Formica 1999-2 (str. 59-86).pdf

Uvedení obratlovci jsou jako škdci lesních mravenc jsou vcelku všeobecn známí a jsou
bžn uvádni v ochranáské literatue. Jiná je však situace, pokud jde nap. o choroby,
parazity i bezobratlé predátory. Z nich jsou významní také jiné druhy mravenc. Pi
provádní výsadk je samozejm nezbytné vyhledávat taková stanovišt, kde již jiní
mravenci nejsou pítomni. Ne vždy se to však podaí, zvlášt též z dvodu, že výsadky jen
málokdy zstávají na míst a jsou schopny se pemísovat i do stometrových vzdáleností. Pi
tom se dostávají do konflikt s jinými mravenci, kteí pro n pedstavují asto velmi vážné
nebezpeí.
Velkou hrozbou pro výsadky i pvodní mraveništ lesních mravenc podr. <strong>Formica</strong> je
pítomnost skryt žijících velkých mravenc devokaz (r. Camponotus), kteí asto své
potravní teritorium brání a s lesními mravenci svádjí urputné boje. Pi nich mohou být slabší
výsadky znan poškozeny, nkdy i zcela znieny a i silnjší oslabeny. Jejich skrytou
pítomnost považuji za hlavní píinu neúspchu nkterých výsadk. Ke stetm však dochází
i u pirozených mraveniš, piemž výsledek bývá rzný. Mnohem vtší a silnjší mravenci r.
Camponotus leckdy intenzivn útoí a pronikají až do tsné blízkosti mraveniš lesních
mravenc, ti se však dokáží asto úspšn bránit a psobí pi tom organizovanjším dojmem,
nebo si vzájemn lépe pomáhají. asto i jen 3-4 nevelcí lesní mravenci dokáží udolat
robustního devokaze tak, že jej dlouho drží pevn z rzných stran za roztažené konetiny a
stíkají na nj z ohnutých zadek kyselinu. Tím se vyhnou jeho smrtícím kusadlm, kterým
jinak nemohou odolat. Rozdíl je i v tom, že zatímco v boji usmrcené lesní mravence nechávají
devokazi na míst bez povšimnutí, v opaném pípad pemožené a usmrcené devokaze
dopravují lesní mravenci do svého mraveništ podobn jako jinou koist.
Je zajímavé, že pi obran mraveništ pi útoku devokaz jednotlivé dílí roje lesních
mravenc spolu nespolupracují, nebo alespo dlouho ne. Tak jsem pozoroval u již pevn
usazeného výsadku <strong>Formica</strong> polyctena na H. Mísekách (jak již bylo uvedeno) a u dvou
pirozených mraveniš F. polyctena a F. rufa v Hostinném, že útoící devokazi se dostali v
jednom smru až do vzdáleností asi 1-2 m od napadených mraveniš. Pesto napadenému roji
píslušníci jiných roj téhož mraveništ nešli na pomoc a vzdalovali se bez známek vzrušení v
jiných smrech za potravou desítky metr daleko. Za zmínku však stojí, že po nkolika dnech
i týdnech byli ve všech tchto tech pípadech devokazi od hnízd lesních mravenc
mraveniš opt zatlaeni a napadená mraveništ jejich útok (ovšem se znanými ztrátami)
pežila. V jiném pípad, však devokazi obsadili a úpln rozehnali stedn silný výsadek F.
polyctena bhem jediného dne.
Silnjší <strong>Formica</strong> rufa bývá ve stetech s devokazy úspšnjší. Považujeme-li devokazné
mravence r. Camponotus, kteí jsou i ve vysokých polohách Krkonoš velmi hojní, za
nežádoucí škdce lesa, pak to jsou patrn práv lesní mravenci podr. <strong>Formica</strong>, kteí mohou
jejich poet v blízkosti svých hnízd redukovat.
Dalším nebezpeím je pro výsadky lesních mravenc mravenec loupeživý (F. sanguinea).
I ten je v oblasti Krkonoš velmi rozšíen a lze pedpokládat, že se s lesními mravenci dostává
do astých stet, které však lze vzhledem k jejich vzájemné podobnosti he pozorovat.
Silnjší hnízda a výsadky lesních mravenc sice i v blízkosti hnízd loupeživých mravenc
vtšinou pežívají, v jednom pípad (viz výše) jsem však pesto pozoroval úplné zniení rok
starého slabšího výsadku. F. sanguinea uloupené kukly a snad i pemožené živé dlnice
lesních mravenc odnáší do svých hnízd a vznikají tak smíšená hnízda obsahující píslušníky
59

dvou i více druh mravenc. Dojde-li však pozdji pi rstu lesa k zastínní lokalit,
stínomilnjší lesní mravenci podr. <strong>Formica</strong> v nich asem pevládnou. Pesto pítomnost
jedinc F. sanquinea byla v oblasti Krkonoš prokazována pi determinacích vzork i ve
velkých stabilizovaných hnízdech F. polyctena.
Ostatní menší druhy mravenc nebývají výsadkm lesních mravenc píliš nebezpené. Ti
je obvykle zásti pemohou a zahubí, zásti zaženou, zásti si na sebe vzájemn zvyknou.
Z bezobratlých živoich byl v Krkonoších sledován vliv myrmekofilní mandelinky
Clytra quadripunctata (vrba tytený) na vitalitu <strong>Formica</strong> polyctena. I pes poetný výskyt
larev tohoto brouka ve sledovaných mraveništích nebyla pozorována jejich snížená aktivita
(HORÁEK, in litt.).
IV.C. OCHRANÁSKÁ OPATENÍ
Proti žlunám a jiným velkým predátorm je úinným opatením zakrytování mraveniš
ochrannými kryty. Tchto bylo v Krkonoších vyzkoušeno nkolik typ. Pevné, stabilní
ochranné kryty, zhotovované z tyové kulatiny a pekryté drátným pletivem nebo
umlohmotným pletivem POLYNET se nechají sice zhotovit nkdy pímo na míst, mají však
tu nevýhodu, že mraveništ je nkdy perstají a nelze je pak podle nových rozmr hnízd
dobe pestavovat. Jako daleko vhodnjší se projevily kryty zhotovené z rozebíratelných
rovnostranných trojúhelníkových díl, které lze sestavit nejen do tvaru tí-, ty- a ptibokého
jehlanu, ale i do objemnjších tvar, sestávajících z vtšího potu jednotlivých díl. Na malá
mraveništ (výsadky) byly používány trojúhelníkpvé díly o délce strany 100 cm, na vtší
hnízda díly o délce strany 160 cm. Trvanlivost tchto konstrukcí dosahuje více let, ve vyšších
horských polohách se však nkdy slabší konstrukce pi vysoké snhové pokrývce bortí.
Nevýhodou všech tchto konstrukcí je zvýšené zastínní mraveniš. To lze sice ásten
kompenzovat nap. prosvtlením jeho okolí proezávkou, avšak zejména tam, kde konstrukcí
proroste rzná bue, kterou je pak nutno pracn odstraovat, se jedná každoron o asov
znan nároné práce. Proto lze tyto kryty doporuovat hlavn jen v lesních porostech bez
buen a jen proti ptákm. Proti spárkaté zvi postaí daleko jednodušší a levnjší ohrazení
ohrožených mraveniš devnými ohrádkami, které nemusí být ani potaženy pletivem. Také
ty je vhodné sestavovat podle tvaru a velikosti mraveništ z jednotlivých, pedem
zhotovených díl, které mohou být tvercovitého nebo obdélníkového tvaru.
Za nejvýznamnjší ochranáské opatení lze však považovat udržování vhodné skladby a
svtlosti porostu, které je teba volit odlišné pro jednotlivé druhy lesních mravenc. Nejvíce
svtlo- i suchomilnými druhy jsou <strong>Formica</strong> pratensis a F. truncorum, následuje F. polyctena,
vyznaující se velkou adaptabilitou, F. rufa je považována vi zastínní i nadmrné vlhkosti
za nejodolnjší.
V. DISKUSE
Výsledky prokazují, že zevrubný inventarizaní przkum i tak relativn známé oblasti,
jakou je území Krkonošského národního parku, pináší podstatn nové poznatky.
60

Domnívám se, že postupný nárst potu známých mraveniš byl umožnn více píinami.
1. Nálezy dosud neznámých mraveniš, která unikala pozornosti.
2. Pirozeným vznikem nových hnízd, který byl patrn umožnn zlepšujícími se stavem
lesních porost v posledních nkolika letech.
3. Ochranou stávajících mraveniš ped predátory. 4. Za pomoci umlých výsadk.
Existují teorie, které kladou za nejvýznamnjší základ nárstu potu hnízd samovolné
šíení mravenc v pirozených zónách šíení, eventuáln i v umlém rozšiování pohlavních
jedinc (HRUŠKA <strong>1999</strong>). I když principiáln nelze proti nim nic namítat, ukazuje se i na
základ poznatk z nkterých dlouho sledovaných lokalit v Krkonoších, že jde o šíení velmi
pomalé.
Tak komplex mraveniš <strong>Formica</strong> polyctena na Rýchorách sleduji nepetržit již od r.
1990. Akoliv se jedná o silný matený komplex (jsou zde nejvtší hnízda lesních mravenc v
celých Krkonoších), nepozoroval jsem od uvedené doby v jejich okolí vznik nových
mraveniš, která by vznikala z rojících se pohlavních jedinc. Vzniklo jen nkolik nových
oddlk a i v tomto pípad se jednalo o pomalý proces. Podobných pozorování mám více a
jejich výsledkem je zjištní, že pirozenou cestou se mravenci šíí do okolí jen velmi pomalu.
Ve srovnání s tmito poznatky lze konstatovat, že šíení mravenc za pomoci
(záchranných) transfer mže být daleko rychlejší. Mnohé výsadky <strong>Formica</strong> polyctena z
nižších poloh (Hostinné, 400 m n. m., Rokytnice n. J., 500 m n. m.) se ve vyšších horských
polohách (800-1020 m n. m.) úspšn uchycují a dosahují již i stadií, kdy sami produkují
samí i samií kídlatce. Za píklad mohou sloužit výsadky v Horních Albeicích (800-900
m.m.), na Rýchorách (700-1000 m n.m.) a v Horních Mísekách (1020 m n.m.). Nadjné
výsledky vykazuje i nkolik pokusných výsadk polykalické formy F. rufa, které se udržuje i
1050 m n. m. O plasticit druhu F. polyctena svdí nap. skutenost, že silné rojení
pohlavních jedinc (samek) jsem na uchyceném výsadku v Horních Mísekách (1020 m
n.m.) pozoroval až v ervenci, zatímco na jejich pvodním stanovišti v Hostinném (400 m
n.m.) byli kídlatci vylétaní již v prbhu kvtna.
Vysloven horské druhy lesních mravenc, <strong>Formica</strong> lugubris Zetterstedt, 1840 a F.
aquilonia Yarrow, 1955, vyskytující se nap. v Alpách a místy i u nás (Šumava, Jeseníky,
Novohradské hory) nebyly v Krkonoších zjištny. Asi proto zstávají vyšší horké polohy
Krkonoš (zhruba nad 800 m n. m.) bez pvodního výskytu lesních mravenc. To omezuje, ve
srovnání s nkterými jinými horskými oblastmi, zdejší možnosti úinnjší biologické ochrany
lesních porost pi gradacích nkterých biotických škdc. Mže to být i jedna z píin, která
se podílela na skutenosti, že v Krkonošském národním parku a v sousedních Jizerských
horách bylo dosud pi gradacích biotických škdc (obale modínový), použito pi leteckých
chemických posticích daleko nejvíce jedovatých chemikálií ze všech našich chránných
území (BOEK, ŠÚRA 1980, MILES 1998). V novjší dob se i v krkonošské oblasti znovu
aplikovaly postiky insekticid proti ploskohbetce a mnišce. Zalenní lesních mravenc ve
61

vtší míe do lesních ekosystém by mlo alespo zásti napomoci tomu, aby se podobné
situace již neopakovaly (MILES 1996a, b, 1997a, b, 1998).
Eventuální transfery <strong>Formica</strong> lugubris do vysokých poloh Krkonoš z jiných horských
oblastí, kde je hojn zastoupen (nap. v Jeseníkách jeho jediný horský komplex ítá asi 1500
hnízd), byly sice na Správ KRNAP diskutovány, byly však vzhledem k nepvodnosti tohoto
druhu v Krkonoších odmítnuty. Je však skuteností, že nap. v Nmecku i Itálii byly tyto
transfery i na velké vzdálenosti úspšn provádny (GÖSWALD 1990).
VI. SOUHRN
Píspvek je pehledem dosavadních znalostí o lesních mravencích podr. <strong>Formica</strong> v
Krkonoších. Vychází jak ze starších publikovaných údaj, tak hlavn z ešení tíletého
výzkumného úkolu (1997-<strong>1999</strong>) týkajícího se inventarizace a ochrany lesních mravenc v
Krkonošském národním parku.
Poty mraveniš a druhová diverzita lesních mravenc na území KRNAP jsou uvedeny v
tab. 1. Vertikální rozšíení dosahuje u <strong>Formica</strong> polyctena 800 m n. m. (u výsadk až 1020 m
n. m.), F. rufa také 800 m n. m., F. truncorum 930 m n.m., F. pratensis 750 m n. m., píbuzné
druhy Raptiformica sanguinea a Serviformica lemani vystupují až do kleového stupn. 5
nejvtších matených komplex mraveniš (3 <strong>Formica</strong> polyctena, 1 F. rufa a 1 F. truncorum)
je navrženo k zaazení do celostátní evidence. U jednotlivých komplex mraveniš je uvádn
poet hnízd a jejich celkový objem v m 3 .
U druhu F. polyctena byly provádny etné a u druhu F. rufa ojedinlé záchranné
transfery z ohrožených hnízd do vyšších horských poloh (až do 1050 m n. m.), které byly ve
vtšin pípad úspšné a nkterá z umle založených hnízd již produkují pohlavní jedince.
Je poukázáno na ohrožení mraveniš. Z biotických initel pevažují v nižších polohách
škody zpsobované ptáky (hlavn žlunami) a ernou zví, ve vyšších jelení zví. Podrobnji
jsou popisovány mezidruhové stety mezi lesními mravenci podr. <strong>Formica</strong> a konkurenními
druhy r. Camponotus a Raptiformica sanguinea.
Z ochranáských opatení jsou doporueny skládací penosné kryty z trojúhelníkových
díl proti ptákm (v místech, kde nedojde k jejich prorstání buení) a devné ohrádky kolem
mraveniš proti spárkaté zvi. Za prioritní je však považováno udržování vhodné skladby a
svtlosti porostu.
Je diskutováno o píinách nárstu potu mraveniš v posledních letech na území
KRNAP. Je zdraznn význam záchranných transfer z hlediska možností rozšiování lesních
mravenc na nové lokality.
VII. ZUSAMMENFASSUNG
Der Beitrag ist die Übersicht der bisherigen Kenntnisse von den Waldameisen G. <strong>Formica</strong>
im Riesengebirge. Er geht von älteren publizierten Angaben aus, vor allem aus der Lödsung
der 3-jahrigen Erforschungsaufgabe (1997-<strong>1999</strong>), die die Invertarisation und den Schutz der
62

Waldameisen im Nationalpark Riesengebirge betrifft. Die Anzahl von Nestem und
verschiedenen Arten der von Waldameisen auf dem Gebiet KRNAP (Nationalpark
Riesengebirge) werden in Tafel 2 angegeben. Die verticale Verbreitung erreicht bei <strong>Formica</strong>
polyctena 800 M Seehöhe (bei Aussetzungen bis 1020 M Seehöhe), bei F. rufa auch 800 M
Seehöhe (bei Aussetzungen bis 1050 M Seehöhe), bei F. truncorum 930 M Seehöhe, F.
pratensis 750 M Seehöhe, verwandte Arten Raptiformica sanguinea und Serviformica lemani
steigen bis zum Vorkommen der Legföhre (Krummholzkiefer). Die 5 grölssten
Mutterkomplexe der Nester (3 <strong>Formica</strong> polyctena, 1 F. rufa und 1 F. truncorum) werden zur
Einordnung in die gesamtstaatliche Evidenz vorgeschlagen. Bei einzelnen Nesterkomplexen
wird die Anzahl von Nestem und der Gesamtumfang (Volumen) in M 3 angegeben. Beim G. F.
polyctena wurden zahlreiche und beim G. F.rufa vereinzelte Transfere in die höheren
Berglagen (bis zum 1020 und 1050 M Seehöhe) durchgeführt, die in meisten Fällen
erfolgreich waren und einige von kúnstlich gegründeten Nestern produzieren schon die
Geschlechtsindividuen.
Es wird auf die Gefáhrdung der Ameisennestbrüten hingewiesen. Als biotischen Faktoren
überwiegen in niedrigen Lagen die mit Vögeln verursachten Schäden und auch die Schäden
vom Schwarzwild, in höheren Lagen überwiegen die Schäden vom Rotwild. Es werden
ausführlich Zwischenartliche Zusammenstösse zwischen den Waldameisen <strong>Formica</strong> und den
Konkurenzarten. Camponotus und Raptiformica sanguinea beschrieben.
Als Schhutzmassnahmen werden empfohlen: zusammenlegbare transportable
Abdeckungen (Schutzhauben) aus Dreieckteilen gegen die Vögel und hölzerne Umzeunungen
um die Ameisennestbauten gegen das Wild. Als Priorität sehen wir jedoch das Erhalten
günstiger Struktur und des Lichteinf1üsses an.
Es wird von den Ursachen des Anwachsens der Nesterzahl in den letzten Jahren auf dem
Gebiet Nationalpark Riesengebirge diskutiert. Es wird vor allem die Bedeutung des
Rettungstransfers im Hinblick auf die Möglichkeit der Verbreitung der Waldameisen auf neue
Standorte u. Habitate hervorgehoben.
VIII. LITERATURA
BEZDKA P., 1990: Lesní mravenci skupiny <strong>Formica</strong> rufa v SSR. Program <strong>Formica</strong>. -
Sekretariát MV SOP Praha. Str. 11-15.
BOEKK J., ŠÚRKA J., 1980: Technicko-organizaní zabezpeení akce "Obale modínový
1980". - Lesnická práce, 59, 12: 513-519. Praha.
GÖSSWALD K., 1990: Die Waldameise II. - Wiesbaden, AULA Verlag.
HRUŠKA J., 1990: Program <strong>Formica</strong>. - Sekretariát MV SOP Praha. Str. 2-10.
HRUŠKA J., <strong>1999</strong> a: Podpora šíení mravenc druhu <strong>Formica</strong> polyctena Förts. Volným
vypouštním oplodnných samiek. - FORMICA 2 (v tisku).
HRUŠKA J., <strong>1999</strong> b: Vliv povtrnostních podmínek na pohlavní snšky a prosperitu roj
mravenc <strong>Formica</strong> polyctena Först. A <strong>Formica</strong> lugubris Zett. - FoRtvncA 2 (v tisku).
DLUSSKY G., PISARSKI B., 1971: Rewizja polskich gatunków mrówek (Hymenoptera:
Formicidae) z rodzaju <strong>Formica</strong> L. - Fragmenta faunistica, XVI, 12.
63

MILES P., 1966 a: Mravenci, pomocníci pi obnov les Krkonoš. - Krkonoše, XXIX, 12: 4 -
5.
MILES P., 1996b: Možnosti biologické ochrany lesních ekosystém v Krkonoších (akce
<strong>Formica</strong>, ptaí budky). - Monitoring, výzkum a management ekosystém na území
Krkonošského národního parku. Opono 15. -17.4.1996: 215-219.
MILES P., 1997a: Inventarizace, ochrana a možnosti racionálního využívání mravenc podr.
<strong>Formica</strong> na okrese Trutnov. - Okresní úad v Trutnov, MŽP., 40 stran + pílohy.
MILES P., 1997b: Možnosti využití lesních mravenc podr. <strong>Formica</strong> pi biologické ochran
lesa. - Geoekologiczne problemy Karkonoszy. Materialy z sesji naukowej w Przesiece
15-18 X 1997: 105-108.
MILES P., 1998: Program <strong>Formica</strong> v oblasti Krkonoš. – FORMICA 1: 42-49.
PECINA P., 1998: Nkolik poznámek ke "kupovým" mravencm rodu <strong>Formica</strong> v oblasti
Albeic a Lysein (Krkonoše). - FORMICA 1: 67-69.
SAMŠIÁK K., 1972: Mravenci v Krkonoších. - Živa XX, 1: 21-22.
ŠKAFF B., 1923: Píspvek ku poznání fauny eskoslovenských mravenc (francouzsky). II.
Quelques données sur la faune myrmécologique des Monts des Géants. (Krkonoše). -
asopis eskoslovenské spolenosti entomologické, XX: 75-76.
WIŠNIEWSKY J., MOSKALUK A., 1975: Mrówki z grupy <strong>Formica</strong> rufa (Hym.,
Formicidae) w Karkonoskim parku narodowym. - Poznaskie towarzystwo przyjaciól
nauk, Wydzial nauk rolnicznych i lešnych, Práce komisji nauk rolniczych i komisji nauk
lenych, Tom XL, 153-156.
PODKOVÁNÍ
V prbhu mého již víceletého sledování lesních mravenc mi byli velmi nápomocni
mnozí zamstnanci Správy Krkonošského národního parku, zejména ze stediska TES v
Harrachov, z ostatních pak lenové kroužku mladých ochránc pírody a ZO SOP v
Hostinném, pi stavb ochranných kryt skautský oddíl z Vrchlabí pod vedením p. Adamce.
Za determinace nkterých vzork a za mnohé cenné rady vdím RNDr. P. Wernerovi,
promovanému biologovi P. Pecinovi, CSc., P. Bezdkovi, J. Hruškovi, P. Knoblochovi a J.
Daovi. Za pomoc pi zhotovení tabulky a grafu pro výpoet objem hnízd prof. J. Haškovi,
za jejich poítaové zpracování p. J. Kalenské.
Adresa autora:
RNDr. Petr Miles, CSc.
Sídlišt 724, 543 71 Hostinné
64

Vývoj komplexu hnízd <strong>Formica</strong> lugubris Zett. v Jeseníkách
Development of a nest complex of <strong>Formica</strong> lugubris Zett. in the Jeseník Mountains
Pavel Bezdka
ÚVOD
V letech 1997-1998 jsem provedl inventarizaní przkum hnízd lesních mravenc na
lokalit Alfredka v Jeseníkách, na území Pírodní rezervace „Pod Jelení studánkou“. Tento
przkum, objednaný Správou CHKO Jeseníky, ml postihnout souasný stav zdejší populace
mravenc <strong>Formica</strong> lugubris Zett. a vyhodnocení jeho zmn za posledních patnáct let.
HISTORIE VÝZKUMU LOKALITY (1975-1997)
První przkum komplexu hnízd lesních mravenc v okolí chaty Alfredka v Jeseníkách
provedl v roce 1975 Petr Miles, který zde provádl pozorování a odchyty pták. Nezvyklá
koncentrace hnízd lesních mravenc jej zaujala a proto jim bhem svého pobytu vnoval
zvýšenou pozornost (ústní sdlení). Krom podrobných pozorování provedl v nejbližším okolí
chaty Alfredka také inventarizaci mraveniš a své závry shrnul v písemném návrhu na
vyhlášení chránného nalezišt, který pedložil téhož roku Správ CHKO Jeseníky (MILES
1975). Inventarizaci provedl ve 40 m širokých pásech podél lesních cest a pšin, kterých je v
okolí chaty Alfredka hustá sí. Smoval vždy od centra výskytu k okrajm a své záznamy
ukonil vždy tam, kde na úseku dlouhém 300 m nezaznamenal žádné hnízdo. Tak vymezil
hranice výskytu Kotelským a Podolským potokem, horní hranicí lesa u Jelení studánky a
vrstevnicí cca 880 m n.m. Celkov zde zjistil okolo 300 hnízd lesních mravenc, o nichž
pedpokládal, že náležejí k typickému druhu <strong>Formica</strong> rufa L.
V letech 1978-1982 jsem ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky provádl
inventarizaní przkum mravenc na území celé CHKO (BEZDKA 1982b). K Alfredce mne
pilákaly zejména místní názvy uvedené v mapách, tedy „Mravení cesta“ a „Mravení
sedlo“. Zde jsem objevil nezvykle silný komplex hnízd lesních mravenc nacházejících se ve
znané nadmoské výšce. Pi determinaci zjistil, že se jedná druh <strong>Formica</strong> lugubris, tenkrát
první prokázaný výskyt tohoto druhu na Morav (BEZDKA 1982a). V letech 1978-1979
jsem zde provedl další inventarizaci hnízd. Na rozdíl od P.Milese, jehož výsledky jsem ml
k dispozici, jsem vyhledával hnízda i uvnit lesních porost a na vtším území. Celkem jsem
zjistil 1200 vitálních hnízd. Bhem inventarizace jsem však zaznamenal i likvidaci nkolika
set hnízd pi výstavb lesní silnice (BEZDKA 1983).
65

V roce 1979 provádl na lokalit další inventarizaní przkum hnízd lesních mravenc
E.Kula (lesnická fakulta VŠZ Brno) se svými studenty. Jejich práce byla, dle požadavk
Správy CHKO Jeseníky, zamena na vyhodnocení ohrožení komplexu mraveniš
plánovanými tžebními zásahy a jejím cílem mlo být vypracování studie jako podkladu pro
vyhlášení územní ochrany této lokality. Bhem tohoto terénního šetení bylo zmapováno 628
hnízd na ploše 460 ha (KULA 1980).
Další przkum provedli studenti brnnské lesnické fakulty v letech 1982-1983. Bhem
tohoto velmi podrobného przkumu zmapovali celkem 1612 hnízd v šestnácti lesních
oddleních s celkovou výmrou cca 675 ha, piemž koncentrace hnízd se pohybovala od 0 do
18,4 kus na hektar. V závrené zpráv se zpracovatelé vnovali rozložení hnízd podle
nadmoské výšky, stáí porost a jednotlivých lesních typ a navrhli konkrétní lesní oddlení
k vyhlášení územní ochrany (KULA 1984, 1985).
O šest let pozdji, vyhláškou ONV v Bruntále ze dne 25.10.1989, byl vyhlášen Chránný
pírodní výtvor „Pod Jelení studánkou“ (dnes v kategorii pírodní rezervace). Smyslem tohoto
chránného území je ochrana komplexu hnízd mravenc <strong>Formica</strong> lugubris. Rezervace má
výmru 138,42 ha, její ochranné pásmo 403,55 ha.
SOUASNÝ STAV (1997-1998)
Vlastní przkum PR a ochranného pásma jsem zahájil v kvtnu 1997 a ukonil v listopadu
1998. Celkem jsem zde vykonal 14 návštv a odpracoval 21 terénních dn. Pracoval jsem sám
a soustedil jsem se na základní otázky:
stav hnízd F. lugubris v PR a ochranném pásmu
výskyt F. lugubris v okolních porostech
porovnání stavu po patnácti letech (1983 a 1998)
výskyt ostatních druh mravenc
Pro srovnání jsem užil výsledky inventarizace podle jednotlivých lesních oddlení, kterou
na lokalit provedli studenti VŠZ Brno v letech 1982 a 1983 (KULA 1985).
1) Souasný stav komplexu
V prbhu let 1997 a 1998 jsem v PR „Pod Jelení studánkou“ a v jejím ochranném pásmu
zaznamenal celkem 1265 živých hnízd mravenc F.lugubris a 41 hnízd prázdných, již díve
opuštných. Hnízda mravenc F.lugubris jsou rozprostena po celém území PR i ochranného
pásma, jejich hustota je však velice rozdílná. Nejvyšší koncentraci hnízd (až 21 hnízd na 1 ha)
jsem zaznamenal v klimaxových smrinách vyšších poloh zcela nedotených tžbou, tedy
v nkterých porostech oddlení 225, 302 a to i v ástech ležících mimo území PR a
ochranného pásma. Nejnižší koncentraci, pípadn nulový výskyt jsem zjistil v nkterých
porostech oddlení 332, 323 a 321 ped nedávnem zcela vytžených.
66

2) Porovnání výsledk
Bhem inventarizace provedené v letech 1982-83 bylo zjištno 1546 živých hnízd
mravenc F.lugubris. Zpracovatelé této inventarizace však do zkoumané plochy zahrnuli i
lesní oddlení, která nespadají do plochy souasné PR ani ochranného pásma. Jedná se o
oddlení 223, 301, 304 a 344. V tchto oddleních zjistili celkem 78 hnízd. Pokud tato hnízda
odetu, dostanu výsledek 1468 hnízd. Já jsem ve stejných porostech po patnácti letech
napoítal jen 1265 hnízd. Tento rozdíl (203 hnízd) naznauje, že z plochy PR a ochranného
pásma zmizelo za 15 let okolo 13 % hnízd. Toto íslo je teba brát jako orientaní, protože
pvodní hnízda nebyla v terénu nijak oznaena a obojí sítání mže být zatíženo lidskou
chybou. Tím spíš, že se jedná se o rozsáhlou a velice lenitou lokalitu. Skutený rozdíl mže
být o nco menší i vtší. Pedpokládám však, že se bude pohybovat v rozmezí 10-15 %.
Vedle statistického vyjádení je možné zhodnotit zmny na lokalit na základ vlastních
zkušeností a vzpomínek, nebo lokalitu navštvuji již od roku 1978. Zcela jednoznan mohu
tvrdit, že v níže položených porostech poet hnízd výrazn poklesl. Plánované mýtní tžby
zrealizované v osmdesátých létech na mnoha místech otevely cestu boivým vtrm a tak
vznikly rozsáhlé kalamitní holiny, nyní obtížn zalesnitelné. Na tchto velkých holinách i
menších holoseích hnízdní kupy zcela zanikly, pokud nepoítám nkolik slabých hnízd
pežívajících na okrajích. Nejvíce poklesl poet hnízd v oddleních 321, 322 a 323. Bude
nesmírn pouné dlouhodob pozorovat a zaznamenávat, zda a jak se budou mravenci do
vysazených kultur vracet. Hustý kompaktní travní drn v souasnosti a vzrst hustých mlazin
v budoucnu jim v tom budou na dlouhou dobu nepekonatelnou pekážkou.
Další píinou úbytku hnízd mravenc v hospodáských porostech je nešetrnost až
ignorance dlník a ostatního lesního personálu k hnízdním kupám pi nahodilých tžbách,
probírkách a pibližování vykácené hmoty. V prbhu roku 1998 jsem nalezl množství
vitálních hnízd zcela zaházených klestem z odvtvených pokácených kmen. ada dalších
hnízd byla hrub mechanicky poškozena pádem stromu a zejména následným pibližováním
vytžené hmoty.
3) Výskyt mravenc <strong>Formica</strong> lugubris v okolních porostech
Bhem przkumu jsem zjistil pomrn hojný výskyt hnízd mimo rezervaci i její ochranné
pásmo a to v následujících oddleních a porostech: 224A, 225C, 225D, 301A, 344A, 344B.
Hustota mraveniš je v zde vyšší, než v nkterých porostech nacházejících se v rezervaci a
ochranném pásmu. V jiných porostech sousedících s rezervací (220A, 220B, 221B, 223A,
223B a 223C) se mraveništ dosud nevyskytují, ale kvalita tchto porost, jejich vk a stav
naznaují, že zde šíení F.lugubris mžeme oekávat. V závrené zpráv przkumu jsem
Správ CHKO Jeseníky doporuil rozšíit území rezervace o všechny výše uvedené oddlení
a porosty (BEZDKA 1998).
4) Výskyt dalších druh mravenc
Bhem inventarizaního przkumu jsem v letech 1997-98 zjistil na území rezervace a
ochranného pásma další druhy mravenc:
67

druh mravence otevená místa zapojené porosty
poty hnízd poty hnízd
Leptothorax acervorum (Fabricius,1793) 5 2
Manica rubida (Latreille,1802) 64 0
Myrmica lobicornis Nylander,1846 1 0
Myrmica ruginodis Nylander,1846 8 7
Myrmica scabrinodis Nylander,1846 0 2
Camponotus herculeanus (Linnaeus,1758) 11 20
<strong>Formica</strong> lemani Bondriot,1917 77 0
<strong>Formica</strong> sanguinea Latreille,1798 3 0
<strong>Formica</strong> truncorum Fabricius,1804 1 0
Lasius platythorax Seifert,1991 2 0
Vtšina z deseti zjištných druh mravenc má k mravencm F.lugubris zcela indiferentní
vztah. Jistá konkurenceschopnost by se dala oekávat u druh F.sanguinea a F.truncorum.
Oba tyto druhy však byly zjištny v nepatrném potu hnízd bez praktického významu. Ani
pítomnost velkých a útoných mravenc Manica rubida lesní mravence neohrožuje, protože
Manica rubida má zcela odlišnou potravní i teritoriální strategii. Vzhledem k velikosti území
a malému potu hnízd není nijak významná ani pítomnost mravenc C.herculeanus.
Zvýšený výskyt mravenc F.lemani, vzhledem ke skutenosti, že mladé samiky
F.lugubris mohou využívat jejich hnízd k zakládání vlastních rodin se mže jevit jako
píznivý. Na základ svých zkušeností však tvrdím, že velké komplexy hnízd lesních
mravenc se ve svých obvodech rozrstají pedevším oddlky matených hnízd a nikoli
zakládáním nových hnízd s využitím pomocných mravenc.
DISKUZE
V letech 1997 a 1998 jsem v Pírodní rezervaci „Pod Jelení studánkou“ a v jejím
ochranném pásmu zjistil celkem 1265 živých hnízd mravenc <strong>Formica</strong> lugubris. V porovnání
s inventarizací provedenou ped patnácti lety jsem zjistil úbytek 10-15 % hnízd. Hlavní
píinou tohoto výrazn negativního stavu jsou rozsáhlé mýtní tžby v níže položených
hospodáských souborech, které spolu s vývraty vytvoily mnohahektarové, následn siln
zatravnné holiny. Dalším negativním vlivem, který se výrazn uplatuje i ve zdánliv
nedotených porostech, je nešetrný zpsob provádní nahodilé tžby a probírek. Tžbou a
pibližováním je ást hnízd pímo niena, hromadním klestu na dalších hnízdech a v jejich
okolí jsou výrazn mnny hnízdní podmínky a charakter teritoria.
Mravenci <strong>Formica</strong> lugubris, podobn jako ostatní lesní mravenci, vyžadují ke svému
rozvoji a prosperit dlouhodobé klidné a vyrovnané podmínky. Jakékoli rušivé zásahy do
jejich hnízd a teritorií pedstavují vážné ohrožení jejich etnosti a následn i holé existence.
68

To je jeden ze základních dvod úbytku lesních mravenc v celé Evrop a to i v oblastech
relativn zdravých les s vysokou potravní nabídkou. Na základ výše uvedených skuteností
jsem doporuil Správ CHKO Jeseníky následující:
Vylenit celou PR i ochranné pásmo do les zvláštního urení.
Klimaxové smriny ve vtších výškách netžit, jen zde vytváet podmínky pro rst
nových stromk z pirozeného zmlazení pop.i výsadby autochtonních školkovaných
sazenic.
V ostatních porostech vylouit tvorbu holoseí, pípadnou mýtní tžbu provádt náseným
zpsobem v pásech na šíku jednoho stromu.
Veškerou tžbu provádt pouze v klidovém období, tj. od 1.10. do 30.4.
Hmotu pibližovat pouze komi pi absolutním respektování stávajících hnízd mravenc.
Bezprostedn po tžb provést runí vyklizení klestu. Klest je teba sházet na jednotlivé
hromady (kupy). Hromady musí být vzdáleny od mraveniš nejmén deset metr.
Hromady je pak možno ponechat a nebo v zimním období spálit.
SUMMARY
Information is provided on the development of an extensive complex of nests of the wood ant
<strong>Formica</strong> lugubris in „Pod Jelení studánkou“ nature reserve in the years 1975 to 1998. The
causes of the established decline are evaluated.
LITERATURA
BEZDKA P. 1982a: Lesní mravenci skupiny <strong>Formica</strong> rufa v SSR.- Zprávy s.spol.ent.
Praha, 18: 3-8.
BEZDKA P. 1982b: Myrmekologický výzkum CHKO Jeseníky – závrená zpráva.-
Manuskript dep.SCHKO Jeseníky, Jeseník, 6 pp.
BEZDKA P. 1983: Lesní mravenci na Lokalit Alfredka.- Naší pírodou, Praha, 2:18-19.
BEZDKA P. 1998: Inventarizace hnízd lesních mravenc <strong>Formica</strong> lugubris Zett. provedená
v letech 1997 a 1998 v pírodní rezervaci Pod Jelení studánkou v CHKO Jeseníky.-
Manuskript dep. SCHKO Jeseníky, Jeseník, 4 pp.
KULA E. 1980: Inventarizace mravence lesního na lokalit Alfrédka.- Památky a píroda,
Praha, V., 1: 34-36.
KULA E. 1984: Mravenci v okolí Alfredky.- Naší pírodou, Praha, 2: 18.
KULA E. 1985: <strong>Formica</strong> lugubris Zett. (Hymenoptera, Formicidae) ve smrkových porostech
lokality Alfrédka v Jeseníkách.- as.Slez.Muz.Opava (A), 35:31-42.
MILES P. 1975: Návrh na vyhlášení chránného nalezišt mravenc rodu <strong>Formica</strong> v Chránné
krajinné oblasti Jeseníky.- Zpravodaj Správy CHKO Jeseníky, 4-8.
69

Obr.1: Místa výskytu komplexu hnízd <strong>Formica</strong> lugubris v Jeseníkách.
Autor:
Pavel BEZDKA
V.Vaculky 994, 686 05 Uherské Hradišt
e-mail: pbezdecka@iol.cz
70

Parazitické houby na mravencích rodu <strong>Formica</strong>
Parasitic fungi on the ants of genus <strong>Formica</strong>
Pavel BEZDKA
ÚVOD
Na hlavách, tlech i konetinách lesních mravenc se mžete setkat se zvláštními ernými
bradavikami. Jedná se o nepatrné houby a nkteré dlnice jimi mohou být pímo posety.
Svt hub je mimoádn široký, složitý a dosud málo probádaný. Ohromné množství druh je
mikroskopických a ada z nich napadá tla hmyzu, a již za jejich života nebo i po uhynutí.
Ty druhy, které napadají hmyz po dobu života mžeme v zásad rozdlit na druhy
entomofágní a entomofilní. Entomofágní houby hmyz sužují a usmrcují. Houby entomofilní
parazitují na povrchu hmyzích tl, aniž by život svých hostitel výrazn ovlivovali.
Entomofágní a entomofilní houby se nevyhýbají ani sociálním druhm hmyzu, tedy
všekazm, velám, vosám a mravencm. Prostedí jejich hnízd je naopak k šíení hub velmi
píznivé a infekce zde bžn nabývá epizootického charakteru. Invaze entomofágních hub
mže vést až k celkovému zániku spoleenství.
Mravenci, kteí žijí v obzvlášt etných spoleenstvech a v relativn vlhkém prostedí
(hnízda v mrtvém dev, v zemi, v rašelinících, mechu aj.), bývají velice asto napadáni
nejrznjšími entomofágními houbami, napíklad nkterými druhy rodu Botrytis, nebo
specificky myrmekofágními houbami jako jsou Cordyceps formicivora, Rickia wasmannii,
Erynia myrmecophaga, Desmidiospora myrmecophila a Laboulbenia formicarium
(HLLDOBLER WILSON 1990, ESPADALER SUNER 1989). Na tlech mravenc jsou
pomrn asto zjišovány i neškodné (myrmekofilní) druhy hub, z nichž ada byla popsána
teprve v posledních dvou desetiletích. Významné místo mezi tmito houbami zaujímá rod
Aegeritella.
MYRMEKOFILNÍ HOUBY RODU AEGERITELLA (DEUTEROMYCETES)
Dnes již známe pt druh hub tohoto rodu, žijících na tlech mravenc. Aegeritella lenkoi
žije na tlech mravenc Camponotus sericeiventris v Brazílii. Houba Aegeritella
roussillonensis byla nalezena na jihu Francie na mravencích Cataglyphis cursor. Další druh,
Aegeritella maroccana, byla zjištna v marockém pohoí Stední Atlas na mravencích
Aphaenogaster baronii. V Evrop žije na tlech mravenc rod Lasius a <strong>Formica</strong> houba
Aegeritella tuberculata a na mravencích rodu <strong>Formica</strong> houba A.superficialis (ESPADALER
WISNIEWSKI 1987). Poslední dva druhy se vyskytují i na území eské republiky (BEZDKA
1990).
Mycelium hub rodu Aegeritella vytváí na hrudi, nohách, zadecích i hlavách mravenc
vystouplé bradavicové útvary. Jejich barva je vždy erná nebo hndá. Velikost je znan
71

promnlivá. Prmr základny jednotlivých bradaviek se pohybuje v rozmezí 50-400 m,
výška bradaviek iní 20-200m.
V centrální ásti bradavicových útvar jsou buky nejvtší a zpravidla jsou kulovitého až
vejitého tvaru. Smrem k okraji bradavic se buky zmenšují a jejich tvar je více zploštlý,
nepravideln kulovitý, hruškovitý až kónický. Okrajové buky jsou nejmenší. Uvedenou
diferenciaci bunk lze však pozorovat jen u vzork odebraných poátkem léta. U vzork
odebraných na podzim není mezi bukami tak výrazný rozdíl.
Z nejvtších bunk povrchové vrstvy vyrstají koncem léta nerozvtvené, kónické až
ampulovité aleuriofory, dlouhé 8-40m. Jsou tenkostnné, prhledné a velice kehké.
Aleuriofory na svých vrcholcích nesou oválné aleuriospóry o rozmrech 2,5-3 x 2-2,5 m
(obr.1).
Obr.1: Bradavika houby Aegeritella superficialis s vyvinutými aleuriofory
nesoucími na svých vrcholech kulovité aleuriospóry (zvtš. 350 x).
Podstata spojení houby s hostitelem a zpsob její výživy zstávají zatím nejasné.
Mycelium zejm vbec nepoškozuje kutikulu a není dosud znám žádný patogenní vliv na
mravence. Jedin u dlnic, které nesou i nkolik desítek takových bradavic, mžeme oekávat
sníženou aktivitu a zkrácení délky života. Nejvtší poet bradaviek se nachází na hrudi, na
zadní stran hlavy, na stehnech všech pár noh a na zadeku. Naopak na pední polovina
hlavy, vetn oí a tykadel, chodidla a holen všech pár noh jsou nejmén infikovány
(obr.2). Pedpokládám, že je to tím, že na tchto místech mohou mravenci vzrstající
bradaviky nejlépe eliminovat a to mechanicky, pomocí kusadel a chodidel, pípadn i
biochemicky, látkami obsaženými ve slinách. Pesto se jeví, že houba Aegeritella pekonala
celkovou a velmi úinnou ochranu mraveních tl, kterou jim poskytuje ada žláz s produkcí
anibbiotických a inhibiních látek.
Obr.2: Infikovaná dlnice <strong>Formica</strong> polyctena (zvtš.10 x).
72

AEGERITELLA SUPERFICIALIS NA TLECH LESNÍCH MRAVENC
Houba Aegeritella superficialis Bal.et Wis.byla popsána v roce 1974 v Polsku z tl lesních
mravenc <strong>Formica</strong> rufa a F. polyctena (BALAZY WISNIEWSKI 1974). Pozdji byla v Polsku
nalezena i na mravencích <strong>Formica</strong> pratensis, F.truncorum a F.fusca (WISNIEWSKI 1976,
1981). Jeden z autor popisu nalezl tuto houbu i na tlech mravenc F.lugubris v italských
Alpách u Bergama (WISNIEWSKI 1977) a o nco pozdji na dlnicích F.polyctena v Nmecku
u Darmstadtu (WISNIEWSKI BUSCHINGER 1982). Wisniewského práce vzbudily zájem
myrmekolog a lesník v zahranií a následn byla houba A.superficialis nalézána na mnoha
dalších místech (nap. CHERIX 1982, ESPADALER WISNIEWSKI 1987, ESPADALER SUNER
1989, BEZDKA 1990, aj.). Krom výše uvedených hostitelských druh mravenc byla houba
A.superficialis nalezena ješt na tlech <strong>Formica</strong> sanguinea ve Švýcarsku (CHERIX 1982) a
v Polsku (WISNIEWSKI SOKOLOWSKI 1983). Ve Španlsku byla zjištna i na mravencích
<strong>Formica</strong> decipiens.
Ped deseti lety jsem podal zprávu o výskytu hub Aegeritella superficialis a A.tuberculata
v tehdejším eskoslovensku (BEZDKA 1990). V této práci jsem podal pehled výskytu
A.superficialis z 15 lokalit s hostitelskými druhy mravenc <strong>Formica</strong> rufa, F.polyctena,
F.pratensis a F.truncorum.
I v následujících letech jsem tomuto jevu vnoval pozornost zejména na Morav a zjistil
jsem bradaviky Aegeritella superficialis u dalších vzork lesních mravenc nejen výše
uvedených ty druh, ale i u mravenc <strong>Formica</strong> sanguinea, F.lugubris a F.exsecta.
Domnívám se, že <strong>Formica</strong> exsecta je zaznamenána jako hostitel A.superficialis poprvé.
Pehled nález A.superficialis u nových hostitel v eské republice:
<strong>Formica</strong> sanguinea: Vidnava (5669) 12.6.1993, Jiíkov (6169) 3.8.1995, Žitková (7073)
29.8.1997, Podmolí (7161) 16.8.1997, ížov (7161) 15.6.1998;
<strong>Formica</strong> lugubris: Žárský potok - Alfredka (6069) 27.10.1998;
<strong>Formica</strong> exsecta: Podmolí (7161) 16.8.1998;
Na základ vlastních pozorování usuzuji, že myrmekofilní houba Aegeritella superficialis
se vyskytuje bžn na mravencích rodu <strong>Formica</strong> na celém území eské republiky. V nkolika
pípadech jsem se pokusil zjistit, jaký podíl jedinc v infikovaných hnízdech je nositelem
bradaviek A.superficialis. Bhem letní návštvy jsem z povrchu hnízda odebral namátkov
vždy 300 dlnic, které jsem následn detailn prohlédl pod binokulární lupou. Provil jsem
takto sedm hnízd <strong>Formica</strong> polyctena, dv hnízda F.rufa a jedno hnízdo F.lugubris. Zjištné
poty byly velmi rozkolísané od 4,00 % až po 70,35 % infikovaných jedinc ve vzorku. To je
blízké pozorováním v Polsku, kdy se podíl infikovaných dlnic v odebraných vzorcích
pohyboval od 1,5 % do 66,6 % (WISNIEWSKI SOKOLOWSKI 1983). V téže práci však
Wisniewski vzpomíná pípad ze Slowinského národního parku, kdy ve vzorku odebraného
z hnízda <strong>Formica</strong> polyctena byly infikovány všechny dlnice, tedy 100 %.
Wisniewski se píležitostn zabýval také podílem infikovaných hnízd lesních mravenc pi
jejich inventarizacích. Pi inventarizaci hnízd ve Wielkopolském národním parku zjistil, že
73

infikováno bylo 15 % z objevených 514 hnízd lesních mravenc (WISNIEWSKI 1976).
Zajímavjší výsledky podává z oblasti Bory Tucholskie a ze Slowinského národního parku,
kde u jednotlivých druh lesních mravenc uvádí poty infikovaných hnízd od nuly (tedy
nenapadených hnízd) až po 16,2 % infikovaných (WISNIEWSKI SOKOLOWSKI 1983).
Podílem infikovaných vzork se zabývali ve svých píspvcích i ostatní autoi (CHERIX1982,
ESPADALER WISNIEWSKI 1987), ale vycházeli pitom z velmi malého potu vzork.
Sám jsem takový široký výzkum neprovádl, ale mohl jsem alespo na nkolika místech
ovit, že jsou-li infikovány dlnice jednoho z hnízd polykalické kolonie, s jistotou najdeme
infikované dlnice i ve všech ostatních hnízdech této kolonie (ovil jsem tikrát u kolonií
hnízd <strong>Formica</strong> polyctena a dvakrát u kolonií hnízd F.pratensis). Na pohlavních jedincích
v dob rojení jsem bradaviky hub dosud nikdy nepozoroval.
AEGERITELLA TUBERCULATA NA TLECH OSTATNÍCH MRAVENC
Houba Aegeritella tuberculata Bal. et Wis. Byla popsána v roce 1982 na základ nález na
tlech mravenc Lasius flavus a <strong>Formica</strong> fusca v Polsku (BALAZY WISNIEWSKI 1982).
Všeobecný vzhled i zpsob jejího výskytu na hostitelích je prakticky totožný s druhem
A.superficialis, ob houby se však liší v mikrostruktue. V následujících letech byla
A.tuberculata nalezena i na dalších místech Evropy u mravenc Lasius umbratus,
L.distinguendus a <strong>Formica</strong> pressilabris (ESPADALER WISNIEWSKI 1987, ESPADALER
SUNER 1989). Já jsem houbu A.tuberculata jsem nalezl na nkolika lokalitách v echách i na
Morav a to na mravencích Lasius distinguendus, L.rabaudi a L.umbratus (Bezdka 1990).
Pedpokládám, že tato houba bude asem nalezena také u dalších druh mravenc rodu
Lasius, <strong>Formica</strong> a snad i Camponotus.
POZNÁMKA
O skuteném vlivu houby na organismus mravence, o stanovení podílu infikovaných
kolonií i podílu napadených jedinc a zejména o konkrétních podmínkách, za kterých se
houba šíí, se dosud velice málo ví. Jsem pesvden, že by to bylo vynikající téma pro
nejednu stedoškolskou a snad i diplomovou práci.
SUMMARY
The bodies of social insects, in particular ants, are infested by several parasitic fungi
species. Some of them do not show entomofagous effects, such as fungi of the genus
Aegeritella. So-far five species of this genus are known, two of which the author has found
also in the Czech Republic. The species A. superficialis was detected on bodies of the ants
<strong>Formica</strong> sanguinea, F. rufa, F. polyctena, F. pratensis, F. truncorum, F. lugubris and F.
exsecta. Also finds of the fungus A. tuberculata are mentioned and the incidence of finds of
infected nests and infected individuals are discussed. In the conclusion the author
74

ecommends the study of this problem as an interesting topic for students of vocational
secondary schools and universities.
LITERATURA
BALAZY S. WISNIEWSKI J. 1974: Aegeritella superficialis gen. et sp. nov. epifytyczny grzyb
na mrowkach z rodzaju <strong>Formica</strong> L.- PTPN Poznan, Pr. Kom. Nauk Roln. I Kom. Nauk
Les., 38: 3-15.
BALAZY S. WISNIEWSKI J. 1982: A New Species of Epizoic Fungus on Ants – Aegeritella
tuberculata sp.nov.- Bull. Acad.Pol. Scinc., 30, 1-12: 85-88.
BEZDKA P. 1990: Epizootické houby rodu Aegeritella Bal. et Wis. (Hyphomycetales,
Blastosporae) na mravencích v eskoslovensku.- eská mykologie, 44, (3): 165-169.
ESPADALER X. WISNIEWSKI J. 1987: Aegeritella superficialis Bal. Et. Wis. And
A.tuberculata Bal. Et Wis. (Deuteromycetes), epizoic fungi on two <strong>Formica</strong>
(Hymenoptera: Formicidae) species in the Iberian peninsula.- Butll.Inst. Cat. Hist. Nat., 54
(Sec. Bot., 6): 31-35.
ESPADALER X. SUER D. 1989: Additional records of Iberian parasitic insect fungi:
Laboulbeniales (Ascomycotina) and Aegeritella (Deuteromycotina).- Orsis, 4: 145-149.
HLLDOBLER B. WILSON E.O. 1990: The Ants.- Springer Verlag Berlin, 732 pp.
CHERIX D. 1982: Note sur la présence dAegeritella superficialis Bal. Wis.
(Hyphomycetales, Blastosoprae) sur des especes du genre <strong>Formica</strong> (Hymenoptera,
Formicidae) en Suisse.- Bull.Soc.Ent.Suisse, 55: 337-339.
WISNIEWSKI J. 1977: Occurence of fungus Aegeritella superficialis Bal.Wis.,1974 on
<strong>Formica</strong> lugubris Zett. in Italian Alps.- Estr. Boll. Soc. Ent. Italiana, 109, 4-6: 83-84.
WISNIEWSKI J. BUSCHINGER A. 1982: Aegeritella superficialis Bal. Et Wis., ein
epizootischer Pilz dei Waldameisen in der Bundesrepublic Deutschland.- Waldhygiene,
14: 139-140.
WISNIEWSKI J. SOKOLOWSKI A. 1983: Nowe stanowiska grzybow Aegeritella superficialis
Balazy et Wisniewski i Erynia myrmecophaga (Turian et Wuest) Remaudiere et Hennebert
na mrowkach w Polsce.- PTPN Poznan, Pr. Kom.Nauk Roln.i Kom.Nauk Les., 56: 137-
144.
Autor:
Pavel BEZDKA
V.Vaculky 994, 686 05 Uherské Hradišt
e-mail: pbezdecka@iol.cz
75

ZPRÁVA O ZAHÁJENÍ PROGRAMU FORMICA V LESNÍCH
POROS TECH KATAS TRU OBCÍ CHÍ A HLINC E
V OKRESE PLZE SEVER.
Nachricht von dem Beginn des Programms <strong>Formica</strong> in der
Waldbestanden in der Nähe von Geheinden Chí und Hlince in dem
Bezizk Plze Nord
Pavel Mkuta
1. Úvod
Jednoho krásného letního dne jsme s kamarády pi svých toulkách pírodou zavítali do
malebného údolí, jímž protéká íka Javornice. Tento nádherný kout Plzeska nám natolik
uaroval, že jsme se rozhodli pobýt zde alespo nkolik dn.
Krásná vlahá letní noc, obloha plná hvzdiek, tiše šumící íka a naše parta kamarád
spokojen odpoívajíc po dlouhém denním pochodu, se pomalouku chystala k zaslouženému
nonímu oddechu. Po veei pipravené na malém ohníku, pi dojemných tónech kytary si
jeden z kamarád posteskl:
"Tady tak míti malý sroubek,to by byla pohoda".
Druhý den ráno jsme shodou okolností potkali tamního lesního správce, pana ing.
Kinkala. Slovo dalo slovo a po nkolika minutách srdeného rozhovoru bylo zejmé, že pan
inženýr je lovk velice vstícný a maliký sroubek ukrytý mezi stromy na pokraji lesa by jen
uvítal, nebo již delší dobu ml v úmyslu oslovit partu nadšených milovník pírody, kteí se
neštítí práce a s nimi chtl založit organizaci ochránc pírody. Pestože se naše bydlišt
nachází tém 170 km od javornického údolí (okres Dín) neváhali jsme ani minutu. Brzy
jsme postavili malý zálesácký srub, dnešní základnu naší ZO 33/03 Jižní Karolína. Koncem
roku 1994 vznikla naše základní organizace SOP.
76

První tyi roky nemla naše innost žádnou odbornou specializaci. Opravovali jsme
lávky na turistické trase, sázeli stromky, odklízeli odpadky po nepoádných turistech, kteí
Javomické údolí v hojné míe navštvují a provádli jsme další podobné aktivity. Poátkem
roku 1998 nám ing. Kinkal navrhl zapojení do Programu <strong>Formica</strong>, nebo chíské polesí je
známé výskytem lesních mravenc. Hned první lenská schze naší organizace rozhodla o
úasti na této akci, nebo tito úžasní tvorekové nás velice zajímají a jist si zaslouží aktivní
ochranu.
2. Zahájení aktivní innosti.
Ped zahájením vlastní práce s lesními mravenci jsme písemn kontaktovali kolegy ze
ZO 51/16 SOP Hostinné a získali od nich potebné informace o metodice przkumu lokalit a
inventarizaci hnízd lesních mravenc.Ve dnech 14.-15.<strong>1999</strong> pro nás tito kolegové pipravili
dvoudenní školení spojené se zhlédnutím videozáznam. Rovnž nám pedvedli rzné
pomcky, potebné k úspšnému zvládnutí dané tématiky. Dále následovaly praktické ukázky
ochrany lesních mravenc pímo v terénu. Navštívili jsme napíklad lokalitu v Mstském lese
Hostinné, kde se vyskytuje silný komplex hnízd lesních mravenc <strong>Formica</strong> polyctena a další
nemén zajímavá místa. Znaný pínos pro naši odbornou kvalifikaci znamenaly též velmi
zajímavé a pedevším pouné publikace "Lesní mravenci" (HRUŠKA 1980) a "Sociální
struktury mraveniš (ZACHAROV 1984).
Dne 20.1.<strong>1999</strong> nás ing. Kinkal zavedl na místo výskytu nejvtší kolonie lesních
mravenc chíského polesí. Jedná se o lokalitu "Altán, lesní majetek Melichar Hlince, odd.
712, v k. ú. Hlince". Komplex jsme odhadli na 100 až 130 hnízd. Pestože naše zkušenosti a
odborné znalosti nebyly toho asu píliš na výši, pochopili jsme obrovský význam tohoto
nalezišt pro naší zdevastovanou pírodu. Pes znané množství snhu jsme pozorovali velkou
míru poškození hnízd, a už zví, datlovitými ptáky nebo mechanizací pi tžb deva.
3. Inventarizace
Po dkladné píprav podklad a za souhlasného stanoviska OkÚ Plze - sever v dubnu
a kvtnu roku <strong>1999</strong> provedli ti lenové naší ZO SOP inventarizaci hnízd. Poátek této
lokality siln obsazené mraveništi se nachází v nadmoské výšce 270 m na okraji lesa a louce
v úrovni eky Berounky. Lokalita pokrauje prudkým svahem a koní náhorní rovinou ve
výšce 350 m n. m.
Jedná se o lesní typ 2K5 (kyselá buková doubrava) s porostem smrku ztepilého,
borovice lesní a habru obecného, v prmrném vku 80 let. Pda je zde jílovito-hlinitá a
povrch tvoí smrková hrabanka.
Inventarizace byla provedena následujícím zpsobem:
· Všechna hnízda byla zmena a oznaena evidenním íslem na nejbližším strom.
· Výsledky byly zaznamenány do poznámkového bloku k dalšímu zpracování.
· Byly odebrány vzorky mravenc pro determinaci.
77

· Byl vyplnn registraní list matení kolonie a evidenní list nejvtšího (patrn
mateního) hnízda.
· Evidovaná kolonie byla zakreslena do porostní lesnické mapy.
· Byla zpracována podrobná inventarizaní tabulka.
Krom mnoha hnízd zcela zniených zví bylo zaevidováno 200 mraveniš, z nichž
nejvtší má objem 5,45 m 3 dle DLUSSKÉHO (1968).
Determinaci provedl ochotn RNDr. Petr Miles ze Správy KRNAP. Výsledek
determinace prokázal, že se jedná o mohutný komplex hnízd druhu <strong>Formica</strong> rufa.
4. Záchranné transfery
Na výše uvedené lokalit (Melichar - Hlince) bylo rozhodnuto o k záchranném transferu
nkterých hnízd, nebo se nacházela pímo na frekventované svážnici nebo v její tsné
blízkosti. Koncem kvtna <strong>1999</strong> se naší ZO podailo získati potebné povolení k záchrannému
transferu a ze dvou velkých, znan poškozených mraveniš bylo poízeno osm výsadk,
které dle sledování prosperují. Nové lokality byly mravenci pijaty a nedochází k následnému
sthování. Na všech nov založených hnízdech bude do zimy provedeno ochranné krytování.
Vzhledem k pokroilému asu (polovina ervna) nebylo možné transfery dalších dvanácti
ohrožených hnízd již uskutenit a celá akce bude pokraovat v roce 2000.
5. Závr
Dle našeho názoru se jedná o ojedinlé území výskytu lesních mravenc a další
ochranáské aktivity jsou naprosto nutné, nebo velká ást nechránných mraveniš je vážn
narušována obratlovci a hospodáskou inností a je tedy ohrožena. Pedpokládaným pínosem
je propagace a realizace biologické ochrany lesa a tedy omezení užívání chemikálií škodících
životnímu prostedí. V píštím roce je naším úmyslem uskutenit przkum a monitoring
dalších lokalit Plzeska a také rozšíit psobnost naší ZO SOP na Dínsko, nebo cílem
Programu <strong>Formica</strong> je mapování výskyt lesních mravenc v celé R.
5. Zusammenfassung
Nach unserer Meinung handelt es sich um ein einzigartiges Gebiet mit dem Vorkommen
von Waldameisen und die anderen Schutzaktivitäten sind durchaus nötig, weil die Mehrheit
mit uns nicht geschützen Ameisenhaufen dem Druck der Raubtiere unterliegt und auch oft
untergeht. Vorausgesetzten Beitrag bilden die Propagation und die Realisation des bioloischen
Waldschutzes und die Verhinderung des Einflusses von schädlichen Chemikalien auf die
Umwelt.
Wichtige positive Seite wird die Sicherung der Lokalitäten gegen die Raubtiere und ihre
Verstárkung sein, weiter dann auch die Verfolgung und Entwicklung der Ameisenhaufen und
der Lokalitäten und der Einflulss auf das Ekosystem, vor allem auf verschiedene Insektarten.
78

Im nächsten Jahr wird unsere Absicht sein, die Untersuchung und Monitoring der
anderen Lokalitäten des Beziks "Plze" und auch die Verbreitung des Wirkens unserer
Grundorganisation auf das Bezirk "Dín" zu verwirklichen, weil das Ziel des Programms
"<strong>Formica</strong>" das gesamte Landkartenschaffen der mit Waldameisen besetzten Lokalitäten im
Rahmen der ganzen Tschechischen Republik ist.
Literatura
ZACHAROV A. 1984 : Sociální struktury mraveniš. - OV SOP Prachatice, 107 pp.
HRUŠKA J. 1980 : Lesní mravenci. Metodická píruka. - KSSPPOP Ústí nad Labem, 34 pp.
Dále se na lokalit vyskytuje dalších 180 mraveniš rodu <strong>Formica</strong> rufa a asi 30 hnízd
<strong>Formica</strong> pratensis, na okraji lesa, v úrovni eky Berounky
Autor: Pavel Mkuta,
ZO 33/03 SOP Jižní Karolína, Dolní Habartice 238, 407 22 Benešov nad Plounicí
Obr. 1: Záchranný transfer u lesní svážnice.
(foto Mkuta)
79

EŠ TÍ A NMETÍ OCHRÁNCI LESNÍCH MRAVENC
NAVAZUJÍ SPOLUPRÁCI
Tschechische und deutsche Ameisenschutzwarten knüpfen eine
Kooperation an
Christian Klouda
Ochranou mravenc jsme se individuáln zabývali ješt ped našim založením.
Aktivními v této oblasti byli zejména lesníci pracující ve státních lesních závodech, nkteí
dokonce již od 20. let v rámci tehdejších lesních správ. Ochránci lesních mravenc (LM) v
Sasku jsou i nyní vtšinou lesníci, a již v aktivní služb nebo v dchodu. Vtší ást našeho
pedstavenstva pracuje na Technické universit v Drážanech na fakult lesního hospodáství
v Tharandtu. Naše výroní schze, schze pedstavenstva a školení se proto konají vždy v lét
v "Cottabau" Tharandtu. Cottabau je pojmenováno po svém zakladateli, díky jemuž bylo toto
pvodní lesnické uilišt roku 1816 povýšeno na lesnickou akademii.
12.02.<strong>1999</strong> odeslal Dr. P. Miles na Deutsche Ameisenschutzwarte (DASW) zpravodaj
eských ochránc lesních mravenc FORMICA a piložil dopis, který obsahoval návrh na
výmnu periodik obou sdružení. President DASW pan ministerský rada Dr. Axel Klein
požádal 11.04. <strong>1999</strong> naše saské sdružení, aby se svými eskými kolegy navázalo kontakt s
cílem dosáhnout další spolupráce, o emž byl Dr. Miles tentýž den vyrozumn. Já jsem napsal
Dr. Milesovi 20.04.99 a pozval ho na naši výroní schzi 26.06.<strong>1999</strong> v lesnickém mst
Tharandtu.
Až do výroní schze jsme si s panem Milesem vymnili nkolik dopis, ve kterých
jsme si poskytli základní informace o zpsobu práce našich svaz. Dr. Miles a jeho kolega Jan
Dao, vedoucí koordinátor Programu <strong>Formica</strong> pi SOP v eské republice, se k naší radosti
26.06.<strong>1999</strong> zúastnili druhé ásti naší výroní schze, která se vždy zabývá ešením
odborných problém ochrany lesních mravenc.
Už pedtím jsem našemu výronímu shromáždní pedal žádost, aby bylo - pokud bude
eská strana souhlasit - zapoato budování vzájemného propojení obou svaz ve form
korporace. Pan Dao i Dr. Miles souhlasili, a tak bude v budoucnu eská sekce SOP
<strong>Formica</strong> chápána jako náš len a doufáme, že naše sdružení se tímto stane také lenem eské
sekce. K tomu bude ovšem ješt nutno vyídit nkteré potebné formality.
80

Nmetí ochránci LM byli prostednictvím pán Milese a Daa informováni o úkolech
Programu <strong>Formica</strong> v eské republice (ochrana LM, záchranné transfery, znovuosídlování
oblastí s poškozenými lesy). Dr. Miles referoval o myrmekologickém výzkumu a výskytu
lesních mravenc v Krkonoších.
Všechny tyto informace byly pro leny našeho sdružení velmi zajímavé a umožnili
srovnání s našimi výsledky. Naše innost se vzhledem k dosud malému potu len
sousteuje pedevším do nkterých lesních lokalit, nap. kolem Tharandtu, do Národním
parku Labské pískovce, les kolem Lipska a do hornolužické oblasti. Postupn upouštíme od
ochrany mraveniš pomocí drátného pletiva, protože jsme názoru, že zpsobuje pílišnou
izolaci mravenc od lesního ekosystému. V naší innosti preferujeme inventarizaci lokalit s
výskyty mravenc, záchranné transfery a práci s veejností. Ta se týká pedevším lesník,
vela, mládeže ve tech lesnických školách v Sasku a zájemc z ad místních obyvatel.
Fakulta lesního hospodáství Tharandt pi Technické univerzit v Drážanech nás podporuje
zadáváním vhodných diplomových prací o lesních mravencích studentm a lenstvím
nkterých vdc v našem sdružení.
eští ochránci nám pedali mnoho informaních a propaganích materiál o svých
ochranáských aktivitách a o horských oblastech, odkud pocházejí.Srden jim za to
dkujeme. Zpravodaj <strong>Formica</strong> má zajímavý a pouný obsah, o emž nás pesvdila shrnutí v
nmeckém a anglickém jazyce. Jeho prostednictvím jsme získali od naších eských koleg
užitené podnty pro naši práci. Srden jim za to dkujeme. Na oplátku jsme jim vnovali a
ješt pedáme materiály o našem sdružení a odbornou literaturu o mravencích.
Nmecké aktivity v oblasti ochrany a výzkumu LM nejsou tak jednotné, jak se nám to
jeví v echách. Každá spolková zem je se svým sdružením samostatným lenem DASW. V
jednotlivých spolkových zemích mohou tedy ochránci mravenc považovat za dležité
realizaci odlišných úkol.
My, lenové Sdružení ochránc lesních mravenc Sasko se tšíme na naši brzkou,
dobrou, trvalou a pátelskou spolupráci se svými kolegy z ech.
81

Zuerst möchte ich unseren tschechischen Kollegendie Ameisenschutzwarte des
Landesverband Sachses vorstellen, die mit der Kooperationknüpfung beauftragt ist. Sie
entstand im Jahr 1993, zur Zeit hat sie 35 Mitglieder und - wie auch die anderen
Landesverbnde - ist Mitglied der Deutschen Ameisenschutzwarte (DASW).
Mit dem Ameisenschutz beschäftigten sich einige von uns schon vor der
Verbandgründung. In diesem Bereich waren vor allem die Förster aus den Staatforstbetrieben
tátig, einige sogar schon seit 20. Jahren in damaligen Forstverwaltungen. Die
Waldameisenschützer in Sachsen sind auch jetzt überwiegend Förster in aktiven Dienst oder
im Ruhestand. Der grösste Teil unserer Vorstandmitglieder arbeitet im Tharandt, in dem
"Technischen Universität Dresden." Unsere Jahresversammlungen, Vorstandsitzungen und
Schulungen finden deshalb in jedem Sommer im "Cottabau" statt. Der Cottabau trägt den
Namen seines Begründers, der die ursprüngliche 1811 gegriindete Försterschule zur
Forstwirtschaftakademie ausgebaut hat, die 1816 der sächsische König bestätigte.
Am 12.02. hat Dr. P. Miles an die DASW die Zeitschrift der tschechischen
Ameisenschützer - FORMICA - mit einem Brief mit Vorschlag auf gegenseitigen
Zeitschriftwechsel geschickt. Präsident der DASW, Herr Ministeriakat Dr. Axel Klein bat am
11.04.99 unseren Landesverband Sachsen, sich mit den tschechischen Kollegen in
Verbindung zu setzen, mit dem Ziel eine weitere Kooperation zu inizieren, worüber Herr Dr.
Miles sofort informiert wurde. Am 20.04.99 lud ich Herrn Miles mit einem Brief zu unserer
Jahresversammlung am 26.06.99 in die Stadt Tharand ein.
Noch von dieser Veranstaltung kam es zwischen mir und Herm Miles zum
Briefwechsel, der uns zu einem gegenseitigen Informationsaustausch iiber die Arbeitsweise in
unseren Verbänden diente. Es war fiir uns sehr erfreulich, dass Dr. Miles und sein Kollege,
Herr Dao - der leitende Koordinator des Programmes <strong>Formica</strong> bei dem Tschechischen
Naturschutzverband - an dem zweiten Teil unserer Versammlung teilnahmen, der sich immer
mit verschiedenen Fachproblem des Waldameisenschutzes beschäftigt.
Schon vorher überreichte ich unserer Jahresversammlung einen Vorschlag an
gegenseitige Kooperationbildung in der Form einer Korporation - falls es auch von der
tschechischen Seite gewiinscht wird. Herr Dao und Herr Miles waren einverstanden udn die
tschechische Sektion des NSV - Programm <strong>Formica</strong> - gehört jetzt zu den Mitgliedem der
DASW und wir hoffen, das auch unserer Verband hiennit zu einem Mitglied der
tschechischen Sektion wird. Es müssen jedoch noch einige Formalitäten erfüllt werden.
Die deutschen Ameisenheger wurden durch die Herren Miles und Dano iiber Aufgaben
des Programmes <strong>Formica</strong> in der Tschechischen Republik infonniert (Waldameisenschutz,
Schutzumsiedlungen, Wiederansiedlungen in beschádigte Wálder). Dr. Miles referierte über
die myrmekologische Forschung und Vorkommen von Amneisen im Riesengebirge.
Alle diese Informationen waren fiir unsere Mitglieder sehr interessant und ermöglichten uns
einen Vergleich mit unseren Ergebnissen. Im Zusammenhang mit einer kleineren
Mitgliederanzahl konzentriert sich unsere Tátigkeit auf bestimmte Waldgebiete., zBs. bei
Tharandt, Nationalpark Elbsandsteine, Leipzig und Oberlausitz. Allmählig verzichten wir auf
Nestschutz durch Drahtgeflecht, weil es nach unserer Ansicht zu grosser Isolation der
Ameisen von dem restlichen Eko-Systém führt. In unserer Tätigkeit preferieren wir eine
Lokalisierung und Bestandaufnahme der Ameisenvölker, Rettungsumsiedlungen und
Öffentlichkeitarbeit. Die betrifft vor allem die Forstwirte, Imker, Schuljugend der drei
82

Waldschulen in Sachsen und Interessenten unter den Eiwohnern. Das Forswirtschaftinstitut
bei der Technischen Universität Dresden unterstützt unsere Bemühungen bei den
Forstwirtschaftstudenten durch Themenvorgaben für die Diplomarbeiten
(Waldameisenproblematik) und durch Mitgliedschaft einiger Wíssenschaftler in unseren
Verband.
Wir bekamen von den tschechischen Waldameisenhegern viele Informations- und
Werbematerialen iiber ihre Schutztätigkeit und ber die Waldgebiete, aus denen sie kommen.
Dafür bedanken wir uns herzlich. Die Zeitschrift <strong>Formica</strong> hat einen interessanten und
lehrreichen Inhalt, worüber uns die Zusammenfassungen in der deutschen und englischen
Sprache überzeugten. Aus dieser Quelle bekamen wir von unseren tschechischen Kollegen
einige nützliche Anregungen für unsere weitere Arbeit. Dafür bedanken wir uns herrlich. Zur
Vergeltung übergaben wir ihnen (und noch übergeben) Materialien über unseren Verband und
Fachliteratur mit Ameisenthematik.
Die Tätigkeit im Bereich der Waldameisenschutz- und Forschung ist in Deutschland
nicht so einheitlich, wie es in Tschechien der Fall ist. Jedes Bundesland ist ein selbstständiger
Mitglied des DASW. Die einzelnen Bundesländer können die Erfüllung unterschiedlicher
Aufgaben des Waldameisenschutzes als vorrangig ansehen.
Wir, die Mitglieder der Waldameisenschutzwarte Sachsen freuen uns auf unsere baldige,
gute, daurhafte und freundschaftliche Zusammenarbeit mit unseren Kollegen aus Tschechien.
Christian Klouda,
1. pedseda Sdružení pro ochranu LM - zemský svaz Sasko.
Christian Klouda,
l.Vorsitzender der Waldameisenschutzwarte - Landesveband Sachsen.
Jan Dao a Christian Klouda, navázání spolupráce.
(foto Miles)
83

KOMPLEX MRAVENIŠ R. FORMICA U KOVAE
NA JIÍNSKU
Der Komplex der Ameisennester bei Ková in der Umgebung von Jiín
Štpán Podzimek
O existenci této lokality jsem se dozvdl od RNDr. Petra Milese,CSc. Cestou ze své
peddiplomové praxe,kterou jsem provádl s panem Milesem v Krkonoších, jsem se zastavil
na této lokalit. Protože jsem ml pouze asi 3 hodiny asu ,byl przkum lokality pouze
povrchní a tato zpráva proto také neoplývá délkou ani množstvím informací. Od místních
obyvatel jsem se dozvdl, kde hnízda hledat.
Lokalita se nachází na pelomu podhí Krkonoš a Polabské nížiny,v nadmoské výšce
pibližn 350 m.n.m. Les, ve kterém se hnízda vyskytují je pevážn smrkový,také se zde
vyskytují pedevším borovice, bízy a duby. Hnízda se vyskytují podél lesních cest a v
porostu mladých smrk,mezi hnízdy jsou potravní cesty široké až 1,5 m a vitalita v okolí
mraveniš je velmi vysoká, což souvisí s hustotou hnízd. Všechna hnízda se nacházejí na
ploše pibližn 16 ha a hnízd jsem napoítal celkem 58.Nejvtší hnízdo bylo vysoké 1,5 m a
prmr základny dosahoval 3 m.
Odebral jsem pt vzork mravenc z rzných kup,které jsou pipraveny k urení, ale
nejspíše se jedná o druh <strong>Formica</strong> rufa. Hnízda nebyla nijak narušena,ani opuštných hnízd
jsem si nepovšiml. Na lokalitu se v brzské dob vrátím pro podrobnjší výzkum místa, které
mne zaujalo.
Autor: Štpán podzimek, Staov- Stešovice 96, 162 00 Praha 6
Obr. 1. Z prázdninové praxe v Krkonoích
84

PROPAGUJEME PROGRAM FORMICA NA VEEJNOS TI
Wir unterstützen das Program <strong>Formica</strong> auf die Öffenlichkeit
Vendulka Kížová
Nedaleko Bor, sídla naší ZO CSOP, se nachází lokalita Sebe s dosud nejvtším
výskytem lesních mravenc druhu <strong>Formica</strong> polyctena na Ždársku.
V sousední vesnici Víde každoron poádají Vídeský pochod. Letos zvolili trasu, která
vedla i pes Šebe. Protože se vyhlášení ochrany území teprve pipravuje, není ješt nijak
oznaeno. Úastníci pochodu by tudy prošli, aniž by tušili, kde se nacházejí. Rozhodli jsme se
je informovat.
lenové naší organizace vytvoili velký informaní panel, na kterém pochodníky
seznámili nejen s lokalitou výskytu, ale i s Programem <strong>Formica</strong>. Pro zájemce tu byly k
dispozici propaganí letáky. Panel jsme umístili na lesní cest v blízkosti nejvtších
mraveniš. Vtšina úastník projevila o pedkládané informace zájem, zejména rodie s
dtmi.
Úastník pochodu, kteí prošli územím s mravenci, bylo asi 150, z nichž nkteí pijeli na
tuto tradiní akci z míst až 100 km vzdálených. Zejména jsme však rádi, že se o této pírodní
zajímavosti dozvdli místní obané. Snad naše akce pispla k zpestení programu pochodu.
Také víme, že tato propagace napomže k snadnjšímu jednání s vlastníky o vyhlášení lesa
Šebe jako území vnované ochran mravenc.
Autor: Vendulka Kížová, 66/02 ZO CSOP, 594 61 Bory
Obr. 1. Mraveništ na turistické stezce.
(Foto Bílý)
85

Odborný seminá na Kamenném vrchu v Horní asnici
dne 10. - 11. ervence <strong>1999</strong>, na kterém byli proškolováni noví
zájemci v Programu <strong>Formica</strong>
Diskuze o managementu Pírodní památky Kamenný vrch.
(Foto: Miles)
Zmením rozmr (prmru základny a výšky) stanovíme i objem mraveništ.
(Foto: Besta)
86

F O R M I C A 2 (<strong>1999</strong>)
Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu
lesních mravenc!
____________________________________________________________
Vedoucí redaktor:
Redak"ní rada:
Technický redaktor:
Technický redaktor:
Jazyková spolupráce:
Auto#i fotografií:
Autor perokreseb:
RNDr. Petr MILES, CSc.
Sídlišt% 724
543 7" Hostinné
tel. 0438 943385
Pavel BEZD&!KA (SCHKO Bílé Karpaty, Luha'ovice)
Mgr. Milan DA(OUREK (Po'ítky 3, 59" 0" Ž)ár n. S.)
Jan DA*O (36/02 ZO !SOP Liberec)
Jaroslav HRUŠKA (OV !SOP Pardubice)
Mgr. Ji#í Slatina
Mgr. Ji#í Slatina
Anna PICHRTOVÁ (n%m'ina)
Lenka PICKOVÁ (n%m'ina)
Mgr. Milan DA(OUREK (angli'tina)
Vilém Besta, Pavel Bezd%'ka, Hynek Bílý, Milan
Draho+ovský, Milan Da)ourek, Pavel M%kuta, Ji#í
Mikoláš, Petr Miles, Pavel Voni'ka
Andrea Milesová
Komplexní zakázkové zpracování, distribuce
!eský svaz ochránc$ p#írody, 36/02 ZO p#i SCHKO Jizerské hory, Liberec
Vedoucí realiza'ního týmu zpravodaje
Jan Da+o, Chrastavská 3"5/5, 460 0" Liberec 2, tel. 048 425 606
Náklad 1 000 výtisk!

Pokyny pro autory
FORMICA je periodický zpravodaj (ro'enka), který publikuje p$vodní 'lánky s tematikou
výzkumu a ochrany lesních mravenc$. Jeho cílem je podchycení 'innosti probíhající p#i #ešení
Programu <strong>Formica</strong> na území !eské republiky, zpráv z projekt$, výzkumných úkol$,
diplomových prací, 'inností ZO !SOP i jednotlivých výzkumných pracovník$ a zájemc$
zabývajících se danou problematikou.
Rukopis pište po'íta'em (Word) po jedné stran% papíru formátu A 4 (jen výjime'n% u
kratších p#ísp%vk$ na psacím stroji). Každá práce musí být ozna'ena stru'ným názvem a
jménem a adresou autora ($). Rozsáhlejší p#ísp%vky by m%ly být 'len%ny na úvod, metodiku,
charakteristiku území, výsledky, diskusi, záv%r a seznam použité literatury. Je vítán souhrn a
jeho p#eklad do n%m'iny nebo angli'tiny.
Nadpisy kapitol pište velkými písmeny. Nepoužívejte podtržené texty. Jména taxon$ pište
kurzívou (i v nadpisech, tabulkách a literatu#e). Datum pište bez mezer. Úplné datum
arabskými 'íslicemi ("6.08."999), neúplné s #ímským ozna'ením m%síce (VIII."998),
pochybné s otazníkem (?"925). V p#ehledu literatury na konci textu uvád%jte pouze práce
citované v textu, všechny práce v textu citované je nutno do p#ehledu literatury za#adit.
Autory uvád%jte v abecedním po#adí, více prací od jednoho autora #a)te chronologicky.
Zkratku et al.používejte p#i více než t#ech autorech a to i v p#ehledu literatury. Název práce
pište v jazyku, ve kterém byla vydána. P#íklady: MILES, P., "996: Mravenci, pomocníci p#i
obnov% les$ Krkonoš. - Krkonoše, 29: 4-5. Nebo: GÖSSWALD, K., "899: Die Waldameise ".
- Wiesbaden, AULA-Verlag, 660 str.
P#i po'íta'ovém zpracování odklepn%te ucelené odstavce entrem, neupravujte text do
sloupc$, ned%lte slova na konci #ádk$, nuly nenahražujte písmenem O. Pište normálním
písmem Times New Roman, velikost "2. Tabulky a grafy nespojujte s textem do jednoho
velkého souboru, ale vytvo#te pro n% samostatné soubory. Soubory nazv%te p#ehledn%, nap#.
Text.doc, Tabl.. doc, Tab2.doc, Graf".doc, apod. Své práce p#edkládejte na disket% 3,5“ a
v jednom výtisku, v'etn% všech tabulek a graf$!
Kresby, grafy a tabulky vyhotovte na zvláštním bílém papí#e a #ádn% ozna'te umíst%ní
v textu. Každý obrázek dopl+te popisem. K p#ísp%vku je možno dodat kvalitní a kontrastní
fotografie na lesklém papí#e, nejlépe formátu 9x"3 cm, vítané jsou i diapozitivy.
Za v%cný obsah p#ísp%vku, za p#esnost a pravdivost údaj$ odpovídá vždy autor. Redak'ní
rada si vyhrazuje právo na stylistické, pravopisné a formální úpravy textu i p#íloh, nikoli
obsahové. Každá práce (vyjma krátká sd%lení) prochází odborným recenzním posouzením.
Auto#i dostanou své p#ísp%vky k úprav% na základ% výsledku recenze.
FORMICA
Vydala: 36/02 ZO !SOP p#i SCHKO Jizerské hory, Liberec, "999
Technický redaktor: XYZ
Obálka: akad. mal. Renata Oppeltová
Sazba, Tisk: Prater, s.r.o., Trutnov
Po"et kopií: " 000