Views
3 years ago

Číslo 2 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV

Číslo 2 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV

je písaná slovenským

je písaná slovenským aj èeským jazykom, dokumentuje rozdiely medzi obidvomi jazykmi. Autorka si všíma historickú genézu èeského jazyka a jeho postupnú slovakizáciu v našom kultúrno-historickom areáli. Rozdiely okrem iného vidí v tom, že ¼. Štúr kodifikoval živú ústnu podobu slovenèiny na rozdiel od J. Dobrovského historickej bázy èeského jazyka, t. j. jazyka èeských literárnych pamiatok XVI. storoèia. K. V. Lifanov v štúdii Ãðàììàòèêàëèçàöèÿ ïåðåãëàñîâîê êàê õàðàêòåðíàÿ îñîáåííîñòü ÿçûêà ïàìÿòíèêîâ ñëîâàöêîé ïèñüìåííîñòè uvádza viacero názorov – èasto rozdielnych – slovenských lingvistov na otázku kultúrnej slovenèiny. Treba pripomenú , že nie vždy presne interpretuje názory slovenských jazykovedcov týkajúce sa ústnej a písomnej formy kultúrnej slovenèiny. Prevláda u nich totiž názor, že kultúrna slovenèina existovala najprv v ústnej a potom aj vo svojej písomnej podobe, a to v západnom, strednom a východnom variante (tak E. Pauliny, R. Krajèoviè, I. Kotuliè, K. Habovštiaková, M. Majtán, L. N. Smirnov, ¼. Ïuroviè, V. Blanár). I keï autor priznáva mimoriadny vplyv slovenského národného obrodenia na formovanie slovenského jazyka, zdôrazòuje, že by bolo chybou zaèína jeho históriu už v 40. rokoch XIX. stor. (kodifikácia ¼. Štúra), resp. rokom 1787, t. j. od kodifikácie A. Bernoláka. Pokladá za nevyhnutné analyzova v tejto súvislosti literárne pamiatky, ktoré vznikli na Slovensku v XV. – XVIII. storoèí. V sporoch lingvistov o tom, èi pôvod slovenèiny treba h¾ada v èeskom jazyku alebo na báze kultúrneho západoslovenského a kultúrneho stredoslovenského jazyka, prikláòa sa na základe analýz literárnych pamiatok k názoru, že písomný jazyk Slovákov mal hybridný charakter s vlastnou štruktúrou a vlastnými tendenciami rozvoja. Jeho prameòom bol staroèeský spisovný jazyk a kulmináciu predstavuje Bernolákova kodifikácia, ktorá vychádzala z predchádzajúcej písomnej tradície. Recenzovaný zborník príspevkov obsahuje cenné štúdie venované prevažne historicko-kultúrnym a sociolingvistickým aspektom na históriu slovanských jazykov v procese ich formovania v období národného obrodenia. Anna Pavlásková Brnìnská slovakistika a èesko-slovenské vztahy. Editor: Ivo Pospíšil. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 1998, 160 s. Ve studijním roce 1997–1998 bylo na Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity zahájeno pìtileté denní magisterské studium slovenského jazyka a literatury. Pøi této pøíležitosti uspoøádal Ústav slavistiky 5. listopadu 1997 pracovní semináø Slovakistika v Brnì a èesko-slovenské vztahy. Na jaøe 1998 vydala Masarykova univerzita sborník obsahující pøíspìvky všech zúèastnìných slavistù a slovakistù z Brna, Prahy, Bratislavy, Prešova a Vídnì. Vìtšina autorù koncipovala své texty tak, aby mohly sloužit i jako pøehledný zdroj informací. Sborník je totiž, jak vyplývá z úvodu editora, zároveò výchozím uèebním textem seznamujícím budoucí studenty s tradicemi i souèasností èeské slovakistiky se zvláštním zøetelem k jejímu vývoji na brnìnské Masarykovì univerzitì. Retrospektivnímu shrnutí této problematiky se vìnují J. Bartáková (Brno) v pøíspévku Z histórie slovakistiky na Masarykovej univerzite a F. Hejl (Brno) v pøíspìvku Problematika èesko-slovenské vzájemnosti a její studium na historických oborech filozofické fakulty v Brnì, hlavní koncepèní rysy a souvislosti nové konstituovaného oboru s dalšími obory pìstovanými na Ústavu slavistiky FF MU v Brnì naznaèuje I. Pospíšil (Brno). Relativnì málo známé slovakistické aktivity rozvíjené v rámci pražského Slovanského ústavu v meziváleèném období mapuje A. Zelenková (Praha). Meziváleèné etapì èesko-slovenských vztahù, hodnocených ovšem z hlediska obecné kulturního, se vìnují také V. Linhartová (Brno – Na okraj kulturního vztahu èesko-slovenského) a T. Mazáè 170

(Brno – „Bratia bratom”. Ke spolupráci èeských a slovenských umìlcù na poli krásné literatury v období meziváleèném). M. Romportlová (Brno) pøispìla historickou analýzou motivace vzájených èeskoslovenských vztahù v novém státoprávním postavení èeského slovenského národa po vzniku ÈSR v roce 1918. Ve sborníku jsou zastoupeny i materiálovì bohaté studie zamìøené na konkrétní problém, jež mohou pro studenty být inspirativní svou metodicko-instruktivní povahou (J. Zambor – Bratislava: Jan Skácel a Slovensko, G. Zand – Vídeò: Ivan Kadleèík, Ludvík Vaculík a èesko-slovenské literární vztahy). Rovnìž lingvisticky založené pøíspìvky vycházejí ze srovnávacího studia jazykovìdného materiálu (M. Jelínek – Brno: O nìkterých puristických tendencích v kultuøe spisovné slovenštiny, J. Dolník – Bratislava: Postoje k bohemizmom v súèasnej slovenèine ako signály vyrovnávania sa so slovensko-èeskými vz ahmi). Obecnìjší zamyšlení nad porovnávacím charakterem studia slovanských literatur pøipravil J. Hvišè (Bratislava). Obdobnému tématu, by materiálové vymezenému okruhem slovenské literární vìdy, vìnoval svùj pøíspìvek též I. Pospíšil (Brno). Problémy pøi vymezování obecné závazné terminologie pøi výzkumu èesko-slovenských vztahù sleduje v historickém prúøezu na pojmech literární vzájemnost, literární kontext a literární spoleèenství M. Zelenka (Praha). D. Dorovská (Brno) upozornila ve svém pøíspìvku vìnovaném uplatòování slovenské literatury v èeské didaktické praxi na alarmující stav v této oblasti po vzniku dvou samostatných státù a zmìnách školních osnov. Podobné hodnotí souèasnou situaci v oblasti literatury pro dìti a mládež Z. Stanislavová (Prešov): „To, èomu sme desa roèia hovorili èesko-slovenský kontext detskej literatúry, je dnes teda fakticky vec nahodilá ako záležitos výluène osobných kontaktov, nie vec spoloèných projektov alebo oficiálnych kontaktov jestvujúcich inštitúcií”. Naproti tomu uspokojení nad souèasným stavem vzájemné informovanosti v roviné literárnìkritické a literárnìvìdné vyjadøuje V. Žemberová (Prešov): „Kontakty, výskum a komunikácia v literárnej vede prostredníctvom pracovísk akadémií a vysokých škol na obidvoch stranách prirodzene pokraèuje aj v nových spoloèenských podmienkach.” Poøadatelé semináøe a garanti nové konstituovaného oboru pøistoupili k problematice èeské slovakistiky se zámìrem dát jí novou dynamiku, posílit pozitivní tendence a zabránit dalšímu samovolnému rozpadu tìch pozitivních stránek èesko-slovenského kontextu, jež se podaøilo za mnohdy složitých okolností realizovat. Je zøejmé, že uvést tento zámìr v život nebude jednoduché. Nad úlohou institucí povìøených rozvojem slovakistiky v Èeské republice (a bohemistiky na Slovensku) i nad smìøováním tìchto oborù po rozdìlení spoleèného státu se zamýšlí A. Mìš an (Praha). Jeho poznámky o kontextovém, meziliterárním èi „vztahovém” pojetí tìchto oborù na rozdíl od pìstování „èistých” oborù ostatních národních jazykù a literatur by nemìly ujít pozornosti odpovìdných odborníkú. Už proto ne, že ráz celého semináøe, jakkoli uspoøádaného pøi pøíležitosti konstituování nového samostatného oboru, urèovaly pøíspévky založené na výzkumu vztahù èeské a slovenské literatury. Sborník Brnìnská slovakistika a èesko-slovenské vztahy dá studentùm nového oboru jisté dostatek potøebných impulsù a pomùže vytvoøit vhodné metodologické zázemí pro rozvoj oboru. Výsledky semináøe ukázaly, že jeho metodicko-odbornou koncepci nelze kvùli existenci meziliterárních souvislostí èeské a slovenské literatury mechanicky pøevzít z jiných, by jinak blízkých (slovanských) oborù. Zdá se, že tým odpovìdných pracovníkú Ústavu slavistiky FF MU si je této skuteènosti dobøe vìdom. Milan Pokorný 171

cc. číslo - home.nextra.sk
Svätí slovanskí sedmopočetníci. Bratislava - Slavistický ústav Jána ...
cxciii. číslo - home.nextra.sk
cli. číslo - home.nextra.sk
cliv. číslo - home.nextra.sk
PDF - Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra - SAV
cliii. číslo - home.nextra.sk
cxxvi.–cxxvii. číslo - home.nextra.sk
clxxiv.–clxxv. číslo - home.nextra.sk
cciii. – cciv. číslo - home.nextra.sk
clxxviii. číslo - home.nextra.sk
clxiii. číslo - home.nextra.sk
clxxx. číslo - home.nextra.sk
Číslo 2/2009 - Maneko
cxl. – cxli. číslo - home.nextra.sk
Číslo 2 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 2 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 2 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 1 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 1 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 2 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 1 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 1 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 1 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 2 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 1 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 2 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 1 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
Číslo 1 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV
02/11 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV