Ekonomické aspekty změny klimatu, Sternova studie
Ekonomické aspekty změny klimatu, Sternova studie
Ekonomické aspekty změny klimatu, Sternova studie
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
STERNOVA STUDIE: <strong>Ekonomické</strong> <strong>aspekty</strong> <strong>změny</strong> <strong>klimatu</strong><br />
Úvodní slovo ministra životního prostředí ke Sternově zprávě<br />
Změna <strong>klimatu</strong> a její dopady představují v současné době jednu z nejvážnějších hrozeb celosvětového<br />
rozměru. Ačkoliv intenzita projevů globální <strong>změny</strong> <strong>klimatu</strong> je a bude odlišná v různých<br />
částech planety, její dopady v konečném důsledku pocítíme všichni. Z aktuálních výstupů<br />
Mezivládního panelu pro změnu <strong>klimatu</strong> (IPCC) obsažených ve Čtvrté hodnotící zprávě publikované<br />
2. února 2007 mj. vyplývá, že oteplování klimatického systému Země je jednoznačné<br />
a je patrné z pozorování růstu globální průměrné teploty vzduchu a oceánů, tání ledovců a zvyšování<br />
úrovně hladiny světových moří. Ze zprávy IPCC dále vyplývá, že bez zvýšení úsilí ve<br />
snižování emisí skleníkových plynů dojde ke zvýšení průměrné teploty povrchu Země o dalších<br />
1,8–4,0 °C v tomto století, což povede k nevratným změnám klimatického systému Země.<br />
Změna <strong>klimatu</strong> představuje komplexní problém související se všemi sektory ekonomiky.<br />
<strong>Sternova</strong> zpráva z tohoto hlediska představuje skutečný průlom v ekonomickém myšlení.<br />
Vyčísluje dopady <strong>změny</strong> <strong>klimatu</strong> na ekonomiku a potvrzuje ekonomickou výhodnost okamžité<br />
akce ke stabilizaci a následnému snižování emisí skleníkových plynů. Ještě stále je čas vyhnout<br />
se nejzávažnějším dopadům klimatických změn.<br />
<strong>Sternova</strong> zpráva se stala jedním z podkladů pro závěry Evropské rady, která definovala cíle<br />
a politiku transformace Evropy na vysoce efektivní ekonomiku s nízkými emisemi uhlíku. Zpráva<br />
tak přispěla k nalezení společné vůle dvaceti sedmi evropských zemí snižovat emise skleníkových<br />
plynů, zvyšovat podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů, nahrazovat benzín a naftu<br />
biopalivy a snižovat energetickou náročnost evropských ekonomik. Všechny tyto cíle jsou definovány<br />
pro členské státy jako závazné. To je skutečný průlom ve společné politice ochrany<br />
<strong>klimatu</strong>.<br />
Vedle přímého snížení emisí skleníkových plynů je nezbytné připravit adaptaci lidstva na dopady<br />
změnu <strong>klimatu</strong> v globálním měřítku. Účinnou a promyšlenou politikou je možné snížit emise skleníkových<br />
plynů jak v rozvojových, tak v rozvinutých ekonomikách. Stabilizaci koncentrace emisí<br />
skleníkových plynů je přitom možné realizovat současně s ekonomickým růstem. Toto poselství<br />
obsažené ve Sternově zprávě by mělo být pro lidstvo hlavní výzvou v boji proti změně <strong>klimatu</strong>.<br />
RNDr. Martin Bursík<br />
místopředseda vlády a ministr životního prostředí<br />
3
Change language