PDF - eReading

UVEITIDY
Vedoucí autorského kolektivu:
Doc. MUDr. Eva Říhová, CSc., Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha
Kolektiv autorů:
MUDr. Michaela Brichová, Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha
MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha
MUDr. Dagmar Jeníčková, Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha
MUDr. Alexandra Kontur Šišková, Ph.D., Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha
Doc. MUDr. Eva Říhová, CSc., Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha
MUDr. Petra Svozílková, Ph.D., Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha
Fotodokumentace:
Lucie Stránská, Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha
Recenzovali:
Prof. MUDr. Jarmila Boguszaková, DrSc.
Doc. MUDr. Šárka Pitrová, CSc.
© Grada Publishing, a.s., 2009
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, Praha 7
jako svou 3767. publikaci
Odpovědný redaktor Linda Marečková
Sazba a zlom Linda Marečková
Počet stran 136
1. vydání, Praha 2009
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.
Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod
V publikaci je použita originální obrazová dokumentace autorů. Technická kvalita některých vyobrazení může být
nižší, protože u onemocnění se vzácným výskytem nebylo možné tyto snímky nahradit.
Nakladatelství a autoři děkují společnostem Medicontur s.r.o.,
Novartis s.r.o., Bausch & Lomb, Carl Zeiss spol. s r.o.,
Oculus, spol. s r. o., za podporu při vydání této publikace.
Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami
příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.
Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším
vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.
Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez
písemného souhlasu nakladatelství.
ISBN 978-80-247-2897-1

Obsah
Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
1 Uveitidy – úvodní část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1.1 Anatomie a fyziologie uvey (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1.2 Vrozené anomálie uvey (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
1.3 Záněty uvey (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
1.3.1 Epidemiologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
1.3.2 Klasifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
1.3.3 Klinický obraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
1.3.4 Imunologie oka u nitroočních zánětů (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
1.3.5 Vyšetřovací metody při uveitidě (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
2 Uveitidy – speciální část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
2.1 Infekční uveitidy (D. Jeníčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
2.1.1 Virové uveitidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27
Akutní retinální nekróza (ARN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Progresivní zevní retinální nekróza (PORN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Cytomegalovirová retinitida (CMV) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Virus Epsteina-Barrové (EBV) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Rubeola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Oční komplikace HIV infekce (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
2.1.2 Toxoplazmóza (D. Jeníčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
2.1.3 Toxokaróza (A. Kontur Šišková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
2.1.4 Tuberkulóza (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
2.1.5 Syfilis (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
2.1.6 Gonorrhea (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
2.1.7 Borrelióza – Lymeská nemoc (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
2.1.8 Whippleova nemoc (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
2.1.9 Nemoc kočičího škrábnutí (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
2.1.10 Endoftalmitidy (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
Endogenní endoftalmitidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
Exogenní endoftalmitidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
2.1.11 Vzácné infekční uveitidy (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Horečka Rift valley . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Histoplazmóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Difuzní jednostranná subakutní neuroretinitida (DUSN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
Cysticerkóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
Amebiáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
Oftalmomyáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
Onchocerkóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
Giardiáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
Oftalmia nodóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
Brucellóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
Lepra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
Leptospiróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
2.2 Neinfekční uveitidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
2.2.1 Neinfekční uveitidy bez systémového postižení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
HLA B27 pozitivní přední uveitida bez systémového postižení (E. Říhová) . . . . . 55
Fuchsova heterochromní iridocyklitida (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
Glaukomatocyklitická krize/Syndrom Posnerův-Schlossmanův (E. Říhová) . . . . . 57
Uveitida vyvolaná čočkou – fakoantigenní uveitida (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . 58
Sympatická oftalmie (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
Potraumatická uveitida (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
Syndromy bílých teček/white dot syndromy (M. Brichová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
White dot syndromy s průběhem samolimitujícím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
Akutní zadní multifokální plakoidní pigmentová epiteliopatie (APMPPE) . . . . . . 61
Vnitřní tečkovitá choroidopatie (PIC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
Syndrom mizejících bílých skvrn (MEWDS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
Akutní retinální pigmentová epitelitida (ARPE) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
Akutní zonální okultní zevní retinopatie (AZOOR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
Jednostranná akutní idiopatická makulopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
Akutní makulární neuroretinopatie (AMN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
White dot syndromy s průběhem chronickým nebo recidivujícím . . . . . . . . . . . . . 67
Multifokální choroiditida a panuveitida (MCP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
Serpiginózní choroidopatie (SC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
Birdshot retinochoroidopatie (BSRC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
Syndrom podobný oční histoplazmóze (histoplasmosis-like sy) . . . . . . . . . . . . . . . 71
Syndrom progresivní subretinální fibrózy a uveitidy (SFU) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
2.2.2 Neinfekční uveitidy při systémovém postižení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
Roztroušená skleróza mozkomíšní (A. Kontur Šišková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
Sarkoidóza (M. Brichová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
Morbus Behçet (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
TINU syndrom (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
Vogt-Koyanagi-Harada syndrom (D. Jeníčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
Wegenerova granulomatóza (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82
Reiterova nemoc (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Idiopatické střevní záněty a uveitida (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85
Psoriáza (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
Nemoci pojiva (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87
Ankylózující spondylartritida (Bechtěrevova choroba) (P. Svozílková) . . . . . . . . . . 87

Juvenilní idiopatická artritida a uveitida (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
Revmatoidní artritida (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90
Systémový lupus erythematodes (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91
Intermediální uveitida/pars planitida (M. Brichová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
Retinální vaskulitidy (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
Primární, idiopatické retinální vaskulitidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
Choroby spojené s retinální vaskulitidou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
2.2.3 Idiopatické uveitidy (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
3 Maskující syndromy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101
3.1 Benigní maskující syndromy (P. Svozílková, E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
3.2 Maligní maskující syndromy (J. Heissigerová, E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
Nitrooční lymfom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
Další hematologická onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
Metastáza karcinomu do oka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
Uveální melanom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
Zhoubné nádory dětského věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
Paraneoplazie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
4 Léčba uveitidy (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
4.1 Léčba infekčních uveitid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
4.1.1 Antivirová léčba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
Acyklovir . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
Cidofovir . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
Fomivirsen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
Foskarnet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
Gancyklovir . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
Zidovudin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
4.1.2 Antibiotika a chemoterapeutika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
Peniciliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
Cefalosporiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
Tetracykliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
Makrolidová antibiotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
Aminoglykosidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
Glykopeptidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
Sulfonamidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
Chinolonová chemoterapeutika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
Antituberkulotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
4.1.3 Antimykotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
Amfotericin B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
Natamycin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
Flukonazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
Mikonazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
Ketokonazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
Itrakonazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
Vorikonazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
4.1.4 Antihelmintika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

8 Uveitidy
Albendazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
Metronidazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
Pyrimethamin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
4.2 Léčba autoimunitních a idiopatických uveitid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
4.2.1 Nesteroidní antiflogistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
4.2.2 Kortikosteroidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
Lokální kortikoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
Periokulární kortikoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
Nitrooční aplikace kortikosteroidů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118
Systémová kortikoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118
Prednison . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
Metylprednisolon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
Hydrokortison . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
4.2.3 Imunosupresivní terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
Azathioprin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
Cyklofosfamid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
Methotrexát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
Cyklosporin A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
Takrolimus (FK 506) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
Mykofenolát mofetil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
4.2.4 Biologická léčba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
Infliximab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
Adalimumab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
Interferon alfa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
4.3 Mydriatika a cykloplegika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
5 Komplikace uveitid a jejich řešení (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
Katarakta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
Glaukom spojený s uveitidou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
Cystoidní makulární edém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
Vitreoretinální patologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
Vyšetřovací postupy vzorku sklivce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

Seznam použitých zkratek
Seznam použitých zkratek
ACAID odchylka imunity spojená s přední oční komorou (anterior chamber-associated immune
deviation)
ACE angiotenzin konvertující enzym (angiotensin converting enzyme)
AIDS syndrom získané imunodeficience (acquired immune deficiency syndrome)
AMN akutní makulární neuroretinopatie (acute macular neuroretinopathy)
ANA autoprotilátky proti jaderným antigenům
ANCA autoprotilátky proti cytoplazmě neutrofilů
APMPPE akutní zadní multifokální plakoidní pigmentová epiteliopatie (acute posterior multifocal
placoid pigment epitheliopathy)
ARN akutní retinální nekróza
ARPE akutní retinální pigmentová epitelitida (acute retina pigment epithelitis)
AZOOR akutní zonální okultní zevní retinopatie (acute zonal occult outer retinopathy)
BIO hodnocení zkalení sklivcového prostoru nepřímým oftalmoskopem (binocular indirect
ophthalmoscopy score)
BSRC birdshot retinochoroidopatie (birdshot retinochoroidopathy)
CAR retinopatie u rakoviny (cancer-associated retinopathy)
CD shluk buněčných povrchových markerů (cluster of differenciation)
CME cystoidní makulární edém
CMV cytomegalovirus
CNS centrální nervový systém
CNV choroidální neovaskularizace
CRP C-reaktivní protein
CsA cyklosporin A
CT počítačová tomografie (computer tomography)
CZO centrální zraková ostrost
DM diabetes mellitus
DNA deoxyribonukleová kyselina
DUSN difuzní jednostranná subakutní neuroretinitida (diffuse unilateral subacute neuroretinitis)
EBV virus Epsteina-Barrové
ELISA imunologická metoda detekce protilátek a antigenů (Enzyme Linked Immunosorbent
Essay)
EOG elektrookulografické vyšetření
ERG elektroretinografické vyšetření
FACS průtoková cytometrie (fluorescein activated cell sorter)
FAG fluorescenční angiografie
9

10 Uveitidy
FTA-ABS fluorescenční treponemový protilátkový absorpční test
FW sedimentace erytrocytů
GMT gama-glutamyl transferáza
HAART vysoce aktivní antiretrovirová léčba (high activity antiretroviral therapy)
HIV virus lidské imunodeficience (human immunodeficiency virus)
HLA lidské leukocytární antigeny (human leukocyte antigens)
HSV herpes simplex virus
HZV herpes zoster virus
ICG angiografie s indocyaninovou zelení
IFN interferon
Ig imunoglobulin
IL interleukin
i. m. intramuskulárně
IMU intermediální uveitida
IOČ nitrooční čočka
IOIS International Ocular Inflammation Society
IU mezinárodní jednotky (international units)
IUSG International Uveitis Study Group
i. v. intravenózně
JCA juvenilní chronická artritida
JIA juvenilní idiopatická artritida
JRA juvenilní revmatoidní artritida
JXG juvenilní xantogranulom
KFR komplement fixační reakce
KO krevní obraz
m. muži
MCP multifokální choroiditida a panuveitida (multifocal choroiditis and panuveitis)
MEWDS syndrom mizejících bílých skvrn (multiple evanescent white dot syndrome)
MHA-TP mikrohemaglutinace Treponema pallium
MIC minimální inhibiční koncentrace
MPA kyselina mykofenolová
MRI magnetická rezonance
NHL non-Hodgkinský lymfom
NIF nepřímá imunofluorescence
NOT nitrooční tlak
NSAID nesteroidní protizánětlivé léky (nonsteroidal antiinflammatory drugs)
OCB oligoklonální proužky (oligoclonal bands)
OCT optická koherentní tomografie (optical coherent tomography)
PCR polymerázová řetězová reakce
PD průměr papily zrakového nervu (papilla diameter)
PDT fotodynamická terapie (photodynamic therapy)
per os, p. o. perorální
PIC vnitřní tečkovitá choroidopatie (punctate inner choroidopathy)
PK přední komora
PNL primární nitrooční lymfom
POHS syndrom předpokládané oční histoplazmózy (presumed ocular histoplasmosis syndrome)
PORN progresivní zevní retinální nekróza (progressive outer retinal necrosis)

Seznam použitých zkratek
PP pars planitida
PPV pars plana vitrektomie
PUK periferní ulcerózní keratitida
RA revmatoidní artritida
RF revmatoidní faktor
RN Reiterova nemoc
RNA ribonukleová kyselina
RPE retinální pigmentový epitel
RRR rychlá reaginová reakce (rapid reagin reaction)
RS roztroušená skleróza mozkomíšní
RTG rentgenové vyšetření
RV retinální vaskulitidy
SC serpiginózní choroidopatie
SFU syndrom progresivní subretinální fibrózy a uveitidy (syndrome of progressive subretinal
fibrosis and uveitis)
SIUS uveitida navozená operačním výkonem (surgery-induced uveitis syndrome)
SLE systémový lupus erythematodes
sp. species (druh)
SUN Standardization of Uveitis Nomenclature
TBC tuberkulóza
tbl. tablety
TGF-β transformující růstový faktor-β (transforming growth factor-β)
Th T-pomocné lymfocyty (T helper lymphocytes)
TINU tubulointersticiální nefritida a uveitida
TK krevní tlak
TNF-α tumor nekrotizující faktor α (tumor necrosis factor-α)
TPHA Treponema pallidum hemaglutinační test
TPI Treponema pallidum imobilizační test
TTT transpupilární termoterapie
UZ ultrasonografické vyšetření oka
VDRL Veneral Disease Research Laboratory test
VEGF růstový endoteliální faktor (vascular endothelial growth factor)
VEP zrakové evokované potenciály (visual evoked potential)
VKH Vogt-Koyanagi-Harada syndrom
VPMD věkem podmíněná makulární degenerace
WDS syndromy bílých teček (white-dot syndromes)
WG Wegenerova granulomatóza
ž. ženy
11

Předmluva
Zápalové procesy uveálneho traktu oka majú svoju špecifickú charakteristiku s dlhodobými dôsledkami
na zrakové funkcie. Preto je táto problematika v oftalmologickej praxi stále aktuálna a každá publikácia
na tomto poli je vítaná a prospešná.
V tejto knihe su zhrnuté nahromadené znalosti z oblasti očných zápalov za posledných 10 až 20 rokov.
Kniha je štrukturovaná tak, že čitateľ si nájde informácie od anatómie a fyziológie uvey cez klinickú
problematiku uveitíd až po mikrochirurgickú liečbu a komplikácie. Bohatá obrázková príloha
vyplývajúca z dlhodobej oftalmologickej praxe hlavnej autorky umocňuje hodnotu tejto knihy.
Som presvedčený, že toto dielo bude užitočné pre všetkých oftalmológov, v pregraduálnej i postgraduálnej
príprave medicínskych pracovníkov a v konečnom dôsledku bude prínosom pre našich pacientov.
Slovo autorů
Prof. MUDr. Tomáš Juhás, DrSc.
Publikace Uveitidy představuje průvodce problematikou nitroočních zánětů, ve kterém je možné se
snadno orientovat a získat potřebné informace o diagnóze a léčbě různých typů uveitid. Jsou zde uváděny
diagnostické i léčebné postupy doporučované světovými uveologickými centry a používané i na
našem pracovišti. Léčiva a jejich dávkování jsou poplatné době, kdy byla kniha psána. Použitá fotodokumentace
je až na malé výjimky z archivu autorek. Doufáme, že se kniha stane cenným pomocníkem
oftalmologů v jejich denní praxi.
Děkuji prof. MUDr. Jarmile Boguszakové, DrSc., a doc. MUDr. Šárce Pitrové, CSc., za cenné rady a
připomínky při recenzi knihy. Děkuji za laskavé zapůjčení fotodokumentace pro tuto knihu prof. MUDr.
Jarmile Boguszakové, DrSc., prim. MUDr. Aleně Feuermannové, Ph.D., a prim. MUDr. Ivaně Liehneové.
Děkuji rovněž svým spolupracovníkům i specialistům různých oborů medicíny za spolupráci.
Doc. MUDr. Eva Říhová, CSc., a kolektiv spoluautorů

1 Uveitidy – úvodní část
1.1 Anatomie a fyziologie uvey
• Živnatka (uvea) je tkáň s bohatým cévním
zásobením, kterou tvoří duhovka, řasnaté těleso
a cévnatka. Název uvea je odvozen z řeckého
slova uva – zrnko vína. Inspirací při použití tohoto
názvu byla pravděpodobně podobnost uveální
tkáně, která tvoří střední vrstvu oka, a tudíž
má sférický tvar, s kuličkou vína na stopce, kterou
představuje optický nerv.
• Duhovka (iris) je součástí předního segmentu
oka a odděluje přední komoru od zadní komory.
Okružím (kolaretou) je rozdělena na část pupilární
ohraničující zornici a část ciliární přecházející
v řasnaté těleso. Přední mezodermální stromální
list duhovky obsahuje individuálně rozdílné množství
pigmentu, zadní ektodermální pigmentový list
je pokračováním pars caeca retinae. Pigmentový
list je patrný jako úzký lem při zornicovém okraji,
kde se přetáčí na přední stěnu duhovky. Trámce
a krypty duhovky jsou tvořeny řídkým vazivem
obsahujícím cévní a nervovou pleteň. Svěrač
zornice (musculus sphincter pupillae) a rozvěrač
(musculus dilatator pupillae) jsou hladké svaly
ektodermálního původu regulující šířku zornice.
Svěrač zornice je tvořen cirkulárně orientovanými
svalovými vlákny, při reakci na osvit dochází k jeho
kontrakci a tím ke vzniku miózy. Inervaci svalu
zajišťují parasympatická vlákna z třetího hlavového
nervu (nervus oculomotorius), která jsou interpolována
v ganglion ciliare. Rozvěrač zornice
tvoří radiálně uspořádaná svalová vlákna, při kontrakci
svalu nastává mydriáza. Inervaci zajišťují
nervová vlákna z krčního sympatiku. Duhovka
je cévně zásobena větvemi arteria ophthalmica
13
– arteriae ciliares posteriores longae a arteriae
ciliares anteriores breves. V okruží leží circulus
arteriosus iridis minor, který je tvořený navzájem
anastomozujícími větvemi circulus arteriosus iridis
major (viz dále). Krev je odváděna převážně
vortikózními žílami. V cévním endotelu duhovkových
kapilár nejsou přítomna fenestra, proto za
fyziologických podmínek nedochází k přestupu
proteinů z cévního lumen do stromatu duhovky
(na rozdíl od kapilár řasnatého tělesa). V případě
zánětu však dojde k porušení této bariéry a bílkoviny
proniknou do komorové tekutiny (tyndalizace/flare).
• Řasnaté těleso (corpus ciliare) se skládá ze
dvou částí – pars plana, která přechází v místě
ora serrata v cévnatku a pars plicata, která se
spojuje s duhovkou. Z vnitřní plochy řasnatého
tělesa v oblasti pars plicata vystupují radiálně
uspořádané řasy (processus ciliares), které mají
sekretorickou funkci a vylučují do zadní komory
nitrooční tekutinu (humor aquosus). Mezi processus
ciliares se upínají k řasnatému tělesu vlákna
závěsného aparátu čočky (fibrae zonulares). Větší
část řasnatého tělesa je vyplněna hladkým svalem
(musculus ciliaris) s radiálním, longitudinálním
a cirkulárním uspořádáním svalových vláken. Při
jeho kontrakci dojde k uvolnění závěsného aparátu
čočky, což má za následek změnu tvaru a optické
mohutnosti čočky (akomodaci). Sval je inervován
parasympatickými vlákny z nervus oculomotorius
po jejich přepojení v ganglion ciliare. Cévní
zásobení řasnatého tělesa zajišťují větve arteria
ophthalmica, arteriae ciliares posteriores longae
a arteriae ciliares anteriores breves. Zadní dlouhé
ciliární arterie tvoří při kořeni duhovky circulus
1

1
14 Uveitidy
arteriosus iridis major, na jehož tvorbě se podílejí
i anastomozující přední ciliární arterie. Z circulus
arteriosus iridis major běží cévy k okraji pupily
a anastomozují na kolaretě (viz circulus arteriosus
iridis minor). Krev odvádějí venae vorticosae.
• Cévnatka (choroidea) je součástí zadního segmentu
oka a vyplňuje prostor mezi sítnicí a sklérou.
Cévnatka je tvořena třemi vrstvami: zevní
stromální vrstva je síť navzájem anastomozujících
větších cévních kmenů (lamina vasculosa), střední
vrstvou je choriocapilaris s bohatou kapilární
sítí, ze které jsou vyživovány pigmentový epitel
sítnice a vrstva světločivých elementů, vnitřní
vrstvu tvoří Bruchova membrána, která je bazální
membránou retinálního pigmentového epitelu.
Choriocapilaris má zvláštní lobulární uspořádání,
které je nejvýraznější v oblasti zadního pólu
a směrem k ora serrata se stává méně pravidelným.
Přívodná arteriola je lokalizována v periferii
a jedna či více odvodných venul se nachází
v centru lobulu. Jednotlivé lobuly jsou uspořádané
do mozaiky a mezi nimi je jen málo anastomóz.
Z toho důvodu arteriální okluze vede k ischemii
celého okrsku cévnatky ležícího v povodí postižené
cévy. Endotel choriocapilaris je fenestrovaný,
proto je při fluorescenční angiografii patrná choroidální
fluorescence.
Inervaci choroidey zajišťují dlouhé a krátké
ciliární nervy. Dlouhé ciliární nervy vedou senzorická
vlákna a vlákna z krčního sympatiku
(vazokonstrikční funkce). Krátké ciliární nervy
vedou parasympatická a sympatická nervová
vlákna. Nervy pronikají sklérou kolem optického
nervu a pokračují do perichoroidálního prostoru.
Cévnatka je zásobena větvemi arteria ophthalmica
– zejména arteriae ciliares posteriores breves,
které penetrují sklérou kolem zrakového nervu.
Menší přední část cévnatky je zásobena rekurentními
větvemi předních ciliárních arterií. Odvod
krve zajišťují vortikózní žíly, dvě venae vorticosae
superior (posterior) a dvě venae vorticosae
inferior (anterior). Před vstupem do skléry dojde
k ampuliformní dilataci jejich kmenů a jsou spojeny
prohnutými radiálními cévními větvemi, které
jim dávají charakteristický vzhled víru, proto se
nazývají venae vorticosae.
1.2 Vrozené anomálie uvey
Vrozené vývojové vady uveální tkáně mohou být
dědičné nebo vzniknou během intrauterinního vývoje
působením různých mutagenů.
Heterochromie duhovky
Rozdílná pigmentace duhovek vzniklá na podkladě
ektodermální atrofie může být klinicky nevýznamná
nebo se vyskytuje v souvislosti s jiným
očním onemocněním. Hypochromatická forma je
spojená především s kongenitálním Hornerovým
syndromem. Relativně častá je Fuchsova heterochromní
iridocyklitida (obrázek 1.1), kdy zrak pacienta
ohrožují komplikace této klinické jednotky
– glaukom a katarakta.
Obr. 1.1 Heterochromie duhovky
Iris bicolor
Iris bicolor je podmíněna sektorovitou hypoplazií
melanocytů. Duhovka je rozdělena na tmavší
hnědou a světlejší modrou či zelenou část (obrázek
1.2).
Obr. 1.2 Iris bicolor

Albinizmus
Albinizmus je recesivně dědičná porucha projevující
se nedostatkem pigmentu v organizmu. V klinickém
obraze očního postižení dominuje narůžovělý odstín
světlomodré duhovky a červený reflex zornice.
Duhovka propouští světlo, proto bývá značná světloplachost.
Snížená centrální zraková ostrost a rozvoj
nystagmu jsou následkem hypoplazie makuly.
Perzistující pupilární membrána
Perzistující pupilární membrána je vývojová vada
postihující zornici. Jedná se o zbytky embryonální
cévní pleteně, která fyziologicky atrofuje v prvních
týdnech života. Pokud je atrofie neúplná, nacházíme
různé stupně perzistující pupilární membrány
– od náhodně zjistitelných tenkých vláken
spojujících okrsky duhovky či okraje zornice až
po pásky duhovky, které vycházejí z okruží a upínají
se na čočku (obrázek 1.3). Často mívá charakter
diskrétních pigmentovaných hvězdičkovitých
útvarů patrných na přední ploše čočky.
Mezodermální dysgeneze
Mezodermální dysgeneze jsou vrozené anomálie zahrnující
postižení rohovky, duhovky a iridokorneálního
úhlu. Častým nálezem je zadní embryotoxon,
což je ztluštělá prominující Schwalbeho linie. Přední
adherence duhovky k rohovce mají za následek vznik
zákalů rohovky, které se tvoří buď cirkulárně při limbu
jako následek periferních předních synechií, nebo
se jedná o centrální rohovkový leukom. Do této skupiny
patří Axenfeldova anomálie, Riegerův syndrom
(obrázek 1.4) a Petersova anomálie. Závažnou oční
komplikací je sekundární glaukom.
Korektopie
Korektopie (dislokace zornice) bývá spojena s dislokací
čočky a vyskytuje se často jako součást mezodermálních
dysgenezí. Zornice bývá užší a obleněně
reaguje na osvit i mydriatika.
Kolobom uvey
Kolobomy uvey jsou vzácné vývojové defekty
vzniklé na podkladě nedokonalého uzavření
15
očního pohárku během nitroděložního vývoje.
Duhovka bývá nejčastěji postižena v dolních kvadrantech
(obrázek 1.5), defekt vždy vychází ze zornicové
oblasti. Kolobom může přecházet na řasnaté
těleso či na cévnatku se sítnicí, někdy až na papilu
zrakového nervu. Ovlivnění zrakových funkcí závisí
na velikosti a lokalizaci absentující tkáně.
Obr. 1.3 Perzistující pupilární membrána
Obr. 1.4 Riegerův syndrom
Obr. 1.5 Kolobom duhovky
Uveitidy – úvodní část
1

1
16 Uveitidy
Aniridie
Aniridie je velmi vzácné, převážně autozomálně
dominantně dědičné onemocnění, kdy je duhovka
redukována jen na malé zbytky tkáně patrné při
gonioskopii (obrázek 1.6). Tyto zbytky kořene
duhovky často obturují komorový úhel a dochází
k vývoji sekundárního glaukomu. Čočka se závěsným
aparátem bývá dobře viditelná. Mezi symptomy
aniridie patří extrémní světloplachost a špatná
schopnost adaptace na světelné podmínky; tyto
obtíže lze zmírnit nošením speciálních kontaktních
čoček. Aniridie bývá častým nálezem u pacientů
s Wilmsovým tumorem ledvin.
Obr. 1.6 Aniridie
Cysty duhovky a řasnatého tělesa
Cysty duhovky a řasnatého tělesa jsou měchýřkovité,
tekutinou naplněné, sytěji pigmentované
struktury. Mohou být fixované k uveální tkáni
nebo se volně pohybují v přední či zadní komoře
oka. Výjimečně mohou adherovat k endotelu rohovky
či způsobovat sekundární glaukom.
1.3 Záněty uvey
Uveitida je nespecifický název pro nitrooční zánět
duhovky, řasnatého tělesa a cévnatky. Vzhledem
k pozici uvey v oku (střední vrstva oka) může nitrooční
zánět následně postihnout i okolní tkáně
(rohovku, skléru, sítnici, papilu zrakového nervu),
a tak ohrozit základní funkci oka – vizus. Uveitida
je charakterizována typickými známkami zánětu,
tj. zánětlivým exsudátem a buňkami v přední komoře
a/nebo ve sklivci a v choroidee. Onemocnění
může být způsobeno infekcí, autoimunitními mechanizmy
nebo úrazem, asi v 50 % zůstává příčina
zánětu neznámá.
1.3.1 Epidemiologie
Uveitida postihuje především střední věkovou skupinu
obyvatelstva celého světa. Ve světové literatuře
je uváděna prevalence uveitidy 40–71 případů na
100 000 obyvatel, roční incidence je 17–52 případů
na 100 000 obyvatel, přičemž přední uveitida se vyskytuje
4krát častěji než zadní. Uveitida je příčinou
snížení zrakové ostrosti v 10 % případů, ročně přibývá
asi 30 000 zrakově postižených. U dětí do 16 let
je výskyt uveitidy nižší, u starší populace nad 65 let
je výskyt vyšší, než je udávaný průměr. Výskyt různých
typů uveitidy v populaci ovlivňují genetické,
geografické, sociální faktory a životní prostředí.
1.3.2 Klasifikace
Mezinárodní společnost pro oční záněty (International
Ocular Inflammation Society – IOIS) a Mezinárodní
studijní skupina pro uveitidy (International
Uveitis Study Group – IUSG) navrhují
dělení podle anatomických projevů, příčiny nitrooční
zánětu a podle klinicko-patologické charakteristiky
zánětu. Pracovní skupina pro standardizaci
názvosloví uveitid (Standardization of
Uveitis Nomenclature – SUN) navrhla v roce 2005
sjednocení (standardizaci) názvosloví, které zde
uvádíme.
•
•
Dělení podle anatomických projevů
(schéma 1.1)
Přední uveitida je nitrooční zánět postihující
struktury předního segmentu oka. Mezi přední
uveitidy patří iritida a iridocyklitida. Projevy tohoto
zánětu jsou patrné především v přední ko-
moře.
Intermediální uveitida je definována jako zánětlivé
postižení sklivce, řasnatého tělesa a periferních
sítnicových cév. Tento termín zahrnuje
pars planitidu a zadní cyklitidu – vitritidu.

• Zadní uveitida je označení pro nitrooční zánět
postihující převážně zadní struktury oka. Mezi
zadní uveitidy patří fokální, multifokální nebo
difuzní choroiditida, retinitida, chorioretinitida,
retinochoroiditida, vaskulitida a neurouveitida.
• Difuzní uveitida – panuveitida zahrnuje nitrooční
zánět předního i zadního segmentu. Zánět
se projevuje v přední komoře, ve sklivci, v sítnici
a/nebo v cévnatce.
Schéma 1.1 Anatomické rozdělení uveitid
Dělení podle příčiny
• Infekční uveitida – příčina může být virová,
bakteriální, mykotická či parazitární.
• Neinfekční uveitida – předpokládají se imunitní
pochody. Zánět může postihnout pouze oko
nebo je uveitida spojená s některou systémovou
chorobou.
• Idiopatická uveitida – příčina zánětu zůstává
neznámá (asi u 50 % případů).
• Maskující syndrom – označení pro skupinu benigních
i maligních chorob projevujících se klinickým
obrazem přední a/nebo zadní uveitidy.
Dělení podle průběhu
• Akutní uveitida trvá méně než 3 měsíce a je
charakterizována náhlým začátkem.
• Chronická uveitida je označení nitroočního zánětu
trvajícího déle než 3 měsíce, u kterého dojde
k relapsu za méně než 3 měsíce po vysazení
17
léčby. Chronická uveitida může probíhat měsíce
i roky pod obrazem negranulomatózní a méně
často i granulomatózní formy zánětu.
• Recidivující uveitida je označení pro opakované
epizody zánětu, které jsou odděleny
obdobím remise bez léčby trvajícím alespoň
3 měsíce.
• Remise uveitidy vyjadřuje zklidnění zánětu bez
léčby po dobu delší než 3 měsíce.
1.3.3 Klinický obraz
Uveitidy – úvodní část
• Přední uveitida je souhrnný název pro iritidu,
přední cyklitidu a iridocyklitidu.
Akutní přední uveitida se projevuje bolestí,
zarudnutím oka, fotofobií a většinou i poklesem
vizu. Je patrná ciliární až smíšená injekce a na endotelu
rohovky nálet zánětlivých buněk. V přední
komoře oka je patrná tyndalizace a přítomnost buněčných
elementů, při těžkém průběhu zánětu fibrinózní
výpotek a/nebo hypopyon (obrázek 1.7).
Duhovka je prosáklá s dilatovanými cévami. Mezi
jejím okrajem a přední plochou čočky vznikají
srůsty – zadní synechie (obrázek 1.8). Přední část
sklivce může být práškovitě zkalená s buněčnou
příměsí – přední vitritida (obrázek 1.9). Zánětem
je postiženo většinou jedno oko, časté jsou recidivy
zánětu.
Chronická přední uveitida začíná plíživě,
subjektivní potíže pacienta jsou často minimální.
Na endotelu rohovky je patrný výsev precipitátů
(obrázky 1.10, 1.11, 1.12), jejichž tvar, četnost
a rozmístění mohou charakterizovat některé typy
uveitidy. Buněčná příměs v předněkomorové tekutině
oka je velmi variabilní, někdy zcela chybí
a v přední komoře je pouze flare/tyndalizace. Časté
jsou zadní synechie a zkalení přední části sklivce.
Na duhovce mohou být přítomny Koeppeho (obrázek
1.13) nebo Busaccovy noduly (obrázek 1.14),
event. Berlinovy noduly (obrázek 1.15), chronická
infiltrace stromatu duhovky může způsobit její
difuzní ztluštění nebo naopak parciální atrofii (obrázek
1.16). Zánět často postihuje obě oči s nestejnou
intenzitou.
1

1
18 *
Uveitidy
Obr. 1.7 Akutní přední uveitida s hypopyon v přední
komoře
Obr. 1.8 Zadní synechie – srůsty mezi duhovkou
a přední plochou čočky
Obr. 1.9 Práškovitě zkalený sklivec
Obr. 1.10 Hvězdičkovité precipitáty na endotelu
rohovky
Obr. 1.11 Špekovité precipitáty na endotelu rohovky
Obr. 1.12 Otisky po precipitátech s pigmentem

Obr. 1.13 Koeppeho noduly při zornicovém okraji
Obr. 1.14 Busaccovy noduly
Obr. 1.15 Berlinovy noduly
Obr. 1.16 Parciální atrofie duhovky
Obr. 1.17 Sněhové koule
Obr. 1.18 Sněhové lavice
Uveitidy – úvodní část
19
1

1
20 Uveitidy
Obr. 1.19 Zákaly ve sklivci
Obr. 1.20 Projevy retinální vaskulitidy
Obr. 1.21 Zánětlivá infiltrace sítnice a choroidey
Obr. 1.22 Zánětlivý proces postihující oblast makuly
a terče zrakového nervu
•
Intermediální uveitida (IMU) má velmi variabilní
symptomy, které závisí na intenzitě zánětu
a hustotě sklivcových zákalků. Plovoucí zákaly
a jiskření světla jsou prvními příznaky tohoto
onemocnění, bolest a metamorfopsie jsou
vzácné. Symptomy mohou být zpočátku i jednostranné,
při asymetrické intenzitě pak oboustranné
IMU, proto je nezbytné pečlivé vyšetření
obou očí. Známky IMU jsou častější u dětí.
V klinickém obrazu dominuje buněčná infiltrace
sklivce až formace „sněhových koulí“ (obrázek
1.17), někdy je spojená s ablací zadní plochy
sklivce. V periferii zadního segmentu oka se mohou
vyskytovat charakteristické „sněhové lavice“
(obrázek 1.18) a známky periferní vaskulitidy.
Mírné prosáknutí papily zrakového nervu může
být patrné u mladých jedinců.
• Zadní uveitida se u pacientů projevuje rozmazaným
viděním, plovoucími zákaly, jiskřením
světla, metamorfopsií, výpadky zorného pole
a snížením vizu. Příznaky jednostranného postižení
nemusí být dlouho pacientem zaznamenány.
Klinický obraz zadní uveitidy zahrnuje
buněčnou infiltraci ve sklivci – vitritidu (obrázek
1.19), zánět sítnicových cév – retinální
vaskulitidu (obrázek 1.20), zánětlivou infiltraci
sítnice a/nebo cévnatky – retinitidu (obrázek
1.21), retinochoroiditidu a choroiditidu.
Prosáknutí může postihnout makulu i papilu