03.08.2013 Views

Ekonomie 1 8. Hospodářská politika

Ekonomie 1 8. Hospodářská politika

Ekonomie 1 8. Hospodářská politika

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>Ekonomie</strong> 1<br />

RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D.<br />

pracovna 5.052<br />

tel. 585 63 4027<br />

e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz<br />

<strong>8.</strong> <strong>Hospodářská</strong> <strong>politika</strong><br />

<strong>Hospodářská</strong> <strong>politika</strong> (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu<br />

v jednotlivých oblastech života společnosti.<br />

Mladá ekonomická disciplína, která vznikla ve 30. létech 20. století. Vychází z teoretických<br />

poznatků, ale zároveň reaguje na praktický vývoj v ekonomice daného státu.<br />

Nositelé HP jsou:<br />

stát = vláda a parlament, orgány státní samosprávy, měst a obcí, soudy,<br />

zájmové svazy = družstva, odbory, atp.<br />

centrální banka,<br />

mezinárodní organizace – MMF,WTO; na základě dohod mezi státy brání střetu<br />

jejich zájmů,<br />

nadnárodní instituce – různě silná ekonomická seskupení členských států, např. EU.<br />

V rámci HP by měl platit tzv. princip subsidiarity = pravomoc výkonu je ponechána na té<br />

úrovni, kde je to nejefektivnější.<br />

Cíle HP:<br />

ekonomický růst (= růst produktu),<br />

ekonomická rovnováha – zahrnuje v sobě:<br />

o cenovou stabilitu – cílem je zabraňovat nečekaným cenovým šokům, ideální<br />

je stabilní nízká míra inflace,<br />

o plnou zaměstnanost – na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti,<br />

o vyrovnanou platební bilanci – výsledek rovnováhy ve vnějších obchodních<br />

vztazích (export, import, peněžní toky ze a do zahraničí).<br />

1


Konfliktnost cílů - v praxi při realizaci HP dochází k tomu, že přiblížení se jednomu cíli vede<br />

ke ztrátě jiných cílů. Např.:<br />

Při expanzivní politice roste produkt a klesá nezaměstnanost, ale obvykle roste i<br />

inflace a vzniká nerovnováha v platební bilanci (nízké úrokové sazby způsobují odliv<br />

kapitálu do zahraničí – zahraniční subjekty si v dané zemi půjčují, domácí subjekty si<br />

ukládají v zahraničí peníze).<br />

Při restriktivní politice klesá inflace, ale obvykle roste nezaměstnanost a zpomaluje se<br />

růst produktu.<br />

Graficky je úspěšnost HP politiky znázorněna pomocí tzv. magického čtyřúhelníku, jehož<br />

tvar vypovídá o tom, jak byla vláda úspěšná při plnění jednotlivých cílů.<br />

Vrcholy magického čtyřúhelníku:<br />

ekonomický růst … průměrné roční tempo růstu reálného HDP<br />

PB … (saldo obchodní bilance)/HDPnominální v %,<br />

kde saldo obchodní bilance = kapitál ze zahraničí – kapitál do zahraničí<br />

π … cenová stabilita (průměrné roční tempo inflace v %)<br />

u … nezaměstnanost (průměrná roční míra v %)<br />

Čím leží vrcholy čtyřúhelníku dále od počátku, tím lépe plnila vláda vytyčené cíle. Čím je<br />

plocha větší, tím byla HP účinnější.<br />

Magický čtyřúhelník slouží:<br />

a) k porovnání situace v rámci jedné země v různých letech,<br />

b) k porovnání situace v různých zemích v témže roce.<br />

2


Nástroje HP = soubor prostředků, opatření a metod, které vedou k dosažení cílů.<br />

Rozlišujeme:<br />

monetární <strong>politika</strong> = regulace nabídky peněz v ekonomice, ovlivňování úrokových<br />

sazeb,<br />

fiskální <strong>politika</strong> = vládní výdaje, zdanění,<br />

důchodová <strong>politika</strong> – zaměřena zejména na regulaci mezd,<br />

vnější obchodní a vnější měnová <strong>politika</strong> – např. ovlivňování měnových kurzů a cel.<br />

Závislost mezi výkonností ekonomiky a mírou státní regulace popisuje tzv. m-Model (Camel<br />

model):<br />

<strong>8.</strong>1 Hospodářsko – politické koncepce<br />

Existují 3 základní hospodářsko-politické koncepce:<br />

a) liberální,<br />

b) intervencionistická,<br />

c) marxistická.<br />

Ad a) Liberální<br />

Předpoklad: trhy se pružně přizpůsobují změnám v nabídce a poptávce, odchylky jsou<br />

způsobeny právě nevhodnými zásahy státu.<br />

Závěr: vláda nemá nárazově usměrňovat vývoj makroekonomických veličin (korigovat<br />

trh), ale její úloha se má omezit pouze na vytváření právního rámce podnikání (legislativní<br />

podmínky, zabezpečení vlastnických práv a smluvních podmínek), vytváření podmínek pro<br />

3


stimulaci konkurence (protimonopolní zákony), zabezpečení produkci některých veřejných<br />

statků (školství), zabezpečení stabilního vývoje množství peněz v ekonomice.<br />

Priority: stabilní cenová hladina, vyrovnaný státní rozpočet.<br />

Zastánci: klasická ekonomie (A. Smith), neoklasikové, monetaristé (M. Friedeman), škola<br />

racionálního očekávání (zastánci tohoto proudu říkají, že vládní zásahy jsou neúčinné, protože<br />

jsou očekávané), ekonomie strany nabídky (Laffer), ordoliberalismus (Walter von Eucken).<br />

Ad b) Intervencionistická<br />

Předpoklady: ekonomika je vnitřně nestabilní systém, který bez zásahu státu není schopen<br />

racionálně rozmístit a využít ekonomické zdroje, ceny a mzdy jsou nepružné, není možnost<br />

automaticky udržovat vysokou úroveň využití výrobních faktorů, hrozí tržní selhání.<br />

Závěr: stát má reagovat na vývoj hospodářství a eliminovat selhání trhu, aniž by však ohrozil<br />

základní principy tržní ekonomiky – svobodnou vůli jednotlivce a soukromé vlastnictví.<br />

Priority: plná (vysoká) zaměstnanost.<br />

Zastánci: Keynesiánská ekonomie (J. M. Keynes), neokeynesiánci (Samuelson).<br />

Ad c) Marxistická<br />

Předpoklad: trh selhává totálně, nutné centrální plánování.<br />

Tato koncepce v praxi selhala.<br />

4

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!