JAMBO červen 08 (pdf, 846 kB) - Fair Trade

fairtrade.cz

JAMBO červen 08 (pdf, 846 kB) - Fair Trade

Zprávy Společnosti pro Fair Trade

Ve zkratce z naší kuchyně

Spravedlivou cestou čili zpráva

o letošním Dnu pro Fair Trade

Rozhovor

Pa pa paa

nejlepší z nejlepších.

Mary Mabel Tagoe z družstva

Kuapa Kokoo.

Zprávy ze světa

Ve zkratce z cizích krajů

Globální ceny potravin porostou

i v příštím roce

OXFAM a CARE: důležité kroky

v vyřešení globální potravinové

krize

Síň hanby upozorňuje

na neetické jednání fi rem

Téma

Olympijské hry

v Číně ? ....

Odvrácená tvář pěti kruhů


1. Zprávy ze ze Společnosti pro pro Fair Fair Trade

Trade

Ve zkratce z naší kuchyně

• 20. dubna proběhla výroční členská schůze Společnosti

pro Fair Trade. Zúčastnili se jí zástupci

dobrovolnických skupin z Prahy, Brna, Pardubic,

Ústí, Trutnova a Ostravy.

• Společnost pro Fair Trade i nadále úspěšně prosazuje

téma Spravedlivého obchodu v médiích.

Na naší webové stránce www.fairtrade.cz v sekci

Pro média najdete odkazy na nedávné rozhovory

pro Český rozhlas a Českou televizi.

• Vydali jsme obsáhlé manuály k workshopům

Svět v nákupním košíku. Mají sloužit učitelům,

kteří sami chtějí pro studenty připravit některý z

workshopů o kakau, kávě, korporacích, oblečení

nebo pralesích.

Více na www.svetvnakupnimkosiku.cz v sekci Vzdělávací

programy pro školy.

• Spustili jsme novou webovou stránku

www.globalissues.eu. Učitelé angličtiny se z ní

dozví o projektu Global Issues in English Language

Teaching, který jako vůbec první v České

republice cíleně prosazuje globální rozvojové

vzdělávání ve výuce cizího jazyka. K projektu již

proběhly semináře v Praze, Brně, Plzni a dalších

městech.

Spravedlivou cestou

čili zpráva o letošním Dnu pro Fair Trade

Letos vyšel světový Den pro Fair Trade na sobotu

10. května, v České republice jsme jej však začali

slavit o pár dní dříve. Na úterý 29. dubna jsem

naplánovali tiskovou konferenci pro novináře,

díky které jste měli možnost v posledních týdnech

slyšet o Fair Trade v médiích o něco častěji, než je

běžné; na úterý 6. května jsme připravili v Praze

a Brně happening Spravedlivá cesta, jehož cílem

bylo seznámit veřejnost s Fair Trade.

V Brně se na Spravedlivou cestu vydalo na 60

příznivců Fair Trade, mnozí z nich v maskách

inspirovaných produkty jako kakao, kávu, banány

nebo v kostýmech připomínajících obyvatele

rozvojových zemí. V cíli Spravedlivé cesty na náměstí

Svobody byla vyhlášena nejlepší fér maska.

Po celý den zde mohli v mobilní férové kavárně

Brňané ochutnat Fairtrade kávu. Fotky si můžete

prohlédnout pod odkazem www.fairtrade.cz/fairtrek.

V Praze se Spravedlivá cesta letos setkala s

nezájmem veřejnosti, ale věříme, že v příštím roce

bude přinejmenším stejně úspěšná jako v Brně.

Partnery Spravedlivé cesty byly fi rmy Delicomat,

Marks&Spencer, Ecomamma, Polí pět a Faircafé.

Mediálním partnerem nejen Spravedlivé cesty byl

Český rozhlas.


Rozhovor

Rozhovor s Mary Mabel Tagoe

z družstva Kuapa Kokoo

Počátkem března 2008 přijela do České republiky na krátkou

návštěvu paní Mary Mabel Tagoe, zástupkyně Fair Trade

družstva Kuapa Kokoo, první ghanské nestátní organizace

pěstitelů kakaa. Pozvali ji k nám Tomáš Bílý a Eva Knappová,

kteří byli v létě 2007 Kuapa Kokoo navštívit. Z informací,

které zazněly 12. března na besedě s Mary Mabel v Brně, jsme

pro Vás sestavili následující rozhovor.

Paní Mary Mabel, jak byste představila

Vaše družstvo?

“Je to organizace tvořená pěstiteli, kteří se spojili v roce 1993.

Při založení pomáhaly dvě britské nevládní organizace, Twin

a Twin Trading. V současnosti je do Kuapa Kokoo zapojeno

45 tisíc pěstitelů v 1500 vesnicích. Organizace je rozdělena na

různé skupiny, divize. Skupina, která vede obchod, založila

společnost s ručením omezeným Kuapa Kokoo. Většina

pěstitelů je totiž negramotná a neumí s kakaem obchodovat,

takže zaměstnáváme profesionály, kteří se o toto starají.

Dalším orgánem družstva je trust pěstitelů - fond, do kterého

proudí všechny zisky, které družstvo má po vyplacení pěstitelů,

a zároveň příplatky z Fair Trade. Devítičlenná Správní

rada dohlíží na to, aby vydání peněz respektovalo rozhodnutí

pěstitelů a sloužilo prospěšným účelům.

Dále máme úvěrové družstvo – malou banku. Založili jsem ji

proto, aby si pěstitelé mohli peníze půjčovat i spořit. V běžné

bance by úvěr nedostali. Museli by se obrátit na lichváře. Při

půjčce v naší bance nemusí ničím ručit, stačí, že jsou členy

organizace.

Jsme také společně s Fair Trade organizacemi z USA a Velké

Británie významnými akcionáři ve společnosti Day Chocolate

Company, která vyrábí čokolády Divine a Double. Společnost

nakupuje kakao výhradně od Kuapa Kokoo za Fair Trade

ceny. Družstvo vlastní 45% akcií společnosti a její dividendy

směřují zpět do družstva. Day Chocolate Company sídlí a

vyrábí ve Velké Británii a částečně i v USA. Jejich čokoláda se

prodává ve Velké Británii a dalších evropských zemích, třeba i

na Slovensku.”

Jak družstvo dokáže zorganizovat 45 tisíc

producentů kakaa?

“Pěstitelé kakaa jsou v každé vesnici organizováni v něčem,

co nazýváme „společenství“ (překlad u anglického “society”

– pozn. předkladatele). Ve společenství si zvolí zástupce, kteří

za ně jednají. 50 až 60 společenství tvoří jednu oblast. Na

úrovni oblastí je vždy 7 řídících pracovníků, kteří se každé

čtyři roky účastní shromáždění. Z každého společenství

se tohoto shromáždění účastní dva členové – jeden muž a

jedna žena. Každé čtyři roky se konají volby, z nichž vzejdou

národní řídící pracovníci. Na shromáždění je jmenováno také

předsednictvo Kuapa Kokoo. Oddělení, kde pracuji, oddělení

výzkumu a vývoje, je spojeno se všemi úrovněmi a kontroluje,

jestli vše probíhá v pořádku.”

Co je tedy hlavní náplní Vaší práce v družstvu

Kuapa Kokoo?

“Mým hlavním úkolem je navštěvovat pěstitele v jejich vesnicích

a učit je, jak produkovat kvalitní kakaové boby. Dávám

jim i informace o Fair Trade a pomáhám starat se o jejich

živobytí, o to, aby se jejich životní podmínky zlepšovaly.”

Jakým způsobem ovlivňuje život pěstitelů

zapojení do družstva Kuapa Kokoo?

“Jaké jsou výhody Fair Trade pro pěstitele? Především to,

že na výročních zasedáních sami rozhodují, k čemu budou

jejich peníze využity. Nejčastěji je chtějí vynaložit na sociální

projekty, projekty na podporu ekonomiky, vyplácení hotovosti,

dále na vzdělávání a školení. Část peněz bývá využívána i

na vyplácení zadlužených farem. Také fi nancujeme mobilní

kliniku, lékaře, který vyjíždí do vesnice a poskytuje zdravotní

péči. Postavili jsme už sedm škol - v některých oblastech

bylo mnoho dětí, které nemohli do školy chodit, protože to

bylo příliš daleko. Realizovali jsme projekt sociálního zařízení

– zatím v osmi vesnicích. Věnujeme se rovněž projektu zásobování

pitnou vodou, postavili jsme pumpy ve 400 vesnicích.

Mnozí pěstitelé nemají přístup k vodovodu a musí pít vodu

z povrchových toků, z řek, které jsou znečištěné, a tak se

mohou nakazit mnoha nemocemi. Věnujeme se rovněž školení

pěstitelů. Podporujeme aktivity, které přinášejí pěstitelům

další příjem - třeba výrobu mýdla z dužniny kakaových

lusků.”

Vnímáte v souvislosti s Vaším družstem také

nějaké výrazné problémy?

“Největším problémem je, že prostřednictvím Kuapa Kokoo

se daří prodávat pouze 7% produkce. Ostatní pěstitelé nemají

jinou možnost, než své kakao prodávat běžným způsobem.

Navíc zatím existuje pouze 35 ženských skupin, které se

zabývají podporou žen a poskytují jim mikropůjčky. Potřebujeme

hlavně fi nanční podporu, abychom mohli zajistit školicí

programy atd. Když zrovna neprobíhá sklizeň kakaa, obzvlášť

ženy jsou na tom fi nančně hodně špatně. Z toho důvodu

je také podporujeme. Nyní tvoří 60 % národního vedení.


Mimochodem, to je poprvé, co jsou ve většině. I tím dostávají

prostor vymanit se ze svého slabého postavení.

To, jestli obstojíme v naplňování našich cílů, záleží hlavně

na vás. Čím více se budou prodávat Fair Trade produkty,

jako je třeba čokoláda Divine, tím více bobů od nás budou

nakupovat zpracovatelé. A my budeme mít více peněz na své

projekty.”

Kolik z produkce Kuapa Kokoa jde na výrobu

čokolády a kam jde zbytek?

“Day Chocolate Company nakoupila minulý rok 1000 tun

kakaa a 1000 tun šlo fi rmám v oblasti Fair Trade, zejména

německým a švýcarským fi rmám, kde se čokoláda vyrábí ve

velkém množství. Celková produkce činí kolem 40 tisíc tun,

takže asi 2,5 % šlo pro Divine Chocolate v Anglii. Zbytek se

prodává přes vládu. To už ale nelze přesně dohledat, komu se

prodává - třeba i fi rmě Nestlé apod. Protože stabilně narůstá

obchod v rámci Fair Trade a navíc se otevírá americká

pobočka, Day Chocolate Company se rozhodla nakoupit

tento rok víc, dohodnuto je 5000 tun. Jde o skvělou surovinu,

která je nejen kvalitní, ale vyrostla také v dobrých sociálních

podmínkách.”

Kolik procent z ceny jedné Fair Trade

čokolády se vrací pěstitelům?

“Kuapa Kokoa prodává

jen kakaové boby na velice

nízké úrovni zpracování.

Někdy společnosti nakupují

jen boby, někdy je

namelou na kakao a udě-

Fig.1

us Kakaus

lají z něj kakaové máslo a

prodávají dál. V případě

čokolády je ve srovnání s

jinými výrobky jako třeba

kávou nebo rýží procento ceny, které jde pěstitelům, poměrně

malé. Když si koupíte hořkou čokoládu, je v ní 60 g kakaa.

Jeden kilogram kakaa se vykupuje za 1,6 dolaru, takže peněz

za 60 g je dost málo. Výhodou je, že alespoň vlastníme část

Day Chocolate Company, takže se k nám dostane část zisků z

následného zpracování.”

Vyrábí se z kakaa jen čokoláda?

“Byli bychom rádi, kdyby přímo v Ghaně od nás někdo kakao

kupoval a zpracovával ho dál, pro export se zpracované boby

nevyplatí. Vývozní clo dostává ghanská vláda. Firma, která

kakao exportuje, platí všechny náklady exportu včetně daní.

V Ghaně jsou tři zpracovatelské závody na kakao. Asi 20%

celkové úrody se zpracovává v Ghaně. Jeden závod vyrábí

čokoládu, kakaový prášek a kakaové nápoje. Část čokolády

se vyváží a část je určena pro místní spotřebu pod značkou

King’s Bite. Další dvě továrny vyrábějí na vývoz kakaový

krém, který je z velké části z kakaového másla. Využívá se

v kosmetice, na bílou čokoládu apod. Většina akcií těchto

společností je vlastněna státem. Existuje také fi rma Bodyshop

– řetězec prodávající kosmetiku šetrnou k životnímu prostředí.

Ti používají kakaové máslo od Kuapa Kokoo, nakupují ho

za Fair Trade podmínek. Tato fi rma mimo jiného fi nančně

podporuje vzdělávání našich farmářů.

Další peníze, které dostáváme, pocházejí například od Day

Chocolate Company. Ta dává peníze našemu oddělení pro

výzkum a vývoj, abychom mohli dál pracovat a rozvíjet se. “

Mary Mabel přeruší své povídání, aby zkrotila choutky

přítomných účastníků, kteří právě čichají ke krému z kakaového

másla: “Ten krém se dává na kůži, nejí se :). Když jsem

ho včera vzala do jedn pražské školy, děti ho chtěly začít jíst,

když si přivoněly. Je totiž cítit jako čokoláda”.

A na závěr – jak se Vám líbí v Brně?

“Brno je velice krásné, ale jsem tu jen na dnešní večer...

Ještě bych vám na rozloučenou chtěla ukázat, jak se vítáme

s pěstiteli. “Kuapa” znamená “dobrý pěstitel”. Když řekneme

“Kuapa”, pěstitelé odpovídají “pa, pa, paa”, to znamená “nejlepší

z nejlepších”. Protože ghanské kakao je nejlepší na světě

a kakao od Kuapa Kokoo je nejlepší v celé Ghaně.”


Zprávy ze světa

Ve zkratce z cizích krajů

· Podle nedávného výzkumu provedeného při

příležitosti květnového Dne pro Fair Trade v Británii

zná 70% britských spotřebitelů známku FAIR-

TRADE. O rok dříve známku poznalo 57% dotazovaných.

· Fairtrade bavlna zažívá na britském trhu

opravdový boom – oproti roku 2007 vzrostl prodej

výrobků z Fairtrade bavlny o 660%.

· Wal-Mart Stres Inc., největší maloobchodní

řetězec světa, se snaží těžit ze zájmu spotřebitelů o

udržitelnou kávu. V dubnu uvedl na police svých

obchodů 6 nových káv s označeními Fair Trade, bio

a Rainforest Alliance.

· Podle britského deníku Th e Guardian mohou

stoupající ceny komodit ohrozit trh s Fair Trade

výrobky: spotřebitelé nebudou ochotni platit při

zvyšujících se cenách více, pro pěstitele nebude zajímavé

prodávat Fair Trade organizacím za situace,

kdy výkupní ceny porostou.

http://www.guardian.co.uk/business/2008/mar/18/commodities.fairtrade.

Globální ceny potravin

porostou i v příštím roce

Kuvajtský fi nanční dům zveřejnil Globální zemědělskou

zprávu, která přináší znepokojivé informace.

Podle ní se i v následujícím roce budou zvyšovat

ceny potravin a problém s nedostatkem potravin ve

„třetím světě“ bude nabývat na intenzitě a bude tak

pokračovat trend, který znamenal zvýšení globálních

cen potravin o 83 procent za poslední tří roky,

což je přičítáno především nízkým zásobám, rostoucí

ceně naft y (znamenající poptávku po biopalivech),

nepříznivému počasí v hlavních pěstitelských

oblastech a v neposlední řadě boomu neomezené

spotřeby v bohatých zemích. Podle výpočtů Světové

banky bude může pokračování tohoto trendu uvrhnout

až 100 miliónů lidí, především pak v Africe,

do ještě tvrdší chudoby.

Podrobnosti zde:

http://thestar.com.my/news/story.asp?fi le=/2008/5/12/

business/21184720&sec=business

OXFAM a CARE:

důležité kroky v vyřešení globální

potravinové krize

Ve spojitosti s globální potravinovou krizí sestavily

nevládní organizace CARE a OXFAM seznam kroků,

které jsou nutné k jejímu vyřešení:

· Zvýšení dárcovských a státních investic do

malých zemědělských lokalit v rozvojových zemích.

· Země tlačící na produkci biopaliv by měly

monitorovat globální dopad svých kroků a poskytovat

fi nanční podporu zemím, na které má produkce

biopaliv negativní dopad.

· Chudým farmářům by měly být zajištěny

fi nanční služby jako např. pojištění nebo možnost

půjčky.

· Měl by být vytvořen prostor pro národní politiku,

která by zajistila potraviny, venkovský rozvoj

a podporovala nejvíce marginalizované farmáře tak,

aby mohli těžit z růstu cen potravin.

· Mělo by být uznáno, že změna klimatu

zhoršuje problémy spojené s potravinovou krizí a

vyžaduje okamžitou reakci v podobě zmírnění tlaku

a přizpůsobení se.

· Eliminace zemědělských dotací, exportních

restrikcí a kontroly cen, tedy faktorů pokřivujících

trh. Toto by mělo napravit vztahy na světových

trzích a vydláždit cestu směrem k dlouhodobému

vyřešení nestability cen potravin.

Více o programu najdete zde:

http://www.oxfam.org/en/news/2008/pr080418_changes_needed_to_tackle_global_hunger_and_food_price_hikes


Síň hanby upozorňuje

na neetické jednání fi rem

„Sweatshop Hall of Shame“ (Sweatshopová síň

hanby) je název nového projektu, který vznikl ve

spolupráci organizací a komunit SweatshopWatch,

International Labour Rights Forum a SweatFree

Communities. Jak napovídá název, Sweatshop Hall

of Shame má upozornit na fi rmy, které patří k nejhorším,

co se týče přístupu ke svým zaměstnancům.

Za letošní největší „hříšníky“ byly označeny značky

American Eagle, Carrefour, Cintas, Dickies, Disney,

Guess, Hanes, New Era, Speedo, Tommy Hilfi ger,

Toys‚ R‘Us a Wal-Mart, přičemž důvody byly různé

– od výroby ve sweatshopových továrnách po systematické

potírání odborů.

Například Dickies, Guess a Tommy Hilfi ger mají

společné potírání odborů a s ním spjaté obtěžování

a zastrašování nebo dokonce ilegální propouštění

jejich přívrženců. Všechny případy byly prokázány

v továrnách v Mexiku vlastněných Navarra Group

a ačkoliv byli odběratelé (právě tři zmíněné značky)

na tuto skutečnost upozorněni, odmítli učinit jakékoliv

kroky vedoucí ke zlepšení situace.

Na Disney se kritika lidskoprávních organizací snáší

již poměrně dlouho dobu, proto příliš nepřekvapí,

že byla tato fi rma zařazena i do Sweatshop Hall

of Shame. Hlavním bodem kritiky je nulová reakce

na zjištění, že přibližně 800 dělnic a dělníků v jedné

z továren v čínském Shenzenu bylo nuceno pracovat

v patnáctihodinových šichtách za platy zdaleka

nedosahujících ani čínského zákonného minima a

navíc v toxicky zamořeném prostředí.

Společnosti Hanes a Wal-Mart byly do zprávy zařazeny

z důvodu nucení zaměstnankyň a zaměstnan-

ců dodavatelských továren v Dominikánské republice

pracovat neplacené přesčasy, za jejich slovní

napadání a obtěžování, potírání výkonu shromažďovacího

práva atd.

V dodavatelských továrnách Speedo, Carrefour a

Toys’R’Us v Číně bylo zjištěno, že dělnice a dělníci

musí sedm dní v týdnu pracovat 14ti-hodinové

směny (při blížícím se termínu dodávky směny

trvají až 23 hodin) za hodinovou mzdu ve výši 49

centů, přičemž tamější zákonné minimum je 60

centů.

Uvedené fi rmy jsou kritizovány především kvůli

nezájmu o zlepšení stávající situace. Výtky na jejich

adresu se mohou zdát jako banální, ale v praxi je

velmi obtížné jakékoliv porušení pracovních či

lidských práv prokázat. Firmy, jejichž logo najde

zákazník na produktech, ve většině případů nemají

vlastní továrnu a nechávají si zboží vyrobit na

zakázku. Jde o řetězcový způsob dodávání zboží,

ve kterém je několik mezistupňů mezi výrobcem a

zadavatelem zakázky. Jednotlivé mezistupně jsou

svázány pouze smluvně. Vystopovat původ zboží je

tedy velmi obtížné.

I samotné značky, resp. fi rmy, které je vlastní, jsou si

však vědomy sílícího dohledu nejrůznějších organizací

a tlačí na producenty svého zboží, aby nezveřejňovali,

kam jejich produkty putují. Zde uvedené

příklady jsou tedy jen špičkou ledovce. Ani značky,

které zde nejsou uvedeny, nejsou svaté, přestože

činí alespoň nějaké – často jen formální - kroky ke

zlepšení situace.

Více zde: http://www.sweatfree.org/hallofshame


Téma

Odvrácená strana pěti kruhů

(Honza Šamánek)

Olympiáda v Pekingu je horkým tématem už

poměrně dlouhou dobu. Důvodem není nic jiného,

než v podstatě neskrývané porušování lidských

práv v Číně. Zatímco se diskuse vedou především

ohledně poprav nepohodlných osob, cenzury médii

a odsunu obyvatel z míst, kde mají stát sportoviště,

až podivuhodné ticho vládne okolo dalšího problému,

který je tentokrát již přímo spojen s Mezinárodním

olympijským výborem (MOV). Ticho se

snaží prolomit několik mezinárodních organizací

zabývajících se problematikou sweatshopů (továren

porušujících morální i zákonné normy v oblasti

přístupu k pracovním silám), které v loňském roce

spustily kampaň Play Fair 2008. Ta má za úkol

poukázat mimo jiné i na to, za jakých podmínek

vzniká zboží vyrobené k propagaci olympijských

her v Pekingu. Zpráva s podtitulem No Medal for

the Olympics on Labour Rights (Žádné medaile

za pracovní práva pro Olympijské hry) ukazuje, že

pokládat záměry MOV za čistě sportovní a férové

by bylo poněkud naivní.

Obchod s olympijskými logy

Jedním ze zdrojů fi nancování Olympijských her

je pronájem olympijských symbolů fi rmám, které

vyrábějí sportovní oblečení, hračky, notýsky, batohy

apod. Příjem MOV z licencingu v letech 2001-2004

činil 100 milionů amerických dolarů a očekává se,

že prodej samotných maskotů pekingské olympiády

vydělá až třikrát více. Firmy, které zaplatí za licenci,

mohou používat loga na svých výrobcích, dosáh-

nout tím nemalých zisků a také propagovat svou

značku spojením s proklamovanými olympijskými

ideály svobody a fair play. Nicméně zájem MOV o

podmínky, za jakých zboží s pěti kruhy vzniká, je

velmi vlažný, o čemž jsme se mohli přesvědčit již

při minulých olympiádách. Nebylo tedy velkým

překvapením, když nezávislý audit provedený ve

čtyřech z pětapadesáti čínských továren licencovaných

k výrobě olympijského zboží pro pekingskou

olympiádu objevil zásadní nedostatky – dětskou

práci, platy nedosahující ani poloviny čínského

zákonného minima, a to ani po odpracování

třinácti hodin denně při několika málo volných

dnech v měsíci (pokud vůbec nějakých), absenci

ochranných pomůcek, falšování výplatních pásek

pro případ inspekce atd. Bohužel není žádný důvod

domnívat se, že v ostatních licencovaných továrnách

jsou pracovní podmínky lepší. Při pohledu na

výsledky různých nezávislých inspekcí v čínských

továrnách a hrozivou bilanci z roku 2005, která

vykazuje v Číně 127 tisíc úmrtí při nehodách v

průmyslovém sektoru, se nabízejí spíše poněkud

černější scénáře.

Nezájem MOV

Stejně jako k vlnám nevole vůči samotnému konání

letních olympijských her v Číně se MOV staví k příšerným

pracovním podmínkám ukrývajícím se za

výrobky s olympijskými emblémy velmi vyhýbavě.

Možná proto, že Olympijská charta říká, že ochrana

lidské důstojnosti je základní podmínkou olympis-

mu. A o lidské důstojnosti zde řeč, jak vidno, být

nemůže. MOV přes jasné důkazy odmítá přiznat

porušování pracovních práv dodavateli licencovaného

zboží a brání se tím, že nemá takovou pozici,

aby mohl nařizovat vládám, jak se mají chovat - za

svůj úkol označuje pouze organizaci olympiády.

Skutečnost je však taková, že MOV vlastní olympijské

symboly a je v pozici, ze které může určovat

podmínky jejich používání. Když uvážíme zhruba

pětačtyřicetiprocentní podíl z příjmů olympiády

v Sydney 2000 tvořený sponzoringem, to jak velké

peníze se točí v byznysu se sportovním zbožím a

jak velký reklamní potenciál Olympijské hry mají

(očekává se, že do Pekingu má dorazit na 1 000 000

domácích a 800 000 zahraničních diváků a divaček,

samozřejmě nemluvě o mediálním pokrytí po celé

zeměkouli), samy se nabízejí myšlenky, zda není v

zájmu MOV tyto problémy přejít. Podobná praxe

je totiž využívána při výrobě zboží drtivé většiny

největších světových sportovních značek, hnacích

motorů sportovního byznysu, bez jehož funkčnosti

by dnes žádná olympiáda nebyla dost dobře možná.

Svět bez hranic?

Představa dokonalých atletů a atletek čestně si

poměřujících síly a bourajících hranice zemí i

kontinentů je dnes vzdáleným ideálem. Přinejmenším

ve vztahu k tomu, že právě licencováním eticky

nezodpovědných fi rem jsou posilovány hranice

na ekonomickém základě, z nichž těží nadnárodní

společnosti. Ty jsou díky pokročilým technologiím


schopny přesouvat svoje investice z místa na místo

téměř v nulovém čase, zatímco lidé, kteří pro ně za

zlomek prodejní ceny zboží vyrábějí, jsou ve strachu

ze ztráty již tak nuzného příjmu nuceni jít s

cenou své práce ještě níže, což je ještě více svazuje

s místem, kde žijí. Příjmy těchto lidí se pohybují

okolo existenčního minima, takže problémem je už

samotné obstarání základních životních potřeb. To

znamená, že ani ona tolik propagovaná fl exibilizace

pracovních sil, například posílení ochoty dojíždět

za zaměstnáním nebo se kvůli práci přestěhovat či

přeškolit, jednoduše není možná. I na přestěhování,

přeškolení nebo dojíždění jsou totiž potřeba peníze.

Za této situace zní olympijská hesla poněkud prázdně

a pokrytecky. Přitom by pro zachování alespoň

nějaké důstojnosti MOV stačilo v podstatě jen

udělovat licenci na používání olympijských symbolů

pouze fi rmám s licencí fair trade nebo zajistit

kvalitní nezávislý audit těchto fi rem ještě před udělením

povolení.

Co by měl MOV udělat?

Podle ofi ciálního prohlášení Play Fair 2008 by měl

MOV podniknout šest nezbytných kroků, které

by pomohly zajistit respektování lidských práv ve

sportovním průmyslu:

· Podmínit pořádání olympijských her ratifi kací,

implementací a uznáním základních úmluv Mezinárodní

organizace práce hostitelskou zemí

· Smluvně podmínit udělení licence na používání

olympijských emblémů dodržováním mezinárodně

uznávaných pracovních standardů

· Zavázat se k proaktivnímu zjišťování výrobních

podmínek a k vytvoření mechanismů k ukončení

nezákonných a vykořisťujících praktik dodavatelů a

subdodavatelů licencovaného zboží

· Zavázat se k veřejnému prosazování nutnosti

ukončení nezákonných a vykořisťujících praktik při

výrobě sportovního oblečení

· Zajistit, aby byla práva pracujících integrální součástí

Olympijské charty a Etického kodexu MOV

· Podpořit snahy o uznání práv pracujících v ostatních

oblastech spojených s olympiádou.


Doporučujeme

Play Fair 2008

Na anglických stránkách mezinárodní kampaně

Play Fair 2008 najdete plno aktuálních informací

o špatných pracovních podmínkách v továrnách

vyrábějících pro světoznámé fi rmy, které jsou

licencovány Mezinárodním olympijským výborem

a mohou tak ofi ciálně používat na svých produktech

logo Olympijských her. Stránky nabízejí mimo

jiné řadu možností, jak se jednotlivec může zapojit

do protestu proti stávajícím praktikám při výrobě

například formou odeslání emailu. Společnost pro

Fair Trade se připojila k podpoře kampaně, kampaň

může podpořit i Vaše organizace.

Klikněte na www.playfair2008.org

Do vlastních rukou

Neděle 15. června 2008 od 19.30, Divadlo Dobeška

Premiéra dokumentárního fi lmu Terezy Reichové

a Tomáše Lédla o bolivijském Fair Trade družstvu

El Ceibo. Akci se koná s přispěním Ekumenické

akademie Praha.

Více informací na www.fair-bio.cz