20.11.2014 Views

datové schránky - Hospodářská komora České republiky

datové schránky - Hospodářská komora České republiky

datové schránky - Hospodářská komora České republiky

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Společník ve S větě podnikání<br />

Komora.cz | Měsíčník Hospodářské komory České <strong>republiky</strong> | 35 Kč ve volném prodeji | ročník 10<br />

Bruselský<br />

labyrint:<br />

Srdce Unie<br />

posiluje svoji moc<br />

a vliv, zároveň<br />

i rozvíjí<br />

partnerství<br />

Hospodářská<br />

<strong>komora</strong> bojuje<br />

proti krizi na straně<br />

podnikatelů<br />

Zdeněk<br />

Stejskal:<br />

„Každý rukopis,<br />

který jsme vydali,<br />

je unikátní.“


ÚVODEM<br />

Svět se mění<br />

Ačkoli si to možná neuvědomujeme, jsme<br />

svědky událostí, které se sice nezdají být<br />

dramatické, ale které zásadním způsobem<br />

mění tvář světa, jak ho známe. Jednou z takových<br />

událostí je i spouštění datových<br />

schránek. Zatímco pošta dříve znamenala<br />

kontaktní místo s celým světem, postupně<br />

ubývalo důvodů, proč na ni chodit. Sotva se<br />

pořádně začaly používat faxy, už se na scénu<br />

dral e-mail a hned po něm další formy elektronické<br />

komunikace. Pro obálky s modrým<br />

pruhem však bylo nutno chodit neustále. Ale i to brzy skončí.<br />

Stejně tak se nám už podruhé otevírá možnost ovlivnit dění i na<br />

celoevropské úrovni. I když se vám může zdát Brusel a všechny jeho<br />

problémy vzdálené, má na naše životy vliv stejně jako parlament<br />

nebo krajská zastupitelstva.<br />

Budou to ty z těch významných dnů, kdy budeme všichni moci ovlivnit<br />

chod věcí veřejných. A pro dny, kdy takovou možnost nemáme,<br />

je tu Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong>, aby prosadila maximum<br />

zájmů pro podnikatelské subjekty a dobře fungující trh. Děkujeme<br />

za vaši přízeň.<br />

Ondřej Pohl<br />

šéfredaktor<br />

Obsah<br />

04 Datové schránky<br />

05 Rozhovor: Zdeněk Zajíček<br />

06 Bruselský labyrint<br />

07 Zeptali jsme se europoslanců<br />

10 Co se děje v Komoře<br />

12 Rozhovor: Jakub Stárek<br />

14 Projektové poradenství<br />

16 Rozhovor: Zdeněk Stejskal<br />

20 Mimosoudní řešení sporů<br />

22 Národní podnikatelská poradna<br />

24 CzechSkills 2009<br />

25 Hospodářská krize, separace odpadů a nový zákon<br />

o odpadech<br />

26 Evropská legislativa<br />

27 Národní legislativa<br />

28 Regionální konference OPPP<br />

30 Telegrafi cky<br />

32 Jak pracovat s negativními emocemi u sebe a druhých<br />

34 Biovíno – módní trend, či nutnost?<br />

36 Rafi novaný luxus v kombinaci s novými materiály<br />

40 Autonovinky<br />

42 Odpočet DPH u všech aut realitou!<br />

44 Komunitní servery<br />

48 Rozhovor: Martin Havlena<br />

50 Cyklistika, znovuzrozený český fenomén<br />

52 Jak na golf (IV.)<br />

54 Rozhovor: Jan Žáček<br />

56 Cestování<br />

58 Okénko do historie<br />

60 Informace z kultury<br />

62 Rozhovor: Emma Srncová<br />

Tiráž<br />

Časopis Komora.cz je distribuován:<br />

• členům Hospodářské komory ČR<br />

• V. I. P. osobnostem českého politického, společenského<br />

a hospodářského života<br />

• všem ambasádám ČR a českým centrům v Evropě<br />

• na jednotlivé hospodářské komory na různých<br />

stupních hierarchie a začleněná<br />

živnostenská společenstva<br />

• vládním agenturám<br />

• státní správě<br />

• 81 senátorům<br />

• 200 poslancům<br />

• všem 6 248 starostům v ČR<br />

• Vychází 11x ročně<br />

• Náklad 22 000 výtisků<br />

• Odebírá jej více než 13 000 firem v České republice<br />

Cílem časopisu je hájit zájmy podnikatelů, přinášet stanoviska<br />

Hospodářské komory České <strong>republiky</strong> a podnikatelů<br />

k legislativě a přispívat ke zlepšení podnikatelského<br />

prostředí v ČR.<br />

Komora.cz, časopis o podnikání a pro podnikatele.Vydání: 4/2009<br />

Toto číslo vyšlo: 20. 4. 2009 Příští číslo vyjde: 11. 5. 2009 Vydává:<br />

Comprehensive, a. s., Sabinova 7/707, 130 00 Praha 3 Inzerce: ArboMedia,<br />

Janáčkovo nábřeží 51, 150 00 Praha 5, Vít Mikyska, +420 731 193 862,<br />

vit.mikyska@arbomedia.cz, www.arbomedia.cz, Archa Nový svět, s. r. o.,<br />

Sabinova 7/707, 130 00 Praha 3, <strong>komora</strong>@archa-novysvet.cz Předplatné:<br />

Jiří Štefek, telefon: +420 266 721 444, mob.: +420 724 613 068, fax: +420 296<br />

646 201, stefek@<strong>komora</strong>.cz. Aktualizace členské základy: Jana Čitarská,<br />

telefon: +420 266 721 435, mob.: +420 724 613 972, fax: +420 266 721<br />

692 Redakční a nakladatelský servis: Archa Nový svět DTP: Archa<br />

Nový svět, s. r. o. Distribuce: Cortex, s. r. o., Poděbradská 61a, 198 00<br />

Praha 9, telefon +420 266 610 466, mail: info@cortex.cz Tiskne: KATOS.<br />

cz, s. r. o., 751 17 Horní Moštěnice, Nádražní 291/35 Šéfredaktor: Ondřej<br />

Pohl Design: Vladimír Trčka Sazba: Karel Roubal Foto na obálce: Luděk<br />

Krušinský Registrace MK ČR: E10663, ISSN 1802-1247 Nevyžádané<br />

příspěvky se nevracejí. Články označené PR jsou placenou reklamou.<br />

Redakce neodpovídá za pravdivost údajů uvedených v inzerátech. Užití<br />

článků nebo jejich částí podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském je<br />

možné pouze se souhlasem autora, případně vydavatele díla. Neoprávněný<br />

zásah do práv autora a vydavatele se trestá. Náklad: 22 000 výtisků Náklad<br />

ověřuje: Kancelář ověřování nákladu tisku ABC ČR, člen Mezinárodní<br />

federace kanceláří pro ověřování nákladů tisku (IFABC).<br />

3


datové schránky<br />

datové<br />

schránky<br />

– otázky<br />

a odpovědi<br />

O datových schránkách se toho v poslední době namluvilo více než dost. Přesto však stále zůstává okolo tohoto<br />

tématu mnoho otázek. Zde jsou ty nejdůležitější z nich.<br />

co vlastně jsou ty datové schránky?<br />

Velmi zjednodušeně řečeno, jedná se o podobný systém,<br />

jako jsou e-maily. Zabezpečení zpráv a hlavně<br />

jistota, že byly doručeny, však tento systém umožní<br />

nasadit i při oficiální komunikaci s orgány státní správy.<br />

Datové schránky tak nahradí notoricky známé obálky<br />

s modrým pruhem.<br />

kdy začnou schránky fungovat?<br />

Předpokládá se, že se tak stane nejpozději do tří<br />

měsíců od zahájení účinnosti zákona – tedy do 1. 10.<br />

2009.<br />

kdo všechno si může o zřízení datové schránky<br />

zažádat?<br />

Fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická<br />

osoba. Pro orgány státní moci je její zřízení zakotveno<br />

v zákoně jako povinnost.<br />

Jak si datovou schránku zřídit?<br />

Můžete se obrátit přímo na ministerstvo vnitra, které<br />

má celý projekt na starosti, pohodlnější však bude<br />

využít služeb CzechPOINTu. Náležitosti, které budete<br />

muset doložit, najdete na webu www.datoveschranky.<br />

info.<br />

kolik to bude stát?<br />

Zřízení datové schránky je zdarma. V některých případech<br />

je nutné mít elektronický podpis, jehož vystavení<br />

přijde na 150 korun.<br />

co všechno budu pro provoz datové schránky<br />

potřebovat?<br />

Stačí počítač s připojením na internet.<br />

Bude existovat nějaký seznam datových schránek?<br />

S nějakým souhrnným seznamem subjektů, jimž byla<br />

vytvořena datová schránka, se z důvodu ochrany<br />

osobních údajů nepočítá. Bude však dotazem do databáze<br />

možno zjistit, zda příslušná osoba nebo instituce<br />

má datovou schránku.<br />

Jak dlouho budou datové zprávy uschovávány<br />

v datové schránce?<br />

Zprávy budou po otevření uloženy v systému po dobu<br />

90 dnů. Pak budou smazány, takže dlouhodobé uložení<br />

si musí uživatel zajistit sám.<br />

Jaké budou formáty datových zpráv pro podání<br />

na úřad?<br />

Datová zpráva může obsahovat jakýkoli typ elektronického<br />

dokumentu s výjimkou spustitelných a komprimovaných<br />

souborů. Na vstupu budou též vyloučeny<br />

přílohy obsahující škodlivý kód. Přesně bude formáty<br />

stanovovat prováděcí vyhláška, která nyní prochází tzv.<br />

vnitroresortním připomínkovým řízením. S největší<br />

pravděpodobností by se ale mělo jednat o formáty<br />

PDF, TIF a PNG.<br />

další podrobné a aktuální informace o datových<br />

schránkách najdete na webu na adrese<br />

www.datoveschranky.info nebo na infolince<br />

270 005 200.<br />

zdroj: Egovernment (číslo 3/2008)<br />

4 www.<strong>komora</strong>.cz


ozhovor<br />

rozhovor<br />

s náměstkem ministra<br />

vnitra Čr zdeňkem zaJíČkem<br />

pro Časopis <strong>komora</strong>.cz<br />

revoluce v komunikaci mezi občany a úřady<br />

i mezi úřady navzájem se blíží. 1. července<br />

2009 budou „spuštěny“ datové schránky. co<br />

to bude znamenat?<br />

Již odnepaměti máme představu úředníka spojenou<br />

s papírem a razítkem. To se právě od zmíněného 1.<br />

července změní. V účinnost vstoupí zákon 300/2008<br />

o „elektronických úkonech a autorizované konverzi<br />

dokumentů“, který jednak staví papírovou podobu<br />

dokumentu na stejnou úroveň jako podobu elektronickou<br />

a zároveň úředníkům ukládá, upřednostnit<br />

elektronickou komunikaci, právě prostřednictvím<br />

datových schránek, před komunikací papírovou.<br />

obecně se elektronizace spojuje s vyšší<br />

efektivitou. Bude tedy zavedení datových<br />

schránek znamenat zjednodušení komunikace<br />

podnikatelů s úřady?<br />

Právě zjednodušení, zlevnění a zefektivnění komunikace<br />

s úřady je jeden z hlavních důvodů, proč informační<br />

systém datových schránek budujeme. Při jeho<br />

využívání odpadne nepříjemná povinnost chodit na<br />

poštu. Přístup do datové schránky bude možný z jakéhokoliv<br />

místa na zeměkouli, kde bude k dispozici<br />

běžný počítač a internetové připojení. Očekáváme<br />

také, že díky prakticky okamžitému doručení dojde<br />

i ke zrychlení správních řízení. Umožní to institut<br />

doručené zásilky, ten předpokládá, že každá zásilka<br />

vložená do datové schránky je po lhůtě 10 dnů považována<br />

za vyzvednutou.<br />

podle zákona se datová schránka 1. července<br />

stane povinnou součástí života všech právnických<br />

subjektů, úřadů a institucí. s výjimkou<br />

daňových poradců a advokátů, ti mají čas<br />

ještě tři roky. máte představu, kolik datových<br />

schránek tak vznikne?<br />

Datové schránky budou dvojího druhu. Zřizované<br />

automaticky, což se týká právnických osob zapsaných<br />

v obchodním rejstříku, právnických osob zřízených<br />

zákonem a orgánů veřejné moci. Odhadujeme,<br />

že by jich mělo být asi 500 000. Druhou kategorií<br />

jsou schránky, o které si mohou zažádat fyzické osoby,<br />

toto číslo se nedá prozatím odhadnout.<br />

Jak bude systém datových schránek fungovat?<br />

Prostřednictvím datových schránek bude možné<br />

odesílat zprávy a přijímat zprávy. Systém je naprojektován<br />

jako uzavřený se zaručenou doručitelností.<br />

Znamená to, že žádná zpráva poslaná jejich prostřednictvím<br />

se nemůže ztratit. I proto bude systém datových<br />

schránek sloužit především k zasílání zpráv, které<br />

dnes posíláme doporučeně, do vlastních rukou,<br />

prostřednictvím proužkovaných obálek atp. Kromě<br />

samotného doručování je prostřednictvím datových<br />

schránek dále možné zjišťovat stavy odeslaných<br />

zpráv, přijímat doklady o dodání a doručení nebo<br />

ověřovat, zda má adresát datovou schránku. Datové<br />

schránky budou také umět pracovat s elektronickými<br />

formuláři.<br />

Z uživatelského pohledu budou datové schránky<br />

fungovat na obdobném principu, který dnes mnozí<br />

z nás znají z používání internetového bankovnictví.<br />

Ovládání bude tedy intuitivní a velice jednoduché.<br />

Je potřeba zároveň říci, že datová schránka není e-<br />

mail. Nejen pro onu již zmíněnou zaručenou doručitelnost,<br />

ale i s ohledem na samotnou komunikaci.<br />

Datovými schránkami budou navzájem komunikovat<br />

orgány veřejné moci. Také komunikace od orgánů<br />

veřejné moci směrem k ostatním subjektům, které<br />

mají datové schránky, bude vždy prováděna právě<br />

prostřednictvím datových schránek.<br />

Tyto subjekty se pak mohou samy rozhodnout, zda<br />

své podání vůči veřejné správě realizují prostřednictvím<br />

datových schránek, nebo „papírově“. Co ale<br />

rozhodně nebude zatím možné prostřednictvím datových<br />

schránek, to je komunikace mezi právnickými<br />

či fyzickými osobami navzájem.<br />

zatím jsme hovořili jen o těch subjektech,<br />

kterým bude datová schránka zřízena automaticky.<br />

Jak to bude probíhat? a co ti, kterým<br />

nebude schránka automaticky zřízena,<br />

ale mají o ni zájem, jak se mají zachovat?<br />

Automatické zřizování datových schránek bude<br />

probíhat následovně: Ministerstvo vnitra informuje<br />

příslušnou oprávněnou osobu – statutárního zástupce<br />

– o zřízení schránky a přitom jí zašle přístupové<br />

kódy. Po přihlášení je schránka funkční a mohou do<br />

ní proudit datové zprávy.<br />

Ostatní, tedy fyzické osoby a podnikající fyzické osoby,<br />

kterým datová schránka nebude zřízena automaticky,<br />

si mohou o zřízení požádat. Nejjednodušším<br />

způsobem je podat žádost prostřednictvím kontaktních<br />

míst veřejné správy Czech POINT. Další vhodný<br />

způsob je například elektronická pošta. Lze zaslat<br />

elektronicky vyplněnou žádost podepsanou zaručeným<br />

elektronickým podpisem, který je založen na<br />

kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným<br />

poskytovatelem certifikačních služeb.<br />

Přístupové údaje zasílá ministerstvo vnitra osobě,<br />

které byla datová schránka zřízena, nebo která o ni<br />

požádala. Ta také může určit pověřenou osobu, která<br />

bude určené úkony vykonávat v zastoupení.<br />

Jak to bude s ostatními právnickými osobami<br />

– například občanskými a neziskovými<br />

sdruženími? Budou si muset datové schránky<br />

zřizovat samy?<br />

Jak jsem již uvedl, automaticky bude datová schránka<br />

zřízena pouze orgánům veřejné správy a právnické<br />

osobě zapsané v obchodním rejstříku. Ti, kteří nejsou<br />

v této kategorii, si mohou, ale nemusí o zřízení<br />

datové schránky požádat, záleží tedy na jejich rozhodnutí.<br />

Ale samozřejmě budeme velice rádi, když<br />

těch, kteří na tento způsob komunikace přistoupí,<br />

bude co nejvíce.<br />

dají se vyčíslit úspory, které zavedení datových<br />

schránek bude znamenat?<br />

Pokud jde o úspory na poštovném, situace je velmi<br />

jednoduchá – vzhledem k tomu, že využívání systému<br />

bude pro podnikatele a občany bezplatné, uspoří<br />

při jeho využívání 100 procent nákladů, nemluvě<br />

o úsporách na vyhotovování papírových dokumentů.<br />

Na systému však uspoří i veřejná správa, odhadujeme,<br />

že tato úspora bude činit 200 až 300 milionů Kč,<br />

konkrétněji každý úřad ve svém rozpočtu uspoří 10<br />

až 20 % na poštovném. Od projektů si dále slibujeme<br />

i úspory za papír a tisk. Podstatné je, že tyto úspory<br />

zůstávají na samotných úřadech. Dá se tedy říci, že<br />

každý úřad pocítí ve svém rozpočtu úsporu, která<br />

bude záviset samozřejmě na tom, jak veliká je jeho<br />

současná korespondence a jak moc bude datové<br />

schránky využívat. (red)<br />

více informací na<br />

www.datoveschranky.info,<br />

www.egoncentrum.cz<br />

5


Bruselský laByrint<br />

Brusel posiluje svoji<br />

moc a vliv, ale zároveň<br />

rozvíjí i partnerství<br />

Sídlo evropských institucí má po letech více síly než kdy jindy, a to na úkor Štrasburku.<br />

Ten se stal kvůli pravidelným přesunům Evropského parlamentu noční můrou europoslanců.<br />

Na podzim loňského roku europoslanci zajásali, když jim spadl ve Štrasburku strop a mohli na plenární<br />

zasedání zůstat ve známém bruselském sále Hemicycle. Královské město Brusel je jednoduše dostupné<br />

vzdušně, ale i po zemi a má blízko do států Beneluxu, Francie a Velké Británie. Je prostě strategické<br />

a tím se Štrasburk ani Lucemburk chlubit nemohou.<br />

V dnes již více než milionovém městečku se jen<br />

na pár metrech čtverečních koncentrují desítky tisíc<br />

úředníků. Evropské instituce sčítají přes 33 tisíc<br />

zaměstnanců ze všech koutů Evropské unie včetně<br />

483 Čechů. Nejvíce zastoupeni jsou však Belgičané,<br />

po nich Francouzové a Italové. Brusel je tak trochu<br />

babylonská věž, všichni si tu ale kupodivu rozumějí.<br />

Je obvyklé, že během konverzace vystřídáte dva až<br />

tři jazyky. Jazyk si vybíráte dle nálady a leckdy hraje<br />

významnou roli to, že v daném jazyce existuje výraz,<br />

kterým onu věc vyjádříte přesně. V Evropské unii<br />

se používá 23 jazyků, každý europoslanec či premiér,<br />

ministr může hovořit svým mateřským jazykem.<br />

Evropská komise pracuje ve francouzštině, angličtině<br />

a němčině. Používání jednoho nebo tří jazyků značně<br />

procesy zrychluje a zjednodušuje. To vám mohou<br />

potvrdit nejen euroúředníci, ale též diplomaté stálých<br />

zastoupení a misí u EU, nevládních organizací,<br />

podnikatelských asociací a lobbisté, kteří v Bruselu<br />

sídlí nebo sem dojíždějí. Značná síla Bruselu tkví<br />

v partnerství, platformách a sítích. Pro 500 milionů<br />

evropských občanů v Bruselu působí přibližně<br />

16 500 lobbistů, kteří u evropských institucí hájí zájmy<br />

členských států, misí ze třetích zemí, mezinárodních<br />

organizací, podnikatelů včetně českých, zájmových<br />

sdružení, oborových asociací, odborů, spotřebitelů<br />

apod. Jejich náplní je často prosazování zájmů, reprezentace,<br />

účast v legislativním procesu, monitoring<br />

legislativy a výzev a informovanost členské základny.<br />

Svá zastoupení tu však mají i firmy, z českých například<br />

ČEZ a ČSA. Pomineme-li doplňkové aktivity<br />

a soustředíme-li se na pouhé hájení zájmů, zjistíme,<br />

že se lobbingu skutečně věnuje zhruba 15 000 osob<br />

na plný úvazek; jedna třetina z nich sídlí v Bruselu<br />

a zbývající dvě třetiny pracují v členských zemích.<br />

Daniel Guéguen, guru evropského lobbingu, upozorňuje<br />

ve své knize Evropský lobbing, že se může jednat<br />

až o 100 000 lobbistů na částečný úvazek. Přestože<br />

číslo vypadá na první pohled nadsazené, v přepočtu<br />

na každý členský stát je to průměrně „pouhých“<br />

3 700 lidí.<br />

Smyslem je ovlivnit přijímání evropské legislativy,<br />

rozdělování evropského rozpočtu a nové iniciativy<br />

evropských institucí. Česká republika je ještě stále<br />

čistým příjemcem a rozdíl mezi výdaji a příjmy<br />

do rozpočtu EU činil loni 22,8 mld. eur. Rozpočet<br />

Unie pro rok 2009 činí 133,845 mld. eur v závazcích<br />

a 116,096 mld. v platbách. V porovnání např. s rozpočtem<br />

Francie to není zas tak velká částka.<br />

Evropská unie se zabývá všemi oblastmi od obchodu<br />

přes zemědělství, vzdělání, spravedlnost, bezpečnost,<br />

inovace, malé a střední podniky, energetiku, až po<br />

zahraniční politiku. V oblasti vnitřního trhu s přímým<br />

dopadem na podnikatele přijímá až 80 procent<br />

předpisů. Jejich sledování a proces ovlivňování však<br />

na evropské úrovni nekončí a je nutné se o zbytek<br />

postarat „doma“. Do Bruselu denně dojíždí tisíce<br />

národních úředníků, kteří hájí zájmy členských států,<br />

každý občan zde má však i své europoslance. V současné<br />

době jich za Českou republiku v Bruselu působí<br />

24. Po červnových volbách to bude o dva méně.<br />

Denně sem však zavítají i vysocí představitelé ze třetích<br />

zemí a mezinárodních organizací.<br />

Prosazování zájmů u evropských institucí je vnímáno<br />

pozitivně jako způsob dosažení kompromisního<br />

stanoviska. Bruselští úředníci s lobbisty spolupracují.<br />

Jejich otevřenost a ochota k vyjednávání může být<br />

důvodem, proč 60 % z dotázaných uvedlo, že lze Unii<br />

považovat za příležitost pro prosazení zájmů, které<br />

nelze prosadit přes národní úroveň. To je pro české<br />

podnikatele výzvou, aby se více o evropská témata<br />

zajímali a snažili se je ovlivnit ve svůj prospěch. V loňském<br />

roce Evropská komise přijala nejvíce návrhů za<br />

celou dobu své činnosti.<br />

Brusel je mraveniště reprezentující 4 325 675 km 2<br />

a 500 milionů obyvatel, a přestože zde v průměru<br />

promoknete dvakrát týdně, má své velké kouzlo<br />

a sílu. (red)<br />

6 www.<strong>komora</strong>.cz


zeptali jsme se europoslanců<br />

ve Dnech 5. – 6. Června se BuDou<br />

v České repuBlice již poDruhé konat<br />

volBy Do evropského parlamentu<br />

Evropský parlament je největším parlamentním<br />

shromážděním na světě a jeho členové jsou voleni<br />

v přímých volbách. Je tak jedinou institucí Evropské<br />

unie, o jejímž složení rozhodují zásadně sami občané<br />

EU. Letos budou mezi 4. a 7. červnem hlasovat<br />

občané 27 zemí a zvolí 736 poslanců na příštích 5<br />

let. Volebními dny v České republice budou pátek 5.<br />

června a sobota 6. června 2009. Kandidáti se budou<br />

v jediném volebním obvodě - České republice, ucházet<br />

celkem o 22 křesel.<br />

„podíl evropské legislativy platný na národní<br />

úrovni dnes tvoří 64 procent, což je ve srovnání<br />

se situací před dvěma roky, kdy to byla<br />

zhruba polovina, výrazný nárůst.“<br />

Volby do Evropského parlamentu tak jsou nejen<br />

z tohoto pohledu pro nás velmi důležité a věci, které<br />

budou v příštích letech v Bruselu přijímány, budou<br />

ještě více ovlivňovat další politický a hospodářský<br />

vývoj České <strong>republiky</strong>, jako jedné z členských zemí<br />

Unie. Zájem o evropské volby se ale navzdory těmto<br />

očekáváním postupně snižuje. Nezbývá než věřit,<br />

že si každý uvědomí, jak jsou tyto volby pro české<br />

hospodářství důležité, a účast bude nakonec výrazně<br />

vyšší než v předchozích volbách.<br />

Zeptali jsme se europoslanců na následující otázky:<br />

1. Jak se liší realita dnešního europoslance od představ, se kterými jste do této funkce nastupoval? Připravilo<br />

vás toto prostředí o některé iluze?<br />

2. Na které priority jste se chtěl v rámci svého mandátu zaměřit? A jak se vám daří jejich prosazování?<br />

3. Jak můžete z pozice europoslance pomoci tuzemským firmám a českému podnikání?<br />

4. Mohl byste nám prosím popsat váš obvyklý den v Evropském parlamentu? Děláte něco pro to, aby vás tato<br />

náročná práce psychicky a fyzicky nevyčerpala?<br />

jan Březina (kDu-Čsl)<br />

Narozen 14. dubna 1954, Konice<br />

V současnosti je poslancem Evropského<br />

parlamentu za Českou<br />

republiku, zde je členem Skupiny<br />

Evropských lidových stran (Křesťanských<br />

demokratů) a Evropských demokratů.<br />

Člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Delegace<br />

pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Evropy.<br />

odpovídá<br />

1. Po příchodu do parlamentu jsme se všichni museli<br />

seznámit se skutečnostmi, že procedury a ostatní<br />

záležitosti, které se v Evropském parlamentu odehrávají,<br />

jsou složitější, než jsme si představovali. Je<br />

také mnohem obtížnější, pokud ve své vlastní frakci,<br />

tedy politické straně, chcete něco prosadit. Musíte<br />

znát postupy a musíte získávat spojence v těchto<br />

frakcích, které jsou složeny mnohonárodnostně.<br />

Duch parlamentu mě překvapil tím, že na rozdíl od<br />

parlamentů národních a i od toho našeho, jde mnohem<br />

více o dosažení konsensu v daných záležitostech.<br />

Konsensus je ceněn i politicky, takže z tohoto<br />

pohledu není oceňovaným vítězem ten, který získá<br />

vítězství za každou cenu, třeba i s menší převahou<br />

hlasů, ale ten, kdo dokáže dosáhnout v daných záležitostech<br />

politického konsensu.<br />

2. Do parlamentu mě přivedla legislativa kolem<br />

strukturálních fondů pro nové programové období<br />

mezi roky 2007–2013. Dostal jsem se k tomu jako<br />

náhradník v regionálním výboru a spolu s ostatními<br />

poslanci z nových členských zemí jsem měl možnost<br />

zapojit se do vyjednávání o co nejlepší podmínky<br />

s jejich startem. Ve svém hlavním výboru, tedy ve<br />

výboru pro průmysl, energetiku, vědu a výzkum,<br />

jsem měl možnost pracovat na legislativě ve velmi<br />

širokém rozpětí od politiky komunikační přes sedmý<br />

rámcový program pro vědu a výzkum, což je velký<br />

kus legislativy, ze kterého by Česká republika mohla<br />

mít velký prospěch, až po tzv. klimatický a energetický<br />

balíček, což je legislativa, která má položit základy<br />

společné energetické politiky Evropské unie.<br />

3. Moje náplň politiky v průmyslovém výboru ovlivňuje<br />

tuzemské firmy a české podnikání. S těmito<br />

firmami spolupracuji jak prostřednictvím jejich svazů,<br />

tak s jejich seskupeními. Kupříkladu mohu uvést<br />

spolupráci se Svazem chemického průmyslu, kde<br />

jsme se snažili ovlivnit chemickou legislativu Reach.<br />

Usilovali jsme s dalšími průmyslovými seskupeními,<br />

například se svazem automobilového průmyslu, aby<br />

přijímaná legislativa, která omezuje produkci oxidu<br />

uhlíku a dusíku, byla přijatelná a aby firmy v naší zemi<br />

mohly přežít, jelikož první návrhy vypadaly z tohoto<br />

hlediska dosti nebezpečně.<br />

4. Můj den, pokud jsem tedy v Bruselu, začíná v 7:00<br />

hod. ráno, tak jak jsem byl zvyklý u nás. V městě Evropské<br />

unie se začíná pracovat později, a proto mám,<br />

dá se říct, dvě hodiny docela volné a pro sebe. Je to<br />

doba, kdy mě nikdo neruší a dokážu si dobře uspořádat<br />

všechny potřebné záležitosti a připravit se. Obvykle<br />

od 9 hod ráno začínají buď výbory, frakce nebo<br />

plenární zasedání, jež bývají přerušeny v poledne,<br />

kdy vyrážíme na oběd opět do prostor Evropského<br />

parlamentu. Pak následuje, samozřejmě, odpolední<br />

program od 15 hod., který trvá zpravidla do 18:30.<br />

Někdy bývají součástí dne pracovní snídaně na určitá<br />

témata, což bývá kolem 8. hod. ranní. Různé přednášky<br />

a prezentace spojené se společenskými akcemi,<br />

které mají návaznost na náplň našich výborů, mohou<br />

probíhat ještě ve večerních hodinách.<br />

miloslav ransdorf (ksČm)<br />

Narozen 15. února 1953, Rakovník<br />

V současnosti je poslancem Evropského<br />

parlamentu za Českou<br />

republiku, zde je místopředsedou<br />

Skupiny konfederace Evropské sjednocené levice<br />

a Severské zelené levice.<br />

Místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,<br />

člen Delegace ve Výborech pro parlamentní<br />

spolupráci EU–Kazachstán, EU–Kyrgyzstán a EU<br />

–Uzbekistán a pro vztahy s Tádžikistánem, Turkmenistánem<br />

a Mongolskem.<br />

odpovídá<br />

1. Jsem spokojen s obsahem práce, kterou v pozici<br />

prvního místopředsedy výboru pro průmysl, výzkum<br />

a energetiku (ITRE) vykonávám, čtvrtým předmětem<br />

činnosti uvedeného výboru jsou informační technologie<br />

a podařilo se mi za dobu mého působení dosáhnout<br />

řady podstatných věcí pro český průmysl a spotřebitele<br />

v naší zemi. Byl jsem aktivní v oboru regulace<br />

chemického průmyslu (REACH), spustil jsem kroky<br />

vedoucí k regulaci roamingu (dnes jde o celý komplex<br />

telekomunikačního balíčku), pomohl jsem kompromisu<br />

u energetického balíčku, byl jsem zpravodajem<br />

v oblasti nanotechnologií a nyní jsem zpravodajem<br />

u tématu povinné ropné rezervy. Za svůj úspěch pokládám<br />

i účast při formování sedmého rámcového<br />

plánu pro vědu a výzkum. Iluze jsem neměl, ale získal<br />

jsem během těch pěti let lepší informace o formách<br />

ovlivňování rozhodovacích procesů v EU.<br />

2. Mou největší prioritou je energetika, také prosazení<br />

inovací jako cesty řešení dnešní krize. Výsledky<br />

nejsou špatné, ale nejsem úplně spokojený. Chtěl<br />

bych víc ovlivnit dění doma.<br />

3. Ano, přímo i nepřímo. K tomu je ale nutná lepší<br />

komunikace s hospodářskými subjekty v naší zemi.<br />

4. Můj běžný pracovní den v EP se liší podle toho,<br />

jde-li o týden v Bruselu, nebo ve Štrasburku, o týden<br />

výborový, nebo týden politických skupin atd. Ale<br />

volný čas prakticky nemám a v dobré kondici mne<br />

udržuje nejen moje dcera, ale i fakt, že jsem nevzdal<br />

odbornou práci. Před vydáním je momentálně pět<br />

knih. Jedna vyjde možná do voleb (kniha o energetice),<br />

čtyři až po volbách. Možná se podaří do voleb<br />

vydat i knihu Ekonomika pro člověka.<br />

7


novi pr<br />

zeptali jsme se europoslanců<br />

libor rouček (ČssD)<br />

Narozen 4. září 1954, Kladno<br />

V současnosti je poslancem Evropského<br />

parlamentu za Českou republiku,<br />

zde je členem Skupiny sociálních demokratů<br />

v Evropském parlamentu.<br />

Místopředseda Výboru pro zahraniční věci, člen Delegace<br />

pro vztahy s Íránem a Delegace pro vztahy s Čínskou<br />

lidovou republikou.<br />

odpovídá<br />

1. Nemyslím si, že bych v uplynulých pěti letech přišel<br />

o „iluze“ o Evropském parlamentu. Zaprvé už jsem<br />

prostředí částečně znal, jelikož jsem před volbami<br />

v roce 2004 jistý čas působil jako pozorovatel za Českou<br />

republiku. Především však je Evropský parlament<br />

dynamickou a velmi aktivní institucí, která je v centru<br />

evropské politiky a výrazně promlouvá do výsledné podoby<br />

evropské legislativy. A to způsobem, od kterého<br />

bychom se v českém politickém prostředí stále mohli<br />

učit.<br />

2. Hlavní oblastí mého zájmu vždy byla zahraniční politika<br />

Evropské unie a její působení ve světě. Jsem toho<br />

názoru, že v dnešním světě je pro Evropany lepší, postupují-li<br />

společně například ve vztazích se Spojenými<br />

státy, Čínou či Ruskem. Proto se také od roku 2004<br />

aktivně zapojuji do činnosti Zahraničního výboru Evropského<br />

parlamentu. Myslím si, že poměrně úspěšně,<br />

což bylo oceněno mimo jiné tím, že jsem byl zvolen<br />

prvním místopředsedou tohoto výboru.<br />

3. Jakožto poslanec Evropského parlamentu jsem také<br />

zákonodárcem. Českým podnikatelům a firmám se proto<br />

snažím pomáhat i tím, že usiluji o to, aby přijímaná<br />

evropská legislativa vytvářela příznivé podnikatelské<br />

prostředí. Evropská unie totiž přikládá podnikání, především<br />

malému a střednímu, velký význam a vnímá jej<br />

jako základ prosperity a dalšího rozvoje Evropy. Což je<br />

zpětně důležité i pro naše tuzemské firmy.<br />

4. Na práci europoslance je zajímavé, že je velmi pestrá.<br />

Je proto těžké říci, jak vypadá takový běžný pracovní<br />

den. V Bruselu a ve Štrasburku velkou část mého<br />

programu vyplňují rozličná jednání, počínaje zasedáním<br />

výborů či politické frakce a konče mnoha pracovními<br />

skupinami. Zároveň se snažím vymezit si prostor pro<br />

setkání se zájmovými skupinami či neziskovými organizacemi<br />

a v souvislosti s mými aktivitami v Zahraničním<br />

výboru také se zastoupeními třetích zemí. V mezičase<br />

se věnuji projednávané legislativě. Doma potom hodně<br />

času věnuji kontaktu s veřejností a zástupci podnikatelské<br />

sféry. V dobré fyzické i psychické kondici mě drží<br />

především sport a rodina. Když jdu se synem na fotbal,<br />

5. – 6. června:<br />

volby<br />

do Evropského<br />

parlamentu<br />

tak mohu alespoň na chvíli myslet na jiné věci než na<br />

práci a politiku.<br />

jan zahradil (oDs)<br />

Narozen 30. března 1963, Praha<br />

V současnosti je poslancem Evropského<br />

parlamentu za Českou republiku,<br />

zde je členem předsednictva Skupiny<br />

Evropských lidových stran (Křesťanských<br />

demokratů) a Evropských demokratů.<br />

Člen Výboru pro rozvoj a Delegace pro vztahy s Indií.<br />

odpovídá<br />

1. Realita politiky je neúprosná a i v Evropském parlamentu<br />

platí heslo „větší bere“. Žádné velké iluze jsem<br />

při vstupu do EP neměl a poznal jsem, že to, co jsem si<br />

dříve o EP myslel, je také pravda. Tedy že při skutečně<br />

klíčových hlasováních vítězí národní zájmy jednotlivých<br />

států nad evropskou rétorikou.<br />

2. Pohyboval jsem se především na poli zahraniční politiky,<br />

s tím souvisí také vztah EU k třetímu světu, ale<br />

i otázky migrace, azylové politiky a bezpečnosti uvnitř<br />

EU. Snažil jsem se vždy EU obchodně otevírat mimoevropskému<br />

světu, v tomto ohledu se toho dost podařilo.<br />

Dnes existují celé balíky nejrůznějších smluv s blízkým<br />

i vzdáleným okolím EU, které umožňují lépe obchodovat<br />

a investovat v těchto zemích a dávají tak lepší šanci<br />

i našim výrobcům a exportérům.<br />

3. Už jsem částečně odpověděl v předchozí otázce.<br />

Ostatně heslo našeho předsednictví EU je „Evropa bez<br />

bariér“ a to je třeba naplňovat obsahem. Dalším problémem<br />

je evropská legislativa, která je mnohdy zbytečně<br />

restriktivní a komplikovaná. Měli jsme velmi dobrou<br />

spolupráci s organizacemi, zastupujícími jednotlivé<br />

segmenty české ekonomiky – nejen Hospodářskou<br />

komorou, ale také Svazem průmyslu a dopravy, Svazem<br />

českého chemického průmyslu, Agrární komorou a dalšími.<br />

Vždy když šlo do tuhého, pomohli nám s analýzami,<br />

takže jsme přesně věděli, pro co máme či naopak nemáme<br />

hlasovat.<br />

4. Není to nic výjimečného, celkem úmorná práce,<br />

studium materiálů, analýz, činnost ve výborech a pracovních<br />

skupinách, nejrůznější konference, semináře,<br />

kulaté stoly, hlasování na plénu, leckdy tvrdá vyjednávání<br />

a hledání kompromisů... ale také práce s voliči doma,<br />

zjišťování potřeb České <strong>republiky</strong>. Člověk se otrká<br />

v mezinárodním prostředí, zvedne se mu sebevědomí,<br />

získá novou motivaci a to je nejlepší lék proti psychické<br />

únavě. A na tu fyzickou u mě vždycky platilo nejvíc<br />

sportování – v posledních letech třeba jízda na in-line<br />

bruslích. (red)<br />

Instituce Evropské unie<br />

Nejdůležitějšími institucemi Evropské<br />

unie, které přijímají právní předpisy<br />

a díky nimž je tak možné dosahovat konkrétních<br />

výsledků a změn, jsou:<br />

• Evropský parlament<br />

(zastupuje občany Evropy)<br />

• Rada Evropské unie<br />

(zastupuje národní vlády)<br />

• Evropská komise<br />

(zastupuje zájmy EU jako celku)<br />

Evropský parlament (EP)<br />

je jediným demokraticky přímo voleným<br />

orgánem Evropské unie. Činnost Evropského<br />

parlamentu je důležitá, protože<br />

v mnoha oblastech politiky rozhodují<br />

o nových právních předpisech Evropské<br />

unie společně Parlament a Rada<br />

ministrů, která zastupuje členské státy.<br />

Parlament hraje aktivní úlohu při tvorbě<br />

právních předpisů, které mají dopad na<br />

každodenní život občanů Unie, například<br />

v oblasti ochrany životního prostředí,<br />

práv spotřebitelů, rovných příležitostí,<br />

dopravy a volného pohybu pracovníků,<br />

kapitálu, služeb a zboží. Parlament má<br />

rovněž společně s Radou pravomoc<br />

rozhodovat o ročním rozpočtu Evropské<br />

unie. Poslanci jsou voleni všeobecným<br />

přímým hlasováním na dobu 5 let. Volby<br />

probíhají ve všech 27 členských státech<br />

Evropské unie a poslanci tak hovoří jménem<br />

492 milionů občanů Unie.<br />

Evropská komise (EK)<br />

je orgánem iniciativním, výkonným<br />

a kontrolním. Jedině ona je oprávněna<br />

předkládat legislativní návrhy Radě<br />

Evropské unie, přičemž ta je může změnit<br />

pouze jednomyslným rozhodnutím.<br />

Komise také může být Radou Evropské<br />

unie zmocněna vydávat prováděcí<br />

předpisy ke schválené legislativě.<br />

Komise má rovněž za úkol sledovat<br />

dodržování práva Společenství a může<br />

například proti členskému státu, který<br />

neplní své povinnosti zahájit příslušné<br />

řízení; v oblasti hospodářské soutěže<br />

může udílet pokuty přímo i jednotlivým<br />

osobám. Komise je tím orgánem, který<br />

zastupuje Evropskou unii navenek, včetně<br />

udržování diplomatických styků a sjednávání<br />

mezinárodních smluv. Spravuje<br />

z převážné části rozpočet EU.<br />

Rada Evropské unie (Rada)<br />

zajišťuje koordinaci obecné hospodářské<br />

politiky, uděluje Komisi prováděcí<br />

pravomoci a schvaluje jí sjednané<br />

mezinárodní smlouvy. Především pak je<br />

spolu s Evropským parlamentem hlavním<br />

zákonodárcem EU. Rada Evropské unie<br />

představuje orgán, v němž jsou zastoupeny<br />

členské státy a to vždy svými<br />

ministry podle resortu, pod který spadá<br />

projednávaná věc. Zároveň může tedy<br />

zasedat několik Rad. Dříve proto byla<br />

výstižně zvána „Radou ministrů“. Členem<br />

Rady je tedy jeden ministr určený svojí<br />

odborností z každého členského státu,<br />

který je zplnomocněn zavazovat se za<br />

svou vládu. V předsednictví Rady a celé<br />

Evropské unie se členské země střídají po<br />

šesti měsících.<br />

8 www.<strong>komora</strong>.cz


novi predplatitele A4:profit nová sestava 10.2.2009 14:42 Stránka 1<br />

Předplaťte si PROFIT a získejte:<br />

• Knižní poukázku v hodnotě 500 Kč<br />

• Přístup do elektronického archivu na www.profit.cz<br />

• Slevu oproti stánkovému prodeji 600 Kč za rok<br />

• Vstup na Konference a Podnikatelská setkání<br />

pořádaná vydavatelstvím Stanford<br />

• Pravidelnou distribuci na zadanou adresu<br />

PŘEDPLATNÉ OBJEDNÁVEJTE<br />

• na webu: www.profit.cz<br />

• e-mailem: predplatne@profit.cz<br />

• telefonicky: 234 071 370<br />

• faxem: 234 071 377<br />

• poštou: Stanford a. s.,<br />

Provaznická 13, 110 00 Praha 1<br />

Objednávka předplatného 1 rok: 1224 Kč vč. DPH 2 roky: 2244 Kč vč. DPH 2 měsíce ZDARMA<br />

Způsob platby Faktura Složenka<br />

Titul, jméno, příjmení:<br />

Název firmy:<br />

Adresa:<br />

IČO:<br />

DIČ:<br />

Telefon: Fax: E-mail:<br />

Podmínky: Nabídka platí od 1. 2. 2009, vztahuje se pouze na nové předplatitele<br />

a je omezena vyčerpáním zásob. Dárek bude odeslán po uhrazení faktury.<br />

Předplatné po zaslání dárku nelze zrušit a nevyčerpané peníze nelze vrátit.<br />

Datum a podpis:<br />

Objednávkou předplatného uděluji vydavatelství Stanford a.s. souhlas se zpracováním a užitím svých osobních údajů.<br />

9


CO SE DĚJE V KOMOŘE<br />

ČESKO-pOlSKé hOSpODáŘSKé fóruM<br />

OHK v Jablonci nad Nisou a KARR Jelenia Góra v rámci projektu „Inovace činností Kontaktního centra<br />

ČR-PL hospodářské spolupráce“ uspořádaly 23. března 2009 v prostorách Eurocentra v Jablonci nad Nisou<br />

Česko-polské hospodářské fórum.<br />

Této akce se zúčastnil také pan Rudolf Opatřil, velvyslanecký<br />

rada Velvyslanectví České <strong>republiky</strong> ve<br />

Varšavě. Fórum slavnostně zahájil a promluvil o současné<br />

spolupráci České <strong>republiky</strong> a Polska.<br />

První částí byl seminář na téma „Marketing produktů<br />

firem, tvoření marketingových strategií a propagace<br />

v Polsku.“ Na toto téma promluvila Dr. Daria<br />

Jaremen, Uniwersytet Ekonomiczny, Jelenia Góra.<br />

Přednášky na téma „Marketing produktů firem, tvoření<br />

marketingových strategií a propagace v České<br />

republice“ se ujala Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D.,<br />

z Technické univerzity v Liberci. Dalším zajímavým<br />

tématem semináře byla „Propagace české/polské<br />

příhraniční oblasti jako atraktivní investiční oblasti<br />

pro podnikání“. O polském příhraničí hovořil pan<br />

Etymon Madera, předseda Speciální ekonomické<br />

zóny pro malé podniky z Kamienné Góry. Mgr. Michael<br />

Otta, vedoucí odboru hospodářského a regionálního<br />

rozvoje z Krajského úřadu Libereckého<br />

kraje, informoval o českém příhraničí. Pan Jiří Tesař,<br />

majitel firmy ART METAL, s.r.o., prezentoval dlouholetou<br />

spolupráci, úspěchy i problémy s polskými<br />

firmami.<br />

Ve druhé části se uskutečnila multioborová kooperační<br />

burza českých a polských firem. Oboustranných<br />

jednání se zúčastnilo 30 českých a 30 polských<br />

partnerů. Došlo k navázání i prohloubení přeshraničních<br />

podnikatelských aktivit jednotlivých firem.<br />

Ve třetí části byl uspořádán mezinárodní workshop<br />

na téma cestovní ruch. Základním tématem bylo<br />

společné provozování a poskytování služeb na největším<br />

evropském prostoru vhodném pro turistiku,<br />

cykloturistiku i zážitkovou turistiku společných Jizerských<br />

hor, Krkonoš a Českého ráje. Uspořádání<br />

Česko-polského fóra bylo přínosem pro prohloubení<br />

česko-polské příhraniční hospodářské spolupráce.<br />

Zúčastnilo se více než 100 osob. Vstup na tuto akci<br />

byl zdarma. Účastníci hodnotili fórum jako velmi<br />

zdařilou aktivitu OHK i Kontaktního centra. (red)<br />

DílČí KValifiKaCE V ObOru praní a ČištĚní<br />

nahrazuJí nEExiStuJíCí šKOlSKé VzDĚlání<br />

S viceprezidentem a členem předsednictva Asociace prádelen a čistíren Ing. Martinem Adamy o významu<br />

služeb prádelen a čistíren a zařazení oboru Praní a čištění do Národní soustavy kvalifikací.<br />

V jakém stadiu se nyní nachází<br />

zařazení oboru praní<br />

a čištění do národní soustavy<br />

kvalifikací?<br />

Jsme velmi spokojeni, i když cesta<br />

do NSK nebyla vůbec jednoduchá.<br />

Už v říjnu 2006, tedy krátce<br />

po vzniku zákona, jsme si rozdělili<br />

úkoly a začali pracovat na<br />

vytvoření systémů dílčích kvalifikací.<br />

Vypracovali jsme potřebné<br />

hodnotící i kvalifikační standardy.<br />

Stali jsme se členy Sektorové rady<br />

textilního oděvního průmyslu, ve<br />

které naše standardy prošly rozsáhlou<br />

diskusí. Účastnili jsme se nelehkých jednání<br />

se zástupci ministerstev a spolupracovali jsme s Národním<br />

ústavem odborného vzdělávání. Nyní můžeme<br />

s radostí konstatovat, že všechny naše kvalifikace<br />

byly schváleny a formálně zařazeny do registru NSK<br />

pod těmito názvy: Pracovník provozu prádelny, Pracovník<br />

provozu chemické čistírny a provozu mokrého<br />

čištění, Pracovník provozu čistírny usní a kožešin,<br />

Detašér čistírny a prádelny, Pracovník pronájmu prádla.<br />

Jsme tedy v situaci, kdy můžeme začít ověřovat<br />

a vydávat osvědčení o dílčích kvalifikacích.<br />

Jaké výhody vidíte v získávání dílčích kvalifikací<br />

pro pracovníky prádelen a čistíren do<br />

budoucna?<br />

Pro náš obor má systém dílčích kvalifikací naprosto<br />

zásadní význam. Praní textilu patří k nejranějším<br />

činnostem civilizovaného člověka. Chemické čištění<br />

10 www.<strong>komora</strong>.cz<br />

oděvů se jako nová technologie<br />

poprvé objevilo na počátku 19.<br />

století, později s vytvořením systému<br />

učňovského školství v Československu<br />

vznikl i učňovský obor<br />

Chemik prádelen a čistíren, který<br />

existoval desítky let. Společenské<br />

změny po roce 1989 ale tvrdě<br />

dopadly i na učňovské školství.<br />

Učni a kvalifikovaní dělníci schází<br />

ve většině oborů a my žel nejsme<br />

výjimkou. Kvůli nezájmu o rozvoj<br />

odvětví praní a čištění byl nakonec<br />

tento obor úplně vyškrtnut a dnes<br />

neexistuje jediné školské zařízení,<br />

které by vzdělávalo alespoň jednoho jediného učně<br />

v praní nebo čištění. Proto máme za to, že pro nás<br />

jsou dílčí kvalifikace jediným východiskem z této situace.<br />

Vypracovali jsme podrobnou koncepci dalšího<br />

vzdělávání pro pracovníky našich firem, vytváříme<br />

kurzy prádelenského a čistírenského minima, organizujeme<br />

odborné semináře apod. Jsme pořadateli<br />

národních a mezinárodních konferencí CLEAN-<br />

TECH a INTERCLEAN. Nedávno jsme vydali dvě<br />

nové učebnice Prádelenské kapitoly a Čištění oděvů<br />

a textilií. Ale teprve systém dílčích kvalifikací nám<br />

umožňuje konečně vydat oficiální a celostátně platný<br />

písemný doklad o dovednostech, který nahrazuje<br />

neexistující školské vzdělání v našem oboru.<br />

Domníváte se, že je dnes význam služeb prádelen<br />

a čistíren náležitě společensky doceněn?<br />

V žádném případě. Většina lidí se domnívá, že praní<br />

a čištění je obor, ke kterému není třeba žádná kvalifikace.<br />

To je hluboký omyl. Provozy prádelen a čistíren<br />

jsou dnes vybaveny drahými stroji řízenými počítači.<br />

Investice do strojů často dosahují desítek milionů<br />

korun. Pracovníkům denně procházejí rukama textilie<br />

v úhrnné hodnotě stovek tisíců korun. Kapacita<br />

některých prádelen narostla na 10 tun prádla<br />

denně. Takové provozy nejsou žádní „drobečkové“,<br />

ale fungují jako skutečná fabrika. Textilní materiály<br />

a technologie údržby se dynamicky vyvíjejí. Vznikají<br />

nové, tzv. funkční textilie se speciálními programovatelnými<br />

vlastnostmi. To vše klade vysoké nároky<br />

na znalosti a šikovnost našich zaměstnanců. V řetězci<br />

výroba – prodej – zákazník – údržba jsou prádelny<br />

a čistírny vždy na konci, a proto jim často zůstane<br />

v ruce onen pověstný „černý Petr“. Nakonec jsme<br />

to my, kdo se často musí vypořádat s nepravostmi,<br />

které před námi napáchal nekvalitní výrobce.<br />

Jak si stojí tento obor u nás ve srovnání s evropskou<br />

úrovní?<br />

Velmi dobře. I přes všechny obtíže pracujeme mnohdy<br />

s lepší kvalitou než západní Evropa a jsme plně<br />

konkurenceschopní v evropském měřítku. Naše<br />

podniky musí často splňovat ještě přísnější ekologické<br />

normy než v jiných státech EU. Používáme vyspělou<br />

technologii z celého světa, strojový park je ve<br />

všech provozech zcela obnoven. Jsme respektovaným<br />

partnerem v evropském měřítku, účastníme se<br />

mezinárodních konferencí a zahraničních projektů<br />

spolufinancovaných z prostředků EU. (pv)


KOMOra<br />

hOSpODáŘSKá KOMOra<br />

bOJuJE prOti Krizi na StranĚ<br />

pODniKatElů<br />

Cílem Hospodářské komory České <strong>republiky</strong> a zároveň i primárním důvodem její existence je hájení zájmů<br />

podnikatelské veřejnosti v naší zemi. V době, kdy dopady ekonomické krize a následná recese otřásají<br />

ekonomikami celého světa, je tato její role zvláště podstatná.<br />

Globální finanční a hospodářská krize dopadla v posledních<br />

měsících na Českou republiku plnou vahou.<br />

Některé podniky musely omezit výrobu a propustit<br />

část zaměstnanců, jiné musely dokonce i zavřít. Ačkoli<br />

jsou čeští podnikatelé náturou spíše optimisté, je jim<br />

už nyní jasné, že období krize a recese je především<br />

nutné „přežít“ s co nejmenšími škodami.<br />

Pro podnikatele, kteří se dostávají do nových situací<br />

a potřebují poradit s jejich řešením, zřídila Komora<br />

protikrizové telefonické linky při Jednotných kontaktních<br />

místech Hospodářské komory ČR. Proškolení<br />

operátoři jim zde dokážou kvalifikovaně poradit či<br />

nasměrovat k potřebnému řešení.<br />

Aby podnikatelé mohli řešit přechodné problémy způsobené<br />

propadem zakázek či výroby, vyjednává Hospodářská<br />

<strong>komora</strong> ČR se zástupci tuzemských bank<br />

o přístupnosti úvěrů právě pro podnikatele. V reakci<br />

na prohlubující se hospodářskou krizi tak Čes<strong>komora</strong>vská<br />

záruční a rozvojová banka (ČMZRB) letos vyčlenila<br />

asi 2,65 miliardy Kč na záruky za úvěry, které si<br />

podnikatelé berou u bank. Tímto způsobem by měly<br />

být podpořeny úvěry až za 13 miliard Kč.<br />

Hospodářská <strong>komora</strong> dále pořádá diskuse u kulatého<br />

stolu mezi podnikateli a politiky na témata, která<br />

podnikatele v době krize nejvíce pálí. V březnu se tak<br />

například diskutovalo o možnostech úspor energie.<br />

Se zástupci krajských samospráv, obcí a měst, představitelů<br />

Národní ekonomické rady vlády ČR (NERV),<br />

členů Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny<br />

a tuzemských podnikatelů a podnikatelských organizací<br />

zorganizovala Komora kulatý stůl s názvem „Jak<br />

zmírnit dopady hospodářské krize v regionech“, kde si<br />

přítomní vyměnili názory a zkušenosti z podnikatelské<br />

praxe na řešení hospodářské krize v jednotlivých regionech.<br />

Zde také projednávali přijímaná protikrizová<br />

opatření za účelem vypracování dalších kroků, které<br />

by vedly ke stabilizaci existence tuzemských podniků<br />

a udržení co nejvyšší zaměstnanosti v jednotlivých regionech.<br />

Přítomní zástupci se na jednání shodli na základních<br />

opatřeních, která by měla být co nejrychleji realizována<br />

na národní úrovni.<br />

Je jím například zavedení režimu úlevy od DPH u špatných<br />

pohledávek, což je návrh, který by pomohl většině<br />

podniků v tomto složitém období a jeho prostřednictvím<br />

by došlo k změně zákona o DPH tak, aby nebyla<br />

odváděna DPH z nezaplacených pohledávek, i když<br />

s určitým časovým odstupem. Tento režim úlevy od<br />

DPH u špatných pohledávek umožňuje dodavateli<br />

požadovat vrácení DPH uplatněné na výstupu, kterou<br />

již státu zaplatil, jestliže neobdrží po uplynutí určitého<br />

období (zpravidla do 60 dnů) od zákazníka úhradu za<br />

své řádně dodané služby či zboží. Tento systém v určitých<br />

obdobách funguje ve většině členských států EU<br />

již řadu let (Belgie, Německo, Dánsko, Velká Británie,<br />

Rakousko, Francie atd.).<br />

Jako další krok Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong><br />

navrhuje prodloužení podpory v nezaměstnanosti<br />

v mimořádných případech pro hromadně propouštěné<br />

zaměstnance. Na základě žádosti ředitele místně příslušného<br />

úřadu práce, podané před uplynutím podpůrčí<br />

lhůty, rozhodne ministr ve lhůtě určitého počtu dnů<br />

o mimořádném prodloužení podpůrčí doby pro vyplácení<br />

podpory v nezaměstnanosti minimálně o další 3<br />

měsíce, jde-li o zaměstnance, kteří ukončili poslední<br />

zaměstnání v důsledku hromadného propouštění.<br />

S tímto krokem také nepřímo souvisí prosazování politiky<br />

snižování ceny práce. Jedná se zejména o snížení<br />

sazeb sociálního a nemocenského pojištění, které k 1.<br />

1. 2009 významně klesly, a to jak na straně zaměstnanců,<br />

tak na straně zaměstnavatelů. V současnosti jsou<br />

projednávány další návrhy, které by měly cenu práce<br />

ještě snížit. Jde o tolik diskutovaný koaliční návrh slev<br />

na sociální pojištění, který má udržet přijatelnou zaměstnanost.<br />

V neposlední řadě je třeba také zmínit<br />

návrh opoziční ČSSD, která navrhuje výraznější snížení<br />

sociálního a nemocenského pojištění v roce 2010, než<br />

bylo původně plánováno. Hospodářská <strong>komora</strong> všechny<br />

tyto kroky pozoruje, protože se slučují s politikou<br />

snižování ceny práce.<br />

V souvislosti s druhotnou platební neschopností dále<br />

Komora prosazuje maximální zákonné lhůty splatnosti<br />

faktur v obchodně závazkových vztazích. V praxi se<br />

často stává, že řadě subdodavatelů je ze strany státu či<br />

velkých společností zaplaceno až v nejzazších termínech,<br />

což se negativně projevuje na cash flow těchto<br />

firem. V řadě případů je tato splatnost až 6 měsíců.<br />

Nemalou pozornost je třeba věnovat průběžnému financování<br />

jak pro obce a města, tak pro podnikatele.<br />

Dnes mají firmy velký problém s kofinancováním projektů<br />

vzhledem k nedostatku finančních prostředků.<br />

Peníze jim přicházejí až s časovým odstupem příliš<br />

velkým po realizaci projektu.<br />

V období krize, a to zejména na trzích západní Evropy,<br />

kam směřuje cca 80 % českého exportu, je pro české<br />

exportéry rozhodující navazování nových kontaktů<br />

v zahraničí a hledání nových trhů. Hospodářská <strong>komora</strong><br />

České <strong>republiky</strong> ve svých aktivitách odpovídá na<br />

tyto potřeby českých podnikatelů a organizuje pravidelné<br />

podnikatelské mise do zajímavých exportních<br />

destinací. V roce 2008 měli podnikatelé možnost prezentovat<br />

své produkty na následujících trzích: Izrael,<br />

Jordánsko, Egypt, Sýrie, Peru, Kolumbie, Ukrajina, Rumunsko,<br />

Bulharsko, Rusko, Indie, Vietnam, Čína, Řecko<br />

a další. (red)<br />

11


ROZHOVOR<br />

text Petra Vychodilová<br />

Jak v současné době MŠMT podporuje další<br />

vzdělávání, resp. jaká jsou vaše současná témata<br />

a cíle v tomto sektoru?<br />

Těch témat je řada, ale středem našeho zájmu je zejména<br />

Národní soustava kvalifikací. Je to jeden z nástrojů,<br />

který nikoho k ničemu nenutí, ale přináší obrovské<br />

možnosti získat kvalifikaci, kterou potřebujete, abyste<br />

se stali konkurenceschopnějšími a flexibilnějšími na trhu<br />

práce. Mimo toto téma se věnujeme implementaci Strategie<br />

celoživotního učení, nastavení možných úlev či benefitů<br />

při účasti na dalším vzdělávání, jak pro jednotlivce,<br />

tak pro firmy. Na těchto otázkách úzce spolupracujeme<br />

s ministerstvem práce a sociálních věcí a náš společný<br />

koncept je ve smyslu „kdo nepracuje, ten se vzdělává“.<br />

MgR. Jakub STáRek:<br />

„CelOžiVOTNí VZděláVáNí Je důležiTOu<br />

SOuČáSTí žiVOTa POdNikaTele!“<br />

Domněnka, že proces vzdělávání končí vykonáním maturitní<br />

zkoušky nebo převzetím vysokoškolského diplomu, není v dnešní době<br />

rychle se měnící ekonomiky správná. Možností, jak se dále vzdělávat,<br />

se nám nabízí spousty. Díky zákonem zavedené Národní<br />

soustavě kvalifikací si pak můžeme své nabyté dovednosti snadno potvrdit.<br />

O těchto tématech jsme si povídali s Mgr. Jakubem Stárkem,<br />

ředitelem odboru dalšího vzdělávání ministerstva školství,<br />

mládeže a tělovýchovy.<br />

Na jaké problémy sektor dalšího vzdělávání<br />

naráží?<br />

Česká republika tradičně klade důraz na počáteční<br />

vzdělávání – základní, středoškolské a vysokoškolské,<br />

setkáváme se s přístupem, že je nejdůležitější mít vzdělání,<br />

a ne mít kvalifikaci. Lidé mají zakódováno v hlavách,<br />

že dokončením vzdělání se jim uzavírá jedna éra, začínají<br />

pracovat a dál se nepotřebují vzdělávat. Ale tak to není.<br />

V době, kdy se velmi rychle mění ekonomika, už tento<br />

přístup není možný. Naším největším úkolem proto je<br />

přesvědčit občany, že vzdělávání je celoživotní záležitost<br />

a že další vzdělávání je nezbytné. Proces vzdělávání není<br />

uzavřen maturitou, závěrečnou státní zkouškou apod.,<br />

ten proces musí kontinuálně pokračovat!<br />

Nabídka vzdělávacích kurzů se zdá být široká,<br />

ale dá se říct, že je i kvalitní?<br />

Počátkem 90. letech byl systém nastaven velmi liberálně.<br />

My se samozřejmě snažíme zajistit kvalitu dalšího<br />

vzdělávání, zejména když se jedná o finanční prostředky<br />

ze státní pokladny, například z aktivní politiky zaměstnanosti,<br />

a to zejména akreditacemi rekvalifikačních<br />

programů. V ostatních případech a oblastech spoléháme<br />

zejména na systém ověřování a uznávání kvalifikací.<br />

Co jiného než úspěch při vzdělávání ověřený zkouškou<br />

svědčí o kvalitě poskytnutého vzdělání?<br />

Má ČR dostatek vzdělávacích a výcvikových<br />

center pro dospělé?<br />

Určitě ano. Nabídka center je velice široká. My v tuto<br />

chvíli kromě podpory stávající infrastruktury plánujeme<br />

pomoci středním odborným školám, aby se zlepšovaly<br />

v oblasti poskytování dalšího vzdělávání a staly se přirozenými<br />

centry celoživotního učení. Budeme využívat<br />

prostředky Evropského sociálního fondu, aby tyto školy<br />

oslovily i jiné cílové skupiny, než které oslovují vzdělávací<br />

instituce privátního charakteru.<br />

Přinesla současná ekonomická krize vyšší<br />

potřeby dalšího vzdělávání?<br />

Určitě! Před rokem a půl jsme uvažovali o tom, že bychom<br />

měli vzdělávat preventivně ty osoby, které se cítí<br />

ohroženy nezaměstnaností. Tehdy byla nezaměstnanost<br />

kolem 5–6 %. Teď, když zásadně stoupá, se budeme muset<br />

věnovat nejenom těm nezaměstnaným, ale i těm,<br />

kteří by propouštěli ve svých podnicích – zaměstnavatelům,<br />

a investovat právě zde finanční prostředky.<br />

Máme záměr podpořit další vzdělávání jedním rozsáhlým<br />

projektem, který v současné době čítá několik<br />

miliard korun, a ten se bude zaměřovat na jednotlivce.<br />

Poskytneme jim nevratnou finanční podporu na jazykové<br />

kurzy, kurzy počítačových a podnikatelských dovedností.<br />

Chceme tímto oslovit cca 800 tisíc občanů ČR,<br />

a tím i navýšit participaci v dalším vzdělávání. Chceme<br />

přístup k dalšímu vzdělávání usnadnit všem, kteří stále<br />

cítí finanční bariéru, posílit jejich osobní odpovědnost<br />

a nastavit dlouhodobý trend.<br />

Mají lidé o celoživotní vzdělávání obecně zájem?<br />

Jak jsme na tom ve srovnání s evropskou<br />

úrovní?<br />

Účast na dalším vzdělávání je zjišťována pouze jediným<br />

statistickým šetřením pracovních sil, kde se pokládá jediná<br />

otázka, a to jestli jste se v posledních 4 týdnech<br />

účastnil jakéhokoli typu vzdělávání. Za rok 2008 uvedlo<br />

odpověď ANO pouze 5,7 % tázaných! Ostatní státy,<br />

zejména západní Evropa a severské státy, jsou na tom<br />

podstatně lépe. Takže se dá říct, že v této oblasti na tom<br />

nejsme vůbec dobře, což nám nechává potenciál k rozvoji.<br />

To souvisí s tím, co už jsem již zmínil, že je třeba<br />

občany ČR přesvědčit, že počáteční vzdělávání nestačí<br />

a vzdělávat se dál je doopravdy nutností.<br />

12 www.<strong>komora</strong>.cz


ROZHOVOR<br />

Jaká pozitiva vidíte v zavedení Národní soustavy<br />

kvalifikací?<br />

Je to přínosná změna. Češi jsou tak trochu „postiženi“<br />

tím, čemu říkáme „kredenciální efekt“ – mají rádi certifikáty<br />

a různé „papíry v ruce“. Když k něčemu nemáme<br />

„papír“ potvrzený státem, tak máme pocit, že to není<br />

platné nebo plnohodnotné. Stejný pocit mají personalisté<br />

a zaměstnavatelé, kteří stále chtějí vyučené nebo<br />

minimálně rekvalifikované osoby. V tuto chvíli Národní<br />

soustava kvalifikací vytváří systém pro potvrzení vzdělávání<br />

nabytého libovolným způsobem. Přináší do té<br />

tradice „kredence“ nový koncept, který udává současná<br />

evropská společnost, ve světě potřeby rychlé změny<br />

kvalifikace, umožnění jejího rychlého nabytí a uznání.<br />

Národní soustava kvalifikací a zákon č. 179/2006 Sb. jsou<br />

revoluční ve vnímání kvalifikovanosti a zaměstnatelnosti.<br />

Pokud má občan certifikát o tom, že je kvalifikovaný, je<br />

to pro něj jednodušší – zaprvé svoji kvalifikaci snadněji<br />

prokazuje zaměstnavateli, zadruhé ho to samotného<br />

podnítí k vyšší sebedůvěře a třeba i dalšímu vzdělávání.<br />

V jakém stavu se dnes Národní soustava kvalifikací<br />

nachází? Rozšiřují se stále obory dílčích<br />

kvalifikací a počet autorizovaných osob?<br />

V současné době máme schválených ministerstvem<br />

školství 166 dílčích kvalifikací. Předpokládám, že cílový<br />

stav bude daleko vyšší, hrubým odhadem kolem jednoho<br />

tisíce. Přičemž nejvíce jich v tuto chvíli má ministerstvo<br />

zemědělství a ministerstvo průmyslu a obchodu.<br />

Celkově je počet autorizovaných osob, tedy těch komisařů,<br />

kteří mohou zkoušet a udílet certifikáty, osmdesát<br />

dva. A když to propočítáme skrze dílčí kvalifikace, kolik<br />

je uděleno autorizací pro jednotlivé dílčí kvalifikace, tak<br />

jich je celkem 362. V počtu realizovaných zkoušek jsme<br />

zatím na začátku. V tuto chvíli se snažíme významně propojit<br />

systém, aby ta „kredence“, kterou získáte, nebyla<br />

pro vás jen morální odměnou nebo důkazem pro zaměstnavatele<br />

o vaší kvalifikaci, ale aby na základě těchto<br />

dílčích kvalifikací mohli lidé získat například živnostenské<br />

oprávnění nebo mít přístup k některým dalším regulovaným<br />

činnostem. Současně je systém tvořen tak,<br />

aby tyto dílčí kvalifikace byly propojené s Evropským<br />

kvalifikačním rámcem a uznávány na území celé Evropy.<br />

kdo vytváří kvalifikační a hodnotící standardy?<br />

Já prosazuji to, že je nemají vytvářet ani úředníci ministerstev,<br />

ani zaměstnanci škol nebo učitelé, ani odboráři.<br />

Tady se nejedná o žádné smlouvání, jde o reflexi toho,<br />

jak vypadá trh práce a jakou kvalifikaci pro něj potřebuji.<br />

Jedinou možnou odpovědí je, že to jsou zástupci<br />

zaměstnavatelů a experti, kteří jsou jimi nominovaní.<br />

Chceme mít jistotu, že jsou to odborníci.<br />

Jak získávají právnické nebo fyzické osoby<br />

autorizaci?<br />

Každá dílčí kvalifikace má nejen kvalifikační standard,<br />

kde je napsáno, co má ta osoba umět, ale má i hodnotící<br />

standard. Ten popisuje, jak se to, co máte umět, přezkouší.<br />

Většinou toto umění musíte předvést prakticky.<br />

V druhé, metodické části je napsáno, jakou kvalifikaci<br />

má mít daná autorizovaná osoba, tedy zkušební komisař.<br />

O autorizaci si může zažádat jakákoli osoba, která<br />

splňuje požadavky hodnotícího standardu. Všechny<br />

tyto informace můžete nalézt na webových stránkách<br />

Národní soustavy kvalifikací (www.narodnikvalifikace.<br />

cz – pozn. red.).<br />

Jednou z autorizovaných osob je i Hospodářská<br />

<strong>komora</strong>. Jak funguje vaše spolupráce<br />

s komorou?<br />

Nedávno jsme se sešli se zástupci Hospodářské komory<br />

na takovém větším setkání a musel jsem konstatovat,<br />

Novým projektem chceme usnadnit přístup<br />

k dalšímu vzdělávání všem, kteří stále cítí<br />

finanční bariéru.<br />

že to je poprvé, co vidím tak úzkou spolupráci mezi orgánem<br />

státní správy a subjektem, který zastřešuje mnoho<br />

zaměstnavatelů. Ta spolupráce je doopravdy úžasná.<br />

Často říkám, že Národní soustava kvalifikací není pouze<br />

o vytváření kvalifikačních a hodnotících standardů, ale<br />

její podstata spočívá v komunikaci mezi vzděláváním<br />

a světem práce, mezi ministerstvy školství, práce a zástupci<br />

zaměstnavatelů, aby byl vytvořen kanál komunikace<br />

mezi nimi. A ty standardy jsou jenom takovou<br />

dobrou zprávou, že ta komunikace funguje, potvrzením,<br />

že to probíhá a že se pořád něco děje.<br />

Proč by se měli právě členové komory dále<br />

vzdělávat?<br />

Vzdělávat se má každý, ani členové Komory nejsou nestižitelní<br />

nezaměstnaností, takže sami pro sebe by se doopravdy<br />

měli vzdělávat. A proč právě oni? Hospodářská<br />

<strong>komora</strong> je subjektem, který tuto změnu velmi aktivně<br />

přináší. Pokud její členové chtějí, aby tato změna dopadla<br />

dobře, tak sami musejí být dobrým příkladem praxe,<br />

měli by podstupovat ověření kvalifikace dle zákona č.<br />

179/2006 Sb., aby si to sami vyzkoušeli a viděli, jakou<br />

změnu systém přináší a jak procesy probíhají v reálných<br />

podmínkách. Jedině tak se sami stanou nositeli té myšlenky<br />

komplexně.<br />

Je mezi podnikatelským prostředím a vzdělávacím<br />

sektorem soulad?<br />

To je přesně to, čeho se snažíme docílit Národní<br />

soustavou kvalifikací – souladu mezi podnikatelským<br />

prostředím a dalším osobním vzděláváním. Právě tento<br />

projekt zajišťuje soulad mezi světem práce a světem<br />

kvalifikací.<br />

kam by podle vás mělo české školství nyní<br />

směřovat?<br />

Jedinou odpovědí, kterou vám teď mohu dát, je, že ve<br />

srovnání s ostatními státy máme skvělé výsledky prakticky<br />

v celém počátečním vzdělávání (např. úspěšnost<br />

v dosažení středoškolského vzdělávání, nízké procento<br />

předčasně odcházejících ze vzdělávacího systému aj.).<br />

Jediným nedostatkem, který máme, je doopravdy uvědomění<br />

si potřeby dalšího vzdělávání v dospělosti. A to<br />

pokračovat ve vzdělávání po celý život. Přijetí myšlenky,<br />

že ne všechno se naučíme v počátečním vzdělávání, je<br />

ta základní změna, kterou by české školství mělo do<br />

budoucna přivést. Říkat například absolventům středních<br />

škol, že maturitou nic nekončí, že se ještě nenaučili<br />

všechno, že se potřebují vzdělávat dál, aby byli celý život<br />

úspěšní. Základní informací je to, že střední či vysokou<br />

školou proces vzdělání nekončí!<br />

13


inzerce_2<br />

Projektové Poradenství<br />

Projektové Poradenství<br />

HosPodářské komory<br />

České rePubLIky<br />

na tomto místě vás pravidelně informujeme<br />

o dotačních možnostech, které nabízejí programy<br />

spolufinancované z evropských fondů.<br />

aktuálně přinášíme nové informace o výzvách<br />

určených pro podnikatelské subjekty.<br />

operační program Podnikání a inovace<br />

2007 – 2013 (oP PI)<br />

Pro podnikatele realizující své projekty v regionech<br />

ČR mimo hl. m. Prahu je určen OP PI. Přinášíme vám<br />

aktuální přehled novinek a vyhlášených výzev OP PI,<br />

kde existuje možnost předložení registrační žádosti.<br />

Elektronické podávání žádostí: www.czechinvest.org/<br />

eaccount<br />

Školicí střediska – dotace na zajištění kvalitního zázemí<br />

pro realizaci, organizaci a řízení vzdělávání, personálních<br />

činností a dalších aktivit souvisejících s rozvojem<br />

lidských zdrojů. Příjem registračních žádostí je<br />

prodloužen až do 31. 8. 2009.<br />

rozvoj – dotace na nákup nových strojů a technologií,<br />

program je určen jen pro regiony se soustředěnou<br />

podporou státu a oblasti s nadprůměrnou nezaměstnaností.<br />

Příjem registračních žádostí končí 15. 7. 2009.<br />

Progres – podřízený úvěr a finanční příspěvek k podřízenému<br />

úvěru pro podnikatelské záměry. Příjem žádostí<br />

trvá až do konce roku 2009.<br />

Inovace – projekt – dotace na realizaci inovačních<br />

projektů podniků (zejména malých a středních). Příjem<br />

registračních žádostí končí 30. 6. 2009.<br />

Záruka – zvýhodněná záruka a finanční příspěvek<br />

ke zvýhodněné záruce pro investiční projekty malých<br />

a středních podnikatelů. Příjem žádostí trvá až do konce<br />

roku 2009.<br />

další informace najdete zde:<br />

www.mpo-oppi.cz<br />

www.czechinvest.org/programy-podpory<br />

www.cmzrb.cz<br />

konzultace zdarma – kontakty:<br />

www.czechinvest.org/regionalni-kancelare<br />

www.cmzrb.cz/kontakty<br />

operační program Lidské zdroje<br />

a zaměstnanost 2007 – 2013 (oP LZZ)<br />

Nově vyhlášené programy Ministerstva práce a sociálních<br />

věcí ČR (MPSV) určené firmám čelícím současné<br />

nepříznivé ekonomické situaci. Dotace na školení<br />

zaměstnanců a náhrady mezd školených zaměstnanců<br />

v době jejich vzdělávání. Podávání žádostí elektronicky<br />

přes www.eu-zadost.cz.<br />

Školení je šance – termín předkládání žádostí: 23. 3.<br />

2009 – 31. 12. 2009. Žádosti přijímá MPSV.<br />

vzdělávejte se! – termín předkládání žádostí: 23. 3.<br />

2009 – 30. 6. 2011. Žádosti přijímají úřady práce dle<br />

místa výkonu práce zaměstnanců.<br />

další informace najdete zde:<br />

www.mpsv.cz/cs/6565<br />

www.esfcr.cz<br />

educa – dotace na další profesní vzdělávání zaměstnanců<br />

podporované zaměstnavateli, aplikování všech<br />

forem vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb<br />

zaměstnavatelů s důrazem na přípravu na konkrétní<br />

práci/pracovní pozici, tvorba podnikových vzdělávacích<br />

programů pro zaměstnance, příprava podnikových lektorů.<br />

Plánovaná výzva: duben/květen 2009<br />

další informace najdete zde:<br />

www.mpo.cz/dokument56842.html<br />

www.esfcr.cz<br />

dotazy: educa@czechinvest.org<br />

Chcete na svůj<br />

podnikatelský záměr<br />

získat dotaci?<br />

Ale nevíte kde začít? Využijte služby:<br />

Projektové<br />

Poradenství<br />

Vyhledáme vám zdarma možnost podpory vašeho záměru<br />

http://projektoveporadenstvi.<strong>komora</strong>.cz<br />

národní program<br />

Záruky za provozní úvěry – Cílem programu je pomocí<br />

zvýhodněných záruk zachovat malým a středním<br />

podnikatelům přístup k bankovním úvěrům na financování<br />

provozních potřeb a udržet jejich konkurenceschopnost,<br />

zejména v oblasti subdodávek pro realizaci<br />

významných exportních zakázek. Žádosti přijímá Čes<strong>komora</strong>vská<br />

záruční a rozvojová banka, a. s. Je určen<br />

pro podnikatele z celého území ČR včetně Prahy. Příjem<br />

žádostí začal 9. 3. 2009.<br />

další informace najdete zde:<br />

www.cmzrb.cz/tiskove-centrum/archiv-novinek/vyhlaseni-programu-zaruk-za-provozni-uvery<br />

14 www.<strong>komora</strong>.cz


Podnikatelská událost roku 2009<br />

Prestižní setkání podnikatelů a zástupců hospodářských komor<br />

Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong> byla vybrána jako pořadatel<br />

kongresu EUROCHAMBRES, který se letos poprvé koná v Praze.<br />

16. kongres EUROCHAMBRES v Praze<br />

14.–15. května 2009<br />

EUROCHAMBRES je evropská asociace obchodních a průmyslových<br />

komor a tvoří jeden ze základních pilířů podnikatelského zastoupení<br />

u evropských institucí.<br />

To ovšem přináší i minusy: s nedostatkem místa se<br />

potýkají porodnice, jesle i školky. Stále víc rodičů<br />

přemýšlí o propojení kariéry a role matky či otce. Pro<br />

mladé ženy je totiž často nepředstavitelné zůstat<br />

s dítětem tři až čtyři roky doma. Většina jeslí pro<br />

děti PŘIHLAŠTE do tří let byla zrušena a ten zbytek SE! je většinou<br />

naplněn do posledního místečka.<br />

Také zaměstnavatelé tím trpí. Potýkají se s nedostatkem<br />

kvalifikovaných pracovníků a s odchodem ženy<br />

na dlouhou mateřskou musejí vynaložit nemalé úsilí<br />

a finance na hledání a následné zaškolení nového<br />

zaměstnance.<br />

Řešením nastalé situace může být právě firemní<br />

školka!<br />

Zaměstnavatelé se často domnívají, že zřízení<br />

takovéto školky jsou výdaje navíc. Ve skutečnosti jim<br />

však školka šetří peníze. Nedávné studie potvrdily, že<br />

náklady za zaškolení nového pracovníka jsou vyšší než<br />

výdaje spojené s provozem školky.<br />

Speciální<br />

nabídka pro<br />

české firmy!<br />

Školky jako konkurenční výhody<br />

Firemní školky již běžně fungují ve většině zemí<br />

EUROCHAMBRES hájí zájmy 19 milionů členských podniků ze<br />

45 evropských zemí prostřednictvím sítě 2000 regionálních a místních<br />

komor zastoupených 46 národními <strong>komora</strong>mi.<br />

západní Evropy, kde se ukázaly jako velmi výhodné<br />

pro obě strany. Rodiče/zaměstnanci mají pro svého<br />

potomka zaručené místo ve školce (často i pro děti<br />

mladší tří let), která má navíc flexibilní otevírací dobu<br />

přizpůsobenou potřebám rodičů. Vzhledem k tomu, že<br />

jsou zřizovány buď přímo na pracovišti, nebo nedaleko<br />

od něj, nevznikají problémy s dopravou a časové<br />

prodlevy při cestě s dítětem do školky. Rodiče mají<br />

děti poblíž, mohou je navštěvovat, ale zároveň pracovat<br />

i na své kariéře.<br />

Podnik získává nejen loajalitu pracovníků, ale i velmi<br />

recese zajímavou konkurenční na světových výhodu a trzích. nový zaměstnanecký<br />

benefit. Ano, i firemní školky jsou dnes imageovou<br />

záležitostí.<br />

Růžová budoucnost firemních školek v ČR. Fikce,<br />

nebo realita?<br />

Ptáte se, proč jsou firemní školky v Česku takovou<br />

vzácností? Odpověď je jednoduchá. Český stát je totiž<br />

(na rozdíl od většiny zemí západní Evropy) dosud nijak<br />

nepodporuje.<br />

Podle zákona si školku může zřídit každý<br />

zaměstnavatel, který ji na své náklady vybuduje<br />

a zařídí její provoz. Zaměstnanci školky jsou potom<br />

pracovníky firmy, která je zřídila. Druhou možností<br />

je „objednat si školku na klíč“, tedy nechá se zřídit<br />

specializovanou společností, která ji nadále provozuje<br />

na své náklady i riziko.<br />

Zřízení školky tedy nestojí prakticky nic v cestě.<br />

Faktem, který stojí proti zřizování školek, je<br />

daňové zvýhodnění školek, které zatím v ČR chybí!<br />

Zaměstnavatel si nemůže náklady na provoz školky<br />

odečíst z daňového základu. Sazba daně pro právnické<br />

osoby je 20 %, zřízení školky se tedy o 20 % prodraží<br />

oproti situaci, kdy by byly tyto náklady daňově<br />

uznatelné.<br />

Dobrou zprávou je, že ministerstvo práce a sociálních<br />

věcí ve spolupráci s ministerstvem financí již daňové<br />

úlevy pro firemní školky připravuje. Teď tedy nezbývá<br />

než čekat, kdy se situace vyjasní a boomu zřizování<br />

firemních školek nebude stát nic v cestě.<br />

Cílem 16. kongresu EUROCHAMBRES je především sdílení znalostí<br />

a zkušeností komor při podpoře podnikání, hlavním tématem kongresu<br />

je „Podnikání bez bariér“ (v souladu s jednou z priorit českého<br />

předsednictví) v podmínkách globální finanční krize a hospodářské<br />

Kongres EUROCHAMBRES je oficiální doprovodnou akcí českého<br />

předsednictví.<br />

Podrobný program na www.eurochambres2009.eu<br />

Cena: 8.000,- + DPH (členové HK ČR 20% sleva)<br />

(zahrnuje účast na dvoudenním zasedání Kongresu<br />

a vstup na společenský večer s programem na Žofíně)<br />

inzerce_210x297.indd 1 8.4.2009 16:48:47


text Petra Vychodilová<br />

FOtO Ondřej Hošt<br />

Zdeněk StejSkal:<br />

„každý rukopiS, který jSme<br />

dopoSud vydali, je unikátní!“<br />

rozhovor<br />

16 www.<strong>komora</strong>.cz


Kvalita, exkluzivita, atraktivita, prestiž. To jsou slova, která charakterizují<br />

vydavatelský počin Archy 90. Jejich faksimile, knihy co nejvěrohodněji napodobující<br />

originální rukopisy stovky let staré, jsou vydány s precizností, kterou oceňují<br />

zákazníci z celého světa. Faksimile vydávané Archou 90 jsou světovým unikátem, nejen<br />

samotným obsahem rukopisů, ale také kvalitou tisku, knihařského zpracování<br />

a limitovaným nákladem. Jejich exkluzivitu nám v rozhovoru přiblížil jednatel a spoluvlastník<br />

vydavatelství a nakladatelství ARCHA 90 Zdeněk Stejskal.<br />

představte prosím svoje vydavatelství. jaké knihy<br />

vydáváte a jak si stojíte na trhu?<br />

Archa 90 je vydavatelství, které vydává faksimile. Na<br />

začátku stál nápad jednoho našeho společníka, že<br />

bychom mohli vydat Velislavovu bibli. Všichni jsme<br />

na něj překvapeně koukali, co že to vůbec je. (směje<br />

se) Když jsme tuto knihu vydali ve 199 výtiscích pro<br />

český trh, po 17 dnech jsme zjistili, že jsou všechny<br />

výtisky v Česku vyprodané, a tak jsem udělali dotisk<br />

pro celý svět, dalších 600 výtisků. Dnes Archa 90<br />

znamená společnost, která se jako jediná v ČR a vůbec<br />

ve východní Evropě zabývá nakladatelskou činností<br />

faksimile. Faksimile jsou knihy co nejvíce podobné<br />

originálům, a to volbou materiálu, ruční prací, správnou<br />

a přesnou knihařinou a vazbou. Faksimile musí<br />

být na takové úrovni, aby byla co nejvěrohodnější<br />

a nejpodobnější originálu. Co se týká postavení ve<br />

světě, tak Archa 90 patří mezi nejuznávanější vydavatele<br />

faksimile. Když jezdíme na světové veletrhy,<br />

naše knihy sklidí vždy největší ohlas a zájem. Máme<br />

poměrně dost zákazníků z Asie, hlavně z Japonska,<br />

z východního trhu pak z Ruska a Ukrajiny. Samozřejmě<br />

současná hospodářská krize dost přibrzdila objednávky<br />

ze zámoří. Z Kanady a USA chodí nyní objednávky<br />

jen zřídka, ale z Evropy a Asie máme dost nových<br />

objednávek.<br />

Co znamená název archa 90?<br />

Jeden ze společníků a mozků tohoto projektu pan Moravec<br />

měl v minulosti firmu, která se takto jmenovala.<br />

Je to jeho nostalgie, na kterou jsme v případě názvu<br />

naší společnosti přistoupili.<br />

v čem spočívá exkluzivita edice miraculum octavum<br />

mundi (osmý div světa) a jaké knižní skvosty jste<br />

v rámci této edice vydali?<br />

Na to mám komplikovanější odpověď. Všechny<br />

rukopisy musejí být nejdříve velice pečlivě vybrány.<br />

Netvrdím, že některá z našich knih je méně či více<br />

úspěšná, ale na některé tituly jsou větší odezvy.<br />

spatřuje světlo světa, je prvním leporelem na světě. To<br />

je skutečný unikát! Je to kniha z 16. století z období<br />

Mexika, než bylo dobyto Španěly. Originální rukopis<br />

je na zvířecí kůži a my si dovolujeme přivést na svět<br />

první faksimile, které bude také na zvířecí kůži! Skutečně<br />

jsme první na světě, kdo se vůbec odváží udělat<br />

faksimile na zvířecí kůži!<br />

jakými dalšími unikáty a zajímavostmi, mimo zmíněnou<br />

zvířecí kůži, se vaše knihy pyšní?<br />

Codex Bodley jako rozložené leporelo má kolem šesti<br />

metrů! Každá naše kniha je svým způsobem luxusně<br />

a originálně balena. Například Horae principii de<br />

Rohan je v úžasné dřevěné krabici. Ke knize jsou dodávány<br />

rukavičky. Každá kniha, kterou jsme vydali, má<br />

svoje číslování. Je v ní notářský zápis o počtu výtisků,<br />

tím je zaručena ta exkluzivita. Garantujeme daný<br />

počet výtisků a dotisk neděláme, protože tím bychom<br />

zlomili vaz sami sobě. Codex Bodley budeme balit do<br />

pouzder ze zvířecí kůže, takže bude mít opět originální<br />

a luxusní balení. Zajímavostí je i to, že naši stálí<br />

zákazníci, kteří už vlastní nějakou naši knihu s určitým<br />

číslem, si u nového titulu vyžadují to samé číslo, aby<br />

měli řekněme celou sérii knížek pod jedním číslem.<br />

jaký je váš unikátní náklad knih?<br />

Všechny knihy vydáváme v nákladu 868 výtisků pro<br />

celý svět.<br />

přibližte mi proces, než takovou knihu vydáte. kde<br />

získáváte přístup k originálním rukopisům?<br />

K tomu, abychom nějaký rukopis mohli vydat, musíme<br />

jednat s danou institucí, která rukopis vlastní. V případě<br />

Velislavovy bible a Horae principii de Rohan jsou<br />

originály uloženy v Národní knihovně v Klementinu.<br />

My si musíme koupit práva, abychom knihu mohli<br />

vydat. Pokud daná kniha není digitalizovaná, tak ji<br />

musíme nejdříve zdigitalizovat. Následně dostaneme<br />

digitální data – na nich trávíme stovky až tisíce hodin<br />

v DTP studiu, aby se vychytaly ty nejmenší odchylky<br />

tento rukopis kvůli nám vyndali na světlo po 52 letech.<br />

Toto jsou takové střípky a perličky, které z našich<br />

knih dělají světové unikáty.<br />

k takové precizní kvalitě vydávaných knih jistě<br />

musíte mít dokonalé tiskařské zázemí… kde knihy<br />

tisknete?<br />

Dobrá otázka. Veškerou knihařinu, výrobu, produkci<br />

atd. provádíme na Moravě. A to z toho důvodu, že<br />

jeden ze společníků, Rudolf Kalovský, tam vlastní nemalou<br />

tiskárnu Katos. U něj se všechny knihy tisknou<br />

a vážou. Všechny knihy děláme sami.<br />

kdo jsou vaši zákazníci?<br />

Jsou to lidé, kteří mají rádi jedinečnost, mají určitý historický<br />

přehled, lidé, kteří rádi investují své prostředky<br />

do knih, jsou to významní podnikatelé, manažeři,<br />

nejen z České <strong>republiky</strong>, ale i z celého světa.<br />

jak pak funguje prodej?<br />

Naše knihy nejsou k vidění nikde na pultech. Pouze<br />

v Luxoru na Václavském náměstí máme knihy vystaveny,<br />

jinak se knihy objednávají pouze přes internet. Cílová<br />

skupina, která se o knihy zajímá, nás na internetu<br />

bez problémů najde. Naše knihy se dostávají do rukou<br />

významných politických představitelů. První výtisk<br />

tradičně na audienci obdrží pan prezident Klaus. Velislavovu<br />

bibli i Horae principii de Rohan dnes vlastní<br />

i papež Benedikt XVI. Jemu jsem v prosinci 2008<br />

osobně předal Velislavovu bibli a v únoru u něj byl<br />

na audienci ministr Pospíšil a přivezl mu vzácný dar<br />

v podobě Horae principii de Rohan. To, že jsou takto<br />

společensky významní lidé vlastníky našich knih, nám<br />

přidává na prestiži, čemuž jsem velmi rád.<br />

pozastavme se u toho setkání s papežem Benediktem<br />

Xvi. jak jste se k němu vůbec dostal a jak<br />

setkání probíhalo?<br />

V září loňského roku jsme na Svatováclavské pouti<br />

darovali Velislavovu bibli kardinálu Vlkovi a touto<br />

„Jako první na světě vydáváme faksimile na zvířecí kůži.“<br />

Snažíme se nepodléhat tlakům institucí, které po nás<br />

chtějí určité knihy vydat, musíme pečlivě zvážit, který<br />

rukopis vydáme. Naší činností se snažíme obnovit kulturní<br />

památky, ale zároveň musíme myslet na to, aby<br />

se knihy dobře prodávaly. Každý rukopis, který jsme<br />

doposud vydali, je svým způsobem unikátní.<br />

Velislavova bible je první komiks na světě. Kniha<br />

obsahuje 747 ilustrací a doopravdy je to spíš komiksový<br />

příběh. Horae principii de Rohan (Kniha hodinek<br />

knížete de Rohan) je kniha zvláštním tím, že ji u nás<br />

v Česku zanechal rod Rohanů na zámku Sychrov. Knihy<br />

hodinek obecně byly v době 15.–16. století tvořeny<br />

pro šlechtu a knížata, byly velice bohatě iluminované,<br />

zdobené zlatem. Takové knihy vypovídaly o bohatství<br />

svých majitelů. Každý šlechtic měl svoji knihu<br />

hodinek. Tato kniha pro nás byla dost náročná po<br />

stránce výrobní, strávili jsme na ní více než 6 měsíců<br />

práce, než jsme ji vydali. Codex Bodley, který zrovna<br />

a kniha byla co nejvíce přiblížena originálu. Následně<br />

probíhají tiskařské zkoušky. Například u Horae<br />

principii de Rohan to bylo 21 zkoušek, a to z toho<br />

důvodu, že originál na určitých místech obsahuje<br />

práškové zlato. My jsme našim zákazníkům chtěli tuto<br />

knihu přinést v co nejvěrohodnější kopii, a tak jsme na<br />

stejná místa, kde je v originále zlato, vnášeli speciální<br />

emulzi s práškovým zlatem. Když po knize přejedete<br />

rukou, je to na dotek cítit. Důležité je zmínit i vazbu.<br />

Vše je ruční práce. Konkrétně u Horae principii de<br />

Rohan trvala vazba jedné knihy čtyři dny! U dalšího<br />

titulu – Codex Bodley – byl ten proces jiný. Když jsme<br />

byli na veletrhu v Londýně s Velislavovou biblí, tak<br />

si naší precizní knihařské práce všimla oxfordská<br />

univerzitní knihovna, která rukopis Codex Bodley<br />

vlastní, a oslovili nás, zda bychom s nimi tento rukopis<br />

nevydali. Jsme prvním vydavatelem na světě, s kým<br />

Oxford dělá faksimile. Dokonce jsme se dozvěděli, že<br />

cestou, tedy přes něj, šla kniha až k papeži, který si<br />

nás následně pozval k osobnímu setkání. To setkání<br />

s papežem byl velký zážitek, není to událost na každý<br />

den. Jsem rád, že se mi to poštěstilo. Už samotný<br />

Vatikán na člověka dolehne. Strávit několik minut<br />

s papežem bylo nezapomenutelné. Podle jeho reakcí<br />

jsem přesvědčen, že jej kniha zaujala. Přes příkaz jeho<br />

lidí, že mám knihu předat otevřenou, jsem mu knihu<br />

podal zavřenou. Udělal jsem to záměrně, abych viděl<br />

jeho reakci, až knihu otevřu. Nechtěl jsem ho připravit<br />

o to překvapení. (směje se) Když jsem knihu otevřel,<br />

papež po ní ihned sáhnul a zajímal se o její původ,<br />

historii a podobně.<br />

dá se vůbec vyčíslit, jaká je hodnota originálních<br />

rukopisů, tedy předloh vašich knih?<br />

Vím, že hodnota originálu Velislavovy bible se pohybuje<br />

kolem 750 milionů korun. Neznám přesnou<br />

17


„Naše knihy<br />

vlastní prezident<br />

Václav Klaus<br />

i papež<br />

Benedikt XVI.“<br />

hodnotu Horae principii de Rohan, ale tipuji, že se pohybuje<br />

v řádech stovek milionů korun, u Codex Bodley<br />

ještě výše někde u hranice jedné miliardy korun.<br />

a za jakou cenu pak prodáváte vaše faksimile?<br />

Co se týče našich knih, tak cena Velislavovy bible je<br />

dnes 199 tisíc korun, Horae principii de Rohan prodáváme<br />

za cenu 74 900 korun a Codex Bodley, který<br />

začneme brzy prodávat, bude stát 84 900 korun.<br />

jak své knihy zákazníkům doručujete?<br />

Velislavovu bibli jsme zpočátku zasílali poštou, ale brzy<br />

jsme od toho ustoupili, protože pošta knihy mnohokrát<br />

předala s potlučenými rohy nebo jinak poškozené a navíc<br />

takto cenné zboží, které stavíme na úroveň luxusu,<br />

je vhodné předávat osobně. A tak nyní knihy skutečně<br />

předáváme osobně, a to i zahraničním zákazníkům, za<br />

kterými cestujeme, abychom jim je mohli předat.<br />

je na trhu o takové knihy stále zájem?<br />

Není to tak, že by se ty knihy rozprodaly hned. Z toho<br />

prvního nákladu 69 kusů Velislavovy bible, který byl<br />

na ručním papíře a prodává se za cenu 199 tisíc korun,<br />

nám zbývá ještě několik málo kusů. Pak máme k prodeji<br />

ještě několik výtisků, které nebyly na ručním papíře,<br />

a ty se prodávají levněji – za 49 tisíc korun. Naše<br />

konkurence, která je ve Španělsku na trhu už 12 let,<br />

prodává takovou knihu obdobného nákladu v průměru<br />

pět let. My, když budeme pokračovat svým tempem,<br />

vyprodáme Velislavovu bibli v nákladu 868 výtisků za<br />

rok a půl! Myslím ale, že jsme pořád ještě na začátku.<br />

Dělat masmediální kampaň našim knihám v žádném<br />

případě nechceme a nebudeme, protože naše cílová<br />

skupina je jiná, než abychom je chytali marketingovými<br />

taháky, takže musíme svůj marketing dělat uvážlivěji<br />

a pomaleji. Je to časově mnohem náročnější způsob.<br />

Než zachytíme všech 868 zákazníků, tak to nějaký čas<br />

potrvá.<br />

na jakých zahraničních trzích působíte?<br />

Nejvíce zákazníků máme jednoznačně z Japonska.<br />

Dále bych to viděl na Španělsko, to jsou trhy pro nás<br />

nejzajímavější.<br />

Účastníte se i různých knižních veletrhů, naposledy<br />

Frankfurtského knižního veletrhu v říjnu 2008. jak<br />

jste na něm zapůsobili? měli o vás lidé zájem?<br />

Frankfurt moc úspěšný nebyl a dokonce uvažujeme,<br />

zda se jej vůbec budeme účastnit příště. Nejkladnější<br />

reakce máme v Londýně a Tokiu. Letos pojedeme prvně<br />

do Buenos Aires, někdy na přelomu května a června<br />

pak do Mexika – představit Codex Bodley a zúčastnit se<br />

nějakého tamějšího veletrhu. Jsem zvědavý, jaké reakce<br />

tam Codex vyvolá.<br />

Co v současné době připravujete, na co se mohou vaši<br />

zákazníci těšit?<br />

V současné době už jsme vydali tři knihy a na podzim<br />

chystáme další dva rukopisy. V září bychom chtěli vydat<br />

Kutnohorskou bibli, máme už podepsaná práva a už na<br />

ní pracujeme. A v listopadu pak chceme vydat Liber Viaticus.<br />

Do budoucna máme přání vydat vždy v jednom<br />

roce jednu knihu ze zahraničí a jednu knihu českou. Za<br />

rok 2009 je tou zahraniční Codex Bodley z Mexika, na<br />

rok 2010 už vedeme jednání se zahraničními institucemi,<br />

tak uvidíme, který rukopis vybereme.<br />

pokud by měli čtenáři tohoto rozhovoru zájem prohlédnout<br />

si vaše knihy, pak mají jedinou možnost na<br />

václavském náměstí v luxoru?<br />

Buď tam, anebo u nás v sídle Archy 90. Knihy jsou<br />

k vidění v našem zasedacím sále. Lidé mohou přijít<br />

a prohlédnout si je. Plánujeme také to, že bychom<br />

naše faksimile stabilně vystavovali. Jednáme s jednou<br />

institucí o výstavě našich knih v jejich sídle v centru<br />

Prahy, kam by se je mohli přijít prohlédnout nejen Češi,<br />

ale také turisté. Snad se nám tuto stálou expozici podaří<br />

zařídit.<br />

mimo archu 90 jste také spolumajitelem reklamní<br />

agentury dorland. Čím se tato agentura zabývá?<br />

Dorland je fullservisová reklamní agentura. Z českých<br />

reklamních agentur patří mezi největší a nejsilnější.<br />

Pracujeme na tom 16 let a náš full servis je kompletní:<br />

marketingový, reklamní, mediální služby.<br />

jak zvládáte skloubit práci pro obě tyto firmy?<br />

Tato práce jde skloubit, a to jen díky tomu, že v Dorlandu<br />

působí výkonná ředitelka, která řídí poměrně<br />

kvalitně chod celé agentury, a ta agenda nepadá na<br />

moji hlavu. Jsem rád, že tomu tak je, protože by mě ta<br />

agenda ani nebavila. V Arše 90 máme prokuristu a člověka,<br />

který procesuje veškeré účetní a papírové věci,<br />

řídí celou agendu. To jsou záležitosti, které mi usnadňují<br />

práci a umožňují věnovat se oběma firmám naplno.<br />

knihy vydané archou 90<br />

Velislavova bible<br />

Obrazový rukopis – nejobsáhlejší ve středověké<br />

střední Evropě – vznikl kolem poloviny 14.<br />

století z podnětu Velislava, který je vyobrazen<br />

jako klečící před sochou sv. Kateřiny, patronky<br />

teologů a filozofů. Jedná se o mimořádnou<br />

památku gotického umění, ale i o přesvědčivý<br />

doklad české i evropské středověké křesťanské<br />

duchovnosti.<br />

Horae principii de Rohan<br />

Kniha hodinek knížete de Rohan – dílo z roku<br />

cca 1500 můžeme považovat za ztracený<br />

rukopis knížete Rohana, jehož rod strávil část<br />

života v českých zemích. Jedná se o bohatě<br />

iluminovaný rukopis, náboženské texty, přesněji<br />

jakýsi „návod“ pro středověkého člověka, jak se<br />

během dne a roku správně modlit.<br />

Codex Bodley<br />

Středověký mexický rukopis. Jedná se o genealogii<br />

čili rodokmeny vládnoucích vrstev<br />

předkolumbovských národů Mexika. Vyskytují<br />

se v něm Toltékové, ale i Mixtékové, Aztékové<br />

a některé okrajové jazykové skupiny z různých<br />

městských států.<br />

rozhovor<br />

18 www.<strong>komora</strong>.cz


mimosoudní řešení sporů<br />

mimosoudní řešení sporů<br />

se ujalo, více než dvě<br />

třetiny případů řeší<br />

Hospodářská <strong>komora</strong><br />

O mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, které může zúčastněným stranám ve srovnání se soudní cestou<br />

ušetřit čas i finanční prostředky, je stále větší zájem. Kontaktní místa po celé ČR řešila poslední rok celkem<br />

1 570 takových případů, 1 420 z nich již bylo dokončeno. Nejčastějším předmětem sporů jsou neuznané<br />

reklamace a neakceptování práva na odstoupení od smlouvy.<br />

Vzhledem ke zjevnému úspěchu tohoto projektu<br />

bude Hospodářská <strong>komora</strong> iniciovat další podobné<br />

společně aktivity s ministerstvem průmyslu a obchodu<br />

v této oblasti i v dalších letech.<br />

jak mimosoudní řešení spotřebitelských<br />

sporů šetří čas i peníze?<br />

Mimosoudní řešení sporů umožňuje úspěšně řešit<br />

spory mezi spotřebiteli a podnikateli mimo klasickou<br />

soudní cestu, která je obvykle dlouhá a nákladná.<br />

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů je celosvětově<br />

považováno za rychlý, levný a vhodný způsob<br />

vyřešení nároku spotřebitele. Řešení sporů touto<br />

cestou je založeno na dobrovolné účasti obou stran,<br />

objektivitě a nestrannosti řízení. Spory se vedou za<br />

účasti neutrální třetí strany, a to v rámci mediace<br />

nebo rozhodčího řízení. Řízení nemůže být zahájeno,<br />

pokud již byl podán podnět, soudní žaloba, nebo<br />

jiný zákonný prostředek k uplatnění práv v téže věci,<br />

nebo podnět zjevně není oprávněný, nebo strana podávající<br />

podnět svá práva neuplatnila u protistrany.<br />

jak postupovat?<br />

1. navštivte kontaktní místo<br />

Zde poškozený získá potřebné informace o alternativních<br />

možnostech, kterými může spor řešit, tedy<br />

prostřednictvím tzv. mediace nebo rozhodčího řízení.<br />

Spotřebitel, případně podnikatel, se může obrátit<br />

na kontaktní místo, a to osobně, poštou nebo elektronicky<br />

prostřednictvím formuláře, v němž popíše<br />

svoji stížnost spolu s informací, zda preferuje mediaci<br />

nebo arbitráž. Pracovník kontaktního místa poté<br />

doručí stížnost druhé straně, která má 15 dnů na<br />

vyjádření. Ani jedna ze stran sporu v této fázi neplatí<br />

žádné poplatky.<br />

2. mediace<br />

Ve chvíli, kdy se obě strany shodnou na řešení sporu<br />

prostřednictvím mediace, která je bezplatná, určí<br />

si nezávislého mediátora, který se obě strany snaží<br />

dovést k dohodě. Mediační dohoda je následně zapsána<br />

do závazné smlouvy, která projevuje reálnou<br />

vůli stran a je právně vymahatelná.<br />

3. arbitráž<br />

V případě neúspěšné mediace může kterákoliv ze<br />

stran požádat o rozhodčí řízení, které se bude konat<br />

u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR<br />

a Agrární komoře ČR. O rozhodčí řízení nakonec<br />

jedna nebo druhá strana může požádat již ve chvíli<br />

podání stížnosti a k jeho zahájení je pak potřeba<br />

souhlasu obou zúčastněných stran. Výsledkem řízení<br />

je nález rozhodce, který je po uplynutí lhůty k plnění<br />

soudně vykonatelný – je tedy zajištěna rychlá<br />

vymahatelnost práva. V této fázi zaplatí navrhovatel<br />

rozhodčímu soudu poplatek 800 Kč.<br />

nejčastější předmět a oblasti sporů<br />

Nejčastějším charakterem sporů jsou neuznané reklamace<br />

a neakceptování práva na odstoupení od<br />

smlouvy v případech tzv. podomních prodejů apod.,<br />

neprovedení prací v rámci smluv o dílo – různé řemeslné<br />

práce apod. V poslední době se objevují stížnosti<br />

na služby poskytované cestovními kancelářemi<br />

a jejich postup při vyřizování reklamací.<br />

Kontaktní místa, která nabízejí možnost využití<br />

mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, se<br />

nacházejí ve všech krajích České <strong>republiky</strong>. Třináct<br />

z nich provozuje Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong>,<br />

8 jich provozují spotřebitelské organizace.<br />

„aktuální seznam kontaktních míst s adresami<br />

včetně dalších informací o mimosoudním<br />

řešení spotřebitelských sporů je k nalezení na<br />

adrese http://adr.<strong>komora</strong>.cz“ (red)<br />

20 www.<strong>komora</strong>.cz


18. 4.<br />

Den otevřených<br />

dveří.<br />

Akční ceny,<br />

možnost<br />

individuálních<br />

slev.<br />

www.bytykbely.cz Dokončení červen 2009 www.bytykbely.cz<br />

Hrubá stavba dokončena<br />

• klidná lokalita Prahy 9 - Kbely<br />

• 190 bytů v 8 vilových domech<br />

• 1+kk až 5+kk, 36 m 2 až 119 m 2<br />

tel.: +420 286 581 200 mob.: +420 777 847 651


NovéZak<br />

NÁRODNÍ PODNIKATELSKÁ PORADNA<br />

NÁRODNÍ PODNIKATELSKÁ<br />

PORADNA<br />

Každodenní podnikání staví člověka před mnoho problémů a otázek. Některé z nich se<br />

dají vyřešit snadno, jiné vyžadují sofistikovanější přístup. A právě pro ně je připraven tým<br />

odborníků z Informačního místa pro podnikatele. Bezplatně poskytují podnikatelům všechny<br />

informace potřebné pro zahájení a provoz jejich podnikání.<br />

MY VÁM<br />

POMÁHÁME...<br />

Rád bych podal žádost do dotačního programu<br />

Ministerstva průmyslu a obchodu Operační program<br />

Podnikání a inovace. Jaký je rozdíl mezi Registrační<br />

žádostí a Plnou žádostí a jaké náležitosti mají obsahovat?<br />

O.A., Klatovy<br />

Odpověď:<br />

Registrační žádost (RŽ)<br />

RŽ obsahuje pouze základní informace o projektu: název dotačního<br />

programu, název projektu, název a sídlo žadatele, jméno<br />

jednatele, kontakty na fi rmu, obory ekonomické činnosti<br />

fi rmy, místo realizace projektu, předběžná představa o délce<br />

trvání projektu, předběžná představa o celkové výši rozpočtu<br />

a stručný popis projektového záměru, čestná prohlášení žadatele<br />

o bezdlužnosti atp. K registrační žádosti se vyplňuje<br />

ještě tzv. fi nanční výkaz (účetní výsledky za poslední 2 uzavřené<br />

roky), který je důležitý pro posouzení fi nančního zdraví<br />

žadatele.<br />

Po odeslání RŽ získá žadatel od agentury CzechInvest vyjádření,<br />

zda může podat Plnou žádost, a jeho výsledkem je získání<br />

tzv. vysvědčení neboli „ratingu“, který může využívat po dobu<br />

jednoho roku. Informaci o výsledku obdrží nejdéle do dvou<br />

týdnů po odeslání RŽ elektronicky prostřednictvím aplikace<br />

eAccount. V případě, že je RŽ přijata agenturou CzechInvest,<br />

je žadateli oznámen datum pro vznik způsobilých výdajů (od<br />

tohoto data mohou být výdaje vynaložené v souvislosti s projektem<br />

považovány za uznatelné) a lhůtu pro předložení Plné<br />

žádosti.<br />

Plná žádost (PŽ)<br />

PŽ se předkládá do stanovené lhůty se všemi potřebnými náležitostmi,<br />

kterými jsou:<br />

Jak nás kontaktovat?<br />

Požádat o radu můžete hned několika<br />

způsoby:<br />

• zapsat do formuláře na portálu<br />

http://poradna.<strong>komora</strong>.cz<br />

• zaslat na e-mail office@<strong>komora</strong>.cz<br />

• zatelefonovat na číslo 266 721 300<br />

• osobně konzultovat na některém<br />

z Jednotných kontaktních míst<br />

Hospodářské komory České <strong>republiky</strong><br />

v jednotlivých krajích - podrobnosti<br />

a kontaktní údaje viz<br />

http://jkm.<strong>komora</strong>.cz<br />

22 www.<strong>komora</strong>.cz<br />

• základní údaje uvedené v RŽ (údaje z RŽ<br />

se automaticky načtou do PŽ)<br />

• podrobné informace o projektu – přesný<br />

časový harmonogram a rozpočet projektu,<br />

podrobný popis obsahu, cílů a výsledků<br />

projektu<br />

• základní údaje o poradenském subjektu<br />

(pokud jej žadatel využívá)<br />

• horizontální ukazatele<br />

• závazné a monitorovací ukazatele<br />

• prohlášení a závazky žadatele<br />

Přílohy PŽ:<br />

• fi nanční realizovatelnost projektu (FRP) –<br />

elektronický formulář, který je k dispozici<br />

v aplikaci eAccount<br />

• podnikatelský záměr – elektronickou verzi<br />

podnikatelského záměru v předepsané<br />

struktuře, vypracovanou studii v předepsaném<br />

formátu žadatel zašle společně s PŽ<br />

prostřednictvím aplikace eAccount<br />

V některých programech OPPI může být vyžadováno<br />

ještě něco navíc, což vždy stanoví tzv. Výzva.<br />

Obsah RŽ je stejný, mohou se však lišit požadované<br />

přílohy v PŽ v závislosti na typu programu.<br />

Kolik je třeba peněz k založení společnosti<br />

s ručením omezeným? Je možné rozdělit<br />

první vklad do více částí?<br />

D. B., Náchod<br />

Odpověď:<br />

Založení a vznik obchodní společnosti upravuje<br />

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.<br />

Výše základního kapitálu společnosti musí činit<br />

alespoň 200 000 Kč, přičemž vklad společníka<br />

musí činit minimálně 20 000 Kč. Výše vkladu může<br />

být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně,<br />

musí však být dělitelná na celé tisíce. Mají-li být<br />

poskytnuty nepeněžité vklady na splacení vkladu,<br />

musí být ve společenské smlouvě nebo v písemném<br />

prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení<br />

o převzetí vkladu uveden předmět nepeněžitého<br />

vkladu a částka, kterou se započítává na vklad<br />

společníka.<br />

Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního<br />

rejstříku musí být splaceno celé emisní<br />

ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno<br />

nejméně 30 %. Celková výše splacených peněžitých<br />

vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých<br />

vkladů musí však činit alespoň 100 000 Kč.<br />

Je-li však společnost založena jedním zakladatelem,<br />

musí být její základní kapitál splacen v plné výši.<br />

Společník, který nesplatil vklad před podáním<br />

návrhu na zápis, je povinen splatit vklad za podmínek<br />

a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě,<br />

nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti<br />

nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo<br />

k novému vkladu. Této povinnosti nemůže být<br />

společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního<br />

kapitálu prominutím dluhu. Jednatelé oznámí<br />

rejstříkovému soudu bez zbytečného odkladu<br />

splacení celého vkladu každého společníka.<br />

Přišli jsme o několik zakázek a nemám<br />

tak dostatek práce pro všechny své<br />

zaměstnance. Situace by se měla zlepšit<br />

ve druhé polovině roku. Mohli byste mi<br />

doporučit nějaké řešení na toto přechodné<br />

období?<br />

A. Č., Pelhřimov<br />

Odpověď:<br />

Vámi nastíněný problém by mohl spadat pod tzv.<br />

částečnou nezaměstnanost, jež je upravena v §209<br />

zákoníku práce. Jde vlastně o překážku v práci na<br />

straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nemůže<br />

přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní<br />

pracovní doby z důvodu dočasného omezení<br />

odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky<br />

po jím poskytovaných službách. Upraví-li dohoda<br />

mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací<br />

výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci,<br />

může náhrada mzdy zaměstnanců činit<br />

nejméně 60 % průměrného výdělku nebo, v případech<br />

zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová<br />

organizace, může tento podat návrh, aby úřad<br />

práce rozhodl na základě podkladů zaměstnavatele<br />

o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování<br />

náhrady mzdy v nižší částce. Jestliže úřad práce<br />

o existenci důvodů částečné nezaměstnanosti<br />

rozhodne, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve<br />

výši 60 % průměrného výdělku po dobu, kterou<br />

úřad práce v rozhodnutí určí, nejdéle však po<br />

dobu 1 roku. Tímto způsobem jako zaměstnavatel<br />

můžete ušetřit část mzdových nákladů a zaměstnanci<br />

nepřijdou o práci.


Nevěříme, že nemáte zájem<br />

o nové obchodní příležitosti!<br />

www.novezakazky.cz<br />

JIMARO, s.r.o., Arne Nováka 8, 602 00 Brno<br />

tel./fax: (+420) 541 215 610, e-mail: info@novezakazky.cz / www.novezakazky.cz<br />

Server je projekčně konzultován a spolufinancován Jihomoravským krajem.<br />

15<br />

NovéZakázky_inzerce KomoraCZ_ .4.indd 1 24.3.2009 13:42:46


CZECHSKILLS 2009<br />

CZECHSKILLS 2009 v pLném proudu:<br />

ČESKá rEpubLIKa má první<br />

nomInované na mEZInárodní<br />

SoutěžE EuroSKILLS 2010<br />

pro obor ELEKtrIKář<br />

První nominovaní účastníci vzešli ze soutěže<br />

CzechSkills 2009 v oboru Elektrotechnické technologie,<br />

která se uskutečnila v prostorách Střední<br />

školy Centrum odborné přípravy technickohospodářské<br />

z Prahy 9, která soutěž pořádala spolu<br />

s Hospodářskou komorou České <strong>republiky</strong>, Českým<br />

svazem zaměstnavatelů v energetice, Asociací<br />

energetického a elektrotechnického vzdělávání<br />

a Magistrátem hl. m. Prahy. Hlavním partnerem<br />

soutěže CzechSkills se stala společnost Legrand,<br />

s. r. o., sponzorem společnost Draka Kabely, s. r. o.<br />

Soutěž CzechSkills byla uspořádána v rámci již čtrnáctého<br />

ročníku celostátní přehlídky odborných<br />

dovedností žáků energetických a elektrotechnických<br />

škol. Nominační výběr na mezinárodní soutěže<br />

v odborných dovednostech EuroSkills 2010<br />

byl prováděn v těchto dvou oborech: Mechanik silnoproudých<br />

zařízení a Elektrikář pro silnoproud.<br />

Kromě toho se soutěžilo v dalších třech oborech:<br />

Mechanik elektronik, Elektrikář pro slaboproud<br />

a posledním oborem byl Mechanik elektronických<br />

zařízení. Soutěž měla i mezinárodní účast, zúčastnily<br />

se též týmy ze Slovenska. Takto je možné porovnávat<br />

dovednosti v širším kontextu a posuzovat<br />

kvalitu výuky a přípravy v obou zemích.<br />

Vítězem celorepublikové soutěže CzechSkills<br />

2009 v oboru Elektrotechnické technologie se<br />

stal Vojtěch Kollert z Hradce Králové, druhou<br />

příčku obsadil Jakub Koloc z Prahy. Slavnostní vyhodnocení<br />

soutěže a předávání cen se uskutečnilo<br />

v Brožíkově sálu Staroměstské radnice za účasti<br />

náměstkyně primátora pro oblast školství Marie<br />

Kousalíkové, ředitelky odboru legislativy, poradenství<br />

a vzdělávání HK ČR Terezy Šamanové, zástupců<br />

pořadatelů a partnerů.<br />

Oba soutěžící projdou individuální přípravou<br />

a v příštím roce se rozhodne, který z nich pojede<br />

na druhý ročník mezinárodní soutěže EuroSkills<br />

2010, která se uskuteční v listopadu příštího roku<br />

v portugalském Lisabonu. Ze soutěže CzechSkills<br />

2009 v oboru Elektrotechnické technologie bude<br />

nominován jeden kandidát do týmové soutěže Instalační<br />

technologie na pozici Elektrikář. Další dva<br />

soutěžící na pozice Instalatér a Mechanik chladicích<br />

zařízení by měli být známi rovněž v letošním<br />

roce. (red)<br />

Ceny nejlepším osobně předala<br />

náměstkyně primátora pro oblast<br />

školství Ing. Marie Kousalíková<br />

O EuroSkills<br />

EuroSkills podporuje na celoevropské úrovni kvalitu, lepší služby, efektivitu a inovace<br />

v řemeslech a odborném školství. Cílem je motivovat mladé lidi, aby absolvovali odborné<br />

vzdělání a následně s ním vstupovali na trh práce. To posiluje konkurenceschopnost evropských<br />

zemí. Projekt zároveň přispívá k lepšímu porozumění mezi rozdílnými kulturami v oblasti<br />

vzdělávání a trhu práce. Tím současně podporuje sociální soudržnost, ulehčuje migraci, snižuje<br />

kriminalitu a zvyšuje celkovou kvalitu života mladých lidí. První ročník soutěže EuroSkills 2008<br />

se uskutečnil v loňském roce v holandském Rotterdamu, kde česká výprava získala bronzovou<br />

medaili v týmové soutěži módních návrhářek a švadlen. Více o EuroSkills: www.euroskills.info<br />

O CzechSkills<br />

Stejně jako EuroSkills jsou aktivity Národního centra CzechSkills při Hospodářské komoře České<br />

<strong>republiky</strong> zaměřeny na podporu odborných dovedností, zvyšování jejich prestiže a v neposlední<br />

řadě kvality, která je klíčová pro konkurenceschopnost ČR. Dalším cílem Národního centra<br />

CzechSkills je zastřešování celostátních soutěží v odborných dovednostech, výběr soutěžících na<br />

mezinárodní soutěže EuroSkills včetně vytváření podmínek pro výměnu zkušeností v mezinárodním<br />

kontextu. Více o CzechSkills: www.czechskills.eu<br />

podnIKání SE<br />

bEZ poradEnStví<br />

nEobEJdE<br />

říKá<br />

vICEprEZIdEnt<br />

HoSpodářSKé<br />

Komory<br />

Jan novotný<br />

Jakou roli dnes hraje poradenská<br />

činnost ve světě<br />

podnikání?<br />

Otázku bych upravil v „českém<br />

světě podnikání“. Bohužel si<br />

myslím, že ani zdaleka ne takovou,<br />

jakou by bylo potřeba.<br />

V porovnání s ostatními vyspělými<br />

zeměmi je u nás poradenská<br />

činnost téměř popelkou. Ve světě jsou poradenské<br />

firmy vysoce vážené a jejich práce je podle toho<br />

i oceňována. U nás není poradenství podporováno na<br />

žádné úrovni, zrušena byla i možnost získat na poradenskou<br />

činnost dotaci. I v České republice se blýská<br />

na lepší časy, určitý posun je vidět hlavně v Praze<br />

u velkých poradenských firem, které mají zahraničního<br />

vlastníka. Mimo hlavní město je ale situace taková,<br />

jak jsem řekl v úvodu.<br />

daří se českým firmám dosáhnout na finance<br />

z evropských fondů? Jak mohou tyto peníze<br />

pomoci v době hospodářské krize?<br />

Lze konstatovat, že i přes řadu problémů se daří peníze<br />

z evropských fondů získávat. Právě v této oblasti<br />

hraje odborná poradenská činnost velkou roli. Podnikatelé<br />

nemají při svém pracovním vytížení a povinnostech<br />

spojených s vedením firmy dost času na studium<br />

programů podpory a případně na zpracování<br />

žádostí o dotace. Tady je pomoc poradenské firmy<br />

zaměřené na dotační poradenství téměř nezbytná.<br />

Samotné zpracování žádosti i následné čerpání dotace<br />

je spojeno s velkou administrativní zátěží a s<br />

mnoha omezujícími podmínkami, jejichž nedodržení<br />

by mohlo vést až k odebrání dotace. Zkušená poradenská<br />

firma všechna tato rizika zná a podnikatele<br />

jimi provede.<br />

Aktuální programy podpory jsou zaměřeny na rozvoj<br />

a inovaci firem a současná ekonomická situace spíše<br />

podnikatele nutí, aby plánované investice odložili<br />

na později. Proto i zájem o dotace poněkud klesl.<br />

Také dlouhá doba mezi podáním žádosti a získáním<br />

dotace a povinnost podnikatelů doložit plné finanční<br />

krytí projektu současně s podáním žádosti jsou<br />

v době ekonomického propadu velmi komplikujícím<br />

činitelem.<br />

Kde vidíte prostor pro zlepšení a co by se<br />

mělo v této oblasti změnit?<br />

Podle mého názoru by poradenství mělo být znovu<br />

dotované tak, jak tomu bylo např. v roce 2005 a 2006.<br />

Dotace umožňovala poradenským společnostem<br />

poskytovat klientům slevu z ceny zakázky a to samozřejmě<br />

umožňovalo většímu počtu zejména malých<br />

a středních podnikatelů na poradenství dosáhnout.<br />

Kromě toho je třeba odstranit nadměrnou administrativu<br />

spojenou se zpracováním žádostí o dotace<br />

a jejich čerpáním a celkově zjednodušit celý proces<br />

tak, aby jeho složitost a náročnost neodrazovala<br />

podnikatelskou veřejnost od využití možnosti získat<br />

finanční prostředky z evropských fondů.<br />

24 www.<strong>komora</strong>.cz


nový ZáKon o odpadECH<br />

HoSpodářSKá KrIZE,<br />

SEparaCE odpadŮ<br />

a nový ZáKon o odpadECH<br />

Dosavadní průběh hospodářské krize odkrývá řadu<br />

problémů, které v době hospodářského růstu nebyly<br />

zřejmé. Jedním z vážných problémů je stanovení<br />

různých cílů, většinou kvantifikovaných konkrétními<br />

čísly, bez ohledu na praktické dopady, které se<br />

zřetelně projeví v nestandardních, tedy i krizových<br />

situacích.<br />

Konkrétní problém nastává v odpadovém hospodářství.<br />

Zejména v oblasti komunálních odpadů, kdy<br />

jsou legislativně dány požadované míry separace<br />

vybraných složek, aniž by se někdo zabýval tím, jak<br />

s nimi bude naloženo a s jakým environmentálním<br />

přínosem. Při poklesu výroby nejen v ČR a EU, ale<br />

i v asijských zemích se projevuje propad v odbytu<br />

prakticky všech druhotných surovin. Klesá<br />

zejména cena druhotných surovin a vznikají<br />

odbytové potíže především u méně<br />

kvalitních hmot.<br />

ukazuje se, že odpadové hospodářství<br />

nejen v Čr, ale i v Eu je málo<br />

pružné a není připraveno čelit hospodářským<br />

výkyvům.<br />

Ponaučením z hospodářské krize je nutnost<br />

revidovat dosavadní nepříliš efektivní<br />

postupy v nakládání s komunálním odpadem.<br />

Ke krizovým jevům je nutno uvést<br />

dlouhodobé antiekologické postupy, kdy se<br />

nedaří snižovat množství skládkovaného<br />

směsného komunálního odpadu. Patříme<br />

k zemím V EU, kde je skládkováno nejvíc<br />

odpadů a zároveň nesplníme požadavky<br />

EU na snižování podílu biologicky rozložitelných<br />

odpadů ukládaných na skládky.<br />

Vzhledem k tomu, že se jedná o vleklé<br />

problémy odpadového hospodářství v ČR,<br />

dochází k názorovému sjednocení nejvíce<br />

dotčených subjektů, jako je Svaz měst<br />

a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Hospodářské<br />

komory ČR a Ministerstva průmyslu<br />

a obchodu ČR. Volá se po systémovém<br />

řešení, které bude opřeno o moderní odborné<br />

poznatky v daném oboru a na němž<br />

se budou podílet minimálně výše uvedené<br />

subjekty.<br />

S napětím se očekávalo, že veškeré problémy vyřeší<br />

nový zákon o odpadech. Bohužel, opak je pravdou.<br />

Před zahájením prací byly z popudu MŽP ustaveny<br />

různé pracovní skupiny, do jedné z nich jsem byl oficiálním<br />

dopisem jmenován za Hospodářskou komoru<br />

ČR. Musím bohužel konstatovat, že se pracovní<br />

skupiny nesešly a nový zákon vznikal za zavřenými<br />

dveřmi. po zveřejnění jeho návrhu, který byl<br />

postoupen do meziresortního připomínkového<br />

řízení, nastalo v odborných kruzích zděšení<br />

a zásadní odpor k dalšímu projednávání<br />

tohoto návrhu.<br />

Návrh zákona je výsledkem ideologických a až arogantních<br />

postupů vůči původcům odpadů, ale i vůči<br />

životnímu prostředí. Návrh zákona výrazným způsobem<br />

navyšuje byrokracii v obcích a u podnikatelů.<br />

Zavádí systém, který opticky povede ke snižování<br />

evidovaného množství odpadů, na úkor tlaku na<br />

nelegální nakládání s odpady, zejména na jejich spalování<br />

v domácích topeništích a na vznik černých<br />

skládek. Návrh povede ke zbytečnému plýtvání finančních<br />

prostředků a k dalšímu plýtvání druhotnými<br />

surovinami. Návrh se prakticky nezajímá o řešení<br />

odpadového hospodářství v krizových stavech.<br />

Dosavadní názor většiny dotčených institucí se vyvíjí<br />

ve smyslu požadavku na systémové řešení, jehož<br />

základem je zpracování nové Koncepce odpadového<br />

hospodářství ČR se zohledněním všech souvisejících<br />

aspektů, zejména odbytu druhotných surovin,<br />

maximálního využití všech odpadů, s cílem omezit<br />

plýtvání využitelnými surovinami a efektivní ochranou<br />

životního prostředí.<br />

Odborníci jsou přesvědčeni, že odpadové hospodářství<br />

není primárně politický problém, ale zejména<br />

problém odborný a národohospodářský.<br />

Je zajímavé, že v oblasti odpadového hospodářství<br />

stanovíme priority nakládání s odpady. Pokud připustíme,<br />

že neobnovitelné suroviny, jako je uhlí, plyn<br />

a ropa, ale i některé obnovitelné suroviny, například<br />

dřevo a suroviny pro výrobu potravin, jsou výrazně<br />

cennějšími surovinami než komunální odpad, pak se<br />

musím ptát, proč u těchto surovin nejsou určeny<br />

priority jejich využívání, zejména tedy materiálové<br />

využití před využitím energetickým. U zemního<br />

plynu je dokonce podporováno jeho spalování za<br />

účelem výroby tepla než jeho materiálové využití.<br />

Na daném případě je zřejmá absurdita některých<br />

praktik odpadového hospodářství.<br />

Závěrem chci vyslovit přání, aby odpadové hospodářství<br />

v ČR bylo řešeno v intencích zkušeností<br />

a dosavadní praxe vyspělých zemí EU a světa, aby<br />

konečně došlo k efektivnímu, tj. ekonomickému,<br />

environmentálně a sociálně vyváženému systému,<br />

který neplýtvá surovinami a má pozitivní dopad na<br />

životní prostředí.<br />

Ing. pavel bartoš, viceprezident HK Čr<br />

inzerce<br />

Společnost SEFIMOTA, a. s.<br />

získala peněžní podporu v rámci<br />

operačního programu<br />

Praha – Adaptabilita.<br />

Název projektu: Systematický rozvoj a vzdělávání zaměstnanců<br />

společnosti SEFIMOTA, a. s.<br />

Registrační číslo projektu: CZ.2.17/1.1.00/31920<br />

Dnem 1.1.2009 jsme zahájili realizaci projektu.<br />

SEFIMOTA, a.s. Generální dodavatel staveb<br />

Na Pankráci 1683/127, Praha 4, tel.: +420 261 392 728<br />

www.sefimota.cz<br />

25


HKCR_in<br />

Evropská lEgislativa<br />

Evropská<br />

lEgislativa<br />

snížené sazby DpH u vybraných služeb<br />

Členské státy budou moci aplikovat snížené sazby<br />

pod hranici 15 % až na úroveň 5,5 % u řady tzv. služeb<br />

náročných na lokální pracovní sílu. Jedná se např.<br />

o služby v oblasti veřejného stravování, opravy kol,<br />

obuvi a oblečení, čištění oken a úklidu domácností,<br />

kadeřnictví, hlídání dětí, renovace obydlí a publikace<br />

knih. Shodli se na tom 10. března ministři financí,<br />

kteří tak chtějí zamezit nerovnoměrnému používání<br />

snížených sazeb v EU (dnes aplikuje 18 států) a podpořit<br />

zaměstnanost. Evropská komise a podnikatelské<br />

asociace volají po co nejrychlejší aplikaci tohoto<br />

opatření. Některé členské státy však chtějí formální<br />

rozhodnutí ponechat až na 1. ledna 2011 namísto<br />

proklamovaného letošního léta.<br />

odstranění neúsporných žárovek<br />

z trhu do roku 2012<br />

Evropská komise schválila 19. března dvě nařízení<br />

týkající se nahrazování klasických žárovek jejich ekologičtějšími<br />

a úspornějšími alternativami. Opatření,<br />

která Komise přijala, by měla ušetřit každým rokem<br />

kolem 11 miliard eur, které budou investovány do evropského<br />

hospodářství. Díky inovaci žárovek se do<br />

ovzduší ročně vypustí o 32 milionů tun oxidu uhličitého<br />

méně než nyní. Nařízení stanovují podmínky, které<br />

budou muset výrobci splňovat. Průměrná domácnost<br />

by měla podle odhadů díky novým opatřením ušetřit<br />

ročně na účtech za elektřinu 25 až 50 eur.<br />

Euroviněta zanechává smíšené pocity<br />

Europoslanci potvrdili smíšené dojmy podnikatelských<br />

asociací ohledně návrhu na zpoplatnění nákladních<br />

vozidel za používání infrastruktury (tzv. euroviněta).<br />

Podnikatelské asociace UEAPME, EUROCHAMBRES<br />

a EuroCommerce společně pochválily Parlament, že<br />

do návrhu nezahrnul zpoplatnění environmentálních<br />

dopadů. Vytkly však europoslancům, že v návrhu ponechali<br />

zpoplatnění za přetížení dopravy, které ponechá<br />

na členských státech, aby si individuálně zvolily<br />

postup výpočtu bez předložení detailního akčního<br />

plánu o možném zlepšení infrastruktury, tak jak to<br />

požadoval dopravní výbor Parlamentu. Podnikatelská<br />

sdružení se nyní obrátila s výzvou na členské státy,<br />

aby zpoplatnění přetížení z návrhu odstranily.<br />

Evropský parlament dal zelenou zákonu<br />

o malém a středním podnikání<br />

Evropský parlament schválil návrh zákona o malém<br />

a středním podnikání (SBA) a zdůraznil, že implementace<br />

jeho principů „mysli nejdříve na malé“ je<br />

absolutně nezbytná jak na evropské, tak na národní<br />

a lokální úrovni. Parlament současně vyzval Komisi<br />

a členské státy, aby učinily SBA závazným a dokončily<br />

rozjednané návrhy, jako je směrnice o pozdních platbách<br />

vyžadující kratší a harmonizované lhůty a vyšší<br />

penále za zpoždění a Komunitární patent zajišťující<br />

levnější, efektivnější, flexibilnější a kvalitnější právní<br />

ochranu odpovídající potřebám MSP. Europoslanci<br />

rovněž podpořili požadavek podnikatelských sdružení<br />

na delší konzultační období (minimum 12 týdnů)<br />

a na investice do vzdělávání a školení.<br />

Evropské Msp mají neskutečně malou<br />

důvěru v ekonomiku<br />

UEAPME zveřejnilo na začátku března svůj první „Barometr<br />

MSP a řemeslníků“ (bude prováděno dvakrát<br />

ročně). Polovina z dotázaných 50 tisíc MSP z celé<br />

EU očekává negativní vývoj v prvním semestru 2009<br />

oproti 20 % zaznamenaným před 2 lety. Podnikatelé<br />

očekávají pokles zakázek, investic a propouštění zaměstnanců,<br />

které se nejvíce dotkne sektoru stavebnictví<br />

a průmyslu v důsledku krize automobilového<br />

odvětví a „splasklé bubliny“ v oblasti výstavby domácího<br />

bydlení. Na rozdíl od velkých firem jsou však<br />

malé a střední podniky v propouštění zaměstnanců<br />

zdráhavější. Relativní zlepšení je očekáváno v poptávce<br />

po osobních službách.<br />

Evropské podnikatelské a technologické<br />

centrum v Dillí (EBtC) se rozjíždí<br />

Evropské sdružení obchodních a průmyslových komor<br />

EUROCHAMBRES stojí za zřízením centra<br />

v Dillí, které bude sloužit k rozvoji a posílení obchodních<br />

vztahů a spolupráce v oblasti výzkumu mezi Indií<br />

a Evropou. Cílem je propagovat zájem evropských firem<br />

v Indii a odpovědět na poptávku indického trhu.<br />

Jeho činnost bude synergií bilaterálních agentur, které<br />

na indickém trhu působí. Chceme vytvořit centrum<br />

propagující evropské čisté technologie v Indii, říká<br />

Arnaldo Abruzzini, tajemník EUROCHAMBRES.<br />

konvent Msp a řemeslníků v Bruselu<br />

Evropské sdružení MSP a řemeslníků UEAPME pořádá<br />

Shromáždění dne 27. dubna od 14.30-17.00 hod.<br />

v Evropském hospodářském a sociálním výboru na<br />

téma ekonomická krize a MSP. Cílem je navrhnout<br />

evropským institucím opatření, která by MSP v období<br />

krize nejvíce pomohla. Přijeďte diskutovat s komisařem<br />

Verheugenem a zástupci MSP a řemeslníků<br />

do Bruselu!<br />

program pro Evropu<br />

Evropský hospodářský a sociální výbor přijal na svém<br />

plenárním zasedání 24. března dokument Program<br />

pro Evropu, který představuje souhrn 175 konkrétních<br />

návrhů opatření ve čtyřech oblastech – hospodářská<br />

obnova, základní práva a evropský sociální<br />

model, udržitelný rozvoj a veřejná správa. Tato opatření,<br />

která navrhli představitelé občanské společnosti<br />

zaměstnavatelů, zaměstnanců a ostatních zájmů zastoupení<br />

v EHSV, by měla pomoci Evropě vyjít s co<br />

nejmenšími dopady ze současné krize a nastartovat<br />

vývoj, který by splnil představy evropských občanů<br />

o budoucí podobě evropské společnosti. Dokument<br />

bude prezentován politickým stranám, které kandidují<br />

v příštích volbách do evropského parlamentu (6.<br />

a 7. června), aby se seznámily s názory evropských<br />

občanů, a je ke stažení<br />

na webové stránce EHSV http://www.eesc.europa.<br />

eu/index_en.asp.<br />

letní akademie EUroCHaMBrEs od 15.-19.<br />

června 2009 v Obidos (Portugalsko) přichystala pro<br />

manažery hospodářských komor 18hodinový program.<br />

Na otázky „Jak lobovat, jak se vyrovnat s hospodářskou<br />

krizí, jak motivovat, jak vést a jak budovat<br />

pozitivní image komory“ vám pomohou odpovědět<br />

špičkoví lektoři. Akademie je skvělou příležitostí pro<br />

navázání kontaktů. Cena kurzu 2000 eur pro zapsané<br />

před 1. květnem (poté €2400) zahrnuje ubytování,<br />

stravu, sociální aktivity a lokální dopravu. Dočtěte se<br />

více na http://academy.eurochambres.eu/ a zaregistrujte<br />

se na eu@<strong>komora</strong>.cz.<br />

P<br />

Č<br />

č<br />

k<br />

č<br />

26 www.<strong>komora</strong>.cz


nároDní lEgislativa<br />

novinky<br />

v lEgislativě<br />

novela zákona o exekutorech<br />

HK ČR zásadně podporuje novelu zákona o exekutorech,<br />

která právě prošla meziresortním připomínkovým<br />

řízením. Novela posílí dohled ministerstva<br />

spravedlnosti nad činností exekutorské komory a zavádí<br />

správní delikt exekutorské komory, kterého se<br />

dopustí tím, že poruší povinnost stanovenou exekučním<br />

řádem. Prostřednictvím dohledu prováděného<br />

předsedou soudu, což je také novinka, lze nejúčinněji<br />

předejít zejména opakovaným pochybením a nesprávné<br />

exekutorské praxi konkrétního exekutora.<br />

posuzování vlivu na životní prostředí<br />

Poslanecká sněmovna zamítla vládní návrh novely zákona,<br />

kterým se mění zákon o posuzování vlivů na<br />

životní prostředí (EIA). Novela předpokládala, že by<br />

občanská sdružení nebo obce měly mít právo soudně<br />

se domáhat zrušení úředních rozhodnutí, pokud<br />

nebudou spokojeny s výsledky řízení o posuzování<br />

vlivů plánovaných staveb na životní prostředí. Ve<br />

Sněmovně převážil oprávněný názor, že by novela<br />

zákona komplikovala a prodlužovala stavební procesy<br />

investorům (příprava stavby, územní rozhodnutí, vyšší<br />

náklad na projektovou dokumentaci, která po dvou<br />

letech ztrácí platnost, apod.).<br />

provozování sázkových her<br />

Ministerstvo financí předložilo do meziresortního<br />

připomínkového řízení návrh věcného záměru zákona<br />

o provozování sázkových a podobných her a zákona<br />

o změně některých souvisejících zákonů. Vládou<br />

předloženému znění předcházely konzultace odborné<br />

a laické veřejnosti u společnosti Ernst & Young,<br />

jejichž cílem bylo nalézt řešení pro novou právní<br />

úpravu sázkových a podobných her, která by byla<br />

akceptovatelná z hlediska současných provozovatelů<br />

sázkových her a byla vyhovující i z hlediska zájmových<br />

skupin provozujících internetové sázení. Tohoto<br />

cíle však dle názoru podnikatelů nebylo ve věcném<br />

záměru zákona dosaženo. Hospodářská <strong>komora</strong> proto<br />

navrhla, aby ministr financí svolal zástupce odborné<br />

veřejnosti a prostřednictvím diskuse v rámci kulatého<br />

stolu nalezl kompromisní řešení zohledňující<br />

potřeby trhu, společenské zájmy a oprávněné zájmy<br />

výše zmíněných podnikatelských subjektů.<br />

inzerce<br />

POSTŘEHY, KOMENTÁŘE A RADY PRO PODNIKATELE<br />

KAŽDÝ ČTVRTEK NA ČT 1<br />

inzerce<br />

WWW.POKRSERVIS.CZ<br />

Česká televize přináší během pozdního večera každý čtvrtek jedinečný pořad. Obsah je zakódovaný v názvu – POKR –<br />

čili mozaika postřehů, komentářů a rad. Diváci, zejména z řad podnikatelů, zde najdou i nejrůznější návody a doporučení,<br />

kupříkladu jak na daně či dotace, a to nejenom z EU, právní poradnu i příběhy z praxe, které mohou začínající živnostníky<br />

či podnikatele inspirovat.<br />

Producent: K. A. PRODUCTION s.r.o.<br />

PARTNEREM POKRU JE Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong><br />

25<br />

HKCR_inzerat_POKR.indd 1 26.3.2009 14:16:05


REGIONÁLNÍ KONFERENCE OPPP<br />

Ministerstvo průmyslu<br />

a obchodu ve spolupráci<br />

s Hospodářskou komorou pořádá<br />

sérii regionálních konferencí<br />

Operačního programu Průmysl<br />

a podnikání<br />

Protikrizové linky:<br />

Hospodářská <strong>komora</strong> ČR podává<br />

pomocnou ruku firmám<br />

Hospodářská <strong>komora</strong> České <strong>republiky</strong> zřídila<br />

v krajích protikrizové telefonní linky, na kterých<br />

mohou podnikatelé získat informace a rady, jak<br />

se vyrovnat s nepříznivými dopady hospodářské<br />

a finanční krize, ale i jak řešit nepříznivé situace<br />

vzniklé otřesy ekonomiky, mohou se zde<br />

dozvědět rovněž aktuální novinky související<br />

s krizí. Cílem protikrizových linek je minimalizovat<br />

dopady hospodářské a finanční krize na<br />

české podnikatelské prostředí.<br />

Protikrizové linky fungují při Jednotných kontaktních<br />

místech Hospodářské komory České <strong>republiky</strong><br />

ve všech krajských městech každý pracovní<br />

den od 9 do 16 hodin.<br />

Seznam protikrizových linek Hospodářské komory<br />

České <strong>republiky</strong>:<br />

V období 2004-2008 probíhala realizace Operačního<br />

programu Průmysl a podnikání 2004-2006<br />

(OPPP). Hlavní prioritou OPPP byl Rozvoj podnikatelského<br />

prostředí zahrnující rozvoj nových<br />

a modernizaci stávajících průmyslových lokalit,<br />

rozvoj podnikatelských inkubátorů, technologických<br />

parků, infrastruktury v oblasti aplikovaného<br />

výzkumu a vývoje, transferu technologií a modernizaci<br />

institucionální struktury pro podporu<br />

podnikání. Druhou prioritou byl Rozvoj konkurenceschopnosti<br />

podniků zacílený na přímou investiční<br />

podporu, poradenské služby a zvyšování<br />

konkurenceschopnosti při specifické pozornosti<br />

malým a středním podnikům.<br />

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR jako řídící<br />

orgán OPPP realizuje komunikační kampaň informující<br />

o úspěšném ukončení a výsledcích OPPP,<br />

jeho přínosech pro podporu a rozvoj podnikání<br />

v ČR a o úspěšných projektech spolufinancovaných<br />

z OPPP. Součástí této komunikační kampaně<br />

jsou regionální konference OPPP, které MPO<br />

pořádá ve spolupráci s HK ČR. Jejich cílem je<br />

na konkrétních příkladech podpořených podnikatelských<br />

projektů prezentovat přínosy OPPP,<br />

seznámit podnikatele s možnostmi a výhodami<br />

využívání podpory z operačních programů, ale<br />

také vysvětlit danou problematiku a upozornit na<br />

úskalí a nejčastější chyby vyskytující se při žádostech<br />

a využívání finančních zdrojů z operačních<br />

programů. Regionální konference jsou pořádány<br />

ve všech 13 krajích ČR v období únor až květen<br />

2009 a budou završeny závěrečnou konferencí<br />

připravovanou v Praze na druhou polovinu<br />

května. Na akcích vystoupí zástupci Ministerstva<br />

průmyslu a obchodu ČR, Čes<strong>komora</strong>vské záruční<br />

a rozvojové banky, Hospodářské komory České<br />

<strong>republiky</strong>, regionálních hospodářských komor<br />

a zástupci podnikatelů úspěšně čerpajících podporu<br />

z OPPP. Ve formě prezentací a přednášek<br />

zde jsou představeny úspěšné projekty podnikatelů<br />

z jednotlivých krajů, nejčastější chyby žadatelů<br />

a doporučené postupy pro úspěšné čerpání<br />

dotací pro podnikání.<br />

Liberec 485 100 148<br />

Plzeň 378 134 360<br />

Olomouc 585 225 231<br />

Brno 532 194 923<br />

Pardubice 466 612 168<br />

Karlovy Vary 353 569 173<br />

Ostrava 597 479 334<br />

Praha 266 721 419<br />

Zlín 576 011 362<br />

Jihlava 266 721 615<br />

České Budějovice 387 699 325<br />

Hradec Králové 495 427 038<br />

Ústí nad Labem 475 207 346<br />

Aktuality o průběhu hospodářské krize najdete<br />

na adrese www.<strong>komora</strong>.cz.<br />

Formulář pro podnikatele k zadávání písemných<br />

dotazů: http://poradna.<strong>komora</strong>.cz.<br />

Bližší informace a aktuální přehled regionálních konferencí včetně termínů naleznete na stránkách<br />

www.mpo.cz. V případě potřeby kontaktujte HK ČR, telefon: 266 721 445,<br />

e-mail: nechanska@<strong>komora</strong>.cz.<br />

Podnikatelé z krajů Ústeckého a Libereckého se ve dnech 24. a 25. března 2009 zúčastnili<br />

dalších regionálních konferencí ze série, kterou pořádá Ministerstvo průmyslu<br />

a obchodu ČR ve spolupráci s Hospodářskou komorou České <strong>republiky</strong>.<br />

Konference zahájil prezident HK ČR Petr Kužel, v Ústí nad Labem se tak stalo společně s hejtmankou<br />

kraje Janou Vaňhovou. Oba kraje představily svou situaci ve vztahu k čerpání z OP Průmysl<br />

a podnikání, zástupci místních firem zde také prezentovali své úspěšné projekty, realizované s podporou<br />

z uvedeného programu. Ředitel odboru koordinace SF MPO Břetislav Grégr spolu se svými<br />

kolegy prezentovali aktuální stav operačních programů implementovaných MPO a základní pravidla<br />

čerpání z nich. Zástupci Čes<strong>komora</strong>vské záruční a rozvojové banky seznámili přítomné s možnostmi<br />

využití strukturálních fondů pro úvěry a záruky, Miroslava Dvořáková z agentury Czechinvest na<br />

obou konferencích prezentovala nejčastější chyby při administraci projektů OPPP a OPPI. Zástupce<br />

Hospodářské komory hl. m. Prahy Vladimír Srp prezentoval ekonomické hodnocení žadatelů v rámci<br />

operačního programu. Konference uzavřely diskuse podnikatelů se zástupci MPO a doporučení<br />

pro příští období.<br />

V podobném duchu proběhly i regionální konference 11. března 2009 v Pardubicích<br />

(Pardubický kraj) a 12. března 2009 v Jihlavě (kraj Vysočina).<br />

28 www.<strong>komora</strong>.cz


MěstO PRO byzNys<br />

Hledáte pro rozšíření svého podnikání vhodné město?<br />

Jste starostou a chcete ve svém městě více podnikatelů,<br />

ale nevíte, čím je můžete v porovnání s městy<br />

ve vašem okolí zaujmout? Týdeník Ekonom proto vyhlásil<br />

druhý ročník srovnávacího výzkumu Město pro<br />

byznys, jehož výsledné žebříčky jsou doporučením<br />

pro podnikatele a zároveň i návodem pro města, jak<br />

podnikatelům vyjít vstříc. Hospodářská <strong>komora</strong> ČR<br />

je v Městě pro byznys odborným garantem.<br />

V porovnání s údržbou cest, s rozšířením kapacity<br />

mateřské školy, opravou místní knihovny, zajištěním<br />

provozu kina nebo například s pomocí při shánění<br />

kvalifikovaných učitelů do místní školy se jeví zájem<br />

o zlepšování místního podnikatelského prostředí jako<br />

přehnaná péče o někoho, kdo se obvykle umí postarat<br />

sám o sebe. Týdeník Ekonom se proto rozhodl<br />

městům pomoci.<br />

„Výsledkem projektu Město pro byznys by neměly<br />

být pouhé žebříčky. Chceme podpořit diskusi mezi<br />

zástupci samospráv, krajů a byznysové sféry o tom,<br />

jak podpořit podnikání na lokální úrovni,“ sdělil Aleš<br />

Vojíř. Například od února do března jezdil Aleš Vojíř<br />

po krajských městech a v sídlech Hospodářské komory<br />

organizoval setkání zástupců samospráv, podnikatelů,<br />

Czechinvestu a Czechtradu. „Starostové tak<br />

měli příležitost si popovídat s podnikateli a se svými<br />

úřadujícími kolegy o tom, jak mohou podnikatelům<br />

pomoci,“ dodává Aleš Vojíř.<br />

Na setkání sdělovali starostové jasné tipy. Například<br />

v Žatci ožilo náměstí zavedením nízkého paušálního<br />

poplatku za venkovní zahrádku, v Klatovech odpouští<br />

radnice podnikům parkovné v centru města. „Je to<br />

jen symbolické, ale aspoň nějaké gesto. Městskou pokladnu<br />

to stojí více než 750 tisíc korun,“ říká starosta<br />

Klatov Rudolf Salvetra. V Blovicích při dodržení daných<br />

pravidel mohou místní podnikatelé využít zdarma<br />

outdoorovou prezentaci a v Semilech oznamují<br />

připravované zakázky hned na začátku roku a oslovují<br />

místní firmy, aby se do výběrového řízení přihlásily.<br />

„Nejčastěji však od starostů zaznívalo, že možná stačí<br />

jen to jedno jediné: a to podnikatelům nepřekážet,“<br />

doplňuje Aleš Vojíř.<br />

inzerce<br />

NEVÍtE, KdE POdNIKat? OdPOVÍ VÁM<br />

žEbřÍČEK Města PRO byzNys<br />

h Letošní novinkou budou i ocenění za nejlepší<br />

podnikatelské prostředí, které udělí EUROVIA CS (na<br />

snímku generální ředitel Martin Borovka) a ocenění<br />

Vodafonu za nejlepší webové stránky z pohledu<br />

podnikatelů (na snímku viceprezident pro firemní<br />

zákazníky Pavel Hlavinka)<br />

Téměř ve všech městech zazněla výtka směrem k nejvyšším<br />

státním představitelům: „Jak starostové, tak<br />

i podnikatelé nepochopili, proč jsou v době krize největším<br />

tématem třicetikorunové poplatky,“ popisuje<br />

Aleš Vojíř atmosféru v regionech.<br />

Kdo vystřídá Humpolec?<br />

V prvním roce zvítězil Humpolec následovaný v první<br />

desítce hned dalšími 3 městy z Vysočiny. „Je patrné,<br />

že jsme pro investory našli zajímavé místo.“ To potvrzuje<br />

i starosta Humpolce Jiří Kučera: „Přišly k nám<br />

tři developerské firmy, které mají zájem v Humpolci<br />

stavět rodinné a bytové domy. A to bych řekl, že je<br />

přínos.“ Letošní rok byl otevřen vyhlášením výsledků<br />

informační povinnosti, která je jedním z 50 kritérií.<br />

„Letos je špičkou Šternberk, ale už druhým rokem za<br />

sebou se na čelných pozicích pořadí umístil i Pacov,<br />

Žďár nad Sázavou a Vítkov.“ I když mají radnice 30<br />

dní na odpověď, odpovědělo na simulovaný e-mailový<br />

dotaz podnikatele během 24 hodin celkem 139 radnic,<br />

což je téměř o 30 % více než vloni. Průzkum také<br />

ukázal, že úředníci poměrně dobře informují o změnách<br />

novely živnostenského zákona. Slabinou ale je,<br />

že zvou podnikatele k sobě na úřad a nedávají jim<br />

vědět, že si pro ohlášení nové živnosti mohou zvolit<br />

jakýkoliv živnostenský odbor či se v některých případech<br />

obrátit i na kanceláře Czech POINTU nebo na<br />

kontaktní místa Hospodářské komory.<br />

Fakta o Městu pro byznys<br />

Počet porovnávaných obcí: 205 obcí<br />

s rozšířenou působností a 22 městských částí<br />

hl. města Prahy<br />

Zdroje vyhodnocení: Český statistický úřad,<br />

Ústav pro informace ve vzdělávání, rejstřík<br />

Ares Ministerstva financí ČR, Ministerstvo<br />

práce a sociálních věcí ČR, iRating společnosti<br />

CCB, Eko-kom, merces.cz, dotazníkové šetření<br />

obcí a telefonický průzkum mezi 9 tisíci podnikateli<br />

Metoda vyhodnocení: města jsou vyhodnocena<br />

na základě 50 kritérií rozdělených do<br />

6 oblastí: podnikatelské prostředí, kvalita<br />

lokality, kvalita veřejné správy, situace na<br />

pracovním trhu, cenové podmínky a průzkum<br />

mezi podnikateli<br />

Odborní garanti: Hospodářská <strong>komora</strong> ČR a<br />

Státní fond životního prostředí ČR<br />

Zpracovatel výzkumu: Factum Invenio<br />

29


dfp_kom<br />

Telegraficky<br />

Telegraficky<br />

450 tisíc nezaměstnaných! Nárůst míry nezaměstnanosti se nezastavil ani v březnu, ačkoliv<br />

oproti předchozím měsícům nebyl tak prudký. k 31. březnu letošního roku evidovaly úřady práce<br />

v České republice 448 912 osob, což je o 20 064 osob více než na konci února. celková míra<br />

nezaměstnanosti v březnu stoupla o 0,3 procentního bodu na 7,7 %. Největší nezaměstnanost<br />

vykázaly kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký.<br />

Zrušení pátečních jízd už<br />

nehrozí<br />

Požadavek Strany zelených na celoroční<br />

páteční zákaz jízd kamionů<br />

po vyslovení nedůvěry dosavadní<br />

vládě odmítá mnoho poslanců<br />

ODS a také opoziční ČSSD. Za<br />

současné situace proto již není<br />

reálná možnost, aby tento návrh<br />

zelených ve Sněmovně prošel. Pro<br />

firmy a především dopravce to znamená<br />

velkou úlevu, neboť páteční<br />

zákaz by pro jejich podnikání byl<br />

značnou komplikací.<br />

Ochrana pracovního trhu<br />

Česká republika pozastavuje<br />

vydávání pracovních a podnikatelských<br />

víz v Moldavsku, Mongolsku,<br />

Thajsku, na Ukrajině a ve Vietnamu.<br />

O opatření, které bude trvat<br />

minimálně několik týdnů a netýká<br />

se turistických víz, rozhodly české<br />

úřady na základě dopadů ekonomické<br />

krize. To se však nelíbí<br />

podnikům, kterým chybí kvalifikovaní<br />

pracovníci.<br />

Změny v DPH<br />

Vláda na návrh ministerstva financí<br />

schválila návrh na trvalé přeřazení<br />

některých služeb s vysokým podílem<br />

lidské práce do nižší, devítiprocentní<br />

sazby daně z přidané<br />

hodnoty (DPH). Týká se to například<br />

restauračních či kadeřnických<br />

služeb nebo stavebnictví. Předpokládá<br />

se, že to povede k oživení<br />

v těchto sektorech.<br />

Zahraniční obchod stále klesá<br />

Zahraniční obchod pokračoval i v únoru letošního roku ve svižném<br />

poklesu. Obchodní bilance skončila v přebytku 8,7 miliardy korun, což je<br />

meziročně o 4,3 miliardy korun méně. Vývoz se propadl ve srovnání se<br />

stejným měsícem v loňském roce o 22,2 procenta a dovoz o 21,5 procenta.<br />

Výsledky dnes zveřejnil Český statistický úřad.<br />

30 www.<strong>komora</strong>.cz


Telegraficky<br />

Hledáte vlídné úředníky? Zkuste<br />

Šternberk<br />

S podnikateli nejlépe a nejrychleji<br />

komunikují úředníci ve Šternberku.<br />

Ukázal to průzkum informační otevřenosti,<br />

který je součástí druhého<br />

ročníku velkého srovnávacího žebříčku<br />

Město pro byznys.<br />

Utahování opasků čeká zaměstnance<br />

i management<br />

Podle průzkumu Hospodářské komory<br />

České <strong>republiky</strong> mezi více než<br />

tisíci společnostmi se letošek zapíše<br />

do historie jako rok snižování bonusů.<br />

K tomu se chystá více než 40 %<br />

společností, u pětiny z nich dosáhnou<br />

redukce až poloviny.<br />

Zrychlené odpisy pomohou<br />

podnikatelům<br />

Poslanecká sněmovna dnes v prvním<br />

čtení podpořila vládní protikrizový<br />

návrh na zrychlení odpisů vybraného<br />

firemního majetku; například<br />

automobily si tak firmy budou moci<br />

odepisovat místo současných pěti let<br />

pouze dva roky. S vládním návrhem<br />

souhlasila i opoziční sociální demokracie,<br />

která má totéž opatření také<br />

ve svém protikrizovém plánu.<br />

Úprava platnosti značky<br />

„Zimní výbava“<br />

Ministerstvo dopravy rozhodlo, že<br />

značka se sněhovou vločkou už<br />

nebude přikazovat řidičům jezdit až<br />

do konce dubna, ale pouze do konce<br />

března. Vyšlo se tak vstříc námitkám<br />

dopravců, kteří poukazovali na extrémní<br />

opotřebení zimních pneumatik<br />

během teplého jara.<br />

ceny nemovitostí stále klesají<br />

Svědčí o tom i akce pražských developerů,<br />

kteří začali dražit nabízené<br />

byty s o třetinu nižší cenou, než na<br />

jakou byl byt oceněn. Stejně jako<br />

u nás, klesají ceny nemovitostí i ve<br />

světě, průměrný propad je čtvrtinový.<br />

co čtou děti? Harryho Pottera<br />

Sedmý díl příběhů o čarodějnickém<br />

učni Harry Potter a relikvie smrti<br />

si zvolily děti jako nejoblíbenější<br />

knihu loňského roku. Dále se umístil<br />

Kozí příběh od Ivony Březinové.<br />

31<br />

45<br />

dfp_<strong>komora</strong>_210x144_business.indd 1 9.4.2009 15:52:36


TEXT PhDr. Kateřina Stibalová<br />

JAK PRACOVAT S NEGATIVNÍMI<br />

EMOCEMI U SEBE I DRUHÝCH<br />

Konfliktní situace zasahují každého z nás. Někdo si je připouští více, jiný méně.<br />

Každopádně nedílně patří k našemu životu, obzvlášť pracovnímu. Řešení těchto<br />

konfliktních situací nás stojí mnoho energie, vyčerpává nás. Jak tedy vzdorovat<br />

odčerpávání energie konflikty, které musíme chtě nechtě řešit?<br />

V první řadě je třeba si uvědomit, že náš organismus<br />

funguje velmi podobně jako jakákoliv firma – na<br />

základě počátečního kapitálu, příjmů a výdajů.<br />

Naše tělo disponuje vstupní energií, kterou prostě<br />

má, a dokáže ji i do určité míry samo obnovit. Další<br />

energii získáváme zvenčí, částečně od druhých,<br />

částečně díky naší vlastní aktivitě. Emoce jsou<br />

prostředky, jak množství svojí energie posílit nebo<br />

také jak o ni přijít. Je proto důležité umět s nimi<br />

dobře pracovat.<br />

Představme si klasický konflikt – nadřízený nás viní<br />

z chyby, kterou jsme neudělali, ale nelze to přímo<br />

dokázat, neseme za ni zodpovědnost. Může nám<br />

to být líto. Může to v nás vyvolat hněv. Vyvolává to<br />

prostě v nás silné emoce. Potlačením těchto emocí<br />

v daný okamžik ale nedocílíme toho, že se jich<br />

zbavíme. Neseme si je stále s sebou, jako negativní<br />

emoce, které jsou nám na obtíž. Krásné přirovnání<br />

uvádí psycholog PhDr. M. Pospíšil – neseme si životem<br />

alba známek – pozitivních a negativních. Všichni<br />

chceme získávat ty pozitivní a těch negativních<br />

se snažíme zbavit. Nejjednodušší cesta je předat<br />

negativní známky někomu jinému, jen tak, zadarmo.<br />

V praxi to vypadá třeba tak, že si tzv. na někom vylijeme<br />

zlost. Tím mu předáme svoje negativní emoce<br />

a sami se cítíme dobře, uleví se nám. Nastává u nás<br />

rovnováha příjmů a výdajů. Zkritizovaný podřízený<br />

může předat své negativní známky dalšímu podřízenému,<br />

svojí manželce, svým dětem, člověku na<br />

ulici, který špatně zaparkoval před jeho vozem. Toto<br />

zbavování se negativních emocí je sice nejjednodušší<br />

cesta, jak dosáhnout emoční rovnováhy, ale<br />

budeme-li ho dlouhodobě aplikovat, může se nám<br />

stát, že ostatní nás budou vnímat jako nepříjemného,<br />

zlostného člověka, kterému se nikdo nezavděčí.<br />

Existuje ještě jedna cesta, jak se zbavit negativních<br />

emocí, které se nám někdo snaží vnutit. Vypadá<br />

jednoduše, ale vůbec jednoduchá není. Negativní<br />

emoce a zlost, kterou se nám někdo snaží vnutit,<br />

prostě nemusíme přijmout, nebo je dokonce můžeme<br />

„rozpustit“, zneutralizovat. Říkáte: „Určitě ano,<br />

sem s tím. Chci se to naučit!“ Odpovídám: „Není to<br />

tak jednoduché.“ Vyžaduje to daleko více úsilí než<br />

prosté předání negativních emocí někomu jinému.<br />

Potřebuje to změnu stylu komunikace a myšlení.<br />

Vyžaduje to zamyšlení se nad sebou samým a nad<br />

svým komunikačním stylem. Vyžaduje to trénink.<br />

Připusťme si myšlenku, že lidé nejsou zlí, že podezřívavost<br />

našemu jednání nepomůže. Jestliže se<br />

nám nedaří zbavit se negativních pocitů, pokusme<br />

se je alespoň nějaký čas dokumentovat, zapisovat,<br />

přemýšlet o podstatě a příčinách těchto předsudků.<br />

S odstupem času možná zjistíme, že většina z nich<br />

byla neopodstatněná či nepřiměřená.<br />

Pokusme se v komunikaci s druhými hledat svoji empatii<br />

– vcítit se do druhých. Podívejme se na problém<br />

jejich očima. Zjistíme, že často zdánlivě nepochopitelné<br />

a iritující je najednou jasné a zřejmé. Budeme-li<br />

takto postupovat, můžeme lépe argumentovat, vytvářet<br />

nová řešení, výhodnější kompromisy.<br />

V konfliktech, pokud k nim skutečně dojde, se snažme<br />

držet se věci, nerozšiřovat konflikt na osobní problémy,<br />

neurážet druhého, nevytahovat „starou špínu“.<br />

Tzv. „vmetky“ – obecné urážky typu: „tobě tak něco<br />

svěřit“, jsou jedním z nejhorších projevů nesprávné<br />

manipulativní komunikace. Pokuste se „vmetky“ prostě<br />

nepoužívat. Jestliže druhá strana v konfliktu manipulace<br />

použije, užijte některou z asertivních technik<br />

obrany proti manipulaci. Osvědčená je třeba technika<br />

„otevřených dveří“ a technika „negativní aserce“. Jednat<br />

jako dospělý s dospělým, rovný s rovným, to jsou<br />

základní předpoklady asertivní komunikace. Pokusme<br />

se asertivitu chápat jako třetí cestu mezi pasivní<br />

„Nahraďme negativní postoje,<br />

nepřátelství a podezřívavost za jejich<br />

pozitivně laděné protiklady.“<br />

a agresivní komunikací.<br />

V situacích, kdy hrozí nebezpečí konfliktu, můžeme<br />

použít osvědčený prostředek – humor. Dusnou<br />

atmosféru smích spolehlivě odlehčí. Jsme-li schopni<br />

zasmát se sami sobě, naše autorita neklesne, naopak,<br />

stoupne.<br />

Pozitivní komunikace není jen výmysl psychologů.<br />

Obrátíte-li se na vědmy a léčitele, zjistíte, že pozitivní<br />

myšlení je jedním z hlavních prostředků jejich<br />

působení. Pozitivním přístupem k druhým můžete<br />

Jak na to?<br />

Předpokladem správné komunikace je nejen umění<br />

vyjádřit přesně, objektivně a stručně to, co vyjádřit<br />

chceme, ale také umění naslouchat druhému, včetně<br />

toho, že to umíme dát dostatečně najevo.<br />

Ostatní nemusí sdílet naše názory, postoje, myšlenky.<br />

Jiný názor může být obohacující i pro naše myšlení<br />

a uvažování. Pokusme se ho alespoň pochopit. Třeba<br />

v něm najdeme společné prvky s názorem naším.<br />

Třeba bude prospěšný naší další práci.<br />

Nahraďme negativní postoje, nepřátelství a podezřívavost<br />

za jejich pozitivně laděné protiklady.<br />

PSYCHOLOGIE<br />

32 www.<strong>komora</strong>.cz


„Podívejme se na problém očima druhých. Zjistíme, že často<br />

zdánlivě nepochopitelné a iritující je najednou jasné a zřejmé.“<br />

dokázat daleko více, než byste mohli čekat. Jen je<br />

třeba, aby toto myšlení bylo opravdové, nehrané,<br />

vycházející z vlastního osobního přesvědčení.<br />

Existují specifické situace, kdy k projevu negativních<br />

emocí ze strany druhých prostě dojít musí,<br />

nevyhneme se jim. Mám na mysli situace, kdy<br />

sdělujeme nějako nepříjemnou zprávu – výpověď,<br />

snížení platu, ztrátu odměn. Jsou to situace, kdy<br />

předpokládáme negativní přijetí ze strany druhého.<br />

Čekáme nepříjemnost a už toto očekávání<br />

v nás vyvolává nechuť, obavy, negativní emoce. Jak<br />

sdělit takovou negativní zprávu tak, aby byla druhými<br />

přijata a nás emočně zasáhla co nejméně?<br />

V první řadě je potřeba se na danou situaci důkladně<br />

připravit. Je dobré dopředu si zformulovat,<br />

co přesně chceme říct, jak budeme reagovat na<br />

případné dotazy. Náš projev musí být jasný, přesný,<br />

naše vystupování pevné, sebejisté.<br />

Přijetí jakékoliv negativní zprávy je vlastně reakcí<br />

na akutní stres, je proto dobré dodržovat přesný<br />

postup. Nejprve musí být sdělena samotná informace.<br />

Není vhodné dalekosáhle vysvětlovat důvody,<br />

názory a postoje ještě před sdělením samotné<br />

negativní informace, zbytečně tak prodlužujeme<br />

napětí naslouchajícího. Dlouhou „omáčkou“ zhoršujeme<br />

situaci oběma stranám.<br />

Po přímém sdělení negativní zprávy by mělo<br />

následovat vysvětlení – důvody, podrobnosti<br />

negativní zprávy, důsledky. Je dobré předpokládat,<br />

že mnohdy jsou tyto informace natolik překryty<br />

emocemi, že člověk není schopen je prostě vnímat.<br />

Je to normální obrana organismu proti akutní<br />

zátěži. Je proto pravděpodobné, že se adresát<br />

negativní zprávy znova zeptá na důvody, důsledky<br />

a podrobnosti. Buďme ochotni mu znovu vysvětlit<br />

situaci.<br />

Na závěr našeho projevu bychom neměli zapomenout<br />

na projev empatie, vcítění. Zkusme si<br />

představit, jak bychom se cítili my v dané situaci,<br />

co bychom potřebovali slyšet. Nesmíme přitom<br />

ale zapomenout sami na sebe. Ano, je to náročná,<br />

emočně vypjatá situace, ale v podstatě se nás<br />

přímo netýká, není proto dobré být příliš emočně<br />

zainteresovaní. S empatií se to ale nevylučuje.<br />

Musíme být připraveni i na to, že negativní zpráva<br />

může vyvolat silné negativní emoce, které se obrátí<br />

proti nám. Uvědomění si faktu, že jde o reakci<br />

na naši zprávu, nikoli o reakci na nás samotné, nám<br />

může pomoci nereagovat emočně na případné<br />

manipulativní výzvy ke konfliktu, třeba pomocí<br />

výše zmíněných vmetků. Opět nám může posloužit<br />

praktické užití asertivních technik.<br />

Ať už jednáme v afektu my nebo někdo druhý,<br />

vždy je dobré si znova a znova připomínat, že užíváme-li<br />

vhodně emoce, pracujeme se svou životní<br />

energií. Není dobré emoce potlačovat ani s nimi<br />

plýtvat. Tím o vnitřní energii přicházíme. Je dobré<br />

učit se zacházet se sebou samým, znát se dobře,<br />

abychom následně mohli se svými city vhodně<br />

pracovat.<br />

33


iovíno<br />

biovíno<br />

– módní<br />

trend, či<br />

nutnost?<br />

Současná přesycenost chemickými<br />

přísadami našich potravin<br />

a nápojů dosáhla hrozivé hranice.<br />

Kvůli tomu nám všude hrozí alergeny.<br />

Jen v České republice<br />

je registrováno na 4 miliony<br />

alergiků. Na alergie u nás umírá<br />

stovka občanů ročně, hovoří se<br />

o civilizační chorobě číslo jedna.<br />

U vína proto přišel čas uskutečnit<br />

požadavek zdravé výživy: bez cukru<br />

a především bez chemie.<br />

Bioprodukce je jednou z hlavních podmínek pro výrazný<br />

vzestup kvality českých a moravských vín a tím<br />

i pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu<br />

doma i v zahraničí. Ovšem, o co vlastně jde? Pro odpověď<br />

na tak složitou otázku jsme si zajeli k člověku<br />

nad jiné povolanému, do Mikulova na jižní Moravě, kde<br />

má sídlo společnost Víno Marcinčák. Největší domácí<br />

firma, úspěšně se bioprodukcí zabývající, hospodaří na<br />

stovce hektarů. Její vína sbírají nejvyšší ocenění z vinařských<br />

soutěží doma i ve světě.<br />

dosavadní situace<br />

Během staletí pěstování révy s rostoucími nároky na<br />

množství se zvláště v posledních desetiletích mnohonásobně<br />

zintenzivnilo chemické hnojení a ošetřování<br />

vinic. Zemědělci jako by zapomněli na klasické hnojení<br />

chlévskou mrvou. S chemickým ošetřováním ubylo<br />

i ptactva, dříve rostliny chránící před škodícím hmyzem.<br />

Následně pak dochází při ochraně herbicidy k zamoření<br />

půdy na velmi dlouhé období. Její schopnost vlastní<br />

tvorby živin klesá na minimum. Zvláště nebezpečný<br />

je pak vliv na zdraví člověka. Některé látky se dostávají<br />

až do potravního řetězce a způsobují nenapravitelné<br />

škody na našem organismu.<br />

Systém bioprodukce zcela vylučuje<br />

využívání umělých hnojiv i ochranu půdy před<br />

plevely, a tak je na tuto oblast kladen velký<br />

důraz.<br />

biosystém zatím v plenkách<br />

Biopotraviny jsou dnes tedy hitem životního stylu, což<br />

je šance a výzva pro naše pěstitele. Přesto je tento<br />

systém v České republice pořád ještě v příslovečných<br />

plenkách. I když se k němu přihlásila řada pěstitelů,<br />

hned tak někdo nevyhovuje. Existují totiž přísná pravidla.<br />

Předpokladem přihlášení se k tomuto náročnému<br />

systému je tříleté monitorování certifikační společnosti,<br />

což je velmi přísná a odborná záležitost. Certifikací<br />

se zabývá několik společností, mezi nejprestižnější<br />

patří ABCERT, která působí v celé Evropě včetně Velké<br />

Británie, která je v otázce konzumace biovín o celou<br />

koňskou délku před celým světem a je také pro biovína<br />

vynikajícím odbytištěm.<br />

Čítankovým příkladem je již jmenované Vinařství Marcinčák<br />

z Mikulovské vinařské podoblasti, které přešlo<br />

v roce 2006 z úspěšných pokusů ošetřování 2,5 ha<br />

vinic v systému bioprodukce na pěstování révy tímto<br />

přírodě a lidem šetrným způsobem na celé ploše<br />

vlastních vinic, což je rozloha 103 hektarů. Tím se stali<br />

největším podnikem v ČR, který se pěstování vinné<br />

révy v tomto systému věnuje. S koncem letošního<br />

roku se blíží okamžik závěru přechodného tříletého<br />

období, které je podmínkou pro uznání jejich vín jako<br />

bioproduktu, což pak bude uváděno na vinětách i certifikačních<br />

listinách vín.<br />

Co je bio?<br />

Systém bioprodukce je celým rozsáhlým souborem<br />

opatření, která zahrnují vše od práce s půdou až po<br />

samotnou výrobu vína. Nelze ho tedy zjednodušit na<br />

pouhé drastické omezení využití chemických přípravků.<br />

Důležitá je především obnova původního biotopu. Ten<br />

se pak, pokud bude funkční, sám postará o přirozenou<br />

regulaci různých onemocnění a škůdců. Pro zemědělce<br />

to ale neznamená méně práce – naopak musejí být ve<br />

vinici častěji, než když se spoléhali pouze na chemické<br />

ošetření. S tak důležitým zatravněním roste i podíl<br />

mechanické údržby.<br />

Dále je potřeba vyřešit otázku hnojení. V bývalých<br />

chlívech rozpadlého JZD se zpracovává nejrůznější<br />

biologický odpad na kvalitní přírodní hnojivo. Hory<br />

klasického dobytčího hnoje, promíchané s řepnými<br />

řízky, zbytky siláží i tuny vinných slupek se nechávají<br />

„schroupat“ žížalám.<br />

Ty dovedou během několika dnů spořádat neuvěřitelné<br />

množství hnoje a dalších organických zbytků. Proženou<br />

ho svým zažívacím traktem a mění tak velmi<br />

rychle ve kvalitní a kypré hnojivo na vinice, čímž zásadně<br />

pomáhají snižovat Vinařství Marcinčák výrobní<br />

náklady.<br />

34 www.<strong>komora</strong>.cz


Vína ročníku 2008<br />

bude třeba pečlivě vybírat<br />

Rodinné Vinařství Kovacs najdete na okraji jedné z nejstarších, historicky nejvýznamnějších<br />

a rozlohou vinic největších vinařských obcí jižní Moravy, Novosedly. Střední vinařská firma<br />

produkuje tři sta tisíc lahví vína ročně a při tom úzkostlivě dbá na to, aby vínu jak ve vinici,<br />

tak ve sklepě věnovala všechnu péči, kterou víno vyžaduje. Motto, které si vinařství zvolilo<br />

do štítu, tuto pečlivost symbolizuje více než výstižně. Zní: Umění ve víně.<br />

Vyrobit nadprůměrné víno z neproblematické úrody, kdy mají hrozny<br />

dostatek sluníčka i vláhy, je jistě jednodušší než vydolovat kvalitní,<br />

velké víno z klimaticky méně příznivého ročníku. A právě takový byl ten<br />

minulý, tedy ročník 2008. V produkci moravských vinařů se tak podle<br />

Miroslava Kovácse, majitele Vinařství Kovacs, ve vínech ročníku 2008<br />

oddělí „zrno od plev“.<br />

„Rok 2008 byl velmi složitý. Hezké počasí bylo do poloviny září,<br />

potom šly teploty dolů, sluníčko přestalo svítit a začalo být deštivo.<br />

Hrozny do sebe hodně nasály vodu, nabyly na objemu a tím se do<br />

určité míry naředil jejich obsah. Tím byli postiženi zejména konvenční<br />

vinohradníci, kteří pěstují na velké výnosy,“ říká Kovács.<br />

Protože novosedelský vinař ví, že hlavní práci na kvalitním víně<br />

je potřeba udělat ve vinici, prozíravě se vysokým výnosům bránil<br />

významnou redukcí hroznů. „V srpnu jsme prostříhávali hrozny na zem<br />

u všech odrůd. Náš traktorista mi říkal, že mu bylo až špatně z toho,<br />

jak se mu hrozny lepily na kola. Ale rok to vyžadoval.“ Díky tomu na<br />

Kovácsových vinicích hrozny stihly optimálně dozrát a podařilo se<br />

dosáhnout dobrých cukernatostí.<br />

Ročník 2008 nebude „ročníkem století“. Proto by si zákazník měl<br />

pečlivě vybírat, od koho víno kupuje. „Měl by kupovat od vinaře, od<br />

kterého má garantovanou práci ve vinici, osobní přístup a znalost<br />

věci, ne od vinařských firem, které výrobu vína berou jen jako byznys.<br />

Vína vyprodukovaná konvenčně budou kostrbatá, řídká, méně výrazná<br />

a disharmonická. Proto by se zákazník měl při setkání s víny ročníku<br />

2008 poctivě věnovat degustacím. A když si vybere víno, které chce mít<br />

doma ve sklepě nebo ho jen popíjet, neměl by váhat přijet přímo do<br />

sklepa,“ upozorňuje Miroslav Kovács.<br />

A jak se ve Vinařském dvoře v Novosedlech pracovalo s úrodou ve<br />

sklepě? Rok 2008 byl vhodný pro to, aby vína zrála nějakou dobu na<br />

vinných kvasinkách, tedy pro batonáž, která ve vínech zjemní kyselinku.<br />

„Vína 2008 mají nižší extrakty, jsou trošku lehčí, takže jsme si pohráli<br />

se zbytkem cukru – vína jsou zharmonizovaná, dokulacená jemným<br />

zbytečkem cukru, což jim dodává příjemné, lahodné tělo,“ popisuje<br />

Kovács charakter vín z loňské úrody. Protože jsou to vesměs vína lehčí,<br />

lahvuje je už od února, aby zpomalil jejich stárnutí.<br />

Celkově Vinařství Kovacs vyprodukovalo 25 typů vín ročníku 2008.<br />

Ten podle Miroslava Kovácse, který dnes a denně prochutnává celou<br />

svou produkci, nejvíce svědčil odrůdě Sauvignon. Velmi nadějně vypadá<br />

také růžové víno Zweigeltrebe Rosé v kabinetním provedení. „Ale jsou<br />

tu také odrůdy pozdě zrající, jako je Rulandské šedé, Rulandské bílé,<br />

Chardonnay nebo Rýnský ryzlink, které ještě neměly dostatek času na<br />

to, aby ukázaly svůj potenciál. Z těch vypadá velmi slibně Rulandské<br />

šedé. To se nám povedlo posbírat jak v kategorii pozdního sběru, tak<br />

v kategorii výběr z bobulí, botrytický sběr, kdy hrozny ze 70 % pokrývala<br />

ušlechtilá plíseň. To je také víno, které patří mezi nejvýraznější z ročníku<br />

2008,“ představuje favority ve svém sklepě Miroslav Kovács.<br />

Pro milovníky červených sladších vín připravuje Vinařství Kovacs<br />

víno, které označuje za „specialitku“. Bude mít v nabídce červené<br />

polosladké víno.<br />

S kompletní produkcí ročníku 2008 se příznivci Kovácsových vín<br />

i lidé, kteří toto vinařství dosud neznají, mohou seznámit od 1. května<br />

přímo ve Vinařském dvoře v Novosedlech. „Od 1. do 17. května budeme<br />

všichni připravení a v pozoru vítat všechny návštěvníky, abychom jim<br />

kolekci roku 2008 představili. Podle chuti a zájmu je provedeme vinicí,<br />

aby se podívali, jak v této době vypadá vinohrad, jak vypadají sklepy<br />

a hlavně jak se jeví vína roku 2008. Tak trošku počítáme i s tím, že na<br />

začátku května bude už pěkné počasí, takže se zákazníci u nás na jižní<br />

Moravě prohřejí,“ láká na výlet za vínem Kovács.<br />

Kromě vína se ve Vinařském dvoře bude nabízet také jídlo. To zdejší<br />

šéfkuchař připraví tak, aby se chutě jídla a vína z loňské úrody vhodně<br />

doplňovaly. Jídla budou připravena podle filozofie organizace Slow<br />

Food, které má za cíl navrátit jídlu jeho důležitost a důstojnost a které<br />

vytváří alternativu ke globálnímu fenoménu rychlého stravování fast<br />

food. „Bude to gastronomická slavnost a radost pro naše zákazníky,“<br />

slibuje Miroslav Kovács. Podrobné informace najdou zájemci od dubna<br />

na webových stránkách Vinařství Kovacs www.vinarstvi-kovacs.cz.


text Martina Dvořáčková Rafinovaný luxus<br />

v kombinaci s novými mateRiály<br />

Češi investují do výbavy svého bytu o poznání více než před lety. A protože právě kuchyně je<br />

často tou nejdražší místností v bytě, vyplatí se před investicí do jejího pořízení zapřemýšlet<br />

nad jejím účelem a především nad stylem, ve kterém by se měla nést. Do kurzu se dostávají inteligentní<br />

kuchyně, které něco stojí, ale v průběhu své služby jsou o poznání úspornější než ty<br />

„obyčejné“. Nechte se tedy inspirovat, jak správně investovat do moderní a účelné kuchyně.<br />

Jedničkou na tuzemském trhu ve výrobě a prodeji kuchyňského<br />

nábytku je už několik let KORYNA nábytek,<br />

a.s. Proč je tak úspěšná? Má dlouhou tradici a svým<br />

zákazníkům poskytuje širokou nabídku kuchyňských<br />

linek, ale i vestavných skříní, ze které si dozajista<br />

vyberou i ti nejnáročnější…<br />

Nové trendy ve výbavě a realizaci kuchyní: rafinovaný<br />

luxus v kombinaci s novými materiály<br />

Kuchyně je často srdcem domácnosti. Trávíme v ní<br />

spoustu času, a tak není divu, že chceme, aby vypadala<br />

co nejlépe a byla co nejméně náročná na údržbu.<br />

Podle toho do ní rádi investujeme i větší částku.<br />

I proto se návrháři a výrobci neustále předhánějí<br />

v tom, kdo vymyslí lepší materiál, praktičtější vybavení<br />

a samozřejmě co nejmodernější a nejfunkčnější<br />

spotřebiče. Co je tedy ve světě kuchyní nového?<br />

Bydlete moderně a pohodlně<br />

Dnes už kuchyně není pouze útočištěm žen-kuchařek,<br />

jak tomu bylo dříve. Na vaření už není tolik času, proto<br />

se poměrně běžným požadavkem stává, aby místnost<br />

určená původně pro vaření plnila i jakýsi společenský<br />

účel. Není divu, kuchyně často bývá nejdražší<br />

místností v bytě, proto jde tak trochu i o věc prestiže.<br />

Postupně se z ní stává středobod domácnosti a designéři<br />

společnosti Koryna to moc dobře vědí!<br />

Sofistikované technické vybavení kuchyní se<br />

obvykle skrývá za nejrůznějšími panely, zástěnami<br />

či v zásuvkách, mění se také upořádání pracovních<br />

ploch. Už se všechno neodehrává u stěn, v oblibě<br />

jsou naopak pracovní ostrůvky umístěné v prostoru.<br />

Nejspíš proto leckdy na první pohled nepoznáte, že<br />

jde o místnost pro přípravu jídla. Kuchyňské materiály<br />

tedy dostávají novou, elegantnější, luxusnější<br />

a snáze udržovatelnou podobu. Co je trendem současnosti?<br />

Možná se budete divit, ale momentálně<br />

kraluje sklo, plast a lak!<br />

Plast – levný, ale luxusní?<br />

Ano! I když to zní pochybně, správně zvolená plastová<br />

úprava povrchu dodá i těm levnějším kuchyním luxusní<br />

vzhled. Jde vlastně o termoplastické polymerní<br />

filmy připevněné speciálním lepidlem na povrch<br />

skříněk a dvířek. Vybrat si můžete téměř z jakékoli<br />

barvy, nejčastěji však tento materiál pořídíte v jemných<br />

odstínech smetanové, šedé či hnědé. Plasty se<br />

ale nevyskytují jenom na kuchyňských linkách, ale i na<br />

ostatním nábytku. Nebojte se experimentovat a slaďte<br />

byt do plastového, překvapivě luxusního a super<br />

moderního vzhledu.<br />

Trvanlivý a trendy lak<br />

V kuchyni (a nejen tam) frčí i lakovaná úprava povrchů.<br />

Bojíte se přílišného lesku? Nemusíte! Lakování<br />

se provádí v několika verzích – mohou být jak lesklé,<br />

tak matné, natírané nebo stříkané. Kromě moderního<br />

a trendy vzhledu nábytku docílíte i jeho trvanlivosti<br />

a jednoduché udržovatelnosti. Na tomto materiálu<br />

se nečistoty nedrží a lakovaný povrch vydrží krásný<br />

opravdu dlouho. Stejně jako plastová působí i lakovaná<br />

úprava velmi moderně a luxusně. Trendy sleduje<br />

i společnost Koryna, takže v její nabídce si dozajista tu<br />

pravou lakovanou kuchyni vyberete. Perfektní volbou<br />

může být například kuchyně Aroma, jejíž přední<br />

plochy jsou vyrobeny z teakové dýhy a laku v barvě<br />

slonové kosti! I zde platí, že v jednoduchosti je krása!<br />

nové trendy<br />

36 www.<strong>komora</strong>.cz


Sklo pro větší prostor<br />

Sklo je v současnosti velice oblíbený a hlavně moderní<br />

materiál. A je úplně jedno, zda jde o sklo čiré,<br />

pískované, leštěné či se vzorem, tvrzené nebo recyklované.<br />

Ať je sklo v kuchyni jakékoliv, vždy se z něj stává<br />

krásný a estetický doplněk, který se dá použít kdekoliv<br />

a jakkoliv. Za sklem ve skříňkách zůstane vaše nádobí<br />

čisté, skleněná pracovní plocha celý interiér odlehčí<br />

a opět navodí dojem luxusu. A jak je dobře známo,<br />

sklo dokáže opticky zvětšit prostor, takže pokud vás<br />

trápí málo místa v kuchyni, vylaďte ji do skleněna!<br />

Alespoň zdánlivě bude vypadat větší. Skvěle vypadají<br />

i skleněné pracovní plochy, které jsou navíc vysoce<br />

praktické. Inspirovat se můžete například u kuchyně<br />

Calla 1 společnosti Koryna, kde jsou plochy i zástěny<br />

z kaleného skla. Protože na kuchyňský nábytek jsou<br />

nezřídka kladeny vysoké nároky, je důležité vybírat<br />

kvalitní a odolný materiál. Ovšem ne na úkor designu!<br />

Koryna se drží hesla, že k moderní kuchyni patří<br />

optimistické barvy, výrazné vzory a struktury. Jak už<br />

bylo řečeno, nejoblíbenější jsou lesklé povrchy, které<br />

vydrží opravdu hodně. Můžete ale sáhnout i po dýze,<br />

masivu, laminu nebo termofólii a budete mít jistotu,<br />

že vaše linka vám bude sloužit dlouhá léta.<br />

Chcete být in? Pořiďte si ostrůvek!<br />

Na vrcholu popularity se stále drží (a podle všeho<br />

ještě dlouho bude) pracovní ostrůvek situovaný do<br />

středu kuchyně, u kterého může pracovat i několik lidí<br />

současně. Nejen že je „ostrůvková kuchyně“ velice<br />

atraktivní, ale představuje tu nejideálnější variantu<br />

uspořádání kuchyně, neboť přípravná, varná i mycí<br />

plocha vytváří pomyslný trojúhelník, takže máme<br />

vždy všechno po ruce. Nemluvě o tom, že umístěním<br />

ostrůvku se nám znatelně rozšíří úložné prostory.<br />

Ostrůvek si po dohodě můžete pořídit u většiny<br />

kuchyní a vždy bude vypadat dobře. Ke kuchyni Sirius<br />

od Koryny se vyloženě hodí!<br />

Hra světla a tvarů<br />

Dávno pryč jsou doby nudných kuchyní bez nápadu.<br />

Teď je načase povolit uzdu fantazii a vytvořit si trendy<br />

kuchyni s ergonomickými křivkami. Zajímavým řešením<br />

může být například kuchyně Aira od Koryny. Třešňové<br />

biodesky jsou u ní profilovány do vodorovných<br />

„vlnek“, což povrchu dodává netradiční ráz. Kuchyně<br />

vypadá atraktivně a přitom přirozeně.<br />

Začněme ale od základního prostoru každé kuchyně<br />

– pracovních desek. I u nich se postupně upouští od<br />

jednolité linie a klasických materiálů, jako jsou dřevo<br />

nebo dřevotříska. Vsaďte na originalitu a pořiďte<br />

si něco jedinečného! Elegantně a moderně působí<br />

desky v podobě kamene – nejčastěji mramoru či žuly.<br />

Takzvaný umělý kámen sice nepatří mezi nejlevnější<br />

kuchyňské materiály, ovšem je neuvěřitelně praktický<br />

(odolává vysokým teplotám, mechanickému i chemickému<br />

poškození, je nenasákavý a antiseptický) a také<br />

estetický. Postupně se stává skutečným trendem v kuchyňském<br />

vybavení a najdete ho například i v nabídce<br />

kuchyní Koryna.<br />

Oblíbeným a praktickým materiálem, především<br />

v kuchyních, které si zakládají na svém profesionálním<br />

vzhledu, je samozřejmě nerez, chromovaná ocel, hliník<br />

a sklo. V kombinaci s high-tech spotřebiči budete mít<br />

doma opravdovou profi-kuchyň, kterou vám každá<br />

návštěva bude závidět.<br />

Důležitou, ba dokonce nezbytnou součástí<br />

kuchyně je kvalitní osvícení. Poslední módou je<br />

rafinované používání různých světelných zdrojů –<br />

světelné diody v kombinaci s průhlednými materiály<br />

v zásuvkách, lednicích či spížích, nebo osvětlené<br />

prosklené skříňky.<br />

Inteligentní kuchyně 21. století – to musíte mít!<br />

Máte rádi výborné jídlo, ale zároveň chcete, aby jeho<br />

příprava zabrala co nejméně času? V tom případě si<br />

pořiďte špičkově vybavenou inteligentní kuchyni! Se<br />

spotřebičem značky Miele to bude hračka!<br />

Společnost Miele se snaží vyrábět co nejkvalitnější<br />

vestavné přístroje pro domácnost a zařadit se tak<br />

na všech trzích světa mezi absolutní špičku. Proto<br />

neustále vsází na inovace a přichází s atraktivními novinkami<br />

ze světa domácích spotřebičů. Firmu Miele<br />

založili v roce 1899 Carl Miele a Reinhard Zinkann.<br />

Ústřední motto firmy, být „stále lepší“, platí dnes stejně<br />

jako v minulosti. Miele se vypracovala v prestižní<br />

značku, která si neustále upevňuje svou vedoucí pozici<br />

na světovém trhu. Rekordní čísla zaznamenala tato<br />

rodinná značka v obchodním roce 2005/2006. Tehdy<br />

obrat společnosti Miele vzrostl o celých 12 procent,<br />

tedy na 2,54 miliardy eur.<br />

Žijeme ve věku moderních technologií, a tak není<br />

problém pořídit si skutečně chytré a praktické pomocníky,<br />

kteří přípravu jídla zjednoduší na maximum!<br />

Je libo indukční varné desky, o které se nespálíte,<br />

ani když na nich právě kuchtíte, trouby, které pečou<br />

v páře, nebo inteligentní mikrovlnku? To vše může být<br />

i ve vaší kuchyni! A jaké jsou největší trendy dneška?<br />

Pojďme se na ně podívat…<br />

Úspora a komfort především<br />

Jak už nadpis napovídá, následující desetiletí se nejspíš<br />

ponese ve znamení úspory energie a především<br />

v neustálém zvyšování komfortu uživatelů kuchyně<br />

a přizpůsobení se individuálním potřebám každého<br />

jedince.<br />

Komfortnější budou nejen technologie, ale<br />

i povrchy kuchyňských spotřebičů. Snahou všech<br />

výrobců je přijít na trh s co nejhladším a na údržbu<br />

jednodušším materiálem. Společnost Miele nabízí<br />

jako žhavou novinku povrch titan finish – titanový<br />

prášek ve sklokeramické vrstvě, na kterém nejsou<br />

vidět otisky prstů a je velmi odolný proti mechanickému<br />

i chemickému poškození.<br />

Pečení nikdy nebylo jednodušší<br />

Nejlépe jsou současné trendy ve vývoji kuchyňských<br />

spotřebičů dozajista patrné na pečící troubě. Dnes už<br />

si trouba umí pohlídat spoustu věcí za vás, což umožňuje<br />

péct i člověku s minimálními zkušenostmi.<br />

37


Společnost Miele stvořila pečící trouby s více než<br />

100 elektronicky řízenými automatickými programy,<br />

díky kterým bez problémů připravíte koláč, chléb,<br />

maso, drůbež, ryby a další dobroty. A jak to funguje<br />

v praxi? Pečící trouba se vás hned na počátku pomocí<br />

displeje zeptá, jaký pokrm se chystáte péct. Podle<br />

informací, které jí zadáte, vám doporučí, kam přesně<br />

jej v troubě umístit, a spustí příslušný program, který<br />

vše udělá za vás! Tím ale výhody této chytré trouby<br />

nekončí! Máte svůj oblíbený recept? Naprogramujte si<br />

ho a uložte do paměti.<br />

Nejen že nemusíte neustále kontrolovat, jestli je<br />

jídlo už hotové, ale trouba se také méně zašpiní! Proč<br />

se okrádat o čas při pečení, když ho můžete věnovat<br />

užitečnějším a zábavnějším věcem?<br />

Moderní je pečení v páře a pozornost si získává<br />

i „staronové“ klimatické pečení. Tuto metodu používaly<br />

již naše prababičky, když do trouby dávaly<br />

vodu v hrníčku. Miele přišel se sofistikovanou<br />

obdobou – klimatická trouba si při programování<br />

řekne, kolik vody bude potřeba, a potom ji v podobě<br />

páry sama postupně uvolňuje. Pokrmy budou<br />

uvnitř jemné, nadýchané a šťavnaté se zlatavou<br />

kůrčičkou…<br />

Tohle není science fiction! Hi-tech může být i ve vaší<br />

kuchyni!<br />

V oblasti spotřebičů dochází k velké revoluci. Jedním<br />

z nejvýznamnějších trendů se totiž pravděpodobně<br />

stane propojování jednotlivých spotřebičů a jejich<br />

dálkové ovládání. Technologie, které by dálkové ovládání<br />

spotřebičů umožňovaly, již existují, jestli se ale<br />

nakonec skutečně stanou hitem, ukáže až čas.<br />

Naproti tomu vzájemná synchronizace kuchyňských<br />

pomocníků je už poměrně běžná. Některé<br />

spotřebiče společnosti Miele spolu dokážou<br />

vzájemně komunikovat! Tento dokonalý systém<br />

zobrazuje na displeji pečící trouby, co právě dělají<br />

ostatní spotřebiče v domě. Informace se přenášejí<br />

po běžné elektrické síti a vy tak jediným pohledem<br />

zjistíte, že myčka bude ještě deset minut pracovat<br />

a v sušičce je potřeba vyměnit filtr. Do budoucna<br />

si přístroje nebudou předávat jen informace, ale<br />

budou propojeny i funkčně! Miele uvedla koncept<br />

Connectivity na letošním veletrhu IFA, na kterém se<br />

každoročně vystavují ty největší novinky z oblasti<br />

spotřební elektroniky a techniky. Tato technologie<br />

propojuje odsávač par a varnou desku. Digestoř tak<br />

podle intenzity vaření sama pozná a automaticky<br />

upraví svůj výkon přesně na míru. A už jsme zase<br />

zpátky u úspory.<br />

Uvažovat ale teď o vývoji spotřebičů v horizontu<br />

několika desítek let je poněkud předčasné. Vždyť<br />

kdo by si před několika roky pomyslel, že mobily se<br />

stanou nezbytnou výbavou lidí všech generací nebo<br />

že budeme velkou většinu nákupů provádět přes internet.<br />

Co se dnes zdá jako utopie, může být za pět let<br />

běžnou realitou. Proto nepředbíhejme a nechme se<br />

překvapit, kam nás vody v oblasti kuchyní a kuchyňských<br />

spotřebičů zanesou. Je ale jasné, že společnosti<br />

Koryna a Miele budou zcela jistě u toho…<br />

Odpařujte trendy – pořiďte si digestoř<br />

Výpary z vaření dovedou někdy pěkně otrávit život.<br />

Nutností každého kuchaře je tedy silný odsavač par,<br />

který zajistí, že se všechny nežádoucí pachy z kuchyně<br />

hned vytratí. I digestoře ovšem podléhají módě.<br />

Pryč tedy s nevzhlednými a hlučnými krabicemi,<br />

pořiďte si atraktivní bytový doplněk!<br />

Hlavními požadavky na odsavače par jsou tichost,<br />

výkonnost a dnes i nezbytná estetičnost. Z digestoří<br />

se totiž s postupem času stala designová záležitost.<br />

Můžete vybírat z nepřeberné nabídky – od klasických<br />

„komínů“ přes technicky vypadající nerezové trubky<br />

až po lehké skleněné „deštníky“. Je jen na vás, jestli<br />

se inspirujete maximalismem a uděláte z odsavače<br />

dominantu kuchyně, nebo vsadíte raději na nenápadnost.<br />

Výkonnost by vaše rozhodnutí v žádném případě<br />

nemělo ovlivnit.<br />

Digestoře Miele se díky kombinaci chladného<br />

nerezu a skla jistojistě stanou zajímavým a atraktivním<br />

doplňkem.<br />

nové trendy<br />

38 www.<strong>komora</strong>.cz


ZPENĚŽTE<br />

své nedobytné<br />

POHLEDÁVKY<br />

Smart Marketing s.r.o.<br />

Pobřežní 95/74<br />

187 00 Praha<br />

info@smartmarketing.cz<br />

http://www.smartmarketing.cz<br />

MÁTE<br />

NEDOBYTNÉ<br />

POHLEDÁVKY?<br />

SOUDÍTE SE?<br />

VYMÁHÁTE?<br />

STOJÍ VÁS TO<br />

DALŠÍ PENÍZE?<br />

COŽ TAKHLE<br />

PRODAT JE<br />

ZA 100%<br />

NOMINÁLNÍ<br />

HODNOTY?<br />

To ovšem přináší i minusy: s nedostatkem místa se<br />

potýkají porodnice, jesle i školky. Stále víc rodičů<br />

přemýšlí o propojení kariéry a role matky či otce. Pro<br />

mladé ženy je totiž často nepředstavitelné zůstat<br />

s dítětem tři až čtyři roky doma. Většina jeslí pro<br />

děti do tří let byla zrušena a ten zbytek je většinou<br />

naplněn do posledního místečka.<br />

Také zaměstnavatelé tím trpí. Potýkají se s nedostatkem<br />

kvalifikovaných pracovníků a s odchodem ženy<br />

na dlouhou mateřskou musejí vynaložit nemalé úsilí<br />

a finance na hledání a následné zaškolení nového<br />

zaměstnance.<br />

Řešením nastalé situace může být právě firemní<br />

školka!<br />

Zaměstnavatelé se často domnívají, že zřízení<br />

takovéto školky jsou výdaje navíc. Ve skutečnosti jim<br />

však školka šetří peníze. Nedávné studie potvrdily, že<br />

náklady za zaškolení nového pracovníka jsou vyšší než<br />

výdaje spojené s provozem školky.<br />

Školky jako konkurenční výhody<br />

Firemní školky již běžně fungují ve většině zemí<br />

CO SI MŮŽEME PŘEDSTAVIT POD POJMEM SMART MARKETING VE VAŠEM POJETÍ?<br />

Smart Marketing, jak již název napovídá, je chytré využití aktiv společnosti znehodnocených<br />

špatnou platební morálkou zákazníků. Je to okamžitý způsob využití nevymahatelných pohledávek,<br />

aniž by se musely vynakládat dodatečné prostředky na jejich odsouzení nebo vymáhání.<br />

Zároveň se zhodnocením dochází i k daňovému odpisu a to až v plné výši pohledávky<br />

včetně příslušenství.<br />

CO BYLO PODNĚTEM KE VZNIKU TOHOTO PROJEKTU?<br />

Projekt společnosti Smart Marketing vznikl na základě zkušeností majitelů společností s téměř<br />

nulovou možností vymáhání práva proti dlužníkům a pohledávek vznikajících z obchodního<br />

styku. Zkušenosti s vymáháním pohledávek právní cestou jsou tak špatné, že v podstatě<br />

díky tomu, jak rychle pracují soudy, subjekt, který žaluje, nevymůže téměř nic. Tento subjekt<br />

je zatížen náklady na právní zastoupení a po skončení soudního sporu, který je vleklý a drahý,<br />

se subjekt dostává do situace, že pohledávku může pouze odepsat. Z tohoto důvodu byl<br />

vypracován model odkoupení pohledávek, který umožňuje jejich odpis v podstatě v reálném<br />

čase a s minimálními náklady.<br />

JE TATO FORMA PRÁVNĚ UZNATELNÁ?<br />

Ano, tato forma je naprosto nenapadnutelná. Naše společnost jednoduše odkupuje pohledávky.<br />

Projekt je autorizován daňovými poradci, vyzkoušen zákazníky a systém byl posouzen<br />

za naprosto nekonfliktní.<br />

západní Evropy, kde se ukázaly jako velmi výhodné zaměstnavatel, který ji na své náklady vybuduje<br />

pro obě JAK strany. SE Rodiče/zaměstnanci TAKOVÝ PŘÍPAD mají PROJEVÍ pro svého V ÚČETNICTVÍ? a zařídí její provoz. Zaměstnanci školky jsou potom<br />

potomka Pokud zaručené klient místo prodá ve naší školce společnosti (často i pro špatně děti dobytnou pracovníky pohledávku, firmy, která zúčtujeme zřídila. Druhou s ním možností tuto pohledávku<br />

proti poskytnutému reklamnímu plnění. Tzn. že nedobytná pohledávka je použita jako pla-<br />

mladší tří let), která má navíc flexibilní otevírací dobu je „objednat si školku na klíč“, tedy nechá se zřídit<br />

přizpůsobenou potřebám rodičů. Vzhledem k tomu, že specializovanou společností, která ji nadále provozuje<br />

tební instrument za reklamní služby, který jde klientovi okamžitě do daňově uznatelých výdajů.<br />

jsou zřizovány buď přímo na pracovišti, nebo nedaleko na své náklady i riziko.<br />

od něj, nevznikají problémy s dopravou a časové Zřízení školky tedy nestojí prakticky nic v cestě.<br />

JAKÉ DALŠÍ MOŽNOSTI TOTO ŘEŠENÍ PŘINÁŠÍ?<br />

prodlevy při cestě s dítětem do školky. Rodiče mají Faktem, který stojí proti zřizování školek, je<br />

děti poblíž, Je to mohou jediný je systém navštěvovat, odkoupení ale zároveň pohledávek, pracovat<br />

i na dávek své kariéře. a protihodnotou je realizovaná reklamní Zaměstnavatel kampaň. Jsme si nemůže schopni náklady v tomto na provoz systému školky op-<br />

který daňové realizuje zvýhodnění až 95% školek, nominální které zatím hodnoty v ČR chybí! pohle-<br />

Podnik timalizovat získává nejen i pohledávky loajalitu pracovníků, u společností, ale i velmi které odečíst jsou předmětem z daňového základu. konkurzu Sazba a nebo daně za pro subjekty, právnické<br />

zajímavou které konkurenční jsou v likvidaci. výhodu a nový zaměstnanecký osoby je 20 %, zřízení školky se tedy o 20 % prodraží<br />

benefit. Ano, i firemní školky jsou dnes imageovou oproti situaci, kdy by byly tyto náklady daňově<br />

záležitostí. MÁ SYSTÉM NĚJAKÝ OBJEMOVÝ LIMIT? uznatelné.<br />

Dobrou zprávou je, že ministerstvo práce a sociálních<br />

V tomto okamžiku je limit nastaven na 1,5 mld Kč ročně, ale děláme vše proto, aby se<br />

Růžová budoucnost firemních školek v ČR. Fikce, věcí ve spolupráci s ministerstvem financí již daňové<br />

možné obchody navýšily.<br />

nebo realita?<br />

úlevy pro firemní školky připravuje. Teď tedy nezbývá<br />

Ptáte se, proč jsou firemní školky v Česku takovou než čekat, kdy se situace vyjasní a boomu zřizování<br />

DÁ SE ŘÍCI, ŽE PŘI SOUČASNÉ FINANČNÍ KRIZI, JE TATO MOŽNOST JIŽ VE<br />

vzácností? Odpověď je jednoduchá. Český stát je totiž firemních školek nebude stát nic v cestě.<br />

VŠEOBECNÉM POVĚDOMÍ? A S JAKÝMI OHLASY SE SETKÁVÁ?<br />

(na rozdíl od většiny zemí západní Evropy) dosud nijak<br />

nepodporuje. Myslím si, že tento produkt příchází v pravý okamžik a krize na průběh projektu nemá vliv.<br />

Podle Spíše zákona naopak. si školku může Naši zřídit zákazníci každý si uvědomili, že jeho prostřednictvím sníží své náklady na vymáhání<br />

nedobytných pohledávek, odepíšou tyto pohledávky a sníží tím základ daně z příjmu.<br />

V tomto okamžiku evidujeme značnou poptávku po našich službách.<br />

Ing. Martin Ždímal, zakladatel společnosti<br />

Smart marketing_Image_A4.indd 2 4.3.2009 20:02:00


TEXT František Klika<br />

NoviNky auto<br />

Mercedes-Benz E Coupé<br />

Pouhé tři měsíce po představení nového E sedanu<br />

se představuje i E Coupé. A musíme říci,<br />

že vlastně všechna „éčka“ byla v Ženevě přímo<br />

obležena návštěvníky. Nová třída E Coupé<br />

nabízí kombinaci dvou atributů, pro které je<br />

Mercedes známý, čili fascinaci a efektivnost.<br />

Coupé dále prohlubuje dynamický design<br />

základního éčka. Velmi důležité je, že si bere<br />

výhodu aerodynamiky základního sedanu,<br />

a tak jde s hodnotou 0,24 o světově aerodynamicky<br />

nejefektivnější sériový vůz. Modelový<br />

program zahrnuje dva nové 4válcové motory,<br />

jež mají spotřebu nižší až o 17 % při znatelném<br />

nárůstu výkonů a točivého momentu.<br />

Nové Coupé má jako standard odpružení<br />

Agility Control, jež se automaticky přizpůsobuje<br />

jízdní situaci. Tento nový model se objeví<br />

v showroomech na začátku května 2009.<br />

Mégane Renault Sport<br />

Třešničkou na dortu nové rodiny Mégane je<br />

bezesporu nový Sport. Disponuje atraktivními<br />

tvary sportovního kupé, dvěma druhy<br />

podvozků – Sport a Cup, který je se samosvorným<br />

diferenciálem. No a samozřejmě<br />

k tomu výkonný benzinový čtyřválec. Je nové<br />

generace a díky přeplňování dosahuje výkonu<br />

250 koní, přičemž nejvyšší točivý moment<br />

má 340 newtonmetrů. Veškerá vylepšení<br />

motoru vedla k tomu, aby nabízel ještě větší<br />

zážitky. Konkrétně to znamená nárůst o 20<br />

koní více a nárůst točivého momentu o 40<br />

newtonmetrů. Velkou předností je dvouspirálové<br />

turbodmychadlo, takže motor reaguje<br />

bezmála okamžitě na sešlápnutí plynového<br />

pedálu. Navíc 80 procent nejvyššího zátahu je<br />

k dispozici od 1 900 otáček.<br />

VW Polo<br />

Pátá generace malého Pola nás zaujala svým designem.<br />

Má styl kupé Scirocco a to mu rozhodně<br />

sluší. Šéfdesignér koncernu Volkswagen Walter<br />

de Silva hovoří o stylu La Semplicitá – jednoduché<br />

eleganci. Samozřejmě, že také novinka<br />

narostla. Proti předchozí generaci o bezmála<br />

čtyři centimetry na délku, takže měří 3,95 metru.<br />

O více než tři centimetry je pak novinky širší<br />

a dosahuje míry 1,68 metru. Zároveň je o 1,3<br />

centimetru nižší, takže při výšce 1,45 metru působí<br />

Polo robustně a široce rozkročené. Zároveň<br />

je interiér delší i širší o centimetr, respektive<br />

dva. Nabízí tak místo pro celkem pětici cestujících.<br />

Benzinové motory budou začínat motorem<br />

o objemu 1,2 litru, který v přeplňované verzi<br />

nabídne až 105 koní. Vrcholný turbodiesel<br />

o stejném výkonu pak má objem 1,6 litru.<br />

HI-TECH<br />

40 www.<strong>komora</strong>.cz


Škoda Yeti<br />

Yeti je pokrokové, chytré a kompaktní SUV, kterým<br />

automobilka Škoda vstupuje plnohodnotně<br />

do segmentu SUV. Verze 4×4 nabízí solidní<br />

vlastnosti při jízdě terénem a odpovídající<br />

výkon. Vůz bude k dispozici s výkonnými a zároveň<br />

úspornými motory, které jsou bez výjimky<br />

přeplňované turbodmychadlem. V nabídce<br />

jsou dvě benzinové a tři naftové motorizace.<br />

Základním agregátem pro vozy s pohonem<br />

předních kol je benzinový čtyřválec o objemu<br />

1,2 litru. Díky velkému zavazadlovému prostoru<br />

o objemu až 1 760 litrů zvládne Yeti i náročné<br />

přepravní úkoly. Praktický upevňovací systém<br />

s posouvatelnými háčky a sítí uspoří čas při<br />

ukládání zavazadel a zabrání jejich pohybu za<br />

jízdy.<br />

Maybach Zeppelin<br />

Ve třicátých letech minulého století byly limuzíny<br />

Maybach Zeppelin naprostou špičkou<br />

komfortu. Nic luxusnějšího jste si prostě přát<br />

nemohli. No a podobně je tomu dnes. Charakteristickým<br />

znakem novinky je dvoubarevné<br />

lakování oddělené boční linií. Celkem bude<br />

těchto vozů ve dvou verzích vyrobena jen<br />

jedna stovka. Jeho šestilitrový agregát V12<br />

biturbo s dvojitým přeplňováním má 640<br />

koní. Nejvyšší točivý moment pak byl dokonce<br />

elektronicky omezen, aby nepřekročil jeden<br />

tisíc newtonmetrů. Tak jako je dvoubarevný<br />

lak karoserie, najdete svět dvou odstínů také<br />

v interiéru. Exkluzivní druhy kůže a klavírní<br />

lak jsou samozřejmostí, stejně jako možnost<br />

individuální volby materiálů i barev. Nemluvě<br />

o unikátním flakonovém osvěžovači vzduchu,<br />

kterou tvoří akrylová prosvícená koule na<br />

středové konzoli.<br />

Porsche Cayenne Diesel<br />

Svět je celý naruby. U Porsche polovinu<br />

produkce tvoří velké SUV, začíná s výrobou<br />

sedanu a pod kapotou modelu Cayenne už<br />

najdete i diesel! Kdyby to nějaký jasnovidec<br />

prorokoval před pár lety, nikdo by mu rozhodně<br />

nevěřil! Každopádně jde o první vznětový motor<br />

v novodobé historii značky. Takže si škrtněte<br />

rovnici Porsche – rovná se pouze benzin,<br />

a připište: i nafta. Cayenne má pod kapotou<br />

naftový šestiválec s výkonem 240 koní převzatý<br />

od koncernové sestry Audi. Na český trh přichází<br />

toto nezvyklé porsche již nyní.<br />

41


text Jiří Černý<br />

OdpOčet dpH<br />

u všecH aut realitOu!<br />

Na první čtvrtletí tohoto roku asi nebudou majitelé a zaměstnanci autosalonů vzpomínat s láskou:<br />

poslanci nejdříve oznámili svůj záměr pomoci automobilkách v době krize odpočty DPH<br />

pro podnikatele i u neužitkových vozů, ale dlouho se neměli k jeho schválení.<br />

To vše se naštěstí změnilo prvního dubna, kdy vešel<br />

v platnost nový zákon, který umožňuje podnikatelům<br />

odepsat si DPH i při nákupu vozidel, která nejsou<br />

vedena jako užitková. Končí tak současná praxe, kdy<br />

bylo nutné mnohé osobní vozy vybavovat pevnou<br />

přepážkou, tzv. „mřížkou“.<br />

Krom samotných podnikatelů je to ještě vítanější<br />

zpráva pro autosalony. Jako by totiž nestačila samotná<br />

ekonomická krize, po oznámení záměru vlády na odečet<br />

DPH téměř ustal příliv objednávek z korporátního sektoru.<br />

Naštěstí se podle posledních čísel zdá, že manko<br />

z prvního čtvrtletí spolehlivě zalepí objednávky z dubna<br />

a čísla se tak příliš nebudou lišit od loňského roku.<br />

Zavedení odpočtů DPH je jeden z kroků vlády, jak čelit<br />

ekonomické krizi. Dalším krokem, který pomůže oblasti<br />

automobilového průmyslu, by mohlo být zavedení tzv.<br />

„šrotovného“. O něm se však, na rozdíl od sousedních<br />

zemí, stále jen diskutuje.<br />

pozor na administrativu<br />

Je však třeba nepodlehnout euforii, že jako podnikatel<br />

si nyní můžu pořídit vysněné auto o pětinu levněji.<br />

Pokud tak totiž učiníte, budou se na zakoupený vůz<br />

vztahovat určitá pravidla.<br />

Asi nejsložitější situace nastane v případě, kdy jej<br />

budete používat jak pro soukromé, tak firemní účely.<br />

Pro provozovatele vozidla to znamená nutnost vést<br />

si přesnou evidenci (knihu jízd), kterou musí účetní<br />

oddělení zpracovat.<br />

V extrémních případech se pak může stát, že úsporu při<br />

zakoupení auta zcela pohltí náklady na zvýšenou administrativu<br />

ve firmě. Proto je lepší každý nákup nejdříve<br />

konzultovat s člověkem odpovědným za finance.<br />

Rozhovor s ing. Janem Hellerem o DPH, šrotovném a vyhlídkách do budoucna<br />

Na současnou situaci okolo prodeje<br />

automobilů jsme se zeptali toho<br />

nejpovolanějšího: ing. Jana Hellera,<br />

jednatele společnosti Auto Heller,<br />

která už od roku 1992 prodává<br />

a servisuje na severní Moravě značky<br />

Volkswagen, Škoda, SEAT a Audi.<br />

vaše reakce na přijetí zákona o odpočtu dpH jsou<br />

určitě pozitivní, ale neříkáte si také – proč to muselo<br />

trvat tak dlouho?<br />

Samozřejmě jsme si tuto otázku kladli poměrně<br />

často. Vzhledem k tomu, že v některých státech EU<br />

je obdoba naší novelizace běžnou praxí, bylo velmi<br />

pravděpodobné i její zavedení u nás. Myslím si, že<br />

tento krok zákonodárců jde správným směrem a bude<br />

mít pozitivní vliv na rozvoj ekonomiky jako celku.<br />

Máte pro podnikatele nějaké tipy na auto, u něhož<br />

až doposud nešlo odečíst dpH, přesto by však pro ně<br />

mohlo být zajímavé?<br />

Novelizace zákona především umožní pořízení jiných<br />

automobilů než nákladních s možností odpočtu DPH,<br />

což byly v převážné míře vozidla v provedení kombi,<br />

doplněná o „mříž“ v zavazadlovém prostoru. Výhodněji<br />

lze tedy dnes pořídit především všechna vozidla<br />

v provedení sedan, kde nebyla možná přestavba<br />

na N1, malé automobily, ale také zmíněná vozidla<br />

v provedení kombi, kde nyní není nutno investovat do<br />

přestavby na N1.<br />

Myslíte si, že je tato podpora ze strany státu dostatečná?<br />

Nemělo by se přece jenom zavést šrotovné,<br />

jak to vidíme ve všech ostatních zemích?<br />

Domnívám se, že šrotovné má své opodstatnění, ale<br />

nejsem si zcela jist jeho načasováním. Šrotovné má<br />

sloužit především jako pomocná ruka domácím automobilkám<br />

v krizovém období a k celkovému omladění<br />

vozového parku dané země. V současné době, kdy<br />

především díky šrotovnému v některých okolních<br />

zemích vzniká nedostatek malých automobilů na trhu,<br />

se obávám, aby zavedení šrotovného v současné době<br />

mělo požadovaný ekonomický efekt.<br />

v současnosti se trh dává do pohybu nejenom díky<br />

pobídkám vlády, ale i akcím samotných prodejců.<br />

probíhá u vás nebo připravujete nějakou?<br />

Vzhledem k tomu, že naše společnost se zabývá<br />

prodejem všech koncernových značek, ojetých<br />

a zánovních vozů, probíhají akce na podporu prodeje<br />

z naší strany průběžně a vzájemně se prolínají.<br />

Přehled o probíhajících akcích na podporu prodeje<br />

a ostatních službách mají možnost zákazníci aktuálně<br />

zhlédnout na našich webových stránkách www.<br />

autoheller.cz.<br />

pozorujete v poslední době změnu preferencí zákazníků<br />

v souvislosti s ekonomickou krizí?<br />

V prvním čtvrtletí letošního roku jsme zaznamenali<br />

mírný nárůst prodejů vozidel retailovým klientům,<br />

a to především v kategorii malých automobilů<br />

a automobilů nižší střední třídy. Retailová klientela<br />

především využívá příznivého vývoje cen automobilů,<br />

které jsou v současné době pravděpodobně na<br />

historickém minimu.<br />

Jak vidíte automobilový trh v horizontu dalších<br />

měsíců až let?<br />

Vývoj automobilového trhu ovlivňuje mnoho faktorů,<br />

nicméně lze asi říci, že po schválení novelizace<br />

zákona o DPH lze očekávat zvýšení zájmu ze strany<br />

podnikatelského sektoru, a to, ruku v ruce s příznivým<br />

vývojem cen a zájmem o vozidla ze strany retailové<br />

klientely, by mělo znamenat pozvolný růst prodejů<br />

osobních automobilů.<br />

automobily<br />

42 www.<strong>komora</strong>.cz


Robotika a úspory ve výrobě<br />

Je to vlastně základní princip robotiky – nahradit lidi tam,<br />

kde to je pro ně nevhodné, monotónní, nebezpečné, příliš<br />

těžké... anebo kde je lidská obsluha prostě neefektivní.<br />

A právě efektivita je pro management většiny výrobních<br />

firem v poslední, slušně řečeno, recesní době velmi<br />

sledovaný ukazatel.<br />

Firma EXACTEC má v nabídce<br />

poměrně široký sortiment<br />

robotizovaných aplikací, které zahrnují<br />

různé technologie: od běžných<br />

montážních a „pick and place“ operací<br />

přes šroubování, pájení a dávkování<br />

(dispensing) až po speciální aplikace,<br />

jako je měření rozměrů, kamerová<br />

kontrola kompletnosti nebo kvality.<br />

Tato pracoviště jsou většinou založena<br />

na standardních a osvědčených<br />

systémech, jako jsou desktop a SCARA<br />

roboty japonského výrobce JANOME,<br />

šestiosé kloubové roboty UNIMATION<br />

Stäubli a elektrické moduly AFAG.<br />

Díky typizaci těchto výrobních buněk<br />

je možné zaručit nejen vysokou<br />

spolehlivost a veškerou potřebnou<br />

certifikaci, ale také příznivou cenovou<br />

hladinu robotických systémů. Není<br />

žádným tajemstvím, že např. automatické šroubovací nebo pájecí stanice,<br />

které běžně uspoří minimálně 3 „ruční“ operátory, lze získat v cenách kolem<br />

500 tisíc Kč a rychlejší SCARA systémy se pohybují kolem 1 milionu, přičemž<br />

uvedené ceny se rozumí za kompletní<br />

dodávku „na klíč“. Pro ekonomy je<br />

to dobrá zpráva, protože jde o velmi<br />

rychlou návratnost investice, většinou<br />

do 1 roku.<br />

Je zřejmé, že efektivita investic<br />

do automatizace je v přímé<br />

úměře s velikostí výrobních sérií.<br />

Výhoda investic do robotických<br />

pracovišť je ale navíc umocněna<br />

jejich flexibilitou neboli<br />

možností použití na různé<br />

typy výrobků a tím i na menší<br />

série. No a v případě, že práce<br />

je momentálně méně, robota<br />

lze jednoduše vypnout, což<br />

při současné pracovně-právní<br />

legislativě nelze tak lehce udělat<br />

se zaměstnanci...<br />

Ing. Oldřich Dlouhý<br />

EXACTEC<br />

Hodně zajímavé může být i řešení<br />

s malým robotem Katana, který<br />

úspěšně nahrazuje klasické ruční<br />

operace na montáži, balení, kontrole<br />

a podobných aplikacích. Robot Katana<br />

navíc může pracovat v přímém styku<br />

s lidmi, což dovoluje jeho nasazení<br />

i tam, kam průmyslové roboty není<br />

možné kvůli nebezpečí poranění osob<br />

aplikovat.


TEXT Jiří Pešek<br />

Komunitní servery<br />

Sociální sítě jsou velkým hitem poslední doby a mnoho lidí, pro které se stal<br />

internet nezanedbatelnou součástí života, jsou členy některé webové komunity.<br />

Jejich užívání může ovšem významnou měrou narušit soukromí.<br />

Internet obdobně jako každé masové médium prochází<br />

zásadními změnami a neustále se vyvíjí. Mezi<br />

současné fenomény internetu patří tzv. sociální sítě,<br />

které uživatelům umožňují komunikovat s jejich přáteli,<br />

sdílet aktuální informace, digitální obsah a spoustu<br />

dalšího. Podle posledních průzkumů je navštěvuje<br />

zhruba 70 % populace starší 15 let. Komunitní servery<br />

často bývají označovány jako internet druhé generace.<br />

Co si lze pod tímto pojmem představit? Web 2.0 se<br />

orientuje především na koncové uživatele, kterým<br />

umožňuje jednoduchou formou spoluvytvářet obsah<br />

internetu. Sem se kromě komunitních serverů řadí<br />

například i systém Wiki, na němž je postavena velmi<br />

populární internetová encyklopedie Wikipedia.<br />

Podobných systémů, k jejichž obsluze stačí pouze<br />

základní počítačové znalosti, existuje celá řada a jsou<br />

dostupné komukoli. Právě sdružování uživatelů<br />

internetů do komunit jsou hlavním rysem webu druhé<br />

generace a podle statistik jsou právě tyto sociální sítě<br />

jedny z nejnavštěvovanějších stránek internetu.<br />

Facebook<br />

Obrovský rozmach zažívá v současné době komunitní<br />

server Facebook, který dorazil i do České <strong>republiky</strong><br />

a počet jeho uživatelů každým dnem strmě stoupá.<br />

Zatímco v říjnu minulého roku navštěvovalo tyto<br />

stránky 100 tisíc tuzemských občanů, počátkem letošního<br />

roku se tento počet vyšplhal na čtvrt milionu.<br />

Podle průzkumu společnosti Mediaresearch sice<br />

Facebook ještě nedotáhl komunitní sítě Spolužáci.<br />

cz a Lidé.cz, v každém případě jde o nejoblíbenější<br />

zahraniční web tohoto typu v České republice.<br />

Původně byl tento systém, který je v provozu teprve<br />

od roku 2004, určen pouze pro studenty Harvardské<br />

univerzity, přičemž nikdo jiný do něho neměl přístup.<br />

O několik měsíců později byl však rozšířen i pro další<br />

univerzity a nakonec zpřístupněn komukoli, kdo je<br />

starší 13 let. Dnes je Facebook se svými více než 175<br />

miliony aktivních uživatelů šestou nejnavštěvovanější<br />

stránkou internetu. Není proto divu, že společnost<br />

Facebook, která zaměstnává přes 700 pracovníků,<br />

generuje tržby ve stovkách milionů dolarů a svému<br />

zakladateli Marku Zuckerbergovi pomohla v loňském<br />

roce získat titul nejmladšího miliardáře světa.<br />

Princip Facebooku<br />

Založení osobního účtu probíhá na stránkách www.<br />

facebook.com, kde se může každý zdarma zaregistrovat.<br />

K tomuto účelu je nutné uvést celé jméno,<br />

platnou e-mailovou adresu a věk. Facebook požaduje<br />

po všech svých uživatelích skutečné datum narození<br />

jako bezpečnostní opatření a zároveň způsob zachování<br />

důvěryhodnosti serveru. Tato informace může být<br />

ovšem skryta.<br />

Hlavním kouzlem Facebooku je práce s uzavřenými<br />

komunitami. To je okruh přátel, které si uživatel<br />

vyhledá, přičemž každé přátelství musí dotyčná osoba<br />

potvrdit. Pokud tedy uživatel nechce, nikdo jiný než<br />

přátelé si jeho profil s vloženými údaji neprohlídne.<br />

Celý systém je postaven na síti kontaktů, které<br />

se sdružují do lokálních sítí na základě příslušenství<br />

ke geografickému celku či instituci. Uživatelé<br />

z těchto lokálních sítí mohou spolu vzájemně<br />

technologie<br />

44 www.<strong>komora</strong>.cz


BIKE EMOTION<br />

karbonový monocoque rám 24T / magneziová vzduchová vidlice FOX<br />

FRL 100 / převodník FSA AFTERBURNER MEGAEXO / měnič SRAM X9<br />

a řazení SRAM X9 TRIGGER, 27 rychlostí / kotoučové hydraulické brzdy<br />

HAYES STROKER TRAIL, 6“ kotouče / kevlarové pláště AUTHOR BEETLE<br />

JUICE 26“x 2.00“ / sedlo FIZIK TUNDRA<br />

doporučená cena 56.990,- Kč<br />

www.author.eu


Další komunitní sítě<br />

MySpace<br />

MySpace zaujímá<br />

druhou<br />

příčku v návštěvnosti<br />

komunitních<br />

serverů. Byl<br />

založen roku<br />

2003 v USA a od té doby si dokázal získat<br />

více než 100 milionů aktivních uživatelů.<br />

Na MySpace si může založit profil<br />

každý člověk starší 14 let. Kromě profilů<br />

běžných uživatelů se zde můžete setkat<br />

s osobními profily hudebníků, filmařů<br />

a herců, uživatelskými blogy, diskusními<br />

skupinami, fotografiemi, hudbou i videi.<br />

MySpace má také svůj vlastní program<br />

pro rychlou komunikaci (instant messaging)<br />

s názvem MySpaceIM. MySpace je<br />

lokalizován do 15 jazyků, čeština zatím<br />

chybí.<br />

www.myspace.com<br />

myHerritage<br />

Chcete-li být<br />

na internetu<br />

v neustálém<br />

kontaktu<br />

s vaší rodinou<br />

a příbuznými,<br />

pak právě pro<br />

vás jsou určeny stránky MyHeritage.cz,<br />

kde je možné nejen sdělovat své zážitky<br />

ze všedního života, ale také vytvářet<br />

rodokmen, vyhledávat předky, sdílet fotografie,<br />

plánovat rodinná setkání a spoustu<br />

dalších činností. K dalším užitečným<br />

službám MyHeritage patří snadná tvorba<br />

on-line rodokmenu. Protože shánění<br />

informací o lidech z širšího rodinného<br />

kruhu bývá pro jednotlivce obtížné,<br />

mohou se zapojit i ostatní příbuzní. My-<br />

Heritage je plně lokalizován do 34 jazyků<br />

a v současné době disponuje více než 30<br />

miliony členy. Jen z České <strong>republiky</strong> se<br />

do této sítě připojuje téměř 100 tisíc lidí.<br />

Služby MyHeritage lze využívat prostřednictvím<br />

internetu i přes volně dostupnou<br />

počítačovou aplikaci.<br />

www.myherritage.cz<br />

LinkedIn<br />

LinkedIn<br />

pracuje na<br />

podobném<br />

principu<br />

jako ostatní<br />

sociální sítě,<br />

na rozdíl<br />

od nich se však specializuje na byznys<br />

segment. Uživatelé si prostřednictvím<br />

LinkedIn vytvářejí svůj osobní profil, do<br />

něhož uvádějí svá dosavadní zaměstnání,<br />

informace o vzdělání, praxi, specializaci<br />

a další profesní informace. LinkedIn<br />

je možné charakterizovat jako takový<br />

elektronický životopis. Hlavní podstatou<br />

jsou tzv. Connections (spojení). Takto<br />

vzniká síť pracovních kontaktů, které se<br />

mohou hodit například k nalezení nového<br />

zaměstnání nebo obchodních příležitostí.<br />

Tento server dnes čítá okolo 36 milionů<br />

členů z více než 200 zemí z celého světa.<br />

www.linkedin.com<br />

komunikovat, sdílet fotografie, videa nebo si posílat<br />

vzkazy. Facebook rovněž umožňuje tvorbu zájmových<br />

skupin, kterých je zde nepřeberné množství. V rámci<br />

těchto skupin lze pak komunikovat s dalšími lidmi na<br />

Facebooku nebo pořádat nejrůznější akce. Jednou<br />

z nejoblíbenějších aplikací Facebooku jsou Fotky, díky<br />

níž si mohou uživatelé nahrávat pod svůj účet libovolné<br />

fotografie. Ty pak mohou být buď veřejné, nebo<br />

přístupné pouze pro přátele. Domovskou stránkou<br />

Facebooku je zeď, na niž se neustále vypisují aktuální<br />

události. Další hojně využívaným prvkem jsou statusy,<br />

pomocí nichž lze krátce informovat přátele o tom, co<br />

zrovna děláte. Prakticky ke všem událostem je možné<br />

přidávat komentáře.<br />

Podnikatelé i politici<br />

Sociální sítě jsou často také uplatňovány coby určitá<br />

nadstavba firemních informačních systémů. Některé<br />

společnosti je například využívají pro řízení vztahů<br />

se svými zákazníky, obchodními partnery a jinými<br />

cílovými skupinami. Ačkoli jde o levnou a zároveň<br />

efektivní distribuci informací, přináší tato metoda<br />

určitá bezpečností rizika. Podniková data totiž nejsou<br />

mnohdy dostatečně chráněna, takže snadno může<br />

dojít k úniku citlivých informací.<br />

Komunitní servery jsou naopak ideálním prostředkem<br />

k propagaci firem a cílené inzerce. Například v rámci<br />

Facebooku si lze vytvořit vlastní stránky organizace<br />

a firemní sítě, kam mohou přistupovat pouze zaměstnanci.<br />

Velkého rozmachu sociální sítí si všimli i někteří<br />

politici, kteří je používají zejména v předvolebních<br />

kampaní, aby oslovili co nejširší spektrum voličů.<br />

Takováto internetová kampaň má hned několik výhod:<br />

směřuje hlavně na mladé lidi, je zdarma a více osobní.<br />

Svůj profil na Facebooku má například americký prezident<br />

Barack Obama, francouzský prezident Nicolas<br />

Sarkozy či německá kancléřka Angela Merkelová.<br />

Stranou nezůstávají ani čeští politici. Nutno ovšem<br />

dodat, že za profily známých osobností mnohdy stojí<br />

jejich fanoušci nebo naopak odpůrci, kteří se je snaží<br />

zesměšnit.<br />

Bezpečnostní rizika<br />

Facebook je postaven na platformě, která může být<br />

v podstatě neomezeně rozšiřována dalšími aplikacemi<br />

napsanými kýmkoli. S touto na první pohled výhodou<br />

se však pojí bezpečnostní riziko, neboť mnoho doplňků<br />

získává informace z uživatelského účtu, které jejich<br />

tvůrci mohou používat k vlastním účelům, například<br />

k rozesílání nevyžádaných zpráv, v nejhorším případě<br />

pak pro získání přístupu k přihlašovacím údajům. Výjimkou<br />

komunitních serverů není ani šíření škodlivých<br />

kódů odkazující na podvodné stránky, odkud lze při<br />

troše nepozornosti infikovat počítač malwarem a viry.<br />

Největší nebezpečí komunitních serverů je ovšem<br />

spojeno s veřejným poskytováním osobních údajů<br />

a fotografií na síti. Před tím varoval i viceprezident<br />

Evropské komise Jacques Barrot u příležitosti Dne<br />

ochrany osobních údajů. Podle vypracované studie<br />

si je totiž pouze třetina uživatelů ve věku 15–24 let<br />

vědoma svých práv v souvislosti se svými osobními<br />

údaji. „Přitom je to právě tato věková skupina, která<br />

stále více využívá nové technologie ke komunikaci,<br />

výměně informací a navazování přátelství skrze on-line<br />

sociální sítě, jako je například Facebook. Zveřejňují<br />

zde detaily ze svého každodenního života, aniž si uvědomují,<br />

jaká rizika pro jejich vlastní soukromí to může<br />

přinášet již dnes či do budoucna,“ uvedl komisař.<br />

Kolem sociálních sítí panuje několik mýtů, které<br />

ovšem nemusejí být příliš vzdáleny od reality. Na<br />

internetu se lze například dočíst, že ve Velké Británii<br />

spousta zaměstnavatelů a personálních agentur<br />

zkoumá profily uchazečů o práci. Poměrně známý je<br />

také příběh jednoho Američana, který kvůli údajné<br />

nemoci nepřišel do práce, ale ve svém statusu na<br />

Facebooku napsal, že jde sportovat. To si přečetl jeho<br />

šéf a dotyčný byl vyhozen.<br />

technologie<br />

46 www.<strong>komora</strong>.cz


to nejlepší je blíž<br />

než myslíš<br />

Nejlepší golfové hř iště roku 2007 v Č eské republice<br />

To ovšem přináší i minusy: s nedostatkem místa se<br />

potýkají porodnice, jesle i školky. Stále víc rodičů<br />

přemýšlí o propojení kariéry a role matky či otce. Pro<br />

mladé ženy je totiž často nepředstavitelné zůstat<br />

s dítětem tři až čtyři roky doma. Většina jeslí pro<br />

děti do tří let byla zrušena a ten zbytek je většinou<br />

naplněn do posledního místečka.<br />

Také zaměstnavatelé tím trpí. Potýkají se s nedostatkem<br />

kvalifikovaných pracovníků a s odchodem ženy<br />

na dlouhou mateřskou musejí vynaložit nemalé úsilí<br />

a finance na hledání a následné zaškolení nového<br />

zaměstnance.<br />

Řešením nastalé situace může být právě firemní<br />

školka!<br />

Zaměstnavatelé se často domnívají, že zřízení<br />

takovéto školky jsou výdaje navíc. Ve skutečnosti jim<br />

však školka šetří peníze. Nedávné studie potvrdily, že<br />

náklady za zaškolení nového pracovníka jsou vyšší než<br />

výdaje spojené s provozem školky.<br />

Začnětě s golfem intenzivně<br />

4-denní kurz golfové hry (vč. zkoušky pro získání HCP<br />

54) pod vedením golfového profesionála. Denně vás čeká<br />

zhruba 5 hodin golfového tréninku, v průběhu kurzu vás<br />

seznámíme Školky jako konkurenční s historií výhody a pravidly golfu a projdeme si společně<br />

Firemní školky hřiště. již běžně Půjčíme fungují vám ve většině vybavení, zemí jako dárek přidáme<br />

pravidla golfu a golfovou rukavici. Pro tento kurz nepotřebujete<br />

golfové hole ani speciální oblečení. Termíny kurzů:<br />

9. května – 11. května 2009, 30. května – 2. června 2009,<br />

4. července – 7. července 2009, 22. srpna – 25. srpna 2009<br />

západní Evropy, kde se ukázaly jako velmi výhodné<br />

pro obě strany. Rodiče/zaměstnanci mají pro svého<br />

potomka zaručené místo ve školce (často i pro děti<br />

mladší tří let), která má navíc flexibilní otevírací dobu<br />

přizpůsobenou potřebám rodičů. Vzhledem k tomu, že<br />

jsou zřizovány buď přímo na pracovišti, nebo nedaleko<br />

od něj, nevznikají problémy s dopravou a časové<br />

prodlevy při cestě s dítětem do školky. Rodiče mají<br />

děti poblíž, mohou je navštěvovat, ale zároveň pracovat<br />

i na své kariéře.<br />

Podnik získává nejen loajalitu pracovníků, ale i velmi<br />

zajímavou konkurenční výhodu a nový zaměstnanecký<br />

benefit. Ano, i firemní školky jsou dnes imageovou<br />

záležitostí.<br />

Růžová budoucnost firemních školek v ČR. Fikce,<br />

nebo realita?<br />

Ptáte se, proč jsou firemní školky v Česku takovou<br />

vzácností? Odpověď je jednoduchá. Český stát je totiž<br />

(na rozdíl od většiny zemí západní Evropy) dosud nijak<br />

nepodporuje.<br />

Podle zákona si školku může zřídit každý<br />

zaměstnavatel, který ji na své náklady vybuduje<br />

a zařídí její provoz. Zaměstnanci školky jsou potom<br />

pracovníky firmy, která je zřídila. Druhou možností<br />

je „objednat si školku na klíč“, tedy nechá se zřídit<br />

specializovanou společností, která ji nadále provozuje<br />

na své náklady i riziko.<br />

Zřízení školky tedy nestojí prakticky nic v cestě.<br />

Faktem, který stojí proti zřizování školek, je<br />

daňové zvýhodnění školek, které zatím v ČR chybí!<br />

Zaměstnavatel si nemůže náklady na provoz školky<br />

odečíst z daňového základu. Sazba daně pro právnické<br />

osoby je 20 %, zřízení školky se tedy o 20 % prodraží<br />

oproti situaci, kdy by byly tyto náklady daňově<br />

uznatelné.<br />

Dny otevřených dveří<br />

Dobrou zprávou je, že ministerstvo práce a sociálních<br />

věcí ve spolupráci s ministerstvem financí již daňové<br />

úlevy pro firemní školky připravuje. Teď tedy nezbývá<br />

než čekat, kdy se situace vyjasní a boomu zřizování<br />

firemních školek nebude stát nic v cestě.<br />

17. května a 21. června 2009. Lekce s trenérem zdarma,<br />

prohlídka resortu, povídání o pravidlech golfu, promítání<br />

lmu z Ypsilon Golf Challenge by Alex Cejka a mnoho<br />

dalšího. Pokud budete mít trochu štěstí, bude se vám věnovat<br />

David Carter, hráč European Tour, vítěz World Cup<br />

a Irish Open.<br />

Více informací na stránkách www.ygolf.cz<br />

inzerat_golf_punk_hriste_225x1502 2 8.4.2009 14:40:42


TEXT Petra Vychodilová<br />

MARTIN HAVLENA:<br />

POKUD JE JEDINOU MOTIVACÍ<br />

VYŠŠÍ ZISK, ZNAČKA<br />

ZTRÁCÍ TAH NA BRÁNU!<br />

Mluvíme-li o českých firmách, které dobyly svět, pak nemůžeme opomenout<br />

značku kol Author. Firma Universe Agency, která je výrobcem kol Author, má dnes<br />

distribuční síť ve více než dvaceti světových zemích. O úspěchu na světovém trhu,<br />

kvalitní výrobě kol v Číně a české cyklistické kultuře jsme si povídali<br />

s Martinem Havlenou, jenž je společně se svým mladším bratrem Ondřejem<br />

majitelem firmy Universe Agency a otcem značky Author.<br />

Jaká je historie vaší firmy a značky Author?<br />

Firma Universe Agency byla založena roku 1990,<br />

tehdy jsem pracoval na Motokovu v oddělení jízdních<br />

kol. O rok později do firmy přišel můj bratr Ondřej.<br />

V té době jsem zjistil, že se výroba kol přesouvá z Evropy<br />

do Asie, tak jsem se rozhodl, že se tam podívám.<br />

Do Asie jsem prvně odletěl už v roce 1992 a hned<br />

jsem tam pochopil, že Asie je středem cyklosvěta.<br />

Ne cenami, ale kvalitou! Mimochodem minulý týden<br />

jsem se vrátil ze své jubilejní 80. cesty do Asie, už<br />

jsem tam strávil více než tři roky čistého života. V té<br />

době si všichni u nás mysleli, že horská kola nemají<br />

budoucnost, že to je pouze americký výstřelek, ale<br />

když jsem pak přivezl do naší země na zkoušku asi<br />

200 kol, tak se samozřejmě hned všechna prodala!<br />

A tak jsem ještě ten samý rok 1992 počtvrté vyrazil do<br />

Asie, našel jsem výrobce kol, se kterým spolupracuji<br />

dodnes, a domluvili jsme se, že budu jeho obchodníkem.<br />

V roce 1993 už jsme k nám přivezli kolem 7<br />

000 kol. O ta kola byl obrovský zájem, obchodníci<br />

spali v náklaďácích před skladem a čekali, až naše<br />

zásilka dorazí. Už při další várce, která měla kolem 24<br />

tisíc kol, jsme vymysleli název Author, který jsme si<br />

zaregistrovali. Dnes už jedeme kolekci 2010, což je<br />

naše osmnáctá kolekce.<br />

Kde přesně se kola Author vyvíjejí a kde vyrábějí?<br />

Náš vývoj je kombinovaný v Praze a na Tchaj-wanu.<br />

U nás máme marketing a prodeje, i když částečně prodáváme<br />

přímo z Asie rovnou do světa. Máme vlastní<br />

úřad na Tchaj-wanu a výroba kol se pohybuje v oblasti<br />

Číny, Tchaj-wanu, skládací kola v Macau, dětská kola<br />

v Malajsii a díly a příslušenství ještě v Japonsku,<br />

například rukavice vyrábíme v Pákistánu a oblečení<br />

v České republice. Nějakou výrobu máme i v Portugalsku,<br />

Holandsku…<br />

Zmínil jste díly a příslušenství, ty jsou tedy také<br />

z dílny Author?<br />

Ano. Dneska dvě třetiny našeho obratu tvoří kola<br />

a jednu třetinu další díly, doplňky. My jsme se vlastně<br />

od firmy, která byla původně čistě obchodní a zastupovala<br />

jiné značky, vyprofilovali do vlastní značky,<br />

která má všechny produkty vlastní.<br />

Jaká je vaše pozice na světovém trhu?<br />

Naše pozice je nejsilnější ve střední a východní Evropě.<br />

Author se mezi evropskými značkami kol pohybuje<br />

mezi prvními pěti dealerskými značkami. Naším cílem<br />

není být nejlepší na světě a prodat co nejvíce kol, my<br />

se tou naší prací chceme bavit a těšit se z ní. Jsme<br />

parta šťastných lidí, práce je naším koníčkem. I po<br />

osmnácti letech cestování do Asie se na každou další<br />

cestu těším, mám tam svoje přátele a tak dále. Myslím<br />

si, že ta práce člověka musí bavit. Pokud je motivací<br />

pouze vyšší obrat a zisk, pak značka ztrácí tah na<br />

bránu.<br />

Jakým způsobem vás zasáhla hospodářská krize?<br />

Dnešní doba je naprosto geniální. Menší firmy jsou<br />

na tom značně lépe než ty velké konglomeráty. Nám<br />

hospodářská krize neublížila, pro nás je naopak<br />

pozitivem, protože trh se pročistí a zůstanou na něm<br />

pouze firmy, které mají silný fundament. Navíc, my<br />

kolaři jsme děti slunce, nám se všechno rozběhne tím,<br />

že vysvitne slunce.<br />

Takže se domníváte, že vám krize prodej nesníží?<br />

To se špatně odhaduje. Jestli se letos bude dobře<br />

prodávat, anebo ne, to budeme vědět asi až v září.<br />

My nevíme, jestli lidé tím, že v této době kupují méně<br />

automobilů, si teď koupí více kol. Ale pokud se sníží<br />

náš prodej, zcela se to vyváží tím, že se pročistí trh.<br />

Jaký je rozdíl mezi prodejem kol ve specializovaném<br />

obchodě a v hypermarketu?<br />

Základní rozdíl je v tom, že v hypermarketech a sítích<br />

jako Mountfield vám prodají kolo v krabici, nesložené.<br />

V těch maloobchodech pracují erudovaní lidé,<br />

mechanici, kteří vám kolo složí, ukážou, předvedou.<br />

Proto je tam ta cena i o něco málo vyšší. Kolo je<br />

poměrně nebezpečná věc. Pokud jezdíte rychle, kolo<br />

musí být perfektně složené a musí fungovat tak, aby<br />

jezdilo bezpečně. Proto je vždy lepší si kolo osobně<br />

vyzkoušet a nechat si jej složit odborníkem.<br />

Jací jsme my, Češi, cyklisté?<br />

Já si myslím, že jsme úžasní cyklisti. Patříme mezi<br />

státy, které jsou vysloveně cyklistické. Už jenom to,<br />

že u nás vychází asi čtyři periodika o cyklistice. Někde<br />

jsem četl, že u nás až jeden milion lidí tráví část své<br />

dovolené na kole. U nás je ta tradice ježdění na kole<br />

opravdu velká. Obrovskou zásluhu na tom má i Český<br />

svaz turistů, protože díky němu máme úžasně značené<br />

trasy v lese, v přírodě. To se jen tak ve světě nevidí.<br />

Zaplaťpánbůh máme i dost cyklistických stezek. Češi<br />

se o kola zajímají, jezdí na nich, čtou o nich, chodí na<br />

výstavy…<br />

Investujeme dnes více do kvalitních a dražších kol?<br />

Ta cena kol šla dolů, ale jinak myslím, že ano. Lidé<br />

si uvědomují, že když si koupí kvalitní kolo, mají na<br />

několik let vystaráno. Obměna kol je proto dnes méně<br />

častá, ta průměrná doba je asi 7-8 let. Lidé více věří<br />

kvalitním, dražším kolům, které déle vydrží. Když si<br />

vezmete, jaký je u nás průměrný plat a průměrná cena<br />

kola, tak v tomto poměru kupuje Čech daleko dražší<br />

kolo než třeba Němec.<br />

Která země je tedy na vrcholu v kultuře cyklistiky?<br />

Asi Holandsko a Německo. V Holandsku se na kole<br />

jezdí opravdu hodně, je to dáno tím jejich rovinatým<br />

povrchem. Tam když si necháváte stavět dům, architekt<br />

rovnou počítá s tím, že potřebujete místnost, kde<br />

budete mít aspoň šest kol. Cyklostezky vedou u každé<br />

silnice, neexistuje, že by ke škole nebo k nádraží<br />

nevedla cyklostezka. Zažil jsem tam vtipnou historku,<br />

když jeden můj kolega přijel do kostela na mši autem,<br />

tak pořád kašlal. Když jsem se ptal proč, odpověděl, že<br />

musí všem ukázat, že přijel autem, protože je nastydlý.<br />

U nich je totiž nevhodné přijet autem někam, kam<br />

všichni jezdí na kole.<br />

Liší se výroba kol podle zákazníka? Mám na mysli,<br />

zda se například Asiatům menšího vzrůstu vyrábějí<br />

menší kola?<br />

Ano, určitě, je to tak. U kol je několik kategorií.<br />

Samozřejmě Asiaté jsou menší, tak si kupují menší<br />

kola. Ale není to pouze o výšce. Například Holanďané<br />

nemají kopce, jezdí stále po rovině, a tak mají i jinak<br />

uzpůsobený rám kola. Specifické rámy a kola se například<br />

používají i ve Skandinávii. Každá země má jiný<br />

„Nechceme být nejlepšími<br />

na světě a prodat co nejvíce kol,<br />

chceme se naší prací bavit a těšit se z ní.“<br />

ROZHOVOR<br />

48 www.<strong>komora</strong>.cz


požadavek. Čím je v dané zemi vyšší cyklokultura, tím<br />

jsou ty rozdíly větší.<br />

Jaké je ve světě mínění o českých produktech?<br />

Ono je dneska těžké určit, která značka je česká. Lidé<br />

v tom mají chaos. Je české to, co se vyrábí v Čechách,<br />

ale vlastník není Čech, anebo ta značka, kterou<br />

vlastní Čech, ale vyrábí se jinde? Řekl bych, že za<br />

těch dvacet let se u nás ve sportovní branži hodně<br />

změnilo, dokážeme vyrábět věci na špičkové úrovni.<br />

Naším handicapem jsou Češi sami sobě, ta naše nedůvěřivost<br />

až nevraživost k českým výrobkům. Přitom<br />

zahraniční trhy mají k našim výrobkům respekt, český<br />

výrobek je pak benefit. Zaplaťpánbůh si Češi myslí, že<br />

my jsme americká značka. (směje se) Ve světě to funguje<br />

jinak – co je místní, to je pro lidi nejlepší. Snad<br />

jen třeba u vín dáme přednost moravskému před<br />

francouzským, u ostatních produktů je to naopak.<br />

Snad se toto změní.<br />

Firmu vlastníte společně se svým bratrem Ondřejem.<br />

Jak vaše spolupráce funguje a jak máte<br />

rozděleny funkce?<br />

My jsme s bráchou vždycky dělali věci společně,<br />

stejné sporty – oba jsme hráli fotbal a basket, dělali<br />

jsme stejnou školu – vysokou školu ekonomickou,<br />

a když jsem se začal pohybovat kolem kol, strhl jsem<br />

ho k sobě, protože on je velmi dobrý ve financích. On<br />

má tedy na starost veškerou ekonomiku firmy, zároveň<br />

veškeré díly a příslušenství. A mojí starostí ve firmě je<br />

tvorba kolekce kol a dá se říct celkové dozorování té<br />

značky Author.<br />

Dočetla jsem se, že jména kolům dáváte také vy…<br />

Ano, je to tak. To je vždycky strašně důležité. Jako<br />

u automobilů, i když ty jdou většinou cestou číselných<br />

řad, my jdeme cestou jmen. Je důležité najít jméno,<br />

které se dobře pamatuje a stane se pojmem. Už<br />

sám název Author má latinský základ a je celkem<br />

pochopitelný, podobně vymýšlím i názvy jednotlivých<br />

modelů kol.<br />

Podle čeho se zákazníci rozhodují, když si přijdou<br />

koupit nové kolo?<br />

Důležité je, aby to kolo bylo vyvážené a aby sedlo<br />

všem potřebám zákazníka. Stane se, že přijde člověk,<br />

který je připraven do kola investovat 25 tisíc korun,<br />

ale zjistí se, že pro ten jeho způsob ježdění mu<br />

naprosto vyhovuje kolo za 15 tisíc, je s ním spokojený<br />

váhově, funkcí… Je úžasné pozorovat rozdíly při koupi<br />

mezi muži a ženami. Všimněte si, když si muž koupí<br />

kolo, nikdy na něm z obchodu neodjede. On si ho<br />

pyšně vede vedle sebe. Pro ženy je kolo něčím jiným,<br />

koukají po designu, po vzhledu více než po funkci.<br />

Jaký model je vaším nejdražším a „nejluxusnějším“?<br />

V kategorii horských kol je to model Introvert, ten má<br />

karbonový rám, luxusní komponenty a tak dále. Jeho<br />

cena je kolem 110 tisíc korun. U silničních kol jsou to<br />

ta, na kterých závodí profíci. To jsou kola v ceně kolem<br />

120 tisíc korun. Ten karbonový rám je sám o sobě<br />

velmi drahý.<br />

A jaká jsou vaše nejmilejší kola?<br />

Dětská! Všechna dětská kola jsou super.<br />

A sám máte jaký model?<br />

Já nemám pouze jedno kolo, rád je střídám. Už jenom<br />

z toho důvodu, abych si osobně vyzkoušel naše<br />

modely. Nejezdím po silnicích, preferuji spíš jiný terén<br />

a na něm zkouším naše horská a krosová kola.<br />

Je pro vás cyklistika vášní?<br />

Řekl bych, že určitě. Je to zábava i relax. Neumím na<br />

kole jezdit jako ti profi silničáři, profi bikeři, nejezdím<br />

na kole denně, ale cyklistiku mám rád. Beru ji však<br />

jako svůj doplňkový sport, ne jako svůj hlavní.<br />

Jaké jsou ambice vaší firmy?<br />

Abychom byli všichni zdraví, v pohodě a aby nám to<br />

šlapalo. Čím je člověk starší, tím si více váží jiných<br />

věcí. Hodně cestuji po celém světě, mám možnost<br />

srovnávat vývoj v jiných zemích oproti tomu našemu.<br />

Když vidím, jak funguje naše státní správa a jaká je<br />

situace na politické scéně, hodnotím to jako cestu<br />

do pekel. Přál bych si, aby se toto změnilo, zlepšilo.<br />

Nejsem člověk zamilovaný do Číny, ale když vidím<br />

její fungování, jak tam lidé pracují, jak jsou organizovaní,<br />

jak umí vyrábět kvalitně, pracují tvrdě, protože<br />

tu práci mají rádi… To je taková lavina, která by naši<br />

Evropskou unii hned smetla. Pokud se u nás v Evropě<br />

něco v budoucnu radikálně nezmění, tak se horko<br />

těžko ubráníme, aby nás jiné státy nerozmetly. Co se<br />

týče vyloženě naší firmy, tak vidím brzdu v našem<br />

podnikatelském prostředí. Takže mojí ambicí, spíš<br />

přáním je, aby se toto obrátilo k lepšímu.<br />

49


text Martin Kavka<br />

Cyklistika, znovuzrozený<br />

český fenomén<br />

Po spíše hubených letech popularita cyklistiky strmě roste. Stojí za tím zejména<br />

propagace zdravého životního stylu, na který kladou lidé větší důraz. Cyklistika<br />

se přímo nabízí, je relativně levným sportem, snadno dostupným. Navíc Česko<br />

je pro ni doslova stvořené – nabízí rovinaté trasy i hory, pohodlné,<br />

méně frekventované silnice, ale i náročný terén.<br />

Cyklistika zahrnuje řadu pozitiv. Je prospěšná podobně<br />

jako např. plavání, ovšem její každodenní provozování<br />

je snazší. Stačí pouze kolo a je možné vyrazit. Jezdit<br />

na kole lze v každém věku, výhodou je i to, že jízda<br />

na kole na rozdíl od běhu nezatěžuje klouby, proto je<br />

vhodná i pro lidi se zakulacenými postavami či nemocnými<br />

klouby. Pravidelná jízda také zvyšuje tělesnou<br />

kondici i kapacitu plic a zlepšuje krevní oběh.<br />

Pokud vás cyklistika okouzlila a chcete se do ní s vervou<br />

pustit, nabízíme vám odpovědi na nejdůležitější<br />

otázky. Jak cyklistika prospívá vašemu zdraví, už víte,<br />

ale jaké kolo si vybrat a za kolik, jaké vybavení pořídit,<br />

abyste se cítili bezpečně, kde jezdit a jak?<br />

Jaká kola jsou tedy k dostání?<br />

Díky neustávajícímu vývoji kol od chvíle, kdy se v 19.<br />

století představil první, řetězem poháněný model,<br />

máme dnes z čeho vybírat. Jeden typ kola už zdaleka<br />

neslouží pro všechny účely, na trhu je široká nabídka<br />

nejrůznějších kategorií, v níž je často obtížné se<br />

vyznat.<br />

Kola se dělí do několika kategorií podle způsobu<br />

jejich využití. Před samotnou koupí kola je potřeba si<br />

dobře rozmyslet, na kterých typech povrchů se budete<br />

pohybovat především. Pokud to bude hlavně silnice,<br />

je zbytečné vsadit na horské kolo, pokud se naopak<br />

budete pohybovat zejména v terénu, vypadává ze hry<br />

silniční a trekkingové kolo apod.<br />

Důležité je také upozornění na cenovou hladinu<br />

bicyklů. Podle kvality rámu a jednotlivých komponent<br />

se ceny kol mohou pohybovat až do neuvěřitelných<br />

200 tisíc korun. Ale neděste se, pro běžnou rekreační<br />

či sportovní jízdu budete potřebovat v rozpočtu zhruba<br />

8 až 15 tisíc korun. Chcete-li si jen občas příležitostně<br />

vyjet, stačí kolo v ceně do 10 tisíc, pro častější ježdění<br />

a delší cyklovýlety si pak připravte sumu mezi 10-20<br />

tisíci. Naopak se vyhněte levným kolům do 5 tisíc<br />

korun.<br />

Horská kola<br />

Vyberte si ho, pokud chcete jezdit zejména mimo<br />

cesty. Samozřejmě je možné s horským kolem vyrazit<br />

i na silnice a zpevněné cesty, ale zrozeno bylo hlavně<br />

pro náročnější terén a drsnější zacházení. Horská kola<br />

mají mohutný rám a široké pneumatiky, což pomáhá<br />

ovládání v terénu a rychlejším reakcím na změnu<br />

směru, zároveň jsou ale pomalejší na silnici a jezdec se<br />

také více nadře.<br />

krosová kola<br />

Jsou určena jak do terénu, tak na běžné silnice a cesty.<br />

Pokud se při svých cyklistických výletech budete ve<br />

zhruba 80 procentech pohybovat na polních a lesních<br />

cestách, na zpevněných komunikacích, je to kolo pro<br />

vás. Krátkodobě lze i na krosovém kole vyrazit do méně<br />

náročného terénu a mimo cesty. Krosová kola jsou pro<br />

svou univerzálnost velmi populární a přímo předurčená<br />

pro cykloturistiku. Dovybavením o blatníky, svítilny,<br />

nosiče a další doplňky získáme kola trekkingová.<br />

silniční kola<br />

Těmto kolům svědčí sportovní jízda na silnicích či<br />

uzavřených okruzích, je vhodné pro zdolávání velkých<br />

vzdáleností na kvalitních silničních površích. Vzhledem<br />

k subtilní konstrukci a typu pneumatik (tenké pláště<br />

či galusky) jsou tato kola rychlá a lehká, ovšem jsou<br />

nevhodná pro výjezdy i do velmi lehkého terénu, kde<br />

navíc hrozí proražení plášťů. Pro rekreační cykloturistiku<br />

vám znalosti výše zmíněných kategorií kol beze<br />

zbytku vystačí. Na trhu můžete narazit ještě na další<br />

typy bicyklů, které pro přehled doplňujeme.<br />

trekkingová kola<br />

Jsou konstruována zejména pro výlety po silnicích<br />

a zpevněných cestách. Není vhodné vyrazit s trekkingovými<br />

koly do terénu. Vzhledem k tomu, že jsou<br />

vybavena blatníky, svítilnami, nosiči a podobnými<br />

doplňky, dají se používat jako běžný dopravní prostředek<br />

například ve městě. Jde – stejně jako v případě<br />

krosového kola – o určitý kompromis, na silnicích<br />

nedosahuje takové rychlosti jako kolo silniční, v terénu<br />

není tak dobře ovladatelné jako horské kolo.<br />

BmX a freestyle kola<br />

Nejsou určena pro přemísťování se na delší vzdálenosti,<br />

využívají se na uzavřených okruzích či v rámci<br />

uzavřených a zpevněných prostranství pro ně přímo<br />

určených.<br />

sjezdová kola<br />

Na první pohled se podobají klasickým horským kolům<br />

s odpruženou přední vidlicí i zadní stavbou, ale nezaměňujte<br />

je. Jsou určena pro tzv. downhill, tedy jízdu<br />

z kopce dolů ve velmi náročném terénu.<br />

městská kola<br />

Vytvořena pro nenáročnou jízdu po městě, kde se<br />

očekává kvalitní povrch a rovinatý profil. I proto mají<br />

tato kola méně převodů.<br />

Ležatá kola<br />

Specifický typ kola, konstrukčně odlišné od běžného<br />

bicyklu. Jezdec při jízdě spíše leží, zapírá se o záda.<br />

Zatímco v zahraničí tato kola potkáte běžně, u nás jsou<br />

zatím stále spíše výjimkou.<br />

elko, nebo sedmnáctku? aneb velikost rámu<br />

Volba typu kola je jen jednou částí výběru správného<br />

bicyklu. Další důležitou veličinou pro komfort a bezpečnost<br />

jízdy je správná velikost rámu.<br />

Velikostí kola se rozumí délka sedlové trubky. Velikosti<br />

jsou uváděny často v jiných mírách, záleží na výrobci.<br />

Míry jsou v palcích, centimetrech, milimetrech nebo se<br />

kola označují podobně jako oděvy – S, M, L, XL. Pokud<br />

již kolo vlastníte, můžete se při nákupu nového řídit<br />

porovnáním geometrie rámu starého kola nebo dát<br />

na radu odborníka a poradit se přímo v prodejně (pro<br />

představu níže uvádíme tabulku velikosti rámu podle<br />

výšky cyklisty).<br />

Neexistuje přitom něco takového jako univerzální<br />

velikost. Každému vyhovuje něco jiného. Obecně platí,<br />

že při výběru rámu je potřeba stoupnout si obkročmo<br />

nad horní rámovou trubku. V tomto postoji byste měli<br />

mít alespoň osmicentimetrový prostor mezi rozkrokem<br />

a horní rámovou trubkou. Toto pravidlo platí zejména<br />

pro MTB a krosová kola, kde se velmi často sesedá<br />

v těžším terénu. Co se týká silničních kol, je potřeba<br />

přibližně 3cm prostor.<br />

U rámu se také rozlišují dvě varianty, a to pánský<br />

a dámský typ rámu. Zatímco muži bezvýhradně<br />

preferují tzv. pánskou variantu rámu, ženy ne vždy<br />

volí variantu dámskou. Zejména sportovně založené<br />

ženy často sáhnou po pánském rámu vzhledem k jeho<br />

volný čas<br />

50 www.<strong>komora</strong>.cz


pevnější konstrukci. Důležité je vzít do úvahy také<br />

hmotnost jezdce. Vyšší zátěž totiž logicky více<br />

namáhá jednotlivé součástky, proto je třeba při<br />

výběru kola klást důraz na kvalitnější součástky.<br />

V takovém případě se vyplatí investovat víc a dbát<br />

na kvalitnější rám i osazení.<br />

Jakou bezpečnostní výbavu?<br />

Především přilbu, která je pro děti do 18 let povinná,<br />

ale nasazovat by si ji měli i dospělí cyklisté.<br />

Úrazy hlavy mohou být na kole velmi nebezpečné.<br />

Nezapomeňte se také vybavit odrazkami a reflexními<br />

nášivkami či nálepkami. Hodit se vám bude<br />

i zadní červená blikačka, abyste byli na silnici vidět.<br />

Pokud budete jezdit k večeru, připevněte na kolo<br />

i přední světlomet. Můžete si říkat, že pozdě<br />

odpoledne či za soumraku ještě bez problémů<br />

vidíte, zato však řidiči nemusejí vidět vás. Chcete-li<br />

jezdit často, doporučujeme doplnit kolo o blatníky,<br />

abyste se vyhnuli zablácení při horším počasí. Na<br />

horská kola se prodávají stylové široké blatníky,<br />

trekkingovým kolům sedí spíše konzervativnější<br />

úzké blatníky.<br />

Při cyklovýletech oceníte také košík na lahve.<br />

Používejte raději dva, nejhorší, co vás může na kole<br />

potkat, je dehydratace. Hodláte-li se pohybovat<br />

po městě, nezapomeňte si pořídit zámek na kolo.<br />

Ten ale jistě využijete i na výletech, chmatáků je<br />

bohužel všude stále dost.<br />

Tabulka pro výběr kola podle výšky<br />

výška postavy v cm<br />

výška rámu dle označení<br />

do 165 cm<br />

15“, 16“, S, do 44 cm, do 500 mm<br />

160-170 cm 17“, 18“, M, do 48 cm, do 520 mm<br />

170-185 cm 19“, 20“ , L, do 52 cm, do 540 mm<br />

185-200 cm 21“, 22“, XL, do 55 cm, do 560 mm<br />

nad 195 cm<br />

23“, 24“, 58-60 cm, nad 580 mm<br />

Jak se připravit na výlet<br />

Pokud se chystáte na vyjížďku, je potřeba ji dopředu<br />

alespoň zběžně naplánovat, promyslet možné<br />

alternativy, zejména pak případné zkrácení trasy<br />

z důvodu únavy, změny počasí apod. Trasu si napřed<br />

projděte po mapě, z ní poznáte, jakými cestami vás<br />

povede, jaký povrch vás čeká (zda je pro vaše kolo<br />

vhodný) a kolik kilometrů našlapete.<br />

Náročnost trasy se většinou neměří počtem kilometrů.<br />

Zcela jiné je ujet 80 kilometrů rovinatým<br />

terénem a tu samou dávku kilometrů v horách. Berte<br />

proto v potaz nadmořskou výšku a převýšení celé<br />

trasy. Pokud jste na kole dlouhou dobu neseděli<br />

či s cyklistikou začínáte, zvolte raději kratší výlety<br />

a ty postupně prodlužujte. Je zbytečné se hned<br />

první den odrovnat stovkou kilometrů a pak na kolo<br />

nesednout celý měsíc a dávat se dohromady.<br />

Pokud se vydáte do kopcovitějšího terénu a máte<br />

na kole převody, rozhodně je používejte. Možná to<br />

zní paradoxně, ale i s takovými případy je možné se<br />

na cyklotrasách setkat. Při jízdě se zaťatými zuby<br />

do strmého kopce na nejtěžší převod rozhodně<br />

nepomáháte ani sobě, ani kolu. Riskujete totiž<br />

opotřebení řetězu, který se rychleji vytáhne, a ohrožujete<br />

svá záda. Na delší výlet nevyjíždějte nalehko,<br />

ale vždy si s sebou vezměte dostatek jídla a tekutin,<br />

pití by přitom nemělo být moc sladké. Po jídle vždy<br />

dělejte přestávku, nešlapejte s plným žaludkem.<br />

Nezapomínejte s sebou brát mobilní telefon pro<br />

případ nouze či zranění. Co se týká oblečení, buďte<br />

vždy spíše opatrnější a přibalte si oblečení do<br />

horšího počasí.<br />

Nezapomeňte doma na stole cyklomapu a hlavně<br />

– sadu nářadí pro vyřešení případného problému.<br />

Doporučujeme alespoň sadu imbusových klíčů,<br />

soupravu na opravu duší, nůž a izolační pásku.<br />

kde a jak jezdit?<br />

Cyklistických tras je v Česku poměrně velké<br />

množství a zavádějí se stále nové a nové. Dělí se na<br />

cyklotrasy a cykloturistické trasy.<br />

Cyklotrasy jsou ty, které vedou po silnicích, dobrých<br />

místních a účelových komunikacích. Na jejich<br />

značení najdete symbol kola, číslo dané trasy a na<br />

směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším<br />

cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní<br />

značky před každou křižovatkou nebo odbočkou<br />

cyklotrasy.<br />

Cykloturistické trasy jsou pak ty, které vedou<br />

většinou po horších polních či lesních cestách nebo<br />

terénem. Jsou vyznačeny značkami podobně jako<br />

trasy pěší nebo lyžařské, jen základní barva je vždy<br />

žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké, aby<br />

byly pro cyklisty lépe viditelné.<br />

Vedle cyklotras vyznačených přímo v terénu vydávají<br />

různá zájmová sdružení či třeba vydavatelé<br />

map také popisy nevyznačených tras doporučených<br />

pro cyklistiku.<br />

Takže šťastnou cestu!<br />

inzerce<br />

59


TEXT Petr Halaburda<br />

AMATÉRSKÝ STATUS,<br />

FORMY HRY A NÁZVOSLOVÍ<br />

Možnosti, jak si lze upravit vlastní golfový handicap, jsme si vyjasnili již v minulém<br />

vydání. Tentokrát objasníme pojmy jako amatérský status, uděláme první kroky v golfových<br />

pravidlech a také do golfového názvosloví, které vás coby aktivní hráče dříve či později pohltí.<br />

Amatérský status<br />

Na turnajích někdy hrozí akutní nebezpečí, že při<br />

neznalosti některých základní pravidel může golfista<br />

přijít o svůj amatérský status, bez něhož se nelze zúčastňovat<br />

amatérských turnajů, a nejméně na rok tak<br />

přijde o možnost se měřit se sobě rovnými. Pro někoho<br />

možná nedůležitá skutečnost, pro dalšího základní<br />

princip golfového života, bez něhož se neobejde.<br />

Amatérský golfista je ten, kdo hraje golf jako nevýdělečný<br />

sport bez nároku na odměnu a kdo nepožívá<br />

žádných odměn za výuku golfu ani za jinou činnost,<br />

kdy by byla odměňována jeho golfová dovednost<br />

nebo věhlas. Amatérský golfista nesmí přijmout výhru<br />

(kromě symbolické výhry) nebo výherní poukaz, jehož<br />

hodnota přesahuje 500 britských liber (podle aktuálního<br />

přepočtu necelých 15 000 korun).<br />

Na první pohled nijak zvlášť přísné opatření však bylo<br />

v minulosti v tuzemsku často porušováno, především<br />

na turnajích se štědrými sponzory. Důkazy nikdo<br />

nedodá, ale jsou známy případy, že golfisté běžně<br />

vyhrávali na turnajích zahraniční zájezdy, jejichž cena<br />

mnohokrát převyšovala stanovenou hranici.<br />

A navíc se nesmí zapomínat, že totéž platí i pro<br />

hole-in-one, kde bývají ceny skutečně často velmi<br />

lukrativní. Nábytkem v hodnotě několika desítek<br />

tisíc počínaje, nejluxusnějšími automobily konče.<br />

Není divu, že čas od času se některý výherce nechá<br />

cenou zlákat, ale musí počítat s následky – minimálně<br />

dočasně se stane profesionálem a čekání na<br />

reamaterizaci může trvat až dva roky. Pokud by se<br />

hráči stalo, že mu na konci turnaje bude jako vítězi<br />

udělena cena, jehož ekvivalent přesahuje 500 liber,<br />

musí přijetí okamžitě odmítnout, případně odevzdat<br />

výhru na charitativní účely.<br />

Pravidla golfu – míč a hole<br />

Golfová pravidla jsou pro mnohé tou nejsložitější<br />

a nejnáročnější záležitostí, jak se ke hře dostat. Na<br />

Naprostá většina pravidel je<br />

dostatečně srozumitelná po jejich<br />

„osahání“ v praxi.<br />

první pohled souhrnně sepsané poučky pro hru jsou<br />

však jednodušší, než se může jevit při čtení publikace,<br />

která je závazná pro hráče na celém světě. Naprostá<br />

většina pravidel je totiž dostatečně srozumitelná<br />

GOLF<br />

52 www.<strong>komora</strong>.cz


po jejich „osahání“ v praxi. Na rozdíl od pravidel<br />

silničního provozu navíc nehrozí, že jejich nedokonalá<br />

znalost bude nebezpečná pro život ostatních – pokud<br />

nějaké pravidlo vypadne z paměti, stačí zalovit v útlé<br />

knížečce a správné pravidlo aplikovat na vlastní hru<br />

přímo na hřišti.<br />

Míč<br />

Míč a hůl jsou dvě základní části golfové výstroje, a tak<br />

není divu, že pravidla jejich tvar, velikost či upotřebené<br />

materiály přesně specifikují. Například je dáno,<br />

že hmotnost míče nesmí být větší než 45,93 gramu<br />

a průměr menší než 42,67 mm. Musí být navržen a vyroben<br />

tak, aby se jeho vlastnosti nelišily od vlastností<br />

kulově symetrického míče. Počáteční rychlost míče<br />

nesmí při měření na přístrojích schválených překročit<br />

stanovenou mez.<br />

Hole<br />

Hůl je předmět určený k tomu, aby se s ním udeřil míč.<br />

Obecně lze hole rozdělit na tři kategorie, které se liší<br />

svým tvarem a zamýšleným použitím: dřeva, železa<br />

a patry. Putter je hůl s náklonem nepřesahujícím 10<br />

stupňů, prvotně určená k použití na jamkovišti. Hůl<br />

se nesmí podstatně lišit od tradičního a obvyklého<br />

tvaru a provedení, musí sestávat z násady a hlavy hole.<br />

Všechny části musí být pevně spojeny tak, aby hůl tvořila<br />

jediný celek. Hůl nesmí mít žádné vnější nástavce.<br />

Formy hry<br />

Golf je výjimečný tím, že ho lze hrát mnohými způsoby,<br />

přičemž každý z nich má vlastní zákonitosti. Všeobecně<br />

nejznámější a nejrozšířenější je pochopitelně<br />

hra na rány, kdy se sčítají všechny dosažené údery. Tak<br />

mezi sebou soupeří například golfoví profesionálové,<br />

i když také oni několikrát za sezonu dostanou jinou<br />

možnost měření, především ve hře na jamky.<br />

Rozdíl „jamkovky“ je v tom, že každá jamka na hřišti<br />

má svého vítěze, případně se takzvaně půlí (nerozhodný<br />

výsledek = oba hráči dosáhli stejného výsledku).<br />

Hra v tomto případě může skončit dříve než na 18.<br />

jamce – pokud náskok jedné strany je více jamek, než<br />

jich zbývá dohrát, pak je hra ukončena. Příklad: pokud<br />

po 16. jamce bude mít jeden ze soupeřů náskok tří<br />

jamek, hra končí.<br />

Nejobvyklejším způsobem, s nímž se golfisté setkají<br />

na českých hřištích, je hra Stableford. Jde o hru na<br />

rány, v níž se však výkon každého jednotlivého hráče<br />

na jamkách ohodnotí bodovým ziskem na základě<br />

jeho handicapu. Vítězem se pak stává ten, který získá<br />

nejvíce bodů.<br />

Existují i další systémy hry, ale s každým z nich se<br />

setkáte spíše výjimečně, i když například největší<br />

týmové světové měření sil známé pod názvem Ryder<br />

cup nabízí fourballe (čtyřhra, kdy každý hráč hraje<br />

svým míčem) či foursome (čtyřhra, v níž se hráči v každé<br />

dvojici střídají ve hře jedním míčem), oblíbený je<br />

také Texas Scramble (všichni hráči ve skupině odehrají<br />

míč ze stejného místa a poté vyberou nejlepší; ostatní<br />

míče seberou a odehrají opět všichni z téhož místa,<br />

kde leží vybraný míč).<br />

GolFový slovníček<br />

Golf je známý také řadou výrazů, v nichž<br />

se začátečník zpočátku příliš neorientuje.<br />

Řada z nich pochází z anglických ekvivalentů,<br />

ale s přibývajícím počtem golfistů<br />

v tuzemsku vznikají stále další a další<br />

výrazy také v češtině. Přinášíme vybrané<br />

golfové výrazy, na další se můžete těšit<br />

v příštích vydáních našeho magazínu.<br />

Albatros - výsledek na jamce zahraný<br />

o tři údery pod její par<br />

All-square - nerozhodný stav<br />

Backspin - zpětná rotace míčku vedoucí<br />

k zastavení po dopadu<br />

Bag - taška (vak) na hole<br />

Birdie - výsledek na jamce o jeden úder<br />

pod její par<br />

Birdie Card - podrobný rozkres jamek<br />

Bogey - výsledek na jamce o jeden úder<br />

vyšší, než je její par<br />

Break - odchylka míče od směru při puttu<br />

Brutto - počet ran, neupravený podle<br />

handicapu<br />

Bunker – písečná překážka<br />

Caddie, caddy - nosič holí<br />

Carry - část dráhy, po kterou letí míč<br />

vzduchem<br />

Chip - nízká přihrávka z blízkosti greenu<br />

Chip in - přihrávka, která skončí v jamce<br />

Chipping Green - tréninkové jamkoviště<br />

pro přihrávky<br />

Clubhouse - klubovna<br />

Cut - rozdělení startovního pole podle<br />

výsledku (v profesionálních turnajích<br />

vesměs po dvou kolech)<br />

Dimple - prohlubeň v povrchu míče<br />

Dogleg - zalomený tvar jamky<br />

Double-bogey - výsledek na jamce o dva<br />

údery vyšší, než je její par<br />

Drive - první dlouhá rána z odpaliště<br />

Driver - dřevo číslo 1, hůl používaná<br />

především při prvním odpalu na jamce<br />

Driving range – tréninkový prostor<br />

Drop - spuštění míčku na zem<br />

eagle - výsledek na jamce o dva údery<br />

nižší, než je její par<br />

even Par - výsledek rovný paru hřiště<br />

Fairway – nízko střižená travnatá dráha<br />

Fee - poplatek za hru<br />

Flight - skupina spolu hrajících hráčů<br />

Fore! - varování před letícím míčkem<br />

Golf Club - golfový klub (případně<br />

golfová hůl)<br />

Golf Course - golfové hřiště<br />

Green – jamkoviště<br />

Greenkeeper - správce hřiště<br />

Grip - rukojeť hole<br />

Halfset - poloviční sada holí<br />

Handicap – vyjadřuje aktuální výkonnost<br />

hráče<br />

Head Pro - hlavní profesionální trenér<br />

v klubu<br />

Hole – jamka<br />

Hole-in-one - jamka zahraná na jeden<br />

úder<br />

Irons - jedna ze základních holí (železa)<br />

Lob - krátká vysoká rána<br />

53


TEXT Martin Kavka<br />

SEZONA PLNÁ GOLFOVÝCH NOVINEK<br />

Začínajícím golfistům pomáhá vybrat první náčiní, těm pokročilým<br />

pak doporučuje horké novinky na trhu. A že jich letos bude požehnaně, říká Jan Žáček<br />

z obchodu Internet Golf v pražské Brumlovce. Zároveň hodnotil dopady všude skloňované<br />

ekonomické krize právě na golf.<br />

Zasáhla obchod s golfovým vybavením stále propíraná<br />

ekonomická krize?<br />

Musím říct, že nemám rád trend v médiích, kdy všichni<br />

vidí všechno černě, tváří se, že se blíží konec světa.<br />

Naopak ze všech čísel, která mám k dispozici, vidím<br />

pozitivní trend, rozhodně ne propad. Obraty jsou rok<br />

od roku, měsíc od měsíce vyšší. Jde to správným směrem,<br />

snad jen aby bylo venku konečně hezky a mohla<br />

naplno začít golfová sezona.<br />

Dá se tedy říci, že golfu jako celku se i přes krizi<br />

daří?<br />

Na prodej golfového vybavení nemá krize vliv, ale<br />

myslím, že v některých aspektech by mohla krize golf<br />

zasáhnout. V Česku se bude možná týkat některých<br />

hřišť, která se i v dobrých letech pohybovala okolo<br />

nuly či pod ní. Firmy omezují počet turnajů, to pak<br />

samozřejmě dopadá i na provozovatele hřišť. Nedivil<br />

bych se, kdyby letos nějaké zkrachovalo nebo omezilo<br />

činnost.<br />

Jak pomáhá obchodům s golfovým vybavením pokračující<br />

strmý nárůst počtu hráčů?<br />

Ten nárůst byl za poslední roky opravdu obrovský. Počet<br />

hráčů rostl dokonce až o 40 procent. Do budoucna<br />

se tempo růstu podle mého názoru zkonsoliduje<br />

okolo 10 procent. I tak už dnes máme přes 40 tisíc<br />

golfistů, což je v porovnání s jinými sporty vlastně masová<br />

záležitost. Díky tomu ztrácí golf punc záležitosti<br />

pro horních deset tisíc a etabluje se mezi ostatními<br />

sporty. Jistě, nikdy nebude pro všechny, ale finančně<br />

nedostupný již rozhodně není. Stává se běžným, což<br />

má odezvu i v prodeji golfového vybavení.<br />

Přesto si řada golfistů stále stěžuje, že je zde zboží<br />

dražší než v cizině.<br />

V samotných začátcích to bylo drahé, protože tady<br />

zboží prostě nebylo. Dnes je ale konkurence mezi<br />

obchodníky i značkami, takže ceny byly stlačeny na<br />

přijatelnou úroveň. Navíc jsou ceny dány i stavem<br />

trhu. Např. v Anglii je mnohem více golfistů, tady jich<br />

je sice už dost, ale pořád „jen“ těch 40 tisíc. Takže tam<br />

pak prodávají pro daleko širší základnu. Loni pomáhal<br />

tomuto názoru i kurz dolaru, díky němuž bylo atraktivní<br />

pořídit si vybavení v zahraničí. Dnes je ale situace<br />

jiná, dovoz se stává stejně finančně náročný jako<br />

pořízení vybavení u nás. Občas se sice vyplatí něco<br />

přivézt, ale platí, že doma se dá sehnat vše potřebné<br />

za dobrou cenu.<br />

Jak hledí výrobci golfového zboží na internetový<br />

prodej? A podporují místní prodejce?<br />

Většina značkových výrobců změnila svou cenovou<br />

politiku tak, aby se dovoz golfového vybavení čím dál<br />

méně vyplácel. Nyní jsou ceníky v eurech platné pro<br />

celou Evropu, tedy i pro nás. Pak golfové vybavení<br />

kdekoliv, v Česku, Rakousku či Německu, pořídíte za<br />

stejné ceny. Pokud hovoříme o internetovém prodeji<br />

golfového vybavení, výrobci se snaží chránit vlastní<br />

distribuční sítě v jednotlivých zemích a činí i některé<br />

konkrétní kroky. Například několik renomovaných<br />

firem nedávno ukončilo spolupráci s britskými internetovými<br />

obchody. Říkají si, proč mít velké prodeje<br />

v jedné zemi, když tím zároveň zničí svou prodejní<br />

síť jinde. Při koupi v místní kamenné prodejně totiž<br />

člověk neřeší problémy s dodávkou, reklamacemi, dostává<br />

určitý servis, zejména poradenství při výběru. To<br />

na internetu nemá. Navíc když si kupujete hole za 30<br />

tisíc, chcete si je vyzkoušet, osahat. Každá prodejna<br />

nabízí hole k zapůjčení, které si vezmete na driving<br />

či na hřiště, vyzkoušíte, zda vám sednou, nebo ne.<br />

Teprve pak se můžete rozhodnout pro koupi.<br />

A teď k novinkám na golfovém trhu. Co se chystá<br />

v následující sezoně?<br />

Letos bude velký rok, čeká nás sezona plná novinek.<br />

Většina renomovaných výrobců přichází s výraznou<br />

inovací svého portfolia. Máme se na co těšit...<br />

Na co například?<br />

Firma Taylor Made inovovala populární řady R7 a Burner.<br />

To se týká dřev, driverů i želez. A nejen to, tenhle<br />

výrobce obnovil asi 90 procent své nabídky. Novinky<br />

má na seznamu i Wilson či Nike, týkají se především<br />

kategorie rekreačních golfistů, ale na své si bez debat<br />

přijdou i profesionálové. S novým driverem Big Bertha<br />

Diablo a doprovodným motivem anděla s ďáblem<br />

v těle přichází Callaway, který nabízí i nová železa,<br />

hybridy či fervejová dřeva. Výrazně inovoval Titleist,<br />

který má nové profi míče. S pěti či šesti novými míči<br />

přichází Callaway, míče obnovil i Wilson. U tohoto<br />

výrobce je například vidět snaha vyhovět ekologickým<br />

trendům, když přišel s míčky, které jsou stoprocentně<br />

vyrobeny z recyklovaných surovin.<br />

Čím je taková smršť inovací dána?<br />

Po pokusech o jednoroční obměnu své nabídky výrobci<br />

pochopili, že jsou schopni zajistit inovaci, ať už<br />

marketingově, logisticky apod., ve dvouletých cyklech.<br />

Dva roky jsou ideální dobou pro uvádění nových<br />

produktů na trh. Letos přišel takový cyklus u většiny<br />

výrobců, aby zůstali konkurenceschopní, musí uvádět<br />

novinky ve stejnou dobu. Když to neudělají, tak v podstatě<br />

přestanou prodávat, ostatní je zastíní. Takže<br />

letos určitě stojí za to sebrat se a nějaké ty novinky si<br />

vyzkoušet.<br />

Nezapomněli výrobci při tom všem na ženy-golfistky?<br />

Rozhodně ne, vždyť na českých hřištích tvoří třetinu<br />

hráčů. Výrobci se snaží vycházet ženám vstříc, odlišit<br />

standardní vybavení a přizpůsobit ho na míru. Jsou<br />

zde např. hole, které mají ženám při hře pomoci tím,<br />

že eliminují rozdíly ve fyzické dispozici a švihové<br />

rychlosti žen a mužů. Kdysi se toho pro ženy moc<br />

sehnat nedalo, o to hůř pro ty, které hrály na levou<br />

stranu. Dnes už je to jinak, všichni výrobci mají v arzenálu<br />

vše potřebné.<br />

Po čem byste v záplavě novinek sáhl vy?<br />

Dnes už je v podstatě jedno, jakou si vyberete značku,<br />

všechny nabízejí srovnatelné zboží, srovnatelnou<br />

kvalitu i ceny. Při výběru už jde spíše o subjektivní<br />

pocity. Doporučil bych hlavně novinky si vyzkoušet.<br />

Takže vypůjčit si je, zajít s nimi na driving či hřiště<br />

a otestovat v reálných podmínkách.<br />

„Na prodej golfového vybavení nemá<br />

krize vliv, ale myslím, že v některých<br />

aspektech by mohla krize golf zasáhnout.“<br />

Sázejí čeští golfisté spíše na cenu, nebo kvalitu?<br />

V tuzemsku lidé stále řeší hlavně cenu, ne vždy<br />

kvalitu. Např. do míčů se jim nechce investovat. Tvrdí,<br />

že pro jejich hru je to stejně jedno, že to neocení.<br />

Radil bych jim zkusit si projít celé hřiště s kvalitními<br />

míčky, pak uvidí, že se na ně konečně budou moci<br />

spolehnout. Tím samozřejmě neříkám, aby si začátečník<br />

koupil profesionální míčky a při první návštěvě<br />

hřiště je nasázel do jezírka, to by nedávalo smysl, ale<br />

i za rozumnou cenu se dají kvalitní míčky pořídit. Za<br />

dobré tenisové míče jsou přitom lidé schopni peníze<br />

dát, stejně tak zaplatí za kvalitní lyžařské vybavení<br />

či hokejovou výstroj. Ale i přesto je vidět určité zrání<br />

tuzemských golfistů, tyhle nešvary nejsou úplně časté.<br />

ROZHOVOR<br />

54 www.<strong>komora</strong>.cz


profesionální ruční nářadí<br />

To ovšem přináší i minusy: s nedostatkem místa se<br />

potýkají porodnice, jesle i školky. Stále víc rodičů<br />

přemýšlí o propojení kariéry a role matky či otce. Pro<br />

mladé ženy je totiž často nepředstavitelné zůstat<br />

s dítětem tři až čtyři roky doma. Většina jeslí pro<br />

děti do tří let byla zrušena a ten zbytek je většinou<br />

naplněn do posledního místečka.<br />

Také zaměstnavatelé tím trpí. Potýkají se s nedostatkem<br />

kvalifikovaných pracovníků distribuce: a s odchodem ženy<br />

Velkoobchodní<br />

M.A.T. na dlouhou Group mateřskou s.r.o. - musejí Plzeňvynaložit nemalé úsilí<br />

BRUFUS a finance s.r.o. na hledání - Kokory a následné zaškolení nového<br />

Pavel zaměstnance. Krejčí - Černovice<br />

EURO Řešením NÁŘADÍ nastalé s.r.o. situace - může Rousínov být právě firemní<br />

Paclík<br />

školka!<br />

spol. s r.o. - Dubenec<br />

Zaměstnavatelé se často domnívají, že zřízení<br />

ZEPO Jihlava spol. s r.o. - Jihlava<br />

takovéto školky jsou výdaje navíc. Ve skutečnosti jim<br />

Včas s.r.o. - Benátky nad Jizerou<br />

však školka šetří peníze. Nedávné studie potvrdily, že<br />

ČEKY-Vladimír Černohorský - Náchod<br />

náklady za zaškolení nového pracovníka jsou vyšší než<br />

VOK Beroun spol. s r.o. - Beroun<br />

výdaje spojené s provozem školky.<br />

DIRECT IMPORT GROUP s.r.o. - Karlovy Vary<br />

KUMBÁR spol. s r.o. - Vsetín<br />

Školky jako konkurenční výhody<br />

MC Profi s.r.o. - Havířov<br />

Firemní školky již běžně fungují ve většině zemí<br />

Ferona a.s. - Olomouc, Praha<br />

DELTA-M s.r.o. - Chrudim<br />

SOKOV a.s. - České Bud., Brno, Horní Suchá, Znojmo, Praha<br />

JOBI profi s.r.o. - Velké Meziříčí<br />

Sdružení VELA spol. s r.o. - PRAHA, MOST, Jablonec<br />

LIBROS - Ostrava<br />

západní Evropy, kde se ukázaly jako velmi výhodné<br />

pro obě strany. Rodiče/zaměstnanci mají pro svého<br />

potomka zaručené místo ve školce (často i pro děti<br />

mladší tří let), která má navíc flexibilní otevírací dobu<br />

přizpůsobenou potřebám rodičů. Vzhledem k tomu, že<br />

jsou zřizovány buď přímo na pracovišti, nebo nedaleko<br />

od něj, nevznikají problémy s dopravou a časové<br />

prodlevy při cestě s dítětem do školky. Rodiče mají<br />

děti poblíž, mohou je navštěvovat, ale zároveň pracovat<br />

i na své kariéře.<br />

Podnik získává nejen loajalitu pracovníků, ale i velmi<br />

zajímavou konkurenční výhodu a nový zaměstnanecký<br />

benefit. Ano, i firemní školky jsou dnes imageovou<br />

záležitostí.<br />

Růžová budoucnost firemních školek v ČR. Fikce,<br />

nebo realita?<br />

Ptáte se, proč jsou firemní školky v Česku takovou<br />

vzácností? Odpověď je jednoduchá. Český stát je totiž<br />

(na rozdíl od většiny zemí západní Evropy) dosud nijak<br />

nepodporuje.<br />

Podle zákona si školku může zřídit každý<br />

zaměstnavatel, který ji na své náklady vybuduje<br />

a zařídí její provoz. Zaměstnanci školky jsou potom<br />

pracovníky firmy, která je zřídila. Druhou možností<br />

je „objednat si školku na klíč“, tedy nechá se zřídit<br />

specializovanou společností, která ji nadále provozuje<br />

na své náklady i riziko.<br />

Zřízení školky tedy nestojí prakticky nic v cestě.<br />

Faktem, který stojí proti zřizování školek, je<br />

daňové zvýhodnění školek, které zatím v ČR chybí!<br />

Zaměstnavatel si nemůže náklady na provoz školky<br />

odečíst z daňového základu. Sazba daně pro právnické<br />

osoby je 20 %, zřízení školky se tedy o 20 % prodraží<br />

oproti situaci, kdy by byly tyto náklady daňově<br />

uznatelné.<br />

Dobrou zprávou je, že ministerstvo práce a sociálních<br />

věcí ve spolupráci s ministerstvem financí již daňové<br />

úlevy pro firemní školky připravuje. Teď tedy nezbývá<br />

než čekat, kdy se situace vyjasní a boomu zřizování<br />

firemních školek nebude stát nic v cestě.<br />

inzerat 2009.indd 1 9. 1. 2009 11:13:16


TEXT Anna Tkáčová<br />

TAKOVÝ MALÝ RÁJ<br />

Říká se jim Ostrovy věčného jara. Podle řecké mytologie právě tady žily<br />

Hesperidky, které zde opatrovaly strom se zlatými jablky, jež propůjčovala<br />

nesmrtelnost. Odtud také Ostrovy Hesperidek. Jejich dnešní oficiální název<br />

je mnohem prozaičtější – Kanárské ostrovy.<br />

Sedm ostrovů sopečného původu v Atlantském oceánu<br />

západně od Afriky tvoří pomyslnou výspu Španělska.<br />

Pravda, nesmrtelnost ani věčné mládí tu nezískáte,<br />

ostatně jablka zde nerostou. Pocity štěstí tu však zažít<br />

můžete. Vždyť se jim přezdívá i Šťastné ostrovy. Přijet<br />

sem můžete v kteroukoli roční dobu, klima je tu stálé<br />

a po celý rok připomíná takové pozdní jaro: ani vražedné<br />

horko, ani chladna, která by vás zaskočila, s výjimkou<br />

některých horských oblastí.<br />

Každý z ostrovů nabízí cosi jedinečného, ať už je to<br />

atmosféra, přírodní úkazy, endemická flora a fauna,<br />

ojedinělé památky. Jsou ostrovy zelené, jako La Palma<br />

či kulaťoučká La Gomera, kde se dokonce rozkládají<br />

původní prehistorické vavřínové lesy. Gran Canaria<br />

či Fuerteventura naopak zeleň téměř postrádají. Zato<br />

vynikají dlouhými písečnými plážemi. Nás však láká<br />

lávová krajina. Tou oplývá nejmenší ostrůvek El Hierro<br />

(287 km 2 ) i největší ostrov Tenerife (1 919 km 2 ), s nejvyšší<br />

horou Španělska (Teide 3 718 m). Je to ostrov<br />

známý svými lunárními scenériemi, kam nejeden filmař<br />

umístil děj svého vědecko-fantastického filmu. Slavný<br />

film Planeta opic máme jistě ještě v živé paměti.<br />

Lanzarote<br />

Los však padá na Lanzarote, třetí z lávových ostrovů.<br />

Je velký tak akorát (846 km 2 ), abyste ho za týden poznali<br />

a důvěrně se s ním sžili, strávíte-li tam týdny dva.<br />

Snoubí v sobě spoustu kontrastů, takže se určitě nudit<br />

nebudete. Každý den tu může být jiný. Krajina v západní<br />

části ostrova, kde se rozkládá Národní přírodní park<br />

Timanfaya s Montañas del Fuego, Ohňovými horami, je<br />

výsledkem řádění přírodních živlů. Vznikla následkem<br />

prudké sopečné činnosti v letech 1730–1736. Láva<br />

tehdy zalila podstatnou část ostrova i s vesnicemi<br />

a navýsost úrodnou půdou. Tato končina zůstala tak, jak<br />

ji příroda utvořila.<br />

Protikladem je uklidňující krajina ve střední části<br />

ostrova. Vznikla pílí a vytrvalou činností člověka, který<br />

nevzdal boj s přírodou a po řádění živlů se dal opět do<br />

práce. V lávě vznikla červená nebo tmavě šedá políčka,<br />

kde se pěstuje kukuřice, cibule či brambory, tu a tam lze<br />

zahlédnout rozčepýřené fíkovníky.<br />

Za srdce vás chytnou zejména vinice, ostrůvky zeleně<br />

v šedém lávovém popelu. Vinné keře rostou chráněné<br />

před větrem v dolících obehnaných kamennými ochrannými,<br />

velmi nízkými zídkami, aby se v jamkách udržela<br />

vzdušná vlhkost. Že tu roste víno, je téměř zázrak, protože<br />

na ostrově téměř nikdy neprší a veškeré ostrovní<br />

rostlinstvo je vyživováno právě jen vzdušnou vlhkostí.<br />

Zdejší bílé víno, malvasía, je však velmi lahodné.<br />

Dáváte-li přednost klidu, na Lanzarote najdete bezpočet<br />

panenských pláží či stezek zvoucích k celodenních<br />

výletům po mořském břehu. Někde je moře klidné,<br />

jinde se tříští o rozeklané skály a zuřící živel vytváří<br />

oblaka bílé pěny. Snad nejdivočeji řádí v místě zvaném<br />

Hervidero, vřídlo. Chcete-li se vrhnout do víru zábavy,<br />

letních radovánek a rušného nočního života, i to vám<br />

bude na ostrově dopřáno. Největší letoviska s restauracemi,<br />

golfovými hřišti, sportovišti, plážemi s lehátky<br />

a slunečníky, nočními bary či diskotékami se nacházejí<br />

na závětrné straně ostrova: letovisko Playa Blanca,<br />

hlavní město ostrova Arrecife s galerií moderního<br />

umění zbudovanou ze středověkého hradu a kulturním<br />

domem, či nejznámější letovisko Costa Teguise. Ve<br />

sportovním přístavu Puerto del Carmen se můžete<br />

věnovat jachtingu či podmořskému potápění. Ti méně<br />

odvážní mohou podniknout výlet za pozorováním<br />

mořského života na speciální lodi s průhledným dnem<br />

zvané catamarín.<br />

Na návětrné straně ostrova se pod obrovským skalním<br />

převisem naopak nachází několikakilometrová pláž<br />

bez jakékoli infrastruktury. Z města Teguise k ní vede<br />

dlouhá úzká asfaltka. Ráj pro milovníky surfingu<br />

a windsurfingu. Houfy žabích mužů a žen v neoprenu<br />

prohánějí prkna na zlomených vlnách, které si v ničem<br />

nezadají s těmi havajskými. Nad nimi zase plachtí<br />

několik příznivců paraglidingu. Díky příznivým větrům<br />

se tu dá provozovat i tento sport.<br />

Že by se vám mohlo stýskat po cyklistice? Ale kdeže.<br />

Zdejší cesty a úzké asfaltky vedoucí lávovými poli, po<br />

rovině i do kopců, jsou k jízdě na kole ideální. Nechceteli<br />

se tahat se svým dvoukolým miláčkem, v každém<br />

letovisku je k dispozici několik půjčoven kvalitních kol.<br />

Ani milovníci alpinismu nemusejí na Lanzarote strádat.<br />

CESTY<br />

56 www.<strong>komora</strong>.cz


Vinice v lávě – víno, na ostrově zvané malvasía, je lahodné...<br />

Navštívíte-li Centro visitantes, Centrum pro návštěvníky<br />

u vjezdu do Národního parku Timanfaya, získáte<br />

tam všechny informace o pěších výletech měsíční<br />

krajinou. Nevystoupáte sice do žádné zázračné nadmořské<br />

výšky, ale pochod lávovým polem s početnými<br />

bizarními útvary všemožných tvarů a odstínů barev<br />

je neméně namáhavý. Navíc je obohacen jedinečným<br />

zážitkem. Musíte se ale smířit s tím, že takový výlet lze<br />

podniknout jen s průvodcem, který vás lávou provede<br />

bez nebezpečí propadu do nějaké z mnoha lávových<br />

bublin.<br />

Že se vám zastesklo po nakupování? I tuto touhu zde<br />

uspokojíte. Je libo zdejší kozí sýr, láhev vynikajícího<br />

vína, či byste raději něco z jemné kůže nebo exotického<br />

afrického dřeva? Vypravte se na pravidelný nedělní<br />

trh do jindy ospalého města Teguise. Zdejší náměstí<br />

a přilehlé ulice každou neděli ožijí lidským hemžením.<br />

Trhy v Teguise jsou vyhlášené. Dámy jistě nepohrdnou<br />

nějakým nádherným šperkem ze zeleného olivínu,<br />

zdejšího typického minerálu, nebo exotickým účesem<br />

z copánků či jakousi pyramidou à la Afrika, kterou na<br />

vaší hlavě vyrobí pestře oděné černošky.<br />

Lanzarote je však především ostrov, na jehož podobě<br />

se podepsalo umělecké cítění zdejšího rodáka, světově<br />

známého sochaře, malíře a architekta Césara Manriquea<br />

(1919–1992). Svým výchovným působením a praktickou<br />

činností se celý život snažil o to, aby ostrov<br />

nepropadl betonovému deliriu jako nedaleká Gran<br />

Canaria či Tenerife. Snažil se o vytvoření rovnováhy<br />

mezi rozvojem cestovního ruchu a zachování rázu zdejší<br />

jedinečné krajiny. O tom, zda se mu to podařilo, se<br />

můžete přesvědčit sami návštěvou jeho architektonických<br />

děl citlivě zabudovaných do temné lávy: na severu<br />

ostrova vyhlídková skála Mirador del Río s pohledem<br />

na malý ostrov Graciosa, kam si lze udělat jednodenní<br />

výlet lodí na panenské písečné pláže, jeskyně Jameos<br />

del agua s endemickými ráčky, Monumento al Campesino<br />

– Památník rolníkovi vyjadřující architektův obdiv<br />

k vytrvalosti zdejších lidí, kteří doslova z popela učinili<br />

z ostrova takový malý ráj na zemi. Vynechat nesmíte<br />

autorovu „vilu“ zbudovanou v lávové bublině Fundación<br />

César Manrique – dnes Nadace C. Manriquea.<br />

K rajské blaženosti chybí už jen ochutnat něco z kanárské<br />

kuchyně. A jelikož jsou Kanárské ostrovy součástí<br />

Španělska, které je kulinářskými specialitami a kultem<br />

jídla proslulé, vězte, že Lanzarote není v tomto smyslu<br />

výjimkou. Nejčastějšími jsou zde pokrmy z mořských<br />

ryb – jak jinak, ale kupodivu také králičí, jehněčí<br />

a kůzlečí maso na nejrůznější způsoby. Příloha? Jednoznačně<br />

papas arrugadas, doslova vrásčité brambory<br />

– vařené ve slupce ve vodě s mořskou solí.<br />

Na Lanzarote zkrátka uspokojíte všechny smysly, tělo<br />

i duši. Vězte, že ani po týdnu či čtrnácti dnech se vám<br />

odtud nebude chtít. A určitě se budete chtít vracet.<br />

Kostel – jedna z mnoha bílých<br />

kapliček ostrova, zdobených<br />

lávovými kameny.<br />

Národní park Timanfaya.<br />

Odpočinek – výlet po Národním<br />

parku Timanfaya<br />

lze podniknout nejen pěšky, ale<br />

i na velbloudech.<br />

57


TEXT Miroslav Moravec<br />

OkénkO<br />

dO histOrie<br />

Před<br />

40<br />

lety<br />

rok 1969<br />

Před<br />

70<br />

lety<br />

rok 1939<br />

Před<br />

80<br />

lety<br />

rok 1929<br />

4. duben<br />

V Jihlavě se upálil Evžen Plocek.<br />

Na náměstí v Jihlavě se na protest proti<br />

sovětské okupaci Československa upálil<br />

technický úředník Evžen Plocek. Bylo mu 40<br />

let. Na následky těžkých popálenin zemřel 9.<br />

dubna 1969.<br />

9. duben<br />

Poprvé vzlétl druhý prototyp nadzvukového<br />

dopravního letadla Concorde.<br />

12. duben<br />

* Olga Šípková, česká mistryně světa v aerobiku<br />

17. duben<br />

Sirhan B. Sirhan byl odsouzen za vraždu R. F.<br />

Kennedyho.<br />

Z funkce I. tajemníka ÚV KSČ byl odvolán<br />

Alexander Dubček.<br />

Nahradil ho Gustáv Husák a po násilném<br />

potlačení „pražského jara“ 1968 začala<br />

normalizace.<br />

18. duben<br />

* Robert Změlík, český atlet, vícebojař, olympijský<br />

vítěz v roce 1992<br />

Držitel zlaté medaile z halového mistrovství<br />

světa 1997 (sedmiboj), juniorský vicemistr<br />

světa 1988, nejlepší československý sportovec<br />

v roce 1992.<br />

4. duben<br />

† Oldřich Tyl (* 3. 1. 1884), český architekt,<br />

urbanista a teoretik architektury<br />

Jeden z předních tvůrců české meziválečné<br />

architektonické avantgardy, vystudoval<br />

pozemní stavitelství a architekturu na<br />

české technice u Josefa Schulze. Po absolvování<br />

pracoval nejprve u Matěje Blechy,<br />

pak samostatně, později založil s architekty<br />

Terebou a Mikynou stavební závod<br />

TEKTA. Spoluzaložil i Klub architektů, jehož<br />

předsedou se stal roku 1920, inicioval vznik<br />

časopisu Stavba (1921) a byl předsedou<br />

Klubu za novou Prahu.<br />

7. duben<br />

† Karel Špillar (* 21. 11. 1871), český malíř<br />

a grafik<br />

V letech 1885 až 1893 byl Karel Špillar žákem<br />

pražské Uměleckoprůmyslové školy v ateliéru<br />

Františka Ženíška. Patřil k členům Spolku výtvarných<br />

umělců Mánes, od roku 1913 působil<br />

jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole.<br />

13. duben<br />

* Seamus Heaney, irský básník píšící anglicky,<br />

překladatel z polštiny<br />

Nositel Nobelovy ceny z roku 1995.<br />

15. duben<br />

* Claudia Cardinale, italská herečka<br />

Filmová hvězda a sexuální symbol 60. let<br />

minulého století.<br />

20. duben<br />

* Gro Harlem Brundtlandová, norská politička,<br />

původně lékařka<br />

V letech 1974 až 1979 ministryně životního<br />

prostředí, od 1981 předsedkyně sociálně<br />

demokratické strany, 1981, 1986 až 1989<br />

a od 1990 předsedkyně vlády, od roku<br />

1985 předsedkyně komise OSN pro životní<br />

prostředí.<br />

1. duben<br />

* Milan Kundera, český básník, prozaik<br />

a dramatik<br />

10. duben<br />

* Miroslav Ivanov († 23. 12. 1999), český<br />

spisovatel<br />

12. duben<br />

* Jaroslav Papoušek († 17. 8. 1995), český<br />

filmový režisér, scenárista, sochař a malíř<br />

14. duben<br />

Poprvé se jel automobilový závod o dnes už<br />

proslavenou Velkou cenu Monaka. Tato trať<br />

v ulicích města Monte Carlo s četnými na<br />

sebe navazujícími zatáčkami patří k nejtěžším<br />

vůbec.<br />

18. duben<br />

* Marie Tomášová, česká herečka, manželka<br />

Otomara Krejči<br />

1965 až 1969 členka Národního divadla<br />

v Praze, 1965 až 1972 Divadla Za branou,<br />

od roku 1990 Divadla Za branou II. a III.,<br />

představitelka křehkých dívčích typů, později<br />

vynikla v psychologicky složitých a tragických<br />

postavách, role ve filmech (Taková láska,<br />

Strakonický dudák, Morálka paní Dulské)<br />

* Zdeněk Madar († březen 2007), český právník,<br />

přední československý odborník v oblasti<br />

práva a životního prostředí<br />

Významná díla: Právní problematika ochrany<br />

a péče o tvorbu životního prostředí, Životní<br />

prostředí, Československé právo, státní správa<br />

a životní prostředí<br />

21. duben<br />

* Judita Čeřovská († 9. 10. 2001), česká<br />

zpěvačka<br />

24. duben<br />

* Jiří Prádler, český sochař a medailér<br />

27. duben<br />

* Ivan Vyskočil, český dramatik, herec, spisovatel<br />

a psycholog<br />

HISTORIE<br />

58 www.<strong>komora</strong>.cz


20. dubna 1879<br />

* Jan Kieswetter, český odborník v oboru parních<br />

a vodních turbín<br />

Před<br />

120<br />

lety<br />

rok 1889<br />

13. duben<br />

* Alfred Schutz († 20. 5. 1959), rakouský filozof<br />

a sociolog, představitel fenomenologie<br />

a zakladatel fenomenologické sociologie<br />

16. duben<br />

* Charles Spencer Chaplin († 25. 12. 1977),<br />

americký filmový herec, režisér, scenárista<br />

a producent britského původu<br />

Patří k nejslavnějším světovým filmovým<br />

tvůrcům. Své filmy vytvářel od námětů přes<br />

scénář a režii až po hraní v hlavní roli. K herectví<br />

se dostal už jako osmiletý, když pracoval<br />

jako divadelní umělec. V roce 1906 začal<br />

pracovat v zájezdovém divadle a v roce 1917<br />

byl už nejlépe placeným hercem na světě.<br />

Roku 1919 založil společnost United Artists.<br />

Po válce se názorově rozešel s Hollywoodem.<br />

Pro jeho „neamerickou činnost“ mu po pobytu<br />

v zahraničí nebyl umožněn návrat zpět do<br />

Spojených států, proto se usadil ve Švýcarsku.<br />

Návrat do USA mu povolili až v roce 1972, kdy<br />

dostal čestného Oscara za celoživotní dílo.<br />

Jeho poslední manželkou byla Oona O‘Neillová,<br />

dcera dramatika Eugena O‘Neilla, se<br />

kterou měl celkem osm dětí. Nejstarší dcera<br />

z tohoto manželství Geraldine Chaplinová se<br />

stala tanečnicí a herečkou.<br />

Má hvězdu na hollywoodském chodníku<br />

slávy.<br />

20. duben<br />

* Adolf Hitler († 30. 4. 1945), německý politik,<br />

nacistický diktátor 1933 až 1945, válečný<br />

zločinec<br />

21. duben<br />

* Paul Karrer († 18. 6. 1971), švýcarský<br />

chemik<br />

Zabýval se strukturou sacharidů, rostlinných<br />

barviv, vitamínů, koenzymů a alkaloidů, autor<br />

učebnice organické chemie, Nobelova cena<br />

v roce 1937 (spolu s W. N. Haworthem) za<br />

výzkum karotenoidů, flavinů a vitamínů A a B.<br />

23. duben<br />

† Jules-Amédée Barbey d’Aurevilly (* 2. 11.<br />

1808), francouzský básník, prozaik, kritik<br />

Pozdní romantik. Romány ovlivněné naturalismem<br />

směřují k symbolismu a dekadentní<br />

literatuře. Provokativně útočil na průměrnost<br />

tehdejší společnosti, na její konvence a lži.<br />

Zobrazil fantaskní svět úzkosti, hrůzy, krutosti<br />

a pošlapaných ideálů. Česky vyšlo například<br />

Co neumírá, Ďábelské novely, Rudá záclona,<br />

Zapomenuté rytmy, Ženatý kněz.<br />

24. duben<br />

* sir Richard Stafford Cripps († 21. 4. 1952),<br />

britský politik<br />

Představitel krajně levého křídla v labouristické<br />

straně ve 30. letech (navrhoval vytvoření<br />

lidové fronty s Komunistickou stranou), od<br />

roku 1931 poslanec Dolní sněmovny, 1940<br />

až 1942 velvyslanec v Moskvě s cílem udržet<br />

SSSR mimo spojenectví s Německem, jako<br />

ministr financí v letech 1947 až 1950 zavedl<br />

přísnou protiinflační politiku.<br />

Před<br />

130<br />

lety<br />

rok 1879<br />

20. duben<br />

* Paul Poiret († 30. 4. 1944), francouzský<br />

módní návrhář<br />

Zavedl novou siluetu se štíhlými boky a<br />

uvolněným pasem, z módní scény odstranil<br />

spodničky a navrhl první podprsenku, kromě<br />

oděvů v jednoduché linii vycházející z antiky<br />

a neoklasicismu vytvářel modely inspirované<br />

Orientem. Založil uměleckou školu Martine,<br />

ve které studenti navrhovali vzory pro bytový<br />

textil, sklo, keramiku a módní doplňky.<br />

* Jan Kieswetter, český odborník v oboru<br />

parních a vodních turbín<br />

Dále rozvíjel přetlakovou turbínu Zvoníčkovu,<br />

v roce 1919 vytvořil vlastní typ parní turbíny<br />

vynikajících vlastností a vůbec podnítil průmyslovou<br />

výrobu parních turbín v Československu<br />

mezi dvěma válkami – jím navržené<br />

konstrukce, vyráběné v plzeňské Škodovce,<br />

držely krok s nejprogresivnějším světovým<br />

vývojem.<br />

Studoval na strojním oddělení Vysoké školy<br />

strojního a elektrotechnického inženýrství<br />

v Praze. Po studiích konstruktér v oddělení<br />

parních turbín v První čes<strong>komora</strong>vské továrně<br />

na stroje v Praze – realizace radiální turbíny<br />

dle patentu prof. Jana Zvoníčka – řízení<br />

částečného ostřiku Curtisova kola. Později<br />

přešel do oddělení parních turbín Škodových<br />

závodů v Plzni, kde byl postupně přednostou<br />

oddělení parních turbín a nakonec ředitelem.<br />

Předmětem jeho nejintenzivnější činnosti<br />

byly parní turbíny, v nich získal řadu patentů<br />

vztahujících se na pochody parního proudění<br />

a přeměny energie, stejně jako na konstruktivní<br />

celky i části turbín. Dalším polem jeho<br />

působnosti byla oblast vodních turbín,<br />

konkrétně patent oběžného kola křídlové<br />

turbíny, regulace a uzavírání ústrojí potrubí k<br />

vodním turbínám. Z různých oblastí strojírenství<br />

vlastnil 65 patentů. V roce 1933 převzal<br />

vedení Ústavu stavby strojů, který vedl až do<br />

roku 1949.<br />

21. duben<br />

* Lev Davidovič Trockij, vl. jm. Lev Bronštejn<br />

(† 21. 4. 1940), ruský a sovětský politik<br />

Od roku 1902 přední ruský sociální demokrat,<br />

do 1. světové války ve vztahu k bolševikům<br />

nevyhraněný.<br />

59


DĚNÍ<br />

V KULTUŘE<br />

TEXT Tereza Moravcová<br />

PŘEDČÍTAČ<br />

TANEC<br />

Česká taneční platforma<br />

24.–29. dubna 2009<br />

Praha – divadlo Ponec, Archa, La Fabrica,<br />

Duncan Centrum<br />

Jubilejní 15. ročník festivalu současného tance<br />

Česká taneční platforma s optimisticky burcujícím<br />

podtitulem Tanec Vás neotráví! nabídne<br />

během pěti dubnových dní zajímavý průřez<br />

současnou taneční scénou. „Diváci se mohou<br />

těšit na díla renomovaných evropských autorů,<br />

stejně jako na mladou energii současných<br />

českých tvůrců,“ říká Yvona Kreuzmannová,<br />

ředitelka pořádajícího občanského sdružení<br />

Tanec Praha. Soutěžní přehlídka jako každý<br />

rok vyhlásí Hlavní cenu, Tanečníka roku<br />

i Cenu diváků – její vítěz obdrží polovinu<br />

tržeb ze všech prodaných vstupenek v Ponci.<br />

Novinkou je Cena za světelný design. V neděli<br />

26. dubna začne přehlídka devíti soutěžních<br />

choreografií. Nechybí mezi nimi divácky<br />

oblíbené představení souboru NANOHACH<br />

Miluj mě, které vzniklo ve spolupráci s jedním<br />

ze zakladatelů legendární britské skupiny<br />

DV8 Physical Theatre Nigelem Charnockem,<br />

ani nové představení skupiny DOT 504 100<br />

Wounded Tears choreografů Jozefa Fručka<br />

a Lindy Kapetaney, kteří úspěšně působí na<br />

mezinárodní scéně. Českou tvůrčí generaci<br />

představí Kateřina Stupecká (Da Capo), Lenka<br />

Bartůňková společně s Dorou Hoštovou (Do<br />

světa dvě), Tereza Ondrová (Jaja a papus)<br />

a Adéla Laštovková Stodolová (Malá smrt).<br />

Z Berlína přijede se svým dílem When my mind<br />

is rocking, I know it‘s 7 Jiří Bartovanec. Belgického<br />

choreografa Thomase Steyaerta vyzvala<br />

skupina DOT 504 ke spolupráci na díle Hidden<br />

Landscape. Stejně jako loni nechybí jméno<br />

Václava Kuneše, který se tentokrát přihlásil<br />

s představením Golden Crock. Mimo soutěž<br />

se například představí Jozef Fruček a Linda<br />

Kapetanea v představení Sudden Showers of<br />

Silence, které je inspirováno příběhem posledního<br />

setkání Hektora a jeho ženy Andromaché<br />

z Homérova eposu Ilias.<br />

KULTURA<br />

60 www.<strong>komora</strong>.cz


KNIHY<br />

Americké drama Předčítač podle stejnojmenného<br />

bestselleru německého právníka a spisovatele<br />

Bernharda Schlinka reflektuje otázku německé viny za<br />

zločiny 2. světové války. Mladík Michael Berg (David<br />

Kross) vyrůstá v poválečném Německu. Jednou se<br />

mu cestou domů ze školy udělá špatně. Ne právě<br />

sympatická třicátnice Hanna (Kate Winsletová) mu<br />

pomůže, a dokonce ho odvede domů. Když se Michael<br />

uzdraví, Hannu vyhledá, aby jí poděkoval. Náhle<br />

a neočekávaně mezi nimi vznikne vášnivý milostný<br />

vztah. Mezi přestávkami v milostných radovánkách se<br />

Hanna zajímá o Michaelovo studium, má ráda, když jí<br />

čte ze svých knih. Auru vzájemné blízkosti však brzy<br />

naruší problémy a hádky. A Hanna jednoho dne zmizí.<br />

Michael se s ní setká až o několik let později. Studuje<br />

práva a se spolužáky a svým profesorem navštíví<br />

proces s válečnými zločinci, respektive s nacistickými<br />

dozorkyněmi z lágru. A na lavici obžalovaných sedí<br />

Hanna.<br />

Předčítač je silný příběh, který se snaží válečnou<br />

minulost německého národa reflektovat skrze mladou<br />

generaci, která by už neměla mít máslo na hlavě jako<br />

generace jejích rodičů. Nestaví však na nějaké obecné<br />

vině, soustřeďuje se na jednotlivce a jeho vlastní<br />

odpovědnost. A jak se ukazuje během procesu, přes<br />

veškerou nesmazatelnou krutost naplňovačů nacistické<br />

zvůle – v tomto případě bývalá dozorkyně Hanna,<br />

není jejich odpovědnost za vraždy tisíce Židů tak<br />

zřejmá, jak by se mohlo letmým pohledem jevit. Autoři<br />

rovněž problematizují samotnou funkci soudu, který<br />

se ve snaze „aspoň někoho“ odsoudit jeví jako značně<br />

nespravedlivá instituce.<br />

Film staví na kvalitních hereckých výkonech, zejména<br />

Kate Winsletové (byla za něj oceněna Oscarem)<br />

a Davida Krosse. Scénář, potažmo výkon Winsletové<br />

si ale jednu výtku zaslouží. S postavou Hanny snad<br />

až nemístně soucítíme a věnujeme jí příliš sympatií.<br />

Škoda, že filmaři nekladli větší důraz na její „bestialitu“,<br />

která by více vyvažovala ony zmiňované sympatie.<br />

Román Předčítač vychází v nakladatelství Prostor již<br />

v pátém vydání. Aktuálně samozřejmě s obligátní<br />

filmovou obálkou, která je však ve své střídmosti velmi<br />

povedená.<br />

The Reader USA, 2008<br />

Režie: Stephen Daldry<br />

Scénář: David Hare<br />

Kamera: Chris Menges, Roger Deakins<br />

Výprava: Brigitte Broch<br />

Střih: Claire Simpson<br />

Hrají: Kate Winslet, Ralph Fiennes, David Kross, Lena<br />

Olin, Bruno Ganz.<br />

Délka: 123 minut.<br />

Česká premiéra je 23. dubna 2009.<br />

Karel Čapek: Krakatit<br />

Klasika české literatury, která by neměla<br />

chybět v žádné knihovně, je čtivem překvapivě<br />

zábavným i napínavým. Detektivní prvky a psychologicky<br />

propracované postavy navíc doplňuje<br />

obdivuhodná autorova imaginace a předvídavost.<br />

Vždyť román o ničivé síle krakatitu Čapek napsal<br />

už v roce 1923, dvaadvacet let před svržením<br />

atomové bomby na Hirošimu. Ovšem do napětí<br />

oděný román je zejména filozofickou úvahou<br />

o smyslu lidského bytí, o zhoubné touze po moci, o osobní odvaze<br />

člověka takové touze se postavit. A tak se inženýr Prokop, geniální<br />

vynálezce, potýká s následky svého nejlepšího objevu – krakatitu,<br />

což je nejnebezpečnější výbušnina na zemi, která se dá na dálku<br />

odpálit pomocí elektromagnetických vln. Všechny vlády světa<br />

o takový vynález usilují, Prokopa ale peníze ani jiné materiální statky<br />

nepřesvědčí, aby krakatit vydal. Pak se ale na scéně objeví chladná<br />

princezna Wille… Na Čapkově Krakatitu zaujme nejen napínavý příběh,<br />

filozofický přesah bez moralizujících akcentů, ale i po skoro devadesáti<br />

letech krásný jazyk, který je – i přes své anachronismy – živý, poutavý,<br />

plný neotřelých slovních spojení bez floskulí a okatých efektů. Je to<br />

prostě klasika.<br />

Millennium Publishing 2009, 328 stran, 279 Kč<br />

Lucie Hášová Truhelková: Rozhovory o matkách a mateřství<br />

Co to znamená být matkou? Jak mateřství ovlivní<br />

život ženy? Co jí může přinést? Bere jí něco? Jak<br />

lze skloubit mateřství a práci? Zkušenosti deseti<br />

žen mediálně známých i neznámých v útlé knížce<br />

rozhovorů zmapovala Lucie Hášová Truhelková.<br />

Zpovídala mimo jiné hudebnici a spisovatelku<br />

Natálii Kocábovou, mistryni světa v trojskoku<br />

Šárku Kašpárkovou, feministku Jitku Soukupovou<br />

či veleúspěšnou baletku Dariu Klimentovou.<br />

Z ranku příběhů vybočují silné osudy s tragickým podtónem: rozhovor<br />

s čtyřicetiletou Jitkou Ševčíkovou, které v roce 2006 tragicky zahynul<br />

její syn Jaromír. O rok starší Erika Stütz-Exnerová se svěřuje se svým<br />

neskutečným životním příběhem – po otěhotnění zjistila, že je HIV<br />

pozitivní a že ji nakazil její vlastní manžel, uznávaný vídeňský advokát.<br />

Na všech ženách-matkách je obdivuhodná jejich síla a odhodlání. Na<br />

obálce knihy se píše, že je určena především ženám. Stejně užitečná<br />

a objevná však může být i pro muže – najdou v ní intimní a upřímné<br />

výpovědi žen, které zástupcům silnějšího pohlaví mohou možná pomoci<br />

k jejich pochopení. Snad se jen nezaleknou odvahy a nezdolné<br />

vnitřní síly těchto žen.<br />

Portál 2008, 144 stran, 249 Kč<br />

Kolektiv autorů: Filmová a televizní cestovní kniha<br />

Zajímá vás, po jaké návsi si to vykračoval Otík<br />

z Vesničky mé střediskové, kde se nalézá chalupa<br />

z filmu S tebou mě baví svět, proč Jiří Menzel<br />

natočil slavné Postřižiny v Dalešicích, přestože<br />

Bohumil Hrabal situoval svou novelu do Nymburku?<br />

Ve Filmové a televizní cestovní knize se<br />

také dozvíte, co objevil režisér Vladimír Michálek<br />

ve vesničce Varvažov při natáčení úspěšného filmu<br />

Je třeba zabít Sekala i proč dostala Michaela<br />

Kuklová během natáčení pohádky O princezně Jasněnce a létajícím<br />

ševci „nabančíno“ od Heleny Růžičkové. Kniha obsahuje 73 tras, které<br />

vás provedou po stopách našich i zahraničních filmů a televizních<br />

seriálů. U každé trasy nechybí stručný popis hlavních památek, tipy<br />

na krátké procházky, vyzkoušené restaurace a praktické informace.<br />

Součástí knihy jsou i krátké anotace filmů a zajímavé komentáře herců<br />

či režisérů k natáčení. Autoři mimo jiné zpovídali Jiřího Menzla, Martina<br />

Dejdara, Zdeňka Trošku, Danielu Kolářovou, Juraje Herze, Zdeňka<br />

Svěráka, Vladimíra Michálka nebo Bohdana Slámu. Kromě známých<br />

osobností na natáčení v knize vzpomínají i místní pamětníci. Filmová<br />

a televizní kniha má navíc dva bonusy – brožurku, obsahující více<br />

než 80 volných vstupenek a slevových poukázek, a DVD s více než<br />

čtyřicítkou krátkých ukázek z nejrůznějších českých filmů.<br />

Soukup & David 2008, 332 stran, 699 Kč<br />

61


FOTO a TexT Tereza Moravcová<br />

EMMA SRNCOVÁ:<br />

VĚŘÍM NA OSUD<br />

Malířka Emma Srncová vyzařuje optimismus<br />

stejně jako její naivistické obrazy a obrázky. Když vejdete do jejího ateliéru,<br />

který si zřídila ve svém domě v Krči, ocitnete se v jiném světě. Ruch velkoměsta,<br />

stres a napětí tu nemají místo. Je tu klid, ticho a pohoda.<br />

Taky plno jasných barev, které přímo září z jejích pláten a litografií.<br />

rozhovor<br />

62 www.<strong>komora</strong>.cz


Věříte na osud?<br />

Ano, věřím.<br />

Ptám se, protože váš život se zdá být plný osudových<br />

náhod: na gymnázium jste se dostala díky úsilí vaší<br />

maminky, tam si vás při hodině tělocviku vybrali<br />

z Ústavu bytové a oděvní kultury jako manekýnu. Na<br />

módní přehlídce v Kyjevě poznáváte Černé divadlo<br />

Jiřího Srnce, kde budete dalších dvacet let působit<br />

a pana Srnce si vezmete za manžela…<br />

Já nejsem ctižádostivá a opravdu to ke mně – to kladné<br />

i to záporné – nějak přišlo. Věřím osudu, nechávám<br />

se jím unášet a nebojuji o nic. Moje heslo je: životem<br />

nejmenším odporem. Já nemám ráda žádné nepříjemnosti,<br />

nesnáším konflikty. Dokonce jsem radši, když<br />

lidi, co mě nemají rádi, dělají, že mě rádi mají. Strašně<br />

těžce nesu negaci. „Pochlapila“ jsem se až po rozvodu<br />

s Jirkou Srncem. Bylo mi osmatřicet, musela jsem<br />

odejít z divadla, kde už byla další paní Srncová, a já<br />

jsem se najednou po těch dvaceti letech, kdy jsem<br />

byla v divadle s manželem, musela nějak srovnat. Já<br />

jsem se hrozně změnila, chtěla jsem dokázat, že se nenechám<br />

zlomit. Nesnáším, když mě někdo lituje. Chci<br />

být stále za hvězdu, i když se zdravotně hroutím. Je to<br />

asi nějaká vnitřní ješitnost, kterou ženský mají. Nechci,<br />

aby mi někdo říkal, že jsem chudinka. V té době jsem<br />

také začala mnohem více malovat. Předtím jsem<br />

dělala pouze malé obrázky a taky jsem malovala na<br />

dřevěná prkýnka. A s mým kamarádem jsme je nafotili,<br />

jiný kamarád mi pomohl projít komisí a pak to vyšlo<br />

jako plakát v tehdejší Propagační tvorbě. To byl takový<br />

můj první výtvarný počin. Bylo to úspěšné. Plno lidí mi<br />

dodnes říká, že s tímto plakátem vyrůstalo. Když byli<br />

malí, tak jim to maminky dávaly do pokojíčků. Zpětně<br />

na to koukám v duchu přísloví: Co tě nezabije, to tě<br />

posílí. Byl to prostě osud. A nyní jsem spokojená, že<br />

nejsem v Černém divadle a že maluji.<br />

„Pro mě jsou důležité i názvy obrazů.<br />

To jim někdy dodává další význam. “<br />

Malovaná poezie. Pro mě jsou důležité i názvy obrazů.<br />

To jim někdy dodává další význam.<br />

Jak to s názvy funguje? Víte název ještě dříve, než<br />

obraz namalujete?<br />

Ano, já mám například ráda slogany. Takže moje<br />

obrazy se jmenují: Dám Ti modré z nebe, Srdce na<br />

dlani. Pak mám Přetrženou pusu, podle hesla „aby ses<br />

nepřetrhl“, to už je skoro klasika. Pak například Strom<br />

života, Strom andělů, Strom pokušení. Stromy mám<br />

vůbec ráda. Moje životní filozofie je do mých obrázků<br />

zakletá. Z nich poznáte, co si myslím.<br />

Jaké máte inspirační zdroje – umělecké i mimoumělecké?<br />

Mám ráda René Magritta – je to surrealismus, ale milej.<br />

Ale určitě se neinspiruji u konkrétních malířů, ani bych<br />

to neuměla. Inspiruje mě život, navíc mám velkou<br />

představivost. Mám ráda příběhové obrázky. Nyní<br />

uvažuji, že bych udělala knížku z mých obrázků, u kterých<br />

by byl nějaký jejich příběh. A třeba i osvětlila, co<br />

konkrétně znamenají.<br />

Jste pověstná svou nechutí ke všemu negativnímu,<br />

milujete knihy i filmy s dobrým koncem. Jak si<br />

v dnešní době, kdy se na nás z médií neustále valí<br />

hrůzné zprávy, takový postoj udržujete?<br />

Je to těžké, stačí mi vidět něco násilného v televizi<br />

a v noci se mi o tom zdá. U mě je to zřejmě tak, že<br />

když toho má duše už hodně, tak onemocním. Třeba<br />

měsíc ležím, je mi blbě, nemám horečky, ale nemůžu<br />

chodit a jsem mimo. A stává se mi to každý rok. Ten<br />

můj optimismus, chvílemi nucený, mě pak prostě<br />

položí. Od rozvodu s Jiřím Srncem nenávidím Vánoce<br />

a položím se většinou právě po Vánocích. Asi ten můj<br />

optimismus vždycky vystůňu. Ale snažím se pozitivně<br />

myslet. A jakmile vidím film, kde je to nějaké moc<br />

dramatické nebo se tam střílí, tak jdu pryč. Romány<br />

s blbým koncem nečtu. Když to vidím kolem sebe,<br />

proč bych o tom ještě četla. Mám ale ráda životopisy,<br />

protože je velmi poučné, jak se formují osobnosti.<br />

Nedávno jsem četla skoro neuvěřitelný Formanům<br />

životopis, také se mi líbil Hadrářův syn o Kirku<br />

Douglasovi a teď jsem dočetla knihu Tichý společník<br />

od Adolfa Branalda, což byl můj přítel. Moc zajímavé<br />

čtení, kde popisuje přátelství se svými kamarády,<br />

nyní klasiky – od Holana, Seiferta až po Wericha<br />

či Hrabala. Jinak mám ráda muzikály, ale ty staré<br />

a spirituály – ty mne zklidňují. Ráda je poslouchám<br />

při malování.<br />

Jak sama říkáte, rozchod s Jiřím Srncem přispěl<br />

k tomu, že jste začala malovat. Po tak těžkém období<br />

bych ale čekala depresivnější umělecký projev.<br />

Já nemám ráda negaci a nerada se hňahňám v tom, co<br />

je blbě. Snažím se hledat to dobré a příjemné. A když<br />

je mi blbě, tak si do těch mých obrázků zalezu a dělám<br />

si tam příjemno. Je mi tam dobře a z problémů se<br />

vymalovávám. Zpětně ale můžu říct, že Jirka a Černé<br />

divadlo pro mě byli velmi přínosné. Poetika mých<br />

obrázků je ovlivněna poetikou Černého divadla. Mnozí<br />

si mysleli, že ono lítání je třeba ovlivněno Marcem<br />

Chagallem, ale tak to nebylo. Toho jsem v té době<br />

snad ani neznala. To lítání mám z Černého divadla.<br />

Hrdě o sobě prohlašujete, že jste samouk. Nikdy vás<br />

nelákalo doplnit si „vzdělání“?<br />

To mě nikdy ani nenapadlo. Neumím si představit<br />

profesora, kterému by se podařilo mě dovzdělat. Je<br />

ale jasné, že když malujete čtyřicet let tak jako já, tak<br />

chtě nechtě se z vás stane poučená naivka. Vlastně je<br />

to i výhoda, že neznám všechna pravidla. Nemusím se<br />

trápit tím, když nějaké poruším. Já mmá spíš problém,<br />

že občas začnu prtit.<br />

Cože? Prtit?<br />

Takové příliš vypracované, moc detailů. Mám raději<br />

obrázky, které nejsou propracované do nejmenších<br />

detailů. Také to ale není jen o tom, jak maluji, ale co<br />

maluji. Měly by to být úsměvné příběhy ze života.<br />

„Inspiruje mě<br />

život, navíc mám velkou<br />

představivost.“<br />

63


Malujete oleje, děláte litografie. Dá se říci, která<br />

technika je vám bližší?<br />

Olej. Litografie dělám vlastně jen proto, že lidi ode mě<br />

chtějí obrázky a já oleje neprodávám.<br />

Pročpak?<br />

Protože jich moc nemám a maluji čím dál míň. Když<br />

jsem měla nedávno výstavu, tak jsme jich daly dohromady<br />

po celé rodině asi šedesát, což není mnoho. Dříve<br />

jsem prodávala. Ale nyní za rok namaluji třeba čtyři<br />

obrazy. Samozřejmě kdybych dělala zátiší z hruškami,<br />

tak není problém. Ale já chci, aby mé obrázky měly<br />

příběh, a to je otázka nápadu.<br />

Litografie prodáváte?<br />

Ano. Já namaluji obraz, pak z něj uděláme reprodukce,<br />

které prodáváme v internetovém obchůdku www.<br />

srncova.cz, a pak si vyberu některý oblíbený obrázek<br />

Myslím ale, že litografie nahradí obraz, a navíc je<br />

finančně dostupná.<br />

Vaše dcera Bára Srncová také maluje. Má i vám<br />

podobný styl. Jste ráda?<br />

Já jsem ji k tomu, aby začala malovat, nutila. Když je<br />

tady stále se mnou, tak ta podoba je logická. Myslím,<br />

že její obrázky trochu vypadají jako ty, které jsem<br />

malovala, když jsem začínala. Já doufám, že až já tady<br />

nebudu, tak v tom bude pokračovat.<br />

Značka Srncová, která by se dědila po generace…<br />

Ano, ano. (směje se) Já vždycky říkám, že je to do jisté<br />

míry řemeslo. A je jasné, že když to řemeslo učím Báru<br />

já, tak její výtvory jsou podobné těm mým. Přeci i na<br />

malířích, kteří chodili do uměleckých vysokých škol,<br />

je poznat, kdo byl jejich profesor. A opravdu velké individuality<br />

většinou ze škol vyhodily, když byly hodně<br />

„Poetika mých obrázků je ovlivněna<br />

poetikou Černého divadla.“<br />

a na základě námětu oleje udělám litografii. Dělávám<br />

tak dvě litografie do roka. Je to pro mě fyzicky<br />

velmi náročné. Týden je maluji v dílně, jsem tam od<br />

rána do večera. Pak další týden tiskneme, a když je<br />

hotové přinesu domů, tak třeba ještě obtahuji černou<br />

fixou oči, protože se mi zdají nevýrazné. Nebo<br />

domalovávám červené tvářičky pastelkou, takže<br />

to jsou vlastně skoro ručně dělané obrázky. Je to<br />

taková alchymie. Litografie je krásná, stará technika.<br />

Miluji to, ale bývám z toho pokaždé úplně hotová.<br />

jiné. Každopádně já v malování Báru hodně podporuji.<br />

Ona z toho má mindrák, že já maluji, její táta je taky<br />

výtvarník. Přijde mi ale, že je spíš po tátovi. Je pečlivá,<br />

umí vypracovat i maličké detaily. Pro mě je příjemnější<br />

malovat oponu do divadla než malovat do památníku.<br />

U Báry je to obráceně. Malovala už odmalička a jen<br />

neměla tu odvahu začít. Její obrázky mají krásnou atmosféru.<br />

Ostatně každý si svůj styl najde až po nějaké<br />

době. U mě si třeba také dlouhou dobu mysleli, že mi<br />

Srnec ty mé obrazy předkresluje. Já byla tenkrát mladá,<br />

pěkná, tak mě asi považovali za tupou, která ani není<br />

schopná vlastního myšlení. Až dva roky po rozvodu<br />

mi několik lidí řeklo, že až teď pochopili, že to maluji<br />

sama. Ale určitě ty moje první obrazy byly Jirkou ovlivněné.<br />

Vždycky máte na začátku učitele. A až posléze,<br />

když si všechno osaháte, tak si najdete svůj „ksicht“.<br />

A co obchodní stránka? Máte nějakého manažera?<br />

Můj manažer je dcera Bára. Stará se o všechno. O obrázky,<br />

o prodej, o výstavy. Vyřizuje maily. V rodině asi<br />

moc obchodní geny nemáme. My jsme třeba knihkupectví<br />

Kanzelsberger prodávali moje reprodukce jako<br />

pohledy asi za dvacet korun. A oni je rámovali a prodávali<br />

asi za tři sta korun. Dlouho to takto fungovalo,<br />

až pak nám někdo řekl: Proč vy si to vlastně neděláte<br />

sami? Nás samotné to ale ani nenapadlo. Báli jsme<br />

se, že to bude složité. Ale nakonec se to povedlo.<br />

Udělali jsme internetovou adresu, já jsem se naučila<br />

na počítači a jsem schopná si to i sama nafotit, uložit,<br />

komunikovat přes počítač s tiskárnou a tak dále. Na<br />

to jsem moc pyšná!<br />

Co plánujete v nejbližší době?<br />

V červnu snad bude výstava v Kutné Hoře a Poličce.<br />

Umluvili mě, že tam přijedu na vernisáž. Já jinak nikam<br />

nejezdím. Mám dvě cédečka, která vždycky posílám<br />

místo sebe. Animovaný film Každá Emma má lásku<br />

od Martina Hoffmeistera a dokument Lidé kolem<br />

obrazovky, což je takové dvacetiminutové povídání se<br />

mnou. A to se tam pouští. Tentokrát snad ale do Kutné<br />

Hory přijedu osobně.<br />

Emma Srncová<br />

Narodila se 22. srpna 1942 v Praze.<br />

Na československé výstavě<br />

v Kyjevě, kde pracovala jako<br />

manekýnka, dostala nabídku stát<br />

se herečkou v Černém divadle<br />

Jiřího Srnce. V tomto divadle<br />

pak působila dvacet let. V souboru bylo mnoho<br />

výtvarníků, pod jejichž vlivem začala malovat,<br />

později spolupracovala i na divadelních výpravách.<br />

V roce 1980 po rozvodu s druhým manželem, Jiřím<br />

Srncem, se malováním začala živit. Je potřetí vdaná.<br />

Má tři děti, šest vnoučat a dva psy. Nejmladší dcera<br />

Barbora je herečka, v poslední době rovněž maluje.<br />

Emma Srncová má ráda čokoládu a netají se ani<br />

svou láskou k červené knihovně.<br />

rozhovor<br />

64 www.<strong>komora</strong>.cz


Biografie guru americké ekonomiky! Předseda Rady<br />

guvernérů americké centrální banky Alan Greenspan<br />

nás provází dobrodružným světem globální ekonomiky.<br />

Ukazuje obecné principy ekonomického růstu,<br />

srovnává konkrétní fakta v ekonomikách všech velkých<br />

zemí a oblastí světa a vysvětluje, kam odtud<br />

směřují linie trendu globalizace. Svůj pohled na ekonomiku<br />

a vlastní zkušenosti popisuje jako VĚK TUR-<br />

BULENCE, který nám nabízí nové obrovské možnosti,<br />

ale také nové obrovské hrozby. Kniha je pokusem porozumět<br />

povaze tohoto nového světa, jak jsme se sem dostali,<br />

co vlastně prožíváme a co leží za obzorem, ať již pro<br />

naše dobro či zlo. Greenspanovy cenné zkušenosti z praxe<br />

dotvářejí celkový obraz pochopení globální tržní ekonomiky.<br />

150 x 233 mm, váz., 542 str., 999 Kč<br />

130 x 197 mm, váz., 320str., 249 Kč<br />

Mimořádně ceněné dílo<br />

Karla Čapka vznikalo v letech<br />

1928 - 1935 na základě<br />

rozhovorů s prvním československým<br />

prezidentem T. G.<br />

Masarykem. Spis vypovídá<br />

o prezidentově životě od dětství<br />

po jeho vstup do vysoké<br />

politiky. Seznámíme se s jeho<br />

pohledem na svět, s jeho ideály<br />

demokracie a humanismu<br />

a jeho politickými, náboženskými<br />

a filosofickými názory.<br />

Detektivní povídky z pera Karla Čapka<br />

patří ke skvostům české moderní prózy<br />

a právem náleží do zlatého fondu<br />

české literatury. Příběhy s kriminální<br />

zápletkou autor povýšil na<br />

studie člověčenství, které dokáží<br />

vždy překvapit a zaujmout.<br />

Zahradníkův rok je úsměvná<br />

knížka o starostech, trápení,<br />

láskách i triumfech zahrádkáře<br />

během celého roku. Ke<br />

každému měsíci v roce autor<br />

připojuje svůj humorný dovětek<br />

a nechybí ani půvabné<br />

ilustrace Josefa Čapka.<br />

130 x 197 mm, váz., 152 str., 199 Kč<br />

130 x 197 mm, váz., 132 str., 199 Kč<br />

130 x 197 mm, váz., 112 str., 199Kč<br />

61


O2buss FP_210x280.indd 1 6.3.2009 11:26:51

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!