09.09.2014 Views

RIEMANNŮV INTEGRÁL - eAMOS

RIEMANNŮV INTEGRÁL - eAMOS

RIEMANNŮV INTEGRÁL - eAMOS

SHOW MORE
SHOW LESS

Transform your PDFs into Flipbooks and boost your revenue!

Leverage SEO-optimized Flipbooks, powerful backlinks, and multimedia content to professionally showcase your products and significantly increase your reach.

<strong>RIEMANNŮV</strong> <strong>INTEGRÁL</strong><br />

víme: S □ = c.(b – a)<br />

f(x) = c pro<br />

x∈〈a ,b〉<br />

∫ b<br />

a f xdx = ∫ b<br />

a cdx =[cx ]b a =cb−ca<br />

S Δ =<br />

1<br />

2 .1.2 = 1<br />

nadefinujeme si horní část f(x) = 2x;<br />

∫ 1<br />

0 f xdx= ∫ 1<br />

0 2x dx=[ x2 ] 1 0 =1<br />

x∈〈0,1〉<br />

U obdélníků a trojúhelníků se obsah obrazce dá spočítat pomocí integrálu<br />

∫ b<br />

a f xdx = obsah plochy mezi grafem funkce f a osou x na úseku x∈〈a ,b〉<br />

Platí určitě pro f lineární<br />

Chceme, aby to platilo pro co nejvíce funkcí f.<br />

f není spojitá => jak to propojit s určitým integrálem, protože ten není definován pro spojité funkce<br />

PROBLÉM => co dělat, když funkce není spojitá<br />

1) Vyplním plochu pod grafem funkcí co nejvíce obdélníky. Graf funkce se dotýká obdélníků shora<br />

2) Vyplníme plochu pod grafem funkce co nejvíce obdélníky. Graf funkce se dotýká obdélníků<br />

zdola.<br />

1) Obsah plochy mezi grafem a osou x bude větší než obsah vyšrafované plochy.<br />

2) Obsah plochy mezi grafem a osou x bude menší než obsah vyšrafované plochy.


porovnáváme supremum 1) a infinum 2)<br />

- pokud se rovnají, pak je to Riemannův integrál<br />

DĚLENÍ INTERVALU<br />

zapisuje se D<br />

a < x 1 < x 2 < x 3 < x 4 < b<br />

nazýváme dělení intervalu a,b s dělícími body x 1, x 2, x 3, x 4<br />

obecně: a < x 1 < …< x k < b, k ∈N<br />

NORMA DĚLENÍ a := x 0<br />

b := x k+1<br />

∥D∥ := největší vzdálenost mezi sousedními dělícími body dělení D<br />

∥D∥ := max ∣x i<br />

−x i−1<br />

∣ … i = 1,...x k+1<br />

Př: ∥D∥<br />

= 3 … největší možná vzdálenost jednoho dílku<br />

D:<br />

a = 0 a b = 10<br />

ZJEMNĚNÍ DĚLENÍ<br />

D 1 :<br />

D 2 :<br />

D 2 je zjemněním dělení D 1<br />

k≤n<br />

D 1 : a < x 1 < …< x k < b<br />

D 2 : a < z 1 < …< z n < b


{ x 1, x 2 ... x k } ⊂ {z 1, z 2, ... z n }<br />

Platí: D 2 zjemnění D 1 => ∥D 2<br />

∥≤∥D 1<br />

∥<br />

Nechť: f: 〈a , b〉R<br />

omezená funkce, D dělení intervalu 〈a ,b〉<br />

- oranžová plocha unázorňuje největší možný obdélník,<br />

která se vejde pod graf funkce f<br />

(a = x 0 )<br />

m k = inf f 〈 x k−1<br />

, x k<br />

〉<br />

m k = výška obdélníka, který má základnu 〈 x k−1<br />

, x k<br />

〉 a je nejvyší možný, který se vejde pod graf<br />

funkce f<br />

(a = x 0 )<br />

M k := sup f 〈 x k−1<br />

, x k<br />

〉<br />

m k = výška obdélníka, který má základnu 〈 x k−1<br />

, x k<br />

〉 a je nejnižší možný, který uvnitř obsahuje<br />

graf funkce f<br />

Vezmu konkrétně dělení D, zjistím pro něj hodnoty m 1 , m 2 , …. , M 1 , M 2 , ….<br />

obsah obdélníků (x k , x k-1 ) . m k respektive (x k , x k-1 )<br />

DOLNÍ SOUČET<br />

= součet obsahů obdélníků pod grafem / dolní odhad velikosti celé plochy pod grafem<br />

HORNÍ SOUČET<br />

= součet obsahů obdélníhů obsahujících graf / horní odhad velikosti celé plochy pod grafem<br />

SD≤obsah plochy≤s D<br />

D 2 je zjemněním dělení D 1 :<br />

D 1 : D 2 :


sD 2<br />

≥s D 1<br />

dolní obsash<br />

podobně:<br />

SD 2<br />

≥S D 1<br />

horní obsah<br />

Horní a dolní součet „spočítáme“ pro všechna možná dělení D intervalu 〈a ,b〉<br />

DOLNÍ <strong>RIEMANNŮV</strong> <strong>INTEGRÁL</strong><br />

R∫ b<br />

a f xdx := sup {s(D);D dělení}<br />

HORNÍ <strong>RIEMANNŮV</strong> <strong>INTEGRÁL</strong><br />

R∫ b<br />

a f x dx := inf {S(D);D dělení}<br />

V ideálním případě je horní = dolní<br />

<strong>RIEMANNŮV</strong> INTEGERÁL FUNKCE f NA 〈a ,b〉 , OMEZENÉ, EXISTUJE, POKUD<br />

R∫ b<br />

a f xdx = R∫ b<br />

a f xdx A JE ROVEN TÉTO JEJICH SPOLEČNÉ HODNOTĚ:<br />

označení: R∫ b<br />

a f x dx<br />

Platí: {D n<br />

} ∞<br />

n=1<br />

D n dělení intervalu 〈a ,b〉<br />

D n+1 je zjemnění D n pro všechna n∈N<br />

lim ∥D n<br />

∥=0<br />

n ∞<br />

Potom<br />

lim<br />

n ∞<br />

sD n<br />

=∫ b<br />

a f xdx ,<br />

Tedy pokud , tak R∫ b<br />

a f xdx= A<br />

lim S D n<br />

=∫ b <br />

a f xdx<br />

n ∞

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!