Untitled

forum.media.cz

Untitled

LEGISLATIVA

Žádost o přijetí dítěte

k předškolnímu vzdělávání

(2. část) )

V minulém čísle Poradce ředitelky jsme přislíbili,

že se zaměříme na další požadované údaje a doklady či

vady žádosti. Zároveň však objasníme, jak lze případné

nedostatky odstranit. Často jsou totiž v žádostech o přijetí

dítěte k předškolnímu vzdělávání vyžadovány i další údaje

a doklady, jejichž poskytnutí výslovnou zákonnou oporu

postrádá, a které tedy nelze po zákonném zástupci

dítěte striktně požadovat.

MGR. PAVLA KATZOVÁ

Vtakovém případě je tudíž na

úvaze zákonného zástupce, zda

daný údaj či doklad v žádosti

o přijetí poskytne či nikoliv, a jeho

případné neposkytnutí nemůže být

spojeno s žádnými negativními důsledky.

Jedná se především o údaje, které se

o dítěti vedou ve školní matrice podle

§ 28 odst. 2 školského zákona, a další

údaje, jež jsou podstatné pro průběh

vzdělávání a bezpečnost dítěte. Zde

je však nezbytné připomenout, že

mateřská škola je oprávněna a zároveň

povinna vést stanovené údaje

v dokumentaci školy pouze o těch

dětech, které byly pravomocně přijaty

k předškolnímu vzdělávání a které se

skutečně stanou dětmi dané mateřské

školy, nikoliv o všech dětech, které

o přijetí k předškolnímu vzdělávání

požádají.

I Nepovinné údaje v tiskopisu

žádosti o přijetí dítěte

k předškolnímu vzdělávání

Poté, co je dítě pravomocně přijato

k předškolnímu vzdělávání a zákonný

zástupce se rozhodne, že dítě do dané

mateřské školy skutečně nastoupí,

je v souladu s § 22 odst. 3 písm. e)

školského zákona povinen mateřské

škole všechny údaje vedené ve školní

matrice a další údaje nezbytné pro

průběh vzdělávání a bezpečnost dítěte

v mateřské škole poskytnout. O této

skutečnosti je možné zákonného

zástupce dítěte předem (například již

v žádosti o přijetí dítěte k předškolnímu

vzdělávání) informovat.

Lze tedy v zásadě zvolit dvojí postup

v této věci:

Tyto nepovinné údaje v tiskopisu

žádosti o přijetí dítěte k předškolnímu

vzdělávání sice uvést,

ale s výslovným upozorněním,

že jejich vyplnění zákonným zástupcem

dítěte není v tuto chvíli

povinné (a povinným se stane až

v případě, že dítě bude k předškolnímu

vzdělávání pravomocně

přijato a skutečně se stane dítětem

dané mateřské školy).

Tyto nepovinné údaje v tiskopisu

žádosti o přijetí dítěte k předškolnímu

vzdělávání neuvádět, ale

informovat zákonného zástupce

dítěte, že v případě, že dítě bude

k předškolnímu vzdělávání pravomocně

přijato a skutečně se stane

dítětem dané mateřské školy,

vznikne mu zákonná povinnost

stanovené údaje mateřské škole

poskytnout (například formou

přiložení

tiskopisu

evidenčního

listu dítěte

k tiskopisu

žádosti o přijetí k předškolnímu

vzdělávání

s upozorněním, že

v případě přijetí dítěte

je zákonný zástupce

povinen do určitého termínu

mateřské škole předat vyplněný

evidenční list).

Zmínit lze především následující

údaje:

rodné číslo dítěte;

zdravotní pojišťovna dítěte;

zdravotní obtíže dítěte (užívání

léků, stravovací omezení apod.);

kontaktní údaje na oba zákonné

zástupce, včetně telefonického

spojení apod.;

údaje o sourozencích dítěte.

V praxi nastávají i případy, kdy ředitelka

mateřské školy chce již předem

vyloučit v zásadě beznadějné žádosti,

popřípadě nevydávat zákonným

zá stupcům, jejichž žádost by byla

zcela jistě následně zamítnuta, formulář

přihlášky. Samozřejmě je zcela

namístě informovat zákonné zástupce

o jejich reálných šancích na úspěch.

Jestliže ředitelka mateřské školy

například ví, že poptávka ze strany

dětí s trvalým pobytem v obci, která

školu zřizuje, výrazně převyšuje volná

místa, měla by o tom zájemce z jiných

obcí uvědomit. Nelze jim však vůbec

nevydat tiskopis žádosti o přijetí

k předškolnímu vzdělávání. Pokud

bude takový zájemce trvat na podání

své žádosti, má na to zákonné právo

a ředitelka mateřské školy se musí jeho

přihláškou řádně zabývat.

4

PORADCE ŘEDITELKY MATEŘSKÉ ŠKOLY duben 2013


TÉMA MSÍCE

v rytmizaci a melodizaci slov, slovních

spojení a íkadel. Je spojována

s doprovodem na Orffovy hudební

nástroje nebo s tzv. hrou na tlo.

Pěvecká činnost má často charakter

přímé nápodoby, která se uskutečňuje

v kontaktu dítěte s učitelkou.

Tvořivými formami jsou hudební

hry na otázku a odpověď nebo vyhledávání

slov k příslušným rytmickým

a melodickým figurám. Dítě se tak učí

vnímat a reagovat na pohyb melodie,

na jeho rytmické a metrické členění,

pulzaci, tempo, na dynamické nebo

intervalové vztahy apod.

Důležitá jsou dechová cviení,

například zkracování nádechu a prodlužování

výdechu při zpěvu krátkých

frází, artikulační a hlasová cvičení

před vlastním nácvikem písně. Ta

prostřednictvím transpozic zvolených

rytmicko-melodických modelů tříbí

hudební schopnosti, především tonální

a rytmické cítění.

Při zapojení grafického názoru

lze probouzet i elementární hudební

představivost. Tato cvičení je

však nutné provádět úsporně

a efektivně se zřetelem

ke kvalitě. Vyvarujme

se dlouhých a často

i samoúčelných

průpravných

hlasových cviků,

které nejsou přitažlivě

motivovány

a odebírají

dětem aktivitu

a zájem o zpěv.

Rád bych se také

přimluvil za to,

aby děti zpívaly

písně, jež jsou

přiměřené jejich

psychice, umělecky

i výchovně

hodnotné a rovněž

respektují fyziologickou

hlasovou vyspělost

a mentální úroveň dítěte.

V těchto ohledech bych chtěl

vyzdvihnout práci hlasových pedagogů,

kteří se této problematice dlouhodobě

věnují (Alena Tichá) nebo

pro ni tvoří pěvecké publikace (Pavel

Jurkovič, Eva Kulhánková, Eva Beránková

a další).

Obzvláště dnes je třeba u nejmladších

dětí rozvíjet elementární

sluchové schopnosti i pedstavivost.

V podnětném prostředí si děti později

více všímají rytmické stránky řeči,

pokoušejí se v duchu Orffovy metody

rytmizovat slova,

sousloví, drobná

říkadla a doprovázet

je „hrou na tělo“ nebo

hrou na rytmické

hudební nástroje.

Rytmizaci je nutné

hned od poátku

spojovat s melodizací.

Ve zpěvu se rozvíjí citlivost

pro přízvučnost

a nepřízvučnost dob

v sudém taktu.

Pro nejmladší děti vybíráme písně

nejlépe v rozsahu tercie až kvarty;

důležité je, aby je učitelka stále

motivovala svým zpěvem a hrou na

hudební nástroj. Mnohé děti ve věku

čtyř až pěti let mohou zpívat v kolektivu

nebo sólově písně v intervalovém

rozsahu kvinty až sexty.

Některé děti před vstupem do

základní školy dokážou interpretovat

i písně s rozsahem větším, než

je sexta, a jejich hudební projev je

velmi kvalitní. Děje se to tehdy, pokud

učitelka věnuje dostatečnou pozornost

cvičením dechovým, hlasovým,

rytmickým, artikulačním, sluchovým,

úkolům rozvíjejícím hudební paměť

a představivost.

V tomto období je možné korigovat

dětský hlasový projev pomocí

grafických náznaků pohybu melodie,

například pomocí různých stupínků,

obrázků na linkách apod. Tímto se

rozvíjí hudební představivost a celková

hudebnost. Tvořivost se v tomto

věku nejlépe podněcuje prostřednictvím

rytmizace a melodizace říkadel

a smysluplným propojováním hudebních

projevů s ostatními múzickými

činnostmi.

Pokud je dítě vedeno učitelkou,

která se dlouhodobě stará o jeho hudební

vývoj v duchu Orffovy hudební

metody, pak v období před vstupem

do základní školy dokáže dokonce

i pěvecky reagovat na formotvorné

prostředky, například při práci s motivem

či dokončování závětí.

Může také tvořit snadné pěvecké

rondo nebo jednoduché rytmické či

melodické variace. Je smutné, že po

vstupu dítěte do základní školy se

rozvoj jeho hudebnosti bohužel

Dti by mly zpívat písn,

jež jsou pimené jejich

psychice, umlecky i výchovn

hodnotné azárove respektují

fyziologickou hlasovou vysplost

a mentální úrove dítte.

zastaví, neboť kvalita výuky v předmětu

hudební výchova je velmi často

nízká. Toto je v současnosti velký

problém, který si zaslouží nejenom

celospolečenskou pozornost, ale hlavně

úsilí směřující k nápravě.

PORADCE ŘEDITELKY MATEŘSKÉ ŠKOLY duben 2013 13


ÍZENÍ MATESKÉ ŠKOLY

Předškolní období

a svět hudby

Agentura STEM/MARK zjistila, že

náš národ proslulý muzikou bohužel

v oblasti poslechu vážné hudby hává – více než třetina národa za celý

pokul-

život nenavštívila ani jeden koncert

vážné hudby. eská filharmonie proto

přišla s nápadem hudebn zábavných

program, které cílí i na děti. Herec

Pavel Liška při nich malé posluchače

zve do své hudební laboratoe, kde

se mj. dozvědí, proč jsou hudebníci

převlečení za tučňáky a k čemu všemu

se dá hudba využít.

Jiná série vzdělávacích koncertů je

zaměřena právě na budoucí maminky.

Cyklus komorních koncert nabízí

uklidňující meditace, radost tanečních

rytmů i vlnění zvukomalebných

melodií. Vítán je samozřejmě doprovod

předškolních sourozenců.

Cyklus nenabízí jen onu – v současnosti

protežovanou – hudbu

W. A. Mozarta, jejíž poslech podpořil

v 90. letech minulého století tým

dr. Frances H. Rauscherové. Ta ve

svých výzkumech pátrala po vztahu

mezi hudbou a lidskou inteligencí.

Ukázalo se, že Mozartova hudba může

rozvíjet určité poznávací funkce (například

časoprostorovou orientaci), ale

pouze krátkodobě. Poslech Mozartovy

hudby v těhotenství má údajně vliv

na inteligenci a duševní vývoj jedince.

Některé další experimenty však závěry

dr. Rauscherové nepotvrdily.

Hudba je – na rozdíl od jiných uměleckých odvětví – součástí

všech kultur světa. Její výrazové prostředky, tedy rytmus, tón,

tempo a melodie, jsou všeobecně srozumitelné a pro člověka

naprosto přirozené. I lidský život je určován rytmem dechu

či srdce, zvnějšku pak rytmickými změnami v přírodě.

Děti již v roce a půl rády buší do různých

předmětů a naslouchají vyluzovaným zvukům.

BC. ZUZANA BURDOVÁ

Hudba jim působí zjevnou

radost. A pak záleží pouze

na vychovatelích, jak jejich

přirozenou potřebu dokážou usměrnit

a rozvíjet. V článku popisuji, jak

lze přivést děti v mateřských školách

k poslechu vážné hudby, která má

vysokou estetickou hodnotu. Shrnuji

rovněž některé přístupy, jež provádějí

děti prvními krůčky světem hudby,

a na závěr je doplněna krátká úvaha

hudebního publicisty s tipy kapel,

které hrají takovou současnou hudbu,

jež děti potěší a rodiče či vychovatele

na celý den nerozladí.

I Hudební vývoj z hlediska

psychologie hudby

Zajímavé poznatky přináší o hudbě

například obor hudební psychologie.

Samotný hudební vývoj je z pohledu

psychologie hudby, za jejíhož zakladatele

je považován Němec Carl Stumpf,

chápán jako nepřetržitá interakce

organismu s hudebním prostředím

a výchovnými podněty. Jde o zákonitý

jev, který lze identifikovat a odpovídajícím

pedagogickým působením

řídit i urychlovat. Melodické cítní

a pvecká reprodukce se u dítěte

úspěšně rozvíjejí jen tehdy, má-li dostatek

účinných pěveckých podnětů.

Nejúčinnější však zůstává zpěv matky

a sourozenců. Kolem třetího roku, kdy

dítě zpravidla přichází do předškolního

zařízení, se vlivem rozvinutější

činnosti mozku zdokonaluje řečový

projev i přesnost pěvecké reprodukce.

Studie prokázaly, že děti v maminčině

bříšku vnímají hudbu a reagují na

matčin hlas dokonce už od sedmého

měsíce těhotenství. A touha po zvuku

spojeném s pohybem se objevuje již

v roce a půl. Živná půda tu tedy je.

Jak ji využít?

Hudba v předškolním období

si nutně nemusí klást za cíl učinit

ze všech dětí muzikanty. Přesto je

užitečné se jí v tento čas věnovat, a to

z mnoha různých důvodů. Už staří Řekové

dramata zpívali, protože věděli,

že hudba pomáhá lépe si zapamatovat

text. Dávno je prokázán její vliv na

budoucí studijní výsledky žáků. Děti,

které prošly hudební výchovou, lépe

komunikují s okolím i řeší konflikty,

lépe se soustředí, jsou přizpůsobivější

a v životě si kladou reálné cíle. Navíc

jsou motivovány ke hře na hudební

nástroj. Alespoň tak to vidí studie oboru

hudební psychologie, které jsou na

toto téma prováděny neustále.

I S hudbou od úplného počátku

Pokusně bylo zjištěno, že dítě reaguje

na hudební tóny už v prenatálním stadiu

– zhruba v sedmém měsíci. Proto

když maminky svým dětem zpívají,

vytvářejí bezpečné prostředí a prospívají

zdravému vývoji dětí. Relaxačně

působí v tomto období poslech správné

hudby.

I Vážná hudba v mateřské škole

Náš svět je plný zvuků, o mateřské

škole to platí především. Předpokladem

pro vnímání hudby je však

ticho. K poslechu vážné hudby je tedy

nutné děti zklidnit. Jen obtížně si lze

představit, že by se s celým kolektivem

mateřské školy dalo vyrazit například

na zmíněné koncerty do Sukovy síně.

20

PORADCE ŘEDITELKY MATEŘSKÉ ŠKOLY duben 2013


Zlatá třicátá léta

předškolní výchovy

Konec první světové války a založení samostatného

československého státu vnesl optimismus do perspektiv

mateřského školství v nové republice. S rozšiřováním sítě

mateřských škol (k 31. 12. 1920 bylo v českých zemích

408 mateřských škol, k 31. 12. 1930 jich bylo 1391)

sílila především snaha zvýšit kvalitu předškolní výchovy.

DOC. PHDR. EVA OPRAVILOVÁ, CSC.

První starostí bylo zajistit postavení

a zvednout prestiž předškolní

výchovy ve vzdělávacím

systému. Na základě usnesení Prvního

sjezdu českého a slovenského učitelstva

v roce 1920 byl podán návrh

zákona o předškolních institucích, do

jehož přípravy se hbitě zapojil Svaz

československých učitelek mateřských

škol. Zákon měl legalizovat následující

požadavky:

1. Vydat zákon o mateřských školách.

2. Povinně zřizovat mateřské školy

pro děti od 3 do 6 let všude tam,

kde se jeví nutná potřeba.

3. Zavést povinnou docházku do

mateřské školy u dětí ohrožených

ve vývoji tělesném, duševním nebo

mravním, jestliže rodina nemůže

plnit své povinnosti.

4. Právně a hmotně zabezpečit učitelky

mateřských škol.

5. Zařadit mateřské školy do školské

soustavy.

6. Uskutečnit požadavky mateřských

škol z hlediska hygienického, pedagogického

a z hlediska spolupráce

s elementárními třídami obecných

škol.

7. Zabezpečit v příštích letech vysokoškolské

vzdělání učitelek mateřských

škol.

Tento návrh zákona o mateřských školách,

který by svým způsobem obstál

i jako podklad současné legislativy, byl

projednáván plných deset let. Procházel

řadou připomínkových řízení

(která – mimochodem – upozornila

na některé problémy, s nimiž jsme se

nevyrovnali dodnes), ale nakonec byl

v roce 1930 odložen ad acta s odůvodněním,

že hospodářská krize nedává

možnost jeho uplatnění.

Situace se rovněž komplikovala

kompetenčními meziministerskými

spory o charakter mateřské školy.

Ve vládě i v některých politických

stranách byl podporován názor, že instituce,

které pečují o předškolní děti,

jsou výhradně sociálními institucemi,

a proto patří do resortu sociální péče,

nikoli školství. Protože podobné úvahy

lze zaznamenávat i v pozdější době

(např. v souvislosti s principiálním

odmítáním kolektivní výchovy,

požadavkem diverzifikace vzdělávacích

cest a s privatizací předškolních

zařízení), není marné si tyto tendence

i způsob, jak jim čelit, připomenout.

I Spory o charakter

mateřské školy

Proti tlaku na vedení mateřských škol

resortem sociální péče shrnul přesvědčivá

stanoviska protokol II. pedologického

sjezdu v Brn, vydaný v roce

1924 pod názvem Pedagogický význam

mateských škol v eskoslovenské republice.

Na obhajobu mateřských škol

v něm zasvěcení odborníci z řad teorie

i praxe s podporou široké veřejnosti

společně přednesli pádné argumenty,

pod jejichž tlakem se situace zklidnila

a mateřské školy svou vazbu na vzdělávací

systém obhájily.

Obavy ze ztráty pedagogické

funkce mateřské školy velice lapidárně

vyjádřil ve svém příspěvku Zápas

omateské školy například Josef Sulík:

„Přes úřední lineál úspor (jiných

důvodů není) mateřské školy budou

nahrazovány jistě různými útulky

a provisorními pedagog. nezdůvodněnými

podniky pro děti, jak si je doba

ze sociálního útlaku sama vždy v čas

potřeby vyvolá, ty nenahradí ovšem

ani ducha, ani vedení

mateřských škol a doba

upraví si taková provisoria

dle sociálních

potřeb prostředí v nové

útvary – za nových

bojů a nových úsilí.“

Konstatovaná tendence

podceňovat výchovný

význam a vzdělávací

poslání mateřských

škol nadřízenými

orgány však zapůsobila

kontraproduktivně,

a naopak měla na učitelky mateřských

škol mobilizující účinky.

Posílila a upevnila v nich myšlenku

reformy mateřské školy, vyhlášené

na počátku století, a podstatně zvýšila

PORADCE ŘEDITELKY MATEŘSKÉ ŠKOLY duben 2013 27


INSPIRACE

Rozvojový projekt

Přátelská školka

Píspvek rekapituluje prbh tíletého vzdlávacího projektu

zameného na zvyšování pedagogických a ídicích kompetencí

s drazem na posílení a podporu osobního rozvoje uitel MŠ.

Vzdlávací aktivity projektu probíhaly jako akreditované

vzdlávací kurzy MŠMT a byly souástí DVPP.

Aktivity projektu doplovaly herní programy pro dti

a vzdlávací semináe pro rodie.

MGR. MARTINA CHMELOVÁ

I Jak vznikla myšlenka

projektu?

V roce 2008 realizační tým společnosti

Alfa Human Service uskutečnil pilotní

vzdělávací kurz pro ředitelky pražských

mateřských škol s primárním

zaměřením na prevenci syndromu

vyhoření a komunikaci i práci v týmu.

Tento pilotní kurz ukázal, že problémy

identikované skupinou ředitelek

nejsou pouze lokální (region, jedna

MŠ), ale v různé míře jsou společné

pro všechna zařízení preprimárního

vzdělávání.

Na základě analýzy zaměřené na to,

jak tyto problémy řeší MŠMT a odborná

literatura, jsme zjistili, že některá

témata ve stávajícím vzdělávacím

schématu DVPP nejsou dostatečně

zpracována. Pilotní kurz v plné míře

ověřil, že praxe provozu mateřských

škol tuto podporu a odpovědi na otázky

z uvedených oblastí potřebuje.

I Vznik projektu

Na základě výstupů pilotního kurzu

jsme denovali rozvojové oblasti vzdělávacích

potřeb, připravili a podali do

otevřené výzvy OPVK v oblasti 1.2.

projekt s názvem Pátelská školka.

Následné přidělení finanční podpory

pro nás bylo velkou radostí a současně

výzvou.

Radost se odvíjela od faktu, že většina

mateřských škol má nedostatek

finančních prostředků pro vzdělávání

svých zaměstnanců a projekt Přátelská

školka se tak mohl stát komplexním

nástrojem podpory.

Výzvou se pro nás stala vlastní

práce na poli předškolního vzdělávání,

protože do té doby Alfa působila

primárně v oblasti sociálních služeb.

V rámci projektu Přátelská školka jsme

oslovili mateské školy ve Stedoeském

a Pardubickém kraji. Z každého

kraje jsme po představení aktivit projektu

vybrali 18 MŠ, které se ztotožnily

s nabídkou a měly zájem pracovat

v tříletém projektu.

I Identikace vzdělávacích

potřeb

Na počátku projektu jsme provedli

rozsáhlé průzkumové šetření zařazených

MŠ. Průzkumová část zahrnovala

podrobné šetení prostednictvím tí

stup.

První stupeň představovalo dotazníkové

šetení se zaměřením na

mapování materiálního a personálního

vybavení, informace o počtu

a struktuře dětí.

Druhý stupeň zahrnoval další dotazníkový

przkum ve věci dosažené

kvalikace každého respondenta,

přehledu jeho následných vzdělávacích

aktivit, nejčastějších vnímaných

a řešených problémů.

Třetí stupeň průzkumu byl realizován

prostřednictvím strukturovaného

rozhovoru, který jsme vedli

s každým účastníkem projektu.

Osobní strukturovaný rozhovor byl

zaměřen na to, co se respondentce/

/tovi daří, s čím má problémy, jak

tyto problémy identifikuje, vnímá,

řeší.

Celého průzkumového šetření se

účastnilo celkem 242 osob. Během

šetření došlo k identikaci a ovení

tchto priorit:

nutnost posílit řídicí kompetence

ředitelek;

posílit týmové mechanismy

a komunikační techniky;

zvýšit komunikační dovednosti

směrem k rodičům dětí;

seznámit se s nástroji sebezkušenostních

přístupů, sebereflexe

a preventivních mechanismů

syndromu vyhoření;

sdílet a vyměňovat si zkušenosti

a znalosti;

zvýšit citlivost a vnímavost

k individuálním potřebám dětí.

Výstupy průzkumového šetření nám

poskytly a upřesnily východiska k potvrzení

rozsahu a míry jednotlivých

problémů, s nimiž se potýkají jednotlivá

zařízení, a k nastavení referenční

hladiny pro porovnání následných

příspěvků působení projektu.

Na základě těchto skutečností byla

denována témata, která vedla k formulování

základních tvrzení a předpokladů,

např.:

Ne všechny problémy jsou

skutečné.

Většina identifikovaných problémů,

které byly maskovány jinými

překážkami, měly původ v osobní

situaci a nastavení respondenta.

Pokud existují problémy, spočívají

většinou v komunikaci.

Základem efektivní komunikace

je znalost, tedy „o čem“.

PORADCE ŘEDITELKY MATEŘSKÉ ŠKOLY duben 2013 45


BEZPENÁ ŠKOLKA

Zapojte se do projektu

Bezpečná školka

Projekt společnosti Goodyear Dunlop Tires má za úkol

zvýšit bezpečnost dětí z mateřských škol v silničním

provozu. Seznámení dětí se základními pravidly pohybu

v silničním provozu společně s poskytnutím prostředků

zvyšujících jejich pasivní bezpečnost, jako jsou reflexní

vesty, je připraví na samostatný pohyb v okolí silnic i na

bezpečné přecházení.

Kromě toho získají děti povědomí

o možných rizikových situacích,

do kterých se mohou téměř každý

den dostat, a obdrží rady, jak jim

mají předcházet. Potenciálně nebezpečné

situace v silničním provozu se

však netýkají pouze malých chodců.

Podle policejních statistik je přibližně

stejný počet dětí usmrcen v autě,

méně pak na kole či moto cyklu.

I Děti – nejohroženější

skupina

I přesto, že se celkový počet

smrtelných úrazů u dětské

populace za posledních deset

let snížil téměř o polovinu,

stále se nedaří zredukovat

množství úrazů vzniklých

v důsledku neopatrného

pohybu dětí na dopravních

komunikacích. Z hlediska sezonnosti

je doba krátce po prázdninách nejrizikovějším

obdobím závažných úrazů

končících na oddělení dětské traumatologie.

Podle statistik připadá na

msíc záí tém 16 % všech dtských

úraz.

Děti jsou při řešení rizikových

situací v silničním provozu mimořádně

ohroženou skupinou. Mají zhoršenou

lokalizaci zvuků v prostoru i prostorovou

orientaci a jejich zorné pole je asi

o 30 % užší než u dospělého člověka.

Navíc nemají schopnost předvídat riziko

a jejich reakční čas je oproti dospělému

člověku zhruba dvojnásobný.

I Jak se zrodil nápad na projekt

Bezpečná školka

Společnost Goodyear Dunlop Tires je

díky nejnovějším inovacím technologií

a materiálů proslulá zodpovědným

přístupem k řidičům a pneumatiky

značky Goodyear jsou dlouhodobě považovány

za jedny z nejbezpečnějších.

Bezpečnost však poskytují zejména

posádce automobilu.

Dti mají zhoršenou lokalizaci

zvuk v prostoru i prostorovou

orientaci a jejich zorné

pole jeasi o 30 % užší než

udosplého lovka.

V silničním provozu se ale pohybují

i další účastníci, jejichž bezpečnost je

potřeba zvýšit, a proto se spolenost

Goodyear Dunlop Tires již v roce 2008

rozhodla zaměřit na nejmenší, avšak

nejohroženější účastníky silničního

provozu – děti z mateřských škol.

Důkladná analýza totiž odhalila, že

otázka bezpečnosti předškolních dětí

rozhodně není uspokojivě ošetřena.

Přitom právě ony patří k nejohroženější

skupině, a to jak proto, že jsou

kvůli malému vzrůstu na silnici hůře

vidět, tak i pro své nevyzpytatelné

chování. Jedním z řešení tohoto

palčivého problému je lepší osvěta,

a zejména zlepšení viditelnosti dětí

v roli účastníků silničního provozu.

Na základě těchto poznatků vznikl

projekt Goodyear – Bezpená školka,

jehož podstatou je vybavení vybraných

mateřských škol na území České

republiky sadou reexních vest, zvýšení

informovanosti o důležitosti jejich

používání a osvtové psobení v rámci

výchovy ke správnému chování v silničním

provozu.

První ročník projektu zaštítil tehdejší

ministr dopravy Ing. Aleš Řebíček.

Pro rok 2009 převzalo záštitu občanské

sdružení Ústřední automotoklub České

republiky (ÚAMK), které aktivně podporuje

bezpečnost v silničním provozu.

I Cíl webových stránek

Bezpečná školka

Webové (www.bezpecnaskolka.cz)

stránky projektu se nezaměřují

pouze na informace o projektu

samotném, distribuci reflexních vest

52

PORADCE ŘEDITELKY MATEŘSKÉ ŠKOLY duben 2013

More magazines by this user
Similar magazines