You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
„OMNIA MIRARI ETIAM TRITISSIMA“ – I OBYČEJNÉ<br />
VĚCI SKRÝVAJÍ ZÁZRAK (nápis na bankovce).<br />
Švédský botanik a přírodozpytec Carl von Linné vytvořil<br />
obrovské dílo trvalé platnosti, když roztřídil rostliny a zvířata<br />
do čeledí, rodů a druhů podle jejich příbuznosti. Řídil<br />
se přitom poznatky o stavbě těla. U rostlin si všímal třeba<br />
počtu květních plátků, počtu tyčinek a mnoha dalších znaků.<br />
JAK SE VLASTNĚ<br />
JMENUJE?<br />
Do redakce <strong>Včelařství</strong> bylo doručeno<br />
několik dotazů ohledně odborného<br />
názvosloví. Tazatelé se v nich ptají, jak<br />
se správně označuje včela medonosná<br />
mezinárodně platným vědeckým (latinským)<br />
názvoslovím. Je to Apis mellifera<br />
nebo Apis mellifica? O odpověď<br />
jsme požádali odborníky Výzkumného<br />
ústavu včelařského v Dole.<br />
Současné zoologické názvosloví vychází<br />
ze systému, který sepsal Carl von<br />
Linné.<br />
Linné nazval prvně v roce 1758 včelu<br />
jménem Apis mellifera. I my ji tak česky<br />
nazýváme: včela, která nosí med (tedy<br />
včela medonosná).<br />
Po třech letech chtěl sám autor označení<br />
upřesnit, protože včela vlastně nenosí<br />
med, ale suroviny ke zhotovení<br />
medu. Teprve v úlu vytváří z nektaru či<br />
medovice med. Carl Linné opravil tedy<br />
jméno mellifera na mellifica – včela,<br />
která dělá med (mohli bychom říci včela<br />
medodělná nebo medotvorná.<br />
Zajímavé je, že takřka tři sta let se používala<br />
obě jména včely souběžně.<br />
Není to jediný případ v biologii, kdy<br />
jeden druh má více jmen. Jedná se o synonyma,<br />
o chyby, o rozpoznání, že dva<br />
druhy jsou vlastně jeden i naopak. Protože<br />
vědecké názvosloví sleduje především<br />
přesnost a jednoznačnost označování,<br />
byla formulována mezinárodní<br />
pravidla, jak postupovat při rozhodování,<br />
které jméno platí. Zjednodušeně<br />
řečeno: platí to nejstarší správně utvořené.<br />
Proto se má pro včelu medonosnou<br />
správně používat původní latinské<br />
označení Apis mellifera Linnae.<br />
Velmi zajímavé podrobnosti o mezinárodních<br />
pravidlech zoologického názvosloví<br />
i o jménech včel najdete v obsáhlé<br />
práci Antonína Přidala z Mendelovy<br />
zemědělské a lesnické univerzity<br />
v Brně. Stať se jmenuje Včely rodu Apis,<br />
jejich taxonomie, rozšíření, srovnávací<br />
bionomie a hospodářský význam.<br />
Druhů, poddruhů a plemen včel je řada.<br />
Autor našel v literatuře kolem 170 různých<br />
označení včel a odkazuje na jejich<br />
správné zoologické jméno.<br />
Tato práce je otištěna v knize nazvané<br />
Včely ve třetím tisíciletí, kterou vydal<br />
v roce 2008 Výzkumný ústav včelařský.<br />
Cena činí 120 Kč. Publikaci si můžete<br />
Kr Krásn sná á pr práce ce<br />
RADY<br />
Spojení jeho osobnosti, kvetoucí rostliny a včely medonosné<br />
je ztvárněno na švédské stokorunové bankovce. Kresba<br />
na rubu bankovky vychází ze snímku známého fotografa<br />
Lennarta Nilssona. Motiv pylu, jeho přenosu včelou a oplození<br />
semene zmíněné spojení připomíná – stejně jako to, že<br />
přírodopisné poznatky se stále a stále rozvíjejí. Linné sám<br />
totiž ještě přesně netušil, jakou roli hrají včely při opylování<br />
rostlin. Text a foto: Dalibor TITĚRA<br />
objednat případně společně s dalšími<br />
zajímavými publikacemi na webových<br />
stránkách www.beedol.cz.<br />
Ing. Dalibor TITĚRA, CSc.<br />
(Autor je vedoucím výzkumu<br />
a zástupcem ředitele VÚVč.)<br />
Kontakt na autora:<br />
220 941 259, titera@beedol.cz<br />
VÚVč, Dol 94, 252 66 Libčice nad Vltavou<br />
FOTOGRAFIE<br />
Snímek dokumentuje zručnost, lásku ke včelám a přírodě vůbec. Ladislav Hlaváček<br />
z Chocně během loňského léta na své chalupě v Kozodrách na Rychnovsku vyrobil<br />
z lipového kmene nový včelí úl.<br />
Myslím si, že je to krásná práce, uvážíme-li, že ji dělal řezbář samouk ve svých osmdesáti<br />
letech. Text a foto: Vladimír PRŮCHA<br />
Prucha37@seznam.cz<br />
Vážení čtenáři, v příštím čísle <strong>Včelařství</strong> vás na této straně seznámíme se zněním<br />
společného stanoviska dvou ministerstev – životního prostředí a zemědělství<br />
– k umísťování včelařských staveb v přírodě. (red)<br />
<strong>2011</strong>/4<br />
včelařství 129
Change language