ost exageration, excessivitá; (přemíra) excess; 

-ý (člověk) exaltat, (cena) excessiv, exorbitant 

Přemyslovec hist. Premislid(e) 

přemýšl/ení reflection, meditation, contemplation; -et 

reflecter, pensar, meditar, contemplar; -ivý pensativ, 

reflectiv, meditativ, contemplativ 

přenáramný colossal, fantástic 

přenáš/ení transport; (rádiem, televizí) transmission; (nemoci) 

contagie, infection; (myšlenek) telepatíe; -et transportar; 

(nemoc, zprávu) transmisser; (vysílat) emisser 

přenech/ání cession; -(áv)at ceder 

přen/esený transfertet; (obrazný) figurativ, metafóric; 

-ést transportar; (nemoc, zprávu) transmisser; obch. 

transferter; med. transplantar 

přenocov/ání pernoctation; -at passar li nocte, pernoctar 

přenos transferte (i obch.); (televizní, radiový) transmission; 

med. transplantation; (přemístění) translocation; -ka (gra- 

mofonová) pick-up; -ný móbil, (trans)portábil; (nemoc) 

transmissíbil, contagiosi, infectiv; (o právu) transferíbil 

přeočkov/ání revaccination; -(áv)at revaccinar 

přeor(áv)at plugar denov, replugar 

přeorganizov(áv)at reorganisar 

přeorientov(áv)at (se) reorientar (se) 

přepad/(ení) (jednotlivce) assalte; (země) agression, invasion; 

(áv)at, -nout (koho) assaltar; (nepřítele) ataccar 

přepásat (se) cinter (se) 

přepážka parete separatori n. partitori; (okénko) fenestrette 

přepína/č el. comutator; (vypínač) interruptor; -t v. přepnout 

přepírat v. přeprat 

přepis (kopie) copie, duplicate; (převod) transscrition; 

-ovat v. přepsat 

přepjat/ost exaltation, afectation; -ý exaltat, afectat 

přeplněný tro plen, superplen 

přepnout el. comutar; (rychlost) changear; (obepnout) spannar 

přepoč/et (valuty) conversion; -íst, -ít(áv)at recontar, reviser 

n. verificar li cálcul; -íst se, -ítat se miscalcular, calcular 

mal su afere; (chybit) errar

přepoj/it el. comutar; (na) conecter (con); -ovač comutator 

přepona geom. hipotenuse 

přepracov(áv)at v. předěl(áv)at; ~ se fatigar se per labor 

přeprat (koho) batter; (znovu vyprat) lavar denov 

přeprav/it, -ovat v. doprav/it, -ovat 

přepř/ah(ov)at, -áhnout changear li cavalles 

přepsat refar (il refá), rescrir (il rescrí), scrir denov; (načisto) 

nett-scrir; (do jiné soustavy) transscrir; (majetek) transferter; 

~ se misscrir 

přepych luxu; (okázalost) ostentation, pompe; -ový luxuosi; 

(okázalý) ostentativ, pomposi; (nákladný) sumptuosi 

přer/azit, -ážet rupter 

přerůst, -at tro crescer 

přeruš/ení interruption; -it, -ovat interrupter 

přervat rupter; (přerušit) interrupter 

přeřa/dit, -ďovat, -zovat (na jinou kolej) rangear, shuntar; 

(převést jinam) transferter 

přeřekn/out se misparlar, errar; -utí erra, lapsus 

přes trans; (směrem) via 

přesa/dit, -zovat (rostlinu, tkáň) transplantar 

přes/áhnout, -ahovat (počet, míru) superpassar, exceder 

přesčas labor ultra-horal, extra hores 

přesed/ání cambie (de tren); -at changear (li tren, li sede) 

přesedl/(áv)at cambiar sedle; přen. resedlar (profession, 

mestiere) 

přesednout (si) cambiar n. changear (li tren, li sede) 

přesek/at, -nout fender in du pezzes 

přesk/ákat, -akovat, -očit (co) transsaltar; (vynechat) 

omisser; (na jiné téma) passar a 

přeskup/ení regruppament; -it, -ovat regruppar 

přeslechnout misaudir 

přesli/ce ruc; po -i in linie feminin; -čka bot. equisete 

přesmy/čka (záměna písmen: palma - lampa) anagramm(a); 

(přesmyknutí hlásek: tolar - toral) metatese; -knout (přemístit) 

transposir 

přesnídávka colation, repaste, intermanja; (polední) lunch 

přesn/ost precisitá, exactitá; (dochvilnost) acuratesse; 

-ý precis, (přísně) exact; (dochvilný) punctual, acurat 

přesol/ený tro salat; -it salar tro mult 

přesp(áv)at pernoctar, passar li nocte; (zvíře zimu) hibernar 

přespočetný supernumerari; (nadbytečný) superflú 

přespolní fro altri village 

přespříliš tro mult 

přestárlý tro old 

přest/(áv)at (ustat) cessar; (skončit) finir; (bouře) calmar se; 

(zastavit se) haltar, stoppar; bez -ání sin cessar, íncessantmen, 

sin interruption, continualmen, perpetualmen; 

~ na čem contentar se per; kde jsme -ali? ú noi ha restat? 

přestát (co) perdurar, superviver; (nebezpečí) superar; 

(utrpení) persuffrer, suportar; (nemoc) (tra)passar 

přestav/ba reconstruction, reedification, reorganisation; 

-ět, -ovat perconstructer; (nově) reconstructer, reedificar; 

(soustavu) reorganisar; -it, -ovat (nábytek) transposir 

přestávka (ustání v konání / v řeči) pause; (v práci) repose; 

div. interacte; (časový úsek) intervalle; (přerušení) interruption 

přestěhovat (se) v. stěhovat (se) 

přesto malgré to, támen 

přestoup/ení (zákona) transgression, violation; náb. conversion; 

-it (zákon) transgresser, violar (li lege), contravenir 

(al lege); (neuposlechnout) desobedir; náb. conventer 

(a un altri religion); (na jiný vlak) changear (li tren)

přestože malgré que 

přestroj/ení travestiment; -it se (změnit oblek) changear 

vestiment, transvestir se; (za koho, co) travestir se 

přestřel/it (střelit dál) tirar tro lontan; -ka fusilada 

přestup (hráče aj.) transition; (na vlak) change de tren; -ek 

delicte, transgression, violation, infraction; práv. contravention; 

dopravní ~ infraction stradal; -ní change-; 

-ný (den) intercalari; (rok) bissextil; -ovat v. přestoupit 

přesvědč/ení conviction; -it, -ovat convicter, persuader; 

-it se convicter se (pri); -ivost fortie persuasiv; -ivý 

convictiv, persuasiv 

přesycený chem. supersaturat 

přeškrt/(áv)at, -nout trastrecar 

přeté/ci, -kat (přemístit se) transfluer; (řeka) debordar, 

superfluer; (čím) superabundar 

přetěžovat v. přetížit 

přetisk (známky) superstampa; (další výtisk) reprinta 

přetíž/ení supercarga, superchargeament; -it (vahou) 

supercargar; (prací) superchargear, surchargear 

přetlak excessiv pression, superpression 

přetrh/at, -nout (pouta) rupter; (na kusy) dispezzar 

přetr/pět suffrer; -vat perdurar; (přežít) superviver 

přetv/ářet transformar, reformar, reorganisar; -ářka afectation, 

fiction; (dis)simulation; (pokrytecká) hipocrisie; 

(výmluva) pretexte; -ařovat se ficter, simular; (zastírat) 

dissimular; -ořit v. přetvářet 

převádět v. převést 

převaha superioritá, (nade všemi) suprematie; (vlivu) predominantie; 

(závažností) preponderantie; (častým výskytem) 

prevalentie; mít -u prevaler, predominar (il predómina) 

převař/it, -ovat (vodu) rebollir; (bramnory) tro cocinar 

převážet v. převézt 

přev/ážit (znovu) verificar li póndere; (mít větší váhu) superponderar; 

-ážný predominant, preponderant, prevalent; 

-ažovat predominar (il predómina), preponderar (il pre- 

póndera), prevaler 

převést transmisser; obch. transferter; (majetek) ceder; 

(směnku) girar; (koho) ducter, far passar; (do jiného jazyka) 

traducter; (do jiného systému) transposir, translater 

převézt transportar; (přes řeku) trajecter; (napálit) dupar 

přev/íjet, -inout (cívku, drát) rebobinar; (dítě) cambiar linage 

n. involuette 

převis geol. corniche; -lý superpendent 

převláda/jící predominant, prevalent, preponderant; -t 

predominar (il predómina), preponderar (il prepóndera), 

prevaler 

převl/éci, -ékat (koho) transvestir; ~ se changear vestiment, 

transvestir se; ~ za travestir se; -ečení (přestrojení) 

travestiment; -ečník (svrchník) paletó 

převod (síly) transmission; obch. transferte; (majetkový) cession; 

(ozubený) ingranage; (do jiného systému) transposition; 

(jazyka) traduction; -itelný transferíbil, convertíbil, 

cedíbil; -ní (poplatek, listina) de cession; (mechanismus) 

de transmission; -ovka aut. bux de transmission 

převor círk. prior; -kyně priora; -ský prioral; -ství 

(budova) prioria; (stav) prioratu 

převoz (doprava) transport; (přes vodu) pram-passage, 

trajecte; -ník barcero, pramero; -ný transportábil 

převr/ácení (slovosledu) inversion; -ácený inversi, invertet; 

(vůz) renversat; -acet inverter; (listy) foliettar; -acet 

se (na lůžku) tornar se; -at revolution; státní ~ colpe de

state; -átit se renversar (se); (o člunu) cap-virar; -atný 

revolutionari 

převrhnout (se) renversar (se), cader (al suol) 

převtěl/ení reincarnation; -it se reincarnar 

pře/výchova reeducation; -vychov(áv)at reeducar 

pře/výšit, -vyšovat levar se (súper); (schopnostmi) superar, 

esser superiori; (částka) exceder 

převzít (úkol, povinnost) prender sur se; (od někoho) transprender; 

(přijmout) reciver 

přezdív/at (komu) dar un supernómine, supernominar, 

joc-nominar, moc-nominar, nominachar; -ka supernómine, 

joc-nómine, moc-nómine; (hanlivá) nominache 

přezimovat passar li hiverne; odb. hivernar 

přezka fible; zapnout na -u fiblar 

přezkoum/(áv)at controlar, reviser, inspecter 

přezk/oušet, -ušovat reexaminar 

přezou(va)t se changear (li sapates, li bottes) 

přezrálý supermatur 

přezůvka galoche 

přež/ít superviver; (přetrvat) perdurar; -itek anacronisme; 

-í(va)t se devenir antiquat n. ínmodern n. obsolet 

přežv/ýkat, -ykovat ruminar, remachar; -ýkavec ruminante 

při che; (vedle) apu; (během) durant; (podél) along; ~ čemž 

che quo; ~ práci durant li labor; ~ tom (u toho) che to 

příběh historie; (drobný) episode, anecdode; (vyprávěný) 

narration, raconta; (příhoda) incidente; (událost) eveniment 

při/běhnout, -bíhat adcurrer, venir currente 

přibelhat se venir claudicante 

při/bí(je)t adclovar, fixar per cloves; ~ na pranýř piloriar; 

-bitý: zůstat jako ~ remaner ínmobil; -bírat v. přibrat 

přibl/ížení aproximation; -ížit (se), -ižovat (se) aproximar 

(se); -ižně aproximativmen, circa; -ižný aproximativ 

příboj mar-creste, mar-undes, unde-ruptie 

příbor (jeden kus) pezze a manjar; (souprava) service; 

(souprava nádobí) vasage de table; -ník platiliere 

přibouchnout cluder bruiosimen 

přibrat (na váze) augmentar li pesa; (navíc) prender adplu 

příbuz/enství parentitá, afinitá; (krevní) consanguinitá; 

-enstvo, -ní parentité, parentes; -nost parentitá; (vlastnostmi) 

afinitá; -ný parent, afini; (podobný) simil, analog; 

(osoba) parente 

přibýt (zvětšit se) augmentar se, crescer; (dorazit kam) arivar 

příbytek habitation, logiment; (byt) logí 

přibývat v. přibýt 

přicestovat arivar 

přičarovat adsorciar 

příčel (žebříku) scalun 

přičemž (a zároveň) e (adplu) 

příčesek (vlasový) tupé 

příčestí gram. participie 

příčetn/ost responsabilitá; -ý responsábil 

příčin/a cause; (důvod, pohnutka) rason, motive; (vznik) 

orígine; bez -y sin motive; není následku bez -y hay 

null efecte sin cause; z té -y pro to, pro ti cause, caus to 

přiči/nění (úsilí) efortie; -nit se, -ňovat se efortiar se, penar 

(se); -nlivost assiduitá, diligentie; -nlivý assidui, diligent 

příčinn/ost causalitá; -ý causal 

přičí/st, -tat addir, adjun(c)ter (un ciffre); (co komu) atribuer 

příčit se (komu, čemu) oposir se, reniter (a) 

příčka (zděná) mur partitori; (žebříku) scalun 

přičle/nění afiliation, anexion; -nit, -ňovat afiliar, anexer

příčný (ulice) transversal 

příď (lodi) proa 

přid/avač (na stavbě) manovrero; -(áv)at (připojit) adjun(c)ter; 

(na platu) augmengtar li salarie; ~ do kroku accelerar li 

passu; -(áv)at se (ke komu) adherer (a), associar se (a) 

přídatný accessori, extrínsic 

přídav/ek addition, suplement; (knihy) apéndice; (k dopisu) 

anexe, adjun(c)tion; (k platu) augmentation del salarie, premie; 

-ný additional; -é jméno gram. adjective 

přídech (odstín) nuancie; gram. aspiration 

příděl contingente, quote, portion 

přiděl(áv)at (připnout) atachar; (připevnit) fixar; (způsobit) 

causar 

přiděl/it, -ovat assignar, dar; (přisoudit) adjudicar, atribuer 

přídomek v. přízvisko 

přidraž/it, -ovat elevar li precie, incarar 

přidrž/et, -ovat (re)tener; (k práci) obligar (a laborar) 

přih/ázet (se) v. přihodit (se); -azovat v. přihodit 

přihl/ásit, -ašovat (k zdanění) declarar; (dát zapsat) far inscrir; 

(patent) far registrar; ~ se presentar se; (za člena) adherer; 

(zvednutím ruky) levar su manu; -áška inscrition 

přihl/édnout, -ížet (jako divák) regardar, spectar; (k čemu) 

egardar, prender in consideration 

přihlouplý stult, inept 

přihnat (dobytek) conducter; ~ se adcurrer (impetuosimen), 

venir in hasta 

příhoda evenimet; (drobná) episode; (nemilá) incidente 

pro strýčka P-du (peníze) moné de reserve 

přihodit (v dražbě) ofertar; ~ se accider, evenir, ocurrer; 

(po něčem jiném) supervenir, evenir ínexpectatmen 

příhodný (doba, místo) apt, convenent, oportun 

přihrádka compartiment; (schránka) bux; (poštovní) post-bux 

přihrá(va)t (míč komu) passar li balle (a) 

přihrnout (co kam) adpussar; ~ se v. přihnat se 

přicházet v. přijít 

přícho/d ariva, venida; (vstup) intrada; (přístup) access; 

-zí ariva(n)te, veniente 

příchuť guste (particulari n. secundari), sapore (i přen.) 

přichyst/ání preparation; -(áv)at (se) preparar (se) 

přichytit atachar; ~ se (čeho) acrocar se (a), adherer (a) 

přijatelný acceptábil; (obstojný) passábil; (důvod) plausíbil; 

(při výběru) electíbil 

příjem (tržba) recivement, recivage; (osob) reception; 

(zboží) recivement; (plat) salarie; (důchod) revenú; 

(z investic) renta; -ce receptor, recivente; (dopisu) 

destinatario; (zboží) consignatario; (směnky) acceptante; 

vedlejší ~ revenú accessori; -ný agreábil, plesent; 

(člověk) simpátic; (laskavý) afábil; (zábavný) amusant 

přijet arivar; (přijít) venir 

přijetí (společenské) reception; (směnky) acceptation; (zboží) 

recivement; (připuštění) admission; (za vlastní) adoption; 

(do služeb) ingageament; (k slyšení) auditientie 

příjezd ariva; (příchod) venida; (k domu) access-via 

příji/ce med. lues, sífilis; -čný luétic, sifilític 

přijím/ací (místnost) (sala) de reception; (přístroj) receptori; 

(pohovor, zkouška) interview (exámine) de admission; -ač 

radio(-receptor); (televizní ~) television, televisor, TV; -ání 

círk. comunion; jít k ~ ear a comunion; -at reciver; círk.. 

comunier, reciver li comunion; v. též přijmout 

přijít venir; (dorazit kam) arivar, advenir; (o) perdir; (vzápětí 

n. dodatečně) supervenir; ~ do styku intrar in contacte

přijíždět v. přijet 

příjmení nómine familial, surnómine 

přijmout reciver; (se souhlasem) acceptar; (za vlastní) adopter; 

(připustit) admisser; (do služeb) ingagear; (jako hosta) 

albergar 

příkaz ordon; (pokyn) direction; (povel) comande; (zmocnění) 

mandate; (svěření úkolu) comission 

při/kázání náb. comandament; Desatero božích ~ li Decalog; 

-kázat, -kazovat (nařídit) ordonar; (přidělit) assignar; 

(na urč. stanoviště) postar; (jinam) transferter 

příkazce ordonante 

příklad exemple; (vzor) specimen, mustre, exemplare, 

modelle; na ~ por exemple (p. ex.); -ný exemplari 

přikládat (připisovat komu co) atribuer; (záměrně) imputar; 

v. též přiložit 

přiklánět se inclinar a 

příklon/ka gram. partícul enclític; -ný (slovo) enclític 

příkon el. wattage 

příkop fosse; (odvodňovací) drenage; (zavodňovací) aquacanale; 

(obranný) circumfosse; (zákop) sappe, tranché 

příkoří ínjusticie, male 

přikrá/dat se, -st se adfurter se 

příkrasa abellament 

přikrášl/it, -ovat abellar 

přikrčit se ahoccar se 

přikročit (krokem) passuar plu próxim; (k) proceder (a) 

příkrý abrupt; (v jednání) brusqui; (strmý) scarpat 

přikrý/t, -vat covrir; -vka (ložní) covriment (de lette), 

lett-covritura 

přilákat v. lákat 

přilb/a, -ice helm, casco (i motocyklová) 

přil/éhat adherer a; -éhavý (název) adequat; (hodící se, 

trefný) convenent, apt; -ehlý contigui, vicin, adjacent 

přilep/it, -ovat aglutinar; (přiklížit) incollar 

přilepš/ená, -ení ameliorament; (na platu) augment (del 

salarie); -it, -ovat ameliorar un poc, augmentar 

přílet ariva (del avion) 

přil/état, -etět, -étnout venir volante; let. arivar per avion 

přiletov/ání suldatura; -at suldar 

přilévat v. přilít 

příležitost ocasion, chance; (vhodná) oportunitá; u -i (čeho) 

che n. in li ocasion (de), con motive (de); -ný ocasional; 

(nahodilý) casual, accidental 

přilínat v. přilnout 

příliš tro; ~ mnoho tro mult; -nost excess, exageration; 

-ný excessiv; (nemírný) ínmoderat 

přilít adjun(c)ter versante 

příliv (mořský) flut; přen. influt; (dmutí moře) marea; 

příliv a odliv flut e reflut 

přiln/avost adhesion; -avý adhesiv; -out (k) adherer (a), 

atachar se (a) (i přen.), collar se (a) 

příloha (časopisu) suplement; (přikládaná do tiskovin) insertion, 

insertete; (dopisu) adjun(c)tion, includete; (doklad u 

spisu) anexe, apéndice; kuch. (obloha) garniment 

přiložit (k dopisu) adjun(c)ter, adcluder; (vložit) includer; 

(obklad) aplicar; (do kamen) metter (ligne, carbon) 

příložník (pravítko) T-lineale 

přimáčknout adpresser 

příměr comparation 

přiměřen/ost adequation; (vhodnost) convenentie; (shodnost) 

conformitá; -ý adequat, convenent; (velikost) pro-

portional; (nepřehnaný) rasonábil; (shodný) conform (a) 

příměří armisticie, suspension de hostilitá 

příměs admixtion 

přimět (k) mo(v)er n. obligar (a + inf); ~ k mlčení far tacer 

přimh/ouřit, -uřovat (oko) (demí-)cluder li ócul 

přímka rectilinea 

přimknout se (přitisknout se) collar se (a); (ke komu, k čemu) 

esser atachat (a) 

přimlouvat se v. přimluvit se 

přímluv/a intercession; -ce, -čí intercessor, protector 

přimluvit se (za koho) interceder (por), intervenir in favor (de) 

přímo directmen; (upřímně) francmen; -čarý rectilineari 

přímoř/í litorale; -ský (oblast) litoral; (podnebí) marítim 

přímost rectitude 

přímý (rovný) rect; (bezprostřední) direct; (upřímný) franc, sincer 

přimykat se v. přimknout se 

přin/ášet, -ést aportar; (skočit pro) ear serchar; (zisk) dar 

n. rendir n. producter profite, (uvést jako novinku) introducter; 

~ plody portar fructes 

přinejmenším admínim 

přínos aporte; (příspěvek) contribution; (pomoc) sucurse; 

(cokoli, zač je třeba být vděčen) bene 

přinož/it, -ovat sport. metter li gambes jun(c)t 

přinu/cení fortiation; z ~ sub pression; -covat, -tit fortiar 

přiotrávit (se) presc intoxicar (se) 

případ casu; (příběh) historie; (událost) eveniment; (nemilá 

událost) incidente; možný ~ eventualitá; v -ě nutnosti 

in casu de necessitá; v tom -ě in ti casu 

připad/at (dědictví) esser atribuet (a); (na koho) cader (sur); 

(na mysl) venir in mente; (zdát se) aparer, semblar; -á mi 

divné, že it apare me strangi que 

případn/ě eventualmen; -ost eventualitá 

připadnout v. připadat 

případný (vhodný) apt, convenent; (eventuální) eventual 

přípálit (až změní barvu) ustular; (pdstatněji poškodit) brular; 

(kuřák) dar foy 

připaž/it, -ovat těl. abassar li brasses 

připev/nění atachament, fixation; -nit, -ňovat atachar, 

fixar; (skobou) cramponar; (svorkou) serrar 

přip/íchnout, -ichovat fixar per pingles, pinglar 

připíjet v. připít 

připínáček v. napínáček 

připisovat v. připsat 

připít (na) tostar (por); na vaše zdraví! por vor sanitá! 

přípitek toste 

příplatek extra-payament, payament n. taxa additional, 

supertaxa, augmentation del salarie; (odměnou) premie 

připnout atachar, fixar; el. conexer; (špendlíkem) pinglar 

připodob/nění assimilation; (přirovnání) comparation; 

-nit, -ňovat assimilar; (přirovnat) comparar 

přípoj (dopravní) conexion 

připoj/ení adjun(c)tion, anexion, inclusion; (země, státu) 

anexion; el. conexion; -it, -ovat (k dopisu) adjun(c)ter, 

includer; (jako dodatek) apender; (vagón) cuplar; (dodat) 

addir; el. conexer; -it se, -ovat se (k) associar se (a); 

~ k názoru (koho) subtener li opinion (de) 

přípojka jun(c)tion, punctu de union; el. conexion 

připom/enout, -ínat (komu co) amemorar; (zmiňovat) mentionar; 

~ si (vzpomínat) rememorar; (oslavně) comemorar; 

-ínka (upomínka) suvenire, memorette; (zmínka) mention; 

(poznámka) remarca; (upozornění) advertiment

přípona gram. sufixe 

připoušt/ěcí gram. concessiv; -ění (zvířat) acuplament; 

přen. admission; -ět v. připustit 

připoutat v. poutat 

příprav/a preparation; (kádrů) formation; -ek preparate 

připrav/enost preparation, disposition; -it, -ovat preparar 

(i jídlo); (upravit) apretar; (zařídit) arangear; (plánovat) projecter; 

(koho oč) privar (de); -it se, -ovat se preparar se 

příprav/ka scol n. cursu preparatori; -ný preparatori 

připsat adscrir; (přisoudit) atribuer; (nespravedlivě) imputar; 

(knihu) dedicar; (majetek) ceder; ~ k dobru inscrir in conto 

připustit admisser; (dovolit) permisser; (svolit) consentir; 

(drobná zvířata) acuplar; (ne)- koho ke slovu (ne) lassar 

parlar; ~ si (co) aflicter se (pro) 

přípust/ka gram. concession; -kový gram. concessiv; 

-ný admissíbil, acceptábil; (omyl) tolerábil 

přir/azit, -ážet (lokomotivu) pussar; (dveře apod.) cluder 

pussante; (přibýt) arivar; (ke břehu) abordar; (mořskému) 

acostar; (na ceně) augmentar (li precie); -ážka supertaxa, 

precie suplementari; (daňová) superimpost 

přírod/a natura; živá ~ natura animal e vegetal; divadlo 

v -ě teatre sub líber ciel; podle -y secun li natura, 

conform al natura, natural; ve volné -ě in líber aer; -ní 

natural; (člověk) primitiv; (ryzí) genuin; ~ léčba naturterapie; 

~ vědy stienties natural; -opis historie natural; 

-opisec naturalist; -ověda natur-scientie; -ovědec natur-scientist; 

-ovědecký, -ovědný natur-scientífic 

přirovn/ání comparation; -(áv)at (k) comparar (a) 

přirozen/í anat. organes genital; -ost naturalitá; -ý natural; 

(prostý) simpli; (nenucený) sin afectation 

příruba tech. flange 

příruč/í obch. comí; -ka manuale, compendie; -ní (slovník) 

tascábil; (knihovna) consultábil 

přirůst(at) (přibýt) acrescer, augmentar se 

přírustek incre(sce)ment; (do rodiny) nov ariva(n)te 

přiřa/dit, -ďovat, -zovat inrangear 

přiřítit se venir precipitatmen 

přiř/ez(áv)at, -íznout talliar 

přiřknout (soudně) adjudicar 

přísada addition; kuch. ingrediente 

přísaha jurament; křivá ~ perjurie; porušení -y violation 

de jurament; vzít pod -u far jurar; -t jurar; křivě ~ perjuriar, 

jurar falsmen 

přisát se atachar se sucante 

přísedící assessor 

přisek/(áv)at, -nout talliar 

přisk/akovat, -očit adsaltar 

přiskřípnout pincear 

přisla/dit, -zovat adulciar 

příslib promesse; (náznak) signe 

přisl/íbit, -ibovat v. slíbit 

příslov/ce gram. adverbie; -ečný (pověstný) proverbial, 

famosi, legendari; gram. adverbial; -í proverbie 

přisluhova/č assistente; hanl. lacayo, leccard, servilon; 

(při mši) acolite; -t assister; ~ při mši servir li messe 

přísluš/enství accessories; -et apartener (a); (do působnosti) 

esser in competentie de; -ník membre; -ný apartenent; 

(odpovídající) corespodent; (kompetencí) competent; 

(domovským právam) domiciliari; (náležitý) respectiv 

přísn/ost severitá, rigore; (mravní) austeritá; -ý severi, 

rigorosi; (půst) austeri

přisoudit adjudicar; (vlastnosti) atribuer, adscrir 

přispě/chat adcurrer; -ní contribution; (v nouzi) sucurse; 

-t (čím) contribuer (con); (pomocí) auxiliar, assister; (při 

záchraně) sucurser; ~ svou hřivnou contribuer con su 

óbol; -vatel (do časopisu) contributor; (do novin) corespondent 

příspěvek contribution; (do časopisu) contribute, artícul; 

(do spolku) cotisation; (podpora) subsidie, subvention 

přispívat v. přispět 

příst filar (i pavouk); (kočka) ronronar 

přist/ání (lodi) abord/age, -ament; (letadla) aterra/ge, -ment; 

-á(va)t (lodí) abordar, (a vylodit) debarcar; (letadlem) aterrar 

přístav portu; ~ní dělník portu-ovrero 

přístav/ba construction anexal; (vyčnívající z hl. budovy) ale; 

-ek (cokoli, co rozšiřuje) extension; (nějakého podniku) 

anexe; (hotelu též) dependentie; gram. aposition 

přístaviště (s můstkem) debarcatoria; (parníků) molo 

přistěhova/lec inmigrante; -lectví inmigration; -t se 

(do bytu) inlogiar se; (do země) inmigrar 

přístěnek (výklenek) alcove, niche 

přistih/nout, -ovat (koho při činu) capter (in li acte) 

přistoupit (k čemu) acceder (a); (krokem) passuar plu próxim, 

aproximar se; (připojit se) adherer (a); (do vozidla) ascender 

(in un auto); ~ na podmínky acceptar li conditiones 

přístroj aparate, instrument 

přístřeš/ek (okraj střechy) bord de tegment; (kůlna) anexdom; 

-í asil, fugitoria; poskytnout ~ dar asil (a), albergar 

přistř/íhat, -ihnout, -ihovat (látku) talliar; (vlasy) tonder 

přístup access (i inf.); (vstup) intrada; (postoj) atitude; -nost 

accessibilitá; -ný accessíbil; nám. abordábil; (dostupný) 

disponíbil, obteníbil; (čemu) susceptíbil, tractábil; (sloh) 

inteligíbil, comprensíbil; ~ dojmům impressionábil; snadno 

~ facilmen accesíbil; veřejně ~ apert al pública 

přistupovat v. přistoupit 

přísud/ek gram. predicate; -kový gram. predicativ 

přisuzovat v. přisoudit 

přisvědč/it, -ovat assentir; (souhlasit) consentir 

přisvojit si v. přivlastnit si 

příšer/a monstru; -ný horríbil, horrid, macabri, monstruosi 

přiškr/cení (motoru) strangulation; -covat, -tit strangular 

přišpendlit fixar per pingles, pinglar 

přišroubovat adscruvar 

příšt/ě próxim vez, in li futur; -í próxim, sequent, futuri; 

-ipek lapp, plastre; -ipkář sapatero, sapat-reparator; 

přen. bosillero; -ipkařit lappar, repezzar; -ipkářství 

lapperíe, repezzament 

přít se disputar; (pro hloupost) querellar 

při/táhnout, -tahovat atraer; (šroub) firmar, serrar 

přitak/á(vá)ní afirmation; -(áv)at afirmar, assentir 

přitažliv/ost atra(c)tion; přen. atra(c)tivitá; ~ zemská 

fyz. gravitation; -ý (síla) atra(c)tiv; (kniha) atraent 

přítel amíco; (důvěrný) a. familiari n. íntim; -kyně amíca 

přítěž ballast, carga ínutil 

přit/ěžovat, -ížit (komu) agravar, far plu mal, desfacilisar; 

-ěžující práv. (okolnost) (circumstantie) agravant 

přitisknout adpresser; (tiskem) adprintar; (pečeť) adposir 

přítmí demí-obscuritá; (soumrak) crepúscul 

přítok afluentie; (vody) aflute; (řeka) fluvie secundari 

přitom (současně) in sam vez, samtemporalmen, samtemporanmen, 

in sam témpor, simultanmen; (mimoto) adplu 

přítomn/ost (čeho) presentie; gram. presente; -ý present

přítrž: učinit čemu ~ stoppar, haltar 

přitulit se adflexer se (a) 

přítulný caressaci, caressant 

přiuč/it, -ovat (koho) instructer, dar extra n. privat leciones 

(a); ~ se aprender 

příušnice (žláza) parotide; zánět -c med. parotite, orelion 

přivábit atraer; (zvěř) lurar 

příval (lidí) afluentie; (slov) flute n. abundantie (de paroles); 

(jako bystřina) torrente; ~ vln sublevation del undes, undeada; 

-ový: -á vlna unde battent 

přiv/ázat, -azovat (provazem) adligar, ligar (ad); (řetězem) 

incatenar; (ke knize) adjun(c)ter, atachar 

přívažek excendente de póndere 

přívěs (vůz) apend-carre, remorcate, vagon trenat; (obytný) 

caravane; -ek (ozdoba) pendette, pendente, medallion; 

~ slepého střeva apéndice 

přivěsit adjun(c)ter, apender, acrocar; (připnout) atachar 

přívěska puntale 

přivést (koho kam) adducter, far venir; (s sebou) aportar 

con se 

přívětiv/ost afabilitá; -ý afábil, gentil 

přivézt (zboží) liverar; (co, koho kam) vehicular 

přivinout (k sobě) adflexer; (obejmout) inbrassar 

přivírat v. přivřít 

přivítat v. vítat 

přívlastek gram. atribute; lit. epitete 

přivlast/nění aproproation; (násilné) usurpation; -nit si (co) 

apropriar se; (násilím) usurpar; -ňovací gram.possessiv 

přivlé/ci, -kat atraer 

přívod (plynu, vody) aduction; (potrubí) conducte 

přivodit causar, efecter, producter, provocar 

přivol(áv)at advocar; (poslat pro) far venir 

přivolit v. svolit 

přívoz, -ník v. převoz, -ník 

přívrženec v. stoupenec 

přivř/ít demí-cluder; (sevřít) serrar; (přiskřípnout) pincear; 

-ené oči demí-cludet ócules; ~ se cluder se partialmen 

přivtěl/it, -ovat incorporar (il incórpora); (území) anexer 

přivyděl(áv)at si procurar se un ganie accessori 

přivyk/at, -nout (čemu) acustomar se n. habituar se (a); 

(podnebí) aclimat(is)ar se 

příze fil, yarn; mykaná ~ fil de lane cardat 

přízem/í terr-etage, bass-etage; div. parterre; -ní de 

terr-etage; přen. fad, trivial 

přízeň favore; (příbuzenstvo) parentité 

přízna/čný característic, típic, significativ; -k simptoma 

přizn/ání confession; (příjmů aj.) declaration; -(áv)at 

(vyznat se z toho) confesser; (příjmy) declarar; (připustit) 

admisser; (přisoudit) adjudicar, atribuer; -(áv)at se 

(k čemu) confesser (su culpa) 

přízniv/ec amíco; (podporovatel) fautor; (umění) mecen; 

(ochránce) protector; (stoupenec) adepte, adherente; -ý 

favorábil; (vhodný) oportun; (výhodný) avantageosi 

přizpůsob/ení adaptation, acomodation; -it adaptar, acomodar; 

(seřídit) adjustar; -it se adaptar se, acomodar se; 

(vzoru, pravidlu) conformar se; -itelnost adaptabilitá; 

-itelný adaptábil; -ivost capabilitá de acomodation; 

-ivý (povaha) conformativ; -ovat se v. přizpůsobit se 

přízrak fantoma 

přízvisko co-nómine; (odchylné od jména) alias 

přízvu/čný accentuat; -k accentu; (důraz) emfase

přizvukovat (komu, čemu) subtener, secundar 

přízvukovat accentuar 

přiženit se (do rodiny) maritar se (ad-in famílie) 

přiživ/it se, -ovat se (na kom) parasitar (ye); (na, při čem) 

profitar (de) 

příživn/ický parasític; -ictví parasitisme; -ík parasite 

psací (stroj) scri-machine; (papír) scri-papere; (stúl) scri-table 

psan/ec prescrito, éxter lege; -í (činnost) scrition; (dopis) lettre, 

scrite; (podle pravopis. zásad) ortografie; (písmo) scritura 

psát scrir; (o skladateli) composir; (na stroji) tippar, machinscrir; 

~ si (s kým) coresponder (con) 

psav/ec iron. grafoman/e, -iac; -ost grafomanie 

pseudo- pseudo-; -nym pseudónime; -věda pseudoscientie 

ps/í canin; přen. (bídný) miserábil, malíssim; ~ bouda candomette, 

caniera; ~ čas miserábil tempe, tempeste; ~ dni 

(parné letní dni) dies caniculari, canículas; ~ smečka meute 

(de canes); -ice cana; -ina (pach) odore canin; (legrace) 

comicalitá, jocada, plesura trivial; -inec caniera; -inka 

febre canin; -isko canach; -ota (trampota) truble, penositá, 

suffrentie; -otník convulsiones infantil; med. eclampsie; 

-ovitý canin 

pst! psit!, pst!, shut!, sht!, sst! 

pstruh zool. trute; -oviště trutiera 

psýcha psiche 

psych/iatr psichiatro; -iatrický psichiátric; -á léčebna 

hospitale mental; -ický mental, spiritual, psíchic; -ika 

psiche; -oanalýza psychoanalise; -olog psichologo; 

-ologický psichológic; ~ moment moment de veritá; 

~ román analític novelle; -ologie psichologie; -ologizovat 

psichologisar; -opat psichopat; -opatický psichopátic; 

-otický psichótic; -óza psichose 

pšeni/ce frument; kvete mu ~ il próspera 

pšouk v. prd 

pštros zool. struce 

pt/actvo avies; -áčátko, -áče aviello; -áček litt avie; -ačí: 

~ klec cage de avies, aviere; z ~ perspektivy videt ex 

aere; -áčnice (strom) ceresiero savagi; (plod) cerese savagi; 

-áčník avie-captor; -ák zool. avie; ~ dravý avie 

raptori; ~ stěhovavý avie migratori n. passatori; ~ vodní 

avie aquátic; ~ zpěvný avie cantatori 

ptako/ještěr zool. pterosauro; -pysk zool. ornitorinco 

ptát se questionar; (po čem) demandar; (vyptávat se) informar 

se, interrogar (i u výslechu) 

Ptolemaios Ptoleméo 

pubert/a pubertá; -ální púber; med. pubescent 

publi/cista publicist; -cistický publicístic; -cita publicitá; 

-kace publication; -kum pública 

puč putch, revolte; -ista putchist 

puče/ní burgeonament; -t burgeonar 

pud impulse natural, instincte; ~ sebezáchovy insticte de 

self-preservation 

půd/a (zemina) suol, terra; (pole) agre; (pozemek) terren; 

(podkroví) subtegment; získ(áv)at -u aquisiter un terren 

pudink púdding 

pudit pussar, impulser, instigar 

pudl, -ík (rasa) púdel; -ovat tech. puddlar 

půdorys projecte horizontal 

pudov/ost instinctivitá; -ý instinctiv 

pud/r pudre; -rovat (na-) pudrar; -rovátko pudre-quast; 

-řenka pudriere 

puchýř, -ek pústul, vesícul; (z horka) pápul; -natý, -(k)ovitý

pustulosi, vesiculosi; -ník bot. cistoptero 

půjč/it, -ovat (komu co) prestar; ~ si pruntar; -ka (komu) 

presta, prestate; (od koho) prunta, pruntate; -ovatel prestator; 

-ovna prestería, prestatoria 

puk sport. disco; (na kalhotách) plica 

puk/at crepar, (dis)fender se, rupter se; -lina fensura; 

-nout v. pukat 

pukrle reverentie; dělat ~ far un reverentie 

půl demí; (v odb. názvech) hemi-, semi-; je ~ druhé it es 

un hora e demí; jeden a ~ un e demí 

pulard (mladá vykrmená slepice) gallinell(a) 

půl/den demí-die; -e v. polovina 

pulec zool. ranello, ran-embrion 

půlhodin(k)a demí-hore 

pulírovat polir 

půl/it (roz-) demiar (il demía), divider in du (partes); -ka 

v. polovina; -kruh semi-, demí-circul; -litr demí-litre, 

glassbir; (žejdlík) pinte; -měsíc demí-lune; (zvl. jako 

symbol) crescente; -noc minocte; astr. (sever) septentrion; 

-noční de minocte; astr. septentrional 

pulovr pullóver 

půl/ový: hud. -á nota demí-note; -á pauza demí-pause; 

-roční demí-annual; -rok demí-annu 

puls med., el. pulse; nahmatat ~ palpar n. tastar li pulse; 

-ace pulsation; -ovat pulsar; (rozechvěně bušit) palpitar 

pult (v obchodě) contore; (notový) pupitre; (výčepní) bar 

půltón hud. semi-ton 

puma bombe; zool. puma 

pump/a pumpe; -ař pumpero; -ovat pumpar 

punc marca de qualitá, stampa (sur juveles), punzon 

punč punch, rum-té 

punčocha strumpe 

punt/ičkář pedante; -ičkářský tro precis, exactíssim; 

pedántic; -ičkářství pedanteríe; -ík punctu 

pupa v. též kukla; zool. crisalide, cocon 

pupa/lka bot. enotere; -va bot. carline 

pupe/ční umbilical; -k anat. umbilíco; (břicho) panse, 

gross ventre 

pupen(ec) bot. burgeon 

pupil/a anat. pupille; -ární pupillari 

pupínek pústul; med. (puchýř) pápul 

pupk/áč panson; -atý pansut 

puri/smus purisme; -sta purist; -tán puritano; -tánský 

puritánic; -tánství puritanisme 

purkmistr hist. borgomastro 

purpur púrpur; -ový de púrpur, purpurin 

pus/a (ústa) bocca; (polibek) besa; -inka (cukroví) meringue 

působ/ení activitá; (dojem) impression; (účinek) efecte; 

(vliv) influentie; (duševní) suggestion; -iště loc de labor, 

sfere de activitá, rayon; -it (fungovat) functionar, laborar, 

operar; (ve společnosti) acter; (být zaměstnán) esser ocupat; 

(přivodit) causar; (způsobit) efecter; (vyvolat, co dosud nebylo) 

producter, efectuar, originar; ~ na koho influentiar; 

~ zpětně reacter; -ivost (určitým dojmem) impressivitá; 

(účinnost) efectivitá, eficacitá; -ivý (dojemný) impressiv; 

(ve shodě se záměrem) efectiv; (rozhodně účinkující) eficaci; 

(přesvědčivý) convictiv; (mocný) potent; -nost (působení) 

activitá; (zákona) efecte; (oblast působení) camp, range 

půst carema 

pustina deserte 

pustit (dále nedržet) lassar ear; (dovnitř) lassar intrar; (na

svobodu) liberar; (z řetězu) descatenar; (motor) far functionar; 

(na zem) far cader; (vodu) aperter li robinete; (vypustit 

raketu) lansar; ~ se (do čeho) metter se in; ~ cestou 

prender un via 

pust/nout (až je opuštěné) devenir desert n. depopulat; -ošit 

devastar, desolar; (ničit) ruinar; -ošitel devastator; -ošivý 

devastativ; -ý desert; (žalostný) desolat; (vylidněný) depopulat; 

(neobydlený) ínhabitat; (neobdělávaný) íncultivat 

puška fusil; (s krátkou hlavní) carabine 

puškvorec bot. ácor, cálame aromátic 

půtka voj. scarmuche; slovní ~ querelle, dispute 

putna tine 

putov/ání migration, peregrination; -at migrar, marchar, 

vagabundar, vagar; (k svatému místu) peregrinar; -ní 

ambulant, móbil; ~ cena premie ambulant 

půvab charme, gracie; -ný charmant, graciosi, suavi 

původ orígine; (zboží) provenientie; (slova) gram. etimologie; 

-em (z) originari (de); -ce originator; (díla) autor, 

creator; -ní (myšlenka, dílo) original; (výchozí) primari; (prvotní) 

primitiv; (v dané oblasti) autochton; -nost originalitá 

puzení impulsion 

pych (lesní, polní) delicte (forestal, campestri), furte 

pýcha (chlouba) orgollie, (hrdost) fieritá; (povýšenost) arogantie 

pyj anat. pénis, viril organe 

pykat (za něco) suffrer; (aby se odčinilo) expiar 

pyl bot. póllen, polline 

pylon stav. pilon 

pýr bot. agropírum; (plevel) malherbe 

pyramid/a piramide; -ální piramidal (i přen.) 

pyré puré 

Pyreneje Pirenées 

pyrit min. pirite; -ový pirític 

pyro/man piroman/e, -iac; -manie piromanie; -technický 

pirotécnic; -technik pirotécnico; -technika pirotécnica 

pýřit se rubijar 

pysk labie; -atý bot. labiat 

pyš/nět devenir fier; -nit se pavonear, fanfaronar, ostentar, 

vanitar se; -ný (nač) fier, (domýšlivý) orgolliosi 

pytel sac 

Pythagorova věta teorema de Pitágoras 

pytl/áctví braconeríe, chasse furtiv; -ačit braconar, chassar 

furtivmen; -ák braconero, chassator furtiv; -ík litt 

sac; (váček) borse; přen. stulton; -ovina sac-linage; -ovitý 

sacatri, sacform 

pyžam/a, -o pijama, noct-vestimentes 

Q 

quijots/ký [kichot-] quixótic; -tví quixoteríe, quixotisme 

R 

rabat rabatte, disconto 

rabi/(j)ák, -át brutal hom, vilano; -átský, -jácký brutal 

rab/ín rabbino; -inát rabbinatu; -ínský rabbínic 

rabov/ání pilliage; -at pilliar, spoliar, marodar 

racek zool. movette 

racion/alismus rationalisme; -alista rationalist; -alizace 

rationalisation; -alizovat rationalisar; -ální rational 

ráčit pleser, dignar; račte vstoupit! ples intrar! 

ráčkovat rular li r 

rád voluntari(men), con plesura; mít ~ amar; ~ čtu yo a-

ma leer; (raději) preferibilmen; (nejraději) max preferimen 

rada consilie; (orgán) consilie, comité; (osoba) consiliero; 

(shromáždění) concil; (rozhovor s raděním) consultation; 

městská ~ consilie citean; R- Evropy Consilie de Europa 

radar tech. radar 

rádce consiliator, consiliero; (kniha) manuale; (poučovatel) 

mentor; duchovní ~ patre spiritual 

raději: mít ~ preferer; mám ~ mléko yo prefere lacte 

radi/ace radiation; -ační de radiation; -ální radial; -átor 

radiator 

radik/ál chem., mat., polit. radicale; -alismus radicalisme; 

-alista radicalist; -alizovat radicalisar; -ální radical 

rádio radio; (přístroj) radio-aparate 

radio/aktivita radioactivitá; -aktivní radioactiv; -amatér 

radioamator; -grafie radiografie; -izotop radioisotope; 

-log radiologo; -logie radiologie; -lokace radiolocalisation; 

-lokátor radar; -přijímač radioreceptor; -skopie 

radioscopie; -technika radiotécnica; -telefonie radiotelefonie; 

-terapie radioterapie 

rádiov/ka berete; -ý radio-, de radio 

radista radio-operator 

radit (co komu) consiliar; ~ se (s) consultar, interconsiliar 

(con); (v kolektivu) consultar unaltru, conferer (pri), deliberar 

rádi/um chem. rádium; -us geom. rádius 

radlice plug-ferre, plug-lame 

rádlo (hák) croc-plug 

radn/í (městský ~) consiliero citean n. municipal; -ice dom 

municipal, dom comunal; -o: je ~ es convenent n. util n. 

oportun 

radon chem. rádon 

rado/st joya, gaudie; (potěšení) delicie; (jakákoli příjemnost) 

plesura; s -í con plesura; -stný joyosi, gaudiosi, alegri, 

gay; (tvář) radiant; (zpráva) favorábil; (bujarý, veselý) hilari; 

(bezstarostně) de levi ánim; -vat se gaudiar, joyar, alegrar 

se; (jásat, plesat) jubilar, exultar, joy-clamar 

radši v. raději 

rádža rajá 

rafat (chňapat po čem) happar, (tlamou) aboccar; (rvát) raffar; 

(štěkat) aboyar; ~ se přen. (hádat se) querellar 

ráf(ek) (kola) rot-anelle; (loukoť) felga; (u brýlí) montura 

rafička indicator 

rafin/ace tech. rafinament; -érie rafinería; -ovanost (lstivost) 

astutie; -ovaný tech. rafinat; (lstivý) astut; -ovat tech. rafinar 

rafnout (po čem) happar; (tlamou) aboccar; ~ se querellar 

ragb/ista lusor de rugby; -y rugby [rag-] 

ragú ragú 

ráhno nám. yard, segle-pal; (velké) gaffe; -ví taclage, cordage 

rachejtle foyes artificial, pirotécnica; (nadávka) feminach 

rachiti/cký med. rachític; -da rachite; -k rachítico 

rachocení v. rachot 

rachot fracasse; (hromu) tónnere, tonnerada; (hluk) bruida; 

-it fracassar; (hřmotit) bruir, (kovově) raslar; (dunět) rul-sonar 

ráj paradise 

raj/če tomate; -ka zool. avie de paradise; -ský paradísic; 

přen. cielal, celest(ial); (z rajčat) de tomates 

rak zool. creve; astr. souhvězdí R-a Cáncer 

raket/a tech. rakete; sport. rácket; (zápalná) roquette; -oplán 

raketoplane; -ový: ~ pohon rakete-propulsion 

rakev sarco 

rákos canne; (rákosový porost) canniera; -í fragmites 

Rakousk/o Austria; -o-Uhersko Austria-Hungaria;

-ý austrian; r-o-uherský austrian-hungarian 

rakovin/a med. cáncer; -ný cancerosi 

Rakušan austriano 

rám cadre; (včelařský) frame; (kostra) squelette, córpore 

rámcový esquissant, general 

rámě brasse; nabídnout ~ ofertar su brasse 

rám/ec cadre; (obruba) borde; (prostředí) scene; (rozmezí 

činnosti) sfere de action; v -ci (čeho) in li cadre de 

ram/enářství falsada, duperíe; -enní med. humeral; 

~ kloub húmere; -eno epol; (paže) brasse; (lopatka) 

scápul; (jeřábu) brasse; (úhlu) látere; ~ spravedlnosti 

brasse del justicie; na -ou sur li epoles; -ínko (maso) 

scápul-carne; (na šaty) porta-vestiment, porta-costume 

rámov/at incadrar; -ka (rámová pila) cadre-sega 

rampa rampe, platform 

rampouch candel de glacie 

rámus bruida; (s hádkou) querelle; -it bruir, fracassar 

rána (zranění) vúlnere; (úder) batte, colpe; (na branku) tira; 

(pěstí) puniata; (zvuk) detonation; (postihující) catastrofe 

ranč ranch; -er ranchero 

rande rendevú; (schůzka) incontra 

ranec dorse-sac 

ran/ěný vulnerat; -hojič hist. chirurgo-barbero; v. též felčar 

raník jurnale matinal 

ranit vulnerar (il vúlnera), leder; přen. ofender 

ranní matinal; ~ mše matinal servicie divin, matutines 

ráno matine; (kdy) in (li) matine; dnes ~ ho-matine 

raný tost, temporan; (předčasně zrající) precoci; (počáteční) 

primitiv; -é brambory nov potates 

rapír hist. rapiere 

raport information; voj. raport; hlaste se (kde, u koho) 

anuncia vos (in, che) 

rapsódie lit., hud. rapsodie 

rar/ach, -ášek diaboletto 

rarita raritá, curiositá 

ras v. pohodný; (surovec) brute, tirano 

ras/a rasse; -ismus rassisme; -ista rassist; -istický 

rassístic 

rasovina (dřina) penosi labor 

rasový (čistota) rassal; (nenávist) de rasses; (znak) étnic 

rašelin/a torf; -iště torfiera 

rašit (ze země) germinar, crescer; (o pupenech) burgeonar 

rašple (struhák) raspe; (o ženě) feminach 

raubíř (lupič) bandite, brigante, raptor, raptard; (rváč) 

combattard, battard, rixard, rixon 

ráz (celkový dojem) impression; (povaha, rys) caráctere; 

(úder) colpe, batte; (taktu) tacte; -em (hned) strax; 

(náhle) subitmen; jedním -em in un vez 

razan/ce vehementie; -tní vehement 

raz/it (cestu, štolu) aperter; (mince) monetar; (tunel) perforar; 

-ítko stamp; (otisk) stampa; -ítkovat stampar 

raznice punzon, stamp 

rázn/ost energie, resolution, resolutesse, vigore; 

(rozmach) verve; -ý enérgic, resolut, vigorosi, vivosi 

rázovat ear per long passus; (pochodovat) marchar 

rázovitý característic, típic; (o člověku) ínusual, original 

ražba (mincí) monetation; (prorážení) perforation 

ráže (vývrtu) calibre; (verva) energie, verve, fervore 

ražebn/a monetaria; -ý gram. (hláska) explosiv 

rčení sententie, locution; lidové ~ dition populari; proverbie; 

obrazné ~ metáfor; vtipné ~ motto

dít se rubijar, devenir rubi 

rdou/sit strangular; -šení strangulation 

rea/gens chem. reactive; -govat reacter; -kce reaction; 

řetězová ~ reaction in caten; -kcionář reactionario; 

-kcionářský, -kční reactionari; -ktivní reactiv; -ktivovat 

reactivar; -ktor reactor 

real/ismus realisme; -ista realist; -istický realístic; -ita 

realitá; -itní: ~ kancelář agentia imobiliari; -izace realisation; 

-izovat realisar 

reál/ka hist. real-scol; -ný real; (politika) realístic 

rebarbora bot. rubarbe 

rebel rebello; -ie rebellion, revolte; -ovat rebeller, revoltar 

rébus rébus; přen. misterie, enigma, charade 

recenz/e recension; -ent recensente; -ovat recenser 

recep/ce reception; -ční (úžedník) receptionist; -t receptu; 

med. prescri(p)tion medical; -tivita receptivitá 

reces/e obch. recession; -ivní biol. recessiv 

recidiv/a med., práv. recidive; -ista recidivist 

recit/ace recitation; -átor recitator; -ovat recitar 

recykl/ace reciclation; -ovat reciclar 

redak/ce redaction; -ční de redaction; (článek) redactori; 

-tor redactor; hlavní ~ chef-redactor 

redigovat redacter 

redingot redingot 

reduk/ce reduction; -ovat reducter; v. též zredukovat 

reduta voj. redute; (ples) ball costumat 

refer/át referate, raport; -ence referentie; -endář referendario; 

-endum referéndum; -ent referente, informator; 

-ovat (o čem) referer, raportar (pri) 

reflekto/r reflector; -vat (na) interessar se (pri) 

reflex reflexe; nepodmíněný ~ reflexe ínconditionat; -e 

reflection; -ívní gram. reflexiv; -ívum gram. reflexive; -ní 

reflex 

reform/a reforme; -ace reformation (i hist.); -ační (literatura) 

reformativ; -ator reformator; -ismus reformisme; -istický 

reformístic; -ní (myšlenky) reformatori; -ovat reformar 

refrak/ce opt. refraction; -ční refractiv; -tor refractor 

refrén refrane 

regál tabuliere, planciere, etagere 

regata (závod sport. lodí) regatta 

regener/ace regeneration; -ační regenerativ; -átor 

regenerator; -ovat regenerar 

regent reyente; -ství reyentie 

region/alismus regionalisme; -ální regional 

registr registre; -ace registration; -ační registrativ; 

-atura (úřad) buró de plazzament; -ovat registrar 

regulérn/í regulari; -ost regularitá 

rehabilit/ace rehabilitation; -ační rehabilitativ; -ovat 

rehabilitar 

rehek zool. rubi-caude 

rej (taneční) rond dansa, virl; maškarní ~ mascarade 

rejd/a nám. rade; -ař armator; -ařství armatoria; -iště 

(dětí) lud-terren; (nekalých živlů) loc frequentat (de criminardes); 

-it currer círcum; (hopsat) saltear, saltillar; -ovat 

guidar, navigar, stirar; -y intrigas, machinationes 

rejnok zool. ray 

rejsek zool. musaren 

rejstřík registre, liste, catalog; (věcný) índex 

rek heróe 

rekapitul/ace recapitulation; -ovat recapitular 

reklam/a propaganda, publicitá, reclam; dělat -u (komu,

čemu) far reclam (por); -ace reclamation; -ovat reclamar 

rekognoskace recognoscida 

rekomando registrat lettre 

rekonvalescen/ce (re)convalescentie; -t (re)convalescente 

rekord récord; -man champion, recordman; -ní récord- 

rekrea/ce (oddech) recreation; -ční (činnost) recreativ 

rekrimin/ace recrimination; -ační recriminatori; -ovat 

recriminar 

rekrut recrute; -ovat recrutar; -ovat se (z) (pro)venir (de) 

rektifik/ace rectification; -ovat rectificar 

rektor rector; -át rectoratu 

rekultiv/ace recultivation; -ovat recultivar 

rekviem hud. réquiem; círk. (mše) messe de réquiem 

rekv/írovat voj. requisiter; -izice requisition (i práv.); 

-iziční requisitori; -izita requisite; div. accessorie; 

-izitář accessorist 

rela/ce (vztah i zpráva) relation; rad. audition, (radio)transmission; 

-tivismus relativisme; -tivita relativitá; -tivní 

relativ; -tivnost v. -tivitá 

relé tech. relé 

reliéf (soch. dílo) relief 

religiózní religiosi 

relik/t relicte; -viář reliquiere; -vie reliquie 

remanence fyz., náb. remanentie 

remcat murmurar 

remilitariz/ace remilitarisation; -ovat remilitarisar 

reminiscence reminiscentie 

rem/ise med. remisse; -itence (peněžní) remisse; -itenda 

obch. revenit merces (ínvendit libres e jurnales); -itovat 

remisser (moné); revenir (merces); (dočasně polevit) remisser; 

-íz, -ízek boscage; -íza sport. egalitá; šach. remis; 

(jinak) índecisi match n. resultate; (vozovna) depó 

remorkér remorcator 

rendlík casserol; (pánev) padelle 

renegát renegate 

renesance (obroda) renascentie; (sloh) Renascentie 

(italská, pozdní, ranná) italian, tard, primitiv 

renom/é fama, reputation, prestigie, renomé; -ovaný famosi, 

celebri, prestigiosi, renomat 

renov/ace renovation; -átor renovator; -ovat renovar 

renta rente; -bilita rentabilitá; -bilní rentábil, profitábil 

rentgen (jednotka záření) rentgen; (přístroj) aparate radiográfic 

n. radioscópic, radiograf n. radioscop; -ování radiografie, 

radioscopie; -ovat (snímkovat) radiografar; 

(prohlížet) radioscopar, examinar per x-radies; -ový radiográfic 

n. radioscópic; -é paprsky x-radies; ~ snímek 

image radiográfic; ~ štít scren fluorescent 

rent/iér rentero, rentario; -ovat se esser rentábil, rentar se 

reorganiz/ace reorganisation; -ovat reorganisar 

reostat el. reostate 

repar/ace reparation; válečná ~ reparation de guerre; 

-ační (komise) de reparation 

repatri/ace repatriation; -ační de repatriation(es); -ant 

repatriate; -ovat repatriar 

repertoár repertorie 

repetitor repetitor; -ium repetitorie 

replik/a réplica; -ovat replicar 

report/áž raportage, reportage; -ér raportero, repórter 

represálie represalie; sáhnout k -ím far represalies 

reprezent/ace representation; -ant representante; -ativní 

representativ; -ovat representar

eproduk/ce reproduction; -ovat reproducter; -tivní reproductiv; 

-tor tech. reproductor; (tlampač) altparlator 

repta/t murmurar, plendir; -vý descontent, plendaci 

republik/a república; -án republicane; -ánský republican 

reputace reputation 

resekce med. resection; provést -i resecter 

reskript hist. rescrite 

resorpce fyz. resorption 

resort branche, departement, division, dominia, section 

respekt respecte; -ive eventualmen; -ovat respectar 

rest rest, residue; (nedoplatek) summa ínpayat 

restaur/ace restorería, restoration; (obnova) restauration; 

nádražní ~ bufete, restorería del station; -atér restorator; 

-átor restaurator, renovator, conservator; -ovat 

restaurar, renovar; -ovat se esser sub restauration; 

(o člověku) convalescer 

restitu/ce restitution; -ční restitutiv; -ovat restituer 

restovat rostar, grillar 

restri/kce restriction, reduction; -kční restrictional; 

-ngovat restricter; -ktivní restrictiv 

resumé resumé, resumate, resumation, summárium 

resustitace reanimation 

ret (spodní, horní) labie (inferiori, superiori); kousat se do 

rtů morder se li labies 

retábl círk. retable 

retarda/ce retardation; -ční retardativ 

retn/ice gram. labiale; -ý labial 

rétor retórico; -ický retóric; -ika retórica 

Rétoromán retoromano; r-ský retoroman 

retorta chem. retorte 

retozubný gram. (hláska) labiodental 

retro/grádní retrograd; -spektivní retrospectiv 

retuš retuche; -ér retuchero; -ovat retuchar 

réva vite; (úponka vinné révy) sarment; (hrozen) uve 

revanš revancha; (vzájemná) reciprocitá; (odveta) revenja; 

na ~ in revancha; -ista revanchist; -istický revanchístic; 

-ismus revanchisme; -ovat se revanchar se; 

(vzájemně) reciprocar 

reveň bot. rubarbe 

reverend (důstojný pán) reverende 

rever/s (úpis) debit-atestation, scrit obligation; (rub) 

reverse; -zní reversíbil; -zovat reversar 

revid/ent revisor, verificator de contos; -ovat reviser 

revír districte; (honební) chass-districte n. region; -ník 

garda-foreste, garda-districte 

reviz/e (účetní) conto-control; (s prohlídkou) inspection; 

(se změnou) revision; -ionismus revisionisme; -ionista 

revisionist; -or (účtů) conto-controlero; všeob. inspector 

revma reumatisme; -tický reumátic; -tismus reumatisme 

revol/ta revolte; -tovat revoltar, rebeller; -uce revolution; 

-ucionář revolutionario; -uční revolutionari 

revolver revólver 

revue revúe; lední ~ varieté sur glacie 

rez oxide, ferruine; -avět oxidar se; -avý oxidat, ferruinat 

rezeda bot. reseda 

rezerv/a reserve; -ace (hotelu) reservation; (přírodní) reservia; 

-oár reservuore; -ovaný reservat; -ovat reservar 

reziden/ce residentia; -ční residential; -t residente 

rezidu/ální residual; -um residue 

rezign/ace resignation; (vlády) demission; -ovat (nač) 

resignar (a); (trpně se odevzat, poddávat se) resignar se (a)

ezisten/ce resistentie; -tní resistent 

rezolu/ce resolution; -tní resolut, enérgic 

rezon/ance resonantie; -átor resonator; -ovat resonar 

rež (žito) secale 

rež/ie (výrobní) production; film, div. direction; (státní monopol) 

regie; -ijní: ~ cena precie de custa; ~ náklady 

custas, expenses; ~ jízdenka billet a precie reductet 

(por employates); -im polit. a přen. regíme; med. diete; 

-írovat directer, regisser; přen. arangear; -isér regissor 

režný (žitný) de secale; (šat) rud; (káva) de malte; -á nit 

lin-fil, fil tordet 

rhodium chem. rhódium 

ribstol sport. scaliere svedesi, spaliere 

ricin bot. ricine; -ový de ricine; ~ olej ricin-oleo 

rigor/ismus rigorisme; -ózní rigorosi; -ózum exámine 

rigorosi 

ring sport. arena 

Rio de Janeiro Rio de Janeiro 

risk risca; (nebezpečí náhodného) hasarde; -antní riscosi, 

hasardosi; (situace apod.) precari; -ovat riscar, hasardar 

rit/uál rituale; -uální ritual; -us ritu 

rival rivale; -ita rivalitá; -izovat rivalisar 

riziko risca; -vý (nebezpečný) dangerosi 

rizoto kuch. risotto 

rmen bot. antemide 

rmoutit grivar; chagrinar; (sužovat) trublar, genar; ~ se 

chagrinar se, grivar se 

roajalis/mus reyalisme; -ta reyalist 

róba robe; (úřední roucho) talare 

rob/átko, -ě bebé, infante 

robot (stroj) róbot; (samočinně se pohybující figurka, též 

mechanicky jednající člověk) automaton; -a hist. corvéa; 

(poddanství) servitude; (dřina) penosi labor, strapacie; 

-ika robótica; průmyslová ~ robótica industrial; 

-izace robotisation; -ník (dříč) quasi-sclave 

robustn/í robust; (postava) corpulent; -ost robustesse 

roč/enka almanac, annuárium; -ně annualmen, chascun 

annu; -ní annual; (dítě) de un annu; -ník (časopisu) 

annu(-colection); (školní) annu scolari 

rod (lidský i gram.) génere; (pokolení) generation; (panovnický) 

dinastie; (předkové a potomci) parentité; (vzhledem 

k posloupnosti) linea(ge); (rodina) famílie; (rasa) rasse; 

(kmen) tribe; (původ) orígine; bot. classe, famílie; zool. 

specie, génere; -ák native; (krajan) compatriot; -ič genitor; 

-ička parturienta; -idla genitales feminin; -ilý 

nascet (in), originari (de); ~ Čech tcheco de nascentie; 

~ muzikant un nascet musicante; -ina famílie; -inkář 

nepotist; -inkaření nepotisme; -inný (bible, záležitost) 

familial; (život) de famílie; (štěstí) doméstic; -iště loc de 

nascentie; -it parturir, dar nascentie a; (ovoce) portar 

(fructes); -ný (kraj, nářečí, hrouda) natal; (dům) paternal; 

(jazyk) maternal; (bratr, sestra) carnal; -á hrouda país n. 

suol natal; ~ list document de nascentie 

rododendron bot. rododéndron 

rodo/kmen árbor genealógic; -pis genealogie; -pisný 

genealógic; -vý (jméno) familial; (zřízení) tribal 

roh (zvířecí) corn; (místnosti) ángul; (domu) dom-ángul; 

(hud. nástroj) corn; hráč na (anglický, lesní) ~ cornist; 

na -u apu li ángul; za -em detra li ángul; -áč 

(brouk) cervo volant; -atý cornat; u všech -ch! quel 

diábol!; -lík cornette, crescente, panette; -ovat boxar;

-ovka anat. cornea; -ovník sport. boxator, boxero 

rohož (vysutá) hamac; -ka matte, desmuddator 

roch/at grunir; -ně svinelle sucant 

roj (včel) pópul (de apes); (vířící) túrbul; voj. truppe, file; 

-it se turbular; -nice voj. extendet formation 

rok annu; čtvrt -u trimestre; jednou za ~ unvez in annu; 

přestupný ~ annu bissextil; šťastný (a veselý) Nový ~! 

bon (e felici) Nov annu!; ~ co ~ annu pos annu 

rokenrol rock and roll [rokenrol] 

rokle ravine 

rokoko rococó 

rokov/ání deliberation, discussion, debatte; -at deliberar, 

discusser, debattar 

roláda (cukroví) torte-rulade; (masová) carne-rulade 

role agre, camp; (úloha) rol; (svitek) rul; -ta rul-cortine 

rolnic/tví agricultura; -tvo agricultores, population rural 

rolnička sonette, clochette, tintinette 

rolník agricultor, cultivator; (venkovan) paisano, rurano 

rolovat v. svinovat 

Rom romo 

rom/án (milostný apod.) roman; přen. historie; -ance lit., hud. 

romance; -aneskní romanesc; -anista romanist; -anistický 

romanístic; -anistika studie del lingues románic; 

-anizovat romanisar, latinisar; -anopisec scritor de romanes; 

-ánový (cyklus) de romanes; přen. romanesc; -ánský 

(sloh) románic; (jazyk) románic, romanid, latinid, neolatin; 

-antický (nadšení) romántic; (krajina) pitoresc; (náležející 

k romantismu) romanticístic; -antik (snílek, spisovatel) romántico; 

(přívrženec romantismu) romanticist; -antika caráctere 

romántic, romántica; -antismus romantisme; 

(um. a lit. směr) romanticisme; -antizovat romantisar 

rom/ský rom; -ština rom (lingue) 

rondo hud. rondo 

rop/a nafta, petroleo; -ovod oleoducte 

ropucha zool. rospe 

roráty advent-matutines 

ror/ejs, -ýs zool. cipsel 

ros/a rosé; -natka bot. drosera 

rosol gelé, gelatine de carne 

rosomák zool. gulo 

rostlin/a plante; -ný (tuk, strava) vegetal; (odvar) de plantes 

medicinal; -opis botánica; -stvo flora, vegetation 

roš/t (topeniště) foyiere; (na pečení masa) grill; tech. (mříž) 

grate, trellie; -ťácký petulant, rascalatri, jocaci; -ťák 

rascale; -těná rostbif; -tí boscage, boscallia, arbustallia 

rota voj. companie; (oddíl všeobecně) truppe; (tlupa) bande, 

(loupežná) horde; (sběř) canallia 

rota/ce rotation; -čka machine rotativ; -ční (stroj) rotativ; 

(síla, pohyb) rotatori 

rot/mistr sergente-major; -ný chef-sergente 

rot/or rotor; -ovat rotar; -unda rotunde 

roub bot. grefte; -ení armatura de ligne; (mostní) parapete; 

(studně) orle; -ík (kolík) clove lignin; (na vázání) garote; 

(do úst) stuffa-bocca; -it carpentar; -ovat greftar 

rouh/ač blasfemator; -ání blasfemation; -at se blasfemar; 

-avý blasfematori 

roucho costume; (róba) robe; (kněžské) vestiment; v -še 

Evině in costume de Eva 

rouno (ovčí) lane, lan-pelle; zlaté ~ cute aurat 

roura tube; (močová) uretre; (odpadová) tube de drenage 

rouška (závoj) vele; med. masca; pod -ou čeho sub li

masca de 

routa bot. ruta 

rov (hrob) tombe; (mohyla) túmul 

rov/ina planura; (náhorní) alt-planura; (nížina) bass-terren, 

planage; (úroveň) nivell; -nat (přímit) rectificar; (dát do roviny) 

aplanar; (do řady) alinear; (zbavit hrbolků) glattar; (uspořádat) 

arangear; (dávat do pořádku) ordinar; (svár) conciliar, 

pacificar; -nat se (hodnotou) equivaler; -ně rect(men); 

(přímo) direct(men); -něž sammen, egalmen, anc; -nice 

(prvního, druhého stupně, o dvou neznámých) equation 

(de prim, secund gradu, ye du ínconossetes); -ník equator; 

-nítko signe de egalitá; -noběžka geom. paralele, linea 

paralel; -noběžník paralelogramm(a); -noběžný pararel; 

-nocenný equivalent; -nodennost equinoctie; -noměrný 

proportional, regulari, simétric; -noprávnost egalitá de jures; 

-noprávný con egal jures; -noramenný (trojúhelník) 

isocel; -norodý egal de nascentie; -nost egalitá; -nostářský 

egalitari; -stářství egalitarisme; -nostranný equilateral; 

-nou (přímo) directmen; (hned) strax; (bez řečí) sin frases; 

-nováha equilibrie; duševní ~ equlibrie mental; být 

(udržovat se) v -ze mantener se in equilibrie; přivést 

(vyšinout) z -hy desequilibrar, desconcentrar; -novážný 

equilibrat; -ný (přímý) direct; (čára) rect; (terén) plan(i); 

(plochý) plat; (čemu) egal (a); (stejný) egal, idéntic; není 

mu -ého sin egal, únic, íncomparabil, ínegalabil 

rozárium rosárium 

rozbal/it, -ovat desinballar; (stočené) disvoluer, developar; 

(vybalit) depaccar, expaccar; (otevřít) aperter 

rozběh start; -nout se (kam) precipitar se (a) 

rozběsnit (se) infuriar (se) 

rozbíha/t se (cesty) bifurcar se; geom. diverger; -vost 

divergentie; -vý divergent (i opt.) 

rozbíje/č fractionist; -čství fractionisme; -t (se) v. rozbít (se) 

rozbírat v. rozebrat 

rozb/ít rupter, fracter; (jednotu) disunir; (na kusy) dispezzar; 

(napadrť) fracassar, (kladivem) dismartellar; (rozdrtit) aplastar; 

(atom) desintegrar; ~ stan erecter un tenda; ~ se rupter 

se, fracter se, devenir defectiv, haver li defecte, cessar 

functionar, (na kusy) dispezzar se, fracassar se; -itý 

ruptet, fractet, fracassat, dispezzat, aplastat 

rozbol/avělý, -avěný dolorosi; -et se comensar doler 

rozbor analise 

rozbo/řit, -urat demolir, ruinar 

rozbouř/ený (moře) agitat; -it agitar; (rozdráždit) excitar; 

-it se agitar se; (mocně) infuriar se 

rozbroj discordie, dissension; (hádavé zápolení) querelle 

rozbředlý aquosi; (blátivý) fangosi; (sloh) enoyant 

rozbřesk aurora, comensa del die, crepúscul matinal 

rozcestí bifurcation (del via), cruceament de vias 

rozcuch(áv)at (vlasy) desfriser, desordinar; (zmačkat) frossar 

rozcvička (ranní) gimnástica matinal; sport. exercitie preparatori 

rozčarov/ámí deception, desilusion; -at desilusionar 

rozčil/ení, -ování excitation, iritation; -it (se), -ovat (se) 

excitar (se), iritar (se); -ující excitant 

rozčle/nit, -ňovat dismembrar, dissecter 

rozčtvr/covat, -tit divider in quartes 

rozd(áv)at distribuer, disdonar; (karty, rány) dar 

rozděl/(áv)at (oheň) far foy, incendiar; (barvy) diluer; (práci) 

comensar (e ne finir); (stroj) demonter 

rozděl/ení, -ování division, distribution; -ovací distribu-

tiv; ~ znaménko strec separant; -ovač aut. distributor 

de accension; -it, -ovat divider; (od sebe) separar; (mezi) 

distribuer, repartir; (na díly) partir; -it se, -ovat se (cesta) 

bifurcar se; (oč) dar de su ...; (oddělit se) separar se; (štěpit 

se) fisser; -ovna centre de distribution 

rozdíl diferentie; na ~ od a diferentie de, in oposition a, 

contrarimen a, in contraste a; ~ názorů divergentie de 

opiniones; -ení distribution; -et distribuer; -nost (názorová) 

discrepantie; (povah) íncompatibilitá; -ný diferent, 

distinct; (v názorech) discrepant, discordant; 

(různý) diversi; (rozmanitý) varie 

rozdmých(áv)at (oheň) nutrir; (vášeň) incitar 

rozdrobit discrumelar, dispezzettar 

rozdrtit aplastar (i přen.); (štěrk) triturar; (na prášek) pulverisar; 

(nepřítele) destructer, exterminar, anihilar, aplastar 

rozdupat aplastar (per li pede) 

rozdvoj/ení division; (cest) bifurcation; přen. disunion; -it, 

-ovat divider in du partes; (odloučením) separar; (odpojit) 

decuplar, disjun(c)ter; -ovat se (vidllicovitě) bifurcar se; 

-ená osobnost schizofrenie 

rozeb/írat, -rat (stroj) demonter, decomposir; (na jednotlivé 

části) dispezzar; přen. dismembrar; (provést rozbor) analisar; 

(problém) discusser; ~ si mezi sebou divider ínter se 

rozedm/a med. emfisema; -out = (vze)dmout 

rozednění v. úsvit 

rozední/(va)t se matinear, albijar, devenir die 

rozed/raný lacerat; -rat, -řít (dis)lacerar 

rozehnat (na všechny strany) disperser; (obavy) dissipar; 

(nemoc, otok) far passar; ~ se (rukou) levantar (li manu) 

rozeh/řát (se), -řívat (se) calentar (se); (o tuku) dissoluer 

(se), liquificar (se) 

rozechv/ělý emotionat; -ění emotion; -ět, -ívat (strunu) 

far vibrar; přen. emotionar 

rozejít se (s) separar se (de); (dav) disear, disperser se; 

(rozloučit se) adiar, dir adío; (o stroji) comensar functionar; 

(chůzí) venir in (plen) marcha; (rozrůznit se) diferer, diverger; 

rozejděte se! (na ulici) ples circular! 

rozeklaný abismat, fendet, furcat, con ínregulari bordes 

rozemlít molinar 

rozemnout triturar; (na prach) pulverisar 

rozený nascet 

rozepnout desbutonar; (sponu) desagraffar; (náruč) extender 

rozepře querelle, dispute; (soudní spor) litigie 

rozes(í)lat dismisser; odb. distribuer; (vysílat) emisser 

rozesmát (koho) far rider; ~ se metter se in rise 

rozespalý somnolent 

rozestav/ěnost statu de construction; -ět comensar constructer; 

-ěný demí-constructet; -it, -ovat (hlídky) postar; 

(nábytek) arangear, disposir, colocar 

rozestlat (připravit ke spaní) preparar li lette 

rozestřít (se) extender (se) 

rozetřít (rozmělnit) triturar 

rozevřít (otevřít) aperter; (rozestřením) extender 

rozezn/á(vá)ní distinction, discernement; -(áv)at 

distincter, discerner; -atelný discerníbil; -ávací (znamení) 

distinctiv, característic 

rozez/nít, -vat, -vučet far sonar 

rozež(í)rat (rozleptat) coroder 

rozhal/it, -ovat desvelar, descovrir; ~ se decoltar se 

rozhánět v. rozehnat; ~ se (rukama) gesticular, agitar li 

manus

ozháran/ost desórdine; -ý desordinat, in desórdine 

rozh/ázet disjettar; (jmění) dissipar, prodigar; (uklizené) 

desordinar, metter in desórdine; -azovač dissipator, 

pródigo; -azovat v. rozházet; (rukama) agitar li manus 

rozhl/as radio(-difusion); -ásit, -ašovat divulgar; ~ o kom 

něco špatného difamar, calumniar, denigrar; -asový de 

radio, radio-; (přenos) radiofónic 

rozhl/ed vista, punctu de vide, panorama, perspective; 

(politický) horizonte, circumspection; -edna belvedere; 

-édnout se, -ížet se circumspecter, regardar circum se, 

serchar per ócules 

rozhněva/ný incolerat; -t (se) incolerar (se) 

rozhod/čí sport. (též soudce) arbitro; obch., polit. a přen. arbitrator; 

-it (po celé ploše) disjettar; (o setí) dissemar; 

(rozebrat na složky) dispezzar; -ně (jednat) enérgicmen; 

(zamítnout) categóricmen; (bez pochyby) certmen, sin dúbite; 

~ ne certmen ne; -nost resolution; -nout (o čem) 

decider; (napevno) resoluer; (sporné případy) arbitrar; 

-nout se prender un decision, decider se, resoluer; -nutí 

decision, resolution; -ný resolut; (nekolísavý) firm; (rázný) 

enérgic; (rozhodující) decisiv; (výslovný) categóric; (úspěch) 

índubitabil, íncontestabil; (okamžik) crític, crucial; -ovat 

(se) v. -nout (se) 

rozhorl/ení indignation; -it se, -ovat se indignar se 

rozhořč/ení indignation, exasperation; -ený indignat, 

exasperat; -it, -ovat indignar, exasperar; (naplnit hořkostí) 

amarisar; -it se, -ovat se indignar se, exasperar se 

rozhovo/r conversation; -řit se metter se in parlada 

rozhran/í (hranice) límite, frontiere; (časové) torne; (přechod) 

transition; inf. interface; -ičení delimitation; -ičit delimitar 

rozhřeš/ení absolution; dát ~ (komu) absoluer (4. p.), 

dar absolution (a) 

rozhýb(áv)at metter in movement; ~ se activentar se 

rozch/ázet se (neshodovat se) diferer; (čáry, cesty) diverger; 

v. též rozejít se; -od (rozloučení) separation; voj. ~! rupte 

files!; ~ kol rot-escartament; ~ kolejnic rel-escartament; 

-odník bot. sédum 

rozinka rosine; (smyrenská) micri rosine; (korintka) corinte 

rozjas/nit se, -ňovat se aclarar se; (počasí) asserenar se 

rozjet (uvést do chodu) startar, far functionar 

rozježený herriset 

rozjím/ání meditation, contemplation, reflection; -at meditar, 

contemplar, reflecter (súper); -avý meditativ, contemplativ 

rozjitř/ení exacerbation; -it (se) exacerbar (se) 

rozjíven/ec garsonach; -ý índisciplinat, frivolosi, savagi 

rozkacený furiosi 

rozk/az comande, ordon; -ázat, -ovat comandar, ordonar 

rozkl/ad decomposition; (záměrný) analise; (výklad) explication; 

(mravní) demoralisation; (hnilobný) putrition; 

-ádací plicábil, desmontíbil; -ádat (rukama) gesticular; 

-ádat se chem. decomposir se; (hnít) putrir; (do dálky) 

extender se; (kde) esser situat; -adný destructiv 

rozklep(áv)at (naplocho) aplatar; (řízek) batter; ~ se (strachy) 

comensar tremer; v. též klepat (se) 

rozklížit (se) descollar (se) 

rozkol dissidentie; (v rodině) disunion; (rozštěpení) fission; 

(zlom) ruptura; (názorový) division, discordie, discrepantie; 

círk. schisma; -nický dissident, schismátic; -ictví sectarisme, 

fractionisme, dissidentie; -ník dissidente, sectario, 

fractionist, schismático

ozkop/(áv)at (nástrojem) (ex)fossar; (nohou) aplastar per li 

pede; -nout (až se otevře) pedbatter 

rozkoš delicie; (smyslná) voluptá; -nický voluptosi; -nictví 

voluptositá; -ník volupton; -ný (uspokojující smysly) 

deliciosi, ravissent, charmant, juitiv, (i záliby) delectábil 

rozkouskov(áv)at dispezzettar, parcellar; (stát) dismembrar 

rozkrá/dání práv. apropriation ínlegal; -dat, -st (v malém) 

poc e poc furter; práv. apropriar se ínlegalmen 

rozkr/ájet, -ajovat v. rozkrojit 

rozkramařit metter in desórdine 

rozkro/čit se escartar li gambes; -čmo con gambes furcat 

n. escartat; stát ~ star, li gambes furcat n. escartat; -k 

anat. infurcatura 

rozkrojit distranchar, disciser, cupar in du (partes) 

rozkrouhat cupar; ~ okurky cupar li cucumbres 

rozkři/čet, -knout, -kovat (rozhlásit koho) difamar; ~ se 

(zpráva) divulgar se 

rozkv/ést, -état florear, florescer (i přen.); přen. prosperar; 

-ět bot. floreada; přen. florescentie, aurin etá, prosperitá; 

(vzestup) ascension; -etlý in plen flor 

rozla/dění, -děnost (špatná nálada) mal humor; -děný hud. 

misacordat; přen. malhumorat, índisposit; -dit, -ďovat 

hud. misacordar; přen. far malhumorat 

rozlámat disrupter; (na kusy) dispezzar 

rozl/éhat se, -ehnout se resonar, far ecó 

rozlehl/ost extension, vastitá; -ý extendet, vast, ampli 

rozlept(áv)at coroder 

rozlévat (se) (dis)versar (se); (zvl. nenápadně) difuser se; 

(z břehů) superbordar; přen. (záře) extender se 

rozličn/ost diversitá, varietá; -ý diversi, varie 

rozliš/ení, -ování distinction; (rozpoznání) discernement; 

-it, -ovat distincter, discerner; -itelný discerníbil; 

-ovací (znak) distinctiv; ~ znaménko signe diacrític 

rozlít (se) v. rozlévat (se) 

rozlítit infuriar, far furiosi; ~ se infuriar se 

rozloha (rozsah) extension; (plocha) area 

rozlou/čit (oddělit) separar; (manželství) divorciar; ~ se v. 

loučit se 

rozlož/ení (místní) dislocation; (stroje) demontage; -it descomposir 

(i chem.); (mapu aj.) desplicar; (místně) dislocar; 

(stroj) demonter; (morálně) demoralisar; (po ploše) estalar; 

-it se decomposir se, dispezzar se; v. též rozkládat se 

rozlu/čitelnost separabilitá; -čitelný separábil; -čovací 

gram. disjun(c)tiv; -ka separation, divorcie 

rozluštit v. luštit 

rozmačkat v. mačkat 

rozmáhat se extender se, augmentar se, crescer 

rozmach extension, crescentie, florescentie, prosperitá 

rozmanit/ost diversitá, varietá; -ý diversi, varie 

rozmar (vrtoch) capricie; (nálada) humor; -ný capriciosi; 

(veselý) joyosi, gay, alegri 

rozmarýn bot. rosmarine 

rozmařil/ec debochante; (marnotratník) dissipator, pródigo; 

-ost debocheríe, dissipation, prodigalitá; -ý debochant, 

prodigal 

rozmaz(áv)at (učinit nezřetelným) nebular; (řečmi) extender 

rozmazl/enec hom afeminat; -ený dorlotat, afeminat; 

-it, -ovat dorlotar, afeminar (il afémina), mis-educar 

rozměl/nit, -ňovat (rozemnout) triturar; (zuby) molar; 

(v moždíři) pistar; (na prach) pulverisar 

rozmě/nit, -ňovat (peníze) cambiar

ozměr dimension; (poměrný) proportion; -nost spaciositá; 

-ný spaciosi, ampli, vast; -ový dimensional 

rozměř/it, -ovat mesurar 

rozm/ést, -et(áv)at (koštětem) disbalayar; přen. (zničit) demolir; 

polygr. (sazbu) descomposter, distribuer 

rozmíst/ění dislocation, colocation, disposition; (nákladů) 

repartition; -it dislocar, colocar, distribuer, repartir 

rozmlátit (kladiven) dismartellar 

rozml/ouvat (s kým) conversar; (komu co) v. rozmluvit; 

-uva conversation, discurse, dialog; -uvit (komu co) 

desconsiliar, dissuader 

rozmnož/it, -ovat acrescer, augmentar, multiplicar, reproducter; 

(cyklostilem) ciclostilar, poligrafar, policopiar; ~ 

se biol. reproducter se; bot. multiplicar se, propagar se; 

-ovací multiplicatori; (orgán) reproductori; -ovač multiplicator; 

(blánový) ciclostile 

rozmoci se v. rozmáhat se 

rozmontov/ání demontage; -(áv)at demonter, decomposir 

rozmot(áv)at desbrolliar 

rozmraz/it, -ovat degelar, decongelar 

rozmrzel/ost despite, malhumor, morositá; -ý despitant, 

malhumorat, malhumorosi, morosi, índisposit 

rozmrz/(áv)at, -nout degelar se, devenir degelat 

rozmyšlená (čas, lhůta): na -ou por reflecter n. deliberar 

rozmýšle/ní reflection, deliberation; bez ~ sin hesitar; 

-t se considerar, meditar, reflecter; (váhat) hesitar 

rozn/ašeč distributor; -ášení distribution; -ášet, -ést 

distribuer; (rozšířit) difuser; (rozhlásit) divulgar; (koho, 

pomlouvat) difamar, calumniar 

roznemoci se devenir malad 

roznětka cápsul 

rozněž/nělost sentimentalitá; -nělý sentimental; -nit, -ňovat 

far sentimental; -nit se, -ňovat se devenir sentimental 

rozní/cení inflammation; -tit inflammar; přen. exscitar 

roznož/it escartar li gambes; -ka salto con gambes furcat 

rozoh/nit, -ňovat excitar, incitar; ~ se inflammar se 

rozpačit/ost embarassament; -ý embarassat, perplex; 

(nerozhodný) ínresoluet, hesitant; (zmatený) confusi 

rozpad discade, ruine; (morální) coruption; chem., fyz. desintegration; 

-(áv)at se, -nout se desintegrar se, discader, 

cader in ruines, ruinar se, dispezzar se 

rozpak/ovat se hesitar; -y embarasse; (rozpačitost) hesitantie; 

bez -ů sin hesitation; uvést do -ů embarassar, perplexer 

rozp/álit, -alovat calentar; (rozčílit) excitar, iritar 

rozpárat (sešité) dessuer; (břicho) ciser (li ventre) 

rozparcelovat (pole) parcellar 

rozparek fens/e, -ura 

rozpaž/it, -ovat těl. levar li brasses lateralmen 

rozpětí extension; (most. oblouků) spanne 

rozpína/t (křídla) extender; (náruč) aperter; ~ se extender se, 

expander; -vost expansion, fortie expansiv; -vý expansiv 

rozpis (výloh) specification; -ovat specificar 

rozpitv(áv)at dissecter; přen. analisar 

rozplakat far plorar; ~ se metter se in plora 

rozplánov(áv)at detalliar un plane 

rozplašit far fugir 

rozplemenit (se) augmentar (se), propagar (se), multiplicar 

(se) 

rozplé/st, -tat (zamotané) desbrolliar 

rozpliznout se dissoluer se, liquificar se 

rozplynout se dissoluer se, fluidijar; (na jazyku) liquificar se;

~ v dým transformar se in fum 

rozpoč/et budgete; (plán) cálcul; zahrnout do -u budgetar; 

-íst, -ít(áv)at (pre)calcular, far cálcul de; -tový budgetari 

rozpoj/it, -ovat desconexer, disjun(c)ter; (vagóny) decuplar 

rozpoložení disposition del ánim 

rozpoltit fender, partir 

rozpom/enout se, -ínat se rememorar, revocar in mente 

rozpor (ve výpovědi) contradition, (protiklad) antagonisme; 

(křiklavý) discrepantie; (nesouhlas) dissension; v -u in dissension 

(con); -nost contradition; -ný contraditori 

rozpouště/dlo solutive; -t v. rozpustit 

rozpozn/ání reconossement; -(áv)at (po hlase) reconosser; 

(ve tmě) discerner, distincter; (nemoc) diagnosticar; (totožnost) 

identificar; -ávací distinctiv, característic 

rozpracovat (rozvést) detalliar; ~ námět developar li subjecte 

rozpr/ášit voj. disperser, derutar; (parfém) spruzzar; -ašovač 

spruzzator 

rozpr/ava debatte, discurse, discussion; (psané pojednání) 

dissertation; (vědecké pojednání) tractate; -ávět v. hovořit 

rozprchnout se disperser se 

rozprod/(áv)at disvendir; (zásoby) liquidar 

rozprost/írat, -řít extender; ~ se (území) extender se; 

(město) esser situat 

rozpř/áhnout, -ahovat (paže) extender (li brasses); ~ se 

(na koho) levar li brass (por batter) 

rozpt/yl dispersion; (světla) difusion; -ýlit, -ylovat disperser; 

(světlo) difuser; (obavy) dissipar; (mysl) distracter; 

-ýlit se, -ylovat se (zábavou) distracter se, divertisser se, 

amusar se; -ylka (čočka) lentille divergent; -ylovač difusor 

rozpučet (se) burgeonar 

rozpuknout (dis)fender se, disrupter se; (květ) aperter se 

rozpůlit v. půlit 

rozpustilý (hravý) ludaci, jocaci, petulant, tro vivent; 

(prostopášný) libertin; (neukázněný) índisciplinat 

rozpust/it (se) dissoluer (se); (tavením) fonder (se); (v ústech) 

liquificar (se); (spolek) liquidar (se); -(itel)nost soluibilitá 

rozrazil bot. verónica 

rozruch (vzrušení) excitation, sensation; (zmatek) confusion; 

(shluk, shon) tumultu; dělat ~ far un sensation 

rozrůst(at) se extender se, expander 

rozruš/ení (duševní) emotion; (zmatek) confusion; (hmoty) 

disruption, erosion; -it (ničivě) destructer, ruinar; (hlodavě) 

eroder; (hmotu) decomposir, desintegrar; (vyvést z 

klidu) ínquietar, perturbar, trublar; -it (se), -ovat (se) 

excitar (se), alarmar (se); -ující (zpráva) alarmant 

rozředit v. ředit 

rozřešit v. řešit 

rozř/ez(áv)at, -íznout distranchar, disciser, discupar 

(in pezzes), dissecter; (vřed) aperter (li abscess) 

rozsah extension; (rozměr) dimension; (stupeň) gradu; 

(objem) volúmine; (působnosti) sfere; -áhlost extension, 

amplore, vastitá; -áhlý extensiv, ampli, vast, massiv 

rozsápat dislacerar, dispezzar 

rozsedlina fende, fissura; (velká) abiss 

rozs/évač dissemator; -ít, -ívat, -évat dissemar 

rozskočit se (dis)fender se 

rozsochatý (strom) ramosi 

rozsoudit arbitrar, decider 

rozstř/íh(áv)at, -ihnout jako rozříznout 

rozsudek judicament; (soudcovský výrok) sententie; (výrok 

o vině) verdicte; ~ smrti judicament de morte; vynést ~

pronunciar un judicament 

rozsv/ěcovat, -ítit accender, far luce 

rozsyp(áv)at malversar; ~ se disperser se, distracter se 

rozšafn/ost prudentie; -ý prudent 

rozš/íření extension, elargation, augmentation, agrandation, 

amplification, circulation, propagation, divulgation, 

distribution; tech..dilatation; ~ srdce med. aunerisma; 

-ířit, -iřovat extender; (objem) dilatar (i žaludek); (postupně) 

augmentar; (a tak obohatit) agrandar; (objemově) amplificar; 

(aby to obíhalo) circular; (myšlenku) propagar; (zprávu) 

divulgar; (rozdat) distribuer; (oddělením krajů) alargar; 

(rozhozením) disjettar; (rozsetím) dissemar; -ířit se, -iřovat 

se extender se, dilatar se, augmentar se, agrandar se, 

amplificar se; -iřovací (studium) suplementari 

rozškrábat grattar 

rozškrtnout (sirku) accender 

rozšlapat aplastar (per li pede) 

rozšněrovat delacerar 

rozšroubovat (rozmontovat) demonter 

rozštěp fende, fensura; fyz., med. fissura; -ení fissura; 

(atomu) fission; (jednoty) division; chem. dissociation; 

-it, -ovat fender, fisser; (atom) desintegrar, fissionar; 

(jednotu) desunir, divider 

rozštípat (dříví) fender 

rozt/áhnout, -ahovat tech. dilatar; (rozestřít) extender; (látku) 

displicar; (deštník) aperter (li parapluvie); (plachty) 

fixar (li segles); (nohy) extender (li gambes); (prsty) distender 

(li fingres); ~ se (do dálky) trenar se in lontania 

roztát degelar; přen. animar se 

roztavit v. tavit 

roztažiteln/ost extensibilitá, dilatabilitá; -ý extensíbil, 

dilatábil 

rozt/éci se, -ékat se (o toku) disfluer; -eč distantie 

roztěkan/ost distraction; -ý distractet; (nepozorný) ínatentiv 

roztírat v. rozetřít 

roztlou/ci, -kat (na kusy) dispezzar; (v moždíři) pistar; (na 

prach) pulverisar; (okna) rupter, demolir; (ořechy) cracar 

roztoč zool. ácare; -it far girar n. rotar 

roztodivný bizarri, strangi, curiosi, ínusual 

roztomilý amábil; (líbezný) suavi; hovor. dulci 

roztrhat (dis)lacerar, chifonar; (na kousky) dispezz(ett)ar; 

(šaty, boty) consumar; ~ se esser lacerat, consumar se 

roztroubit trumpetar 

roztrousit (zrní) disperser, dissemar; (klepy) divulgar 

roztrpč/it, -ovat v. rozhořčit 

roztrušovat v. roztrousit 

roztrž/itost distraction; -itý distractet; (zapomětlivý) obliviaci; 

-ka conflicte, disunion; (hádka) querelle 

roztřást se (strachy) comensar tremer 

roztřídit v. třídit 

roztřískat (kladivem) dismartellar; (napadrť) fracassar 

roztříšt/ěnost fractionament; -it (se) dispezzar (se), fracassar 

(se); fracter (se), rupter (se), (síly) disperser (se) 

rozum (schopnost dojít poznání) rason; (jako síla) intelectu; 

(jako filozofický pojem) ration; (jednotlivce) inteligentie; 

(mysl) mente; (uvážlivost) prudentie; (nápady) idés; být 

s -em u konce esser al fine de su Latin, plu ne saver 

quo far; nejde mi to na ~ yo ne posse comprender it; 

-brada quasi-sagio, Salomon; -ět (chápat) comprender; 

(znát) conosser; (vědět) saver; (být zběhlý) esser versat in; 

-ný rasonábil; (nadaný rozumem) rational; (a dobře jím vlád-

noucí) inteligent; (praktický) práctic; (prozíravý) prudent; 

(zjevně správný) plausíbil; (logický) lógic; -ovat rasonar; 

(hloubat) meditar; -ový rational, intelectual 

rozut/éci se, -íkat se disperser se 

rozvádět v. rozvést 

rozvaha prudentie; (účetní) bilancie 

rozvaliny ruines 

rozváš/nit, -ňovat infuriar; ~ se devenir infuriat 

rozvát dissipar, disperser 

rozváz/at, -ovat desligar; (z řetězu) descatenar; (z tkanice) 

deslacear; (uzel) desnodar; (úmluvu) anullar; (řeč) desligar 

su lingue, parlar francmen; (uvolnit) laxar, liberar, 

detener; ~ se desligar se, devenir desligat 

rozvážet v. rozvézt 

rozv/ážit, -ažovat considerar, deliberar 

rozvážka distribution 

rozvážn/ost prudentie; -ý prudent; (obezřelý) circumspect 

rozveselit amusar, gayificar 

rozvést (elektřinu apod.) distribuer; (rozvinout) developar; 

(dopodrobna) detalliar, specificar; (do šířky) extender; 

(odloučit) separar; práv. divorciar; ~ se práv. divorciar se 

rozvětv/ení bifurcation, ramification; -ený bifurcat, ramificat; 

(strom) ramosi, branchat; (styky) ampli, vast; -it se, 

-ovat se bifurcar se, ramificar se 

rozvézt distribuer, liverar 

rozvíjet (se) v. rozvinout (se) 

rozvikla/ný chancelat; -t far chancelar; -t se devenir 

chancelant n. ínstabil; (kázeň) demoralisat 

rozvinout (způsobit rozvoj) developar; (svinuté) disvoluer; 

~ se evoluer; (co do objemu) expander; (postupovat) 

avansar, proceder, progresser 

rozvírat v. rozevřít 

rozvířit (prach, povyk) sublevar; (vášně) excitar 

rozvít se (o květu) disvoluer se 

rozvláčn/ost prolixitá; -ý prolix, ínconcisi, enoyant, long 

rozvod (odloučení) separation; práv. divorcie; (vody apod.) 

distribution, duction; -ná deska tábul de distribution; 

-ná síť rete (del lucement) 

rozvodnit se debordar; (po čem) inundar 

rozvoj (ve vývoji) developament; (vpřed) avansament, progress; 

(objemový) expansion; (stav ve vývoji) stadie de developament 

n. evolution 

rozvr/at disruption; (nepořádek) desórdine, cáos; -átit, 

disrupter; (armádu v boji) disperser, derutar; (mravně) 

demoralisar; (znemožnit fungování) desorganisar; -atnictví 

disruptiv n. subversiv activitás; -atník disruptiv 

n. subversiv person, demoralisator, seditiosi element; 

-atný disruptiv; (podvratný) subversiv; (pobuřující) seditiosi; 

-á činnost subversion 

rozvrh plane, schema; (časový) horárium, hor-tabelle; 

-nout, -ovat distribuer, planar, repartir 

rozvrstv/ení stratification; -it, -ovat stratificar 

rozvzteklit (se) v. rozzuřit (se) 

rozzlob/ený incolerat; -it (se) incolerar (se) 

rozzuřit infuriar, far furiosi; ~ se infuriar se 

rozžeh/nout, -ovat accender; -nutí accension 

rož/eň grille; (otočný) torn-pica; -nit grillar 

rtěnka labie-crayon 

rtuť chem. mercurie; -natý mercúric; -ný mercuriosi; -ový 

(sloupec, pára) de mercurie; (mast) mercurial 

rub reverse, látere dorsal

ubáš veste funeral, mort-linage 

rubat (uhlí) extra(ct)er; (kácet) abatter; (stínat) decapitar; 

(zabíjet) mortar, massacrar 

rubín rubine; -ový (prsten, náramek) con rubine(s) 

rubl ruble; -ový (mince) de un ruble 

rubopis indossament; -ec indossante; -ník indossatario 

rubrika rúbrica 

ručička (hodin n. přístroje) indicator 

ručit (komu za co) garantir; (penězi) cautionar, dar caution; 

(odpovídat za) responder (por); -el garante 

ručn/í (zavazadlo) a manu; (práce) manual; -ice carabine, 

fusil; -ík manu-toale 

ruda crud metalle, minerale (metalliferi) 

rudn/out devenir rubi; -ý (žíla) minerálic 

rudo/armejec rubiarmeano; -hnědý rubi-brun; -ch, -kožec 

rubipelle; -nosný metalliferi; -vlasý ross-capillat 

rudý rubi; R-á armáda Rubi Armé; R-é moře Rubi Mare 

rugby v. ragby 

ruch movement; pouliční ~ tráfic; pracovní ~ activitá 

ruin/a ruine; -ovat (z-) ruinar 

ruk/a manu; (paže) brasse; -ama nohama con li tot fortie; 

po ruce, při ruce, blízko, pár kroků che manu, 

próxim; za -u ye li manu; z druhé -y de secund manu; 

-áv manche; -avice gante; -avičkář gantero; -avičkářství 

gantería; -ávník muff 

ruko/dělný manual; -á práce manu-labor; -jeť manuette, 

tenette; (nože) cultell-tenette; (ucho nádoby) anse; 

-jmí ostage; jako ~ in ostage; (ručitel) garantiario; -pis 

manuscrite; (písmo) scritura; -udání manu-pression 

rukovat intrar in servicie 

rukověť v. rukojeť; (příručka) manuale, vademécum 

ruksak dorse-sac, sac dorsal 

rul/a geol. gneiss; -áda v. roláda; -eta rulette; -ička litt rul 

rulík bot. belladonna 

rum rum; (staré zdivo, suť) murallia, escombre 

rumba hud. rumba 

rumě/lka (ruda) cinabre; um. vermilion; -nec rubore; 

-ný rubatri 

rum(ov)iště cúmul de jettallia 

rump/ál cabestan, vind, haspe; -lovat (čím) sucusser 

Rumun rumaniano; -sko Rumania; r-ský rumanian 

runa rune; -ový (písmo) rúnic 

rupie rupia 

Rus russo 

rusalka nayade, undina 

Rusín ruteno; r-ský ruténic 

Rusk/o Russia; r-ý russ 

růst crescentie, crescement 

růst (vy-, vz-) crescer; přen. augmentar se, extender se 

rušit (poslech, též vyrušovat) disturbar; (obtěžovat) genar, 

molestar; (znepokojovat) ínquietar; v. též zrušit 

ruš/ivý (vliv) disturbant; (přivozující nepříjemnosti) trublant; 

(obtěžující) genant, molestant; -ný (provoz) intens(iv); 

(ulice) frequentat, plen de movida; (diskuse) animat, vivaci; 

(život) agitat 

ruština russ (lingue) 

ruthenium chem. ruténium 

rutin/a rutine; -ér rutinero; -érský rutinari; -ovaný rutinat 

různ/ice discordie; -it se v. lišit se; -obarevný multicolori; 

-oběžník trapezoid; -odobý asincrónic; -oběžný 

divergent; -ost diversitá, varietá; (názorová) diferentie;

-orodost heterogenitá; -orodý heterogen; -ý diversi; 

varie, diferent; (výrazně odlišný) distinct 

růž farde (rubi); (rtěnka) rubi crayon 

růž/e rose; (keř) rosiero; med. erisipel; -enec rosárium; 

-ice rosette; -ový rosi, roscolori; malování -vými barvami 

přen. (přikrášlování) bell-deskri(p)tion 

rv/áč combattard, battard, rixard, rixon; -ačka intercombatte, 

melé, rixe; (vřava) tumultu; -át raffar, tirar, tirachar; 

-át se rixar; (zápasit) luctar; -avost rapacitá; -avý rapaci 

ryb/a pisce; létající ~ pisce volant; (němý) jako ~ (mut) 

quam un pisce; ani ~ ani rak ni carne ni pisce; astr. R-y 

Pisces; -árna piscería; -ář piscator; (obchodník s rybami) 

piscero, pisc-venditor; -aření piscada; -ařit piscar; (chytat 

na udici) croc-piscar; -ářský piscatori; ~ prut canne a 

piscar; -á vesnice village piscatori; -í piscin; -ina odore 

piscin; -(ič)ka litt pisce; zlatá ~ pisc aurin; -ářství piscicultura 

rybíz (plod) crusbere; (keř) crusberiero 

ryb/natý piscosi; -ník (venkovský, vod. nádrž) stagne; (na 

chov ryb) pisciera; -níkář piscicultor; -níkářství piscicultura; 

-olov piscada 

rýč spade; rýt -em spadar 

ryčet (řvát) criachar, rugir; (hlučet) bruir 

rydlo (dlátko) gravette 

rýha (šrám) grattatura, scrappatura; (brázda) tracie (del 

rote), sulca; (vráska) ruga 

rychl/e rapidmen; ~! hasta!; (bezodkladně) promptmen; 

-ík express-tren, tren rapid; -it (zeleninu) fortiar 

rychlo/bruslař patinator veloci; -bruslení patinage veloci; 

-měr tacometre; nám. logg; -nohý přen. veloci; -palný 

(dělo) a tira rapid; -st rapiditá; (po urč. dráze) velocitá; 

(tempo) rapidore; (pohotovost) promptitá; (čilost) agilitá 

rychlý rapid, veloci, prompt, agil, vivaci; (hodiny) tro rapid 

ryk (dobytka) muida; (jednotlivce) criachada 

rým rime 

rýma nas-catarre; odb. rinite, catare de nase 

rým/ař rimero; (veršotepec) rimastro; -ovačka rimallia; 

-ování versification; -ovat rimar, versificar; -ovat se 

rimar, consonar; -ovník rimárium 

Rýn Rhen; r-ský rhenan, de Rhen 

ryn(e)k hist. plazza del mercate 

rypák musel 

rýp/al criticon; -at grattar, scrappar; (rypadlem) dragar; 

(loktem) pussar per li cude, cud-pussar; (do čeho) criticar, 

censurar; -at se (v čem) traserchar 

rys zool. linx 

rys (ve tváři) trate (característic); povahový ~ trate de 

caráctere; (výkres) dessine; (konstrukční) projecte; (míra 

papíru - 480 archů) risme; (obrys) contura; -ka strec, linea 

rýsov/ací: ~ pero tira-linea; ~ prkno dessin-planca; -ač 

dessinator; -adlo dessin-instrument; -ání dessination, 

dessine geométric n. técnic; -at (v čárách) delinear; (v obrysech) 

esquisser; (všeob., kreslit) dessinar; -at se delinear 

se, profilar se, siluetar se; -na dessin-ateliere 

ryšavý ross, ross-capillat 

rýt (rýčem) spadar; (rydlem) graver 

ryt/ec gravero; -ina gravura 

rytíř cavaliero; (dvorný muž) galanthom; bludný ~ cavaliero 

errant; -skost cavalieríe; -ský cavalieresc; ~ řád 

örden de cavalieratu; -ství (hodnost) cavalieratu; -stvo 

cavalieros

yz/ák (kůň) bai (cavall); -ec bot. lacte-agáric 

ryz/í pur; (pravý) genuin; -ost puritá 

rýž/ák lav-brosse; -e ris 

rýžov/ání lavage (de minerales); -at (zlato) lavar (aure); 

přen. ganiar grand moné 

rýžov/iště (pole) risiera; -ý de ris, ris-; -á kaše ris-piré 

ržá/ní hinnida; -t hinnir 

Ř 

řad (směnečný) órdine; těl. linea 

řád (pořádek) (bon) órdine; (pravidla) regulament; (organizační) 

statute; (církevní, vyznamenání) órden; (vládnoucí) 

regíme; jízdní ~ horárium, tren-liste; jednací ~ órdine 

n. programm(a) del die; pracovní ~ labor-órdine 

řada range; (množství) serie; (básní, dramat) cicle; (osob, vozů) 

file; mat. progression; teď je ~ na mně nu es mi torne; 

v první -ě in prim loc 

řádek v. řádka 

řadit alinear, rangear, ordinar (il órdina); (třídit) classificar; 

(podle druhů) sortir; (do seznamu) registrar; (rychlosti) changear; 

(za-) (in)rangear; ~ se alinear se, metter se in file; 

voj. formar se 

řádit (zuřit) furer, furiar; (pustošit) devastar 

řádk/a linea; (sadby) file, range; vepsat mezi -y interlinear 

řádný (povahou) honest; (bez výchylek) ordinari; (odpovídající 

požadovanému) convenent; (jak se sluší) decent; (notný) 

considerábil; (pravidelný) regulari 

řadový (číslovka, občan) ordinari 

řádový de órden; ~ bratr membre de un órden 

řapík bot. petiol 

řas/a (oční) cilie; (na látce) plica; bot. alga; mořské -y herbe 

marin; -ení plicatura; -it plicar; -natý plicat 

řebříček bot. achilea 

Řeck/o Grecia; ř-okatolický greco-católic; ř-ořímský 

greco-roman (i zápas); ř-ý grec 

řeč (jazyk) lingue, idioma; (mluva očí, zvířat, čísel) linguage; 

(rozmluva) discurse; (nářečí) dialecte; mateřská ~ lingue 

matrin; obrazná ~ lingue figurativ; posunková ~ lingue 

mímic; vada -i defecte de pronunciation, lingue-defecte; 

-ený dit, citat, mentionat; (firma apod.) in question; (jinak 

nazývaný) alias; krátce -o curtmen dit, in curt, in summa; 

-i (pověst) fama, rumore; (pomluvy) linguardage 

řečiště lette (de fluvie) 

řečn/ění parlation, oration, discurse; -ický oratori, retóric; 

-ictví retórica; (výmluvnost) eloquentie; -ík parlator, orator; 

(lidový) tribun; (z pléna) porta-voce; (uvaděč zábav. pořadu) 

conferentiero; -it far un discurse, discurrer; -ný v. výřečný 

řečtina grec (lingue) 

řed/ění dilution; -idlo diluente; -it (ro-, z-) diluer; (vzduch) 

rarificar 

ředitel director, chef, mastro; -ka directora, direct(o)ressa; 

-na oficie del director; -ský directorial; (hodnost) de un 

director; -ství direction, administration, gerentie, centrale 

ředk/ev ráfane, radís nigri; -vička radís 

řehol/e (náb. řád) órden; -nice mónaca; -ník mónaco 

řeho/nit se ridachar; -t (smích) ridachada, brui-ridida; 

(koňské ržání) hinnida 

řehta/čka raslette; -t raslar; (o koni) hinnir; -t se ridachar 

sonorimen; -vý ridachaci 

Řek greco; -yně greca 

řeka fluvie; po řece a valley; proti řece a monte

řemen (pruh kůže) bande cutin, strap; (opasek) cintura; 

(k obtahování) strap de rasuore; (hnací) strap current; 

-í harness; -ice strap-rul 

řemesl/ník artisane, hom de mestiere; -ný artisanal, 

mestieral; -o artise, mestiere, profession 

řep/a rap; (cukrová) bete; (krmná) bet-rap; -ka bot. colza; 

-ík, -íček bot. agrimonie; -ovitý rapiform; -ný (cukr) 

bet-sucre; -ná kampaň bet-recolte 

řeřav/ět arder; -ý ardent; -é uhlí brase 

řeřicha bot. cresson 

řešení solution 

řešetlák bot. ramne 

řešeto cribelle 

řešit (roz-, vy-) soluer; -elný suluíbil 

řetěz caten; (řádový) collare; v -zech (vězeň) incatenat; 

-ec mat. serie; -ový (most) catenari; (reakce) in caten 

řev (zvířat, tygra) rugida; (dobytka) muida; (lidí) clamore; 

-nit v. žárlit 

řez cup, cisura, tranchitura, (in)cision; (uříznutý díl) tranche; 

(průřez) section; císařský ~ med. operation cesarian; 

zlatý ~ geom. section aurin; -ačka tranch-machine; 

-ák dente incisiv; -anice (rvačka) rixe; -anka (sláma) 

pallie tranchat; -at (od-) (de)cupar, (de)ciser, talliar; 

(vyřezávat ze dřeva) sculpter; (krájet) tranchar; (maso) tranchir; 

(pilou) segar; (bít) batter; (holí) bastonar; (prutem) 

vergar; -avý (hlas) acri; (bolest) acut; -ba sculptura; -bář 

sculptor; -bářský sculptural; -iny segallia; -ivo segaligne; 

-nictví carnería, buchería; -ničina bucheríe; -ník 

carnero, buchero; -ný (způsobený řezem) incisiv 

řež, -ba (krvavá bitva) carnage, massacre; voj. combattement; 

(rvačka) rixe; (zmatené utkání) fracasse, melé 

říci dir; abych tak řekl por talmen dir; to bych řekl! yo 

crede!; ~ si (o) petir, demandar; (pro sebe): řekl jsem si 

yo ha dit me 

řičet (o koních) hinnir; (o člověku) criachar 

říč/ka riverette; -ní fluvial 

řídící directiv; (páka) de comande; (věta) principal; (učitel) 

director (de scol), mastro, principale; ~ pult tábul de 

comande 

řidič (auta) chofero; (tramvaje) conductor; (letadla) pilote; 

(nákl. vozu) camionist; (vozka) cochero; -ský průkaz 

auto-licentie 

řídit (podnik) directer, gerer, administrar; (vozidlo) conducter, 

choferar; (letadlo) pilotar; (loď) navigar; (domácnost) 

menagear; (schůzi) presider; (stát) guvernar; (časopis) redacter; 

~ na dálku telecomandar, teleguidar; ~ se (podle) 

sequer; ~ pravidly observar li régules 

řiditeln/ost directibilitá; -ý directíbil 

řídítko bielle, guidon 

řídký (vlas, obilí) índensi; (kapalina) poc consistent; (ne 

častý) ínfrequent; (vzácný) rar, scarsi; (rozptýlený) disperset 

říh/ání ructation; -at ructar 

řík/adlo, -anka rime infantin; -ání: bez ~ voluntarimen; 

-at dir; ~ komu (jak) nominar; -á se, že on dí que 

říje ardore, calore sexual 

říj/en octobre; -nový de octobre 

Řím Roma; -an romano 

řimbaba robust mann 

římsa corniche; (nad krbem) corniche del camine 

římsk/okatolický romano-católic; -ý roman 

řinčet cliquettar; (zbraní) raslar

řinout se flue(tta)r; (prudce) jettar se (vers) 

řípa v. řepa 

říš/e imperia; přen. regne, reyia, dominia; (instituce) imperie; 

Ř- (německá) Reich; Velkomoravská říše imperia de Grand 

Moravia; ř- mrtvých imperia del mortes, Hádes; ~ rostlinná 

/ živočišná regne vegetal / animal; -ský imperial; -é 

jablko globe imperial; Ř- sněm (německý) Reichstag 

řiť anat. ánus; (zadek) cul, posteriore 

řítit se (kam) precipitar se a; (vrhnout se) jettar se (vers); 

(události) precipitar; currer; (při-) adcurrer impetuosimen; 

(z-) crular, cader in ruines, discader 

řitní anat. anal 

říz vigore; (nápoje) sapore; -a toga, túnica; -ek tranche; 

(masa) cotlette; (upravený) bifstec 

řízen/í (podniku) direction, gestion; (vozidla) conduction; 

(letadla) pilotage; (lodi) navigation; (státu) guvernament; 

práv. procedura, processu; pult ~ tábul de comande; 

~ osudu providentie; ~ na dálku telecomande, teleguide; 

-ý directet; (střela) teleguidat 

řízn/ost vigore; (piva) sapore; -ý vigorosi, (pivo) saporosi, 

gustosi; (sžíravý) cáustic, satíric; (ostrý) acri 

řvát clamachar, criachar; (jako tur) rugir; (brečet) plorachar 

S 

s, se con; jeden s druhým li un con li altri 

sabat náb. sábbat 

sabot/áž sabotage; -ér sabotero; -ovat sabotar 

sací (papír) siccant 

sáček (litt) sac 

sad (ovocný) fructiera, fructe-jardin; (park) parc 

sada colection, complement, serie; (v tenisu) set 

sádka (chleba, jedno pečení) fornade 

sádlo grasse; (z pečeně) larde fuset 

sádra gipse; (štuk) stucca 

sága lit. saga, legende 

ságo sago; -vník sago-palme 

sáh (míra) brassade 

Sahar/a Sáhara; s-ský saharan 

sahat (na koho, nač) tuchar, metter li manu (sur); (prsty) 

palpar; (rozprostírat se) extender se 

sáhnout (na) tuchar; (prsty) palpar; ~ po čem extender li 

manu (por prender) 

sáhodlouhý extremmen long 

sachar/ín sacarine; -óza sacarose 

sajrajt sordidage, sordidallia 

sako jaque, veston 

sakr/a(mente)!, k -u! per diábol!; -ální sacral; 

-amentský maledit; -istie sacristia; -ovat maledir 

sál sala 

salám salame; (klobása, uzenka) salsice 

salamandr salamandre 

salaš logí n. dom de pastero; -ník pastero alpin 

salát salade; (hlávkový) latug 

sálat radiar, emanar (calore); (žhnout) arder 

salicyl chem. salicil; -át salicilate; -ový salicílic; kyselina 

-á acide salicílic 

salmiak chem. sal-amoniac 

salva salve 

Salvador Salvador 

sám sol; (osamělý) solitari; (zdůrazněně) self; já ~ yo self

Sama/ritán, s- hist. samaritano (i přen.); -aří hist. Samaria 

sam/čí de máscul; bot. masculin; ~ květ flor masculin; 

-ec máscul, animale masculin 

samet velur; -ový veluri; (ze sametu) de velur 

sami/ce female, animale feminin; -čí de female; bot. feminin; 

~ květ flor feminin 

samizdat samizdat 

samo/činný automátic; -hláska vocale; -hláskový vocálic; 

-libý self-satisfant, vanitosi; -mluva monolog; -obsluha 

self-servicie; (velký obchod) supermarket; -pal fusil 

automátic; -rostlý original; -správa autonomie, selfadministration; 

-správný autonom; -statný índependent; 

-stříl arbalest; -studium self-instruction, autodidactie; 

-ta solitá, solitaritá, isolation; (místo) loc solitari; 

-tář solitario; -tářský solitari; -účelný self-scopiosi; 

-uk autodidacte; -var té-urne; (ruský) samovar; -vazba 

confinament solitari, inprisonament cellulari; v -ě íncomunicat; 

-vláda autocratie; -vládce autocrate; -vládný 

autocrátic; -volný spontan; -vznícení self-inflammation; 

-zřejmý self-evident; -zvanec (vetřelec) intrusor; (uchvatitel) 

usurpator; -zvaný (nevyzvaný) ne invitat 

saň dracon; přen. (žena) xantippa 

sandál sandale 

sáně slitte 

sangvini/cký sanguin; -k hom de temperature sanguin 

sání (vysávání vzduchu) aspiration 

sanice (dráha) piste por slittes; (čelist) machuore (inferiori) 

sani/ta (vůz) ambulantie; -ťák sanitario; -tární (den) sanitari; 

-tní (personál) sanitari; (vlak) de ambulantie 

sankc/e sanction; -ionovat sanctionar 

sáňkov/ání slittation; -at slittar 

sanskrt sanskrit 

santal bot. santale 

saranče zool. saltarelle 

sardel zool. anchove; -ový (máslo) de anchoves 

Sardin/ie Sardinia; s-ský sardinian, sardin 

sard/inka sardine; -onický sardónic 

sarkas/mus sarkasme; -tický sarcástic 

sasanka bot. anemone 

Sask/o Saxonia; s-ý saxónic 

sát sucar; (o mláďatech) tettar; (vstřebávat) absorpter, 

insucar; (vysávat vzduch) aspirar; (vdechovat) inhalar 

satan satano; -ský satánic; -ismus satanisme 

satelit satelite 

satén satine 

satir/a satire; -ický satíric; -ik satirist; -izovat satirisar 

satisfakce satisfa(c)tion 

satur/ace saturation; -ovat saturar 

Saturn astr. Saturn 

satyr myt. satiro 

sauna sauna 

savana savanna 

sav/ec mammifere; -ý: ~ papír papere siccant 

Savojsk/o Savoya; s-ý savoyan 

saxofon hud. saxofon 

saz/árna typ. compostería; -ba tarif, taxa; typ. compostion, 

compostura; -e fulígine; (částečka) floc de fulígine; -ebník 

tarif-liste; -eč typ. compostero, tipograf; -enice plante 

sáz/enka (v loterii) billete de loteríe; -et (rostliny) plantar; 

(chléb do pece) infornar; typ. composter; (o sázce) pariar; 

(hrát hazardně) hasardar, riscar, parí-luder; (klást) metter,

posir; (údery) distribuer, dar; -íme se o noi paría pri; 

-ka parí; (co je vsazeno) riscage; ~ do loterie loteríe 

sbalit (před odjezdem) far li bagage; (do kufru) inpaccar; 

~ si své věci forprender su proprietás 

sběh (lidí) atruppament, concurrida; -nout se (lidé) atruppar 

se, concurrer; (udát se) evenir, ocurrer 

sběr (šrotu) colection; -ač colector (i el.); -ačka (na pěnu) 

scumuore, descumette, scumiere; -atel colectionist; (známek) 

filatelist; (nálepek) filumenist; -atelství colectionisme 

sběř hanl. bande, horde, canallia, gentallia, plebeyallia, 

populache, vagantallia 

sbíha/t se atruppar se, concurrer; sliny se mi -jí aqua veni 

in mi bocca; (čáry) converger; -vost geom. convergentie; 

-vý convergent 

sbíječka martell pneumátic 

sbír/at (šrot) colecter; (do sbírky) colectionar; (plody) colier; 

(smetanu) decremar n. e(x)cremar (li lacte); (peníze na fond) 

colecter moné por li funde; (zkušenosti) aquisiter; (vojsko) 

reunir; -ka (známek) colection; (veřejná) colecte; (prosté 

sestavení) compilation; (směsice) conglomerate 

sbl/ížit (se), -ižovat (se) aproximar (se) 

sbohem adío; dát ~ dir adío 

sbor (jakékoli seskupení) gruppe; (poradní) consilie; (výbor) 

comité; (vojenský, diplomatický, baletní) corpo; (kardinálský) 

colegie (de cardinales); (náboženský) comunitá; (pěvecký) 

cor; hasičský ~ incendie-brigade; -mistr chef de cor; 

-ník (zákonů) code; (literární) almanac; -ovna sala de instructores 

n. professores; -ový de cor; (zpěv) coral; 

~ zpěvák corist 

sbratř/ení fraternisation; -it (se), -ovat (se) fraternisar (se) 

scedit filtrar, passar tra un filtre 

scel/ení, -ování (o ráně) cicatrisation; (polí) unification; 

-it, -ovat (spojit) integrar; (sjednotit) unir, unificar 

scén/a scene; (menší divadlo) teatre; (krajina) sceneríe; -ář 

scenare 

scenérie sceneríe; (vypravení jevištní scény) decorationes 

scéni/cký scénic; -ograf scenograf; -ografie scenografie 

scest/í: dostat se na ~ misviar; -ný deviant; (chybný) errari; 

-ovalý (osoba) globe-trotter; -ovat (svět) percurrer 

scient/ismus scientisme; -olog(ie) scientolog(ie) 

sci-fi sci(entie)-fi(ction) 

scvrk/(áv)at se, -nout se contraer se; (peníze) diminuer; 

(suchem) marcir; (tvář) arugar se 

sčetlý v. sečtělý 

sčít/anec mat. summande; -ání addition; (hlasů) scrutine; 

(lidu) censement, censu; -at additionar, summar; (hlasy) 

scrutinar; (obyvatelstvo) censer 

sděl/ení comunication, information, noticie; (oznámení) 

anuncie; -it, -ovat (co komu) comunicar, informar; (oznámit) 

anunciar; -ovací (technika) de comunication 

sdíl/et (s kým co) divider (alquó) con; -ný comunicativ 

sdruž/ení association; (cech) corporation; (svaz) federation; 

(odborové) sindicatu; polit. alliantie, coalition; obch. consortie; 

rodičovské ~ comité consultativ (del genitores 

de eleves); -ený associat; obch. afiliat; -it (se), -ovat (se) 

associar (se), unir (se) 

se v. s 

se (si, sebe) (zájm. 3. os. sg i pl) se; myje (myjí) ~ il (ili) lava 

se; jinak: myji ~ yo lava me; musíš ~ umýt tu deve 

lavar te; prosím posaďte se (sedněte si) ples sedentar 

vos; (vzájemně) unaltru; mají ~ rádi ili ama unaltru; (o-

ecný podmět) on; dnes ~ nepracuje hodíe on ne labora 

seance session 

sebe v. se; sebe- selfsebe/analýza 

self-analise; -důvěra self-confidentie 

seběhnout se v. sběhnout se 

sebe/chvála self-lauda(tion); -jistota aplombe; -kázeň 

self-discipline; -klam self-ilusion; -kritický self-crític; 

-kritika self-crítica; -láska egoisme, self-amore; -obětavost 

self-sacrification; -obrana self-defension; -obvinění 

reproche contra se self; -ovládání self-domination, 

self-control; -pevnější mem li max firm; -úcta self-respecte; 

-určení self-determination; -vědomí self-consientie; 

-vědomý self-conscient; -vrah suicide, self-mortante; 

-vražda suicidie, self-mortation; -vzdělá(vá)ní self-instruction; 

-záchova (instincte de) self-preservation; -zapření 

abnegation 

sebou: mezi ~ ínter se; pod ~ (srovnaný) sub unaltru; za ~ 

(místně) detra se; (po pořádku) pos unaltru, successivmen 

sebr/anka hanl. canallia, gentallia, scumallia; v. též sběř; 

-aný (spisy) ovres complet; -at (se země) levar; (policejně) 

arestar; (popadnout) capter; (komu co) privar de; -at se 

(z nemoci) reconvalescer, recuperar se; (vzchopit se) recoleer 

se; (o ráně) supurar; v. též sbírat (se) 

secese (odštěpení se) secession; (výtvarná) Jugendstil 

secí (stroj) machine por semar 

seč: ~ mohu til quant yo posse, til quant yo es capábil 

seč voj. combatte(ment); v. též řež; -ení falceada; -na 

geom. secante 

sečí/st, -tat summar 

sečtěl/ost erudition, conossenties litterari; -ý erudit, 

versat in litteratura 

sed/adlo sede; (židle) stul; (lavice) banca; -at si v. sednout 

si; vrána k vráně -á similes assembla se; -ativní 

med. sedativ; -ativum sedative; -avý sedentari; -ění 

(schůze) session, convenida, reunion; -ět seder; (pták) 

alt-seder; (na vejcích) covar; (v čele) presider; ~ modelem 

posar quam modelle 

sediment sediment; -ace sedimentation 

sedl/ačina agricultura, cultivation de campes; -ačit cultivar 

li terra; -ák agricultor, farmero; (venkovan) paisano, 

rurano; (v šachu) pion; -ář sedlero; -ářství sedlería; 

-at (o-) sedlar; -ina sediment; (zbytek) residue; -o sedle 

sedm sett; -(ičk)a li (ciffre) sett; -desát settant; -desátiletý 

(muž) settantario; -desátý settantésim; -ero (druhově) 

de sett species; za ~ horami (a ~ řekami) lontan 

(íssim); -er(onásobn)ý settúplic; -ibolestný círk. de 

Sett Dolores; S-ihradsko Transilvania; -ikráska bot. 

margarita; -iletí settennie; -iletý settannual; -imílový 

de sett milies; -ina un settésim; -inásobný settúplic; 

-istěn settaedro; -istěnný settaédric; -istý settcentésim; 

-itečný: slunéčko -é coccinelle; -iúhelník settagon, 

settángul; -náct decisett; -ý settésim 

sednout (si) sedentar se; (na koně, na kolo) montar (un cavall, 

un bicicle); (na bobek) ahoccar se; (v posteli) erecter se (in li 

lette); ~ se (půda) abassar se, afundar se; (krev, mléko) 

coagular se; (roztok) clarificar se 

sedřít (kůru) descorticar; (kůži) depellar 

segment geom. segment; -ový segmental 

segreg/ace segregation; -ovat segregar 

sehnat (dostat dohromady) assemblar; (obstarat) procurar; 

(získat) aquisiter; ~ zaměstnání trovar li posto

sehnout (se) clinar (se), bassar (se) 

sehrát v. zahrát; (dosáhnout souhry) harmonisar 

sejf moné-scaf, garda-moné 

sejít (sestoupit) descender (del monte); (z čeho) ne esser 

realisat; (nekonat se) ne haver loc; (upadat) decader; 

(smrtí) morir, perir; ~ s cesty misviar; ~ se schodů descender 

un scaliere; na tom nesejde it ne es important; 

~ se convenir, reunir se 

sejmout (odebrat) deprender; (karty) cupar; (zavěšené) 

decrocar; (odlehčit) levar; v. též sundat 

sek/áč (kosou) falceator; přen. (chlapík) hom tre hábil; 

(dláto) cisel; -aná carne hachat 

sekant (kdo zbytečně sekýruje) disciplinario 

sekat (sekerou) hachar; (kosou) falcear; (sekačkou) machintonder 

sek/ce (oddělení) section, departement; (pitva) dissection; 

-ční sectional, departemental 

seker/a hache; (indiánská) tomahawk; -ka hachette 

sekre/ce med. secretion; -t (výměšek) secretion 

sekret/ariát secretariatu; -ář secretario; -ářský secretarial 

sekt vin spumant n. spumosi; -a secta; -ář sectane, sectario; 

-ářský sectari; -ářství sectarisme; -or sector 

sekund/a (jednotka času) seconde; (třída) secund classe 

(de liceó); -ář (v nemocmici) médico assistent; -ant 

secundante; -ární secundari; -ovat (komu) secundar 

sekve/nce sequentie; -strace sequestration 

sekvoje bot. sequoia 

sekyr/a, -ka v. seker/a, -ka 

sekýrovat comandachar, chicanar 

selanka idille 

sel/átko, -e (micri) svinello, porc 

selh/(áv)at dessuccessar; (u zkoušky, v obchodě) fallir, 

bancrottar 

sel/ka farmera, paisana, rurana; -ský paisan, rural, rústic; 

-ství paisan caráctere 

Sem bibl. Sem 

sem a ci; ~ a tam a ci e ta; ~ tam (občas) tande-quande, 

de témpor a témpor, ci e ta, quelcvez, ye vezes 

semafor semafore 

sémanti/cký semántic; -ka semántica 

sémě v. semeno 

semen/áč arborelle, yun árbor; -ář semero, sem-venditor; 

-ářství semeríe; -ík bot. ovárium; -iště (i přen.) seminarie; 

-ný bot., zool, seminal; -á buňka spermie; -o seme; 

(vyseté obilí) semage; zool. sperma; -otok med. spermatorea 

semestr semestre; -ální semestral 

semifin/ále sport. semifinale; -alista semifinalist 

semin/arista seminarist; -ární (chrám, kolej) seminarístic; 

(cvičení) de seminarie; -ář seminarie (i škol.) 

semínko grane de seme 

semiš velur-cute 

Semit/a sémite; s-ismus semitisme; s-ský semític 

semkn/out (pevně spojit) serrar; ~ rty serrar li labies; ~ 

řady serrar li ranges; (sjednotit) unir; ~ se rangear se, 

unir se; -utost (soudržnost) cohesion; -utý (řada) serrat 

sen somnie; (snění s otev. očima) reva 

senát senat; -or senator; -orský senatorial 

sendvič sendwich 

senil/ita senilitá; -ní senil 

senior (v rodině apod.) sénior 

sen/ný fen-; -ná rýma fen-catarre; -o fen; sušit ~ fenar;

-oseč fenation, fen-recolte 

sen/tence práv. sententie; -timentalita, -timentálnost 

sentimentalitá; -timentální sentimental; -zace sensation; 

-zační sensational; -zibilita, -zitivnost sensibilitá, 

sensitivitá; -zibilní, -zitivní sensíbil, sensitiv; -zor sensor; 

-zualita sensualitá; -zuální sensual 

separ/ace separation; -ovat (se) separar (se) 

sépie zool. sepia 

sepnout (ruce) jun(c)ter (li manus); el. conexer; (špendlíkem) 

pinglar, fixar per pingles; (sponou) agraffar; (přezkou) fiblar; 

(řetězy) intercatenar 

sepsat (con)scrir, redacter; (dílo) composir; (zásoby) inventariar 

septet, -o hud. septette 

septický séptic 

serafín seraf; -ský seráfic 

serail hist., arch. serái 

serenáda hud. serenade 

seriál seriale 

séri/e serie; -ový serial; el. (zapojení) in serie 

seriózn/í seriosi; -nost seriositá 

sérum med. sérum 

server [servr] inf. (internet-)sérver 

serv/ilní servil; -ilnost servilitá, servilisme; -írovat servir; 

-írování servition; -is (souprava) service; (služba) servicie 

serž text. serge 

seržant sergente 

seřa/dit, -ďovat, -zovat rangear; voj. metter in file; (spisy) 

ordinar; ~ se rangear se; voj. formar se in in files 

seř/ídit tech. adjustar; (plamen hořáku) regular; -iditelný 

adjustábil; -ízení adjustament 

seříznout (zkrátit) acurtar; (šikmo) biselar 

sesa/dit (sundat) deposir; (koho) suspender; voj. degradar; 

(z trůnu) detronar; (dohromady) metter jun(c)t, composir, 

combinar, monter; -zení suspension, degradation, 

detronation; tech. montage 

sesed/(áv)at, -nout (s koně) descender (de un cavall) 

seshora de supra; (shůry) de alt; ~ dolů de alt a bass 

sesk/ákat, -akovat, -očit saltar de, saltar a bass 

seskup/ení agruppament; -it (se), -ovat (se) agruppar (se) 

sesou(va)t se (dům) crular se; (omdlít) evanescer 

ses/un, -uv (půdy) crulation terral, glissament de terra 

sest/ava combination, formation; -ávat (z čeho) consister 

de, esser composit de; -avit, -avovat (dát dohromady) conmetter, 

combinar, compilar, composir; (dopis) formular; 

(projekt, plán) elaborar; (sport. mužstvo) formar; tech. monter 

sesterský de n. quam sestra; (přátelský) amical; (firma) afiliat 

sestoupit (s koně) descender (de un cavall) 

sestra sestra; (ošetřovatelka) infirmera, maladera; (jeptiška) 

mónaca, nonna 

sestroj/ení construction, montage; -it constructer, monter 

sestřelit fusilar; (letadlo) far precipitar 

sestřen/ice, -ka cusina 

sestup descension; -ný descendent; -ovat v. sestoupit 

sešit caderne 

seš/ití med. sutura; -ít suer jun(c)t; (knihu) incadernar 

seškrtat (výdaje) restricter li expenses 

sešlý (vetchý) caduc; (zchátralý) decrepit; (opotřebovaný) 

perusat; (nemocného vzhledu) maladiv 

sešmodrch(áv)at inbrolliar 

sešněrovat v. šněrovat

sešvagřit belparentar 

set sport. partie, lude 

set/ba, -í semada, semation 

setin/a un centésim; -ný, -ový (systém) centesimal 

setk/ání incontra, rendevú; (časový souběh) coincidentie; 

-(áv)at se (s kým) incontrar se (con); (s čím) incontrar; 

~ s neúspěchem ne successar, fallir 

setm/ění crepúscul; -ět se, -ít se crepuscular, noctear 

setn/ík voj. capitano; -ina companie; (jízdní) escadrone 

setn/out (hlavu) decapitar, guillotinar; -utí decapitation, 

guillotination 

setr (druh psa) sétter 

setrv/ačník volante; (hodinek) balansuore spiral; -ačnost 

inertie; (hmoty) momente; -ačný inert; -á síla fortie de 

inertie; -alý (stav) constant, ínvariabil; -(áv)at (neodejít) 

restar, (re)maner; (při čem) continuar (in); (na čem) insister 

(pri); (vytrvat) perseverar, persister 

setřít (vodu aj.) essuyar; (prach) depolvar 

sever nord; -ák vente de nord; -ka stelle polari; -ní 

nordal; (severský) nórdic; (národy) septentrional; S- moře 

li mare del Nord; ~ pól nord-pol; ~ záře aurora boreal, 

luce polari; -ovýchod nord-ost; -ovýchodní de nord-ost; 

-ozápad nor-west; -ozápadní de nord-west; -ský nórdic 

seveřan nordano, habitante del nord 

sevř/enost compactitá; -ený compact; (napjatý) astrict; 

-ít (stisknout) compresser; (v pěst) serrar; (v náručí) inbrassar, 

circumbrassar; (mazlivě) caressar; (škrtivě) constricter; 

(obklopením) cernar; (zúžit) astrettar; v. též svírat 

Seychely li Seychelles 

sex sex; -appel, -bomba, -shop sex-appel, -bombe, -shop 

sext/a sexte; -ant sextante; -et, -eto hud. sextette 

sexu/alita sexualitá; -ální sexual; -olog sexuologo 

sezn/am liste; (abecední) índex; (zboží) catalog; (inventář) 

inventarie; (rejstřík) registre; (telefonní ~) telefon-libre; 

-ámení conossement; -ámit, -amovat (koho s čím) informar 

(alquí pri alquó); (s kým, představit ho) introducter (a); 

-ámit se, -amovat se (s kým) conossentar se, far conosentie 

(de); (s čím) familiarisar se (con); -amka maritage-buró; 

-(áv)at trovar 

sezón/a seson; -ní de seson; (vhodný v dané době) sesonábil 

sezvat (hosty) invitar; (na schůzi) convocar 

sežehnout brular, combuster; (zpopelnit) cremar, incindrar 

sežmo/lit v. žmolit; -ulat v. žmoulat 

sežnout (trávu) falcear 

sež/rat v. žrát; -výkat v. žvýkat 

sfárat v. fárat 

sfér/a sfere; -ický sféric 

sfinga sfinxe 

shánět (shromažďovat) assemblar; (snažit se opatřit) serchar; 

~ se (re)serchar, demandar 

sh/ázet, -azovat v. shodit 

shled/aná: na -ou! a revidentie!, til revide!, til bentost!, 

til deman!; -ání incontra; -(áv)at trovar, constatar; -(áv)at 

se incontrar se, revider; (sejít se) convenir, reunir se 

shl/édnout, -ížet (i povýšeně) regardar (de supra) 

shluk tumultu; (lidí) atruppament; (věcí) amassament; 

sport. (hráčů) scrumage; -nout se, -ovat se (dav) atruppar 

se; (do stáda) gregar se; (kolem koho) circumdar (alquí) 

shn/ilý putrid; -ít v. hnít 

shoda (v mínění) acorde, concordie, harmonie; (názorů) 

identitá; (odpovídá-li si něco navzájem) corespondentie;

(okolností) coincidentie; geom., gram. congruentie; (v tenise) 

egalitá; -ou okolností per coincidendie de circumstanties; 

ve -ě (s) in acorde n. conformitá (con) 

shodit jettar a bass; (jelen parohy) dejettar 

shod/nost v. shoda; -nout se (s kým) viver in harmonie 

n. in concordie n. in pace con; (na čem) acordar se, conventer; 

(domluvit se) intender se; -ný conform, concord, 

idéntic; geom., gram. congruent; -ovat se esser idéntic; 

(názory též) converger; (velikostí, tvarem) congruer; (s pravdou, 

originálem) coresponder (a); (nebýt v rozporu) acordar 

shon (nával) tumultu, concurrentie; (spěch) hastada 

shora (o zmínce) supra (mentionat); druhý řádek ~ 2-im 

linea de supra 

shořet brular (completmen) 

shovívav/ost indulgentie; -ý indulgent 

shr/ab(ov)at (hráběmi) rastrar; -ábnout (peníze) intascar 

shrbený curve-dorsat, con curvi dorse 

shrn/out, -ovat (na hromadu) amassar; (obsah) resumar, 

recapitular; -utí (obsahu) resumation, recapitulation 

shrom/áždění assemblé; (dav) hom-amasse, turbe; círk. 

congregation; (schůze) convenida, reunion; -áždit, -ažďovat 

assemblar; (nahromatit) acumular; (nasbírat) colecter; 

-áždit se, -ažďovat se assemblar se; (sejít se) convenir 

shůry v. seshora 

scházet (sestoupit) descender; (chybět) amancar; (upadat) 

decader; (být nepřítomen) esser absent; ~ se v. sejít se 

sch/éma schema; -ematický schemátic; -ematičnost 

schematicitá; -ematismus schematisme 

schiz/ma schisma; -matický schismátic; -matik schismático; 

-ofrenie schizofrenie; -ofrenický schizofrénic 

schlíplý (sklíčený) descorageat, sin energie 

schnout devenir sicc, siccar se 

schod scalun; -ek deficite; (jakékoliv manko) manca; -iště 

(pohyblivé, točité) scaliere (mecánic, tornant n. spiral-) 

schopn/ost capabilitá; (šikovnost) habilitá; ~ platit solventie; 

-ý capábil, hábil; (vhodný) apt; ~ placení solvent 

schoulit se v. choulit se 

schov/anec filio adoptiv; -anka filia adoptiv; -aný celat; 

(skrytý) ocult; -ávaná: hrát si na -ou luder celar e trovar; 

-(áv)at celar, ocultar; -(áv)at se celar se, ocultar se; -(áv)at 

si (co) conservar, gardar; (na jindy) reservar 

schr/ánit, -aňovat dar ad-látere, sparniar; -ánka bux(ette); 

(poštovní) post-bux; (dopisní u domu) lettre-bux; (pouzdro) 

etuí; (na peníze) moné-scaf; (krabice) scatulle 

schůdn/ost eabilitá, passabilitá; -ý eábil, passábil 

schůz/e convenida, reunion, session; (poradní) conferentie; 

(shromáždění) assemblé; -ka incontra, rendevú 

schvál/ení aprobation; -it aprobar; (a tak umožnit) sanctionar; 

(na státní úrovni) ratificar; (dovolit) permisser, consentir (a) 

schváln/ě intentionalmen; -ost intentional acte 

schvalovat (trestný čin) práv. coniventiar; v. též schválit 

schýlit (se) v. chýlit (se) 

si v. se 

Siam Siam; s-ský siamesi 

sibérie árctic tempe n. clima 

Sibiř Sibiria; -an sibiriano; s-ský sibirian (i přen. zima) 

Sibyla Sibilla 

sic(e) (přípustka) it es ver que; (jinak) altrimen; a ~ a saver 

Sic/ílie Sicilia; -ilan siciliano; s-ilský sicilian 

síd/elní residential; -iště residentia; -it (bydlit) habitar, 

logiar, resider; -lo residentia; (firmy) sede

siesta siesta, pause midial 

sifon sifon(-botell); (sodovka) soda(-aqua); -ový (závěr) 

sifon(-trapp) 

sign/ál signale; -alizace signalament; -alizovat signalar; 

-atář signatario; -atura signatura; -ovat signar 

síla fortie; (tělesná) vigore; (moc) potentie; (tloušťka) spessore; 

(účinnost) eficacitá; (nahromaděná) energie; (stroje) 

potentie, execution; (světla) intensitá; koňská ~ cavallvapore 

(CV); hybná ~ fortie motori n. impulsiv; životní 

~ energie vital 

sil/ácký atlétic; (silný) fort; (svalový) musculari; (mohutný) 

robust; (stavějící se nepoddajně) tenaci; -ká slova fort 

paroles; -ák atlete, fort mann 

siláž forrage insilat, (in)silage; -ování insilament; -ovat 

insilar (li forrage) 

siln/ice chossé, via de campania; (v silniční síti) rute; -ý 

fort; (zdravě) robust; (statný) vigorosi; (pevný) firm; (intenzívní) 

intensiv; (mráz) severi; (mocný) potent; -á stránka 

fort látere (de un person); -oproud fort currente 

silo silo (por li grane) 

silueta siluette 

Silvestr Silvestre; s- : slavit -a celebrar li fine del annu 

simul/ace simulation; -ant simulante; -ovat simular 

simultán/ka šach. partie simultan; -nost simultanitá; -ní 

simultan 

sina/lost lividitá; -lý, -vý lívid 

sinekura práv. sinecura 

singulár gram. singulare; -ní singulari 

sinus geom. sínus; -oida sinusoide 

Sión Síon 

sionis/mus sionisme; -ta sionist; -tický sionístic 

sípa/t haver li voce rauc, parlar con voce rauc; -vost 

raucitá, rancore; -vý rauc; med. sibilant 

síra súlfur; -n sulfate 

siréna (píšťala) sirene; myt. (víla) sirena 

Sírius astr. Sírius 

sirka inflammette 

sirný (obsahující síru) sulfurosi; ~ zápach odore de súlfur 

siro/ba orfanitá; S-tci hist. li Táborites; -tčinec asil por 

órfanes, orfanate; -tčí órfani; -tek órfan 

sírový (kyselina) sulfúric 

sirup sirop 

siřičit/an chem. sulfite; -ý sulfurosi 

sířit tech. sulfurisar 

sisal text. sisale 

sít (na-, vy-, za-) semar; (rozhozem) dissemar 

sí/ť rete; (vysutá k ležení) hamac; (proti moskytům) mosquitiere; 

světelná ~ rete del lucement; -tko v. síto; -tnice 

retine; -to cribelle; -ťovaný reticulari; -ťovka rete-sac; 

(dám. kabelka) retícul; dostat koho do svých -tí inretar 

situ/ace situation; (stav) statu; -ovat situar; (umístit) locar 

siv/ák gris cavall; (holub) gris columbe; -ka gris cavalla; 

-ooký gris-oculat 

sjedn/(áv)at (uzavřít) concluder; (koupi, prodej) contractar; 

(vyjednávat) negociar; -ocení union, unification, integration 

(i hospodářské); -ocený unit, unificat; -ocující (snahy, 

tendence) unificativ, -otit unificar, (re)unir; (názory) harmonisar; 

-otitel unificator; -otitelský unificatori 

sjet (dolů) descender; (blesk) cader; ~ se reunir se 

sjezd congress; (studijní) convenida; sport. descense; 

(svah) declive; -ovka (sjezdová dráha) piste; -ovky

(sjezdové lyže) ski por li descense, slalom-ski 

sjízdn/ost viabilitá, practicabilitá; -ý viábil, practicábil 

sjížd/ění descension; -ět (se) v. sjet (se) 

skácet v. kácet 

skákat saltar; (radostí) pro joya; (poskakovat) saltettar 

skála rocca; (nad mořem) cliff; (lom) petriera 

skalice bot. sulfate, vitriol (blanc, blu, verd) 

skal/isko rocca; (útes) riff; -ka jardine alpin; -natý roccosi; 

-ní (stěna) roc-(parete); přen. ardent 

skálopevný přen. incrulábil; (zdraví) adamant; (víra) firm 

skalp scalp, cranie-pelle; -el scalpel; -ovat (koho) scalpar 

skand/ál scandale; -alizovat scandalisar; -ální scandalosi 

Skandináv/ec scandinavo; -ie Skandinavia; s-ský 

scandinávic 

skandov/ání (v metrice) scansion; -at scander 

skansen muséo sub líber ciel 

skaut scoute; -ing scoutisme 

skeln/ý vitri, vitrosi; (jako sklo) vitratri 

sken inf. scann(e); -er scannator, scánner; -erista scannerist; 

-ovací scann-(sistema); -ovat scannar 

skep/se scepticisme; -tický scéptic; -tik scéptico 

skic/a esquisse; -ovat esquissar 

skinhed skinhead 

sklad depó, magasine; mít na -ě haver in reserve n. in 

depó n. in magasine 

skláda/cí plicábil; (zasouváním) telescópic; -čka, -nka (papírová) 

plicatura; (z kostek apod.) puzzle; -ný (látka) plicat; 

-t (náklad) descargar; (přehýbáním) plicar; (tvůrčím procesem) 

composir; (literárně) scrir; (co dohromady) monter; (na 

hromadu) inpilar, stoplar; ~ naděje (v koho, co) esperar 

(in); ~ účty rendir conto (pri); -t se (z koho, čeho) consister 

(de); (nač) far un colecte (in favor de); v. též složit 

sklad/atel compositor; -ba hud. composition; (složení) 

structura; gram. sintaxe; construction del frase; -iště 

depó, magasine 

skládka cúmul de jettallia; (místo) deposite 

sklad/ník depó-assistente; -ovat inmagasinar 

sklánět v. sklonit; ~ se (o slunci) declinar 

sklápě/cí plicábil; -t (klopit) (a)bassar, inclinar 

sklá/rna vitre-fábrica, vitrería; -ř (foukač skla) vitre-sofflator; 

-řský: -á huť vitre-fusería; -řství vitre-industrie 

sklen/ář vitrero; -ářství (dílna) vitre-ovrería; (zboží) vitreríe; 

-ěný vitrin, de vitre; ~ zboží vitreríe, vitrage; -ice glass; 

-ička (kořalky) glassette (de aquavite); -ík (zahradnický) 

tepidárium, plantedom; (k pěstování oranžovníků) orangería; 

-íkový (rostlina) (plante) de tepidárium 

sklep céllare; -ník cellarero 

skler/otický sclerótic; -otik sclerótico; -óza sclerose 

skles/lost depression; -lý (na duchu) depresset, desanimat, 

descorageat; -nout abassar se 

sklíč/enost depression; -ený depresset, descorageat, 

desanimat; (zarmoucený) atristat; -it depresser, descoragear, 

desanimar; (zarmoutit) atristar 

sklič/ovat v. sklíčit; -ující depressiv, descorageant 

sklidit (odstranit) remover; (plody) colier; (celkově) recoltar; 

(kosením, žnutím) falcear; (se stolu) desservir li table 

sklípek litt céllare; plicní ~ med. alveol 

sklít (za-, vy-) vitrar 

skl/ízeč recoltator; -izeň recolte 

sklízet v. sklidit 

sklo vitre; (broušené) cristalle; (opálové) vitre opal

sklon (k čemu) inclination; (směřování) tendentie; (založení) 

disposition; (vrozený předpoklad) predisposition; (plochy) 

cline, declive; mít ~ (svažovat se) declivar; -ek fine; na 

-ku in li fine (de); -it inclinar; (ohnout) flexer; -it se inclinar 

se; flexer se; (shrbením) clinar se, bassar se; (poníženě) 

humilar se; -ný gram. declinábil, flexiv 

skloňov/ání gram. declination; -at declinar 

sklopit (hlavu) clinar; (zrak) abassar 

sklovi/na fondet vitre; (glazura) glasura; -tý vitratri, vitrosi 

skluz (klouznutí) glissament; let. glissada; (v loděnici) glissuore 

(por lansar naves); (rozdíl) íncomplet realisation de 

plane, escartament; -avka (na plovárně) glissuore 

skoba croc; (tesařská) crampon 

skok salta; ~ daleký, vysoký, o tyči salta in long, in alt, 

con li fuste; jsme tu jen na ~ noi es ci solmen por poc 

témpor; -an saltator; (žába) rane; -anský: ~ můstek, 

saltuore, trampoline; -é prkno salt-planca 

skolit abatter, cadentar 

skomíra/jící, -vý morient; -t deperir 

skon morte, decesse; -at morir, deceder; -covat (s) finir 

(con); -čení v. konec; -čit finir, terminar (il términa); 

(přestat) cessar; -čit se terminar 

skonto obch. disconto 

skopčák hanl. fritz 

skop/ec zool. agno; astr. S- Agno; -ové (maso) carne agnin, 

agnine 

skóre sport. score, cálcul, conte; konečné ~ resultate 

skor/em, -o presc; (přibližně) circa 

skórovat marcar un gol, ganiar punctus 

skoř/ápka, -epina shell; přen. velop; (korýšů) cruste; 

(měkýšů) conche; (kůra) córtice; vaječná ~ córtice de ove 

skořic/e cannelle, (córtice de) cinamon; -ovník cannelliero, 

cinamon; -ový de cannelle, de cinamon 

skot boves 

Skot scot 

skotač/ení bruiosi lude; -it bruir, petular; (bujně) saltillar, 

gambillar, capreolar; -ivý petulant, saltillant 

Skotsk/o Scotia; s-ý scotian 

skoupit acaparar 

skoup/ost avaritá; -ý avari; (ubohý) mesquin 

skráň anat. tempie 

skrápět aquar 

skrbl/ík avaro(n); -it parcimoniar; -ivý parcimoniosi 

skrčit se ahoccar se 

skript scrite, scritura 

skrojek pezze decupat 

skromn/ost modestie, modestitá; -ý modest 

skrovný (řídký) scarsi; (střídmý) frugal; (chudý) mesquin; 

(počtem) de micri númere; (bez nároků) modest 

skru/máž sport. scrumage; -pule scrúpul; -pulózní scrupulosi; 

-tinium scrutine 

skrý/še caverne, grotte, ocultuore; -(va)t celar, ocultar 

skrz(e) (místně) tra; tra li campes přes pole; tra tot Europa 

celou Evropou; (prostřednictvím) per, med; (kvůli) 

pro, caus, mersí a; (ve věci) concernent, pri 

skřehotat croacar; (žáby) coacar 

skřek yella, stride, cri, criada strident 

skříň scaf; (šatník) veste-scaf, vestiere; (stroje) bux; (na knihy) 

libre-scaf; (výkladní) vitrine; -ka buxette, cassette 

skřípat (o pile, zubech) grinsar; (sníh) cracar, gnistar, crepitar; 

(sevřít) compresser, serrar; ~ zuby grinsar per li dentes

skřipec (brýle) nas-binócul, pince-nase; (svorka) pincette; 

(mučidlo) tortura 

skřítek elf, silf, gnome; (domácí) cobold 

skřivan alaude 

skučet gemir, plendiplorar; (vítr) ulular 

skuhrat gemir, lamentar, plorachar 

skulina fendette, fensura 

skulptura sculptura 

skunk zool. scunc 

skup/enství fyz. (pevné, kapalné, plynné) statu (solid, 

liquid, gasiform); -ina gruppe; (pracovní) equip 

skupovat v. skoupit 

skut/ečně realmen, fácticmen, vermen; -ečnost realitá, 

facte; ve -i in realitá, in facte; -ečný real, fáctic, ver; 

-ek facte; (čin) acte; -ková podstata factes del casu 

skútr scooter 

skvěl/ost splendore; -ý splendid, magnífic, brilliant 

skvost juvel (i přen.); -ný magnífic, splendid 

skvrn/a mácul; -itý maculosi; -ivka (tyf) eczema tifoid 

skýtat presentar, dar; (dodávat) furnir; (nabízet) ofertar 

skýva tranche n. pezze de pane 

slabi/čný sillábic; -ka síllabe; -kář abecedárium, sillabárium; 

-kování sillabation; -kovat sillabar 

slabina anat. inguine; přen. punctu vulnerábil 

slábnout devenir débil, perdir li fortie; (odpor) diminuer; 

vítr, bouře) calmar se; (tenčit se) atenuar se; (tratit se) decrescer 

slabo/ch debilon, hom débil n. poc enérgic n. afeminat; 

-myslnost imbecilitá; med. dementie; -myslný imbécil, 

dement, idiótic; -proudý a bass tension; -st debilitá, 

manca de vigore n. energie; (ducha, mysli) debilitá mental; 

(lidské povahy) fragilitá; (nemohoucnost) ínpotentie; med. 

(konstituční) astenie; (tenkost) tenuitá; -učký tre débil 

slab/ůstka debilesse (por); -ý (tělesně) débil, sin vigore n. 

fortie n. energie; (po nemoci) maladiv; (tenký) tenui; (štíhlý) 

gracil, svelt; (hubený) magri; (sešlý) caduc; (ředěný) diluet 

slad (pivní) malt; -ce dulcimen; odpočívej ~! reposa in pace! 

sládek (mastro) birero 

sladi/dlo substantie dulcificant; -t v. osladit 

sladit (barvy) harmonisar; přen. metter in harmonie 

sladk/obolný melancólic; -ohořký dulci-amari; -ost (vlastnost) 

dulcitá; -ost(i) sucrage(s); -ovodní de aqua dulci; 

-ý (voda, hlas) dulci; (úlisný) mielatri, dulcíssim 

sladov/at maltar; -na maltería; -ník maltero; -ý maltin 

sláma pallie; (na stlaní) lettiera 

slam/ák pallie-chapel; -ěnka bot. imortelle; -ěný de pallie; 

~ vdovec quasi-viduo 

slámka sucuore; (stéblo) cálame 

slamn/atý palliosi; -ík matrasse 

slaneček harengo (marinat) 

slang gram. jargon, slang, argot; -ový jargónic 

slanina larde 

slánka saliere 

slan/ost salositá; -ý salosi; (osolený) salat 

slap currente rapid, rapide, cascade, cataracte 

slast delicie; -ný deliciosi 

sláta/nina lapperíe, repezzament; -t lappar, repezzar 

slatina morasse, palude; (s vřesovištěm) torfiera 

sláva glorie; (pověst) fama, renomé; (nádhera) splendore; 

(oslava) celebration; (pompa) pompe; (rozšířená známost) 

publicitá; (vítězo-) triumf; "~!" hurrá!; ~ vlasti! vive 

li patria!

slavík zool. luscinia 

slav/ín panteon; -ista slavist; -istika slavística; -it (co) 

festar, celebrar; (koho) far homage, presentar (su) homage 

n. respectes a; (nepracovat, odpočívat) ne laborar, reposar 

se; (připomínat si) comemorar; (vítězství) triumfar; -nost 

celebration, festa; (s obřady) ceremonie; (s parádou) gala; 

(soukromá) soaré; (s pohoštěním) banquette; -nostní festal, 

festiv; (sváteční) festival; (exkluzívní) gala (-presentation); 

(při mimoř. přílež.) solemni; (při zachov. urč. zvyklostí) ceremonial; 

(vzhled) solemni; ~ (zahajovací) řeč discurse de inauguration; 

-nostnost solemnitá; -ný famosi, celebri; (nadšeně 

přijímaný) gloriosi; (uznávaný) reputábil; -obrána arc de 

triumf; -oman megaloman/e, -iac; -omanie megalomanie 

slečna senioretta; (před jménem) srta., Srta. 

sled (řada) sequentie, serie; (jednotlivostí v čase) succession 

voj. linea; v jednom -u sin interruption 

sleď harengo; ~ (baltický, nakládaný, uzený) harengo 

(báltic, marinat, fumat) 

sledovat observar; (stopováním) traciar; (následovat) sequer 

slehn/out (co) aplatar; (porodit) parturir; ~ se descender; 

-utí (porod) parturition 

slejvák pluvia versant 

slepec cieco; -ké písmo scritura (de) Braille 

slepenec geol. rocca clástic; přen. conglomerate 

slepi/ce gallina; (ženská) feminach; (ptačí samice) female 

de ...; -čárna gallinería; -činec (kurník) gallin-domette, 

galliniere; (trus) gallin-sterco 

slep/it, -ovat (con)glutinar; (pracně slátat) lappar 

slep/nout devenir ciec; -ota ciecitá, perdida del visu 

slepý ciec; ~ náboj cartuche ciec; -á ulice ciec-via, 

sac-strade; -š zool. orvette 

slet convenida, reunion, interassemblé 

sleva rabatte, disconto, diminution n. reduction (de precie) 

slév/ač fondero, fusor; -árna fusería; -at fonder, fuser 

slev/it, -ovat (z ceny) rabattar, discontar, diminuer, reducter 

(li precie); (z požadavků) diminuer, reducter, limitar 

sléz bot. malva-rose 

sléz(a)t (z čeho) descender (de); ~ se (tajně) assemblar se 

in secrete; (kamarádsky) convenir 

slezin/a anat. splen; zánět -y med. splenite; -ný splénic 

Slezsk/o Silesia; s-ý silesian 

slib promesse; -ný promessent; -ovat promesser 

sličný pretti, graciosi 

slída mica 

slídi/l spion; -t spiar, spionar; -vý inquisitiv 

slimák zool. limace 

slín geol. marne 

slin/a salive; (pěna úst) bave; (plivanec) sputage; -it salivar; 

-ivka anat. glándul pancreátic, páncreas; -ný (žláza) 

salivari; -otok salivation; -ový salival, salivosi; -tá(če)k 

bavette, bav-toale (por bebé), bocc-toale; -tat bavar; -ta- 

-vka, ~ a kulhavka med., vet. febre aftosi, (saliv-)epizootie 

slít (zbavit usazenin) decantar 

slit/ek hut. lingot; -ina alliage; (barev) mixtura 

slitov/ání compassion, misericordie; -at se (nad kým) 

compatir (alquí) 

slíva prun; (ryngle) verdi prun; (strom) pruniero 

slivky iron. restallia (de bir) 

slivovice aquavite de prunes, prun-brandy, slivovitz 

sliz (bahenní) slamm; (na sliznici) muc; -kost viscositá; 

-ký viscosi; -natý mucosi; -nice membrane mucosi

sloh stil; gotický ~ gótic stil; (ve škole) composition 

sloka strofe 

slon zool. elefante; -í elefantin; -ice elefanta; -onovina 

ivor; -ovinový ivorin 

slosov/ání lotation, sorteada, tirage; -at lotar, sortear 

slota (nečas) mal tempe, tempeste; (svízel) truble; (holota) 

canallia, gentallia, plebeyallia, vagantallia, populache 

slouč/ení union, fusion, unification; -enina chem. composition; 

-it unir, jun(c)ter, associar; chem. combinar; 

(kovy) alligar, -it se (podniky) fusionar 

slouha lacayo, leccard, adulator 

sloup colonne (i prachu, dýmu); (pilíř) pilare; (telegrafní) pal; 

-ec (hranice dříví, el. baterie) pile; typ. columne; -ek (kůl, 

tyčka) palisse; -ořadí, -oví colonnade 

slout kniž. nominar se; ~ čím esser celebri n. famosi per 

slouž/ící servient; (mající službu) dejorant; -it servir, esser 

in servicie; (mši) celebrar, (tichou mši) dir; (mít službu) 

dejorar; ať -í! (přípitek) prósit! 

Slov/ácko Moravian Slovakia; -ák slovaco; -an slave; 

s-anský slav(ic); s-anstvo slaves, munde slav; S-ensko 

Slovakia; s-enský slovac 

slov/esnost litterari production, litteratura; (beletrie) belllitteratura; 

-esný litterari; gram. verbal; -eso verbe; -íčkář 

verbalist; přen. pedante; -íčkářství verbalisme; přen. 

pedanteríe; -íčko vocábul; ani (sebemenší) ~ ni un 

(síngul) parol; S-inec sloveno; S-insko Slovenia; -inský 

sloven; -ní parol-, verbal; (bohatství) lexical; ~ hříčka 

lude de paroles, parol-lude, calembur; -ník dictionárium; 

(menší) vocabulárium; (naučný) enciclopedie; (slovní zásoba) 

léxico; -níkář lexicograf, dictionarist, vocabularist; -níkářský 

lexicográfic; -níkářství lexicografie; -o parol; (výraz) 

expression, término; (ve slovníku) vocábul; beze -a sin parol; 

čestné ~! parol de honor!; dodržet ~ tener li parol; 

jedním -em in un parol; (zkrátka) brevimen, in curt, in 

summa; ~ za -em parol pos parol, textualmen; udělit komu 

~ dar li parol a; -osled parol-órdine, órdine n. sequentie 

de paroles; -utný famosi, celebri, gloriosi, eminent 

slož/ení composition, structura; -enka mandate postal; 

-ený composit; (z koho, čeho) consistet de; mat. complex; 

-it (uspořádat) arangear, ordinar; (co dohromady) monter; 

(zkoušku) passar; (náklad) descargar; (peníze) deposi(ta)r; 

(kauci) dar caution; (úřad) abdicar, demissionar; (přísahu) 

far jurament; (skolit) fusilar; -it se (na) far un colecte (in 

favor de); -itost complication; -itý complicat; -ka componente, 

element, parte; (směsi) ingrediente; inf. fólder 

sluč/itelnost compatibilitá; -itelný compatíbil, jun(c)tíbil; 

-ovací gram. copulativ; -ovat se v. sloučit se 

sluha servitor; (pomocník v domácnosti) doméstico; (důstojníka) 

servitor de oficero, soldate de ordonantie 

sluch audie, sensu auditiv; hudební ~ audie musical; 

-átko auriculare; (telef.) receptor; (sluchadlo) orelare, tube 

acústic; med. stetoscop; sejmout ~ decrocar li receptor; 

zavěsit ~ acrocar li receptor; -ový auditiv 

sluj cava, caverne, grotte 

sluka zool. becasse; (polní) crex 

slum quarterache, slum 

slun/ce sole; -éčko zool. coccinelle; -eční del sole, 

solari; ~ hodiny horloge solari; ~ úpal colpe del sole; 

-ečnice torna-sole, heliotrop; -ečník para-sole; -it se 

insolar se; -ečný, -ný lucent, brilliant; -ovrat solsticie 

slupka (ovoce) pelle, córtice; (skořápka) cruste; přen. velop

sluš/et esser chic; ten klobouk vám -í li chapel bonvesti 

n. orna vos; ~ se decer, esser decent, convener; jak 

se -í quam es decent, quam deve esser; -ivost elegantie; 

-ivý elegant, bonadaptat, ornant, chic; -nost decentie, 

bon manieres; -ný (náležitý) convenent, decent; (zdvořilý) 

polit; (poctivý) honest; (mající dobrou pověst) reputábil; 

(dost dobrý) sat bon, tolerábil; (uspokojivý) satisfant; (značný) 

considerábil; (přijatelný) passábil 

služ/ba servicie; (prokázaná) favore; (zaměstnání) employament, 

labor, oficie; mimo -u (v penzi) retirat; (vysloužilý) 

emerit; mít -u dejorar; -u konající in servicie; vzít do -y 

prender in servicie; -ebná doméstica, servitora; (chůva) 

bonna; -ebnice servitora; -ebnictvo servitores; -ební 

cesta viage de servicie; -ebník servitor; -ebnost servilitá; 

(otročení) servitude; -ebný servil, subservient;(nápomocný) 

auxiliari; -ka v. služebná; -né honorarie, salarie; 

voj. solde 

slýchat audir parlar n. dir 

slyš/ení audie, audition; (přijetí) audientie; -et audir; 

-itelnost audibilitá; -itelný audíbil 

slz/a lácrime; -avý lacrimosi; -et lacrimar (il lácrima); 

-ící plen de lácrimes, lacrimant; -ní, -ný anat. lacrimal; 

-otvorný lacrimatori; ~ plyn gas lacrimogen 

smáčet v. smočit 

smalt esmalte; -ovaný (nádobí) esmaltat; -ovat esmaltar 

smaragd min. smeralde 

smát se rider; (komu) derider (alquí) 

smavý (sub)rident, joyosi 

smaz/at, -ávat (učinit nezřetelným) obliterar; (odstranit s povrchu) 

efaciar; (setřít) essuyar 

smaž/enice, -enina fritura; -ený frit; -it frir 

smečka (psů) meute; (stádo, hejno) truppe; (horda) bande; 

(sběř, sebranka) canallia, gentallia, vagantallia 

smek/at, -nout (klobouk) desmetter, levar (li chapel); ~ se 

(de)glissar; (uklouznout) glissar e cader 

směl/ost audacie, corage; -ý (odvážný) audaci(osi), 

corageosi; (opovážlivý) temerari; (chrabrý) brav 

směn/a (pracovní) labor-periode, torne; (skupina) equip, 

gruppe; (výrobků, zboží) interchange(ament); (peněz) 

change(ament), cambie; noční ~ noctal torne; -árna 

changería; -árník moné-cambiator; -ečný (částka, majitel) 

cambial; (právo) cambiari; ~ kurz curse del change; 

-it (peníze) changear, cambiar; (výrobky) interchangear, 

(vyměnit) exchangear; (vystřídat) alternar; -itelný convertíbil; 

-ka (lettre de) cambio; (vydaná) tratte 

směr direction; (plavby, letu apod.) curse; (obecný) tendentie; 

(pravidelně užívaný spoj) rute, via; -nice directive, instruction; 

-ný directiv; -odatný (osoba) competent; (rozhodující) 

decisiv; (určující) determinant; -ovací (číslo) code postal; 

-ovat (zásilku) directer; (anténu) orientar; -ovka indicator 

de direction; -ový de direction 

směřovat (kam) directer se (a, vers); (být zaměřen) esser 

orientat (a); (vést kam) ducter (a); (být namířen) mirar (a); 

(mít sklon k) tender (a) 

směs mixtura; hudební ~ musical selection, quodlibet, 

potpourri; -ice conglomerate; (páté přes deváté) pelmel; 

-ka mixtet cereales 

smést (prach) depolvar 

směstn/(áv)at presser; (o lidech též) hom-amassar; ~ se 

presser se, hom-amassar se 

směšný ridícul, risíbil; (legrační) cómic, drolli, burlesc

smět posser, esser permisset, esser líber, haver li permission, 

haver li jure, licer; ne- ne dever 

smet/á(če)k balay(ett)e; -ana crem; -anka v. pampeliška; 

-ánka elite; -at v. smést; -í balayallia, balayage; 

(neřád vůbec) escombre, jettallia; -iště cúmul de jettallia 

smích rise, rision, ridida 

smíchat conmixter 

smiln/ění fornication; -ík fornicator; -it fornicar 

smilov/ání compassion; (milosrdenství) misericordie; -at se 

(nad někým) compatir (alquí) 

smír (re)conciliation; (vzájemnými ústupky) compromisse; 

-čí (soud) arbitral 

smir/ek smeril; -kovat glattar per smeril 

smí/rný conciliant, conciliatori, pacífic; (dohoda) extrajudicial; 

-řenost (re)conciliation; -řit, -řovat (rozvaděné) 

(re)conciliar; pacificar; -řit se, -řovat se (navzájem) (re)conciliar 

se; (s čím) resignar a, submisser se a; ~ s porážkou 

acceptar li defete; ~ se stavem věcí acceptar li actual 

statu de coses; -řlivost spíritu conciliant; -řlivý conciliant, 

(re)conciliábil 

smíšek burlon, ridon, ridaci hom 

smíšen/ina v. směsice; -ý mixtet; (strava) varie; (třída) 

coeducat; -á škola scol de coeducation 

smlouva contracte; (mezistátní) pacte, convention; nájemní 

~ lua-contracte; pracovní ~ contracte de labor; učňovská 

~ contracte aprensori; -t (o ceně) mercachar 

smluv/it se conventer, interconsentir (pri); -ní contractual 

smoking smoking 

smokvoň bot. figuiero 

smočit humidar 

smol/a = smůla; -ař desfortunato; -ařský ínfortunosi; 

-inec pechurane; -it (na-, vy-) pechar; (se-, u-) bosillar; 

-natý pechosi; -nice (pochodeň) torche; (louč) brandon 

smontovat v. montovat 

smotek rolage 

smrad fetore; (zápach) mal-odore; -lavý fetid, malodorant; 

-lavost fetiditá 

smrádnout devenir mal-odorant 

smrd/ět feter; (zapáchat) mal-odorar; -utý v. smradlavý 

smrk picéa; (v nose) muc de nase; -at sofflar se li nase 

smrsknout se contraer se; (peníze) diminuer 

smrš/tění contration; -tit se contraer se; -ť (větrná) 

tornado, vente spiral; (vodní) trombe 

smrt morte; (úmrtí) decesse; k -i (odsoudit, nenávidět) al 

morte, (nudit se, leknout se) multíssim; (zarmoucený) profundmen; 

bledý jako ~ blanc quam un morte; -elnost 

mortalitá; -elný (nepřítel, hřích, strach) mortal; (lože, nebezpečí) 

de morte; (usmrcující) mortativ; -ící, -onosný fatal, 

mortífic, mortatori 

smrž bot. morille 

smůla (pryskyřice) résine, pech; tech., chem. gudron; 

(nezdar) desfortun, malfortun, malchance; ke vší -e 

por completar li desfortun 

smut/eční (závoj, šat) de luctu; (zpěv, bohoslužba, průvod) 

funebri; ~ oznámení anuncie de morte; ~ řeč sermon 

funeral; -ek luctu, funebre; (truchlivost) tristesse; (hoře, 

žal) grive, chagrine; (zármutek) afliction; nosit ~ (po kom) 

portar luctu; -ný trist; -á zpráva trist nova 

smyč/cový: ~ nástroj arc-instrument; -ec arco 

smýčit (zametat) balayar; (prohledávat) traserchar 

smyčka (klička) node (current); (k uchopení) sling; (jako

past) captuore, trapp(e) 

smyk glissament 

smýkat (táhnout za sebou) trenar; ~ se glissar 

smysl (čeho) sense; (vnímání) sensu; (význam) signification; 

-nost sensualitá,voluptositá; -ný sensual, voluptosi; 

-ový sensorial 

smýšlení opinion; (politické) orientation 

smyšlen/ka fiction; (podvodná) fabrication; -ý fictiv; 

(klamně) fabricat, inventet 

smýšlet pensar; ~ dobře (o) tener bon opinion (pri) 

smý(va)t for-lavar; přen. (hřích apod.) expiar 

snad fórsan; -no facilmen; -nost facilitá; -ný facil 

snaha (úsilí) efortie; (námaha) pena; (po čem) aspiration a 

snacha bel-filia 

snář somnie-libre 

snáše/nlivost tolerantie; -nlivý tolerant; (mírný) placid; 

-t (na hromadu) amassar; (dolů) portar a bass; (vejce) far 

n. posir (oves), ovar; (nápor) suportar; (trpět) suffrer; (strpět) 

tolerar, indulger; (dovolit) permisser; -t se v. snést se 

sňat/ek benedition nuptial; (svatba) nuptie; (manželství) 

maritage, matrimonie; civilní ~ maritage civil; uzavřít 

~ maritar se; -kovost nuptialitá; -kový (podvodník, kancelář) 

matrimonial 

snaži/t se efortiar se, penar; -vý assidui, diligent 

sněh/obílý nivi, nivatri; -ový de nive, nive-; (jako sníh) nivatri; 

(mrak) nivosi; -á koule nive-bul; -á vločka floc 

de nive; -á závěj nive-banca; -ulák homette de nive; 

-urka (o děvčeti) nive-filia; (v pohádce) S- Blancanive 

sněm (shromáždění) assemblé, congress; (zákonodárný) 

assemblé legislativ, parlament; -ovna parlament 

sn/esitelný suportábil, tolerábil; (obstojný) passábil; -ést 

(dohromady) colecter; (bolest, utrpení) suportar; (strpět) 

suportar, tolerar, suffrer, be patient; (vejce) ovar, posir; 

-ést se (dolů) descender (de); (s kým) viver bon (con) 

sněť med. gangren; (haluz) branche, ram; ~ obilná bot. 

ustilage; ~ slezinná med. antrax; -ivý gangrenosi 

sněž/ení niveada; -enka bot. flor de nive, clochette 

nival; -it nivear; -ný nival, nive-; (jako sníh) nivatri; 

(zasněžený) nivosi; ~ muž yeti 

snída/ně dejuné; -t dejunear (il dejunéa) 

sníh nive; ~ s deštěm cade de nive 

snílek idealist, revon; (blouznivec) visionario 

sním/ač inf. (obrazu) scánner; (zvuku) microfon; -ání (obrazu) 

scannation; -at inf. (obraz) scannar; -ek foto(grafie); 

(rentgenový) image radiográfic, radiografie; (získaný skenováním) 

scann(e); -kování med. radiografie; (hloubkové) tomografie; 

-kovat radiografar 

sníst v. jíst 

snít somniar; (o čem) revar 

snítka branchette, ramette 

snivý revaci, revosi 

sníž/ení abassament, reduction, diminution; -it (ceny, náklady) 

abassar, reducter, diminuer; (spustit) far descender; 

(koho) despreciar, degradar, difamar, desestimar, detracter, 

humiliar; -it se (blahosklonně) condescender; (ponížit se) humilar 

se; (k čemu) abassar se; (klesnout) cader 

snižov/ání v. snížení; -at v. snížit 

snob snob; -ismus snobisme 

snop (obilí) garbe 

snouben/ci li sponses; -ec sponso; -ka sponsa 

snowboard [snoubord] sport. snowboard

snožmo con jun(c)tet pedes 

snubní (prsten) (anelle) de maritage 

snůška colection, assemblage 

sob zool. renn (-o, -a) 

sob/ě v. se; -ec egoist; -eckost egoisme; -ecký egoístic; 

-ěstačnost self-suficentie; -ěstačný self-suficent 

sobol zool. zóbol 

sobota saturdí; (žid.) sábbat; Bílá ~ Sant Saturdí 

soci/alismus socialisme; -alistata socialist; -alistický 

socialístic; -alizace socialisation; -álnědemokratický 

social-democrátic; -ální social; -olog sociologo; -ologický 

sociológic; -ologie sociologie 

sočit (na) calumniar 

sod/a soda; -ík chem. nátrium; -íkový, -n(at)ý sódic 

sodom/ie sodomie; -ita sodomite; -itský sodomític 

sodovka aqua gasosi, soda 

sofa (pohovka) sofa 

Sofie Sofía 

sofis/mus sofisme; -ta sofist; -tika sofística 

softbal [-bol] sport. softball [softbol] 

software [-vér] inf. software 

socha statue; S- svobody li Statue de Libertá; (dílo) 

sculptura; -ř sculptor 

sochor levuore, ferrin fuste; (páka) lévere 

sója bot. soya 

sojka zool. gúrrul 

sok rivale, concurrente 

sokl (pevný podklad) socle; (podstavec sochy) pedestale 

sokol zool. falcon; membre del Sokol; -mictví falconeríe; 

-ník falconero; -ovna Sokol-hall; -stvo li Sokoles 

Sokrat/es Sócrates; s-ovský socrátic 

soldateska soldatesca 

solid/arita solidaritá; -ární solidari; -ní (nezávadný) solid; 

(člověk) seriosi; (spolehlivý) fidíbil; (informace) bon 

fundat; -nost soliditá, seriositá, fidibilitá 

sólist/a solist; -ka solista 

soli/t (na-, o-, vy-) salar; (tak konzervovat) insalar; (v láku) 

marinar; -var salina, saliera; -varník salinero 

solmizace solmisation 

soln/atost salinitá; -ice saliera; -ička saliere; -ý salin; 

kyselina -á acide clorhidric 

sólo solo 

solventn/í solvábil, solvent; -ost solvabilitá, solventie 

sonáta hud. sonata 

sond/a sonde; -áž sondage; -ovat sondar 

sonet sonetto 

sono/graf sonograf; -metr nám. sonometre 

sop/ečný vulcánic; -ka vulcane 

sopr/án hud. soprano; -anistka sopranista 

sopt/ění (sopky) eruption; -it (o sopce) esser in eruption; 

přen. (hněvem) esser furiosi 

sort/a sorte, specie; -iment assortiment 

sosák trompe (de insecte), suc-organe, sucuore 

sosna bot. pine 

soška statuette 

sotva apen; (jakmile) just quam; ~ kdo presc nequí 

sou/běžnost paralelisme; -běžný paralel; -boj duell; -bor 

(věcí) colection, serie; inf. dossiere; (umělecký) ensemble 

[ansámbl], gruppe artístic; div. societé teatral; (zpěvácký) 

cor; -borný colectet; -cit compatiment, compassion; 

(pochopení) simpatíe; (slitování) misericordie; -citný com-

patient; -časně contemporanmen, in sam témpor; -časník 

contemporane; -časnost contemporanie, presentie, present 

n. actual témpor; -časný contemporan, ho-temporan, 

present, modern; (nynější) actual; (vždy zároveň) sincrónic; 

(prováděný současně) simultan; -část (ínseparabil) parte; 

-částka componente, element, parte; (přísada) ingrediente; 

náhradní ~ reserve-componente; -čet (total) summa, totale, 

resultate (de addition); -čin mat. producte; -činitel 

mat., fyz. coeficiente; -činnost cooperation 

soud (instituce) corte; (vyšší a stálý) tribunale; (soudní orgány 

a jejich činnost) justicie; (soudní řízení) processu, litigation, 

judicie; (úsudek) judicament; (mínění) opinion; nejvyšší ~ 

tribunale suprem; odvolací ~ tribunale superiori; poslední 

~ Li últim judicie; smírčí ~ tribunale arbitral; válečný 

~ tribunale de guerre, corte martial; po mém ~u 

secun mi opinion, secun me; -ce júdico; (arbitrážní) arbitrator; 

sport. arbitro (de football); ~ z lidu júdico populari; 

nejvyšší ~ júdico suprem; profesiální ~ júdico professional; 

smírčí ~ júdico arbitral, júdico de pace; vojenský 

~ júdico militari; vyšetřovací ~ júdico instructori; -covat 

sport. arbitrar; -covský judical; (kariéra) judiciari; -covství 

(též soudcovský sbor) judicatura 

soudek baril, litt tonnel 

soud/it judicar, practicar justicie; (činit závěr) concluder; 

(mínit) opiner; (předpokládat) presumpter, suposir; 

(uvozovat) deducter; -it se (vést spor) litigar (con, contra); 

(soudně stíhat koho) processuar; -ní judicial, judiciari, forensi; 

~ jednání debatte judicial; ~ lékařství medicina 

forensi; ~ pitva autopsie; ~ praxe práctica judicial; ~ 

pře litigie; ~ příslušnost domicilie legal; ~ řízení processu; 

~ sluha servitor de tribunale; ~ úředník functionario 

judiciari; ~ vykonavatel executor; ~ znalec experte 

autorisat; -ictví justicie, jurisdiction, judicatura; 

-nost judiciositá, capabilitá judicar; -ný judiciosi; (rozvážný) 

prudent; (rozumný) rational; ~ den li die del judicie 

sou/dobost contemporanie, coincidendie, simultanitá, sincronie; 

-dobý (o událostech) contemporan; (současně se vy- 

skytující) coincident, (prováděný současně) simultan; (soulad 

v čase) sincrónic; (nynější) ho-temporan; -druh camarado; 

(při úkolu) compane; (druh) socio; -družství camaraderíe; 

-držnost (hmotná) cohesion; (spojitost) coherentie; (tekutin 

apod.) consistentie; (společenská) solidaritá; -držný cohesiv, 

coherent, consistent, solidari; -hlas consentiment, 

assentiment; (povolení) permission; tichý ~ coniventie; 

-hlasit (svolit) consentir; (názorově) assentir; (být v souladu) 

esser in acorde, acordar; -hláska consonante; -hlasný 

acordant, concordant, conform; -hra combination; -hrn 

resumate, totalité, summa; (přehledný) compendie, summárium; 

-hrnný total, global; -hvězdí constellation 

souchot/ě, -iny tuberculose, ftise; -inář ftísico; -inářský 

tuberculosi, ftísic 

soukat (příst) filar; (na cívku) spular; (kroutit) torder; (z koho 

co) tirar (paroles) ex; ~ se (šplhem) climbar, grimpar 

soukmenovec compatriot 

soukolí mecanisme; (motoru) ingranage 

soukrom/í privatie; -ník privatario; -ý privat, íntim 

soulad harmonie; (souzvuk) acorde 

soulož coite; -it coiter, dormir con; -nice concubina 

sou/měrnost simetrie; -měrný simétric; -měřitelný 

comesurábil; -mrak crepúscul; -ostroví archipélago; 

-osý tech. coaxial

soupeř rivale, concurrente; sport. adversario; (v souboji) 

duellante; -it emular, competir, concurrer, rivalisar (con) 

sou/pis (činnost) registration; (obsah) índex, registre, tabelle; 

(zboží, knih) catalog; (branců) conscrition; obch. 

consignation; ~ zařízení inventarie; udělat ~ (čeho) 

far un liste (de), far un inventarie, inventariar (alquó); 

-piska (seznam) liste, registre; -prava garnitura; (sbírka, 

soubor) colection, serie; (stolní, kávová) service (de table, 

de café); žel. conjun(c)tion de vagones; (vybavení) equipament; 

vrtná ~ installation de forage; -pravička (kojenecká) 

bebé-equipament; -rodý (s čím) afini (a); (vnitřně 

jednotný) homogen; gram. congruent; (slučitelný) compatíbil; 

-rozenci fratre(s) e sestra(s), infantes del sam maritage; 

-ručenství union, association, confederation; -řadicí 

gram. de coordination; -řadnice geom. coordinate; -řadnost 

gram. coordination; -řadný coordinat 

soused vicino; -ka vicina; -ící confinant; -it (s kým) esser 

vicino (de); (s čím) confinar (con); -ní vicin; (věc též) 

adjacent; -ský (vztahy) de vicines, vicinal; -ství vicinitá 

souslednost: ~ časů gram. consequentie de témpores 

sou/soší gruppe de statues; -státí confederation 

soustav/a sistema; -ný sistemátic 

sousto boccade, pezze; (chutné) delicatesse, gurmandage 

soustrast compatientie, simpatíe; (projevená) condolentie 

soustrojí mecanisme 

soustru/h tornuore; -hovat, -žit tornar; -žník tornero 

souš (pevnina) continente, terra firm 

soutěska (strett) pass, defilé 

soutěž competition; (krásy, o ceny) concurse, sport. emulation; 

-ící competitor; -it concurrer, competir, emular; 

-ivost spíritu de emulation; -ní (podmínky) de concurse 

sou/tok confluentie; -věký contemporan, de sam epoca; 

-věrec coreligionario, fratre n. sestra in li crede; -větí 

gram. frase composit; -viset coherer; (být spojen s čím) esser 

conexet con; -vislost (v textu apod.) contextu; (nepřetržitá) 

continuitá; (logická) coherentie; (spojení) conexion; 

(událostí) circumstanties; v -i (s) in conexion (con); (ve věci) 

concernent; -vislý (spojitý) coherent; (nepřetržitý) continui; 

-vrať promontorie; -vztažnost corelation; -vztažný 

corelativ; -značnost sinonimie; -značný sinónim; -znění 

consonantie, harmonie; -znít esser in harmonie; -zvučný 

harmoniosi; -zvuk consonantie, harmonie; hud. acorde 

soužení tribulation, vexation; (zármutek) afliction, grive 

soužit tormentar, tribular, vexar, trublar, genar, molestar; 

~ se suciar se, ínquietar se, chagrinar se 

soužití convive; polit. coexistentie; (organismů) simbiose 

sova zool. ul 

sovět soviet; -izace sovietisation; -ský soviétic; S- svaz 

Soviet-Union; SSSR USSR 

sp/ací: ~ pytel lette-sac; ~ vůz lette-vagon, vagon 

con lettes; -áč dormon; velký ~ long-dormitor 

spád (terénu, sráz) declive, scarpe; (vody) nivell-diferentie; 

(řeči) cadentie; (času) curse, eflution, preterition; (tempo) 

rapiditá; -y intrigas 

spad/at (v jedno) coincider; -ávat v. padat; -nout na koho 

(jako úkol) cader sur; -nout se devenir magri, magrijar 

spáchat (chybu, bezpráví) cometter; (něco zlého) far 

spáje/ní suldatura; -t (pájkou) suldar 

spál/a med. scarlatine, febre scarlatin; -ení combustion; 

(mrtvoly) cremation; -enina brulatura; -eniště loc de 

incendie

spaliny producte de combustion 

spálit brular, combuster; (mrtvolu) cremar, incindrar; ~ co 

na uhel carbonisar; ~ se brular se; (pojistka) fonder se 

spal/itelnost combustibilitá; -itelný combustíbil; -ničky 

med. morbille; -ovací (motor) a combustion intern; -ovač 

cremator; -ovna crematoria; (odpadků) incindratoria 

spánek dorme, somnie; (odpolední) siesta; (skráň) tempie; 

zimní ~ (zvířat) hivernation 

spánembohem v. sbohem 

spanil/ost gracie, bellitá; -ý graciosi, bell 

spár griffe; (dráp) úngul 

spára jun(c)tura, fensura 

spárovat (se) acuplar (se) 

spař/enina scaldatura; -it scaldar 

spář/ení acuplament, copulation; -it se (jít do páru) acuplar 

se; (pohlavně) copular 

spása salvation 

spasit salvar, liberar; náb. redempter; ~ se salvar se; -el 

náb. Redemptor, Salvator; -elský salvatori 

spásný salutari 

spát dormir; jít ~ ear al lette, inlettar se 

spatný: stoj ~ básic position 

spatra exprompte; (dívat se) regardar con despecte; mluvit 

~ improvisar; (nepřipravený) improvisat, ínpreparat 

spatřit apercepter, remarcar, vider (subitmen); ~ světlo 

světa (dítě) nascer, venir al munde 

spav/ost somnolentie; -ý somniaci; -á nemoc maladie 

somnial 

speci/alista specialist; -alita specialitá; -alizace specialisation; 

-azovat (se) specialisar (se); -ální special; -fický 

specífic; -fikovat specificar; -fikovatelný specificábil 

spéci se (pokrýt se kůrou) incrustar se; (scvrknout se při pečení) 

contraer (se), restricter (se) 

spěch hasta, precipitation; ve -u in hasta; -at hastar; 

to -á it es urgent 

spékat se v. spéci se 

spektr/ální spectral; -ometr spectrometre; -um spectre 

spekul/ace speculation; (na burze) agiotage; -ační, -ativní 

speculativ; -ant speculator; (na burze) agiotist, bursero; 

-antský speculatori; -ovat specular; (na burze) agiotar 

sperma sperma; -tický spermátic; -tozoon spermatozóe 

spěš/ně per grand velocitá; -nina (zboží) express-merce; 

-nost (chvat) hasta, precipitation; (naléhavost) urgentie; 

-ný (chvatný) hastosi, precipitosi; (naléhavý) urgent 

spět (kam) ducter (a); (k čemu) tender, marchar (a); (nedočkavě) 

hastar; ~ k závěru aproximar se al conclusion 

spik/lenec conspirator; -nout se conspirar, complotar 

(contra); -nutí conspiration, complot 

spílat (komu) insultar, invectivar, injuriar 

spína/cí (špendlík) de securitá; -č el. comutator, interruptor; 

-t v. sepnout 

spinet hud. spinette 

spirál/a spirale; -ní, -ov(it)ý (in forme de) spiral 

spirit/ismus spiritisme; -ista spiritist; -istický spiritístic; 

-uální spiritual; -ualista spiritualist; -ualita spiritualitá 

spis scrite; (vědecký) ovre; (úřední) act, document; (obranný) 

scrite defensori; sebrané -y ovres complet; -ek opúscul; 

-ovatel autor, scritor, litterate; -ovný litterari 

spíš(e) plu tost; (dříve) plu bentost; (raději) preferíbilmen, 

preferentmen; ~ bych yo vell preferer; tím ~ tant plu, 

ancor plu

sp/íž(e), -ižírna cámera de provision(es), garda-manjage 

splácet payar (annualmen, mensualmen, poc a poc, a conto), 

retropayar 

spláchnout rinsar 

splasknout deflar; (prasknout) fender se; (ustoupit) receder 

splaš/ený (kůň) faruchi; přen. alienat; -it (sehnat) obtener; 

-it se currer in pánica, hastar furiosimen; v. též plašit se 

splašky sórdid aqua; (z nádobí) rinsura, rinsallia 

splatit v. splácet 

splátka (platba) payament, (ve lhůtách) rate; koupě na -y 

compra secun rates 

splatn/ost scadentie; -ý in scadentie, payand, payábil; 

(již dávno) expirat, in retard; být ~ (účet) scader 

splav cadentie de aqua, diga; (zdymadlo) scluse 

splávek (rybářský) flottette, corc-pezze 

splav/it (dříví) flottar; -nit, -ňovat (řeku) far navigábil; -ný 

(pro lodě) navigábil; (pro vory) flottábil; -ovat v. splavit 

spl/ést (se) v. plést (se); -eť brollie; (uliček) labirinte; 

-etitý (složitý) complicat; (zamotaný) inbrolliat 

splín splin 

spl/nění (plánu) realisation; -nit realisar; (přání) satisfar; 

(rozkaz) compleer; (vykonat) executer; -ňuje všechny podmínky 

responde a omni conditiones; -nit se realisar se; 

-nitelný realisábil; (vykonatelný) executíbil 

spl/ynout, -ývat (dvě řeky) confluer; (sloučením) fuser, fusionar, 

unir se; -ynutí (sloučení) fuse, fusion, integration 

spočinout (pohledem) fixar ócules n. su regarde (a) 

spočí/st, -tat (sečíst) summar 

spočívat (ležet) jacer, reposar; (na) basar se, fundar se (sur); 

(v) consister (in) 

spod/ek (dno) funde; (lodi) inferiore (de nave); (v kartách) 

valet; -ina (společenská) canallia, plebeyallia; (usazenina) 

sediment 

spod/ky calson; -ní inferiori; (v nížině) bass (terren); (často 

složená slova) sub-; ~ část parte inferiori, inferiore; ~ 

prádlo subvestimentes; -nička jupon, subjup 

spodob/a gram. assimilation; -it, -ovat assimilar 

spoj conexion; (dopravní) comunication; (určitá trasa) rute, 

via; tech. jun(c)tura; (mech. propojení) cuplament; (pojítko) 

ligament; -ař employate de telecomunicationes; -enec 

alliate; -enecký alliat; -enectví alliantie; -ení (spojitost, 

těsná souvislost) conexion; (ve struktuře) jun(c)tion; gram. 

conjun(c)tion; (vlivné) contactes; (vztahy) relationes; 

(dvoustranné osobní) (inter)relation; (pohlavní) copulation; 

(svazek) union; (sjednocení) unification; (sestava) combination; 

(v písmu, hud., tisku) ligatura; gram.(souřadné) coordination; 

~ mezi rasami conexion ínter li rasses; ~ vedle 

sebe conexion parallel; ~ za sebou conexion in serie; 

ve ~ s jun(c)t con; (v souvislosti) in conexion; (ve vztahu k) 

concernent; -ený conexet, jun(c)tet, unit; S-é národy 

Unit Nationes; ~ přímou železnicí jun(c)tet per un direct 

ferrovía; -it el. conexer; gram. conjun(c)ter; (pomyslným 

svazkem) ligar; (pevněji) jun(c)ter; (sřetězit) concatenar; 

(účelně smísit) combinar; (v nedílný celek) integrar, unir; 

tech. cuplar; (telefonicky) metter in comunication con; ~ 

svůj osud s unir su destine con; -it se (dohromady) unir 

se; (vejít ve styk s kým) contactar; (připojit se jako spojenec) 

alliar se; -itost conexion, relation, coherentie; ve -i s in 

relation con; v této -i in ti-ci conexion; -ivka anat. conjun(c)tive; 

-ka (motorová) acuplator; (trubek) muff; (čočka) 

linse convergent; (ilegální sítě) contact-mann; voj. agente

de ligation; sport. (v kopané) interioro, lusor interiori; gram. 

conjun(c)tion; pedál -y pedale de acuplage; -ovací (prostředky) 

de comunication; (trať) de jun(c)tion; -ovat (se) v. 

spojit (se); -ovník gram. tiré, strec ligant 

spokoj/enost contentament, contentie, satisfa(c)tion; 

-ený (s) content (con, per, de); (u-) satisfat (de, per), 

contentat; -it se contentar se (con, per, de) 

spolč/enec associate, -ení alliantie, association; -it se, 

-ovat se alliar se, associar se, ligar se, confederar se (con); 

-ovací (právo, svoboda) (libertá) de association, de reunion 

společ/enskost social caráctere n. nátura; (družnost) sociabilitá; 

-enský social; věd. societal; (družný) sociábil; (též 

o zvířatech) gregari; (hromadný) colectiv; -enství comunité; 

(pospolitost) comunitá, colectivitá; (sdružení) association; 

(zvl. náboženské) comunion; (řádová řehole) congregation; 

(církev) eclesie; Evropské hospodářské ~ Europan Comunité 

Económic; -enstvo corporation, consortie; (svaz) 

union, association, federation; (bratrstvo) fraternité; (cech) 

confratrie; hist. guilde; -ník compane, companion; obch. 

partenero, socio, consort, associate; (při zločinu) cómplice; 

-nost societé; (sdružení) association; (pospolitost) societá; 

(osob, divadelní) companie; (vznešená) grand munde; (menší 

sešlost) gruppe; (sesterská) filiale, societé afiliat; akciová ~ 

societé actionari; komanditní ~ societé comanditari; 

~ s ručením omezeným societé con responsabilitá limitat 

spoléhat se v. spolehnout se 

spoleh/livost (stroje) securitá; (člověka) seriositá; (solidnost) 

soliditá; (věrnost) fidelitá; (zpráv) autenticitá; (důvěryhodnost) 

fidibilitá; (jistota) certitá; (pevnost) firmitá; -livý secur, 

solid, seriosi, fidel, auténtic, fidíbil, cert, firm; -nout se 

(na) contar sur, (con)fider (a, in), apoyar se (a) 

spol/ek association, societé, union; (zájmový) círcul, club; 

polit. alliantie, coalition, confederation; círk. congregation; 

(bratrstvo) fraternité; (cech) confratrie; -kař amante del 

associationes; -kaření iron. manie del associationes 

spolknout v. polknout 

spolkový (dům, peníze) del association, del societé; (stát) 

federal 

spolykat v. polykat 

spolu jun(c)t; ~ s jun(c)t con; -autor coautor; -bližní próximo; 

-bojovník combattente; -cestující conviageator, 

conpassagero; -hráč partenero; (v dět. hře) lud-camarade; 

-majitel coproprietario; -občan conciteane, concive; -pachatel 

cómplice; -práce colaboration, cooperation; -pracovat 

colaborar, cooperar; -pracovník colaborator, cooperator, 

colego; -stolovník conmanjante; -účast participation; 

(na zločinu) complicitá; -vina complicitá, complicie; (tichý souhlas) 

coniventie; -viník cómplice, conculpon; -vinný cómplici; 

-vládce co-reyente; -zakladatel co-fundator; -žák 

conscolero; -žití v. soužití 

spon/a agraffe; gram. cópula; -ový gram. copulativ 

sponka v. spona 

spontánn/í spontan; -ost spontanitá 

spor (hádka) querelle; (slovní) polémica; (učený) dispute; 

(zájmů) conflicte; práv. processu; beze -u sin dúbite 

spora bot. spor; -dický sporádic, rar; -dičnost sporadicitá 

sporák forne (de cocine) 

sporný discutábil, disputábil, questionábil, contestábil 

sport sport; -ovat sportar; -ovec sportist, sportmann; 

-ovní sportiv 

sporý v. skrovný

spořáda/nost bon órdine; (poměrů) regularitá; -ný (bon) 

ordinat; -t (sníst) consumar 

spoř/ení sparniage, sparniament; -it sparniar; (šetrně 

hospodařit) economisar; -itelna cassa de sparniament, 

sparnia-bank, -itelní: ~ kasička bux de sparniament; 

~ knížka librette de sparniament n. de deposite, caderne 

de sparnia-bank; -ivost (hospodárnost) economie; -ivý 

sparniaci; (úsporný) económic 

spotřeb/a consum(ation); -itel consumante; -ovat consumar; 

(opotřebovat) consumpter; (vyčerpat) exhauster 

spousta amasse; (množství) grand quantité n. multité 

spouš/ť (válečná, po vichřici) devastation; (mravní) depravation, 

demoralisation; (u pušky) clave; -těč startere; 

-tět v. spustit 

spoutat v. poutat 

sprásk/at batter, castigar; (holí) bastonar; -nout: ~ ruce 

frappar li manus (junt) 

spratek puerach, garsonach 

správ/a (oprava) reparat/ion, -ura; (řízení) administration, 

direction, gerentie; -ce gerente (de un interprense), 

administrator (de un societé); ~ konkursní podstaty 

liquidator (oficial); -cová administratora (del dom) 

spravedl/ivost justesse, justicie, justitá, ínpartialitá, equitá; 

-ivý (řešení, požadavek) just; (oprávněný) jurisat, autorisat, 

legal, legítim; -nost, -ný v. spravedl/ivost, -ivý 

spravit (nefungující) reparar; (vyspravit) repezzar; (záplatovat) 

lappar; (dokázat to, dovést) saver far; ~ se (zdravotně) 

(re)convalescer; (přibrat na váze) surmetter li póndere, 

augmentar li pesa; ~ si (chuť) rectificar 

správ/ka repara/tion, -ura; -kárna reparatoria; (obuvi) sapatería; 

-kař reparator; -kyně admninistratora; (koleje, 

internátu) matrona; -ní (rozhodnutí) administrativ; (budova) 

de administration; (reforma) burocrátic; -nost justesse, 

justitá, (co)rectitá, exactitá; -ný just; (náležitý) necessari; 

(výslovnost, chování) corect; (příklad, výpočet) exact; 

(člověk) honest, rect; v ~ čas in just témpor 

spravovat (řídit) administrar, gerer, directer; v. též vést 

sprej v. rozprašovač 

sprch/a (lázeň) duche; (zařízení) duchuore; dát si -u prender 

duche; -nout pluviar un poc; -ovat (se) duchar (se) 

sprint sport. sprint; -er sprintero, velocist; -ovat sprinter 

spros/ťácký grossieri, villan; -ťáctví grossieríe, villanie; 

-ťák grossiero, villano; -tota v. sprosťáctví; -tý grossieri, 

vulgari, vili; (nestoudný) impertinet; (obyčejný) simpli 

sprovodit (zabít) mortar; (vyhladit) exterminar; (záležitost) finir 

spřátelit se devenir amícos; (s čím) familiarisar se (con) 

spřež (sebranka) canallia; -ení atelage 

spustit (dolů) abassar (i vlajku); (nechat klesnout) far descender; 

(loď) lansar; (kotvu) jettar; (ruce) lassar cader; (stroj) 

startar, actionar, far functionar; (uvést v činnost) metter in 

movement; (okénko vlaku) abassar; (začít) comensar; ~ se 

(dolů) descender; (na cestu nepravosti) misviar, errar 

squash [skvoš] sport. squash 

squater [skvo-] squatter 

srát vulg. fecar 

sraz incontra, reunion, convenida 

sráz precipitie; (svah) scarpe, declive 

srazit (porazit) abatter, cadentar, far cader; (převrhnout) 

renversar; (změnou hustoty) condensar; (ceny) abassar, 

reducter; ~ se (za jízdy) colider; (změnou hustoty) condensar; 

(krev, mléko) coagular; (tkanina) contraer se

srázný (strmý) scarpat, abrupt 

sraženina sediment; chem. precipitate; krevní ~ coágul 

sráž/et v. srazit; -ka colision; (náraz) choc; (potyčka) 

conflicte; (snížení) reduction; (z ceny) disconto, rabatte; 

(odpočet) substration; -y (vodní) precipitationes (atmosféric) 

Srb serbo; -sko Serbia; s-ský serb 

srbochorvátský serbocroátic 

srdc/ař (nemocný) cardiaco; -e cordie; (zvonu) battente; 

bez ~ sin cordie, ínsensibil; z celého ~ del tot cordie; 

-elomný, -ervoucí dislacerant li cordie 

srd/covka zool. (mlž) cardio; -eční (vada, záchvat) del cordie; 

med. cardiac; ~ mrtvice apoplexie del cordie; -ečnice 

(tepna) aorta; -ečnost cordialitá; -ečný cordial; (rozhovor) 

familiari; -natost audacie, corage, bravitá; -natý audaci, 

corageosi, brav 

srkat sirotar; (usrkávat) sorbir 

srn/(k)a cerva; -če cervello; -čí cervin; ~ pečeně carne 

cervin, savágine; -ec capreol 

sro/cení atruppament; -covat (se), -tit (se) atruppar (se) 

srovn/ání comparation; ve ~ (s) in comparation (con), 

comparat (con); -(áv)at comparar; (postavením proti sobě) 

confrontar; (terén) aplanar; (uspořádat) ordinar (il órdina), 

arangear; (spor) conciliar; -(áv)at se (s čím) acomodar se; 

(s kým) far un arangeament (con); -atelný comparábil; 

-ávací comparativ (i gram.) 

srozum/ěná: dát na -ou far comprender; -itelnost comprensibilitá, 

inteligibilitá; -itelný comprensíbil, inteligíbil 

srp falcette; -ek (měsíce) crescente; -en august 

srst crine; -ka bot. spin-crusbere; -natý crinat, crinosi 

srš/án, -eň crabron; -et (o jiskrách) scintillar; (hněvem) furer 

srub (chata) cabane; hist. (opevnění) trunc-bastion 

srůst bot. concrescentie; (splynutí) fusion; -at concrescer; 

~ s čím adaptar se (a), familiarisar se (con) 

sřetěz/it, -ovat concatenar 

stabil/ita stabilitá; -izace stabilisation; -izátor stabilisator; 

-izovat stabilisar; -ní stábil; -nost v. stabilita 

stacion/ární stationari; -ovat stationar 

stáčet v. stočit 

stačit suficer; ~ něco udělat successar far alquó 

stadi/ón stadion; -um stadie 

stád/ní gregari; ~ pud greg-instincte; -nost gregaritá; -o 

greg, truppe (de boves), bestie-truppe; (dav, houf) turbe; 

~ kobylek turbe de locustes; shluknout se (ve stádo n. 

houf) amassar se, atruppar se, gregar se 

stagn/ace stagnation; -ovat stagnar 

stáhnout (sevřít) serrar, contraer; (z kůže) de(s)pellar; (návrh) 

retractar; (z programu) retirar; (data do PC) descargar; (sešněrovat) 

constricter; med. astricter; ~ se (sval) contraer se; 

(do ústraní) retirar se; ~ si (kalhoty, punčochy) desmetter 

stahovat v. stáhnout 

stáj stalle; -ný stalliero 

stala/gmit geol. stalagmite; -ktit geol. stalactite 

stále sempre, sin cessa, continualmen, constantmen; 

-ost permanentie 

staletý (trvající věky) seculari 

stálice astr. astre fix 

stálý constant; continui; (pohyb) perpetui; (ustavičný) continual, 

perpetual; (trvalý) permanent, stábil; (plat) fix 

stan tenda; voj. (malý) bivac; rozbít ~ erecter un tenda; 

voj. hlavní ~ quartere general, chef-quartere 

standar/d standarde, norme; -ní normal; (ceny) regulari;

(provedení) current; -izace standardisation, normalisation; 

-ta (prapor) standarte; (korouhen) baniere 

stánek kiosk; (menší na veletrhu) butíca; (veletržní) baracca 

(de ferie); (bouda) bude; (svatostánek) tabernacle; -í (u soudu) 

audientie; (ve stáji) compartiment del cavall in un stalle 

stani/ce station; ~ metra station de metró; orbitální ~ 

station orbital; konečná ~ station terminal, términus; 

(pracoviště) posto; ~ první pomoci posto de prim sucurse 

-ční (budova) del station 

staniol stanniol 

stánkař buticario 

stanný (soud, právo) justicie n. lege martial n. militari 

stanovat bivacar; (tábořit) campar 

stanov/isko sta-punctu; (hledisko) vis-punctu; (postoj) 

atitude; (názor) opinion; -iště (určené) posto; (určené 

stráži) garda-punctu; voj. position; -it statuer; (určit) 

determinar; (zřídit) etablisser; (napevno) fixar; (předem 

označit) designar; (předepsat) prescrir; (vymezit) delimitar, 

demarcar; (upřesnit) preciser; ~ cenu fixar li precie; 

~ cíl definir li scope; -y statute, regulament 

starat se (o koho, oč) cuidar (pri); (zabývat se čím) ocupar se 

pri; (mít obavy) suciar pri, ínquietar se pri 

stár/ek (ve mlýně) chef-molinero; -nout devenir old 

staro/ba (stáří) oldesse; (stařeckost) senilitá; -binec asil por 

old homes; -bylost antiquitá; -bylý antiqui; (důstojně) 

venerábil; -dávný antiqui, primitiv; -ch v. stařec; 

-mládenectví celibatu; -módní old-módic; -panenství 

celibatu; S-pramen Urquell; -slavný venerábil; -st sucie; 

(péče) cuida; (obava) ínquietitá, solicitude; (úzkost) 

anxietá; (nesnáz) truble, desfacilitá; -sta borgemastro; 

(spolku) chef, presidente; -stlivost v. starost; -stlivý 

(pečlivý) cuidosi; (ustaraný) suciosi; (v obavách oč) ínquiet 

(pri); (pozorný) atentiv; -světský patriarchal; (oblek) de 

un altri epoca; -usedlík permanent inhabitante; -věk 

antíca, antiquitá, munde antiqui; -věký antiqui; -zákonný 

de Old Testament; -žitnický antiquáric; -žitník 

antiquario; -žitnost antiquitá 

starš/í (věkem) plu old; (pán) un etosi senior; (poměrně 

starý) oldatri; (ze dvou osob) sénior; Novák ~ Novák 

sénior; -ina voj. intendante (militari) de companie 

start sport. starte; prim passu; -ovat startar, comensar 

starý old; (letitý) etosi; (dávný) ancian; (starobylý) antiqui; 

(zastaralý) antiquat, obsolet, arcáic, ínmodern; jak jste 

~? quant annus vu have?, quel etá vu have?; ~ mládenec 

celib(atari)o; ~ obyčej old custom; -á panna celib- 

(atari)a; -á vojna veterane; ~ zvyk old hábitu 

staře/c old mann, oldo(n); (senilní) oldastro; -cký senil, 

oldesc; (vetchý) caduc; -na old femina, olda; -šina (mezi 

kolegy) sénior; (náčelník) chef; (představený) superiore; (nejstarší 

člen nějakého sboru n. orgánu) doyen; přen. nestor 

stáří (věk) etá; (staroba) oldesse, olditá, grand etá 

stařičký etosi; (vetchý) decrepit, caduc 

stát state; (země) land; (státní aparát, správa) administration 

stát (na nohou) star; (dům) trovar se, esser situat; (voda, záležitost, 

obchody) stagnar; (o ceně) custar; co to stojí? 

quant it custa?; (při kom) suportar; (zač) valer; ~ za nic 

valer necos; ~ za to valer li pena; (nehýbat se už) haltar, 

ne mover se; (na čem trvat) persister, insister pri; (oč) aspirar 

(a), penar, desirar, interessar se pri, esser interessat 

in; nestojím o to yo ne desira it, to es me índiferent; 

(proti čemu n. před čím) star avan; ~! stopp!, halta!; ~ mo-

delem posar; ~ na seznamu figurar sur li liste; ~ na špičkách 

star sur li ped-fingres; ~ v slově tener su parol; 

~ ve frontě star in linea, far file; ~ za zmínku esser digni 

de mention; ~ se (přihodit se, udát se) accider, evenir, ocurrer; 

(čím) devenir; ~ středem pozornosti devenir li centre 

de atention; stává se it eveni 

stať artícul, essaye 

state/čnost bravitá; (odvaha) audacie, corage; -čný brav; 

(odvážný) audaciosi, corageosi; -k (usedlost) farme; (majetek) 

havage, possedage, proprietá 

stati/cký státic; -ka stática 

statist/a div. comparse, figurante; -ický statístic; -ik 

statístico; -ika statística 

stativ stative 

statkář farmero, proprietario de farme, farme-possessor 

státn/í statal; (hymna, vlajka) national; (úředník, výdaje) públic; 

~ moc potentie del state; ~ papíry obligationes 

del state; ~ podnik corporation públic; ~ podpora 

subvention del state; ~ pokladna fisco, casse statal; 

~ právo jure públic; ~ převrat, puč colpe del state, usurpation; 

~ rada consilie del ministres; ~ výdaje expenses 

públic; ~ záležitosti aferes del state; ~ zástupce 

procurator general; ~ zkouška v. státnice; ~ znak 

emblema national; ~ zřízení etablissement; -ice examination 

statal; -ík statmann, político 

statn/ost vigore, robustesse; -ý vigorosi, robust 

stator stator 

stat/us (quo) statu(-quo); -ut statute; -utární statutari 

stav statu; (trvající) condition; sport.(utkání) score; (situace) 

situation; (počet, velikost) númere, capacitá; (úroveň) nivell; 

(zdravotní) standa; (duševní) disposition (mental); 

(tkalcovský) texte-machine, textuore; v dobrém -u in 

bon condition n. statu n. standa; beztížný ~ statu ínponderabil 

n. de ínponderabilitá, absentie n. manca de 

pesa n. de gravitation 

stávat se v. stát se 

stav/ba construction; (budova) edificie, dom; (vnitřní uspořádání) 

structura; (gramatická) construction; (těla) constitution; 

ve -bě in construction; -bař ovrero de constructiones; 

-byvedoucí mastro de ovre; -ební (materiál, 

povolení) de construction; ~ družstvo cooperative de 

construction; ~ inženýr ingeniero de civil constructiones; 

~ podnik constructor; -ebnice lude de construction; 

-ebnictví ingenierie de civil constructiones; -ebník 

investor, proprietario de un dom in construction; -ení 

constructura, edificie, dom; -eniště plazza de construction; 

-ět constructer; (budovat) edificar; (pomník) erecter; 

(o vozidle) haltar, stoppar; (postavit zpříma, aby nepadalo) 

stantar; (na určité místo) plazzar; (vůbec někam dát) metter, 

posir, (co)locar; (vztyčit) erecter; ~ na odiv ostentar; ~ 

vzdušné zámky far aer-castelles; -ět se (proti čemu) oposir 

se (contra); (v posteli) erecter se (in li lette); ~ si hlavu 

obstinar se; -icí adstringent; -idlo scluse; -it (působit 

zácpu) constipar; (za-) far haltar; med. (krev) desanguar; 

-itel constructor, edificator, architecte 

stávk/a bastament; -ař (stávkující) bastamentero; -okaz 

anti-, contrabastamentero; -ovat bastamentar 

stávkový: -é zboží tricotage 

stavovský professional 

stavovat se (kde) visitar; (pro co) ear n. venir prender 

staž/ení (vojsk) retirada, retraida; gram. contration; (návrhu)

etractation; -itelný retractábil; biol. contractil 

stéblo cálame 

steh pica; (při operaci) sutura 

stehenní femural; ~ kost osse femural; anat. fémur 

stehlík cárdul 

stehno fémur; (drůbeže) gambe 

stěhov/ací: ~ vůz transport-auto, furgon; -ání translocation; 

(národů) transmigration 

stehovat suer (provisorimen) 

stěhova/t deplazzar; ~ se migrar, changear logí n. plazza, 

translogiar, translocar; -vý: ~ pták avie migratori 

stejně egalmen, sammen, in sam maniere 

stejno/barevný del sam color; -jmenný del sam nómine, 

homónim; -kroj uniforme; -měrný regulari, simétric; 

-rodý homogen; -směrný: ~ proud currente constant n. 

continui; -st egalitá, uniformitá, paritá; -značný sinónim 

stejný egal, idéntic, pari, equi-; (tentýž, týž) (li) sam; oplatit 

-m revanchar egalmen n. per lu sam 

stékat fluer a bass 

stelivo (podestýlka) palliage 

stěna (zeď) mur; (skalní, vnitřní) parete (i anat.) 

stén/ání gemida; -at gemir 

steno/graf stenograf; -grafický stenográfic; -grafie stenografie; 

-grafovat stenografar; -gram stenogramm(a) 

step steppe; -ní de steppe 

stěrač (skla vozidla) essuyator 

stereo/fonní stereofónic; -skop stereoscop; -skopický 

stereoscópic; -typ stereotip; -typní stereotípic 

steril/ita sterilitá; -(iz)átor sterilisator; -(iz)ovat sterilisar; 

-ní steril; (neplodný) ínfecund, ínfertil, steril 

stěrka (špachtle) spatel 

sterý in cent manieres, centúplic 

stesk (touha) languore; (stížnost) plende; (po domově) 

nostalgie; trpící -em po domově nostálgic 

stěsn/at, -ávat compresser 

stetoskop med. stetoscop, auscultator, auscultuore 

stevard steward 

stezka ped-via, viette, passuore 

stěžej pivot, charnire, gonde; -ní (otázka) cardinal, principal, 

fundamental 

stěžeň mast; hlavní ~ grand mast; přední ~ focmast; 

zadní ~ besan-mast; vrchol stěžně maste-cap 

stěží desfacilmen, con (grand) pena; (sotva) apen 

stěžovat si plendir; (písemně) presentar un plende; obch. 

reclamar; (naříkat) lamentar; -el plenditor; reclamante 

stíh/ačka avion de chasse; -ání persecution, persequida; 

-at (nespravedlivě) persecuter; (soudně) persequer 

judiciarimen, processuar (contra); (následovat těsně) sequer; 

-atel persecutor 

stih/nout (co včas) arivar in just témpor; (dohonit) atinger, 

capter; (náhodou zastihnout) incontrar (per hasarde); 

(koho nehoda, přihodit se) accider, ocurrer; -omam manie 

de persecution 

stimul (pobídka, podnět) stímul, motive, -ace stimulation; 

-ační stimulativ; -ans med. stimulative; -ovat stimular 

stín ombre; (odstín) nuantie; vržený ~ ombre projectet 

stína/dlo guillotine; -t v. setnout 

stín/idlo para-luce; -it jettar li ombre, ombrar; (učinit nevýrazným) 

obscurar, superombrar; ~ si oči ombrar n. protecter 

su ócules; -ítko (lampy) covri-lampe; el. ecran; 

-ka zool. onisco; (na prstě) sangue-vesícul

stinn/ost ombrositá; -ý ombrosi; -á strana látere ombrosi 

n. ombrat; -á stránka desavantage, manca 

stínovat ombrar, posir ombres, nuanciar 

stipendi/sta stipendiario, stipendiate; -um stipendie 

stírat essuyar; (prach) depolvar; (přen. rozdíly) eliminar 

stisk (ruky) (manu-)pression; -ací: ~ knoflík button 

automátic, press-button; -nout presser; (tlačítko myši) 

cliccar; -nutí pression; (tlačítka myši) clicca 

stísněn/ost angustie, depression; -ý angust, depresset; 

(prostorově) strett; (poměry) desfacil, precari 

stít v. setnout 

stížnost plende; (reklamace) reclamation; (odvolání) apell 

stlač/ení compression; -ený compresset; (ceny) abassat; 

-it (tlakem) presser; (snížit) abassar; (stěsnat) compresser; 

-itelný compressíbil 

stlát (lože) apretar n. ordinar n. far li lette; (ve chlévě) jettar 

n. far li palliage 

stmív/ání crepúscul; -at se crepuscular, noctear 

stmelit aglutinar; přen. unir 

sto cent 

stočit (svinout) rular; (kroucením) torder; (na cívku) spular; 

(do klubíčka) pelotar; (do jiného směru) tornar; (tekutinu) 

versar; (do lahví) inbotellar; (do jiných nádob) transvasar 

stodola graniere; (seník) feniere 

stoh cúmul; (přen. též) pile; (sena) fen-piramide 

stoi/cismus stoicisme; -cký stóic; -k stóico 

stoj těl. stantie (vertical); ~ spatný básic position; -an 

stative, suport; (na deštníky) porta-parapluvie; (na knihy) 

etagere; (na šaty) porta-mantó; -atý (voda) stagnant; 

(nepohyblivý) stationari, fix; -ka sport. verticale; (výdřevy) 

apoy, pal de apoy 

stoka (kanál) cloaca; (koryto) canalette; (odbočná) drenage 

stol/ař fin-carpentero; -ařství fin-carpentería; -ec (panovnický) 

tron; -e(če)k litt table, tablette; (psací) scri-table 

stolet/í centennie, sécul; (sté výročí) centenarie; -ý centenari, 

cent-annual; (stáří) de cent annus; (člověk) centenario; 

(věkovitý) seculari 

stoli/ce (řemeslníka) banca; (židle) stul; (sedadlo) sede; 

(vysokošk.) catedre; (soudní) tribunale; med. evacuation; 

(výkaly) excrementes; mít -ci evacuar se; Svatá ~ Sant 

Sede, Sede Apostólic; -čka taburette; (podnožka) scabelle; 

(zub) dente molari, molare 

stol/ní (lampa, víno) de table; -ovat banquettar 

stomatolog stomatologo; -ický stomatológic; -ie stomatologie 

stonásobný centúplic 

stonat esser malad 

stonek stípite; (stéblo) cálame; (peň) trunc 

stonožka centipede, millipede, multipede, miriapode 

stop v. autostop; ~! (stát!) stopp! halt! 

stop/a tracie; (sebemenší) vestigie; (pach) flare; (otisk chodidla) 

ped-tracie; (vyjetá kolej) relage; (míra) pede; (v metrice) metric 

pede; jít ve -ách koho sequer; -ař (pes) chass-cane, 

cane flaratori; přen. flarator; aut. autostoppist; -ka (plodu, , 

listu) stípite; (stéblo) cálame; (světlo) stopp-lampe; -ky (ho- 

dinky) cronometre; -nout (chod motoru) stoppar; (měřit stopkami) 

cronometrar; -ovat sequer li tracie (de); (lovecky) flarar; 

(špehovat) spiar; (jet stopem) viagear per autostopp 

stoupa (drtič) pistuore 

stoup/ačka (roura) tube ascendent; -ání (vzhůru) ascension; 

(ceny) augmentation; (vody) acrescentie; -at (vzhůru)

ascender; (ceny) augmentar se, acrescer; (po čem, na co) 

montar; (zvedat se) elevar se; -avý (přízvuk) ascendent; 

-enec adepte, adherente; (stranící) partisane; -nout: ~ si 

na špičky stantar se sur li ped-fingres 

sto/věžatý de cent turres; -vka centene; (bankovka) 

bank-note de cent corones 

stožár mast (de nave); (poulič. osvětlení) candelabre; 

~ elektrického vedení pilon 

strádat (čím) suffrer (de), viver in misere; (ve vězení) languir 

strach timore; -ovat se (o) suciar (pri), ínquietar se (pri) 

straka zool. piga; (kráva) vacca varie-colori n. maculat; 

(zloděj) furtaci hom, furtero; -poud zool. pico maculat; 

-tý multicolori, pluricolori, de varie colores, (color-)maculat, 

color-variat; (grošovaně) puntillat 

stráň declive, scarpe 

stran/a látere; (bok) flanca; (část, končina) parte; (v knize) 

págine; (politická) partise; na jedné -ě, na druhé -ě ye un 

látere, ye altri látere; na -u ad-látere; z jedné -y, z druhé 

-y de un látere, de altri látere; z mé -y de mi parte; z otcovy 

-y de parte de patre; ze -y (od) de (parte de); z této -y 

cis; -ický partial; -ík partisane; (stoupenec) adherente, 

adepte; -it (komu) favorar; -se (koho, čeho) evitar 

strán/ka (knihy) págine; (věc) cose; (hledisko) aspecte, 

vispunctu; inf. (webová) (web)site; po této -ce in ti-ci 

egarde; -kovat paginar; -kový paginal; -á korektura, 

~ obtah print-prova 

stranou (oddělený) apart; nechat ~ omisser, negliger 

strast suffrentie; -iplný plen de suffrentie n. de tribulationes 

straš/ák fantomache; (na poli) para-avie; (děsící představa) 

cochemare; -idelný fantomatri; -idlo fantom, spectre; 

bát se -el timer fantomes; -it terrer, timentar; (vy-) 

aterrer, timidisar; -livý, -ný terríbil, horríbil, plen de 

horrore; -pytel alarmist; (zbabělec) caudard 

strat/ég stratego; -egický stratégic; -egie strategie 

stratosfér/a stratosfere; -ický stratosféric 

strava nutriment, nutritura, diete 

strávit (potravu) digester; (čas) passar; (učení) absorpter; 

(spotřebovat) consumar 

straviteln/ost digestibilitá; -ý digestíbil 

stravné pension(age) 

strávník pensionario 

stravov/ání alimentation; (v hotelu) pension; společné ~ 

alimentation comun; -at (živit koho) nutrir; přen. (sžírat) 

absorpter, consumar; -at se manjar; -na cantine 

stráž guardie; (osoba na stráži) sentinelle; čestná ~ guardie 

de honor; -ce gardero, gardator, guardian, watchmann; 

(kultur. hodnot) custode; (ochránce) curator, protector; 

přední ~ avanguardie; -mistr sergente; -ní: ~ budka 

garite; ~ věž garda-turre, watch-turre; -nice gendarmería; 

-ník policiero, policist; (oslovení strážníka) conestable; 

-ný gardator; anděl ~ ángel-guardian 

strčit (do) pussar; (co kam) metter n. posir (in); (prudce) 

truder; (vrazit do) chocar; ~ do kapsy intascar 

strhnout (dům) demolir; (do propasti) precipitar 

strk pussa; -anice pussada; -at (vozík) pussar; v. strčit; 

-at se (o lidech) pussar se, cud-pussar, turbar 

strmý scarpat, abrupt 

strnad emberize 

strni/sko, -ště stopple 

strn/out (ztuhnout) riger; -ulý rigid 

stroj machine; (hodinový) mecanisme; -ař (inženýr) ingeniero

mecánic; -enost afectation; -ený afectat; (umělý) artificial; 

-írna machinería; -it (úklady) intrigar; (svatbu) preparar; 

(koně) harnessar; (vánoční stromek) decorar; (oblékat) vestir; 

-it se vestir se; -ník machinist, mecánico; -ovna sala de 

machines; -vůdce machinist, machinero 

strom árbor; -e(če)k: vánoční ~ árbor de Crist-festa; 

-ečkovitý, -kovitý arboratri; -ořadí allé 

stroncium chem. stróncium 

strop plafon 

strou/ha canal(ett)e; -hanka panette triturat; -hat raspar; 

(škrábáním) scrapar; -žek (česneku) dentette de alie 

strp/ení patientie, (shovívavost) indulgentie; -ět suportar, 

tolerar, suffrer, be patient; (připustit) admisser 

stručný concisi, brevi, lacónic 

struh/adlo, -átko scrapette, scrapuore; (rašple) raspe 

struk tette 

struma med. struma 

struna cordie 

struska scorie 

strý/c, -ček oncle; pro -ka Příhodu (moné) de reserve; 

-čkování nepotisme 

strychnin chem. stricnine 

strž precipitie; (propast) abiss; (rokle) ravine 

stržit (peníze) incassar (moné); (ránu) reciver (un colpe); 

(posměch) recoltar, far se ridícul 

střapec quaste 

střed (města, kruhu) centre; (prostředek) medie; ~ pozornosti 

stelle quidant, punctu de atra(c)tion, ve -u in medie de; 

-a mercurdí; -isko centr(al)e; -ní central; (hodnota, věk) 

medial; (průměrný, nevýznamný) mediocri; -ho rodu gram. 

neutri; ~ stav classe medial; ~ škola scol secundari n. 

medial, licéo; ~ váha sport. interpóndere, póndere medial; 

-ník semi-cólon; -oamerický centroamerican; -oevropský 

centroeuropan, de Central Europa; -oškolák eleve del 

scol secundari n. medial, liceano; -oškolský del scol n. 

instruction secundari n. medial; -ověk medievie; -ověký 

medievial; -ovýchodní medioriental; S-ozem/í, -ní moře 

Mediterráneo; -ozemní mediterranean 

střecha tegment; (klobouku) borde (de chapel), márgine 

střel/a projectile; (kulka) balle; (šipka) micri fleche; (granát) 

grenade; (dělostřelecká) shrapnell; (řízená) missile; (na branku) 

tira; -ba tirada; (salva) salve; (z děl) cannonada; -ec 

tirator; voj. fusilator; (ze zálohy) celat tirator; (v šachu) alfil; 

astr. S- Sagittario; -ecký (spolek) tiratori; -it tirar; voj. fusilar; 

~ gól tirar un gol; -ivo munition; -ka magnétic agullie;- 

-nice tiratoria; -ný: -á rána tir-vulneration; ~ prach 

púlvere; -á zbraň arme a foy 

střemhlav (con li) cap ad-avan, precipitatmen 

střenka cultell-tenette 

střep fragment; (o bezcenném) sinvalorage 

střevlík (brouk) scárabe 

střev/ní (dutina, katar) intestinal; -o intestine; slepé ~ 

intestine ciec, cécum; (červovitý přívěšek) apéndice; 

tenké ~ intestine tenui; tlusté ~ intestine gross; 

zánět slepého -a apendicite 

střežit gardar, survigilar; ~ se (před) gardar se 

stříb/rný argentin, ex argente; (důl) de argente; -á svatba 

nuptie argentin; -ro argente; -řit (po-) argentar 

stříd/(k)a (chleba) crumel; -ání alternation; -at alternar; 

(pozměnit) variar; (měnit) changear; (nahradit) vicear; -at se 

alternar; -avý alternant; (proud) alternativ; (s přestávkami)

intermittent; (počasí, štěstí) variábil, ínconstant, ínstabil 

střídm/ost (v jídle) frugalitá; -ý frugal; (člověk, život) sobri 

střih cup; (krejčovský) tallie; (vzor) fasson, modelle; -ač 

(krejčí) talliero; (vlny) tondero 

stříhat (de)cupar; (vlasy) tonder; (látku) talliar 

střik (sprška) jetta de aqua 

střík/ačka spruzzette, spruzzuore; (hasičská) pumpe por 

incendie, incendie-pumpe; (ruční) manu-spruzzette; 

-at, -nout spruzzar; (kropit) asperser, arosear; ~ ulice 

rinsar strades; ~ vodu (na) far aqua spruzzar (ye) 

stříl/et (nač) tirar (a); (skály) dinamitar; (do branky) tirar 

(in porta); -na voj. embrasura; (průhled ve zdi) apertura 

stříška (znaková) chapel; mající -u gram. chapelat 

střízlík (pták) régolo; zool. troglodite; přen. nano 

střízliv/ost sobrietá; -ý sobri, ne ebri(e); (úsudek) moderat 

stůč/ek, -ka (plátna) rul n. pezze (de toale) 

stud (stydlivost) pudore; sentiment de honte 

studánka fonte 

student studiante; -ský studiántic; -stvo studiantes 

studený frigid; ~ jako led glaciatri 

studi/e studie; (pojednání) essaye; -jní de studie(s); -o 

ateliere 

studit far frigid; (zábst) friger 

studium studie; (učení se) aprension; bakalářské ~ 

studies universitari de prim cicle 

studna bronne; (šachta) puteo 

stud/ovat studiar; -ovna studia(toria); -ující studiante 

stuha rubande 

stůl table; švédský ~ bufete; ~ stálých hostí table de 

habituates; sedět za stolem seder ye table 

stulík bot. nenufare 

stup/ačka ped-apoy (de motorcicle); -átko (k nastupování) 

scalette, ascensuore; -eň gradu (de calore); (úroveň) 

nivell; (schodiště, žebříku) scalun; (vývojový apod.) etape, 

fase, stadie (též rakety); (hodnosti) rang; do jistého -ně 

a un cert gradu 

stupid/ita stupiditá, idiotie; -ní stupid, idiótic 

stup/ínek (pódium) pódium; -nice scale (i hudební); (hud., 

barev.) gamme; -ňování graduation; gram. comparation; 

-ňovat (po stupních) graduar; gram. comparar; (zvětšovat) 

augmentar, elevar, far crescer; (úsilí) intensificar; (napětí) 

escalar; -ňovat se acrescer, augmentar se, intensificar 

se; -ňovitě gradualmen; -ňovitý gradual 

stužka rubandette 

stvol bot. cálame, stípite 

stvoř/ení (osoba) creatura; (světa) creation; -it crear; -itel 

creator; -itelský creatori 

stvr/dit, -zovat v. potvrdit; -enka quittantie 

stvůra monstru 

stý centésim 

styčný de contacte; (přiléhající po čáře / ploše) contigui 

styd/ět se (být stydlivý) puder se, esser púdic; (červenat se) 

rubijar; (hanbit se) hontar, esser ahontat; ~ do hloubi 

duše hontar profundmen; -ký anat. púbic; ~ pahorek 

pube; -á kost osse púbic; ~ pysk nimfa; -livost pudore; 

-livý púdic; (upejpavý) prud; (plachý) timid; (rozpačitý) 

embarassat 

stydnout (vy-) frigidar se, devenir frigid 

styk contacte; (spojení) conexion; (pohlavní) coition; (vztah) 

relation; (společenský) interrelation; (navštěvování) frequentation; 

(slovní) comunication; (písemný) corespondentie

stýkat se (s kým) haver contactes (con), (dotýkat se) contacter 

styl stil; -ista stilist; -istika stilistíca; -izovat stilisar 

stýskat se sentir nostalgie; ~ si (stěžovat si) plendir, (naříkat) 

lamentar 

sud baril; (větší) tonel 

Súdán Súdan; -ec sudaneso; s-ský sudanesi 

sudba (úděl) fate, destine 

Sudety li Sudetes 

sud/í júdico; -ič litigiosi hom; -ička (v pohádkách) fe-commatre; 

-ičský litigiosi, processuaci 

sud/okopytník zool. artiodáctile; -ý pari 

Suezský průplav Canal de Suez 

sufl/ér sufflero; -ovat sufflar 

sufražetka sufragiette 

suge/rovat suggester; -sce suggestion; -stivní suggestiv 

such/ar biscuit; -o siccitá; (vyprahlost) ariditá; v -chu 

(v bezpečí) secur; -opár (půda) steril suol; -opárnost 

sterilitá; (nuda) enoya; -opárný steril, enoyant; -opýr 

coton-herbe; -ost siccore; (vyprahlost) ariditá; -ozemský 

(doprava) terrestri; -ý sicc; (vyprahlý) arid; (uvadlý) marcid 

suita = svita 

suk ligne-node, node (lignin) 

suk/énka, -ně jup; (spodní) jupon, subjup; -no drap 

sukov/at nodar; -atý nodosi, nodat; -ice baston nodosi; 

-itý nodosi 

sůl sale; (po)třeba jako soli necessi quam li pane quotidian 

sulc kuch. gelatine de carne 

sulf/át chem. sulfate; -onamid sulfonamide 

sult/án sultane; -ánka sultana; -anát sultanatu 

sum/a summa; -ární summari 

sumec zool. silure 

sund(áv)at (si) (klobouk) desmetter, deposir, deprender; 

(s háku) decrocar; (víko) levar; (skládat) descargar 

sup zool. vultur; -í vulturin 

super/fosfát chem. supefosfate; -intendent círk. superintendente; 

-lativ gram. superlative; -market supermarket 

supět anhelar, halotar 

supinum gram. supine 

surf/ař sport. surfero; -ing surf; -ovat surfar 

surov/ec brute; -ina prim n. crud materie; -inový (zároj, 

základna) de prim materie; -ost brutalitá; (hrubost) rudesse; 

-ý (hedvábí) crud; (člověk) brutal; (hrubý) rud 

suřík chem. mínium 

suš/enka biscuit; -it siccar 

suť (staré zdivo) murallia, escombre 

sutana sutane 

suterén etage subterran 

sutiny v. rozvaliny 

suvenýr suvenire 

suž/ování vexation, tribulation; -ovat vexar, tribular, molestar; 

(smůla) persecuter; -ovat se tormentar se; -ující 

vexatori 

svači/na colation, levi repaste, repastette, intermanja; 

(odpolední) té-repaste; -t intermanjar 

svád/ění seduction; -ět (koho) seducter; -ivý seductiv 

svah declive, scarpe 

sval múscul 

svalit (k zemi) far cader; ~ vinu na koho metter li culpa a 

svalnat/ost musculositá; -ý musculosi 

sval/ovec (červ) trichine; -ový musculari; -stvo musculatura 

svar tech. veldatura; (spájení) suldatura

svár discordie; (hádka) querelle; jablko -u pom de discordie; 

-livec querellaci hom, querellante; -livý plendaci, 

querellaci, iritábil 

svářeč veldator; (páječ) suldero; -ka veldation-machine 

svářet v. svařovat 

svař/it, -ovat (vodu) far bollir; (kovy) veldar; (spájet) suldar 

svářit se discordar se, querellar 

svat/á santa; -ba nuptie; (sňatek) maritage; -ebčan gast 

de nuptie; -ební (cesta, koláč) (viage, torte) nuptial; 

~ pár sponses, nov-maritates 

svát/eční festal, festiv; (oblek) max bon; (občasný) ocasional; 

~ den die festal; -ek festa; (den) festa-die; (jmeniny) 

die del nómine; ~ Tří králů Epifanie; ~ Všech svatých 

(festa de) Omni Santos 

svato/dušní pentecostal; ~ svátky Pentecoste, festa de 

Pentecoste; -krádež sacrilegie; -krádežný sacrilegiosi; 

-kupectví círk. simonie; -řečit canonisar; -řečení canonisation; 

-st santitá; (duchovní dokonalost) santesse; 

Jeho Svatost (titul papeže) Su Santitá, Li papa 

svátost sacrament; (konkrétně) hostie; ~ oltářní eucaristie; 

poslední ~ últim sacramentes; přijmout ~ reciver li sacramentes 

svato/stánek (skříňka) tabernacle; -svatý sacrosant; -ušek 

hipocrite; -uškovský hipocrític, piachi; -václavský 

de sant Venceslao; -á kaple capella Sant Venceslao; 

-á koruna coron de sant Venceslao; -vítský de sant 

Vít; ~ chrám catedrale Sant Vít; -zář auréol, nimbe 

svatvečer círk. vigilie 

svat/ý sant; (posvátný) sacri; (slavnostní) solemni; (nedotknutelný) 

sacrosant; (před jménem světce) St.; (světec) 

santo; (pravda) pur; (trpělivost) de un santo; S- otec 

Sant Patre; ~ pokoj absolut pace; S-é pole Sant 

Acre; -á pravda pur veritá; -á prostota sant simplicitá; 

-ě slíbit promesser solemnimen; -yně santuárium 

svaz liga, fédere, (con)federation, union; (sdružení) association; 

voj., let. formation; odborový ~ sindicatu 

svázat ligar; (k sobě) conligar, ligar jun(c)t; (pouty) incatenar; 

(spojit) jun(c)ter; (uzly) nodar jun(c)t; (knihu) incadernar; (jako 

zavazadlo) paccar 

svaz/ek (poutající spojení) ligament; (jednota) union; (svaz, 

spolek) liga, fédere; (podložený smluvně) contracte, pacte; 

(manželský) maritage; (květin) buquete; (bankovek, obilí) 

fasce; (kniha) volume, tom; -ový federal 

svážet (obilí) transportar (li recolte) 

svážit se perdir li equilibrie 

svažitý declinat, scarpat 

svažovat se declivar, descender 

svébytn/ost particularitá; -ý particulari 

svěce/ní (chrámu) consacration; (vody, zvonu, praporu ) benedition; 

(kněze) ordination; -ný (voda) benedit n. sant 

svěd/čit testimoniar; (dosvědčit) atestar; (jít k duhu) esser 

benefant, far bon; -ecký (přísaha, výpověď) testimonial; 

-ectví testimonie; (dosvědčení) atestation 

svěd/ění pruritation; -ět, -it pruritar 

svědom/í conscientie; hryzení ~ remorse; -itý conscientiosi; 

(pečlivý) cuidosi; (pilný) assidui 

své/hlavost obstination; -hlavý obstinaci, obstinat; -mocný 

arbitrari; -pomoc self-auxilie; (vzájemná) cooperation; -pomocný 

self-auxiliari; -právnost práv. majori etá; zbavit -i 

metter sub curatela; -právný práv. de majori etá 

svěr/ač anat. contractor; -ák (scruv-)serrator

svéráz, -nost originalitá, individualitá; -ný original, característic, 

típic, specífic, individual 

svěřen/ec pupillo, protectete; -kyně pupilla, tutelata 

sveřep/ost ferocitá; -ý feroci 

svěř/it, -ovat (úkol) comisser; (předat do péče) dar in garda 

n. custodie; (důvěrně) confider; (formálním předáním) consignar; 

~ se confider se 

svěsit (hlavu) abassar n. inclinar (li cap) 

svést (s cesty) misducter; (děvče) seducter; (do koryta) incanalar; 

~ vinu (na) imputar n. metter li culpa a 

svět munde; (vesmír) cosmo, universe; onen ~ li altri munde; 

-áckost, -áctví mundanitá; -ačka dama del munde; 

-adíl continete; -ák hom del munde, mundano 

světec santo 

svět/élkování fosforescentie; -élkovat fosforescer; -élkující 

fosforescent; -elnost luminositá, intensitá luminosi; 

-elný luminosi; (paprsek) de luce; ~ rok lúmin-annu; -á 

rychlost velocitá luminal 

světi/ce santa; -t (učinit posvátným) santificar; (chrám) consacrar; 

(biskupa) inaugurar; (kněze) ordinar; (vodu, zvon, prapor) 

benedir; (památku) venerar; (svátek) festar, celebrar; 

(zachovávat) observar; (prohlásit za svatého) canonisar 

světl/et devenir lucid n. blond; -ík (domu) cortette; (šachta) 

chimené de aeration; (ve střeše) tegment-fenestre; bot. 

eufrasia; -ina clariera; -o luce, lúmine; (osvětlení) ilumination; 

-omet projector; -oplachost lucifobie; -ost luciditá; 

(průměr) calibre, diametre; -ovláska blonda; -ovlasý blond; 

-uška zool. verme lucent, lampire; -ý clar (i pivo); (okamžik) 

lucid; (čirý) limpid; (vlasy) blond 

světnice chambre, cámera 

světo/běžník globe-trotter; -bol pessimisme; -občan cosmopolito; 

-vý mundal, universal; (vesmírný) cósmic; -é 

dějiny historie universal; ~ jazyk mundolingue, lingue 

universal; ~ názor conception del munde; ~ obchod 

comercie international; ~ rekord munde-record; -é strany 

punctus cardinal; -á válka guerre mundal; -á výstava 

exposition universal; S-á poštovní unie Union postal 

universal; -známý conosset in li tot munde 

svetr jersé, veste ex lan; (rozepínací) tricot-jaquette 

světsk/ost mundanitá, profanitá, secularitá; -ý (radovánky) 

profan; (moc) temporal; (život) mundan; (škola) láic; (kněz) 

seculari 

svévoln/ost arbitrie, capricie; (nezkrotnost) petulantie, 

manca de discipline; -ý arbitrari, capriciosi, índisciplinat 

svézt (koho) portar (in automobile) 

svěž/est friscore; (životní) vitalitá; -í frisc; (o člověku) alert, 

vital, vivaci 

sví/ce candel; rovný jak ~ rect quam un candel; -cen 

candeliero; -čka candel 

svíčková: ~ pečeně hanche de bove, lumbage 

svíčkový candel-; -á bába bigotta 

svidřík drill 

svíjet v. svinout; ~ se (bolestí) (con)torder se; (věncovitě) 

guirlandar; (had) serpentear 

sviň/ačit svinar; -áctví, -ačina svineríe; -ák (pasák vepřů) 

svinero; vulg. (o člověku) svin 

svin/čík (chlívek) svin-stalle; (nečistota) porceríe; -ě svina; 

(nadávka) svin; -it macular, (in)sordidar; -ka zool. onisco 

svin/out (se), -ovat (se) rular (se); (do klubka) pelotar (se); 

~ plachty ferlar li segles 

svins/ký svinesc; (oplzlý) obscen; -tvo (špína) sordidage,

sordidallia; (odpadky) dejettallia; (smetí) balayallia; (zbytky) 

residues; (nečestné jednání) sórdid conduida, svineríe 

sviňucha zool. focen, marsvine 

svír/ání (bolesti) cólica, spasma; -at (pěst) serrar; (pojmout) 

includer; -avý convulsiv, spasmátic, spasmódic; (tísnivý) 

opressiv, (med. a na chuť) astringent; -á bolest acut 

dolore; ~ prostředek astringente; -ka el. jack 

svislý perpendiculari, vertical 

svist sibilada, sifflada 

svišť zool. marmotte 

sviště/ní sibilada, sifflada; -t sibilar, sifflar 

svit luce (del luna, del sole) 

svita (družina, doprovod, též hud.) suita 

svít/ání aurora, crepúscul matinal; -at matinear 

svitek rul; (papíru) paper-volute 

svítek omelette 

svíti/lna lampe; (kapesní) tasca-lampe; (závěsná) lucerne; 

(pouliční) strad-lucerne; -plyn gas luminativ; -t lucer, 

(osvětlovat co) iluminar; (zářit) brilliar, splender; ~ komu 

far luce a; ~ do očí aciecar; -vost luminositá, intensitá 

del luce; -vý luminosi, lucent 

svitkový (film) rul-film 

svízel truble, pena, desfacilitá, misere; -ný trublant, penosi, 

desfacil; (ubohý, bídný) miserábil 

svižn/ík (brouk) cicindele; -ost agilitá; -ý agil; (čilý) alert 

svlačec bot. convólvul 

svlaž/it, -ovat (louku) irigar; (slzami) inhumidar; (kropením) 

arosear 

svlé/ci (se) desvestir (se); ~ do naha denudar (se); -ci si 

desmetter (li vestiment); -kat (se) (z kůže) mutar li pelle, 

despellar; -knout (se) v. svléci (se) 

svobod/a libertá; ~ pohybu libertá de motion; ~ projevu 

libertá del parol; ~ tisku libertá de presse; ~ vyznání 

libertá religiosi; -ník voj. subcaporale; -ný líber; (nezávislý) 

índependent; (muž, žena) celibi; -omyslný liberal 

svod (svádění) seduction; (pokušení) tentation; (do země) 

terr-conductura 

svol/(áv)at (schůzi, parlament) convocar; (shromáždit) assemblar; 

(předvolat) citar (avan li tribunale); -(áv)ání convocation; 

-avatel convocator 

svol/ení (souhlas) consentiment; (dovolení) permission; (povolení) 

concession; -it consentir, permisser; (povolit) 

conceder; -ný (k) disposit (a), pret (a) 

svor/ka serrette, crampon; (pérová) clamp, pincette; 

el. borne; -ník tech. bolt; spojit -em boltar; -nost 

concordie, union, solidaritá; -ný concordant, unit 

svrab med. scabie; -ov(it)ý scabiosi 

svraštit (čelo) arugar (li fronte); v. též vraštit 

svrhnout (dolů) precipitar, jettar (a bass); (židli, vládu) renversar; 

(panovníka) detronar 

svrch/ní (vrstva) superiori; -ník paletó; -ovanost soveranitá; 

-ovaný (pán, národ) soverani; (čas, nebezpečí) suprem; 

-u de supra 

svršek parte superiori; (povrch) superficie; (v kartách) dama; 

-ky proprieté 

svůd/ce, -ník (žen) seductor; -kyně, -nice seductora; 

-nictví arte de seduction; -nost seductivitá; -ný seductent, 

seductiv; (přitažlivý) atra(c)tiv, atraent 

svůj su (pouze ve 3. osobě sg); v ostatních osobách: můj mi, 

tvůj tui, náš nor, váš vor; jejich lor; necítím se ~ yo 

ne senti me bon; platit ze svého payar de su propri tasca;

vzít za své (člověk) morir, perir; (věc) rupter; (šaty) consumar 

se; vzít za ~ (názor) apropriar se 

syčák vagabunde 

sýček zool. chuette 

syč/ení sibilada; -et sibilar; -ivý sibilant 

syfili/s, -da lues, sífilis; -tický sifilític; -tik sifilítico 

sychravý humid e frigid 

sykomora bot. sicomore 

sýkor/a, -ka zool. paru 

sykot sibilada 

sylogismus sillogisme 

symbióza simbiose 

symbol simbol; -ický simbólic; -ičnost simbolicitá; 

-ika, -ismus simbolisme; -izovat simbolisar 

symetr/ický simétric; -ičnost, -ie simetríe 

symfoni/cký simfónic; -e simfoníe 

sympat/ický simpátic; -ičnost caráctere simpátic; -ie 

simpatíe; -izovat (s kým) simpatisar (con) 

sympozium simposie 

symptom simptoma; -atický simptomátic 

syn filio; (nevlastní) step-filio; -áček filietto 

synagóga sinagoga 

syndrom med. sindrome 

synchron/ický sincrónic; -ismus sincronisme; -izace 

sincronisation; -izovat sincronisar 

synkop/a hud., gram. sincope; -ovat sincopar 

synod, -a círk. sinode; -(ál)ní sinódic 

synonym/ický, -ní sinónim; -ie sinonimie; -um sinónime 

synov/ec nevo; -ský (láska) filial; (podíl) del filio 

synta/ktický (chyba) de sintaxe; (pravidlo) sintáctic; -x(e) 

sintaxe 

synt/etický sintétic; -etičnost sinteticitá; -etizovat sintetisar; 

-éza sintese 

sypat versar; (rozhozem) jettar 

sýpka graniere 

sypký versábil 

sýr caseo 

Sýrie Siria 

syrovátka lacte-sérum, sérum de lacte 

syrový (strava) íncocinat; (ovoce) ínmatur; (dřevo) humid 

sýrový casein 

syrský sirian 

syrý lit. (zem) humid 

syři/dlo, -ště coagulative 

sýřit colaguar 

sysel zool. citelle 

syst/ém sistema; -ematický sistemátic; -ematizovat sistematisar 

syt/it satiar; chem. saturar; všeob. nutrir; (přesytit) supersatiar, 

supersaturar, supernutrir; -ost satie(tá ); chem. 

saturitá; -ý sat, satur; (čím) sat (de) 

sžíra/t devorar; ~ se (čím) consumar se (de); -vý (kritika) 

cáustic; (vtip) sarcástic 

Š 

šábes náb. sábbat 

šablon/a chablon; (malířská) stencil; (vzor) modelle; (ustálený 

způsob) cliché, stereotip; -ovitý stereotípic, rutinal, rutinari 

šafář garda-farme, farme-gerente 

šafrán bot. crocus; (koření) safran 

šach (panovník) chah; (šachy) chac; (hrozba králi) chac!;

-ista chac-lusor; -mat chac-matt; -ovnice chac-tábul; 

-ový: ~ turnaj chac-torney; -á figurka chac-figura 

šachta (hluboká jáma) puteo (de mine); (podkop) mine; 

(důl) miniera; (společný hrob) fosse comun 

šakal chacale 

šál(a) chal(e) 

Šalamoun Salomon; -ovy ostrovy Insules Salomónic 

šálek tasse 

šálit (klamat) decepter, dupar, mistificar 

šalmaj hud. chalumel 

šalotka cebulette 

šalov/ání, -at v. bedn/ění, -it 

šalupa nám. chalupe 

šalvěj bot. salvia 

šaman shamann; přen. mago, sorciero 

šamot chamotte; -ová cihla chamott-brique 

šampaňské champagne 

šamp/ión sport. champion; -ionát championatu; -iónka 

championessa; -on shampun; umýt -em shampunar 

šanc: dát v ~ riscar 

šance (příležitost,, vyhlídka) chance, (naděje) espera 

šanon classificator (de corespondentie) 

šaráda charade; (hádanka) enigma, rébus 

šarlach v. spála 

šarlat scarlat; -án charlatan, medicastro; -ánský charlatanesc; 

-ánství charlataneríe; -ový (barva) scarlatin 

šarm charme; -antní charmant 

šarvátka (potyčka) scarmuche; (spor) querelle 

šarže voj. rang, gradu (militari) 

šasi chassí 

šaš/ek buffon, clown; div. arlequin; dvorní ~ buffon de 

corte; -kárna, -kovina, -kovství buffoneríe, clowneríe, 

arlequinade; -kovský buffonesc, clownesc, arlequinesc 

šátek (na hlavu) cap-toale; (na krk) fularde; (kapesník) 

nas-linette, nas-toale 

šat/it (se) vestir (se); -na gardarobe, vestitoria; sport. 

cabine; -ník garda-robe, veste-scaf, vestiere; -stvo 

vestimentes, vestage; -y vestiment, costume, robe 

šátrat se trenar li pedes 

šavle sabre; zahnutá ~ (orientální) cimeterre 

šedesát sixant; -ník sixantario; -ý sixantésim 

šed/iny gris capilles; -ivět devenir gris; -ivý gris; (o člověku) 

con gris capilles, gris-capillat, blanc pro etá; -ý v. šedivý 

šéf chef; -kuchař chef de cocine; -lékař chef-médico 

Šeherezáda Sheherezade 

šejdíř (podvodník) fraudero; (šarlatán) charlatan; -ský 

fraudatori; -ství fraude(ríe) 

šejdrem zigzag 

šej/k cheik; -chát cheikatu 

šek chec; poštovní ~ post-chec 

šelest (listí) murmurada, susurrada; (hedvábí) frufrutation; 

(též med.) murmura; -it murmurar, susurrar, frufrutar 

šelma bestie (feroci, raptaci, raptori); přen. (šibal) fripon 

šenk/ovna taverne, trincatoria; -ýř tavernero 

šep/ot, -tání chuchota(ment); -tat (po-, za-) chuchotar; 

(šepotat) susurrar; (šuškat) murmurar; -tem in voce bass 

šered/a hideoso; -nost hideositá; -ný hideosi, desbell 

šerif sheriff 

šerka text. (látka) serge 

šerm, -ířství sport. escrime; -íř escrimero; -ovat escrimar; 

(mečem) gladiar; (rukama) gesticular

šero (ranní i večerní) crepúscul; (v místnosti) penombre 

šerpa charpe 

šeřík bot. lila 

šest six; -ina un sixésim; -inedělí acuchament; -istěn 

hexaedro; -istěnný hexaédric; -iúhelník hexagon, 

sixángul; -iúhlý hexagonal, sixangulari; -iválcový 

six-cilíndric (carre); -ka li (ciffre) six; -náct decisix; 

-náctý (století) li decisixésim (sécul); -ý sixésim 

šešul/e bot. silique; -ka bot. silícul; -ovitý siliquosi 

šetrn/ost economie; (střídmost) frugalitá; -ý económic, 

(spořivý) sparniaci; (ke komu) discret 

šetř/ení (zkoumání) inqueste; (systematický průzkum) investigation; 

-it (vést si hospodárně) economisar; (spořit) sparniar; 

(dbát čeho) observar; -it se gardar se 

šev (sešití odb., med.) sutura; (spojení vůbec) jun(c)tura 

ševelit susurrar 

šibal jocon, fripon; -ství jocaceríe, friponeríe 

šibeni/ce patíbul, penduore; -ční patibulari; přen. (humor) 

macabri, nigri; (lhůta) mortatori 

šibřinky ball (costumat) 

ši/cí su-; ~ náčiní su-utensiles; ~ stroj su-machine; 

-čka sutora 

šid/it (koho) fraudar; (lehkověrného) dupar; -ítko (dudlík) 

tette artificial, sucette, suc-node; přen. consolation 

šídlo alen; zool. libéllul; přen. (o dívce) petulanta, litt diábol 

šifr/a ciffre; -ovací ciffrari; -ovaný ciffrat; -ovat ciffrar 

šichta (směna) labor-periode; (dřina) penosi labor 

šíj/e (část krku) nuc; (zemská) istme; -ní, -ový anat. cervical 

šik linea, range; v jednom -u alineat (con); (vkusný) chic 

šikan/a chicane; -ovat chicanar 

šikm/ooký strabi; -ost obliquitá; -ý obliqui, clin; (skloněný) 

clinat; (sešikmený řezem) biselat; -á věž turre inclinat (in Pisa) 

šiknout se v. hodit se 

šikov/at (se) alinear (se); (shromažďovat se) ralliar (se); -atel 

voj. sergente-major; -nost habilitá; -ný hábil; (pěkný) chic; 

(vhodný) apt 

šíl/enec alienato, frenético, maniac; -enost, -enství alienation, 

manie; (blouznění) delirie; (zuřivost) frenesie; -ený (člověk) 

alienat; (odvaha, rychlost) grandissim; (nápad) absurd; 

(blouznivý) deliriosi; (zuřivý) frenétic, furiosi, maniacal; 

(vzteklý) rabiat; -et esser frenesi; (blouznit) delirar 

šilh/at strabar; (pošilhávat po kom) oculettar; -avec strabon; 

-avost strabisme; -avý strabi 

šilink shilling 

šiml blanc cavall; úřední ~ pedanteríe burocrátic 

Šimon Simon 

šimpanz chimpansé 

šimrat titillar, ticlar; (svědět) pruritar 

šinout se mover se; (dopředu) avansar 

šíp fleche; -ek (plod) rosifructe; (keř) rosiero canin; 

jdi (mi) k -ku! ea al diábol! 

šipka micri fleche, lansette; (směrová) indicator (de direction); 

sport. (skok do vody) lucio-salte 

šípkový: -á růže rose canin n. savagi; Š-á Růženka princessa 

Rosaspina 

šíp/ovitý in form de fleche, sagittiform; bot. sagittat; -ový: 

~ jed venen sagittari; anat. sagittal; ~ steh sutura sagittal 

širák slang.(širá obloha) líber ciel; pod -em sub líber ciel 

širo/čina larg hache; -kokolejný, -korozchodný con larg 

interspacie de reles; -koúhlý (film) panorámic; -ký larg;

(rozsáhlý) extensiv 

širý vast, ampli; grand apert 

šíř/ení difusion, propagation; -it (uvádět ve známost) difuser, 

propagar; -it se expander, difuser se, propagar se 

šiřitel propagator 

šířka largore, largitá; (zeměpisná) latitúdine 

šiška bot. (sromu) cone; (husí) tampon-manjage (por ganses); 

(chleba) pane long 

šišlat parlar sibilante, mispronunciar s o z 

šít suer; (se-) suer jun(c)t; (ránu) suturar 

šití sution, sutura; -čko su-etuí 

škála scale 

škapulíř hist. scapularie 

škared/it se menaciar per li regarde; -ý deformi, hideosi, 

desbell; (počasí) mal 

škarohlíd pessimist; -ský pessimístic; -ství pessimisme 

škarpa fosse del rute 

škatul/e scatulle; (o ženě) feminach, oldmodona; -ka 

scatullette, buxette; (pouzdro) etuí 

škeble (lastura) conche 

škemrat mendicar, petir insistentmen, exhortachar 

škleb grimasse, faciach; -il grinant chap; -it (roz-, zetvář, 

ústa) distorder (su facie, bocca); -it se (roz-, za-, 

ušklíbnout se) grimassar; (zubit se) grinar; (propast) beyar 

škod/a (poškození) damage; (újma) desavantage, detriment; 

(morální) male; (způsobená vodou) damage de aqua; (ztráta) 

perde; k mé -ě a mi damage; ke -ě (čemu) al detriment 

(de); to je ~, že ... it es damage n. regretábil que; věčná ~, 

~ přeškoda grand damage; způsobit -u (komu) causar n. 

far damage a alquí; -it nocer, far lu mal; (způsobit újmu) detrimentar; 

(po-) damagear; -livost nocivitá; -livý nociv, 

maléfic; (nezdravý) malsan; (jsoucí na újmu) detrimentosi; 

(působící škodu) damageosi; (zhoubný) malin; med. maligni; 

-ě působit haver un nociv n. detrimental influentie; 

-olibost malicie, malevolentie; -olibý maliciosi; -ovka 

automóbil Škoda 

škol/a (systém, směr) scol(e); (budova) scola, scol-dom, educatoria; 

(vyučování) inseniament, instruction; mateřská ~ 

scol maternal, infantería, infant-gardería, jardin de infantes; 

odborná ~ scol professional; průmyslová ~ institute 

n. licéo técnic, scol industrial; střední ~ scol secundari; 

licéo (clássic, scientífic); učňovská ~ scol professional; 

vysoká ~ colegia, universitá; vysoká ~ technická politécnica; 

základní ~ scol elementari; chodit do -y frequentar 

li scola; -ák scolero, scol-infante; -ení cursu, instruction 

special; -ený (odborně) qualificat, expert; -it scolar, 

erudir, educar, instructer; -ka v. mateřská -a; (lesní) plantatoria, 

cultivatoria; -né scol-taxa; -ní scolari; ~ mládež 

junité del scol; -ník (scol-)pedello; -omet pedante; 

-ometský pedántic; -olometstrví pedanteríe; -ský: 

-á správa direction del scol; -ství instruction públic, 

sistema de education 

škopek cuve(tte); (putna) tine 

škorně hist. gambale 

škorpión zool. scorpion 

škrabadlo scrappuore, scrappette; (na bláto) demuddator 

škráb/anec gratte, grappatura; -anice scriachatura; 

-at (po-) grattar; (brambory) scrappar; (strouhat) raspar; 

(čmárat) scriachar; -at se grattar se; (kam) grimpar (sur) 

škrabka v. škrabadlo 

škraboška masca; pod -ou (čeho) sub li masca (de)

škraloup (na mléce) cute (sur lacte); (tužší) cruste 

škrob amidon; přen. (lakomec) avaro(n); -ený amidonat; 

(upjatý) rigid; -it (na-) (in)amidonar; -ový amidonal 

škrt (tra)strec; to mu udělalo ~ přes rozpočet to frustrat 

su planes; -at v. škrtnout 

škrti/č strangulator; -dlo cautchuclace; -l avaron; -t 

(koho) strangular; (být těsný) constricter 

škrtnout (co) strecar; (zrušit) anullar; (zápalkou) frotar 

(inflammette); (přeškrtnout) trastrecar 

škubánky farin-bulettes de potates 

škub/at (ptáka) desplumar, pluccar; (čím) tir(ett)ar (de); 

(trhat) lacerar; (rvát) raffar; (rameny) sucusser (li epoles); 

~ se(bou) spasmettar; -nutí (otřes) sucusse, choc; 

(křečovité) spasma 

škůdce nocente, nocive; (zvíře) animale nociv 

škuner nám. scune 

škvár (kniha) librache; (zboží) desvalorallia; -a scorie 

škvarek lardette, lard-pelle frit 

škvařit frir, rostar; (máslo) fuser; vy-ený tuk rost-grasse 

škvíra intersticie, fissurette 

škvor zool. forfícul 

škyta/t hiccar, singlutar; -vka hiccada 

šlágr (píseň) canzon de moda 

šlahoun bot. sarment 

šlach/a anat. tendon; Achillova ~ tendon de Achílles; 

zánět -y med. tendonite; -ovitý tendonosi 

šlap/adlo (ploska nohy) solea; (pohonu) pedale; -at 

(jít pěšky) marchar, pedear; (co, po čem) ped-presser; 

(na kole) pedalar; ~ si na jazyk mispronunciar s o z; 

-ka (punčochy) solea 

šlápota ped-tracie, vestigie; (slyšená) passu 

šle bretelles, porta-patalon, tirette de pantalon 

šleh colpe; (vtip) espritositá; -ačka crem battet; -at (důtkami) 

flagellar; (bičem) knutar; (vejce, sníh) batter; (o ohni) 

flammear; (jako blesk) fulminar; (ocasem) caudear; -avý 

(kritika) cáustic; (vtip) sarcástic 

šlech/etnost noblesse, generositá, magnanimitá; -etný 

nobli, generosi, magnánim; -ta nobilité, aristocratie; -tic 

nóbilo, aristocrate; -tický nóbil, aristocrátic; -tictví 

nobilitá, nobilesse; -tit (ducha) anoblar; (pěstitelsky) 

cultivar; (zdobit) ornar; (tříbit) rafinar; -titel cultivator 

šlem muc 

šlépěj v. šlápota 

šlofík dormette 

šmahem (odsuzovat) sin far diferenties; (se vším všudy) in bloc 

šmajdat anatear 

šmátrat circumtastar, circumpalpar 

šmejd mercache, sinvalorage, desvalorallia; (látka) stoffach; 

(lump) canallia; -it mover se agilmen; -y intrigas 

šmelin/a (věc) nigri merce; -ář nigri mercator 

šmudla (žena) sordidona, salopona; (muž) sordidon 

šnek zool. limace; tech. spirale 

šněrova/cí (bota) de lace; -čka corsete; -dlo lace; -t lacear 

šňupa/t snifflar; -vý tabák sniffle-tabac 

šňůra el. contact-corde; (na prádlo) corde (a pender li 

lavage); (vodicí) guid-corde; (lovecké smečky) cupla-bande 

šohaj galante; -ka yuna 

šok choc; -ovat chocar 

šortky curt pantalon, cullote, short 

šos falde; -ák filistino, borgesacho 

šotek = skřítek; (dítě) diabolette; (čtverák) jocon; (tiskařský)

misprinta, print-erra 

šou spectácul, performantie, presentation, exhibition, 

parade 

šoupat (čím) pussar (con) 

šourat se trenar li pedes, trenar se 

šour/ek anat. scrote, testiculiero; -kový scrotal 

špaček zool. sturne; (nedopalek) restage (de cigarette) 

špachtle spatel 

špalek bloc (de ligne); (popravčí) bloc (de execution) 

špalír (zahradní) spaliere; stát -em formar li file 

špánek (nemoc hlezna u koní) sparvin 

Španěl hispano; -sko Hispania; š-ský, š-ština hispan 

špatn/ost malitá; -ý mal; (zlomyslný) malin, maliciosi; 

(zlovolný) malevolent 

špeh/(oun) spion; (policejní) cpnfidente; -ounství, -ování 

spionage; -ovat spiar; -ýrka regard-fenestrette 

špejle carne-clove 

špek larde; -ový (salám) lardosi 

špeluňka spelunca 

špenát spinace 

špendl/ík (zavírací) pingle (de securitá); (ovoce) mirabelle; 

-it pinglar 

šperk juvel; -ovnice juvel-bux, anelliere 

špetka un poc, prense (per fingres) 

špi/c spitz; -ce punta; (kola) radion; -cl (donašeč) informator; 

-clovat (koho) spiar; -čák (zub) dente canin, dente 

defensori; (motyka) pic-hacca, pioche; -čatět devenir 

puntat; -čatit puntar; (ostřit) acutar; -čatost (poznámka) 

remarca sarcástic; -čatý acut, puntat; přen. (kousavý) 

mordent; (sžíravý) cáustic; -čka (hrot) punta; (ostrá) pica; 

(nohy) punta (del pede); (konec, koneček) fine, extremitá; 

(vrcholku) pic, (hřeben) cime; (vrchol) sómmit; (věže; vrcholík) 

turre-punta, pinacle; (kuřácká) porta-cigarre, cigarriero; 

(společenská) notábiles, persones eminent; (úštěpek) sarcasme, 

acri reproche, parol picant, moca; (mírná opilost) demíebrietá; 

(houba) marasmie; na -ách sur li ped-fingres; 

-čkovat (koho) mocar; -čkový superiori; (zatížení) máxim 

špikovat lardar 

šp/ína sordidage, crasse; -inavec sordidon; hanl. creatura, 

svin; (bídák) miseron; -inavost sordidesse; -inavý sórdid; 

-indíra v. šmudla; -init sordidar; přen. calumniar, denigrar 

špi/ón spion; -onáž spionage; provádět ~ spionar 

špitál hist. hospitale; -ník hospitalero 

špíže, špižírna cámera de provision, garda-manjage 

šplh grimpada; -at grimpar, climbar; -avec climbator; 

-oun adulator, leccard, ambicioso 

špl/íchat, -ouchat clapotar; (nač) surspruzzar 

špona v. tříska 

šprota sprat 

šprým joca, burla; -ař jocon, burlon; -ovat jocar, burlar; 

-ovný jocaci, jocosi, amusant, burlesc 

špulit (ústa) puntar 

špýchar graniere 

šrafovat sgraffir 

šrám grattatura, scrappatura; (jizva) cicatre 

šramot rumore; (hluk) bruida; -it rumorar, far bruida 

šrapnel shrapnell 

šrot (obilný) granes triturat, gran-triturage; (odpad) materiale 

secundari; (železný) ferrallia, mitrallia; -ovat (obilí) 

triturar; (lisovat odpad) presser 

šroub scruve; -ovák tira-scruve, scruv-tornator, scruvuo-

e; -ovaný (strojený) afectat; -ovat scruvar; -ovice hélice, 

spirale; -ovitý helical, spiral; -ový: ~ klíč clave adjustábil 

štafeta estafette 

štafle (malířské) cavalette, tristale 

štamprle glassette de aquavite 

šťára razzie, incursion; (policejní) trasercha 

šťast/livec hom fortunat; -ný felici; (výsledek) fortunat 

šťáva suc; (z masa) carne-suc 

šťav/el bot. oxalide; -elan chem. oxalate; -elový (kyselina) 

oxálic; -natost sucositá; -natý sucosi 

štědrý donaci, generosi, munificent; Š- večer Crist-vésper 

štěk/at aboyar; (hafat, ňafat) aboyettar, claffar; -ot aboyada 

štěně canello 

štěnice zool. címice 

štěp bot.(roub) grefte; (ovocný strom) fruct-árbor, fructiero; 

-ení (atomů) desintegration, fission; -in(k)a splittre; 

(úlomek) fragment; -it (se) (atomy) fissionar (se); chem. decomposir 

se; -nice fructiera, fruct-jardin; -ný (materiál) 

de fission; (ne planý) fructíbil; -ovat greftar, inocular 

štěrbák bot. endivie 

štěrbina micri apertua, fensura; (škvíra) intersticie, fissurette; 

(trhlina) fissura 

štěrk gravie; -ovna graviera 

šterlink sterling 

štěst/ěna fortun; -í felicie; (pocit) felicitá; (náhoda) chance, 

hasarde; na ~ felicimen, fortunosimen; mnoho ~! bon 

chance n. fortun!; mít ~ (v životě) esser fortunat 

štět/ec pinsel; -ina borste; -it se herisser; -ka brosse 

(de pictero n. chimenero) 

štíhlý svelt 

štika zool. lucio 

štíp/ací: ~ kleště tira-clove; -at (do tváře) pincear; (žihadlem) 

picar; (moucha, štěnice) morder; (dříví) fender; (rozštěpením) 

fisser; (o ráně) doler acrimen; -avý mordent; -nout 

(ukrást) furter; v. též štípat; -nutí morsura, picatura 

štip/ec, -ka prense (de tabac); přen. un poc 

štiplavý (hmyz) mordent, picant (i přen.); (pach) penetrant 

štír zool. scorpion; astr. Š- Scorpion 

štít scude; (erbový) blason, emblema heráldic; (budovy) 

fronton; (horský) sómmit; (vývěsní) (reclam-)tábul; -ek 

plaquette, med. tabulette; (destička) platte, lamelle, 

metal-lámine; (se jménem) platte con nómine; (nálepka) 

etiquette; (kontaktní v šatně) númer-disco; (přivěšený) puntale; 

(stínítko) covri-lampe; (terčík) cible; (čepice) visiere 

štítit se sentir repugnantie (a), abominar (alquó) 

štít/ný anat. tiroidal; -á žláza tiroide; -onoš hist. scudero 

štkát singlutar, plor(ett)ar 

štoček typ. cliché 

štola (důlní) galerie (de mine); (kožešina) boa 

štóla círk. stola 

štolba stall-mastro, oficero del reyal menage 

štoudev tine, cuve 

šťouch/(anec) pussa; (loktem) cud-colpe, colp del cude; 

(na kulečníku) carambol; -at, -nout (do) pussar, truder; 

(loktem) pussar per li cude; -at se, -nout se pussar se, 

truder se 

šťoura, -l criticon, importunard; (louda) lentard; -t přen. 

inmixter se, provocar; -vý criticaci 

šťovík bot. oxale, rumex acetosi 

štrúdl kuch. strúdel 

štuk stucca; -atér stuccator; -ovat stuccar

štul/covat cud-pussar; -ec levi pussa, micri choc 

štv/áč provocator, instigator; -áčský provocatori, instigatori; 

-anec proscrito; -anice (hon) chasse; přen. persecution; 

-át (psy) lansar (li canes); (zvěř) chassar; přen. 

provocar, instigar; -át se v. lopotit se; -avý provocatori, 

instigatori; (kampaň) difamatori 

Štýrsk/o Stiria; š-ý stirian; Štýrský Hradec Graz 

šum el. bruida; -ař (potulný hudebník) musicante ambulant; 

hanl. (špatný hudebník) musicastro, musicante mediocri; 

-ět (hučet) bruir; (dav) murmurar; (listí) susurrar; (nápoj) 

efervescer; -ivost efervescentie; -ivý efervescent; -ot 

bruida, murmurada, susurrada, efervescida 

šunka jambon; (uzená též) jambon infumat 

šupina biol. squame; -tý squamat, squamosi 

šuple tir-bux, tir-chest, tiruore 

šust/ět, -it cracar, crepitar, gnistar 

šuškat murmurar; (šeptat) chuchotar 

Šváb suebo; -sko Suebia; š-ský suébic 

šváb zool. blatte 

švabach lítteres n. scritura gótic; -ový (písmo) gótic 

švadlena (šička) sutora; (krejčová) tallier(ess)a 

švagr bel-fratre; -ová bel-sestra 

švanda v. legrace 

švarný pretti, jolli 

švec sapatero; (správkař) sapat-reparator 

Švéd svedo; -sko Svedia; š-ý sved(esi); ~ stůl (studený 

stůl) sved panes covrit 

švestka (plod) prune; sušená ~ p. siccat; (strom) pruniero 

švih (elegance) elegantie; -ácký elegant, chic; -adlo corde 

por saltar; -ák dandy, elegante; -at, -nout (mrskat) 

flagellar; (bičem) knutar; (čím) jettar 

švindl, -ovat v. podv/od, -ádět 

švitoř/ení chiripada; -it chiripar 

Švýcar svisso; -sko Svissia; š-ský sviss 

T 

tab/ák tabac; šňupavý ~ suffle-tabac, tabac-pudre; -ový 

tabac-, de tabac; -atěrka tabaciere 

tab/elace tabellation; -elární tabellari; -let(k)a pastille 

tábo/r camp; (pod širým nebem) bivac; (lidu) assemblé; 

koncentrační ~ camp de concentration; vyhlazovací ~ 

camp de extermination; -rák camp-foy; -rita hist. taborite; 

-ření campament, camping; -řit campar, bivacar 

tabu tabú 

tabul/átor tabellator; -e (jídelní) table; (školní) nigri tábul; 

(okenní) vitre (de fenestre); (deska) planca; -ka litt tábul, 

tabulette; (skla) quadre de vitre; (na psaní) scri-platte; 

(přehledný seznam) tabelle; sestavit v -u tabellar; -kový 

tabellari; -ový (sklo) plan 

tác porta-plate; -ek (podšálek) subtasse 

tady ci 

Tádžikistán Tadjikistan; t-ský tadjik 

táflov/ání panelage, mur-covritura; -at panelar 

taft text. taft 

tágo billiard-baston 

tah tira; tech. traction; (v šachu) move; (při psaní, malování) 

strec; (vzduchu) aer-currente; (ptáků) passada; (loterie) 

sorteada; (rys) trate; tech. (fortie de) traction; -ač tech. 

tir-carre; -at tirar, traer; (za sebou) trenar; v. též táhnout 

tahle v. tenhle 

táh/lo bielle, tirante; -lý longatri; (pomalý) lent; (protáhlý)

prolongat; -nout tirar, traer; voj. marchar; (vléci) trenar; 

šach. mover; (ptáci) passar; (přitahovat) atraer; tady -ne 

(o průvanu) ci hay aer-currente; -nout se (místně) extender 

se; (časově) prolongar se; (vléci se) trenar li pedes, lentear 

tahoun (tažné zvíře) tir-bestie; (dříč) quasi-sclave, marmiton 

taj misterie; -emnický secretarial; ~ úřad secretariatu; 

-emník secretario; -emnost misteriositá; -emný misteriosi; 

(úsměv, postava) enigmátic; (strašidelně) fantomatri; 

(z jiného světa) superterral; -emství secrete; (záhada) 

misterie; -enka enigma 

tajfun met. uragane, tifon 

tajga taiga 

tajit (u-, za-) celar, tener in secrete; (aféru) ocultar, (úsměv) 

dissimular; ~ svou identitu celar su identitá 

tajle (postava) tallia 

tajn/osnubný bot. criptogámic; -ost (tajemství) secrete; 

(tajná povaha věci) secretesse; -ůstkář secretiv person; 

-ý (hlasování, policie) secret; (sdělení) confidential; (vědy) 

ocult; (pohled) furtiv; (porada) privat; (písmo) ciffrat 

tajupln/ost v. tajemnost; -ý v. tajemný 

tak talmen; (v přirovnání) tak ... jako tam ... quam; 

~ říkajíc it es a dir 

tak/é anc; -hle talmen, in tal maniere n. modo; -měř 

presc, quasi; -ový tal; jako ~ quam tal; něco -ého 

alquó quam to, alquó simil; -řka presc, quasi 

takt hud. (rytmický celek) mesura, ritme; udávat ~ batter li 

mesura n. ritme n. tempo; (společenský) tacte 

tak/tak (nevalně) ne tro bon; -též anc, similmen 

takti/cký táctic; -k táctico; -ka táctica 

taktn/í plen de tacte, tactosi; -ost tacte 

takto talmen, in tal maniere n. modo 

takto/měr metronom; -vat batter li mesura; -vka baston 

de mesura; -vý rítmic, con mesura; -á doba mesura 

tak/zvaný tal-nominat; -že talmen que 

talár (soudcovský) talare (del júdico) 

talent talent; -ovaný talentat, talentosi 

talíř platil; létající ~ disco volant 

talisman talismane 

talmud talmud 

tam (místo) ta; (směr) a ta; sem a ~ a ci e ta 

tambur tambur; -aš tamburero, tamburist; -ína tamburine 

tam/ější, -ní de ta, local; -hle ta; -hleten ti ta; -hletudy 

per ta, trans ti loc; -odtud de ta 

tamtam hud. tamtam 

tam/ten ti-ta; -též in li sam loc; (v textu) ibídem, zkr. ibid., ib. 

-tudy per ta, trans ti loc 

tan/covat, -čit dansar; ~ valčík valsar; -čírna dansatoria 

tandem (kolo / motocykl pro dva) tándem; (sedlo) detra-sede 

tane/c dansa; ~ svatého Víta dansa de sant Vít; -čník 

dansero; -čnice dansera 

tangen/ciální tangential; -s, -ta geom. tangente 

tango tango 

tání (obleva) degel; fyz. fusion 

tanin tannine; -ový (kůra) de tannine; (kyselina) tánnic 

tank voj. tank; (nádrž) cisterne, reservuore; -ista voj. tankist 

tanout (na mysli) venir in mente 

tantal chem. tantálium; -it min. tantalite 

tantiéma tentieme 

tápat (potmě) tappar; (hmatat) tastar; (tápavě hledat) serchar 

tastante (li via) 

tapet/a tapete; -ář tapetero; -ovat tapetar

tapioka tapioca 

tára obch. tara 

tarač (pes) mastiff 

tarant/ela hud. tarantella; -ule zool. tarántul 

tarasit v. zatarasit 

tarasnice voj. bazuca 

tarok taroc 

tartan text., sport. tartane 

tasemnice zool. tenia, verme solitari 

tasit (meč) tirar 

tašk/a sac; (náprsní) porta-folie; (kabela, kufřík) valise; (kabelka) 

sac a manu; (střešní) tégul; -ář jocon, burlon, fripon; 

-ařice, -ařina joca, burla, friponeríe 

tát degelar 

táta papá 

Tatar tataro; -sko Tataria; t-ský tatarian 

tatínek v. táta 

tato ti-ci 

tatrman (šašek) buffon 

Tatry Nízké, Vysoké ~ li (Bass, Alt) Tatras 

tav/ič fondero; -írna fondería, fusería; it fonder; (spojit 

tavením) fuser; -itelnost fusibilitá; -itelný, -ný fusíbil; 

-á pojistka fusíbile, fusette 

tavolník bot. spiréa 

tax/a taxa, tarif; (daň) impost; -i, -ík taxí; -ametr taxametre 

táza/cí gram. interrogativ; -t se questionar 

tazatel inquestor 

taž/ení fyz. traction; voj., polit. campanie; (výprava) expedition; 

(křížové, i přen.) cruceade; -nost ductilitá, malleabilitá; 

-ný (kov) ductil, malleábil; (stěhovavý) migratori; (používaný 

k tahu) tir-(bestie); (používaný k vleku) de traction; 

-á síla fortie de traction 

tě (tebe) te 

těbůh (pozdrav) salut! 

téci fluer; (nádoba) liccar 

tečk/a punctu; tři -y (...) punctus suspensiv; -ovat punctuar 

tečna geom. tangente 

te/ď nu, ho-moment; (v této době) ho-témpor; -dy dunc, 

ergo; (vyjadřuje důsledek) alor; ~ ano / dobrá! alor bon!; 

co jste si ~ přál? alor, quo vu desirat?; sedněte si ~ 

sedentar vos alor; tak ~ talmen, in ti maniere; -hdejší de 

tande, de alor; -hdy tande, alor, in ti témpor 

těhot/enství graviditá; -ná gravid 

techni/cký técnic; -k técnico; -ka técnica 

technolog tecnologo; -ický tecnológic; -ie tecnologie 

teista teist 

těka/t (potulovat se) vagar; (vyprchat) volatilisar (se); -vost 

volatilitá; -vý (prchavý) volatil; (pomíjivý) efemeri; (pohled) 

vag; (člověk) distractet; (vrtkavý) ínstabil, capriciosi, flirtaci 

tekut/ina (kapalina) liquide; odb. fluide (i plyn); -ost liquiditá, 

fluiditá; -ý liquid, fluid; ~ kyslík liquid oxigen 

tektoni/cký tectónic; -ka tectónica 

tele zool. vaccello; (voj. torna) tornistre; -cí maso carne 

vaccellin, vacelline; -cí pečeně vaccelline rostat 

telefon telefon; (domácí) interfon; zvoní ~ li telefon 

sona; -át telefonate; -ický telefónic; -ie telefonie; 

-ista telefonist; -ovat telefonar 

telegra/f telegraf; -fický telegráfic; -fie telegrafie; bezdrátová 

~ radiotelegrafie, telegrafie sin fil; -fista telegrafist; 

-fovat telegrafar; -m telegramm(a) 

telekomunika/ce telecomunication; -ční telecomunica-

tori; (síť) de telecomunication 

telepat telepat; -ický telepátic; -ie telepatíe 

teleskop telescop; -ický telescópic 

těles/no lu físic n. corporal n. material; -ný (trest) corporal; 

(hmatatelný) material; (námaha, síla) físic; (práce) manual; 

(choutka) carnal, sensual; (prohlídka) personal; med. somátic; 

-o objecte; geom. solide; voj. corpo; (osvětlovací) 

aparate de ilumination; (topné) radiator; hud. orchestre 

teletina (kůže) cute de vaccello 

televiz/e television, zkr. TV; dívat se na -i regardar TV; 

-ní de television; ~ divák telespectator; ~ evropská 

síť eurovision; ~ film telefilm; ~ noviny telejurnale; 

-or televisor 

telex (účastnický dálnopis) telex 

tělísko corpúscul; (krevní) glóbul 

telit se (kráva) nascer un bovello 

tellur chem. tellur 

tělnat/ost corpulentie, obesitá; -ý corpulent, obesi 

tělo córpor; -cvična sala gimnástic; -cvičný gtimnástic; 

-cvik gimnástica; -cvikář inseniante de education físic; 

-věda somatologie; -výchova education físic 

téma tema; (přednášky) subjecte 

temati/cký temátic; -ka temática 

témbr hud. timbre 

temeno (hlavy) vértice; (hory) pic, cime, sómmit 

téměř presc 

temn/o tenebre; -ota tenebritá, obscuritá; -ý tenebrosi, 

obscur; (zvuk) obtusi, ínsonori; -á stránka přen. mal látere 

temp/era témpera; -erament temperament; -eramentní 

vivaci; -eratura v. teplota; -lář círk., hist. templario; 

-lářský templáric; -o hud. ritme; sport. tempo; (růstu) 

gradu; (rychlost) rapidore 

ten (ta, to) ti; ~ či onen tal o qual; ~, kdo ti qui 

tenata v. osidla 

tenčit se atenuar se; (množství) diminuer 

tenden/ce tendentie; mít -i (k) tender (a); -ční tendentiosi; 

-čnost tendentiositá 

tendr žel. ténder 

tenhle(ten) ti-ci 

tenis ténnis; -ový (mistrovství, raketa) de ténnis; (obuv) por 

ténnis; -ta lusor de ténnis 

tenkrát(e) tande, alor 

tenký tenui; (jemný) fin, subtil; (štíhlý) svelt 

tenor hud. (hlas) tenor 

tento (tato, toto) ti-ci; ~ měsíc ti-ci mensu; -krát ti-ci vez 

tentýž v. týž 

teo/dolit min. teodolite; -kracie teocratie; -kratický teocrátic; 

-log teologo; -logický teológic; -logie teologie; 

-rém mat. teorema; -retický teóric; -retik teorist; -retizovat 

teorisar; -rie teorie 

tep (bušení) batte; med. pulse; (žil, též přen.) pulsation; 

(rozechvěný) palpitation; počet -ů frequentie del pulse; 

-at (čím do čeho) batter (per); (o srdci) batter, pulsar; 

(rozechvěně) palpitar; (koho) criticar; ~ verše versificar 

tep/elný (energie) térmic; (reakce) termogen; (vlna, zdroj) de 

calore; -láky sport. uniforme de gimnástica n. de intrenament; 

-lárna centrale térmic; -lo calore, je ~ it cale; je 

mi ~ yo cale; -lokrevný con sangue calid; -loměr termometre; 

-lomet radiator térmic; -lomilný bot. termófil; 

-lota caliditá; fyz. temperatura; (horečka) febre; -lý calid; 

(pramen) termal; (vlažný) tepid; (oblek) de hiverne

tep/na anat. (plicní) arterie; (srdečnice) aorta; (krční) carotide; 

(dopravní) arterie (de tráfic); kornatění -en arteriosclerose; 

zánět -en artrite; -ot v. tep 

teprv(e) solmen, ne ante; (tím spíše) tant plu 

terakota terracotta 

terap/eut terapeut; -eutický terapéutic; -ie terapie 

terc/et, -eto hud. terzette, trio; -iární tertiari; -ie hud. ters; 

-iér geol. formation n. periode n. epoca tertiari 

terč (střelecký) cible; (kotouč) disco; (cíl) scope; ~ posměchu 

objecte de mocada 

terén terren; (povrch) superficie; -ní de terren 

teri/ér bassete; -toriální territorial; -torium territoria 

term/ální termal; -ický térmic; -ika térmica 

term/ín (výraz) término; odborný ~ término técnic; (lhůta) 

termine; -inál žel. terminale; el. (svorka) borne; -inologie 

terminologie, nomenclatura; -ínovaný (úkol) a termine; 

-ínovat fixar li termine; -ínový (obchod) a termine 

termit zool. termite 

termo/dynamika termodinámica; -nukleární termonucleari; 

-ska térmos(-flacon); -stat termostate; -statický termostátic 

terno terno 

teror terrore; -ismus trerrorisme; -izovat terrorisar 

terpentýn terebintine; (strom) terebintiero; -ový terebintini 

tes/ák (nůž) cultell chassatori; (šelmy) dente defensori; -ař 

carpentero; -ařství carpenteríe; -at (trám) carpentar; 

(do kamene) sculpter; (do hranata) quadrar 

těsn/ění stuppage; (lodi) calfatage; -it stuppar; -opis 

stenografie; -ý (úzký) strett; (neprodyšný) hermétic 

test prova; -ament testament; -amentární testamentari; 

-átor testator 

těsto pasta 

testovat provar 

těstov/iny pastas alimentari; -(it)ý pastosi 

těšit (utěšovat) consolar; těší mě, že vás vidím yo joya 

vider vos; ~ se (na) anticipar n. expectar con joya; 

(čím) delectar se; (z čeho) joyar se, alegrar se (de, pro); 

~ hojné návštěvě esser mult frequentat 

teta tanta 

tetan/us med. tétano; -ový tetánic 

tetelit se (zimou, strachem) tremer 

tětiva corde 

tetov/ání tatuage; -at tatuar 

tetř/ev zool. tetraon; ~ hlušec urogallo; -ívek tetrix 

teze tese 

též anc; (rovněž) egalmen, sammen 

těž/ař minero; (v lese) lignero; všeob. explotator; -ba explotation; 

-iště centre de gravitation, baricentre; (trojúhelníka 

a přen.) centre; -it (horninu) explotar; (z koho) extraer; 

(z čeho) profitar; -ítko presse-papere; -ivec barite 

těžk/nout devenir pesant; -o desfacilmen; -omyslnost 

melancolie; -omyslný melancólic; -opádný pesant; (k 

ovládání) ínmanipulabil; -ost pesantie; přen. desfacilitá; 

(nesnáz) truble; -ý (vahou) pesant, ponderosi; (namáhavý) 

peníbil, penosi; (nesnadný) desfacil; (závažný) grav; (jídlo) 

desfacil a digester, presc índigestibil; (víno) fort; -á vo- 

da chem. aqua pesant; ~ vodík fyz., chem. deutérium 

Tchai-wan Taiwan, Formosa 

tchán bel-patre 

tchoř zool. pútor 

tchyně bel-matre 

tiára (papeže) tiara

Tibe/t Tibet; -ťan tibetano; t-tský tibetan 

tíh/a (náklad) pesa, carga; (váha) póndere; (důkazů) pesa; 

fyz. gravitá, gravitation; -nout gravitar, tender; -ový de 

gravitá n. gravitation; -é zrychlení acceleration de 

gravitá n. gravitation 

tich/o silentie; (klid) quietitá, calme, tranquilitá; ~ ! silentie!; 

T-omoří li (regiones) Pacífic; t-omořský del Pacífic; 

-ost quietitá, quietesse; v -i in silentie; -ý silent; (chod stroje) 

silentiosi; (povahou) placid; (vrozeně) reservat; (mlčenlivý) 

taciturn; (blázen) ínofensiv; T-ý oceán Pacífic (Oceane) 

tik med. tic 

tikat tic-tacar, far tic-tac 

tíkat (ptáci) pipiar 

tílko (prádlo) subcamise 

tím per to; ~ více tant plu 

tinktura tincture 

tip (ve sportu) prognose; -ovat prognosticar 

típat v. tíkat 

tipec zool. (nemoc drůbeže) pips 

tiplice zool. típul 

tir/áda tirade; -áž typ. colofon, tirage; -é tiré 

tis bot. taxuo 

tíseň (tlak) pression, pressura; (nedostatek) indigentie; 

(duševní úzkost) afliction, tribulation 

tisíc mill; -í millésim; -iletí millennie; -iletý mill-annual; 

(výročí) millenari; -ina un millésim; -ovka millene 

tisk (noviny) presse; (tištění) printa(tion); -ací: ~ písmeno 

print-líttere; -árna printería; (stroj) print-machine; inf. 

prínter; -ař printero, printator; (sazeč) tipograf; -ařský 

tipográfic; -ařství tipografie; -nout printar; (tlačit) presser; 

-opis (žádosti) formulare; -ovina printage, printate; 

-ový de presse; -á chyba misprinta, print-erra 

tísni/t opresser; -vý opressiv 

tiš/e (mluvit) piani, con bass voce; (sedět) quietmen, tranquilmen; 

-it calmar, quietar; (zklidnit) tranquilisar 

tit/an chem. titánium; T- astr., myt. Titan; t-án titane, 

gigante; t-ánský titánic, gigantesc 

titěr/a nano; -nost minucie; (nepodstatná věc) bagatelle; 

-ný minuciosi; (nepodstatný) bagatéllic 

titul títul; -ární titulari; -ek títul, rúbrica; -ní (úloha) de 

protagonist, principal; ~ stránka títul-págine; -ování 

titulation, titulatura; -ovat (koho) dar li títul (a); (nazývat) 

titular; -ovat se intitular se 

tíž/e (nákladu) póndere, pesantie; přen. gravitá; ~ zemská 

(fortie de) gravitá terrestri, gravitation; -it esser pesant; 

(trápit) opresser, depresser; (mysl) tormentar; -ivý pesant 

tj. (to jest) i. e. (it es) 

tk/adlec textor, textero; -alcovat texter; -alcovna textería; 

-alcovský stav textuore; -áň anat. histe; -anice bande; 

(šněrovací) lace; (vázací) corde(tte); -anička lace de botte; 

(řemínek) strip de sapate; -anina, -anivo textage, textura; 

(látka) stoffe; (zvl. jemná) fin textura; -át texter 

tk/livost pátos, sentimentalitá; -livý patétic, sentimental; 

(dojemný) tuchant, emoent; -nout se (dotknout se) tuchar; 

(týkat se) concerner; -vít (spočívat) consister (in); ~ v paměti 

esser fixat in memorie 

tlač/enice pressura, turbulada; (se strkáním) pussada; 

-enka presswurst; -it (lisovat) presser; (strkat) pussar; 

-í mě boty li sapates vúlnera me; -it se (tísnit se) presser 

se; (strkat se) pussar se; -ítko press-buton 

tlach babillache, nonsense; -ání babillada, parlachada,

galimatias; -at babillar, parlachar; -avý babillaci 

tlak pression; krevní ~ pression arterial; ~ vzduchu 

pression atmosféric; nízký ~ fyz., med. bass pression, 

hipotension; vysoký ~ fyz., med. alt pression, hipertension; 

-oměr (vzduchu) barometre; (kovový) aneroide; 

(kapalin a plynů) manometre; med. (krve) tonometre; -ový 

(hrnec) a pression; -á níže / výše bass / alt pression atmosféric 

tlama fauce 

tlampač (reproduktor) altparlator; (hlásná trouba) megafon, 

porta-voce 

tlap/a patte; -ka litt patte 

tlesk/ání aplause; -at aplauder; -nout batter li manu 

tl/ení putrification; -ít putrir, putrificar se; (rozkládat se) 

decomposir se 

tlouci (pěstí) batter; (na drobno) pistar; (srdce) palpitar; 

(hodiny) sonar; (holí) bastonar; (kladivem) martellar 

tlouk (palice) battuore 

tloustnout devenir grass, grassijar 

tlu/čhuba fanfaron; -kot (srdce) palpitation 

tlum/ený moderat; (tón) surdinat; -ič (hluku) silentiator; 

hud. (dusítko) surdine; (nárazu) para-choc; -it (hluk) silentiar; 

hud. surdinar; fyz. atenuar; (a to zcela) obtuser; (potlačením) 

supresser; (přidušením) sufocar; (barvu) amollar; 

v. též mírnit; -ítko surdine 

tlumoč/ení interpretation; -it interpretar; (city, přání) expresser; 

-ník interprete; -nický (činnost) interpretativ 

tlumok (cestovní) sac-valise; (na záda) dorse-sac, tornistre 

tlupa bande, truppe 

tlustý (zavalitý, tělnatý) gross, corpulent, obesi; (tučný) 

grass; (spis apod.) spess 

tm/a tenebre, obscuritá; -ář obscurante; -ářství obscurantisme; 

-avnout devenir obscur, obscurijar; -avohnědý 

brun obscur; -avovláska brunetta; -avý obscur, tenebrosi 

tmel (kyt) mástic; (co spojuje) cement, mortre; -it cementar; 

(sádrou) stuccar; přen. unir, conjun(c)ter 

to to; (ono) it; co je ~? quo es to?; (ono) sněží it nivea; 

a ~ (př.: má rád literaturu, a to ...) a saver; k -mu a to 

toalet/a (oděv, stolek, místnost) toilette; (záchod) closete; 

-ní (mýdlo) de toilette; (papír) higiénic 

tobolka porta-moné; bot. cápsul 

toč/it (čím) girar, (otáčet) tornar; (kroutit) torder; ~ pivo tirar 

bir; ~ se girar, tornar se; (kolem osy) rotar; -itý spiral; 

-é schody spiral-scaliere, scaliere tornant; -ivý giratori, 

rotatori; -na (pól) pole; žel. platte tornant 

tóga toga 

tohle v. tenhle; (samostatně) to-ci 

tok currente, curse de aqua; (plynulý) flution; (řeka) fluvie; 

horní (dolní) ~ řeky curse superiori (inferiori) del fluvie 

tokajský: -é víno tokay 

tok/ání témpor de copulation, amor-canta (de avies); -at 

esser in ardore, amor-cantar; přen. esser inamorat 

Tokio Tokio 

tolar táler 

toler/ance tolerantie; -antní tolerant; -ovat tolerar 

tolik tant; -átý tantésim; -rát tantvez; -o solmen 

tomahawk tomahawk 

Tomáš T(h)omas 

tombola tómbola 

tón ton; (barevný) nuancie; udávat ~ dar li ton 

tonalit geol. tonalite

ton/alita hud. tonalitá; -ální tonal; -áž nám. tonnage; 

-icita med. tonicitá; -ický med. tónic; -ikum invigorative 

tóni/cký hud. tónic; -ka hud. tónica; -na ton, modo 

tonout descender in aqua, presc dronar 

tonus med. tonicitá, tónus 

tonzura tonsura 

topánky sandales 

topas min. topaze 

top/enář installator térmic; -ení calentation; (ústřední) 

calentation central; -eniště foyiere; -ič calefator, calentero; 

žel. foyero, foymann; -inka pane rostat (con 

alie, salat e grassat; -it (čím) calentar, far foy; (koho, 

co) submerser, aquimortar; -it se v. tonout; -ivo combustíbile; 

-ivo brul-ligne; -ný de calentation 

topol pople 

topor (kyj) clobb; (násada) manuette, tenette (de hache, 

de martell); -ný rigid, ínflexibil; (neschopný) ínhabil 

topůr/ek hachette; -ko manuette, tenette (de hache) 

torba manja-sac 

toreador taureator, toreador 

torna voj. tornistre 

tornádo met. uragane, tornado 

torpédo torpedo; -borec destróyer, torpedo-destructor, 

-met lansa-torpedo; -vat torpedar; -vka torpedo-nave 

torzo torso 

Toskán/ec toscano; -a, -sko Toscana; t-ský toscan(ic) 

totalit/a totalitá; -ní (stát, zřízení) (regíme) totalitari 

tot/éž lu sam, samcos; -iž a saver, it es; -o v. tento; 

(samostatně) to-ci 

totožn/ost (úplná shoda) identitá; zjistit ~ identificar; 

(ověřit) verificar; -ý idéntic 

touha ardent n. fort desire; (po domově) nostalgie 

toulat se migrar, vagar, vagabundar; (po světě) errar 

toul(ec) (na šípy) flechiere; (na brousek apod.) foderale 

toulka v. potulka 

touž/ebný long expectat; -ě očekávat expectar con grand 

ínpatientie; -it desirar fortmen n. vivmen; (mřít touhou) 

languir 

tov/ar producte, fabricate; -árna fábrica, usina; -ární 

(dělník) de fábrica; (budova, komín) del fábrica; -árník 

fabricante, industriale; -aryš companion, garson (de 

artise); -aryšský: -á léta aprentisage; -aryšstvo societé; 

círk. confratrie; T- Ježíšovo Companie de Jesú 

toxi/cita toxicitá; -cký tóxic; -kolog toxicologo; -kologie 

toxicologie; -koman toxicodependente; -komanie 

toxicomanie, drogomanie; -n biol. toxine 

tož nu; ~ tedy dunc, ergo 

trafika tabacería; -nt tabac-venditor 

trag/éd trágico; -édie tragedie; -ický trágic 

trachom med. trachoma 

trajekt trajecte; -orie trajectorie 

trajler remorcate, tráiler; (obytný) caravan 

trakař pussa-carrette 

trak/ce traction; -ční de traction; (motor) locomotor; -t 

(budovy) ale; (zažívací) aparate digestiv; -tace banquette, 

festine, regale; -tát tractate; -tor tractor; -torista conductor 

de tractor, tractorist; -tovat (koho čím) regalar 

trám trave; žízeň jako ~ grand sete; -oví travatura 

tramp tramp 

trampolína saltuore 

trampota pena, desfacilitá; (ve střídání štěstěny) vicissitúdine

tramvaj tram(vía), tram-vagon; -ák tramviero; -ový (lístek) 

de tram; (doprava) tramviari 

trans transe; -akce transaction; -akční transactional; 

-cendentní fil., mat. transcendent; -cedentální fil. transcendental; 

-fer obch. transfert; (obyvatel) deplazzament; 

-ferovat transferter; -formace transformation; -formátor 

transformator; -formovat (se) transformar (se); -kribovat 

transscrir; -kripce transscrition; -parentní transparent; 

-plantace transplantation; -plantovat transplantar; -ponovat 

hud. transponer, transposir; -port transport; 

-portér transportator; -portovat transportar; -pozice 

transposition; -verzální transversal 

tranzi/stor transistor; -t tránsite; -tivní gram. transitiv; 

-tní (stanice, doprava, vízum) de tránsite 

trápení tribulation, truble; (utrpení) suffrentie, torment 

trapi/č, -tel tormentator 

trápit (koho) tormentar; (sužovat) tribular, vexar; (mučit) 

torturar; (zvířata) maltractar; (rmoutit) chagrinar, grivar; 

(obtěžovat) íncomodar, trublar, genar, molestar, tedar; 

~ se ínquietar se, chagrinar se, suciar pri 

trapný penosi, peníbil; (situace též) precari; (otázka) delicat; 

působit -ě far un impresion penosi 

trasa (cestovní) itinerarie 

trať rute, via; (železniční) relage, relvía 

trati/t perdir; ~ se (cesta) perdir se; (mizet) desaparir; 

-vod tech. dren(age) 

traťmistr inspector del rute n. del via 

tratoliště flac (de sangue) 

trauma trauma; -tický traumátic; -tizovat traumatisar 

tráva herbe; (travina) grámine; africká ~ crine vegetal 

traver/tin min. travertine; -za metall-trave, trave portant 

travestie travestie, parodie 

trávicí digestiv 

travič intoxicator, intoxicard, venenard; -ství veneficie 

travina bot. grámine; (jako pastvina) pastura, herbage 

trávit (jídlo) digester; (čas) passar; (učení) absorpter; 

(jedem) venenar, intoxicar 

travn/atý graminosi, herbosi, prativ; -í herbari 

trávník herbiera; (pěstovaný) gazon; (zaplevelený) herbage; 

(závodiště) turf 

trčet (kde) esser sempre (in hem); (do výše) elevar se 

tref/a (zásah cíle) tira precis; -it (cíl) tirar precis; (znát cestu) 

conosser li via; ~ do černého dar in lu blanc, tuchar 

tréma (před veřejným vystoupením) timore de estrade 

tremolo hud. trémolo 

trend tendentie 

trenér intrenator 

trén/ink intrenament; -ovat intrenar; (sám též) practicar; 

(tréninkem cvičit) exercir; ~ paměť exercir su memorie 

tren(ýr)ky calson n. culotte de sport 

trepan med. trepan; -ace trepanation; -ovat trepanar 

trepka pantufle 

treska (obecná) morúe; (skvrnitá) eglefine; (sušená) morúe 

siccat, stockfish 

trest punition; (tělesný) punition corporal, castigation; 

(peněžitý) punition pecuniari, multa; škol. (uložený k psaní) 

imposition; ~ smrti condamnation al morte, suplicie; 

pod -em smrti sub pena de morte; -anec criminard 

condamnat a servitude penal, penitentiario; -at punir; 

(tělesně) castigar; (pokutou) multar; (kázeňsky) disciplinar; 

-ní penal; (sloužící za trest) punitiv; (týkající se spáchaného)

criminal; ~ odpovědnost criminal resonsabilitá; ~ právo 

jure penal; ~ zákon lege penal; ~ zákoník code penal; 

-nice penitentiaria, punitoria; (těžký žalář) servitude penitentiari; 

-nost punibilitá; (činu) criminalitá; -ný puníbil, 

criminal; (opatření) repressiv; sport.(bod) de penalitá; (kop) 

de punition; ~ čin delicte, crímine; -á nedbalost criminal 

negligentie; -á výprava expedition punitiv; -uhodný 

condamnábil, digni de punition, puníbil, repressíbil 

tresť essentie, extracte; přen. (podstata) quintessentie 

tret(k)a talmi, mercallia 

trh mercate; (výroční) ferie; (orient. tržiště) bazar 

trh/ací (nálož) explosiv; (kalendář) exfoliatori; ~ blok exfoliator; 

-ák film n. libre de grand success; -an laceron, 

chifonoso; -anec kuch. crespe dispezzat; -aný (škubavě) 

spasmódic; (spánek) ínquiet 

trh/at (květiny, ovoce) colier; (zub) extra(ct)er; (skálu) far exploder, 

explodentar, fender; (tkaninu) lacerar; (opotřebovat) 

consumar; (rvát) raffar; (za) tirar (de); (rameny) sucusser 

(li epoles); ~ se (šaty, boty) consumar se; -avina materie 

explosiv, explosive; -avý (pohyb) spasmódic; (puma) explosiv; 

(škubavý) sucussant; -lina fissura; (štěrbina) fensura; 

-lý (potřeštěný) folli, alienat; -nout (čím) tirar (de) 

trhov/ec feriante; -kyně ferianta 

tribun hist. (ve st. Římě) tribuno (del pópul); -a tribune; 

čestná ~ tribune de honor; -ál práv. tribunale 

tribut hist. tribute 

tri/čko (nátělník) subcamise; -edr binócul; -ga hist. triga; 

-gonometrie trigonometrie; -k tric, artificie; -ko tricot; 

-kolóra tricolor; -kot tricot; -kotýn jersé; -lión trillion; 

-lobit geol. trilobite; -logie trilogie; -mestr trimestre; -o 

hud. trio; -oda triode; -ola hud. triole; -stní trist 

triumf triumf; -ální triumfal; -ovat triumfar 

triviáln/ost trivialitá; -í trivial 

trk/at, -nout corn-vulnerar, corn-picar, colpar per li corne(s); 

přen. venir in mente 

trmáce/ní strapacie; -t se fatigar se, strapaciar, penar 

trn spine; -í spin-arbuste(s); -itý spinosi; -ka (plod) 

prunelle; (keř) prunelliero 

trnout (údy) formicar; (hrůzou) frissonar, horrer; (třást se) 

tremer (de horrore) 

trnož trestale (de table) 

trofej trofé 

trochu un poc 

Trója hist. Troya; -n troyano 

troj/barevný tricolori; -boj sport. triatlon; -ciferný de tri 

ciffres; -če trigemelle; -člen mat. trinome; -členka régul 

de tri; -členný (výbor) de tri membres; -hláska triftong; 

-hlas(n)ý a tri voces; -í de tri sortes; -ice (přátel) 

trio, triade; círk. Trinitá; -itý tríplic; -jazyčný trilingual; 

-jediný trin; -ka li (ciffre) tri; (ruské spřežení) troika; 

-klanný (jazyk) trifid; anat. trifacial, trigeminal; -kolka 

tricicle; -lístek trifolie; (o lidech) trio; povedený ~ un 

bell trio; -místný (číslo) de tri ciffres; -mo in tri exemplares; 

-mocnina triésim potentie; -mocný chem. trivalent; 

-násobný tríplic; -nohý tripedat; -nožka tripede; -rozměrný 

tridimensional; -skok sport. tríplic salta 

trojský hist. troyan; ~ kůň cavall troyan 

troj/slabičný trisillábic; -spolek tríplic alliantie; -spřeží 

atelage de tri cavalles; (ruské) troika; (starověké) triga; 

-stěžník nám. trimaste; stěžňový de tri mastes; -stup 

tri files; -sytný chem. tribásic; -stranný trilateral, de tri

láteres; (dohoda) tripartit; -úhelník triángul; -úhelníkový 

triangulari; -veslice trireme; -zpěv trio; -zubec 

tridente; -zvuk hud. tríplic acord, trison 

trolej trolley; -bus trolleybus 

trmb/ón hud. trombon; -onista trombonist 

trombóza med. trombose 

troník přen. pennie 

tropi/cký trópic; -kalizace tropicalisation 

tropit far, causar, practicar; ~ hluk bruir, far bruida 

tropy tropes, li trópic landes n. regiones 

tros/ečník naufrageate; -ka ruine (i člověka); (vrak) vrec; 

-y (zříceného) ruines; (lodi) vrecage; lit. fragmentes; 

v -ách in ruines, ruinat; -kotat v. ztroskotat 

troš/ek, -ka pezze; po -kách in pezzes, ye pezzes; 

-ku v. trochu 

troub/a (roura) tube; (na pečení) forne; hud. trumpete; 

(pitomec) stulton, inepton, idiot; hlásná ~ porta-voce; 

vytáhnout z -y (koláče) exfornar; -el (dýmky) pip-tube; 

-ení trumpet-son; (po skončení lovu) hallalí; -it (na trubku, 

na klakson, na poplach) sonar (li trumpete, li klaxon, 

li alarm); (na roh) sufflar (li corn); (slon) trumpetar; 

(auto) klaxonar; přen. (na koho) gapar, regard(ach)ar, mironar 

(con li bocca apert); ~ do kapesníku sufflar se li nase 

troud tindre 

trouf/alost (odvaha) audacie, coragie; (drzost) arogantie, 

insolentie; (opovážlivost) temeritá; -alý audaci(osi), corageosi; 

(drzý) arogant, insolent; (opovážlivý) temerari; 

-at si audar, haver li corage; (riskovat nezdar) riscar; 

(být drzý) esser arogant n. insolent n. temerari; -nout si 

v. troufat si 

trouchnivět v. ztrouchnivět 

trousit disperser, dissemar (i bot.); ~ se venir un pos 

altru; (o zprávách) divulgar se, difuser se 

trpasl/ičí nani, pigméic; -ík nano; (etnol.) pigméo 

trp/ělivost patientie; -ělivý patient; -ět (co) suffrer, tolerar; 

(čím) patir, suffrer (de); (snášet) suportar; (dovolovat) 

permisser; -itel martiro, suffrente 

trpk/ost acerbitá; -ý acerb; (skutečnost) cruel 

trpn/ost passivitá; -ý passiv (i gram.); ~ rod gram. passive 

trs toffe; (banánů) uve 

trubač trumpetist 

trubadúr hist. trubadur 

trub/ec bot. drone; -ice (roura) tub; dýchací ~ med. traché; 

močová ~ anat. uretra; -ička tubette; -ka tech. tube; hud. 

trumpete; -kovitý tubiform, tubatri; -kový tech. tubulari 

(i lešení); hud. de trumpete 

truc (umíněnost) obstination; -ovat (vzdorovat) obstinar; 

(durdit se) budar; -ovitý (umíněný) obstinaci, obstinat 

trud (smutek) chagrine, grive, afliction, tristesse; (pupínek) 

pústul; -it (rmoutit se) chagrinar, grivar; -nomyslnost 

melancolíe; -nomyslný melancólic; -ný chagrinant; 

(osud, myšlenky) trist; (práce) dur, fatigant; (život) penosi; 

-ovitost med. acne; -ovitý (obličej) pustulosi 

truhl/a chest, coffre; (rakev) sarco; -ář fin-carpentero; 

-ařit fin-carpentar; -ářství fin-carpenteríe 

truchl/it luctuar, esser in luctu (pro); (naříkat) lamentar; 

(oplakávat) deplorar; -ivost tristesse; -ivý aflictet; (skličující) 

trubli, morni; (neblahý) funest; (zpráva, poměry) trist; 

(událost) funest, luctuosi; (pohled) lugubri; -ohra tragedie 

trumf trump; -nout (koho) superar; -ovat (ve hře) luder trump 

trůn tron; -it tronar, seder sur li tron

trup trunco; (lodi) carcasse; (letadla) fuselage; (sochy) torso 

trus excrement, fec; (hnůj) sterco 

trust obch. trust 

trv/alá: ~ ondulace undulation permanent; -ale permanentmen; 

-alka bot. perenne; -alost permanentie; -alý 

(stav) durábil, constant; (odbytiště) permanent; (vzestup) 

continui, íncessant; (bydliště, zaměstnání) fix, stábil; -ání 

duration; -anlivost durabilitá; -anlivý durábil; (barva) 

stábil; (rostlina) perenni; -at (časově) durar; (i nadále existovat) 

perseverar; (na čem) insister (sur), (vytrvale) persister 

(in); (setrvávat kde) permaner; (tvrdoš. na svém) obstinar 

trychtýř funel; (po granátu) crátere 

tryl/ek trill, voce-rulada; -kovat trillar 

trysk (cval) galoppa; (vody) spruzzada; (výstřik) spruzza; 

jet -em galoppar; -a tech. (vstřikovací) injector; -at 

spruzzar; -ový (letadlo) (avion) a reaction 

trýzeň torment; (úzkost) angustie, anxietá 

tryzna ceremonie n. comemoration funebri 

trýzn/ění maltractament; -it tormentar; (sužovat) vexar, 

tribular; (o hmyzu) molestar; (zvířata) maltractar; (mučit) 

torturar; -it se tormentar se; -itel tormentator 

trž/ba recivement, recivage, revenú de vendida, pecunie 

incassat; (zisk) ganie; -iště (plazza del) mercate, bazar; 

-it (u-, s-) ganiar; -ní (cena) current, ordinari, de mercate; 

-nice mercate (covrit), mercate-hall 

třapec quaste 

třáseň frange 

třask/at, -nout exploder, detonar; -avina explosive, 

materie explosiv; -avý explosiv; ~ prach púlvere de minas 

třas/lavý trement, tremid; -ořitka zool. motacilla; 

(o člověku) caudard, poltron 

třást (kým, čím) sucusser; ~ se tremer; (hrozit se) horrer; 

(nač) desirar con aviditá; (zimou) tremer (pro frigore) 

třeba: je ~ it es necessi, on deve; -s (možná) fórsan, 

eventualmen; (například) por exemple; (pro mne, za mne, 

chcete-li) si vu vole n. desira; (budiž) bon!; (dokonce) mem; 

-že (ač, byťsi) benque, etsí; (přestože) malgré que 

třen/í fyz. friction; (pokožky) frottation; (ryb) fraye; -ice 

querelle, conflicte; -ý kuch. triturat; (hláska) fricativ 

třep/at (kým, čím) sucusser; -etat (křídly) agitar; -etat se 

(pták) volettar; (srdce) palpitar; (vlajka) far flirtar; (jako 

plamének) flammettar, movettar se; (světélko) vacilar; -ení 

frange; -it (třásnit) frangear; -otat = třepetat 

třes tremore; -avka (zimnice) frisson; -avý tremorosi, tremid 

třesk crac; (mocný) detonation; -nutí cracament; 

-ot fracass(e); -utý (mráz) severi; -y plesky! nonsense! 

třeš/eň (strom) ceresiero; (plod) cerese; -ňovice cherrybrandy, 

kirch 

třešt/ění delirie, frenesie; -it (v horečce) delirar 

třet/í triésim; ~ od konce antepenúltim; za ~ triésim(men), 

tertio; -ice: do ~ všeho dobrého omni bon coses deve 

esser tri; -ihory periode tertiari; -ina un triésim, un ters 

třezalka bot. hiperícum 

tři tri; T- králové li Tri Magos; T-í králů (svátek) Epifanie 

tří- v. též trojtříbit 

(sloh, jazyk) purificar; (zrak) acutar; (probírkou) cribellar; 

(zjemňovat) rafinar 

třic/átý triantésim; -et triant; -etina un triantésim; -ítka 

li (ciffre) triant, triantene 

tříčtvrt/eční (takt) triquart-ritme; -inový de tri quart 

tříd/a (školní) classe; (místnost) class-chambre; (široká ulice)

avenúe; (se stromy) bulevard; (druh) sorte, specie; (platová, 

jakostní) categorie; (hodnostní) rang; dělnická ~ 

classe ovreral, classe de ovreros; první -y (o zboží) de 

unésim classe; -ění classification, assortiment, selection; 

-ič classificator, selectionator; -ička tech. sortant 

machine; -it (podle jakosti) (as)sortir, selectionar; (podle 

druhů) classificar, ordinar; (do skupin) agruppar; -ní (boj) 

de classes; ~ učitel director de classe 

tří/fázový el. trifásic; -hodinový de tri hores 

tříkrálový de Epifanie 

třílet/í triennie; -ý (plán) triennal; (dítě) de tri annus 

třímat tener (in manu) 

tří/měsíční trimensual; (studium) trimestral; -místný v. 

trojmístný; -motorový trimotori 

třináct decitri; -ina un decitriésim; -ka li ciffre decitri 

tří/nohý tripedat; -nožka tripede; -patrový, -poschoďový 

de tri etages; -pokojový de tri chambres; -rohý triangulari; 

-sedadlový de tri sedes 

tříseln/atý chem. tannosi; -ý chem. tánnic; anat. inguinal; 

-á kýla hernie inguinal 

třísk/a (odštěpek) splittre; (na podpal) lignun; -at, -nout 

(čím) lansar violentman, fracassar (per) 

třísl/it tannar; -o chem. tanne; anat. inguine; -ovina tannine; 

-ový tánnic 

třísnit v. potřísnit 

tří/stupňový de tri gradus; -stý tricentésim; -svazkový 

de tri volumes 

tříš/ť (ledová) glacie flottant; (vody) jetta de aqua, spruzzallia; 

(změť) confusion, cáos; (přen. dojmů) mosaica, 

caleidoscop; -tění (rozbíjení) fracassament; -ivost fortie 

explosiv; -it fracassar; (roz-) dispezzar; splittrar, fender; 

(štěpením) fisser; (dělit) divider; (jednotu) rupter; (síly) disperser; 

-se (vlny) rupter se 

třít tech. fricter; (pokožku) frottar; (česnek, koření) triturar; 

~ bídu s nouzí esser in misere, viver in povritá, indiger; 

~ se (o rybách) frayar; (ručníkem) frotar se 

třmen stripp 

třpyt brillie; -it se brilliar; (jiskřit) scintillar; -ivý brilliant 

třtina (cukrová) canne (de sucre) 

tsunami tsunami 

tu v. tady; ~ a tam (časově) ocasionalmen, a vezes, 

tande-quande; (místně) ci e ta 

tuba tube 

tuber/kulóza tuberculose (pulmonari, ossosi, ganglinari), 

ftise; -kulózní tuberculosi, ftísic; -óza bot. tuberose 

tucet dozen, deciduene 

tuč/ňák zool. pinguin; -nět devenir grass; -ný grass, 

grassosi; (tělnatý) corpulent, obesi 

tudíž ergo, dunc, pro to, per consequentie 

tudy per ci, vers ci, trans ti-ci loc 

tuha chem. grafite; (nečistá) plumbagine 

tuhle (zde) ci; (onehdy) ante nelong, recentmen, un die 

tuh/nout devenir rigid, rigidar se; (měnit skupenství) solidificar 

se; (tekutina) gelar se; (o krvi) congelar; -ost rigiditá, 

ínflexibilitá; -ý rigid, ínflexibil; (skupenství, těleso) solid 

ťuhýk zool. lanie 

tuk grasse; rybí ~ balen-grasse; umělý ~ margarine 

ťuk frappa; -at, -nout frappar; ~ na dveře frappar li porta 

tulá/ctví vagabundage, vagabunderíe, vagantie; -k (pobuda) 

vagabunde, vagard; (tramp) tramp 

tule/ň zool. foca, cane marin; -ní de foca

tulipán bot. tulip 

tulit se (ad)presser se (tendrimen), innestar se 

ťul/pas, -ulum stulton, stupidon 

tůň profundore, stagne profund 

tuna tonne 

tuňák zool. tunpisce 

tundra tundra 

tunel túnnel 

tunika (roucho) túnica 

Tunis/(ko) Tunis(ia); t-ký tunisian 

tup/ec stupido; -ení difamation; -it obtuser, desacutar; 

(koho) difamar, despreciar, insultar, invectivar; -onosý 

stumpnasat; -ost obtusitá; -oúhlý geom. obtusangulari; 

-ý obtusi, desacut; přen, idiótic, stult, stupid; (netečný) 

apátic, indolent, inept; (duševně nemocný) imbecil; ~ nos 

stump-nase 

tur zool. uro; (všeobecně) bove 

túra (výlet) tur, via, excursion; pěší ~ tur per pedes; (námaha) 

fatiga, strapacie 

turb/an turbane; -ína turbine; -ulence turbulantie 

Tureck/o Turcia; t-ý turc; t-á šavle cimeterre 

Turek turco 

Turín Torino; t-ský torinesi 

turist/a turist; -ický turístic, de turisme; -tika turisme 

Turkestán Turkestan; t-ský turkestanesi 

Turkmén/ie Turkmenia; t-ský turkmenian 

turn/aj torney; -é tur (artístic), viage circulari; -iket tornbarriere; 

med. torniquete; -us (směna) torne; (osádka) equip 

tuřín bot. svedesi nap 

tuš (barva) China-incre, tush; (fanfára) fanfare 

tuš/ení presentiment; (podezření) suspection; -it presentir, 

(podezřívat) suspecter 

tutlat ocultar, celar, tener discret; (smích) sufocar 

tuze v. velice 

tuzem/ec indigene, habitante; -sko inland, intrania; -ský 

inlandan, intran, idigen; (trh) interiori; (výrobek) national 

tužk/a crayon; -árna fábrica de crayones 

tvar forme, fasson 

tvaroh caseo blanc 

tvaro/sloví gram. morfologie; -slovný gram. morfológic; 

-vat formar; -vatelný formábil 

tvář (líce) guancie; (obličej) facie, visage; (vzezření) fisio- 

(g)nomie; -í v ~ vis-a-vis; -it se (strojeně) afectar; (předstírat) 

ficter, simular, pretexter; -nost aspecte, aparentie 

tvor creatura; -ba creation; literární ~ activitá litterari 

tvoř/ení creation, formation; -it crear; (celek) formar, constituer; 

-it se formar se; -ivost creativitá; -ivý creativ 

tvrd/it asserter; (kov) temprar; -nout devenir dur, indurar 

se; -ohlavost obstination; -ohlavý obstinat; -ost duritá; 

(kovu, skla) tempre, rigiditá; (zákona) rigore; (srdce) crueltá; 

-ošíjný obstinaci, obstinat, renitent, tenaci; -ý dur; (pevný) 

solid; (krutý) cruel; (přísný) severi, strict, rigorosi; (trud- 

ný) penosi; (nechápavý) inept, stult, stupid; (těžkopádný) 

pesant, plump 

tvrz forteresse, bastion 

tvrzení assertion; (kovů) tempratura 

tvůj (tvá, tvoje) tui; (samostatně) li tui 

tvůr/ce creator; -čí creativ 

ty tu; (4. p.) te; bez tebe sin te; tobě a te 

tyč fuste; (kovová) barre; (telegrafní) pal; (měřicí, vyměřovací) 

jalon; -inka palissette; bot. stámine; -it v. vztyčovat;

-it se elevar se (ad supra); -ka (plotu) palisse 

týden semane; -ík semanale, revúe semanal; -ní semanal 

tyf/ový (epidemie) tifosi; (horečka) tifoid; -(us) tif 

tyglík fusuore 

tyg/r tigre; -rovaný (kočka) tigrat; -rovitý tigratri; -ře 

tigrello; -ří de tigre; přen. tigresc; -řice tigra 

tyhle tis-ci 

tykadlo (hmyzu) antenne, tentácul 

tykat (si) tutear (unaltru), dir tu, tu-dir 

týkat se (koho, čeho) concerner, relater 

tykev cucurbite 

tyl (hedvábný) tulle 

týl (zátylek) nuc; voj. retroguardie 

tým (pracovní) labor-gruppe n. colective; sport. equip, team 

tymián bot. tim 

tympán hud. timbale 

typ tip; typ. líttere(s), tip; (o člověku) caráctere; (model, vzor) 

modelle; (jako měřítko) standard; -ický típic, característic; 

-ičnost típic caráctere, tipicitá; -izace tipisation, 

standardisation; -izovat tipisar, standardisar; -ograf 

tipograf; -ografický tipográfic; -grafie tipografie 

tyran tiranno, despot; -ie tirannie, despotisme; -izovat 

tirannisar; -ský tiránnic, despótic 

týr/ání tortura, maltractament; ~ zvířat crueltá contra 

animales; -at (zvířata) maltractar; (sužovat) vexar, tribular; 

(mučit) torturar; (trápit) tormentar 

tyrkis turkise 

Tyrol/ák tirolano; t-ský tirolan; -y Tirol 

týž li sam, idéntic 

U 

u (koho) che; (vedle) apu; (blízko) próxim (a); nemám 

~ sebe žádné peníze yo have null moné che me 

uběhnout (vzdálenot) percurrer; (o čase, uplynout) passar 

ubezpečit (se) (o čem) assecurar (se) 

ubíhat v. uběhnout 

ubíjet v. ubít 

ubikace dormitoria, temporari logiment; voj. baraccas 

ubírat deprender; (zmenšovat) diminuer, reducter; ~ se 

(kudy) ear, passuar; (odejít) departer, forear 

ubít (koho) batter til morte, massacrar, mortar (alquí) 

per battes; ~ čas far passar li témpor 

ubl/ížení damage; ~ na těle vulneration; ~ na cti injurie; 

-ížit, -ižovat (komu) causar n. far damage n. mal (a alquí); 

(na cti) injuriar; -ížit si, -ižovat si (zranit se) vulnerar se 

úbočí (svah) declive; (sráz) scarpe; flanca (del monte) 

uboh/ost misere, deplorábil statu; -ý (chudý) povri, indigent; 

(plat, život) miseri, mesquin; (bídný) miserábil; (výsledek, 

vzhled) deplorábil; ~á výmluva débil excusa 

úbor vestiment, costume, (dámský) toilette, roba; (bot., 

okvětí) periante; cvičební ~ uniforme gimnástic 

ubož/ák miseron, miseroso, povri (old) mann, povro; 

-átko povri infante, povri litt diábol, povri creatura 

ubrat deprender (un poc) 

ubrečený sempre plorant, ploraci; (oči, tvář) lacrimosi 

ubrousek serviette 

ubrus table-toale 

ubý(va)t (měsíc) decrescer; (zmenšovat se, klesat) diminuer, 

reducter se; (mizet) desaparir 

úbyt/ě v. souchotiny; -ek (zmenšení) diminution, reduction; 

(sil) decrement; (ztráta) perde, perdition

ubytov/ání inlogiation, inlogiament; -at (koho) inlogiar 

(il inlogía); voj. inquarterar; -at se (v hotelu, u někoho) 

inlogiar se (in hotel, che alquí); -atel quartermastro, logiero; 

-na (turistická) albergo, gastería 

ucítit v. cítit 

ucp/ání (v dopravě) tráfic-blocade, tráfic-congestion; 

-(áv)at (zátkou) taponar, obturar; (koudelí) stuppar; (trhliny) 

calfatar; (ránu) tamponar; (zabránit průchodnosti) blocar, 

obstructer; -(áv)at se obstructer se; -ávka stuppage 

úcta estima(tion), respecte; (zbožná) devotion; (uctívání) 

veneration; v -ě (v dopise) respectábilmen 

uct/í(va)t (mít v úctě) honorar, respectar, reverer; (svaté) 

venerar; (jako modlu) idolatrar; (hostit) regalar, ofertar un 

repaste; -ivost respecte; -ivý respectosi; (zdvořilý) polit 

úctyhodný respectábil; (ctihodný) honorábil, venerábil, 

digni de respecte; (kněz) reverend; (pozoruhodný) 

remarcábil 

učarov(áv)at (komu) insorciar n. charmar n. fascinar (4. p.) 

účast participation, partiprense; (přítomnost) presentie, 

(pomoc) assistentie; (spolupůsobení) cooperation; (zájem) 

interesse; (na zločinu) complicie; (soustrast) compatiment; 

projevit živou ~ monstrar un viv interesse; vyslovit 

komu upřímnou ~ expresser (le) su condolentie; -ník 

participante, partiprensor; (soutěže) competitor; (sjezdu) 

congressist; telefonní ~ telefon-abonnate; -nit se 

(čeho) partiprender, prender parte, participar (in); (jako 

spolupracovník) colaborar con; -ný participant; (plný 

pochopení) compassiv 

učeb/na classe, scol-chambre, sala de instruction; -ní 

instructional; (pomůcky) de inseniament; (plán) de studie(s); 

(doba) de aprentisage; ~ kurs cursu de instruction; 

~ poměr aprentisage; -nice manuale 

učedník v. učeň; (žák) disciplo, (následovník) successor; 

(stoupenec) adepte, adherente, (začátečník) novicio, tiro 

účel scope, fine; (záměr) intention; ~ světí prostředky li 

scope justifica li medies; -nost aptitá, convenentie, utilitá, 

oportunitá; -ný práctic, util, oportun, apt, conform 

al scope, scope-conforrm; (účelně provedený) eficaci; (rozumný) 

rasonábil; (výhodný) avantageosi; (vhodný) convenent; 

-ový special; (architektura) functional; gram. final 

uče(n)liv/ost docilitá; -ý docil, instructíbil; (zvíře) dressíbil 

uč/eň aprentiso, aprensor; -enec erudito, docte; -enecký 

erudit; -ení (nauka) doctrine; (zásady) dogma; (výuka) instruction; 

(stav učně) aprentisage; vysoké ~ universitá; 

-enost erudition, saventie; (moudrost) sapientie; -ený 

doct, erudit, savent; (moudrý) sapient; -á společnost 

erudit societé; -é hádání disputation; nikdo ~ z nebe 

nespadl nequí nasce mastro 

účes frisura 

učesat (se) pectinar (se) 

účet (bank.) conto; obch. factura; (výpočet) cálcul, conte; 

běžný ~ conto current; žít na čí ~ parasitar ye; -ní contatori; 

(osoba) tentor de libres, contorist; ~ uzávěrka 

bilancie; -nictví tenida de libres, contabilitá 

učiliště centre n. scol de aprentisage, institute scolari 

účin/ek efecte; (vliv) influentie; (následek) consequentie; 

(výsledek) resultate 

učinit far; ~ si představu far se un idé 

účin/kovat (jednat) acter, operar; (být činný) functionar; 

(působit) efecter, producter efecte; -kový (věta) consecutiv; 

-nost (stroje) eficacitá; (zákona) vigore; -ný efectiv,

eficient; (schopný vyvolat účinek) eficaci 

uči/t (koho) docer, instructer; ~ se aprender, studiar; (připravovat 

se na povolání) far su aprentisage; -tel instructor; 

(domácí) preceptor; (určitého předmětu) docente; (střední školy) 

professor; (pedagogický odborník) pedagogo; řídící ~ 

chef-instructor, pedagogo superiori, principale; -telství 

profession educational; -vo materie de inseniament 

účko U-ferre 

uč/nice aprentisa; -ňovská škola scol professional 

účt/árana section de contabilitá; -ovat calcular, facturar 

úd membre (i přen.); pohlavní ~ organe sexual, membre 

viril, pénis; umělý ~ protese 

údaj indication, information; běžné -e current data; -ný 

assertet; (podle hlášení) raportat; (podle doznání) declarat 

událost eveniment 

ud(áv)at (co) indicar; (oznámit) anunciar; (cenu před úřadem) 

declarar; (tón) dar; (koho) denunciar; (ve škole) trahir; 

(zbýt se čeho) forpassar; ~ své jméno dir su nómine 

udát se evenir, passar, haver loc; (přihodit se) ocurrer 

udatn/ost bravura; -ý brav, corageosi 

udavač denunciator; -ský denunciatori 

udávit sufocar; ~ se sufocar se, restar sufocat (de) 

úděl (životní) destine; (osud) fate; přen. lot 

udělat far; (zhotovit) fabricar; (oheň) accender; (tečku) metter; 

(chybu) cometter; (zkoušku) passar; (obchod) efectuar; 

~ se far se; ~ pro sebe (podnikatel) far se índependent; 

~ si (co) v. ublížit si 

uděl/ení concession; -it, -ovat conceder, dar, atribuer 

úder batte, colpe; (blesku) fúlmin-colpe 

udeřit (koho) dar un colpe (a), colpar; (mrazy, zlé časy) arivar, 

venir subitmen; (blesk do čeho) colpar, cader in; voj. 

na koho ataccar, assaltar; přen. interrogar severimen; 

~ se (oč) batter se (contra) 

udi/ce pisca-croc; chytat na -i croc-piscar; -dlo morse 

udit fumicar 

údiv astonament 

udiv/ený astonat; -it, -ovat astonar 

údobí periode, fase; (rozsáhlé) hist., geol. apod. era, epoca 

udobř/ení reconciliation; -it (se) reconciliar (se) 

údolí valley 

údržb/a mantention; -ář mantentor 

udrž/ení mantenement, conservation; (rodu) perpetuation; 

-et (nepustit) tener; (rovnováhu) mantener; (zachovat) cons- 

servar; -et se (ovládnout se) dominar se; -itelný (man)teníbil; 

-ovací conservativ; -ování mantention, conservation; 

-ovat (dům, tajemství) mantener; (zábavu) intertener; (v nejistotě) 

tener; (rod) perpetuar; -ovat se mantener se; (zvyky) conservar 

se 

udř/ený exhaustet (per labor), fatigat, sin fortie(s); -ít se 

exhauster se n. mortar se per labor 

udu/pat v. dupat; -sat v. dusat 

udu/sit (se) (kouřem) sufocar (se) (de fum); (plynem) 

asfixiar (se); (zardousit) strangular; -šení sufocament, 

asfixie, strangulament 

uf! (úleva) uf! 

UFO UFO; u-n ufon 

Ugrofin ugro-finno; u-ský finno-ugrian, finno-ugric 

uhádnout v. uhodnout 

uhánět currer, precipitar se; (koho) presser 

uhas/it extincter; ~ žízeň calmar su sete; -nout extincter se 

uhel (pezze de) carbon

úhel ángul; ~ ostrý (přímý, tupý) ángul acut (rect, obtusi); 

~ dopadu (odrazu) ángul de incidentie (de reflexion) 

uhelna (důl) carboniera; (na lodi) carboniere; -tět devenir 

carbonisat; -tý carbonosi; kysličník ~ oxide carbónic 

úhelník tech. squadre 

uhelný (prach) carbon-, (zásoby) de carbon; (ložisko) carboniferi 

úhelný: přen. ~ kámen lápide angulari 

uher (ve tváři) pústul; -ák = -ský salám hungarian salame 

uhladit glattar; ~ se devenir glatt 

uhlák carboniere; (u lokomotivy) ténder 

úhlavní (nepřítel) mortal 

uhlazen/ost (ve stylu) elegantie; (v chování) gentilesse; -ý 

(hladký) glatt; (leštěný) polit; (styl) elegant; (chování) delicat, 

decent, fin, gentil, polit 

úhledn/ost bell aspecte; -ý de bell aspecte 

uhl/í carbon; dřevěné ~ ligni-carbon; hnědé ~ lignite; kamenné 

~ carbon mineral; živočišné ~ carbon medicinal; 

-ičitan carbonate; -ičitý carbónic; (voda) gassosi; kysličník 

~ dioxide carbónic; -ík chem. carbonio; -íř carbonero 

uhlohydrát hidrate de carbon 

uhlokop carbon(labor)ero, minero 

úhlo/měr ángul-mesurette; -příčka, -příčna diagonale; 

-příčný diagonal 

úhlovat quadrar 

uhlovod/an v. uhlohydrát; -ík hidrocarbon 

úhlový angulari; -é železo ferre angulari 

uhnat (se) fatigar (se) per currer; ~ si (nemoc) capter 

uhnout (se) deviar; ~ na stranu deviar ad látere, far plazza 

uhodit (se) v. udeřit (se) 

uhodnout adivinar 

úhona mácul, defecte; bez -y sin mácul, ínmaculat 

úhor agre steril n. ínfertil n. ínfecund; (nechaný ladem) 

agre íncultivat n. ínusat n. vacant n. reposant 

úhoř zool. anguille; elektrický ~ gimnate; mořský ~ 

mar-anguille; -ovitý (hladký jako úhoř) ambigui, fals 

uhořet perir per foy n. in li flammes 

úhoz (úder) colpe; (na psacím stroji) frappe; hud. tucha(ment) 

úhrada (platba) payament; (navrácení částky) retropayament 

uhradit payar, compensar, covrir; (poukazem) assignar 

uhranout insorciar, fascinar 

úhrn summa, totale; -em in summa; -ný summari, total 

uhrovit/ost med. acne; -ý pustulosi 

Uhry hist. Hungaria 

uhřát (se) calentar (se); -ý tot calentat 

uhýbat (se) v. uhnout (se) 

uhynout perir, morir 

uchazeč aspirante, candidate, solicitante, pretendente 

ucháze/jící passábil, tolerábil; -t (plyn) escapar; v. ujít; 

-t se (o co) aspirar (a), pretender (a); (o místo) solicitar 

(un employament); (o ruku) demandar quam spose, petir 

n. solicitar li manu (de); (souběžně) competir 

uchlácholit v. chlácholit 

ucho orel; (nádoby) anse; (jehly) (agullie-)fore; (držadlo) 

manuette, tenette; bolest -a orel-dolore; zánět -a otite 

uchopit capter, prender; (hůl, meč) inpuniar; -elný captíbil 

uchovat conservar; (uchránit) gardar, protecter; (nezničit) 

salvar; (v paměti) retener in memorie; ~ se conservar se 

uchránit gardar, preservar, protecter 

uchv/átit (lapením) capter; (urvat) eraffar; (moc) usurpar; 

(nadchnout) charmar, fascinar, ravisser, entusiasmar, 

delectar; -atitel usurpator; -atitelský usurpatori

úchvatný charmant, fascinant, ravissent, emotionant; 

(rozkošný) deliciosi; (skvělý) grandiosi, magnífic 

uchýlit se (kam) refugir; (odejít) vader a; (do ústraní) retirar 

se; (od) deviar; (utéci se) recurrer a, haver recurse a 

úchyl/ka deviation; (střelky) declination; med. aberration; 

-kář deviate; -kářství deviatisme; -nost deviation; 

(zvrácenost) perversitá; -ný (zvrácený) perversi 

uchylovat se v. uchýlit se 

uchystat v. přichystat 

uchytit (upevnit) fixar; ~ se (profesně) etablisser se, trovar 

un position; bot. i přen. inradicar se 

ujařm/it, -ovat subjugar; (zotročit) insclavar 

ujas/nění aclaration; -nit aclarar; -nit se aclarar se 

ujet (urazit cestu) far; (odjet) forvehicular; (na koni) forcavalcar 

ujedn/ání arangeament, convention; -(áv)at arangear, conventer 

ujídat demanjar, manjettar 

uji/stit (se) assecurar (se), acertar (se), afirmar (se); -štění 

assecuration, acertation, afirmation; -šťovat (se) v. ujistit 

(se) 

ujít (něco ujde) esser passábil n. torelábil n. sat bon; (vzdálenost) 

ear; (čemu) evitar (alquó), escapar; (o čase) passar; 

aby mu ušel čas por passar li témpor; nenechat si ~ 

příležitost ne perdir un ocasion 

újma detriment, damage, desavantage; (právní) injurie; 

na -u al detriment (de) 

ujmout (ubrat) deprender; ~ se bot. (zakořenit) inradicar se 

ukamenov/ání lapidation; -at lapidar til morte 

úkaz fenómen 

ukázat monstrar; (předvést) demonstrar; (udat) indicar; 

(uvést) presentar; ~ se monstrar se; (objevit se) aparir 

ukaz(ov)atel (směru) indicator de via, pol indicatori; (přístroje) 

indicator; (seznam) índex; (mat., statist.) coeficient 

ukázka sport. exhibition; (dokládající) ilustration; (zboží) 

mustre; (jeden typický exemlář) specimen-exemplare; 

(výňatek) extracte; (předvedení) demonstration 

ukáz/něnost discipline; -něný disciplinat; -nit, -ňovat (se) 

disciplinar (se) 

ukazov/ací tech. indicatori; gram. demonstrativ; -á(če)k 

fingre indicatori, índex-fingre; -at monstrar; -atel indicator 

úklad insidie; (pleticha) intriga; (spiknutí) conspiration, 

complot; -ný intentional; -á vražda assassination 

ukládat (peníze) deposir (in li bank), inbankar; (daně) impostar; 

(nařídit) ordonar; (do skladu) inmagasinar; (umístit) 

posir, metter, jacentar; ~ na lůžko metter in lette; ~ o život 

(komu) atentar contra li vive (de) 

úklid nettation 

uklidit (uklízet) nettar, ordinar, far órdine; (dát do pořádku) 

(re)metter in órdine; ~ se alontanar se, forear 

uklid/nit, -ňovat calmar, quietar, tranquilisar 

uklíze/čka nettatora, servitora de chambre; -t v. uklidit 

úklon inclination, reverentie; těl. flexion lateral de córpor 

uklonit se inclinar se, far un reverentie; těl. far un flexion 

lateral (de córpor) 

uklouznout (de)glissar (e cader); (slovo) escapar 

ukoj/it, -ovat (uspokojit) contentar; (potřeby) satisfar; (hlad) 

calmar; (touhu) satiar; (uklidnit) quietar 

úkol tache; (školní) lecion, pénsum; (vědecký) problema; 

-ový: -á práce labor per tache 

ukoléb/(áv)at (dítě) lullar; -avka lull-canzone, lullicant 

ukonč/ení finition, termination; -it finir, terminar 

ukonejšit calmar, quietar, tranqulisar

úkor v. újma; na můj ~ a mi damage 

ukořistit (loď) capturar 

úkos tech. bisel; (šíkmý okraj) borde obliqui; hledět -em 

regardar con suspection 

ukousnout mordettar 

ukradnout v. ukrást 

Ukrajin/a Ukraina; -ec ukrainiano; u-ský ukrainian 

ukr/ajovat, -ojit tranchar, cupar 

ukrást furter, spoliar, raubar 

ukrátit acurtar, abreviar; ~ si život acurtar se li vive 

úkrop (polévka) alie-sup 

ukrutn/ost cruelitá, brutalitá; -ý (člověk) cruel, brutal; 

(bolest,, žízeň) atroci; (hlad) de lupo 

úkryt celatoria; (útočiště) asil, refugie; (místo) refugia 

ukrý(va)t (se) celar (se), ocultar (se) 

ukřižov/ání crucification; -(áv)at crucificar 

ukusovat v. ukousnout 

ukvap/enost precipitation; (nepředloženost) ínconsideration; 

-ený precipitat, ínconsiderat; (přenáhlený) superhastat; 

-it se, -ovat se precipitar se, laborar con precipitation 

úl apiere; (včelín) apiera 

ulehč/it, -ovat aleviar; (usnadnit) facilisar, afacilar 

ulehnout jacentar se; (ke spánku) metter se in lette, inlettar se 

ulejv/ák škol. absento; -at se absentar se, fugir li scola; 

(lenošit) pigrear, far necos 

ul/etět, -étnout forvolar, volar for 

úleva aleviation; (zmírnění) mitigation 

uleže/lý (bon) maturat; -t: dát ~ far maturar 

ulev/it, -ovat (prominout, slevit) remisser; (dát průchod) eversar, 

far audir; -ilo se mu il sentit aleviation n. mitigation 

uli/ce strade; na -i in n. sur li strade; slepá ~ ciec via, 

sac-strade; (průchod) passage; -čka stradette, via; 

(ve vlaku, v davu) coridor; -čnický petulant, jocaci; -čnictví 

garsoneríe, petulantie; -čník gamino, petulon, fripon, 

garsonacho, pueracho 

úlisný adulatori, mielatri 

ulita conche 

ulít (tekutiny) versar (un poc); (oheň) extincter (per aqua); 

(kov) fonder; ~ se deserter (de labor), desaparir 

úlitba lit. libation 

úloha function; mat., šach. problema; div. rol; v. též úkol 

úlomek fragment 

ulomit (de)rupter 

úlomkovitý fragmentari 

uloup/ení raption; -it rapter 

ulovit (lovem) capter; (rybu) piscar; přen. (nemoc) atrappar 

uložit v. ukládat 

ulp/ět, -ívat (na) fixar se (a); ~ zrakem (na) fixar ócules (a) 

ultim/ativní ultimativ; -átum ultimátum 

ultra/fialový ultravioletti; -krátkovlný a undes ultracurt; 

-marínový ultramarin; -zvuk ultrason; -zvukový ultrasónic 

um (dovednost) habilitá, dexteritá 

umaza/ný sórdid; -t (se) insordidar (se) 

umdl/et, -évat fatigar se, esser sin fortie(s) 

umě/lec artist; -leckoprůmyslový (muzeum, škola) de artes 

e mestieres, de arte industrial; -lecký artístic; (akademie) 

de bell artes e mestieres; (dílo, výstava) de arte; -á grafika 

arte gráfic; -á sbírka colection de objectes de arte; 

~ průmysl arte aplicat n. industrial; -lost artificialitá; 

-lý artficial; (drahokam, hedvábí) sintétic; (hnojivo) 

chímic; -ní arte; (souborně) artes; (dovednost, zručnost)

habilitá; krásné ~ bell arte; užité ~ arte aplicat 

umenšit v. zmenšit 

úměr/a mat. proportion; -nost proportionalitá; -ný proportional; 

(cena) rasonábil; v. též přiměřený 

umět saver; (znát) conosser 

umín/it si proposir se, resoluer, intenter (far alquó); 

-ěnost obstination; -ěný obstinat 

umír/áček cloche funeral; -at agoniar; (hladem, žízní, 

strachem) morir de (fame, sete, timore) 

umís/tění location, colocation, situation, installation; sport. 

plazzament; (místo) loc, position, posto; -tit, -ťovat locar; 

(vedle sebe) colocar; (v celk. rozmístění) situar; (klást) metter, 

posir; (na urč. místo s urč. ůkolem) postar; voj. (rozestavit, postavit) 

stationar; (zavést) installar; (pevně) fixar; (usazením) 

sedentar; (poskytnout zaměstnání) ingagear, employar; (ubytovat) 

inlogiar; typ. (do stránky) inpaginar; (kapitál) investir; 

(půjčku) plazzar; (směnku) domiciliar; sport. (míč do branky) 

plazzar; -tit se, -ťovat se sport. plazzar se; ~ na prvním 

místě ocupar li unésim loc 

umlátit batter n. bastonar til morte 

umlčet far tacer, tacentar 

uml/et, -ít molinar; (na prach) pulverisar 

umlk/at, -nout devenir silent n. tacent; (hluk) cessar, finir 

úmluva arangeament, entendement; polit. pacte; (jako 

projev shody) convention; (tajná) colusion 

umoc/nit, -ňovat mat. potentiar 

úmorný fatigant, mortativ 

umoř/ení (dluhu) amortisation; -it (dluh) amortisar; (koho) 

tormentar til morte; (hladem) afamar, far morir de fame; 

-ovací (fond, kapitál) de amortisation 

umoudřit se devenir rasonosi 

umož/nit, -ňovat far possíbil, possibilisar; (usnadněním) 

facilisar; (dovolit) permisser; (komu co) dar li possibilitá 

umrav/nit, -ňovat moralisar; -ňovatel moralist 

umrl/čí cadávric; (komora) depó del mortes, cadavriere; 

-čina odore cadávric; -ec morto; (mrtvola) cadavre 

úmrt/í morte, decesse; -ní (oznámení) funebri, mortari; 

(list, lože) de morte; -nost mortalitá 

umrtv/ení med. anestesie; -it, -ovat med. anestesiar; náb. 

mortificar; (znecitlivit) ínsentibilisar 

umrznout gelar; (pokrýt se ledem) glaciar se 

umřít (nač) morir (de), deceder (i úř.) 

umuč/ení martirisation; ~ Páně Passion; -it martirisar, 

torturar til morte 

úmysl intention; -ný intentional 

umý/(va)t (se) lavar (se); (nádobí) rinsar; -vadlo lavuore; 

(v koupelně) lava-manu; -várna toilette; (nádobí) rinsatoria 

unáhlit se v. ukvapit se 

unášet v. unést 

únava fatiga; (vyčerpání) exhaustion 

unav/ený fatigat, lassi; -it fatigar, tedar; -it se devenir 

fatigat, fatigar se; (vyčerpat se) exhauster se 

únavn/ost lassitá; -ý fatigant, tedant, tedosi; (nudný) enoyant; 

(fádní) ínatrativ; (monotónní) monoton 

unce hist. uncie 

UNESCO UNESCO (organisation del Unit Nationes por 

education, scientie e cultura) 

unést (schopnost) esser capábil n. posser portar; (odnést) 

forportar; (násilně) rapter; (proud) flottar con li currente, 

drivar; (snést) suportar; (nadchnout) ravisser, entusiasmar; 

být unesen (čím) esser ravisset

uni/e union; -fikace unification; -fikovat unificar; -forma 

uniforme; -formní uniform; -formita, -formnost uniformitá; 

-formovat uniformar 

únik escapada, escapation; (útěk) fugida, fugition; 

(kapitálu) evasion; (signálu) evanescentie 

unikát exemplare únic; -ní únic, rar(íssim) 

unik/at, -nout (plyn, kouř) escapar; (čemu) escapar (de), 

evitar (alquó); (uprchnout, utéci) fugir; (kapitál) evader 

únikový (um. dílo) de evasion, evasiv 

unisono hud. unison 

univerz/ální universal; -álnost universalitá; -alismus 

universalisme; -ita universitá; U- Karlova Universitá 

de Carol; -itní de universitá; (kariéra, studia) universitari 

únor februar; -ový de februar 

únos rapte; -ce raptor 

unosit (šaty, boty) perusar 

únosn/ost capacitá, máximum de cargage, charge maximal; 

(výdajů) suportabilitá; (snesitelnost) tolerabilitá; (přijatelnost) 

acceptabilitá; -ý suportábil, tolerábil, acceptábil 

unož/ení těl. extension lateral del gambe; -it, -ovat extender 

li gambe lateralmen 

unyl/ost languore; -ý languid 

upad(áv)at decader 

úpad/ce obch. fallito; -ek obch. falliment, bancrotte; (po vysoké 

kvalitě) decadentie; (mravní) demoralisation; -kovost 

decadentie; -kový (kultura) decadent; (hospodářství) deficitari 

upadnout cader; (o úpadku) fallir, bancrottar, degenerar, 

decader; ~ do podezření devenir suspect; ~ v zapomnění 

cader in oblivie 

úpal (sluneční) colpe del sole, insolation 

upál/ení autodafé; -it, -ovat brular; (koho) mortar per autodafé 

upalovat (uhánět) currer, precipitar se 

upamatovat (koho nač) amemorar (alquí a alquó); ~ se (na) 

memorar 

úpatí (hory) pede 

upaž/ení těl. extension lateral del brasses; -it, -ovat extender 

li brasses lateralmen 

upéci v. péci 

upejp/ání ceremonies; bez ~ sin far ceremonies; -at se 

far ceremonies; -avost pruderíe; -avý prud 

úpět (sténat) gemir; (trpět) suffrer 

upev/nit, -ňovat fixar; (stát) consolidar; (měnu) stabilisar 

upín/ač, -adlo, -ák serrator; -at tech. serrar; (zrak) fixar 

upír vampire (i přen.) 

upírat v. upřít 

úpis subscrition; (dlužní) debit-atestation, obligation; 

(vlastní směnka) billet promessori 

upjatý (kabát) abuttonat; (chováním) reservat; (pozornost) 

firm (atention); (strnulý) rigid 

uplácet v. uplatit 

upláchnout escapar, fugir 

uplakaný plorosi, tot in lácrimes; (uslzený) lacrimosi 

úplata (úhrada) payament; -ek coruption (per moné) 

uplatit (úplatkem) corupter, subcomprar 

úplatkář coruptor; -ský coruptori 

uplat/nit, -ňovat (zkušenosti) aplicar, usar, realisar, metter 

in práctica; (nároky) far valer, valentar; ~ se far se valer 

úplatn/ost venalitá, coruptibilitá; -ý venal, coruptíbil 

úplavice (střevní) disenterie 

úpln/ě completmen, totalmen; -ěk plenilune, plenlunie;

-ost (celistvost) integritá; pro ~ (čeho) por completar 

(alquó); -ý complet, total; (celistvý) integri; (ticho) absolut; 

(důvěra, svoboda) plen; (pravda) tot, pur 

uplyn/out v. plynout; -ulý v. minulý 

upnout v. upínat 

upocený v. zpocený 

upokojit v. uklidnit 

upom/enout, -ínat (koho o zaplacení) reclamar li payament; 

-ínka (o zaplacení) reclamation del payament; (památka) 

memorette, suvenire; -ínací de reclamation; -ínkový 

comemorativ; ~ předmět memorette, suvenire 

úpon anat.(svalu) insertion; -ek, -ka bot. sarment; -kovitý 

sarmentosi 

úporn/ost (tvrdošíjnost) tenacitá; (zarputilost) obstination; 

-ý tenaci, obstinat; (choroba) malin; (přemýšlení) intens(i) 

uposlechn/out obedir; -utí obedientie 

upotřebit usar, utilisar; -elný usábil, utilisábil 

upoutat v. poutat 

upovídan/ost loquacitá; -ý parlaci, babillaci, loquaci 

upozor/nění advertiment, avise; -nit, -ňovat advertir (pri), 

signalar, far atentiv, tornar atention (a); (předem) avisar 

upracova/ný fatigat per labor; -t se fatigar se n. mortar se 

per labor 

uprázdnit (místo) desocupar, forlassar; ~ se devenir vacant 

úprava (seřízení) adjustament; (tkaniny) apretation; (skladby, 

textu) arangeament; (pozměnění) modification; (uzpůsobení) 

adaptation; (nařízení) regulation; (příprava) preparation 

uprav/it, -ovat adjustar, apretar, arangear, modificar, adaptar, 

regular, preparar; ~ se metter se in órdine 

úpravn/a (látek) section de apretation; -ý (osoba) elegant, 

chic; (prostředí) bon arangeat 

uprdnout se tirar un vente 

uprch/lík fugitor; polit. refugitor, refugiente, refugiate; 

(zběh) desertor; -lický tábor refugitoria; -lý escapat, 

refugiat; (minulý) passat; (zmizelý) desaparit; -nout fugir; 

(uniknout) escapar 

úprk fugida panical 

uprosit persuader 

uprostřed in medie de 

upřený (soustředěný) fixat; -ě se dívat regardar fixmen 

upřes/nit, -ňovat preciser, specificar 

upřímn/ě sincerimen; (řečeno) francmen; -ost sinceritá; 

(otevřenost) francitá, francore, candore, candidesse; -ý 

sinceri, franc, candid 

upřít (komu co) negar, refusar; (popřít) contestar; ~ zrak 

(na) fixar su regarde (a), regardar fixmen (a) 

upsat (půjčku) subscrir; ~ se (zavázat se) obligar se; (vyčerpat 

se psaním) fatigar se per scrition; ~ ďáblu vendir su 

ánim al diabol 

upustit (na zem) lassar cader; (od čeho) renunciar a; (opustit 

co) abandonar; (přestat) cessar; (nechat toho) detener 

se; (zdržet se čeho) abstener se (de) 

uradit se (na ěem) deliberar, conferer (pri) 

uragán uragane (i přen.) 

Ural li Ural; u-ský uralian 

uran chem. uránium; U- astr., myt. Uran; u-ový de uránium; 

(obsahující uran) uraniferi; -á ruda uranite 

úraz (zranění) lesion, vulneration; (nehoda) accidente; 

(újma) detriment, prejudicie 

urazit (co) batter for, decupar; (koho) ofender, insultar, 

injuriar; (vkus, cit) chocar; (písemně) difamar; (cestu) far,

percurrer; ~ se ofender se (pri) 

úrazov/ost frequentie de accidentes; -ý (pojištění) contra 

accidentes 

uražený ofendet 

uráž/et (se) v. urazit (se); -ka ofense, insulte, injurie; 

~ na cti difamation; bez -ky! sin ofender!; -livost susceptibilitá; 

-livý (člověk) suspectíbil, iritábil; (chování, řeč) 

ofensiv; (čin) injuriosi 

urbani/smus urbanisme; -sta urbanist; -stika = urbanismus; 

-zace urbanisation; -zovat urbanisar 

urč/ení definition; (poslaného) destination; (místo, země) 

de destination; -it (cenu, čas) fixar; (podrobně) specificar; 

(vědecky) definir, determinar; (přesně) preciser; (léčbu) 

indicar; (nemoc) diagnosticar; -itelný determinábil; 

-itost certitá, definition; -itý (člen) definit; (počet, problém) 

determinat; (jistý) cert; (stanovený) fixat; -ovací. 

determinativ; -ovat v. určit; -ující determinant 

ur/emický urémic; -émie uremie 

urg/ence reclamation; -ovat reclamar; -entní urgent 

urna urne; (volební) balot-bux 

úroč/it v. zúročit; -itel quotiente del interest 

úroda recolte 

urodit se dar bon recolte; (růst) crescer 

úrodn/ost fertilitá; -ý fertil, fecund; (rok) bon 

úrok interest; ~ z prodlení interest moratori; ~ z úroků 

interest composit; na ~ a interest; se 2% -em con li interest 

de 2%; -ový de interest; (počet, tabulka) de interestes; 

-á míra percentage; -á sazba tarif de interest 

urostlý de bell statura, plen crescet 

úrov/eň nivell; (měřítko) standard 

urovn(áv)at (povrch) aplanar; (spor) soluer un dispute; 

(uspořádat) ordinar; (poměry) arangear 

urozen/ost nobilitá, nobilesse; -ý nóbil, aristocrátic 

urputn/ost (tvrdošíjnost) tenacitá; (zarputilost) obstination; 

-ý tenaci, obstinaci, obstinat; (choroba) malin; (neúnavný) 

ínfatigabil; (vytrvalý) persistent 

Uruguay Uruguay; u-ský uruguayan 

urvat (co pro sebe) eraffar; (zmocnit se) usurpar 

urychl/ení accelerament; -it accelerar; -ovač accelerator 

úryv/ek fragment; (textu) excerpte, extracte; -kovitý fragmentari 

úřad oficie; (místnost) buró, oficia, contore; (služba) servicie; 

(funkce) function, carga, posto; (zmoc. orgán) autorité; 

(obecní n. městský) magistrate, municipie; obecní ~ administration 

municipal; poštovní ~ post-oficie; pracovní ~ 

buró de plazzament; správní ~ administration; zbavit 

koho -u destituer, suspender; -a iron. burocrate; -ování 

administration, exercitie de un function n. oficie; papírové 

~ rutine burocrátic; -ovna cancellaria, oficia; -ovat 

esser in function, functionar, oficiar; -ující (zaměstnanec) 

in function; (konající službu) dejorant, in servicie 

úředn/í oficial; -ický (plat, rodina) de un employato; 

(vláda) de functionarios; -ictvo oficiarios; (státní) 

functionarios; (celý aparát) burocratie; -ík oficiario, 

functionario, employato (de buró); (administrativní) 

contorist 

uřez(áv)at decupar, deciser; (úd) amputar 

uříznout v. uřez(áv)at 

USA USA (Unit States de América) 

usa/dit, -zovat (koho) sedentar; (řízně) far tacer; (umístit) 

metter, colocar; ~ se (u stolu) sedentar se; (usídlit se)

domiciliar se; (bahno) depositar se; -zenina sediment; 

(zbytek) residue; -zený (kde) radicat, domiciliat, resident 

(in); obch. etablisset, installat; -zovat se v. usadit se 

úseč geom. segment; (kruhová) sector; (sférická) section; 

-ka abscisse; -nost laconisme, brusquitá; -ný (odpověď) 

lacónic, curt, concisi; (chování) brusqui 

used/avý (pláč) dislacerant li cordie; -lík residente; -lost 

farme; -lý (kde) radicat; (bydlící v místě) resident, domiciliat; 

(povahou) quiet, seriosi; -nout v. sednout si 

úsek section; (oblast) sector; (časový) periode; (cesty) etape; 

(textu) passage; geom. segment, sector 

usek/at, -nout (de)cupar 

useň grass-cute 

usch/lý sicc; -nout devenir sicc, siccar se, aridar se 

uschopnit far capábil 

úschova (uložení) deposition; (na sklad) magasinage 

uschov(áv)at (dát do úschovy) deposir, dar in depó; 

(ponechat si) retener; (v rezervě) reservar; (trvale kde) tener 

úschov/ce depositor; -na depositoria 

úsilí efortie(s), efortiation, pena 

usilov/at efortiar se, penar; (oč) aspirar (a); -ný assiduosi, 

diligent, fervent, intensiv, penosi 

úskalí riff; přen. (překážka) impediment, obstácul 

uskladn/ění (in)magasination; -it (in)magasinar 

uskočit (stranou) saltar ad-látere; (před úderem) (retro)ceder 

úsko/čnost perfidie; -čný insidiosi, perfid; (lstivý) astut; 

-k finte, insidie, perfidie; (lest) artificie, astutie, tric 

uskrov/nit se, -ňovat se (ve výdajích) restricter su besones, 

limitar se (in); (v jídle) moderar se, temperar se 

uskřin/out med. strangular; -utí strangulation 

uskřípnout pincear, curtar (per li pince) 

uskup/ení gruppament; -it gruppar 

uskuteč/nit, -ňovat realisar, efectuar, metter in práctica; 

(vykonat) executer; ~ se realisar se, efectuar se 

úsloví locution; (rčení, fráze) sententie 

úslu/ha servicie, complesentie; -žný servaci, complesent; 

(poníženě) servil 

uslyšet audir; (naslouchat) escutar 

uslzený lacrimosi 

usměr/nit directer, orientar (vers), regular; (práci) cooperar; 

el. rectificar; -ňovač el. rectificator; -ňovat v. usměrnit; 

-ňovatel cooperator 

úsmě/šek moca, mocage, ricanament; -v subrise, risette 

usměvavý (tvář, obličej) subrident; (krajina) rident 

usmíř/ená, -ení (re)conciliation; -it (se) (re)conciliar (se) 

usmívat se subrider, ridettar; (potupně) ricanar 

usmlouvat (na ceně) mercachar 

usmrkan/ec mucoso; -ý mucosi; přen. naiv, ínexpert 

usmr/cení mortation; -tit (se) mortar (se) 

usnad/nění facilisation; -nit, -ňovat facilisar, afacilar 

usn/ášet se, -ést se prender un decision; (mezi sebou) 

acordar, intender se; -esení decision, resolution 

usnout indormir (se) 

usoudit judicar, opiner; (učinit závěr) concluder 

usp(áv)at far dormir, dormientar; med. narcotisar 

úspě/ch success; -šný successosi 

uspíš/ení, -it v. urychl/ení, -it 

uspokoj/ení satisfa(c)tion; -it (koho) contentar, satisfar; 

(vyhověním) compleser; -ivý satisfa(c)tori, contentativ; 

-ovat v. uspokojit; -ující (výsledek, odpověď) sat bon 

úspora (snížením spotřeby) economisation; (střádáním) spar-

niage, sparniament; -nost economie; -ný económic 

uspořád/ání arangeament, disposition; (slavnosti) organisation; 

-at arangear, organisar; (srovnat) ordinar (il órdina); 

(účelně sestavit) disponer, disposir 

uspořit economisar; (střádáním) sparniar 

usrkávat sorbir 

ústa bocca; (dát co do úst) inboccar 

ustájit metter in stalle 

ust/álení (poměrů) stabilisation, consolidation; -álit (poměry) 

stabilisar, consolidar; chem. fixar; -álit se (tekutina) 

clarificar se, reposar; (situace) stabilisar se, consolidar 

se; -alovač fixator; -alovat (se) v. ustálit (se) 

ustání: bez ~ sin cessa 

ustanov/ení regulament; -it destinar, nominar, etablisser 

ustaraný plen de sucies 

ust(áv)at (déšť) cessar; (vítr) calmar se; (v práci) vacar 

ústav institution; (výzkumný, školský) institute; (vysokoškolský) 

colegia, universitá; (obecně podpůrný) fundation; 

(léčebný) sanatoria; (útulek) asil-hem; (pro choromyslné) 

hospicie por alienates; -a constitution 

ustav/ení formation, fundation, constitution; -ičně 

continualmen, perpetualmen; -ičný continual, perpetui, 

perpetual, íncessant, íninterruptet, constant; -it, -ovat 

crear, fundar, formar, constituer, instituer, etablisser 

ústav/ní (zákon) constitutional; (budova) del institute; 

-odárný = ustavující constituent 

úst/í (pušky) bocca; (řeky) inbocatura; (roury) apertura; 

-it (des)inboccar (in li mar); (vy)ústit v co resultar in 

ustlat ordinar li lette; (odestlat) preparar li lette 

ústn/ě verbalmen; -í bocc-(harmonica); (dutina) boccal; 

(voda) dentífric; (podání) verbal; (zkouška) oral; (slovy vyjádřený) 

verbal; ~ voda dentifricte 

ustoupit (moře) receder; (na stranu) ceder ad-látere; (od čeho) 

abstener se de, renunciar a, resignar; (do pozadí) retirar se; 

voj. retraer se, retroceder; (povolit tlaku) capitular 

ústraní (při vzdání se něčeho) retirament; odejít do ~ retirar 

se; žijící v ~ retirat 

ustrašen/ec caudard, poltron, timoron; -ý (bázlivý) timid 

ústrety v. vstříc 

ustrn/out (ve vývoji) ne progresser; (nad čím) stupefar; 

~ se (nad kým) compatir (alquí); -ulý stupefat 

ústroj (oblečení) vestiment, costume, robe; voj. equipament; 

-í organe; anat. aparate; tech. mecanisme; -ný orgánic 

ustrojit (se) v. strojit (se) 

ústřed/í centrale; -na telef. centrale telefónic; -ní central 

ústřel med. lumbago 

ústřice ostre; chov ústřic ostricultura 

ustř/íhat, -ihnout (de)cupar (per cisores), deciser 

ústřižek cupon 

ústup retirada, retraida, retiration; (nemoci) regress; -ek 

concession; (v zájmu dohody) compromiss; -ný cedaci, 

condescendent; (přizpůsobivý) acomodant 

ustupovat v. ustoupit 

úsudek judicament, opinion 

usušit (se) siccar (se) 

usuzovat v. (u)soudit 

usvědč/ení prova de culpabilitá; -it, -ovat (koho) z viny 

provar li culpabilitá (de) 

úsvit crépuscul matinal, aurora 

ušít suer; (oblek) confectionar; dát si ~ far suer 

úškl/ebek grimasse; -ebovat se, -íbat se grimassar, far

grimasses; -íbnout se far un grimasse 

uškodit nocer 

uškr/cení strangulament; -tit strangular 

ušlap(áv)at (upěchovat) ped-presser; (koho) tramplar til morte 

ušlechtil/ost noblesse de ánim, generositá; -ý generosi, 

nobli; (zvíře) de pur rasse; (kov) preciosi 

ušlý (chůzí) fatigat (per marchada); (zisk) perdit (profite) 

ušní (onemocnění) orelari; ~ boltec aurícul; ~ bubínek 

timpane; ~ lalůček lobe de orel, lóbul; ~ lékař orelist 

ušpinit (in)sordidar, macular 

uštědř/it, -ovat donar; (pohlavek) dar 

uštěpačn/ost mocacitá; (kousavost) mordacitá; -ý mocaci, 

irónic, sarcástic, desdignant, mordaci, mordent 

ušt/ípat (hmyz) picar til morte; -ípnout, -ipovat decupar; 

(kus dřeva) fender; (kleštěmi) depincear, forpincear, curtar 

(per li pince) 

uštkn/out (had) morder; -utí morsura 

uštva/ný mult fatigat; (pronásledováním) exhaustet (per 

chassar); -t exhauster, fatigar (til morte); -t se fatigar 

se (til morte) 

utábořit (se) campar (se) 

utahat (opotřebovat) perusar; (vysílit) tro fatigar 

ut/áhnout (vůz) (esser capaci) tirar; (opasek) tirar plu strett 

(li cintura); (smyčku) serrar; (šroub) firm scruvar 

utahov/ák (matic) torduore, scruv-clave; -at v. utáhnout; 

~ si (z) persiflar, tirellar, jocar 

utaj/ení ocultament; -it, -ovat v. tajit; -ené teplo latent 

calore 

utápět v. utopit; ~ se v maličkostech dronar in bagatelles 

utéci (pryč) currer for, forcurrer; (uplynout) (for)passar; 

(vylít se) efluer; (uniknout čemu) escapar; (z vězení) fugir; 

(zběhnout) deserter; ~ se (ke komu, k čemu) recurrer a, refugir 

a, haver recurse a 

utečenec emigrante; v. též uprchlík 

útěcha consolation 

útek text. trama 

útěk fugida, fugition; (jako po porážce) derute; (jako utečenců) 

exode; (zběha) desertion; (ženy s mužem) forcurrida 

utěr/ák, -átko essuyette 

úter/ek, -ý mardí 

utěrka (ručník) toale de manu, manu-toale 

útes (pobřežní) cliff; (pod hladinou) riff 

utěsnit v. těsnit 

utěš/ený delectábil, deliciosi, juitiv, plesent; (značný) considerábil; 

-it (se) consolar (se); -itel consolator; -itelný 

consolábil; -ovat (se) v. utěšit (se) 

utich/at, -nout calmar se, devenir silent, silentiar 

utíkat (běžet) currer; (spěchat) hastar; ~ se v. utéci se 

utírat v. utřít 

útisk opression 

utisk/ovat opresser; -ovatel opressor; -ující opressiv 

utiš/it, -ovat calmar, quietar, tranquilisar; (bolest) mitigar; 

~ se (člověk) tranquilisar se; (vítr) calmar se; -ující prostředek 

sedative 

utít decupar 

utk/ání (potyčka) combatte; sport. incontra(da), match; 

-at (látku) texter; -(áv)at se sport. incontrar se 

utkvě/lý fix; -á představa fix idé; -t (v čem) fixar se (in) 

útlak opression, tirannie 

útlocit delicatesse (de sentiment), fin sentiment; -ný 

delicat, fin

útl/ost gracilitá; -ý gracil 

utlou/ci, -kat (koření) pistar; (koho) mortar per battes 

útlum fyz. atenuation; med. inhibition; (potlačení) supression; 

-ový: ~ článek fyz. atenuator 

utlum/it, -ovat v. tlumit 

utnout v. utít 

útoč/iště refugie, asil; (místo) refugia; (možnost) recurse; 

poslední ~ li últim recurse; -it ataccar; (vzít útokem) assaltar, 

storm-attacar; -ník attacante (i sport.), agressor; 

voj. ofensor; -nost agressivitá; -ný agressiv; (zbraň) 

ofensiv 

útok atacca, assalte, ofensive; vzít n. dobýt -em prender 

n. conquestar per assalte n. atacca, storm-attaccar 

utonout dronar, aquimortar se, aquimorir, sufocar se in aqua 

utopi/cký utópic; -e utopie; -ista utopist 

utopit aquimortar, sufocar in aqua; ~ se v. utonout 

utrác/et (peníze) expenser; (rozhazovačně) dissipar; (promarnit) 

prodigar; (čas) perdir; -ivý prodigosi 

útrap/a v. námaha; -y suffrenties, penas 

utráp/ený aflictet; -it tormentar til morte; -it se (zármutkem) 

consumar se de afliction 

útrata (výdaj) expense; (náklad) custa; (za jídlo a pití) custas 

del consumationes; (poplatek) payament 

utratit v. utrácet; (koho) mortar, far perir 

utrejch arsénic 

utrh/ač calumniator, difamator, detractor; -ačný calumniosi, 

difamatori, detractori; ~ jazyk lingue viperin; 

-ačství, -ání (na cti) calumnie, detraction; -at (komu na 

cti) calumniar, difamar, detracter; -nout deraffar; (květi- 

ny, ovoce) colier; -nout se (nit, řetěz) rupter; (na koho) 

tractar brusquimen, brusquar, colerar contra alquí 

útroby anat. i přen. visceres; (vnitřnosti) intestines 

utrpení suffrentie; (mučednické) martirie; (zármutek) afliction 

útrpn/ost compassion; -ý (posměšný) irónic; (soucitný) 

compatient 

útržek (hovoru) fragment; (vstupenky) control-cupon; (cár) 

lacerate 

utržit (peníze) incassar (moné); (ránu) reciver (un colpe); 

(nevděk) recoltar; (posměch) far se ridícul; (ostudu) blamar se 

útržkov/itý fragmentari; -ý (kalendář) exfoliatori 

utří/dit, -ďovat v. třídit 

utřít essuyar; (prach) depolvar; (osušovat) siccar, far sicc; 

~ si nos essuyar su nase 

útul/ek asil(-hem); (před ohrožením) fugitoria; -ný comfortábil, 

comod; (místo) íntim 

ututl(áv)at (tajit) ocultar 

utuž/it, -ovat (zdraví, přátelství) infortiar; (kázeň) asecurar 

útvar formation; (v pohybu) colonne 

utv/áření formation, constitution; -ářet (se), -ořit (se) 

formar (se); (situace) crear (se); (ustavit se) constituer (se) 

utvr/dit, -zovat (přátelství) infortiar; (koho v čem) confirmar; 

~ se (v čem) confirmar se (in) 

utýrat vexar til morte; (zvíře) maltractar til morte 

uvaděč introductor 

uvádět (se) v. uvést (se) 

uvad/nout v. vadnout; -dlý v. zvadlý 

úvaha consideration; (uvažování) reflection, meditation, 

contemplation; (sepsaný výklad) essaye; brát v -u prender 

in consideration 

úval vall; (údolí) valley 

uválet (těsto) plat-rular; (šaty) arugar

uval/it, -ovat (co na koho) cargar (li responsabilitá) sur; (daň) 

impostar; (trest) inflicter; ~ embargo (na) embargar (alquó) 

uvarovat se (čeho) evitar, preventer, gardar se (de) 

uvařit (jídlo) cocinar; (kávu) far; (mléko) far bollir 

uvázat ligar; ~ se (k čemu) obligar se (a) 

úvazek obligation, deve(ntie) 

uváznout esser fixat; (ve sněhu) restar blocat; (u koho) restar; 

~ na mělčině strandar 

uváž/ený bon considerat; (předem) premeditat; -it (co) 

considerar, prender in consideration; -livý prudent; 

(opatrný) caut; (obezřetný) circumspect 

uvažov/ání meditation, reflection; -at (o čem) rasonar pri, 

meditar pri, contemplar pri, reflecter pri, specular pri; 

(vážit ze všech stran) ponderar 

uvědom/ělost conscientie; -ělý conscient; polit. matur; 

-ění (politické) maturitá polític; (oznámení) avise, notification; 

-it, -ovat (koho o) informar, avisar, notificar, far saver 

(pri); -it si, -ovat si conscier; (pochopit) comprender; 

(být si vědom) saver, esser conscient (pri) 

uveleb/it se, -ovat se etablisser se, sedentar se comodmen 

úvěr credite; kupovat na ~ comprar ye credite; -ní družstvo 

societé de credite mutual; -ový creditori; (obchod) a credite 

uveřej/nit, -ňovat publicar 

uvěřit creder; -elný credíbil; těžko ~ presc íncredibil 

uvést (do společnosti) introducter; (film) presentar; (na trh) 

lansar; (do studia) introducter; (do vědy) iniciar; (do chodu, 

do pořádku) metter in; (v pokušení) inducter; (v úřad) installar; 

(citát) citar, mentionar; (důkazy, na omluvu) alegar; 

(označit) indicar; ~ do provozu metter in servicie; ~ v soulad 

harmonisar; ~ se (jak) presentar se; (představit se) 

introducter se 

uvězn/ění inprisonament, incarceration; (vzetí do vazby) 

arestation; -it inprisonar, incarcerar; (zatknout) arestar 

uvézt esser capábil n. posser transportar 

uvidět vider (subitmen), apercepter 

uvítat v. vítat 

uvíznout v. uváznout 

uvnitř intern, in (li ...), intra (li ...) 

úvod introduction; (ke knize) anteparol, prefacie; -ní introductiv, 

inicial; -ník (novin) artícul redactori 

uvolit se (k čemu) consentir (a), prender sur se 

uvol/nit, -ňovat (napětí) aleviar; (pracovníka, zboží) metter a 

disposition; (obch. styky) liberisar; (energii) liberar; (mravy, 

svaly) laxar; (pokoj v hotelu) lassar líber; (rozvázat) desligar 

uvozovky marcas n. signes de citation 

uvrhnout (do vězení) metter (in prison) 

uvyk/at, -nout (na) acustomar se n. habituar se (a) 

uzáko/nění legalisation; -nit, -ňovat legalisar 

uzam/knout, -ykat cluder (per clave) 

uzance usantie 

uzávěr clusura; (plomba) sigille; (zátka) tapon; -a barriere; 

(masívní) diga; clusura (i pomyslná); -ka fot. obturator; 

(účetní) bilancie; (redakční) fine redactional 

uzavř/ený cludet; (bez styku s vnějškem) includet; (do sebe) 

reservat; (výlučný) exclusiv; -ít cluder; (smlouvu) concluder; 

(manželství) contraer, intrar in; (dohodnout, sjednat) 

contractar; (vložit co kam) includer; (zahradit) secluder; 

(zatarasit) barrar; (průchod) obstructer; (zapečetit) sigillar; 

-ít se (před čím) secluder se; (do sebe) devenir reservat 

uzda bride; (udidlo) morse; držet na -ě bridar 

uzdrav/ení resanation; -it, -ovat (re)sanar, (léčit) curar; -it se

esanijar, devenir san; -ovat se (zotavovat se) (re)convalescer 

uzdvihnout esser capábil n. posser levantar 

uzel node; (ranec) pacca; gordický ~ node gordian; 

žel. punctu de jun(c)tion 

územ/í territoria; sport. area; (pásmo) zone; -ní territorial 

uzem/nění el. terr-contacte; -nit, -ňovat conecter con terra 

uzen/áč harengo fumicat; -ář salsicero; -ářství salsiceríe; 

-é carne fumicat; -ka salsice; -ý fumicat, infumat 

úzko/prsost strett mentalitá; -prsý de strett mentalitá; 

-kolejný, -rozchodný con strett interspacie de reles; -st 

anxie(tá), angustie; -stlivost scrupulositá; -stlivý, -stný 

(člověk) anxiosi, angustiosi; (v povinnostech) scrupulosi 

úzký strett; (těsný) angust; (přátelství) íntim 

uzlina (nervová, mízní) ganglion; (tuberkulózní) tubércul 

uzn/alost aconossement; (vděčnost) gratitá; -alý grat, 

mersiosi; (slova) de laude; -ání (zásluh) aconossement; 

čestné ~ mention de honor; -(áv)at (chybu, důvody) 

aconosser; (pochvalně) apreciar, estimar 

uzpůsob/ení adaptation, formation; -it adaptar, formar 

uzrá/(vá)ní maturation; -(va)t maturar 

uzřít vider, apercepter 

úzus custom, usage, usu 

uzvednout v. uzdvihnout 

už ja; ~ ne ne plu; ~ nikdy nequande plu; v. též již 

úžas astonament 

užas/lý astonat; -nout v. žasnout 

úžasný astonant, sensational, surprisant, marvelosi; 

(velkolepý) grandiosi, magnífic 

uždib/nout, -ovat demanjar, manjettar 

úžeh insolation, colpe del sole 

úžina strette; (mořská) mar-strette; (zemská) istme 

užírat demanjar; ~ se (vzteky) consumar se (de rabie) 

užít (co) usar, (upotřebit) utilisar; (ke své potěše) juir; (dovolené, 

prázdnin) passar bon n. agreábilmen su vacanties; 

~ chybně misusar; ~ života juir li vive 

úžit far strett, astrettar; ~ se devenir (plu) strett; (vybíhat 

do špičky) atenuar se, terminar in punta; (stažením) contraer 

se; přen. restricter se 

užit/ečnost utilitá; -ečný util, utilisábil; odb. efectiv; -ek 

(výtěžek) profite; (zisk) ganie; (výhoda) avantage; (dobro) 

bene; (co je k dobru) beneficie; obecný ~ bene públic; 

-í (v praxi) aplication; -kovost utilitá; (výnosnost) productivitá, 

rendiment; -kový (plocha) cultivat; (voda) ne-trincábil; 

-ý (umění, věda) aplicat; (architektura) functional 

užív/ací práv. usufructari; -ání usada, usage, usation; (lék) 

medicament; práv. usufructu; -aný usat, aplicat; -at v. 

užít; (léky) prender; -at se usar se, aplicar ser 

uživatel usator; práv. usufructuario 

uživit mantener, nutrir, alimentar; ~ se mantener se, 

ganiar su vive 

úžlabina ravine 

užovka zool. colubre 

V 

v, ve (místně) in; (časově) ye; v divadle in li teatre; ve tři 

hodiny ye tri horas; v pondělí in lunedí, ye lunedí; 

(pravidelně) ye lunedís 

váb/it atraer; (svádět) seducter; (vnadit zvěř) lurar, v. též lákat; 

-ivý atra(c)tiv, atraent, seductiv; -ný (půvabný) charmant 

Václav Venceslao; -ské náměstí Venceslao-plazza 

váček litt sac; (měšec) borse; med. folícul; anat., bot. sac;

slzní ~ sac lacrimal; zubní ~ folícul dentari 

vačice zool. opóssum 

vačk/a tech. pulsor; -ový hřídel axe pulsativ 

vačnat/ec zool. marsupiale; -ý marsupial 

vad/a defecte; tělesná ~ deficite corporal, ínvaliditá; 

(nedostatek) manca; (chyba) erra; (úchylka) aberation; -it 

(překážet komu v čem) impedir (in); (uvádět do rozpaků) 

embarassar; to ne-í to ne importa, to fa necos; 

-it se querellar, disputar, polemisar; -ivý querellaci 

vadnout marcir, fenar, desflorar, desflorear, devenir 

desfloreat; (odkvétat) deflorear 

vadný defectiv, defectosi, deficient, ínperfect 

vafky gas-forne 

vafle vaffle 

vagabund vagabunde 

vag/ína anat. vagine; -inální vaginal 

vágní vag, íncert, ínprecis 

vagón vagon; -ka vagonería 

váh/a (přístroj) balancie; (kolik co váží) póndere; (tíha) pesa(ntie); 

čistá / hrubá ~ pesa netto / brutto; ~ obalu 

tara; pérová ~ plum-póndere; specifická ~ specífic 

pesa; na -u (kupovat / prodávat) a pesa; dodávat -y čemu 

dar valore a; mít velkou -u přen. valer mult; nemající 

žádnou -u přen. sin importantie 

vahadlo brasse de balancie, balanciere, vecte 

váh/ání hesitation, índecision, ínresolution, vacillation; 

bez ~ sin hesitar; -at hesitar, vacilar; (příliš prodlévat) 

tardar, lentear; -avec procrastinator; -avost hesitantie, 

índecision, ínresolution; -avý hesitant; (krok) vacillant; 

(nerozhodný, na vážkách) ínresolut; V-y astr. Balancie 

vaječ/ník anat. ovárium; -ný (skořápka) de ove; (krém) ovin 

vajíčko (litt) ove; biol. óvul 

vak sac; (cestovní) sac a manu, valise; (na záda) dorse-sac 

vakcín/a med. vaccine; -ový vaccinal 

vakuum vacuo 

val vall 

vál kuch. planca a rular n. a extender paste 

valach zool. cavallo (castrat); (pastýř) pastero (moravian) 

Valašsko Moravian Valachia 

valcíř hut. laminator 

válcov/ání (kovu) lamination; (silnice) rulament; -at (železo) 

laminar, cilindrar; (silnici) rular; -na laminatoria, laminería; 

-(it)ý cilíndric 

válč/ení guerreada; -ící guerreant; ~ strana guerreante 

valčík valse; tančit ~ valsar 

válč/iště teatre de guerre; -it guerrear, far guerre; 

~ s kým esser in guerre con 

vale adío; dát ~ komu, čemu abandonar, quittar 

válec cilindre (i aut.); rul (i agr.); (silniční) rul compressori 

válečn/ický guerresc, militari; -ictví arte militari, strategie; 

-ík guerrero; -ý (pokřik, kořist,, lest, loď, soud,, zajatec, 

výprava) (cri, raptura, astutie, nave, tribunale, prisonario, 

expedition) de guerre; -á škola scol militari 

valence chem. valentie 

válet rular; (plech) cilindrar; (těsto) plat-rular; ~ se (v čem) 

rular se (in); (lenošivě) reposar; ~ smíchy rular se de rise 

valch/a (na praní) planca a lavar; -ař text. fullator; -ovat text. 

fullar; (komu záda = koho) bastonar 

valit (balvan) rular; ~ se (prudce) precipitar se; (dav) venir 

in amasse, adcurrer; (peníze) adfluer 

válka guerre; (válčení) guerreada; (záškodnická) guerrilla

valkýra myt. valkiria 

valn/ík bass carre, furgon, camion; -ý (značný) grand, 

considerábil; (početný) numerosi; (hromada, zasedání) 

(assemblé, convenida) general, plenari; -á část 

grand majorité, pluparte; z -é část in pluparte 

valuta valuta; (cizí platidlo) foren moné; kurz valut curse 

de exchange 

vampýr zool., myt. vampire 

van soffle 

vana cuve; (koupací) balne-cuve, balnuore 

vandal vandale; -ský vandálic; -ství vandalisme 

vandr (cesta na zkušenou) migrada; -áctví vagabunderíe, 

vagantie; -ák vagabunde, vagard, tramp 

ván/ek levi vente, brise, zéfire; -ice niveada, nive-storm 

vanil/ín chem. vanilline; -ka vanille; -ovník bot. vanilliero 

Váno/ce Crist-festa, Crist-nascentie; Veselé ~! Agreábil 

Crist-festa!; slavit ~ passar n. celebrar li Crist-festa; 

v-čka torte cristnascential; v-ční: ~ dárek don del 

Crist-festa; druhý den ~ Die de St. Stephan; ~ stromek 

árbor de Crist-festa 

vanout sofflar 

váp/enatět calcificar; -enec petre de calce, calc-petre; odb. 

calcite; -enatý cálcic; -enitý calcinosi; -enný calcin, de 

calce; -enka calciera; -ník chem. cálcium; -nit calcinar; 

-no (hašené, pálené) calce; vybílit -em calcear 

var bolliment; přivést do -u far bollir, bollientar; přen. excitar 

varhan/ář organero; -ický organístic; -ík organist; -ní 

(koncert) de órgane; (skladba) por li órganes; -y órgane 

vari! for!, via! 

vari/abilita variabilitá; -abilní variábil; -ace variation; 

-anta variante; -eta varietá, diversitá; -eté teatre de 

varietá, varietá-teatre; -kózní varicosi; -ometr variometre; 

-stor el. varistor; -x med. varicosi vene, várice 

várka (jedno pečení) fornade 

varle anat. testícul 

varov/ání advertiment; -at advertir; (napomenout) admonir; 

(oznámit) avisar; -at se (před kým, čím) gardar se (de) 

Varšava Warszawa 

vař/ení cocinage, bolliage; -ící (voda) bollient; -ič (lihový, 

plynový) sprit-, gas-cocinuore; -it (jídlo) cocinar; (maso, 

vodu) bollir, bollientar; (zvolna) bolliettar; (kávu, čaj) far; 

(pivo) far, fabricar; -it se (voda) bollir; (jídlo) cocinar se 

váš (vaše) vor; (samostatně) li vor; Vaše excelence! Vor 

Excellentie!; Vaše výsosti! Vor Altesse! 

váš/eň passion; -nivost passionalitá; -nivý passiona/l, -t 

vát v. vanout 

vat/a vatte; -ovat vattar 

Vatikán (Cité del) Vatican 

vatra (festa-)foy 

vavřín bot. i přen. laure; (strom) lauriero 

vaz (krk, šíje) nuc; anat. ligament; zlomit si ~ rupter su 

nuc; zlomte ~! bon success n. chance n. fortun! 

váza vase 

vazač (knih) libre-ligator 

vazal vassale; -ský vassali; -ství vassalitá, vassalage 

váz/ání (lyží) (ski-)fixation; (knih) ligatura, incadernation; 

-anka cravatte; -aný ligat; -at (knihy) ligar, incadernar; 

(kytici, koberce) far; (stužkou) lacear; (páskou, např. oči) 

bandar; (řetězem) incatenar; (uzlem) nodar; (účet) blocar; 

(heslem) vincular; (zavazovat koho) obligar; -at se (slibem) 

obligar se

vazba ligament, ligatura; (knihy) incadernation, (polotuhá) 

brochura; (gramatická) construction; (ustálená) frase; tech. 

cuplage, cuplament; (vztah) relation; (omezení volného pohybu) 

confinament; (policejní) detention; (vyšetřovací) detention 

preventiv; (uvěznění) arestation, inprisonation, 

incarceration; (místo) arest-locale; (pod dohledem) custodie 

sub garda; text. textura; (krovu) tegmentage, travage 

(de tegment); (kovová výztuha) armatura 

vazelína vaseline 

vaz/ivo anat. ligament; (tmel) cement; -kost viscositá; 

-ký viscosi 

váznout stagnar, ne avansar 

váž/ený (o zboží) ponderat; (ctěný) estimat, respectábil; 

-it (co) ponderar (il póndera); (mít váhu) pesar; (cestu, 

kroky) interprender; (důvody) v. zvažovat; -it si (čeho, 

koho) estimar, respectar; (oceňovat) apreciar; -ka (miska 

vah) platil de balancie; zool. libéllul; -nět (z-) devenir 

seriosi; -nost seriositá, (uznávané osoby) respecte, autoritá; 

(důstojnost) dignitá; (situace) gravitá; ve vší -i seriosimen; 

-ný (klidný) calm, seren, tranquil; (upřímně míněný) 

sinceri; (závažný) seriosi, important; (těžce doléhající) 

severi; (stroze přísný) rigorosi; (smutný) trist 

včas in (just) témpor; -ný oportun 

včel/a ape; -ař apicultor; -ařství apicultura; -ín apiera; 

(úl) apiere; pěstovat -y tener apes; -í matka ape-matre 

včer/a yer; -ejšek li jorne de yer, li die de yer; -ejší de 

yer, yeral, yeri; ~ ráno yer matine 

včetně includet, inclusiv 

vd/á(va)t (dceru) maritar; ~ se (za koho) maritar se (con) 

vd/avekchtivá desirosi maritar se; -avky, -á(vá)ní maritage, 

nuptie; (děvče) na ~ maritábil 

vděč/it debir; -ím vám za všechno yo debi a vos omnicos; 

-nost gratitá, mersiositá; -ný grat, mersiosi 

vdech inhalation; -nout, -ovat inhalar; med. aspirar; (co 

do čeho) inspirar; -ování inhalation; med. aspiration 

vděk v. vděčnost 

vdov/a vidua; -ec viduo; -ský vidual; -ství viduatu 

vdolek galette 

ve v. v 

věc cose; (záležitost) afere; práv. causa; (předmět) objecte; 

~ názoru question de opinion; hlavní ~, že lu max 

important es que; ve -i (in) re (de), concernent; -nost 

objectivitá; -ný objectiv, real; (v jednání) práctic 

večer vésper; (kdy?) in vésper; dnes ~ ho-vésper; dobrý 

~! bon vésper!; Štědrý ~ Crist-vésper; -ka voj. 

signale de vésper; -ní vesperal; -nice stelle vesperal 

več/eřadlo hist. manjatoria; (kláštera, koleje) refectoria; -eře 

supé, vésper-manjage; ~ Páně comunion; -t (po-, nase) 

supear (il supéa); -írek (společenský) soaré 

věčn/ost eternitá; (záhrobí) li altri munde; -ý etern(i); 

(škoda) grand; (trvalý) perenni; (hádky, spor) íncessant 

věd/a scientie; -átor erudito; hanl. quasi-erudito; -ec 

scientist; -eckofantastický de scientie-fiction, de sci-fi; 

-eckost caráctere scientífic; -ecký scient(íf)ic 

vedení (podniku) direction, administration, gerentie; (činnost) 

duction; (péče) guidantie; el. conduction, rete; 

(osoba) ductor, director, chef; ~ domácnosti menage 

vědě/ní saventie; (znalost) conossentie; (učenost) erudition; 

-t saver; (znát) conosser; (být si vědom) conscier; dát 

komu co ~ far alquí conosser alquó, dar conossentie 

a alquí pri alquó, lassar alquí saver alquó, avisar alquí;

dát o sobě ~ dar noticie de se; to se ví selfcomprensibilmen; 

vězte, že vu deve saver que 

vedle (místně) apu; ~ sebe apu unaltru; (poblíž) in proximitá; 

-jší (sousední) vicin; (přilehlý) adjacent; (postranní) 

lateral; (souběžný) colateral; (služebný) auxiliari; (přináležející) 

accessori; (doplňkový) suplementari; (méně důležitý) 

secundari, de secundari importantie; (průvodní) incidental; 

(konaný navíc) extra; ~ práce extra labor, labor accessori; 

~ produkt sub-producte; ~ příjem revenú 

accessori; ~ role rol secundari; ~ účinek sub-efecte; 

~ věc afere de secundari importantie, bagatelle; ~ věta 

frase subordinat; ~ větev branche lateral 

věd/ma divinatora, chiromanta; -ní (obor) sciential; -omí 

conscientie; (odpovědnosti) sentiment; (vědomost) saventie, 

conossentie; ztratit ~ perdir conscientie; (omdlít) 

evanescer; -omý (zločin) premeditat; (lež) deliberat; ~ si 

čeho conscient (pri) 

vedoucí (v čelném postavení) ductent; (vyšší zaměstnanec) cap, 

chef, mastro, principale, director; (k čemu) conductent (a) 

vedro ardore, (grand) calore 

vědro sitell 

vedřiny hist. vacantie pro ardore, pause pro grand calore 

věhlas renomé, reputation; (pověst) fama; (sláva) glorie; -ný 

renomat, reputat, famosi celebri, gloriosi 

vehnat inducter; (koho do dluhů) metter in debites; ~ se 

adcurrer impetuosimen 

věchet (slámy) fascette (de pallie) 

vej/ce ove; míchaná ~ ovage mixtet; sedět na -ích covar; 

-corodý zool. ovipari; -covitý oviform, ovoid, oval; -covod 

anat. oviducte; -čitý v. -covitý 

vějíř ventol 

vejít (kam, ve styk) intrar (in); ~ v platnost devenir valid; 

~ ve spolek (s kým) associar se (con) 

vejpůl in du partes 

vejtaha fanfaron 

věk (stáří) etá; od dávných -ů desde antiqui témpores 

velbloud camel; (jednohrbý) dromedare 

vele/bit laudar; (oslavovat) glorificar; (zbožňovat) adorar; 

-bnost majestositá; (oslovení) magnificentie, -bný (kněz) 

reverend; (v oslovení) reverendíssim; (ctihodný) venerábil; 

(nádherný) majestosi, magnífic, splendid; (nadpozemský) 

sublím; -ctěný honoratíssim; -dílo mastre-ovre; -duch 

genio; -důležitý importantíssim; -důstojný reverendíssim; 

-hory alt-montania; -jemný finíssim, superfin; 

-ještěr dinosauro; -kněz alt prestro, pontífico, suprem 

sacerdote; -ní comande; vrchní ~ suprem comande; -t 

comandar; (nařizovat) ordonar; -tok grand fluvie; -trh 

ferie; -tucet grosse; -vážený alt n. tre estimat, estimatíssim, 

honoratíssim; -zrada alt-trahition; -zrádce alttrahitor; 

-zrádný alt-trahitiv 

veli/ce tre; ~ rád con (grand) plesura; -čenstvo majestie; 

(titul) majestá; Jeho královské V- Su Majestá li rey; -čina 

mat. quantité; (stálá) constane; (člověk) autoritá, celebritá, 

coriféo, eminento; -čit agrandar, augmentar; (rozšiřovat) 

amplificar, elargar; -kán gigante, titane; -kánský gigántic, 

gigantesc, grand(íssim), titánic, colossal; -káš megaloman/e, 

-iac; -kášství megalomanie; V-konoce Pasca; 

v-konoční pascal, pasca-; ~ beránek agnelo pascal; 

~ den pasca-die; -kost (rozměr) grandore; (umění) grandesse; 

(závažnost) granditá; (dvourozměrná) area; -ký grand; 

(postavou) alt, de alt statura; (statný) robust; (prostorný)

spaciosi, ampli; (širý) vast; (nesmírný) imens(i); (písmeno) 

majúscul; Petr V- Péter li Grand 

velín (velmi tenký papír) veline 

vel/itel comandante; vrchní ~ chef comandante; -ský 

(vystupováním) autoritari; -ství stab n. quartere general 

velko/dušný generosi, magnánim; -kapitál grand capitale; 

-lepý grandiosi, magnífic; -město grand cité, metropole; 

-městský metropolitan; -obchod comercie in gross; -obchodník 

comerciante in gross, grossist; -průmysl grand 

industrie; -rysý generosi; (šlechetný) nobli; -statek grand 

proprietá, latifundie; -statkář grand proprietario, latifundist; 

-výroba grand production 

vel/ký: ve -ém in gross; V- pátek Sant Venerdí; v. též 

veliký; -mi v. velice; -mistr sport. champion; -moc 

grand-potentie, grand-state; -mož magnate 

velocipéd bicicle(tte), velocipede 

velryb/a balen; -ář balenero; -ářský (člun) balen-bot; 

-á loď baleniera; -í balenin, de balen; ~ tuk balen-grasse 

velur text. velur; -ový veluri 

velvyslan/ec ambassador; -ectví ambassade 

vemeno ubre (plen de lacte), mamme (caprin etc.) 

ven ad éxter, ad externe; ~ ! for!, via!; jít ~ ear ad éxter, 

(vycházet) exear, surtir 

věn/coví guirlande, feston; -čit coronar, guirlandar; -čitý 

med. coronari 

venčit (psa) prender (un can) extern 

vendeta vendetta 

věnec coron, guirlande; (svazek) buquete; (svitek) rul 

venek exteriore 

vener/ický (choroba) venéric; -olog venerologo 

Venezuel/a Venezuela; -an venezuelano; v-ský venezuelan 

venkov rure, país, campania; na -ě in li rure; pobyt na -ě 

villageatura; -an rurano, paisano; -ní exteriori; -ský 

rural, paisan; (svérázně) rústic; (město) provincial 

venku (mimo dům) extern; (mimo město) in li rure; (na čistém 

vzduchu) in líber aere; (pod širým nebem) sub líber ciel; 

(v cizině) in extrania 

věno dote; -vání dedication; -vat dedicar; (darovat) donar; 

-vat se consacrar se (a), devoer se (a), ocupar se (per, pri) 

ventil ventile; (záklopka) clappe, valve; -ace ventilation; 

-átor ventilator; -ovat ventilar 

Venuše astr. Vénus, Vénere 

vepř svin masculin, svino, porco; (selátko) micri svinello; 

-enka rissole; -ín svinería, porcería; -o knedlo zelo 

svinine n. porcine con sauerkraut e farin-bul; -ová 

svinine n. porcine frit n. rostat n. grillat; -ové (maso) 

svinine, porcine, carne svinin n. porcin, -ovice cute 

svinin n. porcin 

vepsat inscrir (il inscrí); (mezi řádky) interlinear 

veranda veranda 

verb/alismus verbalisme; -alista verbalist; -ální verbal; 

-ež hanl. canallia, gentallia, populache; -íř voj., hist. recrutator; 

-ovat ingagear, recrutar 

verdikt verdicte 

vermut vermute 

vernisáž inauguration de un exposition (de arte) 

věrn/ost fidelitá; (státu, vládě) loyalitá; -ý fidel, loyal 

věro/hodnost autenticitá, credibilitá, fidibilitá; (přijatelnost) 

plausibilitá; -hodný auténtic, credíbil, plausíbil; (hodný 

důvěry) fidíbil, digni de fide; -lomnost perfidie, perfiditá; 

-lomný perfid(iosi); (nevěrný) ínfidel; (zrádný) trahitiv;

-učný dogmátic; -uka dogmática; -zvěst missionario, 

apóstol 

verpánek labor-table (de sapatero) 

verš verse; (neumělý) versache, rimallia; -otepec rimator, 

rimastro, poetastro; -ování versification; -ovat versificar 

vertikál/a verticale; -ní vertical 

věru vermen, in veritá 

verv/a verve, entusiasme; -ní vervosi 

verze version 

veřej(e) porta-ale(s) 

veřejn/ost (čeho) publicitá; (lid) pública; -ý públic 

věř/ící credente; (o shromáždění) congregation; ne- Tomáš 

dubitant Tomas; -it creder; (důvěřovat) fider; (v koho, co) 

confider (in); (dát úvěr) crediter; -itel creditor; (kdo půjčí) 

prestator; -itelský creditori 

ves v. vesnice 

vesel/í gayitá, alegritá; -ice festada; -it se amusar se, 

delectar se, divertisser se; -ka nuptie; -ohra comedie; 

-ost gayitá, gayesse, gaudie, alegritá; -ý gay, alegri; 

(radostný) joyosi, gaudiosi 

věsit v. věšet 

veskrze totmen 

vesl/ař remator; -ařský (závod) regatta; -ice rem-bot; 

-o rem; -ování sport. remation; -ovat remar; -ový 

(opatřený vesly) remat 

ves/měs in tot(ale), in summa, generalmen; -mír universe, 

cosmo; astronaut. spacie; -mírný cósmic, spacial; 

~ let navigation spacial; -á loď spacie-nave 

vesna verne 

vesni/ce village; (vesnická obec) commune rural; -cký villagean, 

villagesi; (venkovský) rural; -čan villageano; 

(venkovan) paisano, rurano; -čka villagettte 

vespo/d(u) infra, in infra; -lek, -lný v. vzájemn/ě, -ý 

vést (kam, kudy) ducter; (elektřinu, jednání, závod) conducter; 

(provádět kudy) guidar; (řídit) directer; (spravovat úřad) 

administrar; (podnik) gerer; (účetní knihy) tener (libres); 

~ se (dařit se) jak se vám vede? qualmen vu standa? 

vesta gilete 

Vestfálsk/o Westfalia; v-ý westfalian 

věstník bulletine 

Vesuv Vesuvio 

veš zool. pedícul 

věš/ák veste-croc, porta-mantó; -et apender; (na hák) acrocar; 

(oběsit) pender; (svěsit) inclinar; ~ hlavu clinar 

li cap; ~ komu bulíka na nos dupar; -et se pender se 

vešker/enstvo cosmo, universe; -ý omni, tot 

věšt/ba profetie; (předpověď) predition; (hádání) divination; 

-ec profete, divinator, chiromante, augur; -ecký (slova) 

profétic; (dar) divinatori; -ění (z ruky) chiromantie; (z ohně) 

piromantie; (z letu ptáků) augurie; (z karet) cartomantie; 

(z hvězd) astrologie; (z odpovědi mrtvých) necromantie; 

-írna orácul; -it profetisar, predir (li future), divinar, 

augurar; (předznamenávat) presignar; (být znamením) 

óminar; -kyně profetessa, sibilla, chiromanta 

veta: je po něm ~ il es perdit n. ruinat n. caputt 

věta gram., hud. frase; (soudcovský výrok) sententie; mat. 

teorema; ~ hlavní / vedlejší frase principal / subordinat; 

Pythagorova ~ teorema de Pitágoras 

veterinář veterinario; -ský veterinari 

veteš antiquallia, chifonallia, bracallia, mercallia; (cokoli 

mizerného) desvalorallia; -ník mercalliero

vět/ev branche, rame; -évka v. větvička 

vetchý (stařec) caduc; (šaty) perusat 

veto veto; -vat aplicar su veto (a) 

větr/ák ventilator; -ání ventilation; -at ventilar, aerar; 

-ník girette; -ný ventosi; ~ mlýn vent-moline; -á 

bouře burasca; -á smršť uragane; -olam para-vente; 

-oň v. kluzák; -oplach fanfaron, ínprudente; -ovka 

anorak, ski-jaque, vent-jaque; -ový (mentolový) mentol-; 

-y med. flatuentie 

vetřelec intrusor; voj. invasor; -ký intrusiv; voj. invasiv 

větří(če)k brise, levi vente 

vetřít fricter, frottar; ~ se (kam) intruder se, infiltrar se 

větřit flarar (i přen.); (čenichat) snifflar 

větš/í plu grand, majori; -ina majorité, pluparte; -inou 

(nejčastěji) max sovente; (převážně) preponderantmen; 

-inový majoritari 

větv/ička ramette; -it ramificar; -it se (mnohonásobně) ramificar 

se; (cesta, studium) bifurcar se; -oví branchage 

veverka scurel 

vevnitř intern 

vezdejší (pozemský) terrestri, terran; (každodenní) omnidial, 

omnidiari; (chléb) quotidian; (statky) de ti-ci munde 

vezír vesir 

věze/ň prisonario, prisonato, carcerato, arestato; -ní prison, 

arest-locale; (žalář) cárcere; (domácí) areste domiciliari; 

-ský prisonari, carcerari; (režim) penitentiari; -t esser, 

trovar se; (pevně) esser fixat; (být skryt) esser celat 

vězn/ice penitentiaria; -it tener in prison, přen. též prisonar; 

-itel prisonero, prison-mastro; (žalářník) carcerero 

vézt (koho, co) vehicular, transportar; ~ se ear (in auto etc.) 

věž (i šach.) turre; (tanku) turrete; babylónská ~ turre de 

Babel; hlídková ~ garda-turre, watch-turre, barbacan; 

-ák turr-dom; -ička turrette; (střecha vybíhající ve špičku) 

pinácul, turr-punta; -ovitý turriform; -ový turrvhánět 

v. vehnat 

vhod: být ~ convener 

vhod/nost convenentie, oportunitá; -ný convenent; 

(chvíle) oportun 

vch/ázet intrar; v. též vejít; -od intrada; (brána) porta 

via per, med; -dukt viaducte 

vibr/ace vibration; -ační vibratori; -afon hud. vibrafon; 

-átor vibrator; -ovat vibrar, oscillar 

víc(e) plu; (jistý počet) plu mult; (větší počet) pluri; mnohem 

~ mult plu; ~ a ~ sempre plu; ~ méně plu o minu; 

~ než plu quam 

vice- vice-(presidente etc.) 

více/barevný policrom, pluricolori; -jazyčný plurilingual; 

-krát plurivez; -násobný multíplic; -slabičný polisillábic; 

-stupňový (raketa) a plu stadies; -značný ambigui 

víčko covrette, covrícul; (oční) palpebre 

vid visu; slovesný ~ gram. aspecte verbal; není po něm 

(ani) -u ani slechu il desaparit sin har lassat tracies 

vi/ď(te)? ne ver?; -da! vi!, vide! 

vídat vider frequentmen 

Vídeň Vienna 

vid/ěná: na -nou! til revide!; -ění vision; (zrak) visivitá 

vídeňský viennesi 

video video; -kazeta videocassette; -klip video-clip 

vid/ět vider; ~ se (s kým) incontrar se (con); -ina vision; 

(pouhá představa) ilusion; (šalebná) halucination; (přízrak) 

fantasma, fantoma; -itelnost visibilitá; -iditelný visíbil

vidl/e, -ice furca; (vidlice na veslo) tolette; (osten na ryby) 

pisce-furca; -ička furcette; -icovitý furcat 

vidmo fyz. spectre 

vid/no: jak ~ quam on vide; je ~ it es evident; z toho je 

~ de to resulta; -ovat confirmar, visar 

Vietnam Vietnam; v-ský vietnamesi 

vigvam wigwam 

vích (slámy) pallie-quaste 

vich/r fort vente; -rný ventosi; -řice storm, tempeste, 

ciclon, huricane, uragane; (větrná bouře) burasca 

vika v. vikev 

vik/ariát círk. vicariatu; -ář vicario 

víkend fine de semane, saturdí e soledí, week-end 

vikev bot. viche 

Viking/ové li vikings; v-ský viking 

viklat (čím) far vacilar; ~ se vacilar; (zub) mover se 

víko covriment 

vikýř tegment-apertura, tegment-fenestre; (průvlak) luca 

vila villa 

víla fea, nimfa, silfa; (lesní) driade; (vodní) nayade, undine, 

nixe 

viln/ost voluptá; -ý voluptosi 

vina culpa; -ou čeho caus 

vin/árna vin-taverne, vin-trincatoria; -árník vinero, vintavernero; 

-ař (pěstiel) viticultor; (výrobce) vinicultor; 

(obchodník) vin-venditor; (milovník vína) vin-trincator; 

-ařství (pěstování) viticultura; (výroba) vinicultura 

Vincenc Vincent 

vindra: nemít ani -u esser sin moné 

vinen v. vinný 

viněta viniette; (nálepka) etiquette 

vinice viniera 

vin/ík culpábile, culpon; (přestupku) transgressor; -it 

(koho z čeho) acusar, inculpar (alquí de alquó) 

vinkul/ace vinculation; -ovat vincular 

vinný (čím) culpábil 

vinný vin-; (kámen, kyselina) tártric; ~ hrozen uve; ~ keř 

viniero; ~ líh sprite de vin, alcohol; ~ ocet vinagre; -á 

réva vite; ~ sklep vin-céllare; ~ sud vin-baril n. tonnel 

víno (nápoj) vin; (bobule) vinbere; (hrozen) uve; (réva) vite; 

(šlahoun, úponka) sarment, vin-branchade; (keř) viniero; 

ovocné ~ cidre; (mošt) most 

vino/braní vin-recolte; -hrad viniera; -hradník viticultor; 

-palna distillería; -palník distillero 

vinorodý (kraj) viniferi 

vinout (na-, o-) rular, voluer; (na cívku) bobinar, spular; 

(dítě) involuer; (k sobě) inbrassar, presser a su cordie; 

~ se (hadovitě) serpentear; (klikatě) zigzagar; (věnčitě) 

guirlandar 

vínov/ice cognac, brandy; -ý (barva) vinosi 

viol/a hud. viola; -ista violist; -ka bot. violette; -oncellista 

[-čeli-] violoncellist; -oncello [-čelo] violoncello 

vir v. virus 

vír virl, túrbul 

víra crede(ntie) (i náboženská); (důvěra) fide; (v koho, co) 

confidentie (in); (vyznání) confession; (náboženství) religion; 

bratr ve -ře fratre in li crede; obrátit (se) na -u 

converter (se) a; v dobré -ře in bon fide 

vir/olog med. virologo; -ogie virologie; -ový viral, vírus-; 

-á choroba maladie viral, vírus-maladie, -óza virose 

virtu/ální virtual; -os virtuoso; -ozita virtuositá; (doved-

nost) habilitá; (okázalá) bravura; -ózní expert, hábil, superiori; 

~ hra lude de virtuoso 

viru/lence, -lentnost virulentie; -lentní virulent; -s biol. 

vírus; ~ HIV vírus HIV 

víř/ení rotation; -enka (nálevník) vorticella; -it rotar, 

virlar, turbular; (myšlenky) turbulear; (v tanci) piruettar; 

-ivý rotant, virlant, turbulant; tech. rotativ 

vis sport. suspension; -ací pendent; ~ zámek serrure 

pendent; -ačka obch. etiquette; (k identifikaci) númerdisco; 

-atec pendete; -et pender; (a vznášet se) planear; 

(a houpat se) balansar; (být zavěšen) esser pendet; 

zůstat ~ restar pendent 

víska v. vesnička 

visk/ozita chem. viscositá; -ózní viscosi 

Visla Vístula 

viš/eň (strom) ceresiero acid(atri); (plod) ceresse acid(atri); 

-ňovka cherry-brandy, kirch 

vít (věnce) far (quirlandes) 

vitamín vitamine; -ový vitamínic 

vít/án, -aný benevenit, bonvenit, recivet con joya; (příležitost) 

oportun; -ání bonvenida; buď(te) ~! esse benevenit! 

n. bonvenit!; pěkně -ám(e)!, -ám(e) vás! benevenit!, 

bonvenit!; -at (koho) salutar (alquí benevenit), recepter 

con salutation, dir bonvenientie a; (co) reciver con joya 

Vítězslav Victor; -a Victoria 

vítěz (nad) victor, triumfator; sport. champion; -it (nad) 

victer, triumfar; -ný (boj) victoriosi; (jásot) triumfal; 

-osláva triumf; -oslavný triumfal; -ství triumf, victorie 

vítr vente 

vitr/ína vitrine; -iol chem. vitriol; -iolový vitriólic 

viv/at! vive!, vivat!; -isekce vivisection 

viz vi, vide 

viz/áž visage, facie; -e vision; -ionář visionario; -ita 

visite; -itka visit-carte; -uální visual 

vízum visa 

vížka v. věžička 

vjem perception; -ový perceptiv 

vjet (kam) intrar (in); (narazit do) colider con 

vjezd (via de) intrada 

vklad deposite, moné deposit; -atel depositante, depositor; 

-ní: ~ knížka librette de sparniament 

vkládat (se) v. vložit (se) 

vkleče sur genús 

vkl/ínit, -iňovat incunear; ~ se incunear se 

vklouznout (kam) glissar n. penetrar in 

vkrá/dat se, -st se infurter se; (kam) intrar furtivmen 

vkročit v. vstoupit 

vkus guste; -nost elegantie; -ný elegant, de bon guste; 

(oblečený) chic 

VKV zkr. (velmi krátké vlny) undes ultracurt 

vláčet (za sebou) trenar; (táhnout) tirar; ~ pole hersar 

vlád/a guvernament; (vládní systém) regíme 

vladař soverano; (místo panovníka) reyente; -ství reyentie 

vlád/ce soverano, dominator, guvernator; (pán) dómino; 

-ní de guvernament; (sídlo) del guvernament; (strana) 

guvernamental; (systém) guvernamentiv; (krize) ministerial; 

-noucí reyent; -nout reyer, guvernar; (panovat) dominar; 

(údy) mover; (mečem, perem) manuar 

vláha humiditá; (déšť) pluvie 

vlah/ost tepiditá; -ý tepid; (mírný) mild; (tišivý) balsámic 

vlajk/a flagga; vztyčit -u hissar; -onoš porta-flagga

vlak tren; -em per tren; -vedoucí tren-conductor 

vlákat atraer, atirar; (svést) seducter; (navnadit) lurar 

vlák/énko bot. fibrile; -nina fibrine; -nitý fibrosi; -no 

fibre; (v žárovce) filament; (nit) fil; kovové ~ metall-fil 

Vlám flandro; -sko Flandria; v-ský flandrian 

vlas capille; (látky) lanuge; (žíně) crine; -atice comete; 

-atý capillat, capillosi; (až nadmíru) capillut; -ový porost 

capillatura 

vlasec (rybářský) pisc-fil 

vlás/ečnice capillare; -ečnicový, -ečný capillari; -enka 

peruque; -enkář peruquero; -nička capill-spingle 

vlasový (kořínek) capillari 

vlast patria, país natal; láska k -i patriotisme; (přehnaná) 

chovinisme; odejít (vystěhovat se) z -i expatriar; -enec 

patriot; (přehnaný) chovinist; -enecký patriótic; -enectví 

patriotisme; -ivěda historie e geografie national; -izrada 

trahition (del patria); -izrádce trahitor (del patria); 

-ně in facte, in realitá, proprimen, realmen; ~ řečeno 

proprimen dit; nevím ~ por dir li veritá, yo ne save ...; 

-ní propri; (bratr) carnal; (zájem) personal; (charakteristický) 

característic, típic; -nický (právo) possessori, proprietari; 

-nictví possession, proprietá; -ník possessor, proprietario; 

-nit haver, posseder; -noručně (psaný) per propri 

manu; (osobně) personalmen; -í podpis autograf; -nost 

qualitá; (zvláštní) peculiaritá; (věci) natura; (povaha) caráctere; 

(znak) atribute 

vlašský italian; ~ ořech nuce; (strom) nuciero; bot. juglande 

vlaštov/ičník bot. celidonia; -ka hirunde; jedna ~ jaro 

nedělá un hirunde ne fa verne 

vlč/ák cane lupesc; -e lupullo; -et (z-) devenir savagi; 

-í de lupe; (doupě) del lupe; přen (divoký) savagi; (dravý) 

lupesc; ~ bob bot. lupine; ~ mák bot. camp-papavre 

vléci (nohy, šaty) trenar; (táhnout) tirar; (loď) remorcar, 

(z břehu) holar; ~ se trenar se; (čas) passar lentmen 

vleč/ka (šatů) tren, caude; žel. linea secundari; (tovární) 

via de usina; -ňák remorcate; -ný člun remorcator 

vlek v. přívěs; (lyžařský) ski-lift; -lý procrastinat; med. crónic 

vlévat v. vlít; ~ se (řeka) influer (it inflúe) 

vlevo (kde) in lévul; (kam) a lévul; ~ v bok! a lévul torna! 

vléz(a)t (do) intrar n. penetrar n. repter (in); (na co šplhem) 

grimpar (sur li árbor) 

vlh/čit humidar; -ko humiditá; -koměr hidrometre; -kost 

humiditá; -ký humid; -nout devenir humid 

vlídn/ost amabilitá, gentilesse; -ý amábil, gentil; (laskavý) 

afábil, benevolent 

vlichotit se infavorisar se, insinuar se 

vlít inversar, far fluer in; (lék, důvěru) infuser 

vliv (na) influentie (sur); (chemický) efecte; -em koho 

mersí a; mít ~ na haver li influentie sur; (ovlivňovat) 

influentiar; -ný influent(iosi) 

vlk lupo; (hlad) jako ~ de lupo; -odlak lup-hom, licantrop 

vln/a (vodní) unde; text. lane; (látka) lanage; -ění undeada; 

-ěný lanin; -it (kadeřit) crispar, undular; -it se undear; 

(mírně) undettear; -itý undulat; (plech) rugat; -ivý (pohyb) 

undulatori; -obití mar-undes, unde-ruptie; -olam molo, 

rupte-unde; -ovitý undosi; -ovka (čára) linea undulat; 

(znak nad písmenem) tilde; -ová délka unde-longore 

vločka (ovesná, sněhová) floc; (ovesná též) aven-gruel 

vloha disposition natural, talent 

vloni v. loni 

vloup/ání i(n)ruption, rupte-furte; -at se i(n)rupter se,

upte-furter 

vloudit se inglissar se, insinuar se, infurter se 

vlož/it (co do čeho) inserter, metter, plazzar; (zavést dovnitř) 

introducter; (mezi) intercalar; (prokládáním) interposir; (do 

banky) deposir in li bank, inbankar; (do podniku) investir; 

(do obálky) includer; ~ se (do čeho) intervenir; (zákrokem) 

interceder; (vmísit se) inmixter se; -ka (věc) insertete; hud. 

interlude, intermedie; (do obuvi) solea intern; (kožišinová) 

peliss-fódere; (dámská hygienická) absorptente higiénic 

Vltav/a Vltava, Moldava; v-ín min. moldavite 

vlys arch. frise 

vměstnat (do) colocar (ad-in) 

vmísit se inmixter se; (zakročit) intervenir 

vmyslit se imaginar se li situation (de) 

vnad/a charme, gracie; -idlo lure; -it (lákat) lurar; (lahodit) 

pleser; -ný charmant, graciosi 

vnášet v. vnést 

vně extern, exteriorimen, sur látere exteriori; (čeho) éxter; 

-jšek exteriore; -jší exteriori; (úhel) extern ; 

vnést aportar (in); (zavést) introducter 

vnik/at, -nout penetrar (in), intrar (in) 

vním/ání perception; -at percepter, capter (per sensus); 

(pozorovat) observar; -atelný perceptíbil; -avost perceptibilitá, 

receptivitá; -avý perceptiv, receptiv 

vnit/ro interiore; -rozemí intrania, interiore del land; -rozemský 

(moře) interiori; (podnebí) continental; -řek interiore; 

-řní intern, interiori; (hodnota) intrínsic; -řnosti 

intestines, intrallia; anat. i přen. visceres 

vnoř/it (se), -ovat (se) v. ponořit (se) 

vnouče nepote 

vnucovat (se) v. vnutit (se) 

vnu/čka nepota; -k nepote 

vnuk/nout (ideu) inspirar; (komu co) suggester; -nutí 

inspiration, suggestion 

vnutit (komu co) imposir, obtruder; ~ se imposir se, obtruder 

se; (vetřít se, vniknout kam) intruder; (obtěžovat 

koho) importunar (alquí) 

vod/a aqua; dešťová, pitná, užitková ~ aqua pluvial, 

trincábil, ne-trincábil; těžká ~ chem. aqua pesant; 

lovit v kalných -ách piscar in trubli aqua; vařit z -y 

viver in misere; -ák sport. aqua-sportist; -árna centrale 

de distribution de aqua, centrale hidráulic 

vodi/cí (tyč) conductori; -č conductor (i fyz.), guidero 

vodík chem. hidrogen; těžký ~ deutérium; -atý hidrogenosi; 

-ový de hidrogen; -á bomba H-bombe 

vod/it v. vést; -ítko fil conductori, quide; (k řešení) clave, 

signe; (na psa) meute de canes; -vost conductivitá; -vý 

conductiv 

vod/ka vodka; V-nář astr. Versero; -natelnost odb. hidropsie; 

-natelný hidrópic; -natost aquositá; -natý aquosi; 

-ní (nádrž) de aqua; (hladina) del aqua; (kolo, síla) hidráulic; 

biol., sport. aquátic; ~ cesta, dráha via navigábil; 

~ lázeň balne; ~ pták avie aquátic; ~ sklo nátrium-silicate; 

~ smršť trombe; ~ tok curse de aqua; -nice bot. 

nap; -ník nixo, undino, spíritu de aqua; -ný (roztok) aquosi 

vodo/jem reservuore de aqua; -léčba hidroterapie; -léčebný 

hidroterápic; -měr hidrometre; -pád cascade; (velký) 

cataracte; -rovný horisontal; -těsný aqua-resistent, 

hermétic; (nepromokavý) ínpermeabil; -tisk (v papíru) filigrane; 

-trysk fontane; -váha nivellette; -vod aqueducte; 

-vý aquosi; -á barva aquarelle; -znak v. vodotisk

vodstvo aquas 

voj armé; přední ~ avan-guardie; zadní ~ detra-guardie, 

fine de colonne; -ák soldate; -enský militari; (vzhled, 

způsoby) soldatesc; -á služba servicie militari; -á škola 

scol militari; -é umění arte militari, strategie; -evůdce 

stratego, generale; (velitel) comandante; -ín (símplic) 

soldate; -na (spor, boj) guerre; (vojenská služba) servicie 

militari; dát se (jít) na -u inrolar se, intrar in servicie, 

devenir soldate; -sko armé, truppes; (jako společenská 

vrstva) militare; okupační ~ truppes de ocupation; 

pěší ~ armé de infanteríe; pozemní ~ armé de terra; 

letectvo aeroforties; námořnictvo marine, flotte 

Vojtě/ch Adalbert; -ška Adalberta 

vojtěška bot. lucerne 

vok/ál gram. vocale; -alismus vocalisme; -alista vocalist; 

-ální (hudba) vocal; -ativ gram. vocative 

volant stir-rote, volante; sednout si za - metter se al volante 

volat (z-) (ex)clamar; (koho) vocar; (křičet) criar; (telefonem) 

telefonar; (poslat pro) far venir; ~ o pomoc petir sucurse; 

~ se (jmenovat se) nominar se 

volav/ka zool. heron, ardea; -ý strumátic 

volba election; (výběr) selection; (možnost) alternative, 

option; (hlasování) votation; -y electiones 

vole (ptačí) cropp; med. struma 

volební (řeč) electoral; ~ lístek cédul de vote; ~ listina 

liste de candidates; ~ okrsek districte electoral; ~ právo 

jure de election n. votation, sufragie; ~ seznamy listes 

electoral 

volejbal sport. volleyball 

volek bovello 

volenka: dámská ~ dansa de damas 

Volha Volga 

volič elector; tech. selector; otočný ~ selector rotatori; 

-ský electoral; -á schůze reunion electoral 

voliéra aviárium 

vol/it electer; (vybírat) selecter; (ve volbách) votar; -itelný 

electíbil; (při studiu) facultativ; -ky nevolky volente o 

ne, nolens volens; -ní volitiv; -no líber témpor; (volná 

chvíle) ocie; (sváteční den) die festal; (dovolená) vacantie; 

mít ~ esser líber (del scol, del labor); ~! intra!, ples intrar!; 

-nomyšlenkář liberpensante; -nost libertá; -ný 

(svobodný) líber; (k dispozici) disponíbil; (pomalý) lent; 

(příliš uvolněný) lax; (pohodlný) comod; (prázdný) vacui; 

(neobsazený) vacant; (povolný) poc rigorosi; (bezplatný) 

gratuit; (přímo přístupný) apert; ~ čas líber témpor 

vol/ovina nonsense; -ský (kůže) bovin; (spřežení) de boves; 

-é oko kuch. frit ove 

volt el. volt; -ampér voltampere; -áž (počet voltů) voltage; 

-metr voltmetre 

Volyň Wolhynia; v-ský wolhynian 

voňav/ka parfúm; -kář parfumero; -kářství (prodejna) 

parfumería; (zboží) parfumeríe; -ý bon-odorant, 

aromátic; (navoněný) parfumat 

vonět bon-odorar; ~ se parfumar se 

vor flottuore; -ař flottator 

voršilka círk. ursulina 

vorvaň zool. cachalote 

voř/ech, -íšek cane de rasse mixtet 

vosa vespe; -í hnízdo vespiere 

vosk cire; pečetní ~ sigill-cire; -ovaný cirat; -é plátno 

toale cirat; -ovat cirar; -ovatět devenir cirosi; -ovice

candel de cire; -ovitý cirosi; -ový de cire, cirin 

vošt/í residues de miel-cellulage; -ina vacui miel-céllul 

vous/(y) barbe; (na bradě) mentobarbe; (knír) mustache; 

(kotlety) guancie-barbe; to mu nejde pod ~ to ne es 

secun su guste, it ne plese le; -áč barbuto; -atý barbat; 

(zarostlý vousy) barbut 

voz/íčkář (nemocný) paraplégico; -idlo vehícul, carre; 

-ík carrette; -it v. vézt; -it se (po kom) chicanar, vexar; 

~ v autě ear in auto; -ka carrero, cochero; -ovka chossé,via; 

-ovna remise; -ový park auto-parc 

vpád voj. invasion; (nájezdníků) incursion, i(n)ruption 

vpál/it, -ovat (znamení do kůže) brul-marcar; (vstřelit) tirar 

vplé/st, -tat interplecter, interlacear, intertexter 

vpravo (kde) in dextre; (kam) a dextre; ~ v bok! a dextre 

torna! 

vpřed! ad-avan!; rovnou ~ rect ad-avan; -u (in) avan; 

(v přední části) in avan n. facie n. fronte (de) 

vrab/čák, -ec sparro 

vracet (se) v. vrátit (se) 

vrah assassino, mortator, homicide; (hromadný) massacrator; 

(bratrovrah) fratricide; (otcovrah) patricide 

vrak vrec(age), ruine de nave 

vrána cornille; ~ k -ě sedá similes assembla se 

vran/ík nigri cavall; -ý (kůň) nigri 

vrás/a geol. plica; -čitost rugositá; -čitý rugosi; -ka ruga 

vraštit (čelo) rugar (li fronte); (obočí) sulcar (li broves) 

vrata porta 

vrátek tech. haspe 

vrati/č bot. tanacete; -dlo cabestan, winch; (lodní) vind; 

(k otáčení ručních nástrojů) torduore; -plachta brigg-segle, 

besan 

vrátit (co) rendir, re(tro)dar; (poslat zpět) retromisser; (splacením) 

retropayar; práv. restituer; (oplatit) revanchar; 

vrátil jsi tu knihu? esque tu ha rendit li libre?; ~ se 

re(tro)venir, retornar; (stejnou cestou) retroear; (do vlasti) 

repatriar 

vrátka portette 

vratk/ost labilitá, ínstabilitá; -ý lábil, ínstabil, poc stábil; 

(důvod) débil, poc convictent; (krok) íncert 

vrátn/ice portería; -ík anat. pilor; -ý (hotel-)portero 

vrávora/t chancelar; -vý chancelant 

vrazit (vstoupit kam) intrar brusquimen; (do čeho) chocar se 

(contra); (do sebe) interchocar; (loktem) cud-pussar 

vraž/da (úkladná, justiční) assassination; (zabití) mortation; 

(hromadná) massacre; -dit (koho) assassinar, mortar; 

(hromadně) massacrar; -edný mortatori 

vrážet v. vrazit 

vrb/a bot. sálice; (košíkářská) corb-sálice, vímine; -ice bot. 

salicarie; -ovka bot. epilobie; -ový (prut) (verge) de sálice 

vrče/ní (zvuk zvířat) grunida; -t grunir; (o člověku) parlar 

brusqui(men) 

vrh sport. lansament; -ač sport. lansator; -at, -nout jettar; 

sport. lansar; (mláďata) parturir; (zvracet) vomir; -at se, 

-nout se (dolů) precipitar se; ~ do vody jettar se in aqua; 

~ k nohám (koho) prosternar se (avan); -cáby trictrac 

vrch coline; do -u ad alt, a monte; s -u a bass, a valley; 

-ní (horní) superiori; (mocný) soveran; (nejvyšší) suprem; 

(povrchový) superficial; (hlavní) chef; ~ číšník chef 

garson (de café n. restoration), table-mastro; ~ dozor 

superintendantie, inspection superiori; ~ kuchař chef 

de cocine; ~ moc autoritá superiori; ~ oděv superves-

tes, pervestes; ~ prokurátor procurator general; ~ sestra 

matrona; ~ soud tribunale superiori; ~ velení comanda 

superiori; ~ velitel chef-comandante; -nost autoritá 

públic, magistratu; (nejvyšší moc) soveranitá; (panstvo) 

dómines; -ol (úspěchu) cúlmine; geom. vértice; ~ léta 

alt estive, plen estive; -olek (hory) sómmit, topp, pica; 

(stromu) cime; (nejvyšší terénní bod) altitúdine; -olit culminar 

(it cúlmina); -olný (úsilí) maximal; (dílo, scéna hry) culminant; 

(stojící nejvýše v hierarchii) suprem; -ovatý plen(at) (til li borde); 

-ovina alt montania, alt país; -ovitý v. kopcovitý 

vrk/ání ruculada; -at rucular 

vrkoč tresse (i cop), capill-neste 

vrně/ní murmurada, vagida; -t murmurar; (dítě) vagir 

vroub/ek incisura, intalliatura; má u mne ~ il debi me un 

satisfation; -ení orlatura; -it orlar; (stromy silnici) bordar 

vrouc/í (vařící) bollient; (cit, motlitba) fervid, fervent; -ně 

(děkovat) sincerimen; -nost přen. fervore, ardore 

vrozený innat, innascet, natural; (vada) congenital 

vrst/evnatý stratiform; -evník de sam etá; -va strate; geol. 

sediment; (společenská) classe, categorie; -vit stratificar 

vrš nasse, pisc-trapp(e); -ek (pahorek) coline; (navršený) túmul; 

(hory, kopce) sómmit; (stromu) cime; -it (hromadit) 

amassar, acumular 

vrt forage, sonde; -ačka fore-machine, drill-machine; 

-ák (per)forator, drill; (nebozez) scruv-forette; (člověk) 

bornate, stulton, stupidon; -at (per)forar, drillar; -ět 

mo(v)er; ~ hlavou sucusser li cap; ~ máslo far buttre; 

~ ocasem caudear; ~ se(bou) movettar se (nervosimen); 

-kavý ínconstant, capriciosi, flirtaci; (povrchní) superficial; 

(počasí) variábil; -och capricie; (vášeň, záliba) marotte; -ošivý 

capriciosi; -ošivost capriciositá; -ule hélice, propéller; 

-ulník helicóptere 

vrub (zářez) incisura, intalliatura; na čí ~ a conto de 

vrut (šroub do dřeva) scruve por ligne 

vrý(va)t inciser, ingraver; (vštípit) inculcar 

vrz crac; jedním -em per un vez, jun(c)t; -at (skřípat) grinsar; 

(sníh) cracar, crepitar, gnistar; (na housle) musicachar 

vřava grand bruida, tumultu; (hřmot, rachot) fracasse 

vřed úlcere, abscess; (píštěl) fístul; (venerický) chancre; 

-ovatět ulcerar; -ovitý ulcerosi, ulcerat 

vře/lost ardore, caliditá; -lý (vařící) bollient; přen. ardent, 

calid, fervent; -ní (vody) bollition; (revoluční) agitation 

vřes érica; -oviště érica-prates, país erical 

vřeštět criachar, strider; (o dítěti) plorachar; (o trubce) resonar 

vřeteno spindle 

vřídek pústul 

vříd/elní termal; -lo terme 

vřískat criar, yellar, strider; (hulákat) criachar, crialliar 

vřít bollir; (uvést do varu) far bollir, bollientar 

vsadit (vložit) metter in, inserter; (rostlinu) plantar; (do pece) 

infornar (li pane); (peníze, život) riscar; ~ se pariar (il paría); 

~ o pět franků pariar ye n. per n. de quin francs 

vsazovat v. vsadit 

vsed/at, -nout (na koně) montar (un cavall) 

vskrytu v. potají 

vskutku in facte, vermen, realmen 

vst/á(va)t levar se; ~ z mrtvých náb. resurecter 

vstoupit (kam, ve styk, do války) intrar in; (do spolku) adherer, 

devenir membre; (ve sňatek, do manželství) contraer; 

račte ~! ples intrar! 

vstrčit v. strčit

vstřeb(áv)at absorpter 

vstřelit (branku) dar n. tirar n. marcar (un gol) 

vstříc (jít) ear incontrar alquí; -ný bot. (větve, listy) oposit; 

~ krok incontrant passu; ~ plán contra-plane 

vstř/ik injection; -íknout, -ikovat injecter 

vstup intrada; (přístup) access; ~ zakázán intrada prohibit; 

-enka billete de intrada; -né precie de intrada 

vsu/nout, -novat inserter; (mezi) intercalar; (dodatečně do textu) 

interpolar; -vka (v textu) insertion; gram. parenteses; 

-vkový gram. parentétic 

vše omnicos, omno; -cek v. všechen; -dní (jídlo, šaty) 

omnidial; (obyčejný) ordinari; přen. banal, prosáic, trivial; 

~ den labor-die; -dnost banalitá, prosaicitá, trivialitá 

všehochuť pelmel; (hud. nebo lit.) potpourri 

všech/en omni; (celý) tot; ~ svět li tot munde; -ny možné 

výhody omni possíbil avantages 

vše/kaz zool. termite; -lék panacé 

vše/lico(s) diversi coses; -lidský universal, human; -lijak 

diversimen, in divers maniere; -lijaký, -liký diversi, 

de omni specie(s); (rozmanitý) varie; -mocný, -mohoucí 

omnipotent; V- náb. li Omnipotente; -mohoucnost 

omnipotentie; -národní national; -obecně in general, 

generalmen; -obecnost generalitá, universalitá; -obecný 

general; (volební právo) universal; -slovanský panslav(ic); 

-sokolský: ~ slet festival de Sokols; -strannost universalitá; 

-stranný (použití) universal; (spokojenost) general; 

(nadání) versatil; -světový universal, mundal; 

-tečka (tropící darebnosti) importunard; -tečnost curiositá, 

índiscretion; -tečný curiosi, índiscret; -vědoucí 

omnisavent; náb. omniscient; -vědoucnost omnisaventie; 

-žravec omnivore; -žravý omnivori 

všichni omni; (samostatně v pl) omnis, (o osobách) omnes 

všíma/t si v. všimnout si; -vý (pozorný) atentiv 

všimnout si (koho, čeho) atenter, percepter, remarcar; 

(zpozorovat) apercepter, observar 

všiv/ák (ničema) rascale; -ý pediculosi; (ničemný) infam 

vštěpovat v. vštípit 

vštípit (komu co, též přen. vtloukat) inculcar; (do paměti) 

fixar n. graver in li memorie; (zdůvodněním) impresser 

všud/e partú, in omni loc; -ypřítomnost omnipresentie; 

-ypřítomný omnipresent; (hned tu, hned tam) ubiqui 

vtěl/ení incorporation; náb. incarnation; -it, -ovat incorporar 

(il incórpora); (do pozem. knihy) inregistrar; -it se, 

-ovat se náb. incarnar se 

vteřina seconde 

vtěsn(áv)at far intrar per li fortie 

vtip joca, burla; (anekdota) anecdote; (slovní hříčka) parol- 

-lude; (vtipnost) esprite; -álek jocon, burlon; -kování 

burleríe; -kovat jocar, burlar; -ný espritosi; (žertovný) 

jocaci, jocosi; (zábavný) amusant; (důmyslný) ingeniosi 

vtíra/t (se) v. vetřít (se); -vý = dotěrný 

vtisknout (zbraň do ruky) metter; (polibek) dar; (ráz) impresser; 

(v paměť) inculcar 

vtok inboccatura 

vtom in ti moment; když ~ quande 

vtrhnout (nepřátelsky) invader 

vůbec (obecně) in general; (celkem vzato) in summa, in tot; 

~ ne totmen ne, nullmen; ~ nic absulutmen necos 

vůči (komu, před kým) in vise de, córam; (proti) contra; 

(tváří v tvář) vis a vis; (ve srovnání s) in comparation con, 

comparat con

vůdce ductor, chef; (průvodce) guide 

vůkol círcum 

vůl bovo castrat; (nadávka) follo, idiote, stulton 

vůle (chtění) vole(ntie); (v psychologii) volition; (svobodná) 

voluntá; (dobrá) benevolentie; (záměr) intention; tech. 

(ložiska) interspacie; poslední ~ li últim vole; (závěť) testament; 

proti -i contra (su) vole; (mimovolně) ínvoluntarimen; 

síla ~ fortie de vole; z vlastní ~ de propri arbitrie 

vulg/arismus vulgarisme; -arizace vulgarisation; -arizovat 

vulgarisar; -ární vulgari; -áta círk. Vulgata; -o alias 

vulk/án vulcane; -anický vulcánic; -anizace vulcanisation; 

-anizovat vulcanisar 

vulva anat. vulve 

vůně bon-odore, aroma; (květinová též) parfúm 

vuřt salsice 

vůz carre; žel. vagon; (nákladní) camion; (na zavazadla) 

furgon; (vozidlo) vehícul; (motorové vozidlo) automóbile; 

(kočár) coche; (lehký kočár) caleche; (množství) carrade; 

Velký ~ astr. Ursa Major 

v. v. (= ve výslužbě) retirat 

vy vu; (4. p.) vos; bez vás sin vos; vám a vos 

vybagrovat exdragar 

vybájit v. bájit 

vybal/it, -ovat desinballar 

výbava tech. equipament; (věno) dote; (výzbroj) armament 

vybav/it, -ovat (potřebným) equipar, furnir, munir, provider 

per; (zásobami) provisionar; (nábytkem) moblar; (nevěstu) 

dotar; (expedovat) expedir, inviar, misser; (vyprostit) liberar; 

~ si (v paměti) revocar, rememorar 

vyběh/aný tech. perusat; (hubený) magri; -(áv)at (si) (co) 

procurar, ganiar, aquisiter; -nout (ven) surtir currente 

výběr (možnost si vybrat) assortiment, selection; (možnost) 

alternative; (volba) election; (peněz) incassation; předběžný 

~ preselection; ~ daní colection de impostes 

výběžek (horský) excurrente; (skály do moře) promontorie 

vybídn/out invitar; (výzvou) exhortar; -utí invitation 

vybíhat v. vyběhnout; (výběžkem) prominer 

vybíjet v. vybít 

vybílit (a)blancar; přen. demolir 

vybíra/t selecter; (volit) electer; (tříděním) assortir; (vyprázdněním) 

vacuar; (na chudé) colecter; (daně) impostar; 

-vý desfacilmen satisfat, electaci; v. též vybrat 

vybít (vyvraždit) massacrar, exterminar; (stádo) buchar; 

el. deschargear; ~ se el. deschargear se 

vybíz/ecí exhortativ; -et v. vybídnout; -ivý invitant 

vybled/lý (o barvě) descolorat; -nout descolorar 

vyboč/ení deviation; -it, -ovat (z cesty) deviar (i přen.) 

výboj el. deschargeament; voj. ofensive; -nost spíritu 

agressiv n. ofensiv; -ný agressiv, ofensiv 

vybojovat aquisiter n. ganiar per combatte 

výbor (orgán) comité; lit. antologie; (četby) crestomatíe; 

-ný (jakost) excellent; (jakost) superiori, exquisit (i jídlo); 

-ový (schůze) del comité 

vybouchnout v. vybuchnout 

vybra/ný (jemný) delicat; (skvělý) exquisit; (s vkusem) elegant; 

(získaný výběrem) selectet; -t selecter; (vyprázdnit) 

vacuar; (vyjmout odněkud) prender ex; (z banky též) retirar 

vybrept/at revelar, liverar un secrete, parlar íncautmen; 

-nout lassar surtir n. escapar 

vybrou/sit v. brousit; -šenost rafinament, fin maniares; 

-šený (styl, mravy) fin, rafinat; (diamant) slif-fassonat

výbrus slifatura 

vybudovat (per)constructer, edificar 

výbuch explosion; (sopky) eruption; (rána) detonation; 

(smíchu apod.) eclate (de rise) 

vybuch/nout, -ovat exploder; (sopka) erupter; (smích) eclatar 

výbušn/ina explosive; -ost fortie explosiv; přen. impulsivitá; 

-ý explosiv; (motor) de explosion; (povaha) coléric 

vycp/(áv)at v. cpát; -ávka stuffage, vattage 

vycvičit exercir; (naučit) instructer 

výcvik voj. exercida; (pracovní) instruction, preparation 

vyčarovat exsorciar 

výčep bir-taverne; (pult) bar; -ní tavernero; (pivo) de baril 

vyčerp/anost exhaustion; -aný exhaustet, (per)fatigat; -at 

(se) exhauster (se); -ávající exhaustiv; -ávat v. vyčerpat 

výčet enumeration, conte 

vyčichlý fad 

vyčinit (kůži) tannar; (napomenout) reprochar 

vyčísl/it, -ovat enumerar (il enúmera) 

vyčíst (výčitkou) reprochar; (z čeho) leer (in) 

vyčistit v. čistit 

vyčítat v. vyčíst 

výčitka reproche; (sobě) scrúpul; -y svědomí remorse de 

conscientie; dělat si -y (kvůli čemu) far se scrúpules (pro) 

vyčk/(áv)at (odkládat ze dne na den, váhat) procrastinar, 

atender (li fine); -ávací expectant 

výčnělek proeminentie; (skály do moře) promontorie 

vyčníva/jící salient, proeminent; -t salir, proeminer; 

(nad) elevar se (súper); (z vody) emerser 

vyčouhlý de alt figura 

vyčurat se far li pipí 

výdaj(e) expense(s) 

vydání (peněžité) expense; (zločince) extradition; (bankovek) 

emission; (knihy) edition; (zákona) promulgation 

vydařit se successar 

vyd/(áv)at (utratit) expenser; (zločince) extradir; (akcie, bankovky) 

emisser; (knihu) editer, publicar; (zákon) promulgar; 

(směnku na koho) tirar (sur); (svědectví) dar; (vůni) exhalar; 

~ se (kam) ear (a); ~ na cestu metter se in via; -atný (déšť) 

abundant; (pomoc) eficaci; (spánek) rich; -ávat v. vydat; 

-avatel editor; -avatelský editorial; -avatelství editoria 

vydě/děnec desheredato; přen. paria; -dit, -ďovat desheredar 

výdech expiration 

vydech/nout, -ovat exhalar; (duši) expirar 

výdechový expiratori 

vyděl/(áv)at (na živobytí) ganiar su vive n. pane; (kůži) tannar, 

apretar; (na čem) profitar, lucrar; (na koho) suportar 

výděle/čný (přinášející zisk) lucrativ; (přiměřenou odměnu) 

remunerativ; (-ě činný) employat; -k ganie; (zisk) profite; 

lucre; (spíše administrativní) honorarie; (mzda) salarie; (vedlejší 

příjem) extra revenú, revenú accessori; (důchod) renta 

vyděr/ač chantagist; -ačský extorsiv, de extorsion; -ačství 

chantage, extorsion; -ovat v. děrovat 

vydě/sit (koho) alarmar, aterrer, timidisar, efaruchar; ~ se 

aterrer se; -šený alarmat, aterret, efaruchat 

vydír/ání chantage; -at (co na kom) extorder; (koho) chantagear; 

(kořistit) explotar 

vydlab(áv)at (dlátem) exciselar 

vydlužit si pruntar 

vydobý/t, -vat conquestar; (získat) aquisiter, ganiar 

výdobytek aquisition, ganie, conqueste 

vydra zool. lutre

vydrž/et (vytrvat) perseverar; (šaty, jídlo) durar; (bolest) suportar; 

(tón) tener; -ovat (rodinu) mantener, subtener 

výdřeva carpentage 

vydřidu/ch cise-gúrgul; -šství extorsion 

vyfouk/ávat (bubliny) sofflar; (motor plyn) emisser; -nout 

(komu co) eraffar; (ukrást) furter 

výfuk (děj) (aer-, gas-)expulsion; (zařízení) escapament 

vyfukova/cí de expulsion; -t v. vyfouknout 

vygumovat v. gumovat 

vyhánět v. vyhnat; ~ ďábla exorcisar 

vyhas/lý extinct(et); -nout extincter se 

vyh/ázet, -azovat ejecter; (jámu) pallar; (peníze) dissipar; 

(o koni) regambar; (stavět se na zadní) saltettar; -azov: dát ~ 

(komu) desemployar, desingagear, congediar alquí 

výheň (sluneční) ardore; (kovářská) foyere 

výher/ce ganiante; (ceny) premiante; -ní listina liste del 

tirages 

vyhladit (učinit hladkým) glattar; (vyhubit) exterminar, extirpar 

vyhladov/ělý afamat; -ět esser afamat; -it (koho) afamar 

vyhlá/sit proclamar; (zákon) promulgar; (válku) declarar; 

-šení proclamation, promulgation, declaration; -šený 

(proslulý) celebri, famosi; (známý) conosset; -ška notifiacation, 

proclamation; (oznámení) anunciation; (úřední) 

edicte; (plakát) afiche 

výhled v. vyhlídka 

vyhl/ed(áv)at (hledat) serchar; -édnout v. -ížet; ~ si selecter 

výhledový (plán) perspectiv 

vyhlídka panorama, perspective; (místo) punctu de vide, 

vista; (naděje) chance, perspective 

vyhlížet (z okna) regardar (tra li fenestre); v. též vypadat 

vyhn/anec exiliate; -ání (odkud) expulsion, banniment; (ze 

země) exilie; -anství exilie; poslat do ~ exiliar; -at expulser, 

bannir; (ze země) exiliar; (prohlásit za psance) proscrir; 

(odehnat) forchassar; (vyhodit) ejecter; (vystrnadit) evicter; 

(dobytek) ducter a pasturage; ~ plod med. far aborter 

vyhní(va)t putrir se 

vyhnout se (komu) evitar li incontra (con); (čemu) evitar 

(alquó); (obratně) evader; (lstivě) eluder 

výhoda avantage; (zisk) profite 

vyhodit ejecter; (odhodit) rejettar; (do povětří) far exploder, 

explodentar; (z práce) desemployar, desingagear; (promarnit) 

dissipar, prodigar; ~ si z kopýtka debochar un poc 

vyhodnotit (vybrat) selecter 

výhonek (ex)crescon; (pupen) burgeon; (klíček) gérmine 

vyhořet (dům) esser destructet per foy; (svíčka) consumar se 

vyhos/tit (odkud) bannir; (ze země) exiliar; -štění bann(iment) 

vyhoupnout se (na) lansar se, saltar; (nad vodu) exear subitmen 

vyhov/ovat, -ět (komu) compleser; (uspokojt) satisfar; (při 

zkoušce) passar (li exámine); (hodit se) convener; (čemu) 

esser conform a; (odpovídat tomu) coresponder a; to mi 

(ne)-uje to (ne) convene a me, to (ne) es convenent 

por me; -ující convenent 

výhra ganie; (cena) premie; sport. victorie 

vyhrab(áv)at (ze země) desinterrar, exterrar; (jámu) excavar; 

(hráběmi) rastrar; ~ se (ven) extirar se; (pracně) debarassar 

se de; (z nemoci) recoleer se 

výhrada reserve, stipulation 

vyhradit (si) reservar (se); (vymínit si) stipular 

výhradní (výlučný) exclusiv; ~ právo monopol 

vyhra/něný cristallisat, (de caráctere) firm; -nit se, -ňovat

se (názory) cristallisar se; (povaha) formar se; (rozpory) 

agravar se 

vyhrá/t (bitvu, soutěž) victer; (hru) ganiar; -vat hud. sonar 

vyhrazený reservat (i právo) 

vyhrknout (o slzách z očí) saltar 

vyhrn/out, -ovat (vytáhnout svinováním) rular; (oponu) levar; 

(plachtu) ferlar; -out se, -ovat se (ven n. na koho) sursaltar; 

(pustit se útočně do) ataccar subitmen; -out si, -ovat si (rukávy) 

reverter; -ovač plug 

vyhrožovat menaciar 

vyhřeznout (o střevech) surtir, formar hernie 

vyhubit exterminar, extirpar, far desaparir 

vyhýba/t se (čemu) gardar se de (+ inf); (ostražitě) gardar se 

contra; ~ práci eluder li labor; -vý evasiv; (lstivě) elusiv 

výhybk/a rel comutatori, agullie; -ář rel-changeator, agulliero 

vyhyn/out (rostliny, zvěř) desaparir; (o druhu n. přen.) extincter se; 

(národ, rod) despopular se; -ulý extinctet 

vycház/et v. vyjít; -ka excursion; (procházka) promenada 

vychlad/it refrigidar; -nout devenir frigid 

vychlouba/č fanfaron; -čný fanfaronaci, vanitosi; -t se 

fanfaronar, orgolliar; (čím) vanigloriar se (de) 

východ (odkud) exeada, surtida; (otvor) apertura; (výpust) 

efluentie; (svět. strana) ost; na ~ vers ost; (vých. země, 

zvl. v Asii) Oriente; V- (vých. Evropa a Asie) Ost; Blízký / 

Dálný v- Próxim / Extrem Oriente; -isko punctu de 

departe; (z nouze) expediente 

vychodit (školu) finir, terminar; ~ se perusar se 

východní oriental; (vítr) de ost; ~ země Oriente 

výchova education; (speiálně zaměřená) instruction; (kultivovanost) 

cultivation; (dosažené zjemnění) rafinament; 

dobrá ~ bon education; hudební ~ education musical; 

tělesná ~ education físic 

vychov/ání education; -aný educat; -atel educator; -atelka 

educatora; (k malým dětem) bonna, infantera; -atelský 

(činnost) educativ; -(áv)at educar, cultivar, elevar 

výchovný (metoda, proces) educativ, de education; (vzdělávací, 

naučný) educational; (školský, učitelský) pedagógic 

výchozí (bod) (punctu) de departe; (počáteční) inicial; (základní) 

básic 

vychrtlý magri; (sešlý věkem) marasmat 

vychutnávat gustar til funde, juir, savurar 

vychválit laudar; (velebit) glorificar 

vych/ýlit (se), -ylovat (se) v. odch/ýlit (se), -ylovat (se) 

výchylka v. odchylka 

vychytral/ost astutie; -ý astut 

vyjádř/ení expression, enunciation; (prohlášení) declaration; 

(vyjádřený názor) opinion; -it, -ovat expresser, enunciar; 

-it se, -ovat se expresser se, dar su opinion 

vyjadřovací expressiv 

vyjas/nit, -ňovat aclarar, clarificar; ~ se aclarar se, clarificar 

se; (obloha) aclarar se, asserenar se 

vyjedn/avač, -avatel negociator; voj. parlamentario; -(áv)- 

at negociar; voj. parlamentar; -ocovat v. jednotit 

vyjet (odkud) departer; (začít jet) startar; ~ si na koho trac- 

-tar (alquí) brusquimen; ~ si na výlet far un excursion 

výjev div. scene 

vyjev/ený astonat, stupefat, consternat; -it (projevit) 

manifestar; (pravdu) revelar 

výjezd (odkud) departe; (vyjíždění, vyjetí) exeada, surtida 

vyjezdit (ježděním opotřebovat) perusar 

vyjím/aje v. vyjma; -at v. vyjmout; -at se ~ dobře (špat-

ně) presentar se bon (mal); (proti) contrastar (con) 

výjim/ečně exceptionalmen; -ečnost exceptionalitá; -ečný 

exceptional; -ka exception; ~ potvrzuje pravidlo 

li exception confirma li régul; bez -y sin condition, íncoditionalmen; 

s -ou (čeho) con exception (de) 

vyjít (začít jít) comensar, startar; (s určitým cílem) exear, surtir; 

(vykročit) far un passu; (rázně) exmarchar; (o časopise) 

aparir, esser editet, esser publicat; (vystoupit na) ascender 

n. montar (un monte); (o nebes. tělese) ascender; (předpověď) 

realisar se; (s kým) viver (bon o mal) con unaltru; (vyhovět) 

compleser; ~ najevo monstrar se, revelar se; ~ vstříc ear 

al incontra de, ear incontrar; ~ z čeho departer de; ~ z módy 

devenir ínmodern n. desmodat 

vyjíž/dět v. vyjet; -ďka excursion 

vyjma except(et), con exception de 

vyjmenov/ání enumeration; -at enumerar (il enúmera); 

(podrobně) specificar 

vyjmout prender ex; (z výčtu) excepter; (výjimkou) exempter; 

med. extra(ct)er; (řezem) exciser; (odstranit) remover 

vyka/dit se evacuar se; -kat se (děti) cacar, far li caca 

výkal excrement, fec; -y též fecallia; (zvířecí) sterco 

vykasat v. vyhrnout 

vykašl(áv)at (co) expectorar 

vykat (si) dir vu (unaltru) 

výkaz consignation; (seznam) liste 

vykáz/at, -ovat demonstrar; (mít to) presentar; ~ koho (odkud) 

bannir; (ze země) exiliar; (z místnosti) indicar li porta a; 

(ze školy) expulser; ~ se (čím) presentar (su legitimation) 

výklad (učiva) explication; (teorie, snů) interpretation; (textů, 

zvl. bible) exegese; (zákona) comentarie; (výloha) vitrine 

vykl/adač (snů) interprete; (textu) glossator, comentator; 

-ádací (přístav) de descarga; -ádač (zboží) descargator; 

-ádat v. vyložit 

výkladiště (přístavní) molo 

vyklápě/č basculator; -t v. vyklopit 

výklenek alcove; (pro sochu) niche 

vyklep(áv)at (do plochy) aplatar 

vykle/stit, -štit, -sťovat, -šťovat v. klestit 

vyklíčit v. klíčit 

vykl/idit, -ízet (místnost, byt) desmoblar; voj. evacuar 

vyklopit bascular; (překotit) renversar 

výklopník tech. basculator 

vykloubit v. vymknout 

vyklouznout glissar ex; (slůvko) escapar 

vyklubat se (z vejce) nascer (ex ove); přen. descoconar se 

vykolejit (se) derelar 

výkon (fungování) function; (činnost, též početní) operation; 

(stroje) potentie; (služeb) servicie; (umělecký) presentation; 

sport. resultate; (celk. objem činnosti) capacitá, production; 

(trestu) execution; odvážný ~ heróic action 

vykon/ání (prací, úkolu) realisation, execution; -(áv)at 

far, executer, efectuar, realisar; (zaměstnání) practicar; 

(cestu) interprender; (zkoušku) passar; (podle předpisů) 

administrar; -atelný executíbil; -avatel executor; (pověřený) 

administrator; ~ poslední vůle testamentario 

výkon/nost capacitá, production; (stroje) potentie; eficacitá; 

-ný (člověk) capaci; (orgán, moc) executiv; (účinný) 

eficient; (stroj) potent; -á moc executive 

výkop (zeminy) excavation; (prohlubeň) cavitá; (příkop) fosse, 

canalette; voj. (zákop) sappe, tranché; sport. colp de 

invía, colp n. tira inicial

vykop/(áv)at (jámu) excavar; (pařezy) extirpar; (ze země) desinterrar; 

(tělesné pozůstatky) exhumar; -ávka excavation 

výkopek excavat suol n. terra 

vykořenit eradicar; (vyplenit) extirpar 

vykořis/tit, -ťovat explotar; -ťovatel explotero 

vykos/tit, -ťovat desossar 

vykotla/ný (zub) cariat; (kmen) cavi; -t se (zub) cariar se 

vykouknout (z okna) monstrar se (in li fenestre) 

vykoupit (zemědělské výrobky) (re)comprar; (zastavenou věc) 

desgagear; (výkupným) ransonar; náb. redempter 

vykouřit (mnoho cigaret) fumar, consumar (mult cigarettes); 

(co čím) infumar, fum-desinfecter; (kadidlem) incensar; 

~ se (dým, výpary) evaporar se 

vykouzlit exsorciar 

vykračovat si ear fiermen, strucear; (kúň) amblar 

vykr/ájet, -ajovat v. vykrojit 

vykrákat croacar; (vyžvanit) babillar, revelar 

vykrást v. vyloupit 

výkres dessine 

vykrm/it, -ovat ingrassar 

vykročit far un passu 

výkroj extranchate; -ek (nohy) arc 

vykroj/it, -ovat exciser, extranchar 

vykropit círk. asperser per aqua benedit 

vykr/outit extorder; ~ se evader; -ucovat se equivocar, 

eluder, extricar se, parlar evasivmen, far pretextes; kniž. 

prevaricar; v. též vytáčet se 

vykrváce/ní exsanguation; -t exsanguar 

vykřič/ený (lokál) malfamat; -ník signe de exclamation 

výkřik cri; (radosti) exclamation 

vykřik/nout, -ovat exclamar; ~ na koho criar a 

vykuchat destripar, eviscerar, desintralliar; (rybu) pur(ific)ar 

výkup (re)compra 

vykupitel náb. V- (Kristus, Spasitel) Redemptor, Salvator; 

(z otroctví) liberator 

výkupné ranson 

vykuřovat v. vykouřit 

vykvé/st, -tat florar, florear; přen. florescer, prosperar 

výkvět flor; (společnosti) elite 

výkyv oscillation (del péndul); obch. fluctuation 

vylákat (z koho co) subtirar 

vyléč/ení resanation; -it (re)sanar; -itelný (re)sanábil, 

curábil; -it se resanijar, devenir san 

vylek/at (se) v. leknout (se); -aný aterret, chocat 

vyleštit v. leštit 

výlet excursion; -ní de excursion; -ník excursionist, turist 

vyl/etět, -étnout evolar 

výlev (citu) efusion 

vylévat v. vylít 

výlevka eversuore; (nádoby) bec 

vyléz(a)t (na) ascender n. montar (un monte); (klíčit) germinar 

vylh/aný fabricat, inventet; -(áv)at fabricar, inventer 

vylíčit picter; (popsat) descri(pte)r 

vylid/nění despopulation; -nit, -ňovat despopular 

vylíhnout (se) v. líhnout (se) 

vylít e(x)versar; (neopatrně) disversar; ~ se (z břehů) debordar 

vyl/ízat, -izovat (talíř) leccar 

vylo/dění desinbarcation; -dit, -ďovat (cestující) debarcar, 

desinbarcar; (zboží) descargar; (přistát) abordar 

výloh/a (výklad) estalage, vitrine; -y expenses, custas 

vylomit aperter per fortie, irupter

vylosovat v. losovat 

vylouč/ení exclusion; sport. (hráče) desqualification; círk. 

excomunion; -eno! ínpossibil!; -it (možnost) excluder; 

sport. desqualificar; biol. secreer; mat. eliminar; círk. excomunier; 

(ze strany) expulser; (vyhostit) exiliar, relegar 

vyloudit (z koho co) subtirar 

vyloup(áv)at (kaštany) descorticar; (jablka) degranar; 

(švestky) denuclear; (z lusku) exsiliquar 

vyloupit pilliar; (o-) spoliar; (u-) rapter 

vyložit (náklad) descargar; (k prohlídce) exposir, estalar; 

(význam) interpretar; (vysvětlit) explicar; (průběž. poznám- 

kami) comentar, glossar; (uměle dřevem) intarsiar; (perletí 

apod.) incrustar; (karty) predir, profetisar secun cartes 

výlučn/ost exclusivitá; -ý exclusiv 

vylučovat v. vyloučit 

výluka (z práce) lock-out [lok'aut] 

vymačk/(áv)at (citrón) expresser 

vymáčknout (okno) rupter; ~ se expedir se 

vymáhat exiger, extorder 

vymáchat (prádlo) rinsar 

vymámit subtirar; (peníze, přiznání) extra(ct)er 

vyma/nění liberation, emancipation; -nit (se), -ňovat (se) 

(z otroctví) liberar (se); (z vlivu) emancipar (se); (ze závislosti) 

devenir índependent 

vymastit (hl. kuch.) unguentar 

výmaz erasura 

vymaz(áv)at (gumou) eraser; (s povrchu) efaciar; (vyškrtnout) 

forstrecar; (zrušit) anullar; (kuch. plech) unguentar 

výměna exchange; (opětovaná) interchange; (nahrazení) 

substitution, remplazzament 

vyměn/it, -ovat exchangear; (navzájem) interchangear; 

(nahradit) remplazzar, substituer, vicear; -itelný exchangeábil, 

interchangeábil; (nahraditelný) remplazzábil 

výměn/kář pensionario ruran, old paisane retirat; -ný: -á 

hodnota exchange-valore; ~ obchod troc 

výměr (určení velikosti) mesurage; (rozhodnutí) decrete, decision; 

(platu) fixation; (soudní) sententie; (daňový) imposition; 

(definice) definition; -a (plošný rozsah) area; (důchodu) cálcul 

(de un pension); (trestu) gradu (de punition) 

vyměř/it, -ovat (pozemek) mesurar; (plat) fixar; (daň) impostar 

vymést balayar; přen.(prohledat) perquisiter, traserchar 

výměšek biol. excretion, secretion; (výkal) excrement 

vyměšov/ací (žláza) secretori; -ání biol. secretion; -at excreer, 

secreer; (sliny) salivar; (stolici) defecar 

vymetat v. vymést 

výmět (lejno, trus) excrement, fec 

vymez/ení delimitation; (hranic) demarcation; (pojmu) definition; 

(pozemku) delineament; -it, -ovat delimitar, demarcar, 

definir, delinear 

vym/ínit si, -iňovat si reservar se, stipualar 

výminka condition, stipulation, reserve 

vymírat v. vymřít 

vymíta/č exorcist; -t exorcisar 

vymizet v. zmizet 

vymkn/out dislocar; med. luxar; ~ se (komu) escapar; 

(kontrole) devenir íncontrolabil; (z náručí koho) liberar se 

(de); (z vlivu) emancipar se (de); ~ (si) dislocar (se); 

-utí dislocation, luxation 

výmlat (obilí) drachada 

vymlátit (obilí) drachar; (okna) rupter 

vymlouvat (se) v. vymluvit (se)

výmluva pretexte, gratuit excusa 

vymluvit (komu co) dissuader, desconsiliar; ~ se serchar 

excusa, pretexter; (na koho, nač) metter li culpa a 

výmluvn/ost eloquentie; -ý eloquent; (důkaz) evident; 

(výřečný) volúbil; (významný) significant 

vymoci (co na kom) extorder, extra(ct)er 

vymočit (len) macerar; ~ se (o člověku) urinar 

výmol fosse, cava; (rokle, strž) ravine 

vymotat debrolliar 

vymoženost aquisition; (sociální) conqueste 

vymř/elý (rod) desaparit, extinctet; -ení: na ~ condamnat 

n. destinat a desaparir; -ít extincter se, desaparir 

vymycovat v. vymýtit 

vymykat se (předčit) exceder, superar; v. též vymknout se 

výmysl fabrication, imagination, invention, fiction 

vym/yslit, -ýšlet ingeniar; (vynalézt) inventer; ~ si fantasiar, 

imaginar se; -yšlený imaginari, inventet, fictiv 

vymý(va)t (ránu) lavar (bon); (vypláchnout) rinsar 

vymýtit (les) abatter, cadentar; přen. (nedostatky) eliminar; 

(předsudky) extirpar 

vynadat (komu) insultar (alquí) 

vynález invention 

vynaléza/t inventer; -vost inventivitá; -vý inventiv 

vynálezce inventor 

vynalézt v. vynalézat 

vynasnažit se efortiar se 

vyn/ášet (zisk) rendir, dar li profite n. rendiment; (vychválit) 

laudar; (rozsudek) pronunciar un sententie; (karty) luder; 

(dosud utajené) decovrir, revelar; ~ se orgolliar se 

výňatek excerpte, extracte 

vynd(áv)at exprender, prender ex, extraer, metter ad extern 

vynech/(áv)at omisser; (puls) esser ínregulari; -ávka (v textu) 

omission; (znaménko) signe de omission 

vynesení: práv. ~ rozsudku sententie 

vynést v. vynášet 

vynik/ající excellent, eminent, prominent; -at, -nout exceller, 

eminer; (nad) superar, exceder; (v čem) esser bon (in) 

vynoř/it se, -ovat se emerser; (objevit se) aparir 

výnos (rozhodnutí, dekret, vyhláška) decision, decrete, edicte; 

(z čeho) rendiment; (zisk) profite, ganie, lucre; (z investova- 

ného) renta, revenú; (celkový) producte; (podíl ze zisku) 

dividende; čistý ~ netto-producte; -nost productivitá, 

lucrativitá, rentabilitá; -ný productiv, profitábil, rentábil; 

(až neúměrně) lucrativ; (vyplácející se) remunerativ 

vynu/cení, -ování fortiament, fortiation; -cený obtenet per 

fortie, extordet; -covat, -tit extorder, obtener per fortie; 

-covat si, -tit si (ohled, úctu) far se respectar, imposir li 

respecte; (jiný postup) exiger 

vyobcovat expulser; (vypovědět) proscrir; círk. excomunier 

vypáčit aperter per violentie, fortiar 

výpad curr-atacca; (slovní) invective 

vypad/at (mít vzhled) aspecter; (podle všeho zdání) semblar, 

aparer; (podle slyšeného) sonar; ~ dobře aspecter bon, 

haver bon acpecte; -ávat v. vypadnout 

vypad/ávání cadida (i vlasů); -nout (vlasy, zuby, z ruky) cader; 

(ze soutěže) esser eliminat; (proti) voj. far un atacca 

vypálit brular; med. cauterisar; (z pušky) tirar; (značku) brulmarcar; 

(znamení komu) stigmatisar; ~ komu rybník superar 

alquí per astutie 

výpalky (destilační) residues del destilation 

výpar exhalation; (zhoubný) miasma

vypárat dessuer 

vypař/it (se), -ovat (se) evaporar (se); (éter) volatilisar 

(se); (zmizet) desaparir 

vypátrat decovrir; (vyzkoumat) explorar 

vypeckov(áv)at denuclear, degranar 

vypích/(áv)at, -nout picar; (vybrat) selecter; (vypudit) expulser 

vypína/č el. interruptor (del currente); -t interrupter; -t se 

(tyčit se) altear, turrear; (nad jiné) pavonear, inorgolliar se, 

far se important; -vost self-importantie, superbie; -vý 

orgolliosi, tro fier, superb; (pánovitě) arogant 

výpis (z ůčtu) extracte de conto; -ek excerpte 

vypl/áchnout, -achovat (ústa) rinsar 

vyplašit v. plašit 

výplata payament; (mzda) salarie; v. též výprask 

vyplatit (peníze) payar; (z vlastního k úhradě) desinborsar; 

(mzdu) salariar; (dopis) afrancar; (získat zpět) recomprar; 

~ se (věc) valer li pena 

vypl/azit, -áznout. -azovat (jazyk) expussar (su lingue) 

vyple/nit, -ňovat v. plenit, vykořenit, vymýtit 

vypliv/nout, -ovat exsputar 

výplod (umělecký) ovre; ~ fantazie chimere 

výplň (dveřní) panel (de porta) 

vypl/nit, -ňovat plenar; (přání) satisfar; (rozkaz) compleer; 

~ se (sny, naděje) realisar se 

vyplou(va)t (loď) departer 

vyplynout v. plynout 

vyplýtvat dissipar, prodigar 

vyplývat v. plynout 

vypn/out el. decomutar, desconexer; (proud) interrupter (li 

currente); (motor) stoppar; mech. dejun(c)ter; (napnout) 

tender; ~ se (k výkonu) efortiar se; (samočinně se přerušit) 

devenir desconexet; -utelný desconexíbil 

výpočet cálcul; (času n. doby) computation; círk. (pohybl. svátků) 

cómput; -ní de cálcul; (s komputery) compúter-(centre) 

vypočí/st, -t(áv)at computar; mat. calcular; (věci) contar 

vypočitatelný calculábil 

vypodobnit descrir 

vypoj/it, -ovat el. decomutar, desconexer; mech. decuplar 

vypomáhat v. vypomoci 

výpomoc auxilie, sucurse; (finanční) subsidie, subvention 

vypomoci (komu) auxiliar n. sucurser; (v čem) auxiliar (a + inf) 

výpomocný auxiliari, de sucurse; (dělník) temporari 

výpotek med. exsudation 

vypotit med. exsudar; ~ se (z nemoci) curar se sudante 

vypotřebovat v. spotřebovat 

vypoukl/ost convexitá; -ý convex 

výpověď (vyjádření) enunciament; (ze služby) congediament, 

(z práce) desgageament, licentiament; (u soudu) testimonie; 

dát ~ licentiar se; dát ~ (komu) licentiar 

vypov/ědět, -ídat (zážitky) racontar; (smlouvu) revocar; 

(ze země) bannir, exiliar; (prohlásit za nežádoucí osobu) 

proscrir; (selhat) fallir; (u soudu) testimoniar; ~ poslušnost 

refusar obedir, revoltar se; ~ službu (síly) mancar; 

(stroj) ne functionar; ~ válku declarar li guerre; 

-ěditelný revocábil, anullábil; -ězenec exiliate 

vypracov/(áv)at elaborar; (těsto) plastar; ~ se avansar 

per labor; -ání elaboration 

vyprah/lost ariditá; -ý arid; (hrdlo) sicc; (pásmo) torrid (zone); 

~ žízní siccat per sete; -nout aridar se; (žízní) siccar se 

výprask castigation; (holí) bastonada; (rány) colpes 

vypráskat (koho, komu) castigar; (holí) bastonar

vypr/ášit, -ašovat depolvar; ~ komu kůži = -áskat (koho) 

výprav/a věd., voj. expedition; (křižácká) cruceade; div. scenografie; 

-čí žel. assistente del chef de station 

vyprávě/cí narrativ; -č narrator; -ní narration; -t narrar 

vyprav/it (zařídit vše potřebné) arangear; (vyexpedovat) expedir 

výprav/ka žel. palette; -na (zboží) expeditoria; -ný lit. épic 

vyprázdnit desplenar, vacuar; (střeva, žaludek) evacuar; 

(vyčerpat) exhauster; (vyklidit) evacuar; (odvedením) 

drenar; ~ se (hlediště) vacuar se; (stolicí) defecar 

vyprazdňovat (se) v. vyprázdnit (se) 

vyprch(áv)at (páry) evaporar se; (vůně) volatilisar se 

vyprod(áv)at vendir con rabatte 

výprodej vendida total, liquidation 

vyprostit (zachránit) salvar; (z vlivu) liberar, emancipar 

vyprov/ázet, -odit acompaniar 

vyprše/ní (lhůty) expiration; -t expirar, passar, scader; 

(být splatný) esser payand 

vypř/ahat, -áhnout (koně) desatelar; hovor, (z práce) relaxar 

vyps/ání (voleb) proclamation; -at (citát z knihy) excerpter, 

extracter; (cenu, konkurs) proposir; (volby) proclamar 

vypt(áv)at se (koho) questionar (alquí); (na) informar se 

vypudit evicter, expulser, forpussar, suplantar 

vypůjčit (si) v. půjčit (si) 

výpůjčka prunta, pruntate 

vypuknout (nemoc, oheň, válka) eclatar; (o vyrážce) erupter; 

(začít) comensar 

výpust apertura, efluentie 

výpustka gram. (hlásky) elision; (vynechání) omission 

vypu/stit (ptáka) metter in libertá; (družici, raketu) lansar; 

(vzduch) desinflar; (vynechat) omisser; gram. (hlásku) elider; 

~ duši expirar, morir; -štění (družice) lansament 

výr zool. guf; kýho -a! per vultur! 

vyrábět producter, fabricar, far 

výraz expression; odb. término; (rčení) locution, sententie; 

(charakteristická vazba) idiom; (tváře) fisio(g)nomie; ustálený 

~ frase 

vyrazit expulser; (z ruky) far cader (ex li manu); (vylomit) 

rupter; (na cestu) metter se in via, departer; (pobavit koho) 

amusar; (z houští) saltar; (pupeny) burgeonar; ~ se (zábavou) 

amusar se, divertisser se; (rozptýlit se) distracter se 

výraz/nost expressivitá; -ný expressiv; (značný) considerábil; 

(úspěch) marcant; (přednes) accentuat; -ový de expression 

vyražení (zábava) divertissement, passa-témpor 

vyráž/et (slova při četbě) accentuar; v. též vyrazit; 

-ka med. eruption, eczema, exantema 

výražka (mouka) farin-flor 

výrob/a production; (tovární) fabrication; -ce productor, 

fabricante; -ek producte, fabricate; -it v. vyrábět; -ní 

de production 

výroč/í anniversarie; -ní annual; ~ zpráva raport annual 

výrok (prohlášení) declaration; (průpověď) sententie, aforisme; 

(soudcovský) sententie; (soudní poroty) verdicte 

výron (krve) hemoragie, sanguada; (v kotníku) hematom; 

(lávy) eruption 

výrostek adolescente, juno 

vyrovn/ání (náhradou ztráty) compensation; (účetní) bilantie, 

saldo; -anost (povahová) calmesse, tranquilanimitá; 

-aný (rozpočet) equilibrat; (povaha) equiánim; (účet) saldat, 

liquidat; (stejný) egal; (nedluhující) quitt; -(áv)at (povrch) 

aplanar; (spor) (re)conciliar; (dluh) payar; (účet) saldar; 

(úroveň) nivellar; (k stejnosti) egalisar; (k vyváženosti)

alanciar; (vrátit do rovnováhy) contrabalanciar; (náhradou 

škody) compensar; (uspokojit) satisfar; (odplatit, splatit) recompensar; 

(a tak sprovodit) liquidar; -(áv)at se (síly, protiklady) 

equilibrar se, egalisar se; (s čím) acomodar se; 

(s kým) far un arangeament; -atelný egalisábil; -ávací 

compensatori; -ávač compensator 

vyrozum/ět, -ívat (z čeho) comprender; (oznámit) anunciar, 

comunicar, informar, far saver; (upozornit) advertir 

vyrůst, -at crescer 

výrustek med. excrescentie 

vyruš/it, -ovat disturbar, íncomodar; (obtěžovat) molestar 

vyrvat eraffar; (z kořene) eradicar; (vytáhnout) extirar, extra- 

(ct)er 

vyřadit eliminar, excluder 

výřečn/ost eloquentie; -ý eloquent 

vyřešit v. řešit 

vyřez(áv)at exciser; (řezbář) sculpter; (zvířata) castrar 

vyřídit (vzkaz) transdar n. transmisser; comunicar, dir; 

(objednávku) executer; (spor) soluer (un dispute) 

vyříznout v. vyřezat 

vyřknout enunciar; (rozsudek) pronunciar 

výsada privilegie; (neodvolatelné právo) prerogative 

vysadit (do výše) elevar; (sazenice) plantar; (motor, stroj) 

cessar functionar; (z lodi) desinbarcar 

výsadkář paracadist 

výsadní privilegiat 

vysá(va)t (ránu) sucar; (prach) depolvar; přen. desanguar 

vysavač (prachu) depolvator 

výseč geom. sector 

vysedět (vejce) covar (oves) 

vyschnout (potok, pramen) devenir sicc, siccar se 

vysíl/ač(ka) emissor, transmissor; -ání radio-emission, 

radio-difusion; -at (rozhlasem) emisser (per radio); 

(paprsky) radiar; (ze sebe) emisser; (koho) v. vyslat; 

~ nouzový signál emisser danger-signale (SOS) 

vys/ílení med. (v důsledku choroby apod.) inanition; -ílit, -ilovat 

(oslabit) debilisar; (nervově) enervar; (vyčerpat) exhauster 

výskat (radostí) joy-criar, jubilar, exultar 

vyskočit saltar up, up-saltar; ~ na stůl saltar ad sur li table 

vyskyt/nout se, -ovat se exister, trovar se, aparir, ocurrer 

vysla/nec inviato, legato; (delegát) delegate; ministre (plenipotentiari), 

plenipotentiario; (velvyslanec) ambassador; 

(papežský) nuncio; -nectví legation; (velvyslanectví) ambassade; 

-t misser, inviar, expedir; (zástupce) delegar 

výsled/ek resultate; (nutný) consequentie; -nice mat. resultante; 

-ný resultant 

výslech interrogation 

vyslechnout (náhodně) audir (per hasarde); (záměrně skryt) 

subescutar; (u policie) interrogar; (vyslyšet prosbu) exaudir 

vysloužil/ec voj. veterane; -ý (pracovník) emerit 

vyslov/it, -ovat pronunciar; (pravidlo) enunciar; (přání) 

expresser; (vyjádřit slovy) vocear; -itelný pronunciábil 

výslovn/ost pronunciation; -ý (skutečně vyjádřený) expressiv; 

(jasný) explicit 

výsluní loc n. látere exposit al sole 

výsluž/ba retiratie, retraida, pension; jít do -y retirar se, 

retraer se; ve -ě retirat; -ka (dar) don; (odměna) recompensa; 

-né pension 

vysl/ýchat (obviněného) inquisiter, interrogar; (svědky) examinar; 

-yšet (prosbu, přání) exaudir; (splnit co) satisfar 

výsměch derision, mocada, ironie, sarcasme, persiflage

vysmívat se (komu) derider (alquí), mocar, persiflar 

vysmrkat se sofflar se li nase 

vyso/čina alt montania, alt país; -kánský extremmen alt; 

-kohorský alpin; -kokapacitní de alt capacitá; -komolekulární 

altmoleculari, hipermoleculari; -konapěťový 

de alt tension; -koškolák studiante universitari; -koškolský 

(student) universitari; (rok, sbor) académic; ~ učitel 

docente n. preceptor universitari; -kotlaký de alt 

pression; -ký alt; (cena) elevat; (tón) acut; (věk) avansat; 

(zisk) grand; -é napětí alt-tension; -á pec altforne, 

fond-forne; -á škola universitá 

výsost Altesse, Excellentie; (Vor Altesse!); -ný soveran 

vysoudit (soudně vymoci) obtener per decision de justicie 

vysouše/č (ex)siccator; -t (ex)siccar 

vysouvat v. vysunovat 

vystačit v. stačit 

vystá/ní: to není k ~ to ne es suportábil; -t (koho, co) 

(posser) suffrer, suportar, tolerar 

výstav/a exposition, monstra (hl. umělecká); -ba construction, 

edification (i přen.); bytová ~ construction de logimentes; 

ve -bě in construction; -ce (směnky) traente; 

(vystavovatel) expositor 

vystavět v. stavět 

výstaviště loc n. area del exposition 

vystav/it, -ovat (viditelně umístit) exposir, presentar, estalar, 

metter in vide; (směnku) tirar (un cambio); (okázale) ostentar, 

exhibir; ~ se (nebezpečí) exponer se a 

výstav/ní (síň) del exposition; přen. perfect, exceptional; 

-nost monumentalitá; -ný monumental; (čtvrť) residential 

vystavovat (se) v. vystavit; -el expositor; (směnky) traente 

vystěhov/alec emigrante; -alecký (hnutí) emigratori; (úřad) 

de emigration; (tábor) de emigrantes; -alectví emigration; 

-ání exlogiation, (násilné) eviction; (ze země) expatriation; 

-at (z bytu) exlogiar; (násilně) evicter; (ze země) expatriar; 

-at se (z bytu) exlogiar se; (do ciziny) emigrar 

vystih/not, -ovat (nebezpečí) previder, presentir; (situaci) 

expresser, representar; (podobu) capter 

vystoup/ení (nahoru) ascension; (na veřejnosti) presentation; 

(s předváděním) performantie; první ~ debut; -it (vzhůru 

na co) ascender n. montar (un cavall, un monte); (na scénu) 

intrar sur li scene; (poprvé) debutar; (z vozidla) descender 

de; (z lodi) debarcar; (ze společnosti) abandonar, quittar, separar 

se; (z břehů) debordar; ~ jako presentar se quam; ~ 

na veřejnosti presentar se al pública; ~ proti oponer se a 

výstraha advertiment 

vystrašit aterrer, timidisar, efaruchar 

výstražný (světlo, znamení) monitori; (trojúhelník) reflexiv 

vystr/čit, -kovat (dopředu) pussar (adavan) 

vystrna/dit, -ďovat eviter, expulser, suplantar 

výstroj equipament, (lodi) tacle, taclage; (nošená s sebou) 

cosage; (příslušenství) accessories; (výzbroj) armament 

vystroj/it, -ovat (loď) taclar (vybavit lanovím); voj. equipar 

výstředn/í excéntric, extravagant; -ík extravagante; -ost 

excentricitá, extravagantie; -ý mat., tech. excéntric 

výstřel tira; -ek (společenský) excess; (úchylka) aberation 

vystřelit tirar; (z pušky) fusilar; (z děla) cannonar; (družici, 

raketu) lansar; ~ si (z koho) dupar 

vystřídat (se) v. střídat (se) 

výstřih (šatů) decolté 

vystříhat se (čeho) gardar se de (+ inf); (koho) evitar li incontra 

con

vystřih/(áv)at, -nout, -ovat exciser 

výstřik (ex)spruzza 

vystřík/at, -nout, -ovat (ex)spruzzar; (pramen nafty) surtir 

vystřílet (munici) consumar; (zvěř) exterminar 

výstřižek excision; (ústřižek) cupon 

vystudovat: vystudoval práva il ha studiat (li) jure 

výstup (vzhůru) ascension; div. acte, scene; -ek saliage 

vystupov/ání (chování) conduida; -at (chovat se) conduir 

se; ~ jako figurar n. presentar se quam; v. též vystoupit 

vystyd(áv)at v. stydnout; -lý frigid; -nout v. stydnout 

vysun/out, -ovat (dopředu) pussar adavan; (zásuvku) aperter 

vysuš/it, -ovat (ex)siccar; (odvedením vody) drenar 

vysutý (most, dráha) pendent; -é lůžko hamac 

výsuvný (anténa) telescópic; (stůl) extensíbil 

vysvědčení škol. ateste scolari; (osvědčení) ateste, certificate 

vysvět/it v. světit; -lení explication; -lit, -lovat explicar; 

-litelný explicábil; -livka nota; (pod čarou) pednote; 

-lovací explicativ 

vysvítit consumar (mult luce) 

vysvlé/ci (se), -kat (se), -knout (se) desvestir (se) 

vysvobo/dit, -zovat v. osvobo/dit, -zovat 

vysychat v. vyschnout 

vysypat eversar; (vyprázdnit) evacuar 

výše přísl. plu alt; do ~ ad alt; stále ~ sempre plu alt; ~ 

uvedený citat in supra; viz ~ vide supra; (úroveň) nivell; 

v. též výška 

vyšeptalý (zvuk) débil; (povadlý) marcid 

vyšetř/ení med. exámine; ~ poslechem auscultation; ~ 

rentgenem radioscopie; -it, -ovat (nemocného) examinar; 

(sondou) sondar; (soudně) far un instruction; (obviněného) 

inquisiter; (pátrat) investigar; (zkoumat) examinar, explorar; 

(vyptávat se) informar se, inquestar; -ovací (vazba) preventiv; 

(komise) investigativ; ~ soudce júdico instructori; 

-ování (soudní) instruction; -ovatel investigator 

vyšin/out, -ovat (uvést ve zmatek) derangear; (duševně) alienar, 

desbalanciar; ~ z kolejí derelar; ~ z rovnováhy 

desequilibrar; -ulost (nenormálnost) abnormalitá; -utý 

abnormal; (vykolejený) derelat; (z rovnováhy) deseqilibrat 

vyší/(va)t brodar; (vydělat si) ganiar per sution; -vač brodero; 

-vačka brodera; -vání = výšivka broderíe 

výška altitá; (měřitelná) altore; (měřená úhlem) altitúdine; 

(postavy) statura; -ř sport. alt-saltator 

výškrab med. abrasion, curettage 

vyškrabat exscrappar; (důkladně a do čeho) grattar 

výškrabek scrappallia 

vyškrt/(áv)at, -nout (ze seznamu) excluder, eliminar, forstrecar; 

(zápalky) consumar 

vyškub/(áv)at, -nout (peří) desplumar; (vlasy) descrinar; 

(vyrvat, vytrhnout, vytáhnout) eraffar, extirar, extra(ct)er 

výšlap tur per pedes 

vyšl/apaný: -á cesta trantran; -ap(áv)at (kopec apod.) ascender, 

montar, grimpar (sur); -ápnout (boty) extender (per 

pedear); -ápnout si metter se (in via); -apovat si strucear, 

ear fiermen 

vyšleh/at (děvče) bastonar per verge (de Pasca); -nout, -ovat 

(o plameni) flammear 

vyšlechtit v. šlechtit 

vyšroubovat exscruvar; (ceny) augmentar 

vyšší plu alt; (škola) superiori; ~ než plu alt quam 

vyšvihnout se (do sedla) lansar se 

výt (pes, vítr) ulular; (štěkat, hafat, ňafat) aboy(ett)ar, claffar

vytáč/et se subterfugir; -ka subterfuge; (záminka) pretexte 

výtah (z knihy) excerpte, extracte; (stručný obsah, souhrn) 

resumé, summárium; (zdviž) elevator, lift 

vyt/áhlý (postavou) alt; -áhnout (ven) extra(ct)er; (do šířky) 

dilatar; (do délky) alongar; (zásuvku) tirar; (topícího se) salvar; 

(tuší) traciar; (žáka) interrogar; -ahovat se fanfaronar 

vytanout (na mysli) venir in mente 

vytápě/ní calefaction; (topení) calentation; -t v. vytopit 

výtaž/ek extracte; (podstata) quintessentie; -kový extractiv 

vytéci e(x)fluer 

výtečný excellent 

vytékat v. vytéci 

vytěs/nit, -ňovat deplazzar 

vytetovat v. tetovat 

výtěžek profite, lucre, beneficie; (zisk) ganie 

vytěžit profitar, lucrar; (horninu) explotar; (získat) ganiar 

výtisk exemplare 

vytisknout printar 

výtka reproche; po -ce kniž. (= hlavně, především) precipue 

vytknout reprimandar, reprochar 

vytlačit presser; (koho odkud) expulser 

výtlak (lodi) cargo-capacitá 

výtok exfluida; (otvor) apertura, exeada, surtida, efluentie 

vytopit (místnost) calefacter; (vodou) inundar 

vytratit se deperir 

vytrh(áv)at, -nout (hřebíky, zuby) extra(ct)er; (plevel) extirpar; 

(s kořenem) eradicar; (z ruky) eraffar; ~ koho (z práce) 

disturbar, derangear; to mne ne-ne! it da me null profite! 

vytroubit (rozhlásit) trumpetar 

vytrousit perdir (poc e poc) 

vytrubovat (co do světa) v. vytroubit 

výtrus bot. spor; -nice sporangie 

vytrv/alost (v práci) perseverantie; -alý perseverant; (až 

zatvrzele) persistent; (neúnavný) assidui, ínfatigabil; (pilný) 

diligent; (nepolevující) íncessant; (stálý) constant, 

permanent; (ustavičný) continual; (neustálý) continui, 

perpetui; (trvající) durant; (neúprosný) ínexogerant; 

(houževnatý) tenaci; (rostliny) perenni, multannual; 

-(áv)at perseverar, persister, perdurar 

výtrysk eruption, explosion 

vytrysk/nout, -ovat fontear, saltar 

vytržen/í extase, exaltation, transe; (zubu) extra(c)tion; 

-ost (odtrženost) separation; -ý (uchvácený) extátic, exaltat; 

(odtržený) separat 

výtržn/ický disturbant, seditiosi, rixosi; -ík rixard, tumultuon; 

-ost disturbantie, excess 

vytříb/enost rafinament; -ený (styl, mravy) fin, rafinat; -it 

perfectionar, rafinar 

vytří/dit, -ďovat (tříděním vyřadit) selectionar 

výtvarn/ictví artes plástic; -ík artist plástic; -ý plástic; 

~ redaktor art-editor 

vytvářet v. vytvořit 

výtvor creation; (lit. dílo) ovre; tech. producte 

vytvoř/ení creation, formation; -it crear, formar; (rekord) 

fixar; (vypracovat) elaborar 

vytyč/it, -ovat (trasu) jalonar, traciar; (hranici) demarcar; 

(program) fixar; (cíl) definir 

vytýkat v. vytknout 

vyuč/ená: dát komu za -ou dar un lecion; -it (koho čemu, 

v čem) exercir (in); -it se (čemu, čím) finir n. terminar li 

aprentisage (de)

výuční (list) (certificate) de aprentisage 

vyučov/ací (předmět) de inseniament; -ání docentie, instruction, 

inseniament; -at docer, instructer, inseniar 

vyúčtovat decontar; (komu co) rendir conto (pri) 

vyudit v. udit 

výuka v. vyučování 

vyumělkovaný v. strojený 

vyúst/ění inboccatura; -it inboccar (in li mar); ~ v co 

resultar in 

využ/í(va)t (zkušenosti) utilisar; (těžit z čeho) tirar profite de, 

profitar de; -itelný utilisábil 

využ/ití, -ívání utilisation; ~ odpadků reciclage 

vyválcovat v. válcovat 

vývar (z masa) bullion, consommé; (odvar) decocte 

vyvarovat se (čeho) evitar; (pití, kouření) gardar se (de) 

vyv/ářet, -ařovat (pro) cocinar (por); -ařit (prádlo) far bollir; 

(nástroje) sterilisar; -ařit se (voda) evaporar se 

vyváznout escapar; ~ se zdravou kůží escapar sin vúlnere 

vyvážet v. vyvézt 

vyvážen/ost equilibrie (del proportiones); (celková vyrovnanost) 

harmonie; -ý equilibrat, (bon) proportionat, 

harmoniosi 

vyv/ážit, -ažovat (váhy) equilibrar; (co čím) compensar 

vyvenčit v. venčit 

vyvě/sit, -šovat (vlajku) hissar; (vylepením na veřejném místě) 

afichar, placatar; (sluchátko) levar (li receptor) 

vývěska (tabule) reclam-tábul; (plakát) afiche, placate 

vyvést (koho) conducter; (hloupost) far; ~ se prosperar 

vyvětrat (místnost) aerar, ventilar 

vývěva aer-pumpe 

vyv/ezení (vozem) transport; (do ciziny) export(ation); -ézt 

transportar, exportar 

vyv/íjet, -inout (úsilí) efortiar se, penar; (hmotný jev) generar, 

producter; (vymyslet a uskutečnit) developar; (konstrukčně) 

projecter; ~ se developar se, evoluer; (organicky) evolutionar; 

-inutost stadie (etape, gradu) de developament; 

-inutý (demokracie) matur; (dospělý) adult 

vyvlast/nění expropriation; -nit, -ňovat expropriar 

vývod tech. tube; anat. canale; (el. ukončení) borne; (výtok) 

exfluida; (logický) deduction; (závěr) conclusion 

vyvodit (z čeho) deducter; (odvodit) derivar; ~ důsledky 

tirar li consequenties 

vývoj developament; (organický) evolution; -ka fot. developator, 

revelator; -ový de developament; (stupeň) evolutiv; 

(teorie) evolutionari, de evolution; (výroba) experimental 

vyvol/(áv)at (co) exclamar (sloganes); (oznamovat) anunciar; 

(vzpomínky, duchy) evocar; (koho ven) vocar ad éxter; (podnítit) 

provocar; (mocně) excitar; (el. proud, magnetismus) inducter; 

(způsobit) causar, originar, ocasionar; fot. developar, 

revelar; škol. interrogar; dát se ~ far se interrogar; -atelný 

evocábil; -ávač (na dražbě) licitator, auctionator 

vývoz export(ation); -ce exportator; -ní de exportation 

vyvr/acet, -átit (z kořene) eradicar; (kůl) renversar; (tvrzení) 

refutar; (zprávu) dementir; -atitelný (důvod) refutábil 

vyvraž/dit, -ďovat massacrar, exterminar 

vyvrh/el (ničema) fripon; (nadávka) canallia; (vyděděnec) 

paria; -nout, -ovat (lávu) ejecter; (ze společnosti) excluder, 

expulser; (jídlo) vomir; kuch. destripar, eviscerar 

vyvrchol/ení culmination; -it culminar 

vývrtka tira-corc, tira-tapon, tapon-scruve; let. scruvmanovre, 

scruv-aviada

vyvrtnout v. podvrtnout 

vyvrženec proscrito 

vyvýš/enina elevation; -ený elevat; -it elevar 

vyzáblý magri; (kost a kůže) ossi; (sešlý věkem) marasmat 

vyzařovat radiar, emanar 

výzbroj voj. armamen; tech. (výstroj) equipament 

vyzbroj/ení armament; -it, -ovat (čím) tech. equipar; voj. armar; 

(zásobit) munir, provider (per); -it se, -ovat se (čím) 

armar se (de) 

výzdoba decoration 

vyzdobit (ad)ornar, decorar 

vyzdvih/nout, -ovat (peníze apod.) retirar, retraer; (stavit se 

pro koho) colecter; (zdůraznit) accentuar, emfasar; (vztyčit) 

erecter; (koho na trůn) intronar; (do výše) levar (in alt) 

vyzkoum(áv)at explorar; (zjistit) constatar; (odhalit) revelar 

vyzkoušet (naučené) examinar; (žáka) provar 

výzkum resercha; (neprobádané oblasti) exploration; (stavu 

věcí) investigation; -ník reserchator, explorator, investigator; 

-ný explorativ, investigativ; (pokusný) experimental; 

-á výprava expedition 

vyznačit marcar, indicar; (hranici) demarcar 

význačný (rys) característic, típic; (vědec) renomat 

vyznačovat v. vyznačit 

význam signification; (běžný význam slova) acception; 

(důležitost) importantie; (pojem) notion; (smysl) sense 

vyznamen/ání (pocta) honor(ation), distinction; (řád) decoration; 

(cena) premie; (medaile) medallie; -(áv)at (přízní) 

honorar, distincter; (řádem) decorar; (cenou) premiar; 

-(áv)at se (čím) exceller, distincter se (in) 

význam/nost v. význam; -ný (čin, událost) significant; (pohled, 

úsměv) significativ; (důležitý) important; (pozoruhodný) 

remarcábil; (osobnost) eminent, notábil; (přední, význačný) 

prominent; -osloví gram. semántica; -ový semántic 

vyzn/ání (lásky) declaration; círk. confession, credentie; 

bez ~ ínreligiosi; svoboda náb. ~ libertá confessional; 

-at declarar, confesser; (veřejně projevit) professer; -at se 

(v čem) orientar se (in); -avač adepte, adherente, adorator, 

disciple, entusiaste; (nový stoupenec) proselite 

vyzpovídat (se) v. zpovídat (se) 

vyzradit (se) v. prozradit (se) 

vyzrá/lost maturitá; -lý matur; -t maturar 

výztu/ha tech. stag; (zesílení vůbec) infortiament; -ž stav. armatura; 

horn. suport; -žník (nosník) console 

výzva apell; (k zápasu) defí, defiation; (pozvání) invitation; 

(podněcování) provocation 

vyzváně/ní clocheada; -t clochear 

vyzvat apellar, defiar, invitar, provocar 

vyzvědač spion; -ství spionage 

vyzvednout (do výše) levantar; (dopis, zásilku ) retirar; 

(zdůraznit) accentuar; v. též vyzdvihnout 

vyzvídat informar se, questionar; (jako vyzvědač) spionar 

vyzvonit v. vybreptat 

vyzýva/t v. vyzvat; -vost provocation; -vý provocativ 

vyžadovat exiger, postular; (nutně) necessitar 

výživ/a nutri/ment, -tion; -né práv. alimentes; -ný nutritiv 

vyživovat (zajišťovat existenci) subsister 

vyžvanit v. vybreptat 

vzácn/ost raritá; -ý (nerost) preciosi; (zjev) rar, extraordinari 

vzad (dozadu) (a) retro; čelem ~! demí-torna!; -u detra 

(v zadní části) in detra; (v knize) al fine (de libre) 

vzájemn/ě mutualmen, reciprocmen; -ost mutualitá, reci-

procitá; -ý mutual, reciproc, comun 

vzápětí strax pos 

vzbouř/enec rebello; -enecký rebéllic, rebelliosi; -ení 

rebellie; -it (se) rebeller, revoltar (se) 

vzb/ouzet (se), -udit (se) avigilar (se) 

vzbuzovat (úctu) imposar (respecte) 

vzdál/enost distantie; (dálka) lontanie; -ený (odlehlý) 

lontan (de), distant (fro); (příbuzný) secundari; -it se 

alontanar se, forear; (čeho) absentar se 

vzdalovat (se) v. vzdálit (se) 

vzdá(va)t (dík) mersiar; (čest) honorar; sport. (závod) abandonar; 

~ se (čeho) renunciar (a); (trůnu) abdicar; (úřadu) 

demisser, demissionar, resignar; (obch. případu) retirar se 

(del negocie); (nepříteli) capitular; (podřídit se) submisser 

se; ~ naděje, že abandonar li espera que 

vzdech sospire; -nout sospirar 

vzděl/anec educat person, educate, intelectuale; -anecký 

intelectual; -ání education, instruction; (povšechné) cultura; 

-anost cultura, education; (kolektivů) civilisation; -aný 

educat; (odborně) expert, instructet, versat (in); (učený) 

doct, erudit; (projevující kulturnost) cultural; (nikoli barbarský) 

civilisat; (pěstovaný) cultivat; -(áv)at (výchovou nebo 

školením) educar, instructer; (pěstováním) cultivar; 

(kolektivy) civilisar; -(áv)at se studiar, reciver instruction; 

-ávací educational; (výchovný) educativ; (přednáška) instructiv; 

-avatel cultivator; -avatelný cultivábil 

vzdor obstination; (odpor) resistentie; ~ (čemu) malgré; 

-ný obstinat, recalcitrant; (zpupný) insolent; -ovat (vzpírat 

se) obstinar (se); (mrazu) resister; (nepříteli) afrontar; 

(tvrdošíjně) obstinar, recalcitrar; -ovitost obstination, recalcitration; 

-ovitý obstinaci; (vzdorující) resistent 

vzdou(va)t se (vlny) sublevar se 

vzduch aere; na čerstvém -u in frisc aere; zdravý ~ salubri 

aere; -oloď aeronave; -oplavec aeronaute; -oplavectví 

aeronáutica; -oprázdno vacuo; -oprázdný vacui de 

aere; -ovka fusil pneumátic; -ový (polštář) aer-cussine; 

(pumpa) aer-pumpe 

vzdušný aerosi, bon ventilat; -á čára linea direct; -é zámky 

castelles in li aere, utopie, ilusion, chimere 

vzdychat sospirar; (naříkavě) gemir 

vzedmout (se) inflar (se) 

vzejít (z) resultar (ex, de), nascer (de); (vzklíčit) germinar 

vzepnout se (o koni) cabrar se 

vzepřít (břemeno) levantar; ~ se oposir, oponer; (vzdorovitě) 

obstinar (se) 

vzestup (do výše) ascension; (cen) augmentation; (pokrok) 

progresse; (nezaměstnanosti) crescement; -ný ascendent 

vzešlý (z) resultant (ex, de), nascet (de) 

vzezření v. vzhled 

vzhled aspecte; (vizáž) visage; (výraz tváře) fisio(g)nomie; 

(zevnějšek) exteriore; (rysy) característica; (vnější zdání) 

aparentie; -em k in egarde a, in vise de; -em k tomu, 

že considerante que 

vzhůru (do výšky) ad supra, ad alt, up; ~! up!; (do toho) 

corage!; (nespící) vigil(ant); ~ do kopce ad alt, a monte; 

být ~ vigilar, esser vigil(ant) 

vzchopit se recoleer se, reprender su energie 

vzít (do ruky) prender (in li manu); (přijmout) acceptar; (odejmout) 

deprender, forprender; (chirurgicky) amputar; (uchopit) 

capter; (ukrást) furter; (na vojnu) inrolar, inscrir, recrutar; 

~ na sebe (povinnosti) prender sur se; ~ v úvahu prender

in consideration; ~ za ruku prender ye li manu; ~ za své 

(zahynout) perir; ~ se (snoubenci) maritar se; kde ses tu vzal? 

de ú tu (ha) veni(t) a ci?; ~ si (koho) maritar se (con); (co 

s sebou) prender (con se); (co na sebe) (sur)metter, (sur)prender; 

~ k srdci prender al cordie; ~ život suicidiar se 

vzk/az missage, avise, comunication; -ázat, -azovat far 

saver, anunciar, comunicar; (pro koho) far venir 

vzklíčit v. klíčit 

vzkří/sit med. reviventar, revivificar; náb. ~ z mrtvých 

resurecter; -šení náb. resurection 

vzkvétat florear, prosperar 

vzkypět v. kypět 

vzl/et vola; (elán) elan, verve; -ét(áv)at, -etět, -étnout volar 

ad supra; -etnost elan; -etný vervosi; (básník) sublím 

vzlína/t ascender; -vost capillaritá; -vý capillari 

vzlykat singlutar 

vzmáhat se (o obchodníkovi) prosperar; (o nepokojích, hluku) 

augmentar se, crescer; (sílit) devenir fort 

vzmach v. rozmach 

vzmoci se v. vzmáhat se 

vzn/ášet se levar se (in li aere), planear (súper); -ést (nároky) 

pretender, postular; (prosbu) adressar; (žalobu) presentar 

vznešen/ost majestie; -ý majestosi, sublím 

vznět (popud) stímul; (pohnutka) motive; tech. inflammation; 

-livost inflammabilitá; přen. excitabilitá, -livý (látka) inflammábil; 

přen. excitábil, impulsiv, coléric 

vznik (počátek) comensa; (zrod) nascentie; (původ) orígine, 

provenientie; -at, -nout originar (il orígina); (myšlenka, 

škoda, podezření) nascer; (stát) formar se; (prospěch, výlohy) 

resultar; (potíže) haver orígine, presentar se; (podezření, 

pochyby) venir; ~ z čeho resultar (ex, de), nascer (de) 

vzn/ítit, -ěcovat (v plamen) inflammar (i přen.), incendiar; přen. 

incitar, provocar; ~ se v. vzplanout 

vznosný (postava) alt 

vzor modelle, mustre, exemple; -ec mat., chem. fórmul; -ek 

specimen; -kovnice v. vzorník; -kový mustrari; -ník 

mustrárium; -ný modéllic, ideal; (příkladný) exemplari 

vzpamatovat se (z mdloby) retrovar su conscientie; (vzmužit 

se) reprender su corage; (sebrat se) recoleer se, remetter 

se; (ze ztráty) recuperar se (de un perde) 

vzpaž/it, -ovat těl. levar li brasses verticalmen 

vzpěra pal de apoy, suport; -č halterofil, practicante de 

halterofilie; -čství halterofilie 

vzpínat se v. vzepnout se 

vzpír/ání sport. halterofilie; -at se v. vzepřít se 

vzplanout inflammar se, incendiar se, prender foy 

vzpom/enout, -ínat (koho) (re)memorar; (slavnostně) comemorar; 

(na zážitky) reminiscer; (zmínit se) mentionar; ~ si 

(na co) (re)memorar, evocar in mente; -ínka memorie, 

memorantie; (probírkou minulosti) reminiscentie; (konkrétní 

věc) suvenire, memorette 

vzpoura revolte, rebellion; (povstání) insurection 

vzpouzet se v. vzepřít se 

vzpru/ha tech. ressor; přen. stímul; -žit přen. stimular; -žit se 

(jídlem, pitím) refriscar se; (odpočinkem) recoleer nov forties 

vzpříčit se posir se transversalmen; přen. oposir se, resister 

vzpř/ímený erect, vertical, stant; -ímit (se), -imovat (se) levantar 

(se), erecter (se); -imovač erector 

vzpurn/ost recalcitration, renitentie; -ý recalcitrant, renitent; 

(vzpírající se zákonu) rebéllic, rebelliosi 

vzruch agitation; (vzrušení) excitament; (citový) emotion;

(rámus) bruida; (vřava) tumultu; fiziol. (nervový) impulse; 

(vzrušující událost) sensation 

vzrůst crescentie, crescement; (postava) statura, tallia; 

(cen) augmentation; -at acrescer; (ceny) augmentar se; 

velkého -u de grand statura n. tallia 

vzruš/ení agitation, excitation, emotion; ~ v hledišti excitament 

in li auditoria; -ený agitat, excitat, emotionat; 

(řeč) patétic; -it (se), -ovat (se) agitar (se), excitar (se), 

emotionar (se); (obavami) alarmar (se), ínquietar (se); 

-ivý excitábil; -ující excitant; ~ událost sensation 

vzt/ah relation; (příbuzenství) afinitá, parentitá; -ahovat se 

(na) referer se (a); -áhnout ruku (ex)tender li manu; (na) 

levar li manu (a); (na sebe) suicidiar se; -ažný gram. relativ 

vztek furie, rabie, furore; (hněv) colere; -at se furer, esser 

in rabie; -lina med. rabie; -lý furiosi, rabiat; (pes) rabiosi 

vztlak fyz. fortie ascensional 

vztyčit levar, erecter; (kolmici) levantar; (vlajku) hissar; ~ se 

levar se, erecter se 

vzýv/ání invocation; -at invocar; (úpěnlivě prosit) suplicar; 

(zbožňovat) adorar 

vždy/(cky) sempre; (pokaždé) chascun vez; -ť ya 

vží/t se, -vat se (do čeho) penetrar in spíritu (de); (o zvyku) 

venir in usation, inradicar se; ~ do situace imaginar 

se in li situation 

vžitý (u jednotlivce) acustomat; (zakořeněný) inradicat 

W 

walkman [volkmen] walkman 

watt fyz. watt; (počet wattů, výkon ve wattech) wattage; 

-hodina watt-hor 

western western 

whisky whisky 

whist (druh karetní hry) wist(-lude) 

windsurfing windsurfing 

wolfram chem. wólfram, túngsten 

X 

x (nohy) do ~ x-gambes 

Xantipa hist. Xantippa; hanl. litig 

xen/ie biol. xenie; -ofob xenofob; -ofobie xenofobie; 

-ofobský xenofóbic 

xenon chem. xenon 

xerox xerox; -ovat fotocopiar 

xylo/fon xilofon; -fonista xilofonist; -fonní xilofónic; -grafie 

(obraz) ligne-gravura; (postup) xilografie; -lit xilolite 

Y 

Yankee yankee 

yard yard 

Z 

z(e) de, ex; (příčina) pro, caus; pochází ~ bohatých rodičů 

il nascet n. orígina de rich genitores; přichází ~ Prahy 

il veni ex n. de Praha; dům ~ dřeva un dom ex ligne; 

~ tohoto důvodu pro ti-ci rason 

za (místně) detra; ~ námi detra nos; (vzdálenější) trans; ~ 

horami trans montes; ~ pomoci con li auxilie; ~ prvé 

unésimmen, primo; ~ ruku ye li manu; (časově) pos; ~ 

sebou pos unaltru; ~ týden pos un semane; (během) 

durant, in; ~ noci durant n. in li nocte; (místo koho, čeho)

(in) vice (de); (prodat) ~ sto korun por cent corones; 

~ nic na světě por nequó in li munde 

záalpský transalpin 

zabaf/at si, -nout si fumar un poc 

zabalit inballar, inpaccar, invelopar; (dítě) involuer 

zabarv/ení coloration; (hlasu) timbre; -it, -ovat colorar 

zábava amusament; (rozptýlení) divertissement, distraction 

zabav/ení confiscation; práv. sequestration, requisition; -it 

(co) confiscar, práv. sequestrar, requisiter; (zdržet) retener; 

-it se (čím) amusar se, divertisser se 

zábavn/í de amusament; -ý amusant 

zabedně/nec stulton; -ost stultesse; -ý stult 

zabednit v. bednit 

zaběhnout se (pes) perdir se 

záběr fot. prense (de vide); (ozubený) ingranament 

zabezpeč/ení assecurantie; -it, -ovat assecurar 

zab/ijačka porc-buchada; -iják mortator; -íjet v. zabít 

zabírat (kolečko do soukolí) ingranar se; v. též zabrat 

zab/ít (usmrtit) mortar; (zavraždit) assassinar; (dobytče) buchar; 

~ se mortar se; -ití mortation; práv. homicidie; 

(úkladné) assassination; (el. proudem) electrocution 

zablácený muddosi, fangosi 

záblesk (bliknutí) blic; ~ naděje radie de espera 

zabloudit misear, misviar, perdir li via, ear fals via 

zabočit deviar, tornar (a) 

zábor confisca(tion); (území) ocupation 

zabořit (se) inplongear (se); přen. inprofundar (se) (in) 

zabouchnout (dveře) cluder bruosimen 

zábradlí balustrade; (předprseň) parapete 

zábrana barriere, barricade; přen. impediment, inhibition; 

(opatření k zábraně) precaution; odb. (bránění) prevention 

zabr/ánit (komu v čem) impedir; (nebezpečí) evitar; (předem) 

preventer; -aňující impeditiv 

zabrat (majetek) confiscar; (obstavit) sequestrar; (místo, území, 

čas) ocupar; (ryba) aboccar; (ozubené kolečko) ingranar 

se; ~ se (do čeho) absorpter se, inprofundar se (in) 

zábst friger; zebe mne yo frige 

zabývat se (čím) ocupar se (per, pri) 

zacel/ení cicatrisation; -it (se), -ovat (se) cicatrisar (se) 

zacílit visar, apuntar 

zacl/ánět, -onit ombrar; fot. diafragmar; (překážet) star in luce 

záclona cortine 

zácpa (dopravní) tráfic-blocade; med. constipation 

zacp/ání (otvoru) obstruction; -(áv)at (zatarasit) barrar, obstructer; 

(láhev) taponar; (koudelí) stuppar; (trhlin) calfatar 

zač: ~ je to? quant it custa?; co je ~? qui es il?; děkuji! - 

není ~! mersí! - neproquó! 

začarov(áv)at insorciar; (připoutat) incantar 

začáte/ční inicial (i písmeno); -čník comensante; (nováček) 

novicio; (nový v oboru) nov-veniente; -k comensa; od 

začátku desde li comensa 

začínat v. začít 

začíst se absorpter se n. inprofundar se in leida n. letion 

začít comensar; (prvním počinem) iniciar; (běh, jízdu) startar; 

~ znovu recomensar 

začle/nění incorporation; -nit, -ňovat incorporar 

zá/ď (lodi) sterne; -da dorse; opřít se -y adorsar se; 

vpadnout ze zad ataccar de detra 

zadarmo v. zdarma 

zad(áv)at (co) comendar; (úkol) dar; (rezervovat) reservar; 

(srdce, tanec) promesser; ~ si (s kým) comprometter se,

degradar se; ne- si před kým ne esser inferiori 

zadávit v. zadusit 

zadek (vozu, stavení) parte posteriori; (člověka) v. zadnice 

zaděl(áv)at (otvor) obturar; (těsto) far paste 

zadem tra li detra-porta 

zadluž/ení, -enost debitositá; -ený debitosi; -it (koho) 

exposir a debites, indebitar; -it se far debites, exposir 

se a debites, indebitar se 

zadn/í (vchod, schodiště) detra-; zvl. anat. posteriori; ~ část 

parte posteriori; ~ noha gambe posteriori; ~ schodiště 

detra-scaliere; ~ vrátka přen. via escapatori; -ice cul, 

posteriore, parte posteriori 

zadobře: být s kým ~ esser in bon relationes con 

zadost: učinit ~ čemu satisfar a; -iučinění satisfa(c)tion 

zádrhel complication 

zadrh/nout (uzel) nodar, far un node; -ovat (v řeči) balbutiar 

zadrž/ení (zločince) arestament, detention; (moči) retention; 

-et, -ovat detener, retener, refusar transdar; práv. arestar; 

(zdvižením ruky apod.) stoppar, haltar; (ránu) parar; (co by 

jinak padlo) subtener, suportar 

záduch/a med. astma; -ový astmátic 

zádumčiv/ost melancolie; -ý melancólic 

zadu/sit (se) (kouřem) sufocar (se) (de fum); (plynem) 

asfixiar (se); (zardousit) strangular; -šení sufocament, 

asfixie, strangulament; horko k ~ sufocant calore 

zádušní: ~ mše messe del mortes, requiem 

zadých/aný anhelant; (vydýchaný) sufocant; (vyhřátý) calid; 

(mlhavý) nebulosi; -(áv)at se devenir anhelant, perdir li 

hala n. li spira 

záhad/a enigma, misterie; -ný enigmátic, misteriosi 

zah/ájit, -ajovat comensar, iniciar; (schůzi) aperter; (slavnostně) 

inaugurar 

zah/álčivost ociositá, ínactivitá, pigresse, pigritá, poltroneríe; 

-álčivý (nečinný) ociosi; (líný) pigri, poltronesc; 

-aleč dandy, pigron 

zahalený (obličej) velat; (zvuk) obtusi 

zahál/et ociar; (stroj) ne laborar, (ve škole) ne studiar; (lenivět) 

pigrear; (být bez práce) chomar; -ka ociositá, ínactivitá; 

~ je matkou všech neřestí ociositá es li patre del tot vicies 

zahalovat (obličej) covrir con vele, velar; ~ se velar se 

zahanb/ení (pocit hanby) honte; (stud) pudore; (pokoření) 

humiliation; -ený ahontat; (zmatený) confusi; (v rozpacích) 

embarassat; -it, -ovat (koho) ahontar, rendir hontosi; 

(ponížit) humiliar, abassar 

zahánět v. zahnat 

zah/ázet, -azovat (jámu) plenar, terrplenar; ~ se v. zahodit se 

zahladit obliterar, extincter; (vymazat) efaciar; (zrušit platnost) 

anullar; (v textu) deleter, forstrecar 

záhlaví superscrite, títul, rúbrica 

zahlazovat v. zahladit 

zahlédnout apercepter, vider 

zahloubat se (do čeho) inprofundar se (in) 

zahn/ání (proudem n. větrem) drive; -at forchassar, repulser, 

fordrivar; (na útěk) far fugir; ~ žízeň extincter su sete 

zahn/out (ohnout) flexer; (přeložením) plicar; (zakřivit) curvar; 

(zabočit) tornar (a detra li ángul); (zmizet) decampar; 

-utý curvat; (křivý) curvi, obliqui, desrect 

zahodit forjettar, jettar for, rejecter; ~ se degradar se; 

(žena) prostituer se; (s kým) comprometter se (con) 

zahoj/ení (rány) cicatrisation; -it curar, sanar; -it se curar 

se, cicatrisar se; (na kom) indemnisar se (sur)

záhon bed; (květinový) flor-bed 

zahořk/lý (chuť) un poc amari; (roztrpčený) exasperat; -nout 

devenir un poc amari; (člověk) devenir amarisat 

zahrab(áv)at (do země) interrar, subterrar; (pohřbít) sepulter 

zahrad/a jardin(e); (ovocná) fructiera, fruct-jardin; (zoologická) 

jardin zoológic, zoo; -it (vodu) retener; (hrází) barrar, 

digar; (plotem) inpalissadar, inhagar; (zdí) inmurar; 

(cestu) blocar; (ulici) barrar, cluder; (přístup) obstructer 

zahrádk/a jardinette; (mimo město) parcelle; (před kavárnou) 

terasse; (dět. ohrádka) cadre plicábil; (na střeše auta) 

porta-bagage; -ář hobby-jardinero, hobby-horticultor; 

-aření hobby-jardinage; -ařit hobby-jardinar 

zahradn/í (květina) de jardin, cultivat; (architekt) de jardines; 

(restaurace) con jardine; (koncert) sub líber ciel; -ice 

jardinera; -ický (pomocník, nářadí) de jardinero; (práce) 

de jardinage; -ictví (podnik) jardinería; (obor) jardineríe, 

jardin-cultura, horticultura; -ičení jardinage; -ičit jardinar, 

practicar jardinage; -ík jardinero; (zelinář) horticultor 

zahranič/í extrania, exterland; -ní extran; (cizí) foren 

zahrát (o hráči) luder; (o nástroji) sonar; (skladbu) presentar; 

(vynadat komu) insultar (alquí) 

zahrn/out, -ovat (obsáhnout) includer; (koho čím) cumular; 

(hlínou) covrir per terra; ~ do čeho implicar, includer in 

záhrob/í li altri munde; -ní del altri munde 

zahřát (se) calentar (se) 

Záhřeb Zagreb 

záhuba perition, ruine 

zahubit v. hubit 

zahu/stit, -šťovat (omáčku) aspessar; (roztok) condensar 

záhy tost, temporan; (brzy) bentost 

záhyb (cesty) curve; (řeky) meandre; (látky) plica 

zahýbat v. zahnout 

zahynout v. hynout 

Zachariáš Zacharía 

zacház/ení tractament, manipulation, manuation; -et 

(s kým) tractar (bon, mal); (s čím) manipular, (saver) manuar; 

(mizet) desaparir; (slunce) descender; ~ špatně 

(s kým, čím) maltractar; ~ si v. zajít si; -ka via índirect 

zachmuřený (člověk) atristat; (krajina) morni 

záchod toilette, closette, WC; (bez odpadu) latrine 

zachov/alost bon statu; (mravní) honestitá; (bezúhonnost) 

integritá; vysvědčení -i certificate de bon conduida; 

-alý (bezúhonný) integri; (šaty) bon conservat, in bon 

statu; (auto) in bon conditiones; (člověk) in bon sanitá; 

(pověst) ínmaculat; -(áv)at mantener; (zvyky) conservar; 

(uchránit) preservar, salvar; (od čeho) gardar, protecter; 

(předpisy) observar; -(áv)at se (jak) conduir se n. proceder 

(bon, mal); (komu) pleser (a); ~ všem nelze pleser a 

omnes on ne posse 

záchran/a salvation; (udržení) preservation; (vysvobození) 

deliberation; (útočiště) recurse; -ář salvationist 

zachr/ánce salvator; (povoláním) salvationist; (osvoboditel) 

deliberator; -ánit, -aňovat salvar; (vyproštěním) liberar; 

(z nebezpečí) sucurser; (a vrátit užitku) recuperar; -ánit se, 

-aňovat se (před) salvar se (de) 

záchran/ka ambulantie; -ný salvatori, de salvation; -á 

brzda alarm-fren; -á služba rapid sucurse; -ý člun 

bote salvatori, bote de salvation; -ý pás cintura salvatori 

záchvat (nemoci) atacca; (opakující se projevy) paroxisme 

zachvátit (postihnout) afecter; (těžko snesitelným) aflicter; 

(oheň dům) invader; (útočně) ataccar

zachvět se trepidar 

zachy/cení (paprsků) interception; -covat, -tit, -tnout 

(při pádu) retener; (v letu) capter; (signál) intercepter 

zainteresov/anost interesse; -aný interessat; -(áv)at (se) 

interessar (se) 

zajásat jubilar, exultar, joy-clamar 

zajatec prisonero (de guerre) 

zaječí leporin, de lépor; ~ pysk anat. labie leporatri 

zájem interesse; -ce interessate 

zajetí (stav) captivitá; (činnost) caption; být v ~ (čeho) 

esser prisonero (de) 

zajíc zool. lépor 

zajíma/t interessar; ~ se (o) interessar se (pri), esset interessat 

(in); -vost cose interessant; (památka) curiositá; 

-vý interessant, (pozoruhodný) digni a vider, remarcábil; 

zajisté v. jistě 

zaji/stit assecurar, far cert; (místo u stolu) reservar; (zárukou) 

garantir; (opatřit komu co) procurar; (zařídit, aby bylo) arangear; 

(koho zjednat) ingagear; (nařídit) comandar, ordonar; 

(zadržet koho) detener, retener; (vazbou) arestar; -stit se 

(proti) assecurar se (contra), preservar se (de); (ochranou) 

protecter se; (včas) aprovisionar se; -stit si (místo) reservar 

se un posto; -štění assecurantie; (ochrana) protection; 

-šťovací (opatření) assecurativ; (vazba) preventiv; 

-šťovat (se, si) v. zajistit (se, si) 

zajít (kam) ear (a, in); (ke komu) ear visitar n. vider; (slunce) 

descender; (zhynout) perir, morir; (zmizet) desaparir; ~ si 

(oklikou) ear per via índirect, far un detorne 

zajížďka índirect via 

zájmen/ný pronominal; -o pronómine 

zajmout capturar (i loď), far prisonario 

zákal med. (bílý) leucom; (šedý) cataracte; (zelený) glaucom; 

(oceli) tempra; chem. truble 

zakal/ení (oceli) indurament, tempra; -it (se), -ovat (se) 

(voda) trublar (se); (nebe) obscurar (se); (ocel) temprar 

zakalkulovat incalcular 

Zakarpatská Ukrajina Transcarpátic Ukraina 

zákaz interdiction, prohibition, despermission; (dovozu/ 

vývozu) embargo; přen. (zakázaná věc) tabú 

zakáz/at interdicter, prohibir, despermisser; (odvolat předchozí 

příkaz) revocar, contramandar, contraordonar; (vypovědět, 

dát do klatby) bannir, proscrir; -ka comende 

zákazn/ictvo clientela; -ík cliente; (stálý) habituate 

zakazovat v. zakázat 

základ base, fundament; (-y věd) elementes, rudimentes; 

(teoretický) principie; na -ě (čeho) sur li base (de); od -ů 

(vybudovat) denov; (změněný) radicalmen; v -ě essentialmen 

zaklád/ací (listina) de fundation; -ající (člen) constituent; 

-at v. založit; -at se (na čem) fundar se, basar 

se, apoyar se, esser basat (sur); -at si (na čem) trovar n. 

haver n. metter su honor (in) , esser fieri (pro alquó) 

základn/a base; letecká ~ base de aviation; odpalovací ~ 

base de lansament; -í básic, fundamental, elementari, 

rudimental, rudimetari; (cena) básic; (příčina) primordial; 

(omyl) capital; (číslovka) cardinal 

zaklení maledition, blasfema 

zaklepat (na dveře) frappar (li porta) 

zaklesnout (se) ingranar (se) 

zakl/etí (začarování) insorciation, sorcie; (okouzlení) incantation; 

(kouzlo) magie; -etý insorciat; -ínač exorcist; -ínačství 

exorcisme; -ínadlo fórmul de exorcisme; -ínání

exorcisation; -ínat (prosbou) suplicar; (ďábla) exorcisar 

zaklín/it, -ovat fixar per cuneo(s) 

zaklít v. klít; (začarovat) insorciar 

záklon těl. retro-flexion (de córpor) 

zákon lege; Nový, Starý ~ Nov, Old Testament; Archimédův 

~ principie de Archimédes; jak ~ káže quam li 

lege ordona; mimo ~ éxter lege; podle -a conform al lege 

zakonč/ení (jednání) conclusion, termination; (představení) 

fine; -it, -ovat concluder, finir, terminar; v. též končit 

zákon/ík code; občanský ~ code civil; obchodní ~ code 

de comercie; trestní ~ code penal; -itost (vývoje, přírody) 

naturalitá, regularitá; -itý legal, conform al lege; (dědic) 

legítim; (vývoj) natural, regulari; -nost legalitá; -ný legal, 

conform al lege; (požadavek) legítim; -odárce legislator; 

-odárný legislativ; -odárství legislation 

zákop voj. sappe, tranché; -ník sappero 

zakop/(áv)at (co) infossar, interrar; ~ se voj. intranchear se; 

-nout (oč) mispassuar, cadettar (pro) 

zakoře/nit se, -ňovat se inradicar se 

zakotvit jettar ancre, ancrar 

zakouř/ený fumosi, plen de fum; -it si fumar un cigarette 

zakousnout (koho) mortar mordente; ~ se (do čeho) aboccar, 

capter per dentes; (chňapnout) happar 

zakoušet v. zakusit 

zákoutí (abandonat, quiet) ángul 

zakrátko bentost, pos curt témpor 

zakročit intervenir, (v něčí prospěch) interceder; (soudně) 

processuar contra 

zákrok (zásah) intervention, (v něčí prospěch) intercession; 

lékařský ~ intervention medical 

zakrou/cený tordet; -tit v. kroutit 

zakr/nělý atrofiat, deperit; med. (orgán apod.) rudimentari; 

(duševně) imbecil; (trpasličí) nani; -nět, -ňovat atrofiar se 

zákrsek (strom) nan-árbor 

zakrs/lý (strom) nan-; (člověk) de curt statura; med. rudimentari; 

-nout v. zakrnět 

zákrut torsura; (zatáčka) curve, curvatura; (říční) meandre 

zakrváce/ný insanguinat; -t (se) insanguinar (se) 

zákryt alineament 

zakrý(va)t covrir; (tvář závojem) velar; (úmysl, vzrušení) celar 

zakři/čet criar; -knout (koho) intimidar, descoragear, far 

tacer; -knutý intimidat, descorageat, pusilánim 

zakřiv/ení (in)curvatura; -it, -ovat (in)curvar; v. též křivit 

zakukl/it se, -ovat se (hmyz) transformar se in crisalide 

zakulatit arondar 

zákusek desserte, torte, pasteteríe 

zakusit (nouzi) suffrer; (zkušenost) experir 

zales/nění aforestation; -nit, -ňovat aforestar 

záletník flirtator, coquett hom, coquetto 

zaletovat v. letovat 

zálev (masa k uzení) salaqua, solution de sale, murie 

zalévat (květiny) aquar, arosear, asperser; (asfaltem) asfaltar 

zal/ezlý celat; -éz(a)t celar se, terrar se 

zálež/et (na kom, na čem) depender (de); (v čem) consister 

(in); (mít důležitost) importar; na tom ne-í to ne importa; 

-itost afere 

záliba (v čem) predilection (por); (potěšení) plesura 

zalíbit se (komu) far se simpátic (a) 

zalid/nění population; -něný populat; (hustě) populosi; 

-nit, -ňovat popular 

zalít v. zalévat; (zaplavit) inundar

záliv golfe, bay; (úzký) fiord 

zalknout se sufocar se (de) 

záloha (rezerva) reserve; (poskytnutá) avanse; (na mzdu) salarie 

anticipat; (složená) deposite; (skryté místo) inboscade 

zalomit v. lomit 

založ/ení (města, firmy) fundation; (povahové) caráctere; 

-ený fundat; (na čem) basat (sur); -á stránka págine 

marcat; -it fundar; (zřídit) etablisser; (zahnutím) plicar; 

(koho penězi) prestar moné; (omylem na nesprávné místo) 

mislocar, mismetter; (v knize) inserter li marca-bande; 

~ ruce do týla acrocar li manus detra su cap 

zálož/ka plica; (v knize) marca-bande; -na casse de sparniament, 

sparnia-bank; -ní de reserve, reserval; -ník 

voj. reservist 

záludn/ost perfidie, malicie; (záludná věc) astutie, insidie, 

tric; -ý perfid; (lstivý) astut; (otázka, nemoc) insidiosi 

zálusk apetite, aviditá 

zalykat se v. zalknout se 

zamanout si capter li idé, metter in su cap 

zamaza/ný (ušpiněný) sórdid; -t (se) (in)sordidar (se) 

záme/cký del castell; ~ správce castellano; -čnictví serrureríe; 

-čník serr(ur)ero, fin-forjero; (strojní) mecánico 

zám/ek (u dveří) serr(ur)e; (visací) serr(ur)e pendent; 

(hrad) castell; vzdušné -ky castelles in li aere 

záměn/a confusion, misprension; div. (osob) quiproquó; 

(dosazením jiného) substitution (de A por B); -ou per confusion; 

(výměnou) per remplazzament n. substitution por 

zamě/nit, -ňovat (za co) misprender (A por B); (co s čím) 

confuser (A con B); (přemístěním) remplazzar; (dosazením) 

substituer; -nitelný, záměnný remplazzábil, substituíbil 

záměr intention; (cíl) scope; -ně con intention; -nost 

intentionalitá; -ný intentional 

zaměř/ení tendentie; -it (zbraň) apuntar; (zrak) visar; 

(kroky) directer; (pozornost) concentrar; -it se (nač) fixar 

su atention (sur), orientar se (a) 

zaměstn/anec employate; -ání ocupation, employation, 

ingageament; (místo) employament, posto; (povolání) 

profession; být bez ~ esser desocupat n. sin labor; 

-aný employat; (zaneprázdněný) ocupat; -(áv)at (koho) 

employar, ingagear; (zaneprázdnit) ocupar; -ávat se (čím) 

ocupar se (per, pri); -avatel patron; (vedoucí) mastro, chef; 

-avatelský (organizace) patronal 

zamešk(áv)at (povinnost) negliger; (opomenout) omisser; 

(příležitost) mancar (li ocasion); (vyuč.) perdir (un lecion) 

zametat balayar 

zamez/it, -ovat (čemu) impedir; (předem) preventer 

zamh/ouřit, -uřovat: ~ oči cluder li ócules 

zamíchat (čím) mo(v)er; ~ se (do) inmixter se (in) 

zamilova/ný inamorat; (bláznivě) infatuat; (oblíbený) favorit; 

(pohled) amorosi; -t se (do) inamorar se (in) 

záminka pretexte; pod -ou (čeho) sub pretexte (de) 

zamířit (zbraň) visar; (kroky) directer 

zamít/avý (odpověď) negativ; -nout rejecter, refusar 

zamknout cluder (per clave), clave-cluder 

zamlčet celar per silentie; ~ se (zmlknout) devenir silent 

zámlka pause 

zamlkl/ost taciturnitá; -ý taciturn; (mlčící) silent 

zamlouvat v. zamluvit; ~ se (komu) pleser, convener 

zamluvit (v řeči) celar per paroles, tornar un conversation 

a un altri objecte; (rezervovat) reservar 

zámoří regiones n. landes transmarin

zamoř/ení contamination, infection; (něčím nežádoucím) 

inpestation; -it inpestar, infecter 

zámořský (obchod, země, država) transmarin; (zboží) colonial; 

(parník, let. linka) transatlántic, transoceánic 

zamotat inbrolliar; (situaci) complicar; (zabalit) involuer, 

invelopar; ~ se (zapotácet se) chancelar 

zámotek zool. cocon 

zámožn/ost opulentie, richesse; -ý bon-situat, benestant, 

ben-essent, opulent, rich 

zamrač/ený (člověk) morosi; (obloha) nubosi, nube-covrit, 

covrit de nubes, nubat, obscur, tenebri; -it se (člověk) 

adombrar se, frunsar li broves; (obloha) covrir se per 

nubes, obscurar se 

zamrz/at, -nout (voda, řeka) congelar se, glaciar; (loď) esser 

circumdat per glacie 

zamykat v. zamknout 

zam/yslet se, -ýšlet se meditar, plongear se in pensas, 

merser se in pensada; ~ nad reflecter a, meditar sur, 

apensantar se sur; -yšlení reflection, meditation; -yšlený 

meditant; (výraz) pensativ, meditativ, contemplativ 

záňadří sinu 

zánárt/í anat. tarse; -ní tarsal 

zanedb/aný (dům, dítě) descuidat, mal cuidat; (pole) abandonat; 

-(áv)at negliger, descuidar, (opominout) omisser; 

(nedbat) ignorar; -atelný negligíbil, ínconsiderabil 

zanechat (čeho) lassar; (přestat s tím) cessar far, renunciar 

(a); (úřadu) demisser, demissionar; (opustit) abandonar; 

(nepokračovat v tom) descontinuar; (po sobě) poslassar 

zaneprázdn/ění ocupation; -ěný ocupat; -it (čím) 

ocupar (per) 

zanést (co kam) portar; (vepsat) inscrir, registrar; (slepice) 

mismetter; (ucpat) obstructer 

zánět med. inflammation; (sliznice) catarre; ~ alveolu alveolite; 

~ dvanáct(er)níku duodenite; ~ hrtanu laringite; 

~ jater hepatite; ~ ledvin nefrite; ~ mandlí tonsilite; 

~ moč. měchýře cistite; ~ mozku encefalite; ~ 

nervu neurite; ~ očí oftalmie; okostice periostite; ~ 

plic pneumonie; ~ pohrudnice pleurite; ~ poševní sliznice 

vaginite; ~ slepého střeva apendicite; ~ sleziny 

splenite; ~ spojivek conjun(c)tivite; ~ ucha otite; ~ žaludku 

gastrite; ~ žlučníku colecistite; -livý inflammativ; 

(proces) inflammatori 

zanevřít (na koho) haver un aversion n. odie (a) 

zanícen/í (rány) inflammation; přen. ardore, entusiasme; 

-ý inflammat; přen. ardent, fervid, entusiasmat 

zánik perition, ruine; (konec) fine; (podniku) liquidation; 

(novin) cessation de publication; (zrušení) abolition 

zanik/at, -nout (hynout) perir; (podnik) esser in liquidation; 

(stát) cessar exister; (zrušením) esser abolit 

zanotovat (píseň) intonar 

zánovní presc nov, poc usat 

zanožit těl. escartar li gambe a retro 

zaobalit invelopar 

zaoblit v. zakulatit 

zaoceánský (parník) transatlántic, transoceánic; (země) 

transmarin 

zaokrouhl/ení arondament; -it, -ovat arondar 

zaopatř/ení provision; (obživa) subsistentie; círk. (poslední 

~) extrem unction; celé ~ complet pension; -it, -ovat 

(koho čím) provider; (komu co) procurar; (děti, rodinu) assecurar 

li subsistentie; -it se, -ovat se provider se (per);

-it si, -ovat si (co) procurar se; v. též opatřit 

zaostalý retardat, índevelopat 

zaostř/it, -ovat (zašpičatit) puntar; (oči) apuntar 

západ (svět. strana) west; (zámku) torne; Z- (západní země) 

Occidente; (v protikladu k Východu) West; Divoký ~ Savagi 

Occidente; ~ slunce descension del sole; zamknout 

na dva -y tornar li clave dúplicmen 

zapad/(áv)at tech. (do sebe) ingranar (se); (ozub. kolečka) 

indentar (se); (o slunci) descender; v. též zapadnout 

západka (u dveří) clinc 

zapad/lý (odlehlý) lontan, distant; (sněhem) covrit de nive; 

(ztracený z dohledu) desaparit, íntrovabil 

západn/í (týkající se Západu) occidental; (vítr) de west; 

-ický occidentalístic; -ictví occidentalisme 

zapadnout (kam) cader (in); (nebeské těleso) descender; 

(ztratit se, zmizet) desaparir, (zabořit se) inmerser se (in); 

~ sněhem esser covrit de nive 

zápach mal-odore; (silněji) fetore 

zapáchat v. páchnout 

zápal med. catarre; (zánět) inflammation; přen. (nadšení) 

ardore, fervore, entusiasme, verve; řečnický ~ verve 

oratori; ~ plic pneumonie, pulmonite; ~ slepého střeva 

apendicite 

zapál/it (svíčku) accender; (budovu) incendiar; (roznítit, i 

přen.) inflammar; ~ se (pro) entusiasmar se, apassionar 

se; (o ráně) inflammar se; ~ si (cigaretu) accender se 

zápal/ka inflammette; -nice meche; -nost inflammabilitá; 

-ný inflammábil, incendíbil; (puma) incendiari 

zapalov/ač (cigaret) accendette; -ání accendage eléctric 

zapamatov/(áv)at si fixar n. retener in su memorie; 

(naučit se zpaměti) memorisar; -atelný memorisábil 

zápas lucte; (boj) combatte; sport. (utkání) concurse, match; 

býčí -y currida de tauros; smrtelný ~ agonie; -iště arena; 

-it (s kým, s čím) combatter, luctar (contra); ~ se smrtí 

agoniar; -ník luctator; ~ s býky taureator, toreador 

zapažit těl. escartar li brasses a retro 

zapečet/ění sigillatura; -it sigillar 

zápěstí anat. jun(c)tura del manu, manu-jun(c)tura n. artícul 

zapínat v. zapnout 

zapírat v. zapřít 

zápis inscrition (i žáků); (na vys. školu) inmatriculation; 

(ze schůze) protocol; -ek noticie; -ník nota-caderne, 

nota-librette 

zapískat sifflar 

zapisov/ací: ~ přístroj registrator; -at v. zapsat 

zapít (co vodou) rinsar con aqua; (radostnou událost) tostar; 

(smutek) dronar 

zaplašit forchassar; (něco nepříjemného) expulser 

záplat/a lapp; -ovat lappar 

zaplatit v. platit 

záplava inundation; ~ slov exuberantie de paroles 

zaplav/it, -ovat inundar (i trh zbožím); přen. invader 

zaplesat jubilar, exultar, joy-clamar 

zaplést (co do čeho) involver, implicar; (vlasy) tressar; 

(situaci) complicar, inbrolliar; ~ se (klubko vlny) inbrolliar 

se; (situace) complicar se; (do) involver se (in) 

zápletka complication; lit. intriga 

zapnout (na knoflíky) butonar; (na háčky) agraffar; (na přezku) 

fiblar; el. conexer; (stroj) far functionar, startar, activar 

zápočet inclusion 

započí/st, -t(áv)at includer, metter in conto

zapoj/ení (přičlenění, vtělení) incorporation; mech. acuplament; 

-it, -ovat el. conexer, metter in circuit; mech. acuplar; 

(koho kam) far intrar (in li movement); -it se, -ovat se 

(do) participar, prender parte (in), intrar (in li movement) 

zápol/ení, -it v. zápas, -it 

zapom/enout obliviar; (naučené) desaprender; -enutí oblivie; 

-nětlivost obliviositá; -nětlivý obliviaci, obliviosi 

zápor negation; -ný negativ 

zapotit (koho) far sudar; ~ se sudar 

zapouštět v. zapustit 

zapov/ědět, -ídat = zakázat 

zapovíd(áv)at se passar li témpor babillante 

zapracov/(áv)ání práctica; -(áv)at se aquisiter práctica n. 

experientie (in), familiarisar se con 

zapráš/ený covrit de polve; -it (se) inpolvar (se) 

zaprav/it, -ovat (účet, dluh) payar n. liquidar 

zápraží spacie próxim li sille 

zapražit (mouku) frir (farine) 

zápražka farine frit 

záprst/í anat. metacarpe; -ní metacarpal 

zápřah (spřežení) atelage; v jednom -u (laborar) sin cessa 

zapř/ahat, -áhnout (koně) atelar; (koho) far laborar 

zapřen/á: na -ou incógnito; -í negation 

zapřísahat (koho úpěnlivě) conjurar 

zapříst (vlákno) infilar; (rozhovor) comensar (conversation); 

~ se (housenka) incoconar se; (do čeho) involver se (in) 

zapřít negar; (víru) renegar; (nehlásit se k tomu) repulser, refusar 

a reconosser; (podepřít) apoyar, suportar; ~ se negar se 

zapsat inscrir, registrar; (za člena) inmatricular; (do protokolu) 

protocolar; ~ se registrar se, inmatricular se; ~ si notar 

zapudit (odmítnout) refusar, (ženu) repudiar; (chmury) dissipar 

zapůjč/it, -ovat prestar; ~ si pruntar 

zapůsobit (na koho) impressionar 

zapustit (kořeny) inradicar se; (upevnit) fixar 

zapýřit se rubijar, devenir rubi 

zaradovat se injoyar se; v. též radovat se 

zarámovat incadrar 

Zarathustra Zarathustra 

zarazit (co do čeho) pussar in; (kladivem) inmartellar; (v pohybu) 

refrenar; (zastavit) stoppar; (potlačit) supresser; ~ 

se (nad čím) esser astonat n. surprisat 

zardě/lý con rubi visage; -ní rubore; -nky med. rubeola 

zardou/sit strangular; -šení strangulament 

zaregistrovat registrar; ~ se registrar se 

zarmou/cený aflictet, chagrinat, atristat; -tit aflicter, 

chagrinar, atristar; (bolestně) dolentar, dolorar 

zármutek afliction, luctu, funebre, grive, chagrine 

zárode/čný (buňka) embrional; (stadium) germinal; -k gérmine 

(i přen.); biol. embrion; (choroby) bacille, microbio; 

(dítěte) feto 

zarostlý covrit de; (vousem) barbut; (vlasy) capillut 

zároveň in sam témpor, simultanmen; (spolu s) jun(c)t con 

zarputilý obstin/at, -aci; (mající na věc svůj názor) opiniatri 

zárub/a incisura, intalliatura; -eň (dveří) cadre (de porta) 

zaruč/ený garantit; (spolehlivý) secur; (zpráva) bon fundat, 

fidíbil; (účinek) ínfallibil; -it, -ovat garantir; -it se, -ovat se 

(za co) garantir (alquó); (za koho finančně) dar caution (por) 

záruka garantíe; (peněžní) caution; se -ou garantit 

zarůst(at) covrir se (de); (zahrada) ne esser cultivat; (nehet) 

incarnar se; (rána) cicatrisar se 

zařadit inrangear; (začlenit) includer; (zavést) introducter

záře brillie; (světlo) luce; přen. (o proslulosti) public atention; 

polární ~ luce polari, aurora boreal 

zářez incisura, intalliatura 

září septembre 

zářič radiator 

zařídit arangear; (zřídit) etablisser; (vodovod) installar; 

(vybavit) equipar; (nábytkem) amoblar; (vykonat) far, executer; 

~ se (usadit se) etablisser se; (nač) preparar se 

(por); (podle čeho) acomodar se 

zařík/(áv)ací de incantation; -(áv)at (ďábla) exorcisar 

záři/t brilliar; (vyzařovat) radiar, emanar; -vka neon-tube; 

-vost brilliantie, radiantie; (nádhera) splendore; -vý brilliant; 

fyz. radiant (též obličej); (nádherou) splendent 

zařízen/í (obstarání) arangeament; (bytu) amoblament; 

(zřízení) etablisament; (zavedení) installation; (zapojova- 

né) aparate; (vybavení) equipament; (spouštěcí, vypínací) 

mecanisme; (stroje) machinage; (sociální, zdravotní) institution; 

(příslušenství) accessories; -ý (byt) amoblat; (dílna) 

equipat 

zaříznout (do dřeva) inciser (in ligne) 

zas v. zase 

zásada principie; (zásadní poučka) axioma; (životní) máxime, 

norme; fil. tese; (směrnice) directive; chem. base, alcali; 

v -ě in principie; ze -y por principie 

zasa/dit (rostlinu) plantar; (drahokam) inmonter, incadrar; 

(ránu) dar (un colpe); -dit se, -zovat se (o) efortiar se 

zásad/itost basicitá, alcalinitá; -itý básic, alcalin; -ní principial; 

(základní) fundamental; (podstatný) essential; (ústřední) 

central; (rozhodující) decisiv; (otázka) de principie; 

-ovost fidelitá al principies; -ový (člověk) de principies 

zásah (trefa) tira precis; (úder) batte, colpe; (zákrok) intervention 

zas/áhnout, -ovat (cíl) tirar precis, dar in lu blanc; (do čeho) 

inmixter se, intervenir; (prostor, znehodnotit) contaminar; 

(dosáhnout až kam) atinger; (zachvátit) afecter 

zase (znovu) denov; (naproti tomu) in contrari; (pro změnu) 

por variar 

zasedání session; (shromáždění) assemblé 

zásek incisura; -a barricade 

zaseknout (sekeru) inhachar; ~ se (vniknout) penetrar; 

(o stroji, zařízení) blocar se 

zaschnout devenir sicc, siccar se 

zasílat expedir, inviar, misser; -el expeditor 

zásilka invía, inviage, missage; (listovní) postage 

zasklít vitrar, covrir per vitre, monter li vitre in fenestre 

zaskoč/ený (čím) surprisat; -it (za koho) substituer 

zaslat v. zasílat 

zaslechnout (zvuk) capter; (náhodně) audir per hasarde 

zaslep/ení, -enost ciecitá; -ený ciec; -it, -ovat aciecar 

záslib voe, promesse 

zaslíb/ení voe, promesse; -ený promesset (i přen. země); 

-it promesser; (život) voer; -it se (Bohu) promesser se 

zaslouž/ený (bon) meritet; -ilý meritosi; -it (si) meriter, 

esser digni (de); -it se (o) ganiar merite (pri) 

zásluh/a merite; -ou mersí a 

zasluhovat v. zasloužit 

záslužný (čin) meritori; (vyznamenání) de merite 

zásmažka v. zápražka 

zasmušilý (člověk) melancólic, (krajina) morni 

zasněž/ený covrit de nive, nivosi, innivat; -it covrir de nive 

zasnoub/ení sponsion; -ený spondet; -it se sponder se, 

dar promesse de maritage

zásnuby sponsales 

zásob/a provision, stock; (záloha) reserve; ~ slov vocabularium; 

-it, -ovat furnir, munir (per), provider (per) 

zasouvat v. zasunout 

zaspat dormir tro long, levar se tro tard; (co) passar n. 

perdir dormiente 

zasraný hanl. merdosi 

zastán/ce protector, defensor; ~ ochrany přírodního 

prostředí conservationalist; -í protection 

zastar/a in témpores antiqui; -alý (výraz) antiquat, arcáic, 

obsolet; (nemoderní) ínmodern; (staromódní) old-módic; 

-(áv)at devenir ínmodern n. obsolet, inoldar se 

zastat (koho doma) trovar, incontrar; ~ koho v čem substituer, 

supleer; ~ se (koho, čeho) defender, protecter 

zástava gage; (nemovitá) hipoteca; (složená) garantíe; (peněžní) 

deposite; voj. (prapor) baniere, standarte; dát do -y 

dar n. metter in gage, ingagear; (nemovitost) hipotecar; 

vzít do -y prender in gage 

zastavárn/a prestería, lombarde; -ík prestator contra gage 

zastávat (místo, úřad) ocupar; (názor) esser de opinion que; 

~ se v. zastat se 

zastav/ení (činnosti) cessation; (v chůzi) halta; (křížové cesty) 

station; -eníčko (večerní) serenade; (noční) nocturne; 

-ět (místo) ocupar n. blocar con un construction; -it 

(činnost, práci) cessar (laborar); (stroj) stoppar; (zabrzdit) 

frenar; (otočením kohoutku) cluder; (sport. útočníka) stoppar; 

(dát do zástavy) dar n. metter in gage, ingagear; (krev) far 

haltar, desanguar; -it se restar star; (udělat přestávku) pausar; 

(kde) haltar che; (u koho) visitar, far un visita che 

zastávka (stanice) station (intermediari); (na pochodu) etape 

(de marcha); (zastavení se) halta; bez -y sin interruption 

zástěna culisse; (proti větru) para-vente; (u kamen) para-foy 

zástěra avantale 

zastihnout (kde) trovar; (dohonit) atinger; (přistihnout) capter 

zast/ínit, -iňovat superombrar; (učinit nevýrazným) obscurar 

zastír/ání camuflage; -at camuflar 

zastoup/ení representation; (v úřadě) substitution; -it 

(koho) substituer, supleer; ~ komu cestu barrar li via 

zastraš/ení, -ování intimidation; -it, -ovat intimidar, terrorisar; 

-ovací intimidatori; (politika) de intimidation 

zastr/čit, -kovat (kam) metter in; (do kapsy) intascar; (do 

pytle) insacar; (meč do pochvy) infoderar; (zásuvku) cluder; 

(závorou) barrar 

zástrčka (u dveří) barre, clud-bolt; el. contact-bolt 

zastřelit fusilar, mortar per tira 

zastřít (okno) covrir; (chybu, úmysl) celar; (zahalit) velar 

zástup (množství lidí) hom-amasse, turbe, multité, grand 

númere; (řada, útvar) file, range, linea; -ce representante, 

delegate, (člen deputace) deputate; (za koho) substitute; 

círk. vicario; obch. agente, representante; právní ~ 

avocate; státní ~ procurator; ~ ředitele vicedirector; 

~ vedoucího subchef; ~ tajemníka vicesecretario 

zastupitel/nost substituibilitá; -ný substituíbil; -ský 

(orgán) representativ; (úřad) (representation) diplomátic; 

-ství obch. agentie, representation; (místo) agentia; -stvo: 

obecní / městské ~ consilie municipal 

zastupovat (náhradně) substituer; práv. avocar; (zájmy) 

representar; (obžalovaného) defender; v. též zastoupit 

zastydět se ahontar se 

zasun/out, -ovat (vložit) inserter; (do) metter (in); el. conexer; 

(do sebe) telescopar; -ovací (z více dílů) telescópic

zásuvka tir-bux, tir-chest, tiruore; el. contact-fore; (ve zdi) 

mur-contacte 

zasvě/cenec iniciate; (informovaný) bon informat person; 

-cení círk. consacration; (do) iniciation; -cený iniciat 

(in), bon informat; -covatel iniciator; -tit, -covat círk. 

consacrar; ~ koho do čeho iniciar (alqem in alquó); 

~ komu dedicar a; -tit se, -covat se (čemu) consacrar se; 

(věnovat se) dedicar se; (oddat se) devoer se 

zásvit radie de luce 

zásyp pudre 

zasypat (čím) covrir (de); (jámu) interrar 

zasytit satiar 

zašít suer, reparar per sution 

záškodn/ictví sabotage; -ík sabotator 

záškrt med. difterie; -ový diftéric 

zaškrt/(áv)at, -nout (poznačit) marcar; (podtržením) substrecar 

zašl/ap(áv)at, -ápnout (hmyz) aplastar per pede; (podlahu) incrassar 

zašněrovat v. šněrovat 

zašpinit insordidar, incrassar, macular 

zašroubovat inscruvar 

záš/ť, -tí rancore; (nenávist) odie 

zaštěkat aboyar 

zaštepovat (zalátat) lappar 

záštiplný rancorosi, odiosi 

záštita auspicies, egide, patronage; (ochrana) protection; 

pod -ou sub li auspicies n. egide 

zaštítit protecter, defender; (vlastním tělem) far scude (a) 

zatáčka curve, curvatura 

zat/áhnout, -ahovat (záclonu, za brzdu) tirar; (koho, co kam, 

do čeho) traer, trenar; (kohoutek) cluder; (šroub) serrar 

zataj/ení ocultation; -it, -ovat celar, tener in secrete; (aféru) 

ocultar; (nemoc) dissimular; ~ dech retener li hala 

zatápět v. zatopit 

zátaras (silniční) rute-bloc; voj. barricade 

zatarasit barrar; (dopravu) blocar; voj. barricadar 

zatažen/í (do čeho) implication; -ý (obloha) nubosi, nube-covrit 

zatčení arestation 

zatem/nit, -ňovat obscurar; ~ se devenir obscur, obscurijar 

zátěž (náklad) carga(ment); (břemeno) charge; (přítěž) ballast 

zatím ínterim; ~ co durant que; -ní interimal, provisori 

zátiší loc solitari; (ústraní) retirament; mal. mort natura 

zatít v. zatnout 

zatíž/ení (auta, mostu) carga(ment); (dědičné) predisposition; 

-it (čím) cargar (per); přen. (obtížit čím) chargear; 

(dluhem) debetar, debitar 

zátk/a tapon; (korková) corc; -ovat taponar, corcar 

zatknout (koho) arestar 

zátkovat taponar 

zatlačit (auto, vůz) pussar; (koho) deplazzar, repussar 

zatleskat batter li manus, aplauder 

zatlouci (kůl) inmartellar; (víko) clovar; (na dveře) frappar 

zatm/ění astr. eclipse; ~ slunce eclipse solari; ~ měsíce 

eclipse lunari; -ět se, -ívat se obscurar se, obscurijar 

zatnout (sekeru) inhachar; (pěsti, zuby) serrar 

zato (oplátkou) in revancha, por to; (avšak) ma, támen 

zatočit tornar 

zátoka (mělká) bay, golfette; (záliv) golfe 

zatopit (v kamnech) far foy (in li forne); (vodou) inundar 

zatra/cení damnation; -cený maledit; -covat, -tit náb. 

damnar; (odsoudit) condamnar; (proklít) maledir

zatrolený maledit, diabólic 

zatrpk/lost acerbitá; -lý (chuť) un poc acerb; (roztrpčený) 

exasperat; -nout (o člověku) devenir amarisat 

zatřást sucusser; ~ se tremer 

zatvr/dit (se) indurar (se); (proti komu) prender in odie; 

-dlina (mozol) calle; -dlý indurat; -dnout indurar se; 

-dnutí indurament; -zelost obstination; -zelý obstinat; 

(hříšník) ínpenitent 

zatykač mandate de areste 

zatýk/ání arestation; -at arestar 

zauj/atost prejudicie; -atý (čím) captivat; být ~ (proti) 

esser prejudiciat n. plen de prejudicies, haver prejudicie 

(contra); -etí (proti) prejudicie; (pro) interesse; -ímat, 

-mout (místo) ocupar, prender (un loc); voj. (postavení) 

prender un position; (pozornost) atraer, captivar; (koho) 

interessar 

zauzl/ina node; -it, -ovat nodar; (učinit spletitým) inbrolliar 

závada defecte; (překážka) obstácul; (zábrana) impediment 

zavádět v. zavést 

zavadit (o co) tuchar levimen, tuchettar; (zmínkou) mentionar 

zavalit (zasypat) interrar; (zatarasit) incombrar; (prací) 

superchargear; -ý robust, corpulent, rondetti 

závan flatu, soffle 

zav/ánět mal-odorar; (čím) odorar; -anout sofflar 

zavař/enina confitura, compot; -it, -ovat conservar; (ovoce) 

confiter, sterilisar; tech. veldar; -it se, -ovat se (ložisko) recalentar 

se 

zavát (sněhem) covrir (de nive); -ý covrit (de nive), innivat 

zavazadlo bagage (de viage); -vý: ~ vůz bagage-vagon 

zaváza/nost obligation; (povinnost) deventie; -t (ovázat) 

bandagear; (koho závazkem) ligar, obligar; (smluvně) ingagear; 

-t se (slíbit) voer; -t si (koho) obligar 

závaz/ek (přijatá povinnost) obligation; (úvazek) ingageament; 

(příslib) voe; -nost obligation; -ný obligatori 

zavazovat v. zavázat 

závaž/í póndere; (kyvadlo) péndul; (zednické) sonde; 

-nost gravitá; -ný grav; (důležitý) important 

závdavek avanse 

zavděčit se (vlichotit se) infavorisar se, insinuar se; 

(uspokojit) satisfar, contentar 

závěj nive-banca, amasse n. cúmul de nive, inniveament 

závěr (ukončení) fine; (řečnický) peroration; (úsudek) conclusion; 

(vývody) deduction; (z doměnek) inferentie; hud. 

finale; (stavby) apside; (chrámu) altar-niche; (klenby) chef 

lápide; tech. clusura; (uzávěr) cludement; fot. obturator; 

(ventil) valve; dojít k -u arivar al conclusion; -em in 

conclusion; -ečný final; (když vše proběhlo) resultant; 

-ka (účetní) bilancie; (redakční) fine redactional; -ný 

final; -ový conclusiv; ~ kámen chef lápide 

závěs (v místnosti) cortine, draperíe; (u vchodu) portiera; 

(dveří) pivot; (oken) charnire, gonde; med., sport., tech. 

suspension 

zavě/sit apender, suspender; (na hák) acrocar; (sluchátko) 

remetter (li receptor); ~ se do koho prender li brasse de 

zavést (dovnitř, módu) introducter; (zřídit) etablisser; (plyn, 

vodu) installar; (vyšetřování, reformu) iniciar; (koho kam) inducter; 

(koho špatně) misducter; ~ se far se un renomé 

závět/rný non-ventosi, sub li vent; -ří látere non-ventosi; 

přen. bon protectet loc 

závě/ť testament; (poslední vůle) últim voluntá; pořídit ~ 

testar; pořizovatel -ti testator; vykonavatel -ti executor

testamentari; -tní (ustanovení) testamentari 

závidě/níhodný invidiábil; -t (komu) invidiar 

závin involute; (jablečný) farin-fritage de pomes, strúdel 

zavináč involut harengo; harengo-involute; inf. involute 

zavinit culpar; (způsobit) causar; (vyvolat) provocar 

zavin/out, -ovat invelopar, involuer; (v pleny) circumvoluer 

zavírat v. zavřít 

závis/et (na) depender (de); ne- na nikom esser índependent; 

-lost dependentie; -lý dependent 

závist, -ivost invidie; -ivý invidiosi 

závit passu (de scruve); řezat -y munir per passus; -nice 

spirale; -ník sruv-forette 

závlačka clavette, bolt fendet 

zavlaž/it, -ovat (louku) irigar; (hrdlo) inhumidar; (kropením) 

arosear; -ovací irigatori; -ovač irigator 

zavlé/ci, -knout, -kat intrenar; (nemoc) importar; (obyvatelstvo) 

deportar, deplazzar; (únosem) forducter, rapter 

závod (podnik) etablissement, firma, fábrica; sport. concurse, 

competition; (běh) currida; (dostihy) cavall-currida; -iště 

(záv. dráha) piste; (automob.) autodrom; (dostihové) hipodrom; 

-it concurrer, emular; (soutěžit) competir; -ivý competitiv, 

emulativ; -ní (podnikový) de etablissement n. de 

firma n, de fábrica; sport. de concurse, de competition; 

~ jídelna cantine; ~ vozidlo auto n. vehícul de concurse; 

-ník (soutěžící) competitor; (běžec) currero 

zavod/nit, -ňovat irigar 

závoj vele (i přen.) 

zavolat vocar, clamar; (přivolat) advocar; (zvolat) exclamar; 

(poslat pro) far venir; ~ o pomoc petir auxilie n. sucurse 

závor/a barre; žel. barriere; (zástrčka) clud-bolt; -ka parentese; 

(hranatá) crampon; dát do -ek metter in parenteses; 

v -ce in parenteses 

závra/ť vertígine; -tný (výška, rychlost) vertiginosi; (suma) 

fabulosi; (okouzlující) ravissent 

zavražd/ění assassination; -it assassinar 

zavrčet grunir 

zavrh/nout, -ovat rejecter; (ač je na to nárok) repudiar 

zavržen/ec proscrito; -íhodný condamnábil, despectíbil 

zavřít (na klíč) cluder (per clave); (závorou) barrar; (uvěznit) 

metter in prison, inprisonar; (rádio, televizi) cluder 

zavšiv/ení inpestation per pedícules; med. pediculose; 

(u zvířat) maladie pediculari; -ený pediculat, pediculosi; 

-it inpester per pedícules 

zazdí/t, -vat (otvor) murar; (uzavřít do zdi) inmurar 

zázemí interiore del país; přen. hinterland 

záznam inregistrament; (zvukový) son-registration 

zaznamen(áv)at notar, inregistrar; sport. (bod, gól) marcar 

záznamník (přístroj) son-registrator 

zazpívat (si) (metter se a) cantar, intonar (un canzon) 

zázra/čnost miraculositá; -čný miraculosi; (udivující) prodigiosi; 

(báječný) marvelosi; (paměť) fenomenal; -é dítě 

prodigiosi infante; -k mirácul; (udivující jev) prodigie; 

(nevídaná věc) marvel 

zázvor kuch. zingibre 

zazvon/ění tintinament; -it (cinknout) tintinar; (klíči) far 

tintinar; (mincí) far sonar 

zažehn/(áv)at (ďábla, ducha) exorcisar; (odvrátit) evitar, 

preventer; (akcí) detornar; -ávač exorcist; -ávadlo fórmul 

de exorcisme 

zaž/ehnout, -íhat accender (i přen.) 

zažít (pokrm) digester; (nouzi) suffrer; (zkušenost) experir

zážitek experientie 

zaž/iva vivent; -ívací digestiv; -ívat v. zažít 

zažloutlý yelbatri 

zažraný (špína) inradicat; ~ filatelista passionat filatelist 

zbaběl/ec caudard, poltron, timoron; -ost poltroneríe; -ý 

poltroni, caudardi 

zbabrat bosillar 

zbankrotovat fallir, far bancrotte 

zbásnit composir n. metter in verses, versificar 

zbav/it, -ovat (čeho) privar (de); (povinnosti) dispensar, exonerar; 

(úřadu) destituer, suspender; (hodnosti) degradar; 

(iluzí) desilusionar; (odvahy) descoragear; ~ se (čeho) 

privar se (de), liberar se (de); (předsudků) emancipar se 

zbědovaný miserábil 

zbělat devenir blanc 

zběh desertor; -at (co) percurrer; -lost habilitá, rutine; 

-lý (v čem) hábil, rutinat, qualificat, versat (in); -nout 

(od čeho) deserter; (odkud) escapar, fugir, forcurrer; 

-nout se accider, evenir, ocurrer; -nutí voj. desertion 

zběsil/ec furion, hom furiosi; -ost furore, frenesie; (zuřivost) 

rabie; -ý furiosi, frenétic; (zuřivý) rabiosi, rabiat 

zběžný (pohled) rapid; (povrchní) superficial 

zbídačit apovrir, povrificar, reducter al misere 

zbít (koho) batter; (holí) bastonar 

zbláznit se devenir folli; (být zblázněný do koho) přen. esser 

inamorat (in); opakovat do zbláznění repetir a nausea 

zblbnout devenir idiótic 

zblednout pallidijar 

zblízka de próxim, de nelong distantie 

zblo: ani -a absolut necos, ni un poc, ni un iota 

zbloudi/t v. zabloudit; -lý (kulka, ovce) perdit 

zbohat/lík nov-rich; (povýšenec) parvenú; -nout devenir rich 

zbojn/ický brigantesc; -ictví banditisme; -ík bandite, 

brigante 

zboř/ení demolition; -enina, -eniště ruines; -it demolir, 

(město) destructer; -it se cader in ruines, ruinar se 

zboží merce(s), (druh zboží) artícul 

zbož/nost pietá, devotion, religiositá; -ňování adoration, 

idolatrie, deification; -ňovat adorar, deificar, idolatrar; 

(uctívat) venerar; -ný pie, religiosi; (oddaný) devoet 

zbraň arme; střelná ~ arme a foy; do ~ně! al armes! 

zbrklý sin cap, ínconsiderat; (ukvapený) precipitat, temerari 

zbrocený (krví) insanguat 

zbroj armament; -ař fabricante de armes; -ení armament; 

-íř armero; -it armar; -ní (pas) de usa de armes; -nice arsenale, 

armería; -noš hist. scudero; -ovka fábrica de armes 

zbudovat edificar, constructer 

zbůhdarma in van, ínutilmen, sin success 

zbylý restant, remanent; (nevyřízený) índecidet 

zbýt restar, remaner; ~ se (čeho) desembarassar se (de), 

liberar se (de) 

zbyt/ečně in van, ínutilmen; -ečnost ínutilitá, superfluitá; 

(námahy) vanitá; -ečný (nepotřebný) ínnecessi, ínutil; 

(marný) van; (nadbytečný) superflú; -ek reste, restage; 

remanente (i mat.); chem. residue; (odpadek) pezze, fragment, 

restallia; obch. saldo; (nedoplatek) summa ínpayat; 

-kový residual, remanent; -ky residues; (odpadky) (de)jettallia; 

(smetí) balayallia; -nělý (srdce, sval) hipertrófic; 

-nět, -ňovat (o srdci, svalu) devenir hipertrófic, hipertrofiar 

se; přen. (o administrativě) devenir tro elargat, elargar se 

zbýv/ající restant, remanent; -at v. zbýt

zcela tot(men), total(men); (úplně) complet(men); 

(naprosto) absolut(men) 

zciz/ení alienament, apropriation; -it práv. alienar; 

(ukrást) furter; -itelný práv. alienábil 

zcukernatě/ní sacarification; -t sacarificar se 

zčervenat rubijar 

zda, -li(pak) (v přímé otázce) esque; (v nepřímé otázce) ca 

zdaleka de lontan(ie); ani ~ ne ni aproximativmen 

zdání semblantie, aparentie; ~ klame aparenties es deceptiv; 

mít malé ~ o čem saver un poc pri; nemít ani ~ 

haver null idé pri; podle mého ~ secun mi opinion 

zda/nit, -ňovat impostar, taxar, chargear per impostes 

zdánliv/ost semblantie, aparentie; -ý semblant, aparent 

zdar (prospívání) prosperitá; (úspěch) success; ~! (na-!) 

salut!, halló!; -ma gratuit(men), sin custa, sin payament 

zdárný (prospívající) prósperi; (člověk) bon educat, honest 

zdař/bůh! bon chance!; -ilý successosi; -it se successar 

zdát se (jakým) aparer, semblar; zdá se mi, že it sembla me 

que; (o kom, čem) somniar; zdálo se mi o yo somniat pri 

zdatn/ost capabilitá, habilitá; -ý capábil, hábil; (tělesně) 

vigorosi; (silný) robust, fort 

zde ci; ~! present! 

zdědit heredar 

zdech/lina (bestie-)cadavre; (hnijící) putrallia; -nout morir 

zdejší de ci, local 

zděn/í murament, muratura; -ý murat 

zdeptat (koho) abassar, degradar, humiliar 

zdě/sit (koho) efaruchar; ~ se horrer; -šení horrore 

zdířka el. jack, contact-fore 

zd/ít murar; -ivo murage; (spadlé) murallia 

zdivočet (morálně) depravar se; (živočich, rostlina) devenir 

savagi, insavagiar se 

zdlouha lentmen; -vý lent; (nudný) enoyant, tedant, tedosi 

zdobit ornar, decorar, bellificar 

zdokonal/ení perfectionament; -it (se), -ovat (se) 

perfectionar (se) 

zdola v. zezdola 

zdol(áv)at (přemoci) superar; (dobýt) conquestar; 

(vítězně) victer; (a překročit) surmontar 

zdomác/nění domestication; (rostlin) aclimat(is)ation; -nět 

devenir doméstic; (rostliny) aclimat(is)ar se; -nit, -ňovat 

domesticar; (přizpůsobit prostředí) aclimat(is)ar 

zdráh/ání hesitastion; bez ~ sin hesitar; -at se refusar, 

resister (a); (mírně) hesitar; -avý ne-volent, poc inclinat 

zdráv san; buď(te) ~! (při setkání) salute!; (při rozchodu) 

adío!; Z-as avemaría 

zdrav/í sanitá; na ~! por vor sanitá!; -ice (písemná) salutation; 

(s přípitkem) toste; -íčko! halló!; -it (po-) salutar; 

-it se (vzájemně) salutar unaltru; -otní higiénic; (úřad) de 

higiene, de sanitá; (osvědčení) de bon sanitá; (služba) de 

sanitá públic; ~ péče asistentie sanitari; ~ sestra maladera; 

(dětská) infantera; ~ stav statu de sanitá; ~ středisko 

ambulatoria, policlínica; -otnický (personál) sanitari; 

-otnictví institutiones sanitari; -otník sanitario, higienist; 

-ověda higiene; -ý san; (zdraví prospěšný) salubri 

zdraž/ení augment(ation) de precies; -it, -ovat augmentar 

n. (e)levar n. incarar (li precie) 

zdrc/ení abattament, desolation; -ený abattet, desolat; 

-ující (většina) aplastant; (zpráva) trágic; (kritika) feroci; 

(pohled) fulminant 

zdrob/nělina gram. diminutive; -nět devenir diminutiv;

-nit, -ňovat far diminutiv 

zdroj fonte (i přen.); (přírodní, i hosp.) ressurse 

zdrtit v. rozdrtit 

zdrž/ení demora, retardation, retarde; (zadržení) retention; 

-enlivost abstentie; (v pití) abstinentie; (střídmost) sobrietá, 

temperantie; -enlivý (v chování) reservat; (v pití) abstinent; 

-et (co) retardar, demorar; (zadržet) retener; -et 

se (čeho) abstener se (de); (kde) restar; (opozdit se) retardar 

se; -né demorage; -ování (hry) demora; -ovat v. zdržet; 

-ovat se (kde) esser, sejornar, logiar, habitar, resider; 

(loudat se) lentear, retardar se 

zdřev/ěnět (údy) devenir rigid; -natět devenir lignatri 

zdřímnout si far un siesta, un poc somniar 

zdůraz/nění accentuation; -nit, -ňovat accentuar, emfasar, 

substrecar 

zduřet inflar se 

zdůvod- v. odůvodzdv/ih 

elevation; -ihák levuore; -íhat se, -ihnout se 

(ze židle apod.) levantar se; (vzbouřit se) sublevar se; 

v. též tyčit se 

zdviž elevator, lift 

zdvoj/ení duplication; gram. reduplication; -it, -ovat (zdvojnásobit) 

duplicar; gram. reduplicar 

zdvořil/ost politesse, cortesie; -ostní complimentari; -ý 

polit, cortesi 

zdymadlo scluse, scluse-porta 

zebra zool. zebre 

ze/ď mur; (příčka) parete; -dnář (svobodný) (franc)masson; 

-dnářský massónic; -dnářství massoneríe; -dnický (řemeslo) 

de murator; (práce) murari; -dnictví mureríe; -dník 

murero, murator; -draný lacerat; -dřít se v. udřít se 

zef/ír text., -ýr lit., myt. (vánek) zéfire 

zejména particularimen, precipue, specialmen 

zele/ň lu verdi, verde; (v přírodě) verdura, verdage, foliage; 

-náč naivon, novicio; -nat devenir verdi; -nat se verdijar; 

(jevit se zeleným) verdear; -navý verdatri; -nina legume(s); 

-ninový (polévka) legume-sup; -ný verdi; (nezralý) 

ínmatur; přen. (bledý) pallid; Z- čtvrtek Sant Jovedí 

zelí caul; kyselé ~ sauerkraut 

zelinář legumero, venditor de legumes; -ství (obchod) legumería; 

(obor) legumeríe; -ský de legumes; -á zahrada 

jardine de legumes, legumiera 

zelnačka caul-sup 

zelóta hist. zelot 

zem (půda) suol (též podlaha); (zemina) terra; -ák v. brambor; 

-an hist. land-senior 

zemdl/enost languore; -ený languid; -et, -í(va)t languir 

země terra (i zemina); (pevnina) continente; (zeměkoule) 

terr-globe; (krajina) país; (stát) land; (půda) suol; (prsť) 

humo; -brana milicie territorial; -dělec agricultor; (hospodařící) 

farmero; -dělský agricultural; -dělství agricultura; 

-díl continente; -dým bot. fumaria; -koule globe, 

sfere (terrestri), terr-globe; -měřictví geodesie; -měřič 

geodesist, agre-mesurator, land-mesurator; -měřičský 

geodésic; -pán monarco, soverane; -pis geografie; -pisec 

geograf; -pisný geográfic; -plaz reptile; -správce 

(vladař) reyente; -středný geocéntric; -třesení s(é)isme, 

tremore de terra, terr-tremore, -třesný s(é)ismic; -zrada 

trahition (del patria); -žluč bot. centaurea 

zem/ina terra, suol; -itý terrosi; -ljanka fugitoria subterran; 

-ní: ~ olej petroleo; ~ plyn gas natural, metane

zemř/elý mort, decedet; -ít morir, deceder, expirar; (nač) 

morir (de un maladie); ~ hlady morir de fame 

zemský terran, terrestri; (světský) mundan; (úřad) del país 

zepsout (koho) lavar li cap (a) 

zeptat se v. ptát se 

zes/ílit (zvuk) amplificar; (posádku) augmentar; (činnost) 

intensificar; (o člověku) devenir plu fort; (zvýšit) elevar; 

-ilovací amplificativ; -ilovač el. amplificator; -ilovat v. 

zesílit, posílit 

zesl/abit, -abovat debilisar; (ztenčit) atenuar; (zmenšit) diminuer; 

(snížit) abassar, decrescer, reducter; -áblý debilisat; 

-ábnout devenir débil; -abovač fyz. atenuator; 

fot. reductor; -abovací atenuativ, reductiv 

zesměš/nit, -ňovat (koho) ridiculisar; (karikovat) caricar; 

~ se far se risíbil 

zesn/out morir, deceder, expirar; -ulý morit, decedet; 

-utí morte, decesse 

zespod(u) de sub, de funde de; (zezdola) de infra 

zespolečenš/tění socialisation, colectivisation; -tit, -ťovat 

socialisar, colectivisar 

zest/arat, -árnout oldijar 

zestát/nění nationalisation, statisation; -nit, -ňovat 

nationalisar, statisar 

zestručn/ění abreviation; -it abreviar, far plu concisi 

zesvětš/tění secularisation; (školství) laicisation; -tit, 

-ťovat secularisar, laicisar 

zešílet devenir alienat 

zet (rozvírat se) beyar, esser apert 

zeť bel-filio 

zetlít putrir, putrificar se; (rozkládat se) decomposir se 

Zeus myt. Zéus 

zevlo/un gapon; -vat gapar, mironar; (nic nedělat) flanar 

zevn/ě extern, exteriori(men); -ějšek exteriore; (vzhled) 

aspecte, aparentie, visage; -ější, -í exteriori, extern; 

-itř de intern 

zevšed/nět devenir banal; -nit, -ňovat banalisar 

zevšeobec/nění generalisation; -nět devenir generalisat, 

-nit, -ňovat generalisar 

zez/adu de detra; -dola de infra 

zezelenat verdijar 

zfušovat bosillar 

zhan/ět, -it blamar; -obit deshonorar; (ženu) violar 

zhas/ínat, -it extincter; -nout extincter se; -nutí extinction 

zhatit (zarazit) stoppar; (znemožnit) ínpossibilisar; ~ se 

missuccessar, fallir 

zhlédnout vider 

zhl/oubi, -uboka de profundore; (dýchat) profundmen 

zhmotn/ění materialisation; -ět materialisar se; -it materialisar 

zhmožd/ěnina, -it v. pohmožd/ěnina, -it contusionar 

zhnus/ení v. hnus; -ený desgustat, nauseat; -it (komu 

co) desgustar; -it si (koho, co) abominar; (nenávidět) odiar 

zhodno/cení valorisation; -covat, -tit valorisar 

zhola absolutmen 

zhorš/ení apejoration, agravation; (nemoci) exacerbation; 

-it apejorar, agravar, desmeliorar, far plu mal; -it (se), 

-ovat (se) apejorar (se), agravar (se), desmeliorar (se), 

devenir plu mal; (postavení) deteriorar (se) 

zho/stit se, -šťovat se (úkolu) aquittar se (de); (splnit) far 

zhotov/ení fabrication, elaboration, confection; -it, -ovat 

far, fabricar, elaborar; (šaty) confectionar

zhoub/a pernicie, ruine; -ný perniciosi, nociv, funest; 

(katastrofálně) desastrosi; med. maligni 

zhoustnout devenir densi 

zhovadil/ec brute; -ost brutalitá; -ý brutal 

zhrd/at, -nout (kým, čím) despecter, desdignar, despreciar 

zhrou/cení crulament (i cen); (pád) falliment; (nervové) colaps 

(nervosi); -cenina ruine; -tit se (nervově) colapser, 

crular; (plány) fallir, missucessar; (zřítit se) crular, 

(co)ruir, discader, ruinar se, cader in ruines 

zhrozit se horerr; (vyděsit se) aterrer se 

zhruba (přibližně) circa, aproximativmen 

zhrzený (láska) despreciat, trahit 

zhub/(eně)lý magri; -nout devenir magri; -nutí med. (úplné 

vysílení v důsledku choroby apod.) inanition 

zhudeb/nit, -ňovat metter in música 

zhurta brusquimen 

zhust/a sovente, frequentmen; -it concentrar; (shrnout) 

resumar 

zhýčk/anec hom afeminat, dorloton; -(áv)at v. hýčkat 

zhynout morir, perir 

zhýral/ec debochard, debochero, libertino; -ost debocheríe, 

libertinage; -ý debochant, libertin; (neřestný) viciosi 

zhyzdit defigurar, deformar 

zchátra/lost mal statu, caducitá; -lý caduc, ruinat; -t 

devenir caduc; (mravně) decader, degenerar 

zchlad/it afrigidar; tech. refrigerar; -nout devenir frigid 

zchodit (prostor) traversar 

zchud/lý apovrit; -nout cader in povritá, devenir povri; 

-nutí apovriment 

zchytra astutmen; -lost astutie; -lý astut 

Zikmund Sigmund 

zim/a (roční období) hiverne; (chladno) frigore; (být zima, 

cítit zimu) friger; je ~ (zebe) it frige; je mi ~ yo frige; 

-ní hivernal; ~ spánek dormie hivernal, hivernation; 

-nice febre intermittent, frisson (de febre); (bahenní) 

malarie; -ničný febrosi; -ník paletó de hiverne, mantó 

(hivernal); -olez bot. (kozí list) caprifolie; -ostráz bot. 

busso; -ovat (pře-) hivernar; -oviště domicilie hivernal; 

-ovzdorný frigore-resistent 

zin/ečnatan chem. zinc-oxide; -ek chem. zinc 

zinko/graf zincograf; -grafie zincografie; -vání zincage; 

-vat (po-) zincar; -vý zinc-, de zinc 

zírat regardar fixmen, spectar; (civět) regardachar 

zirkon min. zircon; -ium chem. zircónium 

zisk profite, lucre; (výdělek) ganie; (prospěch) beneficie 

získ(áv)at (koho, co) ganiar (i čas); (cenu, dojem) reciver; 

(vliv, výhodu) obtener; (koupí) aquisiter (i zkušenost); (na 

čem) profitar (de); (nové členy) aquisiter, ganiar, recrutar; 

~ zpátky reganiar 

ziskov/ost profitabilitá; -ý profitábil 

zítra deman 

zív/ání hiada; -at, -nout hiar 

zjasnit (e)clarar 

zjednat (koho) ingagear; (najmout) luar; (opatřit) procurar 

zjednoduš/ení simplification; -it, -ovat simplificar 

zjemn/ět devenir mild; -it rafinar, far mild; (mravy) polir 

zjev (úkaz) fenómen; (vzezření) aspecte; -ení aparition, spirite; 

(přízrak) spectre, fantoma; círk. revelation; Z- Páně 

Epifanie; ~ sv. Jana apocalipse; -enost frenesie; -ený 

alienat, frenesi, folli; -it, -ovat revelar; (odhalit) decovrir; 

-it se, -ovat se (jako vidina) aparir, monstrar se; (zbláznit se)

devenir folli; -ný aparent; (jasný) clar; (očividný) evident 

zježit (se) herisser (se) 

zji/stit, -šťovat (dojít k poznání) constatar; (s překvapením) 

decovrir; (odhalit) revelar; (ověřit) verificar; (totožnost) 

identificar; (určit místo) localisar; (hledat) serchar; (shledat) 

trovar; (informovat se) informar se pri; (stav cest atd.) 

recognoscer; -stitelný verificábil; -štění constatation, 

revelation, verification, identification, localisation 

zjitřit v. jitřit 

zkameně/lina fossile; -lý fossil, petrificat; -t petrificar 

(se); geol. fossilisar (se) 

zkapal/nění liquification; -nět liquificar se; -nit, -ňovat 

liquificar 

zkáza ruine, destruction; (mravní) depravation, coruption, 

demoralisation; (úpadek) decadentie; (úplná porážka) 

debacle; podléhající -e deteriorábil 

zkazit (zfušovat) bosillar; (poškodit) damagear; (mravně) corupter, 

depravar, demoralisar; (zničit) destructer, ruinar; 

~ se (potraviny) deteriorar se; (voda, vzduch) contaminar 

se; (mravně) depravar se; ~ si (zdraví) ruinar se 

zkazka legende, raconta 

zkázonosný destructiv, ruinosi, fatal 

zkažen/ost coruption, depravation, demoralisation, perversitá; 

-ý coruptet, depravat, demoralisat, pervertet; 

(o potravinách) putrid; (o vzduchu) viciat; (o zubu) cariat 

zklam/ání deception, desilusion; -aný deceptet, desilusionat; 

-at (koho) decepter, desilusonar; (naděje) frustrar 

zkomol/ení (smyslu) misinterpretation; (překladu) mistraduction; 

(slov) mutilation; (tvaru) deformation; -it misinterpretar, 

mistraducter, mutilar n. mispronunciar, deformar 

zkoprnělý consternat, stupefat, perplex 

zkormou/cený aflictet, atristat; -tit aflicter, atristar 

zkosit (hranu) biselar 

zkostnat/ělý ossisificat; přen. pedant(esc); -ět ossificar 

(se); přen. fossilisar (se) 

zkoumat examinar, studiar; (objevitelsky) explorar, investigar; 

(půdu) sondar; (doklady, účet) reviser; chem. analisar 

zkouš/ející examinator; -enec examinate; -ený (schválený) 

aprobat; -et examinar (il exámina); (nacvičovat) exercir, 

repetir; (šaty, sílu) provar; (pokusem) experimentar; (trpět) 

suffrer, patir; -ka prova; (ve škole) exámine 

zkrácení acurtament, abreviament, reduction 

zkrac/ovat v. zkrátit; -ující abreviativ, acurtativ 

zkrat el. curt-circuit; -ovat curt-circuitar 

zkrátit (šaty, cestu) acurtar; (slovo, hovor) abreviar; 

(zlomek) reducter; (zestručnit) far plu concisi 

zkratka abreviation, abreviatura; (cesta) travers-via 

zkrátka brevimen, curtmen; (řečeno) in poc paroles; 

~ a dobře curtmen dit; (slovem) in un parol 

zkreslit distorder, defigurar, deformar 

zkroucen/í torsion; -ý tordet 

zkroušen/ost contrition; -ý contrit 

zkroutit torder; (zpitvořit) defigurar; (znetvořit) deformar; 

(zkomolit) mutilar; ~ se (tělo, dřevo) torder se; (materiál) 

curvar se, deformar se 

zkrvav/ený insanguat; -it insanguar 

zkřivit curvar; (ohnout) flexer; (ústa) torder; přen. (povahu) 

deformar 

zkřížit (paže) crucear; bot. hibridisar; (plány) contrariar; 

(cestu) crucear, traversar 

zkuj/nit, -ňovat far ductil n. malleábil

zkumavka provette 

zkusit v. zkoušet 

zkuše/bna sala de prova, test-locale; -bní de prova, provativ; 

~ obtah print-prova; ~ výtisk specimen-exemplare; 

(pokusný) experimental; -ná témpor de prova, noviciatu; 

být na -é passar su annus de aprentisage; -nost experientie; 

(zběhlost) rutine; -nostní basat sur experientie, empíric; 

-ný (v čem) expert, versat (in); (zběhlý) hábil, rutinat, 

competent, qualificat 

zkvalit/nit, -ňovat (co) ameliorar li qualitá (de) 

zkva/sit fermentar; -šení fermentation 

zlacen/í auratura; -ý aurat 

zlat/it aurar; -nictví juveleríe; -ník juvelero, aure-mercante; 

-o aure; -okop aure-serchator; -onosný (důl, řeka) auriferi; 

-ovláska puella con capilles aurin; -ý aurin, ex aure; 

~ důl mine de aure; ~ peníz monete aurin; (zlaťák) ducate, 

florine; Z-é pobřeží Coste de Aure; -á rybka pisc aurin; 

~ řez geom. section aurin; -á svatba nuptie aurin 

zleh/čit, -čovat přen.detracter, degradar, despreciar, descreditar, 

difamar; -čování detraction, degradation, descredition, 

difamation; -ka levimen 

zlepš/ení amelioration; -it ameliorar, (zavedením nového) 

innovar; (napravit) emendar; -ovací: ~ návrh proposition 

de amelioration; -ovat v. zlepšit; -ovatel innovator 

zletil/ost etá majori; -ý major(enn)i, in plen etá 

zleva de lévul 

zlhostejnět devenir índiferent 

zlíbat covrir per besas 

zlíbit se pleser 

zlo male, lu mal, malitá; (zlý čin) maleficie; -ba (hněv) colere; 

(zášť) rancore; -bit (koho) iritar, molestar, íncomodar, trublar, 

genar, vexar; -bit se colerar, esser in colere, esser incolerat 

n. iritat; -bivý maliciosi, enoyant, tedosi; (neposlušný) 

desobedient; -čin crímine, delicte, maleficie; -činec criminard, 

malefator; -činnost criminalitá, delinquentie; -činný 

criminal; -děj furtor, furtard, furtero; (kdo se vloupá) ruptefurtard; 

-dějna furteríe; -dějský furtaci; -dějství (krádež) 

furte; -duch demon; -lajný calumniosi 

zlom ruptura (i geol.); -ek fragment; mat. fraction; -ení 

ruptura; -enina med. fractura; -it v. lámat; -it se rupter 

se, fracter se; -kovitý fragmentari; -kový fractional 

zlo/moc malpotentie; -mocný malpotent; (zhoubný) perniciosi; 

(jedovatý) venenosi, rulík ~ bot. belladonna; -myslník 

malicioso; -myslnost malicie, malevolentie; -myslný 

maliciosi, malevolent; -řád mis-statu; -řečený 

maledit; -řečit maledir; -st colere; -stnost iritabilitá; 

-stný iritábil; (výbušný) coléric; (rozzlobený) incolerat; 

-syn malard, malefator, rascale, furbon, vilano 

zlotřil/ost infamie; (čin) atrocitá; -ý infam, atroci 

zlotý (měna) zloty 

zlo/věstný ominosi; -vláda mal guvernation; -volnost malevolentie; 

-volný malevolent; -vůle v. -volnost; -zvyk 

mal hábitu 

zlý (špatný) mal; (škodlivý) malin, nociv; (zlomyslný) maliciosi 

zmáčet humidisar 

zmačkat (klobouk) aplastar; (látku) rugar; (papír) frossar 

zmáčknout compresser 

zmáchat balnear, inhumidar 

zmalátně/lost languore; -lý languid; -t languir 

zmalomyslně/lý desanimat, descorageat, pusilánim; -t 

desanimar se, descoragear se, devenir pusilánim

zmám/ený (láskou, štěstím) ebri(e) (de); -it fascinar, insorciar 

zma/r ruine, perition; přijít na ~ perir; -rnělý frustrat; 

-rnění frustration; -rnět devenir frustrat; -rnit, -rňovat 

frustrar; (promarnit) dissipar, prodigar; (zničit) ruinar, 

destructer, anihilar; -ření frustration; -řit v. mařit 

zmást confuser, desorientar 

zmate/čnost práv. nullitá; -k cáos, confusion; (nepořádek) 

derangeament, desórdine; (ve správě) anarchie, desorganisation; 

-ný confusi; perplex, consternat 

změk/čilý afeminat, feminil; -čit, -čovat amollar; -nout 

devenir moll, mollijar 

změn/a change(ament); (menší) alteration; (úprava) modification; 

(střídavá záměna) variation; (obrat) (brusqui) 

changeament, conversion, torne; pro -u por variar; -it 

changear, alterar, modificar, variar; -it se v. měnit se; 

-itelný changeábil 

zmenš/ení diminution; (počtu) reduction, restriction; 

(zkrácení) abreviation, acurtamen; -it, -ovat diminuer, 

reducter, restricter; (vzdálenost) acurtar, abreviar; (rychlost) 

aminorar; -it se, -ovat se diminuer, reducter se; 

-ovací (sklo) diminutiv 

zmeškat (příležitost) mancar (li ocasion); (vlak) ne atinger 

zmet/at aborter; -ek zool. aborte, aborton; hanl. bastarde; 

(výrobní) brac-producte, brac-merce 

změť brollie; (názorů, dojmů, apod.) cáos, confusion; přen. 

mosaica, caleidoscop; (v rušném pohybu) tumultu 

změtení (jazyků) confusion 

zmetkov(it)/ost production defectosi; -ý defectosi 

zmij/e zool. vípere; -í (jed i přen.) viperin 

zm/ínit se, -iňovat se mentionar; (náznakově) aluder; 

-ínka mention, alusion 

zmírat (hladem, řízní) morir de; (přen, žalem) consumar se 

de; (touhou) languir 

zmír/nění moderation; (bolesti) mitigation, aleviament, palliation; 

-nit, -ňovat (sílu, rychlost) moderar; (bolest) aleviar, 

mitigar, palliar; (napětí) atenuar; -nit se, -ňovat se v. mírnit 

se 

zmítat (čím) agitar; (třást) sucusser, (kymácet) chancelar; 

~ se debatter se, gambear, baractar 

zmizet desaparir; (kouř) dissipar se; nechat ~ far desaparir, 

liquidar; přen. escamotar 

zmlk/at, -nout tacer, silentiar, devenir mut 

zmoc/i (koho) victer, superar; (zvládnout) mastrisar; -něnec 

delegate; práv. mandatario; -nění autorisation; -nit, -ňovat 

(koho) autorisar, dar plenipotentie; -nit se, -ňovat se 

(čeho) apropriar se, ocupar; (uchvátit pro sebe) usurpar 

zmodrat devenir blu; (zimou) devenir livid 

zmohutnět devenir fort 

zmok/lý humid; (promočený) saturat per aqua; -nout devenir 

humid, humidijar 

zmraz/ení congelament; -it (co) congelar; -itelný congelábil; 

-ovací (zařízení) de refrigeration, frigorífic; -ová- 

-ní refrigeration, congelation; -ovat congelar, refrigerar 

zmrtv/ělý ínsentient, ínsentibil; -ět, -ovat far ínsentient; 

-it med. narcotisar; -ýchvstání náb. resurection 

zmrzač/ení mutilation; -ený mutilat; -it (se) mutilar (se) 

zmrz/lina gelate; -lý gelat; (zmražený) congelat; -nout 

(věc) gelar, congelar se; (člověk) morir de frigore 

zmuchlat (papír) frossar 

zmužil/ost corage; -ý corageosi; (odvážný) audaciosi 

znač/it (značkou) marcar; -ka marca; chem. signe; (podpiso-

vá) parafe; (tovární) fábric-marca; -kovat marcar; -ný 

considerábil; -á část grand parte (de) 

znak signe; (odznak) insigne; (značka) marca; (erb) blason, 

(symbol) emblema; (písmeno) líttere; (význačný rys) característica, 

trate; (v dohodnuté soustavě) code; -ový: -á řeč 

lingue mímic; mluvit -ou řečí parlar per signes 

znal/ec conossero, specialist, experte; (poradce) avisor; 

-ecký: ~ posudek expertise; -ost conossentie, saventie, 

erudition; -ý (čeho) conossentat con, expert, versat in 

znamen/at significar, voler dir; to -á to vole dir; -í signe; 

(na kom) stigma; (na důkaz existence něčeho) simbol; (předzvěst) 

antesigne; (návěští) signale; -itost excellentie; -itý 

excellent, bonissim; (jídlo) deliciosi; (vybraný) exquisit 

znaménko signe (i mat.); mateřské ~ marca de nascentie; 

(tmavé vyčnívající) tuberette 

znám/ka (čeho) signe (de vive); (poštovní) postmarca; (ve 

škole) note; (stopa) tracie; (příznak) simptoma; obchodní ~ 

marca de fábrica; (žeton) jeton; -kovat (ve škole) classificar; 

(dopis) afrancar; -o: je ~, že it es conosset que; -ost 

conossentie; (obecná) notoritá; (milostná) relation amorosi; 

-ý conosset; (důvěrně) familiari; (proslulý) celebri, famosi, 

eminent, reputat; (nechvalně) malfamat, malreputat; (obecně) 

notori; (přítel) amíco, conosset/e, -a, -o 

znárodn/ění nationalisation; -ět (píseň) devenir populari; 

-it nationalisar 

znásil/nění violation; -nit, -ňovat violar; přen. též violentar; 

-ňovatel violator 

znát conosser; (vědět) saver; nedat na sobě ~ dissimular 

znatelný v. patrný 

znázor/nění ilustration, exemplification; -nit, -ňovat ilustrar, 

demonstrar, exemplificar; (popsat) descri(pte)r 

znecitliv/ění med. anestesie; -ět devenir ínsensibil; -it 

med. anestesiar 

znehodnotit desvalorar, despreciar; (známku) obliterar 

znechutit (koho) desgustar 

zneklidnit v. znepokojit 

znelíbit se despleser 

zněl/ka sonette; -ost sonoritá; -ý sonori (i gram.) 

znemožnit (co) far ínpossibil, ínpossibilisar; (koho) descreditar; 

~ se descreditar se 

znenadání subit(men), ínexpectat(men), ínprevidet(men) 

znenáhla poc a poc, gradual(men), lent(men) 

znění son(ada) (i zvonů); (dopisu, slovní) tenore, textu; 

(jedno z více) version; původní ~ originale 

znepokoj/ení ínquietitá; -ený ínquietat, desquietat; 

-it (se), -ovat (se) desquietar (se), ínquietar (se), timer pri 

znepřátelit se devenir ínamicos 

znervóz/nět devenir nervosi; -nit, -ňovat (koho) far nervosi 

zneschop/nit, -ňovat far íncapabil; zvl. práv. íncapabilisar 

znesnad/nit, -ňovat desfacilisar 

znesvářit se v. znepřátelit se 

znesvě/covat, -tit dessacrar; (použitím k všednímu cíli) profanar; 

všeob. violar; -titel dessacrator, profanator 

zneškod/nit, -ňovat far ínnociv n. íneficaci n. ínofensiv; 

(ochromit) paralisar; (jed) neutralisar; (záškodníka) capturar 

znetvoř/enina, -enost deformation, deformitá, defiguration; 

-ený deformat, defigurat; -it, -ovat deformar, defigurar 

zneuc/tění deshonor; -tít, -ťovat deshonorar; (znesvětit) 

desacrar, profanar; (mocí) violar; (znásilnit) violentar 

zneuzn/ání manca de apreciation; -aný misconosset; 

(člověk) miscomprendet; -(áv)at ignorar, misconosser

zneuž/í(va)t misusar; (nadměrně užívat) abusar; -ití misusa 

zneváž/it, -ovat desdignar, desestimar 

zničeho(ž)nic subitmen 

zničit destructer, ruinar; (zemi) devastar; (úplně) anihilar 

znov/a, -u denov; (opětovně) ancor un vez 

znovu/nabytí reganiament; -nastolení restauration; 

-oživení reviventation, revification; -oživit reviventar, 

revificar; -zrození renascentie; -zřídit reconstituer 

znuděný enoyat 

zob/ák bec; -at, -nout becar; -nutí beca 

zobec/nění generalisation; -nět devenir comun; -nit, -ňovat 

generalisar 

zobraz/it, -ovat demonstrar, figurar, representar 

zocel/it, -ovat adurar, stalisar 

zodiak astr. zodiac; -ální zodiacal 

zodpověd/ět (co) responder; -nost responsabilitá; -ný 

responsábil 

zodpovídat (co) v. zodpovědět; (za) responsar (por), esser 

responsábil (por); ~ se (z čeho) (dever) justificar se 

zohav/it, -ovat defigurar, deformar; (zmrzačit) mutilar 

zohled/nit, -ňovat considerar, prender in cálcul, egardar 

zohy/zdit, -zďovat, -žďovat defigurar 

zóna zone 

zoo zoo; -log zoologo; -logický zoológic; -logie zoologie; 

-technický zootécnic; -technik zootécnico 

zopakovat repetir, iterar 

zora poet. aurora 

zorat arar, plugar 

zorganizovat organisar 

zorn/ice, -ička anat. pupille; -ý (úhel, pole) visual 

zosnovatel v. osnovatel 

zosob/nění personification; -něný in person, incarnat, 

personificat; -nit, -ňovat personificar, representar 

zost/ra brusquimen, severimen, acrimen, vehementmen; 

-ření (situace) agravation, exacerbation; -řit (situaci) 

agravar, exacerbar 

zostudit comprometter, descreditar; (zesměšnit) ridiculisar; 

~ se comprometter se, far se risíbil 

zošklivit (komu co) desgustar 

zotav/ená, -ení (osvěžení) recreation; (po nemoci) convalescentie; 

-it se, -ovat se recrear se, convalescer, recuperar; 

(sebrat síly) refortijar; -ovna sanatoria, dom de recreation 

zotroč/it insclavar, subjugar, avassalar 

zoub/ek litt dente; -kování dentation; -kovat dentar 

zoufa/lec desperado; -lost, -lství desespera(ntie, -tion); 

-lý desesperat; (bídný) miserábil; (podlý) abject; 

-t (si) desesperar; (spáchat sebevraždu) suicidiar se 

zou/(va)t (se) desmetter (sapates); -vák tira-botte, tira-sapate 

zpacka/nina bosillatura, bosillage; -ný bosillat; -t bosillar 

zpaměti ex memorie; (mechanicky) per memorie; naučit se ~ 

aprender a memorie 

zparchantělý deformat; (o psu) de rasse mixtet 

zpát/eční retro-; (pohyb) retrograd; (pohled) retrospectiv; 

~ cesta retorn, retro-via; ~ jízdenka retro-billete; -ečnický 

reactionari; -ečnictví reaction; -ečník reactionario; 

(tmář) obscurante; -ky v. zpět 

zpatlat v. zpackat 

zpeče/tit, -ťovat sigillar (per su sangue), confirmar; jeho 

osud je -těn su fate es decidet 

zpěčovat se obstinar se, refusar 

zpeněžit converter in pecunie, far moné ex; dobře ~ bon

vendir n. realisar 

zpestř/ení variation; -it, -ovat variar 

zpět (a) retro; (o zpětném pohybu) retro-; jít ~ ear retro, 

retroear; vrátit se ~ re(tro)venir; vzít ~ své slovo reprender 

su parol; -ný (vývoj) regressiv; (chod) retrograd; 

(platnost, účinek) retroactiv; -é ohlédnutí retrospection; 

-é zrcátko retrovisor; -ě datovat antedatar 

zpěv cante, cantion, cantada; (píseň) canzon; -ácký cantatori; 

~ spolek societé coral n. cantatori; -ačka cantatora; 

-ák cantator; (sborový) corist; -ník canzonárium; -ný 

cantábil; (líbezný) melódic, melodiosi; ~ pták cant-avie, 

avie cantatori; -ohra ópera (líric); comedie musical 

zpev/nit, -ňovat infortiar, fortificar; (svazky) consolidar; 

(zamezit kolísání) stabilisar; (normu) indurar 

zpí(je)t se v. opí(je)t se 

zpitomět devenir stupid 

zpitý (na mol) ebríssim 

zpívat (za-) cantar 

zplnomocnit autorisar, dar plenipotentie 

zplodi/na tech. producte; chem. derivate; -t geniter, procrear, 

generar; (žena) dar nascentie a; -tel genitor 

zploš/tělost aplatitá; -tění aplatament; -tit, -ťovat aplatar 

zplození procreation, generation 

zplyn/it chem. carburar, gassificar; -ovač carburator; 

-ování carburation; -ovat (usmrtit) gassar 

zpocen/ý sudorosi, plen de sudore; (košile aj.) sudat 

zpočátku in comensa, in prim 

zpod (čeho) de sub; (zdola) de infra 

zpodob/nit, -ňovat portretar; (vylíčit) descrir, caracterisar 

zpochyb/nit, -ňovat metter in dúbite 

zpola v. napolo(vic) 

zpomal/it, -ovat alentar, desaccelerar; (zmírnit) moderar 

zpopeln/ění cremation, incindration; -it cremar, incindrar 

zpotit se v. zapotit se 

zpotvořit deformar, defigurar 

zpově/ď confession; -dní confessional, de confession; 

-dnice confessionale; -dník confessor 

zpovíd/ání confession; -at confesser; (dotěrně otázkami) 

inquester; -at se (komu) confesser se 

zpozdi/lec retardon; -lý (opožděný) retardat; (pozdní) tard; 

(pošetilý) folli, stult, idiótic, ínprudent; (slabomyslný) dement; 

-t retardar; -t se (o) retardar se (de), esser in retard 

zpozorovat apercepter, observar, remarcar 

zpož/dění retarde, mora; vlak má ~ li tren es in retarde; 

-ďování retardation; -ďovat se (hodiny) retardar 

zpracov(áv)at haver in labor, laborar a, perlaborar; (naklá- 

dat s) tractar; (knihu) compilar; (vypracovat) elaborar; (přizpůsobit) 

adaptar; (koho) persuader; (románově) novellar 

zpráchnivět v. práchnivět 

zprava de dextre 

zpráva noticie; (oznámení) anuncie; (sdělení) comunication; 

(informace) information; (nezaručená) rumore; (hlášení) 

raport; (upozornění předem) avise 

zpravidla generalmen, in general 

zprav/it, -ovat (koho o čem) informar, avisar, far saver; 

(uvědomit) notificar; (referovat) referer, raportar 

zpropaden/ě! diábol!; -ý v. zatracený 

zpropitné gratiment, trinca-moné, bakshish 

zpro/stit, -šťovat (viny) absoluer; (břemena) exempter; 

(trestu) amnestiar; (tísnícího) liberar (de); (ulevit) aleviar; 

(koho služby) suspender; ~ se v. zbavit se

zprostředkov/ání mediation; -at mediar; -atel mediator, 

intermediario; obch. comissionario, (makléř) curtagero; 

(vyjednavač) negociator; -atelna (práce) (labor-)agentie 

zproš/tění (obžaloby) liberation (de acusation); (trestu) 

amnestie; (viny) absolution; -ťující (viny) absolutori 

zprotivit (komu co) desgustar; ~ se repugnar, devenir antipátic; 

~ si (co) prender aversion (a) 

zprudka v. zostra 

zprvu in comensa, in prim 

zprznit deshonorar, profanar, violar 

zpředu de avan, de frontal látere, de anteriori flanca 

zpřeházet confusimen mixter 

zpříma direct(men) (ad avan); (říci rovnou) francmen 

zpřís/nět devenir severi; -nit, -ňovat far plu severi 

zpřístup/nit, -ňovat far accessíbil; (vědu) popularisar 

zpřítom/nit, -ňovat actualisar 

zpuchýřující tech., voj. vesicant, vesicatori 

zpupn/ost arogantie, insolentie; -ý arogant, insolent 

způsob maniere, metode, táctica; (postup) procede, processe; 

gram. mode; hud. modo; na ~ čeho a maniere de; 

~ života vive-maniere; -ilost aptitá, capabilitá, habilitá; 

-ilý apt, capábil, hábil, competent, qualificat; -it, -ovat 

causar, efecter, haver quam resultate, nascentar; (vyvolat) 

provocar; (jako přímý podnět) ocasionar; -ný polit, galant, 

cortesi, bon educat; být ~ conduir se; -ový gram. modal; 

-y mores, manieres; (chování) conduida; dobré ~ bon-ton 

zpust/lík libertino; -lost depravation, abassation moral; 

-lý (dům) ruinat; (člověk) depravat, libertin, demoralisat; 

-nout decader, ruinar se; -ošení devastation; -ošit 

devastar, desolar 

zpy/chlý orgolliosi; -chnout devenir orgolliosi n. fier 

-chnutí orgollie; -šnět v. zpychnout 

zpytovat inquisiter, investigar, explorar; (svědomí) examinar 

zračit se reflexer se; v. též jevit se 

zrada trahition, perfidie 

zrád/ce trahitor; -covský trahitori; -covství v. zrada 

zradit trahir 

zrádný perfid, trahitiv; (věrolomný) perfidiosi 

zrak (smysl) visivitá, visu; (orgán) ócules; (pohled) vise, 

vide, regarde; -ový (pole) visual; (klam, nerv) óptic; 

(schopnost) visiv 

zralý matur; (předčasně) prematur, precoci 

zrána in li matine 

zra/nění vulneration; med. lesion; (rána) vúlnere; -nit 

-ňovat vulnerar (il vúlnera); (v citech) ofender; -nit se 

vulnerar se; -nitelnost vulnerabilitá; -nitelný vulnerábil 

zrá/ní maturation; -t maturar; (dospívat) adultijar 

zrcadl/ení reflexion; -it (se) reflexer (se), spegular; 

-o spégul; dívat se do -a regardar se in li spégul; 

-ovka fot. reflex cámera 

zredukovat reducter; (zmenšit) diminuer; (snížit) abassar 

zrekreovat se recrear se, reposar se 

zrn/atět granular; -í (obilí) cereales, granes; -it granular; 

-itý granulosi; (sníh) granulari; -o grane; -ko gránul, 

glóbul; (hroznu) vin.-bere; ječné ~ med. hordeol 

zrod nascentie; (původ) orígine, provenientie; stav -u 

statu de nascentie; ve stadiu -u nascent; -it parturir, 

dar nascentie a; přen. generar; -it se nascer 

zrovna just; ~ teď just nu 

zrovnoprávnit metter sur sam nivell; (ženy) emancipar 

zrozen/í nascentie; (vznik) génese, orígine; -ý nascet

zručn/ost habilitá, dexteritá, rutine; -ý hábil, déxteri, rutinat 

zrůd/a monstru; -nost monstruositá; -ný monstruosi 

zruš/ení anullation, revocation, abolition, abrogation, 

liquidation, ínvalidation, cassation; -it (zákaz) anullar, 

revocar; (úřad, otroctví) abolir; (zákon) abrogar; (podnik, 

účet) liquidar; (dočasně) suspender; (smlouvu) ínvalidar; 

(nabídku k sňatku) retirar; (rozsudek) cassar; -ovací suspensiv; 

-ující anullativ 

zrychlen/í acceleration; -ý accelerat 

zrzavý ross, ross-capillat 

zředit v. ředit 

zřejm/ě evidentmen, sin dúbite; -ost evidentie, claritá; 

-ý evident, clar; z toho je -o, že de to resulta que 

zřekn/out se (čeho) renunciar (a); (úmyslu) abandonar; 

(hlasování) abstener se (de); (funkce, úřadu) resignar; 

demissionar; (trůnu) abdicar; (víry) abjurar; -utí se 

renunciament, abandonament, abstention, resignation, 

demission, abdication, abjurament 

zře/ní (uvážení) consideration; -tel regard(e); (ohled) 

egard(e); (uvážení) consideration; bez -e na sin egarde a; 

se -em nač in consideration de; -telnost distinction, claritá; 

-telný (odlišný) distinct; (jasný) clar; (o písmu) leibil; 

(zřejmý) evident; (viditelný) visíbil; (jednoznačný) explicit 

zřezat (koho) batter; (holí) bastonar; (prutem) vergar 

zřícen/í (budovy) crulament; -ina ruine; (trosky) ruines 

zříci se v. zřeknout se 

zřídit etablisser; (založit) fundar; (úřad) crear; (ustanovit) 

constituer; (spolek, ústav) instituer; (vodovod) installar; 

(pomník) erecter; (fušersky) bosillar, misfar; (koho) bastonar; 

(zničit) ruinar; ~ si (obchod) aperter 

zřídka(kdy) rarmen, ínfrequentmen 

zřídlo fonte 

zřít vider, spectar, regardar; -elnice anat. pupille 

zřítit se (budova) crular, (co)ruir, cader in ruines; (letadlo, 

do propasti) precipitar se 

zřízen/ec employate; (sluha) servitor; (pomocník) assistente; 

-í (založení) fundation, (vytvoření) creation; (ustavení) 

constitution, institution; (vodovodu) installation; (účtu) 

apertura; (politické) regíme 

zřizovat v. zřídit; -el fundator 

zsinalý v. sinalý 

zšíři de largore, larg 

zté/ci, -kat (město, pevnost) prender per assalte; (vystoupit 

nahoru) ascender n. montar (un monte) 

zteč voj. assalte; vzít, dobýt -í = ztéci 

ztěles/nění incarnation, personification; -nit, -ňovat incarnar; 

(zosobnit) personificar; -něný v. zosobněný 

ztem/nit, -ňovat obscurar; ~ se devenir obscur, obscurijar 

ztenč/ení atenuation; (množství) diminution, reduction; 

-it, -ovat atenuar; (množství) diminuer, reducter 

ztepil/ost gracilitá, sveltesse; -ý alt, gracil, svelt 

ztěžk/a desfacilmen, con pena; -nout devenir pesant 

ztich/a silent; buď(te) ~! silentie; být ~ tacer, silentiar; 

-lý calm, tranquil, silent; -nout devenir silent; (povyk, 

vítr) calmar se; -oučka, -ounka piani(men); (mluvit) parlar 

bass, con bass voce 

ztišit calmar, quietar, tranquilisar; ~ se v. ztichnout 

ztížit desfacilisar; (přitížit) agravar 

ztlumit moderar, temperar; (tón) surdinar 

ztlouci v. zbít 

ztmavnout obscurijar

ztopo/rnělý rigid; (a bez citu) inert, letárgic; -řený med. 

erect; -řit se, -řovat se med. devenir erect, erecter se 

ztotož/nění identification; -nit, -ňovat far idéntic, identificar; 

-nit se identificar se (con); (souhlasit) consentir (con) 

ztrácet (se) v. ztratit (se) 

ztrát/a perde, perdida; obch. deficite; -y voj. perdidas 

ztratit perdir; ~ z očí perdir fro ócules; ~ se perdir se; 

(zabloudit) perdir li via; (zmizet) desaparir 

ztrátový (bilance, obchod) deficitari, in perdida 

ztroskot/anec naufrageate (i přen.); -ání havarie; (lodi) 

naufrage; (úplné) fiasco, falliment; -at naufragear; 

přen. fallir 

ztrouchnivě/lost putriditá; -lý putrid; (zchátralý) caduc; 

-t putrir, putrificar se, devenir putrid 

ztrpč/it, -ovat amarisar 

ztřeštěn/ost frenesie; -ý alienat, frenesi, folli 

ztuh/a con desfacilitá; -lý (mrazem) gelat; (strnulý) rigid; 

-nout devenir rigid; (mrazem) gelar se, rigidar se 

ztvár/nění formation; -nit, -ňovat formar 

ztvrd/lina (mozol) calle; -lý indurat; (ruce) callosi; -nout 

devenir dur, indurar se; -nutí indurament 

zub dente; (na ostří nástrojů) breche (sur li tranchante de); 

(vidličky) punta; ~ času injurie de témpor; ~ moudrosti 

dente de sagiesse; mléčný ~ dente infantal; zkažený ~ 

dente cariat; bolest -ů dente-dolore; držet jazyk za -y 

saver gardar su lingue; skřípat -y grinsar li dentes; -y 

nehty per bec e úngul; -ař (zubní lékař) dentist; -ařina 

dentística; -atá morte (con li falce); -atý (ozubený) dentat; 

-ní (kaz, protéza) dentari; (pasta) dentífric; ~ kartáček 

dente-brosse; ~ kaz carie; ~ lůžko alveol; ~ párátko 

dente-lignette; -nice gram. dentale; -ný gram. dental; 

-oun zool. narvale 

zubožený miserábil, deplorábil 

zubr zool. uro, bison europan; (americký) bison 

zúčastnit se v. účastnit se 

zúčtov(áv)at v. účtovat 

zulíbat covrir per besas 

zurčet (potůček) murmurar 

zúročit payar interest; ~ se aportar interest, rentar se 

zúrod/nit, -ňovat (půdu) fertilisar; (bažinu) bonificar 

zuři/t furer, furiar; (vztekat se) rabiar; -vec furion, hom 

feroci; -vost furie, rabie, frenesie; -vý furiosi, rabiat 

zůst/at (neodcházet) restar, (re)maner; (sám, neženatý) restar 

(sol, síngul, celibi); (naživu) r. vivent, superviver; (jaký) 

maner; (na / přes noc) pernoctar; (pokračovat) continuar; 

(trvat) durar; (setrvávat) permaner; (pozadu za kým) restar 

retro; ~ bez sebe evanescer 

zůst/atek reste, remanente, residue; (účetní) saldo; (nedoplatek) 

summa ínpayat; -ávat (bydlet) logiar, habitar, resider; 

jinak v. zůstat; -avit (komu co) lassar (in hereditá); 

(odkázat) legar; (závětí) testar; -avitel legator, testator 

zušlech/tit, -ťovat innoblar; (ducha) anoblar; (kov) rafinar; 

(půdu) bonificar; (pěstit) cultivar; (vychovat) educar; (zdokonalit) 

perfectionar; (zlepšit) ameliorar; (výběrem) selectionar 

zúž/ení med. constriction, stenose; -enina (úžina) strett 

passage, strette; -ený strett; -it (se) astrettar se; přen. 

restricter se; v. též úžit (se) 

zužitkov/ání utilisation; (odpadků) reciclage; -at utilisar; 

(odpadky) reciclar; -atelný utilisábil, reciclábil 

zvad/lý marcid; -nout v. vadnout 

zvalchovat (komu záda = koho) bastonar

zvápen(at)ět calcificar (se) 

zvát (koho) invitar; (nazývat) nominar (il nómina) 

zvážnět devenir seriosi 

zvažovat (důvody) considerar, ponderar (il póndera) 

zvěč/nit, -ňovat eternisar, ínmortalisar, perpetuar 

zvěd spion 

zved/ací (zařízení) levatori; (most) levábil; -ač levator; 

-ák levuore; -at v. zvednout; -at se levar se (i vítr); 

(žaludek) revoltar se; v. též tyčit se 

zvědav/ec curioso; -ost curiositá; budit ~ excitar curiositá, 

incuriosar; ze -i per curiositá; -ý curiosi 

zvednout levar; (do výše) elevar; (ze země) recolier; (ceny) 

augmentar; ~ se (ze židle apod.) levantar se 

zveleb/it, -ovat elevar, cultivar, ameliorar, anoblar 

zvelič/elý, -ený agrandat; (přehnaný) exagerat; -it, -ovat 

agrandar; (přehánět) exagerar; ~ se agrandar se; (stávat 

se přehnaným) devenir exagerat; -ovací gram. augmentativ 

zvenčí, zvenku de extern 

zvěro/kruh zodiac; znamení -u signes del zodiac; -lékař 

veterinario; -lékařský veterinari; -lékařství veterinarie 

zvěrs/ký bestial, brutal; -tvo bestialitá, brutalitá, atrocitá 

zvěř animales savagi; (šelmy) besties 

zveřej/nit, -ňovat publicar; (vyhlášením) promulgar 

zvěřin/a (maso) savágine, carne savagin; -ec bestiárium, 

menageríe 

zvesela alegrimen 

zvěst anuncie, nova, information; -ování anunciation 

(i círk.); Z- P. Marie Anuciation; -ovat anunciar; (hlásit) 

raportar; -ovatel anunciator 

zvetšet devenir perusat 

zvětš/ení agrandation, augmentation, extension, increscement; 

-it, -ovat (velikost) agrandar; (počet, rozsah) augmentar, 

amplificar; grandificar; (území) extender; (délku) 

alongar; (postupně zmohutnit) acrescer, far crescer; -it se, 

-ovat se agrandar se, augmentar se; -ovací (přístroj) aparate 

de agrandation; (sklo) linse (grandificant) 

zvětral/ina desintegrat materie; -ý (pivo) desfresc 

zvída/t informar se; -vost curiositá; -vý curiosi de conosser 

n. aprender; -é otázky questiones plen de curiositá 

zvikl(áv)at far vacilar 

zvíře (domácí) animale; (tažné, i přen.) bestie; -cí (tuk, svět) 

animal; (pud) animalesc; -cký bestial, brutal; -ckost 

bestialitá, brutalitá; -ctvo, -na animales, animalité, fauna; 

-tník zodiac; -tníkový zodiacal 

zv/ířit, -iřovat (prach) sublevar; ~ hladinu levar rumore 

zvítězit victer, triumfar 

zvlád/at, -nout (jazyk) mastrisar; (ovládnout) dominar 

zvláš/ť (stranou) apart; (odděleně) separatmen; (mimoto) 

ultra to; (navíc) extra; -tě particularimen, precipue, specialmen; 

-tní (mimořádný) extraordinari; (vlak) special; 

(význam) particulari; (vchod) separat; (podivný) strangi, 

bizarri, curiosi; (příznačný) típic, propri a; -tnost particularitá, 

specialitá; (zajímavost) curiositá 

zvlh/lý humid; -nout devenir humid 

zvln/ění (terénu) undulation; -ěný (vlnivý) undeant; (terén) 

undulat; -it undular; -it se undear 

zvol/ací exclamativ (i gram.); -ání exclamation; -at exclamar 

zvolit electer; (vybrat si) selecter 

zvol/na lentmen, poc a poc; -nit, -ňovat (rychlost) alentar, 

desaccelerar, diminuer 

zvon cloche; -ař cloche-fondero; -e(če)k clochette; (u

dveří) sonette; (cinkátko, rolnička) tintinette; bot. campanula; 

-ice cloche-turre, clochiere; -ík cloche-sonator; 

-it (na zvony) clochear; (znít) sonar, (cinkat) tintinar; -y 

znějí cloches sona; -ivý sonant; -ovina bronze de 

cloche; -ov(it)ý clochiform 

zvrácen/ost perversitá; -ý perversi; (úsudek) absurd 

zvrac/et vomir; -ivý vomitiv 

zvrás/nění rugament; -něný arugat; -nit, -ňovat rugar 

zvr/at (prudký vývoj zpět) reversion; -atek vómite; -átit 

(převrátit) renversar (i teorii); -átit se (převrhnout se) 

renversar se; -atný chem. reversíbil; gram. reflexiv 

zvrhl/ík degenerate, pervertete; -ost degeneration; 

(zvrácenost) perversitá; -ý degenerat, perversi 

zvrhnout (převrhnout) renversar; ~ se renversar se; (v co) 

degenerar; (mravně) decader 

zvrtačit (koho) dupar, confuser, far perplex, embarassar; 

(zkazit něco) bosillar 

zvrtnout: ~ si nohu dislocar su pede 

zvrznout (co) bosillar 

zvu/čet sonar; (rozléhavě) resonar; -čnost sonoritá; -čný 

(re)sonant; (smích) sonori; (jméno) renomat, famosi; -k 

son; rychlejší než ~ ultrasónic; -koměr fonometre; 

-kovod anat. canale auditiv; tech. tube acústic; -kový 

fónic, acústic; (film) sonori; (páska) registratori 

zvůle arbitrie; (panovníka) despotisme 

zvyk custom, hábitu, usu; (stále dokola) rutine; (manýra) 

more; (navyklý způsob) maniere; (neřest) vicie; mít ve -u 

customar, haver li custom; -at (si) v. -nout (si); -lost 

custom, hábitu, usu, more, tradition; -lý acustomat, habituat; 

-nout (si) (nač) acustomar (se) n. habituar (se) (a); 

(na počasí) aclimat(is)ar (se); -ový customari, usual 

zvýš/enina altore; -ený elevat; (silnější) plu intensiv; -it 

(nad průměr) elevar; (ceny, plat) augmentar; (postupně zvět- 

šit) acrescer, far crescer; (zintenzívnit) intensificar; (zlepšit) 

ameliorar; (přidáním navíc) addir; (zmohutněním) amplificar; 

(dům) levantar (ye tri etages); -it se elevar se, augmentar 

se, intensificar se, amplificar se, crescer 

zvyš/ování (úrovně) elevation; -ovat (se) v. zvýšit (se); 

-ující gram. augmentativ 

zželet se (koho, čeho) compatir, compassionar 

zženštil/ec afeminato; -ost afemination; -ý afeminat 

Ž 

žába rane; (ropucha) rospe; (dívka) flicca, puella 

žabař v. břídil 

žabó text. jabot 

žábry branchies 

žací falceant; ~ stroj falce-machine 

ža/ctvo eleves, junité del scol; -čka scolera, eleva 

žádat demandar; (požadovat) postular; (prosit) peti(tiona)r, 

suplicar; (přát si) desirar; (ucházet se) aspirar, candidar; 

(o místo) solicitar (un employament); (o ruku) demandar 

quam spose; (naléhavě) (enérgicmen) postular 

žadatel demandante, postulante, solicitante, suplicante 

žádný nequel, null; (ani jeden) necun; (nikdo) nequí 

žadonit implorar, suplicar 

žádost demande; (písemná) petition; (pokorná) súplica; 

(přání) desire; -ivost (chtivost) aviditá; -ivý avid 

žádoucí desirábil 

žáha (pálení -y) pirose 

žák scolero, eleve; (stoupenec) disciplo; -yně scolera

žal chagrine, grive; (zármutek) afliction 

žalář cárcere; (vězení) prison, arest-locale; -ní (kobka) 

carcerari; -ník cárcer-mastro, carcerero; -ovat tener 

in cárcere 

žalm psalme; -ista psalmist 

žalob/a práv. acusa(tion); (stížnost) plende; ~ o rozvod 

demande de divorcie; -ce acusator, plenditor, plendiente, 

demandante; -ník denunciator; -ný lamentosi 

žalost chagrine, grive; (zármutek) afliction; -ný deplorábil; 

(hlas) lamentábil; (ubohý) miserábil 

žalovat (stěžovat si) plendir; (u soudu) presentar un plende; 

(koho) acusar, comensar un processu (contra); (ve škole) 

denunciar; -elný acusábil, processuábil 

žalozpěv elegie, jeremiade 

žaltář psaltre 

žalud bot. glande; anat. bálane; (-y v kartách) treff; -eční 

(katar, vřed, šťáva) gástric; (likér) stomacal; (kapky) por li 

stomac; -ek stomac; -kář gástric patiente 

žaluzie (okenní) persiane, rul-cortine 

žampión bot. camp-agáric, (pěstovaný) champinion 

žánr genre; -ista genre-pictor n. scritor 

žár ardore, grand calore 

žargon jargon; (odborný) slang; hovořit -em jargonar 

žárli/t esser jalusi; -vec jalusi person; -vost jalusie, jalusitá; 

(řevnivost) rivalitá; vražda ze -i mortation passional 

žárovka ampulle eléctric 

žasnout esser astonat n. surprisat; (divit se) mirar 

žbluňk! plump!; -nout cader claccante (in aqua) 

žďá/r perbrulat spacie; -řit (vy-) perbrular 

ždibec litt quantité, micri pezzette; (špetka) prense 

ždíma/čka compress-machine; -t torder, compresser 

že que; ~ (ano, je to tak)? ne-ver? 

žebr/ák méndico; -at mendicar; -avý mendicant 

žebro anat., tech. coste 

žebro/nit (žebrat) mendicar; (úpěnlivě prosit) implorar; -ta 

mendicantie; chodit po -ě vagar mendicante, mendicar 

žebř/íček (stupnice) scale; -ík scale; (mučidlo) tenduore; 

-íkový: -á příčka scalun; -ina (vozu) ridelle 

žeh (pohřeb žehem) cremation 

žehl/ička ferroglattuore, glatt-ferre; -it (ferro-)glattar 

žehnat (komu) benedir (4. p.); ~ se far se li signe de cruce 

žehrat plendir, lamentar 

žejdlík birglass, pinte 

žel! ve!; (bohužel) regretábilmen 

žel/atina gelatine; -é gelé 

želet (čeho) regretar 

želez/árenský (průmysl) (industrie) de ferre; -árna fábrica 

de ferre, ferrería; -ář (obchodník) mercante de ferrage, 

ferragero, quincalliero; -ářský: -é zboží ferrage, quincallia; 

-ářství (obchod) ferragería, quincalliería; -itý ferrosi; -nice 

ferrovía, relvía; -ničář employate de ferrovía, ferroviario; 

-niční ferroviari; ~ síť rete ferroviari; -ný ferrin; (věk) de 

ferre; doba -á hist. etá n. epoca de ferre; ~ drát fil ferrin, 

ferrofil; ~ šrot ferrallia; (rud. důl) ferriera, ferro-mine; -o 

ferre; -obeton ferrobeton, beton armat 

želízk/a (pouta) manu-ferres, catenes; -o (nože) lame 

želva tortuga 

žemle pane blanc, panette 

žeň recolte 

žena fémina; (manželka) marita; (ve statistikách) female; 

vzít si za -u = oženit se maritar se (con); -tý maritat

Ženev/a Genčve; -an geneveso; ž-ský genevesi 

žengle lace-agullie, agullion, pistel 

ženich sponso 

ženista sappero 

žen/it (se) maritar (se); -itba (svatba) nuptie; -ská fémina; 

(hrubě) feminach; -skost femininitá; -ský feminin 

ženšen bot. ginseng 

žerď (praporu) flagg-mast; do / na půl -i ye demí-mast 

žert joca, burla; -éř jocon, burlon; -ovat jocar, burlar; 

-ovný jocaci, jocosi, burlesc, drolli, cómic, humorístic 

žertva (pagan) oferta 

žerzej text. jersé; veste ex lane 

žestě hud. (žesťové nástroje) lade-instrumentes 

žeton jeton 

žezlo sceptre 

žežulka v. kukačka 

žhář incendiario, incendiard; -ský incendiari; -ství 

incendiation 

žhav/ost ardore, fervore; -ý ardent; (pálivý) brulant; přen. 

ardent, fervorosi; (svítivě planoucí) incandescent 

žhnout arder; (pálit) brular 

žid, (v hist. a etnickém smyslu) Žid (národnost) hebréo; (náb. 

přísl.) judéo; hist. israelite; věčný ~ judéo errant; -ovka 

hebréa, judéa; -ovský hebréic, judéic; (státně) israelític; 

-ovství judeisme 

židle stul; kuchyňská ~ stul de cocine 

žihadlo zool. agullion; dát komu žihadlo picar (alquí) 

žíha/ný (pruhovaný) striat; (pálený) brulat; (zahřívaný) calentat; 

-t striar; (kovy) brular, calentar; chem. calcinar 

žijící vivent; (bytem kde) domiciliat 

žíla (též horniny) vene; (kabelu) conductor; (biče) strap; 

křečová ~ med. várice (intern, extern); zlatá ~ med. 

hemoroide; pouštět -ou scarificar 

žiletka lámine rasatori, lamette 

žil/ka (ve dřevě) vene de ligne; -kování venatura; bot. 

nervatura; -kovaný venat; -kovat venar; -natina bot. 

nervatura; -natý venosi, plen de venes 

žinčice caseo de lacte-sérum 

žíně crine (de cavall); -nka matrasse (de crine) 

žínka (na mytí) lava-toale, lavette; (žena) (car) marita; 

(lesní) driade; (vodní) nayade, undina, nixe 

žír (krmivo) ingrassament; (tuk) grasse 

žirafa zool. giraffe 

žira/nt obch. indossante, indossator; -tář indossatario 

žírav/ina corosive; (zásaditá) alkali; -ý cáustic, corosiv 

žiro obch. giro, indossament; -vat indossar 

žírný (úrodný) fertil, fecund; (dobytek) grass(osi) 

žít viver; ať žije! mey viver!, vive!; (žnout) falcear 

žití viventie 

žit/ná aquavite de secale; -ný de secale; ~ chléb secalpane; 

-á mouka secal-farine; -o secale 

živ: ~ a zdráv san e salv; v. též živý 

živ/ec min. feldspate; -el element; být ve svém -lu esser in 

su element; -elní elemental; (pohroma) natural; (pojištění) 

contra calamitás natural; -elnost spontanitá; -elný (hnutí) 

spontan; -ice bitúmine; (pryskyřice) resine; -ičný bituminosi; 

-ina materie nutritiv; -it (rodinu) mantener, subsister; 

(potravou) nutrir, alimentar; -it se nutrir se, alimentar se; 

(vydělávat na živobití) ganiar su vive; -nost mestiere, profession; 

(průmyslová) micri industrie; (řemeslo) mestiere, artise; 

-nostník (řemeslník) artisano, hom de mestiere, micri indu-

striale 

živo/bytí vive, existentie, subsistentie, pane (quotidian); 

vydělávat si na ~ ganiar su vive; -čich animale; 

-čichopis zoologie; -čišnost animalitá; -čišný animal; 

-čišstvo munde animal, fauna; -rodka zool. vivipara; 

-rodý zool. vivipari; -řit vegetar, viver in misere 

život vive, vita; anat. (pás) tallia; (břicho) abdómine, ventre; 

-aschopnost vitalitá; -aschopný vital, vigorosi, vivicapábil; 

-ní (cíl, dílo) del vive; ~ dráha cariera, curse del vive; 

~ otázka question vital; ~ pojištění assecuration del vive; 

~ potřeby victuales; ~ radost joya de viver n. de vive; 

~ velikost grandore natural; -nost vitalitá, vigore, fortie 

vital; (věci) durabilitá; -ný plen de vive, plen de energie, 

vital, vivaci, vigorosi; (bytost, i gram.) animat; -odárný vivificant; 

-opis biografie; (vlastní) autobiografie; -opisec biograf; 

-opisný biográfic; -ospráva maniere de vive; (výživou) 

diete 

živ/oucí vivent; -ůtek corsage, bluse; -ý viv; (žijící) vivent; 

(čilý) agil, vivaci; (veselý) alegri; (oživený) animat; 

~ plot hag(a), -age, -atura; -é bytosti vivent entes 

žíz/eň sete; uhasit ~ extincter su sete; -nit haver sete; 

mřít -ní morir de sete; (po čem) esser avid; -nivý setosi 

žížala zool. lúmbric 

žlab (údolí) valley, ravine; (koryto) canale(tte); (ke krmení) 

manjuore, trog; (jesle) crippe; (okapní) guttiere 

žláb/ek (odváděcí) canalette, defluiere; (brázda, rýha) sulca; 

(ostrý zářez) incisura; (drážka) canelura; -kovat canelurar 

žláz/a glándul; předstojná ~ próstata; štítná ~ tiroide; 

-natý glandulosi; -ový glandulari 

žlout/ek ov-yelbe, yelb-ovine; odb. vitelle; -enka med. 

icterite; infekční ~ hepatite infectiv; nemocný -ou = 

-enkový ictéric; -nout devenir yelb 

žluč bilie; -ník vesíca biliari; zánět -u colecistite; 

-níkář biliario; -ovitý biliosi; -ový (kamínky) biliari 

žluk/lost rancitá; -lý rancid; -nout devenir rancid 

žluna zool. pico verdi 

žlutý yelb 

žluva zool. oriol 

žmol/ek bulette; -it (muchlat) frossar 

žmoulat machar, rular in bocca 

žn/ě recolte; -ec recoltator; (sekáč) falceator; -out (po-, se-) 

falcear; (sekačkou) machin-tonder; (sklízet) recoltar 

žok sac 

žokej jokey 

žold salarie (de soldate), solde; -néř mercenario; -néřský 

mercenari 

žolík (v kartách) joker 

žongl/ér jonglero, prestidigitator; -érství jongleríe; 

-ovat jonglar, prestidigitar 

žoviáln/í jovial; -ost jovialitá 

žr/ádlo (dobytku aj.) vorage; (píce) forrage; -alok zool. 

squale; -át (o zvířatech) vorar; (o člověku) glotir, manjachar; 

(hltavě) devorar; (o hmyzu) morder, picar; (rozežírat) 

coroder; -át se consumar se; ~ závistí morir de invidie; 

-avost voracitá; -avý voraci; (přežírající se) manjavid 

žrec hist. pagan prestro 

žrout gloton, voron, stuffa-bocca; -ství glotoneríe 

žul/a min. granite; -ový granític 

žumpa latrin-fosse, fosse séptic; (stoka) cloaca 

žup/a hist. districte; -an hist. (správce) chef del districte, 

prefecte; (plášť) veste doméstic, robe de chambre;

-ní del districte 

žurn/ál jurnale, gazette, periódico; (ilustrovaný) magazine, 

revúe; -alista jurnalist; -alistický jurnalístic; -alistika 

jurnalisme 

žvan/ec boccade, machade, pezzette; -ění parlachada; -il 

babillard; (chvástal) fanfaron; -it babillachar, radotar, fanfaronar; 

-ivost loquacitá; -ivý babillaci, loquaci, índiscret 

žvást nonsense, radotage, stultie; -at radotar, dir inepties 

n. stulties 

žvatlat babillettar 

žvýka/cí mach-; -čka mach-gumme; -t machar, masticar; 

(přežvykovat) ruminar, remachar

SLOVNÃK MEZINÃRODNÃCH SLOV Äesko ... - Interlingue-Union

Trasformi i suoi PDF in rivista online e aumenti il suo fatturato!

Delete template?

Save as template ?

SLOVNÃK MEZINÃRODNÃCH SLOV Äesko ... - Interlingue-Union