Polostrunatci + strunatci: – žaberní štěrbiny, stomochord – výrůstky ...

hbu.cas.cz

Polostrunatci + strunatci: – žaberní štěrbiny, stomochord – výrůstky ...

Polostrunatci + strunatci:

žaberní štěrbiny, stomochord výrůstky přední části tráv. trubice do hlavového oddílu, hřbetní (ale i břišní) nerv. pruh

Ostnokožci + strunatci:

vzhledem k radiální symetrii menší podobnost, Calcichordata 600-400 mil. let víceméně bilaterální, na povrchu vápenaté desky,

náznak chordy, žab. šterbin a nerv. trubice

KMEN: Chordata (strunatci)

mnohobuněční živočichové

tři zárodečné listy (ektoderm, entoderm, mezoderm)

druhotná tělní dutina (coelom), alespoň v embryogenezi segmentována

bilaterálně symetričtí

na místě prvoúst (blastoporus) řitní otvor, ústa druhotně na opačné straně těla

hltan proděravěn žaberními štěrbinami ústícími do obžaberního prostoru či přímo ven (u suchozemských jen v embryogenezi)

vnitřní kostra, zpočátku tvořena strunou hřbetní (chorda dorsalis), jenž v dospělosti většinou zaniká

nervová trubice na hřbetní straně těla nad chordou, v embryogenezi spojena neurenterickým kanálkem s prvostřevem,

neuroporem vyúsťuje na povrch těla

trávicí soustava pod chordou, ústa na břišní straně těla

pravý (postanální) ocas

srdce na břišní straně těla, krev hnána k hlavovému konci

Základní stavební plán strunatců A podélný řez, B příčný řez, 1-neuroporus, 2-nerv. trubice, 3-chorda, 4-hřbetní aorta, 5-

střevo, 6-řitní otvor, 7-břišní aorta, 8-žaberní štěrbiny, 9-hltan, 10-ústní otvor, 11-dermatom, 12-myotom, 13-sklerotom, 14-

somatopleura, 15-coelom, 16-splanchnopleura

1


PODKMEN: Tunicata, Urochordata (pláštěnci)

mořští, solitérní i koloniální, primárně přisedlí, sekundárně planktonní, pelagičtí

solitérní až 30 cm, koloniální až 4 m

volně plovoucí larvy podobnější základnímu schématu strunatců více než dospělci

TŘÍDA: Ascidiacea (sumky) 1900

všechna světová moře, příbřežní litorál i 5 000 m

mikrofágní

dospělci přisedlí, přichycení plášťovými papilami homologické stolo prolifer salp odpučování nových jedinců

larva pohyblivá, během metamorfózy přisedá, trávicí trubice se stočí do U, autolýzou zanikne ocas s chordou a větší část nerv.

trubice kromě přední, z té neurální žláza (→ neurohypofýza obratlovců) a nově jednoduchá mozková zauzlina

u dospělců přijímací otvor a atrioporus blízko sebe, přijímací otvor výše, terminálně

hltan velmi prostorný s množstvím nepárových žab. štěrbin žaberní vak

pohyblivost omezena na stahování a otevírání otvorů a stahování celého zvířete podélnou svalovinou

larva:

pelagická, planktonní, volně pohyblivá, několik mm, nepřijímá potravu, metamorfóza během několika minut max. hodin, tvar pulce

přijímací otvor vpředu, v hltanu zprvu párové žaberní štěrbiny, obžaberní prostor ústí atrioporem na dorzální straně, střevo ústí řití

ventrálně nebo laterálně, později do obžaberního prostoru, hypobranchiální rýha

nerv. trubice začíná zduřeninou se světločivným okem a statocystou nad hltanem, pokračuje až do ocasu, chorda jen v ocase

srdce ventrálně

základ gonád

přichycovací papila na předním konci

Sumka-larva 1-přijímací otvor, 2-přední konec nerv. trubice, 3-vyvrhovací otvor, 4-nerv. trubice, 5-chorda, 6-přichycovací papila, 7-

hltan s žab. štěrbinami a obžaberní prostor, 8-endostyl, 9-trávicí trubice, 10-srdce

dospělec:

tělo kryje tunica (polysacharid tunicin), často pestrá a hrbolatá, jednovrstevná epidermis přirůstá k plášti jen v místě otvorů a

přichycení k podkladu

dospělci ve svislé poloze, ventrální stranu možné rozpoznat podle polohy srdce nebo hypobranchiální rýhy, dorzální podle atrioporu

otvory někdy opatřeny tentakuly

hltan až několik tisíc žaberních štěrbin vznik nových nebo přehrazování starých

hypobranchiální rýha (endostyl), perifaringeální pruhy, epibranchiální lišta, potrava slepována do vloček a pohybem bičíků

posouvána do jícnu

perforovaný hltan u pláštěnců, bezlebečných a larev mihulí

okysličování krve v kapilárách mezi žaberními štěrbinami (skutečné žábry až u obratlovců)

srdce pod endostylem, z něj nahoru a dolů po jedné cévě, z nich otevřené siny a kapiláry mezi orgány, pulzování krve v obou

směrech, krev obsahuje 3 typy leukocytů a haemovanadin

coelomová dutina omezena v dospělosti jen na perikard

druhotné mozkové ganglion mezi přijímacím otvorem a atrioporem, nerv. pruhy hlavně k těmto otvorům, neurální žláza asi s

hormonální fcí (→ neurohypofýza obratlovců)

svalovina kolem otvorů a vně obžaberního prostoru

produkty exkrece v depozitní ledvině, ve stěně střeva nebo kolem gonád, u některých druhů depozit. ledvina periodicky

odstraňována z těla příp. je jich více

gonády nepárové většinou oddělené, ústí do atria, oplození mimotělní, vzácněji v kloace

2


Sumka-dospělec 1-přijímací otvor, 2-tělní stěna a plášť, 3-žaberní štěrbiny, 4-endostyl, 5-hltan, 6-srdce, 7-nerv. ganglion, 8-

vyvrhovací otvor (atrioporus), 9-kloakální dutina (atrium), 10-vyústění střeva, 11-varle, 12-vaječník

ŘÁD: APLOUSOBRANCHIA koloniální; většinou živorodé (larvy se vyvíjejí v kloakální dutině)

Didemnidae Didemnum sp., Trididemnum sp.

Clavelinidae Clavelina lepadiformis

Polycitoridae Diazona violacea

Polyclinidae Aplidium conicum, Aplidium elegans

ŘÁD: PHLEBOBRANCHIA solitérní i koloniální; žaberní vak plochý bez záhybů s množstvím podélných cév

Ascidiidae Ascidia mentula, Ascidia virginea, Ascidia involuta, Phallusia mammilata

Cionidae Ciona intestinalis

ŘÁD: STOLIDOBRANCHIA žaberní vak s několika hlubokými podélnými záhyby; cévy na průřezu oválné

Pyuridae Halocynthia papillosa, Microcosmus sulcatus

Styelidae Botryllus schlosseri, Polycarpa aurata

TŘÍDA: Thaliacea (salpy) 50

většinou teplé oblasti, ale i 5 000 m

larva obdobná jako u sumek

dospělci pelagičtí, planktonní

rosolovitý plášť tenký, tělo soudečkovité, přijímací otvor vpředu, atrioporus vzadu, reaktivní pohyb stahy okružní svaloviny, což

umožňuje i příjem potravy, svaly buď spojené nebo nespojené na ventrální straně

hltanová dutina prostorná, často až 2/3 těla, párové žaberní štěrbiny jen v zadní části hltanu, 2-200, hypobranchiální rýha

(endostyl), perifaryngeální pruhy, epibranchiální lišta, zbytek trávicí trubice krátký, přesto jícen, žaludek a střevo

nad hltanem mozkové ganglium, z něj periferní nervy, neurální žláza a světločivné očko

srdce pod hltanem, cévy slabě nebo chybí

rozmnožování pohlavní i nepohlavní, složitá rodozměna, tvarové i fční typy, jedno z nejsložitějších u neparazitických živočichů,

nejsložitější u rodu Doliolum (Cyclomyaria) z vajíčka larva z ní oozoid, na něm ventrálně stvol (stolo prolifer) na něm vznikají

strobilací pupeny blastozoidi, jež jsou transportovány amoebovitými forocyty dorzálně na stolo dorsalis, tam tvoří 2 laterální a 1

mediodorzální řadu, u oozoidu zůstane jen srdce a nerv. soustava, ostatní redukuje, laterální blastozoidi přebírají výživu

trofozoidi=gasterozoidi, na dorzomediálních blastozoidech forozoidech vypučí 20-30 gonozoidů s nepárovými gonádami,

proterandričtí i proterogyniční hermafrodité, oplození vnější, častěji v kloakální dutině; v rámci jednotlivých skupin modifikace:

Desmomyaria oozoid jen se st. prolifer, na něm strobilují různě staré kolonie blastozoidů, jenž se oddělují a existují nezávisle,

v kloakální dutině gonozoidů jsou zárodky vyživovány prim. „placentou“ chybí volná larva, rovnou oozoid; Pyrosomida na st.

3


prolifer embryonálního oozoidu odstrobilují jen 4 prim. blastozoidi, oozoid se rozpadne, každý prim. blastozoid má kus st. prolifer,

na něm vypučí kolonie sek. blastozoidů s gonozoidy

Kruhosvalá salpa a její rozmnožování 1-přijímací otvor, 2-plášť, 3-okružní svaly, 4-nerv. ganglion, 5-hltan perforovaný žab.

štěrbinami, 6-stolo dorsalis, 7-vyvrhovací otvor, 8-střevo, 9-stolo ventralis, 10-srdce, 11-endostyl, V-oplozené vajíčko, L-larva, O-oozoid,

F-forozoid, T-trofozoid (gasterozoid), G-gonozoid

PODTŘÍDA: PYROSOMIDA (ohnivky) kolonie tvaru dutého válce, až m; přijímací otvory ven, atriopory do společného kloakálního prostoru;

výběžky pláště; symbiotické bakterie v kloakální dutině světélkování

Pyrosomidae Pyrosoma atlanticum

PODTŘÍDA: CYCLOMYARIA, DOLIOLIDA (kruhosvalí) okružní svaly ventrálně spojené; více žaberních štěrbin

Doliolidae Doliolum denticulatum

PODTŘÍDA: DESMOMYARIA, SALPIDA (pásmo- nebo pásosvalí) okružní svaly ventrálně nespojené; jen 1 pár žaberních štěrbin

Salpidae Salpa fusiformis

TŘÍDA: Copelata, Appendicularia, Larvacea (vršenky) 60

nejmenší pláštěnci

pelagičtí, planktonní, v teplých i studených mořích

plášť kolem těla chybí, oikoblasty tvoří z tunicinu schránky se sítky, 1-2 přijímací otvory, 1 vyvrhovací, uvnitř před ústy sítko k

zachycení potravy, filtrují nanoplankton, sítka schránek se často ucpou, výměna schránky několikrát za den, tvorba schránky 20-

30 min

hltan malý, jen 1 pár žab. štěrbin, obžaberní prostor chybí, endostyl redukován

proudění vody schránkou i pohyb obstarává kmitání ocasu

4


nerv. trubice i chorda v ocase zachovány, na začátku nerv. trubice statocysta

srdce ventrálně, pokud chybí proudění krve díky kmitání ocasu

dýchání v okolí žab. štěrbin a celým povrchem

většinou proterandričtí hermafrodité

Vršenka A-jedinec ve schránce, B-detail jedince, 1-schránka se sítky, 2-únikový otvor, 3-vyvrhovací otvor, 4-ústní otvor, 5-řitní otvor,

6-ocasní část těla, 7-chorda, 8-srdce, 9-obojetná pohlavní žláza, 10-nerv. trubice, 11-žaberní štěrbina, 12-hypobranchiální rýha, 13-

nerv. ganglion

Oikopleuridae Oikopleura dioica

Fritillariidae Fritillaria sp.

PODKMEN: Cephalochordata, Acrania (bezlebeční) 30

moře teplého či mírného pásu, na písečném dně v hloubkách 10-50 m, přes den v písku, noční aktivita, mikrofágní detrit,

rozsivky, prvoci

5-6 cm

bilaterálně souměrní

aktivně pohybliví

tělo rybovité, oba konce špičaté, vpředu rostrum, vzadu ocasní ploutvička

na hřbetě nízký ploutevní lem vyztužený vazivovými paprsky, ventrálně od úst k atrioporu párový ploutevní lem metapleury

vyztužené vazivem (metapleurální teorie vzniku párových ploutví)

pokožka jednovrstevná se smyslovými buňkami

chorda delší než nerv. trubice, začíná již v rostrální části hlavy, histologicky odlišné stavby, obsahuje svalová vlákna, chrupavka i

kost chybí, oporou chorda a pojivové přepážky myosepta, ploutevní paprsky

nervová trubice vpředu rozšířena, s pigmentovou skvrnou bez smyslové fce, ventrálně infundibulární orgány neurosekrece, v

místě larválního neuroporu Köllikerova jamka čichová fce, ventrálně a laterálně v nerv. trubici jednobuněčné fotoreceptory

Hesseho buňky, segmentálně párové míšní nervy jen s dorzálními kořeny, ventrální kořeny chybí, spinální ganglia jen naznačena

smyslové orgány na tentakulích úst. otvoru a plachetce

boční sval segmentován, kolem 60 myomer tvaru V, myomery levé a pravé poloviny vzájemně alternují

kolem úst. otvoru asi 30 cirrů, ústa vzadu uzavřena plachetkou (velum s cirry) s centrálním otvorem, v ústech dorzálně vířivý

aparát a obrvená Hatschekova jamka (→ adenohypofýza obratlovců), hltan na každé straně 180 žab. štěrbin (původně 90), obžab.

prostor vzniká obrůstáním hltanu kožními záhyby, jenž se ventrálně spojí, do obžaberního prostoru neústí řiť, vyústění atrioporem

ve 2/3 těla, hypobranchiální rýha, perifaryngeální pruhy, epibranchiální lišta, potrava slepena slizem do jícnu, žaludek chybí, ale

slepý vak směrem k hlavě vpravo od trávicí trubice jaterní vak krevní oběh jako játra obratlovců, ale fce odlišná ukládání tuků

a glykogenu, produkce enzymů a hormonů, vstřebávání látek, střevo vyúsťuje řití za bází ocasní ploutvičky

dýchání zejména celým povrchem těla, méně žab. cévami

cévní soustava uzavřená, srdce chybí asi druhotně, krev bezbarvá bez dýchacích pigmentů a erytrocytů, krevní oběh pomalý, tlak

nízký

vylučovací orgány typu protonefridií, ale mezoblastového původu (jako metanefridie, protonefridie z ektoblastu), leží vedle hltanu

na horním okraji žab. štěrbin, ledvinný kanálek ústí do obžaberního prostoru

gonád kolem 25 párů, ventrálně po stranách hltanu, nemají samostatné vývody, uvolňování prasknutím do obžaberního prostoru a

atrioporem ven, gonochoristé bez sexuálního dimorfismu, oplození vnější, vajíčka oligolecitální, rýhování totální skoro ekvální, larvy

asymetrické žaberní štěrbiny na pravé, ústní otvor na levé straně, vývoj asi 3 měsíce

5


Kopinatec A-z boku, B-trávicí trubice po odpreparování levé tělní stěny, C-průřez, 1-rostrum, 2-hřbetní ploutevní lem, 3-myomery, 4-

ocasní ploutev, 5-řitní otvor, 6-atrioporus, 7-gonády, 8-chorda, 9-cirry, 10-ústní otvor, 11-nerv. trubice, 12-střevo, 13-hltan perforovaný

žab. štěrbinami (15), 14-jaterní vak, 16-hypobranchiální rýha, 17-pravá metapleura, 18-obžaberní prostor, 19-jednovrstevná pokožka,

20-epibranchiální rýha, 21-kořeny hřbetní aorty, 22-metanefridie

Branchiostomatidae Branchiostoma lanceolatum

Epigonichthyidae (Asymmetronidae) Epigonichthys sp.

PODKMEN: Vertebrata (obratlovci)

aktivně pohybliví, bilaterálně symetričtí

dobře vyvinutá oporná soustava, výkonné smysly, vysoký stupeň koncentrace ústrojí řídících tělesné pochody a chování

evolučně nejvyspělejší

†TŘÍDA: Ostracodermi (štítnatci)

silur, sladké vody, 10-30 cm

několik skupin dosti odlišné tělesné stavby kostěný pancíř (hlava či celá přední část těla), jinak kostěné šupiny, někdy vnitřní

kostra hlavy, některé 1 pár přívěsků (prsní ploutve?), mohutný hltan jímž filtrovali

NADTŘÍDA: Agnatha (bezčelistnatci)

primárně vodní diadromní nebo mořští

tělo rybovité nebo hadovité

v kůži žlaznaté buňky → sliz

párové ploutve chybí, hlavní ploutví nepárová ploutev ocasní nebo ocasní ploutevní lem, příp. ploutev hřbetní nebo řitní

všechny žaberní oblouky s původní fcí, čelistní ani jazylkový není vytvořen, původně nasávání a filtrace, dnes dravé, ale savý

způsob příjmu potravy zachován → savá ústa s mohutnou svalovinou

žábry ve váčcích, tendence oddělit dýchání a trávicí cesty; žábry, žab. tepny a žab. nervy uvnitř kostěného žab. koše

chorda zachována

pololebka = komplikované viscerokranium a fragmentární neurokranium

těla a ventrální oblouky obratlů chybí druhotně (u vymřelých štítnatců přítomné)

svalovina trupu metamerně segmentovaná, upnutá na myosepta nikoli kostru, septum horizontale chybí, svalovina není členěna na

epaxiální a hypaxiální

cév. soustava jako u jiných ploutvovců, jen 1 Cuvierova žíla, pravý lymfatický systém chybí stejně jako pravá lymfa, jen lymfatické

prostory v oblasti hlavy, žab. váčků a zadní části těla

mozek pětidílný; koncový malý, mezimozek velký zejména hypothalamus, pineální a parietální orgán zachován, střední normální,

mozeček malý, hlavových nervů 10 párů, dorzální a ventrální kořeny míšních nervů se nespojují, zvláštní uspořádání spinálních

nervů

proudový orgán na hlavě, mezi žaberními štěrbinami a ve 3 liniích (nikoli kanálcích) na bocích těla; nosní otvor nepárový (čichový

nerv párový) vedoucí do slepého nasohypofyzárního vaku nebo do trávicí trubice; v labyrintu vnitřního ucha max. 2 polokružné

chodby

6


endokrinní soustava - hypofýza (u sliznatek neurohyp. oddělena od adenohyp.), nadledvinky, pankreas, štítná žláza (během

metamorfózy se endostyl uzavře a oddělí od tráv. trubice)

urogenitální soustava zásobována jen arteriální krví, vlastní vrátnicový oběh chybí, vzásadě přetrvává holonefros larev i když u

dospělců vylučování opistonefrosem; gonády nepárové bez vývodných cest pohl. buňky do tělní dutiny, kanálkem na společné

vyústění s prim. močovodem (Wolfova chodba) na urogenitální papile a jedním (sliznatky) nebo dvěma (mihule) abdominálními

póry ven

TŘÍDA: Cephalaspidomorphi (mihule) 41

ústní otvor kruhovitý s rohovitými zuby

slepý nasohypofyzární vak

v dospělosti hltan jako slepý vak pod tráv. trubicí sloužící jen pohybu vody přes žábry, ty váčkovité většinou 7 párů samostatných

žab. štěrbin, pohyb vody přes žábry u přisátých mihulí díky svalovým kontrakcím

u dospělců dobře vyvinuté oči, labyrint vnitřního ucha 2 polokružné chodby

dorzální a ventrální míšní nervy se nespojují a alternují

jen pravá Cuvierova žíla

anadromní tření a vývoj ve sladké vodě, po metamorfóze přechod do moře nebo brakických vod, dravý způsob života zprvu

menší živočichy, pak ryby rozrušují tělní stěnu a nasávají kašovitou svalovinu s krví, vnitřnosti nežerou, rozmnožování jen 1 za

život, pak hynou, u některých ♂ hloubí přísavkou jamku, oplodnění vnější, některé druhy celý život ve sladkých vodách, ty většinou

po metamorfóze nepřijímají potravu méně často draví, po spáření a vykladení opět hynou

larva (minoha):

stavbou i způsobem života připomíná kopinatce

ústa podkovovitá, od hltanu oddělená přepážkou s centrálním otvorem, zuby a mohutný jazyk chybí, na dně hltanu endostyl,

mikrofiltrátoři, obžaberní prostor chybí, žaberní váčky ústící žaberními štěrbinami ležícími v podélné vkleslině

kostra = jen chrupavčité základy lebky zejména neurocrania trabeculae a parachordalia

mozek třídílný telencefalon, diencefalon, tegmentum; čichový orgán 2 laloky nepárový čichový ústroj druhotný, proudový

orgán, primitivní labyrint vnitřního ucha, oči nedotvořeny pod kůží, pokožka citlivá na světlo

pericard otevřen do peritoneální dutiny

vyluč. soustavou holonefros

žijí v písku nebo bahně

po 2-5 letech metamorfóza dotvoří se oči, ústa svalnatý jazyk s rohovitými zuby, hltan jako slepý vak, rozvoj viscerokrania,

trávicí trubice se prodlouží nebo atrofuje, vznik pankreatu, zdokonalení mozku, čichového a proudového orgánu, pronefros

holonefrosu se redukuje a začne fungovat opistonefros, mohutný rozvoj nepárových gonád

ŘÁD: PETROMYZONTIFORMES

Petromyzontidae Petromyzon marinus, Lampetra fluviatilis, Lampetra planeri, Eudontomyzon danfordi, Eudontomyzon mariae

TŘÍDA: Myxini (sliznatky) 30

ústa zevně hvězdicovitá, po obou stranách nosního otvoru pár výrůstků (tentaculae), přísavný terč chybí, rohovité zuby jen na

jazyku, nasohypofyzární chodba napojena na tráv. trubici, hltan není oddělen, voda nasávána nasohyp. vakem přiváděna k

žaberním váčkům, jichž je 5-15 párů, žab. váčky ústí buď každý 1 žab. štěrbinou nebo jsou vývody spojeny kanálkem, jenž ústí

navenek jen 1 žab. štěrbinou (Myxine)

oči pod kůží druhotně redukované; polokružné chodby blanitého labyrintu splývají druhotně v 1

jen levá Cuvierova žíla

gonáda v podobě pásu podél střeva, přední oddíl (mesovarium) funguje jako vaječník, zadní (mesorchium) jako varle, přesto fční

přední nebo zadní část gonochoristé

pokročilejší uspořádání míšních nervů

segmentálně uložené slizotvorné žlázy silná produkce slizu jako ochrana před působením tráv. šťáv v útrobách kořisti

celý život v moři, rozmnožování opakovaně v hlubinách nebo litorále, vajíčka velká, bohatá žloutkem, spojená vláknitými výrůstky v

řetězce, larva chybí

hlavní potravou červi, měkkýši a členovci, v dospělosti i mrtvé či poraněné ryby, přes skřele nebo tělní stěnu vyžírají i vnitřnosti,

jazyk má 2 silně ozubené laloky, které fungují jako čelisti

pobřežní vody chladného pásma, směrem k rovníku až 1000 m, v tropech pravděpodobně chybí

ŘÁD: MYXINIFORMES

Myxinidae Myxine glutinosa

7


Bezčelistní A-larva mihule, B-dospělá mihule, C-sliznatka, 1-nosní otvor, 2-mozek, 3-ústní dutina, 4-chorda, 5-hltan, 6-žaberní

štěrbiny, 7-hypobranchiální rýha, 8-břišní aorta, 9-hřbetní aorta, 10-srdce, 11-nasohypofyzární vak, 12-mícha, 13-rohovité zuby, 14-

dýchací část hltanu, 15-vousky (tentaculae), 16-nasohypofyzární chodba

†TŘÍDA: Placodermi (pancířnatci)

devon, vody všech typů, 30 cm 10 m

hlava a hruď s kompaktním kostěným pancířem, zadní část těla šupiny, heterocerkní ocasní ploutev, prsní ploutve dlouhé, břišní

redukované, chrupavčitá i kostěnná lebka, na čelistech kostěné výrůstky (ne zuby), bentičtí

†TŘÍDA: Acanthodii (trnoploutví)

10-30 cm

připomínali kostěné ryby, heterocerkní ocasní ploutev, dobří plavci (kostěný krunýř redukován), šupiny (ganoidní), kostěné základy

obratlů a lebky, osifikované čelisti, jazylkový oblouk zachován, spiraculum plně fční, hodně párových ploutví, proudový orgán

8


NADTŘÍDA: Gnathostomata (čelistnatci)

vysoce aktivní způsob života, rychlý pohyb, čelisti

TŘÍDA: Chondrichthyes (paryby)

tělo rybovité nebo shora zploštělé

párové ploutve prsní a břišní, nepárové ocasní, 0-1 řitní a 1-2 hřbetní, ocasní ploutev většinou heterocerkní, chiméry a někteří

rejnoci difycerkní ocas. ploutev, pásma párových končetin tvořena coracoscapulare resp. ischiopubicum, volná končetina tvořena

basalii, radialii a ceratotrichii

vnitřní kostra chrupavčitá, v oblasti páteře a čelistí zvápenatělá, kosti chybí, lebka celistvá bez švů, vnější kostrou plakoidní šupiny

tvořící na čelistech zuby, druhotně mohou být oboje redukovány

plakoidní šupiny stejné histologické stavby jako zuby, kůže drsná, zuby na čelistech v několika řadách, neustále nahrazovány

polyfiodontní chrup, dentin jedinou kostní tkání paryb

kostra redukována asi druhotně, chorda zachována, ale prostoupena neúplnými těly obratlů, dobře vyvinuté oblouky obratlů

horní (neurální) a většinou i dolní (hemální), těla obratlů amficélní, na 1. obratel nasedá jedním týlním hrbolem chrupavčité

endokranium, dermatokranium zcela chybí lebka je nekrytá, lebka široká platybazická, blanitý labyrint vnitřního ucha napojen

kanálkem (ductus endolymfaticus) na povrch hlavy, čelistní žab. oblouk přeměněn v palatoquadratum a mandibulare, jazylkový v

hyomandibulare a hyoideum, napojení čelistí amfistylní, hyostilní (nejčastější) a autostylní, u některých rostrální (retní) chrupavky

jako zbytek premandibulárního žab. oblouku, spodní čelist tvořena jen párovým mandibulare

ústa jako příčná štěrbina pod rostrem, jazyk málo vyvinut, sliznice úst může být poseta plakoidními šupinami; u filtrujících žraloků

jsou plak. šupiny v zadní části úst tyčinkovitě protaženy a zasahují až do hltanu, dále také výrůstky na vnitřní straně žab. oblouků,

ústa koncová; svalnatý hltan umožňující pumpovacími pohyby sání vody a polykání potravy, jícen bez zúžení v žaludek, zadní část

jícnu a přední část žaludku mohou být rozšířeny, střevo se spirální řasou (tyflosolis) nedělící se na oddíly končí v kloace, játra až

10% hmotnosti těla zásobárna tuku a hydrostatický orgán (skvalen), plyn. měchýř chybí, velký žlučník, pankreas kompaktní

mohutný boční sval dělen v myomery, jenž alternují s obratli

žaberní plátky přirostlé celou plochou k žaberním přepážkám, jenž jsou zevnitř podpírány žab. oblouky, jsou-li žab. plátky z obou

stran žab. přepážky holobranchia, jen z 1 strany hemibranchia, žab. štěrbin nejčastěji 5 párů, vzácněji 6-7 nebo 4 páry, u

chimér kryty žab. štěrbiny společným žab. víčkem, u většiny zachována žab. štěrbina mezi čelistním a jazylkovým žab. obloukem

spiraculum, to u žraloků kraniálně žab. epitel bez dýchací fce, u rejnoků nasávání vody, přídatné dých. orgány ani plyn. měchýř

nejsou vytvořeny

srdce ve zcela uzavřeném pericardu, sinus venosus, atrium, ventriculus cordis, conus arteriosus; obě krátké Cuvierovi žíly, párová

vrátnicová ledvinná žíla; lymfatický systém zjednodušený, v krvi značné množství močoviny 0,5-0,8% (100× více než u ryb)

vyrovnání osmotického poměru

dobře vyvinutý koncový mozek a mozeček, konc. mozek mohutné čichové laloky, hemisféry vytvořeny, ale kaudální oddíl ještě

nepárový; střední mozek s koordinačními centry zraku, z labyrintu vnitř. ucha, proudového orgánu i čichu; mozeček ústředím

rovnováhy a pohybu

vynikající smysly; nozdry půlměsíčité, mohou být rozděleny přepážkami na přední a zadní část, vedou do slepých čichových váčků;

chuťové receptory jen v ústech a hltanu (na rozdíl od ryb); složitý systém kanálků proud. orgánu; na hlavě Lorenziniho ampule

(1000-2000) registrující el. podněty (svalové potenciály); v blanitém labyrintu větší počet statolitů, přes ductus endolymfaticus sem

může pronikat mořská voda, tři polokružné chodby; oči velké, většina extrémně dalekozrakých (10-14 D)

endokrinní žlázy štítná ž., hypofýza, nadledvinky, pankreas a thymus

ledvinou opistonefros

gonády párové, ♂ vývody Wolfovy, ♀ Müllerovy chodby, tendence k vytvoření sek. močovodů a uvolnění prim. močovodů do fce

chámovodů, rektální žláza nesouvisející s ledvinou vylučující prebytečné soli, u ♂ naznačeno nadvarle (epididymis) a část ledvin

přetvořena v Leydigovu žlázu aktivující spermie, ♀ gonády často asymetrické, Müllerova chodba členěna v ostium tubae,

infundibulum, tuba uterina, isthmus, uterus, vagina, oplození vnitřní, ♂ párové kopulační orgány z břišních ploutví

myxopterygia=pterygopody výrazný sex. dimorfismus, vejcorodí, vejcoživorodí i živorodí, vajíčka velká v rohovité schránce, larva

chybí, u vejcorodých ve stěnách vejcovodu bílkotvorná nidamentální žláza a skořápečná žláza, u živorodých výživa zárodků z

velkého žloutkového váčku, sekrety nidamentální žlázy a děložní sliznice, neoplozenými vajíčky nebo „placentou“ napojení stěnou

žlout. váčku na stěnu dělohy, kanibalismus in utero, zárodečný vývoj u vejcorodých 9-12 měsíců, u živorodých až 22 měsíců

superpredátoři, bentofágové, filtrátoři

9


Žralok (samec) 1-nozdra, 2-mozek, 3-hltan, 4-kořen hřbetní aorty, 5-mícha, 6-varle, 7-hřbetní aorta, 8-ledvina, 9-ústa se zuby, 10-

štítná žláza, 11-břišní aorta, 12-srdce, 13-játra, 14-vrátnicová žíla, 15-žaludek, 16-slezina, 17-střevo, 18-kloaka, 19-pterygopod

PODTŘÍDA: Elasmobranchii (příčnoústí)

ŘÁD: HEXANCHIFORMES 5 jedna D bez trnu, A přítomna, 6-7 žaberních štěrbin, spirakula malá ve značné vzdálenosti za okem, podoční

záhyb chybí

Hexanchidae Hexanchus griseus

ŘÁD: HETERODONTIFORMES 8 dvě D každá s trnem, A přítomna, 5 žaberních štěrbin, spirakula malá, různé typy zubů v čelisti vpředu

malé a špičaté, vzadu větší ploché, podoční záhyb chybí

Heterodontidae Heterodontus portusjacksoni

ŘÁD: ORECTOLOBIFORMES 31 dvě D bez trnů, ústa malá často s vousky, spirakula přítomna

Rhincodontidae Rhincodon typus

ŘÁD: LAMNIFORMES 16 dvě D bez trnů, A přítomna, 5 žaberních štěrbin, spirakula obvykle malá a za okem, mžurka chybí, ústa velká

zasahují až za oko

Megachasmidae Megachasma pelagios

Cetorhinidae Cetorhinus maximus

Lamnidae Carcharodon carcharias

ŘÁD: CARCHARHINIFORMES 208 dvě D (vyjma Pentanchus profundicolus) bez trnů, A přítomna, 5 žaberních štěrbin, žaberní tyčinky chybějí,

v oku mžurka nebo podoční záhyb, spirakula mohou chybět

Scyliorhinidae Scyliorhinus

Carcharhinidae Triaenodon obesus

Sphyrnidae někdy samostatná čeleď, jindy v rámci Carcharhinidae Sphyrna zygaena

ŘÁD: SQUALIFORMES 74 dvě D, A chybí, 5 žaberních štěrbin, spirakula přítomna, podoční záhyb chybí, u některých světélkující orgány

Squalidae Squalus acanthias

ŘÁD: PRISTIOPHORIFORMES 5 tělo protáhlé, dvě D bez trnů, rypec štíhlý a plochý se zuby po obou krajích, jeden pár dlouhých vousků, A

chybí, spirakula velká, ústa vždy koncová, nozdry koncové s vousky

Pristiophoridae Pristiophorus cirratus

ŘÁD: SQUATINIFORMES 12 tělo ploché, oči na vrchu hlavy, dvě D bez trnů, A chybí, 5 žaberních štěrbin, spirakula velká

Squatinidae Squatina squatina

Řád: Rajiformes 456 někdy jediný řád, jindy několik řádů PRISTIFORMES, RAJIFORMES, TORPEDINIFORMES; dorzoventrálně zploštělé tělo, 5

párů žaberních štěrbin ventrálně, párové ploutve srostlé v ploutevní lem (laterální), A chybí, pásma končetin srůstají navzájem a s osní

kostrou, oči a spirakula dorzálně, u druhů žijících na dně přichází voda k žábrám spirakuly, mžurka chybí

Pristidae Pristis clavata rostrum pilovité, tělo žraločího tvaru

Torpedinidae Torpedo torpedo

Rajidae Raja

Dasyatidae Dasyatis

10


Mobulidae Manta birostris

PODTŘÍDA: Holocephali (chiméry) 31

protáhlé tělo, velké prsní ploutve, bičovitá ocasní ploutev

plakoidní šupiny jen místy na hlavě, hřbetě a ♂ pterygopodech

lebka autostylní, palatoquadratum přímo spojené s neurocraniem, rostrum krátké, obratle nemají těla, chorda není zaškrcována,

chybí žebra

chybí spiraculum, jen 4 žab. štěrbiny kryté nepravou skřelí kožní záhyb podpíraný výrůstky hyoidního oblouku

tyflosolis a kloaka chybí

zuby tvaru plochých desek nejsou vyměňovány monofiodontní chrup

výrazný sexuální dimorfismus - ♀ větší, ♂ na hlavě výrůstek s přichycovací fcí při páření, velká protáhlá vejce

100-500 m, bentofágní

ŘÁD: CHIMAERIFORMES

Chimaeridae Chimaera monstrosa

TŘÍDA: Sarcopterygii (nozdratí)

PODTŘÍDA: Coelacanthimorpha (lalokoploutví)

tělo kryjí kosmoidní šupiny

mozkovna dobře zkostnatělá, členěná na přední a zadní oddíl, spojené kloubně, dobře vytvořené krycí kosti, lebka primárně

amfistylní, ale i náznaky autostylie a hyostylie

párové ploutve typu uniseriálního archipterygia, mohutná svalovina přítomná i ve volné končetině

ocasní ploutev původně heterocerkní, druhotně difycerkní

ŘÁD: COELACANTHIFORMES 1-2 tělo protáhlé, C vně souměrná, kosodélníkového obrysu se třemi laloky, párové končetiny mohutné,

plynový měchýř vyplněný tukovou tkání

Coelacanthidae Latimeria chalumnae J Af, max. velikost 180 cm, ve dne v jeskyních v hloubce 200 m, v noci sestupují za potravou

(ryby) až do hloubek kolem 1000 m, zvláštní způsob pohybu ploutvemi levá prsní a pravá břišní a současně pravá prsní a levá břišní,

živorodost, březost kolem 13 měsíců, vnitroděložní kanibalismus, L. menadoensis Indonésie, od předešlého druhu se liší zbarvením

tělo nejeví kobaltově modrý lesk, ale je nevýrazně hnědé

PODTŘÍDA: Dipnoi (dvojdyšní)

šupiny kosmoidní nebo redukované

chorda vždy plně zachovaná, lebka autostylní, dermální kosti lebky redukované

ocasní ploutev většiny vymřelých heterocerkní, u recentních difycerkní, párové ploutve primárně biseriální druhotně uniseriální

archipterygium, pásmo předních končetin se napojuje na bázi lebky

redukce žaber, dýchání plicními vaky

vnitřní nozdry

dobře vyvinutá kůra koncového mozku

tyflosolis, kloaka

♂ hlídají jikry, vývoj u většiny druhů přes larvu s vnějšími žábrami

ŘÁD: CERATODONTIFORMES 1 tělo z boků zploštělé, šupiny velké, nepárový plicní vak, párové ploutve ve tvaru vrbových listů, larvy bez

vnějších žaber, dospělí neestivují

Ceratodontidae Aus Neoceratodus forsteri

ŘÁD: LEPIDOSIRENIFORMES 5 tělo protáhlé, na průřezu oválné, 2 plicní vaky, párové ploutve niťovité, šupiny drobné, hluboce zanořené v

kůži, larvy s vnějšími žábrami, estivace

Lepidosirenidae J Am Lepidosiren paradoxa

Protopteridae Af Protopterus aethiopicus

Třída: Actinopterygii (paprskoploutví)

starší skupiny ganoidní, pokročilejší leptoidní šupiny

lebka hyostylní

vnitřní nozdry chybí

nemají plicní vaky (kromě Polypteriformes), mají plynový měchýř

párové ploutve nikdy typu archipterygia

tendence k oddělení vývodů pohlavních a vylučovacích orgánů

PODTŘÍDA: Chondrostei (chrupavčití)

chrupavčitá kostra zachována

11


ŘÁD: POLYPTERIFORMES 11 kostra částečně chrupavčitá, tělo protáhlé až úhořovité, ganoidní šupiny kosočtverečného tvaru, 5-18

drobných D, párové ploutve se svalnatým násadcem (brachypterygium), dva různě velké plicní vaky, srdce s conus arteriosus, ve střevě

tyflosolis, vývoj přes larvu s vnějšími žábrami; Af

Polypteridae Polypterus ornatipinnis, Erpetoichthys calabaricus

ŘÁD: ACIPENSERIFORMES 30 protáhlé tělo, kostra téměř úplně chrupavčitá, poměrně dlouhý rypec se spodními ústy, spirakulum

zachované, C heterocerkní, zbytky šupin pouze na horním laloku C, místo toho 5 řad kostěných štítků, ve střevě tyflosolis; sladké vody

i moře S polokoule

Acipenseridae Acipenser ruthenus, Huso huso

PODTŘÍDA: Neopterygii (kostnatí)

kostra kostěná

ŘÁD: LEPISOSTEIFORMES 7 tělo štikovité, ganoidní šupiny, D a A posunuty nápadně vzad, okraj C vypouklý, C heterocerkní, protažené

čelisti s ostrými zuby, obratle opistocélní, plynový měchýř jako přídatný dýchací orgán, ve střevě částečně tyflosolis; S a Stř. Am, Kuba

Lepisosteidae Lepisosteus osseus

ŘÁD: AMIIFORMES 1 protáhlé tělo, šupiny ganoidní tenké, D dlouhá, C zaoblená, homocerkní, A krátká a posunuta blíže k V než C,

v čelistech zuby, obratle amficélní, srdce s bulbus arteriosus, plynový měchýř jako přídatný dýchací orgán, pylorické přívěsky ve střevě

chybějí, tyflosolis přítomna; S Am

Amiidae Amia calva

ODDĚLENÍ: Teleostei

šupiny elasmoidní cykloidní nebo ktenoidní

kostra dobře osifikována, obratle amficélní, velké množství dermálních kostí

plynový měchýř nejdokonalejší stavby

různé přídatné dýchací orgány labyrint, střevo, plyn. měchýř, ústní epitel

Okoun říční (Perca fluviatilis) 27-první hřbetní ploutev, 28-druhá hřbetní ploutev, 29-ocasní ploutev, 30-jazyk, 31-nozdry, 32-

hltan, 33-kořen hřbetní aorty, 34-myomery, 35-ledviny, 36-postranní čára, 37-žaludek, 38-plynový měchýř, 39-žábry, 40-břišní aorta,

41-srdce, 42-játra, 43-žlučník, 44-slinivka, 45-břišní ploutev, 46-pylorické přívěsky, 47-střevo, 48-gonáda (vaječník), 49-močový měchýř,

50-řitní otvor, 51-močopohlavní bradavka, 52-řitní ploutev

ŘÁD: OSTEOGLOSSIFORMES tělo protáhlé, z boků stlačené, početné zuby v ústní dutině (i na jazyku), plyn. měchýř v dutině břišní nalevo

od jícnu i žaludku, na střevě 1-2 pylorické přívěsky, C s nejvýše 16 větvenými paprsky; J a S Am, tropická Af, JV As, S Aus

Osteoglossidae

Mormyridae

ŘÁD: ELOPIFORMES tělo štíhle protáhlé, z boků do různé míry zploštělé, šupiny cykloidní, C zřetelně vykrojená, postranní čára přítomna,

zuby na čelistech (ale i patro, jazyk), horní čelist zasahuje až za okraj oka; tropy a subtropy, mořské, vzácně sladkovodní

12


ŘÁD: ALBULIFORMES tělo štíhle protáhlé až hadovité, smyslový kanál na dolní čelisti leží alespoň z části v otevřené rýze, vývoj přes

larvu; většina oceánů

ŘÁD: ANGUILLIFORMES hadovité tělo, v ploutvích měkké paprsky, V chybí, ozubená horní čelist, žaberní tyčinky a pylorické výběžky

chybí, vývoj přes larvu (leptocefalus); Atlantský, Tichý a Indický oceán (6 druhů trvale sladkovodních)

Anguillidae

Muraenidae

ŘÁD: SACCOPHARYNGIFORMES úhořovitě protáhlé tělo, nezvykle velká tlama, skřelové kosti, šupiny, V a plynový měchýř chybí, C velmi

drobná nebo chybí, žaberní otvory na spodní straně těla, základny D a A velmi dlouhé; Atlantský, Indický a Tichý oceán

ŘÁD: CLUPEIFORMES tělo obvykle zřetelně z boků zploštělé, stříbřitě zbarvené, šupiny cykloidní, lehce opadavé, v ploutvích měkké

paprsky, plynový měchýř spojený s jícnem, V s více než šesti paprsky, leží přibližně v polovině těla, krátká postranní čára; oceány celého

světa, vzácně sladkovodní

Clupeidae

Engraulidae

ŘÁD: GONORYNCHIFORMES tělo protáhlé, ústa malá, čelisti bezzubé, primitivní Weberův orgán, nad základnami párových ploutví přítomny

zřetelné výrůstky; Indický a Tichý oceán a sladké vody tropické Z Af

ŘÁD: CYPRINIFORMES Weberův aparát, plynový měchýř spojen kanálem se střevem, ústa bezzubá, horní čelist obvykle vysunovatelná,

požerákové zuby na pátém žaberním oblouku, šupiny cykloidní nebo chybí, ploutve bez trnů a ostnů, až na výjimky α chybí, sladké vody

Ev, As, Af, S a Stř. Am

Cyprinidae

Cobitidae

Balitoridae

ŘÁD: CHARACIFORMES zuby na čelistech, α přítomna, cykloidní nebo ktenoidní šupiny, postranní čára často zakřivená nebo neúplná

Characidae

ŘÁD: SILURIFORMES tělo holé nebo kryté kostěnými destičkami, Weberův aparát, často α, P vpředu podepřeny trnem (někdy s jedovou

žlázou), oči většinou malé, kolem úst až 4 páry vousků, sladké a poloslané vody všech kontinentů, mořské druhy v tropech a subtropech

Ictaluridae

Siluridae

ŘÁD: GYMNOTIFORMES tělo dlouze protažené, V a D chybějí (na hřbetě někdy bičovitý výrůstek), základna A dlouhá, řitní otvor pod

hlavou nebo mezi P, C do různé míry zakrnělá, elektrické orgány; Stř. a J Am

Gymnotidae

ŘÁD: ESOCIFORMES tělo protáhlé, D a A posunuty vzad a leží nad sebou, pylorické výběžky i třecí vyrážka chybí; sladké vody severní

polokoule

Esocidae

Umbridae

ŘÁD: OSMERIFORMES tělo většinou dlouze protáhlé, štíhlé, na šupinách chybějí paprsčité kanálky; všechny oceány, vzácně brakické a

sladké vody (JV As, Aus)

ŘÁD: SALMONIFORMES tělo vřetenovité, šupiny drobné, postranní čára a α přítomny, hlava bez šupin, 11-210 pylorických přívěsků,

výrazný pohlavní dimorfismus; moře a sladké vody S polokoule

Salmonidae

ŘÁD: STOMIIFORMES většinou vytvořeny světélkující orgány, ústa velká, u některých druhů nápadný vous na bradě, šupiny cykloidní a

lehce opadavé, u některých druhů α i u A; Atlantský, Tichý a Indický oceán

ŘÁD: ATELEOPODIFORMES kostra do značné míry chrupavčitá, zakrnělá C spojená s A, V u dospělých jedinců tvořeny jediným paprskem a

umístěny na hrdle, rypec zaoblený; Atlantský, Indický a Tichý oceán

ŘÁD: AULOPIFORMES zvláštní stavba žaberních oblouků, u mnohých druhů možné samooplození; Atlantský, Tichý a Indický oceán

ŘÁD: MYCTOPHIFORMES hlava a tělo z boků zploštělé, ústa obvykle velká, α přítomna; hlubokomořské, všechny oceány

13


ŘÁD: LAMPRIFORMES tělo terčovité či stuhovité, ploutve bez pravých trnů, pokud je plynový měchýř vytvořen, pak je spojen se střevem,

bezzubá vysunovací ústa, V umístěny pod P nebo chybí; Atlantský, Tichý a Indický oceán

ŘÁD: POLYMIXIIFORMES tělo protažené, z boků stlačené, báze D delší než A, postranní čára úplná, dva vousky na bradě; Atlantský,

Indický a Tichý oceán

ŘÁD: PERCOPSIFORMES tělo protáhlé, z boků stlačené, šupiny většinou ktenoidní, čelisti s drobnými štětinkovitými zuby, V (pokud jsou

vytvořeny) za P; sladké vody S Am

ŘÁD: OPHIDIIFORMES úhořovitě protáhlé tělo, dlouhé základny D a A, spojené s C; Atlantský, Indický a Tichý oceán (vzácně v poloslané

či sladké vodě)

ŘÁD: GADIFORMES V (pokud jsou přítomny) pod nebo před P, pravé trny v ploutvích většinou chybějí, většinou dlouhé základny a více D

a A; všechny oceány (vzácně sladkovodní)

Gadidae

Merluciidae

ŘÁD: BATRACHOIDIFORMES velká hlava, shora zploštěná s očima spíše na horní straně než na boku, ústa rozměrná, tělo holé nebo

pokryté malými cykloidními šupinami, tři žaberní oblouky; V část Tichého a Z část Atlantského oceánu

ŘÁD: LOPHIIFORMES první paprsek D přeměněn v protažený útvar (ilicium) se ztluštěninou na konci, sloužící k lákání kořisti, žaberní

otvory malé, ležící většinou v blízkosti P, tělo holé, někdy s kožními či kostěnými útvary; všechny oceány

Lophiidae

ŘÁD: MUGILIFORMES tělo protáhlé, z boků mírně stlačené, obvykle s nápadným stříbrným leskem, na hřbetě dvě oddělené D, první D se

čtyřmi trny, postranní čára chybí nebo je nezřetelná, šupiny většinou ktenoidní, i na hlavě, ústa koncová, zuby malé nebo chybí, žaberní

tyčinky dlouhé; mořské, poloslané až sladké vody tropů a subtropů

Mugilidae

ŘÁD: ATHERINIFORMES tělo protáhlé, z boků zploštělé, většinou dvě oddělené D, postranní čára chybí nebo leží pod střední linií těla,

velké jikry s různými výběžky; mořské, poloslané až sladké vody tropů a subtropů

ŘÁD: BELONIFORMES tělo protažené, často jehlovitého tvaru, z boků zploštělé, spodní lalok C často delší než horní, u řady druhů

nápadně protažené čelisti; Atlantský, Indický a Tichý oceán, poloslané i sladké vody (As, Aus, J Am)

Belonidae

Exocoetidae

ŘÁD: CYPRINODONTIFORMES tělo v přední části válcovitě protáhlé, v zadní části z boků zploštělé, jediná D, ploutve většinou bez trnů,

horní čelist protraktilní, cykloidní (vzácně ktenoidní) šupiny, A ♂ některých čeledí přeměněna v pářící orgán, nápadný pohlavní

dimorfismus; sladké a poloslané vody As, Af, Am i Ev

Poeciliidae

Anablepidae

Aplocheilidae

ŘÁD: STEPHANOBERYCIFORMES tělo obvykle zaoblené, lebeční kosti většinou velmi tenké; světové oceány

ŘÁD: BERYCIFORMES charakteristický systém kanálků postranní čáry na hlavě (Jakubovského orgán); Atlantský, Indický a Tichý oceán

ŘÁD: ZEIFORMES tělo vysoké, ploché, z boků stlačené, V protáhlé, trny přední části D vyšší než v zadní, před A oddělené trny spojené

blánou, čelisti silně protraktilní; Atlantský, Tichý a Indický oceán

ŘÁD: GASTEROSTEIFORMES plynový měchýř není spojený se střevem, horní ústa vysunovatelná, více méně trubičkovitého tvaru, před D

několik volných trnů, V umístěné na hrudi či i více vzadu, na bocích často kostěné štítky

Gasterosteidae

Syngnathidae

ŘÁD: SYNBRANCHIFORMES tělo úhořovité, V chybí, žaberní otvory spojeny na hrdle v jedinou štěrbinu; sladké a poloslané vody tropů a

subtropů (Af, As, Aus, Stř a J Am)

ŘÁD: SCORPAENIFORMES hlava a tělo často trnité nebo pokryté kostěnými destičkami, P a C obvykle zaoblené; světové oceány, vzácně

sladké vody

Cottidae

Scorpaenidae

14


Sebastidae

ŘÁD: PERCIFORMES většinou ktenoidní šupiny a trny v ploutvích v různém počtu; mořské i sladké vody celého světa

Centrarchidae

Percidae

Cichlidae

Gobiidae

Scombridae

Belontiidae

Anabantidae

ŘÁD: PLEURONECTIFORMES tělo nápadně ploché, oči na jedné straně hlavy, opačná strana těla nepigmentovaná, slouží jako strana břišní,

dlouhá základna D a A, šupiny ktenoidní, cykloidní nebo kostěné hrbolky; všechny oceány (čtyři druhy sladkovodní)

Pleuronectidae

ŘÁD: TETRAODONTIFORMES žaberní otvory drobné, šupiny často přeměněny v trny nebo destičky, postranní čára někdy vícenásobná,

jindy chybí, plynový měchýř vytvořen (u měsíčníků chybí), 16-30 obratlů, nejmenší soubory chromozomů mezi obratlovci; většinou tropy

a subtropy Atlantského, Indického a Tichého oceánu, vzácně poloslané a sladké vody

Ostraciidae

Tetraodontidae

15


Rekonstrukce vývoje žaberních oblouků A-hypotetický výchozí stav, podobně u bezčelistnatců, B-

primitivní pancířnatí, C-příčnoústí, D-savci, 0-7-nultý až sedmý žaberní oblouk, a-neurocranium, b-žaberní

oblouky, c-žaberní štěrbiny, d-palatoquadratum, e-mandibulare, f-hyomandibulare, g-hyoideum, h-

spiraculum, i-druhotně vzniklé čelisti, j-malleus, k-incus, l-stapes

Rybí šupiny A-ganoidní či kosmoidní, B-cykloidní, C-ktenoidní, D-řez kosmoidní šupinou, E-řez ganoidní

šupinou, 1-soustředné lamely (circuli), 2-zimní přírůstek (annulus), 3-kanálek postranní čáry, 4-radiální

kanálky, 5-povrchové trny (ktenie), 6-vitrodentin, 7-kosmin, 8-izopedin, 9-ganoin

Způsoby připojení čelisti k mozkovně A-amfistylie, B-hyostylie, C-autostylie, 1-neurocranium, 2-

horní čelist, 3-dolní čelist, 4-hyomandibulare, 5-hyoideum, 6-columella(=stapes)

16


Ocasní ploutve A-mihule, B-heterocerkní-žralok, C-dificerkní-bahník, D-homocerkní-kapr, 1-chorda, 2-

horní oblouky obratlů, 3-paprsky ploutevního lemu, 4-těla obratlů paryb, 5-ceratotrichia, 6-dolní oblouky

obratlů, 7-kostěná těla obratlů, 8-lepidotrichia, 9-urostyl, 10-hypuralia

Prsní ploutve A-žralok, B-bahník, C-bichir, D-candát, 1-ceratotrichia, 2-radialia, 3-basalia, 4-

coracoscapulare, 5-camptotrichia, 6-scapula, 7-supracleithrum, 8-cleithrum, 9-procoracoid, 10-lepidotrichia,

11-subcleithrum, 12-posttemporale, 13-mesopterygium

17


Proudový orgán A-Lorenziniho ampule příčnoústých, B-detail, C-neuromast, D-detail postranní čáry, E-

řez kůží, 1-povrchové vyústění, 2-kanálek s rosolovitou tekutinou, 3-nerv, 4-cupula, 5-smyslové buňky

s bičíky, 6-podpůrné buňky, 7-šupiny, 8-otvor kanálku postranní čáry, 9-kanálek postranní čáry, 10-

neuromast, 11-svalovina

Boční sval kostnaté ryby 1-myoseptum, 2-trnový výběžek, 3-tělo obratle, 4-septum horizontale, 5-

postranní větev X. hlavového nervu, 6-dolní žebro, 7-myomera, 8-epaxiální část bočního svalu, 9-hypaxiální

část bočního svalu

18


C-zásobení plynového měchýře krví, D-přídatný dýchací orgán lezce rodu Anabas 38-plynový

měchýř, 53-hřbetní aorta, 54-zadní kardinální žíla, 55-ovál, 56-plynová žláza, 57-dýchací labyrint pod

odpreparovanou skřelí

Fylogenetický vývoj plynového měchýře ryb (horní řada) a plic čtvernožců (dolní řada) 1-

trávicí trubice, 2-plicní vaky, 3-plynový měchýř, 4-plíce, 5-vzdušné vaky ptáků

Žábra A-kruhoůstí, B-paryby, C-ryby, D-detail dvou žaberních oblouků kostnaté ryby, 1-vnější žaberní

štěrbiny, 2-žaberní oblouky, 3-žaberní váčky, 4-žaberní lamely, 5-vnitřní žaberní štěrbiny, 6-hltan, 7-

spiraculum, 8-žaberní přepážky, 9-žaberní lupínky, 10-žaberní cévy, 11-položábra, 12-žaberní paprsek, 13-

skřele, levá polovina inspirace, pravá polovina expirace vody

19


A-pterygopod žraloka, B-

gonopodium živorodky 1-

radialia, 2-koncové chrupavky

tvořící semennou rýhu, 3-basalia

břišní ploutve, 4-paprsky řitní

ploutve, 5-lžicovitý poklop

gonopodia

20

More magazines by this user
Similar magazines