Základy aplikované ergonomie - Výzkumný ústav bezpečnosti práce ...

osha.europa.eu

Základy aplikované ergonomie - Výzkumný ústav bezpečnosti práce ...

VÚBP, v.v.i.

ZÁKLADY APLIKOVANÉ ERGONOMIE

BEZPENÝ PODNIK


Tato publikace shrnuje poznatky získané pi ešení projektu „Pracovní pohoda a spolehlivost

lovka v pracovním systému“ ešeného v rámci výzkumného zámru VÚBP, v.v.i.,

. MPS0002595001: „BOZP – zdroj zvyšování kvality života, práce a podnikatelské kultury“.

Zpracovali: Ing. Jakub Marek, RNDr. Mgr. Petr Skehot

Recenzenti: PhDr. Oldich Matoušek, CSc., MUDr. Sylva Gilbertová, CSc.

Anotace:

Tato publikace, která je urena pracovníkm povených k plnní úkol v oblasti prevence

rizik, shrnuje nejnovjší poznatky z oblasti ergonomie pracovního místa získané jak

výzkumem v této oblasti, tak i pevzetím ady zkušeností ze zahranií. Práce srozumitelným

zpsobem rozebírá jednotlivé prvky pracovního systému, hodnotí je, uvádí do kontextu

s požadavky souasných právních pedpis a pedkládá praktická doporuení pro zlepšení

nedostatk asto se objevujících na našich pracovištích. Úelem této publikace je tedy

umožnit zavádní ergonomických zásad týkajících se pracovního místa do praxe, upozornit

na jeho podstatné prvky, jako jsou napíklad pracovní stl, sedadlo i pomcky, a z hlediska

pracovního prostedí blíže upozornit na faktory, které zásadním zpsobem ovlivují pracovní

podmínky (nap. mikroklimatické podmínky, osvtlení, ale i psychická zátž a další).

Annotatiton:

This designated risk prevention officers handbook rounds up the latest findings both in the

research and international experience in workplace ergonomics. The paper comprehensively

analyses individual elements in work system, assesses, contextualises them within the

present legal framework and proposes practical recommendations to discard shortcomings in

the workplaces. The publication aims at implementation of the ergonomic principles

pertaining to a workplace, pointing out its essential elements – work table, seat or aids and to

point out the factors that principally affect working conditions (e.g. microclimatic, lighting,

mental load, etc.).

Klíová slova: ergonomie, rizikové faktory, pracovní prostedí, bezpenost a ochrana zdraví

pi práci, pracovní zátž, muskuloskeletální choroby.

Key words: Ergonomics, Hazard Factors, Work Environment, Occupational Health and

Safety, Work Load, Musculoskeletal Disasters.

Citace: MAREK, Jakub; SKEHOT, Petr. Základy aplikované ergonomie. Praha : VÚBP,

v.v.i., 2009, 118 s., ISBN 978-80-86973-58-6.

Výzkumný ústav bezpenosti práce, v.v.i., 2009

Poizování dotisk a kopií publikace nebo jejích ástí je dovoleno jen se souhlasem

VÚBP, v.v.i.

ISBN 978-80-86973-58-6

2


Obsah

Úvod 4

1. Historie vývoje ergonomie ................................................................................. 6

2. Ergonomie jako multidisciplinární obor ........................................................... 8

3. Práce a její náročnost ........................................................................................14

3.1 Energetická náročnost práce .......................................................................14

3.2 Pracovní výkon a pracovní zátěž člověka ................................................... 25

3.3 Následky pracovní zátěže na zdraví ........................................................... 26

4. Působení rizikových faktorů ............................................................................ 29

4.1 Rizikové faktory pracovního prostředí ......................................................... 29

4.2 Mikroklimatické podmínky ........................................................................... 30

4.3 Hluk .............................................................................................................. 40

4.4 Vibrace..........................................................................................................42

4.5 Osvětlení a zraková zátěž ........................................................................... 44

4.6 Psychická zátěž ........................................................................................... 50

4.7 Kumulativní působení faktorů pracovního prostředí ................................... 52

5. Pracovní místo ................................................................................................... 55

5.1 Ergonomie pracovního místa ...................................................................... 55

5.2 Faktory charakterizující pracovní místo ...................................................... 56

5.3 Hodnocení ergonomických požadavků a pracovních podmínek .................74

6. Manipulace s břemeny .......................................................................................81

6.1 Zátěž při manipulaci s břemeny ...................................................................81

6.2 Zásady správné manipulace s břemeny ..................................................... 84

6.3 Preventivní opatření pro práci s břemeny ................................................... 86

7. Zdravotní obtíže a nemoci z povolání ............................................................. 89

7.1 Muskuloskeletální onemocnění ................................................................... 89

7.2 Syndrom karpálního tunelu ..........................................................................91

8. Závěr ................................................................................................................... 95

9. Literatura ............................................................................................................ 96

10. Další doporučená literatura ............................................................................101

Příloha 1: Ergonomické hodnocení práce s počítačem – kontrolní list ..........103

Příloha 2: Metoda profesiografi e – kontrolní list .............................................. 106

Příloha 3: Metoda ergonomického hodnocení stroje –

klasifi kační tabulky ..........................................................................................115

3


Úvod

Jelikož v práci trávíme stále více asu, ím dál tím více lidí si zaíná uvdomovat, že

kvalita života je úzce spjata s kvalitou pracovních podmínek. Rozvoj techniky

a automatizace výrazným zpsobem zmnil charakter práce, na který jsme byli zvyklí

ve 20. století. Ve všech rozvinutých zemích svta dnes ím dál tím mén lidí

vykonává tžké manuální práce, a naproti tomu práce fyzicky mén namáhavé

zaínají pevládat. Málo si však v tomto ohledu uvdomujeme, že se snížením

požadavk na fyzický výkon došlo naopak ke zvýšení požadavk na psychický

a mentální výkon pracovníka, piemž tento trend není zdaleka u konce. Nejvýraznji

to lze pozorovat u prací založených na využívání poíta. Pracovníci se zde

nacházejí vícemén ve statické pracovní pozici, pracují vsed a nevykonávají tém

žádné pohyby. Jejich pracovní innost je však soustedna pedevším na kognitivní

procesy a transfer informací mezi nimi a poítai, se kterými pracují. Ergonomie

pracovního místa (nejen) v tchto pracovních systémech pak sehrává dležitou roli,

nebo dokáže odhalit asto velmi komplikované vztahy mezi lovkem, stroji

a prostedím a identifikovat tak možná nebezpeí poškození zdraví. Nejsou-li totiž

nkteré z parametr pracovního systému optimální, mohou zejména pi dlouhodobé

expozici rizikovým faktorm u tchto pracovník vznikat novodobé „civilizaní“

nemoci z povolání, jakými jsou muskuloskeletální choroby, poškození zraku nebo

duševní poruchy.

Cílem ergonomie proto již nemže být pouze snaha o uzpsobování tvar

používaných pedmt a nástroj tak, aby svým tvarem co nejvíce odpovídaly

rozmrm lidského tla, ale také studium kumulativního psobení rizikových faktor

a navrhování takových opatení, které umožní snížit fyzickou, mentální i psychickou

zátž pracovník. Ergonomii a kvalit pracovního prostedí je proto nutné vnovat

dostatenou pozornost, protože pouze tak je možné docílit zlepšování podmínek na

pracovištích. Dlužno podotknout, že krom ostatních aspekt bezpenosti práce,

i pée o tuto oblast pozitivn napomáhá ke snižování potu pracovních úraz

a nemocí z povolání, což je ve shod se strategií Evropské komise zamené na

snížení potu pracovních úraz o 25 % do roku 2012.

4


Tato píruka proto bude jist užiteným pomocníkem nejen pro laika, ale i pro

každého odborníka psobícího v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci,

personalistiky i pracovního lékaství. Její obsah je koncipován tak, aby nejnovjší

poznatky z ergonomie zde uvedené mohly být snadno uplatnny v praxi

a umožnily tak zlepšovat pracovní podmínky na našich pracovištích.

5


1. Historie vývoje ergonomie

Poátky uplatování ergonomických pístup lze vystopovat už v raných fázích

vývoje lidstva. Nejedná se samozejm o pojetí, jak je známe dnes, nicmén

uzpsobování pracovních nástroj potebám jejich uživatele nebo úpravu lidských

obydlí pro zvýšení pohodlí jejich obyvatel lze považovat za primitivní ergonomické

operace. Již pralovk si uvdomoval, že si musí upravit pracovní nástroj tak, aby

vyhovoval jeho možnostem a potebám [10]. Také vynález kola a jeho využití pro

konstrukci zaízení k peprav materiálu lze v tomto ohledu považovat za významný

milník ve zvyšování pohodlí lovka pi práci.

Ergonomie, jak ji známe dnes, se však zaala uplatovat až v pozdním stedovku.

Ve vrcholném stedovku pevažovalo pedávání zkušeností a dovedností pi výkonu

práce z otce na syna (individuální rozvoj a zlepšení), pozdji se však zaaly rozvíjet

mistrovské školy, takže pedávání zkušeností již probíhalo z mistra na tovaryše, což

vedlo k oborovému rozvoji dovedností. asté války však s sebou nesly i vysoké

požadavky na rychlost a objem vykonané práce, jako napíklad pi stavb most,

opevnní, pesunu vojsk, materiálu apod., piemž kvalita výkonu byla v tomto

ohledu až druhotná. Prmyslová revoluce (konec 18. století) pak pinesla adu zmn.

Zavádí se centralizovaná výroba, kdy emeslník/dlník si již pestává sám vyrábt

pracovní nástroje a oddluje se výroba od cílových uživatel nástroj a stroj.

Produkce univerzálních a jednotných výrobk (nástroj) narušila vazby ve vztahu

lovk-stroj. Toto období pineslo také rozvoj kapitalismu a soutživost výrobc na

trhu [23]. Proto se majitelé továren snažili v maximální míe využívat lidské kapacity,

bez ohledu na možnosti a poteby pracovník. Akoli pracovní síla byla v té dob

levná a snadno dostupná, pesto se koncem 19. století objevily názory, že pro

maximální pracovní výkony je nutné upravovat také pracovní prostedí a pracovní

režimy. Tento pístup se stal základem tzv. vdeckého ízení a organizace práce.

Zavedl jej Frederic Taylor na pelomu 19. a 20. století. V roce 1886 Taylor definoval

svou teorii vdeckého ízení, která se stala základem pro práce jeho následovník,

mezi které patili F. Gilbreth (Time-motion study, r. 1920), H. Fayol (Principy ízení

práce, 80. a 90. léta 19. stol.) i M. Weber.

6


Dalším milníkem bylo meziválené období ve 20. století. V tomto období se rozvinula

psychotechnika, která se zabývala zkoumáním psychologických vlastností lovka,

na jejichž základ lze uskuteovat výbr pracovník pro urité profesní obory.

V souvislosti s ní se zaala rozvíjet také psychologie práce a stoupl zájem o studium

pracovního prostedí a bezpenosti práce [10]. Vdlo se totiž, že s pracovními

podmínkami úzce souvisí i psychická stránka lovka a je nutné se jí zabývat.

Bhem 2. svtové války se pro válené úely zaaly využívat moderní stroje

a zbraové systémy, na jejichž ovládání byly kladeny vysoké požadavky. Práv proto

utrpli spojenci pi leteckých bojích velké ztráty, které byly zpsobeny pedevším

nevhodným ešením rozhraní lovk-stroj. Po skonení 2. svtové války se i nadále

rozvíjelo studium systému lovk-stroj-pracovní prostedí, nebo konstrukce

pokroilých zbraní a obranných systém, atomového prmyslu a jaderné energetiky

kladou vysoké požadavky na minimalizaci ztrát zpsobených lidskými chybami.

Požadavky na zvyšování spolehlivosti a pesnosti výkonu lovka proto vedou

k vývoji nových analytických metod a pístup [26]. Krom zbrojení se soutžení

velmocí odehrávalo i na poli dobývání vesmíru. Konstrukce raketové techniky

a úspch kosmického výzkumu zásadním zpsobem stál na spolehlivosti pracovních

výkon, emuž postupn napomáhala stále astji využívaná automatizace a od

80. let 20. století také mikroelektronika [3]. Automatizace se díky velkým

prmyslovým haváriím postupn pesouvala i do procesního prmyslu, kde je

v souasnosti jedním z hlavních prvk prevence vzniku nežádoucích událostí

s rozsáhlými dopady na obyvatelstvo a životní prostedí.

Na pelomu 20. a 21. století dominuje v oblasti ergonomie rozvoj pokroilých systém

automatického ízení nároných technologií, výpoetní technika a automatika. S tím

souvisejí i pracovní rizika. Draz je kladen pedevším na pracovní pohodu

pracovník a bezpenost civilní dopravy (letectví, železnice, silnice). S nárstem

pepravy ovšem narstá i etnost vzniku havárií.

7


2. Ergonomie jako multidisciplinární obor

Ergonomie je charakterizována jako multidisciplinární obor, který komplexn eší

innost lovka (v rámci pracovního systému), jeho vazby (lovk a stroje

v pracovním procesu) s pracovním vybavením (v užším slova smyslu se strojem)

a pracovním prostedím (fyzikálním, chemickým, biologickým, organizaním

a sociálním). Cílem je všechny tyto aspekty psobící na jedince na daném pracovišti

optimalizovat vzhledem k pracovní zátži. Oficiální definice ergonomie podle

SN EN 614–1: 2006 (83 3501) zní: Ergonomie (studium lidských initel) se zabývá

studiem vzájemných vztah (interakcí) mezi lidmi a dalšími prvky systému.

Ergonomie aplikuje teoretické poznatky, zásady, empirická data a metody pro

navrhování zamené na optimalizaci pohody osob a celkovou výkonnost

systému [4].

Co je to ergonomie?

• Název vznikl spojením eckých slov ergon (práce) a nomos (zákon); eský

název byl odvozen z anglického „ergonomics“.

• Je to vda zabývající se vztahy mezi lovkem, prostedím a nástrojem

a také o pizpsobování práce lovku.

• Jedná se o multidisciplinární obor, do kterého zasahují vdní obory, jako je

biomechanika, fyziologie práce, antropologie, psychologie práce,

bezpenost práce, ale i spoleensko-ekonomické obory, jejichž rozsah je

znan široký.

Cílem ergonomie je:

• humanizace techniky,

• racionalizace pracovních podmínek,

• zvyšování efektivnosti a spolehlivosti lovka pi práci,

8


• chránit zdraví lovka (odstranit anebo v co nejvtší míe minimalizovat

psobení negativních vliv na lovka pi pracovní innosti),

• navrhování pracovních pedmt, pomcek, nástroj, zaízení a stroj tak,

aby svým tvarem, resp. funkními vlastnostmi co nejvíce odpovídaly

rozmrm lidského tla, resp. kapacitám fyzického, mentálního

a psychického výkonu lovka, coby jejich uživatele.

Praktické využití ergonomických poznatk je soustedno pevážn

• na analýzu a hodnocení pracovních podmínek a jejich psobení na lovka,

eventuáln ovlivování hranic jeho výkonnosti,

• na ešení regulace pracovní zátže z hlediska omezené výkonnosti lovka

a ešení pracovních postup a režim,

• na návrhy úprav a konstrukního ešení stroj z hlediska optimalizace jejich

obsluhy lovkem,

• na úpravy pracovního prostedí lovka,

• na ešení vývoje a zdokonalování pracovních systém (stroj) z hlediska

zvýšení pracovní a duševní pohody lovka, což úzce souvisí s jeho

výkonností [10,13,24].

Projekt “5S“ a ergonomie

Pilotní projekt “5S“ je odkazem na seznam pti japonských slov, které zaínají na “S“.

Tento seznam je mimotechnickou pomckou pro metodologii, která se asto špatn

nazývá „standardizovaný úklid“. Pilotní projekt “5S” je však mínn jako zpsob

organizace, ízení pracovního prostoru a prbhu práce se zámrem zlepšit

výkonnost, a to zejména eliminováním ztrát. Klíovým cílem “5S” je pracovní prostor,

který má být uspoádaný tak, aby bylo dosaženo co nejvtší pracovní efektivity.

Prosazování “5S” spoívá v piazování pesného místa všem vcem, tak aby jejich

hledání neplýtvalo asem pracovníka. Rovnž je okamžit patrné, když njaký

nástroj nebo materiál chybí. Obhájci “5S” ví, že výhody této metodologie vycházejí

9


z následujícího: „co“ by mlo být uchováno, „kde“ by to mlo být uchováno

a „jakým“ zpsobem to má být skladováno. Tento proces rozhodování by ml mezi

pracovníky vytvoit porozumní o tom, jak by mla být jejich innost vykonávána

a rovnž napomoci každému pracovníkovi uvdomit si jeho spoluúast na

projektu [1].

Struktura metody “5S” (japonský originál a anglický peklad):

• Seiri (): Separating – oddlení nedležitého materiálu, nástroj, atd. od

dležitého, nedležitý uskladnit;

• Seiton (): Sorting – uspoádání materiál, nástroj atd., s ohledem na

jejich potebu a efektivitu;

• Seis (): Shine – udržování istého pracovního prostedí;

• Seiketsu (): Standardizing – konzistentní a standardizovaný výkon

práce;

• Shitsuke (): Sustaining – nové zpsoby údržby.

V praxi jsou však užívány rzné peklady a pípadn i alternativní termíny. Nkdy se

místo slova „Standardize“ používá „Systemize“, místo „Shine“ „Sweeping“ a obas je

pidáváno ješt „Safety“ jako šesté S. Na základ “5S” bylo vytvoeno mnoho

modifikací a nebo byly pidávány další. Uritou obdobou je použití “5C“:

• Clearout and Classify – používané nástroje mít po ruce, ostatní uklidit

z pracovního místa.

• Configure – „místo pro všechno a všechno má své místo“.

• Clean and Check – identifikování istých zón, úklid jako rutinní innost.

• Conformity – sjednotit pedešlé 3C normalizováním nového procesu

a použití.

10


• Cystom and Practice – dodržování pracovního procesu a jeho kontinuální

hodnocení, užívání Demingova cyklu pro další zlepšení [1].

Demingv cyklus

Demingv cyklus, neboli cyklus PDCA, byl navržen profesorem ekonomie

W.E. Demingem. Pvodn byl uren pedevším pro efektivní ešení a zlepšování

výrobních aktivit, proces a systému, ale dnes se využívá také v bezpenosti práce.

Filozofie tohoto procesu vychází z pvodní teorie vdeckého ízení navržené

H. Fayolem v roce 1916 a jeho princip se skládá ze ty po sob následujících krok:

• P – Plan (plánuj) – cyklus zaíná získáváním informací a popisem

ešeného problému, které slouží pro pipravení plánu. Plán by ml

obsahovat jednotlivé innosti, které je teba udlat k odstranní problému.

• D – Do (dlej) – po vypracování plánu je dalším krokem zavedení

popsaných inností.

• C – Check (kontroluj) – následuje sledování dosažených výsledk a jejich

porovnání s plánem. Jedná se tedy o kontrolu, zda je pvodní problém

skuten ešen.

• A – Act (jednej) – dojde-li k situaci, že se výsledek liší od oekávání

a problém není vyešen, je poteba odhalit píinu problému. Nový plán se

tedy zamí na odstranní píiny. Je-li problém úspšn odstrann, je

teba udlat poslední a závrený krok, všechny potebné zmny

zavést/standardizovat do proces nebo systému. Také je nutné se

pesvdit, zda zmny, které byly provedeny, jsou ádn uplatovány a jsou

souástí bžných každodenních inností [27].

Jakmile proces od „P“ postupn dojde až k „A“, zane nový cyklus, tj. znovu dojde

k novému plánování zameného na zlepšení již vylepšeného (P). Soustavným

opakováním pak dochází k postupnému zvyšování kvality a tedy i úrovn

bezpenosti a ochrany zdraví pi práci (viz obrázek 1).

11


Obrázek 1: Princip Demingova (PDCA) cyklu a jeho smování ke zlepšování parametr

BOZP a jakosti.

Obrázek 2: Demingv cyklus upravený pro uplatnní v ergonomii.

12


Je poteba si uvdomit, že ergonomie pracovního místa nenavazuje na princip “5S”,

ale naopak, že se tyto dva pístupy doplují. Pínosem ergonomie je bezpenost,

zamení se na poteby lidského organismu a naproti tomu pínosem “5S“ je zlepšení

výkonnosti a snížení nebo úplná eliminace ztrát.

Jako píklady vzájemné kombinace lze uvést:

a nebo

• “5S”: piazování pesného místa všem vcem (materiály, nástroje)

takovým zpsobem, aby jejich hledání nezpsobovalo asové prostoje,

• Ergonomie: umisování nástroj v zónách dosahu konetin.

• “5S”: konzistentní a standardizovaný výkon práce,

• Ergonomie: vytvoení pracovních postup, které upednostují lovka

ped strojem a jejich dodržování [23].

13


3. Práce a její náronost

3.1 Energetická náronost práce

Práce je proces, který je výslednicí vzájemného psobení tí základních složek:

sociologické, technické a spoleensko-ekonomické [14]. Výsledkem práce je

obvykle uritá hmotná i nehmotná hodnota, pro jejíž získání musí lovk nebo

pracovní kolektiv vyvinout urité úsilí (fyzické, duševní, nebo obojí). Každá práce,

zejména ta, pi které lovk provádí manuální aktivity, je spojena s vynakládáním

energie. Pi takových innostech je daný jedinec pochopiteln vystaven fyzické

zátži, která vede k vytváení tepla jeho organismem. Fyzická zátž vede nejen

k únav a postupnému snižování výkonu, ale také ke ztrátám tekutin (vody) ve form

potu. Energetický výdej je proto dležitým ukazatelem pracovní zátže, kterou je

nutné hodnotit.

Tabulka 1: Energetický výdej a množství vytváeného tepla dosplého muže v jednotlivých

pracovních polohách podle [25].

Poloha tla

Energetický výdej

(kJ.min -1 )

14

Množství vytváeného

tepla (W.m -2 )

vleže 0,4 – 1,3


orientan pomocí srdení frekvence. Základní hodnoty energetického výdeje

dosplého muže v jednotlivých pracovních polohách uvádí tabulka 1.

Orientaní hodnoty prmrného energetického výdeje pro jednotlivé práce, resp.

tídy prací, jsou uvedeny v píloze 1 naízení vlády . 361/2007 Sb. [21]

(viz tabulka 6). Energetický výdej se pi práci zvyšuje s teplotou ovzduší na

pracovišti, která mže za uritých podmínek vést až k zátži teplem.

Uvnit budov se zátž teplem hodnotí podle operativní teploty t0 nebo teploty

kulového teplomru tq ve spojení s relativní vlhkostí vzduchu a rychlostí jeho

proudní (viz tabulka 7).

• Operativní teplota t0 je vypotená hodnota a je definována jako jednotná

teplota uzaveného prostoru (tj. prostoru o stejné teplot vzduchu i stejné

stední radianí teplot), z hlediska radiace považovaného za erný, ve

kterém by lidské tlo sdílelo konvekcí i sáláním stejné množství tepla jako

ve skuteném, teplotn nesourodém prostedí [5].

• Stední radianí teplota je spolená teplota všech okolních ploch, pi které

by bylo celkové množství tepla sdílené sáláním mezi povrchem tla

a okolními plochami stejné jako ve skutenosti [30].

• Teplota kulového teplomru tq hodnotí teplotu vzduchu a sálavou teplotu,

nebere v úvahu vlhkost vzduchu a pouze minimáln rychlost proudní

vzduchu [16].

• Relativní vlhkost vzduchu udává míru nasycení vzduchu vodní párou v %.

15


Zpsob nošení Hmotnost

(kg)

V obou dvou

rukou vedle

tla

V obou rukou

od tla

V obou rukou

ped sebou

Tabulka 2: Energetický výdej pi penášení bemen [25].

Rychlost

(m.min -1 )

16

Dráha

(J.m -1 )

Energetický

výdej (kJ.min -1 )

5 30 220 6,7

10 30 240 7,1

15 30 260 8

20 30 290 8,8

25 30 320 9,6

30 30 350 10,5

5 60 200 11,7

10 60 200 12,1

15 60 220 13,4

20 60 240 14,7

25 60 270 16,3

30 60 300 18

5 90 230 20,5

10 90 240 21,4

15 90 260 23,9

20 90 290 26,4

25 90 320 28,9

30 360 31,8

5 60 220 13

10 60 280 16,8

15 60 360 21,8

5 30 240 7,1

10 30 250 7,5

15 30 290 8,8

20 30 330 10,1

25 30 380 11,3

30 30 430 13

5 60 220 13

10 60 240 14,7

15 60 280 16,8

20 60 310 18,8


V jedné ruce

vedle tla

V jedné ruce

od tla

Úinnost lidského tla pi fyzickém výkonu

25 60 340 20,1

30 60 360 21,4

5 60 220 13

10 60 260 15,5

15 60 350 20,9

2 60 200 11,7

5 60 250 15,1

7 60 290 17,2

Pi svalové práci se veškerá energie nepemuje pouze na mechanickou práci,

a proto musíme uvažovat i úinnost práce, kterou dostaneme výpotem ze vztahu:

vykonaná práce

= ---------------------------------spotebovaná

energie

Úinnost lidského tla je z fyzikálního hlediska pomrn nízká a závisí na

vykonávané innosti (viz tabulka 3).

Tabulka 3: Energetická úinnost práce pi provádní vybraných inností [10].

Druh práce

házení lopatou

sprint

zdvihání bemene

otáení runím kolem

práce s tžkým kladivem

nesení bemena po rovin

nesení bemena do svahu a zpt

otáení rumpálem

chze po schodech nahoru a dol

tahání vozíku

jízda na kole

tlaení vozíku

chze po rovin bez bemene

stoupání do 5° svahu bez bemene

17

Energetická

úinnost v %

5

5

9

13

15

17

20

21

23

24

25

27

27

30


Výše uvedená tabulka má své opodstatnní nejen v ergonomii, ale také v kontextu

k efektivit a produktivit práce. V prbhu historie se pomr fyzické a duševní práce

u lovka postupn mnil. Ve starovku a raném stedovku, tj. ve fázi emeslné

výroby, vykonával pracovník mnoho rznorodých pracovních operací, aby vytvoil

komplexní výrobek. S tím byla asto spojena i pomrn velká fyzická zátž, avšak

požadavky na mentální výkon byla pi tchto innostech minimální. Se zavádním

stroj byly postupn tyto jednotlivé operace od sebe oddleny a jejich provádní bylo

sveno jednoduchým jednoúelovým strojm. Pi jejich obsluze vykonávali lidé

obvykle jen jednoduché pracovní úkony skládající se z malého potu pohybových

element, které se ale rychle a stereotypn opakovaly mnohokrát za smnu. Spolu

s tím vyvstal požadavek na zvýšenou pozornost a pesnost, takže pracovník byl

nucen vykonávat i mentální innost. Dlužno pipomenout, že výroba v té dob

sestávala z postupného opracovávání a sestavování finálního výrobku. S postupným

nárstem složitosti produkt, kdy jeho jednotlivé ásti jsou asto vyrábny v rzných

závodech po celém svt, se ale tento stav již výrazn nezmnil, snad jen s tím

rozdílem, že ada operací je v souasnosti vykonávána programovatelnými stroji

(roboty) anebo je celý výrobní proces automatizován. Organizace této výroby však je

mnohem složitjší, než tomu bývalo díve. Pro plynulý chod výroby je totiž nutné

zajistit, aby všechny operace postupovaly ve stejném tempu, aby na jedné stran

nedocházelo ke hromadní zásob a jinde aby práce nebyla omezována kvli

nedostatku materiálu. Proto je každá jednotlivá pracovní operace normována a je

uren prmrný as potebný k jejímu provedení. Pro tento úel se zpracovávají

asové snímky práce nebo analýzy úkol, které napomáhají optimalizovat navržený

harmonogram práce.

Pokud je harmonogram dodržován všemi jednotlivými úastníky, postupuje výroba

plynule. Jakékoliv významnjší vyboení z normovaného asu, a ve smyslu jeho

zkrácení nebo prodloužení ale znamená zásah do celé struktury organizace práce.

V praxi jsou tyto pípady asté. Aby se neprojevovaly chaotickými pesuny

i nkolikrát v prbhu smny, jsou vytváeny systémy tzv. mezisklad, v nichž se

ukládají výrobky v rzném stádiu rozpracovanosti jako uritá rezerva pro zajištní

plynulého chodu výroby. Obsah mezisklad je obvykle dimenzován na

nkolikahodinový, maximáln nkolikadenní objem výroby.

18


Prmrný energetický výdej pro jednotlivé pracovní innosti

Výkonnost každého lovka je veliina promnná, závislá na mnoha faktorech, mezi

které patí i osobní pedpoklady každého jedince i materiáln-technické vybavení

apod. Výkon se proto mní nejen v ase (nap. v prbhu života lovka, tak

i v prbhu pracovní doby), ale také existují znané individuální rozdíly ve výkonnosti

jednotlivc i celých pracovních skupin. Proto se pro hodnocení fyzické zátže

používá tzv. prmrný energetický výdej (viz tabulky 4, 5 a 6). Pípustné hodnoty

mikroklimatických podmínek pro jednotlivé tídy prací podle naízení vlády

. 361/2007 Sb., pak shrnuje tabulka 7.

Tabulka 4: Hodnoty prmrného energetického výdeje M pro jednotlivé druhy

prací [25].

Druh práce M (W.m -2 )

Práce rukou

lehká

prmrná

tžká

Práce jednou paží

lehká

prmrná

tžká

Práce obma pažemi

lehká

prmrná

tžká

Práce trupem

lehká

prmrná

tžká

velmi tžká

19

15

30

40

35

55

75

65

85

105

125

190

280

390


Tabulka 5: Hodnoty prmrného energetického výdeje M pro jednotlivé druhy prací [25].

innost M (W.m -2 )

Chze a penášení bemen

Chze po rovin, rovná cesta

2 km / hod. 110

3 km / hod. 140

4 km / hod. 275

5 km / hod. 390

Chze do kopce, 3 km / hod.

stoupání 5° 195

stoupání 10° 195

stoupání 15° 195

Chze z kopce, 5 km / hod.

svah 5° 130

svah 10° 115

svah 15° 120

Chze po schodech vzhru (0,172 m / krok) 80 schod za minutu 440

Chze po schodech dol (0,172 m / krok) 80 schod za minutu 155

Nesení bemene po rovin, 4 km / hod.

hmotnost 10 kg 185

hmotnost 30 kg 250

hmotnost 50 kg 360

Stavebnictví

zdní (postavení zdi téže plochy) plná cihla (hmotnost 4,2 kg) 150

dutá cihla (hmotnost 3,8 kg) 140

dutý blok (hmotnost 15,3 kg) 125

dutý blok (hmotnost 23,4 kg) 135

Výroba betonových prefabrikát

práce na bednní a odbednní 180

zakládání ocelové výztuže 130

lití betonu do formy 180

Bytová výstavba

míchání cementu 155

lití betonu do základu 275

20


vibraní zhutování betonu 220

práce na bednní 180

nakládání koleka kamenivem a maltou 275

Hutnictví a slévárenství

píprava licích žlábk k odpichu 340

odpich 430

Slévárny (runí výroba forem)

formování pro díly stední velikosti 285

pchování pneumatickou pchovakou 175

formování pro malé díly 140

Strojní slévárny

vylévání odlitk 125

lití jednomužnou licí pánví 220

lití dvoumužnou licí pánví 210

lití licí pánví zavšenou na jeábu 190

ištní odlitk

práce s pneumatickým kladivem 175

broušení, ezání 175

Lesní hospodáství – práce transportní a práce se sekyrou

chze, transport (hmotnost 7 kg) les, 4 km/hod. 285

nesení motorové pily (hmotnost 18 kg) v ruce, 4 km/h 385

práce sekyrou (hmotnost 2 kg, 33 úder / min.) 500

odsekávání koenových výhonk 375

odsekávání vtví (smrk) 415

ezání pilou

ezání runí dvoumužnou pilou, kolmo na léta deva

60 dvoutah /min., 20 cm 2 na dvoutah 415

40 dvoutah /min., 20 cm 2 na dvoutah 240

Kácení motorovou pilou

jednomužná motorová pila 235

dvoumužná motorová pila 205

ezání kolmo na léta deva

jednomužná motorová pila 205

dvoumužná motorová pila 190

21


Odkorování

stední hodnota, léto 225

stední hodnota, zima 390

Zemdlství

rytí rýem (24 pohyb / min.) 380

orba koským spežením 235

orba traktorem 170

Hnojení pole

runí rozhoz 280

rozmetávání rozmetaem taženým komi 250

rozmetávání traktorem 95

okopávání epy (motyka 1,25 kg) 170

Sport

Lyžování po rovin, dobrý sníh

7 km / hod. 350

9 km / hod. 405

12 km / hod. 510

Bruslení

12 km / hod. 225

15 km / hod. 285

18 km / hod. 360

Práce v domácnosti

úklid 100-200

vaení 80-135

mytí nádobí, vstoje 145

runí praní a žehlení 120-220

holení, mytí a oblékání 100

22


Tída

práce

I

IIa

IIb

IIIa

IIIb

Tabulka 6: Tídy prací a hodnoty prmrného energetického výdeje M [21].

Druh práce M (W.m -2 )

Práce vsed s minimální celotlovou pohybovou aktivitou,

kanceláské administrativní práce, kontrolní innost

v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC,

laboratorní práce, sestavovaní nebo tídní drobných

lehkých pedmt.

Práce spojená s lehkou manuální prací rukou a paží, ízení

osobního, nákladního vozidla, traktor, autobus, trolejbus

a ostatních drážních vozidel za bžných provozních

podmínek, pesouvání lehkých bemen nebo pekonávání

malých odpor, automatizované strojní opracovávání

a montáž malých lehkých dílc, kusová práce nástrojá

a mechanik, pokladní.

Pevažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou,

paží a nohou – dlnice v potravináské výrob, mechanici,

strojní opracování a montáž stedn tžkých dílc, práce na

runím lisu. Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou,

paží a nohou spojená s penášením bemen do 10 kg

prodavai, lakýrníci, svaování, soustružení, strojové vrtání,

dlník v ocelárn, valcí hutních materiál, tažení nebo

tlaení lehkých vozík.

Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních konetin

obas v pedklonu nebo vklee, chze – údržba stroj,

mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví –

ukládání panel na stavbách pomocí mechanizace,

skladníci s obasným penášením bemen do 15 kg, ezníci

na jatkách, zpracování masa, pekai, malíi pokoj, operátoi

poloautomatických stroj, montážní práce na montážních

linkách v automobilovém prmyslu, výroba kabeláže pro

automobily, obsluha válcovacích tratí v kovoprmyslu, hutní

údržba, prmyslové žehlení prádla, ištní oken, runí úklid

velkých ploch, strojní výroba devozpracujícím prmyslu.

Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních konetin,

trupu, chze, práce ve stavebnictví pi tradiní výstavb,

ištní menších odlitk sbíjekou a broušením, píprava

forem na 15 až 50 kg odlitky, foukai skla pi výrob velkých

kus, obsluha gumárenských lis, práce na lisu v kovárnách,

chze po zvlnném terénu bez zátže, zahradnické práce

a práce v zemdlství.

23

≤ 80

81 až 105

106 až 130

131 až 160

161 až 200


Tída

práce

IVa

IVb

V

Druh práce M (W.m -2 )

Práce spojená s rozsáhlou inností svalstva trupu, horních

i dolních konetin – práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve

vzpímené poloze, penášení bemen o váze 25 kg, práce se

sbíjekou, práce v lesnictví s motorovou pilou, svoz deva,

práce v dole – chze po rovin a v úklonu do 15°, práce ve

slévárnách, ištní a broušení velkých odlitk, píprava

forem pro velké odlitky, strojní kování menších kus, plnní

tlakových nádob plyny.

Práce spojené s rozsáhlou a intenzivní inností svalstva

trupu, horních i dolních konetin – práce na pracovištích

hlubinných dol s runí ražbou – práce se sbíjekou, práce

v lomech, práce v zemdlství s vysokým podílem runí

práce, strojní kování vtších kus.

Práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní inností

svalstva trupu, horních i dolních konetin – transport tžkých

bemen nap. pytl s cementem, výkopové práce, práce

sekerou pi tžb deva, chze v úklonu 15 až 30°, runí

kování velkých kus, práce na pracovištích hlubinných dol

s runí ražbou v nízkých slojích.

24

201 až 250

251 až 300

301 a více

Poznámka: Práce neuvedené v tabulce se zaazují s ohledem na druh práce

obdobného charakteru.

Tída

práce

Tabulka 7: Pípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro kalendání rok [21].

M

(W.m -2 )

Operativní teplota to ( o C)

to min to opt to max

va

(m.s -1 )

I 80 20 22 ± 2 28 0,1-0,2

IIa 81 až 105 18 20 ± 2 27 0,1-0,2

IIb 106 až 130 14 16 ± 2 26 0,2-0,3

IIIa 131 až 160 10 +

IIIb 161až 200 10 ++

12 ± 2 +

12 ± 2 ++

26 +

26 ++

0,2-0,3

0,2-0,3

Rh

(%)

30 až 70

SRto max +++

(g/h -1 )

(g/sm -1 )

107

856

136

1091

171

1368

256

2045

359

2639


t0 min - platná pro tepelný odpor odvu 1 clo

t0 opt - je platná pro tepelný odpor odvu 0,75 clo

t0 max - platná pro tepelný odpor odvu 0,5 clo

va

- rychlost proudní vzduchu

SR - je intenzita pocení

Rh - relativní vlhkost vzduchu

+

- z hlediska energetického výdeje práce není celosmnov únosná pro ženy

++

- z hlediska energetického výdeje práce není celosmnov únosná pro muže

+++

- platí pro osobu o ploše 1,8 m 2

- stanovena pro 60% relativní vlhkost vzduchu.

t0

Poznámka: Clo je jednotka tepeln izolaní vlastnosti odvu, vypoítává se podle

SN EN ISO 9920 [21].

3.2 Pracovní výkon a pracovní zátž lovka

Pracovní zátž je souhrn vnjších podmínek, okolností a požadavk v daném

pracovním systému, které ovlivují fyziologický a psychický stav lovka. Každá

pracovní innost pedstavuje pro organismus lovka uritou zátž. Velikost této

zátže závisí na pipravenosti a zpsobilosti pracovníka pro daný úkol, na charakteru

samotného úkolu a podmínkách, za nichž jeho plnní probíhá. S nadmrnou

pracovní zátží se zhoršuje nejen pracovní nasazení a velikost fyzické síly, ale

i psychika lovka. Stres je vnitní odezvou pracovníka na pracovní zátž, v závislosti

na jeho osobních vlastnostech (nap. vku, pohlaví, schopnostech, dovednostech,

atd.) a je jedním z hlavních faktor ovlivujících duševní stav pracovníka. Psychická

zátž není objektivn mitelná v definovaných jednotkách, jako je tomu u fyzické

zátže. Je znan závislá na osobnostních vlastnostech jedince.

Pipravenost lovka k pracovnímu výkonu v prbhu dne není stálá, ale mní se.

Fyziologická pipravenost k výkonu je nejvyšší ráno a klesá postupn v prbhu dne

(v noci klesne na minimum). Zatžovat tedy lovka namáhavou prací v pozdních

odpoledních hodinách není vhodné (vyjma smnového provozu). Obrázek 3

ilustrativn zobrazuje, že i z hlediska mentálního výkonu je výkonnost lovka

obdobná v prbhu dne rozdílná.

25


Výkon (%)

100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23

as (hodiny)

Obrázek 3: Mentální výkonnost lovka v prbhu dne podle [28].

Vnucené pracovní tempo

Z hlediska organizace práce by bylo nejvýhodnjší, kdyby všichni pracovníci zapojení

do systému dodržovali pravidelné pracovní tempo, odpovídající normovaným asm.

Zajištní této poteby se obvykle dosahuje pomocí pásových dopravník, které se

pohybují stejnomrnou rychlostí a vnucují tak pravidelné pracovní tempo všem,

kteí jsou kolem dopravníku soustedni. Pracovníci, kteí pracují rychleji, mají po

každé pracovní operaci mikropauzu; naopak ti, kteí pracují pomaleji, se dostávají do

asové tísn. V uritých okamžicích nestihnou svoji operaci provést a musí dopravník

zastavit, což pochopiteln vede ke stresu tchto pracovník.

3.3 Následky pracovní zátže na zdraví

Následky pracovní zátže na zdraví jsou zpsobovány škodlivými vlivy, které psobí

na lovka bhem práce. Všeobecn je mžeme rozdlit na krátkodobé, které

26


odezní vtšinou po skonení pracovní smny, i po delším odpoinku (napíklad

lokální únava horních konetin, pocit monotonie, naptí v dsledku asového tlaku,

krátkodobé zrakové a sluchové potíže aj.) a dlouhodobé (jako nap. petrvávající

bolesti zápstí, paží, oblasti pátee, dolních konetin, pocity závažnjšího zhoršení

zraku, zažívací potíže, poruchy spánku, bolesti hlavy, ztuhlý krk, zánt šlach, ramen,

nebo rukou), které vedou obvykle k nevratným následkm na zdraví.

U prací vsed je všeobecným problémem nesprávné držení tla, pedevším pak sed

s kulatými zády pedklonem i pedsunem hlavy. To má za následek silné zatížení

šíjových sval, zhoršení úhlu pohledu, nerovnomrné zatížení meziobratlových

plotének a v neposlední ad i poškození zažívacího a dýchacího ústrojí vlivem tlaku

na žaludek. U dlouhodobých zdravotních rizik je nutno zmínit i psychosomatická

onemocnní jako napíklad syndrom vyhoení, sníženi obranyschopnosti organismu,

nebo zvýšená fluktuace pracovník.

Dle velikosti pracovní zátže se následn bu pozvolna, nebo rychle dostaví únava.

Únavu lze po uritou dobu pemáhat vlí, avšak mnohdy jen na krátkou dobu.

K jejímu odstranní je poteba dostatek odpoinku a pestávek pi práci.

Práci, kterou vykonávají svaly, lze všeobecn rozdlit na statickou a dynamickou.

Dynamická práce je charakterizovaná stídavým zapojováním svalových skupin

a stídáním naptí a uvolování svalstva. Pitom se rozlišuje, zda je práce

vykonávána velkými i malými svalovými skupinami. Práce dynamická je mén

zatžující než práce statická. Pi statické práci dochází k izomerické kontrakci svalu

a zvýšení naptí ve svalu, piemž izometrický stah bývá delší než 3 s. Pi statické

práci dochází k omezení zásobování svalu krví a kyslíkem a k hromadní kyselých

metabolit. Napíklad pi psaní na stroji tak existuje nebezpeí, že svaly nebudou

zásobovány krví kvli vysoké frekvenci smršování a uvolování a budou tudíž

petížené. Následn mže dojít až k zántlivému onemocnní.

Statická práce sval je charakteristická tím, že svaly jsou stažené a v této poloze

zstávají po dlouhou dobu. K tomuto typu statické svalové práce lze piadit pípady,

kdy musí být trvale nesena zátž v jedné poloze, jako je napíklad poloha zápstí pi

zadávání dat na klávesnici, držení hlavy trvale v jedné poloze pi sledování

obrazovky poítae z nevhodného zorného úhlu, nebo napíklad dlouhé držení

27


emena v jedné poloze. Unavené svaly potebují jistý as na regeneraci. Tato doba

je závislá na zatížení a na dob neperušované práce sval. Regeneraní úinek je

nejsilnjší v prvních nkolika minutách. Do pracovní innosti se tudíž doporuuje

zaazovat asté krátké pestávky.

Základním krokem v prevenci ped zdravotními riziky jsou vstupní a opakované

preventivní lékaské prohlídky (mení tlaku, pohybového aparátu, obhového

systému atd.). K prevenci lze piadit rovnž rehabilitace, cviení, školení/pouování

pracovník, jak si správn upravit pracovní místo, sedadlo, monitor, uspoádat vci

pi montážích apod. [7, 25].

28


4. Psobení rizikových faktor

4.1 Rizikové faktory pracovního prostedí

Pi výkonu práce je lovk vystaven psobení rizikových faktor, které vždy v jisté

míe negativn ovlivují jeho zdraví. Pod pojmem rizikový faktor rozumíme každou

okolnost, podmínku, initele i vlastnost pracovního systému, jež mže být píinou

pracovního úrazu, nemoci z povolání, profesionální otravy nebo jiného poškození

zdraví. Je proto nutné je vyhledávat a následn eliminovat. Pokud toto není možné,

musí se uinit taková opatení, která povedou k omezení jejich psobení. Lze k nim

piadit i uspoádání pracovišt nebo jiné aspekty související s pracovní inností,

vetn organizaních opatení. Zmínný pístup se nazývá prevence rizik.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory z hlediska pracovních podmínek podle naízení vlády

. 361/2007 Sb., adíme:

• Nepíznivé mikroklimatické podmínky (zátž teplem a chladem);

• Chemické faktory (chemické karcinogeny, mutageny, olovo, azbest aj.);

• Biologické initele;

• Fyzickou zátž, tj.:

− celkovou fyzickou zátž (nadmrné zatžování – zvýšené fyzické úsilí,

námaha),

− lokální svalovou zátž (jednostranná a opakovaná zátž – opakované

používání stejné svalové skupiny (statické nebo dynamické innosti),

− pracovní polohy (nevhodná pracovní pozice tla nebo nkteré jeho

ásti bhem pracovních inností),

− runí manipulaci s bemeny (pekraování hygienických limit

kladených na hmotnosti penášených bemen);

29


• Fyzikální faktory, tj.:

− hluk,

− vibrace a

− neionizující a ionizující záení.

Podle vyhlášky . 432/2003 Sb., se dále mezi rizikové faktory, jejichž expozici i

zátž je nutné hodnotit, adí také:

• Prach (s pevážn fibrogenním úinkem, s možným fibrogenním úinkem,

s pevážn nespecifickým úinkem, s pevážn dráždivým úinkem,

minerální vláknité prachy);

• Psychická zátž (stres, naptí a jiné okolnosti narušující duševní pohodu

pracovníka);

• Zraková zátž (používání zvtšovacích pístroj, práce vykonávaná za

zvláštních svtelných podmínek, spojená s neodstranitelným oslováním,

spojená s nároností na rozlišení detail);

• Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Nemoci z povolání

Nemoci z povolání jsou nemoci, které vznikají dlouhodobým nepíznivým psobením

rizikových faktor, tedy chemických, fyzikálních, biologických a jiných škodlivých

vliv, a které jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání (viz píloha naízení vlády

. 290/1995 Sb.). Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající

psobením chemických látek [20].

4.2 Mikroklimatické podmínky

Bžná tlesná teplota lidského tla je pibližn 37 °C. Bhem jakékoliv pracovní

innosti se musí dbát na to, aby byla tato teplota udržována, pípadn je nutné

provést taková opatení, která povedou k jejímu zachování.

30


Expozice chladu a teplu

V zimním období jsou pracovníci ohrožováni pedevším chladem a mrazem a s nimi

spojenými prvodními jevy. K nejvtším zdravotním rizikm patí nachlazení, úrazy

vznikající v dsledku námraz (nap. kluzké zledovatlé povrchy), možnost vzniku

omrzlin nebo poranní kže (nap. dotyk s namrzlými ástmi stroj nebo náadí,

nezateplená obuv apod.), padající sníh zhoršující viditelnost apod. Úinkem chladu

dochází k omezení prtoku krve kží, stoupá krevní tlak a srdení frekvence

a zvyšuje se spoteba kyslíku. V zimním období je tedy poteba zajistit vhodnou

teplotu pracovního prostedí (vyjma venkovních prací). V budovách se potebná

teplota zajistí pomocí vytápní. Napíklad v kanceláských prostorách je nutno

dodržovat, pevážn v zimním období, teplotu minimáln 20 °C. U prací

vykonávaných ve venkovním prostedí je nutno umožnit pracovníkm pracovní

pestávky na prohátí. K tomuto úelu slouží ohívárny, které musí být vytápny

nejmén na 22 °C a musí být vybaveny sedacím nábytkem, stolem a všáky na

pracovní odv [21].

Voda pro technologické úely, která pichází do kontaktu s povrchem lidského tla

(napíklad krátkodobá, nárazová práce jakou je mytí pracovní obuvi, runí praní

souástí ochranného odvu apod.), musí mít podle § 53 NV . 361/2007 Sb., teplotu

nejmén 32 °C, a pichází-li do kontaktu se sliznicemi, musí vyhovovat svou kvalitou

a teplotou požadavkm na teplou vodu stanovených v zákon . 258/2000 Sb.

(zákon o ochran veejného zdraví). Pro technické kapaliny, s nimiž pichází

pracovník pi trvalé práci do pímého styku (nap. s netoxickými látkami jakými jsou

napíklad chladicí kapaliny užívané pi obrábní apod.), platí, že v zimním období

nesmí být jejich teplota nižší než 22 °C (viz § 6 naízení vlády . 361/2007 Sb.).

V pípad, kdy je teplota pracovního prostedí nižší jak 4 °C, je zamstnavatel

povinen zajistit pracovníkm ohívárny s vybavením na prohátí rukou (viz výše)

a dále rukavice chránící ped chladem. Pi teplot vzduchu od 4 °C do 10 °C musí

být práce upravena tak, aby doba jejího nepetržitého trvání nepesáhla 3 hodiny, pi

teplot vzduchu od -10 °C do 4 °C mže práce v tomto prostedí init maximáln

2 hodiny a pi teplot vzduchu nižších jak -10 °C pak jen 75 minut. Bezpenostní

pestávky mezi jednotlivými úseky nepetržité práce pi zátži chladem musí trvat

31


nejmén 10 minut. Není-li možné tyto požadavky pln dodržet technickými

opateními, je nutné pro snížení expozice chladu pijmout vhodná opatení

organizaního rázu, jako napíklad zkrácení pracovní doby nebo astjší stídání

pracovník.

V letním období je nejvtším rizikem pehátí organismu vlivem vysokých teplot, pi

kterých mže vzniknout úpal, úžeh a s tím související nevolnost, zvracení, prjmy,

vyerpanost, bolesti hlavy, únava, dezorientace nebo i kee. Pi pracovních

innostech vykonávaných v budovách (administrativní práce, sklady atd.) se vhodná

teplota pracovního prostedí dá zajistit napíklad pomocí klimatizace, ale vhodnjší je

použití ventilátor, které sice teplotu prostedí nesnižují, ale zajistí proudní vzduchu

a tím zlepší pracovní pohodu pracovník. Použití ventilátor je oproti klimatizaci

vhodnjší i v tom, že nehrozí vznik nachlazení pracovník pi pestupech

z chladnjších, klimatizovaných místností do teplejšího venkovního prostedí.

Vhodné je také podávání ochranných nápoj, instalace žaluzií atd. Pokud jsou práce

vykonávány ve venkovním prostedí, je vhodné pracovníkm zajistit písun tekutin a

umožnit pracovní pestávky bhem práce v klimaticky neutrálním prostoru (oblast

pocitu pohody).

Úinky tepla nebo chladu na lidský organismus závisí na faktorech, jako jsou teplota

pracovního prostedí, doba, po kterou je pracovník vystavován daným teplotám,

pracovním odvu, ve kterém pracuje, nebo na druhu/konstrukci náadí a stroj, se

kterými vykonává práci apod. Pokud teploty pes den dosahují 30 °C a více, pak je

tento den považován za mimoádn teplý; naopak pi teplotách nižších než -4 °C

hovoíme o dni mimoádn chladném [6]. Pokud je teplota venkovního vzduchu

mená ve stínu v asovém rozmezí 10 až 17 hodin vyšší než maximální teplota

stanovená pro daný druh práce (viz tabulka 3), je zamstnavatel dle § 104 zákona

. 262/2006 Sb. (zákoník práce) povinen bezplatn zajistit svým pracovníkm písun

tekutin (tzv. ochranné nápoje).

32


Ochranné nápoje

Ochranný nápoj je nápoj urený k ochran zdraví zamstnanc ped úinky tepelné

zátže i zátže chladem. Ochranné nápoje se poskytují v množství odpovídajícím

nejmén 70 % tekutin a minerálních látek ztracených z organismu za osmihodinovou

smnu potem a dýcháním. Ochranný nápoj chránící ped zátží chladem se

poskytuje teplý, v množství alespo pl litru za osmihodinovou smnu. Ochranný

nápoj chránící ped zátží teplem nebo chladem mže obsahovat látky zvyšující

odolnost organismu. Hygienický limit ztráty tekutin z organismu potem a dýcháním

iní 1,25 litru za osmihodinovou smnu. Ochranný nápoj musí být zdravotn

nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru a množství

alkoholu v nm nesmí pekroit 1 hmotnostní procento. Ochranný nápoj pro

mladistvého zamstnance však nesmí obsahovat alkohol vbec! V lét je vhodné

dodávat nápoje jemn chlazené (ne chladnjší jak 5 °C). Ochranný nápoj chránící

ped zátží teplem se poskytuje:

• pi trvalé práci zaazené do tídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za

podmínek, kdy jsou pekraovány maximální pípustné operativní teploty

(t0 max),

• je-li mením doloženo, že pi dané práci dochází ke ztrát tekutin vyšší,

než je stanoveno hygienickým limitem podle odstavce 4. Výpoet ztráty

tekutin se provádí vždy, když je práce zaazená do tídy IIb nebo vyšší

vykonávána v pracovním prostedí, v nmž je relativní vlhkost vzduchu

vyšší než 70 %, rychlost proudní vyšší než 0,3 m.s -1 nebo když práce

vyžaduje použití pracovního odvu, u nhož jsou tepeln izolaní vlastnosti

vyšší než 1 clo, které odpovídá trojvrstvému odvu,

• pi trvalé práci v zátži teplem zaazené do kategorie tvrté,

• pi trvalé práci na venkovním pracovišti, pokud je na základ monitorování

teploty venkovního vzduchu pedpoklad, že teplota venkovního vzduchu,

mená na pracovišti zastínným teplomrem v prbhu osmihodinové

smny jednorázov, pesáhne hodnotu (t0 max) operativní teploty stanovené

pro danou tídu práce,

33


Ochranný nápoj chránící ped zátží chladem se poskytuje pi trvalé práci na:

• pracovišti, kde musí být z technologických dvod udržována operativní

teplota 4 °C a nižší,

• venkovním pracovišti, pokud jsou nejnižší korigované teploty venkovního

vzduchu namené na pracovišti zastínným teplomrem v prbhu

osmihodinové smny nižší než 4 °C [21].

Je-li nutné poskytovat ochranné nápoje v podob balených nápoj (což je

nejastjší forma jejich poskytování), musejí mít tyto nápoje obsah rozpuštných

minerálních látek nižší než 500 mg/l, musejí být zdravotn nezávadné a splovat

požadavky pro balené vody podle vyhlášky . 404/2006 Sb. Tato vyhláška rozeznává

vody s velmi nízkým obsahem minerálních látek (pod 50 mg/l) a vody na soli bohaté

(nad 1500 mg/l) – ovšem ty se v rámci pitného režimu v práci mohou poskytovat jako

ochranný nápoj pouze v pípad, jestliže se prokáže, že ztráty tekutin z organismu

pekraují 3,75 litru za osmihodinovou smnu. V takovém pípad se jako ochranný

nápoj podává voda se stední mineralizací 500 až 1500 mg rozpuštných pevných

látek na 1 litr vody. Takové množství rozpuštných látek (by ne pevných) obsahuje

i voda sycená CO2 (známá pod obchodním oznaením jako voda perlivá nebo jemn

perlivá, která obsahuje 1500 až 6000 mg/l CO2 resp. anion HCO3 - ), a která proto

není vhodná jakožto ochranný nápoj!

Mineralizaci, tj. obsah rozpuštných látek, obvykle nalezneme na etiket láhve.

Orientaní hodnoty mineralizace jednotlivých bžn dostupných stolních nebo

minerálních vod shrnuje tabulka 8 [34].

34


Tabulka 8: Mineralizace vybraných bžn dostupných stolních nebo minerálních vod [34].

Vody velmi siln mineralizované (RL nad 5 g/l) – konzumace pod

dohledem lékae:

Zajeická hoká 33 144

Šaratica 14 660

Vincentka 9 667

Bílinská kyselka 7 389

Mlýnský pramen (Karlovy Vary) 6 211

Vody siln mineralizované (RL 1500 - 5000 mg/l) – pití obas v

omezeném množství. Jako ochranný nápoj k dlouhodobé

konzumaci nevhodné:

Odysea 2 995

Podbradka 2 844

Hanácká 2 473

Aqua Bohemica 2 397

Vody stedn mineralizované (RL 500 - 1500 mg/l) – pití max. 0,5 l

denn. Jako ochranný nápoj pouze za stanovených podmínek (viz

výše):

Magnesia 1 375

Ondrášovka 991

Korunní 970

Mattoni 962

Vratislavická kyselka 683

Tesco pitná voda 600

Deep voda neperlivá 600

Aqua prim (Kutná Hora) 588

Vody slab mineralizované (RL 50 - 500 mg/l) – vhodné jako

ochranný nápoj k dlouhodobé konzumaci v rámci pitného režimu:

Excelsior 351

Bonaqua (SK) 339

Optifit (Piešany, SK) 309

Rajec (SK) 289

Fromin (Radim) 224

Aqua Maria (Mariánské Lázn) 216

Šumavský pramen (Jelení) 210

Dobrá voda (Býov) 187

35


Horský pramen (Jesenické prameny) 164

Aquilla (Kyselka) 136

Delvita neperlivá 130

Aqua Bella (Veselí nad Lužnicí) 122

Bonny (eský ráj) 129

Toma svží (Adršbach) 118

Toma natura 116

Natural water still (Bukovsko, jižní echy) 112

Vody velmi slab mineralizované (RL do 50 mg/l) – nevhodné jako

ochranný nápoj

Evian (F) < 50,0

Rudolf (Liptovský Ján, SK) < 50,0

Pitná voda z veejného vodovodu

Podle § 53 naízení vlády . 361/2007 Sb., je zamstnavatel povinen zajistit

dostatené množství pitné vody, která postaí ke krytí poteb pitného režimu

pracovník a pro zajištní pedlékaské pomoci a dále teplou vodu pro osobní

hygienu zamstnanc. K tomuto úelu slouží nejastji veejný vodovod.

Pitná voda z veejného vodovodu je voda povrchová nebo podzemní upravená

složitými technologickými postupy a jejíž zdravotní nezávadnost je docílena dezinfekcí

chlórem nebo ozónem. Jelikož se u pitné vody stanovuje okolo sta rzných parametr

a voda podléhá etnjší a v nkterých parametrech písnjší kontrole kvality než voda

balená, lze konstatovat, že její kvalita (není-li negativn ovlivnna kvalitou distribuní

sít – vodovodu) je obecn lepší než vody balené. O kvalit vody ve veejném

vodovodu má právo každý spotebitel být informován, a to v úplném rozsahu

parametr daných platnými právními pedpisy. Pitná voda z vodovodu pro veejnou

potebu, kterou je dodávána spotebitelm, musí odpovídat parametrm dle vyhlášky

. 252/2004 Sb., ve znní vyhlášky . 187/2005 Sb., která je v souladu s pedpisy EU a

je provádcími pedpisy zákona o ochran veejného zdraví.

Malé ztráty tekutin (do 1 litru za 8 hodinovou smnu), ke kterým dochází pi práci

s minimální pohybovou aktivitou (napíklad administrativní práce, práce s poítaem,

laboratorní práce apod.) lze nahradit pitnou vodou dostupnou z vodovodu a není tedy

36


nutné poskytovat ochranné nápoje [34]. Pro dlouhodobé pití v rámci pitného režimu

pi práci se uvádí jako doporuené optimální hodnoty celkové mineralizace vody 150

– 450 mg/l [34]. Optimální hodnoty hlavních minerálních látek obsažených ve vod

by mly být: Ca 2+ > 40-80 mg/l, Mg 2+ > 20 mg/l, K + > 1 mg/l, Na + < 20 mg/l,

Cl - < 25 mg/l, SO4 2- < 240 mg/l, NO3 - < 10 mg/l.

Proudní vzduchu

Mikroklimatické podmínky úzce souvisí s proudním vzduchu. Zejména pak na

venkovních pracovištích se zátž teplem musí hodnotit nejen podle teploty vzduchu ve

°C, ale také podle rychlosti proudní vzduchu. Teplotní komfort mže zvlášt pi

nízkých teplotách výrazn snižovat i slabý vítr. Bylo zjištno, že už rychlosti vtru

1,6 m/s psobí nepíjemn a pi dlouhotrvající expozici mohou dané mikroklimatické

podmínky zpsobovat i zdravotní problémy (nap. bolesti zad, nachlazení, onemocnní

kloub, zánt kže atd.). U pracovních inností, vykonávaných v uzavených

prostorách se doporuuje hodnota rychlosti proudní vzduchu 0,15 m/s. V této

souvislosti se asto hovoí o tzv. pocitových teplotách. Jelikož vítr pomáhá odvádt z

povrchu tla pebytené teplo, mže v lét psobit píjemn chladiv a osvžovat tak

pracovníka. V zimním období je však tato skutenost nežádoucí. Proto s rostoucí

rychlostí vtru dochází u lidí k posunu vnímání teploty vzduchu k nižším hodnotám. V

tabulce 9 jsou uvedeny pocitové teploty, jak je udává odborná literatura [2, 21].

Pocitová teplota (°C)

Teplota

vzduchu za

bezvtí (°C)

Tabulka 9: Pocitová teplota v °C [2].

Rychlost proudní vzduchu

2 – 4 m/s 6 – 7 m/s 10 – 11 m/s 15 – 16 m/s

1 -1 -9 -17 -20

-3 -6 -17 -20 -23

-9 -12 -23 -28 -34

-15 -17 -31 -37 -40

-20 -23 -40 -45 -51

-26 -28 -45 -53 -59

-31 -34 -53 -62 -67

37


Zejména v uzavených místnostech musí být k ochran zdraví pracovníka zajištna

dostatená výmna vzduchu pirozeným nebo nuceným vtráním. Množství

vymovaného vzduchu se uruje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou

náronost tak, aby byly, pokud je to možné, pro pracovníky zajištny vyhovující

mikroklimatické podmínky již od poátku smny. Základním požadavkem je, aby

pivádný vzduch byl istý, tj. bez nežádoucích neistot (aerosol a plyn).

Minimální množství venkovního vzduchu pivádného na pracovišt musí podle § 41

NV . 361/2007 Sb. být:

• 50 m 3 /h na pracovníka vykonávajícího práce kanceláské, administrativní,

práce s PC, laboratorní práce, práce spojená s lehkou manuální prací rukou

a paží, ízení vozidel za bžných provozních podmínek, pesouvání lehkých

bemen, pokladní aj.

• 70 m 3 /h na pracovníka vykonávajícího práce pevážn vstoje s trvalým

zapojením obou rukou, paží a nohou – dlnice v potravináské výrob,

mechanici, práce na runím lisu, svaování, soustružení, práce vstoje

s trvalým zapojením obou horních konetin obas v pedklonu nebo vklee,

zpracování masa, práce peka, malí pokoj, ištní oken, práce vstoje

s trvalým zapojením obou horních konetin, trupu, chze, práce ve

stavebnictví pi tradiní výstavb, práce v zemdlství aj.

• 90 m 3 /h na pracovníka vykonávajícího práci spojenou s rozsáhlou inností

svalstva trupu, horních i dolních konetin – práce ve stavebnictví, práce

s lopatou ve vzpímené poloze, penášení bemen o váze 25 kg, práce se

sbíjekou, práce spojené s rozsáhlou a intenzivní inností svalstva trupu,

horních i dolních konetin – práce na pracovištích hlubinných dol s runí

ražbou – práce se sbíjekou, práce v lomech, práce spojené s rozsáhlou

a velmi intenzivní inností svalstva trupu, horních i dolních konetin –

transport tžkých bemen napíklad pytl s cementem, výkopové práce,

práce sekerou pi tžb deva aj.

38


Množství venkovního vzduchu musí být navýšeno pi další zátži vtraného prostoru,

napíklad teplem, pachy, kouem nebo plynnými polutanty. V místnosti, kde je

povoleno kouení, se zvyšuje množství pivádného vzduchu o 10 m 3 /h podle potu

pítomných osob. Celkové množství pivádného venkovního vzduchu se uruje

podle nejvyššího potu osob souasn užívajících vtraný prostor [21].

Podle ustanovení zákoníku práce, je na pracovištích, kde se vyskytují nekuáci,

zakázáno kouit. Kouit se smí pouze na místech k tomu urených a ádn

oznaených, piemž podmínkou je zajištní ochrany zdraví nekuák a také

bezpenosti provozu (nap. z hlediska požární ochrany, prevence ped výbuchy

apod.) [21, 29].

Vlhkost vzduchu

Jak již bylo zmínno výše, vlhkost vzduchu také ovlivuje kvalitu mikroklimatu.

V našich zempisných šíkách obvykle nebývá píliš obtížné zajistit v budovách

optimální relativní vlhkost vzduchu, která by mla být v rozmezí 40 až 60 %. Ve

spojení s optimální teplotou pro dané práce a pimenou výmnou vzduchu pak tyto

hodnoty zaruují pracovní komfort pracovník. Relativní vlhkost pod 20 % zpsobuje

vysychání sliznic dýchacího ústrojí a vede tak k pocitm nepíjemného sucha.

Naopak relativní vlhkost vzduchu nad 80 % vytváí podmínky pro tvorbu plísní,

zejména pak pi nedostatené výmn vzduchu a lovk tento stav vnímá jako vlhké

dusno známé z tropických krajin po dešti [42]. Samozejm, že ne na všech

pracovištích, jako napíklad v podzemních stavbách, jeskyních, tunelech (vysoká

relativní vlhkost vzduchu) nebo naopak horkých provozech, mrazírnách i

v dopravních prostedcích – zejména v lét (nízká relativní vlhkost vzduchu) nebo na

venkovních pracovištích vystavených povtrnostním zmnám je možné tchto

hodnot stabiln dosahovat. V takových pípadech je nutné ve spolupráci s lékaem

pracovn-preventivní pée nebo orgánem ochrany veejného zdraví pijímat vhodná

individuální režimová opatení a prbžn sledovat zdravotní stav pracovník

exponovaných extrémním hodnotám relativní vlhkosti vzduchu.

39


4.3 Hluk

Hluk je vnímán jako nepíznivý zvuk, který má negativní vliv na lidské zdraví. Intenzita hluku

se odvíjí od pracovního prostedí a pedevším od konstrukce pracovních stroj a zaízení,

které hluk emitují. Nevhodné zakrytování, špatný technický stav nebo nesprávné používání

mohou zpsobit zvýšení hladiny hluku až na nepijatelnou úrove. Hodnoty hluku se vyjadují

pomocí základní hladiny akustického tlaku Lp, která je mítkem zvukové energie emitované

zdrojem hluku. Její jednotkou je decibel oznaovaný jako dB. Orientaní hodnoty hladiny

akustického tlaku jsou uvedeny níže v tabulce 10.

Tabulka 10: Vnímání hluku a orientaní hodnoty v dB [32, 35].

Lp (dB) Vnímatelná hlasitost Zvuk

0 --- ---

10 práh slyšitelnosti ---

20 extrémn tiché šelest listí za bezvtí, tichá místnost

30 extrémn tiché místnost v byt v noci

40 velmi tiché

50 mírn hlasité

40

vrící lednika, tikot budíku ze

vzdálenosti 2 metr

chze chodce v noci ve vzdálenosti

30 metr, obracení stránek novin

60 stedn hlasité bžná konverzace, restaurace

70 stedn hlasité

80 siln hlasité

90 siln hlasité

100 velmi siln hlasité

110 velmi siln hlasité

splav na ece, poslech televize ze

vzdálenosti 3 metr, školní tída pi

vyuování

mstský provoz, osobní automobil

ve vzdálenosti 7 metr

nákladní automobil

ve vzdálenosti 7 metr

symfonický orchestr, traktor, troubení

aut ve vzdálenosti 7 metr

frézování tvrdého deva

ze vzdálenosti 1 metru


120 extrémn hlasité

130 práh bolesti

140 vznik akustického traumatu

41

start proudového letounu

ve vzdálenosti 300 metr

zápustkové kování

ze vzdálenosti 2 metr

zkouška proudového motoru

ve vzdálenosti 10 metr

Každý lovk vnímá hluk jinak. Nepijatelný hluk mže být pro nkteré nepíjemný

a naopak nkomu píjemný. Závisí na citlivosti jedince, jeho zdravotním stavu

a rovnž na dob expozice hluku. Všeobecn lze íci, že pro práce vyžadující

soustední (nap. práce programátor, grafik apod.) by nemla být hladina hluku

vyšší než 55 dB; pro bžnou administrativní práci je pak limitní hluková hladina 65 dB

[35]. Po pekroení této hodnoty pak již dochází ke ztrát duševní pohody, pi hluku

85 dB mže docházet k problémm s nespavostí, zažívacím problémm nebo

bolestem hlavy a hluk nad 85 dB již vede k poškození sluchového ústrojí [6].

Z hlediska ochrany zdraví pi práci je pro osmihodinovou smnu pípustnou hodnotou

hluku 85 dB. Pi vyšších hodnotách je nutné již používat stanovené OOPP, piemž

zamstnavatel je povinen poskytovat zamstnancm OOPP pracují-li se zaízením,

které emituje zvuk o intenzit 80 dB a více.

Na nkterých pracovištích jako jsou napíklad staveništ, strojovny, klempíské dílny

apod., jsou hodnoty hluku asto natolik vysoké, že používání OOPP pi daném druhu

práce je nezbytné. Napíklad na staveništích jsou zdrojem hluku runí nebo strojní

sbíjeky, sekací kladiva, vrtaky, brusky, mobilní kompresory, runí kotouové pily,

hlasitý projev osob, hluk od motor pracovních stroj a vozidel, runího náadí

a další. Nepimená hladina hluku a nedostatená osobní ochrana mže mít za

následek poškození zdraví. S nadmrnou hladinou hluku souvisí duševní pohoda

pracovníka, která ovlivuje jeho schopnost soustedit se na práci.

Pracovníci, kteí jsou exponováni hluku, mají nárok na pracovní pestávky. První

pestávka musí být po 2 hodinách nepetržitého výkonu práce a musí trvat nejmén

15 minut, poslední pak nejmén v trvání 10 minut a to nejpozdji 1 hodinu ped


ukonením smny. Pracovníci musí bhem pestávky zajištno klidné prostedí bez

hluku [19].

4.4 Vibrace

Vibrace jsou mechanickým kmitáním a chvním hmotného prostedí. Vznikají

pohybem pružného tlesa jako napíklad chodem stroj, pístroj, motor dopravních

i jiných prostedk. Z tchto zdroj se penášejí vibrace na lovka pímo nebo

prostednictvím dalších materiál, médií a zaízení (vibrující podlaha od innosti

stroje, runí náadí, stroje apod.).

Vibrace se vyjadují pomocí prmrné souhrnné vážené hladiny zrychlení vibrací

uvádné v dB, kmitotu (v Hz) nebo prmrné souhrnné vážené hladiny hodnoty

zrychlení (v m.s -2 ). Vibrace se rozlišují na:

• celkové vibrace, které se penášejí na sedící nebo stojící osobu

z vibrujícího sedadla nebo plošiny tak, že zpsobují intenzivní vibrace

celého organismu,

• celkové vibrace v budovách,

• celkové vertikální vibrace o frekvenci nižší než 1 Hz, které vyvolávají

tzv. nemoci z pohybu, tzv. kinetózy (nevolnost, zvracení, bolesti hlavy

apod.),

• místní vibrace penášené na ruce, které se vyskytují pi práci s vibrujícími

nástroji. Tyto vibrace jsou nejastjší a z hlediska zdravotního

i nejzávažnjší. Zpsobují poškození kostí, kloub, šlach, sval

a onemocnní cév nebo postižení nerv,

• místní vibrace penášené zvláštním zpsobem, napíklad z kovinoez,

postikova (poškození pátee, ramen, stehen apod.).

Pípustný expoziní limit vibrací penášených napíklad na ruce, který je vyjáden

prmrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení, je pro 8 hodinovou smnu 123 dB

nebo 1,4 m.s -2 . Pi tchto hodnotách dlouhodob nedochází k poškození zdraví,

42


pokud by však prmrné vibrace dosahovaly hodnoty 137 dB za osmihodinovou

smnu nebo 7,1 m.s -2 , pak po 20 minutách expozice dochází u zdravého lovka

k poškození zdraví, nkterým ze specifických úink.

Pi dlouhodobém nebo i krátkodobém intenzivním psobení vibrací mohou vznikat

onemocnní poškozující cévy, nervy, kosti, klouby rukou, zápstí nebo lokt atd.,

a které mnohdy zanechávají trvalé následky. Na rozdíl od jiných stát není v R

zaveden systém odškodnní za poškození zdraví v dsledku expozice celkovým

vibracím. Mezi asté onemocnní zpsobené vibracemi patí napíklad profesionální

traumatická vazoneuróza, tj. onemocnní cév (zejména poškození cév na prstech

rukou a dlaních). Prbh onemocnní má ti stádia:

• první stadium – v tomto stádiu onemocnní dochází k prodloužení doby

návratu krve do postižených prst,

• druhé stadium – je charakterizováno záchvaty mravenení, znecitlivní

a zblení prst. V této fázi onemocnní je ješt úinná léba,

• tetí stadium – v této fázi onemocnní dochází již k nevratnému poškození

zdraví. Dochází k ochrnutí hladkého svalstva cévních stn, zhoršení pítoku

a odtoku krve (modravé zbarvení prst). Souasn dochází k úbytku

svalstva horních konetin, ztenení kže, poruše rstu neht. Zmny jsou

již nevratné a poškození je trvalé [6, 19].

Negativní úinky vibrací na lidský organismus zvyšuje chlad. Pi práci v zim nebo

chladném prostedí, jejíž výkon je spojen s vibracemi, je proto nutné vnovat

zvýšenou pozornost ochran lidského zdraví.

Jak již bylo uvedeno výše, vibrace vznikají i pi innosti nkterých pracovních stroj.

Expozici vibracím jsou pak vystaveni pedevším pracovníci, kteí dané stroje ovládají,

nebo ídí. Pi ízení i ovládání nkterých typ vozidel se vibrace na lovka

penášejí skrze volant (pípadn jiný ovládací mechanismus stroje – páky, držadla),

pracovní sedadlo nebo podlahu. Tento druh vibrací výrazn zhoršuje nemoci vzniklé

poškozením meziobratlových plotének bederní pátee. Mezi vozidla, jejichž

ovládáním dochází k penosu celkových vibrací na lovka, patí [25]:

43


• vozidla na stavbách,

• traktory v zemdlství a lesnictví,

• lesní terénní vozidla,

• rypadla,

• gradery (silniní, stavební, zemní práce),

• kolové a etzové nakladae,

• vysokozdvižné vidlicové vozíky na nerovném podklad,

• tžká terénní vozidla apod.

4.5 Osvtlení a zraková zátž

Psobení pímého sluneního svtla není nutnou podmínkou jen pro vnímání svta

kolem nás prostednictvím zraku jakožto jednoho ze smysl, ale také výrazným

zpsobem podporuje náš imunitní systém, metabolické procesy a ovlivuje také

lidskou psychiku. Souasn velmi významn psobí i pirozená promnlivost denního

svtla, která se podílí mimo jiné i na ízení lidských bioritm. Proto je dlouhodobý

nedostatek pírodního denního svtla bhem dne zcela logicky považován za

hygienicky závadný [25].

Krom pozitivního vlivu na lovka mže ale svtlo, resp. jeho množství (osvtlení),

psobit i negativn a to pímo na samotný receptor – oko. Na zrakové funkce v tomto

smyslu negativn psobí nedostatené osvtlení i naopak oslování, zejména pak,

psobí-li dlouhodob. Vznikají-li tyto situace pi výkonu práce, hovoíme o zrakové

zátži. Ta se projevuje akomodací a psobením na okohybné svaly, které vznikají

napíklad pi dlouhodobé fixaci pohledu na blízké pedmty zejména pi vzdálenosti

oka menší než 30 cm, pi sledování pohybujících se pedmt a pi nutnosti stídání

pohledu do výrazn rozdílných vzdáleností, sledování míst s rozdílným jasem

apod. [36]. Následky na lidské zdraví pak jsou napíklad pálení oí, pocit horka,

zraková únava i bolesti hlavy. Také se mohou objevovat deformace zrakového

vnímání, nap. písmena v textu pracovník vidí rozmazan, nebo tzv. dvojité vidní.

44


V souvislosti se zrakovou zátží hovoíme o pojmech, jakými jsou velikost kritického

detailu, náronost diskriminace a zvláštní (ztížené) svtelné podmínky.

• Velikost kritického detailu (kritická podrobnost) je dležitým kritériem pro

posouzení zrakové obtížnosti pracovní innosti. Kritickým detailem se

rozumí jednorozmrný i více rozmrný geometrický útvar, který je nutno

rozlišit a správn identifikovat z urité pozorovací vzdálenosti.

• Náronost diskriminace (rozlišení) detail je dalším initelem, který

ovlivuje náronost zrakového úkolu. Napíklad malý kontrast mezi

pozorovanými místem a bezprostedním okolím snižuje rozlišitelnost

a mže tak docházet ke znané zrakové námaze a k chybné identifikaci

zrakové informace.

• Zvláštní (ztížené) svtelné podmínky. Jako píklad lze uvést nevhodný

typ svítidel pi nutnosti rozlišování barev, práce ve fotolaboratoích,

nedostatený kontrast jas mezi místem pozorování a okolím, rušivé reflexi

rzných lesklých ploch apod. [36].

Osvtlovací soustavy

Podle použitých zdroj svtla mžeme osvtlovací soustavy rozdlit na:

• soustavy denního osvtlení,

• soustavy umlého osvtlení (záivky, výbojky, diody, lasery) a

• soustavy sdruženého osvtlení (kombinace denního a umlého osvtlení).

Pod pojmem soustavy denního osvtlení rozumíme osvtlování pirozeným svtlem.

Dle rozmístní osvtlovacích otvor rozlišujeme boní soustavy (okna, prosklené

výlohy aj.), horní soustavy (nap. svtlíky), kombinované soustavy (okna i svtlíky)

a sekundární soustavy (nepímé osvtlování pes jiný osvtlovací prostor).

Pi použití jakékoliv osvtlovací soustavy musíme dbát na to, aby bylo v místnosti

dostatek svtla. Napíklad boní soustava denního osvtlení je omezena svtlou

výškou a hloubkou osvtlovaného prostoru. Prosvtlení prostoru klesá s klesající

45


svtlou výškou. V nízkých prostorech se dá osvtlit pouze úzký pás v blízkosti oken.

Osvtlení také závisí na rozmrech a umístní oken. Úinnjší je vyšší než širší

okno, umístné co nejvýše (co nejvíce pod strop). Soustava jednostranného boního

osvtlení se používá u vícepodlažních budov, pro osvtlení menších místností.

Výhodou boní soustavy je vtšinou snadná údržba a možnost instalace regulaních

zaízení jako jsou napíklad žaluzie.

Osvtlovací soustavy umlého osvtlení používají k osvtlování umlé zdroje svtla,

které jsou vtšinou zabudované do svítidel. Svítidla slouží k ochran svtelných

zdroj a podílejí se na rozložení svtelného toku do osvtlovaného prostoru. Podle

smování svtelného toku rozlišujeme osvtlení pímé, pevážn pímé, smíšené,

pevážn nepímé, nepímé a boní stínné (u balící linky se použije nap. nepímé

a u opravy hodinek pímé osvtlení). V praxi se asto setkáváme s kombinací

pirozeného a umlého osvtlení. Zaleží samozejm na charakteru vykonávané

práce a prostedí, ve kterém se pracuje (nap. práce v podzemí nebo na povrchu).

V letním období se využívá pedevším pirozeného osvtlení. Pi výkonu prací, které

si vyžadují osvtlení uritého prostoru (práce se soustruhy, autoopravny, opravny

hodinek aj.) je nutné použít i umlého osvtlení.

Pi navrhování pracovních systém je poteba osvtlovací soustav vnovat znanou

pozornost. V tomto ohledu lze vycházet z normy SN EN 12464-1, kterou lze použít

jak pro návrh osvtlovací soustavy, tak i pro posouzení možného oslování

pracovník. Oslnní je považováno za poitek zpsobený velkým jasem v zorném poli

nebo kontrastem jas. Mže být pociováno bu jako rušivé, nebo jako omezující.

Pokud zabráníme rušivému oslnní, snížíme z velké ásti také omezující oslnní.

K urení velikosti oslnní od zdroje svtla je možné použít rzné initele oslnní

(nap. index oslnní). U denního osvtlení je poteba, aby jas osvtlovacích otvor

v zorném úhlu pozorovatele nepekroil hodnotu 4000 cd/m 2 (kandela na metr

tverení). Index oslnní pímo od svítidel osvtlovací soustavy vnitního prostoru

musí být stanoven hodnocením oslnní pomocí tabulkové metody CIE (UGR).

Hodnota UGR osvtlovací soustavy nesmí pesáhnout hodnoty uvedené v norm

SN EN 12464-1, kde jsou stanoveny hodnoty pro rzné pracovní prostory

a innosti. Jako kritérium pro zhodnocení zrakové zátže se zetelem na osvtlení je

46


používá tístupová škála charakterizující splnní píslušných normových hodnot,

a která jsou následující:

• 1. stupe: parametry osvtlenosti, kontrast, rovnomrnost atd. zcela

odpovídají normovým hodnotám,

• 2. stupe: intenzita osvtlení je nižší o 20 – 50 % než hodnoty pro danou

práci (zrakové nároky), kontrast jas je malý (špatná rozlišitelnost

pedmt), nerovnomrné osvtlení a pípadn okolnosti mírn zvyšující

zátž,

• 3. stupe: závažné nedostatky, napíklad osvtlenost pod 50 % podle

normy, velké kontrasty atd. – znaná zraková zátž [36].

Opatení pro snížení zrakové zátže

Základním pedpokladem pro prevenci rizik souvisejících se zrakovou zátží je

zajištní vhodného osvtlení, eliminace oslování, a pi práci se zobrazovacími

jednotkami pak nastavení vhodných jas, kontrast a barev. Zpsob realizace je

vždy závislý na charakteru vykonávané práce.

Zamezit oslnní odrazem lze nkolika zpsoby – uspoádáním svítidel a pracovních

míst, povrchovou úpravou (matové povrchy), omezením jasu svítidel, zvtšením

svítící plochy svítidla i jasným stropem a jasnými stnami. Naproti tomu proti

pímému oslování je možné použít vhodné clonní svtelných zdroj, i zastínní

oken žaluziemi. Z hlediska konstrukce mžeme žaluzie rozdlit na horizontální

a vertikální, interiérové nebo venkovní. Z hlediska použitého materiálu na hliníkové,

devné i textilní (látkové). Instalace žaluzií pináší spoustu výhod.

K nejvýznamnjším lze piadit ochranu ped sluncem a nežádoucím svtlem, snížení

teploty v byt, oproti záclonám se na nich minimáln usazuje prach, zvyšují pocit

soukromí a mají dlouhou životnost. Nevýhodou žaluzie jsou ponkud horší tepelnizolaní

vlastnosti. Lamely žaluzie vyrobené z hliníku se na slunci ohívají a ást

tepla pedávají do interiéru sáláním. Dále lze k nevýhodám piadit i nevhodnou

manipulaci s oknem u vertikálních žaluzií, které svým uspoádáním znesnadují jeho

otevírání [11, 31].

47


Pro denní osvtlení se stanovuje množství svtla pomocí denní osvtlenosti D

udávané v procentech. Platí, že alespo polovina svtla má být tvoena pirozenou

složkou, tj. svtlem picházejícím od Slunce nebo rozptýleném picházejícím

z oblohy. Prmrný initel denní osvtlenosti je stanoven na Dprm= 3 % a minimální

Dmin= 1,5 %. Pro umlé osvtlení se množství svtla stanovuje pomocí místn

prmrné a asov minimální intenzity osvtlení Epk (v luxech). Hygienickým

minimem pro celkové umlé osvtlení je intenzita osvtlení Epk = 200 lx. V pípad

sdruženého osvtlení je poteba dodržet, aby denní složka sdruženého osvtlení,

vyjádená initelem denní osvtlenosti D, byla minimáln Dmin = 0,5 %.

Pracuje-li se na pracovišti se zobrazovacími jednotkami, pak celkové i místní

osvtlení musí zaruovat zrakovou pohodu a vhodný kontrast mezi obrazovkou

a prostorem v pozadí, piemž je teba zohledovat charakter práce a individuální

zrakové požadavky pracovníka. V místnosti se zobrazovacími jednotkami se

doporuuje celková osvtlenost od 300 do 500 lx; pracují-li na tomto pracovišti také

starší lidé, pak se tato hodnota zvyšuje až 1000 lx. Bližší požadavky na osvtlenost

a kontrast pro vybrané pracovní innosti uvádí tabulka 11.

innost

Tabulka 11: vztah mezi pracovní inností, osvtleností a kontrastem [42].

Mimoádn jemné práce – montážní

práce a výroba (nap. micích pístroj),

hodináství, mimoádn jemné

zámenické práce, klenotnictví,

restaurátorské práce apod.

Stedn jemné práce – strojní obrábní,

ezání, pilování, broušení, zámenické

práce, opravy automobil, svaování,

nároné balení a tídní, stedn

nároná kontrola výrobk apod.

Hrubé práce – manipulace s materiálem

(bemeny), nap. zámenické,

instalatérské, hrubé nýtování, nenároné

svaování, hrubá kontrola chodu

dopravník.

Požadavky na

zrakový výkon

48

velké

prmrné

malé

Kontrast

malý

stední

velký

malý

stední

velký

malý

stední

velký

Osvtlenost

(lx)

5000

3000

2000

500

300

200

200

150

100


Barva svtla a barevné ešení pracoviš

Pi ergonomickém návrhu pracovišt je poteba zohlednit i barvy interiéru a barvu

použitého svtla. Díky pevažující složce ve slunením svtle je lidské oko citlivjší

na žluto-zelený vlnový rozsah, který taktéž na lovka psobí fyziologicky

nejpíznivji. Naopak ervené a modré svtlo o stejné intenzit lovk postehne

mnohem obtížnji. V oku pak svtlo s vysokým pomrem modré barvy dopadá ped

sítnici a zpsobuje tak relativní krátkozrakost; naopak svtlo s vysokým pomrem

ervené barvy dopadá za sítnici a zpsobuje relativní dalekozrakost. Tento jev se

nazývá chromatická aberace (též chromatická vada nebo barevná vada).

V interiéru pracovišt je proto vhodné volit spíše barvy, na které je lidské oko

nejcitlivjší, jako je napíklad žlutozelená barva (ta se promítá pímo na sítnici).

Stejn tak i zdroji svtla by mly být nejlépe záivky zaruující žluté, teplé, svtlo [25],

nebo alespo svtlo bílé, kde je zastoupení jednotlivých barevných složek svtla

vícemén stejné.

Správné osvtlení, rozložení jasu a barevné ešení interiér je nezbytným

pedpokladem nejen pracovní pohody, ale i pohody osobní a také pedpokladem pro

úspšné zvyšování pracovní produktivity. Proto nestaí pihlížet pouze k barv

interiéru jako takového, ale také k barevné kombinaci jeho jednotlivých prvk, mezi

které patí zejména strop, stny, podlaha a nábytek (vybavení). Doporuené

kombinace barev tchto interiérových prvk jsou uvedeny v tabulce 12. Spolu se

správnou úpravou osvtlení je možno dosáhnout zvýšení výkonu až o nkolik desítek

procent.

49


Tabulka 12: Doporuené kombinace barev v interiéru [35].

Barva stropu Barva stn Barva podlahy Barva nábytku

Bílý Svtle šedé Bled zelená Svtle šedý

Bílý Svtle ržové Šedá Šedý sytjší nebo svtle modrý

Bílý Svtle modré Šedá Svtle šedomodrý

Svtle žlutý Sytjší žluté Hndá Svtle hndý

Pi rozhodování o barevném provedení pracovišt je poteba zmínit ješt ten fakt, že

krom psychického psobení, barva pracovišt ovlivuje i prostorové vnímání

pracovníka. Tmavé barvy prostory zmenšují a snižují strop. Svtlé barvy naopak

prostor rozšiují (místnosti se zdají být vtší, stropy vyšší). Chladné odstíny modré

prodlužují vzdálenost (stny a stropy opticky ustupují do pozadí). Naproti tomu teplé

barvy se zetelným podílem ervené mají opaný efekt (v silnjších odstínech

vyrážejí z prostoru) [49].

4.6 Psychická zátž

V souasné dob moderních technologií a mentální dynamické práce jsou

v pracovních systémech na lovka kladeny ím dál vtší požadavky, které tém

vždy vyvolávají psychickou zátž jednotlivce. V rámci psychické zátže rozlišujeme

senzorickou zátž, která vyplývá z požadavk na innost periferních smyslových

orgán a odpovdných struktur centrálního nervového systému, mentální zátž

vyplývající z požadavk na zpracování informací, které kladou nároky na psychické

funkce a procesy (nap. pozornost, pedstavivost, pam, myšlení a rozhodování)

a emocionální zátž vyplývající z požadavk, které vyvolávají afektivní odpov.

Psychologické procesy pi zátži se však aktivují podle prožívání situace a vlastního

stavu organismu daného jednotlivce. Základem prožívání zátže je percepce,

tj. vnímání, cítní a hodnocení situace, resp. požadavk z hlediska náronosti pro

jednotlivce [25]. Je tedy zjevné, že psobení stejných vnjších vliv nevyvolává

u každého lovka stejnou odezvu. Pesto ale v souasnosti psychická zátž

pedstavuje jeden z nejzávažnjších a nejrozsáhlejších problém, které se snaží ešit

50


nejen odborníci na psychologii práce, tak ergonomové, hygienici, personalisti,

manažei i odborníci na pracovní lékaství.

Pro vyjádení rozsahu a závažnosti psobení psychické zátže poslouží studie

provedené v roce 2005 v USA, podle níž duševní nemoci u muž zaujímají tvrté

místo jako dvod nepítomnosti v práci a u žen tyto nemoci pedstavují dokonce tetí

nejvtší diagnostickou skupinu (pouze muskuloskeletální onemocnní a nemoci

dýchacího ústrojí, tuto diagnózu pevýšily) [25].

Psychická zátž je nejastji zpsobována následujícími faktory:

• Obavy z nezvládnutí nové technologie (nové zaízení, software, pracovní

postup apod.);

• Zkracující se asy na dokonení zakázky (a již na provádní dílích

pracovních úkon, tak i celých zakázek);

• Konkurence;

• astá reorganizace výroby a administrace;

• asté prodlužování pracovní doby;

• Nevhodná ergonomie pracovního místa;

• Vysoká úrove odpovdnosti;

• Kumulovaná práce.

K nejastjším stížnostem pracovník patí nutnost trvalého soustední,

monotónnost pracovního procesu, asový a výkonnostní tlak apod. Je proto nutné

tyto faktory zmírovat na co nejmenší úrove. Zaazovat astjší krátké pracovní

pestávky, omezovat pesasové práce, dobe organizovat práci, vybírat pracovníky

na exponovaná pracovní místa podle psychologických kritérií, dostatený zácvik

nových pracovník atd.

Reakcí na extrémní psychickou zátž je psychický stres. Mžeme mu pisoudit jak

pozitivní tak i negativní stránky. Negativních stránek stresu je více. A již stres vzniká

z dvodu náronosti práce, obav ze ztráty zamstnání, vysokého stupn

51


odpovdnosti, mobbingu a dalších faktor, výsledkem vždy je, že stresovaný

pracovník je náchylný k chybování, dlá ukvapené závry nebo naopak není

schopen pijmout jednoznané rozhodnutí o postupu prací apod. Stres mže

zpsobovat nejen duševní choroby, ale také onemocnní kardiovaskulárního

systému, nervového systému, trávicího systému i poruchy spánku nebo syndrom

trvalé únavy. K pozitivním stránkám stresu lze piadit tu skutenost, že stres nám

napomáhá k tomu, abychom dosáhli nejvyššího mentálního i fyzického výkonu.

Celkový psychický stav lovka není ovlivován pouze pracovními faktory, ale

i faktory vyskytujícími se v bžném život. Lze k nim piadit napíklad smrt partnera,

rozvod, oddlení partner, vzení, smrt lena rodiny, osobní úraz nebo nemoc, ztráta

práce atd. Preventivním opatením k odstranní stresu je pedevším zajistit duševní

pohodu pracovníka. To lze provést:

• ešením problému – zhodnocení zátžové situace a realizace specifických

krok na odstranní tžkostí,

• strukturováním – naaranžování situace anebo její zmanipulování tak, aby se

nevyskytly ohrožující jevy,

• sebekontrolou – chováním, které je pod kontrolou anebo je vdom

ovládané (pokud má zabránit panice anebo škodlivým i neproduktivním

aktivitám v zátžové situaci),

• supresí – vdomé volné zatlaení pvodní myšlenky i pocitu (takováto

reakce sice doasn uvoluje stres, ale problém nevyeší),

• motivací – ústní pochvala, penžitá odmna (ne na úkor porušování zásad

bezpené práce!), materiální odmna, navýšení dn dovolené atd. [15, 25].

4.7 Kumulativní psobení faktor pracovního prostedí

To, že jednotlivé faktory pracovního prostedí mohou výrazným zpsobem ovlivovat

jednání lovka, je dobe známo. Ovšem málo se pihlíží ke skutenosti, že nikdy na

pracovníka nepsobí jen jeden rizikový faktor, ale obyejn nkolik faktor souasn.

V takovém pípad hovoíme o kumulativním psobení faktor pracovního

52


prostedí. Následky tohoto psobení ale nemusí být vždy jen negativní – záleží totiž

na zpsobu a délce expozice a na odezv lovka, resp. míe jeho tolerance i

rezistence vi danému psobení.

Akoli nelze tyto vztahy ani následky zobecnit, pesto je možné na základ

dosavadních zjištní podat urité závry. Studiem kumulativního psobení vybraných

faktor pracovního prostedí na lovka se jako první vážnji zabýval H.J. Bullinger.

Jeho výsledky, které byly v rámci výzkumných prací ovovány také u nás, shrnuje

tabulka 13. V ní je uvedeno, zda daný faktor pracovního prostedí (uvedený ve

sloupci vlevo) ovlivuje (koreluje) i neovlivuje (nekoreluje) pracovníka z hlediska

potenciálních následk – tedy zda psobí i nepsobí pozitivn, tj. napíklad zda

zlepšuje jeho pracovní výkon i jeho pracovní pohodu, nebo naopak negativn,

tj. zda zpsobuje pracovníkovi nepohodlí i stres, zda zvyšuje etnost jeho chyb,

chronickou újmu na zdraví i dokonce pravdpodobnost vzniku úrazu nebo zranní.

Tabulka 13: Ovlivnní lovka psobením vybraných faktor pracovního prostedí podle [24].

Vysvtlivky:

koreluje

nekoreluje

Faktory prostedí

Potenciální

pozitivní

(žádoucí)

následky

Zlepšení pracovního

výkonu

Pracovní pohoda

53

Potenciální negativní (nežádoucí)

následky

Osvtlení

Barevné ešení pracovišt

Klima

Teplota

Kvalita vzduchu

Nepohodlí / stres

Selhání / vznik chyby

Chronická újma na zdraví

Úraz / zranní


Hluk

Vibrace

Fyzická zátž

Vlhkost

Nepoádek

Z výše uvedené tabulky vyplývá nejen to, jak nkteré faktory na lovka psobí, ale

také je z ní zjevný jejich možný kumulativní vliv. Pakliže napíklad k nepohodlí

a vzniku stresu pispívá hluk, vibrace, fyzická zátž a další, pak jejich souasný

výskyt, resp. psobení na pracovníka vede k zesilování píslušných úink. Proto i pi

nižších expozicích jednotlivým faktorm mže snadno docházet k mnohem

výraznjším nežádoucím následkm, než jaké bychom oekávali psobením

jednotlivých faktor zvláš.

Závrem je tedy poteba zdraznit, že ani dodržení hygienických limit pro expozice

jednotlivým faktorm nemže zajistit naprostou bezpenost a spolehlivost lovka

v pracovním systému, pakliže je exponován více faktorm souasn. Proto by se

v praxi mlo k tmto potenciálním vlivm pihlížet a nebrat je na lehkou váhu.

Úinným prostedkem pro úvahu, zda mže docházet ke kumulativním vlivm, mže

být kvalitn zpracovaná analýza a hodnocení rizik.

54


5. Pracovní místo

5.1 Ergonomie pracovního místa

Ergonomie pracovního místa je úzce spjata s pracovním prostedím a potebami

pracovníka, který zde vykonává danou práci. Pi hodnocení úpravy a uspoádání

pracovního místa se musíme proto vždy zamit nejen na pedmty tvoící vybavení

pracovišt (nap. pracovní náadí, nábytek, osvtlení atd.), ale pedevším na

individuální fyzické a duševní vlastnosti pracovníka. Pohodu a výkon pracovníka na

pracovišti ovlivují:

• mikroklimatické podmínky pracovního prostedí,

• pracovní prostor (jeho velikost a uspoádání),

• vybavení pracovišt (pracovní stl, sedadlo atd.),

• doba, po kterou je práce vykonávána,

• druh práce (fyzická, psychická, senzorická a jejich kombinace),

• pracovní poloha a pohyby,

• zdravotní stav (fyzická síla, nemoci, duševní pohoda – stres, aj.),

• fyziologické vlastnosti (vk, pohlaví, tlesné rozmry, hmotnost atd.).

Hlavní zásadou pro vytvoení vhodného pracovního místa je odstranit všechny

škodlivé, rušivé a obtžující vlivy a vytvoit takové pracovní podmínky, aby bylo

dosaženo co nejvtšího pracovního pohodlí [29]. Pi prohlídce a hodnocení

pracovního systému se pedevším snažíme zjistit píiny/nedostatky, jejichž

dsledkem je nebo mže být napíklad pocit nespokojenosti, diskomfortu nebo

rzných tlesných a psychických píznak, mezi které lze zaadit petížení

pohybového aparátu, zvýšení tlesné námahy, píznaky svalové únavy, zrakové

potíže, pocit monotonie atd. Tyto skutenosti mžeme zjistit napíklad pi rozhovoru

s pracovníkem, nebo aplikací vhodn zkonstruovaného dotazníku na celý pracovní

kolektiv [26]. Zavedením tchto poznatk v praxi lze docílit zlepšení pracovních

podmínek a všeobecn i zvýšení výkonností pracovník. Vedení firem proto zaalo

v poslední dob této problematice vnovat zvýšenou pozornost. Zajištní pracovišt

55


z hlediska ergonomického se s úspchem aplikuje jak ve velkých, tak i ve stedních

a v malých firmách [5, 12].

5.2 Faktory charakterizující pracovní místo

Faktory, kterými lze charakterizovat pracovní místo, a na které je poteba se pi

prohlídce a hodnocení pracovišt zamit jsou:

• zorné podmínky,

• pracovní poloha,

• pracovní pohyby,

• pracovní rovina,

• rozmístní ovlada a hmatník,

• rozmístní sdlova,

• pracovní sedadlo a pracovní stl,

• všeobecné pracovní podmínky.

Zorné podmínky

Zorné podmínky pracovníka závisí na:

• Druhu vykonávané prácepráce spojená s používáním zvtšovacích

pístroj, sledováním monitor nebo se zobrazovacími jednotkami (stolní

PC, zapisovací a mící technika atd.), práce spojená s nároností na

rozlišení detail (vidní pracovníka je ztíženo tvarem detailu, jeho barvou,

jasem nebo jeho pohybem – zlatnictví, hodináství, mikroelektronice aj.),

práce vykonávaná za zvláštních svtelných podmínek a práce spojená

s neodstranitelným oslováním (nap. svaování, práce ve slévárnách aj.)

[21];

• Uspoádání pracovního místa – pracovišt musí být uspoádáno tak, aby

pracovník vidl na všechny potebné pedmty, pomcky, materiál atd.;

56


• zdravotním stavu pracovníka (z hlediska zrakových vad – nejastji

únava oí, krátkozrakost, dalekozrakost aj.).

Na obrázku 4 jsou ilustrativn zobrazeny optimální zorné podmínky pi práci s PC.

Poloha zorného pole pracovníka vi pracovnímu pedmtu musí být taková, aby

byla zajištna optimální vzdálenost mezi pracovníkem a sledovaným pedmtem

a byl zajištn optimální zorný úhel.

Obrázek 4: Optimální zorné podmínky pi práci se stolním PC podle [9].

57


Pracovní poloha

Pracovní polohou rozumíme polohu tla, v níž je daná práce vykonávána. V jakékoliv

pracovní poloze musí být zajištna dostatená stabilita celého tla a je nutné

zabránit nadmrnému zatžování muskuloskeletálního systému a je nutné volit

takové pracovní polohy, které jsou ze zdravotního hlediska vyhovující.

Pracovní polohu mžeme všeobecn rozdlit na polohu vsed, vstoje, vklee nebo

jejich kombinaci. Poloha vleže je spíše výjimená (obasn automechanici nebo

opravái kabelových tunel), proto se jí nadále nebudeme zabývat. Stabilní poloha

vsed je charakteristická pro pracovní innosti, jako jsou kanceláské práce, práce na

velínech, u montážních linek, ízení vozidel apod. Hlavní zásadou pi práci vsed

(na pracovním sedadle) je sedt vzpímen, využívat zádové opry, oprky šíje,

hlavy a lokt, aby jednotlivé konetiny svíraly tupé úhly (noha – bérce – stehna – trup

– paže – pedloktí – ruka) a mít správn nastavenou výšku sedadla. V praxi se

mnohdy setkáváme s tím, že se lidé pi práci vsed hrbí, a již z dvodu vykonávané

pracovní innosti (nap. práce spojená s telefonováním nebo runím psaním), nebo

napíklad kvli zrakovým vadám (krátkozrakost nutící pibližovat hlavu k monitoru).

Následující obrázek popisuje správnou polohu vsed pi rzných pracovních

innostech.

Obrázek 5: Základní zpsoby sezení – pední, stední a zadní [48].

Na následujícím obrázku je ilustrativn zobrazena správná poloha vsed pi práci na

PC. Pracovník sedí vzpímen, využívá pitom zádové opry, loketních oprek, horní

58


i dolní konetiny svírají tupý úhel a je dodržena dostatená vzdálenost oí od

monitoru PC.

Obrázek 6: Správná poloha vsed pi práci na stolním PC [41].

Držení tla pi sezení musí být takové, aby pi symetrické orientaci trupu, krku

a hlavy k rovin soumrnosti tla bylo vyloueno vytáení trupu. Krom toho je teba

zajistit, aby osa ramen byla rovnobžná s osou pánve, viz obrázek 7.

59


Obrázek 7: Optimální polohy trupu pi práci vzhledem k asovému intervalu [21].

Pi práci, která vyžaduje zmnu pracovní polohy, musí být umožnna dostatená

volnost a plynulost pohyb, piemž se zapojují urité svalové skupiny. Pracovní

pohyby je vhodné provádt nerušen a plynule dle technologického/pracovního

postupu.

Poloha hlavy/krku musí být pi práci taková, aby nedocházelo k nevhodným

záklonm i pedklonm, viz obrázek 8.

Obrázek 8: Sklon hlavy vzhledem k asovým intervalm [21].

60


Trvalá práce vstoje a nebo vsed, jsou práce v nucené poloze. Nucené polohy jsou

v ergonomii definovány jako fyziologicky nepíznivé polohy. Znemožují totiž žádoucí

zmny poloh a jsou píinou nadmrného zatížení nkterých ástí tla vlivem

statického namáhání sval a nebo vlivem trvalého tlaku, natažení, tení atd. Pi

tchto pracích jsou nejastjšími zdravotními problémy nateklá chodidla a vznik

keových žil. Pracovišt, kde nejastji vznikají nepíznivé podmínky pro tlesnou

polohu, jsou:

• pracovišt s omezeným prostorem, který nedovoluje pirozenou polohu tla

(místnosti s nízkým stropem, šachty a studn, kontejnery, potrubí,

nádrže atd.),

práce bez píležitosti si pi práci sednout, která musí být z rzných dvod

vykonávána ve stoje (manipulace s formami, zámenické dílny, dlníci

obrábcích stroj, kadeníci atd.),

práce bez možnosti se na chvíli projít, práce, která musí být vykonávána

vsed (práce u montážní linky, tídní kus na páse, balící linky apod.).

Preventivním opatením jsou pracovní pestávky, které umožní pracovníkm zmnu

polohy (stabilní práce vsed – krátká procházka; stabilní práce vstoje – možnost

obasného sedu). Pokud je to možné, doporuuje se navrhnout takové pracovní

postupy, kde by práce v nucené poloze trvaly jen omezenou dobu [7, 18].

Pi jednotlivých pracovních innostech je poloha horních konetin rzná. Musí se

proto dbát na to, aby dané pracovní úkony nebyly provádny v nevhodné fyziologické

poloze a nebyla pekraována doba, po kterou lze tyto úkony provádt, viz obrázky

9 a 10.

61


Obrázek 9: Optimální poloha horních konetin [21].

Obrázek 10: Poloha horních konetin vzhledem k asovému intervalu [21].

Závažnost souasného stavu, který panuje zejména v administrativních pracovištích,

kde se po vtšinu pracovní doby pracuje s PC, potvrzuje nedávno uskutenný

výzkum spoleností Microsoft provedený u tisícovky pracovník ve Velké Británii.

Z jeho závr vyplynulo, že jen za poslední rok stoupl výskyt pípad poškození

muskuloskeletálního systému u tchto pracovník o více než 30 %. Na

neodpracovaných hodinách, které si vyžádalo jejich léení, to pak pro tamjší

podniky znamenalo ztrátu 300 milion liber [37, 38]. Przkum dále ukázal, že

z oslovených pracovník trplo následkem práce v nevhodných podmínkách celých

68 % bolestmi zad, rukou, ramen nebo zápstí. Zajímavým zjištním také bylo, že

62


nejvíce ohroženi jsou zamstnanci malých firem, kde se hojn využívá notebook

a jiných mobilních zaízení. Práce s nimi je totiž tém vždy spojena se zaujímáním

nevhodných pracovních poloh, a taktéž stále se prodlužující doba strávená prací

s tmito zaízeními výraznou mrou zmínné nežádoucí zdravotní následky ješt

zhoršuje. Podle uvedené studie jsou práv notebooky v souasnosti využívány

v prmru o hodinu denn déle, než tomu bylo ješt ped dvma lety [37] a zdá se,

že tento trend bude petrvávat, ne-li se zhoršovat. V této souvislosti je nutné

upozornit, že notebooky nejsou z ergonomického hlediska navržené pro dlouhodobé

používání. Jejich displej a klávesnice jsou píliš blízko u sebe a není možné oboje

souasn umístit do ergonomicky správných poloh. Pokud se delší práci na

notebooku nelze vyhnout, je nejlepší používat speciální podstavec i zcela

samostatný monitor a klávesnici [38].

Vyhovující pracovní pohyby

Pracovní pohyby je poteba vykonávat v takové míe a v takovém rozsahu, aby

nedocházelo k petžování používaných svalových skupin. Pokud se mají pi práci

používat ob ruce, je poteba zajistit rovnomrné zatížení obou konetin, napíklad

rozvržením pracovního místa tak, aby bylo možné pracovat obma rukama

souasn. Stedy dlaní by mly vykonávat pohyby soumrn s rovinou tla. Ruce

musí být pi práci vsed v takové výškové poloze a dosahovat do takových

vzdáleností, abychom nepetžovali používané svalové skupiny (viz obrázek 11). Pi

práci vsed je optimální výška pracovní roviny nad sedákem u muž 220 až 310 mm,

u žen pak 210 až 300 mm.

63


Obrázek 11: Dosahy horních konetin na pracovním stole [21].

Obrázek 12: Dosah horních konetin pi práci vstoje (hodnoty jsou v cm) [21].

Oblast A – asté (20 až 40x za osmihodinovou smnu) a pesné pohyby.

Oblast B – pohyby obou pedloktí a pi manipulaci s pedmty a nástroji bez nutnosti

zmny základní pracovní polohy – mírné pedklánní i pohyb do stran.

Oblast C – maximální dosah – mén asté a pomalejší pohyby a nutnost otáení

trupu.

64


Pohyby rukou nesmjí pi jakékoliv pracovní innosti pekážet žádanému výkonu.

Dosah konetin musí být v rozsahu optimálních fyziologických vlastností pracovníka

vzhledem k funkním prostorm pracovního místa (viz obrázek 12). Pi vykonávání

pracovních pohyb se nesmí narážet do okolních pedmt nebo jiným zpsobem

zvyšovat riziko mechanického poranní. Tato skutenost navíc odvádí pozornost

pracovníka od vlastní práce. Pracovní pohyby mají být rytmické, plynulé a provádné

takovými rychlostmi, které odpovídají pohybování daných ástí tla po drahách

pímých, nikoliv po klikatých kivkách (neplatí vždy, že pohyby mají mít co nejkratší

dráhu). Zmna smru a rychlosti pohybu má být plynulá. Spolená innost více

pracovník musí probíhat tak, aby si vzájemn nepekáželi.

Podle naízení vlády . 361/2007 Sb., musí být pro jednoho pracovníka v prostoru

ureném pro trvalou práci volná podlahová plocha nejmén 2 m 2 , mimo stabilní

provozní zaízení a spojovací cesty. Šíe volné plochy pro pohyb nesmí být stabilním

zaízením v žádném míst zúžena pod 1 metr [13, 21].

Pracovní rovina

Konstrukce pracovní roviny (nap. pracovní stl), by mly odpovídat charakteru na ní

vykonávaných prací, používaným technologiím, pracovnímu prostedí a pedevším

samotnému pracovníkovi, který bude dané innosti vykonávat. Pední strana stolu

musí mít zaoblený okraj (tj. nemly by se zde vyskytnout žádné ostré hrany) a povrch

musí být matný (lesklý povrch odráží svtlo a znesnaduje práci), snadno istitelný

(souvislé a málo lenité plochy) a jeho nátr/impregnace v provedení zabraujícím

nasákavosti vody. Svými rozmry (výška, šíka, hloubka) a tvarem musí odpovídat

tlesným proporcím pracovníka, který u nj bude pracovat. Z hlediska charakteru

vykonávané práce se doporuuje následná výška pracovní plochy:

• obecn 5 – 10 cm pod úrovní lokt,

• pro vykonávání jemných prací 5 – 10 cm nad úrovní lokt,

• pro manuální práce 10 – 15 cm pod úrovní lokt,

• pro vykonávání tžkých prací 15 – 40 cm pod úrovní lokt.

65


Obrázek 13: Doporuované výšky pracovní plochy dle [51].

Pi práci vyžadující zvýšenou náronost na zrak, napíklad pi manipulaci s drobnými

pedmty nebo souástkami, se výška pracovní roviny zvtšuje o 100 až 200 mm.

Pi práci, pi níž se manipuluje s pedmty o hmotnosti vtší než 2 kg pi práci

pevážn vstoje, se manipulaní rovina snižuje o 100 až 200 mm [25]. Krom tchto

doporuených hodnot vztaženým ke specifikacím a náronosti dané práce

(viz obrázek 13), platí ješt obecné doporuení pro výšku pracovní roviny

stanovovanou podle výšky postavy pracovníka. Pro lovka s výškou postavy

155 cm se doporuuje výška pracovní plochy 60 cm, pro lovka 170 cm vysokého

65 cm a pro lovka 185 cm výšky pak 70 cm [33]. Tuto zásadu je vhodné dodržovat

napíklad i pi návrhu kuchyské linky v domácnosti apod.

Pracovní stl musí mít zajištnu co nejvtší stabilitu. Nesmí se viklat a pracovní

deska musí být ve vhodné pracovní poloze (vhodné jsou desky se stavitelným

sklonem). To se zajistí napíklad pomocí nastavitelných nohou stolu. Takto

konstruované stoly jsou hojn využívány nap. pi dílenské výrob, kde se asto

stídá charakter práce (vstoje a vsed) a kde si pracovník mže nastavit výšku stolu

dle poteby. Systém (stavitelné spoje), pomocí kterého lze stl výškov nastavovat,

musí být jednoduchý, fyzicky nenároný a spoje musí být pevné a stabilní, aby

nemohlo dojít k náhlé zmn polohy stolu. Jeho vyhotovení a konstrukní ešení

66


musí být provedeno tak, aby nemohlo docházet k poezání, odrkám nebo

pohmoždninám pracovníka. Pizpsobitelnost provozním a technologickým

podmínkám, má umožnit snadnou pemístitelnost stol, pipevnní upínacích

zaízení na stoly, jako jsou nap. polohovadla, svráky atd., popípad i možnost

pipevnní zábrany proti padání pedmt se stolu.

Dležité je zajištní dostateného prostoru pro dolní konetiny pod pracovní deskou

stolu (a již pi práci vstoje nebo vsed). Nesmíme opomíjet ani pohodlné opení

dolních konetin v prostoru pod stolní deskou nebo horních konetin v prostoru nad

ní, pop. použití speciálních opr tvarovaných a stavitelných pro pevažující zpsoby

opírání [7, 18, 25].

Rozmístní ovlada a hmatník

Zejm v souasnosti nejrozšíenjším zaízením sestávajícím z velkého potu

ovláda (obvykle 88 až 107 kláves) urených pro ovládání jedním prstem je

klávesnice poítae. Podobn jako poítaová myš (blíže viz kapitola 7.2) mže

i práce s klávesnicí pedstavovat zdravotní riziko. Jelikož však pi práci s klávesnicí

využíváme vtšího potu pohyb a zapojujeme nejen svaly v prstech, ale také

v celých dlaní a ásten i pažích, není toto riziko tak významné jako v pípad

zmínné myši, jejíž ovládání vede k jednostrannému petžování jen jedné ruky.

Rozvržení písmenných i funkních kláves, jejich velikosti i tvary, jsou dnes s ohledem

na antropometrické vlastnosti lovka i požadavky na ovládání poítae již pomrn

dobe racionalizovány, nicmén stále petrvává zásadní ergonomický nedostatek,

kterým je jejich tvar. Klasické rovné klávesnice (viz obrázek 15a), jejíž konstrukce

a rozvržení kláves vzešlo od mechanických psacích stroj, totiž nutí uživatele

(dlouhodob) zaujímat fyziologicky nevhodné polohy zápstního kloubu, což vede

k namáhání šlach i nerv, které zápstím procházejí. Skutenost, že tento typ

klávesnic není vhodný pro dlouhodobé používání, byl prokázán již v 80. letech

20. století, a proto byl již tehdy navržen nový, ergonomicky výhodnjší tvar, který pro

svj vzhled nazýváme lomený (viz obrázek 15b). Používání lomených klávesnic, na

kterých jsou jednotlivé písmenné klávesy symetricky rozdleny tak, aby bylo

respektováno pravidlo prstokladu, eliminuje zaujímání nevhodného úhlu v zápstním

67


kloubu (viz obrázek 14), piemž optimální je, aby stedový úhel na klávesnici byl

24 stup [43]. Dnes existují také varianty zaoblené klávesnice, kde není klávesnice

striktn rozdlena na dv ásti, jako lomená, ale je ohnuta do tvaru oblouku

(viz obrázek 15c). Nejen ergonomické hledisko, ale také uživatelský komfort je pro

používání klávesnice dležitý. Akoli lomená klávesnice umožuje zaujímat

vhodnjší tvar zápstí, uživatelské pohodlí pi práci s ní je ale narušeno odtahováním

lokt od tla, jež si vynucuje práv zmna úhlu v zápstí. Proto nemusí být lomená

klávesnice vždy nejlepším ešením, a naopak rozumným kompromisem mže být

proto v tomto smru zmínný ohnutý tvar klávesnice. Krom této pednosti nabízí

ohnutá klávesnice i stejné rozmístní všech kláves jako klávesnice rovná, na což je

v souasnosti vtšina uživatel zvyklá. S ohledem na výše zmínné, se zcela logicky

i zkušenosti uživatel jednotlivých typ klávesnic rzní. Pesto lze ale konstatovat, že

užívání klasické rovné klávesnice stále dominuje a tento typ klávesnice je

nejoblíbenjší (podle screeningu diskusních fór na eských webových stránkách

vnovaných tomuto tématu).

Obrázek 14: Zaujímání úhl v zápstí pi používání klasické a lomené klávesnice podle [43].

Krom zmínných tvar klávesnic, které jsou realizovány v horizontální rovin, se

objevují také moderní ergonomické klávesnice s vertikálním lenním, které mají tvar

vlny s vrcholem mírn posunutým doleva od geometrického stedu klávesnice.

68


Píkladem tohoto typu klávesnic je Natural Keyboard 4000 (viz obrázek 15d), která

nabízí širokou adu kláves Control, Win, Alt, Menu a zvtšený mezerník. Pední

hrana kláves je zaoblená a snížená, takže netlaí do palc a pitom lze tyto klávesy

pohodln makat. Stejný profil mají i kurzorové klávesy a spodní ada kláves

v numerickém bloku. Horní plocha kláves je oproti klasickým klávesnicím o nco

mén klenutá, pesto dostaten vede prsty. Funkní klávesy mají pední stranu více

seíznutou, takže uživatel lépe vidí na jejich popisky [45].

Obrázek 15a: Rovná klávesnice Chicony

KBP-0402 [44].

Obrázek 15c: Ohnutá klávesnice Microsoft

Comfort Curve Keyboard 2000 USB CZ [44].

69

Obrázek 15b: Lomená klávesnice Microsoft

Wireless Optical Desktop Pro [44].

Obrázek 15d: Vertikáln lenná klávesnice

Microsoft Natural Keyboard 4000 [45].

Také u klasických stroj platí, že ovládae (zejména u velkých stroj) musí být

umístny tak, aby na n pracovník pohodln dosáhnul a nemusel pitom zaujímat

nevhodné pracovní polohy nebo vykonávat další nadbytené pohyby. V nejlépe

dosažitelných a pehledných oblastech pracovního místa musí být umístny bžn

užívané a nezbytn nutné ovladae, vetn tch, kterým písluší nároné a rizikové

funkce.


Pro rovnomrné zatížení konetin pi ovládání stroje je vhodné rovnomrn

zatžovat každou konetinu, nejlépe však soubžn v páru. Velikost zatížení

konetin se odvíjí od charakteru práce a typu ovlada, se kterými pracovník pracuje.

Pro odlehení horních konetin je vhodné co nejvíce využívat nožní ovladae

a rovnž pihlížet k ergonomii pracovní polohy vsed. Nožní ovladae musí být

vhodn navrženy. Pedály musí být dostaten široké, aby je bylo možné obsluhovat

stídav obma nohama a dostaten nízké, aby mohly být ovládány špikou nohy.

Píliš vysoko umístný pedál vede ke zvýšené únav dolních konetin. Pokud je

pedál pece jen umístn vysoko, je teba provést vhodné technické opatení

(viz obrázek 16). V pípad, že pedál je obsluhován pouze jednou nohou, nemla by

jeho obsluha pevyšovat poet 5 sešlap za minutu.

Pokud se ovladae vyskytují na pracovišti ve vysokém potu a rozlišení je poteba

zabránit možnosti jejich zámny. Toho lze docílit rzným barevným provedením,

použitím popisných symbol, nápis, ale i tvarem apod. U nožních ovlada musí být

zajištna rovnž ochrana proti neúmyslnému sešlápnutí. Napíklad u strojních nžek

na plech je hlavním nebezpeím amputace nebo pimáknutí prst bhem

manipulace se stíhaným plechem. Je proto nutné vybavit nožní ovlada vhodným

krytem (zakrytování ze všech stran vyjma strany pro vkládání nohy).

Obrázek 16: Vhodné provedení nožního ovladae [48].

70


Dležité a asto využívané ovladae musí být pístupné a zejména viditelné i za

snížené viditelnosti, nebo pi jakýchkoliv jiných kritických provozních situacích. Musí

být rozmístny v takových vzdálenostech od sebe, aby se vylouila možnost spuštní

nkolika ovlada najednou. Pokud se na pracovním míst vyskytuje souasn více

obsluhujících pracovník, musí se zamezit nevhodnému kížení a vzájemnému

pekážení jejich pohyb a pedevším musí být vylouena obsluha téhož ovladae

dvma obsluhujícími pracovníky souasn [7, 25].

Práce s runími nástroji a náadím vi runím ovládam je podstatn odlišnjšího

charakteru. Pi práci s runími nástroji a náadím mžeme vykonávat adu rozsáhlých

pracovních poloh a pohyb a rovnž stupe prostorové a pohybové vázanosti mezi

pracovníkem a uchopeným pedmtem je podstatn rozdílný. K faktorm, které dále

podstatn rozlišují tyto dv skupiny hmatník, je nutno piadit i hmotnost pedmtu

a penášené hmoty, polohu tžišt uchopeného pedmtu, dynamiku úderu, vrhu atd.

Problematika konstrukce hmatník náadí a nástroj je tedy podstatn složitjší než

u konstrukce hmatník ovláda.

Hmatníky lze z hlediska úelu rozdlit na:

• hmatníky runích nástroj a náadí a

• hmatníky ovláda.

Hmatník ovládae tvoí nedílnou ást runího ovládae – strojní souásti.

Uspoádání ovládací strany stroje jednoznan stanovuje prostorové a proporní

vztahy mezi strojem a postavou obsluhujícího, jeho pracovní polohu a pracovní

pohyby a z nich vyplývající biokinematické zvláštnosti (rznorodost pohyb a poloh)

a typy úchop ovláda. Výchozími podklady pro navrhování úelných a vhodných

hmatník ovláda jsou, vedle znalostí anatomické stavby ruky (konetin) i rozsah

pohyblivosti v jejich jednotlivých kloubech, i vlastní rozmry ruky a míra zatížení

ovládacími silami (tj., jaké svaly ruky jsou pi uritém úchopu zapojeny) [8].

Rozmístní sdlova

Pod pojmem sdlovae rozumíme zaízení, která informují pracovníka o prbhu

výroby, chodu stroje nebo o sledovaných parametrech a podle zpsobu sdlování

71


jsou bu vizuální, akustické nebo dotykové. Sdlovae je nutno uspoádat

a seskupit na stny panel, nebo na stroje pokud možno v rovinách kolmých na smr

zorných pohled. Funkn píbuzné nebo na sebe navazující sdlovae je vhodné

seskupit vedle sebe v horizontální orientaci (nejpirozenjší sled pohledu), protože ve

svislém uspoádání je jejich sledování daleko obtížnjší. Funkn odlišné sdlovae

je nutné umisovat bu v rzných výškových úrovních, nebo na plochách

ohraniených okrajovou nebo lomovou hranou panelu, eventuáln v rzn

zbarvených polích panelu. Oznaení spolená pro více sdlova (pro celé skupiny)

umísujeme nad nimi, oznaení jednotlivých sdlova naopak pod každým

sdlovaem. Sdlovae s íselníkem musí odpovídat pedpokládané zorné

vzdálenosti (s vhodným dlením stupnice, s vhodnou délkou a tlouškou rysek

a velikostí íslic) [21, 25].

Pracovní sedadlo

Konstrukce pracovního sedadla musí vyhovovat tlesným proporcím pracovníka,

který ho bude využívat (pedevším tvarov a rozmrov). Musí být vyrobeno tak, aby

pi jeho použití byla rovnomrn rozložena hmotnost pracovníka a pro udržení

požadované pracovní polohy bylo vynakládáno minimální úsilí (pohodlná

a nenároná zmna polohy sedadla). Pokud by konstrukce sedadla neodpovídala

výše zmínným požadavkm, mohlo by dojít k tomu, že by pracovníci pracovali

v nevhodných, unavujících i nefyziologických polohách (kroucení trupu, pílišné

pedklony, záklony atd.). Každý pracovník má jiné fyzické proporce, takže sedadlo

musí být nastavitelné podle poteby.

Velmi dležité je, aby pi podpírání jednotlivých ástí lidského tla nedocházelo

k narušení cirkulace krve, dýchání, útlaku tkání nebo dermatologickým

onemocnním. Konstrukce sedadla nesmí bránit (pedevším nesprávným tvarem)

požadovaným pracovním pohybm konetin, trupu a hlavy, ani pohybm je

doprovázejícím a je teba umožnit jejich plný rozsah. Pi práci na pracovním sedadle

musí být zajištno pohodlí pracovníka (zádová opra, loketní oprky, oprky šíje

a hlavy, materiál stykových ploch). Sedadlo musí být v každé poloze stabilní,

zejména pak pi vstávání a usedání. V místech beder musí být zakivení oprky zad

72


vystouplé, aby se spodní ást pátee podpírala jak v poloze naklonné vped, tak

i poloze naklonné vzad. Jednotlivé funkní prvky sedadla musí být jednoduše

nastavitelné (penášení, odsunování, sklápní, zmna polohy atd.) – viz obrázek 17.

Obrázek 17: Nastavitelné parametry sedadla podle [48].

Vhodná je i tepelná ochrana na stykových plochách (izolace nebo ventilace –

prodyšné materiály) a ochrana sedadla ped otesy a chvním. Mezi zvláštní

požadavky patí jednoduchá údržba a ištní sedadla [7, 15, 25].

S ohledem na délku dolních konetin a možnosti zaujímat fyziologicky vhodný úhel

v koleni je pro lovka s výškou postavy 155 cm doporueno nastavení výšky sedáku

pracovního sedadla na 41 cm, pro lovka 170 cm vysokého na 46 cm a pro lovka

185 cm výšky pak na 52 cm [33].

Pracovní nástroje

Pracovní podmínky se mimo jiné týkají i veškerých pracovních pedmt

a nástroj, které používá pracovník pi své práci. Musí být rozloženy na pracovním

míst pehledn, v dosahu a v náležitém poádku. Pokud pi pracovní innosti

vznikají odpady, musejí být z pracovního místa odstranny ihned po jejich vzniku.

Tvar a materiál povrchu všech pedmt rozmístných v rozsahu pracovního místa

musí dovolovat snadné ištní a neohrožovat zdraví pracovník (nap. poezání

o ostré hrany) [13].

73


Prostorové požadavky na pracovišt

Podle naízení vlády . 361/2007 Sb., je nutné, aby svtlá výška prostor urených pro

práci byla pro podlahovou plochu:

a) do 20 m 2 nejmén 2,50 m,

b) do 50 m 2 nejmén 2,60 m,

c) od 51 do 100 m 2 nejmén 2,70 m,

d) od 101 do 2000 m 2 nejmén 3,00 m,

e) více než 2000 m 2 nejmén 3,25 m.

Dále platí, že objemový prostor urený pro práci musí být pro jednoho zamstnance:

a) 12 m 3 pi práci zaazené do tíd I nebo IIa podle tabulky . 6,

b) 15 m 3 pi práci zaazené do tíd IIb, IIIa nebo IIIb podle tabulky . 6,

c) 18 m 3 pi práci zaazené do tíd IVa, IVb nebo V podle tabulky . 6.

Objemový prostor nesmí být zmenšen stabilním provozním zaízením. Výše uvedené

požadavky se nevztahují na ovládací stanovišt a kabiny strojního zaízení, boxy

pokladen a pracovní prostory obdobné povahy [21].

5.3 Hodnocení ergonomických požadavk a pracovních podmínek

Pro rychlé zhodnocení ergonomických požadavk a pracovních podmínek na

pracovištích provádných v rámci prevence rizik (napíklad pi bezpenostních

provrkách podle zákoníku práce) lze využít jednoduché checklisty, pomocí kterých

se hodnotí, zda jsou splnny i nesplnny jednotlivé atributy pracovního místa, tak

jak byly zmínny výše. Pi výbru kritérií pro hodnocení pracovních podmínek se

vychází z doporuených hodnot jako napíklad rozmr, vlastností, limit psobících

rizikových faktor, režimu práce a odezvy uživatel, vetn dalších údaj

charakterizujících vlastní pracovišt i vykonávanou práci.

74


Ergonomické hodnocení pracovních podmínek s poítaem

Pro hodnocení ergonomického uspoádání pracovního místa s poítaem lze využít

metodu vyvinutou J. Baumrukem a O. Matouškem [41], která je založena na

hodnocení sedmi antropometrických znak klíových pro bezpenou práci

s poítaem (viz tabulka 14). Ve spojení s obrázkem 5 pak lze v praxi snadno

identifikovat, zda jsou tyto hodnoty dodrženy i nikoli, ímž lze posoudit „nastavení“

pracovního místa u každého jednotlivého pracovníka. Oproti bžn používaným

metodám analýzy a hodnocení rizik, které jsou velmi asto aplikovány na pracovišt

jako celek nebo na vykonávané pracovní innosti bez ohledu na specifika vztahující

se k jednotlivým pracovníkm, je tento zpsob hodnocení ergonomicky citlivý, nebo

na základ zjištných skuteností umožuje definovat specifická opatení urená pro

nastavení optimálních pracovních podmínek pro každého pracovníka individuáln.

Tabulka 14: Vybrané antropometrické znaky pro muže a ženy eské populace [41].

íselné

oznaení

1

Znak

Vzdálenost mezi svislou rovinou zad a

podkolení jamkou pi flexi kolena vsed

2 Výška kolena vsed nad podlahou

3 Délka stehna vsed pi flexi v kolen

4 Výška lokte vsed nad sedadlem

5 Délka pedloktí vetn ruky pi flexi v lokti

6 Délka nadloktí pi flexi v lokti

7

Horizontální rovina oní osy vsed

(odpovídá výšce koene nosu)

75

Muži Ženy Zhodnocení

stední hodnota (cm)

rozptyl doporuených

hodnot (cm) vyhovuje

48

44 – 53

54

49 – 58

58

54 – 63

27

22 – 31

47

44 – 51

38

31 – 41

80

74 – 86

47

42 – 52

49

45 – 53

56

51 – 61

25

21 – 30

43

40 – 46

35

32 – 39

74

69 – 80

nevyhovuje


Výše uvedené jednoduché zhodnocení pracovního místa s poítaem lze detailnji

analyzovat i z dalších hledisek charakterizujících nejen pracovní místo, ale pracovišt

jako celek (nap. kancelá, velín apod.). Uvedený dotazník, který je také souástí

uvedené metody [41] je uveden v píloze 1.

Posouzení pracovního zatížení a náronosti práce

Posouzení pracovního zatížení a požadavk na fyzický, mentální a psychický výkon

pracovníka je základem profesiografie, jejímž cílem je stanovení optimální pracovní

zátže a prvk pracovního prostedí pi souasném splnní požadavk kladených

pracovním procesem. Pro tento úel pouhé dotazníky nepostaí a je nutné využít

kontrolních list, do kterých se u jednotlivých hodnocených prvk zapisují již

konkrétní hodnoty nebo úrovn (bodové hodnocení).

Hodnocení náronosti práce je možné provádt prostednictvím metody

profesiografie. Tato metoda vychází ze systematického pozorování a má ti fáze:

1. popis innosti obsahující všeobecnou charakteristiku, výet a sled

vykonávaných úkon (operací), používaných nástroj, stroj a zaízení,

používaných materiál atd.;

2. popis faktor, podmínek a prostedí, za nichž je innost provádna;

3. odvození požadavk na pohybové, smyslové a mentální zatížení.

Principem je vyhodnocení jednotlivých kritérií, mezi které patí:

Kritéria pro hodnocení smyslové innosti:

• smysly rozhodující pro výkon práce a závažnost jejich informaní innosti;

• náronost výkonu práce na optimální nebo nejmenší potebné množství

informace pro správnou innost;

• závažnost rušivých vliv vnjšího prostedí pro omezení píjmu informací

potebných pro správnou innost (vliv osvtlení, teploty, hluku, zápachu atd.);

76


• závažnost rušivých i škodlivých vliv vnjšího prostedí pro možnost

poškození zdraví pracovníka (vliv toxických látek, elektromagnetického záení,

atd.).

O náronosti smyslové innosti rozhoduje množství a trvání informací, jejich

významnost a dležitost v rozhodujících procesech (nap. rozhodnutí

o provozuschopnosti zaízení), rušivé vlivy ovlivující kvalitu a spolehlivost

provádného úkonu (operace) apod.

Kritéria pro hodnocení mentální innosti:

• náronost výkonu práce na pam a poznávací procesy;

• náronost výkonu práce na rychlost a složitost rozhodování a stupe

odpovdnosti;

• náronost výkonu práce na koncentraci pozornosti a emociální naptí;

• náronost výkonu práce na sociabilitu a vázanost na jiné osoby.

Pro posuzování mentální innosti se posuzují psychické složky zátže a emociálních

faktor pi práci. Pro náronost psychické zátže rozhodují zejména nároky na

poznávací a rozhodovací procesy, dále stupe koncentrace pozornosti a volní

kapacity pracovníka a neurotizující, píp. stresové vlivy pracovních podmínek.

Významný je také stav mentálního nasycení, které pedstavuje stav nervového

narušení, ostrého emoního odmítnutí jednotvárného, opakujícího se úkolu nebo

situace, které na základ pedchozích zkušeností vedou k vykávání i pocitu

bezvýchodnosti. Píznaky mentálního nasycení jsou snížená výkonnost, pocity

unavitelnosti a tendence k odmítnutí, hnv.

Kritéria pro hodnocení pohybové innosti:

• lánky pohybového ústrojí rozhodující pro výkon práce a jejich zatížení

pracovní inností;

• náronost práce na energetický výdej s ohledem na pípustné hranice zatížení;

• náronost práce na termoregulaci organismu lidského tla s ohledem na

pípustné hranice zatížení;

77


• náronost práce na sílu zatížených svalových skupin s ohledem na pípustné

hranice zatížení;

• náronost práce na motorickou koordinaci s ohledem na rychlost

a opakovatelnost pohyb;

• náronost práce na pracovní polohu, její vázanost na pracovišt a závažnost

škodlivého vlivu na organismus lidského tla.

Kritéria pro posuzování pracovního prostedí:

• faktory pracovního prostedí (osvtlení, hluk, teplota, záení,…), podle

intenzity, délky trvání atd., psobí v rozhodující míe optimáln nebo rušiv na

práci a jaká je jejich závažnost;

• faktory pedstavující zdravotní ohrožení lovka a jaká je jejich závažnost.

(podkladem pro hodnocení je hygienický pedpis);

• splnní požadavk na ochranu zdraví lovka ped nežádoucími úinky

škodlivých látek na pracovišti.

Kritéria pro posuzování provozních prostedk a pracovišt:

• prvky technického zaízení, které mohou být rozhodující pro zhoršení

podmínek obsluhy a zvýšení zdravotního ohrožení lovka;

• kontrola práce a zprostedkování informací sdlovai;

• polohy a pohyby v pracovním prostoru u pracovního prostedku;

• pohybová ekonominost a využití silových schopností lovka pi práci;

• funkní a výtvarná úelnost pracovních prvk, s kterými pracovník pichází do

styku;

• funkní a estetická úelnost pracovního prostoru v návaznosti na pracovní

innost.

Profesiogramy jako zdroj informací mohou být použity k nkolika úelm. Z pohledu

ergonomie mohou být profesiogramy vytváeny jako ukazatele pro srovnávání profesí

a inností se zetelem na fyzickou, smyslovou i mentální zátž, pípadn zátž

fyzikálními a chemickými faktory prostedí, resp. míru rizikovosti práce. Lze je využít

78


jako podklad pi normování, racionalizaci, pi inovacích apod. V tomto pípad

zjednodušený profesiogram (zjednodušení spoívá ve výbru tch kritérií, jež mají

pro sledovaný zámr – úkol rozhodující význam) mže odhalit nedostatky

ergonomického charakteru v pracovním systému [42]. V píloze 2 je uveden kontrolní

list, který je souástí metody profesiografie.

Ergonomické hodnocení stroj

Dležitou souástí ergonomického hodnocení pracoviš je také posouzení interakce

lovk-stroj, tedy vlivu stroj na lovka, který jej ovládá. K tomuto úelu byla

O. Matouškem vyvinuta Metoda ergonomického hodnocení stroj z hlediska

funkce lovka u stroje [42]. Principem této pomrn jednoduché metody je

posouzení funkcí lovka pi práci se strojem a možných zdravotních dsledk z toho

plynoucích. Metoda se proto zamuje na tyto základní funkce lovka u stroje:

• Tlesné funkce – zajišují ídící akce a vlastní produktivní výkon.

Charakterizující dílí hlediska jsou: pracovní poloha; pohybové stereotypy;

energetické nároky; pracovní tempo; statická práce.

• Smyslové funkce – zajišují píjem informací. Charakterizující dílí

hlediska jsou: podntové pole; typ informaních zdroj; viditelnost

a rozlišitelnost informaních zdroj.

• Psychické funkce – zajišují zpracování informací a rozhodnutí.

Charakterizující dílí hlediska: zpracování informací; složitost rozhodování;

samostatnost v rozhodování; rychlost rozhodování.

K základním funkním hlediskm je pidána ješt rizikovost, jež se hodnotí se

zetelem na riziko pracovního úrazu, rizika profesionální choroby a jiná rizika.

Pro základní funkce lovka u stroje a charakterizující je dílí hlediska se piazují

hodnotící tyi stupn ergonomické náronosti stroje oznaené písmeny A, B, C, D.

Stupe A pedstavuje pozitivní hodnocení se zetelem na zdraví, stupe B, C, D

negativní hodnocení se stoupající závažností zdravotních dsledk.

79


Pehled funkcí lovka s dílími hledisky a charakteristika stup náronosti

postihující celkové ergonomické hodnocení stroje je uvedeno v píloze 3

v tabulce 20. Celkové (sumární) ergonomické hodnocení stroje se podle výskytu

stup A, B, C, D následn roztídí do 4 tíd s oznaením I, II, III, IV podle kritérií

uvedených v píloze 3, v tabulce 21.

Výsledkem ergonomického zhodnocení stroje podle jeho zaazení do píslušné tídy

je informace o tom, v kterých hlediscích stroj spluje píslušné požadavky platných

pedpis (ergonomické kritéria). Jde o kvalitativní hodnocení stroje se zetelem na

zdravotní dsledky. Požadavek kvantitativního hodnocení by pedpokládalo definovat

mrné jednotky pro každé hledisko (kritérium), což v ergonomii je mnohdy obtížné,

zejména týká-li se to psychických proces.

80


6. Manipulace s bemeny

6.1 Zátž pi manipulaci s bemeny

Manipulace s bemenem je každá innost vyžadující použití lidské síly k jeho

zvedání, ukládání, penášení, držení, tlaení nebo táhnutí. Pi manipulaci s bemeny

je nutné dodržovat hygienické limity. Lidé nejen v práci, ale i v soukromém život

asto manipulují s bemeny nadmrné hmotnosti a zbyten tak zvyšují riziko

poškození muskuloskeletálního systému. K nejvíce zatžovaným ástem lidského

tla patí bederní páte a kolenní klouby. Pi neustálém zatžování organismu

nadmrnými hmotnostmi mže dojít i trvalému poškození zdraví, piemž prbh

onemocnní je doprovázen znanými bolestmi. Relativní tlak, který takto vzniká

a psobí na meziobratlové ploténky, shrnuje tabulka 15.

Tabulka 15: Relativní tlak na meziobratlové ploténky [23].

Vzpímená poloha 100 %

Ležení na zádech 24 %

Sední s trupem naklonným vzad a podepeným 80 %

Sezení se vzpímeným trupem 140 %

Sezení s náklonem vped 190 %

Pracovní pozice a zatžování muskuloskeletálního systému

Jak již bylo zmínno, muskuloskeletální systém je pi pracovních innostech

výraznou mrou ovlivován. Krom fyzické zátže má na jeho stav znaný vliv

i pracovní poloha, protože v ní obvykle pracovník setrvává vtšinu doby potebné pro

plnní pracovních úkol. Pakliže se jedná o polohu statickou, tj. pracovník není

nucen polohu píliš mnit, mže se to po urité dob na jeho zdravotním stavu

projevit. Z hlediska posouzení možného vlivu práce na muskuloskeletální systém,

rozlišujeme tyto pracovní pozice:

81


• Základní pracovní pozice – je pozice, v níž pracovník setrvává podstatnou

ást pracovní doby (smny) pi výkonu hlavní innosti.

• Vedlejší pracovní pozice – je pozice, kterou pracovník zaujímá pi

vedlejších i pomocných úkonech a operacích, pevážn po kratší dobu

(nap. seizování, opravy stroje, ištní apod.).

• Fyziologicky vhodná (pirozená) pracovní pozice – je taková pozice

trupu a konetin, jež nevyžaduje statické úsilí a výrazné odchylky od

neutrální pozice.

• Neutrální pozice – je pozicí, kterou se rozumí postavení každého kloubu,

jež dovoluje vyvinutí nejvyšší síly, optimální kontroly pohybu a jeho

nejmenší zátž.

• Fyziologicky nevhodná pracovní pozice – je pozice, která je

charakterizována výraznou zmnou polohy trupu (nap. pedklon, záklon,

úklon, dep, klek) a konetin (nap. práce se zvednutýma rukama, otáení

trupu kolem svislé osy tla, dlouhodobý sklon hlavy a trupu) [13].

Je zjevné, že stídání pracovních pozic, dostatený pohyb pracovníka a také mírná

fyzická zátž (tj. taková, která nemže zpsobit újmu na zdraví) je nejúinnjší

prevencí vzniku onemocnní muskuloskeletálního systému.

Pípustné hmotnosti run penášených bemen

Aby bylo sníženo riziko vzniku poškození muskuloskeletálního systému, byly

právními pedpisy stanoveny maximální pípustné hodnoty run penášených

bemen. Krom stanovených hygienických limit se udávají i doporuené hodnoty

(viz tabulka 16).

82


Vk

pracovníka

18 – 29

30 – 39

40 – 49

50 – 60

Tabulka 16: Doporuené hodnoty hmotností run penášených bemen [17].

Podmínky

pro

penášení

Maximální hmotnost

bemene (kg)

83

Kumulativní hmotnost za celou

pracovní smnu (kg)

Muži Ženy Muži Ženy

Píznivé 50 15 10 000 7 000

Nepíznivé 45 12 8 000 6 500

Píznivé 45 12 7 500 6 500

Nepíznivé 40 10 7 200 6 200

Píznivé 40 10 7 000 6 200

Nepíznivé 35 8 6 700 6 000

Píznivé 35 8 6 400 5 500

Nepíznivé 30 5 6 000 4 000

Podle naízení vlády . 361/2007 Sb., jsou pípustné hodnoty hmotností run

penášených bemen následující:

Muži – hygienický limit pro hmotnost run penášeného bemene mužem je pi

obasném zvedání a penášení 50 kg a pi astém zvedání a penášení pak 30 kg.

Hygienický limit pro kumulativní hmotnost run manipulovaného bemene mužem je

10 000 kg za osmihodinovou smnu. Hygienický limit pro hmotnost run

manipulovaného bemene mužem pi práci vsed je 5 kg.

Ženy – hygienický limit pro hmotnost run penášeného bemene ženou je pi

obasném zvedání a penášení 20 kg a pi astém zvedání a penášení 15 kg.

Hygienický limit pro kumulativní hmotnost run manipulovaného bemene ženou je

6 500 kg za osmihodinovou smnu. Hygienický limit pro hmotnost run

manipulovaného bemene ženou pi práci vsed jsou 3 kg.

Obasným zvedáním a penášením bemen se rozumí práce vykonávaná

perušovan po dobu celkov kratší než 30 minut za pracovní dobu. astým

zvedáním a penášením bemen se rozumí práce vykonávaná po dobru celkov delší

než 30 minut za pracovní dobu [21].


6.2 Zásady správné manipulace s bemeny

Nesprávnou manipulací s bemeny pracovník ohrožuje nejen své zdraví, ale i zdraví

druhých osob, jichž se mže jeho jednání dotýkat (nap. bemeno penáší více osob

a jedna z nich jej upustí). Tuto skutenost ovlivuje ada faktor, mezi které lze

zaadit i individuální vlastnosti pracovníka, jako napíklad:

• fyzické vlastnosti – pohlaví, tlesné rozmry, výška, hmotnost, síla,

zdravotní stav,

• vk – riziko poškození bederní pátee se zvyšuje s narstajícím vkem

a potem odpracovaných let,

• správná technika manipulace s bemeny – odborná píprava, zaškolení

a zácvik.

Zjednodušen se dá íci, že bederní páte je spoj mezi horní ástí tla a pánví

s nohama. Penáší tedy tíhu horní ásti tla na nohy. Z tohoto dvodu je zatížení

pátee nejvtší v oblasti bederních obratl. Nekrititjší ástí pátee jsou tak

meziobratlové ploténky, které jsou umístny mezi jednotlivými obratli.

Pi dlouhodobém zatžování v nepíznivém tlesném postavení se mohou

meziobratlové ploténky opotebovat a mže dojít k jejich nenapravitelnému

poškození, což je velmi bolestivé [18].

Dalšími významnými faktory jsou vlastnosti bemene (hmotnost, úchopové vlastnosti,

velikost, tvar, teplota) a pracovní prostedí (mikroklimatické podmínky, manipulaní

prostor, zorné podmínky, osvtlení). Pi nesprávném zvedání bemene z podlahy

tj. u pedklonu se mnohonásobn zvtší tlak na bederní ploténku a hrozí nebezpeí

jejího vyheznutí [18]. Orientaní hodnoty hmotnosti bemen a sil, které vedou ke

zvýšení rizika poškození meziobratlových plotének bederní pátee, uvádí tabulka 17.

84


Tabulka 17: Hmotnosti bemen, jejichž manipulací se zvyšuje riziko poškození pohybového

aparátu podle [17].

Pracovní úkol Ženy Muži

Zvedání obma rukama 10 kg 20 kg

Zvedání jednou rukou 5 kg 10 kg

Posun obma rukama 5 kg 10 kg

Posun jednou rukou 5 kg 10 kg

Nesení bemene obma rukama vedle tla,

na zádech i na ramenech

85

20 kg 30 kg

Nesení bemene ped tlem, nebo vedle tla 15 kg 25 kg

Tažení bemene 250 N 350 N

Tlaení bemene 300 N 450 N

Obrázek 18: Nesprávné zvedání/pokládání bemene podle [50].

Pro manipulaci s bemeny je poteba dostatek prostoru. Stísnný prostor, pekážky,

nerovná, kluzká nebo sklonná podlaha apod. jsou astými píinami naražení,

uklouznutí, pádu osob i bemen. Pi pádu pedmt i bemen dochází obvykle


k vážnému poranní zasažených osob (zlomeniny, pohmoždniny, odeniny,

amputace, smrt). Nesprávným zdviháním bemen pak mže dojít až k natržení svalu,

poranní kloubu nebo zranní zad (nejastji). Všeobecn se udává, že poet

pracovník se zrannými zády tvoí jednu tvrtinu, z celkového potu pracovník

žádajících o odškodnní za pracovní úraz. Stížnosti pracovník na problémy se zády

(pípadn i krní páteí) jsou rozšíené v mnoha pracovních odvtvích

(nap. nemocnice, kanceláe, sklady atd.).

Bemena je proto nutno zvedat tak, abychom co nejmén zatížili zádové svalstvo.

Tuto innost je proto nutné provádt z podepu (neplatí vždy, záleží na vlastnostech

bemene a charakteru pracovní innosti), viz obrázek 19. Pi zvedání a pokládání

bemen jsou dležité rovnž dosahy, tedy kam/odkud (do jaké výšky, vzdálenosti od

tla) budeme bemeno ukládat/zvedat [10].

Obrázek 19: Správné zvedání/ukládání bemene z/v podepu podle [50].

6.3 Preventivní opatení pro práci s bemeny

Runí manipulaci s bemeny lze nahradit mechanizací, pokud to technologický

postup umožuje. Pokud jsou bemena penášena run, je vhodnjší je zvedat

z podepu, nosit ve vzpímené poloze a co nejblíže u tla. Rozmrnjší bemena

a bemena o vtší hmotnosti je nutné zvedat vždy souasn obma rukama. Pokud

tyto požadavky nebudou dodrženy, zvyšuje se riziko poškození muskuloskeletálního

systému.

86


Manipulaci s bemeny lze ulehit (pokud je to technicky možné) napíklad

používáním vozík (runích nebo strojních), dílenských elektrických koek,

kladkostroj atd. Pi penášení napíklad plechových tabulí vtších rozmr

(nap. 1×2 m a tloušky 2 mm) je poteba používat háky sloužící k pohodlnjšímu

uchopení („prodloužení ruky“) a zárove chránící ped rizikem poezání. Pro runí

manipulaci s bemeny o nadmrné hmotnosti nebo velikosti, je vždy poteba zajistit

dostatený poet pracovník, aby mohlo být s pedmtem bezpen manipulovat.

I u ocelových tlakových lahví platí, že pokud je to možné, pevážíme je na

píslušných vozících. Pi manipulaci s runím vozíkem na naklonném terénu však

musíme zajistit, aby byl opaten brzdou apod.

Hlavním preventivním opatením pi manipulaci s bemeny, je tedy správné

provádní této innosti. V tomto smru je proto nutné zajistit proškolení pracovník,

jak s bemeny správn manipulovat, aby neohrožovali své zdraví [23]. Souástí

školení o BOZP na pracovištích by mlo být zdraznní níže uvedených základních

pokyn nutných pro bezpenou manipulaci s bemeny [25]:

• Pednostn využíváme silových sval dolních konetin a zaujetí správné

polohy dolních konetin (viz obrázek 19);

• Vždy se snažíme udržovat rovnou páte;

• Pi manipulaci zaujímáme správné polohy;

• Rovnomrn rozkládáme hmotnost bemene;

• Využíváme pohybu vlastního tla;

• Pimkneme bemeno co nejblíže k tlu pro zlepšení vlastní stability;

• Využíváme pomocných technických prostedk;

• Volíme co nejkratší vzdálenost úchopu bemen ped tlem;

• Pemisování je nutno provádt v optimální výšce;

• Ped manipulací zajistíme pracovišt a pochzné (manipulaní) roviny tak,

aby byla umožnna plynulá manipulace s bemenem;

87


• Pemisované bemeno nesmí bránit dobrému vidní – nebezpeí

zakopnutí a pádu;

• Bemena s hmotností nad pípustný limit nikdy nepenášíme sami, ale ve

spolupráci s kolegou anebo za využití mechanizaních prostedk;

• Pi astém penosu bemen na vtší vzdálenosti používáme vhodný typ

transportních zaízení.

88


7. Zdravotní obtíže a nemoci z povolání

7.1 Muskuloskeletální onemocnní

Muskuloskeletální onemocnní, nebo-li onemocnní podprn-pohybového aparátu,

pedstavují v souasnosti jeden z nejzávažnjších problém, zejména pak

u pracovník v administrativ. Jsou zpsobována nadmrným zatžováním svalovkosterního

aparátu nebo následkem výkonu práce ve fyziologicky nevhodných

pracovních polohách. V souasnosti tento typ poškození zdraví patí k astým

nemocem z povolání nejen v eské republice, ale i v Evrop. V roce 2006 bylo

v eské republice nahlášeno celkem 1216 nemocí z povolání, z nichž tém 44 %

(534 onemocnní) bylo zapíinno psobením fyzikálních faktor. Ze 60 % se na

vzniku profesionálních muskuloskeletálních onemocnní podílí dlouhodobé

nadmrné a jednostranné petžování konetin a v 35 % je píinou tchto

onemocnní práce s vibrujícím náadím nebo kombinace tchto dvou rizikových

faktor [15].

Poátek muskuloskeletárního onemocnní je postupný a symptomy se mohou objevit

nepozorovan. Píznaky onemocnní mohou být napíklad tyto:

• svalová únava,

• znecitlivení nebo brnní prst na nohou nebo rukou,

• bolest rukou/ramenou nebo ztuhlost,

• bolest pi pohybech do krajních poloh,

• omezený pohyb do krajních poloh,

• bolesti zad v oblasti pátee apod. [18].

Na obrázku 20 je ilustrativn zobrazeno nadmrné namáhání meziobratlových

plotének z dvodu nesprávné polohy vsed.

89


Obrázek 20: Nesprávná a správná poloha vsed dle [23].

Do seznamu nemocí z povolání (poznámka: pojem nemoc z povolání je vysvtlen

v kapitole 4.1), uvedených v naízení vlády . 290/1995 Sb., jsou zaazeny

i následující nemoci, vznikající v souvislosti s poškozením muskuloskeletálního

systému [20]:

• Nemoci šlach, šlachových pochev nebo úpon nebo sval nebo kloub

konetin z dlouhodobého nadmrného jednostranného petžování.

Objektivními vyšetovacími metodami potvrzené vleklé formy nemoci

vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti.

• Nemoci periferních nerv konetin charakteru úžinového syndromu

z dlouhodobého nadmrného jednostranného petížení nebo z tlaku, tahu

nebo torze, s klinickými iritaními a zánikovými píznaky a s patologickým

nálezem v EMG vyšetení, odpovídajícími nejmén stedn tžké poruše.

• Nemoci tíhových vák.

• Poškození menisku.

90


7.2 Syndrom karpálního tunelu

Nevhodnou prací na PC mže docházet ke vzniku syndromu karpálního tunelu, který

taktéž vzniká jako následek práce v nevhodné poloze a chybným postavením

zápstního kloubu. Tento syndrom je vyvolán útlakem stedového nervu v oblasti

zápstí. V zápstním prostoru totiž existuje takzvaný karpální tunel, kterým prochází

jak šlachy ohýba prst, tak i stedový nerv a nepirozeným tlakem mže dojít

k jeho zántu a poškození (viz obrázek 21). Toto onemocnní se bžn vyskytuje až

u 4 % populace (nejastji ve vku 40 až 60 let), piemž je 4x astjší u žen než

u muž [39]. Ovšem etnost jeho výskytu se postupn zvyšuje.

Syndrom karpálního tunelu se zaíná rozvíjet v okamžiku, kdy dochází

k dlouhodobému zvýšení tlaku v uvedeném prostoru, a to vyvolává takové píznaky,

jako jsou bolesti prst vystelující až k pedloktí, pokles jejich citlivosti, zhoršení

motoriky (nešikovnost ruky nap. pi zapínání knoflík, uchopování drobných

pedmt), oslabení ruky, ranní otoky, ztuhlost a nebo mravenení nutící k astému

protepávání ruky. Výraznjší bolesti se objevují spíše v noci než pes den.

V pokroilém stavu pak dochází až k neschopnosti uchopovat pedmty prsty

s dostatenou silou a jak již bylo eeno, ztráta citlivosti se mže stát trvalou.

Stedový nerv ovládá palec, ukazováek a ást prsteníku, které jsou proto postiženy

nejvýraznji.

V lehích pípadech lze tuto situaci ešit krom používání uvedených pomcek

i lébou sestávající z úkon pro utlumení zántu. V tžších pípadech je však nutná

operace vedoucí ke zvtšení prostoru karpálního tunelu – toho se docílí protnutím

karpálního vazu, pod kterým je stedový nerv umístn, ale pokud byl tento nerv již

výrazn postižen, ani po tomto zákroku už nedojde k návratu plné funkce a citlivosti

ruky. I v pípad úspchu však uživatele eká nkolikamsíní rekonvalescence

a nutnost procviování ruky k nabití pvodních schopností a po tuto dobu tedy

i limitovaná schopnost vykonávat svoji práci.

Ne vždy však syndrom karpálního tunelu vzniká jen v souvislosti prací na PC. Nkdy

nelze dokonce ani píinu vzniku potíží vypátrat, ale asto se na jeho rozvoji podílí

krom petžování rukou také prodlaný úraz zápstí, systémové choroby (cukrovka,

91


choroby štítné žlázy, revmatoidní artritida, obezita a další) nebo genetická

predispozice [39].

Obrázek 21: Syndrom karpálního tunelu podle [40].

Prevence vzniku syndromu karpálního tunelu

Co tedy dlat pro vyvarování se tmto potížím? První krok pro zmnu mže vést již

pímo od používaného operaního systému. Dnešní grafická rozhraní založená na

interakci pomocí myši se sice zdají jako nejsnazší zpsob ovládání, ale práv tyto

pohyby zpsobují významnou ást problém, a je proto vhodné práci s myší v rámci

možností redukovat. Jistý krok vped by v této oblasti ml pijít spolu s tzv. visual

computingem, kdy uživatel pomocí dotykové obrazovky bude pracovat se systémem

tak, jako by manipuloval s konkrétními fyzickými objekty a tato funkce má být

zahrnuta nap. do chystaného operaního systému Windows 7. Další etapou by pak

mlo být ovládání hlasem, který problémy opakujících se pohyb pi práci s PC již

výrazn zredukuje [38].

Syndromu karpálního tunelu nevzniká jen u práce s myší, ale i pi jiných pracovních

innostech mezi které lze zaadit napíklad práci zubních laborantek, rehabilitaních

pracovnic, v alounictví, pi zpracování masa, s dlátem nebo vrtakou apod.

V souasnosti jsou však nejjistjšími metodami jak eliminovat pohyby rukou na myši

napíklad klávesové zkratky, využití funkce „jedním prstem“ v možnostech usnadnní

ve Windows, která omezuje zbytené napínání prst a šlach pi stisku více kláves

souasn i kompletní emulace myši na numerické ásti klávesnice, kterou lze najít

92


také v Možnostech usnadnní. Využít lze však i speciální software odstraující

nutnost klikat myší [38].

Využívání myši je dnes natolik rozšíené, že i pes výše uvedené technické novinky

bude i nadále pro ovládání PC ješt dlouho dominovat. Proto je nutné pijmout

alespo ten nejjednodušší zpsob pasivní prevence, kterým je používání podložek

pod myš s gelovou podprkou zápstí (viz obrázek 22). Podprka je navržena na

proporce ruky dosplého lovka a je naplnná silikonem, což pi jejím správném

používání výrazným zpsobem zabrauje vzniku nežádoucích otlak. Akoli je

problém syndromu karpálního tunelu mezi veejností již pomrn dobe známý,

pesto není používání tchto podložek ješt píliš rozšíeno.

Obrázek 22: Ergonomická gelová podložka pod myš s podprkou zápstí [47].

Je poteba zmínit, že problém petížení zápstí se netýká jen práce s myší, ale

ásten také práce s klávesnicí. Z tohoto dvodu bývá souástí ergonomických

klávesnic i pedložka (obvykle také gelová), plnící funkci oprky zápstí jak je

ilustruje obrázek 23.

Obrázek 23: Funkce podprky zápstí u klávesnice [46].

93


Novinkou jsou pak podstavce pod pedložku (viz obrázek 24). Jde o jednoduchý

tvarovaný plastový výlisek, který podepírá klávesnici po celé její pední hran

a zvedá tak horní hranu klávesnice, ímž umožuje, aby ruce zstávaly v pirozené

poloze, a aby nebylo zapotebí je se zápstím openým o pedložku kroutit a natáet

do rzných úhl [45]. Ruce tak zstávají ve volném ložení, zápstí je podepeno

a jediné pohyby tak vykonávají pouze prsty.

Obrázek 24: Podstavec pod pedložku klávesnice [45].

Krom prevence syndromu karpálního tunelu je nutné pro bezpenou práci s PC

pijmout celý soubor dalších opatení, která umožní zamezit negativním zdravotním

vlivm. ást z nich již byla popsána v kapitole 5.2. Hlavní zásadou je zamit

pozornost na celé pracovní místo, s drazem na nalezení hlavních nedostatk

spojených s opakovanými pohyby a trvalou pracovní polohou pracovníka. Pi sezení

je velmi dležité držet vzpímenou polohu, aby uši, ramena a boky byly v jedné

pímce, emuž pomáhá snaha se jakoby vytahovat co nejvíce do výšky. Dále je

vhodné stídat ruce na myši, pokud to pracovní prostor dovoluje, psát lehkými údery

a také dlat pestávky, pi nichž si zápstí mohou odpoinout. Pokud uživatel nosí

brýle, ml by se ujistit, že mu nekloužou po nose a nenutí jej mnit podvdom

polohu hlavy [38].

94


8. Závr

Nedodržování ergonomických zásad asto vede k poškození zdraví pracovník

(mnohdy i s trvalými následky). Zaujímání nesprávných pracovních poloh

a provádní nepirozených pohyb, v závislosti na dob vykonávané innosti

a mnoha dalších faktorech, zpsobují s postupem asu bolestivá zranní

a následnou pracovní neschopnost postižených pracovník, což zamstnavateli

mže zpsobovat i nemalé finanní ztráty.

Právní pedpisy stanovují, že zamstnavatel musí vytvoit vhodné a zdraví

nezávadné pracovní podmínky pro své pracovníky [29]. Tato skutenost je v praxi

pomrn asto opomíjena, zejména pak detailní pozornost smovaná na faktory

psobící dlouhodobé fyzické nebo psychické petžování pracovník. Na

pracovištích se proto i dnes pomrn asto setkáváme s nevhodným pracovním

sedadlem, s dlouhými asy pro vykonávání prací v poloze vstoje nebo vsed,

nadmrnou fyzickou zátží nebo jednostranným dlouhodobým zatžováním jen

uritých svalových skupin, s pracemi vykonávanými ve fyziologicky nevhodných

polohách atd.

Ovšem prevence pracovních úraz a nemocí z povolání není jen povinností

zamstnavatele, ale pedevším samotných pracovník, kteí by mli dbát o své

zdraví. Mže se napíklad také stát, že zamstnavatel z jistých dvod nezjistí, že

nejsou dodržovány zákonné podmínky, a proto je nutné, aby sám pracovník

upozornil na tyto nedostatky. Samozejm, že i zajištní vhodných ergonomických

podmínek si vyžádá jisté finanní náklady, ovšem v porovnání s výdaji spojenými

s ešením pracovního úrazu nebo nemoci z povolání jsou tyto náklady v závru

mnohonásobn menší.

Ergonomii na pracovištích je proto nutné vnovat potebnou pozornost, protože pée

o tuto oblast v koneném dsledku pináší dlouhodobé výhody nejen pro

zamstnavatele, ale pedevším pro pracovníky, kterým tyto aktivity mohou výrazným

zpsobem zlepšovat fyzickou i duševní pohodu pi výkonu jejich práce.

95


9. Literatura

[1] 5S (metodology) [online]. Wikipedia, 2001 [cit. 2008-03-10]. Dostupný z

WWW: .

[2] ASTAPENKO, P. D., KOPÁEK, J. Jaké bude poasí? Praha: Lidové

nakladatelství, 1987. 288 s.

[3] BAUER, R. L. Safety and health for engineers. 2. vyd. New Jersey : Wiley

Interscience, 2006. 764 s. ISBN: 0-471-29189-7.

[4] SN EN 614–1. Bezpenost strojních zaízení – Ergonomické zásady

navrhování – ást 1: Terminologie a všeobecné zásady. Praha : eský

normalizaní institut, 2006. 15s.

[5] SN EN ISO 7730, 1997. Mírné tepelné prostedí. Stanovení ukazatel PMV

a PPD a popis podmínek tepelné pohody. eský normalizaní institut.

[6] FIŠEROVÁ, S. Hygienické minimum: Ochrana zdraví pi práci, Kategorizace

prací. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpenostního inženýrství,

2005. 72 s. ISBN 80-86634-60-4. Dostupný z WWW:

.

[7] Gesundheitsschutz am Arbeitsplatz. Bochum : Verlag Technik & Information,

2007. 135. s. ISBN 978-3-934966-68-0.

[8] Hmatník [online]. Encyklopedie BOZP, 2007 [cit. 2008-11-10]. Dostupný z

WWW: .

[9] HOMOLA, J. Ergonomie poítaového pracovišt. Computer Design [online].

2006 [cit. 2008-10-10]. Dostupný z WWW:

.

[10] CHUNDELA, L. Ergonomie. Praha : VUT, 1983. ISBN: 0-471-29189-7.

[11] Interiérové horizontální žaluzie [online]. MARON CZ s.r.o., 2007 [cit. 2008-10-

26]. Dostupný z WWW: .

96


[12] JIRÁK, Z., VAŠINA, B. Fyziologie a psychologie práce. Ostrava : Ostravská

univerzita, 2005.

[13] KRÁL, M. Ergonomická píruka ve vybraných normativech. Praha : VÚBP,

v.v.i. 2007.

[14] KRÁL, M. Ergonomický výkladový slovník, Brno : IVBP, 1999.

[15] Kulatý stl k problematice muskuloskeletálních onemocnní souvisejících s

prací. Evropská agentura pro bezpenost a ochranu zdraví pi práci [online].

2007 [cit. 2008-10-15]. Dostupný z WWW:

.

[16] LEHOCKÁ, H., JIRÁK, Z. Kulový teplomr a jeho vývoj z hlediska hodnocení

tepelné pohody organismu [online]. TZB-info, 2005 [cit. 2008-12-08]. Dostupný

z WWW: .

[17] Manipulace s bemeny [online]. Zdravcentra.cz Zdravcentra.cz, 2005 [cit.

2008-10-12]. Dostupný z WWW: <

https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_3234.html>.

[18] MATOUŠEK, O. Bezpenost práce pi manipulaci s bemeny. Praha : VÚBP,

2001. 32 s. edice Bezpený podnik.

[19] Naízení vlády . 148/2006 Sb., o ochran zdraví ped nepíznivými úinky

hluku a vibrací, v platném znní.

[20] Naízení vlády . 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání,

v platném znní.

[21] Naízení vlády . 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví

pi práci, v platném znní.

[22] Nebezpeí a rizika spojená s runí manipulací [online]. Evropská agentura pro

bezpenost a ochranu zdraví pi práci, 2007 [cit. 2008-10-15]. Dostupný

z WWW: .

[23] Occupational health and safety at the workplace : designing with ergonomics.

1. vyd. Bochum : Verlag Technik & Information, 2007. 135 s. ISBN 978-3-

934966-68-0.

97


[24] SALVENDY, G. Handbook of human factors and ergonomics. 3rd ed.

Hoboken: John Wiley & Sons, 2006. 1654 s. ISBN 978-0-471-44917-1.

[25] HRNÍ, K. Škodliviny v pracovním prostedí. [CD-ROM]. Rožnov pod

Radhoštm : Rožnovský vzdlávací servis, 2008. Bonus k 17. aktualizaci

programu SIB-LEX.

[26] STANTON, N. A.; YOUNG, M. S. A guide to methodology in ergonomics :

designing for human use. London : Taylor and Francis, 1999. 132 s.

ISBN 0-7484-0703-0.

[27] STELEC, J. PDCA cyklus [online]. Vlastnicesta.cz, 2008 [cit. 2008-10-21].

Dostupný z WWW: < http://www.vlastnicesta.cz/akademie/kvalita-systemkvality/kvalita-system-kvality-metody/pdca-cyklus/>.

[28] Výkonnostní kivka dne [online]. AbcRedakce.cz , 2004 [cit. 2008-11-10].

Dostupný z WWW: .

[29] Zákon . 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znní.

[30] ZMRHAL, V. Stanovení stední radianí teploty (I) [online]. TZB-info, 2006

[cit. 2008-12-08]. Dostupný z WWW: .

[31] ŽALUZIE HORIZONTÁLNÍ [online]. Univers Tech s.r.o., 2007 [cit. 2008-10-

26]. Dostupný z WWW: .

[32] Co je to akustický tlak / akustický výkon? [online]. Daikin Airconditioning

Central Europe Czech Republic spol. s r.o., [cit. 2008-12-15]. Dostupný z

WWW: .

[33] HANÁKOVÁ, E. Práce a zdraví, rizikové faktory pracovního prostedí. Praha :

VÚBP, v.v.i. 2008. 108 s. edice Bezpený podnik. ISBN 978-80-86973-07-4.

[34] LAJÍKOVÁ, A. Ochranné nápoje. Praha : Státní zdravotní ústav. Dostupný

z WWW: .

[35] Bezpená kancelá. Praha : VÚBP, 2000. 15 s. edice Bezpený podnik.

98


[36] MATOUŠEK, O. Hodnocení psychické, fyzické a senzorické zátže. Praha :

VÚBP, 2005. 24 s. edice Bezpený podnik. ISBN 80-86973-02-6.

[37] HARTLEY, A. Microsoft claims RSI on the increase in UK: Due to increased

working from home and on the move. [online]. Techradar.com. [cit. 2008-12-

15]. Dostupný z WWW: .

[38] NOSKA, M. Zdravotní potíže z práce na PC rapidn pibývají. Computerworld,

2008, . 20, s. 11-13.

[39] Syndrom karpálního tunelu. [online]. Ústí nad Labem : Masarykova

nemocnice. [cit. 2008-12-30]. Dostupný z WWW: .

[40] Carpal Tunell Syndrome. [online]. MedicineNet. [cit. 2008-12-30]. Dostupný z

WWW: .

[41] BAUMRUK, J.; MATOUŠEK, O. Ergonomické hodnocení pracovních

podmínek s poítaem. Bezpenost a hygiena práce, 1997, . 12, s. 18-19.

[42] KRÁL, M. Metody a techniky užité v ergonomii. Praha : VÚBP, 2002. 154 s.

[43] STRASSER, H. Assessment of the Ergonomic Quality of Hand-Held Tools and

Computer Input Devices. Amsterdam : IOS Press, 2007. 283 s. ISBN 978-1-58603-788-8.

[44] Klávesnice. [online]. Portál Notesy.cz [cit. 2008-12-30]. Dostupný z WWW:

.

[45] MS Natural Keyboard 4000: klávesnice bez kompromis. [online]. CPress

Media, a. s. [cit. 2008-12-30]. ISSN 1212-8554. Dostupný z WWW:

.

[46] Gelová podložka 4310-4320 ke klávesnici [online]. [cit. 2008-12-29]. Dostupný

z WWW: .

[47] Ergonom. gelová podložka ednet.s podprou zápstí [online]. [cit. 2008-12-

28]. Dostupný z WWW: .

99


[48] GILBERTOVÁ, S.; MATOUŠEK, O. Ergonomie – optimalizace lidské

spolenosti, 1.vyd. Praha:Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN: 80-247-

0226-6.

[49] Barvy v interiéru - díl V.: Zvtšení a zmenšení prostoru [online]. KEEPLINE

s.r.o., 2009 [cit. 2009-02-10]. Dostupný z WWW:

.

[50] MATOUŠEK, O. Bezpenost práce pi manipulaci s bemeny. Praha : VÚBP,

v.v.i, 2006. 36 s. Edice Bezpený podnik. ISBN 80-86973-06-9.

[51] GRANDJEAN, E. Fitting the Task to the Man: An Ergonomic Approach.

London: Taylor & Francis, 1982.

100


10. Další doporuená literatura

Základní právní pedpisy

Normy

Naízení vlády . 101/2005 Sb., o podrobnjších požadavcích na pracovišt

a pracovní prostedí, v platném znní.

Zákon . 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví, v platném znní.

Vyhláška . 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zaazování prací

do kategorií, limitní hodnoty ukazatel biologických expoziních test,

podmínky odbru biologického materiálu pro provádní biologických

expoziních test a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými

initeli.

SN 26 9030. Manipulaní jednotky - Zásady pro tvorbu, bezpenou

manipulaci a skladování. Praha: eský normalizaní institut, 1998. 16 s.

SN 26 9010. Manipulace s materiálem - Šíky a výšky cest a uliek. Praha:

eský normalizaní institut, 1993. 8 s.

SN EN 547-1. Bezpenost strojních zaízení - Tlesné rozmry - ást 1:

Zásady stanovení požadovaných rozmr otvor pro pístup celého tla ke

strojnímu zaízení. Praha: eský normalizaní institut, 1998. 16 s.

SN EN 999. Bezpenost strojních zaízení - Umístní ochranných zaízení s

ohledem na rychlosti piblížení ástí lidského tla. Praha: eský normalizaní

institut, 2000. 24 s.

SN EN ISO 14121-1. Bezpenost strojních zaízení - Posouzení rizika - ást

1: Zásady. Praha: eský normalizaní institut, 2008. 32 s.

SN EN ISO 14738. Bezpenost strojních zaízení - Antropometrické

požadavky na uspoádání pracovního místa u strojního zaízení. Praha: eský

normalizaní institut, 2003. 32 s.

101


Publikace, píruky

CHUNDELA, L. Ergonomie. Praha : VUT, 2001. 171 s.

KRÁL, M. Pt krok chronologického postupu ergonomického zkoumání

a hodnocení v rámci pracovního systému. Praha : VÚBP, 2002. 26 s. Edice

Bezpený podnik.

MATOUŠEK, O. Pracovní stres a zdraví. Praha : VÚBP, 2005. 24 s. Edice

Bezpený podnik. ISBN 80-903604-1-6.

MATOUŠEK, O. Režim práce a odpoinku. Praha : VÚBP, v.v.i, 2007. 21 s.

Edice Bezpený podnik. ISBN 978-80-86973-33-3.

Rizikové faktory sedavého životního stylu [online]. Dostupný z WWW:


102


Píloha 1: Ergonomické hodnocení práce s poítaem –

kontrolní list

Tabulka 18: Kontrolní list pro ergonomické hodnocení práce s poítaem

Organizace:

Pracovišt: Hodnotitel: Datum:

Pracovišt

Kritérium Doporuené hodnoty

Orientace oken

Podlahová plocha

a prostor

Pracovišt bez

denního svtla

a s umlým osvtlením

Podlaha a vedení

kabel

Nucené vtrání

a místní odsávání

Teplota proudní

a vlhkost vzduchu

Min. 2 m 2 nezastavné plochy;

Min. 5 m 2 vetn nábytku a zaízení;

Min. 15 m 3 pi výšce stropu 3 m;

Min. výška stropu 2,5 m pi ploše menší než 100 m 2 ;

Možnost prhledu do sousedních prostor;

Min. plocha 5 m 2 ;

Min. výška stropu 3 m pi ploše vtší než 100 m 2 ;

Min. výška stropu 3,5 m pi ploše menší než 200 m 2 ;

Neklouzavá, antistatická, snadno istitelná;

Zdvojený podlahový prostor pro kabely pi vtším

potu pracoviš;

Izolace podlahy v pípad penos vibrací v budov;

20 – 40 m 3 za 1 h erstvého pivádného vzduchu;

Ohívání vzduchu v zimním období;

Pravidelná kontrola filtrace vzduchu a výmny filtr;

Kontrola obhového vzduchu do ohívacích jednotek;

V letním období optimum 23°C;

V zimním období 20 – 24°C;

Max. teplota 26°C;

Proudní vzduchu 0,15 m.s -1 ;

Relativní vlhkost vzduchu 40 – 60 %;

103

Hodnocení

(mení)

Splnno

Nesplnno


Celkové osvtlení Nepímé osvtlení (pohled);

Osvtlenost 500 – 200 lx;

Typ denní nebo teplé záivky o teplot 3000 –3300°K;

Rozptylové kryty pod záivkami;

Odrazivost stropu 70 – 90 %;

Odrazivost stn 40 – 60 %;

Odrazivost nábytku 25 – 45 %;

Odrazivost podlahy 15 – 35 %;

Osvtlení a barevné

ešení

Pi orientaci oken na jih „studené“ barvy v interiéru;

Pi orientaci na sever „teplé“ barvy v interiéru;

Barevn sladný interiér s typem svítidel (teplotou

svtla);

Akustické podmínky Max. 65 dB pi rutinních innostech;

Max. 55 dB pi innostech psychicky nároných;

Tiskárny, i jiné zdroje hluku umístit mimo pracovišt;

Pracovní místo

Umístní na pracovišti

a uspoádání

Pracovní stl a další

nábytek

Musí odpovídat tlesným rozmrm uživatel;

Prostor pro dolní konetiny výška min. 60 cm, šíka

50 cm, hloubka 50 cm;

Vzdálenost oí od obrazovky 40 – 75 cm v závislosti

na velikosti znak;

Výška horizontální oní roviny 74 – 80 cm nad

sedadlem (vzpímený sed) – odpovídá nejvyšší ádce

na obrazovce;

Úhel nadloktí – pedloktí, horní a dolní ásti nohou

vtší než 90°;

Výška stední ádky na klávesnici ve výšce lokte pi

úhlu pedloktí a nadloktí 90°;

Umístit pracovní stl a obrazovku tak, aby v zorném

poli nebyly nedostaten odstínná okna i jiné

zdroje jas (svítidel, stn apod.);

Rozmístit nábytek a další zaízení s ohledem na

snadnou pístupnost a dosažitelnost;

Oddlit lehkými pekážkami pracovní místa v pípad

vzájemného rušení;

Výška desky nad podlahou: muži 70 cm, ženy 65 cm;

promnlivá 62 – 82 cm;

Dostaten velká plocha stolu, povrch matný, snadno

istitelný, oblé hrany;

Stylov sjednocený nábytek;

Podložka (oprka) pro nohy;

Pracovní sedadlo; promnlivá výška sedáku v

rozmezí 38 – 50 cm. Zádová oprka, možnost zmny

104


Obrazovka

a klávesnice

sklonu. Ptiramenná podnož. Sedák porézní,

neklouzavý, snadno istitelný;

Možnost mnit sklon a otáení monitoru;

Rovnomrný jas po celé ploše (rozdíl mezi jasem

stedu okraji max. 1 : 1,7);

Min. výška znak 3 mm;

Klávesnici umístit na podložce, která je pod rovinou

stolu asi o 3 – 5 cm;

Pi astém používání klávesnice zvolit tzv.

ergonomickou, tj. lomenou klávesnici;

Vzdálenost mezi pedním okrajem klávesnice a

hranou stolu asi 10 cm;

Podklady a písemnosti Kontrast mezi pozadím a znaky 1 : 3, optimální 1 : 8

Pracovní režim 3 až 10 minutová pestávka po 1 h intenzivní práce;

Vtší poet krátkých pestávek pi dlouhodobé

monotónní práci;

Možnost volby krátkodobé pestávky podle píznak

únavy;

Odezva a zdravotní

stav uživatel

Uvádjí uživatelé njaké potíže jako dsledek práce a

pracovních podmínek nap.:

• zrakové potíže (bolesti oí, pálení, mžitky

apod.);

• tlesné potíže (bolesti v zádech, zápstí,

prst apod.);

• stížnosti na hlunost, špatné ovzduší,

nevhodnou teplotu, vtrání, osvtlení

apod.;

Zejména u starších pracovník odborné oní

vyšetení a možnost rehabilitace pohybového

aparátu.

105


Píloha 2: Metoda profesiografie – kontrolní list

Jak bylo uvedeno v kapitole 5.3, základem metody profesiografie je sbr informací na

pracovištích a jejich záznam do kontrolních list. Pi aplikaci metody se hodnotí

jednotlivá níže uvedená kritéria pomocí bodové škály 1 až 5, piemž 1 pedstavuje

minimální zatížení i psobení daného faktoru na lovka a 5 maximální. Uvedená

dílí kritéria nejsou striktní a lze je samozejm zpesovat podle požadavk

hodnotitele i podle charakteru pracovního procesu apod. tak, aby bylo možno

jednoznan vysledovat negativní vlivy psobící na pracovníky. Znamená to, že na

položenou otázku vztahující se k prošetení psobení daného faktoru se odpoví

kladn nebo záporn (v tomto pípad jde v podstat o kvalitativní hodnocení) a

ohodnotí se relativní závažnost dle níže uvedených dílích kritérií. Zápis se provádí

do kontrolního listu (tabulka 19).

Hodnocené faktory a dílí kritéria

1. Fyzická zátž (posuzování podle srdení frekvence, pro muže 30 – 50 rok)

1. žádné nároky do 75

2. malé nároky 75 až 94

3. stední nároky 95 až 114

4. vysoké nároky 115 až 134

5. mimoádn vysoké nároky nad 135

2. Namáhavost práce

2.1 Prsty a ruce

1. žádné požadavky

2. malé požadavky

3. normální nároky na sílu

4. vysoké nároky na sílu nebo velmi jemné pohyby a pracovní polohy

5. mimoádné nároky na sílu nebo velmi jemné pohyby a pracovní polohy

106


2.2 Chodidla a nohy

2.3 Páte

1. žádné nároky – práce vsed v pohodlné poloze

2. všeobecná práce vsed

3. práce ve stoje, dovolující zmnit polohu (normální nároky na svalovou sílu)

4. práce ve stoje nebo vsed nepohodlná, vtší nároky na svalovou sílu

5. práce s astým pecházením nebo práce v extrémn strnulé poloze vsed

nebo vstoje nebo práce s velkými nároky na svalovou sílu

1. žádné požadavky

2. malé nároky (práce v pedepsané poloze)

3. bžné požadavky (práce i pro ženy), zdvihání bemen v limitech v pohodlné

poloze

4. vysoké požadavky, asté zdvihání bemen nad 30 kg, namáhavá statická

práce

5. extrémn vysoká zátž

2.4 Ramena

1. žádné požadavky

2. malé požadavky

3. normální nároky na sílu a pracovní polohu

4. vysoké nároky na sílu nebo nepohodlné pracovní polohy

5. mimoádn vysoké nároky na sílu nebo velmi obtížné pracovní polohy

3. Pracovní místo

3.1 Poloha vsed

1. poloha vsed je bez omezení

2. výška sedu je pizpsobitelná jen pro výšky postavy do 185 cm

3. sedadlo má jen omezené výškové a stranové seizování (porušená stabilita)

4. výška sedu je limitována jen pro osoby výšky 162 až 184 cm (bez

seizování)

5. poloha vsed je velmi nepohodlná (nelze seizovat, nestabilní)

107


3.2 Prostor pro chodidla a nohy

1. žádné nároky (práce vsed i ve stoje bez omezení)

2. ástené prostorové omezení (pekážky)

3. prostorové omezení pro postavy vyšších nad 185 cm

4. prostorová tsnost pro práce vsed, i pro práce vstoje je práce obtížná

5. prostor je nedostatený (velmi obtížná pohyblivost pi práci)

3.3 Dosahy horní konetiny

1. není dležitý

2. práce v optimálním prostoru a dosah vyhovuje osobám vysokým 162 – 184

cm

3. všeobecn vyhovující prostor pro dosah jen pro prmrné osoby

4. pohyby pevážn mimo optimální dosah nebo ásten nevyhovující

pracovní prostor

5. zcela nevyhovující prostor nebo rozmístní pracovních pedmt mimo

dosah

4. Požadavky na zrak (uvažovat osvtlení a velikost kritického detailu)

1. velmi malé nároky

2. žádné detaily

3. žádné jemné detaily (tení novin)

4. velmi jemné detaily

5. extrémní namáhání zraku

5. Požadavky na sluch

1. žádné nároky

2. malé nároky

3. bžné nároky

4. velké nároky

5. velmi vysoké nároky

108


6. Posteh, pozornost

1. není dležitý

2. velmi malé nároky – práce bez zvláštního zatížení pozornosti

3. stední požadavky – obasné vtší soustední pozornosti

4. dležitý – pozornost trvalá vtší intenzity

5. vysoce nutný – trvalé a velmi asté stídání úrovn pozornosti

7. Požadavky na proces myšlení

1. práce, které nekladou žádné zvláštní požadavky na proces myšlení

2. práce s malými nároky na proces myšlení

3. práce s vtšími nároky na proces myšlení

4. práce s vysokými nároky na proces myšlení

5. práce s mimoádnými požadavky na proces myšlení

8. Požadavky na odpovdnost

1. žádná

2. malá

3. stední

4. velká

5. velmi velká

9. Psychické nároky

1. zcela nepodstatné

2. malé požadavky – málo stresových píin

3. bžné požadavky

4. vyžadují vyrovnanou osobnost a dobrou toleranci ke konfliktm

5. extrémn vysoké neuropsychické zatížení

10. Pracovní rytmus

1. volná, nerytmická práce

2. rytmus udaný pracovníkem

109


3. sleduje se celkový rytmus v návaznosti na ostatní

4. rytmické práce (bžící pás – vnucené tempo)

5. práce v asové tísni ve vnuceném tempu

11. Rychlost práce

1. zcela nepodstatná

2. žádné nároky

3. bžné nároky na rychlost práce

4. vysoké nároky

5. extrémn vysoké nároky

12. Fyzikální initelé pracovního prostedí

12.1 Osvtlení a podmínky viditelnosti

1. optimální intenzita osvtlení a ostatních složek initele osvtlení

2. dobrá zraková pohoda

3. dobré vidní – lze rozpoznávat blízké i vzdálené pedmty

4. zhoršené osvtlení

5. velká zraková zátž, nedostatené osvtlení (narušení bezpenosti práce)

12.2 Hluk a akustické podmínky

1. žádný hluk (normální pirozené prostedí)

2. žádný rušivý hluk

3. hladina hluku pod 85 dB

4. hladina hluku mezi 85 a 100 dB

5. hladina hluku nad 100 dB

12.3 Chvní a vibrace

1. žádné (není vnímáno)

2. sporadicky dojde k mírnému chvní

3. mírné chvní (odpovídá ízení nákladního auta)

4. chvní se vyskytuje ve velkém rozsahu, ásten pocit nepohodlí

5. siln dlouhotrvající chvní, pocit nepohodlí až možnost rizika

110


12.4 Mikroklimatické podmínky

1. pracovní prostedí vzdušné, pípadn klimatizované

2. dobré klimatické podmínky

3. dobré klimatické podmínky, ásten rušené

4. obtížné klimatické podmínky (zmny ve vtším kolísání teplot, vlhkosti

vzduchu)

5. velmi obtížné klimatické podmínky

12.5 Zápach

1 až 5 subjektivn

13. Psobení chemických initel (škodlivé látky, prach, plyny, kou a jiné)

1. žádné škodliviny

2. velmi malé procento (koncentrace)

3. malé procento; nezpsobuje nepohodlí

4. vtší množství; mže vzniknout pocit nepohodlí

5. velké procento (mže vzniknout riziko toxikace)

14. Nebezpeí úrazu

1. nezjistitelné

2. nehrozí vbec

3. bžné až mírn zvýšené riziko

4. hrozí asto

5. hrozí velmi asto, riziková práce

15. Nebezpeí vzniku chorob z povolání

1. nezjistitelné

2. pi vykonávané práci není nebezpeí vzniku choroby z povolání

3. pi vykonávané práci je malé nebezpeí vzniku choroby z povolání

4. je nebezpeí vzniku choroby z povolání (uvete jaké: . . . . . . . . . . .)

5. je velké nebezpeí vzniku choroby z povolání (uvete jaké: . . . . . . . . .)

111


16. Celkové posouzení prostedí

1. práce celkov vyhovuje (v posuzovaném stavu)

2. je poteba malých zmn

3. poteba zlepšení (zmna výrobního prostoru, úrovn technického vybavení

apod.)

4. poteba zásadních zmn (technických, organizaních aj.)

5. aktuální poteba úplných zmn

Pro hodnocení pohybové innosti je rozhodující, jak jsou do pracovní innosti

zapojovány jednotlivé segmenty lidského tla a to podle charakteru práce, druhu

pracovní polohy a statického zatížení, nárok na sílu, rychlost a koordinaci

pracovních pohyb v ase a prostoru, nárok na spotebu energie, nárok na

obhový systém a termoregulaní zátž, nároky na zvláštní pohybové dovednosti

nebo konstituní pedpoklady.

Hodnocení jednotlivých faktor se provádí pro bžné podmínky panující na pracovišti

(zápis do sloupce „bžný provoz“) a pro možné mimoádné situace, pi kterých se

mohou vyskytnout i extrémní hodnoty hodnocených faktor (zápis do sloupce

„mimoádné situace“).

112


Tabulka 19: Kontrolní list pro metodu profesiografie [42]

VYHODNOCENÍ

Bžný provoz Mimoádné situace

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Celkem: Celkem:

113

Položka

1 Fyzická zátž

2.1 Prsty a ruce

2.2 Chodidla a nohy

2.3 Páte

2.4 Ramena

3.1 Poloha vsed

KRITÉRIA

3.2 Prostor pro nohy/chodidla

3.3 Dosah horní konetiny

4 Požadavky na zrak

5 Požadavky na sluch

6 Posteh, pozornost (tení ve

výkresech, pozornost na objekt)

7 Požadavky na proces myšlení

8 Požadavky na odpovdnost

9 Psychické nároky

10 Pracovní rytmus

11 Rychlost práce

12.1 Osvtlení

12.2 Hluk

12.3 Chvní, vibrace

12.4 Mikroklimatické podmínky

12.5 Zápach

13 Psobení chemických initel

14 Nebezpeí úrazu

15 Nebezpeí chorob z povolání

16 Celkové zhodnocení prostedí

Souty sloupc hodnocení

Souty sloupc x váhový koeficient


Výsledné hodnocení je provedeno formou výpotu, který provádíme následovn:

1. vypoítáme sumu v jednotlivých sloupcích;

2. vynásobíme sumu v jednotlivých sloupcích píslušným váhovým faktorem

(1 až 5);

3. seteme výsledek získaný ad 2;

4. vydlíme výsledek získaný ad 3 íslem 16;

5. piadíme stupe náronosti práce podle tabulky 19

Zaazením do stupn náronosti práce, získáme posouzení pracovního zatížení

a nárok na pracovníky (viz tabulka 20), což je pouze orientaní kvalitativní

informace. Ovšem detailnjším posouzením vyplnného kontrolního listu, resp. jeho

jednotlivých kritérií, lze stanovit píslušná nápravná opatení smovaná ke zmírnní

psobení nežádoucích faktor a urit priority v ešení. Je poteba ale zdraznit, že

metoda je znan subjektivní a pro její aplikaci v praxi je nezbytné disponovat

uritými zkušenostmi. Vhodné je proto pracovat v týmu.

Stupe náronosti

práce

Tabulka 20: Vyhodnocení pracovního zatížení

Rozptí hodnot

získaných hodnocením

114

Pracovní zatížení a nároky

na pracovníka

1 1,0 – 1,5 Velmi malé

2 1,6 – 2,5 Malé

3 2,6 – 3,5 Stední

4 3,6 – 4,5 Zvýšené

5 4,6 – 5,0 Vysoké


Píloha 3: Metoda ergonomického hodnocení stroje –

klasifikaní tabulky

Tabulka 21: Hlediska a charakteristika stup celkového ergonomického hodnocení stroje

Tlesné

funkce

Pracovní

poloha

Pohybové

stereotypy

Energetické

nároky

Pracovní

tempo

Statická

práce

Smyslové

funkce

Podntové

pole

Typ

informaních

Možnost stídání

polohy vsed a

vstoje (s volností

pohybu trupu a

konetin).

Pimené

promnlivé

(aktivace rzných

svalových skupin

a trupu).

Pimené (ani

píliš velké ani

píliš malé).

Zcela volné, jen

obas závislé na

taktu stroje.

Vbec se

nevyskytuje.

A B C D

Pevážn poloha

vsed, vstoje,

pecházení na

krátké vzdálenosti.

Pevažující

pohybové

stereotypy

jednoduššího typu

s možností

stídání.

Mírné (obas)

zvýšené nebo

píliš malé.

Vnucené taktem

stroje, avšak

tempo runích

operací je

pimené.

115

Trvale vstoje i

vsed

s omezenou

možností

pohybu trupu i

konetin.

Obasný výskyt

extrémních

poloh.

Znan

omezená

pohybová

aktivita nebo

píliš složité

pohybové

stereotypy.

Zvýšené limity

jsou obas

pekroeny.

Vnucené taktem

stroje, se

zvýšenou

rychlostí runích

operací.

Trvale vstoje se

zatížením

konetiny

obsluhou nožního

ovládae. astý

výskyt extrémních

poloh.

Pouze jeden

velmi jednoduchý,

trvale se

opakující (vysoká

pohybová

stereotypie).

Trvalé

pekraování

limit.

Striktn urené

taktem stroje a

velkou rychlostí

runích operací.

Obasný výskyt. astý výskyt. Velmi astý

výskyt.

A B C D

Pimené

promnlivé stídání

podnt (informací)

rzného typu.

Informace pímé i

zprostedkované

s jednoznaným

Mén promnlivé

(podnty stejného

typu stále se

opakující).

Pevažují

zprostedkované

informace

Velmi

promnlivé

(rzné typy

informací

stídající se

v nepravidelných

intervalech).

Složité

informaní

zdroje.

Velmi

jednotvárné,

trvalé sledování

jednoho zdroje

informací

(nemožnost

odpoutání).

-


zdroj významem. vstupující do

složitjších vztah.

Viditelnost a

rozlišitelnost

informaních

zdroj

Psychické

funkce

Zpracování

informací

Složitost

rozhodování

Velmi dobrá

s pimenými

nároky na

zrakovou,

sluchovou

diskriminaci.

Obtížnjší (nutnost

zmny pracovní

polohy). Obas

zvýšené nároky na

diskriminaci.

116

Víceznanost

významu

informací.

Nutnost

aktivního

vyhledávání

relevantních

informací.

Složité vazby

mezi

informacemi.

Znan obtížná,

respektive

s vysokými

nároky na

pesný píjem

(rozlišování

tvar, symbol,

kód, barev

atd.).

A B C D

Pimené nároky

na pam,

pozornost, myšlení

pi zpracování

pímých,

zprostedkovaných,

resp. obojích

informací.

Pimená,

aktivizující rzné

psychické funkce

jako nap. pam,

pedstavivost atd.

Píznivý vliv na

prohlubování

a osvojování

speciálních

znalostí.

Zvýšené nároky

na krátkodobou,

dlouhodobou

pam, resp. obojí

a na myšlení pi

zpracování

pevážn nebo jen

zprostedkovaných

informací se

složitými vazbami.

Jednoduché

situaní

rozhodování podle

striktn ureného

algoritmu.

Dezaktivace

psychických

funkcí

v dsledku

nedostatku

informací

vedoucí

k útlumu,

nasycenosti

apod.

(Senzorická

deprivace).

Složité

rozhodování

s nutností

provádní

složitých

výpot,

kalkulací, analýz

apod.

-

-

Velmi složité

rozhodování

s velkou

pravdpodobností

selhání se

závažnými

dsledky (nap.

rozhodování na

základ

neúplných

informací,

rozhodování

heuristické).


Samostatnost

v

rozhodování

Rychlost

rozhodování

Možnost

samostatného

rozhodování pi

volb pracovních

postup ve výbru

alternativ pi ešení

mimoádných stav

apod. Optimální

aktivace myšlení

se znaky tvoivosti.

Píznivý vliv na

rozvoj nkterých

schopností a

dovedností.

Bez asového

tlaku.

Možnost

samostatného

rozhodování

pouze v nkteré

mén dležitých

aspektech

pracovní innosti,

nap. pracovní

tempo, sled

nkterých úkon

apod.

asový tlak, však

nepsobící

stresov.

117

Žádná. Striktn

urený pracovní

postup

(algoritmus)

snadno

nacviitelný

vedoucí

k útlumu

psychických

funkcí.

Silný asový tlak

mže být

píinou selhání.

Tabulka 21: Pehled tíd stroj podle výskytu hodnotících stup a jejich charakteristiky

Tída

stroj

Výskyt stup

(v kterémkoliv hledisku)

I Jen A, žádný B, C, D

II

Pevažující A nad B, žádné C, D

Stejný poet A, B, žádné C, D

Pevažující B nad A, žádné C, D

Charakteristika stroje

Stroje s optimální aktivací pohybových,

smyslových i psychických funkcí, bez

jakéhokoliv rizika ohrožení zdraví a života,

umožující pocity komfortu, spokojenosti,

estetických zážitk, uplatnní tvoivých

aspekt v práci (možnost sebeuplatnní

a samostatnosti v rozhodování) a tím mají

pozitivní vliv na rozvoj dovedností

a schopností. U tchto stroj nelze

pedpokládat žádné negativn zdravotn

psobící vlivy, naopak mohou pízniv

ovlivnit zdraví v jeho aspektu

psychologickém i resp. sociálním.

Stroje, u nichž se mohou vyskytnout

zvýšené nároky na adaptaní procesy

provázené únavou, která je však obvykle

kompenzována odpoinkem. Hygienické

limity jsou dodrženy. Ze zdravotního

hlediska se mohou vyskytnout nkteré

negativní jevy, nikoliv však závažného

významu.

-

-


Tída

stroj

III

IV

Výskyt stup

(v kterémkoliv hledisku)

Jedno C, ostatní A, B, žádný D

Dv C, ostatní A, B, žádný D

Ti C, jedno A nebo B, žádný D

tyi C

Jeden D, ostatní A nebo B nebo C

Dva D, ostatní A nebo B nebo C

Ti D, jedno A nebo B nebo C

tyi D

118

Charakteristika stroje

Tyto stroje již výrazn zvyšují nároky na

jednotlivé funkce, pípadn zhoršují

podmínky pracovní innosti (riziko).

Nároky na adaptaci jsou znan vysoké

a jejich dsledkem mže být chronická

únava i jiné negativní dsledky pro lidský

organismus – chorobné píznaky bez

rozvinutého onemocnní.

Stroje se závažnými ergonomickými

nedostatky, pekraující výkonovou

kapacitu lovka, s jednostrannou

nepimenou zátží nap. pohybového

aparátu, smysl, s vysokými nároky na

psychiku. Patí sem stroje, které jsou

zdrojem škodlivin pekraující hygienické

limity. Ze zdravotního hlediska mohou být

píinou patologických zmn v organismu

nap. neuróz, poruch hybnosti, až po

profesionální choroby.

More magazines by this user
Similar magazines