DoporuÄenà pro diagnostiku a léÄbu akutnÃho srdeÄnÃho selhánÃ
DoporuÄenà pro diagnostiku a léÄbu akutnÃho srdeÄnÃho selhánÃ
DoporuÄenà pro diagnostiku a léÄbu akutnÃho srdeÄnÃho selhánÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
8.8.3. Komorové arytmie<br />
Fibrilace komor a komorová tachykardie bez hmatného<br />
periferního pulsu vyÏadují okamÏitou defibrilaci<br />
avpfiípadû neúspûchu je nutná neodkladná kardiopulmonální<br />
resuscitace. Amiodaron a betablokátory<br />
mohou zamezit opakování tûchto arytmií. (5,149) Jako<br />
první opatfiení u recidivující polymorfní komorové<br />
tachykardie v pfiítomnosti dlouhého intervalu QT nebo<br />
vpfiípadû extrasystolou spou‰tûné tachykardie lze také<br />
pouÏít doãasné kardiostimulace o vy‰‰í frekvenci.<br />
(Doporuãení I, úroveÀ znalostí A)<br />
Vpfiípadû hemodynamicky tolerované komorové<br />
tachykardie je moÏné pouÏít k verzi amiodaron nebo<br />
lidokain (trimecain) jako i. v. bolus s následnou infuzí<br />
(tabulka XIX). Pfii neúspûchu je metodou volby elektrická<br />
kardioverze stejnû jako u hemodynamicky<br />
nestabilních nemocn˘ch.<br />
Vpfiípadû recidivující polymorfní komorové tachykardie<br />
pfii akutní ischemii je nutná okamÏitá léãba<br />
ischemie se zavedením IABK, <strong>pro</strong>vedením emergentní<br />
PCI nebo chirurgické revaskularizace. K doãasné<br />
stabilizaci je moÏné pouÏít bolus amiodaronu v dávce<br />
150 mg/10 min s následnou i. v. infuzí 1 mg/min po<br />
dobu 6 hodin a dále 0,5 mg/min. NemoÏnost adekvátní<br />
kontroly arytmie pomocí uveden˘ch opatfiení<br />
je indikací k umûlé ventilaci s hlubokou analgosedací.<br />
Ultimativním fie‰ením je <strong>pro</strong>vedení katetrizaãní<br />
ablace (zejména u setrvalé monomorfní komorové<br />
tachykardie), nebo zavedení mechanické srdeãní<br />
podpory. (35,155)<br />
Uv‰ech typÛ arytmií u ASS je vÏdy nutná korekce<br />
elektrolytov˘ch abnormalit a acidobazické rovnováhy.<br />
Souhrn léãby arytmií u ASS ukazuje tabulka XXII.<br />
8.9. Srdeãní tamponáda<br />
Pfii srdeãní tamponádû vznikají pfiíznaky akutního<br />
selhání kompresí srdce v dÛsledku zv˘‰eného intraperikardiálního<br />
tlaku. JiÏ v „kompenzovaném“ stadiu<br />
rozvoje srdeãní tamponády jsou pfiítomny známky<br />
zv˘‰ené aktivace sympatiku. Neurohumorální mechanismy<br />
se aktivují stejnû jako u srdeãního selhání s tím<br />
rozdílem, Ïe se nezvy‰ují hladiny natriuretick˘ch peptidÛ.<br />
Vznik pfiíznakÛ závisí na mnoÏství tekutiny v perikardu<br />
a rychlosti s jakou k hromadûní tekutiny<br />
dochází. Pfii akutním vzniku staãí ãasto jen 150 ml<br />
tekutiny k rozvoji ‰okového stavu, pfii pomalém narÛstání<br />
obsahu a intaktním perikardu se pfiíznaky<br />
tamponády manifestují aÏ pfii 200–1 000 ml.<br />
Srdeãní tamponáda mÛÏe vzniknout pfii jakémkoliv<br />
onemocnûní perikardu <strong>pro</strong>dukujícím tekut˘<br />
obsah. Akutní vznik <strong>pro</strong>jevující se rychl˘m rozvojem<br />
‰okového stavu signalizuje krvácení pfii ruptufie stûny<br />
komory nebo disekujícím aneurysmatu aorty.<br />
Symptomy jsou pÛsobeny mûstnáním na plicích<br />
a nízk˘m srdeãním v˘dejem. Manifestuje se rÛzn˘<br />
stupeÀ du‰nosti, únava, prekolapsové stavy, pfii del-<br />
‰ím trvání se <strong>pro</strong>jeví známky selhávání jater a ledvin.<br />
Pfii vy‰etfiení pacienta je pfiítomna tachykardie, hypotenze<br />
a zv˘‰ená náplÀ krãních Ïil. Typick˘m nálezem<br />
je paradoxní puls.<br />
Metodou volby <strong>pro</strong> diagnózu srdeãní tamponády<br />
je echokardiografie s dopplerovsk˘m vy‰etfiením.<br />
Posoudí nejen pfiítomnost a mnoÏství tekutiny v perikardu,<br />
ale i známky poruchy plnûní srdeãních oddílÛ<br />
a dilataci dolní duté Ïíly a jaterních Ïil. Nûkdy je<br />
nutné potvrdit hemodynamickou v˘znamnost perikardiálního<br />
v˘potku pfiím˘m zmûfiením nitrosrdeãních<br />
tlakÛ. Typické je zv˘‰ení a vyrovnání tlakÛ<br />
vsrdeãních oddílech.<br />
Léãbou srdeãní tamponády je odstranûní obsahu<br />
perikardálního <strong>pro</strong>storu. Metodou první volby je<br />
obvykle perikardiální punkce pod echokardiografickou<br />
kontrolou s následnou drenáÏí perikardu ponechan˘m<br />
katetrem. Druhou moÏností je chirurgick˘<br />
zákrok, obvykle subxiphoideální incize v lokální<br />
Stav<br />
Léãba<br />
Tabulka XXII<br />
Léãba arytmií u akutního srdeãního selhání<br />
Fibrilace komor nebo Defibrilace v˘bojem 200–300–360 J (preferní bifázick˘ – 200 J)<br />
komorová tachykardie Pfii neúspûchu > 2 v˘bojÛ adrenalin 1 mg i. v. nebo<br />
(bez periferní pulsace) vasopresin 40 IU a/nebo amiodaron 150–300 mg i. v.<br />
Komorová tachykardie<br />
Nestabilní nemocn˘ – kardioverze; stabilní – amiodaron<br />
nebo lidocain (trimecain) – cíl: medikamentózní kardioverze<br />
Sinusová tachykardie Betablokátor podle klinické a hemodynamické tolerance<br />
nebo supraventrikulární ● meto<strong>pro</strong>lol 5 mg i. v. – pomal˘ bolus (popfi. opakovat)<br />
tachykardie ● adenozin ke zpomalení vedení AV nebo kardioverzi re-entry tachykardie<br />
● ve vzácnûj‰ích pfiípadech:<br />
– esmolol 0,5–1,0 mg/kg bûhem 1 min, poté infuze 50–300 µg/kg/min;<br />
– labetolol 1–2 mg bolus, poté infuze 1–2 mg/min<br />
(do celkové dávky 50–200 mg)<br />
Fibrilace síní nebo<br />
flutter síní<br />
Bradykardie<br />
Preferenãnû kardioverze<br />
Digoxin 0,125–0,25 mg i. v. nebo betablokátory nebo amiodaron ke sníÏení vedení AV.<br />
Amiodaron mÛÏe vést k medikamentózní verzi bez ovlivnûní funkce LK.<br />
Nutná heparinizace.<br />
Atropin 0,25–0,5 mg i. v. do celkové dávky 1–2 mg.<br />
Jako pfiechodné opatfiení izoprenalin 1 mg/100 ml NaCl infuzí<br />
max. 75 ml/hod. (2–12 µg/min).<br />
Vpfiípadû neúspûchu s atropinem, transkutánní nebo transvenózní<br />
doãasná kardiostimulace.<br />
Theophylin mÛÏe b˘t pouÏit u AIM u atropin-rezistentní bradykardie<br />
– bolus 0,25–0,5 mg/kg s následnou infuzí 0,2–0,4 mg/kg/hod.<br />
K 26<br />
Cor Vasa 2006;48(1):Kardio