datové schránky - HospodáÅská komora Äeské republiky
datové schránky - HospodáÅská komora Äeské republiky
datové schránky - HospodáÅská komora Äeské republiky
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Společník ve S větě podnikání<br />
Komora.cz | Měsíčník Hospodářské komory České <strong>republiky</strong> | 35 Kč ve volném prodeji | ročník 10<br />
Bruselský<br />
labyrint:<br />
Srdce Unie<br />
posiluje svoji moc<br />
a vliv, zároveň<br />
i rozvíjí<br />
partnerství<br />
Hospodářská<br />
<strong>komora</strong> bojuje<br />
proti krizi na straně<br />
podnikatelů<br />
Zdeněk<br />
Stejskal:<br />
„Každý rukopis,<br />
který jsme vydali,<br />
je unikátní.“
ÚVODEM<br />
Svět se mění<br />
Ačkoli si to možná neuvědomujeme, jsme<br />
svědky událostí, které se sice nezdají být<br />
dramatické, ale které zásadním způsobem<br />
mění tvář světa, jak ho známe. Jednou z takových<br />
událostí je i spouštění datových<br />
schránek. Zatímco pošta dříve znamenala<br />
kontaktní místo s celým světem, postupně<br />
ubývalo důvodů, proč na ni chodit. Sotva se<br />
pořádně začaly používat faxy, už se na scénu<br />
dral e-mail a hned po něm další formy elektronické<br />
komunikace. Pro obálky s modrým<br />
pruhem však bylo nutno chodit neustále. Ale i to brzy skončí.<br />
Stejně tak se nám už podruhé otevírá možnost ovlivnit dění i na<br />
celoevropské úrovni. I když se vám může zdát Brusel a všechny jeho<br />
problémy vzdálené, má na naše životy vliv stejně jako parlament<br />
nebo krajská zastupitelstva.<br />
Budou to ty z těch významných dnů, kdy budeme všichni moci ovlivnit<br />
chod věcí veřejných. A pro dny, kdy takovou možnost nemáme,<br />
je tu Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong>, aby prosadila maximum<br />
zájmů pro podnikatelské subjekty a dobře fungující trh. Děkujeme<br />
za vaši přízeň.<br />
Ondřej Pohl<br />
šéfredaktor<br />
Obsah<br />
04 Datové schránky<br />
05 Rozhovor: Zdeněk Zajíček<br />
06 Bruselský labyrint<br />
07 Zeptali jsme se europoslanců<br />
10 Co se děje v Komoře<br />
12 Rozhovor: Jakub Stárek<br />
14 Projektové poradenství<br />
16 Rozhovor: Zdeněk Stejskal<br />
20 Mimosoudní řešení sporů<br />
22 Národní podnikatelská poradna<br />
24 CzechSkills 2009<br />
25 Hospodářská krize, separace odpadů a nový zákon<br />
o odpadech<br />
26 Evropská legislativa<br />
27 Národní legislativa<br />
28 Regionální konference OPPP<br />
30 Telegrafi cky<br />
32 Jak pracovat s negativními emocemi u sebe a druhých<br />
34 Biovíno – módní trend, či nutnost?<br />
36 Rafi novaný luxus v kombinaci s novými materiály<br />
40 Autonovinky<br />
42 Odpočet DPH u všech aut realitou!<br />
44 Komunitní servery<br />
48 Rozhovor: Martin Havlena<br />
50 Cyklistika, znovuzrozený český fenomén<br />
52 Jak na golf (IV.)<br />
54 Rozhovor: Jan Žáček<br />
56 Cestování<br />
58 Okénko do historie<br />
60 Informace z kultury<br />
62 Rozhovor: Emma Srncová<br />
Tiráž<br />
Časopis Komora.cz je distribuován:<br />
• členům Hospodářské komory ČR<br />
• V. I. P. osobnostem českého politického, společenského<br />
a hospodářského života<br />
• všem ambasádám ČR a českým centrům v Evropě<br />
• na jednotlivé hospodářské komory na různých<br />
stupních hierarchie a začleněná<br />
živnostenská společenstva<br />
• vládním agenturám<br />
• státní správě<br />
• 81 senátorům<br />
• 200 poslancům<br />
• všem 6 248 starostům v ČR<br />
• Vychází 11x ročně<br />
• Náklad 22 000 výtisků<br />
• Odebírá jej více než 13 000 firem v České republice<br />
Cílem časopisu je hájit zájmy podnikatelů, přinášet stanoviska<br />
Hospodářské komory České <strong>republiky</strong> a podnikatelů<br />
k legislativě a přispívat ke zlepšení podnikatelského<br />
prostředí v ČR.<br />
Komora.cz, časopis o podnikání a pro podnikatele.Vydání: 4/2009<br />
Toto číslo vyšlo: 20. 4. 2009 Příští číslo vyjde: 11. 5. 2009 Vydává:<br />
Comprehensive, a. s., Sabinova 7/707, 130 00 Praha 3 Inzerce: ArboMedia,<br />
Janáčkovo nábřeží 51, 150 00 Praha 5, Vít Mikyska, +420 731 193 862,<br />
vit.mikyska@arbomedia.cz, www.arbomedia.cz, Archa Nový svět, s. r. o.,<br />
Sabinova 7/707, 130 00 Praha 3, <strong>komora</strong>@archa-novysvet.cz Předplatné:<br />
Jiří Štefek, telefon: +420 266 721 444, mob.: +420 724 613 068, fax: +420 296<br />
646 201, stefek@<strong>komora</strong>.cz. Aktualizace členské základy: Jana Čitarská,<br />
telefon: +420 266 721 435, mob.: +420 724 613 972, fax: +420 266 721<br />
692 Redakční a nakladatelský servis: Archa Nový svět DTP: Archa<br />
Nový svět, s. r. o. Distribuce: Cortex, s. r. o., Poděbradská 61a, 198 00<br />
Praha 9, telefon +420 266 610 466, mail: info@cortex.cz Tiskne: KATOS.<br />
cz, s. r. o., 751 17 Horní Moštěnice, Nádražní 291/35 Šéfredaktor: Ondřej<br />
Pohl Design: Vladimír Trčka Sazba: Karel Roubal Foto na obálce: Luděk<br />
Krušinský Registrace MK ČR: E10663, ISSN 1802-1247 Nevyžádané<br />
příspěvky se nevracejí. Články označené PR jsou placenou reklamou.<br />
Redakce neodpovídá za pravdivost údajů uvedených v inzerátech. Užití<br />
článků nebo jejich částí podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském je<br />
možné pouze se souhlasem autora, případně vydavatele díla. Neoprávněný<br />
zásah do práv autora a vydavatele se trestá. Náklad: 22 000 výtisků Náklad<br />
ověřuje: Kancelář ověřování nákladu tisku ABC ČR, člen Mezinárodní<br />
federace kanceláří pro ověřování nákladů tisku (IFABC).<br />
3
datové schránky<br />
datové<br />
schránky<br />
– otázky<br />
a odpovědi<br />
O datových schránkách se toho v poslední době namluvilo více než dost. Přesto však stále zůstává okolo tohoto<br />
tématu mnoho otázek. Zde jsou ty nejdůležitější z nich.<br />
co vlastně jsou ty datové schránky?<br />
Velmi zjednodušeně řečeno, jedná se o podobný systém,<br />
jako jsou e-maily. Zabezpečení zpráv a hlavně<br />
jistota, že byly doručeny, však tento systém umožní<br />
nasadit i při oficiální komunikaci s orgány státní správy.<br />
Datové schránky tak nahradí notoricky známé obálky<br />
s modrým pruhem.<br />
kdy začnou schránky fungovat?<br />
Předpokládá se, že se tak stane nejpozději do tří<br />
měsíců od zahájení účinnosti zákona – tedy do 1. 10.<br />
2009.<br />
kdo všechno si může o zřízení datové schránky<br />
zažádat?<br />
Fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická<br />
osoba. Pro orgány státní moci je její zřízení zakotveno<br />
v zákoně jako povinnost.<br />
Jak si datovou schránku zřídit?<br />
Můžete se obrátit přímo na ministerstvo vnitra, které<br />
má celý projekt na starosti, pohodlnější však bude<br />
využít služeb CzechPOINTu. Náležitosti, které budete<br />
muset doložit, najdete na webu www.datoveschranky.<br />
info.<br />
kolik to bude stát?<br />
Zřízení datové schránky je zdarma. V některých případech<br />
je nutné mít elektronický podpis, jehož vystavení<br />
přijde na 150 korun.<br />
co všechno budu pro provoz datové schránky<br />
potřebovat?<br />
Stačí počítač s připojením na internet.<br />
Bude existovat nějaký seznam datových schránek?<br />
S nějakým souhrnným seznamem subjektů, jimž byla<br />
vytvořena datová schránka, se z důvodu ochrany<br />
osobních údajů nepočítá. Bude však dotazem do databáze<br />
možno zjistit, zda příslušná osoba nebo instituce<br />
má datovou schránku.<br />
Jak dlouho budou datové zprávy uschovávány<br />
v datové schránce?<br />
Zprávy budou po otevření uloženy v systému po dobu<br />
90 dnů. Pak budou smazány, takže dlouhodobé uložení<br />
si musí uživatel zajistit sám.<br />
Jaké budou formáty datových zpráv pro podání<br />
na úřad?<br />
Datová zpráva může obsahovat jakýkoli typ elektronického<br />
dokumentu s výjimkou spustitelných a komprimovaných<br />
souborů. Na vstupu budou též vyloučeny<br />
přílohy obsahující škodlivý kód. Přesně bude formáty<br />
stanovovat prováděcí vyhláška, která nyní prochází tzv.<br />
vnitroresortním připomínkovým řízením. S největší<br />
pravděpodobností by se ale mělo jednat o formáty<br />
PDF, TIF a PNG.<br />
další podrobné a aktuální informace o datových<br />
schránkách najdete na webu na adrese<br />
www.datoveschranky.info nebo na infolince<br />
270 005 200.<br />
zdroj: Egovernment (číslo 3/2008)<br />
4 www.<strong>komora</strong>.cz
ozhovor<br />
rozhovor<br />
s náměstkem ministra<br />
vnitra Čr zdeňkem zaJíČkem<br />
pro Časopis <strong>komora</strong>.cz<br />
revoluce v komunikaci mezi občany a úřady<br />
i mezi úřady navzájem se blíží. 1. července<br />
2009 budou „spuštěny“ datové schránky. co<br />
to bude znamenat?<br />
Již odnepaměti máme představu úředníka spojenou<br />
s papírem a razítkem. To se právě od zmíněného 1.<br />
července změní. V účinnost vstoupí zákon 300/2008<br />
o „elektronických úkonech a autorizované konverzi<br />
dokumentů“, který jednak staví papírovou podobu<br />
dokumentu na stejnou úroveň jako podobu elektronickou<br />
a zároveň úředníkům ukládá, upřednostnit<br />
elektronickou komunikaci, právě prostřednictvím<br />
datových schránek, před komunikací papírovou.<br />
obecně se elektronizace spojuje s vyšší<br />
efektivitou. Bude tedy zavedení datových<br />
schránek znamenat zjednodušení komunikace<br />
podnikatelů s úřady?<br />
Právě zjednodušení, zlevnění a zefektivnění komunikace<br />
s úřady je jeden z hlavních důvodů, proč informační<br />
systém datových schránek budujeme. Při jeho<br />
využívání odpadne nepříjemná povinnost chodit na<br />
poštu. Přístup do datové schránky bude možný z jakéhokoliv<br />
místa na zeměkouli, kde bude k dispozici<br />
běžný počítač a internetové připojení. Očekáváme<br />
také, že díky prakticky okamžitému doručení dojde<br />
i ke zrychlení správních řízení. Umožní to institut<br />
doručené zásilky, ten předpokládá, že každá zásilka<br />
vložená do datové schránky je po lhůtě 10 dnů považována<br />
za vyzvednutou.<br />
podle zákona se datová schránka 1. července<br />
stane povinnou součástí života všech právnických<br />
subjektů, úřadů a institucí. s výjimkou<br />
daňových poradců a advokátů, ti mají čas<br />
ještě tři roky. máte představu, kolik datových<br />
schránek tak vznikne?<br />
Datové schránky budou dvojího druhu. Zřizované<br />
automaticky, což se týká právnických osob zapsaných<br />
v obchodním rejstříku, právnických osob zřízených<br />
zákonem a orgánů veřejné moci. Odhadujeme,<br />
že by jich mělo být asi 500 000. Druhou kategorií<br />
jsou schránky, o které si mohou zažádat fyzické osoby,<br />
toto číslo se nedá prozatím odhadnout.<br />
Jak bude systém datových schránek fungovat?<br />
Prostřednictvím datových schránek bude možné<br />
odesílat zprávy a přijímat zprávy. Systém je naprojektován<br />
jako uzavřený se zaručenou doručitelností.<br />
Znamená to, že žádná zpráva poslaná jejich prostřednictvím<br />
se nemůže ztratit. I proto bude systém datových<br />
schránek sloužit především k zasílání zpráv, které<br />
dnes posíláme doporučeně, do vlastních rukou,<br />
prostřednictvím proužkovaných obálek atp. Kromě<br />
samotného doručování je prostřednictvím datových<br />
schránek dále možné zjišťovat stavy odeslaných<br />
zpráv, přijímat doklady o dodání a doručení nebo<br />
ověřovat, zda má adresát datovou schránku. Datové<br />
schránky budou také umět pracovat s elektronickými<br />
formuláři.<br />
Z uživatelského pohledu budou datové schránky<br />
fungovat na obdobném principu, který dnes mnozí<br />
z nás znají z používání internetového bankovnictví.<br />
Ovládání bude tedy intuitivní a velice jednoduché.<br />
Je potřeba zároveň říci, že datová schránka není e-<br />
mail. Nejen pro onu již zmíněnou zaručenou doručitelnost,<br />
ale i s ohledem na samotnou komunikaci.<br />
Datovými schránkami budou navzájem komunikovat<br />
orgány veřejné moci. Také komunikace od orgánů<br />
veřejné moci směrem k ostatním subjektům, které<br />
mají datové schránky, bude vždy prováděna právě<br />
prostřednictvím datových schránek.<br />
Tyto subjekty se pak mohou samy rozhodnout, zda<br />
své podání vůči veřejné správě realizují prostřednictvím<br />
datových schránek, nebo „papírově“. Co ale<br />
rozhodně nebude zatím možné prostřednictvím datových<br />
schránek, to je komunikace mezi právnickými<br />
či fyzickými osobami navzájem.<br />
zatím jsme hovořili jen o těch subjektech,<br />
kterým bude datová schránka zřízena automaticky.<br />
Jak to bude probíhat? a co ti, kterým<br />
nebude schránka automaticky zřízena,<br />
ale mají o ni zájem, jak se mají zachovat?<br />
Automatické zřizování datových schránek bude<br />
probíhat následovně: Ministerstvo vnitra informuje<br />
příslušnou oprávněnou osobu – statutárního zástupce<br />
– o zřízení schránky a přitom jí zašle přístupové<br />
kódy. Po přihlášení je schránka funkční a mohou do<br />
ní proudit datové zprávy.<br />
Ostatní, tedy fyzické osoby a podnikající fyzické osoby,<br />
kterým datová schránka nebude zřízena automaticky,<br />
si mohou o zřízení požádat. Nejjednodušším<br />
způsobem je podat žádost prostřednictvím kontaktních<br />
míst veřejné správy Czech POINT. Další vhodný<br />
způsob je například elektronická pošta. Lze zaslat<br />
elektronicky vyplněnou žádost podepsanou zaručeným<br />
elektronickým podpisem, který je založen na<br />
kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným<br />
poskytovatelem certifikačních služeb.<br />
Přístupové údaje zasílá ministerstvo vnitra osobě,<br />
které byla datová schránka zřízena, nebo která o ni<br />
požádala. Ta také může určit pověřenou osobu, která<br />
bude určené úkony vykonávat v zastoupení.<br />
Jak to bude s ostatními právnickými osobami<br />
– například občanskými a neziskovými<br />
sdruženími? Budou si muset datové schránky<br />
zřizovat samy?<br />
Jak jsem již uvedl, automaticky bude datová schránka<br />
zřízena pouze orgánům veřejné správy a právnické<br />
osobě zapsané v obchodním rejstříku. Ti, kteří nejsou<br />
v této kategorii, si mohou, ale nemusí o zřízení<br />
datové schránky požádat, záleží tedy na jejich rozhodnutí.<br />
Ale samozřejmě budeme velice rádi, když<br />
těch, kteří na tento způsob komunikace přistoupí,<br />
bude co nejvíce.<br />
dají se vyčíslit úspory, které zavedení datových<br />
schránek bude znamenat?<br />
Pokud jde o úspory na poštovném, situace je velmi<br />
jednoduchá – vzhledem k tomu, že využívání systému<br />
bude pro podnikatele a občany bezplatné, uspoří<br />
při jeho využívání 100 procent nákladů, nemluvě<br />
o úsporách na vyhotovování papírových dokumentů.<br />
Na systému však uspoří i veřejná správa, odhadujeme,<br />
že tato úspora bude činit 200 až 300 milionů Kč,<br />
konkrétněji každý úřad ve svém rozpočtu uspoří 10<br />
až 20 % na poštovném. Od projektů si dále slibujeme<br />
i úspory za papír a tisk. Podstatné je, že tyto úspory<br />
zůstávají na samotných úřadech. Dá se tedy říci, že<br />
každý úřad pocítí ve svém rozpočtu úsporu, která<br />
bude záviset samozřejmě na tom, jak veliká je jeho<br />
současná korespondence a jak moc bude datové<br />
schránky využívat. (red)<br />
více informací na<br />
www.datoveschranky.info,<br />
www.egoncentrum.cz<br />
5
Bruselský laByrint<br />
Brusel posiluje svoji<br />
moc a vliv, ale zároveň<br />
rozvíjí i partnerství<br />
Sídlo evropských institucí má po letech více síly než kdy jindy, a to na úkor Štrasburku.<br />
Ten se stal kvůli pravidelným přesunům Evropského parlamentu noční můrou europoslanců.<br />
Na podzim loňského roku europoslanci zajásali, když jim spadl ve Štrasburku strop a mohli na plenární<br />
zasedání zůstat ve známém bruselském sále Hemicycle. Královské město Brusel je jednoduše dostupné<br />
vzdušně, ale i po zemi a má blízko do států Beneluxu, Francie a Velké Británie. Je prostě strategické<br />
a tím se Štrasburk ani Lucemburk chlubit nemohou.<br />
V dnes již více než milionovém městečku se jen<br />
na pár metrech čtverečních koncentrují desítky tisíc<br />
úředníků. Evropské instituce sčítají přes 33 tisíc<br />
zaměstnanců ze všech koutů Evropské unie včetně<br />
483 Čechů. Nejvíce zastoupeni jsou však Belgičané,<br />
po nich Francouzové a Italové. Brusel je tak trochu<br />
babylonská věž, všichni si tu ale kupodivu rozumějí.<br />
Je obvyklé, že během konverzace vystřídáte dva až<br />
tři jazyky. Jazyk si vybíráte dle nálady a leckdy hraje<br />
významnou roli to, že v daném jazyce existuje výraz,<br />
kterým onu věc vyjádříte přesně. V Evropské unii<br />
se používá 23 jazyků, každý europoslanec či premiér,<br />
ministr může hovořit svým mateřským jazykem.<br />
Evropská komise pracuje ve francouzštině, angličtině<br />
a němčině. Používání jednoho nebo tří jazyků značně<br />
procesy zrychluje a zjednodušuje. To vám mohou<br />
potvrdit nejen euroúředníci, ale též diplomaté stálých<br />
zastoupení a misí u EU, nevládních organizací,<br />
podnikatelských asociací a lobbisté, kteří v Bruselu<br />
sídlí nebo sem dojíždějí. Značná síla Bruselu tkví<br />
v partnerství, platformách a sítích. Pro 500 milionů<br />
evropských občanů v Bruselu působí přibližně<br />
16 500 lobbistů, kteří u evropských institucí hájí zájmy<br />
členských států, misí ze třetích zemí, mezinárodních<br />
organizací, podnikatelů včetně českých, zájmových<br />
sdružení, oborových asociací, odborů, spotřebitelů<br />
apod. Jejich náplní je často prosazování zájmů, reprezentace,<br />
účast v legislativním procesu, monitoring<br />
legislativy a výzev a informovanost členské základny.<br />
Svá zastoupení tu však mají i firmy, z českých například<br />
ČEZ a ČSA. Pomineme-li doplňkové aktivity<br />
a soustředíme-li se na pouhé hájení zájmů, zjistíme,<br />
že se lobbingu skutečně věnuje zhruba 15 000 osob<br />
na plný úvazek; jedna třetina z nich sídlí v Bruselu<br />
a zbývající dvě třetiny pracují v členských zemích.<br />
Daniel Guéguen, guru evropského lobbingu, upozorňuje<br />
ve své knize Evropský lobbing, že se může jednat<br />
až o 100 000 lobbistů na částečný úvazek. Přestože<br />
číslo vypadá na první pohled nadsazené, v přepočtu<br />
na každý členský stát je to průměrně „pouhých“<br />
3 700 lidí.<br />
Smyslem je ovlivnit přijímání evropské legislativy,<br />
rozdělování evropského rozpočtu a nové iniciativy<br />
evropských institucí. Česká republika je ještě stále<br />
čistým příjemcem a rozdíl mezi výdaji a příjmy<br />
do rozpočtu EU činil loni 22,8 mld. eur. Rozpočet<br />
Unie pro rok 2009 činí 133,845 mld. eur v závazcích<br />
a 116,096 mld. v platbách. V porovnání např. s rozpočtem<br />
Francie to není zas tak velká částka.<br />
Evropská unie se zabývá všemi oblastmi od obchodu<br />
přes zemědělství, vzdělání, spravedlnost, bezpečnost,<br />
inovace, malé a střední podniky, energetiku, až po<br />
zahraniční politiku. V oblasti vnitřního trhu s přímým<br />
dopadem na podnikatele přijímá až 80 procent<br />
předpisů. Jejich sledování a proces ovlivňování však<br />
na evropské úrovni nekončí a je nutné se o zbytek<br />
postarat „doma“. Do Bruselu denně dojíždí tisíce<br />
národních úředníků, kteří hájí zájmy členských států,<br />
každý občan zde má však i své europoslance. V současné<br />
době jich za Českou republiku v Bruselu působí<br />
24. Po červnových volbách to bude o dva méně.<br />
Denně sem však zavítají i vysocí představitelé ze třetích<br />
zemí a mezinárodních organizací.<br />
Prosazování zájmů u evropských institucí je vnímáno<br />
pozitivně jako způsob dosažení kompromisního<br />
stanoviska. Bruselští úředníci s lobbisty spolupracují.<br />
Jejich otevřenost a ochota k vyjednávání může být<br />
důvodem, proč 60 % z dotázaných uvedlo, že lze Unii<br />
považovat za příležitost pro prosazení zájmů, které<br />
nelze prosadit přes národní úroveň. To je pro české<br />
podnikatele výzvou, aby se více o evropská témata<br />
zajímali a snažili se je ovlivnit ve svůj prospěch. V loňském<br />
roce Evropská komise přijala nejvíce návrhů za<br />
celou dobu své činnosti.<br />
Brusel je mraveniště reprezentující 4 325 675 km 2<br />
a 500 milionů obyvatel, a přestože zde v průměru<br />
promoknete dvakrát týdně, má své velké kouzlo<br />
a sílu. (red)<br />
6 www.<strong>komora</strong>.cz
zeptali jsme se europoslanců<br />
ve Dnech 5. – 6. Června se BuDou<br />
v České repuBlice již poDruhé konat<br />
volBy Do evropského parlamentu<br />
Evropský parlament je největším parlamentním<br />
shromážděním na světě a jeho členové jsou voleni<br />
v přímých volbách. Je tak jedinou institucí Evropské<br />
unie, o jejímž složení rozhodují zásadně sami občané<br />
EU. Letos budou mezi 4. a 7. červnem hlasovat<br />
občané 27 zemí a zvolí 736 poslanců na příštích 5<br />
let. Volebními dny v České republice budou pátek 5.<br />
června a sobota 6. června 2009. Kandidáti se budou<br />
v jediném volebním obvodě - České republice, ucházet<br />
celkem o 22 křesel.<br />
„podíl evropské legislativy platný na národní<br />
úrovni dnes tvoří 64 procent, což je ve srovnání<br />
se situací před dvěma roky, kdy to byla<br />
zhruba polovina, výrazný nárůst.“<br />
Volby do Evropského parlamentu tak jsou nejen<br />
z tohoto pohledu pro nás velmi důležité a věci, které<br />
budou v příštích letech v Bruselu přijímány, budou<br />
ještě více ovlivňovat další politický a hospodářský<br />
vývoj České <strong>republiky</strong>, jako jedné z členských zemí<br />
Unie. Zájem o evropské volby se ale navzdory těmto<br />
očekáváním postupně snižuje. Nezbývá než věřit,<br />
že si každý uvědomí, jak jsou tyto volby pro české<br />
hospodářství důležité, a účast bude nakonec výrazně<br />
vyšší než v předchozích volbách.<br />
Zeptali jsme se europoslanců na následující otázky:<br />
1. Jak se liší realita dnešního europoslance od představ, se kterými jste do této funkce nastupoval? Připravilo<br />
vás toto prostředí o některé iluze?<br />
2. Na které priority jste se chtěl v rámci svého mandátu zaměřit? A jak se vám daří jejich prosazování?<br />
3. Jak můžete z pozice europoslance pomoci tuzemským firmám a českému podnikání?<br />
4. Mohl byste nám prosím popsat váš obvyklý den v Evropském parlamentu? Děláte něco pro to, aby vás tato<br />
náročná práce psychicky a fyzicky nevyčerpala?<br />
jan Březina (kDu-Čsl)<br />
Narozen 14. dubna 1954, Konice<br />
V současnosti je poslancem Evropského<br />
parlamentu za Českou<br />
republiku, zde je členem Skupiny<br />
Evropských lidových stran (Křesťanských<br />
demokratů) a Evropských demokratů.<br />
Člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Delegace<br />
pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Evropy.<br />
odpovídá<br />
1. Po příchodu do parlamentu jsme se všichni museli<br />
seznámit se skutečnostmi, že procedury a ostatní<br />
záležitosti, které se v Evropském parlamentu odehrávají,<br />
jsou složitější, než jsme si představovali. Je<br />
také mnohem obtížnější, pokud ve své vlastní frakci,<br />
tedy politické straně, chcete něco prosadit. Musíte<br />
znát postupy a musíte získávat spojence v těchto<br />
frakcích, které jsou složeny mnohonárodnostně.<br />
Duch parlamentu mě překvapil tím, že na rozdíl od<br />
parlamentů národních a i od toho našeho, jde mnohem<br />
více o dosažení konsensu v daných záležitostech.<br />
Konsensus je ceněn i politicky, takže z tohoto<br />
pohledu není oceňovaným vítězem ten, který získá<br />
vítězství za každou cenu, třeba i s menší převahou<br />
hlasů, ale ten, kdo dokáže dosáhnout v daných záležitostech<br />
politického konsensu.<br />
2. Do parlamentu mě přivedla legislativa kolem<br />
strukturálních fondů pro nové programové období<br />
mezi roky 2007–2013. Dostal jsem se k tomu jako<br />
náhradník v regionálním výboru a spolu s ostatními<br />
poslanci z nových členských zemí jsem měl možnost<br />
zapojit se do vyjednávání o co nejlepší podmínky<br />
s jejich startem. Ve svém hlavním výboru, tedy ve<br />
výboru pro průmysl, energetiku, vědu a výzkum,<br />
jsem měl možnost pracovat na legislativě ve velmi<br />
širokém rozpětí od politiky komunikační přes sedmý<br />
rámcový program pro vědu a výzkum, což je velký<br />
kus legislativy, ze kterého by Česká republika mohla<br />
mít velký prospěch, až po tzv. klimatický a energetický<br />
balíček, což je legislativa, která má položit základy<br />
společné energetické politiky Evropské unie.<br />
3. Moje náplň politiky v průmyslovém výboru ovlivňuje<br />
tuzemské firmy a české podnikání. S těmito<br />
firmami spolupracuji jak prostřednictvím jejich svazů,<br />
tak s jejich seskupeními. Kupříkladu mohu uvést<br />
spolupráci se Svazem chemického průmyslu, kde<br />
jsme se snažili ovlivnit chemickou legislativu Reach.<br />
Usilovali jsme s dalšími průmyslovými seskupeními,<br />
například se svazem automobilového průmyslu, aby<br />
přijímaná legislativa, která omezuje produkci oxidu<br />
uhlíku a dusíku, byla přijatelná a aby firmy v naší zemi<br />
mohly přežít, jelikož první návrhy vypadaly z tohoto<br />
hlediska dosti nebezpečně.<br />
4. Můj den, pokud jsem tedy v Bruselu, začíná v 7:00<br />
hod. ráno, tak jak jsem byl zvyklý u nás. V městě Evropské<br />
unie se začíná pracovat později, a proto mám,<br />
dá se říct, dvě hodiny docela volné a pro sebe. Je to<br />
doba, kdy mě nikdo neruší a dokážu si dobře uspořádat<br />
všechny potřebné záležitosti a připravit se. Obvykle<br />
od 9 hod ráno začínají buď výbory, frakce nebo<br />
plenární zasedání, jež bývají přerušeny v poledne,<br />
kdy vyrážíme na oběd opět do prostor Evropského<br />
parlamentu. Pak následuje, samozřejmě, odpolední<br />
program od 15 hod., který trvá zpravidla do 18:30.<br />
Někdy bývají součástí dne pracovní snídaně na určitá<br />
témata, což bývá kolem 8. hod. ranní. Různé přednášky<br />
a prezentace spojené se společenskými akcemi,<br />
které mají návaznost na náplň našich výborů, mohou<br />
probíhat ještě ve večerních hodinách.<br />
miloslav ransdorf (ksČm)<br />
Narozen 15. února 1953, Rakovník<br />
V současnosti je poslancem Evropského<br />
parlamentu za Českou<br />
republiku, zde je místopředsedou<br />
Skupiny konfederace Evropské sjednocené levice<br />
a Severské zelené levice.<br />
Místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,<br />
člen Delegace ve Výborech pro parlamentní<br />
spolupráci EU–Kazachstán, EU–Kyrgyzstán a EU<br />
–Uzbekistán a pro vztahy s Tádžikistánem, Turkmenistánem<br />
a Mongolskem.<br />
odpovídá<br />
1. Jsem spokojen s obsahem práce, kterou v pozici<br />
prvního místopředsedy výboru pro průmysl, výzkum<br />
a energetiku (ITRE) vykonávám, čtvrtým předmětem<br />
činnosti uvedeného výboru jsou informační technologie<br />
a podařilo se mi za dobu mého působení dosáhnout<br />
řady podstatných věcí pro český průmysl a spotřebitele<br />
v naší zemi. Byl jsem aktivní v oboru regulace<br />
chemického průmyslu (REACH), spustil jsem kroky<br />
vedoucí k regulaci roamingu (dnes jde o celý komplex<br />
telekomunikačního balíčku), pomohl jsem kompromisu<br />
u energetického balíčku, byl jsem zpravodajem<br />
v oblasti nanotechnologií a nyní jsem zpravodajem<br />
u tématu povinné ropné rezervy. Za svůj úspěch pokládám<br />
i účast při formování sedmého rámcového<br />
plánu pro vědu a výzkum. Iluze jsem neměl, ale získal<br />
jsem během těch pěti let lepší informace o formách<br />
ovlivňování rozhodovacích procesů v EU.<br />
2. Mou největší prioritou je energetika, také prosazení<br />
inovací jako cesty řešení dnešní krize. Výsledky<br />
nejsou špatné, ale nejsem úplně spokojený. Chtěl<br />
bych víc ovlivnit dění doma.<br />
3. Ano, přímo i nepřímo. K tomu je ale nutná lepší<br />
komunikace s hospodářskými subjekty v naší zemi.<br />
4. Můj běžný pracovní den v EP se liší podle toho,<br />
jde-li o týden v Bruselu, nebo ve Štrasburku, o týden<br />
výborový, nebo týden politických skupin atd. Ale<br />
volný čas prakticky nemám a v dobré kondici mne<br />
udržuje nejen moje dcera, ale i fakt, že jsem nevzdal<br />
odbornou práci. Před vydáním je momentálně pět<br />
knih. Jedna vyjde možná do voleb (kniha o energetice),<br />
čtyři až po volbách. Možná se podaří do voleb<br />
vydat i knihu Ekonomika pro člověka.<br />
7
novi pr<br />
zeptali jsme se europoslanců<br />
libor rouček (ČssD)<br />
Narozen 4. září 1954, Kladno<br />
V současnosti je poslancem Evropského<br />
parlamentu za Českou republiku,<br />
zde je členem Skupiny sociálních demokratů<br />
v Evropském parlamentu.<br />
Místopředseda Výboru pro zahraniční věci, člen Delegace<br />
pro vztahy s Íránem a Delegace pro vztahy s Čínskou<br />
lidovou republikou.<br />
odpovídá<br />
1. Nemyslím si, že bych v uplynulých pěti letech přišel<br />
o „iluze“ o Evropském parlamentu. Zaprvé už jsem<br />
prostředí částečně znal, jelikož jsem před volbami<br />
v roce 2004 jistý čas působil jako pozorovatel za Českou<br />
republiku. Především však je Evropský parlament<br />
dynamickou a velmi aktivní institucí, která je v centru<br />
evropské politiky a výrazně promlouvá do výsledné podoby<br />
evropské legislativy. A to způsobem, od kterého<br />
bychom se v českém politickém prostředí stále mohli<br />
učit.<br />
2. Hlavní oblastí mého zájmu vždy byla zahraniční politika<br />
Evropské unie a její působení ve světě. Jsem toho<br />
názoru, že v dnešním světě je pro Evropany lepší, postupují-li<br />
společně například ve vztazích se Spojenými<br />
státy, Čínou či Ruskem. Proto se také od roku 2004<br />
aktivně zapojuji do činnosti Zahraničního výboru Evropského<br />
parlamentu. Myslím si, že poměrně úspěšně,<br />
což bylo oceněno mimo jiné tím, že jsem byl zvolen<br />
prvním místopředsedou tohoto výboru.<br />
3. Jakožto poslanec Evropského parlamentu jsem také<br />
zákonodárcem. Českým podnikatelům a firmám se proto<br />
snažím pomáhat i tím, že usiluji o to, aby přijímaná<br />
evropská legislativa vytvářela příznivé podnikatelské<br />
prostředí. Evropská unie totiž přikládá podnikání, především<br />
malému a střednímu, velký význam a vnímá jej<br />
jako základ prosperity a dalšího rozvoje Evropy. Což je<br />
zpětně důležité i pro naše tuzemské firmy.<br />
4. Na práci europoslance je zajímavé, že je velmi pestrá.<br />
Je proto těžké říci, jak vypadá takový běžný pracovní<br />
den. V Bruselu a ve Štrasburku velkou část mého<br />
programu vyplňují rozličná jednání, počínaje zasedáním<br />
výborů či politické frakce a konče mnoha pracovními<br />
skupinami. Zároveň se snažím vymezit si prostor pro<br />
setkání se zájmovými skupinami či neziskovými organizacemi<br />
a v souvislosti s mými aktivitami v Zahraničním<br />
výboru také se zastoupeními třetích zemí. V mezičase<br />
se věnuji projednávané legislativě. Doma potom hodně<br />
času věnuji kontaktu s veřejností a zástupci podnikatelské<br />
sféry. V dobré fyzické i psychické kondici mě drží<br />
především sport a rodina. Když jdu se synem na fotbal,<br />
5. – 6. června:<br />
volby<br />
do Evropského<br />
parlamentu<br />
tak mohu alespoň na chvíli myslet na jiné věci než na<br />
práci a politiku.<br />
jan zahradil (oDs)<br />
Narozen 30. března 1963, Praha<br />
V současnosti je poslancem Evropského<br />
parlamentu za Českou republiku,<br />
zde je členem předsednictva Skupiny<br />
Evropských lidových stran (Křesťanských<br />
demokratů) a Evropských demokratů.<br />
Člen Výboru pro rozvoj a Delegace pro vztahy s Indií.<br />
odpovídá<br />
1. Realita politiky je neúprosná a i v Evropském parlamentu<br />
platí heslo „větší bere“. Žádné velké iluze jsem<br />
při vstupu do EP neměl a poznal jsem, že to, co jsem si<br />
dříve o EP myslel, je také pravda. Tedy že při skutečně<br />
klíčových hlasováních vítězí národní zájmy jednotlivých<br />
států nad evropskou rétorikou.<br />
2. Pohyboval jsem se především na poli zahraniční politiky,<br />
s tím souvisí také vztah EU k třetímu světu, ale<br />
i otázky migrace, azylové politiky a bezpečnosti uvnitř<br />
EU. Snažil jsem se vždy EU obchodně otevírat mimoevropskému<br />
světu, v tomto ohledu se toho dost podařilo.<br />
Dnes existují celé balíky nejrůznějších smluv s blízkým<br />
i vzdáleným okolím EU, které umožňují lépe obchodovat<br />
a investovat v těchto zemích a dávají tak lepší šanci<br />
i našim výrobcům a exportérům.<br />
3. Už jsem částečně odpověděl v předchozí otázce.<br />
Ostatně heslo našeho předsednictví EU je „Evropa bez<br />
bariér“ a to je třeba naplňovat obsahem. Dalším problémem<br />
je evropská legislativa, která je mnohdy zbytečně<br />
restriktivní a komplikovaná. Měli jsme velmi dobrou<br />
spolupráci s organizacemi, zastupujícími jednotlivé<br />
segmenty české ekonomiky – nejen Hospodářskou<br />
komorou, ale také Svazem průmyslu a dopravy, Svazem<br />
českého chemického průmyslu, Agrární komorou a dalšími.<br />
Vždy když šlo do tuhého, pomohli nám s analýzami,<br />
takže jsme přesně věděli, pro co máme či naopak nemáme<br />
hlasovat.<br />
4. Není to nic výjimečného, celkem úmorná práce,<br />
studium materiálů, analýz, činnost ve výborech a pracovních<br />
skupinách, nejrůznější konference, semináře,<br />
kulaté stoly, hlasování na plénu, leckdy tvrdá vyjednávání<br />
a hledání kompromisů... ale také práce s voliči doma,<br />
zjišťování potřeb České <strong>republiky</strong>. Člověk se otrká<br />
v mezinárodním prostředí, zvedne se mu sebevědomí,<br />
získá novou motivaci a to je nejlepší lék proti psychické<br />
únavě. A na tu fyzickou u mě vždycky platilo nejvíc<br />
sportování – v posledních letech třeba jízda na in-line<br />
bruslích. (red)<br />
Instituce Evropské unie<br />
Nejdůležitějšími institucemi Evropské<br />
unie, které přijímají právní předpisy<br />
a díky nimž je tak možné dosahovat konkrétních<br />
výsledků a změn, jsou:<br />
• Evropský parlament<br />
(zastupuje občany Evropy)<br />
• Rada Evropské unie<br />
(zastupuje národní vlády)<br />
• Evropská komise<br />
(zastupuje zájmy EU jako celku)<br />
Evropský parlament (EP)<br />
je jediným demokraticky přímo voleným<br />
orgánem Evropské unie. Činnost Evropského<br />
parlamentu je důležitá, protože<br />
v mnoha oblastech politiky rozhodují<br />
o nových právních předpisech Evropské<br />
unie společně Parlament a Rada<br />
ministrů, která zastupuje členské státy.<br />
Parlament hraje aktivní úlohu při tvorbě<br />
právních předpisů, které mají dopad na<br />
každodenní život občanů Unie, například<br />
v oblasti ochrany životního prostředí,<br />
práv spotřebitelů, rovných příležitostí,<br />
dopravy a volného pohybu pracovníků,<br />
kapitálu, služeb a zboží. Parlament má<br />
rovněž společně s Radou pravomoc<br />
rozhodovat o ročním rozpočtu Evropské<br />
unie. Poslanci jsou voleni všeobecným<br />
přímým hlasováním na dobu 5 let. Volby<br />
probíhají ve všech 27 členských státech<br />
Evropské unie a poslanci tak hovoří jménem<br />
492 milionů občanů Unie.<br />
Evropská komise (EK)<br />
je orgánem iniciativním, výkonným<br />
a kontrolním. Jedině ona je oprávněna<br />
předkládat legislativní návrhy Radě<br />
Evropské unie, přičemž ta je může změnit<br />
pouze jednomyslným rozhodnutím.<br />
Komise také může být Radou Evropské<br />
unie zmocněna vydávat prováděcí<br />
předpisy ke schválené legislativě.<br />
Komise má rovněž za úkol sledovat<br />
dodržování práva Společenství a může<br />
například proti členskému státu, který<br />
neplní své povinnosti zahájit příslušné<br />
řízení; v oblasti hospodářské soutěže<br />
může udílet pokuty přímo i jednotlivým<br />
osobám. Komise je tím orgánem, který<br />
zastupuje Evropskou unii navenek, včetně<br />
udržování diplomatických styků a sjednávání<br />
mezinárodních smluv. Spravuje<br />
z převážné části rozpočet EU.<br />
Rada Evropské unie (Rada)<br />
zajišťuje koordinaci obecné hospodářské<br />
politiky, uděluje Komisi prováděcí<br />
pravomoci a schvaluje jí sjednané<br />
mezinárodní smlouvy. Především pak je<br />
spolu s Evropským parlamentem hlavním<br />
zákonodárcem EU. Rada Evropské unie<br />
představuje orgán, v němž jsou zastoupeny<br />
členské státy a to vždy svými<br />
ministry podle resortu, pod který spadá<br />
projednávaná věc. Zároveň může tedy<br />
zasedat několik Rad. Dříve proto byla<br />
výstižně zvána „Radou ministrů“. Členem<br />
Rady je tedy jeden ministr určený svojí<br />
odborností z každého členského státu,<br />
který je zplnomocněn zavazovat se za<br />
svou vládu. V předsednictví Rady a celé<br />
Evropské unie se členské země střídají po<br />
šesti měsících.<br />
8 www.<strong>komora</strong>.cz
novi predplatitele A4:profit nová sestava 10.2.2009 14:42 Stránka 1<br />
Předplaťte si PROFIT a získejte:<br />
• Knižní poukázku v hodnotě 500 Kč<br />
• Přístup do elektronického archivu na www.profit.cz<br />
• Slevu oproti stánkovému prodeji 600 Kč za rok<br />
• Vstup na Konference a Podnikatelská setkání<br />
pořádaná vydavatelstvím Stanford<br />
• Pravidelnou distribuci na zadanou adresu<br />
PŘEDPLATNÉ OBJEDNÁVEJTE<br />
• na webu: www.profit.cz<br />
• e-mailem: predplatne@profit.cz<br />
• telefonicky: 234 071 370<br />
• faxem: 234 071 377<br />
• poštou: Stanford a. s.,<br />
Provaznická 13, 110 00 Praha 1<br />
Objednávka předplatného 1 rok: 1224 Kč vč. DPH 2 roky: 2244 Kč vč. DPH 2 měsíce ZDARMA<br />
Způsob platby Faktura Složenka<br />
Titul, jméno, příjmení:<br />
Název firmy:<br />
Adresa:<br />
IČO:<br />
DIČ:<br />
Telefon: Fax: E-mail:<br />
Podmínky: Nabídka platí od 1. 2. 2009, vztahuje se pouze na nové předplatitele<br />
a je omezena vyčerpáním zásob. Dárek bude odeslán po uhrazení faktury.<br />
Předplatné po zaslání dárku nelze zrušit a nevyčerpané peníze nelze vrátit.<br />
Datum a podpis:<br />
Objednávkou předplatného uděluji vydavatelství Stanford a.s. souhlas se zpracováním a užitím svých osobních údajů.<br />
9
CO SE DĚJE V KOMOŘE<br />
ČESKO-pOlSKé hOSpODáŘSKé fóruM<br />
OHK v Jablonci nad Nisou a KARR Jelenia Góra v rámci projektu „Inovace činností Kontaktního centra<br />
ČR-PL hospodářské spolupráce“ uspořádaly 23. března 2009 v prostorách Eurocentra v Jablonci nad Nisou<br />
Česko-polské hospodářské fórum.<br />
Této akce se zúčastnil také pan Rudolf Opatřil, velvyslanecký<br />
rada Velvyslanectví České <strong>republiky</strong> ve<br />
Varšavě. Fórum slavnostně zahájil a promluvil o současné<br />
spolupráci České <strong>republiky</strong> a Polska.<br />
První částí byl seminář na téma „Marketing produktů<br />
firem, tvoření marketingových strategií a propagace<br />
v Polsku.“ Na toto téma promluvila Dr. Daria<br />
Jaremen, Uniwersytet Ekonomiczny, Jelenia Góra.<br />
Přednášky na téma „Marketing produktů firem, tvoření<br />
marketingových strategií a propagace v České<br />
republice“ se ujala Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D.,<br />
z Technické univerzity v Liberci. Dalším zajímavým<br />
tématem semináře byla „Propagace české/polské<br />
příhraniční oblasti jako atraktivní investiční oblasti<br />
pro podnikání“. O polském příhraničí hovořil pan<br />
Etymon Madera, předseda Speciální ekonomické<br />
zóny pro malé podniky z Kamienné Góry. Mgr. Michael<br />
Otta, vedoucí odboru hospodářského a regionálního<br />
rozvoje z Krajského úřadu Libereckého<br />
kraje, informoval o českém příhraničí. Pan Jiří Tesař,<br />
majitel firmy ART METAL, s.r.o., prezentoval dlouholetou<br />
spolupráci, úspěchy i problémy s polskými<br />
firmami.<br />
Ve druhé části se uskutečnila multioborová kooperační<br />
burza českých a polských firem. Oboustranných<br />
jednání se zúčastnilo 30 českých a 30 polských<br />
partnerů. Došlo k navázání i prohloubení přeshraničních<br />
podnikatelských aktivit jednotlivých firem.<br />
Ve třetí části byl uspořádán mezinárodní workshop<br />
na téma cestovní ruch. Základním tématem bylo<br />
společné provozování a poskytování služeb na největším<br />
evropském prostoru vhodném pro turistiku,<br />
cykloturistiku i zážitkovou turistiku společných Jizerských<br />
hor, Krkonoš a Českého ráje. Uspořádání<br />
Česko-polského fóra bylo přínosem pro prohloubení<br />
česko-polské příhraniční hospodářské spolupráce.<br />
Zúčastnilo se více než 100 osob. Vstup na tuto akci<br />
byl zdarma. Účastníci hodnotili fórum jako velmi<br />
zdařilou aktivitu OHK i Kontaktního centra. (red)<br />
DílČí KValifiKaCE V ObOru praní a ČištĚní<br />
nahrazuJí nEExiStuJíCí šKOlSKé VzDĚlání<br />
S viceprezidentem a členem předsednictva Asociace prádelen a čistíren Ing. Martinem Adamy o významu<br />
služeb prádelen a čistíren a zařazení oboru Praní a čištění do Národní soustavy kvalifikací.<br />
V jakém stadiu se nyní nachází<br />
zařazení oboru praní<br />
a čištění do národní soustavy<br />
kvalifikací?<br />
Jsme velmi spokojeni, i když cesta<br />
do NSK nebyla vůbec jednoduchá.<br />
Už v říjnu 2006, tedy krátce<br />
po vzniku zákona, jsme si rozdělili<br />
úkoly a začali pracovat na<br />
vytvoření systémů dílčích kvalifikací.<br />
Vypracovali jsme potřebné<br />
hodnotící i kvalifikační standardy.<br />
Stali jsme se členy Sektorové rady<br />
textilního oděvního průmyslu, ve<br />
které naše standardy prošly rozsáhlou<br />
diskusí. Účastnili jsme se nelehkých jednání<br />
se zástupci ministerstev a spolupracovali jsme s Národním<br />
ústavem odborného vzdělávání. Nyní můžeme<br />
s radostí konstatovat, že všechny naše kvalifikace<br />
byly schváleny a formálně zařazeny do registru NSK<br />
pod těmito názvy: Pracovník provozu prádelny, Pracovník<br />
provozu chemické čistírny a provozu mokrého<br />
čištění, Pracovník provozu čistírny usní a kožešin,<br />
Detašér čistírny a prádelny, Pracovník pronájmu prádla.<br />
Jsme tedy v situaci, kdy můžeme začít ověřovat<br />
a vydávat osvědčení o dílčích kvalifikacích.<br />
Jaké výhody vidíte v získávání dílčích kvalifikací<br />
pro pracovníky prádelen a čistíren do<br />
budoucna?<br />
Pro náš obor má systém dílčích kvalifikací naprosto<br />
zásadní význam. Praní textilu patří k nejranějším<br />
činnostem civilizovaného člověka. Chemické čištění<br />
10 www.<strong>komora</strong>.cz<br />
oděvů se jako nová technologie<br />
poprvé objevilo na počátku 19.<br />
století, později s vytvořením systému<br />
učňovského školství v Československu<br />
vznikl i učňovský obor<br />
Chemik prádelen a čistíren, který<br />
existoval desítky let. Společenské<br />
změny po roce 1989 ale tvrdě<br />
dopadly i na učňovské školství.<br />
Učni a kvalifikovaní dělníci schází<br />
ve většině oborů a my žel nejsme<br />
výjimkou. Kvůli nezájmu o rozvoj<br />
odvětví praní a čištění byl nakonec<br />
tento obor úplně vyškrtnut a dnes<br />
neexistuje jediné školské zařízení,<br />
které by vzdělávalo alespoň jednoho jediného učně<br />
v praní nebo čištění. Proto máme za to, že pro nás<br />
jsou dílčí kvalifikace jediným východiskem z této situace.<br />
Vypracovali jsme podrobnou koncepci dalšího<br />
vzdělávání pro pracovníky našich firem, vytváříme<br />
kurzy prádelenského a čistírenského minima, organizujeme<br />
odborné semináře apod. Jsme pořadateli<br />
národních a mezinárodních konferencí CLEAN-<br />
TECH a INTERCLEAN. Nedávno jsme vydali dvě<br />
nové učebnice Prádelenské kapitoly a Čištění oděvů<br />
a textilií. Ale teprve systém dílčích kvalifikací nám<br />
umožňuje konečně vydat oficiální a celostátně platný<br />
písemný doklad o dovednostech, který nahrazuje<br />
neexistující školské vzdělání v našem oboru.<br />
Domníváte se, že je dnes význam služeb prádelen<br />
a čistíren náležitě společensky doceněn?<br />
V žádném případě. Většina lidí se domnívá, že praní<br />
a čištění je obor, ke kterému není třeba žádná kvalifikace.<br />
To je hluboký omyl. Provozy prádelen a čistíren<br />
jsou dnes vybaveny drahými stroji řízenými počítači.<br />
Investice do strojů často dosahují desítek milionů<br />
korun. Pracovníkům denně procházejí rukama textilie<br />
v úhrnné hodnotě stovek tisíců korun. Kapacita<br />
některých prádelen narostla na 10 tun prádla<br />
denně. Takové provozy nejsou žádní „drobečkové“,<br />
ale fungují jako skutečná fabrika. Textilní materiály<br />
a technologie údržby se dynamicky vyvíjejí. Vznikají<br />
nové, tzv. funkční textilie se speciálními programovatelnými<br />
vlastnostmi. To vše klade vysoké nároky<br />
na znalosti a šikovnost našich zaměstnanců. V řetězci<br />
výroba – prodej – zákazník – údržba jsou prádelny<br />
a čistírny vždy na konci, a proto jim často zůstane<br />
v ruce onen pověstný „černý Petr“. Nakonec jsme<br />
to my, kdo se často musí vypořádat s nepravostmi,<br />
které před námi napáchal nekvalitní výrobce.<br />
Jak si stojí tento obor u nás ve srovnání s evropskou<br />
úrovní?<br />
Velmi dobře. I přes všechny obtíže pracujeme mnohdy<br />
s lepší kvalitou než západní Evropa a jsme plně<br />
konkurenceschopní v evropském měřítku. Naše<br />
podniky musí často splňovat ještě přísnější ekologické<br />
normy než v jiných státech EU. Používáme vyspělou<br />
technologii z celého světa, strojový park je ve<br />
všech provozech zcela obnoven. Jsme respektovaným<br />
partnerem v evropském měřítku, účastníme se<br />
mezinárodních konferencí a zahraničních projektů<br />
spolufinancovaných z prostředků EU. (pv)
KOMOra<br />
hOSpODáŘSKá KOMOra<br />
bOJuJE prOti Krizi na StranĚ<br />
pODniKatElů<br />
Cílem Hospodářské komory České <strong>republiky</strong> a zároveň i primárním důvodem její existence je hájení zájmů<br />
podnikatelské veřejnosti v naší zemi. V době, kdy dopady ekonomické krize a následná recese otřásají<br />
ekonomikami celého světa, je tato její role zvláště podstatná.<br />
Globální finanční a hospodářská krize dopadla v posledních<br />
měsících na Českou republiku plnou vahou.<br />
Některé podniky musely omezit výrobu a propustit<br />
část zaměstnanců, jiné musely dokonce i zavřít. Ačkoli<br />
jsou čeští podnikatelé náturou spíše optimisté, je jim<br />
už nyní jasné, že období krize a recese je především<br />
nutné „přežít“ s co nejmenšími škodami.<br />
Pro podnikatele, kteří se dostávají do nových situací<br />
a potřebují poradit s jejich řešením, zřídila Komora<br />
protikrizové telefonické linky při Jednotných kontaktních<br />
místech Hospodářské komory ČR. Proškolení<br />
operátoři jim zde dokážou kvalifikovaně poradit či<br />
nasměrovat k potřebnému řešení.<br />
Aby podnikatelé mohli řešit přechodné problémy způsobené<br />
propadem zakázek či výroby, vyjednává Hospodářská<br />
<strong>komora</strong> ČR se zástupci tuzemských bank<br />
o přístupnosti úvěrů právě pro podnikatele. V reakci<br />
na prohlubující se hospodářskou krizi tak Čes<strong>komora</strong>vská<br />
záruční a rozvojová banka (ČMZRB) letos vyčlenila<br />
asi 2,65 miliardy Kč na záruky za úvěry, které si<br />
podnikatelé berou u bank. Tímto způsobem by měly<br />
být podpořeny úvěry až za 13 miliard Kč.<br />
Hospodářská <strong>komora</strong> dále pořádá diskuse u kulatého<br />
stolu mezi podnikateli a politiky na témata, která<br />
podnikatele v době krize nejvíce pálí. V březnu se tak<br />
například diskutovalo o možnostech úspor energie.<br />
Se zástupci krajských samospráv, obcí a měst, představitelů<br />
Národní ekonomické rady vlády ČR (NERV),<br />
členů Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny<br />
a tuzemských podnikatelů a podnikatelských organizací<br />
zorganizovala Komora kulatý stůl s názvem „Jak<br />
zmírnit dopady hospodářské krize v regionech“, kde si<br />
přítomní vyměnili názory a zkušenosti z podnikatelské<br />
praxe na řešení hospodářské krize v jednotlivých regionech.<br />
Zde také projednávali přijímaná protikrizová<br />
opatření za účelem vypracování dalších kroků, které<br />
by vedly ke stabilizaci existence tuzemských podniků<br />
a udržení co nejvyšší zaměstnanosti v jednotlivých regionech.<br />
Přítomní zástupci se na jednání shodli na základních<br />
opatřeních, která by měla být co nejrychleji realizována<br />
na národní úrovni.<br />
Je jím například zavedení režimu úlevy od DPH u špatných<br />
pohledávek, což je návrh, který by pomohl většině<br />
podniků v tomto složitém období a jeho prostřednictvím<br />
by došlo k změně zákona o DPH tak, aby nebyla<br />
odváděna DPH z nezaplacených pohledávek, i když<br />
s určitým časovým odstupem. Tento režim úlevy od<br />
DPH u špatných pohledávek umožňuje dodavateli<br />
požadovat vrácení DPH uplatněné na výstupu, kterou<br />
již státu zaplatil, jestliže neobdrží po uplynutí určitého<br />
období (zpravidla do 60 dnů) od zákazníka úhradu za<br />
své řádně dodané služby či zboží. Tento systém v určitých<br />
obdobách funguje ve většině členských států EU<br />
již řadu let (Belgie, Německo, Dánsko, Velká Británie,<br />
Rakousko, Francie atd.).<br />
Jako další krok Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong><br />
navrhuje prodloužení podpory v nezaměstnanosti<br />
v mimořádných případech pro hromadně propouštěné<br />
zaměstnance. Na základě žádosti ředitele místně příslušného<br />
úřadu práce, podané před uplynutím podpůrčí<br />
lhůty, rozhodne ministr ve lhůtě určitého počtu dnů<br />
o mimořádném prodloužení podpůrčí doby pro vyplácení<br />
podpory v nezaměstnanosti minimálně o další 3<br />
měsíce, jde-li o zaměstnance, kteří ukončili poslední<br />
zaměstnání v důsledku hromadného propouštění.<br />
S tímto krokem také nepřímo souvisí prosazování politiky<br />
snižování ceny práce. Jedná se zejména o snížení<br />
sazeb sociálního a nemocenského pojištění, které k 1.<br />
1. 2009 významně klesly, a to jak na straně zaměstnanců,<br />
tak na straně zaměstnavatelů. V současnosti jsou<br />
projednávány další návrhy, které by měly cenu práce<br />
ještě snížit. Jde o tolik diskutovaný koaliční návrh slev<br />
na sociální pojištění, který má udržet přijatelnou zaměstnanost.<br />
V neposlední řadě je třeba také zmínit<br />
návrh opoziční ČSSD, která navrhuje výraznější snížení<br />
sociálního a nemocenského pojištění v roce 2010, než<br />
bylo původně plánováno. Hospodářská <strong>komora</strong> všechny<br />
tyto kroky pozoruje, protože se slučují s politikou<br />
snižování ceny práce.<br />
V souvislosti s druhotnou platební neschopností dále<br />
Komora prosazuje maximální zákonné lhůty splatnosti<br />
faktur v obchodně závazkových vztazích. V praxi se<br />
často stává, že řadě subdodavatelů je ze strany státu či<br />
velkých společností zaplaceno až v nejzazších termínech,<br />
což se negativně projevuje na cash flow těchto<br />
firem. V řadě případů je tato splatnost až 6 měsíců.<br />
Nemalou pozornost je třeba věnovat průběžnému financování<br />
jak pro obce a města, tak pro podnikatele.<br />
Dnes mají firmy velký problém s kofinancováním projektů<br />
vzhledem k nedostatku finančních prostředků.<br />
Peníze jim přicházejí až s časovým odstupem příliš<br />
velkým po realizaci projektu.<br />
V období krize, a to zejména na trzích západní Evropy,<br />
kam směřuje cca 80 % českého exportu, je pro české<br />
exportéry rozhodující navazování nových kontaktů<br />
v zahraničí a hledání nových trhů. Hospodářská <strong>komora</strong><br />
České <strong>republiky</strong> ve svých aktivitách odpovídá na<br />
tyto potřeby českých podnikatelů a organizuje pravidelné<br />
podnikatelské mise do zajímavých exportních<br />
destinací. V roce 2008 měli podnikatelé možnost prezentovat<br />
své produkty na následujících trzích: Izrael,<br />
Jordánsko, Egypt, Sýrie, Peru, Kolumbie, Ukrajina, Rumunsko,<br />
Bulharsko, Rusko, Indie, Vietnam, Čína, Řecko<br />
a další. (red)<br />
11
ROZHOVOR<br />
text Petra Vychodilová<br />
Jak v současné době MŠMT podporuje další<br />
vzdělávání, resp. jaká jsou vaše současná témata<br />
a cíle v tomto sektoru?<br />
Těch témat je řada, ale středem našeho zájmu je zejména<br />
Národní soustava kvalifikací. Je to jeden z nástrojů,<br />
který nikoho k ničemu nenutí, ale přináší obrovské<br />
možnosti získat kvalifikaci, kterou potřebujete, abyste<br />
se stali konkurenceschopnějšími a flexibilnějšími na trhu<br />
práce. Mimo toto téma se věnujeme implementaci Strategie<br />
celoživotního učení, nastavení možných úlev či benefitů<br />
při účasti na dalším vzdělávání, jak pro jednotlivce,<br />
tak pro firmy. Na těchto otázkách úzce spolupracujeme<br />
s ministerstvem práce a sociálních věcí a náš společný<br />
koncept je ve smyslu „kdo nepracuje, ten se vzdělává“.<br />
MgR. Jakub STáRek:<br />
„CelOžiVOTNí VZděláVáNí Je důležiTOu<br />
SOuČáSTí žiVOTa POdNikaTele!“<br />
Domněnka, že proces vzdělávání končí vykonáním maturitní<br />
zkoušky nebo převzetím vysokoškolského diplomu, není v dnešní době<br />
rychle se měnící ekonomiky správná. Možností, jak se dále vzdělávat,<br />
se nám nabízí spousty. Díky zákonem zavedené Národní<br />
soustavě kvalifikací si pak můžeme své nabyté dovednosti snadno potvrdit.<br />
O těchto tématech jsme si povídali s Mgr. Jakubem Stárkem,<br />
ředitelem odboru dalšího vzdělávání ministerstva školství,<br />
mládeže a tělovýchovy.<br />
Na jaké problémy sektor dalšího vzdělávání<br />
naráží?<br />
Česká republika tradičně klade důraz na počáteční<br />
vzdělávání – základní, středoškolské a vysokoškolské,<br />
setkáváme se s přístupem, že je nejdůležitější mít vzdělání,<br />
a ne mít kvalifikaci. Lidé mají zakódováno v hlavách,<br />
že dokončením vzdělání se jim uzavírá jedna éra, začínají<br />
pracovat a dál se nepotřebují vzdělávat. Ale tak to není.<br />
V době, kdy se velmi rychle mění ekonomika, už tento<br />
přístup není možný. Naším největším úkolem proto je<br />
přesvědčit občany, že vzdělávání je celoživotní záležitost<br />
a že další vzdělávání je nezbytné. Proces vzdělávání není<br />
uzavřen maturitou, závěrečnou státní zkouškou apod.,<br />
ten proces musí kontinuálně pokračovat!<br />
Nabídka vzdělávacích kurzů se zdá být široká,<br />
ale dá se říct, že je i kvalitní?<br />
Počátkem 90. letech byl systém nastaven velmi liberálně.<br />
My se samozřejmě snažíme zajistit kvalitu dalšího<br />
vzdělávání, zejména když se jedná o finanční prostředky<br />
ze státní pokladny, například z aktivní politiky zaměstnanosti,<br />
a to zejména akreditacemi rekvalifikačních<br />
programů. V ostatních případech a oblastech spoléháme<br />
zejména na systém ověřování a uznávání kvalifikací.<br />
Co jiného než úspěch při vzdělávání ověřený zkouškou<br />
svědčí o kvalitě poskytnutého vzdělání?<br />
Má ČR dostatek vzdělávacích a výcvikových<br />
center pro dospělé?<br />
Určitě ano. Nabídka center je velice široká. My v tuto<br />
chvíli kromě podpory stávající infrastruktury plánujeme<br />
pomoci středním odborným školám, aby se zlepšovaly<br />
v oblasti poskytování dalšího vzdělávání a staly se přirozenými<br />
centry celoživotního učení. Budeme využívat<br />
prostředky Evropského sociálního fondu, aby tyto školy<br />
oslovily i jiné cílové skupiny, než které oslovují vzdělávací<br />
instituce privátního charakteru.<br />
Přinesla současná ekonomická krize vyšší<br />
potřeby dalšího vzdělávání?<br />
Určitě! Před rokem a půl jsme uvažovali o tom, že bychom<br />
měli vzdělávat preventivně ty osoby, které se cítí<br />
ohroženy nezaměstnaností. Tehdy byla nezaměstnanost<br />
kolem 5–6 %. Teď, když zásadně stoupá, se budeme muset<br />
věnovat nejenom těm nezaměstnaným, ale i těm,<br />
kteří by propouštěli ve svých podnicích – zaměstnavatelům,<br />
a investovat právě zde finanční prostředky.<br />
Máme záměr podpořit další vzdělávání jedním rozsáhlým<br />
projektem, který v současné době čítá několik<br />
miliard korun, a ten se bude zaměřovat na jednotlivce.<br />
Poskytneme jim nevratnou finanční podporu na jazykové<br />
kurzy, kurzy počítačových a podnikatelských dovedností.<br />
Chceme tímto oslovit cca 800 tisíc občanů ČR,<br />
a tím i navýšit participaci v dalším vzdělávání. Chceme<br />
přístup k dalšímu vzdělávání usnadnit všem, kteří stále<br />
cítí finanční bariéru, posílit jejich osobní odpovědnost<br />
a nastavit dlouhodobý trend.<br />
Mají lidé o celoživotní vzdělávání obecně zájem?<br />
Jak jsme na tom ve srovnání s evropskou<br />
úrovní?<br />
Účast na dalším vzdělávání je zjišťována pouze jediným<br />
statistickým šetřením pracovních sil, kde se pokládá jediná<br />
otázka, a to jestli jste se v posledních 4 týdnech<br />
účastnil jakéhokoli typu vzdělávání. Za rok 2008 uvedlo<br />
odpověď ANO pouze 5,7 % tázaných! Ostatní státy,<br />
zejména západní Evropa a severské státy, jsou na tom<br />
podstatně lépe. Takže se dá říct, že v této oblasti na tom<br />
nejsme vůbec dobře, což nám nechává potenciál k rozvoji.<br />
To souvisí s tím, co už jsem již zmínil, že je třeba<br />
občany ČR přesvědčit, že počáteční vzdělávání nestačí<br />
a vzdělávat se dál je doopravdy nutností.<br />
12 www.<strong>komora</strong>.cz
ROZHOVOR<br />
Jaká pozitiva vidíte v zavedení Národní soustavy<br />
kvalifikací?<br />
Je to přínosná změna. Češi jsou tak trochu „postiženi“<br />
tím, čemu říkáme „kredenciální efekt“ – mají rádi certifikáty<br />
a různé „papíry v ruce“. Když k něčemu nemáme<br />
„papír“ potvrzený státem, tak máme pocit, že to není<br />
platné nebo plnohodnotné. Stejný pocit mají personalisté<br />
a zaměstnavatelé, kteří stále chtějí vyučené nebo<br />
minimálně rekvalifikované osoby. V tuto chvíli Národní<br />
soustava kvalifikací vytváří systém pro potvrzení vzdělávání<br />
nabytého libovolným způsobem. Přináší do té<br />
tradice „kredence“ nový koncept, který udává současná<br />
evropská společnost, ve světě potřeby rychlé změny<br />
kvalifikace, umožnění jejího rychlého nabytí a uznání.<br />
Národní soustava kvalifikací a zákon č. 179/2006 Sb. jsou<br />
revoluční ve vnímání kvalifikovanosti a zaměstnatelnosti.<br />
Pokud má občan certifikát o tom, že je kvalifikovaný, je<br />
to pro něj jednodušší – zaprvé svoji kvalifikaci snadněji<br />
prokazuje zaměstnavateli, zadruhé ho to samotného<br />
podnítí k vyšší sebedůvěře a třeba i dalšímu vzdělávání.<br />
V jakém stavu se dnes Národní soustava kvalifikací<br />
nachází? Rozšiřují se stále obory dílčích<br />
kvalifikací a počet autorizovaných osob?<br />
V současné době máme schválených ministerstvem<br />
školství 166 dílčích kvalifikací. Předpokládám, že cílový<br />
stav bude daleko vyšší, hrubým odhadem kolem jednoho<br />
tisíce. Přičemž nejvíce jich v tuto chvíli má ministerstvo<br />
zemědělství a ministerstvo průmyslu a obchodu.<br />
Celkově je počet autorizovaných osob, tedy těch komisařů,<br />
kteří mohou zkoušet a udílet certifikáty, osmdesát<br />
dva. A když to propočítáme skrze dílčí kvalifikace, kolik<br />
je uděleno autorizací pro jednotlivé dílčí kvalifikace, tak<br />
jich je celkem 362. V počtu realizovaných zkoušek jsme<br />
zatím na začátku. V tuto chvíli se snažíme významně propojit<br />
systém, aby ta „kredence“, kterou získáte, nebyla<br />
pro vás jen morální odměnou nebo důkazem pro zaměstnavatele<br />
o vaší kvalifikaci, ale aby na základě těchto<br />
dílčích kvalifikací mohli lidé získat například živnostenské<br />
oprávnění nebo mít přístup k některým dalším regulovaným<br />
činnostem. Současně je systém tvořen tak,<br />
aby tyto dílčí kvalifikace byly propojené s Evropským<br />
kvalifikačním rámcem a uznávány na území celé Evropy.<br />
kdo vytváří kvalifikační a hodnotící standardy?<br />
Já prosazuji to, že je nemají vytvářet ani úředníci ministerstev,<br />
ani zaměstnanci škol nebo učitelé, ani odboráři.<br />
Tady se nejedná o žádné smlouvání, jde o reflexi toho,<br />
jak vypadá trh práce a jakou kvalifikaci pro něj potřebuji.<br />
Jedinou možnou odpovědí je, že to jsou zástupci<br />
zaměstnavatelů a experti, kteří jsou jimi nominovaní.<br />
Chceme mít jistotu, že jsou to odborníci.<br />
Jak získávají právnické nebo fyzické osoby<br />
autorizaci?<br />
Každá dílčí kvalifikace má nejen kvalifikační standard,<br />
kde je napsáno, co má ta osoba umět, ale má i hodnotící<br />
standard. Ten popisuje, jak se to, co máte umět, přezkouší.<br />
Většinou toto umění musíte předvést prakticky.<br />
V druhé, metodické části je napsáno, jakou kvalifikaci<br />
má mít daná autorizovaná osoba, tedy zkušební komisař.<br />
O autorizaci si může zažádat jakákoli osoba, která<br />
splňuje požadavky hodnotícího standardu. Všechny<br />
tyto informace můžete nalézt na webových stránkách<br />
Národní soustavy kvalifikací (www.narodnikvalifikace.<br />
cz – pozn. red.).<br />
Jednou z autorizovaných osob je i Hospodářská<br />
<strong>komora</strong>. Jak funguje vaše spolupráce<br />
s komorou?<br />
Nedávno jsme se sešli se zástupci Hospodářské komory<br />
na takovém větším setkání a musel jsem konstatovat,<br />
Novým projektem chceme usnadnit přístup<br />
k dalšímu vzdělávání všem, kteří stále cítí<br />
finanční bariéru.<br />
že to je poprvé, co vidím tak úzkou spolupráci mezi orgánem<br />
státní správy a subjektem, který zastřešuje mnoho<br />
zaměstnavatelů. Ta spolupráce je doopravdy úžasná.<br />
Často říkám, že Národní soustava kvalifikací není pouze<br />
o vytváření kvalifikačních a hodnotících standardů, ale<br />
její podstata spočívá v komunikaci mezi vzděláváním<br />
a světem práce, mezi ministerstvy školství, práce a zástupci<br />
zaměstnavatelů, aby byl vytvořen kanál komunikace<br />
mezi nimi. A ty standardy jsou jenom takovou<br />
dobrou zprávou, že ta komunikace funguje, potvrzením,<br />
že to probíhá a že se pořád něco děje.<br />
Proč by se měli právě členové komory dále<br />
vzdělávat?<br />
Vzdělávat se má každý, ani členové Komory nejsou nestižitelní<br />
nezaměstnaností, takže sami pro sebe by se doopravdy<br />
měli vzdělávat. A proč právě oni? Hospodářská<br />
<strong>komora</strong> je subjektem, který tuto změnu velmi aktivně<br />
přináší. Pokud její členové chtějí, aby tato změna dopadla<br />
dobře, tak sami musejí být dobrým příkladem praxe,<br />
měli by podstupovat ověření kvalifikace dle zákona č.<br />
179/2006 Sb., aby si to sami vyzkoušeli a viděli, jakou<br />
změnu systém přináší a jak procesy probíhají v reálných<br />
podmínkách. Jedině tak se sami stanou nositeli té myšlenky<br />
komplexně.<br />
Je mezi podnikatelským prostředím a vzdělávacím<br />
sektorem soulad?<br />
To je přesně to, čeho se snažíme docílit Národní<br />
soustavou kvalifikací – souladu mezi podnikatelským<br />
prostředím a dalším osobním vzděláváním. Právě tento<br />
projekt zajišťuje soulad mezi světem práce a světem<br />
kvalifikací.<br />
kam by podle vás mělo české školství nyní<br />
směřovat?<br />
Jedinou odpovědí, kterou vám teď mohu dát, je, že ve<br />
srovnání s ostatními státy máme skvělé výsledky prakticky<br />
v celém počátečním vzdělávání (např. úspěšnost<br />
v dosažení středoškolského vzdělávání, nízké procento<br />
předčasně odcházejících ze vzdělávacího systému aj.).<br />
Jediným nedostatkem, který máme, je doopravdy uvědomění<br />
si potřeby dalšího vzdělávání v dospělosti. A to<br />
pokračovat ve vzdělávání po celý život. Přijetí myšlenky,<br />
že ne všechno se naučíme v počátečním vzdělávání, je<br />
ta základní změna, kterou by české školství mělo do<br />
budoucna přivést. Říkat například absolventům středních<br />
škol, že maturitou nic nekončí, že se ještě nenaučili<br />
všechno, že se potřebují vzdělávat dál, aby byli celý život<br />
úspěšní. Základní informací je to, že střední či vysokou<br />
školou proces vzdělání nekončí!<br />
13
inzerce_2<br />
Projektové Poradenství<br />
Projektové Poradenství<br />
HosPodářské komory<br />
České rePubLIky<br />
na tomto místě vás pravidelně informujeme<br />
o dotačních možnostech, které nabízejí programy<br />
spolufinancované z evropských fondů.<br />
aktuálně přinášíme nové informace o výzvách<br />
určených pro podnikatelské subjekty.<br />
operační program Podnikání a inovace<br />
2007 – 2013 (oP PI)<br />
Pro podnikatele realizující své projekty v regionech<br />
ČR mimo hl. m. Prahu je určen OP PI. Přinášíme vám<br />
aktuální přehled novinek a vyhlášených výzev OP PI,<br />
kde existuje možnost předložení registrační žádosti.<br />
Elektronické podávání žádostí: www.czechinvest.org/<br />
eaccount<br />
Školicí střediska – dotace na zajištění kvalitního zázemí<br />
pro realizaci, organizaci a řízení vzdělávání, personálních<br />
činností a dalších aktivit souvisejících s rozvojem<br />
lidských zdrojů. Příjem registračních žádostí je<br />
prodloužen až do 31. 8. 2009.<br />
rozvoj – dotace na nákup nových strojů a technologií,<br />
program je určen jen pro regiony se soustředěnou<br />
podporou státu a oblasti s nadprůměrnou nezaměstnaností.<br />
Příjem registračních žádostí končí 15. 7. 2009.<br />
Progres – podřízený úvěr a finanční příspěvek k podřízenému<br />
úvěru pro podnikatelské záměry. Příjem žádostí<br />
trvá až do konce roku 2009.<br />
Inovace – projekt – dotace na realizaci inovačních<br />
projektů podniků (zejména malých a středních). Příjem<br />
registračních žádostí končí 30. 6. 2009.<br />
Záruka – zvýhodněná záruka a finanční příspěvek<br />
ke zvýhodněné záruce pro investiční projekty malých<br />
a středních podnikatelů. Příjem žádostí trvá až do konce<br />
roku 2009.<br />
další informace najdete zde:<br />
www.mpo-oppi.cz<br />
www.czechinvest.org/programy-podpory<br />
www.cmzrb.cz<br />
konzultace zdarma – kontakty:<br />
www.czechinvest.org/regionalni-kancelare<br />
www.cmzrb.cz/kontakty<br />
operační program Lidské zdroje<br />
a zaměstnanost 2007 – 2013 (oP LZZ)<br />
Nově vyhlášené programy Ministerstva práce a sociálních<br />
věcí ČR (MPSV) určené firmám čelícím současné<br />
nepříznivé ekonomické situaci. Dotace na školení<br />
zaměstnanců a náhrady mezd školených zaměstnanců<br />
v době jejich vzdělávání. Podávání žádostí elektronicky<br />
přes www.eu-zadost.cz.<br />
Školení je šance – termín předkládání žádostí: 23. 3.<br />
2009 – 31. 12. 2009. Žádosti přijímá MPSV.<br />
vzdělávejte se! – termín předkládání žádostí: 23. 3.<br />
2009 – 30. 6. 2011. Žádosti přijímají úřady práce dle<br />
místa výkonu práce zaměstnanců.<br />
další informace najdete zde:<br />
www.mpsv.cz/cs/6565<br />
www.esfcr.cz<br />
educa – dotace na další profesní vzdělávání zaměstnanců<br />
podporované zaměstnavateli, aplikování všech<br />
forem vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb<br />
zaměstnavatelů s důrazem na přípravu na konkrétní<br />
práci/pracovní pozici, tvorba podnikových vzdělávacích<br />
programů pro zaměstnance, příprava podnikových lektorů.<br />
Plánovaná výzva: duben/květen 2009<br />
další informace najdete zde:<br />
www.mpo.cz/dokument56842.html<br />
www.esfcr.cz<br />
dotazy: educa@czechinvest.org<br />
Chcete na svůj<br />
podnikatelský záměr<br />
získat dotaci?<br />
Ale nevíte kde začít? Využijte služby:<br />
Projektové<br />
Poradenství<br />
Vyhledáme vám zdarma možnost podpory vašeho záměru<br />
http://projektoveporadenstvi.<strong>komora</strong>.cz<br />
národní program<br />
Záruky za provozní úvěry – Cílem programu je pomocí<br />
zvýhodněných záruk zachovat malým a středním<br />
podnikatelům přístup k bankovním úvěrům na financování<br />
provozních potřeb a udržet jejich konkurenceschopnost,<br />
zejména v oblasti subdodávek pro realizaci<br />
významných exportních zakázek. Žádosti přijímá Čes<strong>komora</strong>vská<br />
záruční a rozvojová banka, a. s. Je určen<br />
pro podnikatele z celého území ČR včetně Prahy. Příjem<br />
žádostí začal 9. 3. 2009.<br />
další informace najdete zde:<br />
www.cmzrb.cz/tiskove-centrum/archiv-novinek/vyhlaseni-programu-zaruk-za-provozni-uvery<br />
14 www.<strong>komora</strong>.cz
Podnikatelská událost roku 2009<br />
Prestižní setkání podnikatelů a zástupců hospodářských komor<br />
Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong> byla vybrána jako pořadatel<br />
kongresu EUROCHAMBRES, který se letos poprvé koná v Praze.<br />
16. kongres EUROCHAMBRES v Praze<br />
14.–15. května 2009<br />
EUROCHAMBRES je evropská asociace obchodních a průmyslových<br />
komor a tvoří jeden ze základních pilířů podnikatelského zastoupení<br />
u evropských institucí.<br />
To ovšem přináší i minusy: s nedostatkem místa se<br />
potýkají porodnice, jesle i školky. Stále víc rodičů<br />
přemýšlí o propojení kariéry a role matky či otce. Pro<br />
mladé ženy je totiž často nepředstavitelné zůstat<br />
s dítětem tři až čtyři roky doma. Většina jeslí pro<br />
děti PŘIHLAŠTE do tří let byla zrušena a ten zbytek SE! je většinou<br />
naplněn do posledního místečka.<br />
Také zaměstnavatelé tím trpí. Potýkají se s nedostatkem<br />
kvalifikovaných pracovníků a s odchodem ženy<br />
na dlouhou mateřskou musejí vynaložit nemalé úsilí<br />
a finance na hledání a následné zaškolení nového<br />
zaměstnance.<br />
Řešením nastalé situace může být právě firemní<br />
školka!<br />
Zaměstnavatelé se často domnívají, že zřízení<br />
takovéto školky jsou výdaje navíc. Ve skutečnosti jim<br />
však školka šetří peníze. Nedávné studie potvrdily, že<br />
náklady za zaškolení nového pracovníka jsou vyšší než<br />
výdaje spojené s provozem školky.<br />
Speciální<br />
nabídka pro<br />
české firmy!<br />
Školky jako konkurenční výhody<br />
Firemní školky již běžně fungují ve většině zemí<br />
EUROCHAMBRES hájí zájmy 19 milionů členských podniků ze<br />
45 evropských zemí prostřednictvím sítě 2000 regionálních a místních<br />
komor zastoupených 46 národními <strong>komora</strong>mi.<br />
západní Evropy, kde se ukázaly jako velmi výhodné<br />
pro obě strany. Rodiče/zaměstnanci mají pro svého<br />
potomka zaručené místo ve školce (často i pro děti<br />
mladší tří let), která má navíc flexibilní otevírací dobu<br />
přizpůsobenou potřebám rodičů. Vzhledem k tomu, že<br />
jsou zřizovány buď přímo na pracovišti, nebo nedaleko<br />
od něj, nevznikají problémy s dopravou a časové<br />
prodlevy při cestě s dítětem do školky. Rodiče mají<br />
děti poblíž, mohou je navštěvovat, ale zároveň pracovat<br />
i na své kariéře.<br />
Podnik získává nejen loajalitu pracovníků, ale i velmi<br />
recese zajímavou konkurenční na světových výhodu a trzích. nový zaměstnanecký<br />
benefit. Ano, i firemní školky jsou dnes imageovou<br />
záležitostí.<br />
Růžová budoucnost firemních školek v ČR. Fikce,<br />
nebo realita?<br />
Ptáte se, proč jsou firemní školky v Česku takovou<br />
vzácností? Odpověď je jednoduchá. Český stát je totiž<br />
(na rozdíl od většiny zemí západní Evropy) dosud nijak<br />
nepodporuje.<br />
Podle zákona si školku může zřídit každý<br />
zaměstnavatel, který ji na své náklady vybuduje<br />
a zařídí její provoz. Zaměstnanci školky jsou potom<br />
pracovníky firmy, která je zřídila. Druhou možností<br />
je „objednat si školku na klíč“, tedy nechá se zřídit<br />
specializovanou společností, která ji nadále provozuje<br />
na své náklady i riziko.<br />
Zřízení školky tedy nestojí prakticky nic v cestě.<br />
Faktem, který stojí proti zřizování školek, je<br />
daňové zvýhodnění školek, které zatím v ČR chybí!<br />
Zaměstnavatel si nemůže náklady na provoz školky<br />
odečíst z daňového základu. Sazba daně pro právnické<br />
osoby je 20 %, zřízení školky se tedy o 20 % prodraží<br />
oproti situaci, kdy by byly tyto náklady daňově<br />
uznatelné.<br />
Dobrou zprávou je, že ministerstvo práce a sociálních<br />
věcí ve spolupráci s ministerstvem financí již daňové<br />
úlevy pro firemní školky připravuje. Teď tedy nezbývá<br />
než čekat, kdy se situace vyjasní a boomu zřizování<br />
firemních školek nebude stát nic v cestě.<br />
Cílem 16. kongresu EUROCHAMBRES je především sdílení znalostí<br />
a zkušeností komor při podpoře podnikání, hlavním tématem kongresu<br />
je „Podnikání bez bariér“ (v souladu s jednou z priorit českého<br />
předsednictví) v podmínkách globální finanční krize a hospodářské<br />
Kongres EUROCHAMBRES je oficiální doprovodnou akcí českého<br />
předsednictví.<br />
Podrobný program na www.eurochambres2009.eu<br />
Cena: 8.000,- + DPH (členové HK ČR 20% sleva)<br />
(zahrnuje účast na dvoudenním zasedání Kongresu<br />
a vstup na společenský večer s programem na Žofíně)<br />
inzerce_210x297.indd 1 8.4.2009 16:48:47
text Petra Vychodilová<br />
FOtO Ondřej Hošt<br />
Zdeněk StejSkal:<br />
„každý rukopiS, který jSme<br />
dopoSud vydali, je unikátní!“<br />
rozhovor<br />
16 www.<strong>komora</strong>.cz
Kvalita, exkluzivita, atraktivita, prestiž. To jsou slova, která charakterizují<br />
vydavatelský počin Archy 90. Jejich faksimile, knihy co nejvěrohodněji napodobující<br />
originální rukopisy stovky let staré, jsou vydány s precizností, kterou oceňují<br />
zákazníci z celého světa. Faksimile vydávané Archou 90 jsou světovým unikátem, nejen<br />
samotným obsahem rukopisů, ale také kvalitou tisku, knihařského zpracování<br />
a limitovaným nákladem. Jejich exkluzivitu nám v rozhovoru přiblížil jednatel a spoluvlastník<br />
vydavatelství a nakladatelství ARCHA 90 Zdeněk Stejskal.<br />
představte prosím svoje vydavatelství. jaké knihy<br />
vydáváte a jak si stojíte na trhu?<br />
Archa 90 je vydavatelství, které vydává faksimile. Na<br />
začátku stál nápad jednoho našeho společníka, že<br />
bychom mohli vydat Velislavovu bibli. Všichni jsme<br />
na něj překvapeně koukali, co že to vůbec je. (směje<br />
se) Když jsme tuto knihu vydali ve 199 výtiscích pro<br />
český trh, po 17 dnech jsme zjistili, že jsou všechny<br />
výtisky v Česku vyprodané, a tak jsem udělali dotisk<br />
pro celý svět, dalších 600 výtisků. Dnes Archa 90<br />
znamená společnost, která se jako jediná v ČR a vůbec<br />
ve východní Evropě zabývá nakladatelskou činností<br />
faksimile. Faksimile jsou knihy co nejvíce podobné<br />
originálům, a to volbou materiálu, ruční prací, správnou<br />
a přesnou knihařinou a vazbou. Faksimile musí<br />
být na takové úrovni, aby byla co nejvěrohodnější<br />
a nejpodobnější originálu. Co se týká postavení ve<br />
světě, tak Archa 90 patří mezi nejuznávanější vydavatele<br />
faksimile. Když jezdíme na světové veletrhy,<br />
naše knihy sklidí vždy největší ohlas a zájem. Máme<br />
poměrně dost zákazníků z Asie, hlavně z Japonska,<br />
z východního trhu pak z Ruska a Ukrajiny. Samozřejmě<br />
současná hospodářská krize dost přibrzdila objednávky<br />
ze zámoří. Z Kanady a USA chodí nyní objednávky<br />
jen zřídka, ale z Evropy a Asie máme dost nových<br />
objednávek.<br />
Co znamená název archa 90?<br />
Jeden ze společníků a mozků tohoto projektu pan Moravec<br />
měl v minulosti firmu, která se takto jmenovala.<br />
Je to jeho nostalgie, na kterou jsme v případě názvu<br />
naší společnosti přistoupili.<br />
v čem spočívá exkluzivita edice miraculum octavum<br />
mundi (osmý div světa) a jaké knižní skvosty jste<br />
v rámci této edice vydali?<br />
Na to mám komplikovanější odpověď. Všechny<br />
rukopisy musejí být nejdříve velice pečlivě vybrány.<br />
Netvrdím, že některá z našich knih je méně či více<br />
úspěšná, ale na některé tituly jsou větší odezvy.<br />
spatřuje světlo světa, je prvním leporelem na světě. To<br />
je skutečný unikát! Je to kniha z 16. století z období<br />
Mexika, než bylo dobyto Španěly. Originální rukopis<br />
je na zvířecí kůži a my si dovolujeme přivést na svět<br />
první faksimile, které bude také na zvířecí kůži! Skutečně<br />
jsme první na světě, kdo se vůbec odváží udělat<br />
faksimile na zvířecí kůži!<br />
jakými dalšími unikáty a zajímavostmi, mimo zmíněnou<br />
zvířecí kůži, se vaše knihy pyšní?<br />
Codex Bodley jako rozložené leporelo má kolem šesti<br />
metrů! Každá naše kniha je svým způsobem luxusně<br />
a originálně balena. Například Horae principii de<br />
Rohan je v úžasné dřevěné krabici. Ke knize jsou dodávány<br />
rukavičky. Každá kniha, kterou jsme vydali, má<br />
svoje číslování. Je v ní notářský zápis o počtu výtisků,<br />
tím je zaručena ta exkluzivita. Garantujeme daný<br />
počet výtisků a dotisk neděláme, protože tím bychom<br />
zlomili vaz sami sobě. Codex Bodley budeme balit do<br />
pouzder ze zvířecí kůže, takže bude mít opět originální<br />
a luxusní balení. Zajímavostí je i to, že naši stálí<br />
zákazníci, kteří už vlastní nějakou naši knihu s určitým<br />
číslem, si u nového titulu vyžadují to samé číslo, aby<br />
měli řekněme celou sérii knížek pod jedním číslem.<br />
jaký je váš unikátní náklad knih?<br />
Všechny knihy vydáváme v nákladu 868 výtisků pro<br />
celý svět.<br />
přibližte mi proces, než takovou knihu vydáte. kde<br />
získáváte přístup k originálním rukopisům?<br />
K tomu, abychom nějaký rukopis mohli vydat, musíme<br />
jednat s danou institucí, která rukopis vlastní. V případě<br />
Velislavovy bible a Horae principii de Rohan jsou<br />
originály uloženy v Národní knihovně v Klementinu.<br />
My si musíme koupit práva, abychom knihu mohli<br />
vydat. Pokud daná kniha není digitalizovaná, tak ji<br />
musíme nejdříve zdigitalizovat. Následně dostaneme<br />
digitální data – na nich trávíme stovky až tisíce hodin<br />
v DTP studiu, aby se vychytaly ty nejmenší odchylky<br />
tento rukopis kvůli nám vyndali na světlo po 52 letech.<br />
Toto jsou takové střípky a perličky, které z našich<br />
knih dělají světové unikáty.<br />
k takové precizní kvalitě vydávaných knih jistě<br />
musíte mít dokonalé tiskařské zázemí… kde knihy<br />
tisknete?<br />
Dobrá otázka. Veškerou knihařinu, výrobu, produkci<br />
atd. provádíme na Moravě. A to z toho důvodu, že<br />
jeden ze společníků, Rudolf Kalovský, tam vlastní nemalou<br />
tiskárnu Katos. U něj se všechny knihy tisknou<br />
a vážou. Všechny knihy děláme sami.<br />
kdo jsou vaši zákazníci?<br />
Jsou to lidé, kteří mají rádi jedinečnost, mají určitý historický<br />
přehled, lidé, kteří rádi investují své prostředky<br />
do knih, jsou to významní podnikatelé, manažeři,<br />
nejen z České <strong>republiky</strong>, ale i z celého světa.<br />
jak pak funguje prodej?<br />
Naše knihy nejsou k vidění nikde na pultech. Pouze<br />
v Luxoru na Václavském náměstí máme knihy vystaveny,<br />
jinak se knihy objednávají pouze přes internet. Cílová<br />
skupina, která se o knihy zajímá, nás na internetu<br />
bez problémů najde. Naše knihy se dostávají do rukou<br />
významných politických představitelů. První výtisk<br />
tradičně na audienci obdrží pan prezident Klaus. Velislavovu<br />
bibli i Horae principii de Rohan dnes vlastní<br />
i papež Benedikt XVI. Jemu jsem v prosinci 2008<br />
osobně předal Velislavovu bibli a v únoru u něj byl<br />
na audienci ministr Pospíšil a přivezl mu vzácný dar<br />
v podobě Horae principii de Rohan. To, že jsou takto<br />
společensky významní lidé vlastníky našich knih, nám<br />
přidává na prestiži, čemuž jsem velmi rád.<br />
pozastavme se u toho setkání s papežem Benediktem<br />
Xvi. jak jste se k němu vůbec dostal a jak<br />
setkání probíhalo?<br />
V září loňského roku jsme na Svatováclavské pouti<br />
darovali Velislavovu bibli kardinálu Vlkovi a touto<br />
„Jako první na světě vydáváme faksimile na zvířecí kůži.“<br />
Snažíme se nepodléhat tlakům institucí, které po nás<br />
chtějí určité knihy vydat, musíme pečlivě zvážit, který<br />
rukopis vydáme. Naší činností se snažíme obnovit kulturní<br />
památky, ale zároveň musíme myslet na to, aby<br />
se knihy dobře prodávaly. Každý rukopis, který jsme<br />
doposud vydali, je svým způsobem unikátní.<br />
Velislavova bible je první komiks na světě. Kniha<br />
obsahuje 747 ilustrací a doopravdy je to spíš komiksový<br />
příběh. Horae principii de Rohan (Kniha hodinek<br />
knížete de Rohan) je kniha zvláštním tím, že ji u nás<br />
v Česku zanechal rod Rohanů na zámku Sychrov. Knihy<br />
hodinek obecně byly v době 15.–16. století tvořeny<br />
pro šlechtu a knížata, byly velice bohatě iluminované,<br />
zdobené zlatem. Takové knihy vypovídaly o bohatství<br />
svých majitelů. Každý šlechtic měl svoji knihu<br />
hodinek. Tato kniha pro nás byla dost náročná po<br />
stránce výrobní, strávili jsme na ní více než 6 měsíců<br />
práce, než jsme ji vydali. Codex Bodley, který zrovna<br />
a kniha byla co nejvíce přiblížena originálu. Následně<br />
probíhají tiskařské zkoušky. Například u Horae<br />
principii de Rohan to bylo 21 zkoušek, a to z toho<br />
důvodu, že originál na určitých místech obsahuje<br />
práškové zlato. My jsme našim zákazníkům chtěli tuto<br />
knihu přinést v co nejvěrohodnější kopii, a tak jsme na<br />
stejná místa, kde je v originále zlato, vnášeli speciální<br />
emulzi s práškovým zlatem. Když po knize přejedete<br />
rukou, je to na dotek cítit. Důležité je zmínit i vazbu.<br />
Vše je ruční práce. Konkrétně u Horae principii de<br />
Rohan trvala vazba jedné knihy čtyři dny! U dalšího<br />
titulu – Codex Bodley – byl ten proces jiný. Když jsme<br />
byli na veletrhu v Londýně s Velislavovou biblí, tak<br />
si naší precizní knihařské práce všimla oxfordská<br />
univerzitní knihovna, která rukopis Codex Bodley<br />
vlastní, a oslovili nás, zda bychom s nimi tento rukopis<br />
nevydali. Jsme prvním vydavatelem na světě, s kým<br />
Oxford dělá faksimile. Dokonce jsme se dozvěděli, že<br />
cestou, tedy přes něj, šla kniha až k papeži, který si<br />
nás následně pozval k osobnímu setkání. To setkání<br />
s papežem byl velký zážitek, není to událost na každý<br />
den. Jsem rád, že se mi to poštěstilo. Už samotný<br />
Vatikán na člověka dolehne. Strávit několik minut<br />
s papežem bylo nezapomenutelné. Podle jeho reakcí<br />
jsem přesvědčen, že jej kniha zaujala. Přes příkaz jeho<br />
lidí, že mám knihu předat otevřenou, jsem mu knihu<br />
podal zavřenou. Udělal jsem to záměrně, abych viděl<br />
jeho reakci, až knihu otevřu. Nechtěl jsem ho připravit<br />
o to překvapení. (směje se) Když jsem knihu otevřel,<br />
papež po ní ihned sáhnul a zajímal se o její původ,<br />
historii a podobně.<br />
dá se vůbec vyčíslit, jaká je hodnota originálních<br />
rukopisů, tedy předloh vašich knih?<br />
Vím, že hodnota originálu Velislavovy bible se pohybuje<br />
kolem 750 milionů korun. Neznám přesnou<br />
17
„Naše knihy<br />
vlastní prezident<br />
Václav Klaus<br />
i papež<br />
Benedikt XVI.“<br />
hodnotu Horae principii de Rohan, ale tipuji, že se pohybuje<br />
v řádech stovek milionů korun, u Codex Bodley<br />
ještě výše někde u hranice jedné miliardy korun.<br />
a za jakou cenu pak prodáváte vaše faksimile?<br />
Co se týče našich knih, tak cena Velislavovy bible je<br />
dnes 199 tisíc korun, Horae principii de Rohan prodáváme<br />
za cenu 74 900 korun a Codex Bodley, který<br />
začneme brzy prodávat, bude stát 84 900 korun.<br />
jak své knihy zákazníkům doručujete?<br />
Velislavovu bibli jsme zpočátku zasílali poštou, ale brzy<br />
jsme od toho ustoupili, protože pošta knihy mnohokrát<br />
předala s potlučenými rohy nebo jinak poškozené a navíc<br />
takto cenné zboží, které stavíme na úroveň luxusu,<br />
je vhodné předávat osobně. A tak nyní knihy skutečně<br />
předáváme osobně, a to i zahraničním zákazníkům, za<br />
kterými cestujeme, abychom jim je mohli předat.<br />
je na trhu o takové knihy stále zájem?<br />
Není to tak, že by se ty knihy rozprodaly hned. Z toho<br />
prvního nákladu 69 kusů Velislavovy bible, který byl<br />
na ručním papíře a prodává se za cenu 199 tisíc korun,<br />
nám zbývá ještě několik málo kusů. Pak máme k prodeji<br />
ještě několik výtisků, které nebyly na ručním papíře,<br />
a ty se prodávají levněji – za 49 tisíc korun. Naše<br />
konkurence, která je ve Španělsku na trhu už 12 let,<br />
prodává takovou knihu obdobného nákladu v průměru<br />
pět let. My, když budeme pokračovat svým tempem,<br />
vyprodáme Velislavovu bibli v nákladu 868 výtisků za<br />
rok a půl! Myslím ale, že jsme pořád ještě na začátku.<br />
Dělat masmediální kampaň našim knihám v žádném<br />
případě nechceme a nebudeme, protože naše cílová<br />
skupina je jiná, než abychom je chytali marketingovými<br />
taháky, takže musíme svůj marketing dělat uvážlivěji<br />
a pomaleji. Je to časově mnohem náročnější způsob.<br />
Než zachytíme všech 868 zákazníků, tak to nějaký čas<br />
potrvá.<br />
na jakých zahraničních trzích působíte?<br />
Nejvíce zákazníků máme jednoznačně z Japonska.<br />
Dále bych to viděl na Španělsko, to jsou trhy pro nás<br />
nejzajímavější.<br />
Účastníte se i různých knižních veletrhů, naposledy<br />
Frankfurtského knižního veletrhu v říjnu 2008. jak<br />
jste na něm zapůsobili? měli o vás lidé zájem?<br />
Frankfurt moc úspěšný nebyl a dokonce uvažujeme,<br />
zda se jej vůbec budeme účastnit příště. Nejkladnější<br />
reakce máme v Londýně a Tokiu. Letos pojedeme prvně<br />
do Buenos Aires, někdy na přelomu května a června<br />
pak do Mexika – představit Codex Bodley a zúčastnit se<br />
nějakého tamějšího veletrhu. Jsem zvědavý, jaké reakce<br />
tam Codex vyvolá.<br />
Co v současné době připravujete, na co se mohou vaši<br />
zákazníci těšit?<br />
V současné době už jsme vydali tři knihy a na podzim<br />
chystáme další dva rukopisy. V září bychom chtěli vydat<br />
Kutnohorskou bibli, máme už podepsaná práva a už na<br />
ní pracujeme. A v listopadu pak chceme vydat Liber Viaticus.<br />
Do budoucna máme přání vydat vždy v jednom<br />
roce jednu knihu ze zahraničí a jednu knihu českou. Za<br />
rok 2009 je tou zahraniční Codex Bodley z Mexika, na<br />
rok 2010 už vedeme jednání se zahraničními institucemi,<br />
tak uvidíme, který rukopis vybereme.<br />
pokud by měli čtenáři tohoto rozhovoru zájem prohlédnout<br />
si vaše knihy, pak mají jedinou možnost na<br />
václavském náměstí v luxoru?<br />
Buď tam, anebo u nás v sídle Archy 90. Knihy jsou<br />
k vidění v našem zasedacím sále. Lidé mohou přijít<br />
a prohlédnout si je. Plánujeme také to, že bychom<br />
naše faksimile stabilně vystavovali. Jednáme s jednou<br />
institucí o výstavě našich knih v jejich sídle v centru<br />
Prahy, kam by se je mohli přijít prohlédnout nejen Češi,<br />
ale také turisté. Snad se nám tuto stálou expozici podaří<br />
zařídit.<br />
mimo archu 90 jste také spolumajitelem reklamní<br />
agentury dorland. Čím se tato agentura zabývá?<br />
Dorland je fullservisová reklamní agentura. Z českých<br />
reklamních agentur patří mezi největší a nejsilnější.<br />
Pracujeme na tom 16 let a náš full servis je kompletní:<br />
marketingový, reklamní, mediální služby.<br />
jak zvládáte skloubit práci pro obě tyto firmy?<br />
Tato práce jde skloubit, a to jen díky tomu, že v Dorlandu<br />
působí výkonná ředitelka, která řídí poměrně<br />
kvalitně chod celé agentury, a ta agenda nepadá na<br />
moji hlavu. Jsem rád, že tomu tak je, protože by mě ta<br />
agenda ani nebavila. V Arše 90 máme prokuristu a člověka,<br />
který procesuje veškeré účetní a papírové věci,<br />
řídí celou agendu. To jsou záležitosti, které mi usnadňují<br />
práci a umožňují věnovat se oběma firmám naplno.<br />
knihy vydané archou 90<br />
Velislavova bible<br />
Obrazový rukopis – nejobsáhlejší ve středověké<br />
střední Evropě – vznikl kolem poloviny 14.<br />
století z podnětu Velislava, který je vyobrazen<br />
jako klečící před sochou sv. Kateřiny, patronky<br />
teologů a filozofů. Jedná se o mimořádnou<br />
památku gotického umění, ale i o přesvědčivý<br />
doklad české i evropské středověké křesťanské<br />
duchovnosti.<br />
Horae principii de Rohan<br />
Kniha hodinek knížete de Rohan – dílo z roku<br />
cca 1500 můžeme považovat za ztracený<br />
rukopis knížete Rohana, jehož rod strávil část<br />
života v českých zemích. Jedná se o bohatě<br />
iluminovaný rukopis, náboženské texty, přesněji<br />
jakýsi „návod“ pro středověkého člověka, jak se<br />
během dne a roku správně modlit.<br />
Codex Bodley<br />
Středověký mexický rukopis. Jedná se o genealogii<br />
čili rodokmeny vládnoucích vrstev<br />
předkolumbovských národů Mexika. Vyskytují<br />
se v něm Toltékové, ale i Mixtékové, Aztékové<br />
a některé okrajové jazykové skupiny z různých<br />
městských států.<br />
rozhovor<br />
18 www.<strong>komora</strong>.cz
mimosoudní řešení sporů<br />
mimosoudní řešení sporů<br />
se ujalo, více než dvě<br />
třetiny případů řeší<br />
Hospodářská <strong>komora</strong><br />
O mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, které může zúčastněným stranám ve srovnání se soudní cestou<br />
ušetřit čas i finanční prostředky, je stále větší zájem. Kontaktní místa po celé ČR řešila poslední rok celkem<br />
1 570 takových případů, 1 420 z nich již bylo dokončeno. Nejčastějším předmětem sporů jsou neuznané<br />
reklamace a neakceptování práva na odstoupení od smlouvy.<br />
Vzhledem ke zjevnému úspěchu tohoto projektu<br />
bude Hospodářská <strong>komora</strong> iniciovat další podobné<br />
společně aktivity s ministerstvem průmyslu a obchodu<br />
v této oblasti i v dalších letech.<br />
jak mimosoudní řešení spotřebitelských<br />
sporů šetří čas i peníze?<br />
Mimosoudní řešení sporů umožňuje úspěšně řešit<br />
spory mezi spotřebiteli a podnikateli mimo klasickou<br />
soudní cestu, která je obvykle dlouhá a nákladná.<br />
Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů je celosvětově<br />
považováno za rychlý, levný a vhodný způsob<br />
vyřešení nároku spotřebitele. Řešení sporů touto<br />
cestou je založeno na dobrovolné účasti obou stran,<br />
objektivitě a nestrannosti řízení. Spory se vedou za<br />
účasti neutrální třetí strany, a to v rámci mediace<br />
nebo rozhodčího řízení. Řízení nemůže být zahájeno,<br />
pokud již byl podán podnět, soudní žaloba, nebo<br />
jiný zákonný prostředek k uplatnění práv v téže věci,<br />
nebo podnět zjevně není oprávněný, nebo strana podávající<br />
podnět svá práva neuplatnila u protistrany.<br />
jak postupovat?<br />
1. navštivte kontaktní místo<br />
Zde poškozený získá potřebné informace o alternativních<br />
možnostech, kterými může spor řešit, tedy<br />
prostřednictvím tzv. mediace nebo rozhodčího řízení.<br />
Spotřebitel, případně podnikatel, se může obrátit<br />
na kontaktní místo, a to osobně, poštou nebo elektronicky<br />
prostřednictvím formuláře, v němž popíše<br />
svoji stížnost spolu s informací, zda preferuje mediaci<br />
nebo arbitráž. Pracovník kontaktního místa poté<br />
doručí stížnost druhé straně, která má 15 dnů na<br />
vyjádření. Ani jedna ze stran sporu v této fázi neplatí<br />
žádné poplatky.<br />
2. mediace<br />
Ve chvíli, kdy se obě strany shodnou na řešení sporu<br />
prostřednictvím mediace, která je bezplatná, určí<br />
si nezávislého mediátora, který se obě strany snaží<br />
dovést k dohodě. Mediační dohoda je následně zapsána<br />
do závazné smlouvy, která projevuje reálnou<br />
vůli stran a je právně vymahatelná.<br />
3. arbitráž<br />
V případě neúspěšné mediace může kterákoliv ze<br />
stran požádat o rozhodčí řízení, které se bude konat<br />
u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR<br />
a Agrární komoře ČR. O rozhodčí řízení nakonec<br />
jedna nebo druhá strana může požádat již ve chvíli<br />
podání stížnosti a k jeho zahájení je pak potřeba<br />
souhlasu obou zúčastněných stran. Výsledkem řízení<br />
je nález rozhodce, který je po uplynutí lhůty k plnění<br />
soudně vykonatelný – je tedy zajištěna rychlá<br />
vymahatelnost práva. V této fázi zaplatí navrhovatel<br />
rozhodčímu soudu poplatek 800 Kč.<br />
nejčastější předmět a oblasti sporů<br />
Nejčastějším charakterem sporů jsou neuznané reklamace<br />
a neakceptování práva na odstoupení od<br />
smlouvy v případech tzv. podomních prodejů apod.,<br />
neprovedení prací v rámci smluv o dílo – různé řemeslné<br />
práce apod. V poslední době se objevují stížnosti<br />
na služby poskytované cestovními kancelářemi<br />
a jejich postup při vyřizování reklamací.<br />
Kontaktní místa, která nabízejí možnost využití<br />
mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, se<br />
nacházejí ve všech krajích České <strong>republiky</strong>. Třináct<br />
z nich provozuje Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong>,<br />
8 jich provozují spotřebitelské organizace.<br />
„aktuální seznam kontaktních míst s adresami<br />
včetně dalších informací o mimosoudním<br />
řešení spotřebitelských sporů je k nalezení na<br />
adrese http://adr.<strong>komora</strong>.cz“ (red)<br />
20 www.<strong>komora</strong>.cz
18. 4.<br />
Den otevřených<br />
dveří.<br />
Akční ceny,<br />
možnost<br />
individuálních<br />
slev.<br />
www.bytykbely.cz Dokončení červen 2009 www.bytykbely.cz<br />
Hrubá stavba dokončena<br />
• klidná lokalita Prahy 9 - Kbely<br />
• 190 bytů v 8 vilových domech<br />
• 1+kk až 5+kk, 36 m 2 až 119 m 2<br />
tel.: +420 286 581 200 mob.: +420 777 847 651
NovéZak<br />
NÁRODNÍ PODNIKATELSKÁ PORADNA<br />
NÁRODNÍ PODNIKATELSKÁ<br />
PORADNA<br />
Každodenní podnikání staví člověka před mnoho problémů a otázek. Některé z nich se<br />
dají vyřešit snadno, jiné vyžadují sofistikovanější přístup. A právě pro ně je připraven tým<br />
odborníků z Informačního místa pro podnikatele. Bezplatně poskytují podnikatelům všechny<br />
informace potřebné pro zahájení a provoz jejich podnikání.<br />
MY VÁM<br />
POMÁHÁME...<br />
Rád bych podal žádost do dotačního programu<br />
Ministerstva průmyslu a obchodu Operační program<br />
Podnikání a inovace. Jaký je rozdíl mezi Registrační<br />
žádostí a Plnou žádostí a jaké náležitosti mají obsahovat?<br />
O.A., Klatovy<br />
Odpověď:<br />
Registrační žádost (RŽ)<br />
RŽ obsahuje pouze základní informace o projektu: název dotačního<br />
programu, název projektu, název a sídlo žadatele, jméno<br />
jednatele, kontakty na fi rmu, obory ekonomické činnosti<br />
fi rmy, místo realizace projektu, předběžná představa o délce<br />
trvání projektu, předběžná představa o celkové výši rozpočtu<br />
a stručný popis projektového záměru, čestná prohlášení žadatele<br />
o bezdlužnosti atp. K registrační žádosti se vyplňuje<br />
ještě tzv. fi nanční výkaz (účetní výsledky za poslední 2 uzavřené<br />
roky), který je důležitý pro posouzení fi nančního zdraví<br />
žadatele.<br />
Po odeslání RŽ získá žadatel od agentury CzechInvest vyjádření,<br />
zda může podat Plnou žádost, a jeho výsledkem je získání<br />
tzv. vysvědčení neboli „ratingu“, který může využívat po dobu<br />
jednoho roku. Informaci o výsledku obdrží nejdéle do dvou<br />
týdnů po odeslání RŽ elektronicky prostřednictvím aplikace<br />
eAccount. V případě, že je RŽ přijata agenturou CzechInvest,<br />
je žadateli oznámen datum pro vznik způsobilých výdajů (od<br />
tohoto data mohou být výdaje vynaložené v souvislosti s projektem<br />
považovány za uznatelné) a lhůtu pro předložení Plné<br />
žádosti.<br />
Plná žádost (PŽ)<br />
PŽ se předkládá do stanovené lhůty se všemi potřebnými náležitostmi,<br />
kterými jsou:<br />
Jak nás kontaktovat?<br />
Požádat o radu můžete hned několika<br />
způsoby:<br />
• zapsat do formuláře na portálu<br />
http://poradna.<strong>komora</strong>.cz<br />
• zaslat na e-mail office@<strong>komora</strong>.cz<br />
• zatelefonovat na číslo 266 721 300<br />
• osobně konzultovat na některém<br />
z Jednotných kontaktních míst<br />
Hospodářské komory České <strong>republiky</strong><br />
v jednotlivých krajích - podrobnosti<br />
a kontaktní údaje viz<br />
http://jkm.<strong>komora</strong>.cz<br />
22 www.<strong>komora</strong>.cz<br />
• základní údaje uvedené v RŽ (údaje z RŽ<br />
se automaticky načtou do PŽ)<br />
• podrobné informace o projektu – přesný<br />
časový harmonogram a rozpočet projektu,<br />
podrobný popis obsahu, cílů a výsledků<br />
projektu<br />
• základní údaje o poradenském subjektu<br />
(pokud jej žadatel využívá)<br />
• horizontální ukazatele<br />
• závazné a monitorovací ukazatele<br />
• prohlášení a závazky žadatele<br />
Přílohy PŽ:<br />
• fi nanční realizovatelnost projektu (FRP) –<br />
elektronický formulář, který je k dispozici<br />
v aplikaci eAccount<br />
• podnikatelský záměr – elektronickou verzi<br />
podnikatelského záměru v předepsané<br />
struktuře, vypracovanou studii v předepsaném<br />
formátu žadatel zašle společně s PŽ<br />
prostřednictvím aplikace eAccount<br />
V některých programech OPPI může být vyžadováno<br />
ještě něco navíc, což vždy stanoví tzv. Výzva.<br />
Obsah RŽ je stejný, mohou se však lišit požadované<br />
přílohy v PŽ v závislosti na typu programu.<br />
Kolik je třeba peněz k založení společnosti<br />
s ručením omezeným? Je možné rozdělit<br />
první vklad do více částí?<br />
D. B., Náchod<br />
Odpověď:<br />
Založení a vznik obchodní společnosti upravuje<br />
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.<br />
Výše základního kapitálu společnosti musí činit<br />
alespoň 200 000 Kč, přičemž vklad společníka<br />
musí činit minimálně 20 000 Kč. Výše vkladu může<br />
být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně,<br />
musí však být dělitelná na celé tisíce. Mají-li být<br />
poskytnuty nepeněžité vklady na splacení vkladu,<br />
musí být ve společenské smlouvě nebo v písemném<br />
prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení<br />
o převzetí vkladu uveden předmět nepeněžitého<br />
vkladu a částka, kterou se započítává na vklad<br />
společníka.<br />
Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního<br />
rejstříku musí být splaceno celé emisní<br />
ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno<br />
nejméně 30 %. Celková výše splacených peněžitých<br />
vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých<br />
vkladů musí však činit alespoň 100 000 Kč.<br />
Je-li však společnost založena jedním zakladatelem,<br />
musí být její základní kapitál splacen v plné výši.<br />
Společník, který nesplatil vklad před podáním<br />
návrhu na zápis, je povinen splatit vklad za podmínek<br />
a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě,<br />
nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti<br />
nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo<br />
k novému vkladu. Této povinnosti nemůže být<br />
společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního<br />
kapitálu prominutím dluhu. Jednatelé oznámí<br />
rejstříkovému soudu bez zbytečného odkladu<br />
splacení celého vkladu každého společníka.<br />
Přišli jsme o několik zakázek a nemám<br />
tak dostatek práce pro všechny své<br />
zaměstnance. Situace by se měla zlepšit<br />
ve druhé polovině roku. Mohli byste mi<br />
doporučit nějaké řešení na toto přechodné<br />
období?<br />
A. Č., Pelhřimov<br />
Odpověď:<br />
Vámi nastíněný problém by mohl spadat pod tzv.<br />
částečnou nezaměstnanost, jež je upravena v §209<br />
zákoníku práce. Jde vlastně o překážku v práci na<br />
straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nemůže<br />
přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní<br />
pracovní doby z důvodu dočasného omezení<br />
odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky<br />
po jím poskytovaných službách. Upraví-li dohoda<br />
mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací<br />
výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci,<br />
může náhrada mzdy zaměstnanců činit<br />
nejméně 60 % průměrného výdělku nebo, v případech<br />
zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová<br />
organizace, může tento podat návrh, aby úřad<br />
práce rozhodl na základě podkladů zaměstnavatele<br />
o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování<br />
náhrady mzdy v nižší částce. Jestliže úřad práce<br />
o existenci důvodů částečné nezaměstnanosti<br />
rozhodne, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve<br />
výši 60 % průměrného výdělku po dobu, kterou<br />
úřad práce v rozhodnutí určí, nejdéle však po<br />
dobu 1 roku. Tímto způsobem jako zaměstnavatel<br />
můžete ušetřit část mzdových nákladů a zaměstnanci<br />
nepřijdou o práci.
Nevěříme, že nemáte zájem<br />
o nové obchodní příležitosti!<br />
www.novezakazky.cz<br />
JIMARO, s.r.o., Arne Nováka 8, 602 00 Brno<br />
tel./fax: (+420) 541 215 610, e-mail: info@novezakazky.cz / www.novezakazky.cz<br />
Server je projekčně konzultován a spolufinancován Jihomoravským krajem.<br />
15<br />
NovéZakázky_inzerce KomoraCZ_ .4.indd 1 24.3.2009 13:42:46
CZECHSKILLS 2009<br />
CZECHSKILLS 2009 v pLném proudu:<br />
ČESKá rEpubLIKa má první<br />
nomInované na mEZInárodní<br />
SoutěžE EuroSKILLS 2010<br />
pro obor ELEKtrIKář<br />
První nominovaní účastníci vzešli ze soutěže<br />
CzechSkills 2009 v oboru Elektrotechnické technologie,<br />
která se uskutečnila v prostorách Střední<br />
školy Centrum odborné přípravy technickohospodářské<br />
z Prahy 9, která soutěž pořádala spolu<br />
s Hospodářskou komorou České <strong>republiky</strong>, Českým<br />
svazem zaměstnavatelů v energetice, Asociací<br />
energetického a elektrotechnického vzdělávání<br />
a Magistrátem hl. m. Prahy. Hlavním partnerem<br />
soutěže CzechSkills se stala společnost Legrand,<br />
s. r. o., sponzorem společnost Draka Kabely, s. r. o.<br />
Soutěž CzechSkills byla uspořádána v rámci již čtrnáctého<br />
ročníku celostátní přehlídky odborných<br />
dovedností žáků energetických a elektrotechnických<br />
škol. Nominační výběr na mezinárodní soutěže<br />
v odborných dovednostech EuroSkills 2010<br />
byl prováděn v těchto dvou oborech: Mechanik silnoproudých<br />
zařízení a Elektrikář pro silnoproud.<br />
Kromě toho se soutěžilo v dalších třech oborech:<br />
Mechanik elektronik, Elektrikář pro slaboproud<br />
a posledním oborem byl Mechanik elektronických<br />
zařízení. Soutěž měla i mezinárodní účast, zúčastnily<br />
se též týmy ze Slovenska. Takto je možné porovnávat<br />
dovednosti v širším kontextu a posuzovat<br />
kvalitu výuky a přípravy v obou zemích.<br />
Vítězem celorepublikové soutěže CzechSkills<br />
2009 v oboru Elektrotechnické technologie se<br />
stal Vojtěch Kollert z Hradce Králové, druhou<br />
příčku obsadil Jakub Koloc z Prahy. Slavnostní vyhodnocení<br />
soutěže a předávání cen se uskutečnilo<br />
v Brožíkově sálu Staroměstské radnice za účasti<br />
náměstkyně primátora pro oblast školství Marie<br />
Kousalíkové, ředitelky odboru legislativy, poradenství<br />
a vzdělávání HK ČR Terezy Šamanové, zástupců<br />
pořadatelů a partnerů.<br />
Oba soutěžící projdou individuální přípravou<br />
a v příštím roce se rozhodne, který z nich pojede<br />
na druhý ročník mezinárodní soutěže EuroSkills<br />
2010, která se uskuteční v listopadu příštího roku<br />
v portugalském Lisabonu. Ze soutěže CzechSkills<br />
2009 v oboru Elektrotechnické technologie bude<br />
nominován jeden kandidát do týmové soutěže Instalační<br />
technologie na pozici Elektrikář. Další dva<br />
soutěžící na pozice Instalatér a Mechanik chladicích<br />
zařízení by měli být známi rovněž v letošním<br />
roce. (red)<br />
Ceny nejlepším osobně předala<br />
náměstkyně primátora pro oblast<br />
školství Ing. Marie Kousalíková<br />
O EuroSkills<br />
EuroSkills podporuje na celoevropské úrovni kvalitu, lepší služby, efektivitu a inovace<br />
v řemeslech a odborném školství. Cílem je motivovat mladé lidi, aby absolvovali odborné<br />
vzdělání a následně s ním vstupovali na trh práce. To posiluje konkurenceschopnost evropských<br />
zemí. Projekt zároveň přispívá k lepšímu porozumění mezi rozdílnými kulturami v oblasti<br />
vzdělávání a trhu práce. Tím současně podporuje sociální soudržnost, ulehčuje migraci, snižuje<br />
kriminalitu a zvyšuje celkovou kvalitu života mladých lidí. První ročník soutěže EuroSkills 2008<br />
se uskutečnil v loňském roce v holandském Rotterdamu, kde česká výprava získala bronzovou<br />
medaili v týmové soutěži módních návrhářek a švadlen. Více o EuroSkills: www.euroskills.info<br />
O CzechSkills<br />
Stejně jako EuroSkills jsou aktivity Národního centra CzechSkills při Hospodářské komoře České<br />
<strong>republiky</strong> zaměřeny na podporu odborných dovedností, zvyšování jejich prestiže a v neposlední<br />
řadě kvality, která je klíčová pro konkurenceschopnost ČR. Dalším cílem Národního centra<br />
CzechSkills je zastřešování celostátních soutěží v odborných dovednostech, výběr soutěžících na<br />
mezinárodní soutěže EuroSkills včetně vytváření podmínek pro výměnu zkušeností v mezinárodním<br />
kontextu. Více o CzechSkills: www.czechskills.eu<br />
podnIKání SE<br />
bEZ poradEnStví<br />
nEobEJdE<br />
říKá<br />
vICEprEZIdEnt<br />
HoSpodářSKé<br />
Komory<br />
Jan novotný<br />
Jakou roli dnes hraje poradenská<br />
činnost ve světě<br />
podnikání?<br />
Otázku bych upravil v „českém<br />
světě podnikání“. Bohužel si<br />
myslím, že ani zdaleka ne takovou,<br />
jakou by bylo potřeba.<br />
V porovnání s ostatními vyspělými<br />
zeměmi je u nás poradenská<br />
činnost téměř popelkou. Ve světě jsou poradenské<br />
firmy vysoce vážené a jejich práce je podle toho<br />
i oceňována. U nás není poradenství podporováno na<br />
žádné úrovni, zrušena byla i možnost získat na poradenskou<br />
činnost dotaci. I v České republice se blýská<br />
na lepší časy, určitý posun je vidět hlavně v Praze<br />
u velkých poradenských firem, které mají zahraničního<br />
vlastníka. Mimo hlavní město je ale situace taková,<br />
jak jsem řekl v úvodu.<br />
daří se českým firmám dosáhnout na finance<br />
z evropských fondů? Jak mohou tyto peníze<br />
pomoci v době hospodářské krize?<br />
Lze konstatovat, že i přes řadu problémů se daří peníze<br />
z evropských fondů získávat. Právě v této oblasti<br />
hraje odborná poradenská činnost velkou roli. Podnikatelé<br />
nemají při svém pracovním vytížení a povinnostech<br />
spojených s vedením firmy dost času na studium<br />
programů podpory a případně na zpracování<br />
žádostí o dotace. Tady je pomoc poradenské firmy<br />
zaměřené na dotační poradenství téměř nezbytná.<br />
Samotné zpracování žádosti i následné čerpání dotace<br />
je spojeno s velkou administrativní zátěží a s<br />
mnoha omezujícími podmínkami, jejichž nedodržení<br />
by mohlo vést až k odebrání dotace. Zkušená poradenská<br />
firma všechna tato rizika zná a podnikatele<br />
jimi provede.<br />
Aktuální programy podpory jsou zaměřeny na rozvoj<br />
a inovaci firem a současná ekonomická situace spíše<br />
podnikatele nutí, aby plánované investice odložili<br />
na později. Proto i zájem o dotace poněkud klesl.<br />
Také dlouhá doba mezi podáním žádosti a získáním<br />
dotace a povinnost podnikatelů doložit plné finanční<br />
krytí projektu současně s podáním žádosti jsou<br />
v době ekonomického propadu velmi komplikujícím<br />
činitelem.<br />
Kde vidíte prostor pro zlepšení a co by se<br />
mělo v této oblasti změnit?<br />
Podle mého názoru by poradenství mělo být znovu<br />
dotované tak, jak tomu bylo např. v roce 2005 a 2006.<br />
Dotace umožňovala poradenským společnostem<br />
poskytovat klientům slevu z ceny zakázky a to samozřejmě<br />
umožňovalo většímu počtu zejména malých<br />
a středních podnikatelů na poradenství dosáhnout.<br />
Kromě toho je třeba odstranit nadměrnou administrativu<br />
spojenou se zpracováním žádostí o dotace<br />
a jejich čerpáním a celkově zjednodušit celý proces<br />
tak, aby jeho složitost a náročnost neodrazovala<br />
podnikatelskou veřejnost od využití možnosti získat<br />
finanční prostředky z evropských fondů.<br />
24 www.<strong>komora</strong>.cz
nový ZáKon o odpadECH<br />
HoSpodářSKá KrIZE,<br />
SEparaCE odpadŮ<br />
a nový ZáKon o odpadECH<br />
Dosavadní průběh hospodářské krize odkrývá řadu<br />
problémů, které v době hospodářského růstu nebyly<br />
zřejmé. Jedním z vážných problémů je stanovení<br />
různých cílů, většinou kvantifikovaných konkrétními<br />
čísly, bez ohledu na praktické dopady, které se<br />
zřetelně projeví v nestandardních, tedy i krizových<br />
situacích.<br />
Konkrétní problém nastává v odpadovém hospodářství.<br />
Zejména v oblasti komunálních odpadů, kdy<br />
jsou legislativně dány požadované míry separace<br />
vybraných složek, aniž by se někdo zabýval tím, jak<br />
s nimi bude naloženo a s jakým environmentálním<br />
přínosem. Při poklesu výroby nejen v ČR a EU, ale<br />
i v asijských zemích se projevuje propad v odbytu<br />
prakticky všech druhotných surovin. Klesá<br />
zejména cena druhotných surovin a vznikají<br />
odbytové potíže především u méně<br />
kvalitních hmot.<br />
ukazuje se, že odpadové hospodářství<br />
nejen v Čr, ale i v Eu je málo<br />
pružné a není připraveno čelit hospodářským<br />
výkyvům.<br />
Ponaučením z hospodářské krize je nutnost<br />
revidovat dosavadní nepříliš efektivní<br />
postupy v nakládání s komunálním odpadem.<br />
Ke krizovým jevům je nutno uvést<br />
dlouhodobé antiekologické postupy, kdy se<br />
nedaří snižovat množství skládkovaného<br />
směsného komunálního odpadu. Patříme<br />
k zemím V EU, kde je skládkováno nejvíc<br />
odpadů a zároveň nesplníme požadavky<br />
EU na snižování podílu biologicky rozložitelných<br />
odpadů ukládaných na skládky.<br />
Vzhledem k tomu, že se jedná o vleklé<br />
problémy odpadového hospodářství v ČR,<br />
dochází k názorovému sjednocení nejvíce<br />
dotčených subjektů, jako je Svaz měst<br />
a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Hospodářské<br />
komory ČR a Ministerstva průmyslu<br />
a obchodu ČR. Volá se po systémovém<br />
řešení, které bude opřeno o moderní odborné<br />
poznatky v daném oboru a na němž<br />
se budou podílet minimálně výše uvedené<br />
subjekty.<br />
S napětím se očekávalo, že veškeré problémy vyřeší<br />
nový zákon o odpadech. Bohužel, opak je pravdou.<br />
Před zahájením prací byly z popudu MŽP ustaveny<br />
různé pracovní skupiny, do jedné z nich jsem byl oficiálním<br />
dopisem jmenován za Hospodářskou komoru<br />
ČR. Musím bohužel konstatovat, že se pracovní<br />
skupiny nesešly a nový zákon vznikal za zavřenými<br />
dveřmi. po zveřejnění jeho návrhu, který byl<br />
postoupen do meziresortního připomínkového<br />
řízení, nastalo v odborných kruzích zděšení<br />
a zásadní odpor k dalšímu projednávání<br />
tohoto návrhu.<br />
Návrh zákona je výsledkem ideologických a až arogantních<br />
postupů vůči původcům odpadů, ale i vůči<br />
životnímu prostředí. Návrh zákona výrazným způsobem<br />
navyšuje byrokracii v obcích a u podnikatelů.<br />
Zavádí systém, který opticky povede ke snižování<br />
evidovaného množství odpadů, na úkor tlaku na<br />
nelegální nakládání s odpady, zejména na jejich spalování<br />
v domácích topeništích a na vznik černých<br />
skládek. Návrh povede ke zbytečnému plýtvání finančních<br />
prostředků a k dalšímu plýtvání druhotnými<br />
surovinami. Návrh se prakticky nezajímá o řešení<br />
odpadového hospodářství v krizových stavech.<br />
Dosavadní názor většiny dotčených institucí se vyvíjí<br />
ve smyslu požadavku na systémové řešení, jehož<br />
základem je zpracování nové Koncepce odpadového<br />
hospodářství ČR se zohledněním všech souvisejících<br />
aspektů, zejména odbytu druhotných surovin,<br />
maximálního využití všech odpadů, s cílem omezit<br />
plýtvání využitelnými surovinami a efektivní ochranou<br />
životního prostředí.<br />
Odborníci jsou přesvědčeni, že odpadové hospodářství<br />
není primárně politický problém, ale zejména<br />
problém odborný a národohospodářský.<br />
Je zajímavé, že v oblasti odpadového hospodářství<br />
stanovíme priority nakládání s odpady. Pokud připustíme,<br />
že neobnovitelné suroviny, jako je uhlí, plyn<br />
a ropa, ale i některé obnovitelné suroviny, například<br />
dřevo a suroviny pro výrobu potravin, jsou výrazně<br />
cennějšími surovinami než komunální odpad, pak se<br />
musím ptát, proč u těchto surovin nejsou určeny<br />
priority jejich využívání, zejména tedy materiálové<br />
využití před využitím energetickým. U zemního<br />
plynu je dokonce podporováno jeho spalování za<br />
účelem výroby tepla než jeho materiálové využití.<br />
Na daném případě je zřejmá absurdita některých<br />
praktik odpadového hospodářství.<br />
Závěrem chci vyslovit přání, aby odpadové hospodářství<br />
v ČR bylo řešeno v intencích zkušeností<br />
a dosavadní praxe vyspělých zemí EU a světa, aby<br />
konečně došlo k efektivnímu, tj. ekonomickému,<br />
environmentálně a sociálně vyváženému systému,<br />
který neplýtvá surovinami a má pozitivní dopad na<br />
životní prostředí.<br />
Ing. pavel bartoš, viceprezident HK Čr<br />
inzerce<br />
Společnost SEFIMOTA, a. s.<br />
získala peněžní podporu v rámci<br />
operačního programu<br />
Praha – Adaptabilita.<br />
Název projektu: Systematický rozvoj a vzdělávání zaměstnanců<br />
společnosti SEFIMOTA, a. s.<br />
Registrační číslo projektu: CZ.2.17/1.1.00/31920<br />
Dnem 1.1.2009 jsme zahájili realizaci projektu.<br />
SEFIMOTA, a.s. Generální dodavatel staveb<br />
Na Pankráci 1683/127, Praha 4, tel.: +420 261 392 728<br />
www.sefimota.cz<br />
25
HKCR_in<br />
Evropská lEgislativa<br />
Evropská<br />
lEgislativa<br />
snížené sazby DpH u vybraných služeb<br />
Členské státy budou moci aplikovat snížené sazby<br />
pod hranici 15 % až na úroveň 5,5 % u řady tzv. služeb<br />
náročných na lokální pracovní sílu. Jedná se např.<br />
o služby v oblasti veřejného stravování, opravy kol,<br />
obuvi a oblečení, čištění oken a úklidu domácností,<br />
kadeřnictví, hlídání dětí, renovace obydlí a publikace<br />
knih. Shodli se na tom 10. března ministři financí,<br />
kteří tak chtějí zamezit nerovnoměrnému používání<br />
snížených sazeb v EU (dnes aplikuje 18 států) a podpořit<br />
zaměstnanost. Evropská komise a podnikatelské<br />
asociace volají po co nejrychlejší aplikaci tohoto<br />
opatření. Některé členské státy však chtějí formální<br />
rozhodnutí ponechat až na 1. ledna 2011 namísto<br />
proklamovaného letošního léta.<br />
odstranění neúsporných žárovek<br />
z trhu do roku 2012<br />
Evropská komise schválila 19. března dvě nařízení<br />
týkající se nahrazování klasických žárovek jejich ekologičtějšími<br />
a úspornějšími alternativami. Opatření,<br />
která Komise přijala, by měla ušetřit každým rokem<br />
kolem 11 miliard eur, které budou investovány do evropského<br />
hospodářství. Díky inovaci žárovek se do<br />
ovzduší ročně vypustí o 32 milionů tun oxidu uhličitého<br />
méně než nyní. Nařízení stanovují podmínky, které<br />
budou muset výrobci splňovat. Průměrná domácnost<br />
by měla podle odhadů díky novým opatřením ušetřit<br />
ročně na účtech za elektřinu 25 až 50 eur.<br />
Euroviněta zanechává smíšené pocity<br />
Europoslanci potvrdili smíšené dojmy podnikatelských<br />
asociací ohledně návrhu na zpoplatnění nákladních<br />
vozidel za používání infrastruktury (tzv. euroviněta).<br />
Podnikatelské asociace UEAPME, EUROCHAMBRES<br />
a EuroCommerce společně pochválily Parlament, že<br />
do návrhu nezahrnul zpoplatnění environmentálních<br />
dopadů. Vytkly však europoslancům, že v návrhu ponechali<br />
zpoplatnění za přetížení dopravy, které ponechá<br />
na členských státech, aby si individuálně zvolily<br />
postup výpočtu bez předložení detailního akčního<br />
plánu o možném zlepšení infrastruktury, tak jak to<br />
požadoval dopravní výbor Parlamentu. Podnikatelská<br />
sdružení se nyní obrátila s výzvou na členské státy,<br />
aby zpoplatnění přetížení z návrhu odstranily.<br />
Evropský parlament dal zelenou zákonu<br />
o malém a středním podnikání<br />
Evropský parlament schválil návrh zákona o malém<br />
a středním podnikání (SBA) a zdůraznil, že implementace<br />
jeho principů „mysli nejdříve na malé“ je<br />
absolutně nezbytná jak na evropské, tak na národní<br />
a lokální úrovni. Parlament současně vyzval Komisi<br />
a členské státy, aby učinily SBA závazným a dokončily<br />
rozjednané návrhy, jako je směrnice o pozdních platbách<br />
vyžadující kratší a harmonizované lhůty a vyšší<br />
penále za zpoždění a Komunitární patent zajišťující<br />
levnější, efektivnější, flexibilnější a kvalitnější právní<br />
ochranu odpovídající potřebám MSP. Europoslanci<br />
rovněž podpořili požadavek podnikatelských sdružení<br />
na delší konzultační období (minimum 12 týdnů)<br />
a na investice do vzdělávání a školení.<br />
Evropské Msp mají neskutečně malou<br />
důvěru v ekonomiku<br />
UEAPME zveřejnilo na začátku března svůj první „Barometr<br />
MSP a řemeslníků“ (bude prováděno dvakrát<br />
ročně). Polovina z dotázaných 50 tisíc MSP z celé<br />
EU očekává negativní vývoj v prvním semestru 2009<br />
oproti 20 % zaznamenaným před 2 lety. Podnikatelé<br />
očekávají pokles zakázek, investic a propouštění zaměstnanců,<br />
které se nejvíce dotkne sektoru stavebnictví<br />
a průmyslu v důsledku krize automobilového<br />
odvětví a „splasklé bubliny“ v oblasti výstavby domácího<br />
bydlení. Na rozdíl od velkých firem jsou však<br />
malé a střední podniky v propouštění zaměstnanců<br />
zdráhavější. Relativní zlepšení je očekáváno v poptávce<br />
po osobních službách.<br />
Evropské podnikatelské a technologické<br />
centrum v Dillí (EBtC) se rozjíždí<br />
Evropské sdružení obchodních a průmyslových komor<br />
EUROCHAMBRES stojí za zřízením centra<br />
v Dillí, které bude sloužit k rozvoji a posílení obchodních<br />
vztahů a spolupráce v oblasti výzkumu mezi Indií<br />
a Evropou. Cílem je propagovat zájem evropských firem<br />
v Indii a odpovědět na poptávku indického trhu.<br />
Jeho činnost bude synergií bilaterálních agentur, které<br />
na indickém trhu působí. Chceme vytvořit centrum<br />
propagující evropské čisté technologie v Indii, říká<br />
Arnaldo Abruzzini, tajemník EUROCHAMBRES.<br />
konvent Msp a řemeslníků v Bruselu<br />
Evropské sdružení MSP a řemeslníků UEAPME pořádá<br />
Shromáždění dne 27. dubna od 14.30-17.00 hod.<br />
v Evropském hospodářském a sociálním výboru na<br />
téma ekonomická krize a MSP. Cílem je navrhnout<br />
evropským institucím opatření, která by MSP v období<br />
krize nejvíce pomohla. Přijeďte diskutovat s komisařem<br />
Verheugenem a zástupci MSP a řemeslníků<br />
do Bruselu!<br />
program pro Evropu<br />
Evropský hospodářský a sociální výbor přijal na svém<br />
plenárním zasedání 24. března dokument Program<br />
pro Evropu, který představuje souhrn 175 konkrétních<br />
návrhů opatření ve čtyřech oblastech – hospodářská<br />
obnova, základní práva a evropský sociální<br />
model, udržitelný rozvoj a veřejná správa. Tato opatření,<br />
která navrhli představitelé občanské společnosti<br />
zaměstnavatelů, zaměstnanců a ostatních zájmů zastoupení<br />
v EHSV, by měla pomoci Evropě vyjít s co<br />
nejmenšími dopady ze současné krize a nastartovat<br />
vývoj, který by splnil představy evropských občanů<br />
o budoucí podobě evropské společnosti. Dokument<br />
bude prezentován politickým stranám, které kandidují<br />
v příštích volbách do evropského parlamentu (6.<br />
a 7. června), aby se seznámily s názory evropských<br />
občanů, a je ke stažení<br />
na webové stránce EHSV http://www.eesc.europa.<br />
eu/index_en.asp.<br />
letní akademie EUroCHaMBrEs od 15.-19.<br />
června 2009 v Obidos (Portugalsko) přichystala pro<br />
manažery hospodářských komor 18hodinový program.<br />
Na otázky „Jak lobovat, jak se vyrovnat s hospodářskou<br />
krizí, jak motivovat, jak vést a jak budovat<br />
pozitivní image komory“ vám pomohou odpovědět<br />
špičkoví lektoři. Akademie je skvělou příležitostí pro<br />
navázání kontaktů. Cena kurzu 2000 eur pro zapsané<br />
před 1. květnem (poté €2400) zahrnuje ubytování,<br />
stravu, sociální aktivity a lokální dopravu. Dočtěte se<br />
více na http://academy.eurochambres.eu/ a zaregistrujte<br />
se na eu@<strong>komora</strong>.cz.<br />
P<br />
Č<br />
č<br />
k<br />
č<br />
26 www.<strong>komora</strong>.cz
nároDní lEgislativa<br />
novinky<br />
v lEgislativě<br />
novela zákona o exekutorech<br />
HK ČR zásadně podporuje novelu zákona o exekutorech,<br />
která právě prošla meziresortním připomínkovým<br />
řízením. Novela posílí dohled ministerstva<br />
spravedlnosti nad činností exekutorské komory a zavádí<br />
správní delikt exekutorské komory, kterého se<br />
dopustí tím, že poruší povinnost stanovenou exekučním<br />
řádem. Prostřednictvím dohledu prováděného<br />
předsedou soudu, což je také novinka, lze nejúčinněji<br />
předejít zejména opakovaným pochybením a nesprávné<br />
exekutorské praxi konkrétního exekutora.<br />
posuzování vlivu na životní prostředí<br />
Poslanecká sněmovna zamítla vládní návrh novely zákona,<br />
kterým se mění zákon o posuzování vlivů na<br />
životní prostředí (EIA). Novela předpokládala, že by<br />
občanská sdružení nebo obce měly mít právo soudně<br />
se domáhat zrušení úředních rozhodnutí, pokud<br />
nebudou spokojeny s výsledky řízení o posuzování<br />
vlivů plánovaných staveb na životní prostředí. Ve<br />
Sněmovně převážil oprávněný názor, že by novela<br />
zákona komplikovala a prodlužovala stavební procesy<br />
investorům (příprava stavby, územní rozhodnutí, vyšší<br />
náklad na projektovou dokumentaci, která po dvou<br />
letech ztrácí platnost, apod.).<br />
provozování sázkových her<br />
Ministerstvo financí předložilo do meziresortního<br />
připomínkového řízení návrh věcného záměru zákona<br />
o provozování sázkových a podobných her a zákona<br />
o změně některých souvisejících zákonů. Vládou<br />
předloženému znění předcházely konzultace odborné<br />
a laické veřejnosti u společnosti Ernst & Young,<br />
jejichž cílem bylo nalézt řešení pro novou právní<br />
úpravu sázkových a podobných her, která by byla<br />
akceptovatelná z hlediska současných provozovatelů<br />
sázkových her a byla vyhovující i z hlediska zájmových<br />
skupin provozujících internetové sázení. Tohoto<br />
cíle však dle názoru podnikatelů nebylo ve věcném<br />
záměru zákona dosaženo. Hospodářská <strong>komora</strong> proto<br />
navrhla, aby ministr financí svolal zástupce odborné<br />
veřejnosti a prostřednictvím diskuse v rámci kulatého<br />
stolu nalezl kompromisní řešení zohledňující<br />
potřeby trhu, společenské zájmy a oprávněné zájmy<br />
výše zmíněných podnikatelských subjektů.<br />
inzerce<br />
POSTŘEHY, KOMENTÁŘE A RADY PRO PODNIKATELE<br />
KAŽDÝ ČTVRTEK NA ČT 1<br />
inzerce<br />
WWW.POKRSERVIS.CZ<br />
Česká televize přináší během pozdního večera každý čtvrtek jedinečný pořad. Obsah je zakódovaný v názvu – POKR –<br />
čili mozaika postřehů, komentářů a rad. Diváci, zejména z řad podnikatelů, zde najdou i nejrůznější návody a doporučení,<br />
kupříkladu jak na daně či dotace, a to nejenom z EU, právní poradnu i příběhy z praxe, které mohou začínající živnostníky<br />
či podnikatele inspirovat.<br />
Producent: K. A. PRODUCTION s.r.o.<br />
PARTNEREM POKRU JE Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong><br />
25<br />
HKCR_inzerat_POKR.indd 1 26.3.2009 14:16:05
REGIONÁLNÍ KONFERENCE OPPP<br />
Ministerstvo průmyslu<br />
a obchodu ve spolupráci<br />
s Hospodářskou komorou pořádá<br />
sérii regionálních konferencí<br />
Operačního programu Průmysl<br />
a podnikání<br />
Protikrizové linky:<br />
Hospodářská <strong>komora</strong> ČR podává<br />
pomocnou ruku firmám<br />
Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong> zřídila<br />
v krajích protikrizové telefonní linky, na kterých<br />
mohou podnikatelé získat informace a rady, jak<br />
se vyrovnat s nepříznivými dopady hospodářské<br />
a finanční krize, ale i jak řešit nepříznivé situace<br />
vzniklé otřesy ekonomiky, mohou se zde<br />
dozvědět rovněž aktuální novinky související<br />
s krizí. Cílem protikrizových linek je minimalizovat<br />
dopady hospodářské a finanční krize na<br />
české podnikatelské prostředí.<br />
Protikrizové linky fungují při Jednotných kontaktních<br />
místech Hospodářské komory České <strong>republiky</strong><br />
ve všech krajských městech každý pracovní<br />
den od 9 do 16 hodin.<br />
Seznam protikrizových linek Hospodářské komory<br />
České <strong>republiky</strong>:<br />
V období 2004-2008 probíhala realizace Operačního<br />
programu Průmysl a podnikání 2004-2006<br />
(OPPP). Hlavní prioritou OPPP byl Rozvoj podnikatelského<br />
prostředí zahrnující rozvoj nových<br />
a modernizaci stávajících průmyslových lokalit,<br />
rozvoj podnikatelských inkubátorů, technologických<br />
parků, infrastruktury v oblasti aplikovaného<br />
výzkumu a vývoje, transferu technologií a modernizaci<br />
institucionální struktury pro podporu<br />
podnikání. Druhou prioritou byl Rozvoj konkurenceschopnosti<br />
podniků zacílený na přímou investiční<br />
podporu, poradenské služby a zvyšování<br />
konkurenceschopnosti při specifické pozornosti<br />
malým a středním podnikům.<br />
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR jako řídící<br />
orgán OPPP realizuje komunikační kampaň informující<br />
o úspěšném ukončení a výsledcích OPPP,<br />
jeho přínosech pro podporu a rozvoj podnikání<br />
v ČR a o úspěšných projektech spolufinancovaných<br />
z OPPP. Součástí této komunikační kampaně<br />
jsou regionální konference OPPP, které MPO<br />
pořádá ve spolupráci s HK ČR. Jejich cílem je<br />
na konkrétních příkladech podpořených podnikatelských<br />
projektů prezentovat přínosy OPPP,<br />
seznámit podnikatele s možnostmi a výhodami<br />
využívání podpory z operačních programů, ale<br />
také vysvětlit danou problematiku a upozornit na<br />
úskalí a nejčastější chyby vyskytující se při žádostech<br />
a využívání finančních zdrojů z operačních<br />
programů. Regionální konference jsou pořádány<br />
ve všech 13 krajích ČR v období únor až květen<br />
2009 a budou završeny závěrečnou konferencí<br />
připravovanou v Praze na druhou polovinu<br />
května. Na akcích vystoupí zástupci Ministerstva<br />
průmyslu a obchodu ČR, Čes<strong>komora</strong>vské záruční<br />
a rozvojové banky, Hospodářské komory České<br />
<strong>republiky</strong>, regionálních hospodářských komor<br />
a zástupci podnikatelů úspěšně čerpajících podporu<br />
z OPPP. Ve formě prezentací a přednášek<br />
zde jsou představeny úspěšné projekty podnikatelů<br />
z jednotlivých krajů, nejčastější chyby žadatelů<br />
a doporučené postupy pro úspěšné čerpání<br />
dotací pro podnikání.<br />
Liberec 485 100 148<br />
Plzeň 378 134 360<br />
Olomouc 585 225 231<br />
Brno 532 194 923<br />
Pardubice 466 612 168<br />
Karlovy Vary 353 569 173<br />
Ostrava 597 479 334<br />
Praha 266 721 419<br />
Zlín 576 011 362<br />
Jihlava 266 721 615<br />
České Budějovice 387 699 325<br />
Hradec Králové 495 427 038<br />
Ústí nad Labem 475 207 346<br />
Aktuality o průběhu hospodářské krize najdete<br />
na adrese www.<strong>komora</strong>.cz.<br />
Formulář pro podnikatele k zadávání písemných<br />
dotazů: http://poradna.<strong>komora</strong>.cz.<br />
Bližší informace a aktuální přehled regionálních konferencí včetně termínů naleznete na stránkách<br />
www.mpo.cz. V případě potřeby kontaktujte HK ČR, telefon: 266 721 445,<br />
e-mail: nechanska@<strong>komora</strong>.cz.<br />
Podnikatelé z krajů Ústeckého a Libereckého se ve dnech 24. a 25. března 2009 zúčastnili<br />
dalších regionálních konferencí ze série, kterou pořádá Ministerstvo průmyslu<br />
a obchodu ČR ve spolupráci s Hospodářskou komorou České <strong>republiky</strong>.<br />
Konference zahájil prezident HK ČR Petr Kužel, v Ústí nad Labem se tak stalo společně s hejtmankou<br />
kraje Janou Vaňhovou. Oba kraje představily svou situaci ve vztahu k čerpání z OP Průmysl<br />
a podnikání, zástupci místních firem zde také prezentovali své úspěšné projekty, realizované s podporou<br />
z uvedeného programu. Ředitel odboru koordinace SF MPO Břetislav Grégr spolu se svými<br />
kolegy prezentovali aktuální stav operačních programů implementovaných MPO a základní pravidla<br />
čerpání z nich. Zástupci Čes<strong>komora</strong>vské záruční a rozvojové banky seznámili přítomné s možnostmi<br />
využití strukturálních fondů pro úvěry a záruky, Miroslava Dvořáková z agentury Czechinvest na<br />
obou konferencích prezentovala nejčastější chyby při administraci projektů OPPP a OPPI. Zástupce<br />
Hospodářské komory hl. m. Prahy Vladimír Srp prezentoval ekonomické hodnocení žadatelů v rámci<br />
operačního programu. Konference uzavřely diskuse podnikatelů se zástupci MPO a doporučení<br />
pro příští období.<br />
V podobném duchu proběhly i regionální konference 11. března 2009 v Pardubicích<br />
(Pardubický kraj) a 12. března 2009 v Jihlavě (kraj Vysočina).<br />
28 www.<strong>komora</strong>.cz
MěstO PRO byzNys<br />
Hledáte pro rozšíření svého podnikání vhodné město?<br />
Jste starostou a chcete ve svém městě více podnikatelů,<br />
ale nevíte, čím je můžete v porovnání s městy<br />
ve vašem okolí zaujmout? Týdeník Ekonom proto vyhlásil<br />
druhý ročník srovnávacího výzkumu Město pro<br />
byznys, jehož výsledné žebříčky jsou doporučením<br />
pro podnikatele a zároveň i návodem pro města, jak<br />
podnikatelům vyjít vstříc. Hospodářská <strong>komora</strong> ČR<br />
je v Městě pro byznys odborným garantem.<br />
V porovnání s údržbou cest, s rozšířením kapacity<br />
mateřské školy, opravou místní knihovny, zajištěním<br />
provozu kina nebo například s pomocí při shánění<br />
kvalifikovaných učitelů do místní školy se jeví zájem<br />
o zlepšování místního podnikatelského prostředí jako<br />
přehnaná péče o někoho, kdo se obvykle umí postarat<br />
sám o sebe. Týdeník Ekonom se proto rozhodl<br />
městům pomoci.<br />
„Výsledkem projektu Město pro byznys by neměly<br />
být pouhé žebříčky. Chceme podpořit diskusi mezi<br />
zástupci samospráv, krajů a byznysové sféry o tom,<br />
jak podpořit podnikání na lokální úrovni,“ sdělil Aleš<br />
Vojíř. Například od února do března jezdil Aleš Vojíř<br />
po krajských městech a v sídlech Hospodářské komory<br />
organizoval setkání zástupců samospráv, podnikatelů,<br />
Czechinvestu a Czechtradu. „Starostové tak<br />
měli příležitost si popovídat s podnikateli a se svými<br />
úřadujícími kolegy o tom, jak mohou podnikatelům<br />
pomoci,“ dodává Aleš Vojíř.<br />
Na setkání sdělovali starostové jasné tipy. Například<br />
v Žatci ožilo náměstí zavedením nízkého paušálního<br />
poplatku za venkovní zahrádku, v Klatovech odpouští<br />
radnice podnikům parkovné v centru města. „Je to<br />
jen symbolické, ale aspoň nějaké gesto. Městskou pokladnu<br />
to stojí více než 750 tisíc korun,“ říká starosta<br />
Klatov Rudolf Salvetra. V Blovicích při dodržení daných<br />
pravidel mohou místní podnikatelé využít zdarma<br />
outdoorovou prezentaci a v Semilech oznamují<br />
připravované zakázky hned na začátku roku a oslovují<br />
místní firmy, aby se do výběrového řízení přihlásily.<br />
„Nejčastěji však od starostů zaznívalo, že možná stačí<br />
jen to jedno jediné: a to podnikatelům nepřekážet,“<br />
doplňuje Aleš Vojíř.<br />
inzerce<br />
NEVÍtE, KdE POdNIKat? OdPOVÍ VÁM<br />
žEbřÍČEK Města PRO byzNys<br />
h Letošní novinkou budou i ocenění za nejlepší<br />
podnikatelské prostředí, které udělí EUROVIA CS (na<br />
snímku generální ředitel Martin Borovka) a ocenění<br />
Vodafonu za nejlepší webové stránky z pohledu<br />
podnikatelů (na snímku viceprezident pro firemní<br />
zákazníky Pavel Hlavinka)<br />
Téměř ve všech městech zazněla výtka směrem k nejvyšším<br />
státním představitelům: „Jak starostové, tak<br />
i podnikatelé nepochopili, proč jsou v době krize největším<br />
tématem třicetikorunové poplatky,“ popisuje<br />
Aleš Vojíř atmosféru v regionech.<br />
Kdo vystřídá Humpolec?<br />
V prvním roce zvítězil Humpolec následovaný v první<br />
desítce hned dalšími 3 městy z Vysočiny. „Je patrné,<br />
že jsme pro investory našli zajímavé místo.“ To potvrzuje<br />
i starosta Humpolce Jiří Kučera: „Přišly k nám<br />
tři developerské firmy, které mají zájem v Humpolci<br />
stavět rodinné a bytové domy. A to bych řekl, že je<br />
přínos.“ Letošní rok byl otevřen vyhlášením výsledků<br />
informační povinnosti, která je jedním z 50 kritérií.<br />
„Letos je špičkou Šternberk, ale už druhým rokem za<br />
sebou se na čelných pozicích pořadí umístil i Pacov,<br />
Žďár nad Sázavou a Vítkov.“ I když mají radnice 30<br />
dní na odpověď, odpovědělo na simulovaný e-mailový<br />
dotaz podnikatele během 24 hodin celkem 139 radnic,<br />
což je téměř o 30 % více než vloni. Průzkum také<br />
ukázal, že úředníci poměrně dobře informují o změnách<br />
novely živnostenského zákona. Slabinou ale je,<br />
že zvou podnikatele k sobě na úřad a nedávají jim<br />
vědět, že si pro ohlášení nové živnosti mohou zvolit<br />
jakýkoliv živnostenský odbor či se v některých případech<br />
obrátit i na kanceláře Czech POINTU nebo na<br />
kontaktní místa Hospodářské komory.<br />
Fakta o Městu pro byznys<br />
Počet porovnávaných obcí: 205 obcí<br />
s rozšířenou působností a 22 městských částí<br />
hl. města Prahy<br />
Zdroje vyhodnocení: Český statistický úřad,<br />
Ústav pro informace ve vzdělávání, rejstřík<br />
Ares Ministerstva financí ČR, Ministerstvo<br />
práce a sociálních věcí ČR, iRating společnosti<br />
CCB, Eko-kom, merces.cz, dotazníkové šetření<br />
obcí a telefonický průzkum mezi 9 tisíci podnikateli<br />
Metoda vyhodnocení: města jsou vyhodnocena<br />
na základě 50 kritérií rozdělených do<br />
6 oblastí: podnikatelské prostředí, kvalita<br />
lokality, kvalita veřejné správy, situace na<br />
pracovním trhu, cenové podmínky a průzkum<br />
mezi podnikateli<br />
Odborní garanti: Hospodářská <strong>komora</strong> ČR a<br />
Státní fond životního prostředí ČR<br />
Zpracovatel výzkumu: Factum Invenio<br />
29
dfp_kom<br />
Telegraficky<br />
Telegraficky<br />
450 tisíc nezaměstnaných! Nárůst míry nezaměstnanosti se nezastavil ani v březnu, ačkoliv<br />
oproti předchozím měsícům nebyl tak prudký. k 31. březnu letošního roku evidovaly úřady práce<br />
v České republice 448 912 osob, což je o 20 064 osob více než na konci února. celková míra<br />
nezaměstnanosti v březnu stoupla o 0,3 procentního bodu na 7,7 %. Největší nezaměstnanost<br />
vykázaly kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký.<br />
Zrušení pátečních jízd už<br />
nehrozí<br />
Požadavek Strany zelených na celoroční<br />
páteční zákaz jízd kamionů<br />
po vyslovení nedůvěry dosavadní<br />
vládě odmítá mnoho poslanců<br />
ODS a také opoziční ČSSD. Za<br />
současné situace proto již není<br />
reálná možnost, aby tento návrh<br />
zelených ve Sněmovně prošel. Pro<br />
firmy a především dopravce to znamená<br />
velkou úlevu, neboť páteční<br />
zákaz by pro jejich podnikání byl<br />
značnou komplikací.<br />
Ochrana pracovního trhu<br />
Česká republika pozastavuje<br />
vydávání pracovních a podnikatelských<br />
víz v Moldavsku, Mongolsku,<br />
Thajsku, na Ukrajině a ve Vietnamu.<br />
O opatření, které bude trvat<br />
minimálně několik týdnů a netýká<br />
se turistických víz, rozhodly české<br />
úřady na základě dopadů ekonomické<br />
krize. To se však nelíbí<br />
podnikům, kterým chybí kvalifikovaní<br />
pracovníci.<br />
Změny v DPH<br />
Vláda na návrh ministerstva financí<br />
schválila návrh na trvalé přeřazení<br />
některých služeb s vysokým podílem<br />
lidské práce do nižší, devítiprocentní<br />
sazby daně z přidané<br />
hodnoty (DPH). Týká se to například<br />
restauračních či kadeřnických<br />
služeb nebo stavebnictví. Předpokládá<br />
se, že to povede k oživení<br />
v těchto sektorech.<br />
Zahraniční obchod stále klesá<br />
Zahraniční obchod pokračoval i v únoru letošního roku ve svižném<br />
poklesu. Obchodní bilance skončila v přebytku 8,7 miliardy korun, což je<br />
meziročně o 4,3 miliardy korun méně. Vývoz se propadl ve srovnání se<br />
stejným měsícem v loňském roce o 22,2 procenta a dovoz o 21,5 procenta.<br />
Výsledky dnes zveřejnil Český statistický úřad.<br />
30 www.<strong>komora</strong>.cz
Telegraficky<br />
Hledáte vlídné úředníky? Zkuste<br />
Šternberk<br />
S podnikateli nejlépe a nejrychleji<br />
komunikují úředníci ve Šternberku.<br />
Ukázal to průzkum informační otevřenosti,<br />
který je součástí druhého<br />
ročníku velkého srovnávacího žebříčku<br />
Město pro byznys.<br />
Utahování opasků čeká zaměstnance<br />
i management<br />
Podle průzkumu Hospodářské komory<br />
České <strong>republiky</strong> mezi více než<br />
tisíci společnostmi se letošek zapíše<br />
do historie jako rok snižování bonusů.<br />
K tomu se chystá více než 40 %<br />
společností, u pětiny z nich dosáhnou<br />
redukce až poloviny.<br />
Zrychlené odpisy pomohou<br />
podnikatelům<br />
Poslanecká sněmovna dnes v prvním<br />
čtení podpořila vládní protikrizový<br />
návrh na zrychlení odpisů vybraného<br />
firemního majetku; například<br />
automobily si tak firmy budou moci<br />
odepisovat místo současných pěti let<br />
pouze dva roky. S vládním návrhem<br />
souhlasila i opoziční sociální demokracie,<br />
která má totéž opatření také<br />
ve svém protikrizovém plánu.<br />
Úprava platnosti značky<br />
„Zimní výbava“<br />
Ministerstvo dopravy rozhodlo, že<br />
značka se sněhovou vločkou už<br />
nebude přikazovat řidičům jezdit až<br />
do konce dubna, ale pouze do konce<br />
března. Vyšlo se tak vstříc námitkám<br />
dopravců, kteří poukazovali na extrémní<br />
opotřebení zimních pneumatik<br />
během teplého jara.<br />
ceny nemovitostí stále klesají<br />
Svědčí o tom i akce pražských developerů,<br />
kteří začali dražit nabízené<br />
byty s o třetinu nižší cenou, než na<br />
jakou byl byt oceněn. Stejně jako<br />
u nás, klesají ceny nemovitostí i ve<br />
světě, průměrný propad je čtvrtinový.<br />
co čtou děti? Harryho Pottera<br />
Sedmý díl příběhů o čarodějnickém<br />
učni Harry Potter a relikvie smrti<br />
si zvolily děti jako nejoblíbenější<br />
knihu loňského roku. Dále se umístil<br />
Kozí příběh od Ivony Březinové.<br />
31<br />
45<br />
dfp_<strong>komora</strong>_210x144_business.indd 1 9.4.2009 15:52:36
TEXT PhDr. Kateřina Stibalová<br />
JAK PRACOVAT S NEGATIVNÍMI<br />
EMOCEMI U SEBE I DRUHÝCH<br />
Konfliktní situace zasahují každého z nás. Někdo si je připouští více, jiný méně.<br />
Každopádně nedílně patří k našemu životu, obzvlášť pracovnímu. Řešení těchto<br />
konfliktních situací nás stojí mnoho energie, vyčerpává nás. Jak tedy vzdorovat<br />
odčerpávání energie konflikty, které musíme chtě nechtě řešit?<br />
V první řadě je třeba si uvědomit, že náš organismus<br />
funguje velmi podobně jako jakákoliv firma – na<br />
základě počátečního kapitálu, příjmů a výdajů.<br />
Naše tělo disponuje vstupní energií, kterou prostě<br />
má, a dokáže ji i do určité míry samo obnovit. Další<br />
energii získáváme zvenčí, částečně od druhých,<br />
částečně díky naší vlastní aktivitě. Emoce jsou<br />
prostředky, jak množství svojí energie posílit nebo<br />
také jak o ni přijít. Je proto důležité umět s nimi<br />
dobře pracovat.<br />
Představme si klasický konflikt – nadřízený nás viní<br />
z chyby, kterou jsme neudělali, ale nelze to přímo<br />
dokázat, neseme za ni zodpovědnost. Může nám<br />
to být líto. Může to v nás vyvolat hněv. Vyvolává to<br />
prostě v nás silné emoce. Potlačením těchto emocí<br />
v daný okamžik ale nedocílíme toho, že se jich<br />
zbavíme. Neseme si je stále s sebou, jako negativní<br />
emoce, které jsou nám na obtíž. Krásné přirovnání<br />
uvádí psycholog PhDr. M. Pospíšil – neseme si životem<br />
alba známek – pozitivních a negativních. Všichni<br />
chceme získávat ty pozitivní a těch negativních<br />
se snažíme zbavit. Nejjednodušší cesta je předat<br />
negativní známky někomu jinému, jen tak, zadarmo.<br />
V praxi to vypadá třeba tak, že si tzv. na někom vylijeme<br />
zlost. Tím mu předáme svoje negativní emoce<br />
a sami se cítíme dobře, uleví se nám. Nastává u nás<br />
rovnováha příjmů a výdajů. Zkritizovaný podřízený<br />
může předat své negativní známky dalšímu podřízenému,<br />
svojí manželce, svým dětem, člověku na<br />
ulici, který špatně zaparkoval před jeho vozem. Toto<br />
zbavování se negativních emocí je sice nejjednodušší<br />
cesta, jak dosáhnout emoční rovnováhy, ale<br />
budeme-li ho dlouhodobě aplikovat, může se nám<br />
stát, že ostatní nás budou vnímat jako nepříjemného,<br />
zlostného člověka, kterému se nikdo nezavděčí.<br />
Existuje ještě jedna cesta, jak se zbavit negativních<br />
emocí, které se nám někdo snaží vnutit. Vypadá<br />
jednoduše, ale vůbec jednoduchá není. Negativní<br />
emoce a zlost, kterou se nám někdo snaží vnutit,<br />
prostě nemusíme přijmout, nebo je dokonce můžeme<br />
„rozpustit“, zneutralizovat. Říkáte: „Určitě ano,<br />
sem s tím. Chci se to naučit!“ Odpovídám: „Není to<br />
tak jednoduché.“ Vyžaduje to daleko více úsilí než<br />
prosté předání negativních emocí někomu jinému.<br />
Potřebuje to změnu stylu komunikace a myšlení.<br />
Vyžaduje to zamyšlení se nad sebou samým a nad<br />
svým komunikačním stylem. Vyžaduje to trénink.<br />
Připusťme si myšlenku, že lidé nejsou zlí, že podezřívavost<br />
našemu jednání nepomůže. Jestliže se<br />
nám nedaří zbavit se negativních pocitů, pokusme<br />
se je alespoň nějaký čas dokumentovat, zapisovat,<br />
přemýšlet o podstatě a příčinách těchto předsudků.<br />
S odstupem času možná zjistíme, že většina z nich<br />
byla neopodstatněná či nepřiměřená.<br />
Pokusme se v komunikaci s druhými hledat svoji empatii<br />
– vcítit se do druhých. Podívejme se na problém<br />
jejich očima. Zjistíme, že často zdánlivě nepochopitelné<br />
a iritující je najednou jasné a zřejmé. Budeme-li<br />
takto postupovat, můžeme lépe argumentovat, vytvářet<br />
nová řešení, výhodnější kompromisy.<br />
V konfliktech, pokud k nim skutečně dojde, se snažme<br />
držet se věci, nerozšiřovat konflikt na osobní problémy,<br />
neurážet druhého, nevytahovat „starou špínu“.<br />
Tzv. „vmetky“ – obecné urážky typu: „tobě tak něco<br />
svěřit“, jsou jedním z nejhorších projevů nesprávné<br />
manipulativní komunikace. Pokuste se „vmetky“ prostě<br />
nepoužívat. Jestliže druhá strana v konfliktu manipulace<br />
použije, užijte některou z asertivních technik<br />
obrany proti manipulaci. Osvědčená je třeba technika<br />
„otevřených dveří“ a technika „negativní aserce“. Jednat<br />
jako dospělý s dospělým, rovný s rovným, to jsou<br />
základní předpoklady asertivní komunikace. Pokusme<br />
se asertivitu chápat jako třetí cestu mezi pasivní<br />
„Nahraďme negativní postoje,<br />
nepřátelství a podezřívavost za jejich<br />
pozitivně laděné protiklady.“<br />
a agresivní komunikací.<br />
V situacích, kdy hrozí nebezpečí konfliktu, můžeme<br />
použít osvědčený prostředek – humor. Dusnou<br />
atmosféru smích spolehlivě odlehčí. Jsme-li schopni<br />
zasmát se sami sobě, naše autorita neklesne, naopak,<br />
stoupne.<br />
Pozitivní komunikace není jen výmysl psychologů.<br />
Obrátíte-li se na vědmy a léčitele, zjistíte, že pozitivní<br />
myšlení je jedním z hlavních prostředků jejich<br />
působení. Pozitivním přístupem k druhým můžete<br />
Jak na to?<br />
Předpokladem správné komunikace je nejen umění<br />
vyjádřit přesně, objektivně a stručně to, co vyjádřit<br />
chceme, ale také umění naslouchat druhému, včetně<br />
toho, že to umíme dát dostatečně najevo.<br />
Ostatní nemusí sdílet naše názory, postoje, myšlenky.<br />
Jiný názor může být obohacující i pro naše myšlení<br />
a uvažování. Pokusme se ho alespoň pochopit. Třeba<br />
v něm najdeme společné prvky s názorem naším.<br />
Třeba bude prospěšný naší další práci.<br />
Nahraďme negativní postoje, nepřátelství a podezřívavost<br />
za jejich pozitivně laděné protiklady.<br />
PSYCHOLOGIE<br />
32 www.<strong>komora</strong>.cz
„Podívejme se na problém očima druhých. Zjistíme, že často<br />
zdánlivě nepochopitelné a iritující je najednou jasné a zřejmé.“<br />
dokázat daleko více, než byste mohli čekat. Jen je<br />
třeba, aby toto myšlení bylo opravdové, nehrané,<br />
vycházející z vlastního osobního přesvědčení.<br />
Existují specifické situace, kdy k projevu negativních<br />
emocí ze strany druhých prostě dojít musí,<br />
nevyhneme se jim. Mám na mysli situace, kdy<br />
sdělujeme nějako nepříjemnou zprávu – výpověď,<br />
snížení platu, ztrátu odměn. Jsou to situace, kdy<br />
předpokládáme negativní přijetí ze strany druhého.<br />
Čekáme nepříjemnost a už toto očekávání<br />
v nás vyvolává nechuť, obavy, negativní emoce. Jak<br />
sdělit takovou negativní zprávu tak, aby byla druhými<br />
přijata a nás emočně zasáhla co nejméně?<br />
V první řadě je potřeba se na danou situaci důkladně<br />
připravit. Je dobré dopředu si zformulovat,<br />
co přesně chceme říct, jak budeme reagovat na<br />
případné dotazy. Náš projev musí být jasný, přesný,<br />
naše vystupování pevné, sebejisté.<br />
Přijetí jakékoliv negativní zprávy je vlastně reakcí<br />
na akutní stres, je proto dobré dodržovat přesný<br />
postup. Nejprve musí být sdělena samotná informace.<br />
Není vhodné dalekosáhle vysvětlovat důvody,<br />
názory a postoje ještě před sdělením samotné<br />
negativní informace, zbytečně tak prodlužujeme<br />
napětí naslouchajícího. Dlouhou „omáčkou“ zhoršujeme<br />
situaci oběma stranám.<br />
Po přímém sdělení negativní zprávy by mělo<br />
následovat vysvětlení – důvody, podrobnosti<br />
negativní zprávy, důsledky. Je dobré předpokládat,<br />
že mnohdy jsou tyto informace natolik překryty<br />
emocemi, že člověk není schopen je prostě vnímat.<br />
Je to normální obrana organismu proti akutní<br />
zátěži. Je proto pravděpodobné, že se adresát<br />
negativní zprávy znova zeptá na důvody, důsledky<br />
a podrobnosti. Buďme ochotni mu znovu vysvětlit<br />
situaci.<br />
Na závěr našeho projevu bychom neměli zapomenout<br />
na projev empatie, vcítění. Zkusme si<br />
představit, jak bychom se cítili my v dané situaci,<br />
co bychom potřebovali slyšet. Nesmíme přitom<br />
ale zapomenout sami na sebe. Ano, je to náročná,<br />
emočně vypjatá situace, ale v podstatě se nás<br />
přímo netýká, není proto dobré být příliš emočně<br />
zainteresovaní. S empatií se to ale nevylučuje.<br />
Musíme být připraveni i na to, že negativní zpráva<br />
může vyvolat silné negativní emoce, které se obrátí<br />
proti nám. Uvědomění si faktu, že jde o reakci<br />
na naši zprávu, nikoli o reakci na nás samotné, nám<br />
může pomoci nereagovat emočně na případné<br />
manipulativní výzvy ke konfliktu, třeba pomocí<br />
výše zmíněných vmetků. Opět nám může posloužit<br />
praktické užití asertivních technik.<br />
Ať už jednáme v afektu my nebo někdo druhý,<br />
vždy je dobré si znova a znova připomínat, že užíváme-li<br />
vhodně emoce, pracujeme se svou životní<br />
energií. Není dobré emoce potlačovat ani s nimi<br />
plýtvat. Tím o vnitřní energii přicházíme. Je dobré<br />
učit se zacházet se sebou samým, znát se dobře,<br />
abychom následně mohli se svými city vhodně<br />
pracovat.<br />
33
iovíno<br />
biovíno<br />
– módní<br />
trend, či<br />
nutnost?<br />
Současná přesycenost chemickými<br />
přísadami našich potravin<br />
a nápojů dosáhla hrozivé hranice.<br />
Kvůli tomu nám všude hrozí alergeny.<br />
Jen v České republice<br />
je registrováno na 4 miliony<br />
alergiků. Na alergie u nás umírá<br />
stovka občanů ročně, hovoří se<br />
o civilizační chorobě číslo jedna.<br />
U vína proto přišel čas uskutečnit<br />
požadavek zdravé výživy: bez cukru<br />
a především bez chemie.<br />
Bioprodukce je jednou z hlavních podmínek pro výrazný<br />
vzestup kvality českých a moravských vín a tím<br />
i pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu<br />
doma i v zahraničí. Ovšem, o co vlastně jde? Pro odpověď<br />
na tak složitou otázku jsme si zajeli k člověku<br />
nad jiné povolanému, do Mikulova na jižní Moravě, kde<br />
má sídlo společnost Víno Marcinčák. Největší domácí<br />
firma, úspěšně se bioprodukcí zabývající, hospodaří na<br />
stovce hektarů. Její vína sbírají nejvyšší ocenění z vinařských<br />
soutěží doma i ve světě.<br />
dosavadní situace<br />
Během staletí pěstování révy s rostoucími nároky na<br />
množství se zvláště v posledních desetiletích mnohonásobně<br />
zintenzivnilo chemické hnojení a ošetřování<br />
vinic. Zemědělci jako by zapomněli na klasické hnojení<br />
chlévskou mrvou. S chemickým ošetřováním ubylo<br />
i ptactva, dříve rostliny chránící před škodícím hmyzem.<br />
Následně pak dochází při ochraně herbicidy k zamoření<br />
půdy na velmi dlouhé období. Její schopnost vlastní<br />
tvorby živin klesá na minimum. Zvláště nebezpečný<br />
je pak vliv na zdraví člověka. Některé látky se dostávají<br />
až do potravního řetězce a způsobují nenapravitelné<br />
škody na našem organismu.<br />
Systém bioprodukce zcela vylučuje<br />
využívání umělých hnojiv i ochranu půdy před<br />
plevely, a tak je na tuto oblast kladen velký<br />
důraz.<br />
biosystém zatím v plenkách<br />
Biopotraviny jsou dnes tedy hitem životního stylu, což<br />
je šance a výzva pro naše pěstitele. Přesto je tento<br />
systém v České republice pořád ještě v příslovečných<br />
plenkách. I když se k němu přihlásila řada pěstitelů,<br />
hned tak někdo nevyhovuje. Existují totiž přísná pravidla.<br />
Předpokladem přihlášení se k tomuto náročnému<br />
systému je tříleté monitorování certifikační společnosti,<br />
což je velmi přísná a odborná záležitost. Certifikací<br />
se zabývá několik společností, mezi nejprestižnější<br />
patří ABCERT, která působí v celé Evropě včetně Velké<br />
Británie, která je v otázce konzumace biovín o celou<br />
koňskou délku před celým světem a je také pro biovína<br />
vynikajícím odbytištěm.<br />
Čítankovým příkladem je již jmenované Vinařství Marcinčák<br />
z Mikulovské vinařské podoblasti, které přešlo<br />
v roce 2006 z úspěšných pokusů ošetřování 2,5 ha<br />
vinic v systému bioprodukce na pěstování révy tímto<br />
přírodě a lidem šetrným způsobem na celé ploše<br />
vlastních vinic, což je rozloha 103 hektarů. Tím se stali<br />
největším podnikem v ČR, který se pěstování vinné<br />
révy v tomto systému věnuje. S koncem letošního<br />
roku se blíží okamžik závěru přechodného tříletého<br />
období, které je podmínkou pro uznání jejich vín jako<br />
bioproduktu, což pak bude uváděno na vinětách i certifikačních<br />
listinách vín.<br />
Co je bio?<br />
Systém bioprodukce je celým rozsáhlým souborem<br />
opatření, která zahrnují vše od práce s půdou až po<br />
samotnou výrobu vína. Nelze ho tedy zjednodušit na<br />
pouhé drastické omezení využití chemických přípravků.<br />
Důležitá je především obnova původního biotopu. Ten<br />
se pak, pokud bude funkční, sám postará o přirozenou<br />
regulaci různých onemocnění a škůdců. Pro zemědělce<br />
to ale neznamená méně práce – naopak musejí být ve<br />
vinici častěji, než když se spoléhali pouze na chemické<br />
ošetření. S tak důležitým zatravněním roste i podíl<br />
mechanické údržby.<br />
Dále je potřeba vyřešit otázku hnojení. V bývalých<br />
chlívech rozpadlého JZD se zpracovává nejrůznější<br />
biologický odpad na kvalitní přírodní hnojivo. Hory<br />
klasického dobytčího hnoje, promíchané s řepnými<br />
řízky, zbytky siláží i tuny vinných slupek se nechávají<br />
„schroupat“ žížalám.<br />
Ty dovedou během několika dnů spořádat neuvěřitelné<br />
množství hnoje a dalších organických zbytků. Proženou<br />
ho svým zažívacím traktem a mění tak velmi<br />
rychle ve kvalitní a kypré hnojivo na vinice, čímž zásadně<br />
pomáhají snižovat Vinařství Marcinčák výrobní<br />
náklady.<br />
34 www.<strong>komora</strong>.cz
Vína ročníku 2008<br />
bude třeba pečlivě vybírat<br />
Rodinné Vinařství Kovacs najdete na okraji jedné z nejstarších, historicky nejvýznamnějších<br />
a rozlohou vinic největších vinařských obcí jižní Moravy, Novosedly. Střední vinařská firma<br />
produkuje tři sta tisíc lahví vína ročně a při tom úzkostlivě dbá na to, aby vínu jak ve vinici,<br />
tak ve sklepě věnovala všechnu péči, kterou víno vyžaduje. Motto, které si vinařství zvolilo<br />
do štítu, tuto pečlivost symbolizuje více než výstižně. Zní: Umění ve víně.<br />
Vyrobit nadprůměrné víno z neproblematické úrody, kdy mají hrozny<br />
dostatek sluníčka i vláhy, je jistě jednodušší než vydolovat kvalitní,<br />
velké víno z klimaticky méně příznivého ročníku. A právě takový byl ten<br />
minulý, tedy ročník 2008. V produkci moravských vinařů se tak podle<br />
Miroslava Kovácse, majitele Vinařství Kovacs, ve vínech ročníku 2008<br />
oddělí „zrno od plev“.<br />
„Rok 2008 byl velmi složitý. Hezké počasí bylo do poloviny září,<br />
potom šly teploty dolů, sluníčko přestalo svítit a začalo být deštivo.<br />
Hrozny do sebe hodně nasály vodu, nabyly na objemu a tím se do<br />
určité míry naředil jejich obsah. Tím byli postiženi zejména konvenční<br />
vinohradníci, kteří pěstují na velké výnosy,“ říká Kovács.<br />
Protože novosedelský vinař ví, že hlavní práci na kvalitním víně<br />
je potřeba udělat ve vinici, prozíravě se vysokým výnosům bránil<br />
významnou redukcí hroznů. „V srpnu jsme prostříhávali hrozny na zem<br />
u všech odrůd. Náš traktorista mi říkal, že mu bylo až špatně z toho,<br />
jak se mu hrozny lepily na kola. Ale rok to vyžadoval.“ Díky tomu na<br />
Kovácsových vinicích hrozny stihly optimálně dozrát a podařilo se<br />
dosáhnout dobrých cukernatostí.<br />
Ročník 2008 nebude „ročníkem století“. Proto by si zákazník měl<br />
pečlivě vybírat, od koho víno kupuje. „Měl by kupovat od vinaře, od<br />
kterého má garantovanou práci ve vinici, osobní přístup a znalost<br />
věci, ne od vinařských firem, které výrobu vína berou jen jako byznys.<br />
Vína vyprodukovaná konvenčně budou kostrbatá, řídká, méně výrazná<br />
a disharmonická. Proto by se zákazník měl při setkání s víny ročníku<br />
2008 poctivě věnovat degustacím. A když si vybere víno, které chce mít<br />
doma ve sklepě nebo ho jen popíjet, neměl by váhat přijet přímo do<br />
sklepa,“ upozorňuje Miroslav Kovács.<br />
A jak se ve Vinařském dvoře v Novosedlech pracovalo s úrodou ve<br />
sklepě? Rok 2008 byl vhodný pro to, aby vína zrála nějakou dobu na<br />
vinných kvasinkách, tedy pro batonáž, která ve vínech zjemní kyselinku.<br />
„Vína 2008 mají nižší extrakty, jsou trošku lehčí, takže jsme si pohráli<br />
se zbytkem cukru – vína jsou zharmonizovaná, dokulacená jemným<br />
zbytečkem cukru, což jim dodává příjemné, lahodné tělo,“ popisuje<br />
Kovács charakter vín z loňské úrody. Protože jsou to vesměs vína lehčí,<br />
lahvuje je už od února, aby zpomalil jejich stárnutí.<br />
Celkově Vinařství Kovacs vyprodukovalo 25 typů vín ročníku 2008.<br />
Ten podle Miroslava Kovácse, který dnes a denně prochutnává celou<br />
svou produkci, nejvíce svědčil odrůdě Sauvignon. Velmi nadějně vypadá<br />
také růžové víno Zweigeltrebe Rosé v kabinetním provedení. „Ale jsou<br />
tu také odrůdy pozdě zrající, jako je Rulandské šedé, Rulandské bílé,<br />
Chardonnay nebo Rýnský ryzlink, které ještě neměly dostatek času na<br />
to, aby ukázaly svůj potenciál. Z těch vypadá velmi slibně Rulandské<br />
šedé. To se nám povedlo posbírat jak v kategorii pozdního sběru, tak<br />
v kategorii výběr z bobulí, botrytický sběr, kdy hrozny ze 70 % pokrývala<br />
ušlechtilá plíseň. To je také víno, které patří mezi nejvýraznější z ročníku<br />
2008,“ představuje favority ve svém sklepě Miroslav Kovács.<br />
Pro milovníky červených sladších vín připravuje Vinařství Kovacs<br />
víno, které označuje za „specialitku“. Bude mít v nabídce červené<br />
polosladké víno.<br />
S kompletní produkcí ročníku 2008 se příznivci Kovácsových vín<br />
i lidé, kteří toto vinařství dosud neznají, mohou seznámit od 1. května<br />
přímo ve Vinařském dvoře v Novosedlech. „Od 1. do 17. května budeme<br />
všichni připravení a v pozoru vítat všechny návštěvníky, abychom jim<br />
kolekci roku 2008 představili. Podle chuti a zájmu je provedeme vinicí,<br />
aby se podívali, jak v této době vypadá vinohrad, jak vypadají sklepy<br />
a hlavně jak se jeví vína roku 2008. Tak trošku počítáme i s tím, že na<br />
začátku května bude už pěkné počasí, takže se zákazníci u nás na jižní<br />
Moravě prohřejí,“ láká na výlet za vínem Kovács.<br />
Kromě vína se ve Vinařském dvoře bude nabízet také jídlo. To zdejší<br />
šéfkuchař připraví tak, aby se chutě jídla a vína z loňské úrody vhodně<br />
doplňovaly. Jídla budou připravena podle filozofie organizace Slow<br />
Food, které má za cíl navrátit jídlu jeho důležitost a důstojnost a které<br />
vytváří alternativu ke globálnímu fenoménu rychlého stravování fast<br />
food. „Bude to gastronomická slavnost a radost pro naše zákazníky,“<br />
slibuje Miroslav Kovács. Podrobné informace najdou zájemci od dubna<br />
na webových stránkách Vinařství Kovacs www.vinarstvi-kovacs.cz.
text Martina Dvořáčková Rafinovaný luxus<br />
v kombinaci s novými mateRiály<br />
Češi investují do výbavy svého bytu o poznání více než před lety. A protože právě kuchyně je<br />
často tou nejdražší místností v bytě, vyplatí se před investicí do jejího pořízení zapřemýšlet<br />
nad jejím účelem a především nad stylem, ve kterém by se měla nést. Do kurzu se dostávají inteligentní<br />
kuchyně, které něco stojí, ale v průběhu své služby jsou o poznání úspornější než ty<br />
„obyčejné“. Nechte se tedy inspirovat, jak správně investovat do moderní a účelné kuchyně.<br />
Jedničkou na tuzemském trhu ve výrobě a prodeji kuchyňského<br />
nábytku je už několik let KORYNA nábytek,<br />
a.s. Proč je tak úspěšná? Má dlouhou tradici a svým<br />
zákazníkům poskytuje širokou nabídku kuchyňských<br />
linek, ale i vestavných skříní, ze které si dozajista<br />
vyberou i ti nejnáročnější…<br />
Nové trendy ve výbavě a realizaci kuchyní: rafinovaný<br />
luxus v kombinaci s novými materiály<br />
Kuchyně je často srdcem domácnosti. Trávíme v ní<br />
spoustu času, a tak není divu, že chceme, aby vypadala<br />
co nejlépe a byla co nejméně náročná na údržbu.<br />
Podle toho do ní rádi investujeme i větší částku.<br />
I proto se návrháři a výrobci neustále předhánějí<br />
v tom, kdo vymyslí lepší materiál, praktičtější vybavení<br />
a samozřejmě co nejmodernější a nejfunkčnější<br />
spotřebiče. Co je tedy ve světě kuchyní nového?<br />
Bydlete moderně a pohodlně<br />
Dnes už kuchyně není pouze útočištěm žen-kuchařek,<br />
jak tomu bylo dříve. Na vaření už není tolik času, proto<br />
se poměrně běžným požadavkem stává, aby místnost<br />
určená původně pro vaření plnila i jakýsi společenský<br />
účel. Není divu, kuchyně často bývá nejdražší<br />
místností v bytě, proto jde tak trochu i o věc prestiže.<br />
Postupně se z ní stává středobod domácnosti a designéři<br />
společnosti Koryna to moc dobře vědí!<br />
Sofistikované technické vybavení kuchyní se<br />
obvykle skrývá za nejrůznějšími panely, zástěnami<br />
či v zásuvkách, mění se také upořádání pracovních<br />
ploch. Už se všechno neodehrává u stěn, v oblibě<br />
jsou naopak pracovní ostrůvky umístěné v prostoru.<br />
Nejspíš proto leckdy na první pohled nepoznáte, že<br />
jde o místnost pro přípravu jídla. Kuchyňské materiály<br />
tedy dostávají novou, elegantnější, luxusnější<br />
a snáze udržovatelnou podobu. Co je trendem současnosti?<br />
Možná se budete divit, ale momentálně<br />
kraluje sklo, plast a lak!<br />
Plast – levný, ale luxusní?<br />
Ano! I když to zní pochybně, správně zvolená plastová<br />
úprava povrchu dodá i těm levnějším kuchyním luxusní<br />
vzhled. Jde vlastně o termoplastické polymerní<br />
filmy připevněné speciálním lepidlem na povrch<br />
skříněk a dvířek. Vybrat si můžete téměř z jakékoli<br />
barvy, nejčastěji však tento materiál pořídíte v jemných<br />
odstínech smetanové, šedé či hnědé. Plasty se<br />
ale nevyskytují jenom na kuchyňských linkách, ale i na<br />
ostatním nábytku. Nebojte se experimentovat a slaďte<br />
byt do plastového, překvapivě luxusního a super<br />
moderního vzhledu.<br />
Trvanlivý a trendy lak<br />
V kuchyni (a nejen tam) frčí i lakovaná úprava povrchů.<br />
Bojíte se přílišného lesku? Nemusíte! Lakování<br />
se provádí v několika verzích – mohou být jak lesklé,<br />
tak matné, natírané nebo stříkané. Kromě moderního<br />
a trendy vzhledu nábytku docílíte i jeho trvanlivosti<br />
a jednoduché udržovatelnosti. Na tomto materiálu<br />
se nečistoty nedrží a lakovaný povrch vydrží krásný<br />
opravdu dlouho. Stejně jako plastová působí i lakovaná<br />
úprava velmi moderně a luxusně. Trendy sleduje<br />
i společnost Koryna, takže v její nabídce si dozajista tu<br />
pravou lakovanou kuchyni vyberete. Perfektní volbou<br />
může být například kuchyně Aroma, jejíž přední<br />
plochy jsou vyrobeny z teakové dýhy a laku v barvě<br />
slonové kosti! I zde platí, že v jednoduchosti je krása!<br />
nové trendy<br />
36 www.<strong>komora</strong>.cz
Sklo pro větší prostor<br />
Sklo je v současnosti velice oblíbený a hlavně moderní<br />
materiál. A je úplně jedno, zda jde o sklo čiré,<br />
pískované, leštěné či se vzorem, tvrzené nebo recyklované.<br />
Ať je sklo v kuchyni jakékoliv, vždy se z něj stává<br />
krásný a estetický doplněk, který se dá použít kdekoliv<br />
a jakkoliv. Za sklem ve skříňkách zůstane vaše nádobí<br />
čisté, skleněná pracovní plocha celý interiér odlehčí<br />
a opět navodí dojem luxusu. A jak je dobře známo,<br />
sklo dokáže opticky zvětšit prostor, takže pokud vás<br />
trápí málo místa v kuchyni, vylaďte ji do skleněna!<br />
Alespoň zdánlivě bude vypadat větší. Skvěle vypadají<br />
i skleněné pracovní plochy, které jsou navíc vysoce<br />
praktické. Inspirovat se můžete například u kuchyně<br />
Calla 1 společnosti Koryna, kde jsou plochy i zástěny<br />
z kaleného skla. Protože na kuchyňský nábytek jsou<br />
nezřídka kladeny vysoké nároky, je důležité vybírat<br />
kvalitní a odolný materiál. Ovšem ne na úkor designu!<br />
Koryna se drží hesla, že k moderní kuchyni patří<br />
optimistické barvy, výrazné vzory a struktury. Jak už<br />
bylo řečeno, nejoblíbenější jsou lesklé povrchy, které<br />
vydrží opravdu hodně. Můžete ale sáhnout i po dýze,<br />
masivu, laminu nebo termofólii a budete mít jistotu,<br />
že vaše linka vám bude sloužit dlouhá léta.<br />
Chcete být in? Pořiďte si ostrůvek!<br />
Na vrcholu popularity se stále drží (a podle všeho<br />
ještě dlouho bude) pracovní ostrůvek situovaný do<br />
středu kuchyně, u kterého může pracovat i několik lidí<br />
současně. Nejen že je „ostrůvková kuchyně“ velice<br />
atraktivní, ale představuje tu nejideálnější variantu<br />
uspořádání kuchyně, neboť přípravná, varná i mycí<br />
plocha vytváří pomyslný trojúhelník, takže máme<br />
vždy všechno po ruce. Nemluvě o tom, že umístěním<br />
ostrůvku se nám znatelně rozšíří úložné prostory.<br />
Ostrůvek si po dohodě můžete pořídit u většiny<br />
kuchyní a vždy bude vypadat dobře. Ke kuchyni Sirius<br />
od Koryny se vyloženě hodí!<br />
Hra světla a tvarů<br />
Dávno pryč jsou doby nudných kuchyní bez nápadu.<br />
Teď je načase povolit uzdu fantazii a vytvořit si trendy<br />
kuchyni s ergonomickými křivkami. Zajímavým řešením<br />
může být například kuchyně Aira od Koryny. Třešňové<br />
biodesky jsou u ní profilovány do vodorovných<br />
„vlnek“, což povrchu dodává netradiční ráz. Kuchyně<br />
vypadá atraktivně a přitom přirozeně.<br />
Začněme ale od základního prostoru každé kuchyně<br />
– pracovních desek. I u nich se postupně upouští od<br />
jednolité linie a klasických materiálů, jako jsou dřevo<br />
nebo dřevotříska. Vsaďte na originalitu a pořiďte<br />
si něco jedinečného! Elegantně a moderně působí<br />
desky v podobě kamene – nejčastěji mramoru či žuly.<br />
Takzvaný umělý kámen sice nepatří mezi nejlevnější<br />
kuchyňské materiály, ovšem je neuvěřitelně praktický<br />
(odolává vysokým teplotám, mechanickému i chemickému<br />
poškození, je nenasákavý a antiseptický) a také<br />
estetický. Postupně se stává skutečným trendem v kuchyňském<br />
vybavení a najdete ho například i v nabídce<br />
kuchyní Koryna.<br />
Oblíbeným a praktickým materiálem, především<br />
v kuchyních, které si zakládají na svém profesionálním<br />
vzhledu, je samozřejmě nerez, chromovaná ocel, hliník<br />
a sklo. V kombinaci s high-tech spotřebiči budete mít<br />
doma opravdovou profi-kuchyň, kterou vám každá<br />
návštěva bude závidět.<br />
Důležitou, ba dokonce nezbytnou součástí<br />
kuchyně je kvalitní osvícení. Poslední módou je<br />
rafinované používání různých světelných zdrojů –<br />
světelné diody v kombinaci s průhlednými materiály<br />
v zásuvkách, lednicích či spížích, nebo osvětlené<br />
prosklené skříňky.<br />
Inteligentní kuchyně 21. století – to musíte mít!<br />
Máte rádi výborné jídlo, ale zároveň chcete, aby jeho<br />
příprava zabrala co nejméně času? V tom případě si<br />
pořiďte špičkově vybavenou inteligentní kuchyni! Se<br />
spotřebičem značky Miele to bude hračka!<br />
Společnost Miele se snaží vyrábět co nejkvalitnější<br />
vestavné přístroje pro domácnost a zařadit se tak<br />
na všech trzích světa mezi absolutní špičku. Proto<br />
neustále vsází na inovace a přichází s atraktivními novinkami<br />
ze světa domácích spotřebičů. Firmu Miele<br />
založili v roce 1899 Carl Miele a Reinhard Zinkann.<br />
Ústřední motto firmy, být „stále lepší“, platí dnes stejně<br />
jako v minulosti. Miele se vypracovala v prestižní<br />
značku, která si neustále upevňuje svou vedoucí pozici<br />
na světovém trhu. Rekordní čísla zaznamenala tato<br />
rodinná značka v obchodním roce 2005/2006. Tehdy<br />
obrat společnosti Miele vzrostl o celých 12 procent,<br />
tedy na 2,54 miliardy eur.<br />
Žijeme ve věku moderních technologií, a tak není<br />
problém pořídit si skutečně chytré a praktické pomocníky,<br />
kteří přípravu jídla zjednoduší na maximum!<br />
Je libo indukční varné desky, o které se nespálíte,<br />
ani když na nich právě kuchtíte, trouby, které pečou<br />
v páře, nebo inteligentní mikrovlnku? To vše může být<br />
i ve vaší kuchyni! A jaké jsou největší trendy dneška?<br />
Pojďme se na ně podívat…<br />
Úspora a komfort především<br />
Jak už nadpis napovídá, následující desetiletí se nejspíš<br />
ponese ve znamení úspory energie a především<br />
v neustálém zvyšování komfortu uživatelů kuchyně<br />
a přizpůsobení se individuálním potřebám každého<br />
jedince.<br />
Komfortnější budou nejen technologie, ale<br />
i povrchy kuchyňských spotřebičů. Snahou všech<br />
výrobců je přijít na trh s co nejhladším a na údržbu<br />
jednodušším materiálem. Společnost Miele nabízí<br />
jako žhavou novinku povrch titan finish – titanový<br />
prášek ve sklokeramické vrstvě, na kterém nejsou<br />
vidět otisky prstů a je velmi odolný proti mechanickému<br />
i chemickému poškození.<br />
Pečení nikdy nebylo jednodušší<br />
Nejlépe jsou současné trendy ve vývoji kuchyňských<br />
spotřebičů dozajista patrné na pečící troubě. Dnes už<br />
si trouba umí pohlídat spoustu věcí za vás, což umožňuje<br />
péct i člověku s minimálními zkušenostmi.<br />
37
Společnost Miele stvořila pečící trouby s více než<br />
100 elektronicky řízenými automatickými programy,<br />
díky kterým bez problémů připravíte koláč, chléb,<br />
maso, drůbež, ryby a další dobroty. A jak to funguje<br />
v praxi? Pečící trouba se vás hned na počátku pomocí<br />
displeje zeptá, jaký pokrm se chystáte péct. Podle<br />
informací, které jí zadáte, vám doporučí, kam přesně<br />
jej v troubě umístit, a spustí příslušný program, který<br />
vše udělá za vás! Tím ale výhody této chytré trouby<br />
nekončí! Máte svůj oblíbený recept? Naprogramujte si<br />
ho a uložte do paměti.<br />
Nejen že nemusíte neustále kontrolovat, jestli je<br />
jídlo už hotové, ale trouba se také méně zašpiní! Proč<br />
se okrádat o čas při pečení, když ho můžete věnovat<br />
užitečnějším a zábavnějším věcem?<br />
Moderní je pečení v páře a pozornost si získává<br />
i „staronové“ klimatické pečení. Tuto metodu používaly<br />
již naše prababičky, když do trouby dávaly<br />
vodu v hrníčku. Miele přišel se sofistikovanou<br />
obdobou – klimatická trouba si při programování<br />
řekne, kolik vody bude potřeba, a potom ji v podobě<br />
páry sama postupně uvolňuje. Pokrmy budou<br />
uvnitř jemné, nadýchané a šťavnaté se zlatavou<br />
kůrčičkou…<br />
Tohle není science fiction! Hi-tech může být i ve vaší<br />
kuchyni!<br />
V oblasti spotřebičů dochází k velké revoluci. Jedním<br />
z nejvýznamnějších trendů se totiž pravděpodobně<br />
stane propojování jednotlivých spotřebičů a jejich<br />
dálkové ovládání. Technologie, které by dálkové ovládání<br />
spotřebičů umožňovaly, již existují, jestli se ale<br />
nakonec skutečně stanou hitem, ukáže až čas.<br />
Naproti tomu vzájemná synchronizace kuchyňských<br />
pomocníků je už poměrně běžná. Některé<br />
spotřebiče společnosti Miele spolu dokážou<br />
vzájemně komunikovat! Tento dokonalý systém<br />
zobrazuje na displeji pečící trouby, co právě dělají<br />
ostatní spotřebiče v domě. Informace se přenášejí<br />
po běžné elektrické síti a vy tak jediným pohledem<br />
zjistíte, že myčka bude ještě deset minut pracovat<br />
a v sušičce je potřeba vyměnit filtr. Do budoucna<br />
si přístroje nebudou předávat jen informace, ale<br />
budou propojeny i funkčně! Miele uvedla koncept<br />
Connectivity na letošním veletrhu IFA, na kterém se<br />
každoročně vystavují ty největší novinky z oblasti<br />
spotřební elektroniky a techniky. Tato technologie<br />
propojuje odsávač par a varnou desku. Digestoř tak<br />
podle intenzity vaření sama pozná a automaticky<br />
upraví svůj výkon přesně na míru. A už jsme zase<br />
zpátky u úspory.<br />
Uvažovat ale teď o vývoji spotřebičů v horizontu<br />
několika desítek let je poněkud předčasné. Vždyť<br />
kdo by si před několika roky pomyslel, že mobily se<br />
stanou nezbytnou výbavou lidí všech generací nebo<br />
že budeme velkou většinu nákupů provádět přes internet.<br />
Co se dnes zdá jako utopie, může být za pět let<br />
běžnou realitou. Proto nepředbíhejme a nechme se<br />
překvapit, kam nás vody v oblasti kuchyní a kuchyňských<br />
spotřebičů zanesou. Je ale jasné, že společnosti<br />
Koryna a Miele budou zcela jistě u toho…<br />
Odpařujte trendy – pořiďte si digestoř<br />
Výpary z vaření dovedou někdy pěkně otrávit život.<br />
Nutností každého kuchaře je tedy silný odsavač par,<br />
který zajistí, že se všechny nežádoucí pachy z kuchyně<br />
hned vytratí. I digestoře ovšem podléhají módě.<br />
Pryč tedy s nevzhlednými a hlučnými krabicemi,<br />
pořiďte si atraktivní bytový doplněk!<br />
Hlavními požadavky na odsavače par jsou tichost,<br />
výkonnost a dnes i nezbytná estetičnost. Z digestoří<br />
se totiž s postupem času stala designová záležitost.<br />
Můžete vybírat z nepřeberné nabídky – od klasických<br />
„komínů“ přes technicky vypadající nerezové trubky<br />
až po lehké skleněné „deštníky“. Je jen na vás, jestli<br />
se inspirujete maximalismem a uděláte z odsavače<br />
dominantu kuchyně, nebo vsadíte raději na nenápadnost.<br />
Výkonnost by vaše rozhodnutí v žádném případě<br />
nemělo ovlivnit.<br />
Digestoře Miele se díky kombinaci chladného<br />
nerezu a skla jistojistě stanou zajímavým a atraktivním<br />
doplňkem.<br />
nové trendy<br />
38 www.<strong>komora</strong>.cz
ZPENĚŽTE<br />
své nedobytné<br />
POHLEDÁVKY<br />
Smart Marketing s.r.o.<br />
Pobřežní 95/74<br />
187 00 Praha<br />
info@smartmarketing.cz<br />
http://www.smartmarketing.cz<br />
MÁTE<br />
NEDOBYTNÉ<br />
POHLEDÁVKY?<br />
SOUDÍTE SE?<br />
VYMÁHÁTE?<br />
STOJÍ VÁS TO<br />
DALŠÍ PENÍZE?<br />
COŽ TAKHLE<br />
PRODAT JE<br />
ZA 100%<br />
NOMINÁLNÍ<br />
HODNOTY?<br />
To ovšem přináší i minusy: s nedostatkem místa se<br />
potýkají porodnice, jesle i školky. Stále víc rodičů<br />
přemýšlí o propojení kariéry a role matky či otce. Pro<br />
mladé ženy je totiž často nepředstavitelné zůstat<br />
s dítětem tři až čtyři roky doma. Většina jeslí pro<br />
děti do tří let byla zrušena a ten zbytek je většinou<br />
naplněn do posledního místečka.<br />
Také zaměstnavatelé tím trpí. Potýkají se s nedostatkem<br />
kvalifikovaných pracovníků a s odchodem ženy<br />
na dlouhou mateřskou musejí vynaložit nemalé úsilí<br />
a finance na hledání a následné zaškolení nového<br />
zaměstnance.<br />
Řešením nastalé situace může být právě firemní<br />
školka!<br />
Zaměstnavatelé se často domnívají, že zřízení<br />
takovéto školky jsou výdaje navíc. Ve skutečnosti jim<br />
však školka šetří peníze. Nedávné studie potvrdily, že<br />
náklady za zaškolení nového pracovníka jsou vyšší než<br />
výdaje spojené s provozem školky.<br />
Školky jako konkurenční výhody<br />
Firemní školky již běžně fungují ve většině zemí<br />
CO SI MŮŽEME PŘEDSTAVIT POD POJMEM SMART MARKETING VE VAŠEM POJETÍ?<br />
Smart Marketing, jak již název napovídá, je chytré využití aktiv společnosti znehodnocených<br />
špatnou platební morálkou zákazníků. Je to okamžitý způsob využití nevymahatelných pohledávek,<br />
aniž by se musely vynakládat dodatečné prostředky na jejich odsouzení nebo vymáhání.<br />
Zároveň se zhodnocením dochází i k daňovému odpisu a to až v plné výši pohledávky<br />
včetně příslušenství.<br />
CO BYLO PODNĚTEM KE VZNIKU TOHOTO PROJEKTU?<br />
Projekt společnosti Smart Marketing vznikl na základě zkušeností majitelů společností s téměř<br />
nulovou možností vymáhání práva proti dlužníkům a pohledávek vznikajících z obchodního<br />
styku. Zkušenosti s vymáháním pohledávek právní cestou jsou tak špatné, že v podstatě<br />
díky tomu, jak rychle pracují soudy, subjekt, který žaluje, nevymůže téměř nic. Tento subjekt<br />
je zatížen náklady na právní zastoupení a po skončení soudního sporu, který je vleklý a drahý,<br />
se subjekt dostává do situace, že pohledávku může pouze odepsat. Z tohoto důvodu byl<br />
vypracován model odkoupení pohledávek, který umožňuje jejich odpis v podstatě v reálném<br />
čase a s minimálními náklady.<br />
JE TATO FORMA PRÁVNĚ UZNATELNÁ?<br />
Ano, tato forma je naprosto nenapadnutelná. Naše společnost jednoduše odkupuje pohledávky.<br />
Projekt je autorizován daňovými poradci, vyzkoušen zákazníky a systém byl posouzen<br />
za naprosto nekonfliktní.<br />
západní Evropy, kde se ukázaly jako velmi výhodné zaměstnavatel, který ji na své náklady vybuduje<br />
pro obě JAK strany. SE Rodiče/zaměstnanci TAKOVÝ PŘÍPAD mají PROJEVÍ pro svého V ÚČETNICTVÍ? a zařídí její provoz. Zaměstnanci školky jsou potom<br />
potomka Pokud zaručené klient místo prodá ve naší školce společnosti (často i pro špatně děti dobytnou pracovníky pohledávku, firmy, která zúčtujeme zřídila. Druhou s ním možností tuto pohledávku<br />
proti poskytnutému reklamnímu plnění. Tzn. že nedobytná pohledávka je použita jako pla-<br />
mladší tří let), která má navíc flexibilní otevírací dobu je „objednat si školku na klíč“, tedy nechá se zřídit<br />
přizpůsobenou potřebám rodičů. Vzhledem k tomu, že specializovanou společností, která ji nadále provozuje<br />
tební instrument za reklamní služby, který jde klientovi okamžitě do daňově uznatelých výdajů.<br />
jsou zřizovány buď přímo na pracovišti, nebo nedaleko na své náklady i riziko.<br />
od něj, nevznikají problémy s dopravou a časové Zřízení školky tedy nestojí prakticky nic v cestě.<br />
JAKÉ DALŠÍ MOŽNOSTI TOTO ŘEŠENÍ PŘINÁŠÍ?<br />
prodlevy při cestě s dítětem do školky. Rodiče mají Faktem, který stojí proti zřizování školek, je<br />
děti poblíž, Je to mohou jediný je systém navštěvovat, odkoupení ale zároveň pohledávek, pracovat<br />
i na dávek své kariéře. a protihodnotou je realizovaná reklamní Zaměstnavatel kampaň. Jsme si nemůže schopni náklady v tomto na provoz systému školky op-<br />
který daňové realizuje zvýhodnění až 95% školek, nominální které zatím hodnoty v ČR chybí! pohle-<br />
Podnik timalizovat získává nejen i pohledávky loajalitu pracovníků, u společností, ale i velmi které odečíst jsou předmětem z daňového základu. konkurzu Sazba a nebo daně za pro subjekty, právnické<br />
zajímavou které konkurenční jsou v likvidaci. výhodu a nový zaměstnanecký osoby je 20 %, zřízení školky se tedy o 20 % prodraží<br />
benefit. Ano, i firemní školky jsou dnes imageovou oproti situaci, kdy by byly tyto náklady daňově<br />
záležitostí. MÁ SYSTÉM NĚJAKÝ OBJEMOVÝ LIMIT? uznatelné.<br />
Dobrou zprávou je, že ministerstvo práce a sociálních<br />
V tomto okamžiku je limit nastaven na 1,5 mld Kč ročně, ale děláme vše proto, aby se<br />
Růžová budoucnost firemních školek v ČR. Fikce, věcí ve spolupráci s ministerstvem financí již daňové<br />
možné obchody navýšily.<br />
nebo realita?<br />
úlevy pro firemní školky připravuje. Teď tedy nezbývá<br />
Ptáte se, proč jsou firemní školky v Česku takovou než čekat, kdy se situace vyjasní a boomu zřizování<br />
DÁ SE ŘÍCI, ŽE PŘI SOUČASNÉ FINANČNÍ KRIZI, JE TATO MOŽNOST JIŽ VE<br />
vzácností? Odpověď je jednoduchá. Český stát je totiž firemních školek nebude stát nic v cestě.<br />
VŠEOBECNÉM POVĚDOMÍ? A S JAKÝMI OHLASY SE SETKÁVÁ?<br />
(na rozdíl od většiny zemí západní Evropy) dosud nijak<br />
nepodporuje. Myslím si, že tento produkt příchází v pravý okamžik a krize na průběh projektu nemá vliv.<br />
Podle Spíše zákona naopak. si školku může Naši zřídit zákazníci každý si uvědomili, že jeho prostřednictvím sníží své náklady na vymáhání<br />
nedobytných pohledávek, odepíšou tyto pohledávky a sníží tím základ daně z příjmu.<br />
V tomto okamžiku evidujeme značnou poptávku po našich službách.<br />
Ing. Martin Ždímal, zakladatel společnosti<br />
Smart marketing_Image_A4.indd 2 4.3.2009 20:02:00
TEXT František Klika<br />
NoviNky auto<br />
Mercedes-Benz E Coupé<br />
Pouhé tři měsíce po představení nového E sedanu<br />
se představuje i E Coupé. A musíme říci,<br />
že vlastně všechna „éčka“ byla v Ženevě přímo<br />
obležena návštěvníky. Nová třída E Coupé<br />
nabízí kombinaci dvou atributů, pro které je<br />
Mercedes známý, čili fascinaci a efektivnost.<br />
Coupé dále prohlubuje dynamický design<br />
základního éčka. Velmi důležité je, že si bere<br />
výhodu aerodynamiky základního sedanu,<br />
a tak jde s hodnotou 0,24 o světově aerodynamicky<br />
nejefektivnější sériový vůz. Modelový<br />
program zahrnuje dva nové 4válcové motory,<br />
jež mají spotřebu nižší až o 17 % při znatelném<br />
nárůstu výkonů a točivého momentu.<br />
Nové Coupé má jako standard odpružení<br />
Agility Control, jež se automaticky přizpůsobuje<br />
jízdní situaci. Tento nový model se objeví<br />
v showroomech na začátku května 2009.<br />
Mégane Renault Sport<br />
Třešničkou na dortu nové rodiny Mégane je<br />
bezesporu nový Sport. Disponuje atraktivními<br />
tvary sportovního kupé, dvěma druhy<br />
podvozků – Sport a Cup, který je se samosvorným<br />
diferenciálem. No a samozřejmě<br />
k tomu výkonný benzinový čtyřválec. Je nové<br />
generace a díky přeplňování dosahuje výkonu<br />
250 koní, přičemž nejvyšší točivý moment<br />
má 340 newtonmetrů. Veškerá vylepšení<br />
motoru vedla k tomu, aby nabízel ještě větší<br />
zážitky. Konkrétně to znamená nárůst o 20<br />
koní více a nárůst točivého momentu o 40<br />
newtonmetrů. Velkou předností je dvouspirálové<br />
turbodmychadlo, takže motor reaguje<br />
bezmála okamžitě na sešlápnutí plynového<br />
pedálu. Navíc 80 procent nejvyššího zátahu je<br />
k dispozici od 1 900 otáček.<br />
VW Polo<br />
Pátá generace malého Pola nás zaujala svým designem.<br />
Má styl kupé Scirocco a to mu rozhodně<br />
sluší. Šéfdesignér koncernu Volkswagen Walter<br />
de Silva hovoří o stylu La Semplicitá – jednoduché<br />
eleganci. Samozřejmě, že také novinka<br />
narostla. Proti předchozí generaci o bezmála<br />
čtyři centimetry na délku, takže měří 3,95 metru.<br />
O více než tři centimetry je pak novinky širší<br />
a dosahuje míry 1,68 metru. Zároveň je o 1,3<br />
centimetru nižší, takže při výšce 1,45 metru působí<br />
Polo robustně a široce rozkročené. Zároveň<br />
je interiér delší i širší o centimetr, respektive<br />
dva. Nabízí tak místo pro celkem pětici cestujících.<br />
Benzinové motory budou začínat motorem<br />
o objemu 1,2 litru, který v přeplňované verzi<br />
nabídne až 105 koní. Vrcholný turbodiesel<br />
o stejném výkonu pak má objem 1,6 litru.<br />
HI-TECH<br />
40 www.<strong>komora</strong>.cz
Škoda Yeti<br />
Yeti je pokrokové, chytré a kompaktní SUV, kterým<br />
automobilka Škoda vstupuje plnohodnotně<br />
do segmentu SUV. Verze 4×4 nabízí solidní<br />
vlastnosti při jízdě terénem a odpovídající<br />
výkon. Vůz bude k dispozici s výkonnými a zároveň<br />
úspornými motory, které jsou bez výjimky<br />
přeplňované turbodmychadlem. V nabídce<br />
jsou dvě benzinové a tři naftové motorizace.<br />
Základním agregátem pro vozy s pohonem<br />
předních kol je benzinový čtyřválec o objemu<br />
1,2 litru. Díky velkému zavazadlovému prostoru<br />
o objemu až 1 760 litrů zvládne Yeti i náročné<br />
přepravní úkoly. Praktický upevňovací systém<br />
s posouvatelnými háčky a sítí uspoří čas při<br />
ukládání zavazadel a zabrání jejich pohybu za<br />
jízdy.<br />
Maybach Zeppelin<br />
Ve třicátých letech minulého století byly limuzíny<br />
Maybach Zeppelin naprostou špičkou<br />
komfortu. Nic luxusnějšího jste si prostě přát<br />
nemohli. No a podobně je tomu dnes. Charakteristickým<br />
znakem novinky je dvoubarevné<br />
lakování oddělené boční linií. Celkem bude<br />
těchto vozů ve dvou verzích vyrobena jen<br />
jedna stovka. Jeho šestilitrový agregát V12<br />
biturbo s dvojitým přeplňováním má 640<br />
koní. Nejvyšší točivý moment pak byl dokonce<br />
elektronicky omezen, aby nepřekročil jeden<br />
tisíc newtonmetrů. Tak jako je dvoubarevný<br />
lak karoserie, najdete svět dvou odstínů také<br />
v interiéru. Exkluzivní druhy kůže a klavírní<br />
lak jsou samozřejmostí, stejně jako možnost<br />
individuální volby materiálů i barev. Nemluvě<br />
o unikátním flakonovém osvěžovači vzduchu,<br />
kterou tvoří akrylová prosvícená koule na<br />
středové konzoli.<br />
Porsche Cayenne Diesel<br />
Svět je celý naruby. U Porsche polovinu<br />
produkce tvoří velké SUV, začíná s výrobou<br />
sedanu a pod kapotou modelu Cayenne už<br />
najdete i diesel! Kdyby to nějaký jasnovidec<br />
prorokoval před pár lety, nikdo by mu rozhodně<br />
nevěřil! Každopádně jde o první vznětový motor<br />
v novodobé historii značky. Takže si škrtněte<br />
rovnici Porsche – rovná se pouze benzin,<br />
a připište: i nafta. Cayenne má pod kapotou<br />
naftový šestiválec s výkonem 240 koní převzatý<br />
od koncernové sestry Audi. Na český trh přichází<br />
toto nezvyklé porsche již nyní.<br />
41
text Jiří Černý<br />
OdpOčet dpH<br />
u všecH aut realitOu!<br />
Na první čtvrtletí tohoto roku asi nebudou majitelé a zaměstnanci autosalonů vzpomínat s láskou:<br />
poslanci nejdříve oznámili svůj záměr pomoci automobilkách v době krize odpočty DPH<br />
pro podnikatele i u neužitkových vozů, ale dlouho se neměli k jeho schválení.<br />
To vše se naštěstí změnilo prvního dubna, kdy vešel<br />
v platnost nový zákon, který umožňuje podnikatelům<br />
odepsat si DPH i při nákupu vozidel, která nejsou<br />
vedena jako užitková. Končí tak současná praxe, kdy<br />
bylo nutné mnohé osobní vozy vybavovat pevnou<br />
přepážkou, tzv. „mřížkou“.<br />
Krom samotných podnikatelů je to ještě vítanější<br />
zpráva pro autosalony. Jako by totiž nestačila samotná<br />
ekonomická krize, po oznámení záměru vlády na odečet<br />
DPH téměř ustal příliv objednávek z korporátního sektoru.<br />
Naštěstí se podle posledních čísel zdá, že manko<br />
z prvního čtvrtletí spolehlivě zalepí objednávky z dubna<br />
a čísla se tak příliš nebudou lišit od loňského roku.<br />
Zavedení odpočtů DPH je jeden z kroků vlády, jak čelit<br />
ekonomické krizi. Dalším krokem, který pomůže oblasti<br />
automobilového průmyslu, by mohlo být zavedení tzv.<br />
„šrotovného“. O něm se však, na rozdíl od sousedních<br />
zemí, stále jen diskutuje.<br />
pozor na administrativu<br />
Je však třeba nepodlehnout euforii, že jako podnikatel<br />
si nyní můžu pořídit vysněné auto o pětinu levněji.<br />
Pokud tak totiž učiníte, budou se na zakoupený vůz<br />
vztahovat určitá pravidla.<br />
Asi nejsložitější situace nastane v případě, kdy jej<br />
budete používat jak pro soukromé, tak firemní účely.<br />
Pro provozovatele vozidla to znamená nutnost vést<br />
si přesnou evidenci (knihu jízd), kterou musí účetní<br />
oddělení zpracovat.<br />
V extrémních případech se pak může stát, že úsporu při<br />
zakoupení auta zcela pohltí náklady na zvýšenou administrativu<br />
ve firmě. Proto je lepší každý nákup nejdříve<br />
konzultovat s člověkem odpovědným za finance.<br />
Rozhovor s ing. Janem Hellerem o DPH, šrotovném a vyhlídkách do budoucna<br />
Na současnou situaci okolo prodeje<br />
automobilů jsme se zeptali toho<br />
nejpovolanějšího: ing. Jana Hellera,<br />
jednatele společnosti Auto Heller,<br />
která už od roku 1992 prodává<br />
a servisuje na severní Moravě značky<br />
Volkswagen, Škoda, SEAT a Audi.<br />
vaše reakce na přijetí zákona o odpočtu dpH jsou<br />
určitě pozitivní, ale neříkáte si také – proč to muselo<br />
trvat tak dlouho?<br />
Samozřejmě jsme si tuto otázku kladli poměrně<br />
často. Vzhledem k tomu, že v některých státech EU<br />
je obdoba naší novelizace běžnou praxí, bylo velmi<br />
pravděpodobné i její zavedení u nás. Myslím si, že<br />
tento krok zákonodárců jde správným směrem a bude<br />
mít pozitivní vliv na rozvoj ekonomiky jako celku.<br />
Máte pro podnikatele nějaké tipy na auto, u něhož<br />
až doposud nešlo odečíst dpH, přesto by však pro ně<br />
mohlo být zajímavé?<br />
Novelizace zákona především umožní pořízení jiných<br />
automobilů než nákladních s možností odpočtu DPH,<br />
což byly v převážné míře vozidla v provedení kombi,<br />
doplněná o „mříž“ v zavazadlovém prostoru. Výhodněji<br />
lze tedy dnes pořídit především všechna vozidla<br />
v provedení sedan, kde nebyla možná přestavba<br />
na N1, malé automobily, ale také zmíněná vozidla<br />
v provedení kombi, kde nyní není nutno investovat do<br />
přestavby na N1.<br />
Myslíte si, že je tato podpora ze strany státu dostatečná?<br />
Nemělo by se přece jenom zavést šrotovné,<br />
jak to vidíme ve všech ostatních zemích?<br />
Domnívám se, že šrotovné má své opodstatnění, ale<br />
nejsem si zcela jist jeho načasováním. Šrotovné má<br />
sloužit především jako pomocná ruka domácím automobilkám<br />
v krizovém období a k celkovému omladění<br />
vozového parku dané země. V současné době, kdy<br />
především díky šrotovnému v některých okolních<br />
zemích vzniká nedostatek malých automobilů na trhu,<br />
se obávám, aby zavedení šrotovného v současné době<br />
mělo požadovaný ekonomický efekt.<br />
v současnosti se trh dává do pohybu nejenom díky<br />
pobídkám vlády, ale i akcím samotných prodejců.<br />
probíhá u vás nebo připravujete nějakou?<br />
Vzhledem k tomu, že naše společnost se zabývá<br />
prodejem všech koncernových značek, ojetých<br />
a zánovních vozů, probíhají akce na podporu prodeje<br />
z naší strany průběžně a vzájemně se prolínají.<br />
Přehled o probíhajících akcích na podporu prodeje<br />
a ostatních službách mají možnost zákazníci aktuálně<br />
zhlédnout na našich webových stránkách www.<br />
autoheller.cz.<br />
pozorujete v poslední době změnu preferencí zákazníků<br />
v souvislosti s ekonomickou krizí?<br />
V prvním čtvrtletí letošního roku jsme zaznamenali<br />
mírný nárůst prodejů vozidel retailovým klientům,<br />
a to především v kategorii malých automobilů<br />
a automobilů nižší střední třídy. Retailová klientela<br />
především využívá příznivého vývoje cen automobilů,<br />
které jsou v současné době pravděpodobně na<br />
historickém minimu.<br />
Jak vidíte automobilový trh v horizontu dalších<br />
měsíců až let?<br />
Vývoj automobilového trhu ovlivňuje mnoho faktorů,<br />
nicméně lze asi říci, že po schválení novelizace<br />
zákona o DPH lze očekávat zvýšení zájmu ze strany<br />
podnikatelského sektoru, a to, ruku v ruce s příznivým<br />
vývojem cen a zájmem o vozidla ze strany retailové<br />
klientely, by mělo znamenat pozvolný růst prodejů<br />
osobních automobilů.<br />
automobily<br />
42 www.<strong>komora</strong>.cz
Robotika a úspory ve výrobě<br />
Je to vlastně základní princip robotiky – nahradit lidi tam,<br />
kde to je pro ně nevhodné, monotónní, nebezpečné, příliš<br />
těžké... anebo kde je lidská obsluha prostě neefektivní.<br />
A právě efektivita je pro management většiny výrobních<br />
firem v poslední, slušně řečeno, recesní době velmi<br />
sledovaný ukazatel.<br />
Firma EXACTEC má v nabídce<br />
poměrně široký sortiment<br />
robotizovaných aplikací, které zahrnují<br />
různé technologie: od běžných<br />
montážních a „pick and place“ operací<br />
přes šroubování, pájení a dávkování<br />
(dispensing) až po speciální aplikace,<br />
jako je měření rozměrů, kamerová<br />
kontrola kompletnosti nebo kvality.<br />
Tato pracoviště jsou většinou založena<br />
na standardních a osvědčených<br />
systémech, jako jsou desktop a SCARA<br />
roboty japonského výrobce JANOME,<br />
šestiosé kloubové roboty UNIMATION<br />
Stäubli a elektrické moduly AFAG.<br />
Díky typizaci těchto výrobních buněk<br />
je možné zaručit nejen vysokou<br />
spolehlivost a veškerou potřebnou<br />
certifikaci, ale také příznivou cenovou<br />
hladinu robotických systémů. Není<br />
žádným tajemstvím, že např. automatické šroubovací nebo pájecí stanice,<br />
které běžně uspoří minimálně 3 „ruční“ operátory, lze získat v cenách kolem<br />
500 tisíc Kč a rychlejší SCARA systémy se pohybují kolem 1 milionu, přičemž<br />
uvedené ceny se rozumí za kompletní<br />
dodávku „na klíč“. Pro ekonomy je<br />
to dobrá zpráva, protože jde o velmi<br />
rychlou návratnost investice, většinou<br />
do 1 roku.<br />
Je zřejmé, že efektivita investic<br />
do automatizace je v přímé<br />
úměře s velikostí výrobních sérií.<br />
Výhoda investic do robotických<br />
pracovišť je ale navíc umocněna<br />
jejich flexibilitou neboli<br />
možností použití na různé<br />
typy výrobků a tím i na menší<br />
série. No a v případě, že práce<br />
je momentálně méně, robota<br />
lze jednoduše vypnout, což<br />
při současné pracovně-právní<br />
legislativě nelze tak lehce udělat<br />
se zaměstnanci...<br />
Ing. Oldřich Dlouhý<br />
EXACTEC<br />
Hodně zajímavé může být i řešení<br />
s malým robotem Katana, který<br />
úspěšně nahrazuje klasické ruční<br />
operace na montáži, balení, kontrole<br />
a podobných aplikacích. Robot Katana<br />
navíc může pracovat v přímém styku<br />
s lidmi, což dovoluje jeho nasazení<br />
i tam, kam průmyslové roboty není<br />
možné kvůli nebezpečí poranění osob<br />
aplikovat.
TEXT Jiří Pešek<br />
Komunitní servery<br />
Sociální sítě jsou velkým hitem poslední doby a mnoho lidí, pro které se stal<br />
internet nezanedbatelnou součástí života, jsou členy některé webové komunity.<br />
Jejich užívání může ovšem významnou měrou narušit soukromí.<br />
Internet obdobně jako každé masové médium prochází<br />
zásadními změnami a neustále se vyvíjí. Mezi<br />
současné fenomény internetu patří tzv. sociální sítě,<br />
které uživatelům umožňují komunikovat s jejich přáteli,<br />
sdílet aktuální informace, digitální obsah a spoustu<br />
dalšího. Podle posledních průzkumů je navštěvuje<br />
zhruba 70 % populace starší 15 let. Komunitní servery<br />
často bývají označovány jako internet druhé generace.<br />
Co si lze pod tímto pojmem představit? Web 2.0 se<br />
orientuje především na koncové uživatele, kterým<br />
umožňuje jednoduchou formou spoluvytvářet obsah<br />
internetu. Sem se kromě komunitních serverů řadí<br />
například i systém Wiki, na němž je postavena velmi<br />
populární internetová encyklopedie Wikipedia.<br />
Podobných systémů, k jejichž obsluze stačí pouze<br />
základní počítačové znalosti, existuje celá řada a jsou<br />
dostupné komukoli. Právě sdružování uživatelů<br />
internetů do komunit jsou hlavním rysem webu druhé<br />
generace a podle statistik jsou právě tyto sociální sítě<br />
jedny z nejnavštěvovanějších stránek internetu.<br />
Facebook<br />
Obrovský rozmach zažívá v současné době komunitní<br />
server Facebook, který dorazil i do České <strong>republiky</strong><br />
a počet jeho uživatelů každým dnem strmě stoupá.<br />
Zatímco v říjnu minulého roku navštěvovalo tyto<br />
stránky 100 tisíc tuzemských občanů, počátkem letošního<br />
roku se tento počet vyšplhal na čtvrt milionu.<br />
Podle průzkumu společnosti Mediaresearch sice<br />
Facebook ještě nedotáhl komunitní sítě Spolužáci.<br />
cz a Lidé.cz, v každém případě jde o nejoblíbenější<br />
zahraniční web tohoto typu v České republice.<br />
Původně byl tento systém, který je v provozu teprve<br />
od roku 2004, určen pouze pro studenty Harvardské<br />
univerzity, přičemž nikdo jiný do něho neměl přístup.<br />
O několik měsíců později byl však rozšířen i pro další<br />
univerzity a nakonec zpřístupněn komukoli, kdo je<br />
starší 13 let. Dnes je Facebook se svými více než 175<br />
miliony aktivních uživatelů šestou nejnavštěvovanější<br />
stránkou internetu. Není proto divu, že společnost<br />
Facebook, která zaměstnává přes 700 pracovníků,<br />
generuje tržby ve stovkách milionů dolarů a svému<br />
zakladateli Marku Zuckerbergovi pomohla v loňském<br />
roce získat titul nejmladšího miliardáře světa.<br />
Princip Facebooku<br />
Založení osobního účtu probíhá na stránkách www.<br />
facebook.com, kde se může každý zdarma zaregistrovat.<br />
K tomuto účelu je nutné uvést celé jméno,<br />
platnou e-mailovou adresu a věk. Facebook požaduje<br />
po všech svých uživatelích skutečné datum narození<br />
jako bezpečnostní opatření a zároveň způsob zachování<br />
důvěryhodnosti serveru. Tato informace může být<br />
ovšem skryta.<br />
Hlavním kouzlem Facebooku je práce s uzavřenými<br />
komunitami. To je okruh přátel, které si uživatel<br />
vyhledá, přičemž každé přátelství musí dotyčná osoba<br />
potvrdit. Pokud tedy uživatel nechce, nikdo jiný než<br />
přátelé si jeho profil s vloženými údaji neprohlídne.<br />
Celý systém je postaven na síti kontaktů, které<br />
se sdružují do lokálních sítí na základě příslušenství<br />
ke geografickému celku či instituci. Uživatelé<br />
z těchto lokálních sítí mohou spolu vzájemně<br />
technologie<br />
44 www.<strong>komora</strong>.cz
BIKE EMOTION<br />
karbonový monocoque rám 24T / magneziová vzduchová vidlice FOX<br />
FRL 100 / převodník FSA AFTERBURNER MEGAEXO / měnič SRAM X9<br />
a řazení SRAM X9 TRIGGER, 27 rychlostí / kotoučové hydraulické brzdy<br />
HAYES STROKER TRAIL, 6“ kotouče / kevlarové pláště AUTHOR BEETLE<br />
JUICE 26“x 2.00“ / sedlo FIZIK TUNDRA<br />
doporučená cena 56.990,- Kč<br />
www.author.eu
Další komunitní sítě<br />
MySpace<br />
MySpace zaujímá<br />
druhou<br />
příčku v návštěvnosti<br />
komunitních<br />
serverů. Byl<br />
založen roku<br />
2003 v USA a od té doby si dokázal získat<br />
více než 100 milionů aktivních uživatelů.<br />
Na MySpace si může založit profil<br />
každý člověk starší 14 let. Kromě profilů<br />
běžných uživatelů se zde můžete setkat<br />
s osobními profily hudebníků, filmařů<br />
a herců, uživatelskými blogy, diskusními<br />
skupinami, fotografiemi, hudbou i videi.<br />
MySpace má také svůj vlastní program<br />
pro rychlou komunikaci (instant messaging)<br />
s názvem MySpaceIM. MySpace je<br />
lokalizován do 15 jazyků, čeština zatím<br />
chybí.<br />
www.myspace.com<br />
myHerritage<br />
Chcete-li být<br />
na internetu<br />
v neustálém<br />
kontaktu<br />
s vaší rodinou<br />
a příbuznými,<br />
pak právě pro<br />
vás jsou určeny stránky MyHeritage.cz,<br />
kde je možné nejen sdělovat své zážitky<br />
ze všedního života, ale také vytvářet<br />
rodokmen, vyhledávat předky, sdílet fotografie,<br />
plánovat rodinná setkání a spoustu<br />
dalších činností. K dalším užitečným<br />
službám MyHeritage patří snadná tvorba<br />
on-line rodokmenu. Protože shánění<br />
informací o lidech z širšího rodinného<br />
kruhu bývá pro jednotlivce obtížné,<br />
mohou se zapojit i ostatní příbuzní. My-<br />
Heritage je plně lokalizován do 34 jazyků<br />
a v současné době disponuje více než 30<br />
miliony členy. Jen z České <strong>republiky</strong> se<br />
do této sítě připojuje téměř 100 tisíc lidí.<br />
Služby MyHeritage lze využívat prostřednictvím<br />
internetu i přes volně dostupnou<br />
počítačovou aplikaci.<br />
www.myherritage.cz<br />
LinkedIn<br />
LinkedIn<br />
pracuje na<br />
podobném<br />
principu<br />
jako ostatní<br />
sociální sítě,<br />
na rozdíl<br />
od nich se však specializuje na byznys<br />
segment. Uživatelé si prostřednictvím<br />
LinkedIn vytvářejí svůj osobní profil, do<br />
něhož uvádějí svá dosavadní zaměstnání,<br />
informace o vzdělání, praxi, specializaci<br />
a další profesní informace. LinkedIn<br />
je možné charakterizovat jako takový<br />
elektronický životopis. Hlavní podstatou<br />
jsou tzv. Connections (spojení). Takto<br />
vzniká síť pracovních kontaktů, které se<br />
mohou hodit například k nalezení nového<br />
zaměstnání nebo obchodních příležitostí.<br />
Tento server dnes čítá okolo 36 milionů<br />
členů z více než 200 zemí z celého světa.<br />
www.linkedin.com<br />
komunikovat, sdílet fotografie, videa nebo si posílat<br />
vzkazy. Facebook rovněž umožňuje tvorbu zájmových<br />
skupin, kterých je zde nepřeberné množství. V rámci<br />
těchto skupin lze pak komunikovat s dalšími lidmi na<br />
Facebooku nebo pořádat nejrůznější akce. Jednou<br />
z nejoblíbenějších aplikací Facebooku jsou Fotky, díky<br />
níž si mohou uživatelé nahrávat pod svůj účet libovolné<br />
fotografie. Ty pak mohou být buď veřejné, nebo<br />
přístupné pouze pro přátele. Domovskou stránkou<br />
Facebooku je zeď, na niž se neustále vypisují aktuální<br />
události. Další hojně využívaným prvkem jsou statusy,<br />
pomocí nichž lze krátce informovat přátele o tom, co<br />
zrovna děláte. Prakticky ke všem událostem je možné<br />
přidávat komentáře.<br />
Podnikatelé i politici<br />
Sociální sítě jsou často také uplatňovány coby určitá<br />
nadstavba firemních informačních systémů. Některé<br />
společnosti je například využívají pro řízení vztahů<br />
se svými zákazníky, obchodními partnery a jinými<br />
cílovými skupinami. Ačkoli jde o levnou a zároveň<br />
efektivní distribuci informací, přináší tato metoda<br />
určitá bezpečností rizika. Podniková data totiž nejsou<br />
mnohdy dostatečně chráněna, takže snadno může<br />
dojít k úniku citlivých informací.<br />
Komunitní servery jsou naopak ideálním prostředkem<br />
k propagaci firem a cílené inzerce. Například v rámci<br />
Facebooku si lze vytvořit vlastní stránky organizace<br />
a firemní sítě, kam mohou přistupovat pouze zaměstnanci.<br />
Velkého rozmachu sociální sítí si všimli i někteří<br />
politici, kteří je používají zejména v předvolebních<br />
kampaní, aby oslovili co nejširší spektrum voličů.<br />
Takováto internetová kampaň má hned několik výhod:<br />
směřuje hlavně na mladé lidi, je zdarma a více osobní.<br />
Svůj profil na Facebooku má například americký prezident<br />
Barack Obama, francouzský prezident Nicolas<br />
Sarkozy či německá kancléřka Angela Merkelová.<br />
Stranou nezůstávají ani čeští politici. Nutno ovšem<br />
dodat, že za profily známých osobností mnohdy stojí<br />
jejich fanoušci nebo naopak odpůrci, kteří se je snaží<br />
zesměšnit.<br />
Bezpečnostní rizika<br />
Facebook je postaven na platformě, která může být<br />
v podstatě neomezeně rozšiřována dalšími aplikacemi<br />
napsanými kýmkoli. S touto na první pohled výhodou<br />
se však pojí bezpečnostní riziko, neboť mnoho doplňků<br />
získává informace z uživatelského účtu, které jejich<br />
tvůrci mohou používat k vlastním účelům, například<br />
k rozesílání nevyžádaných zpráv, v nejhorším případě<br />
pak pro získání přístupu k přihlašovacím údajům. Výjimkou<br />
komunitních serverů není ani šíření škodlivých<br />
kódů odkazující na podvodné stránky, odkud lze při<br />
troše nepozornosti infikovat počítač malwarem a viry.<br />
Největší nebezpečí komunitních serverů je ovšem<br />
spojeno s veřejným poskytováním osobních údajů<br />
a fotografií na síti. Před tím varoval i viceprezident<br />
Evropské komise Jacques Barrot u příležitosti Dne<br />
ochrany osobních údajů. Podle vypracované studie<br />
si je totiž pouze třetina uživatelů ve věku 15–24 let<br />
vědoma svých práv v souvislosti se svými osobními<br />
údaji. „Přitom je to právě tato věková skupina, která<br />
stále více využívá nové technologie ke komunikaci,<br />
výměně informací a navazování přátelství skrze on-line<br />
sociální sítě, jako je například Facebook. Zveřejňují<br />
zde detaily ze svého každodenního života, aniž si uvědomují,<br />
jaká rizika pro jejich vlastní soukromí to může<br />
přinášet již dnes či do budoucna,“ uvedl komisař.<br />
Kolem sociálních sítí panuje několik mýtů, které<br />
ovšem nemusejí být příliš vzdáleny od reality. Na<br />
internetu se lze například dočíst, že ve Velké Británii<br />
spousta zaměstnavatelů a personálních agentur<br />
zkoumá profily uchazečů o práci. Poměrně známý je<br />
také příběh jednoho Američana, který kvůli údajné<br />
nemoci nepřišel do práce, ale ve svém statusu na<br />
Facebooku napsal, že jde sportovat. To si přečetl jeho<br />
šéf a dotyčný byl vyhozen.<br />
technologie<br />
46 www.<strong>komora</strong>.cz
to nejlepší je blíž<br />
než myslíš<br />
Nejlepší golfové hř iště roku 2007 v Č eské republice<br />
To ovšem přináší i minusy: s nedostatkem místa se<br />
potýkají porodnice, jesle i školky. Stále víc rodičů<br />
přemýšlí o propojení kariéry a role matky či otce. Pro<br />
mladé ženy je totiž často nepředstavitelné zůstat<br />
s dítětem tři až čtyři roky doma. Většina jeslí pro<br />
děti do tří let byla zrušena a ten zbytek je většinou<br />
naplněn do posledního místečka.<br />
Také zaměstnavatelé tím trpí. Potýkají se s nedostatkem<br />
kvalifikovaných pracovníků a s odchodem ženy<br />
na dlouhou mateřskou musejí vynaložit nemalé úsilí<br />
a finance na hledání a následné zaškolení nového<br />
zaměstnance.<br />
Řešením nastalé situace může být právě firemní<br />
školka!<br />
Zaměstnavatelé se často domnívají, že zřízení<br />
takovéto školky jsou výdaje navíc. Ve skutečnosti jim<br />
však školka šetří peníze. Nedávné studie potvrdily, že<br />
náklady za zaškolení nového pracovníka jsou vyšší než<br />
výdaje spojené s provozem školky.<br />
Začnětě s golfem intenzivně<br />
4-denní kurz golfové hry (vč. zkoušky pro získání HCP<br />
54) pod vedením golfového profesionála. Denně vás čeká<br />
zhruba 5 hodin golfového tréninku, v průběhu kurzu vás<br />
seznámíme Školky jako konkurenční s historií výhody a pravidly golfu a projdeme si společně<br />
Firemní školky hřiště. již běžně Půjčíme fungují vám ve většině vybavení, zemí jako dárek přidáme<br />
pravidla golfu a golfovou rukavici. Pro tento kurz nepotřebujete<br />
golfové hole ani speciální oblečení. Termíny kurzů:<br />
9. května – 11. května 2009, 30. května – 2. června 2009,<br />
4. července – 7. července 2009, 22. srpna – 25. srpna 2009<br />
západní Evropy, kde se ukázaly jako velmi výhodné<br />
pro obě strany. Rodiče/zaměstnanci mají pro svého<br />
potomka zaručené místo ve školce (často i pro děti<br />
mladší tří let), která má navíc flexibilní otevírací dobu<br />
přizpůsobenou potřebám rodičů. Vzhledem k tomu, že<br />
jsou zřizovány buď přímo na pracovišti, nebo nedaleko<br />
od něj, nevznikají problémy s dopravou a časové<br />
prodlevy při cestě s dítětem do školky. Rodiče mají<br />
děti poblíž, mohou je navštěvovat, ale zároveň pracovat<br />
i na své kariéře.<br />
Podnik získává nejen loajalitu pracovníků, ale i velmi<br />
zajímavou konkurenční výhodu a nový zaměstnanecký<br />
benefit. Ano, i firemní školky jsou dnes imageovou<br />
záležitostí.<br />
Růžová budoucnost firemních školek v ČR. Fikce,<br />
nebo realita?<br />
Ptáte se, proč jsou firemní školky v Česku takovou<br />
vzácností? Odpověď je jednoduchá. Český stát je totiž<br />
(na rozdíl od většiny zemí západní Evropy) dosud nijak<br />
nepodporuje.<br />
Podle zákona si školku může zřídit každý<br />
zaměstnavatel, který ji na své náklady vybuduje<br />
a zařídí její provoz. Zaměstnanci školky jsou potom<br />
pracovníky firmy, která je zřídila. Druhou možností<br />
je „objednat si školku na klíč“, tedy nechá se zřídit<br />
specializovanou společností, která ji nadále provozuje<br />
na své náklady i riziko.<br />
Zřízení školky tedy nestojí prakticky nic v cestě.<br />
Faktem, který stojí proti zřizování školek, je<br />
daňové zvýhodnění školek, které zatím v ČR chybí!<br />
Zaměstnavatel si nemůže náklady na provoz školky<br />
odečíst z daňového základu. Sazba daně pro právnické<br />
osoby je 20 %, zřízení školky se tedy o 20 % prodraží<br />
oproti situaci, kdy by byly tyto náklady daňově<br />
uznatelné.<br />
Dny otevřených dveří<br />
Dobrou zprávou je, že ministerstvo práce a sociálních<br />
věcí ve spolupráci s ministerstvem financí již daňové<br />
úlevy pro firemní školky připravuje. Teď tedy nezbývá<br />
než čekat, kdy se situace vyjasní a boomu zřizování<br />
firemních školek nebude stát nic v cestě.<br />
17. května a 21. června 2009. Lekce s trenérem zdarma,<br />
prohlídka resortu, povídání o pravidlech golfu, promítání<br />
lmu z Ypsilon Golf Challenge by Alex Cejka a mnoho<br />
dalšího. Pokud budete mít trochu štěstí, bude se vám věnovat<br />
David Carter, hráč European Tour, vítěz World Cup<br />
a Irish Open.<br />
Více informací na stránkách www.ygolf.cz<br />
inzerat_golf_punk_hriste_225x1502 2 8.4.2009 14:40:42
TEXT Petra Vychodilová<br />
MARTIN HAVLENA:<br />
POKUD JE JEDINOU MOTIVACÍ<br />
VYŠŠÍ ZISK, ZNAČKA<br />
ZTRÁCÍ TAH NA BRÁNU!<br />
Mluvíme-li o českých firmách, které dobyly svět, pak nemůžeme opomenout<br />
značku kol Author. Firma Universe Agency, která je výrobcem kol Author, má dnes<br />
distribuční síť ve více než dvaceti světových zemích. O úspěchu na světovém trhu,<br />
kvalitní výrobě kol v Číně a české cyklistické kultuře jsme si povídali<br />
s Martinem Havlenou, jenž je společně se svým mladším bratrem Ondřejem<br />
majitelem firmy Universe Agency a otcem značky Author.<br />
Jaká je historie vaší firmy a značky Author?<br />
Firma Universe Agency byla založena roku 1990,<br />
tehdy jsem pracoval na Motokovu v oddělení jízdních<br />
kol. O rok později do firmy přišel můj bratr Ondřej.<br />
V té době jsem zjistil, že se výroba kol přesouvá z Evropy<br />
do Asie, tak jsem se rozhodl, že se tam podívám.<br />
Do Asie jsem prvně odletěl už v roce 1992 a hned<br />
jsem tam pochopil, že Asie je středem cyklosvěta.<br />
Ne cenami, ale kvalitou! Mimochodem minulý týden<br />
jsem se vrátil ze své jubilejní 80. cesty do Asie, už<br />
jsem tam strávil více než tři roky čistého života. V té<br />
době si všichni u nás mysleli, že horská kola nemají<br />
budoucnost, že to je pouze americký výstřelek, ale<br />
když jsem pak přivezl do naší země na zkoušku asi<br />
200 kol, tak se samozřejmě hned všechna prodala!<br />
A tak jsem ještě ten samý rok 1992 počtvrté vyrazil do<br />
Asie, našel jsem výrobce kol, se kterým spolupracuji<br />
dodnes, a domluvili jsme se, že budu jeho obchodníkem.<br />
V roce 1993 už jsme k nám přivezli kolem 7<br />
000 kol. O ta kola byl obrovský zájem, obchodníci<br />
spali v náklaďácích před skladem a čekali, až naše<br />
zásilka dorazí. Už při další várce, která měla kolem 24<br />
tisíc kol, jsme vymysleli název Author, který jsme si<br />
zaregistrovali. Dnes už jedeme kolekci 2010, což je<br />
naše osmnáctá kolekce.<br />
Kde přesně se kola Author vyvíjejí a kde vyrábějí?<br />
Náš vývoj je kombinovaný v Praze a na Tchaj-wanu.<br />
U nás máme marketing a prodeje, i když částečně prodáváme<br />
přímo z Asie rovnou do světa. Máme vlastní<br />
úřad na Tchaj-wanu a výroba kol se pohybuje v oblasti<br />
Číny, Tchaj-wanu, skládací kola v Macau, dětská kola<br />
v Malajsii a díly a příslušenství ještě v Japonsku,<br />
například rukavice vyrábíme v Pákistánu a oblečení<br />
v České republice. Nějakou výrobu máme i v Portugalsku,<br />
Holandsku…<br />
Zmínil jste díly a příslušenství, ty jsou tedy také<br />
z dílny Author?<br />
Ano. Dneska dvě třetiny našeho obratu tvoří kola<br />
a jednu třetinu další díly, doplňky. My jsme se vlastně<br />
od firmy, která byla původně čistě obchodní a zastupovala<br />
jiné značky, vyprofilovali do vlastní značky,<br />
která má všechny produkty vlastní.<br />
Jaká je vaše pozice na světovém trhu?<br />
Naše pozice je nejsilnější ve střední a východní Evropě.<br />
Author se mezi evropskými značkami kol pohybuje<br />
mezi prvními pěti dealerskými značkami. Naším cílem<br />
není být nejlepší na světě a prodat co nejvíce kol, my<br />
se tou naší prací chceme bavit a těšit se z ní. Jsme<br />
parta šťastných lidí, práce je naším koníčkem. I po<br />
osmnácti letech cestování do Asie se na každou další<br />
cestu těším, mám tam svoje přátele a tak dále. Myslím<br />
si, že ta práce člověka musí bavit. Pokud je motivací<br />
pouze vyšší obrat a zisk, pak značka ztrácí tah na<br />
bránu.<br />
Jakým způsobem vás zasáhla hospodářská krize?<br />
Dnešní doba je naprosto geniální. Menší firmy jsou<br />
na tom značně lépe než ty velké konglomeráty. Nám<br />
hospodářská krize neublížila, pro nás je naopak<br />
pozitivem, protože trh se pročistí a zůstanou na něm<br />
pouze firmy, které mají silný fundament. Navíc, my<br />
kolaři jsme děti slunce, nám se všechno rozběhne tím,<br />
že vysvitne slunce.<br />
Takže se domníváte, že vám krize prodej nesníží?<br />
To se špatně odhaduje. Jestli se letos bude dobře<br />
prodávat, anebo ne, to budeme vědět asi až v září.<br />
My nevíme, jestli lidé tím, že v této době kupují méně<br />
automobilů, si teď koupí více kol. Ale pokud se sníží<br />
náš prodej, zcela se to vyváží tím, že se pročistí trh.<br />
Jaký je rozdíl mezi prodejem kol ve specializovaném<br />
obchodě a v hypermarketu?<br />
Základní rozdíl je v tom, že v hypermarketech a sítích<br />
jako Mountfield vám prodají kolo v krabici, nesložené.<br />
V těch maloobchodech pracují erudovaní lidé,<br />
mechanici, kteří vám kolo složí, ukážou, předvedou.<br />
Proto je tam ta cena i o něco málo vyšší. Kolo je<br />
poměrně nebezpečná věc. Pokud jezdíte rychle, kolo<br />
musí být perfektně složené a musí fungovat tak, aby<br />
jezdilo bezpečně. Proto je vždy lepší si kolo osobně<br />
vyzkoušet a nechat si jej složit odborníkem.<br />
Jací jsme my, Češi, cyklisté?<br />
Já si myslím, že jsme úžasní cyklisti. Patříme mezi<br />
státy, které jsou vysloveně cyklistické. Už jenom to,<br />
že u nás vychází asi čtyři periodika o cyklistice. Někde<br />
jsem četl, že u nás až jeden milion lidí tráví část své<br />
dovolené na kole. U nás je ta tradice ježdění na kole<br />
opravdu velká. Obrovskou zásluhu na tom má i Český<br />
svaz turistů, protože díky němu máme úžasně značené<br />
trasy v lese, v přírodě. To se jen tak ve světě nevidí.<br />
Zaplaťpánbůh máme i dost cyklistických stezek. Češi<br />
se o kola zajímají, jezdí na nich, čtou o nich, chodí na<br />
výstavy…<br />
Investujeme dnes více do kvalitních a dražších kol?<br />
Ta cena kol šla dolů, ale jinak myslím, že ano. Lidé<br />
si uvědomují, že když si koupí kvalitní kolo, mají na<br />
několik let vystaráno. Obměna kol je proto dnes méně<br />
častá, ta průměrná doba je asi 7-8 let. Lidé více věří<br />
kvalitním, dražším kolům, které déle vydrží. Když si<br />
vezmete, jaký je u nás průměrný plat a průměrná cena<br />
kola, tak v tomto poměru kupuje Čech daleko dražší<br />
kolo než třeba Němec.<br />
Která země je tedy na vrcholu v kultuře cyklistiky?<br />
Asi Holandsko a Německo. V Holandsku se na kole<br />
jezdí opravdu hodně, je to dáno tím jejich rovinatým<br />
povrchem. Tam když si necháváte stavět dům, architekt<br />
rovnou počítá s tím, že potřebujete místnost, kde<br />
budete mít aspoň šest kol. Cyklostezky vedou u každé<br />
silnice, neexistuje, že by ke škole nebo k nádraží<br />
nevedla cyklostezka. Zažil jsem tam vtipnou historku,<br />
když jeden můj kolega přijel do kostela na mši autem,<br />
tak pořád kašlal. Když jsem se ptal proč, odpověděl, že<br />
musí všem ukázat, že přijel autem, protože je nastydlý.<br />
U nich je totiž nevhodné přijet autem někam, kam<br />
všichni jezdí na kole.<br />
Liší se výroba kol podle zákazníka? Mám na mysli,<br />
zda se například Asiatům menšího vzrůstu vyrábějí<br />
menší kola?<br />
Ano, určitě, je to tak. U kol je několik kategorií.<br />
Samozřejmě Asiaté jsou menší, tak si kupují menší<br />
kola. Ale není to pouze o výšce. Například Holanďané<br />
nemají kopce, jezdí stále po rovině, a tak mají i jinak<br />
uzpůsobený rám kola. Specifické rámy a kola se například<br />
používají i ve Skandinávii. Každá země má jiný<br />
„Nechceme být nejlepšími<br />
na světě a prodat co nejvíce kol,<br />
chceme se naší prací bavit a těšit se z ní.“<br />
ROZHOVOR<br />
48 www.<strong>komora</strong>.cz
požadavek. Čím je v dané zemi vyšší cyklokultura, tím<br />
jsou ty rozdíly větší.<br />
Jaké je ve světě mínění o českých produktech?<br />
Ono je dneska těžké určit, která značka je česká. Lidé<br />
v tom mají chaos. Je české to, co se vyrábí v Čechách,<br />
ale vlastník není Čech, anebo ta značka, kterou<br />
vlastní Čech, ale vyrábí se jinde? Řekl bych, že za<br />
těch dvacet let se u nás ve sportovní branži hodně<br />
změnilo, dokážeme vyrábět věci na špičkové úrovni.<br />
Naším handicapem jsou Češi sami sobě, ta naše nedůvěřivost<br />
až nevraživost k českým výrobkům. Přitom<br />
zahraniční trhy mají k našim výrobkům respekt, český<br />
výrobek je pak benefit. Zaplaťpánbůh si Češi myslí, že<br />
my jsme americká značka. (směje se) Ve světě to funguje<br />
jinak – co je místní, to je pro lidi nejlepší. Snad<br />
jen třeba u vín dáme přednost moravskému před<br />
francouzským, u ostatních produktů je to naopak.<br />
Snad se toto změní.<br />
Firmu vlastníte společně se svým bratrem Ondřejem.<br />
Jak vaše spolupráce funguje a jak máte<br />
rozděleny funkce?<br />
My jsme s bráchou vždycky dělali věci společně,<br />
stejné sporty – oba jsme hráli fotbal a basket, dělali<br />
jsme stejnou školu – vysokou školu ekonomickou,<br />
a když jsem se začal pohybovat kolem kol, strhl jsem<br />
ho k sobě, protože on je velmi dobrý ve financích. On<br />
má tedy na starost veškerou ekonomiku firmy, zároveň<br />
veškeré díly a příslušenství. A mojí starostí ve firmě je<br />
tvorba kolekce kol a dá se říct celkové dozorování té<br />
značky Author.<br />
Dočetla jsem se, že jména kolům dáváte také vy…<br />
Ano, je to tak. To je vždycky strašně důležité. Jako<br />
u automobilů, i když ty jdou většinou cestou číselných<br />
řad, my jdeme cestou jmen. Je důležité najít jméno,<br />
které se dobře pamatuje a stane se pojmem. Už<br />
sám název Author má latinský základ a je celkem<br />
pochopitelný, podobně vymýšlím i názvy jednotlivých<br />
modelů kol.<br />
Podle čeho se zákazníci rozhodují, když si přijdou<br />
koupit nové kolo?<br />
Důležité je, aby to kolo bylo vyvážené a aby sedlo<br />
všem potřebám zákazníka. Stane se, že přijde člověk,<br />
který je připraven do kola investovat 25 tisíc korun,<br />
ale zjistí se, že pro ten jeho způsob ježdění mu<br />
naprosto vyhovuje kolo za 15 tisíc, je s ním spokojený<br />
váhově, funkcí… Je úžasné pozorovat rozdíly při koupi<br />
mezi muži a ženami. Všimněte si, když si muž koupí<br />
kolo, nikdy na něm z obchodu neodjede. On si ho<br />
pyšně vede vedle sebe. Pro ženy je kolo něčím jiným,<br />
koukají po designu, po vzhledu více než po funkci.<br />
Jaký model je vaším nejdražším a „nejluxusnějším“?<br />
V kategorii horských kol je to model Introvert, ten má<br />
karbonový rám, luxusní komponenty a tak dále. Jeho<br />
cena je kolem 110 tisíc korun. U silničních kol jsou to<br />
ta, na kterých závodí profíci. To jsou kola v ceně kolem<br />
120 tisíc korun. Ten karbonový rám je sám o sobě<br />
velmi drahý.<br />
A jaká jsou vaše nejmilejší kola?<br />
Dětská! Všechna dětská kola jsou super.<br />
A sám máte jaký model?<br />
Já nemám pouze jedno kolo, rád je střídám. Už jenom<br />
z toho důvodu, abych si osobně vyzkoušel naše<br />
modely. Nejezdím po silnicích, preferuji spíš jiný terén<br />
a na něm zkouším naše horská a krosová kola.<br />
Je pro vás cyklistika vášní?<br />
Řekl bych, že určitě. Je to zábava i relax. Neumím na<br />
kole jezdit jako ti profi silničáři, profi bikeři, nejezdím<br />
na kole denně, ale cyklistiku mám rád. Beru ji však<br />
jako svůj doplňkový sport, ne jako svůj hlavní.<br />
Jaké jsou ambice vaší firmy?<br />
Abychom byli všichni zdraví, v pohodě a aby nám to<br />
šlapalo. Čím je člověk starší, tím si více váží jiných<br />
věcí. Hodně cestuji po celém světě, mám možnost<br />
srovnávat vývoj v jiných zemích oproti tomu našemu.<br />
Když vidím, jak funguje naše státní správa a jaká je<br />
situace na politické scéně, hodnotím to jako cestu<br />
do pekel. Přál bych si, aby se toto změnilo, zlepšilo.<br />
Nejsem člověk zamilovaný do Číny, ale když vidím<br />
její fungování, jak tam lidé pracují, jak jsou organizovaní,<br />
jak umí vyrábět kvalitně, pracují tvrdě, protože<br />
tu práci mají rádi… To je taková lavina, která by naši<br />
Evropskou unii hned smetla. Pokud se u nás v Evropě<br />
něco v budoucnu radikálně nezmění, tak se horko<br />
těžko ubráníme, aby nás jiné státy nerozmetly. Co se<br />
týče vyloženě naší firmy, tak vidím brzdu v našem<br />
podnikatelském prostředí. Takže mojí ambicí, spíš<br />
přáním je, aby se toto obrátilo k lepšímu.<br />
49
text Martin Kavka<br />
Cyklistika, znovuzrozený<br />
český fenomén<br />
Po spíše hubených letech popularita cyklistiky strmě roste. Stojí za tím zejména<br />
propagace zdravého životního stylu, na který kladou lidé větší důraz. Cyklistika<br />
se přímo nabízí, je relativně levným sportem, snadno dostupným. Navíc Česko<br />
je pro ni doslova stvořené – nabízí rovinaté trasy i hory, pohodlné,<br />
méně frekventované silnice, ale i náročný terén.<br />
Cyklistika zahrnuje řadu pozitiv. Je prospěšná podobně<br />
jako např. plavání, ovšem její každodenní provozování<br />
je snazší. Stačí pouze kolo a je možné vyrazit. Jezdit<br />
na kole lze v každém věku, výhodou je i to, že jízda<br />
na kole na rozdíl od běhu nezatěžuje klouby, proto je<br />
vhodná i pro lidi se zakulacenými postavami či nemocnými<br />
klouby. Pravidelná jízda také zvyšuje tělesnou<br />
kondici i kapacitu plic a zlepšuje krevní oběh.<br />
Pokud vás cyklistika okouzlila a chcete se do ní s vervou<br />
pustit, nabízíme vám odpovědi na nejdůležitější<br />
otázky. Jak cyklistika prospívá vašemu zdraví, už víte,<br />
ale jaké kolo si vybrat a za kolik, jaké vybavení pořídit,<br />
abyste se cítili bezpečně, kde jezdit a jak?<br />
Jaká kola jsou tedy k dostání?<br />
Díky neustávajícímu vývoji kol od chvíle, kdy se v 19.<br />
století představil první, řetězem poháněný model,<br />
máme dnes z čeho vybírat. Jeden typ kola už zdaleka<br />
neslouží pro všechny účely, na trhu je široká nabídka<br />
nejrůznějších kategorií, v níž je často obtížné se<br />
vyznat.<br />
Kola se dělí do několika kategorií podle způsobu<br />
jejich využití. Před samotnou koupí kola je potřeba si<br />
dobře rozmyslet, na kterých typech povrchů se budete<br />
pohybovat především. Pokud to bude hlavně silnice,<br />
je zbytečné vsadit na horské kolo, pokud se naopak<br />
budete pohybovat zejména v terénu, vypadává ze hry<br />
silniční a trekkingové kolo apod.<br />
Důležité je také upozornění na cenovou hladinu<br />
bicyklů. Podle kvality rámu a jednotlivých komponent<br />
se ceny kol mohou pohybovat až do neuvěřitelných<br />
200 tisíc korun. Ale neděste se, pro běžnou rekreační<br />
či sportovní jízdu budete potřebovat v rozpočtu zhruba<br />
8 až 15 tisíc korun. Chcete-li si jen občas příležitostně<br />
vyjet, stačí kolo v ceně do 10 tisíc, pro častější ježdění<br />
a delší cyklovýlety si pak připravte sumu mezi 10-20<br />
tisíci. Naopak se vyhněte levným kolům do 5 tisíc<br />
korun.<br />
Horská kola<br />
Vyberte si ho, pokud chcete jezdit zejména mimo<br />
cesty. Samozřejmě je možné s horským kolem vyrazit<br />
i na silnice a zpevněné cesty, ale zrozeno bylo hlavně<br />
pro náročnější terén a drsnější zacházení. Horská kola<br />
mají mohutný rám a široké pneumatiky, což pomáhá<br />
ovládání v terénu a rychlejším reakcím na změnu<br />
směru, zároveň jsou ale pomalejší na silnici a jezdec se<br />
také více nadře.<br />
krosová kola<br />
Jsou určena jak do terénu, tak na běžné silnice a cesty.<br />
Pokud se při svých cyklistických výletech budete ve<br />
zhruba 80 procentech pohybovat na polních a lesních<br />
cestách, na zpevněných komunikacích, je to kolo pro<br />
vás. Krátkodobě lze i na krosovém kole vyrazit do méně<br />
náročného terénu a mimo cesty. Krosová kola jsou pro<br />
svou univerzálnost velmi populární a přímo předurčená<br />
pro cykloturistiku. Dovybavením o blatníky, svítilny,<br />
nosiče a další doplňky získáme kola trekkingová.<br />
silniční kola<br />
Těmto kolům svědčí sportovní jízda na silnicích či<br />
uzavřených okruzích, je vhodné pro zdolávání velkých<br />
vzdáleností na kvalitních silničních površích. Vzhledem<br />
k subtilní konstrukci a typu pneumatik (tenké pláště<br />
či galusky) jsou tato kola rychlá a lehká, ovšem jsou<br />
nevhodná pro výjezdy i do velmi lehkého terénu, kde<br />
navíc hrozí proražení plášťů. Pro rekreační cykloturistiku<br />
vám znalosti výše zmíněných kategorií kol beze<br />
zbytku vystačí. Na trhu můžete narazit ještě na další<br />
typy bicyklů, které pro přehled doplňujeme.<br />
trekkingová kola<br />
Jsou konstruována zejména pro výlety po silnicích<br />
a zpevněných cestách. Není vhodné vyrazit s trekkingovými<br />
koly do terénu. Vzhledem k tomu, že jsou<br />
vybavena blatníky, svítilnami, nosiči a podobnými<br />
doplňky, dají se používat jako běžný dopravní prostředek<br />
například ve městě. Jde – stejně jako v případě<br />
krosového kola – o určitý kompromis, na silnicích<br />
nedosahuje takové rychlosti jako kolo silniční, v terénu<br />
není tak dobře ovladatelné jako horské kolo.<br />
BmX a freestyle kola<br />
Nejsou určena pro přemísťování se na delší vzdálenosti,<br />
využívají se na uzavřených okruzích či v rámci<br />
uzavřených a zpevněných prostranství pro ně přímo<br />
určených.<br />
sjezdová kola<br />
Na první pohled se podobají klasickým horským kolům<br />
s odpruženou přední vidlicí i zadní stavbou, ale nezaměňujte<br />
je. Jsou určena pro tzv. downhill, tedy jízdu<br />
z kopce dolů ve velmi náročném terénu.<br />
městská kola<br />
Vytvořena pro nenáročnou jízdu po městě, kde se<br />
očekává kvalitní povrch a rovinatý profil. I proto mají<br />
tato kola méně převodů.<br />
Ležatá kola<br />
Specifický typ kola, konstrukčně odlišné od běžného<br />
bicyklu. Jezdec při jízdě spíše leží, zapírá se o záda.<br />
Zatímco v zahraničí tato kola potkáte běžně, u nás jsou<br />
zatím stále spíše výjimkou.<br />
elko, nebo sedmnáctku? aneb velikost rámu<br />
Volba typu kola je jen jednou částí výběru správného<br />
bicyklu. Další důležitou veličinou pro komfort a bezpečnost<br />
jízdy je správná velikost rámu.<br />
Velikostí kola se rozumí délka sedlové trubky. Velikosti<br />
jsou uváděny často v jiných mírách, záleží na výrobci.<br />
Míry jsou v palcích, centimetrech, milimetrech nebo se<br />
kola označují podobně jako oděvy – S, M, L, XL. Pokud<br />
již kolo vlastníte, můžete se při nákupu nového řídit<br />
porovnáním geometrie rámu starého kola nebo dát<br />
na radu odborníka a poradit se přímo v prodejně (pro<br />
představu níže uvádíme tabulku velikosti rámu podle<br />
výšky cyklisty).<br />
Neexistuje přitom něco takového jako univerzální<br />
velikost. Každému vyhovuje něco jiného. Obecně platí,<br />
že při výběru rámu je potřeba stoupnout si obkročmo<br />
nad horní rámovou trubku. V tomto postoji byste měli<br />
mít alespoň osmicentimetrový prostor mezi rozkrokem<br />
a horní rámovou trubkou. Toto pravidlo platí zejména<br />
pro MTB a krosová kola, kde se velmi často sesedá<br />
v těžším terénu. Co se týká silničních kol, je potřeba<br />
přibližně 3cm prostor.<br />
U rámu se také rozlišují dvě varianty, a to pánský<br />
a dámský typ rámu. Zatímco muži bezvýhradně<br />
preferují tzv. pánskou variantu rámu, ženy ne vždy<br />
volí variantu dámskou. Zejména sportovně založené<br />
ženy často sáhnou po pánském rámu vzhledem k jeho<br />
volný čas<br />
50 www.<strong>komora</strong>.cz
pevnější konstrukci. Důležité je vzít do úvahy také<br />
hmotnost jezdce. Vyšší zátěž totiž logicky více<br />
namáhá jednotlivé součástky, proto je třeba při<br />
výběru kola klást důraz na kvalitnější součástky.<br />
V takovém případě se vyplatí investovat víc a dbát<br />
na kvalitnější rám i osazení.<br />
Jakou bezpečnostní výbavu?<br />
Především přilbu, která je pro děti do 18 let povinná,<br />
ale nasazovat by si ji měli i dospělí cyklisté.<br />
Úrazy hlavy mohou být na kole velmi nebezpečné.<br />
Nezapomeňte se také vybavit odrazkami a reflexními<br />
nášivkami či nálepkami. Hodit se vám bude<br />
i zadní červená blikačka, abyste byli na silnici vidět.<br />
Pokud budete jezdit k večeru, připevněte na kolo<br />
i přední světlomet. Můžete si říkat, že pozdě<br />
odpoledne či za soumraku ještě bez problémů<br />
vidíte, zato však řidiči nemusejí vidět vás. Chcete-li<br />
jezdit často, doporučujeme doplnit kolo o blatníky,<br />
abyste se vyhnuli zablácení při horším počasí. Na<br />
horská kola se prodávají stylové široké blatníky,<br />
trekkingovým kolům sedí spíše konzervativnější<br />
úzké blatníky.<br />
Při cyklovýletech oceníte také košík na lahve.<br />
Používejte raději dva, nejhorší, co vás může na kole<br />
potkat, je dehydratace. Hodláte-li se pohybovat<br />
po městě, nezapomeňte si pořídit zámek na kolo.<br />
Ten ale jistě využijete i na výletech, chmatáků je<br />
bohužel všude stále dost.<br />
Tabulka pro výběr kola podle výšky<br />
výška postavy v cm<br />
výška rámu dle označení<br />
do 165 cm<br />
15“, 16“, S, do 44 cm, do 500 mm<br />
160-170 cm 17“, 18“, M, do 48 cm, do 520 mm<br />
170-185 cm 19“, 20“ , L, do 52 cm, do 540 mm<br />
185-200 cm 21“, 22“, XL, do 55 cm, do 560 mm<br />
nad 195 cm<br />
23“, 24“, 58-60 cm, nad 580 mm<br />
Jak se připravit na výlet<br />
Pokud se chystáte na vyjížďku, je potřeba ji dopředu<br />
alespoň zběžně naplánovat, promyslet možné<br />
alternativy, zejména pak případné zkrácení trasy<br />
z důvodu únavy, změny počasí apod. Trasu si napřed<br />
projděte po mapě, z ní poznáte, jakými cestami vás<br />
povede, jaký povrch vás čeká (zda je pro vaše kolo<br />
vhodný) a kolik kilometrů našlapete.<br />
Náročnost trasy se většinou neměří počtem kilometrů.<br />
Zcela jiné je ujet 80 kilometrů rovinatým<br />
terénem a tu samou dávku kilometrů v horách. Berte<br />
proto v potaz nadmořskou výšku a převýšení celé<br />
trasy. Pokud jste na kole dlouhou dobu neseděli<br />
či s cyklistikou začínáte, zvolte raději kratší výlety<br />
a ty postupně prodlužujte. Je zbytečné se hned<br />
první den odrovnat stovkou kilometrů a pak na kolo<br />
nesednout celý měsíc a dávat se dohromady.<br />
Pokud se vydáte do kopcovitějšího terénu a máte<br />
na kole převody, rozhodně je používejte. Možná to<br />
zní paradoxně, ale i s takovými případy je možné se<br />
na cyklotrasách setkat. Při jízdě se zaťatými zuby<br />
do strmého kopce na nejtěžší převod rozhodně<br />
nepomáháte ani sobě, ani kolu. Riskujete totiž<br />
opotřebení řetězu, který se rychleji vytáhne, a ohrožujete<br />
svá záda. Na delší výlet nevyjíždějte nalehko,<br />
ale vždy si s sebou vezměte dostatek jídla a tekutin,<br />
pití by přitom nemělo být moc sladké. Po jídle vždy<br />
dělejte přestávku, nešlapejte s plným žaludkem.<br />
Nezapomínejte s sebou brát mobilní telefon pro<br />
případ nouze či zranění. Co se týká oblečení, buďte<br />
vždy spíše opatrnější a přibalte si oblečení do<br />
horšího počasí.<br />
Nezapomeňte doma na stole cyklomapu a hlavně<br />
– sadu nářadí pro vyřešení případného problému.<br />
Doporučujeme alespoň sadu imbusových klíčů,<br />
soupravu na opravu duší, nůž a izolační pásku.<br />
kde a jak jezdit?<br />
Cyklistických tras je v Česku poměrně velké<br />
množství a zavádějí se stále nové a nové. Dělí se na<br />
cyklotrasy a cykloturistické trasy.<br />
Cyklotrasy jsou ty, které vedou po silnicích, dobrých<br />
místních a účelových komunikacích. Na jejich<br />
značení najdete symbol kola, číslo dané trasy a na<br />
směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším<br />
cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní<br />
značky před každou křižovatkou nebo odbočkou<br />
cyklotrasy.<br />
Cykloturistické trasy jsou pak ty, které vedou<br />
většinou po horších polních či lesních cestách nebo<br />
terénem. Jsou vyznačeny značkami podobně jako<br />
trasy pěší nebo lyžařské, jen základní barva je vždy<br />
žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké, aby<br />
byly pro cyklisty lépe viditelné.<br />
Vedle cyklotras vyznačených přímo v terénu vydávají<br />
různá zájmová sdružení či třeba vydavatelé<br />
map také popisy nevyznačených tras doporučených<br />
pro cyklistiku.<br />
Takže šťastnou cestu!<br />
inzerce<br />
59
TEXT Petr Halaburda<br />
AMATÉRSKÝ STATUS,<br />
FORMY HRY A NÁZVOSLOVÍ<br />
Možnosti, jak si lze upravit vlastní golfový handicap, jsme si vyjasnili již v minulém<br />
vydání. Tentokrát objasníme pojmy jako amatérský status, uděláme první kroky v golfových<br />
pravidlech a také do golfového názvosloví, které vás coby aktivní hráče dříve či později pohltí.<br />
Amatérský status<br />
Na turnajích někdy hrozí akutní nebezpečí, že při<br />
neznalosti některých základní pravidel může golfista<br />
přijít o svůj amatérský status, bez něhož se nelze zúčastňovat<br />
amatérských turnajů, a nejméně na rok tak<br />
přijde o možnost se měřit se sobě rovnými. Pro někoho<br />
možná nedůležitá skutečnost, pro dalšího základní<br />
princip golfového života, bez něhož se neobejde.<br />
Amatérský golfista je ten, kdo hraje golf jako nevýdělečný<br />
sport bez nároku na odměnu a kdo nepožívá<br />
žádných odměn za výuku golfu ani za jinou činnost,<br />
kdy by byla odměňována jeho golfová dovednost<br />
nebo věhlas. Amatérský golfista nesmí přijmout výhru<br />
(kromě symbolické výhry) nebo výherní poukaz, jehož<br />
hodnota přesahuje 500 britských liber (podle aktuálního<br />
přepočtu necelých 15 000 korun).<br />
Na první pohled nijak zvlášť přísné opatření však bylo<br />
v minulosti v tuzemsku často porušováno, především<br />
na turnajích se štědrými sponzory. Důkazy nikdo<br />
nedodá, ale jsou známy případy, že golfisté běžně<br />
vyhrávali na turnajích zahraniční zájezdy, jejichž cena<br />
mnohokrát převyšovala stanovenou hranici.<br />
A navíc se nesmí zapomínat, že totéž platí i pro<br />
hole-in-one, kde bývají ceny skutečně často velmi<br />
lukrativní. Nábytkem v hodnotě několika desítek<br />
tisíc počínaje, nejluxusnějšími automobily konče.<br />
Není divu, že čas od času se některý výherce nechá<br />
cenou zlákat, ale musí počítat s následky – minimálně<br />
dočasně se stane profesionálem a čekání na<br />
reamaterizaci může trvat až dva roky. Pokud by se<br />
hráči stalo, že mu na konci turnaje bude jako vítězi<br />
udělena cena, jehož ekvivalent přesahuje 500 liber,<br />
musí přijetí okamžitě odmítnout, případně odevzdat<br />
výhru na charitativní účely.<br />
Pravidla golfu – míč a hole<br />
Golfová pravidla jsou pro mnohé tou nejsložitější<br />
a nejnáročnější záležitostí, jak se ke hře dostat. Na<br />
Naprostá většina pravidel je<br />
dostatečně srozumitelná po jejich<br />
„osahání“ v praxi.<br />
první pohled souhrnně sepsané poučky pro hru jsou<br />
však jednodušší, než se může jevit při čtení publikace,<br />
která je závazná pro hráče na celém světě. Naprostá<br />
většina pravidel je totiž dostatečně srozumitelná<br />
GOLF<br />
52 www.<strong>komora</strong>.cz
po jejich „osahání“ v praxi. Na rozdíl od pravidel<br />
silničního provozu navíc nehrozí, že jejich nedokonalá<br />
znalost bude nebezpečná pro život ostatních – pokud<br />
nějaké pravidlo vypadne z paměti, stačí zalovit v útlé<br />
knížečce a správné pravidlo aplikovat na vlastní hru<br />
přímo na hřišti.<br />
Míč<br />
Míč a hůl jsou dvě základní části golfové výstroje, a tak<br />
není divu, že pravidla jejich tvar, velikost či upotřebené<br />
materiály přesně specifikují. Například je dáno,<br />
že hmotnost míče nesmí být větší než 45,93 gramu<br />
a průměr menší než 42,67 mm. Musí být navržen a vyroben<br />
tak, aby se jeho vlastnosti nelišily od vlastností<br />
kulově symetrického míče. Počáteční rychlost míče<br />
nesmí při měření na přístrojích schválených překročit<br />
stanovenou mez.<br />
Hole<br />
Hůl je předmět určený k tomu, aby se s ním udeřil míč.<br />
Obecně lze hole rozdělit na tři kategorie, které se liší<br />
svým tvarem a zamýšleným použitím: dřeva, železa<br />
a patry. Putter je hůl s náklonem nepřesahujícím 10<br />
stupňů, prvotně určená k použití na jamkovišti. Hůl<br />
se nesmí podstatně lišit od tradičního a obvyklého<br />
tvaru a provedení, musí sestávat z násady a hlavy hole.<br />
Všechny části musí být pevně spojeny tak, aby hůl tvořila<br />
jediný celek. Hůl nesmí mít žádné vnější nástavce.<br />
Formy hry<br />
Golf je výjimečný tím, že ho lze hrát mnohými způsoby,<br />
přičemž každý z nich má vlastní zákonitosti. Všeobecně<br />
nejznámější a nejrozšířenější je pochopitelně<br />
hra na rány, kdy se sčítají všechny dosažené údery. Tak<br />
mezi sebou soupeří například golfoví profesionálové,<br />
i když také oni několikrát za sezonu dostanou jinou<br />
možnost měření, především ve hře na jamky.<br />
Rozdíl „jamkovky“ je v tom, že každá jamka na hřišti<br />
má svého vítěze, případně se takzvaně půlí (nerozhodný<br />
výsledek = oba hráči dosáhli stejného výsledku).<br />
Hra v tomto případě může skončit dříve než na 18.<br />
jamce – pokud náskok jedné strany je více jamek, než<br />
jich zbývá dohrát, pak je hra ukončena. Příklad: pokud<br />
po 16. jamce bude mít jeden ze soupeřů náskok tří<br />
jamek, hra končí.<br />
Nejobvyklejším způsobem, s nímž se golfisté setkají<br />
na českých hřištích, je hra Stableford. Jde o hru na<br />
rány, v níž se však výkon každého jednotlivého hráče<br />
na jamkách ohodnotí bodovým ziskem na základě<br />
jeho handicapu. Vítězem se pak stává ten, který získá<br />
nejvíce bodů.<br />
Existují i další systémy hry, ale s každým z nich se<br />
setkáte spíše výjimečně, i když například největší<br />
týmové světové měření sil známé pod názvem Ryder<br />
cup nabízí fourballe (čtyřhra, kdy každý hráč hraje<br />
svým míčem) či foursome (čtyřhra, v níž se hráči v každé<br />
dvojici střídají ve hře jedním míčem), oblíbený je<br />
také Texas Scramble (všichni hráči ve skupině odehrají<br />
míč ze stejného místa a poté vyberou nejlepší; ostatní<br />
míče seberou a odehrají opět všichni z téhož místa,<br />
kde leží vybraný míč).<br />
GolFový slovníček<br />
Golf je známý také řadou výrazů, v nichž<br />
se začátečník zpočátku příliš neorientuje.<br />
Řada z nich pochází z anglických ekvivalentů,<br />
ale s přibývajícím počtem golfistů<br />
v tuzemsku vznikají stále další a další<br />
výrazy také v češtině. Přinášíme vybrané<br />
golfové výrazy, na další se můžete těšit<br />
v příštích vydáních našeho magazínu.<br />
Albatros - výsledek na jamce zahraný<br />
o tři údery pod její par<br />
All-square - nerozhodný stav<br />
Backspin - zpětná rotace míčku vedoucí<br />
k zastavení po dopadu<br />
Bag - taška (vak) na hole<br />
Birdie - výsledek na jamce o jeden úder<br />
pod její par<br />
Birdie Card - podrobný rozkres jamek<br />
Bogey - výsledek na jamce o jeden úder<br />
vyšší, než je její par<br />
Break - odchylka míče od směru při puttu<br />
Brutto - počet ran, neupravený podle<br />
handicapu<br />
Bunker – písečná překážka<br />
Caddie, caddy - nosič holí<br />
Carry - část dráhy, po kterou letí míč<br />
vzduchem<br />
Chip - nízká přihrávka z blízkosti greenu<br />
Chip in - přihrávka, která skončí v jamce<br />
Chipping Green - tréninkové jamkoviště<br />
pro přihrávky<br />
Clubhouse - klubovna<br />
Cut - rozdělení startovního pole podle<br />
výsledku (v profesionálních turnajích<br />
vesměs po dvou kolech)<br />
Dimple - prohlubeň v povrchu míče<br />
Dogleg - zalomený tvar jamky<br />
Double-bogey - výsledek na jamce o dva<br />
údery vyšší, než je její par<br />
Drive - první dlouhá rána z odpaliště<br />
Driver - dřevo číslo 1, hůl používaná<br />
především při prvním odpalu na jamce<br />
Driving range – tréninkový prostor<br />
Drop - spuštění míčku na zem<br />
eagle - výsledek na jamce o dva údery<br />
nižší, než je její par<br />
even Par - výsledek rovný paru hřiště<br />
Fairway – nízko střižená travnatá dráha<br />
Fee - poplatek za hru<br />
Flight - skupina spolu hrajících hráčů<br />
Fore! - varování před letícím míčkem<br />
Golf Club - golfový klub (případně<br />
golfová hůl)<br />
Golf Course - golfové hřiště<br />
Green – jamkoviště<br />
Greenkeeper - správce hřiště<br />
Grip - rukojeť hole<br />
Halfset - poloviční sada holí<br />
Handicap – vyjadřuje aktuální výkonnost<br />
hráče<br />
Head Pro - hlavní profesionální trenér<br />
v klubu<br />
Hole – jamka<br />
Hole-in-one - jamka zahraná na jeden<br />
úder<br />
Irons - jedna ze základních holí (železa)<br />
Lob - krátká vysoká rána<br />
53
TEXT Martin Kavka<br />
SEZONA PLNÁ GOLFOVÝCH NOVINEK<br />
Začínajícím golfistům pomáhá vybrat první náčiní, těm pokročilým<br />
pak doporučuje horké novinky na trhu. A že jich letos bude požehnaně, říká Jan Žáček<br />
z obchodu Internet Golf v pražské Brumlovce. Zároveň hodnotil dopady všude skloňované<br />
ekonomické krize právě na golf.<br />
Zasáhla obchod s golfovým vybavením stále propíraná<br />
ekonomická krize?<br />
Musím říct, že nemám rád trend v médiích, kdy všichni<br />
vidí všechno černě, tváří se, že se blíží konec světa.<br />
Naopak ze všech čísel, která mám k dispozici, vidím<br />
pozitivní trend, rozhodně ne propad. Obraty jsou rok<br />
od roku, měsíc od měsíce vyšší. Jde to správným směrem,<br />
snad jen aby bylo venku konečně hezky a mohla<br />
naplno začít golfová sezona.<br />
Dá se tedy říci, že golfu jako celku se i přes krizi<br />
daří?<br />
Na prodej golfového vybavení nemá krize vliv, ale<br />
myslím, že v některých aspektech by mohla krize golf<br />
zasáhnout. V Česku se bude možná týkat některých<br />
hřišť, která se i v dobrých letech pohybovala okolo<br />
nuly či pod ní. Firmy omezují počet turnajů, to pak<br />
samozřejmě dopadá i na provozovatele hřišť. Nedivil<br />
bych se, kdyby letos nějaké zkrachovalo nebo omezilo<br />
činnost.<br />
Jak pomáhá obchodům s golfovým vybavením pokračující<br />
strmý nárůst počtu hráčů?<br />
Ten nárůst byl za poslední roky opravdu obrovský. Počet<br />
hráčů rostl dokonce až o 40 procent. Do budoucna<br />
se tempo růstu podle mého názoru zkonsoliduje<br />
okolo 10 procent. I tak už dnes máme přes 40 tisíc<br />
golfistů, což je v porovnání s jinými sporty vlastně masová<br />
záležitost. Díky tomu ztrácí golf punc záležitosti<br />
pro horních deset tisíc a etabluje se mezi ostatními<br />
sporty. Jistě, nikdy nebude pro všechny, ale finančně<br />
nedostupný již rozhodně není. Stává se běžným, což<br />
má odezvu i v prodeji golfového vybavení.<br />
Přesto si řada golfistů stále stěžuje, že je zde zboží<br />
dražší než v cizině.<br />
V samotných začátcích to bylo drahé, protože tady<br />
zboží prostě nebylo. Dnes je ale konkurence mezi<br />
obchodníky i značkami, takže ceny byly stlačeny na<br />
přijatelnou úroveň. Navíc jsou ceny dány i stavem<br />
trhu. Např. v Anglii je mnohem více golfistů, tady jich<br />
je sice už dost, ale pořád „jen“ těch 40 tisíc. Takže tam<br />
pak prodávají pro daleko širší základnu. Loni pomáhal<br />
tomuto názoru i kurz dolaru, díky němuž bylo atraktivní<br />
pořídit si vybavení v zahraničí. Dnes je ale situace<br />
jiná, dovoz se stává stejně finančně náročný jako<br />
pořízení vybavení u nás. Občas se sice vyplatí něco<br />
přivézt, ale platí, že doma se dá sehnat vše potřebné<br />
za dobrou cenu.<br />
Jak hledí výrobci golfového zboží na internetový<br />
prodej? A podporují místní prodejce?<br />
Většina značkových výrobců změnila svou cenovou<br />
politiku tak, aby se dovoz golfového vybavení čím dál<br />
méně vyplácel. Nyní jsou ceníky v eurech platné pro<br />
celou Evropu, tedy i pro nás. Pak golfové vybavení<br />
kdekoliv, v Česku, Rakousku či Německu, pořídíte za<br />
stejné ceny. Pokud hovoříme o internetovém prodeji<br />
golfového vybavení, výrobci se snaží chránit vlastní<br />
distribuční sítě v jednotlivých zemích a činí i některé<br />
konkrétní kroky. Například několik renomovaných<br />
firem nedávno ukončilo spolupráci s britskými internetovými<br />
obchody. Říkají si, proč mít velké prodeje<br />
v jedné zemi, když tím zároveň zničí svou prodejní<br />
síť jinde. Při koupi v místní kamenné prodejně totiž<br />
člověk neřeší problémy s dodávkou, reklamacemi, dostává<br />
určitý servis, zejména poradenství při výběru. To<br />
na internetu nemá. Navíc když si kupujete hole za 30<br />
tisíc, chcete si je vyzkoušet, osahat. Každá prodejna<br />
nabízí hole k zapůjčení, které si vezmete na driving<br />
či na hřiště, vyzkoušíte, zda vám sednou, nebo ne.<br />
Teprve pak se můžete rozhodnout pro koupi.<br />
A teď k novinkám na golfovém trhu. Co se chystá<br />
v následující sezoně?<br />
Letos bude velký rok, čeká nás sezona plná novinek.<br />
Většina renomovaných výrobců přichází s výraznou<br />
inovací svého portfolia. Máme se na co těšit...<br />
Na co například?<br />
Firma Taylor Made inovovala populární řady R7 a Burner.<br />
To se týká dřev, driverů i želez. A nejen to, tenhle<br />
výrobce obnovil asi 90 procent své nabídky. Novinky<br />
má na seznamu i Wilson či Nike, týkají se především<br />
kategorie rekreačních golfistů, ale na své si bez debat<br />
přijdou i profesionálové. S novým driverem Big Bertha<br />
Diablo a doprovodným motivem anděla s ďáblem<br />
v těle přichází Callaway, který nabízí i nová železa,<br />
hybridy či fervejová dřeva. Výrazně inovoval Titleist,<br />
který má nové profi míče. S pěti či šesti novými míči<br />
přichází Callaway, míče obnovil i Wilson. U tohoto<br />
výrobce je například vidět snaha vyhovět ekologickým<br />
trendům, když přišel s míčky, které jsou stoprocentně<br />
vyrobeny z recyklovaných surovin.<br />
Čím je taková smršť inovací dána?<br />
Po pokusech o jednoroční obměnu své nabídky výrobci<br />
pochopili, že jsou schopni zajistit inovaci, ať už<br />
marketingově, logisticky apod., ve dvouletých cyklech.<br />
Dva roky jsou ideální dobou pro uvádění nových<br />
produktů na trh. Letos přišel takový cyklus u většiny<br />
výrobců, aby zůstali konkurenceschopní, musí uvádět<br />
novinky ve stejnou dobu. Když to neudělají, tak v podstatě<br />
přestanou prodávat, ostatní je zastíní. Takže<br />
letos určitě stojí za to sebrat se a nějaké ty novinky si<br />
vyzkoušet.<br />
Nezapomněli výrobci při tom všem na ženy-golfistky?<br />
Rozhodně ne, vždyť na českých hřištích tvoří třetinu<br />
hráčů. Výrobci se snaží vycházet ženám vstříc, odlišit<br />
standardní vybavení a přizpůsobit ho na míru. Jsou<br />
zde např. hole, které mají ženám při hře pomoci tím,<br />
že eliminují rozdíly ve fyzické dispozici a švihové<br />
rychlosti žen a mužů. Kdysi se toho pro ženy moc<br />
sehnat nedalo, o to hůř pro ty, které hrály na levou<br />
stranu. Dnes už je to jinak, všichni výrobci mají v arzenálu<br />
vše potřebné.<br />
Po čem byste v záplavě novinek sáhl vy?<br />
Dnes už je v podstatě jedno, jakou si vyberete značku,<br />
všechny nabízejí srovnatelné zboží, srovnatelnou<br />
kvalitu i ceny. Při výběru už jde spíše o subjektivní<br />
pocity. Doporučil bych hlavně novinky si vyzkoušet.<br />
Takže vypůjčit si je, zajít s nimi na driving či hřiště<br />
a otestovat v reálných podmínkách.<br />
„Na prodej golfového vybavení nemá<br />
krize vliv, ale myslím, že v některých<br />
aspektech by mohla krize golf zasáhnout.“<br />
Sázejí čeští golfisté spíše na cenu, nebo kvalitu?<br />
V tuzemsku lidé stále řeší hlavně cenu, ne vždy<br />
kvalitu. Např. do míčů se jim nechce investovat. Tvrdí,<br />
že pro jejich hru je to stejně jedno, že to neocení.<br />
Radil bych jim zkusit si projít celé hřiště s kvalitními<br />
míčky, pak uvidí, že se na ně konečně budou moci<br />
spolehnout. Tím samozřejmě neříkám, aby si začátečník<br />
koupil profesionální míčky a při první návštěvě<br />
hřiště je nasázel do jezírka, to by nedávalo smysl, ale<br />
i za rozumnou cenu se dají kvalitní míčky pořídit. Za<br />
dobré tenisové míče jsou přitom lidé schopni peníze<br />
dát, stejně tak zaplatí za kvalitní lyžařské vybavení<br />
či hokejovou výstroj. Ale i přesto je vidět určité zrání<br />
tuzemských golfistů, tyhle nešvary nejsou úplně časté.<br />
ROZHOVOR<br />
54 www.<strong>komora</strong>.cz
profesionální ruční nářadí<br />
To ovšem přináší i minusy: s nedostatkem místa se<br />
potýkají porodnice, jesle i školky. Stále víc rodičů<br />
přemýšlí o propojení kariéry a role matky či otce. Pro<br />
mladé ženy je totiž často nepředstavitelné zůstat<br />
s dítětem tři až čtyři roky doma. Většina jeslí pro<br />
děti do tří let byla zrušena a ten zbytek je většinou<br />
naplněn do posledního místečka.<br />
Také zaměstnavatelé tím trpí. Potýkají se s nedostatkem<br />
kvalifikovaných pracovníků distribuce: a s odchodem ženy<br />
Velkoobchodní<br />
M.A.T. na dlouhou Group mateřskou s.r.o. - musejí Plzeňvynaložit nemalé úsilí<br />
BRUFUS a finance s.r.o. na hledání - Kokory a následné zaškolení nového<br />
Pavel zaměstnance. Krejčí - Černovice<br />
EURO Řešením NÁŘADÍ nastalé s.r.o. situace - může Rousínov být právě firemní<br />
Paclík<br />
školka!<br />
spol. s r.o. - Dubenec<br />
Zaměstnavatelé se často domnívají, že zřízení<br />
ZEPO Jihlava spol. s r.o. - Jihlava<br />
takovéto školky jsou výdaje navíc. Ve skutečnosti jim<br />
Včas s.r.o. - Benátky nad Jizerou<br />
však školka šetří peníze. Nedávné studie potvrdily, že<br />
ČEKY-Vladimír Černohorský - Náchod<br />
náklady za zaškolení nového pracovníka jsou vyšší než<br />
VOK Beroun spol. s r.o. - Beroun<br />
výdaje spojené s provozem školky.<br />
DIRECT IMPORT GROUP s.r.o. - Karlovy Vary<br />
KUMBÁR spol. s r.o. - Vsetín<br />
Školky jako konkurenční výhody<br />
MC Profi s.r.o. - Havířov<br />
Firemní školky již běžně fungují ve většině zemí<br />
Ferona a.s. - Olomouc, Praha<br />
DELTA-M s.r.o. - Chrudim<br />
SOKOV a.s. - České Bud., Brno, Horní Suchá, Znojmo, Praha<br />
JOBI profi s.r.o. - Velké Meziříčí<br />
Sdružení VELA spol. s r.o. - PRAHA, MOST, Jablonec<br />
LIBROS - Ostrava<br />
západní Evropy, kde se ukázaly jako velmi výhodné<br />
pro obě strany. Rodiče/zaměstnanci mají pro svého<br />
potomka zaručené místo ve školce (často i pro děti<br />
mladší tří let), která má navíc flexibilní otevírací dobu<br />
přizpůsobenou potřebám rodičů. Vzhledem k tomu, že<br />
jsou zřizovány buď přímo na pracovišti, nebo nedaleko<br />
od něj, nevznikají problémy s dopravou a časové<br />
prodlevy při cestě s dítětem do školky. Rodiče mají<br />
děti poblíž, mohou je navštěvovat, ale zároveň pracovat<br />
i na své kariéře.<br />
Podnik získává nejen loajalitu pracovníků, ale i velmi<br />
zajímavou konkurenční výhodu a nový zaměstnanecký<br />
benefit. Ano, i firemní školky jsou dnes imageovou<br />
záležitostí.<br />
Růžová budoucnost firemních školek v ČR. Fikce,<br />
nebo realita?<br />
Ptáte se, proč jsou firemní školky v Česku takovou<br />
vzácností? Odpověď je jednoduchá. Český stát je totiž<br />
(na rozdíl od většiny zemí západní Evropy) dosud nijak<br />
nepodporuje.<br />
Podle zákona si školku může zřídit každý<br />
zaměstnavatel, který ji na své náklady vybuduje<br />
a zařídí její provoz. Zaměstnanci školky jsou potom<br />
pracovníky firmy, která je zřídila. Druhou možností<br />
je „objednat si školku na klíč“, tedy nechá se zřídit<br />
specializovanou společností, která ji nadále provozuje<br />
na své náklady i riziko.<br />
Zřízení školky tedy nestojí prakticky nic v cestě.<br />
Faktem, který stojí proti zřizování školek, je<br />
daňové zvýhodnění školek, které zatím v ČR chybí!<br />
Zaměstnavatel si nemůže náklady na provoz školky<br />
odečíst z daňového základu. Sazba daně pro právnické<br />
osoby je 20 %, zřízení školky se tedy o 20 % prodraží<br />
oproti situaci, kdy by byly tyto náklady daňově<br />
uznatelné.<br />
Dobrou zprávou je, že ministerstvo práce a sociálních<br />
věcí ve spolupráci s ministerstvem financí již daňové<br />
úlevy pro firemní školky připravuje. Teď tedy nezbývá<br />
než čekat, kdy se situace vyjasní a boomu zřizování<br />
firemních školek nebude stát nic v cestě.<br />
inzerat 2009.indd 1 9. 1. 2009 11:13:16
TEXT Anna Tkáčová<br />
TAKOVÝ MALÝ RÁJ<br />
Říká se jim Ostrovy věčného jara. Podle řecké mytologie právě tady žily<br />
Hesperidky, které zde opatrovaly strom se zlatými jablky, jež propůjčovala<br />
nesmrtelnost. Odtud také Ostrovy Hesperidek. Jejich dnešní oficiální název<br />
je mnohem prozaičtější – Kanárské ostrovy.<br />
Sedm ostrovů sopečného původu v Atlantském oceánu<br />
západně od Afriky tvoří pomyslnou výspu Španělska.<br />
Pravda, nesmrtelnost ani věčné mládí tu nezískáte,<br />
ostatně jablka zde nerostou. Pocity štěstí tu však zažít<br />
můžete. Vždyť se jim přezdívá i Šťastné ostrovy. Přijet<br />
sem můžete v kteroukoli roční dobu, klima je tu stálé<br />
a po celý rok připomíná takové pozdní jaro: ani vražedné<br />
horko, ani chladna, která by vás zaskočila, s výjimkou<br />
některých horských oblastí.<br />
Každý z ostrovů nabízí cosi jedinečného, ať už je to<br />
atmosféra, přírodní úkazy, endemická flora a fauna,<br />
ojedinělé památky. Jsou ostrovy zelené, jako La Palma<br />
či kulaťoučká La Gomera, kde se dokonce rozkládají<br />
původní prehistorické vavřínové lesy. Gran Canaria<br />
či Fuerteventura naopak zeleň téměř postrádají. Zato<br />
vynikají dlouhými písečnými plážemi. Nás však láká<br />
lávová krajina. Tou oplývá nejmenší ostrůvek El Hierro<br />
(287 km 2 ) i největší ostrov Tenerife (1 919 km 2 ), s nejvyšší<br />
horou Španělska (Teide 3 718 m). Je to ostrov<br />
známý svými lunárními scenériemi, kam nejeden filmař<br />
umístil děj svého vědecko-fantastického filmu. Slavný<br />
film Planeta opic máme jistě ještě v živé paměti.<br />
Lanzarote<br />
Los však padá na Lanzarote, třetí z lávových ostrovů.<br />
Je velký tak akorát (846 km 2 ), abyste ho za týden poznali<br />
a důvěrně se s ním sžili, strávíte-li tam týdny dva.<br />
Snoubí v sobě spoustu kontrastů, takže se určitě nudit<br />
nebudete. Každý den tu může být jiný. Krajina v západní<br />
části ostrova, kde se rozkládá Národní přírodní park<br />
Timanfaya s Montañas del Fuego, Ohňovými horami, je<br />
výsledkem řádění přírodních živlů. Vznikla následkem<br />
prudké sopečné činnosti v letech 1730–1736. Láva<br />
tehdy zalila podstatnou část ostrova i s vesnicemi<br />
a navýsost úrodnou půdou. Tato končina zůstala tak, jak<br />
ji příroda utvořila.<br />
Protikladem je uklidňující krajina ve střední části<br />
ostrova. Vznikla pílí a vytrvalou činností člověka, který<br />
nevzdal boj s přírodou a po řádění živlů se dal opět do<br />
práce. V lávě vznikla červená nebo tmavě šedá políčka,<br />
kde se pěstuje kukuřice, cibule či brambory, tu a tam lze<br />
zahlédnout rozčepýřené fíkovníky.<br />
Za srdce vás chytnou zejména vinice, ostrůvky zeleně<br />
v šedém lávovém popelu. Vinné keře rostou chráněné<br />
před větrem v dolících obehnaných kamennými ochrannými,<br />
velmi nízkými zídkami, aby se v jamkách udržela<br />
vzdušná vlhkost. Že tu roste víno, je téměř zázrak, protože<br />
na ostrově téměř nikdy neprší a veškeré ostrovní<br />
rostlinstvo je vyživováno právě jen vzdušnou vlhkostí.<br />
Zdejší bílé víno, malvasía, je však velmi lahodné.<br />
Dáváte-li přednost klidu, na Lanzarote najdete bezpočet<br />
panenských pláží či stezek zvoucích k celodenních<br />
výletům po mořském břehu. Někde je moře klidné,<br />
jinde se tříští o rozeklané skály a zuřící živel vytváří<br />
oblaka bílé pěny. Snad nejdivočeji řádí v místě zvaném<br />
Hervidero, vřídlo. Chcete-li se vrhnout do víru zábavy,<br />
letních radovánek a rušného nočního života, i to vám<br />
bude na ostrově dopřáno. Největší letoviska s restauracemi,<br />
golfovými hřišti, sportovišti, plážemi s lehátky<br />
a slunečníky, nočními bary či diskotékami se nacházejí<br />
na závětrné straně ostrova: letovisko Playa Blanca,<br />
hlavní město ostrova Arrecife s galerií moderního<br />
umění zbudovanou ze středověkého hradu a kulturním<br />
domem, či nejznámější letovisko Costa Teguise. Ve<br />
sportovním přístavu Puerto del Carmen se můžete<br />
věnovat jachtingu či podmořskému potápění. Ti méně<br />
odvážní mohou podniknout výlet za pozorováním<br />
mořského života na speciální lodi s průhledným dnem<br />
zvané catamarín.<br />
Na návětrné straně ostrova se pod obrovským skalním<br />
převisem naopak nachází několikakilometrová pláž<br />
bez jakékoli infrastruktury. Z města Teguise k ní vede<br />
dlouhá úzká asfaltka. Ráj pro milovníky surfingu<br />
a windsurfingu. Houfy žabích mužů a žen v neoprenu<br />
prohánějí prkna na zlomených vlnách, které si v ničem<br />
nezadají s těmi havajskými. Nad nimi zase plachtí<br />
několik příznivců paraglidingu. Díky příznivým větrům<br />
se tu dá provozovat i tento sport.<br />
Že by se vám mohlo stýskat po cyklistice? Ale kdeže.<br />
Zdejší cesty a úzké asfaltky vedoucí lávovými poli, po<br />
rovině i do kopců, jsou k jízdě na kole ideální. Nechceteli<br />
se tahat se svým dvoukolým miláčkem, v každém<br />
letovisku je k dispozici několik půjčoven kvalitních kol.<br />
Ani milovníci alpinismu nemusejí na Lanzarote strádat.<br />
CESTY<br />
56 www.<strong>komora</strong>.cz
Vinice v lávě – víno, na ostrově zvané malvasía, je lahodné...<br />
Navštívíte-li Centro visitantes, Centrum pro návštěvníky<br />
u vjezdu do Národního parku Timanfaya, získáte<br />
tam všechny informace o pěších výletech měsíční<br />
krajinou. Nevystoupáte sice do žádné zázračné nadmořské<br />
výšky, ale pochod lávovým polem s početnými<br />
bizarními útvary všemožných tvarů a odstínů barev<br />
je neméně namáhavý. Navíc je obohacen jedinečným<br />
zážitkem. Musíte se ale smířit s tím, že takový výlet lze<br />
podniknout jen s průvodcem, který vás lávou provede<br />
bez nebezpečí propadu do nějaké z mnoha lávových<br />
bublin.<br />
Že se vám zastesklo po nakupování? I tuto touhu zde<br />
uspokojíte. Je libo zdejší kozí sýr, láhev vynikajícího<br />
vína, či byste raději něco z jemné kůže nebo exotického<br />
afrického dřeva? Vypravte se na pravidelný nedělní<br />
trh do jindy ospalého města Teguise. Zdejší náměstí<br />
a přilehlé ulice každou neděli ožijí lidským hemžením.<br />
Trhy v Teguise jsou vyhlášené. Dámy jistě nepohrdnou<br />
nějakým nádherným šperkem ze zeleného olivínu,<br />
zdejšího typického minerálu, nebo exotickým účesem<br />
z copánků či jakousi pyramidou à la Afrika, kterou na<br />
vaší hlavě vyrobí pestře oděné černošky.<br />
Lanzarote je však především ostrov, na jehož podobě<br />
se podepsalo umělecké cítění zdejšího rodáka, světově<br />
známého sochaře, malíře a architekta Césara Manriquea<br />
(1919–1992). Svým výchovným působením a praktickou<br />
činností se celý život snažil o to, aby ostrov<br />
nepropadl betonovému deliriu jako nedaleká Gran<br />
Canaria či Tenerife. Snažil se o vytvoření rovnováhy<br />
mezi rozvojem cestovního ruchu a zachování rázu zdejší<br />
jedinečné krajiny. O tom, zda se mu to podařilo, se<br />
můžete přesvědčit sami návštěvou jeho architektonických<br />
děl citlivě zabudovaných do temné lávy: na severu<br />
ostrova vyhlídková skála Mirador del Río s pohledem<br />
na malý ostrov Graciosa, kam si lze udělat jednodenní<br />
výlet lodí na panenské písečné pláže, jeskyně Jameos<br />
del agua s endemickými ráčky, Monumento al Campesino<br />
– Památník rolníkovi vyjadřující architektův obdiv<br />
k vytrvalosti zdejších lidí, kteří doslova z popela učinili<br />
z ostrova takový malý ráj na zemi. Vynechat nesmíte<br />
autorovu „vilu“ zbudovanou v lávové bublině Fundación<br />
César Manrique – dnes Nadace C. Manriquea.<br />
K rajské blaženosti chybí už jen ochutnat něco z kanárské<br />
kuchyně. A jelikož jsou Kanárské ostrovy součástí<br />
Španělska, které je kulinářskými specialitami a kultem<br />
jídla proslulé, vězte, že Lanzarote není v tomto smyslu<br />
výjimkou. Nejčastějšími jsou zde pokrmy z mořských<br />
ryb – jak jinak, ale kupodivu také králičí, jehněčí<br />
a kůzlečí maso na nejrůznější způsoby. Příloha? Jednoznačně<br />
papas arrugadas, doslova vrásčité brambory<br />
– vařené ve slupce ve vodě s mořskou solí.<br />
Na Lanzarote zkrátka uspokojíte všechny smysly, tělo<br />
i duši. Vězte, že ani po týdnu či čtrnácti dnech se vám<br />
odtud nebude chtít. A určitě se budete chtít vracet.<br />
Kostel – jedna z mnoha bílých<br />
kapliček ostrova, zdobených<br />
lávovými kameny.<br />
Národní park Timanfaya.<br />
Odpočinek – výlet po Národním<br />
parku Timanfaya<br />
lze podniknout nejen pěšky, ale<br />
i na velbloudech.<br />
57
TEXT Miroslav Moravec<br />
OkénkO<br />
dO histOrie<br />
Před<br />
40<br />
lety<br />
rok 1969<br />
Před<br />
70<br />
lety<br />
rok 1939<br />
Před<br />
80<br />
lety<br />
rok 1929<br />
4. duben<br />
V Jihlavě se upálil Evžen Plocek.<br />
Na náměstí v Jihlavě se na protest proti<br />
sovětské okupaci Československa upálil<br />
technický úředník Evžen Plocek. Bylo mu 40<br />
let. Na následky těžkých popálenin zemřel 9.<br />
dubna 1969.<br />
9. duben<br />
Poprvé vzlétl druhý prototyp nadzvukového<br />
dopravního letadla Concorde.<br />
12. duben<br />
* Olga Šípková, česká mistryně světa v aerobiku<br />
17. duben<br />
Sirhan B. Sirhan byl odsouzen za vraždu R. F.<br />
Kennedyho.<br />
Z funkce I. tajemníka ÚV KSČ byl odvolán<br />
Alexander Dubček.<br />
Nahradil ho Gustáv Husák a po násilném<br />
potlačení „pražského jara“ 1968 začala<br />
normalizace.<br />
18. duben<br />
* Robert Změlík, český atlet, vícebojař, olympijský<br />
vítěz v roce 1992<br />
Držitel zlaté medaile z halového mistrovství<br />
světa 1997 (sedmiboj), juniorský vicemistr<br />
světa 1988, nejlepší československý sportovec<br />
v roce 1992.<br />
4. duben<br />
† Oldřich Tyl (* 3. 1. 1884), český architekt,<br />
urbanista a teoretik architektury<br />
Jeden z předních tvůrců české meziválečné<br />
architektonické avantgardy, vystudoval<br />
pozemní stavitelství a architekturu na<br />
české technice u Josefa Schulze. Po absolvování<br />
pracoval nejprve u Matěje Blechy,<br />
pak samostatně, později založil s architekty<br />
Terebou a Mikynou stavební závod<br />
TEKTA. Spoluzaložil i Klub architektů, jehož<br />
předsedou se stal roku 1920, inicioval vznik<br />
časopisu Stavba (1921) a byl předsedou<br />
Klubu za novou Prahu.<br />
7. duben<br />
† Karel Špillar (* 21. 11. 1871), český malíř<br />
a grafik<br />
V letech 1885 až 1893 byl Karel Špillar žákem<br />
pražské Uměleckoprůmyslové školy v ateliéru<br />
Františka Ženíška. Patřil k členům Spolku výtvarných<br />
umělců Mánes, od roku 1913 působil<br />
jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole.<br />
13. duben<br />
* Seamus Heaney, irský básník píšící anglicky,<br />
překladatel z polštiny<br />
Nositel Nobelovy ceny z roku 1995.<br />
15. duben<br />
* Claudia Cardinale, italská herečka<br />
Filmová hvězda a sexuální symbol 60. let<br />
minulého století.<br />
20. duben<br />
* Gro Harlem Brundtlandová, norská politička,<br />
původně lékařka<br />
V letech 1974 až 1979 ministryně životního<br />
prostředí, od 1981 předsedkyně sociálně<br />
demokratické strany, 1981, 1986 až 1989<br />
a od 1990 předsedkyně vlády, od roku<br />
1985 předsedkyně komise OSN pro životní<br />
prostředí.<br />
1. duben<br />
* Milan Kundera, český básník, prozaik<br />
a dramatik<br />
10. duben<br />
* Miroslav Ivanov († 23. 12. 1999), český<br />
spisovatel<br />
12. duben<br />
* Jaroslav Papoušek († 17. 8. 1995), český<br />
filmový režisér, scenárista, sochař a malíř<br />
14. duben<br />
Poprvé se jel automobilový závod o dnes už<br />
proslavenou Velkou cenu Monaka. Tato trať<br />
v ulicích města Monte Carlo s četnými na<br />
sebe navazujícími zatáčkami patří k nejtěžším<br />
vůbec.<br />
18. duben<br />
* Marie Tomášová, česká herečka, manželka<br />
Otomara Krejči<br />
1965 až 1969 členka Národního divadla<br />
v Praze, 1965 až 1972 Divadla Za branou,<br />
od roku 1990 Divadla Za branou II. a III.,<br />
představitelka křehkých dívčích typů, později<br />
vynikla v psychologicky složitých a tragických<br />
postavách, role ve filmech (Taková láska,<br />
Strakonický dudák, Morálka paní Dulské)<br />
* Zdeněk Madar († březen 2007), český právník,<br />
přední československý odborník v oblasti<br />
práva a životního prostředí<br />
Významná díla: Právní problematika ochrany<br />
a péče o tvorbu životního prostředí, Životní<br />
prostředí, Československé právo, státní správa<br />
a životní prostředí<br />
21. duben<br />
* Judita Čeřovská († 9. 10. 2001), česká<br />
zpěvačka<br />
24. duben<br />
* Jiří Prádler, český sochař a medailér<br />
27. duben<br />
* Ivan Vyskočil, český dramatik, herec, spisovatel<br />
a psycholog<br />
HISTORIE<br />
58 www.<strong>komora</strong>.cz
20. dubna 1879<br />
* Jan Kieswetter, český odborník v oboru parních<br />
a vodních turbín<br />
Před<br />
120<br />
lety<br />
rok 1889<br />
13. duben<br />
* Alfred Schutz († 20. 5. 1959), rakouský filozof<br />
a sociolog, představitel fenomenologie<br />
a zakladatel fenomenologické sociologie<br />
16. duben<br />
* Charles Spencer Chaplin († 25. 12. 1977),<br />
americký filmový herec, režisér, scenárista<br />
a producent britského původu<br />
Patří k nejslavnějším světovým filmovým<br />
tvůrcům. Své filmy vytvářel od námětů přes<br />
scénář a režii až po hraní v hlavní roli. K herectví<br />
se dostal už jako osmiletý, když pracoval<br />
jako divadelní umělec. V roce 1906 začal<br />
pracovat v zájezdovém divadle a v roce 1917<br />
byl už nejlépe placeným hercem na světě.<br />
Roku 1919 založil společnost United Artists.<br />
Po válce se názorově rozešel s Hollywoodem.<br />
Pro jeho „neamerickou činnost“ mu po pobytu<br />
v zahraničí nebyl umožněn návrat zpět do<br />
Spojených států, proto se usadil ve Švýcarsku.<br />
Návrat do USA mu povolili až v roce 1972, kdy<br />
dostal čestného Oscara za celoživotní dílo.<br />
Jeho poslední manželkou byla Oona O‘Neillová,<br />
dcera dramatika Eugena O‘Neilla, se<br />
kterou měl celkem osm dětí. Nejstarší dcera<br />
z tohoto manželství Geraldine Chaplinová se<br />
stala tanečnicí a herečkou.<br />
Má hvězdu na hollywoodském chodníku<br />
slávy.<br />
20. duben<br />
* Adolf Hitler († 30. 4. 1945), německý politik,<br />
nacistický diktátor 1933 až 1945, válečný<br />
zločinec<br />
21. duben<br />
* Paul Karrer († 18. 6. 1971), švýcarský<br />
chemik<br />
Zabýval se strukturou sacharidů, rostlinných<br />
barviv, vitamínů, koenzymů a alkaloidů, autor<br />
učebnice organické chemie, Nobelova cena<br />
v roce 1937 (spolu s W. N. Haworthem) za<br />
výzkum karotenoidů, flavinů a vitamínů A a B.<br />
23. duben<br />
† Jules-Amédée Barbey d’Aurevilly (* 2. 11.<br />
1808), francouzský básník, prozaik, kritik<br />
Pozdní romantik. Romány ovlivněné naturalismem<br />
směřují k symbolismu a dekadentní<br />
literatuře. Provokativně útočil na průměrnost<br />
tehdejší společnosti, na její konvence a lži.<br />
Zobrazil fantaskní svět úzkosti, hrůzy, krutosti<br />
a pošlapaných ideálů. Česky vyšlo například<br />
Co neumírá, Ďábelské novely, Rudá záclona,<br />
Zapomenuté rytmy, Ženatý kněz.<br />
24. duben<br />
* sir Richard Stafford Cripps († 21. 4. 1952),<br />
britský politik<br />
Představitel krajně levého křídla v labouristické<br />
straně ve 30. letech (navrhoval vytvoření<br />
lidové fronty s Komunistickou stranou), od<br />
roku 1931 poslanec Dolní sněmovny, 1940<br />
až 1942 velvyslanec v Moskvě s cílem udržet<br />
SSSR mimo spojenectví s Německem, jako<br />
ministr financí v letech 1947 až 1950 zavedl<br />
přísnou protiinflační politiku.<br />
Před<br />
130<br />
lety<br />
rok 1879<br />
20. duben<br />
* Paul Poiret († 30. 4. 1944), francouzský<br />
módní návrhář<br />
Zavedl novou siluetu se štíhlými boky a<br />
uvolněným pasem, z módní scény odstranil<br />
spodničky a navrhl první podprsenku, kromě<br />
oděvů v jednoduché linii vycházející z antiky<br />
a neoklasicismu vytvářel modely inspirované<br />
Orientem. Založil uměleckou školu Martine,<br />
ve které studenti navrhovali vzory pro bytový<br />
textil, sklo, keramiku a módní doplňky.<br />
* Jan Kieswetter, český odborník v oboru<br />
parních a vodních turbín<br />
Dále rozvíjel přetlakovou turbínu Zvoníčkovu,<br />
v roce 1919 vytvořil vlastní typ parní turbíny<br />
vynikajících vlastností a vůbec podnítil průmyslovou<br />
výrobu parních turbín v Československu<br />
mezi dvěma válkami – jím navržené<br />
konstrukce, vyráběné v plzeňské Škodovce,<br />
držely krok s nejprogresivnějším světovým<br />
vývojem.<br />
Studoval na strojním oddělení Vysoké školy<br />
strojního a elektrotechnického inženýrství<br />
v Praze. Po studiích konstruktér v oddělení<br />
parních turbín v První čes<strong>komora</strong>vské továrně<br />
na stroje v Praze – realizace radiální turbíny<br />
dle patentu prof. Jana Zvoníčka – řízení<br />
částečného ostřiku Curtisova kola. Později<br />
přešel do oddělení parních turbín Škodových<br />
závodů v Plzni, kde byl postupně přednostou<br />
oddělení parních turbín a nakonec ředitelem.<br />
Předmětem jeho nejintenzivnější činnosti<br />
byly parní turbíny, v nich získal řadu patentů<br />
vztahujících se na pochody parního proudění<br />
a přeměny energie, stejně jako na konstruktivní<br />
celky i části turbín. Dalším polem jeho<br />
působnosti byla oblast vodních turbín,<br />
konkrétně patent oběžného kola křídlové<br />
turbíny, regulace a uzavírání ústrojí potrubí k<br />
vodním turbínám. Z různých oblastí strojírenství<br />
vlastnil 65 patentů. V roce 1933 převzal<br />
vedení Ústavu stavby strojů, který vedl až do<br />
roku 1949.<br />
21. duben<br />
* Lev Davidovič Trockij, vl. jm. Lev Bronštejn<br />
(† 21. 4. 1940), ruský a sovětský politik<br />
Od roku 1902 přední ruský sociální demokrat,<br />
do 1. světové války ve vztahu k bolševikům<br />
nevyhraněný.<br />
59
DĚNÍ<br />
V KULTUŘE<br />
TEXT Tereza Moravcová<br />
PŘEDČÍTAČ<br />
TANEC<br />
Česká taneční platforma<br />
24.–29. dubna 2009<br />
Praha – divadlo Ponec, Archa, La Fabrica,<br />
Duncan Centrum<br />
Jubilejní 15. ročník festivalu současného tance<br />
Česká taneční platforma s optimisticky burcujícím<br />
podtitulem Tanec Vás neotráví! nabídne<br />
během pěti dubnových dní zajímavý průřez<br />
současnou taneční scénou. „Diváci se mohou<br />
těšit na díla renomovaných evropských autorů,<br />
stejně jako na mladou energii současných<br />
českých tvůrců,“ říká Yvona Kreuzmannová,<br />
ředitelka pořádajícího občanského sdružení<br />
Tanec Praha. Soutěžní přehlídka jako každý<br />
rok vyhlásí Hlavní cenu, Tanečníka roku<br />
i Cenu diváků – její vítěz obdrží polovinu<br />
tržeb ze všech prodaných vstupenek v Ponci.<br />
Novinkou je Cena za světelný design. V neděli<br />
26. dubna začne přehlídka devíti soutěžních<br />
choreografií. Nechybí mezi nimi divácky<br />
oblíbené představení souboru NANOHACH<br />
Miluj mě, které vzniklo ve spolupráci s jedním<br />
ze zakladatelů legendární britské skupiny<br />
DV8 Physical Theatre Nigelem Charnockem,<br />
ani nové představení skupiny DOT 504 100<br />
Wounded Tears choreografů Jozefa Fručka<br />
a Lindy Kapetaney, kteří úspěšně působí na<br />
mezinárodní scéně. Českou tvůrčí generaci<br />
představí Kateřina Stupecká (Da Capo), Lenka<br />
Bartůňková společně s Dorou Hoštovou (Do<br />
světa dvě), Tereza Ondrová (Jaja a papus)<br />
a Adéla Laštovková Stodolová (Malá smrt).<br />
Z Berlína přijede se svým dílem When my mind<br />
is rocking, I know it‘s 7 Jiří Bartovanec. Belgického<br />
choreografa Thomase Steyaerta vyzvala<br />
skupina DOT 504 ke spolupráci na díle Hidden<br />
Landscape. Stejně jako loni nechybí jméno<br />
Václava Kuneše, který se tentokrát přihlásil<br />
s představením Golden Crock. Mimo soutěž<br />
se například představí Jozef Fruček a Linda<br />
Kapetanea v představení Sudden Showers of<br />
Silence, které je inspirováno příběhem posledního<br />
setkání Hektora a jeho ženy Andromaché<br />
z Homérova eposu Ilias.<br />
KULTURA<br />
60 www.<strong>komora</strong>.cz
KNIHY<br />
Americké drama Předčítač podle stejnojmenného<br />
bestselleru německého právníka a spisovatele<br />
Bernharda Schlinka reflektuje otázku německé viny za<br />
zločiny 2. světové války. Mladík Michael Berg (David<br />
Kross) vyrůstá v poválečném Německu. Jednou se<br />
mu cestou domů ze školy udělá špatně. Ne právě<br />
sympatická třicátnice Hanna (Kate Winsletová) mu<br />
pomůže, a dokonce ho odvede domů. Když se Michael<br />
uzdraví, Hannu vyhledá, aby jí poděkoval. Náhle<br />
a neočekávaně mezi nimi vznikne vášnivý milostný<br />
vztah. Mezi přestávkami v milostných radovánkách se<br />
Hanna zajímá o Michaelovo studium, má ráda, když jí<br />
čte ze svých knih. Auru vzájemné blízkosti však brzy<br />
naruší problémy a hádky. A Hanna jednoho dne zmizí.<br />
Michael se s ní setká až o několik let později. Studuje<br />
práva a se spolužáky a svým profesorem navštíví<br />
proces s válečnými zločinci, respektive s nacistickými<br />
dozorkyněmi z lágru. A na lavici obžalovaných sedí<br />
Hanna.<br />
Předčítač je silný příběh, který se snaží válečnou<br />
minulost německého národa reflektovat skrze mladou<br />
generaci, která by už neměla mít máslo na hlavě jako<br />
generace jejích rodičů. Nestaví však na nějaké obecné<br />
vině, soustřeďuje se na jednotlivce a jeho vlastní<br />
odpovědnost. A jak se ukazuje během procesu, přes<br />
veškerou nesmazatelnou krutost naplňovačů nacistické<br />
zvůle – v tomto případě bývalá dozorkyně Hanna,<br />
není jejich odpovědnost za vraždy tisíce Židů tak<br />
zřejmá, jak by se mohlo letmým pohledem jevit. Autoři<br />
rovněž problematizují samotnou funkci soudu, který<br />
se ve snaze „aspoň někoho“ odsoudit jeví jako značně<br />
nespravedlivá instituce.<br />
Film staví na kvalitních hereckých výkonech, zejména<br />
Kate Winsletové (byla za něj oceněna Oscarem)<br />
a Davida Krosse. Scénář, potažmo výkon Winsletové<br />
si ale jednu výtku zaslouží. S postavou Hanny snad<br />
až nemístně soucítíme a věnujeme jí příliš sympatií.<br />
Škoda, že filmaři nekladli větší důraz na její „bestialitu“,<br />
která by více vyvažovala ony zmiňované sympatie.<br />
Román Předčítač vychází v nakladatelství Prostor již<br />
v pátém vydání. Aktuálně samozřejmě s obligátní<br />
filmovou obálkou, která je však ve své střídmosti velmi<br />
povedená.<br />
The Reader USA, 2008<br />
Režie: Stephen Daldry<br />
Scénář: David Hare<br />
Kamera: Chris Menges, Roger Deakins<br />
Výprava: Brigitte Broch<br />
Střih: Claire Simpson<br />
Hrají: Kate Winslet, Ralph Fiennes, David Kross, Lena<br />
Olin, Bruno Ganz.<br />
Délka: 123 minut.<br />
Česká premiéra je 23. dubna 2009.<br />
Karel Čapek: Krakatit<br />
Klasika české literatury, která by neměla<br />
chybět v žádné knihovně, je čtivem překvapivě<br />
zábavným i napínavým. Detektivní prvky a psychologicky<br />
propracované postavy navíc doplňuje<br />
obdivuhodná autorova imaginace a předvídavost.<br />
Vždyť román o ničivé síle krakatitu Čapek napsal<br />
už v roce 1923, dvaadvacet let před svržením<br />
atomové bomby na Hirošimu. Ovšem do napětí<br />
oděný román je zejména filozofickou úvahou<br />
o smyslu lidského bytí, o zhoubné touze po moci, o osobní odvaze<br />
člověka takové touze se postavit. A tak se inženýr Prokop, geniální<br />
vynálezce, potýká s následky svého nejlepšího objevu – krakatitu,<br />
což je nejnebezpečnější výbušnina na zemi, která se dá na dálku<br />
odpálit pomocí elektromagnetických vln. Všechny vlády světa<br />
o takový vynález usilují, Prokopa ale peníze ani jiné materiální statky<br />
nepřesvědčí, aby krakatit vydal. Pak se ale na scéně objeví chladná<br />
princezna Wille… Na Čapkově Krakatitu zaujme nejen napínavý příběh,<br />
filozofický přesah bez moralizujících akcentů, ale i po skoro devadesáti<br />
letech krásný jazyk, který je – i přes své anachronismy – živý, poutavý,<br />
plný neotřelých slovních spojení bez floskulí a okatých efektů. Je to<br />
prostě klasika.<br />
Millennium Publishing 2009, 328 stran, 279 Kč<br />
Lucie Hášová Truhelková: Rozhovory o matkách a mateřství<br />
Co to znamená být matkou? Jak mateřství ovlivní<br />
život ženy? Co jí může přinést? Bere jí něco? Jak<br />
lze skloubit mateřství a práci? Zkušenosti deseti<br />
žen mediálně známých i neznámých v útlé knížce<br />
rozhovorů zmapovala Lucie Hášová Truhelková.<br />
Zpovídala mimo jiné hudebnici a spisovatelku<br />
Natálii Kocábovou, mistryni světa v trojskoku<br />
Šárku Kašpárkovou, feministku Jitku Soukupovou<br />
či veleúspěšnou baletku Dariu Klimentovou.<br />
Z ranku příběhů vybočují silné osudy s tragickým podtónem: rozhovor<br />
s čtyřicetiletou Jitkou Ševčíkovou, které v roce 2006 tragicky zahynul<br />
její syn Jaromír. O rok starší Erika Stütz-Exnerová se svěřuje se svým<br />
neskutečným životním příběhem – po otěhotnění zjistila, že je HIV<br />
pozitivní a že ji nakazil její vlastní manžel, uznávaný vídeňský advokát.<br />
Na všech ženách-matkách je obdivuhodná jejich síla a odhodlání. Na<br />
obálce knihy se píše, že je určena především ženám. Stejně užitečná<br />
a objevná však může být i pro muže – najdou v ní intimní a upřímné<br />
výpovědi žen, které zástupcům silnějšího pohlaví mohou možná pomoci<br />
k jejich pochopení. Snad se jen nezaleknou odvahy a nezdolné<br />
vnitřní síly těchto žen.<br />
Portál 2008, 144 stran, 249 Kč<br />
Kolektiv autorů: Filmová a televizní cestovní kniha<br />
Zajímá vás, po jaké návsi si to vykračoval Otík<br />
z Vesničky mé střediskové, kde se nalézá chalupa<br />
z filmu S tebou mě baví svět, proč Jiří Menzel<br />
natočil slavné Postřižiny v Dalešicích, přestože<br />
Bohumil Hrabal situoval svou novelu do Nymburku?<br />
Ve Filmové a televizní cestovní knize se<br />
také dozvíte, co objevil režisér Vladimír Michálek<br />
ve vesničce Varvažov při natáčení úspěšného filmu<br />
Je třeba zabít Sekala i proč dostala Michaela<br />
Kuklová během natáčení pohádky O princezně Jasněnce a létajícím<br />
ševci „nabančíno“ od Heleny Růžičkové. Kniha obsahuje 73 tras, které<br />
vás provedou po stopách našich i zahraničních filmů a televizních<br />
seriálů. U každé trasy nechybí stručný popis hlavních památek, tipy<br />
na krátké procházky, vyzkoušené restaurace a praktické informace.<br />
Součástí knihy jsou i krátké anotace filmů a zajímavé komentáře herců<br />
či režisérů k natáčení. Autoři mimo jiné zpovídali Jiřího Menzla, Martina<br />
Dejdara, Zdeňka Trošku, Danielu Kolářovou, Juraje Herze, Zdeňka<br />
Svěráka, Vladimíra Michálka nebo Bohdana Slámu. Kromě známých<br />
osobností na natáčení v knize vzpomínají i místní pamětníci. Filmová<br />
a televizní kniha má navíc dva bonusy – brožurku, obsahující více<br />
než 80 volných vstupenek a slevových poukázek, a DVD s více než<br />
čtyřicítkou krátkých ukázek z nejrůznějších českých filmů.<br />
Soukup & David 2008, 332 stran, 699 Kč<br />
61
FOTO a TexT Tereza Moravcová<br />
EMMA SRNCOVÁ:<br />
VĚŘÍM NA OSUD<br />
Malířka Emma Srncová vyzařuje optimismus<br />
stejně jako její naivistické obrazy a obrázky. Když vejdete do jejího ateliéru,<br />
který si zřídila ve svém domě v Krči, ocitnete se v jiném světě. Ruch velkoměsta,<br />
stres a napětí tu nemají místo. Je tu klid, ticho a pohoda.<br />
Taky plno jasných barev, které přímo září z jejích pláten a litografií.<br />
rozhovor<br />
62 www.<strong>komora</strong>.cz
Věříte na osud?<br />
Ano, věřím.<br />
Ptám se, protože váš život se zdá být plný osudových<br />
náhod: na gymnázium jste se dostala díky úsilí vaší<br />
maminky, tam si vás při hodině tělocviku vybrali<br />
z Ústavu bytové a oděvní kultury jako manekýnu. Na<br />
módní přehlídce v Kyjevě poznáváte Černé divadlo<br />
Jiřího Srnce, kde budete dalších dvacet let působit<br />
a pana Srnce si vezmete za manžela…<br />
Já nejsem ctižádostivá a opravdu to ke mně – to kladné<br />
i to záporné – nějak přišlo. Věřím osudu, nechávám<br />
se jím unášet a nebojuji o nic. Moje heslo je: životem<br />
nejmenším odporem. Já nemám ráda žádné nepříjemnosti,<br />
nesnáším konflikty. Dokonce jsem radši, když<br />
lidi, co mě nemají rádi, dělají, že mě rádi mají. Strašně<br />
těžce nesu negaci. „Pochlapila“ jsem se až po rozvodu<br />
s Jirkou Srncem. Bylo mi osmatřicet, musela jsem<br />
odejít z divadla, kde už byla další paní Srncová, a já<br />
jsem se najednou po těch dvaceti letech, kdy jsem<br />
byla v divadle s manželem, musela nějak srovnat. Já<br />
jsem se hrozně změnila, chtěla jsem dokázat, že se nenechám<br />
zlomit. Nesnáším, když mě někdo lituje. Chci<br />
být stále za hvězdu, i když se zdravotně hroutím. Je to<br />
asi nějaká vnitřní ješitnost, kterou ženský mají. Nechci,<br />
aby mi někdo říkal, že jsem chudinka. V té době jsem<br />
také začala mnohem více malovat. Předtím jsem<br />
dělala pouze malé obrázky a taky jsem malovala na<br />
dřevěná prkýnka. A s mým kamarádem jsme je nafotili,<br />
jiný kamarád mi pomohl projít komisí a pak to vyšlo<br />
jako plakát v tehdejší Propagační tvorbě. To byl takový<br />
můj první výtvarný počin. Bylo to úspěšné. Plno lidí mi<br />
dodnes říká, že s tímto plakátem vyrůstalo. Když byli<br />
malí, tak jim to maminky dávaly do pokojíčků. Zpětně<br />
na to koukám v duchu přísloví: Co tě nezabije, to tě<br />
posílí. Byl to prostě osud. A nyní jsem spokojená, že<br />
nejsem v Černém divadle a že maluji.<br />
„Pro mě jsou důležité i názvy obrazů.<br />
To jim někdy dodává další význam. “<br />
Malovaná poezie. Pro mě jsou důležité i názvy obrazů.<br />
To jim někdy dodává další význam.<br />
Jak to s názvy funguje? Víte název ještě dříve, než<br />
obraz namalujete?<br />
Ano, já mám například ráda slogany. Takže moje<br />
obrazy se jmenují: Dám Ti modré z nebe, Srdce na<br />
dlani. Pak mám Přetrženou pusu, podle hesla „aby ses<br />
nepřetrhl“, to už je skoro klasika. Pak například Strom<br />
života, Strom andělů, Strom pokušení. Stromy mám<br />
vůbec ráda. Moje životní filozofie je do mých obrázků<br />
zakletá. Z nich poznáte, co si myslím.<br />
Jaké máte inspirační zdroje – umělecké i mimoumělecké?<br />
Mám ráda René Magritta – je to surrealismus, ale milej.<br />
Ale určitě se neinspiruji u konkrétních malířů, ani bych<br />
to neuměla. Inspiruje mě život, navíc mám velkou<br />
představivost. Mám ráda příběhové obrázky. Nyní<br />
uvažuji, že bych udělala knížku z mých obrázků, u kterých<br />
by byl nějaký jejich příběh. A třeba i osvětlila, co<br />
konkrétně znamenají.<br />
Jste pověstná svou nechutí ke všemu negativnímu,<br />
milujete knihy i filmy s dobrým koncem. Jak si<br />
v dnešní době, kdy se na nás z médií neustále valí<br />
hrůzné zprávy, takový postoj udržujete?<br />
Je to těžké, stačí mi vidět něco násilného v televizi<br />
a v noci se mi o tom zdá. U mě je to zřejmě tak, že<br />
když toho má duše už hodně, tak onemocním. Třeba<br />
měsíc ležím, je mi blbě, nemám horečky, ale nemůžu<br />
chodit a jsem mimo. A stává se mi to každý rok. Ten<br />
můj optimismus, chvílemi nucený, mě pak prostě<br />
položí. Od rozvodu s Jiřím Srncem nenávidím Vánoce<br />
a položím se většinou právě po Vánocích. Asi ten můj<br />
optimismus vždycky vystůňu. Ale snažím se pozitivně<br />
myslet. A jakmile vidím film, kde je to nějaké moc<br />
dramatické nebo se tam střílí, tak jdu pryč. Romány<br />
s blbým koncem nečtu. Když to vidím kolem sebe,<br />
proč bych o tom ještě četla. Mám ale ráda životopisy,<br />
protože je velmi poučné, jak se formují osobnosti.<br />
Nedávno jsem četla skoro neuvěřitelný Formanům<br />
životopis, také se mi líbil Hadrářův syn o Kirku<br />
Douglasovi a teď jsem dočetla knihu Tichý společník<br />
od Adolfa Branalda, což byl můj přítel. Moc zajímavé<br />
čtení, kde popisuje přátelství se svými kamarády,<br />
nyní klasiky – od Holana, Seiferta až po Wericha<br />
či Hrabala. Jinak mám ráda muzikály, ale ty staré<br />
a spirituály – ty mne zklidňují. Ráda je poslouchám<br />
při malování.<br />
Jak sama říkáte, rozchod s Jiřím Srncem přispěl<br />
k tomu, že jste začala malovat. Po tak těžkém období<br />
bych ale čekala depresivnější umělecký projev.<br />
Já nemám ráda negaci a nerada se hňahňám v tom, co<br />
je blbě. Snažím se hledat to dobré a příjemné. A když<br />
je mi blbě, tak si do těch mých obrázků zalezu a dělám<br />
si tam příjemno. Je mi tam dobře a z problémů se<br />
vymalovávám. Zpětně ale můžu říct, že Jirka a Černé<br />
divadlo pro mě byli velmi přínosné. Poetika mých<br />
obrázků je ovlivněna poetikou Černého divadla. Mnozí<br />
si mysleli, že ono lítání je třeba ovlivněno Marcem<br />
Chagallem, ale tak to nebylo. Toho jsem v té době<br />
snad ani neznala. To lítání mám z Černého divadla.<br />
Hrdě o sobě prohlašujete, že jste samouk. Nikdy vás<br />
nelákalo doplnit si „vzdělání“?<br />
To mě nikdy ani nenapadlo. Neumím si představit<br />
profesora, kterému by se podařilo mě dovzdělat. Je<br />
ale jasné, že když malujete čtyřicet let tak jako já, tak<br />
chtě nechtě se z vás stane poučená naivka. Vlastně je<br />
to i výhoda, že neznám všechna pravidla. Nemusím se<br />
trápit tím, když nějaké poruším. Já mmá spíš problém,<br />
že občas začnu prtit.<br />
Cože? Prtit?<br />
Takové příliš vypracované, moc detailů. Mám raději<br />
obrázky, které nejsou propracované do nejmenších<br />
detailů. Také to ale není jen o tom, jak maluji, ale co<br />
maluji. Měly by to být úsměvné příběhy ze života.<br />
„Inspiruje mě<br />
život, navíc mám velkou<br />
představivost.“<br />
63
Malujete oleje, děláte litografie. Dá se říci, která<br />
technika je vám bližší?<br />
Olej. Litografie dělám vlastně jen proto, že lidi ode mě<br />
chtějí obrázky a já oleje neprodávám.<br />
Pročpak?<br />
Protože jich moc nemám a maluji čím dál míň. Když<br />
jsem měla nedávno výstavu, tak jsme jich daly dohromady<br />
po celé rodině asi šedesát, což není mnoho. Dříve<br />
jsem prodávala. Ale nyní za rok namaluji třeba čtyři<br />
obrazy. Samozřejmě kdybych dělala zátiší z hruškami,<br />
tak není problém. Ale já chci, aby mé obrázky měly<br />
příběh, a to je otázka nápadu.<br />
Litografie prodáváte?<br />
Ano. Já namaluji obraz, pak z něj uděláme reprodukce,<br />
které prodáváme v internetovém obchůdku www.<br />
srncova.cz, a pak si vyberu některý oblíbený obrázek<br />
Myslím ale, že litografie nahradí obraz, a navíc je<br />
finančně dostupná.<br />
Vaše dcera Bára Srncová také maluje. Má i vám<br />
podobný styl. Jste ráda?<br />
Já jsem ji k tomu, aby začala malovat, nutila. Když je<br />
tady stále se mnou, tak ta podoba je logická. Myslím,<br />
že její obrázky trochu vypadají jako ty, které jsem<br />
malovala, když jsem začínala. Já doufám, že až já tady<br />
nebudu, tak v tom bude pokračovat.<br />
Značka Srncová, která by se dědila po generace…<br />
Ano, ano. (směje se) Já vždycky říkám, že je to do jisté<br />
míry řemeslo. A je jasné, že když to řemeslo učím Báru<br />
já, tak její výtvory jsou podobné těm mým. Přeci i na<br />
malířích, kteří chodili do uměleckých vysokých škol,<br />
je poznat, kdo byl jejich profesor. A opravdu velké individuality<br />
většinou ze škol vyhodily, když byly hodně<br />
„Poetika mých obrázků je ovlivněna<br />
poetikou Černého divadla.“<br />
a na základě námětu oleje udělám litografii. Dělávám<br />
tak dvě litografie do roka. Je to pro mě fyzicky<br />
velmi náročné. Týden je maluji v dílně, jsem tam od<br />
rána do večera. Pak další týden tiskneme, a když je<br />
hotové přinesu domů, tak třeba ještě obtahuji černou<br />
fixou oči, protože se mi zdají nevýrazné. Nebo<br />
domalovávám červené tvářičky pastelkou, takže<br />
to jsou vlastně skoro ručně dělané obrázky. Je to<br />
taková alchymie. Litografie je krásná, stará technika.<br />
Miluji to, ale bývám z toho pokaždé úplně hotová.<br />
jiné. Každopádně já v malování Báru hodně podporuji.<br />
Ona z toho má mindrák, že já maluji, její táta je taky<br />
výtvarník. Přijde mi ale, že je spíš po tátovi. Je pečlivá,<br />
umí vypracovat i maličké detaily. Pro mě je příjemnější<br />
malovat oponu do divadla než malovat do památníku.<br />
U Báry je to obráceně. Malovala už odmalička a jen<br />
neměla tu odvahu začít. Její obrázky mají krásnou atmosféru.<br />
Ostatně každý si svůj styl najde až po nějaké<br />
době. U mě si třeba také dlouhou dobu mysleli, že mi<br />
Srnec ty mé obrazy předkresluje. Já byla tenkrát mladá,<br />
pěkná, tak mě asi považovali za tupou, která ani není<br />
schopná vlastního myšlení. Až dva roky po rozvodu<br />
mi několik lidí řeklo, že až teď pochopili, že to maluji<br />
sama. Ale určitě ty moje první obrazy byly Jirkou ovlivněné.<br />
Vždycky máte na začátku učitele. A až posléze,<br />
když si všechno osaháte, tak si najdete svůj „ksicht“.<br />
A co obchodní stránka? Máte nějakého manažera?<br />
Můj manažer je dcera Bára. Stará se o všechno. O obrázky,<br />
o prodej, o výstavy. Vyřizuje maily. V rodině asi<br />
moc obchodní geny nemáme. My jsme třeba knihkupectví<br />
Kanzelsberger prodávali moje reprodukce jako<br />
pohledy asi za dvacet korun. A oni je rámovali a prodávali<br />
asi za tři sta korun. Dlouho to takto fungovalo,<br />
až pak nám někdo řekl: Proč vy si to vlastně neděláte<br />
sami? Nás samotné to ale ani nenapadlo. Báli jsme<br />
se, že to bude složité. Ale nakonec se to povedlo.<br />
Udělali jsme internetovou adresu, já jsem se naučila<br />
na počítači a jsem schopná si to i sama nafotit, uložit,<br />
komunikovat přes počítač s tiskárnou a tak dále. Na<br />
to jsem moc pyšná!<br />
Co plánujete v nejbližší době?<br />
V červnu snad bude výstava v Kutné Hoře a Poličce.<br />
Umluvili mě, že tam přijedu na vernisáž. Já jinak nikam<br />
nejezdím. Mám dvě cédečka, která vždycky posílám<br />
místo sebe. Animovaný film Každá Emma má lásku<br />
od Martina Hoffmeistera a dokument Lidé kolem<br />
obrazovky, což je takové dvacetiminutové povídání se<br />
mnou. A to se tam pouští. Tentokrát snad ale do Kutné<br />
Hory přijedu osobně.<br />
Emma Srncová<br />
Narodila se 22. srpna 1942 v Praze.<br />
Na československé výstavě<br />
v Kyjevě, kde pracovala jako<br />
manekýnka, dostala nabídku stát<br />
se herečkou v Černém divadle<br />
Jiřího Srnce. V tomto divadle<br />
pak působila dvacet let. V souboru bylo mnoho<br />
výtvarníků, pod jejichž vlivem začala malovat,<br />
později spolupracovala i na divadelních výpravách.<br />
V roce 1980 po rozvodu s druhým manželem, Jiřím<br />
Srncem, se malováním začala živit. Je potřetí vdaná.<br />
Má tři děti, šest vnoučat a dva psy. Nejmladší dcera<br />
Barbora je herečka, v poslední době rovněž maluje.<br />
Emma Srncová má ráda čokoládu a netají se ani<br />
svou láskou k červené knihovně.<br />
rozhovor<br />
64 www.<strong>komora</strong>.cz
Biografie guru americké ekonomiky! Předseda Rady<br />
guvernérů americké centrální banky Alan Greenspan<br />
nás provází dobrodružným světem globální ekonomiky.<br />
Ukazuje obecné principy ekonomického růstu,<br />
srovnává konkrétní fakta v ekonomikách všech velkých<br />
zemí a oblastí světa a vysvětluje, kam odtud<br />
směřují linie trendu globalizace. Svůj pohled na ekonomiku<br />
a vlastní zkušenosti popisuje jako VĚK TUR-<br />
BULENCE, který nám nabízí nové obrovské možnosti,<br />
ale také nové obrovské hrozby. Kniha je pokusem porozumět<br />
povaze tohoto nového světa, jak jsme se sem dostali,<br />
co vlastně prožíváme a co leží za obzorem, ať již pro<br />
naše dobro či zlo. Greenspanovy cenné zkušenosti z praxe<br />
dotvářejí celkový obraz pochopení globální tržní ekonomiky.<br />
150 x 233 mm, váz., 542 str., 999 Kč<br />
130 x 197 mm, váz., 320str., 249 Kč<br />
Mimořádně ceněné dílo<br />
Karla Čapka vznikalo v letech<br />
1928 - 1935 na základě<br />
rozhovorů s prvním československým<br />
prezidentem T. G.<br />
Masarykem. Spis vypovídá<br />
o prezidentově životě od dětství<br />
po jeho vstup do vysoké<br />
politiky. Seznámíme se s jeho<br />
pohledem na svět, s jeho ideály<br />
demokracie a humanismu<br />
a jeho politickými, náboženskými<br />
a filosofickými názory.<br />
Detektivní povídky z pera Karla Čapka<br />
patří ke skvostům české moderní prózy<br />
a právem náleží do zlatého fondu<br />
české literatury. Příběhy s kriminální<br />
zápletkou autor povýšil na<br />
studie člověčenství, které dokáží<br />
vždy překvapit a zaujmout.<br />
Zahradníkův rok je úsměvná<br />
knížka o starostech, trápení,<br />
láskách i triumfech zahrádkáře<br />
během celého roku. Ke<br />
každému měsíci v roce autor<br />
připojuje svůj humorný dovětek<br />
a nechybí ani půvabné<br />
ilustrace Josefa Čapka.<br />
130 x 197 mm, váz., 152 str., 199 Kč<br />
130 x 197 mm, váz., 132 str., 199 Kč<br />
130 x 197 mm, váz., 112 str., 199Kč<br />
61
O2buss FP_210x280.indd 1 6.3.2009 11:26:51