Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka - Česká farmaceutická ...
Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka - Česká farmaceutická ...
Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka - Česká farmaceutická ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
SBORNÍK PŘEDNÁŠEK<br />
Z DĚJIN FARMACIE<br />
přednesených <strong>na</strong> odborných<br />
symposiích v roce 2007 a 2008<br />
Sekce dějin farmacie České farmaceutické společnosti<br />
leden 2008<br />
PRAHA
OBSAH<br />
Sborník obsahuje sebrané přednesené příspěvky z:<br />
a) Přednáškový den k 85. <strong>na</strong>rozeninám <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Zdeňka <strong>Hanzlíčka</strong>, 17. led<strong>na</strong> 2007, Praha<br />
b) XLVI. Symposia z historie farmacie a veerinární medicíny, 7. listopadu 2008, Brno<br />
c) Pracovní den ,Oslavy životního jubilea nestorů české farmacie (doc. Josefa Malého, doc.<br />
Václava Ruska, prof. Vladimíra Smečky, prof. Ja<strong>na</strong> Solicha)<br />
Ve sborníku nejsou obsaženy příspěvky, které do uzávěrky termínu nebyly autory dodány.<br />
Obsah .......................................................................................................................... 2<br />
Zdeňku Hanzlíčkovi kytička z luhů přilehlých ............................................................... 3<br />
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>.Z.<strong>Hanzlíčka</strong> ..................................................................... 5<br />
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong> ............................................................... 7<br />
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA ............................................................ 22<br />
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc. ............................................................ 30<br />
Životopis doc.<strong>RNDr</strong>.<strong>PhMr</strong>.Václava Ruska,CSc. ........................................................ 42<br />
Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. V. Rusek, CSc.:OPERA SELECTA ............................................. 44<br />
Apatykář Jan Marek Marci ......................................................................................... 49<br />
Dva bratři-pilíře FaF v Brně ....................................................................................... 52<br />
Změny v pražských historických lékárnách ............................................................... 54<br />
K vývoji invenčních zdrojů v explozi lékových inovací z pohledu farmakologa .......... 57<br />
Výroba léčivých přípravků ve farmaceuticko-chemické laboratoři při lékárně „U<br />
moravské orlice “ ve Vsetíně ..................................................................................... 59<br />
<strong>Česká</strong> <strong>farmaceutická</strong> terminologie v 17. století ........................................................ 61<br />
Otakar Rybák rektor a přednosta farmakologického ústavu ..................................... 63<br />
K 65.výročí úmrtí objevitele Polysanu Prof.J.Bečky .................................................. 66<br />
Přístroje <strong>na</strong> výrobu galenik z lékarny v Týnci n/L. ve sbírkách NZM ......................... 69<br />
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> ústav galenické farmacie Farmaceutické fakuly MU v Brně .............. 72<br />
Víno léčí .................................................................................................................... 77<br />
Sborník připravila:<br />
PharmDr Marti<strong>na</strong> Lisá PhD,Nemocniční lékár<strong>na</strong> VFN,Karlovo nám 32,Praha 2<br />
Text neprošel jazykovou úpravou<br />
- Stra<strong>na</strong> 2 -
- Stra<strong>na</strong> 3 -<br />
Zdeňku Hanzlíčkovi kytička z luhů přilehlých<br />
Zdeňku Hanzlíčkovi kytička z luhů přilehlých<br />
autorka: Skalicka,M.<br />
V době mých začátků spravoval pan doktor Hanzlíček lékárnu <strong>na</strong> Pohořelci. V blízkém<br />
Památníku národního písmnictví, což byl tehdy konglomerát několika muzeí literárních a hudebních,<br />
zformovala se zcela spontánně skupi<strong>na</strong> mladých a scházela se k přednáškám a k jiným akcím<br />
odborným i společenským. K mladým se připojil též o generaci starší nezapomenutelný pan profesor<br />
Bohumil Ryba (zdá se mi někdy, že s ním jakoby odešla z <strong>na</strong>šeho života i lati<strong>na</strong>, jazyk, který odjakživa<br />
představoval jedno jisté signum kulturní úrovně společnosti - jazyk, který tolik ctí právě pan doktor<br />
Hanzlíček). S mladými sympatizoval plachý a uzavřený básník a slovenský levicový politik Laco<br />
Novomeský (Ryba i Novomeský patřili oba k obětem politické persekuce 50. let a <strong>na</strong> Strahově <strong>na</strong>šli<br />
útočiště po propuštění z vězení). Jakýsi spiritus agens skupiny byl Zdeněk Kirschner, pozdější<br />
správce grafické sbírky Uměleckopůmyslového muzea, nejmladší byla tehdy čerstvá maturantka<br />
jménem Helenka Smetáčková, dnes historička umění paní doktorka Čižinská z Národního<br />
památkového ústavu. Nepřehlédnutelný mezi všemi byl Zdeněk Hanzlíček, který pro svůj úsměv,<br />
vtip a hravost mohl být za nejmladšího klidně považován také.<br />
Co spojovalo všechny tyto lidi? Nebyla to práce - představovali různé, převážně humanitní<br />
disciplíny, mnozí neměli nebo ani nechtěli v muzejní instituci trvale zůstat. Podvědomě to byly jejich<br />
mladistvé ideály, úcta ke kultuře a vzdělanosti, touha po svobodném projevu, k čemuž jim dobová<br />
ideologie žádný prostor nedávala - hodnoty, které charakterizují též osobnost Zdeňka <strong>Hanzlíčka</strong>.<br />
Nebylo pro nás tehdy tolik důležité, že už existuje farmaceutické muzeum v Nerudově ulici. Pan doktor<br />
Hanzlíček, kromě toho, že <strong>na</strong> Strahově pracoval jako badatel a že se do jeho pohořelecké lékárny<br />
pospíchávalo pro medikamenty, byl vždy otevřený jakémukoli názoru, uměl <strong>na</strong>slouchat, uměl<br />
oponovat, vnášel do diskusí vždy něco nového, vždycky věděl něco <strong>na</strong>víc a rád to ostatním předával.<br />
Byl respektován a všichni ho měli rádi.<br />
Zdeněk Hanzlíček byl nepřehlédnutelný i později ve velké skupině pracovníků pražských<br />
muzeí, která se zformovala už <strong>na</strong> oficiální bázi odborů a měla proto i oficiálnější charakter. Každý<br />
měsíc se ko<strong>na</strong>la návštěva některého z pražských muzeí spojená s diskusí o jeho podobě a<br />
problémech. Návštěva farmaceutického muzea v Nerudově ulici patřila díky též hostiteli Hanzlíčkovi k<br />
těm nejzajímavějším. Vždyť triumvirát farmaceutických historiků Drábek-Hanzlíček-Rusek (v<br />
abecedním pořadí) za patronátu profesora Skarnitzla počí<strong>na</strong>l toto muzeum téměř <strong>na</strong> zelené louce - od<br />
starostí s dislokací po problémy sběru a instalace. Pokud se pamatuji, opomněl však tehdy pan doktor<br />
sdělit, kolik z historicky vzácného sbírkového materiálu zachránil pro muzeum před zkázou on sám, a<br />
to někdy doslova ze smeťáků , kde měl skončit po socializaci a tzv. modernizaci lékáren v 50. letech.<br />
Mnoho z nich dnes uchovává i vystavuje České farmaceutické muzeum v Kuksu a věřme, že se ani<br />
pan doktor, ani my nedožijeme chvíle, kdy by mohla nikoli už podivná ideologie, ale dnes tak často<br />
neméně podivné tržní mechanismy existenci tohoto bohatství jakkoli opět ohrozit nebo třeba i jen<br />
omezit. - Hanzlíčkova všestrannost a otevřenost se tedy výrazně projevila i mezi odborníky nikoli už<br />
jen humanitního zaměření, přitáhla k němu mnohé a nejeden z nich čerpá z jeho umění prakticky<br />
dodnes.<br />
Na Hanzlíčkovu počátku stojí paradox : nebýt za <strong>na</strong>cistické okupace uzavřených českých<br />
vysokých škol, měli bychom asi dnes jen o jednoho archiváře více než kolik už jich je - Zdeněk<br />
Hanzlíček hodlal studovat historii a archivnictví. Aby se vyhnul totálnímu <strong>na</strong>sazení, <strong>na</strong>stoupil po<br />
maturitě práci v lékárně, vyko<strong>na</strong>l tirocinium a po válce vystudoval farmacii. Zájem o historii ho<br />
neopustil, dále se vzdělával především v tzv. pomocných vědách historických a vyrostl z něho<br />
specialista, jichž je pramálo - historik farmacie a muzeolog.<br />
Bibliografie jeho vlastních farmaceuticko historických prací je dnes velmi početná a jejich<br />
zhodnocení patří kompetentním. Pan doktor Hanzlíček však své schopnosti, poz<strong>na</strong>tky i představy o<br />
metodice zpracování jakéhokoli farmaceuticko historického tématu uplatňoval a uplatňuje i <strong>na</strong> dalších<br />
frontách : vedl a oponoval dlouhou řadu diplomových a disertačních prací, z nichž některé jsou<br />
mimořádně přínosné. Před lety jako člen výboru Krajské lékárenské služby Středočeského kraje vedl k<br />
historiografické práci i své mimopražské kolegy a dík svým osobním vlastnostem, které trochu<br />
připomí<strong>na</strong>jí schopnosti bájného krysaře z Hammeln, též inicioval vznik nejedné původní práce o<br />
historii mimopražských lékáren.<br />
Pro farmaceuta <strong>Hanzlíčka</strong> historie jeho disciplíny nepředstavovala nikdy nějakou berličku,<br />
zdánlivě s<strong>na</strong>zší součást profese. Je bytostný historik, jenž při velkém respektu, který chová k tzv.<br />
pomocným vědám historickým (z nichž nejbližší mu byly a jsou heraldika a genealogie) chápal vždy<br />
proměnlivost, relativnost pojmu „pomocná věda“ ve vztahu k tomu, co nás zajímá - on respektuje vše<br />
a odkudkoli, co mu může pomoci. A zároveň očekává, že farmacie a historie farmacie měla by být<br />
pomocnou, ale i respektovanou vědou pro zkoumání jakéhokoli jevu nebo předmětu, který se této<br />
oblasti byť jen okrajově dotýká. O tom mu předášeli též při jeho postgraduálním studiu muzeologie. On<br />
sám, pokorný dělník <strong>na</strong> vinici Páně, však nikdy takto neteoretizoval a je známo, že právě některým<br />
metodologům a teoretikům vědy chybí to, čím on přetéká : invence, nápady, široký rozhled,
Zdeňku Hanzlíčkovi kytička z luhů přilehlých<br />
pracovitost. On má velmi širokoúhlý obzor a může si dovolit chodit za hranice své specializace, a to<br />
někdy i dost daleko (byla jsem svědkem , kdy <strong>na</strong> půdě pražské filosofické fakulty úspěšně v diskusi<br />
usměrnil názor suverénního hudebního antropologa, jehož speciální obzor byl však poněkud užší).<br />
Nebyly to sudičky u Hanzlíčkovy kolébky ani postavení hvězd při jeho <strong>na</strong>rození, co určilo jeho<br />
životní dráhu , jeho široké zájmy a schopnost <strong>na</strong>sávat i produkovat z mnoha zdrojů. On v sobě nese,<br />
jako my všichni, geny svých předků a měl věru odkud brát. Jeho početně rozvětvená rodi<strong>na</strong><br />
poz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>la kulturu západočeského regionu. Každému z mnoha dětí kdysi venkovské rodiny se<br />
dostalo v jejich době maximálního možného vzdělání a dívky, jichž bylo více, už v době stavby<br />
Národního divadla mohly být dík svému vychování v Ženském výrobním spolku a v učitelských<br />
ústavech zcela nezávislé. Literární a výtvarné památky, které po některých z nich pan doktor v<br />
rodinném archivu uchovává, jsou pozoruhodně doko<strong>na</strong>lé. Dědeček pa<strong>na</strong> doktora, švihovský lékař, až<br />
zázračně zachránil ještě před vypuknutím první světové války jedním tehdy nově zaváděným lékem z<br />
Německa život mnoha dětem při epidemii záškrtu, měl vlastní domácí lékárnu sloužící širokému kraji,<br />
podílel se <strong>na</strong> založení sokolské jednoty ve Švihově. Jeho početná múzicky založená a vzdělaná<br />
rodi<strong>na</strong> obohatila švihovský kulturní život divadelními představeními, kde jim byl nápomocen sám<br />
tehdejší šéf činohry Národního divadla Jaroslav Kvapil . - Moje maminka vzpomí<strong>na</strong>la s velkým<br />
obdivem <strong>na</strong> pěvce jménem Vladimír Vuršr. Až nedávno jsem se dozvěděla, že to byl Hanzlíčkův strýc<br />
z plzeňské větve jeho předků, z rodiny, která založila po řadu let výz<strong>na</strong>mné šumavské kulturní<br />
centrum penzion Krásnohorská v České Kubici, kam se sjížděla <strong>na</strong> počátku první republiky kulturní<br />
elita národa (Destinnová, Kubelík, výz<strong>na</strong>mní literáti, členové rodiny presidenta Masaryka). To všechno<br />
byl svět, do něhož přišel a který formoval osobnost pa<strong>na</strong> doktora <strong>Hanzlíčka</strong>. Z tohoto prostředí vzešli i<br />
někteří jeho současní výz<strong>na</strong>mní blízcí příbuzní : několik universitních profesorů, z nichž bratránka,<br />
psychiatra Lubomíra <strong>Hanzlíčka</strong> oz<strong>na</strong>čil v nekrologu jeho žák, superlativy neplýtvající Cyril Höschl za<br />
génia, dále národní umělec-violista profesor Ladislav Černý (strýc), nositel hollywoodského Oscara<br />
akademický architekt Karel Černý (bratranec) a <strong>na</strong>konec „český Elvis Presley“ doktor Karel Zich.<br />
Múzické geny předků jsou u Zdeňka <strong>Hanzlíčka</strong> velmi nápadné, ale není asi příliš známo, že je<br />
též velmi schopný a v poetice erudovaný básník. Z výchovy tatínka, inženýra-strojaře, autora řady<br />
učebnic a reformních nápadů v učňovském školství, mu však bezesporu zůstala pracovitost,<br />
systematičnost a přesné myšlení. Jako genealog zpracoval <strong>na</strong> profesionální úrovni obsáhlou kroniku<br />
svého rodu. Jako heraladik, <strong>na</strong>víc s výtvarným <strong>na</strong>dáním několika malířů své rodiny, vytvořil celou<br />
řadu fiktivních erbů pro své přátele a též jeden vlastní - ten pak s velkým potěšením svým osobitým<br />
způsobem pro něho přetvořil Jiří Winter-Neprakta (jeden náš přední současný heraladik, ji<strong>na</strong>k zaťatý<br />
nepřítel nepravých erbů , zhodnotil tuto aktivitu jako „heraldicky zcela bezchybnou“). Před několika<br />
lety otiskl několik Hanzlíčkových erbů Časopis českých lékárníků, bohužel bez uvedení autorova<br />
jmé<strong>na</strong>.<br />
Pan doktor Hanzlíček miluje lidovou píseň a sbírá především písně chodské. K mnoha jeho<br />
dalším hudebním láskám patří však <strong>na</strong>př. též W.A. Mozart. K jeho nedávnému jubileu poskytl pro<br />
loňské jarní symposium z dějin farmacie drobnou, ale výz<strong>na</strong>mnou studii „Olomoucké recepty pro W.A.<br />
Mozarta z r. 1767“. Tuto práci, která je přínosná pro Salcburk (doplňuje totiž údaje velkého kritického<br />
vydání mozartovské korespondence), z důvodů zcela nepochopitelných neotiskl, nebo alespoň nikoli<br />
v jubilejním roce, ostravský Časopis českých lékárníků , ačkoliv je to mimo jiné i cenné moravikum.<br />
Měla jsem to štěstí, že jsem jako první otevřela jeden vzácný dvěapůlstoletí postrádaný<br />
šporkovský tisk. Je to několikasetstránková náboženská polemika, ale je tam skryta i drobná partie,<br />
která poprvé odhaluje názory, které měl hrabě Špork, zakladatel kukského hospitálu, <strong>na</strong> léčitelství.<br />
Poreferovala jsem o tom před pár lety <strong>na</strong> jednom z brněnských symposií z dějin farmacie. Tehdy jsem<br />
panu doktoru Hanzlíčkovi poděkovala za pomoc při správném zhodnocení výz<strong>na</strong>mu Šporkových<br />
názorů.<br />
Je radost s ním spolupracovat, stejně jako kdysi, když jsme spolu připravovali slavnostní<br />
literárně hudební pásmo pro velký jubilejní sjezd <strong>na</strong>ší farmacie v Českých Budějovicích. Přeji panu<br />
doktorovi zdraví, přeji, aby nic neporušilo slunnou, optimistickou pohodu jeho duše ani nesfouklo<br />
jeho nám všem dobře známý úsměv z jeho tváře: „A jede se dál, močálem černým kolem bílých skal“,<br />
říkává pan doktor rád. Kéž to říká ještě hodně dlouho !<br />
- Stra<strong>na</strong> 4 -
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>.Z.<strong>Hanzlíčka</strong><br />
autor:Jindra,L.<br />
- Stra<strong>na</strong> 5 -<br />
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>.Z.<strong>Hanzlíčka</strong><br />
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> provedení historického pásma „700 let farmacie<br />
v Čechách a 30 let socialistické farmacie“ jako úvodní části I.<br />
sjezdu ČFS po federalizaci Československa<br />
Před 700 lety 21.1.1275 se uvádí <strong>na</strong> listině staroboleslavské kapituly jako jeden ze sedmi svědků<br />
Conradus apothecarius Pragensis. Třebaže již mnoho desítek let se v klášterních lékárnách<br />
připravovaly jednoduché léčivé přípravky, je to první jméno lékárníka, jež vystoupilo z dějinné<br />
bezejmennosti.“<br />
Touto větou otevřel autor pásma a jeho scénáře pan <strong>RNDr</strong>. et <strong>PhMr</strong>. Zdeněk Hanzlíček<br />
zmíněné historické pásmo. Hudbu z díla Pavla Josefa Vejvanovského vybrala PhDr. Marie Skalická.<br />
Sjezd se ko<strong>na</strong>l v září 1975 k oběma jubileím v divadelním sále Domu kultury v Českých Budějovicích.<br />
Pásmem provázeli přední členové činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích paní Ja<strong>na</strong><br />
Vasmutová a pan Vladimír Janura, <strong>na</strong>studování se zúčastnil i režisér a ředitel zmíněného divadla pan<br />
Milan Fridrich.<br />
Pásmo bylo zpracováno průřezem sedmi zvolených století a chronologickým zařazením<br />
vybraných údajů farmacie u nás.<br />
Zvolené údobí je časově velmi rozsáhlé a z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo zajištění, prostudování, provedení<br />
výběru a zpracování z<strong>na</strong>čného rozsahu archivovaných i dalších materiálů. A to tak, aby zvolený výběr<br />
byl dostatečně reprezentativní pro daný účel.<br />
Během zmíněných sedmi století došlo v Evropě k výz<strong>na</strong>mným politickým, mocenským i<br />
hospodářským změnám, ale i k řadě dílčích válečných konfliktů, větších válek, k nejdelší tj. třicetileté<br />
válce, ke dvěma světovým válkám v posledním století, k četným revolucím, povstáním, nepokojům<br />
z různých příčin jejich vzniku. Obyvatelstvo nebylo ušetřeno ani větších epidemií moru, neštovic i<br />
dalších infekčních chorob, případně ani hromadných otrav <strong>na</strong>př. znečištěnou, závadnou pitnou vodou,<br />
závadnými potravi<strong>na</strong>mi ani hladu z jejich nedostatku. Bývá uvádě<strong>na</strong> též pandemie chřipky po 1.<br />
světové válce.<br />
Tyto projevy se pochopitelně z velké části dotýkaly i českých zemí.<br />
Začátek sledovaného údobí, stanovený historicky doloženým datem uvedeným shora,<br />
koresponduje s uváděnými údaji o počátcích zřizování lékáren u nás ve 12. až 13. století.<br />
V té době vládli u nás Přemyslovci. Později, přibližně do konce středověku, pak jejich potomci po<br />
přeslici Lucemburkové. Historické země představovaly výz<strong>na</strong>mný evropský stát, <strong>na</strong> tuto dobu poměrně<br />
hospodářsky rozvinutý i bohatý, s výz<strong>na</strong>mnou i bohatou vyšší šlechtou a se zámožnými královskými<br />
městy s rozvinutými řemesly i rozvinutým obchodem. Dále s kláštery, dotovanými králem i šlechtou.<br />
V těchto podmínkách jsou zakládány církevní školy, rostla proto vzdělanost. Byla založe<strong>na</strong> dokonce i<br />
univerzita, jediná <strong>na</strong> sever od Paříže.<br />
Důležitým faktorem rozvoje českého státu byla jeho geografická poloha ve středu Evropy. Tím<br />
se stal výz<strong>na</strong>mnou křižovatkou obchodních cest, vedoucích ze západu <strong>na</strong> východ a z jihu <strong>na</strong> sever<br />
Evropy, případně i do dalších světadílů. Tak bohatl nejen český stát, ale těmito cestami docházelo i k<br />
šíření poz<strong>na</strong>tků z činnosti různých oborů a tedy i lékařství a farmacie. Účast <strong>na</strong> čilém mezinárodním<br />
obchodě umožňovala dovoz různých druhů zboží <strong>na</strong>př. solí, olejů, silic, koření, drog rostlinného nebo<br />
živočišného původu (drog ve smyslu farmakognostickém), vzácnější druhy dřev, různé kovy, tkaniny<br />
aj., ale i různé suroviny potřebné pro činnost četných řemesel i dalších oborů, tedy i lékařství a<br />
farmacie.<br />
Možno říci, že v historických zemích byly předpoklady pro vznik a počáteční rozvoj lékárenství<br />
již v prvé třetině sledovaného období (13. a 14. století).<br />
S ohledem <strong>na</strong> obsahovou náplň oboru <strong>na</strong>vazovala farmacie ještě <strong>na</strong> poz<strong>na</strong>tky alchymie a<br />
zvláště alchymie arabské, iatrochemie a flogistické teorie, kdy se mísily mytické<br />
formulaces praktickými výsledky experimentální činnosti pomocí exaktních metod fyziky. Vzniká<br />
chemie všeobecná, anorganická i organická, současně asi mezi nimi (možná i před oběma) chemie<br />
<strong>farmaceutická</strong>. Výsledky byly, i když zatím pomalu aplikovány v řadě činností, tudíž i ve vědních<br />
oborech farmacie. Ovlivnily podstatně i vývoj nejstarší farmaceutické činnosti - přípravy léčiv a léků.<br />
Prováděli ji již <strong>na</strong> počátku středověku starořečtí lékaři, možná správněji léčitelé (případně polyhistoři)<br />
zabývající se kromě jiných činností též léčením nemocných a přípravou léků.<br />
Po jednom z těchto polyhistorů byl mnohem později obor příprava léků <strong>na</strong>zván galenickou farmacií<br />
(galenikou). To již existovaly lékárny a tato činnost byla asi jejich nejhlavnější činností. Vývoj galeniky<br />
se postupně posunoval i do směru řešení problému individuelní nebo hromadné výroby aplikačních<br />
forem léků z chemických léčiv nebo jejich směsí. V pozdějších údobích se poz<strong>na</strong>tky i metody<br />
zkoumání exaktních věd podílely i <strong>na</strong> vzniku a dalším vývoji různých medicínských, přírodovědných i
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>.Z.<strong>Hanzlíčka</strong><br />
technických oborů, které ke své činnosti, výzkumu atd. zvláště potřebovaly exaktní metody fyzikální<br />
nebo chemické. Šlo hlavně o obory biologické povahy, jejichž vývoj se právě z těchto důvodů<br />
opožďoval. Zpožďování se postupně vyrovnávalo a vyrovnává rozvojem vědy, techniky, ekonomiky i<br />
společnosti vůbec.<br />
Mluvené slovo bylo v pásmu vhodně doplňováno promítáním diapozitivů, získaných ze snímků<br />
<strong>na</strong>př. historicky výz<strong>na</strong>mných listin, diplomů, úryvků z knih a časopisů, rukopisů, normativních publikací<br />
jako jsou starší lékárnické sazby a lékopisy, pracovní řády, z údajů o vzdělání, zvláště po založení<br />
pražské univerzity, o reformách pregraduálního studia farmacie, postgraduálním studiu, o podílu<br />
farmaceutů <strong>na</strong> pedagogické činnosti univerzity, o činnosti farmaceutických <strong>na</strong>učných společností a<br />
stavovských organizacíh, portrétů výz<strong>na</strong>mných činitelů farmacie, případně <strong>na</strong>vazujících oborů,<br />
lékárenských výrobních laboratoří, výrobních a laboratorních prostorů farmaceutických výrobních<br />
závodů, plánků, náčrtků nebo kopií snímků interiérů a exteriérů lékáren, lékárenských laboratoří,<br />
exteriérů farmaceutických výrobních závodů a dalších.<br />
Historické pásmo bylo mimořádně úspěšnou součástí sjezdu. Jeho profesní i historická úroveň<br />
byla účastníky sjezdu vysoce hodnoce<strong>na</strong>. Stejně tak bylo hodnoceno umělecké ztvárnění pásma.<br />
V témže duchu informovaly své čtenáře denní časopisy. Jeden z účastníků sjezdu, host – nikoliv<br />
farmaceut – řekl v kuloárech: „Farmacie má nádherné historické zázemí svého oboru. Jak historici<br />
farmacie dokazují, že to co jsme slýchávali <strong>na</strong> gymnáziu v hodinách latiny a dějepisu, a co byl pravil i<br />
klasik „ Historia est magistra vitae“, platilo, dosud platí a bude platit i v dalších stoletích a možná<br />
tisíciletích.“<br />
- Stra<strong>na</strong> 6 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
autor: Drábek, P.<br />
Práce časopisecké<br />
001. Inventura L.P. 1633. A<strong>na</strong>lysa, časopis n.p. Pražská Medika (dále jen A<strong>na</strong>lysa)<br />
3, 1953, č. 12, str. 1<br />
002. Hygienická opatření při podezřelých nemocech. A<strong>na</strong>lysa 3, 1953, č. 12, str. 3<br />
003. Nejstarší botanické zahrady v Praze. A<strong>na</strong>lysa 4, 1954, č. 1, str. 3-4<br />
004. Armarium – kolébka středověkých apothek. A<strong>na</strong>lysa 4, 1954, č. 2-3, str. 6<br />
005. Chtěli otrávit krále. A<strong>na</strong>lysa 4, 1954, č. 4, str. 2<br />
006. O některých starých léčivech živočišného původu. A<strong>na</strong>lysa 4, 1954, č. 6, str. 3<br />
007. Léčivá moc drahokamů. A<strong>na</strong>lysa 4, 1954, č. 7-8, str. 8<br />
008. Naše nejstarší památka farmaceutické literatury. A<strong>na</strong>lysa 4, 1954, č. 11, str. 4<br />
009. Staročeské herbáře. A<strong>na</strong>lysa 4, 1954, č. 11, str. 4<br />
010. Dreckapatyky a dreckapatykáři. A<strong>na</strong>lysa 5, 1955, č. 1-2, str. 2-4<br />
011. Z dějin pražského lékárnictví. Cestovní noviny ZV ROH n.p. Pražská Medika<br />
(rozmnoženo). Praha 1956<br />
012. Hanzlíček, Z. – Drábek, P.: Historické lékárenské středisko.<br />
Československá farmacie (dále jen Českoslov. Farm.) 6. 1957, 485-486<br />
013. Zakládáme lékárenské historické středisko. Farmácia 26, 1957, 376-377<br />
014. Z počátků české farmacie. Dějiny a současnost 3, 1961, 36-39<br />
015. Z činnosti Lékárenského muzea v Praze. Zprávy Komise pro dějiny přírodních,<br />
lékařských a technických věd ČSAV 8, 1961, 53<br />
016. Vznik a vývoj léčitelského kultu sv. Kosmy a Damiá<strong>na</strong>.<br />
Farm. Obzor 32, 1963, 83-84, 2 obr.<br />
017. Hanzlíček, Z. – Ryneš, V.: Neznámé privilegium pražských lékárníků z r. 1652. Farm.<br />
Obzor 32, 1963. 129-137, 1 obr.<br />
018. Hanzlíček, Z. –Rusek, V. Zpráva o činnosti Skupiny pro dějiny farmacie.<br />
Farm. Obzor 32, 1963, 227-231<br />
019. Červený lev. (Přehled české alchymie). Magazín chytrých dětí Praha 1963,<br />
5. svazek, str. 55 a další<br />
020. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: Museum pharmaceuticum Pragense.<br />
Musea a technika. Rozpravy Národního technického musea Praha 1963,<br />
7 – řada populárně-vědecká, str. 150-153<br />
021. Finské farmaceutické muzeum. Farm. Obzor 33, 1964, 176 -178, 2 obr.<br />
022. Farmaceutické muzeum v Praze. Farm. Obzor 33, 1964, 178-179. 1 obr.<br />
023. Pražské Collegium pharmaceuticum. Farm. Obzor 33, 1964, 271-276, 2 obr.<br />
024. Hanzlíček, Z. – Rusek, V.: Zpráva o činnosti Skupiny pro dějiny farmacie II. Farm.<br />
Obzor 33, 1964, 503-508<br />
025. Hanzlíček, Z. – Fundárek, R.: Pharmaceutical Museums. In: Jirout, J. and others: The<br />
Pharmaceutical Service in the Czechoslovak Socialist Republic. Praha 1964, str. 59<br />
026. Hanzlíček, Z. – Rusek, V.: Dějiny Československé lékárnické společnosti.<br />
I. Doba stará (1869-1919). Českoslov. Farm. 13, 1964, 137-142<br />
- Stra<strong>na</strong> 7 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
027. Rusek, V. – Hanzlíček, Z.: Dějiny Československé lékárnické společnosti.<br />
II. Doba nová (1919-1950). Českoslov. Farm. 13, 1964, 210-218<br />
028. Homola, V. – Hanzlíček, Z.: Sedmdesát let prof. dr. <strong>PhMr</strong>. Eduarda Skarnitzla.<br />
Českoslov. Farm, 13, 1964, 219-220<br />
029. Vývoj s<strong>na</strong>h o zestátnění lékáren v českých zemích.<br />
Českoslov. Farm, 14, 1965, 127-135, 4 obr.<br />
030. Hanzlíček, Z. – Rusek, V.: Z minulosti československého lékárenství.<br />
Českoslov. Farm, 14, 1965, 285-288<br />
031. Hanzlíček. Z. – Rusek, V.: Outline of the History of Pharmacy in Czechoslovakia.<br />
Českoslov. Farm, 14, 1965, 38-42. (Samostatné anglické vydání ke kongresu FIP<br />
v Praze 1965)<br />
032. Hanzlíček, Z. – Rusek, V.: Zpráva o činnosti Skupiny pro dějiny farmacie III. Farm.<br />
Obzor 34, 1965, 169-174<br />
033. Hanzlíček, Z. – Ryneš. V.: Ještě o neznámém privilegiu pražských lékárníků.<br />
Farm. Obzor. 34, 1965, 121-122<br />
034. Skarnitzl, E. – Hanzlíček, Z.: Činnost Skupiny pro dějiny farmacie Komise pro dějiny<br />
přírodních, lékařských a technických věd ČSAV v letech 1961-1954.<br />
Českoslov. Farm. 14, 1965, 369-370<br />
035. The XXVth Jubilee-Congress of pharmaceutical Science of the FIP.<br />
Úvod o pražském lékárnictví pro první pozvánku k 25. Kongresu FIP v Praze 22. – 27.<br />
08. 1965<br />
036. II. Seminář z dějin farmacie v Bratislavě. Zprávy Československé společnosti pro<br />
dějiny věd a techniky 1 (21), 1965, 76<br />
037. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: Aus der Geschichte der tschechoslovakischen Pharmazie.<br />
Medizinischer Mo<strong>na</strong>tsspiegel Nr. 3, s. XIII – XVI, 1966, 4 obr.<br />
038. Farmaceutika ve Strahovské knihovně. Strahovská knihov<strong>na</strong> I. Sborník Památníku<br />
národního písemnictví, Praha 1966. str. 198-200<br />
039. Řekni, odkud jsi přišla. Zdraví 14, 1966, č. 6, str. 11<br />
040. Nápoje lásky. Zdraví 14, 1966, č. 10, str. 5<br />
041. Hanzlíček, Z. – Ryneš, V.: Staročeská hra Mastičkář.<br />
Farm. Obzor 35, 1966, 413-415<br />
042. Historický kalendář <strong>na</strong> rok 1966. Aktuality Lékárenské služby Středočeského kraje<br />
(dále jen Aktuality) 1, 1966, č. 4, 13-14<br />
043. Stoletá lékár<strong>na</strong> [Městec Králové]. Zdrav. Noviny prosinec 1966, str. 3<br />
044. Historický kalendář <strong>na</strong> rok 1967. Aktuality 2, 1967, č. 1, 15; č. 2, 6 oprava<br />
045. Farmaceutická muzejní expozice v Polné.<br />
Farm. Obzor 36, 1967, 131-132, 3 obr.<br />
046. K nové zájmové organizaci československých farmaceutů. (Ze staré do nové<br />
Farmaceutické společnosti). Aktuality – Informace – Zprávy Lékárenského oddělení<br />
Středočeského kraje 3, 1968, 5-7<br />
047. Lékárnické hmoždíře v Kuksu. Miscellanea. Sborník příspěvků k osmdesátinám prof.<br />
J. Procházky. Museum Podkrkonoší, Trutnov, Supplementum V, 1969, 121<br />
- Stra<strong>na</strong> 8 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
048. Hanzlíček, Z. – Knotek, V.:Farmacie a filatelie.<br />
Odborné aktuality Středočeského kraje 4, 1969, č. 1, 9<br />
049. Historický kalendář <strong>na</strong> rok 1969.<br />
Odborné aktuality Středočeského kraje 4, 1969, č. 2/3, 19<br />
050. Počátky českého farmaceutického muzejnictví.<br />
Českoslov. Farm. 18, 1969, 212-217<br />
051. K počátkům sběratelských a presentačních s<strong>na</strong>h českého lékárnictva. Muzeologické<br />
sešity 1, 1969, 40<br />
052. Docent <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Zdeněk Rektořík zemřel.<br />
Českoslov. Farm. 19, 1970, 77-78<br />
053. Symposium z dějin farmacie v Jihlavě ve dnech 22.-24. 4. 1970.<br />
Zdrav. Noviny 1970<br />
054. Za profesorem Skarnitzlem. Českoslov. Farm. 19, 1970, 361-362<br />
055. Sto let Farmaceutické společnosti. Zdrav. Noviny 20, 1971, č. 7, 3<br />
056. Congressus Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>lis Historiae Pharmaciae Pragae MCMLXXI.<br />
Českoslov. Farm. 20, 1971, 201<br />
057. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: Sto let České farmaceutické společnosti..<br />
Českoslov. Farm. 20, 1971, 202-207, 1 obr.<br />
058. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: Výz<strong>na</strong>mní předsedové Farmaceutické společnosti.<br />
Českoslov. Farm. 20, 1971, 208-216<br />
059. Hanzlíček, Z. – Rajtr, Z.: Série příležitostných známek s farmaceutickou tématikou.<br />
Farm. Obzor 40, 1971, 437-440, 4 obr.<br />
060. Otevřené dveře do světa. Skončil Mezinárodní kongres o dějinách farmacie<br />
v Praze. Zdrav. Noviny 20, 1971, č. 39, 1 a 3<br />
061. Nad obrazy <strong>PhMr</strong> Ja<strong>na</strong> Hally. Zdrav. Noviny 20, 1971, č. 44<br />
062. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: Mezinárodní kongres o dějinách farmacie v Praze<br />
(20.-25. září 1972). Českoslov. Farm. 21, 1972, 81-87, 1 obr.<br />
063. Základy farmaceutické muzeologie. Českoslov. Farm. 21, 1972, 181-182<br />
064. Die Grundlagen der pharmazeutischen Museologie. Congressus Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>lis<br />
Historiae Pharmaciae Pragae MCMLXXI – Abstracta, str. 11<br />
065. Die pharmazeutische Museologie. Acta Congressus Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>lis Historiae<br />
Pharmaciae, Pragae MCMLXXI. Veröffentlichungen der Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>len Gesellschaft<br />
für Geschichte der Pharmazie e. V. N.F. Bd. 38. Wissenschaftliche Gesellschaft<br />
m.b.H. Stuttgart 1972, 135-141<br />
066. Konference lékárníků historiografů, Poděbrady 14. a 15. 3. 1972.<br />
Odborné aktuality Středočeského kraje 6, 1972, č. 2, 11-12<br />
067. Hanzlíček, Z.. (-Grossová, V.): <strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> poděbradského lékárníka Ja<strong>na</strong> Hellicha.<br />
Odborné aktuality Středočeského kraje 6, 1972, č. 2, 13<br />
068. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: Sedmdesát let docenta <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Jaroslava Hladíka.<br />
Českoslov. Farm. 22, 1973, 189<br />
069. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: K situaci v dějinách farmacie.<br />
Dějiny věd a techniky (dále jen DVT) 6, 1973, 100-107<br />
- Stra<strong>na</strong> 9 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
070. Lékár<strong>na</strong> v Týnském dvoře v Praze roku 1135.<br />
Českoslov. Farm. 23, 1974, 85-87<br />
071. Blažek, J. – Hanzlíček, Z.: Státní lékárny v Rusku v 18. století.<br />
Českoslov. Farm. 23, 1974, 190-193<br />
072. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 23, 1974, 246<br />
073. 700 let české farmacie. Zdrav. Noviny 24, 1975, č. 7<br />
074. Synoptické tabule k dějinám české farmacie. (Pomůcka pro účastníky Pracovního<br />
semináře ko<strong>na</strong>ného dne 18. 3. 1975 v Praze).<br />
Praha 1975, cyklostyl<br />
075. 700 let české farmacie. Slavnostní literárně-historické pásmo pro 2. sjezd České<br />
farmaceutické společnosti v Českých Budějovicích, říjen 1975.<br />
Praha 1975, cyklostyl, magnetofonová páska<br />
076. Hanzlíček, Z. – Drábek, P.: Sedm set let české farmacie.<br />
Čas. Lékařů čes. 114, 1975, 1285-1289<br />
077. Hoffmannské kapky. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje.<br />
České Budějovice 17, 1976, 134-137<br />
078. XIV. Seminář z dějin farmacie (České Budějovice 9.-12. 10. 1975).<br />
DVT 9, 1976, 125-126<br />
079. Hanzlíček, Z. – Blažek, J.: Styky ruské a <strong>na</strong>ší farmacie před první světovou válkou.<br />
Českoslov. Farm. 24, 1977, 389-392<br />
080. Historický kalendář.<br />
Českoslov. Farm. 26, 1977, 8, 109-110, 139, 169, 294, 369, 371<br />
081. XV. Symposium z dějin farmacie v Olomouci. DVT 10, 1977, 126<br />
082. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 27, 1978, 92-93<br />
083. Centenium univ. prof. PhDr. <strong>PhMr</strong> Františka Plzáka.<br />
Českoslov. Farm. 27, 1978, 108-109<br />
084. Hanzlíček, Z.: Doba Karla IV. a česká farmacie.<br />
Českoslov. Farm. 27, 1978, 425-426<br />
085. <strong>Česká</strong> farmacie a doba Karla IV. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje.<br />
České Budějovice 19, 1978, 139-142<br />
086. Lékárnická učebnice 1899. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje. České<br />
Budějovice 20, 1979, č. 2, 26-29<br />
087. Vývoj kontroly léčiv. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje. České<br />
Budějovice 20, 1979, 1. část, č. 3, 56-59; 2. část, č. 4, 80-84<br />
088. Český překlad Antidotaria Mikulášova. Českoslov. Farm. 28, 1979, 31-36<br />
089. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 28, 1979, 263<br />
090. Farmaceutický sjezd 1919. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje. České<br />
Budějovice 20, 1979, 132-135<br />
091. Jan Dobromil Arbeiter. (110 let od úmrtí). Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského<br />
kraje. České Budějovice 21, 1980, 26-28<br />
092. Collegium pharmaceuticum Pragense. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje.<br />
České Budějovice 21, 1980, 75-79<br />
- Stra<strong>na</strong> 10 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
093. Spiritus vini. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje. České Budějovice 21,<br />
1980, č. 6, 126-130<br />
094. Farmaceutická heraldika. Úvod a průvodce ke stejnojmenné výstavce uspořádané při<br />
příležitosti XIX. Symposia [z dějin farmacie] v Kutné Hoře (21.-23. 4. 1980), 5 stran<br />
095. Hanzlíček, Z. – Skalická, M.: Olomoucké recepty pro W. A. Mozarta<br />
z r. 1767. Farmakoterapeutické zprávy SPOFA 20, 1980, 260-264<br />
096. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 29, 1980, 263-264, 375<br />
097. Dějiny léčiv. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje. České Budějovice 22,<br />
1981, č. 1, 2-5<br />
098. Dějiny léčiv – celková anestetika. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje.<br />
České Budějovice 22, 1981, č. 2, 28-31<br />
099. Jihočeské klášterní lékárny. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje. České<br />
Budějovice 22, 1981, č. 4, 82-86<br />
100. Dějiny léčiv II. Hypnotika. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje. České<br />
Budějovice 22, 1981, č. 5, 108-111<br />
101. Collegium Pharmaceuticum Pragense. Res Pharma, August 1981, 51-56<br />
(Medical Information from Czechoslovakia-Chemapol)<br />
102. XIX. Symposium z dějin farmacie. DVT 14, 1981, 183-184<br />
103. Hanzlíček, P. – Drábek, P.: Sborníky z dějin farmacie v letech 1976-1980. DVT 14,<br />
1981, 238-239<br />
104. Deset let od úmrtí profesora Eduarda Skarnitzla.<br />
Českoslov. Farm. 30, 1981, 38<br />
105. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 30, 1981, 39, 165, 286, 322<br />
106. První česká lékár<strong>na</strong> v Chicagu. Českoslov. Farm. 30, 1981, 125-130, 2 obr.<br />
107. Středočeský historiografický seminář v Praze. Českoslov. Farm. 30, 1981, 252<br />
108. Život a dílo univ. Prof. PhDr. <strong>PhMr</strong> Eduarda Skarnitzla.<br />
Naše léčivé rostliny 19, 1982, č. 1, 1-6<br />
109. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: 100 let Časopisu českého lékárnictva.<br />
Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje. České Budějovice<br />
23, 1982, č. 2, 24-29<br />
110. Hanzlíček, Z. – Drábek, P.: 100 let Časopisu českého lékárnictva.<br />
Lékárenské Aktuality KÚNZ LO Západočeského kraje, Plzeň 10, 1982, 22-24<br />
111. Fórum vědecké farmacie. Zdrav. Noviny 31, 1982, č. 17, 6<br />
112. Slavnostní zasedání České farmaceutické společnosti k stému výročí českých<br />
farmaceutických časopisů. Českoslov. Farm. 31, 1982, 329-330<br />
113. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 31, 1982, 33-34, 235, 241, 401-402<br />
114. Jubilejní XX. Symposium z dějin farmacie. Českoslov. Farm. 31, 1982, 35<br />
115. Emblém hada a číše <strong>na</strong> obálce <strong>na</strong>šeho listu. Českoslov. Farm. 31, 1982, 84<br />
116. Sto let českých farmaceutických časopisů. Českoslov. Farm. 31, 1982, 83-84<br />
117. Redaktoři Časopisu českého lékárnictva.<br />
Českoslov. Farm. 31, 1982, 97-109, 10 obr.<br />
118. Nad dvaceti sympozií z dějin farmacie. Českoslov. Farm. 31, 1982, 139-141<br />
- Stra<strong>na</strong> 11 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
119. Čestný předseda České farmaceutické společnosti prof. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Stanislav<br />
Škramovský, DrSc. osmdesátníkem. Českoslov. Farm. 31, 1982, 139<br />
120. Ostatní české farmaceutické časopisy. Příspěvek k dějinám českého farmaceutického<br />
periodického tisku.<br />
Českoslov. Farm. 31, 1982, 384-392, 5 obr,<br />
121. Apotékářský ryneček. Farmakoterapeutické Zprávy 29, 1983, č. 1, 87-90<br />
122. Odešel prof. <strong>RNDr</strong>. et <strong>PhMr</strong> Stanislav Škramovský, DrSc.<br />
Českoslov. Farm. 32, 1983, 350-351, 1 foto<br />
123. Nástin vývoje československé farmacie v prvních letech republiky (1918-1923). Farm.<br />
Obzor 52, 1983, 133-140<br />
124. Votavová, J. – Hanzlíček, Z.: <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Květoslav Polášek zemřel.<br />
Farm. Obzor 52, 1983, 569-570, 1 foto<br />
125. Historický kalendář, Českoslov. Farm. 32, 1983, 199-200, 355-356<br />
126. XXII. Symposium z dějin farmacie v Chrudimi.<br />
Českoslov. Farm. 32, 1983, 302-303<br />
127. XXII. Symposium z dějin farmacie v Chrudimi. DVT 17, 1984, 272<br />
128. Počátky české lékopisné tradice.<br />
Farmakoterapeutické Zprávy 30, 1984, č. 1, 79-82<br />
129. Farmaceutická muzeologie – teorie a praxe. Sborník príspevkov.<br />
III. Weberove dni, 24. Sympózium z dejín farmácie.<br />
Prešov 11.-12. októbra 1984<br />
130. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: K životnímu jubileu <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Hilario<strong>na</strong> Šabarta. Farm.<br />
Obzor 53, 1984, 535, 1 foto<br />
131. Dějiny Státního ústavu pro kontrolu léčiv (1918-1983). Dějiny Ústavu pro zkoumání<br />
léčiv (1918-1952). Českoslov. Farm. 33, 1984, 83-91<br />
132. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 33, 1984, 258<br />
133. XXIII. Symposium z dějin farmacie v Táboře. Českoslov. Farm. 33, 1984, 359<br />
134. Baroque Dispensatories in Czechoslovakia.<br />
Res Pharma, December 1984, 185-189<br />
135. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 34, 1985, 45<br />
136. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: Ukázky preskripce před 150 lety.<br />
Farmakoterapeutické Zprávy 31, 1985, č. 1-2, 98-102<br />
137. XXIII. Symposium z dějin farmacie v Táboře. DVT 18, 1985, č. 2, 127-128<br />
138. Jihočeské lékárny v roce 1784. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje. České<br />
Budějovice 26, 1985, č. 2, 26-28<br />
139. Dějiny farmacie jižních Čech. Bechyně. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského<br />
kraje. České Budějovice 26, 1985, č. 4, 76-79<br />
140. Léčivé rostliny v dějinách. Historie a současnost léčivých rostlin. Seminář Komise<br />
ČSAZ pro zemědělství, lesnictví a potravinářství a Ústředního poradního sboru<br />
Ministerstva zdravotnictví ČSR pro sběr a pěstování léčivých rostlin. In: Prameny a<br />
studie 28. Zemědělské muzeum 1985, 183-190<br />
141. Ceramic Containers for Pharmaceuticals in Bohemian Pharmacies.<br />
Res Pharma, July 1985, 125-128<br />
- Stra<strong>na</strong> 12 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
142. XXIV. Symposium z dějin farmacie a III. Weberovy dny v Prešově.<br />
DVT 18, 1985, 191<br />
143. Dějiny farmacie jižních Čech. Netolice. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského<br />
kraje. České Budějovice 26, 1985, č. 5, 1026-103<br />
144. První děkan farmaceutické fakulty , univ. Prof. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Vladimír Homola<br />
osmdesátníkem. Naše léčivé rostliny 22, 1985, 161-163<br />
145. Z minulosti přírodních léčiv. Naše léčivé rostliny 23, 1986, 1-3<br />
146. Dějiny farmacie jižních Čech. Blatná. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje.<br />
České Budějovice 27, 1986, č. 1, 2-4<br />
147. XXV. Symposium z dějin farmacie v Opavě. DVT 19, 1986, 124-125<br />
148. Dějiny farmacie jižních Čech. Nová Bystřice. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského<br />
kraje. České Budějovice 27, 1986, č. 2, 29-31<br />
149. Dějiny farmacie jižních Čech. Kaplice. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje.<br />
České Budějovice 27, 1986, č. 4, 75-77<br />
150. Dějiny farmacie jižních Čech. Soběslav. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského<br />
kraje. České Budějovice 27, 1986, č. 6, 126-129<br />
151. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Ferdi<strong>na</strong>nd Bešťák zemřel. Českoslov. Farm. 35, 1986, 240<br />
152. Zemřel docent <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Svatopluk Marek. Českoslov. Farm. 35, 1986, 384<br />
153. Příspěvky k dějinám farmakognózie. Českoslov. Farm. 35, 1986, 407-413<br />
154. 80 let <strong>PhMr</strong> Ing. Jaromíra Čižmáře. Farm. Obzor 55, 1986, 286-287, 1 foto<br />
155. Odešel <strong>PhMr</strong> Richard Radnicer. Farm. Obzor 56, 1987, 43-44<br />
156. Dějiny farmacie jižních Čech. Písek. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje.<br />
České Budějovice 28, 1987, č. 1, 2-5<br />
157. Dějiny farmacie jižních Čech. Mirovice. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského<br />
kraje. České Budějovice 28, 1987, č. 2, 30-32<br />
158. Dějiny farmacie jižních Čech. Volyně. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje.<br />
České Budějovice 28, 1987, č. 4, 84-85<br />
159. Dějiny farmacie jižních Čech. Hluboká. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského<br />
kraje. České Budějovice 28, 1987, č. 6, 133-135<br />
160. K dějinám organoterapie a hormonů. 1. část: Vývoj organoterapie.<br />
Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje.<br />
České Budějovice 28, 1987, č. 4, 86-89<br />
161. K dějinám organoterapie a hormonů. 2. část: Vývoj hormonů.<br />
Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje.<br />
České Budějovice 28, 1987, č. 5, 112-116<br />
162. Ke vztahu Ja<strong>na</strong> Evangelisty Purkyně k české farmacii.<br />
Českoslov. Farm. 36, 1987, 390-394<br />
163. Purkyňova „Živa“ a farmaceuti. Českoslov. Farm. 36, 1987, 425-429<br />
164. 26. Symposium z dějin farmacie v Mostě. Českoslov. Farm. 36, 1987, 431-432<br />
165. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 37, 1988, 47-48<br />
166. Životní jubileum doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Václava Ruska.<br />
Českoslov. Farm. 37, 1988, 143-144<br />
- Stra<strong>na</strong> 13 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
167. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: 70 let Státního ústavu pro kontrolu léčiv.<br />
Českoslov. Farm. 37, 1988, 331-335<br />
168. I. Sympózium z dejín farmácie v Košicích.<br />
Českoslov. Farm. 37, 1988, 429<br />
169. První slovenské sympozium z dějin farmacie v Košicích.<br />
DVT 21, 1988, 255-256<br />
170. Devadesátiny <strong>PhMr</strong> Zdeňka Kocka, posledního vrchního gremiálního starosty.<br />
Českoslov. Farm. 38, 1989, 467, 1 foto<br />
171. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 38, 1989, 225, 232, 235.334-335<br />
172. Naše barokní lékárny. Succus – bulletin pro lékárníky a lékaře<br />
4, 1989, č. 1, 43-44, 2 obr.<br />
173. 250 let české lékopisné tradice. Succus – bulletin pro lékárníky a lékaře<br />
4, 1989, č. 2, 42-44, 2 obr.<br />
174. Centenium zasloužilého umělce, básníka <strong>PhMr</strong> Jaroslava Bednáře.<br />
Českoslov. Farm. 39, 1989, 467<br />
175. <strong>PhMr</strong> Jaroslav Bednář. Odborné aktuality KÚNZ LO Jihočeského kraje.<br />
České Budějovice 30, 1989, č. 5, 106-108<br />
176. II. Konference o farmaceutickém muzejnictví v Českých Budějovicích.<br />
DVT 23, 1990, 127<br />
177. Dějiny farmacie jižních Čech. Jindřichův Hradec. Odborné aktuality, vydává lékár<strong>na</strong><br />
nemocnice s poliklinikou v Českých Budějovicích<br />
31, 1990, č. 3, 52-55; č. 4, 76-78; č. 5, 98-101<br />
178. Recept. Succus – bulletin pro lékárníky a lékaře 5, 1990, č. 1, 42-44, 4 obr.<br />
179. 250 let lékárny „U bílého lva“ v Příbrami. Českoslov. Farm. 39, 1990, 76<br />
180. II. Konference o farmaceutickém muzejnictví a muzeologii (České Budějovice 10.-12.<br />
10. 1989). Českoslov. Farm. 39, 1990, 117<br />
181. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 39, 1990, 253, 277, 282, 383-384<br />
182. Jubilejní zemská výstava r. 1891 a české lékárnictvo.<br />
Českoslov. Farm. 40, 1991, 89, 1 obr.<br />
183. Ke vzniku lékárnického grémia v letech 1783 až 1784.<br />
Českoslov. Farm. 40, 1991, 217-220<br />
184. Centenium univ. prof. PhDr. et <strong>PhMr</strong> Oldřicha Tomíčka, posledního předsedy České<br />
lékárnické společnosti. Českoslov. Farm. 40, 1991, 257-258<br />
185. Odešel univ. prof. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Vladimír Homola.<br />
Českoslov. Farm. 40, 1991, 258<br />
186. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 40, 1991, 265-268<br />
187. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 41, 1992, 118, 286<br />
188. Zapomenuté lékové formy. Remedia 1994, č. 2, 124-126<br />
189. Historický kalendář. Českoslov. Farm. 44, 1995, 273-274<br />
190. Komárek, P. – Hanzlíček, Z.: Farmaceutická společnost – její historie a současnost.<br />
Solutio, příruční kniha pro lékárníky 1998, 279-284<br />
191. Recepty pro T. G. Masaryka. Časopis českých lékárníků (dále jen Čas. čes. Lékárn.)<br />
71, 1999, č. 1, 17<br />
- Stra<strong>na</strong> 14 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
192. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. Apotékářský ryneček.<br />
Čas. čes. Lékárn. 71, 1999, č. 2, 20-21<br />
193. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. Litoměřice..<br />
Čas. čes. Lékárn. 71, 1999, č. 3, 20-21<br />
194. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. U černého orla Praha, Malá Stra<strong>na</strong>.<br />
Čas. čes. Lékárn. 71, 1999, č. 4, 20-21<br />
195. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. Pardubice.<br />
Čas. čes. Lékárn. 71, 1999, č. 5, 20-21<br />
196. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. Klatovy.<br />
Čas. čes. Lékárn. 71, 1999, č. 8, 28-29<br />
197. Centenium <strong>PhMr</strong> Zdeňka Kocka, posledního vrchního starosty Hlavního grémia<br />
lékárníků pro Čechy. Čas. čes. Lékárn. 71, 1999, č. 9, 14<br />
198. Memorabilia pharmaceutica 1999. Události.<br />
Čas. čes. Lékárn. 71, 1999, č. 9, 20<br />
199. Memorabilia pharmaceutica 1999. Osobnosti.<br />
Čas. čes. Lékárn. 71, 1999, č. 12, 32-33<br />
200. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. Polná.<br />
Čas. čes. Lékárn. 72, 2000, č. 1, 22-23, 1 obr.<br />
201. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. Mělník.<br />
Čas. čes. Lékárn. 72, 2000, č. 2, 20-21, 1 obr.<br />
202. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. Bechyně.<br />
Čas. čes. Lékárn. 72, 2000, č. 3, 22-23, 1 obr.<br />
203. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. Vrchlabí.<br />
Čas. čes. Lékárn. 72, 2000, č. 5, 28-29, 2 obr.<br />
204. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. Lékár<strong>na</strong> „U zlatého hada“ Praha-Staré Město, Národní<br />
třída č. 35. Čas. čes. Lékárn. 72, 2000, č. 11, 20<br />
205. K jubileu Pražského farmaceutického muzea.<br />
Čas. čes. Lékárn. 72, 2000, č. 4, 20-21, 2 obr.<br />
206. Memorabilia pharmaceutica 2000. Události, léčiva.<br />
Čas. čes. Lékárn. 72, 2000, č. 4, 27-28, 3 obr.<br />
207. Memorabilia pharmaceutica 2000. Osobnosti.<br />
Čas. čes. Lékárn. 72, 2000, č. 6, 22-23<br />
208. Memorabilia pharmaceutica 2000. Váhy, léčiva, lékové formy..<br />
Čas. čes. Lékárn. 72, 2000, č. 8, 28-29, 1 obr.<br />
209. V historii lékárenství málo svornosti.<br />
Čas. čes. Lékárn. 73, 2001, č. 2, 22-23, 1 obr.<br />
210. Memorabilia pharmaceutica 2001. Události.<br />
Čas. čes. Lékárn. 73, 2001, č. 5, 20-21<br />
211. Memorabilia pharmaceutica 2001.<br />
Čas. čes. Lékárn. 73, 2001, č. 8, 27-29, 5 obr<br />
212. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. Český Krumlov.<br />
Čas. čes. Lékárn. 73, 2001, č. 3, 21-23, 2 obr<br />
- Stra<strong>na</strong> 15 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
213. Z minulosti <strong>na</strong>šich lékáren. Plzeň.<br />
Čas. čes. Lékárn. 73, 2001, č. 8, 24-25, 1 obr<br />
214. Drábek, P. – Hanzlíček, Z.: Barokní receptář z roku 1746.<br />
Čas. čes. Lékárn. 74, 2002, č. 3, 23-25<br />
215. Memorabilia pharmaceutica 2002. Události, literatura.<br />
Čas. čes. Lékárn. 74, 2002, č. 6, 26, 1 obr<br />
216. Memorabilia pharmaceutica 2002. Osobnosti.<br />
Čas. čes. Lékárn. 74, 2002, č. 10, 24-25, 4 obr<br />
217. Memorabilia pharmaceutica 2003. Osobnosti.<br />
Čas. čes. Lékárn. 75, 2003, č. 6, 28-29, 5 foto<br />
218. Memorabilia pharmaceutica 2003. Události, objevy<br />
Čas. čes. Lékárn. 75, 2003, č. 7, 28-29, 3 obr<br />
219. Memorabilia pharmaceutica 2004. Události.<br />
Čas. čes. Lékárn. 76, 2004, č. 8, 26-27<br />
220. Memorabilia pharmaceutica 2004. Osobnosti.<br />
Čas. čes. Lékárn. 76, 2004, č. 12, 23-24<br />
221. <strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> profesora Vladimíra Homolu.<br />
Čas. čes. Lékárn. 77, 2005, č. 9, 21, 1 foto<br />
222. Olomoucké recepty pro W. A. Mozarta.<br />
Čas. čes. Lékárn. 78, 2006, č. 3, 22<br />
Různé práce, rukopisy<br />
01. Mikuláš Dačický z Heslova (1955-1955) – 400 let od <strong>na</strong>rození.<br />
Cestovní noviny ZV ROH Pražské Mediky n.p. 1955, rozmnoženo<br />
02. Kronika Lékárenské služby ÚNZ NVP (1275-1960). Praha 1964.<br />
Rukopis. České farmaceutické muzeum Kuks.<br />
03. Farmaceutická literatura ve Strahovské knihovně. Text k výstavě farmaceutik ve<br />
Strahovské knihovně při příležitosti kongresu FIP 1965 v Praze.<br />
Uloženo ve Strahovské knihovně<br />
04. Hmotný a nehmotný pramen. Seminární práce, Katedra muzeologie FiF MU v Brně.<br />
Brno 1968/69<br />
05. Farmaceutické muzejnictví. Závěrečná práce, Katedra muzeologie FiF MU v Brně.<br />
Praha prosinec 1969<br />
06. Hanzlíček, Z. – Rusek, V.: Teoretické a metodologické problémy farmaceutické<br />
muzeologie. Závěrečná zpráva výzkumného úkolu MZ ČSR VI-1-9/2-7. Farmaceutická<br />
fakulta UK, Hradec Králové 1974, 176 stran, cyklostylováno<br />
07. 700 let české farmacie. Literárně historické pásmo z dějin farmacie – 7 obrazů<br />
s úvodem a závěrem. Přednesli herci Jihočeského divadla, hudbu vybrala PhDr. M.<br />
Skalická. Provedeno <strong>na</strong> úvod II. Národního sjezdu České farmaceutické společnosti<br />
v Českých Budějovicích 1975.<br />
Magnetofonová páska, České farmaceutické muzeum Kuks<br />
08. K dějinám biofarmacie a farmakokinetiky. Farmaceutická fakulta UK, 1988/89<br />
09. Červený lev – podivuhodné cesty alchymie. Strojopis<br />
- Stra<strong>na</strong> 16 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
Oponentské posudky 42 diplomových, 15 rigorózních, l doktorské práce<br />
Farmaceutických fakult: UKo Bratislava, UK Hradec Králové 1961-2000<br />
Knihy, učebnice, skripta<br />
01. Rusek, V. – Drábek, P. – Kučerová, M. – Hanzlíček, Z.:Kapitoly z dějin<br />
československé farmacie. Slovenské pedagogické <strong>na</strong>kladatelstvo, Bratislava 1970,<br />
205 str.<br />
02. Drábek, P, - Hanzlíček, Z.: A Century. (Ke 100 letům Farmaceutické společnosti).<br />
<strong>Česká</strong> <strong>farmaceutická</strong> společnost, Praha 1971, 20 str.<br />
03. Hanzlíček, Z. – Rajtr, Z. – Rusek, V.: Barokní lékár<strong>na</strong> v Kuksu.<br />
Fotografie V. Moravec. Kruh, Hradec Králové 1971, 102 str., 76 foto<br />
04. Hanzlíček, Z. – Bártková, J. a kolektiv okresních historiografů: 30 let socialistického<br />
lékárenství ve Středočeském kraji. Praha 1980.<br />
05. Příspěvky k dějinám pražského lékárenství.<br />
Lékárenská služba ÚNZ NVP, Praha 1991, 144 str.<br />
Přednášky<br />
01. Stručný přehled dějin lékárnictví. Pro ČSM Správy lékáren v Praze. Praha 1958<br />
02. O českém lékárnictví. Dětský pionýrský tábor Pražské lékárenské služby ve Vojnově<br />
Městci, srpen 1960<br />
03. <strong>Česká</strong> farmacie v 19. století. I. Celostátní sjezd historiků přírodních, lékařských a<br />
technických věd ČSAV, Liblice 1960<br />
04. Vývoj sítě lékáren v historických zemích. Plenární schůze Skupiny pro dějiny farmacie<br />
Komise pro dějiny přírodních, lékařských a technických věd ČSAV. Praha 7. 12. 1962<br />
05. Pražské farmaceutické muzeum. I. Seminář z dějin farmacie při IV. celostátním<br />
sjezdu, Gottwaldov 20. 5. 1963<br />
06. Vývoj sítě lékáren. I. Seminář z dějin farmacie při IV. celostátním sjezdu, Gottwaldov<br />
20. 5. 1963<br />
07. Farmaceutické historické materiálie. Seminář lékárníků historiografů Středočeského<br />
kraje. Praha 8. 4. 1965<br />
08. Historický vývoj sítě lékáren Středočeského kraje. Seminář lékárníků historiografů<br />
Středočeského kraje. Praha 18. 11. 1965<br />
09. K historii léčivých rostlin. Výstava „Od léčivé rostliny k léku“.<br />
Praha 17. 1. 1966<br />
10. Visitace českých lékáren r. 1784. IV. Seminář z dějin farmacie při<br />
V. Celostátním sjezdu Československé farmaceutické společnosti. Ostrava<br />
13. - 15. 9. 1966<br />
11. Pražská tironská škola. V. Seminář z dějin farmacie při Celostátní farmaceutické<br />
konferenci, Farmaceutická fakulta UKo Bratislava,<br />
11. – 13. 9. 1967<br />
- Stra<strong>na</strong> 17 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
12. Barokní lékár<strong>na</strong> v Klatovech. Okresní muzeum Klatovy,<br />
zasedací síň radnice 29. 4. 1968<br />
13. Hanzlíček, Z. – Skarnitzl, Z.: Lékárenské muzeum. 4. zasedání Poradního sboru pro<br />
farmacii MZ ČSR 7. 2. 1969<br />
14. České keramické stojatky. Symposium z dějin farmacie, Jihlava 22.-24. 4. 1970<br />
15. Počátky pražského lékárnictví. Symposium z dějin farmacie,<br />
Jihlava 22.-24. 4. 1970<br />
16. Farmaceutická muzeologie. Symposium z dějin farmacie,<br />
Jihlava 22.-24. 4. 1970<br />
17. Farmaceutické muzeálie. Pracovní den o dějinách farmacie, Spolek východočeských<br />
farmaceutů a Sekce dějin farmacie České farmaceutické společnosti (ČFSp), Hradec<br />
Králové 1. 3. 1971<br />
18. Historie farmacie jako věda a dějiny severočeského lékárnictví. Farmaceutické dny<br />
Spolku severočeských farmaceutů, Nový Bor, duben 1971<br />
19. Život a dílo doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Jaroslava Hladíka. Slavnostní odpoledne k uctění 70.<br />
<strong>na</strong>rozenin doc. Hladíka, České Budějovice 17. 5. 1973<br />
20. Přehled vývoje kontroly léčiv. Seminář pro III. Odbor Státního ústavu pro kontrolu léčiv<br />
(SÚKL) 26. 6. 1973<br />
21. Historický kalendář 1974. Měsíční schůze Spolku farmaceutů v Praze, Poliklinika<br />
Praha 2, Karlovo nám. 12. 3.; 14. 5.; 10. 9.; 12. 11. 1974<br />
22. Literární pásmo k 85. <strong>na</strong>rozeninám zasloužilého umělce <strong>PhMr</strong> Jaroslava Bednáře.<br />
Recitace veršů <strong>PhMr</strong> R. Tesařová. Spolek farmaceutů v Praze, Lékařský dům 8. 10.<br />
1974<br />
23. K dějinám léčiv a farmaceutického průmyslu v ČSR. Výzkumný ústav antibiotik<br />
(VÚAB), Roztoky u Prahy 19. 11. 1974<br />
24. Historický kalendář.1975. Měsíční schůze Spolku farmaceutů v Praze, Poliklinika<br />
Praha 2, Karlovo nám. 14. 1.; 13. 5.; 9. 9.; 14. 10.; 11. 11. 1975<br />
25. Vývoj sítě lékáren v Čechách. Pracovní seminář k 700. výročí české farmacie. SÚKL<br />
Praha 18. 3. 1975<br />
26. 25 let socialistické farmacie. Slavnostní schůze Lékárenské služby (LS) Příbram 22. 5.<br />
1975<br />
27. <strong>Česká</strong> gotická farmacie. I. schůze Spolku farmaceutů v Praze, červen 1975; zkráceně:<br />
2. Seminář lékárníků historiografů Středočeského kraje, červen 1975<br />
28. Vývoj českého farmaceutického muzejnictví, problémy a úkoly <strong>na</strong>ší farmaceutické<br />
muzeologie. 2. Sjezd ČFSp, České Budějovice 10. 10. 1975<br />
29. Historický kalendář.1976. Měsíční schůze Spolku farmaceutů v Praze, Poliklinika<br />
Praha 2, Karlovo nám. 10. 2.; 11. 5.; 14. 12. 1976<br />
30. Příspěvek k dějinám kurare. Symposium z dějin farmacie,<br />
Olomouc 17.-19. 5. 1976<br />
31. Hanzlíček, Z.- Skalická, M.: Dva olomoucké recepty pro W. A. Mozarta<br />
z r. 1767. Symposium z dějin farmacie, Olomouc 17.-19. 5. 1976<br />
32. Počátky české farmacie. Spolek farmaceutů v Plzni, 20. 4. 1977<br />
- Stra<strong>na</strong> 18 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
33. Historický kalendář.1977. Měsíční schůze Spolku farmaceutů v Praze, Poliklinika<br />
Praha 2, Karlovo nám. 15. 3.; 14. 9.; 11. 10. 1977<br />
34. Dějiny farmacie jako farmaceutický obor. Slavnostní večer Spolek farmaceutů v Brně,<br />
Sekce organizace a řízení farmacie a Sekce dějin farmacie ČFSp,<br />
Brno 12. 1. 1978<br />
35. Historický kalendář.1978. Měsíční schůze Spolku farmaceutů v Praze, Poliklinika<br />
Praha 2, Karlovo nám. 14. 2.; 12. 9. 1978<br />
36. Karel IV. a česká farmacie. Měla být přednese<strong>na</strong> <strong>na</strong> XVII. Symposiu z dějin farmacie<br />
v Plzni 24.-26. 4. 1978, pro cenzurní zákaz OV KSČ se přednáška neko<strong>na</strong>la<br />
37. Lékárnická učebnice z r. 1899. XVII. Symposium z dějin farmacie,<br />
Plzeň 25. 4. 1978<br />
38. Scientiae amabiles <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Vladimíra Švarce. Pracovní den Spolku farmaceutů<br />
v Praze při příležitosti 50 let jeho farmaceutické činnosti,<br />
Lékařský dům 20. 9. 1978<br />
39. Doba Karla IV. a česká farmacie. Měsíční schůze Spolku farmaceutů v Praze,<br />
Poliklinika Praha 2, Karlovo nám. 14. 11. 1978<br />
a Seminář LS Středočeského kraje 4. 1. 1979<br />
40. Kapitoly z dějin české farmacie. Schůze vedoucích lékárníků,<br />
Mělník 28. 1. 1980<br />
41. <strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> prvního předsedu Sekce pro dějiny farmacie<br />
univ. prof. PhDr. <strong>PhMr</strong> Eduarda Skarnitzla. XIX. Symposium z dějin farmacie, Kutná<br />
Hora 21. 4. 1980<br />
42. S<strong>na</strong>hy českých farmaceutů o reformu farmacie v letech 1918-1921.<br />
XIX. Symposium z dějin farmacie, Kutná Hora 22. 4. 1980<br />
43. Collegium pharmaceuticum Pragense. Měsíční schůze Spolku východočeských<br />
farmaceutů, Hradec Králové 7. 5. 1980<br />
44. Collegium pharmaceuticum Pragense. (Příspěvek j dějinám českého barokního<br />
lékárnictví, nová verse). Konference Spolku jihočeských farmaceutů,<br />
České Budějovice 3. 6. 1980<br />
45. 10 let od úmrtí univ. prof. PhDr. <strong>PhMr</strong> Ed. Skarnitzla.<br />
Spolek farmaceutů v Praze 11. 11. 1980<br />
46. Obrazy z minulosti lékárenství litoměřického okresu. Pro vedoucí lékárníky<br />
LS Litoměřice 13. 11. 1980<br />
47. Vývoj kontroly léčiv. 17. Celokrajský seminář lékárníků kvalitářů,<br />
Praha 9. 12. 1980<br />
48. Normativní činnost ve zdravotnictví. Kurs farmaceutických laborantek Středočeského<br />
kraje, Praha 13. 1. 1981<br />
49. Úvod do dějin farmacie. Kurs farmaceutických laborantek Středočeského kraje, Praha<br />
27. 1. 1981<br />
50. Dějiny léčiv. XX. Symposium z dějin farmacie Jihlava, duben 1981<br />
51. Přehled dějin léčiv. Kurs farmaceutických laborantek KÚNZ Středočeského krajského<br />
národního výboru (SKNV), Praha 3. 10. 1981<br />
- Stra<strong>na</strong> 19 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
52. Vývoj farmaceutických časopisů.<br />
Seminář lékárníků historiografů Středočeského kraje, Praha 1981<br />
53. Příspěvky k dějinám galeniky. Studijní soustředění LS Středočeského kraje, Hořovice<br />
2.-5. 11. 1981<br />
54. O historii a dějinách farmacie zvláště. Seminář lékárníků historiografů Středočeského<br />
kraje, Praha 26. 1. 1982<br />
55. <strong>Česká</strong> barokní farmacie. Spolek farmaceutů v Ostravě, Ostrava 27. 4. 1982<br />
56. Dějiny farmaceutických věd ( Farmakognosie, galenika, <strong>farmaceutická</strong> chemie).<br />
Seminář lékárníků historiografů Středočeského kraje,<br />
Praha říjen 1982<br />
57. Ostatní <strong>na</strong>še farmaceutické časopisy. XXI. Symposium z dějin farmacie<br />
(100 let farmaceutických časopisů), Praha 1982<br />
58. Chrudimský lékárník <strong>PhMr</strong> Karel Lábler, vynikající český farmaceut z konce 19. století.<br />
XXII. Symposium z dějin farmacie, Chrudim 1983<br />
59. Doc. Hladíkovi k nedožitým osmdesátinám (*1903). Seminář lékárníků historiografů<br />
Jihočeského kraje, České Budějovice 1983<br />
60. Vývoj organoterapie a objevů hormonů. Studijní soustředění lékárníků Středočeského<br />
kraje tématicky zaměřené <strong>na</strong> hormony a tkáňové působky, Hořovice 21. 11. 1983<br />
61. Dějiny věd. Seminář lékárníků historiografů Středočeského kraje, Praha 1984<br />
62. Vývoj stojatkového osazení českých lékáren. XXIII. Symposium z dějin farmacie,<br />
Tábor 1984<br />
63. Léčivé rostliny v dějinách. Konference Zemědělského muzea, Praha 1984<br />
64. Farmaceutická museologie – teorie a praxe. Weberovy dny a<br />
XXIV. Symposium z dějin farmacie, Prešov 11.-13. 10. 1984<br />
65. Stav a perspektivy vědecké práce v dějinách farmacie, Vědecká konference<br />
Společnosti pro dějiny věd a techniky, Praha únor 1985<br />
66. Příspěvek k dějinám farmakognosie. Pracovní den Sekce přírodních léčiv ČFSp při<br />
příležitosti 80. <strong>na</strong>rozenin prof. V. Homoly a 60. <strong>na</strong>rozenin <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Františka<br />
Starého, CSc. Praha 3. 7. 1985, Kaiserštejnský palác<br />
67. Farmaceutická muzeologie. I. Konference o rozvoji farmaceutického muzejnictví,<br />
Košice 10.-12. 9. 1986<br />
68. Příspěvky k dějinám léčiv vegetativní nervové soustavy. Křivoklátské lékárenské dny<br />
LS KÚNZ SKNV, Křivoklát 29. 10. 1986<br />
69. Farmacie a umění. Seminář lékárníků historiografů Středočeského kraje,<br />
Praha 6. 11. 1986<br />
70. Mostecký tisk z r. 1744. Symposium z dějin farmacie, Most 24. 4. 1987<br />
71. Farmaceutická muzeologie. Tématický kurz Institutu pro další vzdělávání lékařů a<br />
farmaceutů (ILF), Praha 26. 2. 1988<br />
72. K česko-slovenským vztahům ve farmacii a její historii. I. slovenské symposium z dějin<br />
farmacie, Košice 28.-29. 4. 1988<br />
73. Stručné dějiny zdravotnictví a lékárnictví v Mělníce. 200 let lékárny v Mělníce.<br />
Pracovní den LS KÚNZ SKNV, Mělník 20. 4. 1989<br />
74. Obrazy z minulosti středočeské farmacie. 200 let lékárny v Mělníce.<br />
- Stra<strong>na</strong> 20 -
Bibliografie prací <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong><br />
Pracovní den LS KÚNZ SKNV, Mělník 20. 4. 1989<br />
75. Farmaceutické muzeálie. II. Konference o farmaceutickém muzejnictví,<br />
České Budějovice říjen 1989<br />
76. Z minulosti ostatních lékáren <strong>na</strong> okrese Příbram. 250 let lékárny „U bílého lva“<br />
v Příbrami. Pracovní den LS KÚNZ SKNV, Příbram 19. 11. 1989<br />
77. Lékárnické organizace. Spolek farmaceutů v Plzni, Plzeň 15. 11. 1990<br />
78. České lékárenství po r. 1945. Spolek farmaceutů v Plzni, Plzeň 15. 11. 1990<br />
79. Olomoucké recepty pro W. A. Mozarta.<br />
XLV. Symposium z dějin farmacie, Brno 8. 3. 2006<br />
- Stra<strong>na</strong> 21 -
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA<br />
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA<br />
autor: Drábek, P.<br />
Apotékářský ryneček<br />
Toto pojmenování nenese žádné pražské náměstí. Jde o Malé náměstí, též Malý ryneček, v sousedství<br />
Staroměstského náměstí, kde během šesti století stávalo v kamenných domech střídavě šest<br />
lékáren.Někdy tu nebyla žádná, jindy však i čtyři <strong>na</strong>jednou.Už proto by si toto malé trojúhelníkové<br />
náměstí s dvaceti domy uvedený název zasloužilo.<br />
Lékárnictví k nám přišlo jako již konstituované povolání z Francie a Itálie přes německé a rakouské<br />
země. Jméno prvního lékárníka - Conradus apothecarius Pragensis - známe ze staroboleslavské<br />
listiny z roku 1275, kde byl jedním ze svědků trhové smlouvy. Místo jeho lékárny v Praze však<br />
neznáme. Podobně tomu bylo i s lékárníky <strong>na</strong> dvoře králů Přemysla Otakara II a Václava II. O<br />
lékárníkovi Ja<strong>na</strong> Lucemburského Bandinovi z Arezza víme, že byl v jeho službách. V Praze však<br />
lékárnu nevlastnil.<br />
Od poloviny 14. století se stali <strong>na</strong> Malém náměstí, středisku vlašských kupců, prvními lékárníky<br />
Italové.<br />
Lékárník Augustin z Florencie dostal roku 1353 měšťanské právo <strong>na</strong> Starém Městě a lékárnu měl<br />
v domě čp. 459 „u Mouřenínů“ (také „ad Ethiopes“). Augustin vlastnil několik domů, <strong>na</strong> Střeleckém<br />
ostrově dva mlýny a od souseda lékárníka Onofora koupil lékárnickou zahradu <strong>na</strong> Slupi v místě<br />
pozdějšího kláštera Alžbětinek. Před lékárnou se prodávaly <strong>na</strong> malém dřevěném stole léčivé rostliny.<br />
Tak tomu bylo u většiny lékáren. Augustin zemřel asi roku 1400 a jeho lékár<strong>na</strong> zanikla….<br />
Třetí lékárnu <strong>na</strong> Malém náměstí otevřel roku 1374 v domě čp. 144, kde se říkalo u Anděla nebo<br />
v Ráji, dvorní lékárník Karla IV. Angello z Florencie. Byl to nejznámější a nejslavnější lékárník<br />
českého středověku. Přišel do Prahy asi kolem roku 1350, vstoupil do služeb Karla IV., tak jako už<br />
jeho otec sloužil císaři Jindřichu Lucemburskému. Z Florencie si Angello přinesl rodový erb, zlatého<br />
lva. Dostal mnoho privilegií, převážně obchodního rázu, platných pro české království a pro země,<br />
které byly pod vládou Karla IV. V Praze založil velkou lékárnicko-botanickou zahradu, první<br />
v Čechách a také ve střední Evropě (1360). Bylo to <strong>na</strong> místě dnešní hlavní pošty v Jindřišské ulici. …<br />
Angelova lékár<strong>na</strong> v domě čp. 144 byla zřejmě v přízemí goticky klenuté místnosti, která se ve<br />
dvorním traktu domu dochovala dodnes. …<br />
/ Časopis českých lékárníků 71, 1999, č. 2, 20-21 /<br />
Jihočeské klášterní lékárny<br />
Počátky lékárenské činnosti jsou spjaty s charitativní činností prvních klášterů u nás. Byl to především<br />
benediktinský řád, který měl péči o nemocné zakotvenou ve svých regulích: infirmorum cura ante<br />
omnia et super omnia adhibenda est. Tuto zdravotnickou práci zajišťovaly Armarium pigmentorum<br />
(skříň <strong>na</strong> léky), zahrada léčivých rostlin (herbularius) a malá primitivní nemocnice. Lze předpokládat,<br />
že větši<strong>na</strong> klášterních komunit u nás se takto starala o své členy a zhusta i o obyvatelstvo blízkého<br />
okolí.<br />
Klášterní lékárny si podržely své postavení alespoň do 14. století. Tehdy se již začalo rozvíjet<br />
lékárenství laické, civilní, které k nám přišlo již jako konstituovaná profese typu franko-italského. Pak<br />
zprávy o klášterní zdravotní péči a tedy i o lékárnách mizí.<br />
K novému rozmachu řádových lékáren došlo až po porážce <strong>na</strong> Bílé hoře v ruce s rekatolizací v 17. a<br />
18. století. Tehdy to však nebyly jen řády, mající péči o nemocné v regulích, ale všechny, které se<br />
výz<strong>na</strong>mně podílely <strong>na</strong> rekatolizaci země a v lékárenské činnosti hledaly výhodný ekonomický přínos<br />
pro klášter. Brzy se však měšťanští lékárníci bránili jejich konkurenci, podávali četné stížnosti <strong>na</strong> své<br />
příslušné krajské úřady a <strong>na</strong> České gubernium, jako <strong>na</strong> českou vládu a tyto úřady a lékařská fakulta se<br />
lékárníků zpočátku lik<strong>na</strong>vě, pak již vehementně zastávala. Bezpočet dekretů omezoval nebo zakazoval<br />
klášterním lékárnám expedici léků, ale většinou bez většího výsledku. Tyto zákazy známe <strong>na</strong>př. z let<br />
1747, 1748, 1751, 1752, 1762 a 1768.<br />
Teprve <strong>na</strong>řízení Generálního zdravotního normativu z roku 1770 a jeho dodatků a zrušení jezuitského<br />
řádu z roku 1773 z<strong>na</strong>čně restringovaly počet klášterních lékáren. V soupisu lékáren v Čechách z r.<br />
1763 bylo 45 % lékáren klášterních. Toto procento se pak rapidně snižovalo: r. 1784 již jen 17 % a<br />
v roce 1820 pouze 3 %.<br />
- Stra<strong>na</strong> 22 -
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA<br />
Dnešní Jihočeský kraj měl v 17. a 18. století klášterní lékárny v těchto městech a místech:<br />
Český Krumlov – jezuité<br />
Jindřichův Hradec- jezuité<br />
Nová Bystřice – pavláni<br />
Opařany- jezuité<br />
Pacov – karmelitáni<br />
Tábor – augustiniáni<br />
Vyšší Brod – cisterciáci<br />
Želiv – premonstráti<br />
V soupisu českých lékáren z r. 1784 se jejich počet snížil <strong>na</strong> 4 (tj. 28,5 % všech jihočeských lékáren) a<br />
sice : Nová Bystřice, Pacov, Vyšší Brod a Želiv. Konečně v 19. století a až do socializace zůstala<br />
pouze lékár<strong>na</strong> ve Vyšším Brodě. …<br />
Vyšší Brod.<br />
Klášter řádu cisterciáků byl založen r. 1529, v r. 1379 byl postaven klášterní špitál sv. Alžběty pro 11<br />
chudých. S<strong>na</strong>d do této doby lze klást počátky lékárnické činnosti. Zpráva o lékárně je však mladšího<br />
data. V r. 1651 bylo staré opatství přeměněno <strong>na</strong> lékárnu. Roku 1763 píše krajský úřad v Českých<br />
Budějovicích o vyšebrodské lékárně, že „klášter má již od dávných časů úplnou lékárnu a že léky<br />
vydává ex misericordia“, ne za peníze. Lékár<strong>na</strong>, která byla r. 1887 přestavová<strong>na</strong> a byla nově zříze<strong>na</strong><br />
laboratoř, zůstala v majetku řádu až do socializace. Klášterní knihov<strong>na</strong> obsahuje řadu medikofarmaceutických<br />
rukopisů, z nichž nejstarší kodex pochází z r. 1280, v němž je <strong>na</strong>př. předpis <strong>na</strong><br />
Remedium contra dolorem capitis apod.…<br />
Třebaže soudobí lékárníci se <strong>na</strong> činnost klášterních lékáren dívali jako <strong>na</strong> konkurenci, a to zcela ve<br />
shodě s úředním názorem a to hlavně s názorem lékařské fakulty, lze dnes pokládat klášterní lékárny<br />
za jakousi subsidiární součást soudobé sítě lékáren. Tyto lékárny-ovšem s výjimkou těch, které<br />
nežádoucím způsobem rozmnožovaly počet lékáren ve městě- měly <strong>na</strong> venkově prvořadé zdravotnické<br />
poslání, především proto, že byly v místech, kde se velmi těžko mohl civilní lékárník z existenčních<br />
důvodů prosadit.<br />
( Odborné Aktuality LO KÚNZ Jihočeského kraje 22, 1981, 82-86)<br />
Český překlad Antidotaria Mikulášova<br />
Jed<strong>na</strong> z nejužívanějších mediko-farmaceutických příruček středověku Antidotarium Nicolai je<br />
v českém překladu součástí rukopisného lékařského konvolutu, uloženého v pražské univerzitní<br />
knihovně pod názvem Kniha lekarzska o rozlicznych neduzych a nemocích z mnohých knih wybra<strong>na</strong> a<br />
welice prospěss<strong>na</strong> (sign. XVII E 43).<br />
Je to zatím náš jediný známý překlad tohoto díla, třebaže ve srovnání s prvotiskem z r. 1471 a<br />
benátskými tisky z let 1502 a 1508, které jsem měl k dispozici, neúplný. Zmínil se o něm r. 1817 K.<br />
Sternberg a r. 1906 stručně popsal z knihovnického hlediska celý konvolut, v němž je Antidotarium<br />
obsaženo, J. Truhlář…<br />
Vznik rukopisu klade Truhlář do 17. století. Rukopis má několik letopočtů, které jsou však psány<br />
jinou rukou, než lékařský text: <strong>na</strong> titulní straně je datum 1623, <strong>na</strong> straně 176 jsou data 1645 a 1663 a<br />
jedno nejasné 18.2.16643 (s<strong>na</strong>d 1663). Nejpravděpodobnější doba <strong>na</strong>psání je textu jsou první dvě<br />
decenia 17. století.<br />
Do univerzitní knihovny se dostal rukopis z knihovny zrušeného kláštera augustiniánů u sv. Václava<br />
<strong>na</strong> Novém Městě pražském. Tento přírůstek, který byl přebírán pro univerzitní knihovnu v létech 1782<br />
až 1787, patřil k nejbohatším…<br />
Prvotisk má 142, tisky mají 148 a rukopis 89 složených přípravků. Autor překladu vyloučil jed<strong>na</strong>k ta<br />
komposita, která byla v jeho době možno pokládat za obsoletní (<strong>na</strong>př. Blanca, Esdra, Panchristum<br />
antidotum, Quadrumeron, Sotira mag<strong>na</strong>, Vomitus), jed<strong>na</strong>k ty lékové formy, jejichž příprava<br />
vyžadovala z<strong>na</strong>čné odborné z<strong>na</strong>losti a zručnosti a určité nástroje (<strong>na</strong>př. vypustil všech 8 druhů<br />
trochisků). Zato lékové formy: electuaria, emplastra, olea, sirupi, a unguenta ponechal v téměř<br />
původním počtu. Tyto formy mohl tehdy i zručný laik dosti slušně „po domácku“ připravit.<br />
Názvy některých komposit jsou zkomoleny, popřípadě z nez<strong>na</strong>losti špatně čteny (<strong>na</strong>př. A<strong>na</strong>tasia místo<br />
Atha<strong>na</strong>sia, Diacitotomton místo Diacitoniten, Drotopion místo Idropion, Icontripon místo Litontripon,<br />
Cralogodium místo Yeralogodion). Jmé<strong>na</strong> ingrediencí jsou psá<strong>na</strong> česky i latinsky, většinou v genitivu,<br />
nezřídka několik léčivých látek v českém překladu chybí (<strong>na</strong>př. v Electuarium Pliris chybí gemmae,<br />
been, coralli, v Emplastrum ceroneum chybí armoniacum, terebinthi<strong>na</strong>, colofone, aloe, thuris,mirre, ve<br />
Filantropos chybí fu a meu). Dávky jsou často upraveny v množství i ve váhových jednotkách.<br />
- Stra<strong>na</strong> 23 -
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA<br />
Zaměňují se drachmy za skruple (<strong>na</strong>př. Adryanum, Filantropos), drachmy za unce (<strong>na</strong>př. Confectio<br />
alipte muscate) apod. Některé části dávek, jako semis jsou někdy vynechány.<br />
Tyto úpravy <strong>na</strong>svědčují tomu, že autorem byl laik a tuto domněnku podporují i další poznámky<br />
v textu, podle nichž se doporučuje obstarat některá léčiva z lékárny: <strong>na</strong>př. „ Z apateky<br />
posilněnj hlavy“.<br />
Překlad Antidotaria je do jisté míry vhodným pramenem české terminologie léčivých látek, méně již<br />
léčivých přípravků. U většiny vegetabilií domácího původu používá autor tehdejších českých názvů, u<br />
dovážených se převážně přidržuje původních jmen z latinské předlohy… Názvy léčivých přípravků<br />
ponechává v původním latinském znění, nepřekládá ani jmé<strong>na</strong> těch lékových forem, pro něž měla<br />
tehdejší češti<strong>na</strong> termín a překládá pouze „syrop“, což je vlastně česky znějící původní název. Pro<br />
nástroje a pomůcky jsou v textu česká jmé<strong>na</strong> <strong>na</strong>př. cedilník, mramor, pytlík, řečice, trdlo a obecně<br />
používá překladatel termínu „nádoba“pro nádoby všeho druhu, výjimečně nádoba počistowaná<br />
(uvnitř cínovaná)…<br />
(Československá farmacie 28, 1979, 31-36)<br />
Pražské Collegium pharmaceuticum<br />
V českých zemích se dosud nepodařilo prokázat existenci lékárnického cechu. V letech 1564 až 1568<br />
se hovoří v pramenech o lékárnickém „pořádku“ v Praze. Staroměští radní lékárníkům cech<br />
doporučovali a dokonce slibovali, že jim jeho vytvoření <strong>na</strong>řídí; r. 1568 se již o cechu mluví, ale tyto<br />
ojedinělé zprávy nesvědčí dosti zřetelně o uskutečnění lékárnického cechu v Praze. Na tomto místě je<br />
vhodné se zmínit o zprávě J. S. Nováka o jeho práci Brněnské lékárny, podle níž tři brněnští lékárníci<br />
protestovali r. 1647 proti receptuře jezuitské lékárny jménem místního Pharmacopoeischen Collegii,<br />
ač o tomto sdružení mu není ji<strong>na</strong>k nic bližšího známo.<br />
Dosud jsme se domnívali, že lékárnické gremium v Čechách, zavedené r. 1784 bylo vůbec první<br />
stavovskou institucí u nás. A nyní, vlastně po 300 letech, roztroušené, ale dosti četné zprávy, jek ve<br />
Státním ústředním archivu, tak v Archivu Karlovy university v Praze, nás sez<strong>na</strong>mují s existencí a<br />
činností dosud neznámého společenství pražských lékárníků zvaného Collegium pharmaceuticum.<br />
Pražské lékárnictví, z<strong>na</strong>čně rozvrácené po třicetileté válce, zvláště po švédské okupaci Malé Strany r.<br />
1648, se zvol<strong>na</strong> konsolidovalo. Hospodářskou potenci lékárníků mělo do jisté míry posílit vyžádané<br />
královské privilegium z r. 1652. Mělo pražské lékárníky chránit před konkurencí řádových lékáren,<br />
všelijakých fušerů procházejících městem, a povolením neměnného počtu devíti lékáren zajistit jim<br />
výhradní monopol <strong>na</strong> výrobu a prodej léků a tak zamezit vzniku dalších lékáren v Praze. Brzy se však<br />
ukázalo, že ani jedno z těchto ustanovení privilegia se nedodržuje. Činnost řádových lékáren v Praze,<br />
ač omezová<strong>na</strong> četnými <strong>na</strong>řízeními, trvala prakticky po celou dobu existence kolegia a ani vzniku<br />
nových lékáren nebylo možno zabránit. Proto byli nuceni ustavit <strong>na</strong> obranu svých hospodářských<br />
zájmů dobrovolné společenství s téměř stejným zaměřením jako <strong>na</strong>př. v Norimberce, s nímž byli<br />
ostatně v čilém obchodním styku a jehož kolegium jistě z<strong>na</strong>li.<br />
Pražské Collegium pharmaceuticum tvořili majitelé původně devíti pražských veřejných lékáren.<br />
V průběhu 18. století k nim přibyli tři, jejichž lékárny nevznikly bez odporu oněch devíti. Židovská<br />
lékár<strong>na</strong> U zlatého lva <strong>na</strong> Židovském městě a lékár<strong>na</strong> Milosrdných bratří U granátového jablka, které<br />
bylo r. 1772 přiznáno právo veřejné lékárny, nebyly pojímány do počtu lékáren kolegia. Šlo tedy o<br />
tyto pražské lékárny:<br />
Staroměstské:<br />
1/ U zlaté koruny <strong>na</strong> Malém náměstí,<br />
2/ U bílého lva <strong>na</strong> Staroměstském náměstí,<br />
3/ U bílého jednorožce rovněž <strong>na</strong> Staroměstském náměstí,<br />
4/ U zlatého medvěda v Železné ulici,<br />
5/ U zlatého jele<strong>na</strong> <strong>na</strong> Můstku.<br />
Novoměstské:<br />
6/ U zlatého noha <strong>na</strong> Václavském náměstí,<br />
7/ U černého mouření<strong>na</strong> (později U bílého anděla),<br />
8/ U modrého lva (založe<strong>na</strong> 1772), obě <strong>na</strong> Karlově náměstí.<br />
Malostranské:<br />
9/ U černého orla <strong>na</strong> Malostranském náměstí (horní část),<br />
10/ U bílého orla <strong>na</strong> Malostranském náměstí (dolní část),<br />
11/ U zlatého orla v Mostecké ulici.<br />
Hradčanské:<br />
- Stra<strong>na</strong> 24 -
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA<br />
12/U zlatého lva v Nerudově ulici (od r. 1756).<br />
V čele kolegia stál senior, volený z pražských lékárníků. Jeho jméno je vždy první <strong>na</strong> veškerých<br />
listinách, <strong>na</strong> žádostech, stížnostech, různých vyjádřeních, sám podepisuje <strong>na</strong>př. daňové sestavení a<br />
kvitance. Závažnější písemnosti stvrzovali svými podpisy zároveň s ním i ostatní pražští lékárníci<br />
včetně vdov. Jejich pořadí v letech 1665 až 1771 zachovává zásadu ancienity, podle toho, jak který<br />
z nich <strong>na</strong>stupoval v držení lékárny. Nejstarší majitel <strong>na</strong> předním místě, nejmladší <strong>na</strong> posledním…<br />
Od r. 1771 veškeré zprávy o kolegiu mizí a <strong>na</strong> jeho místo <strong>na</strong>stoupila nová dobrovolná organizace,<br />
<strong>na</strong>zvaná grémium. Trvala až do r. 1784, kdy bylo zavedeno úředně grémium pro Čechy.<br />
(Farmaceutický obzor 33, 1964, 271-276)<br />
Ke vzniku lékárnického grémia v letech 1783 až 1784<br />
…Dne 1.10. 1783 byl zvolen děkanem pražské lékařské fakulty prof. botaniky a chemie Josef<br />
Gottfried Mikan (1742-1814). Krátce <strong>na</strong>to doz<strong>na</strong>ly dosud poměrně klidné poměry pražského i českého<br />
lékárnictví několika změn. Prof. Mikan z<strong>na</strong>l z vlastní zkušenosti stav <strong>na</strong>šeho lékárnictví, setkával se s<br />
jeho představiteli <strong>na</strong>př. <strong>na</strong> společných zasedáních profesorského sboru <strong>na</strong> fakultě, ale také mimo ni.<br />
Z<strong>na</strong>l tedy i činnost kolegia. Jeho nezávislost a svoboda v rámci možností centralistického uspořádání<br />
státu, vymykající se do z<strong>na</strong>čné míry z dohledu fakulty i státní správy, jej zřejmě vedly k návrhům,<br />
které zakrátko prosazoval. Dobrý vztah k císaři a k jeho reformnímu úsilí chtěl uplatňovat v <strong>na</strong>řízení<br />
nové lékárnické organizace, která by profesi zcela podřídila dohledu fakulty, a tím i státu. V té době<br />
již existovala sanitní komise Českého gubernia jako nejvyšší státní zdravotnická instituce a síť<br />
krajských fyziků. Tím dosavadní policejně-zdravotní pravomoc fakulty klesla.<br />
Dne 10.února 1784 <strong>na</strong>psal guberniu svůj první dopis. Upozornil v něm <strong>na</strong> „nepořádky ve<br />
farmaceutickém grémiu“, <strong>na</strong> něž dostal stížnosti již druhý den po svém nástupu do funkce děka<strong>na</strong><br />
fakulty. („…Da ich bei dem hiesigen Gremio Pharmaceutico Unordnungen ergeben…“). Byl<br />
přesvědčen, že těmto nepořádkům zabrání, když bude u grémia zavede<strong>na</strong> <strong>na</strong> nejvyšší příkaz stejná<br />
organizace jako u chirurgů, totiž úředně <strong>na</strong>řízené grémium.<br />
Dále požadoval, aby schůzím lékárníků, které by se ko<strong>na</strong>ly nejméně jednou ročně, ale <strong>na</strong> žádost<br />
lékárníků i častěji, předsedal a řídil je děkan lékařské fakulty, aby se tak nepořádkům předcházelo a<br />
odstraňovaly se. … Prof. Mikan neuvedl ani druh, kvalitu či počet stížností, ani nevypočetl a<br />
nehodnotil nepořádky. Chtěl pouze změnu organizace. Jeho dopis zní dnes velmi striktně,<br />
nekvalifikovaně a nepřesvědčivě.<br />
Gubernium odpovědělo neobvykle brzy – 23.2.1784 - a Mikanův požadavek doplnilo seriózními<br />
dodatky v otázce vzdělání mladých adeptů lékárnictví. … Dodalo totiž konkrétní požadavky <strong>na</strong><br />
vzdělání lékárnických učňů, kteří mají ještě před složením tovaryšských zkoušek (Freisprechung)<br />
v jakési „předzkoušce“ prokázat, že se všemu nutnému <strong>na</strong>učili…<br />
Téhož dne, kdy gubernium odpovědělo Mikanovi (23. 2. 1784), vydalo všem českým krajům cirkulář<br />
s žádostí, aby krajští fyzikové pořídili sez<strong>na</strong>my lékáren v krajích a u lékáren uvedli : jmé<strong>na</strong> lékáren,<br />
lékárníků nájemců nebo provizorů, zda jsou zkoušeni <strong>na</strong> fakultě a kdy a také vzájemné vzdálenosti<br />
mezi lékár<strong>na</strong>mi. Tak vznikl náš první ucelený sez<strong>na</strong>m lékáren v Čechách, který uvádí i mnoho<br />
důležitých a zajímavých zpráv o síti lékáren. …<br />
(Československá farmacie 40, 1991, 217- 220)<br />
250 let české lékopisné tradice<br />
… Právě před 250 lety vyšlo Dispensatorium medico-pharmaceuticum Pragense. Cenzuru provedli<br />
profesoři lékařské fakulty Jan Ignác Mayer a Jakub Smith, senior a děkan této fakulty. Svolení k tisku<br />
dal tehdejší rektor univerzity, jezuita P. Jan Heilman. Dispensatorium bylo vytištěno <strong>na</strong> Starém Městě<br />
pražském, ale není známo u kterého tiskaře. Titulní list nese bohatou barokní mědirytinu s lékárnickou<br />
a přírodovědnou alegorií, jejímž autorem byl malostranský malíř Tomáš Schmith a rytcem Antonín<br />
Birkhart. Dispensatorium má kvartový formát a text je tištěn po dvou půlstránkových sloupcích. Jeho<br />
koncepce a uspořádání se velmi liší od <strong>na</strong>šich dnešních lékopisů. Uvádí pouze složené léčivé<br />
přípravky a komposita, někdy nekriticky kumulované. Jejich ingredience jsou nerostného, rostlinného<br />
i živočišného původu.<br />
Věcným i odborným podkladem byly sice cizí vzory, ale aplikované <strong>na</strong> domácí poměry. Receptury<br />
obsahují mnoho pražských, krajských a lázeňských zajímavostí, některé předpisy nesou přívlastek<br />
„pragensis“. Po předmluvě jsou v šesti kapitolách zařazeny údaje a vysvětlení ke sběru jednoduchých<br />
- Stra<strong>na</strong> 25 -
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA<br />
léčiv, k jejich ukládání a uchovávání, o jejich době trvalosti (jakási doba použitelnosti) a konečně o<br />
povolených náhradách, váhách a závažích a o farmakochemických z<strong>na</strong>čkách.<br />
Pak následují v abecedním pořádku jednotlivé články, obsahující složení, popis přípravy a indikace<br />
přípravku. Záhy po vytištění dispenzatoria, již v březnu 1739, konstatovalo profesorské kolegium<br />
lékařské fakulty, že jeho text je plný chyb, že vydání bylo po smrti jednoho z autorů (1738) zbytečně<br />
uspěcháno a že bude třeba vydat doplněk, jímž se chyby opraví. Nakonec však fakulta za širokého<br />
autorského kolektivu pod vedením svého děka<strong>na</strong> profesora Františka Ferdi<strong>na</strong>nda z Reichwitz – ten pak<br />
nové vydání i fi<strong>na</strong>nčně zajistil – přistoupila k edici nového dispenzatoria. Bylo připraveno již v květnu<br />
1748. Po překonání obtíží s tiskaři vyšlo Dispensatorium pharmaceuticum pragense renovatum<br />
v pražské tiskárně Ja<strong>na</strong> Karla Hraby roku 1750. …Z deontologického hlediska je velmi zajímavá<br />
předmluva k vydání z roku 1750. Lékárníkovi se v ní ukládá, aby „nezapomí<strong>na</strong>l <strong>na</strong> dobročinnost<br />
k bližním“, dále aby „pečlivě dbal o sběr, výběr, uchovávání, přípravu a výdej léků“, aby „nejen<br />
studiem, ale také praxí a zkušenostmi získal vědomosti o domácích a cizích léčivech“, aby „získal rei<br />
pharmaceuticae magisterium a tím rozsáhlé vědomosti v oborech, které tvoří Ars pharmaceutica“ a<br />
konečně aby si „pořídil obsáhlou odbornou knihovnu a z<strong>na</strong>l díla botanická, chemická a díla o léčivech,<br />
neboť otevírají cestu ke skrytým poz<strong>na</strong>tkům a základním vědomostem – rerum pharmaceuticarum“.<br />
(Succus, bulletin pro lékárníky a lékaře 2, 1989, 42-44)<br />
Redaktoři Časopisu českého lékárnictva<br />
Redaktoři náleželi ve Farmaceutické a později Lékárnické společnosti k předním osobnostem<br />
farmaceutického života. Tiskový orgán společnosti, který řídili, měl přinášet potřebné informace a<br />
zprávy pro lékárenskou praxi, měl však také původními pracemi reprezentovat českou a po roce 1918<br />
také československou farmacii po vědecké stránce.<br />
Je pochopitelné, že redaktoři museli mít velmi dobrý přehled o poměrech v celém domácím lékárnictví<br />
a znát přinejmenším i stav a směry ve farmacii okolních zemí a států. Museli mít poměrně široký<br />
rozhled ve svém oboru z hlediska odborného i společenského. Jejich odpovědná práce byla nejen<br />
v prvních letech velmi svízelná. Starali se o náplň časopisu, sháněli příspěvky, pokud je sami<br />
nedodávali, a vytvářeli jakýsi volný okruh spolupracovníků. Příslušela jim také péče o tisk, spojení<br />
s tiskárnou, vyjednávání, překlenutí a vyrovnávání mnoha problémů technického charakteru a často i<br />
nepředvídaných těžkostí. Uvážíme-li, že se sázelo z rukopisu,musel být redaktor vždy pohotově<br />
poskytnout správný text a podat vysvětlení. Často šlo i o fi<strong>na</strong>nční záležitosti, které musel řešit.<br />
Ne vždy se jim za tuto úmornou práci dostávalo ze řad čtenářů-farmaceutů uznání a ocenění. Velmi<br />
často byli častováni nepochopením a odsuzováním některých skupin českého lékárnictva, které pod<br />
praporem komercializace lékárnictví zhusta podřizovaly vědecké a odborné zaměření časopisu a<br />
dokonce i zdravotnické zaměření profese zájmům obchodním a konkurenčním. Nezřídka otravovaly<br />
práci redaktorů rozbroje, štvaní a pokoutní pomlouvání.<br />
Zavedení redakčních rad, jejichž členové si povinnosti a úkoly rozdělili, z<strong>na</strong>čně ulehčilo a do z<strong>na</strong>čné<br />
míry i zkvalitnilo práci vedoucího či odpovědného redaktora. Přesto však o řízení časopisu stále platil<br />
povzdech jednoho z prvních redaktorů, <strong>PhMr</strong>. Ja<strong>na</strong> Štěpánka z roku 1887: „Neníť věru lehké<br />
redigování českého listu odborného a se z<strong>na</strong>čnými obtížemi pracovali zvláště předchůdcové <strong>na</strong>ši<br />
v redakci.“ K tomu lze dodat, že s obtížemi pracovali i jeho následovníci. … Proto jsme pokládali za<br />
prospěšné a pro celou <strong>na</strong>ši farmaceutickou veřejnost za povzbuzující, právě při slavném stém výročí<br />
založení Časopisu českého lékárnictva, uvést zde všechny redaktory z let 1882 až 1950 jako výraz<br />
díků a úcty k jejich práci pro <strong>na</strong>ši farmacii.<br />
(Československá farmacie 31, 1982, 97-109)<br />
Příspěvky k dějinám farmakognózie<br />
…Rigorózní řád z r. 1810 uváděl mezi zkušebními předměty pro farmaceutické rigorózum také<br />
zkoušku z „Pharmazeutische Waarenkunde“. Naším prvním vysokoškolským učitelem, který<br />
poukázal <strong>na</strong> oz<strong>na</strong>čení farmakognózie pro dosud užívané „farmaceutické zbožíz<strong>na</strong>lství“ byl Vincenc<br />
František Kostelecký (1801-1887) ve svém díle „Medicinisch-pharmaceutische Flora“ (1831). Jde o<br />
farmakognostický spis, zpracovaný botanickým systémem. Za dvacet let <strong>na</strong>to, roku 1851, vyšla <strong>na</strong>še<br />
první učebnice „Grundzüge der Pharmakognosie“, jejímž autorem byl profesor farmakologie a<br />
farmakognózie <strong>na</strong> lékařské fakultě pražské univerzity František Reiss (1808-1861). Z předmluvy<br />
vyplývá, že již roku 1850 byl <strong>na</strong> univerzitě zřízen farmakognostický kabinet, vybavený drogami a<br />
někdy v sez<strong>na</strong>mech <strong>na</strong>zývaný „Pharmakognostisches Museum“. Ve školních letech 1873/1874 až<br />
- Stra<strong>na</strong> 26 -
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA<br />
1886/1887 přednášel farmakognózii, zřejmě pod tlakem nutnosti, profesor soudní chemie, lékárník<br />
v Praze a doktor chemie Josef Lerch (1816-1892). Prosazoval české s<strong>na</strong>hy a hájil zavedení českých<br />
přednášek <strong>na</strong> lékařské fakultě (1866).<br />
Po rozdělení pražské univerzity roku 1882 byl pověřen přednáškami farmakognózie opět erudovaný<br />
chemik, lékárník a doktor chemie tehdejší docenta August Josef Bělohoubek (1847-1908). První<br />
zavedl ve farmakognózii mikroskop, obnovil někdejší farmakognostický kabinet a staral se o<br />
odbornou českou literaturu. Farmakognózii přednášel do roku 1886, kdy ji převzal nový profesor<br />
Bohuslav Jiruš (1841-1901), lékař a především všestranný přírodovědec a botanik. Roku 1888 vytvořil<br />
Ústav pro farmakologii a farmakognózii, kde byli vzděláváni farmaceuti až do vzniku samostatných<br />
farmaceutických fakult a do přechodu farmakognózie <strong>na</strong> tato učiliště.<br />
Období profesorů Chodounského a Lhotáka bylo poslední, kdy byla farmakognózie přednáše<strong>na</strong><br />
aktivně ještě farmakology. Profesor Kamil Lhoták (1876-1926) sepsal první českou učebnici<br />
farmakognózie (1908). Roku 1916 přijal Lhoták za asistenta farmaceuta Eduarda Skarnitzla (1894-<br />
1970), jehož Lhotákův nástupce profesor Emanuel Formánek (1869-1929) dovedl k habilitaci a<br />
připravil tak cestu k rozvázání staletého dualismu farmakologie-farmakognózie. Za Skarnitzlovy éry<br />
vrcholí <strong>na</strong>še farmakognózie a její třistaletá tradice <strong>na</strong> Karlově univerzitě. Profesor Skarnitzl přednášel<br />
farmakognózii ještě podle organografického systému, ale on sám již v roce 1932 - zřejmě pod vlivem<br />
Tschirchovým - v předmluvě <strong>na</strong>psal, že „ pro systém farmakochemický, nejdůležitější, je studijní<br />
doba farmacie <strong>na</strong> univerzitě příliš krátká“. Z toho můžeme usuzovat, že si byl vědom potřeby<br />
farmakochemického systému již před padesáti lety. Za svého působení vychoval mnoho svých<br />
spolupracovníků a následovníků, kteří jako asistenti působili po druhé světové válce <strong>na</strong> Ústavu pro<br />
farmakologii a farmakognózii lékařské fakulty Karlovy univerzity. Jeho dlouholetým<br />
spolupracovníkem byl docent <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Zdeněk Blažek, CSc. (1909 až 1970), který však<br />
Skarnitzlovu vědu <strong>na</strong> nově zřízené farmaceutické fakultě nevedl, řídil však výz<strong>na</strong>mné centrum<br />
farmakognostického výzkumu u nás – Výzkumný ústav léčivých rostlin v Praze. Po otevření studia<br />
farmacie v Brně <strong>na</strong> tehdejší přírodovědecké a lékařské fakultě a pak po vzniku samostatné<br />
farmaceutické fakulty roku 1952 převzal výuku farmakognózie pozdější profesor <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>.<br />
Vladimír Homola (<strong>na</strong>r. 1905), který se stal také prvním děkanem brněnské fakulty. … Na tomto místě<br />
bych se rád zmínil o s<strong>na</strong>d málo známé skutečnosti. Na pražské přírodovědecké fakultě byl roku 1934<br />
ustanoven lektorem farmakognózie <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Zdeněk F. Klan (1894-1951) za podpory a<br />
z iniciativy profesora dr. Františka A. Nováka (1892-1964). Roku 1947 se pro tento obor habilitoval a<br />
po jeho předčasném úmrtí se docentura farmakognózie <strong>na</strong> přírodovědecké fakultě již neobnovila. …<br />
(Československá farmacie 35, 1986, 407-413)<br />
Dějiny Státního ústavu pro kontrolu léčiv (1918-1983)<br />
….<br />
1. Vznik a počátky Ústavu pro zkoumání léčiv v Praze (1918-1926)<br />
Již v posledních dvou letech první světové války se začal objevovat nedostatek léčiv a léků<br />
v izolovaných státech tzv. centrálních mocností. Kvalita léků se rychle snižovala, předpisy o<br />
náhražkách vnášely do velkoobchodu a distribuce zmatek a uvolňovaly cestu do léčebného použití<br />
podřadným, méněcenným a někdy i znehodnoceným léčivům a lékům, u nichž<br />
byla kontrola jejich jakosti <strong>na</strong>d síly a možnosti lékárníkovy laboratoře.<br />
Přežilý systém vizitací lékáren, tkvící ještě v barokních názorech <strong>na</strong> prohlídky, nemohl <strong>na</strong>prosto<br />
pomoci zvýšení kvality léčiv: byl totiž nepružný, lze říci jen symbolický a <strong>na</strong>d to prováděný ze strany<br />
vizitujících zcela neodborně a laicky. Nová republika zdědila všechny tyto nedostatky rozpadlé<br />
mo<strong>na</strong>rchie. Velmi brzy zahájili svou činnost různí fušeři a pokoutní výrobci léků, kteří se s<strong>na</strong>žili<br />
dostat <strong>na</strong> trh své nekvalitní přípravky. Zápornou úlohu tu sehrál i německý průmysl, který se chtěl<br />
zbavit podřadných léků, zbylých z válečných let a třeba i podloudně je dopravoval do Československa.<br />
Revoluční Národní výbor v Praze si uvědomoval nutnost zavčas čelit těmto nezdravým poměrům, a<br />
proto, využívaje záko<strong>na</strong> z 28. 10. 1918, podle něhož zůstávaly až <strong>na</strong> další v platnosti všechny<br />
dosavadní zemské i říšské zákony, <strong>na</strong>řídil jeho člen MUDr. Vavro Šrobár (1856-1950) dne 8. 11. 1918<br />
fonogramem bývalého místodržitelství v Praze, aby veškeré vzorky léčiv, které byly odebrány při<br />
vizitacích lékáren <strong>na</strong> území republiky, byly odesílány ke zkouškám do Ústavu pro farmakologii a<br />
farmakognosii lékařské fakulty Karlovy university v Praze. Než k tomuto rozhodnutí došlo, bylo vše<br />
dojednáno s přednostou ústavu prof. MUDr. Kamilem J. Lhotákem, při jehož ústavu tak vznikl via<br />
facti jako jeho oddělení Ústav pro zkoumání léčiv. Měl <strong>na</strong>hradit s okamžitou platností činnost<br />
někdejšího vídeňského ústavu a jeho umístění ve farmakologickém ústavu bylo chápáno jako nutné<br />
provizorium. …<br />
- Stra<strong>na</strong> 27 -
(Československá farmacie 33, 1984, 83-91)<br />
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA<br />
K jubileu Pražského farmaceutického muzea<br />
Před více než 40 lety, 1. říj<strong>na</strong> 1959 bylo oficiálně otevřeno Pražské farmaceutické muzeum…. Téhož<br />
dne byla zároveň otevře<strong>na</strong> první muzejní výstava <strong>na</strong>zvaná „Z minulosti českého lékárnictví“. Muzeum<br />
bylo umístěno v tehdy zrušené a uzavřené malostranské lékárně U zlatého lva, později <strong>na</strong>zývané<br />
Dittrichova lékár<strong>na</strong>. Založil ji roku 1756 lékárník Josef Bischof v Nerudově ulici č.22O, kde se jí<br />
podle domovního z<strong>na</strong>mení říkalo U zlaté podkovy. Zakrátko ji však přestěhoval do sousedního domu<br />
č. 221/3232. V letech 1820-1822 byla lékárníkem Vincencem Dittrichem nově zaříze<strong>na</strong> ve stylu<br />
pozdního empíru až pozdního biedermeiru a vybave<strong>na</strong> stojatkovým zařízením slavkovského porcelánu<br />
z téže doby. Za komunismu byla lékár<strong>na</strong> převede<strong>na</strong> do n. p. Medika(1950) a 25. květ<strong>na</strong> 1952 zruše<strong>na</strong>.<br />
Její interiér se podařilo zachovat zásahem památkářů, Uměleckoprůmyslového muzea a především<br />
prof. Dr. V.V. Štecha.<br />
Počátek zájmu o farmaceutické archiválie a jejich vystavení, zhodnocení a vědecké uplatnění se u nás<br />
začal projevovat od jejich prvního expozičního využití <strong>na</strong> Zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891.<br />
Tehdy zde lékárník <strong>PhMr</strong>. F. Schnöbling vystavil svou barokní lékárnu U zlaté koruny z malého<br />
rynečku v Praze. Mnoho dalších <strong>na</strong>šich lékárníků vystavovalo historické, věcné, knižní a archivní<br />
doklady minulosti oboru. Návrhy <strong>na</strong> zřízení lékárnického muzea se neuskutečnily. Lékár<strong>na</strong> i<br />
farmaceutické památky byly předány Národnímu muzeu, kde byly vystaveny.<br />
Expoziční využití lékárenských historických památek se opakovalo ještě <strong>na</strong> Národopisné výstavě<br />
českoslovanské roku 1895 a <strong>na</strong> II. mezinárodní výstavě v Praze roku 1896. Pak zájem o tyto památky<br />
zcela ochladl.<br />
V roce 1910 se projevila s<strong>na</strong>ha o vybudování farmaceutické historické sbírky v Technickém muzeu<br />
v Praze. Poměry v českém silně komercio<strong>na</strong>lizovaném lékárenství však těmto aktivitám nepřály.<br />
Sběratelskou činnost se zaměřením k vybudování lékárnického muzea obnovil až v r. 1944 prof. PhDr.<br />
<strong>PhMr</strong>. Eduard Skarnitzl v rámci tehdejšího Ústředního svazu lékárníků. Brzy po válce a otevření<br />
českých vysokých škol zahájil sběr lékárnických muzeálií <strong>na</strong> Lékařské fakultě Univerzity Karlovy<br />
doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Jaroslav Hladík. Sbírka byla po komunistickém převratu v roce 1948 zavře<strong>na</strong> a po<br />
roce 1952 předá<strong>na</strong> <strong>na</strong> novou farmaceutickou fakultu v Brně.<br />
(Časopis českých lékárníků 72, 2000, č. 4, 20-21)<br />
Základy farmaceutické muzeologie<br />
…Jestliže za počátek světového farmaceutického muzejnictví pokládáme sběratelskou činnost<br />
švýcarských lékárníků Burkharta Rebera (1848-1926) a Theodora Engelman<strong>na</strong> (<strong>na</strong>r. 1851) ze<br />
šedesátých let 19. stol., pak farmaceutické muzejnictví již dovršilo sto let. Za toto dlouhé období<br />
vznikaly většinou nesoustavné sbírky, které sloužily spíše ke glorifikaci lékárenství, než<br />
k dokumentaci farmacie.<br />
Prakticismus, který se projevoval, a ještě projevuje ve farmaceutických muzeích, je dnes třeba <strong>na</strong>hradit<br />
v souhlase s rozvojem vědy a její společenské angažovanosti racio<strong>na</strong>lizací muzejní práce, v níž je<br />
nutno uplatnit muzeologii jako svébytný obor, který může zabezpečit vyšší kvalitativní úroveň<br />
konkrétní muzejní práce. Základ pro zformování farmaceutické muzeologie dává vývoj a současný<br />
stav obecné muzeologie.<br />
Z dnešního širokého pojetí farmacie pak vyplývá vymezení rozsahu farmaceutické muzeologie. Její<br />
soustava vychází ze zásad obecné muzeologie, jak jsou traktovány <strong>na</strong> muzeologické katedře brněnské<br />
univerzity a jak je v poslední době zformuloval náš muzeolog Z. Z. Stránský. Specifičnost<br />
farmaceutické muzeologie tkví v aplikaci poz<strong>na</strong>tků obecné muzeologie <strong>na</strong> konkrétní farmaceutické<br />
jevy. Systém obecné muzeologie je postaven <strong>na</strong> požadavku poznávání tzv. muzeality, což je určitá<br />
kvalita, společenská hodnota, která je společnosti prospěšná. Dokazuje to civilizační a především<br />
kulturní rozvoj lidstva.<br />
Systém farmaceutické muzeologie:<br />
1/ Genetický Dějiny farmaceutického muzejnictví<br />
2/ Strukturální a/ Teorie farmaceutické muzejní selekce a dokumentace<br />
b/ Teorie farmaceutické muzejní tezaurace<br />
c/ Teorie farmaceutické muzejní komunikace<br />
3/ Praktický a/ Farmaceutické muzeum<br />
(muzeografie) b/ Soubor praktických a technických oborů a muzejních činností<br />
- Stra<strong>na</strong> 28 -
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA<br />
Z nich obrátím pozornost ke strukturálnímu úseku, k základním teoriím, které pro rozvíjení<br />
farmaceutické muzeologie pokládám za nejzávažnější.<br />
Teorie farmaceutické muzejní selekce a dokumentace je teorií tvorby sbírkového fondu. Základní<br />
požadavek je vytvořit sbírku, která by jako soustava byla dokladem farmaceutické skutečnosti.<br />
Sbírkové fondy mohou vznikat:<br />
a/ pasivní dokumentací, což je zajišťování dokladů, které již přestaly sloužit farmacii,<br />
b/ aktivní dokumentací, což je záměrné vyhledávání dokladů současného farmaceutického života.<br />
Tento způsob je vlastním cílem systematické činnosti muzea.<br />
Je nezbytné, aby aktivní i pasivní dokumentaci prováděl farmaceut s přiměřenou muzeologickou<br />
erudicí, který zná problematiku oboru a strukturu fondů vlastního muzea i s jeho dokumentačními<br />
mezerami. Ze vztahu skutečnosti a její muzeální dokumentace vyplývá požadavek, aby sbírkový fond<br />
byl modelem. To přináší problém selekce u předmětů zvláštních a obecných. Zvláštní předměty<br />
zařadíme do sbírkového souboru vždy, u obecných se osvědčuje metody reprezentativního výběru.<br />
Teorie farmaceutické muzejní tezaurace úzce souvisí s předcházející. Jde o vědecké zpracování, tedy<br />
především o prosazení systematiky sbírkového fondu, o jeho ochranu konzervačními a restauračními<br />
metodami a konečně o způsoby jeho uchovávání. …<br />
(Československá farmacie 21, 1972, 180-182)<br />
- Stra<strong>na</strong> 29 -
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Rusek bibliografie<br />
1. Jméno: R U S E K<br />
2. Pigment: Václav<br />
3. Místo a datum <strong>na</strong>rození: Komárov u Opavy 28. 2. 1928, Československá republika<br />
4. Adresa zaměstnání: Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy,<br />
CZ-500 05 Hradec Králové, Heyrovského 1203<br />
Trvalé bydliště: 602 00 Brno, Šumavská 420/25<br />
Pracoviště: České farmaceutické muzeum, 544 43 Kuks, Hospitál 81 (2005-2007)<br />
5. Vědecké a akademické hodnosti:<br />
<strong>PhMr</strong> (Pharmaciae Magister), Masarykova Univerzita Brno 1951<br />
CSc. (Candidatus Scientiarum), Komenského Univerzita Bratislava 1964<br />
<strong>RNDr</strong> (Rerum Naturalium Doctor), Komenského Univerzita Bratislava 1968<br />
Docent (Doc.), Karlova Univerzita Praha 1987<br />
6. Výz<strong>na</strong>mnější publikace z dějin farmacie:<br />
Knihy:<br />
Fundárek, R. - Rusek, V.: Prehľad dejín farmácie.<br />
Slovenské pedagogické <strong>na</strong>kladateľstvo, Bratislava 1960, 185 str.<br />
Rusek, V. - Drábek, P. - Kučerová, M. - Hanzlíček, Z.:<br />
Kapitoly z dějin československé farmacie.<br />
Slovenské pedagogické <strong>na</strong>kladateľstvo, Bratislava 1970, 205 str.<br />
Hanzlíček, Z. - Rajtr, Z. - Rusek, V.:<br />
Barokní lékár<strong>na</strong> v Kuksu. Nakladatelství Kruh, Hradec Králové 197l,<br />
104 str., 57 obr.<br />
Solich, J. - Rusek, V. - Hartlová, S. - Izák, D.: Farmaceutická zařízení v ČSSR.<br />
[ Kapitola 2. Rusek, V.: Vývoj jednotlivých úseků farmacie <strong>na</strong> území ČSSR do<br />
dnešní doby.]. Státní pedagogické <strong>na</strong>kladatelství, Praha 1972, 208 str.<br />
Rusek, V. - Solich, J. - Hartlová, S.: Farmaceutická propedeutika.<br />
Státní pedagogické <strong>na</strong>kladatelství, Praha 1975, 335 str.<br />
Rusek, V. - Berka, I.: Exlibris farmaceutù. Soupis jako doprovod k výstavě.<br />
<strong>Česká</strong> <strong>farmaceutická</strong> společnost a Státní vědecká knihov<strong>na</strong>, Brno 1979, 95 str.<br />
Kučerová, M. - Rusek, V.: Úvod do štúdia a dejiny farmácie.<br />
Univerzita Komenského, Bratislava 1981, 70 str.<br />
Rusek, V. - Kučerová, M.: Úvod do studia farmacie a dějiny farmacie.<br />
Avicenum - Osveta, Praha 1983, 195 str.<br />
Rusek, V. - Berka, I.: Katalog exlibris farmaceutů a pracovníků ve farmacii.<br />
Lékárenská služba OÚNZ Prešov, Oddělení dějin farmacie Farmaceutické fakulty UK, Prešov<br />
- Hradec Králové 1984, 95 str.<br />
- Stra<strong>na</strong> 30 -
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Rusek, V.:Vývoj některých léků a jejich výrobních zařízení.<br />
Kandidátská disertační práce, Farmaceutická fakulta Univerzity Komenského,<br />
Bratislava 1963. Strojopis. Svazek 1,2, 199 str., 111 obr.<br />
Hanzlíček, Z. - Rusek, V.: Teoretické a metodologické problémy farmaceutické muzeologie.<br />
Závěrečná zpráva výzkumného kola Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství<br />
ČSR VI-1-9/2/7. Hradec Králové 1974, 176 str. Cyklostil.<br />
Rusek, V. – Svobodný, P.: Farmaceutická fakulta se sídlem v Hradci Králové.<br />
In: Dějiny Univerzity Karlovy 1918-1990, díl IV.<br />
Karolinum, Praha 1998, str. 419-429<br />
Rusek, V.: České farmaceutické museum v Kuksu.<br />
In: Petráň, J. (Ed.): Památky Univerzity Karlovy v Praze. Karolinum, Praha 1999, str. 243-244.<br />
Rusek. V.: - Svobodný, P.: The Pharmaceutical Faculty of Charles University in Prague.<br />
In: A History of Charles University 1802-1990. Edited by F. Kavka and J. Petráň.<br />
T. 2, str. 335-…Praha 2001<br />
Rusek, V. – Smečka, V.: České lékárny. Nuga, Praha 2000, 166 str., 180 obr.<br />
ISBN 80-85903-13-X<br />
Broncová, D.(ed.): Historie farmacie v Českých zemích. MILPO, Praha 2003, 174 str. ISBN<br />
80-86098-30-3.<br />
Kapitoly: Co je farmacie 9-10; Od šamanství k lékárně 11-21; Věk objevů 22-36; Lékárenství<br />
ve dvacátém století (Lisá M., Rusek V., Smečka V.) 37-60; Co je psáno (Drábek P., Rusek V.)<br />
89-96; Na návštěvě v muzeu (Rusek V., Broncová D.) 104-111; De schola et scientia (Rusek<br />
V., Broncová D.) 112-123; In: Krátká zastavení: (Rusek V.): G. Hell – Gale<strong>na</strong> - IVAX CR 139-<br />
142.<br />
Kouzlo apatyky. The Magic of Pharmacy.<br />
Námět: Müller, V. – Trojan, P. Foto: Mádr, V. Texty: Trojan P.<br />
Odborný poradce a spoluvýběr snímků: Rusek V.<br />
Creativum (nákladem Müller Pharma), Praha 2004, 64 str.<br />
Smečka, V. – Rusek V. – Procházka Z.: České lékárny (II). Cesta k moderní lékárně krok za<br />
krokem. Nakladatelství Orac, Praha, rukopis 2005<br />
Rusek, V. – Valášková, L. – Drha, J.: Kouzlo barokní lékárny v Kuksu. Produkce P. Trojan.<br />
Nakladatelství Eskira pro České farmaceutické muzeum. Praha 2007, 62 str.<br />
*<br />
Učebnice:<br />
Melichar, M. a kolektiv: Technologie galenik a léků. Systematika.<br />
[V. Rusek zpracoval kapitoly z historie]<br />
Státní pedagogické <strong>na</strong>kladatelství, [2. vydání]Praha 1955;<br />
[3. vydání] Praha 1958<br />
Rusek, V.: Vývoj lékárenského pracoviště.<br />
In: Smečka, V.: Výstavba a vnitřní zařízení lékáren. Státní zdravotnické <strong>na</strong>kladatelství, Praha<br />
1961, str. 7-26, 254-256<br />
Rusek, V.: Dějinný vývoj lékù.<br />
In: Rusková, S. - Ševčíková, E. - Řehořovský, Z.: Galenická farmacie.<br />
Pro střední zdravotnické školy, obor lékárenských laborantů.<br />
Ministerstvo zdravotnictví ČSR, Praha 1961, str. 6-19<br />
Rusek, V.: Historický vývoj [parenterální aplikace a výroby injekcí].<br />
In: Chalabala, M.: Výroba injekcí. Slovenské pedagogické <strong>na</strong>kladateľstvo,<br />
Bratislava 1964, str. 8-12<br />
Rusek, V.: Historie výroby tablet.<br />
- Stra<strong>na</strong> 31 -
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
In: Chalabala, M. - Malý, J.: Výroba tablet. Slovenské pedagogické <strong>na</strong>kladateľstvo,<br />
Bratislava 1965, str. 6-10<br />
[Rusek, V.]: Desarrollo historico de la administracion parenterica de los medicamentos<br />
In: Chalabala, M.: Preparacion de inyectables. La Haba<strong>na</strong> 1965, str. 5-15<br />
Rusek, V.: Historie výroby dražé.<br />
In: Chalabala, M. - Malý, J.: Výroba obalených tablet.<br />
Slovenské pedagogické <strong>na</strong>kladateľstvo, Bratislava 1968, str. 8-12<br />
Rusek, V.: Historie čípků a jejich výroby.<br />
In: Chalabala, M. - Malý, J.: Výroba čípků.<br />
Státní pedagogické <strong>na</strong>kladateľstvo, Bratislava 1969, str. 9-14<br />
Rusek, V.: Historický vývoj [parenterálních roztoků].<br />
In: Chalabala, M. - Malý, J. - Šanda, M.: Galenika a léky sterilisované.<br />
Slovenské pedagogické <strong>na</strong>kladateľstvo, Bratislava 1969, str. 26-30<br />
Rusek, V.: Historie [kolyrií]. Ibid. pag. 92-93<br />
Rusek, V.: Vývoj lékopisů <strong>na</strong> území ČSSR.<br />
In: Vlach, J.: Téze a syllaby přednášek v kurzu o Čs. lékopisu -3. vydání [pro lékárenské<br />
laboranty]. Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, Brno 1971, str. 4-<br />
9<br />
Rusek, V.: Dějiny českého lékárenství.<br />
In: Vlach, J.: Téze a syllaby přednášek v kvalifikačním kurzu v úseku technologie léků. Ústav<br />
pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků,<br />
Brno 1971, str. 2-13<br />
Rusek, V.: Nástin dějin farmacie v ČSSR.<br />
In: Kolektiv autorů: Lékárenský provoz pro farmaceutické laboranty. Ústav pro další<br />
vzdělávání středních zdravotnických pracovníků. Brno 1974, str. 10-56<br />
Rusek, V.: Přehled historického vývoje lékárenství.<br />
In: Kolektiv autorů: Organizace, řízení a provozní otázky lékárenské služby.<br />
Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků,<br />
Brno 1982, str.245-285<br />
Původní články:<br />
Chalabala, M. - Rusek, V. - Žáček, H.: Entwicklung und Organisation der<br />
pharmazeutischen Hochschulausbildung in der Tschechoslowakei.<br />
Pharmazie (Berlin) 12, 1957, 232-238<br />
Rusek, V.: Ergänzungen zu H. Hügel: Die Veröffentlichungen der [Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>len]<br />
Gesellschaft für Geschichte der Pharmazie 1927 bis 1952.<br />
Zur Geschichte der Pharmazie 11, 1959, Nr. 2, S. l6.<br />
Hügel, H.: Die Veröffentlichungen der Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>len Gesellschaft für Geschichte der<br />
Pharmazie 1953-1965. Veröffentl. d. IGGP, N.F. Bd.29.<br />
S. 73-75. Stuttgart 1967<br />
Rusek, V. - Chalabala, M.: K historii rektální aplikace glycerinu.<br />
Československá Farmacie [Českoslov. Farm.] 9, 1960, 481-485<br />
Rusek, V.: Vývoj injekční formy léčiv I. Vývoj parenterální aplikace léčiv.<br />
Českoslov. Farm. 9, 1960, 531-536<br />
Rusek, V.: Farmaceutické studium <strong>na</strong> Universitě J. E. Purkyně v Brně v letech 1945-1960.<br />
Acta Facultatis pharmaceuticae Bohemoslovenicae T. VI, 1961, 97-141<br />
- Stra<strong>na</strong> 32 -
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Rusek, V.: Die Arzneibuchliteratur in der Bibliothek der Gedenkstätte des Natio<strong>na</strong>len<br />
Schrifttums in ehem. Strahover Kloster in Prag..<br />
Zur Geschichte der Pharmazie 14, 1962, 1-4<br />
Rusek, V. - Salava, M.: Z historie katedry lékárenského provozu.<br />
Farmaceutický Obzor [Farm. Obzor] 31, 1962, 467-478<br />
Rusek, V.: Vývoj injekční formy léčiv II. Vývoj technologie injekcí.<br />
Českoslov. Farm. 12, 1963, 50-59<br />
Rusek, V.: Vývoj vzhledu a uspořádání lékáren.<br />
Českoslov. Farm. 11, 1962, 34-42<br />
Hanzlíček, Z. - Rusek, V.: Dějiny Československé lékárnické společnosti I.<br />
Doba stará (1869-1919). Českoslov. Farm. 13, 1964, 137-142<br />
Rusek, V. - Hanzlíček, Z.: Dějiny Československé lékárnické společnosti II.<br />
Doba nová (1919-1950). Českoslov. Farm. 13, 1964, 210-218<br />
Chalabala, M. - Rusek, V.: Vývoj a organisace farmaceutického vzdělání v ČSSR. Českoslov.<br />
Farm. 14, 1965, 275-280<br />
Chalabala, M. - Rusek, V.: The Development and Organisation of Pharmaceutical Education in<br />
Czechoslovakia. Českoslov. Farm. 14, 1965,<br />
27-33, Special Issue No. 6, XXV. Congr. Sci. Pharm. F. I. P.<br />
Hanzlíček, Z. - Rusek, V.: Z minulosti československého lékárnictví.<br />
Českoslov. Farm. 14, 1965, 285-288<br />
Hanzlíček, Z. - Rusek, V.: Outline of the History of Pharmacy in Czechoslovakia Českoslov.<br />
Farm. 14, 1965, 38-42,<br />
Special Issue No. 6, XXV. Congr.Sci.Pharm. F. I. P.<br />
Rusek, V.: Aus der Tätigkeit des Institutes für Geschichte der Pharmazie der<br />
Pharmazeutischen Fakultät der Comenius University in Bratislava in den Schuljahren<br />
1960/61-1964/65.<br />
Acta Facultatis pharmaceuticae Bohemoslovenicae XII, 1966, 226-235<br />
Rusek, V. - Kubík, J.: Z dějin lékáren v Šumperku.<br />
Farm. Obzor 36,1967, 271-274<br />
Rusek, V.: Příspěvek k obecným otázkám studia dějin léků.<br />
Českoslov. Farm. 16, 1967, 370-375<br />
Rusek, V.: Dějiny farmaceutického studia <strong>na</strong> brněnské universitě (1945-1960).<br />
Acta Facultatis pharmaceuticae Bohemoslovenicae Suppl. I, 1967, 13-38<br />
Rusek, V.: - Kučerová, M.: Farmaceutické štúdium <strong>na</strong> Univerzite Komenského v<br />
Bratislave (1939-1960). Acta Facultatis pharmaceuticae Suppl. I, 1967, 39-65<br />
Chalabala, M. - Rusek, V.: Farmaceutická fakulta University J.A. Komenského<br />
v Bratislavě v letech 1960-1967.<br />
Acta Facultatis pharmaceuticae Bohemoslovenicae Suppl. I, 1967, 67-107<br />
Kučerová, M. - Chalabala, M. - Rusek, V.: Učební plány farmaceutického studia<br />
(1948-1967).<br />
Acta Facultatis pharmaceuticae Bohemoslovenicae Suppl. I, 1967, 109-139<br />
Rusek, V.: Beitrag zur Systematik und Methodik einer Geschichte der Arzneien.<br />
Pharmaz. Ztg. 113, 1968, 1624-1628<br />
- Stra<strong>na</strong> 33 -
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Rusek, V. - Kučerová, M. - Chalabala, M.: Farmaceutická fakulta<br />
a farmaceutické štúdium v rokoch 1939-1969.<br />
In:Päťdesiat rokov Univerzity Komenského. Univerzita Komenského, Bratislava 1969, str. 469-<br />
517<br />
Kučerová, M. - Rusek, V.: Entwicklung und Struktur pharmazeutischer<br />
Studienordnungen.<br />
Acta Facultatis pharmaceuticae Bohemoslovenicae XVII, 1969, 251-260<br />
Rusek. V. - Kučerová, M. - Chalabala, M.: Vývoj studijních plánů farmaceutického studia.<br />
In: 50 rokov Univerzity Komenského z aspektu jej výchovnej funkcie.<br />
Univerzita Komenského, Bratislava 1970, str. 397-407.[Mimoriadný zborník]<br />
Rusek, V.: Mährische Apotheker in der Wissenschaft.<br />
In: Beiträge zur Geschichte der Medizin und der Naturwissenschaften in Mähren.<br />
Herausgeber J. Sajner. Hippokrates Verlag, Stuttgart 1971, str. 52-57<br />
Rusek, V.: Einige Einblicke in die Geschichte der tschechoslowakischen Pharmazie.<br />
Deutsche Apotheker-Zeitung 111, 1971, 1739-1742.<br />
Acta Congressus Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>lis Historiae Pharmaciae Pragae MCMLXXI.<br />
Veröffentl. d. IGGP, N.F. Bd. 38, Stuttgart 1972, str. 249-258.<br />
Radovi meždu<strong>na</strong>rodnog simpozija održanog prigodom proslave 700.obljetnice spome<strong>na</strong><br />
ljekarne u Trogiru 27. X. - 1. XI. 1971. Zagreb 1973, str. 203-210.<br />
Streifzüge durch die Geschichte der tschechoslowakischen Pharmazie.<br />
Pharmaz. Praxis, Beil.Nr. 8 zur Ztschr. „Die Pharmazie“, Heft 8, 1973,<br />
S. 188- 191<br />
Mertlová, O. - Rusek, V.: Z historie lékárny „U zlaté koruny“ v Uherském<br />
In: Sborník referátù z historie lékáren v Jihomoravském kraji.<br />
Brno 1972, str. 49-59. Cyklostil.<br />
Hradišti.<br />
Rusek, V.: Příspěvek k dějinám farmaceutických výrobních zařízení.<br />
Českoslov. Farm. 21, 1972, 224-226<br />
Rusek, V.: Tradice farmaceutického studia <strong>na</strong> Universitě Karlově.<br />
In: Sez<strong>na</strong>m přednášek farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové ve studijním roce 1972-<br />
1973. Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové 1972, str. 3-8.<br />
Folia Pharmaceutica I, 1977, 15-22<br />
Rusek, V.: Historie farmacie <strong>na</strong> stránkách dvaceti ročníků „Československé farmacie“.<br />
Českoslov. Farm. 22, 1973, 113-115<br />
Rusek, V. - Bábik, I.: Z predhistórie Sväzu lekárnikov Slovákov.<br />
Farm. Obzor 42, 1973, 563-570<br />
Rusek, V. - Petrová, H.: Z historie studentských a zaměst<strong>na</strong>neckých lékárnických spolků. Klub<br />
českých farmaceutů (1889-1921).<br />
In: Sborník příspěvků k dějinám farmacie II. <strong>Česká</strong> <strong>farmaceutická</strong> společnost,<br />
Sekce dějin farmacie, Brno 1973, str. 48-54<br />
Matuši<strong>na</strong>, F. - Rusek, V.: Z historie lékárny „U zlatého orla“ v Brně.<br />
Ibid. str. 78-84<br />
Rusek, V.: Šest a čtvrt století Almae matris Caroli<strong>na</strong>e.<br />
Českoslov. Farm. 22, 1973, 433-435<br />
Rusek, V.: Historie farmaceutických organizací v přehledu.<br />
In: Farmaceutické prehľady 1973. Vydavateľstvo Obzor, Bratislava 1973, str. 9-113<br />
Beneš, J. - Rusek, V.: A<strong>na</strong>lýza inovační aktivity farmaceutické firmy<br />
[Hoffmann-La Roche]. Chemický Průmysl 26/51, 1976, 663-667<br />
Müller, D. - Rusek, V.: Historia aptek czieszyñskich do 1920 roku.<br />
Farmacja Polska 34, 1978, 601-604<br />
- Stra<strong>na</strong> 34 -
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Květ, R. - Rusek, V.: K historii výzkumů minerálních vod <strong>na</strong> Moravě.<br />
Zprávy Krajského Vlastivědného muzea v Olomouci Nr. 206, 1980, str. 15-19<br />
Rusek, V.: Historie farmacie <strong>na</strong> farmaceutické fakultě University Karlovy.<br />
Časopis Lékařů českých 120, 1981, 100-103<br />
Rusek, V. - Müller, D.: Příspěvky k dějinám lékáren v Těšíně.<br />
Českoslov. Farm. 30, 1981, 171-176<br />
Rusek, V.: Život a dílo Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Jaroslava Hladíka<br />
In: Jihočeský sborník k dějinám farmacie, České Budějovice 1980, str. 11-16<br />
Rusek, V.: Bibliografie prací Jaroslava Hladíka. Ibid. str. 287-296<br />
Rusek, V.: Moravské lékárny <strong>na</strong> začátku 18. století.<br />
In: Sborník příspěvků k dějinám farmacie Jihomoravského kraje.<br />
KÚNZ [=Krajský ústav národního zdraví], Brno 1981, str. 7-12<br />
Rusek, V. - Bábik, I. - Kondel, I.: Pätdesiat rokov slovenskej farmaceutickej tlače. Farm. Obzor<br />
50, 1981, 4-29<br />
Rusek, V.: Die Geschichte der Pharmazie im Hochschulunterricht der Pharmazie<br />
ČSSR. Pharmaz. Praxis (DDR) 37, 1982, Nr. 1, S. 9-10<br />
in der<br />
Melichar, B. - Rusek, V.: Vliv farmaceutické fakulty brněnské university <strong>na</strong> vznik a rozvoj<br />
farmaceutických věd. Věda v Československu 1945-1960.<br />
In: Práce z dějin přírodních věd 15, 1982, str. 47-48<br />
Rusek, V.: Pharmazeuten aus den böhmischen Ländern an der Budapester<br />
1770-1804.<br />
Abstract. Pharmaziehistorischer Kongress in Budapest 1981.<br />
Veröffentl. d. IGGP, N.F. Bd.. 52, Stuttgart 1983, S.178<br />
Universität<br />
Melichar, B. - Rusek, V.: Příspěvek farmaceutické fakulty brněnské univerzity<br />
k vývoji farmaceutických věd. Českoslov. Farm. 32, 1983, 201-204<br />
Rusek, V. - Schröder, J. - Eichhorn, A.: Zur Entwicklung der Pharmazie in der<br />
(1918-1980). Pharmaz. Praxis 38, 1983, Heft 5, S. 209-210<br />
neuesten Zeit<br />
Kučerová, M. - Rusek, V.: Lehrpläne des Pharmaziestudiums und die Entwicklung ihrer<br />
Gruppenstruktur. Pharmaz. Praxis 39, 1984, Heft 1, S. 30-32<br />
Rusek, V.: Z dějin farmaceutického studia <strong>na</strong> Karlově Univerzitě.<br />
Českoslov. Farm. 37, 1988, 423-427<br />
Infeldová, L. - Rusek, V.: K vývoji dřevěných lékárenských stojatek .<br />
Českoslov. Farm. 37, 1988, 461-468<br />
Rusek, V.: Z kroniky Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy (1969-1989).<br />
In: Sborník k 20. výročí Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové.<br />
Univerzita Karlova, Praha 1989, str. 7-11<br />
Rusek, V.: - Hýžová, L. - Valenta, E.: Struktura a pracovníci Farmaceutické fakulty. Ibid. str.<br />
69-105<br />
Rusek, V.: Společným přičiněním. Časopisu českých lékárníků <strong>na</strong> cestu.<br />
Časopis českých Lékárníků (Čas. Čes. Lékárn.) 64, 1992, 4-5<br />
Rusek, V.: Příspěvek k vývoji farmaceutické historiografie v Českých zemích.<br />
Dějiny věd a techniky 25, 1992, 17-31<br />
Plzeňský lékařský sborník, Suppl. 66, 1993, 49-51<br />
- Stra<strong>na</strong> 35 -
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Rusek, V.: Úloha farmaceutických muzeí ve vysokoškolském studiu farmacie.<br />
In: Európske múzeá <strong>na</strong> ceste k 21.storočiu. Medzinárodná muzeologická konferencia 9. - 12.<br />
9. 1992 v Košiciach. (Košice 1993), str. 105-107<br />
Rusek, V.: České farmaceutické muzeum. Čas. čes. Lékárn. 66, 1994, č. 1, str. 13<br />
Rusek, V.: Kronika Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.<br />
In: Sborník k 25. výročí Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.<br />
Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové 1994, str. 9-29, 31-41<br />
Rusek, V.: Zur Geschichte der pharmazeutischen Industrie in der Tschechischen Republik. In:<br />
Müller-Jahncke, W.-D. - Carmo<strong>na</strong>-Cornet, A.M. - Ledermann, F.:<br />
Materialien zur Pharmaziegeschichte, Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft, Stuttgart 1995,<br />
S. 149-152<br />
Rusek, V.: Etický kodex lékárníka. Čas. čes. Lékárn. 68, 1996, č. 2, str.8-9<br />
Rusek, V.: Lékár<strong>na</strong> Milosrdných bratří v Kuksu a České farmaceutické muzeum.<br />
Čas. čes. Lékárn. 68, 1996, č. 5, str. 28-29<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Nejdříve něco o farmacii.<br />
Medica Revue 3, 1996, č. 5, str. 35-36<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Farmaceutická historiografie.<br />
Medica Revue 3, 1996, č. 6, str. 36-37<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Farmaceutické muzejnictví.<br />
Medica Revue 3, 1996, č. 7/8, str. 50-51<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Klášterní lékárenství.<br />
Medica Revue 3, 1996, č. 9, str. 38-39<br />
Rusek V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Cesta ke klasické lékárně.<br />
Medica Revue 3, 1996, č. 10, str. 32<br />
Rusek V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Základy evropského a českého lékárnictví. Medica<br />
Revue 3, 1996, č. 11, str. 36-37<br />
Rusek V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Prvé lékárny.<br />
Medica Revue 3, 1996, č. 12, str. 40-41<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie. České lékárenství<br />
ve 13. a 14. století. Medica Revue 4, 1997, č. 1, str. 34-35<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Rozvoj a růst lékárenství<br />
v 15. až 16. století. Medica Revue 4, 1997, č. 2, str. 33-34<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Od řemesla k vědě.<br />
Medica Revue 4, 1997, č. 3, str. 38-39<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Lékárenství ze 17. století<br />
do poloviny 18. století. Medica Revue 4, 1997, č. 4, str. 38-39<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Na prahu nové doby (1740 - 1790).<br />
Medica Revue 4, 1997, č. 5, str. 32-33<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie.<br />
Zeštíhlování funkce lékárenství 1790 - 1855.<br />
Medica Revue 4, 1997, č. 6, str. 34-36.<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Velkoobchodní cesty léčiv.<br />
Medica Revue 4, 1997, č. 7/8, str. 55-56.<br />
- Stra<strong>na</strong> 36 -
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie.<br />
Výroba léčiv a léčivých přípravků v nové době.<br />
Medica Revue 4, 1997, č. 9, str. 37-38.<br />
Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie.<br />
Lékárenství jako farmaceutické odvětví.<br />
Medica Revue 4, 1997, č. 10, str. 29-30<br />
Rusek, V.: - Solich, J.: Historie a přehled farmaceutického školství.<br />
In: SOLUTIO. Příruční kniha pro lékárníky. Medon, Praha 1996, str. 157-164<br />
Rusek, V. - Solich, J.: Farmaceutické muzeum. Ibid., str. 173-175<br />
Višňovský, P. – Rusek V.: Jubileá farmakologických učebnic. Scripta Medica, Brno<br />
1996, Suppl. 4, str. 86-88<br />
Rusek V.: Knižní z<strong>na</strong>čky – exlibris farmaceutů. Solutio 1998, 287-297<br />
Rusek V.: Co je farmacie? Čas. Čes. Lékárn. 70,01998, č. 5, 20-21<br />
Žáček H. – Rusek V.: Lékové formy jako předmět disertace v historické minulosti<br />
Karlovy univerzity. Čes. a Slov. Farm. 49, 2000, 96-99<br />
Solich J. – Rusek V. 30 let Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci<br />
Králové (Jak jsme začí<strong>na</strong>li...). Solutio 1999, 329-332. Též: Farm. Obzor 69, 2000,<br />
269-270<br />
Rusek V.: K historii velkoobchodu s léčivy. Sborník přednášek Lékárnického kongresu 2001<br />
Hradec <strong>na</strong>d Moravicí, 16-19<br />
Rusek V.: Federace slovanských lékárníků 1929-1938.<br />
Čas. čes. Lékárn. 73, 2001, č. 4, 21-23<br />
Žáček H. – Rusek V.: Český lékárník Dr. <strong>PhMr</strong> František Kaska v Mexiku. PowerPoint. XXXVI.<br />
Symposium z dějin farmacie, Brno 15. 9. 2001<br />
Rusek V.: Farmaceutické etikety – muzeologická studie.<br />
PowerPoint. XXXVII. Symposium z dějin farmacie, Brno 7. 11. 2001<br />
Rusek V.: Farmaceutické etikety. Sborník přednášek z dějin farmacie,<br />
Praha 2001, 15-19<br />
Rusek V.: K historii výroby léčivých přípravků v ČR.<br />
PowerPoint. Lékárnický kongres Brno 18. 5. 2002. Ad Rem 3, 2002, č. 3, 14-15<br />
Rusek V. – Berka A.: Historie farmaceutické výroby v Čechách a <strong>na</strong> Moravě. G. Hell & Comp.<br />
> Gale<strong>na</strong> > IVAX-CR a.s. > IVAX Pharmaceuticals spol. s r. o.<br />
PowerPoint. Historie farmaceutické výroby v Opavě (Farmaceutické inženýrství). ISPE/IVAX<br />
Conference, Opava 17. 10. 2003<br />
Žáček H. – Rusek V.: Jaroslav Hladík – český farmaceutický historik v jubilejním hodnocení.<br />
Čes. a Slov. Farm. 52, 2003, 152-154<br />
Rusek V.: České farmaceutické muzeum v Kuksu. PowerPoint. Lékárnický kongres, Brno 24.<br />
5. 2003. Sborník přednášek str. 21-23<br />
Rusek V.: Z dějin chrudimského exlibris. Sborník pro exlibris a drobnou grafiku I. SSPE, Praha<br />
2002, 12-16, ilustrace<br />
Žáček H. – Rusek V.: The Czech pharmaceutical Historian Jaroslav Hladík in the Memory of<br />
his Contemporaries. Folia Pharm. Univ. Carol. T. XXIX-XXX, 2003,<br />
77-80, foto<br />
- Stra<strong>na</strong> 37 -
Rusek V.: Ars pharmaceutica. Učebnice praktické farmacie – galeniky.<br />
PowerPoint. XL. Symposium z dějin farmacie, Brno 5. 11. 2003<br />
Rusek V.: K historii učebnic galeniky. Ad Rem 5, 2004, č-3, 16-17<br />
- Stra<strong>na</strong> 38 -<br />
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Višňovský P. – Rusek, V.: Sto let učebnice farmakologie. Klinická farmakologie<br />
a farmacie 19, 2005, č. 4, 246<br />
Valášková L. – Rusek V.: Od lékárenské k tovární výrobě léčivých specialit.<br />
Pharm Business Magazine únor/březen 2006, 24-25<br />
Pavlíková H. – Valášková L. – Rusek V.: Na začátku byl B. F.<br />
Pharm Business Magazine duben/květen 2006, 18-19.<br />
Pavlíková H. – Valášková L. Rusek V.: Pod křídly anděla.<br />
Pharm Business Magazine červen/červenec 2006, 20-23.<br />
Rusek V. – Valášková L.: Medica akciová továr<strong>na</strong> lučebnin a léčiv v Praze.<br />
Pharm Business Magazine srpen/září 2006, 24-28.<br />
Valášková L. – Rusek V.: Lučební továr<strong>na</strong>. Lučební továr<strong>na</strong> Dr. Ing. Robert Heisler.<br />
Na základě diplomových a rigorózních prací Mgr. Marty Frolíškové-Strakové (1959/60), <strong>RNDr</strong>.<br />
Víta M. Kopečného (1977/78,1979), Mgr. Marie Moravcové (2003), PharmDr. Mgr. Ireny<br />
Žákové (2002)<br />
Pharm Business Magazine říjen/listopad 2006, 22-25.<br />
Rusek V.: <strong>Česká</strong> koru<strong>na</strong> má hodnotu.<br />
Pharm Business Magazine prosinec 2006/leden 2007, 28-31.<br />
Rusek V. – Valášková L. – Písaříková Z.: Res Medica – Remed (I. díl)<br />
Pharm Business Magazine únor/březen 2007, 56-58.<br />
Rusek V. – Valášková L. – Písaříková Z.: Res Medica – Remed (II. díl)<br />
Pharm Business Magazine duben/květen 2007, 54-55.<br />
Rusek V. – Valášková L.: Víno léčí – Svatek.<br />
Pharm Business Magazine červen/červenec 2007, 48-50.<br />
Rusek V. – Valášková L.: Víno léčí – Klöckler.<br />
Pharm Business Magazine srpen/září 2007, 62-65.<br />
Rusek, V. – Brauner, P.: Víno a lékár<strong>na</strong>. Ad Rem č. 1, 2007, str. 12-14.<br />
Přednášky:<br />
Rusek V. – Středová E. – Ševčíková H.: Příspěvky k dějinám farmaceutických průmyslových<br />
firem v Českých zemích. XXXV. PowerPoint. Symposium z dějin farmacie. Kongres MEFA<br />
Brno 8. 11. 2000<br />
Valášková L. – Rusek V.: Čeští lékárníci v Americe. PowerPoint.<br />
VIII. Sjezd ČFSp a XVI. Lékárnické dny, Hradec Králové 21. 10. 2000<br />
Rusek V.: K historii velkoobchodu s léčivy. Lékárnický kongres 2001,<br />
Hradec <strong>na</strong>d Moravicí 5. 5. 2001 (přednesl P. Brauner)<br />
Žáček H. – Rusek V.: Český lékárník Dr. <strong>PhMr</strong> František Kaska v Mexiku. PowerPoint. XXXVI.<br />
Symposium z dějin farmacie, FaF VFU Brno 5. 9. 2001<br />
Rusek V.: Farmaceutické etikety – muzeologická studie. PowerPoint.<br />
XXXVII. Symposium z dějin farmacie, Kongres MEFA Brno 7. 11. 2001<br />
Rusek V.: K historii výroby léčivých přípravků v ČR. PowerPoint.<br />
Přednáškový den k 80. <strong>na</strong>rozeninám <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Zdeňka <strong>Hanzlíčka</strong>.<br />
LD Praha 17. 1. 2002
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Žáček H. – Rusek V.: Výz<strong>na</strong>mný z<strong>na</strong>lec české farmaceutické historie<br />
Jaroslav Hladík (1903-1975). PowerPoint. XXXVIII. Symposium z dějin farmacie. Kongres<br />
MEFA Brno 6. 11. 2002<br />
Rusek V.: Příspěvek dějinám čs. farmaceutického průmyslu. PowerPoint. Spišské lekárnické<br />
dni. 10. symposium z dejín farmácie. Spišská Nová Ves 20. 4. 2002<br />
Grodza P. – Radinová E. – Rusek V.: Historie a současnost novojičínských lékáren.<br />
XIX. Lékárnické dny. Nový Jičín 10. 10. 2003<br />
Rusek V. – Berka A.: Historie farmaceutické výroby v Čechách a <strong>na</strong> Moravě.<br />
G. Hell & Comp. → Gale<strong>na</strong> → IVAX CR a.s. → IVAX Pharmaceuticals s.r.o.<br />
Historie farmaceutické výroby v Opavě. (Farmaceutické inženýrství). ISPE/IVAX conference,<br />
Opava 17. 10. 2003<br />
Rusek V.: České farmaceutické muzeum v Kukse. PowerPoint. VIII. Weberove dni.<br />
Prešov 4. 4. 2003<br />
Višňovský P. – Rusek V.: Sto let českých učebnic farmakologie. XXXVIII. Symposium z dějin<br />
farmacie. Kongres MEFA, Brno 6. 11. 2002<br />
Rusek V.: Historie farmaceuta (Vlastní profesní životopis). PowerPoint.<br />
XXXIX. Symposium z dějin farmacie. LD Praha 25. 2. 2003<br />
Rusek V.: Ars pharmaceutica. Učebnice praktické farmacie – galeniky. XL. Symposium z dějin<br />
farmacie. Kongres MEFA, Brno 5. 11. 2003<br />
Rusek V.: Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Miloš Melichar (1909-1998).<br />
PowerPoint. XLI. Symposium z dějin farmacie, LD Praha 31. 3. 2004<br />
Malý J. – Rusek V.: Prof. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> Milan Chalabala, DrSc. (1928-2003).<br />
PowerPoint. XLI. Symposium z dějin farmacie, LD Praha 31. 3. 2004<br />
Rusek V.: Farmaceutická muzea a sbírky v České a Slovenské republice.<br />
PowerPoint. Česko-polská vědecká konference „Farmacie včera a dnes“.<br />
Kuks – Dvůr Králové n. L. 1. 5. 2004<br />
Černý P.: - Rusek V.: Hospitál v Kuksu a války. PowerPoint.<br />
XLII. Symposium z dějin farmacie. Kongres MEFA, Brno 3. 11. 2004<br />
Rusek V.: Učebnice galeniky v historickém přehledu. PowerPoint.<br />
Lékárnický kongres, Brno 15. 5. 2004<br />
Rusek V.: Zahraniční lékárenské etikety ze sbírek Farmaceutického muzea v Kuksu.<br />
PowerPoint. XLIII. Symposium z dějin farmacie. LD Praha 2. 3. 2005<br />
Rusek V. – Tyšš I.: Respharma – Reklamní, prodejní a výrobní družstvo. K historii<br />
lékárnické velkodistribuce. PowerPoint. Lékárnický kongres, Brno 15. 10. 2005<br />
Rusek V.: Svépomocné s<strong>na</strong>hy lékárníků – výrobní a nákupní družstva. PowerPoint.<br />
XLIV. Symposium z dějin farmacie. FaF VFU Brno 7. 11. 2005<br />
Rusek V.: Farmacie v době lékárníka Camela. PowerPoint.<br />
G. J. Camel – Kongres ČFSp s mezinárodní účastí. Brno 9. 6. 2006<br />
Rusek V.: Víno léčí. PowerPoint. Přednáškový den k 85. <strong>na</strong>rozeninám <strong>RNDr</strong>. Z. <strong>Hanzlíčka</strong>.<br />
Praha LD 17. 1. 2007<br />
Rusek, V. – Smečka, V. – Malý, J.: <strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> Ústav galenické farmacie FaF MU.<br />
PowerPoint. XLVI. Symposium z historie farmacie a veterinární medicíny. Brno VFU, 7. 11.<br />
2007<br />
- Stra<strong>na</strong> 39 -
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Redakce sborníků:<br />
Sborník příspěvků k dějinám farmacie (I.). Sekce dějin farmacie České<br />
farmaceutické společnosti a Ústav dějin farmacie Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy.<br />
Hradec Králové 1973, 59 str.<br />
Sborník příspěvků k dějinám farmacie II. <strong>Česká</strong> <strong>farmaceutická</strong> společnost, sekce dějin<br />
farmacie. Brno 1973, 118 str.<br />
Sborník příspěvků k dějinám farmacie III. Ústav dějin farmacie Farmaceutické fakulty UK a<br />
Sekce dějin farmacie České farmaceutické společnosti.<br />
Hradec Králové 1977, 134 str.<br />
Jihočeský sborník příspěkù k dějinám farmacie. Oddělení zdravotní výchovy<br />
Budějovice 1980, 296 str.<br />
KÚNZ, České<br />
Sborník k 20. výročí Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Univerzita<br />
Karlova, Praha 1989, 164 str.<br />
Sborník k 25. výročí Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.<br />
Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové 1994, 179 str.<br />
Katalogy výstav:<br />
Rusek, V. - Čáslavská, S.: Knižní z<strong>na</strong>čky farmaceutů.<br />
Katalog výstavy <strong>na</strong> Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové [FaF UK]<br />
9. 1. - 15. 2. 1978, 40 str., cyklostil<br />
Rusek, V. - Hais, I.: Žeň československého exlibris za rok 1981 [Vždy se soupisem exlibris<br />
farmaceutů]. Katalog výstavy <strong>na</strong> FaF UK 1982, 6 str. cyklostil<br />
Rusek, V. - Hais, I. - Holeček, T. - Vízková, Z.: Žeň československého exlibris<br />
za rok 1982. Katalog výstavy <strong>na</strong> FaF UK 6. 1. - 11. 2. 1983, 32 str., cyklostil<br />
Rusek, V.: Žeň československého exlibris za rok 1983. Katalog výstavy <strong>na</strong> FaF<br />
1. - 21. 2. 1984, 26 str., tisk<br />
Rusek, V.: Žeň československého exlibris za roky 1984, 1985, 1986, 1987, 1988, 1989.<br />
Rusek, V. - Soukup, J.: Žeň československého exlibris za rok 1991,<br />
Žeň českého a slovenského exlibris za rok 1992, 1993, 1994, 1995, 1997,<br />
Žatva slovenského a českého exlibris za rok 1996,<br />
Rusek, V. – Soukup, J. – Středová, E. – Valášková, L.:<br />
Žatva slovenského a českého exlibris za rok 1998. IV+57 str., 103 obr.<br />
Valášková, L. - Rusek, V. – Soukup, J. – Středová, E.:<br />
Žeň českého a slovenského exlibris za rok 1999. IV+80 str., 146 obr.<br />
Valášková, L. - Rusek, V. – Soukup, J. – Středová, E.:<br />
Žatva slovenského a českého exlibris za rok 2000. IV+83 str., 142 obr.<br />
Valášková, L. - Rusek, V. – Soukup, J.:<br />
Žeň českého a slovenského exlibris za rok 2001. IV+76 str., 221 obr.<br />
Valášková, L. (spolupráce Rusek, V. – Soukup, J.):<br />
Žatva slovenského a českého exlibris za rok 2002. IV+65 str., 188 obr.<br />
Valášková, L. (spolupráce Rusek, V. – Soukup, J.):<br />
Žeň českého a slovenského exlibris za rok 2003. IV+67 str., 190 obr.<br />
Valášková, L. (spolupráce Rusek, V. – Soukup, J.):<br />
Žatva slovenského a českého exlibris za rok 2004. I+58 str., 167 obr.<br />
Valášková, L. (spolupráce Rusek, V. – Soukup, J.):<br />
- Stra<strong>na</strong> 40 -
Bibliografie Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong> V. Ruska,CSc.<br />
Žatva slovenského a českého exlibris za rok 2005. I+66 str., 188 obr.<br />
České farmaceutické muzeum v Kuksu - The Czech Pharmaceutical Museum<br />
at Kuks. I. Stojatky - Apothecary Jars. České farmaceutické muzeum a <strong>Česká</strong> lékárnická<br />
komora Kuks 1995.<br />
6 pohlednic - 6 Post Cards. Výběr a texty V. Rusek, fotografie T. Holeček<br />
České farmaceutické muzeum v Kuksu - The Czech Pharmaceutical Museum<br />
at Kuks. II. Rostliny - Plants. České farmaceutické muzeum a <strong>Česká</strong> lékárnická komora Kuks<br />
1996.<br />
6 pohlednic - 6 Post Cards. Výběr a texty V. Rusek, fotografie T. Holeček<br />
České farmaceutické muzeum v Kuksu - The Czech Pharmaceutical Museum<br />
at Kuks. III. Patroni lékárníků a lékařů - Patrons of Pharmacy and Medicine.<br />
České farmaceutické muzeum a <strong>Česká</strong> lékárnická komora Kuks 1997.<br />
7 pohlednic - 7 Post Cards.<br />
Výběr a texty V. Rusek, fotografie J. Smit a K. Šabata<br />
- Stra<strong>na</strong> 41 -
- Stra<strong>na</strong> 42 -<br />
Životopis doc.<strong>RNDr</strong>.<strong>PhMr</strong>.Václava Ruska,CSc.<br />
Životopis doc.<strong>RNDr</strong>.<strong>PhMr</strong>.Václava Ruska,CSc.<br />
K životnímu jubileu docenta <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Václava Ruska, CSc<br />
autor:Drábek,P.<br />
<strong>Česká</strong> <strong>farmaceutická</strong> historiografie dosáhla v posledních padesáti letech mnoha úspěchů, jež jsou<br />
vysoko ceněny i v zahraničí. Patří k nim nejenom bohatá literární produkce a vybudování Českého<br />
farmaceutického muzea, ale také vznik historického povědomí a z něj vyplývající podpora ze strany<br />
farmaceutické veřejnosti i uznání, které se jí dostává od nezainteresovaných odborníků. Největší<br />
zásluhu <strong>na</strong> všech těchto úspěších má docent <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Václav Rusek, který v r. 1954 převzal<br />
vedení Ústavu dějin lékárenství <strong>na</strong> tehdejší Farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.<br />
Původně chtěl být technologem, ale jeho všestrannost jej zavedla do oboru, který byl v tu dobu<br />
neobsazen.<br />
Náš oslavenec se <strong>na</strong>rodil 25. února 1928 v Opavě-Komárově. Po maturitě <strong>na</strong> opavském gymnáziu<br />
(1947) absolvoval v tamní lékárně U sv. Kateřiny povinnou dvouletou praxi a v r. 1951 získal <strong>na</strong><br />
brněnské Masarykově univerzitě titul magistra farmacie. Potom <strong>na</strong>stoupil jako asistent <strong>na</strong> katedru<br />
galenické farmacie, kterou vedl doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Miloš Melichar ( 1909-1998). Zaměřil se původně <strong>na</strong><br />
problematiku vířivé extrakce a když v r. 1953 odešel z fakulty docent <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. J. Hladík (1993-<br />
1975), převzal po něm v následujícím roce vedení Ústavu dějin lékárnictví. Přednášel dějiny farmacie<br />
a od r. 1959 také úvod do studia farmacie. V r. 1960 byla brněnská Farmaceutická fakulta slouče<strong>na</strong><br />
s bratislavskou a tehdy přešel do Bratislavy <strong>na</strong> Univerzitu Komenského. Tam vypracoval kandidátskou<br />
disertační práci „ Vývoj některých léků a jejich výrobních zařízení“ a v r. 1964 získal vědeckou hodnost<br />
kandidáta farmaceutických věd. Po vydání nového vysokoškolského záko<strong>na</strong> mu byl v r. 1968 udělen<br />
doktorát přírodovědy. V Bratislavě setrval do r. 1971, kdy přešel <strong>na</strong> nově zřízenou Farmaceutickou<br />
fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Na ní začal, tentokrát zcela od začátku, budovat při<br />
katedře organizace a řízení farmacie ústav dějin a při tom trpělivě prosazovat svoji disciplinu. Věnoval<br />
se plně výuce a vedení diplomových, rigorózních a doktorských prací. K tomu záhy přistoupila<br />
náročná příprava Českého farmaceutického muzea v objektu bývalého hospitálu v Kuksu.<br />
Mnoho úsilí věnoval také organizaci historiografické činnosti v lékárenské službě. Pracoval ve vedení<br />
Sekce pro dějiny farmacie při Komisi pro dějiny přírodních, lékařských a technických věd ČSAV (a<br />
později v samostatné Čs. společnosti pro dějiny věd a techniky). Podílel se a stále se podílí <strong>na</strong><br />
organizaci sympozií z dějin farmacie, jichž se do dneška ko<strong>na</strong>lo již čtyřicet šest a zároveň redigoval<br />
šest sborníků z těchto sympozií. Byl jedním z organizátorů sborů historiografů lékárenské služby, které<br />
působily v sedmdesátých a osmdesátých letech v některých krajích a okresech a pomáhal s jejich<br />
metodickým vedením. Toto hnutí se velmi zasloužilo o poznání a zpracování dějin lékárnictví<br />
v českých zemích. Od roku 1969, kdy v rámci České farmaceutické společnosti vznikla sekce dějin<br />
farmacie, vedl do r. 2000 s krátkou přestávkou v době normalizace tuto sekci. Ta zajišťovala nejenom<br />
pravidelné konání sympozií, ale také se podílela <strong>na</strong> mezinárodní spolupráci. V roce 1987 byl<br />
jmenován docentem pro obor organizace a řízení farmacie. V letech 1993-94 vedl <strong>na</strong> Farmaceutické<br />
fakultě UK v Hradci Králové katedru sociální a klinické farmacie. Aby urychlil dokončení muzea<br />
v Kuksu, což byla fi<strong>na</strong>nčně velice náročná akce, inicioval ve stejnou dobu založení Spolku pro<br />
vybudování českého farmaceutického muzea.<br />
Docent Rusek je autorem nebo spoluautorem šedesáti čtyř původních prací, 134 souborných referátů<br />
a článků. Kromě toho je spoluautorem čtyřiceti čtyř monografií, učebnic a skript z historie, z<br />
farmaceutického provozu a technologie. Ve svých publikacích věnoval nejvíce pozornosti dějinám<br />
studia farmacie a to jak v nejstarších dobách, tak i v nedávné minulosti. Jako bývalý technolog<br />
obohatil dějiny farmacie zejmé<strong>na</strong> o vývoj galenické farmacie. Zabýval se též teorií farmacie a<br />
terminologií a také vytvářením definic základních farmaceutických pojmů. Mimo to zpracovával dějiny<br />
<strong>na</strong>šich farmaceutických organizací (zejmé<strong>na</strong> České lékárnické společnosti) a řešil metodologické<br />
otázky . Na vědeckých shromážděních přednesl 136 přednášek ( z toho 12 v zahraničí) a <strong>na</strong><br />
odborných shromážděních vystoupil aktivně více než stodvacetkrát. Opakovaně vystoupil též<br />
v rozhlase i v televizi. K tomu všemu je třeba vzpomenout ještě <strong>na</strong> jeho zásluhy o česká exlibris, když<br />
se podílel <strong>na</strong> vydání asi patnácti katalogů a <strong>na</strong> pořádání řady výstav v prostorách hradecké fakulty<br />
(tzv. Galerie <strong>na</strong> mostě). Mnoho péče věnoval a stále věnuje Českému farmaceutickému muzeu<br />
v Kuksu, které bylo pro veřejnost otevřeno v roce 1994.<br />
Jeho úspěšná činnost byla záhy oceně<strong>na</strong> i v zahraničí. V roce 1956 se stal členem Mezinárodní<br />
společnosti pro dějiny farmacie a v letech 1967-81 byl členem jejího širšího předsednictva. V témže<br />
roce se též stal mimořádným a v r. 1971 řádným členem Académie Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>le d´Histoire de la<br />
Pharmacie. V r. 1971 byl též jmenován dopisujícím členem Deutsche Gesellschaft für Geschichte der<br />
Pharmazie. Bylo mu uděleno několik zahraničních i tuzemských medailí, <strong>na</strong>posledy v r. 2007<br />
z Katedry historie farmacie Madridské univerzity (Médaille Carmen Francés). V r. 1981 se stal
Životopis doc.<strong>RNDr</strong>.<strong>PhMr</strong>.Václava Ruska,CSc.<br />
čestným členem Československé farmaceutické společnosti a v r. 1997 čestným členem České<br />
lékárnické komory.<br />
Jako uznávaný odborník se také zapojil do práce a bádání v mezinárodním měřítku. Několikrát<br />
reprezentoval českou farmacii <strong>na</strong> mezinárodních kongresech o dějinách farmacie, <strong>na</strong>posledy v září<br />
2007 v Seville. Jeho zásluhou se ko<strong>na</strong>ly též dva takovéto kongresy v Praze v letech 1971 a 1991.<br />
U svých studentů se maximálně s<strong>na</strong>žil vypěstovat zájem o dějiny vlastního oboru. Za padesát let<br />
zadal a vedl 160 diplomových a 68 rigorózních a doktorských prací, jejichž témata zasahovala do<br />
všech oblastí dějin farmacie. I když dnes už studentům nepřednáší a omezuje se jen <strong>na</strong> publikace a<br />
<strong>na</strong> zdoko<strong>na</strong>lování činnosti muzea, ochotně pomáhá alespoň radou všem zájemcům o dějiny farmacie,<br />
neboť je přesvědčen o tom, že správný odborník musí znát i dějiny svého oboru, aby dobře pochopil<br />
jeho vývoj a poučil se z chyb svých předchůdců.<br />
Do dalších roků mu přejeme hodně zdraví a síly, aby ještě dlouho mohl zveřejňovat výsledky svého<br />
bádání a připomí<strong>na</strong>t nám slavnou minulost <strong>na</strong>ší farmacie.<br />
.<br />
- Stra<strong>na</strong> 43 -
- Stra<strong>na</strong> 44 -<br />
Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. V. Rusek, CSc.:OPERA SELECTA<br />
Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. V. Rusek, CSc.:OPERA SELECTA<br />
autor: Drábek,P.<br />
…Byl to především benediktýnský řád založený r. 529, který se z kláštera <strong>na</strong> Monte Cassino (zde<br />
pobyl r. 989 i náš biskup sv. Vojtěch) do osmého století rozprostřel po celé Evropě a spolu<br />
s křesťanskou vírou šířil i školské vzdělání, písemnou kulturu, doko<strong>na</strong>lejší způsoby hospodaření.<br />
Součástí jeho působení byla i léčitelská praxe, založená <strong>na</strong> křesťanském milosrdenství. V řádové<br />
reguli bylo uvedeno :“péče o nemocné především a <strong>na</strong>de vše jest pozdviže<strong>na</strong>“. Léčili nejen nemocné<br />
spolubratry, žáky svých klášterních škol, ale i poutníky, kteří se zastavili v jejich hospitálech<br />
(xenodochiích) a obyvatele z okolí kláštera.<br />
Představu o klášterních „léčitelských zařízeních“ dává vzorový plán benediktýnského kláštera asi z r.<br />
820-830, dochovaný v knihovně kláštera v St. Gallen. Z hlediska farmacie je nejzajímavější plán<br />
vnitroklášterního infirmaria (domus medicarum). Byla v něm místnost pro ležící těžce nemocné<br />
(cubiculum valde infirmorum) zvláštní místnost pro medika-infirmaria (mangio medici ipsius) a také<br />
lékár<strong>na</strong> – oz<strong>na</strong>čená jako armarium pigmentorum, nejdříve asi opravdu jen skříň s léčivy, později celá<br />
místnost věnovaná získávání a uložení léčiv i výrobě léčivých přípravků. Ve 20 bavorských klášterech<br />
pozdního středověku jsou dolože<strong>na</strong> infirmaria s přidruženými domácími lékár<strong>na</strong>mi. Je proto velmi<br />
pravděpodobné, že podle vzoru starých mateřských klášterů mělo své místo infirmarium s lékárnou<br />
také v prvých benediktýnských klášterech u nás: v ženském u sv. Jiří <strong>na</strong> Pražském Hradě asi r. 970,<br />
v mužském v Břevnově r. 993 a Rajhradě r. 1045 a dalších. Podobně tomu bylo asi i u později<br />
založených klášterů premonstrátských (1138, Strahov), cisterciáckých (1142-3, Sedlec u Kutné Hory),<br />
johanitských (asi r. 1165, Malá Stra<strong>na</strong>) nebo křížovnických (před r.1188, Zderaz, Praha).<br />
V bezprostřední blízkosti infirmaria je ve zmíněném plánu zakresle<strong>na</strong> zahrada (herbularius, hortulus) a<br />
názvy 16 rostlin. Některé z nich používali i Slované <strong>na</strong>př. šalvěj, mátu, vratič, dále tu byly lilie, růže,<br />
kmín, fenykl, kosatec, pískavice obecná, libeček lékařský, rozmarýn.<br />
Poněvadž kněží či mniši vykonávali funkci léčitelů též <strong>na</strong> dvorech panovníků, jako <strong>na</strong>př. benediktýn a<br />
pražský biskup Thiadagus z Corvay léčil knížete Boleslava I. i II., nebo při sborech kanovníků, při<br />
kapitulách u biskupských kostelů, lze určitou formu „domácích“, tj. neveřejných lékáren předpokládat i<br />
zde.<br />
Můžeme shrnout: počátky farmaceutické funkce v <strong>na</strong>šich zemích je nutno hledat v lékárnách raných<br />
klášterů: <strong>na</strong> Velké Moravě s<strong>na</strong>d už v polovině 9. století, v Čechách od sklonku 10. století. Jejich práce<br />
byla založe<strong>na</strong> <strong>na</strong> antické tradici, v ní kořenily i soupisy léčiv a jejich účinků, receptáře i další druhy<br />
literatury. Do 13. století má farmacie u nás podobu těchto uzavřených, převážně klášterům nebo<br />
dvorům sloužících lékáren. Veřejné lékárny se objevují až s rozvojem <strong>na</strong>šich měst asi od poloviny 13.<br />
století. …<br />
(Remedia 9, 1996, 38-39)<br />
Vývoj vzhledu a uspořádání lékáren<br />
…Mezi prvními lékárníky v českých zemích, podobně jako v Německu, <strong>na</strong>jdeme především Vlachy a<br />
Francouze, což souvisí s vyspělým lékárnictvím v těchto zemích, s nimiž měly <strong>na</strong>še země čilé<br />
obchodní a kulturní styky, a jistě i s osobami tehdejších českých panovníků Ja<strong>na</strong> Lucemburského<br />
(1310-1346) a Karla IV. (1346-1378), jejichž dvorskými lékárníky byli právě Vlaši.<br />
Lze proto právem předpokládat, že tito lékárníci zřídili u nás své lékárny alespoň zčásti podle<br />
domácích vzorů. Jak vypadala italská lékár<strong>na</strong> ukazuje miniatura z díla „Tacuinum sanitatis“, bohatě<br />
ilustrované rukopisné knihy převážně lékařského obsahu, vzniklé v Lombardii či Veroně <strong>na</strong> rozhraní<br />
14. a 15. století. Zachovala se ve třech odlišných exemplářích, chovaných v knihovnách v Římě, Vídni<br />
a Paříži. Ilustrace, živě a věrně zachycující výjevy z tehdejšího života, znázorňují též i řadu kupeckých<br />
krámů. Všechny jsou prostorově nehluboké, s rovným dřevěným stropem. Vpředu jsou ohraničeny<br />
mohutným krámským pultem. Na něm, vedle různých nádob, leží i ruční váhy. Na zadní stěně jsou<br />
upevněny jed<strong>na</strong> nebo dvě poličky s různými nádobami.<br />
Zajímavé jsou zejmé<strong>na</strong> ty stánky, mezi jejichž tovary rozeznáváme sušené fíky, cukr, mandlový olej,<br />
mošus, kafr, ale hlavně vzácné koření a drogy nebo „Sirupus acetosus“, látky to, jež i později se<br />
prodávala v lékárnách. Obchodníci takovýmto zbožím, nebyli-li již vlastně lékárníky, byli alespoň oním<br />
druhem obchodníků, z nichž středověcí lékárníci vyšli.<br />
Zpodobnění lékárny, která se vzezřením neliší od právě popsaných krámků, přináší miniatura<br />
<strong>na</strong>depsaná „Triacha“ (theriak). Uprostřed lékárny stojí lékárník oděný do pláště se širokými rukávy, za<br />
ním mladý pomocník míchá něco kopistkou v úzké nádobě. Proti lékárníkovi, s dřevěnou nádobou<br />
v ruce, stojí lékař a dohaduje se s ním o složení léku nebo koná visitaci a kontroluje správné vlastnosti<br />
theriaku. V římském rukopise je touto třetí osobou s největší pravděpodobností kupující. Na poličkách<br />
jsou rozestaveny štíhlé, dřevěné stojatky, zelené a modré džbánky, nádoby s víky nebo uzavřené<br />
zvířecí blánou. Charakteristické jsou dva plátěné sáčky, visící <strong>na</strong> spodní stoličce, v nichž se
Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. V. Rusek, CSc.:OPERA SELECTA<br />
uchovávaly drogy. Na obrázku nejsou zachyceny váhy ani jiné lékárnické nářadí. Otevřené dveře<br />
v pozadí dávají tušit vedlejší místnost.<br />
Bez zajímavosti není ani další obrazový pramen, který vznikl <strong>na</strong> <strong>na</strong>šem území kolem r. 1368 a je tedy<br />
o málo starší, než předešlý. Je obsažen v Evangeliáři, jehož původcem je Jan z Opavy, brněnský<br />
kanovník a farář landškrounský. Text evangelií, psaný zlatem, je iluminován mimo jiné čtyřmi obrazy,<br />
z nichž každý přináší dvanáct scén ze života evangelistů. Rukopis je po umělecké stránce vrcholným<br />
dílem moravské větve české knižní malby tzv. velkého slohu. Malby se vyz<strong>na</strong>čují neobyčejnou živostí<br />
děje, opravdovostí scén, reálnými typy postav, takže lze právem usuzovat, že se umělec přidržoval<br />
skutečných vzorů.<br />
Výjev ze života evangelisty Lukáše zachycuje ho jako lékaře, kterým podle tradice byl, i jako lékárníka.<br />
Odpovídá to tehdejší situaci, kdy pro nedostatek vzdělaných lékařů i lékárníků byla obě povolání<br />
vykonává<strong>na</strong> v praxi i <strong>na</strong>dále jednou osobou. Lukáš sedí ve středu scény, je obrácen ke dvěma<br />
pacientům a zkoumá moč v baňce (atribut středověkého lékaře). Za ním se otevírá prostor lékárny. U<br />
stropu visí řada sáčků s drogami, pod nimi <strong>na</strong> regálu jsou rozestavěny barevně velmi pestré stojatky.<br />
Také zde není vidět jiných lékárnických zařízení…<br />
(Českoslov. farm. 15, 1962, 35-36)<br />
Šest a čtvrt století Almae Matris Caroli<strong>na</strong>e<br />
… Jedním z výz<strong>na</strong>mných státnických činů Karla IV. bylo založení vysokého učení (studium generale)<br />
v Praze. Křestní list nejstarší středoevropské univerzity vystavil jako český král zakládací listinou dne<br />
7. dub<strong>na</strong> 1348 a zpečetil ji zlatou bulou. Své rozhodnutí pak Karel potvrdil i jako římsko-německý král<br />
zvláštní listinou ze 14. 1. 1349, v níž udělil pražskému generálnímu studiu všechny výsady, jakými<br />
kdy byla předtím vysoká učení panovníky obdaře<strong>na</strong>. Pražské učení mělo sloužit především potřebám<br />
českého království a tomu „aby <strong>na</strong>ši věrní obyvatelé království , kteří bez přestání lačnějí po plodech<br />
věd, nemusili se v cizině doprošovati almužny, ale aby <strong>na</strong>lézali v království stůl k hostině připravený“.<br />
Celý další vývoj university ukazuje, že se skutečně postavila do služeb českého národa, přispívala<br />
k rozvoji jeho vzdělanosti, vědy i kultury a že v jejím okruhu se vždy <strong>na</strong>šly síly, které ji ve vyhraněných<br />
politických situacích stavěly <strong>na</strong> stranu pokroku. …<br />
Pro nás farmaceuty je poučné připomí<strong>na</strong>t si slavná výročí University Karlovy, neboť s její historií je<br />
spojen i vývoj české a po r. 1918 i československé farmacie. Již od vzniku KU v roce 1348 byli pražští<br />
lékárníci členy universitní korporace a pod její ochranou i dozorem. Od r. 1652 skládali <strong>na</strong> její lékařské<br />
fakultě povinné zkoušky provizoři a majitelé lékáren v Čechách a přísahali plnit řádně své povinnosti.<br />
Do r. 1840 jich bylo <strong>na</strong> 490. Lékařská fakulta kontrolovala též práci lékárníků, dohlížela <strong>na</strong> jejich<br />
organizace (Collegium pharmaceuticum a později i lékárnické gremium), vydávala sazby léčiv (1659,<br />
1708, 1737) i dispensatoria ( 1739, 1750). Od r. 1804 do r. 1953 vychovala (od r. 1918 do r. 1939 jako<br />
jediné učiliště) v povinných studijních kurzech ( do r.1833/34 jednoletých, pak dvouletých) farmaceuty<br />
pro <strong>na</strong>še lékárny a od sklonku minulého století – i když v malém počtu a nikoliv cíleně – i pro jiná<br />
<strong>farmaceutická</strong> pracoviště. Na tomto studiu bychom mohli z různých hledisek <strong>na</strong>jít řadu chyb a<br />
nedostatků, ale přece jen vychovalo 379 absolventů jednoletého a 6743 dvouletého studia, v letech<br />
1805-1953 tedy celkem 7122 absolventů pravidelného studia (od r. 1882 do 1939 jen <strong>na</strong> české<br />
universitě). …<br />
(Českoslov. farm. 22, 1973, 433-435)<br />
Rozvoj lékárenství v českých zemích v evropském kontextu<br />
…Konec 15. století je dobou návratu k antickému způsobu života, renesance úcty k individualitě a<br />
rozumu, ke studiu klasické latiny.V kultuře <strong>na</strong>stupuje období humanismu. Evropská renesance konce<br />
patnáctého a ve století šestnáctém, jako doba rozkvětu racionálního a kritického myšlení, pozorování i<br />
praktického konání, přinesla řadu výz<strong>na</strong>mných objevů technických (<strong>na</strong>př. knihtisk), zeměpisných<br />
(Amerika, cesta do Indie), astronomických (heliocentrická soustava), iniciovala též moderní bádání o<br />
přírodě a člověku v ní. Důsledky těchto tendencí se projevily i v pokračujícím soustavném vývoji<br />
vědecké stránky medicíny a farmacie.<br />
Výraznou osobností renesanční medicíny a farmacie byl lékař, al-chemik a filosof Theophrastus<br />
Bombastus de Hohenheim, zvaný Paracelsus (1493-1541). Alchymickou <strong>na</strong>uku využil tento výz<strong>na</strong>čný<br />
a všestranný muž nikoli jako teoretickou základnu pro výrobu zlata, nýbrž pro chemické vysvětlení<br />
složení látek a chápání života, zdraví a nemoci. Život byl v jeho pojetí především chemickým<br />
procesem, lidský organismus jakousi chemickou laboratoří, a proto i procesy v něm se odehrávající,<br />
<strong>na</strong>příklad nemoc a její projevy, považoval za ovlivnitelné chemickými látkami. Alchymickou praxi proto<br />
Paracelsus zaměřil k vyhledávání a výrobě anorganických chemických léčiv. Položil tak základy<br />
novému směru v medicíně, tzv. iatrochemii, respektive ve farmacii základy „chemiatrie“ a tím i nových<br />
věd – lékařské a farmaceutické chemie (farmakochemie).<br />
Do „materia medica“, tj. do souboru léčiv, v něm od pradáv<strong>na</strong> vládla rostlinná a živočišná léčiva a jen<br />
v malé míře se vyskytovala minerální či chemická, vřadil Paracelsus a jeho následovníci chemickými<br />
- Stra<strong>na</strong> 45 -
Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. V. Rusek, CSc.:OPERA SELECTA<br />
pochody získávaná anorganika. V důsledku toho si lékárníci museli osvojit nové teoretické poz<strong>na</strong>tky i<br />
praktické zkušenosti chemické, <strong>na</strong>učit se vyrábět jako léčiva soli arzénu, olova, antimonu, rtuti, železa,<br />
zlata, mědi, vizmutu, zinku apod. Museli tomu přizpůsobit své laboratoře, vybavit je pecemi<br />
nejrůznějších funkcí a rozměrů, lázněmi pískovými a vodními, rozličným destilačním zařízením. Měli tu<br />
skleněné fioly, retorty, pelikány, jímadla, kameninové baňky, křivule, žíhací kelímky kameninové i<br />
tuhové, mlýnky, vážky, síta, nože, lžíce, dmychadla apod. S jejich pomocí prováděli nejrůznější<br />
preparativní pochody: kalci<strong>na</strong>ci (oxidaci), korosi (rozklad), amalgamování, precipitaci (srážení),<br />
cementaci (výrobu sloučenin suchou cestou), spalování, rozpouštění, sublimaci, destilaci, exaltaci<br />
(zlepšování produktů pomalým odpařováním nebo filtrací, digesci, putrefakci (kvašení), zkapalňování,<br />
koagulaci apod. Extrakčními metodami, které Paracelsus považoval za metody chemické, vyráběli též<br />
hojně elixíry, kvintesence, tinktury a extrakta, tedy tzv. „přípravky spagyrické“ (tj. chemické).<br />
(Václav Rusek, Vladimír Smečka : České lékárny; Nuga, Praha 2000, str. 51-52)<br />
Příspěvek k dějinám farmaceutických výrobních zařízení<br />
Technologické nástroje a stroje k výrobě lékových přípravků (dále též LP) jsou zvláštním druhem<br />
farmaceutických výrobních zařízení (jiným druhem jsou <strong>na</strong>př. zařízení k výrobě léčiv). Studium jejich<br />
vývoje je důležitým úsekem studia dějin celé farmacie, neboť tato zařízení jsou nerozlučně spoje<strong>na</strong><br />
s vývojem lékových přípravků, v nichž ústí veškerá praktická <strong>farmaceutická</strong> činnost.<br />
Kategorie „lékový přípravek“ oz<strong>na</strong>čuje stav, v němž léčivo je kvantifikováno co do svého účinku a<br />
zpracováno do nového produktu – lékového přípravku, který z hlediska nejlepšího účinku léčiva<br />
v organismu – léku, dostává nejvhodnější vnitřní strukturu a vnější podobu. Lékový přípravek je<br />
vlastně jakousi přestupní fází <strong>na</strong> cestě léčiva do organismu.<br />
Vývoj lékových přípravků jako farmaceutických produktů je dán vývojem vědeckých poz<strong>na</strong>tků o<br />
člověku, jeho nemocech i o léčivech. Vlastnosti LP jsou ovlivňovány fyzikálně chemickými a<br />
farmakody<strong>na</strong>mickými vlastnostmi léčiv i technickou úrovní technologických zařízení, která jsou k jejich<br />
výrobě k dispozici. Mezi LP a jeho výrobním zařízením je dvojí směr vývojového působení: <strong>na</strong> jedné<br />
straně fyzikální a terapeutické vlastnosti zpracovávaných léčiv působí <strong>na</strong> volbu výrobního zařízení a<br />
jeho konstrukční vlastnosti, <strong>na</strong> druhé straně technický pokrok umožňuje tvorbu nových zařízení, jimiž<br />
lze dosavadní úroveň výroby LP pozvednout nebo vyrobit zcela nové, dosud neznámé formy. Z těchto<br />
vzájemných vztahů vyplývá, že studovat dějiny tohoto druhu farmaceutických výrobních zařízení nelze<br />
bez souběžného studia vývoje lékových přípravků. …<br />
Všechny LP lze klasifikovat podle 2 kriterií: jed<strong>na</strong>k podle vnitřní struktury, jed<strong>na</strong>k podle vnější formy.<br />
Při třídění LP podle prvého kritéria rozdělil jsem je do skupin, uspořádaných vertikálně do 3 sloupců,<br />
podle jejich pevné, tekuté či plynné konzistence. Toto hrubé měřítko lze při podrobnějším studiu<br />
upřesnit. Při třídění LP podle druhého kritéria rozdělil jsem je do 4 tříd, uspořádaných horizontálně do<br />
řad. Tyto třídy vznikly abstrakcí společných vnějších tvarových z<strong>na</strong>ků, shrnutých do pojmu lékové<br />
formy. Všechny zaniklé i existující LP lze do těchto 4 tříd zadělit. Jsou to přípravky, jejichž léková<br />
forma je<br />
1. tvarově nespecifická, amorfní<br />
2. tvarově specifiková<strong>na</strong> nosičem (<strong>na</strong>př. látkou, kůží)<br />
3. technologickým postupem (tvářením, formováním)<br />
4. obalem (<strong>na</strong>př. ampulkou)<br />
Vertikální následnost jmenovaných tříd není náhodná, ale vyjadřuje do jisté míry i chronologii vzniku<br />
lékových forem a zvláště technologickou posloupnost, od nejjednodušší po nejsložitější technologii.<br />
Z toho vyplývá, že také pro každou třídu LP musí existovat charakteristická výrobní zařízení, příbuzná<br />
právě v tom, že slouží k výrobě přípravku jedné třídy….<br />
( Českoslov. farm. 21, 1972, 224-225)<br />
Moravské lékárny <strong>na</strong> začátku 18. století<br />
…Královských měst bylo sedm. Vedle těch, která tvořila centra krajů (Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo,<br />
Uherské Hradiště), to byl ještě Kyjov a Uničov. V nich královský tribunál ovlivňoval zdravotnické<br />
záležitosti přes královské rychtáře a městskou radu, jim zase podléhal 1 nebo více městských fysiků,<br />
přijímaných a placených radou. Tribunál zasahoval do lékárenství v několika směrech: řídil dohled <strong>na</strong>d<br />
lékár<strong>na</strong>mi formou visitací, dbal o jejich správný chod a odbornou úroveň, sledoval a <strong>na</strong>řizoval<br />
stanovení cen léčiv a lékových přípravků, s<strong>na</strong>žil se zavést řád do lékárenství nejprve formou přísahy –<br />
juramentu a později zákonů, tzv. lékárenských řádů. Své slovo měl i ve sporech měšťanských<br />
lékárníků s lékár<strong>na</strong>mi klášterů.<br />
Podívejme se nejprve <strong>na</strong> siť moravských lékáren. Odhaduji, že ke konci 17. století bylo <strong>na</strong> Moravě asi<br />
22 měšťanských lékáren (3 nejisté), 11 klášterních (1 nejistá) a asi 3 vrchnostenské, tedy asi 36<br />
lékáren. Nejvíce jich měla Olomouc: 5 měšťanských a1 klášterní, v blízkosti další <strong>na</strong> Klášterním<br />
Hradisku. Brno mělo 3 měšťanské a 2 klášterní, Znojmo 2 měšťanské a 2 klášterní, z poddanských<br />
měst měl 2 měšťanské lékárny Mikulov a po 1 Hranice a Lipník. Vrchnostenské lékárny byly <strong>na</strong> zámku<br />
- Stra<strong>na</strong> 46 -
Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. V. Rusek, CSc.:OPERA SELECTA<br />
v Moravském Krumlově (1694 Ignác Hell), asi i <strong>na</strong> zámcích v Hodoníně a Ždánicích, ale není<br />
vyloučeno, že i jinde. Z těchto 36 lékáren bylo 20 v pěti královských městech, tj. přes 55 % celé sítě.<br />
Královská města Uničov (do 1731), Kyjov (do1733) lékárnu neměla.<br />
Změnil se tento obraz v první třetině 18. století? O tom nás zpravují jed<strong>na</strong>k visitační protokoly<br />
městských fyziků a rad z královských měst, jed<strong>na</strong>k výsledky soupisu lékárníků, kteří mají profesionální<br />
přísahu z let 1716-17. V prvním třicetiletí 18. století jsem <strong>na</strong>šel 38-44 lékáren měšťanských,<br />
klášterních i vrchnostenských, k nimž by bylo možno připočítat ještě asi 6 zatím existenčně ne zcela<br />
prokázaných. Bylo by to vcelku asi 44-50 lékáren, proti konci 17. století asi o 8 –14 lékáren více. …<br />
Jaký závěr můžeme tedy vyslovit o síti lékáren v 1. třetině 18. století. Byla neustálená, téměř polovinu<br />
sítě tvořily vlastně nelegální klášterní lékárny, asi 1/8 legalizované vrchnostenské (zámecké) lékárny.<br />
Lze pozorovat rozšíření sítě měšťanských lékáren mimo královská města, v nichž – v těch největších<br />
– počet lékáren klesá.<br />
(Sborník příspěvků k dějinám farmacie Jihomoravského kraje, KÚNZ Brno 1981, 8-9)<br />
Z dějin farmaceutického studia <strong>na</strong> Karlově univerzitě<br />
…Novodobé farmaceutické studium začalo <strong>na</strong> lékařské fakultě KU ve školním roce 1804/05 jako jedno<br />
z prvních v Evropě. Bylo jednoleté, povinné pro všechny vyučené lékárenské pomocníky. I když mu<br />
předcházelo ještě 8 let praktické výuky v lékárně (4 roky učňovské, 4 tovaryšské-kondiční), z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo<br />
svým jednoletým plánem a teoretickou náplní kvalitativní průlom v dosavadním systému ryze<br />
praktického vzdělávání farmaceutů. Trvalo až do školního roku 1833/34 a proběhlo tak v 30<br />
jednoletých cyklech, v nichž studovalo 498 osob. Z nich asi 83 % pocházelo z Čech a 11 % z Moravy,<br />
po asi 2 % bylo z Uher, z ostatních rakouských zemí či z ciziny. Asi 19,5 % bylo živnostnického<br />
původu, 13 % bylo z úřednických rodin, asi 15 % synů zdravotníků (u 40 % neznáme původ); asi 5,5<br />
% nemělo otce. Nejvíce (asi 55 %) studentů bylo <strong>na</strong> začátku studia ve stáří 20-25 let, asi 13 % mělo<br />
26-30 let, ve věku do 20 let bylo 12 % a <strong>na</strong>d 31 let asi 3 %; asi u 17 % nebylo stáří uvedeno.<br />
Studium mělo převážně přírodovědnou náplň (chemie, botanika, speciální přírodopis, tj. zoologie a<br />
mineralogie); v průběhu bylo ve všech 30 cyklech zastoupeno 83 % přípravných a 17 %<br />
farmaceutických předmětů. Roku 1812 byla jen absolventům farmaceutického studia dá<strong>na</strong> možnost<br />
získat doktorát chemie (do 1859/60). Mezi učiteli farmaceutů byly vynikající osobnosti, jako <strong>na</strong>př. J. G.<br />
Mikan (1744-1814) – do 1811 učil botaniku a chemii; MedDr. h. c. Josef Freyszmuth (1786-1819) –<br />
1812 až 1818 učil chemii; J. Ch. Mikan (1769-1844) 1812 až 1828 učil botaniku; a J. S. Presl (1791-<br />
1849) 1819 až 1834 vyučoval mineralogii a zoologii.<br />
K rozšíření studia <strong>na</strong> 2 roky došlo <strong>na</strong> KU od školního roku 1834/35 a tím se dále zvýšil podíl teoretické<br />
přípravy farmaceutů, ale k dalšímu rozšíření studia až do školního roku 1952-53, kdy tento systém<br />
studia byl definitivně uzavřen, již nedošlo. V celém systému vzdělávání se však přece jen ledacos<br />
měnilo: prodlužovalo se předběžné gym<strong>na</strong>ziální vzdělání ze 4 tříd <strong>na</strong> 6 tříd (1889) a <strong>na</strong> 8 tříd<br />
s maturitou (1920), zkracovala se praktická učňovská výuka <strong>na</strong> 3 roky (1854), resp. <strong>na</strong> 2 roky (1920) a<br />
také tovaryšská doba <strong>na</strong> 2 léta (1854), až <strong>na</strong>konec byla přiřaze<strong>na</strong> za magisterium (1889). Od školního<br />
roku 1860/61 mohli absolventi získávat doktorát farmacie, od 1890/91 doktorát filosofie, od 1920<br />
doktorát přírodních věd.<br />
(Českoslov. farm. 37, 1988, 423-424)<br />
<strong>Česká</strong> koru<strong>na</strong> má hodnotu<br />
Když v roce 1836 vznikla <strong>na</strong> základě guberniálního dekretu z 15. 12. v tehdy samostatné obci Karlíně<br />
<strong>na</strong> okraji historické Prahy nová lékár<strong>na</strong>, dal jí její zakladatel, <strong>PhMr</strong>. Václav Veselý (1788-1837) do štítu<br />
Českou korunu. Ta měla být výrazem patriotismu i z<strong>na</strong>kem a jakousi zárukou kvality z ní vycházejících<br />
léků, tedy i hodnoty lékárníkovy práce. Zvolené z<strong>na</strong>mení se jako „nomen omen“ osvědčilo. Lékár<strong>na</strong> U<br />
České koruny v Karlíně se stala kolébkou čilé farmaceutické výrobní činnosti i jedné z osvědčených<br />
českých farmaceutických továren 20. století.<br />
Pozoruhodným svými technologickými aktivitami se stal v letech 1850-1865 nájemce lékárny <strong>PhMr</strong>.<br />
Jan František Král ( asi 1817 či 1819 – 1896. Jeho působení v lékárně dokládá zachovaná etiketa.<br />
Zavedl výrobu železitých přípravků ( tekutého mýdla, sirupu atd.), které se dostaly i <strong>na</strong> zahraniční trhy,<br />
pokračoval v produkci domácí speciality: Karlínského Davidova čaje. Pokusil se o mechanizaci<br />
přípravy františků (Candelae fumales, jehlance kouřivé) která obvykle před vánočními svátky<br />
zaměstnávala lékárenské laboratoře. Roku 1865 <strong>na</strong>vrhl zařízení k lisování s jehož pomocí se tlakem<br />
svrchní desky <strong>na</strong> plastickou hmotu přes asi 119 forem, uložených v přenosném rámci, vylisovaly<br />
pravidelné pyramidy františků.<br />
V této produkční tendenci pokračoval od roku 1880 nový majitel lékárny <strong>PhMr</strong>. Antonín Veidl (1852-<br />
1889). Rozšířil laboratoř a jako novinku začal vyrábět, od r. 1885 inzerovat a k prodeji prostřednictvím<br />
velkoobchodů (pražského Viléma Otta, vídeňského G. & R. Fritze a pešťského Thallmayera & Seitze)<br />
<strong>na</strong>bízet <strong>na</strong> 21 druhů tekutých extraktů pro přípravu sirupů („Extracta fluida pro sirupis“). Smíšením<br />
extraktu se Sirupus simplex v poměru 1:10 se připravilo potřebné množství zvoleného druhu léčivého<br />
- Stra<strong>na</strong> 47 -
Doc. <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. V. Rusek, CSc.:OPERA SELECTA<br />
sirupu. Pozdější lékopisy tento způsob výroby nepřipouštěly, ale v tehdejší době byl doporučován<br />
odborníky, <strong>na</strong>př. výz<strong>na</strong>mným německým lékárníkem Hermannem Hagerem. Přednost tohoto přístupu<br />
viděl v doko<strong>na</strong>lém vyluhování účinných látek do extraktu a tím i jejich přenosu do sirupů, v jejich čirosti<br />
a stálé barevnosti, téměř doko<strong>na</strong>lé stabilitě a v rychlosti přípravy v okamžiku potřeby. …<br />
(Pharm Business Magazine, Prosinec 2006/Leden 2007, 28-31)<br />
Federace slovanských lékárníků 1929-1938<br />
Sedmdesáté výročí vzniku této mezinárodní slovanské organizace lékárníků si ve dnech 23. až 26.<br />
září 1999 připomí<strong>na</strong>li polští farmaceuti. Polská <strong>farmaceutická</strong> společnost zorganizovala při této<br />
příležitosti konferenci o farmacii ve středovýchodní Evropě. Nad ní se vznášel duch zaniklé korporace,<br />
myšlenka sjednocování názorů a spolupráce farmaceutických organizací vymezeného regionu.<br />
Ne už <strong>na</strong> základě národnostním, ale profesním, podloženém <strong>na</strong>růstající krizí lékárenství. S<strong>na</strong>hou<br />
spojit síly k společné obraně proti celoevropsky postupující degradaci lékárenství a hledání cest<br />
k novému obrazu farmaceuta v lékárně, k posilování výrazně zdravotnické tváře lékárny a farmacie<br />
vůbec. V tomto smyslu tu podepsali zástupci farmaceutických společností z Německa, Maďarska,<br />
Rumunska, Běloruska, Litvy, Slovinska, Česka a Polska dohodu o spolupráci, výměně zkušeností,<br />
osob, publikací, pořádání společných porad, symposií, koordi<strong>na</strong>ci studijních programů a dalších akcí.<br />
Jak, kdy a proč vznikla tato organizace? Prvé myšlenky <strong>na</strong> podobnou solidární korporaci vznikly ještě<br />
za Rakouska-Uherska a při jejich iniciaci hrál nemalou roli i český živel….<br />
<strong>PhMr</strong>. Vospálek, pracující tehdy v lékárně v Orlové, <strong>na</strong>psal 1913 (Lékárnické listy, 8, 1913, 59-61)<br />
úvahu o Slovanském svazu lékárníků (zaměst<strong>na</strong>ných i majitelů lékáren), v níž existující <strong>na</strong>cio<strong>na</strong>listické<br />
tlaky a početnost slovanských lékárníků (Češi, Poláci, Jihoslované) v mo<strong>na</strong>rchii byly uvedeny <strong>na</strong><br />
podporu vzniku takové korporace. Ale „považoval bych vždycky za příliš malicherné, aby odborník<br />
s akademickým vzděláním se propůjčil za nástroj pouličního <strong>na</strong>zdarování“, píše, aby vyloučil předem<br />
ultra<strong>na</strong>cionální zaměření budoucího svazu. Vážné důvody k jeho ustavení <strong>na</strong>lézal autor i v sociální,<br />
hospodářské a vědecké sféře…. Na II. sjezdu slovanských lékárníků od 3. do 8. 6. 1931 byla…<br />
v Praze založe<strong>na</strong> Federace slovanských lékárníků. Měla za cíl sdružení <strong>na</strong> poli vědeckém a<br />
stavovském, sjednocení a modernizaci vysokoškolských učebních plánů, jednotný slovanský lékopis,<br />
výměnu spolupracovníků, informací, vědeckých prací, regulaci produkce a prodeje specialit,<br />
pravidelnost vztahů mezi farmaceutickými závody, laboratořemi, lékár<strong>na</strong>mi, pěstování a rozvíjení<br />
vyrov<strong>na</strong>nějších vztahů mezi majiteli a zaměst<strong>na</strong>nci lékáren. Program velmi podobný programu starší<br />
Mezinárodní farmaceutické federace (Féderation Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>le Pharmaceutique, FIP), která<br />
slovanské lékárníky poněkud přehlížela. Federace proto FIP <strong>na</strong> sebe <strong>na</strong>př. upozornila ohrazením, že<br />
FIP uveřejnila stanovy v řadě různých jazyků, ale v žádném slovanském. V letech 1935 až 1937 se<br />
pak v reakci <strong>na</strong> existenci FSL stal vicepresidentem FIP prof. PhDr. <strong>PhMr</strong>. Jan Stanislav Štěrba-Böhm<br />
(1894-1938) jako zástupce Federace slovanských lékárníků. Členy FSP se staly lékárnické korporace<br />
Polska, Československa, Jugoslávie a Bulharska. …V roce 1934 tvořilo Federaci 12 jednotlivých<br />
farmaceutických společností s 5 735 členy. …Existence Federace slovanských lékárníků, ač měla své<br />
kořeny v prvém desetiletí dvacátého století, vznikla, žila a vyvíjela se mezi dvěma válkami. Přinesla<br />
něco užitečného? Ke kladům patřilo poznávání a sbližování lékárníků a poznávání kultury a památek,<br />
hospodářská spolupráce výrobců léčiv a přípravků příbuzných zemí, série vědeckých přednášek<br />
publikovaných ve třech sbornících a odborných časopisech, s<strong>na</strong>ha po unifikaci lékopisů, zkoušení<br />
léčiv a přípravků, sjednocení studijních plánů, výmě<strong>na</strong> pracovníků a s<strong>na</strong>ha po vyrovnání rozporů mezi<br />
zaměst<strong>na</strong>nci a majiteli lékáren. Vybudování určité mezinárodní prestiže lékárníků slovanských zemí a<br />
sblížení s Mezinárodní farmaceutickou federací. …<br />
(Časopis českých lékárníků č. 4, 2001, 21-23)<br />
- Stra<strong>na</strong> 48 -
Apatykář Jan Marek Marci<br />
Apatykář Jan Marek Marci<br />
autor: Smolka,J.<br />
Apatykář Jan Marek Marci<br />
Odborné činnosti Ja<strong>na</strong> Marka Marci (1595 – 1667), profesora mediciny <strong>na</strong> pražské univerzitě,<br />
se dostalo v literatuře poměrně z<strong>na</strong>čné pozornosti. Hodně je známo o jeho optice, mechanice, filosofii<br />
či lékařství, méně – ale přece – se psalo i o jeho činnosti v matematice či chemii. Lékárenství je však<br />
jedním z oborů, které stály až dosud úplně stranou. Pokusili jsme se proto sebrat až dosud<br />
roztroušené prameny a sestavit z nich Markův apatykářský profil. Omezený rozsah této publikace<br />
neumožňuje zmínit se o všem, co se nám podařilo shromáždit, odkazujeme proto čtenáře <strong>na</strong> <strong>na</strong>ši<br />
obsáhlejší studii <strong>na</strong> toto téma, jež otiskla Acta Universitatis Caroli<strong>na</strong>e–Historia Universitatis Caroli<strong>na</strong>e<br />
Pragensis, tom.XLIII, fasc.1-2, str.35 an. a jíž jsme tehdy věnovali příteli Zd. Hanzlíčkovi.<br />
Fi<strong>na</strong>ncování pedagogů vysokých škol bylo vždy složité, v cizině i u nás v Praze: výplaty se<br />
opožďovaly, dlužné částky šly až do tisíců zlatých. Uvádí se <strong>na</strong>př., že pohledávka <strong>na</strong>šeho Marka za<br />
universitou dosáhla v určité chvíli téměř šesti tisíc. Profesor tedy ani nemohl být <strong>na</strong> universitním platu<br />
závislý a musel hledat další zdroje. Pro lékaře to byly především soukromé praxe, mnoho z nich mělo i<br />
lékárny. Jedním z nich byl i Marci. V dnešním Národním archivu v Praze /dříve SÚA/ se nám podařilo<br />
objevit tři doklady k jeho lékárně. Vyplývá z nich mimo jiné, že Markovi byla v r. 1634 postoupe<strong>na</strong><br />
lékár<strong>na</strong> “v Konešovic ulici”, dnešní staroměstské Melantrichově, v domě U rumpálu, “v nárožním domě<br />
proti zlatému medvědu a zlatý studnici”. Tento mohutný rohák dodnes stojí a nese čp. 473.<br />
Postoupení bylo provedeno <strong>na</strong> základě královského rozhodnutí /<strong>na</strong>ším králem byl v té době<br />
Ferdi<strong>na</strong>nd III./. <strong>Česká</strong> komora to dala <strong>na</strong> vědomí a k provedení staroměstskému rychtáři. Šlo o<br />
apatyku Volfa Steimetze, který při saském vpádu v r. 1631 uprchnul do ciziny, odkud se nevrátil a byl<br />
tak zařazen do protestantské emigrace /ač prý byl katolík/. Jeho majetek byl nelítostně zkonfiskován a<br />
posléze předán tedy “k dědičnému držení” Markovi. Proč právě jemu není jasné, jisté však je, že byl u<br />
tehdejších katolických elit vysoce ceněn. Za apatyku měl zaplatit 1500 zlatých rýnských: bylo to drahé,<br />
byl to jeho universitní plat za 2 a půl roku – nebo jiné srovnání: za vedlejší veliký dům čp. 472, který<br />
koupil o rok později /dnes je <strong>na</strong> něm jeho pamětní deska/, zaplatil 5000 zlatých, tedy jen o něco víc<br />
než trojnásobek. Zdá se, že 500 zlatých zaplatil ihned, ale koncem roku chytře požádal, aby mu zbylý<br />
1000 byl zúčtován proti jeho pohledávce u české komory – ta mu zřejmě dlužila za výkon funkce<br />
zemského fysika. Reálnou hodnotu apatyky neznáme, Z. Winter se však zmiňuje o tom, že byla v r.<br />
1632 vypleně<strong>na</strong>. Marek tedy musel investovat asi dost i do jejího znovuzařízení.<br />
Nalezené doklady jsou zajímavé, vypovídají však jen o majetkových aspektech, nikoli o vlastní<br />
činnosti apatyky. Zajímalo by nás <strong>na</strong>př., zda měla nějaký charakteristický název, kdo v ní při ostatní<br />
Markově bohaté činnosti prodával a mnoho dalšího. O Markově lékárenské činnosti už přece jen<br />
leccois víme: něco nám <strong>na</strong>povídá text, jemuž daly vznik Markovy přátelské besedy s jezuitou B.<br />
Balbínem, jeho mladším přítelem a pacientem. Obdobně vypovídá i druhý pramen, jezuitské elogium<br />
sepsané těsně po jeho smrti. Základní Markovou devizou bylo přesvědčení, že nejlepším lékařem je<br />
příroda: nechme ji jed<strong>na</strong>t a jen jí pomáhejme. Nemocné <strong>na</strong>vštěvoval proti dobovým zvyklostem daleko<br />
řídčeji a léky předepisoval jen střídmě /sám prý nepožil léku – “ab omni medici<strong>na</strong> abstinuit” – více než<br />
30 let/. Předepisoval prý hlavně léky mírné, s<strong>na</strong>dno připravitelné – “facile parabilia” – a <strong>na</strong>víc co<br />
nejlevnější. Nesnášel prý lékaře, kteří slibovali vyléčit každou nemoc. Jeho zásady a odpovídající<br />
praxe mu vynesly kritiku jezuitů z Klementi<strong>na</strong>, pro něž Marci vykonával bezplatně lékařskou službu –<br />
můžeme se ale právem domnívat, že jeho apatyka sem dodávala všech<strong>na</strong> léčiva, což mohlo být<br />
obchodně již zajímavé. Vzniká totiž otázka, jak by apatyka sama o sobě mohla prosperovat. V blízkém<br />
okolí měla dosti z<strong>na</strong>čnou konkurenci. Ve vedlejší Železné ulici byla apatyka “U zlatého medvěda”, <strong>na</strong><br />
rohu Rytířské a Můstku byl “Zlatý jelen”, dokonce dvě byly <strong>na</strong> Staroměstském náměstí: “Bílý lev” a<br />
“Bílý jednorožec”, lékár<strong>na</strong> byla i v blízkém Karolinu.<br />
Vraťme se však ještě k Markovým lékům. Jeho oblíbenou materií byla prý tzv. terra sigillata<br />
neboli, jak ji oz<strong>na</strong>čoval sám Marci, “axungia solis”, mastná hlinka, jíž je v Čechách několik <strong>na</strong>lezišť.<br />
Oba <strong>na</strong>še prameny se dojemně shodují v tom, jakoby terra sigillata byla Markovým objevem – ve<br />
skutečnosti se jí široce používalo již od starověku. Marek s ní prý dosahoval mnoha divů, zejmé<strong>na</strong> v<br />
době morových epidemií: malé množství rozpuštěné ve vodě působilo jako protijed. Bohužel to byla<br />
jen zidealizovaná legenda. Marek předepisoval terru sigillatu <strong>na</strong>př. i proti pocení. K jeho oblíbeným<br />
lékům patřila prý i jasanová šťáva a tamaryšek, které – <strong>na</strong> rozdíl od všech purgativ – neškodí přírodě.<br />
Idylické akcentování mírnosti, jednoduchosti a láce léku, které <strong>na</strong>lézáme ve dvou výše zmíněných<br />
- Stra<strong>na</strong> 49 -
Apatykář Jan Marek Marci<br />
pramenech, je ale jednostranné. Máme doloženo, že pracoval i s léky složitými a nákladnými. Svědčí<br />
o tom čtyři jeho recepty, které se zachovaly v textu jeho lékařských konsilií: jako součást kapek, které<br />
předepsal jakémusi otci proti debilitě, se v nich vyskytuje <strong>na</strong>př. i tzv. magisterium perlarum, prášek z<br />
drcených perel. Zabýval se i vitriolovými preparáty.<br />
Marek byl myšlenkově příliš složitou osobností, aby než aby se jí nedotkl tehdejší<br />
paracelsismus, který přinesl užívání těžkých anorganických léčiv, a uplatňoval se i u nás. Nebylo<br />
dosud známo, že závěrečná část jeho filozofického spisu “Pan en panton” z r. 1662 /více než 100<br />
stran/ <strong>na</strong>zvaná “De curatione morborum” je věnová<strong>na</strong> otázkám léčení. Marek se v ní přihlásil<br />
jednoz<strong>na</strong>čně k van Helmontovi, nejvýz<strong>na</strong>mnějšímu žáku Paracelsovu: ten je zde citován skoro <strong>na</strong><br />
každé stránce. U opatrného, katolicky orientovaného Marka je to překvapivé: van Helmont byl po leta,<br />
téměř až do své smrti, pronásledován inkvizicí. Marka zaujala především jeho úvaha o tom, co může z<br />
rány vytáhnout mast. Zajímala jej především “unguentum armarium” /nebo též “sympatethicum”/ mající<br />
název od toho, že se s ní potíraly zbraně. Věřilo se, že takto ošetřená zbraň je spoje<strong>na</strong> s ranou, a<br />
mast, ať je raněný jakkoli daleko, pomůže jeho ránu zhojit. Tuto podivuhodnou víru založenou <strong>na</strong><br />
představě o působení <strong>na</strong> dálku podpořila z<strong>na</strong>čně nová tehdy fyzikální discipli<strong>na</strong> – magnetismus. Tyto<br />
otázky byly Markovi jako fyzikovi zřejmě bytostně blízké. Píše <strong>na</strong>př. o magnetickém působení safíru,<br />
který léčí dotykem průjmy, úplavici, rány i vředy, působí prý i proti jedům. Ve svém zaujetí šel dokonce<br />
tak daleko, že předpokládal více druhů magnetismu: jeden z nich přitahuje železo, jiný olovo, jiný<br />
maso, jiný hnis atd. Na svém efemerním přesvědčení velice lpěl a <strong>na</strong>psal, že s ním má velmi mnoho<br />
zkušeností. Vyléčil prý podobným způsobem hraběnku Lucii z Kolovrat, která trpěla plicním hnisem, či<br />
nejmenovaného pacienta a jeho už 18 let nehybné rameno. Detailně popisuje, že podobně léčil i svou<br />
manželku, patrně souchotinářku. Nasadil jí filtrát z vitriolu a její teplé moči, ta ale tuto rasantní léčbu<br />
milujícího manžela nepřežila. Markovi nebyly přitom cizí ani některé alchymistické prvky, popisuje<br />
<strong>na</strong>př., jak filtrace musí probíhat v červenci nebo srpnu, kdy je Slunce ve z<strong>na</strong>mení Lva.<br />
Všimněme si ještě dalšího aspektu Markovy lékárenské činnosti. Jako výz<strong>na</strong>mný funkcionář<br />
medicinské fakulty bojoval řadu let aktivně za nezávislost lékařského studia <strong>na</strong> jezuitech. Tuto<br />
samostatnost zapracoval i do svého návrhu statut pro právnickou a lékařskou fakultu, tedy<br />
nejezuitskou část pražské univerzity, předloženého r. 1652. Ten se stal okamžitě trnem v oku<br />
klementinských jezuitů. Vyvolali velký odpor a dosáhli toho, že Markův návrh nebyl oficiálně nikdy<br />
potvrzen. Obsáhlý rozbor mu věnoval děkan teologické fakulty, Belgičan Grobedonecque: v něm bylo<br />
podrobeno kritice téměř vše, co Marci ve svém návrhu <strong>na</strong>psal. Jedním z mála bodů, k nimž se jezuité<br />
překvapivě postavili pozitivně, byl jeho podnět, aby každoročně byly vydávány taxy jednotlivých léků. I<br />
oni ji viděli jako potřebnou a užitečnou novinku. Pisatel však doprovodil tuto pasáž peprnou<br />
poznámkou, že léky předražoval ve své apatyce jistě i Marek.<br />
Aktuální potřebu vydání taxy viděly tedy obě strany, přesto se jí <strong>na</strong>še země dočkaly až za<br />
několik let, v r. 1659. Vyšla v Praze latinsky s dlouhým titulem „Taxa vel valor omnium<br />
medicamentorum tum simplicium quam compositorum, chymicum atque galenicum, in officinis civilibus<br />
Pragensibus prostantium …”, <strong>na</strong> titulním listě figuruje však i český název začí<strong>na</strong>jící slovy “Ce<strong>na</strong> aneb<br />
vyměření …“ a německý “Der Werth oder Preysz …“. Taxa obsahuje více než 1660 položek<br />
uspořádaných do 39 tříd, jako vzor jí posloužila velmi pravděpodobně taxa tzv. augsburská, která už<br />
vycházela několik desetiletí.<br />
Autor /nebo možná autoři/ pražské taxy zůstali v anonymitě, pouze z titulu se dozvídáme, že<br />
osobou, která byla garantem této publikace, byl děkan lékařské fakulty. Tento fakt není ani příliš<br />
překvapivý, neboť dozor <strong>na</strong>d lékárnictvím jako celkem – ukládaný fakultě i státními orgány – patřil v<br />
této době k jejím výz<strong>na</strong>mným úkolům. Úřad děka<strong>na</strong> fakulty držel od r. 1638 po celá leta nepřetržitě J.<br />
Marcus Marci. Až v srpnu 1657, tedy už nedlouho před vydáním taxy, jej předal svému žákovi Jakubu<br />
Forbergerovi. Po jejím vydání, už od r. 1660, je však Marek znovu děkanem, v r. 1662 dokonce<br />
rektorem. Při nedostatku jiných pramenů nás nutí tato uvedená fakta k určitým dohadům. Kdyby totiž<br />
Marek pražskou taxu zpracoval, ocitl by se v podivné situaci: jako její autor by ji musel předložit opět<br />
sobě jako garantovi za medicinskou fakultu. A tak se <strong>na</strong>bízí myšlenka, že se chtěl této situaci vyhnout.<br />
Propůjčil tedy svůj dlouholetý úřad svému žákovi – dnes bychom řekli, aby nedošlo ke střetu zájmů –<br />
a ten mu jej hned po vydání taxy zase vrátil. Určitou roli mohlo sehrát i to, že <strong>na</strong> její zpracování<br />
potřeboval více času. V každém případě se nám zdá, že je zcela oprávněné považovat <strong>na</strong>šeho Marka<br />
za autora pražské taxy. Mohl k tomu mít i spolupracovníky, ty by však muselo objevit teprve další<br />
historické badání. Uzavřeme tento odstavec konstatováním, že Marek mluvil ve svém návrhu o<br />
každoročním vydávání taxy, která by zachycovala změnu <strong>na</strong> trhu léčiv. Dopadlo to ale všechno ji<strong>na</strong>k:<br />
její iniciátor a autor osm let po jejím vydání zemřel a ne<strong>na</strong>šel se tak s<strong>na</strong>dno nikdo jiný, kdo by tento<br />
úkol převzal – a tak vyšla příští taxa u nás až po 40 letech, v r. 1699. Je to až neuvěřitelně dlouho.<br />
- Stra<strong>na</strong> 50 -
Apatykář Jan Marek Marci<br />
Na závěr se zmíníme ještě o konci Markovy apatyky. Citovali jsme uštěpačnou poznámku<br />
teologického děka<strong>na</strong> o předražování léků – ta však ještě pokračovala dovětkem “dokud svou apatyku<br />
pro mnoho sporů /”multis reclamantibus”/ neprodal”. Z<strong>na</strong>mená to tedy, že nejpozději počátkem<br />
roku1652, spíše ale o něco dříve, byla Markova lékárnická činnost, která trvala nějakých 17–18 let<br />
ukonče<strong>na</strong>. O tom ale nemáme bohužel ani tu nejmenší zprávičku: nevíme, komu ji prodal, za kolik,<br />
zda vůbec jako apatyka ještě pokračovala či zda se Marek k lékárnické činnosti pokusil vrátit ještě<br />
později. Rádi bychom také věděli něco o tom, co bylo předmětem jeho sporů s pražskými lékárníky. V<br />
r. 1652 došlo také – pravda, až<br />
v druhé polovině roku – za návštěvy císaře Ferdi<strong>na</strong>nda III. v Praze k vydání císařského privilegia pro<br />
pražské lékárníky. Nevelký časový odstup obou událostí nám dává právo položit otázku, zda konec<br />
Markovy apatyky nějak s vydáním tohoto privilegia souvisel. Není vyloučeno že ano, ale při<br />
nedostatku písemného materiálu bychom o tom mohli nejvýše nepodloženě … spekulovat.<br />
- Stra<strong>na</strong> 51 -
autor: Nováček,L.<br />
Dva bratři-pilíře FaF v Brně<br />
(Bohuslav Melichar –Miloš Melichar)<br />
Dva bratři - pilíře FaF v Brně<br />
Oba tito bratři, první <strong>na</strong>rozený roku 1906, druhý 1909, se zasloužili koncem čtyřicátých let a<br />
v průběhu padesátých let rozhodující měrou o vybudování vědeckých základů galenické farmacie a<br />
farmaceutické chemie. Zaměříme se <strong>na</strong> spojitosti a impulsy, které je ovlivnily a dovedly k vypracování<br />
u nás nové koncepce obou těchto oborů. Nelze ovšem pominout, že v průběhu doby přispěla k jejímu<br />
rozvinutí řada jejich spolupracovníků, které oba bratři vychovali.<br />
Lékárenské prostředí v domácí lékárně v Ostravě – Vítkovicích, ve kterém vyrůstali, je<br />
orientovalo tak, že se oba plně oddali farmacii. Lékár<strong>na</strong> jejich otce jim poskytovala bohatou knihovnu<br />
farmaceutické literatury, kde nechyběly nejdůležitější zahraniční farmaceutické časopisy a lékopisy,<br />
jako <strong>na</strong>př. J. Amer. Pharm. Assoc., Pharm. Acta Helv., Quart. J. Pharm. Pharmacol., Pharm. Ztg. aj.<br />
Byla to právě lékár<strong>na</strong>, orientovaná <strong>na</strong> vědeckou farmacii a ne pouze <strong>na</strong> lékárnické podnikání, která je<br />
od prvopočátku směřovala k vědecké práci. K jejich zájmu o rozvíjení farmacie, farmaceutických,<br />
přispěly diskuze jak ve farmaceutickém tisku tak i odborných kruzích o zastaralosti farmaceutického<br />
vzdělávání ,tak i orientace současné farmacie všeobecně. Výz<strong>na</strong>mnou roli v tomto směru sehrála<br />
diskuse <strong>na</strong> stránkách Mladé farmacie v roce 1939, kde Bohuslav Melichar jasně ukázal, kam má<br />
farmacie směřovat a položil tím počáteční základy vědecké orientace farmacie a uplatnění<br />
farmaceutů: ” lékárníka nutno vyzbrojit vědomostmi a zkušenostmi, aby mohl plně zastati svoji<br />
historickou roli, tj. objevovati, zkoušeti, vyráběti a distribuovati léky.“<br />
Léta 1929 - 1935 se u obou bratří zapsala bohatými zkušenostmi jako asistentů a doktorandů<br />
( B.M. 1929 - 1932, M.M. 1932 - 1935 ) <strong>na</strong> Ústavu pro chemii farmaceutickou a aplikovanou<br />
Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jehož přednostou byl prof. PhDr. <strong>PhMr</strong>. J. S. Štěrba –<br />
Bőhm. Bohuslav Melichar při různých příležitostech často vzpomí<strong>na</strong>l <strong>na</strong> odpolední odborné diskuse u<br />
čaje nebo <strong>na</strong> společné odchody z pracoviště Chtěl i <strong>na</strong>dále pracovat jako asistent <strong>na</strong> ústavu. Protože<br />
však asistentské místo přislíbil prof. Štěrba – Bőhm dr. Rektoříkovi, vrátil se do rodné lékárny. Na<br />
jednu stranu to z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo pro Bohuslava Melichara ztrátu plánovaného životního zaměření, <strong>na</strong> druhé<br />
straně, jak se později ukázalo, při pražském konzervativním pojetí farmaceutické chemie, ho to však<br />
přivedlo k možnosti nerušeného vytváření vědecky zaměřené farmaceutické chemie <strong>na</strong> Masarykově<br />
univerzitě v Brně.<br />
Válka rozhodla o budoucím zaměření obou bratří. Miloš Melichar se stal v otcovské lékárně<br />
provizorem, Bohuslav Melichar magistrem. Při omezených možnostech se Bohuslav Melichar zaměřil<br />
<strong>na</strong> a<strong>na</strong>lýzu moči, což hojně publikoval, kdežto jeho bratr se věnoval galenické farmacii, jak to vyplývá<br />
z jeho publikací o přípravě citranu sodného pro transfusi, lékárnických sirupů apod. Miloš Melichar<br />
publikoval teoretickou práci v roce 1947 Deontologické základy lékárnického studia.<br />
Životní záměr Bohuslava Melichara se splnil, když ještě v roce 1945 mu bylo <strong>na</strong>bídnuto místo<br />
asistenta <strong>na</strong> Ústavu pro chemii farmaceutickou <strong>na</strong> Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity<br />
v Brně. Bylo to <strong>na</strong> návrh <strong>PhMr</strong>. Šauera, který studoval farmacii<br />
v Praze a Bohuslav Melichar ho tam učil.<br />
Tímto přesunem <strong>na</strong> univerzitu v Brně se rozhodlo, že Miloš Melichar se stane majitelem<br />
lékárny.<br />
Diskuze obou bratří o zaměření farmacie <strong>na</strong>byla nyní <strong>na</strong> intenzitě. Jak říkal Bohuslav<br />
Melichar, byly velmi ostré – byl to téměř ” bratrovražedný ” diskusní boj.<br />
Svou novou prvopočáteční koncepci farmaceutické chemie začal Bohuslav Melichar realizovat<br />
začátkem roku 1946 ve svých přednáškách z a<strong>na</strong>lýzy léčiv. Měl velké štěstí, že vědeckou pomocnou<br />
silou se v témže roce <strong>na</strong> ústavu stal Aleš Sekera, velmi energický a učenlivý žák. V diskusích<br />
plánovali a rozvíjeli farmaceutickou chemii. Sekerovy stáže<br />
( 1947 ) a doktorát ( 1949 ) <strong>na</strong> Sorbonně, kterými „otevřel <strong>na</strong>ší farmaceutické chemii ok<strong>na</strong> do Evropy“,<br />
potom pomohly rozvinout obor i o ” syntézu léčiv ”. Bohuslav Melichar shromáždil kolektiv asistentů,<br />
zapálených pro rozvoj farmaceutické chemie. Společným úsilím po bouřlivých diskusích vykrystalovalo<br />
konečné zaměření oboru.<br />
Svého bratra do Br<strong>na</strong> následoval v roce 1949 Miloš Melichar, kde začal přednášet galenickou<br />
farmacii. I on ji nově koncipoval. Když jsem se ho ptal, jak ho nové třídění a koncepce <strong>na</strong>padly,<br />
odpověděl: „ Jednou ve vlaku při cestě z Ostravy do Br<strong>na</strong>. “ Velkou oporu <strong>na</strong>šel i on v kolektivu svých<br />
asistentů.<br />
Nová koncepce farmacetické chemie, založená <strong>na</strong> třídění léčiv podle farmakologických<br />
skupin, kde hlavní důraz byl věnován závislostem mezi jejich strukturou a jejich účinkem, však vyvolal<br />
ostrou kritiku řady profesorů a docentů <strong>na</strong> Univerzitě Karlově v Praze. Přeneslo se to i <strong>na</strong> stránky<br />
farmaceutického tisku a <strong>na</strong> vědecká zasedání. Dokonce fakulta v Brně byla požádá<strong>na</strong>, aby tuto výuku<br />
zastavila. Za novou koncepci se však postavil prof. Ludovít Krasnec z Komenského univerzity<br />
v Bratislavě.<br />
- Stra<strong>na</strong> 52 -
Dva bratři - pilíře FaF v Brně<br />
B. Melichar musel bojovat těžký boj i proti vedení samotné fakulty. To chtělo likvidovat oba<br />
bratry, kteří nevyhovovali po stránce kádrové( bývalí majitelé lékárny ) a pražští učitelé tím s<strong>na</strong>hy<br />
vedení fakulty velmi podpořili.<br />
Oba bratři, kteří byli jednotícími a vůdčími osobnostmi ve svých oborech, se svými<br />
spolupracovníky novou koncepci farmaceutické chemie a galenické farmacie obhájili i za pozdějších<br />
pro ně nepříznivých podmínek. Obě vědecké koncepce se staly chloubou <strong>na</strong>ší farmacie a <strong>na</strong>šly<br />
odezvu i v zahraničí.<br />
Ovšem nucený odchod obou bratří z farmaceutické fakulty v Brně stranické vedení fakulty<br />
uskutečnilo v roce 1958.<br />
Nová koncepce, především vnitřní třídění farmaceutické chemie a galenické farmacie<br />
sjednotily profilující farmaceutické disciplíny – farmaceutickou chemii a galenickou farmacii, jak po<br />
stránce systematické tak i technologické.<br />
- Stra<strong>na</strong> 53 -
Změny v pražských historických lékárnách<br />
Změny v pražských historických lékárnách<br />
autorka: Čižínská, H.<br />
V Listech Prahy 1 z února 2006 jsem si přečetla článek Lékárny a léky se šifrou ms<br />
s poznámkou, že autor je členem Pražského sdružení lékárníků. Mimo jiné tam píše, že po r. 1989<br />
došlo k velké liberalizaci při tvorbě lékárenské sítě a že lékárnu poprvé ve své historii může<br />
provozovat každý. „Absence jasné koncepce lékárenství z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>la nárůst nekalé konkurence,<br />
lékárny postupně ztrácejí svůj zdravotnický charakter. Počátkem 21. století dosahuje liberalizace<br />
svého vrcholu. Ekonomické problémy lékáren se prohlubují a malé lékárny nemají fi<strong>na</strong>nční prostředky<br />
<strong>na</strong> svůj další rozvoj.“ Toto vše platí samozřejmě také pro historické lékárny, z nichž je v Praze zatím<br />
pouze osm prohlášeno za kulturní památku. To je ale bohužel neochrání před ekonomickými<br />
těžkostmi jejich majitelů.<br />
Vybrala jsem dva případy, kterým tato tendence uškodila, ale aby se oslava pa<strong>na</strong> doktora<br />
<strong>Hanzlíčka</strong> neproměnila v truchlohru, zakončím radostněji. I když i u těch <strong>na</strong>dějných případů může<br />
<strong>na</strong>stat nečekaný obrat.<br />
V r. 2004 se mne jednou otázal jeden z mých synů: Maminko, víš, že je v lékárně <strong>na</strong> Malém<br />
rynku bižuterie? Samozřejmě jsem se tam běžela podívat a <strong>na</strong>prosto jsem se zhrozila. S<strong>na</strong>d<br />
nejkrásnější lékár<strong>na</strong> v Praze, <strong>na</strong>zvaná U zlaté koruny, kterou přenesl <strong>PhMr</strong>. František Schnöbling v r.<br />
1890 z nároží Malého nám. a Karlovy ul. <strong>na</strong> Starém Městě do dnešního sídla o dva domy vlevo čp.<br />
457/I. <strong>na</strong> Malém náměstí 13. Původní barokní mobiliář věnoval Národnímu muzeu, dnes se uchovává<br />
v depozitáři ve Vrchotových Janovicích. Oficí<strong>na</strong> se štukovou výzdobou a větši<strong>na</strong> krásného<br />
ušlechtilého neoklasicistního nábytku s mahagonovou dýhou zůstala <strong>na</strong> místě. Zmizelo mnoho<br />
z několika set kameninových, skleněných i dřevěných stojatek, které byly odvezeny jednou z vnuček<br />
zakladatele do Austrálie. Některé předměty jsou uloženy v domě. Lékár<strong>na</strong> čekala <strong>na</strong> od r. 1992 <strong>na</strong><br />
prohlášení za kulturní památku. Napsala jsem urgentní 2. obnovený návrh <strong>na</strong> MK ČR a skutečně<br />
mobiliář byl v září 2004 prohlášen. Kdyby ministerstvo neotálelo, stojatky by zde s<strong>na</strong>d zůstaly. Snímky<br />
jsou z led<strong>na</strong> 2007.<br />
Autor fotografií:<br />
Další velmi smutnou kauzou je ztráta mobiliáře z bývalé Kalinovy lékárny <strong>na</strong> Václavském nám.<br />
23 v čp. 828/II. Toto je sice jiný případ, protože tato bývalá oficí<strong>na</strong> sloužila od r. 1978 jako parfumerie<br />
a drogerie. Téměř úplně zachovaný mobiliář z r. 1922 v jediném prostoru mezi lékár<strong>na</strong>mi s galerií<br />
zmizel při rekonstrukci v r. 2004 tak rychle, že jsme ho vůbec nestačili zdokumentovat. Při tom s ním<br />
bylo v původním projektu počítáno. Kolegyně, která měla tuto rekonstrukci <strong>na</strong> starosti, <strong>na</strong>psala <strong>na</strong><br />
Magistrát žádost o zahájení správního řízení. Nic se nestalo.<br />
Velmi špatně to vypadalo <strong>na</strong> jaře 2006 se zařízením krásné lékárny U černého orla v Michli<br />
čp. 373, Nuselská 102. Pro fi<strong>na</strong>nční potíže byl provoz lékárny ukončen a <strong>na</strong> odvoz mobiliáře z r. 1909<br />
z výz<strong>na</strong>mné firmy <strong>PhMr</strong>. Karla Schürera byla určitá lhůta. Samozřejmě by bylo lepším řešením, kdyby<br />
mohl nábytek zůstat <strong>na</strong> místě. Dům byl postaven <strong>PhMr</strong>. Karlem Hakenem pro tuto lékárnu. Arkýř<br />
podpírá socha Hygie, v oknech byla leptaná skla s postavami Aesculapa a Hygie. Městská část Prahy<br />
4 mobiliář z důvodu vysoké ceny nekoupila a hrozilo, že se bude muset odvézt do nějaké stodoly<br />
mimo Prahu. Pak se začalo blýskat <strong>na</strong> lepší časy. Přihlásil se zájemce z Pelhřimova a <strong>na</strong>konec<br />
dokonce lékárník z Prahy, který zařízení přenesl do opuštěné oficíny v čp. 1922/II <strong>na</strong> Novém Městě<br />
v Myslíkově ul. 9. Z této lékárny, kterou otevřel <strong>PhMr</strong>. Otakar Bílý v r. 1900, se zachoval pouze štít<br />
s reliéfní dřevěnou výzdobou od výz<strong>na</strong>mného sochaře Quida Kocia<strong>na</strong>. Slohově tedy mobiliář, mladší o<br />
pouhých devět let, vyhovuje výtečně. Bohužel, oficí<strong>na</strong> v Myslíkově ulici je mnohem menší než byla v<br />
Michli, takže dvě repozitoria bylo třeba umístit v laboratoři. O novém otevření lékárny informoval v září<br />
2006 měsíčník Praha 1. Snímky jsou z led<strong>na</strong> 2007.<br />
- Stra<strong>na</strong> 54 -
Změny v pražských historických lékárnách<br />
Autor fotografií:Karel Fink<br />
Radostným překvapením bylo znovuvzkříšení nejstarší pražské lékárny U černého orla čili<br />
Fragnerovy. Její historie sahá až k r. 1488. Lékárník Benjamin Fragner ji otevřel po mnoha<br />
přeneseních v domě čp. 204/III, který postavil <strong>na</strong> horním Malostranském nám. v l. 1888 – 1889.<br />
Lékár<strong>na</strong> byla v r. 2003 uzavře<strong>na</strong> a jed<strong>na</strong>lo se už o tom, že se tam rozšíří sousední restaurace. Náhle<br />
se část rodiny zakladatele rozhodla, že bude pokračovat a dala zrestaurovat překrásný vyřezávaný<br />
neorenesanční nábytek, který byl první realizací firmy <strong>PhMr</strong>. Karla Schürera. Snímky jsou z led<strong>na</strong> r.<br />
2004.<br />
Autor fotografií:Karel Fink<br />
Ráda bych se jen krátce zmínila o Václavíkově lékárně Na Sekyrce z r. 1937 v čp. 1726 <strong>na</strong><br />
Bořislavce v Praze 6 – Dejvicích, Evropská 55. V 90. l. 20. stol. si chtěla majitelka pořídit nové zařízení<br />
do oficíny, ale pak si to rozmyslela a původní nábytek je tam dodnes. Nemám bohužel k dispozici<br />
barevné fotografie.<br />
Poslední ukázkou bude lékár<strong>na</strong> Pod Vyšehradem. <strong>PhMr</strong>. Čeněk Řehák ji přenesl do svého<br />
právě postaveného domu v l. 1933 – 1934 v čp. 33/VI ve Vratislavově ul. 2 v Praze 2 -Vyšehradě.<br />
Lékár<strong>na</strong> je zcela unikátní svými keramickými obklady s or<strong>na</strong>mentální, ale i figurální výzdobou<br />
pastelových barev s mytologickým námětem z rakovnické firmy. Původní jsou repozitoria, tára, dveře<br />
se zabroušenými skly a s nápisem KANCELÁŘ ŠÉFA, závětří, ok<strong>na</strong> výkladních skříní a taburety.<br />
Pozoruhodná je pamětní deska a nástěnné heslo v kanceláři, kterými <strong>PhMr</strong>. Řehák vzdával hold svým<br />
rodičům. Naproti tomu se zachoval poměrně nepatrný počet stojatek. Na tuto lékárnu mne laskavě<br />
upozornila paní Dr. Lisá. Lékár<strong>na</strong> byla r. 2004 <strong>na</strong>vrže<strong>na</strong> k prohlášení za kulturní památku.<br />
- Stra<strong>na</strong> 55 -
Změny v pražských historických lékárnách<br />
Autor fotografií:Karel Fink<br />
- Stra<strong>na</strong> 56 -
K vývoji invenčních zdrojů v explozi lékových inovací z pohledu farmakolog<br />
K vývoji invenčních zdrojů v explozi lékových<br />
inovací z pohledu farmakologa<br />
autor: Květi<strong>na</strong>,J.<br />
Impulsem pro vystoupení historiograficky neerudovaného farmakologa <strong>na</strong> farmaceutickohistorickém<br />
fóru byla osobní zkušenost s obtížným dohledáváním faktografické dokumentace při<br />
editorství minulostních dat z farmakologických výzkumných oblastí („Farmakologické curriculum<br />
v Čechách a <strong>na</strong> Moravě“ vydané v roce 1998 při příležitosti 650. výročí Karlovy univerzity). Sběr<br />
historických podkladů o lékových výzkumech komplikuje nejen postupné mizení pamětníků ale i<br />
překotnost přeměn v rámci etap tzv. „lékové exploze“ a i laické „hurá“ skartace cenných materiálů při<br />
každém celospolečenském „kotrmelci“. Smyslem prezentovaných glos byl tedy apel směrem<br />
k <strong>na</strong>dšencům pro farmaceutické dějiny, aby souběžně se záslužným konzervováním hmatatelných<br />
lékárenských artefaktů (jak se o to stará farmaceutické museum v Kuksu a řada regionálních<br />
depozitářů) bylo i systematické shromažďování a zpracovávání toho, co hýbalo a hýbe <strong>na</strong>šimi<br />
tuzemskými farmakoterapeutickými výzkumnými výdobytky.<br />
V tomto smyslu byla proto úvodní část presentace zaměře<strong>na</strong> <strong>na</strong> výběr konkrétních dat, vymezujících<br />
některé uzlové farmakoterapeutické objevy, které v posledním dvousetletém období (od <strong>na</strong>startování<br />
racio<strong>na</strong>lizačně léčebných trendů) zahýbaly řadou medicínských odvětví a v aplikačních důsledcích i<br />
obecnou úrovní žití (včetně „life expectance“ ve smyslu prodlužování střední doby dožívání). Mezi<br />
zvolenými příklady dominuje posloupnost objevů a<strong>na</strong>lgetik (od Sertünerova morfinu 1806), celkových<br />
a lokálních anestetik (éter a rajský plyn 1848 - 1852, kokain 1860) a myorelaxancií (1934) a jejich<br />
výz<strong>na</strong>m pro přeměnu chirurgie z ranhojičství <strong>na</strong> uznávaný klinický obor. Navazujícím argumentačním<br />
dokladem je rozvoj kardiochirurgických a neurochirurgických výkonů, <strong>na</strong> kterém se nepopiratelně<br />
podepsala chlorpromazinová hypotermie (1952), a podobně o desetiletí později <strong>na</strong>startování<br />
transplantologických programů díky objevům imunosupresiv (azathioprin 1964 a cyklosporin 1976).<br />
Jiným příkladem jsou léčebné skoky v infektologii pod vlivem prvních chemoterapeutik (sulfo<strong>na</strong>midy<br />
1934), později antibiotik (penicilin 1944) a tuberkulostatik (para-amino-salicylová kyseli<strong>na</strong> 1946). V<br />
dalších chronologických sledech: jakou revolucí <strong>na</strong> psychiatrických uzavřených odděleních byla první<br />
antipsychotika (fenothiaziny 1952), co z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l objev imipraminu (1959) nejen pro léčbu ale i pro<br />
diferenciální diagnostiku endogenních depresí, co příznivého a i méně příznivého (z hlediska<br />
toxikomanie) vyvolala benzodiazepinová anxiolytika (1966), co z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l reserpin (1952) a β-lytika<br />
(1973) pro zvrat léčby esenciální hypertense, ...<br />
Ve druhé části pojednání byl <strong>na</strong>z<strong>na</strong>čen výz<strong>na</strong>m postupně se měnících invenčních výzkumných<br />
zdrojů pro ty vývojové skoky léčby lékem, které měly v konkrétních nosologických patofyziologických<br />
jednotkách vysoký inovační náboj. Od prapůvodních odpozorovávaných podnětů z empirického<br />
léčitelství přes chemické obměny známých lékových struktur až k výz<strong>na</strong>mnějšímu využívání objevů v<br />
pato-fyziologických etiologiích a k zohledňování poz<strong>na</strong>tků z farmakoepidemiologických dat či z<br />
kasuistických zvláštností. Historie žádný z těchto zdrojů neodvrhla, pouze přelila jejich domi<strong>na</strong>nce.<br />
Léková individua izolovaná z fytoterapeutických zdrojů jsou trvale podkladem i pro vysoké inovační<br />
stupně, zásadní posun je však od empirických <strong>na</strong>hodilostí k chemotaxonomické a<strong>na</strong>lytické<br />
systemizaci (<strong>na</strong>příklad: cílené izolace flavonoidů jako zhášečů kyslíkových radikálů nebo výzkum<br />
interakcí ibogainu z Taber<strong>na</strong>thae iboga s neuromediátory a jeho následné praktické využívání<br />
v odvykacích toxikomanických kůrách). Chemické derivace, jejichž překotnost a „screeningový boom“<br />
vrcholily ve druhé polovině minulého století, mají samozřejmě <strong>na</strong>dále svou opodstatněnost s tím, že<br />
se výz<strong>na</strong>mněji opírají jed<strong>na</strong>k o počítačově-programované pravděpodobnostní predikce vztahů mezi<br />
trojrozměrností struktur a konkrétními biologickými efekty (technika QSAR = quantitative structure<br />
activity relationships) a jed<strong>na</strong>k o cílenou objednávku z farmakokinetického „drug-targetingu“<br />
(příkladem může být vývoj méně lipofilních ß-lytik s omezeným prostupem přes hematoencefalickou<br />
bariéru). Recentně nejúspornější farmakoterapeutická inovační cesta, kterou umožnily pokroky v<br />
metodologických nuancích <strong>na</strong> fyziologických a morfologických úrovních, jde přes detailnější<br />
odhalování patobiochemických mechanizmů (příkladem jsou průkazy vztahů mezi dopaminergní<br />
mediací v bazálních gangliích a parkinsonským syndromem a následné zavedení L-DOPA do terapie).<br />
V posledním desetiletí se pak jako neodmyslitelný zdroj pro inovační úvahy směrem<br />
k farmakoterapeutickým racio<strong>na</strong>lizacím staly farmakoepidemiologické studie s jejich statistickou<br />
verifikací terapeutického "benefitu / risku“ (jedním z příkladů je cílený objev sartanů, iniciovaný<br />
studiemi o bradykininem vyvolaném kašlacím reflexu při antihypertenzní léčbě inhibitory angiotensinkonvertázy).<br />
Mozaikovité úvahy <strong>na</strong>d měnícími se prioritami lékových výzkumů bývají zákonitým<br />
odrazovým můstkem pro rekapitulace následných aplikačních dopadů v konkrétních regionálních<br />
terapeutických terénech. Interpretace těchto léčebně vývojových zpětných vazeb v širších<br />
souvislostech mohou mít výz<strong>na</strong>m - kromě čistě historizujícího aspektu - i pro odhadování perspektiv v<br />
opakujících se dějinných spirálách (příkladem mohou být souvislosti celospolečenských ideologických<br />
- Stra<strong>na</strong> 57 -
K vývoji invenčních zdrojů v explozi lékových inovací z pohledu farmakolog<br />
vln s návazným pojímáním léku buď v jeho hodnotové výlučnosti ve vztahu ke zdraví anebo v<br />
simplifikovaném pojetí jako jakéhokoliv komerčního produktu).<br />
Pro závěrečnou část „lékově filozofujícího“ nebo "rádoby lékově filozofujícího" pojednání bylo<br />
vybráno několik dat, která dokumentují, jak v konfrontaci se světem obohatilo historii<br />
farmakoterapeutických výzkumů tuzemsko. V oblasti obecně farmakologických principů je jedním z<br />
příkladů koncepční prosazování vztahových souvislostí mezi lékovými účinnostmi a fyziologickými<br />
systémy, <strong>na</strong> kterém se začala podepisovat v druhé polovině devatenáctého století Purkyňova škola (v<br />
čele s Purkyňovým žákem Karlem Chodounským). Později v meziválečném období minulého století se<br />
v této „biologicko-funkční systemizaci léčiv “ angažovalo několik jedinců jak z české (Kamil Lhoták) tak<br />
německé (<strong>na</strong>příklad Emil Starkenstein) části pražské univerzity. V padesátých a šedesátých letech to<br />
byla tzv. československá farmakologická škola, která se výz<strong>na</strong>mně podílela <strong>na</strong> zakotvení farmakologie<br />
jako samostatné discipliny ve světové organizaci věd (ustavením IUPHARu = celosvětové<br />
farmakologické společnosti a EUROTOXu = evropské toxikologické společnosti) a která<br />
experimentálními výzkumy přispěla k průkazům platnosti farmakon-receptorové teorie a k tvorbě<br />
matematicko-farmakokinetických predikčních programů. Příklady z výzkumu a tvorby konkrétních<br />
léčivých přípravků se datují nejméně od originálních antimikrobních „Anginolek Iva<strong>na</strong> Honla“ (1899),<br />
chemoterapeutika neoarsfe<strong>na</strong>minu (1939), antikoagulačního pelentanu (1940) a před německými<br />
okupanty utajeného antibiotika Mykoin BF510 (klinicky úspěšně otestovaného v březnu 1945). Z<br />
poválečné půlstoleté (do roku 2001) existence Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii<br />
průmyslové SPOFy vyšla plejáda lékových inovací směrovaná <strong>na</strong>příklad kardiovaskulárně<br />
(antihypertenziva thiameton, metipranol, metazosin), psychotropně (antidepresivum dosulepin,<br />
antipsychotikum oktoklotepin, dopaminergní tergurid), protizánětlivě (nesteroidní antiflogistikum<br />
kebuzon), ... Výsledkem kooperací mezi akademickými a průmyslovými laboratořemi byla<br />
v sedmdesátých a osmdesátých letech <strong>na</strong>příklad druhá a třetí generace platinových cytostatik<br />
(Lachema), imunosupresivní cyklosporin A (Gale<strong>na</strong>), ... a v recentnějších obdobích patenty virostatik a<br />
cytostatik z laboratoří Antoní<strong>na</strong> Holého.<br />
- Stra<strong>na</strong> 58 -
Výroba léčivých přípravků ve farmaceuticko-chemické laboratoři při lékárně „U moravské orlice “ ve Vsetíně<br />
Výroba léčivých přípravků ve farmaceutickochemické<br />
laboratoři při lékárně „U moravské<br />
orlice “ ve Vsetíně<br />
autor: Kropáč,V.<br />
Lékár<strong>na</strong> „ U moravské orlice“ <strong>na</strong> Vsetíně za působení majitele lékárny <strong>PhMr</strong>. Karla Puszkailera<br />
v letech 1913- 1950 doz<strong>na</strong>la největšího rozkvětu. Součástí lékárny byla také drogerie, lékár<strong>na</strong> také<br />
zásobovala léky a zdravotnickým materiálem okresní nemocnici ve Vsetíně. Do roku 1932 byla jedinou<br />
lékárnou v celém vsetínském okrese.<br />
Po svém zemřelém otci <strong>PhMr</strong> Karlu Puszkailerovi st. je jediným zákonným dědicem <strong>PhMr</strong>. Karel<br />
Puszkailer ml. a koncese k provozování lékárny je mu uděle<strong>na</strong> v únoru 1913.<br />
<strong>PhMr</strong>. Karel Puszkailer se rozhodl hned v prvních poválečných letech po roce 1918, že přípravu<br />
některých domácích specialit lékárny převede <strong>na</strong> výrobu farmaceutických specialit.<br />
Koncem roku 1921 k dosavadní lékárně v zadní části domu do dvora přistavuje přízemní budovu<br />
farmaceuticko-chemické laboratoře. Stavební práce provedl místní stavitel a dokončil v dubnu 1922.<br />
V květnu téhož roku žádá dopisem okresní politickou zprávu o udělení povolení k živnostenskému<br />
provozování farmaceuticko-chemické laboratoře při lékárně.<br />
Žádost je mu pak v květnu 1922 <strong>na</strong> schůzi okresního zastupitelstva kladně vyříze<strong>na</strong> a koncese pak<br />
následně uděle<strong>na</strong> a zanese<strong>na</strong> v živnostenském rejstříku. Přístavba a laboratoře ze tří místností.<br />
Z původní lékárenské umyvárny se vešlo kyvadlovými dveřmi do místnosti pro balení výrobků, dále se<br />
pak prochází zasklenými dveřmi do laboratoře, kde jsou stěny do výše dvou metrů opatřeny olejovým<br />
nátěrem. Podlaha je částečně dřevěná a částečně betonová, tam kde stojí destilační přístroj.<br />
V laboratoři je zaveden vodovod. Z laboratoře se dále prochází dveřmi do inspekčního pokoje. Balír<strong>na</strong><br />
a laboratoř má 20m 2 a inspekční pokoj 15 m 2<br />
Kolaudační komise okresní stavební zprávy však zjistila, že nutné provozní přístroje jako destilační<br />
přístroj, sušár<strong>na</strong>, přístroj <strong>na</strong> plnění mastí, a<strong>na</strong>lytická váha, emulgátor olejů zatím nejsou instalovány.<br />
Žumpa ve dvoře, kde je odváděn odpad z laboratoře není řádně vybetonován a není opatře<strong>na</strong> těsným<br />
litinovým víkem. Nařizuje se , aby všechny závady byly odstraněny přístroje <strong>na</strong>instalovány a vše<br />
písemně <strong>na</strong>hlásit. Všechny připomínky byly odstraněny a v dubnu 1923 je již laboratoř<br />
provozuschopná. Ještě před započetím přístavby laboratoře zasílá v dubnu 1920 ministerstvu<br />
zdravotnictví a tělesné výchovy v Praze žádost, aby lékárnické domácí speciality byly připuštěny<br />
k volnému prodeji. Jedná se o Baby unguent (Pasta zinci boro-diachylon) , Baby powder (Pulvis<br />
adspesorius borodiachylon) a Hostýnské žaludeční kapky ( Tct. Gastro stmachica c. condurango).<br />
Žádost je doprováze<strong>na</strong> jak je předepsáno sedmi přílohami.<br />
1) Notářsky ověřené recept<br />
2) Reverz MUDr. B. Kalandry obvodního lékaře ve Vsetíně , že recept jim předepsané dává<br />
úplně k dispozici lékárníkovi.<br />
3) Podrobný popis přípravny<br />
4) Kalkulace cen specialit dle zásad lékárnické sazby<br />
5) Potvrzení Obchodní a živnostenské komory v Olomouci o registraci návrhů jednotlivých<br />
specialit<br />
6) Vzorky každé speciality<br />
7) Sez<strong>na</strong>m všech surovin k nichž je specialita připrave<strong>na</strong><br />
Ministerstvo zdravotnictví <strong>na</strong> základě odborného přezkoušení vzorků specialit, výrobu a prodej všech<br />
tří specialit povoluje. Má však výhrady <strong>na</strong> to, že <strong>na</strong> sig<strong>na</strong>tuře je obraz Matky Boží Hostýnské.<br />
Upozorňuje se také, že <strong>na</strong> příbalových letácích jsou všechny přípravky doslova dryáčnicky<br />
vychvalované, což je nepřístupné. Nařizuje se, aby znovu zaslal po dvou vzorcích přípravky v obalu,<br />
který již bude odpovídat plně předpisu. Vzorky jsou znovu odeslány přes politickou okresní správu <strong>na</strong><br />
ministerstvo a ta po přezkoumání zasílá nový protokol. Znovu vytýká nevhodnost sig<strong>na</strong>tury, poněvadž<br />
místo obrazu Matky Boží Hostýnské je uváděn kostel <strong>na</strong> Hostýně, což je také nepřípustné. Nově se<br />
však vytýká, že <strong>na</strong> sig<strong>na</strong>turách je uvádě<strong>na</strong> vedle lékárny i drogerie, což je také nevhodné. Nařizuje se<br />
také, že <strong>na</strong> prospektech musí být pouze prostý návod k užívání, bez jakékoliv lékařské ordi<strong>na</strong>ce.<br />
Znovu a to je již potřetí, mají být zaslány prospekty, přibalové letáky i samotné speciality se<br />
sig<strong>na</strong>turami, vše podle tohoto posledního <strong>na</strong>řízení.<br />
Lékárník Karel Puszkailer se však odvolává dopisem. Rozhořčuje se <strong>na</strong>d tím, že pouze<br />
z formálních důvodu jsou mu řádně povolené speciality k výrobě a prodeji pozastaveny. Odvolává se<br />
<strong>na</strong> <strong>na</strong>řízení ministerstva z r. 1897 a další z r. 1901 i v poslední platné lékárnické sazbě z r. 1915 není<br />
- Stra<strong>na</strong> 59 -
Výroba léčivých přípravků ve farmaceuticko-chemické laboratoři při lékárně „U moravské orlice “ ve Vsetíně<br />
sebemenší zmínka o tom, že <strong>na</strong> obalech specialit nesmí být uveřejněný obraz krajiny. Poukazuje také<br />
<strong>na</strong> to, že <strong>na</strong> všeobecně prodávaných specialitách jako Radhošťské thé je <strong>na</strong> obalu vyobraze<strong>na</strong> hora<br />
Radhošť s kaplí. Zákaz <strong>na</strong> jeho přípravek se nedá ničím zdůvodnit, ji<strong>na</strong>k by se musel vztahovat i <strong>na</strong><br />
specialitu z Rožnovské lékárny. Není si vůbec vědom závadnosti textu <strong>na</strong> prospektech, uvádí zde<br />
stručně složení, indikaci a také jak přípravek používat. Bez těchto stručných informací by lékař ani<br />
pacient nevěděl k čemu specialita slouží. Žádá také, aby mu byla přesně uvede<strong>na</strong> slova, která jsou<br />
závadná. Projevuje velký podiv <strong>na</strong>d tím, že poctivý domácí lékárník jedná-li přesně podle záko<strong>na</strong> je<br />
pak bezdůvodně pranýřován. Pokoutní výrobci medikamentů – nelékárníci, kteří se neřídí platnými<br />
zákony dělají díky své reklamě výborné obchody <strong>na</strong> úkor zdraví lidu a nejsou přitom zákoně stíháni.<br />
Poukazuje také <strong>na</strong> to , že ve velkém množství se k nám dováží různé francouzské a německé<br />
speciality, <strong>na</strong>ko<strong>na</strong>l Famel, který má pochybné léčivé účinky. Odpověď <strong>na</strong> tento poslední dopis přišla<br />
až za pět let v prosinci 1926, kdy se Zemská politická zpráva dopisem dotazuje zda stále trvá <strong>na</strong><br />
odvolání, vzhledem k nové úpravě obchodu s léčivými specialitami dle záko<strong>na</strong> 26/1926 sb.z.. Podle<br />
tohoto záko<strong>na</strong> dostávají všechny doposud povolené speciality registrační čísla. Znovu musí <strong>na</strong><br />
ministerstvo zaslat vzorky všech doposud povolených specialit s novými sig<strong>na</strong>turami a obaly podle<br />
nových předpisů. Nová registrační čísla dostávají nejen první tři přípravky, které byly registrovány již<br />
v roce 1923, ale i další které přihlašoval v dalších letech. Jsou to dle názvů Opomenthol, Thymocol<br />
arse<strong>na</strong>t, Thymocol, Sirup kalcii ferratum , Liquofferin, Lactophasphan, Jecoral, Contra<strong>na</strong>emal,<br />
Arsen Liquefferin. Výnosem ze srp<strong>na</strong> r. 1927 mu nebyla povole<strong>na</strong> výroba a prodej speciality Euvalan<br />
Mr. Puszkailera což byla Tct. Valeria<strong>na</strong>e a ethera. Je pravděpodobné, že připravoval a rozšiřoval i<br />
speciality, které nebyly povolené. Dokazuje to případ kdy při úřední prohlídce v lékárně<strong>PhMr</strong>. Jedli<strong>na</strong><br />
v Pardubicích o 10 let později v roce 1937 byl odebrán vzorek nepovolené speciality Euvalan. Zemský<br />
úřad v Brně pak <strong>na</strong>řizuje aby byla provede<strong>na</strong> revize v lékárně Mgr. Puszkailera ve Vsetíně. Stane se<br />
tok 1.12.1937 a úřední lékař při prohlídce <strong>na</strong>chází v officíně lékárny i ve skladu po dvou balení<br />
Euvalenu . V elaborační knize není vůbec záz<strong>na</strong>m o výrobě tohoto přípravku. Údajně se připravoval<br />
<strong>na</strong>posledy před pěti roky .¨<br />
Vzorky rozesílal také lékařům <strong>na</strong> posouzení. Na dotaz úředního lékaře ze Vsetí<strong>na</strong> od kdy <strong>PhMr</strong>.<br />
Jedlan <strong>na</strong> skladě ve své lékárně Euvalan odpovídá, že kdysi v noci jej předepsal jeden místní lékař<br />
objed<strong>na</strong>l proto i když věděl, že není povolen k prodeji. Uvedl , že přípravek objed<strong>na</strong>l pravděpodobně u<br />
velkodrogerie firmy E. Shenkmuller v Praze – Vinohradech. Za neoprávněnou přípravu i prodej zaplatil<br />
Mgr. Puszkailer pokutu 30Kč .<br />
Přípravky vyráběné v lékárně „ U Moravské orlice“ s indikacemi jsou uváděny v „ Příručce<br />
lékárenských specialit „ ,kterou sepsal a sestavil v roce 1926 MUDr. V. Sirový z Klad<strong>na</strong> .<br />
Mgr. Puszkailera Baby unguent obsahoval Acidum boricum zincum oxydatum, Talcum, Ung. Plumbi<br />
oxid. FA VIII., adept la<strong>na</strong>e anhydr., vaseli<strong>na</strong> flava, vaseli<strong>na</strong> alba, Oleum geranii. Jako indikace se<br />
uvádí ekzém, intertrigo, decubitus, prurigo, erytherma. Mgr. Puszkailera Baby powder obsahoval<br />
obsahoval Acidum boricum, zincum oxydatum, Talcum, Ung. Plumbi oxyd. a Ol. Geranii. Indikace jsou<br />
uváděny tytéž, jako u masti Contra<strong>na</strong>emal byla macerát z cortex condurango, Chi<strong>na</strong>e, aurantiae ve<br />
vinum malagense, obohace<strong>na</strong> pepsinem a ferrum citricum amoniatum. Indikace byla uvádě<strong>na</strong><br />
dyspepsie, gastritis, tuberkuloza, karcinom. Dávkování 3-4x denně velkou lžící. Láhev 180g stála<br />
tehdy 21 Kč. Svým přípravkům Mgr. Puszkailer dělal nemalou reklamu. Investoval v novinách<br />
především regionálních . Na výstavě lékařství a lékárnictví při podzimním pražským vzorkovém<br />
veletrhu v září 1927 všechny své speciality vystavoval . Za rok 1929 je celkové realizaci lékárny, která<br />
je 571 tisíc Kč, je uváděn obrat z laboratoře 110 500 Kč. Ve 30 letech však výroba z<strong>na</strong>čně poklesla.<br />
Některé speciality se udržely jako Hostýnské kapky i když byly vyráběny jen pro vlastní lékárnu.<br />
V období tzv. protektorátu v letech 1939-1945 pro nedostatek surovin byla výroba téměř zastave<strong>na</strong> a<br />
definitivní konec přípravy všech specialit a domácích přípravků z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo znárodnění lékárny k 15<br />
říjnu 1950.<br />
Lékárník PhMg. K. Puszkailera využil svých dobrých z<strong>na</strong>lostí z galenické přípravy léku<br />
k profesnímu podnikání ve své lékárně a zařídil se tak k celkem početné skupině tehdejší lékárníků<br />
meziválečné době, která vyráběla ve svých lékárnách vlastní domácí speciality.<br />
- Stra<strong>na</strong> 60 -
<strong>Česká</strong> <strong>farmaceutická</strong> terminologie v 17. století<br />
<strong>Česká</strong> <strong>farmaceutická</strong> terminologie v 17. století<br />
autor: Drábek ,P.<br />
Adam Zalužanský ze Zalužan: Řád apatékářský, 1592<br />
Adam Huber z Risenbachu Překlady : Regiment zdraví Henryka Rankovia 1587,<br />
Herbář aneb bylinář…doktora P.O.Mathiola 1596,<br />
Apatéka domácí 1595<br />
(Sazba léčiv, Praha 1596)<br />
Knihy 17. století<br />
•(Ce<strong>na</strong> neb vyměření všech lékařství, Frankfurt 1604)<br />
•Apatéka domácí 1605 a 1620<br />
•( Z. Brunšvik : Pharmacopoeia… apateka a sklad lékařství, b.m.,b.r.)<br />
•J. A. Komenský: Orbis pictus 1658<br />
•Taxa vel Valor; Ce<strong>na</strong> neb vyměření všech lékařství; Der Werth oder Preis-1659, 1699,1737<br />
Taxa z roku 1659<br />
•Lékařství (tj. léčiva) :<br />
•Podle složení<br />
•- prostá (sprostá, samá)<br />
•- skládaná (componýrovaná)<br />
•Podle původu<br />
•- chymická<br />
•- galenická<br />
Lékové formy a galenické přípravky :<br />
•Voda pálená (dystylovaná)<br />
•Zvaření, močení<br />
•Mízka (<strong>na</strong>př. z cibule)<br />
•Pití, traňk, tranček<br />
•Polévka, jícha<br />
•Syrup (safft, zoft)<br />
•Julep (juleb)<br />
•Mléko (emulze)<br />
Formy a přípravky - 2<br />
•Lektvary (Latwerge), dryák<br />
•Kyselý octový med (Oximel)<br />
•Pilulky, kuličky, kulky<br />
•Morsulky, trocišky (syrečky)<br />
•Sloupky<br />
•Oplatek<br />
•Pokroutky<br />
Formy a přípravky - 3<br />
•Umšlák, vodičky pro oči<br />
•Kloktačka, kloktadlo<br />
•Krůpěje, klystér<br />
•Mast, pomazání, mazadlo<br />
•Pokroutky<br />
•Flastr (žaludeční, jaterní,mateční)<br />
•Čípky (mateční, rektální, do nosu)<br />
•Pytlíček, věnec, kápička<br />
Nové termíny :<br />
•Essencie aneb podstaty<br />
•Tynktury<br />
•Duchové (spiritus, připr. destilací)<br />
•Extrakty, tj. „vytažené a zase vysušené šťávy“<br />
•Míšenice<br />
•Řezanice<br />
- Stra<strong>na</strong> 61 -
Laboratorní pomůcky<br />
•Moždíř, trychtýř, kolba<br />
•Sklenná nádoba, sklenice<br />
•Medenice (měděná či mosazná)<br />
•Pytlík vlněný (manica Hippokrati)<br />
•Nádoba dvojí, lázeň Marii<strong>na</strong><br />
•Pícka s kolbou (kolbami)<br />
•Alembik, helm, hemelín, klobouk<br />
•Nos —> truba —> recipient (n.)<br />
<strong>Česká</strong> <strong>farmaceutická</strong> terminologie v 17. století<br />
Ukázky překladů – 1<br />
•Cort.lign.sancti=kůrka franc.dřeva<br />
•Flos nymphae=leknutý květ<br />
•Lumbrici exsicati=sušené štiovky<br />
•Ol. lini = lenový olej<br />
•Ol. pini = loučový olej<br />
•Sacchar. Saturni= z volova cukr<br />
•Unicorn.marinus=mořský jednorož.<br />
•Unicorn. fosssile=vykopaný jednor.<br />
Ukázky překladů - 2<br />
•Praeparata= věci kunštovně složené<br />
•Partes animalium= věci, kteréž se od všelijakých zvířat schovávají<br />
•Condita= s cukrem zadělávané věci<br />
•Aquarum & maris excrementa= věci, kteréž od vod a moře vyhazované bejvají<br />
Ukázky překladů - 3<br />
•Aq. histerica=v.pro zbouření matky<br />
•Empl. de ranis=žabový flaster<br />
•Pil. cephalicae=hlavní pilule<br />
•Plv. anonymus=p. pro souchotiny<br />
•Spir. vini rectif.= pálení silné<br />
•Syr. aperitivus=život otvírající safft<br />
•Tabul.carmi<strong>na</strong>t.=syrečky proti zření<br />
•Troch. pro fumo=kouřící pokroutky<br />
- Stra<strong>na</strong> 62 -
autorka: Buřilová,E.:<br />
Otakar Rybák rektor a přednosta farmakologického ústavu<br />
Otakar Rybák rektor a přednosta<br />
farmakologického ústavu<br />
- Stra<strong>na</strong> 63 -
Otakar Rybák rektor a přednosta farmakologického ústavu<br />
- Stra<strong>na</strong> 64 -
Otakar Rybák rektor a přednosta farmakologického ústavu<br />
- Stra<strong>na</strong> 65 -
autor: Brauner,<br />
K 65. výročí úmrtí objevitele Polysanu Prof. J. Bečky<br />
K 65.výročí úmrtí objevitele Polysanu<br />
Prof.J.Bečky<br />
- Stra<strong>na</strong> 66 -
- Stra<strong>na</strong> 67 -<br />
K 65. výročí úmrtí objevitele Polysanu Prof. J. Bečky
- Stra<strong>na</strong> 68 -<br />
K 65. výročí úmrtí objevitele Polysanu Prof. J. Bečky
Přístroje <strong>na</strong> výrobu galenik z lékarny v Týnci n/L. ve sbírkách NZM<br />
Přístroje <strong>na</strong> výrobu galenik z lékarny v Týnci<br />
n/L. ve sbírkách NZM<br />
Autor: Hájek, A.<br />
- Stra<strong>na</strong> 69 -
Přístroje <strong>na</strong> výrobu galenik z lékarny v Týnci n/L. ve sbírkách NZM<br />
- Stra<strong>na</strong> 70 -
Přístroje <strong>na</strong> výrobu galenik z lékarny v Týnci n/L. ve sbírkách NZM<br />
- Stra<strong>na</strong> 71 -
autor: Rusek, V.<br />
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> ústav galenické farmacie Farmaceutické fakuly MU v Brně<br />
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> ústav galenické farmacie<br />
Farmaceutické fakuly MU v Brně<br />
- Stra<strong>na</strong> 72 -
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> ústav galenické farmacie Farmaceutické fakuly MU v Brně<br />
- Stra<strong>na</strong> 73 -
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> ústav galenické farmacie Farmaceutické fakuly MU v Brně<br />
- Stra<strong>na</strong> 74 -
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> ústav galenické farmacie Farmaceutické fakuly MU v Brně<br />
- Stra<strong>na</strong> 75 -
<strong>Vzpomínka</strong> <strong>na</strong> ústav galenické farmacie Farmaceutické fakuly MU v Brně<br />
- Stra<strong>na</strong> 76 -
Víno léčí<br />
Víno léčí<br />
autor: Rusek, V.<br />
- Stra<strong>na</strong> 77 -
- Stra<strong>na</strong> 78 -<br />
Víno léčí
- Stra<strong>na</strong> 79 -<br />
Víno léčí
- Stra<strong>na</strong> 80 -<br />
Víno léčí
- Stra<strong>na</strong> 81 -<br />
Víno léčí
- Stra<strong>na</strong> 82 -<br />
Víno léčí
- Stra<strong>na</strong> 83 -<br />
Víno léčí
- Stra<strong>na</strong> 84 -<br />
Víno léčí