Hodnocení ekonomické výkonnosti podniku prostřednictvím finanční ...
Hodnocení ekonomické výkonnosti podniku prostřednictvím finanční ...
Hodnocení ekonomické výkonnosti podniku prostřednictvím finanční ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.<br />
Bakalářský studijní program:<br />
Studijní obor:<br />
Ekonomika a management<br />
Účetnictví a <strong>finanční</strong> řízení <strong>podniku</strong><br />
HODNOCENÍ EKONOMICKÉ<br />
VÝKONNOSTI PODNIKU<br />
PROSTŘEDNICTVÍM FINANČNÍ<br />
ANALÝZY<br />
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE<br />
Autor:<br />
Vedoucí bakalářské práce:<br />
Aneta Pípalová<br />
Ing. František Kalouda, MBA, CSc.<br />
Znojmo, duben 2009
zadání práce<br />
2
Abstrakt<br />
V první části bakalářské práce se věnuji teoretickému pohledu na <strong>finanční</strong> analýzu.<br />
Zdůrazňuji zde omezenou spolehlivost vstupních informací a nedostatečnou interpretaci<br />
zjištěných výsledků. Dále pak popisuji jednotlivé metody <strong>finanční</strong> analýzy, podrobněji se<br />
zaměřuji na elementární metody.<br />
V praktické části již představuji sledovaný podnik a pomocí vybraných metod <strong>finanční</strong><br />
analýzy postupně vyhodnocuji jeho ekonomickou výkonnost. Ze zjištěných výsledků pak<br />
stanovuji silné a slabé stránky, přičemž navrhuji řešení vybraných slabých stránek<br />
<strong>podniku</strong>.<br />
V závěrečné části shrnuji zjištěné poznatky v konfrontaci s odbornými publikacemi a<br />
uvádím přínos této bakalářské práce.<br />
Kurzfassung<br />
Im ersten Teil meiner Bakkalaureatsarbeit beschäftige ich mich mit den theoretischen<br />
Grundlagen der Finanzanalyse. Ich betone hier die beschränkte Zuverlässigkeit von<br />
Eingangsdaten und die unzureichende Interpretation von festgestellten Ergebnissen. Des<br />
Weiteren beschreibe ich die einzelnen Methoden der Finanzanalyse, detaillierter gehe ich<br />
auf die elementaren Methoden ein.<br />
Im praktischen Teil stelle ich dann das zu untersuchende Unternehmen vor und mithilfe<br />
von ausgewählten Methoden der Finanzanalyse werte ich seine wirtschaftliche Leistung<br />
schrittweise aus. Anhand der ermittelten Resultate bestimme ich danach starke und<br />
schwache Stellen, wobei ich die Lösungen für die ausgewählten Schwachstellen des<br />
Unternehmens vorschlage.<br />
Im letzten Teil der Arbeit fasse ich die Untersuchungsergebnisse mit der Fachliteratur<br />
konfrontierend zusammen und führe ich den Beitrag dieser Bakkalaureatsarbeit an.<br />
3
Prohlášení<br />
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka<br />
Kaloudy, MBA, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné<br />
zdroje.<br />
V Opavě dne 27. dubna 2009<br />
4<br />
……………………………………………<br />
Podpis autora
Poděkování<br />
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Františku<br />
Kaloudovi, MBA, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k jejímu<br />
vypracování. Děkuji rovněž vedení firmy za poskytnutí podkladů a dalších informací, na<br />
základě kterých tato bakalářská práce mohla vzniknout.<br />
5
OBSAH<br />
ÚVOD ...................................................................................................................................................... 8<br />
I CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................................................ 10<br />
II TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 11<br />
1 Finanční analýza ........................................................................................................................... 11<br />
1.1 Teoretické přístupy k <strong>finanční</strong> analýze ........................................................................................ 12<br />
1.2 Zdroje vstupních informací .......................................................................................................... 12<br />
1.3 Omezení spolehlivosti (údajů) <strong>finanční</strong> analýzy .......................................................................... 13<br />
1.3.1 Věrohodnost <strong>finanční</strong>ch údajů ............................................................................................... 14<br />
1.3.2 Nedostatky v interpretaci výsledků ........................................................................................ 14<br />
2 Metody <strong>finanční</strong> analýzy .............................................................................................................. 15<br />
2.1 Elementární metody ..................................................................................................................... 15<br />
2.1.1 Analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů ....................................................................... 15<br />
2.1.2 Analýza rozdílových ukazatelů .............................................................................................. 15<br />
2.1.3 Analýza poměrových ukazatelů ............................................................................................. 16<br />
2.1.4 Analýza soustav ukazatelů ..................................................................................................... 18<br />
2.1.5 Souhrnné indexy hodnocení ................................................................................................... 19<br />
2.2 Vyšší metody ............................................................................................................................... 20<br />
2.3 Aplikace vybraných metod u zvolené firmy ................................................................................ 21<br />
III PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 23<br />
1 Charakteristika vybraného <strong>podniku</strong> ............................................................................................... 23<br />
1.1 Organizační struktura firmy ......................................................................................................... 24<br />
1.2 Současné vyhodnocování <strong>ekonomické</strong> <strong>výkonnosti</strong> ..................................................................... 24<br />
1.2.1 Silné a slabé stránky <strong>podniku</strong> stanovené před zahájením <strong>finanční</strong> analýzy ........................... 26<br />
2 <strong>Hodnocení</strong> <strong>podniku</strong> pomocí vybraných metod <strong>finanční</strong> analýzy.............................................. 27<br />
IV VÝSLEDKY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ........................................................................................ 47<br />
V SOUHRN ........................................................................................................................................... 50<br />
Použité zdroje ....................................................................................................................................... 52<br />
6
Seznam tabulek a schémat .................................................................................................................. 53<br />
Přílohy ................................................................................................................................................... 54<br />
7
Úvod<br />
V dosavadních zaměstnáních se zabývám různými oblastmi v účetnictví. Prostřednictvím<br />
této bakalářské práce mám možnost seznámit se s částí <strong>finanční</strong>ho řízení <strong>podniku</strong> a rozšířit<br />
si tak nynější znalosti o další zajímavé poznatky.<br />
Finanční řízení byla oblast, která se za dob minulého režimu neměla možnost plně rozvíjet<br />
a hlavně plně uplatnit. V naší republice bylo vše plánovitě a direktivně vyráběno, stát řídil<br />
ceny, dodavatelsko-odběratelské vztahy byly již dány, stejně tak devizové kurzy.<br />
Vše se výrazně mění s nástupem uplatňování zásad tržní ekonomiky. Podniky v tržních<br />
podmínkách získávají na významu, musí ale obstát v náročném tržním prostředí, tzn., musí<br />
pracovat co nejhospodárněji a s nejvyšší možnou výkonností. Těmto podmínkám se<br />
muselo přizpůsobit i <strong>finanční</strong> řízení <strong>podniku</strong>.<br />
K základním cílům <strong>finanční</strong>ho řízení patří především dosahování <strong>finanční</strong> stability, a to<br />
tím, že je podnik schopen vytvářet zisk, zajišťuje přírůstek majetku a zhodnocuje vložený<br />
kapitál a zároveň má zajištěnou platební schopnost.<br />
Finanční analýza je jednou z nejrozšířenějších oblastí <strong>finanční</strong>ho řízení. Má v zemích<br />
s rozvinutou tržní ekonomikou dlouhodobou tradici. V posledních patnácti letech se stala<br />
oblíbeným nástrojem při hodnocení <strong>ekonomické</strong> situace firem i v naší republice.<br />
Informace o <strong>finanční</strong>m zdraví <strong>podniku</strong>, jeho minulém vývoji a trendech, poskytuje <strong>finanční</strong><br />
analýza účetních výkazů <strong>finanční</strong>ho účetnictví. Tyto informace umožňují <strong>finanční</strong>mu<br />
manažerovi správně se rozhodovat při výběru a získávání <strong>finanční</strong>ch zdrojů, při zajišťování<br />
optimální majetkové struktury <strong>podniku</strong>, při výběru vhodných způsobů jejího financování.<br />
Rovněž pomáhají při alokaci volných peněžních prostředků a při rozdělování<br />
disponibilního zisku. 1<br />
Finanční analýza se dá použit pro krátkodobé i strategické plánování. V rámci provádění<br />
<strong>finanční</strong> analýzy se vychází z dat z minulých období. Hodnotí se tak vývoj <strong>podniku</strong> až do<br />
1 KOLÁŘ, P. Manažerské finance. Bilance. 257 s., s. 38<br />
8
současnosti. Zároveň to může posloužit jako základ pro budoucí <strong>finanční</strong> plánování. Při<br />
hodnocení totiž dochází i k identifikaci slabých stránek <strong>podniku</strong>, které pomocí určitých<br />
zásahů mohou být co nejvíce potlačeny nebo dokonce úplně odstraněny.<br />
9
I Cíl práce a metodika<br />
Cílem mé práce je posoudit ekonomickou výkonnost vybraného <strong>podniku</strong> na základě<br />
dostupných účetních výkazů a navrhnout řešení slabých stránek <strong>podniku</strong>. K vyhodnocení<br />
mi slouží jednotlivé metody elementární <strong>finanční</strong> analýzy, s kterými jsem se seznámila<br />
v odborných publikacích a v rámci konzultací z předmětu školy Finanční analýza.<br />
Jednotlivé vybrané ukazatele zjišťují likviditu <strong>podniku</strong> (zda je podnik schopen hradit své<br />
splatné závazky), rentabilitu <strong>podniku</strong> (výnosnost vloženého kapitálu), zadluženost (míru<br />
zadlužení), aktivitu <strong>podniku</strong> (jak je schopen podnik hospodařit s aktivy) a zda podnik<br />
vytváří ekonomickou přidanou hodnotu.<br />
Lze využít vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů na získání dalších pohledů<br />
v posuzování <strong>ekonomické</strong> <strong>výkonnosti</strong> a odhalování příčin zjištěných jevů.<br />
Výsledkem <strong>finanční</strong> analýzy je rozbor výše uvedených oblastí <strong>podniku</strong> a poukázání na<br />
možné slabé stránky, které by měl podnik zlepšit tak, aby zvýšil svou ekonomickou<br />
výkonnost.<br />
10
II Teoretická část<br />
1 Finanční analýza<br />
Hlavním úkolem <strong>finanční</strong> analýzy, nástroje na řízení společnosti, je komplexní posouzení<br />
současné <strong>finanční</strong> a <strong>ekonomické</strong> situace společnosti za pomoci specifických postupů a<br />
metod.<br />
Finanční analýza ukazuje nejen silné stránky <strong>podniku</strong>, ale zároveň pomáhá odhalit<br />
případné poruchy ve <strong>finanční</strong>m hospodaření. Zdrojem informací pro její sestavení jsou<br />
účetní výkazy, které umožňují nastínit budoucí vývojové trendy 2 .<br />
Dá se říci, že <strong>finanční</strong> analýza je jakási inventura dosavadní činnosti <strong>podniku</strong> a toho, jak se<br />
jeho činnost promítá ve <strong>finanční</strong> <strong>výkonnosti</strong> a zdraví <strong>podniku</strong>. Závažná rozhodnutí<br />
dlouhodobého dopadu se ve firmě dělají neustále, proto by měla být <strong>finanční</strong> analýza<br />
prováděna průběžně a důkladně vyhodnocována alespoň jednou ročně. 3<br />
Finanční analýzu, jako zdroj pro další rozhodování a posuzování, potřebují nejen manažeři<br />
<strong>podniku</strong>, ale zajímají se o ni i obchodní partneři, banky, státní instituce, zahraniční<br />
instituce, zaměstnanci, auditoři, konkurenti a v neposlední řadě i odborná veřejnost.<br />
Obecně lze posoudit <strong>finanční</strong> zdraví <strong>podniku</strong> v následujících krocích:<br />
- rámcové posouzení situace na základě vybraných ukazatelů,<br />
- podrobný rozbor, jehož cílem je posouzení orientačních poznatků z předcházejícího bodu,<br />
- hlubší analýza negativních jevů, ke kterým jsme dospěli v předchozích krocích,<br />
- návrh na možná opatření a zhodnocení rizik. 4<br />
2 SKALIČKOVÁ. Finanční analýza [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2008-16-12]. Dostupné z:<br />
<br />
3 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a <strong>finanční</strong> řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 256 s.<br />
ISBN 978-80-247-2424-9, s. 149<br />
4 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 20<br />
11
1.1 Teoretické přístupy k <strong>finanční</strong> analýze<br />
Finanční analýza je diagnostická složka ve <strong>finanční</strong>m řízení <strong>podniku</strong>, ve které dochází ke<br />
zpracování získaných výchozích vstupních údajů a jejich vypovídací schopnost se tak<br />
rozšiřuje. V závislosti na použití metod a výchozích datech jsou vymezeny dva základní<br />
přístupy, a to fundamentální a technická <strong>finanční</strong> analýza. 5<br />
Fundamentální analýza pracuje s velkým množstvím kvalitativních dat. Analytik by měl<br />
mít dokonalé znalosti poměrů v konkrétní firmě provázané v kontextu oboru podnikání<br />
firmy. Kromě dat tvrdých pracuje i s různými poznatky nespecifickými. Nároky na<br />
kvalifikaci analytika jsou v tomto případě mimořádné.<br />
Technická analýza kvantitativně zpracovává ekonomická data s použitím matematických,<br />
matematicko-statistických a dalších algoritmizovaných metod. Vstupní data jsou zde<br />
obvykle přesně specifikována. Výsledky jsou pak vyhodnocovány jak kvantitativně, tak<br />
kvalitativně.<br />
Z důvodu dostupnosti jen některých informaci u vybrané firmy bude zvolena technická<br />
analýza.<br />
1.2 Zdroje vstupních informací<br />
Aby se mohla úspěšně a kvalitně <strong>finanční</strong> analýza zpracovat, musí se získat data co nejvíce<br />
komplexní, aby byla zajištěna minimalizace zkreslení výsledků hodnocení <strong>finanční</strong>ho<br />
zdraví <strong>podniku</strong>. Základní data jsou získávána nejčastěji z účetních výkazů:<br />
• rozvaha – struktura je závazně stanovená Ministerstvem financí, získáme zde<br />
informace o majetkové situaci <strong>podniku</strong>, zdrojích financování a <strong>finanční</strong> situaci<br />
<strong>podniku</strong> k určitému časovému okamžiku<br />
5 KALOUDA, F. Základy podnikových financí. Brno: Václav Klemm – Vydavatelství a nakladatelství, 2008.<br />
135 s. ISBN 978-80-904083-0-2, s. 94<br />
12
• výkaz zisků a ztrát – struktura také závazně stanovená Ministerstvem financí,<br />
zachycuje pohyb výnosů a nákladů (ne příjmů a výdajů) a výsledek hospodaření za<br />
určité období, obsahuje tokové veličiny<br />
• výkaz cash flow – bez závazné formy, nepovinný, slouží ke sledování peněžních<br />
toků (vznik v USA, v ČR od r. 1993), poskytuje informace o struktuře <strong>finanční</strong>ch<br />
zdrojů získaných podnikem v daném období, o finančně hospodářské politice<br />
<strong>podniku</strong>, nezohledňuje odpisy a časové rozlišení (výhoda)<br />
• příloha – nemá závaznou formu, obsahuje další užitečné informace pro účely<br />
hodnocení některých ukazatelů<br />
Výše uvedené zdroje jsou většinou běžně dostupné veřejnosti, stejně tak další informace o<br />
<strong>podniku</strong> v tisku, na internetu, v televizi nebo z odborných materiálů či výročních zpráv a<br />
tvoří podklady pro tzv. externí analýzu, která bude aplikována i na vybraném <strong>podniku</strong><br />
v praktické části této bakalářské práce.<br />
Pro interní analýzu se používají data, která jsou přístupná pouze zaměstnancům a vedení<br />
společnosti. Zasahuje oblasti v <strong>podniku</strong>, jako jsou: hodnocení investičních příležitostí,<br />
řízení zásob, pohledávek a manažerské účetnictví. Interní analýza se v podstatě shoduje<br />
s pojmem controlling. 6<br />
1.3 Omezení spolehlivosti (údajů) <strong>finanční</strong> analýzy<br />
Aby výsledky <strong>finanční</strong> analýzy poskytly pravdivou informaci, nezávisí to pouze na rozsahu<br />
získaných informací, ale také na:<br />
• dostupnosti a věrohodnosti informací,<br />
• výběru vhodných metod analýzy,<br />
• správné a kritické interpretaci získaných výsledků.<br />
6 KOLEKTIV AUTORŮ. Finanční řízení v praxi. 1. vyd. Praha: Alena Pavlíková, 1998. 467 s, s. 48<br />
13
1.3.1 Věrohodnost <strong>finanční</strong>ch údajů<br />
Zákon o účetnictví požaduje, aby účetní závěrka vypovídala o věrném a poctivém obrazu<br />
majetku a výsledku hospodaření <strong>podniku</strong> 7 . Toho ale není plně docíleno, zde jsou uvedeny<br />
nejdůležitější problémy: 8<br />
pravidlo oceňování majetku v historických cenách způsobuje, že v podmínkách<br />
inflace a změně tržních cen neodpovídají účetní ceny skutečné hodnotě majetku<br />
účetní závěrka se zpracovává zpravidla za roční období, v těchto celoročních datech<br />
pak zůstávají skryty některé krátkodobé výkyvy, např. krátkodobá <strong>finanční</strong> tíseň<br />
účetnictví nedokáže zachytit vlivy nepeněžních faktorů označovaných jako<br />
goodwill (obchodní jméno, pověst, kvalifikace pracovníků, postavení na trhu)<br />
časté legislativní a metodické změny vedou k nesrovnatelnosti údajů nejen mezi<br />
podniky navzájem, ale i u stejného <strong>podniku</strong> (uvádí se, že v naší republice lze<br />
srovnávat až po roce 1993)<br />
Ke zkreslování či nepravdivému vykazování <strong>finanční</strong>ch informací a výsledků dochází<br />
většinou při zpracování závěrky, účetní jednotka může mít zájem na příznivém nebo méně<br />
příznivém výsledku hospodaření. Všechny tyto a další souvislosti by se měly při<br />
posuzování zohlednit vhodným způsobem.<br />
1.3.2 Nedostatky v interpretaci výsledků 9<br />
Finanční analýza nezahrnuje pouze samotný výpočet určitého ukazatele. Je velmi důležité<br />
získaný výsledek pak následně ekonomicky interpretovat. Ekonomové mají snahu používat<br />
„zdravý ekonomický rozum“ než matematicky analyzovat, mají však problémy<br />
s vyčíslením rizik jednotlivých variant rozhodnutí.<br />
Technici a matematici spíše ekonomii podceňují. Věří svým číslům, aniž by dokázali jejich<br />
ekonomickou realističnost.<br />
7 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §7, odst. 1)<br />
8 KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2, s.<br />
213<br />
9 KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2, s.<br />
215<br />
14
2 Metody <strong>finanční</strong> analýzy<br />
Obecně lze rozdělit tyto metody na skupinu, která využívá jednoduchou (elementární)<br />
matematiku a na metody, které potřebují k výpočtu složitější matematicko-statistické<br />
postupy.<br />
2.1 Elementární metody<br />
2.1.1 Analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů 10<br />
Horizontální analýza – tzv. analýza trendů, porovnává změny (v absolutní i relativní výši)<br />
v položkách účetních výkazů v čase, podmínkou je dostatečně dlouhá časová řada, lze<br />
předpovídat budoucí hodnoty ukazatelů<br />
Vertikální analýza – tzv. procentní rozbor, sleduje se podíl jednotlivých rozvahových<br />
položek v účetních výkazech na bilanční sumu, a to v průběhu jednotlivých let<br />
2.1.2 Analýza rozdílových ukazatelů<br />
Analýza fondů <strong>finanční</strong>ch prostředků – v tomto případě se jako fondy označují ukazatele<br />
vypočítávané jako rozdíly mezi určitými položkami aktiv a pasiv, 11 pomocí této analýzy<br />
můžeme hledat vhodný způsob financování oběžného majetku<br />
Zkoumanými fondy jsou:<br />
• čistý pracovní kapitál – <strong>prostřednictvím</strong> výše pracovního kapitálu lze zjistit,<br />
v jaké platební schopnosti se podnik nachází, hodnocení by mělo proběhnout<br />
v kombinaci s poměrovými ukazateli likvidity<br />
10 absolutní ukazatel je číselná hodnota, kterou nalezneme například jako položku v účetních výkazech<br />
11 KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2, s.<br />
60<br />
15
• čisté pohotové prostředky – zahrnují nejlikvidnější aktiva (tzn. peníze v pokladně,<br />
na běžných účtech, cenné papíry s krátkodobou splatností apod.), zohledňují se zde<br />
okamžitě splatné závazky, k výpočtu jsou potřeba hodně podrobná data z účetnictví<br />
• čistý peněžně pohledávkový fond – oběžná aktiva ponížená o zásoby,<br />
nelikvidními pohledávkami a krátkodobými závazky, k výpočtu jsou opět potřeba<br />
podrobná data z účetnictví<br />
2.1.3 Analýza poměrových ukazatelů<br />
Tato analýza patří mezi nejrozšířenější metody <strong>finanční</strong> analýzy. Poměrové ukazatele<br />
charakterizují vzájemný vztah dvou položek z účetních výkazů pomocí jejich podílu. Aby<br />
měl vypočtený poměrový ukazatel určitou vypovídací schopnost, musí existovat mezi<br />
položkami uvedenými do poměru vzájemná souvislost. 12<br />
Základní poměrové ukazatele:<br />
Ukazatele likvidity 13 - tvoří se podíl toho, čím je možné platit s tím, co je nutné zaplatit,<br />
tyto ukazatele nám podávají informaci, do jaké míry je podnik schopen uhradit včas své<br />
platební závazky, nedostatek likvidity vede k platební neschopnosti <strong>podniku</strong> a následně<br />
může hrozit bankrot<br />
Rozlišují se 3 stupně likvidity:<br />
• okamžitá likvidita – při výpočtu do ní vstupují jen nejlikvidnější položky<br />
z rozvahy, informuje o tom, kolik je firma schopna uhradit k určitému datu<br />
splatných dluhů pomocí peněžních prostředků na hotovosti nebo na běžných účtech<br />
• pohotová likvidita – poměřuji se oběžná aktiva očištěná o zásoby ke krátkodobým<br />
dluhům, mělo by platit, že čitatel by měl být stejný jako jmenovatel – platilo by<br />
pak, že podnik je schopen vyrovnat své závazky, aniž by musel prodat své zásoby<br />
• běžná likvidita – ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky<br />
<strong>podniku</strong>, čím vyšší je hodnota, tím je vyšší pravděpodobnost zachování platební<br />
schopnosti <strong>podniku</strong><br />
12 STROUHAL, J. Finanční řízení firmy v příkladech. Brno: Computer Press, 2006. 178 s.<br />
ISBN 80-251-0913-5, s. 46-47<br />
13 likvidita majetku = schopnost rychlé přeměny majetku na hotovost<br />
likvidita <strong>podniku</strong> = schopnost <strong>podniku</strong> uhradit včas své závazky<br />
16
Ukazatele rentability 14 - ukazatele poměřují zisk s výší zdrojů, které byly vynaloženy na<br />
vytvoření tohoto zisku, hodnotí se tak celková efektivnost činnosti <strong>podniku</strong>, výsledky<br />
těchto ukazatelů jsou zajímavé především pro akcionáře nebo potencionální investory<br />
Ke zjišťování rentability slouží následující ukazatele:<br />
• ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu (ROA 15 ) - odráží celkovou<br />
výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly podnikatelské činnosti<br />
financovány, lze o něm také hovořit jako o ukazateli hodnocení minulé <strong>výkonnosti</strong><br />
řídících pracovníků. 16<br />
• ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu (ROCE 17 ) – ukazuje, jak<br />
zhodnocená jsou všechna aktiva <strong>podniku</strong> financovaná vlastním i cizím<br />
dlouhodobým kapitálem.<br />
• ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE 18 ) – poměřuje se zisk vůči<br />
vlastnímu kapitálu, tedy hodnotí se výnosnost kapitálu vloženého vlastníky <strong>podniku</strong><br />
(vlastníky zajímá, zda jejich vložený kapitál je dostatečně intenzivně reprodukován<br />
a odpovídá riziku investice)<br />
• rentabilita tržeb (ROS 19 ) – ukazuje, jak je podnik schopen dosahovat zisku na 1<br />
Kč tržeb, tzn. vyjádření ziskové marže<br />
• rentabilita nákladů (ROC 20 ) – jedná se o poměr celkových nákladů k tržbám<br />
<strong>podniku</strong>,<br />
Ukazatele zadluženosti – podstatou této analýzy je hledání optimálního vztahu mezi<br />
vlastním a cizím kapitálem, zjišťuje se věřitelské riziko a úrokové krytí<br />
Ukazatele aktivity – měří, jak je podnik schopen využívat investované <strong>finanční</strong> prostředky<br />
a nakolik váže složky kapitálu v jednotlivých druzích aktiv, dávají odpověď na výsledek<br />
hospodaření s aktivy a jaký to má dopad na výnosnost a likviditu, vyjadřují se ve formě<br />
ukazatele počtu obrátek nebo doby obratu:<br />
14 rentabilita = výnosnost vloženého kapitálu<br />
15 return on assets<br />
16 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 52<br />
17 return on capital employed<br />
18 return on equity<br />
19 return on sales<br />
20 return on costs<br />
17
• obrat celkových aktiv – vázanost celkového vloženého kapitálu, poměr tržeb<br />
k celkovému vloženému kapitálu<br />
• obratovost zásob – vyjadřuje rychlost obratu zásob (poměr tržeb a průměrného<br />
stavu zásob, vypočítává se i doba obratu zásob (jak dlouho jsou oběžná aktiva<br />
vázána ve formě zásob)<br />
• obratovost pohledávek – poměr tržeb k pohledávkám, i zde lze vypočítat doba<br />
obratu pohledávek (za jak dlouho jsou pohledávky v průměru splaceny)<br />
• obratovost závazků – poměr tržeb k závazkům, doba obratu závazků udává, jak<br />
rychle jsou spláceny závazky firmy (užitečný údaj pro věřitele), obecně je<br />
stanoveno, že doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek<br />
2.1.4 Analýza soustav ukazatelů<br />
Analýza soustav ukazatelů je dalším stupněm ve <strong>finanční</strong> analýze, snaží se objasnit příčiny<br />
vypočtených hodnot některých poměrových ukazatelů, využívá vzájemné závislosti<br />
jednotlivých ukazatelů.<br />
Du Pont rozklad – vznikl v chemické společnosti Du Pont de Nomeurs a je nejznámějším<br />
pyramidovým rozkladem - zobrazuje závislost rentability vlastního kapitálu na ziskovém<br />
rozpětí, obratu celkových aktiv a poměru celkových aktiv k vlastnímu kapitálu (viz<br />
následující schéma č. 1)<br />
18
Schéma č. 1 Pyramidový rozklad Du Pont<br />
rentabilita vlastního kapitálu<br />
ROA<br />
X<br />
celk. aktiva/vlastní kap.<br />
rentabilita tržeb<br />
X<br />
obrat celkových aktiv<br />
EAT tržby tržby aktiva celkem<br />
Zdroj: Upraveno podle RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008, s. 71<br />
2.1.5 Souhrnné indexy hodnocení<br />
Jak už z názvu vyplývá, tyto indexy se snaží postihnout vyhodnocení celkového <strong>finanční</strong>ho<br />
zdraví a <strong>výkonnosti</strong> firmy a upozornit na případné ohrožení. Cílem je zjištění, zda je firma<br />
schopna přežít nebo nikoliv. <strong>Hodnocení</strong> vychází pouze z jediného čísla, proto je pouze<br />
orientační.<br />
Bankrotní modely – vychází z předpokladu, že firma, která je ohrožena bankrotem,<br />
vykazuje určité signály, které jsou typické (např. problémy s likviditou, výší čistého<br />
pracovního kapitálu apod.)<br />
• Altmanův model – Altman si vybral 5 běžných ukazatelů, u kterých stanovil různé<br />
váhy, z nichž největší váhu má rentabilita celkového kapitálu, dle výsledku pak<br />
rozdělil hodnocené firmy do pásma bankrotu, šedé zóny a prosperity<br />
• Index důvěryhodnosti „IN95“ – snaha manželů Neumaierových vyhodnotit<br />
<strong>finanční</strong> zdraví českých podniků, v rovnici jsou poměrové ukazatele zadluženosti,<br />
rentability, likvidity a aktivity s přiřazením vah<br />
19
• Tafflerův model – vylepšená varianta Altmanova modelu, založen na klíčové<br />
charakteristice platební schopnosti společnosti<br />
Bonitní modely – pomocí bodových hodnocení se snaží stanovit bonitu hodnoceného<br />
<strong>podniku</strong>, jsou závislé na informacích o výsledcích v daném oboru<br />
• Tamariho model – z roku 1966, bodově ohodnocuje vypočtené poměrové<br />
ukazatele a jejich postavení dle ostatních podniků v daném oboru a vyhodnocení<br />
probíhá na základě počtu dosažených bodů, převzatý ze zahraničí – nemusí<br />
spolehlivě hodnotit české firmy<br />
• Kralickův Quicktest – skládá se ze soustavy 4 rovnic a na základě výsledků se<br />
přiřazují body, které pak vyhodnotí bonitu firmy<br />
• Index „IN“ – upravený index „IN95“, usnadňuje zjištění, zda firma tvoří<br />
ekonomickou přidanou hodnotu (tzn., zda výnosnost kapitálu převyšuje alternativní<br />
náklady na kapitál), vychází ze standardních účetních údajů a zohledňuje náklady<br />
na vložený kapitál, patří mezi univerzální ukazatele <strong>ekonomické</strong> <strong>výkonnosti</strong> 21<br />
2.2 Vyšší metody 22<br />
V rámci ucelení pohledu na metody <strong>finanční</strong> analýzy zde uvádím i méně používané,<br />
kterými jsou matematicko-statistické metody (pro svou složitost využití jen s výpočetní<br />
technikou, nejsou univerzální) a nestatistické metody (aplikace vyžaduje hluboké odborné<br />
znalosti a podporu výpočetní techniky).<br />
Matematicko-statistické metody:<br />
• Bodové odhady<br />
• Statistické testy odlehlých dat<br />
• Empirické distribuční funkce<br />
• Regresní modelování<br />
21 LANDA M. Jak číst <strong>finanční</strong> výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s.<br />
ISBN 978-80-251-1994-5, s. 104<br />
22 KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2<br />
20
• Autoregresní modelování<br />
• Analýza rozptylu<br />
• Faktorová analýza<br />
• Diskriminační analýza<br />
• Robustní matematicko-statistické metody<br />
Nestatistické metody:<br />
• Neuronové sítě<br />
• Fraktální geometrie<br />
• Teorie deterministického chaosu<br />
• Fuzzy metody<br />
• Gnostická analýza<br />
2.3 Aplikace vybraných metod u zvolené firmy<br />
V části elementárních metod jsem vyjmenovala dle mého soudu nejčastější a<br />
nejrozšířenější metody, které se používají k vyhodnocování <strong>finanční</strong>ho zdraví firem. Pro<br />
přehlednost čtenářům jsem vytvořila následující schéma, které shrnuje popsané metody a<br />
zároveň barevně (oranžové zbarvení) vyznačuje metody, které byly použity v praktické<br />
části při hodnocení vybraného <strong>podniku</strong>.<br />
V praktické části jsou rovněž popsány postupy výpočtů jednotlivých ukazatelů a jejich<br />
doporučené hodnoty. V příloze č. 1 jsou popsány postupy bankrotních a bonitních modelů,<br />
které nebyly použity při vyhodnocení zvoleného <strong>podniku</strong>.<br />
21
Schéma č. 2 Souhrn elementárních metod <strong>finanční</strong> analýzy<br />
Analýza absolutních ukazatelů<br />
Analýza rozdílových ukazatelů<br />
horizontální analýza vertikální analýza Analýza fondů fin. prostředků<br />
čistý prac. kapitál<br />
čisté pohot. prostř.<br />
čistý peněžně<br />
pohledávk. fond<br />
Analýza poměrových ukazatelů<br />
ukazatele likvidity<br />
ukazatele rentability<br />
ukazatele zadluženosti<br />
a finanč stability<br />
ukazatele aktivity<br />
okamžitá likvidita<br />
pohotová likvidita<br />
běžná likvidita<br />
rentab. celk. vlož. kapitálu (ROA)<br />
rentab. celk. invest. kaptálu (ROCE)<br />
rentab. vlastního kapitálu (ROE)<br />
rentabilita tržeb (ROS)<br />
obrat celk. aktiv<br />
obrat zásob<br />
obrat pohledávek<br />
obrat závazků<br />
rentabilita nákladů (ROC)<br />
Analýza soustav ukazatelů<br />
Du Pont rozklad<br />
Souhrnné indexy hodnocení<br />
Bankrotní modely<br />
Bonitní modely<br />
Altmanův model<br />
Tamariho model<br />
Index důvěryhod. „IN95“<br />
Kralickův Quicktest<br />
Tafflerův model<br />
Index „IN“<br />
Zdroj: vlastní zpracování<br />
22
III Praktická část<br />
1 Charakteristika vybraného <strong>podniku</strong><br />
Ke zjištění <strong>ekonomické</strong> <strong>výkonnosti</strong> <strong>podniku</strong> jsem si vybrala firmu sídlící v České republice<br />
na území jižní Moravy. Jedná se o soukromou firmu rodinného typu. 23<br />
Firma datuje svůj začátek květnem roku 1992. V tomto roce majitel (v tu dobu fyzická<br />
osoba) získal v dražbě objekt bývalého Okresního <strong>podniku</strong> služeb. Svým snažením vytvořil<br />
ze zchátralého objektu prosperující soukromou firmu zaměřenou zpočátku na řemeslné<br />
činnosti (stolařství, zámečnictví, kovářství, sklenářství a sběrnu prádla a šatstva). Navázal<br />
tak na činnosti bývalého státního <strong>podniku</strong> především z toho důvodu, že spolu s objektem<br />
zakoupil i technologické vybavení (ne úplně v nejlepším stavu).<br />
Jeho záměrem však byl obchod s technikou a s tím spojenými službami. Proto původní<br />
činnost fungovala zároveň se zaváděnou cílenou činností, protože vedle zchátralých budov<br />
a zastaralé technologie byl majitel zatížen vysokým úvěrem a musel vše bance včetně<br />
neméně vysokých úvěrů ve smluvené době 4 let splatit.<br />
Postupně pak firma ukončila řemeslné činnosti a nyní se již plně věnuje zamýšleným<br />
činnostem:<br />
• prodej zemědělských, stavebních a komunálních strojů<br />
• prodej náhradních dílů (prodejna a sklady)<br />
• servis (servisní dílny, servisní vozy)<br />
23 Z důvody ochrany dat nebudu název <strong>podniku</strong> zveřejňovat. Jako zástupný název jsem zvolila výraz firma.<br />
23
1.1 Organizační ní struktura firmy<br />
Organizační ní struktura firmy je široká a liniová 24 . Průměrný věk zaměstnanců je 37 let.<br />
Zaměstnanci firmy jsou solidně ohodnoceni, dostává se jim sociálního zázemí, jsou<br />
zabezpečeni ochrannými pomůckami.<br />
Schéma č. 3 Organizační struktura firmy<br />
ředitel/jednatel/<br />
obch. manažer<br />
hl.<br />
účetní/ekonom/<br />
marketingový<br />
manažer<br />
vedoucí prodejny<br />
vedoucí servisní<br />
dílny<br />
řidič<br />
pomocný personál<br />
(1 pracovník)<br />
2 pomocné účetní<br />
2 prodavači<br />
5 servisních<br />
pracovníků<br />
Zdroj: konzultace s jednatelem firmy<br />
1.2 Současné vyhodnocování <strong>ekonomické</strong> <strong>výkonnosti</strong> 25<br />
Vedení firmy vychází především ze svých vlastních zkušeností, na trhu je podnik již 17 let.<br />
Zažil mnohé politické změny, změny v legislativách a i přírodní katastrofy, které se udály<br />
na území naší republiky.<br />
Vypozorovali tzv. pětiletý cyklus, kdy každý 5. rok je pro ně ekonomický slabý, až doslova<br />
krizový. Byly to roky 1993 (zásadní změny v daních – přechod z daně z obratu na daň<br />
z přidané hodnoty, oddělení Slovenské republiky), rok 1998 (rok po velkých povodních,<br />
nástup vlády ČSSD), rok 2003 (také rok po povodních), rok 2008 (zemřel majitel).<br />
24 NULLOVÁ, M., KONEČNÝ, M. Management. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2006. 267.<br />
ISBN 80-7248-240-8, s. 74-7676<br />
25 konzultace s jednatelem firmy a hlavním ekonomem, leden – březen 2009<br />
24
Občas se potýká se zasycením trhu, ale snaží se najít nový potenciál – vybudování nové<br />
prodejny náhradních dílů a zavedení pneuservisu pro rozměrná kola, exkluzivita v rámci<br />
jen několika firem v servisu značkových motorů apod. Má zázemí v stálých zákaznících a<br />
stálém personálu.<br />
Zjistila jsem, že vyhodnocování <strong>ekonomické</strong>ho chodu <strong>podniku</strong> probíhá pouze<br />
v amatérských výpočtech, na základě základních ekonomických znalostí a zkušeností<br />
z praxe. Hlavní účetní/ekonom sleduje např. výši DPH po zpracování přiznání k dani<br />
z přidané hodnoty, kdy odvod DPH znamená vyšší výnos než momentální náklad.<br />
Několikrát do roka z výsledovky odhaduje (dopočítává) výsledek hospodaření za celý rok<br />
(přesnější údaje získává až na podzim, resp. po uzavření skladové evidence). Má přehled,<br />
za kolik bylo nakoupeno a za kolik prodáno, jaká je tedy obchodní marže a zisk. Posuzuje<br />
obrátkovost zásob na skladě v závislosti na tržbě a nákupu. Interně ví, že i když zásoby<br />
vykazují větší hodnotu, neobsahují žádné máloobrátkové položky. Vyhodnocuje velmi<br />
citlivě poptávku po určitém druhu zboží, které se musí s velkým předstihem objednávat u<br />
výrobců tak, aby prodejna <strong>podniku</strong> čelila konkurenci a byla vždy krok dopředu. Hlídá si<br />
tok peněz, aby bylo bezproblémové splácení závazků v době splatnosti. Zároveň se<br />
průběžně snaží rozšiřovat řady dodavatelů, kteří jsou ochotni poskytnout delší dobu<br />
splatnosti. V poslední době se vedení firmy zaměřuje na lepší využití pracovní doby všech<br />
zaměstnanců.<br />
Informace, že je firma stabilní, přichází i z bankovních institucí, kde ji vyhodnotily jako<br />
bonitní firmu a bezproblémů poskytly potřebné úvěry.<br />
Ze zjištěných informací vyplynuly následující silné a slabé stránky <strong>podniku</strong> – stanovené<br />
před <strong>finanční</strong> analýzou uvedenou v bakalářské práci.<br />
25
1.2.1 Silné a slabé stránky <strong>podniku</strong> stanovené před zahájením <strong>finanční</strong><br />
analýzy<br />
Vzhledem k tomu, že jsem v této firmě před časem měla možnost pracovat, snažila jsem se<br />
na základě těchto zkušeností a s přispěním vedení firmy stanovit silné a slabé stránky ještě<br />
před samotným výpočtem ukazatelů jednotlivých metod <strong>finanční</strong> analýzy.<br />
Silné stránky<br />
dlouhodobá existence firmy (17 let), dlouhodobí obchodní partneři<br />
řádné splácení úvěrů, leasingů<br />
vlastní budovy, pozemky v nájmu majitele firmy<br />
placení svých závazků v termínu splatnosti<br />
velká část zákazníků obce, města, povodí (státní podniky)<br />
dlouhodobí a místní zaměstnanci, vyškolení technici,<br />
strategické místo sídla firmy: střed městyse u hlavní silnice, rozloha 0,5 hektaru,<br />
vlastní parkoviště<br />
poblíž hranic s Rakouskem – potenciál nových zákazníků<br />
rodinný a laskavý přístup k zákazníkům<br />
Slabé stránky<br />
úvěrové zatížení (kontokorentní úvěr na zásoby, dlouhod. úvěr na postavenou<br />
novou prodejnu)<br />
1 sídlo bez poboček<br />
zastaralý vozový park, některé budovy chátrají<br />
malá orientace na zákazníky v sousedním Rakousku (chybí precizní znalost<br />
němčiny), kolísání kurzu evropské měny<br />
nevyužívání dotačních programů z EU apod.<br />
neuzavřené dědické řízení<br />
závislost na rozpočtu státu – významní zákazníci ze státní sféry<br />
26
2 <strong>Hodnocení</strong> <strong>podniku</strong> pomocí vybraných metod <strong>finanční</strong> analýzy<br />
Výběr počítaných metod vycházel z poskytnutých údajů firmy: rozvahy, výkazů zisku a<br />
ztráty a příloh z let 2005 – 2008. Hodnoty v tabulkách jsou uvedeny v tis. Kč.<br />
A) Horizontální analýza rozvahy<br />
Postup výpočtu: zjišťuji prostým rozdílem, o kolik se změnil údaj v následujícím roce, a to<br />
v absolutním a procentním vyjádření.<br />
Tab. č. 1 Horizontální analýza rozvahy<br />
Položky<br />
rozvahy<br />
2005 2006 2007 2008<br />
2006/2005 2007/2006 2008/2007<br />
% abs. % abs.<br />
rozdíl rozd. rozdíl rozd.<br />
abs.<br />
rozd.<br />
%<br />
rozdíl<br />
Aktiva celkem 19889 21480 19487 18030 1591 8,00 -1993 -9,28 -1457 -7,48<br />
DHM 5359 4871 4598 4281 -488 -9,11 -273 -5,60 -317 -6,89<br />
Oběžná aktiva 14455 16489 14839 13574 2034 14,07 -1650 -10,01 -1265 -8,52<br />
- zásoby 11723 12590 13879 14055 867 7,40 1289 10,24 176 1,27<br />
- krát. pohled. 4131 6750 2834 3149 2619 63,40 -3916 -58,01 315 11,12<br />
- fin. majetek -1399 -2851 -1874 -3630 -1452 103,79 977 -34,27 -1756 93,70<br />
Časové rozliš. 75 120 50 175 45 60,00 -70 -58,33 125 250,00<br />
Pasiva celkem 19889 21480 19487 18030 1591 8,00 -1993 -9,28 -1457 -7,48<br />
Vlastní kapitál 4964 5136 5692 6180 172 3,46 556 10,83 488 8,57<br />
- základ. kapitál 100 100 100 100 0 0,00 0 0,00 0 0,00<br />
- kapit. fondy 3499 3499 3499 3499 0 0,00 0 0,00 0 0,00<br />
- fondy ze zisku 10 10 10 10 0 0,00 0 0,00 0 0,00<br />
- VH min. let 754 1355 1527 2083 601 79,71 172 12,69 556 36,41<br />
- VH běž.<br />
období 601 172 556 488 -429 -71,38 384 223,26 -68 -12,23<br />
Cizí zdroje 14925 16344 13795 11850 1419 9,51 -2549 -15,60 -1945 -14,10<br />
- dlouh. závazky 1952 1881 1811 1740 -71 -3,64 -70 -3,72 -71 -3,92<br />
- krátk. závazky 8306 8124 5594 8654 -182 -2,19 -2530 -31,14 3060 54,70<br />
-<br />
- krátk. úvěry 2160 4182 4583 0 2022 93,61 401 9,59 -4583 100,00<br />
- dlouh. úvěry 2507 2157 1807 1456 -350 -13,96 -350 -16,23 -351 -19,42<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Oblast stálých aktiv zaznamenává postupný pokles. Je to známka toho, že nový<br />
dlouhodobý majetek se nepořizuje a hodnota se snižuje pouze o odpisy majetku. Oblast<br />
oběžných aktiv v jednotlivých letech osciluje. Krátkodobé pohledávky protichůdně kolísají<br />
s krátkodobým <strong>finanční</strong>m majetkem. Vzrůst zásob může mít nepříznivý vliv na vázanost<br />
27
pracovního kapitálu v zásobách. Finanční majetek se ve všech sledovaných letech nachází<br />
v mínusových číslech, což znamená využívání kontokorentního účtu u banky. V roce 2008<br />
se oproti roku 2007 zvýšil téměř dvojnásobně, což může souviset s nárůstem zásob.<br />
Vlastní kapitál se ve sledovaných letech navyšuje. To je příznivé zejména pro majitele.<br />
Základní kapitál se nemění a k navyšování vlastního kapitálu dochází <strong>prostřednictvím</strong><br />
nerozděleného hospodářského výsledku. V oblasti cizích zdrojů je zajímavý rok 2006, kdy<br />
hodnota v tomto roce je nejvyšší. Souvisí to zřejmě s oběžnými aktivy, které byly v tomto<br />
roce nejvyšší z důvodu nárůstu pohledávek. Firma musela tento výkyv krýt z velké části<br />
z cizích zdrojů. Dlouhodobý úvěr se postupně snižuje (nedochází tedy k novým<br />
dlouhodobým úvěrům), krátkodobý úvěr v roce 2008 už zaznamenává nulovou hodnotu<br />
v tis. Kč.<br />
B) Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty<br />
Postup výpočtu: zjišťuji prostým rozdílem, o kolik se změnil údaj v následujícím roce, a to<br />
v absolutním a procentním vyjádření.<br />
28
Tab. č. 2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty<br />
Položky výkazu<br />
zisku a ztráty<br />
2005 2006 2007 2008<br />
2006/2005 2007/2006 2008/2007<br />
% abs.<br />
abs.<br />
rozdíl rozd. % rozdíl rozd.<br />
abs.<br />
rozd.<br />
%<br />
rozdíl<br />
Tržby za zboží 46594 45705 41302 35947 -889 -1,91 -4403 -9,63 -5355 -12,97<br />
Nákl. za prod.<br />
zboží 40174 39546 35638 30785 -628 -1,56 -3908 -9,88 -4853 -13,62<br />
Obchodní<br />
marže 6420 6159 5664 5162 -261 -4,07 -495 -8,04 -502 -8,86<br />
Výkony (služby) 1972 2053 2747 1932 81 4,11 694 33,80 -815 -29,67<br />
Výkonová<br />
spotřeba 2841 3286 3116 2442 445 15,66 -170 -5,17 -674 -21,63<br />
- sp. materiálu<br />
a energie 1275 1533 1372 951 258 20,24 -161 -10,50 -421 -30,69<br />
- služby 1566 1753 1744 1491 187 11,94 -9 -0,51 -253 -14,51<br />
Přidaná<br />
hodnota 5551 4926 5295 4652 -625 -11,26 369 7,49 -643 -12,14<br />
Osobní náklady 3347 3225 3181 2926 -122 -3,65 -44 -1,36 -255 -8,02<br />
Daně a popl. 48 43 47 46 -5 -10,42 4 9,30 -1 -2,13<br />
Odpisy majetku 798 717 637 567 -81 -10,15 -80 -11,16 -70 -10,99<br />
Tržby za prodej<br />
majetku 0 1 75 48 1 x 74 7400,00 -27 -36,00<br />
Jiné prov.<br />
výnosy 389 227 211 270 -162 -41,65 -16 -7,05 59 27,96<br />
Jiné prov.<br />
náklady 216 277 280 190 61 28,24 3 1,08 -90 -32,14<br />
Provozní výsl.<br />
hospodaření 1531 892 1416 1241 -639 -41,74 524 58,74 -175 -12,36<br />
Výnos. úroky 0 2 2 0 2 x 0 0,00 -2<br />
-<br />
100,00<br />
Nákl. úroky 551 611 557 536 60 10,89 -54 -8,84 -21 -3,77<br />
Fin. výnosy 0 0 3 6 0 x 3 x 3 100,00<br />
Fin. náklady 72 61 102 131 -11 -15,28 41 67,21 29 28,43<br />
Fin. Výsledek<br />
hospodaření -623 -670 -654 -661 -47 7,54 16 -2,39 -7 1,07<br />
Daň z příjmu za<br />
běžnou činnost 307 66 195 131 -241 -78,50 129 195,45 -64 -32,82<br />
Výsled. hosp.<br />
za běžnou<br />
činnost 601 156 567 449 -445 -74,04 411 263,46 -118 -20,81<br />
Mimoř. výsl.<br />
hospodaření 0 16 -11 39 16 x -27 -168,75 50<br />
-<br />
454,55<br />
Výsledek hosp.<br />
za úč. období 601 172 556 488 -429 -71,38 384 223,26 -68 -12,23<br />
Výsledek hosp.<br />
před zdaněním 908 238 751 619 -670 -73,79 513 215,55 -132 -17,58<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
29
Prodej zboží je u firmy stěžejní činností, odpovídají tomu i vykázané tržby za zboží.<br />
Výkony (služby) jsou doplňkovým zdrojem. Tržby za zboží rok od roku klesají, postupně<br />
klesá i obchodní marže (v příloze č. 2 je grafické znázornění tohoto vývoje). Osobní<br />
náklady také zaznamenávají postupný pokles (přitom z výkazů příloh v jednotlivých letech<br />
průměrný počet zaměstnanců stoupá – z 14 až na 16 lidí). Hodnotím to jako pozitivní krok<br />
k úspoře nákladů vzhledem ke klesající obchodní marži. Jako pozitivní se jeví i kladný<br />
hospodářský výsledek firmy za všechny sledované roky.<br />
C) Vertikální analýza rozvahy<br />
Postup výpočtu: jako celek jsem v jednotlivých letech vzala hodnotu aktiv (100%) a<br />
hodnotu pasiv (100 %) a ostatní položky rozvahy jsem vyjádřila jako procentní podíl k této<br />
zvolené základně<br />
Tab. č. 3 Vertikální analýza rozvahy<br />
Položky<br />
rozvahy<br />
2005<br />
% podíl<br />
r. 2005<br />
2006<br />
% podíl<br />
r. 2006<br />
2007<br />
% podíl<br />
r. 2007<br />
2008<br />
% podíl<br />
r. 2008<br />
Aktiva celkem 19889 100 21480 100 19487 100 18030 100<br />
DHM 5359 26,94 4871 22,68 4598 23,60 4281 23,74<br />
Oběžná aktiva 14455 72,68 16489 76,76 14839 76,15 13574 75,29<br />
- zásoby 11723 58,94 12590 58,61 13879 71,22 14055 77,95<br />
- krát. pohled. 4131 20,77 6750 31,42 2834 14,54 3149 17,47<br />
- fin. majetek -1399 -7,03 -2851 -13,27 -1874 -9,62 -3630 -20,13<br />
Časové rozliš. 75 0,38 120 0,56 50 0,26 175 0,97<br />
Pasiva celkem 19889 100 21480 100 19487 100 18030 100<br />
Vlastní kapitál 4964 24,96 5136 23,91 5692 29,21 6180 34,28<br />
- základ. kapitál 100 0,50 100 0,47 100 0,51 100 0,55<br />
- kapit. fondy 3499 17,59 3499 16,29 3499 17,96 3499 19,41<br />
- fondy ze zisku 10 0,05 10 0,05 10 0,05 10 0,06<br />
- VH min. let 754 3,79 1355 6,31 1527 7,84 2083 11,55<br />
- VH běž.<br />
období 601 3,02 172 0,80 556 2,85 488 2,71<br />
Cizí zdroje 14925 75,04 16344 76,09 13795 70,79 11850 65,72<br />
- dlouh. závazky 1952 9,81 1881 8,76 1811 9,29 1740 9,65<br />
- krátk. závazky 8306 41,76 8124 37,82 5594 28,71 8654 48,00<br />
- krátk. úvěry 2160 10,86 4182 19,47 4583 23,52 0 0,00<br />
- dlouh. úvěry 2507 12,60 2157 10,04 1807 9,27 1456 8,08<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
30
Tabulka vyjadřuje % strukturu majetku a zdrojů krytí tohoto majetku. Téměř 77 %<br />
z celkových aktiv je tvořeno oběžným majetkem, kde je vidět nárůst zásob v roce 2007 a<br />
2008 přes 10 %.<br />
V pasivech mě především zajímá poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů. V roce 2005 to<br />
bylo 24,96 % ku 75,04 %, ale v následujících letech vlastní kapitál posiluje a v roce 2008<br />
to je už 34,28 % ku 65,72 %. Jak už jsem se zmínila v horizontální analýze, souvisí to<br />
s kladným hospodářským výsledkem, který zůstává ve firmě. Grafické znázornění poměru<br />
vlastního kapitálu a cizích zdrojů v jednotlivých letech v příloze č. 3 bakalářské práce.<br />
D) Analýza fondů fin. prostředků – čistý pracovní kapitál<br />
Postup výpočtu: čistý pracovní kapitál tvoří rozdíl mezi oběžným majetkem a<br />
krátkodobými závazky.<br />
Oběžný majetek v tomto případě tvoří zásoby + krátkodobé pohledávky + <strong>finanční</strong><br />
majetek + časové rozlišení na straně aktiv.<br />
Krátkodobými závazky zde považuji krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry +časové<br />
rozlišení na straně pasiv.<br />
Tab. č. 4 Čistý pracovní kapitál<br />
Rok<br />
Oběžný majetek<br />
Krátkodobé<br />
závazky<br />
Čistý prac. kapitál<br />
2005 14530 10466 4064<br />
2006 16609 12306 4303<br />
2007 14889 10177 4712<br />
2008 13749 9814 3935<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Z tabulky vychází rostoucí hodnota čistého pracovního kapitálu. Zlom nastává v roce 2008,<br />
kdy se čistý pracovní kapitál snižuje na hodnotu 3935 tis. Kč. To znamená z pohledu<br />
<strong>finanční</strong>ho řízení, že firma vytváří relativně dostatečný objem čistých <strong>finanční</strong>ch zdrojů<br />
pro krytí budoucích krátkodobých závazků a má tedy zajištěnou aktuální a budoucí<br />
likviditu. 26<br />
26 LANDA M. Jak číst <strong>finanční</strong> výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s.<br />
ISBN 978-80-251-1994-5, s. 83<br />
31
Znamená to také, že čistý pracovní kapitál ukazuje, v jaké výši jsou oběžná aktiva<br />
financována dlouhodobými zdroji. Zbytek oběžných aktiv je financován krátkodobými<br />
zdroji. Tato situace naznačuje dražší variantu financování pro vlastníky.<br />
Vypočtená výše čistého pracovního kapitálu může být ovlivněna nepotřebnými,<br />
nevyužitelnými, neprodejnými nebo zbytečně vysokými zásobami a obtížně<br />
vymahatelnými pohledávkami. 27 V případě sledované firmy na stavu zásob nejsou<br />
nevyužité zásoby.<br />
E) Analýza fondů fin. prostředků – čistý peněžně pohledávkový fond<br />
Postup výpočtu: od oběžného majetku odečtu zásoby, nelikvidní pohledávky a krátkodobé<br />
závazky<br />
Tab. č. 5 Čistý peněžně pohledávkový fond<br />
Rok<br />
Oběžný<br />
majetek<br />
Zásoby<br />
Krátkodobé<br />
závazky<br />
Čistý peněž. pohled. fond<br />
2005 14530 11723 10466 -7659<br />
2006 16609 12590 12306 -8287<br />
2007 14889 13879 10177 -9167<br />
2008 13749 14055 8654 -8960<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Záporné hodnoty čistého peněžně pohledávkového fondu dokazují, že firma není schopna<br />
hradit své závazky, aniž by neprodala část zásob.<br />
I když hodnoty čistého peněžně pohledávkového fondu vyšly záporně, nemyslím si, že by<br />
se jednalo o nepříznivou situaci, jelikož vedení firmy uvedlo, že má dobře prodejné<br />
zásoby.<br />
27 HARNA, L., REZKOVÁ, J., BŘEZINOVÁ, H. Finanční analýza včetně softwaru. 3. vyd. Praha: Bilance,<br />
2007. 65 s. ISBN 80-86371-49-2, s. 55<br />
32
F) Analýza poměrových ukazatelů – ukazatele likvidity<br />
Postup výpočtu:<br />
• Běžná likvidita =<br />
oběžná aktiva<br />
krátkodobá pasiva<br />
kde: oběžná aktiva = <strong>finanční</strong> majetek + krátkodobé pohledávky + zásoby + časové<br />
rozlišení na straně aktiv<br />
• Pohotová likvidita =<br />
<strong>finanční</strong> majetek +krátkodobé pohledávky<br />
krátkodobá pasiva<br />
• Peněžní likvidita =<br />
<strong>finanční</strong> majetek<br />
krátkodobá pasiva<br />
kde: <strong>finanční</strong> majetek = krátkodobý <strong>finanční</strong> majetek<br />
krátkodobá pasiva = krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry+ časové rozlišení<br />
na straně pasiv<br />
Tab. č. 6 Výpočet likvidit<br />
Rok Běžná likvidita Pohotová likvidita Peněžní likvidita<br />
2005 1,39 0,26 -0,13<br />
2006 1,36 0,32 -0,23<br />
2007 1,46 0,09 -0,18<br />
2008 1,77 -0,06 -0,47<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Běžná likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky <strong>podniku</strong>,<br />
tzn., jak by podnik uspokojil své věřitele, kdyby prodal veškerá oběžná aktiva v daném<br />
okamžiku. Hodnota doporučeného výsledku běžné likvidity se pohybuje v rozmezí 1,5 –<br />
2,5 28 . Ve sledované firmě se ukazatele pohybují od 1,36 – 1,77, tedy odpovídají<br />
doporučenému intervalu. Nemyslím si, že by se ukazatel měl navyšovat, ba naopak.<br />
V dnešní době vyspělé ekonomiky není potřeba držet tolik zásob (oběžného majetku).<br />
Doporučila bych vázat prostředky jen v nutné a bezpečné výši tak, aby nebyla ohrožena<br />
schopnost <strong>podniku</strong> dostát svým závazkům.<br />
28 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 50<br />
33
Ukazatel pohotové likvidity nepočítá se zásobami. Zásoby nejsou považovány za rychle<br />
likvidní majetek (i když v našich podmínkách i pohledávky nejsou mnohdy snadno<br />
likvidní). Sleduje se, zda by firma byla schopna zaplatit své závazky, aniž by musela<br />
prodat své zásoby. Dle výpočtu v tab. č. 6 se výsledek pohybuje od -0,06 do 0,32. Přitom<br />
doporučené hodnoty jsou od 1 do 1,5 29 . Tady firma výrazně zaostává.<br />
Peněžní likvidita je netvrdší ukazatel z likvidity, protože v čitateli zahrnuje pouze<br />
nejlikvidnější formy oběžného majetku. Doporučovaná hodnota zní pro Českou republiku<br />
od 0,6 – 1,1 (podle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu od 0,2) 30 . Vypočtené<br />
výsledky jsou ve všech letech v záporných číslech. Přesto se domnívám, že ani tato čísla<br />
nemusí znamenat <strong>finanční</strong> tíseň posuzované firmy. Může si to totiž dovolit vzhledem<br />
k vysoké míře prodejnosti zásob (jak už jsem se dříve zmínila).<br />
G) Analýza poměrových ukazatelů – ukazatele rentability<br />
Postup výpočtu:<br />
EBIT<br />
• Rentabilita aktiv ROA= x 100<br />
celková aktiva<br />
kde: EBIT = celkový výsledek hospodaření před zdaněním + úroky z cizího kapitálu<br />
• Rentabilita celkového investovaného kapitálu=<br />
x 100<br />
(dlouhod. dluhy+vlastní kapitál) 31<br />
kde: dlouhodobé dluhy = emit. obligace + dlouhod. bankovní úvěry<br />
EBIT<br />
• Rentabilita vlastního kapitálu ROE =<br />
kde: EAT = zisk po zdanění<br />
EAT<br />
vlastní kapitál<br />
x 100<br />
• Rentabilita tržeb ROS= EAT<br />
tržby x 100<br />
kde: tržby = tržby z prodeje zboží + tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb<br />
29 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a <strong>finanční</strong> řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 256 s.<br />
ISBN 978-80-247-2424-9, s. 163<br />
30 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 49<br />
31 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 53<br />
34
• Rentabilita nákladů (ROC) = 1 - ROS<br />
kde: ROS = rentabilita tržeb<br />
Tab. č. 7 Výpočet ukazatelů rentabilit<br />
Položky 2005 2006 2007 2008<br />
EBIT (zisk před zdan. + nákl. úroky) 1459 849 1308 1155<br />
EAT (zisk po zdanění) 601 172 556 488<br />
Celková aktiva 19889 21480 19487 18030<br />
Vlastní kapitál 4964 5136 5692 6180<br />
Dlouhodobé úvěry 2507 2157 1807 1456<br />
Tržby 48566 47758 44049 37879<br />
ROA 7,34% 3,95% 6,71% 6,41%<br />
ROCE 19,53% 11,64% 17,44% 15,13%<br />
ROE 12,11% 3,35% 9,77% 7,90%<br />
ROS 1,24% 0,36% 1,26% 1,29%<br />
ROC 98,76% 99,64% 98,74% 98,71%<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Rok<br />
Ukazatele rentabilit nemají stanoveny doporučené hodnoty, výsledky se uvádějí<br />
v procentech, a čím jsou vyšší, tím podnik lépe hospodaří s majetkem a kapitálem. Jako<br />
nejhorší rok se jeví rok 2006, a to ve všech ukazatelích.<br />
Z pohledu výnosnosti celkového vloženého kapitálu (ROA) je firma v mírném poklesu.<br />
Rovnoměrně se pohybuje s ukazatelem ROCE, který je tvořen ze strany pasiv. Tyto<br />
ukazatele jsou počítány se ziskem ve formě EBIT, což umožňuje možnost výsledky<br />
srovnávat s dalšími podniky.<br />
Zajímavý je vztah ROA a ROE, kdy ROE je převážně vyšší než ROA. To ukazuje na to, že<br />
relativní výtěžnost celého kapitálu je menší než vlastního kapitálu. Firma je tak schopna<br />
díky dostatečné ziskovosti hradit svou zadluženost. Uvádí se, že pomocí ROA se dá určit<br />
mezní úroková sazba, za kterou může podnik přijmout úvěr, a to když je úrok menší než<br />
ukazatel ROA. Pokud je opačný, není pro podnik výhodné úvěr využít. 32 Pro zajímavost<br />
32 KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2,<br />
s. 84<br />
35
uvádím, že dle sdělení hlavního ekonoma je u dlouhodobého úvěru úroková sazba 7 %, u<br />
kontokorentního úvěru je 6,4 %. Vývoj ukazatelů rentability ROA a ROE je graficky<br />
znázorněn v příloze č. 4 bakalářské práce.<br />
Dalším často používaným ukazatelem je rentabilita tržeb (ROS). Vyjadřuje, kolik Kč zisku<br />
podnik vytvoří z jedné koruny tržeb. Pokud tento se vyvíjí pozitivně, dá se očekávat, že i<br />
ostatní ukazatele se budou vyvíjet dobře 33 . Zde se už počítá s čistým ziskem (po zdanění).<br />
Až na zmíněný rok 2006 má tento ukazatel stoupající tendenci. Ve výpočtu jsem použila<br />
tržby pouze za zboží, vlastní výrobky a služby, bylo by pak přesnější poměřit je<br />
s provozním výsledkem hospodaření.<br />
Rentabilita nákladů je pouze opačným ukazatelem k ROS. Tady platí, že vypočtená<br />
hodnota by měla být co nejnižší, protože 1 Kč tržeb byla vytvořena s menšími náklady.<br />
Analogicky s ROS se zlepšuje.<br />
H) Analýza poměrových ukazatelů – ukazatele zadluženosti a <strong>finanční</strong> stability<br />
Postup výpočtu:<br />
cizí zdroje<br />
• Celková zadluženost= x 100<br />
celková aktiva<br />
kde: cizí zdroje = dlouhodobé závazky + krátkodobé závazky + bankovní úvěry<br />
• Koeficient samofinancování 34 =<br />
kde: celkový kapitál = celková pasiva<br />
vlastní kapitál<br />
celkový kapitál<br />
x 100<br />
• Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu=<br />
cizí zdroje<br />
vlastní kapitál<br />
x 100<br />
vlastní kapitál<br />
• Míra <strong>finanční</strong> samostatnosti=<br />
cizí zdroje<br />
x 100<br />
33 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a <strong>finanční</strong> řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 256 s.<br />
ISBN 978-80-247-2424-9, s. 162<br />
34 Equity Ratio<br />
36
čistý pracovní kapitál<br />
• Podíl ČPK z majetku=<br />
celková aktiva<br />
• Úrokové krytí=<br />
EBIT<br />
nákladové úroky<br />
x 100<br />
vlastní kapitál + dlouhodobé závazky<br />
• Podkapitalizace =<br />
stálá aktiva<br />
Tab. č. 8 Ukazatele zadluženosti a <strong>finanční</strong> stability<br />
Položky 2005 2006 2007 2008<br />
Celková aktiva 19889 21480 19487 18030<br />
Stálá aktiva 5359 4871 4598 4281<br />
Celkový kapitál 19889 21480 19487 18030<br />
Vlastní kapitál 4964 5136 5692 6180<br />
Cizí zdroje 14925 16344 13795 11850<br />
Dlouhodobé závazky 1952 1881 1811 1740<br />
EBIT 1459 849 1308 1155<br />
Nákladové úroky 551 611 557 536<br />
Čistý pracovní kapitál 4064 4303 4712 3935<br />
Celková zadluženost 75,04% 76,09% 70,79% 65,72%<br />
Koeficient samofinancování 24,96% 23,91% 29,21% 34,28%<br />
Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu 300,66% 318,22% 242,36% 191,75%<br />
Míra <strong>finanční</strong> samostatnosti 33,26% 31,42% 41,26% 52,15%<br />
Podíl ČPK z majetku 20,43% 20,03% 24,18% 21,82%<br />
Úrokové krytí 2,65 1,39 2,35 2,15<br />
Podkapitalizace 1,29 1,44 1,63 1,85<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Rok<br />
Je běžné, že podnik používá k financování kromě vlastního kapitálu i kapitál cizí. Důležité<br />
je oba vhodně zkombinovat, aby byla výnosnost vloženého kapitálu co největší. Sledovaná<br />
firma využívá od bankovního ústavu dlouhodobý úvěr a kontokorentní úvěr.<br />
Ukazatel celkové zadluženosti ukazuje, že firma využívá financování z cizích zdrojů do<br />
značné míry (světový průměr 30 – 60 % 35 ). Zjištěný poměrový výsledek koresponduje<br />
s provedenou vertikální analýzou rozvahy. Čím vyšší je tato hodnota, tím větší riziko je u<br />
35 LANDA M. Jak číst <strong>finanční</strong> výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s.<br />
ISBN 978-80-251-1994-5, s. 86<br />
37
věřitelů. Jak ukázaly ukazatele rentability, tuto situaci firma prozatím zvládá a naopak<br />
posiluje koeficient samofinancování. Byla bych opatrná v navyšování dalších úvěrů<br />
z důvodu nepříliš vysokého úrokového krytí, už vzhledem k možnému riziku dopadu<br />
globální <strong>ekonomické</strong> krize. Toto číslo by se mohlo lehce snížit nebo dokonce otočit.<br />
Ukazatel podílu čistého pracovního kapitálu z majetku ukazuje, jaký procentní podíl<br />
zaujímá čistý pracovní kapitál na aktivech.<br />
Provedený test na podkapitalizaci značně převyšuje doporučenou hodnotu 1. Firma<br />
používá dlouhodobé zdroje k financování oběžných aktiv. Náklady dlouhodobého kapitálu<br />
jsou většinou vyšší než výnosy z oběžného majetku, proto tímto firma ztrácí. Vývoj tohoto<br />
ukazatele je rostoucí. Kdyby tomu bylo naopak, mohlo by to znamenat signál úpadku<br />
firmy. 36<br />
I) Analýza poměrových ukazatelů – ukazatele aktivity<br />
Postup výpočtu:<br />
• Obrat celkových aktiv=<br />
tržby<br />
celková aktiva<br />
• Obrat zásob= tržby<br />
zásoby<br />
• Obrat pohledávek= tržby<br />
pohledávky<br />
, doba splatnosti pohledávek =<br />
pohledávky tržby/360<br />
zde: krátkodobé pohledávky z obchodního styku<br />
• Obrat závazků=<br />
tržby<br />
krátkodobé závazky<br />
zde: krátkodobé závazky z obchodního styku<br />
, doba splatnosti krát.závazků=<br />
kr. závazky<br />
tržby/360<br />
36 KOLEKTIV AUTORŮ. Finanční řízení v praxi. 1. vyd. Praha: Alena Pavlíková, 1998. 467 s, s. 63-64<br />
38
Tab. č. 9 Ukazatele aktivity<br />
Položky 2005 2006 2007 2008<br />
Celková aktiva 19889 21480 19487 19179<br />
Zásoby 11723 12590 13879 14055<br />
Krátkodobé pohledávky 3901 6770 3008 2132<br />
Krátkodobé závazky 6163 6407 3576 6762<br />
Tržby 48566 47758 44049 37879<br />
Obrat celkových aktiv 2,44 2,22 2,26 1,98<br />
Obrat zásob 4,14 3,79 3,17 2,70<br />
Obrat pohledávek 12,45 7,05 14,64 17,77<br />
Obrat krátkodobých závazků 7,88 7,45 12,32 5,60<br />
Doba splatnosti pohledávek 29,32 51,74 24,92 20,54<br />
Doba splatnosti krát. závazků 46,32 48,97 29,63 65,16<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Rok<br />
Ukazatele aktivity ukazují, jak firma hospodaří s aktivy a jejich jednotlivými složkami.<br />
Obrat aktiv udává, kolikrát se aktiva obrátí za období jednoho roku. Minimálně by to mělo<br />
být právě 1x 37 . Vypočtené hodnoty toto minimum překračují více jak dvojnásobně, ale<br />
v čase klesají, což není příliš příznivé. Důvodem mohou být klesající tržby.<br />
Obrat pohledávek podává informaci o tom, jak rychle jsou pohledávky přeměněny na<br />
peníze. Čím větší je hodnota, tím rychleji proměna probíhá. Rok 2008 zaznamenává<br />
nejvyšší hodnotu ze sledovaného čtyřletého období. Ukazatel je ale nepřesný z důvodu<br />
prodejů za hotové, které jsou také zahrnuty v tržbách. 38<br />
Platební morálku odběratelů zjistíme z ukazatele doby splatnosti pohledávek. Téměř ve<br />
všech letech se drží pod 30 dnů, což je sice optimální 39 , ale tento údaj je opět nepřesný<br />
s ohledem na tržby z prodejů za hotové.<br />
37 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a <strong>finanční</strong> řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 256 s.<br />
ISBN 978-80-247-2424-9, s. 165<br />
38 ČECHOVÁ, A. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 182 s. ISBN 80-251-1124-5,<br />
s. 140<br />
39 LANDA M. Jak číst <strong>finanční</strong> výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s.<br />
ISBN 978-80-251-1994-5, s. 88<br />
39
Splatnost krátkodobých závazků je delší než splatnost pohledávek. Z tohoto pohledu by<br />
neměla být narušena <strong>finanční</strong> rovnováha ve firmě. Dle sdělení hlavního ekonoma firmy je<br />
běžná splatnost odběratelských faktur 10 dnů, u dodavatelských 14 až 30 dnů.<br />
J) Analýza soustav ukazatelů – Du Pont rozklad<br />
Postup výpočtu – viz schéma č. 1, str.19.<br />
Pro výpočet je zde použita varianta ukazatele ROA se ziskem po zdanění (EAT).<br />
Schéma č. 4 Du Pont rozklad pro rok 2005<br />
rentabilita vlast. kapitálu (ROE)<br />
601 : 4964 = 0,1211 (12,11 %)<br />
rentabilita aktiv (ROA)<br />
celk. aktiva/vlastní kap.<br />
601 : 19889 = 0,0302 (3,02 %) x 19889 : 4964 = 4<br />
rentabilita tržeb<br />
obrat celkových aktiv<br />
601 : 48566 = 0,0124 (1,24 %) x 48566 : 19889 = 2,44<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Firma v roce 2005 vydělala z 1 Kč tržeb 0,0124 Kč zisku a celková aktiva obrátila<br />
v tržbách 2,44krát. Dosáhla tedy rentability aktiv 3,02 %. Z celkových <strong>finanční</strong>ch zdrojů<br />
vlastník poskytl 24,96 % (věřitelé 75,04 %).<br />
40
Schéma č. 5 Du Pont rozklad pro rok 2006<br />
rentabilita vlast. kapitálu (ROE)<br />
172 : 5136 = 0,0335 (3,35 %)<br />
rentabilita aktiv (ROA)<br />
celk. aktiva/vlastní kap.<br />
172 : 21480 = 0,0080 (0,80 %) x 21480 : 5136 = 4,18<br />
rentabilita tržeb<br />
obrat celkových aktiv<br />
172 : 47758 = 0,0036 (0,36 %) x 47758 : 21480 = 2,22<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Firma v roce 2006 vydělala z 1 Kč tržeb 0,0036 Kč zisku a celková aktiva obrátila<br />
v tržbách 2,22krát. Dosáhla tedy rentability aktiv 0,80 %. Z celkových <strong>finanční</strong>ch zdrojů<br />
vlastník poskytl 23,91 % (věřitelé 76,09 %).<br />
Schéma č. 6 Du Pont rozklad pro rok 2007<br />
rentabilita vlast. kapitálu (ROE)<br />
556 : 5692 = 0,0977 (9,77 %)<br />
rentabilita aktiv (ROA)<br />
celk. aktiva/vlastní kap.<br />
556 : 19487 = 0,0285 (2,85 %) x 19487 : 5692 = 3,42<br />
rentabilita tržeb<br />
obrat celkových aktiv<br />
556 : 44049 = 0,0126 (1,26 %) x 44049 : 19487 = 2,26<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
41
Firma v roce 2007 vydělala z 1 Kč tržeb 0,0126 Kč zisku a celková aktiva obrátila<br />
v tržbách 2,26krát. Dosáhla tedy rentability aktiv 2,85 %. Z celkových <strong>finanční</strong>ch zdrojů<br />
vlastník poskytl 29,21 % (věřitelé 70,79 %).<br />
Schéma č. 7 Du Pont rozklad pro rok 2008<br />
rentabilita vlast. kapitálu (ROE)<br />
488 : 6180 = 0,079 (7,9 %)<br />
rentabilita aktiv (ROA)<br />
celk. aktiva/vlastní kap.<br />
488 : 18030 = 0,0271 (2,71 %) x 18030 : 6180 = 2,92<br />
rentabilita tržeb<br />
obrat celkových aktiv<br />
488 : 37879 = 0,0129 (1,29 %) x 37879 : 18030 = 2,1<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Firma v roce 2008 vydělala z 1 Kč tržeb 0,0129 Kč zisku a celková aktiva obrátila<br />
v tržbách 2,1krát. Dosáhla tedy rentability aktiv 2,71 %. Z celkových <strong>finanční</strong>ch zdrojů<br />
vlastník poskytl 34,28 % (věřitelé 65,72 %).<br />
V Du Pont pyramidě ě byl postupně rozkládán ukazatel rentability vlastního kapitálu.<br />
Pomocí této pyramidy se může zjistit, čím byla ovlivněna změna vrcholového ukazatele<br />
ROE. Ten byl nejvyšší v roce 2005, kdy bylo dosahováno velkého zisku a obratu<br />
celkových aktiv. V roce 2006 nastal propad ve všech hodnotách. Od roku 2007 dosahovalo<br />
ROE 9,77 %, v roce 2008 už jen 7,9 %. Přitom ukazatel ROA tak výrazně neklesl.<br />
Způsobila to nižší hodnota poměru celkových aktiv k vlastnímu kapitálu, což je tzv.<br />
multiplikátor jmění akcionářů (v procentním vyjádření <strong>finanční</strong> ní páka).<br />
42
Finanční páka je často používaný ukazatel a vyjadřuje podíl vlastního kapitálu na<br />
financování celkových aktiv. Čím je tento ukazatel větší, tím větší je podíl cizích zdrojů na<br />
financování <strong>podniku</strong> (zadluženost <strong>podniku</strong>). 40<br />
Zlepšení ukazatele ROE lze dosáhnout několika způsoby: zvýšit rentabilitu tržeb, zrychlit<br />
obrátku aktiv a zvýšit cizí kapitál. Pokud chce sledovaná firma zachovat trend zvyšování<br />
vlastního kapitálu, doporučuji, aby se podrobněji zaměřila na rentabilitu tržeb (zvyšovat<br />
ziskovost snížením nákladů, zavedením prodeje takového zboží, které by umožnilo zvýšení<br />
ziskové marže apod.) a obrátkovost aktiv 41 .<br />
K) Bankrotní modely - Index důvěryhodnosti „IN 95“ 42<br />
Model je tvořen rovnicí, v níž jsou poměrové ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a<br />
aktivity. Každému z těchto hodnot je přiřazena váha, která je průměrem hodnot<br />
jednotlivého ukazatele v odvětví. Tento model vychází z účetních výkazů a zohledňuje na<br />
rozdíl od Altmanova skóre ekonomickou situaci v ČR.<br />
Postup výpočtu:<br />
IN95 =V1 x A + V2 x B + V3 x C + V4 x D + V5 x E – V6 x F<br />
Kde:<br />
A = aktiva celkem/cizí kapitál<br />
B = EBIT/nákladové úroky<br />
C = EBIT/celková aktiva<br />
D = celkové tržby z hlavní činnosti/celková aktiva<br />
E = oběžná aktiva/krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry<br />
F = závazky po lhůtě splatnosti (zjištěné z přílohy úč. závěrky)/celkové tržby<br />
z hlavní činnosti<br />
40 ČECHOVÁ, A. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 182 s. ISBN 80-251-1124-5,<br />
s. 138<br />
41 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – <strong>finanční</strong> analýza v řízení firmy, 2. dopl. vyd.<br />
Praha:Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8, s. 105<br />
42 LANDA M. Jak číst <strong>finanční</strong> výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s.<br />
ISBN 978-80-251-1994-5, s. 95 - 97<br />
43
Váhy V1 až V6 pro OKEČ G – obchod, opravy motorových vozidel:<br />
V1 = 0,33<br />
V2 = 0,11 (pro všechna odvětví stejná)<br />
V3 = 9,70<br />
V4 = 0,28<br />
V5 = 0,10 (pro všechna odvětví stejná)<br />
V6 = 28,32<br />
<strong>Hodnocení</strong>:<br />
IN95 < 1 = podnik ve <strong>finanční</strong> tísni<br />
IN95 1 až 2 = střední situace<br />
IN95 > 2 = podnik bez <strong>finanční</strong> tísně<br />
Tab. č. 10 Index důvěryhodnosti IN95 pro rok 2005 – 2008<br />
Rok<br />
Položky 2005 2006 2007 2008<br />
Aktiva celkem 19889 21480 19487 19179<br />
Cizí zdroje 14925 16344 13795 11850<br />
EBIT 1459 849 1308 1155<br />
Nákladové úroky 551 611 557 536<br />
Tržby z hl. činnosti 48566 47758 44049 37879<br />
Oběžná aktiva 14455 16489 14839 13574<br />
Kr. závazky + kr. bank. úvěry 10466 12306 10177 8654<br />
Závazky po lhůtě splatnosti 707 1760 1265 1764<br />
A (váha 0,33) 1,33 1,31 1,41 1,62<br />
B (váha 0,11) 2,65 1,39 2,35 2,15<br />
C (váha 9,7) 0,07 0,04 0,07 0,06<br />
D (váha 0,28) 2,44 2,22 2,26 1,98<br />
E (váha 0,1) 1,38 1,34 1,46 1,57<br />
F (váha - 28,32) 0,01 0,04 0,03 0,05<br />
IN95 1,95 0,60 1,33 0,65<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Z výsledku výpočtu indexu „IN95“ vyplývá, že roku 2005 a 2007 se hodnocená firma<br />
nachází v intervalu IN95 1 až 2, tzn., že je ve střední situaci. V roce 2006 a 2008 je<br />
v intervalu IN95 < 1, tzn. <strong>finanční</strong> tíseň. Celkový výsledek indexu výrazně ovlivňuje váha<br />
44
č. 6 vyhodnocující závazky po splatnosti, která je jednak nejvyšší a navíc ponižuje<br />
předchozí výsledky v rovnici.<br />
Musí se mít na paměti, že každý ukazatel nemá vždy 100% vypovídací schopnost, navíc<br />
index IN95 hodnotí podnik pouze z pohledu věřitelského. Je důležité zároveň vyhodnotit,<br />
zda firma tvoří hodnotu pro vlastníka. Proto jsem ještě zvolila jako doplňující výpočet<br />
index IN 43 , který se řadí mezi moderní ukazatele <strong>ekonomické</strong> <strong>výkonnosti</strong>.<br />
L) Bonitní modely – Index „IN“ 44<br />
Modelová rovnice platná pro ekonomiku České republiky má následující tvar:<br />
IN = -0,017 x (cizí zdroje/aktiva) + 4,573 x (EBIT/aktiva) + 0,481 x (výnosy/aktiva)<br />
+ 0,015 x (oběžná aktiva/krát. závazky + krátk. úvěry)<br />
<strong>Hodnocení</strong> výsledků:<br />
IN < 0,684 podnik netvoří hodnotu<br />
IN 0,684 – 1,089 podnik spíše netvoří hodnotu<br />
IN 1,089 – 1,420 nulový stav<br />
IN 1,420 – 2,070 podnik spíše tvoří hodnotu<br />
IN > 2,070 podnik tvoří hodnotu<br />
43 V některých odborných publikacích je index nazýván jako Index „IN99“.<br />
44 LANDA M. Jak číst <strong>finanční</strong> výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s.<br />
ISBN 978-80-251-1994-5, s. 105<br />
45
Tab. č. 11 Index „IN“ pro rok 2005 – 2008<br />
Rok<br />
Položky 2005 2006 2007 2008<br />
Aktiva celkem 19889 21480 19487 19179<br />
Cizí zdroje 14925 16344 13795 11850<br />
EBIT 1459 849 1308 1155<br />
Tržby z hl. činnosti 48566 47758 44049 37879<br />
Oběžná aktiva 14455 16489 14839 13574<br />
Kr. závazky + kr. bank. úvěry 10466 12306 10177 8654<br />
Cizí zdroje/aktiva (váha -0,017) 0,75 0,76 0,71 0,62<br />
EBIT/aktiva (váha 4,573) 0,07 0,04 0,07 0,06<br />
Tržby/aktiva (váha 0,481) 2,44 2,22 2,26 1,98<br />
Ob. akt./krátk. závaz. (váha 0,015) 1,38 1,34 1,46 1,57<br />
IN 1,50 1,26 1,42 1,24<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Aritmetický průměr zvoleného čtyřletého období činí 1,355. Podle hodnotící tabulky se<br />
firma nachází v rozsahu nulového stavu. V roce 2005 a 2007 hodnotu spíše tvořila.<br />
Výsledek je hodně kolísavý, a proto je těžké určit, jak se bude vyvíjet v dalších letech.<br />
Z hlediska bankrotních a bonitních modelů firma vykazuje spíše neuspokojivý výsledek.<br />
46
IV Výsledky bakalářské práce<br />
Na základě zjištěného stavu z let 2005 - 2008 sledované firmy mohu provést následující<br />
definici silných a slabých stránek z hlediska provedené <strong>finanční</strong> analýzy takto:<br />
Silné stránky<br />
přes vysokou míru zadlužení dokáže i přes zaplacené úroky dlouhodobě vytvářet<br />
zisk<br />
růst zásob je střízlivý, přitom potřebný, o čemž vypovídá obrátkovost zásob, ne<br />
vždy však nutný (žádoucí je provést interní rozbor)<br />
přesto, že obchodní marže klesá, čistý zisk na 1 Kč se zvyšuje, je potenciál zlepšení<br />
obchodní marže (obchodní podmínky)<br />
Slabé stránky<br />
nepříliš vysoké úrokové krytí (možné riziko s ohledem na blížící se potřebu<br />
financování obnovy vozového parku)<br />
použití dlouhodobého cizího majetku na financování oběžných aktiv<br />
zvýšená rizikovost v souvislosti se závislostí na pohybu úrokové míry u úvěrů<br />
nižší likvidita a rentabilita<br />
v trendu zvyšování podílu vlastního kapitálu se firma musí zaměřit na větší<br />
ziskovost tržeb (snižování nákladů, využití nových potenciálů v sortimentu<br />
nabízeného zboží, lepší orientace na rakouské zákazníky – jazyková bariéra)<br />
Nakupování zásob by mělo probíhat s větším rozmyslem, aby se nevyužívaly dlouhodobě a<br />
ve vysoké míře cizí zdroje, ale zároveň přitom neklesaly tržby. Pokud by se podařilo<br />
v dohledné době snížit zásoby o zhruba 500 tis. Kč, došlo by ke snížení potřeby využívání<br />
cizích zdrojů a zároveň by se eventuelně snížily náklady, což by mohlo přispět k navýšení<br />
zisku. V tomto směru by bylo vhodné provést hlubší interní analýzu nákladů a případně i<br />
zdokonalit systém evidence zásob.<br />
Navýšení zisku by rozhodně přispělo i zvýšení obchodní marže. Firma by měla zvážit, zda<br />
v nynější pozici na trhu (a jisté exkluzivity v prodeji) má obchodní marži dostatečnou. Zde<br />
vidím potenciál zlepšení. Tato opatření by pak mohla vést ke zvýšení zisku o asi 700 tis.<br />
47
Kč. Toto vše by vedlo ke zvýšení rentability vlastního kapitálu –<br />
názorně uvedeno v následujícím Du Pont rozkladu:<br />
oživení firmy, jak je<br />
Schéma č. 8 Du Pont rozklad po navrhovaných změnách 45<br />
rentabilita vlast. kapitálu (ROE)<br />
1188 : 6880 = 0,173 (17,3 %)<br />
rentabilita aktiv (ROA)<br />
celk. aktiva/vlastní kap.<br />
1188 : 17530 = 0,0678 (6,78 %) x 17530 : 6880 = 2,55<br />
rentabilita tržeb<br />
obrat celkových aktiv<br />
1188 : 37879 = 0,031 (3,1 %) x 37879 : 17530 = 2,16<br />
Zdroj: vlastní výpočty<br />
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) se po navrhovaných změnách zvýšila z hodnoty roku<br />
2008 7,9 % až na 17,3 %. Co je také podstatné, rentabilita tržeb (ROS) zaznamenala<br />
zlepšení z hodnoty 1,29 % na hodnotu 3,1%. Jak už jsem již dříve v textu zmínila, pokud<br />
se tento ukazatel bude zlepšovat, dá se očekávat zlepšení i u ostatních ukazatelů.<br />
Co se týče obnovy vozového parku, doporučuji firmě upřednostnit leasingové financování<br />
před úvěrovým a zvážit postupný nákup jednotlivých aut, aby nevznikl velký výkyv, který<br />
by firmu mohl ohrozit. Leasing umožňuje při poměrně malém úrokovém zatížení rozpustit<br />
pořizovací cenu rychleji do nákladů. Navíc u leasingového financování postačí ručení<br />
předmětem leasingu a takto půjčené peníze neohrožují zbytečně další majetek firmy. Další<br />
náklady spojené s pořízením majetku (pojištění) nabízí leasingová společnost výhodněji.<br />
I když vystupují do popředí jevy, které by na první pohled mohly vést k závěru, že má<br />
firma závažné potíže, není nutné dělat ukvapená opatření a tuto to <strong>finanční</strong> analýzu vnímat<br />
jako signál k nutným změnám, které nejsou nedosažitelné.<br />
45 Výchozí hodnoty jsou z roku 2008, přičemž je počítáno se snížením zásob oproti roku 2008 z 18030 tis. Kč<br />
na 17530 tis. Kč, zvýšení zisku a vl. kapitálu z 488 tis. Kč na 1188 tis. Kč, resp. z 6180 tis. Kč na 6880 tis.<br />
Kč.<br />
48
Na základě provedené <strong>finanční</strong> analýzy a faktu, že firma je na trhu již 17 let a má své<br />
dlouholeté obchodní partnery, mohu konstatovat, že i přes výkyvy v hospodaření má<br />
předpoklady k dalšímu rozvoji.<br />
49
V Souhrn<br />
Bezpochyby je důležité mít přehled, jak podnik hospodaří, zvláště v dnešní době silného<br />
konkurenčního prostředí. K tomu může napomoci <strong>finanční</strong> analýza, která pracuje s daty<br />
externími (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha) nebo s interními, ke kterým mají často<br />
přístup jen určení zaměstnanci firmy.<br />
V bakalářské práci jsem se podrobněji zabývala často používanými elementárními<br />
metodami vycházejících z externích dat (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha). V<br />
teoretické části jsem uvedla základní charakteristiky jednotlivých ukazatelů, podrobný<br />
postup výpočtu je pak uveden v praktické části. Zbývající ukazatele, které nebyly použity<br />
při hodnocení <strong>podniku</strong>, jsou rozvedeny v přílohách této bakalářské práce.<br />
V praktické části pracuji již s vybraným podnikem rodinného typu, ve kterém <strong>finanční</strong><br />
řízení vychází pouze ze základních ekonomických znalostí a především z praktických<br />
zkušeností. Analyzovala jsem podnik z pohledu likvidity, rentability, zadluženosti a<br />
souhrnných ukazatelů a v kapitole IV stanovila silné a slabé stránky <strong>podniku</strong>, přičemž u<br />
slabých stránek jsem navrhla konkrétní řešení, které by mohlo vést ke zlepšení situace.<br />
Bylo zajímavé, že i když vedení firmy nestudovalo odborné publikace, ve více směrech<br />
vyhodnocení <strong>ekonomické</strong> situace se shodovalo s postupy odbornými. Je to dáno i tím, že<br />
jednotlivé ukazatele byly vytvořeny na základě logických závislostí v <strong>podniku</strong> a na<br />
praktických zkušenostech 46 .<br />
Přesto bych byla v používání jednotlivých ukazatelů obezřetná a doporučila bych<br />
nepoužívat je jako dogma, ale jako orientační vyhodnocení, a to z několika důvodů:<br />
- některé metody byly vytvořeny za jiných ekonomických podmínek a v jiných zemí<br />
než v České republice<br />
- ve vykazování v účetnictví se používá oceňování v historických cenách (neodráží<br />
skutečnou hodnotu), účetní výkazy jsou sestaveny k určitému datu a s celoročními<br />
údaji, účetnictví neobsahuje vlivy nepeněžních faktorů (jako je obchodní jméno<br />
apod.)<br />
46 např. Altmanův bankrotní model vznikl vyhodnocením historických údajů o prosperujících a<br />
bankrotujících podnicích<br />
50
- je důležité vzít v úvahu i vnější podmínky (politický systém, konkurenční prostředí<br />
apod.)<br />
- získané výsledky nemusí být vždy správně ekonomicky interpretovány<br />
Další hodnocení, které lze získat, je srovnávat výsledné hodnoty s odvětvovými průměry 47 .<br />
Toto srovnání jsem ale při vyhodnocování nepoužila, protože zveřejněné údaje se týkají<br />
většinou podniků nad 100 zaměstnanců, a proto se mi jevily jako nepoužitelné pro srovnání<br />
s malou firmou. Odvětvových údajů jsem se dotkla pouze při použití Indexu<br />
důvěryhodnosti „IN95“, kde se do rovnice dosazují jednotlivé váhy jako průměry hodnot<br />
jednotlivého ukazatele v odvětví.<br />
Jelikož firma nesestavuje výkaz cash flow, nevybrala jsem pro praktickou část ukazatele,<br />
které s těmito údaji pracují.<br />
Vedení firmy bylo seznámeno s rozborem hospodaření, které jsem provedla v rámci této<br />
bakalářské práce, a bude zvažovat navrhovaná opatření. Zároveň se inspirovalo, jak tuto<br />
analýzu dělat trochu jiným způsobem, než doposud.<br />
Závěrem lze říci, že cíle stanovené v počátku se podařilo dosáhnout, i když některé<br />
skutečnosti by zasloužily hlubší (interní) prozkoumání, které však tato bakalářská práce<br />
svým rozsahem nemohla postihnout.<br />
47 Oborové hodnoty lze zjistit na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu nebo na<br />
stránkách Českého statistického úřadu<br />
51
Použité zdroje<br />
Odborné publikace<br />
ČECHOVÁ, A. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 182 s.<br />
ISBN 80-251-1124-5.<br />
HARNA, L., REZKOVÁ, J., BŘEZINOVÁ, H. Finanční analýza včetně softwaru. 3. vyd.<br />
Praha: Bilance, 2007. 65 s. ISBN 80-86371-49-2.<br />
KALOUDA, F. Základy podnikových financí. Brno: Václav Klemm – Vydavatelství a<br />
nakladatelství, 2008. 135 s. ISBN 978-80-904083-0-2.<br />
KOLÁŘ, P. Manažerské finance. Bilance. 257 s.<br />
KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN<br />
80-7357-219-2.<br />
KOLEKTIV AUTORŮ. Finanční řízení v praxi. 1. vyd. Praha: Alena Pavlíková, 1998.<br />
467 s.<br />
LANDA M. Jak číst <strong>finanční</strong> výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s.<br />
ISBN 978-80-251-1994-5.<br />
NULLOVÁ, M., KONEČNÝ, M. Management. Karviná: Slezská univerzita v Opavě,<br />
2006. 267. ISBN 80-7248-240-8.<br />
RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-<br />
2481-2.<br />
SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – <strong>finanční</strong> analýza v řízení firmy, 2. dopl.<br />
vyd. Praha:Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8.<br />
SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a <strong>finanční</strong> řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada,<br />
2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9.<br />
STROUHAL, J. Finanční řízení firmy v příkladech. Brno: Computer Press, 2006. 178 s.<br />
ISBN 80-251-0913-5.<br />
Ostatní zdroje<br />
konzultace s jednatelem firmy a hlavním ekonomem, leden – březen 2009<br />
SKALIČKOVÁ. Finanční analýza [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2008-16-12].<br />
Dostupné z: <br />
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví<br />
52
Seznam tabulek a schémat<br />
Tab. č. 1 Horizontální analýza rozvahy ............................................................................... 27<br />
Tab. č. 2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty .......................................................... 29<br />
Tab. č. 3 Vertikální analýza rozvahy ................................................................................... 30<br />
Tab. č. 4 Čistý pracovní kapitál ........................................................................................... 31<br />
Tab. č. 5 Čistý peněžně pohledávkový fond ........................................................................ 32<br />
Tab. č. 6 Výpočet likvidit .................................................................................................... 33<br />
Tab. č. 7 Výpočet ukazatelů rentabilit ................................................................................. 35<br />
Tab. č. 8 Ukazatele zadluženosti a <strong>finanční</strong> stability ........................................................... 37<br />
Tab. č. 9 Ukazatele aktivity ................................................................................................. 39<br />
Tab. č. 10 Index důvěryhodnosti IN95 pro rok 2005 – 2008 ............................................... 44<br />
Tab. č. 11 Index „IN“ pro rok 2005 – 2008 ......................................................................... 46<br />
Tab. č. 12 Tamariho bodová stupnice .................................................................................. 57<br />
Tab. č. 13 Algoritmus Kralickova Quicktestu ..................................................................... 58<br />
Schéma č. 1 Pyramidový rozklad Du Pont .......................................................................... 19<br />
Schéma č. 2 Souhrn elementárních metod <strong>finanční</strong> analýzy ............................................... 22<br />
Schéma č. 3 Organizační struktura firmy ............................................................................ 24<br />
Schéma č. 4 Du Pont rozklad pro rok 2005 ......................................................................... 40<br />
Schéma č. 5 Du Pont rozklad pro rok 2006 ......................................................................... 41<br />
Schéma č. 6 Du Pont rozklad pro rok 2007 ......................................................................... 41<br />
Schéma č. 7 Du Pont rozklad pro rok 2008 ......................................................................... 42<br />
Schéma č. 8 Du Pont rozklad po navrhovaných změnách ................................................... 48<br />
53
Přílohy<br />
Příloha č. 1 Bankrotní a bonitní modely - postupy výpočtů ................................................ 55<br />
Příloha č. 2 Vývoj tržeb za zboží a obchodní marže ........................................................... 60<br />
Příloha č. 3 Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům ....................................................... 61<br />
Příloha č. 4 Vývoj ukazatelů rentability ROA a ROE ......................................................... 62<br />
54
Příloha č. 1 Bankrotní a bonitní modely - postupy výpočtů<br />
Bankrotní modely – Altmanův model 48<br />
Altmanův model je typický souhrnný index a jeho výpočet je stanoven jako součet hodnot<br />
pěti běžných poměrových ukazatelů, jimž je přiřazena různá váha (největší váhu má<br />
rentabilita celkového kapitálu). Altmanův model je považován za efektivní prostředek<br />
k odhalení nepřiměřených úvěrových rizik, vhodně tak doplňuje <strong>finanční</strong> poměrové<br />
analýzy.<br />
Postup výpočtu:<br />
a) rovnice pro společnosti, které patří do skupiny firem veřejně obchodovatelných na<br />
burze<br />
Z = 1,2 x X 1 + 1,4 x X 2 + 3,3 x X 3 + 0,6 x X 4 + 1 x X 5<br />
kde:<br />
X 1 = podíl pracovního kapitálu k celkovým aktivům<br />
X 2 = rentabilita čistých aktiv<br />
X 3 = EBIT/aktiva celkem<br />
X 4 = tržní hodnota základního jmění/celkové závazky<br />
X 5 = tržby/aktiva celkem<br />
<strong>Hodnocení</strong> výsledku:<br />
Index > 2,99<br />
Index 1,81 – 2,98<br />
Index < 1,81<br />
<strong>finanční</strong> situace <strong>podniku</strong> je uspokojivá<br />
šedá zóna<br />
signalizace <strong>finanční</strong>ch problémů, možnost bankrotu<br />
b) rovnice pro společnosti, které nejsou veřejně obchodovatelné na burze, liší se od<br />
předchozí rovnice ve vahách a hodnocení výsledku<br />
Z = 0,717 x X 1 + 0,847 x X 2 + 3,107 x X 3 + 0,42 x X 4 + 0,998 x X 5<br />
48 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 73<br />
55
<strong>Hodnocení</strong> výsledku:<br />
Index > 2,9<br />
Index 1,2 – 2,9<br />
Index < 1,2<br />
pásmo prosperity<br />
pásmo šedé zóny<br />
pásmo bankrotu<br />
Bankrotní modely – Tafflerův model 49<br />
Byl publikován v roce 1977 a využívá 4 poměrové ukazatele.<br />
Tafflerova diskriminační rovnice má tvar:<br />
Z = 0,53 x R 1 + 0,13 x R 2 + 0,18 x R 3 + 0,16 x R 4<br />
kde:<br />
R 1 = zisk před zdaněním/krátkodobé závazky<br />
R 2 = oběžná aktiva/cizí kapitál<br />
R 3 = krátkodobé závazky/celková aktiva<br />
R 4 = tržby celkem/celková aktiva<br />
<strong>Hodnocení</strong> výsledku:<br />
Index > 0,3<br />
Index < 0,2<br />
malá pravděpodobnost bankrotu<br />
vyšší pravděpodobnost bankrotu<br />
Bonitní modely – Tamariho model 50<br />
M. Tamari z vlastních zkušeností přišel k závěru, že <strong>finanční</strong> situaci lze předvídat na<br />
základě šesti ukazatelů:<br />
T1 vlastní kapitál/cizí zdroje<br />
T2 vývoj zisku s dvěma možnostmi vyjádření:<br />
a) absolutní vyjádření<br />
b) ukazatel ROA<br />
T3 běžná likvidita<br />
T4 výrobní spotřeba/průměrný stav nedokončené výroby<br />
49 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – <strong>finanční</strong> analýza v řízení firmy, 2. dopl. vyd.<br />
Praha:Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8, s. 132<br />
50 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – <strong>finanční</strong> analýza v řízení firmy, 2. dopl. vyd.<br />
Praha:Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8, s. 126<br />
56
T5 tržby/průměrný stav pohledávek<br />
T6 výrobní spotřeba/pracovní kapitál<br />
Tab. č. 12 Tamariho bodová stupnice<br />
Ukazatel Interval hodnot Body<br />
T1 0,51 a více 25<br />
0,41 - 0,50 20<br />
0,31 - 0,40 15<br />
0,21 - 0,30 10<br />
0,11 - 0,20 5<br />
do 0,10 0<br />
T2 posledních 5 let kladné a) a b) > HK 25<br />
posledních 5 let kladné a) a b) > Me 20<br />
posledních 5 let kladné a) 15<br />
b) > HK 10<br />
b) > Me 5<br />
jinak 0<br />
T3 2,01 a více 20<br />
1,51 - 2,00 15<br />
1,11 - 1,50 10<br />
0,51 - 1,10 5<br />
do 0,50 0<br />
T4 HK a více 10<br />
Me - HK 6<br />
DK - Me 3<br />
DK a méně 0<br />
T5 HK a více 10<br />
Me - HK 6<br />
DK - Me 3<br />
DK a méně 0<br />
T6 HK a více 10<br />
Me - HK 6<br />
DK - Me 3<br />
DK a méně 0<br />
Zdroj: SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – <strong>finanční</strong> analýza v řízení firmy<br />
kde:<br />
HK = horní kvantil hodnot příslušných ukazatelů v daném oboru<br />
Me = medián hodnot příslušných ukazatelů v daném oboru<br />
DK = dolní kvantil hodnot příslušných ukazatelů v daném oboru<br />
57
Bodové hodnocení 51 :<br />
součet bodů > 60<br />
součet bodů < 30<br />
podnik s malou pravděpodobností bankrotu<br />
podnik s vyšší pravděpodobností bankrotu<br />
Bonitní modely – Kralickuv Quicktest 52<br />
Ze 4 základních oblastí analýzy (stabilita, likvidita, rentabilita a hospodářský výsledek) byl<br />
zvolen jeden ukazatel, aby se analyzovala <strong>finanční</strong> stabilita i výnosová situace firmy.<br />
Tab. č. 13 Algoritmus Kralickova Quicktestu<br />
Ukazatel Konstrukce ukazatele Hodnota ukazatele Body<br />
R1<br />
R2<br />
R3<br />
R4<br />
vlastní kapitál/aktiva celkem<br />
celk. dluhy - peněž. prostředky/provozní<br />
cash flow<br />
EBIT/aktiva celkem<br />
provoz. cash flow/provozní výnosy<br />
Zdroj: KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza<br />
0,3 a více 4<br />
0,2 - 0,3 3<br />
0,1 - 0,2 2<br />
0,0 - 0,1 1<br />
0,0 a méně 0<br />
3 a méně 4<br />
3 - 5 3<br />
5 - 12 2<br />
12 - 30 1<br />
30 a více 0<br />
0,15 a více 4<br />
0,12 - 0,15 3<br />
0,08 - 0,12 2<br />
0,00 - 0,08 1<br />
0,00 a méně 0<br />
0,1 a více 4<br />
0,08 - 0,1 3<br />
0,05 - 0,08 2<br />
0,00 - 0,05 1<br />
0,00 a méně 0<br />
51 KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2,<br />
s. 152<br />
52 KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2,<br />
s. 153<br />
58
<strong>Hodnocení</strong> <strong>finanční</strong> stability: FS = R1+R2<br />
2<br />
<strong>Hodnocení</strong> výnosové situace: VS = R3+R4<br />
2<br />
<strong>Hodnocení</strong> celkové situace:<br />
CS=<br />
FS VS<br />
2<br />
Výsledek: hodnocení ≥ 3 velmi dobrý podnik<br />
<strong>Hodnocení</strong> ≤ 1<br />
špatný podnik<br />
59
Příloha č. 2 Vývoj tržeb za zboží a obchodní marže<br />
Vývoj tržeb za zboží a obchodní marže (v tis. Kč)<br />
50000<br />
45000<br />
40000<br />
35000<br />
30000<br />
25000<br />
20000<br />
15000<br />
10000<br />
5000<br />
0<br />
2005 2006 2007 2008<br />
Tržby za zboží<br />
Obchodní marže<br />
60
Příloha č. 3 Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům<br />
Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům (v tis. Kč)<br />
20000<br />
15000<br />
14925<br />
16344<br />
13795<br />
11850<br />
10000<br />
5000<br />
4964 5136 5692 6180<br />
0<br />
2005 2006 2007 2008<br />
Vlastní kapitál<br />
Cizí zdroje<br />
61
Příloha č. 4 Vývoj ukazatelů rentability ROA a ROE<br />
Vývoj ukazatelů rentability ROA a ROE<br />
ROA<br />
ROE<br />
12,11%<br />
7,34%<br />
9,77%<br />
7,90%<br />
6,71% 6,41%<br />
3,95%<br />
3,35%<br />
2005<br />
2006 2007 2008<br />
62