Jižní Asie: obyvatelstvo a hospodářství
Jižní Asie: obyvatelstvo a hospodářství
Jižní Asie: obyvatelstvo a hospodářství
Transform your PDFs into Flipbooks and boost your revenue!
Leverage SEO-optimized Flipbooks, powerful backlinks, and multimedia content to professionally showcase your products and significantly increase your reach.
<strong>Jižní</strong> <strong>Asie</strong>: <strong>obyvatelstvo</strong> a<br />
<strong>hospodářství</strong>
Náboženská struktura nástupnických států<br />
Indie: 1104 milionů obyvatel (odhad 2005)<br />
• 1951: 361 milionů<br />
82% hinduisté (839 mil.)<br />
12% muslimové (135 mil.)<br />
• třetí největší muslimská země na světě<br />
2% křesťané (25 mil.)<br />
2% sikhové (20 mil.)<br />
2% džinisté, pársové, buddhisté aj. (21 mil.)<br />
Pákistán: 162 mil. obyvatel<br />
• 1951: 34 mil.<br />
98% muslimové (159 mil.)<br />
1% křesťané (1,6 mil.)<br />
1% sikhové, hinduisté aj. (1,6 mil.)<br />
Bangladéš: 144 mil. obyvatel<br />
• 1951: 42 mil. obyvatel<br />
86% muslimové (124 mil.)<br />
13% hinduisté (18 mil.)<br />
1% křesťané, buddhisté, animisté (2 mil.)
Pákistán – etnické skupiny
Indie<br />
Pákistán<br />
Bangladéš<br />
Afghánistán<br />
Nepál<br />
Šrí Lanka<br />
Bhútán<br />
Maledivy<br />
Velikost a růst populace<br />
Počet<br />
obyvatel<br />
(mil.)<br />
1 103,6<br />
162,4<br />
144,2<br />
29,9<br />
25,4<br />
19,7<br />
1,0<br />
0,3<br />
Odhad 2005<br />
Přirozený<br />
přírůstek<br />
1,7<br />
2,4<br />
1,9<br />
2,6<br />
2,2<br />
1,3<br />
2,5<br />
1,4<br />
Podíl na<br />
regionu<br />
(%)<br />
74,2<br />
10,9<br />
9,7<br />
2,0<br />
1,7<br />
1,3<br />
0,1<br />
0,0<br />
Pramen: Population Reference Bureau - World Population Data Sheet<br />
Projekce<br />
2025<br />
1 363,0<br />
228,8<br />
190,0<br />
50,3<br />
36,1<br />
22,2<br />
1,4<br />
0,4
Hustota<br />
zalidnění
Hustota<br />
zalidnění
Země<br />
Indie<br />
Pákistán<br />
Bangladéš<br />
Afghánistán<br />
Nepál<br />
Šrí Lanka<br />
Bhútán<br />
Maledivy<br />
Svět<br />
Demografie (2005)<br />
Úhrnná<br />
plodnost<br />
3,0<br />
4,8<br />
3,0<br />
6,8<br />
3,7<br />
2,0<br />
4,7<br />
2,8<br />
2,7<br />
Podíl ve<br />
věku do<br />
15 let<br />
(%)<br />
36<br />
42<br />
35<br />
45<br />
39<br />
27<br />
40<br />
36<br />
29<br />
Naděje na dožití<br />
muži<br />
61<br />
61<br />
61<br />
41<br />
62<br />
71<br />
62<br />
71<br />
65<br />
Pramen: Population Reference Bureau-WorldPopulation Data Sheet<br />
ženy<br />
63<br />
63<br />
62<br />
42<br />
63<br />
75<br />
65<br />
72<br />
69<br />
Kojenec<br />
ká<br />
úmrtnost<br />
60<br />
85<br />
65<br />
172<br />
64<br />
11<br />
61<br />
18<br />
54
Země<br />
Indie<br />
Pákistán<br />
Bangladéš<br />
Afghánistán<br />
Nepál<br />
Šrí Lanka<br />
jižní <strong>Asie</strong><br />
svět<br />
Urbanizace<br />
Podíl obyvatel ve městech<br />
(%)<br />
1990<br />
26<br />
31<br />
20<br />
18<br />
9<br />
21<br />
25<br />
44<br />
2003<br />
28<br />
34<br />
27<br />
23<br />
13<br />
24<br />
28<br />
49<br />
Pramen: UN Population Division: World Urbanization Prospect - the 2003 Revision<br />
průměrný<br />
roční přírůstek<br />
městského<br />
obyvatelstva<br />
2,5<br />
3,3<br />
4,1<br />
5,6<br />
5,2<br />
2,1<br />
2,8<br />
2,2
Poř<br />
1.<br />
2.<br />
3.<br />
4.<br />
5.<br />
6.<br />
7.<br />
8.<br />
9.<br />
10.<br />
Největší města Indie (odhad 2006)<br />
Město<br />
Mumbaí (Bombay)<br />
Dillí (Delhi)<br />
Béngalúru (Bangalore)<br />
Kolkata (Calcutta)<br />
Čennaj (Chennai/Madrás)<br />
Ahmadábád (Ahmedabad)<br />
Hajdarábád (Hyderabad)<br />
Púna (Pune)<br />
Surat<br />
Kánpur (Kanpur)<br />
Počet<br />
obyvatel<br />
v tis.<br />
11 884<br />
11 215<br />
5 104<br />
4 638<br />
4 353<br />
3 770<br />
3 632<br />
3 043<br />
3 023<br />
2 899<br />
Pramen: World Gazetteer (odhad 2006)<br />
Poř<br />
11.<br />
12.<br />
13.<br />
14.<br />
15.<br />
16.<br />
17.<br />
18.<br />
19.<br />
20.<br />
Město<br />
Džajpur (Jaipur)<br />
Lakhnaú (Lucknow)<br />
Nágpur (Nagpur)<br />
Indaur (Indore)<br />
Patna<br />
Bhópál (Bhopal)<br />
Ludhiána (Ludhiana)<br />
Thané (Thane)<br />
Ágra (Agra)<br />
Vadódara (Vadodara)<br />
Počet<br />
obyvatel<br />
v tis.<br />
2 818<br />
2 541<br />
2 273<br />
1 901<br />
1 660<br />
1 643<br />
1 585<br />
1 548<br />
1 475<br />
1 436
Město<br />
Milionová města mimo Indii (2005)<br />
Karáčí (Karachi)<br />
Lahaur (Lahore)<br />
Faisalabád (Faisalabad)<br />
Raválpindí (Rawalpindi)<br />
Gudžranválá(Gujranwala)<br />
Multán (Multan)<br />
Hajdarábád (Hyderabad)<br />
Péšavár (Peshawar)<br />
Počet<br />
obyvatel<br />
v tis.<br />
11 819<br />
6 373<br />
2 533<br />
1 794<br />
1 466<br />
1 459<br />
1 221<br />
1 066<br />
Město<br />
Dháka (Dhaka)<br />
Čitágaon (Chittagong)<br />
Khulna<br />
Kábul (Kabul)<br />
Kolombo (Colombo)<br />
Káthmándú(Kathmandu)<br />
Pramen: World Urbanization Prospects: 2003 Revision<br />
Počet<br />
obyvatel<br />
v tis.<br />
12 560<br />
4 171<br />
1 497<br />
3 288<br />
648 (2 000)<br />
850
Indie: „jednota v různosti“<br />
23 úředních jazyků<br />
angličtina, hindština + 21 dalších<br />
vč. sanskrtu<br />
v jednotlivých indických státech obvykle jen<br />
2-3 úřední jazyky<br />
28 států a 7 svazových teritorií<br />
255 „evidovaných kmenů“<br />
„scheduled tribes“<br />
ádivásiové<br />
405 „scheduled castes“<br />
dalité (dříve: nedotnutelní)
„Jednota v různosti“ – názvy států<br />
v místních jazycích
indické<br />
státy a<br />
svazová<br />
území
historické<br />
a<br />
kulturní<br />
regiony
Náboženské menšiny v Indii<br />
muslimové<br />
výrazné zastoupení v severních státech<br />
• Uttarpradéš (31 mil. muslimů), Západní Bengálsko (20 mil.),<br />
Bihár (14 mil.), Ásám (8 mil.), Dillí…<br />
většina obyvatel v Hajdarábádu (Ándhrapradéš) a Kašmíru<br />
významné zastoupení také v Kérale (25% obyvatel) i<br />
Karnátace (12%)<br />
sikhové<br />
nejvíce v Paňdžábu, migrací do dalších severních států<br />
• ale: každý Paňdžábec není sikh!<br />
• sikhský terorismus – ohrožuje sikhy mimo Paňdžáb<br />
křesťané<br />
především potomci konvertitů<br />
• nízké kasty, kmenoví obyvatelé („Dalit Christians“)<br />
Nágsko 2/3 obyv.<br />
Méghalaj 50%<br />
Manípur 25%<br />
Mizórám 90%
Plánování rodiny<br />
Indie – 16% světové populace<br />
plánování rodiny - jedna z priorit „rozvoje“<br />
od 50. let<br />
cíl populační politiky od 80. let: 2 děti<br />
heslo: „my dva – naše dvě“<br />
muslimská neochota k plánování rodiny<br />
„nás pět – našich dvacet pět“<br />
• ale jen propaganda – 95% indických muslimů má jen jednu manželku<br />
překážka: nefunguje sociální systém<br />
alespoň 5 dětí,aby se s 90% pravděpodobností 2 synové dožili dospělosti<br />
Kérala<br />
výjimečný stát (92% gramotnost, nízká koj. úmrtnost, nízká porodnost)<br />
společnost z části matriarchální<br />
• nevládne tu představa, že se dívka musí hned vdát<br />
teze „rozvoj je nejlepší antikoncepce“ tu neplatí<br />
spíše dáno vysokým podílem plantážního zemědělství - námezdní práce
Kasta<br />
vznikla postupnou diferenciací ze čtyř árijských varn<br />
dnes tisíce džáti<br />
na džáti se diferencují i indičtí muslimové<br />
• podle místa původu předků<br />
také sikhové (podle doby, kdy se předkové stali sikhy)<br />
• přesto, že jejich náboženství je založeno na rovnosti<br />
kasta se při sčítání lidu nezjišťuje (od r. 1947)<br />
ale je viditelná<br />
• bráhmani – cca 6% obyvatel Indie<br />
• vyšší kasty – cca 14%<br />
• nižší kasty – cca 50%<br />
• dalité – cca 15-18% (vše odhady)<br />
kasta – endogamní skupina<br />
koncept rituálního znečištění, zakotvený nábožensky<br />
vyšší kasty – na vyšších postech ve společnosti<br />
• vzdělání, obchod, vojsko<br />
kastovní tisk, banky, koleje (školy), nemocnice…
Procesy sociální proměny<br />
kasty – bojují o privilegia s jinými kastami<br />
sanskrtizace<br />
nižší kasta, ve snaze o sociální vzestup, přijímá zvyklosti a<br />
rituální symboly vyšší kasty<br />
• odpor vyšších kast proti sanskrtizaci<br />
• ale: pokud kasta dosáhne vyššího postavení, utlačuje nižší<br />
ašráfizace<br />
v muslimské obci<br />
ašráfové – potomci (nebo údajní potomci) středověkých<br />
imigrantů<br />
snaha připodobňovat se ašráfům<br />
• např. užíváním burky<br />
westernizace<br />
mezi vyššími kastami, snaha připodobňovat se Evropanům<br />
často jen ve veřejném životě<br />
• rodina zůstává tradiční
Sociální a náboženské konflikty<br />
dalité – boj proti sociálnímu útlaku<br />
pozitivní diskriminace<br />
• již od doby před získáním nezávislosti<br />
• Gándhí (haridžané)<br />
dr. Ambédkar<br />
Maháráštra – intelektuálské hnutí dalitů<br />
r. 1990 – program indické vlády na zvýšení počtu<br />
míst rezervovaných na školách pro dality<br />
odpor vyšších kast<br />
• masové protesty<br />
• protestní sebeupálení studentů (i dokonaná)<br />
Báburova mešita v Ajódze<br />
na místě údajného Rámova rodiště<br />
Višva Hindú Parišad (radikální hinduistická pravice)<br />
• 1990 – demostrace<br />
• střelba do demostrantů, desítky mrtvých<br />
1992 – „pokojné shromáždění“ – zbořilo mešitu<br />
politická krize v U.P. i celé Indii
Sociální problémy: venkov a město<br />
voda<br />
nedostatek<br />
zavlažovací zařízení (tradičně na zvířecí pohon)<br />
• sociální a politické konflikty – o využívání vody<br />
dluh<br />
polofeudální vztahy<br />
• i po oficiálním zrušení nevolnictví 1975<br />
vztah věřitel – dlužník<br />
• dalité mají často zájem na takových vztazích – nejen nemohou, ale<br />
často ani nechtějí se ze vztahů závislosti dlužníka vyvázat<br />
• příslušnost k věřitelově <strong>hospodářství</strong> poskytuje i sociální záruky<br />
pracují za jídlo, šaty, chatrč<br />
• obrana proti horší formě kastovního útisku<br />
• někdy zadlužení na generace dopředu<br />
dětská práce<br />
v nejchudších vrstvách, zvláště ve městě<br />
nejvíce zchudlí příslušníci nízkých kast – ale ne dalité<br />
• dalité žijí z 90% na venkově
Sociální rozdíly: gramotnost
gramotnost<br />
podle okresů<br />
(2001)
Hospodářství
Indie<br />
Pákistán<br />
Bangladéš<br />
Nepál<br />
Šrí Lanka<br />
HDP a HDI (2003)<br />
HDP v<br />
paritě kupní<br />
síly (US$)<br />
2 892<br />
2 097<br />
1 770<br />
1 420<br />
3 778<br />
Pramen: UNDP Human Development Report 2005<br />
index<br />
lidského<br />
rozvoje (HDI)<br />
0,602<br />
0,527<br />
0,520<br />
0,526<br />
0,751
Indie: velikost a struktura<br />
ekonomiky<br />
velká ekonomika<br />
podle HDP v paritě kupní síly 4. největší na světě<br />
• bez přepočtu 12. největší<br />
v přepočtu na obyvatele patří k nejchudším na světě<br />
• US$ 714, v přepočtu podle parity kupní síly US$ 3400 (2005)<br />
podíl hospodářských sektorů (2005):<br />
zemědělství<br />
průmysl<br />
služby<br />
podíl na tvorbě<br />
HDP (%)<br />
18,6<br />
27,6<br />
53,8<br />
podíl na<br />
zaměstnanosti (%)<br />
60<br />
17<br />
23
Indická hospodářská politika<br />
1947 – 1991: „rozvojový stát“<br />
uzavřená ekonomika<br />
rozvoj domácího průmyslu (industrializace substituující<br />
dovoz)<br />
• vycházela z koloniální zkušenosti a učení Gándhího (svadéší)<br />
cla a dovozní kvóty<br />
tržní ekonomika, ale silný státní sektor<br />
• energetika, hutě…<br />
rozvojový stát: plánované <strong>hospodářství</strong><br />
• pětileté plány<br />
• subvence základních potravin pro nejchudší vrstvy<br />
• korupce<br />
obchod s prvním i druhým světem (SSSR)<br />
• relativně malá zadluženost<br />
1991 – hospodářská krize<br />
jedna z příčin:rozpad SSSR<br />
řešení: otevření ekonomiky<br />
• vybraná odvětví otevřena pro zahraniční investice<br />
• exportně orientovaná industrializace
stát<br />
Indie<br />
Pákistán<br />
Příchod přímých zahraničních<br />
investic (PZI)<br />
Bangladéš<br />
Nepál<br />
Šrí Lanka<br />
<strong>Asie</strong> celkem<br />
Rozvojové země<br />
celkem<br />
v mil. US$<br />
1980-85<br />
62<br />
75<br />
0,2<br />
42<br />
5 043<br />
12 643<br />
Pramen: World Investment Report<br />
0<br />
1990<br />
162<br />
244<br />
3<br />
6<br />
43<br />
18 948<br />
31 345<br />
1995<br />
1 964<br />
719<br />
2<br />
5<br />
53<br />
67 386<br />
105 511<br />
2000<br />
2 319<br />
305<br />
280<br />
0<br />
178<br />
133 707<br />
237 894
Průmysl<br />
převažují malé podniky a dílny<br />
vládní podpora malým podnikům (Gándhí)<br />
celkově zaměstnávají většinu pracujících v<br />
průmyslu<br />
velké podniky<br />
v odvětvích, na něž se zaměřily programy<br />
industrializace<br />
•ocelárny<br />
hlavní centrum: Damódarská pánev, Džamšédpur (Urísa,<br />
Západní Bengálsko, Čhotá Nágpur)<br />
• chemie, petrochemie (Bhópál)<br />
• strojírenství, automobilový průmysl<br />
textilní průmysl – tradiční<br />
čtvrtina exportu<br />
především bavlna, také juta a kokosová vlákna
Průmyslové oblasti a centra<br />
Mumbaí – hlavní obchodní a finanční centrum<br />
sídlo centrál většiny velkých firem a bank<br />
Maháráštra – centrum tradičního textilního průmyslu<br />
(bavlna)<br />
filmové ateliéry („Bollywood“)<br />
Gudžarát<br />
Ahmadabád – dříve největší centrum textilní výroby v Asii<br />
dnes petrochemie, léčiva, strojírenství<br />
„zlatý koridor“ (Ahmadabád – Mumbaí)<br />
Západní Bengálsko<br />
textil - juta<br />
uhlí a ocel<br />
tradiční lokální specializace – příklady:<br />
Kánpur: kožené výrobky<br />
Morádabád: zboží z bronzu<br />
Mirzápur: koberce (tradice z Mughalské říše – Peršané)
High – tech a outsourcing<br />
hlavní centrum: Bengalúru<br />
dostatek lidí s dobrou znalostí angličtiny<br />
vysoká vzdělanost, znalost výpočetní techniky<br />
liberální ekonomická politika státu Karnátaka<br />
přesun výroby high-tech firem<br />
3M, Ericsson, Helwett-Packard, IBM, Motorola…<br />
počítače, telekomunikace, letectví…<br />
outsourcing<br />
přesun služeb poskytovaných na dálku<br />
• především prostřednictvím telefonu a internetu<br />
vývoj software<br />
Bengalúru – „electronic city“<br />
jedno z nejrychleji rostoucích center v Asii<br />
vedlejší centra outsourcingu: Maisúr, Dhárwad
chudé a<br />
bohatší<br />
státy:<br />
HDP na<br />
obyvatele
Change language