Formica 1999-2 (str. 59-86).pdf

promnlivá. Prmr základny jednotlivých bradaviek se pohybuje v rozmezí 50-400 m,
výška bradaviek iní 20-200m.
V centrální ásti bradavicových útvar jsou buky nejvtší a zpravidla jsou kulovitého až
vejitého tvaru. Smrem k okraji bradavic se buky zmenšují a jejich tvar je více zploštlý,
nepravideln kulovitý, hruškovitý až kónický. Okrajové buky jsou nejmenší. Uvedenou
diferenciaci bunk lze však pozorovat jen u vzork odebraných poátkem léta. U vzork
odebraných na podzim není mezi bukami tak výrazný rozdíl.
Z nejvtších bunk povrchové vrstvy vyrstají koncem léta nerozvtvené, kónické až
ampulovité aleuriofory, dlouhé 8-40m. Jsou tenkostnné, prhledné a velice kehké.
Aleuriofory na svých vrcholcích nesou oválné aleuriospóry o rozmrech 2,5-3 x 2-2,5 m
(obr.1).
Obr.1: Bradavika houby Aegeritella superficialis s vyvinutými aleuriofory
nesoucími na svých vrcholech kulovité aleuriospóry (zvtš. 350 x).
Podstata spojení houby s hostitelem a zpsob její výživy zstávají zatím nejasné.
Mycelium zejm vbec nepoškozuje kutikulu a není dosud znám žádný patogenní vliv na
mravence. Jedin u dlnic, které nesou i nkolik desítek takových bradavic, mžeme oekávat
sníženou aktivitu a zkrácení délky života. Nejvtší poet bradaviek se nachází na hrudi, na
zadní stran hlavy, na stehnech všech pár noh a na zadeku. Naopak na pední polovina
hlavy, vetn oí a tykadel, chodidla a holen všech pár noh jsou nejmén infikovány
(obr.2). Pedpokládám, že je to tím, že na tchto místech mohou mravenci vzrstající
bradaviky nejlépe eliminovat a to mechanicky, pomocí kusadel a chodidel, pípadn i
biochemicky, látkami obsaženými ve slinách. Pesto se jeví, že houba Aegeritella pekonala
celkovou a velmi úinnou ochranu mraveních tl, kterou jim poskytuje ada žláz s produkcí
anibbiotických a inhibiních látek.
Obr.2: Infikovaná dlnice <strong>Formica</strong> polyctena (zvtš.10 x).
72