File - Greenpeace

greenpeace.org

File - Greenpeace

ČESKÁ REPUBLIKA > PODZIM 2006

GMO > ODTAJNĚNÉ LOKALITY S GMO > OD-

CELSIA > BOD ZLOMU: 2 STUPNĚ CELSIA > BOD ZLO-

RMIE > OHROŽENÉ SPERMIE > OHROŽENÉ SPERMIE > OHROŽENÉ SPER-

MCVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ >


Fotografie čísla

© Ibra Ibrahimovič

Na začátku letošního léta jsme s balónem za velké pozornosti médií přeletěli nad velkolomem ČSA v Severních Čechách. Naším cílem

bylo před volbami připomenout politikům i voličům, že na pokračování těžby v tomto dole závisí nejen osud dvou obcí, ale i množství emisí

CO v dalších 120 letech.


Ve zkratce

Editorial

Petra Krystiánová

Milé čtenářky a čtenáři,

s přicházejícím podzimem se blíží doba sklizně mnoha plodin,

mezi nimi i kukuřice. A i vy můžete nyní jednoduše zjistit, kde

všude byla letos vyseta, a tedy kde se bude v září a říjnu sklízet,

kukuřice geneticky modifikovaná, která může do budoucna

ohrozit běžnou konvenčně pěstovanou kukuřici ve svém okolí.

Úřady se snaží poskytování těchto údajů mistrně vyhnout a mlžit.

Nám se ale podařilo pro vás získat podrobné údaje o tom,

kteří zemědělci neodolali propagandě a nechali se k pěstování

kontroverzní plodiny zlákat.

Mužům žijícím v průmyslových zemích za poslední léta

dramaticky klesá počet spermií. Neplodnost párů se naopak

zvyšuje, stejně jako stoupá počet celé řady onemocnění, například

rakoviny varlat. Chemické látky, které mají tyto jevy na

svědomí, se přesto stále vyrábějí – a tím pádem i kupují. Kde se

s nimi můžete setkat a jaký to může mít následek, to se dozvíte

v článku Jana Freidingera Ohrožené spermie.

Se články o globálním oteplování se v poslední době roztrhl

pytel. Děsivé líčení toho, co nás čeká v brzké budoucnosti, již

můžete najít i na stránkách seriózního tisku. Jak je to ale s klimatickými

změnami doopravdy? Málokdo třeba ví, že tu žijeme

jen díky skleníkovému efektu. Nebo že to není jen člověk, kdo

může za změny klimatu. Jan Rovenský se ve svém článku Bod

zlomu: 2 stupně Celsia zaměřil především na člověka a jeho podíl

na globálním oteplování. Šance, že se podaří zpomalit tempo

klimatické změny, tu totiž podle nás stále je. Příkladem nám

mohou být například ozónovou vrstvu likvidující freony. Ty byly

velmi rychle staženy z oběhu a chemický průmysl je dokázal hbitě

a ekonomicky nahradit jinými látkami.

Prezident Václav Klaus je známý tím, že aktivitám ekologů příliš

nefandí. Přesto to byl právě on, kdo přivedl člena Rady Greenpeace

herce Petra Vacka známého například ze seriálu Ulice

k ekologii. Rozhovor s Petrem Vackem najdete na straně 11.

Přes 75 tun životně důležitých lékařských potřeb přepravila do Libanonu

během válečného konfliktu ve spolupráci s humanitární organizací

Lékaři bez hranic při svých plavbách loď Greenpeace Rainbow

Warrior. Naposledy spolu obě organizace spolupracovaly v roce 2005

při pomoci obětem zemětřesení v Indonésii.

Akropolis se po Albatrosu stalo dalším českým nakladatelstvím,

které se připojilo k naší knižní kampani za používání recyklovaného

papíru, a vydalo na něm knihu Milana Machovce Filozofie tváří tvář

zániku. Děkujeme!

© Greenpeace

Krásné babí léto.

Petra Krystiánová

Fotografie čísla ....................................................................... 2

Editorial | Ve zkratce ............................................................. 3

Energetika | Bod zlomu: 2 stupně Celsia ............. 4 – 5

GMO | Odtajněné lokality s GMO ..............................6 – 7

Oceány | Deklarace ze Svatého Kryštofa ................... 8

Pralesy | McVítězství ........................................................... 8

Toxic | Ohrožené spermie .................................................. 9

Podpořte Greenpeace ......................................................... 10

Fejeton | Profil ...................................................................... 11

Vydává: Greenpeace Česká republika

Prvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00

tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667

e-mail: greenpeace@ecn.cz | www.greenpeace.cz

Šéfredaktorka: Petra Krystiánová

Grafická úprava: Jan Sochor, Petr Slezák

Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68

Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt

Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993

Tištěno na 100% recyklovaném papíře

Filipíny, Indický oceán a Libanon. Hned tři místa, kde se v poslední době

odehrála ropná havárie. Srážka japonského ropného tankeru s malou

nákladní lodí, při níž došlo k úniku 5,3 miliónů litrů surové ropy, byla

zastíněna dalšími dvěma katastrofami. Z tankeru u Filipín zatím pobřeží

zamořilo „jen“ 200 tisíc litrů ropy, jenže loď s dalšími 1,8 milióny litry

leží jako časovaná bomba na mořském dně. V Libanonu je pak množství

ropy, které uniklo během válečného konfliktu po zásahu střelou, největší

– do moře ho vyteklo 11 až 40 miliónů litrů! Mořské ekosystémy, které

jsou již dost devastovány nadměrným rybolovem, toxickým znečišťováním

a globálním oteplováním, tak dostaly další úder.

© Greenpeace / Gavin Newman


Energetika

© Greenpeace

Bod zlomu: 2 stupně Celsia

>

Klimatická změna je tady. Přiznávají to dokonce už i ti největší

skeptici. Otázkou zůstává, do jaké míry ji způsobují

naše emise skleníkových plynů. Nebo je to jasné?

Úvodem si vyvraťme dva obecně rozšířené mýty. Prvním z nich

je představa, že skleníkový efekt je sám o sobě nepřirozený a škodlivý.

Opak je pravdou. Skleníkový efekt chrání už po milióny let naši

planetu před ztrátou tepla. Štít tvořený skleníkovými plyny dokáže

odrážet zpět na Zemi část tepelného záření, kterým bychom jinak

ohřívali vesmír. Vědci spočítali, že nebýt skleníkového efektu, byla

by průměrná teplota povrchu Země 16 stupňů pod bodem mrazu.

Druhým je představa, že klima je stabilní a neměnný systém, který

svými zásahy rozkolísal až člověk a jeho průmyslová revoluce. Klima

se ve skutečnosti mění odjakživa, a to velmi dramaticky. Typickým

případem je střídání dob ledových a meziledových. Před dvanácti

tisíci lety, v poslední době ledové, k jejímuž vzniku mohli naši předci

vybavení kamennými nástroji přispět jen stěží, byla polovina Evropy

pokryta pevninským ledovcem. Průměrná teplota přitom byla o pouhých

šest stupňů nižší než dnes. Pár set miliónů let předtím bylo

naopak v oblasti dnešních Severních Čech tropické moře.

Nebezpečná rychlost

Proč tedy Greenpeace, Evropská unie či vědecký Mezivládní

panel pro klimatickou změnu požadují, aby se s aktivní ochranou

klimatu neotálelo? Není to jen mediální bublina, kterou nafukuje několik

po slávě bažících vědců, hloupých politiků a profesionálních

aktivistů, jak se příležitostně můžeme dočíst v rozšafných komentářích

v českých novinách?

Potíž nespočívá v existenci klimatické změny jako takové, ale

v její současné rychlosti a mechanismu, který ji působí. Od počátku

>

průmyslové revoluce průměrná teplota stoupla o 0,6 stupně Celsia.

Pokud se Vám to zdá málo, porovnejte to s výše uvedeným teplotním

rozdílem, který nás dělí od doby ledové. Teplota přitom stoupá

stále rychleji. Tímto tempem by tak do konce tohoto století mohla

dále narůst o 1,4 stupně.

Klimatologové si v druhé půlce minulého století začali všímat, že

od počátku průmyslové revoluce se zároveň bezprecedentně zvýšila

koncentrace hlavních skleníkových plynů v atmosféře. Konkrétně

koncentrace oxidu uhličitého (CO 2

), který je nejdůležitějším skleníkovým

plynem (v atmosféře je ho nejvíce), vzrostla zhruba o čtvrtinu

a podle vzorků z polárních ledovců je nejvyšší za posledních 160

tisíc let. Rychlost, jakou koncentrace skleníkových plynů i globální

teplota narůstají, nemá obdoby. Je však jisté, že spolu oba jevy skutečně

souvisí?

Nic nevíme jistě, takže se nemá smysl

omezovat

Nelze samozřejmě zcela vyloučit, že současné zvýšení teploty

Země kauzálně souvisí s počtem mrkví pěstovaných v okrese Litoměřice

či náladě mimozemšťanů z planety Omikron Perseus 8. Nicméně

tyto možnosti vypadají na první pohled méně pravděpodobně,

než souvislost se zvýšenou koncentrací CO 2

. Existují i alternativy

pravděpodobnější, například vliv slunečních cyklů. Většina vědecké

komunity reprezentovaná již zmíněným Mezivládním panelem pro

klimatické změny (IPCC) se v současnosti nicméně jednoznačně

přiklání k názoru, že ze všech alternativních možností je hlavní příčinou

probíhající rychlé klimatické změny skutečně zvýšená koncentrací

skleníkových plynů.

O skepticích, kteří závěry IPCC odmítají, už jste patrně slyšeli

či četli. Mezi klimatology tvoří menšinu a jejich počty každoročně


Energetika

klesají, což ovšem nutně neznamená, že nemohou mít pravdu. Fakt,

že vědci své závěry vzájemně kriticky zkoumají a zpochybňují je žádoucí

a nezbytnou podmínkou výzkumu. Problém ovšem nastává,

pokud se závěrů pochybujících vědců chopí lidé, kteří mají na potlačení

převažujícího konsenzu ekonomický nebo politický zájem či

pokud tyto skupiny začnou klimatology dokonce financovat s cílem

ovlivnit výsledky jejich výzkumu.

Není žádným tajemstvím, že zejména ve Spojených státech existuje

silná lobby společností těžících fosilní paliva, která se snaží potlačit

jakékoliv důkazy o vlivech, které jejich podnikání na globální

klima má. Strategie olejářů a uhlobaronů je přitom zjevně inspirována

zkušenostmi tabákových koncernů. Ty také původně zpochybňovaly

negativní zdravotní účinky kouření. Když se popsaný postoj stal

veřejně neudržitelným, připustily sice možné negativní vlivy kouření,

ale snažily se torpédovat všechna opatření, která by mohla efektivně

vést k omezení kouření.

I mezi americkými průmyslovými lobbisty tak lze sice i nadále nalézt

excentriky zcela popírající negativní účinky zvyšování emisí CO 2

– například bizarní PR kampaň Competetive Enterprise Institute

“CO 2

: they call it pollution, we call it life” (oni tomu říkají znečištění,

my to nezýváme život), kterou najdete na http://www.cei.org/pages/co2.cfm).

Spíše než podobné popíračství se však v posledních

letech výrazněji uplatňuje taktika, kterou by bylo možné shrnout do

věty “Nevíme nic jistě, takže nemá smysl se jakkoliv omezovat!”

Je zřejmé, že současné emise oxidu uhličitého nelze snížit bez

výrazného omezení těžby a spalování fosilních paliv. Jenže globální

změna klimatu není rozhodně jediným důvodem, proč bychom měli

spotřebu uhlí a ropy omezovat. Jejich těžba ohrožuje vesnice v Severních

Čechách, domorodé kmeny v Nigerii i přírodní rezervace na

Aljašce. Při stávající spotřebě bychom těžitelné zásoby ropy spálili

v nejbližších desetiletích a uhlí během dvou století. Vzhledem k těmto

skutečnostem jsou argumenty skeptiků irelevantní. I v případě, že

by se ukázalo, že se klimatologové mýlili a namísto oteplení se blíží

další doba ledová, není důvod, proč spotřebu fosilních paliv neomezovat.

Naši potomci, kterým necháme trochu ropy a uhlí, které

patrně dokáží vytěžit šetrněji a využít efektivněji, se na nás zlobit nebudou.

Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic, které by jinak musely

ustoupit těžbě, jistě také ne.

Pokud nedokážeme snížit naše emise CO 2

do roku 2050 alespoň

o 80%, nedokážeme patrně zabránit nárůstu globální teploty

do konce století o 2°C ve srovnání se stavem před průmyslovou

revolucí. Hranici dvou stupňů přitom vědci považují za zlomovou:

při jejím překročení můžeme totiž nastartovat cyklus globální změny

teploty, který už nedokážeme nijak ovlivnit.

V současnosti se dokázaly všechny vyspělé státy s výjimkou

USA dohodnout na alespoň symbolickém snížení svých emisí

Jan Rovenský

vedoucí energetické kampaně Greenpeace

Co by měla Česká republika udělat na

ochranu klimatu?

Zachovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí

v Severních Čechách

Bezodkladně odepsat zásoby uhlí za hranicí územních

ekologických limitů

Ukončit těžbu ve velkodolu ČSA Mostecká uhelná, a.s.

nejpozději do roku 2017

Zcela ukončit těžbu hnědého uhlí v ČR nejpozději do

roku 2050

Přijmout kvalitní Národní alokační plán pro období

2008 – 2012, který omezí současné emise o 5 %

a dovolí průmyslu vypouštět maximálně 78 miliónů tun

CO 2

ročně

Trojnásobně zvýšit energetickou účinnosti českého

průmyslu (tedy na úroveň západoevropských zemí)

a tepelnou izolaci budov do roku 2025

Do roku 2030 k výrobě tepla využívat výhradně

obnovitelné zdroje energie

Do roku 2050 snížit národní emise CO 2

o 80 % ve

srovnání s rokem 1990

o průměrně 6% do roku 2012. Je to sice zoufale málo, ale jde o významný

precedent. Evropská komise již před rokem deklarovala, že

pro rok 2050 by měl být stanoven cíl snížení emisí o 50 až 80 %.

Jenže když si připomeneme postoje předsedů dvou největších politických

stran k pokračování těžby uhlí v Severních Čechách, neochotu

úředníků Ministerstva životního prostředí byť jen symbolicky

snížit množství emisí povolených tzv. Národním alokačním plánem

na léta 2008 – 2012 či zoufalou energetickou náročnost českého

průmyslu (nejhorší ze všech zemí OECD), je jasné, že bez aktivního

tlaku veřejnosti se uvedené cíle podaří splnit jen stěží. Klimatická

kampaň Greenpeace ČR takový tlak v následujících měsících a letech

vytvářet bude. Děkujeme Vám, protože bez Vaší podpory by to

nešlo.

Jedním z nejvýraznějších současných příznaků globální změny klimatu je tání ledovců. Velikost ledovce Blomstrandbree se za

posledních 78 let dramaticky zmenšila, jak je ze snímků více než patrné.

© Greenpeace


6

26

46

49

52

14

53

42 44

10

45

8

37

3

27

19

48

34

50

54

17

22

28

12

39

24

41

23

47

25

35

40

31 33

56 5

4

16

29

3

2

>

Česká a moravská pole letos poprvé ve velkém zežloutla

geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí. A i vy máte právo

vědět, kde nyní hrozí přírodě nebezpečí.

Třicet příznivců Greenpeace s více než 120 metrů dlouhým

transparentem obtočeným kolem pole s GM kukuřicí. Tak vypadaly

obrázky z Ivanovic na Moravě, kde jsme se přímo na místě „(zlo)činu“

snažili upozornit veřejnost na nebezpečí, které pěstování GM

plodin může přinést přírodě i nám samotným.

Pěstování geneticky modifikované kukuřice (Bt kukuřice MON810)

se v České republice od minulého roku stalo skutečností. Zařadili jsme

se mezi pár dalších evropských zemí, které si nechaly zavlečení GMO

na svá pole líbit. Na rozdíl od našich středoevropských sousedů, kteří

GMO odmítli i ústy svých politických představitelů. Naše vláda pravděpodobně

spoléhá na laxnost a nezájem lidí o své okolí. A těm, kdo

zájem mají, nejsou úřady ochotny poskytovat žádné informace.

Šílené projekty

Ještě loni bylo například zhola nemožné vypátrat lokality, kde se

GM kukuřice pěstuje, neboť ministerstva zemědělství a životního

prostředí tuto informaci pečlivě tajila. Ostatně snaží se je pokud

možno tajit dodnes. Greenpeace nicméně letos dokázalo pěstitele

GMO vypátrat a zpřístupnit informace o lokalitách veřejnosti, která


GMO

Odtajněné

lokality s GMO

Martin Kloubek

asistent kampaní Greenpeace

Seznam letošních pěstitelů

geneticky modifikované Bt kukuřice MON810

8

1

20

36

11

18

15

30

32

1

9

13

51

55

na ně má ostatně podle evropských směrnic právo.

Občané Evropské unie GM technologii opětovně odmítli (Eurobarometr

2006). Významní vědci varují, že žádnými prostředky nelze

zabránit kontaminaci pylem. Polní pokusy přesvědčivě prokázaly, že

geneticky modifikované plodiny ohrožují zbytky původní přírody. Přesto

jsme neustále nuceni se smiřovat s GMO v přírodě i na talíři. Jen

mizivý počet výzkumných projektů i financí je věnován možnostem rozvoje

ekologického zemědělství, které přitom jako jediné dokáže odpovědět

na otázku, jak rozvíjet zemědělský sektor trvale udržitelným

způsobem. Poptávka po bioproduktech přitom každý rok roste o 30%.

Na takové šílené projekty, jako je například výzkum možností u genu,

jehož pouhá nepřítomnost způsobuje u skotu gigantický nárůst svaloviny,

se však peníze vždy najdou. Jak se vyjádřila britská komise GMO:

jedná se o „vzrušující pokrok ve výzkumu“.

Ti z nás, kteří oponují komerčnímu využití geneticky modifikovaných

plodin jsou zhusta obviňováni, že jdou proti vědě. Stejně, jako

jsou oponenti George Bushe označováni za nepřátele Ameriky. Nic

ale neohrožuje vědu víc než vláda, která ovlivňuje a mění směr výzkumu

a podporuje vývoj něčeho, co jsme již rozhodně odmítli. Snad ale

ještě existuje naděje, že se nedočkáme okamžiku, kdy z nastoupeného

GMO trendu nebude již cesty zpět a kdy se ukáže, že pravdu neměly

biotechnologické společnosti, ale těch pár aktivistů, kteří se potili na

„moravském poli.“

2

57

7

1 Plemenářské služby a.s. Otrokovice, okres Zlín, Zlínský kraj

2 Školní zemědělský podnik Nový Jičín, okres Nový Jičín, kraj

Moravskoslezský

3 ZAS Bečváry, okres Kolín, kraj Středočeský

4 Zea a.s. Hoštěradice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

5 AGROSERVIS a.s. Višňové, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

6 ZD Bitiny Vrbno nad Lesy, okres Louny, kraj Ústecký

7 ZD Slezan Klímkovice, okres Nový Jičín, kraj Moravskoslezský

8 AGRO Vyšehořovice, okres Praha-východ, kraj Středočeský

9 ZOD Poolšaví, okres Uherské Hradiště, kraj Zlínský

10 ZD Miletín, okres Jičín, kraj Královehradecký

11 Hostěnice a.s., okres Vyškov, kraj Jihomoravský

12 ZAS Koloveč, okres Domažlice, kraj Plzeňský

13 ZZ Rovina Hulín, okres Kroměříž, kraj Zlínský

14 ZEMA Markvartice, okres Jičín, kraj Královehradecký

15 Podchřibí Ježov a.s., okres Hodonín, kraj Jihomoravský

16 APEX-HD Drnholec, okres Břeclav, kraj Jihomoravský

17 KLADRUBSKÁ a.s., okres Rokycany, kraj Plzeňský

18 ROLS Lešany s.r.o., okres Prostějov, kraj Olomoucký

19 LIPONOVA a.s. Lipoltice, okres Pardubice, kraj Pardubický

20 Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice, okres Břeclav, kraj Jihomoravský

21 Mikros-vín Mikulov, okres Břeclav, kraj Jihomoravský

22 ZD Trhový Štěpánov, okres Benešov, kraj Středočeský

23 Agro Záblatí a.s., okres Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina

24 ZD Pooslaví Nová Ves, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský

25 Agroos Jaroměřice s.r.o., okres Třebíč, kraj Vysočina

26 AGRI Libochovice a.s., okres Litoměřice, kraj Ústecký

27 ZOD Zálabí Ovčáry, okres Kolín, kraj Středočeský

28 Zemědělská a.s. Koloveč, okres Domažlice, kraj Plzeňský

29 ZD Šatov, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

30 ZF Ing. Ilja Miovský, okres Bruntál, kraj Moravskoslezský

31 Agrodružstvo Jevišovice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

32 Agrodružstvo Roštění, Kostelec u Hol., okres Kroměříž, kraj Zlínský

33 ZD Jiřice u Miroslavi, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

34 ZOD Zálší, Svatý Jiří, okres Ústí nad Orlicí, kraj Pardubický

35 Statek Litobratřice, s.r.o., Jiřice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

36 ZD Lišnická a.s., Líšnice, okres Ústí nad Orlicí, kraj Pardubický

37 Ekoprogres s.r.o., Třebovle, okres Kolín, kraj Středočeský

38 PPS Agro a.s. Strachotín, okres Břeclav, kraj Jihomoravský

39 ZD Vysočina Želiv, okres Pelhřimov, kraj Vysočina

40 Agra Horní Dunajovice a.s., okres Znojmo, kraj Jihomoravský

41 Miroslav Daňhel, SHR, Týn nad Vltavou, okres České Budějovice, kraj

Jihočeský

42 ZEM a.s. Nový Bydžov, okres Hradec Králové, kraj Královehradecký

43 ZD Rosice u Chrasti, okres Chrudim, kraj Pardubický

44 Rolnická a.s., Králíky, Nový Bydžov, okres Hradec Králové, kraj

Královehradecký

45 ZD vlastníků Dolní Břežany, okres Praha-západ, kraj Středočeský

46 ZD Klapý, okres Litoměřice, kraj Ústecký

47 ZP Klas Neslovice, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský

48 CS AGRO Ronov, okres Pardubice, kraj Pardubický

49 ZD PERUC, Peruc, okres Louny, kraj Ústecký

50 Agrona Rpety s.r.o., okres Beroun, kraj Středočeský

51 Zem. a obchodní družstvo Hlavnice, okres Opava, kraj

Moravskoslezský

52 ZEMA Markvartice a.s., okres Jičín, kraj Královehradecký

53 AGRO Slatiny a.s., okres Jičín, kraj Královehradecký

54 ZOD Vilémov, okres Havlíčkův Brod, kraj Vysočina

55 Agrokomplex Kunovice, okres Uherské Hradiště, kraj Zlínský

56 Agrodružstvo Blížkovice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

57 Starojicko a.s., okres Nový Jičín, kraj Moravskoslezský


Oceány

Marek Tomin

konzultant oceánské kampaně Greenpeace

Deklarace ze Svatého Kryštofa

Letošní výroční zasedání Mezinárodní velrybářské komise

(IWC) bylo podle očekávání dramatické.

Napínavé dění v malém karibském státečku Sv. Kryštof

a Nevis na chvíli připoutalo více pozornosti než utkání světového

šampionátu ve fotbalu. Letošní střetnutí mezi státy

podporujícími rozšíření lovu velryb a těmi, které se zasazují

o jejich ochranu, bylo od počátku ostré. Japonsko v průběhu

posledního roku ještě přitvrdilo ve svém úsilí naverbovat

do IWC co nejvíce států, které výměnou za ekonomické či

jiné výhody podporují jeho snahu zvrátit časově neomezené

celosvětové moratorium na veškerý komerční lov velkých kytovců.

Zastáncům lovu velryb v čele s Japonskem, Norskem

a Islandem se nejprve příliš nedařilo. Ochranáři obhájili snahu

prosazovat komplexní ochranu kytovců, takže se komise

i nadále bude zabývat ochranou delfínů. První velkou zkouškou

síly velrybářů byla rezoluce požadující zavedení tajného

hlasování, které by Japonsku umožnilo snadněji vyjednávat

s ostatními členy a účinněji lobovat ve prospěch obnovení

komerčního lovu velryb ve velkém. Výsledek byl těsný, ale

lovcům velryb chyběli tři hlasy.

Velrybáři však postupně přitvrdili a v průběhu třetího dne

zasedání se Japonsku ostrými lokty podařilo prosadit rezoluci,

která velrybám uštědřila největší ránu za posledních

dvacet let. Takzvaná Deklarace ze Sv. Kryštofa požaduje

„normalizaci“ IWC, zpochybňuje smysluplnost řady ochranářských

počinů a tvrdí, že „moratorium již není potřebné“.

Ačkoli je ke zvrácení zákazu komerčního lovu velryb zapotřebí

tříčtvrtinové většiny členů IWC, velrybáři dali jasně najevo,

že je jen otázkou času, než se jim tuto většinu podaří

získat.

Ustoupit však nehodlají ani země podporující ochranu

velryb. Česká republika letos opět stoprocentně podpořila

tábor ochránců velryb a stala se jeho ústředním hráčem.

Ustoupit nehodlají ani lidé na celém světě, ať už žijí

na pobřeží či ve vnitrozemí, kteří požadují aktivní přístup

nejen k ochraně velryb a delfínů, ale oceánů jako takových.

Zástupci Greenpeace v průběhu zasedání oznámili, že se

hodlají opět vydat do bouřlivých vod kolem Antarktidy a protestovat

proti japonskému lovu velryb. Stane se tak na konci

nejdelší plavby na ochranu oceánů v dějinách.

>

McVítězství

Společnost McDonald’s se ujala vedení v kampani za

zastavení destrukce Amazonského deštného pralesa.

Vydrží jí to?

Po dlouhých jednáních se Greenpeace podařilo docílit historického

úspěchu. Společnost McDonald’s se zavázala, že nebude

kupovat kuřata ani další produkty od firem, které obchodují

se sójou či používají ke zkrmování sóju pocházející z Amazonie.

Tady kvůli jejímu pěstování padnou každoročně desítky tisíc hektarů

původních deštných pralesů. McDonald‘s se tak připojil ke

kampani Greenpeace a dokonce se stal vedoucí společností aliance

tvořené nevládními organizacemi a prodejci potravin. Společnost

také iniciovala jednání se zástupci velkých obchodních

gigantů, jako jsou americký Gargill,ADM, Bunge, francouzský

Dreyfus či brazilský Maggi.

Sójová hrozba

Obchodní společnosti se zatím zavázaly pouze k dvouletému

moratoriu na nákup sóji z nově vykácených oblastí. To se však

může stát pouhým symbolickým gestem. Firmy musí podniknout

skutečné kroky vedoucí k záchraně Amazonie. Greenpeace požaduje,

aby moratorium zůstalo v platnosti do doby, než bude

fungovat právně závazný systém kontroly a bude dosaženo dohody

mezi brazilskou vládou a klíčovými investory o dlouhodobé

ochraně amazonského pralesa.

Prohlášení velkých obchodníků se sójou následuje po tříletém

intenzívním výzkumu Greenpeace věnovanému negativním

dopadům pěstování sóji na Amazonii. Sója je nyní v Brazílii nejrozšířenější

plodinou a její pěstování – z větší části nelegální – je

spolu s chovem skotu a nelegální těžbou dřeva hlavní hnací silou

při odlesňování amazonského pralesa. Většina z amazonské sóji

putuje do Evropy, kde se využívá jako krmivo pro drůbež, prasata

a skot.

Dalším významným problémem je poptávka po papíru a dřevě,

ze kterého se papír vyrábí. Proto jsme také i u nás loni rozběhli

knižní kampaň, jejímž cílem je přesvědčit participanty knižního

trhu k používaní recyklovaného papíru. Dalším nakladatelstvím,

které se po Albatrosu rozhodlo do naší kampaně zapojit, je Akropolis.

Kniha Milana Machovce Filozofie tváří tvář zániku vydaná

na recyklovaném papíru se tak snad, doufejme, stane jen jednou

z mnoha v novém českém trendu.

© Greenpeace / Cannalonga

© Agency / Contract

Karel Stejskal

konzultant pralesní kampaně Greenpeace


> Pralesy


Toxic

Ohrožené spermie

Za posledních padesát let dramaticky poklesl počet spermií,

které produkují muži v industriálním světě. Neplodnost párů

se od šedesátých let zvýšila dvojnásobně a dříve vzácná rakovina

varlat je dnes u mladých mužů běžným jevem.

Alarmující údaje přinesla studie Greenpeace, která shrnuje dosavadní

vědecké poznatky analyzující vliv chemických látek na

lidskou reprodukci. Odhaduje se, že z každoročně vyrobených

desítek tisíc různých chemikálií se mnohé, zvláště ty vyráběné ve

velkých objemech, dostanou do životního prostředí. A i chemické

látky zakázané před desítkami let se stále uvolňují ze starých

výrobků nebo mají dlouhou životnost a přetrvávají v prostředí,

zatímco další nové látky jsou vyráběny a zaváděny na trh každý

měsíc. A výsledek? Lidé jsou dnes vystaveni působení mnohých

chemických látek, které na této planetě existují jen několik desetiletí.

Již v těle nenarozených dětí, která jsou stále v lůně matky,

se podle testů vyskytuje více než sto průmyslových chemikálií!

Mnohé z nich jsou přitom schopny poškodit vývoj rozmnožovacího

systému dítěte ještě před narozením. Situace je o to vážnější, že

většina chemických látek na trhu nebyla nikdy testována z hlediska

vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Tento naprosto nevyhovující

stav by měla zlepšit nová chemická politika EU – REACH. Je

v silách evropských institucí (Parlamentu a Rady EU), aby prosadily

nařízení, které je založeno na principu předběžné opatrnosti

a substituci, takže by nebezpečné chemické látky (včetně látek

Jan Freidinger

vedoucí toxické kampaně Greenpeace

Fotka z natáčení spotu „Mission Impossible“ na podporu toxické kampaně

Greenpeace, který vznikl ve spolupráci se společnostmi Thamesdown

a SimplySirena.

toxických pro reprodukci a narušujících hormonální systém) mohli

být stáhnuty z trhu a nahrazeny bezpečnější alternativou.

Rada EU z textu tento princip na nátlak chemické lobby loni

v prosinci vyškrtla a my můžeme jen doufat, že europoslanci i díky

kampani Greenpeace podobnému tlaku při říjnovém hlasování nepodlehnou.

CHEMICKÁ SKUPINA PŘÍKLADY VYUŽITÍ VYBRANÁ RIZIKA PRO REPRODUKCI

Alkyfenoly

Ftaláty

Bromové zpomalovače

hoření

Bisfenol – A

Umělé pižmo

• zpracování textilu a kůže

• produkty osobní péče

• výroba pesticidů

• změkčovadlo v PVC

• želatinační činidlo

• rozpouštědlo a ustalovač v kosmetice a dalších

produktech osobní péče

• v průmyslových a elektronických výrobcích, vozidlech,

osvětlení, elektroinstalaci, textilu, nábytku a izolačních

materiálech jako je polystyrén.

• výroba polykarbonátových plastů používaných například

v lahvích pro děti nebo kompaktních discích.

• výroba epoxidových pryskyřic používaných například při

výrobě potravinových obalů

• parfémované směsy pro prací prášky, avivážní a čistící

prostředky, osvěžovače vzduchu a další prostředky pro

domácnost

• kosmetické přípravky jako mýdla, šampóny a parfémy

• napodobuje chování hormonů

• snižuje mužskou potenci, velikost varlat a kvalitu spermií

• toxické pro varlata

• snižuje anogenitální vzdálenost, rozštěp penisu, hypospadias

a nesestoupení varlat u nedospělých mužů.

• snižuje mužskou i ženskou plodnost.

• toxický pro plod (může vést až k úmrtí nebo znetvoření.

• napodobuje činnost estrogenu

• prokázané vrozené vady u hlodavců

• vliv na nervový systém a vývoj chování

• napodobuje aktivitu estrogenu či ji naopak potlačuje

• přeměňuje samčí reprodukční orgány

• vyvolává předčasné pohlavní dospívání

• snižuje produkci mateřského mléka

• napodobuje aktivitu estrogenu či ji naopak potlačuje

PC bez PVC

Počítačová firma Dell se ze svých produktů zavázala odstranit

nejnebezpečnější toxické látky, čímž napodobila

svého největšího rivala Hewlett Packard (HP).

Obě společnosti jsou již dlouho pod tlakem Greenpeace,

které je nutí k tomu, aby jejich produkty byly šetrnější k životnímu

prostředí a pomohly tak zastavit narůstající objem vysoce toxického

elektronického odpadu. Dell se ve svém prohlášení zavázal

přestat do roku 2008 užívat dvě klíčové skupiny nebezpečných

chemických látek používaných při výrobě elektroniky: bromové

zpomalovače hoření (BFRs) a polyvinylchlorid (PVC). Tento poslední

úspěch toxické kampaně Greenpeace následoval pouhý

měsíc po úspěšném tlaku na velkého rivala Dellu, firmu HP, která

se ke stejnému kroku uchýlila na jaře 2006. Podobně jako to již

dříve učinily společnosti LG, Nokia, Sony a Sony Erricson. Nicméně

řada dalších společností, mezi něž patří například Acer,

Apple, Fujitsu–Siemens, IBM, Lenovo, Panasonic, Siemens či

Toshiba, zatím nejsou na tento závazek ochotny přistoupit, anebo

ho odvolaly, jako třeba Motorola.


Podpořte Greenpeace

Batikované tričko

Tričko Save our seas

1. Tričko Keep Natural

2. Dámské tílko

Tričko s obrázkem velryby

Bavlněné batikované tričko

s krátkým rukávem, modro-bílá

kombinace, černé logo Greenpeace

(vpředu malé, vzadu velké). Dívčí

tričko s dlouhým rukávem, červeno-

-oranžová kombinace, malé černé

logo Greenpeace vpředu

Velikosti S, M, L, XL.

Bavlněné triko , barva olivová,

vpředu znak velryby a logo Greenpeace.

Dámské velikosti S, M, L,

pánské S, M, L, XL.

1. Bavlněné žluté tričko, pánské

s krátkým rukávem velikosti S, M.

2. Bavlněné červené tílko s lycrou,

vpředu logo Greenpeace, vzadu

ornament. Velikosti S, M, L, XL.

Bavlněné tričko vpředu obrázek

velryby, vzadu logo Greenpeace,

barva světle modrá s tmavým

potiskem nebo tmavěmodrá se

světlým potiskem. Velikosti dámské

S, M, L, XL pánské S, M, L, XL.

cena

390 Kč

cena

300 Kč

cena tričko Keep natural

300 Kč

cena

300 Kč

DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB

cena Dámské tílko

200 Kč

Čepice

Nákupní tašky

Pexeso

Kalendář Greenpeace 2007

Hrníček Greenpeace

Klíčenka Greenpeace

Šestidílná čepice s kšiltem, vpředu

vyšité logo Greenpeace, z nebělené

bavlny.

1. Nákupní taška z nebělené bavlny,

nápis „Genetic Experiment“.

2. Taška s delšími uchy, nápis

„Reduce, Reuse, Recycle“.

Pexeso – Klasická stolní hra.

Kalendář Greenpeace 2007

– Nástěnný kalendář s fotografiemi

zvířat a krajiny, rozměry 30 × 38cm,

texty v angličtině.

Hrníček Greenpeace – skleněný

hrníček s matovaným povrchem,

zelené logo Greenpeace.

Klíčenka Greenpeace – barva

zelená, zelené nebo červené logo

Greenpeace.

cena Čepice z bavlny

cena Čepice zelená

270 Kč

240 Kč

cena 1. Taška „GE“

cena 2. Taška „R–R–R“

100 Kč

130 Kč

cena Pexeso

40 Kč

cena Kalendář Greenpeace 300 Kč

cena Hrníček

cena Klíčenka

150 Kč

80 Kč

Objednávka – PODZIM 2006

počet kusů

S M L XL celkem

Batikované tričko – modré

Batikované tričko – dívčí červené

Tričko Save Our Seas – pánské

Tričko Save Our Seas – dámské

Tričko Keep Natural – pánské

Dámské tílko

Tričko s velrybou – pánské světlemodré

Tričko s velrybou – dámské světlemodré

Tričko s velrybou – pánské tmavěmodré

Tričko s velrybou – dámské tmavěmodré

Čepice Natural

Zelená čepice

Taška “GENETIC EXPERIMENT”

Taška „REDUCE, REUSE, RECYCLE“

Kalendář Greenpeace 2007

Pexeso

Klíčenka

Hrníček Z: Č:

Objednané zboží zašlete na adresu:

Jméno: ...........................................................................

Ulice, číslo: ..................................................................

Město: ...........................................................................

PSČ: ...............................................................................

*Telefon: .......................................................................

Podpis: .........................................................................

*Poznámka: ................................................................

..........................................................................................

..........................................................................................

..........................................................................................

uplatňuji 10% slevu pro členy / členky RWC

Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři,

ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto

případě připočítáváme cca. 84 Kč na

poštovné – netýká se samotné objednávky

pexesa nebo klíčenky). Objednat

zboží si můžete telefonicky, e-mailem,

poštou i faxem.

Greenpeace

1.pluku 12/143, 186 00 Praha 8,

tel. 224 319 667, fax: 222 313 777

e-mail: greenpeace@ecn.cz

*Uvedete-li na objednávce svoje telefonní

číslo, případně e-mailovou adresu,

urychlíte nám komunikaci s Vámi

v případě, že některý z Vámi požadovaných

produktů nemáme na skladě.

Jako poznámku můžete uvést například

nejpozdější datum, do kterého dodávku

požadujete (jedná-li se například o dárek

ke konkrétní příležitosti apod.). Lenka

Dvořáková, která se o náš „obchod“

stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení

Vašich objednávek, ale při jejich vysokém

počtu může někdy dojít ke zpoždění.

I v takovém případě usnadní uvedení

telefonního či e-mailového spojení další

dohodu.


Fejeton

Raketové přemítání

Jan Keller

sociolog a ekolog, profesor Ostravské univerzity

Debata o umístění americké vojenské základny na našem území

se ještě nekonala, a čas na rozhodnutí se rychle krátí. To mohl

být ostatně záměr těch, kteří s tak zásadním a závažným tématem

přišli těsně po volbách, navíc v prázdninové době.

Zopakujme si tedy ještě než dojde ke slavnostnímu výkopu, ať

už na Libavé anebo jinde, oč se v této věci vlastně jedná. I když

jsme vojensky docela spolehlivě zajištěni v rámci organizace

NATO, chce se po nás, abychom se navíc stali součástí systému

protiraketové obrany země, jejíž vedení je podle své momentálně

platné oficiální doktríny připraveno napadnout „z preventivních

důvodů“ jakoukoliv jinou zemi na této planetě. Součástí zmíněné

doktríny je také připravenost použít v rámci takové operace

jaderných zbraní.

Americká základna nebude sloužit žádnému vyvažování sil

a nebude přispívat ke stabilizaci situace ve světě. Bude pouze

posilovat v dnešních vedoucích kruzích, které nemají podporu

ani většiny Američanů, nutkavou touhu dovolit si cokoliv a nenést

za to naprosto žádné důsledky. Taková konstelace je hodně

špatným rádcem a určitě nevybízí k rozvaze a zodpovědnosti.

O podrobnostech plánu neví nikdo nic, i když politické strany

měly dost času, aby celou záležitost, která se údajně táhne již minimálně

dva roky, svým voličům předestřely. To by z jejich strany

nebylo gesto dobré vůle, to je elementární předpoklad rozhodování

v demokracii. Při zoufalém nedostatku informací si tak můžeme

být jisti jenom jedním. Občané naší země budou dozajista

ti ze všech poslední, kdo se budou moci v případě vojenského

úderu vyjádřit k tomu, zda případný preventivní vojenský zásah

byl skutečně oprávněný a zda případné nasazení jaderných zbraní

bylo doopravdy nezbytné.

Pokud by snad rozhodnutí padlo přece jen na Polsko, naše

politická elita by si možná oddechla. Omluva by to pro ni však

nebyla.

K ekologii mě přivedl Klaus

> Profil

Dá se někde vysledovat prvotní impuls, díky kterému

jste se stal aktivním ochráncem životního prostředí?

Za to může Klaus, když začal po roce 1989 vyhlašovat, jak

potřebujeme Temelín pro kapitalismus. Předtím jsme ho potřebovali

pro komunismus. Jal mě děs a hrůza a řekl jsem si,

že asi bude třeba ještě hodně práce a co kdybych pomohl.

Proč jste se zapojil právě do práce Greenpeace?

Greenpeace jsem znal odmala. Když jsem pak pracoval v rádiu

Golem, zval jsem je do studia. První byl Honza Piňos

(současný ředitel kampaní Greenpeace – pozn. red.), ten už

si mě ovšem nepamatuje, když mě vidí, vyká mi. Pak další,

například Ivo Šilhavý či Hanka Pernicová. Greenpeace proto,

že je přehledné. Vím, kde se berou prachy a kam jdou. Má

vědecké zázemí, má zkušenosti a mezinárodní podporu.

Prozraďte něco o sobě. Jak vypadá váš ideálně strávený

den?

Zimní spánek. V létě pak středomořská siesta.

Petr Vacek

Herec, překladatel a tlumočník, člen Rady Greenpeace ČR

V poslední době vás velká část národa poznává díky

seriálu Ulice. Jak okolí reaguje na vaše zelené aktivity

(třídění odpadu a podobně), ke kterým se v médiích

často a rád vyjadřujete?

Zvykli si. Dřív se smáli a popichovali, dnes se ptají na názor

a chtějí (občas) poradit.

Kterou oblíbenou knížku byste si k tomu moři vzal?

Kdysi se říkalo, že základem knihovny intelektuála je modrá

knížka. Tu já mám. Pak mám Pestří a zelení, Muž, který sázel

stromy, Rudou jízdu Izáka Babela a Ortenovy verše. A další,

ale ty nemůžu najít.

A na co byste zašel po celodenní siestě do kina?

Jdi a dívej se, Ostře sledované vlaky, Šumař na střeše, Pěnička

a paraplíčko.



Moda sin Toxicos

Návštěvníci módní přehlídky MODA SIN TOXICOS (móda bez toxických látek) se mohli přesvědčit o tom, že nahradit

toxické látky ve spotřebním zboží není problém. Známé modní domy a návrháři, například Mango, Camper, David Delfín,

Jocomomola, Luxoir či Carmen March, zde předvedli modely bez jakýchkoli toxických látek, aby tak podpořili kampaň

Greenpeace. Přehlídka proběhla 19. června ve španělském Madridu. Předcházela jí dubnová přehlídka v Bruselu, kde se

ke Greenpeace připojily mimo jiné společnosti IKEA, Reebok či Sony.

© Greenpeace/Armestre

More magazines by this user
Similar magazines