JAMBO duben 06 (pdf, 1,23 MB) - Fair Trade

fairtrade.cz

JAMBO duben 06 (pdf, 1,23 MB) - Fair Trade

JAMBO!

8

Představujeme...

Greennet Thajsko

Luděk Štěrba

T hajský venkov žije ze zemědělství a z peněz

posílaných odjinud. Tedy ten thajský venkov, který jsem

měl možnost navštívit. Nepohyboval jsem se v klasických

turistických destinacích thajského jihu, jako jsou Ko

Samui, Phuket nebo Pattaya, ani jsem se netoulal

turisticky “profláknutými” horami thajského severu

kolem Chiang Mai či Zlatého trojúhelníku, kde většina

lidí žije z peněz bílých turistů, falangů, a vzrůstajícího

počtu turistů z asijských zemí.

Vydal jsem se do nejchudší části Thajska - na

severovýchod do oblasti Isaan, kam mnoho turistů

nezavítá. Moře tu není, kopce nestojí za řeč a ani barvité

horské kmeny tu nenajdeme – není mnoho důvodů, proč

se sem trmácet. Rovina s rýžovými poli, třtinovými

plantážemi a pasoucím se dobytkem, osamělé palmy,

bambusové houští, bahnité rybníky s lotosy a

koupajícími se buvoly, spousta komárů. V období dešťů

mění záplavy červenou tropickou půdu v lepkavé bahno.

Po zbytek roku má půda pdobu všudypřítomného

prachu. Jedna úroda rýže musí vystačit na celý rok. Ze

severovýchodu proto odjakživa odcházelo množství lidí

za prací jinam, především do Bangkoku, ale i do

Singapuru, Ameriky, Austrálie a států Perského zálivu. Ti,

kdo zůstávají, se živí především pěstováním rýže,

cukrové třtiny, kasavy, chovem dobytka nebo bource

morušového a tkaním hedvábí.

Družstvo Greennet sídlí v Bangkoku a sdružuje

několik místních družstev s celkem osmi sty pěstiteli

biorýže z celého Thajska (většina je ze severovýchodu).

Kromě rýže má i další menší pilotní projekty na

ekologické pěstování ananasu, aloe, bavlny (v severní

provincii Loei), kokosových ořechů, moruší a bylinek.

Greennet organizuje především vzdělávací kurzy pro

pěstiele, pomáhá jim s certifikací, balením, marketingem

a zajišěním odbytu.

Družstvo vyváží svou produkci především do

Evropy a splňuje kromě ekologické certifikace také

kritéria spravedlivého obchodu.

Greennet je v současnosti největším

výrobcem certifikované biorýže na světě . To však

nutně neznamená, že by farmáři v jiných zemích

nepěstovali rýži podle zásad ekologického zemědělství –

obvykle ale nemají certifikaci. Greennet se ve spolupráci

s IFOAM (Mezinárodní organizace sdružující organizace

ekologického zemědělství) a thajskou certifikační

organizací podílí na vytváření standardů pro ekologické

pěstování dalších plodin a je v tomto ohledu v

jihovýchodní Asii průkopníkem. Thajsko je zatím jediná

země jihovýchodní Asie, která má tyto standardy a

vlastní certifikační organizaci. Na Filipínách se teprve

Jambo!

začínají vytvářet a na studijní návštěvy do Thajska jezdí i

pěstitelé z Vietnamu, Laosu a Kambodži. Podle Vitoona

Panyakula, vedoucího Greennetu, se menší část

produkce prodává také do Singapuru a Hongkongu.

I v Thajsku už existuje síť obchodů se zdravou výživou a

našli bychom tu i biorestaurace. Pomalu, ale jistě roste

zájem o výrobky z ekologického zemědělství, zvláště

mezi střední třídou ve městech. Fair Trade je zatím

bohužel téměř neznámý pojem. Hlavním problémem je

pro thajský trh cena - rýže, která nese ochrannou

známku FAIRTRADE, je oproti konvenční o dost dražší.

Greennet se proto snaží o všeobecné zvýšení výkupních

cen rýže pro pěstiele, tak aby cena byla spravedlivá.

J ednou z členských organizací Greennetu je

sdružení farmářů Bak Luea. Vzniklo díky pomoci

Greennetu v roce 2000 a v současné době sdružuje 1200

malých farmářů z šestnácti vesnic v jižní části provincie

Yasothon na severovýchodě Thajska. Asi dvě stovky z

nich pěstují Fair Trade biorýži, dalších sto je v období

přechodu na certifikované ekologické zemědělství a

velká většina ostatních o tom uvažuje. Proč?

H lavním důvodem je bezpochyby výkupní cena. Za

kilogram běžné neloupané rýže dostane pěstitel pět,

někdy sedm bahtů (1 baht je přibližně 60 haléřů) a nemá

žádnou jistotu, že se mu rýži vůbec podaří prodat. Se

škůdci tu mnoho problémů nemají, zdejší půda však není

moc úrodná, takže pěstitelé většinou používají umělá

průmyslová hnojiva. Náklady na pěstování se tím zvýší,

takže konečná výrobní cena kila běžné rýže je okolo 4,5

bahtu. Za neloupanou biorýži pěstitel dostane 10 bahtů

a navíc má garantovanou jak cenu tak odbyt. Za

kilogram loupané biorýže dostanou od Greennetu až 22

bahtů, cena FOB (tj. cena zabalené rýže připravené na

vývoz) je 42 bahtů.

Ekologičtí zemědělci kromě toho nemusí kupovat

drahá umělá hnojiva - družstvo si vyrábí vlastní

biokompost z rýžových slupek, slámy a dalšího odpadu.

Náklady na pěstování biorýže jsou tudíž nižší, pouze asi

2,80 bahtu. Každý si spočítá ten rozdíl.

P odle Nu Pid, vedoucí vzdělávacího programu

Greennetu ve vesnici Ban Phi Daeng v současné době

hospodaří v celé provincii Yasothon z celkového počtu

pěstitelů kolem dvou procent podle zásad ekologického

zemědělství.

Sdružení Bak Luea má dvacet zaměstnanců, vlastní mlýn,

sklad a malou balírnu rýže. Pěstuje se hnědá odrůda Hom

Mali. Zaměstnanci mají zdravotní pojištění a nárok na

důchod. Družstvo pořádá každý měsíc vzdělávací setkání

pěstitelů, studijní návštěvy. Velká část peněz se investuje

do zlepšení vybavení mlýna. Družstvo kromě pomoci s

certifikací podporuje i zavádění dalších odrůd (například

červené rýže) a diverzifikaci plodin (mimo jiné tržní pěstování

hub). Zemědělci pěstují rýži pro vlastní potřebu a jen

More magazines by this user
Similar magazines