požárnà bezpeÄnost staveb - Äasopis stavebnictvÃ
požárnà bezpeÄnost staveb - Äasopis stavebnictvÃ
požárnà bezpeÄnost staveb - Äasopis stavebnictvÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Zvláštním oborem praktické působnosti<br />
profesora Hacara byly rekonstrukce<br />
průmyslových a historických<br />
<strong>staveb</strong> poškozených za války, nebo<br />
dalšími vnějšími vlivy (požáry), ale<br />
též stavby zvláštní důležitosti. Zvláště<br />
záslužná je jeho účast na záchraně<br />
historických <strong>staveb</strong>ních památek,<br />
jako je Míčovna a Belvedér na Pražském<br />
hradě, kostel a klášter Na Slovanech<br />
v Praze, arciděkanský kostel<br />
v Ústí nad Labem, na úpravách<br />
pražského Karolina, Strahovského<br />
kláštera, Betlémské kaple nebo<br />
kláštera kajetánů v Praze, záchranné<br />
práce na hradech Orlík a Zvíkov a na<br />
řadě dalších památkově chráněných<br />
objektů.<br />
Poradenská činnost<br />
Poradenská činnost Bedřicha<br />
Hacara se uplatnila v době jeho působení<br />
v ústavu téměř na každé významnější<br />
stavbě na území Čech,<br />
Moravy a Slovenska. Bylo by velmi<br />
nesnadné provést alespoň neúplný<br />
výčet <strong>staveb</strong>, u nichž pomohl při<br />
řešení různých obtíží. Účast na<br />
těchto pracích byla výbornou školou<br />
i pro ostatní pracovníky ústavu.<br />
Jednalo se přitom o koncepční<br />
otázky týkající se zakládání <strong>staveb</strong>,<br />
konstrukčního pojetí, detailů konstrukce<br />
i technologie, jako tomu<br />
bylo například při stavbě vysokých<br />
betonových komínů v Praze – Karlíně<br />
nebo v Brně. Profesor Hacar se<br />
podílel svými radami i na stavbách<br />
velkých přehrad nejen u nás (Štěchovice,<br />
Slapy, Křímov, Žermanice,<br />
Vír, Lipno, Orlík atd.), ale i v tehdejší<br />
Jugoslávii a v Rumunsku. V souvislosti<br />
s projekty skořepinových<br />
konstrukcí přednášel rovněž ve<br />
Varšavě, Lodži, Bělehradě a v Sarajevě.<br />
Díky svým zkušenostem<br />
a znalostem byl rovněž jmenován<br />
členem řady komisí, např. Komise<br />
pro výstavbu hlavního města Prahy,<br />
Komise pro posouzení projektu<br />
vodního díla Orlík a pro přemostění<br />
orlické nádrže, Komise pro cement<br />
a beton, atd.<br />
Archivní materiály<br />
z pozůstalosti<br />
O málokterém technikovi z jeho<br />
éry jsou dnes zachovány písemné<br />
dokumenty i zvukové materiály<br />
tak kompletní, a proto z hlediska<br />
dějin vědy, techniky i školství tak<br />
cenné, jako o Bedřich Hacarovi.<br />
Jeho biografické dokumenty<br />
z pozůstalosti, doklady o studiu,<br />
podklady i výsledky vědecké i pedagogické<br />
práce, bohaté expertní<br />
činnosti za celou dobu jeho aktivity<br />
na ČVUT i ČSAV jsou uloženy<br />
především v Archivu ČVUT, jehož<br />
význam není vždy dostatečně<br />
doceněn. Materiály, zpřístupněné<br />
jeho pracovníky, umožnily i toto<br />
připomenutí geniální osobnosti<br />
českého stavitelství. Příkladem<br />
složité opravy i ukázkou tehdejších<br />
možností a přístupu k záchraně<br />
válkou poškozené památky je realizovaná<br />
záchrana arciděkanského<br />
kostela v Ústí nad Labem. Při popisu<br />
a fotodokumentaci opravy bylo<br />
využito materiálů, poskytnutých<br />
Archivem ČVUT z pozůstalosti<br />
profesora Hacara.<br />
Unikátní oprava kostela Nanebevzetí<br />
Panny Marie v Ústí nad<br />
Labem, řešená za účasti profesora<br />
Bedřicha Hacara<br />
V dubnu 1945 bylo letecky bombardováno<br />
Ústí nad Labem. Při<br />
náletu byla vážně poškozena<br />
dominanta města, arciděkanský<br />
kostel Nanebevzetí Panny Marie,<br />
z roku 1318, se současnou novogotickou<br />
podobou po přestavbě<br />
podle návrhů Josefa Mockera<br />
v 19. století. Do nejbližšího okolí<br />
spadlo a vybuchlo pět leteckých<br />
bomb USA GP 1000 LB (hmotnost<br />
trhaviny 300 kg TNT). Ty zasáhly<br />
chrámovou loď a nejbližší okolí<br />
věže, jež byla porušena na dvou<br />
protilehlých stranách svislou trhlinou<br />
až 130 mm širokou, táhnoucí<br />
se od zvonice do základů. Obě<br />
části věže se přitom posunuly<br />
tak, že se osa věže vychýlila. Pod<br />
základy byla dodatečně zjištěna<br />
dutina o obsahu 3,5 m³. Další,<br />
šestá bomba, která pronikla kněžištěm<br />
a klenbou dovnitř kostela<br />
do hloubky 4 m pod jeho dlažbu,<br />
naštěstí nevybuchla a byla posléze<br />
odstraněna a zneškodněna.<br />
Záchrana celého objektu spočívala:<br />
■ V dočasném zabezpečení vychýlení<br />
věže ve dvou kolmých směrech<br />
dřevěnou konstrukcí. Původní<br />
vychýlení vrcholu věže kolmo na<br />
osu chrámu bylo po bombardování<br />
1000 mm, při zajišťování vzrostlo<br />
ještě o dalších 860 mm. Ve směru<br />
kolmém činila konečná výchylka<br />
450 mm.<br />
■ Zainjektování zdiva věže, hlavně<br />
v okolí trhlin. Předtím byly<br />
široké trhliny v celé tloušťce<br />
kamenného zdiva pečlivě zabetonovány.<br />
Na protilehlých stranách<br />
trhlin bylo porušené zdivo<br />
provrtáno, do vrtu byla vložena<br />
ocel Roxor Ø R 28 a poté zainjektována.<br />
Vzdálenost vrtů byla<br />
1,2 až 1,7 m. Věž byla vyztužena<br />
vytvořením tří železobetonových<br />
podlaží roštové soustavy s obvodovými<br />
obrubami zapuštěnými<br />
do starého zdiva. Aby se zabránilo<br />
dalšímu vzájemnému posuvu<br />
zdiva, byly obě části věže spojeny<br />
železobetonovými hmoždíky<br />
rybinového tvaru.<br />
■ V obvodovém stažení a rozšíření<br />
základového zdiva věže železobetonovým<br />
vnějším pásem tak, aby<br />
při konečném dosednutí na základovou<br />
půdu bylo její zatížení menší<br />
než 3,5 kg/cm² (při váze věže cca<br />
8000 t). Rovněž základy čtyř štíhlých<br />
kamenných sloupů s kanelurami<br />
o opsaném průměru 800 mm<br />
byly rozšířeny obetonováním.<br />
■ V dozdění vybombardovaného<br />
obvodového zdiva a zhotovení<br />
dvou gotických oken s kamennými<br />
příčlemi a sloupky podle původního<br />
tvaru.<br />
■ V doplnění části diamantové<br />
klenby zasažené bombami železobetonovou<br />
skořepinou tloušťky<br />
50 mm původního tvaru s kamennými<br />
žebry, rovněž původního<br />
uspořádání.<br />
■ Ve zpevnění ostatních částí kleneb<br />
porušených trhlinami rubovou<br />
vyztuženou stříkanou omítkou<br />
tloušťky 30 mm.<br />
■ V opravě části poškozené střešní<br />
konstrukce dřevem.<br />
Po této úpravě je arciděkanský<br />
kostel Nanebevstoupení Panny<br />
Marie v Ústí nad Labem jediný<br />
kostel v České republice s věží<br />
vychýlenou o téměř 2 m od<br />
svislé osy při výšce 56 metrů.<br />
Jde o nejvíce vychýlenou věž na<br />
sever od Alp. ■<br />
▼ Zajištění arciděkanského kostela v Ústí nad Labem při opravě po náletu<br />
<strong>staveb</strong>nictví 11–12/11 19