Bílá kniha 2012/13 - ČVUT v Praze, Fakulta architektury

fa.cvut.cz

Bílá kniha 2012/13 - ČVUT v Praze, Fakulta architektury

FAKULTA

ARCHITEKTURY

studijní program 2012/2013

České vysoké učení technické v Praze


HLAVNÍ OBSAH

I. Úvodní informace ČVUT / FA _____________________________I.000

A. O ČVUT/FA

B. O STUDIU NA FA

II. Informace o ústavech a kabinetech na FA_____________________II.000

III. Výuka na FA_____________________________________III. 000

A. ATELIÉROVÁ VÝUKA

B. VÝUKA NABÍZENÝCH PŘEDMĚTŮ

IV. Další aktivity na FA_________________________________IV. 000

A. KURZY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

B. SPOLEK POSLUCHAČŮ ARCHITEKTURY

V. Směrnice, vyhlášky pro AR 2012/2013______________________V.000

A. PRAVIDLA PRO STUDIUM NA FA ČVUT V PRAZE

B. STATUT FA ČVUT

C. STIPENDIJNÍ ŘÁD ČVUT

D. STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDENTY ČVUT

E. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY ČVUT

F. VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AS FA

G. PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA AR 2012/2013

VI. Plány Akademického roku 2012/2013 _____________________ VI.000

A. ČASOVÝ PLÁN AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013

B. STUDIJNÍ PLÁNY FA ČVUT

Rejstřík jmen


úvodní

informace

ČVUT / FA

I.


A. O ČVUT | FA

1. Struktura ČVUT __________________________ 001

2. Organizační struktura ČVUT _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 002

3. Organizační struktura FA __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 002

B. O STUDIU NA FA

1. Historie _______________________________ 007

2. Charakteristika studia _____________________ 009

3. Programy studentských výměn ________________ 013

4. Odborná výuka v cizích jazycích ________________ 013

5. Bakalářské pedagogické studium _______________ 013

6. Informace o tělesné výchově _________________ 013

7. Redakce www stránek FA ČVUT _______________ 014

8. Výuka jazyků ____________________________ 016

9. Knihovna_______________________________016


A. O ČVUT | FA

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) je veřejná vysoká škola univerzitního

typu se sídlem v Praze. Je nejstarší nevojenskou technickou univerzitou

na světě. Studium je organizováno na fakultách a vysokoškolských ústavech a to v

bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. ČVUT dnes má 8

fakult, které se dále podle oborů dělí na katedry|ústavy zajištující výuku jednotlivých

fakult.

__________________________________

a: České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6, ČR; w: http://www.cvut.cz/cs

1. STRUKTURA ČVUT

|fakulty a součásti|:

|vysokoškolské ústavy|:

|ostatní součásti ČVUT|:

|účelová zařízení|:

F1. Fakulta stavební (FSv)

F2. Fakulta strojní (FS)

F3. Fakulta elektrotechnická (FEL)

F4. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI)

F5. Fakulta architektury (FA)

F6. Fakulta dopravní (FD)

F7. Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI)

F8. Fakulta informačních technologií (FIT)

Kloknerův ústav (KÚ)

Masarykův ústav vyšších studií (MÚVS)

Ústav tělesné výchovy a sportu (ÚTVS)

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

(UCEEB)

Výpočetní a informační centrum (VIC)

Inovacentrum (IC)

Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT (ÚTEF)

Ústřední knihovna ČVUT (ÚK)

Rektorát ČVUT (RČVUT)

Správa účelových zařízení (SÚZ)

Česká technika - nakladatelství ČVUT (CTN)

I. 001


2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ČVUT

|rektor|:

|prorektoři|:

|kvestor|:

prof. Ing. Václav Havlíček, CSc.

doc. Ing. Josef Jettmar, CSc. |pro studium a studentské záležitosti|

prof. Ing. Petr Moos, CSc. |pro rozvoj|

doc. RNDr. V. Petráček, CSc. |pro vědeckou a výzkumnou činnost|

prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.|pro výstavbu a investiční činnost|

prof. Ing. Jiří Bíla, DrSc. |pro vnější vztahy|

Mgr. Jan Gazda, Ph.D.

|předseda AS ČVUT|: prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc.

3. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA FA

|děkan|:

|proděkani|:

prof. Ing. arch.-ir. Zdeněk Zavřel

e: zzavrel@fa.cvut.cz, t: +420 224 356 243, f: +420 224 310 573

doc. Ing. arch. Irena Šestáková| pro pedagogickou činnost|

e: sestako@fa.cvut.cz, t: +420 224 356 276

prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.|pro vědu a výzkum|

e: dullamat@fa.cvut.cz, t: +420 224 356 353

prof. Ing. arch.Karel Maier, CSc.|pro zahraniční styky|

e: maier @fa.cvut.cz, t: +420 224 356 324,

Ing. arch. Petr Hlaváček|pro rozvoj|

e: petr.hlavacek@fa.cvut.cz, t: +420 224 356 336

|tajemnice fakulty|:

Ing. Jana Tóthová

e: tothojan@fa.cvut.cz, t: +420 224 356 240

|koordinátoři jednotlivých stupňů studia|:

doc. Ing. Michaela Brožová, aut.arch. |koordinátorka ZAN|

e: michaela.brozova@fa.cvut.cz, t: +420 224 356 375

Ing. arch. Edita Lisecová |koordinátorka magisterského studia|

e: edita.lisecova@fa.cvut.cz, t: +420 224 356 280, m: 724 250 747

doc. Ing. arch. Irena Fialová |koordinátorka doktorského studia|

e: irena.fialova@fa.cvut.cz, t: +420 224 356 330

I. 002


DĚKANÁT

|sekretariát

děkana a tajemnice|:

|studijní oddělení|:

|osobní oddělení|:

Olga Mlýnková

e: olga.mlynkova@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 242

Jitka Svobodová

e: jitka.svobodova@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 226

Jana Říhová

e: rihova@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 225

Libuše Křenová

e: krenolib@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 223

Bc. Šárka Sedláčková

e: sedlasa1@fa.cvut.cz; t: +420 22435 6386

|práce a mzdy, výběrová řízení|:

Mgr. Monika Benešová

e: benesova@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 239

|ekonomické oddělení|:

Ing. Eva Vrátilová|hlavní účetní|

e: vratieva@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 245

Josefa Grénarová|mzdová účetní|

e: grenajos@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 237

Lucie Skružná |všeobecná účtárna, správa majetku|

e: lucie.skruzna@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 248

|oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost|:

Mgr. Bára Seifertová

e: seifertova@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 244

Jarmila Křivánková

e: krivanko@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 227

Ing. Tereza Vokurková

e: vokurter@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 227

|oddělení pro zahraniční styky|:

Ing. Hana Novotná

e: novotna@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 224

Libuše Křenová

e: krenolib@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 223

|projekty a granty|: Mgr. Bára Seifertová

e: seifertova@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 244

I. 003


|bulletin ALFA|:

|podatelna, pokladna|:

|správa budov|:

Jiří Horský

e: jiri.horsky@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 220

Věra Habrová

e: habrova@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 246

Jaroslav Liška

e: iskaja6@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 236

Zdeněk Hlaváč

t: +420 224 356 234

Aleš Kobliha

e: koblial1@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 234

|centrum informačních technologií (CIT)|:

Petr Eisenhauer

e: petr.eisenhauer@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 363

Jiří Fuska

e: jiri.fuska@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 262

Jiří Fuska st.

e: fuskaji1@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 464

Daniel Zahrádka

e: zahradan@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 262

|dílna|:

|tisk|:

|Střed. Kruh u Jilemnice|:

Vratislav Polívka

e: polivka@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 211

Jan Herzog

e: herzojan@fa.cvut.cz;

Jindřiška Dřevojánková

e: drevojankova@fa.cvut.cz, t: +420 224 356 209

Antonie Rončáková

Vladislav Řehák

e: statekkruh@seznam.cz, t: +420 481 587 131

KOLEGIUM DĚKANA

prof. Ing. arch.-ir. Zdeněk Zavřel;

doc. Ing. arch. Irena Šestáková; prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.;

prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.; Ing. arch. Petr Hlaváček; Ing. Jana Tóthová;

Akad.mal. Karel Pokorný; prof. Ing. arch. Akad.arch.Václav Girsa;

Ing. arch. Dana Matějovská; doc.Ing. arch. Jan Jehlík; doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.;

I. 004


prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.; doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc.;

PhDr. Kateřina Valentová; prof. Ing. arch. Ladislav Lábus; Ing.arch. Jan Sedlák;

doc. Ing. arch. Michal Kohout; doc. Akad. soch. Alexius Appl; doc. Ing. arch. Ján Štempel

AKADEMICKÝ SENÁT

|předseda|:

|místopředseda|:

|sekretariát|:

Ing. arch. Jan Sedlák

Zdeňka Havlová |za studentskou část|

doc. Ing. arch. Jan Jehlík |za pedagogickou část|

Jiřina Nosková

e: noskoval@fa.cvut.cz; t: 224 356 248

|členové_ zástupci zaměstnanců|:

RNDr. Dana Kolářová; prof. Ing. arch. Ladislav Lábus;

Akad. arch. Vít Máslo; Ing. arch. Dana Matějovská;

Ing. arch. Jan Paroubek; doc. Ing. Michael Rykl, Ph.D.;

doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.

|členové_zástupci studentů|:

Nurjon Borschi; Michaela Štikarová; Tadeáš Vávra

VĚDECKO-UMĚLECKÁ RADA

|členové|:

prof. Ing. arch.-ir.Zdeněk Zavřel|předseda|

doc. Ing. Michaela Brožová, aut. arch.; Ing. arch. Markéta Cajthamlová;

Dipl. arch. Richard Doležal; prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.; Ing. arch. Petr Dvořák;

doc. Ing. arch. Irena Fialová; PhDr. Benjamin Fragner; Ing. arch. Jan Kasl;

doc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc.; prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.;

doc. Dr. Ing. arch. Henrieta Moravčíková; prof. Ing. arch. Petr Pelčák;

prof. Dipl. ing. Ivan Reimann; prof. Akad. mal. Jiří Sopko;

prof. Ing. arch. Akad. arch. Jiří Suchomel; Ing. Josef Šanda; PhDr. Milan Turba;

PhDr. Michael Zachař; prof. Ing. arch. Pavel Zvěřina

|čestní členové|:

prof. Ing. Václav Havlíček, CSc.; doc. Ing. Josef Chybík, CSc.;

prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc.

I. 005


I. 006


B. O STUDIU NA FA

Fakulta architektury uskutečňuje studium na základě zákona č.111/1998 Sb.,

o vysokých školách v akreditovaném bakalářském a magisterském studijním programu

“Architektura a urbanismus”, ve studijním oboru “Architektura”, v akreditovaném

bakalářském a magisterském studijním programu „Design“, ve studijním oboru

„Průmyslový design “ a v akreditovaném doktorském studijním programu “Architektura

a urbanismus”, v studijních oborech “Urbanismus a územní plánování”, “Architektura,

teorie a tvorba”, “Dějiny architektury a památkové péče”, “Architektura, stavitelství

a technologie”.

Studium na FA ve studijním programu ARCHITEKTURA A URBANISMUS je třístupňové

vysokoškolské studium |bakalářské, magisterské, doktorské| uspořádané do sériového

řetězce tří samostatných akreditovaných studijních programů, v němž postup

do vyššího stupně je podmíněn úspěšným ukončením předchozího stupně a absolvováním

přijímacího řízení. V magisterském stupni je možno absolvovat dva specificky

zaměřené studijní moduly: Zahradní a krajinná architektura a Památková péče

a získat ucelené vzdělání v určité odbornosti.

Studium ve studijním programu DESIGN je dvoustupňové |bakalářské, magisterské|,

postup do vyššího stupně je podmíněn úspěšným ukončením předchozího stupně

a absolvováním přijímacího řízení.

___________________________________

a: Fakulta architektury, Thákurova 9, Praha 6; t: +420 224 351 111, f: + 420 224 310 573 ; w: http://www.fa.cvut.cz

1. HISTORIE

Výuka architektury na Českém vysokém učení technickém má hlubokou tradici. Její

základy byly položeny v samých počátcích existence Stavovské inženýrské školy, která

byla 18. 1. 1707 založena reskriptem císaře Josefa I. Již v polovině 18. století byla

v souvislosti s naukou o civilním stavitelství zahájena výuka architektury, pojímaná jako

syntéza umění, vědy a techniky. Tato etapa je spojená se jmény významných profesorů

J. F. Schora (1686 - 1767) a F. A. Hergeta (1741 - 1800). Významný pokrok ve výuce

architektury nastal v 19.století. Za působení profesora F. J. Gerstnera (1756 - 1832)

byla původní Stavovská inženýrská škola přeměněna v Pražskou polytechniku, která

I. 007


měla za úkol vychovávat odborníky pro domácí průmysl, stavebnictví a architekturu.

Na výuce se podílela řada vynikajících českých architektů jako např. J. Fischer,

J. Zítek a J. Schulz, tvůrci Národního divadla, nebo další osobnosti spjaté již

s nástupem moderny, k nimž patří A. Balšánek, J. Fanta a J. Koula.

V roce 1920, dva roky po vzniku samostatného Československa, byla škola

přejmenována na České vysoké učení technické. Vysoká škola architektury

a pozemního stavitelství byla jednou ze sedmi vysokých škol (fakult) ČVUT.

K významným profesorům patřili J. Kříženecký, A. Engel, A. Mendel, A. Ausobský,

R. Kukač, O. Blažíček, S. Ondřej, O. Stefan a V. Krch. V průběhu německé okupace

(1939 - 1945) byly všechny české vysoké školy uzavřeny. Po válce pokračovala

výuka na Vysoké škole (od roku 1950 Fakultě) architektury a pozemního stavitelství

až do roku 1960, kdy sloučením několika fakult vznikla Fakulta stavební

se studijním směrem Architektura.

V roce 1976 vznikla samostatná Fakulta architektury se dvěma studijními obory

“Architektura” a “Urbanismus a územní plánování”, studijní směr “Pozemní

stavitelství” zůstal součástí Fakulty stavební. To vedlo v průběhu let k výraznému

osamostatnění obou úzce spřízněných oborů. Po „sametové revoluci“ v roce 1989

došlo k dalším výrazným změnám jak v organizaci, tak i struktuře studia v souladu

s novým vysokoškolským zákonem z roku 1991. Tyto změny iniciovaly i profesní

organizace (Občanské fórum architektů, Obec architektů a později i Česká komora

architektů) pod vlivem měnící se architektonické praxe v tržním prostředí.

Do školy přišla celá řada předtím diskriminovaných architektů, do práce se zapojili

i čeští architekti působící v zahraničí. Zároveň se otevřela cesta mladší generaci

českých architektů, která se rovněž na vytváření nových podmínek aktivně podílela.

Důsledkem pak byly zásadní změny v systému výuky, který nahrazoval dosavadní

klasický systém typologicky rozdělených kateder systémem volnějším, založeným

na kombinaci znalostní výuky s tvorbou ve „vertikálním ateliéru“ pod vedením

zkušených praktiků.

Vývoj pokračoval po přistoupení České republiky k Evropské unii a po nových

modifikacích vysokoškolského zákona. Bylo opuštěno šestileté souvislé studium

ve prospěch dvoustupňového studia, rozděleného na studium bakalářské (3-leté)

I. 008


a magisterské (2-leté), jež jsou ukončeny státními zkouškami a obhajobou

bakalářské a diplomové práce. Postupně byl opouštěn i poměrně samozřejmý

přechod z jedné fáze studia do druhé, zpřísněný výběr by měl vést k větší kvalitě

výuky v závěru studia.

K dlouhodobému záměru Fakulty architektury patří i rozšiřování o další příbuzné

studijní programy a obory, v roce 2009 bylo otevřeno studium ve studijním programu

“Design”, oboru “Průmyslový design”, ve výhledu se uvažuje o obdobných krocích

v jiných oborech (krajinná a zahradní architektury, prostorové plánování a další).

Podstatou dalšího vývoje doktorského studia bude užší propojení architektonické

tvorby s prací vědeckou a pedagogickou. Výrazně se mění i struktura nyní čtyřletého

studia děleného do čtyř základních oborů.

Fakulta je otevřena zahraničním studentům, jak pro výměnné pobyty

(v rámci programů ERASMUS, CEEPUS a dvoustranných dohod s mimoevropskými

univerzitami), tak i pro samostatné magisterské a doktorandské studium akreditované

v angličtině. Rozšiřuje se spolupráce se zahraničními školami jak ve výuce,

tak i ve výzkumu. K tomu přispívá členství fakulty v mezinárodních organizacích

architektonických a urbanistických škol i přímé kontakty řady pedagogů

se zahraničními fakultami.

V roce 2011 se Fakulta architektury přemístila do Nové budovy ČVUT

v dejvickém vysokoškolském kampusu, kde získala nesrovnatělně lepší

podmínky pro svůj rozvoj. Nové prostředí vytváří předpoklady i k dalším výrazným

změnám a zkvalitnění výuky, vzniká akademická platforma nejen

v prostředí největší české technické univerzity – ČVUT, ale i v prostoru české architektury

a urbanismu, krajinné architektury a designu 21. století.

2. CHARAKTERISTIKA STUDIA

Základním rysem vysokoškolského studia architekta a designéra je rozvíjení jeho

tvůrčích schopností, umožnění hledání nových cest nebo cest k případné specializaci

v oboru. Výuka na Fakultě architektury je vedena snahou poskytnout studentovi

nejen odborné znalosti, ale i obraz současného světa se všemi jeho souvislostmi

a východisky, které ovlivňují soudobou architektonickou a designérskou tvorbu.

Smyslem bakalářských i magisterských studijního programů je poskytnout studentovi

základní znalosti v oboru v celé jeho šíři i v mezioborových vazbách, znalosti,

které odpovídají současným požadavkům na práci architekta a designéra a které plně

uplatní v profesionální činnosti. Jedním ze základních principů studijních programů

I. 009


na Fakultě architektury je vyvážený podíl povinných a povinně volitelných předmětů

humanitních, teoretických, technických a uměleckých a zejména výrazný podíl ateliérové

výuky. Studijní programy jsou v tomto ohledu plně srovnatelné a kompatibilní

s programy evropských škol architektury.

Doktorské studium jako nejvyšší stupeň vzdělání je určeno především pro ty studenty,

kteří se chtějí věnovat vědecké a výzkumné práci.

Strukturovaný studijní program “Architektura a urbanismus” byl uznán EU a zapsán

do přílohy č. 5 směrnice o uznávání odborných kvalifikací, neboť splňuje požadavky

na vzdělání architekta, které definuje Směrnice Rady 85/384/EHS a 2005/36/ES.

Absolvent díky tomu může žádat o registraci v zemích EU a tedy projektovat v

zahraničí, aniž by při tom prokazoval obsah studia a své znalosti v oboru.

STUDIJNÍ PROGRAMY

a) Bakalářské studijní programy:

Název studijního programu:

Obor:

Architektura a urbanismus |B 3501| Architektura |3501R002|

Design |B 8208| Průmyslový design |8206R043|

b) Magisterské studijní programy:|navazující|:

Název studijního programu:

Obor:

Architektura a urbanismus |N 3501| Architektura |3501T002|

Architecture and Urbanism |N 3501| Architecture |3501T002|

Design |N 8208| Průmyslový design |8206T043|

Specializované výukové moduly v navazujícím magisterském studijním programu

ARCHITEKTURA A URBANISMUS:

Studijní moduly nabízejí pevněji stanovený výběr povinně volitelných předmětů

než univerzálně zaměřený studijní plán v běžném magisterském studiu. Některé

předměty jsou speciálně zaměřeny na oblast modulové výuky nad rámec běžné

nabídky. Absolvent modulu získá, kromě základního povinného programu společného

s běžným magisterským studijním programem oboru “Architektura”, ucelené vzdělání

v určité odbornosti. V průběhu studia lze z modulu, při dodržení obecných studijních

předpisů, vystoupit a studium dokončit formou individuálního volného výběru povinně

volitelných předmětů.

I. 010


V AR 2012/2013 jsou v nabídce fakulty dva studijní moduly :

Zahradní a krajinná architektura |Modul ZKA|

Modul je předepsanou profilovanou skladbou předmětů a diplomové práce postaven

tak, aby se absolvent tohoto specificky zaměřeného modulu mohl po splnění

předepsané délky praxe ucházet v České komoře architektů nejen o autorizaci v oboru

Architektura, v oboru Územní plánování, ale i v oboru Zahradní a krajinářské úpravy

(podrobnosti o modulu ZKA jsou k dispozici na webových stránkách garanta studia

v modulu ZKA Ústavu urbanismu).

Památková péče |Modul PP|

Cílem výuky je výchova specialistů v oblasti dějin stavební kultury, dějin staveb

a jejich transformací s programově rozvíjenou vazbou na související problematiku

památkové péče. Příprava specializovaných projektantů pro restaurování historické

architektury jako svébytné specializace, která bude díky názorovým posunům v

památkové péči nabývat na významu (podrobnosti o modulu PP jsou k dispozici na

webových stránkách garanta studia v modulu PP Ústavu památkové péče a renovací).

c) Doktorské studijní programy:

Název studijního programu:

Architektura a urbanismus |P3501|

Architecture and Urbanism |P3501|

Obor:

Urbanismus a územní plánování

|3501V010|

Architektura, teorie a tvorba

|3501V015|

Dějiny architektury a památkové péče

|3501V016|

Architektura, stavitelství a technologie

|3501V017|

Urban Design and Spatial Planning

|3501V010|

Architecture, Theory and Design

|3501V015|

History of Architecture

and Monument Conservation

|3501V016|

Architecture, Building and Technology

|3501V017|

I. 011


Fakulta architektury uskutečňuje pro vybrané absolventy magisterského studia

doktorské studium. Výuka probíhá v české a anglické mutaci. Doktorské studium

v akreditovaném studijním programu v anglickém jazyce je podmíněno poplatkem.

O přijetí do doktorského studia se mohou ucházet absolventi resp. studenti

posledního ročníku magisterského studijního programu architektura a blízkých

magisterských studijních programů. Studenti posledního ročníku musí magisterské

studium úspěšně ukončit do data zahájení doktorského studia. Podmínkou přijetí

k doktorskému studiu je aktivní znalost alespoň jednoho světového jazyka na úrovni

umožňující komunikaci v oboru studia. Studovat v akreditovaném studijním

programu v českém jazyce mohou občané ČR a SR a také cizinci legálně pobývající

v ČR, kteří prokáží znalost českého jazyka včetně základů odborné terminologie

ve zvoleném oboru studia.

Uchazeč se hlásí konkurzní formou na vyhlášené tématické okruhy doktorského

studia zveřejněné na webových stránkách fakulty při vyhlášení výběrového řízení.

Úroveň znalostí, připravenost a předpoklady uchazeče pro tvůrčí vědeckou práci

posuzuje přijímací komise jmenovaná děkanem. Studium se uskutečňuje v prezenční

nebo kombinované formě. Prezenční forma studia je čtyřletá, program je rozvržen

do osmi semestrů, včetně obhajoby disertační práce. Prezenční doktorand má statut

studenta, pobírá stipendium, podílí se na pedagogické činnosti ústavu a má nárok

na šest týdnů prázdnin v kalendářním roce. Doktorand, studující v kombinované

formě studia, nepobírá stipendium a nemá povinnost podílet se na pedagogické

činnosti ústavu. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením

školitele. Doktorandi jsou každoročně hodnoceni a podle výsledků jejich studia se řídí

jejich postup do dalšího ročníku, v případě prezenčních doktorandů též výše jejich

stipendia. Doktorské studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou

disertační práce. Absolventům doktorského studia se přiznává akademický titul

“doktor” ve zkratce “Ph.D.”

Podrobnější informace jsou uvedeny na webových stránkách DS FA:

https://www.fa.cvut.cz/Cz/Studium/Ds

a ve studijním a zkušebním řádu pro studenty ČVUT:

http://www.cvut.cz/cs/zakladni-dokumenty

Další předpisy, upravující doktorské studium na ČVUT:

http://www.cvut.cz/informace-pro-zamestnance/vav/phd

I. 012


3. PROGRAMY STUDENTSKÝCH VÝMĚN

ČVUT, Fakulta architektury nabízí svým studentům účast v zahraničních výměnných

studijních pobytech a praxích prostřednictvím programů EU LLP (Lifelong Learning

Programme), ERASMUS, CEEPUS, popřípadě v rámci dalších smluv s jinými

univerzitami a organizacemi v zahraničí (v Evropě i v mimoevropských oblastech).

Informace o jednotlivých výměnných akcích, které zprostředkovává ČVUT nebo FA,

jsou publikovány na vývěskách a školních webových stránkách:

http://www.cvut.cz/informace-pro-studenty/studium-v-zahranici

http://www.fa.cvut.cz/Zahraniční-styky

Výběr účastníků se provádí komisionálně podle předem stanovených kriterií (znalost

jazyka, prospěch, portfolio). Výběrové konkurzy na FA vypisuje proděkan pro

zahraniční styky prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.

Fakultním koordinátorem programu LLP/ERASMUS je Ing. Hana Novotná

4. ODBORNÁ VÝUKA V CIZÍCH JAZYCÍCH

Fakulta architektury nabízí odbornou výuku vybraných předmětů v angličtině. Výuka

je určena především zahraničním studentům; po dohodě s vyučujícím si mohou jednotlivé

předměty zapsat i čeští studenti. Za absolvování předmětu obdrží český

student počet kreditů shodný s odpovídajícím předmětem vyučovaným v češtině

(viz. studijní plán programu v anglickém jazyce).

5. BAKALÁŘSKÉ PEDAGOGICKÉ STUDIUM /Celoškolská nabídka studia/

Název studijního programu:

Obor:

Specializace v pedagogice |B 7507| Učitelství odborných předmětů |7504 R100|

|výuku zajišťuje|:

|vedoucí|:

|tajemník katedry|:

|kontaktní osoba|:

Masarykův ústav vyšších studií ČVUT

doc.PhDr. Dana Dobrovská, CSc.

Ing. Pavel Andres, Ph.D.

Markéta Karausová

e: karausova@muvs.cvut.cz; t: +420 224 359 133

f: +420 224 910 608; w: muvs.cvut.cz

6. INFORMACE O TĚLESNÉ VÝCHOVĚ NA FA

Tělesnou výchovu a sport na Fakultě architektury zajišťuje Ústav tělesné výchovy a

sportu ČVUT (dále ÚTVS) se sídlem ve Sportovním centru ČVUT: Pod Juliskou 4,

Praha 6.

I. 013


|ředitel|:

|sekretariát|:

|kontaktní os.|:

doc. PaedDr. Jiří Drnek, CSc.

Miluše Čermáková

e: miluse.cermakova@utvs.cvut

Irena Brůnová

e: irena.brunova@utvs.cvut

PaedDr. Antonín Ludvík

e: antonin.ludvik@utvs.cvut.cz, t: +420 224 351 888 (č.dv.202)

Tělesná výchova je po celou dobu studia dobrovolná. Studenti si každý semestr

mohou zapsat volitelnou tělesnou výchovu do komponenty KOS a do indexu, poté

se mohou dle svého zájmu a časových možností zapsat do vypsaných hodin TV.

Sportovní nabídka je rozšířena o zimní a letní výcvikové kurzy, které si je nutno zapsat

podobně jako volitelnou tělesnou výchovu.

Veškeré informace o tělesné výchově, sporotvních kurzech a sportovních aktivitách

na ČVUT spolu s přihláškou do tělesné výchovy najdete na webových stránkách ÚTVS

www.utvs.cz.

7. VÝUKA JAZYKŮ

Jazykovou výuku na Fakultě architektury zajišťuje 15126 Kabinet jazyků FA ČVUT.

Kurzy v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV) nabízejí studium jazyka anglického,

francouzského, německého, ruského a španělského na různých stupních pokročilosti,

a to především pro studenty bakalářského studijního programu, ale také pro ostatní

studenty FA, studenty jiných fakult ČVUT a pro veřejnost. Studentům FA jsou tyto

kurzy doporučovány jako přípravné kurzy před povinnými kurzy odborného jazyka

a rovněž jako příprava ke vstupní jazykové zkoušce pro studenty, kteří u této zkoušky

neuspěli.

PRŮBĚH STUDIA CIZÍCH JAZYKŮ NA FA ČVUT:

1. Výběr cizího jazyka při zápisu do 1. ročníku

2. Vstupní test před zahájením 1. ročníku

3. Přípravné kurzy před povinnými kurzy odborného jazyka

v rámci CŽV

4. Povinná zkouška z obecného jazyka JAZYK ZKOUŠKA |JZK|

5. Povinné kurzy odborného jazyka |OJ I|

6. Povinná zkouška z odborného jazyka |OJ I|

7. Povinně volitelné kurzy odborného jazyka |OJ II|

8. Povinně volitelné kurzy odborného jazyka |OJ III|

9. Studijní pobyty v rámci programu Erasmus

I. 014


POVINNÉ PŘEDMĚTY BAKALÁŘSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU:

ODBORNÝ JAZYK I

Vstupním předpokladem k zápisu do těchto kurzů je složení povinné zkoušky

z obecného jazyka JAZYK ZKOUŠKA |JZK|, která následuje většinou po absolvování

přípravných kursů obecného jazyka v rámci CŽV na konci 1. ročníku, eventuelně dříve,

či později – dle individuální úrovně jazykových dovedností - viz studijní plány.

POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY BAKALÁŘSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU:

ODBORNÝ JAZYK II; ODBORNÝ JAZYK III

Pro studenty vyšších ročníků jsou nabízeny tyto cizí jazyky:

Anglický, německý, francouzský pro studenty oboru Architektura, německý

a francouzský pro studenty oboru Průmyslový design (kurzy NJ a FJ jsou

společné pro všechny obory, pouze angličtina je vyučována ve speciálních kurzech

pro Průmyslový design). Kurzy jsou poskytovány zdarma.

KURZY DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU:

Jazykové kurzy jsou povinné pro doktorandy, kteří byli u přijímacího řízení hodnoceni

z jazyka známkou C „dobře“, D „uspokojivě“a E „dostatečně“, pro ostatní doktorandy

jsou volitelné. Doktorandi mohou navštěvovat též kurzy odborného jazyka určené

pro studenty bakalářského studia, popř. kurzy Celoživotního vzdělávání.

Doktorandi, kteří byli hodnoceni u přijímacího řízení z jazyka známkou A „výborně“

nebo B „velmi dobře“ mohou složit závěrečnou jazykovou zkoušku bez předchozí

návštěvy kurzů, během prvního roku doktorského studia.

Jazyková zkouška: Studenti doktorského studia mají za povinnost složit zkoušku

z jednoho světového jazyka vyučovaného na FA (angličtina, francouzština, němčina).

Podmínkou zápisu ke zkoušce je odevzdání resumé a výpisu odborné terminologie

s českým překladem (každé v rozsahu 2 stran) z přečteného cizojazyčného odborného

textu v rozsahu 100 stran. Termín zkoušky je vypsán po domluvě s vyučujícím.

MIMOFAKULTNÍ JAZYKOVÁ VÝUKA:

V Kabinetu jazyků probíhá rovněž výuka italštiny pro začátečníky, mírně pokročilé

a pokročilé a novořečtiny pro začátečníky. Tyto jazykové kurzy jsou pořádány

Rektorátem ČVUT v rámci vzdělávacích programů EU a jsou určeny pro studenty

všech fakult ČVUT, kteří mají v úmyslu studovat v zahraničí. Kurzy jsou zdarma

a zápis se koná vždy začátkem semestru během prvních hodin výuky. Informace

o kurzech a rozvrhu jsou umístěny na nástěnce.

KURSY V RÁMCI CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ:

Kurzy CŽV nabízející na různých stupních pokročilosti jazyk anglický, francouzský,

německý, ruský a španělský, a to především pro studenty bakalářského studijního

programu, ale také pro ostatní studenty FA i jiných fakult ČVUT a pro veřejnost.

I. 015


Studentům FA jsou tyto kurzy doporučovány jako přípravné kurzy před povinnými

kurzy odborného jazyka a rovněž jako příprava ke vstupní jazykové zkoušce pro

studenty, kteří u této zkoušky neuspěli. Bližší informace o přihlašování do těchto kurzů

viz kapitola CŽV.

Podrobné informace naleznete na nástěnce Kabinetu jazyků za prosklenou stěnou

kabinetu č. 209 a na nástěnkách mezi učebnami 201 a 202 v 1. patře budově Fakulty

architektury a na webových stránkách FA www.fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15126.

8. KNIHOVNY

V rámci ČVUT došlo ke sloučení všech fakultních knihoven a nová centrální knihovna

ČVUT, do které byl převeden knižní fond všech fakult, je studentům k dispozici v budově

Národní technické knihovny (NTK).

PŘÍRUČNÍ KNIHOVNA:

|vedoucí knihovny|:

|knihovna je otevřena|:

Mgr. Blanka Kynčlová

e: kynclova@fa.cvut.cz, t: +420 22435 6361 |č.m.741|

pondělí až čtvrtek 10:00 – 11:30 hod., 13:00 – 17:30 hod.

pátek 9:00 – 11:30 hod

Tradiční příruční knihovna Ústavů teorie a dějin architektury a Ústavu památkové

péče je specializována na literaturu k dějinám architektury a umění. Jejím základem

jsou především knihovny předchůdců příslušných ústavů FA (původně založena

profesorem Josefem Zítkem a významně posílena profesorem Oldřichem Stefanem).

Fond je systematicky průběžně doplňován v souladu s koncepcí výuky ústavů 15113

a 15114. Knihovna obsahuje řadu pozoruhodných i velmi vzácných titulů, včetně

unikátních svazků díla architekta Violet-le-Duca. V současné době v knihovně lze

nalézt významná naše i zahraniční odborná periodika, ale také celou řadu nových

publikací se soudobou i historickou tématikou. Novinkou ve fondu jsou dokumentární

filmy o architektuře. Studium je prezenční. Informace o obsahu knihovny

i nových přírůstcích jsou průběžně aktualizovány na webových stránkách fakulty.

9. Redakce webu FA ČVUT

Redakce webu spravuje hlavní stránku a jednotlivé komponenty, za ostatní sekce

odpovídá příslušný akademický pracovník. Redakce informuje o aktuálním dění na FA

ve spolupráci s jednotlivými ústavy.

|redakce|:

Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D.

Jiří Horský

doc. Ing. Michael Rykl, Ph.D.

e: redakce@fa.cvut.cz; cit@fa.cvut.cz

I. 016


informace

o ústavech,

kabinetech

na FA

II.


A. SEZNAM ÚSTAVŮ _____________________ 001

B. ČINNOST ÚSTAVŮ, KABINETŮ __________ 005

15111. Ústav výtvarné tvorby _________________ 005

15113. Ústav teorie dějin architektury ___________ 006

15114. Ústav památkové péče ________________ 008

15115. Ústav interiéru a výstavnictví ____________ 009

15116. Kabinet modelového projektování ________ 010

15118: Ústav nauky o budovách _______________ 011

15119. Ústav urbanismu ____________________ 013

15121. Ústav prostorového plánování __________ 015

15122: Ústav nosných konstrukcí ______________ 016

15123. Ústav stavitelství I ___________________ 017

15124. Ústav stavitelství II ___________________ 019

15126. Kabinet jazyků ______________________ 021

15127. Ústav navrhování I ___________________ 021

15128. Ústav navrhování II ___________________ 023

15129. Ústav navrhování III ___________________ 024

15150. Ústav průmyslového designu ____________ 026


A. SEZNAM ÚSTAVŮ, KABINETŮ

15111. ÚSTAV VÝTVARNÉ TVORBY

-------------------------------------------

15113. ÚSTAV TEORIE DĚJIN ARCHITEKTURY

-------------------------------------------

15114. ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE

-------------------------------------------

15115. ÚSTAV INTERIÉRU A VÝSTAVNICTVÍ

-------------------------------------------

15116. KABINET MODELOVÉHO PROJEKTOVÁNÍ

-------------------------------------------

15118. ÚSTAV NAUKY O BUDOVÁCH

-------------------------------------------

15119. ÚSTAV URBANISMU

-------------------------------------------

15121. ÚSTAV PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ

-------------------------------------------

II. 001


vedoucí ústavu: Akad. mal. Karel Pokorný, e: karel.pokorny@fa.cvut.cz

-----------------------------------------

sekretariát: Radka Formánková, e: radka.formankova@fa.cvut.cz

vedoucí ústavu: prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc., e:matus.dulla@fa.cvut.cz

-----------------------------------------

sekretariát: Ing. arch. M. Schnitzerová, e: monika.schnitzerova@fa.cvut.cz

vedoucí ústavu: prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa, e: girsavac@fa.cvut.cz

-----------------------------------------

sekretariát: Ing. arch. M. Schnitzerová, e: monika.schnitzerova@fa.cvut.cz

pověřený ved. ústavu: doc. akad. arch. Vladimír Soukenka, e: soukenka@fa.cvut.cz

-----------------------------------------

sekretariát: Ivana Dubná, e: dubna@fa.cvut.cz

vedoucí kabinetu: Ing. arch. Dana Matějovská, e: matejdan@fa.cvut.cz

-----------------------------------------

sekretariát: Květa Dvořáková, e: kveta.dvorakova@fa.cvut.cz

pověřený ved. ústavu: doc. Ing. arch. M. Kohout, e: michal.kohout@fa.cvut.cz

-----------------------------------------

sekretariát: Ing. arch. Barbora Peterková, e: barbora.peterkova@fa.cvut.cz

vedoucí ústavu: doc. Ing. arch. Jan Jehlík, e: jan.jehlik@fa.cvut.cz

-----------------------------------------

sekretariát: Ivana Dubná, e: dubna@fa.cvut.cz

vedoucí ústavu: prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc, e: maier@fa.cvut.cz

-----------------------------------------

sekretariát: Mgr. Emma Šárová, e: emma.sarova@fa.cvut.cz

II. 002


15122. ÚSTAV NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

------------------------------------------

15123. ÚSTAV STAVITELSTVÍ I

------------------------------------------

15124. ÚSTAV STAVITELSTVÍ II

------------------------------------------

15126. KABINET JAZYKŮ

------------------------------------------

15127. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ I

------------------------------------------

15128. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ II

------------------------------------------

15129. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ III

------------------------------------------

15150. ÚSTAV PRŮMYSLOVÉHO DESIGNU

------------------------------------------

II. 003


vedoucí ústavu: doc. Ing.Karel Lorenz, CSc., e: lorenz@fa.cvut.cz

------------------------------------------

sekretariát: Eva Frýdlová, e: frydlova@fa.cvut.cz

vedoucí ústavu: prof. Ing. Miroslav Pavlík, CSc, e: pavlik@cvut.cz

------------------------------------------

sekretariát: Ing. Tamara Vlasáková, e: vlasatam@fa.cvut.cz

vedoucí ústavu: doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc., e: pokorny@fa.cvut.cz

------------------------------------------

sekretariát: Eva Frýdlová, e: frydlova@fa.cvut.cz

vedoucí kabinetu: PhDr. Kateřina Valentová, e: valentova@fa.cvut.cz

-----------------------------------------

pověřený vedoucí ústavu: doc. Ing. arch. Ján Štempel, e: jan.stempel@fa.cvut.cz

------------------------------------------

sekretariát: Daniela Čajová, e: daniela.cajova@fa.cvut.cz

vedoucí ústavu: prof.ing. arch.-ir. Zdeněk Zavřel, e: zzavrel@fa.cvut.cz

------------------------------------------

sekretariát: Daniela Čajová, e: daniela.cajova@fa.cvut.cz

vedoucí ústavu: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, e: labus@fa.cvut.cz

------------------------------------------

sekretariát: Daniela Čajová, e: daniela.cajova@fa.cvut.cz

pověřený vedoucí ústavu: doc. akad. soch. Alexius Appl, e: applalex@fa.cvut.cz

------------------------------------------

sekretariát: Radka Formánková, e: formarad@fa.cvut.cz

II. 004


B.

ČINNOST ÚSTAVŮ, KABINETŮ

Pedagogickou, vědecko-výzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnost na Fakultě

architektury zajišťuje 14 ústavů a dva kabinety.

Bližší informace o výučovaných předmětech, kurzech a ateliérech zajišťované ústavy

viz: sekce III. výuka na FA, sekce VI. další aktivity na FA

15111. ÚSTAV VÝTVARNÉ TVORBY

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 264, +420 224 356 263; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15111

LIDÉ:

|vedoucí ústavu|:

|sekretariát|:

Akad. mal. Karel Pokorný

Radka Formánková

|pedagogičtí a vědečtí pracovníci|:

Akad. mal. Milada Gabrielová

Ing. arch. Magdalena Koubek Michaličková

MgA. Zorka Krejčí

Akad. mal. Gabriela Nováková

|externí pracovníci|: Akad. mal. Jan Bačkovský

MgA. Ondřej Bouška

MgA. Martina Fotrová

Ing. arch. Hana Smitková

O ÚSTAVU:

Rámec podpůrných výtvarných oborů výuce architektury poskytuje studentům základy

dovedností a myšlení v přesahu k vlastnímu způsobu vyjadřování prostřednictvím

kresby, barvy, modelování, grafiky, fotografie, kresby figury a technik, plynoucích

z požadavku zadaného úkolu k prohloubení vlastní invence, tříbící autorský projev.

KURZY A CŽV Ú511:

Koordinátor organizace kurzů nabízených ústavem a registrace studentů pro zařazeni

v rámci výuky CŽV akad.mal. Milada Gabrielová.

II. 005


15113. ÚSTAV TEORIE A DĚJIN ARCHITEKTURY

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 351; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15113

LIDÉ:

|vedoucí ústavu|:

|zástupce ved. ústavu|:

|sekretariát|:

prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.

doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.

Ing. arch. Monika Schnitzerová

|pedagogičtí a vědečtí pracovníci|:

Ing. akad. arch. Beryl Filsaková

Mgr. Hubert Guzik, Ph.D.

Ing. arch. Milena Hauserová, CSc. |též 15114|

prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc.

doc. Ing. Michael Rykl, Ph.D. |též 15114|

Mgr. Martina Sedláková, M.A.

doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.

Ing. arch. Ivana Tláskalová, Ph.D.

|výzkumné centrum průmyslového dědictví|:

PhDr. Benjamin Fragner |vedoucí|

Mgr. Lukáš Beran

Ing. Vladislava Valchářová

doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.

Mgr. Jan Zikmund

|knihovnice|: Mgr. Blanka Kynčlová |též 15114|

|externí pracovníci|:

PhDr. Jiří Kučírek, Ph.D.

|techničtí pracovníci|: Jan Calta |též 15114|

|doktorandi|:

Ing. arch. Klára Brůhová

Ing. arch. Kristýna Bělohradská

Ing. arch. Eva Bortelová

Ing. arch. Lenka Hejná

II. 006


|doktorandi|:

Ing. arch. Štěpán Jablonský

Ing. arch. Renata Klímová

Ing. arch. Veronika Kroulíková

Ing. arch. Lenka Kudláčková

Ing. arch. Bc. Čestmír Kříž

Mgr. Marián Matys

Mgr. Klára Mergerová

Mgr. Dana Linhartová

Ing. arch. Jaroslav Sládeček

PhDr. Jana Tichá

Bc. Barbora Zavadská

Mgr. Jan Zikmund

O ÚSTAVU:

Ústav se věnuje výzkumu a výuce dějin a teorie architektury a umění, včetně užitého

umění a designu a rovněž humanitním odvětvím, která souvisejí s architekturou:

filosofii, kulturologii, estetice, psychologii a sociologii.

Základním cyklem přednášek je velký chronologický přehled historie architektury

(7 semestrů) a umění (4 semestry). V jeho rámci pedagogové ústavu přednášejí také

výsledky vlastních bádání. Semináře uvádějí do dějin architektury, exkurze

po excelentních pražských i mimopražských památkách umožňují bezprostřední

pochopení historického stavebního fondu. Předkládá se uměleckohistorický pohled

na architektonické skvosty minulosti a jejich tvůrce, i neméně přitažlivý

architektonicko-stavební pohled na všední stránku vzniku staveb pro každodenní

život jejich současníků. Pozornost se zaměřuje také na průmyslové architektonické

dědictví a historii techniky. Roste význam historiografie současné architektonické

tvorby i myšlenkových konceptů a teorií architektury. Seminární práce nabízejí

možnost podrobnějšího rozpracování ateliérových zadání. Výuka základů

architektonického navrhování a architektonické kompozice vychází z historicko-teoretického

zázemí ústavu.

Specifickou činností je vzdělávání v Univerzitě třetího věku. Součástí ústavu

je Výzkumné centrum průmyslového dědictví, které se věnuje výzkumu záchraně

a novému využití industriálních staveb a areálů. Mapuje průmyslové dědictví v České

republice (http://registr.cvut.cz), podílí se na vědecké, pedagogické, publikační

a osvětové činnosti při projektech záchrany průmyslového dědictví. Aktivity ústavu

těsně souvisejí se zaměřením sesterského Ústavu památkové péče a renovací

(15114), se kterým bezprostředně spolupracuje ve studijním modulu Památková péče.

Pedagogové ústavu jsou autory řady monografických a encyklopedických publikací

o dějinách české (československé) architektury a o významných architektech.

II. 007


Když se zdá, že otázka, před kterou stojíme, je zcela nová, nabízí historie nejednu moudrou

odpověď založenou na minulé zkušenosti. Tu se ústav usiluje zprostředkovat.

DOKTORSKÉ STUDIUM:

Ústav dlouhodobě plní důležitou roli ve výuce doktorandů a výrazně se podílí

na hlavních přednáškách doktorského studia.

15114. ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: + 420 224 354 6551; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15114; pamatky-facvut.cz

LIDÉ:

|vedoucí ústavu|:

prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa

|zástupce vedoucího ú.|: Ing. arch. Milena Hauserová, CSc. |též 513|

|sekretariát|:

|pedagogičtí pracovníci|:

|externí pracovníci|:

|doktorandi|:

Ing. arch. Monika Schnitzerová

doc. Ing. arch. Ladislav Tichý, CSc.

doc. Ing. Michael Rykl, Ph.D. |též 513|

Ing. arch. Miroslav Cikán

Ing. arch. Tomáš Efler

Ing. arch. Jan Pešta

Ing. arch. Jiří Trojan

Mgr. Art. Peter Buš

PhDr. Martin Ebel

doc. PhDr. Josef Štulc

Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D.

Ing. arch. Aleš Bičík

Ing. arch. Robert Erdély

Ing. arch. Eva Hubičková

Ing. Filip Chmel

Mgr. Jan Chejn

Ing. Miloš Kudrnovský

Ing. arch. Barbora Vachová

|knihovna|: Mgr. Blanka Kynčlová |též 513|

Jan Calta |též 513|

II. 008


O ÚSTAVU:

Činnost ústavu je zaměřena na výuku památkové péče jak v poloze teoretické

discipliny, tak jako souboru praktických činností zaměřených na poznávání, ochranu,

obnovu a prezentaci památek. Aplikační rovina discipliny se orientuje na památky

stavební, urbanistické útvary a na kulturní krajinu. Důraz se klade na jejich kultivovanou

úpravu a na citlivý vstup soudobé architektury do historického prostředí.

Příprava architektů pro odborně fundované, kultivované a odpovědné zacházení

s historickými stavbami se rozvíjí v těchto základních rovinách. Jde zejména o:

• Odhalování a poznávání hodnotového potenciálu kulturního dědictví a porozumění

jeho roli v současném životě.

• Vytváření předpokladů pro kompetentní identifikaci hodnot historických staveb

• objasnění vztahu mezi vlastnostmi konkrétní památky, jejím prostředím

a konceptem její obnovy.

• Rozvíjení znalosti historických materiálů a konstrukcí, odpovídajících postupů

obnovy a zejména tradičních konstrukcí a technologií.

Studenti mohou pracovat ve dvou přidružených komplexních ateliérech architektů

V. Girsy, M. Cikána.

Přednášky, cvičení i ateliéry poskytují základy profesní přípravy pro budoucí praxi:

architekt univerzálního zaměření, vybavený navíc základem odborné průpravy pro

obnovu památek i pro působení v oblasti odborného řízení obnovy památkového

fondu, kde se setrvale projevuje nedostatek kvalifikovaných odborníků

(architekt – památkář, úředník státní památkové péče s výkonnou pravomocí ).

Zvláště v modulu: památkové péče |PP|ústav nabízí zájemcům prostor pro

seznámení s cíli a metodami vědecké práce a pomáhá jim zorientovat se ve smyslu

a cílech doktorského studia se zaměřením na dějiny architektury a památkovou péči.

DOKTORSKÉ STUDIUM:

Specializovaný doktorský program, zahrnující témata z oblasti poznání a obnovy

historického stavebního fondu (spolu s ústavem 513) – Dějiny architektury

a rekonstrukce památek |3501V004|.

15115. ÚSTAV INTERIÉRU A VÝSTAVNICTVÍ

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 269; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15115

LIDÉ:

|pověřený ved. ústavu|:

|sekretariát|:

doc. Akad. arch. Vladimír Soukenka

Ivana Dubná

II. 009


|pedagogičtí pracovníci|:

|externí pracovníci|:

Ing. arch. Pavla Kvízová

Akad. arch. Mojmír Průcha

Akad. arch. Marek Teska

Ing. akad. arch. Daniela Fenclová

O ÚSTAVU:

Ústav zajišťuje výuku v ZAN, ateliéru, přednášky a cvičení z Interiéru a výstavnictví

a z navazujících volitelných předmětů. V rámci bloku Nauka o stavbách III zajišťuje

ústav přednášky a cvičení z oddílu – Stavby pro kulturu. Výuka ústavu je zaměřena

na chápání architektury, jako výslednice vnitřní organizace prostoru a jeho funkcí

i výrazu. Pouhá fascinace abstraktní formou nepřináší architektuře lidský příběh.

Způsob vnímání a aranžmá prostoru divadelníky obsahuje i dnes stále platné rituály

a estetiku společenského života. Jde tedy o to vrátit do architektektonické výuky

i tvorby lidský příběh, jako scénář, nikoli jako holé typologické schéma. Jedná

se o změnu vnímání z paradigmatu vektorů ve sled perspektivních obrazů, nebo

náhradu ortogonálního promítání za pohled kamery v pohybu. Při hledání inspiračních

zdrojů pro architekturu v současném mediálním způsobu jejího vnímání spoluvytváří

ústav nový výukový nástroj – Institut Internédií společně s FEL ČVUT a AMU.

V rámci mezinárodních studijních programů přijímá ústav do ateliérové výuky

zahraniční studenty v angličtině . V tomto jazyce je přednášen i volitelný předmět

Historie nábytku a Design nábytku.

15116. KABINET MODELOVÉHO PROJEKTOVÁNÍ

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: + 420 224 356 206; e: molab@fa.cvut.cz ; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15116; molab.eu

LIDÉ:

|vedoucí kabinetu|:

|sekretariát|:

|pedagogičtí pracovníci|:

|externí pracovníci|:

Ing. arch. Dana Matějovská

Květa Dvořáková

doc. Dr.-ir. Henri H. Achten

Ing. arch. Petr Irinkov

Ing. arch. Lukáš Kurilla

Ing. arch. Kateřina Nováková

MgA. Martin Odehnal

Ing. Ivana Vinšová

Ing. arch. Viktor Johanis

Ing. Vladislav Kšír

II. 010


|externí pracovníci|:

|doktorand|:

Ing. arch. Jan Malec

Ing. arch. Stanislav Moravec

Ing. arch. Jiří Pavlíček, MA.

Ing. arch. Zdeněk Rudovský

RNDr. Jiří Šrubař, Ph.D.

Ing. arch. Veronika Zajíčková

Ing. arch. Peter Buš

Ing. arch. Martin Kaftan

Ing. arch. Zdeněk Kolář

Ing. arch. Kateřina Nováková

Ing. arch. Jiří Pavlíček, MA.

Ing. arch. Veronika Zajíčková

O ÚSTAVU:

Současná architektonická projekční praxe je zcela závislá na počítačích a informační

technologie se rozvíjejí neuvěřitelným tempem. MOLAB je experimentální pracoviště,

kde se novým návrhovým technologiím věnuje značná pozornost.

Kabinet modelového projektování MOLAB zajišťuje na fakultě výuku CAD, rozvíjí

výuku architektonického navrhování pomocí počítače CAAD (Computer Aided

Architectural Design) a také se věnuje výuce počítačové grafiky. Výuka CAD je v nabídce

bakalářského stupně, kde se studenti seznámí se základy CAD a jsou schopni

své dovednosti rozvíjet dalším intenzivním studiem.

Experimentální ateliér MOLABu se zaměřuje na vyšší specifické využití počítačů při

procesu architektonického navrhování CAAD. Vědecká činnost kabinetu se obecně

týká výzkumu procesu navrhování pomocí počítače CAAD (Computer Aided

Architectural Design). Tento výzkum vyvíjí a aplikuje nové progresivní CAAD techniky.

Doc.Achten a Ing.arch. Matějovská jsou členy grémia uznávané evropské asociace

eCAADe (Education and research in computer aided architectural design in Europe).

Studenti doktorandského studia mají možnost se seznámit s novinkami v tomto

oboru.

15118. ÚSTAV NAUKY O BUDOVÁCH

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 269; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15118

LIDÉ:

|pověřený ved. ústavu|:

doc. Ing. arch. Michal Kohout

|sekretariát|:

Ing. arch. Barbora Peterková

II. 011


|pedagogičtí pracovníci|:

|doktorandi|:

Ing. arch. David Belko

Ing. arch. Ondřej Dvořák, Ph.D.

doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc.

Ing. arch. Petr Hlaváček

Ing. arch. Magdalena Hlaváčková

doc. Ing. arch. Roman Koucký

Ing. arch. Edita Lisecová

doc. Ing. arch. Václav Mudra

prof. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.

Ing. arch. Jan Paroubek

Ing. arch. Zbyšek Stýblo

doc. Ing. arch. Irena Šestáková

Ing. arch. David Tichý, Ph.D.

Ing. arch. Martin Bureš

Ing. arch. Romana Fukalová

Ing. arch. Petr Hykel

Ing. arch. Jana Kubcová

Ing. arch. Barbora Mikitová

Ing. arch. Blanka Navrátilová

MgA. Jakub Novák

Ing. arch. Mirjana Petrik

Ing. Mariana Pytlounová

Mgr. Daniel Sokol

Ing. arch. Kamil Švaříček

Mgr. Lenka Váňová

Ing. arch. Martin Vlnas

Mgr. Anna Yunitsina

O ÚSTAVU:

Základem práce ústavu je pedagogická a výzkumná činnost na poli stavební typologie.

TYP je chápán jako základní skladebný prvek vystavěného prostředí: nejefektivnější

a nejsrozumitelnější odpověď na běžné zadání a situaci. Zároveň je nutné chápat,

že každé zadání i místo v prostoru a čase v sobě skrývá i potenciál pro jistou míru

atypického, které uživatele staveb orientuje svojí výpovědí o jedinečných okolnostech

jejich vzniku. Matoucí jsou extrémy: ubíjející jednotvárnost i chaotická přebujelost.

Cílem výuky v ústavu je naučit se skrze poznání zákonitostí skladby a vývoje TYPu

i ATYPu navrhovat co možná nejefektivnější na podněty bohaté, přitom však

srozumitelné a dlouhodobě stabilní vystavěné prostředí.

TYPE IS COOL!

II. 012


Výuka probíhá v 6 vertikálních ateliérech, 6 ateliérech ZAN a 6 teoretických předmětech

NS I-VI členěných na:

• základní typologii

NS I - základy nauky o stavbách

NS II - obytné budovy

• typologii běžných občanských staveb

NS III - školské a kulturní stavby

NS IV - rekreace, volny čas, sport

• typologii specifických staveb

NS V - technologicky a provozně náročné stavby

• netypologické strategie tvorby prostředí

NS VI - typologie v POSTtypologické době

15119. ÚSTAV URBANISMU

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 326; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15119

LIDÉ:

|vedoucí ústavu|:

|sekretariát|:

|pedagogičtí pracovníci|:

|externí pracovníci|:

doc. Ing. arch. Jan Jehlík

Ivana Dubná

Ing. arch. Michal Bartošek

PhDr. Ing. arch. Lenka Burgerová

doc. Ing. arch. Irena Fialová

Ing. Radmila Fingerová

Mgr. Marcela Hanáčková

doc. Ing. arch. Radek Kolařík

Ing. arch. Lada Kolaříková

Ing. arch. Michal Kuzemenský

Ing. arch. Ivan Plicka, CSc.

PhDr. JUDr. Jiří Plos

Ing. arch. Jan Sedlák

Ing. arch. Matyáš Sedlák

Ing. Jan Šteflíček

Ing. arch. Hana Špalková

Ing. arch. Jana Zdráhalová, Ph.D.

Tomáš Ctibor, CRE, FRICS

MgA. Ondřej Synek

II. 013


|doktorandi|:

Ing. arch. Dominik Aleš

Ing. arch. Annamaria Bohuniczky

Ing. arch. Anna Háblová

Ing. arch. Jaromír Hainc

Ing. arch. Jan Jaroš

Ing. arch. Dušan Mellner

Ing. arch. Pavla Melková

Ing. arch. Alena Mocová

Ing. Markéta Stránská

O ÚSTAVU:

Urbanismus (stavbu měst) a krajinářskou architekturu je třeba chápat jako silnou

architektonickou disciplínu s vazbou jak na architekturu, tak na územní

(prostorové) plánování. Aktuálními tématy urbanismu jsou: způsob života ve městech

a na venkově, formování a strukturování veřejného prostoru jako stavby

a erudice architekta v celém procesu rozvoje, proměny a ochrany sídel a jejich částí.

Koncepce výuky ústavu urbanismu je postavena na “procesním” způsobu,

tzn. na postupu kopírujícím proces poznávání daného předmětu zájmu ve smyslu:

„Co to je – Proč to je – Jaké to má být – Jak k tomu dojít”.

Výuka je tedy uspořádána v těchto učebních blocích:

• Předmět a jeho projevy - TYPOLOGIE (U I – Prostředí, U V – Soubory staveb)

• Příčiny vzniku a trvání projevů - VÝVOJ (U II – Vývoj)

• Proměna předmětu – TEORIE (U III – Teorie, U VI - Tendence)

• Proces vedoucí k proměně – NAVRHOVÁNÍ (U IV – Navrhování, U VII - Procesy)

Program Erasmus - ústav zabezpečuje výuku v anglickém jazyce předmětů 555U2

Urbanism II – History, 555U3 Urbanism III – Theory, 555U4 Urbanism IV – Design and

555 TKZ1 – Landscape Architecture – Introduction.

DOKTORSKÉ STUDIUM:

Ústav usiluje o úzkou vazbu práce doktorandů jak na probíhající výuku, tak i na další

výzkum a vlastní projekční, publikační a expertizní činnost členů ústavu. Na ústavu

je zřízen Doktorský klub, ve kterém se všichni doktorandi ústavu pravidelně setkávají

a předávají si zkušenosti. Ústav zabezpečuje výuku doktorandského předmětu

519dUR7 Stavba měst. Školitelé doktorantského studia:

doc. Ing. arch. Jan Jehlík, doc. Ing. arch. Irena Fialová, doc. Ing. arch. Radek Kolařík.

Ústav je garantem státní zkoušky z urbanismu a územního|prostorového|plánová

ní. Podrobnosti na nástěnce v 5.podlaží a na webových stránkách ústavu 519 nebo

webových stránkách FA ČVUT: fa.cvut.cz/Cz/Studium

II. 014


15121. ÚSTAV PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 325; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15121

LIDÉ:

|vedoucí ústavu|:

|sekretariát|:

prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.

Emma Šárová

|pedagogičtí pracovníci|: Mgr. Jiří Čtyroký

Henry W.A. Hanson IV, M.A.AIA, ASLA

Ing. arch. Petr Klápště

Ing. arch. Vít Řezáč

prof. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Ing. arch. Jakub Vorel, Ph.D

RNDr. Jan Vozáb, Ph.D.

|vědečtí a TP pracovníci pracovníci|:

Ing. Filip Drda

Ing. Daniel Franke, Ph.D

|externí pracovníci|:

|doktorandi|:

Ing. Irena Benešová, Ph.D

Ing. arch. Veronika Šindlerová

Ing. Lucia Filová

Ing. arch. Marta Jędrychowicz-Kaliszan

Ing. arch. Markéta Hugová

Ing. arch. Milan Macoun

Ing. arch. Tomáš Peltán

Mgr. Jan Richtr

Ing. Martina Sarvašová

Ing. arch. Kristýna Stará

Ing. Kamila Svobodová

Ing. Tereza Vokurková

O ÚSTAVU:

Ústav se zaměřuje na pedagogickou, vědeckovýzkumnou i praktickou činnost

prostorového plánování jako managementu změn fyzického i sociálního prostředí.

V pedagogické činnosti připravuje architekty pro činnost v oboru územní plánování.

Architektům navrhujícím stavby poskytuje základní informace z oblasti územního

plánování, geografických informačních systémů, ekologie, sociální ekologie

a ekonomiky územního rozvoje, potřebné pro výkon jejich profese.

II. 015


Těžištěm pedagogického působení ústavu je magisterský a doktorský stupeň studia

a celoživotní vzdělávání. Většinu výuky ústav zajišťuje v české i anglické verzi.

KURZY A CŽV:

Ústav obsahově a organizačně zajišťuje kursy celoživotního vzdělávání:

• Využití geografických informačních systémů v územním plánování

• Aplikace GIS v činnosti orgánů územního plánování a stavebních úřadů

• Příprava ke zkoušce ze zvláštní odborné způsobilosti pracovníků veřejné správy

na úseku územního plánování. Ústav spolupracuje s odborníky z jiných vysokých

škol a dalších odborných pracovišť.

15122. ÚSTAV NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 296; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15122

LIDÉ:

|vedoucí ústavu|:

|zástupce ved. ústavu|:

|sekretariát|:

|pedagogičtí pracovníci|:

|doktorandi|:

doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.

RNDr. Vladimíra Hájková, Ph.D.

Eva Frýdlová

RNDr. Stanislava Čečáková

prof. Ing. Miloš Drdácký, DrSc., Dr.h.c.

prof. Ing. Milan Holický, DrSc.

Ing. Naďa Holická, CSc.

Ing. Jan Hora, Ph.D.

Ing. Tomáš Juranka

RNDr. Dana Kolářová

Ing. Michaela Kostelecká

Ing. Lucie Matoušová

Ing. Martin Pospíšil, Ph.D.

Ing. Miloslav Smutek, Ph.D.

RNDr. Petra Surynková

RNDr. Jiří Šrubař, Ph.D.

Ing. Miroslav Vokáč, Ph.D.

Ing. René Segeťa

Ing. Zdeněk Vacek

II. 016


O ÚSTAVU:

Ústav zajišťuje výuku předmětů: Matematika, Deskriptivní geometrie, Statika, Nosné

konstrukce, a dále zajišťuje konzultace v komplexních ateliérech.

Výuka matematiky a deskriptivní geometrie je koncipována tak, aby si studenti osvojili

učivo, které je teoretickým základem pro odborné předměty. Oba předměty rozvíjejí

prostorovou představivost, logické a abstraktní myšlení studentů.

Výuka statiky a nosných konstrukcí je zaměřena na získání uceleného pohledu

posluchačů na chování nosné konstrukce jednak obecně, jednak v provedeních

z různých konstrukčních materiálů a dále na vypěstování schopnosti optimalizace

při výběru konstrukčních systémů včetně jejich zakládání.

Magisterský studijní program navazující 2012/2013 – výuka v anglickém jazyce:

PROGRAMME OF MASTER DEGREE STUDY IN ENGLISH LANGUAGE

BUILDING STRUCTURES

Vědeckovýzkumná činnost ústavu je zaměřena na diferenciální geometrii, aplikovanou

matematiku, dále normotvornou činnost a aplikační výzkum v oboru zděných

a kamenných konstrukcí.

DOKTORSKÉ STUDIUM:

Ústav se podílí na doktorandském studiu v oboru architektura a pozemní stavitelství

(školitel doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.).

15123. ÚSTAV STAVITELSTVÍ I

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 297; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15123

LIDÉ:

|vedoucí ústavu|:

|zástupce ved. ústavu|:

|sekretariát|:

|pedagogičtí pracovníci|:

prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.

doc. Ing. Vladimír Daňkovský, CSc.

Ing. Tamara Vlasáková

doc. Ing. arch. Václav Aulický

doc. Ing. arch. Miloš Florián, Ph.D.

doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.

Ing. Jaroslava Babánková

II. 017


Ing. arch. Jan Hlavín, Ph.D.

Ing. Vladimír Jirka, Ph.D.

Ing. Mirslava Kuchtová

Ing. Pavel Meloun

Ing. Jiří Mráz

Ing. Marek Novotný, PhD.

Ing. Bedřiška Vaňková

|externí pracovníci|:

|doktorandi|:

Ing. arch. Zdenka Aulická

Akad. arch. Miloslav Čejka

Ing. arch. Vít Kándl

Ing. Aleš Poděbrad

Ing. Marcela Koukolová

Ing. Pavel Štěpán

RNDr. Jana Tourková

Ing. Miloš Vojíř

doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc.

Ing.arch. Jaroslav Hulín

Ing. arch. Lukáš Kurilla

Ing. Michal Kutálek

Ing. arch. Nina Mainerová

Ing. arch. Marek Pavlas

Ing. arch. Lukáš Procházka

Ing. Zdeněk Rudovský

Ing. Marek Růžička

Ing. arch. Šárka Vomelová

O ÚSTAVU:

Pracovníci ústavu zabezpečují výuku předmětů Pozemní stavitelství a Stavební

materiály. Součástí výuky je atelier architektonického a konstrukčního projektování

a výuka ZAN. Dále se formou konzultací podílejí na výuce v ostatních ateliérech.

Ústav je garantem výuky předmětů Geologie a Geodézie.

Činnost ústavu je zaměřena na problematiku komplexní konstrukční tvorby staveb,

orientovanou na výuku, výzkum, expertní, publikační a projektovou činnost i šíření

technických informací v architektonické a stavební obci. Pozornost je věnována

stávajícím a vývojovým trendům v oblasti nosných a kompletačních konstrukcí,

problematice udržitelného rozvoje stavění, problémům trvanlivosti a spolehlivosti

konstrukcí, příčinám poruch staveb a otázkám obnovy staveb.

II. 018


DOKTORSKÉ STUDIUM:

Ústav se dále podílí na doktorském studiu v oboru architektura a pozemní

stavitelství. Studium je zaměřeno na rozvoj obecné teorie konstrukční tvorby

staveb, zejména v oblasti spodní stavby, obvodových plášťů budov i střech všech

typů a progresivních konstrukčních systémů, udržitelného rozvoje stavění

a stavební legislativy.

15124. ÚSTAV STAVITELSTVÍ II

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 296; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15124

LIDÉ:

|vedoucí ústavu|:

|sekretariát|:

doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc.

Eva Frýdlová

|pedagogičtí pracovníci|:

Technická zařízení budov, Technická infrastruktura, Obnovitelné zdroje energie:

doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc.

doc. Ing. Václav Bystřický, CSc.

doc. Ing. František Medek, CSc.

Ing. Zuzana Vyoralová

Ing. Lenka Reinberková, Ph.D.

Ing. Eva Smažilová

Ing. Petr Hrdlička

Ing. Jan Žemlička

doc.ing.Václav Kupilík, CSc.

Stavební fyzika:

doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.

doc. Ing. František Kulhánek, CSc.

Ing. Daniela Bošová, Ph.D.

Ing. Martina Zapletalová, Ph.D.

Provádění a stavební management:

doc. Pavel Svoboda, CSc.

Ing. Michal Pánek

Ing. Milada Votrubová, CSc.

Ekonomika a management: Ing.Dana Měšťanová,CSc.

Ing. Petr Hanzal

Ing. Eva Furyová

II. 019


Ing. arch. Ivo Koukol

Ing. Oldřich Kupec

Ing. Pavel Ficek

Stavební právo:

|doktorandi|:

PhDr. JUDr. Jiří Plos

JUDr. Libor Vaňous

Ing.Petr Serafín

Ing. Zuzana Vyoralová

Ing. Michal Pánek

Ing. Jiří Adámek

Ing. arch.Kristina Macurová

O ÚSTAVU:

Technická zařízení budov - zdravotní technika, vytápěcí technika a vzduchotechnika,

netradiční zdroje energie, elektrotechnika a umělé osvětlení, strojní a komunální

technická zařízení. Technická infrastruktura – obslužné systémy, přenos hmot, energie

a informací. Návaznosti jednotlivých staveb a jejich souborů na tyto systémy.

Stavební fyzika - tepelná technika budov, akustika, denní osvětlení a oslunění budov.

Provádění staveb a stavební management. Provádění staveb – konstrukčně výrobní

systémy technologických etap stavebních objektů; souvislosti stavebně technologického

návrhu objektů a staveb s projektovým řešením; zásady organizace výstavby.

Provádění dřevěných a nízko energetických budov. Stavební management – orientace

architekta v metodách organizace a řízení, organizace, řídící struktury, systém řízení

projektových a inženýrských subjektů, podnikatelské projekty, podnikání

v oblasti aktivit architekta Ekonomie staveb a sídel - ústav poskytuje základní

orientaci v ekonomických vztazích při přípravě a realizaci stavebního díla,

( právu správním, hospodářském a živnostenském při podnikání,) význam propočtů

ekonomické efektivnosti v činnostech architekta, investice, investování, hodnocení

investičních příležitostí při přípravě územního rozvoje a dalších fázích investičního

procesu projektování, územním a stavebně správním řízení, státním dohledu

a ekologii stavění. Právo - systém práva, přehled právních předpisů veřejného

a soukromého práva dotýkajících se výstavby a výkonu profese.

Program Erasmus - výuka v anglickém jazyce předmětů TZI2, PAM2 a EKON.

Ústav zabezpečuje výuku v doktorském studijním programu oboru architektura

a stavitelství, do činnosti členů ústavu patří vědecko-výzkumná, publikační,

expertní a projektová činnost.

Ústav je garantem státní zkoušky: Podrobnosti na nástěnce v 5.podlaží

a na webových stránkách ústavu 524 |Stavební management - Státní zkouška|nebo

na stránkách FA CVUT: fa.cvut.cz/Cz/Studium

II. 020


15126. KABINET JAZYKŮ

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 233, +420 733 690 642; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15126

LIDÉ:

|vedoucí kabinetu|:

|pedagogičtí pracovníci|:

|externí pracovníci|:

PhDr. Kateřina Valentová

Ing. arch. L. Caravanasová

Mgr. Ing. Zuzana Krýzlová

Mgr. Magdaléna Waageová

Jonathan Holmes, MA, ACMA

PhDr. Zdeněk Vyplel

O KABINETU:

Kabinet zajišťuje výuku cizích jazyků v rámci akreditovaných studijních

programů - bakalářského a doktorského, a různé jazykové kursy obecného jazyka

pro studenty i veřejnost.

KURZY A CŽV:

Veřejné kursy obecného jazyka nabízejí na různých stupních pokročilosti jazyk

anglický, francouzský, německý, ruský, španělský pro studenty bakalářského

studijního programu, ale i pro veřejnost. Studentům FA jsou tyto kursy doporučeny

jako příprava na povinné kursy odborného jazyka a rovněž jako příprava ke zkoušce

z obecného jazyka, která je vstupním předpokladem pro zápis do kursů odborného

jazyka. V rámci mimofakultní jazyková výuka 15126 Kabinetu jazyků zajišťuje rovněž

kurzy italštiny, pořádané Rektorátem ČVUT v rámci vzdělávacích programů EU pro

studenty všech fakult ČVUT, kteří mají v úmyslu studovat v zahraničí. Kurs je zdarma.

15127. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ I

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 373; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15127

LIDÉ:

|pověřený ved. ústavu|:

|sekretariát|:

|pedagogičtí pracovníci|:

doc. Ing. arch. Ján Štempel

Daniela Čajová

Ing. arch Jan Aulík

doc. Ing. arch. Zdeněk Jiran

Ing. arch. Akad. arch. Jaroslav Kosek

II. 021


doc. Akad. arch. Petr Kovář

Ing. arch. Aleš Lang

doc. Ing. arch. Luboš Pata

doc. Ing. arch. Zdeněk Rothbauer

prof. Ing. arch. Akad. arch. Alena Šrámková

|externí pracovníci|:

|doktorandi|:

Ing. arch. Ondřej Beneš

Ing. arch. Lukáš Holub

Ing. arch. Lenka Hornychová

Ing. arch. Roman Chvilíček

Ing. arch. Martina Portyková

Ing. arch. Lubor Sladký

Ing. arch. Lukáš Soukup

Ing. arch. Daniel Brachtl

Ing. arch. Martina Červinková

Ing. arch Jana Děnge

Ing. arch. Petr Koban

ng. arch. Jana Petrjánošová

Ing. arch. Marcel Šípka

Ing. arch Jan Tesař

O ÚSTAVU:

Ústav vyučuje všechny předměty ateliérové tvorby, které nabízí studijní plán

magisterského a bakalářského studijního programu na FA ČVUT – Základy

architektonického navrhování, Ateliér - realizační projekt, Ateliér – volitelný,

Diplomní seminář a Bakalářský i Diplomní projekt.

Pedagogové ústavu připravují rozšíření svého přednáškového podílu v rámci vlastního

přednáškového bloku. Ústav také zajišťuje výuku pro zahraniční studenty v anglickém

a francouzském jazyce a podílí se na spolupráci se zahraničními universitami.

V pedagogickém týmu ústavu jsou čeští architekti známí svými projekty a realizacemi

v České republice i v zahraničí. Je samozřejmé, že každý člen ústavu pracuje zároveň

jako praktický výkonný architekt a svými zkušenostmi obohacuje svou pedagogickou

činnost. Významná je i veřejná činnost členů ústavu v Obci architektů a Komoře

českých architektů.

DOKTORSKÉ STUDIUM:

Zároveň se pedagogové podílí na realizaci doktorských studijních programů. Probíhá

s jednotlivými pedagogy ústavu podle platných zadaných témat.

II. 022


15128. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ II

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 366; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15128

LIDÉ:

|vedoucí ústavu|:

|sekretariát|:

|pedagogičtí pracovníci|:

|externí pracovníci|:

|doktorandi|:

prof. Ing. arch.-ir. Zdeněk Zavřel

Daniela Čajová

Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D.

doc. Ing. arch. Akad. arch. Lukáš Liesler

Ing. arch. Josef Mádr

Ing. arch. Hana Seho

doc. Ing. arch. Eduard Schleger

Ing. arch. Kateřina Rottová |ZAN I + ZAN II|

Ing. arch. Yvette Vašourková |ZAN I + ZAN II|

Ing. arch. Martin Čeněk

Ing. arch. Hana Kasalová

Ing. arch. Lucie Kirovová

Ing. arch. Miroslav Ščudla

Ing. arch. Lucie Zemenová

O ÚSTAVU:

Ústav navrhování II se zaměřuje na architektonickou tvorbu v nejširším slova smyslu,

má přitom specifický zájem o aktuální témata jak ve výuce, tak i ve výzkumu:

• udržitelný rozvoj v architektuře, kabinety, ateliery

• bytová problematika současnosti

• integrální návrh velké stavby

Ústav vyučuje všechny předměty ateliérové tvorby, jež nabízí studijní plán FA ČVUT

Bakalářského a Magisterského studijního programu. Pedagogové ústavu jsou zkušení

architekti s dlouholetou praktickou i pedagogickou praxí a vedle nich architekti střední

i mladé generace, kteří již získali potřebné zkušenosti při realizaci vlastních staveb

i praxí v zahraničních kancelářích.

Ústav se podílí vedle vlastních ateliérů i na přednáškách a na dalších akcích jako jsou

mezinárodní workshopy, přednáškové cykly externích architektů a exkurzích u nás

i v zahraničí. Ústav má vlastní počítačové vybavení, kde mohou studenti pracovat

včetně plotru A1, barevné tiskárny A3, skeneru a dataprojektoru. Metoda výuky

je založena na otevřeném dialogu se studentem v rámci pevného časového plánu.

II. 023


Základem je myšlenkový a prostorový koncept převedený do stavební podoby tak,

aniž se síla myšlenky během procesu vytratí. Nezdůrazňujeme jen vizuální kvality,

ale stavíme na programatické rovnováze a prostorových kvalitách. Komfort uživatelů

a vztah k životnímu prostředí je při konečném hodnocení neméně důležitý.

Ústav spravuje internetové stránky Habilab (www.habilab.cz), které představují

otevřenou platformu pro prezentaci odborných textů zaměřených na problematiku

města a bydlení, internetové stránky mají přiděleno ISSN 1805-4048. Možnost

prezentovat původní odborné práce je otevřena všem autorům a autorkám, zejména

studentům a studentkám doktorských studijních programů. V současné době pracuje

team doktorandů Ústavu 15128 na realizaci projektu SOLAR DECATHLON 2013, vypsaném

US Department of Energy (www.airhouse.cz), v rámci kterého soutěží v návrhu

a stavbě solárního domu. Práce na projektu probíhá v úzké spolupráci s dalšimi fakultami

ČVUT – FSv / FS / FEl / FD a řadou externích firem.

DOKTORSKÉ STUDIUM:

Ústav usiluje o úzkou vazbu práce doktorandů jak na probíhající výuku, tak i na další

výzkum a vlastní expertizní činnost. K tomuto účelu je na ústavu zřízen Doktorandský

ateliér, který bude úzce spolupracovat s ostatními ústavy na společných tématech.

Školitelé doktorantského studia: doc. Ing. arch. Eduard Schleger (Obor Architektura,

stavitelství a technologie ), prof. Ing. arch.-ir. Zdeněk Zavřel (Obor Architektura, teorie

a tvorba).

15129. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ III

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 373; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15129

LIDÉ:

|vedoucí ústavu|:

|sekretariát|:

|pedagogičtí pracovníci|:

|externí pracovníci|:

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus

Daniela Čajová

doc. Ing. Michaela Brožová, aut. arch.

doc. Ing. akad. arch. Petr Hájek

doc. Ing. arch. Vladimír Krátký

Ing. arch. Jan Sedlák

doc. Ing. arch. Petr Suske, CSc.

Ing. akad. arch. Jan Šépka

Ing. arch. Ivan Hnízdil

Ing. arch. Jaroslav Hulín

II. 024


Ing. arch. Jiří Hůrka

Dipl. arch. Luis Marques

Akad. arch. Michal Šrámek

Ing. arch. Marek Tichý

Ing. arch. Mirka Tůmová

|doktorandi|:

Ing. arch. Milan Balůsek

Ing. arch. Ivan Gogolák

Ing. arch. Lukáš Grasse

Ing. arch. Markéta Jestřábová

Ing. arch. Zuzana Kosková

Ing. arch. Andrea Kubná

Ing. arch. Martin Poláček

Ing. arch. Vojtěch Sigmund

Ing. arch. Michal Smilek

Ing. arch. Tereza Šabatová

Ing. arch. Lukáš Vacek

Ing. arch. Šimon Vojtík

Ing. arch. Jan Záhora

O ÚSTAVU:

Ústav zajišťuje výuku všech předmětů ateliérové tvorby, které nabízí studijní plán

bakalářského a magisterského studijního programu FA. Pedagogové ústavu

se podílí rovněž na průběhu doktorských studijních programů. Zaměření ústavu

na výuku ateliérových předmětů ovlivňuje skladbu pedagogického sboru, složeného

z výrazných osobností v oblasti architektury a urbanismu.

Profilace ústavu je specifikována zejména individuálními charakteristikami

a profesním zaměřením jednotlivých pedagogů. Záměrně je volena různorodá

nabídka spektra ateliérů ústavu z hlediska jejich zaměření na různé oblasti

architektury a urbanismu i různorodého ideového a formálního přístupu k tvorbě

v úrovni konceptu i vlastního designu.

Ústav se podílí na zahraničních aktivitách školy a realizuje vlastní zahraniční spolupráce

se školou architektury EA Lyon (workshopy v letech 2005–2012 v La Tourette

ve Francii). V rámci ústavu se též pořádají tématické zájezdy (bytová výstavba – Berlín

2008 a 2012, Dánsko 2009, Holandsko 2010).

Na začátku roku 2012 v Centru současného umění DOX proběhla výstava

výzkumného projektu ANASTOMOSIS – propojené město ateliéru Petra Hájka

a Jaroslava Hulína.

II. 025


Výzkumná činnost ústavu se dlouhodobě zaměřuje na problematiku bydlení s tématy:

• Obytné prostředí a bydlení - hledání současných forem. Komunikace versus bariéry

v architektuře – sociální bydlení, bydlení seniorů,chráněné bydlení.

• Tradice a současnost – téma se zabývá vlivem tradiční architektury na moderní

a současnou architekturu.

• Knihovny v informačním věku – hledání současné podoby knihovny v digitálním

věku, jako prostředí navozující bio-psychosociální rovnováhu při zachování

optimálních parametrů návrhu.

• Flexibilní architektura – téma sleduje aktuální dynamické a flexibilní tendence,

které představují přínos nejen pro regeneraci a zahušťování městského prostředí,

ale i efektivní fungování jednotlivých budov. Vztah ekologie a architektury. Aplikace

holisticky chápaných principů ekologické architektury do architektury měst,

příměstských oblastí, sídel obecně a krajiny.

DOKTORSKÉ STUDIUM:

Zaměření doktorských studijních programů reflektuje společensky, umělecky

a technicky aktuální témata i profilaci a oblasti zájmů jejich garantů – pedagogů

ústavu vykonávajících funkci školitele.

15150. ÚSTAV PRŮMYSLOVÉHO DESIGNU

__________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; p: 4. patro t: +420 224 356 264, +420 731 450 581; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15150

LIDÉ:

|pověřený vedoucí ústavu|: doc. Akad. soch. Alexius Appl

|zástupce ved. ústavu|:

|sekretariát|:

|vedoucí ateliérů|:

|pedagogičtí pracovníci|:

Ing. arch. MgA. Eva Červinková

Radka Formánková

doc. Akad. soch. Alexius Appl

prof. Akad. arch. Jan Fišer

prof. Akad. soch. Marian Karel

doc. Ing. arch. Patrik Kotas

MgA. René Šulc

Ing. arch. MgA. Eva Červinková

MgA. Jan Jaroš

MgA. Josef Šafařík, Ph.D.

M.A. Henrieta Nezpěváková

II. 026


MgA. Adéla Bébarová

Marie Doucet MA /RCA/

|externí pracovníci|:

MUDr. Jana Dudová

RNDr. Jindra Lisalová

O ÚSTAVU:

Ústav je garantem výuky průmyslového designu jako samostatného studijního oboru

v rámci bakalářského programu na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Ústav

průmyslového designu dále koordinuje výuku ostatních předmětů v rámci oboru

Průmyslový design, které zajišťují jiné ústavy Fakulty architektury a koordinuje výuku

předmětů, které zajišťují příslušná pracoviště Fakulty dopravní a Fakulty strojní.

Výuka předmětů Základy designu I-II, Ateliér designu I, II, III a bakalářská práce

je soustředěna do 4 vertikálních ateliérů, ve kterých probíhá tvorba semestrálních

studentských projektů na nejrůznější témata z oboru průmyslový design. Předměty

z oblasti výtvarné tvorby (Ateliér – modelování, dílny I a II a Výtvarná tvorba I–V) jsou

soustředěny do ateliéru výtvarné tvorby.

II. 027


výuka na FA

III.


A. ATELIÉROVÁ VÝUKA NA FA _____________001

1. stud. obor. ARCHITEKTURA –

– profilace jednotlivých ZAN a ATELIÉRŮ _______ 001

2. STUD. OBOR. PRŮMYSLOVÝ DESIGN–

– profilace jednotlivých ZAN a ATELIÉRŮ _______ 026

B. VYUČOVANÉ PŘEDMĚTY NA FA __________ 033

1. stud. obor. ARCHITEKTURA __________________033

bakalářské, magisterské studium

doktorandské studium

2. stud. obor. PRŮMYSLOVÝ DESIGN _______________076

bakalářské studium

magisterské studium


A. ATELIÉROVÁ VÝUKA NA FA

1. ATELIÉROVÁ VÝUKA STUD. OBORU ARCHITEKTURA

Výukavýuka základů architektonického navrhování |ZAN| je rozdělena do 24 skupin,

studenti jsou do jednotlivých skupin přiřazováni abecedně. Na ZAN navazuje výuka

ve vertikálních ATELIÉRECH, která je rozdělena do 34 samostatných ATELIÉRŮ.

Studenti se zapisují do vybraných ateliérů po dohodě s vedoucím ateliéru.

__________________________________

SEZNAM ATELIÉRŮ ZAN:

ZAN Bartošek-Špalková

ZAN Brožová-Hůrka

ZAN Brožová-Šrámek

ZAN Filsaková

ZAN Fořtl-Belko

ZAN Hlaváček-Hlaváčková

ZAN Hlavín-Čejka

ZAN Kosek-Kovář

ZAN Kvízová-Fenclová

ZAN Navrátil-Mudra

ZAN Schleger-Liesler-Rottová

ZAN Seidl

ZAN Stýblo-Paroubek

ZAN Tichý

ZAN Tláskalová Zavillová

ZAN Trojan

ZAN Zavřel-Ščudla

ZAN Zavřel-Vašourková

U.15119

U.15129

U.15129

U.15113

U.15118

U.15118

U.15123

U.15127

U.15115

U.15118

U.15128

U.15127

U.15118

U.15114

U.15113

U.15114

U.15128

U.15128

III. 001


SEZNAM SAMOSTATNÝCH ATELIÉRŮ:

Ateliér Aulický

Ateliér Aulík

Ateliér Cikán

Ateliér Císler

Ateliér Florián |FLOW*|

Ateliér Fořtl

Ateliér Girsa

Ateliér Hanson

Ateliér Hájek

Ateliér Jehlík

Ateliér Kohout-Tichý

Ateliér Kolařík

Ateliér Koucký |1+XX|

Ateliér Krátký

Ateliér Kuzemenský

Ateliér Lang

Ateliér Lábus

Ateliér Maier

Ateliér |MOLAB|

Ateliér Máslo

Ateliér Navrátil

Ateliér Pata

Ateliér Plicka

Ateliér Rothbauer

Ateliér Schleger

Ateliér Sedlák

Ateliér Šestáková

Ateliér Soukenka

Ateliér Šrámková

Ateliér Stempel-Beneš

Ateliér Suske

Ateliér Šépka

Ateliér Zavřel

U.15123

U.15127

U.15114

U.15118

U.15123

U.15118

U.15114

U.15121

U.15129

U.15119

U.15118

U.15119

U.15118

U.15129

U.15119

U.15127

U.15129

U.15121

U.15116

U.15127

U.15118

U.15127

U.15119

U.15127

U.15128

U.15129

U.15118

U.15115

U.15127

U.15127

U.15129

U.15129

U.15128

III. 002


O ATELIÉRECH ZAN |1. ročník|:

ZAN (předměty Základy architektonického navrhování a Základní ateliér) uvádí

studenty 1. ročníku do hlavní disciplíny studia - architektonického navrhování

a předchází práci v následném Ateliéru (od 2. ročníku). V ZANu je nutné zvládnout

základní nástroje budoucí profese: míry a proporce, měřítko, základy kompozice, práce

s prostorem, použití barvy a světla. Mezi další získané dovednosti patří znalost práce

s místem (topografie, toponomie, orientace). V poslední době se k těmto tradičním

znalostním požadavkům přičleňují aspekty udržitelného rozvoje a jejich začlenění

do návrhu. Cílem ZANu je architektonické zvládnutí jednoduché stavby a její

prezentace (výkresy, model, text), při dosažení integrity programového obsahu - ideje,

konstrukce a prostoru.

O ATELIÉRECH |2. - 5 .ročník|:

Předmět Ateliér je jedním z centrálních bodů výchovy budoucího architekta na FA.

Po úspěšném začátku v ZANu volí student v 2. – 5. ročníku vlastní cestu ateliéry

v bakalářském a magisterském studiu. Od 90. let se postupně vyvinula myšlenka

“vertikálního ateliéru”, v němž vedle sebe pracují na různých typech projektů studenti

od druhého až do pátého ročníku. Vzájemná spolupráce, práce na obdobných

tématech a způsob komunikace s vedením ateliéru jsou pozitivně hodnoceny jako

hlavní výhody této pracovní metody. Na konci semestru se koná centrální výstava

projektů všech ateliérů, jež jsou hodnoceny komisí složenou z pedagogů fakulty

a externích odborníků. Každoročně je sestavována Ročenka FA, v níž jednotlivé

ústavy a ateliéry publikují výsledky své práce.

-------------------------------------

PODMÍNKY PRO ATELIÉRY ZAN |1. ročník|:

ZAN I |ZÁKLADY ARCHITEKTONICKÉHO NAVRHOVÁNÍ|

Výuka základů architektonického navrhování směřuje k ověření podstatných

předpokladů pro obor – pochopení prostorových vztahů, schopnost orientace

v prostoru a rozvíjení tvůrčí kreativity. V 1. semestru studenti odhalují vnitřní

strukturu architektonického díla, uvědomují si kvalitu prostoru, experimentují

s prostorovým konceptem. Vlastnímu návrhu předchází studium konkrétní

architektury se snahou o pochopení prostorových vazeb, měřítka, proporcí, osvětlení,

orientace a vztahu k místu. Cílem je naučit studenta koncepčnímu myšlení, metodice

architektonické práce a ovládnout základní způsoby zobrazování. Vlastnoruční

tvorbou trojrozměrného architektonického modelu je možné vést začínajícího

studenta k pochopení prostorové a hmotové podstaty architektonického díla.

Výsledný abstraktní model je zjednodušeným, redukovaným přepisem prostorového

uspořádání stavby, nosné struktury a subjektivně chápaných výrazových prostředků.

III. 003


• cíle:

Základním cílem je úvod posluchače do architektonického navrhování ve 3 rovinách:

1. přehled současné architektonické kultury

2. základní etika profese architekt

3. výuka dovedností nezbytných pro navazující předmět ZAN II

• způsob zadání:

1. úloha zaměřená na prostorový koncept probouzející fantazii a kreativitu:

seznámení se základními pojmy (světlo – stín; hmota – stěna – otvor –střecha –

sloup – kladí – schody)

2. úloha pro rozlišení měřítka:

kompozice – celek – části – jejich vzájemný vztah zásady ergonomie

3. analýza stávajících (pražských) staveb a prostorů:

město – vnitřní a vnější prostor – měřítko – anonymita / intimita – orientace

v podkladech, čtení mapy, plánu,

4. úloha kombinující různé materiály a geometrické formy:

vztah formy a materiálu, konstrukční možnosti (papír – dřevo – sklo – plast…)

• metoda práce:

1. analýza – idea – koncept – syntéza

2. referenční stavby – rozbor

3. analýza prostorových vztahů – kresba, axonometrie

4. krátká jasná formulace hlavní myšlenky pro návrh

5. písemná forma IDEA – LIBRETO – motto

6. idea návrhu – přeměna v konkrétní téma – vymezení tématu

• pedagogické vedení:

1. jasná formulace jednoznačného zadání

2. motivace pro rozšiřování vědomostí a vlastní hledání

3. podpora a rozvíjení kreativity a odpovědnosti studentů

4. zpětná vazba, individuální doprovázení, výchova k samostatnosti

5. postupná proměna studenta v přímého účastníka procesu tvorby

• požadované výsledky – znalosti:

1. orientace v hlavních tendencích a historii architektury

2. přehled o hlavních prvcích architektonického návrhu

3. interpretace architektonického návrhu – referenční projekty

4. čtení různých typů map a plánů, základy ergonomie

• schopnosti:

schopnost třídění informací, hledání souvislostí

prostorové orientace a tvorby v prostoru

myslet v alternativách – variantní návrhy

výklad a prezentace vlastního postupu – proč a jak?

kritického sebehodnocení v rámci objektivních kritérií

III. 004


• zručnosti:

graficky (ručně) vyjádřit základní myšlenku

fyzicky – vyrobit model ve větším měřítku (doporučeně 1:50)

písemně – popsat postup či rozbor stavby

pochopit význam architektonického výkresu

• kriteria hodnocení:

průběžná práce / aktivita, samostatnost, kreativita

zacházení s úlohou / orientace v zadání

transparentní způsob práce – argumentace

získané znalosti / dovednosti

realizovaný výsledek

jasná prezentace – grafická / model / písemně / ústní

• prezentace:

v průběhu semestru probíhají dvě prezentace, při nichž student musí být schopen

vysvětlit a zdůvodnit příslušnou etapu svého návrhu.

• finále:

v závěrečné rozpravě student obhajuje, jakým způsobem splnil jeho návrh požadavky

zadání. Závěrečná rozprava a hodnocení práce v ateliéru, pokud možno v rámci

celého Ústavu.

• vazba na související předměty:

Výtvarná tvorba, Deskriptivní geometrie, Nauka o stavbách I, Architektonická

kompozice, event. CAD I a II.

ZAN II |ZÁKLADNÍ ATELIÉR II|

Obsahem předmětu je úvod do projektování. Studenti si průběžně osvojují metodiku

architektonického navrhování, základní způsoby zobrazování dokumentace včetně

grafického zpracování jednotlivých návrhů a prezentace vlastní práce.

Řeší se úlohy menšího rozsahu (avšak min. dvoupodlažní stavby), se zadáním

na konkrétní místo v reálných podmínkách.

V návrhu se klade důraz na situování, prostorový koncept, logiku a jasnost základních

tektonických vazeb. Návrhy jsou průběžně ověřovány pracovním modelem, který

je architektonickou zkratkou – přepisem prostorového uspořádání a nosné struktury

stavby. V závěru každý student odevzdá finální model a základní architektonickou

výkresovou dokumentaci – situaci, půdorys, řezy, pohledy, perspektivní záběr

a výstižné detaily navrženého objektu nakreslené ve větším měřítku s odkazem

na referenční stavby.

Cílem je naučit studenta architektonickému myšlení, pochopit metodiku

architektonické práce a ovládnout základní způsoby zobrazování včetně prezentace

vlastního návrhu.

III. 005


• cíle:

Základním cílem je prohloubit znalosti posluchače v architektonickém navrhování

a vést ho k praktickému užívání základních pojmů:

hmota – stěna – otvor – střecha – nosník – kladí – schodiště – konstrukce stavby

orientace v konkrétním místě – terén – oslunění – denní světlo

uživatelský komfort šetrný k místu, přírodě, zdraví

cvičení v prostorové představivosti a konstrukčních schopnostech

rozvinutí architektonické myšlenky v prostoru a hmotě

zlepšení vlastního architektonického vyjádření

skica – kresba – model – komunikační schopnosti

• způsob zadání:

úlohy zaměřené na kvalitu místa a prostředí,

zahrnující konstrukční podstatu řešení:

úloha s konkrétním rozsahem přiměřeným programem

úloha na procvičení v užití měřítka

úloha na konkrétním místě v reálných podmínkách

• metoda práce:

průzkum místa – analýza – koncept – návrh

průzkum – záznam situace, kresby, foto, panorama

analýza prostorových vztahů, okolní prostředí

měřítko – orientace – oslunění

specifika konkrétního místa, lokality

základní koncept – esej hodnot

návrh – vlastní interpretace

prezentace obsahující základní výkres, situaci

a prostorové řešení. Model ve větším měřítku (doporučeně 1:50).

• pedagogické vedení:

jednoznačná formulace zadání

podpora a rozvíjení kreativity i odpovědnosti studentů

pozitivní motivace – vyzdvižení kvalit jednotlivých návrhů

zpětná vazba – individuální i společné prezentace

výchova studenta k týmové práci

• požadované výsledky – znalosti:

posluchač získá během předmětu zkušenost s návrhem hlavních prvků architektury

v konkrétním měřítku, schopnost orientovat se v referenčních projektech

základní pojmy životního prostředí

• schopnosti:

navrhovat v alternativách

práce s konkrétním jednoduchým programem

samostatná prezentace vlastní práce včetně zdůvodnění kritické sebehodnocení

v rámci objektivních kritérií

III. 006


• zručnosti:

graficky (ručně) vyjádřit základní myšlenku

základní dokumentace: situace, půdorysy – řezy – pohledy v daném měřítku

fyzicky – vyrobit model v různých materiálech (doporučení: práce s kartónem)

• kriteria hodnocení:

průběžná práce / aktivita, samostatnost, kreativita

transparentní způsob práce – argumentace

zacházení s úlohou / idea a její ztvárnění

získané znalosti / dovednosti

realizovaný výsledek

přístup z hlediska tvorby životního prostředí

jasná prezentace – grafická / model / písemně / ústní

• prezentace:

V průběhu semestru probíhají dvě prezentace, při nichž student musí být schopen

vysvětlit a zdůvodnit příslušnou etapu svého návrhu. Finále: V závěrečné rozpravě

student obhajuje vlastní vypracované úlohy. Závěrečná rozprava a hodnocení práce

v ateliéru, pokud možno v rámci Ústavu.

• vazba na související předměty:

Výtvarná tvorba, Deskriptivní geometrie, Nauka o stavbách I a II, Architektonická

kompozice, CAD I, II, III.

-------------------------------------

PODMÍNKY PRO ATELIÉRY BAK. STUPNĚ STUDIA |2. - 3 .ročník|:

ATBS |Ateliér bytová stavba|

• cíle:

seznámení posluchače s bytovou problematikou v nejširším slova smyslu:

stabilita prostředí |fyzická, fyzikální, společenská, duchovní| komplexní poznání

území, definování vnějších a vnitřních vztahůobjektu, struktura objektu |půdorysná,

prostorová, konstrukční| funkce bytu a jejich vzájemné vazby konstrukce, koncept

TZB, použité základní materiály praktické procvičení znalostí z předmětu Nauka

o stavbách II – obytné budovy.

• způsob zadání:

součástí je Soutěž FA o nejlepší bytový projekt (společné téma)

úloha s jasným bytovým programem – ateliérová interpretace daného tématu

rodinný dům nebo menší (nízkopodlažní) bytový dům úloha na konkrétním místě

v urbanistickém kontextu.

• způsob práce: Úvod - seznámení s aspekty navrhování bytových staveb formou

tematicky zaměřených přednášek (bytová typologie, jednotlivé systémy staveb,

ekologické principy…) rešerše realizovaných projekt, rozbor ešené lokality

(širší vztahy, analýzazadání) průběžné prezentace – program – prostorový koncept –

III. 007


materiály – konstrukce – návrh – úvahy o grafi cké prezentaci

• požadované výsledky:

portfolio A3 (rešerše, úvahy o programu, analýza zadání, dokumentace procesu

návrhu)návrh rodinného domu nebo menšího bytového domu vetn vazby

na konkrétní lokalitu (výkresy 1:50 nebo 1:100 + fyzický model)

• kriteria hodnocení:

způsob práce během semestru – argumentace - zacházení s úlohou, účast

na konzultacích, získané znalosti | dovednosti, realizovaný výsledek – užití

materiál(konstrukce, prezentace | sdílnost + grafická úroveň| model | písemné |

ústní). VAZBA NA DALŠÍ PŘEDMĚTY: Nauka o stavbách I a II, Ekologie I,

Dějiny architektury

ATOS|Ateliér občanská stavba|

• cíle:

seznámení posluchače s problematikou malé komplexní stavby praktické užívání

základních pojmů z typologie občanských staveb

• způsob zadání:

úloha s jasným programem – omezeného rozsahu (cca. 10 000m3)

spoluúčast na formulování úlohy a programu

úloha na konkrétním místě v urbanistickém kontextu

• metoda práce:

kontinuelní práce 8 hodin týdně (pravidelná účast), rešerše realizovaných projektů,

rozbor řešené lokality (širší vztahy, analýza zadání) průběžné prezentace – program –

prostorový koncept – materiály – konstrukce – návrh – úvahy o grafické prezentaci

• požadované výsledky:

návrh komplexní stavby včetně vazby na konkrétní lokalitu

(výkresy + fyzický model)

• kriteria hodnocení:

způsob práce během semestru – argumentace – zacházení s úlohou účast

na konzultacích, získané znalosti / dovednosti, realizovaný výsledek – užití

materiálů / konstrukce, prezentace (sdělnost + grafická úroveň/ model / písemně /

ústní)

• vazba na související předměty:

Nauka o stavbách III a IV, Dějiny architektury

ATZBP|Ateliér studie k bakalářské práci|

• cíle:

vypracování studie polyfunkčního objektu pro bakalářský realizační projekt

• způsob zadání:

v každém atelieru je doporučeno zadání pouze jednoho tématu Studie pro

bakalářskou práci stavební program zadaného objektu bude kombinovaný

III. 008


(polyfunkční objekt – BS, OS dle rozhodnutí vedoucího atelieru) rozsah zadaného

tématu bude volen tak, aby mohl být v navazujícím realizačním projektu řešen

celý objekt, ne pouze jeho část, úloha bude řešena komplexně (širší vztahy, detaily…)

• metoda práce:

kontinuelní práce 10 hodin týdně (pravidelná účast)

rešerše realizovaných projektů, rozbor řešené lokality (širší vztahy, analýza zadání)

průběžné prezentace – program – prostorový koncept –materiály – konstrukce –

návrh – úvahy o grafické prezentaci

• požadované výsledky:

studie polyfunkčního objektu včetně vazby na konkrétní lokalitu (výkresy + fyzický

model), který bude podkladem pro navazující bakalářský realizační projekt.

• kriteria hodnocení:

způsob práce během semestru – argumentace – zacházení s úlohou účast

na konzultacích

získané znalosti / dovednosti

realizovaný výsledek – užití materiálů / konstrukce

prezentace (sdělnost + grafická úroveň / model / písemně / ústní)

BP|Bakalářský projekt|

Podrobné informace o průběhu a požadovaných výstupech jsou vydávány

samostatnou vyhláškou pro aktuální semestr a jsou k dispozici na studijním oddělení

a na www fakulty.

-------------------------------------

PODMÍNKY PRO ATELIÉRY MAG. STUPNĚ STUDIA |4. - 5. ročník|:

Ateliérová zadání ve všech semestrech magisterského stupně studia vyžadují

kontinuální účast na konzultacích a presentacích. Součástí práce je rozbor řešené

lokality/území, řešení širších vztahů, případně rešerše realizovaných projektů

obdobného charakteru. Veškeré detaily průběhu semestru a odevzdání jsou

specifikovány v podepsaném zadání ateliérové práce, listu studenta, který

je studentem podepisován na začátku semestru a je zároveň souhlasem pedagoga

se zápisem do KOSu. Kritérii hodnocení je způsob práce během semestru, účast

na konzultacích, získané znalosti, dovednosti, řešení úlohy a presentace projektu

(grafická, textová, obhajoba).

ATSS |Ateliér soubor staveb|

Cílem je seznámení posluchače s problematikou dispozičně náročného stavebního

komplexu, praktické užívání základních pojmů z typologie občanských, průmyslových,

případně zemědělských staveb.

Zadání může mít přesně definovaný program, nebo může být úloha formulována jako

vyhledání maximálního potenciálu dané parcely.

Výsledkem práce je návrh komplexní stavby včetně vazby na konkrétní lokalitu.

III. 009


ATU |Atelier urbanismus|

Cílem je seznámení posluchače s problematikou urbanistického návrhu v různém

měřítku. Prostřednictvím praktického používání znalostí a základních pojmů

získaných v urbanistických předmětech studia.

V analytické fázi práce pracuje student s informacemi o území. Zabývá se širšími

vztahy, fyzickým prostorem a jeho vnímáním, využitím objektů a ploch, toky lidí,

materiálů a energií. Výstupem je problémová mapa – zobrazení omezujících

prvků a potenciálů.

V koncepční fázi student vytváří vizi – užití, prostorovou strukturu a zrnitost řešeného

prostoru – dokladovanou pracovním modelem.

Návrhová fáze řeší pozici řešeného území v kontextu města nebo regionu, půdorysy

s vyznačením prostorového uspořádání a využití, celkové řezy nebo řezopohledy

osvětlující výškové řešení (zpravidla v měřítku o stupeň až dva podrobnějším nežli

půdorysy), vizualizaci celku zpravidla z ptačí perspektivy (může být i axonometrie),

několik vizualizací hlavních veřejných prostranství zpravidla z normálního horizontu,

dopravní řešení včetně pěší a veřejné dopravy a dopravy v klidu,postup realizace

návrhu - schémata jednotlivých fází.

Nedílnou součástí práce je text vysvětlující principy návrhu. Doporučuje se finální

model.

ATVZ |Ateliér volné zadání|

Je možné zpracovávat zadání ze všech autorizačních oborů ČKA, pozemní stavby,

urbanismus a územní plánování, inetriér, zahradní a krajinářské úpravy, památková

péče.

povinný pro modul ZKA Návrh regenerace vybrané části krajiny, ploch městské

zeleně, nebo vyhrazené

zeleně (parku, zahrady). Vychází z podrobné analýzy vývoje prostorových,

funkčních a sadovnických hodnot a je zpracován do úrovněkonceptní studie.

ATRN |Atelier realizační projekt|

Ateliér se dá zpracovávat v jedné z následujících variant:

ATRN varianta 1/ prováděcí projekt:

Cílem je seznámení posluchače s problematikou zpracování konstrukčního projektu.

Na podkladě vlastního architektonického návrhu vypracovaného v rámci předchozích

ateliérů zpracovávají studenti konstrukční projekt v úrovni dokumentace pro provedení

stavby. Zpracování projektu probíhá ve spirále, kdy je třeba každý problém

postupně několikrát ověřit, vždy na vyšší úrovni vědění souvislostí

a podrobností. Stává se, že se výchozí předpoklady ukážou jako neudržitelné

a je třeba je přehodnotit. Stavba vždy musí být realizovatelná. Architektonický návrh

a technické řešení jsou spojité nádoby. Každá změna způsobena jiným technickým

III. 010


řešením musí být provedena s ohledem na architektonický koncept návrhu a stejně

tak to platí obráceně. Kromě konzultací s vedoucím ateliéru zajišťují odborné konzultace

stanovení pracovníci technických ústavů (15122, 15123 a 15124) v rozsahu

zadání, které stanoví předepsaný obsah ATRN. Toto zadání je studentům předáno při

zahájení práce.

ATRN varianta 2/ prováděcí projekt Interiér:

Cílem je seznámení posluchače s problematikou realizace interiéru. Praktické

užívání základních znalostí z občanských staveb a předmětu Interiér I. Seznámení

posluchače s organizačním procesem realizace a vazbami na technologie a výrobu.

Úloha je zpracovávána v návaznosti na předchozí architektonickou studii. Zadání

specifikuje poměr typových a atypických prvků v relaci k rozsahu práce.

ATRN varianta 3/ regulační plán

Cílem je seznámení posluchače s problematikou regulačního plánu, definování

konkrétní struktury včetně související infrastruktury. Podkladem je ateliérový

urbanistický projekt vypracovaný v předchozím semestru. Na území řešené tímto

projektem student zpracuje dokumentaci odpovídající regulačnímu plánu.

Obsah textové části projektu: Vymezení řešené plochy - charakter území ve vazbě

na vyšší ÚPD, podmínky pro umístění a prostorové uspořádání infrastruktury,

vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, etapizace.

Obsah grafické části projektu: Výkres širších vztahů, dokumentující vazby na sousední

území, hlavní výkres obsahující: a) vymezení řešeného území, b) vymezení a pozemků

(parcelace) a podrobné podmínky pro jejich využití, c) podmínky pro napojení staveb

na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, d) podmínky pro umístění

a prostorové uspořádání staveb – podle výsledků volby míry regulace a regulačních

prvků, e) umístění a prostorové uspořádání veřejné infrastruktury (dopravní, technické,

občanské vybavení; veřejná prostranství). V případě prostorově složitých

situací vypracování řezů nebo prostorového zobrazení, výkres veřejně prospěšných

staveb, opatření a asanací: vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb, veřejně

prospěšných opatření a pozemků pro asanaci. Grafická část bude zpracována na

podkladě katastrální mapy. Pro formu a obsah jednotlivých výkresů se přiměřeně

uplatní ustanovení vyhlášky číslo 500/2006 Sb. Dopravní a technické vybavení bude

průběžně konzultováno se stanoveným konzultantem specialistou.

ATRN varianta 4/ osazovací plán

Navazuje na studii parkové úpravy. Podrobnost zpracování odpovídá dokumentaci

pro výběr dodavatele.

Student specifikuje osazení rostlin a vegetační podmínky – návrh musí respektovat

podmínky přirozeného stanoviště rostlin (oslunění, pH, vlhkost), vzájemnou kompatibilitu

a vztahy rostlin., odvodnění celého řešeného území a souvisejíci problematiku.

III. 011


Stavební detaily – dlažby, zdi, schodiště/stupně, odvodnění, podpůrné konstrukce

pro zeleň apod.

Projekt obsahuje textovou a grafickou část s tímto obsahem: výtah ze studie,

půdorysná situace řešené plochy

topografický plán – zlomy terénu a vrstevnice v dostatečně jemném intervalu,

hospodaření se srážkovou vodou – protierozní opatření a ochrana půdy, odvodnění,

popřípadě zavlažování nebo další využití dešťové vody.

Osazovací plán bude obsahovat seznam rostlin s uvedením jejich názvu, kultivaru,

velikosti, stavební detaily, mobiliář – výkres umístění a specifikace počtu a typu

mobiliáře

ATV |ateliér povinně volitelný|

Zadání volitelného ateliéru může být jakákoliv úloha z aktuálně nabízených témat

příslušného semestru. Dle specifického zájmu studenta může být také individuálně

stanovena dohodou s vedoucím ateliéru, dle specifického zájmu studenta. (např.

koncepční ateliér, design nábytku nebo výstavy).

DS |diplomní seminář|

DP |diplomní projekt|

Podrobné informace o průběhu a požadovaných výstupech jsou vydávány samostatnou

vyhláškou pro aktuální semestr a jsou k dispozici na studijním oddělení a na

www fakulty.

III. 012


ANOTACE ATELIÉRŮ:

Podrobnější informace o činnosti ateliéru na webu fakulty:

ZAN: fa.cvut.cz/Cz/ZAN ; ATELIERY: fa.cvut.cz/Cz/Ateliery

15111. ÚSTAV TEORIE DĚJIN ARCHITEKTURY

__________________________________

Ústav nezajišťuje atelierovou výuku.

15113. ÚSTAV TEORIE DĚJIN ARCHITEKTURY

__________________________________

ZAN FILSAKOVÁ

|vedoucí ateliéru|: Ing. Akad. arch. Beryl Filsaková

ZAN

ZAN TLÁSKALOVÁ ZAVILLOVÁ

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Ivana Tláskalová Zavillová, Ph.D.

15114. ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE

__________________________________

Ateliéry ústavu jsou zaměřeny na úlohy, tématicky související s péčí o historický

stavební fond (poučený a citlivý přístup k historickému dědictví) včetně úloh,

zaměřených na novou výstavbu v historickém prostředí, na jeho kultivaci a regulaci

jeho proměn v měřítku urbanistickém a krajinném.

ZAN TICHÝ

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Ladislav Tichý, CSc.

ZAN TROJAN

|vedoucí ateliéru|:Ing. arch. Jiří Trojan

ATELIÉR CIKÁN

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Miroslav Cikán

|odborní asistenti|: MgA. Peter Búš

ZAN

ATELIÉRY

ATELIÉR GIRSA

|vedoucí ateliéru|:prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa

|odborní asistenti|:Ing. arch. Tomáš Efler

III. 013


15115. ÚSTAV INTERIÉRU A VÝSTAVNICTVÍ

__________________________________

ZAN KVÍZOVÁ-FENCLOVÁ

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Pavla Kvízová

|odborní asistenti|: Ing. akad. arch. Daniela Fenclová

ZAN

ATELIÉRY

ATELIÉR SOUKENKA

|vedoucí ateliéru|: doc. Akad. arch. Vladimír Soukenka

|odborní asistenti|: Akad. arch. Mojmír Průcha; Akad. arch. Marek Teska

|anotace|: Témata projektů se týkají definice dramatu v prostoru nad rámec architektonické

typologie. Časová dimenze vnímání odlišuje expresi výrazových

prostředků: architektura - roky, divadlo - hodiny, výstava - minuty, reklama - vteřiny.

Jedná se o výstavní expozice, divadelní scény a veřejný interiér utvářený barvou a

světelnou atmosférou.

15116. KABINET MODELOVÉHO PROJEKTOVÁNÍ

__________________________________

ATELIÉRY

ATELIÉR |MOLAB|

|vedoucí ateliéru|: doc. Dr. Henri Hubertus Achten

|odborní asistenti|: Ing. arch. Jiří Pavlíček, MA; Ing. arch. Kateřina Nováková (ETH)

|anotace|: Experimentální ateliér. Ateliérová tvorba se specializuje na navrhování

pomocí počítače. Klade se důraz na proces tvorby, kdy se neustále interaktivně ověřují

dílčí návrhy pomocí virtuálních počítačových modelů a reálných 3D modelů.

Ateliér Molab. Ateliér vychází ze specifické pozice Kabinetu modelového projektování.

Zaměřuje se nejen na finální návrh, ale zejména na proces navrhování, zvláště

na využití matematických a fyzikálních principů v určení architektonických tvarů

a projektů. Tématicky navazuje na doplňkové aktivity kabinetu: energeticky

soběstačné objekty – důraz na udržitelný rozvoj aj.

15118. ÚSTAV NAUKY O BUDOVÁCH

__________________________________

ZAN FOŘTL

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc.

ZAN

III. 014


ZAN HLAVÁČEK-HLAVÁČKOVÁ

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Petr Hlaváček

|odborní asistenti|: Ing. arch. Magdalena Hlaváčková

ZAN NAVRÁTIL

|vedoucí ateliéru|: prof. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.

|odborní asistenti|: doc. Ing.arch. Václav Mudra

ZAN STÝBLO

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Zbyšek Stýblo

|odborní asistenti|: Ing. arch. Jan Paroubek

ATELIÉR CÍSLER

|vedoucí ateliéru|: MgA. Ondřej Císler

ATELIÉRY

ATELIÉR FOŘTL

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc.

|odborní asistenti|: Ing. arch. David Belko

ATELIÉR KOHOUT-TICHÝ

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Michal Kohout

|odborní asistenti|: Ing. arch. David Tichý, Ph.D.

|anotace|: DŮM je prostředkem, HARMONIE je cílem, RADOST je mírou.

ATELIÉR KOUCKÝ |1+XX|

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Roman Koucký

|odborní asistenti|: Ing. arch. Edita Lisecová

|anotace|: Není důležité CO, ale JAK!

ATELIÉR NAVRÁTIL

|vedoucí ateliéru|: prof. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.

|odborní asistenti|: doc. Ing. arch. Václav Mudra

|anotace|: Ateliér zadává práce v celém rozsahu učebního plánu s akcentem na

témata sportovních staveb.

ATELIÉR ŠESTÁKOVÁ

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Irena Šestáková

|odborní asistenti|: Ing. arch. Ondřej Dvořák, Ph.D.

|anotace|: V ateliéru studenti řeší zadání zaměřená zejména na stavby pro sociální

služby.

III. 015


15119. ÚSTAV URBANISMU

__________________________________

ZAN BARTOŠEK-ŠPALKOVÁ

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Michal Bartošek; Ing. arch. Hana Špalková

ATELIÉR JEHLÍK

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Jan Jehlík

|odborní asistenti|: Ing. arch. Jana Zdráhalová, Ph.D.

ZAN

ATELIÉRY

ATELIÉR KOLAŘÍK

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Radek Kolařík

|odborní asistenti|: Ing. arch. Lada Kolaříková

ATELIÉR KUZEMENSKÝ

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Michal Kuzemenský

|odborní asistenti|: MgA. Ondřej Synek

|info|: fa.cvut.cz/Cz/Ateliery/AtelierKuzemensky; kuzemenskysynek.blogspot.cz

ATELIÉR PLICKA

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Ivan Plicka, CSc.

|odborní asistenti|: Ing. arch. Matyáš Sedlák

15121. ÚSTAV PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ

__________________________________

ATELIÉRY

ATELIÉR HANSON

|vedoucí ateliéru|: Henry W. A. Hanson IV, RA RLA LEED AP

|odborní asistenti|: Ing. arch. Petr Klápště; Ing. arch. Milan Macoun; Martina

Sarvašová

|anotace|: Landscape / Architecture – Atelier se zaměřuje především na krajinářskou

architekturu, zeleň, urbanismus a realizační projekty - osazovací plány nebo regulační

plány. Jako povinně volitelný atelier nebo volné zadání jsou řešena témata revitalizace

krajiny.

III. 016


ATELIÉR MAIER

|vedoucí ateliéru|: prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.

|odborní asistenti|: Ing. arch. Jakub Vorel Ph.D.; Ing. arch. Veronika Šindlerová

|anotace|: Atelier se specializuje na urbanismus a navazující realizační

projekty - regulační plány. Jako povinně volitelný atelier nebo volné zadání jsou

řešena témata regenerace sídel a prostorového rozvoje.

15122. ÚSTAV STAVITELSTVÍ I

__________________________________

Vedení a konzultace pro samostatné zpracování dílčích částí projektů v odborných

oblastech zajišťovaných ústavem.

15123. ÚSTAV STAVITELSTVÍ I

__________________________________

ZAN HLAVÍN

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Jan Hlavín, Ph.D.

|odborní asistenti|:akad. arch. Miloslav Čejka

ZAN

ATELIÉRY

ATELIÉR AULICKÝ:

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing.arch. Václav Aulický

|odborní asistenti|: Ing.arch. Zdena Aulická, Ing.arch. Vít Kándl, Ing.arch. Mikule

|anotace|: Organizace výuky:

Témata semestrálních prací jsou orientována typologicky vždy na vybranou oblast

(bydlení, občanská vybavenost atd.) a systémově uplatňují vazbu na stavebně

konstrukční řešení. Úlohy jsou zadávány přesně, co se týče cíle, programu, rozsahu

a postupu prací, nutných podkladů a předem stanovených kritérií hodnocení.

Individuální konzultace s kritikami návrhů probíhají v kolektivu. Nejdůležitější

prezentací je „hledání“. Cesta je cíl, tzn. sledování, podporování a hodnocení nejlépe

hrubýchpracovních modelů. Důležité jsou definice konceptu a kreativita ve všech

oblastech. Konečné hodnocení probíhá jako kolektivní kritická diskuse.

Teoretický základ výuky:

Návrh je konečná fáze hledání komplexních a koncepčních řešení v rámci daných

možností. Návrh by měla být odvážná koncepční vize zítřka. Měřítkem jeho hodnoty

zůstává realizovatelnost dneška. Dobrá architektura se odehrává tradičně na třech

úrovních: urbánní, objektu a úrovni vnitřního prostoru. Znalost mistrovských příkladů

a jejich použití jako východisek při hledání vlastních konceptů je nejlepší kompas

k srozumitelné orientaci, nejedná se o kopii, nýbrž o individuální „překlad“ ducha vzorů.

III. 017


ATELIÉR FLORIÁN |FLO|W|:

|vedoucí ateliéru|: doc.Ing.arch. Miloš Florián, Ph.D.

|info|: fa.cvut.cz/Cz/Ateliery/AtelierFlorian; studioflorian.com

|anotace|: V rámci výuky i tento rok pokračuje ateliér v započatém trendu výzkumu

počítačové simulace inspirované v přírodních procesech. Princip evoluce se promítá

do procesu parametrického a generativního plánování, jež je založeno na aplikaci

digitálních technik obohacených o pokročilé simulace, animace a nástroje pro

plánování libovolného typu stavby, struktury a materiálu. Výsledkem je optimalizovaná

architektura, pro kterou je charakteristická jak úspora materiálů, tak i výroba

a realizace staveb citlivých vůči životnímu prostředí.

Studio FLOW se zaměřuje na flexibilní oblasti jež se vzájemně ovlivňují:

• Inovativní konstrukćní systémy

• Sklo jako konstrukční materiál

• Chytré materiály

• Energeticky účinné budovy

• CAD/CAM /CAE technologie

• Automatizace a robotizace

• Digitální továrna

• BIM/PLM (Správa životního prostředí)

• Kvantové systémy a nanotechnologie

15124. ÚSTAV STAVITELSTVÍ II

__________________________________

Ústav nezajišťuje atelierovou výuku.

Pedagogové se podílí vedení a konzultace pro samostatné zpracování dílčích částí

projektů v odborných oblastech zajišťovaných ústavem.

15126. KABINET JAZYKŮ

__________________________________

Ústav nezajišťuje atelierovou výuku.

15127. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ I

__________________________________

Základy architektonického navrhování a Základní ateliér (ZAN I a ZAN II), jsou

vyučované v samostatném ateliéru. Úvod do poznání základních zdrojů, forem

a prostředků architektonické tvorby. Příprava studentů pro studium ve vertikálních

ateliérech ústavu. Klademe důraz na poznání tvorby jednotlivých ateliérů ústavu.

Ústavy, kabinety, ateliery

III. 018


Ateliéry jsou klíčovým předmětem na FA. Na ateliérových projektech se studenti učí

uplatnit pomocí principů a metod tvůrčího navrhování teoretické vědomosti a znalosti

nabyté v technických a humanitních disciplínách k nabytí schopností a dovedností

nezbytných k syntéze aplikované na principy tvůrčího navrhování. Studenti se učí

schopnosti vytvořit koncept projektu, formulovat jej adekvátními výrazovými

prostředky a presentovat vlastním návrhem. Výuka probíhá formou vertikálních

ateliérů.

Ústav zajišťuje výuku povinného i povinně volitelného ateliéru architektonického

(bytové stavby, občanské stavby i soubor staveb), urbanistického, interiéru a designu.

Ústavy, kabinety, ateliery

Ateliér – volitelný je povinně volitelný předmět, ve které student může zpracovávat

ještě širší spektrum zadání, od vysloveně koncepčního zadání až po realizační ateliér.

V rámci volitelného ateliéru rovněž mohou být řešeny průzkumy potřebné pro zadání

povinného ateliérového projektu.

Realizační projekt I je zpracován jako bakalářská práce na úrovni „stavebního

povolení“.

Vlastní výuka architektonického návrhu probíhá v osmi vertikálních ateliérech.

V nich jsou postaveni mladší studenti, kteří se v prvních semestrech učí pochopit

civilizační a tektonický obsah základních architektonických elementů, vedle jejich

starších kolegů. Ti na reálných zadáních testují chápání své vlastní teoretické pozice

ve vztahu k architektonickému návrhu i ke světu, jenž tento návrh obklopuje.

ZAN

ZAN KOSEK–KOVÁŘ

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. akad. arch. Jaroslav Kosek, doc. akad. arch. Petr Kovář

ZAN SEIDL

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Robert Seidl

ATELIÉR AULÍK

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Jan Aulík

|odborní asistenti|: Ing. arch. Roman Chvilíček

ATELIÉRY

ATELIÉR LANG

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Aleš Lang

|odborní asistenti|: Ing. arch. Lenka Hornychová

ATELIÉR PATA

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Luboš Pata

|odborní asistenti|: Ing.arch. Martina Portyková

III. 019


ATELIÉR ROTHBAUER

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Zdeněk Rothbauer

|odborní asistenti|: Ing.arch. Lukáš Soukup

ATELIÉR STEMPEL & BENEŠ

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Ján Štempel

|odborní asistenti|: Ing. arch. Ondřej Beneš

ATELIÉR ŠRÁMKOVÁ

|vedoucí ateliéru|: prof. Ing. Akad. arch. Alena Šrámková

15128. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ II

__________________________________

Základy výuky architektonického navrhování – ZAN a Základní ateliér, probíhají

dle jednotného scénáře a studenti se zde připravují pro studium ve vertikálních

ateliérech. Vlastní výuka architektonického návrhu probíhá ve dvou vertikálních

ateliérech, v nichž jsou postaveni mladší studenti vedle svých starších kolegů.

Různorodá zadání testují chápání své vlastní teoretické pozice ve vztahu

k architektonickému návrhu i k měnícímu se světu, jenž tento návrh obklopuje.

ZAN SCHLEGER

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Eduard Schleger

|odborní asistenti|: doc. Ing. arch. Akad. arch. Lukáš Liesler;

Ing. arch. Kateřina Rottová

ZAN

ZAN ZAVŘEL & Ščudla, ZAN ZAVŘEL & VAŠOURKOVÁ

|vedoucí ateliéru|: prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel

|odborní asistenti|: Ščudla, Ing. arch. Yvette Vašourková

|anotace|: ATELIÉR ZAN I , II je založen na otevřeném přístupu ke studentovi

a intenzivní práci na atraktivních zadáních. Smysl naší práce vidíme v hledání, nikoliv

v aplikaci již známých řešení. Snažíme se studenty naučit teamové práci při zachování

individuelní zodpovědnosti.

ATELIÉRY

ATELIÉR SCHLEGER:

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Eduard Schleger

|odborní asistenti|: Ing. arch. Dal. Hlaváček, Ph.D.; doc. Ing. arch. akad. arch. L. Liesler

ve spolupráci se studenty doktorandského studia a nezávislými experty.

|info|: fa.cvut.cz/Cz/Ateliery/AtelierSchleger; greenlab.cz

III. 020


|anotace|: V ateliéru se pracuje podle zásad trvale udržitelného rozvoje architektury

(green architecture), důraz je kladen na využití všech aspektů ekologického stavění

(nízkoenergetické principy, orientace na sluneční energii, life cycle assessment,

přírodní materiály, zdravé stavby) v souladu se zvyšováním kvality života “tvorbou

elegantní střídmosti”, tedy cílem je “louskat oříšky louskáčkem a zatloukat kůly

těžkým kladivem, a ne naopak”, jak napsal Amory Lovins ve své knize Jemné cesty

energie. Práce v ateliéru probíhá formou diskuse nad rozpracovanými projekty

a rozborem zajímavých referenčních staveb, důraz je kladen na práci s modely.

Cílem je sledovat v ateliérové tvorbě prioritně tyto aspekty:

• nadčasovost řešení, horizont nejméně pro rok 2060

• udržitelnost architektury jako společenského fenoménu zdraví a krásy

• ohleduplnost k životnímu prostředí

• kreativnost řešení s ohledem na pozitivní vliv návrhu na lidskou psychiku

• využití ekologických energetických principů s důrazem na energii slunce

• použití obnovitelných a recyklovatelných materiálů

• zeleň jako součást architektonické struktury

• pokora před dějinnou stopou sídla a krajiny

• vlastní filozofii tvorby životního stylu

(Nejen) pro účely ateliérové výuky jsme vydali skripta „Zdraví a krása – přírodní

materiály a zdravé stavby“, které nahlíží na architektonickou tvorbu z hlediska

filosofického, estetického a vzhledem k trvale udržitelnému a zdravému stavění.

Součástí ateliéru je intenzivní workshop v Kruhu u Jilemnice, exkurze a odborné

přednášky.

V ateliéru probíhá současně výuka zahraničních studentů v anglickém jazyce.

ATELIÉR ZAVŘEL:

|vedoucí ateliéru|: prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel

|odborní asistenti|: Ing. arch. Hana Seho; Ing. arch. Josef Mádr, ve spolupráci

se studenty doktorandského studia a nezávislými experty.

|anotace|: Ateliér, který vznikl v roce 2006, při příchodu děkana na fakultu, je založen

na otevřeném přístupu ke studentovi a intenzivní práci na atraktivních zadáních.

Smysl naší práce vidíme v hledání, nikoliv v aplikaci již známých řešení. Snažíme

se studenty naučit teamové práci při zachování individuelní zodpovědnosti.

Základní témata – nové formy bydlení ve městě, udržitelný vývoj v architektuře

(sustainable architecture), integrální návrh veřejné stavby.Tato témata jsou vodítkem

pro zadání projektů na různých úrovních. Lokality projektů hledáme v atraktivních

územích s minulostí, nikoliv na zelené louce, pokud možno za účasti

reálných investorů nebo obcí. Práce v ateliéru je vedena v následujícím trajektu:

analýza úkolu – možnosti programu – základní myšlenka návrhu (koncept) – různé

varianty rozpracování pro tentýž koncept – definitivní volba – rozpracování –

závěrečná presentace.

III. 021


Během semestru je práce organizována ve dvoutýdenních krocích, které budou

uzavírány společnou dílčí prezentací. Důraz bývá kladen na jasný koncept a volbu

adekvátních prostředků k jeho realizaci. Závěrečná prezentace by neměla zastínit

poctivou práci během vývoje projektu. Při hodnocení budou zváni externí odborníci

tak, aby debata přesáhla omezení školy...

Část projektů bude zpracována ve spolupráci s developery nebo zahraničními

institucemi, pokud možno v kombinaci s exkurzemi. Ateliér si klade za úkol zvát

v průběhu projektu české i zahraniční externisty, kteří vnesou do práce netradiční

problematiku.

Přihlášky na Diplomní projekt budou brány v úvahu jen poté, kdy uchazeči předloží

portfolio a seriozně připravené téma pro DP.

15129. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ III

__________________________________

Ateliéry jsou klíčovým předmětem výuky na FA. V ateliérových projektech

se studenti učí uplatnit teoretické vědomosti a znalosti získané v technických

i humanitních disciplínách a nabýt schopnosti a dovednosti, nezbytné k syntéze

používané při aplikaci principů a metod tvůrčího navrhování. Studenti se učí vytvořit

koncept projektu, formulovat jej adekvátními výrazovými prostředky a prezentovat

vlastním návrhem. Konzultace architektonicko-stavební části projektu zajišťují,

kromě jednotlivýchavy, kabinety, vedoucích ateliérů a jejich asistentů, pedagogové

ústav u 523. Konzultace z oboru navrhování konstrukcí, TZB a organizace výstavby,

zajišťují pedagogové ústavu 522 a 524. Konzultace z oboru zahradní a krajinné

architektury, řešení dopravy, technologií atd., jsou zajišťovány externisty. Jednotlivé

ateliéry také zajišťují výuku zahraničních studentů v angličtině a francouzštině.

Pedagogy ústavu a externími odborníky jsou pořádány nepovinné semináře,

přednášky a exkurze.

Obsah zadání vychází ze společné koncepce formulované v obecné charakteristice

předmětů ZAN I a ZAN II. V 1. semestru je zadána studie stavby: navrhované

prostory mají svůj účel a smysl, které si student sám definuje pomocí libreta.

Podstatou práce je hledání prostorových vztahů v závislosti na konstrukci a účelu

stavby, práce se světlem a duálními polaritami. Ve 2. semestru je zadán návrh

jednoduchého domu v reálném prostředí, v jednom ze tří základních prostorových

plánů. K prostorovým, funkčním a konstrukčním úvahám, včetně formulování

vlastního zadání pomocí libreta a práce s modelem, se přičleňují otázky orientace

domu vzhledem ke světovým stranám a úvod do ekologické problematiky.

ZAN

III. 022


ZAN BROŽOVÁ-HŮRKA

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. Michaela Brožová, aut. arch.

|odborní asistenti|: Ing. arch. Jiří Hůrka

ZAN BROŽOVÁ-ŠRÁMEK

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. Michaela Brožová, aut. arch.

|odborní asistenti|: akad. arch. Michal Šrámek

ATELIÉRY

ATELIÉR HÁJEK:

aktuální info: fa.cvut.cz/Cz/Ateliery/AtelierHajek; hatelier.blogspot.cz

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. akad. arch. Petr Hájek

|odborní asistenti|: Ing.arch. Jaroslav Hulín

|anotace|: Tématem práce ateliéru je řešení problémů současného města v měřítku

budov i urbanismu. Práce v ateliéru má charakter aplikovaného výzkumu. Jednotlivé

práce prověřují a testují nové metody plánováni rozvoje měst.

Výuka v ateliéru je postavena na jednotném zadání a stejném rozsahu práce.

V průběhu semestru jsou podle předem stanoveného harmonogram u rozpracovány

předepsané fáze projektu. Zadání, výuka a závěrečné hodnocení má povahu

architektonické soutěže s cílem vytvořit pracovní prostředí s jasnými pravidly

a přemýšlivou atmosférou. Semestrální práce je zakončena společnou obhajobou

a diskusí s přizvanými odborníky.

ATELIÉR KRÁTKÝ:

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Vladimír Krátký

|odborní asistenti|: dipl. arch. Luis Marques

|anotace|: Práce v ateliéru je většinou zaměřena na zpracovávání konkrétních zadání

nebo aktuálních studentských soutěží. Systém vertikálních atelierů ovlivňuje počet

i složitost zadání. Zpravidla jsou zadávána dvě témata, rozlišená mírou obtížnosti.

Zabýváme se vesměs stavbami pro bydlení, práci, kulturu a často církevními stavbami.

Někdy hledáme vhodné využití a formu pro určitou část města, krajiny…místa,

která se obtížně zastavují konvenčním způsobem nebo těžko hledají využití. V

průběhu semestru bývají dvě prezentace, někdy za účasti hostujících architektů, kdy

jsou mapovány a komentovány jednotlivé fáze projektu. Do atelieru se pravidelně

hlásí vysoké procento zahraničních studentů, výuka probíhá v angličtině. Výměně

názorů dochází k zajímavému vzájemnému ovlivňování, vzniká různorodý výsledek

reprezentující rozdílná kulturní zázemí.

ATELIÉR LÁBUS:

|vedoucí ateliéru|: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus

|odborní asistenti|: akad. arch. Michal Šrámek

III. 023


|anotace|: Ateliér je zaměřen zejména na oblast architektonické tvorby. Některá

zadání svým rozsahem přesahují do oblasti urbanismu nebo umožňují studentům

zpracovat vlastní architektonický návrh stavby i na úrovni interiéru. Práce v ateliéru

je s ohledem na vertikální systém ateliérové výuky většinou soustředěna na jedno,

případně dvě zadání, umožňující svým rozsahem řešit úlohy různé obtížnosti.

Důraz je kladen na výuku komplexnosti přístupu od nalezení konceptu, přes jeho

ztvárnění až po prezentaci. V průběhu semestru bývají, kabinety, ateliery tři

prezentace, někdy za účasti investorů, uživatelů nebo přizvaných architektů.

ATELIÉR SEDLÁK

|vedoucí ateliéru|: Ing. arch. Jan Sedlák

|odborní asistenti|: Ing. arch. Ivan Hnízdil

|anotace|: Ateliér nabízí všechny typy zadání (urbanismus, soubor staveb, architektonický

projekt, interiér, volné zadání), ve snaze umožnit pochopení vztahu jednotlivých

měřítek a typů úkolů. Větší počet zadání tvoří vždy tématický celek (společná

lokalita, nebo propojující jednotné téma). Vertikální atelier umožňuje proniknout

hlouběji i do problematiky přesahující téma individuálního projektu. Práce je společně

diskutována na třech povinných presentacích, z nichž jedna probíhá pravidelně

jako výjezdní (Kruh u Jilemnice). Je kladen důraz na kontextuální pojetí (prostorové

i časové), k tomu je požadována analýza míst, která jsou společně navštěvována.

Zadání odrážejí aktuální nebo perspektivní potřeby řešených lokalit. Převážně

se zabývají pražskou problematikou, jednotlivými „letokruhy“ města (historicky cenná

místa, čtvrti 19. a 20. století, sídlištní prostředí, okolí města a jeho krajina). Zadání

interiérových projektů obvykle souvisejí s obnovováním zaniklých prostorů, (literární

kavárny, bývalá kina, průmyslové stavby). Součástí výuky jsou široce pojaté výklady

ke zvolenému tématu nebo o metodice zpracování projektů i konzultace přizvaných

odborníků. Ateliér navštěvují i zahraniční studenti, výuka probíhá též ve francouzštině

a angličtině. Ateliér spolupracuje v rámci výměn i s některými zahraničními školami

a jejich studenty formou workshopů.

ATELIÉR SUSKE:

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Petr Suske, CSc.

|odborní asistenti|: Ing. arch. Marek Tichý

|anotace|: Ateliér je zaměřen na odvážná a netradiční řešení moderní architektury

a malého urbanismu, včetně interiérů, s důrazem na estetiku a lidský rozměr.

Vyžadujeme jasný a čitelný koncept s jasně čitelným záměrem.

Tento záměr – v obecné rovině, včetně inspirací, které ho k němu vedly – musí student

předložit během prvních tří týdnů formou jednoduchého prostorového modelu.

Pro studenty se zájmem o ekologii nabízí ateliér široce pojaté odborné zázemí, kde

vliv architektury na rovnováhu bioplanetárních cyklů (energetické úspory, alternativní

zdroje energií, koloběh vody) má stejnou váhu, jako lidský rozměr architektury

III. 024


(kulturní a klimatický kontext, vnímání architektury člověkem). Obdobně jsou

zaměřena i témata, vypisovaná pro doktorandské studium.

ATELIÉR ŠÉPKA:

|vedoucí ateliéru|: Ing. akad. arch. Jan Šépka

|odborní asistenti|: Ing. arch. Mirka Tůmová

|anotace|: Řešeným tématem je kompaktnost stávajících měst. Vzhledem k tomu,

že se naše města rozpínají nekontrolovatelně za své hranice, je důležité, se

vymezením nebo definováním města a krajiny zabývat. Zkoumaným tématem tedy

je „kompaktní město“, které má ve svých útrobách všechny potřebné funkce pro

plnohodnotné fungování. Bydlení, služby i kultura v bezprostřední vzájemné

návaznosti. Výuka v ateliéru je založena na práci všech studentů na jednom úkolu.

Cílem je koherentní způsob práce celého ateliéru, založený na stejném způsobu

odevzdání a plnění jednotného penza práce. Rozdílné přístupy všech studentů jsou

hodnocené obdobně jako práce v architektonických soutěžích. Na konci každého

semestru jsou práce obhájeny za účasti pozvaných renomovaných odborníků.

III. 025


2. ATELIÉROVÁ VÝUKA STUD. OBOR PRŮMYSLOVÝ DESIGN

SEZNAM ATELIÉRŮ:

ATELIÉR APPL U.15150

ATELIÉR FIŠER U.15150

ATELIÉR KAREL U.15150

ATELIÉR KOTAS U.15150

ATELIÉR ŠULC U.15150

O ATELIÉRECH |1. - 5 .ročník|:

Ateliéry Průmyslového designu učí studenty skloubit estetickou stránku tvorby

s funkčními, konstrukčními a technologickými vlastnostmi výrobku.

Studium je zaměřeno na tvorbu předmětů průmyslově vyráběných.

Podle profesního zaměření vedoucích ateliérů se jejich zaměření přiklání

k produktovému designu, transport designu nebo interiérovému designu.

__________________________________

PODMÍNKY PRO ATELIÉRY |1. - 5 .ročník|:

Ateliéry a diplomní seminář jsou ukončeny klasifikovaným zápočtem.

ATELIÉR DESIGNU I |550AD1; povinný; 3. semestr Bc.; 0+8|

|vedoucí ateliéru|: prof. akad. arch. Jan Fišer; MgA. René Šulc

|anotace|: Předmět Ateliér designu I formou ateliérové výuky nabízí studentům šanci

poprvé si vyzkoušet schopnosti vlastní kreativity aplikované na konkrétní tématické

zadání od vedoucího ateliéru v podobě návrhu reálného jednoduchého výrobku,

předmětu nebo prostorového útvaru. Návrh již musí obsahovat syntézu funkčních

výtvarných a technických komponentů, které dají výslednému návrhu hodnotu

designérské tvorby Semestrální práce ve formě ateliérového projektu na dané téma,

výsledkem je komplexní designérský návrh spojující požadavky na funkční, výtvarné

a technické vlastnosti navrženého díla. Na závěr semestru je semestrální projekt

dokončen do podoby výstavní prezentace.

ATELIÉR DESIGNU II |550AD2; povinný; 4. semestr Bc.; 0+8|

|vedoucí ateliéru|: prof. akad. arch. Jan Fišer; MgA. René Šulc

|anotace|: Předmět Ateliér designu II formou ateliérové výuky nabízí studentům

III. 026


šanci dále rozvíjet schopnosti vlastní kreativity aplikované na další konkrétní

tématické zadání od vedoucího ateliéru v podobě návrhu reálného složitějšího

výrobku, předmětu nebo prostorového útvaru. Návrh již musí obsahovat syntézu

funkčních výtvarných a technických komponentů, které dají výslednému návrhu

hodnotu designérské tvorby. Semestrální práce ve formě ateliérového projektu

na dané téma, výsledkem je komplexní designérský návrh spojující požadavky

na funkční, výtvarné a technické vlastnosti navrženého díla. Na závěr semestru

je semestrální projekt dokončen do podoby výstavní prezentace.

ATELIÉR DESIGNU III |550AD3; povinný; 5. semestr Bc.; 0+8|

|vedoucí ateliéru|: doc. akad. soch. Alexius Appl; prof. akad. arch. Jan Fišer;

MgA. René Šulc

|anotace|: Předmět Ateliér designu III formou ateliérové výuky navazuje na Ateliér

designu I a Ateliér designu II s tím, že stejnou formou výuky, tedy ateliérovým

semestrálním projektem, rozvíjí schopnost studentů samostatně tvořit na téma

dané vedoucím ateliéru. Oproti předchozím ateliérům je Ateliér designu III specifický

tím, že téma designu výrobku, předmětu nebo prostorového útvaru záměrně svazuje

s konkrétním prostředím reálného interiéru nebo reálného veřejného prostoru či

prostředí města a krajiny tak, aby student byl nucen svůj návrh zakomponovat do

kontextu tohoto prostředí. Návrh samozřejmě musí obsahovat syntézu funkčních

výtvarných a technických komponentů v souvislosti s daným prostředím. Semestrální

práce ve formě ateliérového projektu na dané téma, výsledkem je komplexní

designérský návrh spojující požadavky na funkční, výtvarné a technické vlastnosti

navrženého díla. Na závěr semestru je semestrální projekt dokončen do podoby

výstavní prezentace.

ATELIÉR DESIGNU IV|550AD4; povinný; 1. semestr Mgr.; 0+12|

|vedoucí ateliéru|: prof. akad. arch. Jan Fišer; doc. akad. soch. Alexius Appl; doc. Ing.

arch. Patrik Kotas; prof. akad. soch. Marian Karel

|anotace|: Předmět Ateliér designu IV formou ateliérové výuky nabízí studentům

šanci dále rozvíjet schopnosti vlastní kreativity aplikované na další konkrétní

tématické zadání od vedoucího ateliéru v podobě návrhu reálného složitějšího

výrobku, předmětu nebo prostorového útvaru. Návrh již musí obsahovat syntézu

funkčních výtvarných a technických komponentů, které dají výslednému návrhu

hodnotu designérské tvorby. Dané téma studenti zpracovávají po dobu celého

semestru, čímž výsledek jejich práce získává podobu ateliérového semestrálního

projektu, který je na konci semestru veřejně prezentován v rámci Fakulty architektury

a je hodnocen klasifikovaným zápočtem.

ATELIÉR DESIGNU V|550AD5; povinný; 2. semestr Mgr.; 0+12|

|vedoucí ateliéru|: prof. akad. arch. Jan Fišer; doc. akad. soch. Alexius Appl;

III. 027


doc. Ing. arch. Patrik Kotas; prof. akad. soch. Marian Karel

|anotace|: Předmět Ateliér designu V formou ateliérové výuky nabízí studentům

šanci dále rozvíjet schopnosti vlastní kreativity aplikované na další konkrétní

tématické zadání od vedoucího ateliéru v podobě návrhu reálného složitějšího

výrobku, předmětu nebo prostorového útvaru. Návrh již musí obsahovat syntézu

funkčních výtvarných a technických komponentů, které dají výslednému návrhu

hodnotu designérské tvorby. Dané téma studenti zpracovávají po dobu celého

semestru, čímž výsledek jejich práce získává podobu ateliérového semestrálního

projektu, který je na konci semestru veřejně prezentován v rámci Fakulty architektury

a je hodnocen klasifikovaným zápočtem.

ATELIÉR DESIGNU VI |550AD6; povinný; 3. semestr Mgr.; 0+12; klasifikovaný zápočet|

|vedoucí ateliéru|: prof. Akad. arch. Jan Fišer; doc. Akad. soch. Alexius Appl;

doc. Ing. Arch. Patrik Kotas; prof. Akad. soch. Marian Karel

|anotace|: Předmět Ateliér designu VI formou ateliérové výuky navazuje na Ateliér

designu IV a Ateliér designu V s tím, že stejnou formou výuky, tedy ateliérovým

semestrálním projektem, rozvíjí schopnost studentů samostatně tvořit na téma dané

vedoucím ateliéru. Oproti předchozím ateliérům je Ateliér designu VI specifický tím, že

téma designu výrobku, předmětu nebo prostorového útvaru záměrně svazuje s konkrétním

prostředím reálného interiéru nebo reálného veřejného prostoru či prostředí

města a krajiny tak, aby student byl nucen svůj návrh zakomponovat do kontextu

tohoto prostředí. Návrh samozřejmě musí obsahovat syntézu funkčních výtvarných

a technických komponentů v souvislosti s daným prostředím. Konkrétní téma

studenti zpracovávají po dobu celého semestru, čímž výsledek jejich práce získává

opět podobu ateliérového semestrálního projektu, který je na konci semestru veřejně

prezentován v rámci Fakulty architektury a je hodnocen klasifikovaným zápočtem.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE |550ATBPD; povinný; 6. semestr Bc.; 0+16|

|vedoucí ateliéru|: doc. Akad. soch. Alexius Appl; prof. akad. arch. Jan Fišer;

MgA. René Šulc

|anotace|: Bakalářská práce formou ateliérové výuky ukončuje bakalářský program

oboru Průmyslový design v podobě samostatného semestrálního projektu, ve kterém

již musí student prokázat komplexní schopnosti designérské práce včetně

samostatného přístupu k tvorbě, hledání relevantních podkladů a literatury, schopnosti

analyzovat dané téma bakalářské práce a vlastním návrhem, včetně jeho obhajoby,

dokázat schopnost praktické designérské tvorby následně aplikovatelné

v praxi. Předmětem bakalářské práce mohou být témata designu průmyslových

a spotřebních výrobků, design nábytku pro interiéry nebo mobiliáře pro venkovní

veřejné prostory, design stavebních výrobků nebo prvků drobné architektury, design

dopravních prostředků nebo strojů a zařízení, design interiérového prostoru, výstavy

nebo scény. Bakalářská semestrální práce ve formě ateliérového projektu na dané

III. 028


téma, výsledkem je komplexní designérský návrh spojující požadavky na funkční,

výtvarné a technické vlastnosti navrženého díla, předmětný designérský návrh musí

být schopen realizace v praxi. Na závěr semestru končí bakalářský projekt obhajobou

před odbornou komisí.

DIPLOMNÍ SEMINÁŘ |550DSD; povinný; 3. semestr Mgr.; 0+2|

|vedoucí ateliéru|: prof. akad. arch. Jan Fišer; doc. akad. soch. Alexius Appl;

doc. Ing. arch. Patrik Kotas; prof. akad. soch. Marian Karel

|anotace|: Diplomní seminář představuje výchozí krok před zahájením Diplomní

práce, která navazuje v dalším semestru studia. Smysl diplomního semináře spočívá

v analyzování širšího záběru témat, z nichž bude vycházet zadání Diplomní práce pro

studenta. Student tak získá možnost formou vlastních rešerší proniknout do hloubky

v odborné problematice, v rámci níž se bude odvíjet zadání Diplomní práce.

DIPLOMNÍ PROJEKT |550DPD; povinný; 4. semestr Mgr.; 0+20; zápočet|

|vedoucí ateliéru|: prof. akad. arch. Jan Fišer; doc. akad. soch. Alexius Appl;

doc. Ing. arch. Patrik Kotas; prof. akad. soch. Marian Karel

|anotace|: Předmět Diplomní projekt ukončuje magisterský program oboru

Průmyslový design v podobě samostatného diplomního projektu, ve kterém již musí

student prokázat komplexní schopnosti designérské práce včetně samostatného

přístupu k tvorbě, hledání relevantních podkladů a literatury, schopnosti analyzovat

dané téma diplomní práce s vlastním návrhem, včetně jeho obhajoby, dokázat

schopnost praktické designérské tvorby následně aplikovatelné v praxi. Předmětem

diplomní práce mohou být témata designu průmyslových a spotřebních výrobků,

design nábytku pro interiéry nebo mobiliáře pro venkovní veřejné prostory, design

stavebních výrobků nebo prvků drobné architektury, design dopravních prostředků

nebo strojů a zařízení, design interiérového prostoru, výstavy nebo scény. Na konci

semestru je diplomní práce prezentována a studentem obhajována před odbornou

komisí. Výsledkem je komplexní designérský návrh spojující požadavky na funkční,

výtvarné a technické vlastnosti navrženého díla, předmětný designérský návrh musí

být schopen realizace v praxi.

ZÁKLADY DESIGNU I |550ZD1, povinný, 1. semestr Bc., 0+4, klasifikovaný zápočet|

|vedoucí ateliéru|: doc. Akad. soch. Alexius Appl

|anotace|: Předmět Základy designu I je úvodním předmětem, který dává studentům

příležitost poprvé si prakticky vyzkoušet ve formě ateliérové výuky schopnost

navrhovat nejjednodušší předměty a prostorové útvary, které ponesou znaky

designérské tvorby. Studenti se seznámí s úvodem do metodiky praktické

designérské práce, budou na několika různých tématech postupně budovat schopnost

kresebného a modelového vyjádření vlastní myšlenky v návaznosti na

zásadách prostorové a architektonické kompozice. Studenti se budou učit hledání

III. 029


kreativních cest v rovině abstraktního výtvarného myšlení a následně jej převádět

do konkrétnějších forem návrhu prostorových útvarů a předmětů. Na závěr semestru

klauzurní práce v podobě kresebné práce a fyzického modelu na téma určené

vedoucím ateliéru.

ZÁKLADY DESIGNU II |550ZD2; povinný; 2. semestr Bc.; 0+4, klz|

|vedoucí ateliéru|: doc. Akad. soch. Alexius Appl

|anotace|: Předmět Základy designu II je navazujícím předmětem na Základy

designu I, který dává studentům šanci dále rozvíjet první praktické zkušenosti ve

formě ateliérové výuky, schopnost navrhovat složitější předměty a prostorové útvary,

které ponesou znaky designérské tvorby. Studenti budou dále rozvíjet metodiku

praktické designérské práce, budou na několika různých složitějších tématech rozvíjet

schopnost kresebného a modelového vyjádření vlastní myšlenky v návaznosti

na zásadách prostorové a architektonické kompozice. Na závěr semestru klauzurní

práce, opět v podobě kresebné práce a fyzického modelu na téma určené vedoucím

ateliéru.

ANOTACE ATELIÉRŮ ÚSTAVU:

15150. ÚSTAV PRŮMYSLOVÉHO DESIGNU

__________________________________

ATELIÉRY

ATELIÉR APPL

|vedoucí ateliéru|: doc. akad. soch. Alexius Appl

|odborní asistenti|: MgA. Jan Jaroš, MgA. Adéla Bébarová

|anotace|: Ateliér |Základy designu|vyučuje úvodní předmět, který dává studentům

1. ročníku příležitost poprvé si prakticky vyzkoušet ve formě ateliérové výuky schopnost

navrhovat nejjednodušší předměty a prostorové útvary, které ponesou znaky

designérské tvorby. Studenti se seznámí s úvodem do metodiky praktické designérské

práce, budou na několika různých tématech postupně budovat schopnost kresebného

a modelového vyjádření vlastní myšlenky v návaznosti na zásadách prostorové

a architektonické kompozice. Studenti se budou učit hledání kreativních cest v rovině

abstraktního výtvarného myšlení a následně jej převádět do konkrétnějších forem

návrhu prostorových útvarů a předmětů.

ATELIÉR FIŠER

|vedoucí ateliéru|: prof. akad. arch. Jan Fišer

|odborní asistenti|: M.A. Henrieta Nezpěváková

III. 030


ATELIÉR KAREL

|vedoucí ateliéru|: prof. akad. soch. Marian Karel

|odborní asistenti|: Ing. arch. MgA. Eva Červinková, MgA. Josef Šafařík Ph.D

|anotace|: Ateliér je zaměřen zejména na oblast |Výtvarná tvorba|, některá zadání

však svým rozsahem přesahují do oblasti enviromentálního uvažování se snahou

komunikovat i s mezioborovými disciplínami. Výuka v atelieru směřuje studenta od

základů osvojení techniky prostorového chápání (modelování, kresba), až k samotnému

řešení a zpracování složitějších tématických zadání. Student je veden ke komplexnímu

uvažování a k individuálnímu přístupu k zadání.

ATELIÉR KOTAS

|vedoucí ateliéru|: doc. Ing. arch. Patrik Kotas

|odborní asistenti|:M.A. Marie Doucet, RCA

ATELIÉR ŠULC

|vedoucí ateliéru|: MgA. René Šulc

|odborní asistenti|: M.A. Marie Doucet, RCA

III. 031


III. 032


B.

VYUČOVANÉ PŘEDMĚTY NA FA AR 2012/2013:

1. Architektura a urbanismus |AU|

ABECEDNÍ SEZNAM VYUČOVANÝCH PŘEDMĚTŮ:

Bakalářský studijní program |BAK_AU|

Architektonická kompozice U.15113

Cad I – IV K.15116

Dějiny architektury I -V U.15113

Dějiny umění I – III U.15113

Deskriptivní geometrie I, II U.15122

Ekologie I U.15128

Filozofie I – II U.15113

Geodézie U.15123

Geologie U.15123

Kreslířská praxe U.15111

Matematika U.15122

Nauka o stavbách I – V U.15118

Nosné konstrukce I – III U.15122

Odborný jazyk I – III K.15126

Památková péče I U.15114

Počítačová grafika K.15116

Pozemní stavitelství I – V U.15123

Provádění a stavební managemant i U.15124

Stavební materiály U.15123

Sociologie a psychologie i U.15113

Statika I – II U.15122

Stavební fyzika I – II U.15124

Technická zařízení budov a infrastruktura sídel i U.15124

Urbanismus I – III U.15119

Výtvarná tvorba I – V U.15111

III. 033


Magisterský studijní program |MAG_AU|

CAD V U.15121

Dějiny umění III U.15113

Dendrologie I – III U.15119

Ekologie II – III U.15121

Ekonomie staveb a sídel U.15121, U.15124

Filozofie III U.15113

Historické stavby a sídla I – III U.15113, U.15114

Interiér, výstavnictví, design I – II U.15115

Nauka o stavbách VI U.15118

Nosné konstrukce V – IV U.15122

Památková péče II – III U.15114

Pozemní stavitelství VI – VIII U.15123

Právo U.15124

Provádění a stavební management I – III U.15124

Regionální a krajinné plánování I – II U.15121

Sociologie a psychologie II U.15113

Současná architektonická tvorba U.15113

Stavebně historický průzkum I – III U.15114

Technická zařízení budov a infrastruktura sídel II – IV U.15124

Teorie architektury a estetika I – II U.15113

Tvorba krajiny a zahrad I – IV U.15119

Urbanismus IV – VII U.15119

Územní plánování I – II U.15119

Výtvarná tvorba VI U.15111

III. 034


Doktorský studijní program |DOK_AU|

Architektonicko - konstrukční detail U.15123

CAD K.15116

Dějiny Architektury U.15113

Dřevo v architektuře U.15123

Ekologie U.15121

Ekonomika a management územního rozvoje U.15121

Filosofie a sociologie U.15113

Historická zástavba české vesnice U.15114

Informační technologie a modelování pro rozvoj území U.15121

Inženýrská informatika K.15116

Kámen v architektuře U.15123

Kov v architektuře U.15123

Materiálové inženýrství U.15122

Metodologie výzkumu-metodika vědecké práce U.15121

Novodobé konstrukce pozemních staveb U.15123

Obalové pláště budov U.15123

Odborný jazyk pro doktorandy K.15126

Otázky teorie a dějin architektury U.15113

Obnova a konzervace historických staveb U.15114

Památková péče U.15114

Stavební fyzika U.15124

Stavba měst U.15119

Stavebně historický průzkum U.15113

Teorie vnitřního prostředí budov U.15124

Teorie územního a prostorového plánování U.15121

Technika prostředí budov U.15124

Teorie architektury U.15113

Témata současné architektonické tvorby U.15113

Vybrané statě z nosných konstrukcí U.15122

Vybrané problémy práva v architektuře a stavebnictví U.15124

Vývoj konstrukcí historických staveb U.15114

Základy vědecké práce U.15121

III. 035


ANOTACE PŘEDMĚTŮ |studijní obor AU|:

15111. ÚSTAV VÝTVARNÉ TVORBY

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

KRESLÍŘSKÁ PRAXE |P; 2. sem.; 0+1 týden/2 klz.; BAK_AU|

Na výuku základů kresby, zaměřenou na lineární perspektivu, navazuje týdenní

plenérová praxe. Plenérová výuka je rozdělena na dvě části. Městskou, která

probíhá v Praze a venkovskou v Kruhu u Jilemnice. Student si může zvolit.

Pobyt v exteriéru umožní studentům ověření si lineární a světelné perspektivy

ve vztahu k architektuře a krajině. Venkovský plenér poskytuje detailní studium

charakteru vegetace a její růstové specifičnosti. V městském plenéru je detail

více zaměřen na architektonický prvek. Uvedené plenéry zakončí klauzurní práce,

jako finální produkt studia I. ročníku.

VÝTVARNÁ TVORBA I |P; 1. sem.; 0+2/1; z.; BAK_AU|

vyučující: Ing. arch. Hana Smitková

Základy kresby – výuka základů kresby programově směřuje ke schopnosti

studenta zobrazit předmět a prostor, vnímat proporční vztahy a uplatnit lineární

perspektivu pro zobrazení komplexu objektů, včetně důležitých detailů v interiéru

i exteriéru. Rozšiřuje rejstřík výtvarných prostředků ke zvládnutí nuancí tvorby.

Techniky: kresba tužkou, uhel, perokresba.

VÝTVARNÁ TVORBA II | P; 2. sem.; 0+2/1; z.; BAK_AU|

vyučující: akad. mal. Jan Bačkovský

Barevná kresba – vyjadřovací prostředek prostorového zobrazování kresbou je barva.

Uplatnění lineární perspektivy umožní studentu na základě nové zkušenosti pracovat

s barvou, jako nositelem sdělení hlubšího obsahu a souvislostí.

VÝTVARNÁ TVORBA III |P; 3. sem.; 0+2/2; klz.; BAK_AU|

vyučující: MgA. Zorka Krejčí

Modelování, výtvarný koncept a kompozice – modelování je výtvarná disciplína

umožňující studentu využít schopnost vnímat hmotu a jejím prostřednictvím

proporční a prostorové vztahy. Haptická zkušenost vede k úvaze o konstrukci,

vypnutosti a jasné definici tvaru, tektonice a struktuře, včetně detailu.

III. 036


VÝTVARNÁ TVORBA IV |P; 4. sem.; 0+2/2; klz.; BAK_AU|

vyučující: akad.mal. Gabriela Nováková

Grafický design – výuka obsahuje seznámení s pravidly a možnostmi typografie

a grafického designu prostřednictvím přednášek, referátů, několika forem

praktických cvičení (kaligrafie, práce s písmem) a závěrečnou praktickou práci

z oblasti užité grafiky vytvořením vlastního portfolia. Rozvíjí grafické cítění

a zjemňuje vnímání. Cílem je poučená orientace v oblasti grafického designu a písma.

VÝTVARNÁ TVORBA V |P; 5. sem.; 0+2/2; klz.; BAK_AU|

vyučující: akad.mal. Karel Pokorný

Figurace barvy a tvaru – pro budoucího architekta je figura iniciačním zdrojem

proporčních vztahů a měřítka. Z pohledu této zkušenosti se otevírá specifická

paralela architektonickému uvažování pro ilustraci konfigurace barvy a tvaru

v prostoru.

MAGISTERSKÝ SP.

VÝTVARNÁ TVORBA VI |PV; 7. sem.; 0+2/2; klz.; MAG_AU|

vyučující: MgA. Ondřej Bouška

Fotografie I – fotografie jako svébytný výtvarný obor specifického způsobu

zobrazování, přiblíží ve výuce základy fotografické technologie a koncepčních metod

s fotografickým obrazem. Získané zkušenosti a vědomosti student uplatní

při zpracování vlastního tématu.

VÝTVARNÁ TVORBA VII |PV; 8. sem.; 0+2/2; klz.; MAG_AU|

vyučující: MgA. Ondřej Bouška

Fotografie II.

15113. ÚSTAV TEORIE A DĚJIN ARCHITEKTURY

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

ARCHITEKTONICKÁ KOMPOZICE I |P; 1. sem.; 1+1; z.+zk; BAK_AU|

vyučující: Ing. akad. arch. Beryl Filsaková; Mgr. Lukáš Beran

Výuka kompozice patří k základům teoretických předmětů oboru architektura.

Jejím obsahem jsou obecné zásady architektonické kompozice, skladby a formy

architektonického prostoru. Výklad vychází ze základních kompozičních kategorií.

Všímá si prostorové stránky kompozice a možnosti vyjádření architektonického

záměru kompozicí. Ověření praktické prostorové orientace a architektonického vidění

je součástí komplexně vykládaného předmětu. Všechny zásady jsou dokumentovány

jak na historické, tak soudobé architektuře.

III. 037


DĚJINY ARCHITEKTURY I |P; 1. sem.; 2+1; z+zk; BAK_AU|

vyučující: doc. Ing. Mich. Rykl, Ph.D.; prof. Ing. arch. Mat. Dulla, DrSc.; Mgr. Mar. Matys

Předmět je úvodem do studia dějin architektury. Seznamuje se souvislostmi architektury

hlavních historických období a hledá jejich odkaz do současnosti. Podrobněji

se zabývá architekturou pravěku a starověku s důrazem na architekturu antickou

(v egejské oblasti, Řecku, Etrurii, Římě a jeho provinciích). Seminární práce a exkurse

sledují podobu, terminologii a uplatnění řádového tvarosloví a typologických principů,

vytvořených především v Římě a Řecku, na historických stavbách v průřezu celých

dějin architektury.

DĚJINY ARCHITEKTURY II |P; 2. sem.; 2+1; z+zk; BAK_AU|

vyučující: prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc.

Předmět je věnován vývoji architektury ve středověku a zahrnuje architekturu

předrománskou, byzantskou, velkomoravskou, románskou a gotickou v západních

zemích i na našem území.

DĚJINY ARCHITEKTURY III |P; 3. sem.; 2+0; zk; BAK_AU|

vyučující: prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc.

Přednášky podávají výklad kompozice a konstrukce renesanční, manýristické

a barokní architektury. Zvláštní důraz je kladen na poznání architektury Itálie

a českých zemí. v přehledu se posluchači seznámí i s architekturou 15. – 18. století

v ostatní Evropě.

DĚJINY ARCHITEKTURY IV |P; 4. sem.; 2+0; klz; BAK_AU|

vyučující: doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.; prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.

Předmět se zabývá architekturou klasicismu a his torismu (neostylů) 19. století

až po secesi a věnuje pozornost dopadu nových technologií a materiálů (litina,

železobeton) na architekturu. Podrobněji se studuje vznik moderní architektury,

historie meziválečných avantgardích hnutí 20. století (Bauhaus, konstruktivisté,

De Stijl) a díla jejich protagonistů (Loos, Wright, Le Corbusier). Závěrem se přednáší

historie české meziválečné architektury.

DĚJINY ARCHITEKTURY V |P; 5. sem.; 2+0; zk; BAK_AU|

vyučující: prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.; doc. Ing. arch. Petr Vorlík, PhD.

Předmět se zabývá nedávnou historií architektury navazující na meziválečnou

avantgardu 20. století, všímá si její kritiku a konzervativní tendence, ale zejména

rozvinutí v mezinárodním stylu po druhé světové válce. Liberalizace československé

architektury 60. let se studuje na příkladech tzv. „bruselského stylu“. Dále se věnuje

pozornost novému brutalismu a strukturalismu, postmoderně, architektuře

high-tech a dekonstruktivismu. V závěru se přibližují tendence architektury

konce minulého století.

III. 038


DĚJINY UMĚNÍ I |P; 3. sem.; 2+0; zk; BAK_AU|

vyučující: Mgr. Hubert Guzik, Ph.D.

První část semestru bude věnovaná úvodu do dějin umění – objasní základní pojmy

oboru, rozebere proměny funkcí a recepce výtvarného artefaktu, představí instituce

uměleckého života (umělecký mecenát, sběratelství, muzejnictví) a provede základní

přehled ikonografických námětů umění středověku a novověku. Ve druhé části

semestru budou posluchači seznámeni s hlavními problémy euro-amerického

a českého umění přelomu 19. a 20. století.

DĚJINY UMĚNÍ II |P; 4. sem.; 2+0; zk; BAK_AU|

vyučující: Mgr. Hubert Guzik, Ph.D.

Nastínění proměn euro-amerického a českého umění v průběhu 20. století. Podle

tradičního chronologického klíče budou posluchači seznámeni se základními proudy

meziválečných avantgard a vybranými trendy poválečného výtvarného umění. Zvláštní

důraz bude kladen na místo výtvarného umění v mocenských strukturách a jeho

vztahy k dobovým ideologiím.

FILOSOFIE I |P; 1. sem.; 2+0; klz.; BAK_AU|

vyučující: doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.

Předmět zachycuje vývoj filosofického myšlení ve vazbě na kulturně-civilizační vývoj

od starověku přes středověk až k počátkům renesance. Cílem je vytvoření základu

pro porozumění dalším oborům, zejména dějinám architektury, sociologii, umění

a estetice. Dějiny filosofie jako intelektuální biografie lidstva vedou studenty

k tomu, aby člověka, kulturu a civilizaci nahlédli z hlediska dějinných proměn potřeb,

hodnot a aspirací.

FILOSOFIE II |PV; 3. sem.; 0+2; klz; BAK_AU|

vyučující: doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.

Filosofie období renesance, reformace a protireformace, počátky novověkého myšlení

a moderní vědy v 17. století, zvláštní pozornost je věnována zrodu novověkého obrazu

světa a člověka, galileovsko-karteziánské racionalitě, osvícenství a moderní době.

Cyklus přednášek uzavírají filosofické směry velmi pozdní moderny.

SOCIOLOGIE A PSYCHOLOGIE I |P; 3. sem.; 1+0; zk; BAK_AU|

vyučující: PhDr. Jiří Kučírek, Ph.D.

Uvedení do základních teoretických modelů a interpretací sociální skutečnosti

soudobých sociologických a psychologických teorií. Studenti získají přehled současných

sociologických paradigmat a pojmů, poskytující vhled do moderní

a postmoderní společnosti v sociálně psychologickém kontextu. Interakce jako

produkce – konstrukce sociální reality. Zásadní proměny životního způsobu,

III. 039


stylu a slohu v souvislosti se současným evropským prostorem. Sociologie

v kontextu architektury – architektura jako sociální médium. Interdisciplinarita

jako pramen inspirace.

MAGISTERSKÝ SP.

DĚJINY UMĚNÍ III |PV; 8. sem.; 2+0; klz; MAG_AU|

vyučující: Mgr. Hubert Guzik, Ph.D.

Předmět si klade za cíl rozšíření znalostí o základních institucích uměleckého života,

zejména těch, které architektura sdílí s výtvarným uměním (výtvarná kritika

a muzejnictví). Sledován bude jejich vznik, formování v 19. století a jejich fungovaní

v dnešním informačním prostředí a v éře masové turistiky.

FILOSOFIE III |PV; 7. sem.; 0+2; klz; MAG_AU|

vyučující: Mgr. Martina Sedláková, M.A., doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.

Cílem semináře je přiblížit aktuální (nejen filosofické) myšlení ve vztahu k

architektuře. Pozornost je věnována především problematice globalizace, medií,

ekologie, etiky

a nových nejen informačních technologií a jejich dopadu na jednotlivce

i společnost a především na architekturu. Témata semináře vycházejí nejen

z filosofického myšlení, ale také z textů na pomezí teorie kultury, sociologie

a současného myšlení a z textů teorie architektury, které jsou úzce

spojeny s filosofií.

HISTORICKÉ STAVBY A SÍDLA II |PV; 8. sem.; 2+0; klz; MAG_AU|

vyučující: Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.; doc. Ing. arch. Michael Rykl, Ph.D.;

doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.; PhDr. Benjamin Fragner

Předmět otevírá specifický pohled na projevy historické stavební kultury.

Sleduje je z hlediska jejich původní, někdy již ne zcela obecně známé funkce

a typických transformací, které přinášel proces historické proměny způsobu

jejich užívání. Ukazuje historické stavební druhy frekventované od středověku

po současnost jako útvary podstatně určené jejich užitkovou i ideovou funkcí.

Součástí výuky je zpracování seminární práce na téma modifikované s ohledem

na zaměření studenta.

HISTORICKÉ STAVBY A SÍDLA III |PV; 9. sem.; 2+0; klz; MAG_AU|

vyučující: Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.; doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.;

doc. Ing. Michael Rykl, Ph.D.

Zájemcům o hlubší poznání přístupů k poznávání a interpretaci historické

architektury je určen předmět, který se zaměřuje na sledování obecných jevů

z oblasti stavební kultury a na metodicky zajímavé postupy k jejich badatelskému

III. 040


uchopení (např. podíl stavebníka a stavitele na podobě díla, tradice a historismy,

hledání formy pro nové funkce a pod.). Po tematické stránce předmět těží

z aktuálních výzkumných témat pedagogů ústavů teorie a dějin architektury

a památkové péče. Součástí výuky je zpracování seminární práce na téma

modifikované s ohledem na zaměření studenta.

SOCIOLOGIE A PSYCHOLOGIE II |PV; 8. sem.; 0+2; klz; MAG_AU|

vyučující: PhDr. Jiří Kučírek, Ph.D.

Předmět se zaměřuje na konkrétní problematiku aplikované sociologie

a psychologie v oboru architektury. Sleduje vzájemnou provázanost sociálního

a architektonického prostoru v kontextu s každodenním lidským chováním.

Náhled do tvorby sociologických výzkumů orientovaných na oblast města

a bydlení. Rozlišení mezi bytem a fenoménem domova. Vnímání a prožívání

prostoru.

Využívání vybraných zahraničních i domácích sociologických a psychologických

výzkumů pro architektonickou praxi.

SOUČASNÁ ARCHITEKTONICKÁ TVORBA |PV; 7. sem.; 2+0; klz; MAG_AU|

vyučující: Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.

Předmět je zaměřen na podrobnější seznámení studentů s architekturou

20. století a s recentní tvorbou jak domácí, tak zahraniční.

Do cyklu přednášek jsou zváni odborníci, kteří nejen seznamují posluchače

s architektonickými díly, ale dokumentují i problémy a úskalí soudobé tvorby.

Cílem semináře je mimo jiné i prohloubení zkušenosti práce s architektonickým

textem, různými formami interpretace architektury a díla vybraných tvůrců.

TEORIE ARCHITEKTURY A ESTETIKA I |P; 8. sem.; 2+0; zk; MAG_AU|

vyučující: Mgr. Martina Sedláková, M.A.

Cílem předmětu je seznámit s problematikou teorie architektury.

Důraz je kladen především na klíčové koncepty a pojmy teorie architektury 20. století

a současnosti, na jejich interpretaci a širší kulturní kontext. Výchozím bodem je teorie

moderny a funkcionalismu. Dále předmět seznamuje s teorií architektury ovlivněnou

strukturalismem, sémiotikou, fenomenologií a poststrukturalismem až po současné

přístupy. V návaznosti na architektonická témata jsou posluchači seznámeni také

s klíčovými pojmy estetiky, které mají relevanci pro architektonický diskurs.

TEORIE ARCHITEKTURY A ESTETIKA II |PV; 9. sem.; 0+2; klz; MAG_AU |

vyučující: Mgr. Martina Sedláková, M.A.

Cílem semináře je hlubší seznámení s teorií architektury formou analýzy, interpretace

a diskuse vybraných textů z oblasti teorie architektury především

III. 041


konce 20. století a současnosti. Tématicky je seminář tvořen klíčovými texty praktikujících

architektů věnovaných důležitým tématům současné architektury a problematikou

interpretace architektury, zabývající se vztahem architektonické praxe a

teoretické reflexe. Podle aktuálního zájmu je možné zařadit i některé ze stěžejních

textů estetiky 20. století.

DOKTORANDSKÝ SP.

DĚJINY ARCHITEKTURY 513DDA7

|PV; ZS; přednášky/semináře; DOK_AU |

obor: Dějiny architektury a památková péče, Architektura – teorie a tvorba

garant předmětu: Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.

Výuka směřuje k orientaci v problematice badatelské práce v oblasti dějin stavební

kultury. Je založena na seznámení s teoretickou rovinou problematiky a na převedení

obecné polohy probíraných témat do roviny konkrétních metodologicky podnětných

příkladů volených s přihlédnutím k převažujícímu zaměření konkrétní sestavy

doktorandů. (Příklady probíraných témat: Forma a funkce, Jazyk architektury,

Architekt-stavebník- stavitel, Vztah ke stavebnímu dědictví a další).

Od frekventantů se očekává aktivní účast a průběžná příprava na předem

avizovaná témata. Předmět se zakončuje rozpravou, v níž doktorand rozebere

otázku souvztažnosti probíraných témat se zaměřením své práce.

FILOSOFIE A SOCIOLOGIE 513DFS5

|P; ZS; přednášky/konzultace; DOK_AU|

garant předmětu: doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.

Sociální a kulturní vývoj evropské společnosti od počátku evropské kultury

po současnost a jeho vazby na vývoj architektury. Zrod moderní vědy a nového

obrazu světa: osvícenství a projekt moderní doby, od tradiční stavovské, feudální

společnosti k moderní občanské společnosti, novodobá společnost a změny v její

sociální skladbě, 19. století – první fáze industrializmu, růst horizontální i vertikální

mobility obyvatelstva, populační vzestup a koncentrace přírůstku obyvatelstva

do měst. Krize a typologie přestavby měst. Základní typologie staveb industriální

společnosti 19. století: stavby petrifikující národní a sociální identitu novodobých

národních států (parlamenty, burzy, národní muzea, divadla ad.);

inženýrské stavby – továrny, komunikační sítě (nádraží, železnice).

Technické inovace – filosofická a sociologická sebereflexe industriální společnosti 19.

století (pozdní německé osvícenectví, Marx, Nietzsche, pozitivismus atd.) I. světová

válka a krize občanské společnosti – dovršení programu moderny – filosofické a

sociologické diagnózy vývoje 20. století (industriální a postindustriální věk, moderna a

postmoderna, informační společnost).

III. 042


OTÁZKY TEORIE A DĚJIN ARCHITEKTURY 15113DTA3

|P; LS; přednášky/semináře; DOK_AU|

garant předmětu:: prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc.

Seznámení se způsobem vědecké práce v oboru dějin a teorie architektury.

Práce s prameny a literaturou (heuristikou), kritikou a interpretací pramenů. Přehled

architektonických teorií v minulosti a jejich recepce při soudobém vědeckém bádání.

Vztah slohu a ornamentu, problematika stylové proměny, pojmy klasický, manýristický

a barokní, pojmy revival a survival, základní interpretační modely v dějinách

architektury, vytýčením základních otázek při interpretaci umělecké díla.

TÉMATA SOUČASNÉ ARCHITEKTONICKÉ TVORBY 15113DSAT

|PV; LS; přednášky/semináře; DOK_AU|

obor: Architektura – teorie a tvorba

garant předmětu: doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.

Předmět je zaměřen na vymezení klíčových témat současné architektonické tvorby.

Mapuje motivace architekta, mezioborové přesahy, zdroje inspirace, limity

a katalyzátory tvorby, zahraniční i domácí tendence. Hledá pozici architekta

ve společnosti v kontextu nadčasových, ale často i pomíjivých dobových hodnot.

TEORIE ARCHITEKTURY 15113DTA3

|PV; LS; DOK_AU |

obor: Architektura – teorie a tvorba

garant předmětu: Mgr. Martina Sedláková, M.A

Cílem předmětu je prohloubit znalosti z teorie architektury a rozvíjet schopnost

samostatného kritického myšlení; zároveň ukázat širší kulturní kontext

architektonického diskursu. Důraz bude kladen na problematiku teorie architektury

20. století a na současnou teoretickou reflexi architektury. Východiskem bude teorie

moderní architektury; dále se předmět zabývá teorií architektury ovlivněnou

strukturalismem, sémiotikou, fenomenologií, poststrukturalismem a současnými

přístupy.

STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM 513DHS6

|PV; LS; DOK_AU |

obor: Dějiny architektury a rekonstrukce památek, Teorie architektonické tvorby

garant předmětu: Doc. Ing. Michael Rykl, Ph.D.

Program bude upraven operativně podle počtu zájemců. V případě malého počtu

(do 5 lidí) probíhá formou exkursí, individuálních či skupinových konzultací.

Smysl a využitelnost SHP (dějiny staveb, dějiny architektury, dějiny kultury).

Aplikační rovina – vymezení možností a rizik pro budoucí úpravy a funkční využití).

Metodika stupňů stavebně historického průzkumu a zvláštnosti průzkumové práce

u jednotlivých stavebních druhů. Průzkumy torzální architektury ve spolupráci

III. 043


s archeologií. Vhodné měřické podklady pro SHP a jejich vyhotovení. Archivní

prameny pro stať „Dějiny objektu“, historické stavební plány (konzultace

profesionálním historikem – PhDr. Martin Ebel). Hlubší teoretický pohled na metody

SHP (artefakt jako historický pramen; problém objektivního popisu pramene a srozumitelnost

v mezioborové diskusi; interpretace pramene a její předpoklady apod.).

Praktická aplikace probíraných témat na příkladech souvisejících se zaměřením témat

práce jednotlivých doktorandů.

15114. ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE

--------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

PAMÁTKOVÁ PÉČE I |PV; 6. sem.; 2+0; klz; BAK_AU|

vyučující: Ing. arch. Jan Pešta

Historické konstrukce a materiály – předmět formou přednášek seznamuje s vývojem

stavebních konstrukcí od středověku do počátku 20. století. Látka je rozčleněna

do jednotlivých tématických okruhů a přináší základní přehled o svislých konstrukcích

zděných i dřevěných, stropech, klenbách, střechách a krovech, schodech,

povrchových úpravách, výplních otvorů, technickém vybavení a doplňujících

konstrukcích. V rámci výuky studenti uplatní získané znalosti při tvorbě seminární

práce, zaměřené na rozbor konstrukcí vybrané historické stavby.

MAGISTERSKÝ SP.

HISTORICKÉ STAVBY A SÍDLA I |PV; 7. sem.; 2+0; klz; MAG_AU|

vyučujíci: Ing. arch. Jan Pešta

Lidové stavitelství a venkovská architektura – vývoj vesnické stavební tvorby

(včetně urbanismu) od středověku do 20. století v kontextu celkového vývoje

architektury a stavitelství. Typologie statku, tradičního vesnického domu, včetně

obytných a hospodářských staveb. Tradiční vesnická tvorba jako zdroj poučení pro

současného architekta – problém „slušného chování“ nové výstavby na české vesnici.

PAMÁTKOVÁ PÉČE II |P; 7. sem.; 2+1; z+zk; MAG_AU|

vyučující: prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.,

doc. PhDr. Josef Štulc, Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D.

Teorie a praxe – předmět poskytuje základní orientaci v teorii a praxi oboru památkové

péče se zvláštním zřetelem k ochraně stavebního dědictví, k metodám jeho ochrany

a památkové obnovy. Přednášky zahrnují dějiny vztahu ke stavebnímu dědictví a úvod

do teorie památkové péče. Součástí výuky je osvojení zásad péče o památkový fond,

i rozbor druhů (typů) úprav (presentací) historického stavebního díla v návaznosti

III. 044


najeho hodnotový potenciál. Předmět je zaměřen na prohloubení znalosti tradičních

materiálů, historických konstrukcí, stavebních postupů a historických stavebních

struktur ve vazbě na způsoby jejich konzervace a památkové obnovy. Do výuky

jezahrnuto seznámení s aktuálními poznatky z oblasti poznávání i praktické péče

o historický stavební fond (tradiční a inovativní přístupy, techniky a technologie). Podrobné

seznámení se strukturou, působením a legislativním rámcem státní památkové

péče v naší republice doplňuje informace o mezinárodním dění v oboru i o přijatých

mezinárodních konvencích a úmluvách. Na výuce se vedle členů ústavu podílejí jako

externisté významní odborníci památkové péče. Semináře zachycují široké spektrum

problematiky oboru a orientují se především na problémy, s nimiž se projektující architekti

a památkáři setkávají ve své praxi. Zápočet se uděluje na základě seminární

práce. Podle možností se semináře doplňují exkurzí.

PAMÁTKOVÁ PÉČE III |PV; 8. sem.; 1+1; klz; MAG_AU|

vyučující: Ing. Jiří Hodač, Ph.D. (FSv), doc. Ing. Michael Rykl, PhD. a externisté.

Měřičská a fotogrammetrická dokumentace – měřičská a fotogrammetrická

dokumentace historických staveb je předmět vyučovaný pedagogy Fakulty stavební

i Fakulty architektury a určený studentům obou fakult. Přednášeny a procvičeny

budou různé možnosti a způsoby dokumentace – správné a dostatečně

strukturované zobrazování při vyhotovení plánové dokumentace stávajícího stavu

historických staveb, včetně seznámení s možnostmi a limity uplatnění

fotogrammetrie. V rámci výuky bude procvičován profesionální záznam nálezových

situací při průzkumových pracích. Studenti Fakulty architektury se seznámí

s fotogrammetrickými metodami, studenti Fakulty stavební se správným zobrazováním

staveb, jejich konstrukcí i detailů. Součástí výuky je terénní praktická úloha

na konkrétní historické stavbě formou společného 2,5 denního výjezdu.

STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM I |PV; 8. sem.; 1+1; klz; MAG_AU|

vyučující: doc. Ing. Michael Rykl, Ph.D., spolupráce PhDr. Martin Ebel, Ph.D.

Analýza historických staveb – stavebněhistorický průzkum je mezioborová a mezní

disciplína, mající výstup pro badatelskou zobecňující rovinu pro poznání dějin

architektury a jednak výstup praktický, směřující ke kvalifikované obnově

historického stavebního díla. Představeny budou průzkumy různé podrobnosti a šíře

záběru. Stavba je představena jako významný historický výpovědní pramen hmotné

povahy. Následuje seznámení se základním spektrem písemných pramenů (M. Ebel).

Následovat budou 1-2 exkurse a poté praktická úĺoha v terénu, vedená společně

s konzultací na místě.

STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM II |V; 9. sem.; 0+2; klz; MAG_AU|

vyučující: Ing. arch. M. Hauserová, CSc., a externisté

Mezioborová spolupráce – předmět je určen architektům směřujícím k hlubšímu

III. 045


poznání historické stavební kultury.Dává nahlédnout do vědních disciplin, které

představují další nepominutelné součásti odborné základny výzkumu a průzkumu

projevů historické stavební kultury (historie, kulturní antropologie, kulturologie, archeologie,

historická geografie a další). Cílem tohoto seznámení je příprava architektů

na orientaci ve styčných oblastech těchto vědeckých disciplin s výzkumem a

průzkumem projevů historické stavební kultury a na spoluprácise specialisty z těchto

disciplin. Zpracování seminární práce představuje vstupní průpravu k samostatné

odborné práci v podmínkách mezioborové kooperace. Na vedení seminárních prací

se podílejí pedagogové ústavu v součinnosti s dalšími externími odborníky. Předmět

je nově zaveden v rámci Modulu Památková péče.

STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM III |PV/P pro mod. PP; 10. sem.; 2–0; klz;

MAG_AU|

vyučující: prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, doc. Ing. Michael Rykl, PhD., Ing.

arch. Milena Hauserová, CSc.

Hlubší seznámení se zásadami a metodikou přístupu k památkám na základě

podrobné znalosti památky a korektního a komplexního odborného posouzení

stavebního díla. Předprojektová příprava a vyhodnocení a zohlednění výsledků

průzkumné činnosti v koncepci památkové obnovy: význam a typy komplexní

inventarizace historického stavebního díla, typy průzkumných prací a jejich

součinnost. V případě, že student zpracovává diplomní projekt v modulu Památková

péče, slouží tento předmět k tématickému prohloubení diplomového úkolu z hlediska

stavebně historického poznání. Pozor!!! Podmínkou přihlášení se do předmětu SHP

II je absolvování předmětu SHPI.

DOKTORANDSKÝ SP.

PAMÁTKOVÁ PÉČE 514DRP4

|PV; LS; přednášky/diskuze; DOK_AU |

obory: Dějiny architektury a památková péče

garant předmětu: Ing. arch. Milena Hauserová, CSc, další vyučující, externisté

Předmět připravuje k hlubšímu pochopení památkové péče jako výrazu postoje

společnosti ke zděděným hodnotám. Zacílení na historický a společenský kontext

vývoje tohoto vztahu a jeho důsledky pro způsoby zacházení s kulturním dědictvím

vytváří předpoklady pro zasvěcené a kritické vnímání současné situace památkové

péče a uvážlivé koncipování kroků do budoucna.

Výuka je založena na diskusích nad vybranými partiemi z děl předních osobností

z oblasti teorie památkové péče. Předpokládá se průběžná příprava na probíraná

témata a aktivní účast v řízené diskusi. Podle zaměření jednotlivých doktorandů

se řídí výběr tématu pojednání, které se zpracovává písemně.

(předmět je povinný pro obor Dějiny architektury a památkové péče)

III. 046


STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM 513DHS6

|PV; LS; DOK_AU|

obory: Dějiny architektury a památková péče, Teorie architektonické tvorby

výukový semestr: letní, forma výuky: Program bude upraven operativně podle počtu

zájemců. V případě malého počtu (do 5 lidí) probíhá formou exkursí, individ./skupinových

konzultací.

garant předmětu: doc. Ing. Michael Rykl + další vyučující dle povahy konzultací

Smysl a využitelnost SHP (dějiny staveb, dějiny architektury, dějiny kultury). Aplikační

rovina – vymezení možností a rizik pro budoucí úpravy a funkční využití). Metodika

stupňů stavebně historického průzkumu a zvláštnosti průzkumové práce u jednotlivých

stavebních druhů. Průzkumy torzální architektury ve spolupráci s archeologií.

Vhodné měřické podklady pro SHP a jejich vyhotovení. Archívní prameny pro stať

„Dějiny objektu“, historické stavební plány (konzultace profesionálním historikem

(PhDr. Martin Ebel).

Hlubší teoretický pohled na metody SHP (artefakt jako

historický pramen; problém objektivního popisu pramene a srozumitelnost

v mezioborové diskusi; interpretace pramene a její předpoklady apod.).

Praktická aplikace probíraných témat na příkladech souvisejících se zaměřením

témat práce jednotlivých doktorandů.

OBNOVA A KONZERVACE HISTORICKÝCH STAVEB 514DHS7

|PV; LS; přednášky/konzultace; DOK_AU|

obory: Dějiny architektury a památková péče. Teorie architektonické tvorby

garant předmětu: doc. Ing. arch. akad. arch. V. Girsa, další vyuč. dle povahy konzultací

Souhrnný přehled problematiky obnovy historického stavebního díla a to ve všech

vzájemně provázaných souvislostech, od volby přístupu podle oborové metodiky,

předprojektovou a projektovou přípravu, až k praktickému ošetření jednotlivých

komponentů stavby. Důraz na specifičnost úlohy architekta specialisty

v památkové praxi. Zásady ohleduplného přístupu k historickým stavbám,

konstrukcím, materiálům. Praktické návody a ukázky možností prezentování

architektonického díla minulosti a jeho jednotlivých součástí. Podrobnosti

organizační, technické, technologické a výtvarné průpravy v oboru restaurování

architektury s důrazem na zachování autenticity památek. Účast památkového

technologa a památkáře na výuce. Hodnocení úspěšnosti konkrétních památkových

úprav na základě odborných kritérií památkové péče.

Výuky je řazena do tématicky navazujících bloků s převahou prezentování pracovních

postupů na konkrétních praktických příkladech na konkrétních památkových

stavbách.

Podle zaměření jednotlivých doktorandů se řídí výběr tématu závěrečného pojednání,

které se zpracovává písemně.

III. 047


HISTORICKÁ ZÁSTAVBA ČESKÉ VESNICE 512DHS4

| V; DOK_AU|

obory: Dějiny architektury a památková péče, Urbanismus a územní plánování

garant předmětu: Ing. arch. Jan Pešta

Podrobné poznání historické vesnické stavební tvorby, tj. nejen vývoje typologie

a konstrukcí objektů, ale i vývoje vesnického urbanismu a historické sociální skladby

vesnice. Tématická skladba seminářů je závislá na konkrétní sestavě zúčastněných

doktorandů a úrovni jejich vědomostí. Kromě zájemců právě o tuto problematiku

je povaha probíraného materiálu vhodná i jako průprava pro podrobnější studium

stavebně historického průzkumu, historické typologie a konstrukcí a také pro

doktorandy, kteří se budou zabývat různými hledisky regenerace vesnického prostředí

v rámci jiných oborů nebo na jiných vysokých školách.

15115. ÚSTAV INTERIÉRU A VÝSTAVNICTVÍ

--------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

INTERIÉR, VÝSTAVNICTVÍ, DESIGN I |P; 3 sem.; 2+1; z+zk; BAK_AU|

garant předmětu: doc. akad. arch. Vladimír Soukenka, akad. arch. Marek Teska

Přednášky z interiéru tvoří kapitoly o interiéru jako organizovaném vnitřním prostoru

(uspořádání prostoru, druhy prostoru a jejich vztahy), na příkladech z realizací jsou

posluchači seznámeni s kompozičními prvky interiéru - světlo, barvy, povrchy a

materiály, akustika. Přednášky o nábytku shrnují použití nových materiálů a

technologií, zabývají se ergonomií, konstrukcí a typologií jednotlivých nábytkových

typů. Přednášky z výstavnictví podávají přehled o historickém vývoji, architektuře

výstav (veletržní areály a pavilony) až po zásady prostorově výtvarného řešení výstav

a designu prvků.

Ve cvičeních jsou zadávány skupinové úlohy na připravená témata /materiály v

interiéru, světlo v interiéru, světoví designéři, výstavní areály a pod./. Výsledkem jsou

mimo procvičení témat i ústavem připravované pomůcky ke zkoušce na CD.

MAGISTERSKÝ SP.

INTERIÉR, VÝSTAVNICTVÍ, DESIGN II |PV; 7. sem.; 2+0; klz; MAG_AU|

garant předmětu: akad.arch. Marek Teska

Historie interiéru a nábytku, jako neustálá proměna vztahu estetického cítění

a technologické inovace zpracování a vývoje materiálů. Vztah technologických a

konstrukčních možností utváření k výslednému estetickému účinku. Dobové znaky

řemesla a výrazu. Typické atributy a mezníky jednotlivých epoch a jejich vztah

III. 048


s hmotnou kulturou. Prezentační formy výstavních expozic. Design a konstrukce

současných montážních systémů.

INTERIÉR, VÝSTAVNICTVÍ, DESIGN III |PV; 8. sem.; 2+0; klz; MAG_AU|

garant předmětu: doc. akad. arch. Vladimír Soukenka

Multimediální tvorba – Soubor přednášek se dotýká prolínání architektonické tvorby

s řadou souvisejících profesí. Divadelní, filmová i televizní scénografie uspořádává

hierarchii vizuálních hodnot a jejich kulturní souvislosti. Prostupování reality

a virtuality v dnešním informačním světě má přímou aplikaci ve způsobu mediální

prezentace architektonického projektu i architektury jako ikony.

15116. KABINET MODELOVÉHO PROJEKTOVÁNÍ

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

CAD I |P; 1.sem.; 0-2; klz; BAK_AU|

garant předmětu: Ing.arch. Dana Matějovská, Ing.arch. Petr Irinkov, Ing. Ivana Vinšová

Základní informace a uvedení do problematiky CAD obecně. Přehled softwarů

této skupiny. Orientace v softwaru AutoCAD, tvorba ve 2D i 3D. Studenti procvičují

komplexní využití tohoto softwaru při návrhu, 2D a 3D zobrazení projektů

a finální vykreslení, tisk.

CAD II |P; 2.sem.; 0-2; klz; BAK_AU|

garant předmětu: Ing. arch. Dana Matějovská

Navazuje na CAD 1. Základy modelovacího, vizualizačního a animačního softwaru

3D studio MAX a 3dMAXdesign a SketchUp – modelování, materiálový editor, práce

se světly a s kamerami. Studenti procvičují jednotlivé modelovací techniky, které

mohou využít při svých architektonických návrzích. Důraz je kladen na obecné

kvalitní výstupy – rendering a zákresy do fotografií.

CAD III |P; 3.sem.; 0-2; klz; BAK_AU|

garant předmětu: doc. Dr.ir.Henri Achten, Ing. Ivana Vinšová, další externisté

Kabinet modelového projektování se snaží obsáhnout široké spektrum používaných

softwarů a technik v projekční praxi a nabízí několik paralelních kurzů (viz přehled

na www.molab.cz) :

1. Pokročilé techniky modelování, vizualizací, animací, návaznost na povinný

CAD 2 – práce v 3D studio MAX,

2. CAAD – počítačové techniky, které se využívají v architektonickém

navrhování – příprava pro experimentální CAAD ateliér, parametrické modelování

pomocí skriptování, výuka základů systému Grasshopper

III. 049


3. Nabídka výuky dalších CAD softwarů Revit Architecture, Rhino, ArchiCad a Maxon-

Form .

CAD IV |PV; 4.sem.; 0+2 klz; BAK_AU|

garant předmětu: doc. Dr.ir.Henri Achten, Ing. Ivana Vinšová, Ing.arch. Petr Irinkov,

další externisté.

1. Pokročilé techniky modelování, vizualizací, animací, návaznost na CAD 3 – práce

v 3D studio MAX. Během semestru se prohloubí znalosti z CAD 3 a účastníci si

vyzkoušejí a procvičí další nové techniky zpracování digitálních dat. Výuka bude

probíhat ve specializované skupině s nejnovějším softwarem. Účastníci musí mít

základní teoretické znalosti z oboru vizualizačních technik a minimální praxi v programech

CAD, rastrových a vektorových editorech – návaznost na předchozí CAD 3

2. CAAD - parametrický design, pokročilé skriptování a jeho využití v architektonickém

navrhování

3. Nabídka výuky dalších CAD softwarů v návaznosti na předmět CAD 3

se zaměřením

na BIM systémy – Informační model budovy

4. Pokročilá organizace projektu v systému AutoCAD.

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA |PV; 3./4. sem.; 0-2 klz; BAK_AU|

garant předmětu: MgA. Martin Odehnal

MgA. Martin Odehnal (grafická počítačová prezentace)

Studenti si mohou vybrat z nabídky 2 paralelních kurzů.

Cílem prvního kurzu je podrobně seznámit studenty s nejrozšířenějším

programem Adobe Photoshop pro úpravu bitmapových souborů. Velké uplatnění má

pro všechny, kdo upravují digitální fotografie, zajímají se o grafický design nebo tvoří

internetové stránky. Absolventi kurzu budou připraveni vytvářet vlastní návrhy

počítačových koláží, prezentací i tištěných plakátů.

Cílem druhého paralelního kurzu je rozšířit studentské obzory v programu Adobe Illustrator

pro úpravy vektorových souborů. Tyto dovednosti studenti uplatní v oblasti

prezentací, plakátů, web stránek.

DOKTORANDSKÝ SP.

CAD 516DCAD

| V; DOK_AU |

obor: Architektura, stavitelství a technologie

garant předmětu: doc. dr.-ir. Henri Achten

Principy CAD systémů, modelování (plochy, objekty, Nurbs, blobmeshes) animace

(klíčování snímků, inverzní/následná kinematika), technologie simulací (světlo,

struktura), datové systémy (IFC, BIM).

III. 050


INŽENÝRSKÁ INFORMATIKA 516DINF

|PV; LS; DOK_AU|

obor: Architektura, stavitelství a technologie, Architektura - teorie a tvorba

garant předmětu: doc. dr.-ir. Henri Achten

Výukový semestr: letní. Praktická cvičení v učebně výpočetní techniky + samostatná

práce u počítače a konzultace dle potřeby. Vědecký informační systém dostupný

na internetu: výzkum technik a reference. Výpočetní systémy pro výzkum:

parametrics, evolutionary techniques, constraint-based techniques, neural networks,

expert systems and knowledge representation.

15118. ÚSTAV NAUKY O BUDOVÁCH

--------------------------------------

BAKALÁŘSKÉ SP.

NAUKA O STAVBÁCH I |P; 1. sem.; 2+1; z+zk; BAK_AU|

garant předmětu: Ing. arch. Petr Hlaváček

Posluchači jsou seznámeni se zásadami dimenzování a navrhování prostorů

s použitím antropometrie, psychologie a fyziologie člověka. Získají základní vědomosti

o různých vlivech na koncept budovy. V seminářích jsou rozpracovávána některá

témata přednášek.

NAUKA O STAVBÁCH II |P; 2. sem.; 2+1; z+zk; BAK_AU|

garant předmětu: doc Ing. arch. Michal Kohout

Obytné stavby jsou základním stavebním kamenem umělého prostředí našich sídel,

ať již na ně pohlížíme z měřítka bytu, domu či města. Jedná se ze své podstaty

o úlohu pro všední den. Častým opakováním se může zdát, že prostor pro smysluplnou

inovaci je vyčerpán. Navíc jsou bytové stavby omezeny řadou předpisů

i praktických limitů. Ale právě tato nutnost pohybovat se nezřídka na omezeném prostoru,

nutnost pracovat s málem a zvláštní kombinace všednosti a osudovosti s jakou

bytové stavby vstupují do našich životů, je na věci přitažlivá. Architekt zde pomáhá

vytvořit domov, co může být krásnějšího? Předmět si klade za cíl odhalit posluchačům

pod povrchem všednosti živý, dynamicky pulzující svět vztahů, vazeb, pravidel, konstrukcí

a měřítek, které jsou klíčové pro schopnost svobodného pohybu na poli návrhu

bytových staveb.

NAUKA O STAVBÁCH III |P; 3.sem.; 2+0; zk; BAK_AU|

garant předmětu: doc. Ing. arch. Irena Šestáková

Posluchači jsou seznámeni se zásadami analýzy a navrhování budov pro občanské

stavby (první část) především vzdělávacího a kulturního zaměření (především školy:

MŠ, ZŠ, SŠ i VŠ, kulturní a kultovní stavby atd.)

III. 051


NAUKA O STAVBÁCH IV |P; 4. sem.; 2+1; z+zk; BAK_AU|

garant předmětu: prof. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.

Posluchači jsou seznámeni se zásadami analýzy a navrhování budov pro občanské

stavby (druhá část) orientované především na stavby sportovní, rekreační a určené

k různým formám přechodného pobytu.

V seminářích se posluchači zabývají rozborem individuálně zadaných realizací

uvedených druhů staveb, urbanistickým začleněním, provozem, konstrukcí

a architektonickým výrazem.

NAUKA O STAVBÁCH V |P; 5. sem.; 2+0; zk; BAK_AU|

garant předmětu: doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc.

Technologicky a provozně náročné stavby (zdravotní, ale např. i dopravní, průmyslové

a zemědělské stavby) – posluchači jsou seznámeni se zásadami analýzy a navrhování

budov pro občanské stavby a produkční stavby.

MAGISTERSKÝ SP.

NAUKA O STAVBÁCH VI |PV; 9.sem.; 2+0; klz; MAG_AU|

garant předmětu: doc. Ing. arch. Roman Koucký

Poslední přednáškový cyklus programově navazuje na předcházející NSI a II

azejména na NS III, IV a V. V rámci tohoto předmětu mají posluchači mají možnost

prohloubit před koncem magisterského studia své znalosti z současné architektury

a sledovat sounáležitosti technického, vizuálního, textového a případně jiného

zobrazování a prezentování návrhu stavby klientovi a společnosti odborné i laické.

15119. ÚSTAV URBANISMU

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

URBANISMUS I |P; 4. sem.; 2+1; z+zk; BAK_AU|

garant předmětu: Ing. arch. Jan Sedlák

PROSTŘEDÍ: Předmět je vstupem do urbanistické disciplíny a seznamuje studenty

s východisky, podmínkami a principy urbanistické tvorby. Zabývá se v první části

charaktery prostředí a základními podmínkami a požadavky majícími vliv

na uspořádání sídel. Seznamuje posluchače se pojmy urbanistické typologie.

Jednotlivé prvky popisuje a klasifikuje jak z pohledu prostorového tak i funkčního,

včetně popisu základních parametrů (základní kameny stavby měst – především

stavební struktury a urbánní prostory).

V druhé části jsou popsány základní kompoziční principy, jejich vliv na vnímání

i užívání prostoru a odlišné prostorové modely sídel. Principy jsou demonstrovány na

III. 052


konkrétních příkladech sídel různých velikostí a významu, v odlišných krajinných

a topografických situacích. Specificky je vyložen, z pohledu typologie a kompozice,

fenomén pražského prostředí.

Cvičení jsou prováděna ve formě blokové výuky a jsou zaměřena především

na poznání a pochopení charakteru konkrétního urbánního prostředí jako celku

i jeho jednotlivých typologických prvků. Následně na aplikaci poznané typologie

v podobě vlastního návrhu prostředí menšího urbánního celku.

URBANISMUS II |P; 5. sem.; 2+0; zk; BAK_AU|

garant předmětu: JUDr. PhDr. Jiří Plos

VÝVOJ: V předmětu je student seznámen s výkladem základních pojmů, metod

a metodik stavby měst, vývoje osídlení a jeho forem (morfogeneze strukturální

a funkční) od prehistorie osídlení přes vývoj v klíčových obdobích vývoje kultury

urbánního a krajinného utváření (uspořádání a využívání) prostoru v evropském

civilizačním okruhu v dalších nejvýznamnějších civilizačních okruzích – Přední

Východ, Indie a indický subkontinent, Dálný Východ, Amerika a americké kultury

severní, střední a jižní Ameriky, a to ve vzájemných souvislostech – podobnostech

a rozdílnostech – až po globální současnost.

Výklad je zaměřen na porozumění

kategoriálním pojmům a specifickým metodám a jejich místu v myšlení o městu

a venkovu, o jejich výstavbě v souvislostech krajinných (resp. též přírodních) – člověk,

prostor, místo, cesta-pohyb, architektura, kultura, čas, a to v širších civilizačně

kulturních souvislostech, a na výklad některých vybraných témat vývoje osídlení.

Zvláštní pozornost je věnována „metaměstu“, resp. souhrnnému popisu vývoje

ve smyslu současných teorií města a směrů/

tendencí vývoje městského osídlení a krajiny pro třetí tisíciletí v historických

paralelách a souvislostech.

URBANISMUS III |PV; 6. sem.; 1+1; klz; BAK_AU|

garant předmětu: doc. Ing. arch. Irena Fialová

TEORIE: Předmět seznamuje studenta s nejdůležitějšími urbanistickými teoriemi 2.

poloviny 19. století a 20. století. Cílem předmětu je ukázat vznik a proměnu těchto

teorií na pozadí sociálního a ekonomického vývoje společnosti. Student je veden

ke kritického myšlení, aby dokázal tyto teorie analyzovat, hodnotit, srovnávat

a rozpoznal jejich praktické dopady na město. Semináře propojují teoretické

přednášky s realitou konkrétního území s důrazem na propojení individuální

a týmové práce.

Součástí předmětu a hodnocení studenta je i samostudium

literatury, aktivní příprava a zapojení se do diskutovaných témat a otázek.

Své analýzy a hodnocení musí studenti prezentovat vizuální i verbální formou.

III. 053


MAGISTERSKÝ SP.

DENDROLOGIE I |PV/P pro mod. TKZ; 7.sem.; 2+0, klz; MAG_AU|

garant předmětu: Ing. Jan Šteflíček

OBECNÁ DENDROLOGIE: Předmět je zaměřen k poznání vlastností rostlinného

materiálu a jeho použití v návrhu parkových, zahradních a krajinných úprav. Základní

znalosti dendrologie jsou prohlubovány na exkurzích a při řešení praktických příkladů.

Cílem je zvládnutí nezbytných základů botaniky, ekologie a vlastností dřevin pro

orientaci v bohatosti rostlinného materiálu. Obecná část je rozdělena na - botanické

minimum – základy morfologie, fyziologie a systematiky dřevin, původ a rozšíření

dřevin: – ekologie dřevin – stanovištní nároky

– základy používání dřevin v kompozici

– vlastnosti dřevin růstové, pěstební a zejména vzhledové

– základní sortimenty dřevin dle jejich vlastností a možností použití

DENDROLOGIE II |PV/P pro mod. TKZ; 8.sem.; 0+2; klz; MAG_AU|

garant předmětu: Ing. Jan Šteflíček

SPECIÁLNÍ DENDROLOGIE: Speciální část je zaměřena na praktické poznání

sortimentu dřevin používaných v zahradní a krajinářské tvorbě, a to na úrovni

bezpečného poznání jednotlivých druhů základního sortimentu. Sortiment

je probírán v návaznosti na:

• systematické třídění (čeleď, rod, druh, kultivar)

• vzhledové vlastnosti a možnosti použití v členění:

• Jehličnaté dřeviny – stromy, keře

• Listnaté dřeviny – stromy, keře opadavé a stálezelené, popínavé dřeviny

Látka je probírána kombinací výkladu, ukázek rostlinného materiálu a terénních

cvičení. Důraz je kladen na průběžné ověřování získaných znalostí. Cvičení jsou

prováděna formou exkurzí a seminářů.

DENDROLOGIE III |PV/P pro modul TKZ; 9.sem.; 0+2; klz; MAG_AU|

garant předmětu: Ing. Jan Šteflíček

SPECIÁLNÍ DENDROLOGIE: Speciální část je zaměřena na praktické poznání sortimentu

dřevin používaných v zahradní a krajinářské tvorbě. Sortiment je probírán

v návaznosti na:

• systematické třídění (čeleď, rod, druh, kultivar)

• vzhledové vlastnosti a možnosti použití v členění:

Listnaté keře opadavé a stálezelené, popínavé dřeviny. Látka je probírána

kombinací výkladu, ukázek rostlinného materiálu a terénních cvičení. Důraz je kladen

na průběžné ověřování získaných znalostí. Cvičení jsou prováděna formou exkurzí

a seminářů.

III. 054


TVORBA KRAJINY A ZAHRAD I |P; 7. sem.; 2+1; z+zk; MAG_AU|

garant předmětu: Ing. Radmila Fingerová

ÚVOD: Předmět se zabývá významem a šíří oboru krajinářské architektury a jeho

současnými trendy. Cílem je připravit architekty na mezioborovou spolupráci

s krajinářskými architekty. Předmět obsahuje stručný úvod do vývoje zahradního

umění a krajinářské architektury s důrazem na souvislosti a současnou tvorbu

v ČR i ve světě. Seznamuje studenty s východisky, podmínkami a principy současné

krajinářské tvorby na konkrétních příkladech. Cvičení jsou prováděna formou

seminářů s důrazem na poznání díla současných krajinářských architektů a poznání

a pochopení charakteru konkrétního díla krajinářské architektury. Následně

na aplikaci v podobě vlastního jednoduchého návrhu (studie), nejlépe jako součásti

ateliérové práce.

TVORBA KRAJINY A ZAHRAD II |PV/P modul TKZ; 8. sem.;1+1; klz; MAG_AU|

garant předmětu: Ing. Radmila Fingerová

NAVRHOVÁNÍ: Předmět navazuje na TKZ I. Zabývá se typologií, zásadami

a doporučeními pro tvorbu.

zahrady, parku, pěších zón, systémů sídel zeleně, vnitroblokových prostorů,

obytných souborů, tvorbě parteru ulic, náměstí, nábřeží, příměstské krajiny

a krajiny venkova. Důraz je kladem na tvorbu urbánního prostředí, tedy spolupráci

krajinářského architekta s architektem, urbanistou a dalšími profesemi. Následně

na aplikaci v podobě vlastního návrhu vypracovaného do podoby studie.

TVORBA KRAJINY A ZAHRAD III |PV/P pro mod. TKZ; 9. sem.;1+1; klz; MAG_AU|

garant předmětu: Ing. Jan Šteflíček

TECHNOLOGIE : Předmět se zabývá jednotlivými skladebnými prvky zahradní

a krajinářské úpravy, jako jsou terénní úpravy, komunikace, drobné stavby, vegetační

prvky, mobiliář, základy technického vybavení (závlaha, odvodnění, osvětlení),

a to v míře odpovídající charakteru zahradních a krajinářských úprav. Pozornost

je věnována též střešním zahradám a použití zeleně v interiérech. Cvičení jsou

prováděna formou tradičních cvičení a jsou zaměřena na praktické ověřenízískaných

znalostí na jednoduchém projektu obsahujícím souhrn probraných prvků.

TVORBA KRAJINY A ZAHRAD IV |PV/P pro mod. TKZ; 10. sem.; 1+1, klz; MAG_AU|

garant předmětu: Ing. Radmila Fingerová

NAVRHOVÁNÍ II: Předmět uzavírá sérii předmětů TKZ. Věnuje se aplikaci znalostí

a dovedností získaných v průběhu předchozího studia v podobě vlastního návrhu

krajinářské úpravy vypracovaného do stupně prováděcí dokumentace.

III. 055


URBANISMUS IV |P; 7. sem.; 2+1; z+zk; MAG_AU|

garant předmětu: doc.Ing. arch. Jan Jehlík

NAVRHOVÁNÍ: Předmět seznamuje studenty se základními principy navrhování

urbanistických celků. V návaznosti na předchozí předměty tohoto ústavu definuje

skladebné prvky sídel, a to jak funkční, tak prostorové, tak i časové, a učí studenty

s nimi pracovat. V reflexi současného poznání vývoje sídel nově vymezuje základní

funkce a stanovuje hodnotová kritéria pro jednotlivé druhy a typy prostředí.

S tím souvisí i soustředění se na aktuální témata, jako je veřejný prostor, vztah

sídlo/krajina či regenerace a ochrana urbánních hodnot. To vše s důrazem

na provázanost hmotného prostředí a činností a dějů v něm se odehrávajících.

V další části se předmět věnuje charakteristikám obytného prostředí, vybavenosti

a infrastruktury a urbanistickému dimenzování jednotlivých typů prostředí

a typů staveb a areálů.

Cvičení jsou prováděna formou blokové výuky s důrazem

na společnou práci studentů pod vedením pedagogů v ovzduší vzájemné komunikace

a hledání správného výsledku. Cvičení obsahují analytickou a návrhovou část

typických segmentů sídla.

URBANISMUS V |PV; 8. sem.; 1+1; klz; MAG_AU|

garant předmětu: doc. Ing. arch. Michal Kohout

SOUBORY: Jedinečnost tvorby obytných souborů a velkých staveb spočívá v provázání

urbanistických a architektonických aspektů navrhování. Předmět by měl poskytnout

základní povědomost o terminologii, měřítkovém a typologickém členění, provozních

a prostorových souvislostech, strukturaci parteru, systémech dopravní obsluhy

a dalších nástrojích tvorby souborů staveb. Zároveň by měla být naznačena technologická,

historická a kulturní podmíněnost jednotlivých forem obytných souborů

a jejich vývoj dokumentovaný převážně na příkladech z 20. století se zvláštním

zřetelem na stavby z období po roce 1990. Cvičení jsou prováděna formou společného

výzkumného projektu, jehož smyslem je naučit se číst a chápat smysl jednotlivých

příkladů a nalézt odpovídající metodiku jejich porovnávání.

URBANISMUS VI |PV; 9. sem.; 1+1; klz; MAG_AU|

vyučující: doc. Ing. arch. Irena Fialová

TENDENCE: Předmět uvádí studenta do problematiky současného města a jeho

nových, dosud nezodpovězených otázek. Cílem předmětu je ukázat studentovi, jak

dynamicky se současná společnost a město proměňuje, a naučit ho, jak se v jeho

neurčitém a komplexním prostředí orientovat pomocí získaných teoretických znalostí.

V úvodu předmětu je student seznámen s nejnovějšími urbanistickými tématy,

tendencemi a teoriemi konce 20. a počátku 21. století. Poté se zapojuje do výuky

jako člen týmu a pomáhá nezodpovězené otázky a problémy současného města

formulovat a zasadit do širšího rámce společenských souvislostí. Součástí předmětu

III. 056


a hodnocení studenta je i samostudium literatury, aktivní příprava a zapojení se do

diskutovaných témat a otázek.

URBANISMUS VII |PV; 10. sem.; 1+1; klz; MAG_AU|

vyučující: Ing. arch. Petr Hlaváček, Tomáš Ctibor, FRICS, CRE

PROCESY: Přednášková i seminární část obsahuje základní informace o procesech

přípravy, projektování a realizace souborů staveb a urbanistických celků. Kurz umožní

poznat hybné mechanizmy těchto procesů, reálné postavení architekta v rámci

jednotlivých činností a nástroje v těchto procesech používané. Cílem výuky je

umožnit pochopení principů současného (převážně „developerského“) stavění

větších celků a jejich kvalitní interpretace v rámci současného urbanismu. Cyklus

definuje účastníky výstavby, specifikuje jejich postavení a vliv na proces tvorby.

Popisuje průběh zrodu investiční příležitosti a provádí studenta základním

nastavením ekonomiky a návratnosti záměru. Nedílnou součástí je exkurz do vztahu

architekta a samosprávy. V rámci cvičení studenti vyhledávají investiční příležitosti,

procvičují a prověřují počáteční architektonický koncept z pohledu developera a jsou

vedeni k pochopení principů této činnosti tak, aby mohli být rovnocennými partnery

zodpovědnými za urbanistické a architektonické kvality.

DOKTORANDSKÝ SP.

STAVBA MĚST 519DUR7

|PV; ZS; DOK_AU|

obor: Urbanismus a územní plánování, Architektura - teorie a tvorba

garant předmětu: doc. doc.Ing. arch. Jan Jehlík

Předmět je pojímán jako diskurz nad klíčovými tématy. Těmi jsou například: soudobý

obraz města, aktuální problémy rozvoje a regenerace sídel, město obytné v celém

rozsahu, kvalita životního prostředí (mimo ideologická klišé), fyzická „stavba“

veřejného prostoru apod. Jako základní nástroj diskurzu a současně první téma

je probírána pojmová a teoretická stavba (matrice) předmětu zkoumání. S tímto

rámcem jsou také konfrontována doktorská témata jednotlivých studentů.

15121. ÚSTAV PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ

-------------------------------------

MAGISTERSTKÝ SP.

CAD V – GIS (UP IV)|PV; 8. sem.; 1+1; klz; MAG_AU|

garant předmětu: Mgr. Jiří Čtyroký

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY – technologie geografického informačního

systému (GIS) a možnosti jejího využití v procesu pořizování a zpracování územně

plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, zejména pro účely

III. 057


provádění územních analýz v návaznosti na studium hodnot, limitů a střetů v území.

Seznámení se se základy technologie GIS nezbytnými pro metodickou přípravu

analýzy. Vypracování vlastní analýzy zadaného území v GIS technologii. Poznatky

a výstupy nabyté v tomto předmětu jsou přímo využitelné pro atelier AT-U, paralelní

studium UP II a navazující UP III.

EKOLOGIE II |P; 8. sem., 2+0, zk; MAG_AU|

garant předmětu: Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc

Ekologické problémy se stávají limitujícími faktory v současném světě. Pojmy jako

ekologie, životní prostředí, přírodní zdroje, ekologická krize, environmentální pilíř

udržitelného rozvoje by se měly pro absolventa stát konkrétními a uchopitelnými.

Výuka je členěna do bloků:

• Základy obecné ekologie

• Přírodní zdroje – charakteristika, užívání, poškozování, ochrana

• Základy krajinné ekologie a ochrana přírody

• Využití ekologických poznatků při projektování budov a měst (stavební

biologie, ekosystémový přístup)

• Základní informace o posuzování vlivů investic na životní prostředí

EKOLOGIE III |PV, 9.sem., 2+0, klz; MAG_AU|

garant předmětu: Henry W.A. Hanson IV, M.A. AIA, ASLA

SOCIÁLNÍ EKOLOGIE – předmět se zabývá vztahem člověka a prostředí v krajině

a sídlech. Seznamuje posluchače s vybranými metodami sociálně ekologických

výzkumů a participací občanů při utváření prostředí venkova, města a jeho sociálně

prostorové struktury. Teoretická část předmětu se opírá o konkrétní praktické

příklady, které zpracovávají studenti a v průběhu semestru je prezentují.

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ I |P, 7. sem., 2+1, z+zk; MAG_AU|

garant předmětu: prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.

Principy územního plánování jako vědomého ovlivňování změn, ke kterým v území

pochází. Vývoj územního plánování a jeho úloha v demokratické společnosti.

Seznámení se s jednotlivými subjekty územně plánovacího procesu a druhy územně

plánovacích nástrojů, s procesem jejich tvorby, schvalování a užívání a se vztahy

a vazbami, které ovlivňují územní rozvoj.

Cvičení je zaměřeno na obsah územně plánovací dokumentace (limity využití území,

problémový výkres, regulativy územního a regulačního plánu).

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ II | PV/P pro modul ZKA, 8. sem., 1+1, klz; MAG_AU|

garant předmětu: Ing. arch. Petr Klápště

ANALÝZY ÚZEMÍ: Příprava podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území včetně

získávání a interpretace existujících dat o území, preventivního hodnocení krajinného

III. 058


ázu a zpracování rozboru udržitelného rozvoje území. Kombinace přednášek

a vlastní práce ve skupinách v konkrétním území. Důraz je kladen na vlastní kritickou

interpretaci získaných dat, schopnost formulovat závěry jako problémy, hodnoty

a úkoly pro územní plánování s ohledem nejen na stávající stav, ale zejména

s ohledem na předpokládané trendy ve společnosti, životním stylu či ekonomice.

Cílem je vytvořit takové analýzy, aby na jejich podkladě mohl být vytvořen návrh, který

představuje strategii pro budoucnost, nikoli jen řešení zřejmých problémů současnosti

a minulosti. Návrhem pro řešené území je možno pokračovat v předmětu UP III. Při

současném zapsání s CAD V – GIS je možno zpracovávat v obou předmětech totéž

území.

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ III |PV; 9. sem.; 1+1; klz; MAG_AU|

garant předmětu: Ing. arch. Jakub Vorel, PhD

PROSTOROVÉ A STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ: Tématem kursu je člověk, prostředí, čas

a změna. Studenti se učí získávat a zpracovávat informace, komunikovat se slovem,

textem a grafikou a hledat reálnáace předmětů řešení konkrétních urbanistických

problémů. Program podle možností navazuje na analýzy zpracované studenty v rámci

UP II a hledá strategii k dosažení pozitivní změny v území.

Cvičení má převážně charakter semináře. Na základě poznatků z tohoto předmětu

je student připraven pro vypracování atelieru AT V nebo AT VZ – Prostorové plánování,

případně diplomního projektu řešícího rozsáhlé území. Předchozí absolvování

předmětu UP II je vhodné, ale nikoli nutné.

REGIONÁLNÍ A KRAJINNÉ PLÁNOVÁNÍ I |PV/P pro mod. ZKA; 8. sem.; 2+0;

klz; MAG_AU|

garant předmětu: RNDr. Jan Vozáb, PhD

REGIONÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJ: Přehled obecných principů a mechanismů

regionálního rozvoje a jednání aktérů, doplněný příklady z praxe. Cílem je ukázat

prostorové uspořádání společnosti a krajiny a jeho změny jako výsledek

společenských a ekonomických procesů. Charakteristiky regionů. Kvalita života,

faktory konkurenceschopnosti území. Regionální sídelní struktury a sídelní soustavy

v národní i evropské úrovni regionů. Národní a evropské prostorové plánování. Aktéři

regionálního rozvoje, jejich vliv na rozvoj regionů, mechanismy jejich chování

a vývojové trendy: přímé zahraniční investice, obyvatelstvo a migrace, malé a střední

podniky, inovace, veřejná správa. Regionální politika: vývoj v ČR, regionální politika EU

s důrazem na využívání fondů EU.

REGIONÁLNÍ A KRAJINNÉ PLÁNOVÁNÍ II |PV; P pro mod. ZKA; 9. sem.; 2+0;

klz; MAG_AU |

garant předmětu: Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc

KRAJINNÉ PLÁNOVÁNÍ: Teoretická východiska a aplikované principy krajinného

III. 059


plánování. Základy aplikované a krajinné ekologie, hydrologie, ochrany půdy a dalších

disciplin, které přímo ovlivňují práci krajinného architekta. Obecné principy rekultivací

a lesního hospodářského plánování a jejich přesah do územního plánování.

Předmět podporuje syntetické myšlení a schopnost tvořivě reagovat na oborové

podklady zabývající se krajinou a jejími prvky s cílem integrovat plánovací aktivity

v krajině.

EKONOMIE STAVEB A SÍDEL |P; 8. sem.; 2+1; z+zk; MAG_AU| + U.15124

garant předmětu: Ing. P. Hanzal |U.15124|,prof. Ing. arch. K. Maier, CSc.|U .15121I

Vybrané otázky z makroekonomie, ekonomická efektivnost - hospodárnost

projektu,zásady měření hospodárnosti, veličiny vstupující do propočtu efektivnosti,

kapitalizace, pojem nákladů - jejich členění, celkové náklady stavby, ceny, tvorba cen

stavebních a projektových prací, oceňování inženýrských činností. Investice, studie

investičních

příležitostí, návratnost, rentabilita, technická a ekonomická proveditelnost.

Ekonomika v území. Vliv trhu a regulace na prostorové uspořádání měst a regionů.

Územní rozvoj. Posouzení komerční rozvojové investice v území. Veřejné investice.

DOKTORANDSKÝ SP.

EKOLOGIE 521DEK3

|P; LS; zk; DOK_AU |

obory: povinný pro všechny obory

garant předmětu: prof. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Cílem je zprostředkovat studentům základní teoretická a praktická východiska

ekologických disciplín v měřítku krajiny. Student – architekt je po absolvování schopen

hodnotit krajinu z různých ekologických a krajinně-ekologických pohledů. Představeny

jsou metody přímého hodnocení krajiny i metody aplikované (klasifikace, typologie aj.).

Krajina je zde představena jako rámec, ve kterém architekt navrhuje svá díla, ale

i jako samotný předmět jeho zájmu. Předmět rovněž představuje základní nástroje

ekologického plánování v krajině a staví je do kontextu s architekturou a územním

plánováním. Výuku doplňují tématické přednášky zaměřené na vytváření strategií

udržitelného rozvoje jako participační proces, urbánní ekosystémy, „zelené stavění“.

EKONOMIKA A MANAGEMENT ÚZEMNÍHO ROZVOJE 519DEK3

|V; DOK_AU |

garant předmětu: prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.

Územní management, strategie a politika územního rozvoje měst v různých lokálních

ekonomických, a politických podmínkách. Role veřejného a soukromého sektoru

v těchto podmínkách. Uplatnění veřejného zájmu (města, státu). Metody hodnocení

finanční proveditelnosti, ekonomická a sociální analýza projektů územního rozvoje.

III. 060


Praktická aplikace na konkrétním případě – posouzení nákladů a užitku rozvojového

projektu.

ZÁKLADY VĚDECKÉ PRÁCE 521DMET

|P; ZS; DOK_AU|

obory: povinný pro všechny obory

garant předmětu: Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc

Výukový semestr: zimní

Přednášky a tématicky orientované diskuse poskytují základní orientaci o povaze,

smyslu, účelu a metodě vědecké a výzkumné práce. Mají za cíl pomoci studentům

doktorandského studia pomoci při formulaci předmětu a metodické přípravě jejich

doktorské studie a posléze jejich disertační práce. Obecné zásady vědeckovýzkumné

práce jsou ve výkladech specifikovány do specifických podmínek oborů doktorského

studia na Fakultě architektury. Posluchači dostanou celkovou informaci o postupu

přípravy a realizace vědeckovýzkumného projektu a tuto informaci aplikují pro

přípravu své vlastní doktorské práce.

TEORIE ÚZEMNÍHO A PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ 521DUP

| PV; LS; DOK_AU|

obor: Urbanismus a územní plánování (PV)

garant předmětu: Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc

Výukový semestr: letní

Informace o teoretickém pozadí a konceptech urbanismu - územního plánování,

jejich odrazu v systémech a metodách plánování měst a regionů v některých zemích

a ve vztazích mezi urbanismem - územním plánováním a veřejnou správou.

Teoretické proudy a školy v prostorovém plánování. Myšlenkové zdroje disciplíny:

utopie a sociální reforma. Vznik a vývoj komplexního plánování a regionálního

plánování. Školy a teorie politické analýzy, transaktivního plánování, radikálního

plánování, kritická teorie progresivního plánování. Neokonzervativismus, liberalismus,

postmoderna a nová legitimizace plánování. Současná fragmentace urbanisticko

- plánovacích konceptů a její praktické projevy. Identita, kontextualismus, laické

plánování, leverage, spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE A MODELOVÁNÍ PRO ROZVOJ ÚZEMÍ

521DGIS

|PV; ZS; DOK_AU|

obor: Urbanismus a územní plánování

garant předmětu: Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc, vyučující Mgr. Jiří Čtyroký, Ing. arch.

Jakub Vorel, PhD

Aplikace technologie GIS v urbanismu a územním plánování. Zdroje dat, jejich

vyhledávání, konverze, editace. Pořízení datových sad, datový model. Možnosti

III. 061


využití GIS pro územní analýzu a predikci. Příprava výkresů a příprava projektů

v lokální aplikaci ArcGIS. V rámci praktické části studenti připraví fragment vlastní

ÚPD technologií GIS využitelnou pro informační systém územního plánování.

15122. ÚSTAV NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE |P; 1. sem.; 2+2; z+zk; BAK_AU|

garant předmětuí: RNDr. Dana Kolářová

Cílem předmětu je rozvoj prostorové představivosti studentů a výuka základních

zobrazovacích metod použitelných v práci designéra. Při zobrazování objektů

v axonometrii a lineární perspektivě budou využívány sítě. Obsahem předmětu jsou

dále základy teorie osvětlení objektů a seznámení s plochami, s důrazem

na jejich využití v praxi. Získané vědomosti studenti uplatní zejména v ateliérech

a při počítačovém navrhování v CADu.

MATEMATIKA|P; 2. sem. (3.sem); 2+2; klz; BAK_AU|

vyučující: RNDr. Jiří Šrubař, Ph.D.

Předmět navazuje na středoškolskou matematiku a rozšiřuje teoretické znalosti

studentů v oblasti základů diferenciálního a integrálního počtu v rozsahu, který

odpovídá potřebám odborných předmětů, především statiky a stavební fyziky.

Studenti jsou v předmětu seznámeni s matematickým popisem křivek a ploch,

získané znalosti mohou využít při práci v CAD sytémech.

NOSNÉ KONSTRUKCE I |P; 4. sem.; 2+1; z+zk; BAK_AU|

vyučující: prof. Ing. Milan Holický, DrSc.; doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.;

Ing. Tomáš Juranka

ZÁKLADY NAVRHOVÁNÍ NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: Předmět zahrnuje dále uvedené

okruhy: metoda navrhování podle mezních stavů, uspořádání a předběžný návrh

prvků stavební konstrukce, stanovení zatížení a analýza konstrukce, zděné

konstrukce a zakládání.

NOSNÉ KONSTRUKCE II |P; 5. sem.; 2+1; z+zk; BAK_AU|

vyučující: prof. Ing. Milan Holický, DrSc.

BETONOVÉ KONSTRUKCE: Předmět zahrnuje dále uvedené okruhy: materiálové

složky a jejich spolupůsobení, podstata železového a předpjatého betonu,

dimenzování prvků z prostého a železového betonu, statické působení

a konstrukční zásady vícepodlažních a halových objektů.

III. 062


NOSNÉ KONSTRUKCE III |P; 6. sem.; 2+1; z+zk; BAK_AU|

vyučující: doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.

KOVOVÉ A DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE: Obsahem je základní přehled o vlastnostech

konstrukčních materiálů (ocel, hliníkové slitiny, dřevo a hmoty na bázi dřeva,

plastické hmoty), metodika navrhování konstrukcí z nich zhotovených, včetně

způsobů spojování prvků, přehled typů nízkopodlažních, výškových, halových

a zvláštních objektů, jejich prostorové uspořádání a problematiku jejich prostorové

tuhosti.

STATIKA I/II |P; 2. sem./ 3. sem.; 1+2 klz/1+2 z+zk; BAK_AU|

vyučující: Ing. Miroslav Vokáč, Ph.D.

Předmět seznamuje se statickým působením stavebních konstrukcí a volbou

statického systému. Je teoretickým základem pro další předměty, jako jsou Nosné

konstrukce, Stavitelství, znalosti získané v předmětu se uplatní i ve výuce ateliérů.

MAGISTERSKÝ SP.

NOSNÉ KONSTRUKCE IV |PV; 7. sem.; 0+2; klz; MAG_AU|

vyučující: Ing. Tomáš Juranka

ZAKLÁDÁNÍ STAVEB: Technologie a postupy používané při zakládání a podchycování

staveb. Určování rizik při návrhu založení budov, stavebních jam a volbě odpovídajících

technických řešení. Příčiny poruch staveb a návrhy sanačních postupů.

Výuka probíhá jako kombinace přednášek a seminářů.

NOSNÉ KONSTRUKCE V |PV; 8. sem.; 0-2; klz; MAG_AU|

vyučující: doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.

VYBRANÉ STATĚ Z NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: Tvorba moderních konstrukcí z kamene,

zdiva, betonu, kovů, dřeva a plastických hmot. Rekonstrukce, zesilování a sanace

stávajících konstrukcí. Kritéria statická, výrobní, ekonomická. Studium příkladů

z tuzemska i zahraničí.

Výuka probíhá jako kombinace přednášek a seminářů.

DOKTORANDSKÝ SP.

MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ 522DMA2

| V; DOK_AU |

obor: Architektura, stavitelství a technologie

garant předmětu: prof. Ing. arch. Jiří Hošek, DrSc.

Prohloubení znalosti o stavebních hmotách. Od popisu hmot se přechází na výklad

vlastností a chování hmot ve vztahu k jejich struktuře a složení. Utřídění současných

poznatků o chování hmot a závislosti mechanicko - fyzikálních vlastností na vnějších

III. 063


vlivech a změnách prostředí, vytváří souhrn vstupních dat pro programování nových

stavebních hmot s optimálními vlastnostmi pro dané stavební aplikace a prognózy

výroby nových typů materiálů.

VYBRANÉ STATĚ Z NOSNÝCH KONSTRUKCÍ 522DNK7

| V; DOK_AU |

obor: Architektura, stavitelství a technologie

garant předmětu: doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.

Formy moderních nosných konstrukcí ve všech materiálových variantách,

tj. z kamene, zdiva, betonu, kovů a dřeva. Vztah celkového statického konceptu

k detailnímu řešení konstrukce. Volba a hodnocení variant - kritéria statická, výrobní,

ekonomická. Studium konkrétních příkladů z tuzemska i zahraničí. Speciální

problematika řešení konstrukcí s ohledem na vliv seismicity a poddolování.

Problematika rekonstrukcí a zesilování nosných konstrukcí.

15123. ÚSTAV STAVITELSTVÍ

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

GEODÉZIE |P, 5. sem. 1-1, klz; BAK_AU |

doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc.

Cvičení - tradiční forma praktického cvičení ve specializovaných učebnách a v terénu

ve skupinách (12 studentů) geodézie, zeměměřické orgány ČR, geodetické body

a referenční systémy, mapové podklady pro projektování staveb, geodetická část

projektové dokumentace, vytyčování staveb, katastr nemovitostí, oceňování výkonů.

GEOLOGIE |P, 2. sem., 1+0, klz; BAK_AU |

garant předmětu: RNDr. Jana Tourková

Vybrané statě z geologie a technické petrografie, horniny jako stavební surovina,

kámen v architektuře, úkoly geologie v územním plánování

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I |P, 1.sem., 2+1, z+zk; BAK_AU |

garant předmětu: prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.

Cvičení: Ing. arch. Jan Hlavín, Ph.D., Ing. Vladimír Jirka, Ph.D., Ing. Jiří Mráz,Ing. Pavel

Meloun

Úvodní kurz pozemního stavitelství – předprojektová a projektová příprava, realizace

a provoz budov, stavební legislativa, jednotlivé fáze projektové dokumentace;

základní konstrukční systémy budov: stěnové, skeletové, prostorové, kombinované

a smíšené; stavby na bázi dřeva; výškové stavby a supersystémy; požadavky, principy

a funkce nosných konstrukcí svislých, vodorovných či předsazených.

III. 064


POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II |P, 2.sem., 2+2, z+zk; BAK_AU |

garant předmětu: prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.

Cvičení: doc. Ing. arch. Miloš Florián, Ph.D., Ing. arch.Jan Hlavín, Ph.D.,

Ing. Pavel Meloun, Ing. Vladimír Jirka, Ph.D., Ing. Jiří Mráz

Vertikální komunikace: schodiště - požadavky, principy návrhu, tvarové a materiálové

varianty řešení; rampy, výtahy a eskalátory; nosné konstrukce střech plochých

a šikmých, tvarosloví, materiálové varianty krovových konstrukcí; základové konstrukce

a spodní stavba: hydrogeologické poměry, návrh, konstrukční principy,

hydroizolační ochrana; halové stavby: konstrukce ohýbané, rámové, tlačené obloukové,

tažené visuté lanové, membránové, pneumatické

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ III |P; 3. sem.; 2+2; z+zk; BAK_AU |

garant předmětu: prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.

Cvičení: Ing. Jaroslava Babánková, doc. Ing. arch. Miloš Florián, Ph.D.,

Ing.Miroslava Kuchtová, Ing. Bedřiška Vaňková

Kompletační konstrukce: fasádní pláště vícevrstvé a lehké - požadavky, principy,

materiály, varianty konstrukčních principů, detaily, vývojové trendy; výplně otvorů:

okna, dveře, vrata, světlíky; svislé dělící konstrukce: nosné, nenosné, přestavitelné,

skříňové příčky; horizontální kompletační konstrukce: skladby podlah; montované

podhledové konstrukce.

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ IV |P; 4.sem.; 1+2; z+zk; BAK_AU |

Garant předmětu: doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc., Ing. Marek Novotný, Ph.D.

Cvičení : Tradiční forma cvičení ve skupinách (24 studentů),

cvičící: Ing. Jaroslava Babánková; Ing. Miroslava Kuchtová; Ing. Bedřiška Vaňková;

Ing. Marek Novotný, Ph.D.

Hydroizolace spodní stavby, klasifikace střech, požadavky, základní skladby a detaily

jednoplášťových a dvouplášťových plochých střech, provozní střechy a střešní terasy,

základní skladby a detaily šikmých střech, skládané krytiny, klempířské práce,

osvětlení v šikmých střechách, střechy halových staveb.

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ V |P; 5. sem.; 2+0; klz; BAK_AU |

garant předmětu: doc Ing. Zdeněk Kutnar, CSc., Ing. Marek Novotný, Ph.D.

Poruchy spodní stavby, poruchy nosných konstrukcí budov, obvodových plášťů

a střech, poruchy teras i vnitřních konstrukcí historických i novodobých budov všech

hlavních konstrukčních typů, způsoby oprav i obnovy; seminární práce - analýza příčin

poruch zvoleného objektu či jeho části, doporučení nápravných opatření.

STAVEBNÍ MATERIÁLY I |P; 1. sem.; 2+0; klz; BAK_AU |

garant předmětu: Ing. Jaroslava Babánková

Seznámení se základními druhy stavebních materiálů a výrobků; klasifikace materiálů;

III. 065


základní vlastnosti , složení a výroba materiálů; vhodné způsoby aplikace materiálů

a výrobků v konstrukci; kámen a kamenivo, stavební keramika, stavební pojiva,

omítky, beton, železobeton, lehké betony, dřevo a materiály na bázi dřeva, kovy

(ocel, litina, hliník barevné kovy),sklo, izolační materiály, obkladové materiály.

MAGISTERSKÝ SP.

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI |PV; 7. sem.; 1+1; klz; MAG_AU |

garant: prof.Ing. Miloslav Pavlík, CSc., doc.ing. Vladimír Daňkovský, CSc.

Téma: Vývojové trendy ve stavitelství, udržitelný rozvoj stavění, základní definice,

faktory ovlivňující vývojové trendy, nízkoenergetické a pasivní domy, využití

netradičních zdrojů energie, navazující seminární práce na téma analýzy a aplikace

problematiky udržitelného rozvoje stavění.

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VII |PV, 8. sem., 2+0, klz; MAG_AU |

garant předmětu: prof.Ing. Miloslav Pavlík, CSc.

Téma: Design nosných a fasádních konstrukcí, skládané pláště nekontaktní a kontaktní,

lehké obvodové pláště na bázi kovů, plastů a dřeva, celoskleněné fasádní systémy,

dvojité fasády, progresivní nosné konstrukce na bázi oceli, železobetonu, dřeva a skla,

Předmět je ukončen seminární prací na zadané téma.

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VIII |PV; 9. sem.; 1+1; klz; MAG_AU |

garant: doc.Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.

Téma: Rekonstrukce staveb a speciální konstrukce

Cvičení:Ing.Jaroslava Babánková, ing. Miroslava Kuchtová, Ing. Marek Novotný Ph.D.,

Ing.Bedřiška Vaňková

Konzultace úloh dle individuálního zadaní prácí na téma:

rekonstrukce spodní stavby, rekonstrukce stěnových konstrukcí včetně výplní otvorů,

rekonstrukce plochých střech a teras, rekonstrukce krovů, vestavby a nástavby,

rekonstrukce vnitřních konstrukcí, schodišť, příček, podlah a podhledů, speciální

případy zakládání staveb, speciální hydroizolace, sanace vlhkého zdiva, dodatečné

tepelné izolace stěn i střech, speciální konstrukce střech, teras, střešních zahrad,

obalové pláště vlhkých a mokrých provozů - bazénové haly, lázeňské objekty, obalové

pláště průmyslových provozů, konstrukce stájových objektů, stavby v extrémních

klimatických podmínkách; seminární práce - formulace principů navrhování zvoleného

objektu či jeho části. Předmět je ukončen seminární prací na zadané téma.

ARCHITEKTONICKO-KONSTRUKČNÍ DETAIL 523DPS0

| PV; LS; DOK_AU |

DOKTORANDSKÝ SP.

III. 066


obory: Architektura, stavitelství a technologie, Architektura - teorie a tvorba

garant předmětu: prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.

Kvalita řešeného detailu podmiňuje užitnou kvalitu řešeného problému. Předmět

je proto zaměřen na současný a perspektivní rozvoj teorie a tvorby detailu z hledisek

výtvarných, funkčních, materiálových, konstrukčních, fyzikálních, realizačních,

provozních a ekonomických. Pozornost je věnována problémům trvanlivosti

a spolehlivosti technického řešení a základní příčinám poruch.

DŘEVO V ARCHITEKTUŘE 523DMA6

| V; DOK_AU |

obory: Architektura, stavitelství a technologie

garant předmětu: prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.

Dřevo jako hlavní stavební materiál - charakteristika dřeva pro výstavbu, technologie

zpracování, použití ve stavebních konstrukcích. Dřevo a architektonická

forma – konstrukční systémy a jejich vliv a vztah k architektonické formě (od minulosti

až po současnost), exaktní metody návrhů systémů. Doplňkové dřevěné konstrukce

– obvodové pláště, dřevo v interiéru, prvky drobné architektury aj.

KÁMEN V ARCHITEKTUŘE 523DMA5

| V; DOK_AU |

obory: Architektura, stavitelství a technologie

garant předmětu: prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.

Geologie a technická petrografie - systém hornin, horniny jako stavební surovina,

stavební a dekorační kameny, působení atmosféry a hydrosféry na stavební kameny.

Uplatnění v architektuře - přehled druhů ušlechtilých kamenů a vhodnost stavebního

materiálu, historický přehled použití kamene na doplňkové konstrukce (obklady,

dlažby apod.), konstrukční systémy (klenby). Umělý kámen - současná technologická,

technická a estetická úroveň vyráběných prvků, pravidla pro použití. Poruchy

konstrukcí z kamene - rozbor příčin a způsoby řešení nápravy.

KOV V ARCHITEKTUŘE 523DMA4

| V; DOK_AU |

obor: Architektura, stavitelství a technologie

garant předmětu: prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.

Kov jako hlavní stavební materiál - charakteristika základních stavebních kovů,

vývoj kovových konstrukcí, současný stav a trend vývoje. Kov a architektonická forma

– tuhé konstrukční systémy, visuté a zavěšené systémy, kombinované systémy.

Formové ztvárnění. Exaktní metody návrhu systémů. Kov v doplňkových

konstrukcích – obvodové pláště budov, uplatnění interiéru, prvky drobné architektury,

dekorační a doplňkové prvky. Doplňujícím tématickým celkem bude informace

o speciálních kovových konstrukcích - mosty, stožáry, věže aj.

III. 067


NOVODOBÉ KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 523DNK9

| PV; ZS; DOK_AU |

obor: Architektura, stavitelství a technologie, Architektura - teorie a tvorba

garant předmětu:: prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., doc.Ing. Vladimír Daňkovský, CSc.

Intenzivní rozvoj vědy, techniky a technologie především v poválečném období

umožnil vývoj a radikální rozvoj nových konstrukčních principů od hlavního systému

až po detail. Původní tradiční metoda navrhování je nahrazena novou inovační

(heuristickou) metodou. Výsledkem tohoto přístupu je kromě nových technických

a technologických poznatků rovněž objev nových principů estetických a jejich

uplatnění v konečném řešení architektonického díla. V předmětu budou sledovány

tyto proměny v aplikaci na jednotlivé stavební materiály.

OBALOVÉ PLÁŠTĚ BUDOV 523DOPL

| PV; LS; DOK_AU |

obor: Architektura, stavitelství a technologie, Architektura - teorie a tvorba

garant předmětu: doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc., prof. Ing. Miloslav Pavlík,CSc.

Seznámení se s analýzou materiálového a konstrukčního řešení podzemí budov,

obvodových a střešních plášťů z hlediska hydroizolační a tepelné techniky - nová

řešení i obnova a rekonstrukce. Klasická i moderní řešení hydroizolačních soustav

(materiálová báze asfalty, fólie - přiložené tepelné izolace, konstrukční detaily)

u obvodových a střešních plášťů pak materiálovými a konstrukčními skladbami

v různé expozici vnitřní a vnější prostředí (bytové, občanské a zemědělské stavby –

vzorová řešení, detaily konstrukcí). Řešení fasádních plášťů kontaktních

i nekontaktních, lehké obvodové pláště, dvojité fasády.

15124. ÚSTAV STAVITELSTVÍ II

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

PROVÁDĚNÍ A STAVEBNÍ MANAGEMENT I |P, 6. sem., 2+2, z+zk; BAK_AU |

Garant předmětu: doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.

Problematika stavebně technologického projektování - souběžný návrh konstrukce

a jejího provedení, nasazení potřebných strojů, pomocných konstrukcí a zařízení

staveniště pro jednotlivé konstrukčně výrobní systémy technologických etap

pozemních objektů (zemní práce až dokončovací práce a kompletace).

Zapracování stavebně technologických hledisek do projektového řešení objektů

výběrem vhodných variant konstrukčně výrobních systémů (řešení spodní a vrchní

stavby a jejich vyhodnocení ze stavebně technologických hledisek) - návrh a realizace

architektonických konstrukcí a detailů a jejich posouzení z hlediska složitosti

provedení a zajištění. Pro absolvování předmětu jsou nezbytné znalosti z předmětů

III. 068


pozemního stavitelství a nosných konstrukcí.

STAVEBNÍ FYZIKA |P, 3. sem., 1+1, klz; BAK_AU |

Garant předmětu: doc.Ing. Jan Kaňka,CSc.

Denní osvětlení a sluneční záření v budovách a jeho význam pro uživatele budovy.

Návrh a hodnocení budov z hlediska proslunění a denního osvětlení. Požadavky

norem a metody jejich prokazování při územním a stavebním řízení. Zvuk v životním

a pracovním prostředí člověka, vnímání zvuku, základní veličiny, limity zvuku, zdroje

zvuku, šíření zvuku ve volném a difúzním poli, šíření zvuku přes překážku, pohlcování

zvuku, účelové pohlcovače, základy akustiky konstrukcí (neprůzvučnost, kročejový

zvuk), základy prostorové akustiky, základy urbanistické akustiky.

STAVEBNÍ FYZIKA |P, 4. sem., 1+1, z+zk; BAK_AU |

Garant předmětu: doc.Ing. František Kulhánek,CSc.

Součinitel prostupu tepla, difuze a kondenzace vodní páry, pokles dotykové teploty

podlahových konstrukcí, letní a zimní tepelná stabilita místnosti, nejnižší vnitřní

povrchová teplota konstrukce, energetické hodnocení budov, koncepce návrhu

energeticky úsporných budov. Cvičení v počítačové učebně GAPPA

TZB A INFRASTRUKTURA SÍDEL I |P, 5. sem., 2+2, z+zk; BAK_AU |

Garant předmětu: doc. Ing. Antonín Pokorný,CSc.

Ústřední vytápění budov, vzduchotechnika, umělé osvětlení vnitřních prostorů,

vnitřní kanalizace,vodovod a plynovod, elektrické silové rozvody v budově.

MAGISTERSKÝ SP.

EKONOMIE STAVEB A SÍDEL |P, 8. sem., 2+1, z+zk; MAG_AU |

garant předmětu: Ing. Petr Hanzal |524|, prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. |521|

Vybrané otázky z makroekonomie, ekonomická efektivnost - hospodárnost projektu,

zásady měření hospodárnosti, veličiny vstupující do propočtu efektivnosti,

kapitalizace, pojem nákladů - jejich členění, celkové náklady stavby, ceny, tvorba

cen stavebních a projektových prací, oceňování inženýrských činností. Investice,

studie investičních příležitostí, návratnost, rentabilita, technická a ekonomická

proveditelnost. Ekonomika v území. Vliv trhu a regulace na prostorové uspořádání

měst a regionů. Územní rozvoj. Posouzení komerční rozvojové investice v území.

Veřejné investice.

PRÁVO|P, 8. sem. 2+0, zk; MAG_AU |

garant předmětu: PhDr. JUDr. Jiří Plos

Systém práva, přehled právních předpisů veřejného a soukromého práva dotýkajících

se výstavby a výkonu profese se zvláštním zaměřením na stavební zákon

III. 069


a prováděcí vyhlášky k němu; správní řád a systém veřejné správy; památková péče,

péče o veřejné zdraví, o přírodu a krajinu a některé další předpisy související péčí

o přírodní a krajinné složky životního prostředí (les, voda, ovzduší, ZPF); předpisy

o infrastruktuře opravní a technické; práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva

autorská; zákon o výkonu povolání s prováděcími profesními předpisy; smlouva

o sdružení a typy smluv obchodních pro podnikání; profesní předpisy a standardy pro

projektovou praxi: řízení zakázky, profesní standardy výkonové a dokumentační pro

projekt stavby, profesní smlouvy pro projekt a provedení stavby, profesní standardy

pro plánovací praxi, zejména standardy výkonů pořizovatelských a zpracovatelských

v územním plánování; zadávání veřejných zakázek a architektonické soutěže.

PROVÁDĚNÍ A STAVEBNÍ MANAGEMENT II |P, 7. sem., 2+1, z, zk; MAG_AU |

garant předmětu: Ing.Dana Měšťanová,CSc.

Užití metodiky stavebně technologického projektování objektů, staveb

a urbanistických souborů se zaměřením na souvislosti stavebně

technologického návrhu objektů a staveb s projektovým řešením, zkracování lhůt

projektové a inženýrské přípravy a výstavby, umožnění realizace staveb v návaznosti

na čerpání investičních zdrojů. Řešení provozu na staveništi a mimo staveniště,

bezpečnost a ochrana zdraví při práci na staveništi, ochrana životního prostředí

během výstavby. Orientace architekta v metodách organizování a řízení, proces řízení

v prostředí práce architekta jako manažera projektů, řídící struktury a systém řízení

projektových a inženýrských subjektů, základní manažerské funkce,

dovednosti, hlavní úkoly architektů jako manažerů v přípravě, realizaci a uvedení

stavby do provozu. Nástroje rozhodování.

PROVÁDĚNÍ A STAVEBNÍ MANAGEMENT III |PV, 8. sem., 0 +2, klz; MAG_AU |

garant předmětu: Ing. Michal Pánek

Realizace dřevěných a nízko energetických budov. Materiály a jejich zabudování

do dřevěných objektů; zpracování dřeva a výrobků ze dřeva; realizace srubových

budov; provádění lehkých a těžkých dřevěných skeletů prvkovou a panelovou montáží;

realizace plošných dřevěných konstrukcí; spoje dřevěných konstrukcí; řešení spodní

stavby; řešení, provádění a kontrola difúzně uzavřených a difúzně otevřených plášťů;

suché a mokré procesy v dřevěných budovách; hybridní konstrukce pro

nízkoenergetické budovy; dokončovací a kompletační konstrukce v dřevostavbách.

TZB A INFRASTRUKTURA SÍDEL II |P, 7. sem., 1+1, z+zk; MAG_AU |

garant předmětu: Ing. Petr Hrdlička, Ing.Zuzana Vyoralová

Definice technické infrastruktury, její funkce, zásobování sídla vodou, způsoby

odvodňování sídel, zásobování sídla technickým plynem, teplem a elektrickou

energií, sdělovací technika, integrovaný systém hospodaření s tuhými odpady.

III. 070


TZB A INFRASTRUKTURA SÍDEL III |PV, 8. sem., 1+1, klz; MAG_AU |

garant předmětu: Ing. Zuzana Vyoralová

Obnovitelné zdroje energie - využití slunečního záření, energie větru, vody a biomasy

v architektuře. Geotermální energie. Chlazení budov. Inteligentní budovy.

DOKTORANDSKÝ SP.

STAVEBNÍ FYZIKA 524DSF2

| PV; ZS; DOK_AU |

obor: Architektura, stavitelství a technologie, Architektura - teorie a tvorba

garant předmětu: doc. Ing. Václav Bystřický, CSc.

Další vyučující: doc. Ing. Jan Kaňka, PhD., Ing. František Kulhánek, CSc.

Tepelná technika - navrhování obalových konstrukcí budov z hlediska stavební

tepelné techniky, principy konstrukčního řešení tepelných mostů, navrhování

prostorů z hlediska letní tepelné stability. Denní a umělé osvětlení - v rámci denního

osvětlení seznámení se s metodou využívající Kittlerovy protraktory, zpracování

kompletní světelně - technické studie složitého osvětlovacího systému - v rámci

umělého osvětlení je probírána ekonomie návrhu a provozu a údržba osvětlovacích

soustav, dále pak měření a hodnocení parametrů umělého osvětlení ve vnitřních

prostorách. Stavební akustika předmětů - metoda výpočtu laboratorní vzduchové

neprůzvučnosti, zpracování hlukové studie k posouzení svislé nebo vodorovné dělící

konstrukce.

TEORIE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV 524DTVP

|V; ZS; DOK_AU |

obor: Architektura - teorie a tvorba

garant předmětu: Prof. Ing. Karel Kabele,CSc.

Rovnice vnitřního prostředí budov. Syndrom nemocných budov. Stavební biologie.

Tepelně - vlhkostní konstituenta prostředí. Odérové mikroklima. Toxické látky

v interiéru. Ohrožení mikroby. Aerosoly. Statická elektřina v interiéru. Elektroiontové

mikroklima. Elektromagnetická složka prostředí. Psychické mikroklima.

TECHNIKA PROSTŘEDÍ BUDOV

524DTZ5

|V; LS; DOK_AU |

obor: Architektura, stavitelství a technologie, Dějiny architektury a památková péče,

Architektura - teorie a tvorba

garant předmětu: doc. Ing. Antonín Pokorný

Vztah architektura, konstrukce, technologie, systémy technického zařízení, provoz

budovy, vnitřní, vnější prostředí a jejich vzájemné interakce.

III. 071


VYBRANÉ PROBLÉMY PRÁVA V ARCHITEKTUŘE A STAVEBNICTVÍ

524DP_2

|V; DOK_AU |

obor: Architektura, stavitelství a technologie, Dějiny architektury a památková péče,

Architektura - teorie a tvorba

garant předmětu: JUDr. PhDr. Jiří Plos

Prohloubení znalostí v oblastech stavebního práva, obchodního a občanského práva

a autorského práva se zaměřením na správní řízení v průběhu investičního procesu,

právní a smluvní zajištění projektové a inženýrské činnosti během projektové přípravy

staveb, realizace staveb a uvádění staveb do provozu.

15126. KABINET JAZYKŮ

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

ODBORNÝ JAZYK I |P, 3. sem., 0 +2, z, zk*; BAK_AU |

garant předmětu: PhDr. Kateřina Valentová, Ing. arch Ludmila Caravanasová, Mgr. Ing.

Zuzana Krýzlová, Mgr. Magdaléna Waageová

Povinný předmět Odborný jazyk I je jednosemestrální kurs, pro jehož studium

lze zvolit jeden z těchto jazyků: angličtina, němčina, francouzština. Kurs

je ukončen zápočtem a zkouškou. *)Podmínkou přijetí do kursu je úspěšné složení

zkoušky JZK (JAZYK ZKOUŠKA). Cílem výuky je seznámit studenty se základní

odbornou terminologií oboru architektury a stavitelství a poskytnout jim takové

znalosti, aby byli schopni v cizím jazyce popsat ústně i písemně svůj architektonický

projekt. Odborná terminologie se týká těchto oblastí: architektonický koncept, tvary

a míry, popis místa stavby, umístění a dispozice objektu, popis budovy a její

konstrukce, stavební materiály. Závěr semestru je věnován samostatným

prezentacím, během nichž studenti prezentují svůj vlastní projekt vypracovaný

na Fakultě architektury.

ODBORNÝ JAZYK II |PV, 4. semestr, 0+2, klz; BAK_AU |

garant předmětu: PhDr. Kateřina Valentová; Ing. arch. Ludmila Caravanasová;

Jonathan Holmes MA, ACMA, Mgr. Ing. Zuzana Krýzlová, Mgr. Magdaléna Waageová

Tento povinně volitelný jazykový kurs navazuje na předmět Odborný jazyk I a dále

rozvíjí znalost odborné terminologie oboru architektura a stavitelství. Tematicky

je zaměřen na historii architektury, stavební slohy a významné historické stavby.

Součástí výuky jsou i vycházky po Praze, během nichž studenti popisují konkrétní

stavební památky. Část kursu je věnována písemnému a ústnímu popisu vlastního

portfolia, m.j. přípravě na jazykový konkurs na zahraniční studijní pobyt. Kurs

je nabízen v anglickém, francouzském nebo německém jazyce. Je zakončen

klasifikovaných zápočtem.

III. 072


ODBORNÝ JAZYK III |PV, 6. sem., 0+2, klz; BAK_AU |

garant předmětu: PhDr. Kateřina Valentová, Jonathan Holmes MA, ACMA, Mgr. Ing.

Zuzana Krýzlová, Mgr. Magdaléna Waageová

Tento povinně volitelný předmět je jednosemestrální kurs, zakončený klasifikovaným

zápočtem, nabízený v anglickém, francouzském nebo německém jazyce. V kursech

angličtiny vyučují převážně rodilí mluvčí. Kurs volně navazuje na povinný kurs OJ1.

Předchozí absolvování kursu povinně volitelného kursu OJ2B není podmínkou. Cílem

výuky je poskytovat studentům rozšiřující odbornou terminologii oboru architektura a

urbanismus a nadále rozvíjet schopnost ústní i písemné prezentace zadaného tématu,

především vlastního portfolia. Kurs je primárně zaměřen na přípravu

ke studijnímu pobytu v zahraničí. Mimo jiné slouží k udržování jazykových znalostí

a dovedností studentům na pokročilé úrovni.

DOKTORANDSKÝ SP.

ODBORNÝ JAZYK PRO DOKTORANDY 526DOJ3

|PV; DOK_AU |

garant předmětu: PhDr. Kateřina Valentová

Angličtina odborný jazyk – středně pokročilí: Dvousemestrální kurs pro studenty,

kteří byli u přijímacího řízení hodnoceni z jazyka „C“ „D“ nebo „E“, pro ostatní volitelný

předmět. Rozvíjí dosavadní znalosti všeobecného a obecně odborného jazyka

v komunikačních situacích a stylistických útvarech s důrazem na praktické využití

z hlediska profese. Zaměřuje se na procvičování problematických gramatických jevů

a budování ucelených okruhů slovní zásoby.

Angličtina odborný jazyk – pokročilí: Dvousemestrální kurs určený doktorandům na

pokročilé úrovni v návaznosti na kurs pro středně pokročilé. Kurs rozvíjí znalosti odborného

jazyka, zaměřuje se také na přípravu k závěrečné jazykové zkoušce.

Absolvent je schopen ve svém oboru komunikovat v cizím jazyce ústně i písemně,

číst odbornou literaturu, sledovat odborné přednášky, připravit a přednést prezentaci.

Němčina odborný jazyk – pokročilí: Dvousemestrální kurs určený doktorandům

na pokročilé úrovni. Kurs rozvíjí znalosti odborného jazyka, zaměřuje se také

na přípravu k závěrečné jazykové zkoušce. Absolvent je schopen ve svém oboru

komunikovat v cizím jazyce ústně i písemně, číst odbornou literaturu, sledovat

odborné přednášky, připravit a přednést prezentaci.

Francouzština odborný jazyk – pokročilí: Dvousemestrální kurs určený doktorandům

na pokročilé úrovni. Kurs rozvíjí znalosti odborného jazyka, zaměřuje se také

na přípravu k závěrečné jazykové zkoušce. Absolvent je schopen ve svém oboru

komunikovat v cizím jazyce ústně i písemně, číst odbornou literaturu, sledovat

odborné přednášky, připravit a přednést prezentaci.

Studenti, kteří byli hodnoceni u přijímacího řízení z jazyka „A“ nebo „B“, se mohou

rozhodnout složit závěrečnou jazykovou zkoušku bez předchozí návštěvy kursů,

během prvního roku doktorského studia.

III. 073


15127. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ II

-------------------------------------

Ústav na FA zajišťuje ateliérovou výuku.

15128. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ II

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

Ekologie I |P; 2. sem; 2+0; z+zk; BAK_AU|

garant předmětu: prof. Ing. arch. ir. Zdeněk Zavřel

Předmět ekologie I se zabývá ekologickou problematikou související se stavěním,

respektive s Udržitelnou architekturou. Vykládány budou základní pojmy týkající

se ekologie obecně a dále bude věnována pozornost jak stavebním komponentům,

tak i většímu měřítku - malému souboru, krajině a mobilitě. Skladba přednášek

postupuje od obecných principů ke konkrétním řešením. Základní principy budou

ilustrovány na aktuálních příkladech současné architektury v různých přírodních

i společenských podmínkách. Navazující látka bude probírána v DA / NS / PS,

v nichž pak bude rozvedena do specifické polohy. Ekologie I je tedy chápána jako

úvodní předmět uvádějící do současné problematiky Udržitelného rozvoje.

15129. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ III

-------------------------------------

Ústav na FA zajišťuje ateliérovou výuku.

III. 074


III. 075


2. stud. obor PRŮMYSLOVÝ DESIGN |D|

ABECEDNÍ SEZNAM VYUČOVANÝCH PŘEDMĚTŮ:

Bakalářského studijního programu |BAK_D|

Anatomie a ergonomie U.15150

Aplikovaná mechanika I – III U.15150

Ateliér – modelování, dílny I – II U.15150

Dějiny architektury I – V U.15113

Dějiny umění I – II U.15113

Dějiny užitného umění a designu I – II U.15113

Dějiny techniky U.15113

Deskriptivní geometrie U.15122

Digitální zobrazování I – IV K.15116; U.15150

Ekologie I U.15128

Filozofie I – II U.15113

Interiér, výstavnictví, design I U.15115

Kulturologie U.15113

Konstrukce I – III U.15150

Materiály a technologie I – IV U.15150; U.15123

Materiály technické praxe U.15150

Nauka o designu I – II U.15150

Nauka o stavbách I – V U.15118

Odborný jazyk I – III K.15126

Projektování konstrukcí I U.15150

Sociologie a psychologie I U.15113

Staticky neurčité konstrukce U.15150

Technické kreslení U.15150

Úvod do exaktních věd U.15150

Výtvarná tvorba I – V U.15150

Vývoj aut a spalovacích motorů U.15150

III. 076


Magisterského studijního programu |MAG_D|

Dějiny umění III U.15113

Interiér a výstavnictví II – III U.15115

Polymery a kompozitní materiály - PKM U.15150

Ekologie II – III U.15121

Ekonomie a management I – III U.15124

Filozofie III U.15113

Fyzikální vlastnosti povlaků a jejich příprava U.15150

Fyzikální základy vlastností materiálů U.15150

Konstrukce karosérií a rámů U.15150

Materiály a technologie V – VII U.15150

Nanomateriály U.15150

Nauka o designu III U.15150

Nauka o stavbách VI U.15118

Ochrana přírody a odpadového hospodářství U.15150

Počítačová grafika U.15150

Právo U.15124

Projektování konstrukcí II U.15150

Sociologie a psychologie II U.15113

Teorie architektury a estetika I – II U.15113

Teorie designu U.15113

Teorie inženýrských soustav U.15150

Výtvarná tvorba VI U.15150

Základy energetiky U.15150

III. 077


ANOTACE PŘEDMĚTŮ |D|:

15111. ÚSTAV VÝTVARNÉ TVORBY

--------------------------------------

Ústav nezajišťuje výuku pro obor design.

15113. ÚSTAV TEORIE DĚJIN ARCHITEKTURY

--------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

DĚJINY ARCHITEKTURY I |PV; 1. sem.; 2+1; z+zk; BAK_D|

garant předmětu: doc. Ing. Michael Rykl, Ph.D.; prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.;

Mgr. Marián Matys

Předmět je úvodem do studia dějin architektury. Seznamuje se souvislostmi architektury

hlavních historických období a hledá jejich odkaz do současnosti. Podrobněji

se zabývá architekturou pravěku a starověku s důrazem na architekturu antickou

(v egejské oblasti, Řecku, Etrurii, Římě a jeho provinciích). Na přednášky navazují

semináře.. Seminární práce a exkurse sledují podobu, terminologii a uplatnění

řádového tvarosloví a typologických principů, vytvořených především v Římě a Řecku,

na historických stavbách v průřezu celých dějin architektury.

DĚJINY ARCHITEKTURY II |PV; 2. sem.; 2+1; z+zk; BAK_D|

garant předmětu: prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc., Ing.arch. Milena Hauserová, CSc.

Předmět je věnován vývoji architektury ve středověku a zahrnuje architekturu

předrománskou, byzantskou, velkomoravskou, románskou a gotickou v západních

zemích i na našem území.

DĚJINY ARCHITEKTURY III |PV; 3. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc.

Přednášky podávají výklad kompozice a konstrukce renesanční, manýristické

a barokní architektury. Zvláštní důraz je kladen na poznání architektury Itálie

a českých zemí, v přehledu se posluchači seznámí i s architekturou 15.-18.století

v ostatní Evropě.

DĚJINY ARCHITEKTURY IV |P; 4. sem.; 2+0; klz; BAK_D|

garant předmětu: doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.; prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.

Předmět se zabývá architekturou klasicismu a his torismu (neostylů) 19. století

až po secesi a věnuje pozornost dopadu nových technologií a materiálů (litina,

železobeton) na architekturu. Podrobněji se studuje vznik moderní architektury, his-

III. 078


torie meziválečných avantgardích hnutí 20. století (Bauhaus, konstruktivisté, De Stijl)

a díla jejich protagonistů (Loos, Wright, Le Corbusier). Závěrem se přednáší historie

české meziválečné architektury.

DĚJINY ARCHITEKTURY V |P; 5. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.; doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.

Předmět se zabývá nedávnou historií architektury navazující na meziválečnou

avantgardu 20. století, všímá si její kritiku a konzervativní tendence, ale zejména

rozvinutí v mezinárodním stylu po druhé světové válce. Liberalizace československé

architektury 60. let se studuje na příkladech tzv. „bruselského stylu“. Dále se věnuje

pozornost novému brutalismu a strukturalismu, postmoderně, architektuře high-tech

a dekonstruktivismu. V závěru se přibližují tendence architektury konce minulého

století.

DĚJINY TECHNIKY |P; 3. sem; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: Prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.

Předmět seznamuje s dějinami techniky od pravěku po dnešek s důrazem

na 19. a 20. století. Preferuje se výklad zaměrený na integraci technických

a uměleckých výkonů ve významných dílech a na příkladech velkých osobností

techniky a umění (Leonardo da Vinci). Předmět se dotýká také středoevropského

a českého příspěvku k rozvoji techniky. Zvláštní zřetel se klade na vztah (užitého)

umění a techniky, na trvalou přítomnost techniky v architektuře a stavitelství

a na vědecké souvislosti techniky. Součástí předmětu je exkurze po vybraných

technických památkách Prahy.

DĚJINY UMĚNÍ I |P; 4. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: Mgr. Hubert Guzik, Ph.D.

První část semestru bude věnována úvodu do dějin umění – objasní základní pojmy

oboru, rozebere proměny funkcí a recepce výtvarného artefaktu, představí instituce

uměleckého života (umělecký mecenáš, sběratelství, muzejnictví) a provede základní

přehled ikonografických námětů umění středověku a novověku. Ve druhé části

semestru budou posluchači seznámeni s hlavními problémy euro-amerického

a českého umění přelomu 1í. a 20. století.

DĚJINY UMĚNÍ II |P; 4. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: Mgr. Hubert Guzik, Ph.D.

Nastínění proměn euro-amerického a českého umění v průběhu 20. století. Podle

tradičního chronologického klíče budou posluchači seznámeni se základními proudy

meziválečných avantgard a vybranými trendy poválečného výtvarného umění.

Zvláštní důraz bude kladen na místo výtvarného umění v mocenských strukturách

a jeho vztahy k dobovým ideologiím.

III. 079


DĚJINY UŽITÉHO UMĚNÍ A DESIGNU I |P; 1. sem.; 2+0, zk; BAK_D|

garant předmětu: Mgr. Hubert Guzik, Ph.D.

Historicko-problémové představení dějin užitého umění a designu euro-amerického

a českého okruhu od průmyslové revoluce do 30. let 20. století. Hlavními tématy

budou antagonismus ruční a strojové výroby, vliv moderních teorií řízení práce,

problémy typizace a sériovosti, otázky dekorativního umění, ornamentu i módy

a design jako projev národní identity.

DĚJINY UŽITÉHO UMĚNÍ A DESIGNU II |P; 2. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: Mgr. Hubert Guzik, Ph.D.

Historicko-problémové představení dějin užitého umění a designu euro-amerického

a českého okruhu od 40. do 90. let 20. století. Hlavními tématy budou na jedné

straně vzestup a pád nových technologií a na druhé straně ekonomické, politické

a ideologické souvislosti designu v konzumní společnosti a ve společnosti

tzv. reálného socialismu..

FILOSOFIE I |P; 1.sem.; 2+0; klz; BAK_D|

garant předmětu: doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.

Předmět zachycuje vývoj filosofického myšlení ve vazbě na kulturně-civilizační vývoj

od starověku přes středověk až k počátkům renesance.

Cílem je vytvoření základu

pro porozumění dalším oborům, zejména dějinám architektury, sociologii, umění

a estetice. Dějiny filosofie jako intelektuální biografie lidstva vedou stud. k tomu, aby

člověka, kulturu a civilizaci nahlédli z hlediska děj. proměn potřeb, hodnot a aspirací.

FILOSOFIE II |P; 4. sem.; 2+0; klz; BAK_D|

garant předmětu: doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.

Filozofie období renesance, reformace a protireformace, počátky novověkého myšlení

a moderní vědy v 17. století (zvláštní pozornost je věnována zrodu novověkého

obrazu světa a člověka, galileovsko-karteziánské racionalitě), osvícenství a moderní

doba. Cyklus přednášek uzavírají filozofické směry pozdní moderny.

KULTUROLOGIE |P; 5. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.

Předmět zahrnuje kulturně-civilizační vývoj v časovém rámci od starověkého Řecka

po současnost. Každé téma je spojeno se sondami do problémů – důraz je kladen

na seznámení s novými poznatky a interpretacemi. Kulturní a civilizační vývoj

se probírá tak, aby se odkrývaly proměny v chápání přírody, techniky a v

sebeporozumění člověka samého – jednotlivá historická období se ukazují jako

věk konkrétně panujícího paradigmatu. Tím je vytvářen předpoklad pro posuzování

věcí a vztahů, kulturních a civilizačních artefaktů v širších souvislostech, překračujících

III. 080


hranice jednoho oboru či specializace. Cílem je poskytnutí fundamentu pro

porozumění vývoji evropské kultury a civilizace v minulosti i v soudobých proměnách.

SOCIOLOGIE A PSYCHOLOGIE I |P, 3. sem., 1+0, klz; BAK_D|

garant předmětu: PhDr. Jiří Kučírek, Ph.D.

Uvedení do základních teoretických modelů a interpretací sociální skutečnosti

soudobých sociologických a psychologických teorií. Studenti získají přehled

současných sociologických paradigmat a pojmů, poskytující vhled do moderní

a postmoderní společnosti v sociálně psychologickém kontextu. Interakce jako

produkce - konstrukce sociální reality. Zásadní proměny životního způsobu, stylu

a slohu v souvislosti se současným evropským prostorem. Sociologie v kontextu

architektury – architektura jako sociální médium. Interdisciplinarita jako pramen

inspirace.

MAGISTERSKÝ SP.

DĚJINY UMĚNÍ III |PV, 8. sem., 2+0, klz; MAG_D|

garant předmětu: Mgr. Hubert Guzik, Ph.D.

Předmět si klade za cíl rozšíření znalostí o základních institucích uměleckého života,

zejména těch, které užité umění a obory z oblasti průmyslového a grafického designu

sdílejí s ostatními výtvarnými obory a architekturou. Sledován bude vznik a vývoj

instituce muzea a galerie výtvarného umění, počínaje jejich prehistorií v podobě

obrazáren a kabinetů kuriozit, přes formování moderních muzejních institucí

v 19. století, a konče jejich fungováním v dnešním informačním prostředí a ve

světě turistiky. Nastíněno bude propojení muzejních institucí s výtvarným děním,

mecenášstvím umění a institucionalizovanými dějinami umění. Zvláštní důraz bude

položen na způsoby vystavování objektů architektury, užitého umění a designu a dále

na roli diváka a návštěvníka muzejní a galerijní instituce. Obdobné souvislostí budou

sledovány také v kontextu další instituce uměleckého života – výtvarné kritiky. Výklad

bude doprovázen příklady jak kanonických děl výtvarného umění, tak takovými, které

mají lokální či regionální význam. Cílem je seznámit studenty se základními institucemi

uměleckého života jak v makroměřítku, tak i jejich významem pro lokální výtvarné

umění a společnost.

FILOZOFIE III |PV, 7.sem., 0+2, klz; MAG_D|

garant předmětu: Mgr. Martina Sedláková, M.A.

Předmět má za cíl seznámení studentů se současným filosofickým myšlením; dále

zprostředkovává reflexi širšího společenského kontextu vztahujícího se k architektuře

a designu. Pozornost je věnována především problematice globalizace, medií, ekologie,

etiky, a nových nejen informačních technologií a jejich dopadu na společnost,

architekturu a design. Předmět umožňuje mezioborový dialog a zprostředkovává

kritický přístup k designu v širších souvislostech.

III. 081


SOCIOLOGIE A PSYCHOLOGIE II |PV; 8.sem.; 0+2; klz; MAG_D|

garant předmětu: PhDr. Jiří Kučírek, PhD

Studenti získají vhled do základních teoretických sociologických paradigmat a pojmů

moderní a postmoderní společnosti s přihlédnutím na důležitý sociálně psychologický

kontext. Důsledky modernizace sociálního života jako nevyhnutelného jevu spjatého

s prosazováním nového typu společnosti, v němž má výraznou roli věda, technika i

městský, velkoměstský způsob života.

V této souvislosti je cílem kurzu rovněž seznámit studenty se sociologií předmětů, či

artefaktů, tj. naučit vnímat předměty

v konkrétním sociálním systému. Zásadní proměny životního způsobu, stylu a slohu

v souvislosti se současným evropským prostorem. Sociologie v kontextu architektury

– architektura jako sociální médium, v němž se vždy rozkrývá doba.

TEORIE ARCHITEKTURY A ESTETIKA I |P; 8. sem.; 2+0; z; MAG_D|

garant předmětu: Mgr. Martina Sedláková, M.A.

Cílem předmětu je seznámení s problematikou teorie architektury. Důraz je kladen

především na klíčové koncepty a pojmy teorie architektury 20. století a současnosti,

na jejich interpretaci a širší kulturní kontext; je ukazována rovněž jejich vzájemná

souvislost. Přitom je zdůrazněn vztah architektonického diskursu k architektonické

tvorbě. Výchozím bodem je teorie moderny a funkcionalismu.

Dále jsou studenti seznamováni s teorií architektury, ovlivněnou strukturalismem,

sémiotikou, fenomenologií a poststrukturalismem až k současným přístupům reflektujícím

posun daný novými technologickými možnostmi jak v architektuře tak ve

společnosti. V návaznosti na architektonická témata jsou posluchači seznámeni také

s klíčovými pojmy estetiky, které mají relevanci pro architektonický diskurs.

TEORIE ARCHITEKTURY A ESTETIKA II |PV; 9. sem.; 0+2; klz; MAG_D|

garant předmětu: Mgr. Martina Sedláková, M.A.

Cílem semináře, který navazuje na přednášku Teorie architektury a estetika I,

je analýza, interpretace a diskuse vybraných textů z oblasti teorie architektury

a estetiky 20. století a současnosti, které obsahují problematiku klíčových konceptů

a kategorií. Je ukazována souvislost architektonického diskursu s širším kulturním

pozadím. Seminář rozvíjí schopnost teoretického myšlení o architektuře a designu formou

analýzy, diskuze a polemiky s prezentovanými texty.

TEORIE DESIGNU |P; 7. sem.; 2+0; zk; MAG_D|

Mgr. Hubert Guzik, Ph.D.

Cílem předmětu je seznámit studenty se zrodem, vývojovými fázemi a teorií designu

od hnutí Art and Crafts po poslední trendy prvního desetiletí 21. století. Přednášky

zachytí teorii a vývoj designu v různých geografických oblastech a zemích, hnutí

seskupená kolem významných tvůrců, skupin nebo škol. Vývojové fáze teorie designu

III. 082


jsou vždy zasazeny do společenských, sociálních a ekonomických souvislostí dané

doby. Přednášky jsou doprovázeny bohatou obrazovou dokumentací.

15114. ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE

-------------------------------------

Ústav nezajišťuje výuku pro obor design.

15115. ÚSTAV INTERIÉRU A VÝSTAVNICTVÍ

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

INTERIÉR, VÝSTAVNICTVÍ, DESIGN I |P; 5. sem.; 2+1; z+zk; BAK_D|

garant předmětu: doc.akad.arch. Vladimír Soukenka, akad.arch. Marek Teska

Seznámení s historickým vývojem interiéru a designu u nás i v zahraničí ve vztahu

k životu společnosti (historické slohy, hmotná kultura, oděvy, řemesla, životní styl).

Vztah hmotné kultury a dobových atributů životního stylu.

MAGISTERSKÝ SP.

INTERIÉR, VÝSTAVNICTVÍ, DESIGN II |P; 7. sem.; 2+0; klz; MAG_D|

garant předmětu: doc. akad. arch. Vladimír Soukenka, akad.arch. Marek Teska

Historie interiéru a nábytku, jako neustálá proměna vztahu estetického cítění

a technologické inovace zpracování a vývoje materiálů. Vztah technologických a

konstrukčních možností utváření k výslednému estetickému účinku. Dobové znaky

řemesla a výrazu. Typické atributy a mezníky jednotlivých epoch a jejich vztah s

hmotnou kulturou. Prezentační formy výstavních expozic. Design a konstrukce

současných montážních systémů.

INTERIÉR, VÝSTAVNICTVÍ, DESIGN III |PV; 10. sem.; 2+0; klz; MAG_D|

garant předmětu: doc. akad. arch. Vladimír Soukenka,

Soubor přednášek se dotýká prolínání architektonické tvorby s řadou souvisejících

profesí. Divadelní, filmová i televizní scénografie uspořádává hierarchii vizuálních

hodnot a jejich kulturní souvislosti. Prostupování reality a virtuality v dnešním

informačním světě má přímou aplikaci ve způsobu mediální prezentace

architektonického projektu i architektury jako ikony.

III. 083


15116. KABINET MODELOVÉHO PROJEKTOVÁNÍ

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

DIGITÁLNÍ ZOBRAZOVÁNÍ I |P; 1.sem.; 0+2; klz; BAK_D|

garant předmětu: doc.Dr.-ir Henri Achten

Předmět seznámí studenty se základy 2D i 3D modelování v Rhinu.

DIGITÁLNÍ ZOBRAZOVÁNÍ II |PV; 2.sem.; 0+2; klz; BAK_D|

garant předmětu: doc.Dr.-ir Henri Achten

V předmětu se rozvíjí dovednosti získané v DZ1

15118. ÚSTAV NAUKY O BUDOVÁCH

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

NAUKA O STAVBÁCH I |P; 1. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: Ing. arch. Petr Hlaváček

Posluchači jsou seznámeni se zásadami dimenzování a navrhování prostorů

s použitím antropometrie, psychologie a fyziologie člověka. Získají základní vědomosti

o různých vlivech na koncept budovy.

NAUKA O STAVBÁCH II |PV; 2. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: Ing. arch. Michal Kohout

Posluchači jsou seznámeni s principy analýzy řešení a navrhování bytů, rodinných

abytových domů a staveb pro sociální služby. Součástí výuky je i vývoj obytného

domu. V seminářích se posluchači zabývají prostorovým uspořádáním různých bytů

a urbanistickými vztahy obytných budov.

NAUKA O STAVBÁCH III |PV; 3.sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: doc. Ing. arch. Irena Šestáková

Posluchači jsou seznámeni se zásadami analýzy a navrhování budov pro občanské

stavby (první část).

NAUKA O STAVBÁCH IV |PV; 4. sem.; 2+0, zk; BAK_D|

garant předmětu: prof. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.

Posluchači jsou seznámeni se zásadami analýzy a navrhování budov pro občanské

stavby (druhá část). V seminářích se posluchači zabývají rozborem individuálně

zadaných realizací uvedených druhů staveb, urbanistickým začleněním, provozem,

konstrukcí a architektonickým výrazem.

III. 084


NAUKA O STAVBÁCH V |PV; 5. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc.

Posluchači jsou seznámeni se zásadami analýzy a navrhování budov pro občanské

stavby a produkční stavby.

MAGISTERSKÝ SP.

NAUKA O STAVBÁCH VI |PV; 9. sem.; 2+0; klz; MAG_D |

garant předmětu: doc. Ing. arch. Roman Koucký

Občanské stavby: Poslední přednáškový cyklus programově navazuje na předcházející

NSI, NSII a zejména na NSIII, IV a V. V rámci tohoto předmětu mají posluchači před

koncem magisterského studia možnost prohloubit své znalosti z současné

architektury a sledovat sounáležitosti technického, vizuálního, textového a případně

jiného zobrazování a prezentování návrhu stavby klientovi a společnosti odborné

i laické.

15119. ÚSTAV URBANISMU

-------------------------------------

Ústav nezajišťuje výuku pro obor design.

15121. ÚSTAV PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ

-------------------------------------

MAGISTERSKÝ SP.

EKOLOGIE II |PV; 8. sem.; 2+0, zk; MAG_D|

garant předmětu: Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc

Ekologické problémy se stávají limitujícími faktory v současném světě.

Pojmy jako ekologie, životní prostředí, přírodní zdroje, ekologická krize, environmentální

pilíř udržitelného rozvoje by se měly pro absolventa stát konkrétními a uchopitelnými.

Výuka je členěna do bloků:

• Základy obecné ekologie

• Přírodní zdroje – charakteristika, užívání, poškozování, ochrana

• Základy krajinné ekologie a ochrana přírody

• Využití ekologických poznatků při projektování budov a měst (stavební

biologie, ekosystémový přístup)

• Základní informace o posuzování vlivů investic na životní prostředí

III. 085


EKOLOGIE III |PV, 9. sem., 2+0, klz; MAG_D|

garant předmětu: Henry W.A. Hanson IV, M.A. AIA, ASLA

SOCIÁLNÍ EKOLOGIE – předmět se zabývá vztahem člověka a prostředí v krajině

a sídlech. Seznamuje posluchače s vybranými metodami sociálně ekologických

výzkumů a participací občanů při utváření prostředí venkova, města a jeho sociálně

prostorové struktury. Teoretická část předmětu se opírá o konkrétní praktické

příklady, které zpracovávají studenti a v průběhu semestru je prezentují.

15122. ÚSTAV NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE |P; 1. sem.; 2+2; klz; BAK_D|

garant předmětu: RNDr. Dana Kolářová

Cílem předmětu je rozvoj prostorové představivosti studentů a výuka základních

zobrazovacích metod použitelných v práci designéra. Při zobrazování objektů

v axonometrii a lineární perspektivě budou využívány sítě. Obsahem předmětu jsou

dále základy teorie osvětlení objektů a seznámení s plochami, s důrazem

na jejich využití v praxi. Získané vědomosti studenti uplatní zejména v ateliérech

a při počítačovém navrhování v CADu.

15123. ÚSTAV STAVITELSTVÍ I

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE III |P; 3. sem.; 2+1; z+zk; BAK_D|

garant předmětu: prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.

V rámci předmětu jsou studenti seznámeni s jednotlivými druhy materiálů, jejich

stavebně fyzikální charakteristikou, technologickými postupy při jejich výrobě a jejich

opracování. Informace o materiálové základně se zaměří především na oblast

keramických materiálů, betonu, železobetonu, skolocementovým kompozitům, skla

v různých modifikacích, dřeva a materiálů na bázi dřeva.

Předmět: MATERIÁLY A TECHNOLOGIE I, II zajišťuje ústav 15150

III. 086


15124. ÚSTAV STAVITELSTVÍ II

-------------------------------------

MAGISTERSKÝ SP.

EKONOMIE A MANAGEMENT I |P; 7. sem.; 1+1; zk; MAG_D|

garant předmětu: Ing. Petr Hanzal

Orientace absolventa fakulty v prostředí tržní ekonomiky, základní pojmy z oblasti

ekonomiky. Podnikání v oblasti aktivit designera a architekta, založení firmy, charakteristika

předmětu podnikání, vymezení z hlediska profilu absolventa architektury

- designu, analýza trhu, marketing, financování a rentabilta podnikatelského projektu,

kalkulace, tvorba cen, tvorba podnikatelské strategie, podnikatelský projekt, feasibility

study. Klíčová slova: Založení podniku - živnosti, marketing, plánování financování,

podnikatelský projekt - feasibility study. Cíl předmětu : Sestavení technicko-ekonomické

studie (feasibility study) pro realizaci podnikatelského projektu.

EKONOMIE A MANAGEMENT II |P; 8. sem.; 2+0; zk; MAG_D|

garant předmětu: Ing. Zdeněk Říha, Ph.D.

Předmět představuje ekonomii jako způsob myšlení a řešení problémů nejen

z dnešního pohledu, ale i na zajímavých příkladech z dějin ekonomického myšlení.

Tématicky je zaměřen na odvození nabídkové a poptávkové křivky, vysvětlení principů

tržní rovnováhy a komparativních výhod. Zvláštní část je věnována teorii veřejné

volby a rozhodování o veřejných statcích.

EKONOMIE A MANAGEMENT III |PV; 9. sem.; 2+0; zk; MAG_D|

garant předmětu: Ing. Zdeněk Říha, Ph.D.

Předmět seznamuje posluchače se základní problematikou ekonomiky a řízení podniku,

jak z ekonomického, tak manažerského pohledu. Cílem je posluchače seznámit

se základními procesy podnikové praxe. V rámci výuky bude kladen důraz i na základní

početní operace v podniku – odpisy, řízení zásob, kalkulace nákladů, investiční rozhodování,

výpočet finančních ukazatelů, atd.

PRÁVO |P; 8. sem.; 2+0; zk; MAG_D|

garant předmětu: JUDr., PhDr. Jiří Plos

Systém českého práva, přehled právních předpisů veřejného a soukromého práva

dotýkajících se výkonu profese se zvláštním zaměřením na tematiku práv

k duševnímu vlastnictví., zejména práv autorských, průmyslového vlastnictví

a na souvislosti s výkonem povolání (včetně příslušných prováděcích profesních

předpisů). Související tematika soukromoprávní: smlouva o sdružení a typy smluv

obchodních pro podnikání; profesní předpisy a standardy pro praxi: řízení zakázky,

profesní standardy výkonové, profesní smlouvy pro projekt a provedení díla,

III. 087


profesní standardy pro plánovací praxi, zejména standardy výkonů pořizovatelských

a zpracovatelských; zadávání veřejných zakázek a umělecké soutěže. Doplňkově

výklad veřejného práva se zaměřením na stavební zákon a prováděcí vyhlášky

k němu, na správní řád a systém veřejné správy, na památkovou péči, péči o veřejné

zdraví, o přírodu a krajinu a některé další předpisy související s péčí přírodní a krajinné

složky životního prostředí (les, voda, ovzduší, ZPF).

15126. KABINET JAZYKŮ

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

ODBORNÝ JAZYK I |P, 3. sem., 0+2, z+zk*; BAK_D|

garant předmětu: PhDr. Kateřina Valentová, Mgr. Ing. Zuzana Krýzlová, Mgr. Magdaléna

Waageová.

Povinný předmět Odborný jazyk OJ1D je jednosemestrální kurs, jehož studium

Kabinet poskytuje v angličtině. Studenti oboru Průmyslový design zajímající

se o francouzštinu nebo němčinu si zvolí kurs OJ1B pro studenty architektury

a urbanismu. Uvědomí o tom vyučujícího, který zařadí do výuky OJ1B m.j. materiály

pro Průmyslový design. Kurs ve variantách OJ1D i OJ1B je ukončen zápočtem

a zkouškou.*) Podmínkou přijetí do kursu je úspěšné složení zkoušky JZK (JAZYK

ZKOUŠKA).

Cílem výuky je seznámit studenty se základní odbornou terminologií oboru

Průmyslový design a poskytnout jim takové znalosti, aby byli schopni v cizím jazyce

popsat ústně i písemně svůj designérský návrh, vytvořený v ateliéru. Odborná

terminologie se týká těchto oblastí: profese designéra, fáze designu, geometrické

tvary, míry a proporce, základní početní úkony,materiály a jejich vlastnosti, předměty

a nástroje, interiéry, principy designu, ergonomie, historie designu, současný design.

Závěr semestru je věnován samostatným prezentacím, během nichž studenti

prezentují svůj vlastní designérský návrh vypracovaný na fakultě.

ODBORNÝ JAZYK II |PV; 4. sem.; 0+2; klz; BAK_D|

garant předmětu: PhDr. Kateřina Valentová, Jonathan Holmes MA, ACMA, Mgr. Ing.

Zuzana Krýzlová, Mgr. Magdaléna Waageová.

Pro angličtináře se tento povinně volitelný jazykový kurs se specializací na design

otevírá v případě dostatečného počtu zájemců z oboru. V případě, že se dostatečný

počet studentů – angličtinářů nepřihlásí, zájemci se zapíší do některého z kursů

AOJ2B pro obor Architektura a urbanismus, kde bude částečně zohledněna jejich

specializace. Francouzštináři a němčináři se rovnou zapíší do kursů FOJ2B nebo

NOJ2B pro obor Architektura. a urbanismus, kde bude rovněž částečně zohledněna

jejich specializace..

III. 088


Kurs OJ2D navazuje na předmět OJ1D a dále rozvíjí znalost odborné terminologie

oboru Průmyslový design. Tematicky je zaměřen na historii designu a umělecké styly.

Součástí výuky jsou i exkurze s důrazem na samostatný mluvený projev studentů.

Část kursu je věnována písemnému a ústnímu popisu vlastního portfolia, m.j.

přípravě na jazykový konkurs na zahraniční studijní pobyt. Kurs je nabízen

v anglickém jazyce. Je zakončen klasifikovaných zápočtem.

ODBORNÝ JAZYK III |PV; 6. sem.; 0+2; klz; BAK_D|

garant předmětu: PhDr. Kateřina Valentová, Jonathan Holmes MA, ACMA, Mgr. Ing.

Zuzana Krýzlová, Mgr. Magdaléna Waageová.

Pro angličtináře se tento povinně volitelný jazykový kurs se specializací na design

otevírá v případě dostatečného počtu zájemců z oboru. V případě, že se dostatečný

počet studentů - angličtinářů nepřihlásí, zájemci se zapíší do některého z kursů

AOJ3B pro obor Architektura a urbanismus, kde bude částečně zohledněna jejich

specializace. Francouzštináři a němčináři se rovnou zapíší do kursů FOJ3B nebo

NOJ3B pro obor Architektura. a urbanismus, kde bude rovněž částečně zohledněna

jejich specializace.. Povinně volitelný předmět Odborný jazyk III je jednosemestrální

kurs, zakončený klasifikovaným zápočtem, nabízený v anglickém jazyce. V kursech

angličtiny vyučují čeští lektoři nebo rodilí mluvčí. Kurs volně navazuje na povinný kurs

OJ1. Předchozí absolvování kursu povinně volitelného kursu OJ2 není podmínkou.

Cílem výuky je poskytovat studentům rozšiřující odbornou terminologii studovaných

oborů a nadále rozvíjet schopnost ústní i písemné prezentace zadaného tématu,

především vlastního portfolia. Kurs je primárně zaměřen na přípravu ke studijnímu

pobytu v zahraničí. Mimo jiné slouží k udržování jazykových znalostí a dovedností

studentům na pokročilé úrovni

15127. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ I

-------------------------------------

Ústav nezajišťuje výuku pro obor design.

15128. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ II

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

EKOLOGIE I |P; 2. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: prof.Ing.arch. Zdeněk Zavřel

Předmět ekologie I se zabývá ekologickou problematikou související se stavěním,

respektive s udržitelnou architekturou. Vykládány budou základní pojmy týkající

se ekologie obecně a dále bude věnována pozornost jak stavebním komponentům,

tak i většímu měřítku – malému souboru, krajině a mobilitě. Skladba přednášek

III. 089


postupuje od obecných principů ke konkrétním řešením. Základní principy budou ilustrovány

na aktuálních příkladech současné architektury v různých přírodních

i společenských podmínkách. Navazující látka bude probírána v DA / NS /PS,

v nichž pak bude rozvedena do specifické podoby. Ekologie I je tedy chápána

jako úvodní předmět uvádějící do současné problematiky Udržitelného rozvoje.

15129. ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ III

-------------------------------------

Ústav nezajišťuje výuku pro obor design

15150. ÚSTAV PRŮMYSLOVÉHO DESIGNU

-------------------------------------

BAKALÁŘSKÝ SP.

ANATOMIE A ERGONOMIE |P; 2. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: MUDr. Jana Dudová

Předmět Anatomie a ergonomie formou přednášek přináší studentům základní

informace o anatomii lidského těla a antropometrii z pohledu vnějších rozměrů lidské

postavy, schopností pohybu člověka a z pohledu fyzického a psychického komfortu

člověka v kontextu prostředí, ve kterém se běžně pohybuje. Z těchto přednášek

vyplyne soubor anatomických a antropometrických požadavků na tvorbu prostoru

a prostředí, ve kterých se člověk vyskytuje.

APLIKOVANÁ MECHANIKA I |P; 1. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: RNDr. J. Lisalová

Předmět má za úkol naučit studenty základy fyziky tak, aby porozuměli fyzikálním

dějům v přírodě. Na přednáškách jsou podávány informace o zákonitostech těchto

částí fyziky – mechaniky, termodynamiky, elektřiny, magnetismu, optiky a jaderné

fyziky. Předmět poukazuje na aplikaci fyziky v praxi s využitím matematického

aparátu, který je studentům srozumitelný.

APLIKOVANÁ MECHANIKA II |P; 2. sem.; 2+1; z+zk; BAK_D|

garant předmětu: prof. Ing. J. Jíra, CSc.

Geometrie sil v prostoru, těžiště a momenty setrvačnosti. Tvorba statických modelů

konstrukcí (zatížení, vazby, reakce). Staticky určité konstrukce (vnitřní síly a momenty).

Rovinné nosníky a složené konstrukce, rovinné příhradové soustavy. Základní

pojmy a vztahy v technické pružnosti. Navrhování konstrukcí a konstrukčních prvků.

Ohybová čára nosníku za prostého ohybu. Stabilita pružných soustav a vzpěrná

pevnost. Základy teorie plasticity.

III. 090


APLIKOVANÁ MECHANIKA III |P; 3. sem.; 2+1; z+zk; BAK_D|

garant předmětu: prof. Ing. J. Nožička, CSc., doc. Ing. J. Adamec, CSc.

Teorie a historické aspekty vývoje aerodynamických zařízení. Historický význam

leteckých konstrukcí. Teoretická aerodynamika, součinitel vztlaku a odporu. Mezní

vrstva a odtržení. Aerodynamika profilu, křídla, letounu. Prostředky ke zvyšování

vztlaku. Odpor třecí a tlakový, vlnový odpor, interference. Měření rychlostí, tlaků

a výkonů aerodynamických zařízení. Mezinárodní standardní atmosféra. Teorie

propulze. Pístové spalovací motory, turbovrtulové a tryskové motory. Aerodynamika

trysek. Raketové motory. Historie a vývoj kosmických letů.

ATELIÉR – MODELOVÁNÍ, DÍLNY I|P; 1. sem.; 0+4; klz; BAK_D|

garant předmětu: prof. akad. soch. Marián Karel

Seznamuje studenty s problematikou a základními nástroji prostorové tvorby.

Formou krátkých cvičení s materiálem a studiem podle modelů učí vidět hmotu

v prostoru, významu proporcí, tektoniky, tíže a lehkosti, barevnosti a struktury jako

nástrojů výtvarného vyjádření. Doplňuje činnost speciálních ateliérů, poskytuje

možnost pohybu v různých kategoriích, např. socha, instalace, design, s důrazem

na vztah prostoru a materiálu – interiér, exteriér.

– Úvod do prostorově plastického studia

– Studium přírody

– Studium několika tvarů v prostoru, jejich vzájemná vazba a kompoziční

souvztažnost

– Stavba, dynamika, řád, proporce

– Stavba a rozklad hmot, průnik a jejich modifikace

ATELIÉR – MODELOVÁNÍ, DÍLNY I | P; 2. sem.; 0+4; klz; BAK_D |

garant předmětu: prof. akad. soch. Marián Karel

Pochopení pro výtvarnou organizaci prostoru a hmoty: hmota – prostor.

Protiklady: prázdný - plný tvar, vydutá - vyfouklá forma, světlo - stín,

negativ – positiv. Prázdnota vede k vytvoření vlastního prostoru. Světelný paprsek

spojí jednotlivé body a z bodů vytváří roviny, z rovin vytváří prostor.

Studium prostorových tvarů, hmot, rovin a jejich řádů: perspektiva - abstraktní výraz -

kontrasty -struktury – iluze.

DIGITÁLNÍ ZOBRAZOVÁNÍ III |P; 3.sem.; 0+2; klz; BAK_D|

garant předmětu: Ing. Drahomír Schmidt, Ph.D.

Předmět seznámí studenty se základy programovacího programu Inventor.

DIGITÁLNÍ ZOBRAZOVÁNÍ IV |PV; 4.sem.; 0+2; klz; BAK_D|

garant předmětu: Ing. Drahomír Schmidt, Ph.D.

V předmětu se rozvíjí dovednosti získané v DZ3.

III. 091


DIGITÁLNÍ ZOBRAZOVÁNÍ V |P; 5.sem.; 0+2; klz; BAK_D|

garant předmětu: Ing. Petr Hatschbach, CSc.

Předmět seznámí studenty se základy programu KATIA.

DIGITÁLNÍ ZOBRAZOVÁNÍ VI |PV; 6.sem.; 0+2; klz; BAK_D|

garant předmětu: Ing. Petr Hatschbach, CSc.

V předmětu se rozvíjí dovednosti získané v DZ5.

KONSTRUKCE I |P; 4. sem.; 2+1; z+zk; BAK_D|

garant předmětu: doc. Ing. Vojtěch Dynybyl, Ph.D.

Předmět je charakteru encyklopedického pojednání o základních strojírenských dílech,

skupinách dílů a mechanismech, ze kterých jsou vytvářena strojírenská zařízení.

Jedná se především o spojovací komponenty, jednoduché svařované komponenty,

základní mechanismy pro realizaci přímočarých a rotačních pohybů. na konkrétních

dílech budou základním způsobem demonstrovány jejich funkce, způsob navrhování

a kontrolování spolehlivosti s ohledem na tuhost, pevnost a opotřebení.

U mechanismů budou probírány nejzákladnější kinematické a silové vazby a bude

poukázáno na vliv těchto účinků na funkčnost systému po dobu životnosti systému.

Budou probírány vazby mezi designem a funkčností stroj. dílů, jejich skupin a stroj.

mechanismů.

KONSTRUKCE II |P; 5. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: doc. Ing. Vojtěch Dynybyl, Ph.D.

Předmět je charakteru encyklopedického pojednání o skladbě strojů ve stavitelství,

zemědělství a lesnictví, strojů pro transport materiálů a strojů pro zpracování

nerostných surovin. Bude pojednáno o základních agregátech, ze kterých

se stroje skládají, o základních vazbách mezi těmito agregáty. Dále o zdrojích energií

používaných pro pohon těchto zařízení. Budou probírány základní aspekty ovlivňující

provoz uvedených zařízení a budou vysvětleny souvislosti mezi provozem

a spolehlivostí zařízení. Z oblasti designu bude kladen důraz na problémy ovlivňující

funkci zařízení z pohledu tvaru, povrchové úpravy, ekologičnosti provozu atd.

Samostatné semestrální práce budou zadány jako rešerše stavu v dané oblasti

s cílem provést rozbor technického řešení a řešení designu s případnou studií jak

vzhled upravit s ohledem na nejnovější trendy v průmyslovém designu a s ohledem

na požadované mechanické vlastnosti.

KONSTRUKCE III |PV; 6. sem.; 2+0; klz; BAK_D|

garant předmětu: Ing. Jan Kalivoda, PhD., doc. Ing. Jiří Svoboda, CSc,

Charakteristiky dopravních systémů, hnacích jednotek a přenosu energie poháněcím

ústrojím vozidel. Odvození základů mechaniky jízdy, řízení a směrového vedení

a brzdění vozidel.

III. 092


MATERIÁLY A TECHNOLOGIE I |P; 1. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: prof. Ing. Fran. Pešlová, Ph.D., prof. Ing. Petr Zuna, CSc., D.Eng. h.c.

Rozdělení technických materiálů, jejich vnitřní stavba, druhy fází v kovech a slitinách,

alotropické a polymorfní přeměny, rovnovážné diagramy, plastická deformace

a rekrystalizace. Základní mechanické vlastnosti slitiny železa, fázové přeměny

v železe a jeho slitinách, tepelné a chemicko-tepelné zpracování slitin železa, přehled

ocelí a litin. Vybrané neželezné kovy, jejich slitiny a jejich zpracování. Makromolekulární

látky, jejich rozdělení podle tvaru řetězců. Vlastnosti plastů pro použití

v praxi, zkoušky mechanických, fyzikálních a chemických vlastností. Kompozity

a jejich členění. Materiály pro matrice kompozitů, zpevňující části v kompozitech,

technický uhlíkový materiál pro kompozity, supermateriály pro technickou praxi.

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE II |P; 2. sem.; 2+1; z+zk; BAK_D|

garant předmětu: Ing. Jaroslav Barcal, CSc.

Technologie zpracování kovových materiálů. Výhody a oblasti použití odlitků, výkovků,

výlisků a svařenců. Technologické vlastnosti kovových materiálů – slévatelnost,

tvářitelnost, svařitelnost, obrobitelnost. Základní postupy výroby odlitků. Způsoby

výroby slévárenských forem. Speciální postupy výroby odlitků. Základní a speciální

postupy objemového a plošného tváření, svařování a tepelného dělení. Zásady

konstrukce odlitků, výkovků, výlisků a svařenců. Základy technologického procesu

obrábění materiálu, rozdělení technologických metod obrábění, vazba na základní

principy úběru materiálu. Základní technologie obrábění. Základní specifické metody

netřískového obrábění. Specifické metody dělení materiálu – paprskové metody.

Dělení materiálu laserem, plazmou a vysokotlakým vodním paprskem.

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE III |P; 3. sem.; 2+1; z+zk; BAK_D|

Výuku tohoto předmětu zajišťuje 15123. ÚSTAV STAVITELSTVÍ I.

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE IV |P, 4. sem., 2+1, z+zk; BAK_D|

garant předmětu: doc. Ing. Viktor Kreibich, CSc.

Význam a cíl povrchových úprav. Způsoby protikorozní ochrany ve strojírenství.

Předúpravy a čištění povrchů. Povlaky z nátěrových hmot a plastů. Kovové povlaky

a vrstvy – galvanotechnika, žárové pokovení. Konverzní povlaky a vrstvy – eloxování,

chromátování, fosfátování. Smaltování, organické nátěry. Ekologické aspekty

povrchových úprav. Povrchové úpravy a design. Základní techno. zpracování

plastů – vstřikování, vytlačování, vyfukování a tvarování. Základní technologických

procesů výroby a zpracování kompozitních materiálů. Zásady konstrukce výrobků

z plastů a kompozitních materiálů.

III. 093


MATERIÁLY TECHNICKÉ PRAXE |PV, 5. sem., 2+0, klz; BAK_D|

garant předmětu: Ing. Jaroslav Valach, Ph.D.

Systematický přehled hlavních skupin konstrukčních materiálů používaných

technickou praxí. Rozdělení a srovnání jejich užitých vlastností. Výběrové postupy

pro efektivní použití materiálů v konstrukcích. Mimo tradičních inženýrských

materiálů jako jsou kovy, dřevo, beton a kompozity budou také představeny

perspektivní materiály a moderní přístupy jejich aplikace.

NAUKA O DESIGNU I |P; 3. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu:doc. Ing. arch. Patrik Kotas

Předmět Nauka o designu I formou přednášek dává studentům základní informace

o jednotlivých tématických okruzích a oborech, které jsou předmětem navrhování

průmyslového designéra v praxi. Předmět je zaměřen zejména na dopravní techniku

a design dopravních prostředků (motocykly, automobily, cestovní a sportovní

autobusy, tramvaje, metro, vlaky, letadla a lodě). Všechny probírané okruhy jsou

prezentovány vždy v kontextu současných světových trendů a jsou dokumentovány

vizuální formou na mnoha příkladech soudobých světových realizací průmyslového

designu v těchto oborech.

NAUKA O DESIGNU II |P; 4. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: doc. akad. soch. Alexius Appl, prof. akad. arch. Jan Fišer

Předmět Nauka o designu II dává formou přednášek studentům základní

informace o dalších tématických okruzích a oborech, které jsou předmětem

navrhování průmyslového designéra v praxi. Přednášky jsou zaměřeny zejména

na produktový design a nástroje. Všechny probírané okruhy jsou prezentovány vždy

v kontextu současných světových vývojových trendů a jsou dokumentovány vizuální

formou na mnoha příkladech soudobých světových realizací produktového designu.

PROJEKTOVÁNÍ KONSTRUKCÍ I |PV; 3. sem.; 2+0; klz; BAK_D|

garant předmětu: doc. Ing. Michal Micka, CSc.

Zatížení konstrukcí. Základní konstrukční materiály. Základní prvky používané

v konstrukčních soustavách a jejich statické působení. Vybrané konstrukční soustavy.

Základy navrhování ocelových betonových a dřevěných konstrukcí. Využití počítačů

ve výpočtu konstrukčních soustav. Návrh a posouzení konstrukce dle zadání pro

seminární práci.

STATICKY NEURČITÉ KONSTRUKCE |PV; 4. sem.; 2+0; klz; BAK_D|

garant předmětu: doc. Ing. Michal Micka, CSc.

Přetvoření prutu. Řešení staticky neurčitých rovinných skeletových konstrukcí – silová

a deformační metoda výpočtu. Nosník na pružném podkladu. Základy matematické

teorie pružnosti. Úvod do teorie desek a stěn. Princip virtuálních prací a variační principy.

Příklad výpočtu rámové konstrukce dle zadání pro seminární práci.

III. 094


TECHNICKÉ KRESLENÍ |P; 2. sem.; 0+2; klz; BAK_D|

garant předmětu: Ing. Jitka Řezníčková, CSc.

Technické výkresy – pravidla zobrazování a kótování na výkresech ve strojírenství

a stavebnictví. Normy a mezinárodní technická standardizace. Platnost a závaznost

norem a jejich tvorba. Rozměrová a geometrická přesnost výrobků, předepisování

přesnosti na výkresech a předepisování vztahů mezi nimi. Formální úprava

výkresových listů, popisová pole, seznamy položek. Druhy schémat a pravidla

pro jejich zhotovení. Kinematická, technologická a elektrotechnická schémata. Druhy

technických dokumentů. Dokumenty textové a grafické. Předmět je založen

na současných mezinárodních, evropských a českých technických normách.

ÚVOD DO EXAKTNÍCH VĚD |P; 1. sem.; 2+0; zk; BAK_D|

garant předmětu: RNDr. Jindra Lisalová

Úvod do diferenciálního počtu jedné proměnné – objasnění pojmů limita, spojitost,

derivace, monotonie, lokální extrémy, konvexnost, vyšetření průběhu funkce, graf.

Geometrická interpretace přibližného řešení rovnice f(x)=0. Úvod do integrálního počtu

funkcí jedné proměnné – neurčitý integrál, určitý integrál a jeho fyzikální

aplikace, metody integrace. Aplikace integrálů – výpočet hmotnosti, momentů, těžiště,

obsahu plochy, objemu tělesa, délky křivky. Fyzikální interpretace jednoduchých

obyčejných diferenciálních rovnic.

VÝTVARNÁ TVORBA I |P; 1. sem.; 0+3; klz; BAK_D|

garant předmětu: prof. akad. soch. Marián Karel

KRESBA I: Od studentů se požaduje osvojení si proporcí, stavby, modelu, vyjádření

charakteru materiálu (tvrdý – měkký, lehký – těžký, hladký, drsný, apod.). Osvojení

si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání

objektu i třídění informací.Studie přírodnin, objektů z různých materiálů, jejich

stavebnosti, proporcí i umístění v prostoru pomocí různých kresebných technik.

Studie hlavy, půlfigury, aktu. Hledání těžiště, stavebnosti, využití světla a stínu,

vztah mezi celkem a detailem, komponování do formátu, opět různými kresebnými

technikami. Studium přírody.

VÝTVARNÁ TVORBA II |P; 2. sem.; 0+3; klz; BAK_D|

garant předmětu: prof. akad. soch. Marián Karel

KRESBA II: Kresba II navazuje na předchozí předmět kresby I.

Studenti během semestru používají různé techniky a materiály (uhel, tužka, sépie,

inkoust, tuš, pastel, olejový pastel) a jejich kombinace. Kromě cvičení podle modelu jsou

zadávány průběžně samostatné úkoly. Otevřený prostor pro hledání formy a obsahu,

pro myšlenky, pocity a představy, které by mohly komunikovat. Vysvětlení dynamické

perspektivy a zakřivení prostoru, přesně změřitelného. Studium přírody v návaznosti na

architektonický prostor. • Směřovat k čistotě tvaru, charakteristice a monumentalitě;

• Kubismus-Gočár, Chochol, Gutfreund; • Bauhaus- Mies van der Rohe

III. 095


VÝTVARNÁ TVORBA III |P, 3. sem.,0+3, klz; BAK_D|

garant předmětu: prof. akad. soch. Marián Karel

PÍSMO, GRAFIKA: V první polovině semestru budou probíhat přednášky o Typografii

a písmu odborníka specializovaného na tvorbu a klasifikaci písma (cca 3x 3 hodinová

přednáška). Poté se studenti seznámí se základními grafickými softwary, které jsou

nutné k vytváření grafických prezentací. Studenti pochopí rozdíl práce v bitmapových

a vektorových softwarech (Adobe Photoshop, Adobe Illustrátor, Corel Draw), naučí

se scanovat a připravovat podklady pro tisk.

Druhá polovina výuky probíhá ve spolupráci s ústavem 15116.

VÝTVARNÁ TVORBA IV |P, 4. sem., 0+3, klz; BAK_D|

garant předmětu: prof. akad. soch. Marián Karel

FOTOGRAFIE, DIGITÁLNÍ ÚPRAVA FOTOGRAFIE, BARVA: Cílem tohoto předmětu

je podrobně seznámit studenty s fotografickými materiály. Po úvodním seznámení

s procesem fotografování (3x 3 hodinová přednáška odborníka na fotografii a fotografický

proces) si sami studenti budou moci připravit prezentační foto svého výrobku.

Naučí se nasvítit scénu a poté provedou následné úpravy za pomoci rozšířenějších

programů Adobe Photoshop a Adobe Illustrator (úpravy bitmapových a vektorových

souborů). Předmět má velké uplatnění pro všechny, kdo upravují digitální fotografie,

zajímají se o grafický design nebo tvoří internetové stránky.

Absolventi předmětu budou připraveni vytvářet vlastní návrhy počítačových koláží,

prezentací i tištěných výstupů. Druhá polovina výuky probíhá ve spolupráci s

ústavem 15116.

VÝTVARNÁ TVORBA V |P, 5. sem., 0+3, klz; BAK_D|

garant předmětu: prof. akad. soch. Marián Karel

PREZENTACE: Předmět je přípravou pro zhotovení portfolia a zároveň má za úkol

rozšířit povědomí studentů o inspiračních zdrojích designu ze sféry současného

volného umění. K tomu slouží tematická série přednášek na aktuální témata

výtvarné scény a exkurze.

Výuka je doplněna prohloubením znalostí jak kresebného zobrazení reality /

materiálů, světla, tvarů/, tak jejich zjednodušováním formou Designerského kreslení.

VÝVOJ AUT A SPALOVACÍCH MOTORŮ |PV, 1. sem., 2+0, klz; BAK_D|

garant předmětu: Ing. Branko Remek, CSc.

Historický význam silničních motorových vozidel od vynálezu parního stroje a dále

i pístových spalovacích motorů je popsán na pozadí podmínek politicko-ekonomického

vývoje celého světa s důrazem na poměry ve Střední Evropě. Sledován je nejen

technický, tj. konstrukční vývoj, ale také širší souvislosti v rámci dopravy a vývoje

průmyslového designu.

III. 096


MAGISTERSKÝ SP.

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI POVLAKŮ A JEJICH PŘÍPRAVA

|PV; 9. sem., 2+1, klz; MAG_D|

garant předmětu: Ing. Bc. Daniel Tischler, Ph.D

Předmět seznamuje s charakteristickými vlastnostmi povlaků (fyzikální, mechanické,

optické, atd.), jeho užitnými a dekorativními vlastnostmi, zejména vlastnostmi optickými.

Dále uvádí problematiku tvorby povrchových vrstev a možnosti jejich aplikací.

V kurzu je dále presentován základní přehled technologií, které se věnují přípravě

povlaků a jejich analýzám. Důraz je kladen na využití tenkých vrstev pro průmyslovou

výrobu.

FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ

|PV, 9. sem., 2+0, klz; MAG_D|

garant předmětu: Ing. Jaroslav Valach, Ph.D.

Cílem kurzu je objasnit souvislost mezi fenomenologickým popisem chování technických

materiálů (zejména kovů) a jeho fyzikálními příčinami projevujícími se na úrovni

mikrostruktury. Mezi hlavní diskutovaná témata patří tuhost, plasticita, pevnost, lom,

únava, creep, koroze materiálů, vliv prostředí a způsobu zatěžování.

KONSTRUKCE KAROSÉRIÍ A RÁMŮ |PV, 8. sem.,2+1, z+zk; MAG_D|

garant předmětu: Ing. Jan Baněček, Ph.D.

Varianty karosérií, základy složení karosérie, konstrukční skupiny karosérie, komponenty

a příslušenství, projekce a legislativa, metodika projektování karoserie, úvodí

pevnostní návrh (kontrola) karoserie.

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE V |P, 7. sem.,2+1, z+zk; MAG_D|

garant předmětu: doc. Ing. Jiří Cejp, CSc., doc.Ing. Peter Jurči, Dr.

Předmět seznámí studenty se základními skupinami technických materiálů, jejich

vlastnostmi, zpracováním a využitím architekty v oblastech dopravy, staveb a dalších

odvětvích průmyslového designu. Předmět budou vyučovat odborníci z ÚMI FS ČVUT

a přizvaní odborníci z praxe. V rámci cvičení budou studenti seznámeni se způsobem

volby mat. a hodnocením jejich vlastností.

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE VI |PV, 8. sem.,2+0, klz; MAG_D|

garant předmětu: Ing. Jaroslav Barcal, CSc.

Předmět má za úkol seznámit studenty se základy aplikací CAD/CAM systémů a CNC

strojů. Dále se základy specifických technologií obrábění, nekonvenčních technologií

a dokončovacích metod pro oblasti stavebnictví, dopravní techniky, spotřebního zboží

a dalších oblastí aplikace průmyslového designu. V rámci přednášek a cvičení budou

studenti prakticky seznámeni s výše uvedenými oblastmi aplikovaného průmyslového

designu.

III. 097


MATERIÁLY A TECHNOLOGIE VII |PV, 9. sem., 2+0, klz; MAG_D|

garant předmětu: doc. Ing. Viktor Kreibich, CSc.,

Předmět má za úkol seznámit studenty se základy aplikací progresivních

a netradičních technologií používaných v automobilovém, leteckém a kosmickém

průmyslu.

NANOMATERIÁLY |PV, 7. sem., 2+0, z; MAG_D|

garant předmětu: doc. Dr. Ing. Peter Jurči, prof. Ing. Františka Pešlová,

Ph.D., Ing. Jan Rybníček, Ph.D., doc. RNDr. Vladimír Starý, CSc.

Předmět přibližuje studentům materiály, které jsou vyrobeny pomocí

nanotechnologií a jsou označovány jako nanomateriály. Tyto nanomateriály

se využívají pro nové konstrukční prvky a přístroje spojené nejvíce s biosystémy.

NAUKA O DESIGNU III |P; 8. sem.; 2+0; zk; MAG_D|

garant předmětu: doc. Ing. arch. Patrik Kotas

Soubor přednášek zahrnuje přehled profesního uplatnění designéra v příbuzných

oborech zahrnujících prolínání estetiky a techniky. Ukazuje proměnu role

samostatného designéra na integrální součást složitých týmů současné produkce.

Přednášky a exkurze budou seznamovat studenty se současnou designérskou tvorbou

a jejími odvětvími.

OCHRANA PŘÍRODY A ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

|PV; 8. sem.; 2+0; klz; MAG_D|

garant předmětu: doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D.

Cílem předmětu je poskytnout posluchačům celostní přehled na interakce lidských

aktivit a životního prostředí. Ukazuje se, že hodnotit přijatelnost jednotlivých výrobků

pouze na základě enviromentálních dopadů jednoho jejich stádia, např. odstraňování

odpadů nebo energetická spotřeba, je nedostatečné a často zavádějící. V tomto

předmětu budou posluchači seznámeni s podstatou hlavních enviromentálních

kategorií dopadů: s globálním oteplováním a klimatickými změnami, úbytkem

stratosférického ozónu, vzniku fotooxidantů, acidifikací, eutrofizací, ekotoxicitou

a persistentní toxicitou, vyčerpáváním surovinových zdrojů, snižováním biodiverzity.

Bude představena metoda vyjadřování příspěvků různých lidských aktivit

k zmíněným kategoriím enviromentálních dopadů a bude ukázáno, jakým způsobem

lze již ve fázi designu snižovat budoucí enviromentální dopady produktů.

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA |PV; 7. sem.; 0+2; klz; MAG_D|

garant předmětu: Ing Roman Berka, Ph.D.

Cílem předmětu je vytvoření jedné z mezioborových platforem, které zpřístupní

vybrané znalosti a postupy na pomezí technologie a tvorby v oblasti multimédií,

designu a dalších oblastí umělecké tvorby. Předmět nabídne studentům z oblastí

III. 098


techniky a umění základní orientaci v možnostech, pojmech a přístupech, s nimiž

pracují technicky nebo naopak umělecky orientovaní studenti. Formou práce

je rozvíjení diskusí v rámci seminářů získávání praktických zkušeností v rámci

dílen a podstatnou součástí bude vytvoření Mezioborových týmů a vznik konceptů

a projektů.

POLYMERY A KOMPOZITNÍ MATERIÁLY |PV; 8. sem.; 2+0; klz; MAG_D|

garant předmětu: doc. Ing. Jaromír Sodomka, CSc.

Vazby v polymerech. Chemie polymerních řetězců. Různorodost polymerů. Polymery

a přísady. Kompozity částicové, vláknové a laminované. Kompozity s polymerní,

kovovou a keramickou matricí. Matrice a vlákna kompozitů. Kompozity s krátkými

a dlouhými vlákny.

PROJEKTOVÁNÍ KONSTRUKCÍ II |PV, 7. sem., 2+0, klz; MAG_D|

garant předmětu: doc. Ing. Michal Micka, CSc.

Zatížení konstrukcí. Základní konstrukční materiály. Základní prvky používané

v konstrukčních soustavách a jejich statické působení. Vybrané konstrukční soustavy.

Základy navrhování ocelových, betonových a dřevěných konstrukcí. Využití počítačů

ve výpočtu konstrukčních soustav. Návrh a posouzení konstrukce dle zadání pro

seminární práci.

TEORIE INŽENÝRSKÝCH SOUSTAV |PV; 10. sem.; 2+0; klz; MAG_D|

garant předmětu: doc. Ing. Michal Micka, CSc.

Přetvoření prutu. Řešení staticky neurčitých rovinných a prostorových skeletových

konstrukcí. Nosník na pružném podkladu. Teorie desek a stěn. Princip virtuálních

prací a variační principy. Příklad výpočtu konstrukce dle zadání pro seminární práci.

VÝTVARNÁ TVORBA VI |PV, 7. sem., 0+2, klz; MAG_D|

garant předmětu: MgA. Josef Šafařík Ph.D.

Cílem předmětu je rozvíjet schopnosti a znalosti studentů designu na poli práce

s novými technologiemi. V jednotlivých zadáních si studenti budou moci vyzkoušet

možnosti videa, mapingu, světelný a zvukový design, projekce a dalších technologií

mediální reklamy za účelem využití těchto prostředků k upoutání pozornosti na daný

produkt, případně vytvoření vhodného prezentačního prostředí či navození žádoucí

atmosféry prezentace. Interaktivní narativní systémy, nové možnosti a modely pro

televizní přenos. E-kultura v síťovém, kabelovém, wi-fi a jiném prostředí, využití

nových způsobů a jejich aplikace na interface výrobků.

ZÁKLADY ENERGETIKY |PV, 9. sem., 2+1, z; MAG_D|

garant předmětu: doc. Ing. Břetislav Janeba, CSc.

Předmět ukazuje význam a uvádí do problémů energetiky v moderní společnosti.

III. 099


Seznamuje s klasickými a moderními technologiemi, jako jsou energetika na bázi

fosilních a jaderných paliv i obnovitelných zdrojů, zvláště biomasy. Probírá vliv

energetiky na životní prostředí i globální oteplování a čerpání neobnovitelných zdrojů

surovin. Seznamuje s novými trendy vývoje jako je vodíková energetika, zplyňovací

technologie a paroplynové cykly. Součástí cvičení jsou exkurze do významných

elektráren a výzkumných ústavů. Rozvoj společnosti a potřeba energie. Obnovitelné

a neobnovitelné zdroje energie. Energie a trvale udržitelný rozvoj společnosti. Vývoj

spalování fosilních paliv. Ekologické otázky spojené se spotřebou energie: skleníkový

efekt, emise. Jaderná energetika a její realistická rizika. Spotřeba, úspory a racionální

využívání energie. Druhotné zdroje energie a využívání odpadní energie. Energie pro

21. století - alternativní zdroje energie, vodíková energetika. Přehled energetických

strojů a jejich použití.

Z důvodu obsahové návaznosti je stanovena tato POVINNÁ NÁVAZNOST PŘEDMĚTŮ:

ZD I, II, AD I, II, III

AD IV, V, VI,

DSD, ATBPD

VTD I, II, III, IV, V, AMD I, II

DZ I, III, V a u AD I je nutný zápočet z ZD II

III. 100


další aktivity

na FA

IV.


A. KURZY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ __ 001

B. SPOLEK POSLUCHAČŮ ARCHITEKRY ____ 017

1. O spolku ______________________________ 017

2. Olověný Dušan __________________________ 018


A. KURZY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Celoživotní vzdělávání na FA ČVUT se řídí zákonem č. 111/98 Sb. v platném znění

a Řádem celoživotního vzdělávání ČVUT. Účastník celoživotního vzdělávání není

studentem podle zákona.

_________________________________

a: Praha 6, Thákurova 9; w: http:// fa.cvut.cz/Cz/Studium/KurzyCelozivotnihoVzdelavani

STUDIUM JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ V RÁMCI AKREDITOVANÝCH STUD. PROGRAMŮ:

Jedná se o studium jednotlivých předmětů obsahově i kreditově shodných s předměty

studijních plánů akreditovaných studijních programů FA. Účastníci CŽV absolvují

předměty za stejných podmínek jako studenti řádného studia. Účastníkem CŽV může

být pouze osoba, která není zároveň řádným studentem FA.

Žádost o přijetí formou písemné přihlášky podávají zájemci spolu s uvedením

vybraných předmětů na studijní oddělení FA paní Janě Říhové nejpozději do konce

prvního týdne semestru. Na seznamu vybraných předmětů musí být vyjádření

souhlasu vyučujícího předmětu se zapsáním příslušného předmětu. Přihláška

je umístěna na webových stránkách FA.

S každým účastníkem CŽV bude uzavřena smlouva, ve které bude stanovena částka

za absolvování vybraných předmětů. Výše poplatků za absolvování jednotlivých

předmětů je stanovena na 1000Kč,- za 1 kredit. Úhrada stanovené částky musí být

provedena před zahájením studia na účet číslo: 19-5505650247/0100, VS 148. Poté

bude vydán průkaz účastníka CŽV a na vyžádání bude zajištěna karta hosta (100Kč).

V případě přijetí do řádného studia mohou být na základě písemné žádosti

děkanem uznány absolvované předměty v rámci CŽV, které byly hodnoceny

klasifikačním stupněm A, B nebo C, až do výše 60 % celkové kreditové zátěže daného

studijního programu.

IV. 001


15111. ÚSTAV VÝTVARNÉ TVORBY

-------------------------------------

a: Praha 6, Thákurova 9; t: +420 224 356 264, +420 224 356 263; w: fa.cvut.cz/Cz/Ustavy/15111

OBECNÁ PRAVIDLA KURZŮ:

Pro AR 2012/2013 rozšiřuje Ústav výtvarné tvorby 15111 svou nabídku kurzů pro

veřejnost i studenty FA a ČVUT.

garant: Akad. mal. Karel Pokorný, vedoucí Ústavu výtvarné tvorby FA ČVUT

kontaktní os.: Akad. mal. Mil. Gabrielová, e: gabrimil@fa.cvut.cz; t: +420 602 266 406

cena kurzu v tomto pořadí: studenti FA, ČVUT, veřejnost

slevy: při zaplacení 2 a více kurzů při celkovém počtu min. 60 vyučovacích hodin

poskytujeme 5% slevu z celkové ceny. Při opakované účasti v kurzech – 3x a více –

poskytujeme rovněž 5% slevu.

forma výuky: cvičení

místo konání: Fakulta architektury ČVUT

vyučující: pedagogové ÚVT a hosté

forma kurzu: prezenční

počet účastníků: max 25 (u plenérů 35), min 8 – 10 (veřejnost), 15 – 18 studenti FA

vstupní požadavky: přihláška

získaný doklad: osvědčení

Den a hodina začátku a konání kurzů budou upřesněny před začátkem zimního

semestru, koncem srpna 2012. Info na webu FA nebo u Milady Gabrielové, tam také

hledejte podrobné programy kurzů.

Pro skupinu nejméně 12 osob z řad veřejnosti, nebo nejméně 18 – 20 osob z řad

studentů FA nebo ČVUT (podle druhu kurzu) můžeme některé kurzy uspořádat

samostatně, formou večerní, sobotní nebo blokové výuky.

Informace u Milady Gabrielové.

SEZNÁMENÍ S KURZY:

Den otevřených dveří. Druhý zářijový týden před začátkem zimního semestru bude

uspořádáno ukázkové odpoledne pro všechny zájemce. Zájemci budou seznámeni

s náplní, náročností a povahou kurzů, ukázkami prací, prostředím, vyučujícími. Přesný

termín bude zveřejněn na webu fakulty.

IV. 002


SEZNAM KURZŮ PRO AR 2012/2013:

KRESLENÍ _PLENÉRY_KRESLENÍ MIMO ATELIÉR

1. |Doučovací plenér|

anotace: Doučovací plenér je určen studentům FA ( i těm v režimu CŽV ), zejména

je doporučen těm, kteří neuspěli, nebo špatně uspěli u klauzury z VT., v případě

volných míst také ostatním studentům a veřejnosti.

Plenér je zaměřený na opakování a rozvíjení perspektivy, základů architektonické

kresby, barevné kresby, akvarelu. Kreslit se budou městské nebo venkovské prostory,

zeleň, řeka, případně interiéry veřejných budov v závislosti na počasí.

průběh: Prázdniny, 40 hodin - 5 dní po 8 hodinách v jednom týdnu

cena: 1300 Kč, 2300 Kč, 3900 Kč za kurz ( nezahrnuje ubytování )

místo konání: Praha nebo venkov

2. |Plenér pro veřejnost|

anotace: Plenér je určen široké veřejnosti, studentům FA, je doporučen i těm,

kteří neuspěli, nebo špatně uspěli u klauzury z VT, nebo studujícím v režimu CŽV.

Plenér je zaměřený na rozvíjení kreslení a vidění perspektivy, barevné kresby

a zejména akvarelu.

průběh: Léto, 40 hodin - 5 dní po 8 hodinách v jednom týdnu

cena: 1600 Kč, 2300 Kč, 3900 Kč (nezahrnuje ubytování)

místo konání: Praha nebo venkov, exteriér

3. |Plenér po práci – kreslení venku v podvečer|

anotace: Plenér je určen široké veřejnosti, zejména těm, kteří si nemohou vzít

dovolenou, studentům FA, je doporučen i těm, kteří neuspěli, nebo špatně uspěli

u klauzury z VT, nebo studujícím v režimu CŽV. Plenér je zaměřený na rozvíjení vidění

a kreslení prostoru a barev, kreslit se bude městský prostor, zeleň, voda, obloha…

průběh: Konec června nebo začátek července – nejdelší dny

cena: 5 dní po 4 hodinách , 18 – 21 hod, 800 Kč, 1100 Kč, 2300 Kč

místo konání: Praha, exteriér

garant kurzu: Akad. mal. Milada Gabrielová

KRESLÍŘSKÉ KURZY PŘÍPRAVNÉ A PROCVIČOVACÍ

4. |Kondiční kreslení|

anotace: Kurz je určen především pro studenty FA ( i v programu CŽV ), především pro

ty, kteří se připravují na opravnou klauzuru, nebo na klauzuru v zářijovém termínu,

jako kondiční procvičení. Není určen pro začátečníky, ale je přístupný i veřejnosti nebo

uchazečům o studium. Tématem bude zobrazení exteriéru s důrazem na správnou

IV. 003


perspektivu, kompozici a barevné vyjádření prostoru.

Systém cvičení: kresebná skica – kresba – barevná kresba

Účastníci mohou přinést domácí práce ke korektuře.

průběh: začátek září, 2 dny po 6 hod., možno jen jeden den, nebo jedna lekci 3 hod.

cena: 300 Kč, 720 Kč, 1500 Kč za celý kurz

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova

5., 6. |Večerní kreslení podzimní nebo jarní|

anotace: Kurz je určen dospělým a mládeži z řad veřejnosti jako zájmový a přípravný

na přijímací zkoušky na FA a studentům FA jako procvičovací, je zaměřený

na perspektivu, proporce, prostor. Je přístupný i jako zájmový kurz pro každého,

zejména pro začátečníky. Jarní kurz je zaměřený na perspektivu, proporce, prostor

a to hlavně při kreslení v terénu – interiér a exteriér okolních budov, je to volné

pokračování přípravných podzimních kurzů, ale je přístupný i těm zájemcům, kteří se

podzimního kurzu nezúčastnili, i začátečníkům.

průběh: podzim a jaro v semestru, 8 nebo12 lekcí po třech hodinách č.č., možno

přistoupit i v průběhu, ideálně 5.a 9. hodinu, zájemce zaplatí 12, 8, nebo 4 lekce.

Toto platí pro oba kurzy.

cena: při platbě 12 lekcí: 1440 Kč, 2160 Kč, 3996 Kč; 8 lekcí: 1000 Kč, 1530 Kč, 3400 K;

4 lekce: 550 Kč, 820 Kč, 1700 Kč. Pro studenta FA první 4 lekce od začátku září: 400 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova 4. N.P. kreslírna a interiér, exteriér

v okolí FA ( jarní kurz )

7.|Kurz kreslení pro veřejnost|

anotace: Kurz je určen pro zájemce z řad veřejnosti jako přípravný k talentovým

zkouškám na FA, ale i jako zájmový. Je zaměřený na perspektivu, proporce,

kreslířské vyjádření prostoru. Pro studenty FA může sloužit jako procvičovací.

průběh: podzim v semestru, 8 lekcí po třech hodinách č.č.

cena: 8 lekcí: 1000 Kč, 1530 Kč, 3400 Kč

garant kurzu: pedagogové ÚVT

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, NB 4. N.P. kreslírna

8. |Kurz kreslení intenzivní_intenzivní přípravný k talentovým zkouškám|

anotace: Kurz je určen dospělým a mládeži z řad veřejnosti, zejména jako přípravný

na přijímací zkoušky na FA a studentům FA jako opakovací, je zaměřený na perspektivu,

proporce, prostor.

průběh: leden, 5 lekcí po třech hodinách č.č. v jednom týdnu

cena: 620 Kč, 1100 Kč, 2200 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova 4. N.P. kreslírna

IV. 004


FIGURÁLNÍ KRESLENÍ:

9. |Figurální a barevná kresba podzim|

anotace: Kurz je určen ke studiu kresby pro dospělé, mládež a pro studenty FA,

k doplnění kreslířských schopností, vidění a prohloubení citlivosti.

Kurz je zaměřený na studium lidského těla podle živého modelu a další skutečnosti,

s důrazem na proporce a mechaniku pohybu a s přihlédnutím ke schopnosti vyjádřit

lidskou postavu i předměty v souvislostech prostorových i barevných. Program může

být variabilně upraven v průběhu podle záměru vyučujícího.

průběh: 12 lekcí po 3 hodinách čistého času ( možnost vstupu od 5. nebo 9. hodiny)

cena: 12 lekcí: 1580 Kč, 2350 Kč, 4300 Kč; 8 lekcí: 1150 Kč, 1620 Kč, 3550 Kč;

4 lekce: 550 Kč, 800 Kč, 1800 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova 4.n.p. kreslírna

vyučující: Akad. mal. Jan Bačkovský

10. |Figurální a barevná kresba jaro|

anotace: Kurz je určen k zájmovému studiu kresby pro dospělé, mládež a pro

studenty FA, k doplnění kreslířských schopností, vidění a prohloubení citlivosti.

Kurz je zaměřený na studii lidského těla podle živého modelu, s důrazem

na individuální rysy, výraz a expresi lidského těla, výraz pohybu a s přihlédnutím

ke schopnosti zasadit lidskou postavu do souvislostí s prostředím. Zařazena bude

barevná kresba.

průběh: 12 lekcí po 3 hodinách čistého času. Ideálně jako navazující na figurální

kresbu základní. Pro začátečníky základní studijní zadání souběžně v lekcích.

Možno vstoupit v 5. a 9. hodině.

cena: 12 lekcí: 1440 Kč, 2350 Kč, 4300 Kč; 8 lekcí: 1150 Kč, 1620 Kč, 3550 Kč;

4 lekce: 550 Kč, 800 Kč, 1800 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova 4.n.p. kreslírna

garant kurzu: pracovnící ÚVT

11. |Figura v prostoru|

anotace: Kurz je určen studentům FA i veřejnosti, může sloužit jako volně navazující

na figurální výuku, ale je přístupný i začátečníkům. Kurz je zaměřen na kresbu lidské

postavy v různých prostorových souvislostech, slouží k uvědomění si lidského těla

v pohybu, perspektivě i jako měřítka pro architekturu.

průběh: 5 lekcí po 3 hodinách v jednom nebo dvou týdnech

cena: 660 Kč, 1050 Kč, 1950 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova 4.n.p. kreslírna

garant kurzu: Akad. mal. Milada Gabrielová

IV. 005


FOTOGRAFIE

12.,13. |Fotografie a prostor - podzim a jaro|

anotace: Kurz je určen veřejnosti i studentům FA, seznámí účastníky s oblastí fotografování

nejen architektury a prostoru formou výkladu, ukázek a vlastních cvičení.

průběh: 8 lekcí v průběhu semestru

cena: 1000 Kč, 2520 Kč, 3460 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova 4.n.p. a exteriér

14. |Fotografický workshop|

anotace: Je určena veřejnosti i studentům FA jako intenzivní seznámení s vlastnostmi

a možnostmi fotografie jako uměleckého média, s ohledem na prostor, architektonický,

přírodní i abstraktní. Proběhne formou semináře s praktickými úkoly.

průběh: 5 – 6 lekcí v červnu nebo o prázdninách, v jednom nebo dvou týdnech

cena: 900 Kč, 1260 Kč, 2610 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova 4.n.p. a exteriér

MODELOVÁNÍ:

15. |Kurz modelování|

anotace: Kurz určen pro veřejnost i studenty FA, je zaměřen na modelování. Cílem

kurzu je osvojení si základních sochařských dovedností a postupů s průběžnou

odbornou konzultací. Kurz je určen pro širokou veřejnost, začátečníky i pokročilé

od 15-ti let. Je vhodný i jako příprava ke studiu na výtvarných školách. Účastník podle

svých zkušeností může volit mezi třemi úrovněmi zadání – přírodnina, sádrový model,

živý model.

průběh: 10 lekcí po 3 hodinách č. č. v semestru

cena: 1250 Kč, 1950 Kč, 3800 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova, modelovna

garant kurzu: MgA. Martina Fotrová

16. |Kurz modelování - Výtvarné dílo v architektuře|

anotace: Kurz je určen veřejnosti a zvláště studentům FA, rozšiřuje spektrum

možností práce s hmotou a prostorem, volně navazuje na zkušenosti z kurzu

modelování, ale ne nezbytně. Úkoly, které se zde zpracovávají jsou koncipovány

tak, aby obsahovaly specifická zadání tvorby přímo do venkovního prostoru

a architektury, nabízely volnost širšího uchopení tématu s důrazem na svébytnost

individuálního projevu.

průběh: 10 lekcí po 3 hodinách v semestru, jaro

cena: 1250 Kč, 1950 Kč, 3800 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova, modelovna

garant kurzu: MgA. Zorka Krejčí

IV. 006


17. |Kurz modelování - pokračování – odlévání do sádry|

anotace: Kurz je určen veřejnosti i studentům FA, zejména účastníkům obou kurzů

modelování. Cílem kurzu je seznámení zájemců s technikou odlití vymodelovaného

díla do sádry, navazuje na kurz modelování.

průběh: 5 lekcí po 4 hodinách v jednom týdnu, Podzim a jaro, po obou kurzech

modelování, zejména pro zájemce z řad kurzistů, časově navazuje.

cena: 830 Kč, 1200 Kč, 2400 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova, modelovna

18. |Workschop modelování a umělecké dílo v architektuře|

anotace: Worshop je určen pro studenty FA i veřejnost, shrnuje zkušenosti

z předešlých kurzů, ale je přístupný ostatním. Otevírá témata a možnosti práce

s hmotou, prostorem, uměleckým objektem v architektuře, seznamuje s touto

oblastí i formou výkladu a ukázek.

průběh: 5 – 6 lekcí po 5 hodinách v jednom týdnu, červen nebo prázdniny

cena: 1100 Kč, 1500 Kč, 3000 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova, modelovna

GRAFICKÉ TECHNIKY

19. |Grafické techniky – monotyp a suchá jehla|

anotace: Kurz je určen dospělým a mládeži z řad veřejnosti a studentům FA,

k rozšíření povědomí o grafických technikách, vlastnostech povrchu materiálů a jejich

schopnosti otisku, a k získání praktických dovedností z oblasti grafických technik.

Účastníci nemusí mít žádné předešlé znalosti z tohoto oboru.

Účastnící projdou celým procesem vytvoření grafického listu většího formátu – cca

A3, součástí bude kresebná příprava, výroba a tisk zkušebních vzorků, tisk grafického

listu v „nákladu“ několika kusů.

průběh: 8 lekcí po třech hodinách č.č., podzim nebo jaro

cena: 1000 Kč, 1600 Kč, 3000 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova 4. N.P.

vyučující: Akad. mal. Vendula Březinová

20. |Grafické techniky – aktivní grafika|

anotace: Kurz je určen dospělým a mládeži z řad veřejnosti a studentům FA,

k rozšíření povědomí o grafických technikách, vlastnostech povrchu materiálů

a jejich schopnosti otisku, a k získání praktických dovedností z oblasti grafických

technik. Účastníci nemusí mít žádné předešlé znalosti z tohoto oboru.

Ideálně může kurz navázat na předešlý kurz.

Účastnící projdou celým procesem vytvoření grafického listu většího

formátu – cca A3, součástí bude kresebná příprava, výroba a tisk zkušebních vzorků,

tisk grafického listu v „nákladu“ několika kusů.

IV. 007


průběh: 8 lekcí po třech hodinách č.č., podzim nebo jaro

cena: 1000 Kč, 1600 Kč, 3000 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova 4. N.P.

vyučující: Akad.mal. Vendula Březinová

21. |Grafické techniky – barevný linoryt|

anotace: Kurz je určen dospělým a mládeži z řad veřejnosti a studentům FA,

k rozšíření povědomí o grafických technikách, vlastnostech povrchu materiálů

a jejich schopnosti otisku, a k získání praktických dovedností z oblasti grafických

technik.

Účastníci nemusí mít žádné předešlé znalosti z tohoto oboru.Účastnící projdou

celým procesem vytvoření grafického listu většího formátu – cca A3, součástí bude

kresebná příprava, výroba a tisk zkušebních vzorků, tisk grafického listu v „nákladu“

několika kusů.

průběh: 5 – 6 lekcí po 4 hodinách v jednom nebo dvou týdnech

cena: 900 Kč, 1500 Kč, 3125 Kč, Červen nebo červenec

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova 4. N.P.

vyučující: Akad. mal. Vendula Březinová

ZÁKLADY GRAFICKÉHO DESIGNU

22. |Architektonický plakát – Plachta - workshop|

anotace: Dílna je určena především studentům FA ale i dalším zájemcům, jako

rozšíření povědomí o uspořádání architektonického návrhového plakátu, psychologii

a kultuře použití kompozice, grafických prvků a písma, s přihlédnutím k náležitostem

nutným a doporučeným při přípravě vlastní plachty v rámci ateliéru, nebo jako

obecné poučení.Dílny se mohou zúčastnit i jiní studenti nebo veřejnost se zájmem

o tuto oblast.

průběh: 2 lekce po 5 hodinách ve dvou dnech s odstupem 1 – 2 týdny, V prosinci

a v květnu (dva jednotlivé workshopy)

cena: 380 Kč, 700 Kč, 1350 Kč za jeden

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, NB 4. N.P. sem. místnost s projekcí

vyučující: Ing. arch. Magdalena Koubek Michaličková

23. |Portfolio – plachta, osobní prezentace tiskovinou|

anotace: Kurz je určen především studentům FA, kteří mohou pracovat s už existujícím

konceptem, projektem – obsahem pro prezentaci, přístupný je také veřejnosti,

jako rozšíření povědomí o kultuře užité grafiky při vytváření osobní prezentace – portfolia

nebo architektonického plakátu – plachty. Tento kurz není výukou počítačových

grafických programů. Co je dobré o sobě sdělit a jak k tomu napomůže správně

IV. 008


použitá grafika, barva a písmo. Jak si poradit s malým a velkým formátem tiskoviny,

řešení konvenční nebo originální a další zajímavosti.

průběh: 5 lekcí po 3 hodinách čč v jednom nebo dvou týdnech, Květen nebo prosinec

cena: 570 Kč, 1050 Kč, 2000 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, NB 4. N.P. sem. místnost s projekcí

vyučující: pracovníci ÚVT

24. |Písmo – typografie – portfolio|

anotace: Kurz je určen dospělým a mládeži z řad veřejnosti, studentům FA, jako

rozšíření povědomí o kultuře písma, užité grafiky a grafického designu s přihlédnutím

k vytváření osobní prezentace – portfolia, katalogu, letáku a pod. Zahrnuje tři

přednášky a praktická cvičení. (Není určen k výuce grafických počítačových programů,

ale ani nevyžaduje tyto dovednosti)

průběh: 8 lekcí po třech hodinách čč jednou týdně v semestru, jaro

cena: 1000 Kč, 1600 Kč, 3480 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, NB 4. N.P. sem. místnost se stoly a projekcí

KALIGRAFIE

|Kaligrafie podzimní a jarní|

anotace: Kurz je určen dospělým a mládeži z řad veřejnosti, i studentům FA, jako

rozšíření povědomí o kultuře písma, prohloubení citlivosti k detailnímu vnímání

estetiky skutečnosti, procvičení dovedností při práci s perem a štětcem, v neposlední

řadě rozšíření dovednosti psaní – kaligrafie. Zahrnuje seznámení s oblastí Evropské

kaligrafie, ukázky, výklad, praktická cvičení.

průběh: Podzim a jaro, 8 lekcí po třech hodinách čč, jednou týdně v semestru (1 kurz)

cena: 1000 Kč, 2400 Kč, 3360 Kč za jeden kurz

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, NB 4. N.P. sem. místnost se stoly

garant kurzu: Akad.mal. Gabriela Nováková

PERSPEKTIVA

|Perspektiva vynášená a konstruovaná I|

anotace: Vynesená perspektiva jedno a dvouúběžníková. Kurz je určen studentům

FA, veřejnosti nebo uchazečům o studium na FA. Zejména je doporučen studentům

prvního nebo druhého ročníku FA, jako důležitá základní informace. Přiblíží pochopení

a schopnost zobrazování libovolného přesného architektonického prostoru či objektu

v měřítku a ve správných vztazích. Cílem není suplovat počítač, ale být svobodnější

při práci na návrhu. Znalost perspektivních konstrukcí pomáhá i lépe pochopit perspektivu

samu, zvláště při zobrazování prostoru z představy.

Jak si poradit s perspektivou vlastního návrhu ve stádiu skici, nebo prvních kreseb?

Jak vynést perspektivní zobrazení svého konceptu z půdorysu, jak si vybrat nejlepší

IV. 009


úhel pohledu, jak tuto konstrukci vhodně kreslířsky dokončit, jak u toho nestrávit celé

mládí, když je to v podstatě tak jednoduché?

průběh: 3 lekce po 3 hodinách čč – ve 3 dnech, Leden nebo únor

cena: 375 Kč, 630 Kč, 1125 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, NB 4. N.P. sem. místnost se stoly a projekcí

garant kurzu: Ing. arch. Magdalena Koubek Michaličková

27. |Perspektiva vynášená a konstruovaná II|

anotace: Kurz je určen studentům FA, i veřejnosti nebo uchazečům o studium na FA.

Zejména je doporučen studentům prvního nebo druhého ročníku FA, jako důležitá

základní informace. Ideálně navazuje na kurz první. Rozvine téma prvního kurzu –

složitější situace a pohledy.

průběh: 3 lekce po třech hodinách čč – ve třech dnech, Leden nebo únor

cena: 375 Kč, 630 Kč, 1125 Kč

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, NB 4. N.P. sem. místnost se stoly a projekcí

garant kurzu: Ing.arch. Magdalena Koubek Michaličková

SEMINÁŘ

28. |Student architektury a daňová gramotnost, Absolvent architektury

a daňová gramotnost, Architekt a daňová gramotnost|

anotace: Architekt i umělec mají velmi mnoho příležitostí dostat se do daňové pasti

při realizaci zakázek a volných děl i při vlastní průběžné práci.

Ing. Budařová, daňová poradkyně, která má zkušenosti s daněmi umělců, architektů

a podnikatelů na volné noze, přehlednou a přátelskou formou dovede vše vysvětlit

a poskytne v tomto semináři základní důležité informace a poučení pro orientaci

v této oblasti. Seminář je určen studentům architektury, architektům i umělcům.

průběh: Tři jednodenní semináře, V průběhu akademického roku, pátek nebo

sobota, budou se opakovat podle zájmu

cena: bude upřesněna

místo konání: FA ČVUT Thákurova 9, Nová budova, seminární místnost

garant kurzu: Ing. Olga Budařová

Vypracovala a sepsala: Akad.mal. Milada Gabrielová

IV. 010


15113. ÚSTAV TEORIE DĚJIN ARCHITEKTURY

-------------------------------------

a: Praha 6, Thákurova 9; w: 15113.fa.cvut.cz

OBECNÁ PRAVIDLA KURZŮ UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU |U3V|:

pořadatel: Rektorát ČVUT v Praze

cena kurzu: 500,-Kč/rok

forma kurzu: prezenční

místo konání: FA ČVUT,Thákurova 9, Praha 6

přihlášky do kurzů: https://www.u3v.cvut.cz/prihlaska/

garant kurzů: prof. Ing. arch.Karel Kibic, DrSc.

Přednášející: prof. Karel Kibic, DrSc.

termín konání: ZS - říjen 2012, LS - březen 2013

počet účastníků: max. 80

vstup. požadavky: SŠ, SOŠ, VŠ

způsob ukončení: závěrečná diskuse, příp. test

získaný doklad: osvědčení

poznámka: přednášky se konají v hlavních přednáškových místnostech FA ČVUT

SEZNAM KURZŮ PRO AR 2012/2013:

1. |Dějiny české architektury|

anotace: Účelem kurzu je seznámení zájemců s vývojem české architektury od

pravěku, v době středověké, renesanční a barokní, v 19. a 20. století.

Přihlášky do kurzu jsou podávány po ukázkové přednášce v Univerzitě volného času

2. |Dějiny evropské architektury|

anotace: Účelem kurzu je seznámení zájemců s vývojem a architekturou významných

historických měst v různých zemích v Evropě. Přihlášky do kurzu jsou podávány

po ukázkové přednášce v Univerzitě volného času

přednášející: prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.; prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc.;

prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc.; doc. Ing. Michael Rykl, Ph.D.;

doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D. a další

IV. 011


15121. ÚSTAV PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ

-------------------------------------

a: Praha 6, Thákurova 9; w: 15121.fa.cvut.cz

OBECNÁ PRAVIDLA KURZŮ:

místo konání: FA ČVUT v Praze, Thákurova 9, Praha 6 – Dejvice

SEZNAM KURZŮ PRO AR 2012/2013:

1. |Příprava na zkoušky zvláštní odborné způsobilosti na úseku územního plánování

pro pracovníky ve veřejné správě|

anotace: Odborná příprava na zkoušku zvláštní odborné způsobilosti na úseku

územního plánování pro pořizování ÚPD a příprava na zkoušku z obecné části

Učební pomůcky: přednášky lektorů schválených MMR ČR, projekty, publikace,

pracovní texty pro přípravu zkoušky zvláštní způsobilosti na úseku územního

plánování

forma výuky: Přednášky a zpracování vlastní práce, která prokáže schopnost

aplikace znalostí na konkrétním příkladě. 5 výukových dnů ve dvou týdnech plus

1 týden opakování a obecná část (celkem 3 týdny)

termín konání: běh jedenkrát až dvakrát ročně

počet účastníků: 15-70

vstupní požadavky: zaměstnanci veřejné správy a projektanti

způsob ukončení: hodnocení posluchače lektorem - konzultantem jako podklad

ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti na úseku územního plánování MV ČR

organizovanou Institutem místní správy

Získaný doklad: kurz pokračuje zkouškou zvláštní odborné způsobilosti

organizovanou Institutem místní správy. Lze absolvovat vybraný týden nebo

pouze odbornou část.

garant kurzu: prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.

organizační záležitosti: Ing. arch. Marta Jedrychowicz-Kaliszan

přednášející: pedagogové FA, FSv, výzkumní pracovníci ÚÚR v Brně

konzultanti: lektoři MMR ČR

kontaktní adresa: Ing. arch. Marta Jedrychowicz; e: jedrymar@fa.cvut.cz

cena: cena dle vývoje nákladů se upravuje každý rok, odhad pro rok 2012/2013

jen odborná část 14 800,- Kč, odborná a obecná část 17 800,- Kč

2. |Využití GIS v územním plánován I, II, III|

anotace: Vzdělávání v oblasti geografických informačních systémů aplikovaných

na územní plánování. Uchazeči, u nichž se nevyžadují specifické znalosti při práci

s počítačem v prostředí GIS, jsou v kurzu vyškoleni, aby byli kompetentními koordinátory

zpracování územně plánovací dokumentace v prostředí GIS. Kurz je uspořádán

do tří následných bloků: I. Úvod do GIS; II. Územní plánování a GIS; III. GIS pro územní

IV. 012


plánování – pokročilé techniky; Přednášky a praktická výuka v počítačové laboratoři.

forma výuky: dvoudenní soustředění jednou až dvakrát do měsíce

termín konání: únor – listopad v každém roce

počet účastníků: maximálně 20

vstupní požadavky: Praxe v oblasti územního plánování, znalost práce na PC

v prostředí Windows; základní znalost libovolného grafického editoru je výhodou

způsob ukončení: prokázání získaných praktických dovedností – rozsah a obsah

se stanoví individuálně

získaný doklad: Osvědčení o absolvování kurzu splňující podmínky podle § 20

zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně

některých zákonů. Je možné přihlásit se na jednotlivé bloky, které jsou samostatně

akreditovány.

garant kurzu: prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.

přednášející: pedagogové a další pracovníci Ústavu prostorového plánování FA ČVUT,

FSv ČVUT, externí lektoři

kontaktní adresa: Ing. Eva Klápšťová, t: +420 732 229 893, e: klapstova@fa.cvut.cz

cena: cena 1 bloku: 10 000 Kč, cena 2 bloků: 15 000 Kč, cena za 3 bloky: 20 000 Kč

3. |Aplikace nových přístupů k problematice GIS v činnosti orgánů územního

plánování a stavebních úřadů|

anotace: Vzdělávání v oblasti geografických informačních systémů aplikovaných

na územní plánování, se zaměřením na možnosti zpracování ÚAP a hodnocení trvale

udržitelného rozvoje.

učební pomůcky: Pro výuku mají frekventanti k dispozici vybavení počítačové

laboratoře FA včetně potřebného software GIS.

termín konání: v každém roce podle vyhlášení – zpravidla únor, červen, září

forma výuky: 2 x dvoudenní soustředění

počet účastníků: maximálně 20

vstupní požadavky: Praxe v oblasti územního plánování, znalost práce na PC

v prostředí Windows; základní znalost GIS je výhodou

způsob ukončení: prokázání získaných praktických dovedností – rozsah a obsah

se stanoví individuálně

získaný doklad: Osvědčení o absolvování kurzu splňující podmínky podle

§ 20 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících, územních samosprávných celků

a o změně některých zákonů

garant kurzu: prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc

přednášející: pedagogové a další pracovníci Ústavu prostorového plánování

FA ČVUT, externí lektoři

cena: 5 500,- Kč včetně DPH

forma výuky: Kurz probíhá formou přednášek.

IV. 013


15122. ÚSTAV NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

------------------------------------

a: Praha 6, Thákurova 9; w: 15122.fa.cvut.cz

OBECNÁ PRAVIDLA KURZŮ:

garant kurzů: RNDr. Vladimíra Hájková, Ph.D.

kontaktní osoba: RNDr. Dana Kolářová, t: +420 224 356 281; e: kolarova@fa.cvut.cz

FA ČVUT, Thákurova 9, Praha 6

forma kurzu: prezenční, cvičení

vstup. požadavky: přihláška pouze elektronicky

počet účastníků: maximálně 4x24 účastníků

místo konání: FA ČVUT v Praze, Thákurova 9, Praha 6

cena kurzů: 3 000,- Kč (včetně DPH)

přednášející: Pedagogové ústavu

termín konání: 8.10.2012 - 14.12.2012 celkem 10 lekcí

SEZNAM KURZŮ PRO AR 2012/2013:

1. |Deskriptivní geometrie|

anotace: Kurz pro zájemce o studium na FA, příprava na přijímací zkoušky

učební pomůcky: Nelinkované papíry A4, rýsovací potřeby (tužka, 2 pravítka, kružítko)

2. |Matematika|

anotace: Kurz pro zájemce o studium na FA, příprava na přijímací zkoušky

Učební pomůcky: papíry a psací potřeby

15126. KABINET JAZYKŮ

-------------------------------------

a: Praha 6, Thákurova 9; w: 15126.fa.cvut.cz

OBECNÁ PRAVIDLA KURZŮ:

místo konání: Cvičení se konají v seminárních místnostech č. 201, 202 Kabinetu

jazyků (2. p.), popř. v dalších místnostech nové budovy FA, Praha 6, Thákurova 9.

garant kurzu: PhDr. Kateřina Valentová, Ing. Mgr. Zuzana Krýzlová

kontaktní osoba: PhDr. Kateřina Valentová; e: jazyky@fa.cvut.cz; t: +420 224 356 233,

+420 733 690 642

vstup. požadavky: přihláška

počet účastníků: 10 účastníků v jednom kursu

termín konání: říjen – prosinec: 14 týdnů, březen – květen: 14 týdnů

místo konání: nová budova FA ČVUT, Thákurova 9, Praha 6 – Dejvice

IV. 014


forma výuky: cvičení, prezenční

učební pomůcky: Pro výuku je k dispozici vybavení seminárních místností FA včetně

projektoru. Učebnice a studijní materiály budou doporučeny lektorem.

přednášející: pedagogové Kabinetu jazyků FA ČVUT, externí lektoři, v AJ též rodilí

mluvčí

cena: 2 750,- Kč včetně DPH, v ceně jsou zahrnuty studijní materiály

SEZNAM KURZŮ PRO AR 2012/2013:

1. |CIZÍ JAZYK PRO ZAČÁTEČNÍKY: anglický, francouzský, německý, ruský, španělský|

anotace: Kurs cizího jazyka pro zájemce z řad studentů FA, jiných fakult ČVUT i široké

veřejnosti. V kurse jsou vysvětlovány a procvičovány základy gramatické stavby

jazyka včetně slovní zásoby a komunikativních dovedností.

2. |CIZÍ JAZYK PRO STŘEDNĚ POKROČILÉ: anglický, francouzský, německý|

anotace: Kurs cizího jazyka pro zájemce z řad studentů FA, jiných fakult ČVUT i široké

veřejnosti, jejichž znalosti jsou na středně pokročilé úrovni. U studentů bakalářského

studia tento kurs slouží jako příprava k povinné zkoušce JZK (JAZYK ZKOUŠKA)

i k následnému studiu povinného odborného jazyka. Kurs rozvíjí znalosti

gramatického systému a jeho praktické použití v profesně zaměřené komunikaci

i v základních životních situacích.

3. |CIZÍ JAZYK PRO POKROČILÉ: anglický, francouzský, německý|

anotace: Kurs cizího jazyka pro zájemce z řad studentů FA, jiných fakult ČVUT

i široké veřejnosti, jejichž znalosti jsou na pokročilé úrovni. U studentů bakalářského

studia tento kurs slouží jako příprava k povinné zkoušce JZK (JAZYK ZKOUŠKA)

i k následnému studiu povinného odborného jazyka. Kurs rozvíjí znalosti

gramatického systému a jeho praktické použití v profesně zaměřené komunikaci

i v běžných životních situacích na pokročilé úrovni.

4. |Anglická konverzace|

anotace: Kurs pro pokročilé z řad studentů FA, jiných fakult ČVUT i široké veřejnosti.

Kurs je určen těm, kteří již zvládli úskalí gramatiky a chtějí nejen diskutovat o obvyklých

tématech každodenního života, ale též interaktivně rozšiřovat své jazykové

znalosti a dovednosti se zaměřením na profesní tematiku. Kurs též pro upevňuje

jazykové dovednosti potřebné pro povinné kursy odborného jazyka.

5. |Španělský jazyk – příprava na program “ERASMUS“|

anotace:Kurs španělského jazyka určený přednostně pro zájemce z řad studentů FA,

popř. jiných fakult ČVUT, případně pro další zájemce, hlavně však ty, kteří

se připravují na studijní pobyt v rámci programu Erasmus ve španělsky mluvících

zemích. Kurs je zaměřen na samostatný jazykový projev studentů, hlavně

na prezentaci vlastní práce (portfolio).

IV. 015


B. SPOLEK POSLUCHAČŮ ARCHITEKTURY

INFO:

iniciály: IČO: 49 27 81 26, DIČ: CZ 49 27 81 26

a: Thákurova 9, Praha 6, 166 00, místnost 441

t: tel: +420 225 391 111, e: info@spa-fa.cz, w: spa-fa.cz

MOTTO SPOLKU:

“Snažíme se, aby SPA byl platformou pro organizování a setkávání se v rámci naší

fakulty a přispěl tak k rozproudění diskuse nad různými tématy, nejen

z našeho oboru.”

STATUT SPOLKU:

Spolek posluchačů architektury [SPA] při FA ČVUT je svobodnou, nezávislou a dobrovolnou

organizací otevřenou pro všechny studenty, kteří se chtějí aktivně podílet

na studentském životě naší fakulty.

HISTORIE:

Historie spolku sahá až do roku 1904, kdy je zmiňován dokonce v souvislosti

s jedním z nejvýznamnějších představitelů české architektonické moderny, .

Kotěrou Současná historie SPA se začala psát obnovením jeho činnosti v roce

1993. Za osmnáct let svého porevolučního působení se SPA stal neodmyslitelnou

součástí nejen FA ČVUT, ale i celé domácí architektonické scény, na níž reprezentuje

názory nejmladší generace tvůrců.

POSLÁNÍ:

Posláním SPA je podporovat co nejširší veřejnou diskusi o architektuře, jejím smyslu

a postavení v současném světě. Cílem mnoha aktivit SPA je zvyšování kvality

českého architektonického školství a tím tedy i kvality nové české architektury.

Mezi aktivity SPA patří pořádání přednášek, výstav či exkurzí za zahraniční

architekturou. Stěžejní akcí spolku je soutěž “Olověný Dušan”, kdy je oceněn nejlepší

ateliérový projekt a nejlepší ateliér jako celek.

OLOVĚNÝ DUŠAN :

cíl: Cílem je získat nezávislý pohled na kvalitu výuky architektury na Fakultě architektury

ČVUT v Praze.

pořadatel: Soutěž je pořádána SPA při FA ČVUT, Thákurova 9, 166 00, Praha 6, Dejvice

IV. 017


soutěž: Soutěž je vypisována dvakrát do roka v zimním semestru i letním semestru

a probíhá ve dvou kategoriích – nejlepší projekty a nejlepší ateliéry jako celek.

Soutěže se automaticky účastní každý řádný student FA ČVUT, který v daném

semestru odevzdá a vystaví ateliérový projekt včetně týmových projektů.

Ze soutěže jsou vyloučeny diplomní projekty, projekty v rámci předmětů ZAN

a projekty členů SPA, kteří jsou přítomni při hodnocení projektů porotou.

Soutěž probíhá čtyřkolově:

1. kolo: Porota si prohlédne všechny vystavené projekty a vybere z nich

libovolný počet do dalšího kola.

2. kolo: Porota se vrátí zpět k vybraným pracím a na základě diskuse vybere

maximálně 20 nominovaných projektů – širší nominace.

3. kolo: Z širší nominace vybere porota max. 10 nominovaných projektů.

Porota zároveň vybere nominované ateliéry.

4. kolo: Porota ocení nejlepší projekty a nejlepší ateliéry. Oceněné ateliéry

i projekty jsou bez pořadí.

vítěz: Oceněné projekty jsou utajeny až do předání ceny. Porotci a organizátoři jsou

do té doby vázáni slibem mlčenlivosti.

termíny: Hodnocení probíhá vždy v týdnu po odevzdání projektů za daný semestr.

Výstava nominovaných projektů probíhá v průběhu následujícího semestru.

Ceny: Cenou pro konečné vítěze je olověná soška „Olověný Dušan“. Další ohodnocení

je každoročně stanoveno pořadatelem na základě získaných prostředků.

Porota: Pětičlenná porota se skládá vždy z osobností toho roku nepůsobících

na FA ČVUT. Členství není možné ve dvou po sobě jdoucích ročnících soutěže.

Pro hodnocení je nutná účast min. 3 porotců.

statut soutěže:

Změna statutu soutěže je možná. Ke schválení rozhodnutí o změně statutu

je zapotřebí souhlasu alespoň 2/3 členů členů SPA přítomných na valné hromadě

SPA. Změny jsou projednávány na základě připomínek z řad členů SPA či na základě

žádosti poroty.

Statut soutěže schválen 12. 1. 2011

IV. 018


směrnice

a vyhlášky

na FA pro AR

2012/2013

V.


A. PRAVIDLA PRO STUD. NA FA ČVUT_ ___001

B. STATUT FA ČVUT_ ________________019

C. STIPENDIJNÍ ŘÁD ČVUT_ ___________033

D. STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO

STUDENTY ČVUT_ _______________041

E. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO

STUDENTY ČVUT ________________069

F. VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AS FA_ _____075

G. PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA AR 2012/2013_ ___081


A. PRAVIDLA PRO STUDIUM NA FA ČVUT

Směrnice děkana Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze

PRAVIDLA PRO STUDIUM NA FAKULTĚ ARCHITEKTURY ČVUT V PRAZE

V AKADEMICKÉM ROCE 2012/2013

• Základní ustanovení:

Tato směrnice je prováděcím předpisem Studijního a zkušebního řádu pro studenty

ČVUT v Praze (dále jen „Řád).

• Uskutečňované studijní programy na Fakultě architektury

––––––––––––––––––––––––––––––––––

NÁZEV STUDIJNÍHO PROGRAM |kód|: STUDIJNÍHO OBORU |kód KKOV|: st.doba st. Titul

Architektura a urbanismus

Architektura

|B3501| |3501R002|, bakalářský 6 sem. Bc.

Architektura a urbanismus

Architektura

|N3501| |3501T002|, magisterský 4 sem. Ing. arch.

Architecture and Urbanism

Architecture

|N3501| |3501T002|, master degree 4 sem. Ing. arch.

Architektura a urbanismus

Urbanismus a územní plánování

|P3501| |3501V010|, doktorský 8 sem. Ph.D.

Architektura, teorie a tvorba

|3501V015|, doktorský 8 sem. Ph.D.

Dějiny architektury a památková péče

|3501V016|, doktorský 8 sem. Ph.D.

Architektura, stavitelství a technologie

|3501V017|, doktorský 8 sem. Ph.D.

Architecture and Urbanism

Urban Design and Spatial Planning

|P3501| |3501V010|, Ph.D. degree 8.sem. Ph.D.

Architecture - Theory and Design

|3501V015|, Ph.D. degree 8.sem. Ph.D.

History of Architecture and Monument Conservation

|3501V016|, Ph.D. degree 8.sem. Ph.D.

Architecture, Building and Technology

|3501V017|, Ph.D. degree 8.sem. Ph.D.

NÁZEV STUDIJNÍHO PROGRAM |kód|: STUDIJNÍHO OBORU |kód KKOV|:

Design

Průmyslový design

|B8208| |8206R043|, bakalářský 6.sem. BcA.

Design

Průmyslový design

|N8208| |8206T043|, magisterský 4 sem. MgA.

––––––––––––––––––––––––––––––––––

V. 001


Všechny programy jsou uskutečňovány v českém jazyce, magisterský navazující

studijní program Architektura a urbanismus, obor Architektura a doktorský studijní

program Architektura a urbanismus, obory Urbanismus a územní plánování, Architektura,

teorie a tvorba, Dějiny architektury a památková péče a Architektura, stavitelství

a technologie jsou uskutečňovány také v jazyce anglickém.

1. Forma studia

bakalářský a magisterský studijní program – prezenční forma

doktorský program – prezenční a kombinovaná forma

2. Délka a členění studia

Standardní doba studia bakalářského studijního programu (BSP) je tři roky

(6 semestrů). Poslední, 6. semestr, je převážně určen pro vypracování bakalářské

práce a její obhajobu. Maximální možná doba studia BSP je 6 let. Po uplynutí této

doby bude studentovi, který nedokončil studijní program předepsaným způsobem,

ukončeno studium podle Řádu čl. 20, odst. 5, písm. b.

Na bakalářský studijní program navazuje dvouletý magisterský studijní program

(MSP) (4 semestry). Poslední semestr je určen pro vypracování diplomové práce a její

obhajobu. Maximální možná doba studia jsou 4 roky.

Po absolvování standardní doby studia + 1rok se za každých započatých šest měsíců

studia vybírají poplatky. Jejich výši stanovuje rektor ČVUT pro každý akademický rok.

Do doby studia se započítává také veškerá doba neúspěšně ukončených předchozích

studií (i na jiných vysokých školách v ČR).

V magisterském studiu se započítávají do celkové doby studia jen studia magisterských

oborů.

3. Kreditový systém

Kreditový systém je užíván pro kvantifikované hodnocení studia (hodnocení zátěže

studenta podle studijního plánu). Systém je jednotný pro celé ČVUT v Praze. Jeden

kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní délce studia

a doporučeném časovém plánu studia - v akademickém roce za 28 týdnů výuky 60

kreditů, v semestru za 14 týdnů výuky 30 kreditů.

BSP představuje celkem 180 kreditů. V MSP navazujícím je nutné získat 120 kreditů.

Podrobně je uvedeno ve studijním plánu FA ČVUT 2012/2013.

V. 002


4. Předměty a jejich návaznosti

Studijní plány stanovují předměty povinné, povinně volitelné a volitelné, jejich rozsah,

počet hodin v týdnu i počet kreditů a způsob zakončení předmětu. Povinně volitelné

předměty si student zapisuje podle svého zájmu do výše celkového požadovaného

počtu kreditů.

Za volitelné předměty se nezískávají kredity. Studijní plán stanovuje doporučené

pořadí předmětů. Z důvodů obsahové návaznosti je stanovena tato povinná

návaznost předmětů:

ZAN I, ZAN II

DG I, DG II

PS I, PS II*)

ST I, ST II , NK I*), NK II*), NK III*)

*) Do označených předmětů je podmínkou pro zapsání zápočet z předmětu

předchozího, zkoušky se skládají v dané posloupnosti. Výjimku může

ve zdůvodněných případech povolit vedoucí příslušného ústavu. Výuka probíhá

nejčastěji formou přednášek, cvičení, seminářů a ateliérů a nebo jejich kombinací.

Účast na přednáškách je doporučená, účast na ostatních formách výuky

je zpravidla kontrolována (Řád čl.10, odst.5). Pravidla určují ústavy ve smyslu

odstavce „Přihlašování do předmětů“.

5. Akademický rok a jeho organizace

Akademický rok je organizačně členěn na zimní semestr, zkouškové období zimního

semestru, letní semestr, zkouškové období letního semestru a prázdniny. První

týden zkouškových období po obou semestrech je určen na dopracování grafických

prací, především ateliérových projektů.

6. Průběh studia

Zápis do prvního roku studia je zároveň zápisem do studijního programu. Dnem

zápisu a složením imatrikulačního slibu se přijatý uchazeč stává studentem Fakulty

architektury ČVUT v Praze. Student si podle studijního plánu zapisuje soubor

předmětů (povinných a povinně volitelných) stanovených pro BSP nebo MSP

navazující. Zápisem se zároveň student zavazuje k zakončení zapsaných předmětů

způsobem předepsaným ve studijním plánu (zkouška, zápočet, klasifikovaný zápočet).

BSP je ukončen po splnění všech předmětů zapsaných studentem podle studijního

plánu (180 kreditů). MSP je ukončen po splnění všech předmětů zapsaných

studentem podle studijního plánu (120 kreditů).

7. Uznávání předcházejícího studia

Student, který v minulosti studoval studijní program uskutečňovaný Fakultou

architektury ČVUT v Praze nebo studoval obdobný program na jiné tuzemské nebo

zahraniční univerzitě, může prostřednictvím studijního oddělení požádat děkana

V. 003


o uznání semestru, akademického roku nebo bloku studia, pokud od jeho absolvování

neuplynulo více než pět let. Student může za stejných podmínek požádat i o uznání

jednotlivých předmětů, pokud byly hodnoceny klasifikačním stupněm 1(výborně),

2(velmi dobře) nebo A(výborně), B(velmi dobře), C(dobře).

Uznání ucelených etap studia nebo jednotlivých předmětů vydává děkan formou

rozhodnutí. Podle uznané délky předcházejícího studia se přiměřeně zkracuje i maximální

doba studia.

8. Kontrolované úseky studia

Při kontrole kreditů se ověřuje splnění předepsaného minimálního počtu kreditů pro

postup do dalšího semestru / akademického roku dle uvedených pravidel:

kontrola po zimním semestru (ZS) 1.ročníku BSP - min.15 kreditů

kontrola po zimním semestru (ZS) 1.ročníku MSP - min.20 kreditů

ostatní zkoušky , které si student zapsal v 1.ročníku studia, je možno skládat

až do konce výuky LS kontrola po skončení 1.akademického roku BSP - min. 30 kreditů

kontrola po skončení dalšího akademického roku BSP - min. 40 kreditů

kontrola po skončení akademického roku MSP - min. 40 kreditů

Pokud část roku nebyl studentem ČVUT (přerušení studia, přestup) je minimální počet

kreditů získaných v BSP i MSP 20 kreditů.

Minimální počty kreditů platí i pro studenty studující v rámci různých programů

v zahraničí (například Erasmus apod.)

Pokud student nesplní při kontrole studia předepsaný minimální počet kreditů, bude

mu studium ukončeno podle Řádu čl. 20 odst. 5 písm.b. Výjimku může v odůvodněných

případech udělit děkan FA.

9. Individuální studijní plán

Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho nebo

více akademických roků podle individuálního studijního plánu, jehož průběh

a podmínky zároveň stanoví. Ostatní ustanovení těchto pravidel, týkající se především

standardní a maximální doby studia tím nejsou dotčena. Žádost o individuální studijní

plán lze podat před začátkem akademického roku, v jeho průběhu pouze v závažných

odůvodněných případech.

10. Přihlašování do předmětů

Předměty (povinné, povinně volitelné)

Student se před začátkem každého semestru rozhodne, které povinné, povinně

volitelné a volitelné předměty bude v příslušném semestru studovat a přihlásí

se dohodnutým způsobem a v termínech stanovených časovým plánem akademického

roku elektronicky do komponenty studium (KOS), popřípadě jiným, předem určeným

způsobem.

V. 004


Studenti v prvním roce studia jsou do všech předmětů 1. a 2. semestru

zapsáni automaticky.

Garant předmětu (ústav) je povinen přihlášeným studentům na první hodině předat

písemné požadavky, které stanovují průběh semestru a podmínky, za jakých bude

předmět zakončen. Student má právo se z předmětu předepsaným způsobem (KOS)

odhlásit, a to nejpozději do pondělí druhého týdne semestru. Po tomto termínu

budou seznamy přihlášených studentů uzavřeny a na případné další změny

se nebude brát zřetel.

Studenti v prvním roce studia se mohou z předmětů odhlásit pouze

za předpokladu, že jim byly tyto předměty uznány z předcházejícího studia.

Ateliéry (povinné, povinně volitelné):

Do ateliérů se student přihlašuje v termínech stanovených časovým plánem

akademického roku. Zadání jednotlivých ateliérů jsou vyvěšena na www stránkách

FA dva týdny před plánovaným začátkem příslušného semestru. V týdnu před

začátkem semestru a první týden semestru probíhají úvodní schůzky ateliéru

a následně definitivní zápisy.

Zápis do komponenty KOS je možný pouze po dohodě studenta a vedoucího ateliéru

(podepsaný list studenta ateliéru, který zároveň garantuje přístup přes čtečku

do příslušné místnosti). Všechny studenty zapisuje do komponenty KOS oprávněná

osoba příslušného ústavu (pro individuální zápis budou mít studenti zablokována

přístupová práva k těmto předmětům).

Zápis do ateliérů je uzavřen po prvním týdnu výuky. Změny po tomto datu nejsou

přípustné. Zahraniční studenty Erasmus studia zapisuje dle kopií předaných listů

studenta studijní oddělení. (Originály zůstávají na sekretariátech jednotlivých

ústavů). Nedokončený ateliér se hodnotí klasifikačním stupněm „F“.

Kapacita ateliérů je omezena na 24 studentů. (Do tohoto limitu se nepočítají studenti

zpracovávající bakalářskou práci, diplomovou práci a diplomní seminář). Po zjištění

aktuální obsazenosti ateliérů a případného převisu studentů dojde k individuální

dohodě o řešení nastalé situace.

V průběhu bakalářského i magisterského studia musí student vystřídat nejméně dva

různé ateliéry. Projekt předepsaný pro modul Zahradní a krajinná architektura (ZKA)

může být zapsán pouze v ateliérech ústavů 15119 a 15121.

11. Zakončení předmětu

Předmět (povinný, povinně volitelný) může zakončit jen student, který má předmět

zapsán (v rámci zápisu do příslušného studijního programu) a na který se před

začátkem semestru řádně přihlásil v KOS. Předměty jsou zakončeny udělením

zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu, vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací.

Úspěšným zakončením předmětu získá student přiřazený počet kreditů.

Při klasifikaci se užívají klasifikační stupně ECTS – A, B, C, D, E, F.

V. 005


Konečný termín vyhlášený v časovém plánu akademického roku pro získání zápočtů

a klasifikovaných zápočtů je poslední den zkouškového období semestru, ve kterém

byl předmět zapsán. Konečný termín pro složení zkoušek je poslední den semestru

následujícího po semestru, ve kterém byl předmět zapsán.

Po vypršení těchto konečných termínů nelze předměty (povinné, povinně volitelné)

úspěšně zakončit. Předměty, které student po prvním zapsání úspěšně nezakončil,

a to jak povinné, tak povinně volitelné, je povinen si zapsat podruhé v nejbližším

možném termínu. Toto pravidlo neplatí pro povinně volitelné předměty v případě,

že student dosáhl předepsaného počtu kreditů za studium.

Každý předmět si může student opakovaně zapsat pouze jedenkrát.

12. Zápočet

Zápočtem se potvrzuje, že student splnil požadavky, stanovené garantem předmětu

(ústavem) na začátku semestru. Student, kterému nebyl udělen zápočet, může

požádat o přezkoumání. Ve věci udělování klasifikovaného zápočtu rozhoduje

s konečnou platností vedoucí ústavu. Pokud student nezískal ze zapsaného

předmětu zápočet, zapíše se do předmětu znovu (viz část Zakončení předmětu).

Pokud i při druhém zapsání předmětu zápočet nezískal, ukončuje se mu další

studium na Fakultě architektury podle Řádu čl. 20 odst. 5 písm. b).

13. Klasifikovaný zápočet

Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění stanovených požadavků

a úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm. Udělení klasifikovaného

zápočtu potvrdí učitel zapsáním písmenné zkratky, uvedením slovního vyjádření

klasifikačního stupně v závorce a podpisem s datem jeho udělení. Klasifikační stupeň

„F (nedostatečně)“ se do výkazu o studiu neuvádí.

Student, kterému nebyl udělen klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání.

Ve věci udělování klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí

ústavu. Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu klasifikovaný zápočet, zapíše

se do předmětu znovu (viz část Zakončení předmětu). Pokud i při druhém zapsán

předmětu klasifikovaný zápočet nezískal, ukončuje se mu další studium na Fakultě

architektury podle Řádu čl. 20 odst. 5 písm. b).

14. Zkouška

Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu,

prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnost

získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí

učitel klasifikačním stupněm. Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu.

Ve výkazu o studiu zkoušející uvede písmennou zkratku a slovní vyjádření

klasifikačního stupně v závorce, datum konání zkoušky, nebo datum konání její

poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň „F (nedostatečně) se do výkazu

V. 006


o studiu neuvádí. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní

(kombinovaná). Zkoušky mohou být i komisionální. Student má právo výsledek

zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím hodnocen klasifikačním

stupněm „F (nedostatečně)“.

Termíny zkoušek jsou vyhlašovány ve zkouškových obdobích akademického

roku v dostatečném počtu podle počtu studentů zapsaných do předmětu.

Datum a místo konání zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a forma

zkoušky musí být zveřejněna na obvyklých místech. Studenti se ke zkoušce přihlašují

elektronicky do komponenty studium (KOS). Odhlásit ze zkoušky se student může

nejpozději v den uvedený v KOS. Nedostaví-li se student ke zkoušce v termínu,

na který byl přihlášen, bez řádné omluvy, je klasifikován stupněm „F (nedostatečně)“.

Uznání omluvy je plně v kompetenci vedoucího ústavu.

Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou „F (nedostatečně)“, může konat

zkoušku v prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném

termínu klasifikován známkou nevyhověl, může konat zkoušku ve druhém opravném

termínu. Pokud byl student při prvním zapsání předmětu klasifikován u zkoušky ve

druhém opravném termínu známkou „F (nedostatečně)“, zapíše si tento předmět

znovu (viz část Zakončení předmětu). Pokud i při druhém zapsání předmětu

byl student u zkoušky ve druhém opravném termínu klasifikován známkou „F

(nedostatečně)“, ukončuje se mu další studium na Fakultě architektury podle Řádu čl.

20 odst. 5 písm.b).

15. Ověřování a hodnocení studijních výsledků

Při hodnocení studia se užívá povinně klasifikační stupnice:

Klasifikační stupeň ECTS

A

B

C

D

E

F

Bodové hodnocení

100 – 90

89 – 80

79 – 70

69 – 60

59 – 50

< 50

Číselná klasifikace

1,0

1,5

2,0

2,5

3

4

Česky

výborně

velmi dobře

dobře

uspokojivě

dostatečně

nedostatečně

Anglicky

excellent

very good

Klasifikační stupeň se užívá při zápisu do výkazu o studiu, číselná klasifikace

je evidována v informačním systému.

Pro potřeby návaznosti na původní stupnici platí převodní tabulka

Klasifikace podle původní stupnice:

good

satisfactory

sufficient

failed

Původní stupnice 1 2 3 4

Slovně

výborně

velmi dobře

dobře

nevyhověl

Bodové hodnocení

100 – 86 |A| 85 – 70 |B,C| 69 – 50 |D,E|

49 – 0 |F|

Číselná klasifikace

1,0 ; 1,5

2,0 ; 2,5

3,0

4,0

Klasifikační stupeň ECTS

A, B

C, D

E

F

V. 007


16. Hodnocení ateliérů a ZANu

Student, který zpracovává semestrální projekt (návrh) v některém z ateliérů fakulty,

musí svou práci odevzdat a vystavit v určených termínech a místnostech fakulty.

(Povinnost vystavit ateliérové práce se týká i studentů zahraničních stud. programů.

Tato výstava probíhá každý semestr dle instrukcí proděkana pro zahraniční styky.)

Odevzdané práce musí být oklasifikovány v průběhu prvního týdne a klasifikace musí

být na výstavě zveřejněna. Ateliérové práce se hodnotí klasifikovaným zápočtem.

Vedoucí ateliéru hodnotí práce zpravidla formou veřejné rozpravy při výstavě

projektů. Nejpozději do dvou týdnů po termínu odevzdání semestrálních prací musí

být klasifikace zapsaná do KOS. Pokud student neodevzdá semestrální projekt

v termínu určeném časovým plánem, může mu v odůvodněných případech vedoucí

ateliéru povolit náhradní termín odevzdání, a to nejpozději do konce prvního týdne

výstavy. Tato okolnost musí být na výstavě zveřejněna. Vedoucí ústavu může

ve výjimečných a odůvodněných případech studentovi, který neodevzdá semestrální

projekt v termínu určeném časovým plánem, povolit náhradní termín a to nejpozději

do konce zkouškového období příslušného semestru. Práce je klasifikována v rámci

semestru, ve kterém byla zpracována, ale vystavena je v následujícím semestru.

Tato okolnost musí být na výstavě zveřejněna.

17. Evidence

Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející

uvede klasifikační stupeň ECTS (A, B, C, D, E), datum konání zkoušky, nebo datum

konání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň “F (nedostatečně)”

se do výkazu o studiu neuvádí.

Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu. Učitel

potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem jeho udělení.

Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí učitel zapsáním klasifikačního stupně

(A, B, C, D, E) a podpisem s datem jeho udělení. Klasifikační stupeň “F (nedostatečně)”

se do výkazu o studiu neuvádí. Udělení nebo neudělení zápočtu a hodnocení klasifikovaného

zápočtu a klasifikaci zkoušky (včetně hodnocení „F (nedostatečně)“)

zaznamená vyučující nebo příslušný garant předmětu (ústav) obratem elektronicky

do informačního systému-komponenty studium (KOS). Ústav je povinen vést

o těchto výsledcích vlastní písemnou evidenci nezávislou na informačním systému

a archivovat ji po dobu deseti let.

18. Přerušení studia

Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení

studia povoluje děkan na základě písemné žádosti. Minimální doba přerušení

je jeden semestr. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem.

V průběhu zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště

závažných důvodů.

V. 008


S výjimkou závažných důvodů lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení

prvního akademického roku.

Děkan může z vlastního podnětu studentovi přerušit studium, je-li toho potřeba

k odvrácení újmy hrozící studentovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním

plněním studijních povinností. Děkan může z vlastního podnětu přerušit studium

studentovi, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený se studiem podle

§58 odst. 3 nebo 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších

předpisů, a který tento poplatek nezaplatil. Děkan též může z vlastního podnětu

studentovi přerušit studium, určí-li mu náhradní termín konání státní závěrečné

zkoušky podle čl. 22 odst. 3 nebo termín pro opakování státní závěrečné zkoušky

podle čl. 22 odst. 4. Nejdelší možná celková doba přerušení studia nesmí v součtu

se standardní délkou studia přesáhnout maximální možnou délku BSP a MSP.

Doba přerušení studia se započítává do celkové délky studia. Uplynutím doby,

na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno,

právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v daném termínu

nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění povinností

a studentovi se ukončí studium podle Řádu čl. 20 odst. 5 písm. b). Přerušení

studia není možné v případě, že po nástupu do studia po přerušení by studentovi

muselo být ukončeno studium podle §56.odst1písm b) zákona a čl.20 odst 5 písm

b). Na zápis po přerušení studia se vztahují podmínky minimálního počtu kreditů

obsažené v odstavci Kontrolované úseky studia.

19. Přestupy

Přestupy na Fakultu architektury ČVUT jsou možné pouze z fakult architektury jiných

vysokých škol nejdříve po absolvování 1. ročníku. Žádost je možno akceptovat jen

po prokázání splnění studijních povinností na původní VŠ v semestru, ve kterém

student žádost podává. Přestupy v průběhu semestru nejsou na ČVUT akceptovány.

Přestupy z jinak zaměřených fakult (škol) jsou možné pouze po absolvování

přijímacího řízení na Fakultě architektury. Počet možných přestupů pro akademický

rok určí děkan po uzavření přijímacího řízení. Žádost o přestup podávají studenti

děkanovi fakulty prostřednictvím studijního oddělení vždy do 30. června.

Přílohou žádosti je potvrzený přehled absolvovaných předmětů, vyjádření domovské

fakulty, portfolio dosavadních prací (formát A3) a česky psaný životopis. Výběr

provede děkan na základě závažnosti důvodu přestupu a dosavadních studijních

výsledků. Rozhodnutí děkana o přijetí studenta z jiné VŠ bude písemně oznámeno

všem žadatelům vždy do 31. srpna. Na základě žádosti může děkan uznat

studentovi absolvované úseky studia ve smyslu odstavce 2, čl.19, SZŘ ČVUT. Při

přestupu studentů se do doby studia započítává doba studia odpovídající uznaným

úsekům studia nebo uznaným předmětům. Doporučuje se dokončit Bc. program na

původní fakultě a teprve potom se přihlásit ke studiu MSP navazujícího na FA ČVUT.

V. 009


Připravenost uchazeče studovat studijní program v českém jazyce se prokazuje:

• maturitní zkouškou z jazyka českého nebo slovenského,

• nebo osvědčením o vykonání zkoušky z jazyka českého úrovně B2 podle

„Společenského evropského referenčního rámce pro jazyky“ (Vyhláška č. 348/2008

Sb). Více na ( www.cestina-pro-cizince.cz ).

20. Uzavření studia

Za uzavření studia se považuje poslední den zkouškového období posledního

semestru, ve kterém měl student zapsané předměty podle doporučeného studijního

plánu.

21. Ukončení studia

Student ukončuje studium Fakulty architektury absolvováním studia v příslušném

studijního programu. Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla vykonána

obhajoba bakalářské práce nebo diplomní práce, jako poslední části státní závěrečné

zkoušky. Dále student ukončuje studium jeho zanecháním.

Studium bude dále ukončeno studentovi, který nesplnil následující požadavky a studijní

povinnosti (Řád čl. 20, odst. 5, písm. b):

• nedosáhl minimálního počtu kreditů pro postup do dalšího semestru / AR

• neukončil studium BSP do šesti let, MSP navazující do čtyř let od prvního

zápisu do studijního programu

• nezakončil předmět předepsaným způsobem ani při druhém (opakovaném)

zapsání

• nezapíše-li si neúspěšně zakončený předmět opakovaně v nejbližším

možném termínu

• nezapíše-li se na bakalářskou práci tak, aby celková délka BSP včetně OBP

nepřesáhla 6 let

• nezapíše-li se na diplomovou práci tak, aby celková délka studia včetně

ODP nepřesáhla 4 roky nebo kdyby zpracování DP a ODP přesáhlo dobu

18 měsíců od uzavření studia

• při opakování SZ z předmětového bloku byl hodnocen nevyhověl nebo při

opakování SZZ, OBP nebo ODP byl hodnocen stupněm “F” (nedostatčně)

• nezapíše-li se v daném termínu po přerušení zpět do studia a do pěti

pracovních dnů se písemně neomluví

• je vyloučen rozhodnutím děkana na návrh disciplinární komise Fakulty

architektury

• byl přijat ke studiu na základě svého podvodného jednání.

V. 010


22. Státní závěrečné zkoušky (SZZ) bakalářského studijního programu

Součásti SZZ:

• státní zkouška (SZ) z tematických okruhů

• obhajoba bakalářské práce (OBP)

SZZ se podrobují všichni studenti. Termíny konání jednotlivých částí SZZ jsou

stanoveny časovým plánem akademického roku FA.

23. Státní zkouška (SZ) z předmětových bloků

a) Studijní program Architektura a urbanismus (AU), obor Architektura (A)

Tématické okruhy:

• Nauka o stavbách (garant ústav 15118)

• Dějiny architektury (garant ústav 15113)

• Pozemní stavitelství (garant ústav 15123)

• Urbanismus (garant ústavu 15119)

Podmínkou pro vykonání SZ je úspěšné ukončení 4 předmětových bloků:

• okruh Nauka o stavbách - předměty NS I, NS II, NS III, NS IV, NS V

• okruh Dějiny architektury - předměty DA I, DA II, DA III, DA IV, DA V

• okruh Pozemní stavitelství - předměty PS I, PS II, PS III, PS IV, PS V, NK I,

NK II, TZI I

• Urbanismus – předměty U I, U II

celkem 20 předmětů

b) Studijní program Design (D), studijní obor Průmyslový design (PD)

Tematické okruhy:

• Dějiny umění, designu a techniky

• Nauka o designu, stavbách a interiéru

• Konstrukce, materiály a technologie

Podmínkou pro vykonání SZ je úspěšné ukončení následujících 3 předmětových bloků:

• okruh Dějiny umění, designu a techniky – předměty DU I, DU II, DD I, DD II, DT,

DA IV, DA V

• okruh Nauka o designu, stavbách a interiéru – předměty NS I, ND I, ND II, ID I

• okruh Konstrukce, materiály a technologie – předměty K I, K II, MT I, MT II,

MT III, MT IV

celkem 17 předmětů

Uznání SZ (platí pro A i PD) na žádost studenta může děkan FA uznat SZ:

• s hodnocením „A“ (výborně)” - pokud student v uvedených 20-ti/17-ti

předmětech dosáhl aritmetického průměru nejvýše 1,50 a nebyl z žádného

z nich klasifikován “D, ani E “

V. 011


• s hodnocením „B“ (velmi dobře)”- pokud student v uvedených 20-ti/17-ti

předmětech dosáhl aritmetického průměru nejvýše 2,0 a byl pouze v jednom

z nich klasifikován “D, nebo E”.

24. Bakalářská práce (BP) pro obor Architektura

Bakalářskou prací je realizační projekt (dokumentace pro stavební povolení), který

zpravidla rozpracovává studii vypracovanou v ateliéru vypsaném ve studijním plánu

v 5. semestru studia ATZBP . Vedoucím bakalářské práce (6. semestr) bude pedagog,

u kterého student pracoval v ateliéru 5. semestru. Tyto dva semestry jsou pro výběr

vedoucího ateliéru spojeny. Písemné zadání s požadovaným rozsahem a termínem

odevzdání předá studentovi vedoucí BP v den zahájení práce.

25. Bakalářská práce (BP) pro obor Průmyslový design

Bakalářská práce ukončuje bakalářský program oboru Průmyslový design v podobě

samostatného jednosemestrálního projektu, ve kterém již musí student prokázat

komplexní schopnosti designérské práce včetně samostatného přístupu k tvorbě,

hledání relevantních podkladů a literatury, schopnosti analyzovat dané téma

bakalářské práce a vlastním návrhem, včetně jeho obhajoby, dokázat schopnost

praktické designérské tvorby následně aplikovatelné v praxi. Předmětem bakalářské

práce mohou být témata designu průmyslových a spotřebních výrobků, design

nábytku pro interiéry nebo mobiliáře pro venkovní prostory, design stavebních

výrobků nebo prvků drobné architektury, design dopravních prostředků nebo strojů

a zařízení, design interiérového prostoru, výstavy nebo scény. Písemné zadání

s požadovaným rozsahem a termínem odevzdání předá studentovi vedoucí BP

v den zahájení práce.

26. Všeobecné podmínky - BP (platí pro A i PD)

Podmínkou pro zahájení BP je zápis (přihláška) ve stanoveném termínu a získání

nejméně 150 kreditů za absolvování povinných a povinně volitelných předmětů

v Bc. studiu. Bakalářskou práci lze vypracovávat v průběhu akademického roku,

a to v termínech uvedených v časovém plánu akademického roku.

Termín zápisu na BP musí být studentem zvolen tak, aby celková délka studia včetně

obhajoby bakalářské práce (OBP) nepřesáhla šest let a aby ani případné opakování BP

včetně OBP nepřesáhlo tuto dobu. Nezapíše-li se student do tohoto termínu k vypracování

BP, bude mu studium ukončeno podle Řádu čl. 20, odst. 5, písm. b).

Nedílnou součástí BP je CD a portfolio (formát A3), která jsou archivována na fakultě.

Student je povinen zveřejnit Bc. práci (tabulku se základními informacemi o DP

a portfolio) na www stránkách fakulty předepsaným způsobem.

V. 012


27. Obhajoba bakalářské práce – OBP (platí pro A i PD)

Podmínky pro vykonání OBP:

• vypracování BP ve stanoveném termínu

• posouzení BP vedoucím BP a jedním oponentem (z řad pedagogů FA,

jiné fakulty nebo odborníků z praxe) navrženým vedoucím BP

• úspěšné vykonání SZ z předmětových bloků

• splnění 180 požadovaných kreditů studijního programu

• předložení výkazu o studiu.

Přechod z bakalářského studijního programu do navazujícího magisterského

programu: Požadavky pro přijetí:

• podání přihlášky ke studiu na studijním oddělení FA

• získání titulu Bc. nebo BcA. (bakalář nebo bakalář umění) na FA nebo na jiné

vysoké škole nebo fakultě ve shodném nebo uznaném příbuzném studijním

programu

• úspěšné absolvování přijímacího řízení na FA

28. Státní závěrečné zkoušky (SZZ)

magisterského navazujícího studijního programu:

Studijní program Architektura a urbanismus, obor Architektura

Součásti SZZ :

• státní zkouška (SZ) z předmětových bloků

• obhajoba diplomové práce (ODP)

SZZ se podrobují všichni studenti. Termíny konání jednotlivých částí SZZ jsou

stanoveny časovým plánem akademického roku FA.

Státní zkoušky z předmětových bloků (SZ) jsou:

Architektura a urbanismus (garant ústav 15119)

Stavební management (garant ústav 15124)

Podmínkou k připuštění k SZ je úspěšné ukončení stanovených předmětů:

SZ Architektura a urbanismus - U IV, UP I, TZI II, TKZ I, TA I, PP II

SZ Stavební management - PAM II, EKON I, Právo

29. Obhajoba diplomové práce (ODP)

Podmínky pro vykonání ODP:

• vypracování diplomové práce (projektu) v termínech stanovených časovým

plánem akademického roku

• posouzení DP vedoucím DP a jedním oponentem (odborníkem z praxe)

navrženým vedoucím DP

V. 013


• splnění požadovaných 120 kreditů studijního programu (70 za předměty

povinné, 22 za předměty povinně volitelné a 28 za odevzdání diplomové

práce)

• Složení SZ z předmětových bloků

30. Studijní moduly

Studenti zapsaní do modulu Zahradní a krajinná architektura (ZKA) skládají další

státní zkoušku z předmětového bloku:

Zahradní a krajinná architektura (garant ústav 15119 )

Státní zkouška je samostatnou částí SZZ a koná se

nejpozději v den obhajoby diplomní práce.

Podmínkou k připuštění k SZ je úspěšné ukončení stanovených předmětů:

SZ Zahradní a krajinná architektura - TKZ I, TKZ II, TKZ III, TKZ IV, DEN I, DEN II, DEN III,

RKP I, RKP II, UP I

Studenti zapsaní do modulu Památková péče (PP) skládají další státní zkoušku

z předmětového bloku :

Památková péče (garant ústav 15114)

Státní zkouška je samostatnou částí SZZ a koná se nejpozději v den obhajoby

diplomní práce.

Podmínkou k připuštění k SZ je úspěšné ukončení stanovených předmětů:

SZ Památková péče - PP I, II, III, SHP 1, II, III, HS I, II, III

31. Průběh SZ z předmětových bloků pro MSP

Student se ke SZ přihlašuje na studijním oddělení v termínu stanoveném časovým

plánem AR. Podmínkou k přihlášení je úspěšné ukončení stanovených předmětů.

Na začátku semestru, ve kterém student plánuje SZ absolvovat, podá student písemnou

přihlášku na studijním oddělení s ohledem na termíny SZ, které jsou pro daný

semestr nabízeny v KOSu. Ve 3.týdnu semestru jsou tyto předem zveřejněné termíny

v KOSu otevřeny pro zápis studenta do vybraného termínu. Z termínu,

na který se student přihlásí se lze odhlásit jen ze závažných důvodů písemnou

žádostí na studijní oddělení s doložením důvodů, pro které student nemůže SZ

absolvovat. Takto omluveným studentům bude náhradní termín přidělen studijním

oddělením podle volné kapacity ve vypsaných nebo plánovaných termínech SZ.

Nedostaví-li se student ke zkoušce v termínu, na který byl přihlášen bez řádné omluvy,

je klasifikován stupněm „F (nedostatečně) “. Uznání písemné omluvy

je v kompetenci předsedy zkušební komise pro SZ.

SZ se skládají před zkušební komisí (viz dále). SZ řídí a za činnost komise odpovídá

předseda komise. SZ jsou veřejné. Na závěr každé SZ musí být student komisí SZ

seznámen s výsledkem SZ. SZ z předmětového bloku se koná v jednom dni.

V jednom dni lze skládat pouze jednu SZ.

V. 014


32. Diplomová práce a její průběh

Termín zápisu na diplomový projekt musí být zvolen tak, aby celková délka studia

včetně obhajoby diplomové práce (ODP) nepřesáhla čtyři roky a aby případné

opakování diplomního projektu včetně ODP nepřesáhlo dobu 18 měsíců od uzavření

studia.

Nezapíše-li se student do tohoto termínu k vypracování diplomní práce, bude

mu studium ukončeno podle Řádu čl. 20 odst. 5 písm. b).

Diplomový projekt lze vypracovávat během akademického roku, v termínech

uvedených v časovém plánu akademického roku. Zadání DP předá studentovi vedoucí

diplomové práce v den jejího zahájení. Diplomová práce (DP) je architektonický nebo

urbanistický projekt, popřípadě teoretická práce. Přesné písemné zadání diplomové

práce vypracuje vedoucí DP společně se studentem nejpozději do 2 týdnů po zahájení

semestru, ve kterém je DP zpracovávána, a předloží je k odsouhlasení děkanovi FA.

Součástí zadání je i stanovení rozsahu práce. U teoretické práce je stanovena základní

teze a způsob i rozsah jejího vědeckého zpracování. Tematický okruh diplomového

projektu může být studentovi zadán již jeden rok před plánovaným zahájením

v rámci diplomového semináře.

Termín odevzdání diplomových prací je uveden v časovém plánu akademického roku,

stejně jako den jejich obhajoby. Vedoucí DP převezme ve stanovený den dokončenou

DP, zkontroluje její obsah se zadáním DP a svým podpisem a razítkem příslušného

ústavu označí všechny odevzdané dokumenty. Poté vypracuje posudek práce s návrhem

na celkové hodnocení. Nedílnou součástí diplomového projektu je CD a portfolio

(zmenšené kopie projektu) formátu A3, která jsou archivována na fakultě. Student

je povinen zveřejnit diplomovou práci (tabulku se základními informacemi o DP

a portfolio) na www stránkách fakulty předepsaným způsobem.

33. Obhajoby závěrečných prací (OBP, ODP) + SZZ

OBP a ODP se koná před zkušební komisí jmenovanou děkanem FA. Obhajobu řídí

a za činnost komise odpovídá předseda komise. Obhajoba je veřejná.

K obhajobě předkládají písemné posudky vedoucí DP nebo BP a oponent. Student

má právo seznámit se s hodnoceními vedoucího a oponenta nejpozději 3 dny před

termínem konání obhajoby. Na závěr obhajoby musí být student seznámen

s výsledkem OBP nebo ODP, celkovým výsledkem SZZ a celkovým výsledkem studia.

34. Klasifikace SZZ

Při hodnocení státní závěrečné zkoušky nebo její části se povinně užívá stejné

klasifikační stupnice, jako u klasifikovaných zápočtů a zkoušek během studia.

Výsledné hodnocení státní závěrečné zkoušky se skládá z výsledků jednotlivých částí

SZZ. Jsou to SZ z předmětových bloků a obhajoba BP nebo DP. Výslednou známku

V. 015


státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise s přihlédnutím k aritmetickému

průměru hodnocení jejich částí včetně obhajoby diplomové nebo bakalářské práce.

Celkový výsledek SZZ se klasifikuje známkou “F (nedostatečně), pokud byl student,

z kterékoli části SZZ klasifikován známkou “F (nedostatečně)”.

Celkový výsledek studia se hodnotí stupni: prospěl s vyznamenáním

prospěl s pochvalou

prospěl

neprospěl

Celé studium absolvuje s hodnocením “prospěl s vyznamenáním” student, který

během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru max. 1,50, v průběhu

studia byl nejvýše z 1 předmětu klasifikován známkou „E (dostatečně) a státní

závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem“A (výborně)“. Celé studium

absolvuje s hodnocením „prospěl s pochvalou“ student, který během 2. a vyšších

ročníků studia studijního programu se standardní dobou studia 3 a více let dosáhl

celkového váženého studijního průměru nejvýše 1,50, v průběhu 2. a vyšších ročníků

studia byl nejvýše z 1 předmětu klasifikován známkou „E (dostatečně)“ a státní

závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem „A (výborně).

35. Náhradní termíny, odevzdání a obhajoby BP, DP a SZ

Děkan studentovi určí náhradní termín odevzdání BP nebo DP, jestliže neodevzdal

práci včas, tuto skutečnost předem písemně zdůvodnil a omluva byla děkanem uznána.

Obhajoba BP nebo DP se může konat v dalším termínu určeném časovým plánem

akademického roku. Děkan určí studentovi náhradní termín OBP nebo ODP jestliže

se student k obhajobě nedostavil a tuto skutečnost řádně omluvil. Pokud omluva

nebyla přijata je OBP nebo ODP hodnocena „F (nedostatečně)“. Student se zapíše

k náhradnímu termínu státní zkoušky z předmětového bloku (SZ), pokud

se nedostavil v určeném termínu ke státní zkoušce z předmětového bloku nebo

jejímu opakování, neúčast písemně řádně omluvil a omluva byla předsedou zkušební

komise uznána.

36. Opakování SZ, BP, DP, OBP, ODP a SSZ

Student může opakovat SZ z předmětového bloku, pokud byl při první zkoušce

hodnocen „F (nedostatečně)“. Z každého předmětového bloku může student zkoušku

opakovat pouze jednou.

Studentovi určí děkan termín pro opakování BP, DP a OBP, ODP, jestliže neodevzdal

práci v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil, nebo omluva nebyla

děkanem uznána nebo neodevzdal práci ve stanoveném náhradním termínu.

Studentovi určí děkan termín pro opakování OBP, ODP, pokud obhajoba jeho práce

byla hodnocena “F (nedostatečně)”. Pokud byla obhajoba bakalářské nebo diplo-

V. 016


mové práce hodnocena známkou „F (nedostatečně), podmínky pro opakování státní

závěrečné zkoušky a přepracování bakalářské nebo diplomové práce stanoví děkan.

Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části, která byla hodnocena

“F (nedostatečně)”. Státní závěrečnou zkoušku je možné opakovat pouze jednou.

Studentovi, který i při opakovaní SZZ neodevzdal BP nebo DP v termínu, nedostavil

se bez omluvy ke SZ z předmětového bloku nebo k OBP nebo ODP nebo jakákoli část

SZZ byla při opakování hodnocena nevyhověl, ukončuje se studium podle Řádu čl. 20

odst. 5 písm. b).

37. Zkušební komise

Na FA ČVUT jsou zřizovány zkušební komise pro:

• státní zkoušky z předmětových bloků bakalářských studijních programů

• státní zkoušky z předmětových bloků navazujících magisterských

studijních programů

• státní zkoušky z předmětových bloků studijních modulů ZKA, PP

• obhajoby bakalářských prací a SZZ bakalářských studijních programů

• obhajoby diplomových prací a SZZ navazujících magisterských studijních

programů

Pro jeden studijní program (studijní obor) se zřizuje více zkušebních komisí.

Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise jmenuje děkan z profesorů,

docentů FA a dalších odborníků, schválených vědeckou radou FA. Respektované

je doporučení ČKA nebo MŠMT. Minimální počet členů komise včetně předsedy

je 5. Tajemník komise se může zúčastnit debaty, ale nehlasuje. V průběhu obhajoby

je přečten posudek oponenta a vedoucího práce, oba autoři posudků se jednání

mohou zúčastnit, ale nehlasují. Jejich hodnocení je důležitým vodítkem pro

celkové hodnocení komise. Zkušební komise je usnášeníschopná, je-li přítomna

nadpoloviční většina jejích členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo

místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. O konání

státní závěrečné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda a všichni

přítomní členové zkušební komise.

38. Odevzdávání, ukládání a zpřístupňování vysokoškolských závěrečných prací

Fakulta architektury ČVUT nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové a bakalářské

práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby

prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje ve spolupráci s VIC

ČVUT. Studenti podle pokynů vydaných děkanem FA odevzdají své práce v grafické

podobě k obhajobě, v portfoliu A3 a na CD k archivaci a zveřejňují je předepsaným

způsobem prostřednictvím webových stránek FA ČVUT.

Disertační, diplomové a bakalářské práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být

též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby k dispozici k nahlížení

V. 017


veřejnosti v místě pracoviště – ústavu FA ČVUT, kde se bude konat obhajoba práce.

Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo kopie.

Odevzdáním práce student (autor) souhlasí se zveřejněním své práce podle zákona,

bez ohledu na výsledek obhajoby.

Doktorské studijní programy se v plném rozsahu řídí ustanoveními Studijního

a zkušebního řádu pro studenty ČVUT v Praze, část čtvrtá - STUDIUM V DOKTOR-

SKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Tato směrnice platí pro akademický rok 2012/2013, nabývá účinnosti dnem podpisu

děkana Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Směrnice byla projednána v AS FA ČVUT dne: 20.6.2012

prof. Ing. arch.-ir. Zdeněk Zavřel v.r.

děkan FA

V. 018


B. STATUT FA ČVUT

Statut Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen

“statut”) upravuje její činnost, řízení a organizaci v rámci Českého vysokého učení

technického v Praze.

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Základní ustanovení

1. Fakulta architektury Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen “FA”)

je součástí Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen “ČVUT”). Sídlem

FA je Praha. Adresa FA zní: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta

architektury, Thákurova 9, 166 34 Praha 6 - Dejvice.

2. FA byla zřízena jako součást ČVUT na základě nařízení vlády ČSR č.j. 107/1976

ze dne 8. září 1976. Navazuje na tradici vysoké školy architektury a pozemního

stavitelství a pozdější fakulty architektury a pozemního stavitelství.

3. Zkrácený název fakulty je FA v Praze, ve zkratce FA ČVUT, resp. FA. Překlady názvu

do cizích jazyků jsou uvedeny v Organizačním řádu FA (Příloha č. 1).

Článek 2

Akademická obec, akademická práva a svobody

1. Akademická obec FA definovaná v § 25 odst. 3 zákona vykonává samosprávu FA

přímo nebo prostřednictvím samosprávných orgánů FA v souladu se Statutem ČVUT

a vnitřními předpisy ČVUT.

2. Akademické svobody a akademická práva jsou upraveny v § 4 zákona.

3. Na FA je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických

hnutí (§ 2 odst. 10 zákona). Na FA mohou vznikat a působit odborová, zájmová

a stavovská občanská sdružení zaměstnanců a studentů FA.

Článek 3

Postavení FA

1. Postavení FA je dáno zákonem, Statutem ČVUT a tímto statutem.

2. FA vykonává vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí

činnost.

3. V návaznosti na plnění svého základního úkolu podle předchozího odstavce

vykonává FA rovněž doplňkovou činnost (§ 20 odst. 2 a § 24 odst. 1 písm. h) zákona).

V. 019


4. Fakulta není právním subjektem. Fakulta má právo ve věcech stanovených v § 24

odst. 1 zákona a v § 24 odst. 3 a § 31 odst. 4., 5. Statutu ČVUT samostatně

rozhodovat nebo jednat jménem ČVUT.

5. Fakulta používá kulatého razítka s malým státním znakem České republiky

a textem “České vysoké učení technické v Praze - Fakulta architektury”.

ČÁST DRUHÁ

OBLASTI SAMOSPRÁVNÉ PŮSOBNOSTI FA

Článek 4

Poslání FA, dlouhodobý záměr

1.Fakulta má technické a umělecké zaměření. Samostatně a svobodně rozvíjí

vzdělávací, teoretickou, praktickou, uměleckou a další odborné činnosti

v humanitních, technických a uměleckých disciplínách, potřebných pro rozvoj

architektury a urbanismu v souladu s potřebami společnosti.

2. Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další

tvůrčí činnosti FA (dále jen “dlouhodobý záměr FA”) je základním programovým

dokumentem FA. Dlouhodobý záměr FA:

a) je připravován v souladu s dlouhodobým záměrem ČVUT

b) vychází zejména z koncepce rozvoje ČVUT a koncepce rozvoje FA,

c) je využíván zejména při návrzích případných organizačních změn, přípravě

nových studijních programů a výzkumných záměrů.

3. Dlouhodobý záměr FA schvaluje po projednání ve Vědecko umělecké radě FA

(dále jen “VUR FA”) (§ 30 zákona) Akademický senát FA (dále jen “AS FA”).

Článek 5

Činnost studijní a vzdělávací

1. Činnost studijní jako základní právo a povinnost studenta a činnost pedagogická,

vědecká a výzkumná, nebo umělecká jako základní právo a povinnost učitele se

uskutečňuje v rámci akademických svobod. V pedagogické činnosti se využívají

výsledky vědeckého bádání a tvůrčí technické i umělecké činnosti akademických

pracovníků a studentů.

2. Studium na FA se uskutečňuje v rámci studijních programů a programů

celoživotního vzdělávání (§ 2 zákona). Přehled akreditovaných studijních programů

je veden v Příloze č. 2.

V. 020


Článek 6

Přijímání ke studiu

1. Pro přijetí ke studiu ve studijním programu musí uchazeč splňovat obecné podmínky

podle § 48 zákona a podmínky stanovené Řádem přijímacího řízení ČVUT

(Příloha č. 3 Statutu ČVUT). Součástí přijímacího řízení do magisterského

a bakalářského studia jsou talentové zkoušky. Další podmínky pro přijetí na studijní

programy na FA vyhlašuje děkan po předchozím schválení v AS FA.

2. Přijímání cizinců ke studiu ve studijních programech v cizím jazyce se řídí Řádem

přijímacího řízení ČVUT (Příloha č. 3 Statutu ČVUT) a Podmínkami studia cizinců

na ČVUT (Příloha č. 4 Statutu ČVUT). Případné další podmínky pro přijímání cizinců

pro studium v cizím jazyce stanoví děkan po předchozím schválení v AS FA.

Článek 7

Bakalářské, magisterské a doktorské studium

1. Bakalářské, magisterské a doktorské studium ve studijních programech

se uskutečňuje podle Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT, který vydává

rektor po schválení Akademickým senátem ČVUT (dále jen “AS ČVUT”) jako vnitřní

předpis ČVUT.

2. Bakalářské a magisterské studijní programy se ukončují státní závěrečnou

zkouškou (§ 45, § 46 a § 53 zákona). Doktorské studijní programy se ukončují státní

doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce (§ 47 a § 53 zákona). Podmínky

státních zkoušek stanoví Studijní a zkušební řád pro studenty ČVUT.

3. Specifické podmínky studia uvádějící členění studijního programu na studijní obory,

jejich charakteristika a jejich kombinace, pravidla a podmínky pro vytváření studijních

plánů, podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho řádném

ukončení, jsou uvedeny v pedagogické dokumentaci studijního programu.

Článek 8

Celoživotní vzdělávání

1. FA poskytuje v rámci své vzdělávací činnosti programy celoživotního vzdělávání.

2. Bližší podmínky pro přijetí, průběh, ukončení a výši úhrady programů celoživotního

vzdělávání upravuje Řád celoživotního vzdělávání, který po projednání v AS ČVUT

vydává rektor ČVUT.

Článek 9

Podmínky studia cizinců

1. Podmínky studia cizinců stanoví čl. 9 a 11 Statutu ČVUT a Příloha č. 4 Statutu

ČVUT.

Článek 10

Tituly a doklady o ukončení studia

1. Po řádném ukončení studia uděluje ČVUT absolventům bakalářských studijních

programů akademický titul “bakalář” (ve zkratce “Bc.”) nebo “bakalář umění”

V. 021


(ve zkratce “BcA.”) podle § 45 zákona, magisterských studijních programů titul “inženýr

architekt” (ve zkratce “Ing. arch.”) nebo nebo “magistr umění” (ve zkratce “MgA.”) podle

§ 46 zákona.

2. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický

titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“) podle § 47 zákona.

3. Jako doklad o absolvování bakalářského, magisterského a doktorského studia

vydává ČVUT diplomy a vysvědčení podle § 57 zákona.

4. Účastníkům programů celoživotního vzdělávání vydává osvědčení o jeho absolvování

ČVUT.

Článek 11

Poplatky spojené se studiem

1. Poplatky spojené se studiem jsou vybírány FA na základě pravidel stanovených

v § 58 zákona, v čl. 11 Statutu ČVUT, čl. 5 odst. 6 Řádu přijímacího řízení ČVUT

a Přílohy č. 4 Statutu ČVUT.

Článek 12

Stipendia

1. Studentům FA se poskytují stipendia podle pravidel stanovených Stipendijním

řádem FA, který vydává děkan jako vnitřní předpis FA.

Čánek 13

Vědecká, tvůrčí, technická a umělecká činnost

1. Vědecká, tvůrčí technická a umělecká činnost je základním právem a povinností

akademického pracovníka FA. Uskutečňuje se v rámci akademické svobody

vědeckého bádání a tvůrčí technické a. umělecké činnosti a slouží též jako základ

pedagogické činnosti. FA je otevřena ke spolupráci s vědeckými a uměleckými

pracovišti v České republice i v zahraničí.

2. Vědecká činnost se na FA uskutečňuje ve vědních oblastech uvedených ve statutu

FA a jejím organizačním řádu v souladu s dlouhodobým záměrem FA a konkrétními

výzkumnými záměry jednotlivých pracovišť. Fakulta usiluje o vytvoření vhodných

podmínek pro vědeckou činnost svých akademických pracovníků a studentů.

Analogicky se uskutečňuje i tvůrčí technická a umělecká činnost.

3. FA jménem ČVUT vstupuje do právních vztahů s jinými subjekty při spolupráci

v oblasti vědecké, tvůrčí a umělecké činnosti a v zájmu realizace a obchodního využití

výsledků této činnosti.

Článek 14

Zahraniční styky

1. FA organizuje a rozvíjí zahraniční styky a aktivity. Zahraniční styky mohou na FA

uskutečňovat též občanská sdružení zaměstnanců a studentů FA, popř. zaměstnanci

a studenti individuálně.

2. Zahraniční styky se uskutečňují v oblastech vzájemné pedagogické, vědecké,

V. 022


výzkumné a vývojové, umělecké, hospodářské a kulturní spolupráce.

3. Smluvní vztahy se zahraničními partnery musí být v souladu s českými obecně

závaznými právními předpisy, popř. s mezinárodními dohodami, které jsou pro

Českou republiku závazné. Smlouvy mohou být podepisovány pouze osobami, které

jsou oprávněny jednat v těchto otázkách jménem ČVUT.

Článek 15

Výroční zprávy, hodnocení činnosti FA

1. Děkan předkládá každoročně AS FA ke schválení výroční zprávu o činnosti FA

a výroční zprávu o hospodaření FA.

2. Po schválení AS FA předkládá děkan výroční zprávy rektorovi a zveřejňuje

je prostřednictvím internetu.

3. Závěry výročních zpráv se využívají v řídicí činnosti a pro účely případného

upřesnění dlouhodobého záměru FA.

4. Na FA se provádí pravidelné hodnocení vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové,

umělecké a další tvůrčí činnosti v souladu s dlouhodobým záměrem činnosti ČVUT.

5. Součástí hodnocení vzdělávací činnosti jsou ankety studentů, pořádané v každém

akademickém roce.

6. Hodnocení vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti se

provádí každoročně. Vychází zejména z kvantifikovaných parametrů užívaných

v rámci rozpočtových pravidel pro rozdělování příspěvku na vědeckou, výzkumnou,

vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost.

7. Souhrnné výsledky hodnocení podle odstavců 5 a 6 jsou uváděny ve výročních

zprávách o činnosti, v nichž jsou uváděná fakta analyzována i z hlediska kvality

jednotlivých činností FA a jejího vývoje.

8. VUR FA hodnotí každoročně v souvislosti s výroční zprávou kvalifikační vývoj

akademické obce, průběh a úroveň habilitačních a profesorských řízení a rozvoj

doktorských studijních programů.

9. V intervalu 3 až 5 let se opakuje na základě pokynu rektora souborné hodnocení

kvality řídicího procesu FA, uskutečňovaných studijních programů i programů

vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti podle standardní

evropské metodiky, tj. zpracováním detailní vlastní hodnotící zprávy, jejím následným

posouzením skupinou externích expertů včetně posouzení reality přímo ve škole

a následným závěrečným hodnocením. Výsledky souborného hodnocení kvality všech

aktivit FA se zveřejňují, využívají pro operativní opatření děkana a vedoucí jednotlivých

pracovišť.

V. 023


ČÁST TŘETÍ

ORGÁNY FA

Článek 16

Členění orgánů

1. Samosprávnými akademickými orgány FA jsou:

a) AS FA,

b) děkan,

c) VUR FA,

d) disciplinární komise FA.

2. Dalším orgánem FA je

a) tajemník.

Článek 17

Akademický senát FA

1. AS FA je samosprávným zastupitelským orgánem FA.

2. Právní postavení AS FA je upraveno v § 26 a § 27 zákona.

3. AS FA se skládá z volených zástupců akademické obce FA (§ 26 odst. 1 zákona).

4. AS FA a jeho členové jsou odpovědni za svou činnost členům akademické obce FA.

Při výkonu své funkce nejsou členové AS FA vázáni názorem jiných samosprávných

akademických orgánů FA a dalších vedoucích zaměstnanců FA. Členové AS FA dbají

zájmů FA jako celku, a při rozhodování se řídí svým svědomím.

5. AS FA volí akademická obec v rovných, přímých a tajných volbách. Počet členů AS

FA a způsob jejich volby stanoví v souladu s § 26 zákona Volební a jednací řád AS FA,

který je vnitřním předpisem.

6. AS FA rozhoduje v záležitostech podle § 27 odst. 1 zákona:

a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo

zrušení pracovišť FA,

b) schvaluje návrh vnitřních předpisů FA,

c) schvaluje rozdělení finančních prostředků FA předložené děkanem

a kontroluje jejich využívání,

d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření FA

předloženou děkanem,

e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech

uskutečňovaných na FA,

f) schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů VUR FA

a disciplinární komise FA,

g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání

z funkce,

h) schvaluje dlouhodobý záměr FA.

AS FA se vyjadřuje zejména k záležitostem podle § 27 odst. 2 zákona:

a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na FA

b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.

V. 024


V otázkách týkajících se jednotlivých členů akademické obce se AS FA usnáší tajným

hlasováním. Schopnost usnášení AS FA upravuje Volební a jednací řád AS FA.

7. AS FA dále deleguje zástupce do orgánů reprezentace vysokých škol.

8. Způsob volby kandidáta na děkana a projednání případného návrhu na jeho odvolání

podle § 27 odst. 1, písm. g) zákona upravuje Volební a jednací řád AS FA.

9. Funkční období AS FA je tříleté, členové AS jsou voleni do konce jeho funkčního

období. Volby do AS FA se provádějí tak, aby nový AS FA byl řádně ustaven alespoň

půl roku před koncem funkčního období děkana.

10. Materiální zabezpečení činnosti AS FA zajišťuje děkanát.

Článek 18

Děkan

1. Děkan je vrcholným představitelem FA a jejím reprezentantem ve vztahu k jiným

fakultám vysokých škol v České republice i zahraničí, k veřejným institucím a státním

orgánům, zejména k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, podnikatelské

sféře i občanům.

2. Postavení děkana FA je upraveno v § 28 zákona.

3. Děkan jako představitel fakulty je oprávněn rozhodovat nebo jednat ve věcech

stanovených § 24 zákona a články 24, 30 a 31 Statutu ČVUT jménem ČVUT.

4. V oblastech stanovených zákonem, Statutem ČVUT a Statutem FA děkan vydává

po schválení AS FA a AS ČVUT vnitřní předpisy FA. V rámci své samostatné

působnosti dále vydává příkazy, pokyny, opatření, směrnice, výnosy, popř. činí další

rozhodnutí, ke kterým ho zmocňuje zákon, Statut ČVUT a tento statut.

5. Děkan jmenuje a odvolává proděkany, vedoucí jednotlivých pracovišť, jmenuje

a odvolává tajemníka.

Článek 19

Proděkani

Proděkani zastupují děkana v rozsahu, který jim děkan určí. Děkan pověří jednoho

z proděkanů, aby ho v době jeho nepřítomnosti zastupoval v plném rozsahu.

2. Proděkany jmenuje a odvolává podle § 27 odst. 2 písm. b) a § 28 odst. 5 zákona

děkan. AS se k návrhu na jmenování proděkanů vyjadřuje.

3. Úseky činnosti proděkanů jsou vymezeny takto:

a) pedagogická činnost,

b) vědecká, výzkumná a umělecká činnost,

c) zahraniční styky,

d) rozvoj,

e) výstavba.

4. Působnost proděkanů v rámci vymezených úseků činnosti včetně určení pracovišť

fakulty jimi metodicky řízených, stanoví děkan zvláštním výnosem.

5. Proděkani jsou oprávněni na vymezeném úseku činnosti jednat ve věcech týkajících

se fakulty v rozsahu zmocnění děkanem.

V. 025


V rámci pokynů děkana mohou ukládat úkolyvedoucím pracovišť. Proděkani jsou

za svoji činnost odpovědni děkanovi.

Článek 20

Vědecko umělecká rada FA

1. Členy VUR FA jmenuje a odvolává po schválení v AS FA děkan podle zásad,

uvedených v § 29 zákona. Členství ve VUR FA je nezastupitelné. Při jmenování členů

vědecké rady dbá děkan, aby v ní byly zastoupeny všechny hlavní oblasti pedagogické,

vědecké, výzkumné a umělecké činnosti pěstované na FA.

2. Minimální počet členů VUR FA je devět.

3. Do působností VUR FA patří projednávání a schvalování otázek a oblastí,

uvedených v § 30 zákona. VUR FA se vyjadřuje k záležitostem, které jí předloží děkan.

VUR FA zejména:

a) projednává dlouhodobý záměr FA,

b) schvaluje studijní programy na FA,

c) projednává habilitace docentů a rozhoduje o jejich výsledku a předkládá

Vědecké radě ČVUT (dále jen “VR ČVUT”) návrhy na jmenování profesorů

d) zřizuje na návrh děkana komise pro udělování vědeckých hodností,

e) navrhuje udělování vědeckých hodností,

f) potvrzuje učitele a oponenty v doktorských studijních programech,

g) vyjadřuje se k dalším otázkám, které jí předloží děkan.

4. Funkční období VUR FA je tříleté a jeho konec je zpravidla shodný s koncem

funkčního období děkana.

5. Člen VUR FA se může písemným oznámením, doručeným děkanovi vzdát členství

ve VUR FA před uplynutím funkčního období. Na jeho místo, stejně jako na místo

odvolaného člena VUR FA, děkan jmenuje po schválení v AS FA nového člena podle

zásad uvedených v § 29 zákona.

6. Administrativní agendu VUR FA zabezpečuje oddělení pro vědeckou a výzkumnou

činnost děkanátu FA.

7. Svolávání VUR FA, způsob usnášení a další procedurální otázky, týkající se jejího

jednání, upravuje Jednací řád VUR FA, který vydává děkan jako vnitřní předpis.

Článek 21

Disciplinární komise FA

1. Disciplinární komise se zřizuje podle § 27 odst. 1 písm. f) a § 31 zákona. Tato

komise projednává disciplinární přestupky studentů ČVUT zapsaných ke studiu ve

studijních programech uskutečňovaných na FA.

2. Disciplinární řízení je upraveno v § 64 až 69 zákona.

3. V řízení a jednání před Disciplinární komisí FA se postupuje podle Disciplinárního

řádu pro studenty ČVUT, který po schválení AS ČVUT vydává rektor ČVUT jako vnitřní

předpis ČVUT, který platí pro studenty všech fakult a vysokoškolských ústavů.

V. 026


Článek 22

Tajemník

1. Právní postavení tajemníka je upraveno v § 32 zákona.

2. Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu FA v rozsahu stanoveném opatřením

děkana.

3. Tajemník zajišťuje hospodaření s prostředky FA v souladu se zvláštními, vnitřními

a ostatními předpisy ČVUT a FA a v souladu s pravidly pro tvorbu a správu rozpočtu

fakulty.

4. Tajemník stojí v čele děkanátu a řídí jeho činnost ve všech oblastech, vyjma

případů, kde děkan stanoví jinak.

ČÁST ČTVRTÁ

PRACOVIŠTĚ FA

Článek 23

Členění fakulty

1. FA se člení na pracoviště uvedená v Organizačním řádu FA (Příloha č. 1).

2. Funkční místa vedoucích fakultních pracovišť se obsazují v souladu s Řádem

výběrového řízení ČVUT.

3. Výukovými pracovišti jsou:

a) ústavy

b) kabinety

c) samostatné ateliéry

Ústavy, kabinety a samostatné ateliéry jsou základními pracovišti pro pedagogickou,

vědeckovýzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnost. Ateliéry jsou zpravidla

organizační součástí ústavů.

4. Další pracoviště FA jsou děkanát a účelová zařízení.

5. Jmenovitý výčet pracovišť a jejich postavení v rámci FA stanoví Organizační řád FA

(Příloha č. 1 tohoto statutu).

Článek 24

Děkanát FA

1. Děkanát je tvořen souborem centrálních administrativních a technicko provozních

pracovišť. Organizaci a řízení děkanátu stanoví Organizační řád FA (Příloha č. 1

tohoto statutu)

Článek 25

Akademické poradní sbory FA

1. Akademické poradní sbory FA zřizuje děkan. Mohou být stálé nebo zřízeny ad hoc.

2. Stálými poradními sbory děkana jsou kolegium děkana a komise studijního plánu,

eventuelně další komise jmenované děkanem. Členy kolegia děkana jsou: děkan,

proděkani, tajemník a předseda AS FA a další pracovníci jmenovaní děkanem. Komisi

studijního plánu včetně předsedy komise jmenuje děkan. Kromě akademických

V. 027


pracovníků zastupujících hlavní obory výuky jmenuje děkan do komise studijného

plán také zástupce studentů.

3. Kolegium děkana svolává a jeho jednání řídí děkan. Podrobnosti, týkající se činnosti

kolegia děkana stanoví děkan zvláštním opatřením.

4. Komisi studijního plánu svolává a jednání řídí její předseda

ČÁST PÁTÁ

STUDENTI A ZAMĚSTNANCI FA

Článek 26

Studenti FA

1. Postavení, práva a povinnosti studentů FA jsou upraveny ustanoveními § 61 až 63

zákona a čl. 29 Statutu ČVUT.

2. Charakteristiky studijních programů, uskutečňovaných na FA, podmínky pro přijetí

ke studiu zvoleného studijního programu, podmínky přijímacího řízení a průběhu

studia jsou upraveny ustanoveními v § 48 až 56 zákona, v části druhé Statutu ČVUT

a v části druhé tohoto statutu.

3. Tituly přiznávané absolventům příslušného programu studia a vydávání dokladů

o ukončení studia jsou upraveny v zákoně (§ 44 až 47 a § 57) a čl. 10 tohoto statutu.

4. Poplatky spojené se studiem upravuje § 58 zákona a čl. 11 Statutu ČVUT.

5. Podrobnosti průběhu studia na FA a řízení ve věcech studia jsou upraveny Studijním

a zkušebním řádem pro studenty ČVUT (vnitřní předpis ČVUT podle § 17 zákona

a čl. 7 Statutu ČVUT) a dokumentací studijních programů.

6. Zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy, vnitřními předpisy

ČVUT a vnitřními předpisy FA může být považováno za disciplinární přestupek podle

§ 64 zákona a lze za ně uložit některou ze sankcí podle § 65 zákona.

Článek 27

Zaměstnanci FA

1. Zaměstnanci pracující na FA včetně zaměstnanců, kteří vykonávají na FA práce

ve vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo

pracovní poměr, jsou v pracovně právních vztazích k ČVUT.

2. Děkan je oprávněn rozhodovat a jednat jménem ČVUT v pracovně právních

vztazích.

3. Akademickými pracovníky FA jsou zaměstnanci v pracovním poměru k ČVUT,

uvedení v § 70 zákona.

4. Kromě akademických pracovníků FA se na výuce mohou podílet i další odborníci

na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 70 odst. 4 zákona)

a hostující profesoři (§ 70 odst. 5 zákona).

5. Postavení hostujících profesorů stanoví Statut hostujícího profesora ČVUT, který

vydává rektor po schválení AS ČVUT, jako vnitřní předpis ČVUT.

6. Místa akademických pracovníků na FA se obsazují podle ustanovení § 77 zákona.

V. 028


Podrobnosti stanoví Řád výběrového řízení ČVUT, který vydává rektor po schválení

AS ČVUT jako vnitřní předpis ČVUT. Výběrové řízení je možno konat i při přijímání

dalších zaměstnanců. Další pracovní místa obsazovaná na FA na základě výběrového

řízení stanoví děkan.

7. Podle zásad uvedených v § 76 zákona lze poskytnout akademickému pracovníku

FA tvůrčí volno. O poskytnutí tohoto volna rozhoduje děkan.

8. Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem jsou upravena v ustanoveních

§ 71 až 75 zákona. FA je oprávněna provádět habilitační řízení a řízení ke jmenování

profesorem v následujících oborech:

a) teorie architektury

b) dějiny architektury a ochrana památek

c) architektonická tvorba

d) urbanismus a územní plánování.

Proceduru habilitačních a jmenovacích řízení upřesňuje Metodika pro habilitační

a jmenovací řízení na ČVUT, kterou vydává rektor po schválení VR ČVUT.

9. Rektor může na návrh děkana jmenovat profesora, který ukončil pracovní poměr

na ČVUT, emeritním profesorem. Jmenování a působnost emeritního profesora se řídí

Statutem emeritního profesora ČVUT, který vydává rektor po projednání v AS ČVUT

a schválení VR ČVUT.

ČÁST ŠESTÁ

EKONOMICKÉ ZABEZPEČENÍ A HOSPODAŘENÍ FA

Článek 28

Ekonomické zabezpečení FA

1. FA hospodaří s finančními zdroji z dotace na základě rozpočtu ČVUT, s prostředky

získanými hlavní činností FA, s prostředky získanými doplňkovou činností, dary

a dalšími zdroji.

2. Děkan je oprávněn nakládat jménem ČVUT s majetkem evidovaným v rámci FA

s výjimkou aktů uvedených v § 15 odst. 1 zákona, v nichž rozhoduje rektor

po předchozím souhlasu Správní rady ČVUT a čl. 31 odst. 5 Statutu ČVUT.

3. FA má právo využívat podnikatelských oprávnění nebo oprávnění k podnikatelské

činnosti podle zvláštních předpisů, která jsou podmínkou výkonu doplňkové činnosti

podle § 20 odst. 2 zákona, jejichž nositelem je ČVUT.

Článek 29

Hospodaření FA

1. Hospodaření FA se řídí zásadami, uvedenými v § 20 zákona a v Pravidlech

hospodaření ČVUT.

2. FA sestavuje svůj rozpočet jako vyrovnaný.

3. FA vede účetnictví jako jedno středisko ČVUT a účtuje v soustavě podvojného

účetnictví.

V. 029


Článek 30

Kontrola hospodaření

1. Kontrola hospodaření se provádí profesními zaměstnanci v rámci vztahů

nadřízenosti a podřízenosti:

a) periodicky,

b) mimořádně na základě rozhodnutí děkana nebo rektora.

2. Ke kontrole hospodaření musí všechna pracoviště poskytnout neprodleně všechny

potřebné podklady. Na vyžádání jsou povinna podat písemné vyjádření ke kontrolnímu

zjištění.

3. AS FA provádí kontrolu využívání finančních prostředků FA.

4. Výsledky kontrol se využívají pro operativní řízení i pro přípravu dlouhodobého

záměru FA a jeho aktualizaci.

ČÁST SEDMÁ

CEREMONIÁL FA

Článek 31

Insignie a taláry FA

1. Vnějším výrazem pravomoci a odpovědnosti představitelů FA při slavnostních

příležitostech jsou insignie FA.

2. Insignie FA tvoří žezlo děkana, řetězy děkana a proděkanů.

3. Žezlo děkana se používá při akademických obřadech ČVUT.

4. Pečeť ČVUT používá FA k označení významných dokumentů FA podle směrnice

stanovené rektorem.

5. Řetězy FA jsou oprávněni používat při slavnostních příležitostech

a) děkan a proděkani,

b) předseda AS FA,

c) promotoři,

6. Taláry ČVUT jsou při slavnostních příležitostech oprávněni užívat

a) děkan a proděkani,

b) předseda AS FA,

c) členové VUR FA a významní hosté FA podle rozhodnutí děkana,

d) ostatní akademičtí pracovníci podle pokynů děkana,

e) tajemník a další zaměstnanci podle pokynů děkana.

7. Dokumentace insignií a talárů ČVUT jsou uloženy v archivu ČVUT.

Článek 32

Inaugurace děkana

1. Slavnostní inaugurace děkana po jeho jmenování rektorem probíhá na slavnostním

shromáždění akademické obce FA nebo na veřejném zasedání AS FA.

2. Při inauguraci skládá děkan do rukou předsedy AS FA slavnostní slib, jehož text

V. 030


je uveden v Příloze č. 7 Statutu ČVUT - Slavnostní sliby. Po složení slavnostního slibu

předává předseda AS FA děkanovi řetěz děkana FA jako výraz pravomoci

a odpovědnosti děkana.

Článek 33

Imatrikulace a promoce

1. FA organizuje slavnostní imatrikulace studentů a promoce absolventů

bakalářských a magisterských studijních programů. Promoce doktorů věd, absolventů

doktorských studijních programů a předávání diplomů nově jmenovaným docentům

organizuje Rektorát ČVUT. Součástí těchto slavnostních aktů je akademický slib

imatrikulační, nebo promoční slib bakalářský, magisterský, doktorský a docentský,

jejichž znění jsou uvedena v Příloze č. 7 Statutu ČVUT s Dodatkem Slavnostních slibů

FA uvedených v Příloze č. 3 tohoto statutu.

ČÁST OSMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Článek 34

Razítka FA

1. FA používá kulaté razítko s malým státním znakem a textem “České vysoké učení

technické v Praze - Fakulta architektury”.

2. FA používá kulatého razítka s malým státním znakem a s textem “České vysoké

učení technické v Praze - F 5”, jedná-li jménem ČVUT.

3. Používání kulatých razítek upravuje směrnice, kterou vydává rektor.

4. Podobu a pravidla pro užívání razítek, která nejsou uvedena v odstavci 1 a 2

(řádkových razítek), stanoví Organizační řád FA.

Článek 35 - Úřední deska

1. FA zřizuje úřední desku.

2. Úřední deska musí být zřetelně označena a umístěna na dobře přístupném místě

v sídelní budově FA.

3. Úřední deska slouží pro zveřejňování informací týkajících se FA. Na úřední desce

se vyvěšují zejména:

a) údaje týkající se přijímacího řízení (§ 49 odst. 5 zákona),

b) informace o začátku akademického roku a o jeho členění na období výuky,

zkoušek a prázdnin, jakož i o lhůtách pro zápis do semestru, akademického

roku či bloku studia,

c) informace o termínech a místu konání státních závěrečných zkoušek,

d) údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem

včetně termínů příslušných veřejných zasedání VUR FA

a VR ČVUT (§ 75 odst. 1 zákona),

e) údaje o ukončení řízení podle předchozího bodu,

V. 031


f) rozhodnutí doručovaná studentům náhradním způsobem (§ 50 odst. 5, § 68

odst. 3, písm. a) až e) zákona); osmý den po vyvěšení písemnosti na úřední

desku se v tomto případě považuje za den doručení,

g) informace o výši poplatků a úhrad podle čl. 11 odst. 1 Statutu ČVUT,

i) informace o termínech a místě zasedání AS FA a AS ČVUT,

j) další důležité veřejné informace.

4. Informace uvedené v odstavci 3 písmeno a) až e) zveřejňované na úřední desce

se vystavují rovněž prostřednictvím Internetu.

Článek 36

Přílohy a vnitřní předpisy FA

1. Součástí statutu jsou následující přílohy:

a) Příloha č. 1 - Organizační řád FA,

b) Příloha č. 2 - Přehled akreditovaných studijních programů FA,

c) Příloha č. 3 - Dodatek slavnostních slibů FA.

2. Vnitřními předpisy FA podle § 33 zákona jsou:

a) statut.

b) Volební a jednací řád AS FA.

c) Jednací řád VUR FA.

d) Stipendijní řád FA.

e) Disciplinární řád ČVUT.

Článek 37

Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Zrušuje se Statut FA schválený akademickým senátem FA dne 22. listopadu 1995,

akademickou obcí 15. dubna 1996 a akademickým senátem ČVUT dne 13. listopadu

1996.

2. Od 1. ledna 1999 přešla na ČVUT práva a závazky bývalého právního subjektu FA.

3. Do doby nové akreditace studijních programů doplňuje pedagogickou dokumentaci

studijních programů podle § 44 zákona vyhláška děkana schválená VUR FA

po vyjádření AS FA.

4. Statut včetně příloh byl schválen AS FA dne 1. 6. 1999

5. Účinnosti nabývá dnem schválení AS ČVUT.

prof. Ing. arch.-ir. Zdeněk Zavřel, v.r.

děkan FA

V. 032


C. STIPENDIJNÍ ŘÁD ČVUT

II.

ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU

ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE

ze dne 3. března 2009

Článek 1

Úvodní ustanovení

Tento stipendijní řád Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen „ČVUT“)

v souladu s § 62 odst. 1 písm. i) a § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách

a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů, (dále jen „zákon“) upravuje poskytování stipendií studentům všech

bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů uskutečňovaných

na fakultách a na ČVUT.

Článek 2

Druhy stipendií a jejich zdroje

1. Studentům mohou být přiznána tato stipendia:

a) stipendium za vynikající studijní výsledky podle § 91 odst. 2 písm. a) zákona

(dále jen prospěchové stipendium“),

b) účelové stipendium podle § 91 odst. 2 písm. b) až d) a odst. 4 písm. a) a b)

zákona,

c) stipendium v případě tíživé sociální situace studenta podle § 91 odst. 3

zákona, (dále jen „sociální stipendium“),

d) doktorské stipendium podle § 91 odst. 4 písm. c) zákona,

e) ubytovací stipendium podle § 91 odst. 2 písm. d) zákona.

2. Stipendia jsou hrazena z těchto zdrojů:

a) z dotace nebo z příspěvku ze státního rozpočtu,

b) ze stipendijního fondu ČVUT,

c) z grantů,

d) z účelových darů.

3. Stipendium může být přiznáno jako jednorázové nebo jako měsíční částka vyplácená

po stanovenou dobu akademického roku. Studentům studijních programů

uskutečňovaných na fakultách přiznává stipendia děkan, studentům studijních

programů uskutečňovaných na ČVUT přiznává stipendia rektor. Rektor může přiznat

studentům stipendia podle čl. 4 odst. 2 písm. f).

V. 033


Článek 3

Prospěchové stipendium

1. Prospěchové stipendium lze přiznat studentům bakalářských a magisterských

studijních programů akreditovaných na ČVUT za vynikající studijní výsledky dosažené

v rozhodném úseku studia, kterým je semestr nebo akademický rok.

2. Prospěchové stipendium může být přiznáno pouze studentovi, který v semestru

nebo akademickém roce, ve kterém mu vznikne nárok na prospěchové stipendium

a) je studentem ČVUT podle § 61 zákona v prezenční formě studia,

b) studuje ve standardní době studia, nebo studuje ve standardní době studia

prodloužené nejvýše o jeden rok, pokud studoval nejméně jeden semestr

na zahraniční vysoké škole v rámci programů spoluorganizovaných ČVUT

a o stipendium písemně požádá, splnil předepsaná kritéria pro přiznání

stipendia.

3. Prospěchové stipendium lze přiznat i studentům ČVUT za rozhodný úsek studia

absolvovaný na jiných fakultách nebo jiných vysokých školách, kterým absolvované

předměty byly uznány děkanem, nebo rektorem.

4. Prospěchové stipendium lze studentům studijního programu, který navazuje

na bakalářský studijní program, přiznat i za studium v předchozím bakalářském

studijním programu.

5. Prospěchové stipendium lze studentovi přiznat nejdéle po dobu 10 měsíců

akademického roku, ve kterém student má nárok na stipendium, a to mu bylo

přiznáno děkanem nebo rektorem.

6. Pokud student v akademickém roce vypracovává pouze diplomovou nebo

bakalářskou práci a skládá státní závěrečnou zkoušku, lze mu přiznat stipendium

nejdéle po dobu pěti měsíců tohoto akademického roku.

7. Prospěchové stipendium se nevyplácí v červenci a srpnu.

8. Prospěchové stipendium může být přiznáno jako jednorázové nebo jako měsíční

částka vyplácená po stanovenou dobu akademického roku.

9. Termíny výplaty prospěchových stipendií stanoví děkan, nebo rektor.

10. Kritériem pro stanovení výše prospěchového stipendia je vážený studijní průměr

studenta počítaný podle Studijního a zkušebního řádu ČVUT z absolvovaných

předmětů, včetně uznaných předmětů z jiných studijních programů.

11. V daném semestru nebo akademickém roce má student nárok na prospěchové

stipendium za vynikající studijní výsledky dosažené v předchozím semestru nebo

akademickém roce, jestliže v rozhodném úseku tj. v semestru (akademickém roce),

za který se stipendium uděluje:

V. 034


a) získal minimálně 30 kreditů (60 kreditů),

b) počet klasifikovaných předmětů v semestru nebo akademickém roce měl

větší nebo roven 4, případně 8,

c) vážený studijní průměr za uvedený semestr nebo akademický rok měl

menší nebo roven 1.80,

d) studoval v prezenční formě a standardní době studia podle § 61 a § 44

odst. 4 zákona.

12. Děkan, nebo rektor stanoví rozhodný úsek studia a po vyjádření akademického

senátu fakulty, nebo Akademického senátu ČVUT stanoví výši prospěchového

stipendia. Nejvyšší částka prospěchového stipendia vyplacená za akademický rok činí

dvacetinásobek základu stanoveného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

podle § 58 odst. 2 zákona (dále jen „základ“) platného pro akademický rok.

13. Studentům, které ČVUT vysílá ke studiu na jinou vysokou školu, může děkan, nebo

rektor zmírnit kritéria uvedená v odstavci 11 písm. a) a b).

14. Pokud bylo studentovi vyplaceno prospěchové stipendium neoprávněně,

je povinen toto stipendium vrátit.

Článek 4

Účelová stipendia

1. Účelové stipendium může být přiznáno studentům bakalářských a magisterských

studijních programů nebo doktorských studijních programů v prezenční i kombinované

formě studia s výjimkou případů uvedených v čl. 8.

2. Účelové stipendium může být přiznáno:

a) za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí výsledky

přispívající k prohloubení znalostí (účast na vědeckém projektu,

vědeckovýzkumné činnosti na pracovišti a dalších aktivitách),

b) za zcela výjimečné studijní výsledky, za absolvování studijního programu

s hodnocením prospěl s vyznamenáním nebo s pochvalou nebo za zkrácení

doby studia oproti doporučenému časovému plánu,

c) jako sociální příspěvek,

d) na podporu studia studentů ČVUT v zahraničí,

e) na podporu studia cizinců v České republice,

f) v dalších případech zvláštního zřetele hodných, zejména:

• za odborné vědecké publikace v prestižních zahraničních časopisech,

• na podporu odborných praxí, exkurzí studentů, účasti v soutěžích a jiných

aktivitách souvisejících s činností ČVUT,

• za úspěšnou reprezentaci ČVUT a příkladné občanské činy,

• za sportovní reprezentaci ČVUT, za sportovní výsledky a sportovní činnosti

mimo ČVUT při splnění podmínky, že student studuje ve standardní době

studia nebo ji překračuje nejvýše o jeden rok,

g) jako mimořádná cena; podmínky pro její přiznání stanoví poskytovatel,

V. 035


h) na ubytování studentů,

i) na základě předem zveřejněných kriterií na podporu výzkumné činnosti

studentů doktorských studijních programů.

3. Účelová stipendia přiznává děkan, nebo rektor na základě žádosti studenta nebo

návrhu rektora, děkana, prorektorů nebo proděkanů a vedoucích pracovišť.

Účelové stipendium může být přiznáno i opakovaně.

4. Nejvyšší částka účelového stipendia podle odstavce 2 písm. a) až f), kterou lze

studentovi vyplatit v akademickém roce, je v součtu třicetinásobek základu.

5. Účelové stipendium může být přiznáno jako jednorázové nebo jako měsíční částka

vyplácená po stanovenou dobu akademického roku.

6. Termíny výplaty účelových stipendií stanoví děkan, nebo rektor.

Článek 5

Sociální stipendia

1. Sociální stipendium podle čl. 2 odst. 1 písm. c) se přiznává studentům, kteří mají

nárok na přídavek na dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely

přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5.

2. Sociální stipendium je přiznáno po standardní dobu studia za každý celý kalendářní

měsíc, po který student splňuje podmínky pro přiznání sociálního stipendia, s výjimkou

července a srpna.

3. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho

žádost orgánem státní sociální podpory České republiky, který přídavek přiznal,

že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený

v potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5.

4. Výplata sociálních stipendií je prováděna na základě Směrnice kvestora v souladu

s pravidly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) pro

poskytování příspěvků a dotací vysokým školám.

Článek 6

Doktorská stipendia

1. Doktorské stipendium je přiznáno studentům doktorských studijních programů

prezenční formy studia. Je vypláceno po standardní dobu studia. Doktorské stipendium

má dvě části:

a) nárokovou - pravidelnou měsíční částku vyplácenou v průběhu celého

akademického roku; (12 měsíců),

b) nenárokovou - přiznávanou za vynikající výsledky ve studiu a ve vědecké,

výzkumné a pedagogické činnosti.

2. Stipendium podle odstavce 1 písm. a) je přiznáno ve výši 140 až 200 % základu

měsíčně. Výši stipendia v rámci tohoto rozmezí stanoví pro daný akademický rok

rektor. Pokud student neplní studijní povinnosti vyplývající z individuálního studijního

plánu, může děkan, nebo rektor na podnět oborové rady stipendium snížit.

V. 036


3. Stipendium podle odstavce 1 písm. b) přiznává děkan, nebo rektor na návrh

školitele, vedoucího katedry, ústavu nebo oborové rady jako jednorázové nebo jako

měsíční částku vyplácenou po stanovenou dobu akademického roku tak, aby nebyl

překročen celkový objem přidělených účelových prostředků na doktorská stipendia.

Článek 7

Ubytovací stipendium

1. Ubytovací stipendium je přiznáno studentům, kteří splňují podle údajů ze systému

Sdružených informací matrik studentů (dále jen „SIMS“) k datu příslušného sběru dat

do SIMS před výplatním termínem podmínky pro jeho přiznání. Kritéria pro přiznání

ubytovacího stipendia stanoví rektor po projednání v Akademickém senátu ČVUT

v návaznosti na podmínky použití příspěvku poskytovaného ministerstvem.

2. Výplata ubytovacích stipendií je prováděna zpětně čtvrtletně na základě Směrnice

kvestora.

Článek 8

Případy, kdy stipendium nelze přiznat

Stipendium nelze studentovi přiznat:

a) pokud student bakalářského nebo magisterského studijního programu

studuje v jiné než prezenční formě studia, s výjimkou sociálního stipendia

podle čl. 2 odst. 1 písm.

c) a stipendií podle čl. 4 odst. 2 písm. f) a g),

b) po dobu přerušení studia, kdy podle zákona není studentem,

c) při nesplnění podmínky disciplinární bezúhonnosti, s výjimkou sociálního

stipendia podle čl. 2 odst. 1 písm. c); studentu byla v době kratší než tři

měsíce před termínem posuzování udělena sankce napomenutí a běží

mu lhůta k osvědčení při podmínečném vyloučení ze studia,

d) u stipendia podle čl. 2 odst. 1 písm. a) pokud studoval v předcházejícím

úseku studia v jiné než prezenční formě studia.

Článek 9

Stipendia z dotace nebo z příspěvku ze státního rozpočtu

1. Finanční prostředky určené k výplatě stipendií z dotace nebo z příspěvku ze státního

rozpočtu schvaluje v rámci rozpočtu ČVUT:

a) Akademický senát fakulty pro studenty studijních programů uskutečňovaných

na fakultách,

b) Akademický senát ČVUT pro studenty studijních programů uskutečňovaných

na ČVUT.

2. Stipendia z dotace nebo příspěvku ze státního rozpočtu mohou být přiznána pouze

v souladu s § 91 zákona.

V. 037


Článek 10

Stipendia z dalších zdrojů

1. Stipendia mohou být dále hrazena ze zdrojů podle čl. 2 odst. 2 písm. b) až d).

2. Prostředky ze stipendijního fondu ČVUT jsou určeny na posílení prostředků

na stipendia z dotace nebo z příspěvku ze státního rozpočtu podle čl. 2 odst. 2 písm.

a).

3. Prostředky z grantů mohou být přiznávány jako účelové stipendium podle pravidel

poskytovatele.

4. Účelové dary mohou být v souladu se záměry poskytovatele převedeny

do stipendijního fondu ČVUT, nebo mohou být přiznány jako účelové stipendium podle

pravidel poskytovatele.

Článek 11

Rozhodování o přiznání stipendia

1. Na rozhodování o přiznání stipendia se v rámci rozhodování o právech

a povinnostech studentů vztahují ustanovení § 68 zákona a další vnitřní předpisy

ČVUT v Praze.

2. Vyjádření k žádosti o přiznání stipendia musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí

žádosti.

3. Vyjádření vydává formou rozhodnutí děkan, nebo rektor. Rozhodnutí musí být

vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění rozhodnutí a poučení o možnosti

podat žádost o přezkoumání.

4. Rozhodnutí se studentovi doručuje do vlastních rukou prostřednictvím studijního

oddělení.

5. Nebude-li možné tímto způsobem rozhodnutí do 30 dnů doručit, náhradní doručení

rozhodnutí se provede formou zveřejnění na úřední desce fakulty nebo ČVUT.

Vyvěšení se provádí po dobu 15 dnů, přičemž dnem doručení je osmý den po vyvěšení.

Součástí jmenného seznamu je výzva k převzetí rozhodnutí na studijním oddělení.

6. Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno, požádat

o přezkoumání rozhodnutí. Žádost se podává písemně a student v ní uvede své jméno,

bydliště, název studijního programu a název fakulty nebo součásti uskutečňující

tento program a dále stručné důvody své žádosti nebo důvody nesouhlasu s rozhodnutím.

Na závěr žádosti připojí datum vyhotovení a vlastnoruční podpis.

7. O přezkoumání rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání stipendia žádá student

rektora

nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora prostřednictvím děkana.

8. Rozhodnutí rektora ve věci přezkoumání je konečné. Vyhotovuje se písemně

a obsahuje:

a) rozhodnutí,

b) jeho odůvodnění,

V. 038


c) poučení o skutečnosti, že rozhodnutí je konečné,

d) údaj o tom, který orgán jej vydal,

e) datum vydání rozhodnutí,

f) číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí evidováno,

g) úřední razítko ČVUT,

h) podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce.

Článek 12

Společná a závěrečná ustanovení

1. Student je povinen studijnímu oddělení oznámit změnu rozhodných skutečností

pro přiznání stipendia písemně nejpozději do 30 dnů ode dne nastalé skutečnosti.

2. Stipendijní řád Českého vysokého učení technického v Praze registrovaný

ministerstvem dne 10. června 2005 pod čj. 20608/2005-30 se zrušuje.

3. Tento stipendijní řád se vztahuje též na studenty – cizince podle čl. 3 odst. 2 písm.

a), kteří studují v českém jazyce za stejných podmínek jako studenti - občané České

republiky, pokud mezinárodní smlouva nebo příloha č. 3 Statutu ČVUT s názvem

Podmínky studia cizinců na ČVUT nestanoví jinak.

4. Tento stipendijní řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým

senátem ČVUT dne 29. března 2006.

5. Tento stipendijní řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace

ministerstvem.

***

Změny Stipendijního řádu Českého vysokého učení technického v Praze byly

schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách

a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů, Akademickým senátem Českého vysokého učení technického v Praze dne

27. února 2008 a dne 18. února 2009.

Změny Stipendijního řádu Českého vysokého učení technického v Praze nabývají

platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem

školství, mládeže a tělovýchovy.

prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., v. r.

rektor

V. 039


PROSPĚCHOVÁ STIPENDIA AR 2011/2012

Vyhláška Fakulta architektury ČVUT

Prospěchové stipendium za studijní výsledky v AR 2011/2012 bude vypláceno na FA

ČVUT na základě splnění podmínek daných Stipendijním řádem ČVUT.

Rozhodným úsekem pro výplatu prospěchového stipendia je celý akademický

rok (oba semestry AR 2011/2012). Písemnou žádost předloží studenti do 15.října

2012 na studijní oddělení paní Svobodové, č. místnosti 149, přízemí.

Stipendium bude vypláceno jednorázově za 10 měsíců. Studentům, kteří v akademickém

roce 2012/2013 zpracovávají pouze diplomovou nebo bakalářskou práci

a skládají státní zkoušky, se přiznává stipendium pouze po dobu pěti měsíců.

Prospěchové stipendium je vypláceno bezhotovostně v českých korunách. Žadatel

uvede v žádosti o stipendium bankovní spojení, které má být pro výplatu stipendia

použito.

Tabulka pro výplatu prospěchového stipendia:

VÁŽENÝ PRŮMĚR

KČ/MĚSÍC

KČ/MĚSÍC = KČ/MĚSÍCŮ

1,00 1.500,- 15.000,-

1,01 až 1,20 1.000,- 10.000,-

1,21 až 1,5 600,- 6.000,-

1,51 až 1,8 400,- 4.000,-

Vyhláška je v souladu se Stipendijním řádem ČVUT v Praze.

Projednáno v Akademickém senátu FA ČVUT dne : 23 .5. 2012

V Praze dne 23. 5. 2012

prof. Ing. arch.-ir. Zdeněk Zavřel

děkan FA ČVUT

V. 040


D. STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDENTY ČVUT

II.

ÚPLNÉ ZNĚNÍ

STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU PRO STUDENTY

ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE

ZE DNE 7. DUBNA 2009

ČÁST PRVNÍ

Článek 1

Základní ustanovení

1. Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze

(dále jen „ČVUT“) se vydává podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb.,

o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),

ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) jako součást vnitřních předpisů ČVUT

a v souladu se Statutem ČVUT. Obsahuje pravidla pro studium v bakalářských,

magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách,

ČVUT a vysokoškolských ústavech (dále jen „fakulta“).

2. Část druhá, pátá, šestá a sedmá se vztahuje na studenty, kteří studují

v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech

uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia.

3. Část třetí se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných bakalářských

a magisterských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách

studia.

4. Část čtvrtá se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných doktorských

studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia.

ČÁST DRUHÁ

BAKALÁŘSKÉ, MAGISTERSKÉ A DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY

Článek 2

Organizace akademického roku

1. V souladu s § 52 odst. 2 zákona stanoví rektor začátek akademického roku, začátek

organizované výuky a po projednání v kolegiu rektora vyhlásí závazný harmonogram

akademického roku ČVUT.

2. Harmonogram akademického roku ČVUT stanovuje zejména začátek a konec výuky,

zkouškového období, období prázdnin, praxí a dalších akademických aktivit.

3. Děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu (dále jen „děkan“) vyhlásí časový plán

V. 041


akademického roku pro fakultu. Časový plán je na rozdíl od harmonogramu AR ČVUT

doplněn o období, v němž se konají státní zkoušky, přijímací zkoušky a další akademické

aktivity specifické pro fakultu.

4. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr, zkouškové období zimního

semestru, zkouškové období letního semestru a období prázdnin.

Článek 3

Studijní programy

1. ČVUT uskutečňuje akreditované studijní programy - bakalářské podle § 45 zákona,

magisterské podle § 46 zákona a doktorské podle § 47 zákona. Seznam

akreditovaných studijních programů ČVUT je zveřejněn na úřední desce ČVUT v Praze.

2. Studijní programy se uskutečňují na jedné nebo více fakultách.

3. Seznamy studijních programů uskutečňovaných na fakultě jsou vyvěšeny na úřední

desce fakulty. Seznamy studijních programů uskutečňovaných na více fakultách jsou

vyvěšeny na úředních deskách všech zúčastněných fakult.

4. Formy studia uskutečňované ve studijním programu jsou:

a) prezenční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována za

přítomnosti studenta ve výukových prostorách, v případě doktorského

studijního programu na školicím pracovišti,

b) distanční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována především

na základě samostatné práce studenta,

c) kombinovaná, při níž je výuka ve studijní programu kombinací prezenční

a distanční formy studia. Časový rozsah prezenční části kombinované formy

studia musí být uveden u všech studijních předmětů (dále jen „předmět“).

5. Studijní program se zpravidla člení na studijní obory. Studijní obor je složka

studijního programu a sestává ze systémově uspořádaných předmětů.

6. Standardní dobou studia je doba studia stanovená studijním programem vyjádřená

v rocích nebo semestrech, za kterou by student měl při průměrné studijní zátěži

studium dokončit.

7. Doba studia je doba od prvního zápisu do studia po přijetí do studijního programu

do ukončení studia podle čl. 20 odst. 1 a odst. 5. Do doby studia se započítávají

i všechna přerušení studia. Maximální doba studia v bakalářských a magisterských

studijních programech a magisterských studijních programech, které navazují

na bakalářské studijní programy, je dvojnásobkem standardní doby studia těchto

programů. Pro studium v doktorském studijním programu je maximální doba 8 let.

8. Doba studia nesmí překročit maximální dobu studia v příslušném stud. programu.

V. 042


9. V případě, že student řádně neukončí studium do uplynutí maximální doby studia,

studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 20 odst. 5 písm. b).

Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

10. Součástí studijního programu je studijní plán podle čl. 7 a čl. 30. Studijní plán

stanoví časovou a obsahovou posloupnost předmětů ve formě doporučeného plánu

studia v členění na akademické roky a semestry. Doporučený studijní plán respektuje

standardní dobu studia. Studijní plán studijního oboru může být koncipován jako

jednooborový, víceoborový nebo mezioborový.

11. Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu

může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která

realizuje obsahově související studijní program. Podmínky spolupráce upraví dohoda

zúčastněných vysokých škol.

12. Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce

se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul podle § 45 odst. 4, § 46

odst. 4 nebo § 47 odst. 5 zákona a případně také akademický titul zahraniční vysoké

školy podle legislativního stavu platného v příslušné zemi. Ve vysokoškolském

diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že

udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně

i na zahraniční vysoké škole.

Článek 4

Bakalářské studijní programy

Na fakultách se uskutečňují bakalářské studijní programy.

Článek 5

Magisterské studijní programy

Na fakultách se uskutečňují magisterské studijní programy a magisterské studijní

programy navazující na bakalářské studijní programy.

Článek 6

Doktorské studijní programy

1. Na fakultách se uskutečňují doktorské studijní programy.

2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálního

studijního plánu pod vedením školitele.

ČÁST TŘETÍ

STUDIUM

V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Článek 7

Studijní plány a předměty

1. Studijní plán je součástí studijního programu. Jeho aktualizaci projednává a schvaluje

vědecká rada fakulty nebo ČVUT po vyjádření příslušného akademického

V. 043


senátu. Základním výukovým modulem studijního plánu je předmět.

2. Předmět je charakterizován počtem výukových hodin v jednom týdnu, formou

výuky podle čl. 10, způsobem zakončení podle čl. 9 a počtem kreditů získaných při

jeho absolvování.

3. Před zahájením studijního programu fakulta zveřejní studijní plán v členění

na studijní obory, tj. seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro

řádné ukončení studijního programu. Studijní plán může umožnit i mezioborové

a víceoborové studium. Součástí studijního plánu je doporučený časový plán studia

tj. doporučení časového postupu zápisu předmětů, jehož dodržení umožní dokončit

studium ve standardní době studia.

4. Studijní plán je strukturován takto:

a) vymezuje jednotlivé předměty nebo jejich skupiny podle volitelnosti

na povinné, povinně volitelné a volitelné,

b) vymezuje návaznosti předmětů, pokud je to třeba,

c) stanovuje závazně kontrolované úseky studia (semestr, akademický rok,

blok studia),

d) určuje semestr, ve kterém je předmět obvykle vypisován.

Článek 8

Kreditový systém

1. Pro kvantifikaci studijní zátěže jednotlivých předmětů se užívá jednotný kreditový

systém, kde :

a) každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru

zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu,

b) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při

standardní době studia a doporučeném časovém plánu studia,

c) v semestru za 14 týdnů výuky představuje zátěž 30 kreditů,

d) v akademickém roce za 28 týdnů výuky představuje zátěž 60 kreditů,

e) hodnota kreditů přiřazená předmětu je celočíselná,

f) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, kumulovaný

počet kreditů je nástrojem pro kontrolu studia.

2. Kreditový systém ČVUT je kompatibilní s Evropským systémem převodu kreditů

(European Credit Transfer System) (dále jen „ECTS“) usnadňující mobilitu studentů

v rámci evropských vzdělávacích programů.

Článek 9

Způsob zakončení předmětu

1. Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu,

vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací. U předmětu, kde je studijním plánem

předepsán zápočet i zkouška, je udělení zápočtu podmínkou pro konání zkoušky

z příslušného předmětu.

V. 044


2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student řádně ukončil předmět a tím

získalpřiřazený počet kreditů.

3. Předměty, které student úspěšně neukončil, si může zapsat podruhé. Každý

předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát.

Článek 10

Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace

1. Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolované

vlastní samostatné práci.

2. Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty,

různé typy cvičení, laboratoře, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze.

3. Formy organizované výuky jsou charakterizovány takto:

a) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané

disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení.

b) Semináře, ateliéry a projekty jsou formy organizované výuky, při nichž

je akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce

studentů za přítomnosti učitele. Významnou součástí této formy

výuky je zpravidla prezentace výsledků vlastní práce studentů a diskuse.

Fakulta vytváří podmínky pro tyto formy výuky zabezpečením přístupu

studentů do knihoven, rýsoven, ateliérů, laboratoří, studoven

a k počítačové síti.

c) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na

přednáškách nebo zadané k samostatnému studiu při aktivní účasti

studentů. Specifickým typem cvičení jsou experimentální laboratorní

práce, práce na počítačích a výuka v terénu. Absolvování cvičení může být

podmíněno kontrolovanou domácí přípravou.

d) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultacím a kontrole úkolů

zadaných k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení,

popřípadě i jiné formy výuky.

4. Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejí z požadavků

studentů.

5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované

výuky je zpravidla kontrolována a požadavky pro účast stanoví příslušný vedoucí

katedry nebo ústavu (dále jen „katedra“).

6. Přednášky vedou zpravidla profesoři a docenti. V odůvodněných případech může

vedením přednášky pověřit na návrh vedoucího katedry děkan i jiného akademického

pracovníka nebo uznávaného odborníka.

7. Na výuce podle odstavce 3 písm. b) až d) se mohou podílet i studenti doktorských

studijních programů a vynikající studenti magisterských studijních programů, které

se souhlasem vedoucího katedry pověří výukou učitel odpovědný za předmět.

V. 045


Článek 11

Ověřování studijních výsledků

1. Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu

zápočtem (z), klasifikovaným zápočtem (kz), zkouškou (zk) nebo jejich kombinací.

Student je povinen při ověřování studijních výsledků předložit na žádost vyučujícího

průkaz studenta.

2. Zvládnutí látky obsažené v souboru předmětů v souvislostech a vazbách

se prověřuje soubornou zkouškou, pokud je po definovaném bloku studia ve studijním

programu stanovena.

3. Děkan stanoví konečné termíny, do nichž lze získat zápočet, klasifikovaný zápočet

z předmětů zapsaných v příslušném semestru nebo akademickém roce a konat

zkoušky.

Článek 12

Zápočet a klasifikovaný zápočet

1. Zápočtem se potvrzuje, že student splnil vymezené požadavky, jimiž bylo

na začátku výuky předmětu udělení zápočtu podmíněno.

2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění na začátku výuky

vymezených požadavků a úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm.

3. Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci

udělování zápočtu, nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje vedoucí katedry. Pokud

student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může

si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání povinného nebo povinně

volitelného předmětu zápočet nezíská, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm.

b) zákona a podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci

se vztahuje § 68 zákona.

4. Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu.

Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem jeho

udělení. Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí učitel zapsáním písmenné zkratky,

uvedením slovního vyjádření klasifikačního stupně v závorce a podpisem s datem

jeho udělení. Klasifikační stupeň F se do výkazu o studiu neuvádí.

5. Získání zápočtu a hodnocení klasifikovaného zápočtu katedra neprodleně předá

do informačního systému. Způsob tohoto hlášení určí děkan. Katedra je povinna vést

o výsledcích zápočtů a klasifikovaných zápočtů vlastní písemné záznamy nezávislé

na informačním systému a archivovat je po dobu deseti let.

Článek 13

Zkouška

1. Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci

předmětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia

a schopnostzískané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky

hodnotí učitel klasifikačním stupněm.

V. 046


V. 047

2. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkoušky

mohou být i komisionální.

3. Termíny a místo zkoušek, jakožto i způsob přihlašování ke zkoušce a forma

zkoušek musí být zveřejněny učiteli katedry s dostatečným předstihem a

přiměřeným způsobem. Za celkovou organizaci zkoušek a vyhlášení pravidel

odpovídá vedoucí katedry.

4. Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou F, může konat zkoušku

v prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném termínu

klasifikován známkou F, může konat zkoušku ve druhém opravném termínu. Další

opravná zkouška je nepřípustná.

5. Pokud student při prvním zapsání předmětu zkoušku úspěšně nesložil, může

si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání povinného nebo povinně

volitelného předmětu student zkoušku úspěšně nesložil, studium se ukončuje podle

§ 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této

věci se vztahuje § 68 zákona. Další opravná zkouška je nepřípustná.

6. Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející

uvede písmennou zkratku, slovní vyjádření klasifikačního stupně v závorce, datum

konání zkoušky, nebo datum konání její poslední části a připojí svůj podpis.

Klasifikační stupeň F se do výkazu o studiu neuvádí.

7. Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím

hodnocen klasifikačním stupněm F.

8. O organizaci zkoušek a o oprávněnosti omluvy při neúčasti na zkoušce rozhoduje

vedoucí katedry. Pokud se přihlášený student při neúčasti na zkoušce řádně

neomluví nebo se včas neodhlásí, je klasifikován stupněm F.

9. Hrubé porušení stanovených pravidel zkoušky může být hodnoceno jako

disciplinární přestupek.

10. Pokud student nebo zkoušející o to požádá, konají se opravné zkoušky před

tříčlennou komisí, kterou jmenuje vedoucí katedry. V případě písemné zkoušky bude

provedeno komisionální hodnocení. Je-li zkoušejícím vedoucí katedry, jmenuje komisi

děkan.

11. Výsledek zkoušky předá katedra neprodleně do informačního systému. Způsob

předání výsledků zkoušek určí děkan. Katedra je povinna vést o výsledcích zkoušek

vlastní písemné záznamy nezávislé na informačním systému a archivovat je po dobu

deseti let.

Článek 14

Souborné zkoušky

1. Soubornou zkouškou se ověřuje zvládnutí souvislostí ve vymezeném souboru

předmětů. Souborná zkouška má písemnou, ústní nebo kombinovanou formu.

2. Požadavky souborné zkoušky stanoví studijní program. Organizaci, pravidla

a termíny pro její konání stanoví děkan nejpozději 3 měsíce před jejím konáním.


3. Souborná zkouška ústní se koná před komisí, kterou jmenuje děkan. Písemná

souborná zkouška nebo její část je hodnocena komisionálně. Komise je nejméně

tříčlenná. Předsedou komise je profesor nebo docent.

4. Soubornou zkoušku lze opakovat jednou. Pokud ani při opakování student

soubornou zkoušku nesloží nebo se k souborné zkoušce nedostaví podle odstavce 6,

studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).

Na postup v této věci se vztahuje § 68 zákona.

5. Pokud se student k souborné zkoušce nebo jejímu opakování nedostaví a do pěti

dnů se s uvedením důvodů písemně neomluví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje

se, jako by zkoušku nevykonal a je hodnocen klasifikačním stupněm F. Omluva

se podává děkanovi, který rozhoduje o jejím přijetí nebo odmítnutí.

6. Podíl na organizaci a konání souborné zkoušky ve studijním programu

uskutečňovaném na více fakultách se stanoví dohodou děkanů.

Článek 15

Klasifikační stupnice

1. Při hodnocení studia podle čl. 12 až 14 a 21 a 22 se užívá povinně klasifikační

stupnice, která je v souladu s klasifikační stupnicí ECTS.

Klasifikační stupeň ECTS

A

B

C

D

E

F

Bodové hodnocení

100 – 90

89 – 80

79 – 70

69 – 60

59 – 50

< 50

Číselná klasifikace

1,0

1,5

2,0

2,5

3

4

Česky

výborně

velmi dobře

dobře

uspokojivě

dostatečně

nedostatečně

Anglicky

excellent

very good

good

satisfactory

sufficient

failed

Klasifikační stupeň se užívá při zápisu do výkazu o studiu, číselná klasifikace

je evidována v informačním systému.

2. Pro potřeby návaznosti na původní stupnici platí převodní tabulka.

Klasifikace podle původní stupnice:

Původní stupnice 1 2 3 4

Slovně

výborně

velmi dobře

dobře

nevyhověl

Bodové hodnocení

100 – 86 |A| 85 – 70 |B,C| 69 – 50 |D,E|

49 – 0 |F|

Číselná klasifikace

1,0 ; 1,5

2,0 ; 2,5

3,0

4,0

Klasifikační stupeň ECTS

A, B

C, D

E

F

V. 048


Článek 16

Průměrná klasifikace studenta

Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném úseku studia (semestr, akademický

rok nebo jiný definovaný blok studia) je vyjádřena váženým studijním průměrem

definovaným následujícím vztahem.

Kp Zp

p

VP = ————;

Kp

p

kde:

Kp … je počet kreditů za předmět p ukončený zkouškou nebo klasifikovaným

zápočtem,

Zp… je klasifikace předmětu p a kde p... probíhá množinu všech předmětů

absolvovaných studentem v daném úseku studia, zakončených zkouškou

nebo klasifikovaným zápočtem.

Článek 17

Průběh studia

1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia ve studijním programu. Zápis

se koná na fakultě, na které se uskutečňuje příslušný studijní program. Uskutečňujeli

se studijní program na více fakultách, student se po celou dobu studia zapisuje

pouze na té fakultě, na které vykonal přijímací řízení. Zápis probíhá v termínu stanoveném

děkanem.

2. Imatrikulace je zapsání studenta do matriky studentů. Součástí imatrikulace

je imatrikulační slib, který student podepíše. Znění imatrikulačního slibu je uvedeno

v Příloze č. 5 Statutu ČVUT. Slavnostní imatrikulaci studentů bakalářských studijních

programů organizuje fakulta do 30 dnů po zahájení akademického roku.

3. Student má právo se v rámci studijního plánu zapsaného studijního programu,

studijního oboru a v souladu s tímto řádem účastnit cvičení, seminářů, kurzů, praxí,

laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat zápočty,

klasifikované zápočty a konat zkoušky.

4. Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program a studijní

obor povinné, povinně volitelné a volitelné.

5. Pokud se student nedostaví v určeném termínu k zápisu do příslušného semestru,

akademického roku nebo bloku studia a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením

důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze

studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b)

zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje

§68 zákona. Pokud se student do pěti dnů od tohoto termínu písemně omluví

a omluva bude děkanem uznána, stanoví studentovi děkan náhradní termín zápisu.

V. 049


6. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia

povoluje děkan na základě písemné žádosti. Děkan může z vlastního podnětu

studentovi přerušit studium, je-li toho potřeba k odvrácení újmy hrozící studentovi,

jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Studium

v tomto případě nebude přerušeno, pokud student do 10 dnů od doručení písemného

upozornění na možnost přerušení studia písemně vysloví nesouhlas. Děkan může z

vlastního podnětu přerušit studium studentovi, kterému vznikla povinnost uhradit

poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona a který tento poplatek

(ve výši a termínech stanovených konečným rozhodnutím po případném uplatnění

opravných prostředků) nezaplatil. Děkan též může z vlastního podnětu studentovi

přerušit studium, určí-li mu náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky podle

čl. 22 odst. 3 nebo termín pro opakování státní závěrečné zkoušky podle čl. 22 odst. 4,

pokud byla obhajoba bakalářské nebo diplomové práce hodnocena jinou známkou než

F. Minimální doba přerušení je jeden semestr. V době přerušení není osoba studentem.

V průběhu zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště

závažných důvodů. Přerušení studia nelze též povolit v případě, že po nástupu do

studia po přerušení by studentovi muselo být studium ukončeno podle

§56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na rozhodnutí děkana

o přerušení studia se vztahuje § 68 zákona. Rozhodnutí děkana se vyznačí do výkazu

o studiu a do dokumentace vedené o studentovi.

7. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdříve

po úspěšném ukončení prvního akademického roku.

8. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo

studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se

v daném termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako

nesplnění povinností a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b)

zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje

§ 68 zákona. Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout.

Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho,

jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené

doby přerušení studia.

9. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho

nebo více akademických roků podle individuálního studijního plánu, jehož průběh

a podmínky zároveň stanoví. Ostatní ustanovení tohoto řádu včetně standardní doby

studia, maximální doby studia a ukončení studia nejsou tímto dotčena. Neplnění

povinností stanovených v individuálním studijním plánu může být považováno za

důvod k ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).

Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

10. Studentovi, který byl přijat ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném

fakultou a již v minulosti v některém studijním programu uskutečňovaném touto

fakultou studoval nebo studoval ve studijním programu uskutečňovaném jinou

V. 050


fakultou ČVUT, popřípadě ve studijním programu uskutečňovaném jinou vysokou

školou v České republice nebo v zahraničí, může na základě jeho žádosti děkan povolit

započítání (uznání) úseku studia (semestr, akademický rok nebo blok) nebo

jednotlivých předmětů, pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let.

11. Studentovi, kterého ČVUT vysílá ke studiu na zahraniční vysokou školu,

se uznávají předměty a kredity získané na této zahraniční vysoké škole, pokud

odpovídají obsahu předmětů jeho studijního programu. O uznání rozhoduje děkan.

Článek 18

Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu

1. Kontrola studia se provádí v časově vymezených úsecích daných studijním plánem

studijního programu - semestr, akademický rok, blok studia.

2. Způsoby kontroly jsou stanoveny v dokumentaci studijního programu, včetně

podmínek pro jejich úspěšné splnění. Pokud student nesplnil některou z kontrol

studijních povinností během studia, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm.

b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm.b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje

§ 68 zákona.

3. Termíny a organizaci zápisu do studia stanoví děkan.

4. Minimální počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu:

doba studia:

studijní program: BAK MAG

za první semestr studia 15 20

za první akademický rok studia (2 semestry) 30 40

za každý další akademický rok studia (2 semestry) 40 40

za každý další akademický rok studia (2 semestry)

pokud část akademického roku nebyl studentem ČVUT

(přerušení studia, přestup) 20 20

Jiný počet kreditů může určit děkan v souladu s čl. 17 odst. 9 až 11.

5. Kredity za předměty zapsané a uznané podle čl. 17 odst. 10 nejsou považovány za

kredity získané v tomto semestru, akademickém roce nebo bloku studia. Započítávají

se pouze do celkového součtu kreditů studentem získaných.

6. Kontrola získaného počtu kreditů se uskutečňuje za semestr, akademický rok nebo

blok studia v souladu se studijním plánem studijního programu. Studentovi, který

nezíská ani minimální počet kreditů podle odstavce 4, se ukončuje studium pro

nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).

Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

V. 051


Článek 19

Přestupy

1. Student může nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku studia

podle čl. 18 odst. 5 požádat o přestup do studijního programu uskutečňovaného na

téže nebo kterékoliv fakultě ČVUT. Přestup lze povolit po úspěšném ukončení prvního

akademického roku studia též studentovi z jiné vysoké školy v České republice nebo

ze zahraniční vysoké školy. Podmínky přestupu a rozhodování o něm je v kompetenci

děkana přijímající fakulty, což platí i o zařazení studenta do konkrétního úseku studia

podle doporučeného časového plánu studia ve studijním programu uskutečňovaném

na přijímací fakultě.

2. Studentovi, který absolvoval studijní program, nebo jeho část, uskutečňovaný

na jiné fakultě ČVUT, na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, může

děkan na základě jeho žádosti uznat absolvované úseky studia (semestr, akademický

rok nebo blok) nebo jednotlivé předměty, pokud od jejich splnění neuplynulo více než

pět let. Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání)

jednotlivých předmětů.

3. Uznání podle odstavce 2 lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.

4. O přestupu na jiný studijní obor ve stejném studijním programu rozhoduje děkan,

stejně jako o přestupu na jinou formu studia ve stejném studijním programu.

5. Při přestupu studentů podle odstavce 4 se do doby studia podle

čl. 3 odst. 8 započítává doba od prvního zápisu do původního studijního programu

uskutečňovaného fakultou ČVUT.

6. Při přestupu studentů podle odstavce 1 se do doby studia podle

čl. 3 odst. 8 započítává doba studia odpovídající uznaným úsekům studia nebo

uznaným předmětům.

7. Děkan ve svém rozhodnutí o přestupu určí započítanou dobu studia.

Článek 20

Ukončení studia

1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia ve studijním programu. Dnem

řádného ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo

její poslední část.

2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání akademického titulu

je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu

a studijního oboru vydává ČVUT spolu s dodatkem k diplomu v česko-anglické verzi.

3. Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický

titul bakalář (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem), v oblasti umění se uděluje

akademický titul bakalář umění (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem).

4. Absolventům studia v magisterských studijních programech se uděluje v oblasti

technických věd akademický titul „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné před jménem),

v oblasti architektury akademický titul „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“

uváděné před jménem).

V. 052


5. Studium se dále ukončuje

a) zanecháním studia,

b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle tohoto

řádu,

c) odnětím akreditace studijního programu,

d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona,

e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona.

V případech uvedených v písmenech c) a d) je povinností ČVUT zajistit studentovi

možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu

na téže nebo jiné vysoké škole.

6. Absolventovi studia ve studijním programu podle odstavce 1 vydá děkan

na základě jeho žádosti doklad o vykonaných zkouškách.

7. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 5 se vydá doklad

o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu.

8. Dnem ukončení studia

a) podle odstavce 5 písm. a) je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán,

doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia,

b) podle odstavce 5 písm. b) je den doručení rozhodnutí o ukončení studia

podle § 68 zákona,

c) podle odstavce 5 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen “ministerstvo“),

d) podle odstavce 5 písm. d) je den, ke kterému ČVUT oznámilo zrušení

studijního programu,

e) podle odstavce 5 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia

nabylo právní moci.

9. Student, který ukončil studium podle odstavců 1 a 5, je povinen neprodleně odevzdat

průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek vůči ČVUT,

včetně vyrovnání poplatků.

Článek 21

Státní zkoušky

1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Průběh a vyhlášení

výsledků státní závěrečné zkoušky jsou veřejné.

2. Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise z profesorů, docentů a dále

další odborníky schválené vědeckou radou fakulty jmenuje děkan. Ministerstvo může

jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru.

O konání státní závěrečné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda

a všichni přítomní členové zkušební komise. Pro jeden studijní program (studijní

obor)

lze zřídit více zkušebních komisí. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5.

3. Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se ukončuje státní

závěrečnou zkouškou.

V. 053


Skládá se z několika částí, z nichž každá se klasifikuje zvlášť:

a) obhajoby bakalářské nebo diplomové práce,

b) ústních zkoušek z odborných předmětů nebo tematických okruhů,

c) případně dalších v souladu s odstavcem 5.

Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se mohou uskutečnit v různých termínech.

Zkušební komise hodnotí výsledek obhajoby a ústní zkoušky na neveřejném

zasedání.

4. Obhajoba bakalářské práce je součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském

studijním programu a obhajoba diplomové práce je součástí státní závěrečné zkoušky

v magisterském studijním programu. Pokud student neodevzdal

bakalářskou nebo diplomovou práci v určeném termínu, tuto skutečnost předem

písemně zdůvodnil a omluva byla děkanem uznána, stanoví děkan studentovi

náhradní termín odevzdání bakalářské nebo diplomové práce. Pokud se však student

řádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uznána, může si student zapsat

bakalářskou nebo diplomovou práci podruhé. Studentovi, který při opakovaném zápisu

bakalářskou nebo diplomovou práci neodevzdal v určeném termínu a tuto skutečnost

řádně neomluvil nebo omluva nebyladěkanem uznána, se ukončuje studium podle §

56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této

věci se vztahuje § 68 zákona.

5. Části a jednotlivé odborné předměty nebo tematické okruhy státní závěrečné

zkoušky jsou dány studijním programem, který také stanovuje jejich pořadí. Jednotlivé

části státní závěrečné zkoušky nemají trvat déle než 1 hodinu.

6. Předpoklady pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce nebo její části jsou dány

studijním programem.

7. Termíny konání státních závěrečných zkoušek nebo jejich částí stanoví děkan.

8. Pokud se student nedostaví v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a do

pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, je klasifikován

stupněm F. Nedodržení pětidenní lhůty může děkan ze zvlášť závažných důvodů,

zejména zdravotních, prominout.

9. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat včetně

jejího případného opakování nejpozději do 1 roku ode dne splnění všech ostatních

požadavků vyplývajících ze studijního programu. Tato doba se prodlužuje na 1, 5 roku

(18 měsíců) v případě, kdy studijní program v souladu s odstavcem 5 stanoví, že

student se může zapsat k obhajobě diplomové práce až po vykonání předepsaných

částí státní závěrečné zkoušky podle odstavce 3. Nesložení státní závěrečné zkoušky

v tomto termínu se posuzuje jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního

programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při

rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Za den splnění všech ostatních

požadavků vyplývajících ze studijního programu se považuje poslední den

zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl student zapsané předměty.

10. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat

V. 054


nejpozději v termínu daném maximální dobou studia uvedenou v čl. 3 odst. 8. Pokud

student takto státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se ukončuje podle § 56

odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci

se vztahuje § 68 zákona.

11. Zkušební komise je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích

členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V případě

rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

12. Jednání zkušební komise řídí její předseda nebo místopředseda. Jednací řád

zkušebních komisí stanoví směrnice děkana.

13. Způsob přihlašování studentů ke státní závěrečné zkoušce, jakož i organizační

zabezpečení státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice děkana.

Článek 22

Klasifikace státní závěrečné zkoušky

1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky i státní závěrečná zkouška jako celek

se klasifikují stupnicí podle čl. 15 odst. 1. Státní závěrečnou zkoušku je možné opakovat

pouze jednou.

2. Výslednou známku státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise

s přihlédnutím k hodnocení jejich částí včetně obhajoby diplomové nebo bakalářské

práce. Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena známkou

F, je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen známkou F.

3. Děkan studentovi určí náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky jestliže

se nedostavil v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo jejímu opakování,

jeho neúčast byla podle čl. 21 odst. 8 písemně řádně omluvena a omluva byla

děkanem uznána.

4. Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné zkoušky jestliže

a) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce

a svoji neúčast řádně do pěti dnů písemně neomluvil, nebo omluva nebyla

děkanem uznána,

b) jeho obhajoba bakalářské nebo diplomové práce nebo jiná část státní

závěrečné zkoušky byla hodnocena známkou F popřípadě všechny

předepsané části státní závěrečné zkoušky byly hodnoceny známkou F.

5. Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části nebo v těch částech, které

byly hodnoceny známkou F. Pokud byla obhajoba bakalářské nebo diplomové práce

hodnocena známkou F, je podmínkou pro opakování státní závěrečné zkoušky

přepracování bakalářské nebo diplomové práce. O způsobu přepracování rozhodne

děkan.

6. Studentovi, který se podle odstavce 4 i při opakovaní státní závěrečné zkoušky

nedostavil bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nebo obhajoba bakalářské nebo

diplomové práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena známkou

F, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).

Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

V. 055


Článek 23

Celkový výsledek studia

1. Celkový výsledek studia se hodnotí stupni

a) prospěl s vyznamenáním,

b) prospěl s pochvalou,

c) prospěl,

d) neprospěl.

2. Celé studium absolvuje s hodnocením „prospěl s vyznamenáním“ ten student, který

během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru podle čl. 16 nejvýše 1,50,

v průběhu studia byl nejvýše z jednoho předmětu klasifikován známkou E a státní

závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem A.

3. Celé studium absolvuje s hodnocením „prospěl s pochvalou“ ten student, který

během druhého a vyšších roků studia ve studijním programu se standardní dobou

studia tři a více let dosáhl celkového váženého studijního průměru podle čl. 16 nejvýše

1,50, v průběhu druhého a vyšších roků studia byl nejvýše z jednoho předmětu

klasifikován známkou E a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým

prospěchem A.

ČÁST ČTVRTÁ

STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Článek 24

Doktorský studijní program, jeho struktura, formy a délka

1. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje na ČVUT, jeho

fakultách a na pracovištích mimo ČVUT smluvně vázaných (dále jen „externí

pracoviště“). Na doktorské studijní programy uskutečňované

a) na dvou nebo více fakultách,

b) na ČVUT a jedné nebo více fakultách,

c) alespoň na dvou fakultách a externím pracovišti,

d) ve smluvně podložené spolupráci se zahraniční vysokou školou, která

realizuje obsahově související studijní program se vztahuje čl. 3 odst.

3. Školicím pracovištěm je pracoviště (katedra, vysokoškolský ústav, externí

pracoviště), kde probíhá odborná část studijního programu.

2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálních studijních

plánů (dále jen „ISP“) podle čl. 30 pod vedením školitele. Hodnotícím odborným

orgánem průběhu studia jsou zejména oborové rady, jejichž působení upravuje čl. 25.

3. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje ve formách, které jsou

uvedeny v čl. 3 odst. 4. Maximální doba studia ve všech jeho formách je stanovena

v čl. 3 odst. 8 a odstavci 8. Jmenovitá doba studia daná ISP je závislá na studijní zátěži

a přítomnosti studenta na pracovišti. Do jmenovité doby studia se nezapočítává doba

přerušení studia.

4. Jmenovitá doba prezenční formy studia v doktorském studijním programu je rovna

standardní době studia v délce nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Její délka je dána

V. 056


dobou schválenou pro jednotlivé akreditované studijní programy a studijní obory.

U tříleté doby akreditace je možné prodloužení jmenovité doby prezenční formy

studia až o jeden rok.

5. Jmenovitá doba studia v doktorském studijním programu v distanční formě studia

je rovna standardní době studia a může být prodloužena až po maximální dobu

studia.

6. Jmenovitá doba studia v doktorském studijním programu v kombinované formě

studia je rovna standardní době studia a může být prodloužena až po maximální dobu

studia.

7. Studium v doktorském studijním programu je možné na základě schváleného ISP

a v souladu s čl. 30 absolvovat i ve zkrácené době.

8. Disertační práce musí být podána nejpozději do 7 let od zápisu do studia a studium

musí být ukončeno do 8 let od zápisu do studia v souladu s čl. 3 odst. 7 a čl. 33.

Prodloužit maximální dobu studia z důvodů prodlouženého řízení k obhajobě

disertační práce může ve výjimečných případech děkan.

Článek 25

Oborové rady

1. Oborová rada pro studium v doktorském studijním programu (dále jen „ORP“) je

základním odborným, kontrolním a hodnotícím orgánem studia (§ 47 odst. 6 zákona).

Za svou činnost odpovídá příslušné vědecké radě.

2. Je-li studium v doktorském studijním programu členěno na studijní obory, je ORP

členěna na oborové rady oborů (dále jen „ORO“), které zabezpečují odbornou hodnotící

činnost v rámci těchto studijních oborů. Činnost ORO a ORP vymezují odstavce 6 až 9.

3. ORP má minimálně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci

ČVUT; předsedové ORO jsou ze své funkce členy ORP. Každá ORO má nejméně pět

členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT.

4. Členy ORP a ORO mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci. Členy

ORP nebo ORO doktorského studijního programu uskutečňovaného pouze na jedné

fakultě jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty na základě

návrhu školicích pracovišť. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního programu

podle čl. 24 odst. 1 písm. a) až c) jmenuje a odvolává rektor po schválení Vědeckou

radou ČVUT na základě návrhu vědeckých rad fakult nebo externích pracovišť.

5. Předsedu ORP a ORO volí ze svého středu její členové na prvém zasedání ORP,

podle § 47 odst. 6 zákona.

6. ORP zejména:

a) kontroluje a hodnotí probíhající studium v doktorském

studijním programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně příslušné

vědecké radě,

b) pečuje o aktualizaci a rozvoj doktorského studijního programu a jeho

studijních oborů,

V. 057


c) iniciuje návrhy na úpravy nebo konstituování nových studijních oborů

v rámci doktorského studijního programu,

d) není-li ustavena ORO plní ORP funkci ORO podle odstavce 7.

7. ORO zejména:

a) schvaluje před přijetím uchazeče ke studiu návrh vedoucích školicích

pracovišť na rámcová témata nebo tematické okruhy disertačních

prací a školitele pro tato témata; po přijetí uchazeče na návrh školitele

schvaluje též školitele-specialisty podle čl. 28 odst. 1,

b) schvaluje ISP a jejich změny podle čl. 30 odst. 1, odst. 3 a odst. 6,

c) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky podle čl. 6 odst. 4 Řádu

přijímacího řízení ČVUT, složení komisí pro státní doktorské zkoušky podle

čl. 34 odst. 2 a komisí pro obhajoby disertačních prací podle čl. 35 odst. 2,

d) schvaluje oponenty disertačních prací podle čl. 35 odst. 4,

e) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném studijním oboru

doktorského studijního programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně

ORP podle odstavce 9.

8. Činnost a rozhodování ORO podle odstavce 7 písm. a) až d) může provádět

předseda ORO po projednání s členy ORO. O rozhodování je vyhotoven

písemný záznam.

9. ORP nebo ORO zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za rok,

zasedání řídí předseda ORP nebo ORO. Na zasedání ORP předkládají

předsedové ORO přehled aktivit oborů studia ve formě písemné

zprávy. Ze zasedání a všech usnesení ORP je pořízen zápis, který je

předkládán děkanovi nebo rektorovi a vedoucím školicích pracovišť.

Článek 26

Student doktorského studijního programu

1. Uchazeč se stává studentem doktorského studijního programu (dále jen

„doktorand“) dnem zápisu do studia v doktorském studijním programu. Zápis

se koná na fakultě, na které se uskutečňuje studijní program. Zápis probíhá v termínu

stanoveném děkanem. Doktorand je členem akademické obce fakulty a vztahují

se na něj práva a povinnosti vyplývající ze zákona a vnitřních předpisů ČVUT a fakulty

pro příslušnou formu studia. Základem studijních povinností je plnění ISP pod vedením

školitele.

2. Doktorand má nárok na 6 týdnů prázdnin v kalendářním roce.

3. Doktorand může studium přerušit, a to na základě písemné žádosti adresované

děkanovi podle čl. 30 odst. 6 písm. c); žádost obsahuje důvod a dobu tohoto přerušení.

Děkan může z vlastního podnětu doktorandovi přerušit studium, je-li toho potřeba

k odvrácení újmy hrozící doktorandovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním

plněním studijních povinností. Studium v tomto případě nebude přerušeno, pokud

student do 10 dnů od doručení písemného upozornění na možnost přerušení studia

V. 058


písemně vysloví nesouhlas. Děkan též může z vlastního podnětu doktorandovi

přerušit studium do termínu opakované státní doktorské zkoušky nebo obhajoby

disertační práce. Doba studia včetně přerušení studia nesmí být delší než je

maximální doba studia stanovená v čl. 24 odst. 8. Rozhodnutí děkana o přerušení

studia musí být vyhotoveno v souladu s § 68 zákona písemně a student může

do 30 dnů požádat o přezkoumání rozhodnutí. Doba přerušení studia

se nezapočítává do jmenovité doby studia.

4. Dokladem o studiu doktoranda je průkaz studenta a výkaz o studiu podle § 57

zákona.

5. Pokud se doktorand nedostaví v určeném termínu k zápisu do příslušného

semestru, akademického roku a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením

důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících

ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b)

zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje §

68 zákona. Pokud se doktorand do pěti dnů od tohoto termínu písemně omluví

a omluva je děkanem uznána, děkan stanoví studentovi náhradní termín zápisu.

Článek 27

Školitel

1. Školitel je garant odborného programu doktoranda a tématu jeho disertační práce.

2. Školiteli jsou profesoři, docenti, doktoři věd (DrSc.) a další význační odborníci

schválení příslušnou vědeckou radou na návrh děkana nebo rektora.

3. Školitel prostřednictvím vedoucího školicího pracoviště zpravidla navrhuje rámcové

téma nebo tematický okruh disertační práce. Téma je po schválení ORO podle čl. 25

odst. 7 písm. a) vypisováno k přijímacímu řízení. Školitel se účastní přijímacího řízení

uchazečů přijímaných na jím navržené téma disertační práce. Při přijímací zkoušce

má právo veta na rozhodnutí o přijetí těchto uchazečů ke studiu na jím navržené

téma.

4. Vedoucí školicího pracoviště po souhlasu školitele předkládá návrh na jeho

jmenování do funkce školitele daného doktoranda. Školitele k danému tématu

disertační práce a přijatému doktorandovi jmenuje děkan.

5. V případě prokázaného neplnění povinností může být školitel odvolán. Odvolání

provádí děkan na základě návrhu předsedy ORO a po dohodě s vedoucím školicího

pracoviště.

6. Školitel se účastní státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ“) a obhajoby disertační

práce svého doktoranda včetně neveřejné části. Nemůže být členem komise pro SDZ

a komise pro obhajobu disertační práce, které o jeho doktorandovi rozhodují.

7. Školitel v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem

výsledků činnosti doktoranda.

8. Školitel může současně školit nejvýše 5 doktorandů. Zvýšení tohoto počtu pro

jednotlivé školitele povoluje děkan na návrh ORO, a to na základě výsledku studia

jejich doktorandů.

V. 059


9. Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně

jednou za rok, předkládá vedoucímu školicího pracoviště a předsedovi ORO hodnocení

plnění ISP v písemné formě.

Článek 28

Školitel-specialista, studijní garant

1. V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo

profesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitelspecialista,

který zabezpečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovy doktoranda.

Školitelem-specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho školitel.

Školitelespecialistu po schválení předsedou ORO jmenuje děkan.

2. Jestliže studijní program doktoranda je uskutečňován na akreditovaném externím

pracovišti (zejména Akademii věd České republiky) kde je i školitel, je děkanem na

základě návrhu vedoucího pracoviště, kde je doktorand veden, jmenován studijní

garant, který zabezpečuje příslušnou koordinaci s ČVUT a spolupodílí se na vedení

doktoranda zvláště v období studijního bloku.

Článek 29

Organizačně-technické zajištění studia v doktorském studijním programu

1. Administrativní stránku studia v doktorském studijním programu a agendu

doktorandů zajišťují oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost na fakultách (dále

jen „oddělení VVČ“) pod vedením proděkana nebo ředitele vysokoškolského ústavu.

2. Přednášky odborných předmětů v rámci studijního bloku vedou zpravidla profesoři

a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky pověřit na návrh

vedoucího katedry děkan i jiného akademického pracovníka nebo uznávaného

odborníka.

Článek 30

Individuální studijní plán a jeho změny

1. ISP je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve studiu

v doktorském studijním programu. Je sestaven školitelem po dohodě s doktorandem.

ISP se nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia předkládá ke schválení

předsedovi ORO. Po schválení je ISP závazný pro obě strany.

2. ISP obsahově i časově vymezuje studijní blok podle čl. 31 a samostatnou

vědeckovýzkumnou činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce

podle čl. 32. Obsah ISP je stanoven na závazném formuláři.

3. ISP se každoročně upřesňuje a spolu s každoročním hodnocením doktoranda

se předkládá předsedovi ORO.

4. Název disertační práce a její obsah je stanoven podle čl. 32 odst. 2 a je doplněn

do ISP.

5. Součástí náplně ISP doktoranda v prezenční formě studia je pedagogická praxe,

V. 060


sloužící především k rozvinutí prezentačních zkušeností. Tato praxe probíhá po dobu

čtyř semestrů v rozsahu průměrně 4 hod týdně. Výjimky z této pedagogické praxe

povoluje vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem.

6. Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat:

a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje předseda

ORO na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním

ISP nebo i mimo tento termín,

b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) - povoluje děkan

na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště;

školitel přikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený

předsedou ORO,

c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projed

nané se školitelem a vedoucím školicího pracoviště,

d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené

školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu

ISP, odsouhlasený ORO.

7. Změny podle odstavce 6 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem,

změny podle odstavce 6 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádosti

doktoranda adresované děkanovi.

Článek 31

Studijní blok

1. Studijní blok je úsek studia, v němž si doktorand prohlubuje své teoretické

a odborné vědomosti související s oborem studia v doktorském studijním programu

a tematickým vymezením své disertační práce. Sestává z absolvování souboru povinných

odborných předmětů podle odstavců 3 a 5, jazykové přípravy ukončené podle

odstavce 2 a odborné činnosti, prezentované vypracováním písemné studie

a rozpravou o disertační práci podle odstavců 6 a 7.

2. Jazyková příprava je dokumentována zkouškou nejméně z jednoho světového

jazyka (zpravidla angličtiny), kterou doktorand musí absolvovat před složením SDZ.

3. Povinné odborné předměty jsou jednosemestrální a jsou v ISP jmenovitě stanoveny.

Jejich počet je čtyři až šest; ISP může též stanovit formu absolvování těchto

předmětů (zejména přímou návštěvou přednášek, samostudiem a konzultacemi).

Každý povinný předmět je zakončen předmětovou zkouškou.

4. Doktorand může po dohodě se školitelem absolvovat i další volitelné předměty,

které nemusí být vždy zakončeny zkouškou.

5. Do souboru povinných odborných předmětů podle odstavce 3 je možno výjimečně

zařadit maximálně dva předměty ze studia v magisterském studijním programu,

jestliže doktorand prokazuje podstatnější neznalosti v daném oboru, v němž je tento

předmět uskutečňován a doktorand ho ve studiu v magisterském studijním

programu neabsolvoval.

V. 061


6. Součástí studijního bloku v odborné činnosti je studie, která je písemnou přípravou

na disertační práci. Obsahuje stručné shrnutí stavu studované problematiky ve světě

(souhrnnou rešerši), doplněnou o dosavadní výsledky vlastní práce v oblasti tématu

disertační práce. Tyto výsledky mohou být prezentovány též souborem předložených

publikací doktoranda.

7. Studie je na školicím pracovišti předmětem rozpravy o disertační práci, na jejímž

základě je pak stanoven definitivní název a náplň disertační práce. Rozpravy se účastní

školitel, vedoucí školicího pracoviště a člen ORO podle doporučení předsedy ORO; rozprava

může probíhat v cizím jazyce. Vedoucí školicího pracoviště stanoví nejméně jednoho

oponenta studie.

8. Studijní blok v ISP je rozvržen maximálně na 4 semestry u prezenční formy studia

nebo maximálně na 6 semestrů u distanční nebo kombinované formy studia.

9. Předměty studijního bloku a výsledky o jejich absolvování (zkoušky v případě

povinných a zkoušky nebo zápočty u volitelných předmětů) jsou zapsány ve výkazu

o studiu. Seznam předmětů je do výkazu o studiu zapisován po schválení ISP.

10. Hodnocení předmětových zkoušek a zkoušek jazykových probíhá podle klasifikační

stupnice „výborně“, „prospěl“, „neprospěl“.

11. Jestliže výsledek předmětové zkoušky je „neprospěl“, může doktorand zkoušku

opakovat, nejvýše však jednou. Opakované zkoušky se účastní školitel. V případě

opakovaného neúspěchu se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.

Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Článek 32

Disertační práce

1. Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého nebo uměleckého

úkolu; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat

a musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované výsle