Konec pánevní - eAMOS

Polohy koncem pánevním
Poloha koncem pánevním je poloha fyziologická (3–4 %), ale je zatížena vyšší
perinatální mortalitou a morbiditou plodů (častější porodnické komplikace, operační
výkony).
Podle držení rozlišujeme:
• úplná poloha pánevním koncem – na pánevní vchod naléhají hýždě i obě
nožky,
• neúplné polohy pánevním koncem: poloha řitní, poloha nožkama nebo poloha
kolínky (obr. 1).

Obr. 1: Konec pánevní - držení plodu

Mechanismus spontánního porodu při poloze podélné koncem pánevním má své
zvláštnosti (obr. 2).
Obr. 2: Konec pánevní - zvláštnosti oproti porodu plodu v poloze podélné záhlavím
První doba porodní bývá prodloužena. Zkalení plodové vody smolkou nemusí být
známkou proběhlé hypoxie, ale výsledkem mechanického tlaku na břicho plodu. Do
pánevního vchodu vstupují v příčných průměrech postupně diametry
bitrochanterický, biakromiální a biparietální. Plod rotuje, ve východu vystupuje
bitrochanterický diametr v průměru šikmém nebo přímém, v té době vstupují do
pánve raménka rodící se v průměru přímém nebo šikmém, výjimečně příčném, a
nakonec hlavička. Její tvar je mezocefalický. Ošidné je zejména vedení konečné fáze
II. doby porodní po porození pupečníku. Samovolný porod konce pánevního je
podmíněn neporušeným držením plodu a pravidelnými kontrakcemi.
Zásady vedení porodu:
1. Naléhající KP je méně objemný než hlavička a není proto v tak těsném kontaktu s
dolním děložním segmentem, pomaleji se rozvinuje porodní branku. Děložní
kontrakce bývají často primárně slabé a málo efektivní. Je nutné je posilovat infuzí s
oxytocinem. Ozvy plodu kontinuálně monitorujeme.
2. Procházející obvod – kromě úplného konce pánevního – je menší než obvod
následné hlavičky, která může být uskřinuta v brance. Snaha je udržet co nejdelší
dobu zachovaný porodní vak a vyčkat sestupu konce pánevního na hráz.
3. Při porodu může nastat vztyčení jedné nebo obou ruček, což znemožní porod
hlavičky. Snaha je zachovat habitus neporušený, za plod netahat, což umožňuje
metoda Covjanovova nebo Brachtova. Při porodu následné hlavičky lze užít hmat
Mauriceau-Levretův.

4. Tvrdá hlavička může přímo tlačit ve fundu na placentu. Při porodu netlačíme proti
směru progrese porodu.
5. Po porodu pupečníku prochází provazec mezi tvrdými cestami a hlavičkou, je
stlačován a porod musí být ukončen pro nebezpečí hypoxie do tří minut. Kontrakce
jsou zajištěné intravenózní aplikací oxytocinu. Při vedení porodu, který může skončit
poloviční extrakcí, je výhodné užít epidurální analgezii (v nouzi i celkovou anestezii)
umožňující relaxaci některých porodních cest.

Operační metody porodu plodu v poloze koncem pánevním:
a) Poloviční extrakce plodu
b) Úplná extrakce plodu:
c) Forceps na následnou hlavičku
d) Zavanelliho manévr
e) Sectio caesarea

Indikace k ukončení porodu primárním císařským řezem při poloze plodu
koncem pánevním:
Absolutní indikace:
1) kefalopelvický nepoměr
2) porodní překážka - dnes nejčastěji myom.
Relativní indikace:
1) Stavy po operacích na děloze
2) Uterus myomatosus
3) Velký plod - u plodů hmotnostně > 3600 g, zvláště u primipary
4) Porušené držení plodu - při neúplném KP nožkou, kolénkem, nožkami atd.
5) Předčasný odtok plodové vody (PROM) při nezralém hrdle děložním
6) Prematurita
7) Hypotrofie plodu
8) Vícečetné těhotenství
Literatura:
1) Pařízek, A. a kol.: Porodnická analgezie a anestezie, Grada publishing, 2002
2) Binder, T.: Vedení porodu koncem pánevním, www.levret.cz