Polostrunatci + strunatci: – žaberní štěrbiny, stomochord – výrůstky ...

Polostrunatci + strunatci:
– žaberní štěrbiny, stomochord – výrůstky přední části tráv. trubice do hlavového oddílu, hřbetní (ale i břišní) nerv. pruh
Ostnokožci + strunatci:
– vzhledem k radiální symetrii menší podobnost, Calcichordata – 600-400 mil. let – víceméně bilaterální, na povrchu vápenaté desky,
náznak chordy, žab. šterbin a nerv. trubice
KMEN: Chordata (strunatci)
– mnohobuněční živočichové
– tři zárodečné listy (ektoderm, entoderm, mezoderm)
– druhotná tělní dutina (coelom), alespoň v embryogenezi segmentována
– bilaterálně symetričtí
– na místě prvoúst (blastoporus) řitní otvor, ústa druhotně na opačné straně těla
– hltan proděravěn žaberními štěrbinami ústícími do obžaberního prostoru či přímo ven (u suchozemských jen v embryogenezi)
– vnitřní kostra, zpočátku tvořena strunou hřbetní (chorda dorsalis), jenž v dospělosti většinou zaniká
– nervová trubice na hřbetní straně těla nad chordou, v embryogenezi spojena neurenterickým kanálkem s prvostřevem,
neuroporem vyúsťuje na povrch těla
– trávicí soustava pod chordou, ústa na břišní straně těla
– pravý (postanální) ocas
– srdce na břišní straně těla, krev hnána k hlavovému konci
Základní stavební plán strunatců – A – podélný řez, B – příčný řez, 1-neuroporus, 2-nerv. trubice, 3-chorda, 4-hřbetní aorta, 5-
střevo, 6-řitní otvor, 7-břišní aorta, 8-žaberní štěrbiny, 9-hltan, 10-ústní otvor, 11-dermatom, 12-myotom, 13-sklerotom, 14-
somatopleura, 15-coelom, 16-splanchnopleura
1

PODKMEN: Tunicata, Urochordata (pláštěnci)
– mořští, solitérní i koloniální, primárně přisedlí, sekundárně planktonní, pelagičtí
– solitérní až 30 cm, koloniální až 4 m
– volně plovoucí larvy podobnější základnímu schématu strunatců více než dospělci
TŘÍDA: Ascidiacea (sumky) 1900
– všechna světová moře, příbřežní litorál i 5 000 m
– mikrofágní
– dospělci přisedlí, přichycení plášťovými papilami – homologické stolo prolifer salp – odpučování nových jedinců
– larva pohyblivá, během metamorfózy přisedá, trávicí trubice se stočí do U, autolýzou zanikne ocas s chordou a větší část nerv.
trubice kromě přední, z té neurální žláza (→ neurohypofýza obratlovců) a nově jednoduchá mozková zauzlina
– u dospělců přijímací otvor a atrioporus blízko sebe, přijímací otvor výše, terminálně
– hltan velmi prostorný s množstvím nepárových žab. štěrbin – žaberní vak
– pohyblivost omezena na stahování a otevírání otvorů a stahování celého zvířete podélnou svalovinou
larva:
– pelagická, planktonní, volně pohyblivá, několik mm, nepřijímá potravu, metamorfóza během několika minut max. hodin, tvar pulce
– přijímací otvor vpředu, v hltanu zprvu párové žaberní štěrbiny, obžaberní prostor ústí atrioporem na dorzální straně, střevo ústí řití
ventrálně nebo laterálně, později do obžaberního prostoru, hypobranchiální rýha
– nerv. trubice začíná zduřeninou se světločivným okem a statocystou nad hltanem, pokračuje až do ocasu, chorda jen v ocase
– srdce ventrálně
– základ gonád
– přichycovací papila na předním konci
Sumka-larva – 1-přijímací otvor, 2-přední konec nerv. trubice, 3-vyvrhovací otvor, 4-nerv. trubice, 5-chorda, 6-přichycovací papila, 7-
hltan s žab. štěrbinami a obžaberní prostor, 8-endostyl, 9-trávicí trubice, 10-srdce
dospělec:
– tělo kryje tunica (polysacharid tunicin), často pestrá a hrbolatá, jednovrstevná epidermis přirůstá k plášti jen v místě otvorů a
přichycení k podkladu
– dospělci ve svislé poloze, ventrální stranu možné rozpoznat podle polohy srdce nebo hypobranchiální rýhy, dorzální podle atrioporu
– otvory někdy opatřeny tentakuly
– hltan až několik tisíc žaberních štěrbin – vznik nových nebo přehrazování starých
– hypobranchiální rýha (endostyl), perifaringeální pruhy, epibranchiální lišta, potrava slepována do vloček a pohybem bičíků
posouvána do jícnu
– perforovaný hltan u pláštěnců, bezlebečných a larev mihulí
– okysličování krve v kapilárách mezi žaberními štěrbinami (skutečné žábry až u obratlovců)
– srdce pod endostylem, z něj nahoru a dolů po jedné cévě, z nich otevřené siny a kapiláry mezi orgány, pulzování krve v obou
směrech, krev obsahuje 3 typy leukocytů a haemovanadin
– coelomová dutina omezena v dospělosti jen na perikard
– druhotné mozkové ganglion mezi přijímacím otvorem a atrioporem, nerv. pruhy hlavně k těmto otvorům, neurální žláza asi s
hormonální fcí (→ neurohypofýza obratlovců)
– svalovina kolem otvorů a vně obžaberního prostoru
– produkty exkrece v depozitní ledvině, ve stěně střeva nebo kolem gonád, u některých druhů depozit. ledvina periodicky
odstraňována z těla příp. je jich více
– gonády nepárové většinou oddělené, ústí do atria, oplození mimotělní, vzácněji v kloace
2

Sumka-dospělec – 1-přijímací otvor, 2-tělní stěna a plášť, 3-žaberní štěrbiny, 4-endostyl, 5-hltan, 6-srdce, 7-nerv. ganglion, 8-
vyvrhovací otvor (atrioporus), 9-kloakální dutina (atrium), 10-vyústění střeva, 11-varle, 12-vaječník
ŘÁD: APLOUSOBRANCHIA – koloniální; většinou živorodé (larvy se vyvíjejí v kloakální dutině)
Didemnidae – Didemnum sp., Trididemnum sp.
Clavelinidae – Clavelina lepadiformis
Polycitoridae – Diazona violacea
Polyclinidae – Aplidium conicum, Aplidium elegans
ŘÁD: PHLEBOBRANCHIA – solitérní i koloniální; žaberní vak plochý bez záhybů s množstvím podélných cév
Ascidiidae – Ascidia mentula, Ascidia virginea, Ascidia involuta, Phallusia mammilata
Cionidae – Ciona intestinalis
ŘÁD: STOLIDOBRANCHIA – žaberní vak s několika hlubokými podélnými záhyby; cévy na průřezu oválné
Pyuridae – Halocynthia papillosa, Microcosmus sulcatus
Styelidae – Botryllus schlosseri, Polycarpa aurata
TŘÍDA: Thaliacea (salpy) 50
– většinou teplé oblasti, ale i 5 000 m
– larva obdobná jako u sumek
– dospělci pelagičtí, planktonní
– rosolovitý plášť tenký, tělo soudečkovité, přijímací otvor vpředu, atrioporus vzadu, reaktivní pohyb stahy okružní svaloviny, což
umožňuje i příjem potravy, svaly buď spojené nebo nespojené na ventrální straně
– hltanová dutina prostorná, často až 2/3 těla, párové žaberní štěrbiny jen v zadní části hltanu, 2-200, hypobranchiální rýha
(endostyl), perifaryngeální pruhy, epibranchiální lišta, zbytek trávicí trubice krátký, přesto jícen, žaludek a střevo
– nad hltanem mozkové ganglium, z něj periferní nervy, neurální žláza a světločivné očko
– srdce pod hltanem, cévy slabě nebo chybí
– rozmnožování pohlavní i nepohlavní, složitá rodozměna, tvarové i fční typy, jedno z nejsložitějších u neparazitických živočichů,
nejsložitější u rodu Doliolum (Cyclomyaria) – z vajíčka larva z ní oozoid, na něm ventrálně stvol (stolo prolifer) na něm vznikají
strobilací pupeny – blastozoidi, jež jsou transportovány amoebovitými forocyty dorzálně na stolo dorsalis, tam tvoří 2 laterální a 1
mediodorzální řadu, u oozoidu zůstane jen srdce a nerv. soustava, ostatní redukuje, laterální blastozoidi přebírají výživu –
trofozoidi=gasterozoidi, na dorzomediálních blastozoidech – forozoidech vypučí 20-30 gonozoidů s nepárovými gonádami,
proterandričtí i proterogyniční hermafrodité, oplození vnější, častěji v kloakální dutině; v rámci jednotlivých skupin modifikace:
Desmomyaria – oozoid jen se st. prolifer, na něm strobilují různě staré kolonie blastozoidů, jenž se oddělují a existují nezávisle,
v kloakální dutině gonozoidů jsou zárodky vyživovány prim. „placentou“ – chybí volná larva, rovnou oozoid; Pyrosomida – na st.
3

prolifer embryonálního oozoidu odstrobilují jen 4 prim. blastozoidi, oozoid se rozpadne, každý prim. blastozoid má kus st. prolifer,
na něm vypučí kolonie sek. blastozoidů s gonozoidy
Kruhosvalá salpa a její rozmnožování – 1-přijímací otvor, 2-plášť, 3-okružní svaly, 4-nerv. ganglion, 5-hltan perforovaný žab.
štěrbinami, 6-stolo dorsalis, 7-vyvrhovací otvor, 8-střevo, 9-stolo ventralis, 10-srdce, 11-endostyl, V-oplozené vajíčko, L-larva, O-oozoid,
F-forozoid, T-trofozoid (gasterozoid), G-gonozoid
PODTŘÍDA: PYROSOMIDA (ohnivky) – kolonie tvaru dutého válce, až m; přijímací otvory ven, atriopory do společného kloakálního prostoru;
výběžky pláště; symbiotické bakterie v kloakální dutině – světélkování
Pyrosomidae – Pyrosoma atlanticum
PODTŘÍDA: CYCLOMYARIA, DOLIOLIDA (kruhosvalí) – okružní svaly ventrálně spojené; více žaberních štěrbin
Doliolidae – Doliolum denticulatum
PODTŘÍDA: DESMOMYARIA, SALPIDA (pásmo- nebo pásosvalí) – okružní svaly ventrálně nespojené; jen 1 pár žaberních štěrbin
Salpidae – Salpa fusiformis
TŘÍDA: Copelata, Appendicularia, Larvacea (vršenky) 60
– nejmenší pláštěnci
– pelagičtí, planktonní, v teplých i studených mořích
– plášť kolem těla chybí, oikoblasty tvoří z tunicinu schránky se sítky, 1-2 přijímací otvory, 1 vyvrhovací, uvnitř před ústy sítko k
zachycení potravy, filtrují nanoplankton, sítka schránek se často ucpou, výměna schránky několikrát za den, tvorba schránky 20-
30 min
– hltan malý, jen 1 pár žab. štěrbin, obžaberní prostor chybí, endostyl redukován
– proudění vody schránkou i pohyb obstarává kmitání ocasu
4

– nerv. trubice i chorda v ocase zachovány, na začátku nerv. trubice statocysta
– srdce ventrálně, pokud chybí proudění krve díky kmitání ocasu
– dýchání v okolí žab. štěrbin a celým povrchem
– většinou proterandričtí hermafrodité
Vršenka – A-jedinec ve schránce, B-detail jedince, 1-schránka se sítky, 2-únikový otvor, 3-vyvrhovací otvor, 4-ústní otvor, 5-řitní otvor,
6-ocasní část těla, 7-chorda, 8-srdce, 9-obojetná pohlavní žláza, 10-nerv. trubice, 11-žaberní štěrbina, 12-hypobranchiální rýha, 13-
nerv. ganglion
Oikopleuridae – Oikopleura dioica
Fritillariidae – Fritillaria sp.
PODKMEN: Cephalochordata, Acrania (bezlebeční) 30
– moře teplého či mírného pásu, na písečném dně v hloubkách 10-50 m, přes den v písku, noční aktivita, mikrofágní – detrit,
rozsivky, prvoci
– 5-6 cm
– bilaterálně souměrní
– aktivně pohybliví
– tělo rybovité, oba konce špičaté, vpředu rostrum, vzadu ocasní ploutvička
– na hřbetě nízký ploutevní lem vyztužený vazivovými paprsky, ventrálně od úst k atrioporu párový ploutevní lem – metapleury
vyztužené vazivem (metapleurální teorie vzniku párových ploutví)
– pokožka jednovrstevná se smyslovými buňkami
– chorda delší než nerv. trubice, začíná již v rostrální části hlavy, histologicky odlišné stavby, obsahuje svalová vlákna, chrupavka i
kost chybí, oporou chorda a pojivové přepážky – myosepta, ploutevní paprsky
– nervová trubice vpředu rozšířena, s pigmentovou skvrnou bez smyslové fce, ventrálně infundibulární orgány – neurosekrece, v
místě larválního neuroporu Köllikerova jamka – čichová fce, ventrálně a laterálně v nerv. trubici jednobuněčné fotoreceptory –
Hesseho buňky, segmentálně párové míšní nervy jen s dorzálními kořeny, ventrální kořeny chybí, spinální ganglia jen naznačena
– smyslové orgány na tentakulích úst. otvoru a plachetce
– boční sval segmentován, kolem 60 myomer tvaru V, myomery levé a pravé poloviny vzájemně alternují
– kolem úst. otvoru asi 30 cirrů, ústa vzadu uzavřena plachetkou (velum s cirry) s centrálním otvorem, v ústech dorzálně vířivý
aparát a obrvená Hatschekova jamka (→ adenohypofýza obratlovců), hltan na každé straně 180 žab. štěrbin (původně 90), obžab.
prostor vzniká obrůstáním hltanu kožními záhyby, jenž se ventrálně spojí, do obžaberního prostoru neústí řiť, vyústění atrioporem
ve 2/3 těla, hypobranchiální rýha, perifaryngeální pruhy, epibranchiální lišta, potrava slepena slizem do jícnu, žaludek chybí, ale
slepý vak směrem k hlavě vpravo od trávicí trubice – jaterní vak – krevní oběh jako játra obratlovců, ale fce odlišná – ukládání tuků
a glykogenu, produkce enzymů a hormonů, vstřebávání látek, střevo vyúsťuje řití za bází ocasní ploutvičky
– dýchání zejména celým povrchem těla, méně žab. cévami
– cévní soustava uzavřená, srdce chybí asi druhotně, krev bezbarvá bez dýchacích pigmentů a erytrocytů, krevní oběh pomalý, tlak
nízký
– vylučovací orgány typu protonefridií, ale mezoblastového původu (jako metanefridie, protonefridie z ektoblastu), leží vedle hltanu
na horním okraji žab. štěrbin, ledvinný kanálek ústí do obžaberního prostoru
– gonád kolem 25 párů, ventrálně po stranách hltanu, nemají samostatné vývody, uvolňování prasknutím do obžaberního prostoru a
atrioporem ven, gonochoristé bez sexuálního dimorfismu, oplození vnější, vajíčka oligolecitální, rýhování totální skoro ekvální, larvy
asymetrické – žaberní štěrbiny na pravé, ústní otvor na levé straně, vývoj asi 3 měsíce
5

Kopinatec – A-z boku, B-trávicí trubice po odpreparování levé tělní stěny, C-průřez, 1-rostrum, 2-hřbetní ploutevní lem, 3-myomery, 4-
ocasní ploutev, 5-řitní otvor, 6-atrioporus, 7-gonády, 8-chorda, 9-cirry, 10-ústní otvor, 11-nerv. trubice, 12-střevo, 13-hltan perforovaný
žab. štěrbinami (15), 14-jaterní vak, 16-hypobranchiální rýha, 17-pravá metapleura, 18-obžaberní prostor, 19-jednovrstevná pokožka,
20-epibranchiální rýha, 21-kořeny hřbetní aorty, 22-metanefridie
Branchiostomatidae – Branchiostoma lanceolatum
Epigonichthyidae (Asymmetronidae) – Epigonichthys sp.
PODKMEN: Vertebrata (obratlovci)
– aktivně pohybliví, bilaterálně symetričtí
– dobře vyvinutá oporná soustava, výkonné smysly, vysoký stupeň koncentrace ústrojí řídících tělesné pochody a chování
– evolučně nejvyspělejší
†TŘÍDA: Ostracodermi (štítnatci)
– silur, sladké vody, 10-30 cm
– několik skupin dosti odlišné tělesné stavby – kostěný pancíř (hlava či celá přední část těla), jinak kostěné šupiny, někdy vnitřní
kostra hlavy, některé 1 pár přívěsků (prsní ploutve?), mohutný hltan jímž filtrovali
NADTŘÍDA: Agnatha (bezčelistnatci)
– primárně vodní – diadromní nebo mořští
– tělo rybovité nebo hadovité
– v kůži žlaznaté buňky → sliz
– párové ploutve chybí, hlavní ploutví nepárová ploutev ocasní nebo ocasní ploutevní lem, příp. ploutev hřbetní nebo řitní
– všechny žaberní oblouky s původní fcí, čelistní ani jazylkový není vytvořen, původně nasávání a filtrace, dnes dravé, ale savý
způsob příjmu potravy zachován → savá ústa s mohutnou svalovinou
– žábry ve váčcích, tendence oddělit dýchání a trávicí cesty; žábry, žab. tepny a žab. nervy uvnitř kostěného žab. koše
– chorda zachována
– pololebka = komplikované viscerokranium a fragmentární neurokranium
– těla a ventrální oblouky obratlů chybí – druhotně (u vymřelých štítnatců přítomné)
– svalovina trupu metamerně segmentovaná, upnutá na myosepta nikoli kostru, septum horizontale chybí, svalovina není členěna na
epaxiální a hypaxiální
– cév. soustava jako u jiných ploutvovců, jen 1 Cuvierova žíla, pravý lymfatický systém chybí stejně jako pravá lymfa, jen lymfatické
prostory v oblasti hlavy, žab. váčků a zadní části těla
– mozek pětidílný; koncový malý, mezimozek velký – zejména hypothalamus, pineální a parietální orgán zachován, střední normální,
mozeček malý, hlavových nervů 10 párů, dorzální a ventrální kořeny míšních nervů se nespojují, zvláštní uspořádání spinálních
nervů
– proudový orgán na hlavě, mezi žaberními štěrbinami a ve 3 liniích (nikoli kanálcích) na bocích těla; nosní otvor nepárový (čichový
nerv párový) vedoucí do slepého nasohypofyzárního vaku nebo do trávicí trubice; v labyrintu vnitřního ucha max. 2 polokružné
chodby
6

– endokrinní soustava - hypofýza (u sliznatek neurohyp. oddělena od adenohyp.), nadledvinky, pankreas, štítná žláza (během
metamorfózy se endostyl uzavře a oddělí od tráv. trubice)
– urogenitální soustava zásobována jen arteriální krví, vlastní vrátnicový oběh chybí, vzásadě přetrvává holonefros larev i když u
dospělců vylučování opistonefrosem; gonády nepárové bez vývodných cest – pohl. buňky do tělní dutiny, kanálkem na společné
vyústění s prim. močovodem (Wolfova chodba) na urogenitální papile a jedním (sliznatky) nebo dvěma (mihule) abdominálními
póry ven
TŘÍDA: Cephalaspidomorphi (mihule) 41
– ústní otvor kruhovitý s rohovitými zuby
– slepý nasohypofyzární vak
– v dospělosti hltan jako slepý vak pod tráv. trubicí sloužící jen pohybu vody přes žábry, ty váčkovité většinou 7 párů samostatných
žab. štěrbin, pohyb vody přes žábry u přisátých mihulí díky svalovým kontrakcím
– u dospělců dobře vyvinuté oči, labyrint vnitřního ucha 2 polokružné chodby
– dorzální a ventrální míšní nervy se nespojují a alternují
– jen pravá Cuvierova žíla
– anadromní – tření a vývoj ve sladké vodě, po metamorfóze přechod do moře nebo brakických vod, dravý způsob života – zprvu
menší živočichy, pak ryby – rozrušují tělní stěnu a nasávají kašovitou svalovinu s krví, vnitřnosti nežerou, rozmnožování jen 1 za
život, pak hynou, u některých ♂ hloubí přísavkou jamku, oplodnění vnější, některé druhy celý život ve sladkých vodách, ty většinou
po metamorfóze nepřijímají potravu méně často draví, po spáření a vykladení opět hynou
larva (minoha):
– stavbou i způsobem života připomíná kopinatce
– ústa podkovovitá, od hltanu oddělená přepážkou s centrálním otvorem, zuby a mohutný jazyk chybí, na dně hltanu endostyl,
mikrofiltrátoři, obžaberní prostor chybí, žaberní váčky ústící žaberními štěrbinami ležícími v podélné vkleslině
– kostra = jen chrupavčité základy lebky zejména neurocrania – trabeculae a parachordalia
– mozek třídílný – telencefalon, diencefalon, tegmentum; čichový orgán 2 laloky – nepárový čichový ústroj druhotný, proudový
orgán, primitivní labyrint vnitřního ucha, oči nedotvořeny pod kůží, pokožka citlivá na světlo
– pericard otevřen do peritoneální dutiny
– vyluč. soustavou holonefros
– žijí v písku nebo bahně
– po 2-5 letech metamorfóza – dotvoří se oči, ústa – svalnatý jazyk s rohovitými zuby, hltan jako slepý vak, rozvoj viscerokrania,
trávicí trubice se prodlouží nebo atrofuje, vznik pankreatu, zdokonalení mozku, čichového a proudového orgánu, pronefros
holonefrosu se redukuje a začne fungovat opistonefros, mohutný rozvoj nepárových gonád
ŘÁD: PETROMYZONTIFORMES
Petromyzontidae – Petromyzon marinus, Lampetra fluviatilis, Lampetra planeri, Eudontomyzon danfordi, Eudontomyzon mariae
TŘÍDA: Myxini (sliznatky) 30
– ústa zevně hvězdicovitá, po obou stranách nosního otvoru pár výrůstků (tentaculae), přísavný terč chybí, rohovité zuby jen na
jazyku, nasohypofyzární chodba napojena na tráv. trubici, hltan není oddělen, voda nasávána nasohyp. vakem přiváděna k
žaberním váčkům, jichž je 5-15 párů, žab. váčky ústí buď každý 1 žab. štěrbinou nebo jsou vývody spojeny kanálkem, jenž ústí
navenek jen 1 žab. štěrbinou (Myxine)
– oči pod kůží druhotně redukované; polokružné chodby blanitého labyrintu splývají druhotně v 1
– jen levá Cuvierova žíla
– gonáda v podobě pásu podél střeva, přední oddíl (mesovarium) funguje jako vaječník, zadní (mesorchium) jako varle, přesto fční
přední nebo zadní část – gonochoristé
– pokročilejší uspořádání míšních nervů
– segmentálně uložené slizotvorné žlázy – silná produkce slizu jako ochrana před působením tráv. šťáv v útrobách kořisti
– celý život v moři, rozmnožování opakovaně v hlubinách nebo litorále, vajíčka velká, bohatá žloutkem, spojená vláknitými výrůstky v
řetězce, larva chybí
– hlavní potravou červi, měkkýši a členovci, v dospělosti i mrtvé či poraněné ryby, přes skřele nebo tělní stěnu vyžírají i vnitřnosti,
jazyk má 2 silně ozubené laloky, které fungují jako čelisti
– pobřežní vody chladného pásma, směrem k rovníku až 1000 m, v tropech pravděpodobně chybí
ŘÁD: MYXINIFORMES
Myxinidae – Myxine glutinosa
7

Bezčelistní – A-larva mihule, B-dospělá mihule, C-sliznatka, 1-nosní otvor, 2-mozek, 3-ústní dutina, 4-chorda, 5-hltan, 6-žaberní
štěrbiny, 7-hypobranchiální rýha, 8-břišní aorta, 9-hřbetní aorta, 10-srdce, 11-nasohypofyzární vak, 12-mícha, 13-rohovité zuby, 14-
dýchací část hltanu, 15-vousky (tentaculae), 16-nasohypofyzární chodba
†TŘÍDA: Placodermi (pancířnatci)
– devon, vody všech typů, 30 cm – 10 m
– hlava a hruď s kompaktním kostěným pancířem, zadní část těla šupiny, heterocerkní ocasní ploutev, prsní ploutve dlouhé, břišní
redukované, chrupavčitá i kostěnná lebka, na čelistech kostěné výrůstky (ne zuby), bentičtí
†TŘÍDA: Acanthodii (trnoploutví)
– 10-30 cm
– připomínali kostěné ryby, heterocerkní ocasní ploutev, dobří plavci (kostěný krunýř redukován), šupiny (ganoidní), kostěné základy
obratlů a lebky, osifikované čelisti, jazylkový oblouk zachován, spiraculum plně fční, hodně párových ploutví, proudový orgán
8

NADTŘÍDA: Gnathostomata (čelistnatci)
– vysoce aktivní způsob života, rychlý pohyb, čelisti
TŘÍDA: Chondrichthyes (paryby)
– tělo rybovité nebo shora zploštělé
– párové ploutve prsní a břišní, nepárové ocasní, 0-1 řitní a 1-2 hřbetní, ocasní ploutev většinou heterocerkní, chiméry a někteří
rejnoci difycerkní ocas. ploutev, pásma párových končetin tvořena coracoscapulare resp. ischiopubicum, volná končetina tvořena
basalii, radialii a ceratotrichii
– vnitřní kostra chrupavčitá, v oblasti páteře a čelistí zvápenatělá, kosti chybí, lebka celistvá bez švů, vnější kostrou plakoidní šupiny
tvořící na čelistech zuby, druhotně mohou být oboje redukovány
– plakoidní šupiny stejné histologické stavby jako zuby, kůže drsná, zuby na čelistech v několika řadách, neustále nahrazovány –
polyfiodontní chrup, dentin jedinou kostní tkání paryb
– kostra redukována asi druhotně, chorda zachována, ale prostoupena neúplnými těly obratlů, dobře vyvinuté oblouky obratlů –
horní (neurální) a většinou i dolní (hemální), těla obratlů amficélní, na 1. obratel nasedá jedním týlním hrbolem chrupavčité
endokranium, dermatokranium zcela chybí – lebka je nekrytá, lebka široká – platybazická, blanitý labyrint vnitřního ucha napojen
kanálkem (ductus endolymfaticus) na povrch hlavy, čelistní žab. oblouk přeměněn v palatoquadratum a mandibulare, jazylkový v
hyomandibulare a hyoideum, napojení čelistí amfistylní, hyostilní (nejčastější) a autostylní, u některých rostrální (retní) chrupavky
jako zbytek premandibulárního žab. oblouku, spodní čelist tvořena jen párovým mandibulare
– ústa jako příčná štěrbina pod rostrem, jazyk málo vyvinut, sliznice úst může být poseta plakoidními šupinami; u filtrujících žraloků
jsou plak. šupiny v zadní části úst tyčinkovitě protaženy a zasahují až do hltanu, dále také výrůstky na vnitřní straně žab. oblouků,
ústa koncová; svalnatý hltan umožňující pumpovacími pohyby sání vody a polykání potravy, jícen bez zúžení v žaludek, zadní část
jícnu a přední část žaludku mohou být rozšířeny, střevo se spirální řasou (tyflosolis) nedělící se na oddíly končí v kloace, játra až
10% hmotnosti těla – zásobárna tuku a hydrostatický orgán (skvalen), plyn. měchýř chybí, velký žlučník, pankreas kompaktní
– mohutný boční sval dělen v myomery, jenž alternují s obratli
– žaberní plátky přirostlé celou plochou k žaberním přepážkám, jenž jsou zevnitř podpírány žab. oblouky, jsou-li žab. plátky z obou
stran žab. přepážky – holobranchia, jen z 1 strany – hemibranchia, žab. štěrbin nejčastěji 5 párů, vzácněji 6-7 nebo 4 páry, u
chimér kryty žab. štěrbiny společným žab. víčkem, u většiny zachována žab. štěrbina mezi čelistním a jazylkovým žab. obloukem –
spiraculum, to u žraloků kraniálně žab. epitel bez dýchací fce, u rejnoků nasávání vody, přídatné dých. orgány ani plyn. měchýř
nejsou vytvořeny
– srdce ve zcela uzavřeném pericardu, sinus venosus, atrium, ventriculus cordis, conus arteriosus; obě krátké Cuvierovi žíly, párová
vrátnicová ledvinná žíla; lymfatický systém zjednodušený, v krvi značné množství močoviny 0,5-0,8% (100× více než u ryb) –
vyrovnání osmotického poměru
– dobře vyvinutý koncový mozek a mozeček, konc. mozek mohutné čichové laloky, hemisféry vytvořeny, ale kaudální oddíl ještě
nepárový; střední mozek s koordinačními centry zraku, z labyrintu vnitř. ucha, proudového orgánu i čichu; mozeček ústředím
rovnováhy a pohybu
– vynikající smysly; nozdry půlměsíčité, mohou být rozděleny přepážkami na přední a zadní část, vedou do slepých čichových váčků;
chuťové receptory jen v ústech a hltanu (na rozdíl od ryb); složitý systém kanálků proud. orgánu; na hlavě Lorenziniho ampule
(1000-2000) registrující el. podněty (svalové potenciály); v blanitém labyrintu větší počet statolitů, přes ductus endolymfaticus sem
může pronikat mořská voda, tři polokružné chodby; oči velké, většina extrémně dalekozrakých (10-14 D)
– endokrinní žlázy – štítná ž., hypofýza, nadledvinky, pankreas a thymus
– ledvinou opistonefros
– gonády párové, ♂ vývody Wolfovy, ♀ Müllerovy chodby, tendence k vytvoření sek. močovodů a uvolnění prim. močovodů do fce
chámovodů, rektální žláza nesouvisející s ledvinou vylučující prebytečné soli, u ♂ naznačeno nadvarle (epididymis) a část ledvin
přetvořena v Leydigovu žlázu aktivující spermie, ♀ gonády často asymetrické, Müllerova chodba členěna v ostium tubae,
infundibulum, tuba uterina, isthmus, uterus, vagina, oplození vnitřní, ♂ párové kopulační orgány z břišních ploutví –
myxopterygia=pterygopody – výrazný sex. dimorfismus, vejcorodí, vejcoživorodí i živorodí, vajíčka velká v rohovité schránce, larva
chybí, u vejcorodých ve stěnách vejcovodu bílkotvorná nidamentální žláza a skořápečná žláza, u živorodých výživa zárodků z
velkého žloutkového váčku, sekrety nidamentální žlázy a děložní sliznice, neoplozenými vajíčky nebo „placentou“ – napojení stěnou
žlout. váčku na stěnu dělohy, kanibalismus in utero, zárodečný vývoj u vejcorodých 9-12 měsíců, u živorodých až 22 měsíců
– superpredátoři, bentofágové, filtrátoři
9

Žralok (samec) – 1-nozdra, 2-mozek, 3-hltan, 4-kořen hřbetní aorty, 5-mícha, 6-varle, 7-hřbetní aorta, 8-ledvina, 9-ústa se zuby, 10-
štítná žláza, 11-břišní aorta, 12-srdce, 13-játra, 14-vrátnicová žíla, 15-žaludek, 16-slezina, 17-střevo, 18-kloaka, 19-pterygopod
PODTŘÍDA: Elasmobranchii (příčnoústí)
ŘÁD: HEXANCHIFORMES 5 – jedna D bez trnu, A přítomna, 6-7 žaberních štěrbin, spirakula malá ve značné vzdálenosti za okem, podoční
záhyb chybí
Hexanchidae – Hexanchus griseus
ŘÁD: HETERODONTIFORMES 8 – dvě D každá s trnem, A přítomna, 5 žaberních štěrbin, spirakula malá, různé typy zubů v čelisti – vpředu
malé a špičaté, vzadu větší ploché, podoční záhyb chybí
Heterodontidae – Heterodontus portusjacksoni
ŘÁD: ORECTOLOBIFORMES 31 – dvě D bez trnů, ústa malá často s vousky, spirakula přítomna
Rhincodontidae – Rhincodon typus
ŘÁD: LAMNIFORMES 16 – dvě D bez trnů, A přítomna, 5 žaberních štěrbin, spirakula obvykle malá a za okem, mžurka chybí, ústa velká
zasahují až za oko
Megachasmidae – Megachasma pelagios
Cetorhinidae – Cetorhinus maximus
Lamnidae – Carcharodon carcharias
ŘÁD: CARCHARHINIFORMES 208 – dvě D (vyjma Pentanchus profundicolus) bez trnů, A přítomna, 5 žaberních štěrbin, žaberní tyčinky chybějí,
v oku mžurka nebo podoční záhyb, spirakula mohou chybět
Scyliorhinidae – Scyliorhinus
Carcharhinidae – Triaenodon obesus
Sphyrnidae – někdy samostatná čeleď, jindy v rámci Carcharhinidae – Sphyrna zygaena
ŘÁD: SQUALIFORMES 74 – dvě D, A chybí, 5 žaberních štěrbin, spirakula přítomna, podoční záhyb chybí, u některých světélkující orgány
Squalidae – Squalus acanthias
ŘÁD: PRISTIOPHORIFORMES 5 – tělo protáhlé, dvě D bez trnů, rypec štíhlý a plochý se zuby po obou krajích, jeden pár dlouhých vousků, A
chybí, spirakula velká, ústa vždy koncová, nozdry koncové s vousky
Pristiophoridae – Pristiophorus cirratus
ŘÁD: SQUATINIFORMES 12 – tělo ploché, oči na vrchu hlavy, dvě D bez trnů, A chybí, 5 žaberních štěrbin, spirakula velká
Squatinidae – Squatina squatina
Řád: Rajiformes 456 – někdy jediný řád, jindy několik řádů – PRISTIFORMES, RAJIFORMES, TORPEDINIFORMES; dorzoventrálně zploštělé tělo, 5
párů žaberních štěrbin ventrálně, párové ploutve srostlé v ploutevní lem (laterální), A chybí, pásma končetin srůstají navzájem a s osní
kostrou, oči a spirakula dorzálně, u druhů žijících na dně přichází voda k žábrám spirakuly, mžurka chybí
Pristidae – Pristis clavata – rostrum pilovité, tělo žraločího tvaru
Torpedinidae – Torpedo torpedo
Rajidae – Raja
Dasyatidae – Dasyatis
10

Mobulidae – Manta birostris
PODTŘÍDA: Holocephali (chiméry) 31
– protáhlé tělo, velké prsní ploutve, bičovitá ocasní ploutev
– plakoidní šupiny jen místy na hlavě, hřbetě a ♂ pterygopodech
– lebka autostylní, palatoquadratum přímo spojené s neurocraniem, rostrum krátké, obratle nemají těla, chorda není zaškrcována,
chybí žebra
– chybí spiraculum, jen 4 žab. štěrbiny kryté nepravou skřelí – kožní záhyb podpíraný výrůstky hyoidního oblouku
– tyflosolis a kloaka chybí
– zuby tvaru plochých desek nejsou vyměňovány – monofiodontní chrup
– výrazný sexuální dimorfismus - ♀ větší, ♂ na hlavě výrůstek s přichycovací fcí při páření, velká protáhlá vejce
– 100-500 m, bentofágní
ŘÁD: CHIMAERIFORMES
Chimaeridae – Chimaera monstrosa
TŘÍDA: Sarcopterygii (nozdratí)
PODTŘÍDA: Coelacanthimorpha (lalokoploutví)
– tělo kryjí kosmoidní šupiny
– mozkovna dobře zkostnatělá, členěná na přední a zadní oddíl, spojené kloubně, dobře vytvořené krycí kosti, lebka primárně
amfistylní, ale i náznaky autostylie a hyostylie
– párové ploutve typu uniseriálního archipterygia, mohutná svalovina přítomná i ve volné končetině
– ocasní ploutev původně heterocerkní, druhotně difycerkní
ŘÁD: COELACANTHIFORMES 1-2 – tělo protáhlé, C vně souměrná, kosodélníkového obrysu se třemi laloky, párové končetiny mohutné,
plynový měchýř vyplněný tukovou tkání
Coelacanthidae – Latimeria chalumnae – J Af, max. velikost 180 cm, ve dne v jeskyních v hloubce 200 m, v noci sestupují za potravou
(ryby) až do hloubek kolem 1000 m, zvláštní způsob pohybu ploutvemi – levá prsní a pravá břišní a současně pravá prsní a levá břišní,
živorodost, březost kolem 13 měsíců, vnitroděložní kanibalismus, L. menadoensis – Indonésie, od předešlého druhu se liší zbarvením –
tělo nejeví kobaltově modrý lesk, ale je nevýrazně hnědé
PODTŘÍDA: Dipnoi (dvojdyšní)
– šupiny kosmoidní nebo redukované
– chorda vždy plně zachovaná, lebka autostylní, dermální kosti lebky redukované
– ocasní ploutev většiny vymřelých heterocerkní, u recentních difycerkní, párové ploutve primárně biseriální druhotně uniseriální
archipterygium, pásmo předních končetin se napojuje na bázi lebky
– redukce žaber, dýchání plicními vaky
– vnitřní nozdry
– dobře vyvinutá kůra koncového mozku
– tyflosolis, kloaka
– ♂ hlídají jikry, vývoj u většiny druhů přes larvu s vnějšími žábrami
ŘÁD: CERATODONTIFORMES 1 – tělo z boků zploštělé, šupiny velké, nepárový plicní vak, párové ploutve ve tvaru vrbových listů, larvy bez
vnějších žaber, dospělí neestivují
Ceratodontidae – Aus – Neoceratodus forsteri
ŘÁD: LEPIDOSIRENIFORMES 5 – tělo protáhlé, na průřezu oválné, 2 plicní vaky, párové ploutve niťovité, šupiny drobné, hluboce zanořené v
kůži, larvy s vnějšími žábrami, estivace
Lepidosirenidae – J Am – Lepidosiren paradoxa
Protopteridae – Af – Protopterus aethiopicus
Třída: Actinopterygii (paprskoploutví)
– starší skupiny ganoidní, pokročilejší leptoidní šupiny
– lebka hyostylní
– vnitřní nozdry chybí
– nemají plicní vaky (kromě Polypteriformes), mají plynový měchýř
– párové ploutve nikdy typu archipterygia
– tendence k oddělení vývodů pohlavních a vylučovacích orgánů
PODTŘÍDA: Chondrostei (chrupavčití)
– chrupavčitá kostra zachována
11

ŘÁD: POLYPTERIFORMES 11 – kostra částečně chrupavčitá, tělo protáhlé až úhořovité, ganoidní šupiny kosočtverečného tvaru, 5-18
drobných D, párové ploutve se svalnatým násadcem (brachypterygium), dva různě velké plicní vaky, srdce s conus arteriosus, ve střevě
tyflosolis, vývoj přes larvu s vnějšími žábrami; Af
Polypteridae – Polypterus ornatipinnis, Erpetoichthys calabaricus
ŘÁD: ACIPENSERIFORMES 30 – protáhlé tělo, kostra téměř úplně chrupavčitá, poměrně dlouhý rypec se spodními ústy, spirakulum
zachované, C heterocerkní, zbytky šupin pouze na horním laloku C, místo toho 5 řad kostěných štítků, ve střevě tyflosolis; sladké vody
i moře S polokoule
Acipenseridae – Acipenser ruthenus, Huso huso
PODTŘÍDA: Neopterygii (kostnatí)
– kostra kostěná
ŘÁD: LEPISOSTEIFORMES 7 – tělo štikovité, ganoidní šupiny, D a A posunuty nápadně vzad, okraj C vypouklý, C heterocerkní, protažené
čelisti s ostrými zuby, obratle opistocélní, plynový měchýř jako přídatný dýchací orgán, ve střevě částečně tyflosolis; S a Stř. Am, Kuba
Lepisosteidae – Lepisosteus osseus
ŘÁD: AMIIFORMES 1 – protáhlé tělo, šupiny ganoidní tenké, D dlouhá, C zaoblená, homocerkní, A krátká a posunuta blíže k V než C,
v čelistech zuby, obratle amficélní, srdce s bulbus arteriosus, plynový měchýř jako přídatný dýchací orgán, pylorické přívěsky ve střevě
chybějí, tyflosolis přítomna; S Am
Amiidae – Amia calva
ODDĚLENÍ: Teleostei
– šupiny elasmoidní – cykloidní nebo ktenoidní
– kostra dobře osifikována, obratle amficélní, velké množství dermálních kostí
– plynový měchýř nejdokonalejší stavby
– různé přídatné dýchací orgány – labyrint, střevo, plyn. měchýř, ústní epitel
Okoun říční (Perca fluviatilis) – 27-první hřbetní ploutev, 28-druhá hřbetní ploutev, 29-ocasní ploutev, 30-jazyk, 31-nozdry, 32-
hltan, 33-kořen hřbetní aorty, 34-myomery, 35-ledviny, 36-postranní čára, 37-žaludek, 38-plynový měchýř, 39-žábry, 40-břišní aorta,
41-srdce, 42-játra, 43-žlučník, 44-slinivka, 45-břišní ploutev, 46-pylorické přívěsky, 47-střevo, 48-gonáda (vaječník), 49-močový měchýř,
50-řitní otvor, 51-močopohlavní bradavka, 52-řitní ploutev
ŘÁD: OSTEOGLOSSIFORMES – tělo protáhlé, z boků stlačené, početné zuby v ústní dutině (i na jazyku), plyn. měchýř v dutině břišní nalevo
od jícnu i žaludku, na střevě 1-2 pylorické přívěsky, C s nejvýše 16 větvenými paprsky; J a S Am, tropická Af, JV As, S Aus
Osteoglossidae
Mormyridae
ŘÁD: ELOPIFORMES – tělo štíhle protáhlé, z boků do různé míry zploštělé, šupiny cykloidní, C zřetelně vykrojená, postranní čára přítomna,
zuby na čelistech (ale i patro, jazyk), horní čelist zasahuje až za okraj oka; tropy a subtropy, mořské, vzácně sladkovodní
12

ŘÁD: ALBULIFORMES – tělo štíhle protáhlé až hadovité, smyslový kanál na dolní čelisti leží alespoň z části v otevřené rýze, vývoj přes
larvu; většina oceánů
ŘÁD: ANGUILLIFORMES – hadovité tělo, v ploutvích měkké paprsky, V chybí, ozubená horní čelist, žaberní tyčinky a pylorické výběžky
chybí, vývoj přes larvu (leptocefalus); Atlantský, Tichý a Indický oceán (6 druhů trvale sladkovodních)
Anguillidae
Muraenidae
ŘÁD: SACCOPHARYNGIFORMES – úhořovitě protáhlé tělo, nezvykle velká tlama, skřelové kosti, šupiny, V a plynový měchýř chybí, C velmi
drobná nebo chybí, žaberní otvory na spodní straně těla, základny D a A velmi dlouhé; Atlantský, Indický a Tichý oceán
ŘÁD: CLUPEIFORMES – tělo obvykle zřetelně z boků zploštělé, stříbřitě zbarvené, šupiny cykloidní, lehce opadavé, v ploutvích měkké
paprsky, plynový měchýř spojený s jícnem, V s více než šesti paprsky, leží přibližně v polovině těla, krátká postranní čára; oceány celého
světa, vzácně sladkovodní
Clupeidae
Engraulidae
ŘÁD: GONORYNCHIFORMES – tělo protáhlé, ústa malá, čelisti bezzubé, primitivní Weberův orgán, nad základnami párových ploutví přítomny
zřetelné výrůstky; Indický a Tichý oceán a sladké vody tropické Z Af
ŘÁD: CYPRINIFORMES – Weberův aparát, plynový měchýř spojen kanálem se střevem, ústa bezzubá, horní čelist obvykle vysunovatelná,
požerákové zuby na pátém žaberním oblouku, šupiny cykloidní nebo chybí, ploutve bez trnů a ostnů, až na výjimky α chybí, sladké vody
Ev, As, Af, S a Stř. Am
Cyprinidae
Cobitidae
Balitoridae
ŘÁD: CHARACIFORMES – zuby na čelistech, α přítomna, cykloidní nebo ktenoidní šupiny, postranní čára často zakřivená nebo neúplná
Characidae
ŘÁD: SILURIFORMES – tělo holé nebo kryté kostěnými destičkami, Weberův aparát, často α, P vpředu podepřeny trnem (někdy s jedovou
žlázou), oči většinou malé, kolem úst až 4 páry vousků, sladké a poloslané vody všech kontinentů, mořské druhy v tropech a subtropech
Ictaluridae
Siluridae
ŘÁD: GYMNOTIFORMES – tělo dlouze protažené, V a D chybějí (na hřbetě někdy bičovitý výrůstek), základna A dlouhá, řitní otvor pod
hlavou nebo mezi P, C do různé míry zakrnělá, elektrické orgány; Stř. a J Am
Gymnotidae
ŘÁD: ESOCIFORMES – tělo protáhlé, D a A posunuty vzad a leží nad sebou, pylorické výběžky i třecí vyrážka chybí; sladké vody severní
polokoule
Esocidae
Umbridae
ŘÁD: OSMERIFORMES – tělo většinou dlouze protáhlé, štíhlé, na šupinách chybějí paprsčité kanálky; všechny oceány, vzácně brakické a
sladké vody (JV As, Aus)
ŘÁD: SALMONIFORMES – tělo vřetenovité, šupiny drobné, postranní čára a α přítomny, hlava bez šupin, 11-210 pylorických přívěsků,
výrazný pohlavní dimorfismus; moře a sladké vody S polokoule
Salmonidae
ŘÁD: STOMIIFORMES – většinou vytvořeny světélkující orgány, ústa velká, u některých druhů nápadný vous na bradě, šupiny cykloidní a
lehce opadavé, u některých druhů α i u A; Atlantský, Tichý a Indický oceán
ŘÁD: ATELEOPODIFORMES – kostra do značné míry chrupavčitá, zakrnělá C spojená s A, V u dospělých jedinců tvořeny jediným paprskem a
umístěny na hrdle, rypec zaoblený; Atlantský, Indický a Tichý oceán
ŘÁD: AULOPIFORMES – zvláštní stavba žaberních oblouků, u mnohých druhů možné samooplození; Atlantský, Tichý a Indický oceán
ŘÁD: MYCTOPHIFORMES – hlava a tělo z boků zploštělé, ústa obvykle velká, α přítomna; hlubokomořské, všechny oceány
13

ŘÁD: LAMPRIFORMES – tělo terčovité či stuhovité, ploutve bez pravých trnů, pokud je plynový měchýř vytvořen, pak je spojen se střevem,
bezzubá vysunovací ústa, V umístěny pod P nebo chybí; Atlantský, Tichý a Indický oceán
ŘÁD: POLYMIXIIFORMES – tělo protažené, z boků stlačené, báze D delší než A, postranní čára úplná, dva vousky na bradě; Atlantský,
Indický a Tichý oceán
ŘÁD: PERCOPSIFORMES – tělo protáhlé, z boků stlačené, šupiny většinou ktenoidní, čelisti s drobnými štětinkovitými zuby, V (pokud jsou
vytvořeny) za P; sladké vody S Am
ŘÁD: OPHIDIIFORMES – úhořovitě protáhlé tělo, dlouhé základny D a A, spojené s C; Atlantský, Indický a Tichý oceán (vzácně v poloslané
či sladké vodě)
ŘÁD: GADIFORMES – V (pokud jsou přítomny) pod nebo před P, pravé trny v ploutvích většinou chybějí, většinou dlouhé základny a více D
a A; všechny oceány (vzácně sladkovodní)
Gadidae
Merluciidae
ŘÁD: BATRACHOIDIFORMES – velká hlava, shora zploštěná s očima spíše na horní straně než na boku, ústa rozměrná, tělo holé nebo
pokryté malými cykloidními šupinami, tři žaberní oblouky; V část Tichého a Z část Atlantského oceánu
ŘÁD: LOPHIIFORMES – první paprsek D přeměněn v protažený útvar (ilicium) se ztluštěninou na konci, sloužící k lákání kořisti, žaberní
otvory malé, ležící většinou v blízkosti P, tělo holé, někdy s kožními či kostěnými útvary; všechny oceány
Lophiidae
ŘÁD: MUGILIFORMES – tělo protáhlé, z boků mírně stlačené, obvykle s nápadným stříbrným leskem, na hřbetě dvě oddělené D, první D se
čtyřmi trny, postranní čára chybí nebo je nezřetelná, šupiny většinou ktenoidní, i na hlavě, ústa koncová, zuby malé nebo chybí, žaberní
tyčinky dlouhé; mořské, poloslané až sladké vody tropů a subtropů
Mugilidae
ŘÁD: ATHERINIFORMES – tělo protáhlé, z boků zploštělé, většinou dvě oddělené D, postranní čára chybí nebo leží pod střední linií těla,
velké jikry s různými výběžky; mořské, poloslané až sladké vody tropů a subtropů
ŘÁD: BELONIFORMES – tělo protažené, často jehlovitého tvaru, z boků zploštělé, spodní lalok C často delší než horní, u řady druhů
nápadně protažené čelisti; Atlantský, Indický a Tichý oceán, poloslané i sladké vody (As, Aus, J Am)
Belonidae
Exocoetidae
ŘÁD: CYPRINODONTIFORMES – tělo v přední části válcovitě protáhlé, v zadní části z boků zploštělé, jediná D, ploutve většinou bez trnů,
horní čelist protraktilní, cykloidní (vzácně ktenoidní) šupiny, A ♂ některých čeledí přeměněna v pářící orgán, nápadný pohlavní
dimorfismus; sladké a poloslané vody As, Af, Am i Ev
Poeciliidae
Anablepidae
Aplocheilidae
ŘÁD: STEPHANOBERYCIFORMES – tělo obvykle zaoblené, lebeční kosti většinou velmi tenké; světové oceány
ŘÁD: BERYCIFORMES – charakteristický systém kanálků postranní čáry na hlavě (Jakubovského orgán); Atlantský, Indický a Tichý oceán
ŘÁD: ZEIFORMES – tělo vysoké, ploché, z boků stlačené, V protáhlé, trny přední části D vyšší než v zadní, před A oddělené trny spojené
blánou, čelisti silně protraktilní; Atlantský, Tichý a Indický oceán
ŘÁD: GASTEROSTEIFORMES – plynový měchýř není spojený se střevem, horní ústa vysunovatelná, více méně trubičkovitého tvaru, před D
několik volných trnů, V umístěné na hrudi či i více vzadu, na bocích často kostěné štítky
Gasterosteidae
Syngnathidae
ŘÁD: SYNBRANCHIFORMES – tělo úhořovité, V chybí, žaberní otvory spojeny na hrdle v jedinou štěrbinu; sladké a poloslané vody tropů a
subtropů (Af, As, Aus, Stř a J Am)
ŘÁD: SCORPAENIFORMES – hlava a tělo často trnité nebo pokryté kostěnými destičkami, P a C obvykle zaoblené; světové oceány, vzácně
sladké vody
Cottidae
Scorpaenidae
14

Sebastidae
ŘÁD: PERCIFORMES – většinou ktenoidní šupiny a trny v ploutvích v různém počtu; mořské i sladké vody celého světa
Centrarchidae
Percidae
Cichlidae
Gobiidae
Scombridae
Belontiidae
Anabantidae
ŘÁD: PLEURONECTIFORMES – tělo nápadně ploché, oči na jedné straně hlavy, opačná strana těla nepigmentovaná, slouží jako strana břišní,
dlouhá základna D a A, šupiny ktenoidní, cykloidní nebo kostěné hrbolky; všechny oceány (čtyři druhy sladkovodní)
Pleuronectidae
ŘÁD: TETRAODONTIFORMES – žaberní otvory drobné, šupiny často přeměněny v trny nebo destičky, postranní čára někdy vícenásobná,
jindy chybí, plynový měchýř vytvořen (u měsíčníků chybí), 16-30 obratlů, nejmenší soubory chromozomů mezi obratlovci; většinou tropy
a subtropy Atlantského, Indického a Tichého oceánu, vzácně poloslané a sladké vody
Ostraciidae
Tetraodontidae
15

Rekonstrukce vývoje žaberních oblouků – A-hypotetický výchozí stav, podobně u bezčelistnatců, B-
primitivní pancířnatí, C-příčnoústí, D-savci, 0-7-nultý až sedmý žaberní oblouk, a-neurocranium, b-žaberní
oblouky, c-žaberní štěrbiny, d-palatoquadratum, e-mandibulare, f-hyomandibulare, g-hyoideum, h-
spiraculum, i-druhotně vzniklé čelisti, j-malleus, k-incus, l-stapes
Rybí šupiny – A-ganoidní či kosmoidní, B-cykloidní, C-ktenoidní, D-řez kosmoidní šupinou, E-řez ganoidní
šupinou, 1-soustředné lamely (circuli), 2-zimní přírůstek (annulus), 3-kanálek postranní čáry, 4-radiální
kanálky, 5-povrchové trny (ktenie), 6-vitrodentin, 7-kosmin, 8-izopedin, 9-ganoin
Způsoby připojení čelisti k mozkovně – A-amfistylie, B-hyostylie, C-autostylie, 1-neurocranium, 2-
horní čelist, 3-dolní čelist, 4-hyomandibulare, 5-hyoideum, 6-columella(=stapes)
16

Ocasní ploutve – A-mihule, B-heterocerkní-žralok, C-dificerkní-bahník, D-homocerkní-kapr, 1-chorda, 2-
horní oblouky obratlů, 3-paprsky ploutevního lemu, 4-těla obratlů paryb, 5-ceratotrichia, 6-dolní oblouky
obratlů, 7-kostěná těla obratlů, 8-lepidotrichia, 9-urostyl, 10-hypuralia
Prsní ploutve – A-žralok, B-bahník, C-bichir, D-candát, 1-ceratotrichia, 2-radialia, 3-basalia, 4-
coracoscapulare, 5-camptotrichia, 6-scapula, 7-supracleithrum, 8-cleithrum, 9-procoracoid, 10-lepidotrichia,
11-subcleithrum, 12-posttemporale, 13-mesopterygium
17

Proudový orgán – A-Lorenziniho ampule příčnoústých, B-detail, C-neuromast, D-detail postranní čáry, E-
řez kůží, 1-povrchové vyústění, 2-kanálek s rosolovitou tekutinou, 3-nerv, 4-cupula, 5-smyslové buňky
s bičíky, 6-podpůrné buňky, 7-šupiny, 8-otvor kanálku postranní čáry, 9-kanálek postranní čáry, 10-
neuromast, 11-svalovina
Boční sval kostnaté ryby – 1-myoseptum, 2-trnový výběžek, 3-tělo obratle, 4-septum horizontale, 5-
postranní větev X. hlavového nervu, 6-dolní žebro, 7-myomera, 8-epaxiální část bočního svalu, 9-hypaxiální
část bočního svalu
18

C-zásobení plynového měchýře krví, D-přídatný dýchací orgán lezce rodu Anabas – 38-plynový
měchýř, 53-hřbetní aorta, 54-zadní kardinální žíla, 55-ovál, 56-plynová žláza, 57-dýchací labyrint pod
odpreparovanou skřelí
Fylogenetický vývoj plynového měchýře ryb (horní řada) a plic čtvernožců (dolní řada) – 1-
trávicí trubice, 2-plicní vaky, 3-plynový měchýř, 4-plíce, 5-vzdušné vaky ptáků
Žábra – A-kruhoůstí, B-paryby, C-ryby, D-detail dvou žaberních oblouků kostnaté ryby, 1-vnější žaberní
štěrbiny, 2-žaberní oblouky, 3-žaberní váčky, 4-žaberní lamely, 5-vnitřní žaberní štěrbiny, 6-hltan, 7-
spiraculum, 8-žaberní přepážky, 9-žaberní lupínky, 10-žaberní cévy, 11-položábra, 12-žaberní paprsek, 13-
skřele, levá polovina inspirace, pravá polovina expirace vody
19

A-pterygopod žraloka, B-
gonopodium živorodky – 1-
radialia, 2-koncové chrupavky
tvořící semennou rýhu, 3-basalia
břišní ploutve, 4-paprsky řitní
ploutve, 5-lžicovitý poklop
gonopodia
20