květen 2012

květen 2012

2 

Milé kolegyně, vážení kolegové, 

v těchto dnech si připomínáme dvacet 

let od založení ČEZ, a. s. Přesně 6. května 

1992 vznikla mateřská společnost 

naší Skupiny. Nikoliv na zelené louce, ale 

vyčleněním ze státního podniku České 

energetické závody. 

Hlavním impulsem pro vznik samostatné 

akciové společnosti byla první 

vlna kuponové privatizace a rozhodnutí 

tehdejší vlády část akcií nové firmy privatizovat. 

„Starým“ energetikům bohatou 

historii naší společnosti a vlastně i české 

energetiky nemusím připomínat, oni ji 

ostatně sami tvořili. Pro profesně mladší 

zaměstnance ale může být zajímavé využít 

letošní kulaté výročí k tomu, aby se 

s kořeny a vývojem naší společnosti seznámili, 

třeba v tomto vydání ČEZ News. 

Na místě je nejen vzpomínat, ale i slavit. 

Když se za uplynulými dvaceti lety 

ohlédneme, uvidíme řadu výjimečných 

výsledků a kus poctivé práce, kterou 

zde odvedli všichni předešlí i současní 

zaměstnanci. Rok za rokem jsme rostli 

a zlepšovali se v mnoha směrech. Vybudovali 

jsme si bohaté, v řadě případů 

unikátní know-how. Stali jsme se silnou 

a stabilní nadnárodní společností, patřící 

mezi evropskou špičku. Velké energetiky, 

které jsme léta s respektem sledovali, 

jsme již v některých ukazatelích 

překonali. 

Za ta dvě desetiletí se nám toho podařilo 

skutečně hodně, tak jen namátkou… 

O celou polovinu vzrostl instalo- 

vaný výkon i výroba elektřiny. Objem 

našich aktiv i roční čistý zisk je cca pětkrát 

vyšší než před dvaceti lety. Počet zaměstnanců 

vzrostl ze 14 tisíc na 31, počet 

koncových zákazníků elektřiny díky 

spojení s distribučními společnostmi 

vzrostl z 12 zákazníků na více než 9 milionů. 

V České republice jsme se stali 

i největším alternativním dodavatelem 

plynu. Skupina ČEZ se stala přední energetikou 

ve střední a jihovýchodní Evropě. 

O dosažený úspěch se chceme dělit, 

pomáháme zlepšovat život v regi onech, 

kde působíme. Jsme nejštědřejším firemním 

dárcem v zemi i největším daňovým 

poplatníkem. České společnosti 

každoročně přispíváme do státního rozpočtu 

v řádu desítek miliard korun. Fungujeme 

bezpečně a ohleduplně, podporujeme 

čistší a pro zákazníky užitečnější 

technologie zítřka, vychováváme mladé 

techniky, jsme jedním z nejlepších a nejžádanějších 

zaměstnavatelů. To je důkaz, 

že víc než na minulé úspěchy myslíme 

na budoucnost. A do té bych nám 

rád popřál jen to nejlepší… 

Přeji nám všem hodně úspěchů. Ať se 

popereme se vším, co se děje v evropské 

energetice, a podaří se nám navázat 

na 20 let úspěšného vývoje ČEZ. Věřím, 

že při dalším významném výročí se budeme 

mít zase za čím pyšně ohlédnout. 

Daniel Beneš 

generální ředitel a předseda 

představenstva ČEZ, a. s. 

slovo ředitele 

naše principy 

ČEZ NEWS 5/2012 

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ 

VYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 

ŠÉFREDAKTOR Petr Holub 

REDAKCE Jaroslav Bílý 

ADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53 

Praha 4, e-mail: ceznews@cez.cz, tel.: 211 042 459 

Číslo registrace MK ČR: 6395, ISSN: 1801–0350 

NÁKLAD 13 650 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS 

najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz 

GRAFiCKOu úpRAVu, DTp A TiSK pro společnost ČEZ, a. s., 

zajistil © Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.cz 

uZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 24. 4. 2012 

uZÁVĚRKA pŘÍŠTÍHO ČÍSLA 25. 5. 2012

3 aktuality 

Na titulní straně: Všechno nejlepší, mami! Na elektroskútr dostanete slevu! 

Mateřská společnost naší 

Skupiny, tedy ČEZ, a. s., 

oslavila 6. května své 20. narozeniny. 

O tom, že bylo co slavit, se 

dočtete uvnitř tohoto čísla ČEZ 

News. Připomeneme si nejdůležitější 

události od roku 1992, ale 

podíváme se i do vzdálenější historie. 

Z rozsáhlé ankety se dozvíme, 

jak na posledních dvacet let 

vzpomínají některé naše kolegyně 

a kolegové i několik významných 

osobností spojených s energetikou. 

A na návštěvu nás pozvala 

jedna velmi zajímavá energetická 

rodina. Tak pojďte dál! 

Petr Holub 

úspěch u čtenářů přinesl Šťávě vavříny 

Časopis Šťáva, který vydáváme 

pro naše zákazníky, získal 

Zvláštní ocenění za hodnocení efektivity 

v soutěži firemních periodik Zlatý 

středník 2011. Ocenění zohledňuje 

především přijetí časopisu u čtenářů. 

Šťáva poprvé vyšla koncem roku 

2011, v nejbližších dnech bude k dispozici 

její další vydání. Ocenění převzali 

10. 5. v Praze: zleva Matouš 

Červenka, Veronika Svobodová, Kateřina Hučková (všichni ČEZ Prodej), vzadu 

stojí Milan Mika z komunikace Skupiny ČEZ. Zcela vpravo Martin Vymětal 

ze společnosti Boomerang Publishing, která na přípravě Šťávy spolupracuje. 

Marta Ctiborová 

Od června si můžete koupit elektroskútr 

se zajímavou slevou několika tisíc korun. 

Bude platit na všechny modely českého 

výrobce Akumoto, který je naším partnerem 

pro projekt Elektromobilita v rámci konceptu 

FUTUR/E/MOTION. V této akční nabídce budou 

stroje označeny našimi logy. Více informací 

najdete brzy na intranetu a v příštím čísle ČEZ 

News. Zatím si můžete prohlédnout typy nabízených 

motocyklů na www.akumoto.com/cez. 

Marta Ctiborová 

Další šance pro šikovné 

absolventy 

Do konce května se mohou schopní absolventi 

vysokých škol hlásit do našeho 

ročního rozvojového programu ČEZ Potentials. 

Letošní nabídka volných pozic je vypsána 

na www.jobs.cz. Z přihlášených vybereme pět 

nejnadanějších, které budeme jeden rok připravovat 

na roli samostatných specialistů. Absolventi 

mají o program dlouhodobě velký zájem, 

jen loni se jich do něj hlásilo na dvě stě. 

Více na www.kdejinde.cz. 

Zuzana Hron

4 svět ČEZ 

V prvním čtvrtletí jsme vydělali 

více než 14 miliard 

pro celý rok 2012 potvrzujeme očekávání mírného růstu 

Ve čtvrtek 10. května jsme zveřejnili hospodářské výsledky za 1. čtvrtletí letošního roku. provozní zisk před odpisy (EBiTDA) 

meziročně poklesl o 1,1 % na 26,3 mld. Kč, čistý zisk klesl o 16,2 % na 14,4 mld. Kč. přesto nadále platí, že za celý letošní 

rok očekáváme mírný růst provozního zisku před odpisy na úroveň 87,9 mld. Kč i růst čistého zisku na 41 mld. Kč. 

Hlavními důvody meziročního poklesu zisku 

bylo nepříznivé tarifní rozhodnutí regulátora 

v Albánii a vyšší rozpuštění rezerv 

na emisní povolenky v prvním čtvrtletí 

2011. „Naše hospodaření negativně ovlivnily 

i vyšší náklady ČEZ Distribuce na výkup 

elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR 

a mimořádné derivátové a kurzové zisky 

v prvním čtvrtletí loňského roku,“ prezentoval 

čtvrtletní výsledky ředitel divize finance 

Martin Novák. 

Výroba roste i díky obnoveným 

Tušimicím 

V ČR jsme oproti I. čtvrtletí 2011 zvýšili 

objem výroby o 3 %. Nejvíce se zvýšila 

výroba v uhelných elektrárnách, zejména 

v důsledku vyššího zapojení Elektrárny Tušimice 

po komplexní obnově (+ 0,4 TWh) 

a také v obnovitelných zdrojích (0,1 TWh). 

„Na konci dubna jsme dokončili komplexní 

obnovu bloku 21 Elektrárny Tušimice 

a najeli jsme do standardního záručního 

provozu,“ řekl generální ředitel Daniel Beneš. 

V obnově a výstavbě výrobních zdrojů 

jsme v poslední době dosáhli i dalšího 

milníku. Získali jsme stavební povolení pro 

komplexní obnovu Elektrárny Prunéřov II. 

V zahraničí spouštíme nové 

obnovitelné zdroje 

V Rumunsku jsme ve větrných parcích 

Fântânele a Cogealac vyrobili meziročně 

o 42 % více elektřiny, dokončeno je již 

155 větrných turbín (388 MW) z plánovaných 

240 s celkovým instalovaným výkonem 

600 MW. „Dalším úspěchem v Rumunsku 

je zlepšení platební morálky 

rumunských drah, kde došlo v lednu k jednorázovému 

splacení části závazků přesahující 

půl miliardy korun,“ doplnil Martin 

Novák. V Bulharsku jsme spustili první obnovitelný 

zdroj – solární park Orešec s instalovaným 

výkonem 5 MW. 

Řešíme složitou situaci v Albánii 

V zahraničí naše výsledky nepříznivě ovlivnilo 

rozhodnutí albánského regulátora, 

především navýšení nákupní ceny elektřiny 

pro distributora ČEZ Sperndarje 

o 90 %, které nebylo zohledněno v tarifech 

pro koncové zákazníky. Navíc došlo k nárůstu 

tržních cen elektřiny nakupované 

na ztráty v sítích a k meziročnímu nárůstu 

objemu ztrát. K řešení vzniklé situace podnikáme 

řadu opatření s cílem dosáhnout 

nápravy klíčových regulatorních parametrů. 

„Vedeme intenzivní jednání, a pokud se 

nepodaří dosáhnout dohody, jsme připraveni 

aktivovat veškeré právní nástroje včetně 

uplatnění garance Světové banky, abychom 

ochránili naši investici. Věřím, že se 

situaci podaří brzy vyřešit,“ řekl Daniel Beneš. 

Albánského předsedu vlády navštívila 

mimo jiné i z tohoto důvodu česká delegace 

v čele s premiérem Petrem Nečasem. 

Šárka Samková 

Hospodářské výsledky Skupiny ČEZ 

(v mld. Kč) 1–3/ 2011 1–3/ 2012 Rozdíl % 

EBITDA 26,6 26,3 - 0,3 - 1 % 

Čistý zisk 17,2 14,4 - 2,8 - 16 % 

Instalovaný výkon GW 15,0 15,2 + 0,2 + 1 % 

Výroba elektřiny TWh 19,2 19,3 + 0,1 + 1 % 

Distribuce elektřiny konc. zákazníkům TWh 15,1 14,9 - 0,2 - 1 % 

Prodej elektřiny konc. zákazníkům TWh 12,0 11,9 - 0,1 - 1 % 

Prodej tepla tis. TJ 6,6 6,8 + 0,2 + 3 % 

Fyzický počet zaměstnanců tis. osob 32,3 31,3 - 1,0 - 3 % 

Výroba elektřiny v ČR je meziročně stabilní, za rok 2012 očekáváme mírný nárůst 

TWh 17,2 

+ 3 % 

17,6 TWh 63,3 

+ 4 % 

65,8 

18 

16 

14 

12 

0,5 

8,0 

+ 12 % 

- 1 % 

0,6 

7,9 

Obnovitelné 

zdroje 

Jaderné 

70 

60 

50 

1,7 

28,3 

+ 5 % 

+ 7 % 

1,9 

30,2 

10 

8 0,2 

+ 35 % 

0,27 

elektrárny 

přečerpávací 

40 

30 

0,7 

- 20 % 

0,6 

6 

4 

2 

8,5 

+ 5 % 

8,9 

elektrárny 

uhelné 

elektrárny 

20 

10 

32,6 

+ 2 % 

33,1 

0 

i. čtvrtletí 2011 i. čtvrtletí 2012 

0 

2011 2012 E 

Jaderné elektrárny (- 1 %) + navýšení dosažitelného 

výkonu v JE Dukovany - nižší disponibilita z důvodu 

většího objemu plánovaných odstávek JE Dukovany 

uhelné elektrárny (+ 5 %) + nárůst výroby v Elektrárně 

Tušimice po komplexní obnově 

Jaderné elektrárny (+ 7 %) + očekávané zvýšení disponibility 

na obou jaderných elektrárnách v roce 2012 

+ v roce 2011 prodloužené odstávky na JE Temelín 

uhelné elektrárny (+ 2 %) + nárůst výroby v roce 2012 

z důvodu předpokládaného rozšíření portfolia zdrojů 

o teplárnu Energotrans


Skupina ČEZ v kostce 

Hledáte komplexní informace o Skupině ČEZ? Na jednom místě je spolu se 

zajímavými fotografiemi, grafy a tabulkami najdete v naší nové výroční zprávě. 

SKUPINA ČEZ VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011 

Chcete ukázat přátelům, jak vypadá váš divizní 

ředitel či ředitelka, ale nemáte jejich fotografii? 

Chcete vědět, jestli má ČEZ stránky 

na Facebooku, ale z firemního počítače 

se na něj nedostanete? Chcete oponovat 

výrokům o údajném „monopolu“ ČEZ a potřebujete 

rychle najít jeho podíl na výrobě 

a prodeji elektřiny v ČR? 

Vše potřebné najdete ve výroční zprávě. 

A není to žádné nudné čtení. Delší popisné 

pasáže střídají grafy a tabulky se stručnými 

a jasnými fakty. Můžete se tu dozvědět 

vše od důvodů změny strategie v roce 2011 

přes personální složení vedení ČEZ, vývoj 

hospodářských výsledků, strukturu akcionářů, 

řízení rizik a vnitřní kontroly, oficiální 

názor na budoucí vývoj energetiky, přehled 

elektráren v ČR i v zahraničí, vývoj cen akcií 

ČEZ či trhů s elektřinou, činnosti v oblasti 

výzkumu a vývoje až po přehled darů Nadace 

ČEZ a jednotlivých společností Skupiny 

ČEZ. Zajímá vás, kolik společností naši 

Skupinu tvoří a jakou činnost vykonávají? 

Myslíte si, že slovo „trade“ v názvu společnosti 

označuje firmu zabývající se obchodováním? 

I pro ty z vás, kteří neradi čtete, má výroční 

zpráva něco zajímavého. Motivem 

grafiky výroční zprávy Skupiny ČEZ za rok 

2011, garantované útvarem public relations, 

je „Šetrná k přírodě, ohleduplná k lidem“. 

Originálně řešené fotografie s tema- 

Nejstarší českou vodní 

elektrárnou Skupiny ČEZ 

je Čeňkova Pila z roku Čistá biomasa je 

1912, posledním 

využívána elektrárnami 

dokončeným zdrojem v lokalitách Hodonín 

je malá vodní elektrárna a Otín u Jindřichova 

Mělník. 

Hradce. 

26 mld. Kč 

investice Skupiny ČEZ 

do projektu 

2012 

očekávané dokončení 

větrného parku u obcí 

Fântânele a Cogealac 

V projektu jsou 

instalovány větrné turbíny 

GE 2,5xl s jednotkovým 

instalovaným výkonem 

10% podíl 2,5 MW. Jedná se o typ 

na rumunském trhu větrné elektrárny 

energie z obnovitelných s výškou 100 metrů 

zdrojů po dokončení a průměrem rotoru 

výstavby 

99 metrů. 

ticky zaměřenými informacemi zaujmou 

opravdu každého. 

Pokud je vaším koníčkem cestování, jistě 

si se zájmem prohlédnete stínované mapy 

zemí, ve kterých působíme, včetně vyznačení 

jednotlivých elektráren a dolů. Najdete tu 

i přehled informačních center Skupiny ČEZ 

včetně kontaktů. 

Dobrou orientaci v celé publikaci a rychlé 

získání potřebných dat usnadňuje rozčlenění 

kapitol pomocí grafů a tabulek. Podklady 

pro hlubší rozbory jsou obsaženy v doprovodných 

textech a rovněž v přiložených účetních 

závěrkách. Letošní novinkou je použití 

QR kódů, pomocí kterých – máte-li v mobilu 

jejich čtečku – se můžete dostat k obsaženým 

textům, případně na internetový odkaz. 

Třísetstránková výroční zpráva vzniká 

v poměrně krátkém čase pod vedením 

dvoučlenného týmu z útvaru reporting 

a metodika, a to na základě 180 různých 

příspěvků a podkladů z celé Skupiny ČEZ. 

I když je v první řadě určena externím uživatelům 

z řad akcionářů, analytiků, bankovních 

domů, investorů atd., neomezuje se jen 

na ně. Důležité informace poskytne také zaměstnancům 

a jejich rodinným příslušníkům 

se zájmem o energetiku. 

Blanka Babková 

Výroční zprávu najdete na intranetu nebo na 

www.cez.cz/pro investory/Hospodářské 

výsledky/Výroční zprávy 

Vagon přivezl speciální náklaďák. Dva 

autojeřáby jej pak usadily na koleje 

Vagon ušetří čas 

Od 16. dubna má JE Temelín nový vagon 

pro přepravu obalových souborů 

CASTOR 1000/19 s použitým jaderným 

palivem z výrobních bloků 

do místního skladu použitého jaderného 

paliva. „Vagon má spoustu výhod. 

Transport obalů s použitým palivem 

ve vertikální poloze urychlí v první 

etapě odbavení při přepravě z reaktorového 

sálu. Jeho hlavní přínos se však 

projeví až v další etapě, kdy bude v Temelíně 

vybudováno tzv. pracoviště 

s použitým jaderným palivem,“ vysvětluje 

Jan Coufal, vedoucí projektového 

týmu pro přípravu a realizaci skladů použitého 

jaderného paliva z útvaru centrální 

inženýring. „Vagon je totiž jediný 

přepravní prostředek, ve kterém bude 

v Temelíně možné provádět vertikální 

přepravu obalových souborů s vyhořelým 

palivem zatopeným vodou, což 

při horizontálním transportu není možné. 

Odvodňovat a vysoušet kontejnery 

tak budeme mimo reaktorový sál 

na novém pracovišti, čímž se podaří 

zkrátit dobu odstávky,“ doplňuje Coufal. 

Vagon má i vlastní jeřáb k nasazení 

prstencového tlumiče nárazu na víko 

kontejneru pro eliminaci následků případného 

pádu. K neaktivnímu i aktivnímu 

vyzkoušení vagonu dojde při odstávce 

2. bloku na jaře 2013. Bude-li 

vše v pořádku, vagon od německého 

výrobce převezmeme. 

Karel Brzobohatý 

projektový manažer divize výroba 

Dukovany v plné síle 

V neděli 13. 5. skončila odstávka 2. výrobního 

bloku JE Dukovany. Blok byl 

odpojen 26. 2. kvůli výměně paliva, revizi 

zařízení a modernizaci související 

se zvýšením jeho výkonu na 500 MW. 

Odstávka trvala 77,4 dne ze 78 plánovaných. 

Petr Spilka


V Počeradech rychle roste 

náš první paroplyn 

Vloni v březnu se tu teprve poklepával základní kámen, dnes se již naváží a montují potřebné technologie. 

Ocelové skelety budov jsou již kompletně 

opláštěné a stojí také nová chladicí 

věž. „Až na mrazivé týdny z přelomu ledna 

a února letošního roku nám stále přeje počasí. 

Všechny zemní i stavební práce šly 

proto poměrně rychle a dnes jsou prakticky 

u konce, nyní už probíhají montážní 

práce,“ říká Jiří Šinágl, vedoucí projektového 

týmu paroplynového cyklu Počerady. 

„V únoru jsme zahájili montáž plynových 

turbín s příslušenstvím, na svém místě 

jsou už obě plynové turbíny s generátory. 

K jejich přesunu ze skladové plochy jsme 

museli použít speciální provizorní hydraulické 

zařízení, takzvanou portálovou konstrukci.“ 

Poté bylo vyrovnáno soustrojí turbíny 

a generátoru spojeného hřídelem. Začátkem 

dubna se na základ ve strojovně začal 

umisťovat takzvaný Base modul, který 

ve finále obnáší systém olejového hospodářství, 

přívod plynu a další zařízení pro 

plynovou turbínu GT1. „Celkové dokončení 

veškerých montážních prací na obou 

turbínách plánujeme na konec letošního 

srpna. Poté zahájíme intenzivní zkoušky 

jednotlivých systémů turbín. Veškeré 

práce musí být dokončeny tak, abychom 

8. listopadu 2012 mohli poprvé zapálit turbínu 

GT1,“ doplňuje Jiří Šinágl. 

Ochoz zakončil 128 metrů 

Koncem dubna dosáhla své finální výšky 

128,3 metru nová chladicí věž paroplynového 

cyklu. S její výstavbou se přitom začalo 

teprve před rokem, konkrétně 1. dubna. 

„Díky kvalitnímu geologickému podloží 

jsme nemuseli věž stavět na pilotech, 

čímž jsme ušetřili dost času. Koncem loňského 

června tak už byl hotov obvodový 

betonový pás a bazén a výstavba věže se 

mohla rozběhnout směrem vzhůru. Jakmile 

jsme dosáhli výšky 126,8 metru, začali 

jsme osazovat železobetonový ochoz, 

který věž navýšil na její konečnou výšku. 

Je složený z dvoumetrových prefabrikovaných 

kusů, které na místo usazoval jeřáb,“ 

pokračuje Jiří Šinágl. 

Plynové turbíny s generátory 

dovezlo na správné místo 

speciální hydraulické zařízení 

Hned po dokončení koruny věže začala 

montáž vestavby z kompozitu a nerez 

ocelových spojovacích prvků. Zároveň 

probíhají vnější povrchové úpravy a veškeré 

nátěry pláště. Kompletně by měla být 

chladicí věž hotova do konce září letošního 

roku. Po zkoušce těsnosti bazénu se 

pak celý chladicí okruh začne postupně 

uvádět do provozu. 

Zkušební provoz už za rok 

Výstavba elektrárny o výkonu 880 MW 

byla předběžně vyčíslena na 17 miliard 

korun. Zkušební provoz by měla zahájit 

ve druhé polovině roku 2013, pracovat tu 

má 26 zaměstnanců. Generálním dodavatelem 

celé stavby nové elektrárny je Škoda 

Praha Invest. Plynové turbíny jsou od firmy 

Siemens, spalinový kotel s příslušenstvím 

od SES Tlmače a parní turbína od Škody 

Power. Stavební část má na starosti Met- 

Posuvné bednění chladicí 

věže – o 1,4 metru za dva 

dny, tak rostla stavba vzhůru 

rostav Praha. Dodavatelem plynu bude 

RWE, přičemž přípojku realizuje N4G. 

Ota Schnepp


ČEZ.TV prošla omlazovací kúrou 

Videoklipy v ČEZ.TV teď uvidíte v nové, atraktivnější podobě. Naše intranetová 

televize změnila svůj vzhled, přibyly i nové kategorie spotů, znělky a funkce 

přibližující ji sociálním sítím. 

Nové formáty, nová vizáž, nové funkce. 

ČEZ.TV prošla výraznou změnou – cílem 

bylo přiblížit ji serveru YouTube, a to modernějším 

designem a nabídkou služeb 

pro uživatele. Videa jsou nyní ve formátu 

16:9, zlepšila se kvalita spotů a připravili 

jsme pro vás další nástroje pro hodnocení 

a sdílení spotů. 

Tlačítkem „Líbí se mi“ můžete dát hlas 

oblíbenému videu a kliknutím na „Sdílet“ 

jej doporučíte e-mailem kolegovi. 

Hned se také dozvíte, kolik lidí spot vidělo 

a kolika divákům se líbil. Ve vyhledávání 

vám pomůže „našeptávač“ a klipy můžete 

vyhledávat i podle kategorie a data. 

Prostřednictvím formuláře na stránce 

nám třeba i zašlete své náměty na natáčení. 

Spoty jsme nyní rozdělili podle témat 

do šesti skupin (kategorií): Stalo se, Co 

nás čeká, Slovo má, Náš tým, Jak na to 

a Obrazem. Kategorie vám pomohou 

lépe se zorientovat a třídit si informace, 

které vás zajímají. Video bude označeno 

ikonou podle kategorie už na úvodní 

stránce Intranetu. Od nových formátů si 

slibujeme nejen formální změny, ale také 

větší živost a atraktivnost spotů. 

Těšíme se na vaše názory a náměty. 

Pavol Parikrupa, vnitřní komunikace ČEZ 

Nové kategorie spotů 

Stalo se – aktuální reportáže o proběhlých událostech 

Co nás čeká – upoutávky, upozornění na události následující 

Slovo má – rozhovory v mobilním studiu 

Náš tým – představení pracovních týmů Skupiny ČEZ 

Jak na to – popisy pracovních postupů, vzdělávání zaměstnanců 

Obrazem – reportáže bez slovního komentáře 

Dostavíme Temelín 

s partnerem? 

Dostavbu Temelína možná nebudeme 

platit sami. Už se nám totiž přihlásilo 

několik zájemců o strategické 

partnerství. Výstavba i následný provoz 

jaderných projektů konsorcii několika 

společností je v Evropě obvyklá. 

I mnohem větší francouzská EdF 

staví projekt ve Flamanville se společností 

Enel. Takové partnerství by bylo 

logické, proto vedení Skupiny ČEZ 

rozhodlo, že případného partnera vybere 

v transparentním výběrovém řízení 

s předem přesně definovanými 

požadavky. Výběr dodavatele pro dostavbu 

Temelína probíhá podle zákona 

o veřejných zakázkách, proto by 

s ohledem na důvěrnost informací 

vstup partnera připadal v úvahu pravděpodobně 

až po podpisu kontraktu 

s vybraným dodavatelem, který se 

předpokládá v roce 2013. „Jsme připraveni 

financovat projekt z vlastních 

zdrojů a dostupných výhodných úvěrů. 

Nabízí se však i mnoho dalších 

zajímavých investičních příležitostí, 

na které bychom mohli v případě 

vstupu partnera do dostavby Temelína 

dosáhnout. Další motivací je i případné 

rozložení rizika výstavby a návratnosti 

projektu na více subjektů. 

Většina jaderných projektů v Evropě 

(Francie, Finsko, Británie) je právě 

proto v současnosti realizována 

na bázi různých forem partnerství. 

Strategické partnerství nám může přinést 

i nové know-how spojené s výstavbou 

jaderných elektráren,“ říká 

Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ. 

Z předběžných tržních analýz vyplývá, 

že můžeme oslovit více než desítku 

energetických společností, převážně 

z Evropy, které již projevily či by 

mohly mít o takové partnerství zájem. 

Ladislav Kříž, tiskový mluvčí ČEZ

8 

o čem se mluví 

Proč padají ceny emisních 

povolenek? 

úkolem emisních povolenek bylo zbavit svět velké části skleníkových plynů. 

Každou tunu vypuštěných emisí CO 2 měli jejich producenti zaplatit, což by je 

nutilo k investicím do čistějších technologií. Jenže zatímco před sedmi lety, kdy 

se začalo s povolenkami obchodovat, stála jedna povolenka v průměru téměř 

21 eur a v roce 2008 kolem 28 eur, dnes klesla její cena na minimum – asi 7 eur. 

Selhává tedy tento systém? 

V roce 1992 byla podepsána rámcová 

úmluva OSN o změně klimatu, která položila 

základ celosvětovému snižování emisí 

skleníkových plynů. Tato myšlenka dostala 

konkrétní obrysy v roce 1997, kdy se signatářské 

státy k postupnému snižování zavázaly 

v Kjótském protokolu. 

Evropa si k dosažení cíle zvolila 

tzv. strategii 3x20. Podle ní by mělo 

do roku 2020 dojít (v porovnání s rokem 

1990) k 20% snížení emisí skleníkových 

plynů, k 20% zvýšení účinnosti primárních 

zdrojů a 20 % spotřeby energie by mělo 

pocházet z obnovitelných zdrojů. Aby 

toho bylo možné dosáhnout, rozdělila Evropská 

komise emisní kvóty mezi členské 

země EU, které odpovědnost za vypouštění 

emisí přenesly na místní provozovatele 

zařízení, jež produkují nejvíce CO 2. Při překročení 

emisních limitů musí jednotlivé tuzemské 

podniky dokupovat emisní povolenky 

v aukcích. Jedna povolenka přitom 

pokrývá produkci jedné tuny CO 2. 

Původní plán byl takový, že postupně 

snižující se nabídka a rostoucí ceny povolenek 

budou motivovat podniky s nadlimitní 

produkcí CO 2 k modernizaci jejich 

výrobních zařízení, jinak budou nuceny nakupovat 

drahé povolenky od firem, které je 

svým odpovědným přístupem nevyčerpaly, 

a mohou tedy na jejich prodeji vydělávat. 

Jenže… 

Krize překvapila 

Nabídka povolenek byla původně plánována 

na základě předkrizových ekonomických 

předpokladů, a to ve třech fázích: 

na roky 2005–2007, 2008–2012 

a 2013–2020. V roce 2008 však naplno 

udeřila krize, která vedla k omezení 

výroby, poklesu vypouštěných emisí, 

a tím k rostoucím přebytkům povolenek 

na trhu. Důsledkem byl postupný propad 

cen emisních povolenek až na téměř 

7 eur za jednu. Při těchto cenách považu- 

text: Jaroslav Bílý 

jí analytici evropský trh s emisemi za už 

zcela bezvýznamný pro politiku snižování 

emisí skleníkových plynů, kvůli níž v roce 

2005 vznikl. 

„Minimální cena povolenky, která už výrobce 

nutí ke snižování emisí, se odhaduje 

na 20 eur za tunu CO 2,“ říká Petr Míkovec, 

ředitel útvaru rozvoj podnikání ČEZ, a. s. 

Možná řešení 

Při současném přebytku povolenek by 

byl podle odborníků na místě zásah EU 

ve prospěch zvýšení jejich cen. Ta proto 

nyní jedná o možnosti stažení části jejich 

nabídky z trhu. Výsledek závisí na rozhodnutí 

Evropského parlamentu, Evropské 

komise i členských států EU. Navýšit ceny 

povolenek by bylo podle Petra Míkovce 

možné i několika dalšími způsoby, o kterých 

se však zatím jen spekuluje. Patří 

mezi ně např. zpřísnění emisního cíle 

k roku 2020, rozšíření systému pro obchodování 

s emisemi na další státy či průmyslová 

odvětví nebo zavedení minimální ceny 

povolenek v aukcích. 

Skupina ČEZ dostává povolenky zdarma 

od roku 2005, kdy byl systém pro obchodování 

s emisemi zaveden. „Například 

v roce 2011 jsme obdrželi 42,9 milionů 

povolenek a do ovzduší vypustili 38,4 milionů 

tun CO 2. Od příštího roku již budou 

muset všechny energetiky povolenky nakupovat. 

Stejně jako další producenti elektřiny 

ze střední a východní Evropy má však 

i ČEZ výjimku a poměr bezplatných povolenek 

mu bude klesat každý rok o 10 procent 

– od 70 % v roce 2013 po 0 % v roce 

2020,“ informuje Míkovec. 

Povolenku v ruce nepodržíte 

Povolenky mají jen virtuální podobu, 

do ruky si je tedy nevezmete. Transakce 

s nimi do konce letošního roku zaznamenává 

národní, od příštího roku pak celoevropský 

registr. 

co píší jinde 

Větrné elektrárny oteplují 

Zemi… 

V okolí větrných elektráren rychle roste 

teplota vzduchu. Tvrdí to nová studie, již 

vypracoval tým vědců z amerických univerzit 

a vědeckých institucí. Elektrárny 

mají podle nich přesně opačný dopad, 

než bylo zamýšleno při jejich stavbě – 

tedy oteplování zabránit. Práce se zabývala 

především Texasem, kde jsou jedny 

z největších větrných farem na světě. Podle 

studie došlo v posledních deseti letech 

k nárůstu teploty v oblasti farem až 

o 0,72 °C, zejména v noci, kdy dochází 

ke změně proudění větru a k promíchávání 

studeného a teplejšího vzduchu. 

Lopatky větrných elektráren tak kromě 

ohrožování ptactva mají zřejmě na svědomí 

i jiné nechtěné následky. Ačkoliv 

vliv větrných farem nemá podle analýzy 

velký vliv globální, elektrárny dokážou 

výrazně ovlivnit místní fyziku atmosféry. 

To je v době, kdy celosvětově rychle roste 

počet větrných mlýnů, důležitá zpráva. 

Obzvláště s přihlédnutím k faktu, že větrníky 

se mnohdy výrazně dotují s cílem 

podpořit zdroje energie, jež nebudou zesilovat 

tzv. globální oteplování. 

Miroslav Cvrček, REFLEX, 10. 5. (redakčně 

kráceno) 

… asi jako lednička 

ochlazuje kuchyň 

„Míchaní teplého a studeného vzduchu 

větrnou elektrárnou má na globální klimatické 

změny asi stejný vliv, jako když 

si doma otevřete ledničku, a do kuchyně 

vám zavane proud studeného vzduchu,“ 

říká předseda České společnosti 

pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček. 

„Abychom ovlivnili klima nad ČR, 

museli bychom na našem území postavit 

jednu větrnou elektrárnu vedle druhé, 

vešlo by se jich sem asi 12,5 milionu. 

A ještě bychom je museli postavit na kilometrových 

sloupech, abychom dosáhli 

do mraků. Ve skutečnosti stojí v ČR 

elektráren jen 150 a nejvyšší z nich má 

150 metrů,“ vyvrací teorii Janeček. 

Z tiskové zprávy ČSVE, 14. 5. 

Připravila: Eva Nováková

9 

projekty 

text: Šárka Samková 

foto: WWA 

Služby sloučíme jen do třech 

společností 

Ještě letos by mohly vzniknout ČEZ Korporátní služby, v další etapě pak ČEZ Síťové 

služby a ČEZ Obsluha zákazníků. 

V projektu Poskytování služeb ve Skupině 

ČEZ padlo rozhodnutí konsolidovat všechny 

sdílené služby a servisní činnosti pouze 

do třech uvedených společností. „Sloučíme 

v nich obdobné typy služeb, které nyní zajišťují 

různé divize nebo integrované dceřiné 

společnosti. Přínosy očekáváme nejen 

v oblasti úspor nákladů; užší propojení obdobných 

činností, menší počty společností 

a rozhraní se jistě odrazí i v efektivnější spolupráci 

v rámci Skupiny,“ říká Pavel Cyrani, 

ředitel divize strategie a lídr strategického 

programu Výkonnost, pod který projekt Poskytování 

služeb patří. 

ČEZ Korporátní služby budou 

sídlit v Ostravě… 

Záměrem je vytvořit společnost ČEZ Korporátní 

služby ještě do konce roku. Z divize 

finance do ní přejde transakční účetnictví 

a činnosti personální administrativy 

(tzv. back-office). Ve stejné vlně se do ní přesunou 

i veškeré aktivity ČEZ Správy majetku 

– dopravní služby, správa nemovitostí, podatelny 

apod. Společnost bude sídlit v Ostravě. 

„Do konce pololetí rozpracujeme detailní 

organizační strukturu, obchodní model 

i plán příprav nové společnosti. Do realizace 

se chceme pustit ve třetím čtvrtletí,“ 

upřesňuje Martina Matoušková, ředitelka 

projektové kanceláře. 

Do ČEZ Síťových 

služeb přejdou ČEZ 

Distribuční služby, 

z ČEZ Měření 

servis, montáže 

a kontrola měření 

a také údržba části 

obnovitelných 

zdrojů 

… další dvě společnosti v Hradci 

a Plzni 

V další etapě vzniknou ČEZ Síťové služby se 

sídlem v Hradci Králové, zahrnující servisní 

činnosti v distribuci, a společnost ČEZ 

Obsluha zákazníků, která zastřeší veškerý 

servis poskytovaný externím zákazníkům. 

Ta zůstane na plzeňské adrese. O přesné 

podobě a datu vzniku těchto dvou firem ještě 

nebylo rozhodnuto, už se ale rýsuje, jaké 

činnosti v nich bude vhodné spojit. 

Do společnosti ČEZ Síťové služby přejdou 

ČEZ Distribuční služby, z ČEZ Měření 

servis, montáže a kontrola měření 

a také údržba části obnovitelných zdrojů. 

„Dále prověříme synergie s ČEZ Logistikou 

a s některými procesy ČEZ Distribuce,“ dodává 

Martina Matoušková. 

V ČEZ Obsluze zákazníků spojíme zákaznická 

centra, call centra, fakturaci 

a správu pohledávek z ČEZ Zákaznických 

služeb a odečty a správu dat z ČEZ Měření. 

Integrační tým a pracovní skupiny teď 

mají za úkol navrhnout pro obě společnosti 

cílové koncepty, rozpracovat detailní analýzy 

a implementační plány. Finální rozhodnutí 

se na jejich základě přijmou během třetího 

čtvrtletí. 

Více na intranetu/Naše strategie/Výkonnost. 

bez hranic 

Spoutáme polský vítr 

Naši pozici na trhu obnovitelných 

zdrojů v zahraničí jsme výrazně posílili 

tím, když jsme koncem loňského 

roku koupili 67% podíl v polské 

společnosti Eco-Wind Construction, 

která je jedním z předních developerů 

větrných elektráren v zemi. Dostali 

jsme tak možnost dokončit rozvoj, 

výstavbu a připojení 15 polských 

větrných farem o plánovaném instalovaném 

výkonu až 700 MW, které 

vzniknou v místech s průměrnou silou 

větru 6,5–7 m/s. „Naším cílem je 

mít do roku 2016 v zahraničních obnovitelných 

zdrojích instalovaný výkon 

3000 MW. Díky budování větrných farem 

v Polsku se nám otvírá možnost 

dosáhnout tohoto výkonu v co možná 

nejkratší době,“ říká Martin Pacovský, 

ředitel útvaru řízení zahraničních 

majetkových účastí ČEZ. Většina 

polských projektů je nyní ve fázi příprav, 

nové větrné farmy by měly být 

připojeny do sítě postupně v následujících 

čtyřech letech. První turbíny 

budou zprovozněny na přelomu let 

2014 a 2015. Každý projekt prochází 

tzv. technickou optimalizací rozmístění 

turbín, aby mohlo být v dané lokalitě 

maximálně využito výsledků měření 

síly větru. To se následně odrazí 

ve zvolené technologii, která bude určovat 

produktivitu farmy během jejího 

provozu. „Máme velkou výhodu, že 

můžeme využít znalostí lokálního týmu 

a cenné zkušenosti kolegů, získané 

při výstavbě už úspěšně fungujícího 

větrného parku Fântânele a Cogealac 

v Rumunsku,“ říká za polský tým Jaromír 

Pečonka. Vysoký potenciál větrné 

energie v Polsku podporují dobré 

povětrnostní podmínky. V Polsku už 

dnes stojí větrné elektrárny s instalovanou 

kapacitou přes 1500 MW. 

Kateřina Skalická

10 

lidé 

text: Hana Salajková 

foto: archiv 

Gratulujeme letošním Čézarům 

Nejlepší zaměstnanci Skupiny ČEZ byli i letos odměněni cenou Čézar. Kromě uznání od nejvyššího 

vedení dostali výherci možnost prožít víkend podle svého přání v Českém Krumlově. 

Cenu Čézar uděluje od roku 2007 generální 

ředitel ČEZ na základě návrhů ředitelů 

elektráren, dceřiných společností a divizí. 

Čézar patří zaměstnancům, kteří plní 

úkoly nad rámec svých pracovních povinností 

a jejich vynikající výsledky přispívají 

k milionovým úsporám. 

Celkem 41 letošních Čézarů z ČR, Polska, 

Bulharska a Rumunska například napomohlo 

spolupráci se špičkovými pracovišti 

v Evropě a zařadilo nás mezi přední 

alternativní dodavatele energií v českých 

zemích i na Slovensku. Další poskytli skvělou 

právní, softwarovou, projektovou podporu 

nebo se jim podařilo zefektivnit řídicí 

procesy. 

Zaměstnancům, kteří získali letošní Čézary, 

předali ocenění jejich ředitelé na pracovních 

setkáních napříč společnostmi 

a regiony. Samotnou sošku Čézara obdrží 

v květnu z rukou nejvyššího vedení Skupiny 

ČEZ na již 5. Víkendu Čézarů, který 

se koná ve dnech 18.–20. května na zámku 

Český Krumlov. Odměnou všem oceněným 

bude nejen uznání od manažerů, ale 

také víkend poskládaný z aktivit podle jejich 

výběru. 

ČéZAŘI 2012 

Antoš Michal, Ústav jaderného výzkumu 

Řež, ČR 

Brahastianu Andreea, CEZ Romania, 

Rumunsko 

Buczak Agnieszka, CEZ Poland, Polsko 

Cimpeanu Marius, CEZ Vanzare Romania, 

Rumunsko 

Čejka Tomáš, ČEZ, a. s., divize distribuce, ČR 

Dundr Václav, ČEZ, a. s., divize výroba, 

Elektrárna Ledvice, ČR 

Heider Petr, ČEZ Logistika, ČR 

Hendrych Martin, ČEZ Měření, ČR 

Holeček Vladimír, ČEZ Prodej, ČR 

Kadeřábková Miroslava, ČEZ Prodej, ČR 

Kasinec Roman, ČEZ Zákaznické služby, ČR 

Koloušek Vít, Škoda Praha Invest, ČR 

Komárek Ivo, ČEZ Obnovitelné zdroje, ČR 

Krejčík Karel, ČEZ Distribuční služby, ČR 

Kršňák Bořek, ČEZ Energetické služby, ČR 

Kužílek Jan, ČEZ Distribuce, ČR 

Linhart Zdeněk, ČEZ Distribuce, ČR 

Diana Procházková z ČEZ Správy majetku přijímá 

gratulaci od Martina Nováka, místopředsedy 

představenstva a ředitele divize finance ČEZ 

Manolova Dimka, CEZ Bulgaria EAD, 

Bulharsko 

Mayer Jaroslav, ČEZ, a. s., divize nákup, ČR 

Mifka Zdeněk, ČEZ, a. s., divize investice, 

Jaderná elektrárna Temelín, ČR 

Minařík Miroslav, ČEZ Distribuční 

služby, ČR 

Molinger Martin, ČEZ Měření, ČR 

Nakova Evgeniya, Venizalova, CEZ Bulgaria 

EAD, Bulharsko 

Ovčačík Libor, ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna 

Temelín, ČR 

Parkanová Marcela, ČEZ, a. s., divize 

finance, ČR 

Poborský Antonín, Severočeské doly, 

a. s., ČR 

Procházková Diana, ČEZ Správa 

majetku, ČR 

Prokop Milan, ČEZ Distribuční služby, ČR 

Roik Dalibor, ČEZ, a. s., divize 

strategie, ČR 

Říha Pavel, ČEZ, a. s., divize výroba, 

Elektrárna Prunéřov, ČR 

Simeonov Georgi, CEZ Razpredelenie 

Bulgaria AD, Bulharsko 

Skokan Pavel, ČEZ, a. s., Vodní 

elektrárny, ČR 

Šebestová Silvie, ČEZ Zákaznické 

služby, ČR 

Šedivá Marta, Severočeské doly, a. s., ČR 

Šigut Petr, ČEZ ICT Services, ČR 

Tauš Pavel, ČEZ, a. s., divize výroba, Jaderná 

elektrárna Temelín, ČR 

Totek Jaroslav, ČEZ, a. s., divize výroba, 

Jaderná elektrárna Dukovany, ČR 

Tyrpekl Pavel, ČEZ, a. s., divize výroba, 

Elektrárna Počerady, ČR 

Ulrichová Vladimíra, ČEZ, a. s., divize 

personalistika, ČR 

Vokurek Jaroslav, ČEZ, a. s., divize 

generálního ředitele, ČR 

Zelenka Leopold, Severočeské doly, a. s., ČR

11 

lidé 

text: Lucie Ehrlichová 

foto: archiv 

Techniku nestudují 

žádní suchaři 

Jak nadchnout pro práci šestnáctileté studenty? Hudbou. 

Vítězná kapela získala možnost 

natočit profesionální videoklip 

ČEZ řeší problém stárnutí personálu a potřebuje 

v dalších letech získat tisíce absolventů 

technických škol. Ti však často 

nejsou se studiem na svých školách spokojeni 

a cítí se kvůli němu méněcenní. Domnívají 

se, že je ostatní považují za málo 

schopné či nekreativní a k oboru tak nemají 

dobrý vztah. ČEZ se podařilo negativní 

vnímání studentů techniky zlepšit a ukázat 

opak. Přišli jsme totiž s něčím, co by 

od průmyslové firmy nikdo nečekal – s hudební 

soutěží „Elektrika je cool“. 

„Nenásilně jsme propojili téma technického 

vzdělání s tématem, které baví téměř 

každého středoškoláka – s hudbou,“ říká 

ředitel strategického náboru Pavel Puff. 

„Přišli jsme s volnočasovou aktivitou a tím 

se odlišili od jiných náborových programů. 

Soutěž byla určena jen studentům středních 

technických škol, alespoň jeden člen 

kapely musel techniku studovat.“ 

Pomohl web i Facebook 

Kampaň byla úspěšná díky efektivně cílené 

komunikaci na www.elektrikajecool.cz, 

Facebooku, na školách a studentských veletrzích. 

K popularizaci soutěže a studia 

techniky přispěla i porota – známí a teenagery 

respektovaní přední hudebníci Jan 

P. Muchow, Dušan Neuwerth, Charlie One, 

z nichž dva absolvovali technickou školu. 

Soutěžící kapely přihlašovaly své nahrávky 

přes portál www.elektrikajecool.cz. 

Z nich poté veřejnost tipovala o ceny, koho 

vybere porota do finále a také kdo bude 

absolutním vítězem. Deset finalistů zvolených 

porotou vyhrálo celodenní workshop 

v nahrávacím studiu, kde se jim věnovali 

slavní hudebníci. Zároveň vyhráli pro své 

spolužáky a učitele přednášky se slavným 

popularizátorem vědy Michaelem Londesboroughem. 

Nakonec vybrala veřejnost 

absolutního výherce mosteckou punk-rockovou 

formaci Faces are Fiction. A cenou 

pro vítěze byla možnost natočení profesionálního 

videoklipu a vystoupení na ČEZ 

Energy Festu v Karlových Varech. 

Elektrika je cool v číslech: 

■ téměř 30 000 unikátních 

návštěvníků webu 

■ 13 275 mladých aktivně 

zapojených do soutěže 

■ 4953 získaných kontaktů 

na studenty 

■ 68 soutěžících kapel 

■ 478% nárůst aktivních uživatelů 

Facebooku 

■ 100% nárůst návštěvnosti ČEZ 

na studentských veletrzích 

Nový šéf v Trmicích 

Novým generálním ředitelem společnosti 

Teplárna Trmice, a. s., je 

od 1. května Tomáš Brandejs. Na pozici 

šéfa teplárny přechází z pozice vedoucího 

odboru řízení provozu ve Vítkovicích. 

Je absolventem VUT Brno a ve své 

profesní dráze vykonával různé technické 

pozice. V energetice působí od roku 

1989. 

Eva Kalužíková 

Manažerům na míru 

Máme-li zlepšit spolupráci, důvěru a motivaci 

ve Skupině, musí změna vyjít především 

od manažerů. Manažerský rozvoj 

proto považujeme za strategický nástroj 

k dosažení cílů Skupiny ČEZ. Abychom 

plně využili schopností a potenciálu manažerů, 

změnili jsme přístup a pracujeme 

s nimi individuálně. Výsledkem je 

na míru ušitý program, který je zaměřen 

na řešení rozvojových potřeb každého 

manažera. Do programu zařazujeme 

oblasti, na které poukázali zaměstnanci 

v průzkumu názorů. Hovoří o nich i generální 

ředitel Daniel Beneš: „Manažeři 

by měli být svým zaměstnancům dobrým 

příkladem a inspirací, měli by umět 

pracovat se zpětnou vazbou, podporovat 

inovaci, umět vysvětlovat vize a plány, 

rozvíjet spolupráci.“ Nový rozvoj manažerů 

plánujeme dlouhodobě v období 

2012–2015. Zavádíme rozvojové plány, 

kde každý manažer může mít osobní rozvojový 

plán, zahrnující osobnostní a odborný 

růst. Začínáme v roce 2012 s řediteli 

útvarů a s vybranými zaměstnanci. 

„V části věnované osobnosti využíváme 

názorů z blízkého okolí manažera a rozvíjíme 

to, co nás nejvíce bolí, mj. poskytování 

zpětné vazby, budování důvěry, 

podporu efektivní spolupráce. V odborné 

části se zaměřujeme na manažerské 

znalosti a dovednosti především z oblasti 

financí, strategie, řízení, legislativy 

a bezpečnosti,“ říká ředitel útvaru rozvoj 

lidských zdrojů Kiril Ribarov. 

Lenka Divišová, Jaromír Conk 

útvar rozvoj lidských zdrojů ČEZ, a. s.

12 

téma 

text: Petr Holub, Ladislav Kříž 

foto: WWA a archiv 

Všechno nejlepší, mami! 

ČEZ, a. s., oslavila 6. května 20. narozeniny 

Dvacítka není žádný 

věk. Přesto už má být 

naše oslavenkyně 

na co hrdá: odvedla 

přes 413 miliard korun 

do státního rozpočtu, 

zšestinásobila 

svůj počáteční 

majetek a stala 

se nejžádanějším 

zaměstnavatelem 

v Česku. V roce 

2003 „adoptovala“ 

pět regionálních 

distribučních 

společností a vytvořila 

Skupinu ČEZ, 

nejvýznamnější 

energetiku ve střední 

a východní Evropě. 

ČEZ, a. s., v období 1992–2012 plně prokázala 

svůj význam pro český stát a jeho 

občany. Jen na dividendách vyplatila svému 

většinovému vlastníkovi, tedy České republice, 

téměř 90 miliard Kč. Celkové odvody 

do státní pokladny pak přesáhly 413 

miliard korun. 

Společnost realizovala nejrozsáhlejší 

ekologický program v Evropě. V letech 

1992–1998 do modernizace a odsíření 

svých elektráren v severních Čechách investovala 

cca 50 miliard korun a trvale odstavila 

zastaralé elektrárny o celkovém instalovaném 

výkonu asi 2000 MW. 

V severních Čechách tím zmizelo 

z ovzduší 92 % emisí SO2, 95 % pevných 

částic popílku, 50 % emisí oxidů dusíku 

a 77 % oxidu uhelnatého. 

Instalovaný výkon našich zdrojů jsme 

za tu dobu zvýšili o 4500 MW, naše kumulovaná 

výroba přesáhla 1 bilion kWh. 

Máme miliony zákazníků po celé ČR, 

úspěšně se nám podařil i vstup na trh 

s plynem v ČR i na Slovensku. Nadace 

ČEZ patří mezi nejštědřejší nadace v zemi, 

s jasnou dárcovskou strategií už rozdělila 

více než 1,16 miliardy Kč téměř 3500 subjektům. 

„Když se za těmi uplynulými dvaceti lety 

ohlédneme, uvidíme řadu výjimečných výsledků 

a kus poctivé práce, kterou zde odvedli 

všichni předešlí i současní zaměstnanci. 

Rok od roku jsme rostli a zlepšovali 

se v mnoha směrech. Z ČEZ se stala silná 

a stabilní nadnárodní společnost, patřící 

mezi evropskou špičku,“ říká generální ředitel 

Daniel Beneš a pokračuje: „O dosažený 

úspěch se umíme dělit. České společnosti 

přispíváme každoročně do státního 

rozpočtu desítkami miliard korun. Už řadu 

let jsme největším firemním dárcem v ČR. 

Pomáháme zlepšovat život v regionech, 

fungujeme bezpečně a ohleduplně, podporujeme 

čistější a zákazníkům užitečnější 

technologie zítřka. Vychováváme mladé 

techniky, jsme jedním z nejlepších zaměstnavatelů 

v zemi a pro studenty technických 

škol firmou, v níž by chtěli po ukončení studia 

pracovat nejraději. To je důkaz, že víc 

než na minulé úspěchy myslíme na budoucnost,“ 

dodává Daniel Beneš. 

Sedm NEJ 

Mezi nejvýznamnější události posledního 

dvacetiletí patří bezesporu spuštění přečerpávací 

vodní elektrárny Dlouhé Stráně 

a na ní navázaného areálu větrných elektráren 

v lokalitě horní nádrže Mravenečník 

(1996), zahájení výroby v JE Teme- 

Na odsíření elektráren 

jsme v letech 1992–1998 

vynaložili 50 miliard 

lín (2000), vznik Skupiny ČEZ (začlenění 

SČE, VČE, ZČE, STE a SME v roce 2003), 

začátek zahraniční expanze (2004), vyhlášení 

strategického rozvojového konceptu 

FUTUR/E/MOTION, zaměřeného na elektromobilitu, 

vývoj moderních technologií 

v energetice a podporu vědy a výzkumu 

(2009), zahájení výstavby první paroplynové 

elektrárny v ČR v Počeradech (2011) a předání 

zadávací dokumentace na dostavbu 

3. a 4. bloku JE Temelín v roce 2011.

Temelín stále in 

Spuštění jaderné elektrárny Temelín 

bylo nejvýznamnější událostí posledních 

20 let české energetiky. Její 

případná dostavba si toto označení 

patrně vyslouží v následujících dvou 

dekádách 

20 LET SKupiNY ČEZ V ČÍSLECH 

1993 2011 Rozdíl % 

Celkový instalovaný výkon GW 10,3 15,1 +4,8 +47 % 

Výroba elektrické energie (brutto) TWh 46,4 69,2 +22,8 +49 % 

Počet koncových zákazníků * 12 9 300 000 +9 299 988 >1 mil. % 

Počet zaměstnanců osob 13 723 31 420 +17 697 +129 % 

Výnosy mld. Kč 48,6 ** 209,8 +161,2 +332 % 

Čistý zisk mld. Kč 7,3 40,8 +33,5 +460 % 

Aktiva mld. Kč 97,2 598,1 +500,9 +515 % 

Tržní kapitalizace mld. Kč 85,6 419,8 +334,2 +390 % 

Cena akcie 

*/ hrubý odhad počtu koncových zákazníků EE 

Kč 89 *** 786 697 +783 % 

**/ upraveno na strukturu současných provozních výnosů 

***/ zahajovací cena k 29. 6. 1993 přepočtená podle současné nominální hodnoty akcie

14 

téma 

Co bylo předtím 

Akciová společnost ČEZ byla založena 6. května 1992 Fondem národního majetku ČR. Nevznikla však „na zelené louce“. 

Byla vyčleněna ze státního podniku České energetické závody, který měl za sebou už velmi bohatou historii… 

Nahlédněme do poválečné historie československé 

a české elektroenergetiky 

po jednotlivých desetiletích: 

1940–1950 

V důsledku zapojení české energetiky 

do válečného průmyslu rostl počet výroben 

elektřiny i během 2. světové války. Technický 

stav elektráren však byl špatný a zastaralý. 

Válkou velmi utrpěly rozvody elektrického 

vedení. Tak jako v celém hospodářství, 

došlo i v energetice po válce k výrazným 

změnám vlastnických poměrů. Byly zřízeny 

Československé energetické závody, které 

zajišťovaly výrobu a rozvod elektřiny. I energetika 

přešla na plánované hospodářství. 

Oproti předchozím letům již není většina 

elektřiny spotřebovávána pro osvětlení, ale 

elektrickými spotřebiči. V českých zemích 

se objevoval nedostatek elektřiny, což řešil 

dovoz z Polska a zákaz přímotopů. České 

země v té době zaostávají za západní Evropou 

v elektrifikaci železnic (v roce 1948 

elektrifikováno pouze 92 km drah, ale například 

ve Švýcarsku již 2860 km). 

1950–1960 

Přes všechna dobová negativa lze hodnotit 

období 50. let z hlediska elektrizační 

soustavy jako velice úspěšné. Výkony 

tehdejších elektráren se díky modernizacím 

zvýšily 2x až 3x. Rozvíjela se výměna 

elektřiny s okolními státy – NDR, Rakouskem 

a Polskem. Byly vybudovány elektrárny 

sloužící do současnosti – Hodonín, 

Poříčí II., Opatovice, Tisová, Mělník a Vltavská 

kaskáda (Lipno, Orlík, Štěchovice, Kamýk). 

Začala se však projevovat neefektivnost 

průmyslu a spotřeba rostla rychleji 

než výkon elektráren. V polovině 50. let se 

začalo s vypínáním elektřiny pro domácnosti, 

nejprve zcela živelně, poté regulovaně 

tak, aby dodávky pro průmysl byly 

zajištěny. Z tohoto důvodu, ale i vlivem nedostatku 

spotřebičů a bytové krize, začala 

zaostávat spotřeba elektřiny v čs. domácnostech 

oproti zahraničí. 

1960–1970 

Pokračovalo budování elektrických sítí, 

především vedení o vyšších napětích, včet- 

ně mezinárodního propojení. Na počátku 

60. let začala výstavba velkých uhelných 

elektráren s bloky 110 MW a poté i výstavba 

prvních bloků 200 MW. Elektrizační 

soustava začala pracovat v rámci propojení 

elektrizačních soustav zemí RVHP. 

Byl zřízen trust Československé energetické 

závody, který se v roce 1969 rozdělil 

na České energetické závody a Slovenské 

energetické podniky. Spotřeba domácností 

oproti předchozímu období rostla rychleji 

i přes přetrvávající výpadky a vypínání, ale 

ke zpomalení růstu došlo u průmyslu. Snížil 

se vývoz strojů a do rozvoje průmyslu se 

promítlo i omezení obchodních styků s Čínou. 

Téměř u konce byl proces intenzivní 

elektrifikace drah. 

1970–1980 

Pokračuje budování dalších velkých uhelných 

elektráren s bloky 200 MW v oblasti 

severních Čech v blízkosti hnědouhelných 

dolů – Počerady, Tušimice II., ale i ve východočeských 

Chvaleticích, kam uhlí putovalo 

po Labi, a v Dětmarovicích na severní 

Moravě. Plánované hospodářství se 

projevilo v energetice především v politice 

„levné elektřiny“. V letech 1968 až 1976 se 

v rámci této politiky vůbec neměnily ceny 

elektřiny, což vedlo k nesouladu mezi výrobními 

náklady a cenou. Tento nesoulad 

řešily státní dotace, ale dlouhodobě neudržitelný 

stav vedl následně ke skokovému 

zvýšení cen. Tato politika nevedla k racionalizaci 

spotřeby a k úsporám, čímž se 

naše země začala značně vzdalovat západním 

státům, které právě v tomto období, 

po tzv. „kubánské krizi“ začaly hospodárněji 

nakládat s energiemi. 

1980–1990 

Nejdůležitější akcí elektroenergetiky byla 

výstavba JE Dukovany. Začala výstavba 

druhé jaderné elektrárny v Temelíně. Politika 

levné elektřiny nadále přinášela problémy 

a vedla k prohlubující se neefektivitě 

průmyslu a k plýtvání s elektřinou. Plně se 

ukázalo, že limity, sankce a normy, uplatňované 

pro usměrňování spotřeby, nemohou 

mít stejný efekt jako cena odpovídající 

nákladům. U průmyslu se takto uplatňovaly 

omezující regulační stupně a diagramy odběru 

s následnými majetkovými sankcemi 

v případě jejich nedodržení a u maloodběratelů 

limity spotřeby s penalizací v případě 

překročení. V období tzv. přestavby se objevila 

snaha, aby cena lépe odpovídala nákladům, 

ale bez většího úspěchu. 

1990–2000 

Po „sametové revoluci“ prodělala i česká 

elektroenergetika zásadní změny. Ze státního 

podniku České energetické závody 

byly vyčleněny teplárenské, opravárenské, 

montážní a další podniky a následně i osm 

distribučních regionálních společností, 

které dodávaly elektřinu koncovým zákazníkům. 

Projekt JE Temelín byl přepracován 

a doplněn nejmodernější technologií. 

Zároveň bylo rozhodnuto o dostavbě 

pouze dvou bloků z původně plánovaných 

čtyř. Uhelné elektrárny byly kompletně odsířeny. 

Toto vyčištění proběhlo v ČR nej- 

GENERÁLNÍ ŘEDiTELÉ 

ČEZ, a. s. 

petr Karas 

1. 6. 1990 – 19. 10. 1992 

od 19. 10. 1992 do 30. 4. 1997 nebyla 

funkce generálního ředitele zřízena 

petr Karas 

1. 5. 1997 – 29. 1. 1998 

Jan Vacík 

29. 1. 1998 – 5. 1. 1999 

Milan Černý 

5. 1. 1999 – 10. 12. 1999 

Stanislav Svoboda 

13. 12. 1999 – 26. 4. 2000 

petr Vobořil, 26. 4. 2000 – 4. 7. 2000 

(pověřen řízením) 

Jaroslav Míl 

4. 7. 2000 – 10/2003 

Martin Roman 

1. 4. 2004 – 09/2011 

Daniel Beneš 

09/2011 – dosud

15 

rychleji ze všech evropských zemí. Elektrizační 

soustava vstoupila jako první odvětví 

do Evropy a plně se propojila se západoevropskou 

soustavou. Většina energetických 

společností byla plně privatizována, 

ČEZ a distribuční společnosti byly privatizovány 

z části. Spotřeba elektřiny v souvislosti 

s transformací ekonomiky na tržní 

prostředí poklesla, ale na konci 90. let již 

kopírovala vývoj HDP. Cena elektřiny začala 

postupně odrážet skutečné náklady. 

V roce 1996 spouštíme unikátní přečerpávací 

vodní elektrárnu Dlouhé Stráně v Jeseníkách. 

2000–2010 

V říjnu 2000 rozhoduje vláda ČR o způsobu 

dokončení privatizace české elektroenergetiky. 

V prosinci stejného roku začíná vyrábět 

elektřinu 1. blok JE Temelín, o rok později 

i blok druhý. V lednu 2002 odkládá vláda 

plánovanou privatizaci ČEZ. V létě téhož 

roku zaplavují tisícileté povodně elektrárny 

na Vltavské kaskádě, většina jich musí 

být odstavena z provozu a projít generální 

opravou. V roce 2003 fúzuje ČEZ, a. s., 

s pěti regionálními energetickými akciovými 

společnostmi, tzv. REAS (STE, ZČE, 

SČE, VČE, SME) a vzniká Skupina ČEZ. 

Další dvě REAS získává náš německý konkurent 

E.ON (JČE, JME), Pražskou energetiku 

ovládá i nadále město Praha. 

V létě 2004 získáváme tři distribuční 

firmy v Bulharsku, čímž začíná naše zahraniční 

expanze. Ještě do konce roku 

Kdo vlastní ČEZ? 

Celkem 69,78 % základního kapitálu akciové 

společnosti ČEZ vlastní český stát, zastoupený 

ministerstvy financí a práce a sociálních 

věcí. A kdo jsou další majitelé? 

Firma Chase Nominees drží podíl ve výši 

4,83 % základního kapitálu ČEZ, a. s. 

Mezi další subjekty s podílem dosahujícím 

alespoň 3 % základního kapitálu patří většinou 

tzv. správci. Správce je právnická osoba, která 

zajišťuje na základě smlouvy o správě cenných 

papírů veškeré právní úkony, nutné k výkonu 

Přečerpávací vodní elektrárna 

Dlouhé Stráně v Jeseníkách, 

spuštěná v roce 1996, má tři 

NEJ: největší reverzní turbínu 

v Evropě, největší spád v ČR 

(510,7 m) a největší instalovaný 

výkon v ČR (2x325 MW) 

kupujeme distributora Oltenia v Rumunsku, 

v dalších letech získáváme elektrárnu 

Varna v Bulharsku. Později vstupujeme 

do Polska, Turecka, Albánie i na Slovensko. 

V Rumunsku začneme stavět největší 

pevninskou větrnou farmu v Evropě 

zachování práv spojených s určitým cenným 

papírem. 

Správce Citibank Europe spravuje akcie 

v souhrnné výši 4,80 % a Československá 

obchodní banka vlastní akcie představující 

4,17 % základního kapitálu ČEZ. 

Základní kapitál ČEZ, a. s., zapsaný v obchodním 

rejstříku, činil k 31. 12. 2011 

celkem 53 798 975 900 Kč. Skládal se 

z 537 989 759 ks akcií o nominální hodnotě 

100 Kč. Všechny akcie měly zaknihovanou podobu, 

zněly na majitele a byly kótovány. 

Všechny akcie společnosti se obchodují 

na burzách v Praze a ve Varšavě a jsou neomezeně 

převoditelné. 

(600 MW). Doma získáváme Teplárenskou, 

a. s., a Severočeské doly, a. s. Vstupujeme 

na velkoobchodní trh se zemním plynem 

a vyhlašujeme strategický rozvojový koncept 

FUTUR/E/MOTION. Skupina ČEZ nadále 

roste a sílí. 

ČEZ, a. s., držela k 31. 12. 2011 vlastní akcie 

v počtu 3 875 021 ks. 

Vlastnická struktura ČEZ, a. s. 

(údaje k 31. 12. 2011) 

Česká republika 69,78 % 

Ostatní právnické osoby 12,91 % 

domácí 1,73 % 

zahraniční 11,18 % 

Fyzické osoby 4,31 % 

domácí 4,17 % 

zahraniční 0,14 % 

Správci celkem 13,00 %

16 

téma 

Jak šel čas 

1992 

KVĚTEN 

6. 5. vzniká ČEZ, a. s. 

1993 

KVĚTEN 

Kupujeme Lomy Mořina (těžba vápence) 

1994 

ŘÍJEN 

V Počeradech zprovozňujeme 1. odsiřování 

v ČR 

1995 

ŘÍJEN 

Připojujeme se k západoevropské síti 

Otevíráme mezisklad vyhořelého jaderného 

paliva v Dukovanech 

1996 

ÚNOR 

Zahajujeme provoz PVE Dlouhé Stráně 

BŘEZEN 

Získáváme Cenu za informační otevřenost 

ČERVEN 

Dokončujeme odsíření Prunéřova 1 

1997 

ŘÍJEN 

Otevíráme nové infocentrum JE Temelín 

na zámečku Vysoký Hrádek 

1998 

ČERVEN 

Spouštíme odsířené bloky č. 3 a 4 

ve Chvaleticích 

SRPEN 

Spouštíme odsířené Dětmarovice 

LISTOPAD 

Spouštíme větrný park v Jeseníkách 

1999 

KVĚTEN 

Vláda ČR potvrzuje dostavbu Temelína 

ŘÍJEN 

Otevíráme reprezentační kancelář v Bruselu 

2000 

LISTOPAD 

Začíná stavba naší nové centrály v Praze 4 

PROSINEC 

21. 12. spouštíme 1. blok JE Temelín 

2001 

ČERVEN 

Jsme nejvýznamnější firmou ČR za rok 2000 

podle výše zisku a 3. nejvýznamnější firmou 

podle výše tržeb (anketa CZECH TOP 100) 

PROSINEC 

Získáváme mezinárodně uznávaný certifikát 

EMS (Environmental Management System) 

pro elektrárny Tušimice, Chvaletice, 

Poříčí, Dětmarovice, Dukovany, Počerady 

a Prunéřov 

2002 

BŘEZEN 

JE Temelín začíná vytápět Týn nad Vltavou 

Vynakládáme miliardu na ekologii 

SRPEN 

Velká voda na Vltavě zaplavuje elektrárny, 

většina z nich mimo provoz 

PROSINEC 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 

schvaluje fúzi ČEZ s pěti REAS 

29. 12. spouštíme 2. blok JE Temelín 

2003 

PROSINEC 

Dokončujeme modernizaci malých vodních 

elektráren 

2004 

LEDEN 

Získáváme Škodu Praha 

ČERVEN 

Prodáváme bývalou centrálu v Jugmannově 

ulici v Praze 1 

ČERVENEC 

Získáváme tři distribuční firmy v Bulharsku 

PROSINEC 

Kupujeme distribuční společnost Oltenia 

v Rumunsku 

2005 

LEDEN 

Stáváme se největším zahraničním 

investorem v historii 

BŘEZEN 

ČEZ mezi 500 nejsilnějšími firmami světa 

KVĚTEN 

Vedení rozhoduje o komplexní obnově 

elektráren Tušimice II a Prunéřov a výstavbě 

nových bloků v Ledvicích a Počeradech 

(paroplyn) 

ČERVEN 

První ČEZ Management Meeting (CMM) – 

Praha, hotel Corinthia Towers 

ČERVENEC 

Podle tržní kapitalizace je ČEZ největší 

firmou z nových členských zemí EU 

(3. ve střední Evropě) 

ŘÍJEN 

JE Temelín získává ocenění Bezpečný 

podnik 

Severočeské doly ve Skupině ČEZ 

PROSINEC 

Sněhová kalamita, 100 000 lidí na Moravě 

bez elektřiny 

2006 

LEDEN 

Vstupujeme na amsterodamskou burzu 

ECX s povolenkami CO 2 

KVĚTEN 

Získáváme rozvody tepla na severu Čech 

Polské elektrárny Elcho a Skawina členy 

Skupiny ČEZ 

ČERVEN 

Vstupujeme na maďarský energetický trh 

ŘÍJEN 

Získáváme bulharskou uhelnou elektrárnu 

Varna

17 

PROSINEC 

Odstřelujeme komín Elektrárny Tisová 

2007 

LEDEN 

Orkán Kyrill nám působí škody za 80 mil. 

Kč 

BŘEZEN 

Jako první česká firma vstupujeme 

na burzu Nordpool 

Představujeme Akční plán snižování emisí 

DUBEN 

Kupujeme 100 % Teplárenské, a. s. 

Akcie ČEZ prolamují hranici 1000 Kč 

KVĚTEN 

Podle magazínu Euromoney jsme nejlépe 

řízenou společností ve střední a východní 

Evropě 

ČERVEN 

Zahajujeme komplexní obnovu Elektrárny 

Tušimice II 

Zakládáme společnost ČEZ Slovensko se 

sídlem v Bratislavě 

Spouštíme novou vodní elektrárnu v Plzni- 

-Bukovci 

ČERVENEC 

Začíná program Bezpečně 15 TERA v JE 

Temelín 

ZÁŘÍ 

Po opravě horní nádrže opět 

zpřístupňujeme VE Dlouhé Stráně 

Obhajujeme titul Bezpečný podnik pro 

uhelné a vodní elektrárny 

ŘÍJEN 

Energetika Vítkovice, a. s., naší 100% 

dceřinou společností 

Jsme 9. nejvýnosnější firmou světa 

LISTOPAD 

Vítězíme v anketě Českých 100 nejlepších 

2008 

LEDEN 

Spouštíme nový ERP systém SAP 

BŘEZEN 

Na přelomu února a března pustoší ČR 

vichřice Emma, působí nám 3225 poruch 

Jako 1. evropská energetika získáváme 

cenu Edison Electric Institute 

DUBEN 

Jsme nejobdivovanější firmou v ČR 

KVĚTEN 

Na MVE Hučák v Hradci Králové 

otevíráme Infocentrum obnovitelných 

zdrojů 

ČERVENEC 

Vítězíme v tendru na tureckou společnost 

SEDAS 

Připojujeme 3,5milionté odběrné místo 

v ČR 

SRPEN 

Kupujeme projekt větrných farem 

Fântânele a Cogealac v Rumunsku 

(největší pevninský větrný park v Evropě, 

240 větrných turbín s celkovým 

instalovaným výkonem 600 MW) 

ZÁŘÍ 

Vstupujeme na velkoobchodní trh se 

zemním plynem 

Získáváme titul Společnost střední 

a východní Evropy 

ŘÍJEN 

Podepisujeme dohodu o spolupráci 

v turecké energetice se skupinou Akkök 

V Plzni otevíráme nové call centrum 

Zemětřesení v Elektrárně Tisová 

(4,1 Richterovy stupnice) 

2009 

LEDEN 

V mezinárodní soutěži získáváme titul 

„Power Company of the Year“ 

BŘEZEN 

V Albánii kupujeme 76% podíl místního 

distributora OSSH 

DUBEN 

Spouštíme projekt Bezpečně 16 TERA 

EDU 

Vyhlašujeme strategický rozvojový 

koncept FUTUR/E/MOTION 

KVĚTEN 

S firmou JAVYS uzavíráme smlouvu 

o výstavbě jaderné elektrárny v SR 

ČERVENEC 

Větrná kalamita nám působí škody přes 

40 mil. Kč 

ZÁŘÍ 

Na Slovensku začínáme prodávat elektřinu 

maloodběratelům 

Naše kontaktní centra vítězí v mezinárodní 

soutěži European Call Centre Awards 

ŘÍJEN 

Začíná pracovat náš ombudsman 

LISTOPAD 

Jsme devítkou světového elektrárenství 

2010 

LEDEN 

Elektrárna Hodonín začíná spalovat čistou 

biomasu 

DUBEN 

S firmou Elmarco jako první na světě 

úspěšně testujeme solární panely 

s nanovlákny 

ČERVEN 

Elektrárna Tušimice získává ocenění 

za „Nejlepší energetický řetězec na světě“ 

ČERVENEC 

V Temelíně otevíráme nový sklad 

použitého paliva 

ZÁŘÍ 

Elektrárnu Chvaletice vyčleňujeme 

do samostatné akciové společnosti 

Vedení vyhlašuje stabilizační program 

NOVÁ VIZE na období 2011–2015 

ŘÍJEN 

Vrchlabí se díky nám stává prvním 

„energeticky chytrým“ regionem v ČR 

Slavnostně spouštíme dvě větrné 

elektrárny na Vysočině 

PROSINEC 

Malé vodní elektrárny vyrobily v r. 2010 

rekordních více než 265 milionů kWh 

2011 

ÚNOR 

Instalujeme inteligentní měřicí prvky 

ve Smart Regionu Vrchlabí 

BŘEZEN 

V Počeradech zahajujeme stavbu 

1. paroplynové elektrárny v ČEZ i v ČR 

ČERVEN 

Do českých domácností jsme nainstalovali 

prvních 5000 chytrých elektroměrů 

ZÁŘÍ 

Vedení vyhlašuje 5 nových klíčových 

strategických iniciativ (Nový jaderný zdroj, 

Zajištění paliva, Obnovitelné zdroje, 

Výkonnost a Regionální energetika) 

ŘÍJEN 

Vyzýváme zájemce k předložení nabídek 

na dostavbu Temelína 

Naše zahraniční akvizice už vydělaly 70 % 

vložených prostředků 

LISTOPAD 

Před centrálou v Praze spouštíme naši 

první dobíjecí stanici pro elektromobily 

PROSINEC 

Kupujeme 67 % předního polského 

developera větrných parků Eco-Wind 

Construction S.A. 

2012 

DUBEN 

Demontujeme komín Elektrárny Tušimice 

Elektrárnu Počerady vyčleňujeme 

do samostatné akciové společnosti

18 tým 


foto: WWA 

S elektřinou v erbu 

Rodina Kubínů 

ČEZ vedl nestor československéelektroenergetiky 

a zakladatel 

energetické rodiny 

Miroslav Kubín nejdéle 

ze všech generálních 

ředitelů – čtrnáct let. 

Některé z projektů, 

které se mu podařilo 

ve firmě uskutečnit, 

pozitivně ovlivňují její 

fungování dodnes. 

Lásku k energetice 

předal i svým synům 

a vnukům, což třiaosmdesátiletého, 

stále 

aktivního a respektovaného 

odborníka, 

velmi těší. 

Že stráví celý život v energetice, na to by si 

Miroslav Kubín v mládí nevsadil. Táhlo ho 

to k umění. Narodil se v roce 1929 v Opočně, 

od dětství výborně maloval, zajímala 

ho historie a výtvarné umění. Za války nastoupil 

na vyšší strojní průmyslovku v Plzni, 

ale když ji Němci zavřeli, začal v roce 1944 

pracovat jako nuceně nasazený ve fabrice 

na opravu leteckých motorů v Babí u Náchoda. 

Bylo mu šestnáct. 

„Opravovali jsme tam známé stíhačky – 

messerschmitty a junkersy,“ vzpomíná Miroslav 

Kubín. Po válce si průmyslovku dodělal 

v Písku, vystudoval Elektrotechnickou 

fakultu na pražském ČVUT a později získal 

titul doktora technických věd a kandidáta 

ekonomických věd. K umění ho to však táhnout 

nepřestalo, a tak ještě paralelně vystudoval 

dějiny umění. 

V roce 1953 nastoupil do Energoprojektu, 

který byl jedním z 27 podniků patřících 

ČEZ, kterému pak věnoval celou svou sedmatřicetiletou 

profesní kariéru. Nejdříve 

pracoval jako projektant a konstruktér v brněnské 

pobočce Energoprojektu. Pak přišla 

nabídka, aby vykonával projekční dozor 

při výstavbě Elektrárny Poříčí 2, následovala 

výstavba Opatovic. Když skončila, stal se 

ředitelem Teplárny Dvůr Králové a následně 

Elektrárny Poříčí 1 a poté Poříčí 2. 

Že byl rozvoj energetiky za minulého režimu 

složitý, dokládá i tato úsměvná příhoda: 

„Na Poříčí jsme začali jako první vyrábět 

z popílku germanium, které se používá 

při výrobě polovodičů. To byla tenkrát strategická 

záležitost. Dávali jsme ho do vzorkovnic 

– takových skleněných trubek, které 

bylo nutné něčím uzavřít. Pamatuji si, 

jak někdo řekl: Tak tam navlíknem prezervativ. 

Šli jsme tedy v Trutnově do drogerie. 

Prodávalo tam takové mladé děvče a my 

se ho zeptali, jestli má 500 kusů pánských 

ochran. Ono okamžitě uteklo, poněvadž si 

myslelo, že jsme nějací úchylové. Pak jsme 

si to vysvětlili,“ vzpomíná s úsměvem Miroslav 

Kubín a dodává: „Ale na skladě neměli 

ani 50 kusů, tak se to muselo doobjednat.“ 

Miroslav Kubín patří k průkopníkům 

fluidního spalování v tehdejším Českoslo- 

vensku. „Na Poříčí jsme měli cyklonový kotel, 

což byl předchůdce dnešního fluidního 

kotle. Mě spalovací procesy zajímaly, a tak 

jsem se s tehdejším místopředsedou vlády 

a předsedou plánovací komise Stanislavem 

Rázlem dostal do Finska, kde už dva 

cirkulační fluidní kotle provozovali. Nechal 

jsem jim tam dva vzorky našeho paliva, pak 

jsme zajistili licenci a kotle vyrobili. Od té 

doby mě sledovala Státní bezpečnost, založili 

mi dokonce svazek pod krycím jménem 

Kuba.“ 

Za hodinu generálem 

V roce 1976 se výkony velkých hnědouhelných 

bloků snižovaly na cca 80 % a plošně 

se vypínala elektřina. „Za této situace jsem 

byl pozván do Prahy k tehdejšímu tajemníkovi 

pro průmysl Milouši Jakešovi. Ten mi 

povídá: Chceme, abys vedl ČEZ. Na rozhodnutí 

máš hodinu přes oběd a za mnou 

sedí Husák, tak si to rozmysli pořádně! 

Za šedesát minut už jsem byl na příštích čtrnáct 

let, do roku 1990, generálem ČEZ, který 

měl tenkrát 56 tisíc zaměstnanců,“ vzpomíná 

Miroslav Kubín. 

Těžištěm jeho práce v ČEZ byla zejména 

problematika teplárenství a elektrických 

zásobovacích soustav. Je autorem myšlenky 

zásobovat Prahu teplem z kogenerační 

výroby mělnické elektrárny. „Tenkrát tomu 

projektu nikdo nevěřil, na vzdálenost 50 kilometrů 

do té doby teplo nikdo nevedl. Navíc 

nešlo o klasický teplovod, ale o velký 

liniový akumulátor energie, který měl trojnásobnou 

izolaci. Zatímco klasický teplovod 

má tepelné ztráty 10 až 15 %, ten z Mělníka 

jen 1,8 %. Ve světovém měřítku jde o největší 

přenosovou kapacitu. Teprve dnes 

o podobném principu začínají uvažovat třeba 

v Drážďanech, protože akumulace energie 

je dnes v energetice vysoce aktuální,“ 

říká Miroslav Kubín. 

Za dobu, kdy vedl ČEZ, se podílel 

na vypracování a zavedení nového systému 

údržby nejdříve v Elektrárnách Poříčí 

a později v celé firmě. Řídil výstavbu propojení 

čs. přenosové soustavy velmi vysokého 

napětí do Rakouska a Německa

19 

1 2 

3 

4 

a výstavbu JE Dukovany. Zahájil i výstavbu 

Temelína. Působil v Energetické komisi 

Československé akademie věd a pracoval 

jako odborný poradce v oblasti energetického 

hospodářství a legislativy. Je autorem 

devíti knih o energetice, jejíž historii se doposud 

věnuje. Své celoživotní zkušenosti 

využil při práci v Nezávislé odborné komisi 

pro posouzení energetických potřeb ČR 

v dlouhodobém časovém horizontu (tzv. 

Pačesovy komise). 

Jablko nepadlo daleko… 

V energetických šlépějích svého otce se 

vydali i jeho dva synové Roman a Zdeněk. 

K technice je otec nutit nemusel. „Už jako 

malí kluci jsme s bráchou rodičům zavedli 

do ložnice pod postel odposlouchávací zařízení. 

Dostali jsme za to pár facek, ale náš 

raný zájem o techniku to dostatečně dokládá,“ 

směje se dnes třiapadesátiletý Roman, 

který vystudoval v bývalém Sovětském svazu 

v Kyjevě jadernou energetiku a v roce 

1983 nastoupil do Dukovan, které se právě 

spouštěly. „Spouštěl jsem třetí a čtvrtý blok 

a během dvaceti let v elektrárně jsem byl 

operátorem reaktorů, vedoucím bloku a šéfem 

několika důležitých projektů. Nejraději 

vzpomínám na devítileté období v blokové 

dozorně,“ říká Roman Kubín. Od roku 

2004 pracuje ve společnosti Alta, která 

do Dukovan, Temelína a slovenských jaderných 

bloků dodává palivo, takže ani teď to 

nemá k ČEZ daleko. Když se chce odreagovat, 

rád leze po horách. Byl už i v Himálaji, 

i když na žádnou osmitisícovku zatím 

nevylezl. 

O dva roky mladší bratr Zdeněk je ČEZ 

stále věrný. Vystudoval energetickou strojařinu 

v bývalé NDR a v roce 1983 nastoupil 

do Elektráren Poříčí, stal se provozním 

ekonomem a je jím doposud. „Mou prací 

je plánování a hodnocení výroby elektřiny 

v podobě provozního rozpočtu nebo podnikatelského 

plánu na rok až pět let dopředu. 

Do provozní ekonomie dnes patří také ekologická 

problematika, protože CO 2 se stalo 

významnou nákladovou složkou. „Starám se 

ale například i o zavádění výpočetní techniky,“ 

říká Zdeněk, který po otci zdědil i vztah 

k umění a ve volných chvílích se věnuje 

umělecké fotografii, zejména focení aktů. 

Zdeněk má dva syny, oba studují VUT 

v Brně. Starší David elektroenergetiku, 

mladší Jan robotiku a automatizaci. Romanův 

šestadvacetiletý syn Petr už posílil řady 

zaměstnanců ČEZ, když před rokem dokončil 

studium jaderné energetiky na ČVUT 

v Praze a nastoupil na oddělení reaktorové 

fyziky v Temelíně. „Moc se mi tam líbí, i když 

zatím nemohu být úplně platným členem 

týmu, protože jsem ve fázi školení, biflování 

a přípravy na státnice,“ říká Petr. 

Dědečka Miroslava Kubína to samozřejmě 

těší. „Vždyť to by přece ani nemohlo být 

možné, kdyby si k energetice nenašli cestu 

i mí vnuci,“ usmívá se spokojeně. 

A aby u Kubínů nebylo těch energetiků 

ještě málo, manželky obou bratrů jsou také 

z oboru. Romanova žena Jana je ze Slovenska, 

ale poznali se při studiích v Rusku, kde 

také studovala provoz jaderných elektráren. 

I ona svou profesní kariéru začínala v Dukovanech. 

Též Zdeněk si z Německa nepřive- 

Rodina Kubínů 

1 

2 

3 

4 

Zdeněk Kubín 

– provozní ekonom Elektráren Poříčí 

Miroslav Kubín 

– důchodce, v letech 1976–1990 

generální ředitel ČEZ 

Roman Kubín 

– společnost Alta 

petr Kubín 

– oddělení reaktorové fyziky 

JE Temelín 

zl jen vzdělání, ale i ženu Kristýnu, která vystudovala 

ekonomii energetiky a pracovala 

v Elektrárně Poříčí (dnes je v domácnosti). 

Nový Temelín potřebujeme 

Po roce 1989 prošel ČEZ podle názoru Miroslava 

Kubína několika nelehkými obdobími. 

I když se podařilo úspěšně zprovoznit 

přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně, 

odsířit uhelné elektrárny a postavit dva 

bloky jaderné elektrárny Temelín, z technické 

společnosti, která stavěla a provozovala 

nové elektrárny, se pomalu stala finanční 

instituce, ve které stávající technika sloužila 

k vydělávání peněz a do jejího rozvoje 

a obnovy se investovalo jen minimálně. Průměrná 

účinnost elektráren ČEZ tak začala 

nebezpečně zaostávat za evropským průměrem. 

„Změna strategie přišla až po příchodu 

Martina Romana v roce 2004. Je jeho 

zásluhou, že ČEZ znovu začal investovat 

do nových technologií, obnovuje své elektrárny, 

úspěšně prorazil a podniká na zahraničních 

trzích a prosazuje úsporná opatření. 

Podařilo se mu vytvořit velkou a silnou společnost, 

se kterou dnes Evropa musí počítat,“ 

shodují se u jednoho stolu všechny tři 

energetické generace rodiny Kubínů. A ještě 

v jednom jsou zajedno: „Pokud si má 

ČEZ svou pozici udržet a být i nadále konkurenceschopný, 

neexistuje jiná možnost, 

než dostavět nové bloky Temelína.“

20 anketa 

připravil: Petr Holub 

foto: archiv 

Máme za sebou barevná a plodná léta 

Za posledními dvaceti roky se ohlédlo několik zaměstnanců i externích osobností. 

Většina z nich říká, že šlo o velmi zajímavé období, během kterého ČEZ vyrostl v silnou 

a moderní evropskou energetiku. 

1. Jak vnímáte 

uplynulých 20 let ČEZ? 

2. Jaký dosažený úspěch, 

ale i nepříznivá událost se 

Vám vybavuje? 

3. Který rok z období 

1992–2012 byl pro 

Vás NEJ a proč? 

4. Co byste Skupině ČEZ 

popřál (-a) do dalšího 

dvacetiletí? 

Jaroslav 

Volšický 

ředitel 

Elektrárny 

Chvaletice 

1. Jako období, kdy ČEZ se 

úspěšně vypracovával mezi 

nejlepší energetiky v Evropě a přitom 

dbal na bezpečnost, ekologii a spolehlivé 

dodávky elektřiny. 

2. Za úspěch považuji odsíření uhelných 

elektráren a způsob likvidace 

a ukládání (bezodpadové) vedlejších 

energetických produktů. 

3. 1996 – vybudování výklopníku paliva 

ve Chvaleticích umožnilo dovážet 

uhlí po železnici místo po řece. Byla 

to asi první stavba ČEZu, založená 

na ekonomické návratnosti (většina 

staveb bývala vynucena legislativou). 

Díky tomu elektrárna funguje i dnes. 

4. Aby věděla, co chce, dovedla 

o tom přesvědčit okolí a uměla své 

záměry zrealizovat. 

petr 

Karas 

generální ředitel 

ČEZ v letech 

1990-1998 

1. To to uteklo, už opravdu 

20 let? Mám dojem, že jsem 

tam tehdy pracoval. :-) 

2. Každý den mám radost, že svítíme. 

Děkuji všem kolegům v ČEZu, 

ale i v PRE a E-ONu. 

A ta nepříznivá událost? Když náhodou 

nesvítíme a venku je -18° C. 

Mám totiž doma všechno na elektřinu, 

i to tepelné čerpadlo. A že to naposledy 

trvalo jenom dvě hodiny 

– i za to děkuji kolegům z ČEZ Distribuce. 

Mohlo to trvat podstatně déle. 

3. Rozhodně 2012. Ten je totiž právě 

teď. 

4. Spoustu vynikajících, schopných, 

pracovitých a moudrých lidí. 

Hana 

Kadlecová 

HR specialistka, 

ČEZ, Vodní 

elektrárny, 

provoz 

Štěchovice 

1. Do ČEZ, a. s., jsem nastupovala 

začátkem roku 1992 

po mateřské dovolené, uplynulých 

20 let ČEZu bych tedy přirovnala 

k vývoji mého tehdy narozeného 

syna. Rostl, sílil, vzdělával se, poučoval 

z chyb a někdy byl nucen přizpů- 

sobit se novým, pro něho nepříjemným 

podmínkám. Zkoumal a řešil, 

jak nejlépe se uplatnit v naší společnosti, 

osamostatňoval se a začal poznávat 

svět. Dnes je respektován. 

2. Za úspěch považuji ukončení distančního 

studia, které nám ČEZ, a. s., 

zorganizoval a umožnil. A nepříjemnou 

událostí byl bezesporu tragický 

odchod dlouholeté kolegyně, se kterou 

jsem pracovala v jedné kanceláři 

15 let. Často na ni myslím a vzpomínám. 

3. S odstupem času vnímám celé 

toto období jako NEJ, díky personalistice 

se setkávám a komunikuji s našimi 

zaměstnanci na všech pracovních 

pozicích v různých lokalitách. 

Vždy se najde kousíček času pohovořit 

s nimi i o běžných starostech a radostech. 

Mám tím možnost poznat 

blíže spoustu lidí a to mě obohacuje. 

4. Ať plně a efektivně využije zkušenosti 

získané v předchozích letech. 

Ať se jí podaří zdárně dokončit veškeré 

rozjeté aktivity v ČR i v zahraničí. 

Jako personalistka jí přeji mnoho nových 

kvalifikovaných odborníků, kteří 

jí pomohou nadále se udržet na špičce. 

A ona ať zároveň nezapomíná 

na ty, kteří jí na tento vrchol pomohli. 

Miroslav 

Grégr 

místopředseda 

vlády ČR 

a ministr 

průmyslu 

a obchodu 

v letech 

1998–2002 

1. Jednou z národohospodářských 

a programových zásad, 

kterou jsem ve své funkci vyhlásil,

21 

bylo to, že suverénní je ten stát, který 

je v maximálně možné míře energeticky 

nezávislý. U nás je to možné 

pouze v oblasti elektrické energie. 

ČEZ tuto roli plnil a plní, někdy 

s podporou, někdy přes nepřízeň 

střídajících se vlád. 

2. Úspěchem naší vlády bylo, že se 

po krátkodobém počátečním lapsusu 

v roce 1998 podařilo bezprostředně 

poté ustavit znalé a činorodé 

vedení ČEZu a zejména vedení 

Jaderné elektrárny Temelín. Oba 

managementy byly schopny naplňovat 

cíle energetické politiky státu 

a dostavět a spustit první dva bloky 

Temelína v daných termínech a finančních 

limitech. Zde bych chtěl 

podtrhnout báječnou a úspěšnou 

spolupráci s tehdejším ředitelem 

ETE Františkem Hezoučkým a jeho 

týmem a též s naprosto nekompromisní, 

ale korektní, objektivní, znalou 

a navíc statečnou předsedkyní 

SÚJB Danou Drábovou. Kromě nepřízně 

medií při prosazování jaderné 

energetiky a dostavění Temelína 

vzpomínám i na dvě úsměvné epizody 

z tohoto období. Před rozhodováním 

vlády o dostavbě ETE v roce 

1998 si nechalo ministerstvo životního 

prostředí udělat průzkum veřejného 

mínění na toto téma v domnění, 

že výsledek bude negativní. 

Výstavbu však podpořilo 72 % dotázaných 

a já jsem to využil na podporu 

mé argumentace pro rozvoj 

jádra. V druhém případě jsem obdržel, 

v témže roce, za prosazování 

jaderné energetiky cenu „Ropák 

roku“, ke které jsem se hrdě přihlásil 

a když jsem si ji chtěl vyzvednout, 

bylo mi sděleno, že to už nejde, protože 

cenu ve formě dortu už organizátoři 

snědli, neboť se domnívali, že 

si ji nebudu chtít převzít. :-) 

3. Chci vzpomenout strategické 

rozhodování o podobě ČEZu v letech 

1998–2002. Musím přiznat, že 

jsem měl v určitém období představu, 

že ČEZ může v budoucnu na extrémně 

sílícím evropském trhu obstát 

pouze jako součást některého 

z velkých evropských hráčů. Snad 

to bylo ovlivněno i tím, že jsem 

v roce 1990 jako ministr strojírenství 

a elektrotechniky vlády ČR inicioval 

a realizoval privatizaci Škody Mladá 

Boleslav a její fúzi s Volkswagenem, 

která se úspěšně rozvinula. 

Když jsem ale s představiteli těchto 

velkých energetik jednal, poznal 

jsem, že tudy cesta nevede. Navrhl 

jsem vládě zrušit původní privatizační 

záměr, což se také stalo. Vytvořili 

jsme naopak vzápětí vlastní český 

energetický gigant, dnes přezdívaný 

„SuperČEZ“, který sám úspěšně 

operuje na evropských trzích a dále 

se rozvíjí. 

4. ČEZ může svými investicemi 

a rozvojem, pokud budou státotvorně 

realizovány, významnou a neopakovatelnou 

měrou oživit český průmysl 

a české národní hospodářství. 

Přeji proto ČEZu nejen další jaderné 

bloky, modernizovanou přenosovou 

soustavu, ale i osvícené vedení a politiky. 

Zaměstnancům přeji pozitivní 

myšlení a radost ze života. 

Daneš 

Burket 

manažer útvaru 

technická 

podpora JE 

Dukovany 

1. Když porovnám začátek 

90. let a současnost, je evidentní, 

že se ČEZ výrazně změnil. 

Můžeme o dílčích změnách diskutovat 

a mít na ně různé názory, ale 

faktem je, že vedly k tomu, že ČEZ 

je dnes moderní společností evropského 

významu. Koho z nás by před 

dvaceti lety napadlo, že budeme 

na evropském trhu rovnocennými 

konkurenty společnostem typu EdF, 

E.ON nebo RWE? 

2. Velkou část svojí profesní kariéry 

u ČEZu jsem spojil s dukovanskou 

elektrárnou. Optikou této lokality určitě 

nebyly příjemné diskuze o budoucnosti 

provozu dukovanských 

bloků, které se svého času zcela váž- 

ně vedly. O to příjemnější je skutečnost, 

že vedení společnosti podporuje 

prodloužení provozu elektrárny 

za její projektovou životnost a uvažuje 

se o výstavbě 5. bloku. Všichni jaderníci, 

kteří si pamatují odpor, který 

se nejen u našich jižních sousedů 

zvedal v souvislosti se spouštěním 

prvních dvou temelínských bloků, 

dnes jistě cítí velké zadostiučinění, 

když vidí, jak dostává projekt dostavby 

3. a 4. bloku reálné obrysy. 

3. Z mého pohledu to byl přelom let 

2006 a 2007, kdy jsme v divizi výroba 

v rámci velké organizační změny 

budovali centrální inženýring. Dnes 

je to respektovaný útvar, který poskytuje 

špičkovou inženýrskou podporu 

nejen našim elektrárnám, ale i dalším 

útvarům a společnostem Skupiny. 

4. Situace na energetickém trhu 

dnes není nejrůžovější, proto bych 

popřál především stabilní prostředí 

a dostatek síly pro ambiciózní projekty, 

které nás čekají. 

Lenka 

Kočí 

referentka 

archivní 

a spisovní 

služby, ČEZ 

Správa majetku, 

praha 

1. Z ČEZu se stal gigant. Svými 

výsledky vždy jako pevný 

pilíř podpořil stát, jenž by si měl 

energetiku jako strategické odvětví 

ponechat i do budoucna. 

2. Vyjmenovávat všechny dosažené 

úspěchy Skupiny, to přísluší spíš odborníkům 

a lidem na vyšších pozicích, 

než je ta moje. Za svůj osobní 

úspěch považuji to, že v ČEZu mohu 

pracovat. Ale největším úspěchem 

pro mě jsou pracovití a obětaví lidé 

se smyslem pro humor, které jsem 

zde poznala a se kterými mě snad už 

navždy bude pojit pevné přátelství. 

3. „NEJ“ roky se mi různě střídaly 

(některé byly nejlepší, některé nejhorší) 

– v rozmezí let 1992 až 2012 jsem

22 anketa 

toho stihla tolik, co možná spousta 

jiných lidí za celý život: nástup 

do ČEZu, práci v účtárně, pak v sekci 

komunikace ve Zpravodaji ČEZ, 

jakési zhodnocení mé práce (a dalších) 

v podnikové publikaci Člověk 

na svém místě, v soukromí svatbu, 

dvě děti (kterým je dnes 14 a 16 let), 

mateřskou, rozvod, vydání knížky, 

pak nástup do ČEZ Správy majetku… 

Doufám, že historie mého působení 

v ČEZu bude ještě nějak pokračovat. 

4. Aby zůstala tím pevným gigantem, 

nerozdrobila se, ale ještě více 

semkla – ve velikosti a společném 

cíli je síla. Aby její dobré jméno v naší 

zemi a ve světě bylo pozitivně vnímáno 

i nadále. Aby její zaměstnanci byli 

na ni hrdí a aby si je ona udržela. 

Mirek 

Bartulík 

technický 

kontrolor 

elektrometrolog, 

Elektrárna 

Dětmarovice 

1. Pozitivně. Po reorganizačních 

změnách, kterými se docílilo 

úspor při výrobě a zefektivnění 

řízení práce, se dále tyto činnosti cizelují. 

Systematickými a cílenými záměry 

si ČEZ vybudoval silnou pozici. 

2. Úspěchů byla celá řada. Výsledkem 

je silná pozice ČEZu nejen 

u nás, ale i v Evropě. Nepříznivý 

je v současné době vývoj výstavby, 

respektive předání nového zdroje 

v Ledvicích. 

3. Bylo to období na přelomu tisíciletí, 

kdy při reorganizacích náš útvar 

obstál a pozitivními výsledky přesvědčil 

o svém přínosu pro ČEZ. 

4. Bude to už náročnější, ale ať se 

jí stále daří nalézat ta nejvhodnější 

řešení. Aspoň tak jako doteď. Pracovníkům 

samozřejmě mnoho pozitivní 

energie na zvládání nelehkých 

úkolů. Aby mohli být tak jako já hrdí 

na to, že pracují v energetice. 

Miroslav 

Kubín 

generální ředitel 

ČEZ v letech 

1976–1990 

1. Jsem rád, že ČEZ zůstal 

českou společností a že jeho 

zisky i dividendy zůstávají na rozdíl 

od jiných energetických firem v této 

zemi. 

2. Za největší úspěch považuji komplexní 

obnovu klasických elektráren, 

zahájenou po příchodu Martina Romana. 

Negativní událost si žádnou 

nevybavuji. 

3. Pro mě osobně bylo a je NEJ to, 

že jsou oba moji synové zaměstnáni 

v energetice a že se touto cestou vydali 

i moji vnuci. 

4. Úspěšnou dostavbu Temelína 

a také vyřešení potíží v zásobování 

uhlím pro teplárenství, což je velký 

a stále nedořešený problém. 

Marie 

Dufková 

specialistka 

komunikace, 

ČEZ, praha 

1. Jako velmi rozmanitá, barevná, 

činorodá a plodná léta, 

kdy se stále dělo mnoho věcí, doslova 

se "budovalo" a ČEZ se měnil 

neuvěřitelně rychle v moderní progresívní 

společnost. Jediným zádrhelem 

na této cestě byla násilná změna 

spojená s iracionálními čistkami 

v mana gementu v r. 1999, která vývoj 

na čas pozdržela. Naštěstí se pak 

vše opět v dobré obrátilo. 

2. Úspěchů je mnoho: spuštění 

Dlouhých Strání, síťové propojení se 

západní Evropou, ekologický program, 

dostavba Temelína, získání 

REAS a Severočeských dolů, modernizace 

elektráren... V netechnické oblasti 

je to určitě podpora, kterou ČEZ 

poskytuje školství a rozvoji regionů. 

Nepříznivou událost, která poškodila 

ČEZ, jsem zmínila v odpovědi 1). 

3. 1993, protože jsem nastoupila 

do ČEZ a otevřely se mi možnosti 

kreativně se vrhnout do tvorby 

dlouhodobých komunikačních 

a vzdělávacích programů, které slouží 

dobrému jménu ČEZ dodnes. 

4. Aby se nenechala ničím a nikým 

odradit od progresivního postupu, 

aby vždy do svého čela stavěla kvalitní 

a chytré lidi s rozhledem. 

Vladimíra 

Rosendorfová 

specialistka, 

ČEZ Zákaznické 

služby, plzeň 

1. Před dvaceti lety jsem si 

už jako studentka vysoké školy 

přála pracovat ve velké průmyslové 

společnosti. Názvy Dukovany, 

Tušimice, Prunéřov, Dětmarovice, 

Severočeské doly apod. ve mně vyvolávaly 

vlnu vášně. Dostavbu Temelína 

jsem nadšeně sledovala a fandila 

ČEZu. Dodnes obdivuji tehdejší 

vedení, ale i politickou reprezentaci, 

že se jim podařilo přes extrémní 

odpor určitých zájmových skupin 

elektrárnu dostavit. Svým nadšením 

jsem postupně nakazila celou 

rodinu. Při nedávné návštěvě Bratislavy 

mi manžel pobaveně ukazoval 

známé „éčko“a syn při pohledu 

na tramvaj s nápisem „cez Devín“ volal: 

„Maminko, tady jezdí vaše firemní 

tramvaj!“ 

2. Teambuilding v roce 2001. Při 

sklouznutí po laně při překonávání 

terénních překážek jsem si spálila 

ruku. Při následné rekonvalescenci 

odjel šéf na dovolenou a tak byl konečně 

čas i na jiné aktivity než pracovní. 

A výsledek? Dnes již devítiletý

23 

syn. Mohu tedy směle tvrdit, že mám 

dítě následkem pracovního úrazu. 

3. Rok 1999, kdy jsem našla v regionálním 

tisku inzerát hledající manažera 

strategie. Chtěla jsem si zkusit, 

jestli bych uspěla ve výběrovém řízení 

na post u společnosti se základním 

jměním 1,6 miliardy korun. Přestože 

jsem tehdy o změně neuvažovala, 

po absolvování konkurzu jsem 

zahořela touhou v této společnosti 

a s těmito lidmi pracovat. Jen pro dokreslení: 

generálním ředitelem Západočeské 

energetiky byl tehdy pan Valeš, 

ředitelem strategie Igor Šmucr 

a finančním ředitelem Alan Svoboda. 

Pak odešla asistentka ředitele Šmucra 

na mateřskou dovolenou a já se 

"dočasně" ocitla na jejím místě. Dočasně 

dodnes. 

4. Ať je stále úspěšná, schopná a přitažlivá. 

petr 

Vobořil 

ředitel útvaru 

interní audit, 

ČEZ, praha 

(04-07/2000 

byl pověřen 

vedením ČEZ) 

1. Na obdobné startovní čáře 

stála na počátku 90. let řada 

českých firem, žádná z nich však neprošla 

uplynulými 20 lety tak úspěšně 

jako ČEZ. A zdaleka nebylo důvodem 

jen monopolní postavení v 90. letech, 

v takové pozici část z nich byla také, 

některé jsou monopolem ostatně dodnes. 

Podle mého názoru k tomu výrazně 

přispěl právě vznik ČEZ jako 

akciové společnosti v roce 1992 s následným 

menšinovým vstupem soukromých 

akcionářů. To umožnilo postupný 

posun správy ČEZu směrem 

k řízení, které následně ocenili i investoři 

a akcionáři. 

2. Těch úspěchů byla řada: odsíření 

uhelných elektráren v rekordním 

čase, obhájení a dokončení Temelína, 

profinancování těchto investic, vstup 

do české distribuce a její restruktura- 

lizace (VIZE 2008) či zahraniční akvizice, 

kterými se ČEZ dostal mezi největší 

evropské energetiky. Za největší 

úspěch ale považuji překvapení, které 

jsme tehdy nezávislým distribučním 

společnostem připravili strukturovanou 

nabídkou „duhové elektřiny“ při přechodu 

na liberalizovaný velkoobchodní 

trh. Tuto nabídku nešlo odmítnout. 

Za neúspěch považuji, že nám unikly 

obě akviziční příležitosti na Slovensku, 

tzn. privatizace slovenských REAS 

a později i Slovenských elektráren. 

3. Rok 2000. NEJtěžší, protože v jeho 

první polovině vrcholila „válka“ tehdejšího 

vedení ČEZ, ale také s NEJvětší 

nadějí, kterou přinesla obměna představenstva 

na valné hromadě v červnu 

2000. A mezi NEJ tohoto roku patří 

i zavážka paliva do 1. bloku Temelína. 

Byl to rok „restartu“ ČEZ, návratu 

ke standardnímu řízení firmy a rok, 

ve kterém se po dlouhé době výstavby 

z Temelína konečně stalo jaderné 

zařízení. Období NEJvětšího úspěchu 

Skupiny sice přišlo až po roce 2005, 

události roku 2000 však pro ně byly 

nutnou podmínkou. 

4. Šťastnou ruku při volbě lidí. Bez 

toho, že se vždy ve správnou dobu našli 

ti správní lidé, kteří přišli s dobrým 

nápadem, plánem či strategií, i lidé, 

kteří takové ideje dokázali úspěšně 

prosadit a realizovat, bych asi nebyl 

s uplynulým dvacetiletím tak spokojený. 

Přál bych si, aby i budoucí výzvy 

našly v řadách zaměstnanců ČEZ tak 

úspěšné řešitele, aby i pamětníci budoucích 

20 let mohli vyslovit obdobné 

uspokojení z uplynulých let. 

Antonín 

Volák 

vedoucí 

zabezpečení 

Elektrárny 

Tušimice l 

a MVE Želina 

1. Do roku 1992 bylo hlavním 

úkolem zásobovat obyvatelstvo 

i průmysl elektřinou. Poté lze 

vysledovat snahu o další rozvoj společnosti 

a to v obnově zdrojů, v prioritách 

výroby ekologické energie, zefektivnění 

výroby a hlavně v expanzi 

do zahraničí. ČEZ neusíná na vavřínech, 

neustále hledá možnosti svého 

rozvoje - např. prodejem plynu, 

dostavbou Temelína či nového zdroje 

v Ledvicích a také podporou obnovitelných 

zdrojů. 

2. Nezapomenutelnou radostnou 

vzpomínkou pro všechny zaměstnance 

Elektrárny Tušimice I bylo rozhodnutí, 

že před rokem 1998, od něhož 

jsme se přihlásili k mezinárodní 

smlouvě o odstavení elektráren bez 

odsiřovacích jednotek, bude naše 

elektrárna zrekonstruována a provozována 

s novým odsířením. Velké 

zklamání nastalo 19. 2. 1999, kdy 

byla stavba odsíření zastavena. Dnes 

víme, že to bylo rozumné, neboť některé 

části výrobního zařízení byly 

za zenitem použitelnosti (konstrukce 

zauhlování, bagrovací stanice a hlavně 

komín). Úspěchem bylo, že všem 

zaměstnancům z tušimické jedničky 

organizace napomohla po odstavení 

elektrárny najít nová zaměstnání. 

3. Rád vzpomínám na rok 1994, kdy 

byla po rozsáhlé rekonstrukci uvedena 

do provozu po téměř sedmdesátileté 

odstávce malá vodní elektrárna 

na řece Ohři u obce Želina. 

Další úspěch se datuje do let 2004 

až 2006, kdy jsem koordinoval a řídil 

demolici celé elektrárny Tušimice I. 

Zbourání celé elektrárny včetně odstřelu 

téměř 200 m vysokého komína 

proběhlo ve velmi krátkém čase, 

bez jediného úrazu a za (pro ČEZ) 

velmi příznivých ekonomických podmínek. 

4. Do dalších let bych přál mým nástupcům 

hrdost, že jsou zaměstnáni 

u tak solidní společnosti, kde můžou 

čerpat zkušenosti a rozvíjet své 

znalosti, a kde je o ně všestranně 

postaráno. Já v elektrárně pracuji 

48 let. ČEZu přeji úspěšné dokončení 

všech dlouhodobých plánů: obnovy 

zastaralých elektráren, výstavby 

nových zdrojů včetně obnovitelných, 

prosazení se na domácích i zahraničních 

trzích.

24 

trh 

text: Gabriela Pátková 

foto: WWA 

Se změnami dodavatele 

máme spoustu práce 

Češi dnes rádi a často mění své dodavatele energií. Technické a administrativní 

zajištění těchto změn si však žádá mimořádné pracovní nasazení našich lidí. 

Při každé změně dodavatele musí 

být proveden odečet elektroměru 

Při změně dodavatele musíme mít všechny 

procesy uzpůsobeny tak, abychom mohli 

zajistit plynulé vyřizování požadavků všech 

zákazníků. K tomu musíme zkoordinovat 

přípravu smluv, zajistit elektronickou komunikaci 

se systémem operátora trhu, tzn. registraci 

odběrných míst a aktualizaci kmenových 

dat, provést vlastní změnu a také 

odečíst stav elektroměru k datu účinnosti 

změny dodavatele. 

Kromě častých změn legislativy, určující 

základní pravidla a lhůty, jsou výzvou i různé 

nepředvídatelné situace. Například nedávný 

krach obchodníka s elektrickou energií Korlea 

Invests, jehož zákazníky ČEZ Prodej převzal 

jako tzv. dodavatel poslední instance. 

Náročné odečty 

Při každé změně dodavatele musí zaměstnanci 

ČEZ Měření provést odečet elektroměru 

k datu účinnosti změny. Když není 

k dispozici měření s dálkovou komunikací, 

odečtou měřicí přístroj ručně a zároveň 

zkontrolují technický stav odběrného místa. 

Aby nepřekračovali plánované náklady, 

začali lidé z ČEZ Měření připravovat již 

v roce 2010 pilotní projekt, jehož cílem bylo 

ušetřit náklady na odečty. To znamená prověřit 

kritéria pro výběr míst k provedení přímého 

odečtu a míst, kde je možné generovat 

systémový odhad spotřeby. Ten vychází 

z historie spotřeby v daném odběrném místě. 

„Jestli provedeme přímý odečet nebo 

jen odhad, záleží na typu sazby a velikosti 

předpokládané spotřeby. Odhady generujeme 

u běžných sazeb, tedy jednotarifních 

pro střední objem spotřeby a dvoutarifních 

akumulačních sazeb,“ vysvětluje Petr Zajíc, 

vedoucí oddělení neprůběhového měření. 

„Přímý odečet zajišťujeme na místech s velmi 

nízkou, nebo naopak vysokou roční spotřebou, 

kde by pouhý odhad mohl způsobit 

nesprávnou fakturu pro zákazníka a následnou 

reklamaci,“ dodal. 

Důležitým faktorem je i doba mezi termínem 

změny dodavatele a termínem periodického 

odečtu. „Tam, kde je periodický 

odečet naplánován na období následujících 

čtyř měsíců po termínu změny dodavatele, 

zajišťujeme přímý odečet. U ostatních míst 

stanovíme odhad spotřeby. V současnosti 

při změně dodavatele odečítáme přímo asi 

40 % odběrných míst,“ upřesňuje Zajíc. 

Při plánování odečtů se technici ČEZ 

Měření musí vyrovnávat s nestálým rozsahem 

a geografickým rozložením služby, dojezdovými 

vzdálenostmi a pravidly pro výběr 

míst pro generování odhadů. Díky zvládnutí 

těchto úskalí byly vloni plánované náklady 

na proces sníženy o 41 % a podíl opravných 

faktur u míst s odhadem klesl na jednotky 

procent. 

1000 případů 

Josefa Sedláka 

Ombudsman Skupiny ČEZ Josef Sedlák vyřešil 

za dva a půl roku už tisíc podnětů zákazníků, 

kteří v minulosti se svou stížností 

či reklamací neuspěli u některé společnosti 

Skupiny ČEZ. Zároveň padla hranice stovky 

případů, v nichž klientům vyhověl a vyzval 

příslušnou společnost Skupiny ke zjednání 

nápravy. Jde buď o případy, kdy byla chyba 

na naší straně, případně ombudsman použil 

specifický přístup a zohlednil zejména sociální 

situaci podatele. Někdy ombudsman 

společnostem Skupiny ČEZ doporučil provedení 

změn v postupech nebo přijetí účinných 

nápravných opatření. „Tím jubilejním 

tisícím podáním byl námět ke zlepšení činnosti 

naší Zákaznické linky, doprovázený 

však nevybíravým jednáním zákazníka k operátorkám. 

Stý oprávněný podnět se zase týkal 

poruch na vzdušném vedení, které při 

větru způsobovaly zkraty s následnými výpadky 

elektřiny na zákazníkově odběrném 

místě,“ vysvětluje Josef Sedlák a pokračuje: 

„Stále bohužel narážíme na případy, kdy 

se lidé pokouší řešit své problémy prostřednictvím 

energetických společností. Častá je 

také špatná péče zákazníků o jejich elektrická 

zařízení.“ Nejvíce podání se v roce 2011 

týkalo reklamací měření (57x), reklamace záloh 

a plateb (37x), námětů na zlepšení (36x) 

a smluvních záležitostí (34x). 

Martin Schreier 

Bohumín na bedně 

Společný projekt Skupiny ČEZ a města Bohumín 

„Vyvedení tepla z Elektrárny Dětmarovice 

a nová soustava zásobování teplem 

v Bohumíně“ získal dvě druhá a jedno třetí 

místo v anketě „Projekt desetiletí v soustavách 

zásobování teplem a chladem z let 

2001 až 2010“, kterou připravilo Teplárenské 

sdružení ČR. Náš projekt se jako jediný 

umístil ve všech třech vyhlášených kategoriích 

na stupních vítězů. Na základě hlasování 

novinářů a veřejnosti získal ocenění za druhá 

místa, hlasy od odborníků mu zajistily pomyslný 

bronz. 

Eva Kalužíková

25 

trh 

Konzultanti „vyfasovali“ sluchátka a společně 

s operátory poslouchali hovory se zákazníky. 

„Od ostrých náslechů jsme očekávali 

lepší pochopení práce a potřeb operátorů, 

zejména z pohledu podpory informačními 

systémy. Věřím, že takto získané informace 

a zkušenosti naši dodavatelé využijí při dalších 

úpravách systému,“ vysvětluje vedoucí 

odboru podpora zákaznických služeb 

společnosti ČEZ Zákaznické služby Rostislav 

Válek, který zodpovídá za implementaci 

změn v SAP a komunikaci s dodavateli 

informačního systému. „Chtěli jsme hostům 

představit všechny činnosti, které call centrum 

zajišťuje. Ten, kdo nepřichází do přímého 

kontaktu se zákazníky a současně 

s informačním systémem, si totiž nedokáže 

představit, co pro operátory a další zaměstnance 

znamenají třeba jen dlouhé odezvy, 

o odstávkách systému nemluvě,“ dodal. 

Dlouhá doba obsluhy, ať už v zákaznických 

centrech, call centru či u smluvních 

partnerů, vede k nespokojenosti klientů, 

zaměstnanců, smluvních partnerů, 

Mýma očima: 

text: Vladimíra Rosendorfová 

foto: archiv 

O potížích se SAPem na vlastní uši 

Dvacet konzultantů a programátorů ze sedmi společností, které se podílejí na dodávkách a úpravách 

informačního systému SAp pro Skupinu ČEZ, se v plzeňském call centru seznámilo s prací 

operátorů. Zajímali se hlavně o to, co jim tuto práci ztěžuje. 

Pavel Hendrych, PONTECH: 

„To, co jsem tu viděl a slyšel, je diametrálně 

odlišné od běžných zkušeností s „normálními“ 

uživateli SAP. Měřítko času je 

zde skutečně vnímáno jako vše přebíjející 

dimenze. Teď už si dokážu obrazně představit 

složitost situace, kdy operátorka při 

obsluze složitějšího a ne úplně dobře naladěného 

zákazníka čeká na odezvu systému. 

Vyřešila to ale bravurně, já bych asi 

nedokázal být tak ledově klidný.“ 

Dušan Špelina, LOGICA: 

„Náhled na postupy uživatelů přímo 

v praxi může přispět k lepšímu pochopení 

při návrhu vhodného řešení a porozumění 

při realizaci projektů mezi vámi 

a námi. Kladně hodnotím, že jsem získal 

zajímavé a relevantní informace o call 

centru.“ 

ale i k dodatečným nákladům při opakovaném 

řešení téhož požadavku. „Náš SAP 

obsahuje ve svých databázích miliardy záznamů. 

Nemůžeme očekávat, že bude- 

Antonín Cihlář, MIBCON 

Kvalita call centra je vynikající, včetně organizace 

práce a profesionality operátorů. 

Zdá se mi, že je to hodně velký nápor 

na zaměstnance, i když neznám motivační 

schéma, abych to mohl objektivně 

posoudit. Neumím si představit, že tam 

pracuji; na jedné straně mě tlačí moje 

pracovní úkoly a na druhé zákazníci a informační 

systém, který neovlivním, ale 

jsem na něm závislý. A k tomu ještě třeba 

„spadne systém“. Překvapila mě rychlost 

komunikace a její závislost na systému 

(R4P). Slyšel jsem pár hovorů, většinou 

o fakturách, platbách, zálohách. Tím spíš 

jsem rád, že se nám povedla optimalizace 

rychlosti načítání zákaznického salda. 

Na podobné náslechy by měl chodit každý, 

kdo je zodpovědný za kus implementace 

v systému. 

me mít vždy veškeré informace ve vteřině 

k dispozici. Ale snažíme se, aby byl systém 

přehledný, intuitivní a rychlý,“ pokračuje 

Válek. 

Hana Poláčková, ČEZ Zákaznické služby 

Jako naschvál po celou dobu přítomnosti 

konzultanta fungoval systém bezchybně, 

což se často nestává. Přesto byl překvapen, 

jak je složité se zákazníkem účelně komunikovat 

v době do načtení příslušné stránky. 

Jana Kantová, ČEZ Zákaznické služby 

Pokud by se takovéto akce dělaly i s kolegy 

z ČEZ ICT Services, ušetřili bychom 

si spoustu času, nákladů a nervů. Pokud 

systém funguje bezchybně, je obsluha zákazníků 

radost. V opačném případě se 

můžeme snažit sebevíc a zákazník stejně 

nebude spokojen. 

Vendula Kubinová, TC 

Otázky konzultanta se týkaly například automatiky 

zobrazovaných „oken“ při příchozím 

hovoru.

26 

den s 

text: Roman Peterka 

foto: Michal Matyáš 

Michal procházka 

vedoucí FVE Ralsko 

Šéf elektrárny 

a pod ním armáda 

provozních pracovníků, 

kteří se o její chod 

starají – tak to vypadá 

na „klasických“ 

zdrojích – tepelných 

elektrárnách 

nebo jaderkách. 

U fotovoltaické 

elektrárny je to 

trochu jinak. Michal 

Procházka, vedoucí 

FVE Ralsko, která 

je svým výkonem 

největší fotovoltaickou 

elektrárnou 

v republice, je tak 

trochu Ferda Mravenec 

– práce všeho druhu. 

„Můj styl řízení je 

poruč a udělej si sám,“ 

říká s úsměvem. 

Když myši prokoušou izolaci kabelů u fotovoltaických 

panelů, vydá se Michal Procházka 

do pole a jde spravovat. Když 

strom po vichřici padne na plot, vezme motorovou 

pilu a jde si hrát na dřevorubce 

a opraváře plotu. Když je poškozen některý 

z panelů, vezme Michal Procházka žebřík 

a vymění ho. Na poruchy, na které nestačí, 

povolá servisní firmu. Pokud není zrovna 

nic akutního, je tu řád preventivní údržby, 

který říká, co se má kdy dělat. 

Všechnu práci musí zvládnout dva lidé. 

„V zimě jsme tu od sedmi do tří, mimo zimní 

období se tu s kolegou střídáme – jeden 

má ranní od sedmi do tří, druhý nastupuje 

od jedenácti a je tu do sedmi,“ vysvětluje 

Michal Procházka. „Další tři externisté pomáhají 

třeba se sekáním trávy,“ dodává. 

Základnu má Michal Procházka v malé 

buňce za plotem areálu kousek za obcí Kuřivody, 

na starost toho má však mnohem 

víc. FVE Ralsko je označení pro celou skupinu 

fotovoltaických elektráren vystavěných 

v prostoru bývalého vojenského újezdu 

Ralsko. Dohromady jich je pět (Mimoň 

Ra3, Ralsko Jih Ra2, Ralsko – Jabloneček 

Ra1a, Ralsko – Jabloneček Ra1b, a Ralsko 

– Jabloneček Ra1c a než je člověk všechny 

objede, chvíli to trvá. Cestou se může 

kochat nádhernou přírodou – všude jsou 

lesy, nedávno tu dokonce byli vysazeni 

zubři. Kochání ale narušuje kvalita zdejších 

cest, které připomínají tankodrom. „Naštěstí 

máme auto, které to zvládá,“ říká s úsměvem 

Michal Procházka. 

Michal Procházka se vyučil elektrikářem, 

posledních několik let před tím, než 

začal pracovat jako vedoucí FVE Ralsko, 

se živil jako stavbyvedoucí. „Pak ale firma 

zkrachovala, já se vrátil zpět na Českolipsko, 

abych znovu začínal jako elektrikář, 

pak jsem zkusil výběrové řízení na FVE Ralsko 

a podařilo se – jsem tady,“ rekapituluje 

svou profesní dráhu. Do práce to nemá daleko 

– bydlí v České Lípě. Ve volném čase 

vyráží na chalupu, kterou má za Českou Lípou, 

nebo lézt po skalách. „Na skály už ale 

nemám moc čas a možná ani ten správný 

věk,“ směje se Michal Procházka. „Ale občas 

ještě vyrazím,“ uzavírá. 

7:00 

Úderem sedmé už je Michal Procházka 

„na základně“, v areálu fotovoltaické elektrárny 

Ralsko Jih. Z České Lípy, kde bydlí, 

to nemá do práce zase tak daleko. 

Po příchodu do práce se hned začne zajímat 

o údaje z monitoringu, aby zjistil, zda 

na něj už nečekají nějaké akutní závady. 

8:00 

Když monitoring hlásí chybu, musí se Michal 

Procházka vydat do terénu. Někdy 

stačí zresetovat střídač, popřípadě běžný 

provozní zásah, se kterým si poradí 

Michal Procházka sám. Na složitější závady 

je ale potřeba povolat specializovanou 

firmu. 

10:00 

K problémům, se kterými si tu umí poradit 

sami, patří i výměna poškozených fotovoltaických 

panelů. 

11:30 

Na jedenáctou doráží na Ralsko Jih i kolega 

Michala Procházky, který tu bude 

dnes sloužit „odpolední“ do sedmi večer. 

Na nějaké dlouhé společné posezení ale 

není čas. Michal Procházka vyráží za údržbou 

dalších lokalit FVE Ralsko. 

13:00 

První lokalitou, kam Michal Procházka zamíří, 

je Mimoň. Zdejší „velín“ je podstatně 

vybavenější než ten v lokalitě Ralsko Jih 

– pracovníci ostrahy tu na monitorech nepřetržitě 

prostřednictvím kamerového systému 

sledují všechny lokality. 

15:00 

Z objížďky po dalších místech se pak Michal 

Procházka vrací „na základnu“. Přestože 

dnes celý den prší a elektrárna moc 

energie nevyrábí, práce kolem ní je až 

dost. Rozhodně se během své směny nenudil. 

Ve tři odpoledne má „padla“.

28 

skupina v pohybu 

Více příležitostí pro osobní 

kontakty 

Divize personalistika připravila tři formy pracovních setkání, které posílí 

osobní vazby a také pomohou poznat a pochopit cíle a odpovědnosti kolegů 

a jejich týmů. 

Luboš Cvrček, manažer útvaru 

rozvoj technologie z JE Dukovany 

(vlevo), diskutuje s ředitelem divize 

strategie Pavlem Cyranim 

Loňský průzkum vašich názorů ukázal, že 

se pro dosažení lepší spolupráce potřebujeme 

více potkávat a mluvit spolu. Jsme 

v mnoha regionech a lokalitách a kolegové, 

kteří mají spolupracovat, se často neznají. 

1. Profesní setkání je určeno odborníkům 

stejné profese z různých společností či 

útvarů. 

2. Setkání na rozhraní slouží k vyjasňování 

rozhraní v činnostech napříč útvary 

a společnostmi. 

3. Řešitelský workshop by měl napomoci 

k řešení konkrétního problému v nastavení 

spolupráce. 

Profesní setkání 

I letos pokračuje na elektrárnách série 

profesních setkání, na kterých se pravidelně 

setkávají kolegové z klasických, 

vodních a jaderných elektráren. Ještě 

do prázdnin se napříč republikou sejdou 

technologové strojoven a kotelen, vedoucí 

oddělení chemických režimů nebo pracovníci 

řízení směnových provozů, aby si 

vzájemně předali zkušenosti mezi jednotlivými 

elektrárnami ze stejné nebo podobné 

profesní činnosti. 

Také na jádře proběhne letos několik 

desítek setkání, kterých se zúčastní více 

text: Lucie Ehrlichová 

foto: archiv 

než tisíc zaměstnanců. Témata se budou 

lišit podle odbornosti jednotlivých 

útvarů, jedno však budou mít zcela jistě 

společné – bezpečnost, kvalitu lidského 

výkonu a zátěžové testy EU. Věříme, že 

se tato dobrá praxe přenese i mimo divizi 

výroba a i odborníci z jiných oblastí 

se začnou potkávat a vyměňovat si zkušenosti. 

Hranice 

Setkání na rozhraní „Hranice“ otestovali 

jako první zaměstnanci společností ČEZ 

Distribuční služby a ČEZ Distribuce. Jejich 

spolupráce je v praxi nevyhnutelná, 

a tak bylo potřeba vedoucí oddělení ČEZ 

Distribučních služeb v jednotlivých regionech 

do detailu seznámit s novou organizační 

strukturou ČEZ Distribuce, změnou 

jejího regionálního uspořádání i novinkami 

v rozsahu a popisu jejich práce. „Jsem 

rád, že jsme mohli s konkrétními lidmi řešit 

faktické sporné otázky předávek požadavků 

a prací mezi našimi společnostmi,“ 

pochvaluje si Jiří Merta, vedoucí oddělení 

VN, NN Nošovice. 

Nejvhodnější formát setkání či workshopu pro vás vybere 

a připraví divize personalistika. Více informací žádejte 

u svých business partnerů nebo komunikátorů. 

energetika 

Evropské jaderky 

jsou bezpečné 

Po havárii ve Fukušimě rozhodla Evropská 

unie podrobit jaderné elektrárny 

tzv. „zátěžovým testům“, resp. dodatečnému 

hodnocení bezpečnosti. 

Koncem dubna zveřejnila Skupina evropských 

jaderných regulátorů (EN- 

SREG) závěrečnou zprávu, včetně 

17 zpráv o jednotlivých zemích. Evropská 

komise ale žádá další pokračování 

a svou finální zprávu odmítá předložit 

spolu s ENSREG na červnovou 

Evropskou radu. Na začátku procesu, 

který začal bezprostředně po havárii 

v březnu 2011, bylo vysloveno pouze 

politické zadání „stress test“, ale nebylo 

jasné, jakým způsobem jej zpracovat. 

Po vypracování kritérií spočíval 

prvotní přezkum na provozovatelích, 

poté na národních regulátorech a nakonec 

na vzájemně hodnotících misích. 

V ČR navštívily JE Dukovany. Výsledkem 

ENSREG jsou doporučení 

pro zlepšení bezpečnosti, žádná elektrárna 

se neukázala jako nevyhovující. 

Jednotlivá opatření budou kontrolována 

národními regulátory, ENSREG 

připravuje akční plán. Během Evropského 

jaderného fóra, které se konalo 

ve dnech 14. a 15. května v Bratislavě, 

zazněla kritika vůči postupu 

Komise, která chce i přes odborné výsledky 

ENSREG pokračovat v procesu 

hodnocení, požaduje doplňkové 

návštěvy vybraných jaderných elektráren 

a do své závěrečné zprávy hodlá 

zahrnout i externí technické vlivy, jako 

např. pád letadla na elektrárnu. EN- 

SREG vnímá svou zprávu jako finální 

a předá ji Evropské radě v červnu, 

Komise pak svou zprávu předloží v říjnu. 

Na základě poznatků z obou zpráv 

Komise navrhne koncem roku revizi 

legislativního rámce pro jadernou 

bezpečnost. Ta se má týkat oblastí 

opatření pro prevenci havárií, technických 

standardů, nezávislosti regulátorů, 

ale také oblastí nesouvisejících přímo 

s bezpečností, a to odpovědnosti 

za jaderné škody. 

Jan Prášil

29 

pomáháme 

Vezměte dědu na pivo 

Rok 2012 je rokem seniorů. Rozhodli jsme se proto připojit k celosvětovému 

trendu a charitativní projekt zaměstnanců Skupiny ČEZ „plníme přání“ letos 

zaměříme právě na ně. 

Také senioři chtějí trávit čas aktivně 

a ve společnosti jiných lidí 

text: Hana Salajková 

foto: Profimedia 

Je mezi námi mnoho kolegyň a kolegů, kteří 

pomáhají pravidelně a s chutí. „Jedno odpoledne 

každý týden věnuji v počítačové 

učebně seniorům. Už několik let je učím 

pochopit rytmus dnešního počítačového 

světa,“ zcela samozřejmě komentuje své 

dobrovolnictví Pavla Smitková z ČEZ ICT 

Services. Nyní hledáme i další zaměstnance, 

kteří se věnují seniorům. Pokud spolupracujete 

pravidelně se seniory při čtení 

knížek, doprovázíte na procházky osamělé 

lidi, trénujete s nimi paměť nebo je vozíte 

na výlety a na výstavy, ozvěte se nám. Zajímají 

nás aktivity, kterým se společně věnujete, 

v předvánoční charitativní akci chceme 

podpořit společně s vámi právě tyto 

aktivní seniory. 

Ozvěte se nám! 

Pokud patříte mezi ty, kteří pomáhají seniorům 

a máte tip na konkrétní zařízení, 

které můžeme v rámci projektu Plníme 

přání podpořit, ozvěte se. Přednostně přispějeme 

sdružením, spolkům a organizacím, 

kde aktivně spolupracujete a pomáháte. 

Napište nám o nich na adresu 

hana.salajkova@cez.cz do 20. června 

2012. Vaše tipy a nápady pečlivě zvážíme 

a vybereme dvacet projektů, které společně 

v předvánočním období podpoříme. 

Téměř svátkem pro starého pána může 

být dostat se mezi své vrstevníky do hospody 

na pivo. Zamyslete se, zda někoho takového 

neznáte a nevezmete ho s sebou příště 

„na jedno“. 

Kde už jsme pomohli 

Projekt Plníme přání startuje svůj 6. ročník. 

Na přípravě a samotné realizaci se podílejí 

útvary komunikace ČEZ a Nadace ČEZ. 

Přitom první část letošní pomoci již máme 

za sebou. Na Velikonočních trzích chráněných 

dílen v Dukovanech, Hradci Králové, 

Praze a Temelíně jsme nakoupili výrobky 

znevýhodněných občanů a přispěli částkou 

158 000 Kč na rozvoj jejich další práce. 

Od roku 2007 jsme pomohli dětem v ústavech 

a náhradních domovech, tělesně postiženým, 

mladým lidem, kteří odcházejí 

z pěstounských rodin a stavějí se na vlastní 

nohy, stovkám znevýhodněných z chráněných 

dílen. Těm jsme se rozhodli pomáhat 

pravidelně, jejich výrobky si můžete koupit 

i na předvánočních trzích. 

Zelená zelené 

Patříme mezi firmy, kterým není oblast životního 

prostředí lhostejná. Proto jsme členy 

expertní skupiny „Standardy v oblasti životního 

prostředí“, která sdružuje 13 členských 

firem platformy „Byznys pro společnost“. 

Společně jsme se zavázali k diskuzi o vlivu 

našich činností na životní prostředí, protože 

v ČR doposud neexistuje žádný standard 

ekologicky odpovědného chování ani 

veřejná diskuze na toto téma. Expertní komise, 

složená ze zástupců klíčových českých 

firem, vydala v březnu publikaci „Firma a životní 

prostředí“, ve které vytvořila standard 

odpovědnosti firem k životnímu prostředí. 

Publikace dále uvedla příklady z praxe a popsala 

návod, jak co nejlépe nastavit environmentální 

firemní strategii. Členové expertní 

skupiny knihu pokřtili na březnové konferenci 

Ekologická stopa byznysu. Vedle jiných 

vystoupil i ředitel Vodních elektráren ČEZ, 

a. s., Zdeněk Saturka, který představil modernizaci 

a zvyšování efektivity našich vodních 

elektráren jako alternativní cestu k růstu 

výroby ekologické elektřiny. 

Simona Kaňoková 

Více na www.byznysprospolecnost.cz 

Nové zvony pro Hostýn 

Hostýnské bazilice na Kroměřížsku chybělo 

od 2. světové války sedm zvonů. Díky Nadaci 

ČEZ to už neplatí. Na nové zvony, které 

byly odlité v německém Pasově, jsme vedle 

dalších dárců přispěli částkou půl milionu 

korun. Velké zvony chyběly na Svatém Hostýně, 

jednom z nejvýznamnějších poutních 

míst na Moravě, od roku 1942. Tehdy je německá 

správa nechala roztavit pro válečné 

účely. Ve věži poté zůstaly jen dva malé. 

Nové zvony, které se poprvé rozezněly při 

ranní bohoslužbě v neděli 6. května, váží 

od 170 kg do dvou tun. „Je mi ctí, že jsme 

se na tomto projektu podíleli. Nepochybuji, 

že nové zvony dodají energii mnoha lidem,“ 

uvedl Petr Zachoval, generální ředitel společnosti 

ČEZ Distribuční služby. 

Alice Lutišanová

30 

Julie Krsková 

technoložka reaktorové fyziky, Jaderná 

elektrárna Dukovany 

Vystudovala obor Radiační ochrana 

a životní prostředí na Fakultě jaderné 

fyziky ČVUT v Praze a obor 

Odpady a jejich využití na České zemědělské 

univerzitě v Praze. Nyní 

se věnuje doktorandskému studiu 

na Fakultě elektrotechnické ČVUT. 

V letech 2003–2005 pracovala při 

studiu v Ústavu jaderné fyziky Řež 

na oddělení dozimetrie, kde psala 

i svou bakalářskou práci. V období 

2005–2007 působila v Českém metrologickém 

institutu na Inspektorátu 

ionizujícího záření jako metrolog. 

Na podzim 2007 odjela na půlroční 

studijní stáž do španělské Valencie. 

V letech 2008–2009 byla zaměstnána 

ve Státním ústavu radiační 

ochrany jako laborantka na oddělení 

termoluminiscenční dozimetrie. 

Po dokončení studia (2009) začala 

pracovat v Dukovanech jako technoložka 

reaktorové fyziky. Stala 

se vítězkou soutěže Fem´Energie 

2011. Jejím koníčkem je četba, jezdí 

na běžky, má ráda plavání a horskou 

turistiku.

31 

15 otázek 

Julie Krsková 

Homer Simpson všechny zmátl 

1 

Vloni jste se stala vítězkou 

soutěže „O nejlepší jadernou 

ženu“ Evropy. Co je to za soutěž? 

Vyhlašuje ji francouzská elektrárenská 

společnost EdF ve spolupráci s tamní organizací 

Women in Nuclear (tzn. Ženy v jádře) 

v několika kategoriích: pro studentky 

jaderných oborů ve Francii a pro ženy 

do 35 let, které pracují alespoň tři roky 

v jaderných odvětvích na území EU a Švýcarska. 

Což je můj případ. 

2 

Co jste vyhrála? 

Kromě toho, že jsem jela do Paříže 

na předávání cen, jsem vyhrála týdenní pobyt 

ve Francii, spojený s návštěvou místního 

jaderného zařízení. Nikdy jsem nebyla 

ani v Temelíně, natož v zahraniční jaderce, 

takže se těším na srovnání. EdF se mnou 

také natočila krátký medailonek na své 

webové stránky. 

3 

Jak jste se do soutěže dostala? 

Na webu Women in Nuclear jsem četla 

rozhovor s dívkou, která se přihlásila před 

dvěma lety. Tak jsem si řekla, proč bych to 

nezkusila taky. 

4 

Podle jakých kritérií vybírá 

odborná komise vítězky soutěže? 

Vlastně ani nevím. Z přihlašovacích podmínek 

soudím, že asi podle toho, jak „hustá“ 

je jejich pracovní pozice v poměru k věku. 

5 


foto: WWA 

A jak „hustá“ je ve vašem 

případě? 

Ve 30 letech jsem technoložkou reaktorové 

fyziky. Musím být přítomna u každé 

manipulace s palivovými tyčemi. Starám 

se také o bezpečnostní hodnocení vsázek, 

tedy o to, aby palivové tyče, zavážené 

do reaktoru, splňovaly v provozu všechny 

přísné bezpečnostní parametry a při- 

tom byla energie z nich maximálně využita. 

K tomu je možné dojít jen pomocí složitých 

technických výpočtů. 

6 

Takže přesností výpočtů vsázek 

přímo ovlivňujete výši výroby? 

Ne. Výše výroby je dána. My se jí ale snažíme 

dosáhnout, samozřejmě při splnění 

všech bezpečnostních parametrů, s co 

nejnižším možným množstvím paliva. To 

má pak významný ekonomický přínos 

v řádu stovek milionů korun ročně. 

7 

Jaká byla vaše cesta do Dukovan? 

Pracovat na jaderce jsem chtěla odjakživa. 

Když jsem se před třemi lety přihlásila, 

trochu jsem pochybovala, jestli jsem 

vhodný kandidát, protože nemám vystudovaný 

obor Reaktory na Fakultě jaderné 

fyziky. Ale bez problémů jsem absolvovala 

psychotesty, přes které projde jen málokdo. 

8 

Vyhovuje vám přísný pracovní 

režim? 

Ano. Mám ráda řád, kdy se vše podřizuje 

jasným pravidlům provozu a člověk ví, 

co má dělat. 

9 

Je žen v jaderné energetice 

nedostatek? 

Není jich zase tak málo, jak si lidé myslí. 

Ale samozřejmě by jich mohlo být víc. 

V našem oddělení jsme tři ženy, mužů je 

dvanáct. Myslím si, že existuje mnoho žen, 

které se na techniku nepřihlásí, ačkoli by 

ji v pohodě zvládly. Při současném nedostatku 

technických profesí v nich vidím velký 

potenciál, který by stálo za to využít. 

10 

Pracujete v převážně 

mužském kolektivu. Neměla 

jste z toho obavy? 

Tuto otázku mi položila i psycholožka 

u vstupního psychotestu, ale můžu říct, 

že toho jsem se nebála. S kolegy máme 

opravdu dobré vztahy. 

11 

Zvažovala byste pracovní 

nabídku z ciziny? 

Ne, vůbec. Studovala jsem půl roku 

ve Španělsku a bylo mi tam smutno. Potřebuji 

okolo sebe mít kamarády. Svoji 

budoucnost mám tady. 

12 

Jaký máte z Dukovan 

nejsilnější zážitek? 

Když jsem poprvé při výměně paliva viděla 

palivovou tyč vytaženou z reaktoru. 

13 

Svítila zeleně? 

Ne. To si všichni myslí, protože 

Homerovi ze seriálu Simpsonovi tak 

svítí palivová tyč na zadku, kde ji má přilepenou, 

když se vrací domů z jaderky 

ve Springfieldu, ve které pracuje. Vyhořelé 

palivo ve skutečnosti svítí bíle až světlounce 

modře. 

14 

Je ve vaší práci něco, co 

byste ráda změnila? 

Vadí mi, že není dostatek peněz na naše 

vzdělávání. Na odborné jaderné konference 

a školení může například od nás 

z Dukovan vždy jet jen jeden člověk. A to 

je logicky starší a zkušenější kolega. Kdyby 

mohl s sebou vzít ještě někoho z nás 

mladých, profesně by nám to velmi pomohlo. 

15 

Čeho chcete ve své profesi 

ještě dosáhnout? 

Neplánuji moc dopředu. V nejbližší době 

chci složit státní zkoušky na pozici provozní 

fyzik, abych mohla řídit fyzikální 

a energetické spouštění elektrárny po odstávce.

20 LET ČEZ 

1992 - 2012 

Naše elektrické hodiny tikají už 20 let 

Poohlédněte se za uplynulými dvaceti lety ČEZ, a. s. 

Důležité milníky, zajímavé fotografie a videa najdete 

na intranet.cez.cz/20 let 

intranet.cez.cz SKUPINA ČEZ

květen 2012 - ČEZ, a.s.

Transform your PDFs into Flipbooks and boost your revenue!

květen 2012 - ČEZ, a.s.

Transform your PDFs into Flipbooks and boost your revenue!

Delete template?

Save as template ?