PDF - eReading

ereading.cz

PDF - eReading

UVEITIDY

Vedoucí autorského kolektivu:

Doc. MUDr. Eva Říhová, CSc., Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha

Kolektiv autorů:

MUDr. Michaela Brichová, Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha

MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha

MUDr. Dagmar Jeníčková, Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha

MUDr. Alexandra Kontur Šišková, Ph.D., Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha

Doc. MUDr. Eva Říhová, CSc., Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha

MUDr. Petra Svozílková, Ph.D., Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha

Fotodokumentace:

Lucie Stránská, Oční klinika VFN a 1. LF UK Praha

Recenzovali:

Prof. MUDr. Jarmila Boguszaková, DrSc.

Doc. MUDr. Šárka Pitrová, CSc.

© Grada Publishing, a.s., 2009

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 3767. publikaci

Odpovědný redaktor Linda Marečková

Sazba a zlom Linda Marečková

Počet stran 136

1. vydání, Praha 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

V publikaci je použita originální obrazová dokumentace autorů. Technická kvalita některých vyobrazení může být

nižší, protože u onemocnění se vzácným výskytem nebylo možné tyto snímky nahradit.

Nakladatelství a autoři děkují společnostem Medicontur s.r.o.,

Novartis s.r.o., Bausch & Lomb, Carl Zeiss spol. s r.o.,

Oculus, spol. s r. o., za podporu při vydání této publikace.

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami

příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším

vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez

písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-2897-1


Obsah

Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1 Uveitidy – úvodní část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.1 Anatomie a fyziologie uvey (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.2 Vrozené anomálie uvey (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

1.3 Záněty uvey (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.3.1 Epidemiologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.3.2 Klasifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.3.3 Klinický obraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.3.4 Imunologie oka u nitroočních zánětů (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

1.3.5 Vyšetřovací metody při uveitidě (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2 Uveitidy – speciální část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

2.1 Infekční uveitidy (D. Jeníčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

2.1.1 Virové uveitidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27

Akutní retinální nekróza (ARN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Progresivní zevní retinální nekróza (PORN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Cytomegalovirová retinitida (CMV) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Virus Epsteina-Barrové (EBV) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Rubeola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Oční komplikace HIV infekce (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

2.1.2 Toxoplazmóza (D. Jeníčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

2.1.3 Toxokaróza (A. Kontur Šišková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

2.1.4 Tuberkulóza (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

2.1.5 Syfilis (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

2.1.6 Gonorrhea (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

2.1.7 Borrelióza – Lymeská nemoc (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

2.1.8 Whippleova nemoc (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

2.1.9 Nemoc kočičího škrábnutí (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

2.1.10 Endoftalmitidy (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Endogenní endoftalmitidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Exogenní endoftalmitidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

2.1.11 Vzácné infekční uveitidy (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49


Horečka Rift valley . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Histoplazmóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Difuzní jednostranná subakutní neuroretinitida (DUSN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Cysticerkóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Amebiáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

Oftalmomyáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

Onchocerkóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Giardiáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Oftalmia nodóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Brucellóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Lepra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Leptospiróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

2.2 Neinfekční uveitidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

2.2.1 Neinfekční uveitidy bez systémového postižení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

HLA B27 pozitivní přední uveitida bez systémového postižení (E. Říhová) . . . . . 55

Fuchsova heterochromní iridocyklitida (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Glaukomatocyklitická krize/Syndrom Posnerův-Schlossmanův (E. Říhová) . . . . . 57

Uveitida vyvolaná čočkou – fakoantigenní uveitida (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . 58

Sympatická oftalmie (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Potraumatická uveitida (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Syndromy bílých teček/white dot syndromy (M. Brichová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

White dot syndromy s průběhem samolimitujícím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

Akutní zadní multifokální plakoidní pigmentová epiteliopatie (APMPPE) . . . . . . 61

Vnitřní tečkovitá choroidopatie (PIC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Syndrom mizejících bílých skvrn (MEWDS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Akutní retinální pigmentová epitelitida (ARPE) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Akutní zonální okultní zevní retinopatie (AZOOR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Jednostranná akutní idiopatická makulopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Akutní makulární neuroretinopatie (AMN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

White dot syndromy s průběhem chronickým nebo recidivujícím . . . . . . . . . . . . . 67

Multifokální choroiditida a panuveitida (MCP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Serpiginózní choroidopatie (SC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

Birdshot retinochoroidopatie (BSRC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

Syndrom podobný oční histoplazmóze (histoplasmosis-like sy) . . . . . . . . . . . . . . . 71

Syndrom progresivní subretinální fibrózy a uveitidy (SFU) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

2.2.2 Neinfekční uveitidy při systémovém postižení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Roztroušená skleróza mozkomíšní (A. Kontur Šišková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Sarkoidóza (M. Brichová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Morbus Behçet (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

TINU syndrom (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Vogt-Koyanagi-Harada syndrom (D. Jeníčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

Wegenerova granulomatóza (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

Reiterova nemoc (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Idiopatické střevní záněty a uveitida (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

Psoriáza (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

Nemoci pojiva (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

Ankylózující spondylartritida (Bechtěrevova choroba) (P. Svozílková) . . . . . . . . . . 87


Juvenilní idiopatická artritida a uveitida (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

Revmatoidní artritida (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Systémový lupus erythematodes (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

Intermediální uveitida/pars planitida (M. Brichová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Retinální vaskulitidy (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Primární, idiopatické retinální vaskulitidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Choroby spojené s retinální vaskulitidou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

2.2.3 Idiopatické uveitidy (E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

3 Maskující syndromy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

3.1 Benigní maskující syndromy (P. Svozílková, E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

3.2 Maligní maskující syndromy (J. Heissigerová, E. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Nitrooční lymfom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Další hematologická onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

Metastáza karcinomu do oka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Uveální melanom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Zhoubné nádory dětského věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Paraneoplazie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

4 Léčba uveitidy (P. Svozílková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

4.1 Léčba infekčních uveitid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

4.1.1 Antivirová léčba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

Acyklovir . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

Cidofovir . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

Fomivirsen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

Foskarnet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

Gancyklovir . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

Zidovudin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

4.1.2 Antibiotika a chemoterapeutika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

Peniciliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

Cefalosporiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

Tetracykliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

Makrolidová antibiotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

Aminoglykosidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

Glykopeptidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Sulfonamidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Chinolonová chemoterapeutika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Antituberkulotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

4.1.3 Antimykotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Amfotericin B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Natamycin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Flukonazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Mikonazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Ketokonazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Itrakonazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Vorikonazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

4.1.4 Antihelmintika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116


8 Uveitidy

Albendazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Metronidazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Pyrimethamin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

4.2 Léčba autoimunitních a idiopatických uveitid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

4.2.1 Nesteroidní antiflogistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

4.2.2 Kortikosteroidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Lokální kortikoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

Periokulární kortikoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

Nitrooční aplikace kortikosteroidů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Systémová kortikoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Prednison . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

Metylprednisolon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

Hydrokortison . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

4.2.3 Imunosupresivní terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Azathioprin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Cyklofosfamid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Methotrexát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

Cyklosporin A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

Takrolimus (FK 506) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Mykofenolát mofetil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

4.2.4 Biologická léčba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Infliximab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Adalimumab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Interferon alfa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

4.3 Mydriatika a cykloplegika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

5 Komplikace uveitid a jejich řešení (J. Heissigerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

Katarakta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

Glaukom spojený s uveitidou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Cystoidní makulární edém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Vitreoretinální patologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

Vyšetřovací postupy vzorku sklivce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131


Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek

ACAID odchylka imunity spojená s přední oční komorou (anterior chamber-associated immune

deviation)

ACE angiotenzin konvertující enzym (angiotensin converting enzyme)

AIDS syndrom získané imunodeficience (acquired immune deficiency syndrome)

AMN akutní makulární neuroretinopatie (acute macular neuroretinopathy)

ANA autoprotilátky proti jaderným antigenům

ANCA autoprotilátky proti cytoplazmě neutrofilů

APMPPE akutní zadní multifokální plakoidní pigmentová epiteliopatie (acute posterior multifocal

placoid pigment epitheliopathy)

ARN akutní retinální nekróza

ARPE akutní retinální pigmentová epitelitida (acute retina pigment epithelitis)

AZOOR akutní zonální okultní zevní retinopatie (acute zonal occult outer retinopathy)

BIO hodnocení zkalení sklivcového prostoru nepřímým oftalmoskopem (binocular indirect

ophthalmoscopy score)

BSRC birdshot retinochoroidopatie (birdshot retinochoroidopathy)

CAR retinopatie u rakoviny (cancer-associated retinopathy)

CD shluk buněčných povrchových markerů (cluster of differenciation)

CME cystoidní makulární edém

CMV cytomegalovirus

CNS centrální nervový systém

CNV choroidální neovaskularizace

CRP C-reaktivní protein

CsA cyklosporin A

CT počítačová tomografie (computer tomography)

CZO centrální zraková ostrost

DM diabetes mellitus

DNA deoxyribonukleová kyselina

DUSN difuzní jednostranná subakutní neuroretinitida (diffuse unilateral subacute neuroretinitis)

EBV virus Epsteina-Barrové

ELISA imunologická metoda detekce protilátek a antigenů (Enzyme Linked Immunosorbent

Essay)

EOG elektrookulografické vyšetření

ERG elektroretinografické vyšetření

FACS průtoková cytometrie (fluorescein activated cell sorter)

FAG fluorescenční angiografie

9


10 Uveitidy

FTA-ABS fluorescenční treponemový protilátkový absorpční test

FW sedimentace erytrocytů

GMT gama-glutamyl transferáza

HAART vysoce aktivní antiretrovirová léčba (high activity antiretroviral therapy)

HIV virus lidské imunodeficience (human immunodeficiency virus)

HLA lidské leukocytární antigeny (human leukocyte antigens)

HSV herpes simplex virus

HZV herpes zoster virus

ICG angiografie s indocyaninovou zelení

IFN interferon

Ig imunoglobulin

IL interleukin

i. m. intramuskulárně

IMU intermediální uveitida

IOČ nitrooční čočka

IOIS International Ocular Inflammation Society

IU mezinárodní jednotky (international units)

IUSG International Uveitis Study Group

i. v. intravenózně

JCA juvenilní chronická artritida

JIA juvenilní idiopatická artritida

JRA juvenilní revmatoidní artritida

JXG juvenilní xantogranulom

KFR komplement fixační reakce

KO krevní obraz

m. muži

MCP multifokální choroiditida a panuveitida (multifocal choroiditis and panuveitis)

MEWDS syndrom mizejících bílých skvrn (multiple evanescent white dot syndrome)

MHA-TP mikrohemaglutinace Treponema pallium

MIC minimální inhibiční koncentrace

MPA kyselina mykofenolová

MRI magnetická rezonance

NHL non-Hodgkinský lymfom

NIF nepřímá imunofluorescence

NOT nitrooční tlak

NSAID nesteroidní protizánětlivé léky (nonsteroidal antiinflammatory drugs)

OCB oligoklonální proužky (oligoclonal bands)

OCT optická koherentní tomografie (optical coherent tomography)

PCR polymerázová řetězová reakce

PD průměr papily zrakového nervu (papilla diameter)

PDT fotodynamická terapie (photodynamic therapy)

per os, p. o. perorální

PIC vnitřní tečkovitá choroidopatie (punctate inner choroidopathy)

PK přední komora

PNL primární nitrooční lymfom

POHS syndrom předpokládané oční histoplazmózy (presumed ocular histoplasmosis syndrome)

PORN progresivní zevní retinální nekróza (progressive outer retinal necrosis)


Seznam použitých zkratek

PP pars planitida

PPV pars plana vitrektomie

PUK periferní ulcerózní keratitida

RA revmatoidní artritida

RF revmatoidní faktor

RN Reiterova nemoc

RNA ribonukleová kyselina

RPE retinální pigmentový epitel

RRR rychlá reaginová reakce (rapid reagin reaction)

RS roztroušená skleróza mozkomíšní

RTG rentgenové vyšetření

RV retinální vaskulitidy

SC serpiginózní choroidopatie

SFU syndrom progresivní subretinální fibrózy a uveitidy (syndrome of progressive subretinal

fibrosis and uveitis)

SIUS uveitida navozená operačním výkonem (surgery-induced uveitis syndrome)

SLE systémový lupus erythematodes

sp. species (druh)

SUN Standardization of Uveitis Nomenclature

TBC tuberkulóza

tbl. tablety

TGF-β transformující růstový faktor-β (transforming growth factor-β)

Th T-pomocné lymfocyty (T helper lymphocytes)

TINU tubulointersticiální nefritida a uveitida

TK krevní tlak

TNF-α tumor nekrotizující faktor α (tumor necrosis factor-α)

TPHA Treponema pallidum hemaglutinační test

TPI Treponema pallidum imobilizační test

TTT transpupilární termoterapie

UZ ultrasonografické vyšetření oka

VDRL Veneral Disease Research Laboratory test

VEGF růstový endoteliální faktor (vascular endothelial growth factor)

VEP zrakové evokované potenciály (visual evoked potential)

VKH Vogt-Koyanagi-Harada syndrom

VPMD věkem podmíněná makulární degenerace

WDS syndromy bílých teček (white-dot syndromes)

WG Wegenerova granulomatóza

ž. ženy

11


Předmluva

Zápalové procesy uveálneho traktu oka majú svoju špecifickú charakteristiku s dlhodobými dôsledkami

na zrakové funkcie. Preto je táto problematika v oftalmologickej praxi stále aktuálna a každá publikácia

na tomto poli je vítaná a prospešná.

V tejto knihe su zhrnuté nahromadené znalosti z oblasti očných zápalov za posledných 10 až 20 rokov.

Kniha je štrukturovaná tak, že čitateľ si nájde informácie od anatómie a fyziológie uvey cez klinickú

problematiku uveitíd až po mikrochirurgickú liečbu a komplikácie. Bohatá obrázková príloha

vyplývajúca z dlhodobej oftalmologickej praxe hlavnej autorky umocňuje hodnotu tejto knihy.

Som presvedčený, že toto dielo bude užitočné pre všetkých oftalmológov, v pregraduálnej i postgraduálnej

príprave medicínskych pracovníkov a v konečnom dôsledku bude prínosom pre našich pacientov.

Slovo autorů

Prof. MUDr. Tomáš Juhás, DrSc.

Publikace Uveitidy představuje průvodce problematikou nitroočních zánětů, ve kterém je možné se

snadno orientovat a získat potřebné informace o diagnóze a léčbě různých typů uveitid. Jsou zde uváděny

diagnostické i léčebné postupy doporučované světovými uveologickými centry a používané i na

našem pracovišti. Léčiva a jejich dávkování jsou poplatné době, kdy byla kniha psána. Použitá fotodokumentace

je až na malé výjimky z archivu autorek. Doufáme, že se kniha stane cenným pomocníkem

oftalmologů v jejich denní praxi.

Děkuji prof. MUDr. Jarmile Boguszakové, DrSc., a doc. MUDr. Šárce Pitrové, CSc., za cenné rady a

připomínky při recenzi knihy. Děkuji za laskavé zapůjčení fotodokumentace pro tuto knihu prof. MUDr.

Jarmile Boguszakové, DrSc., prim. MUDr. Aleně Feuermannové, Ph.D., a prim. MUDr. Ivaně Liehneové.

Děkuji rovněž svým spolupracovníkům i specialistům různých oborů medicíny za spolupráci.

Doc. MUDr. Eva Říhová, CSc., a kolektiv spoluautorů


1 Uveitidy – úvodní část

1.1 Anatomie a fyziologie uvey

• Živnatka (uvea) je tkáň s bohatým cévním

zásobením, kterou tvoří duhovka, řasnaté těleso

a cévnatka. Název uvea je odvozen z řeckého

slova uva – zrnko vína. Inspirací při použití tohoto

názvu byla pravděpodobně podobnost uveální

tkáně, která tvoří střední vrstvu oka, a tudíž

má sférický tvar, s kuličkou vína na stopce, kterou

představuje optický nerv.

• Duhovka (iris) je součástí předního segmentu

oka a odděluje přední komoru od zadní komory.

Okružím (kolaretou) je rozdělena na část pupilární

ohraničující zornici a část ciliární přecházející

v řasnaté těleso. Přední mezodermální stromální

list duhovky obsahuje individuálně rozdílné množství

pigmentu, zadní ektodermální pigmentový list

je pokračováním pars caeca retinae. Pigmentový

list je patrný jako úzký lem při zornicovém okraji,

kde se přetáčí na přední stěnu duhovky. Trámce

a krypty duhovky jsou tvořeny řídkým vazivem

obsahujícím cévní a nervovou pleteň. Svěrač

zornice (musculus sphincter pupillae) a rozvěrač

(musculus dilatator pupillae) jsou hladké svaly

ektodermálního původu regulující šířku zornice.

Svěrač zornice je tvořen cirkulárně orientovanými

svalovými vlákny, při reakci na osvit dochází k jeho

kontrakci a tím ke vzniku miózy. Inervaci svalu

zajišťují parasympatická vlákna z třetího hlavového

nervu (nervus oculomotorius), která jsou interpolována

v ganglion ciliare. Rozvěrač zornice

tvoří radiálně uspořádaná svalová vlákna, při kontrakci

svalu nastává mydriáza. Inervaci zajišťují

nervová vlákna z krčního sympatiku. Duhovka

je cévně zásobena větvemi arteria ophthalmica

13

– arteriae ciliares posteriores longae a arteriae

ciliares anteriores breves. V okruží leží circulus

arteriosus iridis minor, který je tvořený navzájem

anastomozujícími větvemi circulus arteriosus iridis

major (viz dále). Krev je odváděna převážně

vortikózními žílami. V cévním endotelu duhovkových

kapilár nejsou přítomna fenestra, proto za

fyziologických podmínek nedochází k přestupu

proteinů z cévního lumen do stromatu duhovky

(na rozdíl od kapilár řasnatého tělesa). V případě

zánětu však dojde k porušení této bariéry a bílkoviny

proniknou do komorové tekutiny (tyndalizace/flare).

• Řasnaté těleso (corpus ciliare) se skládá ze

dvou částí – pars plana, která přechází v místě

ora serrata v cévnatku a pars plicata, která se

spojuje s duhovkou. Z vnitřní plochy řasnatého

tělesa v oblasti pars plicata vystupují radiálně

uspořádané řasy (processus ciliares), které mají

sekretorickou funkci a vylučují do zadní komory

nitrooční tekutinu (humor aquosus). Mezi processus

ciliares se upínají k řasnatému tělesu vlákna

závěsného aparátu čočky (fibrae zonulares). Větší

část řasnatého tělesa je vyplněna hladkým svalem

(musculus ciliaris) s radiálním, longitudinálním

a cirkulárním uspořádáním svalových vláken. Při

jeho kontrakci dojde k uvolnění závěsného aparátu

čočky, což má za následek změnu tvaru a optické

mohutnosti čočky (akomodaci). Sval je inervován

parasympatickými vlákny z nervus oculomotorius

po jejich přepojení v ganglion ciliare. Cévní

zásobení řasnatého tělesa zajišťují větve arteria

ophthalmica, arteriae ciliares posteriores longae

a arteriae ciliares anteriores breves. Zadní dlouhé

ciliární arterie tvoří při kořeni duhovky circulus

1


1

14 Uveitidy

arteriosus iridis major, na jehož tvorbě se podílejí

i anastomozující přední ciliární arterie. Z circulus

arteriosus iridis major běží cévy k okraji pupily

a anastomozují na kolaretě (viz circulus arteriosus

iridis minor). Krev odvádějí venae vorticosae.

• Cévnatka (choroidea) je součástí zadního segmentu

oka a vyplňuje prostor mezi sítnicí a sklérou.

Cévnatka je tvořena třemi vrstvami: zevní

stromální vrstva je síť navzájem anastomozujících

větších cévních kmenů (lamina vasculosa), střední

vrstvou je choriocapilaris s bohatou kapilární

sítí, ze které jsou vyživovány pigmentový epitel

sítnice a vrstva světločivých elementů, vnitřní

vrstvu tvoří Bruchova membrána, která je bazální

membránou retinálního pigmentového epitelu.

Choriocapilaris má zvláštní lobulární uspořádání,

které je nejvýraznější v oblasti zadního pólu

a směrem k ora serrata se stává méně pravidelným.

Přívodná arteriola je lokalizována v periferii

a jedna či více odvodných venul se nachází

v centru lobulu. Jednotlivé lobuly jsou uspořádané

do mozaiky a mezi nimi je jen málo anastomóz.

Z toho důvodu arteriální okluze vede k ischemii

celého okrsku cévnatky ležícího v povodí postižené

cévy. Endotel choriocapilaris je fenestrovaný,

proto je při fluorescenční angiografii patrná choroidální

fluorescence.

Inervaci choroidey zajišťují dlouhé a krátké

ciliární nervy. Dlouhé ciliární nervy vedou senzorická

vlákna a vlákna z krčního sympatiku

(vazokonstrikční funkce). Krátké ciliární nervy

vedou parasympatická a sympatická nervová

vlákna. Nervy pronikají sklérou kolem optického

nervu a pokračují do perichoroidálního prostoru.

Cévnatka je zásobena větvemi arteria ophthalmica

– zejména arteriae ciliares posteriores breves,

které penetrují sklérou kolem zrakového nervu.

Menší přední část cévnatky je zásobena rekurentními

větvemi předních ciliárních arterií. Odvod

krve zajišťují vortikózní žíly, dvě venae vorticosae

superior (posterior) a dvě venae vorticosae

inferior (anterior). Před vstupem do skléry dojde

k ampuliformní dilataci jejich kmenů a jsou spojeny

prohnutými radiálními cévními větvemi, které

jim dávají charakteristický vzhled víru, proto se

nazývají venae vorticosae.

1.2 Vrozené anomálie uvey

Vrozené vývojové vady uveální tkáně mohou být

dědičné nebo vzniknou během intrauterinního vývoje

působením různých mutagenů.

Heterochromie duhovky

Rozdílná pigmentace duhovek vzniklá na podkladě

ektodermální atrofie může být klinicky nevýznamná

nebo se vyskytuje v souvislosti s jiným

očním onemocněním. Hypochromatická forma je

spojená především s kongenitálním Hornerovým

syndromem. Relativně častá je Fuchsova heterochromní

iridocyklitida (obrázek 1.1), kdy zrak pacienta

ohrožují komplikace této klinické jednotky

– glaukom a katarakta.

Obr. 1.1 Heterochromie duhovky

Iris bicolor

Iris bicolor je podmíněna sektorovitou hypoplazií

melanocytů. Duhovka je rozdělena na tmavší

hnědou a světlejší modrou či zelenou část (obrázek

1.2).

Obr. 1.2 Iris bicolor


Albinizmus

Albinizmus je recesivně dědičná porucha projevující

se nedostatkem pigmentu v organizmu. V klinickém

obraze očního postižení dominuje narůžovělý odstín

světlomodré duhovky a červený reflex zornice.

Duhovka propouští světlo, proto bývá značná světloplachost.

Snížená centrální zraková ostrost a rozvoj

nystagmu jsou následkem hypoplazie makuly.

Perzistující pupilární membrána

Perzistující pupilární membrána je vývojová vada

postihující zornici. Jedná se o zbytky embryonální

cévní pleteně, která fyziologicky atrofuje v prvních

týdnech života. Pokud je atrofie neúplná, nacházíme

různé stupně perzistující pupilární membrány

– od náhodně zjistitelných tenkých vláken

spojujících okrsky duhovky či okraje zornice až

po pásky duhovky, které vycházejí z okruží a upínají

se na čočku (obrázek 1.3). Často mívá charakter

diskrétních pigmentovaných hvězdičkovitých

útvarů patrných na přední ploše čočky.

Mezodermální dysgeneze

Mezodermální dysgeneze jsou vrozené anomálie zahrnující

postižení rohovky, duhovky a iridokorneálního

úhlu. Častým nálezem je zadní embryotoxon,

což je ztluštělá prominující Schwalbeho linie. Přední

adherence duhovky k rohovce mají za následek vznik

zákalů rohovky, které se tvoří buď cirkulárně při limbu

jako následek periferních předních synechií, nebo

se jedná o centrální rohovkový leukom. Do této skupiny

patří Axenfeldova anomálie, Riegerův syndrom

(obrázek 1.4) a Petersova anomálie. Závažnou oční

komplikací je sekundární glaukom.

Korektopie

Korektopie (dislokace zornice) bývá spojena s dislokací

čočky a vyskytuje se často jako součást mezodermálních

dysgenezí. Zornice bývá užší a obleněně

reaguje na osvit i mydriatika.

Kolobom uvey

Kolobomy uvey jsou vzácné vývojové defekty

vzniklé na podkladě nedokonalého uzavření

15

očního pohárku během nitroděložního vývoje.

Duhovka bývá nejčastěji postižena v dolních kvadrantech

(obrázek 1.5), defekt vždy vychází ze zornicové

oblasti. Kolobom může přecházet na řasnaté

těleso či na cévnatku se sítnicí, někdy až na papilu

zrakového nervu. Ovlivnění zrakových funkcí závisí

na velikosti a lokalizaci absentující tkáně.

Obr. 1.3 Perzistující pupilární membrána

Obr. 1.4 Riegerův syndrom

Obr. 1.5 Kolobom duhovky

Uveitidy – úvodní část

1


1

16 Uveitidy

Aniridie

Aniridie je velmi vzácné, převážně autozomálně

dominantně dědičné onemocnění, kdy je duhovka

redukována jen na malé zbytky tkáně patrné při

gonioskopii (obrázek 1.6). Tyto zbytky kořene

duhovky často obturují komorový úhel a dochází

k vývoji sekundárního glaukomu. Čočka se závěsným

aparátem bývá dobře viditelná. Mezi symptomy

aniridie patří extrémní světloplachost a špatná

schopnost adaptace na světelné podmínky; tyto

obtíže lze zmírnit nošením speciálních kontaktních

čoček. Aniridie bývá častým nálezem u pacientů

s Wilmsovým tumorem ledvin.

Obr. 1.6 Aniridie

Cysty duhovky a řasnatého tělesa

Cysty duhovky a řasnatého tělesa jsou měchýřkovité,

tekutinou naplněné, sytěji pigmentované

struktury. Mohou být fixované k uveální tkáni

nebo se volně pohybují v přední či zadní komoře

oka. Výjimečně mohou adherovat k endotelu rohovky

či způsobovat sekundární glaukom.

1.3 Záněty uvey

Uveitida je nespecifický název pro nitrooční zánět

duhovky, řasnatého tělesa a cévnatky. Vzhledem

k pozici uvey v oku (střední vrstva oka) může nitrooční

zánět následně postihnout i okolní tkáně

(rohovku, skléru, sítnici, papilu zrakového nervu),

a tak ohrozit základní funkci oka – vizus. Uveitida

je charakterizována typickými známkami zánětu,

tj. zánětlivým exsudátem a buňkami v přední komoře

a/nebo ve sklivci a v choroidee. Onemocnění

může být způsobeno infekcí, autoimunitními mechanizmy

nebo úrazem, asi v 50 % zůstává příčina

zánětu neznámá.

1.3.1 Epidemiologie

Uveitida postihuje především střední věkovou skupinu

obyvatelstva celého světa. Ve světové literatuře

je uváděna prevalence uveitidy 40–71 případů na

100 000 obyvatel, roční incidence je 17–52 případů

na 100 000 obyvatel, přičemž přední uveitida se vyskytuje

4krát častěji než zadní. Uveitida je příčinou

snížení zrakové ostrosti v 10 % případů, ročně přibývá

asi 30 000 zrakově postižených. U dětí do 16 let

je výskyt uveitidy nižší, u starší populace nad 65 let

je výskyt vyšší, než je udávaný průměr. Výskyt různých

typů uveitidy v populaci ovlivňují genetické,

geografické, sociální faktory a životní prostředí.

1.3.2 Klasifikace

Mezinárodní společnost pro oční záněty (International

Ocular Inflammation Society – IOIS) a Mezinárodní

studijní skupina pro uveitidy (International

Uveitis Study Group – IUSG) navrhují

dělení podle anatomických projevů, příčiny nitrooční

zánětu a podle klinicko-patologické charakteristiky

zánětu. Pracovní skupina pro standardizaci

názvosloví uveitid (Standardization of

Uveitis Nomenclature – SUN) navrhla v roce 2005

sjednocení (standardizaci) názvosloví, které zde

uvádíme.



Dělení podle anatomických projevů

(schéma 1.1)

Přední uveitida je nitrooční zánět postihující

struktury předního segmentu oka. Mezi přední

uveitidy patří iritida a iridocyklitida. Projevy tohoto

zánětu jsou patrné především v přední ko-

moře.

Intermediální uveitida je definována jako zánětlivé

postižení sklivce, řasnatého tělesa a periferních

sítnicových cév. Tento termín zahrnuje

pars planitidu a zadní cyklitidu – vitritidu.


• Zadní uveitida je označení pro nitrooční zánět

postihující převážně zadní struktury oka. Mezi

zadní uveitidy patří fokální, multifokální nebo

difuzní choroiditida, retinitida, chorioretinitida,

retinochoroiditida, vaskulitida a neurouveitida.

• Difuzní uveitida – panuveitida zahrnuje nitrooční

zánět předního i zadního segmentu. Zánět

se projevuje v přední komoře, ve sklivci, v sítnici

a/nebo v cévnatce.

Schéma 1.1 Anatomické rozdělení uveitid

Dělení podle příčiny

• Infekční uveitida – příčina může být virová,

bakteriální, mykotická či parazitární.

• Neinfekční uveitida – předpokládají se imunitní

pochody. Zánět může postihnout pouze oko

nebo je uveitida spojená s některou systémovou

chorobou.

• Idiopatická uveitida – příčina zánětu zůstává

neznámá (asi u 50 % případů).

• Maskující syndrom – označení pro skupinu benigních

i maligních chorob projevujících se klinickým

obrazem přední a/nebo zadní uveitidy.

Dělení podle průběhu

• Akutní uveitida trvá méně než 3 měsíce a je

charakterizována náhlým začátkem.

• Chronická uveitida je označení nitroočního zánětu

trvajícího déle než 3 měsíce, u kterého dojde

k relapsu za méně než 3 měsíce po vysazení

17

léčby. Chronická uveitida může probíhat měsíce

i roky pod obrazem negranulomatózní a méně

často i granulomatózní formy zánětu.

• Recidivující uveitida je označení pro opakované

epizody zánětu, které jsou odděleny

obdobím remise bez léčby trvajícím alespoň

3 měsíce.

• Remise uveitidy vyjadřuje zklidnění zánětu bez

léčby po dobu delší než 3 měsíce.

1.3.3 Klinický obraz

Uveitidy – úvodní část

• Přední uveitida je souhrnný název pro iritidu,

přední cyklitidu a iridocyklitidu.

Akutní přední uveitida se projevuje bolestí,

zarudnutím oka, fotofobií a většinou i poklesem

vizu. Je patrná ciliární až smíšená injekce a na endotelu

rohovky nálet zánětlivých buněk. V přední

komoře oka je patrná tyndalizace a přítomnost buněčných

elementů, při těžkém průběhu zánětu fibrinózní

výpotek a/nebo hypopyon (obrázek 1.7).

Duhovka je prosáklá s dilatovanými cévami. Mezi

jejím okrajem a přední plochou čočky vznikají

srůsty – zadní synechie (obrázek 1.8). Přední část

sklivce může být práškovitě zkalená s buněčnou

příměsí – přední vitritida (obrázek 1.9). Zánětem

je postiženo většinou jedno oko, časté jsou recidivy

zánětu.

Chronická přední uveitida začíná plíživě,

subjektivní potíže pacienta jsou často minimální.

Na endotelu rohovky je patrný výsev precipitátů

(obrázky 1.10, 1.11, 1.12), jejichž tvar, četnost

a rozmístění mohou charakterizovat některé typy

uveitidy. Buněčná příměs v předněkomorové tekutině

oka je velmi variabilní, někdy zcela chybí

a v přední komoře je pouze flare/tyndalizace. Časté

jsou zadní synechie a zkalení přední části sklivce.

Na duhovce mohou být přítomny Koeppeho (obrázek

1.13) nebo Busaccovy noduly (obrázek 1.14),

event. Berlinovy noduly (obrázek 1.15), chronická

infiltrace stromatu duhovky může způsobit její

difuzní ztluštění nebo naopak parciální atrofii (obrázek

1.16). Zánět často postihuje obě oči s nestejnou

intenzitou.

1


1

18 *

Uveitidy

Obr. 1.7 Akutní přední uveitida s hypopyon v přední

komoře

Obr. 1.8 Zadní synechie – srůsty mezi duhovkou

a přední plochou čočky

Obr. 1.9 Práškovitě zkalený sklivec

Obr. 1.10 Hvězdičkovité precipitáty na endotelu

rohovky

Obr. 1.11 Špekovité precipitáty na endotelu rohovky

Obr. 1.12 Otisky po precipitátech s pigmentem


Obr. 1.13 Koeppeho noduly při zornicovém okraji

Obr. 1.14 Busaccovy noduly

Obr. 1.15 Berlinovy noduly

Obr. 1.16 Parciální atrofie duhovky

Obr. 1.17 Sněhové koule

Obr. 1.18 Sněhové lavice

Uveitidy – úvodní část

19

1


1

20 Uveitidy

Obr. 1.19 Zákaly ve sklivci

Obr. 1.20 Projevy retinální vaskulitidy

Obr. 1.21 Zánětlivá infiltrace sítnice a choroidey

Obr. 1.22 Zánětlivý proces postihující oblast makuly

a terče zrakového nervu


Intermediální uveitida (IMU) má velmi variabilní

symptomy, které závisí na intenzitě zánětu

a hustotě sklivcových zákalků. Plovoucí zákaly

a jiskření světla jsou prvními příznaky tohoto

onemocnění, bolest a metamorfopsie jsou

vzácné. Symptomy mohou být zpočátku i jednostranné,

při asymetrické intenzitě pak oboustranné

IMU, proto je nezbytné pečlivé vyšetření

obou očí. Známky IMU jsou častější u dětí.

V klinickém obrazu dominuje buněčná infiltrace

sklivce až formace „sněhových koulí“ (obrázek

1.17), někdy je spojená s ablací zadní plochy

sklivce. V periferii zadního segmentu oka se mohou

vyskytovat charakteristické „sněhové lavice“

(obrázek 1.18) a známky periferní vaskulitidy.

Mírné prosáknutí papily zrakového nervu může

být patrné u mladých jedinců.

• Zadní uveitida se u pacientů projevuje rozmazaným

viděním, plovoucími zákaly, jiskřením

světla, metamorfopsií, výpadky zorného pole

a snížením vizu. Příznaky jednostranného postižení

nemusí být dlouho pacientem zaznamenány.

Klinický obraz zadní uveitidy zahrnuje

buněčnou infiltraci ve sklivci – vitritidu (obrázek

1.19), zánět sítnicových cév – retinální

vaskulitidu (obrázek 1.20), zánětlivou infiltraci

sítnice a/nebo cévnatky – retinitidu (obrázek

1.21), retinochoroiditidu a choroiditidu.

Prosáknutí může postihnout makulu i papilu

More magazines by this user
Similar magazines