Vánoční mejdan v garážích - Český rozhlas
01.05.2013 • Views
Share Embed Flag

Vánoční mejdan v garážích - Český rozhlas

Vánoční mejdan v garážích - Český rozhlas

Vánoční mejdan v garážích - Český rozhlas

SHOW MORE
SHOW LESS
ePAPER READ
DOWNLOAD ePAPER
rozhlas.cz

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

START NOW

Měsíčník pro zaměstnance Českého <strong>rozhlas</strong>u | ROČNÍK XV | PROSINEC 2009<br />

<strong>Vánoční</strong> <strong>mejdan</strong><br />

v <strong>garážích</strong>

Editorial<br />

Editorial<br />

OBSAH<br />

13 <strong>Vánoční</strong> období v průběhu věků<br />

15 <strong>Vánoční</strong> <strong>mejdan</strong> v <strong>garážích</strong><br />

16 Mikulášská v <strong>rozhlas</strong>e<br />

18 Měření cukru a cholesterolu<br />

18 Hovoří k vám XAVER<br />

19 Čeština v <strong>rozhlas</strong>e<br />

10 Projekt „Nejmilejší zvuky Prahy”<br />

11 Soutěž Concerto Bohemia po osmnácté<br />

12 BROLN ve Slovenském <strong>rozhlas</strong>e<br />

13 Dcera Jana Čepa v Českém <strong>rozhlas</strong>e<br />

13 Setkání rodin napříč kontinenty<br />

Vážené kolegyně a kolegové,<br />

ráda bych vám za sebe i za Vlnění popřála krásné Vánoce a hodně zdraví a štěstí v novém roce. Podle<br />

čínského horoskopu nás čeká rok Tygra – rok přející chytrosti a síle. A právě tuhle sílu budeme v nadcházejícím<br />

komplikovaném roce určitě potřebovat. Budu moc ráda, pokud se na stránkách Vlnění budeme setkávat<br />

i nadále, pokud se okruh přispěvatelů rozroste a redakční rada bude tak zavalena příspěvky, že bude muset<br />

dlouho přemýšlet a rozhodovat se, který z článků zařadí a který se již „nevejde“. Na závěr mi dovolte slova<br />

jedné koledy, kterou jsem vždy milovala pro její jednoduchost, a přesto vznešenost.<br />

Připijme jeden druhému, abychom se v nadcházejícím roce scházeli často a ve zdraví.<br />

Den přeslavný jest k nám přišel, v němž má býti každý vesel<br />

radujme se, veselme se v tomto novém roce<br />

Abysme k vám za rok přišli a vás ve zdraví zas našli<br />

radujme se, veselme se v tomto novém roce<br />

Pobudem veselí spolu, připijem jeden druhému<br />

piva, vína, páleného na zdraví druhého<br />

14 Radio Wave Live Sessions Region Tour<br />

15 Já a krize<br />

15 Cena Muzea romské kultury<br />

15 V prosinci životní jubileum oslaví<br />

16 Radiožurnál opět na Rallye Dakar<br />

16 Kampaň Radiožurnálu<br />

17 <strong>Vánoční</strong> pořady v regionech<br />

18 Víte, co dělá... Mezinárodní oddělení ČRo?<br />

19 Behind Safari<br />

19 Cena Zdeňka Boučka pro ČRo České Budějovice<br />

19 Chuťovky ze Severu<br />

20 Bramborový válečný dort<br />

20 Moritzburg – Tři oříšky pro Popelku<br />

21 Tanec se Severem<br />

21 Osobnost Pardubického kraje – Josef Lux<br />

22 Narozeninové ohlédnutí<br />

22 Plavba po Baťově kanále<br />

22 Nový zvon vedle <strong>rozhlas</strong>u<br />

23 Koncert k narozeninám<br />

23 Adventní koncerty ve Vsetíně a v Brně<br />

23 Soutěž s Toulkami českou minulostí<br />

23 Den Českého <strong>rozhlas</strong>u Brno<br />

A ndìl nad mìst em, Jitka Konrádov á 2 008, výrobek chránìné dílny Domova sv . Anežky , www.anezka-t yn.cz Veselé Veselé Vánoce Vánoce<br />

a šastný a šastný šastný nový nový rok rok<br />

2010<br />

2010<br />

Zakoupením tìchto novoroèenek pøispìl Èeský <strong>rozhlas</strong><br />

Domovu sv. Anežky v Týnì nad Vltavou na podporu<br />

a pomoc lidem se zdravotním postižením.<br />

23 Co ani nečas nesmazal<br />

24 Tklivá píseň v ČRo Plzeň<br />

24 Socioložka Jiřina Šiklová v Panoramě<br />

24 <strong>Vánoční</strong> zpívání koled s <strong>Český</strong>m <strong>rozhlas</strong>em Plzeň<br />

25 Mikulášská show ve Futuru<br />

25 Město plné lampionů 2009<br />

25 Silvestrovská soutěž ČRo Hradec Králové<br />

25 Daruj krev s kapitánem třineckých hokejistů<br />

26 Den otevřených dveří<br />

26 Koncert Marka Ztraceného<br />

27 Kvíz, Pečeme vánoční cukroví

<strong>Vánoční</strong> období<br />

Tradiční<br />

adventní<br />

ozdoba<br />

v pr ůbě hu věků<br />

Na Vánoce dlouhý noce<br />

dlouho můžem spát<br />

není slyšet vlašťoviček<br />

jen vítr foukat<br />

Zafoukej větříčku z Dunaje<br />

ať ta zima brzy přestane<br />

ať se můžou zas ovčičky<br />

na občině pást<br />

Vánoce. Pro někoho nejkrásnější svátky roku,<br />

pro jiného depresivní období k nepřečkání.<br />

Když jsem byla malá holka, vánoční období<br />

v naší rodině začínalo na Mikuláše. Bydleli jsme<br />

tehdy ve starém domě ve Spálené ulici a tak jsme<br />

se procházeli po uličkách Starého Města a počítali,<br />

kolik nadpřirozených trojic cestou potkáme.<br />

A bývaly nejrůznější – od malých dětí v máminých<br />

nočních košilích až po dospělé v uměleckých kostýmech<br />

z půjčovny. Trasu jsme vždy zakončili v bistru<br />

Anežského kláštera, kde tehdy dělali vynikající<br />

koktejl „Bílá paní“. V roce 1980 úplný zázrak.<br />

Pak následovalo pečení cukroví, sháňka po dárcích,<br />

stromečku (do stropu jsme měli skoro 4 metry<br />

a strom musel sahat až tam, tak si to dovedete<br />

představit) a kaprovi. Štědrý den probíhal vždy stejně.<br />

S maminkou jsme vařily, zdobily stromeček, tatínek<br />

proháněl kapra ve vaně a někdy i pod ní (měli<br />

jsme tehdy doma starodávnou vanu na lvích tlapkách),<br />

ale večer bylo vše nachystané a my děti jsme<br />

nemohly dojíst samou netrpělivostí, kdy už zazní<br />

zvonek a budeme moci ke stromečku. Dodnes nechápu,<br />

jak naše maminka dokázala rozsvítit svíčky<br />

a zapálit prskavky tak, abychom si nevšimly, že odešla<br />

od stolu, a aby vše svítilo a prskalo najednou.<br />

Každá rodina má své vlastní rituály a se zrychlující<br />

se dobou začíná ubývat těch starých, tradičních.<br />

Je mi to trochu líto, a tak jsem se vypravila<br />

za doktorkou Jiřinou Langhammerovou<br />

z Národopisného muzea, abych se jí zeptala, jak<br />

trávili Vánoce naši předkové.<br />

Začínali koncem listopadu první adventní nedělí<br />

(čtyři neděle do Štědrého dne), kdy se strojil<br />

adventní věnec a zapalovala první svíce. Přestože<br />

v období adventu (z latiny – adventus – očekávání<br />

příchodu Spasitele) měl člověk žít v odříkání a rozjímání<br />

a čas využít k očistě těla i duše, na vesnicích<br />

Lucie a Barbora – tentokrát z Čech<br />

Článek na začátek<br />

Jesličky v Národopisném muzeu<br />

tomu mnohdy tak nebylo. Čas adventní býval zdrojem<br />

různých zábav, zejména obchůzek různých tajemných<br />

postav – Mikuláše, Ambrože, Lucie a dal-<br />

Maska Mikuláše a Lucie neboli Perchty –<br />

ovšem tentokrát nikoliv z našich krajů.<br />

Kdo uhodne, odkud jsou tyto kostýmy, má<br />

u nás vánoční balíček pod stromeček.<br />

2009 prosinec<br />

3

4<br />

ších. Lidé se s oblibou přestrojovali do různých<br />

zvířecích, lidských i fantaskních masek. V převleku<br />

za medvěda nebo Perchtu nebylo nutno úplně<br />

přesně dodržovat zásady slušného chování, a lidé<br />

si tedy mohli pořádně zařádit. Na Ondřeje (30. 11.)<br />

se „čarovalo“, lilo se olovo, házelo se střevícem,<br />

předpovídala se budoucnost apod. Dnes se tyto<br />

zvyky většinou pojí přímo se Štědrým dnem, ale<br />

v minulosti se držely právě na Ondřeje. Na Barboru<br />

si každá svobodná dívka měla utrhnout za úsvitu<br />

tři snítky třešně nebo višně, a pokud na Vánoce<br />

rozkvetly, bylo zaručené, že se v nadcházejícím<br />

roce vdá. Mikuláš naděloval v předvečer svého<br />

svátku. Jeho postava s bílým plnovousem byla typickým<br />

motivem zimních Ladových obrázků. S ním<br />

chodili andílci a čerti, v některých krajích i smrťák<br />

a celá řada dalších postav.<br />

Mnohem dříve než dnes nezbytné vánoční<br />

stromky patřily k vánočnímu období jesličky.<br />

Za tento zvyk vděčíme sv. Františkovi z Assisi.<br />

Nejstarší zpráva o vystavení prvních kostelních<br />

jeslí v zemích na sever od Dunaje pochází<br />

z Prahy z roku 1562. Z kostelů se jesličky přenesly<br />

do hradních a palácových kaplí a v první polovině<br />

18. století také do měšťanských domácností.<br />

Mezi nejkrásnější pražské chrámové betlémy patří<br />

nepochybně kapucínský v kostele Panny Marie<br />

Andělské na Loretánském náměstí na Hradčanech.<br />

Byl vytvořen v roce 1700 a jeho půvab je podtržen<br />

tím, že postavy jsou oblečené do skutečných šatů<br />

impregnovaných pryskyřicí. Nejrůznější originální<br />

betlémy najdeme po celém území naší republiky.<br />

Připomeňme například unikátní mechanický<br />

dřevěný betlém v Třebechovicích pod Orebem<br />

nebo každoročně čerstvě upečený betlém perníkový<br />

v kostelíku sv. Matěje v Praze 6.<br />

V čase Vánoc samozřejmě nesmíme zapomenout<br />

ani na koledy. <strong>Vánoční</strong> koleda je jednou z nejstarších<br />

hudebních forem, které se dochovaly do dnešních<br />

dní. Jednou za rok se dokonce stávají nejmasověji<br />

zpívanou a poslouchanou hudbou vůbec.<br />

Zatímco u nás je neznámější koledou Narodil se<br />

Kristus pán, ve světě je nejhranější Tichá noc, kterou<br />

si prozpěvuje více než dvě stě národů.<br />

prosinec 2009<br />

Doktorka Jiřina Langhammerová<br />

20. prosince<br />

Musaion, letohrádek Kinských<br />

Kinského zahrada 98, Praha 5<br />

10–16.00 h<br />

Předvádění tradiční rukodělné tvorby<br />

16.00 h<br />

Valašská jesličková hra<br />

Tradiční obchůzková scéna<br />

v podání pražských herců<br />

***<br />

22. prosince<br />

Stavovské divadlo<br />

Ovocný trh 1, Praha 1<br />

Chorea Bohemica – vánoční koncerty<br />

***<br />

25. a 26. prosince<br />

Kostel sv. Šimona a Judy<br />

Dušní 1, Praha 1<br />

vánoční koncerty<br />

Dnešní jednoduchá podoba adventního věnce<br />

Budova Národopisného muzea v Kinského sadech<br />

A vánoční stůl? Rozhodně býval zdravější než<br />

dnes. V zámožnějších rodinách se podávala rybí<br />

polévka, ryby na různé způsoby, jablkový závin<br />

a ovoce, pilo se pivo, víno a punč. Chudí měli<br />

„černého kubu“, což byly kořeněné kroupy s houbami,<br />

kaši s medem nebo buchty a „muziku“ –<br />

pokrm z vařeného sušeného ovoce. Po večeři se<br />

zazpívala koleda a šlo se ke stromečku. I dárky<br />

byly skromnější: tabatěrka, dýmka, šle či pantofl<br />

e pro hlavu rodiny, látka na šaty, ubrus, rukávník<br />

zvaný štucel nebo rukavičky či zástěra pro maminku,<br />

dětem barvičky, pero, knížka, nějaká ta hračka,<br />

někdy jen ovoce. Nezapomínalo se ani na domácí<br />

zvířectvo.<br />

Na Nový rok se přijímala blahopřání. Přišli kominíci,<br />

popeláři, domovníci, listonoš. Jedl se ovar,<br />

vepřová pečeně a trochu čočky, aby se v domácnosti<br />

držely peníze. Nikdy se nepodávala ryba, aby<br />

štěstí neuplavalo, ani zajíc, aby neuteklo. V roce<br />

1822 byla v Praze na návrh hraběte Chotka uspořádána<br />

veselá novoroční sanice. Saně v podobě<br />

košů, zvířat, ptáků a kytic jely se společností v pestrých<br />

maskách a za doprovodu hudby z Koňského<br />

trhu (dnešní Václavské náměstí) přes Národní třídu<br />

a Karlův most na Pražský hrad a odtud do Stromovky,<br />

kde bylo pohoštění, hrála hudba a tančilo<br />

se až do setmění. Zpátky se saně vracely osvětlené<br />

pochodněmi a lampiony. To se pak opakovalo každý<br />

rok, pokud byl sníh.<br />

Výčet různých svátečních zvyků by byl nekonečný,<br />

zejména seznam tradičních pokrmů, které se<br />

k jednotlivým dnům vázaly. Povídání o některých<br />

zvycích či popisy jídel najdete ještě na jiných místech<br />

tohoto Vlnění. Třeba o vánočním stromku se<br />

dočtete na předposlední straně, kde objevíte i recepty<br />

na báječné vánoční cukroví.<br />

Pokud najdete v předvánočním či novoročním<br />

čase chvilku v klidu se zastavit, jděte se podívat<br />

na některý z mnoha vánočních programů. Přinášíme<br />

několik tipů.<br />

Ať jsou vaše Vánoce klidné, spokojené, bez nemocí,<br />

starostí a nářků. Stejné jako byly svátky našich<br />

předků a jako si je pamatuji z dětství já.<br />

Zuzana Foglarová

<strong>Vánoční</strong> <strong>mejdan</strong> v <strong>garážích</strong><br />

Rozhlasové garáže se ve čtvrtek 3. prosince<br />

2009 změnily v pravé předvánoční tržiště.<br />

Chystal se tam historicky první <strong>rozhlas</strong>ový<br />

vánoční <strong>mejdan</strong>. V 18.00 hodin všechny přítomné<br />

přivítala jménem generálního ředitele Richarda<br />

Medka, který se z důvodu nemoci nemohl zúčastnit,<br />

moderátorka Elen Černá a předala slovo<br />

programovému řediteli Českého <strong>rozhlas</strong>u.<br />

„Každý den se na nebi objeví nová hvězda,“<br />

řekl ve svém úvodním projevu Peter Duhan.<br />

Dále vyslovil přání, aby se i v <strong>rozhlas</strong>ové činnosti<br />

každý den objevila nová hvězda, ať již v podobě<br />

nového moderátora, skvělého pořadu, reportáže<br />

apod. Poděkoval všem zaměstnancům a popřál<br />

jim krásné prožití vánočních svátků a šťastný<br />

vstup do nového roku.<br />

Celým prostorem se nesla vůně vánočního<br />

stromečku, sena a hoblin z betléma a girland<br />

z chvojí. Občas se prolnula s vůní opékaných<br />

klobás, řízků a kapra s bramborovým salátem.<br />

Všem se sbíhaly sliny, a tak není divu, že jídlo<br />

rychle mizelo.<br />

Stalo se<br />

K vánoční atmosféře napomohlo i vystoupení<br />

Dismanova <strong>rozhlas</strong>ového dětského souboru.<br />

Děti sehrály živý betlém se všemi známými postavami<br />

včetně Ježíška a tří králů. Přítomen byl<br />

i jeden živý poník, jenž se nejvíc radoval ze sena,<br />

které leželo na podlaze.<br />

V rychlém sledu pak následovala barmanská<br />

show, vystoupení skupiny Yo Yo Band a diskotéka<br />

s Milošem Skalkou. Nakonec tancovali i ti,<br />

kteří ze začátku prohlašovali, jak je strašně bolí<br />

kyčel či koleno, případně záda. Díky skvělým<br />

rytmům na to ochotně zapomněli.<br />

Barmani míchali lahodné koktejly, pro obrovský<br />

zájem se muselo dojet pro další pivo a víno,<br />

vypila se i sodovka a snědlo se všechno vánoční<br />

cukroví.<br />

V pozdních nočních hodinách začalo balení<br />

stánků a úklid, aby garáže mohly v pátek opět<br />

sloužit svému účelu. Ještě přenést stromeček na Vinohradskou,<br />

zamést zbytky sena a máme hotovo.<br />

-fog-<br />

Další snímky a video z akce najdete na intranetu.<br />

2009 prosinec<br />

5

6<br />

Mikulášská v <strong>rozhlas</strong>e<br />

Mikuláš, ztratil plášť... Mik Miku, Mik Miku,<br />

Mikuláš... A znovu dokola... Mikuláš, ztratil<br />

plášť...<br />

Znáte to, jak vám nějaká písnička uvízne v hlavě<br />

a nemůžete ji vystrnadit? Představte si, že za necelou<br />

hodinu vyslechnete dvacetkrát Mikuláše s pláštěm<br />

a dvacetkrát k vám přijde na guláš. Věřte mi, že<br />

si to budete zpívat ještě nejméně týden. Člověk by<br />

zuřil, ale chování anděla je jasné a předem dané.<br />

Musí se usmívat i při dvacátém opakování a nesmí<br />

začít volat: „To už jsme slyšeli!“ jako chůva v Pyšné<br />

princezně.<br />

Každý dostal balíček<br />

prosinec 2009<br />

Andělem jsem byla po deváté, mohu tedy již<br />

celkem zodpovědně posoudit vývojové trendy<br />

v počtu a chování <strong>rozhlas</strong>ových dětí. Potěšující<br />

zprávou je, že je jich čím dál víc. Při první Mikulášské<br />

jsme začínali se zhruba padesáti dětmi. Letos<br />

se jich přihlásilo více než devadesát. Bohužel<br />

některé nemohly pro náhlé onemocnění přijít, jinak<br />

bychom už mohli zapisovat rekordy. Vystupování<br />

dětí se také mění. V souladu s dravostí dnešní<br />

doby jsou čím dál sebevědomější.<br />

A co mě potěšilo nejvíc? Že jedno z dětí zazpívalo<br />

téměř neznámou koledu „Zajíc běží k háji...“,<br />

Za chvíli přivoláme Mikuláše<br />

na kterou mám krásné vzpomínky z dětství. Protože,<br />

nezlobte se, ale to, že Mikuláš ztratil plášť, není<br />

pravda (kostýmy jsme v pořádku vrátili), a tak už<br />

tuhle větu nechci slyšet ☺.<br />

anděl Zuzana<br />

A jak se cítily ostatní tajemné nadpřirozené<br />

bytosti a moderátor akce?<br />

Mikuláš Jakub<br />

Ztvárnit postavu Mikuláše byl pro mě velký zážitek.<br />

Děti byly naprosto úžasné a spontánní. A co<br />

Obávaná kniha hříchů

Mikuláš se mezi dětmi ztrácel<br />

se mi líbilo nejvíc? Naprosto mě „dostala“ holčička, která ke mně bázlivě<br />

přišla, nataženou rukou se dotkla bílého pláště a pak pomalu, s úžasem, že<br />

se Mikuláš nerozplynul, couvala ke své mamince. Na výraz v jejích očích dlouho<br />

nezapomenu.<br />

Anděl Lucie<br />

Jak se člověk cítí v kůži anděla? Přece krásně, vznešeně… No prostě andělsky!<br />

Rozesmálo mě, když mě děti oslovovaly „pane anděli“, a dobrý pocit<br />

ve mně vyvolaly všechny úsměvy, které se nám podařily na dětských tvářích<br />

vykouzlit.<br />

Čert Jana<br />

Konečně zase jednou ve své kůži a bez přetvařování ☺.<br />

Čert Eva<br />

Jako čert jsem měla hlavně strach, abych nevyděsila děti k smrti. Nakonec<br />

všechno dobře dopadlo, děti přežily bez úhony a ty odvážnější si přišly i pohladit<br />

čertí růžky.<br />

Moderátor Tomáš<br />

Moderování dětských akcí mě baví. Nikdy totiž neodhadnete, co spontánní<br />

dětská duše vymyslí a bez varování řekne na mikrofon. A přidá-li se k tomu<br />

ještě spontánní čertice – paní Jana –, je to fakt adrenalin ☺.<br />

Atrium bylo plné<br />

Čerta se trošku bojím... ...ale ani u anděla to není lepší<br />

2009 prosinec<br />

7

8<br />

Měření cukru<br />

a cholesterolu<br />

Zvýšeným cholesterolem trpí <strong>rozhlas</strong>áci více<br />

než zvýšenou hladinou cukru. To je závěr měření<br />

hodnot cukru a cholesterolu v krvi, které<br />

v <strong>rozhlas</strong>ovém atriu proběhlo ve čtvrtek 12. listopadu.<br />

Vyšetření vzbudilo nečekaně velký zájem.<br />

Nakonec bylo otestováno 56 <strong>rozhlas</strong>áků – kapacita<br />

přístrojů jich totiž více vyšetřit nedovolila. Zatímco<br />

test na cukr v krvi trvá jen několik málo vteřin,<br />

hodnota cholesterolu se ukáže cca za 4 minuty.<br />

Na každého pacienta tak bylo zapotřebí<br />

minimálně 5 minut.<br />

Mnoho lidí tedy odešlo s nepořízenou, přestože<br />

to zkoušeli několikrát. Všem mohu ale slíbit, že<br />

hned po novém roce domluvíme s Českou diabetologickou<br />

asociací další termín. Pokud na vyšetření<br />

spěcháte a nechcete čekat až do nového roku,<br />

můžete se podívat na www.stopcukrovce.<br />

cz, kde najdete seznam míst, na kterých je možno<br />

si nechat hodnoty cukru v krvi bezplatně změřit.<br />

Na závěr přikládám dopis a tabulku s přehledem<br />

výsledků vyšetření, kterou mi z asociace poslali.<br />

– fog-<br />

Místo měření: ČESKÝ ROZHLAS<br />

Čtvrtek 12. 11. 2009, počet měřených osob: 56<br />

Hovoří k vám XAVER<br />

Pod tímto titulkem<br />

vysílal Československý<br />

<strong>rozhlas</strong> počátkem<br />

normalizace krátké<br />

agitky, jejichž autor<br />

a hlasatel v jedné osobě<br />

před posluchači ukrýval<br />

svoji identitu pod<br />

pseudonymem Xaver.<br />

Zaměstnanci <strong>rozhlas</strong>u<br />

ho však dobře znali. Jmenoval se Miroslav Mráz<br />

a patřil k prvním tvrdým normalizátorům, který<br />

z <strong>rozhlas</strong>ových redakcí vyhazoval ty nejlepší redaktory<br />

a slídil po lidech protisovětského či protikomunistického<br />

smýšlení.<br />

Mnozí pamětníci z řad posluchačů ho dodnes<br />

znají jen pod jeho pseudonymem. Nový <strong>rozhlas</strong>ový<br />

dramatický seriál Jana Vedrala jim bizarní<br />

životní osudy největšího hochštaplera a kolabo-<br />

prosinec 2009<br />

Vážená paní Foglarová,<br />

děkuji za zprávu. Měření Vám samozřejmě v novém<br />

roce opět zajistíme.<br />

Z výsledků měření vyplývá, že zaměstnanci ČRo<br />

kopírují národní průměr v zastoupení osob se zvýšeným<br />

cholesterolem, o něco menší je zastoupení<br />

lidí se zvýšenou hladinou cukru. Chválím BMI<br />

ranta v dějinách československého <strong>rozhlas</strong>u přiblíží<br />

v sedmi částech. Autor rekonstruoval životní<br />

příběh Xavera z výpovědí pamětníků a z kusých<br />

archivních materiálů. Protože ne vše se podařilo<br />

vypátrat, nechal se Mrázovou postavou volně<br />

inspirovat a vedle prokazatelně doložitelných<br />

skutečností fabuloval mnohovrstevnatý příběh,<br />

jehož jedna rovina paroduje vlnu ezoterických<br />

románů.<br />

Přestože Mráz natočil svých pověstných agitek<br />

desítky, v <strong>rozhlas</strong>ovém archivu se žádná nedochovala.<br />

Jan Vedral soudí, že byly smazány na popud<br />

Mrázových chlebodárců: „Mráz patřil ke skupině<br />

normalizátorů s natolik komplikovaným životopisem<br />

a složitým charakterem, že se jich Husákova<br />

vláda zase velmi brzy zbavovala. Jejich aktivismus<br />

a fanatismus na úrovni padesátých let byl pro<br />

normalizační pragmatiky neúnosný i nebezpečný.<br />

index, který je samozřejmě i významný pro vznik<br />

cukrovky. Zde jste nad celostátním průměrem, který<br />

je v pásmu nadváhy.<br />

Přesto znovu připomínám, že se jedná o měření<br />

informační a že v případě naměřených zvýšených<br />

hodnot je třeba kontaktovat praktického lékaře.<br />

Lucie Asenová<br />

CUKR – ZVÝŠENÁ HLADINA Počet osob Zvýšená hladina v procentech<br />

nalačno 0 0,00<br />

po jídle 4 7,14<br />

celkem 4 7,14<br />

CHOLESTEROL – ZVÝŠENÁ HLADINA Počet osob<br />

cholesterol – zvýšená hladina 16 28,57<br />

Pohlaví 80 % ženy<br />

Průměrný věk 48 let<br />

Průměrný BMI 24,29 norma<br />

Výskyt diabetu a nadváhy v rodině tázaných 52,50 %<br />

Navíc veřejnost vnímala výplody jejich ducha jako<br />

zdroj nechtěného komična. Mrázovy <strong>rozhlas</strong>ové<br />

agitky proto měly opačný účinek, než si jistě přál.<br />

Bizarnost, směšnost a nepatřičnost jeho minutových<br />

proslovů pouze zdůrazňovaly ubohost normalizátorů<br />

a posluchači z nich měli legraci. Vznikaly<br />

kluby Xaverových příznivců a na pánských záchodcích<br />

se pod tehdy oblíbeným nápisem: „Servít<br />

je vůl“ objevoval dodatek: „Servíte, promiň. Vůl je<br />

Xaver!“ I tyto úsměvné události jsou dokladem<br />

toho, že propaganda tak, jak ji dělal Mráz-Xaver,<br />

byla už v té době naprosto neúnosná.<br />

Nový seriál Jana Vedrala „Xaver“ vysílá v premiéře<br />

<strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> 3 – Vltava od 17. listopadu<br />

vždy v úterý ve 21.30 hodin. Seriál režíroval<br />

Petr Mančal a v titulní roli uslyšíte Tomáše Töpfera.<br />

Pokud jste nestihli první díly, můžete je najít na<br />

loggingu.<br />

Hynek Pekárek

Čeština<br />

v <strong>rozhlas</strong>e<br />

Na konci listopadu se uskutečnil<br />

seminář „Současná mediální<br />

čeština – co o ní většinou nevíme,<br />

co si neuvědomujeme“, který<br />

připravil na zadání oddělení<br />

vzdělávání ČRo Mgr. Martin Prošek<br />

z Ústavu pro jazyk český AV ČR.<br />

Pana Mgr. M. Proška jsme<br />

požádali o shrnutí základních<br />

postřehů, které vyplynuly<br />

z poslechu zpravodajských relací<br />

na podzim letošního roku.<br />

Společenská norma. Těmito slovy by se dalo výstižně<br />

vyjádřit, z čeho vychází užívání našeho<br />

mateřského jazyka – češtiny – v současné<br />

společnosti. A zároveň by uvedené sousloví mohlo<br />

být odpovědí na otázku, kdo nebo co je autoritou,<br />

která rozhodne, jak bude náš jazyk vypadat.<br />

S účastníky semináře jsem diskutoval nejen o situaci<br />

současné češtiny, ale také o některých konkrétních<br />

jazykových prostředcích zachycených<br />

ve vysílání Českého <strong>rozhlas</strong>u.<br />

Věděli jste například, že určitý způsob vyjadřování<br />

se může snadněji vyžadovat na zaměstnanci<br />

v rámci pracovněprávního vztahu než ve vztahu<br />

dvou institucí? Že Česká republika nemá žádnou<br />

instituci s všeobecně platným právem určovat<br />

a nařizovat určité jazykové chování? Lingvisté podobné<br />

otázky slýchají často a u veřejnosti se uvedená<br />

problematika také těší velkému zájmu, a proto<br />

byla hlavním bodem první části programu semináře<br />

o mediální češtině.<br />

Značný ohlas vyvolávají též konkrétní jazykové<br />

prostředky, které posluchači v médiích slýchávají,<br />

a právě jim byl věnován další bod setkání. Vyjádření<br />

typu „sport je o adrenalinu“ mnozí paušálně<br />

odsuzují, ale v jakém případě je odsouzení na místě<br />

a kdy je jen projevem subjektivního, ne vždy racionálního<br />

názoru na jazyk? Do kterého tábora se<br />

řadíte v otázce přechylování? Pojmenováváte dámy<br />

cizinky např. Jane Brown, nebo Jane Brownová?<br />

To jsou jen drobné ukázky jazykových prostředků,<br />

na něž si účastníci semináře mohli vytříbit své<br />

názory a o nichž se živě, až bouřlivě diskutovalo.<br />

Jazykové disputaci přitom vládla vstřícná a tvůrčí<br />

atmosféra okořeněná prvky situačního humoru.<br />

Člověk žijící v dnešní tzv. informační společnosti<br />

rozvíjí své osobní dovednosti právě tím, že dokáže<br />

využívat aktuální informační zdroje. Seminář pomohl<br />

účastníkům i s touto stránkou jazykové osvěty<br />

– ukázal, kterými jazykovými příručkami je radno se<br />

řídit a kterým se raději vyhnout, seznámil účastníky<br />

s tím, co se ve které příručce dá a nedá najít apod.<br />

Velkou pozornost si získal zejména projekt moderního,<br />

zcela jedinečného zdroje poučení o jazyce, tj.<br />

projekt Internetové jazykové příručky.<br />

M. Prošek, jazyková poradna<br />

Ústavu pro jazyk český AV ČR<br />

Pro velký zájem se seminář s panem M. Proškem opakoval.<br />

Věříme, že se podobná setkání stanou tradicí.<br />

2009 prosinec<br />

9

10<br />

Projekt „Nejmilejší zvuky Prahy”<br />

Zvuky Prahy se rozletěly do světa<br />

Bylo to jako sen… Ze zablácené ulice jsem vešla<br />

do potemněle nasvícené haly bývalé bubenečské<br />

čističky a ocitla se v místě, které bylo připraveno<br />

především pro mé uši. Z dýmu evokujícího mlžnou<br />

páru podzimních ulic se mi před očima pozvolna<br />

vynořovaly zhmotnělé obrazy toho, co jsem slyšela.<br />

Při vyzvánění zvonů jsem si vybavovala konkrétní<br />

pražské kostely – i s jejich zahradami ve chvíli, kdy<br />

zvony vystřídal ptačí zpěv… Tramvaje mi projížděly<br />

před očima a mizely v ulicích plných spěchajících<br />

lidí… Klakson sirény se prolnul do zvuků kapající<br />

vody a syčících par, aby se postupně ztratil<br />

v tichém oddychování spícího dítěte. Absolvovala<br />

jsem procházku Prahou, aniž bych se hnula ze židle,<br />

a společně se mnou si ji u přijímačů mohli projít<br />

i lidé, kteří v Praze ještě nikdy nebyli.<br />

Satelitním přímým přenosem v rámci EBU sezony<br />

Euroradia (a poprvé v programové řadě Ars<br />

Acustica) vyvrcholil dvouletý projekt „Nejmilejší<br />

zvuky Prahy”, který jako první v Čechách předkládá<br />

zvukovou mapu města. Podílely se na ní desítky<br />

tzv. lovců zvuků, včetně veřejnosti, protože svým<br />

„úlovkem” mohl přispět každý posluchač a uživatel<br />

internetu.<br />

Lucidní sny v čistírně odpadních vod<br />

Mozaiku „Nejmilejších zvuků Prahy”, a k tomu ještě<br />

mnohem víc, mohli příznivci audioartu ochutnat<br />

kromě rádiového poslechu také živě v Ekotechnickém<br />

muzeu v Bubenči, kde v úterý 10. listopadu<br />

od 18.00 hodin probíhala tříhodinová míst-<br />

prosinec 2009<br />

Autorka článku Apolena Vynohradnyková při<br />

zkoušce jednoho z „nástrojů“ zvukové<br />

instalace (mikrofon upevněný na ostruněné tyči<br />

snímá zvuky vody v podzemní sedimentační<br />

komoře budovy čističky)<br />

ně specifi cká performance autorů Petera Cusacka<br />

a Miloše Vojtěchovského. Lucidní sny pana Williama<br />

Heerleina Lindleyho přiblížily skryté rezonanční<br />

možnosti důmyslného architektonického skvostu,<br />

jímž historická čistírna odpadních vod je, a vzdaly<br />

čest památce jejího architekta. Umělci rozestavili<br />

v podzemních prostorách několik objektů, které<br />

během večera rozezvučeli, včetně centrální kádě<br />

se skleněnými nádobami, jež poháněny čerpadlem<br />

do sebe narážely a libozvučně cinkaly. Živý mix<br />

Proudící voda v nádrži, v níž je nainstalován<br />

elektrický motor, uvádí do pohybu skleněné<br />

a kovové misky. Mikrofony snímají zvonivé zvuky,<br />

které vznikají narážením misek do sebe<br />

Místně specifi cká instalace ve staré kanalizační čistírně<br />

všech těchto zvukových rovin pak zněl celým objektem<br />

a prostupoval do jeho cihlových stěn.<br />

Cena časopisu Respekt<br />

Ozdobou neformálního večera bylo předání Ceny<br />

časopisu Respekt, kterou projekt „Nejmilejší zvuky<br />

Prahy” získal. Převzít ji přišel přítomný Peter<br />

Cusack, zkušený anglický tvůrce, který podobné<br />

zvukové mapy vytvořil také v Londýně, Chicagu<br />

a Pekingu. Ke spolupráci s Milošem Vojtěchovským<br />

byl přizván hlavními kurátory česko-německé<br />

koprodukce Zipp, do níž kromě „Nejmilejších<br />

zvuků Prahy” patří také <strong>rozhlas</strong>ová iniciativa Radio<br />

d-cz a kterou zastřešuje Německá spolková kulturní<br />

nadace.<br />

I přesto, že zájem veřejnosti nebyl rozhodně<br />

masový, je jisté, že projekt „Nejmilejší zvuky Prahy”<br />

přesahuje žánry a jeho odkaz má kromě uměleckého<br />

přínosu také důležitou sociální a časovou<br />

výpovědní hodnotu. Vždyť kdo by si nechtěl<br />

poslechnout sonický záznam starý například sto<br />

let? Tuto snahu ale pravděpodobně plně ohodnotí<br />

teprve čas.<br />

Je hezké vědět, že se <strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> stal v osobě<br />

producenta celého večera Michala Rataje, Mezinárodního<br />

oddělení a Producentského centra jedním<br />

z hlavních spolutvůrců vzájemného sbližování prostřednictvím<br />

audioartu a že poslechu ještě zdaleka<br />

neodzvonilo.<br />

Apolena Vynohradnyková<br />

Foto: Tomáš Vacek a Eva Končalová<br />

Během živého vysílání

Soutěž<br />

Concerto<br />

Bohemia<br />

po osmnácté<br />

Tradiční koncert vítězů národní <strong>rozhlas</strong>ové soutěže<br />

mladých souborů a orchestrů Concerto<br />

Bohemia se letos konal, jak jinak než před <strong>rozhlas</strong>ovým<br />

mikrofonem a televizní kamerou, ve Velkém<br />

sále paláce Žofín v sobotu 14. listopadu. Devět<br />

vítězných souborů, na čtyři sta mladých muzikantů,<br />

přes čtyři stovky diváků, osmnáctý ročník soutěže,<br />

nejmladší muzikant ve věku šesti let, jeden <strong>rozhlas</strong>ový<br />

přímý přenos, jeden televizní záznam, jedna<br />

skladba věnovaná oslavě plnoletosti Concerta, více<br />

než sto dvacet minut neobyčejného zážitku…<br />

Jsou ale věci, které se do čísel nevejdou, které<br />

těžko zařadíte do statistik či tabulek. Atmosféra,<br />

jež tento koncert vždy provází, zážitek na obou<br />

stranách hřiště – radost z úspěchu a potlesku<br />

na straně jedné a z jedinečného prožitku a pocitu<br />

„smět být při tom“ na straně druhé. Jsou věci,<br />

které se nevejdou ani do slov. A proto doporučujeme<br />

– pokud jste nebyli přímo na Žofíně či neposlouchali<br />

přenos na Českém <strong>rozhlas</strong>e 3 – Vltava,<br />

pokud jste nestihli záznam koncertu, který<br />

vysílala Česká televize na programu ČT 2 dne<br />

5. prosince od 20.00 hodin, určitě si nenechte<br />

ujít příští koncert. Vždyť již v tuto chvíli je vyhlášen<br />

19. ročník (tedy první ročník soutěže v dospělosti).<br />

Za sedm měsíců budou známi noví vítězové,<br />

za dvanáct pak nabídneme další jedinečný zážitek,<br />

který snad opět nebude možné umístit<br />

na žádnou číselnou osu. Ze zkušenosti totiž zcela<br />

jednoduše říkáme: Letos to tedy opravdu stálo<br />

za to.<br />

Tomáš Vacek<br />

2009 prosinec<br />

11

12<br />

BROLN ve Slovenském <strong>rozhlas</strong>e<br />

Podzimní vystoupení Brněnského orchestru lidových<br />

nástrojů (BROLN) na Slovensku se<br />

postupně stává již tradicí. Stejně jako v předchozích<br />

dvou letech se i letošní návštěva BROLNu<br />

v Bratislavě setkala s velkým ohlasem slovenských<br />

fanoušků a příznivců folklorní hudby.<br />

BROLN si pod vedením uměleckého vedoucího<br />

Františka Černého připravil pro návštěvníky Komorního<br />

studia Slovenského <strong>rozhlas</strong>u velmi pestrý<br />

a zajímavý program. Celé vystoupení bylo sestaveno<br />

tak, aby představilo nejen stálé sólisty orchestru<br />

(Kláru Blažkovou, Ludmilu Malhockou a zpívajícího<br />

primáše Františka Černého), ale také hosty<br />

z celé Moravy. Během koncertu se na pódiu vystřídali<br />

zástupci Hanáckého Slovácka, Valašska i dalších<br />

moravských regionů, včetně výrazných talentů<br />

z té nejmladší generace. V rámci písňových bloků<br />

publikum ocenilo nejen výkony předních muzikantů<br />

folklorní hudební scény, jakými jsou bezpochyby<br />

Stanislav Tomanec či Jan Zaviačič, ale i vítězů<br />

celostátní soutěže Zpěváček, která podporuje mla-<br />

prosinec 2009<br />

dé nadějné interprety lidových písní. Ve svižném<br />

tempu zazněly písničky v podání Petry Hrubošové<br />

(Zlatého zpěváčka 2006), Anety Juřičkové (Zlatého<br />

zpěváčka 2008) a Jana Olexy (Zlatého zpěváčka<br />

2009), jejichž výkony jen potvrdily jejich zasloužené<br />

vítězství v této výjimečné a respektované<br />

soutěži, do které se každoročně přihlásí tisíce dětí<br />

z celé České republiky. Aktivní a kreativní přístup<br />

BROLNu k udržení a rozvíjení folklorní hudby prolíná<br />

tradici s dětským temperamentem, a při závěrečných<br />

valašských polkách tak vedle sebe u cimbálu<br />

stanuli interpreti, jejichž věkový rozdíl je celých<br />

70 let.<br />

Koncert proběhl v rámci spolupráce Českého<br />

<strong>rozhlas</strong>u se Slovenským <strong>rozhlas</strong>em a Mezinárodní<br />

oddělení obou organizací tak završila sérii<br />

šesti vzájemných koncertů roku 2009. První<br />

z řady akcí, které nás obdobně čekají v roce 2010,<br />

bude varhanní koncert ve Slovenském <strong>rozhlas</strong>e<br />

17. ledna 2010.<br />

Edita Kudláčová, Jiří Plocek

Dcera Jana Čepa v Českém <strong>rozhlas</strong>e<br />

Začátkem listopadu navštívila <strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong><br />

Claire Le Bris-Cepová, dcera exilového spisovatele<br />

a překladatele Jana Čepa (1902–<br />

1974). Claire Le Bris-Cepová se stala vítězkou soutěže<br />

Českého <strong>rozhlas</strong>u 7. Porotu zaujal její příspěvek,<br />

v němž líčí, s jakými pocity prožívali ve Francii<br />

srpnové události roku 1968:<br />

„Po dvaceti letech exilu svitla jiskřička naděje –<br />

situace v Československu se pomalu zlepšovala.<br />

Můj otec sám ještě nechtěl věřit, ale my všichni okolo<br />

jsme si už představovali, jak se jednou vrátíme<br />

do Myslechovic a obejmeme s jeho sourozenci.<br />

Byli jsme zrovna na dovolené. Toho rána jsem<br />

vstala jako obvykle a šla s rodiči posnídat. Matka<br />

měla oči zarudlé od pláče, otec seděl schoulený<br />

do sebe, hlavu skloněnou. Nejzvláštnější bylo,<br />

že měli puštěné rádio. Nic jsem nechápala. Slova<br />

z reproduktorů zaplňovala pokoj. Hovořila o tancích,<br />

o ruských vojácích, o invazi, o barikádách<br />

a o zabitých. Pomalu mi začalo docházet, že otec<br />

se do své rodné země už nikdy nevrátí.“<br />

Přinášíme krátký rozhovor s Claire Le Bris-Cepovou.<br />

■ Kdy jste poprvé navštívila Československo?<br />

Bylo to v roce 1969, kdy jsem navštívila příbuzné<br />

v Praze a na Moravě. Tehdy mi bylo patnáct let.<br />

Pak jsem přijížděla každý rok až do roku 1976.<br />

Potom jsem tu byla s manželem zhruba o deset<br />

let později. Od roku 1989 jsem tady už počtvrté.<br />

Jezdila jsem zásadně sama. Otec přijet nemohl<br />

a příbuzní mu to ani nedoporučovali. Bylo by to<br />

pro něj trauma. Naštěstí se setkal se svým bratrem<br />

Václavem i dalšími příbuznými, kterým dovolili vy-<br />

Claire Le Bris-Cepova<br />

cestovat na Západ. Měla jsem v Československu<br />

asi patnáct bratranců a sestřenic. S bratrancem<br />

v Praze a dalšími třemi na Moravě jsem v kontaktu<br />

dodnes.<br />

■ Jak jste se naučila česky?<br />

Když jsem přijela poprvé, uměla jsem jednom pár<br />

výrazů jako „dobrý den”, „dobrý večer” a také<br />

písničku „Já mám koně”, kterou mě naučil otec.<br />

Zůstávala jsem tu vždycky asi měsíc. Učila jsem se<br />

od příbuzných, hlavně od bratranců, takže jsem<br />

dělala rychlé pokroky. Doma ve Francii jsem se<br />

učila z učebnice. Tatínek byl obvykle velmi přísný,<br />

ale když jsem mluvila česky, byl shovívavý a nikdy<br />

mi nic nevytýkal.<br />

Setkání rodin napříč kontinenty<br />

OČRo 7 – Radiu Praha psal nedávno na stránkách<br />

Vlnění jeho ředitel Miroslav Krupička.<br />

Nemá tedy smysl opakovat známá fakta,<br />

od kdy, kam a pro koho vysíláme, kde a kdy si nás<br />

můžete naladit a kolik máme návštěvníků na internetu.<br />

Ráda bych ale tento výčet doplnila několika<br />

příběhy, které se mi v posledních letech s vysíláním<br />

Radia Praha spojily. Neuplyne například jediný rok,<br />

aby nás v redakci nenavštívili naši stálí posluchači:<br />

profesor politologie na Newyorské univerzitě Otto<br />

Ulč z USA, manželé Menšíkovi z Austrálie, pan<br />

Janouch z Kanady, redaktorka českého <strong>rozhlas</strong>u<br />

v chorvatském Daruvaru Lenka Láličová apod.<br />

Jsou jako oběžnice – dorazí a my víme, že uplynul<br />

další rok... Vždy dokážou, že nás stále pozorně<br />

sledují, z našich pořadů bychom je mohli zkoušet<br />

u tabule. Pan Janouch si dokonce každý den zapisuje,<br />

jestli mu ve vysílání něco nepískalo nebo<br />

nechrčelo. Pan Miloš Ondrášek z Melbourne nás<br />

zase pokaždé upozorní na sebemenší nepřesnost.<br />

Už jen kvůli němu všechno ověřujeme ne dvakrát,<br />

ale raději třikrát, tím spíš, že naše pořady v textové<br />

podobě stále více přebírají krajanské časopisy<br />

na celém světě: newyorské Americké listy, novozé-<br />

landské Střípky, Čechoaustralan, švýcarský Zpravodaj<br />

nebo chorvatská Jednota. To abychom se<br />

pak za každou chybičku styděli na pokračování...<br />

Jeden příběh ale o Radiu Praha vypovídá možná<br />

víc než všechny přehledy sledovanosti. Začal docela<br />

nenápadně, rozhovorem našeho kolegy z anglické<br />

redakce Iana Willoughbyho se studentem<br />

slavistiky na Londýnské univerzitě Danielem<br />

Mairem. Ten se totiž před pár lety vydal do rumunského<br />

Banátu, aby tu hledal české krajany.<br />

A v české vesnici Gerník našel české Bláhovy. Žijí<br />

tam už nejméně sto padesát let. Napsal o nich<br />

disertační práci s pěkným českým názvem „Kde<br />

domov můj?” Ianův rozhovor s Danielem o Češích<br />

v Banátu si na internetu našla jakási Mary Blaha<br />

z Virginie, a protože věděla, že její předkové přišli<br />

do Ameriky v roce 1905 nikoliv přímo z Česka,<br />

ale odněkud z Balkánu, začala se o Gerník zajímat.<br />

Nebyla sama, přidala se k ní Joyce Pritchard<br />

a postupně dalších asi patnáct Američanů<br />

z českými kořeny, jejichž předkové přišli do Virginie<br />

ve stejné době. Energické dámy Mary a Joyce<br />

oslovily Daniela Maira a požádaly ho, aby se s nimi<br />

do Gerníku vydal znovu. A na gernickou náves<br />

■ Účastnil se vás otec exilového života?<br />

Ano, často nás navštěvovali exulanti – Pavel Tigrid<br />

a další. Čechy jsme poznali vždycky podle toho, že<br />

si při vstupu sundávali boty. Otec se s lidmi rád setkával<br />

a diskutoval.<br />

■ Jaké máte vzpomínky na otce jako<br />

na spisovatele?<br />

Otec denně psal, ale ke konci života byl dost nemocný.<br />

Měl obrovský psací stůl, zavalený různými<br />

spisy a papíry. Zhruba do roku 1966 psal pravidelné<br />

komentáře do Rádia Svobodná Evropa.<br />

Všude doma byly knihy. Otec je znám jako katolický<br />

spisovatel, ale po roce 1989 mě překvapilo, že<br />

jeho dílo znají v Čechách i mladí lidé, kteří v Boha<br />

nevěří. Na rok 1969 mám ještě jednu vzpomínku:<br />

Když jsem navštívila Prahu, viděla jsem na ulicích<br />

plakáty na výstavu o mém otci a Egonu Hostovském<br />

na Strahově. Byla to poslední veřejná prezentace<br />

jejich děl.<br />

■ Připravujete k vydání otcovy spisy<br />

nebo vzpomínky na něj?<br />

Před časem mě oslovil Michal Bauer z Jihočeské<br />

univerzity, který je odborníkem na dílo Jana Čepa.<br />

Ze vzpomínek mých a dalších příbuzných vznikla<br />

kniha „Jan Čep – vzpomínky rodiny”, která vyšla<br />

asi před rokem. Jinak otec napsal francouzsky<br />

vzpomínkovou knihu „Sestra úzkost”, která dosud<br />

nevyšla. Uvažuji o tom, že bych ji připravila<br />

k vydání.<br />

Děkuji za rozhovor.<br />

Miroslav Krupička<br />

s husami a chalupami z 19. století tak jednoho letního<br />

dne dorazil autobus plný Američanů. Američtí<br />

Blahovi, kteří už dávno neuměli ani slovo česky, se<br />

poprvé po sto letech setkali se svými příbuznými,<br />

kteří zase pro změnu neuměli ani slovo anglicky.<br />

Nepotřebovali se však vzájemně přesvědčovat, že<br />

patří do jedné rodiny, byli si totiž až neuvěřitelně<br />

podobní. „Nikdy nezapomenu, když jsem potkala<br />

prvního člena naší rodiny Bláhů. Byl to starší muž,<br />

a když jsem mu řekla, že jsem Blaha, jen nevěřícně<br />

opakoval Bláha! Bláha!“ vyprávěla mi pak Mary<br />

Blaha na kongresu Společnosti pro vědy a umění<br />

v <strong>Český</strong>ch Budějovicích o svém setkání v Gerníku.<br />

Podle jejího gernického příbuzného totiž po roce<br />

1905 všichni Bláhovi Banát opustili a odjeli<br />

do Ameriky; zůstal tam jen jeho pradědeček. „Ten<br />

blázen!“ opakoval gernický pan Bláha. Od té<br />

doby se Američané z Virginie vypravili do Gerníku<br />

ještě nejméně dvakrát, všemožně svým příbuzným<br />

v Rumunsku pomáhají a chtějí, aby jejich děti mohly<br />

studovat ve Spojených státech. A tento téměř<br />

neuvěřitelný příběh o setkání rodiny vlastně spustil<br />

pořad Radia Praha, jeden z mnoha...<br />

Milena Štráfeldová<br />

2009 prosinec<br />

13

14<br />

Radio Wave Live Sessions Region Tour<br />

Po prázdninách vyrazilo Radio Wave s koncerty<br />

nazvanými Radio Wave Live Sessions<br />

do regionů. Celé dva roky jsme živě přenášeli<br />

koncerty předních českých alternativních skupin<br />

z karlínského Studia A. Teď jsme vyrazili i za mimopražskými<br />

posluchači. Na podzim jsme díky<br />

spolupráci s regionálními stanicemi Českého <strong>rozhlas</strong>u<br />

vyjeli do Ostravy, Olomouce a Plzně. Videozáznamy<br />

všech tří koncertů bylo možné vidět<br />

i na www.wave.cz/koncert. Pokud vám<br />

tyto exkluzivní přenosy unikly, můžete se na našich<br />

stránkách podívat na videoreportáže z koncertů<br />

(www.wave.cz/rwls).<br />

Dvacátého šestého září se o přízeň ostravských<br />

posluchačů ucházel jako první brněnský elektro-<br />

prosinec 2009<br />

nický projekt MIDI LIDI. Syntezátorový pop říznutý<br />

strojovými zvuky přitáhl asi stovku fanoušků, kteří<br />

zcela zaplnili ostravské studio.<br />

V říjnu jsme se posunuli o sto kilometrů dál<br />

do města voňavých syrečků, do Olomouce. Tentokrát<br />

jsme zabrousili i do slovenských vod a vylovili<br />

prvotřídní slovenský elektropop, kapelu Noisecut.<br />

Slováci přijali naše pozvání s velkým nadšením.<br />

„Takéto hranie je pre nás zaujímavé a poučné.<br />

Klubová atmosféra dokáže prekryť niektoré nedostatky,<br />

ale aj podarené detaily koncertu. Práve<br />

tie majú šancu vyniknúť pri komornejších koncertoch,<br />

alebo práve pri hraní do éteru. Pre kapelu<br />

je takéto hranie výzvou,“ říká frontmanka Bet–<br />

Maj Sepja.<br />

Naši letošní cestu regiony jsme zakončili v Plzni<br />

s mělnicko-pražskými Anyway, kteří zatím proplouvají<br />

českým hudebním prostředím možná<br />

až příliš nenápadně. V našem playlistu ale mají<br />

oprávněné místo.<br />

Do regionů vyrazíme i v nadcházejícím roce.<br />

Navážeme tak nová spojenectví a utužíme stará.<br />

Vždy poslední sobotu v měsíci, počínaje led-<br />

nem, začíná šňůra koncertů odehrávající se střídavě<br />

v karlínském Studiu A a v regionech. Třetí<br />

ročník Radio Wave Live Sessions odstartujeme<br />

s kapelou The Ritchie Success, kteří zahrají v pražském<br />

karlínském studiu 30. ledna. V únoru se podíváme<br />

do pardubického Divadla 29, v březnu se<br />

vrátíme do ostravského studia a v červnu pojedeme<br />

na jih do <strong>Český</strong>ch Budějovic. Všechna vystoupení<br />

budou opět živě přenášena do éteru a nepřijdete<br />

ani o živé videopřenosy. Fanoušky, kteří<br />

se rozhodnou přijít přímo na místo činu, čeká<br />

opravdová komorní atmosféra, kterou jen tak někde<br />

nezažijí. V roce 2010 se můžete těšit například<br />

na Kazety, Kolowrat, C a další.<br />

Klára Slabová

Já a krize<br />

Ve Špindlerově mlýně se 26. a 27. listopadu konalo<br />

pracovní setkání marketingových pracovníků<br />

Českého <strong>rozhlas</strong>u. Ve čtvrtek pro<br />

nás bylo připraveno školení s lektorkou Klárou<br />

Trávníčkovou na téma „Já a krize – jak zvládnout<br />

náročnou situaci po osobní stránce + nonverbální<br />

komunikace“, rozdělené do dvou bloků, ve kterých<br />

jsme se poučili o typech lidí a jejich různých<br />

reakcích na stres. Formou interaktivní hry jsme se<br />

pokoušeli poznat, jaký typ jsme a jak jsou na tom<br />

naši kolegové. Měli jsme si zvolit pět kartiček s textem,<br />

který nás nejvíce charakterizuje. Byly ve čtyřech<br />

různých barvách a vybrat si z hlášek typu –<br />

analytik, praktik, umím se vždy vcítit do ostatních,<br />

extrovert, vždy umím improvizovat apod. nebylo<br />

vůbec jednoduché. Rozdělení na praktické zelené,<br />

citově založené červené, nápady sršící žluté a ma-<br />

VBrně byla ve čtvrtek 3. prosince udělena<br />

historicky první cena Muzea romské kultury.<br />

Dostala ji redaktorka Českého <strong>rozhlas</strong>u<br />

a zároveň mecenáška muzea Jana Šustová.<br />

Získala ji za svoji redaktorskou<br />

činnost, internetový portál o Romech<br />

a cenné dary, které muzeu věnovala.<br />

Na diplomu je uvedeno, že cena<br />

jí byla udělena „za vytrvalou podporu<br />

muzea a pomoc při budování jeho<br />

sbírkových fondů, za stálou propagaci<br />

romské kultury vůbec“.<br />

Jana Šustová si pracovníky Muzea<br />

romské kultury v Brně získala nejen<br />

profesionální prací s Romy jako redaktorka,<br />

ale i nezištnou pomocí.<br />

Ředitelka muzea PhDr. Jana Horváthová<br />

říká:<br />

„Naše muzeum se už velmi dlouho<br />

snaží oslovovat nejrůznější podnikatele<br />

i osobnosti, aby podporovali<br />

Muzeum romské kultury. Moc se nám to nedaří.<br />

Větší odezvu máme spíše u osobností intelektuálních,<br />

které však mohou přispět pouze symbolickou<br />

částkou. Proto jsme byli velmi překvapeni, že<br />

se našla redaktorka Českého <strong>rozhlas</strong>u, která má<br />

určitě hluboko do kapsy, a přesto se stala naší<br />

největší mecenáškou.“<br />

tematicky přesné modré ovšem nakonec přesně<br />

odpovídalo skutečnosti. Všichni jsme se dozvěděli,<br />

jaký typ jsme, co na nás platí a jak pomoci v případě<br />

stresu těm ostatním. Odpolední program jsme<br />

ukončili kresbou osobního erbu, na kterém jsme<br />

měli zachytit to, co nás ve chvílích stresu nejvíce<br />

posílí a potěší. Knihy, hudbu, láhev a domácí zvíře<br />

měli na erbech snad všichni.<br />

Cena Muzea romské kultury<br />

Jana Šustová je redaktorkou Českého <strong>rozhlas</strong>u<br />

od roku 2000. Dělá také webové stránky www.<br />

romove.cz, které byly nedávno nominovány<br />

na Cenu Gypsy Spirit. Mimo jiné spolupracu-<br />

je s romskou redakcí Radiožurnálu, jež připravuje<br />

pořad „O Roma vakeren“. Na svých cestách nakupuje<br />

předměty od romských umělců – dnes již<br />

v muzeu existuje jejich dlouhý seznam. Cena pro<br />

ni byla, jak sama říká, velkým překvapením:<br />

„Vůbec jsem s tím nepočítala. Oznámili mi to<br />

před měsícem, když jsem tady byla na služební<br />

V prosinci životní jubileum oslaví:<br />

Jiří Brodský, Hana Novenková, Marie Pittnerová, Jiřina Víznerová,<br />

Jaroslav Felčárek, Daniela Chmelíková, Jaroslav Jirsák,<br />

Alena Nosková, Jiřina Mužíková a Ivan Sekanina.<br />

Blahopřejeme!<br />

Antistres v praxi jsme zažili v pátek, kdy jsme se<br />

při teambuildingu svezli na bobové dráze, zastříleli<br />

si z luku a vyzkoušeli „sedmimílové boty“.<br />

Během těchto dvou dnů jsme vyřešili víc pracovních<br />

problémů než kopou mailování, telefonování<br />

či faxování. Myslím, že jsme všichni odjížděli spokojeni<br />

a již se těšíme na další školení.<br />

Zuzana Foglarová<br />

O lidech<br />

cestě, a kladli mi na srdce, ať určitě přijedu.<br />

A když jsem se ještě dozvěděla, že se cena bude<br />

předávat na setkání pamětníků Svazu Cikánů-<br />

Romů, a představila si všechny ty lidi, kteří se třeba<br />

už 40–50 let angažují v romské otázce,<br />

bylo mi úplně stydno, že cenu dostanu<br />

zrovna já, bílá gadžovka.“<br />

Jste významnou mecenáškou Muzea<br />

romské kultury. Co vás k tomu vede?<br />

Nějaké osobní pohnutky?<br />

„Za těch skoro deset let, kdy sem<br />

jezdím natáčet, jsem si muzeum velmi<br />

zamilovala, seznámila se s jeho<br />

prací a poznala, že na tom fi nančně<br />

není dobře, že nemá moc peněz<br />

na zahraniční výzkumy a na nákup<br />

exponátů. Když se mi někdy podařilo<br />

vyjet natáčet mezi Romy do zahraničí,<br />

potkávala jsem tam romské výtvarníky<br />

a šperkaře a po dohodě s ředitelkou<br />

muzea jsem od nich nějaké věci odkoupila. Při<br />

návratu do Česka mě napadlo, že bych ty věci<br />

mohla muzeu věnovat zadarmo, vždyť je krásné<br />

podporovat takovouto instituci. A vyhledávat<br />

a sbírat romské výrobky je navíc nesmírně zajímavé.“<br />

Gabriela Grmolcová<br />

2009 prosinec<br />

15

16<br />

Co se děje a chystá<br />

Radiožurnál opět na Rallye Dakar<br />

Oprůběhu Rallye Dakar bude<br />

opět informovat redaktor<br />

Motožurnálu Jan Říha. V Českém<br />

<strong>rozhlas</strong>e 1 v redakci Motožurnálu<br />

pracuje už více než patnáct let.<br />

V roce 1996 se jako reportér zúčastnil soutěžní<br />

expedice Camel Trophy v džungli na ostrově Borneo<br />

a v roce 1997 v Mongolsku. Rallye Dakar poprvé<br />

okusil jako novinář v roce 2005 a od té doby<br />

v jejím konvoji nechyběl. Je autorem knihy „30 let<br />

Rallye Dakar – dobrodružství s cejchem smrti“,<br />

která mapuje slavnou historii pouštního závodu<br />

Kampaň Radiožurnálu<br />

Vprvním prosincovém týdnu odstartovala<br />

kampaň Radiožurnálu zaměřená na publicistický<br />

pořad DVACET MINUT RADIO-<br />

ŽURNÁLU a na hlavní zpravodajskou relaci stanice<br />

OZVĚNY DNE. Ústředními postavami vizu-<br />

prosinec 2009<br />

hlavně z pohledu české účasti. Poprosila jsem ho<br />

o pár slov.<br />

Poslední ročník slavné pouštní soutěže, který se<br />

jel letos v lednu, přinesl revoluční změnu. Africký<br />

kontinent vystřídala kvůli obavám z teroristických<br />

útoků na konvoj rallye Jižní Amerika. Argentina<br />

a Chile se jako hostitelské země nejslavnějšího<br />

vytrvalostního závodu světa osvědčily, a tak se tam<br />

závodní konvoj na začátku roku 2010 vrátí. Nejsušší<br />

místo na světě, poušť Atacama a pohoří Andy, je<br />

pro Rallye Dakar nové, vzrušující prostředí. I tentokrát<br />

čeká její účastníky strastiplná cesta dlouhá<br />

álů, jejichž autorem je agentura AG Geronimo,<br />

jsou moderátoři obou pořadů Helena Šulcová<br />

s Martinem Veselovským a Veronika Sedláčková<br />

s Janem Bumbou.<br />

Kampaň probíhá během první poloviny pro-<br />

devět tisíc kilometrů. A chybět nebudou ani čeští<br />

jezdci. Vítězství přijede obhajovat Josef Macháček<br />

se svou čtyřkolkou, na souboje se špičkou v kategorii<br />

aut se těší celkově sedmá posádka posledního<br />

„Dakaru“ Zapletal – Ouředníček, v kamionech<br />

můžeme držet palce třem pilotům tatrovek:<br />

Aleši Lopraisovi, Tomáši Tomečkovi a Marku Spáčilovi.<br />

ČRo 1 už po deváté nabídne novinky a reportáže<br />

přímo z konvoje. Informovat budeme aktuálně<br />

v pravidelných vstupech o průběhu i zákulisí slavného<br />

pouštního maratonu a především o tom, jak<br />

se daří českým závodníkům v průběhu celého dne.<br />

Samozřejmostí jsou živé vstupy, kdykoli se bude<br />

na rallye něco důležitého dít. Reportáže z Rallye Dakar<br />

2010 se objeví také ve sportovním zpravodajství<br />

deníku Právo, který na projektu spolupracuje. Přenos<br />

reportáží, rozhovorů i fotografi í umožňuje speciální<br />

satelitní zařízení, přes které se dá telefonovat<br />

i posílat data z kteréhokoli místa na Zemi.<br />

-fog-<br />

since a zahrnuje především tiskovou inzerci<br />

v hlavních denících a týdenících, dále se objeví<br />

na vybraných internetových serverech a v televizních<br />

upoutávkách na ČT.<br />

Nicole Tobišková<br />

Tento vizuál zve k poslechu Ozvěn dne. Na zadní straně Vlnění najdete upoutávku na Dvacet minut Radiožurnálu

<strong>Vánoční</strong> pořady v regionech<br />

V Brně<br />

Novoroční zastavení<br />

Na nový rok se redaktorka Olga Jeřábková v tříhodinovém<br />

odpoledním pořadu ohlédne za<br />

tím, co nám loňský rok dal a vzal, jaká významná<br />

výročí jsme si připomněli a také se podíváme<br />

do dnů roku nového. Nebude chybět fejeton<br />

Miroslava Horníčka o novoročních předsevzetích<br />

„Cesta do sebe“ v autorově interpretaci. Jak prožíval<br />

17. listopad před 20 lety, se dozvíme z vyprávění<br />

dramatika Milana Uhdeho. Pětaosmdesáté<br />

výročí brněnského <strong>rozhlas</strong>u nám znovu připomene<br />

Antonín Přidal a poví posluchačům, co pro něj<br />

znamená <strong>rozhlas</strong>. Sociolog prof. Miloslav Petrusek,<br />

jeden z prvních absolventů Masarykovy univerzity<br />

v Brně, která oslavila 90. výročí vzniku, za-<br />

Musik zum Träumen<br />

Jaromír Ostrý se vydal do Vídně za mužem,<br />

jenž třiadvacet let zpříjemňoval předpůlnoční<br />

čas nejen posluchačům v Rakousku, ale také<br />

na Slovensku, Moravě a v Čechách. Tam všude<br />

bylo možné naladit pořad Pavla Polanského „Musik<br />

zum Träumen”. Prý dokonce svého času pozitivně<br />

ovlivňoval populační křivku na zmíněných<br />

územích. O radostech i strastech svého života vyprávěl<br />

vskutku barvitě. <strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> Brno odvysílá<br />

toto setkání na Štědrý den, na Boží hod i na Štěpána<br />

– vždy po šestnácté hodině. A pochopitelně<br />

nebude chybět krásná hudba vybraná Pavlem<br />

Polanským.<br />

V Olomouci<br />

Hanácké vánoce<br />

<strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> Olomouc připravil pro své posluchače<br />

na vánoční a novoroční svátky hned<br />

několik premiérových titulů. Počínaje 21. prosincem<br />

se vždy v 9.20 hodin začteme do humoresek<br />

Franty Lésko z Čechovic, které s přívětivým nadhledem<br />

vyprávějí o rázovitých fi gurkách hanáckého<br />

venkova. Štědrý večer bude od 17.00 hodin patřit<br />

mistru slova Ladislavu Chudíkovi, který nás zavede<br />

do krajiny vzpomínek svého dětství.<br />

Mladý dokumentarista Tomáš Koňařík mapoval<br />

od letošního jara životní osudy jednoho<br />

z posledních valašských sedláků, pana Jiřího Sivka.<br />

Stejnojmenný dokument „Pan Sivek“ vysíláme<br />

na Nový rok v 15.05 hodin. Ještě předtím,<br />

ve 13.30 hodin, uvedeme zbrusu nové nastudování<br />

vodnické ságy z hánackych rebniko<br />

„Břehule čili poslední hastrman na Hané“. Rodák<br />

z Nákla u Litovle Alois Zábranský napsal tento<br />

román v roce 1919 a jeho <strong>rozhlas</strong>ovou adaptaci<br />

uvedla brněnská stanice v roce 1942. Nové<br />

olomoucké nastudování vychází z úpravy Magdy<br />

Wdowyczynové a v hlavních rolích se v režii Mi-<br />

vzpomíná na svá studia. Olga Jeřábková upozorní<br />

na výročí roku 2010: 150. výročí narození skladatele<br />

Gustava Mahlera připomene muzikoložka Eva<br />

Drlíková, ředitelka Nadace Leoše Janáčka, a řekne<br />

nám, co měli tito dva skladatelé společného.<br />

Na 200. výročí narození K. H. Máchy vzpomene literární<br />

historik Dalibor Tureček, autor připravované<br />

máchovské výstavy v Památníku národního písemnictví<br />

v letohrádku Hvězda a autorka se zeptá<br />

na Máchovo spojení s jižní Moravou. O 205. výročí<br />

bitvy u Slavkova si popovídá s psychologem<br />

Slavomilem Hubálkem s ohledem na typické rysy<br />

Napoleonovy povahy. V poslední hodině vzpomene<br />

Olga Jeřábková na významné brněnské hudební<br />

osobnosti: houslistu Bohumila Smejkala,<br />

skladatele a dirigenta Ladislava Kozderku a dirigenta<br />

Miloše Machka.<br />

Jaromír Ostrý s Pavlem Polanským<br />

chala Bureše představí Ladislav Lakomý, Simona<br />

Peková, Josef Bartoň a Jaroslav Dufek.<br />

Letošní 60. výročí zahájení <strong>rozhlas</strong>ového vysílání<br />

z Olomouce si pak od 24. 10. v 10.02 hodin připomeneme<br />

obnovenou premiérou osmidílné „Olomoucké<br />

elegie“ Emiliána Glocara, historického příběhu<br />

z 15. století. Chybět nebudou ani pohádky,<br />

soutěže a koledy – bez nich by naše nadílka nebyla<br />

úplná. Kompletní program naleznete na www.<br />

<strong>rozhlas</strong>.cz/olomouc.<br />

Jiří Mastík<br />

2009 prosinec<br />

17

18<br />

Na to, co má na starosti Mezinárodní oddělení<br />

Českého <strong>rozhlas</strong>u, jsem se zeptala jeho<br />

vedoucího Jakuba Čížka.<br />

■ Co je hlavní náplní činnosti Mezinárodního<br />

oddělení?<br />

Není lehké vtěsnat odpověď do jedné věty, přesto<br />

to zkusím: Mezinárodní oddělení se stará o vztahy<br />

Českého <strong>rozhlas</strong>u se zahraničím, zejména s evropskými<br />

veřejnoprávními <strong>rozhlas</strong>y, a koordinuje velké<br />

množství činností Českého <strong>rozhlas</strong>u, které mají mezinárodní<br />

rozměr. Naše poslání vidím v tom, být jakýmsi<br />

ministerstvem zahraničí Českého <strong>rozhlas</strong>u.<br />

■<br />

Víte, co dělá...<br />

Mezinárodní oddělení Českého <strong>rozhlas</strong>u?<br />

Kolik lidí zajišťuje jeho provoz?<br />

Dohromady je nás šest.<br />

■ Přibližte prosím některé vaše činnosti?<br />

Dva lidé se u nás věnují mezinárodní hudební<br />

výměně. Jeden člověk koordinuje účast v mezinárodních<br />

<strong>rozhlas</strong>ových soutěžích, řeší poptávky<br />

po studiích a zajišťuje komentátorské pozice. Další<br />

dvě kolegyně mají na starosti produkci akcí EBU<br />

konaných v ČR; produkci koncertů organizovaných<br />

se slovenskými kolegy; služby spojené s host<br />

broadcastingem; a činnosti úzce spjaté s marketingovou<br />

komunikací, to jest monitoring zahraničních<br />

médií, péči o anglické webové stránky <strong>rozhlas</strong>u<br />

a intranet MO a šíření informací o Českém<br />

<strong>rozhlas</strong>e do zahraničí. Já osobně každý rok zastupuji<br />

<strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> na dvou zasedáních Valného<br />

shromáždění EBU, což je nevyšší orgán této unie,<br />

a na jednom zasedání Rozhlasového shromáždění<br />

EBU, které se zaměřuje pouze na <strong>rozhlas</strong>ové aktivity.<br />

Vedle toho každý z nás řeší denně nejrůznější<br />

dotazy ze zahraničí nebo v zahraničí zjišťu-<br />

prosinec 2009<br />

Mezinárodní oddělení v „necelé“ parádě. Zleva Eva Nachmilnerová, Edita Kudláčová, Jakub Čížek, Magda Holubová a Filip Novotný<br />

je informace pro naše kolegy. Naše práce je velmi<br />

pestrá a zajímavá, jen někdy nevidíte bezprostředně<br />

její plody.<br />

■<br />

Kdo je vaším hlavním partnerem?<br />

Kolegové v Mezinárodních odděleních evropských<br />

<strong>rozhlas</strong>ů a pracovníci v ženevské centrále<br />

EBU. Nejužší vztah máme celkem logicky se Slovenským<br />

<strong>rozhlas</strong>em. Spolupráce a kontakty fungují<br />

jak na nejvyšší úrovni, tak i mezi některými<br />

redakcemi či jednotlivci. Snad nemusím zmiňovat,<br />

že společně se Slovenským <strong>rozhlas</strong>em organizuje<br />

Mezinárodní oddělení celkem šesti koncertů<br />

ročně v žánrech vážná, varhanní a folklorní hud-<br />

Helena Eliášová<br />

v době focení<br />

„likvidovala“<br />

zbytky MS<br />

v Liberci<br />

ba. Na tyto koncerty pravidelně zveme všechny své<br />

kolegy a informujeme o nich ve Vlnění.<br />

■ Co je vaším největším úspěchem v letošním<br />

roce?<br />

Pro mě osobně je největším úspěchem to, že<br />

náš nový kolektiv výborně funguje, že si rozumíme<br />

po pracovní i lidské stránce. To se odráží ve všem,<br />

čeho jsme letos dosáhli. Zvládli jsme předsednictví<br />

v EU i MS v Liberci, uspořádali konferenci Multimedia<br />

Meets Radio a zasedání EBU Music Group, připravili<br />

velmi solidní anglické webové stránky <strong>rozhlas</strong>u,<br />

začali aktivně pracovat s intranetem, spustili<br />

monitoring zahraničních médií a hlavně navázali<br />

osobní kontakty s řadou svých kolegů v zahraničí,<br />

což já osobně považuji za klíčové pro jakoukoli<br />

další aktivní a efektivní spolupráci.<br />

■ Jaké máte plány na příští rok? Bude<br />

se v Čechách konat nějaká zajímavá konference?<br />

Rád bych dále posiloval vnitřní propojení Mezinárodního<br />

oddělení s ostatními kolegy v Českém<br />

<strong>rozhlas</strong>e. Chtěl bych, aby v nás lidé v rádiu viděli<br />

svého partnera. Pokud jde o konference, na jaře<br />

příštího roku chceme přivítat skupinu kontaktních<br />

inženýrů EBU (za ČRo je jím Pavel Balíček)<br />

a na podzim pracovníky marketingu na jejich každoročním<br />

Rozhlasovém marketingovém semináři<br />

EBU. Vedle toho bych se chtěl více zapojit do diskusí<br />

a činností v rámci EBU týkajících se nejen fungování<br />

této unie, ale hlavně jejích lobbistických<br />

aktivit a podpory členů. Stejně tak stojí za úvahu<br />

navázání užší spolupráce s vybranými <strong>rozhlas</strong>y<br />

v zahraničí. Vždy je čemu se od jiných učit!<br />

Děkuji za rozhovor.<br />

Zuzana Foglarová

Behind Safari<br />

Listopadová fotografi cká výstava nazvaná Behind<br />

Safari představila fotografi e Lukáše Houdka. Autor<br />

při vernisáži výstavy v budově <strong>rozhlas</strong>u řekl:<br />

„Keňa je světem luxusních safari za poznáním nespoutané<br />

africké divočiny, paradoxně realizovaných<br />

za okénkem luxusních aut s nocí strávenou<br />

v pětihvězdičkovém hotelu. Keňa je ale také světem<br />

kontrastů, chudoby a beznaděje.” Návštěvníci<br />

mohli též zhlédnout fi lm natočený keňskými studenty<br />

o všedním životě dětí v africké zemi.<br />

Cena Zdeňka<br />

Boučka pro ČRo<br />

České Budějovice<br />

Stalo se v regionech<br />

Vernisáž výstavy v budově českobudějovického <strong>rozhlas</strong>u<br />

Ve čtvrtek 5. listopadu 2009 skončil ve Ždáni<br />

XVIII. ročník soutěžní přehlídky publicistických<br />

a dokumentárních pořadů Report. Cenu Zdeňka<br />

Boučka za originalitu a 1.–2. místo ve II. kategorii<br />

získala Hana Soukupová, redaktorka Českého<br />

<strong>rozhlas</strong>u České Budějovice, za pořad „Cesta<br />

z mlčení”, vytvořený pro cyklus Dobrá vůle Českého<br />

<strong>rozhlas</strong>u 6. Redaktorka Hana Soukupová ve studiu<br />

Chuťovky<br />

ze Severu<br />

V úterý 10. listopadu se hala nádherné budovy<br />

Českého <strong>rozhlas</strong>u Sever v Ústí nad Labem chystala<br />

na výjimečnou událost. Křtili jsme totiž knihu,<br />

a to ne ledajakou, ale kuchařskou! Kniha „Chuťovky<br />

Petra Novotného” vznikla na základě stejnojmenného<br />

pořadu, který se stal během jediného<br />

roku nejúspěšnějším pořadem našeho vysílání.<br />

V knize se dá najít 100 a jeden ojedinělý<br />

recept. A proč ojedinělý? V každém se najde něco<br />

mimořádného, co byste vůbec nečekali. A navíc<br />

i samotná kuchařka je naprosto výjimečná; nepřipomíná<br />

žádnou z kuchařských knih, jakou znáte.<br />

Text je v podstatě téměř doslovným přepisem<br />

<strong>rozhlas</strong>ového pořadu. A tak si můžete namísto<br />

pouhého návodu na uvaření jídla užít i zajíma-<br />

Primátor města Děčín Ing. V. Raška, primátor města Ústí nad Labem Mgr. J. Kubata a P. Novotný<br />

vé historky, které s recepty souvisejí, a vlastně se<br />

s trochou fantazie ocitnout v takové malé <strong>rozhlas</strong>ové<br />

kuchyni. I naši hosté na křtinách ochutnali<br />

čtyři chuťovky ze zmíněné knihy, a mezi námi,<br />

moc si pochvalovali. Pro zájemce jsme připravi-<br />

li i krátkou prohlídku naší historické budovy. Knihu<br />

pokřtili společně s Petrem Novotným primátoři<br />

Ústí nad Labem a Děčína Jan Kubata a Vladislav<br />

Raška.<br />

Petr Beran<br />

2009 prosinec<br />

19

20<br />

Bramborový válečný dort<br />

Vítám vás v těžkých válečných časech, kam se<br />

dnes přesuneme, v době, kdy naše babičky a maminky<br />

dělávaly dětem tzv. bramborový válečný<br />

dort. Nepatrně jsem ho upravil, aby nebyl zase až<br />

tak chudý, ale uděláme si opravdu originál. Je to<br />

dobrota!<br />

Pište si:<br />

2 vajíčka, 10 dkg moučkového cukru,<br />

20 dkg vařených brambor, 1 citron nebo<br />

pomeranč, 3 dkg hrubé mouky, marmeláda,<br />

ještě jednou cukr, protože budeme potřebovat<br />

6 dkg do sněhu, a máslo a strouhanka na vymazání<br />

formy.<br />

A teď postup:<br />

Žloutky utřete s cukrem do pěny, přidáte strouhané<br />

brambory, mouku, šťávu z jednoho citronu<br />

nebo pomeranče a vše dobře promícháte. Formu<br />

Moritzburg –<br />

Tři oříšky pro<br />

Popelku<br />

Jeden z předvánočních dílů seriálu „Přijeli jsme<br />

k vám“ natáčela redaktorka Eva Bucharová<br />

na zámku Moritzburg poblíž Drážďan. Měla<br />

k tomu dobrý důvod. Němci totiž milují pohádku<br />

„Tři oříšky pro Popelku“, kterou tu v zimě roku<br />

1973 natáčel režisér Václav Vorlíček v německé<br />

koprodukci. Německý fan klub pohádky spolu<br />

s <strong>Český</strong>m centrem Drážďany uspořádaly přímo<br />

v prostorách zámku česko-německou výstavu<br />

Tři oříšky pro Popelku. K vidění jsou zde originály<br />

kostýmů jednotlivých fi lmových postav, Popelčina<br />

půdní světnička, fotografi e herců, povídání<br />

o nich i zvukové ukázky z pohádky. Nechybí ani<br />

obří Popelčin střevíček hned u vchodu do zámku.<br />

Tato dvojjazyčná výstava končí 9. ledna 2010<br />

a bude na Moritzburgu završena Popelčiným plesem<br />

ve fi lmových kostýmech. Pořad „Přijeli jsme<br />

k vám – do Moritzburgu” si můžete poslechnout<br />

v archivu webových stránek Českého <strong>rozhlas</strong>u<br />

SEVER www.sever.<strong>rozhlas</strong>.cz.<br />

Veronika Exnerová<br />

prosinec 2009<br />

Dort se dá udělat i v podobě jednohubek<br />

vymažete máslem a vysypete strouhankou, nalijete<br />

do ní těsto a upečete ve vyhřáté troubě. Před<br />

koncem pečení dort potřete marmeládou – já<br />

mám rád meruňkovou, ale můžete zkusit i jinou –<br />

a pokryjete sněhem, který ušleháte s cukrem (já ho<br />

šlehám v páře.) Potom dort dopečte při mírné teplotě<br />

do růžova. Dejte pozor, aby těsto nespadlo! To<br />

znamená, že byste měli pracovat poměrně svižně.<br />

Troubu si předehřejte, všechno si hezky připravte<br />

– myslím i vymazanou a vysypanou formu – a pak<br />

teprve dělejte těsto.<br />

Tento dort byl ve své době ještě mnohem chudší<br />

než teď. Nakonec se už třeba nedala sehnat ani<br />

vajíčka nebo rum, který se do dortu podle původního<br />

receptu dával, protože se spotřeboval na frontě.<br />

Abych se přiznal, já sám přidávám do těsta ještě<br />

oříšky, rozinky, občas prášek do pečiva a samozřejmě<br />

rum. Ale to je z mé strany jen taková<br />

rozmařilost, protože jsem ten dort už pekl víckrát.<br />

Zkuste si ho pro začátek udělat nejdřív takhle válečně<br />

a postupujte, prosím, pečlivě. Před chvilkou<br />

jsem vás nabádal, abyste pracovali svižně, ale neuspěchejte<br />

to. Pamatuju si, že jednou jsem měl dort<br />

tvrdý jako šutr, a nikomu nechutnal. Takže raději,<br />

jak říkám, zvolna. Nejsme ve válce.<br />

Petr Novotný

Tanec se Severem<br />

<strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> Sever byl hlavním mediálním partnerem<br />

Mistrovství světa Latino Show 2009, které<br />

se od pátku 13. listopadu do neděle 15. listopadu<br />

konalo v libereckém Babylonu.<br />

Radost jsme měli o to větší, že v neděli 15. listopadu<br />

zvítězily v kategorii latino formace juniorské<br />

tanečnice Sportovního tanečního klubu Gebert<br />

Ústí nad Labem pod vedením Michaely Gebertové<br />

a naší kolegyně, produkční Veroniky Exnerové.<br />

V novodobé historii to byl jejich největší kolektivní<br />

úspěch.<br />

Jana Heinzlová<br />

Osobnost<br />

Pardubického<br />

kraje – Josef Lux<br />

Vítězem ankety Českého <strong>rozhlas</strong>u Pardubice<br />

OSOBNOST PARDUBICKÉHO KRAJE se stal ve<br />

čtvrtek večer Josef Lux. Druhé místo obsadil první<br />

hejtman kraje Roman Línek, třetí příčka patří<br />

senátorovi Jiřímu Stříteskému a čtvrté místo bývalému<br />

starostovi Litomyšle a krajskému radnímu<br />

Miroslavu Brýdlovi. Anketu vyhlásil ČRo Pardubice<br />

v rámci 20. výročí listopadových událostí<br />

v roce 1989. Osobností Pardubického kraje, která<br />

nejvíce ovlivnila polistopadový vývoj v kraji, se<br />

mohla stát osoba, jejíž činnost, jak profesní, tak<br />

neprofesní, bezprostředně ovlivnila Pardubický<br />

kraj, jeho rozvoj a události v regionu po listopadu<br />

1989.<br />

I když fi nalistů, kteří se utkali o hlasy ve fi -<br />

nálovém kole, bylo pět, ČRo Pardubice vyhlásil<br />

pouze čtyři místa. V průběhu fi nálového hlasování<br />

se totiž na organizátora ankety <strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong><br />

Pardubice obrátil jeden z fi nalistů, současný<br />

hejtman Pardubického kraje Radko Martínek,<br />

s žádostí, že se ankety nechce účastnit. I přesto,<br />

že organizátor ankety nemusel tento jednostranný<br />

akt akceptovat, ČRo Pardubice se rozhodl<br />

žádosti Radko Martínka vyhovět a dle dohody<br />

s ním byly všechny hlasy pro něj anulovány. Vyhlašování<br />

výsledků ankety tedy probíhalo, jako by<br />

fi nalisté byli pouze čtyři.<br />

Na slavnostním galavečeru, který se konal<br />

ve čtvrtek 12. listopadu ve společenském sále<br />

pardubické radnice, získali všichni ocenění fi nalisté<br />

kovovou sošku z dílny uměleckého kováře<br />

Tomáše Pražáka. Slavnostní večer zpříjemnila<br />

zpěvem Jana Pinkasová<br />

Anketa probíhala ve dvou kolech – první, nominační,<br />

se konalo od 1. do 30. září. Hlasující posílali<br />

svoje tipy – nominovali osobnosti. Do nomi-<br />

Jedním z pozvaných hostů byl<br />

i ředitel sousedního ČRo HK<br />

Jiří Kánský, který také předal<br />

sošku jednomu z fi nalistů<br />

načního kola přišlo přes 600 hlasů pro více než<br />

70 osobností. Kromě krajských či regionálních<br />

politiků v anketě bodovali třeba také sportovci –<br />

za zmínku stojí Dominik Hašek nebo Martin Doktor.<br />

Nominace získali i herci VČD Pardubice Valerie<br />

Kaplanová nebo Milan Sandhaus. Nominační<br />

hlasy se týkaly osobností ze všech oblastí lidské<br />

činnosti – nominován byl například bývalý ředi-<br />

Ředitel ČRo Pardubice M. Kolovratník a V. Luxová,<br />

která převzala ocenění za manžela Josefa<br />

tel pardubické nemocnice Jan Feřtek, první rektor<br />

pardubické univerzity Ladislav Kudláček nebo farář<br />

Zbygnev Czendlik.<br />

Ve druhém kole hlasování, které probíhalo<br />

od 11. října do 8. listopadu, přišlo pro fi nalisty<br />

prostřednictvím SMS nebo webového formuláře<br />

více než 1000 hlasů.<br />

Radim Jelínek<br />

Věra Luxová a druhý v pořadí<br />

Roman Línek – vicehejtman kraje<br />

2009 prosinec<br />

21

22<br />

Narozeninové<br />

ohlédnutí<br />

V letošním roce slavil <strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> Brno pětaosmdesáté<br />

narozeniny. Toto významné kulaté výročí<br />

jsme si připomínali ve vysílání a také na mnoha<br />

akcích mimo <strong>rozhlas</strong>ová studia, na které jsme<br />

zvali naše posluchače a příznivce. Některé z nich<br />

se nám podařilo zorganizovat (a domnívám se, že<br />

úspěšně) i díky fi nančnímu grantu OMPR.<br />

Plavba po Baťově kanále<br />

Na druhou polovinu května jsme připravili pro naše<br />

posluchače plavbu se třemi koncerty BROLNu<br />

se sólisty po stále více turisticky vyhledávaném<br />

Baťově kanále.<br />

Před naloděním na šedesátimístnou loď Danaj<br />

zahrál BROLN v komorní sestavě ve strážnickém<br />

přístavišti. Plavba s posluchači na palubě a s hu-<br />

Nový zvon vedle <strong>rozhlas</strong>u<br />

Svátek měl Martin, byla středa, 11 hodin. Za deštivého<br />

počasí začala slavnostní instalace nového<br />

zvonu, věnovaného Martinu Středovi, do věže jezuitského<br />

kostela Nanebevzetí Panny Marie, který<br />

sousedí s budovou naší <strong>rozhlas</strong>ové stanice.<br />

Na místě nesměla chybět ani redaktorka a moderátorka<br />

Zuzana Ledererová, aby našim posluchačům<br />

zprostředkovala skutečně ojedinělou<br />

slavnostní chvíli. Téměř půltunový zvon, vyrobený<br />

v bavorském Pasově a požehnaný papežem Benediktem<br />

XVI. při jeho brněnské návštěvě, se poprvé<br />

rozezněl tentýž den v pravé poledne.<br />

prosinec 2009<br />

debním doprovodem cimbálovky pokračovala<br />

do Veselí nad Moravou. V přístavišti opět koncertoval<br />

BROLN ve velkém obsazení s hosty-sólisty.<br />

Pohodové odpoledne ve veselském přístavišti<br />

zakončilo živé vysílání pořadu „Rendez-vous<br />

s Marcelou” (Vandrovou) a zajímavými hosty.<br />

Plavba po Baťově kanál e pokračovala plav-<br />

bou do Uherského Ostrohu, kde naše putování<br />

vyvrcholilo na nádvoří zámku opět koncertem<br />

BROLNu ve velké sestavě.<br />

Touto akcí jsme naplnili hned několik rovin:<br />

Posluchači se zúčastnili živého vysílání a plavbou<br />

jsme propojili oba kraje, pro které naše stanice<br />

vysílá.<br />

Nový zvon nahradil provizorní železný umíráček.<br />

Původní zvon, nejmenší ze tří zvonů, byl<br />

zrekvírován za první světové války. Nový zvon<br />

nese jméno Martina Středy, od jehož úmrtí letos<br />

uplynulo 360 let. Tento osvícený člověk, teolog,<br />

historik a fi lozof se podílel na záchraně Brna při<br />

obléhání Švédy za třicetileté války. Jeho ostatky<br />

odpočívají v prosklené rakvi v jezuitském kostele.<br />

Slavnostního vyzdvižení se vedle představitelů<br />

města a kraje účastnila také švédská velvyslankyně<br />

v České republice Catherina von Heidenstam.<br />

(ap)

Koncert k narozeninám<br />

Ten pro svoji mateřskou instituci připravil Brněnský<br />

<strong>rozhlas</strong>ový orchestr lidových nástrojů (BROLN),<br />

jediné stálé hudební těleso, jehož zřizovatelem je<br />

<strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong>. Slavnostní koncert proběhl v krásných<br />

prostorách Mahenova divadla. Na jevišti se<br />

střídala živá vystoupení hostů-sólistů za doprovo-<br />

Adventní koncerty ve Vsetíně a v Brně<br />

U BROLNu ještě zůstaneme. K předvánoční pohodě<br />

připravil koncerty v obou krajích, kterým<br />

je určeno naše vysílání. Slavnostní adventní koncert<br />

uslyší nejprve posluchači ve Vsetíně (13. 12.)<br />

a o pár dnů později se bude konat stejný koncert<br />

v Brně (16. 12.). Oba koncerty se vzhledem<br />

k jejich programu odehrají v kostelech. Stěžejním<br />

bodem programu bude uvedení díla moravského<br />

barokního skladatele Josefa Schreiera „Missa<br />

pastoralis boemica”, která je méně známou, ale<br />

Den Českého <strong>rozhlas</strong>u Brno<br />

Na začátku června jsme naše posluchače a širokou<br />

veřejnost pozvali na celodenní koncert<br />

před budovu <strong>rozhlas</strong>u s možností prohlídky<br />

studií s výkladem. Na pódiu se odehrál bohatý<br />

program s gratulanty k našemu kulatému výročí.<br />

Zazpívala Eva Pilarová, jejíž profesionální<br />

Co ani nečas nesmazal aneb<br />

sondy do hudebních archivů<br />

Českého <strong>rozhlas</strong>u Brno<br />

To je titul a podtitul narozeninového<br />

trojdisku, který je reprezentativním<br />

průřezem brněnskými hudebními archivy.<br />

Díky šedesátistránkové doprovodné<br />

brožuře, ve které se dočtete<br />

o historii nejstarší regionální stanice<br />

Českého <strong>rozhlas</strong>u, si uvědomíte,<br />

že naše stanice byla a je i všestrannou<br />

kulturní institucí. Pro autory nebylo<br />

lehké vybrat na tři stříbrné kotoučky<br />

to nejlepší ze skutečně boha-<br />

du BROLNu a z archivních ukázek na nás promlouvaly<br />

osobnosti úzce spjaté s brněnským vysíláním,<br />

a navozovaly tak atmosféru jako při poslechu <strong>rozhlas</strong>ového<br />

přijímače. Vzpomínkový koncert připravil<br />

Jaromír Ostrý ve spolupráci s Jiřím Plockem,<br />

Jaromírem Nečasem a Františkem Černým.<br />

neméně půvabnou předchůdkyní Rybovy České<br />

mše vánoční. Po staletí se skrývala v archivu<br />

rajhradského kláštera. Střídá se v ní liturgický<br />

latinský text a český text s valašským nářečím.<br />

Vlastimil Peška, v jehož úpravě bude mše uvedena,<br />

do ní zapracoval i lidové nástroje, např. cimbál.<br />

Na koncertech zazní instrumentální skladby<br />

s pastorální tematikou ze 17. století a vánoční<br />

lidové písně. Opět se představí BROLN s mnoha<br />

hosty-sólisty.<br />

začátky jsou spojeny s ČRo Brno, zazněly jazzové<br />

evergreeny v podání Ladi Kerndla a populární<br />

písně v podání Standy Hložka. Pro milovníky<br />

folkloru zahrál a zazpíval domácí BROLN<br />

a soubory Májíček a Šmytec. Nechyběla ani dechovka<br />

v podání oblíbené Moravěnky a vy-<br />

tého archivu. CD s klasickou, vážnou<br />

hudbou sestavil Jan Hlaváč. Další CD<br />

se věnuje populární a jazzové hudbě<br />

– autorem profi lu archivu populární<br />

hudby a jazzu je odborník na slovo<br />

vzatý Max Wittmann. Jiří Plocek, který<br />

tento hudební počin produkoval, si<br />

přizval k sestavení „svého“ CD o folkloru<br />

a folklorismu poslední žijící legendu<br />

poválečné historie <strong>rozhlas</strong>u Jaromíra<br />

Nečase.<br />

Soutěž s Toulkami<br />

českou minulostí<br />

Ofi ciální začátek vysílání brněnské stanice se<br />

datuje k 1. září 1924, proto se tento měsíc stal<br />

vrcholem oslav. V září jsme s letos patnáctiletými<br />

Toulkami českou minulostí slavili soutěží<br />

a posluchači každý všední den hádali dle indicií<br />

osobnosti z naší historie. Tento dlouhodobě<br />

nejposlouchanější pořad, jehož premiéra se vysílá<br />

na stanici <strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> 2 – Praha, je neodmyslitelně<br />

spojen s brněnským studiem.<br />

1.—30. září<br />

Dlouhodobě nejposlouchanější pořad z produkce<br />

Českého <strong>rozhlas</strong>u Brno tentokrát soutěžně. Každý<br />

všední den tři indicie a padesátka dílů v mp3<br />

jako výhra.<br />

<strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> Brno už 85 let<br />

FM 106,5 FM 93,1 FM 97,3 FM 93,6 FM 97,5 FM 89,5<br />

JIŽNÍ MORAVA BRNO-MĚSTO ZNOJEMSKO HODONÍNSKO Z L Í N S K O VSETÍNSKO<br />

stoupení „chráněnců“ naší stanice, klientů Domova<br />

Olga z Blanska. Návštěvníci se mohli zúčastnit<br />

soutěže o zájezd, pokud znali odpovědi<br />

na otázky z historie našeho studia. Nápovědou<br />

jim byla výstava historických fotografií a dokumentů.<br />

2009 prosinec<br />

23

24<br />

Tklivá píseň<br />

v ČRo Plzeň<br />

Ve Velkém činoherním studiu Českého <strong>rozhlas</strong>u<br />

Plzeň se v listopadu uskutečnila veřejná předpremiéra<br />

hry „Tklivá píseň”, kterou francouzský<br />

dramatik Robert Pinget napsal v roce 1959. Hra<br />

byla již uvedena na mnoha divadelních scénách<br />

ve Francii i v zahraničí. Miroslav Buriánek pokračuje<br />

touto prací v linii svých inscenací francouzských<br />

autorů. Jejími protagonisty jsou dva staří<br />

lidé, kteří se znají z mládí a po dlouhých letech se<br />

náhodně potkají. Hlavních rolí se zhostili dva brilantní<br />

herci – Josef Somr a Miloš Stránský, který<br />

se veřejného poslechu osobně zúčastnil. Hra<br />

vznikla za technické spolupráce mistra zvuku Jiřího<br />

Emila Silovského. Autorem scénické hudby je<br />

Jiří Žižka.<br />

Socioložka Jiřina Šiklová v Panoramě<br />

Jako „docela dobré“ zhodnotila dosavadní období<br />

od sametové revoluce socioložka Jiřina Šiklová<br />

v jedné z listopadových Panoram Českého <strong>rozhlas</strong>u<br />

Plzeň, kam si ji k mikrofonu pozval moderátor<br />

Vladimír Šťovíček.<br />

Před dvaceti lety by ji vstup do politiky ani nenapadl,<br />

nedávno ale byla k vidění na kandidátce<br />

Strany zelených. A to se do světa politiky vůbec<br />

netěší. Téma rozhovoru bylo tedy nasnadě: Co ji<br />

přimělo k tomuto rozhodnutí, co si myslí o dnešní<br />

české společnosti, jaké vzpomínky má spojeny<br />

se 17. listopadem 1989, ale také co jí dal pobyt<br />

ve vězení.<br />

Kromě těchto témat se posluchači v zajímavém<br />

rozhovoru dozvěděli i to, jaký vztah má známá<br />

socioložka k vaření nebo co si myslí o roli seniorů<br />

ve společnosti.<br />

<strong>Vánoční</strong> zpívání koled s <strong>Český</strong>m <strong>rozhlas</strong>em Plzeň<br />

Ve středu 9. prosince se prostřednictvím<br />

unikátního <strong>rozhlas</strong>ového<br />

radiomostu Českého <strong>rozhlas</strong>u<br />

Plzeň letos opět spojí města,<br />

kde se budou společně zpívat<br />

vánoční koledy. Kromě Plzně se<br />

do akce zapojily Chlumčany, Přeštice, Spálené Poříčí,<br />

Sušice, Kasejovice, Hrádek u Rokycan, Stříbro,<br />

Bělá nad Radbuzou, Blovice a Domažlice.<br />

Díky <strong>rozhlas</strong>ové technice si znovu po roce mohou<br />

přítomní na všech náměstích měst, která se<br />

k projektu „<strong>Vánoční</strong> zpívání koled s <strong>Český</strong>m <strong>rozhlas</strong>em<br />

Plzeň“ připojila, zazpívat dvě nejznámější<br />

české koledy Nesem vám noviny a Narodil se Kristus<br />

Pán. Na náměstí Republiky v Plzni si účastníci<br />

prosinec 2009<br />

zazpívají společně s Plzeňským akademickým pěveckým<br />

sborem.<br />

<strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> Plzeň chce svou účastí na akci<br />

zprostředkovat předvánoční atmosféru i těm svým<br />

posluchačům, kteří si nemohou přijít z jakéhokoliv<br />

důvodu zazpívat osobně, tedy všem nemocným,<br />

časově zaneprázdněným či v tu dobu pracujícím.<br />

Protože se bude „<strong>Vánoční</strong> zpívání koled” vysílat<br />

přímým přenosem, stačí jen ve středu 9. prosince<br />

v 18 hodin naladit některou z frekvencí Českého<br />

<strong>rozhlas</strong>u Plzeň.<br />

Marie Prokůpková

Mikulášská show<br />

ve Futuru<br />

V sobotu pátého prosince obklopily desítky dětí pódium<br />

ve vstupní hale obchodního centra Futurum,<br />

kde <strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> Hradec Králové připravil tradiční<br />

Mikulášskou show. Velkým lákadlem nebyly pouze<br />

tradiční soutěže a vyhodnocení nejhezčí masky Mikuláše,<br />

čerta a anděla, ale také kulturní program,<br />

v němž dětem i dospělým zazpívaly Kamila Nývltová<br />

a Lívie Kuchařová. Velký ohlas sklidila i taneční<br />

skupina roku T-Bass, která na pódiu kromě<br />

ukázek moderních tanců připravila i řadu soutěží<br />

a her. mrk<br />

Město plné lampionů 2009<br />

Křesťanské centrum SION společně s <strong>Český</strong>m <strong>rozhlas</strong>em Hradec Králové připravily 7. listopadu pro děti i dospělé lampionový průvod. Na Malém náměstí<br />

na konci trasy čekala na kluky a holčičky tradiční soutěž – stavba Noemovy archy a záchrana zvířátek před potopou. Kromě toho všichni účastníci průvodu dostali<br />

od Českého <strong>rozhlas</strong>u na dobrodružnou cestu nočním městem sladkou pozornost.<br />

Silvestrovská soutěž Českého <strong>rozhlas</strong>u Hradec Králové<br />

Hlavní cenou velké Silvestrovské soutěže, kterou<br />

<strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> Hradec Králové připravil společně<br />

s východočeským Deníkem, byl desetitisícový<br />

poukaz na pobyt v luxusním hotelu Javor<br />

v Adršpachu. Čtenáři těchto novin našli každý<br />

pátek křížovku a tipovací otázku, kterou vysí-<br />

Daruj krev<br />

s kapitánem<br />

třineckých<br />

hokejistů<br />

Druhý letošní termín pravidelné dobročinné akce<br />

Českého <strong>rozhlas</strong>u Ostrava a generálního partnera<br />

RWE na podporu bezplatného dárcovství<br />

krve proběhl v termínech 3. a 4. listopadu<br />

v pěti transfuzních stanicích nemocničních objektů<br />

Moravskoslezského kraje. V úterý 3. listopadu<br />

mohli dárci krve přijít do transfuzních<br />

stanic v Ostravě-Porubě, Frýdku-Místku, Opavě<br />

lal hradecký <strong>rozhlas</strong> během prosince, a posluchač,<br />

jenž byl svým tipem nejblíže správné odpovědi,<br />

zvítězil.<br />

Kromě toho byla každý den od pondělí do pátku<br />

připravena pro posluchače i speciální telefonická<br />

soutěž. Stačilo zavolat do živého vysílání v momen-<br />

a Třinci. Ve středu 4. listopadu proběhly odběry<br />

v transfuzní stanici Nemocnice s poliklinikou<br />

Karviná-Ráj.<br />

Patron akce, kapitán extraligového klubu HC<br />

Oceláři Třinec Jan Peterek, přijel do třinecké nemocnice<br />

těsně po osmé hodině ráno. Nejdříve<br />

podepisoval své fotografi e, rozmlouval s fanoušky-dárci<br />

a nechal se s nimi fotografovat. I přes<br />

aktivní vytížení v aktuální sezoně krev nakonec<br />

daroval. Stal se tak prvodárcem a připojil se<br />

k dalším 57 dárcům v třinecké nemocnici. „Tváří<br />

tě, kdy zazněla znělka „Silvestrovská soutěž“. Každý,<br />

kdo se dovolal, vyhrál poukázky na pizzu, vánoční<br />

pečivo, uzenářské výrobky, knížky a další dárky.<br />

Silvestrovská nadílka Českého <strong>rozhlas</strong>u Hradec Králové<br />

se setkala i letos s velkým ohlasem.<br />

mrk<br />

akce Daruj krev jsem se stal rád. Myslím si, že pomáhat<br />

druhým tímto způsobem je krásná věc,“<br />

prohlásil Jan Peterek, než usedl do křesla. S nadsázkou<br />

se dá říct, že třinecký kapitán má dárcovství<br />

krve v krvi. „Můj otec byl stálým dárcem krve<br />

a v mé rodině nejen on. Měli jsme doma spoustu<br />

odznaků s rudou kapkou. Jako malý jsem si<br />

s nimi hrával,” přiznal Jan Peterek.<br />

Na všech pět míst přišlo celkem 354 dárců,<br />

z nichž 229 darovalo krev a 125 plazmaferézu.<br />

Potěšující je, že se zvedl počet prvodárců<br />

krve, zvláště když v posledních letech transfuzní<br />

stanice v Moravskoslezském kraji zaznamenávají<br />

jejich úbytek. <strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> Ostrava apeluje<br />

především na dobrovolnost a bezplatnost<br />

darování nejcennější tekutiny. Dárci, kteří se<br />

této akce zúčastnili, však neodešli s prázdnou.<br />

Každý získal drobné dárky od partnerů akce<br />

a k tomu litrový džus. Na prvodárce tentokrát<br />

čekal dárek navíc. Získali 80 ml lahvičku Waterjel-Burnjel<br />

obsahující gel tišící bolest při nechtěném<br />

popálení nebo opaření, který navíc zabraňuje<br />

případné infekci.<br />

DM<br />

2009 prosinec<br />

25

26<br />

Den<br />

otevřených dveří<br />

<strong>Český</strong> <strong>rozhlas</strong> Ostrava si pro své posluchače přichystal<br />

na den státního svátku hned dvě akce.<br />

V úterý 17. listopadu mohli naši posluchači mezi<br />

devátou a čtrnáctou hodinou navštívit budovu<br />

ostravského <strong>rozhlas</strong>u, a zúčastnit se tak Dne otevřených<br />

dveří. Večer od 19.00 hodin pak proběhl<br />

v hudebním Studiu 1 koncert kapely BUTY.<br />

Pro návštěvníky byla připravena prohlídka <strong>rozhlas</strong>ové<br />

techniky a vysílacích a nahrávacích studií.<br />

Seznámili se s postupem výroby pořadů, prací<br />

moderátorů a redaktorů. Oproti loňským ročníkům<br />

zažili překvapení hned v úvodu. Do naší<br />

budovy vstupovali nezvykle bočním vchodem,<br />

který se běžně užívá pro vstup návštěvníků ve-<br />

Koncert<br />

Marka Ztraceného<br />

prosinec 2009<br />

řejných koncertů. Nejdříve tak zamířili do hudebního<br />

Studia 1, kde si vyzvedli dárek na uvítanou<br />

a mohli posedět u produkované hudby<br />

Zdeňka Krásného. Ve Studiu 1 se rovněž dověděli<br />

něco o počátcích našeho vysílání. Poté je čekala<br />

zhruba hodinová trasa s průvodcem. Nahlédnout<br />

mohli také do přenosového vozu, který odbavuje<br />

přímé přenosy nebo záznamy z exteriéru.<br />

Během trasy si návštěvníci odpočinuli u krátkého<br />

dokumentu mapujícího přenos mluveného slova<br />

od mikrofonu ve studiu až k samotnému <strong>rozhlas</strong>ovému<br />

přijímači nebo při prohlídce vystavené<br />

<strong>rozhlas</strong>ové techniky. Nejvíce je však zajímalo<br />

samotného studio, odkud se vysílá. Ti odvážnější<br />

se stali součástí živého vysílání prostřednictvím<br />

pořadu „Hudební pošta”. Přímo ze studia poslali<br />

svým blízkým gratulaci, pozdrav nebo přání spolu<br />

s písničkou.<br />

Večer od 19.00 hodin pak proběhl v hudebním<br />

Studiu 1, zaplněném do posledního místa,<br />

koncert ostravské legendy BUTY. Radek Pastrnák<br />

& spol. představil své písně akusticky v nových<br />

úpravách. Celý koncert se natáčel na záznam.<br />

Hodinový průřez toho nejlepšího si mohli naši<br />

posluchači vychutnat o týden později, ve čtvrtek<br />

26. 11. od 18. hodiny. DM<br />

Poslední listopadový den u nás proběhl další z koncertů v přímém přenosu. Tentokrát se návštěvníkům<br />

hudebního Studia 1 a také posluchačům u přijímačů představil Marek Ztracený. Držitel Desky<br />

roku 2008 v kategorii Nejprodávanější debutové album a Českého slavíka 2008 v kategorii Objev<br />

roku zahrál se svou mladou kapelou písně nejen z debutového alba „Ztrácíš”, ale také z nového<br />

s názvem „Pohledy do duše”. Hodinový přímý přenos začal v 18.00 h a poté koncert ve Studiu 1 pokračoval.<br />

DM<br />

Vydává Odbor marketingu a PR ● E-mail: zuzana.foglarova@<strong>rozhlas</strong>.cz ● Tel.: 22 155 1324, fax: 22 155 1309 ● Náklad 720 ks ●<br />

Odpovědná redaktorka: Zuzana Foglarová ● Redakční rada: René Zavoral, Eva Vencefrová, Renata Klabíková, Zuzana Foglarová ●<br />

Redakce: volný okruh přispěvatelů – příspěvky jednotlivých autorů neprocházejí jazykovou úpravou a nemusejí vždy vyjadřovat<br />

stanovisko redakce

Kvíz<br />

<strong>Vánoční</strong> stromek se v Čechách poprvé objevil<br />

v roce 1812. Do té doby byl tento zvyk u nás neznámý.<br />

Došlo k tomu v Libni, v letohrádku zvaném<br />

Šilboch, který stával v dnešní ulici Na Stráži. Tehdy<br />

ho vlastnil intendant Stavovského divadla Jan Karel<br />

Liebich a na Štědrý večer připravil pro své hosty<br />

překvapení – vánoční jedličku postavenou uprostřed<br />

stolu. Liebich znal obyčej zdobení vánočního<br />

stromku z rodného Německa, kde se v roce 1570<br />

z vánočního stromku s datlemi, sladkostmi a papírovými<br />

květy poprvé radovaly děti cechovních mistrů<br />

v Brémách.<br />

Pečeme vánoční cukroví<br />

Jatelinka<br />

18 dkg hladké mouky, 14 dkg másla (Hery),<br />

8 dkg cukru moučky,1 žloutek,<br />

7 dkg lískových ořechů<br />

Vytvoříme kuličky, spojíme po třech k sobě, potřeme<br />

bílkem a doprostřed dáme lískový oříšek.<br />

Pečeme v mírně vyhřáté troubě.<br />

Pracny<br />

50 dkg Hery, 80 dkg hladké mouky,<br />

28 dkg mletých ořechů nebo mandlí,<br />

2 tabulky čokolády (2 x 5 dkg),<br />

42 dkg cukru moučky, špetka skořice,<br />

špetka hřebíčku, 1 celé vejce a 1 žloutek,<br />

trocha citronové kůry<br />

Těsto plníme do formiček.<br />

Florentinky (marokánky)<br />

8 dkg másla, 10 dkg cukru, 3 dkg hladké<br />

mouky, 1/8 l mléka<br />

Svaříme na kaši, chvíli povaříme a přidáme:<br />

5 dkg vlašských nebo lískových ořechů<br />

(možno i namíchat), 5 dkg mandlí,<br />

5 dkg rozinek,1 balíček kandovaného ovoce<br />

Vypracujeme hmotu, vymastíme plech, vysypeme<br />

hrubou moukou, vytvoříme placičky a dáme<br />

je upéct.<br />

Upečené potřeme čokoládovou polevou.<br />

Pro dobrou náladu kreslený vtip Václava Hradeckého<br />

V této souvislosti si připomeňme také „vánoční<br />

stromy republiky“. Spisovatel Rudolf Těsnohlídek<br />

poznal v Dánsku zvyk pořádat pod stromkem postaveným<br />

na veřejném prostranství sbírky pro chudé<br />

děti a přenesl ho k nám. Poprvé se tak stalo<br />

v Brně v roce 1922. A když byl v roce 1945 po válečné<br />

přestávce znovu vztyčen a rozsvícen strom<br />

na Staroměstském náměstí, byla to veliká sláva.<br />

Letos najdeme velké stromy téměř na každém větším<br />

náměstí v Praze a ve všech městech republiky.<br />

Bez tohoto symbolu si už Vánoce nikdo představit<br />

nedovede.<br />

Na kvízovou otázku z minulého čísla odpovědělo<br />

správně několik desítek <strong>rozhlas</strong>áků. Při losování měla<br />

<strong>Vánoční</strong> čertíci<br />

25 dkg hladké mouky, 10 dkg cukru moučky,<br />

20 dkg Hery, 8–10 dkg kakaa, 1 vanilkový<br />

cukr, 1 žloutek, citronová kůra, skořice<br />

Těsto plníme do formiček a potom slepíme<br />

světlým krémem, potřeme čokoládovou polevou<br />

a posypeme kokosem. Toto těsto lze i vykrajovat.<br />

Kokosky<br />

15 dkg hladké mouky, 25 dkg kokosu,<br />

10 dkg cukru moučky, 20 dkg másla, 1 vejce,<br />

1 vanilkový cukr, 1 mocca lžička prášku<br />

do pečiva<br />

Z těsta vytvoříme kuličky a dáme upéct. Dále<br />

upečeme z lineckého těsta podložky – počet<br />

podložek přizpůsobíme počtu kokosek.<br />

štěstí Dana Cahová. Má u nás slíbenou fl ashku.<br />

Prosincové vánoční číslo vám již jednu kvízovou<br />

otázku přineslo. Kdo pozorně četl předcházející<br />

články, jistě ji našel. Odpověď sice není jednoduchá,<br />

ale lze ji nalézt na webových stránkách Národopisného<br />

muzea.<br />

Další otázka je také zaměřena na<br />

pozornost. V tomto čísle Vlnění je umístěn<br />

určitý počet vánočních motivů oříšku<br />

se svíčkou. Vaším úkolem je zjistit<br />

jejich počet. Na odpověď čekám<br />

na e-mailu zuzana.foglarova<br />

@<strong>rozhlas</strong>.cz.<br />

Linecké těsto<br />

25 dkg hladké mouky, 2 žloutky,<br />

9 dkg cukru, 19 dkg Hery, citronová kůra<br />

Po upečení namažeme na linecké kolečko zavařeninu,<br />

potřeme krémem a přilepíme kokosku.<br />

Necháme vychladnout a potom linecké kolečko<br />

namočíme do čokoládové polevy.<br />

Krém<br />

25 dkg másla. asi 10–15 dkg cukru moučky,<br />

rum, kakao<br />

Rohlíčky slepované<br />

25 dkg cukru moučky, 25 dkg másla,<br />

50 dkg hladké mouky, 12 dkg mletých<br />

ořechů,1 vejce, trochu kakaa<br />

Těsto plníme do formiček tak, aby byly rohlíčky<br />

duté a dobře se slepovaly krémem (můžeme použít<br />

jakýkoli). Po ztuhnutí namočíme konce rohlíčků<br />

do čokoládové polevy.<br />

Škebličky<br />

25 dkg hladké mouky, 25 dkg Hery,<br />

1 vejce, 1 lžíce vody<br />

Zpracujeme těsto, necháme 24 hodin odpočinout.<br />

Rozválíme, vykrájíme kolečka, naplníme<br />

náplní, přehneme a okraje lehce přitlačíme. Upečeme<br />

ve středně vyhřáté troubě a horké obalíme<br />

v moučkovém cukru.<br />

2009 prosinec<br />

27

Každý den<br />

na rovinu!<br />

Dvacet minut Radiožurnálu<br />

po–pá 17.30 a 21.30 h (repríza)<br />

Martin Veselovský Helena Šulcová

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!