Vyjádření Cenia-UNEX Slévárna.pdf

Vyjádření 

k žádosti o vydání integrovaného povolení 

UNEX Slévárna, s.r.o. 

V Praze, 3.5.2007

Zadavatel: Krajský úřad Olomouckého kraje 

IČ: 60 60 94 60 

Odbor životního prostředí a zemědělství 

Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc 

Kontakt: m.barton@kr-olomoucky.cz, 583 391 227 

Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí 

IČ: 45249130 

Úsek technické ochrany životního prostředí 

Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 

Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232 

Č.j.: 4699/CEN/07 

Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku technické ochrany životního 

prostředí 

Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková, vedoucí oddělení IPPC a EIA 

Odborný garant: Ing. Antonín Hlavatý, Ph.D 

Vypracoval: Ing. Václav Hettenberger 

Archivní výtisk č. 1 

© CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2007

Obsah 

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ................................................. 4 

2. ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ ..................................................................................................... 4 

2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 .............................. 5 

2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 ............... 6 

2.3. Přímo spojené činnosti ............................................................................................... 7 

3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI............................................................................................ 8 

4. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAŘÍZENÍ............................................... 9 

4.1. Ovzduší....................................................................................................................... 9 

4.2. Voda ......................................................................................................................... 17 

4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření........................................................................... 17 

4.4. Nakládání s odpady .................................................................................................. 17 

4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti ..................................................... 18 

4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí............................................... 18 

4.7. Hospodárné využití surovin a energie...................................................................... 18 

4.8. Opatření pro předcházení haváriím .......................................................................... 19 

4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu .................... 19 

4.10. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního 

prostředí jako celku .................................................................................................. 19 

4.11. Další podmínky ........................................................................................................ 19 

4.12. Kontrola a monitorování .......................................................................................... 20 

4.13. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení .......................... 20 

5. VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ .................... 20 

6. STANOVENÍ BAT...................................................................................................... 33 

6.1. Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT..................................................... 34 

7. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT.................................................................................. 38 

7.1. Použití nízkoodpadové technologie ......................................................................... 38 

7.2. Použití látek méně nebezpečných ............................................................................ 38 

7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek ................................................................. 38 

7.4. Srovnatelné procesy ................................................................................................. 39 

7.5. Technický pokrok..................................................................................................... 39 

7.6. Charakter, účinky a množství emisí ......................................................................... 39 

7.7. Datum uvedení zařízení do provozu......................................................................... 40 

7.8. Doba potřebná k zavedení BAT ............................................................................... 40 

7.9. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich 

energetická účinnost................................................................................................. 40 

7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a 

rizik s nimi spojených na minimum ......................................................................... 40 

7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí........................................ 41 

8. SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY.............................................................................. 41 

9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................... 42

0. Identifikační údaje provozovatele zařízení 

Název zařízení: 

Slévárna 

Provozovatel zařízení: UNEX Slévárna, s.r.o. 

Adresa sídla: Brníčko 1032, 783 93 Uničov 

IČ: 26 82 38 61 

Průmyslové činnosti dle přílohy 

č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.: 

Druh žádosti: 

Umístění zařízení: 

1. Údaje o zařízení 

2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě 

větší než 20 tun denně 

§ 42 zákona č. 76/2002 Sb. 

Olomoucký kraj, obec Brníčko, k. ú. 774596 

Brníčko, parcelní č. : 

96/23; 526; 504; 363/78; 557; 

UNEX Slévárna, s.r.o., se zabývá výrobou uhlíkových, nízko, středně a vysokolegovaných 

ocelových odlitků a odlitků z tvárné litiny. Do produkce patří odlitky pro železniční průmysl, 

automobilový průmysl, stavební a zemní stroje, těžké strojírenství, manipulační techniku 

a ostatní průmyslová odvětví. Odlitky jsou dodávány do tuzemska, na evropský i americký 

trh. Základní technologické úseky slévárny jsou: Tavírna, formovna a přípravna formovacích 

směsí, tepelné zpracování odlitků a cídírna (čistírna) odlitků. 

Tavírna oceli a tvárné litiny je určena k tavení kovů a jejich následné přepravě k odlévání 

do připravených forem. K výrobě tekuté uhlíkaté oceli s obsahem uhlíku do 0,7 %, nízko 

a středně legované oceli jsou instalovány 2 elektrické obloukové pece (EOP) OTO 5K a OTO 

10K. Vsázka materiálu činí 5 t (OTO 5K) a 10 t (OTO 10K). Zdrojem tavení je elektrický 

oblouk mezi uhlíkovými elektrodami a vsázkou. Vsázka se do pecí prosazuje v sázecích 

koších za pomoci jeřábu. Základní součástí vsázky jsou Fe šrot, legury, přísady – Fe ruda 

a pomocné materiály – vápno, kazivec, koks. Při provozu elektrických obloukových pecí 

vznikají tuhé a plynné znečišťující látky, které jsou odsávány přes zákryty nad odpichovým 

a sázecím otvorem a elektrodovou částí, odkud jsou sběrným potrubím napojeny na 2 filtrační 

stanice. K tavení oceli a tvárné litiny se dále používají 3 elektrické indukční (EIP) 

středofrekvenční kelímkové pece ISTOL. Vsázka Fe šrotu, aditiv a pomocného materiálu činí 

3 x 4 t. V indukčních pecích je vsázka zahřívána teplem vytvořeným sekundárním 

elektrickým proudem, který vzniká uvnitř kovu při intenzivním průchodu střídavého proudu 

primárním vinutím. Vsázka je do pece zavážena pomocí magnetického jeřábu, přísady 

a legury jsou dávkovány ručně podle požadované kvality taveného kovu. U pecí ISTOL slouží 

k odsávání škodlivin vznikajících při tavbě otočné odsávací zákryty. Odsávaný vzduch 

je veden do samostatné filtrační stanice. 

Formovna a přípravna formovacích směsí slouží k úpravě písku, přípravě formovacích 

a jádrařských směsí v mísičích, včetně výroby forem a jader, odlévání tekutého kovu z tavírny 

na licích polích formovny do připravených forem, chlazení forem, vytloukání odlitků, 

chlazení směsí po odformování a jejich regeneraci. 

4

Jádra se zhotovují z jádrové směsi v jaderně technologickými postupy Hot – box a Croning. 

Formovací (jádrová) směs je připravována ze směsi regenerovaného a nového slévárenského 

písku. Furanová formovací směs se připravuje na kontinuálních mísičích ze směsi 

regenerovaného chromitového ostřiva, nového chromitového ostřiva, furanové pryskyřice 

a aktivátoru. Bentonitová formovací směs se vyrábí v kolových mísičích mícháním 

křemenného ostřiva s bentonitem s přídavkem polysacharidu. Směs je připravována mícháním 

křemenného nebo chromitového ostřiva s bentonitem a vodním sklem. Připravená směs 

je dopravována na formovnu v zakrytých bednách nebo násypkách. 

Odlévání slévárenských forem tekutým kovem se provádí ze slévárenské pánve se spodní 

výpustí. Odlité formy se nechávají podle tloušťky stěny odlitku a podle materiálu chladnout 

půl hodiny až několik hodin a pak se z nich vytloukají odlitky na vibračních roštech. 

Formovací rám se vrací jeřábem nebo válečkovým dopravníkem do formovny, vyklepaná 

formovací směs propadá na dopravní pás, vrací se do úpravny formovacích směsí a vlastní 

odlitek se přesouvá dopravníkem nebo jeřábem do cídírny odlitků. Místa se zvýšenou 

prašností jsou vybavena odsáváním. Odsátá znečištěná vzdušina je filtrována převážně 

v mokrých hladinových odlučovačích, které lze nalézt ve většině slévárenských provozů. 

Cídírna slouží k odstraňování zbytků formovacího písku a jader z povrchu odlitků. Čištění 

se provádí pomocí tryskacích strojů. Suché tryskače odlitků vrhají ocelové broky tlakem 

vzduchu nebo odstředivou silou otáčejícího se metacího kola s lopatkami na povrch odlitku, 

nárazem se uvolňuje nečistota z povrchu. Po otryskání se zbavují odlitky otřepků, vtoků 

a nálitků řezáním plamenem nebo odbrušováním brusnými kotouči. Větší ztuhlé zbytky 

po nálitcích a větší technologické přídavky se odstraňují třískovým obráběním v hrubovně 

cídírny. Ocelové odlitky se následně podrobují žíhání v plynových nebo elektrických pecích, 

aby se dosáhlo požadované struktury odlitku. 

Tepelné zpracování odlitků je prováděno v žíhacích pecích o celkovém tepelném výkonu 

18,1 MW. Jako palivo se ve všech pecích používá zemní plyn nebo elektrická energie. 

Vozové (komorové) žíhací pece s vozovou nístějí a plynovým ohřevem (pece č. 1 až 4) jsou 

určeny k různým druhům ohřevů volně ložené vsázky. Používají se zejména k ohřevu 

pro žíhání odlitků, výkovků a tvářeného materiálu, a to jak z oceli, tak i z tvárné litiny. 

Průběžná (kontinuální) žíhací pec s plynovým ohřevem je určena pro kombinované plynulé 

žíhání (normalizaci), po němž následuje měkké žíhání, či žíhání k odstranění pnutí. Vozová 

žíhací pec 13. loď s plynovým ohřevem je určena pro normalizační žíhání a žíhání 

pro odstranění pnutí (popouštění) ocelolitinových odlitků. Vnitřní prostor plynových pecí 

je nuceně odsáván a odsávaná vzdušina s obsahem spalin z hoření zemního plynu je odváděna 

do venkovního prostředí pomocí komínů. Mimo plynové žíhací pece jsou pro tepelné 

zpracování odlitků instalovány 3 elektrické vozové pece, 3 elektrické šachtové pece, 

3 elektrické komorové pece a 1 elektrická kalící pec. 

1.0. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 

• Tavírna oceli a tvárné litiny s celkovou roční kapacitou 62 000 t tekutého kovu 

obsahuje: 

− 2 obloukové pece OTO 10K a OTO 5K s projektovanou denní kapacitou 135 t a 50 t 

tekuté oceli. EOP OTO slouží k výrobě uhlíkaté oceli s obsahem C do 0,7 %, nízko 

a středně legované oceli s legurami Mn, Cr, V, Mo a Ni. Odtahy znečištěné vzdušiny 

z pecí jsou čištěny ve 2 filtračních tkaninových filtrech Herding HSL 1500-70/18“Z“. 

Pece pracují v pracovním cyklu natavování – oxidace – redukce a odpich 

ve 3 směnách denně. 

5

− 3 středofrekvenční indukční kelímkové pece ISTOL s projektovanou denní 

kapacitou 63 t oceli a 45 t tekuté tvárné litiny. Vsázku tvoří Fe šrot s feroslitinami, 

tavenina kovu po stažení strusky je nauhličována a dolegována, je provedena srážecí 

dezoxidace a odpich. Odtahy z pecí jsou čištěny ve společné filtrační stanici, vybavené 

tkaninovým filtrem Herding HSL 1500-70/18“Z“. V cyklu tavení je vždy pouze 

1 kelímek. 

− Ohřev pánví s kapacitami 3,5; 5; 10 a 16 tun za účelem jejich vysušování a nahřívání 

před naléváním taveniny, je prováděn pomocí hořáků na zemní plyn s tepelnými 

výkony od 0,3 do 1 MWt. Spaliny z ohřevu jsou rozptylovány v pracovním prostředí 

tavírny. 

1.0. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 

• Formovna a výrobna formovacích směsí s projektovanou roční kapacitou vyrobených 

odlitků 25 000 tun je tvořena technologickými úseky: 

− Příprava formovacích a jádrových směsí je prováděna v kontinuálních a kolových 

mísičích. Křemičitý písek je předem vysoušen v bubnové sušárně BS 189. Formovací 

a jádrové směsi jsou tvořeny převážně z regenerovaných ostřiv písku a chromitu, 

částečně z čerstvých ostřiv. Furanová směs se mimo výše uvedená ostřiva dále skládá 

z přídavku furanové pryskyřice, formaldehydu a aktivátoru na bázi kyseliny 

paratoluensulfonové. Bentonitová směs je mimo obou druhů ostřiv dále tvořena 

bentonitem, lupkem, šamotem, sodou, vápnem, vodním sklem, denaturovaným 

ethanolem, škroby a fenolickou pryskyřicí. 

− Výroba forem a jader je prováděna na ruční nebo strojní formovně sypáním směsí 

z mísičů na model formy nebo jádro a ručním dopěchováním. Výroba jader 

je prováděna technologickými postupy Hot – Box v elektricky vyhřívaných 

jadernících a Croning v jadernících vyhřívaných zemním plynem. K výrobě jader 

je provozováno 19 vstřelovacích strojů. 

− Odlévání kovu na licím poli je prováděno z licích pánví ze zátkami. Odlévací pole 

nejsou odsávána a vzdušina není čištěna. 

− Vytloukání forem se provádí po ztuhnutí kovu a vychladnutí odlitků na 3 vytřásacích 

roštech. Po oddělení odlitku a vychlazení směsi následuje regenerace směsi (drcení 

hrudek, magnetická separace Fe a chromitu, odtřídění hrubých a jemných 

nevyužitelných podílů). 

Veškeré výše uvedené technologické úseky formovny a výrobny formovacích směsí 

(mimo odlévací pole) jsou odsávány a vzdušiny čištěny v mokrých hladinových, mokrých 

vírníkových odlučovačích a tkaninových filtrech. 

• Tepelné zpracování odlitků s projektovanou kapacitou tepelně zpracovaných odlitků 

z oceli a tvárné litiny 120 t/den je prováděno ve 4 vozových žíhacích pecích, průběžné 

žíhací peci a žíhací peci 13. lodě, které jsou otápěny zemním plynem s odsáváním spalin 

a rekuperací tepla. Elektrické vozové, šachtové, komorové a kalící pec nejsou odsávány. 

• Cídírna s projektovanou denní kapacitou 120 t upravených odlitků zahrnuje pracoviště: 

− Tryskání odlitků ocelovými broky v 10 tryskačích s odtahy vzdušiny a čištěním 

v mokrých hladinových odlučovačích. 

− Broušení odlitků ve 2 stojanových bruskách (mokrý hladinový odlučovač) 

a v 1 kyvadlové brusce (pouze odsávání). 

6

− Ostatní pracoviště s hrubým obráběním odlitků a jejich apretací (pálení, svařování 

a upalování), jsou převážně bez odsávání vzdušiny. 

− Ruční lakovna je malým zdrojem znečišťování ovzduší pro ruční nátěry odlitků 

vodouředitelnými barvami s odsáváním vzdušiny (viz kap. 5.1.2 žádosti) 

1.0. Přímo spojené činnosti 

• Skladování a logistika surovin a výrobků zahrnuje sklady ingotů, šrotu, přísad, 

komponent formovacích a jádrových směsí, odlitků a jejich expedice. 

• Skladování a logistika chemických látek zahrnuje soubor veškerých chemických látek 

a přípravků pro zařízení UNEX Slévárna. 

• Laboratorní analýzy slouží ke kvalitativním rozborům vstupních surovin, chemických 

látek a přípravků pro výrobu odlitků. 

• Měření a regulace zahrnuje současný systém řízení, kontroly a sledování dodávek energií 

pro výrobu odlitků. 

• Vytápění, větrání a vzduchotechnika slouží k zajištění dodávek tepla a čistoty 

pracovního prostředí ve výrobních a nevýrobních objektech. 

• Požární signalizace a hašení zahrnuje systém prevence požáru a postupu při jeho 

likvidaci. 

• Rozvod elektrické energie je zajištěn přípojkou vvn z distribuční sítě ČEZ, transformací 

a rozvodnami, včetně kompenzace jalového výkonu. 

• Průmyslový rozvod zemního plynu je proveden z distribuční sítě společnosti 

Severomoravská plynárenská přes regulační stanici do objektů slévárny. 

• Průmyslový rozvod stlačeného vzduchu je realizován pomocí vlastní kompresorové 

stanice. 

• Rozvod pitné vody je zajišťován z vlastního vrtu podzemní vody bez úprav pro pitné 

účely, technologii a v sociálních zařízeních. 

• Průmyslový rozvod užitkové (technologické) vody slouží pouze jako náhradní zdroj 

pro případ poruchy nebo nedostatečné kapacity rozvodu pitné vody. 

• Průmyslový rozvod technických plynů ke spotřebičům zahrnuje rozvody kyslíku, 

acetylenu, oxidu uhličitého, argonu a směsného plynu argonu s oxidem uhličitým. 

• Odvod dešťových odpadních vod je vyveden přes lapoly na podnikovou BČOV a odtud 

do vodního toku Oskava. 

• Odvod splaškových vod je vyveden na podnikovou BČOV, vody z provozu závodní 

jídelny jsou předčištěny v lapolu. 

• Odvod průmyslových odpadních vod je prováděn vyvážením cisternou na kalové pole 

podnikové ČOV k odvodnění. 

• Shromažďování a odvoz odpadů je prováděno původcem odpadů, odvoz smluvními, 

ze zákona oprávněnými smluvními partnery. 

• Údržba technologie je prováděna interními pracovníky. 

• Údržba areálu (komunikace, zeleň) je prováděna externě. 

• Stravování je zajišťováno v podnikové jídelně. 

Poznámka: Doporučujeme do kap. 2.3 vyjádření doplnit „Monitoring a měření“, obsahující 

systém zjišťování koncentrací emitovaných škodlivin znečišťujících ovzduší a vody, odpady, 

měření hluku v nejbližší bytové zástavbě. 

7

Popis zařízení a s ním přímo spojených činností vychází z kapitol 5.1.1 – 5.1.3 žádosti. Popis 

jednotlivých zařízení a pracovišť je součástí žádosti o vydání IP. Přesné technické parametry 

jsou obsaženy v kapitole 5.2 žádosti o vydání IP. 

1. Stanovisko k žádosti 

Na základě požadavku, č.j. KUOK 17607/2007, ze dne 16.1.2007, jsme posoudili žádost 

o vydání IP společnosti UNEX Slévárna, s.r.o. Uničov, pro zařízení UNEX Slévárna. 

Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. 

Provozovatel doloží před vydáním IP: 

0) Způsob nakládání s využitelnými druhy odpadů, vytříděnými z odpadu katalogového čísla 

20 03 01 Směsný komunální odpad. 

0) Jmenování odpadového hospodáře společnosti a doklady o jeho odborné způsobilosti 

0) Provozovatel předloží ve smyslu § 14 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech 

na základě ustanovení § 39 odst. 3 téhož zákona ohlášení o přebírání a využívání odpadu 

katalog. č. 17 04 05 jako surovinové vsázky do EOP a EIP. 

8

3. Návrh závazných podmínek provozu zařízení 

Pokud u jednotlivých podmínek není uvedeno jinak, platí závazný termín jejich dosažení 

od data nabytí právní moci IP. Závazné podmínky byly stanoveny pouze pro zdroje, které jsou 

uvedeny v kap. 5.1 žádosti o vydání IP. 

1.0. Ovzduší 

Kategorizace jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší byla provedena provozovatelem 

(viz kap. 5.1 žádosti) a je uvedena tak, jak je definována v příloze č. 1, bodu 2.4 nařízení 

vlády č. 615/2006 Sb. a vyjádření k žádosti o vydání IP od KÚ Olomouckého kraje, odboru 

ŽPZ, č.j KUOK/22513/2007-3/223, ze dne 28.2.2007. 

Poznámka: 

− provozovatel předložil v příloze č. II.06 žádosti o vydání IP rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc, 

č.j. 08/OO/04784/04/Pt, ze dne 2.7.2004, o kategorizaci zdrojů znečišťujících ovzduší 

pro zařízení UNEX Slévárna. Vzhledem k nabytí účinnosti nařízení vlády č. 615/2006 Sb., 

není již tato kategorizace aktuální, 

− provozovatel předložil v příloze č. III.01 žádosti zpracovaný provozní řád velkého zdroje 

znečišťování ovzduší pro provozy „Tavírna, formovna a tepelné zpracování odlitků“ 

a v příloze č. III.02 provozní řád „Odprašování SF pecí“, 

− provozovatel předložil v příloze č. II.09 žádosti o vydání IP rozhodnutí KÚ Olomouckého 

kraje, odboru ŽPZ, č.j. KUOK/13910/04/OŽPZ/707, ze dne 15.2.2004, o schválení 

provozního řádu zařízení UNEX Slévárna. 

Návrh závazných emisních limitů je dále uveden pro zdroje uvedené žadatelem v kap. 8.1 

žádosti o vydání IP. 

1) Dodržovat navržené emisní limity uvedené v následujících tabulkách 

Tabulka 4.1.1. Návrh závazných emisních limitů pro Tavírnu – EOP OTO 

Emisní zdroj 

102 Elektrická oblouková 

pec OTO 5K 

103 Elektrická oblouková 

pec OTO 10K 

(2 x lamelové filtry Herding) 

Komíny č. 020 a 022 

Velké zdroje znečišťování 

ovzduší 

Látka nebo 

ukazatel 

TZL 

NOx jako NO2 

CO 

SO2 

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., bod 2.4 

2) vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, skupina 1 

9 

Emisní limity 

podle platné 

legislativy 

(mg/m 3 ) 

75 1) 

(do 31.12.2009) 

20 1) 

(od 1.1.2010) 

400 1) 

1 000 1) 

2 500 2) 

(při hmotnostním 

toku vyšším než 20 

kg/h) 

Návrh závazného 

emisního limitu 

(mg/m 3 ) 

20 

(vztažné podmínky A) 

100 

700 

100

Pro TZL specifický emisní limit, platný do 31.12.2009, znamená koncentraci příslušné látky 

v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek (vztažné podmínky C), pro specifický 

emisní limit, platný od 1.1.2010 znamená koncentraci příslušné látky v suchém plynu 

za normálních stavových podmínek plynu (vztažné podmínky A). 

Pro NO2 a CO specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky v suchém plynu 

za normálních stavových podmínek plynu (vztažné podmínky A). 

Jednorázové autorizované měření TZL, NO2 a CO bude prováděno 1 x za kalendářní rok. 

Obecný emisní limit pro SO2 znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu 

za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované měření 

emisí SO2 bude prováděno 1 x za kalendářní rok. Povinnost měření těchto látek je navržena 

z důvodu prosazování nauhličovadel a redukčního prostředku ve vsázce do pece (slévárenský 

koks). 

Zařízení spadá dle bodu (1) §17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. mezi jmenovitě určené zdroje. 

Povinnost měřit další znečišťující látky je dána bodem (2) §17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. 

Pro tyto látky jsou navrženy obecné emisní limity. 

Při jednorázovém autorizovaném měření znečišťujících látek Cd, Hg, As, Pb, Zn, PCB, PAH, 

PCDD a PCDF je zjišťována koncentrace příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních 

stavových podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu 

(obvykle kyslíku) při vztažných podmínkách B. Četnost měření látek dle bodu (2) §17 

vyhlášky č. 356/2002 Sb. bude 1 x za 3 kalendářní roky. 

Tabulka 4.1.2. Návrh závazných emisních limitů pro Tavírnu – EIP ISTOL č. 1, 2 a 3 

Emisní zdroj 

105 Elektrické indukční 

pece č. 1, 2 a 3 

(1 x lamelový filtr Herding) 

Společný komín č. 022 

Velký zdroj znečišťování 

ovzduší 

Látka nebo 

ukazatel 

TZL 

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. 

10 


podle platné 

legislativy 

(mg/m 3 ) 

75 1) 

(do 31.12.2009) 

20 1) 

(od 1.1.2010) 



(mg/m 3 ) 

20 

(vztažné podmínky A) 

Pro TZL specifický emisní limit, platný do 31.12.2009, znamená koncentraci příslušné látky 

v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek (vztažné podmínky C), pro specifický 

emisní limit, platný od 1.1.2010, znamená koncentraci příslušné látky v suchém plynu 

za normálních stavových podmínek plynu (vztažné podmínky A). Jednorázové autorizované 

měření TZL bude prováděno 1 x za kalendářní rok. 

Zařízení spadá dle bodu (1) §17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. mezi jmenovitě určené zdroje. 

Povinnost měřit další znečišťující látky je dána bodem (2) §17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. 

Pro tyto látky jsou navrženy obecné emisní limity. 

Při jednorázovém autorizovaném měření znečišťujících látek Cd, Hg, As, Pb, Zn, PCB, PAH, 

PCDD a PCDF je zjišťována koncentrace příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních 

stavových podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu

(obvykle kyslíku) při vztažných podmínkách B. Četnost měření látek dle bodu (2) 

§17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. bude 1 x za 3 kalendářní roky. 

Tabulka 4.1.3. Návrh závazných emisních limitů pro Tavírnu – ohřev licích pánví 

Emisní zdroj 

106 Ohřev pánví 

(bez čištění spalin) 

Komíny č. 019, 021 a 024 

Střední zdroj znečišťování 

ovzduší 

Látka nebo 

ukazatel 

TZL 

NOx po přepočtu 

na NO2 

CO 


2) vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, skup. 1 

11 


podle platné 

legislativy 

(mg/m 3 ) 



(mg/m 3 ) 

100 1) 50 

500 2) 

(při hmot. toku 

vyšším než 10 kg/h) 

800 2) 



Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých 

provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu 

(vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu § 8 

odst. (2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 5 kalendářních roků, ne dříve 

než po uplynutí 30 měsíců od data předchozího měření. 

Obecný emisní limit pro NO2 a CO znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu 


emisí SO2 bude prováděno 1 x za 5 kalendářních roků. 

100 

50

Tabulka 4.1.4. Návrh závazných emisních limitů pro Přípravu bentonitové formovací 

směsi 

Emisní zdroj 

Látka nebo 

ukazatel 


podle platné 

legislativy 

(mg/m 3 ) 



(mg/m 3 108 Příprava bentonitové 

formovací směsi: 

) 

− kolové mísiče (odlučovač 

CARM GH, výduch č. 001a) 

− pneudoprava písku 

(odlučovač MVA, výduch 

č. 001c) 

− sklad bentonitu a rotační 

sušárna písku (hladinový 

odlučovač DK VOP-4, 

výduch č. 028) 

− příprava směsi II a 

zásobníky vratného písku 

(odlučovač MVA, výduch 

č. 031) 

TZL 100 

− chladička písku GF (mokrý 

cyklónový odlučovač, 


− úpravna směsi Simpson 

(hladinový odlučovač 

DK VOP-4, výduch č. 033) 

1) 50 

Střední zdroje znečišťování 

ovzduší 





(vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu § 8 

odst. (2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 

18 měsíců od data předchozího měření. 

12

Tabulka 4.1.5. Návrh závazných emisních limitů pro Přípravu furanové formovací 

směsi 

Emisní zdroj 

Látka nebo 

ukazatel 


podle platné 

legislativy 

(mg/m 3 ) 



(mg/m 3 ) 

TZL 100 1) 108 Příprava furanové směsi: 

− mísiče furanových směsí 

(tkaninový filtr FVU 150, 


20 

− regenerace furanových 

směsí, zásobníky 

(tkaninový filtr FVU 200, 



ovzduší 

Těkavé organické 

látky jako TOC 

50 2) 

(pro celkovou 

hmotnostní 

koncentraci těchto 

látek) 

50 





(vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu § 8 odst. 

(2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 


Obecný emisní limit pro TOC znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu 


emisí TOC bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců 

od data předchozího měření. 

13

Tabulka 4.1.6. Návrh závazných emisních limitů pro Formovnu 

Emisní zdroj 

107 Formovna (bentonit. směsi): 

− spodní doprava písku 



− vytloukací rošt – 4. pole 

(tkaninový filtr Cipres, výduch 

č. 003) 

− vytloukací rošt – 5. a 6.pole 




TELUS (hladinový odlučovač 


− jádrovací stroj KHBK-3k 

pro Hot – Box (pouze odtah 

bez čištění, výduch č. 014) 

− jádrovací stroj Shalco pro 

Croning (pouze odtah 

bez čištění, výduch č. 015a 

a 015b) 


ovzduší 

107 Formovna (furanové směsi): 


(tkaninový filtr FVU, výduch 

č. 064) 

Střední zdroj znečišťování ovzduší 

Látka nebo 

ukazatel 

14 

Emisní limity podle 

platné legislativy 

(mg/m 3 ) 

TZL 100 1) 



(mg/m 3 ) 

50 

(pro mokré 

odlučovače 

a jádrovací stroje) 

20 

(pro tkaninové 

odlučovače) 

TZL 100 1) 20 

Těkavé organické 

látky jako TOC 



50 2) 

(pro celkovou 

hmotnostní 

koncentraci těchto 

látek) 




(2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 


Obecný emisní limit pro TOC znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu 


emisí TOC bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců 

od data předchozího měření. 

50

Tabulka 4.1.7. Návrh závazných emisních limitů pro Tepelné zpracování odlitků 

Emisní zdroj 

110 Tepelné zpracování 

odlitků: 

− vozová žíhací pec č. 1 




− průběžná žíhací pec č. 5 

− žíhací pec 13. loď 

(bez čištění spalin) 

Výduchy č. 057, 060,061, 062a, 

062b) 


ovzduší 

Látka nebo 

ukazatel 

TZL 

NOx po přepočtu 

na NO2 

CO 



15 


podle platné 

legislativy 

(mg/m 3 ) 



(mg/m 3 ) 

100 1) 50 

500 2) 



800 2) 






(2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 5 kalendářních roků, ne dříve než po uplynutí 


Obecný emisní limit pro NO2 a CO znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu 


emisí SO2 bude prováděno 1 x za 5 kalendářních roků. 

100 

50

Tabulka 4.1.8. Návrh závazných emisních limitů pro Cídírnu odlitků (tryskání, 

broušení odlitků a ostatní pracoviště) 

Emisní zdroj 

Látka nebo 

ukazatel 


podle platné 

legislativy 

(mg/m 3 ) 



(mg/m 3 111 Tryskání odlitků: 

− 10 ks tryskacích strojů 

) 

(mokré odlučovače DKVOP) 

Výduchy č. 035, 038, 039, 

041, 046, 050, 051 a 052 

112 Broušení odlitků: 

− 2 ks stojanové brusky 

(mokrý odlučovač DKVOP 4) 

Výduch č. 041 

− 1 ks kyvadlová bruska 

(bez čištění vzdušiny) 

Výduch č. 042) 

− apretační kabina Tellus 

(mokrý odlučovač DKVOP 4) 

Výduch č. 046 


ovzduší 


TZL 100 1) 50 



(vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu 

§ 8 odst. (2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve 

než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření. 

Poznámka: 

Snížení emisních limitů vychází z posouzení naměřených hodnot koncentrací škodlivin, 

uvedených v protokolech autorizovaného měření, s hodnotami zákonných limitů, z BAT 

parametrů pro danou technologii, typu koncového čištění vzdušiny, včetně porovnání 

s obdobnými technologiemi v ČR, návrhu závazných podmínek pro ovzduší, uvedených 

ve stanovisku KÚ Olomouckého kraje, odboru ŽPZ a v kapitole 13.1 žádosti. 

V průběhu řízení bude schválen aktualizovaný Soubor technických provozních parametrů 

a technickoorganizačních opatření (provozní řád) ve smyslu § 11 odst. 2 zákona 

č. 86/2002 Sb. pro velké zdroje znečišťování ovzduší, zpracovaný dle přílohy č. 10 vyhlášky 

č. 356/2002 Sb. Aktualizovaný provozní řád bude odsouhlasen OI ČIŽP, včetně kategorizace 

jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší. V provozním řádu budou zapracovány podmínky IP. 

. 

16

1.0. Voda 

Provozovatel má zpracován Havarijní plán – plán opatření pro případ havárie podle § 39 

zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v areálu společnosti UNEX Slévárna, s.r.o., zpracovaný 

ve smyslu vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami 

a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování 

a odstraňování jejich škodlivých následků, který bude schválen řízením o vydání IP. 

UNEX Slévárna, s.r.o., nemá k dispozici vodu z povrchových zdrojů. Při běžném provozu 

technologie se používá k technologickým účelům pitná voda. Pro chlazení vinutí 

středofrekvenčních pecí ISTOL se používá samostatný uzavřený chladící okruh doplňovaný 

z vrtu HV 101 v majetku UNEX a.s. 

Celý areál UNEX Slévárny, s.r.o. je zásobován pitnou vodou z Artézské studny pro pitnou 

vodu, která je ve vlastnictví UNEX a.s. Pitná voda se používá přímo v technologii, sociálních 

zařízeních a v závodní jídelně. Tato voda není společností UNEX Slévárna, s.r.o. dále žádným 

způsobem upravována. Pitná voda dodávaná UNEX a.s., je odebírána na základě smluvního 

vztahu mezi UNEX Slévárna, s.r.o. a UNEX a.s. (Kopie smlouvy je uvedena v příloze č. XVI 

- Smlouva o zajištění dodávek technologických energií). Odebrané množství je měřeno 

dílčími vodoměry na jednotlivých technologických uzlech, šatnách a sociálních zařízeních. 

Celková spotřeba pitné vody je zjišťována součtem hodnot naměřených na dílčích 

vodoměrech. 

Srážkové, splaškové i průmyslové odpadní vody jsou svedeny do jednotné kanalizace 

průmyslového areálu s vyústěním na ČOV provozovanou společností UNEX a.s. 

Správce kanalizační sítě nestanovil pro UNEX Slévárna, s.r.o., samostatné parametry odpadní 

vody, vypouštěné do jednotné kanalizace a jsou vypouštěny v souladu s platným 

Kanalizačním řádem společnosti UNEX a.s. 

Závazné podmínky nejsou navrženy. 

1.0. Hluk, vibrace a neionizující záření 

a) Hluk 

Měření hluku v poslední době nebylo provedeno. 

0) Dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené v nařízení č. 148/2006 Sb. 

Denní doba 50 dB (6,00 až 22,00) 

Pro noční dobu 40 dB (22,00 až 6,00) 

b) Vibrace 


c) Neionizující záření 


1.0. Nakládání s odpady 

Se vzniklými odpady bude nakládáno dle zákona č.185/2001 Sb., ve znění zákona 

č. 106/2005 Sb. o odpadech a jeho prováděcích předpisů. 

17

Poznámka: 

Provozovatel má udělen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady (viz příloha č. II.07 

žádosti) rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje, odboru ŽPZ, č.j. KUOK 75849/2006, 

ze dne 2.8.2006. 

Provozovatel vypracoval Plán odpadového hospodářství pro společnost UNEX Slévárna, 

s.r.o. (viz příloha č. XV žádosti). Stanovisko KÚ Olomouckého kraje ke zpracovanému POH 

nebylo k žádosti doloženo. 

Provozovatel obdržel rozhodnutím Městského úřadu Uničov, č.j. MÚUV 4963/2006, 

ze dne 20.6.2006, souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů 

3 druhů nebezpečných odpadů podskupiny 13 02, zařazených pod katalog. č. 13 02 08, 

3 druhů nebezpečných odpadů na bázi emulzí a zaolejované vody z odlučovačů, zařazených 

pod katalog. č. 12 01 09, 7 druhů odpadů kategorie ostatní včetně obalů (dřevo, sklo), 

zařazených pod katalog. č. 20 03 01 a 2 druhů odpadů z tavírny na bázi strusky a vyzdívek, 

zařazených pod katalog. č. 10 09 03. 

Z tabulky v kap. 10.1 žádosti o produkci odpadů není zřejmé, jak původce nakládá 

s využitelnými druhy odpadů podskupiny 15 01 (15 01 01, 15 01 02, 15 01 03, 15 01 04, 

15 01 07, vytříděnými z odpadu katalog. č. 20 03 01 Směsný komunální odpad. 

Provozovatel předložil v příloze č. II.10 žádosti zápis do „Seznamu osob“ dle ustanovení § 14 

zákona č. 477/2001 Sb. od MŽP ČR, zn. 570/1246/06/On, ze dne 18.7.2006. 

Souhlasy budou nahrazeny řízením o vydání IP. K ústnímu jednání provozovatel může 

aktualizovat seznam „N“ odpadů pro zařízení Lakovna, které budou zahrnuty do IP. 

5.0. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti 

Tři měsíce před ukončením provozu bude předložen povolovacímu orgánu „Plán postupu 

ukončení provozu“ podléhající schválení všemi dotčenými orgány. 

6.0. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí 


Poznámka: 

Všechny bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek a přípravků musí odpovídat 

požadavkům vyhlášky č. 231/2004 Sb. a § 23 zákona č. 356/2003 Sb. 

Podle zákona č. 356/2003 Sb. je třeba označit používané chemické látky a chemické 

přípravky, skladované nebezpečné chemické látky a přípravky. Pověřená osoba nakládající 

s nebezpečnými chemickými látkami musí mít trvale k dispozici bezpečnostní listy všech 

chemických látek. 

Při periodickém školení obslužného personálu zdůrazňovat i hlediska související s ochranou 

zdraví a životního prostředí. 

7.0. Hospodárné využití surovin a energie 

Poznámka: 

Provozovatel předložil v příloze č. VIII.01 žádosti „Energetický audit“ UNEX, a.s., 

vyplývající ze zákonného ustanovení § 9 odst. 3, písm c) zákona č. 406/2000 Sb. a § 10 odst. 2 

vyhlášky č. 213/2001 Sb. Dle údajů uvedených provozovatelem v kap. 7.4.1 žádosti činí jeho 

celková roční spotřeba energie 280 000 GJ (údaj z roku 2005). 

18

1) Provozovatel na základě závěrečné zprávy a doporučené varianty auditora „Energetického 

auditu“ společnosti předloží na KÚOK, odbor ŽPZ, návrh na realizaci nápravných 

opatření, dotýkajících se posuzovaného zařízení v oblasti úspor energií, surovin 

a materiálů. 

T: bude dohodnut na ústním jednání o žádosti. 

1.0. Opatření pro předcházení haváriím 

Poznámka: 

Provozovatel předložil v příloze č. XVII.01 žádosti o vydání IP ve smyslu § 4 odst. 8 zákona 

č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií protokolární oznámení o hodnocení rizikovosti 

a zařazení objektu nebo zařízení do skupiny „A“ či „B“, ze kterého vyplynulo, že objekty 

zařízení, v nichž jsou umístěny či využívány nebezpečné chemické látky a přípravky, nesplňují 

podmínky pro limitní množství dle tabulky I či tabulky II přílohy č. 1 zákona a také součty 

jejich poměrného množství jsou menší jak 1. Stanovisko KÚOK k výše uvedenému oznámení 

nebylo k žádosti doloženo. 

1.0. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu 


1.0. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního 

prostředí jako celku 

Poznámka: Provozovatel v příloze č. XIV žádosti předložil Rozptylovou studii UNEX 

Slévárna, a.s., zpracovanou E – expert Ostrava, spol. s r.o., hodnotící vliv škodlivých emisí 

TZL, SO2, NO2, CO a TOC ze zařízení na imisní situaci v jeho okolí. Ze závěru studie vyplývá, 

že na základě vypočtených modelových koncentrací znečišťujících látek lze konstatovat, 

že provoz posuzovaného zdroje se podílí na znečišťování okolí především imisemi 

suspendovaných látek PM10,, u ostatních hodnocených látek nemá významnější vliv 

na celkovou imisní situaci lokality. 

Dle předložených podkladů zařízení není zdrojem dálkového přenosu znečištění (viz kap. 3.1 

žádosti). 


1.0. Další podmínky 

0) Změna technologie formování na 1. poli formovny za použití samotuhnoucích furanových 

směsí z důvodu zvýšení kvality odlitků a možnost regenerace směsi. 

T: do 31.12.2007 

0) Změna technologie modifikace při výrobě tvárné litiny na modifikaci plněným profilem 

v zařízení MAWIS. 

T. do 31.5.2007 

0) Modernizace chladničky písku (výduch č. 32) novým zařízením, včetně rekonstrukce 

odsávání na úroveň zařízení BAT. 

T: od roku 2007 do 31.12.2009 

19

1.0. Kontrola a monitorování 

Viz. kapitola 4.1. a kapitola 4.13 

1.0. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 

Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: 

− předložit dílčí roční zprávu plnění podmínek IP KÚ Olomouckého kraje, odboru 

životního prostředí a zemědělství, ke 30. 4. běžného roku, 

− ohlásit KÚ Olomouckého kraje plánovanou změnu zařízení, 

− neprodleně hlásit dotčeným orgánům všechny mimořádné situace, havárie zařízení 

a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí. 

1. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení 

KÚ Olomouckého kraje byla doručena vyjádření k žádosti o integrované povolení od: 

− ČIŽP OI Olomouc, Tovární 41, 772 00 Olomouc, zn.: 48/IPP/0707187.01/07/OLK, 

ze dne 21.3.2007. 

− Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, Wolkerova 

6, 779 11 Olomouc, č.j.: 2007/349/611, ze dne 12.3.2007. 

− Krajský úřad Olomouckého kraje, 1. náměstek hejtmana, Jeremenkova 40a, 77911 

Olomouc, č.j.: KÚOK/20678/2007-3/223, ze dne 28.2.2007 – bez připomínek. 

− Krajský úřad Olomouckého kraje, stanovisko orgánu ochrany přírody, 

Jeremenkova 40a, 77911 Olomouc, ze dne 27.2.2007 – bez připomínek. 

− Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, 

Jeremenkova 40a, 77911 Olomouc, č.j.: KÚOK/2007, ze dne 8.3.2007. 

Vypořádání s připomínkami ČIŽP OI Olomouc 

ČIŽP jako orgán pověřený kontrolou plnění povinností stanovených zákonem č. 76/2002 Sb., 

o integrované prevenci a omezování znečištění, ve znění pozdějších předpisů, obdržela 

od Krajského úřadu Olomouckého kraje oznámení o zahájení řízení ve věci žádosti o vydání 

integrovaného povolení na zařízení „UNEX Slévárna“, jehož provozovatelem je společnost 

UNEX Slévárna s.r.o., se sídlem Brníčko 1032, 783 93 Uničov, a zaslání žádosti k vyjádření. 

Po prostudování vydává ČIŽP následující připomínky: 

• ČIŽP upozorňuje, že neobdržela k uvedené žádosti doklady o plnění povinností 

uvedených v § 39 odst. č zákona č. 254/2001 Sb., zejména o splnění podmínek 

uvedených pod písmenem c). 

• Z hlediska ochrany ovzduší od 1.1.2007 nabylo platnosti nařízení vlády 

č. 615/2006 Sb. a bylo zrušeno nařízení vlády č. 353/2002 Sb. V souladu s bodem 2.4 

„Slévárny železných kovů“ přílohy č. 1 nařízení vlády č. 615/2006 Sb. dochází ke 

20

změně kategorií zdrojů znečišťování ovzduší, některých emisních limitů a podmínek 

provozování. Tyto změny je třeba zapracovat do předložených dokumentů týkajících se 

ochrany ovzduší. 

ČIŽP proto doporučuje odstranění uvedených nedostatků do doby vydání integrovaného 

povolení na zařízení společnosti. 

Zohledněno v kapitolách 4.1 a 4.2 

Vypořádání s připomínkami KHS Olomouc 

Po zhodnocení souladu předložených podkladů, dotýkajících se zájmů chráněných orgánem 

ochrany veřejného zdraví, s požadavky stanovenými zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně 

veřejného zdraví a jeho prováděcích předpisů, vydává KHS Olomouckého kraje se sídlem 

v Olomouci toto 

v y j á d ř e n í : 

k předložené žádosti o vyjádření k vydání integrovaného povolení na zařízení společnosti 

UNEX Slévárna s.r.o. „UNEX Slévárna“ Uničov, nemá orgán ochrany veřejného zdraví 

připomínky. 

Vypořádání s připomínkami KÚ Olomouc 

VYJÁDŘENÍ 

k žádosti o vydání integrovaného povolení z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně 

ovzduší a o změně některých dalších zákonů 

UNEX Slévárna 

Provozovatel: UNEX Slévárna, s.r.o., Brníčko 1032, 783 93 Uničov 

Předmětem žádosti je vydání integrovaného povolení podle ustanovení § 13 zákona 

č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru 

znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále je zákon 

o integrované prevenci). 

Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, posoudil 

předloženou žádost a prostudoval předloženou dokumentaci s tím, že z hlediska ochrany 

ovzduší sděluje následující : 

Žádost o integrované povolení je podávána pro technologická zařízení určená 

pro výrobu ocelových i litinových odlitků. Provoz slévárny se skládá z několika základních 

technologických úseků, které jsou vzájemně propojeny. Základní technologické úseky slévárny 

jsou: Tavírna, formovna a přípravna formovacích směsí, tepelné zpracování odlitků a cídírna 

(čistírna) odlitků. 

Z hlediska právní úpravy oblasti ochrany ovzduší se jedná o zdroje: obloukové tavící 

pece, indukční tavící pece, ohřev pánví, formovna, plynové technologie formovny, přípravna 

formovacích směsí, cídírna a tepelné zpracování odlitků. 

1.Tavírna 

Z pohledu zákona o ochraně ovzduší se jedná o velký zdroj znečišťování ovzduší, který je 

provozován na základě schváleného provozního řádu. Technologický pracovní soubor 

21

zařízení tavírny je tvořen dílčími technologickými celky, se kterými jsou spojené jednotlivé 

technologické činnosti. 

Základní technologické úseky tavírny: 

0. Tavící pece OTO 

0. Tavící pece ISTOL 

0. Ohřev pánví 

0. Přeprava tekutého kovu 

Tavírna 

− jedna tavicí oblouková pec OTO 5K pro tavení oceli 

− jedna tavící oblouková pec OTO 10K pro tavení oceli 

− tři SF indukční pece ISTOL pro tavení oceli a tvárné litiny 

Číslo Čís. Čís. Skladba zdroje 

zař. kom zdroje 

102 020 102 Oblouková pec OTO 5K 

103 022 103 Oblouková pec OTO 10K 

105 

SF pec ISTOL 1 

118 025 105 SF pec ISTOL 2 

119 

SF pec ISTOL 3 

106 - 106 Ohřev pánví 

Měření je prováděno na tělesech ocelových komínů, na výstupu ze zařízení na snižování emisí 

TZL. 

Hlavními znečišťujícími látkami jsou: 

Elektrické obloukové pece: TZL, NO2, CO, Cd, Hg, Pb, As, PCDD/F, PCB, PAH 

Elektrické indukční pece: TZL, Cd, Hg, Pb, As, PCDD/F, PCB, PAH 

Ohřev pánví: zdroj nemá definovaný výduch, sleduje se spotřeba zemního plynu 

Rozsah sledovaných toxických kongenerů PCDD/F, PCB, PAH odpovídá požadavkům §17 

vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb. 

Tavící pece OTO 5K a OTO 10K 

Elektrické obloukové pece OTO slouží k výrobě tekuté uhlíkaté oceli s obsahem C 

do 0,7 %, nízko a středně legované oceli, legované Mn, Cr, V, Mo, Ni. 

Pece mají pecní vanu s kuželovými stěnami, otočné víko pro zavážení vsázky, 

elektrohydraulickou regulaci, držáky elektrod a hydraulické ovládání pomocných 

mechanismů. Pecní nádoba je vyzděná žáruvzdornou vyzdívkou. Součástí pece je výkonný 

transformátor s tlumivkou, přepínačem a přívodními kabely. Tepelně namáhané součásti pece 

jsou chlazeny vodou. Zdrojem tavení je oblouk mezi uhlíkovými elektrodami a vsázkou. 

Vsázka se do pecí nasazuje v sázecích koších za pomoci jeřábu. Kvalita vsázky je průběžně 

kontrolována vstupní kontrolou slévárny podle metodického pokynu MS 10 018. Součástí 

kovové vsázky jsou legury a přísady – ruda, surové železo a pomocné materiály – vápno, 

kazivec, koks. Doba tavby je 3÷4 hodiny, pr ůměrná spotřeba el. energie je 720 kWh/tunu 

tekutého kovu. Po vylití z pece do licí pánve se tekutý kov převáží jeřábem na pět odlévacích 

polí formovny. 

Při provozu elektrických obloukových pecí vznikají tuhé a plynné znečišťující látky, které jsou 

odsávány přes zákryty nad odpichovým a sázecím otvorem a elektrodovou částí a sběrným 

22

potrubím jsou napojeny na 2 filtrační jednotky Herding HSL 1500-70/18 „Z“. 

Zákrytem pece, který je umístěn na nosné konstrukci víka obloukové pece jsou ventilátorem 

zplodiny odsávány přes filtr, kde jsou odloučeny prachové částice. Vzduch zbavený škodlivin 

vyúsťuje mimo halu slévárny. 

Filtrační zařízení se skládá z potřebného počtu filtračních skříní vybavených filtračními 

lamelami, které způsobí vlastní odloučení prachu od odsávané vzdušniny. Postupným 

impulsním proplachem všech lamel stlačeným vzduchem (0,5 MPa) dochází k očištění jejich 

povrchu od ulpěných prachových částic. Celý cyklus regenerace lamel a jejich funkce je řízen 

elektronicky. Odprašky z jednotlivých filtrů jsou šnekovými vyhrnovači odváděny 

do přepravních kontejnerů, které jsou po naplnění odvezeny na externí skládku nebezpečných 

odpadů. 

Funkční a výkonové parametry filtrů: 

Filtrační jednotka: Herding HSL 1500-70/18 „Z“ 

Počet filtračních jednotek: 2 

Provedení: modulové 

Počet modulů: 4 kusy 

Množství vzduchu: 30 000 m 3 /h 

Plocha filtrů: 535 m 2 

Počet filtračních lamel: S – Standard 

Spotřeba tlakového vzduchu: 5-6 bar, 50 Nm 3 /h 

Dodavatel filtrů: Herding a Janka, spol. s r. o 

Tavící pece ISTOL 

Technická charakteristika 

Středofrekvenční indukční pece ISTOL se používají k tavení oceli a tvárné litiny. 

V indukčních pecích je vsázka zahřívána teplem vytvořeným sekundárním elektrickým 

proudem, který vzniká uvnitř kovu při intenzivním průchodu střídavého proudu primárním 

vinutím. Pec je tvořena cívkou z měděných trubek (primární vinutí), kelímkem ze žáruvzdorné 

hmoty umístěným uvnitř cívky a hydraulicky ovládaným vyklápěcím zařízením. Dutým 

vodičem cívky protéká chladicí voda. 

Hmotnost vsázky je 3÷4 tuny. Doba tavby se pohybuje v rozmezí 60÷120 min. Vsázka je 

do pece zavážena pomocí magnetického jeřábu, přísady a legury jsou dávkovány ručně podle 

požadované kvality taveného kovu. 

Technická data 

ISTOL č.1, 2, 3 

Jmenovitý obsah 4 t 

Příkon 2,4 MW 

Frekvence 600 Hz 

Dodavatel ZES Praha 

Rok výroby 1983 

Tavení kovu v elektrických indukčních pecích: Společně se vsázkou, kterou tvoří roztříděný 

kovový odpad, se do pece dávají některé feroslitiny, v závislosti na jakosti vyráběného 

23

materiálu. Po stažení vzniklé strusky se podle chemického složení taveniny kov nauhličí 

a doleguje na požadovanou kvalitu. Má-li kovová lázeň požadovanou teplotu, provede 

se konečná srážecí dezoxidace přídavkem feroslitin a hliníku. Po odstátí při vypnutém proudu 

se provede odpich. Při odpichu je produkce plynných škodlivin nejintenzivnější a odsávání 

je zapnuto na nejvyšší výkon. 

Pece ISTOL jsou odsávány jednou filtrační stanicí Herding HSL 1500-70/18 „Z“, která 

je společná pro všechny pece. Vzduch zbavený škodlivin vyúsťuje mimo halu slévárny. 

Filtrační zařízení se skládá z potřebného počtu filtračních skříní vybavených filtračními 

lamelami, které způsobí vlastní odloučení prachu od odsávané vzdušniny. Postupným 

impulsním proplachem všech lamel stlačeným vzduchem (0,5 MPa) dochází k očištění jejich 

povrchu od ulpěných prachových částic. Celý cyklus regenerace lamel a jejich funkce je řízen 

elektronicky. Odprašky z jednotlivých filtrů jsou šnekovými vyhrnovači odváděny 

do přepravních kontejnerů, které jsou po naplnění odvezeny na externí skládku nebezpečných 

odpadů. 


Filtrační jednotka: Herding HSL 1500-70/18 „Z“ 

Počet filtračních jednotek: 1 

Provedení: modulové 

Počet modulů: 4 kusy 

Množství vzduchu: 30 000 m 3 /h 


Počet filtračních lamel: S – Standard 

Spotřeba tlakového vzduchu: 5-6 bar, 50 Nm 3 /h 

Dodavatel filtrů: Herding a Janka, spol. s r. o. 

Ohřev pánví 


Tekutý kov je odléván do pánví s kapacitou: 

• 3,5 tuny 

• 5,0 tuny 

• 10,0 tuny 

• 16,0 tuny 

Pánve jsou před naplněním vysušovány a nahřívány pomocí hořáků spalujících zemní plyn. 

Spaliny z ohřevu jsou rozptylovány v pracovním prostředí tavírny. 

Kapacita pánve (t) Výkon hořáku (MW) Poznámka 

3,5 0,3 

5,0 0,25 směs O2 a ZP 

10,0 0,9 

16,0 1,0 

Emise TZL – jsou minimalizovány lamelovými odlučovači 

2. Formovna a výrobna formovacích směsí 

24

Formovna jako nedílná součást výroby oceli a litiny je zařazena mezi velké zdroje 

znečišťování ovzduší. Jedná se o zdroj s mnoha výduchy. Technologický pracovní soubor 

zařízení formovny je tvořen dílčími technologickými celky, se kterými jsou spojené jednotlivé 

technologické činnosti. Ve formovně jsou připravovány formovací směsi, vyrábí se zde formy 

a do vyrobených forem se v licích polích odlévá tekutý kov. 

Základní technologické úseky formovny: 

0. Příprava formovacích směsí 

0. Výroba forem a jader 

0. Odlévání kovu 

0. Vytloukání forem 

Přípravna formovacích směsí – střední zdroj 

Popis technologických operací 

Formovací (jádrová) směs je připravována ze směsi regenerovaného a nového slévárenského 

písku. 

Furanová formovací směs se připravuje na kontinuálních mísičích ze směsi regenerovaného 

chromitového ostřiva, nového chromitového ostřiva, furanové pryskyřice a aktivátoru. Nové 

a regenerované křemenné ostřivo a regenerované chromitové ostřivo dopravuje pneudoprava 

do zásobníků nad mísiči. Nové chromitové ostřivo je do pracovního prostoru mísiče 

dopravováno v big bagu. Furanová pryskyřice a aktivátor jsou uloženy za mísiči 

v kontejnerech nebo sudech a do uzavřeného pracovního prostoru mísiče jsou dopravovány 

pomocí čerpadel plastovými hadicemi a dávkovány pomocí trysek. 

Bentonitová formovací směs se vyrábí v kolových mísičích mícháním křemenného ostřiva 

s bentonitem s přídavkem polysacharidu. Vazné směsi jsou připravovány mícháním 

křemenného nebo chromitového ostřiva s bentonitem a vodním sklem. Připravená směs 

je dopravována na formovnu v zakrytých bednách nebo násypkách. 

Číslo 

zař. 

108 

Čís. 

kom 

001a 

001c 

028 

031 

032 

033 

063 

065 

Čís. 

zdroje 

108 

Skladba zdroje 

Kolové mísiče 

Pneudoprava písku 

Sklad bentonitů, Rot. suš. pec 

Přípr. směsí II, Zásob. vrat. 

písku 

Chladnička písku GF 

Úpravna směsí Simpson 

Mísiče furanových směsí 

Regener. furan. směsí, 

zásobníky 

Měření je prováděno na tělesech ocelových komínů na střeše slévárny. 


TZL: komíny č. 001a, 001c, 028, 031, 032, 033 

TZL, TOC: komíny č. 063, 065 

Formovna 

Výroba forem a jader 

25


Výroba formy nebo jádra probíhá na ruční nebo strojní formovně přímým sypáním směsi 

z mísiče na model formy nebo jaderník, které jsou umístěny pod mísičem. Během sypání směsi 

formíř dopěchuje místo kolem modelu nebo nepřístupná místa ručním pěchovadlem. 

Číslo 

zař. 

107 

Čís. 

kom 

002 

003 

004 

005 

014 

015 

064 

Čís. 

zdroje 

107 


Spodní doprava písku 

Vytloukací rošt (4.pole) 

Vytloukací rošt (5. a 6. pole) 

Vytloukací rošt (7. pole - 

TELUS) 

Jádrovací stroj KHBK 3k 

Jádrovací stroj Shalco 

Vytloukací rošt (2. pole) 

Měření je prováděno na tělesech ocelových komínů na střeše slévárny. 


TZL: komíny č. 002, 003, 004, 005, 014, 015 

TZL, TOC: komín č. 064 

Odlévání kovu 


Formy se odlévají na licím poli pomocí zátkové pánve. Pánev naplněná tekutým kovem je 

pomocí jeřábu dopravena nad licí pole formovny. 


Používají se pánve s kapacitou 3,5 t, 10 t a 16 t tekutého kovu. 

Vytloukání forem 


Po ztuhnutí kovu ve formě a vychladnutí odlitku jsou odlité formy dopraveny na vytřásací 

rošt, kde se oddělí upotřebená formovací směs od formovacího rámu a samotného odlitku. 

Po mechanické regeneraci (oddělení železa, rozdrcení hrudek) je na sítech oddělen odpad 

a použitelný vrat, který je dopraven svislým podavačem do předchladiče. Odtud je 

pneudopravou transportován k jednotce regenerace, kde dochází po otírce zrn k odseparování 

chromitového písku od písku křemenného a jeho následnému čištění. Takto upravený vrat 

odchází podle potřeby zpět do výroby. 

Odsávání a odprašování 

Při výrobě na formovně jsou hlavní znečišťující látkou tuhé znečišťující látky. Jsou zde 

instalovány následující typy odlučovacích zařízení: 

Mokré hladinové odlučovače: DKVOP 4 

Mokré vírníkové odlučovače: MVA 150/36; MVA 150/25; MVA 150/16 

Tkaninové filtry: FVU 200 I a FVU 150 I 

26

4 CARM GH 

Některá pracoviště formovny a přípravny nejsou napojena na odsávání a odprašování. 

Přehled pracovišť formovny a přípravny formovacích směsí, včetně rozmístění 

odlučovacích zařízení 

Pracoviště 

Číslo 

výduchu 

27 

Odlučovací 

zařízení 

Příprava směsí 001a ano CARM GH 

Pneudoprava písku 001c ano MVA 150/16 

Sklad bentonitů 

Rotační sušicí pec BS 189 

Příprava směsí II 

Zásobníky vratného písku 

028 ano DKVOP 4 

031 ano MVA 150/25 

Chladnička písku GF 032 ano Cyklonový 

Úpravna směsí Simpson 033 ano DKVOP 4 

Typ odlučovače 

Mísiče furanových směsí 063 ano Tkaninový filtr FVU 150 I 

Regenerace furanů, zásobníky 065 ano Tkaninový filtr FVU 200 I 

Vytloukací rošt (4. pole) 003 ano Tkaninový filtr Cipres 

Vytloukací rošt 004 ano DKVOP 4 

Vytloukací rošt 005 ano DKVOP 4 

Ruční formovna velká 006 ne 

Ruční formovna střední 007 ne 

Ruční formovna malá 008 ne 

Licí pole foromat 009 ne 

Licí pole foromat 011 ne 

Formovací linka Tellus 012 ne 

Jaderna malá 013 ne 

Jádrovací stroj KHBK – 3k 014 ne, pouze odtah 

Jádrovací stroj Shalco 015a, b ne, pouze odtah 

Vytloukací rošt 2.pole 064 ano Tkaninový filtr FVU 200 I 

Jádrovací sušicí pec – strojní 017 

Suška forem – ruční 018 

Popis funkce zařízení: 

Mokré hladinové odlučovače DKVOP 4 

Mimo provoz 

se skládají ze vstupní komory, přes kterou postupuje znečištěný vzduch k odlučovací štěrbině. 

Prach obsažený ve vzduchu je zachycován ve vodním filmu, který tvoří voda stržená proudem

vzduchu. Vznikající kal je vypouštěn přes uzávěr do sběrných nádob a odkud je zneškodňován 

odvozem. Vyčištěný vzduch je odváděn pomocí ventilátoru a výtlačného potrubí mimo halu 

formovny.. 

Mokré vírníkové odlučovače MVA 

se skládají ze dvou odlučovacích stupňů umístěných nad sebou. V prvním stupni dochází 

k odlučování prachu z plynu, kdy znečištěný plyn vstupuje do sprchové komory, kde je 

vírníkem uveden do oběžného proudění. Nad každým vírníkem je umístěna tryska přivádějící 

skrápěcí vodu, která zachytí přítomné nečistoty. Pod prvním stupněm je umístěn druhý stupeň, 

který slouží k oddělení vyčištěného plynu od kapek vzniklého kalu. Toto probíhá ve vírníkovém 

odlučovači kapek. Čistý plyn je odváděn výstupním potrubím do ventilátoru. Kal odchází 

do kalové komory, odkud je následně odčerpáván 

Tkaninové filtry FVU 

Zaprášená vzdušina je z pracoviště odsávána ventilátorem a potrubím odváděna do skříně 

filtru, kde vzduch prostupuje z vnějšku dovnitř filtračních elementů. Prachové částice jsou 

zachycovány na filtrační tkanině. V pravidelných intervalech je zachycený prach oklepáván 

a uvolněné částice padají do výsypky odlučovače. Odprašky, zachycené ve výsypce filtru, jsou 

dopravovány na určené místo. Vyčištěný vzduch je potrubím odváděn na střechu haly. 

Filtry CARM GH 

jsou suché rukávové filtry, kde je zaprášená vzdušina čištěna průchodem přes filtrační 

tkaninu. Znečištěný vzduch je pomocí ventilátorů nasáván dovnitř filtrů, průchodem přes 

filtrační tkaninu je zbaven nečistot a po odprášení je odváděn buď zpět do haly nebo 

do volného ovzduší. Směr proudu čistého vzduchu je určován pomocí klapek. K regeneraci 

filtrů dochází automaticky protiproudem stlačeného vzduchu. Filtrační zařízení pracuje 

nepřetržitě, kdy část filtrů (1/10 z celkového množství) je regenerována a na zbývajících 

filtrech probíhá čistění vzduchu. Odprašky jsou shromažďovány v kontejnerech a pravidelně 

likvidovány odvozem na příslušnou skládku 


DKVOP 4: 

Množství vzduchu: 20 000m 3 /hod 

Příkon ventilátoru: 30kW 

Odlučivost: cca 90% u slévárenského prachu 

Rok výroby: 1961 

Dodavatel: Transporta n. p., Frýdlant nad Ostravicí 

MVA: 

Množství vzduchu: MVA 150/36 = 21 000 m 3 /hod; 

MVA 150/25 = 15 000 m 3 /hod; 

MVA 150/16 = 9 000 m 3 /hod 

Odlučivost: cca 95% 


Dodavatel: Závody na výrobu vzduchotech. zařízení n. p., Milevsko 

FVU typ 200 I a 150 I: 

Plocha filtrů: 200 m 2 a 150 m 2 

28

Množství vzduchu: 14 400 m 3 /h a 10 800 m 3 /h 


Dodavatel: Strojírny s. r. o., Uhlířské Janovice 

CARM GH 15/1/4/15 F36: 


Množství vzduchu: 24 000m 3 /h 


Dodavatel: CIPRES FILTR Brno, s. r. o. 

3. Tepelné zpracování odlitků – střední zdroj 

Na úseku tepelného zpracování odlitků jsou nainstalovány žíhací pece o celkovém výkonu 18,1 MW. 

Jako palivo se ve všech pecích používá zemní plyn nebo elektrická energie. 

Číslo 

zař. 

110 

113 

114 

115 

116 

117 

Čís. 

kom 

062 

062a 

061 

061 

060 

057 

Čís. 

zdroje 

110 


Vozová žíhací pec č.1 




Průběžná žíhací pec č.5 

Žíhací pec 13.loď 

Měření je prováděno na výstupu pecí za rekuperátory. 


TZL, NOx, CO komín č. 062, 062a, 060, 057 

NOx, CO komín č. 061 

Návrh na měření: 

NOx, CO komín č. všechny 

Vozová žíhací pec č.1, č.2, č.3, č.4 


Vozové (komorové) žíhací pece s vozovou nístějí (poř. č. 1 až 4) jsou určeny k různým 

druhům ohřevů vhodně ložené vsázky. Používají se zejména k ohřevu pro žíhání odlitků, 

výkovků a tvářeného materiálu, a to jak z oceli, tak z tvárné litiny. 

Konstrukce pece je provedena panelově. Ocelové panely chrání a upevňují vyzdívku. 

V bočních stěnách jsou umístěny hořáky a regulační prvky odtahových hradítek. Utěsnění je 

provedeno pískovými uzavíracími žlaby. Hlavní části pecí č. 1, 2, 3 a 4 jsou: komora 

s vozovou nístějí o rozměrech 8 x 4 m, dveře a zdvihací zařízení, elektrická výzbroj, topné 

hospodářství, měřící a bezpečnostní zařízení. 

Vozová (komorová) žíhací pec č. 1 má samostatnou odsávací vzduchotechniku s vyústěním 

do ovzduší výduchem nad střechu haly. Vozová žíhací pec č. 2 má samostatnou odsávací 

vzduchotechniku. Spaliny jsou vedeny přes rekuperátor do zděného komína. 

Komorové žíhací pece č. 3 a 4: Spaliny z pecí jsou vedeny zemním kanálem přes regulační 

hradítka a rekuperátor (identicky pec č. 3 i 4). Za rekuperátorem se kanály pecí 3 a 4 spojují 

v jeden společný, ústící do zděného komína. 

Cyklus probíhá ve třech fázích. Ohřev na požadovanou teplotu 600 až 1000 °C, výdrž 

na teplotě, řízené chladnutí na teplotu 300 °C. Délka celého cyklu může dosáhnout 

29

až 58 hodin. 

Průběžná žíhací pec 


Průběžná (kontinuální) žíhací pec je určena pro kombinované plynulé žíhání (normalizaci), 

po němž následuje měkké žíhání, ev. žíhání k odstranění pnutí. Spaliny z části normalizační 

a popouštěcí jsou do ovzduší odváděny jedním výduchem 


Normalizační žíhání: Účelem normalizačního žíhání je zjemnění hrubého zrna vytvořeného 

při lití nebo při vysokoteplotním žíhání. Cyklus probíhá v několika fázích : 8 – 12 hodin trvá 

nájezd na požadovanou teplotu 920 °C, následuje výdrž na teplotě 4 – 14 hodin podle 

rozměrů žíhaného materiálu. Po vyžíhání je vsázka vyvezena z pece k chladnutí na vzduchu. 

Popouštění: Cyklus probíhá v sedmi fázích. Ohřev na teplotu 650 °C (10 hodin), výdrž 

na teplotě (3 hodiny), ohřev na teplotu 920 °C (6 hodin), výdrž na teplotě (8 hodin), chladnutí 

na teplotu 720 °C (6 hodin), výdrž na teplotě (8 hodin), řízené chladnutí. 

Žíhací pec 13. loď 


Vozová žíhací pec 13. loď je určena pro normalizační žíhání a žíhání pro odstranění pnutí 

(popouštění) ocelolitinových odlitků. 

Hlavní části pece jsou: komora s vozovou nístějí, dveře a zdvihací zařízení, topné 

hospodářství, měřící a zabezpečovací zařízení. Konstrukce pece a vozu je panelová. 

V bočních stěnách jsou umístěny hořáky (v jedné řadě) a hradítka pro regulaci odtahu. 

Spaliny jsou do ovzduší odváděny jedním výduchem 


Cyklus probíhá ve dvou fázích: ohřev na teplotu 650 °C a výdrž na teplotě. Celý cyklus trvá 

cca 9 hodin. Poté následuje řízené chlazení vzduchem. 

Součástí této technologické fáze jsou i pece s elektrickým ohřevem: Elektrické pece vozové 

(3 ks), Elektrické pece šachtové (3 ks), Elektrické pece komorové (3 ks), El. pec kalící (1ks) 

Odsávání a odprašování 

Pece tepelného zpracovaní odlitků jsou odsávány, spaliny jsou odváděny komíny mimo halu 

a odcházejí do volného ovzduší. Elektrické pece nejsou odsávány. 

4. Cídírna odlitků – tryskání, broušení – střední zdroj 

Cídírna je součástí slévárenské výroby. Probíhají zde konečné úpravy odlitků – upalování 

nálitků, tryskání, broušení, apretace, opravy vad svařováním. 

Technologický pracovní soubor cídírny je tvořen dílčími technologickými celky, se kterými jsou 

spojené jednotlivé technologické činnosti 

111 (Tryskání odlitků) 

112 (Broušení odlitků) 

30

109 (Ostatní pracoviště) 

Číslo 

zař. 

111 

112 

Čís. 

kom 

035 

038 

039 

041 

046 

050 

051 

052 

046 

041 

042 

Čís. 

zdroje 

111 


Tryskací komora ŽĎAS 

Tryskač PTB-5 

Tryskač PTB, Tryskač 

Vakublast 

Tryskač PTB 

Tryskač PTB-5 

Tryskač PTB – 5, Tryskač CKM 

Tryskač CKM – dvojkomorový 

Tryskač CKM – jednokomorový 

Apretační kabina Tellus 

Broušení AHS 600 

Kyvadlová bruska 

Měření je prováděno na tělesech ocelových komínů na střeše slévárny 


TZL 

Tryskání odlitků 


Tryskání (otryskávání, pískování) je používáno k povrchové úpravě a čištění povrchu odlitků 

nárazy zrnek tvrdého materiálu. Provádí se k odstranění okují a rzi. Účelem je příprava 

pro další zušlechtění povrchu nebo zviditelnění povrchových vad. 

V cídírně je instalováno deset tryskacích strojů, které jsou napojeny na mokré hladinové 

odlučovače DKVOP 4: 

Množství vzduchu: 20 000m 3 /hod 

Příkon ventilátoru: 30kW 

Odlučivost: cca 90% u slévárenského prachu 


Dodavatel: Transporta n. p., Frýdlant nad Ostravicí 

Broušení odlitků 


Broušení je obrábění materiálu na brusce rychle se otáčejícím brusným kotoučem, který ubírá 

velmi jemné třísky, takže se dosáhne velké hladkosti obrobené plochy a správného 

geometrického tvaru obrobku. V povrchové úpravě slouží broušení k očištění povrchu, 

k přípravě pro další zušlechtění povrchu, k zlepšení korozní odolnosti, odolnosti proti 

dlouhodobému kolísajícímu namáhání nebo k zdokonalení vzhledu. 

V cídírně jsou instalovány tři brousící stroje – dvě stojanové brusky jsou rovněž napojeny 

na mokrý hladinový odlučovač DKVOP 4 a kyvná bruska, která má pouze odtah vyvedený 

nad střechu haly. 

Ostatní pracoviště 


31

Pod tento technologický úsek jsou zařazeny ostatní pracoviště umístěné v rámci cídírny. Patří 

sem například Hrubovna, kde probíhá hrubé obrábění odlitků obráběcími stroji (soustruhy, 

frézky) a dále zejména apretační pracoviště uvedené v následující tabulce 

Seznam ostatních pracovišť 

Výduch Úsek Odlučování 

036 Čištění odlitků 

037 Upalování nálitků 

Bez odsávání 

040 Paliči Bez odsávání 

043 Ruční apretace 

044 Svářeči 

Bez odsávání 

046 Apretační kabina Tellus DKVOP 4 

049 Upalování nálitků Bez odsávání 

054 Apretace odlitků Bez odsávání 

Kategorizace zdrojů vydaná rozhodnutím ČIŽP oblastním inspektorátem v Olomouci 

pod č.j. 08/OO/04784/04/Pl, je zpracována v intencích dnes již neplatného NV 353/2002 Sb., 

které bylo nahrazeno novým NV 615/2006 Sb., s účinností od 1.1.2007. Vzhledem k tomu, 

že tato novela postihla kategorizaci některých zdrojů, orgán ochrany ovzduší požaduje 

zařazení kategorií zdroje v souladu s NV 615/2006 Sb., v platném znění. 

Zohledněno v kapitole 4.1 

Vyjádření vodoprávního úřadu: 

Předmětem vydání integrovaného povolení je : 

− schválení plánu opatření pro případ havárie (dále jen havarijní plán) dle zákona 

č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších 

předpisů, zpracovaný pro zařízení objektu slévárny společnosti UNEX Slévárna, s.r.o. 

Vodoprávní úřad dále požaduje doložit: 

− stanovisko Povodí Moravy, s. p. k návrhu havarijního plánu 

Návrh výrokových částí IPPC rozhodnutí - pro oddíl vodního hospodářství: 

I. 

Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) a § 126 odst. 5 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách 

a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů schvaluje havarijní 

plán pro zařízení objektu slévárny společnosti UNEX Slévárna, s.r.o. 

Havarijní plán se schvaluje za těchto podmínek: 

0. Veškeré osoby provádějící manipulaci se závadnými látkami a osoby odpovědné za tento 

provoz budou s HP prokazatelně seznámeny. 

0. V případě závažných změn (včetně změn v legislativě) bude HP aktualizován a předložen 

ke schválení Krajskému úřadu Olomouckého kraje, oddělení integrované prevence (dále 

jen IPPC). Aktualizace telefonních čísel a spojení pro případ havárie bude prováděna 

průběžně, změny tohoto charakteru je třeba pouze písemně nahlásit na oddělení IPPC. 

32

0. Veškeré odpady vzniklé při řešení havárie budou likvidovány v souladu s platnými předpisy 

v oblasti životního prostředí (vodní zákon, zákon o odpadech a související předpisy). 


Vyjádření orgánu odpadového hospodářství: 

Z žádosti podané společností UNEX Slévárna, s.r.o., vyplývá, že provozovatel zařízení 

nakládá s nebezpečnými odpady. Dosavadní souhlasné rozhodnutí k nakládání 

s nebezpečnými odpady vydané Krajským úřadem Olomouckého kraje ze dne 2.8.2006 pod 

č.j. KUOK 75849/2006 bude v rámci integrovaného povolení zrušeno a nahrazeno novým 

souhlasem ve smyslu § 16 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, jehož předmětem bude 

seznam nebezpečných odpadů uvedený v žádosti v kapitole 10. 

Rovněž souhlasné rozhodnutí k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů 

dle §16 odst. 2 zákona o odpadech vydané Městským úřadem Uničov, odborem životního 

prostředí ze dne 20.6.2006 pod č.j. ŽP 666/2006 ITi bude v rámci integrovaného povolení 

zrušeno a nahrazeno novým souhlasem ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o odpadech. Pro vydání 

souhlasného rozhodnutí k upuštění od třídění je nutné doložit doklady o způsobu využití nebo 

odstranění netříděného odpadu, včetně předpokládaného množství jednotlivých druhů 

odpadů, pro které má být vydán souhlas k upuštění od třídění dle § 16 odst. 2 zákona 

o odpadech. 

Vzhledem k tomu, že do zařízení bude přijímán odpadní železný šrot jako vstupní surovina, je 

provozovatel takového zařízení (zařízení provozované dle §14 odst. 2 zákona o odpadech) 

splnit ohlašovací povinnost stanovenou v §39 odst. 3 zákona o odpadech. 


Vyjádření orgánu státní správy lesů: 

Nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa, jinak bez připomínek. 

1. Stanovení BAT 

Zpracovatel žádosti v kapitolách 5.4; 7.4.6; a 8.9 k žádosti o vydání IP zpracoval posouzení 

parametrů zařízení s nejlepšími dostupnými technikami. Posouzení BAT bylo vypracováno 

věcně a obsahově správně s použitím níže uvedených BREFů. 

33

1.0. Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT 

Pro porovnání stávajícího provozu s nejlepší dostupnou technikou (BAT) byly použity: 

• BREF (BAT Reference List) – „Reference Document on Best Available Techniques 

in the Smitheries and Foundries Industry“, vydaný European IPPC Bureau v Seville 

v květnu 2005 

• Referenční materiál nejlepších dostupných technik pro kovárny a slévárny (květen 2005, 

překlad Svaz sléváren ČR) 

• Návrh referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro povrchovou 

úpravu používajících organická rozpouštědla, září 2005 

• Příloha č. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci 

Tabulka 6.1.1. Plnění jednotlivých ukazatelů BAT – technologie 

Předmět porovnání 

Skladování a manipulace 

se surovinami 

Skladovací prostředky 

pro chemická pojiva 

Použití čistého 

kovového šrotu 

pro tavení a odstranění 

směsi z vratného 

materiálu 

Interní recyklace 

vratného kovového 

materiálu 

Technologické nebo 

technické řešení zař. 

(skutečnost) 

Podlaha skladu není 

vybetonována. Sklad je 

částečně zastřešen. 

Provozní sklad 

je umístěn v oddělené 

části formovny, část 

surovin se skladuje 

v technologii v místě 

spotřeby. Látky jsou 

skladovány v původních 

obalech. 

Druhování vstupních 

surovin, nákup tříděného 

šrotu 

Vratný kovový materiál 

je interně recyklován. 

Průměrné využití kovu 

(poměr hmotnosti 

odlitků vůči natavenému 

kovu) činí 54% 

34 

Nejlepší dostupná 

technika 

BAT 

Sklad šrotu je 

zastřešený 

a vybetonovaný 

Skladování zajištěno 

na ovětraných 

stanovištích chráněných 

proti povětrnostním 

vlivům 

Tavení čistého kovového 

šrotu zabraňuje riziku 

přechodu neželezných 

sloučenin do strusky 

Interní kovový vrat 

vzniká při odstraňování 

vtoků a nálitků. Aby 

se minimalizovala 

tvorba odpadů, je inertní 

kovový materiál vracen 

do kovové vsázky pece. 

Plnění hlediska 

Hledisko BAT není 

plněno 


plněno. Připravuje se 

realizace nového skladu 

navrženého v souladu 

s BAT. 

Hledisko BAT je plněno 

Hledisko BAT je plněno

Tavení kovu a úprava 

nataveného kovu 

v elektrických 

obloukových pecích 

Tavení kovu a úprava 

nataveného kovu 

v indukčních pecích 

Formování do formovací 

směsi pojené jílem 

(formování do 

bentonitové směsi) 

Formování a výroba 

jader z chemicky 

tvrzených směsí. 

V průběhu tavby je 

sledována teplota 

taveniny 

u EOP se provádí 3 až 4 

tavební zkoušky 

chemického složení a 1 

až 2 konečné zkoušky 

u SF pecí se provádí 1 

tavební a 1 konečná 

zkouška 

Zkrácení času tavení 

a úpravy 

Vylepšené metody řízení 

vedou ke zkrácení tavby 

i časů její úpravy. 

Některé případy jsou 

následující: 

- spolehlivější řízení 

složení (tj. obsah C, S, 

P) a hmotnosti vsázky 

i struskotvorných 

materiálů 

- spolehlivější řízení 

teploty tavby může 

zlepšit využití 

rafinačních reakcí 

a zamezit přehřátí 

- účinnější metody 

odebírání vzorků 

a stažení strusky může 

35 

snížit prostoje pecí. 

Optimalizace stavu 

vsázky zahrnuje 

vyloučení vstupu rzi 

Vsázka do pece je a nečistot. Těsnicí víko 

kontrolována. Pece pece − oxidace se sníží 

nejsou vybaveny vyloučením špatně 

těsnícími víky. přiléhajících vík 

Ochranná atmosféra není a zbytečného nebo 

používána. Provoz pece prodlužovaného otvírání, 

je řízen pomocí řídícího rychlým sázením, 

systému. použitím ochranné 

atmosféry nad taveninou 

(N2). 

Pro chlazení a mísení 

jsou použity samostatné 

systémy. 

Pro chemicky tvrzené 

směsi se používají 

moderní automaticky 

řízené mísiče. 

Proces mísení a chlazení 

je spojen do jednoho 

procesního kroku. 



částečně. Pece nemají 

instalována víka ani se 

nepoužívá ochranná 

atmosféra. 


plněno. BAT jsou 

použitelné pro nová 

zařízení 

Minimalizace spotřeby 

pojiva. 

Minimalizace spotřeby 

chemikálií lze dosáhnout Hledisko BAT je plněno 

optimalizací řízení 

procesu a manipulací 

s materiálem.

Náhrada nátěrů forem a 

jader na bázi alkoholu za 

nátěry na bázi vody. 

Používají se nátěry na 

bázi alkoholu. 

Hlavní složkou nátěrů na 

bázi alkoholu je 

izopropylalkohol. Nátěr 

se vysušuje 

vypařováním, nebo 

zapálením ředidla. To 

vytváří emise VOC. 

Nátěry na bázi vody 

byly vyvinuty jako jejich 

alternativa. 

Tabulka 6.1.2. Plnění jednotlivých ukazatelů BAT – energie 


Elektrické obloukové 

pece 

Sběr odtahových plynů 

Indukční pece 

Sběr odtahových plynů 

Tavírna 

Čištění odsávaného 

plynu 



(skutečnost) 

EOP mají instalován 

zákryt upevněný 

na víku. 

U pecí Istol slouží k 

odsávání z prostoru pecí 

otočné odsávací zákryty. 

Pro 3 pece jsou 

k dispozici 2 odsávací 

zákryty. V provozu jsou 

vždy max. 2 pece. 

Otočná konstrukce 

umožňuje záchyt 

škodlivin při tavení 

i při odpichu. 

Pro odprášení se 

používají filtrační 

stanice se slinutými 

filtračními lamelami 

profukovanými 

tlakovým vzduchem. 

36 


technika 

BAT 

Nejčastěji užívané 

metody: 

zákryt montovaný 

na víko 

zákryt bočního odtahu 

evakuace plynu 

se čtyřmi otvory 

Nejčastěji užívané 

metody: 

Celkové větrání 

pracoviště 

Odsávání přístřeškem 

Odklopné boční zákryty 

Boční odtahové zákryty 

Odsávání přes hubičku 

Odsávání přes víko 

Pro odprášení 

odsávaných plynů se 

používají suché 

tkaninové filtry. 

Proudové Venturiho 

odlučovače nebo 

desintegrátory se užívají 

méně vzhledem k jejich 

vysoké energetické 

spotřebě. 

Z technologických 

důvodů nelze v současné 

době aplikovat BAT 





Tabulka 6.1.3. Plnění jednotlivých ukazatelů BAT – emise 


Zachycování 

odsávaného vzduchu 

a tuhých částic z 

úpravny bentonitové 

formovací směsi a jeho 

čištění. 

Sběr a odstranění VOC z 

formovny 

Zakrytování a úprava 

odsávaného plynu 

(vzdušniny)od 

vytloukání 

Sběr a čištění odpadních 

plynů z tepelného 

zpracování 



(skutečnost) 

Formovna je vybavena 

účinnými odsávacími 

systémy. 

Odpadní vzdušina je 

čištěna mokrými 

hladinovými odlučovači, 

výstupní koncentrace 

většinou nepřesahují 

15 mg/m 3 . 

Emise VOC jsou 

součástí vzdušiny 

odsávané z formování 

furanovou směsí. 

Odsávaná vzdušina je 

v tkaninových 

odlučovačích zbavena 

TZL, emise VOC nejsou 

koncovou technologií 

snižovány. 

Jsou realizovány 

primární opatření 

ke snížení VOC aplikací 

moderních mísičů 

Vytloukací rošty jsou 

vybaveny zákryty 

s odsáváním. 

Pro odprášení se 

používají mokré 

hladinové nebo 

tkaninové odlučovače. 

Pro vytápění pecí 

tepelného zpracování je 

používán výhradní 

zemní plyn nebo 

elektrická energie. 

37 


technika 

BAT 

Tuhé částice jsou 

generovány zejména 

vibračním sítem 

a v procesu chlazení. 

Tato zařízení mají 

zákryty pro úpravu 

a zachycování tuhých 

částic. 

Odsávaný vzduch 

z úpravny bentonitové 

formovací směsi je 

nasycen vodou, proto 

jsou nejvhodnější 

pro zachycení odtahu 

mokré systémy. 

Emise VOC (hlavně 

rozpouštědla, BTEX 

a v menším rozsahu 

fenol, formaldehyd, atd.) 

jsou výsledkem přípravy 

chemicky tvrzených 

směsí a také dalších 

následných procesů lití, 

chlazení a vytloukání. 

Pro odstranění VOC se 

používají následující 

postupy: 

adsorpce a aktivace 

dodatečné spalování 

biofiltr 

Vhodnými postupy 

pro odprášení jsou 

odstředivé virové 

odlučovače (cyklony) 

kombinované 

s mokrými, nebo 

suchými odlučovači 

s tkaninovým filtrem. 

Použití čistých paliv 

v hořácích v pecích 

tepelného zpracování 



Hledisko BAT je plněno. 

Jsou aplikovány 

primární opatření 

snižování surovin 

s obsahem VOC. 



1. Souhrnné hodnocení BAT 

1.0. Použití nízkoodpadové technologie 

Veškeré kovové podíly z technologie jsou vraceny do procesu tavení, včetně zmetkových 

výrobků a výrobních zbytků. Hlavními surovinami při výrobě formovacích směsí jsou 

křemenný písek, vratná směs, bentonit a voda, které se připravují v rychlomísičích. 

Formovací směs je z 97 % recyklována. Veškerý sortiment se odlévá do pískových forem 

na strojní formovací lince nebo ručním formováním, kde se vkládají jádra. Ve firmě jsou 

pečlivě sledovány surovinové toky a využívány zmetkové a odpadní produkty. 

Hledisko je plněno. 

1.0. Použití látek méně nebezpečných 

Nejvýznamnější spotřeby nebezpečných látek souvisí s provozem výroby forem a jader. 

Při furanové technologii se používá křemenný písek, chromitový písek, pryskyřice 

furfurylalkohol (75-90%), formaldehyd (> 0,2 %); aktivátor – kyselina p-toluensulfonová 

(50 – 60 %). Ke všem chemikáliím a nebezpečným látkám jsou k dispozici bezpečnostní listy. 

Na základě údajů a podmínek v bezpečnostních listech je s těmito látkami nakládáno, zároveň 

slouží jako podklad při zpracovávání provozních řádů pracovišť, kde musí být podmínky 

nakládání s nimi zahrnuty. Nakládání s nebezpečnými odpady je v provoze omezeno na jejich 

shromažďování – odvoz a odstraňování jsou zajištěny odborně způsobilými firmami. 

Nebezpečné látky a přípravky podle zákona č. 356/2003 Sb. a závadné látky podle zákona 

č. 254/2001 Sb., jako oleje a tuky, jsou používány pro provoz a údržbu. S těmito látkami je 

nakládáno tak, aby nedošlo ke kontaminaci vod a nestaly se nebezpečnými lidskému zdraví 

a životnímu prostředí. 

Hledisko je plněno 

1.0. Podpora zhodnocování a recyklace látek 

Ke zhodnocení a recyklace látek v místě vzniku je využívání nestandardních výrobků 

(zmetků) a výrobních zbytků (nálitky) – komodity se opakovaně dávkují do vsázky. 

Základními surovinami pro výrobu tekutého kovu jsou vratný materiál ze slévárny, ocelový 

a litinový šrot. Ocelový a litinový odpad je dodáván různými dodavateli na základě smluvních 

vztahů. 

Přídavkem jsou feroslitiny na úpravu chemického složení a suroviny pro tvorbu strusky. 

Při výrobě formovacích směsí se používá regenerovaný křemenný písek a vratné formovací 

směsi. Produkované odpady jsou předávány externím firmám oprávněným k nakládání s nimi, 

u nichž je zajištěno v souladu s legislativními předpisy prioritně jejich využití, případně 

odstranění. 


38

1.0. Srovnatelné procesy 

Výroba oceli v tavících obloukových pecích a výroba oceli a tvárné litiny v indukčních pecích 

ISTOL, jejich odléváním do pískových forem, povrchové úpravy tryskáním a obráběním, 

částečně i lakováním, jakož i provoz dalších jednotek popisovaných v této žádosti, 

je ve světovém slévárenství naprosto běžný. Zařízení je srovnatelné s podobnými zařízeními 

v ČR i ve světě. 


1.0. Technický pokrok 

Provozovatel sleduje technologický vývoj činnosti týkající se problematiky slévárenství. 

Získané poznatky se vedení UNEX Slévárna, s.r.o., snaží zavádět do praxe v rámci středních 

a generálních oprav technologického zařízení a při modernizaci technologií v rámci investiční 

výstavby. 


1.0. Charakter, účinky a množství emisí 

) Emise do ovzduší 

Provozovatel disponuje zařízením na velmi dobré technické úrovni z hlediska snižování emisí 

škodlivých látek do ovzduší. Veškeré rozhodující technologické uzly jsou vybaveny 

odsáváním a čištěním vzdušiny v textilních filtrech, mokrých hladinových a vírníkových 

odlučovačích. Porovnání emisních parametrů dosahovaných na zařízení s doporučenými 

hodnotami BAT je žadatelem uvedeno v kap. 8.9 žádosti. 

Tabulka 7.6.1 Porovnání emisí ze zařízení UNEX Slévárna s hodnotami BAT 

Látka nebo ukazatel 

Parametr BAT 

(mg/m 3 ) 

39 

Parametr zařízení 

(mg/m 3 ) 

Zdůvodnění rozdílů 

Tavící pece EOP a EIP 

TZL 5 – 20 0,3 – 19,2 Vyhovuje BAT 

Tavící pece EOP 

NOx jako NO2 10 – 50 3 – 27 Vyhovuje BAT 

CO 200 213 – 477 Nevyhovuje BAT 

Odlévání s použitím jednorázových forem 

TZL 5 – 20 1 – 15 Vyhovuje BAT 

Konečná úprava odlitků (tryskání, broušení) 

TZL 5 – 20 3 – 13 Vyhovuje BAT 

Hledisko je plněno mimo CO 

) Emise do vody 

Srážkové, splaškové i průmyslové odpadní vody jsou svedeny do jednotné kanalizace 

průmyslového areálu s vyústěním na ČOV provozovanou společností UNEX a.s.

Správce kanalizační sítě nestanovil pro UNEX Slévárnu, s.r.o., samostatné parametry odpadní 

vody vypouštěné do jednotné kanalizace. Ty jsou vypouštěny v souladu s platným 

Kanalizačním řádem společnosti UNEX , a.s. 

Hledisko nelze zhodnotit 

) Emise hluku 

Hledisko nelze zohlednit 

c) Emise vibrací – nerelevantní 

c) Emise neionizujícího záření – nerelevantní 

1.0. Datum uvedení zařízení do provozu 

• Tavící elektrické obloukové pece OTO 1963 

• Tavící středofrekvenční indukční pece ISTOL 1989 

• Formovna 1963 

• Vozové žíhací pece 1964 

• Cídírna 1964 

1.0. Doba potřebná k zavedení BAT 

Provoz je standardním provozem se standardními technologiemi v dané lokalitě. 


1.0. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich 

energetická účinnost 

Hospodárné využívání surovin, paliv a energií vychází ze sledování bilance a analýzy 

materiálových a energetických toků. Ve slévárně UNEX, s.r.o., mezi vstupní materiály patří 

vratný materiál ze slévárny, ocelový a litinový šrot, železná ruda, koks, feroslitiny, vápno, 

struskotvorné přísady, křemenný písek, chromitý písek, furanové směsi, bentonit, tvrdidla 

a pojiva, nátěrové hmoty, žáruvzdorné hmoty, oleje a tuky. Mezi vstupy paliv patří elektrická 

energie, nákup tepla a zemního plynu. Suroviny jsou používány v množství daném 

technologickým předpisem. Společnost UNEX, a.s., má zpracován Energetický audit, 

zahrnující i provoz UNEX Slévárna, s.r.o.. 

Hledisko nelze posoudit 

1.0. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí 

a rizik s nimi spojených na minimum 

Společnost nemá zaveden a certifikován systém EMS dle normy ISO 14 001. Pro provoz 

jednotlivých objektů a zařízení slévárny jsou zpracovány provozní a manipulační řády, 

zahrnující i požadavky na předcházení havarijních stavů zařízení. V provozu nebyly 

identifikovány žádné závažné zdroje rizika spadající do působnosti zákona č. 353/1999 Sb., 

ve znění zákona č. 59/2006 Sb. a pozdějších předpisů. 

40

1.0. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí 

Provozovatel zařízení bude tento požadavek plnit pravidelnou revizní činností na zařízeních, 

prováděním oprav podle schválených plánů a pravidelnou údržbou. Postup při jednotlivých 

činnostech je specifikován v interních předpisech společnosti. 

Hledisko je splněno 

1. Seznam použité legislativy 

Dokument Číslo Název 

o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném 

zákon 76/2002 Sb. registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon 

o integrované prevenci) 

kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných 

havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými 

látkami a chemickými přípravky a o změně zákona 

zákon 82/2004 Sb. č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti 

a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění 

pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve 

znění pozdějších předpisů 

o prevenci závažných havárií způsobených vybranými 

zákon 59/2006 Sb. 

nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky 

a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví 

a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších 

předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých 

zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, 

ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) 

zákon 86/2002 Sb. 

o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon 

o ochraně ovzduší) 

o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých 

zákon 100/2001 Sb. souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní 

prostředí) 

zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů 

zákon 106/2005 Sb. úplné znění zákona č. 185/2001 Sb. 

zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) 

zákon 

o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu 

274/2001 Sb. 

a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) 

o prevenci závažných havárií způsobených vybranými 

zákon 353/1999 Sb. 

nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky 

a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě 

jejich působnosti a o některých dalších opatřeních 

s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon 

o prevenci závažných havárií) 

zákon 

o chemických látkách 

356/2003 Sb. 

některých zákonů 

a chemických přípravcích a o změně 

zákon 359/2003 Sb. kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií 

zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií 

o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod 

nařízení vlády 61/2003 Sb. a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních 

vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech 

41

nařízení vlády 

kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování 

353/2002 Sb. 

ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší 

nařízení vlády 

O stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování 

615/2006 Sb. 

ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší 

nařízení vlády 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování 

nařízení vlády 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 

vyhláška 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu 

vyhláška 

kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního 

231/2004 Sb. 

k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku 

listu 

Vyhláška 355/2002 Sb. 

kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování 

ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících 

těkavé organické látky z procesů aplikujících organická 

rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu 

kterou se mění vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví 

emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních 

vyhláška 509/2005 Sb. zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky 

z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování 

a distribuce benzinu 

kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní 

limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství 

vyhláška 356/2002 Sb. 

vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry 

obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, 

požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování 

ovzduší a podmínky jejich uplatňování. 

kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů 

vyhláška 381/2001 Sb. 

a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu 

a odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu 

a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 

vyhláška 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady 

vyhláška 

kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, 

554/2002 Sb. 

rozsah a způsob jejího vyplnění 

vyhláška 

kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů 

572/2004 Sb. 

nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování 

1. Seznam použitých zkratek 

BAT Nejlepší dostupná technika (Best Available Technique) 

BREF Referenční dokument 

BČOV Biologická čistírna odpadních vod 

ČIŽP OI Česká inspekce životního prostředí – oblastní inspektorát 

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav 

ČOV Čistírna odpadních vod 

EIA Posuzování vlivů na životní prostředí 

EMS Systém environmentálního managementu 

HP Havarijní plán 

IP Integrované povolení 

KHS Krajská hygienická stanice 

KUOK , odbor ŽPZ Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství 

k. ú. Katastrální území 

p.č. Parcelní číslo 

MŽP Ministerstvo životního prostředí 

42

Vyjádření Cenia-UNEX Slévárna.pdf

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?