SLOVNÃK MEZINÃRODNÃCH SLOV Äesko ... - Interlingue-Union

SLOVNÍK MEZINÁRODNÍCH SLOV 

česko-interlingue 

VOCABULARIUM DE PAROLES INTERNATIONAL 

tchec-interlingue 

Bedřich Plavec 

2006 

VÝSLOVNOST A PŘÍZVUK 

c před e, i, y jako c, jinak jako k: catolic [katólik]. 

g před e, i, y jako ž, jinak jako g: garage [garáže]. 

gh před e, i, y jako g: ghetto [geto]. 

gu jako gv: linguistica [lingvistika]. 

ch jako š: charmant, chef, machine, výjimečně jako č: China, Chile. 

Ve slovech řec. původu jako ch: architecte, chimere, schema. 

j jako ž (nebo i dž): jardin, jurnal, judo, jiu-jitsu. 

ph jako f ve slovech řec. původu: telephon. 

qu jako kv: qualitá [kvalita], equivalent [ekvivalent]. 

rh jako r ve slovech řec. původu: rheuma. 

s mezi dvěma samohláskami jako z: base [báze], revisor [revizor], 

jinak jako s: posta, scola. 

ss jako s: professor. 

sh jako š: sheriff, shrapnell. 

t před -ia, -ie, -ion jako c, nepředchází-li sykavka: nation [nacion], 

tolerantie [tolerancie], existentie [existencie], bestie [bestie]. 

Ve slovech řec. původu jako t: apatie, chiromantie, peripetie. 

th jako t ve slovech řec. původu: theologie. 

w jako v angličtině (krátké u): kilowatt, west. 

y souhláskové jako j: yes, yoga, rayon. 

z jako dz: horizont [horidzont]. 

zz jako c: pizza, plazza, spruzzar [sprucar]. 

Slabiky di, ti, ni vyslovujeme tvrdě: [dy, ty, ny]. 

Dvě samohlásky vedle sebe jako dvě vyslovit: cooperar [ko-operar], leer [le-ér]. 

Z dvojitých souhlásek se druhá vyslovuje jenom tehdy, vyslovuje-li se jinak než 

první: acceptar [akceptar], lettre [letre]. 

Přízvuk spočívá zpravidla na poslední slabice zavřené souhláskou: familie, lingue, motor, 

altri, ne však na slabikách bil, ic, im, ul, které jsou nepřízvučné a přesouvají přízvuk na 

předcházející slabiku: automobil, electric, ultim, regul, i kdyby to byla slabika bil, ic, im 

nebo ul. Je-li přízvuk jinde, značí se čárkou: pronómine, númere, numeró, heróe, córpor, 

café, gelé, activitá, capacitá. Přízvučné samohlásky jsou dlouhé; avšak před koncovým 

c, ch, x nebo následují-li dvě souhlásky, jsou krátké. Koncovka množ. čísla -s a koncovky 

-men a -um neovlivňují přízvuk předcházející části slova: families, lingues, motores, altris, 

fenomen, generalmen, practicmen, ultimatum. Psaný přízvuk se může vynechávat, ne však 

nad přízvučnou koncovou samohláskou: numeró, café, gelé, idé, stabilitá. 

Případné chyby v přízvukování je však možno tolerovat. 

PRAVOPIS MEZINÁRODNÍCH SLOV. 

Interlingue uchovává v největší míře mezinárodní aspekt slov. Současně přijímá všechna 

zjednodušení, pokud nejsou na závadu srozumitelnosti. Tak nahrazuje dvojité souhlásky 

jednoduchými (kromě ss), pokud se vyslovují stejně (official - oficial) a pokud jich není

třeba k označení, že předchozí samohláska je krátká, čímž se také od sebe odlišují podobná 

slova různého významu: car (drahý, milý) - carre (vůz), cane (pes) - canne (třtina), era 

(éra, údobí) - erra (chyba). 

Řecké skupiny souhlásek: chl, chr, ph, rh, th jsou v Interlingue zjednodušeny na: cl, cr, f, 

r, t a místo řeckého samohláskového y se píše i. Ale i historický pravopis je dovolen. 

Je možno psát clor nebo chlor, cronica nebo chronica, fotograf nebo photograph, ritme 

nebo rytme nebo rhythme, tema nebo thema, simpatic nebo sympatic nebo sympathic, 

oficial nebo official. Avšak v témže textu by se mělo používat jen jednoho z těchto způsobů. 

Pozn. Tento slovník je napsán ve zjednodušeném pravopise. Úplné informace o historickám 

pravopise jsou obsaženy ve Slovníku mezinárodních slov interlingue-českém (B. Plavec, 2006). 

A 

a (písmeno) li a (pl lis a); (spojka) e; mat. plus; hud. A, la; 

od ~ až do zet de alfa til omega, del comensa til fine; 

~ podobně, apod. e simil; ~ tak dále, atd. etcétera 

(= e céteri), etc.; ~ to a saver 

abatyše abatessa 

abbé círk. abbé 

abdik/ace abdication; -ovat abdicar 

abdominální abdominal 

abeced/a alfabete; -ně in alfabétic órdine; -ní alfabétic 

Ábel bibl. Abel 

abiturient abituriente; v. též absolvent 

ablativ gram. ablative; -ní ablativ 

abnorm/(al)ita anormalitá; -ální abnorm, anormal 

abon/ent abonnate, subscritor; -má abonnament, 

subscrition; -ovat si (co) abonnar se (a) 

abrahámoviny eta-jubilé de 50 annus 

absces abscess 

absen/ce absentie; -tér absentist; -térství, -tismus 

absentisme 

absint (likér) absinte, vermute 

absolut/ismus absolutisme; -ista absolutist; -ní absolut; 

-orium (vysvědčení) certificate (final) de studies 

absolv/ent frequentante; (kurzu) cursante; (vys. školy) graduate, 

licentiate; -ovat (studia) acompleer, finir, terminar 

absor/bovat absorpter; -pce absorption; -pční absorptiv 

absten/ce abstenentie; -ovat abstener se (de) 

abstin/ence abstinentie; -ent abstinente; -ovat abstiner 

abstrak/ce abstraction; -tní abstract 

absurd/ita absurditá; -ní absurd; -no, -nost absurditá 

aby por, que, por que; ~ viděl por vider, (por) que il 

(mey) vide(r); -ch nezapomněl! a propó! 

acet/át chem. acetate; -on aceton; -ylén acetilen; ylénový 

acetilénic; (hořák) de acetilen 

acid/ita aciditá; -ofilní acidofil 

ač, -koli(v) benque, etsí, quancam 

Adam Adam; ~ a Eva nor prim genitores; od -a desde 

li principie; v rouše -ově in costume adámic 

adapt/ace adaptation; -ovat adaptar, acomodar 

adekvátn/ost adequation; -í adequat 

adept adepte, adherente, iniciate, novicio, neofite 

adhez/e adhesion; -ní adhesiv 

adjektiv/ní gram. adjectiv/al, -ic; -um adjective 

adjunkt assistente 

adjust/ace adjustament; -ovat adjustar, ordinar 

adjutant voj. adjutante 

administr/ace, -ativa administration; -ativní administrativ; 

-átor administrator

admir/ál amirale; -alita amiralitá; -álský (loď) amiral; 

(hodnost) de amiral; -álství amiralatu 

adolescen/ce adolescentie; -t adolescente 

adop/(ta)ce adoption; -tivní adoptiv; -tovat adopter 

adres/a adresse; -ář adressárium; inf. fólder; -át adressate, 

destinatario; -ovat adressar 

advent círk. advente 

adverbi/ální gram. adverbial; -um adverbie 

advok/acie avocatura, profession de avocate; -át avocate; 

(pokoutní) pledard; -átní (kancelář) de avocate; 

-átský avocatori; -atura = advokacie 

aero/drom aerodrom; -dynamický areodinámic; -linie 

aero-lineas; -nautika aeronáutica; -plán aeroplane; 

-statický aerostátic; -statika aerostática 

afekt afecte; -ivní afectiv; -ovanost afectation; -ovaný 

afectat 

afér/a afere; způsobit -u far un afere (de, ex) 

Afghán/ec afghano; -istán Afghanistan; a-ský afghan 

afix gram. afixe 

aforis/mus aforisme; -tický aforístic 

afri/cký african; A-čan africano; A-ka África 

agáve bot. agave 

agenda (činnost) current aferes; (zápisník) agende 

agens chem. agente 

agent agente; -ura agentie, agentura 

agiln/í agil; -ost agilitá 

agit/ace agitation, propagande; -ační de agitation, de 

propagande; -átor agitator, propagator, propagandist; 

-ovat agitar, propagar, far propagande 

aglomerace aglomeration 

ag/onický agónic; -ónie agonie; být v -ónii esser in 

agonie, agoniar 

agrárn/í, -ický agrari; -ík agrario 

agregát agregate 

agres/e agression; -ivita agressivitá; -ívní agressiv 

agronom agronom; -ický agronómic; -ie agronomie 

aha! ah!, oh!, vermen! 

ahoj! halló!, salut(e)!, salve!; nám. ahoy! 

ach! ah!, oh! 

achát min. agate 

Achillova pata (zranitelné místo) punctu vulnerábil 

aids, AIDS AIDS (sindrome de aquisitet imunodefecte) 

ais hud. A diese, la diese 

aj! ay!, ha! 

akademi/cký académic; -e academie; A- věd a umění 

Academie de scienties e (bell) artes; obchodní ~ 

institute comercial; -k académico 

akát bot. acacie, robinia 

akce action, operation; (proti alkoholismu) campanie 

akceler/ace acceleration; -ační accelerativ; -átor accelerator; 

-ovat accelerar 

akcent accentu; -ování accentuation; -ovat accentuar 

akcept, -ace obch. acceptation; -ant acceptante, -ovat 

acceptar 

akci/e action; spekulant s -mi agiotator, bursero; -onář 

actionario; -ový (společnost) anónim n. actionari 

akční de action 

aklam/ace aclamation; -ovat aclamar 

aklimatiz/ace aclimat(is)ation; -ovat (se) aclimat(is)ar (se) 

akomod/ace acomodation; -ovat acomodar, adaptar 

akord acorde; (úkolová práce) labor per tache

akr acre 

akredit/iv obch. lettre de credite, acreditive; (diplomatický) 

lettre de credentie; -ovat (vyslance) acreditar 

akroba/cie acrobatie; -t acrobate; -tický acrobátic 

aksamit text. velur 

akt (výkon, i div.) acte; (pohlavní) coition; mal. nud; -a (úř. 

spisy) documentes; -ér actor; -iv reunion de activistes; 

-iva obch. actives; -ivista activist; -ivita activitá; -ivní 

activ; -ivovat activar; -ovka (na spisy) porta-folie; (hra) 

drama de un acte; -ualita actualitá; -ualizace actualisation; 

-ualizovat actualisar; -uální actual; -uálnost 

actualitá 

akumul/ace, -átor, -ovat acumul/ation, -ator, -ar 

akupunktura med. acupunctura 

akusti/cký acústic, -ka acústica 

akutní acut 

akuzativ gram. acusative; -ní acusativ 

akvarel aquarelle 

akvárium aquárium 

akvizi/ce aquisition; -ční aquisitiv 

alabastr alabastre; -ový alabastrin, de alabastre 

alarm alarme; -ovat alarmar 

Albán/ec albaneso; -ie Albania; a-ský, a-ština albanesi 

albatros zool. albatroz 

albín biol. albino; -ismus albinisme; -ský albin 

album álbum 

ale ma 

alegori/cký allegóric; -e allegorie 

alej allé 

aleluja! (h)allelúia!; až do ~ a satietá 

alespoň almen; (přinejmenším) admínim 

Alexandri/e Alexandria; a-jský alexandrian 

alfa alfa; -betický = abecední 

algebra algebra; -ický algebráic 

alchymi/e alchimie; -sta alchimist; -(sti)cký alchímic 

aliance alliantie 

ali/as alias, altrimen dit; -bi alibi; -bismus alibisme 

aligátor alligator 

alimenty aliment-moné 

aliter/ace lit. aliteration; -ační aliterativ; -ovat aliterar 

Aljaš/ka Alasca; a-ský alascan 

alk/alický chem. alcalin; (reakce) básic; -aličnost alcalinitá; 

-álie alcali; -alizovat alcalisar; -aloid alcaloide 

alkohol alcohol; -ický alcohólic; -ik alcohólico 

alkovna alcove, niche 

Alláh Allah 

almanach almanac 

almara scaf 

almužna almosne 

aloe bot. aloe 

alpaka (slitina) argentane; zool. (druh lamy) alpaca 

alp/inista alpinist; -ský alpin 

Alpy li Alpes 

Alsask/o Alsatia; a-ý alsatian 

alt hud. alto 

Altaj Altai; a-ský altáic 

altán(ek) pérgola, laube 

alternativ/a alternative; -ní alternativ 

altruis/mus altruisme; -ta altruist; -tický altruístic 

aluminium chem. alumínium 

aluvi/ální alluvial; -um alluvie

alveol/a med. alveol; zánět -u alveolite; -ární alveolari 

Alžír (město) Alger; -sko Algeria; a-ský algerian 

amalgam chem. amalgam; -ovat amalgamar 

amatér amator; -ský amatori 

amazonka amazona; přen. virago; A- (řeka) Amazona 

ambic/e ambicie; -iózní ambiciosi 

ambit (krytý ochoz) ambite 

ambra ambregrise 

ambulan/ce (ordinace) ambulatoria; (vůz) ambulantie; 

-ční ambulatori; -tní (léčení) ambulatori; (prodej) 

ambulant 

amen amen; s tím už je ~ omnicos es perdit 

ameri/cký american; Spojené státy -é Unit States de 

América, USA; A-čan americano; A-čanka americana; 

A-ka América; Jižní (Latinská, Severní, Střední) ~ 

Sud (Latin, Nord, Central) América; -kanismus americanisme; 

-kanista americanist; -kanizace americanisation; 

-kanizovat americanisar 

ametyst ametist 

amfite/átr amfiteatre; -atrální amfiteatral 

amfora ámfora 

amnest/ie amnestie; -ovat amnestiar, conceder amnestie 

amnézie med. amnesie 

amok amok 

amoleta omelette 

amon/iak chem. amoniac; -ium amónium; -ný amónic 

amorfní amorf, sin forme 

amortizace amortisation 

ampér fyz. ampere; -metr ampermetre 

amplión reproductor, alt-parlator 

amplituda amplitude 

ampul/e ampulle; -ka ampullette; (injekční) fiale 

amput/ace amputation; -ovat amputar 

Amsterodam Amsterdam 

amulet amulete, talismane, porta-felicie 

analfabet analfabete; -ismus, -ství analfabetisme 

analog/ický (situace) analog; (slovník) analógic; -ie 

analogie; -ový analógic 

anály annales 

anal/ytický analític; -ytik analítico; -ýza analise; 

-yzátor analisator; -yzovat analisar 

ananas ananás 

anarchi/(sti)cký anárchi(sti)c; -e anarchie; -sta anarchist 

anatéma anatema 

anatom anatom; -ický anatómic, -ie anatomie 

ančovička anchove 

anděl ángel; ~ strážný ángel guardian; -íček chérube; 

-íčkář(ka) abortionist(a); -ika bot. angélica; -skost 

natura angélic; -ský angélic 

Andor/a Andorra; a-ský andorran 

Andy li Andes 

aneb(o) o; buď ~ o ... o, sive ... sive 

anekdot/a anecdote; -ický anecdótic 

anektovat anexer 

an/emický anémic; -émie anemie 

aneroid aneroide 

anest/etický anestétic; -etikum anestético; -ézie 

anestesie 

anexe anexion 

angaž/má ingageament; div. contracte; -ovat (zaměstnat) 

ingagear, employar; div. contractar; -ovat se ingagear se

angína angina; (zánět mandlí) tonsillite; hnisavá ~ angina 

diftéric; srdeční ~ angina de péctor 

angli/cký anglesi; A-čan angleso; -čtina anglesi (lingue); 

A-e Anglia; -kán anglicano; -kánský anglican 

Angol/a Angola; a-ský angolesi 

angrešt bot. spin-crusbere; (keř) spin-crusberiero 

anhydrid chem. anhidride 

anhydrit min. anhidrite 

ani ni; ~ ... ~ ni ... ni; ~ dost málo absolut necos, ni un 

iota, nullmen, nequant; ~ jeden, ~ druhý ni un ni li altri; 

-ž (by) sin (que); (při stejných podmětech) sin (+ inf) 

anim/ace animation; -átor animator; -ovat animar (il ánima) 

anketa inqueste, investigation 

ano yes; (po zápor. otázce) sí; ~ i mem; že ~ ? ne ver?, 

esque ne? 

anod/a anode; -ový anódic 

anomál/ie anomalie; -ní anomal 

anonym anónime (i dopis); -ní anónim; -ita anonimitá 

anorganický ínorganic 

antarkti/cký antárctic; A-da, A-s Antárctica 

anténa antenne 

anti- anti- 

antický antiqui 

antifašist/a antifascist; -ický antifascístic 

antika antiquitá, munde antiqui 

antikoncep/ce contraconception; -ční contraconceptiv 

antikv/a roman líttere(s); -ariát antiquariatu, librería de 

old libres; -ární antiquáric; -ář antiquario; -ovat antiquar 

antilopa antilope 

Antily li Antilles 

antimon chem. antimon 

antipati/cký antipátic; -e antipatíe 

antisemit/a antisemite; -ský antisemític 

antologie antologie 

anton: zelený ~ carre de deliquentes 

antonymum gram. antonime 

antoušek cavall-buchero; (kůžičkář) excoriator 

antracit antracite 

antropolog antropologo; -ický antropológic; -ie antropologie 

anuita annuitá 

anul/ace anullation; -ovat anullar 

anýz bot. anise 

aort/a anat. aorta; -ální aórtic 

apanáž apanage 

aparát (přístroj) aparate; (fotografický) cámera; (spletitý systém) 

machineríe; vládní ~ aparate governamental 

aparatura aparatura 

apartheid apartisme 

apart/má apartament; -ní elegant, chic 

apati/cký apátic; (netečný) inert; -čnost, -e apatíe 

apatit min. apatite 

apel apell; -ace apellation; -ovat (na) apellar (a) 

Apeniny li Apennines 

aperitiv aperitive 

apetyt apetite 

aplau/dovat (komu) aplauder; -s aplause 

aplik/ace aplication; -ovat aplicar; -ovatelný aplicábil 

apod. e simil 

apogeum apogé 

apokalyp/sa apocalipse; -tický apocalíptic

apokryf apocrife 

apoliti/cký apolític; -tičnost apoliticisme 

apolog/eta apologist; -ie apologie 

apostrof apostrof; -ovat apostrofar 

apoštol apóstol; -ský apostólic, apostolari; 

Skutkové -ští li actes de apóstoles 

apríl april; vyvést koho -em april-dupar, aprilar; -ový 

(počasí) april-tempe, tempe variábil; (žert) april-joca 

aprior/istický, -ní apriorístic; -ně a priori 

aprob/ace aprobation; -ovat aprobar 

ar (plošná míra) ar 

Arab árabe; a-eska arabesca; a-eskový arabesc 

Arábie Arabia 

arabský arabian; (číslice, guma, řeč, záliv) arábic; (kůň) árab 

aramej/ský, -ština aramáic 

aranž/ér decorator (de vitrines); -má arangeament; 

-ovat arangear; (pořádat) organisar 

arašíd arachide 

arbit/er arbitre; -rární arbitrari; -ráž arbitrage; práv. 

arbitration; -rovat arbitrar 

arci (ť), -že vermen, certmen, sin dúbite, naturalmen; biskup 

archiepiscop; -biskupství archiepiscopatu; -dílo 

chef ovre; -vévoda archiduc; -vévodkyně archiducessa aréna 

arena 

Argentin/a Argentina; -ec argentino; a-ský argentin 

argot argot, slang 

argument, -ace, -ovat argument, -ation, -ar 

arch folie; tiskový ~ print-folie 

archa arca; bibl. ~ Noemova arca de Noé 

archai/(sti)cký arcáic; antiqui, antiquat; -smus arcaisme; 

-zovat arcaisar, usar arcaismes 

archanděl archiángel 

archeolog archeologo; -ický archeológic, -ie archeologie 

Archimédes Archimédes 

architekt architecte; -onický architectónic; -ura architectura 

archiv archive; -ář archivario; -ovat archivar 

árie hud. arie 

árij/ec ariano; -ský arian 

aristokra/cie, -t, -tický aristocrat/ie, -o, -ic 

Aristoteles Aristótel 

aritmeti/cký aritmétic; -k aritmético; -ka aritmética 

arkáda arcade 

arkti/cký árctic; A-da, A-s Árctica 

arkýř alcove, cludet balcon 

armád/a armé; A- spásy Salvation-armé; Rudá ~ Rubi 

Armé; -ní de armé 

Armagedon bibl. Armageddon 

armatura armatura 

Armén armen(ian)o; -ie Armenia; a-ský armenian 

arogan/ce arogantie; -tní arogant 

ar/óma aroma; -omatický aromátic 

artérie anat. arterie (i přen.) 

arterioskleróz/a arteriosclerose; -ní arteriosclerótic 

artéský (studna) artesian 

artik/l artícul; -ul hist. artícul; -ulace gram. articulation; 

-ulovat articular 

artileri/e artilleríe; -sta artillerist 

artist/a artist; -ický artístic; -ka artista 

artritida med. artrite 

artyčok bot. artichoc

arz/én, -enik chem. arsénic 

arzenál arsenale (i přen.) 

as hud. la bemoll 

asfalt asfalte, bitúmine; -ovat asfaltar; -ový de asfalte, 

asfáltic; (silnice) asfaltat 

asi circa, fórsan, aproximativmen; ~ jako un poc simil a 

Asi/at asiático; a-atský asiátic; -e Asia; Malá ~ Asia 

Minori; -jec asiano; a-jský asian 

asimil/ace assimilation; -ační assimilativ; -ovat assimilar 

asist/ence, -ent, -ovat assist/entie, -ente, -er 

asket/a ascete; -ický ascétic; -ismus, -ze ascetisme 

asoci/ace association; -ační associativ; -ální antisocial; 

-ativní associativ; -ovat associar 

asonan/ce assonantie; -ční assonant 

asparágus bot. asparge 

aspekt aspecte 

aspik kuch. gelatine 

aspir/ace aspiration; -ant aspirante; -áta gram. líttere 

aspirat; -átor tech. aspirator; -in aspirine; -ovat (na) 

aspirar (a), efortiar, penar 

aspoň v. alespoň 

asteni/cký asténic; -e astenie; -k asténico 

astma astma; -tický astmátic; -tik astmático 

astra bot. áster 

astr/ální astral; -ofyzika astrofísica; -ochemie astrochimie; 

-olog astrologo; -ologický astrológic; -ologie 

astrologie; -onaut astronaute; -onautický astronáutic; 

-onautika astronáutica; -onom astronom; -onomický 

astronómic; -onomie astronomie 

As/ýrie Assiria; a-yrský assirian; -yřan assiriano 

atašé ataché 

atd. etc. (etcétera) 

ať (přání) mey; (po výzvě) que; ~ přijdete! mey vu venir!; 

~ žije! mey viver (li libertá)!, vive!, vivat!; pozor, ~ 

neupadneš! atente, que tu (mey) ne cade(r)!; tak ~! 

nu bon! 

ateis/mus ateisme; -ta ateist, ateo; -tický ateístic 

ateliér ateliere 

atentát atentate; -ník atentator 

atest, -ace atestation; -át atestate; -ovat atestar 

At(h)ény Atenas 

atlant/ický, -ský atlántic; A-ik Atlántic (Oceane) 

atlas (kniha) átlas; (postava) atlante; (látka) satine 

atlet atlete; -ický atlétic; -ika atletisme 

atmosfér/a atmosfere; -ický atmosféric 

atol atolle 

atom atom, -ový (energie) atómic; (teorie) atomístic 

atrak/ce atraction; -tivní atractiv; -tivita atractivitá 

atribut atribute 

aťsi to ne importa me, to es me índiferent 

au! ay!, oh!, au!, ve! 

audi/ence audientie, audition; -ovizuální audio-visual; 

-torium (posluchači) auditores, auditorie; (posluchárna) 

auditoria 

augur augur 

aukce auction 

aula aula 

aura med. aura 

aureola aureol, nimbe, halo 

aurora astr. aurora 

Austr/alan australiano; -álie Australia; a-alský australian

aut sport. out 

autenti/cký auténtic; -cita, -čnost autenticitá 

autobiograf/ický autobiográfic; -ie autobiografie 

autobus (auto)bus, ómnibus 

autodidakt autodidacte; -ický autodidáctic 

autodrom autodrom 

auto/graf, -gram autograf 

autokar autocar 

autoklub autoclub, club automobilístic 

automat automate, (zbraň) machin-fusil; -ický automátic 

automobil auto(móbile); ~ cestovní, dodávkový, dopravní, 

nákladní, závodní ~ a. de turisme, de liveration, de 

transporte, camion, de concurse; (krytý) limusine; (otevřený) 

torpedo; jet autem ear in auto; -ismus automobilisme; 

-ista automobilist; -ka usina de automóbiles; 

-ový (závody, mapa) automobilístic; (průmysl) de automóbiles; 

(příslušenství) de automobilist; (garáž) por automóbiles; 

-á závodní dráha autodrom 

autonom/ie autonomie; -ní autonom 

autoopravna ateliere de reparation (de automóbiles) 

autoportrét self-portrete 

autor autor; -ita autoritá; -itářský autoritari; 

-itářství autoritarisme; -itativní autoritativ; -izace 

autorisation; -izovat autorisar; -ka autoressa; -ský 

(právo) de autor; -ství paternitá (litterari) 

autostop autostopp; cestovat -em viagear per li autostopp; 

-ař autostoppist 

autostráda autostrade 

autosugesce autosugestion 

avantgard/a avan-quardie; -ní avan-guardístic 

avers (líc mince) averse 

averze aversion 

aviatik aviator, aviático; -a aviática, aviation 

av/ízo avise; -izovat avisar 

avšak ma, támen 

axiom axioma; -atický axiomátic 

azalka bot. azalea 

azbest asbeste 

azbuka russ alfabete n. lítteres 

Ázerbájdžán Azerbaijan 

Azory li Azores 

azté/cký aztec; A-k azteca; A-kové li aztecas 

azur azur; -ový (obloha) azurat 

azyl asil; (útočiště) refugie 

až (do) til; (ne dříve) ne ante, til que; (v budoucnu) quande; 

~ dosud til nu; ~ na (kromě) except; ~ na kůži til córpor; 

~ na to, že except que; ~ pak til poy; (teprve) sol- 

men; ~ později solmen plu tard; ~ příliš plu quam necessi, 

tro mult; ~ sem til ci; ~ teď solmen nu 

ážio obch. agio 

ažura text. brodage forationat 

B 

b hud. (nota) B bemoll, si bemoll; B dur / moll B bemoll 

major(i) / minor(i), si bemoll major(i) / minor(i) 

ba certmen, vermen, yes; ~ ani ne mem, mem ne; ~ i 

(sám ...) mem (... self); ~ ne! oh no! 

baba hanl. (nepříjemná žena) (old) feminach; (zlá) sorciarda; 

(zbabělec) caudard, poltron; (hra) ciec-lude 

bába ava, olda, old fémina; porodní ~ acuchera 

bab/ička av(ett)a, grandmatre; dědeček a ~ grand-

parentes; -í: ~ léto (pavučinka) fin gaze, diafanage, 

rete de arané; (pozdní léto) pos-estive, últim parte del 

estive, Indian-estive, Martin-estive; -izna hanl. oldacha, 

feminach, megera; -ka v. bába; (chroust) melodonte; 

-očka zool. vanessa 

bábovka frit padell-farinage, padell-torte; (zbabělec) poltron 

babyka bot. ácere campal 

Babylón, -ie hist. Babilonia; (město) Babilon, Babel; b- (jazyků) 

confusion (de lingues); b-ňan babiloniano; b-nský 

babilonian; -á věž turre de Babel, babilonian turre 

bác! crac!, pum! 

bacil bacille, med. microbio; -ární bacillari; -onosič portator 

de bacilles 

baculatý corpulent, grassosi, replet; (v tváři) guanciut 

bača chef agnero 

bačkora pantufle; (člověk) pantuflon 

bád/ání exploration, investigation; -at explorar, investigar 

badatel explorator, investigator 

baf! puf! 

bafat fumar (quam un locomotive) 

baganče (lace-)botte, botte militari 

bagatel bagatelle; -izovat bagatellisar 

bagr excavator; (říční) dragg-machine; -ovat draggar, 

excavar 

bah/enní (zimnice) palúdic; ~ nemoc paludisme; -niště 

morassiera, slammiera; -nitý paludosi; -no morasse, 

palude; (slizké) slamm 

bachor (kravský) rúmine; hovor. ventre; hanl. panse 

báchorka fábul, legende, raconta (populari), saga 

bachrat/ost (tělnatost) corpulentie; -ý (břichatý) pansut 

báj(e) mite, fábul, legende; -čný (bájný) mític, fabulosi, 

legendari; (smyšlený) fictiv; (nádherný) marvelosi, 

splendid; (skvělý) excellent; -sloví mitologie 

bájit fabular, inventer, fantasiar; (blouznit) delirar 

bajk/a fábul, raconta (populari); (smyšlenka) fiction; -ář 

fabulist 

bájný mític, fabulosi. legendari 

bajonet bayonette 

bakal/ář baccalaureo; -aureát baccalaureate 

bakelit bakelite 

baklažán bot. aubergine 

bakšiš bakshish, trinca-moné 

bakteri/ální bacterial; -e bacterie; -olog bacteriologo; 

-ologický bacteriológic; -ologie bacteriologie 

bál ball; maškarní ~ ball costumat, mascarade 

balad/a ballade; -ický balládic 

balamutit bluffar, dupar, mistificar 

balancovat balansar 

balast ballast 

Balaton li Balaton 

baldachýn baldachine 

Baleáry Baleares, Insules Baleáric 

balení inballage, inpaccament 

bale/rína ballerina; -t ballett; -tit piruettar; -tka 

ballerina; -tní de ballett 

bal/ík pacca(ge), paquette, inballage; (venkovan) rústico; 

-it inballar, (in)paccar; -icí papír papere de inballage 

balisti/cký ballístic; -ika ballística 

Balkán/(ské pohoří) li Balcanes; b-ský balcánic 

balkón balcon; (uzavřený) veranda 

balón ballon; (vzdušný) ballon aerostátic, aerostate; (nádo-

a) corb-botell; -ek (na pouti) ballon 

Baltazar Balt(h)azar 

Balt/(ické, -ské moře) li (Mare) Báltic; b-ický, b-ský báltic 

balustráda balustrade 

balvan bloc, grand lápid 

balz/ám balsam; -amický balsámic; -amovat balsamar 

bambitka pistol 

bambula (o člověku) ásino, inepton, naivon 

bambule (boule) bul; (třapec) quaste 

bambus bot. bambú; -ka bambú-baston 

báň cupol; (důl) mine; (nebeská ~) firmament 

banali/ta banalitá; -zovat banalisar 

banální banal 

banán banane 

baňatý (kupolovitý) cupoliform; (břichatý) pansut 

banda bande 

bandaska lad-vase 

bandáž bandage; -ovat bandagear 

bandita bandite, brigante, raubero 

bandžo banjó 

Bangladéš Bangladesh; b-ský bangladeshi 

bank banco, funde comun; -a bank; -éř bankero; 

-omat bankomat; -ovka bank-billet, banknote; -ovní 

(šek, poukázka, systém) bankari; (úředník) de(l) bank 

baňka ampulle; (k pouštění žilou) scarificator 

banket banquette, festine 

bankrot bancrotte, bankruptie, falliment; -ář bancrottiero 

bantamka zool. bantam 

baptista círk. baptist 

bar (noční podnik) club noctal; (nálevní pult) bar 

barabizna cabanach, domach 

barák (ubytovna) baracca; (chatrč) cabane; (dům) dom 

barbar bárbaro; -ský barbáric; -ství barbarie 

bard hist. bardo 

barel baril 

baret berete; (baskický) casquette basc; (soudcovský) birete 

barevný colori; (zbarvený) colorat; (výrazně zbarvený) colorosi; 

(pestrý) multicolori, variecolorat 

barchet text. fustane 

bari/éra barriere; -káda barricade; -kádník combatente 

sur baricade; -kádovat baricadar 

bárka barca; -ř barcator 

barok, -o, -ní baroc 

barometr barometre; -ický barométric 

baron baron; -ka baronessa 

barv/a color; (jemná prášková) pigment; (pleti) facie-color; 

carnation; (zvuku) timbre; (nátěr) tintura; (v kartách) sequentie; 

ctít -u (v kartách) sequer; nepřiznat -u renunciar; 

-ínek bot. pervinca; -írna tintería; -íř tintor; -ířství 

tinteríe; -it colorar, tinter; -itost colorite; -ivo substantie 

colorativ; -oslepost daltonisme; -oslepý daltónic, ciec 

por colores; -otisk color-printa, cromotipografie 

baryton hud. bariton 

baryum chem. bárium 

bas (hlas) bass(e); -a contrabass(e); (vězení) cárcere, prison 

baseball [beisbol] sport. baseball 

bás/eň poema; (epická) epopé, poema épic 

Basilej Basel 

basista (zpěvák) bassist; (hudebník) contrabassist 

Bask basco 

basketbal sport. basketball

askický basc; -á čapka casquette basc 

básn/ický poétic; -ictví poesie; (nauka) poética; -ík poete; 

-ílek hanl. poetastro; -ířka poet(ess)a; -it composir 

poemas n. verses, versificar, scrir in verses; -ivost 

poeticitá 

basov/at cantar bass; -vý de contrabass; (klíč) de bass 

basreliéf bass-relief 

basta! basta! 

bastard bastarde 

Bastila Bastille 

bašt/a voj. bastion; (násep) vall de defense; (jídlo) (opulent) 

manjage; to je ~! to es colossal! n. piramidal!; -onáda 

(výprask holí) bastonada; -ýř (porybný) mastro piscator 

bát se (čeho) timer, horrer; (o) timer pri 

batalión battallion 

bater/ie aut., voj. batterie; el. (článek) pile; anodová ~ 

batterie anódic; -iový a batterie; -ka tasca-lampe 

batist text. batiste 

batoh dorse-sac 

batol/e bebé, infant(ett)e; -it se passuettar; (jako kachna) 

anatear, ear quam un anate 

bauxit bauxite 

bavit (se) amusar (se), delectar (se), divertisser (se), 

intertener; (s kým) conversar (con) 

bavln/a coton; střelná ~ nitro-coton; -ářský cotonari; 

-ík cotoniero 

Bavor, -ák bavareso; -sko Bavaria; b-ský bavaresi 

bazální basal, básic 

bazar bazar 

báze base; na -i (čeho) sur li base (de) 

bazén bassine; (plavecký) piscine, svimm-bassine 

bázeň (z čeho) timore (de); (úzkost) anxie(tá); med. fobie; 

~ boží timore de Deo 

bazili/ka basílica; -šek zool. basilisco (i přen.) 

bázli/vec timidon; (zbabělec) caudard, poltron; -vost timiditá; 

-vý timid, anxiosi; (ustrašený) pusilánim 

bazuka voj. bazuca 

bažant fasane; (nováček) novicio; voj. recrute; med. (mísa) 

urinuore; -í: ~ slepice fasana; -nice fasaniera 

bažin/a palude, morasse, muddiera; -atý, -ný paludosi 

bažit (po čem) desirar vivmen, aspirar a 

bdě/lost vigilantie; -lý vigil(ant); -ní vigilantie 

bdít vigilar; (nad čím) vigilar súper; (nad kým) cuidar pri 

bé hud. (snižovací znaménko) bemoll 

bečet (ovce) belar, blecar; (o dětech) criar, plorachar 

bečka cuve, baril, tonnel 

běda kniž. grive, afliction; ~ (mi)! ve!, ho ve! 

bederní med. lumbari 

bedla bot. (lupinatá houba obecně) agáric 

bedlivý atentiv, cuidosi 

bedn/a chest; (krabice) bux, scatulle; -ář cuvero; 

-ění (z prken) plancage, (z latí) lattage; -it covrir per 

plancas, plancar 

běd/ný (zoufalý) desesperat; (žalostný) miserábil, deplorábil, 

lamentábil; -ování lamentation; -ovat lamentar 

bedra hanche, lumbe 

bedrník bot. pimpernel 

Bedři/ch Frederíc; -ška Frederíca 

beduín beduine; -ský beduin 

behavioris/mus behaviorisme; -ta behaviorist 

becherovka Carlsbad-liquor

egónie bot. begonie 

běh curse; sport. currida; škol. cursu, semestre; tech. marcha, 

movement; ~ času curse de témpor; ~ života 

carriera, curse del vive; -at currer; -at se (zvěř) esser in 

ardore; -avka diaré; -em durant (li témpor), in curse de 

bekot belada, belament 

běl/ásek zool. papilion blanc; (bělásek zelný) caul-papilion; 

(housenka) caul-verme; -at se blancear; -avý blancatri 

Bělehrad Beograd 

beletri/e bell-litteratura, belletrística; -sta belletrist 

belgi/cký bélgic; B-čan belgo; B-e Belgia 

belhat se claudicar, lentear 

běl/ice zool. blanc-pisc, alburne; -it (vy-) blancar, ablancar; 

(mandle, rostliny) paller; -mo lu blanc de ócul; -oba 

blanc color n. pigment; ~ olovnatá blanc de plumbe 

bělo/gvardějec blanc-guardist; -horský del Monte Blanc; 

-ch blanco; B-rus byelorusso; B-rusko Byelorussia; 

-ruský byeloruss; -st blancore; -ška blanca; -uš 

blanc cavall; -vlasý blanc-capillat; -vousý blanc-barbat 

Benát/čan veneziano; -ky Venezia; b-ský venezian 

bendžo banjó 

Benedikt Benedict; b-ýn benedictine; b-ýnský benedictin 

benevolen/ce benevolentie; -tní benevolent 

bengál bruida, clamore 

Bengál/ec bengalo; -sko Bengalia; b-ský bengalian 

benigní benigni 

Benjamín Benjamin; b-ek benjamin 

benz/ín chem. benzine; -ínový de benzine; -oe bot. benzóe; 

-ol chem. benzol; -oový benzóic 

ber/an agno; astr. B- Agno; -ánčí (kožich) de agnello; 

přen. (trpělivost) de un santo; -ánek (pelle de) agnello; 

-anice peliss-casquette; -anidlo tech. ramme 

bérc/e anat. crure; -ový (vřed) crural 

berla (chromého) cruca; (biskupská) baston episcopal 

Berlí/n Berlin; -ňan berlineso; b-ský berlinesi 

Bermudy Bermuda 

Bern Bern; b-ský bernesi 

bernardýn (pes) cane alpin; círk. bernardine 

berní impostal; (výběrčí) colector de impostes, taxator 

beryl min. berille 

běs demon; (běsnění) frenesie, furie 

beseda amical babillada, discussion; (budova) club-dom 

besídka (zahradní) altane, laube, pavillion, pérgola; 

(školní apod.) festa (scolari etc.); (pod čarou) folieton 

Beskydy li Beskides 

běsnit furer 

besti/alita bestialitá; -e bestie; (člověk) brute 

betlém (jesličky) Crist-crippe 

beton beton; armovaný ~ beton armat 

bez bot. (černý) sambuc; (šeřík) lila 

bez/(e) (čeho) sin; mat. mínus; ~ iluzí desilusionat; -barvý 

sin color, íncolori; -bolestný sin dolore; -božný ateístic; 

-branný desarmat, sin defense; -cenný sin valore; 

-citný ínsentibil, apátic; -děčný ínconscient, intuitiv; 

-dechý sin hala; -dětný sin descendentes; -domovec 

person sin hem; -duchý fat, steril, sin spíritu; -důvodný 

ínfundat, ínmotivat; -ectný deshonest, infam; -edný 

sin funde, profundíssim; -ejmenný sin nómine; (nepojmenovaný) 

ínnominat; (anonymní) anónim; -elstný ingenui 

bezinka bot. bere del sambuc 

bez/mála presc; -mocný ínpotent, sin fortie, débil; -mračný

sin nubes; -nadějný desesperant, sin esperantie; -obratlovec 

zool. ínverterbrate; -obratlý ínvertebrat; -ohledný sin 

egarde, brutal; -ostyšný impudent; -partijní ínorganisat, 

sin partise; -pečný secur; (jistý) cert; (neškodný) ínnociv; 

-podmínečný ínconditional, absolut; -pohlavní sin sexu, 

asexual; ~ pochyby sin dúbite, índubitabilmen; -prašný 

sin polve; -práví ínjusticie; -prizorný (dítě) abandonat; 

-prostřední ínmediat, direct; -radný confusi, perplex; 

-starostný ínsuciant, sin sucie; -tížný ínponderabil; 

-trestnost impunitá; -tvárný, -tvarý amorf, ínform, sin 

forme; -účelný ínutil, ínusabil; -úhonný (mravně) honest; 

(chování) ínreprochabil; (pověst) sin mácul, ínmaculat; 

(dívka) íntact; -úročný sin interest; -útěšný ínconsolabil; 

-uzdný efrenat, licentiosi, índomitat; -vadný perfect, ínpeccabil, 

sin defectes; -vědomí evanescement; -vědomý 

sin conscientie, desconscient, evanescent; -větří calme, 

calmitá; -vládí anarchie; -vládnost ínpotentie; -vládný 

ínpotent; -výjimečný absolut, sin exception; -výsledný 

sin resultate; -významný ínsignificant, ínrelevant; -zásadovost 

manca de principies; -zásadový sin principies 

běž/ec currero; tech. cursor; (v šachu) alfil; -enec fugitor, 

refugiate; -et currer; (o čase) passar; (o stroji) functionar; 

(o vodě) fluer; (utíkat) fugir; -ný (účet) current; (výdaj) ordinari; 

(obvyklý) usual, customari, customal, habitual 

bianco, bianko (směnka, podepsat) in blanc 

bibl/e náb. bible, Sant Scritura; Kralická ~ Bible de 

Králiky; (objemná kniha) tom; -ický bíblic 

biblio/fil bibliofil; -graf bibliograf; -grafický bibliográfic; 

-grafie bibliografie; -man biblioman/e, -iac; -manie 

bibliomanie; -téka biblioteca; -tékář bibliotecario 

biceps anat. biceps 

bicí hud. (nástroj) (instrument) de percussion 

bicykl bicicle(tte), velocipede 

bič knut; (důtky) flagelle; -ík (jezdecký) cavalca-verge; anat., 

zool. flagelle; -íkovci zool. flagellates; -ovat knutar, flagellar 

bíd/a misere, povritá; (strádání) indigentie; s -ou apen; 

-ácký (ničemný) vili, infam; (ohavný) abominábil, atroci; 

(ubohý) miserábl; -áctví vilitá, infamie; -ák vilano, infame; 

(ubožák) miseron, povre 

bidlo (tyč) fuste 

bídn/ík v. ubožák, bídák; -ý (nuzný) miserábil, povri, 

mesquin; (hanebný) vili, infam 

bienále biennale 

biftek bifstec 

bigami/e bigamie; -ista bigamist 

bigotn/í bigott; -ost bigotteríe 

bilanc/e bilancie; -ovat bilanciar 

bílek blanc ovine; biol. albúmine 

bilión billion 

bíl/it (hlinkou, vápnem) blancar, calcear; -kovina biol. albúmine; 

-kovinný albuminosi; -ý blanc; B-á sobota véspere 

pascal; na -edni clar, evident; za -ého dne in plen jorne 

bim bam (zvony) ding dong 

bimetali/cký bimetállic; -smus bimetallisme 

binární inf. binari 

bio/graf cinemá, kino; (životopisec) biograf; -grafie biografie; 

-ický biográfic; -chemie biochimie; -log biologo; 

-logický biológic; -logie biologie; -plazma bioplasma 

biřic sbirro 

biřmov/ání círk. confirmation; -at confirmar 

biskup epíscop; (u drůbeže) crupe-posteriore; -ský

episcopal; -ství episcopatu; (sídlo) episcopia 

biskvit kuch. biscuit 

bit ibf. bit 

bít (tlouci) batter; (na dveře apod.) frappar (li porta); (holí) 

bastonar; (o srdci) palpitar, pulsar; (o hodinách) sonar; 

(o jednotlivém úderu) dar un colpe; ~ do očí saltar al ócules 

bit/evní (plán, linie, pole, loď) de battalie, de combatte; 

-í (holí) bastonada; (srdce) palpitation; (hodin) sonada; 

-ka scarmuche, rixe; -va battallie, combatte(ment) 

bivak bivac; -ovat bivacar 

bizarn/í bizarri, strangi; -ost bizarreríe, strangitá 

bizmut chem. bismute 

bizon zool. bison 

bižutérie bijouteríe 

blábol nonsense; -it dir inepties, parlar nonsenses, radotar; 

(v horečce nebo opilosti) delirar 

blaf desvalorallia, nonsense 

blaho bene (públic); (štěstí) felicitá; (vrcholné) beatitá; 

(slast) delicie; (spása) salute; -byt benessere, prosperitá; 

(bohatství) richesse; (hojnost) abundantie; (překypující) 

opulentie, luxurie; -bytný (majetný) rich, opulent, bon 

situat; -dárný (prospěšný zdraví) salubri; (spásný) salutari; 

(ozdravný) sanativ; (konající dobro) beneficient; -přání 

felicitation, gratulation; -přát felicitar, gratular; -přejný 

gratulatori; -řečení (dík) benedition; círk. beatification; 

-řečit (komu) benedir; círk. (koho) beatificar; -sklonný 

condescendent; (laskavý) benevolent; (shovívavý) indulgent; 

-slavenství beatitá; -slavený beat; -slavit glorificar; 

-vičník bot. eucalipte; -volný self-satisfat 

bláhov/ec naivo, follo; -vost absurditá, naivitá, follesse; 

-ý absurd, naiv, folli; (naděje) van 

blahý beat, felici, injoyant, satisfant; (příjemný) agreábil 

blam/áž blamage; -ovat (se) blamar (se), far (se) ridícul, 

comprometter (se) 

blána membrane; (rozmnožovací) stencil; (potahující tekutinu) 

film; (obalující orgán) tegument; mozková ~ meninge; 

panenská ~ himen; plovací ~ svim-membrane; 

zánět mozkových blan meningite 

blanitý membranosi 

blank/et formulare; -vers verse blanc (non-rimat, sin rime) 

blankyt azur 

blanokřídlý (hmyz) himenopteri 

blanšírovat paller 

blata region n. terren paludosi 

blátivý fangosi, muddosi 

blatník para-mudde, para-fango 

bláto fango, mudde; (slizké) slamm 

blatouch bot. calte 

blaze felici(men), beat(men), bon 

bláz/en (pošetilec) follo; (hlupák) idiot; (šašek) buffon; (šílenec) 

alienate, demente; být ~ do haver grand passion 

por; mít za -na dupar, mistificar, mocar 

blazeovaný blasat 

bláz/inec asil n. hospitale de alienates; clínica psichiátric; 

(zmatek) cáos; -ínek litt follo; -nit esser folli; (zuřit) frenesiar, 

rabiar; (blouznit) delirar, fantasiar; (po-, z- koho) infatuar; 

-nivý folli, stupid; (šílený) dement, alienat, frenesi; (rytmus) 

frenétic; -novství, -novina, -nivina follie, follesse; 

přen. nonsense, extravagantie; (šaškovina) buffoneríe 

Blažena Beata 

blaž/ený beat; (šťastný) felici; -it far felici

lb, -ec idiot, stupido, cretino, imbecile; (hlupák) stulton; 

(pošetilec) follo; -eček naivon, ásino; -ina stupid cose; 

-nout (jednat hloupě) far stupid coses; (z-) devenir idiótic; 

-ost (vrozená) cretinisme, idiotie; přen. cretineríe; 

-oučký naiv, símplic; -ý idiótic; odb. imbecil; (hloupý, 

o věci) stupid 

bled/nička med. clorose, anemie; -ost pallore; -nout devenir 

pallid; (barva) pallidar; -ule floc de nive; -ý pallid, 

descolorat; (mrtvolně) livid 

blecha zool. pulce 

blejno min. blende 

blekotat balbutiar 

blesk fúlmine; -osvod parafúlmine 

blikat (míhat se) vacilar; (o majáku n. hvězdách) scintillar 

blín bot. hiosciame 

bl/inkat, -ít v. zvracet 

blízk/o (v blízkosti) in proximitá; -ý próxim; (přilehlý) adjacent; 

(sousední) vicin; (důvěrně známý) familiari, íntim 

blizna bot. stigma 

blizou/čký, -nký proximíssim, viciníssim 

blíž/(e) plu próxim; -enec gemell-fratre; astr. B-enci Gemelles 

-it se aproximar se, avicinar se; (jít naproti) ear al incontra 

bliž/ní próximo; -ší plu próxim, plu vicin 

blok bloc; (na psaní) scri-blocc; -áda blocada; -ovat blocar 

blond blond; -ýn blondo; -ýna blonda 

bloud naivon; -ění (po světě) vagada; (dlouhé putování) 

odissé; -it (cestou) misear, ear fals via, perdir li via; 

(bez cíle) vagar; (být v nejistotě) errar 

bloumat (potulovat se) vagar; (lenošit) pigrear 

blouzn/ění (duševní porucha) delire; (klamné iluze) halucination; 

(vidění) fantásctic vision; -it fantasiar; (v horečce) 

delirar; (po čem) revar (pri); -ivec visionario; -ivý deliriosi, 

visionari; (snový) revaci, revosi 

blud fals imagination, fals opinion; (přelud) chimere, ilusion; 

círk. heresie, fals doctrine; -ař herético; -ařský 

herétic; -ařství heresie, heterodoxie; -ička foy errant; 

-iště labirinte; -ný (balvan) errátic, vaga-(bloc); (ledvina) 

flottant; (rytíř) errant; (učení) fals; (ovce) perdit; ~ kruh 

círcul viciosi 

blues blues 

bluf bluff; -ovat (v kartách) bluffar 

bluma prun; přen. stupido 

blúza camisse (de fémina); (mužská) bluse; (zastrčená pod 

pás) túnica 

blýsk/ání fulminationes; ~ na časy fulgurationes; -at se 

fulminar (it fúlmina); ~ na časy fulgurar; blýská se (a 

hřmí) it fúlmina (e tónnera); (honosit se) pavonear (pro) 

blyštit se brilliar, splender 

bob bot. fabe; sport. (závodní sáně) bob(sleigh) [bobslei]; 

bobek (trus) fec (de capre); (vařín) laure; sednout si na ~ 

ahoccar se, sedentar se sur calcanes 

bob/ista sport. bobist; -ová dráha piste de bob(sleigh) 

bobr zool. castor 

bobtnat inflar se, expander se, crescer, (puchnout) tumer 

bobule bot. bere 

boční (postranní) lateral; (z boku) de flanca; -k el. shunt 

bod punctu; ~ mrazu, varu, tání ~ de congelation, de 

bollition, de fusion; -ák bayonette; -at picar; (o hmyzu) 

morder; (ostruhou) spornar; (dýkou) punialar; -lák carde; 

-lina spine; -lo (vidlí) punta; -nout v. bodat; -nutí pica- 

(tura); (hmyzem) morsura; (nožem) colpe de cultell; (dýkou)

colpe de puniale; -ovat punctuar; (hodnotit) classificar 

bodrý boncordiosi, bonhumorosi, jovial 

boháč rich mann, richard 

bohat/ec v. boháč; -nout devenir rich; -ství richesse; 

-ýr heróe; -ýrský heróic; -ýrství heroisme 

bohdá (snad) esperábilmen 

Bohdan T(h)eodor; -a T(h)eodora 

bohém bohemo; -a bohemia; -ský bohem 

bohemist/a bohemist; -ika bohemística; -ický bohemístic 

boho/rodička li Matre de Deo; -rovný pontífic, superb; 

-slovec teologo; -slovecký teológic; -sloví teologie; 

-služba (obřad) liturgie; (mše) servicie n. oficie divin; 

konat -y celebrar n. far servicies n. oficies divin 

bohu/dík(y) mersí a Deo n. al ciel; -libý car a Deo 

Bohumil T(h)eofil 

bohužel regretábilmen, desfortunosimen, ínfelicimen 

bohyně de(ess)a 

bochník bul (de pane), pane-bul; -ov(it)ý buliform 

boj (úporné úsilí) lucte; (jednotlivců) combatte; (bitva) battallie; 

(soutěž) competition, concurse 

bojácn/ost timiditá; -ý timid, timorosi 

bóje boye, signal-marca 

boje/chtivý combattaci, guerraci, puniaci; -schopný apt al 

combatte 

bojínek bot. fléum 

bojiště camp de battallie 

bojkot boycotte; -ovat boycottar 

bojler bolliere 

bojov/at combatter; (zápasit) luctar; -ník combattente, 

luctator; -nost combattivitá; -ný combattiv 

bojůvka rix-bande 

bok (postranní část těla) flanca, coste; anat. coxe; (tělesa) 

látere; levobok nám. babord; pravobok nám. stirbord; 

píchání v -u dolore de coste; stát s rukama v ~ star 

con li manus sur coxe; vpravo v bok! a dextre torna! 

bol (žal) chagrine, grive; -ák abscess, úlcere; -avý dolent; 

(problém) delicat; -ehlav bot. cicute; -ení dolentie 

bolero (tanec i kabátek) bolero 

bol/est dolore; (zármutek) afliction; (hoře, žal) grive, chagrine; 

~ hlavy cap-dolore; palčivá ~ brulant n. ardent dolore; 

-estivý dolent; -estný dolorosi; (ztráta) sentíbil; -et doler 

Bol/ívie Bolivia; b-ivijský bolivian 

bolševi/cký bolchevístic; -k bolchevíco, bolchevist; 

-smus bolchevisme; -zace bolchevisation 

bolševník bot. herécleum 

boltec anat. aurícul 

bomba (atomová, vodíková, zápalná, časovaná) bombe (atómic, 

hidrogénic, incendiari, de explosion retardat); -rdér (letec) 

bombardero; (letadlo) bomb-avion, porta-bombes; -rdón 

hud. bombardon; -rdování bombardament; -rdovat bombardar; 

-st bombast; -stický bombástic, inflat 

bon (poukázka) valor-cupon; -a bonna, infantera; -a fide 

in bon fide 

bonb/ón bonbon; -oniéra bonboniere 

bon/ifikace bonification (i sport.); -ifikovat bonificar; -ita 

bon qualitá, bonitá; -mot esprite, bon-mot; -tón bon 

conduida, bon-ton; -us premie, extra dividende; -viván 

bon-vivente, epicuréo 

boom [búm] obch. (náhlý vzestup) altie 

bor (les) pine-foreste 

bór chem. bor

orax chem. bórax 

bordel (nepořádek) horríbil desórdine; vulg. bordell 

bordó vin de Bordeaux 

borec champion 

Borneo Borneo 

borovi/ce bot. pine; -čka (jalovcová) gin 

boršč borshch 

bortit se cader, precipitar se 

borůvka mirtille 

bořit (co) destructer, demolir, ruinar 

bosenský bosnian 

Bosna Bosnia 

bosý nudipedi 

bota (střevíc) sapate; (lakovka) sapate vernissat; (holínka) 

botte; (šněrovací) botte de lace, lace-botte; (chyba) erra; 

prásknout do bot fugir, escapar 

botani/cký botánic; -k botánico; -ka botánica 

Botnický záliv Golfe Bótnic 

boubelatý corpulent 

bouda bude; (chata) cabane, domette; (kočárku apod.) 

capota; (horská) chalet, refugia n. albergo alpin; (stánek) 

kiosk; (kůlna) remise; přen. atrappe, insidie; jarmareční 

~ baracca de ferie; psí ~ can-domette, caniera 

bouchat (práskat) claccar; (hřmotit) bruir; (dveřmi) cluder (li 

porta) con brue 

boule inflatura; (hrb) bosse; (nádor) tumor 

bourat v. bořit 

bourec zool. bombixe; ~ morušový silk-papillion 

bouř/e storm, tónner-storm, tónner-tempe, fúlmin-tempe, 

tempeste; (větrná) burasca; (vichřice) uragane; (povstání) 

rebellion, revolte; -it stormear; -it se revoltar (se); -ka 

v. bouře; -kový stormi; -livák colérico, impulsivon; 

-livý (počasí) stormosi; (potlesk) frenétic; (hlučný) bruiosi; 

(povaha) impetuosi; (život) turbulant 

box (oddělené místo) separation (por auto etc.); (schránka) 

post-bux; sport. boxe; -ér boxator, boxero; -ovat boxar 

bož/e! mi Deo!; -í de Deo; ~ soud ordalie 

Božena T(h)ea 

božs/ký deal, divin; (jako bůh) déic, deo-simil; -tví deitá, 

divinitá 

brad/a menton; (vousy) barbe; -atý barbut; -avčitý verucosi; 

-avice veruca; -avka tette, buton de mamme; odb. 

mammelle; (chuťová) papille; -ka barbe (puntat) 

bradla sport. barres paralel; (přepážka) barriere 

Braillovo písmo scritura (de) Braille 

brak cosallia, desvalorallia; (zboží) brac-merce; (o knize) 

librache; -ovat hovor. pilliar, rapter, spoliar 

brambo/r, -ra potate, terr-pom; opékané -y potates frit; 

-račka potate-sup, sup de potates; -rák potate-crespe; 

-řík bot. ciclamen; -řiště camp de potates 

brambůr/ek litt n. micri potate; -ky (hranolky) chips 

brán/a porta; Prašná ~ li Turre de Púlvere 

brandy brandy 

branec conscrite, recrute 

bránice anat. diafragma 

bránit (koho) defender; (komu v čem) impedir; ~ se (proti 

čemu) defender se (contra) 

brank/a (dvířka) portette; sport. gol, porta; -ář portero. 

porta-gardator 

branný: -á moc fortie militari; -á povinnost servicie militari 

brány (na pole) herse; (vláčet pole bránami) hersar

anže (odvětví) branche; (nadávka) gentallia, canallia 

brašn/a (kufřík, kabela) valise; (vojenská, školní) tornistre; 

(taška) sac; (kabelka) sac a manu; -ář sedlero 

brát (do ruky) prender (in li manu); (přijmout) acceptar; (odejmout) 

deprender, forprender; (chirurgicky) amputar; (uchopit) 

capter; (o rybě) aboccar, morder ye li croc; (na vojnu) inrolar, 

inscrir, recrutar; ~ na sebe (povinnosti) prender sur se; ~ v 

úvahu prender in consideration; ~ za ruku prender ye li 

manu; ~ se (ženit n. vdávat se) maritar se; ~ si (koho) maritar 

se (con); (co na sebe) metter; (co s sebou) prender (con se); 

~ si k srdci prender al cordie 

Bratislava Bratislava 

bratr fratre; -anec cusino; -ovrah fratricide; -ský (vztah) 

fraternal; (láska) fratrin; -ství fraternitá; -stvo fraternité 

brav/o! bravo!; -ura bravitá, bravore 

brázd/a sulca; (vráska) ruga; (za lodí) trac; -it sulcar 

Braz/ílie Brasilia; b-ilský brasilian 

brblat grunir; ~ si pod vousy parlar sub su barbes 

brčál bot. pervinca 

brčko (slámka) sucuore 

breb/entit, -tat babillachar; (hantýrkou) jargonar 

brečet plorachar; (kňučivě) gemir 

brejl/e v. brýle; -it (na koho, co) regardar fixmen n. con li 

bocca apert; -ovec zool. cobra 

Bret/aň Bretonia; b-aňský, -onský bretonian 

breviář breviárium 

bridž bridge; hráč -e bridgist, lusor de bridge 

brigád/a voj. brigade; (pracovní) labor voluntari; -ník voj. 

brigadero; (člen pracovní skupiny) laborero voluntari 

brigadýrka (čepice se štítkem) kepi 

briket/a briquette; -ovat briquettar 

brilantní (skvělý) excellent, eminent, boníssim; (nádherný) 

brilliant, splendid; (duchaplný) spirituosi 

briliant brilliante, diamante 

Brit brite; -ánie (Grand) Britannia; b-ský brit(ánnic) 

brk plum-tub, quill 

brloh antre, caverne, grotte, refugia; hovor. camerache, 

spelunca; liščí ~ foxiera 

brně/ní (krunýř) harness, curasse; (údu) formication; 

-t (o údu) formicar; (tuhnout) rigidar; brní mě noha 

yo have formícas in mi leg, mi leg rigida 

brnk/at (břinkat) cliquettar, raslar; (na klavír) tintinar; (na 

kytaru) pluccar (li quitarre); -nutí (na strunu) son vibratori 

Brno Brno 

brod (přes řeku) vada; -it se vadar, marchar in (li aqua) 

brok plumbe-gránul; -ovnice chass-fusil 

brokát brocate 

bróm chem. brom 

bronz bronze; -ovat (po-) bronzar; -ový bronzin; (doba) 

etá n. epoca de bronze 

brosk/ev pérsic; -voň persiciero; -ový sad persiciera 

brouk scarabé 

broukat si cantettar, cantar piani(men), cantar murmurante 

brous/ek slif-petre; -it slifar; (diamant) slif-fassonar; 

(ostřit) acutar 

brouzda/liště vada-bassine; -t se (ve vodě) vadar, barbotar 

brož broche; -ovat brochar; -ura brochura 

bruče/ní (medvěda) grunida; -t grunir; (brblat) murmurar 

brukev bot. caul-rap 

brumlat v. bručet 

brus slifuore

Brusel Brussel 

brusič slifator; (drahých kamenů) lapidario 

brusinka bot. oxicocco, rubi mirtille, vaccinie 

bruska slif-machine 

brusl/e patine; -ení patinada; -it patinar 

brutáln/í brutal; -ost brutalitá 

brutto obch. brutto 

brva cilie 

bryčka levi carre (por viage) 

brýle oculares, oculvitres; ochranné ~ garda-ócules 

brynd/a (špatný nápoj) rinsura; (situace) embarasse; -áček 

bavette, bav-toale, bocc-toale; -at (rozlévat) disversar 

brynza caseo de agne 

bryskní brusqui 

brzd/a fren; (záchranná) alarm-fren; (řetězová) caten de rote, 

para-glissa; -it frenar 

brzlík: telecí ~ glándul pectoral (de vaccello) 

brz/o, -y bentost; (časně) tost 

břečka (rozbředlý sníh) nive-mudde, niv-aqua 

břečťan bot. hedre 

břeh (řeky) rive; (moře) coste, borde (del mare), marborde, 

litore; (písčitý) plage 

břemeno (náklad) carga; (zátěž) charge, pesa; (daňové) impost 

břevno trave 

březen marte 

březí gravid 

břídil bosillero, dilettante 

břidli/ce geol. ardese; (měkká) schist; -cový ardesin; -á 

střecha tegment ardesin; -čn(at)ý schistosi 

břich (panděro) panse; -abol ventre-dolore; -áč panson, 

ventron; -atý ventrut, ventrosi; pansut (i láhev); (otylý) 

obesi; -o anat. i přen. ventre; med. abdómine; -omluvec 

ventriloquist; -omluvectví ventriloquie; -opásek epicuréo, 

gurmandon 

břímě v. břemeno 

břinkat raslar; (na hud. nástroj) tintinar 

bříško (prstu) ténare 

břišní ventral; med. abdominal 

břit (ostří) tranchante; přen. (říznost) picantie; (společenský) 

elegantie, rafinament; -ký acri; (pronikavý) penetrant; 

(bodavý) mordent; (řezavý) tranchant; (příjemně) picant; 

-va cultell rasatori, rasuore, rasette 

bříza bétul 

bubák fantom(ache); (chmura) cochemare 

buben tambur; (velký) timbale; -ík tambur/ero, -ist 

bubínek (s rolničkami) tamburine; (revolveru) cilindre; 

(kamínka) stove cilíndric; ušní ~ anat. tímpane 

bubl/at (potůček) murmurar; -ina bul; mýdlová ~ bul de 

sapon; vzduchová ~ bul de aere; -inka bulette; geol. 

(v lávě) vesícul 

bubnovat tamburar, batter li tambur 

buclatý (presc) rond, grassetti 

bůček coste-carne (svinin) 

bučet muir 

Budapešť Budapesti 

buď ... (a)nebo o ... o, sive ... sive 

Buddh/a Buddha; b-ismus buddhisme; b-ista buddhist; 

b-istický buddhístic 

bud/icí el. excitativ; -ič el. excitator; -íček (v táboře) revellie; 

-ík alarm-horloge, avigilator; -it (koho) avigilar; 

(nenávist) provocar; (úctu) imposar (respecte); (vzpomínky)

evocar; (vášeň) excitar; (k životu) reviventar, revivificar, 

med. resuscitar; -it se avigilar se 

budiž! bon!; (staň se!) it mey esser!; -kničemu vale-necos 

bud/ka (strážní) garite; (telefonní) cabine (telefónic); (hlemíždí) 

conche; (holubí) columbiera; -ník nest-bux 

budouc/í futuri; -nost future (i gram.) 

budova edificie; -t constructer, edificar; -tel constructor 

buďsi! (vyjádření souhlasu) bon! 

budvar budweiss-bir 

bufet bufete; nádražní ~ bufete del station 

bůh (křesťanský) Deo; (pohanský) deo; -víjak Deo save 

qualmen; -víkdo Deo save qui 

buchta tchec brioch(ett)e; (člověk) inerton, mann sin energie 

bujarý vigorosi 

buj/et exuberar, luxuriar; (šířit se) expander, extender se; 

-ný exuberant, luxuriosi; (nevázaný) ínfrenat; (dovádivý) 

petulant 

bujón bullion 

buk fago 

Bukurešť Bucuresti 

bula círk. bulle 

buldo/k bulldog; -zer bulldozer; -zerista bulldozerist 

Bulhar bulgar(an)o; -sko Bulgaria; b-ský bulgarian 

bulík bovo castrat; (hlupák) naivon 

bulva bot. bulbe; (oční) globe del ócul, globe oculari 

bum! crac!, pum! 

bumerang bumerang 

bunda sport-jaque; (větrovka) anorak 

bun/ěčný cellulosi; bot. cellulari; -á tkáň textura cellulari 

bungalov dom de un etage, bungalow 

bu/ničina cellulose; -ničitý cellulósic; -ňka céllul (i polit.); 

(vaječná) óvul; (semenná) spermatozóe 

bunkr buncre 

burác/et (o hromu) tonnerar; -ivý (potlesk) frenétic 

burák arachide 

burcovat (vy-, z-) alarmar; (budit) avigilar 

burčák most de vin 

burz/a bursa; -ián bursero; -ovní de bursa; (krach) in bursa 

buržoa borgeso; -zie borgesie; -zní borgesi 

buřič rebelle; -ský rebéllic, seditiosi 

busola bussol 

bušit batter, frappar; (srdce) palpitar, pulsar 

buvol buffle; -í de buffle; ~ kůže buffle-cute 

buzení el. excitation 

bůžek idol 

býč/ek bovello; -í taurin (i přen. šíje, síla); ~ zápasy currida 

de tauros 

bydl/ení habitation; -iště residentie, sede; (stálé) domicilie 

(fix); -ištěm domiciliat; -it habitar, logiar (il logía), 

resider, domiciliar; (přechodně) sejornar; -o (živobytí) 

subsistentie; přen. existentie; dobré ~ benessere 

býk bovo, tauro; astr. B- (souhvězdí) Tauro 

býkovec knut 

býlí malherbe 

bylin/a plante, herbe; (léčivá) plante n. herbe medicinal; 

-ář(ka) herbalist(a); -ný (odvar) de plantes medicinal 

býložrav/ec herbivore; -ý herbivori 

byro buró; -kracie, -krat, -kratický burocrat/ie, -e, -ic 

bysta buste 

bystr/ost (duševní) sagacitá, inteligentie; -ozrak clarvidentie, 

perspicacitá; -ozraký clarvident, perspicaci;

-ý (člověk) inteligent, sagaci; (čilý) alert; (rychlý) rapid 

byt logí, logiment, apartement; družstevní ~ logiment cooperativ; 

-em (v) domiciliat (in) 

byť (~ i, třebas) etsí, si anc 

být esser, exister; (nalézat se) trovar se; (konat se) haver 

loc; ~ k něčemu servir n. esser util a; ~ s to esser capábil 

by/ťák oficie de habitation; -tař rupte-furtard 

byte [bajt] inf. byte 

byt/elný solid, fort a usar; -í existentie, vive; fil. essentie, 

esse; -ná hospedessa, logiera, locanta, patrona, albergatora; 

-ost ente, creatura; Nejvyšší ~ Ente Suprem n. Altíssim, 

Omnipotente; -ostný (základní) fundamental; (podstatný) 

essential, substantial; (vnitřně zakotvený) intrínsic 

bytov/ka (bytová jednotka) unité de habitation; -ý de habitation, 

de logiment; ~ úřad oficie de habitation; -á výstavba 

construction de logimentes 

bývalý anteyan; (vysloužilý) emerit; ~ ministr ex-ministre 

Byz/anc Bizantia; -antinec bizantino; b-antský bizantin 

bzučet susurrar; (o hmyzu) burdonear 

bzunk! plump! 

C 

c hud. C, do 

cákat (kropit) asperser; (stříkat) spruzzar 

cancour (hadr, cár) chifon 

candát zool. lucio-perche 

capart litt infante 

car tsar; -evna tsaressa 

cár chifon; (~ papíru) pezze de papere; -y chifonallia 

Cařihrad Constantinopole; c-ský constantinopolitan 

cavyky: dělat ~ far ceremonies, hesitar, refusar 

cédille (háček pod c: ç) cédille 

ced/it filtrar; -ník filtre 

cedr bot. cedre 

cedul/e cédul; (vývěska) afiche; -ka carte; (lístek) foliette; 

(nálepka) etiquette 

cech corporation, confratrie; hist. guilde; přen. caste; 

(výrobní) section, branche; (dílna) ateliere, ovrería, laboratoria; 

-ovní corporativ, del corporation 

cejch signe, marca; (punc) punzon; -ovat punzonar 

Cejlon Ceylon; c-ský ceylonesi 

cejn zool. brem 

cela (vězeňská i klášterní) céllul 

celek lu tot, li totale, li totalité; (nedílný) lu integri; v -ku 

(prodat, koupit) in bloc 

celer selerí, ápium; -ový celéric 

celibát celibatu; -ník celib(atari)o 

cel/ičký tot, complet; -ina terra virginal; -istvost integritá; 

-istvý tot, complet, integri; -kem (úhrnem) in tot, 

in summa; ~ vzato in fine; -kový (částka) total; (situace, 

úroveň) general; (výroba) global 

cell/ista [čeli-] hud. violoncellist; -o [čelo] violoncello 

cel/ní (poplatky) doanal; (zaměstnanec) de doanería; -nice 

(celní úřad) doanería, doan-oficie; -ník doanero 

celo/denní tot-dial; -evropský paneuropan 

celofán cellofane; -ový de cellofane 

celo/kožený (vazba) in pelle; -národní national; -podnikový 

general; -roční tot-annual; (předplatné) annual; -st 

integritá, totalitá; -státní (kongres) national; -stní filoz. 

holístic; -světový (tot-)mundal, universal, international 

celovat v. líbat

celo/večerní (film) de larg metrage; -závodní del tot fábrica; 

-životní vive-durant, por li tot vive 

celul/oid celluloide; -óza cellulose; -ózov(it)ý cellulósic 

celý tot; ~ promoklý saturat per aqua; ~ svět li tot munde; 

(úplný) complet; (celistvý) integri; (neporušený) intact 

cembalo [čem-] hud. clavicímbal 

cement cemente; -árna fábrica de cemente, cementería; 

-ování colocation de cemente; hut. cementation; -ovat 

cementar 

cen/a (požadovaná, placená) precie, (co se vynaložilo) custa; 

(hodnota) valore; (odměna) premie; Nobelova ~ premie 

Nobel; udělit -u premiar; vypsat -u instituer un premie; 

snížit -u diminuer li precie; za nízkou -u a vili precie; 

-ík precie-liste; -ina valore postal; (známka) postmarca; 

(dopis) lettre de valore 

cenit (oceňovat) apreciar, evaluar, taxar; (vážit si) estimar 

cen/it (zuby) monstrar (li dentes); -it se (šklebit se) grimar 

cen/nost (cenná věc) valorage; (drahocennost) preciositá; 

-ný valorosi, preciosi, de valore; ~ papír papere de 

valore; -ový precie-; ~ úřad oficie del precie-regulation 

cent (mince) céntime; (váha) quintale; -imetr centimetre 

centr/ála centrale; -ální central; -um centre 

cenz/or censor; -ura censura; -urovat censurar 

cep drachuore 

cepovat (koho) dresser, exercir 

ceremoni/ál ceremoniale; -ální ceremonial; -ář ceremoniario; 

-e (obřad) ceremonie; (okolky) ceremonies 

certifikát certificate 

ces hud. C bemoll, do bemoll 

césar césar 

cesmína bot. ilex 

cest/a via, rute; (cestování, jízda) viage; (průchod) passage; 

být na -ě esser in via; jít svou -ou ear su via; křížová ~ 

cruce-via; vyšlapaná ~ trantran; -ička ped-via, viette; 

-opis libre de viages; -ovat viagear; -ovatel viageator; 

(badatel) explorator; -ovné custas de viage; -ovní (oblek, 

kufřík) de viage; (kancelář) de viages, de turisme; (ruch) 

turístic; (plán) itinerarie, viárium; -ující viageante, viageator, 

passagero; obchodní ~ agente, viagero comercial 

cetka flittre, juvelache, talmi; (pozlátko) auripelle 

cév/a anat. vaso (sanguin); -ka vaso capillari; med. catetre; 

-kování catetrisation; -kovat catetrisar; -ní (systém) 

vasculari 

cibul/e cébul; (hlíza) bulbe; -ka cebulette; (hlíza) bulbette; 

-ovitý (tvar) bulbiform; bot. bulbosi; -ový (omáčka) de 

cébul 

cídit polir 

cif/erník disco (de horloge), horloge-disco, ciffre-disco; 

(displej) affichage; analogový ~ affichage analógic; 

digitální ~ affichage digital; -ra ciffre; (číslice na displeji) 

digit 

cig/areta cigarette; -áro cigarre; -ártaška cigarriere 

cih/elna tegulería; -la brique, briquette 

Cikán, cikán cigano; -ka cigana; c-ský cigan 

cíl scope; (záměru) objecte; -evědomý scop-conscient 

cililink! tintin! 

cílit visar, apuntar 

cimbál hud. zimbalon 

cimbuří crenellation; (mezizubí na cimbuří, střílna) crenel 

cín stanno; -ař stannero; -atý chem. stannosi; -ičitý 

chem. stánnic

cínie bot. zinnie 

cink/at tintinar, cliquettar; (klíči, sklenicí) far tintinar; 

(mincí) far sonar; -átko tintinette 

cínov/at stannar; -ec min. stannite; -ý de stanno; 

(důl) stanniferi; -é nádobí alliage de stanno 

cíp punta; (země) ángul, extremitá; -atý con puntas 

circa, cirka circa 

církev eclesie; -ní eclesial; (život, dějiny) eclesiástic; 

(obřad) religiosi; (právo) canónic; (stát) pontífic 

cirkul/ace circulation; -ační circulatori; (okružní) circulari; 

-árka sega circulari; -ář (oběžník) circulare 

cirkus circo; -ák artiste de(l) circo, acrobate; -ový de(l) 

circo 

cis hud. C diese, do diese 

císař imperartor; římský ~ césar; -ovna imperatressa; 

-ský imperial; (hodnost) imperatori; (dvůr, řez) (corte, 

operation) cesarian; -ství (říše) imperia; (vláda) imperie 

cisterna cisterne, reservuore 

cit sente; (vntřní cítění) sentiment; (v údech) sensibilitá; 

(vnímání) sensation; (mocný) emotion; (porozumění) 

simpatíe; (soucit) compassion; bez -u sin sentiment 

citace citation 

citadela citadelle 

citát citate, citation 

citelný (patrný) sentíbil; (bolestně) acri; (hmatatelný) palpábil; 

(značný) considerábil 

citer/a hud. cítare; -ista hud. citarist 

cítit (bolest, hlad, vůni) sentir; (hmatem) palpar, tastar; 

(čichem) flarar; (vnímat) percepter; (zakoušet) experir; 

být ~ čím odorar de; ~ s kým haver compassion con; 

~ se (zdráv, nemocen) sentir se (bon, mal) 

citliv/ka bot. mimose; (člověk) emotionalist; -ost sensibilitá; 

(zvýšená vnímavost) sensitivitá; (chorobná) med. hiperestesie; 

(něžnost) tendresse; -ý sensitiv; (reagující) sensíbil; 

(citelný) sentíbil; (choulostivý) delicat; (přístupný dojmům) 

impressionábil; (vnímavý) perceptiv; ~ nač med. 

alérgic a; velmi ~ susceptíbil; učinit -ým sensibilisar 

citoslov/ce interjection; -ečný interjectional, interjectiv 

citov/ání citation; (duchů) evocation; -at (o-, za-) citar; 

(duchy) evocar; (zaklínat) conjurar; -ost emotivitá; (roz- 

citlivělost) sentimentalitá; -ý emotiv, emotional; (rozcitlivělý) 

sentimental; (vybočující z rovnováhy) afectiv 

citr/ón citron, limon; -onáda limonade; -oník limoniero; 

-ónový (barva) citrin; (kyselina) cítric; (šťáva) de limon; 

-us citrus 

civět gapar, regardachar; (mařit čas) dissipar témpor, flanar 

civil (oblek) vestiment civil; -ista civilist; -izace civilisation; 

-izační civilisatori; -izovat civilisar; -ní civil; (občanský) 

cívic; (neobřadný) ínformal, ínceremonial 

cívka spul, bobine 

cizá/cký extran, foren; -k (índesirabil) extrano n. foreno; 

(vetřelec) intrusor 

cizel/ace ciselatura; -ér ciselator; -ovat ciselar 

ciz/í (patřící jinému) alien; (zahraniční) extran, foren; (neznámý) 

strangi; (pod cizím jménem) incognito; -ina extrania, 

forenia, exterland; -inec extrano, foreno; -inecký (hotel) 

por extranos; (legie) extran; ~ ruch turisme, foren tráfic 

cizo/jazyčný in un lingue extran; -krajný exótic; -ložit 

adulterar; -ložník adultero; -ložný adulteri; -ložství 

adulteríe; -milství xenofilie; -milný xenofil; -pasit 

parasitar; -pasn(ick)ý parasític; -pasník parasite;

-zemec extrano, foreno, exote; -zemský extran, foren 

clít v. proclívat 

clo doane; beze -a exempt n. franc de doane; ochranné ~ 

taxa protectional; podléhající -u subject a doane 

clon/a fot. diafragma; (stínítko) paraluce; (závoj) vele; -ění 

fot. diafragmatura; -it fot. diafragmar; (zahalením) velar 

cloum/ání sucusse; -at (kým, čím) sucusser 

co quo; -koli(v) quocunc; ~ nejdříve max bentost possíbil 

coby quam, in qualitá de; -dup strax 

cokoli(v) quocunc 

cop (capill-)tresse, plectura; -atý con li (capill-)tresses 

copak? quo? 

cosi alquó, alquicos 

coul inch; každým -em in omni egardes 

coulomb fyz., el. coulomb [kulomb] 

cour/a salopona; -at (tahat za sebou) trenar pos se; -at se 

(loudat se) lentear, restar retro, tardar, lentardear 

couv/at, -nout ear retro, retroear; (ustupovat) retroceder; 

(s autem) far recular (li carre); -nutí reculament 

což (vztažné k celé větě) quo; -e? quo vu dí?; -pak esque 

cpát (vycpat co čím) stuffar; (plnit) plenar; (nadívat) farcear; 

~ se hanl. devorar, manjachar, satiar se; (kam) metter se 

crčet fluer; (mírně) fluettar, guttear; (bublavě) murmurar 

ctěný (v dopisech) estimat; (milý) car 

ctihodn/ost venerabilitá, respectabilitá; -ý venerábil, respectábil, 

digni de respecte, honorábil, reverent; (kněz) 

reverend(íssim) 

ctít estimar, honorar, reverer; (stáří) respectar; (uctívat) 

venerar; (Boha) adorar 

ctitel admirator, adorator 

ctižádost ambicie; -ivec ambicioso; -ivý ambiciosi 

ctnost vertú; -ný vertuosi 

cuc (na klacku) suc-bonbon; -ák (cumel) sucette; přen. 

naivon, novicio; -at sucar; (z koho) parasitar 

cudn/ost chastitá; (stydlivost) pudentie; -ý chast; (stydlivý) 

pudent, púdic 

cucha/nice, -nina inbrollie; -t (po-, roz-, z-) inbrolliar 

cuchta hanl. sordidona, salopona 

cuk/at (rameny) levar (li epoles); (bolest) pulsar; -at se(bou) 

spasmettar; -nutí (křečovité) spasma, spasmette 

cuker/ín chem. sacarine; -natění sacarification; -natět 

sacarificar se; -natý sucrosi; (ovoce) rich in sucre 

cukr sucre; (kostkový) in pezzes; -árna confitería, confectería; 

-ář confitero, confectero; -kandl sucre candit; -ovar 

sucre-fábrica, sucrería; -ovarnictví sucre-industrie; -ovarník 

sucrero; -ovat sucrar; (vrkat) rucular; -oví confecte, 

confitura, sucrage; -ovinka bonbon; -ovka bot. bete; 

med. diabete; -ovkář diabético; -ový sucre-, de sucre 

cukřenka sucriere 

cum/el (cumlík) calmante, sucette; -lat sucar 

cupanina charpie 

cup/at, -itat trottillar; (afektovaně) vader con afectation 

Curych Zürich 

cvak! crac!; -at, -nout cliquettar, claccar; (pravidelně) ticar 

cv/al galoppa; -álat galoppar; (mírně) galoppettar 

cvič/ebnice libre de textus, manuale; -enec gimnaste, atlete; 

-ení exercitie; (školní) lecion; (trénink) intrenament; 

dechové ~ exercitie respiratori; praktická ~ exercities 

práctic; prostná ~ exercities gimnástic; veřejné ~ exhibition 

gimnástic; vojenské ~ exercitie militari, manovres; 

-it (paměť, vojáky) exercir; (zvířata) dresser; těl. far

gimnástica, gimnasticar; -it se (v čem) exercir se (in); 

-itel sport. intrenator; (zvířat) amansator; voj. instructor 

cvik exercitie; přen. práctica, rutine; mít ~ (v) tener práctica 

(in); vyjít ze -u perdir li práctica; vzít do -u comensar 

a exercir; -y na nářadí exercities con aparates 

cvikr nas-binócul, pince-nase 

cvoček (kovový) clovette; (dřevěný) cunette 

cvok vulg. stulton, stupidon, idiot; -árna vulg. dom por 

alienates 

cvr/ček grillie; -kot chiripada; -likat (cvrček) cantar, 

chiripar; (ptáci) pipiar 

cykl/ický cíclic; -ičnost ciclicitá; -istický (závod) ciclístic; 

-istika ciclisme; -ón (vichřice) ciclon; -ostyl ciclostile; 

-ostylovat ciclostilar; -otrón fyz. ciclotron; -us cicle 

cylindr (válec) cilindre; (klobouk) cilindre-chapel 

cyni/cký cínic; -k cínico; -smus cinisme 

cypřiš cipresse; -ový cipressin; (květ) de cipresse 

Cyril Ciril; hist. Cyrill 

cyril/ice alfabete cirílic; -ský (abeceda) cirílic 

cyst/a ciste; -oskop cistoscop; -oskopie cistoscopie 

Č 

čabajka Czaba-salsice 

čabraka (pokrývka pod sedlo) chabrac 

Čad Tchad 

čadit fumar (quam un locomotive) 

čachrovat mercachar, vendachar 

čaj té; (rostlina) té-plante; (bylinkový) tisane; šálek -e un 

tasse de té; -ník (konvice) teiere, té-cruche; -ovník bot. 

teiero; -ový té-; -á krabice té-buxette 

čaloun tapisseríe, textage; -ík tapissero; -it tapisser 

čáp storc 

čapka casquette, cappe; (vojenská) kepi 

čapnout capter; ~ si ahoccar se 

čár/a linea; (krátký tah) strec; (vlnitá) undeade; (tečkovaná) 

punctuade; pozn. pod čarou ped-note; -at v. čmárat 

čardáš czardas 

čárk/a (krátký tah) strec; (interpunkční) comma; (nad písmenem) 

accentu acut, signe de longore; (spojovací) tiré; -ovat 

strecar 

čaroděj mág(ic)o, sorciero; -ka, -nice sorciera; přen. 

sorciarda; -nictví sorcieríe; -ný mágic 

čaro/krásný fascinant; -moc potentie mágic; -střelec 

franc-tirator; (opera) Li Freischütz; -vat magiar, sorciar; 

(kouzlit) escamotar; -vný mágic; (okouzlující) charmant 

čáry sorcieríe; ~ máry hocus-pocus 

čas témpor; (počasí) tempe; ~ od -u de témpor a témpor, 

ocasionalmen, a vezes; ~ jít spát témpor ear al lette, témpor 

a dormir; je nejvyšší ~ li témpor urge; po nějakém -e pos 

alcun témpor; budoucí ~ gram. future ; minulý ~ gram. 

passate, pretérite; předminulý ~ gram. passate anteriori, 

pluperfecte; přítomný ~ presente; -ně, -ný tost; -opis 

gazette, periódico, jurnal(e); (obrázkový) magazine, revúe; 

-ování gram. conjugation; -ovaný (bomba) de explosion 

retardat; -ovat gram. conjugar; -ový (úspora, ztráta) de témpor; 

(postup, pořadí) cronológic; (signál) horari; (podmíněnost) 

temporal; (otázka) actual 

část parte; (porce) portion; (kus) pezze; -ečka (úlomek) 

fragment; -ečně in parte, part(ial)men; -ečný partial; 

z (větší) části in (grand) parte; -ice partícul; -ka summa 

čast/o, -okrát(e) sovente, frequentmen; -ost, -ota frequentie;

-ovat (koho) regalar; -ý frequent; (opakovaný) repetit 

čedič basalte; -ový basáltic, de basalte 

čeho de quo 

Čech tcheco; -oslovák tchecoslovaco 

čechrat frossar; (ve vlnkách) undettear 

Čechy Bohemia; (Čechy, Morava a Slezsko) Tchekia 

čejka zool. vanelle 

čekanka bot. cicoré; (štěrbák) endivie 

ček/árna sala de atende, ante-chambre; -at (neodcházet) 

atender; (očekávat) expectar; -atel aspirante, candidate 

čel/ádka domésticos; (cháska) gentallia; -eď servientes, 

domésticos; bot., zool. famílie; -edín farm-ovrero, ovrero 

(rural), servitor de farma; (pacholek) stalle-servitor 

čelenka (ozdobná) diadem 

čelist (dolní) machuore inferiori, mandíbul; (horní) machuore 

superiori, maxille; tech. (svěrací) serette, clamp 

čel/it afrontar, parar (li atacca); (vzdorovat) resister; 

-ní frontal; -ný ductent, ductori; -o fronte; být v -e 

(čeho) esser in fronte de; čelem vzad! demí-torna! 

čemeřice bot. helébore 

čenich musel; -at snifflar; (větřit) flarar; přen. spiar 

čep (otočný) pivot; (závěsný) charnise, gonde; (sudu) tapon; 

(stolařský) tenon; (ucpávající) tampon; (výpustný) robinete; 

(kolík) clove lignin, palissette; (klínek) cone; od -u (pivo) 

de baril 

čepec cofie; (až k ramenům) capuce; (u přežvýkavců) réticul 

čepel (nože) lame (de cultell); -ka lámine rasatori, lamette 

čepice casquette, cappe, cap-covritura; (biskupská) mitra; 

(plochá) barette; (na pivě) scum 

čepo/bití retirada; -vat (pivo) tirar (bir); (sud) aperter; 

~ nápoje vendir trincages 

čermáček zool. rubicol, rubi-péctor; v. též červenka 

čermák v. rehek 

čer/ň nigritá, nigrore; (barva) nigri color; (tiskařská) incre 

de printation; -nat devenir nigri; -navý nigratri; -nit 

nigrar; (koho) denigrar, calumniar; -no nigrore; -nobílý 

nigri-blanc; -nobýl bot. artemisia; -noch negro; -noška 

negr(ess)a; -nokněžník mago; -ný nigri; Č-á Hora 

Montenegro; Č-é moře Nigri Mare; -nooký nigri-oculat; 

-novlasý nigri-capillat 

čerpa/dlo pumpe; -t (vodu) pumpar; (z čeho) hauster 

čerstvý frisc, nov, yun; (rychlý) prompt, rapid 

čert diábol; -ice diabol(ess)a; přen. megera; -ík diaboletto; 

-ovina diaboleríe; -ovský diabólic; -ovství diaboleríe; 

ať ho ~ vezme! li diábol mey capter le!; ~ ví qui save; 

k -u! per diábol! 

červ zool. verme; (larva) larve; (škrkavka) ascaride; (tasemnice) 

tenia; přen. (bezmocný člověk) povri creatura 

červ/ánky rubie; (ranní) aurora, crepúscul matinal; (večerní) 

vésper-rubie; -ec (hmyz) cochenill; -en junio; -eň rubi 

color; (ruměnec) rubore; -ená rubi signale; -enat devenir 

rubi; -enat se rubijar; -enavý rubatri; -enec julí; -enit 

(na-) rubar; -enka med. epizootie; zool. rubicol, rubi-péctor; 

-enobílý rubi-blanc; -enolící rubi-quanciat; -ený rubi 

červ/ík, -íček litt verme; -íkovitý vermiform; -iště vermiera; 

-ivět devenir vermosi; -ivý vermosi; -otoč ligne-verme; 

-ovitý v. červíkovitý 

čeř/en (na ryby) sac piscatori; -it crispar; chem. clarificar, 

purificar; (v cukrovarnictví) defecar; -it se undettear 

česat (vlasy) pectinar (il péctina); (dělat účes) friser; 

(ovoce) colier; (koně) strigular, (cavall-)brossar; (mykat

vlnu, konopí) cardar; ~ se pectinar se 

Česk/á republika Tchec República; -o Tchekia; mluvit 

č-y parlar tchec; -omoravská vrchovina Bohemian-Moravian 

Montania; -oslovensko Tchecoslovakia; č-oslovenský 

tchecoslovac; č-ý (národně) tchec; (územně) 

bohemian; (křišťál, granát) de Bohemia; Č- les Bohemian 

Forest; Č- ráj Tchec Paradise; Č-é země Tchekia 

česnek alie; -ový (polévka) de alie; (salám) con alie 

česno (úlu) apertura n. fore (del apiere) 

čest honor; mít tu ~ haver li honor; -nost honestitá; 

-ný honest; (člen, funkce) honorari; (titul) honorífic; 

(hodný úcty, vážený) honorábil; ~ občan cive honorari; 

-é slovo parol de honor 

čéška rótul; anat. patella 

češ/ství tchec caráctere; -tina tchec (lingue); -tinář 

docente n. instructor del tchec 

četa truppe; voj. peloton, (pracovní) equip; -ř sergente 

četba (čtení) letion, leida; (čtivo) (materie de) letura 

četn/ický (stanice) de gendarmeríe; -ictvo gendarmeríe; 

-ík gendarme 

četn/ost numerositá; (počet) númere; (častota) frequentie; 

-ý (početný) numerosi 

čevapčiči chevapchichi, serb kebab 

či (nebo) o; (zda) ca; ~ spíše o plutost, o plu bon 

čí de qui 

čibuk curt pipe 

čidlo sensu-organe; tech. sensor 

číhat quatar, spiar 

čich (smysl) odoratu; (lovecký) flare; -at flarar (též větřit); 

(čenichat, šňupat) snifflar; -ový flaratori; med. olfactori 

čili o, per altri paroles 

čilimník bot. citise 

čil/ost agilitá; -ý agil, alert; (bdělý) vigil; (živý) vivaci 

čím per quo; čím ..., tím plu ..., plu; ~ dál tím více 

sempre plu; -ž per quo 

čin acte, action; hrdinský ~ heróic action; násilný ~ 

acte de violentie; trestný ~ delicte 

Čí/na China; -ňan chineso 

činel/ista cimbalist; -y hud. (un pare de) címbales 

čini/dlo chem. reactive; -t far; (jednat) acter; -t se efortiar se; 

-tel factor; (při proměnné) coeficiente; (jednající, působící) 

agente; (odpovědný) functionario; (veřejný) autoritá 

činka sport. haltere 

čin/nost activitá; -ný activ; -oherní dramátic; -ohra 

drama; -orodý activ, laborosi; -ovník functionario 

čín/ský, -ština chinesi 

činž/ák dom locatori; -e lu-payament 

čip chip 

čípek anat. úvul; med. supositorie 

čirý (voda) limpid; přen. (pravda) pur; (nesmysl) pur, absolut 

číseln/ice disco de telefon; -ík ciffre-disco; -ý numeral; 

(převaha) numéric 

čísl/ice ciffre, digit; -icový digital; -o numeró; (počet) 

númere; (velikost) grandore, dimension, mesura; ~ jednotné 

/ množné singulare / plurale; -ovačka tech. numerator; 

-ovat numer(ot)ar; (stránky) paginar (il página); -ovka gram. 

numerale; ~ základní / řadová numerale cardinal /ordinal 

číst leer 

čist/it nettar, apurar; (čistkou) expurgar; (krev, vodu, vzduch) 

purificar; (cukr, líh) rafinar; (ránu) desinfecter; (kartáčem) 

brossar; -icí purificatori; med. purgativ; ~ prostředek

detergente; med. purgative; -ka expurgation; polit. purga; 

-okrevný de pur rasse; -opis nett-scritura; -ota nettitá; 

(jazyka) puritá; -ý nett; (váha, příjem) netto; (jasný) clar; 

(průzračný) limpid; (mravně) chast, virginal; (chemicky) pur 

číš/e cope; (pohár) bocale; -ník servero, garson de café 

čít/anka crestomatíe, libre de letura; -árna sala de letura; 

-at (mít počet) contar, numerar (it númera) 

čit/atel mat. numerator; -elnost leibilitá; -elný leíbil 

čiv nerve; -ový nerval 

čížek zool. tarine 

člán/ek (řetězu) caten-anelle, catenun; (prstu) falange; 

(novin, víry, zákona) artícul; biol. (členovců) segment; 

el. pile; (složka) element; ~ pod čarou folieton; suchý ~ 

pile sicc; -kování articulation; -kovat articular 

člen (rodiny, strany, parlamentu) membre; (bratrstva) confratre; 

(řádu) membre de un órden; (spolku) socio, associate; 

(složka) component; gram. artícul; neurčitý ~ a. índefinit; 

určitý ~ a. definit; -ění division; -it (se) divider (se) (in 

membres), articular (se); -itost division; -itý articulat; 

-ovec zool. artropode; -ský (legitimace) de membre; -á 

kniha matrícul; -ství membritá; -stvo membres, membrité 

člov/ěčenstvo homanité, homes, génere homan; -ěčí homan, 

del hom; -ěk hom, individue, person; ~ si myslí, 

že on opine que; -íček homette, litt hom 

člun barca, bote; (na lodi) chalupe; (tažný) remorcator; 

(vlečný) pram; sport. canó; (záchranný) bote n. chalupe 

de salvation, bote n. chalupe salvatori; (nákladní) chalande; 

-ek (tkalcovský) navette (de textuore), spuliere 

čmár/al scriachator; -anice, -anina scriachatura; -at 

(psát neúpravně) scriachar; (štětcem) pinselachar 

čmel/ák burdon; -ík lipoptere, mallofag 

čmoud fum, vapor; -it v. čadit 

čmýra v. perioda 

čnít (do výše) levar se, altear, turrear 

čočk/a bot. lentille; fyz. linse; -ový (dalekohled) dióptric 

čokl hovor. canach 

čokolád/a chocolate; -ovna chocolatería; -ovnický chocolateri; 

-ový (barva) chocolate-; (bonbón) de chocolate 

čolek zool. triton 

čpav/ek amoniac; -kový amoniacal; -ý acri 

čpět, čpít (mal)odorar 

črta esquisse, dessine 

čten/ář letor; -ářský (kroužek) de letores; -í (četba) leida, 

letion; (čtivo) (materie de) letura 

čtrnáct deciquar; -ý deciquarésim 

čtver/ácký drolli, friponatri, friponesc, jocaci, jocosi; -áctví 

friponeríe, jocaceríe; -ačit jocar, burlar; -ák fripon; 

-cový quadrángul; -ec quadrate; -ečkovat quadratar; 

-eční, -ečný quadrat; -ylka (tanec) quadrille 

čtveřice quarene 

čtvrt quart; tři -ě na tři du horas quarant quin; ~ roku 

quartale, tri mensus, trimestre; -hodina quart-hor 

čtvrť (městská) quartere 

čtvrtá hora quar; půl -é tri horas triant 

čtvrt/ek jovedí; Zelený ~ Sant Jovedí; -finále quartfinale; 

-hodin(k)a quart-hor; -ina (un) quart; -it divider 

in quartes; -ka quart; (papíru) quarto; -(in)ka (nota) 

quart-note; -kový (formát) in quarto; -letí quartale, 

trimestre; -letní quartal, trimestral; -litr quart-litre; 

-ohorní quartenari; -ohory geol. epoca quartenari 

čtvr/ťová nota quart-note; -tý quarésim; ~ pád acusa-

tive; za -té quarésimmen 

čtyř/aktovka lude de quar actes; -barevný quarcolori; 

-boj sport. tetratlon; -boký quadrilateral; -ciferný de 

quar ciffres; -če quadrigemelle; -čtvrteční hud. quarquadrat; 

-dílný de quar partes 

čtyři quar; -cátník hom de quarant annus; -cátý quarantésim; 

-cet quarant; -cetiletý de quarant annus; 

-cítka quarantene; -krát quar vez(es) 

čtyř/ka li (ciffre) quar; (čtveřice) quarene; -lístek quadrifoliate; 

-místný (číslo) de quar ciffres; -násobný quadrúplic; 

-nohý quadrupedi; -nožec quadrupede; -ruční 

quadrimanui; -úhelník geom. quadrángul, tetragon; 

-verší quatren, quar-verse 

čub(k)a cana; (běhna) prostituta 

ču/brnět, -čet gapar, mironar, regardar fixmen 

čum/ák musel; -ět gapar, regardachar; -il gapon, miron 

čun/ě, -ík svinello; přen., hanl. sordidon 

čurat pissar, urinar; (děti) far pipí; chtít ~ petir pipí 

čvachta/nice (sněhová) nive-mudde, niv-aqua; -t se barbotar 

D 

d hud. D, re 

ďábel diábol; (zlý duch) demon; -ský diabólic, demónic, 

satánic; (pekelný) infernal; -ství diaboleríe, sataneríe 

dab/ing, -ování dublage; -ovat dublar, far li dublage 

ďáblice diabol(ess)a; přen. megera 

dál(e) (místně) plu lontan; (mimoto) in plu; ~! ples intrar! 

dalek/o lontan; (od skutečnosti) lontan de; -ohled telescop, 

ócul-tube; -osáhlý imens(i); -ozraký presbit, long-vident; 

-ý lontan, distant 

dálk/a distantie, lontanie; na -u a distantie; v dálce in 

lontanie; řídit na -u teleguidar, telecomandar; -ový 

(studium) per corespondentie; -é ovládání telecomande 

Dalm/ácie Dalmatia; -atský dalmatian 

dáln/ice autostrade; -opis (účastnický) telex; -ý v. daleký; 

D- východ Extrem Oriente 

další altri, próxim, sequent, ulteriori 

dáma dama, seniora; (šachová) dama, reyessa; (hra) dama-lude 

Damašek (město) Damasco; d- (tkanina) damasco 

dámský por senioras; (jako dáma) de seniora 

Dán dan(es)o 

daň impost; (poplatek závislosti) tribute; (dávka, poplatek) 

taxa; bez -ně exempt n. franc de impost; ~ z přidané 

hodnoty impost sur valore adjun(c)tet; -ová přirážka 

superimpost; -oví poplatníci impost-payatores 

dandy dandy 

daněk zool. dam-cervo 

Daniel Daniel 

Dán/sko Dania; d-ský, d-ština dan(esi) 

dar don; (oficiální) donation; ~ s hůry don cielari 

dárce donator, donante 

Dardanely Dardanelles 

dareb/a fripon; (o dětech) garsonach; -áctví friponeríe, 

friponada; -ačit friponar; -ák rascale; -ný ínutil, mal 

dárek (vánoční) don del Crist-festa; (na památku) don 

amemorativ, memorette 

darmo ínutilmen, in van; -jed přen. parasite; -šlap pigron, 

vale-necos 

darov/ání donation; -at dar, donar 

dařit se (mít se) standar; jak se máte? qualmen vu standa? 

(prospívat) prosperar, successar

dás/eň gengive; zánět -ní gengivite; -ňový gengival 

dát dar; (darovat) donar; (klást) metter, posir, plazzar; 

"má ~ - dal" débete e credite; ~ branku marcar un gol; 

~ na poštu dar al posta, postar; ~ opravit far reparar; 

~ ránu dar un colpe; ~ se (do) (= začít dělat) comensar 

(scrir, laborar etc.); ~ si (objednat) petir, comendar; (jméno) 

prender; (dopřát si) regalar se; ~ ušít co far se far un ... 

data (údaje) data, factes, detallies; (technická) parametres; 

-báze database 

datel zool. pico 

dativ gram. dative; -ní dativ 

datl/e dátil; -ovník datiliero 

dat/ovat datar; ~ napřed, zpětně (později) antedatar, 

posdatar; -ovat se (od) datar se (de); -um date 

dav hom-amasse, pópul-masse 

dávat v. dát; ~ film presentar un film; ~ pozor atenter 

dávení (nutkání na zvracení) nausea 

David David 

dávit (zvracet) vomir; ~ se sufocar se 

dávk/a (příděl) portion; med. dose; (poplatek) payament, 

taxa, tribute; -ovat dosar 

dávn/o ante long (témpor), long (ante nu); -ý ancian, 

antiqui(ssim), prehistóric; od -ých časů desde antiqui 

témpores; za -ých dob in anteyan témpor 

dbalý (pečlivý) caut, cuidosi, (poslušný) obedient 

dbát egardar, cuidar, atenter 

dce/ra filia; (nevlastní) step-filia; -rka filietta; -řiný filial 

debat/a debatte; -ovat debattar 

debet, debit obch. débete 

debil naivon, ásino; -ita med. debilitá mental; -ní dement, 

idiótic, imbecil; med. de mente débil 

debut debut; -ant debutante; -ovat debutar 

decentn/í decent; -ost decentie 

decentraliz/ace decentralisation; -ovat decentralisar 

deci/bel decibel; -gram decigramme; -litr decilitre; 

-mální decimal; -metr decimetre; -movat decimar 

děcko (litt) infante, filie, bebé 

děd, -a avo, grandpatre; -eček avetto; ~ a babička 

grandparentes; -ek old(ach)o; (stařec) old mann, oldon 

dědi/c heredante, herede; -cký (daň) (impost) herédic; 

-ctví heredage, heredie, (rodové) patrimonie; -čnost 

hereditá; -čný (nemoc aj.) hereditari; (hřích) original 

dědin/a, -ka (litt) village, villagette 

dědit heredar 

deduk/ce deduction; -ovat deducter; -tivní deductiv 

de facto in facte; dipl. de facto 

defekt defecte; -ní defectosi, defectiv 

defenestr/ace defenestration; -ovat defenestrar 

defenzív/a voj. defensive; -ní defensiv 

deficit deficite; -ní deficitari 

defil/é defilé; -ovat defilar 

defin/ice definition; -itivní definitiv; -ovat definir 

deflace deflation 

deform/ace deformation; -ovat deformar, mutilar 

defraud/ace defraudation; -ant defraudante; -ovat defraudar 

degener/ace degeneration; -ovat degenerar (il degénera) 

degrad/ace degradation; -ovat degradar 

degust/ace degustation; -átor degustator; -ovat degustar 

deh/et gudron; -tovat gudronar 

dech hala, (re)spira(tion); jedním -em per li sam hala;

ztratit ~ perdir li hala; -nutí halade, spirade; -ový de 

respiration; odb. respiratori; ~ nástroj instrument de 

vente; (žestě) lad-instrumentes; -ovka vent-orchestre 

de iure de jure 

děj action; (románu) tema; (lit. též) historie; (chemický) process; 

(událost) eveniment; -epis historie; -episec histórico; 

-episecký historiográfic; -inný históric; -iny historie; 

-iště scene; -ství div. acte 

deka covritura (de lette) 

dekáda decade 

dekaden/ce decadentie; -tní decadent 

deka/dický decimal; -gram decagramme, deci grammes 

děkan decano; -át, -ství decanatu 

dekant/ace decantation; -ovat decantar 

deklam/ace declamation; -ovat declamar 

deklar/ace declaration; -ativní declarativ; -ovat declarar 

deklin/ace astr., gram. declination; -ovat gram. declinar 

deko v. dekagram 

dekódovat deciffrar 

dekolt, -áž decolté; -ovaný con nud col, decoltat 

dekom/pozice decomposition; -prese decompression 

dekontamin/ace decontamination; -ovat decontaminar 

dekor/ace decoration; -ační decorativ; -atér decorator; 

-atérský decoratori; -ativní decorativ; -ovat decorar 

děkov/at mersiar (il mersía); ~ předem mersiar anticipatmen; 

~ za něco mersiar pro alquó; děkuji! mersí!; -ný 

mersiant, mersiosi 

dekret decrete; -ovat decretar 

děla/ný (udělaný) fat; (vyrobený) fabricat, productet, 

confectionat; (strojený) afectat; (předstíraný) fictet, simulat 

dělat far; (dílo) ovrar; (pracovat) laborar; (provozovat) practicar; 

(vyrábět) producter, fabricar, confectionar; (činit, 

konat) acter; (předstírat) ficter, simular 

dělba division; (rozdělování) repartition 

deleg/ace delegation; -át delegate; -ovat delegar 

dělen/í division; (rozdělování) (re)partition; -ec dividende 

delfín delfine 

delik/atesa delicatesse; -átní delicat 

delik/t delicte; -vent delinquente 

děli/t divider, partir; (na díly) repartir; (rozdělit mezi) distribuer; 

(oddělit) separar; -tel mat. divisor; -telný divisíbil; 

-vý partitiv 

delirium delirie 

délka longore; (trvání) durada 

děln/ický ovreral; -ictvo ovrerité; -ík ovrero, laborero 

dělo cannon; rána z -a colpe de cannon 

děloha anat. útere; bot. cotiledon 

dělostřel/ba cannonada; -ec artillerist; -ectvo artilleríe 

dělový (výstřel) de cannon 

děložní anat. uterin 

delt/a (říšní) delta; -oid geom. deltoide 

demagog demagogo; -ický demagógic; -ie demagogie 

démant diamante 

demaskovat demascar 

demen/ce med. dementie; -tní dement 

dement/i dementi; -ovat dementir, negar, refutar 

deminutiv/ní gram. diminutiv; -um gram. diminutive 

demise demission, resignation; (podat demisi) demissionar 

demižón corb-botell, damajan 

demobiliz/ace demobilisation; -ovat demobilisar 

demokra/cie democratie; -t democrate; -tický democrátic

Demokrit(os) Democrit 

demol/ice demolition; -ovat demolir 

démon demon; -ický demónic; -izovat demonisar 

demonstr/ace (názorná ukázka, předvedení) demonstration; 

polit. manifestation; -ovat demonstrar; polit. manifestar 

demont/áž, -ování demont/age, -ura; -ovat demonter 

demoraliz/ace demoralisation; -ovat demoralisar 

den (24 h) die, duantiquar hores; (na rozdíl od noci) jorne; 

celý ~ li tot die; dnem i nocí die e nocte; dobrý den! 

bon die!; ~ prac. klidu festa-die; prac. den labor-die; 

-ně (každý ~) chasun die, omni die(s); ~ po dni die pos 

die; ob ~ omni duésim die; soudný ~ li últim die, li die 

del judicie; za bílého dne in plen jorne 

denatur/ace denaturation; -ovat (líh) denaturar 

den/ík diárium; (noviny) jurnal, diario; -ní dial, diari; 

~ světlo luce diari; -nodenní = každodenní 

dent/ála gram. dentale; -ální dental; -in (zubní hmota) dentine; 

-ista dentist 

denud/ace geol. denudation; -ovat denudar 

denunc/iace denunciation; -iant denunciante 

departement departement 

depeše missage, depeche 

depil/ace med. depilation; -ační depilatori; -átor depilator 

depo depó; -nát deposite; -nent depositor; -nování deposition; 

-novat deposir, dar in depó 

deport/ace deportation; -ovat deportar 

depozit/ář depositoria; -um deposite 

depr/ese depression; -esívní depressiv; -imovat depresser; 

(skličovat) opresser; (zbavovat odvahy) descoragear 

depriv/ace privation; -ovat privar 

deptat (koho) abassar, degradar, humiliar 

deput/ace deputation, delegation; -át salarie in natura 

děrav/ět ganiar fores; (nádoba) devenir liccant; -ý plen de 

fores; (hustě) perforat; (nádoba) liccant; (vykotlaný) cavi 

deriv/ace derivation; -át derivate; -ovat derivar 

dermatolog dermatologo; -ie dermatologie 

děrovat perforar 

derviš dervish 

des hud. D bemoll, re bemoll 

děs horrore 

des/átek un decésim; -atero náb. li deci comanda(mente)s, 

li Decalog; -átník caporale; -átý decésim; -et deci; -etiboj 

decatlon; -etiletí decennie; -etiletý (plán) decennial; 

(stáří) de deci annus; -etina un decésim; -etinásobný 

decíplic; -etinný decimal; -etiúhelník decagon 

design/ace designation; -ovat designar 

děsi/t (a)terrer, timidisar, far horrer; -t se horrer, (a)terrer 

se; -vost horribilitá; -vý horríbil, terríbil 

desítk/a li (ciffre) deci, decene; -ový (systém) decimal 

deska platte, tábul, placca, folie rigid; (prkno) planca; 

(gramofonová) disco (de gramofon), gramo-disco; 

(knihy) covriment; (kovová) metall-lámine 

deskrip/ce descri(p)tion; -tiva geometrie descri(p)tiv; 

-tivní descri(p)tiv 

děsný horríbil, terríbil 

despekt despecte 

despot/a despot; -ický despótic 

destička (plíšek) lamelle 

destil/ace distillation; -ovat distillar 

destruk/ce destruction; -tivní destructiv 

dešifrovat deciffrar

déšť pluvie; (prudký) pluvie battent; (liják) pluviada, pluvie 

versant 

deš/tivý pluviosi; -tník parapluvie; -ťovka zool. lúmbric 

detail detallie; -ní detalliat 

detek/ce detection; -tiv detective; -tivní (činnost) de detective; 

(román, film) crimi-(novelle, film); -tor detector 

děťátko bebé, litt infante 

dětin/a infantesco; -skost infantilitá, puerilitá, simplicitá 

infantin, naivitá; -ský infantesc, infantil, naiv; -ství 

infantilitá, puerilitá; (stařecké) imbecilitá, radotage; (klukovina) 

infantage; -štět devenir infantesc 

deton/ace detonation; -ovat detonar 

děts/kost infantilitá; -ký infant/al, -il, -in, pueril, infant-, 

por infantes; -á klinika clínica pediátric; ~ kočárek 

coche de bebé; -á postýlka infant-lette; -á sestra (chůva) 

bonna, infantera; (ošetřovatelka) infirmera; -tví infantie 

detto dito, idem, lu sam 

deuterium fyz., chem. deutérium 

devadesát ninant; -ý ninantésim 

devalvace devaluation 

devatenáct decinin; -ý decininésim 

devátý ninésim 

děv/če puella, infanta, flicca, yuna; (služebná) servitora; 

~ pro všechno factótum; -ečka doméstica, servitora 

dev/ět nin; -ítina un ninésim; -ítka li (ciffre) nin, ninene 

deviace deviation 

deviza (cizí měna) valuta 

devíza (heslo) devise, motto 

děvka puellacha, negligearda 

dextróza chem. dextrose 

dezert desserte 

dezert/ér desertor; -ovat deserter 

deziluze desilusion 

dezinf/ekce desinfection; -ikovat desinfecter 

dezorient/ace desorientation; -ovat desorientar 

diabetes v. cukrovka 

diadém diadem 

diagn/ostický diagnóstic; -ostika diagnóstica; 

-ostikovat diagnosticar; -óza diagnose 

diagonál/a diagonale; -ní diagonal 

diagram diagramm(a) 

diakon círk. diacon; -át diaconatu; -akonie diaconia 

diakritický: -é znaménko diacrític signe; (cédille) ç 

dialekt dialecte; -ický dialéctic; -ik dialéctico; -ika 

dialéctica; -ologie dialectologie 

dialog dialog 

diamant diamante; -ový diamantin 

diametrální (protilehlý) diametral, oposit; (naprostý) absolut 

diář diárium 

didakti/cký didáctic; -ka didáctica 

diecéz/e círk. diocese; -ní diocesan 

diesel [dýzl] diesel; -ový (motor) diesel-(motor) 

diet/a diete; -ář diet-specialist; -etik diético; -etika 

diética; -ní diétic; -y (cestovní) viage-expenses 

difam/ace difamation; -ovat difamar 

diferen/ce diferentie; -ciál diferentiale; -ciální, -ční 

diferential; -covat diferentiar 

dif/úze difusion; -uzér, -uzor difusor; -úzní difusiv 

digitalis bot. digitale 

digitální digital (i hodinky) 

dík mersí; -y bohu mersí a Deo

dikce diction 

dikobraz zool. hístric, porcospine 

dikt/át dictate; -átor dictator; -átorský dictatori; -atura 

dictatura; -ovat dictar 

díl (část) parte; (knihy) tom, vólume; (filmu) parte; (kus) 

pezze; (podíl) portion, quote 

dilat/ace dilatation; -ační dilatori; -átor dilatator; -ovat 

dilatar 

díl/čí partial; -ec (stavební) element prefabricat; -ek 

(na stupnici) gradu 

dilema dilemma 

dílenský laboratorial, ovrerial 

diletant dilettante; -ismus, -ství dilettantisme 

Dillí Delhi 

dílna laboratoria, ovrería; (umělecká) ateliere 

dílo lit., hud. ovre; (výtvor) ovrage; -vedoucí submastre, 

chef de fabrication n. de ateliere 

diluvi/ální geol. diluvial; -um diluvie 

dinasti/cký dinástic; -e dinastie 

dinosau/rus dinosauro; -ří dinosauri 

dioda diode 

dioráma diorama 

dioptri/cký dióptric; -e dioptrie 

diplom diploma; -acie diplomatie; -at diplomate; -atický 

diplomátic; -atik diplomatist; -atika diplomática 

dipól el. dipol 

díra fore; (otvor) apertura; (v nádobě) licc; (průlom) breche; 

(dutina) cava; (špeluňka) spelunca; černá ~ astr. nigri fore 

direkt/iva directive; -ivní directiv; -or hist. ředitel; -orát 

directoratu; -orium hist. (představenstvo) directorie 

dirig/ent director n. chef de orchestre, dirigente, capellmastro, 

; -ovat (koho kam) directer, hud. diriger 

dírk/a litt fore, forette; (klíčová) clave-fore; (knoflíková) 

butoniere; (nosní) narice; -ovač perforator; -ovat perforar 

dis hud. D diese, re diese 

discipl/ína discipline; -inární disciplinari 

disertace dissertation 

disharmoni/cký disharmónic; -e disharmonie 

disident dissidente, nonconformist; -ský dissident 

disk disco; kompaktní ~ compact disco, CD; -ař sport, 

lansator de discos, discobolo; -eta inf. diskette; -etový: 

-á jednotka inf. unité a diskettes 

diskont disconto, rabatte; -ní discont; -ovat discontar 

diskotéka discoteca 

diskredit/ace descreditation; -ovat descreditar 

diskrétn/í discret; -ost discretion 

diskrimin/ace discrimination; -ovat discriminar 

disku/se discussion; -tovat discusser 

diskvalifik/ace desqualification; -ovat desqualificar 

diskžokej disc-jokey 

dislok/ace dislocation; -ovat dislocar 

disonan/ce hud. dissonantie; -ční dissonant 

dispečer dispatchero; (dopravní) tráfic-administrator 

dispens dispense 

displej affichage 

dispo/novat (čím) disponer (de); -nibilní disponíbil; -zice 

disposition; (náchylnost) inclination; (směrnice) instruction; 

být k -i esser a disposition, esser disponíbil; mít k -i 

disposir (pri), disponer (de) 

disput/ace disputation; -ovat disputar 

dispropor/ce desproportion; -ční desproportional

distancovat se tener se lontan (de), restar neutral 

dítě infante; (v poměru k rodičům) filie; (kojenec) bebé 

dít se evenir, ocurrer 

div mirácul, marvel, prodigie 

diva diva 

divad/elní teatral; -elník artist teatral; -lo teatre 

divák spectator 

divan divan, sofa 

dívat se (nač) regardar (alquó); (pozorovat) observar; 

(přihlížet) spectar; ~ spatra regardar de supra 

dív/čí puellin; ~ věk puellesse 

diverz/ant agente de diversion, diversionist; -e diversion 

dividenda dividende; ztrátová ~ dividende passiv 

divit se astonar se; (žasnout) esser astonat, mirar (pri) 

divize division 

divizna bot. verbasco 

dívka puella, infanta 

divný strangi, singulari, curiosi; (bizarní) bizarri 

divo/čák apro, svin savagi; -čina (kraj) region savagi; 

(maso) savágine, carne savagin; -ch savagio, bárbaro; 

(dítě) infante turbulant, litt diábol, savagon; -ko: kuch. 

na ~ in picant sauce; -kost savagitá, ferocitá, furie; 

-ký savagi, feroci, furiosi; (násilný) violent; -šství savagieríe; 

-tvorectví taumaturgie; -tvorný (moc) mágic 

div/ý (divok ý) savagi; (šílený) alienat; -že presc 

díže cuve (panificatori) 

dlab (otvor pro čep) mortese; -at (dlátem) ciselar 

dlaha (chirurgická) splinte; (pod podlahou) (sub)trave 

dlaň palme; -ový anat. palmari 

dlask zool. cocotrauste 

dláto cisel; (žlábkové) cav-cisel; vyřezávat -em exciselar 

dlažba (silniční) pavement, pavage 

dláždění (činnost) pavementation; v. též dlažba 

dlaždi/ce (silniční) pave; (keramická) carrel; -č pavero 

dláždit (vy-) pavar 

dlažební: ~ kámen pave, strad-petre 

dle v. podle 

dlící (kde) resident (in); -t esser, resider, logiar, habitar 

dloub/anec colp de cude; -at, -nout pussar per li cude, 

cud-pussar 

dlouh/o long (témpor); jak ~ ? quant long?; -odobý 

(úvěr) a long termine; (trvání) de long durada; -oletý 

de mult annus, long-annual; -ověkost long-viventie; 

-ověký long-vivent; -ý long, de long statura 

dluh debite; obch. passive(s); (brát, dát) na ~ a credite; 

být samý ~ esser plen de debites; -opis obligation, 

debit-atestation, debit-reconossentie; -ovat v. dlužit 

dluž/it debir; -ím vám dík yo debi (a) vos mersí; -ník 

debitor; -no (it) es necessi, on besona; -ný debient 

dmout se inflar se (i přen. hruď); (moře) undear; ~ pýchou 

monstrar orgollie (pro), pavonear, ostentar 

dna med. artrite; ~ nohou podagra; ~ rukou chiragra; 

-vý artrític; ~ uzlík node artrític 

DNA DNA (deoxiribonucléic acide) 

dne/s hodíe; ~ ráno ho-matin; -šní hodial; (nynější) present, 

actual; (současný) contemporan 

dno funde; jít ke -u ear al funde; na -ě in li funde 

do (místně) a, in; (pohyb dovnitř) ad-in; (časově) til; ~ Paříže 

a Paris; chodit ~ školy ear al scola; jít do kina ear 

ad-in kino; jít ~ postele ear al lette, metter se in lette; 

od rána ~ večera de matine til véspere; ~ toho mi nic

není to ne concerne me 

doba (údobí, éra) era, epoca, témpor, periode; (roční) seson; 

od té -y co desde quande; ~ bronzová epoca de bronze; 

~ kamenná epoca de petre; ~ kamenná mladší / 

střední / starší / pozdní geol. epoca neolític / mesolític / 

paleolític / eneolític; ~ ledová epoca n. periode glacial; 

pracovní ~ labor-témpor; ~ železná epoca de ferre 

dobí/ječ, -ječka (~ baterie) chargeator; -jet v. dobít 

dobír/at reciver li reste (de); -at si (koho) burlar se de, mocar 

se pri; -ka rimborsa(ment); na -u contra rimborsa 

dobít (koho) dar un final colpe, mortar; (baterii) chargear 

dobový conform al spíritu del témpor; (současný) actual 

dobrá! bon!; -cký boncordiosi; -k bon hom 

dobro lu bon; -činnost beneficentie, charitá; -činný beneficent, 

charitosi; (skutek) beneficiosi, charitativ; -diní 

beneficie, bon action; -dinec benefator; -druh aventurero; 

-družný aventurosi; -družství aventura; -pis credite; 

-srdečný boncordiosi; -řečit (komu) benedir; -ta 

bonitá, benevolentie; (lahůdka) delicatesse; -tivý bon, 

clement, benevolent; (laskavý) afábil; -volník voluntario; 

-volný voluntari, spontan; -zdání expertise-raport 

dobrý bon; (příznivý) favorábil; dost ~ sat bon 

dobře bon(men); (v pořádku) in órdine; měj(te) se ~! 

standa bon! 

dobýt (území) conquestar, ocupar; (nezávislost) obtener 

dobyt/če bove, brute; -ek bovallia, boves, brutes, pecude; 

jatečný ~ animales a buchar; -kář elevator de bovallia; 

-kářství elevation de bovallia 

dobývat conquestar; (rudu) explotar; (získat) aquisiter, ganiar; 

(útokem) prender n. conquestar per assalte n. atacca 

docela (úplně) tot(al)men, complet(men) 

dočasný temporari; (prozatímní) interimari, provisori 

dočkat se atender n. expectar til ...; viver til ...; atinger 

(grand etá); nemoci se ~ čeho expectar con ínpatientie 

dodat obch. liverar, furnir; (přidat) addir; -ečně quam suplement, 

additionalmen; (časově) plu tard, in posteriori témpor, 

posteriorimen; -ečný additional, suplementari; (pozdější) 

posteriori; -ek (doplnění) addition, complement, suplement; 

(knihy, spisu) anexe; (zákona) apéndice; (v dopise) 

pos-scrite, zkr. P.S.; -kový (dodatečný) additional, 

suplementari; -á platba payament posteriori 

dodávat v. dodat 

dodavatel liverator, furnitor 

dodávk/a (zboží) liveration, furnition; -ový vůz furgon 

doděl/at (dovést ke konci) acompleer; (skončit) finir, terminar; 

(zemřít) morir, expirar; -ávat (umírat) agoniar 

dodnes til hodíe 

dodrž/et, -ovat (pravidla) observar; (slovo) tener (li parol) 

doga mastino 

dogma dogma; prohlásit za ~ = -tizovat dogmatisar; 

-tický dogmátic; -tik dogmático; -tismus dogmatisme 

dohad conjectura; -ovat se conjecter, suposir, specular; 

(o) discusser (alquó); (vyjednávat) negociar 

dohánět v. dohnat 

dohas/ínat, -nout extincter se 

dohazova/č (inter)mediator; (makléř) curtagero; (kuplíř) 

copulero; -t (zprostředkovat) (inter)mediar 

dohl/ed (zraku) distantie visual; (dozor) supervision, 

control, inspection; -édnout (na koho) cuidar (pri) 

dohlížet v. dozírat 

dohnat (koho) rejun(c)ter se con, atinger; (zameškané) recu-

perar; (koho k čemu) pussar; (vyrovnat se) egalar se 

dohoda interconsentiment; polit. pacte, (dílčí) contracte; 

(souhlas) acorde; (tichá) coniventie; (tajná úmluva) colusion 

dohodit (kam) jettar til; (zprostředkovat) (inter)mediar 

dohodnout se acordar, conventer, entender se, interconsentir 

(pri) 

dohola: ostříhat ~ tonder ras 

dohonit v. dohnat 

dohoř/et, -ívat extincter se; (svíčka) consumar se 

dohotovit acompleer, finir, terminar 

dohromady jun(c)t; (úhrnem) in summa, in tot 

docház/et (kam) frequentar, visitar (regularimen); (zásoby) 

diminuer; -ka frequentation 

dochodit (školu) terminar, finir, har passat 

dochovat (zachovat) preservar 

dochviln/ost punctualitá; -ý punctual, exact, precis 

dojem impression; (účinek) efecte; udělat na koho ~ 

impressionar; -ný emoent, emotionant, impressionant 

dojetí emotion 

dojímat v. dojmout 

dojit melcar; (dávat mléko) lactar 

dojít (kam) pervenir, arivar (a); (přijít) arivar, venir, advenir; 

(pro) ear n. venir por; jak k tomu došlo? quam it ha ocurret?; 

k tomu muselo ~ it ne posset esser altrimen 

dojíždět vehicular, viagear, ear n. vader (in auto etc.) chascun 

die n. regularimen (a) 

dojmo/ut emotionar; -vý emotional 

dok dock [dok]; -ař dockero [dokero] 

dok/ázat, -azovat (pravdu) pruvar; (názorně) demonstrar; 

presentar argumentes, argumentar; -azatelný pruvábil, 

demonstrábil 

dokl/ad document; (potvrzení) certificate; (důkaz) pruva, 

argument; -ádat v. doložit 

dokola círcum; mluvit stále ~ repetir sempre li sam cose 

dokon/alost perfection; (výtečnost) excellentie; -alý perfect, 

ideal; -at (dovést ke konci) acompleer; (skončit) finir, 

terminar; (zemřít) morir, expirar; -ávat (umírat) agoniar; 

-avost gram. perfectivitá; -avý gram. perfectiv 

dokon/ce mem; -čit, -čovat ducter al fine, finir, terminar; 

(dovést ke konci) acompleer 

dokořán totmen apert 

doktor (čeho) doctor (de n. in); (lékař) médico; čestný ~ 

doctor honoris causa; ~ filozofie, medicíny, práv, věd 

doctor in filosofie, in medicina, in jure, in scienties; -and 

doctorand; -át doctoratu; udělit ~ (komu) doctorar; 

-ka doctoressa; -ský (titul) de doctor, doctoral 

doktr/ína doctrine; -inář doctrinario; -inářský doctrinari; 

-inářství doctrinarisme 

dokud til u, til que, tam long quam, in quant; ~ (něco) netil 

quande (alquó) va 

dolar dóllar; -ový (bankovka) de (un) dóllar; (oblast) del d. 

dole infra, in bass 

doléhat (těsně zapadat) adherer bon; (na koho) tormentar, 

opresser; (pojit se) jun(c)ter se 

dol/et (letadla) rádius de action; -etět, -étnout venir n. arivar 

volante, atinger per vola; (zvuk) atinger 

dol/eva a lévul; -évat v. dolít 

doléz/at (být dotěrný) molestar, importunar, intruder; -avý 

molestant, importun, intrusiv; -t (kam) venir (con pena) 

dolí(če)k fossette, cavette; (ve tváři) cavette; (po neštovicích) 

marca de variol, variol-marca

dolina (nížina) bass-terren; planura; (údolí) valley 

dolít plenar (un vase); (doplnit) replenar 

dolomit geol. dolomit 

dolovat minar, explotar un miniera 

dolož/it (důkazy) documentar; (k dopisu) adjun(c)ter; -ka 

addition, cláusul 

dolů a bass, ad infra 

dóm catedrale 

doma in hem 

domác/í (šaty) hemal; (zvíře) doméstic; (obchod, trh) intern; 

(výrobek) national; (vězení) domiciliari; (obyvatelé) del país; 

(původní v dané oblasti) indigen, autochton; (pán) mastro, 

patron, proprietario; -ký hemal, doméstic (i průmysl); 

(atmosféra) hematri; (neformální) familiari; (útulný) comod, 

comfortábil; -nost menage; vést ~ menagear 

domáhat se (čeho) demandar, postular 

dom(eč)ek domette 

doména domene 

domin/anta dominante; -antní dominant; -ium dominia; 

-o dominó; -ovat dominar (il dómina) 

domkář v. chalupník 

doml/ouvat (kárat) admonir, reprimandar; -ouvat se (jednat o) 

negociar, discusser (pri); (dorozumívat se) intercomunicar; 

v. též -uvit se; -uva (dohoda) acorde; (výtka) admonition; 

-uvit finir (li discurse); nech mě ~! lassa me finir!; -uvit 

se (s kým o čem) intender se; -uvit si (schůzku) fixar 

domn/ělý (předpokládaný) suposit, hipotétic; práv. putativ; 

(vymyšlený) fictiv, imaginari; fyz. virtual; -ěnka suposition, 

conjection, hipotese; -ívat se opiner, suposir, conjecter 

domobrana milicie local n. territorial, "landsturm" 

domoci se (čeho) atinger, obtener, ganiar 

domorod/ec indigene, autochtone, aborígene, habitante 

primitiv, native; -ý indigen, autochton, nativ 

domov hem; (bydliště) domicilie, residentie; (domovina, vlast) 

país natal, patria; -em (v) domiciliat (in); -ní (prohlídka) 

(perquisition) domiciliari; -ník dom-administrator; -ský 

nativ; -á obec domicilie nativ 

domů a hem; (do vlasti) al patria 

domyslit pensar til fine; (do důsledků) calcular (con li tot 

consequenties); ~ si deducter, concluder, (uhádnout) 

adivinar 

domýšl/et se conjecter, presumpter, suposir; -ivec presumptoso, 

vanitoso; -ivost presumption; (drzá) arogantie, 

insolentie; -ivý presumptiosi; (drze) arogant, insolent; 

(pyšný) fier, orgolliosi, vanitosi; (nadutý) inflat 

Don Quijote Don Quixote 

donaš/eč informator, denunciator; -ečství denunciation 

donáš/et aportar; (mléko, noviny) portar; (zprávy, klepy) raportar, 

referer; (udání) denunciar; -ka livera/ntie, -tion 

donekonečna ad infinítum, sin fine 

donést (tam) portar; (přinést) aportar 

donchuán donjuan; -ský donjuanesc 

donkichot/iáda, -ismus quixoteríe, quixotisme; -ský quixótic 

donu/cení fortiation; (tlak) pression; -covací coerciv; ~ 

pracovna penitentiaria; -covat, -nutit v. nutit 

doobjedn(áv)at far un additional comende 

doopravdy vermen, realmen, in facte 

dopad (předmětu) cade, cadida; fyz. incidentie; (vliv, následek) 

influentie, consequentie; -(áv)at (na nohu) claudicar; -ení 

(zločince) captura, -nout (jak) sucessar (bon, mal); (koho) 

capter

dop/al (vztek) colere; -álit (se) iritar (se) 

dopis lettre, bibl.. epístul; -nice post-carte; -ování corespondentie; 

-ovatel corespondente; -ovat si coresponder 

doplatek payament suplementari n. completativ 

dopl/něk complement (i gram.); (dodatek) addition, suplement; 

(příloha) anexe; (knihy, zákona) apéndice; módní ~ 

accessorie (de moda); -nit, -ňovat (učinit úplným) completar; 

(přidat) addir; (nahradit spotřebované) plenar; (dovršit) 

acompleer; -ňkový complementari (i barvy); (přídavný) additional; 

(dodatkový) suplementari; -ňovací (volby, zkouška) 

suplemental, suplementari; -ňující complementari 

dopodrobna detalliatmen 

dopoledn/e matine, premidí, antemidí (zkr am.); -í matinal 

doporuč/ení recomandation; -eníhodný recomandábil; 

-ený (dopis) registrat (lettre); -it recomandar 

dopos/avad, -ud v. dosud 

dopouštět (se) v. dopustit (se) 

doprava (směr) a dextre 

doprav/a (osob, zboží) transport(ation); (balíků, poštou) expedition; 

(dopravní ruch) tráfic; -ák transportator; -ce 

expeditor; (povozník) carrero; -it, -ovat transportar; 

(poštou) expedir; -né precie de transport; -ní (prostředky) 

de transport; (policista, špička) de tráfic; -ník transportator 

doprošov/ání suplication; -at se suplicar; (snažně) implorar 

doprov/ázet acompaniar; (vězně) escortar; (loď) convoyar; 

-od acompaniament; (družina) suita; (ozbrojený) escorte; 

(a ochranný) convoy; -odit v. -ázet; -odný = průvodní 

dopředu (vpřed) ad-avan; (předem) anticipatmen, in ante 

dopu/stit admisser; (výslovně svolit) permisser; -stit se (čeho) 

cometter; -štění (pohroma) misere, calamitá; (bouřka) 

tempeste; boží ~ confusion de mill diábolos; to bylo 

boží ~ to esset un ver desastre 

dor/azit, -ážet (kam) arivar, venir; (koho) dar un final colpe, 

mortar 

dorost yun generation; -enec sport. junior; -enecký juniordorozum/ění 

(inter)comprension; -ět se, -ívat se far se 

comprender, intercomprender se, (inter)comunicar; 

-ívání se (inter)comunication 

dort torte 

doruč/it, -ovat inmanuar, liverar; -ovatel postmann, letrero 

dorůst(at) adultijar, crescer; přen. maturar 

dosah (s představou kruhu) range; (význam) signification 

dosáhnout atinger, obtener 

dosavad v. dosud; -ní fat, obtenet etc. til nu 

dosažiteln/ost accessibilitá; -ý accessíbil, obteníbil 

doslech (co se povídá, řeči) fama, rumore; -nout se audir, 

aprender, esser informat pri; vím to jenom z -u yo save 

to solmen per rumore 

dosl/oužit, -uhovat finir su servicie 

doslov epilog, postscrite; -a, -ně litteralmen, textualmen, 

parol pos parol; -ný (překlad) litteral; (citát) textual 

dospě/lost maturitá; (pohlavní) pubertá; -lý adult, matur, 

plen-crescent; (pohlavně) púber; (plnoletý) majori; práv. in 

jurídic etá; -t (kam) venir, arivar (a); ~ k závěru venir al 

conclusion; (stát se dospělým) devenir adult, devenir matur 

dospíva/jící adolescent; (pohlavně) púber; -t v. dospět 

dost sat, suficent(men); ~ ! sufice!, basta!, stopp!; ~ dobrý 

sat bon; -ačit, -ačovat suficer; -ačující suficent; (uspokojující) 

satisfant 

dost/at reciver, obtener; -at se (kam) pervenir, arivar (a); 

-át: ~ slovu tener su parol; ~ slibu satisfar li promesse;

-atečný v. -ačující; -atek (hojnost) abundantie 

dostav/ba completation; -eníčko rendevú, incontra; hud. 

serenade; -ět, -ovat finir, completar (li construction); 

-it se presentar se, (ad)venir, aparir; -ník diligence 

dosti v. dost 

dostih/nout, -ovat (koho, co) atinger; (dopadnout) capter; 

-ová dráha hipodrom, turf; -y currida (de cavalles) 

dostřed/ivost fortie centripetal; -ivý centripetal; -ný 

central (pressura) 

dostřel tir-distantie; mimo ~ préter tir-distantie, ínatingibil 

dostupn/ost accessibilitá; -ý (hora, cena) accessíbil;(čím 

lze disponovat) disponíbil; (k dostání) obteníbil 

dosud til nu, til hodíe, til presente; až ~ ancor (nu), til nu 

dosvědč/it, -ovat atestar, confirmar; (přísahou) testimoniar 

dosyta suficentmen, plenmen, til satietá 

došek pallie; pokrýt došky tegmentar per pallie, inpalliar 

dotace dotation, subvention 

dot/az question; (v parlamentě) interpelation; -ázat se, 

-azovat se informar se; (koho) questionar; (i při výslechu) 

interrogar; (ve sněmovně) interpelar; ~ na radu consultar; 

-azník questionárium; -azovatel interrogator; (ve sněmovně) 

interpelator 

dotčený (zmíněný) mentionat; (citově) ofendet, afectet 

dotek v. dotyk 

dotěr/a importuno; -avost, -nost importunitá, molestie, 

impertinentie; -avý, -ný importun, intrusiv, impertinent, 

molestant, obtrusiv 

dotír/ání molestie; -at (na koho) importunar; (obtěžovat) 

molestar; (vnucovat) obtruder; (vnucovat se) intruder se 

dotknout se (čeho) tuchar; (zmínit se) mentionar; (citově) 

emoer, emotionar; (urazit) ofender 

dotlouci (o srdci) cessar batter 

dotovat dotar, subventionar 

dot/yčný concernet, mentionat, in question; -yk tucha, 

tuchament; tech. contacte, -ýkat se (čeho) tuchar; tech. 

contacter; (hraničit) limitar (con); (zmiňovat se) mentionar 

douč/it, -ovat dar extra n. privat leciones 

doufat esperar 

doupě = brloh 

douš/ek trinca, gurgulade; -ka pos-scrite 

dout sufflar; -nák (knot) meche; -nat arder (sin flamme), 

subbrular, brulettar; -ník cigarre 

dovád/ění bruiosi lude; -ět (skotačit) bruir, petular, tumultuar; 

-ivý petulant, tro vivaci 

dovážet v. dovézt 

dovědět se aprender, esser informat, obtener saventie, audir 

dovedn/ost habilitá; -ý hábil, alert 

dovést (kam) ducter, conducter; (doprovodit) acompaniar, 

guidar; (umět) saver, esser capábil 

dovětek pos-scrite; práv. codicille 

dovézt (kam) transportar; (odkud) aportar; (z ciziny) importar 

dovléci (co kam) trenar, tirar, traer 

dovnitř ad intern, ad-in, al interiore; pojďte ~ ! ples intrar! 

dovolávat se (čeho, přivolat na podporu) invocar; (koho) referer 

se a; (uvedením jména) citar; (ke komu) apellar a 

dovol/ená vacantie(s); (voj., zdravotní) congedie; -enec soldate 

in congedie; (krátká, i voj.) permission; -ení permission; 

(úřední) licentie, autorisation; -enka voj. permission; 

-ený permisset; (normou) admissíbil, tolerat; (drzý) 

insolent; -it, -ovat (připustit) admisser; (výslovně) permis- 

ser; (úředně povolit) conceder; (umožňovat) possibilisar;

(opravňovat) autorisar; (shovívat) indulger; (nechat) lassar; 

(strpět) suffrer; (shovívavě posuzovat) tolerar; -it se, -ovat se 

petir permission; -it si, -ovat si (odvážně zkusit) audaciar, 

riscar; (z domýšlivosti) arogar se; (dopřát si) haver li medies; 

(vůči komu) prender li libertá, esser impertinent 

dovoz transport; (z ciziny) import(ation); -ce importator; 

(dopravce) transportator, expeditor 

dovozovat deducter; (původ) derivar; (činit závěr) concluder 

dovr/šit, -ovat (věk) atinger; (splněním účelu) acompleer; 

("korunovat") coronar; (učinit úplným) completar 

dóza dosa, bux 

dozadu (zpět) (a) retro 

doze med, (dávka) dose 

dozírat (nač) supervigilar; (úředně) inspecter, controlar 

dozn/ání confession; -at confesser, aconosser 

dozní(va)t perdir se, extincter se, desaparir 

dozor supervision, inspection, control; -ce (úřední) inspector; 

(vězeňský) gardator 

dozrá(va)t maturar 

dozvědět se v. dovědět se 

dozvuk ecó, resonantie 

dožínky recolt-festa 

dož/ít, -vat morir; ~ se (čeho) viver til; -ivotní vive-durant, 

perpetui; ~ důchod renta vital n. perpetui n. vive-durant 

dráb hist. sbirro 

dragoun dragon 

dráha (cesta) via, rute; (železnice) ferrovía; (pouliční) tramvía; 

(lanová) funiculare; (střely) trajectorie; astr. órbite; (závodní) 

piste; (automob.) autodrom; (dostihová) hipodrom; (cyklistická) 

velodrom; (životní) cariera; Mléčná ~ astr. via galáctic, 

galaxe 

draho/cennost preciositá; -cenný preciosi, de grand valore; 

-kam lápide preciosi; (broušený a řezaný) gemme 

drahý (o ceně) car, custosi; (kov, kámen) preciosi; (nákladný) 

expensiv; (milý) car, amat; být ~ custar mult 

drachma drachma 

drak dracon; (hračka) dracon volant 

drama (lidské) tragedie; div. drama; -tický dramátic; -ičnost 

dramaticitá; -tik autor dramátic n. teatral; -tizace 

dramatisation, adaptation teatral; -tizovat dramatisar 

(i přen.), adaptar por li scene; -turg director artístic, 

dramaturgo; -turgie dramaturgie 

drancov/at pilliar, raubar; (nájezdy) marodar; -ník marodero 

dranžírova/cí: ~ nůž decupa-cultell; -t (krájet na porce) 

(de)cupar, partir, portionar, tranchar 

dráp griffe, úngul 

drapák (stroj) excavator 

drápa/nec (škrábanec) gratte; -nice, -nina scriachatura; -t 

(do, na) grattar; (drápem) griffar; (psát) scriachar; -t se 

(kam) grimpar (sur) 

drapérie draperíe 

drapnout (koho) capter 

drápnout v. drápat 

drása/t (roz-) (dis)lacerar; -vý dislacerant li cordie 

dras/eln(at)ý potássic; -lík chem. kálium; -lo potasse 

drastický drástic 

drát metall-fil, ferrofil; (kola) radion; -ěnka (do postele) 

rete del lette; (na nádobí) scurette; -ěný de metall-fil; 

(pletivo) metállic; -á košile mallie-curasse 

drát (rozedrat) (dis)lacerar; (nošením) perusar, consumar; 

(peří) desbarbar; ~ se (kam) presser se

drav/čí rapaci, predatori; -ec animale savagi, bestie n. 

avie raptori n. predatori; -ost rapacitá; -ý rapaci, feroci; 

(řeka) rapid, impetuosi, torrentosi 

dražba auction, públic vendida 

Drážďany Dresden 

drážd/ění excitation; (silnější) iritation; (k čemu) incitation, 

stimulation; -icí excitativ, stimulant; -it excitar, iritar; 

(podněcovat) incitar, stimular; (rozčilovat) excitar; (štvát) 

provocar; -ivý iritábil; (člověk též) excitábil; (jídlo) picant 

dražé dragé 

dražit auctionar, vendir in auction; -el auctionator 

drážk/a cannel, cannelura; -ovat cannelurar 

drb hovor. linguardage; -árna linguard-centrale; -at (po- 

mlouvat) linguardar; -at se grattar se; -na linguarda 

drc/at, -nout (vůz) sucusser; (koho) pussar (per li cap) 

drdol capill-node 

drén med. drenage 

drenáž drenage; -ka dren-tube; -ovat drenar 

dres sport. costume de sport 

drez/ína dresine; -írovat dresser; -ura dressura 

drhnout (podlahu, nádobí) scurar; (kartáčem) lav-brossar; 

(škrabat) scrappar; (třít o sebe) fricter; (otírat se) frottar 

driblovat sport. dribblar 

dril dressura, drill, exercida 

drknout v. drcnout 

drkotat (vůz) sucusser; (zuby) claccar 

drmol/ení balbutiation; -it (koktat) balbutiar 

drn pezze de gazon; být pod -em reposar in li tombe; 

-cat v. drkotat; -čet (okno) cliquettar; (zvonek) tintinar; 

-kat (na klavír) tintinar; (na kytaru) pluccar 

drob/e(če)k pezzette; (chleba) crumel(un); -et un pezze; 

(trochu) un poc; ani ~ ni un pezze; -ty vědomostí conossenties 

superficial; -it crumelar, pezzetar; (roz-) 

friar; -ivost friabilitá; -ivý friábil; -kovitý crumelosi; -né 

micri moné, monetes; -nohled microscop; -nohledný 

microscópic; -nokresba, -nomalba miniatura; -nost 

(podrobnost) detallie; (maličkost) bagatelle; -ný litt, micri, 

minuciosi, detalliat; (nepatrný) mínim; (nemající váhu) 

ínsignificant, bagatéllic, trivial; (bezcenný) sin valore; 

-á buržoazie micri borgesie; -ý obchod comercie in 

detallie; -ý rolník micri paisano; -y carnallia, tripes 

drog/a drogue; -érie droguería; -ista droguist 

drolit triturar; (na prach) pulverisar; (na zrnka) granular 

dromedár dromedare 

drozd zool. turdo 

droždí leven 

drožk/a fiacre; -ář fiacrero 

drsný (ne hladký) aspri, ráspic; (hlas) rauc; (v chování) rud, 

brusqui, brutal, ínpolit; (o počasí, podnebí) ínclement 

dršťk/a (čumák) musel; dát komu přes -u rupter li musel 

a; -ová sup de tripes; -y kuch. (stomac-)tripes 

dr/ť fragmentallia; (dřevěná) segallia; (jemná, posypová) 

gravie; (kamenná) roccallia; (rostlinná) pulpe; -tič, -tidlo 

triturator; -tiny (piliny) segallia; -tit aplastar, dispezzar, 

pezzetttar; (rozmělnit) pistar, triturar; (v zubech) molar; 

(na prach) pulverisar; -tivý aplastant 

drůbež cort-avies, volallia, aviallia, gallines; -árna gallinería; 

-ář avicultor; -í (polévka) de gallina; -nictví gallinicultura, 

avicultura; -ník gallinero 

drůbky tripes, cupages (del ganse) 

druh sorte; specie (i bot., zool.); (literární) genre; (třída, sku-

pina, typ) classe, categorie, tip; (přítel) camarado, compane, 

companion; (společník) associato, socio; (ve společné domácnosti) 

convivente; (podílník, spoluhráč) partenero; ~ druha 

unaltru; ~ zboží artícul 

druh/dy unvez, unquande; -ohory geol. epoca mesozóic; 

-opis duplicate, copie; -orozený secund-nascet; -ořadý 

(podřadný) inferiori, de secund classe; -otný secundari; 

-ový genéric; -ý duésim, secund; (jiný) altri; (příští) próxim, 

sequent; -á odmocnina duésim rádica; na -ou mat. in 

duésim (potentie); po -é (ye) li duésim vez; z -é ruky de 

secund manu; za -é duésim(men), secundo 

drúza min. druse 

druž/ba (přátelství) amicie, amicitá; (svatebčan) sponsario; 

(měst) jumelage; -ice satellite; -ička sponsaria; -ina 

companie; (doprovodná) suita; (ozbrojená) escorte; -it se 

jumelar se; -ka compana, socia; (ve společné domácnosti) 

convivente; -nost sociabilitá; -ný sociábil; -stevní cooperativ; 

-stevnictví cooperativisme; -stevník cooperativist, 

membre de cooperative; -stvo cooperative, societé 

cooperativ; sport. equip, team; stavební bytové ~ cooperative 

de construction de habitamentes 

drvoštěp lignero, abattero (de árbores) 

drz/ost impertinentie, insolentie; -ý impertinent, insolent 

drž/adlo (rukojeť) manuette, tenette; (ucho nádoby) anse; 

-átko (pera) porta-plum, plumiero; (cigarety) porta-cigarre, 

cigarriero; -ava polit. possession, colonia, territoria; přen. 

dominia; -ba possession; -ební possessori; -et (v ruce) 

tener; (mít v majetku) haver, posseder; (zadržovat) detener, 

retener, refusar transdar; (chovat) elevar; (zachovávat) mantener; 

-et se (hájit pozici) resister; (pravidel) observar, sequer 

(li régules) 

drž/grešle avaron; -itel tenente; (majitel) possessor; 

(vlastník) proprietario 

dřeň (kostní) medulle; (rostl., zubu) pulpe; -ový meduallari 

dřep genuflexion, hocca; udělat ~ flexer li genús; -ět 

hoccar; (sedět na bobku) seder sur calcanes; (nevycházet) 

restar (sempre) in dom n. in hem, intern etc.; -nout (si) 

hoccar (se) 

dřepčík zool. áltica 

dřev/ák ligne-sapate; -ař (drvoštěp) lignero, abattero (de 

árbores); (obchodník) ligne-mercante; -ařit abatter árbores; 

-ařský (průmysl) del ligne; -ěnět (údy) devenir rigid, 

rigidar se; -ěný lignin, ex ligne; (toporný) rigid, ínflexibil; 

-ina plante lignosi, lignine; -itý lignatri; (vlna) de ligne; 

(alkohol) metilat; -natět lignificar se; -natost lignositá; 

-natý lignosi; (vláknitý) fibrosi; -ník ligniere, splintiere, 

remise de ligne 

dřevo ligne; (peníze) na ~ in contante; -cement plástic 

ligne; -kaz ligne-verme; -morka planc-fungo; -rubec 

abattero (de árbores); -ryt lignogravura; -rytec xilograf; 

-rytecký xilográfic; -rytectví xilografie; -řezba sculptura 

in ligne; -řezbář sculptor in ligne 

dřez cuve (por lavar vases) 

dříč assidui laborator, quasi-sclave 

dřík (kmen, trup) trunc 

dřím/at dorm/ettar, -illar, somnoler; -ota dormette, somniacie 

dřina penosi labor; (námaha) pena, strapacie 

dřít (odírat) frotar, fricter; (odřít) raspar, scrappar; (o botě) 

raspar; ~ se laborar penosimen (quam un negro) 

dřív(e) (časněji) plu bentost; (spíše) plu tost; co nej- max 

bentost possíbil; ~ nebo později tost o tard; (kdysi)

antey, in anteyan témpor; (napřed) in ante, in avanse, 

anticipatmen; ~ než ante que; -ějšek témpor passat; 

-ější anteyan, anteriori; (předešlý) precedent; (vzdálený 

v čase) antecedent; (pozdní) tard; (zaniklý) morit; (patřící 

jiné době) ancian, antiqui, old; (bývalý) passat; (ministr) 

ex-(ministre) 

dříví ligne; nosit ~ do lesa portar aqua al mare 

dub bot. querco; -ěnka bot. gall; -en april; -nový april-, 

de april; -ový de querco, quercin 

dud/ák cornamus(-lud)ero; -ek zool. upupa; -lík tette 

artificial; (na láhvi) sucette, sucuore; -y cornamuse; 

hrát na -y luder n. sifflar li cornamuse 

duel duell; -ant duellante 

duet hud. duett; -ista duettist; -o v. duo 

duh/a arc in ciel, ciel-arc, íris; -ovka anat. íris 

duch (přízrak) fantoma, spirite; (zjevení) aparition; (duševní 

stránka) spíritu; (mysl) mente; (zlý) demon, mal spirite; 

(vtipný) esprite; (génius) genie; D- svatý círk. Sant Spíritu; 

dar ~a facultate intelectual n. mental; chudý ~em sin 

spíritu; vypustit ~a morir, deceder; -aplný espritosi, 

ingeniosi, genial; -apřítomnost presentie mental; -apřítomnost 

presentie mental; -apřítomný conservant li 

presentie mental; (pohotový) prompt, rapid; -ař spiritist 

duchna v. peřina 

důchod renta, pension; (odpočinek) retraida; (příjem) revenú; 

(snadný) prebende; (doživotní) renta vital; -ce pensionario 

duchov/enský clerical; -enstvo clero; -ní (duševní) spiritual; 

(církevní) eclesiástic, religiosi; (hudba) sacri; (kněz) 

clérico, prestro, sacerdote; -no, -nost spiritualitá; -ý 

spiritual, intelectual; (strašidelný) fantomatri 

dukát ducate 

důkaz pruva, argument 

důkladný profund, radical 

důl miniera; (uhelný) carboniera; (šachta) puteo (de mine); 

-čík tech. cavator; -ek (jamka) fossette; (oční) órbite, 

ócul-cave 

důležit/ost importantie; mít ~ importar; -ý important; 

(závažný) grav; to není -é to ne importa 

dům dom; (budova) edificie 

duma hist. (ruský sněm) duma 

dumat meditar 

duml/at sucar; -ík sucette 

dumping [dampink] obch. dumping 

duna (písečná) dune 

Dunaj Danubio; d-ský danubian 

duně/ní bruida, tónnere, tonnerada; -t bruir, tonnerar 

duo hud. duo, duett 

dupat frappar per pedes n. hufes, tramplar, ped-presser; 

(podpatky) talonar 

dupli/cita duplicitá; -kát duplicate 

dur, -ový hud. (stupnice, tónina, akord) major(i); C ~ 

C major(i), do major(i) 

dural(uminium) (slitina) duraluminie 

důra vulg. feminach, vacca 

důraz emfase; (přízvuk) accentu; sport. vigore, energie; 

-nost emfase, accentuation, energie, resolutesse; -ný 

emfátic, enérgic; (řeč) expressiv; (přízvuk) marcat 

durdit se budar 

duřet inflar se, crescer, tumer 

dusa/dlo ramm; -t (půdu) pistar; (kůň) frappar per hufes 

dus/ičnan chem. nitrate; -ičný nítric; kyselina -á acide

nítric; -ík nitrogen, azot; -íkatý nitrogenosi; (hnojivo) 

azotat; -it (u-, za-) sufocar; kuch. stovar; (plynem) asfixiar; 

(rdousit) stringular; (oheň) extincter; přen. (city, smích) 

retener; -it se přen. (kouřem, smíchy) sufocar se (de fum, 

de rise); -itan chem. nitrite; -ítko hud. surdine; -ivý 

(kašel) sufocant; (plyn) asfixiant 

důsled/ek consequentie; (výsledek, účin) resultate, efecte; 

v -u čeho in consequentie de; -ný consequent 

dusný sufocant; (tísnivý) opressiv; ~ plyn asfixiant gas 

důstoj/nický (hodnost, unifirma) de oficero; -nictvo oficeros; 

-ník oficero; -nost dignitá; (vysoká) majestá; (titul) 

Vor Reverentie; -ný (chování) digni, decent; (vážný) seriosi; 

(ctihodný) respectábil, venerábil; (kněžský titul) reverend 

(patre); (v oslovení) reverendíssim 

duš/e ánim(a); odb. psiche; (člověk) hom, person, habitante; 

(pneumatiky) tube pneumátic; (měchýř) vesíca 

dušen/í sufocation, asfixie; kuch. stovage; -ý sufocat; 

(hlas) atenuat; (zvuk) surdinat; kuch. stovat 

duš/evní odb. psíchic; (choroba) mental; (práce) intelectual; 

(útěcha, život) spiritual; (klid) del ánim; ~ majetek proprietá 

spiritual; -evno spiritualitá, munde spiritual; D-ičky 

Die del mortes 

dušn/ost med. astma; -ý astmátic 

dušovat se v. přísahat 

dutina anat. cavitá; (jeskynní n. anat.) caverne, (umělá) incavatura; 

ústní ~ cavitá boccal 

důtk/a admonition; (ostrá) reprimande; -livý enérgic, 

insistent; -y flagelle; mrskat -ami flagellar 

dutý cavi; (hlas, kašel) cavernosi; (míra) de capacitá 

důvě/ra fide (i v budoucnost); (v koho) confidentie; obch. 

credite; hodný -y digni de fide; v (plné) -ře plen de 

fide; -rník confidente; (přítel) íntim amíco, íntimo; 

-rnost intimitá, familiaritá; (sdělení) confidentialitá; 

-rný (důvěrně známý) familiari; (přátelství, styk) íntim; 

(dopis) personal; (tajný) confidential, secret; -ryhodnost 

fidibilitá; (v obsahu) credibilitá; -ryhodný fidíbil, digni 

de fide; (pramen) credíbil; -řivec crédulo; -řivost (přílišná) 

credulitá; (optimismus) optimisme; -řivý (příliš) credaci, 

crédul; (snadno oklamatelný) (facilmen) dupábil; 

(optimistický) optimístic; -řovat (komu, čemu) fider (a), creder 

(a alquí), haver fide in; -řovat si haver fide in se self 

důvod rason; (pohnutka) motive; (příčina) cause; (logický) 

argument; bez -u sin cause, sin motive; -nost validitá; 

-ný valid, fundat, motivat; -ový (věta) causal 

důvtip, -nost ingeniositá, sagacitá, perspicacitá; -ný 

ingeniosi, sagaci, perspicaci 

duž/ina (sudu) doga; -(n)ina (ovoce) pulpe, carne; -natý 

pulposi, carnosi 

dva du; -cátý duantésim; -cet duant; -cetiletý de duant 

annus; -cetina un duantésim; -krát du vez(es); -náct 

decidu; -nácterník anat. duodene; -nácterníkový duodenal; 

-náctina un deciduésim; -náctý deciduésim 

dvě v. dva 

dveř/e porta; posuvné ~ tir-porta; -ník portario 

dvojak/ost (faleš) perfidie; (významu) ambiquitá, equivocitá; 

-ý (falešný) perfid; (smysl) ambiqui, equivoc 

dvoj/barevný bicolori; -boj sport. diatlon; -če gemelle; -číslo 

dúplic numeró; -členný de du membres; -dílný de du 

partes n. tomes; -domý bot. bisexual; -fázový el. bifásic; 

-hlas duett; -hláska gram. diftong; -hlas(n)ý de du voces; 

-hlavý bicefal; ~ sval biceps

dvoj/í de du sortes; (účel) dúplic; -ice cuple, pare; -it v. 

rozdvojit; -itost duplicitá; -itý dúplic; -jazyčnost bilinguisme, 

-jazyčný bilingual, (scrit) in du lingues; -ka 

li (ciffre) du; žel. secund classe; -kolák pussa-carrette; 

-kolo tandem; -kov bimetalle; -kový inf. binari; -mocnina 

secund potentie; -mo in du exemplares; -mocnost 

bivalentie; -mocný bivalent; -násobit (z-) duplicar; -násobný 

dúplic; -ník duplicon, sosie; -nohý bipedi; 

-plošník biplane; -pohlavní hermafrodític, bisexual; 

-pólový bipolari; -sečný (meč) de du tranchantes; 

-smysl(nost) ambiguitá; -smyslný ambigui, con dúplic 

sense, equivoc; -spřeží atelage de du cavalles, pare de 

cavalles; -stěžník nave de du mastes; -strannost bilateralitá; 

-stranný bilateral; -strannost bilateralitá; -tečka 

cólon, dúplic punctu; -verší disticon; -uhličitan bicarbonate; 

-značný v. -smyslný; -zpěv duett; -ženství bigamie 

dvor/ana (assemblé-)hall; -ec (selský) farme; sport. corte; 

-ní de corte; ~ dáma dama, seniora de corte; ~ šašek 

buffon de corte; -nost cortesie, galanteríe, politesse; 

-ný cortesi, galant, polit 

dvoř/an cortesano; iron. cortesanesco; -anský cortesan; 

-enínský cortesanesc; -it se (komu) cortesar, presentar 

su homage (a) 

dvou- v. též dvoj- 

dvoudělož/né bot. dicotiledones; -ný dicotiledonosi 

dvou/denní de du dies; -dobý (takt) bitact; -komorový 

(sněmovna) bicameral; -kolý con du rotes; -letý (plán) 

biennal; (dítě) de du annus; -lůžkový (pokoj) con du lettes; 

-měsíční bimensual; (studium) bimestral; (věk) de du 

mensus; -místný de du locos; -motorový bimotori; -nohý 

bipedi; -nožec bipede; -patrový, -poschoďový de du etages; 

-řadý con du ranges; -slabičný bisillábic; -stý ducentésim; 

-svazkový de du vólumes; -takt (motor) bitacte; 

-válcový de du cilindres 

dvůr corte (reyal) 

dýh/a lignefolie, surlaminage; -ovat surlaminar 

dých/ací respiratori; -ání respiration; -at respirar, (in)halar; 

(zhluboka) aspirar; (vanout) sofflar; -atelný respirábil 

dychtit avidar, esser avid, desirar fortmen n. vivmen 

dýka puniale 

dým fum; -at (z dýmky, komín) fumar; -avý fumant; -ový 

(clona) de fum; -ka pipe; -kový (tabák) de pipe 

dynami/cký dinámic; přen. expansiv; -čnost, -ka dinámica; 

přen. dinamicitá; -smus dinamisme 

dynamit dinamite 

dynamo el. dinamo 

dynast/a soverano; -ický dinástic; -ie dinastie 

dýně bot. cucurbite; -ňová láhev calabasse 

dyslexie med. dislexie 

dyzentérie med. disenterie 

džbán cruche; (s vodou na omytí) aquiere; -ek (s víkem) cuf 

džber (vědro) sitell; (putna) tine 

džem confitura 

džentlmen gentleman, gentilhom, gentilmann 

džez jazz 

džin gin 

džín(s)y jeans 

džiu-džitsu sport. jiu-jitsu 

džud/ista sport. judoist; -o judo 

džungle jungle 

džunka nám. jonke

džus suc de fructe 

E 

e hud. E, mi 

eben eben 

edi/ce edition; -ční de edition; -ikt edicte; -tor editor 

Eduard Eduard 

efekt efecte; -ivní efectiv; (skutečný) real; -ivnost efectivitá; 

-ní de grand efecte; (budící pozornost) spectaculari 

egalizovat egalisar 

ego fil. ego; -centrický egocéntric; -centrismus egocentrisme; 

-ismus egoisme; -ista egoist; -istický egoístic 

Egypt Egiptia; e-olog egiptologo; e-ologie egiptologie; 

e-ský egiptian 

ech! eh! 

echo ecó 

Eiffelova věž, Eiffelovka li Turre de Eiffel 

ejhle! vi!, vide! 

eklekti/(ci)smus eclecticisme; -k ecléctico 

eklipse astr. eclipse 

eklipti/cký astr. eclíptic; -ka eclíptica 

ekloga lit. écloga 

ekolog ecologo; -ický ecológic; -ie ecologie 

ekonom (hospodář) econom; (odborník v ekonomii) economist; 

-ický económic; -ie, -ika economie 

ekrazit (trhavina) ecrasite 

ekumeni/cký círk. ecuménic; -smus ecumenisme 

Ekvádor Equador 

ekvipáž equipage, suita 

ekvivalen/ce equivalentie; -t equivalente; -tní equivalent 

ekzém med. eczema 

elaborát elaborate 

elán elan, entusiasme, fervore 

elasti/cký elástic; -čnost elasticitá 

eleg/ance elegantie; -án elegant mann, elegante, dandy; 

-antní elegant 

elegi/cký elégic; -e elegie 

elektr/árna centrale eléctric; -ický eléctric; -ifikace 

eletrification; -ifikovat electrificar; -ikář eléctrico; 

-izace electrisation; -izovat elctrisar 

elektro/da electrode; -léčba electroterapie; -lyt electrolite; 

-lytický electrolític; -lýza chem. electrolise; -magnetický 

elektromagnétic; -motor electromotor; -n electron; -nický 

electrónic; -nika electrónica 

elektřina electricitá 

element element; -ární elementari 

elév eleve 

elevátor elevator 

elf elf 

Eliáš bibl. Elía 

elimin/ace elimination; -ační eliminatori; -ovat eliminar 

elip/sa geom. elipse; -soid elipsoide; -sov(it)ý, -tický 

elíptic (i gram.) 

Eliška Elisabet 

elit/a elite; -ář elitario, elitist; -ářský elitari; -ářství 

elitisme; -ní de elite 

elixír elixire 

elize gram. elision 

elongace astr. elongation 

email esmalte; -ovat esmaltar; -ový de esmalte 

emancip/ace emancipation; -ovat (se) emancipar (se)

embargo embargo 

embéčko Škoda MB(-type) 

emboli/cký med. embólic; -e embolie 

embryo embrion; -logie embriologie; -nální embriónic 

ementál caseo de Emental 

emigr/ace emigration; -ační emigratori; -ant emigrante; 

-antský (tábor) de emigrantes; -ovat emigrar 

eminen/ce (titul římskokat. kardinálů) Eminentie; -tní eminent 

em/ír emir; -irát emiratu 

emi/sar, -sař emissario; -se emission; -tovat emisser 

emo/ce emotion; -cionální, -tivní emotional, emotiv 

empír (výtv. sloh) Empire-stil 

empiri/cký empíric; -smus empirisme; -sta empírist 

emu zool. emu 

emulz/e chem. emulsion; -ní emulsiv 

encyklopedi/cký enciclopédic; -e enciclopedie 

energ/etický energétic; -etik energético; -etika energética; 

-ický enérgic; -ie energie; (zdroj) (fonte) de energie 

entita fil. entitá; (bytost) ente 

epicentrum geol., fyz. epicentre 

epický épic 

epidemi/cký epidémic; -e epidemie 

epiderm zool., bot. epiderma 

epigon epigon 

epigram epigramm(a); -atický epigrammátic 

epik poet épic; -a poesie épic 

epikurej/ec epicuréo; -ský epicurean 

epilep/sie epilepsie; -tický epiléptic; -tik epiléptico 

epilog epilog 

epi/stolární epistolari; -štola epístul; -taf epitafie; -teton 

gram. epitete; -zoda episode; -zodický, -zodní episódic 

epizzotie (nakažl. onemoc. zvířat) epizootie 

epoch/a epoca; -ální epocal 

epo/pej, -s epopé, épos, poema épic 

éra era, epoca, periode 

erár (stát) state; -ní statal 

erb blason; -ovní heráldic; -ovnictví heráldica 

erekce erection 

ergo ergo, dunc 

ermitáž eremitage 

erodovat eroder 

erot/ický erótic; -ika, -ismus erotisme; (lyrika) poesie 

erótic; -oman erotoman/e, -iac, sexual maniac 

eroz/e erosion; -(iv)ní eroziv 

erud/ice erudition; -ovaný erudit, doct 

erup/ce eruption; -ční, -tivní eruptiv 

es hud. E bemoll, mi bemoll 

esej essaye; -ista essayist 

esence essentie 

esesá/cký del SS; -k SS-mann 

eskadr/a nám. escadre; -ona escadron 

eskal/ace escalation; -átor escalator; -ovat escalar 

eskamot/áž, -érství escamotage, jongleríe; -ér escamotero, 

jonglero, prestidigitator 

eskort/a escorte; -ovat escortar 

Eskymák eskimó 

eso ass 

esperant/ista esperantist; -o Esperanto; -ský esperántic 

est/ét estete; -etický estétic; -etika estética 

Eston/ec estoniano; -sko Estonia; e-ský estonian 

estráda (pódium) estrade, tribune; (zábavné pásmo) estrade

etapa etappe 

éter éter; -ický etéric 

eti/cký étic; -ka ética 

etiketa (pravidla chování) etiquette, ceremoniale; (nálepka) 

etiquette, afichette 

Etiop etíope; -ie Etiopia; e-ský etiópic, etiopian 

etn/ický (skupina) étnic; -ograf(-ický, -ie) etnograf(-ic, -ie) 

étos étos 

Etrusk hist. etrusco; e-ý etrusc 

etuda hud. étude; lit. studie 

etyl chem. etile; -alkohol alcohol etílic; -én chem. etilene 

etymolog etimologo; -ický etimológic; -ie etimologie 

eufemis/mus eufemisme; -tický eufemístic 

eufoni/cký eufónic, bellsonant; -e eufonie, bellsonantie 

eufori/cký eufóric; -e euforie 

eucharisti/cký eucarístic; -e eucaristie 

Euklid/es Euclid; e-ovský euclidian 

eunuch eunuc 

euroregion euroregion 

Eurovize Eurovision 

Eva Eva 

evaku/ace evacuation; -ovat evacuar 

evangel/ický evangélic; -ík protestante; -ium evangelie 

eviden/ce registre; -ční de registre; -tní evident 

evolu/ce evolution; -cionismus evolucionisme; -cionista 

evolucionist; -ční evolutional, evolutionari, de evolution 

evrgrín evergreen 

Evrop/a Europa; -an europano; e-anství, e-eismus europeisme; 

E-ská Unie li Europan Union 

examinátor examinator 

excel/ence excellentie; -entní excellent; -ovat exceller 

exemplá/rní exemplari, modéllic; -ř exemplare, copie 

exhibi/ce exhibition; (společná) performantie, spectácul; 

-cionismus exhibitionisme; -cionista exhibitionist; 

-ční de exhibition 

exhum/ace exhumation; -ovat exhumar 

exil exilie 

exist/ence existentie; -ovat exister 

exkluz/ivita, -ívnost exclusivitá; -ívní exclusiv 

exkomunik/ace círk. excomunion; -ovat excomunier 

exkre/ment excrement, fecallia; -t excretion 

exkurze excursion 

exlibris ex-libris 

exodus éxode; E- bibl. Éxode 

ex offo ex officio 

exorcis/mus exorcisme; -ta exorcist 

exoti/cký exótic; -čnost exoticitá; -smus exotisme 

expan/dovat expander; -ze expansion; -zívní expansiv 

exped/ice (výprava i výpravna) expedition; -iční de expedition; 

-ient expeditor; -ovat (vy-) expedir, inviar, misser 

experiment experiment; (zkouška) prova; -ace experimentation; 

-ální experimental; -átor experimentator; -ovat 

experimentar, far experimentes 

expert experte; -íza expertise; (zpráva) expertise-raport 

expli/citní explicit; -kativní explicativ 

exploat/ace explotation; -ační explotativ; -átor explotero; 

-ovat explotar 

explo/dovat exploder; -ze explosion; -zívní explosiv 

expon/át objecte exposit; -enciální mat. exponential; 

-ent mat. exponente; (zástupce) representante; -ovaný 

exposit; -ovat (vystavit čemu) též fot. exposir; (na nebez-

pečné místo) indangear; (vyslat) comisser, delegar; -ovat 

se (pro koho / v čem) intervenir 

export export(ation); -ér exportator; -ovat exportar 

expoz/é exposé; -ice (výstava) exposition; -itura filiale 

expres (vlak) express-tren; -ní express- 

expresionis/mus expressionisme; -ta expressionist 

expres/ivita, -ívnost expressivitá; -ívní expressiv 

exsud/ace med. exsudation; -át exsudate 

extatický extátic 

extáze extase 

extempore extémpore 

extenz/e extension; -ívní extensiv 

exter/iér exteriore; -itoriální extraterritorial; -ní (venkovní) 

exteriori; ~ student extern studiante 

extr/a (odděleně) apart, separat; (mimořádný) extraordinari, 

special; (jsoucí navíc) extra; -akce extraction; -akt extracte; 

-avagance extravagantie, excess; -avagantní 

extravagant; -ém extreme; -emismus extremisme; 

-emista extremist; -émní extrem; -overtní extrovert 

exulant exiliate 

Ezau bibl. Esáu 

Ezechiel bibl. Ezekiel 

Ezop lit. Esop 

F 

f hud. F, fa 

fábor rubande 

fabrika fábrica, usina 

fabul/ace fabulation; -ista fabulist; -ovat fabular 

fack/a faciata, guanciata, batte in facie; -ovat guanciar 

fáč bandage; -ovat bandagear 

fádní monoton, brun-grisi, ínatractiv 

fagot hud. fagotte, basson; -ista fagottist, bassonist 

fajáns fayance 

fajfka v. dýmka 

fakír fakir 

faksimile facsimilie 

fakt facte; -or factor; -ura factura; -urovat facturar 

fakulta facultá; -tivní facultativ 

falang/a polit. falange; -ista falangist 

falc plica 

fal/eš falsitá; -ešník fals n. perfid hom; -ešný fals, perfid; 

-šování falsification; -šovat falsar, falsificar; -zet hud. 

falsette; -zifikát falsificate; -zifikovat v. falšovat 

fáma fama, rumore 

famili/ární familiari; -arita familiaritá 

fan/atický fanátic; -atik fanático; -atismus fanatisme; 

-da hovor. sport-fervente; -dit (čemu) incoragear 

fanfára fanfare 

fanfarón fanfaron; -ství fanfaronada 

fanoušek v. fanda 

fant/asta fantasto, chimerist; -astický fantástic; (bohatství) 

fabulosi; -azie fantasie (i hud.); živá ~ imagination; -azijní 

fictiv, imaginari; -azírovat (blouznit) delirar; (snít) fantasiar, 

revar; -azmagórie fantasmagorie; -óm fantoma 

fara (dům) dom parocal; (farnost) parocia 

faraón faraon 

farář (katolický) paroco; (protestantský) pastor 

fárat descender in li mine, minear 

farm/a farme; slepičí ~ cultivatoria de gallines 

farma/ceut farmacist; -ceuický farmacéutic; -cie farma-

céutica, farmacie; -kolog farmacologo; -kologický 

farmacológic; -kologie farmacologie 

farmář farmero, farm-possessor 

farn/í parocial; -ík parociano; -ost parocia 

farizej fariséo; -ský fariséic 

fasáda fassade; (průčelí) faciade, fronte 

fasci/kl pacca, fasce (de documentes); -nace fascination; 

-novat fascinar; -nující fascinant 

faseta facette 

fašírka hachallia 

fašis/mus fascisme; -ta fascist; -tický fascístic 

fata morgána fata-morgana 

fat/alismus fatalisme; -alista fatalist; -ální fatal 

faul erra, errore 

fauna fauna 

faux pas [fó pa] erra, fals passu, mispassu 

favori/t favorite; -zovat favorisar 

fáze fase 

fazole bot. faseol 

fazón/a fasson; -ovat fassonar 

feder/ace federation; -ální federal; -ativní federativ 

fej(e)ton folieton; -ista folietonist; -ový folietonesc 

fekálie v. výkaly 

felčar hanl. medicastro 

femini/smus feminisme; -sta feminist; -zovat feminisar 

fena cana 

Féni/cie Fenicia; f-cký fenician 

fenig phennig, penny 

fénix (bájný pták) fénix 

fenol chem. fenol 

fenom/én fenómen; -enální fenomenal 

fenykl bot. fenícul 

fenyl chem. fenile 

fér honest, just, "fair" 

ferina (chytrák) astuto 

ferit ferrite; -ový ferrític 

ferman (úřední nařízení) decrete, órdon 

ferment ferment; -ace fermentation; -ovat fermentar 

fermež vernisse; -ovat (in)vernissar 

fes hud. F bemoll, fa bemoll 

festival festival (cinematográfic, musical) 

feš/ák elegante; -ný elegant, chic 

fetiš fetiche; (modla) idol; -ismus fetichisme 

feud/ál feude; -alismus feudalisme; -ální feudal 

fez fez; -árna fez-fábrica 

fiakr fiacre; -ista fiacrero 

fiala bot. gilliflor 

fiála stav. pinácul 

fial/ka bot. violette; -kový violetti; -ovět devenir púrpur; 

-ový malvi, malv-colori; (promodrale) púrpur; (fialkově) 

violetti; ~ hnus absolutmen desgustant 

fiasko fiasco, dessuccess, bancrotte, falliment 

fičet sibilar, sifflar 

Fidži Fidji 

fifty fifty esser quitt 

fígl tric, jongleríe 

figur/a (postava) figura; (tělesná postava) statura; -ace figuration; 

-alista (malíř) pictor figural; -ant figurante; 

(v divadle, filmu) comparse; -ativní figurativ; -ína figurine; 

-ka figurette; šachová ~ chac-figura; -ovat figurar; 

(jen ~) antefigurar

fík (plod) figue 

fikaný (lstivý) astut 

fik/ce fiction; -ční de fiction 

fíkov/ník figuiero; -ý figuefiktivní 

fictiv 

fíkus bot. cautchuc-árbor 

filantrop filantrop; -ický filantrópic; -ie filantropie; (o 

podnicích) charitá; -ismus filantropisme, charitá 

filateli/e filatelie, colection de postmarcas; -sta filatelist; 

-stický filatélic 

filc feltre; -ový feltrin 

filé kuch. filé, rybí ~ pisc despinat 

filek (v kartách) dama 

filharmoni/cký filharmónic; -e orchestre filharmónic; 

-k filharmónico, membre de orchestre filharmónic 

fili/ace afinitá, dependentie; -álka filiale; (jednatelství) 

agentie, agentura; -álkový, -ální filial 

filigrán filigran; -ský (jdoucí do podrobností) miniatur 

Filipíny Filipines 

fili/str filistino; -strovský filistin; -strovství filistinisme 

film (materiál) film; (předváděný) cinemá, film; (umění) cinematografie; 

(celovečerní) de long metrage; (dokumentární) 

documentari; (krátký) de curt metrage; (kreslený) animat; 

(širokoúhlý) panoramátic; (trikový) de trics; -ař film-producente; 

(u kamery) operator cinemazográfic; -ovat filmar; 

-ový (umění) cinematográfic; ~ fanoušek film-fervente; 

~ herec film-actor; -á hvězda film-stelle, stelle del cinemá 

filodendron bot. filodéndron 

filolog filologo; -ický filológic; -ie filologie 

filozof filosof; -ický filosófic; -ie filosofie; -ovat filosofar 

filtr filtre; -ace filtration; -ační de filtration; -át filtrate; 

-ovat filtrar 

filuta astuto 

Fin finno, (občan Finska bez rozdílu národnosti) finlandeso 

fin/ále finale; -alista finalist 

finan/ce pl financies; ministr -í ministre de financies; 

-covat financiar; -ční (transakce) financiari; (správa) de 

financies; ~ hotovost contante; -čník financiero 

finesa (jemnost) finesse; (chytráctví) astutie 

fingov/ání fiction, simulation; -aný fals, ne genuin, fictet, 

simulat; -at (předstírat) ficter, simular, pretexter; (padělat) 

falsificar 

finiš fine 

Fin/sko Finland; f-ský, f-ština finni, finlandesi 

fint/a (lest, trik) astutie, tric; sport. finte; -il dandy 

fir/emní (razítko) (stampa) de firma; -ma firma 

fis hud. F diese, fa diese 

fisk/ální fiscal; -us fisco, cassa statal 

fistul/e, -ka hud. (hlas) falsette; med. (píštěl) fístul 

fit in bon statu, san 

fix/ace (zlomeniny) fixation; -ní (plat, idea) fix; -ovat fixar 

fjord fiord 

fláka/č flanero; -t se flanar 

Flandry Flandria 

flanel flanelle 

flašinet torn-órgane; -ář torm-organist 

flegma flegma; -tický flegmátic; -tik flegmático 

flek (skvrna) mácul; (záplata) lapp; -atý maculat 

fleret šerm. florete, rapiere 

flétn/a flaute; -ista flautist 

flirt flirt; -ovat flirtar, coquettar, amorettar

flóra flora 

Floren/cie Florentia; -ťan florentino; -tský florentin 

flotila flottille 

floutek v. hejsek 

flox bot. flox 

fluidum flúidum 

fluktu/ace fluctuation; -ant fluctuante; -ovat fluctuar 

fluór chem. fluor 

fluo/rescence fluorescentie; -reskovat fluorescer; -rid 

fluoride; -rit min. fluorite; -rovodík acide hidrofluóric 

fňukat plor(ach)ar, lament(ach)ar 

fobie med. fobie 

fóli/e tech. folie; hliníková ~ folie de aluminium 

fórový ne bon, inferiori 

form/a (tvar) forme; (pro odlévání) forme, matricie, mulde; 

(na klobouk) bloc; -ace formation; -alín chem. formaline; 

-alismus formalisme; -alista formalist; -alita formalitá; 

-ální formal; -álnost v. formalita 

forman (vozka) carrero, cochero; -ka (výčep) bar 

form/át grandore, formate; -ička (vykrajovátko) cupuore; 

(tvořítko) forme; -ovat formar; -ulace formulation; -ulář 

formulare; -ule, -ulka fórmul; -ulovat formular 

fórum fórum 

fořt garda-foreste, forestero 

fosf/át fosfate; -or fosfor; -orečnan fosfate; -orečný 

fosfóric; -oreskovat fosforescer; -orovitý fosforosi 

fosil/ie geol. fossile; -ní fossil 

fošna planca; (stavební) carpente, ligne (de construction) 

fotbal football [futbol]; -ista footballist, lusor de football, 

football-lusor; -ový football-, de football, footballístic 

fot/ka, -o foto 

foto/aparát fotoaparate, (foto)cámera; -archiv fotoarchive; 

-buňka fotocéllul; -elektrický fotoeléctric; -graf fotograf; 

-grafický fotográfic; -grafie (snímek i umění) fotografíe; 

-grafovat fotografar; -kopie fotocopie; -montáž 

fotomontage; -n foton; -syntéza fotosintese 

fouk/ač (sklářský dělník) vitre-sofflator; -ání sofflament; tech. 

sofflage; -at (i vítr, sklo) sofflar; hud. luder; -á to it soffla; 

-at si inorgolliar se, pavonear; -nout v. foukat; -nutí soffle 

foxtrot foxtrott 

fragment fragment; -ace fragmentation; -ární fragmentari 

frajer galante; -ka amanta 

frak frac 

frak/ce fraction; -ční fractional; -tura med. fractura 

Franc/ie Francia; -ouz franceso; f-ouzský, f-ouzština 

francesi; f-ovka alcohol de menta, frotte-remedie 

fran/k (měna) franc; -ko franco, porte payat; -kovat afrancar; 

-kofil francofil; F-sko Franconia; f-ský franconian 

František Francis(co) 

františkán franciscano; -ský franciscan 

frapantní frappant 

frašk/a farse, buffa, buffoneríe, comedie; -ovitý burlesc, 

buffonesc 

fráter círk. mónaco 

fráze frase; (otřepaná) cliché; (rčení) locution, frase 

frazeolog/ický fraseológic; -ie fraseologie 

frázovit/ost superficialitá; -ý superficial 

fregata nám. fregate 

frekven/ce frequentie; (dopravní) tráfic, circulation; (směna) 

periode; -ční de frequentie; -tant participante; 

-tantivní gram. frequentativ; -tovaný frequentat; (ulice)

animat; -tovat (docházet pravidelně) frequentar, partiprender 

regularimen, participar; (navštěvovat) visitar 

frenetický frenétic, apassionat; (zuřivý) furiosi, rabiat 

frenolog frenologo; -ie frenologie 

freon chem. freon 

freska fresco; vyzdobit -mi afrescar 

fretk/a zool. furette; -ovat furettar 

fréz/a fresa, fres-machine; -ař fresator; -ovat fresar 

Frísk/o Frisia; f-ý frisian 

frivolní frivol, licentiosi 

front/a (vojenská) fronte; (lidí) range, file, linea; (průčelí) fasade; 

stát ve -ě star in linea; tvořit -u far file; -ální frontal; 

-ispice frontispicie, títul-folie, títul-image; -on stav. fronton 

frťan glassette de aquavite 

fruktóza chem. fructose 

frustr/ace frustration; -ovaný frustrat; -ovat frustrar 

fučet v. fičet 

fuga hud. fuga 

fuchsie bot. fucsia 

fuj! fi!; (k řečníkovi) honte! 

fuk: je mi to ~ to ne importa me, to es me índiferent 

fund/ace fundation; -ament fundament; -entální fundamental, 

principal; -átor fundator; -ovaný bon informat; 

(odůvodněný) bon motivat; -ovat fundamentar 

funebrá/cký funeral; -k functionario funebri 

funět (těžce oddychovat) anhelar 

fungov/ání functionament; -at functionar, acter (quam) 

funk/ce function; -cionalismus functionalisme; -cionář 

functionario; -ční functional; -čnost functionalitá 

fůra (náklad) carrade 

furiant fanfaron; -ství fanfaronada 

fúrie (o ženě) megera 

furunk/l med. furúncul; -ulóza furunculose 

fuš/er bosillero, diletante; -eřina bosillatura, bosillage, 

laborache; -ovat bosillar, laborachar, misfar 

fúz/e (podniků) fusion; -ovat fusionar se, unir se 

fyzi/cký físic; (věcný) material; (tělesný) corporal; (práce) 

manual; -á kondice condition físic; -á léčba fisioterapie; 

-á síla fortie físic, vigore; -k físico, fisicist; 

-ka física; jaderná ~ física nucleari; -kální físic(al); 

(ústav) de física 

fyzio/gnomický fisio(g)nómic; -gnomie fisio(g)nomie; 

-log fisiologo; -logický fisiológic; -logie fisiologie 

G 

g hud. G, sol 

Gal hist. Gallo 

gal/a gala; -án galante; -ánka amanta; -antní galant, cortesi; 

-antérie (obchod) luxu-mercería, butíca de ornages, 

pasmentería; -antnost galanteríe, cortesie 

galaxie galaxe 

galej/e galere; -ník galerano, galer-sclavo 

galenit min. galenite 

galéra nám,, hist. galera 

galérie galerie 

galicismus (výraz) gallicisme 

Galie hist. Gallia 

Galilea Galiléa 

galimatyáš galimatias; (zmatek) confusion 

galon (angl. míra) gallon 

galoše galoche

galský gall(ic) 

galuska bandage pneumátic (sin tube) 

galvani/cký galvánic; -zovat galvanisar 

gang/lion anat. ganglion; -réna med. gangren 

gangster gángster 

garan/cie garantíe; -ční de garantíe; -t garante; -tovat 

garantir 

garáž garage 

gard/a guardie; (společnost) companie; -e šach.: dát ~ 

dar chac; (gardedáma) chaperon; dělat komu ~ chaperonar 

alquí; -eróba garda-robe; -erobiér(ka) costumer/o, 

-a; -ista guardist; -istický guardístic; -ový de quardie 

garn/át (mořský ráček) crevette; -itura garnitura; -izóna 

garnison; -ýrovat garnir 

garsoniéra apartement de celibo 

gaskonáda gasconada 

gauč canapé, sofa, reposuore 

gauner fripon 

gavota hud. gavotte 

gáz/a gaze; -ový obvaz gazebandage 

gazela zool. gazelle 

gáže gage, salarie 

gejša geisha 

gejzír géyser 

gen biol. gen; -ealog genealogo; -ealogický genealógic; 

-ealogie genealogie 

gener/ace generation; -ační generational, de generation; 

-ál generale; -alissimus generalissimo; -alita voj. generalité; 

-alizace generalisation; -alizovat generalisar; 

-álmajor major-generale; -ální general; -álplukovník 

colonel-generale; -álporučík leutenent-generale; -álský 

de generale; -ativní generativ; -átor generator; 

-ický genéric; -ovat generar 

Genesis bibl. Génese 

geneti/cký biol. genétic; -k genético; -ka genética 

geni/alita genialitá; -ální genial; (vynalézavý) ingeniosi; 

-tálie pl organes genital; -tální genital; -tiv gram. genitive; 

-tivní (koncovka) genitiv; (mající g. formu.) genitival 

génius (člověk) genio; myt. (strážný duch místa) genie; (duch 

jazyka, národa) spíritu 

genocida genocide 

genový biol. génic 

geo/detický geodésic; -dézie geodesie; -graf geograf; 

-grafický geográfic; -grafie geografie; -log geologo; 

-logický geológic; -logie geologie; -metr geometro, 

land-mesurator; -metrický geométric; -metrie geometrie 

gepard zool. geparde 

gerán/ie, -um biol. geranie, pelargónium 

geriatrie med. geriatrie 

gerila guerrilla 

Germán hist. germánico; země -ů Germania; g-ský 

(mládež) german; (rasa, jazyk) germánic; hist. teutónic 

german/ismus germanisme; -ista germanist; -istický 

germanístic; -istika germanística, filologie germánic; 

-izace germanisation; -izační germanisatori; -izátor 

germanisator; -izovat germanisar 

gerontologie med. gerontologie 

gerundium gram. gerundie 

ges hud. G bemoll, sol bemoll 

gestap/ácký gestapístic; -ák gestapist; -o Gestapo 

gestikul/ace gesticulation; -ovat gesticular

gesto geste 

ghetto ghetto, quartere de hebréos 

gigant gigante, colosse; -ický gigántic, gigantesc, 

colossal 

gilotin/a guillotine; -ovat guillotinar 

girlanda feston, guirlande 

gis hud. G diese, sol diese 

gladi/átor gladiator; -átorský gladiatori; -ola gladiol 

glazur/a glasura; -ovat glasurar 

globální global; (zběžný) superficial 

glóbus globe 

gloriola auréol, nimbe 

glos/a glosse; -ář glossárium; -átor glossator; -ovat 

glossar 

glukóza chem. glucose 

gluten chem. gluten 

glycerín chem. glicerine; třaskavý ~ nitroglicerine 

glyptotéka gliptoteca 

gnóm gnome, spirite del terra, cobolde 

gob/elín, -lén gobeline, tapisseríe 

gól gol, porta; dát ~ dar n. tirar n. marcar un gol 

golem hist. golem 

golf sport. golf; (záliv) bay, golfe; -ový de golf; -á hůl 

golf-clobb; G-ský (proud) (currente) del Golfe 

Goliáš bibl. Golía (i přen.) 

gondol/a góndol; -iér gondolero 

gong gong 

gordický gordian; ~ uzel node gordian 

gorila zool. gorilla 

Gót hist. goto; -ové gotes; g-ský, g-ština gótic 

goti/cký arch. gótic; (sloh, okno) ogival; ~ oblouk ogive, 

arc puntat; -ka gótica, stil gótic 

grácie gracie 

graciézní v. půvabný 

grad/ace graduation; -ient fyz., mat gradiente 

grádl v. serž 

gradovat graduar; -uál círk. graduale; -uovat (opatřit stupnicí) 

graduar; (dosáhnout akad. hodnosti) ganiar un gradu universitari; 

-us geom. gradu 

graf diagramm(a); -ický gráfic; -ik gráfico; -ika grafie; 

(umění) gráfica; -it v. tuha; -olog grafologo; -ologický 

grafológic; -ologie grafologie; -omanie grafomanie 

gram gramm; -atický (tvar) grammatical; (výzkum) grammátic; 

-atik grammático; -atika grammática; -odeska disco de 

gramofon; -ofon gramofon; -ofonový gramofónic, de 

gramofon; -otný savent leer e scrir 

granát voj. grenade; (minerál i ovoce) granate; český ~ 

granate n. rubine de Bohemia; -ník voj. grenadero; 

-ovník bot. granatiero; -ový (barva) color de granate 

gran/it min. granite; -itový granític; -ulace, -ování granulation; 

-ulovaný granulat; -ulovat granular 

grapefruit pamplemusse 

grat/is gratuit, sin custa; -ulace gratulation; -ulovat gratular 

grav/itace fyz. gravitation; -itační (síla) gravitational; 

~ zákon lege de gravitation; ~ zrychlení accerelation 

gravitational; -itovat gravitar; -ura gravura 

grázl fripon, canallia 

gregoriánský (zpěv, kalendář) gregorian 

grenadina grenadine 

grešle (drobná mince) pennie, céntime 

gril grill; -ovat grillar

grimasa grimasse 

grog grog; -gy K.O. 

Grónsk/o Grenland; g-ý grenlandesi 

groš (rakouský) groschen; (polský) grosz; (malý peníz) pennie 

grotesk/a grotesca; -ní grotesc, ridícul 

grunt (statek) farme; (základ) fundament, base 

Gruz/ie, -ínsko Gruzia; g-ínský gruzian 

guáno guano 

Guatemal/a Guatemala; g-ský guatemalesi 

Guayan/a Guiana; g-ský guianesi 

gubern/átor guvernator, guvernero; -ie guvernia 

Guine/a Guinéa; g-jský quinean 

gulag gulag 

guláš gulache 

gum/a (šťáva stromu, surovina) cautchuc; (syntetická) 

gumme; (školní) erasor; (klovatina) gumme arábic; 

(pneumatická) bandage (pneumátic); (kondom) condom; 

žvýkací ~ mach-gumme; -ák ínpermeabile, mackintosh; 

-árenství cautchuc-industrie; -árna cautchuc-fábrica; 

-ička cautchuc-lace; -ovat (na-, po-) gummar; (vymazávat) 

eraser; -ovník cautchuc-árbor; -ov(it)ý (strukturou) gummosi; 

(podrážka, punčocha) elástic; -é mléko latex 

gurmán gurmande 

gusto guste, preferentie 

gutaperča guttapercha 

guvern/antka guvernanta; -ér guvernero, guvernator 

gymnast/a gimnast; -ický gimnástic; -ika gimnástica 

gymnazi/ální, -jní gimnasial, liceal; -sta liceano, scolero 

gimnasial n. liceal; -um gimnásium, licéo; s humanitním 

/ přírodovědným zaměřením licéo clássic / scientífic 

gynekolog ginecologo; -ický ginecológic; -ie ginecologie 

gyps v. sádra 

H 

h hud. B, si 

ha! ha! 

Habeš hist. Abissinia; h-ský, h-ština abissinian 

habilit/ace secund doctoratu; -ovat (se) habilitar (se) 

hábit costume; všeob. robe 

habr bot. carpine; -ový carpinin 

Habsbur/k Habsburg; -kové Habsburgos; h-ský 

habsbúrgic, de Habsburg; (dynastie) de Habsburgos 

háč/ek (litt) croc; (na háčkování) crochete; (na ryby) piscacroc; 

(nad písmenem) circumflex invertet; v tom je ~ 

in to se trova un obstácul; -kovat crochetar 

had zool. serpente 

hadač divinator 

hád/anka enigma, charade, rébus, problema; -at (domnívat 

se) conjecter, suposir; (uhádnout) adivinar, divinar; 

-at se querellar, disput(ach)ar; -avý querellaci 

had/ice (gummi-)tube; -í serpentin; -imrška (hbitý člověk) 

habilo 

hádka querelle; (učená) dispute 

hadovitý serpentiform 

hadr lapp; (cár) chifon; (na utírání) essuyette; ~ na mytí 

lapp por lavar; -ník (otrhanec) chifonoso; -y chifonallia 

haf! hau!; -an grand cane; -at claffar, aboyettar 

Hait/i Haiti; h-ský haitian 

háj bosco; (lesík, mlází) boscage; (houští) boscallia 

hajdy! avansa!; da-avan!, ea!, for! 

hájit defender; (ospravedlnit) justificar; (střežit) gardar;

(zvěř) interdicter li chasse 

hajný chass-gardero; (lesník) garda-foreste, garda-bosco 

hajzl vulg. (záchod) latrine; (nadávka) canallia 

hák croc; (skoba) crampon; (na tyči) croc-baston; (na šaty) 

patere; -ový kříž cruce cramponat, svástica 

hala hall, sala, salon; vstupní ~ vestíbul 

halapartna halebarde 

haleka/čka yodle; -t (za-) clamar; (o pastýřích) yodlar 

halenka bluse 

haléř héller; přen.(malý peníz) céntime, denare, óbol, pennie; 

do posledního -e til últim céntime; v. též groš 

Halič hist. Galicia; h-ský galician 

halit (závojem) velar; (skrývat) celar; ~ se velar se 

haló! halló! 

halucin/ace halucination; trpící -mi halucinat; vyvolávající 

~ halucinogen; -ační halucinatori; -ovat halucinar 

haluz branche, rame 

hamburger [hamburgr] hambúrger 

Hamburk Hamburg 

hampejz bordell, lupanare; -ník copulero, proxenete 

han/a blama; (urážlivá) insulte; (výtka) reproche; bez -y 

sin reproche 

hanb/a (ostuda) honte; (stav beze cti) deshonor; (potupa) 

ignominie; (veřejná) infamie; desgracie, mácul de infamie; 

(stud) pudore; (přirození) genitalie, vulve, partes 

n. organes sexual; je mi ~ yo honta; stát na -ě star 

in li ángul por hontar; že ti není ~ tu vell dever hontar; 

-ář, -ářka impudent person; -atý impudent; -it se 

hontar, esser ahontat; (stydět se) puder se 

handicap sport. handicap 

handl (výměnný obchod) troc; (výměna) exchange; (obchod) 

comercie; -íř comerciante, mercator, mercero, negociante; 

(čachrář) mercachon; -ovat merc(ach)ar, negociar 

handrkovat se mercachar 

haneb/ník, -nice impudent person; -nost infamie, vilanie; 

(nízkost) vilitá; -ný infam, hontosi, deshonorábil; (nízký) 

bass, vili; (nestoudný) impudent, cínic; (podlý) vilan; (odporný) 

abominábil, desgustant; (bídný) abject 

han/ět, -it (koho) blamar; (nadávkami) insultar, injuriar; 

(pomluvami) calumniar, deshonorar, (káravě) criticar 

hangár hangare 

han/livý difamatori; (pomlouvačný) calumniosi; -obit difamar, 

calumniar; (urážet) ofender, injuriar; (z-) desgraciar; 

(zneuctít) deshonorar, profanar; (znásilnit) violar; 

-obitel difamator, calumniator; -opis lettre n. artícul 

difamatori, pamflete, pasquille; -opisec pamfletist 

hantýrka jargon, slang, linguache 

hanzovní (město, obchod) hanseátic 

hara/burdí, -mpádí cosallia, desvalorallia, chifonallia, 

antiquallia 

hard disk, harddisk [hárd dysk] inf. disco dur 

hardware [hárdvér] inf. hardware 

harém harem 

harf/a hud. harpe; -enista harpist 

harlek/ýn arlequine; -ynáda arlequinade; -ýnský arlequinesc 

harmon/ický harmónic; (sladěný) harmoniosi; -ie harmonie; 

-ik harmonist; -ika (foukací) bocc-harmónica; 

(tahací) acordeon; (koncertní) concertina; -ikář acordeonist; 

-ium harmónium; -izace harmonisation; 

-izovat harmonisar; -ovat (s) esser in harmonie (con) 

harpun/a harpun; -ář harpunero; -ovat harpunar

hasák (klíč) scruve anglesi, scruv-clave 

hasi/cí: ~ přístroj foy-extinctor; -č garda-incendie, foybrigadero, 

para-foyero; -či, -čstvo incendie-brigade, 

foy-brigade; -t (oheň, vápno) extincter; (žízeň) calmar 

hasnout extincter se, cessar lucer n. brular 

hastrman nixo, undino 

hašé carne hachat 

hašteř/enice dispute, querelle; -it se disputar, querellar; 

-ivec querellante; -ivý querellant 

hatit contrariar; ~ se (z-) dessuccessar, fallir 

hatmatilka jargon, linguache 

hauzírovat (s čím) colportar 

háv (šat) vestiment, costume, robe 

Havaj Hawai; -an hawaiano; h-ský hawaian 

Havana Havana 

hav/árie havarie; (nehoda) accidente; (porucha auta) panne; 

-arijní (komisař) de havaries; (certifikát) de havarie; 

~ pojištění assecuration contra accidente; -arovat 

suffrer un havarie | un accidente; (letadlo) precipitar se 

havěť (drůbež) volallia, aviallia; (hmyz) insectallia, vermallia; 

(lidé) gentallia, vagantallia, canallia 

havíř minero; -ský de minero; -ství mineríe 

havran corvo; jako ~ quam un corvo; -í de corvo; 

(vlas) corvin 

hazard hasarde, risca; -ér přen. aventurero; -ní (podnik) 

hasardosi; ~ hra parí-lude; -ovat hasardar, riscar 

háze/ná sport. handball; -nkář lusor de handball; -t (po 

kom) jettar (contra); (diskem) lansar (li disco); -t se(bou) 

debatter se, gambear, baractar, stramplar; (ryba aj.) agitar se 

hbitý agil, alert, vivaci; (rychlý) rapid, veloci 

hebký moll; (jemný) fin 

Hebrej/(ec) hebréo, judéo; h-ský, h-ština hebréic 

hedváb/í silk; -nictví silk-industrie; -ník zool. (bourec) 

bombixe; (housenka) silk-verme; -ný silk-; (jako hedvábí) 

silkatri; -é zboží silkeríe 

hej! hé!, hey!, holá! 

hejl zool. pírrul, buvrel 

hejno (ptáků) volade; (ryb) multité; (houf) turbe; (roj) túrbul 

hejsek dandy, fatuo, vaniton 

hejtman voj. capitano; hist. hetmann; okresní ~ chef del 

districte; -ství districte administrativ 

hekat gemir; (vzdychat) sospirar 

hekt/ar hectar; -ograf hectograf; -ogram hectogramm(a); 

-olitr hectolitre; -ometr hectometre 

Hel/ada hist. Héllas; -én helleno; h-énismus hellenisme; 

h-énista hellenist; h-énský hellénic; h-énství hellenisme 

helikón hud. helicon 

helikoptéra helicóptere 

hélium chem. hélium 

hélot(a) hist. hélote 

helm/a, -ice v. přilba 

Helsinky Helsinki 

hematit min. hematite 

hem/atolog hematologo; -atologie hematologie; -isféra 

hemisfere; -isférický hemisféric; -oragie hemoragie; 

-oroidy med. hemoroides; -oroidální hemoroidal 

hemž/ení formication, pululation, túrbul; -it se formicar, 

turbul(e)ar; (čím) formicar n. pulular (de) 

herald/ický heráldic; -ika heráldica 

herbář herbárium 

Hercegovina Herzegovina

herda batte, colpe 

here/c actor; potulný ~ actor ambulant; -cký (umění) 

dramátic; -á skupina truppa; -ctví arte dramátic n. 

teatral; -ctvo actores; -čka actora, act(o)ressa 

here/tický herétic; -tik herético; -ze heresie 

herka cavallach(a) 

Herkul/es myt. Hércules (i přen.); h-ovský hercúlic 

herm/afrodit biol. hermafrodite; -elín (kožešina) hermelinpelisse; 

-etický hermétic; -etika hermética 

herna lud-sala, lude-dom, casino; (dětská) lud-chambre 

Herodes hist. Herode (i přen.) 

heroi/cký heróic; -smus heroisme 

herpes med. hérpes 

heřmánek bot. camomille 

hes hud. B bemoll, si bemoll 

heslo (vůdčí myšlenka) motto; (ve znaku) devise, motto; 

(smluvené) signal-parol; voj. passa-parol; (reklamní) 

reclam-parol, parol frappant, slogan; (volební) devise 

electoral; (rejstříku, slovníku) artícul, parol indicatori, 

capt-parol; (výzva) apell; ~ dne devise del die 

heterogenn/í heterogen; -ost heterogenitá 

hever levuore; (šroubový zvedák) cric 

hezký bell, jolli, pretti 

hiát gram. hiatu 

hierarchi/cký hierárchic; -e hierarchie 

hieroglyf hieroglif; -ický hieroglífic 

Himálaj (li montania de) Himalaya; h-ský himalayan 

Hind hindú; -úkuš Hindu-Kush; h-ský hindi; h-ština 

hindi (lingue); h-uismus hinduisme 

Hindustán Hindustan; h-ský hindustanesi 

hipodrom hipodrom 

his hud. B diese, si diese 

histori/cký históric; -e historie; -k histórico 

hit (úspěch) success; (šlágr) canzon de moda 

hitler/ismus hitlerisme; -ovec hitlerist 

hlad fame; trpět ~ suffrer fame; (ze)mřít ~y morir de fame 

hlad/ina superficie; (úroveň) nivell; -it glattar; (leštit) polir; 

(koho) caressar; (pohladit) caressar; (mazlit) dorlotar; -ký 

glatt; (leštěný) polit; (kluzký) glissid, lúbric; (rovný) plani 

hlado/mor famine; -morna cárcere subterran; -vět famear, 

suffrer fame; -vka fame-bastament; -vý afamat 

hlas voce; (volební) vote, sufragie; hud. part 

hlás/ání anunciation; propagation; predication; -at (oznamovat) 

anunciar; (nauku, myšlenku) propagar; (evangelium) 

predicar 

hlasatel (myšlenky) porta-voce; (rozhlasový) anunciator; 

hist. heralde 

hlási/č (požáru) foy-alarmaparate, foy-detector, avisator 

de incendie; -t (co komu) anunciar, avisar; (referovat) 

referer; voj. raportar; (písemně) notificar; (sdělovat) comunicar; 

(informovat) informar; -t se (zdvižením ruky) levar 

su manu; ~ k čemu (o přesvědčení) professer; hlaste se 

(kde, u koho) anuncia vos (in, che) 

hlasitý vocosi, sonori, fort 

hlásk/a (zvuk) son; (věž) turre de guardie; -osloví fonética; 

-oslovný fonétic; -ovat (při čtení) dislitterar; (pojmenovávat 

písmena) espelar, (správnš psát) ortografiar; -ový fonétic 

hlásná trouba porta-parol 

hlasov/ací: ~ lístek cédul de vote; ~ právo jure de votation, 

sufragie; -ání votation; (lidové) plebiscite; -at votar 

hlášení anuncie, avise; (rozhlasové) anuncie; voj.raporte

hlav/a cap; (knihy) capítul; (vedoucí) chef, mastro, principale, 

director; bolest -y cap-dolore, migren; bolí mě ~ 

mi cap dole me; ~ nehlava pánicmen; ~ rodiny capo 

de famílie, dómino; ~ válce cap de cilindre; chytrá ~ 

talentat hom; prázdná ~ inteligentie limitat; po -ě 

(střemhlav) (con li) cap ad-avan; -eň (pušky) fusil-tube; 

(děla) cannon-tube; -ice (sloupu) capitele; -ička (záhlaví) 

superscrite; sport. cap-pussa; dát -u sport. cap-pussar 

hlávk/a cap (de latug); -ový: ~ salát latug; -é zelí caul 

hlavn/ě precipue, principalmen; -í principal, capital, 

cardinal, chef; (podstatný) essential; (převládající) predominant; 

~ město cité capital, capitale, capitalia; ~ nádraží 

central n. principal station 

hlavo/lam rupte-cap, rébus; -nožec zool. cefalopode; -vý 

med. (nerv) cefálic 

hle! vi!, vide! 

hledat serchar; (zaměstnání) solicitar (un employament) 

hledět regardar, spectar; ~ si (čeho) cuidar, ocupar se pri 

hled/í visiere; (u pušky) mire, visette; -ík bot. antirrine, 

bocca de leone; -isko vis-punctu; (stanovisko) sta-punctu; 

-iště auditoria 

hlemýž/ď zool. limace; -dí limacin; -ďovitý tech. spiral 

hlen muc (de nase); (vyplivnutý) sputage; -ovitý mucosi 

hlíd/ací (společnost) de guardie; (pes) de garda, gardatori; 

-ač gardator; (strážce) guardian; nám. watchmann; -ání 

garda; (dětí doma) babysitting; -at gardar; nám. watchar; 

(dohlížet) cuidar; (držet stráž) guardiar; (obchůzkou) patrulliar; 

-at se gardar se; -ka garda, voj. guardie; nám. watch; 

(obcházející) patrullie; (voják na stráži) sentinelle; (požární) 

foy-gardator; -kový (věž) garda-(turre), watch-(turre) 

hlína argil; pálená ~ terracotta 

hlin/ěný de argil, de terracotta; -ík chem. alumínium; 

-iště argiliera; -itý argilosi; -ka caolin 

hlíst zool. verme intestinal; ascaride (del intestine) 

hlíva bot. ostre-fungo 

hlíz/a bot. bulbe, túbere; (houby) vulve; med. abscess, 

(nádor) tumor; -natý bulbosi; (rostlina) tuberosi; -ovitý 

bulbiform 

hlod/at roder; (po kouskách) mordettar; (sžírat) coroder; 

-avec rodente, rodon; -avý rodent, mordent, corosiv 

hloh bot. blancospine; (plod) bere de blancospine 

hlomoz brue, bruida; (rachot) fracasse; -it bruir, fracassar 

hloub/al meditator; -ání meditation; -at meditar; (rozjímat) 

contemplar; (přemítat) reflecter; (zvažovat) ponderar; -avý 

meditativ, contemplativ; (přemýšlivý) pensativ; -it (pro-) 

(a)profundar; (vy-) (ex)cavar; -ka profunditá; (důkladnost) 

profundesse; (míra) profundore; (tónu) gravitá 

hloup/nout devenir stupid; -ost (vlastnost) stupiditá, stultesse; 

(kousek) stulteríe; (malichernost) bagatelle; (nevědomost) 

ignorantie; (nesmyslná úvaha) nonsense; -oučký 

naiv; -ůstka bagatelle; (tretka) talmi; -ý stult; (pošetilý) 

folli; (pitomý) stupid; (nejapný) inept; (blbý) idiótic 

hlož/í spin-arbuste(s); -inka bere de blancospine 

hlt trinca, gurgulade; -an anat. faringe; -anový faringal; 

zánět -u faringite; -at (de)vorar; (polykat) glotir; -avost 

glotoneríe, voracitá; -avý (chtivý) avid; (žravý) voraci; 

-oun gloton, voron, stuffa-bocca 

hlub/ina (propastná) abiss; -inný abissal; -oký profund; 

(tón) bass, grav; ~ odpor repugnantie; -á úcta alt estima(tion); 

~ výstřih decolte; -otisk fotogravura 

hluč/et bruir, far bruida; -ný bruiosi

hluch/avka bot. lámium; -nout devenir surd, surdijar; 

-oněmý surdimut; -ota surditá, surdesse; -ý surd; 

přen. (květ) steril; (klas, ořech) vacui; (hornina, žíla) mort 

hluk brue, bruida; (rachot) fracasse; (vřava) tumultu 

hlup/ácký stult, stupid; -áctví stultesse, stupiditá; -áček 

naivon; -ák follo, idiote, stulton; (pitomec) stupidon; 

(blbec) idiot; (oběť podvodníka) dupe 

hlušec v. tetřev 

hm citosl. hm!, hum! 

hmat taste, tucha; -at palpar, tastar, tuchar; -atelný 

palpábil; -ník tastatura; -ový (vjem) tactil 

hmot/a materie; (podstata) substantie; umělá ~ materiale 

plástic n. sintétic; -nost materialitá; (váha) masse, pesa; 

-ný material 

hmoždíř kuch. pistuore; voj. mortiere 

hmyz insecte(s); -ožravec insectivore; -ožravý insectivori 

hnací motori; propulsori, de propulsion; (řemen) de transmission 

hnát (noha) gambe; (holeň) crure; (stehno) fémur; (kost) osse 

hnát (pronásledovat) chassar, persequer; (stroj) propulser, 

far mover, moventar; (mít k činnosti) instigar, motivar, 

stimular, far functionar; ~ na pastvu ducter a pasturage; 

~ útokem assaltar, storm-ataccar; ~ se currer, hastar, 

gallopar, precipitar se; (blížit se) aproximar se 

hned strax, prompt(men), ínmediat(men); ~ . . . ~ nu . . . nu 

hně/ď brun color, lu brun; -dák, -douš bai cavall; -davý 

brunatri; -del min. limonite; -dka bai cavalla 

hněd/nout (z-) devenir brun; -očervený ross, rubi-brun; 

-ošedý grisi-brun; -ozeleý verdi-brun, khaki; -ouhelný 

(pánev) de lignite; -ovlasý brunetti; -ý brun; (o koni) bai; 

(do hněda opálený) brun(at), abronzat; -é uhlí lignite 

hněv colere; -at se colerar, esser in colere; -ivý colerosi 

hnid/a zool. pedícul-ove; -opich pedante; -opišský 

pedántic, minuciosi, exactíssim; -opišství pedanteríe 

hnil/oba putrition, putritura, putrientie; ~ brambor 

putritura de potates; -obnost putriditá; -obný putrid 

hnis pus, súpur, materie purulent; -ání supuration, purulentie; 

-at supurar, secreer pus; -avý med. purulent; 

(rána) supurant, plen de pus; (proces) supurativ 

hníst (těsto) plastar; (tělo) massagear; (tvářením) modellar; 

(žvýkat) masticar; hněte mne to it griva n. chagrina n. 

aflicte me; ~ se (pro co) inquietar se (pri) 

hnít putrir; (zahnívat) devenir putrid, putrificar 

hnízd/o neste; -it nestar 

hnoj/iště sterc-cúmul; -it stercar; -ivo fertilisante; 

-ůvka sterc-aqua 

hnůj sterco 

hňup dupe, plumpon, rústico 

hnus (nad čím) abomination, desguste, (odpor, nechuť) 

aversion, repugnantie; -it si abominar; (nenávidět) odiar; 

-ný (ohavný) abominábil, atroci; (znechucující) desgustant; 

(odpuzující) repugnant; (zápach) nauseativ, nauseosi 

hnutí (pohyb) motion, move, movement (i ideové), moventie, 

movida; (duševní) emotion; ~ odporu resistentie; 

dělnické ~ movement de ovreros; odborové ~ movement 

sindical 

hobl/ice banca de carpentero, rabotuore; -ík rabot; -iny, 

-ovačky rabotallia; -ovat rabotar; -ovna rabotería; -ovka 

rabot-machine 

hoboj hobóe; -ista hoboist 

hod jetta; (kamenem) colpe (de petre); sport. lansament; 

(míčem) tira; círk. Boží ~ svatodušní soledí pentecostal;

Boží ~ vánoční festa de Crist-nascentie; Boží ~ velikonoční 

soledí pascal 

hoden (hany, chvály) digni de; (zasloužit si) meriter 

hodící se convenent, apt 

hodin/a (60 minut) hor; (podle hodin) hora; (učební) lecion; 

kolik je hodin? quel hora es? jsou tři -y it es tri horas; 

-ář horlogero; -ářství horlogería; -ky horlogette; -ový 

(úhel aj.) horari; (mzda, rychlost) per hor; (stroj) mecanisme 

de horloge; (ručička) hor-indicator; -y horloge; (kyvadlové, 

nástěnné, přesýpací) péndul-, mur-, sand-horloge 

hodit jettar; (kopím) lansar; ~ se convener, esser apt (por) 

hodlat intenter, haver li intention, voler 

hodn/ě mult; -ocení evaluation; -ost dignitá; voj. rang; 

(akademická) gradu; -ostář dignitario; -ota valore; (cena) 

precie, custa; jmenovitá ~ nominal valore; -otit (znalecky) 

evaluar, taxar; (uznale) apreciar, estimar; (posuzovat) judicar; 

-otný valorosi; (cenný) preciosi; (drahý) custosi; 

-ověrnost credibilitá, fidibilitá, autenticitá; -ověrný credíbil; 

(člověk) fidíbil; (pramen) auténtic; -ý (poslušný) obedient; 

(vychovaný) bon educat, de bon conduida; (čeho) digni de; 

(značný) considerábil 

hodo/božový v. sváteční; -kvas, -vání banquette, festine, 

festinada, regale; přen. (výstřední hýření) baccanale, orgie; 

-vat banquettar, festinar; (vybraně) regalar (se) 

hoch púer, infanto; (mladík, junák) garson, boy, yuno, júveno 

hoj/ení curation, sanation; (rány) cicatrisation; -it curar, 

sanar; -it se curar se, cicatrisar se; (na kom) indemnisar 

se (sur), exiger li indemnisation de; -itelnost curabilitá; 

-itelný curábil, sanábil; -ivý curativ, sanativ 

hojn/ě in abundantie; -ost abundantie; (bohatství) richesse, 

opulentie; přen. plenitá; -ý abundant; (bohatý) rich, 

opulent; (překypující) exuberant; (častý) frequent 

hokej (lední, pozemní) hockey (sur glacie, sur gazon); -ista 

hockeyist, hockey-lusor, lusor de hockey; -ka hockeyclobb; 

-ový hockey-, de hockey 

hokus-pokus hocus-pocus 

hokyn/ář buticario, venditor de victuales, mercero in detallies; 

(čachrář) mercachon; -ářství (obchod) mercería 

hola! holá! 

Holan/ďan hollandeso; -dsko Holland; h-dský, h-dština 

hollandesi; v. též Nizozemí 

holátko (malý ptáček) aviello, neston 

holba pinte 

hold homage, respecte; vzdát ~ far homage, presentar (su) 

homages n. respectes (a); -ovat (čemu) esser amíco (de) 

holendr tech. chifon-machine 

hole/ň crure; anat. tibia; -nní kost tibia 

holi/cí rasatori; ~ čepelka lámine rasatori, lamette; 

~ přístroj, strojek rasuore (eléctric), rasette; -č barbero, 

rasator, rasero; (kadeřník) frisero; -čky: nechat 

na -ách abandonar; -čství barbería 

holínka botte, tira-botte, gambale 

hol/it (koho) rasar; -it se rasar se; -írna barbería 

holka hov. flicca, infanta 

holo/brádek adolescente; -bradý sin barbes 

holocén geol. alluvie 

holo/hlavost calvitá; -hlavý sin capilles, calvi 

holokaust holocaust 

holomek (darebák) rascale, fripon, furbe 

holota (chátra) canallia, gentallia, plebeyallia, populache 

holoub/átko, -ě columbelle, litt columbe

holub columbe; (divoký) palumbe, forest-columbe; (poštovní) 

columbe de missage; -ář columbicultor; -ařit elevar columbes; 

-ice columba; -inka bot. russula; -ník columbiera 

holý (nahý) nud; (lysý) calvi; (lež) pur; (pták) sin plumes; 

(strom) sin folies 

homeopat homeopat; -ický homeopátic; -ie homeopatíe 

Homér Hómer; h-(ov)ský homéric (i smích) 

homo/fonie homofonie; -fonní homofon; -genní homogen; 

-gennost, -genita homogenitá 

homol/e geom. cone; ~ cukru pane de sucre; -ovitý cónic, 

coniform 

homo/nymie homonimie; -nymní homónim; -nymum homónime; 

-sexualita homosexualitá; -sexuální homosexual 

hon (lov) chasse; (štvanice bez střelné zbraně) persequida, chasse 

claccari, lepor-chassada, chass-currida; -ák vaccero, 

vacca-gardator; -ba chassada, persequida 

Honduras Hondura 

hon/ební (lístek) de chasse; -ec chassator, chassero; -em 

rapidmen, con rapiditá, in li hasta, strax; ~! hasta!; -ěný 

(mazaný) foxatri; -icí pes chass-cane; -ička chassada, 

persequida; (za kým) curse, currida; (spěch) hasta; -it (lovit) 

chassar; (pronásledovat, i lovecky) persequer; (shánět) ser. 

char; -it se (děti) persequer se; (za čím) ambiciar 

honor/ace notábiles; -ární honorari; -ář honorarie; 

-ovat payar, remunerar; (směnku) acceptar 

honos/it se (čím) orgolliar se per; (vychloubat se) fanfaronar; 

-ivost vaniglorie; -nost (přepych) luxu; -ný ostentativ, 

pomposi; (náročný) pretensiosi; (přepychový) luxuosi 

hop! salta!; -kat, -kovat, -sat saltillar, saltear, saltar con 

ambi pedes jun(c)t 

hora monte; Bílá ~ li Monte Blanc; -l habitante de montes 

horda horde, bande, truppe 

horeč/ka febre; (bláznění) frenesie, manie; -natý febrosi; 

-ný excitant, héctic 

horentní excessiv, exorbitant; (cena) ínmodest 

horizont horizonte; -ála horizontale; -ální horizontal 

hork/o grand calore; (žár) ardore; -okrevný coléric, impetuosi, 

temperament; -ý calid; (žhavý) ardent, calidíssim 

horli/t (na koho) insultar, invectivar; -ivec zelosi person; 

-ivost fervore, zel; (zápal) ardore; (vášeň) passion; -vý 

zelosi; (zaníceně) ardent; (oddaně) fervent, fervorosi; 

(dychtivý) avid; (s vášní) passionat 

hormon hormon; -ální hormonal 

horna hud. corn 

horn/atina montania, alt país; -atost montanosi caráctere; 

-atý montanosi; (kopcovitý) montosi; -í superiori, supra 

(citat); -ík minero; -ina specie de petre; (nerost) minerale 

hornista hud. cornist 

horolezec alpinist; -ký alpinístic; -tví alpinisme 

horor horrore 

horoskop horoscop 

horouc/í (cit) ardent; (horlivý) fervent; -nět devenir ardent 

hors/ký montan; -tvo montania, montes 

horš/í plu mal, pejor; (podřadný) inferiori; -it (a)pejorar, 

deteriorar, agravar, far plu mal; -it se apejorar, deteriorar 

se, agravar se, devenir plu mal; (nad čím) ofender se (pri) 

hortenzie bot. hortensia 

hoř/ák (plynový) bec de gas, gasbrulator; -čice mostarde; 

(rostlina) sinap; -čík chem. magnésium 

hoře (zármutek) afliction; (žal) grive, chagrine 

hořec bot. gentiane

hořejš/ek parte superiori; -í (poschodí) superiori 

hořekov/ání lamentation; -at lamentar 

hořet brular; (žhnout) arder; (prudce) flagrar; (plápolat) 

flammear; (být naléhavý) urger 

hořk/nout devenir amari; -ost amaritá; -ý amari 

hořlav/ina combustible, materie inflammábil; -ost combustibilitá; 

-ý combustíbil; (zápalný) inflammábil 

hosana bibl. hosanna 

hospi/c hospicie; -tace (dozorčí návštěva) inspection; -talizace 

hospitalisation; -talizovat hospitalisar 

hospod/a albergo, taverne, trincatoria; -árnost economie; 

-árný económic; (šetrný) sparniaci; -ář menagero; 

(podniku) econom; (zemědělec) agricultor, farmero; (majitel) 

dómino, patron, proprierario; (hostitel) hósped; -ařit 

(v domácnosti) menagear; (šetřit) economisar; -ářský 

económic; (zemědělský) agricultural; -ářství economie; 

(statek) farme; lesní ~ silvicultura; národní ~ economie 

national; H-in Dómino; -ský albergator, restorator, 

tavernero; -yně menagera; (hostitelka) hóspeda 

hospůdka taverne 

host gast, visitator; (pozvaný) invitate; (stálý) habituate; 

(zákazník) cliente; to jsou k nám -i! esse bonvenit! 

host/cový med. reumátic; -ec reuma(tisme) 

hostie hostie, pane eucarístic 

host/ina banquette, regale; (svatební) festine (nuptial); 

-inec restoration, restorería; (ubytovací) albergo, gastería, 

hotel; -inský albergator, restorator, tavernero; 

~ pokoj gast-chambre; -it albergar, regalar, tractar, 

dar hospedalitá; -itel(ka) hósped(a), gastero; -ovat 

gastar; -ující umělec gastant artist 

hošík garson, púer, infanto 

hot (povel koni) hott! 

hotel hotel; -iér hotelero 

Hotentot Hottentot 

hotov/it (vy-, z-) far, fabricar, elaborar; (šaty) confectionar; 

-it se (k) preparar se; -ost (peníze) contante, summa 

disponíbil; -ý (hotov k) pret, disponíbil; (skončený) finit, 

terminat; (provedený) executet, realisat; (vyložený) absolut; 

(na mizině) ruinat; (oddělaný, zničený) caputt, destructet; 

(dokonalý) perfect; -é peníze moné contant, contante; 

~ šaty vestiment confectet; platit -ě payar in contante 

houb/a bot. fungo; (mycí) spongie; (ve dřevě) planc-fungo; 

nauka o -ách micologie; -ař (znalec) micologo; -ařský 

micológic; -ovitý spongiatri, spongiosi, porosi; bot. 

fungosi; (tvar) boletiform, fungiform; -y! nonsense! 

houf (dav) hom-amasse, turbe; (tlupa, četa) bande; (dobytka, 

lidí) truppe (de boves); (hejno) volade; (nahodilý shluk) 

amasse; (zástup) armé, grand númere; -ně in masse; 

-nice haube; -ovat se atruppar se 

houkat (sova, siréna) ulular; (neurvale) criachar 

houně lan-covritura 

houpa/čka balansuore, báscul; -t balansar, bascular 

house ganselle 

housenka eruca 

houser ganso; (nemoc) lumbago 

houska pane blanc, panette (plectet) 

housl/e violine; -ista violinist; -ový (i klíč) de violine 

hou/stnout devenir densi; -ští, -ština densallia, arbustage, 

arbustallia, boscage, boscallia 

hovad/o (zvíře, též o člověku) bestie, brute; -ský bestial, 

brutal; -ství bestialitá

hovězí maso carne bovin, bovine 

hovn/ivál v. chrobák; -o vulg. merde (i přen.) 

hovor parlada, parlation, conversation; -na parlatoria, 

cámera de consultation; (telefonní) cabine telefónic; -ný 

parlaci, babillaci, loquaci; -ový (jazyk) familiari, usual 

hovořit parlar, conversar; (o čem) discusser 

hra lude; (zábava) divertissement; (představení) presentation, 

spectácul; dětská ~ lude infantin; divadelní ~ 

lude n. pezze teatral, teatrage; šachová ~ chac-lude 

hrabat (hráběmi) rastrar; (tlapou) pattar; (rozrývat) grattar; 

(peníze) amassar; ~ se (v čem) traserchar 

hrabě comto 

hrábě rastre 

hraběnka comtessa 

hrabiv/ost cupiditá; (chtivost) aviditá; -ý cupid, avid 

hrábnout (po čem) happar, raffar, capter; (do čeho) plongear 

in; (do kapsy) metter li manu in 

hraboš (polní) agre-muse, agre-ratte 

hrabství comtia; (hodnost) comtatu 

hrací hud. musical; ~ automat bux musical; ~ karta 

lud-carte; ~ plocha lud-terren; ~ strojek son-mecanisme; 

~ známka jeton 

hráč (karet., i sport.) lusor; hud. musicante; falešný ~ 

ludard; střední ~ (v kopané) interiori lusor, interioro 

hračk/a (dětská) ludette; -ář comerciante in ludettes; 

-ářství ludettería 

hrad castell; (pevnost) forteresse; -ba barriere; (zděná) 

mur; (opevnění) bastion, fortification; vall (de defense); 

(přehrazení) barrage; (přes cestu) barricade; (ohrada) palissade; 

(oplocení) inhagatura; -ební mural; ~ příkop circumfosse; 

hrádek redute; -idlo (propusti) paddle; -it 

(škodu) payar; (výlohy) covrir; (protihodnotou) compensar; 

(stát v cestě) obstructer; (zcela zamezit průchod) blocar; 

(vodu) barrar; (zátarasem) barricadar 

hrách pise 

hracho/r latire; -vina pis-pallie; -viště pis-camp 

hrana (okraj) borde; (roh) ángul; -tý quadrat, quadriform, 

angulosi 

hrani/ce (státu) frontiera, land-límite; (čára) frontiere; (mez) 

límite; (oheň) foy; (dříví) pile (de ligne); (k upálení) splintiera; 

za -mi in extrania; (venku) extern; -čit (s čím) limitar 

(con); (stykem) adjacer; Česko hraničí s Tchekia límita 

con; -ční de frontiera, frontieral; (krajní) extrem 

hranol prisma; -ky (smažené) pomfrites; -ov(it)ý prismátic 

hranostaj zool. hermeline 

hrany (zvonění) clocheada funebri; (drsnosti) aspri bordes 

hrášek pisette; (druh) pise verdi 

hrát luder; (na housle, na klavír, valčík) luder (li violine, 

li piano, li valse); (hud. nástroj) sonar; (předstírat) pretexter; 

(přetvařovat se) ficter, simular; to nehraje žádnou roli 

to ne importa; ~ si (na schováv.) luder celar e trovar 

hravý ludaci 

hráz diga, barrage, vall; (přístavní) molo, debarcatoria; 

anat. perineo; (překážka) barriere; (vlnolam) rupte-undes 

hraz/da barre fix; vysutá ~ trapeze; -ení (v hokeji) barriere 

hrb bosse; -áč bosson, bossato; -atět devenir bossat; 

-atý bossat; -it bossar; (křivit) curvar; -it se clinar se, 

bassar se; (před kým) adflexer se servilmen, humilar se 

(avan); -ol, -olek bosse, protuberantie; -olatý desplan, 

ínegal, sulcosi; (způsobující drncání) bossosi, sucussiv 

hrc citosl. crac!

hrčet (povoz) raslar; (dunivě) rul-sonar; (bublavě) brodular 

hrdelní gram. guttural; ~ rozsudek judicament del morte; 

~ trest condamnation al morte; ~ zvuk son guttural 

hrdin/a heróe; (románu) protagonist; -ka heróa; -ný, 

-ský heróic; -á báseň epopé, epos; -ství heroisme 

hrdl/ička zool. túrtur; -it se (o co s kým) guerellar, disputachar, 

mercachar; -o gúrgul, gúttur; (krk, též tech.) col; 

-ořez assassinator, cise-gúrgul 

hrd/opýšek orgollioso, superbo; -ost (nač) fieritá, (povýšenost) 

orgollie, superbie; -ý (právem sebevědomý) fier; (povýšený) 

orgolliosi, arogant 

hrma anat. pube 

hrn/číř pottero; -čířství potteríe; -ec potte; (na vodu) aquiere; 

(s poklicí) marmite; dát do hrnce inpottar; -eček tasse 

hrnout pussar; (na hromadu) amassar; (hráběmi) rastrar; 

~ se (jako příval) precipitar se, adcurrer (impetuosimen), 

venir in amasse, hastar 

hrob tombe; (společný) fosse comun; -ař interrator, sepultero; 

-ařík (brouk) interrator; zool. necrofor; -ka (chrámová) 

cripta; (nádherná) mausoléo; -ník v. hrobař; -ový 

(např. hlas) sepultorial 

hroch zool. hipopótame 

hrom tónnere 

hromad/a amasse, cúmul; (srovnaná) stople; valná ~ assemblé 

general, reunion annual; -ění acumulation; -it 

acumular, amassar; -it se acumular se, amassar se; -ný 

in (a)masse, colectiv 

hrome! per diábol! 

Hromnice círk. Candelarie 

hromo/bití tónner-sturm, tónner-tempe, tempeste; -svod 

parafúlmine; přen. (o osobě) expiator; -tluk hércul, atlete; 

-vat (na koho) stormear n. tonnerar n. fulminar (contra) 

hrot punta; (ostří) tranchante 

hroud/a (terr-)glebe; (sněhu) bul (de nive); rodná ~ patria, 

país natal; -ovitý glebosi 

hroutit se crular, ruinar se 

hroz/ba menacie; -ebný menaciosi 

hroz/en grappe, uve; bot. racem; (včel) túrbul (de apes); 

-inka rosine; (smyrenská) micri rosine; (korintka) corinte 

hrozi/t menaciar; -tánský grand(issim), colossal; (hlad) 

de lupo; -vý menaciosi, timend; (hrozivě velký) formidábil 

hrozn/ový: ~ cukr glucose; -ý horríbil, terríbil; (bolest) 

atroci; -ýš zool. boa, piton 

hrst manuade; -ka (čeho) un poc (de) 

hrtan anat. laringe; zánět -u laringite; -ový laringal 

hrub/ec, -ián grossiero, ínculto, rústico; -nout devenir 

rud n. impertinent n. vulgari; -ost ruditá, rudesse; -ozrný 

gross-granat; -ý rud; (nezpracovaný) crud; (nevzdělaný) barbáric, 

íncult, íncivilisat, rústic, sin education; (v chování) 

malconduit, íncivil, ínpolit, descortesi; (drsný) aspri; (hlas) 

rauc; (váha, příjem) brutto 

hruď péctor 

hrudka litt glebe 

hrudní (koš) toráxic; (sval) pectoral; -k anat. tórax 

hruš/eň piriero; -ka pire 

hrůz/a horrore; (mocná) terrore; (posvátná) timore; -ný v. 

hrozný; (obírající se smrtí) macabri; -ostrašný horrífic, 

horríbil, plen de horrore, capill-erectori; -oucí horrid; 

-ovláda tirannie; -ovládce tiranno 

hryz/ání rosion; -at roder; (kousat) morder; (ukusovat) 

mordettar; -ení svědomí remorse

hřad, -oviště galliniere 

hřát caler, dar calore; (vytápět) calefacter; (ohřívat) calentar; 

~ se calentar se; (na slunci) insolar se 

hřbet dorse (i knihy, ruky); (koně) crupe; (hor) creste, dorse 

del montania; -ní dorsal 

hřbitov sepultoria, jardin n. camp del mortes 

hřeb v. hřebík 

hřeb/čín, -činec cavall-elevatoria, cultivatoria de cavalles; 

-ec cavallo, stallon; (chovný) cavallo por reproduction 

hřebe/lcovat strigular; -lec strígul; -n (na vlasy) péctine; 

(kohoutí, střechy, vlny) creste; (hory) dorse, creste (de monte) 

hřebí/ček litt clove, clovette; bot. cariofille; -k clove 

hřešit peccar 

hřib bot. boleto; atomový ~ fungo atómic; zdravý jako ~ 

perfectmen san 

hříb/átko, -ě cavallello; (klisnička) cavallella, yun cavalla 

hříčka (slovní) lud(ett)e (de paroles); ~ přírody capricie 

del natura 

hřídel axe; hnací ~ axe propulsiv; klikový ~ axe de manivelle; 

kloubový ~ axe de cardan; vačkový ~ axe pulsativ 

hřích pecca; (vina) culpa; prvotní ~ bibl. pecca de Adam 

hřímat tonnerar (i přen. proti čemu) 

hříš/ek culpette, delicte, peccadillo; -ník peccator; peccon, 

peccard; -ný peccosi, peccaci; (myšlenka) peccaminosi; 

(cena) excessiv 

hřiště lud-corte, lud-terren, ludiera; (golfové) golf-terren; 

(tenisové) corte de ténnis; (volejbalové) terren de volleyball 

hříva (koňská, lví) criniera 

hřivna talent; zakopaná ~ talent interrat 

hřm/ět, -ít tonnerar; hřmí it tónnera; -ot bruida; (rachot) 

fracasse; -otný (hlučný) bruiosi; (postava) robust, gross 

hú (děsivé houkání) huhú! 

huba (zvířete) machuore; (čumák) musel; (ústa) bocca; 

drž -u! clude li bec!; -tý (drzý) impertinent, insolent 

hubený magri; (štíhlý) svelt; (útlý) gracil; (nevydatný) ínsuficent, 

scarsi; (tenký) tenui 

hubit exterminar, extirpar, far desaparir 

hubi/ce (u hadice) bec; -čka besa; -čkovat besar 

hubovat invectivar, reprimandar 

hučet bruir; (šumět) murmurar, susurrar 

hud/ba música; klasická ~ música clássic; komorní ~ 

música de cámera; -ební musical; ~ sluch audie musical; 

-ebník músico, musicante; -ebnost musicalitá 

hudlař bosillero; -ina bosillage, bosillatura; -it bosillar, 

laborachar, misfar 

huhňat parlar tra li nase 

hukot brue, bruida 

hůl baston; (z)bít holí bastonar 

hulákat crialliar; (křičet) criar; (řvát) criachar 

hulán voj., hist. ulan 

hulit fumar (fortmen, quam un chimené) 

hůlka bastonette; kouzelná ~ mágic bastonette 

hulvát grossiero, rústico; -ský grossieri, rústic 

hum/anismus humanisme; -anista humanist; -anistický 

humanístic; -anita humanitá; -anitář humanitario; -anitářský 

humanitari; -anitářství humanitarisme; -anitní 

humanitari; -anizace humanisation; -anizovat humanisar; 

-ánní human; -ánnost humanisme 

humbuk bluff, charlataneríe 

humor humor; -eska humoresca; -ista humorist; 

-istický humorístic; -ný (veselý) humorosi

humr homare 

humus humo 

Hun hist. hunno 

huňatý crinosi, vellosi, vellut 

hunský hist. húnnic 

hupnout (na koho) precipitar se sur, sursaltar 

hurá! hurrá! 

hurikán = uragán 

hůře plu mal(men) 

husa ganse (i přen.); hloupá ~ stult(on)a, folla, naiva; 

pečená ~ ganse rostat 

husar hússar; -ský de hússares; ~ kousek bravade 

husí (játra apod.) de ganse; -m pochodem in file indian 

husinec (chlívek) gansiniere; (trus) ganse-sterco 

husit/a hussite; -ský hussític; -ství hussitisme 

husopaska ganse-gardera 

huspenina gelé, gelatine (de carne) 

hust/ota densitá; -ý densi; (o tekutině) dens-fluent 

hustilka aer-pumpe 

hu/ť fábrica metallúrgic, fusería; (sklářská) vitrería; -tní, 

-tnický metallúrgic; -tnictví metallurgie; -tník fusero, 

metallurgo 

hutný compact; (kapalina) densi 

hvězd/a stelle; (nebeské těleso) astre, sídere; filmová ~ 

stelle de cinemá, (de opera) etc.; -árna observatoria; 

-ář astronom; -ářský astronómic; -ářství astronomie; 

-ička stellette; (v tisku) asterisco; -natý stellosi, stellut, 

covrit de stelles; -é nebe stellat ciel; -ný stellari, (nadpomyslně) 

astral, (o čase) sideral; -á mapa carte astronómic 

hvízd/ání sifflada; -at sifflar; -nutí siffla 

hý citosl. hi! 

hyacint bot. hiacinte 

hýbat (se) mo(v)er (se) 

hybn/ost mobilitá; -ý (působící pohyb) motori; (schopný 

pohybu) mo(vi)bil; -á síla fortie motori 

hybrid hibride; -ní hibrid 

hýčkat dorlotar 

hydr/a hidre; -ant hidrante; -át chem. hidrate; -aulický 

hidráulic; -aulika hidráulica; -oelektraárna centrale hidroeléctric; 

-ofobie hidrofobie; -olitický hidrolític; -olýýza 

hydrolise; -oplán hidroplane; -oxyd chem. hidróxide 

hyen/a hien (i přen.); -ismus bestialitá 

hygien/a higiene; -ický higiénic; -á zařízení installationes 

sanitari; -ik higienist 

hyje citosl. hi! 

hýkat (jako osel) criar (quam un ásino) 

hýl v. hejl 

hymn/a himne; -ický hímnic; -us (chvalozpěv) cántico 

hynout morir, perir; ~ žízní perir per sete 

hyper/bola hipérbol; -bolický hiperbólic; -moderní 

ultramodern; -trofie med. hipertrofie 

hypn/otický hipnótic; -otismus hipnotisme; -otizér 

hipnotist; -otizovat hipnotisar; -óza hipnose 

hypochondr hipocondriaco; -ický hipocóndric, hipocondriac; 

-ie hipocondrie 

hypot/eční hipotecari; -éka hipoteca; zatížit -ou hipotecar; 

-ekární hipotecari; -etický hipotétic; -éza hipotese 

hýři/l (marnotratník) prodigo; (zhýralec) debochard; -vý 

prodigaci, prodigal, debochant; -t prodigar, debochar 

hyster/ický histéric; -ie histerie; -ik histérico 

hyzdit deformar, defigurar, defecter

hýždě anat. posteriore 

CH 

chabý lax, poc rigorosi; (slabý) débil; (vědomosti) ínsuficent 

chaloupka (litt) domette 

chaluha bot. fuc, sargasso 

chalup/a (venkovská) dom(ette) paisan n. rural; (chata) cabane; 

(víkendová) weekend-dom(ette); -ář possessor de un 

weekend-dom, cabanero; -ník possessor de un dom(ette) 

paisan n. rural 

Cham bibl. Cham 

chám rústico, rurano; anat. sperma; -ovod canale spermátic; 

-ový spermátic 

chameleón cameleon 

chamraď (sebranka) vagantallia, canallia; (bezcenná věc) 

mercache, sinvalorage; (haraburdí) cosallia, antiquallia 

chamtiv/ost aviditá, cupiditá; -ý avid, cupid 

chán hist. khan 

chao/s cáos; -tický caótic 

chapadlo zool. tentácul; -vý tentaculari 

cháp/ání comprension, inteligentie; -at comprender; 

(vnímat) percepter; (vystihnout) capir; (pochytit) capter; 

-at se (čeho) v. chopit se; -avost inteligentie, facultá de 

comprender, perceptivitá; -avý capaci, comprensiv, 

inteligent; (učenlivý) docil; těžko ~ inept, stult 

charakter caráctere; -istický característic 

charleston charleston 

charita charitá; -tivní charitativ; (ústav) de charitá 

charta (listina) charta 

Charvát v. Chorvat 

chasa mannes, li yunes, yun gente 

cháska v. chátra 

chata cabane; (víkendová) weekend-dom(ette); (horská) 

chalet, refugia n. albergo alpin; (rekreační) baracca de 

villegiatura; -ř possessor de un weekend-dom, cabanero 

chátra canallia, gentallia, vagantallia, plebeyallia, populache; 

-t (upadat) decader; (o domě) decader, ruinar se 

chatrč hanl. cabanach, domach 

chatrný (nuzný) mesquin; (opotřebovaný) perusat; (poškozený) 

damageat, defectosi, ledet; (zdraví) débil, precari 

chcíp/lotina cadavre; -nout morir, perir 

chechtat se ridachar; (chichotat se, hihňat se) hihicar 

chemi/cký chímic; -e chimie; -ik chímico; -kálie pl chimicalies, 

productes chímic 

cherub, -ín chérub; -ínský cherúbic 

Chil/e Chile; -an chilano; ch-ský chilan 

chimér/a chimere, fals idé; -ický chiméric 

chinin quinine; -ovník bot. quinin-árbor, quininiero 

chirurg chirurgo; -ický chirúrgic; -ie chirurgie; (místo) 

chirurgia 

chlad (zima) frigore; (ranní) friscore; (chladnost) frigidesse; 

(pohlavní) frigiditá; (chladnokrevnost, klid) aplombe 

chládek friscore; (stín) ombre; přen. (vězení) prison, cárcere 

chlad/icí refrigerant; (zařízení) de refrigeration, frigorífic; 

-ič refrigerator; (motoru) radiator; -it (o-, vy-, z-) afrigidar; 

tech. refrigerar; -ivý refrigerant; (svěží) frisc; -nička 

refrigerator; -no frigore; -nokrevně con sangue frigid; 

-nokrevnost frigidesse (de sangue), aplombe; -nokrevný 

de sangue frigid; -nost frigidesse; (pohlavní) frigiditá; 

-nout (o-, vy-, z-) (re)frigidar se, devenir frigid; -ný frigid; 

(klidný) calm; (lhostejný) índiferent, flegmátic

chláchol/ení consolation; -it consolar; (uklidňovat) calmar, 

quietar, tranquilisar, pacificar; -ivý consolativ, calmant 

chlap (robust) mann; hanl. individuo, homacho; -ec púer, 

infanto, (litt) garson, boy; (výrostek) adolescente; -ecký 

pueril, garsonesc; -ík (excellent) chap; (veselý) gayon 

chlast/at trincachar, inebriar se; -oun trincard 

chlazen/í (nápojů) refrigeration; (vzduchu) afrigidation, 

ventilation; -ý (motor) afrigidat (per aqua, per aere) 

chléb, chleba pane; (kousek) pezze de pane; (bochník) bul 

de pane, pan-bul; (krajíc) tranche de pane; (zaměstnání) 

subsistentie; přijít o ~ perdir li labor n. li posto 

chleb/árna panería; -íček (obložený) pane covrit, sandwich; 

-ník paniere; (torba) tornistre; -odárce patron; -ovník 

bot. árbor del pane; -ový del pane, pan-; (kůrka) pan-cruste 

chlév stalle (de vaccas), bov-stalle 

chlípn/ík lascivon; -ost lascivitá; -ý lasciv 

chlístat (sur)spruzzar 

chlívek (prasečí) svin-stalle, sviniera; (kozí) capriera 

chlopeň anat. válvul; (klopa) lápul 

chlór chem. clor 

chlor/át, -ečnan clorate; -id min. cloride; -it min. clorite; 

-itý clorosi; -oform cloroform; -ofyl bot. clorofill 

chlorovodík chem. acide clorhídric 

chlouba fieritá, orgollie; (chlubivost) fanfaronada, self-lauda 

chlubit se fanfaronar, orgolliar; (čím) vanigloriar se (de) 

chlum coline (arborat) 

chlup (na těle) crine; (na hlavě) capille; -atý crinat, crinosi; 

capillat, capillosi 

chmel bot. lúpul; -ař cultivator del lúpul; -ařství cultivation 

del lúpul; -nice lupuliera; -ovina lupuline; 

(pivo) bir 

chmur/a (zármutek) afliction, tristesse; -ný trist; (zasmušilý) 

atristat, pessimístic, melancólic; (zamračený) morosi; 

(krajina) morni; (obloha) nubosi, nubat, nube-covrit, 

tenebrosi; (temný) obscur 

chmýří lanuge 

chňap/at, -nout (po čem) happar, adcapter; (tlamou) aboccar 

chobot trompe, proboscite; (úzký záliv) golf, brasse de mare; 

-nice zool. octopus 

chod (chůze) eada, marcha, maniere de marchar, vadida; (stroje) 

functionament; (jídlo) plate; ~ na prázdno marcha sin 

carga; tichý ~ marcha silentiosi; zpětný ~ contramarcha; 

v -u in marcha; být v -u marchar, functionar; -ba coridor; 

(spojovací) passage; (okružní) galerie; -ec pedeator, pedon, 

passante; -idlo (spodní část nohy) pede; -it ear, marchar, 

pedear, vader; (stroj) functionar; (kam) frequentar, visitar; 

(procházet se) promenar se; ~ do školy frequentar li scola; 

-ník trottuore; (u silnice) ped-via 

chochol (plum-, capill-)toffe; -ouš zool. alaude crispat 

chole/ra cólera; -rický coléric; -rik colérico; -sterol 

colesterol 

chomáč v. chumáč 

chomout cavall-colare, coluore; (člověk) ínhabil hom, 

plumpon 

chopit se (čeho) capter, prender; ~ příležitosti capter li 

ocasion; ~ slova prender li parol 

chór (pěvecký sbor) cor; (místo pro zpěváky) cora; v. též kůr 

chorál corale; -ový (zpěv) coral 

choreograf coreograf; -ický coreográfic; -ie coreografie 

chorob/a maladie, morbe; -nost morbiditá; -ný maladiv, 

morbid; -opis anamnese; -oplodný (nakažlivý) infectuosi,

contagiosi 

choromysln/ost alienation mental, dementie; -ý alienat 

(de mente), dement 

Chorvat croato; -sko Croatia; ch-ský croátic 

chorý malad, ínsan; (duševně) dement, alienat 

choť marito, marita, consort 

choulit se hoccar se, bassar se 

choulostiv/ec delicato; -ět (z-) devenir sensitiv; -ý (tro) 

sensitiv, delicat; (křehký) fragil 

choutka aviditá, apetite, capricie 

chov (živočichů) elevation, tenentie (de animales); 

(rostlin) cultivation (de plantes); (drůbeže) avicultura; 

(ryb) piscicultura; (ústřic) ostricultura; (včel) apicultura; 

-anec, -anka elev/o, -a; (učedník) disciplo; -ání se 

conduida; -at elevar, cultivar; (v náručí) tener in su 

brasses; (obsahovat) contener; (podezření) suspecter; 

-at se conduir se; -atel elevator, cultivator 

chrabr/ost bravitá, bravore; -ý corageosi, brav, heróic 

chrám temple; (křesťanský) catedrale; (menší) eclesia; 

Svatovítský ~ catedrale Sant Vít 

chramstnout (po čem) happar, adcapter, raffar 

chrán/ěnec protectete, pupillo; -ěnka pupilla, tutelata; -ič 

protector; -it (proti) protecter, defender (contra); (přístřeším) 

dar asil a, albergar; (hlídat) gardar; (uchovávat) preservar; 

-it se (před) gardar se (de); -ítko protector; (na prst) 

foderale; (hrotu) puntale 

chráp/ání roncada; -at roncar 

chrap/lavost raucitá; -lavý rauc; -ot raucore 

chrapoun ínculto, plumpon, rústico 

chrapt/ění raucore; -ět esser rauc; -ivost raucitá; -ivý 

rauc 

chrast/í branchallia, ramallia; -it raslar, frufrutar, cracar, 

crepitar; cliquettar; -ítko raslette, tintinette, sonette 

chrčet ralar; (chroptět) stertorar 

chrch/el (hlen) muc; -lat expectorar; (kašlat) tuss(ett)ar 

chrl/ení (krve) efusion (de sangue); -ič stav. gárgule; -it 

erupter, expulser, exsputar, jettar (flammes), spruzzar 

chrocht/ání (vepře) grunida; -at grunir 

chrobák zool. geotrupo, sterc-scarabé 

chróm chem. crom 

chromajzl ínvalido, mutilato 

chromatický cromátic 

chrom/nout devenir claudicant; -ý (kulhavý) claudicant; 

(ochrnulý) paralisat, mutilat 

chromov/ání cromada; -at cromar, covrir con crom; -ý 

crómic, de crom; (ocel) cromat 

chron/ický crónic; -ičnost cronicitá; -ograf cronograf; 

-olog cronologo; -ologie cronologie; -ometr cronometre 

chrop/ot, -tění (umírajícího) rala(da), stertorada; -tět ralar, 

stertorar 

chroupat (jíst) machar n. manjar n. roder cracante 

chroust zool. melolonte 

chroustat (zuby) grinsar; (sníh) gnistar, crepitar 

chrpa bot. centaurea, cianette 

chrup dentes, dentage; (umělý) fals n. artificial dentes; -at 

(zvuk) cracar; v. též chroupat; -avčitý cartilaginosi; -avka 

anat. cartilágine; -avý cracant; -ka (třešně) ceresse dur 

chrt zool. levriero; (ruský) borsói 

chryzantéma bot. crisanteme 

chřadnout deperir; (rostlina) marcir; (stářím) devenir caduc 

chřástal (pták) crax

chřest bot. asparge 

chřest/idlo, -ítko v. chrastítko; -it (klíči, penězi) far cliquettar 

n. sonar; -ot raslada; -ýš zool. crótale, sonserpente 

chřípí narice, nase-fores 

chřipk/a grippe; med. influenza; -ový (příznak) grippal 

chřtán gúrgul, gúttur; (zvířete) fauce; přen. abiss, ravine 

chřupa/t (sníh) cracar, gnistar, crepitar; -vý cracant 

cht/ění volentie; (záměr) intention; filoz. volition; (nezřízené) 

cupiditá; -íč aviditá, cupiditá; chtě nechtě volente o ne, 

nolens volens 

chtít voler; (přát si) desirar; (zamýšlet) intenter 

chtiv/ost aviditá; (chamtivost) cupiditá; -ý avid, cupid 

chůda marchette, stelte 

chud/áček (-ěra, -inka) povretto, povri diábol; -ák povre, 

indigento; ~ teta! povri tanta!; -ičký povríssim; 

(ubohý) miserábil; -ina povri gente, li povres; -inský 

(právo, fond) de povres; -inství charitá públic; -nout 

v. zchudnout; -oba povresse, povritá; (nedostatek) indigentie; 

(bída) misere; přen. (prázdnota) sterilitá; -obinec 

asil n. hospicie de povres; -obka v. sedmikráska; -obný 

povri, miseri; -okrevnost med. anemie; -okrevný 

anémic; -ý povri, miseri, mesquin; (nemající prostředků) 

indigent, necessitari; (bez peněz) ínpecuniosi; (osoba) 

povre, indigento; (zchudlý) apovrit; (málo vybavený) ínsuficent; 

(půda) steril, ínfecund; ~ duchem povri in 

spíritu; ~ jako kostelní myš povri cane, povri quam Job 

chuligán rixard 

chum/áč toffe, masse ínform; (lidí) amasse; (vlasů, travin) 

toffe; (vlny, bavlny) flocc; -áček toffette; -áč(k)ovitý toffosi; 

-elenice virle de nive, niveada; -elit (se) nivear; 

-elí se it nivea; -lat frossar 

chundel v. chumáč; -atý crinosi, toffosi, vellosi, vellut 

chuť (smysl) guste; (něčeho) sapore; (k jídlu) apetite; bez 

chuti sin sapore, sin guste, ínsipid; dobrou ~! bon 

apetite!; podle -i secun li guste 

chutn/at (jak) saper; (po čem) haver li guste de; (ochutnávat) 

gustar; (vychutnávat) savurar; -ý saporosi, gustosi, 

apetitosi, de bon guste; (pikantně) savurosi 

chuťov/ka delicatesse, gurmandage; -ě in sapore 

chůva bonna, infantera 

chůze eada, passuada, marchada, vadida; (způsob) maniere 

de marchar 

chvál/a laude; -abohu mersí a Deo; -it laudar 

chval/itebný v. chvályhodný; -ořeč elogie, laudation, 

panegire; -ořečit (komu) laudar (alquí); -ořečník panegírico; 

-ořečný panegíric; -ozpěv cántico, hosanna 

chvályhodný laudábil 

chvást v. žvást; -al fanfaron; -at se fanfaronar; (vychloubat 

se) vanigloriar se, orgolliar se; (honosit se) pavonear; 

-avost fanfaronada, vaniglorie; -avý vanigloriosi 

chvastoun fanfaron, vaniton; -ství fanfaronada, vaniglorie 

chvat (spěch) hasta; (shon) tumultu; (zápasnický) serratura 

chvátat (spěchat) hastar; (co se má uskutečnit) esser urgent; 

(povzbuzovat) stimular; (urychlovat) accelerar 

chvatný hastosi, precipitosi; (rychlý) rapid; (zběžný) cursori, 

superficial; (letmý) fugaci 

chvě/jivý trement, trepid; -t se (strachy) tremer, trepidar; 

fyz. vibrar; (kmitat) oscillar; (kymácet se) chancelar; (otřásat 

se) sucusser se; (zimou) frissonar; (o hlase) tremolar 

chvíle moment, instante; (vhodná příležitost) oportunitá; 

dlouhá ~ enoya; volná ~ ocie; tu -i ho-moment; po

-i pos un moment 

chvil/ečka, -ka litt moment, brevi témpor, temporette; 

-kový momentan, (pomíjivý) efemeri; (prchavý) fugitiv; 

(přechodný) transitori; (přerývaný) intermittent; (nestálý) 

ínconstant; (vrtkavý) capriciosi 

chvost (oháňka) caude; (třapec) quaste; -natý toffosi 

chvoj, -í ramallia 

chyb/a erra; (omyl) errore; (vada) defecte; (tisková) printerra; 

(překlep) tipp-erra; gram. (syntaktická) solecisme; 

(nedostatek) manca; (zavinění) culpa; ~ lávky! tre fallit!, 

grand erra!; to je má ~ to es mi culpa; -ějící mancant, 

absent; -ěnka mancoliste; -ět mancar; (být nepřítomen) 

esser absent; -ička (závada) litt defecte; -it, -ovat (v čem) 

errar; (cíl) fallir, (proti pravidlu) peccar (contra); -ný errosi, 

(rána) fallit; (krok) fals; (výrobek) defectosi; (váha) deficient; 

(špatný) mal; (nesprávný) íncorect; ínjust; (nedokonalý) ínperfect; 

(nemístný) ínconvenent; (nevhodný) ínapt 

chýlit (na-, s-) inclinar; (nechat viset) pender; (ohýbat) flexer; 

~ se (mít sklon) inclinar; (sklánět se) clinar se, bassar 

se; ~ ke konci currer a su fine 

chýr fama 

chystat (se) preparar (se) 

chýše cabane, baracca, domette 

chytat capter; (pronásledováním) persequer, chassar; ~ lelky 

flanar, gapar; ~ ryby piscar; (na udici) croc-piscar 

chyt/it, -nout capter; (do pasti n. do léčky) atrappar; (do sítě) 

capter per un rete; (motor) accender se; (vznítit se) inflammar 

se; ~ se (čeho) cramponar se (a) 

chytr/ácký astut; (lišácký) foxatri; -áctví astutie; -ák 

astuto; -istika trics; -ost inteligentie, -ý inteligent, 

prudent, sagi, sagaci, talentat; (šikovný, schopný) hábil, 

capábil; (vynalézavý) ingeniosi 

I 

i e, (také) anc; nejen ..., nýbrž ~ ne solmen ..., ma anc; 

jeden ~ druhý ambi (du); ~ kdyby etsí; dokonce ~ 

mem; ~ ... ~ e ... e; ~ kdepak tot ne 

ibis zool. ibis 

ibišek bot. altéa 

ide/a idé; -ál ideale; -alista idealist; -alistický idealístic; 

-ální ideal; -alismus idealisme; -alizovat idealisar 

identi/cký idéntic; -fikace identification; -fikovat identificar; 

-ta identitá 

ideolog ideologo; -ický ideológic; -ie ideologie 

idiom gram. idioma; -atický idiomátic 

idiot med. idiot; -ie med. idiotie; -ismus gram. idiotisme, 

idioma; -ský idiótic, stupid; -ství idiotie 

id/ista idist; -istický idístic; -o Ido 

idol idol; -atrie idolatrie 

idyla idille; -ický idíllic 

ignor/ance ignorantie; -ant ignorante; -ovat ignorar 

ihned strax, ínmediatmen 

ikon/a icone; -oklasmus iconoclasme; -oklast iconoclast 

ikter/ický med. ictéric; -us icterite 

ilegáln/í ínlegal; -ost ínlegalitá 

ilustr/ace ilustration; -ační ilustrativ; -átor ilustrator; 

-ovat (knihu) ilustrar; ~ příklady exemplificar 

iluz/e ilusion; -ionista ilusionist; -orní ilusori, imaginari 

imagin/ace imagination; -ární imaginari 

imanentní imanent 

imatricul/ace inmatriculation; -ovat (se) inmatricular (se)

imbecil med. imbecile; -ita imbecilitá; -ní imbecil 

imigr/ace inmigration; -ant inmigrante; -ovat inmigrar 

imit/ace imitation; -ační imitativ; -átor imitator; -átorský 

imitatori; -ovat imitar, copiar 

imobil/izace ínmobilisation; -ní ínmobil 

imperativ gram. imperative; -ní imperativ 

imperfekt/ivní gram. imperfectiv; -ivum gram. imperfective; 

-ní ínperfect; -um gram. imperfecte 

imperialis/mus imperialisme; -ta imperialist; -tický imperialístic 

impérium imperia 

impertinen/ce impertinentie; -tní impertinent 

implant/ace implantation; -ovat implantar 

imponovat (komu) imposar, impressionar 

import import(ation); -ér importator; -ovat importar 

impoten/ce med. ínpotentie; -t ínpotente; -tní ínpotent 

impozantní imposant, grandiosi, majestosi 

impregn/ace impregnation; -ovat impregnar 

impres/ário impresario; -ionismus impresionisme; -ionista 

impressionist; -ionistický impresionístic; -ívní impressiv 

improviz/ace improvisation; -ator improvisator; -ační, 

-átorský improvisatori; -ovat improvisar 

impulz impulse; -ívní impulsiv 

imput/ace imputation; -ovat imputar 

imun/ita med., práv. imunitá; -ní imun; -izace imunisation 

inaugura/ce inauguration; -ční inaugural 

incest práv. incestu; -ní incestuosi 

incident incidente 

incký (kultura) incáic 

Ind indo, indiano 

index índex, catalog 

Indi/án indiano (american); i-ánský indian; i-cký indian, 

índic; I- Oceán Índic Oceane 

indicie indicie 

Indie India 

indiferen/ce índiferentie; -tní índiferent 

indigo índigo 

indik/ace med. indication; -ativ gram. indicative; -ativní 

indicativ; -átor indicator; -ovat med., chem. indicar 

indispo/novaný índisposit; -zice índisposition 

Indoevrop/an indoeuropano; i-ský indoeuropan 

Indonés/ie Indonesia; i-ký indonesian 

indos/ace obch. indossament; -ovat (směnku) indossar, girar 

induk/ce induction; -ční (cívka) de induction; -čnost inductivitá; 

-ovat inducter; -tivní inductiv; -tor inductor 

industriali/smus industrialisme; -zace industrialisation 

iner/cie inertie; -tní inert 

infám/ie infamie; -ní infam 

infant hist. infante; -érie infanteríe; -ilismus infantilisme; 

-ilní infantil; -ka hist. infanta 

infarkt med. infarcte 

inf/ekce infection; -ekční infectiv; -ikovat infecter 

infiltr/ace infiltration; -ovat infiltrar 

infinitiv gram. infinitive 

infla/ce inflation; -ční inflativ 

in flagranti in flagranti 

inform/ace information; -ační (kancelář) de information; 

-atický informátic; -atika informática; -ativní informativ; 

-atizovat informatisar; -átor informator; -ovat informar 

ingot tech. lingot 

injek/ce injection; -ční (jehla) de siringe, ~ stříkačka

siringe, spruzzuore; -tor injector; -tovat med., geol. 

injecter 

Ink hist. (příslušník národa Inků) inca; říše -ů imperia incáic 

inkaso incassament; -vat incassar (i přen. gól, výprask) 

inklin/ace inclination; -ovat (k čemu) inclinar (a) 

inkognito incógnito 

inkoust incre 

Inkové hist. li Incas 

inkub/ace med. incubation; -átor incubator, covuore 

inkvizi/ce círk. inquisition; -ční inquisitori; -tor inquisitor 

inov/ace innovation; -ační de innovation; -ovat innovar 

inscen/ace inscenation; -ovat inscenar 

insekticid insecticide 

insemin/ace insemination (artificial); -átor inseminator 

insignie pl insignes 

inskripce inscrition 

insolace insolation 

insolven/ce ínsolventie; -tní ínsolvent 

inspek/ce inspection; konat -i inspecter; -tor inspector; 

-torát inspectoratu 

instal/ace installation; -atér installator; -ovat installar 

instan/ce instantie; -tní instant 

instinkt instincte; -ivní instinctiv 

institu/ce institution; -cionální, -ční institutional; -t 

institute 

instru/kce instruction; -kční de instruction; -ktivní 

instructiv; -ktor instructor; -ment instrument; -mentál 

gram. instrumentale; -mentální hud. instrumental; -mentovat 

hud. instrumentar; -ovat instructer, informar 

intaktní intact 

integr/ace integration; -ál mat. integrale; -ální integral; 

-ita integritá; -ovat integrar 

intelekt intelectu; -uál intelectuale; -uální intelectual 

inteligen/ce inteligentie; -tní inteligent; (vzdělaný) 

doct, erudit, instructet 

intendant intendante 

intenz/ita intensitá; -ívní (světlo, pocit) intens(i); (úsilí) 

intensiv; -ívnost intensivitá 

interferen/ce fyz. interferentie; -ční interferent 

interlineární interlineari 

interlingvisti/cký interlinguístic; -ka interlinguística 

intermezzo hud. intermezzo 

intermit/entní intermitent; -ovat intermitter 

intern/ace internament, detention (preventiv) 

internacion/ála Internationale; -alismus internationalisme; 

-alista internacionalist; -ální international 

intern/ační: ~ tábor camp de internament; -át internate 

internet internet, interrete; brouzdat / surfovat po -u navigar 

sur li internet; přstup k -u acces al internet; -ový 

internétic, interretal 

intern/í intern(i), interiori; -ista med. médico de interni 

maladies, internist; -ovat internar 

interpel/ace polit. interpellation; -ovat interpellar 

interpol/ace mat. interpolation; -ovat interpolar 

interpret interprete; -ace interpretation; -ační interpretativ; 

-ovat interpretar 

interpunkce gram. interpunction 

interrupce interruption (del graviditá) 

interval intervalle 

interven/ce intervention (i voj.); (přímluva) intercession; 

-ční de intervention; -ovat intervenir; -t interventor

interview interview [-vjú]; -ovat interviewar [-vjuar] 

intim/ita intimitá; -ní íntim; -nost intimitá; (obeznámenost) 

familiaritá 

inton/ace intonation; -ovat (za-) intonar 

intráda (předehra) prelude; (fanfára) fanfare 

intrik/a intriga; -án intrigante; -ovat intrigar 

intro/spekce introspection; -spektivní introspectiv; 

-vertní introvert; -verze introversion 

intui/ce intuition; mít -i intuiter; -tivní intuitiv 

inu (zkrátka) in curt; ~ ovšem certmen 

invalid/a ínvalide; -ita ínvaliditá; -ní ínvalid 

invaz/e invasion; provést -i (čeho) invader; -ní (armáda) 

invasiv, de invasion 

invektiva invective; provádět -y invectivar (contra) 

invence invention 

invent/ář inventarie; -arizovat inventariar; -ura inven.tariation; 

dělat -u inventariar 

inver/tní inversi, contrari; -tovat inverter; -ze inversion; 

-zní invertíbil 

invest/ice investiment; -ovat investir 

inzer/át anuncie; dát ~ do novin inserter un anuncie; 

-ce (inzerování) insertion de anuncies; (inzeráty) (litt) 

anuncies; -ent anunciante; -ovat inserter anuncies 

inzulín med. insuline 

inženýr ingeniero; -ství ingenieríe 

ion/(t) chem. ion; -izace ionisation; -izovat ionisar; 

-osféra ionosfere; -toforéza iontoforese 

iota iota 

Ir irlandeso 

iracion/alismus ínrationalisme; -ální ínrational 

irá/cký irakesi; I-čan irakeso; I-k Irak 

Írán Iran; -ec iraneso; í-ský iranesi 

irelevantní ínrelevant 

ironi/cký irónic; -e ironie; -zovat ironisar 

Ir/sko Irland; i-ský, i-ština irlandesi 

ischias med. isciátic dolore, sciática 

islám islam(isme); -ský islámic, mahometan 

islamizovat islamisar 

Islan/d Island; -ďan islandeso; i-ský, i-ština islandési 

It/al italiano; -álie Italia; i-alský, i-alština italian 

itera/ce iteration; -tivní iterativ; -tivum gram. iterative 

itinerář itinerarie 

Izák bibl. Isaac 

Izaiáš bibl. Isáia 

izol/ace isolation; -átor isolator; -ovat isolar 

izotop fyz., chem. isotop 

Izrael Israel; -ec israeliano; -ita (Žid) israelite; i-ský 

(občan) israelian; (náboženství) israelític 

J 

já yo; (4. p.) me; mé druhé ~ mi duésim ego; beze mne 

sin me; podle mne secun me; pro mne za mne por me 

jabl/ko pom; ~ sváru pom de discordie; rajské ~ tomate; 

říšské ~ globe imperial; -oň pomiero, pom-árbor 

jabot v. žabó 

jad/érko (zrnko) gránul; (semeno) seme; -ernatý (ovoce) 

granulosi; -erník v. jádřinec; -erný nucleari, atómic; 

-á fyzika física nucleari 

jad/erský, -ranský adriátic 

Jadran li (Mare) Adriátic

jadrn/ost soliditá, robustesse, vigore; -ý solid, robust, 

vigorosi; (odpověď) lapidari; (sloh) plástic; (na chuť) picant; 

(šťavnatý) sucosi; ~ jazyk sucosi lingue 

jádro nucleo; (v ovoci) osse; (podstata) quintessentie; (obsah 

přednášky apod.) resumé; (střed) cordie; přen. v jádru in 

funde; -vý (ovoce) ossat 

jádřinec nucleo, cordie 

Jáfet bibl. Jáfet 

jaheln/ík puré de millete; -ý de millete 

jáhen círk. diacon; -ka diaconessa; -ství diaconatu 

jáhly millete 

jahoda fresbere; (zahradní) jardin-fresbere 

jacht/a yacht; -ing sport. yachting 

jak zool. yak 

jak (tázací) qualmen, per quel maniere?; (vztažné) quam; 

~ kdy secun circumstanties; ~ krásný! quam bell!; 

~ se máte? qualmen vu standa?; tak brzy ~ možno 

tam bentost quam possíbil; ~ řečeno quam dit; jak ... 

tak (i) e ... e, tam ... quam; ~ se to vezme! it depende!; 

~ se zdá quam it sembla; buď ~ buď quamcunc; podle 

toho ~ dependent del circumstanties; -bysmet dito, 

idem, lu sam; -koli(v) quamcunc, ne importa qualmen; 

~ je daleko quantcunc lontan it es; (ačkoli) malgré que, 

etsí, benque; -mile tam bentost quam, just quam; -o 

quam; ~ by quam si; ~ např. quam p. ex.; ~ svědek 

quam testimon; tak ~ (srovnávací) tam quam 

jakobín jacobino; -ský jacobin; -ství jacobinisme 

jakoby quasi 

jak/ost qualitá; -ostní de (bon) qualitá; (kvalitativní) 

qualitativ; -ož i quam anc; -ožto quam, (v hodnotě, 

funkci apod.) in qualitá de; -pak? qualmen?, in qual 

maniere?; -sepatří quam convene; ~ se sluší quam 

dece; -si (nějak) alquam; (jistým způsobem) in cert maniere, 

in cert modo; -těživ nequande (in li vive); (odjakživa) 

desde li nascentie 

Jakub Jacob 

jaký (tázací, vztažné, zvolací) qual; -koli(v) qualcunc; 

-pak: -épak copak! scrúpules ad-látere!; -si alqual, 

alcun, un (cert); ~ pan X un cert senior X; -s takýs 

passábil, mediocri 

jak/že? qualmen?; -živ v. jaktěživ; -ž takž passábilmen 

jalov/cová (nápoj) gin; -ec bot. junevre 

jalov/ice vaccella; -ý (dobytek, půda aj.) steril, ínfecund, 

ínfertil; (kapitál) ínproductiv; (řeči) futil, steril, van 

Jalta Yalta 

jáma cava; (vykopaná) fosse; (šachta) mine; (hrob) tombe 

Jamajka Jamaica 

jamb lit. iamb; -ický iámbic 

jamka fossette 

Jan Johánnes 

janičár hist. yanitchar 

Janov Genova 

janovec bot. genista 

jantar min. ambre; černý ~ gagate 

Japon/ec japaneso; -sko Japan; j-ský, j-ština japanesi 

jarmar/eční ferial; přen. charlatanesc; -k (výroční trh) ferie 

jar/ní vernal; -o verne; na jaře in verne; (o minulém) últim 

verne; li verne passat; -ý v. jarní; přen. vigorosi, vivaci 

jař/(ina) seme vernal; -e vivaci(men) 

jářku! apropó!, (quam) yo dí 

jařmo yugo; (na nošení věder) vecte; (útisk) opression

jas luce, claritá, brilliantie; měsíční ~ luce lunari 

jasan bot. fraxine 

jás/ání jubilation, jubilada; -at jubilar, exultar, joy-clamar; 

-avě con júbil; -avý jubilosi, plen de júbil 

jasmín bot. jasmine 

jasn/ě clar(men); -ost claritá; -ovidec divinator, augur; 

-ý clar; (světlý) lucid; (zřejmý) evident; (hlas) sonori; (obloha) 

sin nubes; (nezkalený) seren; je -é, že it es clar que 

jásot jubilation, jubilada 

jaspis min. jaspe 

jatečn/í, -ý (o zvířatech) ingrassat; (dobytek) a buchar 

jaterní (funkce) hepátic; -k bot. hepática 

jatky abattoria, buchatoria; (krveprolití) massacre 

játra anat. hépate; zánět jater hepatite 

Jáva Java 

Javán/ec javaneso; j-ský javanesi 

javor ácere; -ový acerin 

jaz/ýček (píšťaly, vah) linguette; -yčný lingual; -yk ant. 

lingue, (řeč) lingue, idioma; (nářečí) dialecte; (v botě) linguette; 

cizí ~ ligue foren; ~ hovorový lingue familiari; 

knižní ~ lingue litterari; mateřský ~ lingue matrin; programovací 

~ lingue de programmation; spisovný ~ 

lingue litterari; světový ~ lingue universal; úřední ~ 

lingue oficial; živý ~ lingue vivent; -ykověda filologie, 

linguística; -ykovědec filologo, linguist; -ykovědný filo- 

lógic, linguístic; -ykový lingual; ~ úzus usu del lingue 

ječet yellar; (vřeštět) strider, criachar 

ječmen bot. hordeo; sladovnický ~ malt-hordeo 

jed venen, tóxico; (bakteriální) toxine; (omamný) droga; 

jed/en un; ani ~ ni un sol n. síngul; ~ po druhém un pos 

li altri; -ni - druzí unes - altres; -enáct deciun 

jedin/áček un sol infante; -ě solmen; -ec individue; 

-ečnost individualitá, singularitá, unicitá; -ečný únic, 

singulari; (mimořádný) extraordinari; (skvělý) splendid; 

(velkolepý) magnífic; (úchvatný) ravissent; (skvostný) sumptuosi; 

(nemající sobě rovného) íncomparabil, ínegalabil, 

sin comparation, sin egal; -krát(e) solmen un vez; -ký 

totmen sol; -ost unicitá; -ý sol, síngul; (syn) únic; 

(osamělý) solitari; ani ~ ni un síngul 

jedl/e bot. abiete; -ový abietin, de abiete 

jedl/ík (grand) manjator; -ý manjábil 

jednak: ~ ... ~ ... partmen ... partmen 

jedn/ání action, maniere de acter; (vyjednávání) negociation; 

(chování) conduida; (zacházení) tractament; div. acte; 

(postup) procedura; -at acter; jedná se o it acte se pri; 

(vyjednávat) negociar (pri); (chovat se) conduir se; (postupovat) 

proceder; (zacházet s kým) tractar; -atel secretario, 

comissionario, mandatorio; obch. agente; (makléř) curtagero, 

mediator; -atelství agentie; (místo) agentia 

jednička li (ciffre n. numeró) un, unen 

jedno/aktovka lude in un acte; -barevný unicolorat, monocrom; 

-buněčný unicellulari; -denní de un die; -duchý 

símplic; -fázový monofásic; -hlasný (souhlas) unánim; 

-hlasý hud. unison; -jazyčný monolingual; -kopytník 

solipede; -litý monolític; -myslnost unanimitá; -myslný 

unánim; -nohý unipedi; -oký unoculat; -pólový unipolari; 

-poschoďový de un etage; -rožec unicorn; -slabičný 

monosillábic; -směrný monodirectional; -stranný unilateral 

; (člověk) de caráctere unilateral; -ta unitá; (sdružení) 

union, corporation; sport. club; J- Bratrská li Unité de 

Fratres Moravian; -tit selectionar; (okopávat) sarclar;

(sjednocovat) unir, unificar; -tka (míra) unité; voj. formation, 

truppe; -tlivec individue; -tlivost partricularitá; 

(podrobnost) detallie; -tlivý individual, síngul; -tnost 

(názorová) conformitá, unanimitá; (svornost) concordie; 

-tný (celistvý) coherent, compact; (stejnorodý) homogen; 

(spojený) unit; (svorný) concordant, unánim; (cena, politika, 

stát) unitari; (text) únic; (sjednocený) unit, unificat; (sazba, 

clo) únic, uniform; (formát) normalisat, (plán) comun; (soustava) 

universal; (typ) standard(isat); gram. singulari; 

-třídka scola de un (sol) classe; -tvárnost monotonie, 

uniformitá; -tvárný monoton, uniform 

jednou un vez; (kdysi) alquande, jamá, unvez, unquande; 

(v budoucnu) un die, ~ provždy un vez por sempre 

jedno/značnost univocitá; -značný ínambigui, unisénsic, 

univoc, con un sol signification; -ženství monogamie 

jedovat/ina materie venenosi n. tóxic; -ost venenositá, toxicitá; 

bot. virulentie; -ý venenosi, (látka) tóxic; (houba) 

maléfic; biol. virulent; přen. sarcástic, maliciosi, mordaci; 

(sžíravý) cáustic; (jazyk) viperin 

jedva v. sotva 

jeh/elní(če)k (polštářek) agulliero, cussine por agullies; 

(krabička) agulliere; -la agullie; (podpatek) stilette; -lan 

piramide; -lan(c)ov(it)ý piramidal, in forme de piramide; 

-ice pingle; (pletací) tricot-agullie; -ičí agullies; -ičnatý 

(les) de coniferes; ~ strom conifere 

jeh/ňátko, -ně agnelle; -něčí de agnelle; ~ maso carne 

agnellin, agnelline; -něda bot. ament 

jeho (zájm. přivl.) su, de il; -ž de qui 

její su, de ella 

jejich lor; (samostatně) li lor; -ž de queles 

jejíž de qui 

jek/(ot) yella(da); -tat (zuby) claccar 

jelec bot. leucisco 

jelen cervo; (mladý) cervello; -í cervin, de cervo 

jelikož pro que; (neboť) nam 

jelito sangue-salsice 

Jemen Yemen 

jémine! o ye! 

jemnocit discretion, delicatesse, finesse de sentiment; 

-ný discret, delicat, sensíbil 

jemn/ost finesse, delicatesse, subtilitá; -ý fin; (hebký) leni; 

(sluch, rozdíl) subtil; (mírný) mild; (povaha) delicat; (větřík) 

suavi; (nadpozemský) etéric; (útlý) gracil; (štíhlý) svelt; velmi 

~ superfin, finissim 

jemu a le; -ž a qui 

jen(om) solmen; ~ kdyby si solmen; ~ počkej! atende dunc! 

jenž quel; (o osobě) qui 

jen(om)že ma 

jepi/ce zool. efemero; -ičí efemeri, de brevíssim durada 

jeptiška mónaca, nonna 

jeremiáda jeremiada 

Jeremiáš bibl. Jeremía 

Jericho bibl. Jéricho 

Jeroným Jérome 

Jeruzalém Jerusalem 

jeř/áb (pták) grue; tech. cran; (strom) sorbiero; -abina sorbe; 

-ábník crane-mann 

jeseň v. jaro 

jeseter zool. stur 

jeskyn/ě caverne; (zvl. umělá) grotte; 

jesl/e (na píci) crippe, manjuore; (dětské) infant-gardería,

infantería, chambre por infantes; -ičky v. betlém 

jestli/(že) si, in casu de, in casu que; (když) quande; -pak 

(v přímé otázce) esque; (v nepřímé otázce) ca; v. též zdalipak 

jestřáb zool. astor 

ješit/a vanitoso; -nost vanitá; -ný vanitari, vanitosi, 

self-amaci 

ještě ancor; (nadto) adplu; (doposud) til nu; ~ jednou 

ancor un vez; div. ("opakovat!") bis!; ~ ne ancor ne 

ještěr zool. saurio; (pohádkový) dracon; -ka zool. lacerte 

ještěže felicimen, fortunosimen 

jet (autem) ear n. vehicular (in auto); (lodí) navigar; 

(na koni) cavalcar, promenar a cavall; (cestovat) viagear 

jetel bot. trifolie 

jev fenómen; (proces) process; -iště pódium; (dějiště) 

scene, teatre; -ištní scénic; -it (pro-) monstrar; (zřetelně) 

manifestar; (na odiv) demonstrar; -it se aparer, 

presentar se, monstrar se, manifestar se 

jez barrage, diga 

jezd/ec (na koni) cavalcator; voj. cavallerist; (dostihový) 

jokey; (na kole) biciclist; (na motocyklu) motorciclist; 

(v šachu) cavall; tech. cursor; -ecký (oděv, bičík) cavalca-costume, 

cavalca-verge; -é umění arte cavalcatori; 

-ectvo voj. cavalleríe; -it vehicular, ear n. vader (in auto 

etc.); (lodí) navigar; (na koni) cavalcar; (na lyžích) skiar 

jezero lago 

jezev/čík bassete; -ec zool. taxon; přen. (samotář) solitario 

jezinka driade 

jezuit/a jesuit; -ský jesuític, ~ řád órden de jesuites 

Jezulátko infant Jesú; Pražské ~ Infant Jesú de Praga 

jež/atý (pichlavý) spinosi; -ek zool. erinacio, herrison; 

(mořský) ursine; -ibaba (z pohádky) ogressa; (čarodějnice) 

sorciera; (zlá žena) megera 

Ježíš Jesú; ~ Kristus Jesú Cristo; -ek infant Jesú; (Šťědrý 

večer) Crist -véspere; (dárek) don del Crist-festa 

jež/it (se) herriser (se); -ovka zool. ursine 

ježto pro que, pro to que 

jho yug 

jícen med. esofag; (hrdlo) gúrgul, gúttur; (ústí) bocca; 

(sopky) crátere; (chřtán, tlama) fauce; přen. abiss, ravine 

Jidáš bibl. Judas (i přen.); ~ Iškariot(ský) Judas Iscariot 

jídeln/a manjatoria, manja-sala; -í lístek menú-carte 

jidiš gram. yiddish 

jídlo manjage; (chod) plate; (potrava) nutriment, aliment 

jih sud; k -u vers li sud 

jihnout degelar; (citlivět) devenir sentimental 

jiho/africký sud-áfric; -východ sud-ost; -západ sud-west; 

-západní de sud-west; -zemec sudlandano, habitante 

del sud; -zemský sudlándic 

jikry zool. oves piscin, pisc-oves 

jíl argil 

jílec tenette 

jilm bot. ulme 

jílovitý argilosi; (jako jíl) argilatri 

jim a les; -ž a queles 

jíma/t tech. (zachycovat) colecter; -vost tech. capacitá 

jímka (fekální) latrin-fosse; (na pram. vodu) reservuore 

jin/ak altrimen, in altri maniere; ~ zvaný alias; -am , -de 

in altri loc; -dy altrivez; jako ~ quam antey 

jíní v. jinovatka 

jino/ch júven(o); (dospívající v muže) adolescente; -šský 

juvenil, adolescent; -šství juvenilitá, adolescentie

jinotaj alegorie; -ný alegóric 

jinovatka pruine, gela crinosi 

jinověr/ec heterodox person; -nost heterodoxie 

jiný altri; (odlišný) diferent; mezi -m ínter altris 

jirchář preparator de cute 

jírovec bot. hipocastanie 

Jiří(k) George; Jiří z Poděbrad George de Poděbrady 

jiři/čka zool. hirunde urban; -na bot. dalia 

jisk/ra scintille; -rný scintillant; -řit (proudem jisker) 

scintillar; -řit se scintillear; -řivý = jiskrný 

jíst manjar 

jist/ě certmen, índubitabilmen, sin dúbite; -ina capitale; 

-it el. (pojistkou) protecter (per fusette); (zabezpečovat) 

securar; -ojistý perfect cert; -ota certitá; (bezpečí) securitá; 

(záruka) garantíe, caution; (pevnost) firmitá; -ý cert; 

(určitý, blíže neoznačený) un cert; (bezpečný) secur; (plný 

sebedůvěry) self-confident; (nepochybný) índubitabil; (spolehlivý) 

fidíbil; (krok) firm; do -é míry in cert modo n. maniere, 

quasi 

jíška farine frit 

jít ear; (kráčet) vader, passuar, pedear; (pochodovat) marchar; 

(o stroji) functionar; ~ do kostela, do školy ear al 

eclesia, al scola; ~ ven ear ad éxter; pokud jde o quo 

concerene; to nejde to ne es possíbil 

jitrnice hépat-salsice 

jitro matine 

jitrocel bot. plantago 

jitřenka aurora, stelle del matin 

jitřit (koho) incitar, iritar, exacerbar, excitar; (burcovat) 

agitar, provocar; (rány) reviventar; ~ se (rána) supurar 

jitřní matinal; ~ mše matutines 

jíva bot. sálix 

jizba chambre, cámera 

jízd/a (cesta) viage; (na koni) cavalcada; voj. cavallerie; 

-árna cavalcatoria, hipodrom, manege; -enka billet; 

-né precie del viage; -ní: ~ dráha (vozovka) chossé; 

~ kolo bicicle; ~ řád horárium, indicator de ferrovías 

jízlivý irónic, sarcástic, maliciosi 

jizva cicatre; (po neštovicích) variol-marca 

již ja; (po záporu) plu; ~ ne ne plu; ~ nic necos plu 

již/an v. jihozemec; -ně (od) sud (de); -ní del sud, súdic, 

sud-; ~ Afrika Sud-África; ~ America Sud-América; 

~ Čechy li sud de Bohemia; ~ ovoce fructe del sud; 

~ pól sud-pol 

jmelí bot. visco 

jmění capitale, havage, possedage 

jmen/iny die del nómine n. del santo; -ný nominal; 

(seznam) índex de nómines, registre, nomenclatura 

jmén/o nómine; (pojmenování) denomination; (příjmení) 

nómine familial, surnómine; (za svobodna) nómine antenuptial; 

(křestní) prenómine; (pověst) reputation, renomé, 

fama; (obecná známost) notoritá; (krycí) pseudónim; (slavné 

jméno) celebritá; -em, (po)dle -a secun li nómine; 

nazývat věc pravým -em dir pane al pane; ve -u koho, 

čeho in nómine de; (znějící) na -o a nómine de; slyšící 

na -o (o psu) quel responde al nómine; pod -em sub 

li nómine; podstatné ~ substantive; přídavné ~ adjective; 

vlastní ~ propri nómine 

jmenov/ací (dekret) de nomination; -ání nomination, designation; 

-aný nominat; (uvedený) citat, dit, mentionat; 

výše ~ citat in supra; -at (koho, co jak) nominar (il nó-

mina), titular; (koho čím) nominar; (již napřed) designar; 

(zmínit se, citovat) mentionar, citar; (po-) denominar; 

(vyjmen. za sebou) enumerar (il enúmera); -at se nominar 

se, esser nominat; jak se -nujete? quel es vor nómine? 

-atel mat. denominator; -ec homónimo; -itě (především) 

ante omnicos; (zejména) particularimen, precipue, specialmen; 

(výslovně) explicitmen; -itý (hodnota) nominal; (výslovný) 

explicit; -ka porta-adresse, porta-nómine 

jo, jó (přitakání) yes; (opravdu) vermen, sin dúbite 

Job bibl. Job; -ova zvěst nova fatal n. sinistri 

jód chem. iode; -ovat iodar 

jódlova/čka yodle; -t yodlar 

jóga yoga 

jogurt yogurt 

jola nám. yolle 

Jonáš bibl. Jónas 

Josef Josef 

jota iota 

joule [džaul] fyz. joule 

Jozue bibl. Josué 

jsoucno, -st essentie, existentie 

jubil/ant jubilante; -eum jubilé; -ovat jubilar 

Jud/a bibl. Juda; -ea, -sko Judéa; -ejec judeano; j-(ej)ský 

judean 

judik/át judicament, sententie; -atura judicatura 

judo v. džudo 

Jugosláv/ec yugoslavo; -ie Yugoslavia; j-ský yugoslav 

juchta kožel. yufte 

juliánský (kalendář) julian 

junák yuno, yúveno; (hrdina) heróe; (skaut) scout 

junior junior; -ský juniori 

junker hist. yun nóbilo, land-senior 

Jupiter astr., myt. Júpiter 

jur/isdikce práv. jurisdiction; -ista jurist; -istický jurístic; 

-isprudence jurisprudentie; -y jurie 

justi/ce justicie; -ční (palác) de justicie; (omyl) justicial; 

~ vražda mortation legal 

jut/a jute; -ový de jute 

Jutsko Jutland 

juxtapozice gram. juxtaposition 

K 

k, ke, ku a, ad; (směrem) vers; (okolo, asi) circa; (účel) a, 

por; k jídlu a manjar, por manjar; k severu vers nord; 

od západu k východu de west a ost; ke konci roku 

vers li fine de annu; ku příkladu por exemple 

kabala cábbala 

kabaret cabaret; -iér cabaretero 

kabát (sako) jaque, veston; (dlouhý) redingot; (frak) frac; 

(svrchník) paletó; (dám. plášť) mantó; bez -u sin jaque 

kabel cable; -ová televize cable-television, cable-TV 

kabel/a sac a manu; (kufřík) valise; -ka (sítěná) retícul 

kabinet cabinette 

kabonit (čelo) rugar (li fronte); ~ se menaciar per li regarde 

káce/ní (stromů) abattage (de árbores); -t (porazit) cadentar, 

far cader; (převrhnout) renversar; (stromy) abatter; 

-t se (k zemi) cader (a terra); (zbořit se) crular, cader in ruines 

kacíř herético; -ský herétic; -ství heresie 

káča (hračka) girette 

káď cuve; (putna) tine 

kadenc/e cadentie; -ovat cadentiar

kadeř bucle; -avý buclosi, crisp; -it crispar, buclar, 

undular, friser; -ník frisero 

kadet voj. cadette; -ka academie militari 

kadid/lo incense; -elnice incensuore 

kádinka cope 

kadit (vykuřovat) incensar; (mít stolici) excreer; (děti) cacar 

kadlub mulde 

kadmium chem. cádmium 

kádr voj. cadre; (jeho sídlo) stab; (specialista) experte; 

(soubor osob) personale, equip; -ový personal 

kaf/ař café-trincator; -e, -íčko café 

kafr bot. cámfor; -ový camfóric; (líh) camforat 

kaftan caftan 

kahan(ec) lampe (de minero); (hořák) brulator 

Káhira Cairo 

kach/el, -lík carrel; -líkovat carrelar; -lový carrelat; 

-á kamna forne carrelat 

kachna zool. anate; (zpráva) mistification, fals information 

Kain bibl. Caín 

kajak káyak (i sport.); -ář kayakist 

kajícn/ík penitente; -ost penitentie; -ý penitent 

kajka zool. éider 

kajman zool. cayman 

kajuta cayute, cabine 

kakabus morosi person 

kakadu (papoušek) cacatú 

kakao cacáo 

kakat (děti) far caca 

kakost bot. geranie 

kaktus cacté 

kal (bláto) mudde, slamm; (sedlina) sediment 

kalafuna colofonie 

kalamář incriere 

kalambúr un lude per paroles, calembur 

kalamita calamitá, desastre 

kalandr tech. calandre; -ovat calandrar 

kalci/fikace calcification; -fikovat calcificar; -nace calcination; 

-novat calcinar; -t min. calcite; -um v. vápník 

kalendář calendare; (s články) almanac; (zápisník) diárium; 

(nástěnný, útržkový) calendare mural, calendare exfoliatori 

kalen/í (oceli) tempra; -á (ocel) temprat 

kálet (mít stolici) evacuar se, excrementar, fecar; (špinit) 

(in)sordidar, macular 

kalhoty pantalon; (krátké) culotte, curt p. n. demí-pantalon 

kalibr (ráž i měřidlo) calibre; -ovat calibrar 

Kaliforn/ie California; k-ský californian 

kaligraf caligraf; -ický caligráfic; -ie caligrafie 

kalich cálice (i bot.); (pohár) bocale; -ovitý bot. caliciform 

kaliko calicó 

kalina bot. viburne 

kal/íšek litt cálice; (na vejce) oviero; -išní: ~ lístek sepal; 

-išník hist. utraquist; -išnictví utraquisme 

kalit (vzduch, zrak) obscurar; (mysl, vodu, náladu) trublar; 

(železo, ocel) indurar, temprar; ~ se devenir obscur 

kalkul/ace calculation, cálcul; (úvaha) speculation; -ačka 

calculator; (kalkulační stroj) machine calculatori; -ovat 

calcular; (uvažovat) specular 

kalný (zatemnělý) obscur; (mysl, voda) trubli 

kalori/cký calóric; -e calorie; -metr calorimeter 

kaloun galon 

kaluž flac

kalvárie přen. (utrpení, muka) calvarie 

kalv/inismus, -ínství calvinisme; -inista calvinist 

kam (tázací) ad ú?; (vztažné) ad u 

kamarád camarado, amíco; -ství camaraderíe 

kamarila camarilla 

kamaše gamache, gambiere 

kambala zool. solea marin, turbot 

Kambodž/a Cambodia; -an cambodeso; k-ský cambodesi 

Kamčatka Kamtchatka 

kamej camé 

kamélie bot. camelia 

kamelot strad-venditor de periódicos 

kámen (nerost) petre; (kus, oblázek) lápide; (skála) rocca; 

(hrací) pion; (v hodinkách) rubine; (vinný, zubní) tartre 

kamen/ec alun; -ět petrificar; -ík petrero, talliator de 

petres; -ina fayance, majólica; -itý lapidosi, petrosi; 

-ný de petre, pétric, petrin; (jako kámen) petratri; (sůl) 

mineral; doba -ná epoca de petre; -né uhlí carbon 

mineral, antracite; -olom petriera; -otisk litografie; 

-ouhelný geol. carboniferi, de antracite; -ovat lapidar 

kamera (foto-)cámera; -man cameraman, operator de c-a 

Kamerun Camerun; k-ský camerunesi 

kamín/ek litt petre, rond lápide; med. concrement; -ka 

litt forne; (bubínek) forne cilíndric 

kamión camion 

kamkoli(v) ad ucunc 

kamn/a (kachlová) forne (carrelat); -ář fornero 

kampaň campanie 

kamsi ad alcú 

kamzík zool. chamús 

Kanaán bibl. Cánaan 

Kana/da Cánada; -ďan canadeso; k-dský canadesi 

kanafas canevas 

kan/ál(ek) canale(tte); (stoka) cloaca; -alizace canalisation, 

cloacage; -alizovat (regulovat tok, též přen.) canalisar 

kanape canapé, divan, sofa 

kanár(ek) canarí 

Kanárské ostrovy Canarias, Insules Canáric 

kancelář oficia; (důležitá úřadovna) cancellaria; (úřad) buró, 

oficie, contore; cestovní ~ buró de turisme; tisková ~ 

presse-agentura 

kancerogenní cancerogen 

kancléř cancellero; -ství cancellería 

kandelábr candelabre 

kandid/át candidate; (k volbě navržený) nominate; -atura 

candidatura; -ovat (nač) presentar su candidatura (a); 

přen. (usilovat oč) aspirar (a) 

kand/ovat (ovoce) candir; -ys sucre candid 

káně zool. bussarde, buteo 

kanec apro, svin savagi 

kanibal canibale, antropofago; -ství canibalisme, antropofagie 

kaňka mácul (de incre) 

kankán (tanec) cancan 

káno/e canó; -ista canoist; -istika canoisme 

kan/ón cannone; -onáda cannonada 

kánon cánon 

kaňon canyon 

kanoni/cký círk. (právo) canónic; -zovat canonisar 

kanonýr cannonero; v. též dělostřelec 

kanout fluettar; (slzy) fluer

kanovn/ický canonical; -ictví canonicatu; -ík canónico 

kant/áta hud. cantata; -ilena hud. cantilena; -on canton; 

-onální cantonal; -or hud. cantor; hovor. v. učitel 

kantýn/a cantine; -ský cantinero 

kanystr canistre, lad-bux 

kaolin caoline 

kapacita capacitá; (člověk) autoritá, celebritá 

kapal/ina liquide, materie liquid; -nět liquificar; -ný liquid 

kap/at guttear; (soustavně) fluettar; (krápat, poprchávat) 

guttettar; -átko pipette; -avka med. gonoréa, blenoragie; 

-avčitý (zánět, nákaza) gonoréic, blenorágic; -avý gutteant 

kápě (pokrývka hlavy) capuce 

kapel/a capella, bande (musical), orchestre; -ník chef de 

orchestre 

kapesn/é tasca-moné; -í (nůž, hodinky) de tasca, tasca-; 

(slovník, formát) tascábil; -ík nas-linette, tasca-toale 

kapil/ára tube capillari; (vlásečnice) capillare; -ární capillari; 

-arita capillaritá 

kapit/ál capitale; (aktiva) actives; (prostředky) ressurces; 

-alismus capitalisme; -alista capitalist; -alistický capitalístic; 

-alizace obch. capitalisation; -alizovat capitalisar; 

-ální (notný) grand; -álový (investice) de capitale 

kapitán nám., voj., sport. capitano; (spec. civil. lodi) mastro; 

-ský (můstek) de capitano; (odznak) del capitano 

kapit/ola capítul; -ula círk. capítul; -ulace capitulation; 

-ulant capitulante; -ulár capitulario; -ulní capitulari; 

-ulovat capitular, renunciar a 

kapka gutte; ~ vína un lácrime de vin; ~ po -ce gutte a 

gutte 

kapl/an capellane; -e capella; -ička litt capella, 

village-capella 

kápo (vedoucí) chef; (v koncentráku) capo 

kapota (motoru) cofie 

kapoun capon, gallino castrat; -ovat (kohouta) caponisar 

kapr carpe 

kapra/ď, -dí, -dina bot. filice 

kaprál caporale; (rázný člověk) disciplinario 

kaps/a tasca; dát (strčit) do -y intascar, metter in tasca; 

platit z vlastní -y payar de propri tasca; -ář tascard, 

(tasca-)furtator, pickpocket 

Kapské Město Cape Town 

kapsle (voj. i lékárnická) cápsul 

kapuc/e capuce; -ín capucino; -ínský capucin (i káva) 

kapusta verdi-caul; kadeřavá ~ crisp-caul; růžičková ~ 

caul de Bruxelles 

kára hand-carre; (vozík) carrette 

karabáč carbatche; (důtky) flagelle 

karabin/a carabine; -ík carabinero 

karaf/a (na víno) caraffe; (na olej) oliere; -inky (na ocet i 

na olej) acetoliere 

karafiát bot. diante 

karambol (v kulečníku) carambol; (srážka) colision, choc 

karamel caramelle; -(k)a caramelle (de café, de lacte) 

káranec criminard condamnat al servitude penal, penitentario 

karanténa quarantene; být v -ě quarantenar 

karas zool. carasse 

karát carate; -ový de (14) carates 

kárat reprimandar; (vyčítavě) reprochar; (ostře) censurar, 

insultar, injuriar, criticar; (tělesným trestem) castigar 

karate sport. karate 

karatel censor, crítico

karav/an caravane; -ana caravane; -ela nám. caravelle 

karbanátek bulette de carne (hachat), hambúrger; 

(vepřenka) rissole 

karb/id chem. carbide; -ol chem. carbol; -on geol. formation 

carboniferi; chem. carbonio; -onář carbonero; -onářský 

carbonari; -onizace carbonisation; -onizovat 

carbonisar; -onový carbónic; -orund carborunde; -unkl 

med. carbúncul (i min.); -urace carburation; -urátor 

tech. carburator 

karcino/gen med. carcinogene; -genní carcinogen; -m 

carcinom 

kardan tech. ( kloub. závěs) cardan; -ový cardánic, de cardan 

kardia/k med. cardiac; -lgie med. cardialgie 

kardinál cardinale; -ní cardinal, principal; -ský cardinálic 

kardio/gra/f med. cardiograf; -grafie cardiografie; -gram 

cardiogramm(a); -log cardiologo; -logie cardiologie 

Karel Carl; hist. Cárol 

karfiól bot. cauliflor 

kari (koření) carri 

Karib caribe; -ské moře Caribic Mare 

kariér/a cariera; -ismus carierisme; -ista carierist 

karik/atura caricatura; (kresba) dessine; -aturista caricaturist; 

-aturní caricatural; -ovat caricar 

karkulka (čepec) cofie, cappe; Červená K- Rubi Cappe 

karma náb. karma; (ohřívač vody) balne-forne, terme 

karmelitán círk. carmelitano; -ský (mónaco) carmelitan 

karmín carmine; -ový (rty) de carmine; (barva) carmesin 

karneval carnevale; -ový (průvod, veselí) carnevalesc 

kárný (prostředek, řízení) disciplinari; (výprava) punitiv 

káro (kostka) quadrate; (v kartách) caro 

karolínský hist. carolin 

karos/árna carrossería; -ář carrosero; -érie carrosseríe 

karotida anat. carotide 

karotka carotte 

károv/aný (vzorek látky) guadrillat; -ý (karta) de caro 

Karpaty li Carpates 

karta carte; (hrací) lud-carte 

kartáč brosse; (na drhnutí) lav-brosse; -ovat brossar; 

-ek na zuby dente-brosse 

Kartágo Cart(h)ago 

kartář (vykladač karet) cartomante; -ství cartomantie 

kartel obch. cártell, truste, sindicate 

kart/ón carton; -onáž cartonage; -otéka cartoteca 

kartoun text. coton(age), calicó 

kartuzián cartusiano; -ský cartusian 

kasa (pokladna) cassa; (trezor) moné-scaf 

kasárn/a, -y caserne 

kasat (sukni apod.) levar 

kasein chem. caseíne 

kasematy casemates 

kasino casino 

Kaspické moře Cáspic Mare 

kasta caste 

kastaněta hud. castaniette 

kastelán castellane 

Kastil/ec castiliano; -ie Castilia; k-ský castilian 

kastr/ace castration; -át castrate, eunuc 

kastrol casserol 

kastrovat castrar 

kaše (pokrm) puré; (ovesná) aven-puré; (rýžová) ris-puré; (těstovitá) 

pasta; dostat se do (pěkné) ~ venir in embarasse

kaš/el tusse; černý ~ cocluche, tusse clangosi; 

-lat tussar; (odkašlat) tussettar 

kašna fontane (públic) 

kašmír cach(e)mir 

Kašp/ar Gaspar; k-ar buffon, arlequin, clown; k-árek 

buffonette, polichinelle; k-ařina joca, burla, friponeríe 

kaštan bot. castanie; (strom) castaniero; ~ jedlý maron; 

~ koňský bot. hippocastanie; -ový (dřevo) de castanie 

kat executor (del justicie); přen. tormentator 

kát se peniter, far penitentie, repenter 

kata/falk catafalco; -komby catacombes; -lepsie catalepsie; 

-leptický cataléptic; -log catalog; (školní) registre 

de classe; -logizovat catalogar; -lyzátor catalisator 

katan mortator; (ukrutník) brute, tiranno; -ský mortatori 

kata/pult catapulte; -r catarre; -rakt cataracte; -str catastre; 

-strální catastral, de catastre; -strofa catastrofe; 

(přírodní) calamitá, desastre; -strofální catastrófic, 

desastrosi, calamitosi; -strofický catastrófic 

katedr/a cátedre; -ála catedrale 

kategori/cký categóric, ultimativ; -e categorie, classe 

katech/eta catechist; -éze catechese; -ismus catechisme 

kat/étr med. catetre; -etrizace catetrisation 

kation fyz. cation 

katod/a catode; -ový catódic 

katol/ický católic; -ctví catolic/isme, -itá; -ík católico 

kau/ce caution, garantíe; -ční (záloha) cautional 

kaučuk cautchuc, gumme; -ovník arbor gummiferi; -ový 

de cautchuc, de gumme 

káva café; bílá ~ c. con lacte; šálek -y un tasse de café 

kaval/ec dorm-banca; -érie cavalleríe; -erista cavallerist, 

soldate de cavalleríe; -ír cavaliero; přen. gentilmann, 

gentleman; (společník) galanthom; -káda cavalcade 

kavár/enský de café; -na cafeería, café; -ník cafeero 

kaviár caviare 

kavka zool. monédul 

Kavkaz Caucás; -sko (oblast) Caucasia; k-ský caucasian 

kávovník bot. cafeiero 

kaz defecte; (zubní) carie 

Kazachstán Kasakhstan 

kazajka (mužská) jaquette; (ženská) corsage; svěrací ~ 

corsete restrictiv 

káz/ání predica(tion), sermon; dělat ~ (komu) far un 

prédica n. sermon, sermonar; -at predicar, sermonar; 

(poroučet) comandar, ordinar 

kazatel predicator; -na púlpit, catedra; -ský predicatori 

kazeín v. kasein 

kázeň discipline; -ský disciplinari 

kazeta cassette, buxette; (film) cartuche 

kazi/mír trublard; -svět vandale, destructor 

kazit damagear, deformar. destructer; (koho) depravar, 

miseducar, corupter; ~ se (o jídle) putrir 

kazivec min. fluorite 

káznice penitentiaria, punitoria 

každ/odenní omnidial, omnidiari, quotidian; -oročně 

chascun annu, annualmen; -ý (jednotlivec) chascun, 

(všechen) omni; po -é chascun vez 

kbelík (vědro) sitell; (putna) tine; (káď) cuve 

Kč (koruna česká) corone tchec 

kdákat cacarear 

kde (tázací) ú?; (vztažné) u; -jaký qualcunc; -kdo quicunc; 

-koli(v) ucunc; -který quelcunc; -pak? ú?; ~! totmen

ne!; -si alcú, in alcun loc; -žto contra que, durant que 

kdo qui; -koli(v) quicunc; -pak? qui?; -si alquí, alcun 

kdoule bot. (plod) cidonio; (strom) cidoniero 

kdoví qui save 

kdy quande; v kolik hodin? ye quel hora?; mít ~ esser 

líber, haver (líber) témpor; ~ to bylo? quant long it es?; 

-by si; ~ člověk věděl, zda přijde! si on vell saver, ca 

il veni!; i ~ etsí; -koli(v) quandecunc; (pokaždé) (ye) 

chascun vez; (v kteroukoli dobu) in qualcunc moment; 

-si jamá, unquande, unvez 

když quande, pos que, in casu que 

ke v. k 

kec nonsense; -al, -ka babiletton, parlon; -at (žvanit) 

babillettar 

kečup puré de tomates, ketchup 

kedluben v. brukev 

kefír kéfir 

kejhat cacarear 

kejkl/e jongleríe, escamotage; (kouzelníka) trics; -íř 

jonglero, escamotero; -ířství jongleríe, escamotage 

keks bisquite 

kel dente defensori; bot. gérmine 

kelímek (tavicí) fusuore 

Kelt hist. celta; k-ský céltic; k-iberský celtibéric 

kemp camp; -ink (táboření) camping, campament 

kentaur myt. centáur 

kerami/cký cerámic; -k ceramist; -ka cerámica 

keř arbuste 

keson tech. casson 

kéž mey; ~ by přišel! mey il venir!, que il veni! 

khaki (barva) khaki 

kikiriki! coquiriquí! 

kilo/(gram) kilo(gramm); -metr kilometre; -watt kilowatt 

kimono kimono 

kin/ematografie cinematografie; -etický cinétic; -etika 

cinética; -o kino, biograf, cinemá 

kiosk kiosk 

Kirgizie Kirghisia 

kivi zool. kivi 

klábosit babillar, linguachar 

klacek baston, verge; (rákoska) canne; přen. garsonach 

kláda bloc de ligne, trunc(o), trave 

kladivo martell; bušit -em martellar 

kladk/a rul; (trolejová) trolley; -ostroj tacle composit 

kladný positiv; (souhlasný) afirmativ 

klaka div. claque 

klakson klaxon 

klam ilusion, halucination, fals conclusion; -at (z-) decepter; 

(podvádět) fraudar; (napálit) dupar; -avost falsitá; 

-ný fals, fictiv, ilusiv, ilusori; (podvodný) fraudatori 

klan clan 

klanět se inclinar se; (božstvu) adorar; (jako svatému) venerar; 

(modlám) idolatrar; (dělat poklony) complimentar 

klání hist. torney 

klanice (vagon-)palisse 

klap/at clappar, claccar; (jít podle programu) ear bon; 

(chrastivě) raslar; -ačka cliquette, claquette; (řehtačka) 

rasluore; -ka clappe; (ventil) valve; (klávesa) clave; (píst) 

piston; (telefonní) linea; (oční) palpebre; -ky (k postroji) 

para-ócul, garda-ócul 

klas spica; sbírat -y colier spicas, stopplar, posrecoltar

klasi/cismus classicisme; -cký clássic; -k clássico; -fikace 

classification; -fikovatelný classificábil; -fikovat 

classificar 

kláskovat colier spicas, stopplar, posrecoltar 

klást metter, posir; (umístit) colocar, plazzar, situar; ~ důraz 

(na) atribuer n. dar emfase (a), sublinear; ~ odpor (čemu) 

oposir se (a); ~ otázku posir un question; ~ proti sobě 

contraposir; ~ překážky obstructer; ~ přízvuk (na) metter 

li accentu (sur), accentuar (alquó); ~ účty (z čeho) 

rendir conto (pri); ~ si za čest haver li honor 

klášter claustre, conventu, monastere, monaciera, nonniera; 

-ní (náležející klášteru) del claustre n. conventu n. monastere; 

(slib) claustral; (škola) conventual; (život) monástic; 

(roucho) monacal 

klatba círk. anatema, excomunion 

klátit (ořechy) abatter; (čím) sucusser; ~ se chancelar 

klaustrofob claustrofob; -ie claustrofobie 

klauzu/le cláusul; -ra (osamocení) seclusion; círk. reclusion 

kláves/a clave, taste; -nice claviatura, tastatura 

klavír piano; (křídlo) piano (caudat); -ista pianist 

klec cage; dát do -e incagear 

kleč bot. pine alpestri; (pluhu) stilt 

klečet esser n. star sur genús, genú-star 

klek agenuament; -ání (jen večerní) vésper-cloche(ada); 

círk. ángelus; -ánice fea de ángelus; -at si, -nout si 

agenuar se; náb. genuflexer, metter se sur li genús; 

-átko agenuore; -nutí agenuament, genuflexion 

klematis bot. clématis 

klen bot. platan-ácere; (egyptský) sicomore 

klenba vulte, vultura; nebeská ~ firmament 

klení blasfemie, maledition 

klenot juvell; (drahý kámen) lápide preciosi; korunovační 

~ juvell de coronation; -nice (místnost) tresor; -nictví 

(obchod) juvellería; (obor) juvelleríe; -ník juvellero 

klen/out vultar; ~ se formar vulte; (do oblouku) arcar se; 

(nad) spannar; -utí vultura; -utý vultat, arcat 

klep (tlach, žvanění) babillage, parlacheríe; (pomluva) calumnie; 

-adlo (na kosu) falce-incude; (u dveří) frappa-porta; 

-at (žvanit) babillar, linguachar; (pomlouvat) calumniar; 

(na dveře) frappar (li porta); (koberec) batter; (kosu) martellar; 

(řízek) batter (un cotlette); -at se (zimou, strachy) tremer (de); 

-avý (žvanivý) babillaci; (pomlouvačný) calumniosi; (třaslavý) 

trement; -eto pince (de creve); (pařát) griffe; -na linguarda, 

fémina babillaci n. calumniaci; -nutí frappa; -ot frappada 

kleptoman cleptoman/e, -iac; -ie cleptomanie 

klerik clérico; -a sutane 

klérus clero 

kles/at, -nout descender; (prudce) cader; ~ na mysli 

desanimar se, descoragear se, perdir li corage 

klest, -í ramallia; (otep) fasce; -it (keř, strom) forciser, decupar, 

dehachar; (živočicha) castrar; (člověka též) emascular 

klešt/ě pince; (porodní) forcepse; -ěnec castrate, eunuc; 

-ičky (na cukr) pincette (a sucre); -it v. klestit 

kletba (prokletí) maledition, blasfema 

klevet/a calumnie, linguardage, -it linguardar, babillar 

klíč clave (též hud.); (od domu, bytu) clave portal; (na matice) 

torduore; (francouzský) scruv-clave; -ek bot. gérmine; 

-ení germination; -enka porta-claves; -it bot. germinar 

(it gérmina); -ivost potentie germinativ; -ivý germinativ 

kličk/a node current, sling; -ovat (v běhu) saltar ad-látere; 

(s míčem) dribblar

klíč/ní: ~ kost clavícul; -ník garda-claves; (hradní) castelano; 

-ový (dírka) clave-fore; (průmysl) industrie pivotal 

klid calme, calmitá, quietitá, tranquilitá, serenitá, placiditá, 

pace; (nečinnost) ínactivitá; (odpočinek) reposa; (duševní) 

quietá mental n. del mente, calmesse; (ustání) cessation; 

-it se alontanar se, departer, forear, desaparir; -ný 

(duše, ulice) tranquil; (nerozbouřený) calm; (člověk) placid; 

(počasí) seren; (vývoj) pacífic; (tichý) quiet, silent; (stroj) 

silentiosi; (nehybný) ínmobil; (bezpečný) secur 

klient cliente; -ela clientel 

klih colle; -ovatý, -ovitý collosi, viskosi, glutinosi 

klik těl. suport sur flexet brasses; -at inf. (tlač. myši) clicar 

klika (dveřní) clinc; (stroje) manivelle; (knoflík) button; 

(skupina) clique, coteríe; polit. camarilla; (štěstí) bon chance 

klikat/ě (in) zigzag; -it se serpentear, zigzagar; -ost 

sinuositá; -ý (řeka) sinuosi, serpentatri, torsiv, zigzag 

klikn/out inf. (tlačítkem myši) clicar; -utí clic 

klikva bot. oxicocco 

klima clima(te) 

klimaktérium med. climacterie, menopause 

klímat dormettar 

klimatický climátic 

klín cuneo; (lůno) gremie, sinu matrin; vytloukat ~ -em 

payar un debite per li altri; -ek clove lignin 

klini/cký clínic; -ka clínica 

klinkat (zvonek) tintinar 

klínov/at cunear; -(it)ý cuneiform (i o písmu) 

klisna cavalla 

klišé cliché 

klíš/tě zool. ixode; přen. (o člověku) sanguisuc; -ťky pincette 

klít blasfemar, maledir, anatematisar 

klížit collar; klíží se mi oči mi ócules clude se (pro dorme) 

klnout v. klít 

kloaka zool. cloaca 

klobása salsice fumat 

klobou/čník chapelero; -k chapel 

klof/anec beca; -at, -nout becar 

klokan zool. cangurú 

klokoč, -í bot. pistache 

klokot brodulation; -at brodular; (varem) bollir; (slavík) trillar 

kloktat gurgulear, gargarisar 

klonit inclinar; (ohnutím) flexer; -se clinar se; (svažovat se) 

declivar, scarpar; (názorově) inclinar; (chýlit se, blížit se) 

aproximar se; (hlavu a záda) clinar se, bassar se; (ponížěně) 

humilar se 

klop/a (límce) lapel; -it (zrak) abassar; (hlavu) clinar, flexer 

klopot/a pena, strapacie; -it se penar, strapaciar; -ný 

laboriosi, penosi, fatigant 

klopýtat mispassuar, cadettar 

klot (sukno) drap 

kloub articulation; tech. jun(c)tura; (u auta) rótul; (prstu) artícul 

del fingre; (kolenní) genú-articulation; (čéška) patella; 

(kolínko na stéble) node; kardanový ~ jun(c)tura cardánic; 

-it (s-) ligar; -natý, -ovitý nodosi; -ní, -ový med. artrític, 

articulari; -ový (spojený klouby) articulat; ~ zánět artrite 

klouče, -k litt púer; (rozpustilý) diaboletto 

klouz/ačka glissuore; -ání glissament; -at glissar; -avý 

glissant; -ek min. (mastek) talc 

klov/at becar, ~ se (z vejce) nascer (ex ove); -atina (lepidlo) 

gumme arábic; -nout becar; -nutí beca 

klozet closete; (suchý záchod) latrine; -ový (papír) higiénic

klub club; (budova) club-dom; -at se (z vejce) v. klovat se; 

-ko pelot; (příze) balle de fils; (závodníků) peloton; anat. 

glomérul; -ovka fotel; -ovna club-chambre 

kluč/ík, -ina v. klouček 

klučit v. mýtit 

kluk garson, púer; (taškář, šibal, darebák, holomek) fripon; 

(v kartách) valete; -ovina garsoneríe; -ovský garsonesc; 

v. též chlapec 

klus trotta(da); -ák trottator; -at trottar 

kluz/ák avion sin motor; -iště patinatoria, patinuore; 

-kost lubricitá; -ký glissid, lúbric; -nice para-glissa, 

caten de rote 

kly/stýr, -zma med. clistere, lavament 

kmen (stromu) trunco; (lidí) tribe, rasse; gram. rádica, tema; 

(biol., zool.) specie; -ový tribal, rassal; (dřevo) de trunco; 

gram. radical; (základní) básic; (akcie) de prim emission 

kment hist. (jemné lnšné vlákno) batiste 

kmet v. stařec 

kmín cúmine 

kmit el. periode; -at oscillar; (chvějivě) vibrar; -nout se 

passar rapidmen; -očet frequentie 

kmot/r (soused) compatre; (při křtu) bapt-patre, patrino; 

-ra commatre; (při křtu) bapt-matre, matrina; -řenec filio 

baptismal; -řenka filia baptismal; -řička = kmotra; 

-řit se (s kým) fraternisar se (con) 

knedlí/ček (masový) (carne-)bulette; -k farin-bul 

kně/z prestro, sacerdote, clérico; (protestantský) pastor; 

(pravoslavný) pope; řádoví -ží clero regulari; světští -ží 

clero seculari; -žiště (prostor před oltářem) altar-plazza; 

-žka sacerdota; -žna princessa; -žský clerical, sacerdotal; 

-žství sacerdotie; -žstvo clero; -žour clericacho; 

-žourstvo clericallia 

kničet strider 

knih/a libre; (soupis) registre; (účetní) chef-libre, contolibre; 

K- zjevení li Apocalipse; pozemková ~ registre catastral; 

-ař libre-ligator; -kupec librero; -kupectví librería; -omil 

bibliofil; -omol, -žrout biblioman/e, -iac, libre-verme; -ovna 

(půjčovna) biblioteca; (skříň) libre-scaf; -ovník bibliotecario 

knír/(ek) mustache; -atý mustachut 

kníže príncipe, prince; -cí princeal, princesc, principesc; 

-ctví principatu 

knížka libr(ett)e; modlitební ~ prega-libre, breviárium, 

pregárium; spořitelní ~ librette de sparniament 

knoflík buton; -ář butonero; -ářství butoneríe 

knokaut knock-out; -ovat knock-outer 

knot meche 

kňourat plorachar, lamentachar 

kňučet gemir 

kobalt chem. cobalt 

koberec tapisse; (nástěnný) gobeline, tapisseríe 

kobka céllul (de un prison); (žalář) cárcere 

kobliha frit paste-bul(ette) 

kobra cobra 

kobyl/a cavalla; -ka (hmyz) locuste; (luční) saltarelle; 

(houslí) cavallette, pontette 

koc/our cato; K-ourkov Abdera; -ovina pos-ebriachie 

koč/ár coche; (skvostný) carrosse; (drožka) fiacre; (koleska) 

coleche; -árek (dětský) coche de bebé; -í cochero 

koč/ičí catin, de cat; -ičina (zápach) odore de cat; -ička 

(jehněda) ament; -ka zool. cat; (samice) cata; -kodan zool. 

cercopiteco; -kovitý (šelma) felin

kočov/at nomadisar; (potulovat se) vagar; -nictví (kočovný 

způsob života) nomadisme; -ník nomade; -ný nomádic; 

(herec) migrant; (obchodník) ambulant 

kód code; (šifra) ciffre 

Kodaň Köbenhavn 

kod/ex hist. codex; práv. code; -icil práv. codicille; -ifikace 

codification; -ifikátor codificator; -ifikovat codificar 

kódovat ciffrar 

koeficient mat. coeficiente 

koexist/ence coexistentie; -ovat coexister 

kofein chem. cafeine 

koflík tasse, potte 

kohe/rence coherentie; -renční coherent; -ze cohesion 

koho quem (též: qui); (čí) de qui 

kohout zool. gallino; -ek zool. gallinello; (vodovodní) robinete, 

tornette; (pušky) clave; natáhnout ~ tender li clave 

kochat se (čím) amusar se, delectar se (per), juir, trovar 

plesura in; (s kým) caressar 

koiné koiné (grec) 

koitus v. soulož 

kóje bude, bútica; nám. cabine; (spací) dorm-chambrette 

koj/ení alactament; -enec alactate, alacton, bebé, sucon; 

-it alactar, dar li sinu, nutrir (per su lacte), mammar, mammellar; 

(u-, ztišit) calmar, tranquilisar; (utěšovat) consolar; 

-it se nadějí (že) nutrir esperantie (de); -ná nutressa 

koka bot. coca; -in cocaine; -kola coca-cola 

kokarda cocarde 

koket/a coquett/o, -a; -érie, -ování coquetteríe; -ovat 

coquettar; (pohrávat si) amorettar, flirtar 

kokila forme 

kokon zool. cocon 

kokos bot. (ořech) coco; -ovník coco-palme 

kokota voluptona 

kokpit nám. cocpit 

kokrh/áč gallino; -at cantar (quam un gallino) 

kokršpaněl (pes) spaniel 

koks cocs; -árna cocsería; -ovat cocsificar 

kokta/t balbutiar; -vost balbutiation; -vý balbutiant 

koktejl cocteil 

kola (strom, droga i nápoj) cola 

kolabor/ace colaboration; -ant colaborator; -ovat colaborar 

koláč torte; (ovocný) tarte; med. (plodový) placenta 

kolář carrossero, carrettero 

kolaud/ace aprobation; -átor aprobator; -ovat aprobar 

koláž collage 

kolčava zool. putorette, mustele 

koléb/at lullar; -ka lulluore 

kolečk/ář sport. ciclist; -o mech. micri n. litt rote; (zednické) 

pussa-carrette; (kroužek) anelle, circulette; (taneční) ronde; 

(salámu) tranche; ostrouhat ~ missuccessar 

koleda (píseň) cristfest-cante 

koleg/a colego; -ium colegie; -yně colega 

kolej (vyjetá stopa) carril, rel-sulca, relage, tracie de rote; 

žel. rel; (vysokoškolská) studiántic residentie, colegia 

kolek impost-marca 

kolek/ce colection; -tiv colective; -tivismus colectivisme; 

-tivizovat colectivisar; -tivní colectiv; -tor el. colector 

kolem círcum; (mimo) préter; -jdoucí v. mimojdoucí 

koleno genú; (pokolení) generation 

kolchoz kolkhoz; -ní, -nický (hnutí) kolkhozian; (organizace) 

de kolkhoz; -ník kolkhoziano

koliba litt chalet 

kolibřík zool. colibrí 

kolíček palissette 

koliha zool. numenio 

kolik quant; ~ je hodin? quel hora es?; ~ stojí? quant 

custa?; v ~ hodin? in quel hora? 

kolík v. kolíček 

kolika med. cólica 

kolikátý quantésim 

kolíkovat jalonar 

kolikrát quant vez 

Kolín (nad Rýnem) Colonia; k-ská (voda) aqua de Colonia 

kolísa/t chancelar, vacilar; (váhat) hesitar; (mít střídavou 

hodnotu) fluctuar; -vý: -ant (chancelant, vacillant etc.) 

kolize collision 

koljuška zool. spin-pisce 

kolkovat impost-marcar 

kolm/ice verticale, linea perpendiculari; -o verticalmen; 

-ý perpendiculari, vertical 

kolna v. kůlna 

kolo (vozu) rote; (jízdní) bicicle(tte), velocipede; (ozubené) 

rote dentat; (kruh) círcul; sport. (oběhnutí) ronde; (kotouč) 

disco; (kolem měsíce) halo lunari; -běh circulation; (střídání) 

rotation; -běžka rot-patine 

kolódium chem. colódium 

kolokvium coloquie 

kolombína colombina 

kolon/a colonne; -áda colonnade 

koloni/ální colonial; -e colonia; -sta colonist; -zace 

colonisation; -zační colonisatori; -zovat colonisar 

kolonka typ. columne 

kolor/atura colotarura; -ista colorist; -it colorite; -ovat 

colorar; (rukopisy) miniar 

kolos colosse; -ální colossal, gigantesc; přen. piramidal 

Koloseum Colosséo 

kolo/tat v. vířit; -toč carrusell; -uch zool. cervello; -vá 

bicicle-polo; -vadla cord-carruselle; -vání circulation; 

-vat circular; -vrat fila-rot, rot filant; -vrátek (flašinet) 

torn-órgane; -vrátkář torn-organist 

kolport/áž colportage, distribution; -ér colportero, distributor; 

-ovat colportar, distribuer 

kolumb/árium columbárium; K-ie Columbia; K-ijec columbiano; 

-ijský columbian; K-ovo vejce li ove de Columbo; 

Kryštof Kolumbus Cristofor Columbo 

kóma med. coma 

komand/ant voj. comandante; -atura comandatura; 

-itista obch. comanditario; -itní (společnost) comanditari; 

-ovat (velet, rozkazovat, poroučet) comandar 

komár zool. mosquite 

komb/ajn recolt-machine; -ík combi-carr; -inace combination; 

(úvaha) speculation; (vysouzená) deduction; -inačky 

combi-pince; -iné (denní košilka) camisette; (dlouhé 

sukňové) jupon; -inéza surtut; -inovat (uvažovat) specular; 

(zkombinovat) combinar; (vykombinovat si) deducter 

komedi/ální comedial; -ant comediante; (šprýmař) buffon; 

-antství buffoneríe; -e comedie; (legrace) jocada; (okolky) 

ceremonies; hrát -i přen. pretender 

Komenský hist. Coménius 

koment/ář comentarie; (poznámka) comenta, nota, remarca; 

-átor comentator; -ovat comentar; (opatřit pozn.) anotar 

komer/cialismus comercialisme; -ční comercial

kometa astr. comete; (nadávka ženě) feminach, oldmodona 

komfort comforte; comoditá; -ní comfortábil, comod 

komi (příručí) commí 

komi/cký cómic; (legrační) drolli; (zábavný) amusant; (směšný) 

risíbil; (podivný) strangi; -čka comedianta; -čno lu 

cómic; -čnost comicitá 

komíha/t (se) (míhat se) vacilar, movettar se; (světelně) 

flammettar; (vrávorat) chancelar; -vý vacillant, flamettant 

komik comediante, cómico; (špatný) comicastro; -a v. komičnost 

kom/ín chimené; -iník chimenero, scrappator de chimené, 

chimené-balayero 

komis/árek voj. pane de munition; -ariát, -ařství comissariatu; 

-ař comissario; -e comission; -ionář comissionario 

komitét comité 

komnata chambre, hall, salon 

komoda comode 

komodita obch. merce 

komodor voj. comodore 

komol/it (slova) mutilar, mispronunciar; (tvar) deformar; 

(sejmutím vrcholu) truncar; -ý geom. truncat 

komor/a cámera, chambre; (na harampádí) cámera de pelmel; 

-ná camerera; -ní (hudba, pěvec) de cámera; -ník 

camerero; -ří hist. camerlingo, chambellane 

kompaktní compact; ~ disk compact disco, zkr. CD 

kompars div. compars, figurante; -ista div. compars 

kompas compasse; (lodní) bussol 

kompen/dium compendie; -zace compensation; -zační 

compensatori; -zátor el. compensator; -zovat compensar 

kompeten/ce competentie; -tní competent 

kompila/ce compilation; -átor compilator; -ovat compilar 

komple/mentární complementari; -t (věcí) colection, serie; 

-tace completation; -tní complet; -tovat completar 

kompl/ex complexe; -exní complex; -exnost complexitá; 

-ic cómplice; -ikace complication; -ikovat complicar 

kompliment compliment 

komplot complot, intriga; (velezrádný) conspiration 

kompon/ent, -enta componente; -ista hud. compositor; 

-ovat composir 

kompost composte 

kompot compot, stovat fructe 

kompr/ese compression; -es(ív)ní compressiv, compressori; 

-esor tech. compressor; -imovaný compresset 

kompromi/s compromiss; -tovat (se) comprometter (se) 

komputer inf. compúter [-pjú-]; -izace computerisation 

komtesa comtessa 

komu a qui 

komun/a (obec) comune, municipie; (společenství) comunitá; 

-ální comunal; (řízený obcí) municipal; ~ politika local 

política; -ikace comunication; -ikační de comunication; 

-ikativní comunicativ; -iké comunicate; -ikovat comunicar; 

-ismus comunisme; -ista comunist; -istický 

comunístic 

komut/ace comutation; -ativnost comutativitá; -ativní 

comutativ; -átor el. comutator; -ovat comutar 

koňadra zool. (sýkora) grand paru 

koňak cognac 

konat (cestu, pokání, přípravy) far; (jednat) acter; (vykonat 

práci, rozkaz) executer; (dovršit) acompleer; (modlitby) dir; 

(bohoslužby) celebrar; (v praxi) practicar; (uskutečnit) efectuar, 

realisar; (podnikat) interprender; (provést) perduc-

ter; ~ své povinnosti compleer su deventies; ~ zkoušku 

far un exámine; ~ se esser, evenir, haver loc 

koncentr/ace concentration; -ační de concentration; 

-ák (koncentrační tábor) camp de concentration; -át 

concentrate; -ický concéntric; -ovat concentrar 

koncep/ce conception; (myšlenková též) idé, concepte; 

-t concepte; (náčrt) esquisse; vyvést koho z -u 

perplexer, embarassar 

koncer/n sindicatu; -t concerte; (sólový) recitale; -ní 

(skladba) de concerte; (agentura, sál) de concertes; 

(sezóna) concertístic; ~ mistr concertist; -ovat concertar, 

dar un concert 

konces/e concession; (oprávnění) licentie; -ionář concessionario; 

-ionářský concessionari; -ovat licentiar 

koncil círk. concil(ie) 

kon/covka gram. desinentie, finale, termination; el. terminale; 

-cový final; -četina membre; odb. extremitá; -čina 

region; -čit finir, terminar (il términa); (formálně) concluder; 

(přestat) cessar; -čit se finir se, terminar se 

kondenz/ace condensation; -átor el. condensator; -ovat 

condensar 

kondi/ce (stav) condition; (vyučování) privat leciones; 

-cionál gram. conditionale 

kondol/ence condolentie; -ovat condoler 

kondom med. condom 

kondor zool. cóndor 

konec (ukončení) finition, finale, fine; (závěr) conclusion; 

(vypršení lhůty) expiration; (vybíhající špička) extremitá; 

(prac. doby) poslabor; ~ -ců in fine, pos omno, in summa 

koneč/ek extremitá; (špička) punta; -ně finalmen; (nakonec) 

in fine; (ve výčtu) in summa; -ník anat. réctum; -níkový 

rectal; -nost finalitá; -ný final; (rozhodný) decisiv; 

(závěrečný) conclusiv; mat. finit, terminat; (rozhodnutí) definitiv; 

(poslední v řadě) últim; (umístěný na konci) terminal 

(station); -á stanice station terminal, términus 

konejši/t calmar, consolar, quietar, tranquilisar, lenir; 

-vý calmant, consolativ, lenitiv 

konev cruche, potte; (kropicí) aqua-potte, arosuore 

konexe contactes, (influential n. bon) relationes 

konfedera/ce confederation; -ční confederativ 

konfek/ce confection; -ční (šaty) confectionat 

konfes/e confession; -(ij)ní confessional 

konfety confetti 

konflikt conflicte 

konform/ismus conformisme; -ista conformist; -ní 

conform; -nost conformitá; -ovat conformar 

konfront/ace confrontation; -ovat confrontar 

Konfuci/us Confucio; k-án confuciano 

konglomerát conglomerate 

Kongo Congo 

kongre/gace círk. congregation; -s congress; -sista 

congressist, participante in un congress 

kongruen/ce mat. cogruentie; -tní congruent 

kónický cónic 

koníč/ek (kůň) litt cavall; (poník) pony; (záliba) hobby, predilection; 

(vrtoch) manie, marotte, dadá; mořský ~ zool. 

hipocampo, cavalette marin; -kář hobbyist 

koník cavallette; (kobylka luční) locuste, saltarelle 

koniklec bot. pulsatilla 

kon/ina carne de cavall; přen. cretineríe, idiotie,stupiditá; 

-ipas, -ipásek zool. motacilla; -írna stalle

konjugace v. časování 

konjunkt/iv gram. conjun(c)tive; -ivní conjun(c)tiv; -ura 

obch. conjun(c)tura, prosperitá; (náhlý vzestup) altie; pokles 

-y recession; -urální conjun(c)tural 

konkávn/í opt. concav; -ost concavitá 

konkláve círk. conclave 

konkordát concordatu 

konkr/ece geol. concretion; -ement med. conrement; -etizace 

concretisation; -etizovat concretisar; -étní concret 

konkub/ína concubina; -inát concubinatu 

konkur/ence concurrentie; (soupeření) rivalitá; schopnost ~ 

competitivitá; schopný ~ competitiv; -enční (cena) concurrential; 

(firma) concurrent; -ent cocurrente; -ovat concurrer; 

(soupeřit) rivalisar; -s (soutěž) concurse; (veřejné vyhlášení) 

anuncie; (úpadek) falliment, bankrotte, bankruptie; 

-sní (řízení) fallimentari; ~ podstata actives de un falliment; 

~ správce liquidator (oficial) 

koňmo a cavall 

konop/í cánabe; -ka zool. linotte 

konsign/ace consignation; -ovat consignar 

koňský: -á síla cavall-vapore, zkr. CV 

konsolid/ace consolidation; -ační consolidativ; -ovat 

consolidar 

konsorcium obch., práv. consortie 

konspira/ce conspiration; -ční conspirativ; -tivní conspiratori; 

-átor cospirator; -ovat conspirar 

konstant/a fyz., mat. constante; -ní constant, ínvariabil; 

-nost constantie, ínvariabilitá 

Konstantinopolis Constantinopole 

konstatovat constatar 

konstern/ace consternation; -ovat consternar 

konstelace (hvězd, osobností) constellation; (situace) situation 

konstitu/ce constitution; -cionalismus constitucionalisme; 

-ční constitutional; -ovat constituer; -tivní constitutiv 

konstru/kce construction; -kční constructional; -ktér 

constructor; -ktivní constructiv; -ovat constructer 

konšel hist. chef consiliero 

kontakt contacte (i el.); -ovat contacter, comunicar con 

kontamin/ace contamination; -ovat contaminar 

kontejner container 

kontempla/ce contemplation; -tivní contemplativ 

kontext contextu; -ový contextual 

kontinet continente; -ální continental 

kontingent contingente 

kontinuita continuitá 

konto conto; -korent (běžný účet) conto current 

kontra/admirál contramirale; -alt hud. contralto; -band 

contrabande, contrabandage, merce(s) de contrabandage, 

nigri merce; -bas contrabass; -dikce contradi(c)tion; 

-diktorní contradi(c)tori; -hent contraente; -kce 

contraction; -kt contracte; -punkt hud. contrapunct; 

-revoluce contrarevolution; -revolucionář contrarevolutionario; 

-rozvědka voj. contraspionage militari; -st 

contraste; -stovat contrastar; -špionáž contraspionage 

kontrol/a control; (účtů) revision; (inspekce) inspection; 

-ní de control; -or controlero, inspector; (účtů) revisor; 

-ovat controlar, examinar, inspecter; (účty) reviser 

kontrovat contra-acter 

kontroverze controverse, polémica 

kontumace práv. contumation 

kontura contura

kontuze contusion 

konvalinka convallaria, may-flor 

konven/ce convention; -ční conventional; -čnost 

conventionalisme; -ovat convener; -t conventu 

konverti/bilita convertibilitá; -bilní convertíbil; -ta 

círk. convertete, proselite, neofite 

konvert/or convertor; -ovat converter 

konverz/ace conversation; -ační conversational; -e 

conversion; -ovat conversar 

konvexn/í convex; -ost convexitá 

konvice (na kávu) cafeiere; (na čaj) teiere; (džbán) cruche 

konvoj convoy; doprovázet (konvojem) convoyar 

konzerv/a conserve; -ace conservation; -ační conservativ; 

-atismus conservatisme; -ativec conservatist; -ativní 

conservativ; -átor conservator; -atorista studiante 

de conservatoria; -atoř conservatoria; -ovaný conservat; 

(maso, zelenina) in conserve, in lade, inladat; -ovat conservar; 

(ovoce) confiter; (do plechovek) inladar 

konzilium consilie 

konzist/ence consistentie; -entní consistent; -oř círk. 

consistoria 

konzola stav. console 

konzul cónsul; -ární consulari; -át consulatu; -átní 

(úředník) del consulatu 

konzult/ace consultation; -ační de consultation; -ant 

consultante, consultor; -ovat (koho) consultar 

konzum consume; -ent consumante; -ovat consumar 

Konž/an congoleso; k-ský congolesi 

kooper/ace cooperation; -ační, -ativní cooperativ; -átor 

cooperator; -ovat cooperar 

koopt/ace cooptation; -ovat cooptar 

koordin/ace coordination; -ační coordinativ; -áta mat. 

coordinate; -átor coordinator; -ovat coordinar (il coórdina) 

kop colpe de pede; sport. pedcolpe, tira (in porta); (kůň) 

huf-batte; -a sixantene; veselá ~ jocon, humorist, jovial 

n. cómic person; -áč foss-ovrero; (motyčka) binette; 

-ačka football-botte; -aná sport. football [futbol]; -at 

fossar, excavar; (motykou) haccar; (nohou) ped-batter, 

ped-colpar; sport. luder football; (o koni) regambar 

kop/covitý colinosi; -ec coline; -eček colinette, túmul; 

do -ce ad alt, a monte; s -ce a bass, a valley 

kopejka copec 

kopí voj., hist. lanse; -čko med. lansette 

kopie copie; (téhož mistra) réplica; (duplikát) duplicate; 

mal. reproduction 

kopin/atec bot. lanseol; -atý lanseolat; -ík hist. lansero 

kopír/ák carbon-papere; -ka machine por copiar; 

-ovat copiar; (napodobovat) imitar; (karikovat) caricar 

kopist scápul 

kop/nout (koho) dar un colpe de pede (a) n. ped-colpar; 

~ (míč) do branky tirar in porta; v. též -at; -nutí colpe 

de pede n. de botte; (od koně) huff-batte 

kopr bot. anete 

kopretina bot. margarita 

kopřiv/a bot. urtíca; -ka med. urticarie 

Kopt copte; k-ský, k-ština cóptic 

kopt bistre, fulígine; -it (u-) nigrar per fulígine 

kopul/a gram. (spona) cópula; -ace biol., zool. copulation; 

-ační copulativ; -ativní gram. copulativ; -e arch. cupol; 

-ovat copular, coiter; -ovitý cupoliform

kopyt/natec zool. ungulate; -o huf, ungue (de bove); 

(obuvnické) bott-forme; (napínák) listell; (nadávka) stulton 

koráb nave 

korál coralle; lovec -ů corallero, piscator de coralles; 

-ek perle, globette; -ový (barva) corallin, (náhrdelník) 

de coralle; (útes) de coralles; ~ ostrov atoll 

korán Coran; -ový coránic 

korba (vozu) carr-bux; (proutěná) corbe 

korbel chop, cruche, bocale 

kord espade; (látka) corde 

Kordiléry Cordilieres 

kordón voj. cordon 

Kore/a Koréa; k-jský, k-ština korean; -jec koreano 

korek corc 

korek/ce corection; -ční, -tivní corectiv; -tní corect; 

-tnost tacte; -tor corector; -tura corection, corectura 

korel/ace corelation; -ativní corelativ; -ovat corelater 

korespond/ence corespondentie; -enční de corespondentie; 

~ lístek carte postal, post-carte; -ovat coresponder 

koridor coridor 

korigovat v. opravovat 

Korint Corint(h) 

kormid/elník stirmann, pilot; -lo stir; -lovat stirar, pilotar 

kormorán zool. cormoran 

kormoutit v. rmoutit 

kornat/ění med. sclerose; ~ tepen arteriosclerose; -ět 

devenir sclerótic; -ící sclerótic; -ý crustosi 

kornet hud. cornett; -ista cornettist 

kornout paper-cornette 

korodovat coroder 

kor/óna astr. coron; -onální coronal; -ární med. coronari 

koroptev zool. perdrice 

korouh/ev (prapor) standarte; (kostelní) baniere; -vička 

(větrná) ventoflagga; přen. (nestálý člověk) ínstabil hom 

koroz/e corosion; -ivní corosiv 

korp/orace corporation; -orativní corporativ; -ulence 

corpulentie; -ulentní corpulent; -us corpo; -uskule 

corpúscul 

Korsi/ka Córsica; -čan corsicano 

korumpovat corupter; (úplatkem, též) subcomprar 

koruna coron ( i peníz); bot. corol; (vrcholek stromu) cime; 

papežská ~ tiara; hud. (znaménko) fermata 

korun/ka (šlechtická) coronette; anat. (zubu) coron (i tech.) 

-ní (princ) coron-(prince); (svědek) principal; -ovace 

coronation; -ovační de coronation; -ovat coronar 

korup/ce coruption; -ční coruptiv; -čník coruptor 

koruška (ryba) eperlane 

Korutany Carint(h)ia 

korveta nám., voj. corvete 

koryfej corifé 

korýš crustacé 

korýtko (na nošení cihel) trog por briques, porta-brique, 

mortre-trog 

koryto (na žrádlo) manjuore; (řeky) lette (de fluvie) 

korzár corsare 

korzet corsete; -ářka corsetera 

korzo promenade 

kořalka aquavite, brandy 

kořen rádica; přen. causa, orígine; -áč potte de flores; 

-ář(ka) herbalist(a); -ářství spicería; -í condiment, 

spice, plantes n. herbes medicinal; (vonné) aromate; -it

condimentar, spicear; (kde, odkud) haver su rádicas, 

nascer, provenir, originar (de); -itý, -ný aromátic 

kořist preda, raptallia, raptage, raptura, pilliage, spolie; 

(lovná) captura; (válečná) raptura (de guerre); (vítězná) 

trofé; (oběť) víctime; stát se -í, padnout za ~ devenir 

víctime de, cader in preda; -it (z čeho) explotar; (plenit) 

pilliar, raubar; -nický predaci, predatori, raptacui, raptori; 

-nictví explotation; -ník explotero 

kořit se (bohům) adorar; (před kým) humilar se (avan), 

(padnout na zem) prosternar se (avan) 

kos zool. merle, turde nigri 

kos/a falce; -atec bot. iride; -atka nám. jib; -it (kosou) 

falcear; (z-) biselar 

kosinus geom. cosínus 

kosm/ický cósmic; (výzkum) spacial; -odrom cosmodrom; 

-olog cosmologo; -ologie cosmologie; -onaut cosmonaute; 

-onautika cosmonáutica; -opolita cosmopolite; 

-opolitický cosmopolític; -opolitismus cosmopolitisme 

koso/čtverec rombe; -čtverečný rómbic; -délník romboid; 

-délníkový romboidal 

kosodřevina v. kleč 

kosoúhelník obliqui-angulat paralelogramm(a) 

kost osse; bércová ~ (holenní a lýtková) o. crural; čelní ~ 

o. frontal; holenní ~ tibia; hrudní ~ stérnum; klíční ~ 

clavícul; lícní ~ o. zigomátic; loketní ~ cúbite; lýtková 

~ fíbula; rybí ~ spine de pisc; slonová ~ ivor; 

stehenní ~ (osse de) fémur; stydká ~ osse púbic 

Kostarika Costa Rica 

kostel eclesia; (chrám) temple; -ní (hudba) sacri; -ník 

sacristano, curator de eclesia 

kost/ěný ossin; (z rohoviny) cornin; -erní de squelette; 

-ice osse de pisce; (velrybí) balenage; -ička (čtvereček) 

quadrate; -ival bot. simfite; -ižer carie (de osse); -ka 

(krychle) cube; (hrací) ossette; (na látce) quadrate; (dlažební) 

pave; (stavebnicová) brique; ~ cukru pezze de sucre; 

-kovaný quadrat; -livec squelette, ossatura; -natět 

ossificar; -natý ossosi, ossut; (ryba) spinosi; -ní osse-; 

-nice ossárium; -ra anat. squelette, ossament, ossatura; 

(podpěrná) frame; (rám) cadre; (letadla, auta) carcasse 

kostrbatý (hrbolatý) aspri, ínegal, bossosi, sulcosi; (styl) 

sin elegantie 

kostrč anat. cóccix 

kostým (dámský, dobový) costume; (oblek) vestiment 

kosý (úhel) obliqui 

koš corbe; (zavírací s víkem) pacca-corbe; (po bocích zvířete) 

flanc-corbe; (balónu) góndol; (stožárový) maste-cap; (u 

kordu) garda-manu; ~ na papír paper-corbe, paperachiere; 

hrudní ~ péctor, tórax; dostat -em esser refusat; 

-ár (proutěná ohrada) hagatura, agne-trellie; -atět formar 

li coron, ramificar se; -atina (pletivo) plectage; -atit se v. 

košatět; -atý (hustý) densi; (rozvětvený) ramificat 

košenila chem. (červené barvivo z červce) cochenill 

košer (hebr.) kósher, (ritualmen) pur 

koší/(če)k corb(ett)e; (náhubek) museliere, garda-musel; 

-íkář corbero; -íková sport. basketball 

košil/atý in camise; -e camise; (noční) vestiment de nocte; 

v -i (bez kabátu) sin jaque 

košťál (caul-)trunco 

koště balaye 

kotangens geom. cotangente 

kotě catello, litt cate

kotel caldron; (parní) caldiere; hud. gross tambur, timbale 

kotérie coteríe, clique 

kotleta cotlette; (na tváři) quancie-barbe 

kotl/ík bolliere; -ina valley(ette) 

kotník (nohy) malleol; (prstu) artícul del fingre 

kotouč disco, rul, rote, rulette 

kotoul, kotrmelec culbute; dělat ~ culbutar 

kotv/a ancre; spustit -u jettar li ancre; zdvihnout -u levar 

li ancre; -it ancrar; -ovitý ancriform 

koudel stuppe; ucpat -í stuppar 

kouk/at (se), -nout (se) regardar 

koukol bot. agrostema; bibl. malherbe; oddělit ~ od pšenice 

separar li frument de li pleve 

koul/e (sněhová aj.) bul (de nive), nive-bul; geom. sfere; 

fyz. a zeměp. globe; (kulka) balle, projectile; -et (se) rular; 

~ očima rular ócules; -ovat se jettar nive-bules 

koupa/cí (úbor) de balne; ~ vana balne-cuve, balnuore; 

-liště (umělé) piscine; -t (se) balnear 

koupě compra; -chtivý interessat in compra 

koupel balne; -na balneatoria, chambre balneari 

koupit comprar; (nakoupit) far compras 

kouř fum; není -e bez ohně null fum sin foy; -it fumar; 

-ový: (roura) fum-tube 

kous/at morder; (žvýkat) machar; (o hmyzu) picar; -at se (do 

rtů) morder se (li labies); -at si (nehty) morder se (li úngules); 

-avost mordacitá; -avý mordaci; přen. též (sžíravý) 

cáustic, sarcástic; -ek pezz(ett)e; (úlomek) fragment; 

(sousto) boccade; hud. pezze, composition; (trochu) un 

poc; ~ po -ku pezze a pezze; na -ky in pezzes, ye pezzes; 

-kovat (roz-) dispezzar, dismembrar; (půdu) parcellar; 

-nout se (do jazyka) morder se (li lingue); -nutí (od 

hada, psa) morsura; (od hmyzu) picatura 

kout (kovat) forjar; (kladivem) martellar; (zbraně) fabricar; 

(tepat) batter; ~ pikle intrigar 

kout(ek) ángul; dětský ~ (v obch. domě) gardería 

kouzeln/ictví magie; (čarování) sorcieríe; -ík mág(ic)o; 

(čarodějník) sorciero, (eskamotér) escamotero, ilusionist, 

prestidigitator; -ý (proutek) (vergette) mágic 

kouzl/it magiar, escamotar; (čarovat) sorciar, -o magie; 

(čáry) sorcie; (půvab) charme 

kov metalle; -adlina incude; -adlinka anat. incude; -ák 

v. -odělník; -ání (činnost) forjada; (okování) ferratura; 

(výrobek) ferrage; -aný forjat; (okovaný) ferrat; přen. 

(v čem) versat (in); -árna forjería; -ář forjero, huf-ferrator; 

-ářský (cech) de forjeros; -é kladivo grand martell, 

clobb; -é kleště tira-clove; -ářství mestiere del forjero, 

forjeríe; (dílna) forjería; -at forjar; (okovat) ferrar, (koně) 

ferrar, subforjar; (tepat) batter; (zbraně) fabricar 

kovboj vaccero, cowboy; -ka (film) western 

kov/kop minero; -odělník metallurgo; -olijec (slévač) 

fondero; -oprůmysl metallurgie, industrie matallúrgic; 

-oryjec, -orytec gravero; -orytina gravura; -otepec 

ciselero; -ový metallin; (lesk) metállic; (výrobek) ex metalle 

koz/a capre; (k řezání dřeva) seguore; -ák voj. cosac; -el 

buc, capro; (silné černé pivo) bock-bir; -elec capriol, 

culbute; -í (mléko) de capra; (srst, bobek, sýr) caprin; ~ 

bradka barbe puntat; -inka buc-pelisse, caprocute 

kozlík bot. valeriane; (vozu) cocher-banc 

kozo/roh, -rožec zool. ibex; astr. K-roh Capricorn 

kož/eluh tannero; -elužna tannería; -enka cute artificial; 

-ený cutin; -ešina pelisse; (surová) pelle; (na krk) boa;

-ešník pelissero; -ich pellis-mantó; -ní (tkáň) epidérmic; 

(krém) dermal; ~ afekce dermatose; ~ lékař dermatologo 

kra (velká) bloc de glacie; (ledovec) glacie-monte 

krab zool. crabe 

krabi/ce bux, scatulle; -čka buxette 

kráčet passuar, vader, pedear; (pochodovat) marchar 

krádež furte, furtida; (vloupáním) rupte-furte; (literární) 

plagiate 

kradmo furtivmen; (skrytě) secretmen; (záludně) insidiosimen; 

-ý furtiv; (skrytý) secret; (záludný) insidiosi 

krahu/jec, -lec zool. sparvero 

krach bancrotte, bankruptie, fallida, fiasco 

kraj (okraj) borde, márgine; (krajina) país; (správní území) 

land, region, provincie; -an compatriot; -ánek migrant 

molinero, molin-artisan, molin-compane 

kráje/č cupuore; -t tranchar, cupar, ciser, talliar 

krajíc tranche de pane, (pan-)tranche 

krajin/a país; (na obraze) paisage; -ář paisagist; -ný scénic 

krajk/a dentelle; -ářka dentellera 

kraj/ní (postranní) lateral; (vnější) exteriori; (okrajový) marginal; 

(nutnost) extrem; -nice márgine; -nost extrem(itá); 

(výstřelek) excess; -ový regional; -ský provincial, regional 

krajta zool. boa, piton 

krák/at croacar; -orat (slepice) cantar (quam un gallina) 

Krakonoš genie del Gigant-Montes 

Krakov Kraków 

král (též v šachu) rey; Tři -ové li Tri Magos; Tří -ů (svátek) 

Epifanie; -evic prince 

král/ice cunícula; -ičí cuniculari, de cunícul; -ík cunícul; 

-íkárna cuniculiera, garenne; -íkář cultor de cunícules 

kralovat reyer, regnar 

královna reyessa; včelí ~ ape-reyessa 

kralovra/h reyicide; -žda reyicidie 

králov/ský (rodina) reyal; (žezlo) regal; (odměna) princeal, 

princesc, splendid; (skvělý) excellent; (štědrý) munificent; 

~ plat princeal payament; -ství reyia, reyiatu; (vláda) 

regne 

krám (prodejna) butíca; (větší) magasine; (bezcenná věc) 

cosallia, antiquallia, mercantallia, sinvalorallia 

kram/ář buticario, mercero, mercante; (trhovec) mercator; 

(čachrář) mercachon; -ařit (s čím) traficar in; -ářský iron. 

mercantesc; přen. (duch) de mercero; -ářství mercería, 

butíca de mercero 

kram/flek (podpatek) talon; -le (tesařská skoba) crampon 

krápat pluviettar, guttettar 

krápník (na stropě) stalactite; (u země) stalagmite; -ový 

stalactíctic, stalagmític (i jeskyně) 

kras carst 

krása bellitá; (kouzlo, vnada) charme 

krasav/ec bell hom, bellon; -ice bella, bellona 

kráska v. krasavice 

kraslice ove de Pasca 

krásn/ět devenir bell; -it abellar, far plu bell; -o lu bell; 

-ý bell; (pěkný) pretti; (okouzlující) charmant; (čin) nobli; 

(skvělý) splendid; -á literatura bell-litteratura, belletrística 

kraso/bruslař patinero artístic; -bruslařský de patinage 

artístic; -bruslení patinage artístic; -jezdec cavalc-artist; 

-jízda arte de cavalcar; -pis caligrafie; -pisec caligraf; 

-pisný caligráfic; -řečnický declamatori, retóric; 

-řečnictví declamation, retórica; -řečník declamator, 

retor; -řečnit declamar

krást furter; ~ se ear furtivmen 

krášlit ornar, decorar, abellar 

-krát (násobek) vez; dva- du vez, duvez, du vezes; mnoho- 

mult vez, multvez, mult vezes 

krátce curtmen; (stručně) brevimen; ~ a dobře in summa; 

~ řečeno brevimen, in curt, in un parol 

kráter geol. crátere 

krati/čký, -nký curtíssim, brevíssim 

krát/it acurtar, abreviar, restricter, limitar; -ko ne long; 

-kodobý curt, de curt duration; -kometrážní de curt 

metrage; -kovlnný de curt undes; -kozrakost miopie; 

-kozraký miop; -ký curt; (stručný) brevi, concisi, lacónic; 

-é kalhoty culotte; -é vlny curt undes 

kratochv/íle passa-témpor; (zábava) amusament, divertissement; 

-ilný amusant, divertissent 

kraul sport. crawl; -ař crawlist 

kráva vacca 

kravál v. povyk 

kravata cravatte; (hedvábný šátek) fularde 

krav/ín stalle de vaccas, bov-stalle; (větší) vaccería; -ina 

(kůže) vacca-cute; (pitomost) cretineríe; -inec bov-fec 

krb apert forne (de cocine), camine; (ohniště) foyiere 

krčit (rameny) levar (li epoles); ~ se (a)hoccar se; (choulit 

se) bassar se, hoccar se; (sedět na bobku) hoccar 

krčma taverne, trincatoria 

krční: ~ obratel vertebre cervical; ~ mandle tonsille; 

~ tepna carotide; ~ žíla vene jugulari 

kred/enc scaf (de cocine); -it credite 

krédo credo (náb. i přen.) 

krecht agr. silo subterran 

krejcar hist. kreutzer; přen. óbol, monete, céntime, pennie 

krejč/í talliero; -ová tallier(ess)a; -ovství (závod) talliería 

krém crem 

krema/ce cremation; -ční crematori; -torium crematoria 

Kreml Kremlin 

krempa (klobouku) borde de chapel 

kremrole crem-rul(ette) 

kreol creol 

krep text. crepon 

kres/ba dessine; -lič dessinator; -lit dessinar 

Kréta Creta 

kret/én med. cretino; -énismus, -énství cretinisme 

kreton text. creton 

krétský cretesi 

krev sangue; prolévat svou ~ za versar su sangue por 

kreveta zool. crevette 

krev/natý sanguic, sanguut; -ní sanguin; ~ msta vendetta; 

~ oběh circulation de sangue; ~ obraz numeration 

globulari; ~ příbuzenství consanguinitá; ~ skupina 

gruppe de sangue; ~ smilství incestu; ~ tlak pression 

arterial 

kriket sport. cricket 

krimin/ál v. vězení; -alista ciminalist; -alita criminalitá; 

-ální criminal; -álník criminard 

krinolína text. crinoline 

kristiánka sport. cristianía 

Kristus Cristo; př.Kr. (př.n.l.) ante Cristo (a.C.); n.l. p.C. 

krit/érium criterie; -icismus criticisme; -ický crític; (odsuzující) 

critical; -ik crítico; -ika crítica; (recenze) recension; 

-ikář criticard, criticastro, pedante; -ikařit criticachar; 

-ikářství criticomanie; -ikovat criticar

kriz/e crise; (hospodářská) económic depression; (dočasný 

pokles) recession; -ový: -é období témpor de crise 

krk col; (jícen) gúrgul, gúttur; (hrtan) anat. laringe; (chřtán) 

fauce; bolí mě v -u mi col dole; -ání ructation; -at ructar 

krkav/čí corvin; -ec zool. corvo; přen. avarard, avaron 

krk/avice anat. carotide; -nout v. krkat; -olomný (srázný) 

precipitosi; K-onoše li Gigant-Montes; -oun avaro(n), 

avarard; -ounství avaritá; -ovička col-carne 

krm/ě manjage; -elec manjuore; -ení (činnost) alimentation; 

(krmivo) aliment, nutriment, ingrassament; (píce) 

forrage; -ič (dobytka) forragero; (prasat) ingrassator; 

-it nutrir, alimentar; (nemocného) dar manjage; (zvěř, dobytek) 

forragear; (husu, prase) ingrassar; -it se alimentar 

se, nutrir se; -ítko crippe, manjuore; -ivo v. krmení; 

-ník (prase) porco, svin; (chlívek) sviniera 

krocan índic gallino; zool. meleagro 

kroj (national n. pópul-)costume 

krok passu; učinit ~ far un passu; chybný ~ mispassu 

kroket sport. croquet; -a croquette 

krokev (trám v krovu) trave (de tegment), raftre 

krokodýl zool. crocodile 

krokus bot. crócus 

kromě ultra; (vyjma) except(et), con exception de; 

~ toho ultra to, extra to, adplu, in plu, ad-ultra 

kronik/a crónica; -ář cronist, historiograf; -ářství 

cronografie 

krop/áč (konev) arosuore; círk. aspergette; -enatý maculat; 

-enka círk. aspersuore; -it (prádlo) asperser; (květiny, ulice) 

arosear, aquar; -ítko spruzzette 

krot/it amansar, domitar; (držet na uzdě, mírnit) bridar, frenar, 

moderar; (ovládat) dominar, mastrisar; -it se frenar se; 

-itel amansator, domitor; -ký mansi, amansat, ne savagi 

kroucen/í torsion; -ý tordet 

kroup/a (jedlá) gruel; (ledová) grelun; -y grel; padají -y it grela 

kroutit torder; ~ očima rular ócules; ~ se (o cestě) serpentear; 

(materiál) curvar se, deformar se; ~ si (cigaretu) 

far se (un cigarette) 

krouž/ek tech. anelle; (na klíče) anelle por claves, porta-claves; 

(geom., společnost) círcul; -it (otáčet se) tornar; (vířivě) 

piruettar, girar; (kolem osy) rotar; (kolem středu) revoluer; 

(opisovat kruh) circular; -ivý giratori, rotatori; -kovitý 

anellari 

krov (vazba střechy) tegmentage, armatura de tegment; 

(břevna krovu) raftres; -ka (brouka) eritre 

krt/ek zool. talpe; -ice med. scróful; -ičnatý scrofulosi; 

-ina, -inec talp-túmul, talpiera; -onožka zool. grillotalpe 

krucifix crucifixe 

kruh (geom., společnost) círcul; (okruh) sfere; (prstenec) 

anelle; (dráha oběhu) órbite; -ový circulari; (prstencový) 

anellari 

krumpáč pioche 

krunýř curasse 

krupice gruel (de farine), farine granulat 

krupobití grelada; přeháňka s -m grel-squall 

krušina bot. frángul 

Krušné hory, Krušnohoří li Montes Metalliferi 

krušný penosi; (život) dur; (těžko snášený) pesant 

krůta índic gallina; zool. meleagra 

krutihlavost med. torticolie 

krut/ost cruelitá; -ovláda tirannie; -ovládce tiranno; -ý 

cruel; (surový) brutal; (tvrdý) feroci; (bolest, žízeň) atroci

kruž/idlo, -ítko compasse; -nice geom. circumferentie 

krv/ácení sanguation, sanguada; med. hemoragie; ~ z 

nosu sanguation nasal; zastavující ~ hemostátic, 

sanguestoppant; -ácet sanguar; (silně) perdir mult 

sangue; -ácivost med. hemofilie; -avý (krvácející) sanguant; 

(zakrvácený) insanguat; (spojený s krveprolitím) 

sanguinari; -elačný sangue-sitiosi; -eprolévání, -eprolití 

efusion de sangue, massacre, carnage; -esmilník 

incestuosi person, incestuoso; -esmilstvo incestu; 

-esmilný incestuosi; -ežíznivý sangue-sitiosi, sangueavid, 

sanguinari; (divoký) feroci; -inka glóbul de sangue; 

-otok hemoragie, sanguada 

krycí (barva) de covrir; ~ jméno pseudónim 

krychl/e cube; -ový cúbic 

krypta stav. cripta 

krysa ratte; -ř rattero 

krystal cristalle; -ický cristállic; -izace cristallisation; 

-izovat cristallisar; -ový cristallin 

Kryštof Cristofor 

kryt (protiletecký atd.) chambre protectori; (motoru) cofie; 

(víko) covriment, covrette; (obal) covritura 

krýt covrir (i obch., samec samici, potřebu); (škodu) compensar; 

(proti nepříteli) protecter, defender; ~ se (shodovat se) 

coresponder; (časově) coincider; práv. assecurar se; (opis 

s originálem) esser idéntic, concordar con 

křeč (svalová) spasma; (v noze) crampe; (stah) convulsion 

křeč/ek zool. hamstre; -kovat amassar secretmen 

křečov/itý spasmódic, convulsiv; (ztrnulý) rigid; -ý varicosi; 

-á žíla varicosi vene, várice (intern, extern) 

křehk/ost fragilitá, subtilitá; -ý fragil; (rozbitný) fractíbil; 

(jemný) delicat; (slabé konstrukce) ínfirm; (zdraví) débil 

křem/en quartz; (oblázek) rond lápide; (pazourek) sílice; 

-enáč (houba) orange-cap boleto; -enec (minerál) 

quartzite; -enitý quartzosi, silicosi; -enný quartz-, de 

quartz; -ičitan chem. silicate; -ičitý silícic; kyselina -á 

acide silícic; -ík chem. silícium 

křen bot. armoracia; přen. rústico 

křepelka zool. cotórnice 

křesadlo (pazourek) sílice 

křeslo fotel; (u stolu) stul; (v hledišti) sede 

křes/t baptisme; (pokřtění) baptisa(tion); -ťan cristiano; 

-ťanství cristianisme; -ťanstvo cristianité; -tní baptismal; 

(list) de baptisme; ~ jméno prenómine 

křičet criar; (volat) clamar 

kříd/a (na psaní) crete; (geol. útvar) crete-formation; psát 

-ou cretar, crete-scrir; -ov(it)ý cretosi, cretatri 

křídl/atý alat; -o ale (de fenestre); (klavír) piano (caudat); 

-ovka hud. trumpete 

křik cri(ada); (novorozence) vagida; (volání) clamore, clamada; 

(hádka) querelle; -lavý (jdoucí na nervy) strident; (okázale 

nápadný) pomposi, tro ornat; (naparáděný) ostentachi; 

(rád křičící) clamorosi; -loun criard 

křísit reviventar; (obnovovat) renovar 

křišťál/(ové sklo) cristalle; -ový cristallin 

křiv/da práv. injurie; (nespravedlnost) ínjusticie; -dit injuriar; 

-ice med, rachite; -ičný rachític; -it (do křivky) curvar; 

(ohnout) flexer; (ústa) torder; (z normálního tvaru, též 

přen.) defigurar, deformar; -ka curve, curvatura; -olaký 

serpentatri, torsiv; (samý záhyb) sinuosi; -opřísežnictví 

perjurie; -opřísežník perjuriator; -přísežný perjuriosi; 

-ost curvatura; -ule alámbic, retorte; -ý curvi; (tvář, ús-

měv) tordet; (nohy) arcat; (kosý) obliqui; (nařčení, svědectví) 

fals; (názor) ínjust, errari; -á páteř curvi spine; -á přísaha 

perjurie; -é svědectví fals testimonie; na -o zigzag 

kříž cruce; (s Kristem) crucifix; anat. spine dorsal; (u zvěře) 

crupe; (soužení) afliction, tribulation, suffrentie; hákový ~ 

cruce cramponat, svástica; (v kartách) treff; Červený ~ 

Rubi Cruce; Jižní ~ Cruce del Sud 

křižá/cký: ~á výprava cruceade; -k hist. cruceadero 

křížala fructe siccat 

kříž/atý bot. cruciferi; -ek hud. diese; typ. puniale; -em 

(napříč) trans; -enec hibride; hanl. bastarde; -ení (ras) 

cruceament; bot. hibridisation; (zájmů) interferentie; -it 

crucear; bot. hibridisar; (cestu) crucear; traversar; (plány) 

contrariar, contra-acter; (protínat) intersecter; ~ se (protínat 

se) crucear se, (napříč) intersecter se; fyz. interferer; 

(klikatě) zigzagar; -kovat se (zápasit) combatter 

křiž/ník crucero, cruceator; -ovat (moře a přen.) crucear; 

(u-) crucificar; -ovat se (po-) far se li signe de cruce; 

-ovatka cruceamet de vias; (rozcestí) bifurcation (del via) 

křížov/itý cruciform; -ka cruce-enigma; -ý: (podrobit koho 

křížovému výslechu) contra-questionar alquí; med. sacral; 

~á cesta cruce-via, Via Crucis; ~á palba foy cruceat 

křoupa/t (zuby) gnistar; -vý cracant 

křov/í, -isko arbustage, arbustallia, boscage, boscallia 

křt/icí (voda) baptismal; -iny (festa de) baptisa; -ít baptisar; 

přen. (víno) diluer; -itel baptist; -itelnice cuve baptismal 

křup! crac!; -an ínculto, rurano, paisano; -at (sníh) cracar, 

crepitar, gnistar; -avý cracant 

ksindl canallia 

kšá! (odhánění) sus! 

kšeft negocie, afere; -ař negociante, traficante; -ovat 

(s čím) negoci(ach)ar, traficar (in) 

kštice capill-toffe 

kter/ak qualmen; -ý quel; (jen o osobách) qui; -ýkoli(v) 

quelcunc, quicunc; -ýsi alcun, alquel, alquí 

kubatura cubatura 

kuběna concubina 

kub/ický cúbic; -ík cúbic metre; -ismus cubisme 

kuckat se (smíchy) sufocar se (de rise) 

kučer/a bucle; -avý buclosi, crisp 

kudla canif 

kudrna v. kučera; -tý buclat, undulat 

kudy per u, quel via; ~ mám jít? quel via yo mey electer? 

kuf/r coffre; -řík valise; -říkový (přenosný) portábil 

kuch/ař cocinero; -ařka cocinera; (kniha) libre de cocine; 

-ařský odb. culinari; -ařství arte culinari; -at (zvěř) destripar, 

desventrar; (rybu) pur(ific)ar; -yně (způsob vaření) 

cocine; (místnost) cocinería; (k mytí nádobí) lavatoria, 

rinsatoria; -yňský: ~ příborník scaf de cocine, platiliere 

kujn/ost malleabilitá, ductilitá; -ý malleábil, ductil, forjábil 

kujón fripon 

kuk/ačka cucú; -at cantar "cucú", cucular 

kukaň cage por volallia 

kukátko ócul-tube; div. bi-lorniette 

kukla (hmyzu) crisalide; (bource) cocon; (oděv) capuce; 

(šermířská, včelařská) masca; (přilba) helm 

kukuřice bot. máis; (klas) spica de máis 

kůl pal; (tyčka plotu) palisse; jako ~ v plotě tot solitari 

kulak kulak 

kulantní culant

kulat/ost rondore, rondesse; -ý rond; (slova) evasiv 

kule (v kartách) carrel; -čník billiard 

kulha/t claudicar; -vka med. v. slintavka 

kuli culi 

kulička bulette; (jako korálek) globette 

kulík zool. vanella 

kulinářs/ký culinari; -tví arte culinari 

kulisa culisse; za -mi detra li culisse 

kul/it (vy-): ~ oči far grand ócules; -ka balle, projectile 

kůlna anex-dom, chop; (na dříví) remise (de ligne), splintiere 

kulo/met machin-fusil; -metčík machin-fusilero; -vitý 

globiform, geom. sféric; -vý (blesk) globulari 

kult cultu; -ický ritual; -ivace cultivation; -ivátor cultivator; 

-ivovanost politesse; -ivovaný polit; (hlas) cultivat; 

-ivovat (z-) cultivar; -ovní (předmět) del cultu, ritual; 

-ura cultura; (činnost) activitá cultural; (oproštění od primitivismu) 

civilisation; dějiny -y historie del civilisation; 

-urista sport. culturist; -uristika sport. culturisme; -urní 

cultural; (ne primitivní) civilisat 

kumpán compano; hanl. cómplice 

kůň zool. cavall (i těl. n. šach.); na koni a cavall 

kuna zool. martre; (kožešina) pelisse martrin 

kuňk/ání coacada; -at coacar 

kup (un bon) compra 

kupa (hromada) amasse, cúmul; (spousta) quantité; (sena) 

fen-piramide; (hranice dříví) pile 

kupčit (s čím) traficar, mercantachar (in) 

kupé žel. cupé 

kupec (kupující) comprator; (obchodník) mercante, comerciante; 

(prodavač) venditor; (majitel krámu) buticario; 

-ký mercantil, comercial 

kupit (se) amassar (se), acumular (se), atruppar (se) 

kupl/et cuplé; -etista cupletist; -íř copulero, cuplator; 

-ířka copulera, cuplatora; -ovat (spojovat) jun(c)ter, 

ligar; (párovat i tech.) cuplar 

kupní (cena) de compra 

kupodivu curiosimen, strangimen 

kupole arch. cupol 

kupón cupon 

kupovat v. koupit 

kuprit chem. cuprite 

kupředu ad-avan; jít ~ avansar 

kupující comprator, cliente 

kur zool. galline(s) 

kůr galerie de eclesia; (sbor) cor; lavice na -u cor-bancas 

kúra med. cura 

kůra (stromu) córtice; (zemská) cruste; (chlebová) pan-cruste 

kur/át (vojenský) capellane (militari); -atela curatela, tutela; 

-átor curator, tutor; (muzea) custode; -átorství custodie, 

tutelatu 

kurděj/e med. scorbute; -ový scorbútic 

kurent lítteres n. scritura gótic 

kurevn/ík fornicator; -ictví fornication 

kuri/ální círk. curial; -ie curie; (papežská) corte papal 

kurikulum currículum 

kuri/ozita curiositá, raritá; -ozní curiosi 

kurník galliniere, gallin-domette 

kurs v. kurz 

kurt sport. corte de ténnis; -izána curtisana, hetera 

kurv/a prostituta, puella públic; -it se fornicar 

kurýr curriero

kurz (směnárenský) curse de exchange; (na burze) oferta; 

(učební) cursu; (směr) direction; přen. mít vysoký ~ 

esser mult apreciat; pád -u cadida del valores; -ista 

frequentator de un cursu; -íva cursive, cursiv lítteres; 

(v novinách) cursiv columne; -ívkář columnist; -or tech. 

cursor; -ovní del curse, del bursa; ~ lístek bulletine 

de bursa, curs-liste; ~ ztráta perde in li bursa 

kuř/ák fumator; -ácký: -é kupé fum-cupé, cupé por 

fumatores 

kuř/e (smažené, pečené, grilované) gallinelle (frit, rostat, grillat); 

-ecí de gallinelle; -í oko corn de pede, ped-calle 

kus pezze; (dobytka) cape; (rozbít) na -y a pezzes; -adla 

(hmyzu) aparate boccal 

kustod custode, gardero 

kutr nám. cuttre 

Kuvajt Kuwait 

kůzle caprello; -čí (kožka, maso) de caprello 

kůže (lidská, zvířecí) pelle; med. derma; (vydělaná) cute 

kužel cone; (vřeteno) spindle; těl. clobb; -ka kegle; -ovitý 

coniform; -ový cónic 

kůžička pellícul 

kvádr (kámen) quadre; geom. rectangulari paralelepipede 

kvadr/ant quadrante; -át mat. quadrate, duésim potentie; 

na ~ in quadrate, absolut n. total (nonsense); -atický 

quadrátic; (rovnice) de duésim gradu; -atura quadratura 

kvákat (žáby) coacar; (kachny) cacarear 

kvaker quakero; -ismus quakerisme 

kvali/fikace qualification; -fikační de qualification; -fikovat 

qualificar; -ta qualitá; -tativní qualitativ; -tní 

de (bon) qualitá; vysoce ~ de qualitá superiori 

kvant/ifikace quantification; -ifikovat quantificar; -ita 

quantitá; -itativní quantitativ; -ový: -á teorie fyz. teorie 

del quantes; -um (množství) quantité; (jednotlivé) quante 

kvap hasta, rapiditá; -ík galoppa; -it hastar; (čas) passar 

rapidmen; (věc) esser urgent; -ně in hasta; -ný rapid, 

hastosi; (ukvapený) precipitat 

kvart (formát) quarto; -a hud., šerm. quarte; škol. quarésim 

classe; -ál quartale, trimestre; -et, -eto hud. quartette 

kvas (kvásek, kvasidlo) ferment-pasta; (hody) banquette, festine; 

(činnost) general activitá; -it fermentar; přen. agitar 

se, tumultuar; -nice leven 

kvaš mal. guacho 

kvašení fermentation 

kvazi quasi 

kvedla/čka quirle; -t quirlar 

kvést florar, florescer; přen. florear, prosperar 

květ flor; (výkvět, to nejlepší) elite; v (plném) -u in (plen) 

flor; -ák bot. cauliflor; -en may; -ena flora; -enství 

floreada, inflorescentie; -ina flor(-plante); -ináč potte 

de flores; -inář(ka) florist(a), florer/o, -a; -inářství butíca 

de flores, florería; -inka tendri flor, florette; -inový 

floral; (zahrada, věnec) de flores; (stolek) por flores; ~ 

záhon flor-bed; -natost floriditá; -natý florid; (řeě) 

ornat; -omluva linguage de flores 

kvetoucí florant, florescent; přen. floreant, prosperant 

květovaný fassonat con flores 

kvíčala zool. turdo 

kvičet criar, strider 

kvílet gemir, lamentar 

kvinde: dát komu ~ refusar alquí 

kvint/a hud. quinte; -et, -eto hud. quintette

kvitance quittantie 

kviz quiz 

kvocient mat. quotiente 

kvo/čna gallina covant n. covatori; -kat glussar 

kvó/rum polit. quórum; -ta quote 

kvůli pro; ~ čemu? pro quo? 

kyan chem. ciane; -id cianide; -ovodík acide hidrociánic 

kyber/netický cibernétic; -netika cibernética 

kýč (artístic) sinvalorage 

kyčel (bok) hanche; (kyčelní kloub) coxe; -ní coxal 

kydat (hnůj) jettar (li sterco), nettar un stalle (del sterco) 

kýchat sternutar 

kyj bastonazzo, clobb 

kýl (lodi) kil 

kýl/a hernie; hov. ruptura; pupeční ~ hernie umbilical; 

tříselná ~ hernie inguinal; -ní hernial; ~ pás cintura 

herniari; -ovitý herniosi 

kymácet (čím) sucusser; ~ se ear ínstabilmen, chancelar; 

(o lodi) tangar 

kynolog cinologo; -ický cinológic; -ie cinologie 

kynout (na-, vy- ) fermentar, levar se, inflar; (komu) salutar 

per li cap n. manu, far signe; (tloustnout) devenir grassosi 

kyp/ět bollir; (šumivě) efervescer; (vzdouvat se) inflar, crescer; 

~ hněvem esser coléric; -ící, -ivý efervescent 

Kyp/r Cipria; k-erský ciprian 

kyp/rý moll; (plných tvarů) corpulent, frisc e robust, formosi; 

-řič, -řidlo agr. cultivator; -řit (půdu) moll(ific)ar 

kyret/a med. curette; -áž curettage; -ovat curettar 

kyrilic/e alfabete cirílic; -ký cirílic 

kyrys hist. curasse; -ar, -ník hist. curassiero 

kys/ání (kvašení) fermentationt; -at devenir acid; (kvasit) 

fermentar; -elina acide; ~ citrónová acide cítric; ~ dusičná 

acide nítric; ~ sírová acide sulfúric; ~ siřičitá 

acide sulfurosi; ~ solná acide clorhidric; ~ uhličitá 

acide carbónic; -elinovzdorný acide-resistent; -elit v. 

okyselovat; -elka (mineral) aqua acidat; -elo (polévka) 

sup acid; -elost aciditá; -elý acid; (tvář) tordet 

kys/ličník oxide; ~ uhelnatý oxide carbónic; ~ uhličitý 

dioxide carbónic; ~ vodičitý peroxide; -lík oxigen; 

-líkatý oxigenosi; -nout v. kysat 

kyt mástic 

kýta fémur; (maso) gambe; (uzená vepřová) jambon 

kytar/a guitarre; -ista guitarrist 

kytice buquete 

kyvadlo péndul 

kývat (čím) balansar, chancelar; (hlavou) inclinar li cap; 

(na koho) far signe; ~ se balansar, pendular, oscillar 

kyz pirite (de súlfur); -ový piritosi 

kýžený desirábil, desirat 

L 

Labe Elbe 

labil/ita labilitá; -ní lábil 

labora/nt assistente de laboratoria; -toř laboratoria 

labu/ť zool. cigne; -těnka pudre-pinsel 

labužn/ický epicurean, gastronómic, gurmand; -ictví gastronomie; 

-ík epicuréo, gastronom; gurmande; (znalec) gurmete 

labyrint labirinte (i anat.) 

láce modicitá 

lacin/ost modicitá; -ý módic 

lačn/ět famear, suffrer n. patir fame; -ý (hladový) afamat;

(chtivý) avid; (hrabivý) cupid 

láčkovci zool. celenterates 

lad harmonie; -a érica-prates, país erical; -em: ležet ~ 

jacer íncultivat n. ínusat n. reposant; -ič acordator; 

-ička hud. acord-furca, diapason; -it hud. acordar; 

(barvy) harmonisar; -nost gracie; -ný gracil 

Ladislav Ladislao 

lad/it hud. acordar, (barvy apod.) harmonisar, (hodit se k sobě) 

convener jun(c)t, acordar; -ný harmónic, (pohyb) graciosi 

ládovat se (jídlem) satiar se; v. též cpát se 

lafeta (děla) afuste 

láhev botell; (kojenecká) alactuore 

lahod/a delicie, plesura; -ný deliciosi, saporosi, gustosíssim 

lahůdka delicatesse, gurmandage 

lahv/ice botell; -ička botellette; (karafa) caraffe; (s hořčicí, 

pepřem, solí) condimentiere; (voňavky) flacon; -ovitý 

botelliform; -ový (v lahvi) in botell; -é pivo botellbir 

lachtan zool. otario 

lai/cizovat laicisar; -cký (neodborný) láic, ínexpert; (nenáboženský, 

světský) profan, seculari; -k láico, profano 

lajdácký negligent, descuidosi 

lak lacca, vernisse 

lák sal-aqua 

láka/dlo atraction, lure; -t (na-, při-, z-) atraer; (svádět) 

seducter; (vábit) lurar, (lichotkami) flattar, dulciachar; 

-vý atra(c)tiv, seductent, seductiv, lurant 

lakom/ec avaro(n), avarard; -ost avaritá; -ý avari 

lakoni/cký lacónic; -čnost laconisme 

lakot/a avaritá; -it esser avari; -nost avaritá; -ný avari 

lakýr/ky sapates vernissat; -ník vernissero 

lal/očnatý lobat; -ok anat. (část orgánu) lobe (pulmonari); 

(pod bradou) plica, dúplic menton; (skotu, ptactva) fanon; 

-ůček (ušní) lobe de orel, lóbul; -ůčkový med. lobulari 

lama zool. lama 

láma (tibetský buddh. mnich) lama; Grand Lama, Dalai Lama 

lamač (kamne) petrero; (horník) minero 

lámat rupter; (roz-) fracter; (rekord) batter; (světlo) re-, difracter; 

(jazyk) balbutiar; (kámen) fracter; (koho na kole) 

rupter sur li rote; typ. ~ sazbu metter in págines, inpaginar; 

~ si hlavu (nad kým, čím) rupter se li cap (caus) 

lamela lamelle 

lament/ace lamentation; -ovat lamentar 

laminát (vrstvená hmota) laminate 

lamp/a lampe; (kapesní) lampe de tasca; (pouliční) lanterne; 

(lucerna) lucerne; (rádiová) valve; -ión lampion 

lamželezo hércul, atlete 

lán (míra) hube; (pole) (vast) camp; (luční) herbiera, prate 

laň cerva 

lanceta med. lansette; otevřít -ou lansettar 

lano cable; corde, fune; -ví cordes; (výzbroj lodi) taclage, 

cordage; -vka funiculare 

lanýž bot. truffle 

Laos Laos 

lapálie bagatelle 

laparoskop med. laparoscop; -ie laparoscopie 

lapat v. lapit; (po čem) happar; ~ po dechu anhelar 

lapidár/ium lapidárium; -ní lapidari 

lápis petre cáustic n. infernal, nitrate argentin 

lap/it, -nout capter; (zajmout) capturar; -ka bandite 

Lapon/ec lapono; -sko Laponia; l-ský lapónic 

lapsus erra

larva zool. larve 

láryfáry! nonsense! 

lascívní lasciv 

lasi/ce, -čka zool. putorette, mustele 

láska amore; (příchylnost) afection; (k bližnímu) charitá, 

altruisme, amore al próximo 

laska/t caressar, dorlotar; -vec bot. amarante; -vost afabilitá; 

(ochota) benevolentie; -vý afábil; (ochotný) benevolent 

láskyplný afectionat 

laso lasso 

lastur/a conche; -ovitý conchiform 

laškov/at amorettar, flirtar; (žertovat) jocar, burlar; -ný 

jocaci, jocosi 

lát (komu) insultar, invectivar, injuriar 

lať latte 

látat reparar; (záplatu) lappar 

laten/ce latentie; -tní latent 

laterna laterne; ~ magica laterne mágic 

láteřit tónnerar; (sprostě na koho) insultar, invectivar 

latex látex 

latifund/ie latifundie; -ista latifundist 

latin/a latin (lingue); myslivecká ~ fanfaronada de 

chasseros, latinage; vulgární ~ latin rústic n. vulgari; 

-ík latinist; -ismus latinisme; -izovat latinisar; -ka alfabete 

latin; -skoamerický latinoamerican; -ský latin; 

(románský) latinid 

látka (hmota) materie; chem. substantie; (pro vytváření) 

materiale; (plynná, tekutá) fluide; (tkanina) stoff, textage; 

(námět) subjecte, tema; rostlinné -y vegetábiles, legumes; 

učební ~ materie; zkušební ~ materie de exámine 

laťk/a latte; (při skoku) barre; (plotu) palisse; -ový de lattes, 

de palisses; -é bednění lattage; ~ plot palissade 

láva lava 

lavi/ce banca; ~ obžalovaných plazza por acusatos; 

-čka banca (de promenade); -čník (hřebík) clamp 

lavina avalanche (de nive) 

lavírovat (o lodi) luvear (též v chování) 

lávka passuore, pontette; chyba -y! vu ha errat! 

lax/ativum med. laxative; -ní lax; -nost laxitá 

Lazar Lázar 

lazar povri miseron; -et lazarete, hospitale militari 

láz/eň balne; (vana) balne-cuve, balnuore; -ně balnería, 

balneatoria, cité balneari, station balneari 

lazebník hist. barbero; L- sevilský Barbero de Sevilla 

lebeční cranial 

lebeda bot. atriplex 

lebka cranie 

lec/co(s) manicos; -jak per divers manieres; -jaký qualcunc; 

(mnohý) mani; -kde ci e ta, ucunc; -kdo quicunc; 

-kdy a vezes, quelcvez; -který quelcunc; (mnohý) mani 

leč (spojka) ma 

leč, léč (při honu) chasse 

léč/ba, -ení cura(tion), sana/da, -tion; (způsob léčby) terapie; 

(braním léků) medication; lázeňská ~ balneoterapie; ~ ozařováním 

radioterapie; být v -ě esser in cura(tion); -ebna 

sanatoria; -ebný curativ, medicinal; (zákrok) terapéutic; ~ 

prostředek remedie; -it curar, medicar, remediar; (podávat 

léčivo) medicinar; (uzdravovat) (re)sanar; -itelný curábil; 

-ivo medicament; -ivý curativ; (voda) medicamentosi, 

salubri; (bylina) medicinal; (zákrok) terapéutic 

léčka (nástraha) insidie; (past) trapp(e), captuore

lečo stovat legume-salade, letcho 

led glacie; plovoucí ~ glacie flottant 

leda (nanejvýš) admáxim; -bylý negligent, descuidosi, 

nonchalant; (v obleku) ínelegant; -co(s) ... v. lec/co(s) ... 

ledárna (sklep) glaciera (i přen.) 

ledek salpetre, nitre 

led/en januar; -ňáček zool. alcion; -nice glacie-céllare; 

-nička refrigerator; -oborec glacie-ruptor; -ovec glaciero, 

glacie-monte; (plovoucí na moři) iceberg; -ovcový glacial; 

-ový glacial; (jako led) glaciatri; (z ledu) glacin; (studený) frigidíssim; 

doba -á geol. periode glacial; -é pole camp de 

glacie; L-é moře Mare Glacial 

ledvin/a anat. rene; zánět ledvin nefrite; -ný, -ový (kamínek) 

renal; (nemoc) nefrític; -ovitý (tvar) reniform 

leg/ace legation; -alita legalitá; -alizace legalisation; 

-alizovat legalisar; -ální legal; -álnost legalitá; -át círk. 

legato; práv. legate; -atář práv. legatario; -enda legende; 

-endární legendari; -ie legion; -ionář legionario; -islativa 

legislation; -islativní legislativ; -islatura legislatura; 

-itimace (průkaz totožnosti) carte de identitá; (členská) 

carte de membritá; -itimita legitimitá; -itimní legítim; 

-itimovat práv. legitimar; (dítě) legitimisar; (koho) identificar; 

-itimovat se identificar se; -ovat tech. alligar 

legra/ce amusament; (žert, šprým) joca, burla; -ční drolli 

lehátko reposuore 

lehko/myslný frivol, descuidosi; -st levitá; (snadnost) 

facilitá; -vážný frivol; -věrný crédul, facilmen dupábil 

lehký levi; (snadný) facil 

lehnout (si) jacentar (se); (na lože) ear al lette, metter 

(se) in lette, inlettar (se) 

lecht/at titillar; -ivý titillosi 

lejno excrement, fec, caca; vulg. merde; (zvířecí) sterco 

lék medicament; (prostředek k nápravnému zásahu) remedie; 

(posilující) invigorative; -árenský farmacéutic; -árenství 

farmacéutica; -árna apoteca, farmacia; -árnický farmacéutic; 

(váhy) de precision; -árník apotecario, farmacist; 

-ař médico; dětský ~ pediatro; kožní ~ dermatologo; 

oční ~ oculist; odborný ~ specialist; soudní ~ médico 

forensi; ušní, nosní a krční ~ otorinolaringologo; závodní 

~ médico del fábrica; zubní ~ dentist; ženský ~ ginecologo; 

-ařský medical; (účinkující léčivě) medicinal; 

(o zákroku) terapéutic; (fakulta) de medicina; (povolání) del 

médico; (teploměr) clínic; -ařství medicina; dětské ~ pediatrie; 

~ duševních chorob psichiatrie; kožní ~ dermatologie; 

nervové ~ neurologie; oční ~ oftalmologie; 

soudní ~ medicina forensi; úrazové ~ traumatologie; 

ušní, nosní a krční ~ otorinolaringologie; zubní ~ 

odontologie; ženské ~ ginecologie 

leka/t (koho) aterrer, timentar, timidisar, efaruchar, far timer; 

(o rybách) morir; -t se esser aterret, devenir anxiosi n. timid; 

-vý timid 

lekce lecion; (čtení z bible) letion; (napomenutí) admonition 

leklý (ryba) mort 

leknín bot. nenufare, nimfea blanc, rose del mar 

lek/nout (o rybách) morir; (žízní) morir de sete; -nout se 

(a ustoupit od úmyslu) retraer se, contraer se; -nutí choc 

léko/pis farmacopé; -řice bot. glicirize, liquorice 

lektor lector; -át lectoratu 

lelkovat gapar, mironar, dissipar témpor 

lem orle; (okraj) borde; -ování orlatura, bordura; -ovat 

orlar, bordurar; -ovka bord-bande, bordura, pasment

lemur zool. lemur 

len bot. lin 

leník hist. feudal luator 

leniv/ět pigrear; -ost pigresse, pigritá; -ý pigri 

lenní feudal 

léno hist. feude 

leno/ch pigron; (židle) dors-apoy; -chod zool. plantigrade; 

-šení ociositá; -šit ociar, far necos; -ška (křeslo) fotel 

leopard zool. leoparde, pantere 

lep colle, glutine; (na ptáky) avie-colle 

lep/enka carton; -enkový de carton; -á krabice scatulle 

de carton; -ek chem. gluten; -idlo glutine; (klih) colle; 

-it glutinar; (klihem) collar; -ivý, -kavý adhesiv, viscosi, 

glutinosi 

lépe plu bon 

lepra v. malomocenství 

lepš/í plu bon, melior; -it se devenir melior 

lept gravura (in aqua fort); -at (vy-) graver (per aqua fort); 

(roz-) coroder; med. cauterisar; -avý corosiv, cáustic 

lepý charmant, bell, yolli, elegant 

les foreste, silva; (háj) bosco; -ák (hlídač) garda-foreste 

lesí(če)k bosco, litt foreste 

lesk brilli(anti)e; (hladké plochy) lustre; (nádhera) splendore; 

-lý brilliant, lustrosi, splendent; (nádherný) splendid; 

-nout se brilliar, lucer; (nádherou) splender 

les/mistr inspector forestal; -natý forestosi, silvosi; (zalesněný) 

arborat; -ní (hlídač, podnik) forestal; (cesta, požár) 

de foreste, de silva; ~ pych delicte forestal; ~ těžba 

explotation de foreste; ~ víla fea de silva; -ník forestero, 

garda-foreste, garda-bosco; -nický (škola) forestal; 

-nictví forest-cultura, silvicultura 

lest astutie, finte, tric; (válečná) astutie de guerre, 

stratagema; (úskok) insidie, artificie 

lešení scafalde, armatura; (popravčí) scafote 

lešti/dlo politura; -t polir; (voskem) cirar; (kovy) brunir 

let vola(da); (roj ptáků) volade; -áček v. leták; -adlo 

avion, aeroplan(e); -ák prospecte, folie volant 

let/alita mortalitá; -ální mortal, mortífic, mortatori; 

-argický letárgic; -argie letargie 

léta/t volar; (letadlem) aviar; -vice astr. meteor, stelle filant; 

-vý volatori 

let/ec aviator, pilot; -ecký aviatori; (pošta, snímek, neštěstí) 

aer-; (průmysl) aeronáutic; (den, škola) de aviation; -ectví 

aviática, aviation; -ectvo aeroforties; -enka billet de avion; 

-ět v. létat; -iště aeroport, aerodrom; (menší) camp de 

aviation; -uška stewardessa 

letitý avansat in etá, etosi, old 

let/ka aer-escadre; -mo rapidmen, in hasta; -mý rapid, in 

hasta; (zběšný) cursori; (povrchní) superficial; (pomíjivý) 

efemeri; (prchavý) fugitiv 

letn/í estival; -ice círk. Pentecoste; -icový pentecostal 

léto (roční období) estive, (rok) annu, (stromu) anelle n. círcul 

annual; babí ~ Indian-estive, Martin-estive, pos-estive 

leto/hrádek residentie estival; -kruh anelle n. círcul annual; 

-pisec cronist; -pis(y) crónica, annales; -počet (údaj 

roku) annu; (časový sled) cronologie; našeho letopočtu, 

n.l. de nor era, p. C.; před naším letopočtem, př.n.l. 

(př.Kr.) ante nor era, ante Cristo, a. C.; -s ho-annu 

letora caráctere; (celkové založení) temperament 

letoun avion, aeroplane 

letovat v. pájet

lev zool. leon; (bulh. měna) lev, pl leva; astr. L- Leon 

lev/ačka (ruka) lévul manu; -ák levulon 

levandule bot. lavende 

levhart leoparde, pantere; -ice pantera 

levi/ce (ruka) lévul manu; polit. lévul partise; -cový, -čácký 

levulístic; -čáctví polit. levulisme; -čák levulist 

levný v. laciný 

lev/oboček bastarde, filio ínlegitim n. natural; -obok nám. 

babord; těsně k -u! strett a babord!; -otočivý fyz., chem. 

levogirat; bot. sinistrorsi; -ý lévul 

lexik/ální lexical; -ograf lexicograf, dictionarist; -ografický 

lexicográfic; -ografie lexicografie; -on enciclopedie, 

léxico; (slovní zásoba) léxico, vocabulárium 

lézt (plazit se) repter; (stoupat) ascender; (šplhat) grimpar 

(sur li árbor); (popínat se) climbar; (hřebík do dřeva) intrar 

lež mentie; (lhaní) mentida 

lež/ák (pivo) láger; (zboží) ínvendibil merce; -atý horizontal; 

(písmo rukopisu) cursiv; typ. itálic; -ení (tábor) camp, 

loc de campament 

ležérn/í fatui, flegmátic, lax; -ost fatuitá, flegma, laxitá 

ležet jacer; (odpočívat) reposar; voj. campar; (zboží) 

inmagasinar; (být kde) esser situat; (předmět) trovar se; 

jít ~ ear al lette, inlettar se 

lh/ář mentiard, mentitor; -át mentir; -avý mentiaci, mentiosi 

lhostejn/ost índiferentie, flegma; (nečinná) indolentie; 

(netečnost) inertie, apatíe; -ý (komu) índiferent; (lenivý) 

indolent; (netečný) inert; (ke všemu) apátic; (málo vzrušivý) 

flegmátic 

lhůta termine, témpore limitat 

liána bot. liane 

líbánky lun de miel, miel-lune 

Libanon Líbano; -ec libaneso; l-ský libanesi 

líbat besar 

libela tech. nivellette 

liber/ál liberale; -alismus liberalisme; -ální liberal 

Libéri/e Liberie; -jec liberiano; l-jský liberian 

líbezný suavi, dulci, bell, graciosi, charmant, amábil 

líbit se pleser 

libo: co je ~? quo vu desira?; -st: podle -i secun arbitrie; 

-vat si juir; -volný arbitrari; (podle vlastního výběru) 

facultativ; -vůle arbitrie; (okamžitý nápad) capricie; -vý 

magri, ne grassosi, sin grasse; -zvučnost, -zvuk eufonie, 

bellsonantie; -zvučný eufónic, bellsonant 

libra (měna) livre, pound; (váha) pund 

libret/ista librettist; -o librette 

lib/ůstka marotte, dadá; -ý v. líbezný 

Liby/e Libia; -jec libiano; l-jský libian 

líc (mince, látky) averse; (tvář) guancie; (obličej) facie 

licenc/e licentie, permission; básnická ~ licentie poétic; 

-iát (hodnost) licentiatu; (osoba) licentiate; -ovat autorisar 

licit/ace (dražba) licitation; -átor licitator, auctionator; 

-ovat (v dražbě) licitar, vendir in auction, auctionar 

lícní (sval) facial; ~ kost med. osse zigomátic 

licoměrn/ost hipocrisie; -ík hipocrite; -ý hipocrític 

licousy crines del guancie 

líč/ení (popis) descrition; práv. (soudní) processu; -ený 

(předstíraný) afectet, fictet, simulat; -idlo grime; -it (líčidly) 

grimar; (popisovat) descri(pte)r; (past) metter n. posir 

n. plazzar (un trapp); (nástrahu) far n. preparar un insidie; 

-it se grimar se 

lid pópul; (společenství) population; (obecně nižší vrstvy) po-

pulache; člověk z -u li mann in li strade; zástupce -u 

deputate; -é gente, homes; (určité osoby) persones; 

(dav) hom-amasse; ~ říkají on di; před -mi públicmen; 

-ičky (v oslovení) amícos; ~ ! bon gentes!; -natost densitá 

de population; -natý populosi; -ojed canibale, antropofago; 

-omorna cárcere subterran; -oop antropoide; 

-opis etnografie; -opisný etnográfic; -ovost popularitá; 

-ový populari; (veřejný) públic; -é shromáždění reunion 

populari; -á univerzita pópul-universitá; -ožrout v. 

lidojed; -žroutství canibalisme; -skost humanitá; -ský 

(člověčí) homan; (postoj) human; přen. rasonábil, tolerábil; 

-á důstojnost dignitá homan; ~ rod génere homan; 

-ství v. lidskost; -stvo homanité, génere homan; -umil 

filantrop; -umilnost filantropie; -umilný filantrópic; 

-uprázdný depopulat, desert, evacuat, ínhabitat, vacui 

liga liga; (svaz) fédere 

líh sprite, alcohol 

líh/eň incubator; -nout (seděním) covar; -nout se nascer, 

esser covat; -nutí incubation 

liho/měr alcoholmetre; -var distillería; -viny spritoses; 

-vý alcohólic, spritosi; ~ vařič sprit-cocinuore 

licho/běžník geom. trapeze; -cení flatteríe; (pochlebování) 

adulation; -kopytník zool. perissodáctile; -tit flattar, 

adular; -tit se (v-, za-) insinuar se, infavorisar se; -tivý 

flattant, flattosi; -tka flatteríe, compliment; -tnictví flatteríe; 

-tník flattator; (pochlebník) adulator; -tný v. lichotivý 

lichv/a usure; -ář usurero, percentard; -ařit usurar; -ářský 

usurari; -ářství usureríe 

lichý (nejdoucí do páru) ínpari; (domněnka) fals, ínfundat; 

(naděje) van 

lij/ák, -avec pluviada, torrent-pluviada, cade de pluvia, 

pluvia versant n. battent; -ec v. litec 

likér liquor; -ka distillería 

likvid/ace liquidation; -ní obch. liquid; -ovat liquidar 

lil/a (šeříkové barvy) lila; -ek aubergine; -ie lilie 

liliput/án liliputane; -ánský liliputan; -ka zool. bantam 

límec colare 

limit límite; -ovat limitar (il límita) 

limonáda limonade 

lín zool. tanche 

línat mutar plumes, mutar li pelle 

lineál (pravítko) lineale; (měřítko) mesurette 

lingvist/a linguist; -ika linguística 

lin/ie, -ka linea; -kovat linear 

linoleum linóleum 

linout se emanar, (ex)fluer 

líný pigri, ínactiv, indolent; (pomalý) lent, lentaci, 

lípa bot. tilie; (pokojová) sparmannia 

lis presse; (na hrozny) vin-presse 

Lisabon Lisboa 

lísa/l adulator servil, sicofante; -t se flattachar 

lísk/a (keř) avelaniero; (k přenášení) porta-plate; -at (z- koho, 

na- komu) vergar; -ový ořech avelane 

lisov/ání pression, pressura; -ovat presser; (hrozny) vinpresser 

list folie; (periodikum) gazette, jurnale, revúe; (sečná čepel) 

lame (de sega, de hélice); přen. (strana knihy) págine; 

(dopis) lettre; (epištola) epístul; (potvrzující listina) certificate; 

oddací ~ certificate de matrimonie; rodný ~ certificate 

de nascentie; úmrtní ~ certificate de morte; 

záruční ~ certificate de garantíe

lístek foliette; (kartotéční) fiche; (vstupenka) billete; (pohlednice) 

post-carte, carte postal; (ústřižek) cupon; (místo dopisu) 

note; (honební, rybářský) licentie; kališní ~ bot. sepal 

list/en bot. bractea; -í foliage, folies; -ina document; 

(seznam) liste; -inný documentari 

lístkovnice fichiere 

list/náč foliero; -natý foliat; (mající hodně listí) foliosi; ~ 

strom árbor con folies; -onoš letrero, postmann; -opad 

novembre; -ovat foliettar; -ovní (tajemství) postal 

lišaj zool. sfinxe 

liš/ák přen. astuto; -ácký astut, foxatri; -áctví astutie 

lišej med. lichen; (opar) hérpes; -ník bot. lichen 

lišit (rozlišit) distincter; (rozpoznat) discerner; (odlišit) diferentiar; 

~ se diferentiar se (de), diferer (de) 

liška zool. fox; (houba) cantarelle 

lišta latte, listel; arch.(ozdobná) corniche; (ochranná) plinte 

lít versar; (kovy) fonder; (déšť) pluviar; -ací (dveře) volant 

litanie círk. litaníe; (nářek) jeremiada 

lítat (pobíhat) currer ci e ta; (zvl. po zábavách) circumvagar 

litec hut. fondero 

liter/a líttere; -ární litterari; -át litterator; -atura litteratura 

Litev/ec lituano; l-ský, l-ština lituan(ian) 

litina ferre fondet, fonde ferrin 

líto: je mi ~, že it dole me que, yo regreta que 

litograf litograf; -ický litográfic; -ie litografie 

lítost regrete; (soucit) compassion; (pokání) repententie 

litovat (čeho) regretar; (koho) compatir; (kát se) repenter 

liturgi/cký litúrgic; -e liturgíe 

Litva Lituania 

litý fondet 

lítý (šelma) feroci; (divoký) savagi; (nepřítel) cruel; (zběsilý) 

furiosi; (vzteklý) rabiat 

lívan/ec crespe, galette (versat); -ečník padelle 

livrej livré 

liz lecca 

líz/at, -nout leccar; (usrkávat) sirotar; -átko suc-bonbon 

lkát lamentar; (nad čím) deplorar; (sténat) gemir 

lněný linin; -é zboží linage; (obchod) linagería 

lnout (k čemu) adherer a; přen. (ke komu) esser atachat a 

loaj/alita loyalitá, fidelitá; -ální loyal, fidel 

locika bot. latug 

loď nave; (malá) barca, bote, chalupe; (nákladní) transport-nave; 

(parní) vapor-nave; (motorová) motor-bote; 

(rychlá válečná) fregate; (hlavní chrámová) nave; (postranní) 

ale; (příčná) transepte; (kosmická) cósmic-nave; jet -dí 

navigar; vstoupit na ~ inbarcar se; -ař (majitel) armator; 

(stavitel) constructor naval, naviero; -ařský (průmysl) naval; 

(společnost) armatorial; -ařství construction naval 

lo/děnice varf; -dice bote; (větší) chalupe; (pobřež. policie) 

cuttre; (k veslování) yoll; (k dopravě přes řeku) pram; (k odrážení 

tyčí) pramette; (k pádlování) sport. canó; (k vykládání 

a nakládání velké lodi) chalande; (říč. doprav. prostředek) canal-bote; 

-divod pilot; -ďka bote; (balónu) góndol; -dní 

(inženýr, dělostřelectvo) naval; (posádka) de nave; ~ šroub 

hélice, propéllor; -dník marinero; -ďstvo flotte, marine; 

(v pobřež. pásmu) flottille; válečné ~ marine militari 

lodyha stípite 

log nám. logg 

logaritm/ický logarítmic; -us logaritme 

logi/cký lógic; -k lógico; -ka lógica 

logisti/cký filoz., mat., voj. logístic; -k logístico; -ka logística

logo (firemní znak) logo 

lógr café-residue 

lojov/atý, -itý sebosi; -ý de sebe 

lok trinca, gurgulade 

lokaj lacayo, servitor in livré; -ský de lacayo; iron. servil, 

lacayesc; -ství iron. servilitá, servilisme 

lok/ál (místnost) locale, chambre, salon; gram. locative; 

-alita localitá; -alizace localisation; -alizovat localisar; 

-álka local tren; -álkář local raportero; -ální local 

loket anat. cude; (míra) cudade, ulne; strkat / šťouchat 

loktem pussar per li cude; ukážu ti, zač je toho ~ ! 

yo va dar te un lecion!; -ní cudal, del cude; ~ kost cúbite; 

~ opěradlo cuduore 

lokomotiva locomotive 

lom (zlomení) fractura; (světla) refraction; (v kovu) fractura; 

(v papíru) plica; (kamenolom) petriera; -ař petrero 

Lombard/ie Lombardia; l-ský lombárdic 

lom/covat sucusser, agitar; -enice fronton; -ený (oblouk) 

ogival; -ikámen bot. saxifrage; -it (ohýbat) flexer; (světlo) 

deflexer; mat. divider; ~ rukama torder li manus, přen. 

lamentar; -ítko signe de fraction; -ivost (křehkost) fragilitá; 

(lámavost) fractibilitá; opt. refractibilitá; -ivý fragil, 

fractíbil; opt. refractiv 

lomoz v. hlomoz 

Londýn London; l-ský londonesi 

lo/ni (in li) annu passat; -ňský del annu passat 

lopat/a palle; (čeho) pallade; (rýč) spade; házet -ou pallar; 

-ka pallette (i turbíny); anat. scápul; (kopist) spátul; (lžícovitá, 

tá, bagru apod.) haustor, palla; -kové kolo rote con pallettes 

lopo/cení, -ta pena, penosi labor, strapacie; -tit se laborar 

penosimen, strapaciar; -tný penosi, fatigant, strapaciosi 

lopuch bot. bardane 

Lord (titul) Lord; Vaše L-stvo (oslovení) vor Seniorie 

lorňon lorniette 

los zool. alco 

los (přen. o údělu) lot; (loterní) billete de loteríe 

losos zool. salmon; -ový de salmon 

losov/ací (lístek) (billete) de loteríe; -ání lotation, tirage; 

-at lotar, tirar lots 

loter/ie loteríe; -ní de loteríe 

loto lotto; (jeho moderní forma) bingo 

lotos bot. lotus 

lotr bibl. ladron; (ničema) malard, malefator, malicioso, 

rascale, fripon, furbon, vagabunde, vilano 

Lotrinsk/o Lorena; l-ý lorénic 

lotrov/ský rascalesc, vilan, infam; -ovství rascaleríe, 

vilanie, infamie, friponeríe 

lotynka loteríe 

Lotyš latviano, letton(o); -sko Latvia, Lettonia; l-ský, 

l-ština latvian, letton 

loubí laube, pérgola 

loučit se adiar, dir adío 

loud/a(l) lentard; -at se lentear, ear lentmen; -avý lentaci 

louh lixive 

louka herbiera, prate 

loukoť felga 

loup/ač descorticator; -áček buttre-panette; -at (kůru) 

descorticar; (hrách) exsiliquar; -at se (de)pellar se; -ež 

rapte, spolie; -ežit rapter, spoliar, (rabovat) pilliar; (zbavovat 

čeho) deprivar; -eživost rapacitá; -eživý rapaci, 

raptori; -ežník bandite, brigante, raptard; -ežný (rytýř)

aptori; -it v. loupežit; (na moři) piratar 

lousk/áček nuce-cracator, craca-nuce; -at (ořechy) cracar 

loutka div. marionette; (maňásek) pupette; (panenka) pupé 

loutn/a hud. lute; -ista lutist 

louže flac 

lov (zvěře) chasse; (ryb) piscada; jít na ~ ear chassar; 

-ec chassator, chassero; (ryb) piscator; (korálů) piscator 

de coralles; -ecký: -á brašna tasca de chassator; 

~ kůň chass-cavall; ~ pes cane de chasse; ~ revír 

dominia de chasse; ~ roh chass-corn; -iště chassiera; 

(ryb) pisciera; (korálů) coralliera; -it (zvěř) chassar; (ryby, 

perly, i přen.) piscar; ~ ryby (do sítě) capter per un rete; 

(na udici) croc-piscar; (harpunou) harpunar 

lož/e (lůžko) lette; (pohovka) canapé, sofa, divan; (lehátko) 

reposuore; smrtelné ~ lette de morte, mort-lette; -isko 

geol. sediment; (vrstva) strate; (žíla) vene; (nákazy) foco, 

centre; tech. (bul-)cussinette; -ní (prádlo) (linage) de lette; 

-nice dormitoria, dormi-chambre, lette-chambre 

lóže loge 

lpět, lpít (ulpívat) adherer (a); (na kom, na čem) esser tre 

atachat (a) 

Lucemburk (město) Luxemburg; (stát) Luxemburgia 

lucerna (strad-)laterne, lamp(ett)e 

luč/ina prate; -(in)atý rich de prates, pratosi; -ní prativ; 

(květina) de prate 

lučištník v. lukostřelec 

Ludmila Ludmilla 

lue/s med. lues, sífilis; -tický luétic; -tik luético 

lůj sebe 

luk (flech)arc(o); -ostřelec arcero 

luka prates; -řství praticultura 

Lukáš Lucas; (apoštol) Luca 

lukrativní lucrativ 

lukulský (hody) lucullian, opulent 

lul/ání pipí; -at (děti) far (li) pipí 

lulk/a (curt) pipe; -ový (tabák) de pipe 

lump fripon, malard, rascale; -ačit friponear; -árna 

friponeríe 

luna lune 

luňák zool. milve 

lun/apark parc de amusament n. de atractiones; -ární 

lunari; -atický lunátic; -atik lunático; -eta arch. lunette; 

-ch lunch [lanč] 

lůno sinu; přen. gremie 

lunochod lunokhod 

lup (loupež) furte, rapte; (kořist) pilliage, raptallia, raptage, 

raptura; (vlasová šupina) squame (del scalpe), pellícul 

lupa lupe 

lupen (list rostliny) folie; (u houby) lamelle; -atý foliat, foliosi; 

-í foliage; -ka (pilka) ret-sega; (choroba) psoriase 

lupič furtero, furtard, inruptard, raptor, rupte-furtard, bandite; 

(námořní) pirate, corsare; -ský raptori; -ství banditisme 

lupina bot. lupine 

lupy anat. pellícules; (jako nemoc) furfure 

lusk silique; (hrachový) pisiere 

lustr lustre 

luštěnin/a legúmine; -ový leguminosi 

luštit (roz-, vy-) soluer; (tajné písmo) deciffrar 

luterán luterane; -ský luteran; -ství luteranisme 

lutz sport. lutz 

lux fyz. lux; (vysavač) depolvator; -ace med. luxation; -ovat

depolvar (per depolvator) 

luxus luxu; (nadměrný) sumptuositá; -ní luxu(ri)osi 

lůza canallia, gentallia, plebeyallia, populache 

Luži/ce Lusatia; l-cký lusatian; L-cký Srb, Lužičan 

serbo, lusatiano; l-ckosrbský serb 

lůžko lette; (nepohodlné) dorm-banca; (zavěšené) hamac; 

(zubní) alveol; (plodu) placenta; -vý vůz lette-vagon 

lv/í (hříva, odvaha) de leon; (jáma) de leones; (síla) leonin; 

-ice leona; -íče leonello; -oun leon marin 

lyce/ista liceano; -um licéo 

lýko bast; -vec bot. dafne 

lymfa anat. limfa; -tický limfátic 

lynčov/ání linchament; -at linchar 

lyr/a hud. lire; -ický (báseň) líric; -ik lírico; -ika lírica 

lys/ina calve; -ka (pták) fúlica; -ost calvitá; -oun calvon; 

-ý calvi 

lýtko anat. sure; -vý sural; -á kost anat. fíbula 

lyž/ař skiator; -e ski; -ovat skiar 

lze (it) es possíbil 

lžíce coclare; (množství) coclarade; tech. (naběrací) coclare 

haustiv, coclaron; (vyběrací) haustor; (zednická) truelle 

lživ/ost mentiacitá; -ý mentiaci, mentiosi 

M 

macecha step-matre; (zlá) matrastra 

maceška bot. viola tricolori, tricolorette 

máčet (ponořením) merser, plongear; (len, konopí) macerar 

mačk/anice pussament, pressement, hom-presse; -at 

(roz-, z-) aplastar; (tlačítko) presser; -at se (látka) rugar se; 

(lidé) presser se; -átko (na citrón) expressuore 

Madagaskar Madagascar; m-ský malgáchic 

maďal bot. hippocastanie 

Maďar hungar(ian)o; -sko Hungaria; m-ský hungarian 

Madeira Madeira 

madlo (zábradlí) balustrade-fust; těl. pomel 

madon(k)a madonna 

madrigal lit., hud. madrigal 

mafie mafia 

mág mago 

magazín (časopis) magazine 

Magdaléna Magdalena 

magi/cký mágic; -e magie 

magist/erský magistral; -r (farmacie) farmacist; (titul) 

magistro (Mag); hist., škol. instructor; -ra farmacista; 

-rála arterie (de tráfic); -rát (městský úřad) consilie n. 

autorité municipal, magistrate; -rátní municipal 

magn/át magnate; -et magnete; -etický magnétic; 

-etismus magnetisme; -etizovat magnetisar; -etka 

agullie magnétic; -etofon magnetofon, son-registrator; 

-etovat magnetisar; -ézie chem. magnesie; -ézium chem. 

magnésium; -ificence magnificentie; -ólie bot. magnolia 

mahagon mahagon; -ový de mahagon 

mahárádža maharajá 

máchat (prádlo) rinsar (linage) 

machinace machination, intriga 

máj may 

maják fare, turre lucent; strážce -u guardian de un fare 

majáles festa studiántic de may 

majestát (velkolepost) majestie; (titul) majestá; -ní 

majéstic, majestosi 

majetek havage, possedage; movitý ~ mobilies

majitel possessor, proprietario 

májka may-árbor 

majo/lika majólica; -néza mayonese 

major voj. major; -án, -nka bot. origan; -át majoratu; 

-dom majordomo; -ita majorité, pluparte; -itní majoritari 

májový de may 

mák (rostlina) papavre; vlčí ~ camp-papavre 

makadam stav. macádam; -ový (silnice) macadamisat 

makaróny macaroni 

makat (nač) tastar, palpar; (dřít) laborar quam un negro 

Makedon/ie Macedonia; m-ský macedonian 

maketa imitation 

makléř obch. curtagero, mediator; (burzovní) agiotero, 

bursero; -ství curtageríe 

makov/ice cap de papavre; -iště camp de papavre; -ý 

(olej) de papavre; (buchty) con papavre 

makrela macrel 

makro/biotický macrobiótic; -molekula macromolécul 

Malaj/ec malayo; -sie Malaysia; m-sijský de Malaysia; 

-sko Malaya; m-ský malayesi 

mal/arický, -áriový maláric; -árie malaria 

malátn/ost languore; -ý maladiv, infirm, (netečný) inert 

mal/ba pictura; -ebný picturesc 

málem presc 

malér truble 

mal/í(če)k micri fingre, fingre auriculari; (na noze) micri 

ped-fingre; -ičké bebé, micrette; -ičko un poc; od -a 

desde infantie; -ičkost bagatelle, minucie, un litt afere; 

(pozlátko, tretka) auripelle, talmi; (trocha) trifle; -ičký micri; 

(nepatrný) micríssim; (drobný) minuciosi; (ubohoučký) 

mesquin, ínsignificant, miserábil 

malichern/ost (vlastnost) strett mentalitá; (maličkost) bagatelle; 

-ý (bezvýznamný) ínsignificant, bagatéllic, trivial; 

(člověk) minuciosi, pedántic, de strett mentalitá; (ubohý) 

mesquin; (nicotný) futil 

maligní med. maligni 

malin/a brambere; -ík bramberiero 

malíř pictor; (pokojů) pictero; (krajinář) paisagist; -ství 

pictura; -ský (umění) (arte) pictural, de pictura 

málo poc, un micri númere 

malo/asijský de Asia Minori; -buržoazie micri borgesie 

málo/co presc nequó; -kde presc necú; -kdo presc 

nequí; -kdy presc neqande; (zřídka) rarmen 

malomě/sto micri cité, cité provincial; -stský provincial; 

-šťáctví provincionalisme; -šťák citeane provincial 

málomluvn/ost taciturnitá; -ý taciturn, scarsi in paroles 

malo/mocenství med. lepra; -mocný leprosi, (člověk) leproso; 

(bez moci) ínpotent, débil, sin fortie; -myslnět descoragear 

se, devenir pusilánim; -myslnost pusilanimitá; 

-myslný pusilánim; -obchod comercie in detallie; -obchodník 

detalliante, micri comerciante, revenditor; -rážka 

fusil de micri calibre; -rážní de micri calibre; -rolník micri 

proprietario paisan; -st micritá; (duševní) strett mentalitá 

malovat picter; (pokoje) pinselar, colorar; ~ se grimar se 

malo/věrnost íncredulitá; -věrný íncredul; -výroba micri 

production; -výrobce micri productor; -živnostník 

(řemeslník) artisane 

malta mortre 

Mal/ta Malta; -ťan, -tézan malteso; m-tský, m-tézský 

maltesi 

maltóza chem. maltose

malva bot. malve; -z (sladké víno) malvasíe 

malý litt; (drobný) micri; (počtem) micri in númere; (trpasličí) 

nani; hud. (též mollový) minori; M-á Asie Asia Minori 

maminka mamá, matr(ett)e 

mám/ení halucination; -it (koho) fascinar; (na kom) flattar, 

dulciachar; (z koho) extra(ct)er; -ivý seductiv, atrativ 

mamon mammon, richesse; -ář v. lakomec 

mamut mámmut; -í de mámmut; přen. gigantesc 

man hist. vassale 

mana (biblická) manna (i přen.) 

maňásek marionette, pupette 

manažer manager [menidžer]; -ství management 

mandarín mandarino; -ka (ovoce) mandarine; (strom) 

mandariniero 

mand/át mandate; -atář mandatorio 

mandel (míra) 15 pezzes (de oves); (snopů) garbage, fasce 

de garbes; -inka zool. crisomela; ~ bramborová 

potate-scarabé, colorado-scarabé 

mandl mangle; -ovat manglar 

mandl/e bot. mándul; anat. tonsille; -oň, -ovník manduliero; 

zánět -í tonsillite 

mand/olína mandoline; -olínista mandolinist; -ragora 

bot. mandragora; -ril zool. mandrill 

Mandžusk/o Mandjuria; m-ý mandjurian 

maně v. mimoděk 

manekýn mannequin 

manévr manovre; -ovací (schopnost) de manovrar; -ování 

manovrada; -ovat manovrar; -y voj. manovres 

manéž manege 

mangan chem. mangane; -ový mangánic 

mango bot. mangue; -vník manguiero 

maniak maniac; -ální maniacal 

mánie manie 

manifest manifeste; -ace manifestation; -ační manifestativ; 

-ant manifestante; -ovat manifestar 

manik/érka manicurista; -úra manicura; dělat (si) -u 

manicurar (se) 

Manila Manilla 

manipul/ace manipulation; -ační (poplatek) de manipulation; 

-átor manipulator; -ovat manipular; (podvodně) 

escamotar 

manko manca; (v rozpočtu) deficite 

manometr manometre 

mansarda mansarde 

mans/ký vassali; -ství vassalitá, vassalage; (léno) feude 

manšestr corde 

manti/la mantille; -nel barriere; -sa mat. mantisse 

manu/ál (varhan) manuale; -ální (práce) manual; -faktura 

manufactura; -fakturní (výroba) manufacturari; -skript 

manuscrite 

manýr/a (umělecká) técnica, artístic execution; (postup) maniere; 

-ismus manierisme; -y manieres 

manžel marito; (choť) consort; -ka marita; -ský (právo, 

stav) matrimonial; (autorita) marital; (svazek, věrnost, láska) 

conjugal, matrimonial; (dítě) legítim; (prsten, smlouva) 

nuptial; -ství (stav) maritage (con); práv. matrimonie, 

statu matrimonial; uzavřit ~ contractar maritage 

manžeta manch(ett)e 

mapa carte (geográfic), land-carte, map (del munde); 

~ na spisy porta-folie, porta-caderne 

maras/mus marasme; -t mudde, fango, slamm

maratón sport. (currida de) maraton; -ec maratonist 

marcipán marcipane, miel-torte 

Marek Mark; bibl. svatý ~ sant Marco 

margarín margarine 

marginál/ie marginalie; -ní marginal 

mariáš (karetní hra) mariage 

marihuana marihuana 

mar/ína nám. marina, flotte; -ináda marinade; -ingotka 

carre de circo; -inovaný marinat; -inovat marinar 

mark/a (měna) mark; hist. (území) territoria, region; -antní 

(rozdíl) marcat, remarcábil, frappant; -eting obch. marketing; 

-rabě, -rabí hist. margravio; -raběnka margravia; 

-rabství margraviatu; -ytán cantinero; -ytánka cantinera; 

-ýz marquese, marqueso; -ýza marquesa; -ýzství 

marquesatu 

marmeláda marmelade, jam 

marně in van, sin success, ínutilmen 

márnice depó del mortes, cadavriere 

marn/it v. promarnit; -ivec vanitoso; -ivost vanitá; 

-ivý vanitosi; (koketní) coquett; -ost vanitá, ínutilitá, 

superfluitá; -otratník dissipator, pródigo; -otratnost 

dissipation, prodigalitá; -otratný prodigaci, prodigal; 

(rozhazovačný) dissipaci; -ý (naděje) van; (oběť, práce, 

řeč) ínutil; (námaha) ínfructuosi, sin efecte n. success; 

(zbytečný) superflú 

maro/cký maroccan; M-ko Marocco 

marod malad, infirm; hodit se ~ jettar se malad; -it 

esser amaladiat; -ér simulante; -ka voj. infirmería 

Mars astr., myt. Mars 

Marseillaisa li Marseillese 

maršál marchale 

Marta Mart(h)a 

Marťan marsane 

Martin Martin 

martini/cký martinican; M-k Martinica 

martyrium martirie 

máry portuore (funeral) 

Mařenka Marietta 

maři/nka bot. asperelle; -t (kladením překážek) impedir; 

(zklamáním) decepter; (znechucením) frustrar; (promyšlenou 

věc) vanificar, oposir; (čas) perdir; práv. (zbavovat účinnosti) 

anullar; (dělat opak) contrariar 

masa masse; -kr massacre, carnage; -krovat massacrar 

masařka zool. carne-mosca 

masáž massage; dělat ~ massagear 

máselnice buttruore 

mas/ér massero; -írovat massar, dar massage 

masit/ost carnositá; -ý carnosi; ~ chod manjage de carne 

masív massive; -ní massiv; -nost massivitá 

mask/a masca; (plynová) gas-masca; pod -ou (čeho) sub 

li masca (de); -ér grimero; -érka grimera; -ovat mascar; 

voj. camuflar; -ovat se (přestrojit se) travestir se 

máslo buttre; chléb s -em buttrat pane 

mas/ný de carne; v. též masitý; -o carne; hovězí ~ 

carne bovin, bovine; telecí ~ carne vaccelin; 

vepřové ~ carne de svin, svinine, porcine 

masopust carnevale; -ní (průvod, veselí) carnevalesc; 

~ úterý grass mardí 

masov/ost caráctere colectiv; -ý (polévka) de carne; (organizace, 

revoluce) de masses; (výroba) in amasse, in serie 

masožrav/ec carnivore; -ý carnivori

mast unguente 

mást confuser, desorientar 

mast/ek min. talc; -ičkář charlatan, medicastro; -ičkářství 

charlataneríe; -it (tukem) grassar; (olejem) olear; 

-nota grasse; -ný grass, oleatri 

mastodont biol. mastodonte 

masturb/ace masturbation; -ovat masturbar 

mašin/a machine; (lokomotiva) locomotive; -érie machineríe 

mašírovat marchar 

maškar/a mascara; (směšný člověk) caricatura; (o ženě) 

feminach, oldmodona; -áda mascarade; -ní: ~ ples 

ball costumat, mascarade 

mašle rubande 

maštal stalle 

mat šach. chac-matt 

máta bot. minte; ~ peprná minte piprin, pipremint 

matador matador 

matčin matrin; z -y strany del látere matrin 

Matěj Mat(h)ías; m- přen. follo, stulton 

matemati/cký matemátic; -k matemático; -ka matemática 

materi/ál materiale; -alismus materialisme; -alizace materialisation; 

-alizovat materialisar; -ální material 

mateř/ídouška bot. serpol; -ský (mléko, jazyk) matrin; (péče, 

příbuzní) maternal; -á dovolená congedie de maternitá; 

-é znaménko marca de nascentie; -ství maternitá; -ština 

lingue matrin 

matice (kult. org.) fundation; tech. scruv-matrice, scruviere 

matk/a matre; (nevlastní) step-matre; (zlá macecha) matrastra; 

včelí ~ ape-matre; (šroubu) v. matice; -ový: ~ klíč clave 

adjustábil 

matn/ice opac vitre; -ý obscur, pallid; tech. matt; (nezřetelný) 

ínclar, ínprecis; (bez lesku) sin brilliantie; (dojem) vag 

mátoha (vidina) fantoma; (přelud) chimere; být (slabý) jako 

~ esser tre débil 

matolina sediment 

Matouš Matéo; hist. Mattheo 

matrace matrasse 

matriarchá/lní matriarchal; -t matriarchatu 

matri/ce tech. matricie; -ční: ~ kniha registre; ~ úřad 

buró de plazzament; -ka registre civil; círk. registre parocial; 

(členská kniha) matrícul; zapsat do -y inregistrar, 

inmatricular; -kář registrator; -kový (člen, katolík) 

índiferent; v. též matriční 

matrimoni/ální matrimonial; -um matrimonie 

matrón/a matrona; -ský matronal 

matur/ant bacalaureo; -antka bacalaurea; -ita (exámine 

de) maturitá, bacalaureatu; -ovat passar li bacalaureatu 

Maur mauro 

mauzoleum mausoléo 

máv/ání agitation, brandissement; -at, -nout (čím) agitar, 

brandisser; (mečem) gladiar; (ocasem) caudear; ~ rukou 

far un signe del manu; (na pozdrav) salutar per li manu; 

-nutí agitament; (rukou) signe (del manu) 

maxim/a (životní pravidlo) máxime, principie; -alista maximalist; 

-ální maximal; -um máximum 

May hist. maya; -ové li mayas; m-ský maya- 

maz grasse, unguente; (lepkavá hmota) materie glutinosi; 

med. ušní ~ cerumine 

máz (stará dutá míra) mesura (např. de bir, asi un litre e quart) 

maz/adlo grass-paste, crem; -al hanl. (malíř) pictachero, 

-anec (velikonoční) brioche pascal; -ánek favorito, filio

dorlotat, dorloton; -ání v. mast; -anost astutie; -aný 

astut, foxatri; -at uncter, unguentar; (máslem) buttrar; 

(tukem) grassar; (stroj) lubrificar; (olejem) olear; (špinit) 

sordidar; hanl. (čmárat) scriachar; (malovat) pinselachar, 

pictachar; (vy-) efaciar; -avý lúbric 

mázdra (blána) membrane, (bov-)pellícul 

maz/ec melé; (rvačka) rixe; -el dorloton, dorlotato; -ivo 

lubricante; -lavý = mazavý; -lit se (s) dorlotar; (laskáním) 

caressar; -nice, -nička tech. grassiere, unguentiere 

mazurka mazurka 

mažoretka majorette 

mdl/oba, -oby evanescement; -ý (slabý) débil; (chutí) fad 

meandr meandre 

mecenáš mecen; -ský (šlechetný) generosi 

meč gladie; (kord) espade; po -i (potomek) in linea paternal; 

-ík bot. gladiol 

mečet (ovce, koza) belar, blecar 

med miel; sladký jako ~ dulcíssim (i přen.); snášet ~ 

mielificar 

měď cupre; (ruda) minerale cupriferi 

medail/e medallie; -ér medallist; -ón medallion; lit. portrete, 

profil; -ónek medallion 

Medard Médard 

mě/ďárna cuprería; -děnka verdigrise; oxide de cupre; 

-děný (barva) cuprin; (výrobek) ex cupre; (ložisko) cupriferi 

medi/cína (věda) medicina; (lék) medicament; -cinální 

medicinal; -cínský medicínic; (fakulta) de medicina; 

-k studiante de medicina; -kament medicament 

mědiryt/ec cuprogravero; -ina cuprogravura 

medit/ace meditation; -ační, -ativní meditativ; -ovat meditar; 

(zvažovat) ponderar (il póndera) 

médium (spiritistické) médium; (prostředí) medie 

měďnatý chem. cúpric; (hornina) cupriferi 

med/ník (část úlu) miel-cellulages; -ojed zool. mielivor; 

-omet miel-separator; -onosný mieliferi; -ovina miel-bir, 

hidromel; -ovitý mielatri; -ovost mielositá; -ový de miel; 

(barva) mielat; (hlas, slova) mielatri, dulcíssim; -uňka bot. 

melisse 

medúza zool. meduse 

medvěd urso; lední ~ urso árctic; -í ursin; -ice ursa; 

astr. Velká M-ice Ursa Major 

megafon megafon, porta-voce 

megalit hist. megalite 

megaloman megaloman/e, -iac; -ie megalomanie 

megera hanl. megera 

mech mosse 

měch (pytel) cute-sac; (na vzduch) sofflette, soffluore 

měchačka kuch. quirle 

mechani/cký mecánic; -k mecánico, machinero; -ka 

mecánica; jemná ~ mecánica de precision; -smus 

mecanisme; -zace mecanisation; -zovat mecanisar 

mechovitý mossosi, mossut 

měchovitý sacatri, sac-form 

měchýř anat. (močový) vesíca (urinari); zool. (u ryb) vesíca 

natatori; -ek vesícul; -(k)ovitý vesiculari; -ový vesical 

mejdan festa, soaré 

měk/čit (z-) (a)mollar; (ob-) mollificar; -kost mollitá, 

mollesse; -kot(in)a hom afeminat; -ký moll; -kýš 

zool. mollusco; -nout mollijar, devenir moll 

mela melé; (rvačka) rixe 

melancholi/cký melancólic; -e melancolie; -k melancólico

melanž mixtura 

melasa melasse 

mělčina bass-funde; najet na -u strandar 

Melichar Melchior 

melivo grane a molinar, grane molinat 

mělk/ost desprofunditá; (charakteru) superficialitá; -ý ínprofund; 

(jalový) banal; (povrchní) superficial; (talíř) plat 

melod/ický melódic, melodiosi; -ie melodie 

meloun bot. melone; (tykev, dýně) cucurbite 

meluzína vente sifflant n. ululant n. strident 

membrána membrane 

memorandum memorándum 

mě/na valuta; -ňavka zool. ameba; -ňavý changeant; (duhově) 

irisant 

men/áž voj. mess; -ažérie menagerie 

méně minu, minu mult, plu poc; ne ~ než ne minu quam; 

tím ~ tant minu; -cennost inferioritá; -cenný inferiori 

měn/ič transformator; -írna station de transformation 

meniskus anat., opt. menisco 

měn/it (se) changear (se), alterar (se), modificar (se), variar, 

transformar (se); (hlas) mutar, -itelný changeábil, alterábil, 

variábil, transformábil, mutábil; -(l)ivý variábil, mutábil; 

-ový (peněžní) monetari 

menstru/ace med. menstruation; mít -i menstruar; -ační 

(období) menstrual; -ovat menstruar 

menš/enec mat. minuende; -evik menshevik; -í minu 

grand, plu litt, minori; -ina minoritá; (společenství) minorité; 

být v -ě esser in minoritá; -inový minoritari; -it (se) 

diminuer; (postupně) decrescer; -itel mat. subtraende 

ment/alita mentalitá; -ální mental 

mentol mentol; -ový (bonbón) de menta 

mentor (mravokárce) moralist; (rádce) mentor 

menu menú 

menuet menuett 

menza manjatoria studiántic n. universitari 

merenda festada 

meridián astr. meridiane 

měrka calibre, calibrator 

Merkur astr., myt. Mércur 

merlík bot. chenopode 

mermomocí per omni fortie n. maniere 

meruňka bot. abricot; (strom) abricotiero 

měř/ictví geometrie; -ič (člověk) mesurator; (přístroj) 

indicator, -metre (gasometre, termometre etc.); -it mesurar; 

(časoměrem) cronometrar; (vodováhou) nivellar; 

(od-) aportionar; -itelnost mesurabilitá; -itelný mesurábil; 

-ítko mesura; (úroveň) standard; přen. criterie; 

(nástroj) mesurette; (pravítko) lineale; (stupnice) scale 

Mesiáš círk. Messía, Salvator, Redemptor 

měsíc (luna) lune; (jiných planet) satelite; (kalendářní) mensu; 

běžný ~ mensu current; každý ~ chascun mensu; minulý 

~ mensu passat; srpek -e crescente (del lune), falcette 

lunari; přistát na M-i debarcar sur li Lune; zatmění -e 

eclipse lunari; -ovitý luniform 

měsíč/ek lune; bot. caléndul; -kovitý luniform; -ky menstruation; 

mít ~ menstruar; M-ňan habitante del Lune; 

-ně mensualmen; -ní (plat aj.) mensual; (rok) lunari; 

(svit) del lune; -ník gazette mensual, mensuale 

mést balayar 

mestic mestisse 

městka med. várice

měst/ečko borgo, litt cité; -o cité; (městská obec) municipie; 

hlavní ~ capitale, capitalia, cité capital, metropole; 

-ský citean; (obecní) municipal; ~ obvod municipie; -á 

správa administration citean n. municipal; ~ úřad 

magistrate; ~ zastupitel consiliator citean n. municipal; 

-é zastupitelstvo consilie citean n. municipal; -ys borgo 

městnat se v. směstnávat se 

měšec sac, tasca; (na peníze) borse, porta-moné 

mešita moské 

mešk/ání demora; bez ~ sin demora; -at demorar; (s čím) 

tardar in (+ inf); (setrvávat kde) sejornar; (pobývat) logiar, 

habitar; ne~ (s čím) ne tardar in (+ inf); (spěchat) hastar 

mešní (víno) del messe; ~ kniha messale 

měšť/ácký borgesi, de borgesie; -áctvo borgesie; -ák 

borgeso; -an borgeso; (obyvatel města) citeane; (občan) 

cive; -anský (třída) borgesi; -anstvo borgesité 

meta scope; -bolismus metabolisme 

meta/fora metáfor; -forický metafóric; -fyzický metafísic; 

-fyzik metafísico; -fyzika metafísica 

meta/lurg metallurgo; -lurgický metallúrgic; -lurgie 

metallurgie; -morfóza metamorfose, transformation; 

-n metane 

metař (strad-)balayero 

metastáze med. metastase 

metat (vrhat) jettar, lansar; ~ kozelce culbutar; ~ los lotar 

meteli/ce nive-storm, blizzard; -t se nive-stormear 

meteor meteor; -ický meteóric; -it meteorite, aerolite; 

-olog meteorologo; -ologický meteorológic; -ologie 

meteorologie 

metla (prut) verge; (koště) balayette; kuch. quirle 

metod/a metode; -ický metódic; -ika (nauka) metódica; 

-ista círk. metodist; -istický metodístic 

Metoděj Met(h)od 

metr metre; (měřítko) mesura; (dřeva) cúbic metre; -ák 

quintale; -esa metressa, amata; -ický métric; -ika 

métrica; -nice megera; -o metró; -onom metronom; 

-opole metropole, cité capial; -opolitní metropolitan; 

-ový de un metre; -é zboží dress-materiale; -um mesura 

del verse 

Metuzalém bibl. Mat(h)úsala 

metyl chem. metile; -alkohol alcohol metílic; -én metilene 

mexi/cký mexican; M-čan mexicano; M-ko México 

mez (omezení) límite; (polní) borde del camp 

mezaliance misalliantie 

mezanin intersuol, mezzanine 

mezek mul 

mezer/a (prostor) spacie (i mezi řádky); (malá) intersticie; 

(v textu, též přen. ve vědomostech) lacune; (časová) intervalle; 

(štěrbina) fensura; (nedostatek) manca; -ní geol. intersticial; 

-ník (psac. stroje) spaciator; -ovitý lacunosi, fragmentari 

mezi ínter; ~ jiným ínter altricos; ~ jinými ínter altres; 

-aktí interacte; -buněčný intercellulari; -dobí intervalle, 

pause; -hra interlude, intermedie; (hud. vložka) intermezzo; 

-hvězdný interstellari; -kontinentální intercontinental; 

-lidský (vztahy) interpersonal; -městský interurban; 

-národní international; ~ obchod comercie 

international; -obchod comercie intermediari; -oborový 

interdisciplinari; -obratlový intervertebral; -palubí interponte; 

-pásmový interzonal; -patro intersuol, mezzanine; 

-planetární interplanetari; -prostor interspacie; 

-prstový interdigital; -řádkový interlineal; -státní inter-

statal; (utkání) international; -stěna (příčka) parete; -tím 

ínterim; -vládí interregne; -žeberní intercostal 

mezkař mulero 

mezn/í (čára) de demarcation; ~ případ extrem casu; 

-ík petre de demarcation, born-petre; (v dějinách) 

petre miliari, moment decisiv; (u psac. stroje) marginator 

mezolit geol. epoca mesolític 

Mezopot/ámie Mesopotamia; m-amský mesopotamian 

mezozoikum geol. epoca mesozóic 

mezulán stulton, plumpon 

mezzo- hud. mezzo- 

mi (zájmeno) a me 

míč balle 

migr/ace migration; -éna migren, hemicranie 

míhat se vacilar 

mih/nout se passar rapidmen; -otat se movettar se, vacilar; 

-otavý movettant, vacilant 

mihule zool. lamprede 

mícha anat. medulle spinal n. dorsal 

mích/anice mixtura; -at (navzájem) mixter; (vířivě) quirlar; 

(pomíchat) confuser; -at se (do) inmixter se (in), intervenir 

míj/et (o čase) passar, transcurrer; ~ (se) v. minout (se); 

-ivý efemeri, transitori, fugient 

mikro/b microbio; -biolog microbiologo; -biologický 

microbiológic; -biologie microbiologie; -bus minibus; 

-film microfilm; -fon microfon; -fonický microfónic; 

-kosmos microcosmo; -organismus microorganisme; 

-skop microscop; -skopický microscópic 

Mikuláš Nicolas 

milá amata, cara, caríssima; -ček amato, caro, caríssimo; 

(hl. děvče) amore; (oblíbenec) favorite 

Milán/o Milano; m-ský milanesi 

míle milie 

mile/c (oblíbenec panovníka) minion; -nec (milující) amanto; 

(milovaný) amato; -nka ama(n)ta; (vydržovaná) metressa; 

-rád con plesura 

mili/ampér milliampere; -ampérmetr milliampermetre; 

-arda milliarde; -ardář multimillionario; -bar millibar 

milic/e milicie; -ionář miliciano; -ionářský milician 

mili/gram milligramme; -litr millilitre; -metr millimetre; 

-ón million; -onář millionario 

milíř (uhelný) carbonisatoria 

miliskovat se (s kým) amorettar, flirtar (con) 

militari/smus militarisme; -sta militarist; -zace militarisation; 

-zovat militarisar 

milník petre miliari (i přen.) 

milo/dar almosne, gift charitativ; -srdenství misericordie; 

(dobročinné) charitá; -srdný misericordiosi; (dobročinný) 

charitosi; (skutek) charitativ; -st gracie (též půvab); (slitování) 

misericordie; bez -i sin misericordie; z -i (rána) de 

gracie; (přízeň) favore; být v -i (koho) esser in favore (de); 

(promin. trestu) amnestie, pardon, réspit; dát ~ (komu) 

conceder gracie (a); -stivý graciosi; (svolení) gentil; 

-stnice curtisana, favorita, hetera; -stný (dopis) amorosi; 

(poezie) erótic; (pletka) de amor; -stpán mastre; -stpaní 

madam; -vaný amat, car(íssim); -vat amar; -vnice amanta, 

favorita, metressa; -vník amante, (ze záliby) amator; 

(fanoušek) sport-fervente 

mílový (kroky) gigantesc 

mil/ující amant; (v dopisech) afectionat; -ý (přítel) car(o); 

(milovaný) amat(o), caríssim(o); (příjemný) agreábil, amá-

il, plesent; (laskavý) afábil, benevolent; (milenec) amanto; 

velice ~ amabilíssim 

mim mimo; -ický mímic; -ik mímico; -ika mímica 

miminko bebé 

mimo (kolem) préter; (vně) éxter; (kromě) ultra, except(et); 

-děk instinctivmen, ínvoluntarimen, ínintentet, sin intention; 

-děložní (těhotenství) extrauterin; -chodem a 

propó; -jdoucí passante, pretereante; -řádný extraordinari; 

(pozoruhodný) remarcábil; (výjimečný) exceptional; 

(nepředvídaný) ínprevidet; (navíc) extra; -soudní extrajudicial; 

-školní (činnost) extrascolari; -to ultra to, extra 

to, ad-ultra, adplu, in plu; -volný ínvoluntari, ínintentionat 

mimóza bot. mimose 

mimo/zákonný extralegal; -zemský extraterrestri; -zemšťan 

extraterrestrane 

mina voj. mine; -ret minaret 

minc/e monete; -ovna monetería; -ovní (jednotka) monetari 

mindrák sentiment n. complexe de inferioritá 

míněn/í opinion; -ý intentionat; dobře ~ bon intentionat 

minerál minerale; -ka aqua mineral; -ní mineral 

mini/atura miniatura; -aturní (malba) de miniatura; (vydání) 

in miniatura; -golf minigolf; -mální minimal; -mum mínimum 

minist/erský ministerial; ~ předseda prim-ministre, 

ministre-presidente, -erstvo ministerie; -r ministre; 

~ bez portfeje ministre sin porta-folie; -rant círk. acolite, 

ministrante; -rovat círk. (při mši) ministrar n. servir li messe 

mínit pensar; (domnívat se) opiner; (předpokládat) suposir 

mínium chem. mínium 

mino/lovka voj. dragga-mines; -met min-arme, lansa-mines 

minout (kolem) preterear; (o čase) passar; (bez povšimnutí) 

preterir; (vlak) ne atinger; (uplynout) passar; (určená doba) 

expirar; (přestat) cessar, finir, terminar; (vyhnout se) evitar; 

(zmizet) desaparir; ~ se (nestrefit se do čeho) fallir, ne successar; 

(s kým) ne incontrar se (con); (o dopisech) crucear 

se; ~ účinkem remaner sin efecte 

minuciózní minuciosi, detalliat; (osoba, též) tro precis 

minul/e recentmen, li últim vez; -ost passate; gram. pretérite; 

-ý passat; (dřívější) anteyan; (předešlý) anteriori 

minus mat. mínus; obch. deficite, manca, mínus; (znaménko) 

signe de subtraction 

minuta minute 

mír pace; (klid) tranquilitá, quietesse, calme 

míra mesura; (rozměr) dimension; (stupeň) gradu; (velikost) 

grandore; (měřidlo) mesurette; (pásmové) mesur-bande; 

(předepsaná) norme, standard; (jako mez) límite; (rozpoložení) 

humor, disposition; (soulad) acorde; (umírněnost) moderation; 

do značné -y in grand mesura; délková ~ mesura 

de longore; dutá ~ mesura de capacitá; plošná ~ mesura 

de superficie; diskontní ~ taxa de disconto; úroková ~ 

percentage; veršová ~ mesura del verses; být v dobré -ře 

esser de bon humor; nebýt ve své -ře ne sentir se bon; 

přebrat -u (v čem) exceder (in); přesáhnout -u passar li 

límite; stejnou -ou egalmen; všeho s -ou! omnicos have 

un límite 

mirabelka (plod) mirabelle 

mírn/ění (z-) moderation, aleviation, atenuation, mitigation; 

-ící moderativ, mitigativ; med. lenitiv, palliativ; 

-it (koho) pacificar; (tišit) calmar, quietar, tranquilisar; 

(bolest) palliar; (odstraňovat nadměrnost) moderar; (odstranit 

napětí) relaxar; (uvolněním) alaxar; (zbrzdit) refrenar; 

(rychlost) alentar, desaccelerar; (zmenšit) diminuer; (snížit)

abassar, reducter; (učinit snesitelným) mitigar; (ulevit) aleviar; 

(oslabit, ztlumit) atenuar; (učinit úměrným) temperar; 

-it se moderar se; (vítr) calmar se; (uklidnit se) tranquilisar 

se; -ost moderation, placiditá; -ý mild; (vyrovnaný) placid; 

(umírněný) moderat; (o ceně) módic; (střídmý) frugal; (skrovný) 

mediocri; ~ svah mild declive 

mír/ový pacífic; (kongres) del pace; -umilovný paceosi 

mířit visar, apuntar, mirar, prender in mire; (kam) tender 

mísa plate, vase; (polévková) supiere; (salátová) saladiere; 

(na omáčku) sauciere; (servírovací) terrine; (vodotrysku) 

bassine; (záchodová) cuvette 

misál círk. messale 

misantrop misantrop; -ický misantrópic; -ie misantropie 

mise (poslání, úkol) mission 

mísení mixtion 

misi/e círk. mission; -onář missionario; -onářský missionari 

mísit mixter; (těsto) plastar; ~ se ( do) inmixter se, intervenir 

miska scudelle; (vah) platil (de balancie); (podšálek) subtasse 

Mississippi Mississippi 

míst/ní local; -nost locale, chambre, cámera; (velká) sala 

místo loc(o), plazza; (zaměstnání) posto, employament; 

(postavení) position; (prostor) spacie; (zeměpisné) localitá; 

(v hledišti) plazza; (sedadlo) sede; (v knize) passage; (určení) 

destination; (podle hodnosti) rang; ~ narození loc de nascentie; 

~ pobytu domicilie, residentie; na prvním -ě in 

unésim loc 

místo předl. (in) vice (de); ~ aby vice (+ inf); ~ mne vice me 

místo- (v titulech) vicemísto/držitel 

governator; -král vice-rey; -pis topografie; 

-pisný topográfic; -předseda vicepresidente; -přísežný 

(prohlášení) jurat (atestation) 

mistr mastr/e, -o; sport. champion; (umělec) maestro; (dílenký) 

chef-ovrero, submastro, chef de fabrication; (znalec) 

experte; -nost mastrie; -ný v. mistrovský; -ová mastressa; 

-ovský (hodný mistra) excellent, expert, superiori; 

(dílo) mastre-ovre; (titul) del champion; (zápas) de championatu; 

-ovství sport. championatu; dorostenecké ~ 

championatu juvenil; -yně (sportu) championessa 

místy ci e ta 

míšek med. folícul 

míšen/ec mestisse, mulatte; biol. (druhů) hibride; zool. 

bastarde; -í mixtura 

mišmaš pelmel 

míšní (nervy) spinal, medullari 

mišpule (plod) méspil; (strom) mespiliero 

mít haver; (vlastnit) posseder; (na sobě) portar; (držet, chovat) 

tener; (obsahovat) contener; (zahrnovat) includer; ~ 

na to posser permisser se; ~ po čem finir, perdir; ~ 

před čím star avan; ~ rád amar; ~ u sebe haver che 

se; ~ (koho) za considerar quam, prender por; ~ za 

povinnost dever, esser obligat; ~ za to pensar, creder; 

to máš z toho! to es li consequentie!; ~ se (jak) standar 

(bon, mal); jak se máte? qualmen vu standa?; mějte 

se dobře! standa bon!, garda vos!, adío!; měl bych yo 

mey (+ inf); neměl bych yo ne mey (+ inf) 

míting reunion, assemblé 

mix/ér mixtuore; -ovat mixter 

míza anat. limfa; bot. suc (de árbor); přen. vitalitá, vigore 

mizantrop misantrop; -ický misantrópic; -ie misantropie 

miz/era rascale, fripon, miseron; -érie misere; -erný (podlý) 

abject; (bezvýznamný) ínsignificant; (bídný) miserábil

mizet desaparir; (zmenšovat se) diminuer; v. též zmizet 

mizina: na -ě sin moné, ruinat; přijít na -u ruinar se 

mízn/atý sucosi; -í anat. limfátic 

mlá/ďátko, -dě yun animale, -ello: (lvíče) leonello; -denec 

yuno, júveno; (dospívající) adolescente; (neženatý) celib- 

(atari)o; (na svatbě) testimon de sponsa; (kupecký) commí; 

(učitelský) assistente; -denecký juvenil; (staro-) de celibo; 

-denectví (staro-) celibatu; -dež yunité; (dospívající) adolescentes; 

školní ~ yunité del scol, eleves; -dí yunitá, 

yunesse; (dospívání) adolescentie; (mladí lidé) yunité, yunes 

mlad/ice yuna, júvena; -ický juvenil, yunatri; (nerozvážný) 

pueril; -ičký, -inký yuníssim; -ík yuno, júveno; -istvost 

yuvenilitá; -istvý (nedospělý) juvenil (p. ex. delinquente) 

mládnout devenir yun 

mlad/ost (doba mládí) yunesse; -ší plu yun; (v protikladu 

k otci) junior; Novák ~ Novák junior; -ý yun 

mlaska/t smaccar, lingue-claccar; (rty) claccar per labies, 

labie-claccar; -avý smaccant, claccant; (políček) sonori 

mlat (ve stodole) drachatoria; -ec drachator 

mláti/čka drach-machine; -t (obilí) drachar; (koho) batter; 

~ holí bastonar; ~ hubou babillettar, babillachar 

mlá/to (krmivo) residue de malt; -zí boscallia 

mlč/e(n)livost taciturnitá; (diskrétnost) discretie; -e(n)livý 

taciturn, silentiosi, discret; -ení silentie; (tvrdošíjné) mutisme; 

-et silentiar, esser silent; (o čem) tacer (pri); kdo 

-í, souhlasí qui tace consenti; -ky (trpět) in silentie 

mlecí (kámen) (petre) molinari 

mléčn/an chem. lactate; -atý lactosi; -ý lacte-, lactin; (jako 

mléko) lactatri; (kyselina) láctic; (polévka) de lacte; ~ cukr 

sucre lactin; M-á dráha astr. via galáctic, nor galaxe; 

-é jídlo lactage; -é sklo vitre opal; ~ zub dente infantal; 

odb. decidui dente 

mlék/árna lactería; -ař lactero; -o lacte, kyselé ~ lacte 

acid; odstředěné ~ lacte decremat; plnotučné ~ lacte 

dulci n. ne decremat, sušené ~ lacte in púlvere 

mlh/a nébul; -avý nebulosi; -ovina nebulose 

mlíčí (rybí) sperma piscin 

mlít molinar; ~ stále svou repetir li sam litanie 

mlok zool. salamandre 

mls/at gurmandar; -ek gurmandage; -oun gurmande 

mluv/a lingue, idioma, dialecte; (srdce, očí) linguage; -čí 

(delegát) porta-voce; (řečník) parlator, orator; (lidu) tribuno; 

-ení parlada; -ený (jazyk) parlat; -icí (přístroj) por 

parlar; -ící parlant; -idla organes del voce; -it parlar; 

-nice grammática; -nický (pravidlo, chyba) grammatical; 

(výzkum) grammátic 

mlýn, -ek moline 

mlynář molinero 

mlýnský molinari; ~ kámen mol, petre molinari 

mlž zool. acefale, lamellibranche 

mňau citosl. miau 

mnemotechnika mnemotécnica 

mnich mónac(o) 

Mnichov München; m-ský de München 

mník zool. lota; (mořský) molve 

mniš/ka mónaca, nonna; (hmyz) mónaca; -ský (řád, kutna) 

monacal; (klášter) de mónacos; -ství (situace) monacatu 

mnoh/de in pluri locos; -dy multvez, sovente, quelcvez, 

frequentmen; -em mult; ~ větší mult plu grand; ~ více 

mult plu; -o mult; (velký počet) grand númere n. quantitá 

mnoho/barevný multicolori, policrom; -božství politeisme;

-buněčný multicellulari; -hlas polifonie; -hlasý polifónic; 

-krát sovente, mult vezes; děkuji ~! mult mersí!; -letý 

multannual; -mluvný verbosi, loquaci, parlaci, babillaci; 

-mužství poliandrie; -národní multinational; -násobný 

multíplic; -patrový de mult etages; -slabičný polisillábic; 

-st multitá; (rozmanitost) multiplicitá, pluralitá, varietá; 

(velké množství) multité, grand quantité; -stěn poliedre; 

-strannost multilateralitá, universalitá; -stranný multilateral, 

universal; geom. poligonal; -tvárný de diversi 

formes, multiform; -úhelník geom. poligon; -úhlý geom. 

poligonal; -značný de mult senses; -ženství poligamie 

mnohý mani; (leckterý) quelcunc 

mňoukat miaular 

mnout frottar (su manus); (třít) fricter 

mnozí multes 

množ/ení multiplication; -it (se) augmentar (se), multiplicar 

(se); (rostlinstvo, živočišstvo) reproducter (se); -ina 

quante; -ný: -é číslo gram. plurale; -ství (čeho) quantité 

(de); (jednotlivé) quante; (početnost) quantitá; (mnohost) 

multitá; (početné seskupení) masse, multité; nespočetné ~ 

grand númere, grand quantité 

moaré moaré 

mobil/iář moblárium; -ita mobilitá; -izace mobilisation; 

-izovat mobilisar; -ní móbil; -nost v. mobilita 

moc potentie; (síla) fortie; (úřední) autoritá; (pravomoc) 

competentie, jure, autorisation; (soudní) jurisdiction; 

branná ~ fortie militari; plná ~ plenpotentie, procura(tion) 

moc (hodně) mult (homes); (před adj) tre; (příliš) tro 

mocen (být čeho) esser capábil; -ský (postavení) domimant; 

(politika) imperialístic; -ství chem. valentie 

moc/i posser (i smět); (smět) esser permisset; (mít možnost) 

haver li possibilitá; (být schopen) esser capábil; (za co) 

esser responsábil (por); -í (násilím) per fortie, violentmen 

mocipán iron. potentato, despote 

mocn/ář monarch, reyente; -ářství monarchia; -ě fortmen 

mocn/ěnec mat. base (del potentie); -ění potentiation; -ina 

potentie; druhá, třetí ~ duésim, triésim potentie; -it potentiar; 

-itel exponente; -ost (grand) potentie, grand state; 

-ý potent; (silný) fort; (dojem) imens(i), grandiosi; (prudký) 

violent; (vlivný) influent; (intenzívní) intensiv 

moč urine; ~ v krvi uremie; rozbor -e uroscopie; -ál 

morasse, palude; -álov(it)ý paludosi; -ení (vypouštění 

moče) miction; -it (len) macerar; (vypouštět moč) pissar, 

urinar; -opudný med. diurétic; -ovina chem. urea; -ovinný 

uréic; -ovitý urinosi; -ovod anat. uretre; -ový urinal; (měchýř) 

urinari; chem. (kyselina) úric; ~ kamínek concrement; 

-ůvka sterc-aqua 

móda moda 

mod/alita modalitá; -ální modal; -el modelle; (vzor) mustre; 

(šatů) fasson; -elář modellator; -elovat modellar; 

(hnětením) plastar; (formovat) formar, fassonar; -em inf. 

modem; -erátor (osoba) presentator; fyz. moderator; 

-erna modern stil; -erní modern, nov-módic; (nejnovější) 

novíssim; -ernismus modernisme; -ernista modernist; 

-ernizace modernisation; -ernizovat modernisar; -ernost 

modernitá; -erovat presentar; -ifikace modification; -ifikační 

modificativ; -ifikovat modificar 

modistka modista, chapellera 

modl/a idol, fetiche; -ář idolatro; -ářství idolatrie; -itba 

prega; ~ Páně (otčenáš) Paternostre; -itebna (kostel)

eclesia; (kaple) capella; (židovská) sinagoga; (islámská) 

moské; -it se pregar; -oslužebník idolatro 

módní secun li moda 

modr/áky labor-vestiment; -at devenir blu; -at se bluijar; 

-avý bluatri; -ooký blu-oculat; -ý blu; (zimou) livid 

modř blu color; azurová ~ azur; -ín bot. lárice; -ina 

blu marca, contusion 

mod/ul módul; -ulace modulation; -ulátor modulator; 

-ulovat modular; -us gram. mode; hud. modo; (způsob 

něčeho) maniere, módus; ~ vivendi módus vivendi 

Mohamed Mohám(m)ed, Mahomet 

mohamedán mohamedane, mahometane 

mohutn/ět devenir fort, augmentar se; -ý fort, potent, 

colossal, grandiosi, imposant 

mohyl/a túmul; -ovitý, -ový tumulari 

Mojžíš Móses, Moysé 

mokr/o humiditá; -ý (vlhký) humid; ~ až na kůži til li córpor 

mol (hmyz) tinea; rozežraný -y rodet de tineas; zpitý na ~ 

ebríssim 

moldánky: natahovat ~ comensar gemir 

Mold/ávie, -avsko Moldavia; m-avský moldavian 

molekul/a molécul; -ární, -ový moleculari 

moleskin text. moleskine 

moll, -ový hud. (stupnice, tónina, akord) minor(i); A ~ 

A minor(i), la minor(i) 

molo molo, debarcatoria 

molybden chem. molibdénum 

moment (chvíle) moment; fyz. momente; ~ setrvačnosti 

momente de inertie; -ální momentan 

mona/cký monegasc; M-ko Mónaco 

mon/áda monade; -archa monarch; -archie (forma státu) 

monarchie; -archista monarchist; -dénní mundan 

Mongol mongol(ian)o; m-oidní mongoloid; -sko Mongolia; , 

m-ský (k plemenu) mongólic; (k Mongolsku) mongolian 

monitor nám., voj., inf. monitor; -ovat monitorar 

mono/článek pile (eléctric); -gamie monogamie; -gamní 

monogam; -grafie monografie; -grafický monográfic; 

-gram iniciales, monogramm(a); -kultura monocultura; 

-lit monolite; -litický monolític; -log monolog; -pol 

monopol; -polní monopolístic; -teismus monoteisme; 

-teista monoteist; -teistický monoteístic; -tonie monotonie; 

-tónní monoton; -tónnost monotonie 

monsignore [-siňóre] monsenior 

monstr/ance círk. ostensorie; -ózní monstruosi; -um 

monstru, gigante 

mont/áž montage; -ážní (hala, pás) de montage; -ážník, 

-ér montero; -érky surtut; -ování montage, installation; 

-ovat monter, installar; -ovna sala de montage 

monzun (vítr) monsun 

mop balaye (moll) a lavar, moppe; vytřít -em moppar; -ed 

bicicle a motor, motorbicicle, moped; -s(l) zool. mops 

mor peste; (morová epidemie) pestilentie, epidemie n. contagie 

pestilential; dobytčí ~ epizootie; slepičí ~ peste 

del gallinas; přen. (zkáza) ruine, destruction 

mor/alismus moralisme; -alista moralist; -alistický moralístic; 

-alita moralitá; -alizovat moralisar; -álka morale, 

ética; (mravnost) mores; (mravouka) ética; -ální moral; 

-álnost moralitá; -atorium moratorie 

Morav/a Moravia; (řeka) Morava; -an moraviano; -ské 

Slovácko Moravian Slovakia; m-ský moravian; -ský 

kras Moravian Carst

morbidn/í morbid; -ost morbiditá 

morč/ák (pták) colimbe; -e cobaye, porc-ratte 

mord mortation, assassination; -a (psí) musel; (šupa) 

batte; -ovat (týrat) tormentar; (za-) mortar, assassinar; 

(z-, udělat nepořádně) misfar, laborachar, bosillar; -ovat se 

(s čím) tormentar se (pri); -ýř mortator, assassinator 

morek (kostí) medulle 

moréna geol. morena 

móresy (mravy) mores; (způsoby) manieres 

morf/in morfine; -inismus morfinisme; -ista morfinist; 

-ium morfine; -ologický morfológic; -ologie morfologie 

morganatický morganátic 

morkový medulari; (kost) medullosi 

mormon mormon; -ský mormónic; -ismus mormonisme 

morna hist. cárcere subterran 

morový (zápach) pestilent; -á hlíza tumor pestilential; 

-á nákaza pestilentie 

morseovka alfabete (de) Morse, code telegráfic 

mortadela mortadella 

mortalita mortalitá 

moruš/e (plod) morbere; -ovník bot. morberiero 

moře mare; přen. ~ lidí / věcí multité de homes / coses; 

-plavba navigation; -plavec navigator 

moři/cí mordent; -dlo mordente; -t (obtěžovat) genar, molestar, 

vexar; (trápit)

SLOVNÃK MEZINÃRODNÃCH SLOV Äesko ... - Interlingue-Union

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

SLOVNÃK MEZINÃRODNÃCH SLOV Äesko ... - Interlingue-Union