Ä a s o p i s Ä e s k Ã© h o p o j i Å¡ Å¥ o v n i c t v Ã

Pojistný 

obzor 

Ročník 86 2009 

3 

Časopis 

českého 

pojišťovnictví

OBSAH 

II EDITORIAL 

III NA AKTUÁLNÍ TÉMA 

Záplavy 2009: české letní déja vu 4 

(Theodor Fiala) 

Eurobarometr na téma klimatické změny 5 

Živly zasáhly statisíce hektarů zemědělské půdy 6 

(Ing. Jiří Havelka) 

„Proměnlivost podnebí se bude zvyšovat“ 8 

Rozhovor s RNDr. Ing. Jaroslavem Rožnovským, CSc., 

ředitelem brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu 

(Mgr. Ema Novotná) 

IV LEGISLATIVA A PRÁVO 

Archivnictví a neautorizovaná konverze dokumentů 10 

(Mgr. Jan Břeň) 

Zákon o pojišťovnictví schválen 12 

(Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) 

Přehled o vývoji legislativního procesu 14 

(Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) 

Z nových právních předpisů 15 

(Mgr. Eva Kozojedová) 

V EKONOMICKÉ INFORMACE 

Implementace nové regulace pojišťovnictví v ČR „Solventnost II“ 16 

(RNDr. Jiří Fialka, Ph.D., Bc. Lucie Kvardová) 

Heretici, schizmatici a pragmatici 18 

(Ing. Ladislav Korobczuk) 

Hlubší pohled do pojistných statistik 19 

(Mgr. Ing. Ondřej Martinek) 

Daňové novely a jejich přínos pro pojišťovnictví 21 

(Ing. Jana Šťovíčková, Ing. Jana Antošová) 

VI POJISTNÉ PRODUKTY 

Tlak ve vzduchu 24 

(LLOYD’S COMMUNICATIONS) 

Pojistné aspekty červnové katastrofy letadla Air France 25 

(Jozef Gáfrik) 

Zaměstnanecké benefity v době krize 27 

(Jan Šíbal) 

VII ZE SVĚTA 

Priority švédského předsednictví v oblasti finančních služeb 29 

(Mgr. Ondřej Karel) 

Zdravotnictví za hranicemi: Německo 30 

(Kolektiv autorů projektu Kulatý stůl) 

Finanční krize a její dopady na pojišťovnictví 33 

(Ing. Jiří Janata, CSc.) 

Zmírnění efektů přírodních katastrof – výzva pro pojišťovnictví 35 

(Christopher C. Genillard) 

VIII Z DOMOVA 

Představujeme dvě řešení pro vichřice 36 

(Ing. Ivo Bánovský) 

Vzdělávací akce ČAP pro II. pololetí 2009 37 

(Marcela Kotyrová) 

Požáry v českých zemích 38 

Recenze publikace 

Monografie o vývoji pojistných trhů Visegrádské aliance 38 

Recenze publikace 

Z tiskových zpráv členských pojišťoven 39 

IX INSURANCE DIGEST 

Summer Flooding 2009: Czech Déjà Vu 41 

(Theodor Fiala) 

Europeans‘Attitudes Towards Climate Change – Special Eurobarometer 42

Foto: ČAP 

Vážení čtenáři, 

slovy klasika se tento způsob léta zdál 

opravdu poněkud nešťastným. Z poklidnější 

části roku, kdy si mnozí z nás vybírají „timeout“ 

v podobě dovolených, aby načerpali 

nové síly do dalších pracovních bojů, se bez 

varování stala z pohledu pojišťoven čtvrtá 

nejhorší událost od roku 1997, co se škod 

způsobených vodním živlem týče. Přírodní 

vlivy Českou republiku v posledních dvanácti 

letech rozhodně nešetří. Letošní záplavy 

se co do hodnoty nahlášených pojistných 

událostí řádění orkánu Kyrill z roku 2007 

téměř vyrovnávají, nicméně co do počtu 

nahlášených událostí jde o skoro pětinásobně 

menší množství. Letošní finanční ztráty 

na poškozeném majetku tedy evidentně dosahují 

mnohonásobně vyšší úrovně. 

Téma záplav a přírodních katastrof vůbec 

se tak logicky prolíná celým třetím číslem 

Pojistného obzoru. Souhrn a celkové hodnocení 

doposud zmapovaných škod členských 

pojišťoven ČAP zpracoval pro rubriku 

„Na aktuální téma“ Theodor Fiala. Vzhledem 

k tentokrát enormním škodám v zemědělství 

jsme o analýzu požádali Jiřího Havelku, 

ředitele odboru zemědělského pojištění 

v České pojišťovně. Klimatologické aspekty 

stále častěji se opakujících výkyvů počasí 

jsme rozebrali s Jaroslavem Rožnovským, 

ředitelem brněnské pobočky Českého hydrometeorologického 

ústavu na dvoustraně 

8–9. Christopher C. Genillard pak ve svém 

příspěvku reflektuje stanoviska Světového 

ekonomického fóra v Davosu na téma 

„Zmírnění efektů přírodních katastrof“. Pod 

vlivem nezanedbatelného nárůstu škod způsobených 

vichřicemi v Evropě i jinde ve světě 

během posledních dvou let urychlila společnost 

Intermap vývoj hned dvou svých 

monitorovacích produktů, které dokážou 

vyhodnocovat jak vertikální, tak horizontální 

komponenty větru. Více na straně 36. 

V hledáčku tohoto čísla uvízla další katastroficky 

laděná témata – díky spolupráci s celosvětově 

významným pojistitelem Lloyd’s 

vám na stranách 24 a 25 přinášíme odhady, 

kam se bude ubírat pojištění leteckého průmyslu, 

hned několika předních světových 

analytiků. Na celkovou analýzu problematiky 

pak navazuje detailní rozbor pojistných 

aspektů červnové katastrofy letadla Air 

France. 

Ani tentokrát na sebe nenechává zapomenout 

celosvětová finanční krize, a to jak 

v příspěvku Jiřího Janaty, který čtenářům 

přibližuje přehledy pojistného za rok 2008, 

tak i Jana Šíbala, jenž představuje výstupy 

z výzkumu zaměřeného na zaměstnanecké 

benefity společnosti ING. Pozitivní je, 

že předpovědi slibují hospodářské oživení 

do konce letošního roku, nejpozději do začátku 

toho příštího... 

Upozornit na všechny články tohoto, na informace 

velmi bohatého a pestrého čísla, 

není možné. Přesto jsem přesvědčená, že 

si každý z vás jako obvykle najde „to svoje“, 

ať už v rubrikách zaměřených na legislativu 

(např. příspěvek Jana Břeně na téma 

Archivnictví a neautorizovaná konverze dokumentů), 

ekonomiku (další podrobné informace 

o projektu Solventnost II, zajímavé 

srovnání statistik a novely zákonů o DPH 

a daních z příjmů), nebo světová témata (co 

hodlá v rámci finančních služeb řešit švédské 

předsednictví v Radě EU, případně jaké 

změny momentálně prodělává německé 

zdravotnictví). 

Příjemné, a hlavně zajímavé čtení v na katastrofy 

skoupém podzimu přeje, 

Ema Novotná 

Šéfredaktorka Pojistného obzoru 

Dear readers, 

This summer has been a little unfortunate, 

to quote a well-known Czech novelist. The 

usually more uneventful part of the year, 

when many of us opt for a “time-out” and 

go on vacation to regroup and revitalize for 

new challenges at work, has turned, without 

a warning, into the fourth worst insurance 

event since 1997 in terms of damage 

caused by floods. The elements surely 

haven’t spared the Czech Republic in the 

past twelve years. The volume of reported 

damage caused by this year’s flooding 

nearly equals that of windstorm Kyrill from 

2007, but the number of registered insurance 

events is almost five times lower. 

Apparently, this year’s financial losses due 

to property damage are much more extensive. 

Understandably, the topic of floods and 

natural disasters permeates the entire third 

issue of Pojistný obzor. The “Current Issue” 

section carries a summary and assessment 

of claims reported by ČAP member insurers, 

prepared by Theodor Fiala. With respect 

to huge losses in the agriculture sector, 

we asked Jiří Havelka, director of Česká 

pojišťovna’s agriculture insurance department, 

to provide an overall analysis. On 

pages 8–9 we discuss climatologic aspects 

of increasingly frequent weather changes 

with Jaroslav Rožnovský, head of the Brno 

office of the Czech Hydrometeorological 

Institute. In his article titled “Mitigation 

of the effects of natural disasters”, Christopher 

C. Genillard ponders the stance of 

the World Economic Forum in Davos. Due 

to a noticeable increase in damage caused 

by windstorms in Europe and in other parts 

of the world, the company Intermap has in 

the past two years accelerated the development 

of two monitoring devices that can 

analyse both vertical and horizontal components 

of wind. More on that on page 36. 

The viewfinder of this issue focuses on 

other “catastrophic” themes: in collaboration 

with one of the global leaders in the 

insurance industry, Lloyd’s, it features 

estimates of the future trends in aviation 

industry insurance by several world prominent 

analysts. This comprehensive report is 

followed by a detailed analysis of insurance 

aspects of the June crash of Air France 

aircraft. 

The global economic crisis remains a pressing 

topic in two stories: Jiří Janata provides 

an overview of 2008 premiums, and Jan 

Šíbal presents the results of a survey of 

ING’s employee benefits. The good news 

is that prognoses foresee a recovery by the 

end of the year or, at the latest, by the beginning 

of the next year... 

It is impossible to highlight all articles of 

this information-packed issue. Yet I’m convinced 

that, as usual, each of you will find 

his “own” story in the sections featuring 

legislation (such as an article by Jan Břeň 

on archiving and unauthorized conversion 

of documents), economy (more detailed information 

on the Solvency II project, statistical 

data comparisons, and amendments to 

the laws on VAT and income tax), and global 

themes (what Sweden’s EU presidency 

plans to tackle in the segment of financial 

services and the current changes of German 

health care system). 

I wish you pleasant and absorbing reading 

in the disaster-free autumn. 

Ema Novotná 

Editor-in-Chief of Pojistný obzor 

Na aktuální téma Pojistný obzor 3/2009 3

Na aktuální téma 

Záplavy 2009: 

české letní déjà vu 

THEODOR FIALA 

AON BENFIELD 

Tlaková níže přinesla nad 

Českou republiku koncem 

června vzduch nasycený 

vlhkostí a vinou nezvyklých 

okolností způsobila 

katastrofální následky. 

Červnové živelní události způsobené vodou 

na našem území se po několika málo letech 

opět dostaly na přední stránky evropských deníků 

– region střední Evropy se tak postupně stává 

těmito událostmi nechvalně proslulý. Vše začalo 

vcelku nevinně. Ve druhé dekádě června se nad 

Jaderským mořem a Apeninským poloostrovem 

vytvořila tlaková níže, která zde jako obyčejně 

nasávala velké množství teplého a vlhkého vzduchu. 

Tento tlakový útvar však byl při svém pohybu 

na východ zblokován tlakovou výší, a proto 

dodával vzduch nasycený vlhkostí po několik 

dnů na stejné místo – do střední Evropy. 

Déšť tentokrát spíše 

intenzivní než vytrvalý 

Právě popsaná povětrnostní situace není nikterak 

neobvyklým jevem, dvě okolnosti z ní 

ovšem udělaly situaci s katastrofálními následky. 

Tou první byl fakt, že v České republice pršelo 

již ve dnech, které extrémním srážkám předcházely. 

Půda se nasytila vlhkostí a následné srážky 

Z hlediska rozsahu se jednalo o plošně velmi 

omezený jev, který způsobil vzestup hladin 

v pramenných oblastech na horních úsecích 

toků. Směrem po proudu se povodňová vlna 

zmírňovala a toky na svých dolních úsecích již 

zpravidla třetích stupňů povodňové aktivity nedosahovaly. 

Letošní příčiny? Jiné než 

před sedmi lety 

Z výše uvedených ohledů měly letošní záplavy 

zcela jiný charakter než povodně 2002. Tehdy 

byly příčinou dvě srážkové epizody způsobené 

po sobě jdoucími tlakovými nížemi, při kterých 

meteorologové registrovali srážky nepřetržitě 

po několik dní. Při letošní události pršelo z plošně 

menších bouřkových oblaků, které se zpravidla 

vytvářely v průběhu odpoledne a večera. 

Byly to však krátkodobé extrémní intenzity 

srážek, jež zapříčinily velkou rychlost nástupu 

záplav a růst hladin řek. „Například na Jičínce 

Střední Evropu přírodní vlivy v posledních letech 

nešetří – opakující se plnění nutí zajistitele přistupovat 

k lokálním rizikům čím dál obezřetněji. 

v Novém Jičíně odhadujeme kulminační průtok 

na 300 m 3 za vteřinu. Dlouhodobý průměrný 

průtok na této stanici činí 0,9 m 3 za vteřinu,“ 

říká Tomáš Řehánek, vedoucí oddělení hydrologie 

na ostravské pobočce ČHMÚ. Taková hodnota 

nebyla od počátku pozorování v roce 1958 

ještě nikdy zjištěna a významně překračuje 

hodnotu stoletého průtoku. „Ten byl překročen 

také na dvou stanicích v povodí Vidnávky na Jesenicku,“ 

dodává Tomáš Řehánek. Ve většině 

případů hladiny řek po kulminaci rychle klesaly, 

vyskytla se však místa, která byla zasažena 

bleskovou povodní dvakrát po sobě, protože se 

bouřky ojediněle nad stejným územím vytvořily 

v rozmezí několika dnů dvakrát. 

Záplava, nikoli povodeň 

O letošních červnových událostech na severní 

Moravě nehovoříme jako o povodních, ale 

spíše jako o záplavách. Povodeň je obvykle 

definována jako zaplavení území, při kterém 

došlo k vylití vody z břehů, zatímco u záplavy 

jde o zaplavení oblasti z jiné příčiny než vylitím 

vody z břehů koryta. „Při letošní kalamitě 

na Moravě nešlo o klasickou povodeň podobné 

té z roku 2002, ale v důsledku vlny přívalových 

dešťů se voda tentokrát dostala i do míst, kde 

nikdy nebyla,“ říká Dagmar Koutská z České 

pojišťovny. Z tohoto důvodu také postižené lokality 

nebyly zaznamenány v povodňových mapách 

jako rizikové. Do budoucna tak pojišťovny 

v podobných lokalitách budou spíše než na povodňovou 

mapu spoléhat na dotazník, který 

klient při uzavírání pojistky vyplňuje. V případě 

vyplavení domu v posledních letech pak pojišťovny 

přistupují k individuálnímu zvážení ceny 

a dalších podmínek při jejím sjednávání. 

mohla absorbovat již jen velmi omezeně. Většina 

deště tak odtékala povrchovou cestou do vodních 

toků, v nichž se zkoncentrovala v ničivou 

vlnu. Druhou příčinou byla extrémní intenzita 

srážek. V bouřkách zaznamenaly srážkoměry 

ojediněle přes 40 mm srážek za hodinu. Za jednu 

noc napršelo v některých lokalitách na Novojičínsku 

přes 100 mm srážek, což je úhrn obvyklý 

za celý měsíc červen. 

4 Pojistný obzor 3/2009 Na aktuální téma 

Radarový odhad denního srážkového úhrnu (v mm) 

dne 24. června 2009 s údaji naměřenými na 

srážkoměrných stanicích po celé ČR.

V centru pozornosti opět 

Morava a jižní Čechy 

Jako první překvapily záplavy Novojičínsko 

a Vsetínsko dne 24. června. Stovky domů 

byly kvůli podvečerním extrémním srážkám 

zaplaveny ve velmi krátké době. Směrem 

po toku se však povodňové vlny zplošťovaly, 

a větší města na dolních tocích tak byla před 

většími povodněmi uchráněna. V následujících 

dnech zasáhly silné deště doprovázené 

nárazovým větrem a případně kroupami další 

části republiky, přičemž nejvíce utrpěly severovýchodní 

návětrné oblasti Jeseníků a Šumavy. 

O posledním červnovém víkendu zasáhly 

silné bouřky také jižní Čechy a způsobily 

vzestup toků na povodňovou úroveň. Stovky 

lidí z Bavorova či Vodňan musely být evakuovány. 

Jako poslední se blesková povodeň objevila 

první červencovou sobotu na Ploučnici. 

Zaplaveno bylo několik desítek domů, škody 

na infrastruktuře se pohybují v desítkách milionů 

korun a povodeň si zde vyžádala jednu 

lidskou oběť. 

Účet přesahuje šest miliard 

Celkově si záplavy roku 2009 vyžádaly 14 obětí 

na životech, poničeno bylo více než 3000 

domů, nejvíce pak na Jesenicku a Přerovsku. 

Ekonomické škody se odhadují na více než 

sedm miliard korun. Největší škody v tomto 

směru eviduje Česká pojišťovna s odhadem 

okolo 981 milionů korun, celková hodnota 

škod tuzemských pojišťoven pak přesahuje 

dvě miliardy korun. 

Výhled nejistý 

Ze stanovisek pojišťoven převážně vyplývá, 

že vinou letošních živelních pohrom by nemělo 

docházet ke zdražení majetkového pojištění. 

Tedy alespoň v případě pojištěných, 

kteří povodní zasaženi nebyli. Zda se pojišťovnám 

ceny podaří udržet, však zůstává 

otázkou. Tlak totiž může přijít od zajišťoven, 

které si s nelibostí začínají zvykat na stále 

častější přírodní katastrofy v našem regionu. 

Střední Evropu totiž přírodní vlivy v posledních 

letech nešetří a opakující se plnění 

ze strany zajistitelů za povodně, vichřice či 

například škody způsobené tíhou sněhu nutí 

zajistitele přistupovat k lokálním rizikům čím 

dál obezřetněji. 

Škody způsobené červnovými záplavami: členské pojišťovny podle odhadu škod 

V poslední červencové dekádě se navíc přes 

střední Evropu přehnala vichřice frontálního 

systému Wolfgang, při které jen v Rakousku 

napočítali škody za téměř 9 miliard korun. 

Druhé plnění zajistitelů během jednoho měsíce 

lze proto považovat za test trpělivosti. Zda 

Eurobarometr na téma klimatické změny 

V červenci letošního roku vydala Evropská komise 

zprávu zaměřenou na průzkum veřejného 

mínění občanů EU, která se týkala postoje 

Evropanů ke klimatickým změnám*. Mimořádné 

vydání Eurobarometru shrnuje související 

výsledky dříve provedeného průzkumu 

mezi občany EU a jejich postoj ke klimatickým 

změnám – jak se cítí být informováni 

a osobně se v této problematice angažují. 

Konkrétně si pak všímá změn proti loňskému 

roku, nesrovnalostí napříč Evropou, ale 

i socio-demografických faktorů (např. pohlaví, 

věku či vzdělání respondentů). 

Většina evropských občanů si podle výsledků 

průzkumu změny dobře uvědomuje, cítí 

se poměrně dobře informovaná a v případě 

potřeby je i připravena se angažovat, přesto 

považuje za důležité v některých zemích 

zlepšit povědomí mezi lidmi v oblasti 

případných rizik a lépe informovat občany 

o krocích, které mohou osobně podniknout 

k jejich zmírnění, ale také se klimatickým 

změnám přizpůsobit. 

Ze zprávy vyplývá, že: 

• 67 % Evropanů považuje klimatické změny 

za velmi závažný problém a zhruba 

20 % se domnívá, že jde o dosti závažný 

problém, 

• 27 % si myslí, že vážnost klimatických 

změn je zveličována, 

Celkový odhad Nahlášeno k 31. srpnu 2009 

tis. Kč ks tis. Kč ks 

Česká pojišťovna 981 168 10 623 950 789 10 296 

Kooperativa, pojišťovna, VIG 380 000 3 000 374 927 2 872 

Generali Pojišťovna 137 442 1 448 137 442 1 448 

Česká podnikatelská pojišťovna, VIG 124 500 420 103 898 395 

Allianz pojišťovna 116 000 679 110 430 660 

ČSOB Pojišťovna 108 700 409 108 700 409 

Zdroj: informace pojišťoven poskytnuté ČAP k 31. srpnu 2009 

a do jaké míry se současné události v cenách 

zajištění zohlední, bude zřejmé již brzy, kdy 

čeští šéfové zajistných oddělení obdrží první 

kotace zajistných programů. 

• 31 % se domnívá, že se s klimatickými 

změnami nedá nic dělat, 

• více než 40 % Evropanů se necítí být 

o příčinách, důsledcích a způsobu boje 

s klimatickými změnami velmi dobře 

nebo vůbec informováno, 

• proti roku 2008 kleslo letos mezi Evropany 

povědomí o závažnosti klimatických 

změn o 75 %. Na vině je jednoznačně 

ekonomická krize, 

• klimatické změny, Evropany dříve chápán 

jako celosvětově uznávaný druhý 

nejzávažnější problém, letos sestoupily 

vinou ekonomického propadu na třetí 

příčku, 

• 62 % (proti 56 % v r. 2008) věří, že boj 

s klimatickými změnami může pozitivně 

ovlivnit evropskou ekonomiku, 

• mezi členskými evropskými zeměmi 

panují značné rozpory ve vnímání 

závažnosti problému klimatických 

změn: v Portugalsku, České republice 

či Polsku o něm takto smýšlí jen 

30 % občanů, zatímco ve Švédsku jde 

o 82 % z nich. 

-noe- 

Pozn.: Eurobarometr byl proveden v období 

16. ledna a 22. února 2009 mezi 26 718 občany 

z 27 členských států EU a dále např. z Chorvatska, 

Turecka a Makedonie. 

* European Commission and European Parliament; “Europeans’ attitudes towards climate change; 

Special Eurobarometer 313; July 2009; http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_313_en.pdf 



Živly zasáhly statisíce hektarů 

zemědělské půdy 

ING. JIŘÍ HAVELKA 

ŘEDITEL ODBORU ZEMĚDĚLSKÉHO POJIŠTĚNÍ 

ČESKÁ POJIŠŤOVNA 

Počasí letošního léta trápí 

zemědělce, kteří největšímu 

pojistiteli oznámili 

přes 1200 případů škod 

na zemědělských plodinách 

a zvířatech za více než 

800 milionů korun. 

Naši likvidátoři v uplynulých týdnech prohlédli tisíce 

hektarů půdy, přes které se přehnaly bouře 

doprovázené krupobitím, přívalovými dešti i vichřicemi. 

V terénu jsme viděli leccos – na některých 

místech za zemědělce celou úrodu sklidilo 

počasí, hlavně kroupy, jinde zase nebylo možné 

do polí kvůli podmáčení vůbec vjet a kvůli tomu 

vypršela nebo spíš „propršela“ vhodná doba 

sklizně. Nejvíce zasaženými byly okres Benešov, 

Kolín, Žatec, Strakonice, Chrudim, Ústí nad 

Orlicí, Přerov, Olomouc a Znojmo. Ztráty jednotlivých 

klientů jsou obrovské, desítky z nich mají 

škodu větší než 5 milionů Kč a letošní nejvyšší 

škoda způsobená krupobitím přesahuje u jednoho 

klienta dokonce 20 milionů Kč. 

V celkovém objemu letošních událostí tvoří 

největší část škody na plodinách, ale výrazně 

do nich zasáhly i újmy na zvířatech. Zemědělské 

podniky a soukromí zemědělci hlásili v souvislosti 

s přírodními kalamitami uhynulé kusy dobytka, 

prasat, drůbeže a dalších zvířat. Pojistné 

události chovatelům skotu na pastvě způsobily 

také letošní časté bouřky. Postiženi jsou dále 

rybáři, kterým vznikly škody na rybách vylitím 

rybníků v řádech mnoha milionů korun. Také 

v pojištění zvířat tak budou škody ve srovnání 

s předchozími lety výrazně vyšší. 

Příroda versus ekonomická 

krize 

Ještě před tím, než nastaly krupobití, povodně 

apod., se ze všech stran valily nepříznivé zprávy 

o ekonomické krizi. A nyní vyvstávají otázky – co 

se zemědělského pojištění dotklo, případně ještě 

dotkne více? Z mého pohledu jednoznačně 

měnící se klima, a tím i větší rizikovost zemědělské 

výroby. Také když se podíváme do historie, 

je zemědělství odvětvím, kterého se ekonomické 

krize dotýkaly relativně nejméně. Navíc si 

dovolím říct, že jsou naši zemědělci vytrvalým 

bojem o přežití zoceleni více než kdokoli jiný. 

Propojištěnost se zvýšila 

Právě z důvodu prudkých změn klimatu zřejmě 

ještě poroste význam zemědělského pojištění, 

které má v České republice již 120letou historii. 

V posledních několika letech se zvýšila stabilita 

institutu poskytování podpory zemědělského 

pojištění díky Podpůrnému garančnímu rolnickému 

a lesnickému fondu a jím poskytovaným 

dotacím až do výše 50 % prokázaných uhrazených 

nákladů na pojištění tzv. speciálních plodin, 

až do 35 % na pojištění ostatních plodin a 20 % 

na pojištění hospodářských zvířat, a to nákazy, 

hromadných onemocnění a dalších vybraných 

rizik. Pozitivní efekt státní podpory se mimo jiné 

projevil zvýšením propojištěnosti, která nyní dosahuje 

více než 40 % a jen za posledních 5 let 

narostla o 10 %, což je opravdu velmi významná 

hodnota. Pro další navyšování podpory je určitě 

prostor a pevně věřím tomu, že se brzy podaří 

dosáhnout stavu běžného u našich sousedů, 

kde jsou všechna rizika dotována 50 %. 

Zemědělské pojištění je pouze jednou ze součástí 

života zemědělského podnikatele, které však 

může výrazně agrárnímu sektoru pomoci. Společnými 

silami se nám podařilo dosáhnout toho, 

že dotace za rok 2008 byly vyplaceny v maximální 

výši, ač vzhledem k rozvoji zemědělského 

pojištění v loňském roce byl překročen plánovaný 

rozpočet Podpůrného garančního rolnického 

a lesnického fondu o cca 40 milionů Kč. Celkem 

tak na dotacích za zemědělská pojištění za rok 

2008 bylo vyplaceno téměř 340 milionů Kč. 

Nebe nezná slitování 

I přes tyto skutečnosti stále zůstává významná 

část rostlinné produkce nepojištěna, přitom nabídka 

pojistitelů na našem trhu je velmi široká 

a dokáže se přizpůsobit i individuálním požadavkům 

jednotlivců a podniků. A ač se pro pojistitele 

může zemědělské pojištění stát jakousi 

„cestou k pojištění vesnice“, a tedy dalším obchodům 

v oblasti životního pojištění, penzijního 

připojištění nebo investic ve fondech, postupně 

tento trh opouštějí. Před deseti lety působilo 

na trhu 14 pojistitelů, kteří v zemědělském pojištění 

poskytovali své služby. Dnes jsou čtyři… 

Foto: archiv autora 

Také v EU se hovoří o možnosti sjednocování systému 

řízení rizik a krizí – dosáhnout dohody ale nebude vůbec 

jednoduché kvůli velkým regionálním, klimatickým 

i geografickým rozdílům. 

6 Pojistný obzor 3/2009 Na aktuální téma

ní pomoc. Pravidla fungování systému musí být 

předem definována, jednoduchá, jednoznačná 

a platná pro všechny. Jednou z variant je vznik 

Fondu nepojistitelných rizik, do něhož by finančně 

přispíval stát a spravedlivě by z něj odškodňoval 

pouze ta rizika zemědělské výroby, která 

nelze krýt pojištěním. Pojistitelná rizika by pak 

nevyžadovala státní administraci a byla by plně 

v kompetenci komerčních subjektů. Obdobné 

systémy fungují dlouhodobě nejen v často zmiňovaném 

Španělsku, ale například i v USA či Kanadě. 

Dvanáct zemí EU má také navíc zaveden 

„fond kalamit“. 

Foto: archiv ČP 

Navíc lze předpokládat, že četnost extrémních 

výkyvů počasí bude spíše narůstat. 

Letošní letní kalamity, ať byly jakkoliv katastrofální, 

se mohou paradoxně stát dalším impulsem 

ke zvýšení propojištěnosti. Bohužel se dá 

říci, že dnes již neexistuje plodina, ani oblast, 

která není živelními riziky ohrožena. Rostlinná 

produkce byla, je a bude činností pod širým nebem, 

a tak ji všechny nepříznivé projevy počasí 

bezprostředně ohrožují. Toto si zemědělci uvědomují 

každý svůj pracovní den. 

(Ne)pojistitelné riziko 

Je zřejmé, že se musí i nadále počítat s klimatickými 

změnami, které samozřejmě zasahují 

i do oblasti zemědělského pojištění. Diskutuje 

se o tom, zda se kvůli těmto změnám bude měnit 

pohled na to, co je pojistitelné riziko a co už 

nikoliv. 

Jako největší pojistitel na trhu zemědělského 

pojištění v podstatě kryjeme pojištěním všechny 

významné negativní projevy počasí, které se 

vyskytují při pěstování plodin a jejichž možný 

dopad na výsledek hospodaření nelze pěstitelem 

eliminovat. Jde zejména o pojištění rizika 

krupobití, jehož frekvence stále narůstá, a dalších 

živlů – vichřice, záplavy, povodně, sesuvu 

půdy a u vybraných ozimých plodin i rizikem 

vyzimování. Kromě těchto nejčastěji sjednávaných 

rizik je možné plodiny chránit také pojištěním 

škod vzniklých jarním mrazem a vinnou 

révu i mrazem zimním…To jsou pouze základní 

možnosti pojištění plodin – pojišťovny jsou připraveny 

vyhovět i dalším specifickým požadavkům 

klientů. 

Jak už bylo zmíněno, najít v pojistitelnosti přírodních 

rizik ohrožujících rostlinnou výrobu zcela 

přesnou hranici mezi pojistitelnými a nepojistitelnými 

riziky není vůbec jednoduché. Mezi 

nejvýraznější plošně nepojistitelná rizika v našich 

podmínkách se stále řadí sucho, působení 

chorob a škůdců, trvalý déšť při sklizni a tzv. 

tržní rizika. Dále k nepojistitelným rizikům patří 

rizika spojená s cenovými pohyby rostlinných 

komodit, jakož i vandalismus a krádeže u plodin 

pěstovaných na volné ploše. Důvodem jejich 

nepojistitelnosti je především nemožnost přesného 

stanovení výše vzniklé škody, možnost jejich 

ovlivnění pojištěným a současně také nedostatek 

informací pro kalkulaci míry rizika. Oblast 

tzv. „nepojistitelných“ rizik by měla být řešena 

například vytvořením fondu nepojistitelných 

škod za účasti státu a dalších subjektů. 

Fond kalamit 

Vzhledem k tomu, že v zemědělské prvovýrobě 

mají klimatické projevy nepředvídatelné následky, 

což se letos znovu potvrdilo, je nutné uvést 

co možná nejrychleji do provozu „Systém eliminace 

rizik v zemědělském podnikání“. O tomto 

systému, který jinde funguje na bázi spolupráce 

mezi zemědělci, státem a pojistiteli, se hovoří již 

několik let. Cíl modelu je jednoznačný: podnikatelé 

v zemědělství budou mít vždy „krytá záda“, 

pojistitelé ponesou přiměřeně velké riziko, tak 

aby byli vždy schopni dostát svým závazkům, 

a na straně státu bude předem daný rozměr 

jeho účasti na podpoře zemědělců i na fungování 

systému. Navíc bude eliminována potřeba 

každou mimořádnou událost řešit žádostí o stát- 

Všechny živly Evropy 

Na půdě Evropské unie se proto hovoří i o možnosti 

sjednocování systému řízení rizik a krizí 

na celoevropské úrovni. Osobně se domnívám, 

že bude velmi komplikované dosáhnout dohody 

všech členských zemí EU. Svou roli totiž hrají 

velké regionální, klimatické i geografické rozdíly. 

Například jih Evropy pravidelně sužují sucha, 

ve Skandinávii téměř neznají krupobití, ale trápí 

je celkově nepříznivé klimatické podmínky. 

Ač se Česká republika nachází uprostřed evropského 

kontinentu, někdy mívám pocit, že se 

u nás živly křižující celou Evropu potkávají. Proto 

projevy klimatických změn v pojištění výrazně 

zaznamenáváme, a to nejen v pojištění plodin 

a lesních porostů, ale i v pojištění majetku. Například 

se jedná o orkány či o extrémní výkyvy 

počasí a teplot v zimě. Také krupobití je stále 

častěji působícím živlem, přičemž interval jeho 

výskytu v průběhu roku se stále prodlužuje. 

První krupobití zaznamenáváme již v dubnu 

a poslední až v září a současně narůstá i jeho 

intenzita – téměř každoročně způsobí škody 

přesahující 100 milionů korun během jednoho 

dne. Například i loni koncem června poškodilo 

krupobití velkou část republiky a vzniklé škody 

vyplacené na plodinách se pohybovaly v řádech 

stovek milionů korun. 

Letos bude situace mnohonásobně horší. Výše 

úhrad překoná i zatím nejhorší rok 2000, kdy 

Česká pojišťovna vyplatila pojištěným zemědělcům 

více než půl miliardy korun za krupobitní 

škody na jejich úrodě. 

Tradičním lídrem trhu zemědělského 

pojištění v České republice a nejdůležitějším 

partnerem zemědělců v pojištění 

jejich zvířat i plodin je Česká 

pojišťovna. V roce 2008 dosáhl její podíl 

v pojištění zvířat 83 % a v pojištění 

plodin 71 %. 



„Proměnlivost podnebí se bude 

zvyšovat“ 

MGR. EMA NOVOTNÁ 

ŠÉFREDAKTORKA 

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN 

O prognózách týkajících 

se klimatických 

změn hovoříme 

s RNDr. Ing. Jaroslavem 

Rožnovským, CSc., 

ředitelem brněnské 

pobočky Českého 

hydrometeorologického 

ústavu. 

V průběhu letních měsíců se na našem území 

v plné síle projevily výrazné teplotní, ale i další 

výkyvy počasí: sucho střídaly prudké přívalové 

deště s nad poměry vysokými úhrny srážek – 

v květnu i v červnu mnohdy přesahující hodnoty 

několika desítek milimetrů. O změnách, které 

se dějí kolem nás, ovlivňují počasí nad Českou 

republikou, a v důsledku nutí pojišťovny měnit 

pojistné sazby, hovoříme s RNDr. Ing. Jaroslavem 

Rožnovským CSc. 

Pane řediteli, mohl byste stručně okomentovat 

vývoj počasí zhruba od května do konce 

července? I obyčejný laik si nemůže nevšimnout 

častých výkyvů teplot, ale i počasí... 

Hodnocené období s dovolením prodloužím, 

protože na většině území po srážkově mimořádně 

vlhkém únoru a březnu přišel nezvykle 

suchý a teplý duben. Měsíc květen se srážkově 

i teplotně pohyboval v normálu, takže na mnoha 

místech pokračovalo sucho. Červen byl co 

do průběhu teplot normální, zato se proti dlouhodobému 

průměru zvýšily srážky. V červenci se 

srážky vyskytovaly ještě častěji, takže ho hodnotíme 

jako velmi vlhký, a navíc velmi teplý. Místy 

dosahovaly červencové srážky až přes 200 % 

průměru, ovšem jejich výskyt pocházel převážně 

z bouřek, lokálně se vyskytovaly přívalové deště. 

Teploty vzduchu v červenci se místy pohybovaly 

v průměru i o více než dva stupně Celsia. Často 

jsme měli pocit dusna, protože při vysokých 

teplotách také panovala vysoká vlhkost. Z tohoto 

pohledu počasí v roce 2009 zatím probíhá ve velmi 

proměnlivém duchu. Dokladem toho byly 

v tisku takřka současné zprávy, že zemědělci žádají 

o pomoc, protože sucho jim zničilo porosty, 

a přitom je místy postihly lokální povodně. 

Co lze považovat za hlavní příčinu tohoto 

paradoxního stavu? 

Na počasí ve výsledku působí mnoho přírodních 

procesů, nelze tedy doslova říci, co bylo 

hlavní příčinou průběhu počasí v předcházejících 

měsících. Nezastupitelnou roli určitě hraje 

cirkulace atmosféry. Ta má vliv na směr proudění 

vzduchu, tj. z které světové strany přijde 

vzduchová hmota na naše území. A je rozdíl, 

zda se jedná o proudění východní či západní, 

jižní nebo severní. V letošním roce docházelo 

například k mimořádnému jevu – vysoké srážky 

se vyskytovaly při proudění východním. Přitom 

takzvané medardovské období, tedy zvýšené 

srážky v červnu a v červenci, souvisí s prouděním 

od Atlantického oceánu. Zatím ještě 

neumíme přesně předpovídat vývoj cirkulace, 

proto zaznamenáváme případy, kdy se počasí, 

na rozdíl od předpovědí, náhle změní. Svou 

„Dnes dochází k vyšší proměnlivosti podnebí. Tento 

významný poznatek však zaniká v diskusích o globálním 

oteplování.“ 

roli určitě hrají i projevy oteplování, které však 

nesmíme brát jen jako postupně se zvyšující 

teploty vzduchu, ale na zřeteli také musíme mít 

jejich větší rozkolísanost. Tím chci zdůraznit, 

že přes růst teploty vzduchu zaznamenáváme 

období, kdy se teploty proti dlouhodobým průměrům 

pohybují na výrazně nižší úrovni. Problematika 

globálního oteplování je podstatně 

hlubší a je škoda, že se snad až příliš zjednodušeně 

medializuje. Často tak dochází k neodborným 

vyjádřením a vyvoláváním emocí. Přitom 

jde o ryze fyzikální záležitosti energetické bilance 

atmosféry a zemského povrchu. 

Technická vyspělost moderních přístrojů 

v kterémkoliv oboru je v dnešní době velmi 

vysoká. Čím to, že se právě meteorologům ne 

zcela daří správně určit předpověď počasí? 

Jistě, i meteorologové mají dnes k dispozici nejnovější 

techniku. Přestože to tak mnohdy občané 

neberou, meteorologie zaznamenala významné 

zpřesnění, zvláště v krátkodobé předpovědi. 

Dokladem je např. rozvoj radarové meteorologie, 

tedy využívání radarových odrazů při zpřesnění 

výskytu srážek včetně bouřkových oblaků, tzv. 

kumulonimbů. Za nespokojeností se současnými 

předpověďmi stojí požadavky na přesnou lokalizaci 

předpovídaného počasí, které jsme ovšem 

zatím nedosáhli. Za příčinu, proč to zatím synoptikové 

neumí, lze označit samotnou podstatu 

tvorby počasí. Pro předpověď na našem poměrně 

malém území musíme znát procesy v atmosféře, 

zvláště pak v troposféře. Tedy ve vrstvě 

dosahující průměrné výše do 10 kilometrů, a to 

na celém území Evropy, severních okrajů Afriky 

a na celé ploše Atlantického oceánu. Zatím 

ani nejnovější meteorologická technika, včetně 

superpočítačů, nemůže předpovídat procesy 

nad několika stovkami metrů čtverečních. Pro 

zpřesňování předpovědí počasí je jedinou cestou 

podpora výzkumu, a to jak základního, tak aplikovaného. 

Také u nás je v poslední době patrné, 

že o objemu financí pro výzkum se vždy hodně 

diskutuje. Ovšem bez dalšího výzkumu nelze 

zpřesnění předpovědí dosáhnout. 

V posledních měsících se na našem území 

objevily přívalové deště a jejich následkem 

také lokální záplavy, které způsobily značné 

majetkové škody. Lze tyto jevy považovat 

za výjimečné, nebo se naopak počasí nechová 

nijak nestandardně? 

Ano, průběh počasí letošního roku je mimořádný, 

přívalové deště nevyjímaje. Výskyt záplav je 

8 Pojistný obzor 3/2009 Na aktuální téma

Foto: ČAP 

dán vždy vysokými úhrny srážek vody. Neříkám 

jen mimořádnými dešti, protože jarní povodně 

v roce 2006 způsobilo hlavně rychlé tání vysoké 

sněhové pokrývky. Ovšem výskyty bouřek a přívalových 

dešťů jsou v našich oblastech typické. 

Letošní rok je mimořádný jejich četností. Musím 

zdůraznit, že výskyt záplav není dán jen přívalovými 

dešti, významnou roli hraje též hospodaření 

v krajině, které bývá často vedeno tak, že 

vznik záplav podporuje. 

Docházelo k podobným prudkým výkyvům 

počasí, mám tím na mysli, kdy období mimořádných 

srážek střídají periody sucha, již v minulosti, 

dejme tomu za posledních 50 let? 

Naše podnebí je typické svou proměnlivostí, 

to znamená, že zvláště jižní Morava a střední 

Čechy mají v některých letech měsíce s mimořádně 

nízkými srážkami a vysokými teplotami. 

Jde o oblasti, které z klimatologického pohledu 

hodnotíme jako suché. Ze známých let sucha 

lze jmenovat roky 1947, 2000, povodně pak 

z let 1997, 2002 či 2006. V jiných letech naopak 

dochází k mimořádně vysokým srážkám, 

a to nejen lokálně, ale i na území celé naší republiky. 

Měsíce teplé a suché a následně mimořádně 

vlhké se vyskytují nejen v roce 2009. 

Podle klimatologických studií se mimořádné 

teploty vzduchu, hlavně ty vyšší vyskytují častěji, 

což s sebou nese i častější výskyty sucha. 

Velmi proměnlivý byl například rok 2003, kdy 

holomrazy s výrazně nízkými teplotami vzduchu 

zapříčinily vymrznutí většiny přezimujících 

zemědělských plodin. Přitom únor i březen byly 

suché, až velmi suché a měsíce květen–červenec 

teplé, až mimořádně teplé, ale na mnoha 

místech s nízkými úhrny srážek, proto byly 

ve výsledku suché, ne-li dokonce velmi suché. 

Podobně se jeví trend zvyšování četností intenzivnějších 

dešťů. 

Přestože se přívalové deště na našem území 

zatím objevují zejména na lokální úrovni, 

mají meteorologové a klimatologové k dispozici 

určité modely, které dnes dokážou 

určit území, na nichž k takovýmto jevům dochází 

pravidelně, nebo brzy dojde? 

Meteorologové a klimatologové nemohou řešit 

atmosférické procesy bez modelů – ty jsou 

dnes běžnou součástí nejen výzkumu, ale 

i provozu. Ovšem ani současné poznatky a využití 

modelů nám zatím nedává možnost specifikovat 

výskyt mimořádných srážek na daném 

místě. Daleko přesnější jsou předpovědi 

teplot vzduchu a například příchodu mrazů. 

Ale i zde hrají roli místní podmínky a dochází 

k dílčímu rozdílu mezi hodnotami teplot. Klimatologické 

statistiky zatím u daných míst, 

kupříkladu obcí nepotvrzují, že se tam pravidelně 

vyskytují přívalové deště. Častěji se ale 

objevují na návětrných stranách terénu. 

Mají klimatologové z dlouhodobější perspektivy 

nějaké varovné signály, že se podobné 

přírodní katastrofy spojené zejména 

s přívalovými dešti budou opakovat? 

Klimatologové již delší dobu poukazují na změny 

v tzv. klimatickém systému, tedy v souborech 

procesů, které vytvářejí podnebí, čili klima. Jednoduše 

ho lze definovat jako dlouhodobý režim 

počasí na daném místě. Jestliže častěji dochází 

k mimořádným projevům počasí, logicky se 

potom zvyšuje proměnlivost podnebí. Tento 

významný poznatek společně s mnoha dalšími 

však jakoby zaniká v diskusích o globálním oteplování. 

Snad i způsobem podání médií se všeobecně 

hovoří jen o teplotě vzduchu – a klimatologické 

studie prokazují, že průměrné teploty 

vzduchu rostou. 

Průměrné srážky v r. 2009 ve srovnání s dlouhodobým normálem 1961–1990: operativní data 

Kraj/Region leden únor březen duben květen červen 

Česká 

republika 

S 25 61 76 23 87 113 

N 42 38 40 47 74 84 

% 58 161 191 50 118 135 

S: Průměrný úhrn srážek N: Dlouhodobý normál 1961–1990 

%: Průměrný úhrn srážek v procentech dlouhodobého normálu 

Zdroj: ČHMÚ 

Proč vůbec obecně dochází k živelním katastrofám 

čím dál častěji? Hraje v tomto případě 

zásadní roli i tzv. globální oteplování? 

Myslím si, že jde určitě o částečný vliv lidské 

činnosti. Dostupné studie o podnebí až na výjimky 

potvrzují, že se jedná o změny v klimatickém 

systému, které zjednodušeně označujeme 

jako globální oteplování. Již v předcházejících 

odpovědích jsem nicméně naznačil, že jde 

o komplexní pojetí atmosférických procesů. 

Zdaleka neznáme všechny děje v atmosféře, 

ale její ovlivňování člověkem je potvrzeno. 

Přitom jde ještě o možnou synergii s procesy 

přírodními, protože i u nich dochází k typické 

proměnlivosti. 

Jak dalece se dají tyto katastrofy předvídat? 

Můžeme se na ně nějak připravit, nebo alespoň 

zmírnit jejich následky? 

Prevencí a opět prevencí. Jde o to, abychom 

hospodářskou činnost lidstva vedli v určitých 

limitech, např. nezvyšovali znečišťování ovzduší. 

Dosažené úspěchy v redukci znečištění ovzduší 

v devadesátých letech odvedly od tohoto 

tématu pozornost. Znečištění ovzduší se nevyznačuje 

jen jedním aspektem, my máme přesto 

většinou v povědomí pouze, či hlavně jeho hygienické 

hledisko. Už méně se hovoří o chemických 

procesech v atmosféře, které jsou dané 

znečištěním, a známe je spíše pod pojmem okyselení 

srážek. Právě díky snížení emisí, hlavně 

oxidu siřičitého, došlo v jejich případě k výraznému 

poklesu. Co se však opomíjí, je proces 

energetický, o němž se hovoří jako o skleníkovém 

efektu. Jde o přirozený proces, který člověk 

zesiluje. Bohužel, diskuse ke změně klimatu 

často vedou lidé, kteří neznají základní fyzikální 

procesy v atmosféře, nezabývají se podrobně 

obsahem problematiky klimatu a zcela mylně 

odvozují a publikují, mnohdy za „ovací“ médií, 

naprosto chybné závěry. Dokladem je, kolika 

procenty se podílí hospodářská činnost lidstva 

na ovlivnění klimatu – vzhledem k již uvedené 

genezi podnebí a jeho proměnlivosti to lze určit 

jen obtížně. Daná nepřesnost či zatím nemožnost 

přesnější definice vlivu však není v žádném 

případě argumentem pro to, abychom neposuzovali 

technologické procesy právě s ohledem 

na fakt, do jaké míry zatěžují přírodní prostředí. 

Jak jsem již uváděl, změny klimatu ovlivňuje 

i využívání krajiny, a nejde jen o vliv zemědělství 

a lesnictví. 

Tedy stručná odpověď závěrem: odborníci odhadují, 

že proměnlivost podnebí se na naší planetě, 

naše území nevyjímaje, bude zvyšovat. Toto 

konstatování bychom měli brát v úvahu a podle 

toho vést veškerou hospodářskou činnost. 


Legislativa a právo 

Archivnictví a neautorizovaná 

konverze dokumentů 

MGR. JAN BŘEŇ 

PRÁVNÍK 

Poslední novela 

zákona č. 499/2004 Sb. 

vnesla do archivnictví 

a neautorizované konverze 

dokumentů s účinností 

od 1. července 2009 rozsáhlé 

a významné změny. 

Související oblasti archivnictví a spisové služby 

jsou upraveny zákonem č. 499/2004 Sb., 

o archivnictví a spisové službě a o změně některých 

zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Poslední 

novela tohoto zákona (zákon č. 190/2009 Sb.) 

vnesla do obou zmiňovaných oblastí s účinností 

od 1. července 2009 změny, které souvisejí 

s procesem postupného zavádění principů 

eGovernmentu do naší veřejné správy a justice. 

To si vyžádalo mj. podrobnější úpravu institutu 

spisové služby vykonávané v elektronické formě, 

včetně záležitosti tzv. neautorizované konverze 

dokumentů. Novela č. 190/2009 Sb. zároveň reagovala 

na zkušenosti z dosavadní téměř čtyřleté 

praktické aplikace zákona o archivnictví. 

Zákon č. 499/2004 Sb. se vztahuje především 

na subjekty veřejného práva (např. organizační 

složky státu, územní samosprávné celky, ozbrojené 

síly, bezpečností sbory atd.), avšak v určitém 

rozsahu (zejména v oblasti archivnictví) dopadá 

rovněž na některé subjekty soukromého práva 

(např. pojišťovny), kterým ukládá několik povinností. 

Cílem tohoto článku je upozornit zvláště 

na ta ustanovení zákona č. 499/2004 Sb., která se 

týkají soukromoprávních subjektů a jež byla novelou 

č. 190/2009 Sb. tak či onak dotčena. 

Archivnictví 

Podle § 3 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb. mají povinnost 

uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií 

za podmínek stanovených tímto zákonem 

také tzv. soukromoprávní původci, kterými jsou: 

• podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku 

(např. obchodní společnosti a družstva), pokud 

jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto 

zákonu (jde např. o zakladatelské dokumenty, 

stanovy, jednací řády, výroční zprávy, 

účetní závěrky, ukázky vlastních propagačních 

materiálů, podnikatelské záměry, dokumentace 

výrobků atd.), 

• politické strany, politická hnutí, občanská 

sdružení, odborové organizace, organizace 

zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti, 

profesní komory, nadace, nadační fondy 

a obecně prospěšné společnosti. 

Vzhledem k výše použitým termínům z oblasti 

archivnictví je užitečné vysvětlit jejich obsah. 

Původcem je každý, z jehož činnosti dokument 

vznikl [§ 2 písm. c) zákona č. 499/2004 Sb. – zákon 

rozlišuje mezi veřejnoprávními a soukromoprávními 

původci], přičemž dokumentem se 

rozumí každá písemná, obrazová, zvuková nebo 

jiná zaznamenaná informace, ať již v podobě analogové 

či digitální, která byla vytvořena původcem 

nebo byla původci doručena [§ 2 písm. c) zákona 

č. 499/2004 Sb.]. Jedním z klíčových pojmů, který 

zákon č. 499/2004 Sb. používá, je pojem archiválie. 

Archiválií se rozumí takový dokument, který 

byl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, 

vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, 

hospodářským, právním, historickým, kulturním, 

vědeckým nebo informačním významem vybrán 

ve veřejném zájmu k trvalému uchování a byl vzat 

do evidence archiválií; archiváliemi jsou i pečetidla, 

razítka a jiné hmotné předměty související s archivním 

fondem či s archivní sbírkou, které byly 

vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším 

znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, 

právním, historickým, kulturním, vědeckým 

nebo informačním významem vybrány a vzaty 

do evidence [§ 2 písm. e) zákona č. 499/2004 Sb.]. 

Pro účely tohoto článku je ještě třeba vymezit, co 

je tzv. výběr archiválií. Výběrem archiválií se rozumí 

posouzení hodnoty dokumentů a rozhodnutí 

o jejich vybrání za archiválie a zařazení do evidence 

archiválií [§ 2 písm. f) zákona č. 499/2004 Sb.]. 

Archiválie ve skartačním řízení 

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb. výběr 

archiválií ve skartačním řízení (tj. postupu, při kterém 

se vyřazují dokumenty, jimž uplynuly skartační 

lhůty a jež jsou nadále nepotřebné pro činnost 

původce) provádí příslušný archiv mj. z dokumentů 

soukromoprávního původce, má-li zřízen soukromý 

archiv. Nemá-li soukromoprávní původce 

zřízen soukromý archiv, výběr archiválií ve skartačním 

řízení provádí příslušný archiv na základě 

žádosti soukromoprávního původce (§ 7 odst. 2 

zákona č. 499/2004 Sb.). Soukromými archivy 

jsou – vedle veřejných archivů – ostatní archivy zřizované 

fyzickými nebo právnickými osobami (viz 

§ 42 odst. 3, § 56 a § 57 zákona č. 499/2004 Sb.). 

Příslušným archivem se rozumí státní oblastní archiv 

[§ 49 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 499/2004 

Sb.], přičemž místní příslušnost státního oblastního 

archivu se podle § 48 odst. 3 písm. c) řídí 

sídlem původce, je-li původcem, vlastníkem nebo 

držitelem archiválie právnická osoba. 

Spisová služba 

Podle § 2 písm. k) zákona č. 499/2004 Sb. se výkonem 

spisové služby rozumí zajištění odborné 

správy dokumentů došlých a vzešlých z činnosti 

původce, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců, 

zahrnující jejich řádný příjem, evidenci, 

rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, 

odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním 

řízení, a to včetně kontroly těchto činností. 

Spisovou službu vykonávají podle § 63 odst. 1 

pouze veřejnoprávní původci, s výjimkou notářů, 

přičemž někteří veřejnoprávní původci ji vykonávají 

v plném rozsahu (zákon je označuje jako tzv. 

určené původce), zatímco některé obce (tj. obce 

bez hlavního města Prahy a obce bez pověřeného 

obecního úřadu a stavebního nebo matričního úřadu) 

a některé organizační složky územních samosprávných 

celků, vytvářejí-li dokumenty uvedené 

v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu, nebo 

právnické osoby zřízené nebo založené územními 

samosprávnými celky, vytvářejí-li dokumenty uvedené 

v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu, 

10 Pojistný obzor 3/2009 Legislativa a právo

Novela č. 190/2009 Sb. umožňuje i pojišťovnám využívat 

neautorizovanou konverzi dokumentů. 

Ilustrační foto: ČAP 

vykonávají spisovou službu pouze v omezeném 

rozsahu. V souladu s přechodným ustanovením 

čl. II bod 2 zákona č. 190/2009 Sb. mají určení 

původci povinnost uvést své spisové služby, 

elektronické systémy spisové služby vykonávané 

v elektronické podobě a spisové řády do souladu 

se zákonem č. 499/2004 Sb., ve znění účinném 

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 let 

ode dne nabytí účinnosti zákona č. 190/2009 Sb., 

tj. do 1. července 2012. Bližší detaily výkonu spisové 

služby stanovuje vyhláška č. 191/2009 Sb., 

o podrobnostech výkonu spisové služby. 

Dokumenty v digitální podobě 

V novém ustanovení § 69a zákona č. 499/2004 Sb. 

je obsažena úprava o dokumentech v digitální podobě. 

Z tohoto ustanovení (odstavce 1 až 3) vyplývají 

některé povinnosti pro určené původce, 

kterými jsou: 

• povinnost opatřit doručený dokument v digitální 

podobě kvalifikovaným časovým razítkem, 

pokud není opatřen uznávaným elektronickým 

podpisem, elektronickou značkou nebo kvalifikovaným 

časovým razítkem (pokud je doručený 

dokument v digitální podobě opatřen 

uznávaným elektronickým podpisem, elektronickou 

značkou nebo kvalifikovaným časovým 

razítkem, určený původce musí ověřit jejich 

platnost a rovněž platnost kvalifikovaného 

certifikátu nebo kvalifikovaného systémového 

certifikátu, přičemž zaznamená údaje o výsledku 

tohoto ověření a uchová je spolu s doručeným 

dokumentem v digitální podobě), 

• povinnost uchovávat dokument v digitální 

podobě takovým postupem, který zaručuje 

věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost 

jeho obsahu a čitelnost dokumentu, 

a to včetně údajů prokazujících existenci 

dokumentu v digitální podobě v čase (tyto 

vlastnosti musí být zachovány po dobu skartační 

lhůty dokumentu, přičemž je-li potřeba 

zachování věrohodnosti původu dokumentu 

kratší než skartační lhůta dokumentu, uvede 

to určený původce ve svém spisovém a skartačním 

plánu). 

Neautorizovaná konverze 

dokumentů 

V ustanovení § 69a odst. 4 až 8 je obsažena úprava 

převádění dokumentu v analogové podobě 

na dokument v digitální podobě a naopak a změna 

formátu dokumentu v digitální podobě, včetně 

úpravy platnosti (pravosti) dokumentu v digitální 

podobě. Zatímco převádění dokumentů z jedné 

podoby do druhé se podle doslovného znění zákona 

týká pouze určených původců, tak pravidlo 

obsažené v § 69a odst. 8 upravující platnost 

digitálního dokumentu se vztahuje na všechny 

původce, tedy nejen na určené původce, ale 

i na ostatní veřejnoprávní původce a na všechny 

soukromoprávní původce. 

V této souvislosti je však třeba poznamenat, že 

na všechny původce (mj. i soukromoprávní) je 

nutné s ohledem na vnitřní provázanost jednotlivých 

ustanovení právního předpisu vztáhnout 

rovněž pravidlo uvedené v § 69a odst. 4 (byť toto 

ustanovení výslovně zmiňuje pouze určené původce), 

a to vzhledem k tomu, že má-li se např. 

i soukromoprávních původců týkat vyvratitelná 

domněnka o pravosti digitálního dokumentu, 

což výslovně plyne z věty druhé § 69a odst. 8, 

potom i samotný proces převádění dokumentu 

v analogové podobě na dokument v digitální podobě 

a naopak a změny formátu dokumentu v digitální 

podobě se musí obecně provádět všemi 

subjekty takovým postupem, který zaručuje věrohodnost 

původu dokumentu, neporušitelnost 

jeho obsahu, čitelnost dokumentu a bezpečnost 

procesu převádění nebo změny formátu (§ 69a 

odst. 4). Pro uvedený postup se vžil neoficiálně 

pojem „neautorizovaná konverze dokumentů“ 

(zákon č. 499/2004 Sb. tento pojem nepoužívá), 

což je protipól k novému institutu autorizované 

konverze dokumentů, který byl (rovněž s účinností 

od 1. července 2009) zaveden zákonem 

č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované 

konverzi dokumentů, ve znění pozdějších 

předpisů. 

Před převedením dokumentu v digitální podobě 

na dokument v analogové podobě nebo změnou 

formátu dokumentu v digitální podobě má určený 

původce povinnost: 

• ověřit platnost uznávaného elektronického 

podpisu, elektronické značky nebo kvalifikovaného 

časového razítka (je-li jimi dokument 

v digitální podobě opatřen), 

• údaje o výsledku ověření a datum převedení 

dokumentu v digitální podobě na dokument 

v analogové podobě nebo datum změny 

formátu dokumentu v digitální podobě zaznamenat 

a uchovat je spolu s dokumentem 

vzniklým převedením nebo změnou formátu. 

Dokument v digitální podobě vzniklý převedením 

z dokumentu v analogové podobě nebo 

změnou formátu dokumentu v digitální podobě 

doplněný o datum převedení je určený původce 

povinen opatřit uznávaným elektronickým 

podpisem osoby odpovědné za převedení z dokumentu 

v analogové podobě nebo změnu formátu 

dokumentu v digitální podobě, nebo svojí 

elektronickou značkou a kvalifikovaným časovým 

razítkem. 

Základní rozdíly mezi autorizovanou a neautorizovanou 

konverzí dokumentů lze spatřovat 

v následujících bodech: 

• výstup z neautorizované konverze dokumentů 

nemá stejné právní účinky jako ověřená 

kopie dokumentu, jehož převedením výstup 

vznikl (v případě neautorizované konverze 

dokumentů tedy zákon nepřiznává stejné 

právní účinky vstupu do konverze a výstupu 

z konverze, jak naopak u autorizované konverze 

dokumentů stanoví § 22 odst. 2 zákona 

č. 300/2008 Sb.), 

• dokumenty v elektronické podobě lze prostřednictvím 

neautorizované konverze dokumentů 

převádět z jednoho formátu do jiného 

(autorizovanou konverzi lze provádět pouze 

z listinné do elektronické podoby dokumentu 

a naopak), 

• u neautorizované konverze se nepřipojuje 

ověřovací doložka. 

Pravost digitálního 

dokumentu 

Poměrně hojně diskutovanou otázkou je záležitost 

posuzování platnosti (pravosti) digitálních 

dokumentů podepsaných uznávaným elektronickým 

podpisem za delší čas, resp. po roce, 

kdy uplyne platnost příslušného kvalifikovaného 

certifikátu. Řešení spočívající např. v každoročním 

„přepodepisování“ dokumentu však 

bylo od samého začátku považováno za velmi 

Legislativa a právo Pojistný obzor 3/2009 11


nevhodné a dlouhodobě těžko realizovatelné. 

Přesto na tento problém musel zákonodárce nalézt 

účinné a snadno uskutečnitelné řešení, které 

spočívá v konstrukci vyvratitelné domněnky obsažené 

v § 69a odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., 

tj. neprokáže-li se opak, dokument v digitální podobě 

se považuje za pravý, byl-li podepsán platným 

uznávaným elektronickým podpisem nebo 

označen platnou elektronickou značkou osoby, 

která k tomu byla v okamžiku podepsání nebo 

označení oprávněna, osoby odpovědné za převedení 

z dokumentu v analogové podobě nebo 

změnu formátu dokumentu v digitální podobě 

nebo osoby odpovědné za provedení autorizované 

konverze dokumentů a opatřen kvalifikovaným 

časovým razítkem. Pro soukromý sektor 

je významné, že se toto pravidlo nevztahuje jen 

na určené původce, ale obecně na všechny původce, 

tj. včetně soukromoprávních původců. 

Dopad uvedené vyvratitelné domněnky spočívá 

mj. v tom, že tedy není nutné žádný digitální 

dokument každoročně „přepodepisovat“, resp. 

tento postup by byl ostatně v rozporu s § 69a 

odst. 5 zákona č. 499/2004 Sb., který za porušení 

obsahu dokumentu nepovažuje pouze připojení 

údajů, které vznikly při přípravě dokumentu 

k uchování nebo při převedení či změně formátu 

dokumentu a které jsou pro uchování dokumentu 

nebo převedení či změnu formátu dokumentu 

nezbytné; skončení platnosti certifikátu elektronického 

podpisu však není zákonným důvodem 

pro to, aby bylo možné dokument pozměnit 

ve smyslu § 69a odst. 5 zákona č. 499/2004 Sb. 

Mgr. Jan Břeň pracuje na Ministerstvu 

vnitra v odboru legislativy a koordinace 

předpisů. 

Zákon o pojišťovnictví schválen 

ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSc. 

SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE 


V souvislosti s návrhem 

nového zákona 

o pojišťovnictví se mění 

22 dalších zákonů. 

Přinášíme podstatné změny, 

které schválila Poslanecká 

sněmovna. 

Zákon o pojišťovnictví a zákon o změně zákonů 

v souvislosti s jeho přijetím schválila Poslanecká 

sněmovna 19. června 2009 a Senát Parlamentu 

ČR dne 22. července 2009. Pojistný obzor čtenářům 

průběžně podává přehled o vývoji legislativního 

procesu. Jak jsme avizovali v předchozích 

číslech, nyní se k těmto návrhům právních předpisů 

vrátíme, protože legislativní proces se dostal 

do závěrečného stádia. 

Návrh zákona o pojišťovnictví (sněmovní tisk 

571, senátní tisk 135) 

Rubrika čísla 2/2008 obsahovala základní charakteristiku 

návrhu zákona o pojišťovnictví, který vláda 

ČR schválila 9. července 2008. Rozpočtový výbor 

Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PS PČR) 

se návrhem zákona zabýval dne 20. května 2009 

a hlasoval o jednotlivých předložených pozměňovacích 

návrzích. Schváleny byly například pozměňovací 

návrhy, které umožňují pojišťovnám zpracovávat 

osobní údaje včetně rodných čísel (bez 

souhlasu klienta), výměnu informací mezi pojišťovnami 

z důvodu prevence pojistného podvodu, 

vstup pojišťoven do evidence obyvatel za účelem 

získání vybraných údajů. Dluhové cenné papíry 

byly dále doplněny do skladby finančního umístění, 

došlo ke zvýšení minimální hodnoty garančního 

fondu podle provozovaných činností a zpřesnění 

některých přechodných ustanovení, pokud se 

jedná zejména o rozpuštění vyrovnávací rezervy. 

Ostatní přijaté pozměňovací návrhy mají převážně 

legislativně-technický charakter. 

Ve třetím čtení na plénu byly dne 19. června 2009 

přijaty jak uvedené pozměňovací návrhy, tak i některé 

návrhy předložené ve druhém čtení, z nichž 

je významná například právní úprava technické rezervy 

na závazky z použité technické úrokové míry 

a ostatní početní parametry. Účinnost zákona byla 

stanovena ode dne 1. ledna 2010. Senát návrh 

schválil na své schůzi dne 22. července 2009. 

Vládní návrh zákona o změně zákonů v souvislosti 

s přijetím zákona o pojišťovnictví 

(sněmovní tisk 572, senátní tisk 136) 

Návrh tohoto tzv. změnového zákona byl projednán 

Rozpočtovým výborem i plénem PS PČR a Senátu 

ve stejných termínech jako zákon o pojišťovnictví. 

Účinnost zákona byla stanovena od 1. ledna 2010. 

V souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví se 

mění celkem 22 zákonů. 

Pozn.: Zákon o pojišťovnictví bude vyhlášen ve 

Sbírce zákonů pod č. 277/2009 a tzv. změnový 

zákon pod č. 278/2009. 

Vzhledem k legislativně-technickému charakteru 

většiny přijatých právních úprav je účelné poukázat 

alespoň na některé podstatné změny u vybraných 

zákonů, které schválila PS PČR: 

Změna zákona o pojistné 

smlouvě 

• Do § 7 byl doplněn odst. 3, ve kterém se 

mj. uvádí, že řídí-li se pojistná smlouva týkající 

se velkých rizik nebo její část tímto zákonem 

(tj. zákonem o pojistné smlouvě), použijí se 

jeho ustanovení přiměřeně s ohledem na charakter 

pojistného rizika, nestanoví-li tento 

nebo jiný zákon jinak, 



• byl vložen nový § 13a Zásada rovného 

zacházení. V tomto ustanovení se uvádí, že 

v rozporu se zásadou rovného zacházení není 

použití pohlaví, věku nebo zdravotního stavu 

jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného 

a pro výpočet pojistného plnění u pojištění 

těch pojistných nebezpečí, u kterých je 

hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných 

a přesných pojistně matematických 

a statistických údajích, a je-li rozdíl ve výši pojistného 

či pojistného plnění přiměřený. 

Pozn.: Zákonem č. 198/2009 Sb. byla provedena 

mj. změna zákona o pojistné smlouvě, kdy 

v § 13a bylo upraveno, za jakých podmínek není 

použití pohlaví v rozporu se zásadou rovného zacházení. 

Výše uvedená změna je širší, tj. kromě 

pohlaví zahrnuje věk i zdravotní stav. 

Změna zákona o pojišťovacích 

zprostředkovatelích 

a likvidátorech pojistných 

událostí 

• V souladu s evropským právem byly zvýšeny 

hodnoty v eurech uvedené v zákoně, mj. i limity 

u pojištění příslušných osob pro případ 

odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem 

činnosti. Například částka 1 milion eur se 

mění na 1,2 milionů eur, 

• byl upřesněn § 18 odst. 9, pokud jde o doškolování. 

Příslušná osoba je povinna 

absolvovat doškolovací kurs, a to nejpozději 

do 6 měsíců po uplynutí každých pěti 

let od registrace. 

Změna zákona o pojištění 

odpovědnosti z provozu 

vozidla 

• Podle § 8 odst. 4 je pojištěný povinen v případě 

dopravní nehody nepodléhající oznámení 

Policii ČR podle zákona upravujícího provoz 

na pozemních komunikacích bez zbytečného 

odkladu předložit pojistiteli společný záznam 

o dopravní nehodě; pokud pojistitel prokáže, 

že pojištěný nesplnil tuto povinnost, tak podle 

§ 10 odst. 1 písm. d) má nárok na úhradu vyplacené 

částky (v § 9 odst. 1 je pak doplněna 

věta, že při uplatnění nároku je poškozený povinen 

předložit společný záznam o dopravní 

nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající 

oznámení Policii ČR), 



• v § 10 odst. 2 písm. a) nastala drobná legislativně-technická 

změna, kdy se ve slovech 

„…konstrukcí a technickým stavem…“ spojka 

„a“ nahradila spojkou „nebo“. Pro praxi 

má však tato úprava svůj význam, neboť porušením 

základních povinností při provozu vozidla 

na pozemních komunikacích se nově rozumí 

provozování vozidla, které svojí konstrukcí 

nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům 

bezpečnosti provozu na pozemních 

komunikacích (už není třeba naplnit současně 

obě podmínky), 

• byl upraven § 12 odst. 1 písm. c) tak, aby 

pojištění zaniklo dnem vyřazení tuzemského 

vozidla z evidence vozidel, ale jen tehdy, pokud 

se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho 

přerušení, 

• bylo zpřesněno znění § 12 odst. 1 písm. e) 

tak, že pojištění zaniká dnem následujícím 

po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem 

v upomínce k zaplacení pojistného 

nebo jeho části doručené pojistníkovi. Byla 

vypuštěna slova o současném doručování 

zmíněné upomínky vlastníkovi tuzemského 

vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. 

Nově bude pojistitel osobu uvedenou v pojistné 

smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, 

jde-li o osobu odlišnou od pojistníka, pouze 

o této upomínce informovat, 

• v § 15, který se týká evidence pojištění odpovědnosti, 

byl doplněn odst. 12, v němž se 

v písm. a) až j) specifikují údaje, jež Ministerstvo 

dopravy předává o každém příslušném 

V zákoně o pobytu cizinců došlo ke specifikaci pojištění 

při jejich pobytu na území ČR do 90 dnů a nad 90 dnů. 

vozidle z Centrálního registru vozidel České 

kanceláři pojistitelů, 

• změna v § 16 odst. 1 písm. a) znamená, že fyzická 

osoba se dopustí přestupku nově i tím, 

že ponechá vozidlo bez pojištění odpovědnosti 

na pozemní komunikaci (obdobná změna je 

v § 16a odst. 1 písm. a), pokud jde o správní 

delikty právnických osob). 

Výše uvedené změny v zákoně o pojišťovacích 

zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných 

událostí a v zákoně o pojištění odpovědnosti 

z provozu vozidla je nutno chápat jako demonstrativní 

výběr, nikoli jako úplný výčet. 

Změny zákona o pobytu 

cizinců na našem území 

Závěrem je nutno dodat, že ve třetím čtení byla 

schválena nová část dvacátá druhá, tj. změna zákona 

o pobytu cizinců na území České republiky. 

Za zvláštní pozornost stojí úprava § 180i, která 

se týká dokladu o cestovním pojištění při pobytu 

do 90 dnů. Tímto dokladem cizinec prokazuje 

uzavření pojistné smlouvy na zajištění úhrady nákladů 

léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým 

onemocněním na území, včetně nákladů spojených 

s převozem pojištěného nebo, v případě 

jeho úmrtí, spojených s převozem jeho tělesných 

ostatků do států, jehož cestovní doklad vlastní, 

popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen 

pobyt, a to do výše minimálně 30 000 eur, 

po dobu pobytu na území, a to bez spoluúčasti 

pojištěného na výše uvedených nákladech. 

Pojistnou smlouvu může cizinec uzavřít s pojišťovnou 

oprávněnou provozovat toto pojištění 

ve státě, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě 

v jiném státě, ve kterém má povolen pobyt nebo 

v České republice. Nově je vložen § 180j, v němž 

došlo ke specifikaci dokladu o cestovním zdravotním 

pojištění při pobytu nad 90 dnů. Jedná se 

o doklad, který vystavila pojišťovna, jež je podle 

zvláštního právního předpisu oprávněna provozovat 

toto pojištění na území České republiky. Cizinec 

tím dokládá zajištění úhrady nákladů léčení 

v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním 

na území, včetně nákladů spojených s převozem 

do státu, jehož cestovní doklad vlastní, 

popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen 

pobyt, a to minimálně 30 000 eur, po dobu pobytu 

na území, a to bez spoluúčasti pojištěného 

na výše uvedených nákladech. 

Přehled o vývoji legislativního 

procesu 

Krátký přehled zahrnuje 

návrhy vybraných 

právních předpisů 

týkajících se pojištění nebo 

pojišťovnictví. 

ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSc. 

SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE 


Zákony schválené Parlamentem ČR 

• Návrh novely zákona č. 499/2004 Sb., 

o archivnictví a spisové službě (tzv. neautorizovaná 

konverze je upravena v návrhu 

§ 69a odst. 8). Senát schválil dne 28. května 

2009. Ve Sbírce zákonů byl vydán pod 

číslem 190/2009 Sb. 

• Vládní návrh na vydání zákona, kterým se 

mění některé zákony v souvislosti s přijetím 

zákona o základním registru obyvatel, zákona 

o základním registru osob, zákona o základním 

registru územní identifikace, adres 

a nemovitostí a zákona o základním registru 

práv a povinností (v PS PČR bylo pozměňovacím 

návrhem znovu doplněno rodné číslo 

jako údaj vedený v občanském průkazu). 

Senát schválil dne 17. června 2009. 

• Návrh novely zákona o odpadech – sněmovní 

tisk 717. Byl schválen ve třetím čtení 

dne 12. června 2009 a dne 7. července 

2009 byl postoupen k projednání do Senátu 

a byl schválen na jeho schůzi dne 

22. července 2009. 


Z nových právních předpisů 

MGR. EVA KOZOJEDOVÁ 

PŘEDSEDKYNĚ ČESKÉ SEKCE MEZINÁRODNÍHO SDRUŽENÍ PRO POJISTNÉ PRÁVO (AIDA) 


1. Zákon č. 155/2009 Sb., kterým se mění 

zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské 

soutěže a o změně některých zákonů (zákon 

o ochraně hospodářské soutěže). Dochází 

ke změně definice zakázaných dohod mezi 

soutěžiteli, dohody, jejichž dopad na hospodářskou 

soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány 

za zakázané. Dále se např. zavádí tzv. 

zjednodušeného řízení o povolení spojení soutěžitelů 

a mění se ustanovení upravující řízení 

u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 

Účinnost 1. 9. 2009. 

2. Vyhláška č. 164/2009 Sb., kterou se mění 

vyhláška č. 26/2007 Sb., jíž se provádí zákon 

č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných 

věcných práv k nemovitostem, a zákon 

č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České 

republiky (katastrální zákon). 

Účinnost 1. 7. 2009. 

3. Vyhláška č. 173/2009 Sb., kterou se mění 

vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., 

o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských 

vodních cestách. Účinnost 22. 6. 2009. 

4. Zákon č. 190/2009 Sb., jímž se mění zákon 

č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové 

službě a o změně některých zákonů, a další 

související zákony (viz článek na str. 10). 

Účinnost 1. 7. 2009, část 1. 1. 2010. 

5. Vyhláška č. 193/2009 Sb., o stanovení 

podrobností provádění autorizované konverze 

dokumentů (viz článek na str. 10). Vyhláška 

upravuje technické náležitosti provádění autorizované 

konverze a technické náležitosti dokumentů 

na vstupu a výstupu. 

Účinnost 1. 7. 2009. 

6. Vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností 

užívání a provozování informačního 

systému datových schránek. Vyhláška stanoví 

např. parametry přístupových údajů, datových 

zpráv dodávaných do datové schránky (formát, 

velikost) či zásady pro přístup do datové 

schránky. Účinnost 1. 7. 2009. 

7. Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení 

a o právních prostředcích ochrany před 

diskriminací a o změně některých zákonů 

(antidiskriminační zákon). Zákon upravuje právo 

na rovné zacházení a ochranu před diskriminací 

v oblasti zaměstnání, přístupu k zaměstnání 

a povolání, samostatné výdělečné činnosti, odbornému 

vzdělávání, poradenství a rekvalifikaci, 

členství a účasti v organizacích pracovníků 

nebo zaměstnavatelů, sociální ochrany včetně 

sociálního zabezpečení a zdravotní péče, sociálních 

výhod, vzdělání a přístupu ke zboží 

a službám, které jsou k dispozici veřejnosti, 

včetně bydlení. Diskriminačními důvody zákon 

rozumí rasu nebo etnický původ, národnost, 

pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, 

náboženské vyznání či víru. Současně 

stanoví právní prostředky ochrany před diskriminací. 

Pozn.: Jedná se o obecnou právní úpravu 

rovného zacházení, pro oblast pojištění byla 

přijata speciální úprava (změna § 13a zákona 

o pojistné smlouvě) – viz příští vydání. 

Účinnost 1. 9. 2009. 


zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 

ve znění pozdějších předpisů, a některé další 

zákony. Účinnost 1. 8. 2009, část 1. 7. 2009, 

1. 1. 2010, 1. 1. 2012. 


č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění 

pozdějších předpisů, zákon č. 627/2004 Sb., 

o evropské společnosti, ve znění pozdějších 

předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, 

ve znění zákona č. 126/2002 Sb., zákon 

č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací 

a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších 

předpisů, zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách 

obchodních společností a družstev, 

a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 

Změnou obchodního zákoníku se umožňuje 

v určitých případech upustit od oceňování 

nepeněžitých vkladů do kapitálových společností 

posudkem znalce jmenovaného soudem 

a dále se nově zavádí pojem finanční asistence 

a možnost jejího poskytnutí. Novelou občanského 

zákoníku došlo ke změně úpravy sídla 

právnické osoby (§19c). Právnická osoba si 

může zapsat do obchodního rejstříku při splnění 

zákonných podmínek libovolné sídlo, její 

sídlo již nemusí odpovídat sídlu skutečnému. 

Účinnost 20. 7. 2009. 


zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a některé 

další zákony. Účinnost 20. 7. 2009. 


č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech 

jeho řešení (insolvenční zákon), a další související 

zákony. 

Účinnost 20. 7. 2009, část 1. 1. 2012. 


zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, 

a některé další zákony. 

Účinnost 20. 7. 2009, část 1. 1. 2010. 


č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální 

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 

a zákon č. 586/1992 Sb., o daních 

z příjmů. Účinnost 1. 8. 2009. 


některé zákony v souvislosti s přijetím zákona 

o základních registrech. Účinnost 1. 7. 2010, 

část 20. 7. 2009, 31. 5. 2010 a 1. 1. 2012. 


Ekonomické informace 

Implementace nové regulace 

pojišťovnictví v ČR „Solventnost II“ 

RNDr. JIŘÍ FIALKA, Ph.D., BC. LUCIE KVARDOVÁ 

PRACOVNÍ SKUPINA SOLVENCY II 


Pojišťovny i místní 

dohledové orgány se 

začínají připravovat na 

nový režim Solventnost II 

a podnikají kroky pro 

jeho včasné zavedení do 

legislativy i reálné praxe. 

Finální verze směrnice Solventnosti II (SII) 

byla již schválena Radou EU a Evropským 

parlamentem a 5. května 2009 došlo k závěrečnému 

formálnímu schválení směrnice Radou 

ministrů hospodářství a financí (ECOFIN). 

Právě nyní nastává pro pojišťovny i místní dohledové 

orgány ta správná chvíle pro přípravu 

na nový režim a pro podniknutí kroků nezbytných 

pro včasné zavedení konceptu režimu 

Solventnost II (SII) do legislativy i reálné 

praxe. Z toho důvodu v současné době probíhá 

projekt Implementace směrnice Solventnosti 

II do národní legislativy. 

Koordinace a organizace 

projektu 

Projekt Implementace Solventnosti II běží 

pod záštitou České asociace pojišťoven 

(ČAP), jež má za úkol koordinovat pracovní 

týmy k jednotlivým oblastem Solventnosti II 

složené z představitelů České společnosti 

aktuárů (ČSpA), ČNB, Ministerstva financí 

(MF), členů ČAP a ostatních pojišťoven. Tento 

projekt je veden jako otevřený a na dobrovolné 

bázi mohou být přizváni i další zájemci. 

Za cíl si klade především jednotně pochopit 

pravidla a požadavky udávané režimem 

Solventnost II a vzájemně se informovat 

o novém vývoji v této oblasti. Projekt však 

ani v nejmenším nehodlá zasahovat, ba ani 

nezasahuje, do kompetencí jednotlivých 

subjektů zúčastněných na transpozici a implementaci. 

Komunikace mezi účastníky projektu probíhá 

pod vedením Markéty Drábové (ČAP), 

která organizačně zajišťuje chod projektu 

a vzájemnou spolupráci všech sedmi vytvořených 

pracovních týmů. Pracovní týmy se 

scházejí 1–2x měsíčně pod vedením stanoveného 

vedoucího, který odpovídá za vývoj 

činností ve skupině a podává jednou měsíčně 

zprávu o činnostech týmu na rozšířeném 

setkání pracovní skupiny Solventnost II při 

ČAP ve formě krátké prezentace. Jednotlivé 

týmy se skládají z odborníků na příslušnou 

problematiku, kteří disponují detailní 

znalostí praktických aspektů diskutovaných 

témat. Personální obsazení jednotlivých 

týmů popisuje tabulka uvedená na konci 

článku. 

Činnosti pracovních týmů 

Jednou z prvních činností pracovních 

týmů byla tvorba slovníku vztahujícího se 

ke směrnici SII. Členové pracovních týmů 

projednávali překlady odborných termínů 

ve směrnici. Kompletaci a konsolidaci finální 

verze slovníku provedla ČNB. Tato verze 

byla poté postoupena řídicímu výboru 

Třetí sada prováděcích opatření CEIOPS 

Článek směrnice 

Název konzultačního materiálu 

ke schválení, který projednal sporné pojmy. 

Česká národní banka plánuje předat konečnou 

podobu slovníku lingvistům v Bruselu 

ve dvou verzích, tj. souhrnnou verzi a verzi 

zahrnující pouze změny proti současnému 

překladu. 

Dalším klíčovým tématem projednávaným 

pracovními týmy je příprava tzv. transpozičních 

tabulek. Tyto tabulky mají sloužit pro 

srovnání úprav stanovených směrnicí a aktuálního 

stavu národní legislativy. ČNB dodala 

jednotlivým týmům interně vypracované 

transpoziční tabulky k vzájemnému projednání. 

V rámci diskuse týkající se transpozičních 

tabulek se též probírají jednotlivá ustanovení 

směrnice a její aplikace v českém prostředí. 

V potaz přicházejí zejména praktické aspekty 

vykazování, prokazování souladu a výkonu 

dohledu. 

Článek 92 a 109 l Zacházení s účastí “Treatment of participation” 

Článek 99 Kvantitativní limity pro použitelný kapitál “Quantitative limits to the eligibility of own 

funds” 

Článek 99 a 109 ga Zacházení s účelovými vázanými fondy “Treatment of ring fenced funds” 

Článek 109 a, b, c 

Vzhled podmodulu akciového 

rizika včetně navržených možných 

mechanismů úprav a durace pro rezervu 

důchodového pojištění 

“Design of the equity risk sub-module, 

including design of adjustment mechanism 

(Article 109 c), duration based equity risk 

module for retirement provision business 

(Article 305 b)” 

Článek 109 c Kalibrace modulu tržního rizika “Calibration of the market risk module” 

Článek 109 c Kalibrace neživotního pojistného rizika “Calibration of the non-life underwriting risk” 

Článek 109 d 

Korelační parametry a techniky pro jejich 

aktualizaci 

“Correlation parameters, including the 

procedure for updating the parameters” 

Článek 109 i, j Parametry specifické pro společnost “Undertaking specific parameters” 

Článek 85 h a 109 k 

Zjednodušení výpočtu technických 

rezerv a SCR 

“Simplifications for TP and SCR” 

16 Pojistný obzor 3/2009 Ekonomické informace 

Pozn.: Plánovaný termín vydání těchto materiálů je listopad a prosinec 2009.

Implementace Solventnosti II si klade za cíl jednotně 

pochopit pravidla a požadavky udávané režimem SII 

a vzájemně se informovat o novém vývoji v této oblasti. 

Konzultační materiály 

CEIOPS 

při platnosti směrnice. Test obsahuje např. 

proces předschvalování standardního vzorce 

a limitů, přípustnost metod, požadování 

proporcionality apod. 

ČNB by uvítala ze strany českého trhu podobnou 

aktivitu v této oblasti. Účastníci 

projektu se na jednání pracovní skupiny 

shodli na tom, že realizace podobného testu 

by byla pro pojišťovny velkým přínosem. 

V následujících obdobích budou, v rámci 

projektu Implementace, na toto téma probíhat 

diskuse využívající nově vydaných 

konzultačních materiálů a zkušeností s implementací 

Basel II v bankovnictví. 

V souvislosti s nastupujícím režimem Solventnost 

II vydává CEIOPS další vlnu materiálů 

ke konzultaci, tzv. Consultation Papers. 

Tyto dokumenty obsahují návrhy prováděcích 

opatření ke směrnici, které mají za cíl upřesnit 

jednotlivé články směrnice a zajistit jejich 

jednotný výklad. Odborná veřejnost může 

v určených termínech tato prováděcí opatření 

připomínkovat, a tím se podílet na dotváření 

budoucího režimu. 

Konzultační materiály se týkají např. SCR, 

vnitřních modelů, výpočtu nejlepšího odhadu 

technických rezerv apod. V současné době 

vyšly již dvě sady konzultačních materiálů 

a třetí, poslední sada má být vydána v průběhu 

listopadu a prosince 2009. Přehled dokumentů, 

které vyjdou v rámci třetí vlny, lze 

nalézt v tabulce na str. 16. 

Pracovní týmy ani pracovní skupina nemají 

za prvořadý cíl připomínkovat vydávané materiály, 

které ovšem slouží jako jeden z cenných 

podkladů pro diskusi v týmech, zejména při 

projednávání praktických aspektů implementací 

článků směrnice. 

V případě, že některý tým dospěje v diskusi 

k závěru, že je vhodné z pohledu implementace 

režimu Solventnost II v České republice 

připravit komentáře k nějakému konzultačnímu 

materiálu, budou tyto návrhy projednány 

na jednání pracovní skupiny a postoupeny 

CEIOPS. Tím samozřejmě v žádném případě 

nedochází k omezení možnosti jednotlivých 

účastníků komentovat konzultační papíry 

v rámci iniciativ svých zaměstnavatelů, profesních 

či zájmových organizací. 

Uvažované aktivity 

v oblasti implementace 

Po vzoru Velké Británie, která vykazuje zatím 

největší připravenost, vidí i ČR nutnost 

intenzivních příprav na nadcházející režim 

Solventnost II. Anglický dohled FSA připravil 

tzv. „Dry test“ (tzv. Test nanečisto), s jehož 

pomocí lze simulovat reálné prostředí 

Přehled pracovních týmů 

Řídicí výbor 

Odborný manažer 

Pilíř I 

Vedoucí týmu 

Pilíř II 


Pilíř III 


Vnitřní (interní) 

modely 


Vstup do sektoru 

a kvalifikované účasti 


Skupiny 


Legislativní rámec 


ČAP 

ČSpA 

ČNB 

MF 

J. Fialka 

ČAP 

ČSpA 

ČNB 

MF 

M. Kotaška 

ČAP 

ČSpA 

ČNB 

MF 

P. Bohumský 

ČAP 

ČSpA 

ČNB 

MF 

L. Korobczuk 

ČAP 

ČSpA 

ČNB 

M. Vítková 

ČAP 

ČNB 

MF 

M. Pisáková 

ČAP 

ČSpA 

ČNB 

MF 

J. Šváb 

ČAP 

ČNB 

MF 

J. Janda 

J. Fialka, K. Šimonová, M. Drábová 

J. Lukášek, P. Bohumský 

P. Vacek, M. Šťástková 

M. Franěk 

J. Číhal, T. Senft, R. Řezanka, M. Lindovský, Z. Vargová, 

R. Kučera, A. Král 

Z. Roubal, T. Petr 

I. Justová, M. Kotaška 

D. Tošner 

P. Bohumský, T. Barči, J. Chlouba, K. Koppová, R. Gregor, 

J. Prokop, P. Kmínek 

J. Stejskal, I. Lozsi 

P. Jiška, V. Mazánková 

D. Tošner 

M. Jaterka, L. Korobczuk, M. Jeníčková, M. Šimeková 

D. Chládková 

J. Svobodová, M. Kotaška 

D. Tošner 

M. Vítková, J. Kořistka, V. Unzeitigová (zástupce J. Šváb), 

V. Šroller, R. Pavlis 

K. Žák, O. Bušta 

M. Šťástková, I. Justová 

D. Jašíčková, H. Růžička 

M. Machač, L. Snížková, M. Pisáková 

L. Palečková 

J. Šváb, K. Šimonová 

J. Lukášek 

D. Tošner, J. Čechová 

M. Kotaška, J. Svobodová 

J. Janda, D. Kubáň, M. Laur, J. Mesršmíd 

D. Králíčková, V. Ossendorf 

V. Přikryl 

Ekonomické informace Pojistný obzor 3/2009 17


Heretici, schizmatici a pragmatici 

Jaké názory se momentálně 

objevují v diskusi o způsobu 

implementace směrnice 

k Solventnosti II do českého 

práva? 

ING. LADISLAV KOROBCZUK 

PŘEDSEDA EKONOMICKÉ SEKCE 


Ilustrační foto: archiv 

Schizma, neboli odštěpení. V počátcích křesťanství 

bylo údajně vnímáno jako závažnější provinění 

nežli hereze (a s tou máme v Čechách letité 

zkušenosti). Nechci se pouštět do historického 

exkursu – pojmy z nadpisu bych rád použil jako 

nadsázku při třídění postojů a názorů, které se aktuálně 

objevují v diskusi o způsobu implementace 

směrnice k Solventnosti II do českého práva. 

Schizma 

Regulace a dohled v pojišťovnictví pracují s tím, 

že solventnost pojišťovny se (z podstatné části) 

měří prostřednictvím údajů získaných z účetnictví 

pojišťoven. Solventnost je tak jednoznačně 

ovlivňována platnou účetní metodologií. Bylo by 

možno namítnout, že lehké rozdvojení je patrné 

již nyní, kdy některé subjekty postupující podle 

mezinárodních standardů finančního výkaznictví 

1 uvádějí odlišné hodnoty od těch, jež by 

vykázaly, pokud by postupovaly podle lokálních 

účetních standardů. Takový stav platí nyní. 


Pomineme-li požadavky českého zákona o účetnictví 

2 (uzákoněním požadavku na účetní vykázání 

technických rezerv v reálné hodnotě naše 

účetní legislativa notně předběhla celosvětový 

vývoj), jsou v účetnictví vykazovány technické 

rezervy v tzv. postačitelné výši (vychází z testu 

postačitelnosti). Tím je docíleno alespoň přibližné 

konzistence mezi hodnotami technických 

rezerv vykázaných podle lokálních (v tomto případě 

českých) účetních předpisů a podle mezinárodních 

standardů finančního výkaznictví. 

S ohledem na stávající výpočet disponibilní míry 

solventnosti panuje však ne nepodstatný rozdíl 

mezi tím, co za závazky z pojistných smluv považuje 

IFRS 4 (který mimochodem pojem technické 

rezervy nepoužívá), a tím, co je za technické 

rezervy pokládáno v zákoně o pojišťovnictví 

a v českých účetních předpisech. V této souvislosti 

je podstatné rozdílné vnímání vyrovnávací 

rezervy: české účetní předpisy tuto rezervu 

považují za cizí zdroj (tj. její pohyby ovlivňují 

disponibilní míru solventnosti), kdežto z pohledu 

mezinárodních standardů finančního výkaznictví 

se jedná o vlastní zdroj (tj. její pohyby nemají vliv 

na výši disponibilní míry solventnosti). 

Implementací Solventnosti II však dojde k výrazné 

změně 3 . Pro účely regulace budou rezervy 

vykazovány jako nejlepší odhady výše závazků 

z pojistných smluv oceňované s použitím 

tržně konzistentních parametrů a přiměřených 

rizikových přirážek. Je otázkou, zda se toto liší 

od požadavků obsažených v českých účetních 

předpisech 4 a zároveň se také liší od požadavků 

IFRS4 5 . 

Z tohoto pohledu je patrné, jak se (celkem logicky) 

úprava regulace a posuzování solventnosti 

odděluje od závislosti na účetních metodách. 

Na druhou stranu – české účetní předpisy se 

při stanovení výše technických rezerv odkazují 

na zákon o pojišťovnictví – zachováním této vazby 

by mělo být oceňování technických rezerv 

pro účetní potřeby konzistentní s regulatorním 

přístupem. Totéž asi nelze tak jednoznačně prohlásit 

o vykazování podle mezinárodních standardů 

finančního výkaznictví. 

Potud se zmíněné schizma jeví jako metodologický 

problém, který by měl být navíc legislativně 

poměrně snadno řešitelný (bude-li jej třeba 

vůbec řešit). 

Heretici 

1) 

viz např. v našich podmínkách ustanovení zákona o účetnictví, § 19 odst. 9 

2) 

viz § 27 odst. 1 písmeno c) Zákona o účetnictví 

3) 

viz zejména články 75 až 86 direktivy k Solvency II. 

4) 

viz § 28 vyhlášky 502/2002 Sb. 

5) 

viz článek 15 a následující 

Jak jsem zmínil v úvodu, schizma se dříve považovalo 

za horší provinění nežli hereze. S postupem 

času se zcela pragmaticky pohled 

změnil. Heretiky byli často označováni ti, kdož 

v zájmu ideálů, morálky, poznání či pravdy vnášeli 

neklid do zaběhnutého řádu (pokud jej rovnou 

nerozvraceli). Konstatováno opět s notnou 

dávkou nadsázky, i s procesem implementace 

Solventnosti II se vynořili heretici. 

Doposud byly direktivy pro regulaci pojištění 

za jedno s direktivou pro účetní závěrku pojišťoven 

a ve shodě používaly výčet druhů technických 

rezerv, jež by měla pojišťovna tvořit. 

Směrnice Solventnost II však žádný takový výčet 

nemá, což logicky vede k tomu, že by tento 

výčet měl být odstraněn i ze zákona o pojišťovnictví. 

Alespoň tak to tvrdí heretici vedení vznešenými 

ideály právního a aktuárského purismu. 

Z pozice potřeb regulace pojišťovnictví nelze 

jinak než s nimi souhlasit. Stejně tak nelze než 

souhlasit s jejich názorem, že alespoň příkladný 

nebo základní výčet druhů technických rezerv je 

potřebný pro zachování srovnatelnosti účetních 

výkazů, a měl by tudíž být obsažen v účetních 

předpisech. To znamená, že účetní předpisy 

se s výčtem druhů technických rezerv nebudou 

moci odkazovat na zákon o pojišťovnictví 

jako nyní. Tento zdánlivě nicotný problém však 

může rychle nabýt na obludnosti v časech, kdy

vazba mezi českými účetními předpisy a daňovými 

zákony dosahuje takové míry, že se spíše 

sluší mluvit o podvojné daňové evidenci, nežli 

o účetnictví. Proto je též namístě zvýšená opatrnost 

– pozor tedy na heretiky, jejich plamenný 

zápal hrozí mnohdy sežehnout mosty, jež se zatím 

podařilo vybudovat. 

Pragmatici 

Implementace Solventnosti II přináší mnoho 

nového, s čímž se bude muset prostředí zvyklé 

doposud na nepoměrně jednodušší přístup vyrovnat. 

Otázkou ovšem zůstává, zda je rozumné 

přitom přehlížet míru a nevyhnutelnost komplikací, 

které s sebou může přinést puristické 

uplatnění nových principů. 

Prostředí, zvyklé dosud na nepoměrně jednodušší přístup, 

se bude muset vyrovnat s nemálo změnami, které již nyní 

přináší implementace Solventnosti II. 

Zrušením výčtu technických rezerv v zákoně 

o pojišťovnictví může dojít k narušení vazeb 

na ostatní oblasti zákonné úpravy podmínek pro 

pojišťovny (účetnictví 6 a daňových zákonů 7 ), zejména 

bude-li ze zákona o pojišťovnictví vypuštěn 

obsah dnešního ustanovení odstavců 2 a 3 

§ 13 zákona o pojišťovnictví. 

S ohledem na to, že ponechání výčtu technických 

rezerv v zákoně o pojišťovnictví není nijak 

v rozporu s direktivou k Solventnosti II, bylo by 

pragmatické toho využít a status quo pouze 

přizpůsobit novým podmínkám; alespoň do té 

doby, než bude na stole novela daňových zákonů, 

která by zrušením zákona o rezervách pro 

zjištění základu daně z příjmů a začleněním jeho 

ustanovení přímo do zákona o dani z příjmu otevřela 

cestu i k racionalizaci daňových ustanovení 

k posuzování daňové uznatelnosti změny 

stavu technických rezerv. 

Hlubší pohled do pojistných 

statistik 

MGR. ING. ONDŘEJ MARTINEK 

PŘEDSEDA PRACOVNÍ SKUPINY STATISTIKY 


Díky dostupným 

informacím, které se 

nám podařilo získat 

hned z několika zdrojů, 

se tentokrát nad daty 

zastavíme podrobněji 

a déle než jindy. 

Česká národní banka totiž publikovala Zprávu 

o výkonu dohledu nad finančním trhem, Česká 

asociace pojišťoven (ČAP) shromáždila 

podklady pro statistickou část Výroční zprávy 

ČAP a máme již také k dispozici i průběžné 

výsledky členských pojišťoven za 1. pololetí 

letošního roku. 

Pohled za hranice 

Vzhledem k tomu, že jsme se výsledky za rok 

2008, které ČAP průběžně shromažďuje, již 

jednou zabývali, tentokrát se na ně podíváme 

v souvislosti se statistickými údaji publikovanými 

EUROSTATem, CEA, ČNB a ČSÚ. 

V celkovém ukazateli pozice pojišťovnictví 

v ekonomice měřené podílem pojistného 

na nominálním HDP český pojistný trh mírně 

o desetinu posílil na 3,8 %, což je hodnota, 

kolem které s většími či menšími odchylkami 

osciluje už od roku 2002. Srovnáme-li jej 

s průměrem za celou EU (27 členů), který klesl 

v roce 2008 na 8 %, můžeme za tímto procentním 

údajem vidět potenciálních 160 mld. Kč 

pojistného alokovaného pojistníky mimo pojistný 

trh. V něm potenciál neživotního pojištění 

představuje zhruba 35 mld. Kč, u životního 

pojištění pak 125 mld. Kč. Zatímco u životního 

pojištění můžeme diskutovat, jaká část potencionálních 

prostředků doputovala do penzijního 

připojištění se státním příspěvkem, 

a je tak součástí pojistného „jinou formou“, 

u neživotního pojištění (a zbývající části životního 

pojištění) se pravděpodobně shodneme 

na názoru, že část prostředků pojistnému trhu 

„odčerpává“ přetrvávající pocit, že „by se měl 

postarat stát“. Další část prostředků alokují 

pojistníci – v souladu s Maslowovou pyramidou 

potřeb – prozatím na eliminaci jiných rozdílů. 

Jestliže u druhé části prostředků máme 

víceméně jistotu, že s rostoucím bohatstvím 

naší společnosti budou přicházet na pojistný 

trh, u první části prostředků jde spíše o otázku 

motivačního prostředí vytvářeného státem, 

a tedy politiky. 

Pojistné per capita 

Srovnáme-li se s EU (27) přes průměrné 

pojistné na jednoho obyvatele, je situace 

ještě méně příznivá, nebo, chcete-li, potenciál 

máme ještě vyšší. Jestliže podíl 

pojistného na HDP činil přibližně polovinu, 

pak průměrné pojistné je téměř čtvrtinové 

(2007 eur proti 538 eurům na jednoho obyvatele). 

V tomto ukazateli nám samozřejmě 

může významně pomoci zachování vlastní 

měny. Pokud bychom si českou korunu podrželi 

ještě dalších pět let a ta by posilovala 

vůči euru každý rok o 5 %, automaticky 

by se nám poměr vylepšil na jednu třetinu. 

Zbývající dvě třetiny bychom tak opět mohli 

považovat za potenciální pojistné. A to 

se nebavíme o nijak zanedbatelné částce, 

ale přibližně o 270 mld. Kč při kurzu pohybujícím 

se na úrovni 20 Kč za 1 euro. I zde 

samozřejmě platí všechna „ale“ uvedená 

k využitelnosti potenciálu v souvislosti s podílem 

pojistného na HDP. 

6) 

viz § 16 vyhlášky 502/2002 Sb. 

7) 

viz § 6 zákona 593/1992 Sb. 



V roce 2008 vzrostl vlastní kapitál pojišťoven o 13,1 %, 

navíc stabilitu tuzemského pojistného sektoru 

dokumentuje i ukazatel solventnosti. 

Podíly na celkovém 

pojistném 

Dalším často sledovaným ukazatelem je vzájemný 

poměr neživotního a životního pojistného 

na celkovém pojistném. Zde se situace už 

od roku 2003 v zásadě nemění. Platí, že v ČR 

jde poměr 6:4 ve prospěch neživotního pojistného, 

zato v EU (27) je tomu přesně naopak – 6:4 

ve prospěch životního pojistného. V ČR zůstal 

v roce 2008 podíl neživotního pojistného 59,3 % 

a v EU (27) po čtyřech letech poklesu vzrostl 

na 39 %, čímž se eliminovaly úbytky z minulých 

let. Extrapolováním současných trendů můžeme 

dovozovat, že vyrovnání objemu životního 

a neživotního pojistného bude pro nás tématem 

za šest až sedm let. Co se dosažení současného 

poměru v EU (27) týče, jde o dalších zhruba 

sedm let. Evropský trh však na nás v žádném 

případě nečeká a jeho vývojová tendence směřuje 

někam k úrovni 35 %:65 %, případně až 

30 %:70 %. 

Pohled mimo pojistné 

Měřeno počtem vyřízených pojistných událostí, 

lze rok 2008 považovat za klidný. Počet událostí 

se významně nelišil od dat, která sledujeme 

od roku 2005, a to jak v neživotním, tak v životním 

pojištění. Měřeno penězi, pojišťovny v uplynulém 

roce vyplatily o 12,5 % na plnění více. 

Nárůst v životním pojištění poklesl na 21,3 % 

a po poklesu v roce 2007 v neživotním pojištění 

došlo k nárůstu o 6,4 %. Ze vzájemné kombinace 

obou ukazatelů vychází, že průměrná škoda 

v roce 2008 narostla zhruba stejným tempem 

jako vyplacené pojistné plnění. Při stabilním počtu 

událostí v posledních čtyřech letech potom 

máme ve sledovaném období za sebou téměř 

30% nárůst průměrné škody (neživotní pojištění 

více než 12 % a životní pojištění téměř 60 %). 

Vývoj pojistně technických rezerv neživotního 

pojištění odpovídal vývoji pojistných plnění. 

Rezervy vzrostly o necelých 8 %. Vývoj rezerv 

životního pojištění pak loni odpovídal „krizovému“ 

scénáři a rezervy vzrostly o necelá 4 %. 

Růst celkových rezerv tak zůstal těsně na hranici 

pěti procent a dvouciferné nárůsty, které 

známe z let 2001–2006, nejsou za současných 

podmínek v dohledu. Ještě razantnější pokles 

tempa růstu se projevil u rezervy pojistného 

v životním pojištění, je-li nositelem investičního 

rizika pojistník. U této rezervy jsme v novém tisíciletí 

byli zvyklí na roční přírůstky v rovině 50 %, 

kdežto v roce 2008 narostla pouze o necelých 

10 %. Vývoj odpovídající krizovému scénáři sledujeme 

také u finančního umístění členských 

pojišťoven ČAP. Na jedné straně vidíme stabilní 

úrovně podílů majetkových podílů (4–4,5 %) 

a bankovních vkladů (9–9,5 %), na straně druhé 

dochází k navyšování podílu dluhových cenných 

papírů (ze 71 % na 75 %) na úkor akcií a ostatních 

cenných papírů s proměnlivým výnosem 

Podíl životního (ŽP) a neživotního pojištění (NŽP) v ČR a EU (27) (v %) 

80 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

Podíl ŽP ČR Podíl NŽP ČR Podíl ŽP EU (27) Podíl NŽP EU (27) Zdroj: CEA 

(11 % na 7,7 %), jestliže sledujeme údaje za poslední 

tři roky. 

Pojišťovny reflektují 

zpomalení ekonomiky 

Na nepříznivou situaci na finančních trzích a zpomalení 

hospodářského růstu reagovaly tuzemské 

pojišťovny posilováním vlastního kapitálu. Dalším 

zadržením vytvořených zisků (+ 50,2 %), změnami 

ve finančním umístění přeceňovaném do ostatních 

kapitálových fondů (+ 31,7 %), posílením rezervních 

fondů a ostatních fondů ze zisku (+ 26,8), 

ale i přílivem základního kapitálu (+ 3,3 %) a emisního 

ážia (+ 106,2 %) dosáhly v roce 2008 přírůstku 

vlastního kapitálu o 13,1 %. Jedinou složkou 

vlastního kapitálu, která zaznamenala pokles, jsou 

hospodářské výsledky běžného účetního období, 

jež se snížily o 23,1 %. Jak údaje publikované ČNB, 

tak údaje shromážděné ČAP říkají, že technický 

účet neživotního pojištění generoval víceméně 

stabilní výsledky na úrovni 5 mld. Kč, ale technický 

účet životního pojištění (TÚ ŽP) se propadl do ztráty 

(celý trh dle ČNB 41 mil. Kč, členové ČAP 9 mil Kč). 

Podíváme-li se přes plot k sousedům do sektoru 

penzijních fondů, vidíme, že v roce 2007 vykázaly 

zisk 4,3 mld. Kč (TÚ ŽP 4,1 mld. Kč), ale do kapitálu 

zaúčtovaly oceňovací rozdíly -5,5 mld. Kč (pojišťovny 

-3,4 mld. Kč); klienti penzijních fondů dostali 

podíly na zisku stejně jako klienti pojišťoven. V roce 

2008 vykázaly penzijní fondy zisk +0,7 mld. Kč (TÚ 

ŽP -0,9 mld. Kč), ale do kapitálu zaúčtovaly další 

oceňovací rozdíly v objemu -3,9 mld. Kč (pojišťovny 

+2,1 mld. Kč); klienti penzijních fondů za této situace 

dostali symbolické nebo žádné podíly na zisku, 

zato klienti pojišťoven obdrželi plný technický úrok. 

Stabilitu sektoru tuzemských pojišťoven dokumentuje 

i ukazatel solventnosti. V neživotním 

pojištění v uplynulých třech letech narůstala až 

na současný poměr 4,6 disponibilní míra solventnosti 

(DMS) vůči požadované míře solventnosti 

(PMS). U životního pojištění ve stejném 

období sice klesala, stále však dosahuje poměru 

2,5 DMS/PMS. 

Pohled na pojistné 

Koncentrací pojistného trhu jsme se již několikrát 

zabývali a významnost tohoto ukazatele 

potvrzuje svou zprávou i ČNB. Zpráva prokazuje 

vysokou koncentraci jak celého trhu (3 největší: 

57,9 %, 5 největších: 70,8 % a 10 největších: 

89,8 %), tak jeho jednotlivých částí – neživotního 

pojištění (3: 68,5 %, 5: 80,6 a 10: 91,1 %) a životního 

pojištění (3: 51,6 %, 5: 72,7 % a 10: 92 %). 

Současně však potvrzuje sice mírný, ale vytrvalý 

20 Pojistný obzor 3/2009 Ekonomické informace

Výoj pojistného plnění – členové ČAP (v mil. Kč) 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

Vyplacené pojistné plnění celkem ŽP NŽP 

pokles koncentrace. Posílení pozice zaznamenala 

pouze skupina tří největších životních pojišťoven, 

a to o mírných 0,4 %. K rychlejšímu 

poklesu koncentrace logicky dochází na více 

koncentrovaném trhu neživotního pojištění 

a největší pokles koncentrace nastal u tří největších 

neživotních pojišťoven. 

Produktová struktura – jen 

mírné změny 

Zdroj: ČAP 

Z hlediska produktové struktury životního pojištění 

nejsme svědky žádné změny v dlouhodobých 

trendech. Vytrvale narůstá podíl 

pojištění spojených s investičním fondem 

a během roku či dvou může dojít k jeho vyrovnání 

s podílem pojištění pro případ dožití nebo 

smrti nebo dožití, který naopak trvale klesá. 

Spolu pak dnes tvoří téměř 80 % produkce. 

Podíl doplňkových pojištění se drží na stabilní 

úrovni 11 % a podíl ostatních produktů nadále 

směruje k podílu pod 10 %. 

Stabilizovanější je situace na trhu neživotního 

pojištění. Žádné převratné změny nelze očekávat 

bez dodatečných externích, zejména 

legislativních impulsů, základní tendence však 

jsou při bližším pohledu zaznamenatelné. Dochází 

k postupnému mírnému poklesu pojištění 

vozidel a majetkových pojištění. Pojištění 

vozidel se v loňském roce dostala pod 50 % 

celého trhu ČR. Naproti tomu mírný postupný 

nárůst sledujeme u pojištění odpovědnosti 

a ostatních pojištění. 

Ohlédneme-li se ještě krátce za průběžnými 

údaji ČAP k 30. červnu 2009, vidíme, že některá 

zjištění stále platí. Pojistné roste o 1,83 % 

(1,78 % po očištění o zákonné pojištění odpovědnosti 

zaměstnavatele), a to je více než 

inflace (0,3 %) i lepší než vývoj HDP (předběžně 

-4,9 %). Roste tedy reálná hodnota pojistného 

i jeho podíl na HDP. Nadále pokračuje 

pokles tempa růstu obou hlavních segmentů 

pojistného trhu. Neživotní pojištění zpomalilo 

na 2,19 % (2,13 % po očištění o zákonné pojištění 

odpovědnosti zaměstnavatele). Životní 

pojištění snížilo tempo růstu na 1,28 %. Běžně 

placené pojistné sice stále ještě drží pěkný přírůstek 

7,17 %, i ten ale znamená snížení, navíc 

data hlásí pokles produkce nových smluv. 

Jednorázová pojištění již vykazují meziroční 

poklesy ve všech sledovaných ukazatelích. 

Aktuální vývoj nás tedy vede do situace, že 

se ve druhém pololetí nebudeme ptát ani tak, 

jak velký bude růst trhu, ale spíše, zda bude 

vůbec nějaký. 

A ještě telegrafická zpráva z dění na čele trhu 

s neživotním pojištěním – Česká pojišťovna se 

ve druhém čtvrtletí opět vrátila na 1. místo. 

Daňové novely a jejich přínos 

pro pojišťovnictví 

ing. JANA ŠŤOVÍČKOVÁ, ing. JANA ANTOŠOVÁ 

MANAŽERKY DAŇOVÉHO ODDĚLENÍ 

DELOITTE ADVISORY S.R.O. 

Co přináší novely 

zákona o dani z přidané 

hodnoty a zákona 

o daních z příjmů pro 

pojišťovnictví? Zaměříme 

se na nejdůležitější změny 

a poradíme, jak se na ně 

připravit. 

Sledování připravovaných novel daňových 

zákonů může být časově náročným úkolem. 

V následujícím příspěvku bychom vám jej rádi 

ulehčili a seznámili vás s připravovanou novelou 

zákona o DPH a novelami zákona o daních 

z příjmů. Upozorníme zejména na ustanovení 

důležitá pro pojišťovnictví. 

Připravovaná novela zákona 

o DPH 

Připravovaná novela zákona o DPH by rozhodně 

neměla ujít vaší pozornosti. Pro pojišťovnictví 

se sice nejedná o novelu zásadní 

a společnosti operující na českém trhu pravděpodobně 

nečekají žádné výraznější úpravy, ale 

pro společnosti fungující na mezinárodní úrovni 

nebo v rámci nadnárodních skupin mohou být 

novinky významnější. Novela se totiž tentokrát 

zaměřuje na přeshraniční služby, a to zejména 

na změny v určení místa plnění, zapojení zahraniční 

provozovny do fakturace přeshraničních 



transakcí a zavedení nové výkazní povinnosti. 

Může se tedy dotknout například různých 

přeshraničních struktur – outsourcingu, poskytování 

back office služeb, cashpoolingu 

apod. V následujících otázkách a odpovědích 

vás s vybranými změnami seznámíme 

podrobněji. 

Z jakých pramenů 

novelizace vychází? 

Podkladem pro připravovanou novelu zákona 

o DPH bylo několik směrnic, které schválila 

již v roce 2008 Rada ministrů hospodářství 

a financí zemí EU (ECOFIN) 1 . Pro tyto 

směrnice se v praxi vžilo krátké označení 

„DPH balíček“. Jejich účinnost nastane 

od roku 2010, u některých bodů je účinnost 

odložena na pozdější data, nejdéle však 

do roku 2015. Všechny tyto směrnice by 

měly být implementovány do připravované 

novely zákona o DPH, která se v současné 

době nachází v legislativním procesu a její 

účinnost je plánována k 1. lednu 2010. 

Jak budou dotčeny 

samotné pojišťovací 

činnosti? 

Tato novela nijak nezasáhne do uplatnění 

DPH na pojišťovací činnosti, podmínky 

pro jejich osvobození bez nároku na odpočet 

daně na vstupu zůstávají beze změn 2 . 

Stejné zůstává i uplatnění DPH na ostatní 

transakce na českém trhu – tedy mezi 

smluvními partnery se sídlem nebo bydlištěm 

v České republice. Jen pro objasnění 

uvádíme, že modernizace legislativy upravující 

uplatnění DPH na finanční a pojišťovací 

služby na úrovni členských států EU není 

předmětem DPH balíčku. Na rozdíl od něj je 

stále předmětem jednání na úrovni Evropské 

komise. 

U jakých transakcí dojde 

ke změnám? 

Novela upravuje odlišně místo plnění u přeshraničních 

služeb, poskytovaných mezi 

dvěma plátci daně (respektive osobami povinnými 

k dani). V současné době je u takovýchto 

transakcí obvykle povinen odvést 

daň poskytovatel služby. V případě, že se 

jedná o službu intelektuální nebo jinou zákonem 

vyjmenovanou, pak může za splnění 

dalších podmínek dojít k přenesení místa plnění 

na odběratele služby. Takový režim se 

uplatňuje například u služeb poradenských, 

telekomunikačních, právních apod. 

Od ledna 2010 se bude povinnost odvést 

DPH na odběratele přeshraniční služby 

přenášet automaticky. Výjimkou zůstávají 

zákonem vyjmenované služby, u kterých 

bude místo plnění určeno odlišně (např. 

služby související s nemovitostmi, školení, 

konference apod.). Doporučujeme 

tedy prověřit struktury outsourcingu back 

office služeb do/ze zahraničí, cashpoolingu, 

transakcí s mateřskou společností 

apod., u nichž může dojít ke změnám 

v určení místa plnění. Pojišťovnám může 

nově vzniknout povinnost samovyměřit 

a odvést DPH u více typů služeb přijatých 

ze zahraničí. 

Máme provozovnu 

v zahraničí. Jak 

postupovat? 

DPH balíček se snaží sjednotit uplatnění 

DPH na přeshraniční služby v případě, 

kdy službu poskytuje zahraniční subjekt 

s DPH provozovnou v daném členském 

státě. Podle nových ustanovení bude nutné 

sledovat zejména ekonomický tok služeb 

a dále fakt, zda se provozovna na jejich 

poskytování sama podílí. Pokud se provozovna 

na poskytování služeb podílí, pak 

bude fakturovat dané služby s lokální DPH. 

V opačném případě se opět přenese místo 

plnění na odběratele služeb (za splnění dalších 

podmínek). Rádi bychom však upozornili, 

že interpretace tohoto ustanovení se 

může v jednotlivých členských státech lišit, 

doporučujeme tedy prověřit jejich dopady 

lokálně a pak zajistit správné nastavení fakturačních 

toků. 

Co přinesou nové výkazní 

povinnosti? 

V současné době je při dodávkách zboží 

do jiných členských států nutné podávat 

Souhrnné hlášení na zboží. Jeho obdobou 

bude od ledna 2010 Souhrnné hlášení 

na služby. Osoby registrované k české 

DPH jej budou podávat spolu s DPH přiznáním 

do 25. dne následujícího měsíce. Jeho 

podávání bude povinné elektronicky, a to 

prostřednictvím portálu Ministerstva financí 

se zaručeným elektronickým podpisem, 

nebo prostřednictvím datové schránky. 

Vykazovat se budou zdanitelné služby 

poskytnuté přeshraničně mezi dvěma 

plátci daně, se sídlem v EU. Fakt, zda 

služba podléhá zdanění, je však nutné posuzovat 

podle legislativy platné ve státě 

příjemce dané služby. U vybraných typů 

služeb se tedy může režim uplatnění DPH 

v jednotlivých členských státech lišit (jde 

například o služby tzv. corporate finance, 

obhospodařování či správy cenných papírů, 

obhospodařování podílových fondů apod.). 

V některých členských státech bude také 

nutné ověřit, zda příjemce nevyužil možnosti 

zdaňování služeb finančních a pojišťovacích 

(tzv. „option to tax“). 

Cílem obou typů souhrnných hlášení je poskytnout 

podklady daňovým správám jednotlivých 

členských států a informace nutné 

pro ověření správného a včasného zdanění 

přeshraničních transakcí. Vyplňování Souhrnných 

hlášení je zdánlivě jen administrativní 

formalitou. Nicméně uvedení nepřesných 

či neúplných informací může správce 

daně rozporovat a náprava zahrnující dohledávání 

nutných informací vás pravděpodobně 

nepřipraví o finance z důvodu vysokých 

pokut a penále, ale může být časově náročným 

procesem. Doporučujeme tedy předem 

prověřit služby poskytované plátcům 

daně do jiných členských států z hlediska 

jejich možného zdanění ve státě příjemce, 

případně do účetního či finančního systému 

zakomponovat dostatečně variabilní modul 

výkazu Souhrnného hlášení na služby. 



1) 

Jedná se o směrnici Rady 2008/8/ES ze 12. února 2008, kterou se mění směrnice Rady 2006/112/ES, 

pokud jde o místo plnění poskytování služeb, směrnici Rady 2008/9/ES ze 12. února 2008, kterou se mění 

směrnice Rady 2006/112/ES, pokud jde o vrácení daně z přidané hodnoty, směrnici Rady 2008/117/ES ze 

16. prosince 2008, kterou se mění směrnice Rady 2006/112/ES, pokud jde o souhrnné hlášení. 

2) 

Tak, jak je definuje § 55 zákona o DPH.

K nejdůležitějším změnám daně z příjmů pro zdaňovací 

období 2009 a následující se řadí zavedení mimořádných 

odpisů a rozšíření daňové uznatelnosti nákladů na 

vzdělávání zaměstnanců 

Ilustrace: MF ČR 

Novely zákona o daních 

z příjmů 

Předmětem novelizace je také zákon o daních 

z příjmů. Novely jsou vyvolány zejména 

nutností reakce na probíhající finanční 

krizi, ale také požadavky, které vyplývají ze 

závazků České republiky z členství v Evropské 

unii. Navržené změny zákona o daních 

z příjmů jsou obsaženy v několika dílčích novelách, 

a proto je bohužel probíhající proces 

novelizace daně z příjmů opět poněkud nepřehledný. 

Řada změn, které se připravují, nemá zásadní 

vliv na daň z příjmů pojišťoven a bude mít 

dopad spíše na drobné podnikatele, fyzické 

osoby a zahraniční poplatníky daně z příjmů. 

V následujícím textu se proto zaměříme pouze 

na změny s dopadem na daň z příjmů pojišťoven, 

kterých není mnoho. 

Současná situace 

Pro úplnost shrnujeme aktuální stav novelizace: 

v současné době je platná a účinná novela 

zákona o daních z příjmů č. 216/2009 Sb. 

(vyšla ve Sbírce zákonů 20. července 2009). 

Tato novela obsahuje změny, které mohou 

mít dopad na pojišťovny, i když nepříliš významný. 

Zahrnuje mimo jiné zavedení tzv. 

mimořádných odpisů majetku a změny 

v podmínkách pro daňovou uznatelnost nákladů 

na vzdělávání zaměstnanců. Obě změny 

jsou účinné již pro zdaňovací období roku 

2009 a pojednáváme o nich podrobněji níže. 

Druhou novelu již podepsal prezident republiky 

a její publikování ve Sbírce zákonů je 

otázkou nejbližších dní. Tato novela obsahuje 

možnost paušalizovat daňově uznatelné náklady 

na provoz osobních automobilů, a tak 

se vyhnout finančními úřady často vyžadované 

knize jízd. Avšak vzhledem ke skutečnosti, 

že výdaje lze paušalizovat částkou 

5 000 Kč měsíčně pro maximálně tři osobní 

automobily, má tato změna prakticky nulový 

dopad na velké společnosti, a tudíž i na pojišťovny. 

Třetí novela čeká na zveřejnění ve Sbírce zákonů 

a obsahuje zvýšení výdajových paušálů 

pro podnikatele, fyzické osoby. Opět, tato 

novela nebude mít přímý vliv na pojišťovny. 

Může však být relevantní např. z pohledu pojišťovacích 

zprostředkovatelů, jejichž výdajový 

paušál se může zvýšit z aktuálních 40 % 

na 60 %. 

V čem spočívají 

mimořádné odpisy? 

Cílem tzv. mimořádných odpisů je umožnit 

daňovým poplatníkům rychlou daňovou 

amortizaci výdajů, a tím podpořit investice 

do nového majetku v období finanční krize. 

Zákon o daních z příjmů nově umožňuje 

daňově odepsat hmotný majetek zařazený 

do 1. a 2. odpisové skupiny, který bude pořízen 

v období od 1. ledna 2009 do 30. června 

2010 a u něhož je společnost prvním 

vlastníkem, za 12, respektive 24 měsíců. Pro 

srovnání, majetek zařazený do 1. odpisové 

skupiny byl doposud odepisován po dobu 

3 let a majetek ze 2. odpisové skupiny 

po dobu 5 let. Do uvedených odpisových 

skupin jsou zařazeny např. osobní automobily, 

výpočetní technika a nábytek. 

Majetek zařazený do 1. odpisové skupiny 

může být za výše uvedených podmínek odepsán 

formou rovnoměrných měsíčních odpisů 

bez přerušení počínaje měsícem následujícím 

po měsíci, kdy byl majetek zařazen 

do užívání, za 12 kalendářních měsíců. 

Majetek zařazený do 2. odpisové skupiny 

může být obdobně odepsán za 24 měsíců 

s tím, že v průběhu prvních dvanácti měsíců 

bude rovnoměrně odepsáno 60 % vstupní 

ceny majetku a v průběhu následujících dvanácti 

měsíců zbývajících 40 % jeho vstupní 

ceny. 

Při rozhodování o investicích do majetku by 

proto společnost měla zvážit možnost využití 

zvýhodněných mimořádných odpisů. Přitom 

je také vhodné brát v potaz nutnost nastavení 

nových odpisových plánů v informačních 

systémech pro evidenci dlouhodobého majetku. 

Daňová uznatelnost 

nákladů na vzdělávání 

zaměstnanců 

Jaké změny nastávají v této oblasti? Zjednodušeně 

řečeno, mohou být podle nového 

znění zákona o daních z příjmů považovány 

za daňově uznatelné náklady vynaložené 

na vzdělávání zaměstnanců, pokud souvisejí 

s předmětem činnosti zaměstnavatele. 

V čem spočívá rozdíl proti původní úpravě? 

Podle původní úpravy bylo nutné rozlišovat, 

zda vzdělávání vede pouze k prohloubení 

kvalifikace nebo k jejímu zvýšení. V případě 

zvýšení kvalifikace pak náklady nemohly být 

daňově uznatelné. Navíc rozlišit jednoznačně, 

kdy se jedná o prohloubení a kdy o zvýšení 

kvalifikace, nebylo často možné. Nová 

úprava je tak z pohledu poplatníků daně nepochybně 

výhodná. 

Za důležité také považujeme upozornit, že 

nepeněžní plnění ve formě vzdělávání, které 

souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, 

je na straně zaměstnanců osvobozeno 

od daně z příjmů fyzických osob a nepodléhá 

odvodům na sociální a zdravotní pojištění. 

Vzdělávání se tak stává ještě výhodnějším 

motivačním prvkem v oblasti lidských 

zdrojů. 


Pojistné produkty 

Tlak ve vzduchu 

PUBLIKOVÁNO: THE MARKET (ISSUE TWO 2009) 

LLOYD’S COMMUNICATIONS 

PŘEKLAD: ENTRE s.r.o. 

Jsou vyhlídky na vyšší 

zisky v oblasti letecké 

přepravy v roce 2009 pouhou 

fantazií? Nedojde naopak 

k podstatným zvýšením sazeb 

pojištění? 

Pojistitelé leteckého sektoru zažili v nedávné 

době výkyvy jako na houpačce. Vyhlídky 

na hladký návrat k ziskovosti jsou nadějné, 

nicméně vzhledem k nejistotě panující 

v leteckém průmyslu je těžké předpovídat, 

nakolik lze růst sazeb udržet. 

Někteří pozorovatelé jsou toho mínění, že 

v leteckém pojištění dochází po letech poklesu 

k obratu. Jiní jsou ve svých výrocích 

opatrnější. Ale všichni se shodují v tom, že 

pro pojistitele, pojišťovací agenty i jejich 

klienty z oblasti letecké přepravy tato doba 

opravdu znamená období těžkých zkoušek. 

Teroristické útoky 

Posledních několik let bylo ovlivněno především 

otřesy po teroristických útocích 

na New York a Washington DC v roce 2001. 

Tragédie vyvolaly prudký nárůst sazeb, což 

přilákalo značnou pozornost pojistitelů, kteří 

chtěli začít podnikat v tomto oboru. Tím 

ale došlo ke snížení sazeb a jejich pokles se 

změnil ve volný pád. 

Jaké jsou odhady? 

Magnus Allan, analytik v oboru letectví 

z makléřské společnosti Aon Ltd., říká, že 

hlavní sazby leteckého kaska klesly v roce 

2006 asi o 18 % a v roce 2007 o dalších 

11 %. Je naprosto jasné, že takový pokles 

by způsobil problémy jakémukoli oboru. 

Allan patří k těm, kdo věří, že mezitím přeci 

jen došlo k obratu a že trh se dá nyní považovat 

za stabilizovaný. Výsledky Aonu vypovídají 

o 5% nárůstu u havarijního pojištění 

a u pojištění odpovědnosti v prosinci 2008, 

v měsíci s nejvyšším počtem obnovených 

smluv. V porovnání s rokem 2007 se jedná 

o 16% nárůst. 

Další pojišťovací makléřská společnost 

Willis také zaznamenala růst. Její výsledky 

vykázaly v prosinci nárůst o 4 % a o 8 % 

ve 4. čtvrtletí 2008. Pro firmu to znamenalo 

rozhodující období roku, buď „hop, nebo 

trop“. 

Zajišťovací makléř Benfield také hovořil 

o „významné změně v postoji zajistitelů“ 

a o „zvrácení šestiletého trendu snižování 

sazeb“, ba co víc, Stephen Catlin, generální 

ředitel společnosti Catlin (pojistitele Lloyd’s) 

už v listopadu 2008 prohlásil, že se letecké 

pojištění podle všech očekávání alespoň 

„odrazí ode dna”. 

Jiní však upozorňovali na to, že k obratu dochází 

v bodu extrémní slabosti a že současné 

sazby jsou ještě příliš nízké na to, aby 

se odvětví mohlo dostat zpět do zisku. Guy 

Sellers, manažer pro výkonnost upisování 

společnosti Lloyd’s, říká: „Je velkou výzvou 

umět vydělat peníze i při současných sazbách. 

Pro zmírnění vlivu nízkých sazeb je 

naprosto klíčový výběr rizika a řízení cyklu.“ 

Výsledky makléřů odhadují celosvětové 

pojistné pod hranicí výrazně nižší než 

2 mld. USD. „Aby byl sektor letecké přepravy 

pro pojistitele přitažlivý, musí být toto číslo 

podle názoru některých expertů ‚o hodně 

vyšší’ – nebo dokonce až 2,5 mld. USD,“ 

Ačkoli v roce 2008 došlo v letectví k nejnižšímu počtu 

úmrtí za posledních 13 let, letadla budou vždy vystavena 

riziku nekontrolovatelných faktorů. 

tvrdí dále Sellers. V současné době to vypadá, 

že se trh vrací na houpačce zpět k rovnováze, 

ale je tak jemně vyvážený, že obě 

strany dosud pociťují napětí. 

Ziskový byznys 

Jak říká Magnus Allan: „Letecké společnosti 

čelí klesající poptávce právě v době, 

kdy jsou pojistitelé pod tlakem, aby dobyli 

ztracené pozice. Pro leteckou přepravu je to 

strašné načasování, neboť se zdá, že jak obchodníci, 

tak soukromí cestovatelé zůstávají 

raději doma. Zničehonic se všichni pohybují 

na neprozkoumaném území ve chvíli, kdy 

se pojistitelé snaží upevnit své trhy.“ 

Sellers zdůrazňuje, že v loňském roce 

se sazby pohybovaly ještě níže než před 

11. zářím. Dále říká, že chytří pojistitelé 

musí zahrnout do ceny riziko katastrof, k jakým 

dochází jen zřídka, ale mohou vyústit 

ve velkou tragédii a finanční ztráty. Podle 

jeho slov „by mnozí pozorovatelé řekli, že 

současné pojistné nestačí zdaleka pokrýt 

případné náklady na pojistná plnění, rezervy 

pro případ katastrofy, zajištění a běžné náklady 

a rovněž vytvořit odpovídající prostor 

pro zisk”. 

David Slevin, vedoucí odboru leteckého 

pojištění společnosti Farady, pojistitele 

Lloyd’s, říká: „Musíme mít pochopení pro 

naše zákazníky, kteří v důsledku globální 

ekonomické krize těžce strádají, a navíc čelí 

vyhlídkám na vyšší pojišťovací náklady spolu 

s vyšší nervozitou v souvislosti s důvěryhodností 

jejich pojistitelů.“ 

Slevin očekává, že ztráty z předchozích 

dvou let přinutí pojistitele sazby výrazně 

zvýšit: „Tento vývoj by mohl iniciovat zásadní 

změny v pojistných limitech a krytí.“ 

Slevin dále předpovídá, že mnozí pojistitelé 

vykážou po započtení nákladů za rok 2008 

24 Pojistný obzor 3/2009 Pojistné produkty

výrazné ztráty. „V průběhu roku 2009 očekáváme, 

že poskytovatelé kapitálu ve větší 

míře vyhodnotí, že pojištění leteckých společností 

je náročné na kapitál a že finanční 

ztráty ovlivní jejich chuť podnikat v této 

oblasti. To může v důsledku vést mnohé 

pojistitele k tomu, že přesunou pozornost 

od velikosti svého tržního podílu k sestavení 

obchodního plánu daleko více zaměřeného 

na zisk. K dalšímu zvýšení sazeb by tak 

mohlo dojít koncem roku 2009.“ 

Komplikované vlivy 

Letecká přeprava patří k jedněm z nejvyrovnanějších 

a kapitálově nejnáročnějších 

druhů poskytovaných pojištění. Díky tomu 

by mohl být tento sektor zvlášť citlivý na vlivy 

způsobené poklesem důvěry. Nicméně 

není pravděpodobné, že by tyto účinky byly 

přímočaré. 

Odborníci předpovídali pokles v oblasti letecké 

přepravy ještě předtím, než globální 

ekonomická recese začala. Mezinárodní 

asociace letecké přepravy vykázala v prosinci 

meziroční pokles objemu nákladní 

přepravy o 22,6 %. Její generální ředitel, 

Giovanni Bisignani, řekl, že rok 2009 může 

být jedním z nejtěžších v dějinách letecké 

přepravy vůbec. 

Letecké společnosti již snižují své investice 

do letadel. Čísla společnosti Willis z počátku 

roku 2008 vykazují prudce rostoucí průměrnou 

hodnotu letadlového parku (v lednu 

o více než 40 % a v únoru o více než 30 %). 

Ovšem už v prosinci pokleslo tempo růstu 

pod 3 %. 

Letecké společnosti, které se už tak zoufale 

snažily snižovat náklady, drtí na jedné 

straně ekonomická recese. Na druhé straně 

by mohla klesající poptávka po letecké přepravě 

znamenat pro pojistitele nižší riziko. 

Ale takovéto změny se jen velmi málo pravděpodobně 

projeví v pojišťovacím procesu 

dříve než ve druhé polovině roku 2009, při 

přípravách na 4. čtvrtletí. 

Dalším významným faktorem – a další neznámou 

– je bezpečnost letecké přepravy. 

Nedávná tragická letecká neštěstí v Buffalu, 

New Yorku a na letišti Schiphol v Nizozemsku 

[a následná letošní katastrofa viz 

článek Jozefa Gáfrika níže] znovu přiživily 

obavy z létání. Naopak, zcela mimořádný 

pohled na letadlo americké letecké společnosti, 

které přistálo na řece Hudson 

v New Yorku, byl o to úžasnější, že všech 

155 pasažérů letu 1549 přežilo. Tato událost 

vstoupí do dějin leteckých událostí jako 

jeden z nejúžasnějších příběhů se šťastným 

koncem a názorně dokládá to, že některé 

velmi vážné nehody končí vysokými nároky 

na odškodnění, ale naštěstí nevedou k tragickým 

ztrátám na životech. 

Ačkoli v roce 2008 došlo v letecké přepravě 

k nejnižšímu počtu úmrtí za posledních 

13 let, letadla budou vždy vystavena riziku 

nekontrolovatelných faktorů jako například 

ptákům, kteří údajně způsobili nehodu letu 

1549, když vletěli do motoru letadla. 

Lloyd’s ovládá významný podíl leteckého 

trhu, vede zejména v oblasti rizik a působí 

po celém světě. Jeho odborníci, tedy jak 

pojistitelé, tak pojišťovací makléři, velmi 

dobře rozumějí protichůdným tlakům, které 

ovlivňují multimiliardový letecký průmysl. 

Zdá se, že všichni účastníci letecké přepravy 

budou potřebovat hodně důvtipu a kreativity, 

aby si dokázali udržet své pozice při 

letošních vyjednáváních. Nicméně žádný 

směr, kterým se vydají, nebude lehký. 

Ilustrační foto: © Airbus S.A.S. 2008 

Pojistné aspekty červnové 

katastrofy letadla Air France 

Jozef Gáfrik 

Letadlo francouzské 

společnosti se za nejasných 

okolností zřítilo do hlubin 

Atlantiku počátkem června, 

proces vyplácení pojistného 

pozůstalým ovšem potrvá 

léta. 

Od prvního června 2009, kdy se do Atlantického 

oceánu zřítilo letadlo společnosti Air 

France typu Airbus A 330-200 letící na lince 

z Rio de Janeira do Paříže, uplynuly více 

než tři měsíce. Čas začíná zdánlivě mírnit 

ostrou bolest tisíců pozůstalých po 228 

obětech této katastrofy, ovšem z hlediska 

pojišťoven je vše teprve na začátku. Vzhledem 

ke srovnatelným pojistným případům 

z minulosti lze s jistotou říci, že proces vyplácení 

pojistného potrvá i v tomto případě 

celá léta. 

Největší pojistná událost 

Čísla uvedená v nejrůznějších odhadech 

předpokládaného pojistného plnění se liší, 

ale jedno mají společné – jsou mimořádně 

vysoká. Prostřednictvím provozovatele 

Pojistné produkty Pojistný obzor 3/2009 25


Červnový pád airbusu je největší pojistnou událostí 

v dějinách mezinárodní civilní letecké dopravy 

od roku 2001. 

linky – francouzské letecké společnosti Air 

France – za škody na zdraví osob a na majetku, 

včetně ztraceného letadla, ručí dohromady 

15 pojišťoven, mezi kterými se nacházejí 

nejen renomované evropské pojišťovny jako 

Allianz, Swiss Re a Axa, ale i některé další, 

na veřejnosti ne příliš známé, například Global 

Aerospace Underwriting Managers (náhradu 

škod pokrývá ve výši 7,5 %). Jako jistou zajímavost 

uveďme, že do případu je zapojena 

i těžce otřesená americká pojišťovna AIG, která 

podle své mluvčí Marie Aliové kryje 12,5 % 

škody. 

Katastrofu, která se odehrála v průběhu letu 

AF 447, lze hodnotit jako největší pojistnou 

událost v dějinách mezinárodní civilní letecké 

dopravy od roku 2001, kdy na palubě letadla 

společnosti American Airlines zahynulo 265 

lidí. Výška pojistného plnění tehdy překročila 

600 milionů USD. I když v jiných zemích neplatí 

tak přísné podmínky náhrady škody jako 

v USA, vyplacení obdobné sumy ve výši stovek 

milionů dolarů se dá očekávat i nyní. 

Co říkají mezinárodní 

dohody 

„Pro pojišťovny je to nejdražší neštěstí za posledních 

osm let,“ uvedl v této souvislosti Patrick 

de La Morinerie, jeden z vedoucích pracovníků 

společnosti AXA Corporate Solutions 

(na náhradě škod se podílí rovněž 12,5 %). 

Scénář vyplácení náhrad je pak následující: 

v první fázi dostali pozůstalí sumu 17 600 eur 

za každou oběť. Tyto prostředky jsou určeny 

k bezprostřední pomoci rodinám obětí, včetně 

případných nákladů na pietní rozlučku. 

Ředitel společnosti Air France Pierre-Henry 

Gourgeon k tomu prohlásil, že urychlené 

vyplacení těchto peněz bylo gestem solidarity, 

nikoliv snahou získat si přízeň rodinných 

příslušníků pozůstalých. Air France prý byla 

a je od prvních hodin po katastrofě ve spojení 

s 1800 příbuznými obětí po celém světě. 

Na palubě letadla totiž cestovali příslušníci 

32 národností, z toho i tři občané Slovenské 

republiky (viz tabulka). Většinu pasažérů tvořili 

Brazilci a Francouzi, Češi mezi cestujícími 

nebyli. Bez povšimnutí však nelze nechat 

ani vysoké materiální škody, vždyť letadlo 

tohoto typu (viz ilustrační foto) stojí desítky 

milionů dolarů. 

V dalším období pozůstalí obdrží přibližné 

92 400 eur, což je dohromady 110 000 eur, 

které jim náleží podle Montrealské úmluvy. 

Tuto mezinárodní dohodu z roku 1999 podepsalo 

91 států, včetně Brazílie a Francie. 

Signatáři se v něm zavazují, že letecké společnosti 

budou za každého pasažéra ručit 

sumou ve výši 100 000 jednotek zvláštních 

práv čerpaní (SDR), jež tvoří „koš“ různých 

měn a spravuje jej Mezinárodní měnový fond. 

V současnosti dosahuje jejich ekvivalent hodnotu 

asi 110 000 eur. 

Důležité přitom je, že podle uvedené konvence 

nemusí být pro vyplacení pojistného plnění 

jasná ani příčina katastrofy, případně ani míra 

zavinění. V daném případě je tato povinnost 

mimořádně závažná, protože výsledky pátraní 

po příčinách nehody zatím nepřinesly relevantní 

výsledky. Vyloučit nelze totiž ani variantu, 

že k objasnění záhady pádu nikdy nedojde. 

Trosky stroje totiž dopadly do oblasti oceánu, 

kde je hloubka tri až pět kilometrů. 

Soudy a miliony dolarů 

O náhradu škody přesahující vyčíslenou sumu 

už začínají právní tahanice – sotva lze předpokládat, 

že by francouzská letecká společnost 

ručila nad tuto sumu dobrovolně. Jak 

napsal pařížsky deník Le Monde, v další etapě 

by pojišťovny mohly pozůstalým vyplatit 

asi 330 milionů USD náhrady, ovšem soudní 

proces by byl nezbytný. Jestliže by se rodiny 

obětí s touto sumou nespokojily, což lze dost 

dobře očekávat, částka se může vyšplhat 

až na 750 milionů USD. Toto číslo zveřejnila 

německá tisková agentura DPA s tím, že se 

na palubě nacházelo také 26 osob německé 

národnosti. 

Rozlišovat je přitom nutné i mezi pasažéry 

a dvanáctičlennou posádkou. V jejím případě 

se pád letadla považuje za pracovní úraz. 

Odškodnění dostane také samotný dopravce 

za ztrátu letadla, a to sumou 67,4 milionů eur. 

Hodnota pojistného nároku 

Pro názornost představy, co všechno hraje roli 

při zkoumání výše pojistného nároku, uveďme 

alespoň okolnosti, které provázely moment 

zániku stroje. Kdyby letadlo explodovalo 

ve vzduchu, šance pozůstalých na vyšší náhradu 

by značně klesly. Z hlediska práva totiž 

oběť v takovém případě bolest necítila, proto 

vyplacení tzv. bolestného nepřichází v úvahu. 

A finanční náhrada za psychickou újmu anebo 

strach se také pohybuje jen v teoretické rovině. 

Tato kategorie by mohla hrát roli snad 

ještě v USA, jenže najít styčné body mezi katastrofou 

a USA prakticky není možné. Advokáti 

zastupující oběti si proto jako zemi soudní 

žaloby vyberou zřejmě Francii. 

Ilustrační foto: AF/Philippe Delafosse 


Zaměstnanecké benefity v době 

krize 

JAN ŠÍBAL 

ŘEDITEL EMPLOYEE BENEFITS 

ING 

Má současná hospodářská 

krize vliv na systémy 

zaměstnaneckých benefitů 

českých firem? Odpověď 

na tuto otázku předkládá 

nejnovější průzkum 

společnosti ING. 

Benefity jsou jedním z hlavních nástrojů motivace 

zaměstnanců. Cílem průzkumu realizovaného 

ING bylo zjistit, jaký dopad má světová 

hospodářská krize na systémy těchto benefitů 

se zvláštním důrazem na penzijní připojištění 

a životní pojištění. 

Vliv krize na zaměstnanecké benefity nelze 

zkoumat bez přihlédnutí k širším souvislostem, 

proto jsme průzkum strukturovali do tří částí. 

V první části průzkumu (I.) jsme se zaměřili 

obecně na vliv krize na české středně velké 

společnosti 1 , kde jsme se snažili především zjistit, 

jaké dopady ekonomické krize společnosti 

pociťují a jaký vliv bude mít, nebo má, na jejich 

zaměstnance. V druhé části analýzy (II.) jsme 

zjišťovali, jaké benefity jsou v současnosti zaměstnancům 

v Česku poskytovány, a jaké změny 

se v této oblasti aktuálně chystají. V poslední 

části (III.) jsme se zaměřili na penzijní připojištění 

a životní pojištění a na to, jaké případné změny 

plánují zaměstnavatelé v příspěvcích na tyto dva 

pojistné produkty. 

I. Jak české firmy (ne)pociťují 

vliv krize 

Nejprve jsme se ptali českých firem, zda a jak 

pociťují vliv celosvětové ekonomické krize na jejich 

podnikání. Přes 41 % firem uvádí, že nepociťují 

vůbec žádný dopad krize na svou činnost. 

Většina však konstatuje, že se krize odráží na jejich 

hospodářských výsledcích. Jejich pokles 

hlásí 18 % firem, s čímž souvisí také pokles prodeje, 

potažmo poptávky (16 %). Snížení počtu 

klientů a pokles výroby registruje necelých 11 % 

zkoumaných společností, třetina se letos chystá 

propouštět část svých zaměstnanců. Proti tomu 

11 % firem bude letos přijímat zaměstnance 

nové. Jedna třetina respondentů uvažuje o restrukturalizaci 

svého mzdového systému. Pokud 

se jedná o zvyšování platů, tak téměř polovina 

českých zaměstnanců nedostala či nedostane 

letos přidáno. 

II. Zaměstnanecké benefity 

– současný stav a změny 

v roce 2009 

Jak vyplynulo již z průzkumu, který jsme realizovali 

v roce 2008, naprosto drtivá většina českých 

firem má nějakým způsobem nastaven systém 

zaměstnaneckých benefitů. Svým zaměstnancům 

nenabízejí vůbec žádná zvýhodnění ani 

Chystátse se v letošním roce změnit 

nabídku zaměstnaneckých benefitů? 

Ano, daňově neuznatelné 29 

Ano, daňově uznatelné 32 

Ne 39 

motivační nástroje pouhá 2 %. Obecně se zaměstnanecké 

benefity dělí na dva druhy – na daňově 

zvýhodněné a na daňově nezvýhodněné. 

Mezi daňově zvýhodněné patří například stravenky, 

příspěvky na vzdělávání, příspěvky na penzijní 

připojištění a na životní pojištění atd. Daňově 

nezvýhodněné benefity, jsou třeba služební automobil, 

mobilní telefon, flexi poukázky, příspěvky 

na kulturu a sport, třináctý plat atd. Největší 

podíl zaměstnavatelů (39 %) letos nebude měnit 

% 

svůj systém zaměstnaneckých benefitů. Ti, kteří 

se ale letos ke změnám chystají, se dále dělí 

na dvě přibližně stejné poloviny. Změny v oblasti 

daňově zvýhodněných benefitů plánuje 32 %, 

v daňově nezvýhodněných pak 29 %. 

Daňově zvýhodněné benefity 

Největší změny v oblasti daňově uznatelných 

benefitů se dotknou především životního pojištění 

a penzijního připojištění. Příspěvek na penzijní 

připojištění tento rok zruší, nebo již zrušily 

3 % zaměstnavatelů, naproti tomu necelých 

19 % z těch, kteří doposud na penzijní připojištění 

nepřispívali, se tak chystá činit v tomto roce. 

Příspěvek na životní pojištění chce letos zrušit 

8 % českých zaměstnavatelů, naopak zavést jej 

hodlá více než polovina dosud nepřispívajících. 

Daňově nezvýhodněné 

benefity 

V oblasti daňově nezvýhodněných benefitů se 

české firmy, vcelku nepřekvapivě, rozhodly 

letos spíše škrtat, nežli přidávat. Nejvíce krátit 

budou firmy na jednorázových odměnách a věcných 

darech – polovina firem tyto odměny úplně 

zruší a dalších 5 % je sníží. Druhým největším 

škrtem pak budou zasaženy zvýhodněné půjčky 

zaměstnancům. Přes 31 % zaměstnavatelů přestane 

vyplácet třináctý plat. 

Další motivační nástroje 

zaměstnavatelů 

V průzkumu jsme firmám dále položili jednu 

otevřenou otázku, a sice, jaké další motivační 

nástroje pro své zaměstnance připravují. 

1) 

ING provedla průzkum mezi stovkou středně velkých podniků z různých odvětví s počtem 

500–1000 zaměstnanců. 

Pojistné produkty Pojistný obzor 3/2009 27


Téměř dvě třetiny zaměstnavatelů, kteří na tuto 

otázku odpovídali, nechystají ve svém stávajícím 

motivačním systému žádné zásahy. Pokud ano, 

tak mezi třemi nejčastějšími odpověďmi byly 

příspěvky na životní pojištění, na penzijní připojištění 

popř. jako jednorázový příspěvek na jeden 

z těchto pojistných produktů. 

III. Příspěvky na penzijní 

připojištění a životní 

pojištění v roce 2009 

V letošním roce více než polovina zaměstnavatelů 

žádné změny v příspěvcích na penzijní 

připojištění neplánuje. Na toto připojištění nepřispívá 

a ani s tím nehodlá začít 24 % firem, 

15 % jich letos příspěvky navýší a 5 % je nově 

do svého systému benefitů zavede. Průměrná 

výše příspěvku na penzijní připojištění činí 

v Česku 490 Kč. 

Změní se v letošním roce nějak přístup 

k přispívání na penzijní pojištění (PP)? 

Změní se v letošním roce nějak přístup 

k přispívání na životní pojištění (ŽP)? 

Ani letos nebudeme přispívat na ŽP 27 

Na ŽP budeme přispívat ve stejné výši 22 

Zavedeme nově placení příspěveků na ŽP 44 

Zrušíme příspěvky na ŽP 5 

Zvýšíme příspěvky na ŽP 2 

% 

Stejný průzkum, jako v České republice, 

jsme realizovali také na Slovensku, kde se, 

na rozdíl od českých firem v oblasti zaměstnaneckých 

benefitů nechystají k nikterak 

razantním krokům. Jediná změna, která se 

u našich sousedů v oblasti daňově nezvýhodněných 

benefitů připravuje, se týká životního 

pojištění: 17,6 % společností, které dosud ŽP 

nabízely, jej v letošním roce již zrušily, nebo 

se zrušit chystají. Naopak 18,8 % nově příspěvek 

na životní pojištění zavede. Celkově 

tedy bude na životní pojištění na Slovensku 

přispívat 22 % firem. U daňově zvýhodněných 

benefitů zaměstnavatelé deklarovali 

zájem především zachovat stávající systém. 

Významně však vzrostl počet zaměstnavatelů, 

kteří od letošního roku začnou, nebo již začali, 

nově nabízet příspěvky na doplňkové důchodové 

spoření (DDS). V průzkumu ING se 

k tomu přihlásilo 38 % ze všech oslovených 

firem. Naopak zrušit se jej chystají pouhá 3 % 

firem. Celkově tedy v letošním roce nabídne 

svým zaměstnancům příspěvek na DDS 

88 % firem. Další změnou proti loňskému 

roku je zrušení příspěvku na vzdělávání v případě 

11 % firem, které jej dosud v nabídce 

benefitů měly. Počet firem nabízejících stravenky 

zůstane i v letošním roce stejný. Jako 

motivaci zaměstnanců zmiňovali respondenti 

v otevřené otázce (tedy spontánně) nejvíce 

DDS (25 %) a skupinové pojištění (25%). 

Závěrem… 

Zaměstnanecké benefity se profilují jako jedna 

z oblastí, na níž se firmy, které již pociťují dopady 

hospodářské krize, snaží ušetřit. Zároveň 

si však uvědomují význam těchto benefitů pro 

udržení kvalitních stávajících i pro přilákání nových 

zaměstnanců, proto se snaží ty výhody, 

jež ruší, nahrazovat jinými, většinou buď benefity, 

které je vyjdou levněji, nebo alespoň těmi, 

jež jsou daňově zvýhodněny. V tomto smyslu 

průzkum ukázal, jak jsou v současnosti čím dál 

populárnější pojistné produkty, především pak 

životní pojištění a penzijní připojištění. 

Ani letos nebudeme přispívat na PP 24 

Na PP budeme přispívat ve stejné výši 56 

Nově zavedeme příspěvek na PP 5 

Zvýšíme příspěvek na PP 15 

Největší změny se asi chystají v příspěvcích 

na životní pojištění. Téměř polovina firem chce 

tyto příspěvky nově zavést, 22 % firem bude 

přispívat nadále ve stejné výši jako doposud. 

O něco větší procento společností na životní 

pojištění nepřispívá a letos ani přispívat nebude, 

5 % příspěvky na životní pojištění zruší a pouhá 

2 % chtějí přispívat větší částkou než doposud. 

Situace na Slovensku není 

stejná 

% 

Změna v poskytování daňově 

zvýhodněných benefitů v ČR (v %) Zruší Sníží Zachovají Navýší Zavedou 

Stravenky 2,38 97,62 

Příspěvek na vzdělávání 11,11 3,70 85,19 

Penzijní připojištění 3,00 72,73 15,15 18,52 

Životní pojištění 8,40 23,81 2,94 52,27 

Příspěvek na dovolenou 40,00 53,33 6,67 

Volné jízdenky či příspěvek na MHD 68,75 31,25 

Očkování proti chřipce 11,76 88,24 

Změna v poskytování daňově nezvýhodněných Zruší Sníží Zachovají Zavedou 

benefitů v ČR (v %) 

Služební automobil 4,25 2,13 93,62 

Mobilní telefon 2,00 98,00 

Příspěvek na kulturu 16,13 3,20 80,65 

Příspěvek na sport 17,24 3,45 79,31 

Školení a kurzy 15,63 6,25 78,13 

Péče o zdraví (vitamíny, rehabilitace etc.) 21,43 71,43 6,90 

Flexi poukázky 30,00 70,00 

Věcné dary či jednorázové odměny 50,00 5,00 45,00 

Příspěvek na dovolenou 18,18 4,55 72,72 2,94 

Pitný režim na pracovišti 100,00 

Zvýhodněné půjčky zaměstnancům 37,50 4,67 58,33 

13. plat 31,03 68,97 

Pozn.: veškeré číselné informace pokytlo ING. 


Ze světa 

Priority švédského předsednictví 

v oblasti finančních služeb 

MGR. ONDŘEJ KAREL 

SPECIALISTA PRO MEZINÁRODÍ VZTAHY 


Dne 1. července 2009 

převzalo Švédsko otěže 

Předsednictví Radě EU 

od České republiky a stalo 

se formálním lídrem unie 

až do konce tohoto roku. 

Tehdy jej v této klíčové roli vystřídá Španělsko. 

Že předsednictví v druhé půli roku 

2009 nebude lehké, je nasnadě. Švédsko se 

totiž bude muset vypořádávat se stoupající 

vlnou recese, která jako následek finanční 

krize postihla ekonomiky všech členských 

států EU. Dále bude muset koordinovat aktivity 

EU, jež mají za cíl krizi čelit, překonat 

ji, poučit se z předchozích omylů a následně 

podniknout taková opatření, aby k podobným 

krizím v budoucnosti již nedocházelo. 

Kromě krize se švédské předsednictví bude 

muset vypořádat i s faktem, že se nachází 

v období personální obměny probíhající 

v evropských politických institucích. Lavice 

v Evropském parlamentu čerstvě obsadili 

noví poslanci, kteří zvítězili v květnových 

volbách, dále dojde také ke jmenování nové 

Komise (plánováno na listopad 2009). Čtenáře 

Pojistného obzoru nyní seznámíme 

se stručným přehledem priorit švédského 

předsednictví zaměřeným na oblast finančních 

služeb, konkrétně na pojišťovnictví. 

Finanční dohled v novém 

Bezesporu nejdůležitějším úkolem švédského 

předsednictví bude dovést EU k přijetí 

nové architektury finančního dohledu. 

Již 27. května 2009 vydala Komise 

Sdělení o budoucnosti dohledu nad finančními 

službami v EU, v němž navrhuje novou 

architekturu dohledu založenou na dvou pilířích: 

a) makroekonomickém dohledu prováděném 

ESRB (European Systemic Risc 

Board) a b) mikroekonomickém dohledu 

představovaným ESFS (European System 

of Financial Supervisors) [podrobnosti viz 

článek v PO 2/2009]. Před Švédskem stojí 

úkol dohodnout kompromis ohledně pravomocí 

těchto orgánů a dalších detailů tohoto 

návrhu, jehož zveřejnění Komisí je plánováno 

na září tohoto roku tak, aby legislativní 

akt, který z jednání vzejde, mohl vstoupit 

v platnost již v průběhu roku 2010. 

Žhavé téma diskriminace 

Velmi důležitou otázkou pro Švédsko je boj 

proti diskriminaci. V této souvislosti si 

předsednictví stanovilo jako prioritu pokročit 

v jednáních a dosáhnout shody ohledně 

nové směrnice zakotvující rovný přístup 

k osobám bez ohledu na jejich náboženství, 

tělesné postižení, věk a sexuální orientaci, 

kterou v současné době projednává v rámci 

legislativního procesu Evropský parlament 

a Rada. Dostát tomuto cíli však bude velmi 

obtížné, neboť celá řada členských států 

včetně ČR není přesvědčena o potřebě takovéto 

směrnice a k jejímu přijetí je třeba 

jednomyslného souhlasu Rady. 

Ochrana spotřebitele 

a přeshraniční obchod 

Švédské předsednictví se také plánuje zasadit 

o schválení návrhu nové směrnice 

na ochranu spotřebitele, jejímž cílem je 

sloučení čtyř dosavadních směrnic upravujících 

problematiku ochrany spotřebitele 

a odstranění potenciálních překážek 

přeshraničního obchodu pomocí vytvoření 

jednoho přehledného souboru pravidel 

s použitím tzv. full harmonization approach 

[viz informace v PO 2/2009]. Švédové věří, 

že větší harmonizace v této oblasti zvýší 

důvěru spotřebitelů při využívání přeshraničních 

služeb, jejichž častější využívání 

povede ke zvýšení konkurence a snížení 

cen pro spotřebitele. Budou se tedy snažit 

nalézt rovnováhu mezi zájmy spotřebitelů 

a poskytovatelů služeb. 

Dalším důležitým tématem v oblasti ochrany 

spotřebitele jsou „strukturované retailové 

Dosáhnout shody ohledně nové směrnice bojující proti 

diskriminaci nebude jednoduché, řada členů EU o její 

potřebě totiž není přesvědčena. 

investiční služby“ a harmonizace jejich regulace, 

kterou navrhuje sdělení Komise 

z dubna tohoto roku. Zde ale švédské předsednictví 

neplánuje podnikat žádné kroky, 

neboť legislativní návrh Komise se očekává 

až začátkem roku 2010. Do té doby budou 

probíhat konzultace s jednotlivými účastníky 

trhu. 

Ilustrační foto: Gunnar Seijbold/RK 

Ze světa Pojistný obzor 3/2009 29

Ze světa 

Zdravotnictví za hranicemi: 

Německo 

KOLEKTIV AUTORŮ: ING. ONDŘEJ MÁTL, MPA, MSC., BC. VERONIKA BERÁNKOVÁ, 

ING. MIROSLAV CHYTIL, MPA., PHDR. KATEŘINA PAVLOKOVÁ, MGR. MARTINA ROKOSOVÁ, 

MGR. TOMÁŠ ROUBAL, MUDR. STANISLAV VACHEK. 

Český zdravotnický systém 

se zejména v posledních 

letech potýká s finanční 

udržitelností. Jak si 

s reformami poradil náš 

západní soused? 

Německo je podle Křížové (2007) typickým představitelem 

státu s národním zdravotním pojištěním. 

Německé zdravotní pojištění má svoji tradici 

v bismarckovském modelu z roku 1883, kdy bylo 

zavedeno povinné průběžně financované pojištění, 

tehdy určené pro námezdní dělníky. V průběhu 

20. století pak došlo k rozšiřování okruhu 

osob, které byly postupně zahrnuty do zákonného 

pojištění. Po sjednocení Německa v roce 

1991 tento systém opětovně převzaly i nové 

spolkové země. 

Systém veřejného 

zdravotního pojištění… 

… byl v Německu povinný pouze pro zaměstnance, 

kteří vydělávají méně než 48 000 eur ročně 

(a vztahoval se i na osoby závislé, jako jsou např. 

rodinní příslušníci). Zaměstnanci s výdělkem 

nad uvedenou částku se tohoto systému nemuseli 

účastnit. Pokud si to přáli, mohli zůstat ve 

veřejně-financovaném systému, nebo si mohli 

zakoupit soukromé zdravotní pojištění, případně 

mohli být i nepojištěni. Veřejný systém pokrýval 

asi 88 % obyvatelstva. Přibližně tři čtvrtiny z těch, 

kteří nebyli schopni si vybrat mezi veřejným 

a soukromým zdravotním pojištěním, se rozhodly 

zůstat ve veřejně financovaném systému. Soukromé 

zdravotní pojištění využívali hlavně státní 

zaměstnanci a OSVČ. 

Ve veřejném systému existuje více než dvě stě 

konkurujících si zdravotních pojišťoven, které 

vystupují jako autonomní, neziskové, nestátní orgány 

a jsou regulovány vládou. Systém je financován 

především z daní ze mzdy zaměstnanců 

(8 % zaměstnanec plus 7 % zaměstnavatel). Nezaměstnaní 

lidé přispívají poměrnou částkou vůči 

svým dávkám v nezaměstnanosti, od roku 2004 

pak úřady práce platí paušální sazbu za dlouhodobě 

nezaměstnané obyvatele. Před reformou 

mohly zdravotní pojišťovny volně stanovit výši 

sazby zdravotního pojištění. V roce 2005 příjmy 

systému z veřejných zdrojů představovaly 

77,2 %. Od roku 2005 platí zaměstnanci další 

0,9 % z příjmu na povinné pojištění dlouhodobé 

péče (Roubal, 2007). 

Soukromé zdravotní 

pojištění… 

… je tvořeno téměř padesáti soukromými zdravotními 

pojišťovnami, které lze rozdělit do dvou 

oblastí. První oblast tvoří plné zdravotní pojištění 

nahrazující veřejné zdravotní pojištění, druhou 

pak doplňkové zdravotní pojištění, které slouží 

zejména ke krytí zvláštních služeb v nemocnicích. 

Soukromé zdravotní pojišťovny určují výši 

pojistného podle individuálního rizika, tedy podle 

zvoleného tarifu, věku, pohlaví a zdravotního stavu 

pojištěných a spolupojištěných osob v době 

sjednání pojištění. Pojistné musí povinně zahrnovat 

rezervu na rostoucí riziko v důsledku stárnutí. 

Dále musí být pojistné navýšeno o rezervu, která 

se použije při dosažení 65 let věku na další nezvyšování 

pojistného, aby si klient mohl dovolit 

své pojištění i v poproduktivním věku. V roce 

2005 soukromé zdravotní pojištění představovalo 

9,1 % z celkových zdravotnických zdrojů. 

Pohnutky k reformě a její cíle 

Německo prošlo v posledním desetiletí celou 

řadou reforem, jejichž hlavním cílem bylo dosažení 

finanční udržitelnosti zdravotního systému, 

zefektivnění procesu řízení a poskytování zdravotní 

péče, zabezpečení celospolečenského 

přístupu k základní zdravotní péči, podpora integrované 

zdravotní péče a vytvoření motivace pro 

zvyšování kvality péče. 

Několik reforem se odehrálo v období 1994–2004, 

kdy došlo především k významné liberalizaci zdravotnického 

systému a podpoře integrované zdravotní 

péče jako nástroje, který dokáže zdravotní 

péči poskytnout nejefektivnějším způsobem. 

Od roku 1996 si pojištěnci mohou poprvé svobodně 

zvolit, u které zdravotní pojišťovny budou 

pojištěni. Pojišťovny jsou motivovány pojišťovat 

zejména mladé, nízkorizikové pojištěnce, jimž nabízejí 

velmi nízké pojistné (Jandová, 2007). 

2009: rok dokončení reforem 

Reformní snahy vyvrcholily 1. dubna 2007 přijetím 

nové legislativy, přičemž časový horizont 

pro dokončení implementace všech opatření byl 

stanoven na rok 2009. Tyto reformy mají za cíl 

reagovat na nedostatečné pokrytí obyvatelstva 

zdravotním pojištěním, nízkou konkurenci mezi 

poskytovateli a zprostředkovateli zdravotní péče, 

která nevytvářela dostatečné impulzy pro růst 

efektivity a kvality, a na vysokou finanční nákladnost 

systému, jež signalizovala finanční neudržitelnost 

sektoru. 

Průběh reformy 

V současnosti, v letech 2007–2009, se odehrává 

nejmohutnější reformní vlna, kdy dochází k významným 

změnám v rámci plateb pojistného. 

V roce 2009 se počítá se založením centrálního 

zdravotního fondu, který má shromažďovat a následně 

přerozdělovat veškeré zdravotnické prostředky. 

Státní zdravotní pojišťovny mají od roku 2007 povinnost 

nabízet zdravotní plány, v nichž existuje 

možnost využívat praktického lékaře jako tzv. 

gatekeepera, tedy zprostředkovatele přístupu 

ke specializované péči. Z pohledu zdravotnických 

financí může tato možnost přinášet značné 

úspory, protože praktický lékař, jehož návštěva je 

finančně méně nákladná, lépe posoudí vhodnost 

specializované péče. Pojištěnci jsou k volbě zdra- 

30 Pojistný obzor 3/2009 Ze světa

Země Německo Česká 

republika 

Počet obyvatel 82 641 000 10 189 000 

Hrubý národní produkt na obyvatele (PPP USD) 31 830 20 920 

Střední délka života při narození, muži/ženy (počet let) 77/82 73/80 

Zdravá délka života při narození, muži/ženy (počet let) 70/74 66/71 

Pravděpodobnost úmrtí do věku 5 let na 1000 obyvatel 5 4 

Pravděpodobnost úmrtí ve věku 15–60 let na 1000 obyvatel, muži/ženy 106/55 148/67 

Celkové výdaje na zdravotnictví v přepočtu na obyvatele (USD) 3250** 1 447 

Celkové výdaje na zdravotnictví v % HDP 10,7** 7,1 

Zdroj: WHO HFA. Údaje za rok 2006, pokud není uvedeno jinak. *2003 **2005 

votního plánu, který obsahuje „gatekeeping“, 

motivováni prostřednictvím levnějších pojistek 

(Hesse, 2005). 

Další inovací bylo zavedení „poliklinik“ po celém 

území Německa. Polikliniky dříve existovaly pouze 

ve Východním Německu, v Západním nebyly 

institucionalizovány. K přednostem poliklinik patřily 

zejména nižší náklady a vyšší propojenost zdravotní 

péče díky společné alokaci lékařů primární 

a sekundární péče pod jednou střechou (Hesse, 

2005). Současně s rozšířením existence poliklinik 

a s posílením role praktických lékařů jako „vstupních 

bran“ ke specializované zdravotní péči došlo 

k revizi legislativy v oblasti integrované zdravotní 

péče. Hesse (2005) uvádí, že se poprvé do oblasti 

konkurence dostalo hledisko kvalitativní, jež 

spolu s cenou začalo určovat, která zdravotnická 

zařízení budou pojišťovnami smluvně sjednávána. 

Různá kvalita a cena jednotlivých poskytovatelů 

tak zdravotním pojišťovnám umožňovala sestavení 

portfolia, jež nelépe reflektovalo potřeby jejich 

pojištěnců. 

zdravotního pojištění pro všechny pojištěnce, 

zachování paralelní existence veřejného a soukromého 

zdravotního pojištění a posílení konkurence 

v celém sektoru zdravotnictví. 

Opatření garantující právo pro všechny občany 

na zdravotní pojištění bylo do balíčku reformních 

opatření zahrnuto v reakci na vysoký počet nepojištěných 

osob v systému 1 . Každá zdravotní 

pojišťovna musí zájemci o zdravotní pojištění 

nabídnout alespoň tzv. základní balíček, čímž má 

být zajištěn univerzální přístup ke zdravotní péči 

pro celou populaci (Lisac, 2006). 

Zdravotní fond 

Nová legislativa rovněž počítá se zavedením 

jednotné sazby pro platbu zdravotního pojištění. 

Tato sazba má být určována centrálně ministerstvem 

zdravotnictví a má být udána jako 

procento z pracovního příjmu zaměstnanců. 

V rámci nového systému budou platby pojistného 

z příjmu zaměstnanců zasílané do nově 

vytvořeného zdravotního fondu, s jehož vznikem 

se počítá od roku 2009. Do zdravotního 

fondu mají rovněž proudit daňové zdroje, určené 

primárně jako platba pojistného za nezletilé 

děti. Fond má nashromážděnou částku dále 

přerozdělit mezi jednotlivé zdravotní pojišťovny 

(Zimmermann, 2006). 

Cílem zavedení zdravotního fondu je podle 

Zimmermanna (2006) stabilizovat financování 

zdravotnictví, které se stává v posledních letech 

velmi nákladné, přičemž nestabilita se 

projevuje akumulací dluhu, který vzniká poklesem 

příjmů (díky demografickým změnám 

a vysoké míře nezaměstnanosti) a zvyšujícími 

se náklady. Spolu s vytvořením fondu má dále 

dojít ke snížení přímého zatížení pracovního 

příjmu vysokou výší sociálního a zdravotního 

pojištění, čímž lze motivovat zaměstnavatele 

k dalšímu zaměstnávání pracovní síly (a snižovat 

v Německu poměrně vysokou míru nezaměstnanosti). 

Dále se stále diskutuje o rozšíření 

základu pro platbu sociálního pojištění 

na další příjmy (kapitál atd.), opět s cílem snížit 

zatížení pracovních nákladů na zaměstnance. 

Předpokládané fungování zdravotního fondu 

znázorňuje následující schéma. Jak je v něm 

uvedeno, do fondu by měly od roku 2009 plynout 

částky pojistného odvozené z příjmu, kde 

6,5% platí zaměstnanci ze své hrubé mzdy 

před zdaněním a 5,5% platí za své zaměstnance 

na svůj náklad zaměstnavatelé; obě uvedené 

složky zaměstnavatelé odvádějí do zdravotního 

fondu. Do fondu mají rovněž plynout vyšší 

příspěvky z daní, které mají pokrýt zdravotní 

Obnovení finanční stability 

zdravotnického systému 

V roce 2007 vstoupila v platnost nová legislativa, 

která se snaží sladit potřebu finanční stabilizace 

s nutností zabezpečit univerzální dostupnost 

zdravotní péče pro všechny občany bez ohledu 

na jejich schopnost platit, a to alespoň v základním 

rozsahu (Lisac, 2006). Obnovení finanční stability 

zdravotnického systému má být dosaženo, 

stejně jako v Nizozemí a na Slovensku, prostřednictvím 

posílení konkurence mezi zdravotními 

pojišťovnami i poskytovateli zdravotní péče, jež 

by vyvolávalo tlak na růst efektivity, a zajistilo tak 

minimalizaci nákladů a růst kvality. Lisac (2006) 

uvádí, že klíčovými prvky reformy byla opatření 

garantující právo pro všechny občany na zdravotní 

pojištění, zavedení podnětů pro další integraci 

zdravotní péče, ustanovení jednotné sazby 

Plánované fungování zdravotního fondu v Německu 

Jedinci pojištěni v rámci 

veřejného pojištění platící 

zhruba 6,5 % z příjmu 

Zaměstnavatelé budou 

odvádět zhruba 5,5 % z příjmu 

svých zaměstnanců před 

zdaněním 

Zdravotní fond obdrží pojistné z příjmů 

(zhruba 130 miliard Eur) a odvod z daní 

(zhruba 15 miliard Eur) 

Odvody z daní 

Pojišťovny v rámci veřejného zdravotního pojištění obdrží rovnou sazbu 

za každého pojištěnce (150–170 eur) a budou moci inkasovat nominální sazbu 

od klientů s nadměrnými náklady. 

Zdroj: Zimmermann M. (2006) 

1) 

Kupříkladu se ztrátou zaměstnání, na nějž mohla být pojistka navázaná, nebo rozvodem, 

občan ztratil pojištění a žádná zdravotní pojišťovna neměla povinnost takového jedince pojistit. 


Ze světa 

Ve veřejném systému existuje v Německu více než 200 

konkurujících si zdravotních pojišťoven, soukromé zdravotní 

pojištění je tvořeno téměř 50 soukromými subjekty. 

péči za děti. Tento krok se, jak uvádí Zimmermann 

(2006), patrně promítne do zvýšení daňových 

sazeb, a to buď pouze z daně z příjmu, 

nebo i z ostatních daňových základů. 

Z fondu mají pak zdravotní pojišťovny obdržet 

rovnou sazbu za každého pojištěnce, která se 

předpokládá ve výši 150–170 eur. Z důvodu odlišné 

struktury pojištěnců jednotlivých zdravotních 

pojišťoven bude i v rámci nového mechanismu 

fungovat určitá kompenzace pojišťoven 

s nákladnějšími pojištěnci. Podle dosavadních 

záměrů (Zimmermann, 2006) budou zřejmě 

pojišťovny oprávněny zpětně inkasovat určitou 

částku za výjimečně náročné klienty, která 

má dosahovat až 1 % pojistné sazby. Návrh je 

však v současnosti stále předmětem diskusí. 

Na druhou stranu, jak již bylo výše zmíněno, 

budou mít pojišťovny možnost i určitou částku 

pojištěncům vracet, a to v případě, že si svým 

hospodárným jednáním nějaké rezervy na tyto 

vratky vytvořily. Je otázkou, nakolik se tento 

nepřímý mechanismus odlišných sazeb pojistného, 

které v důsledku vratek může vzniknout, 

dokáže promítnout do rozhodování jedinců při 

volbě zdravotní pojišťovny. 

Duální systém zůstane 

Další premisa reformy se zásadně odlišuje od reforem 

v ostatních sledovaných zemích. Vláda počítá 

se zachováním tzv. duálního systému v rámci 

německého zdravotnictví, kdy paralelně vedle 

sebe mají i nadále existovat veřejné zdravotní pojištění 

a soukromé zdravotní pojištění. S největší 

pravděpodobností budou v budoucnosti zachována 

i stávající pravidla pro možnost volby klientů 

mezi systémy. V současnosti platí, že jedinci s příjmem 

přesahujícím stanovenou hranici se mohou 

svobodně rozhodnout neuzavřít pojistku v rámci 

veřejného pojištění a nechat se namísto toho pojistit 

soukromě. Nově je však stanovena povinnost 

všem občanům být od dubna 2007 pojištěn. 

Neméně důležité jsou reformní kroky, které 

mají napomoci posílení konkurence ve zdravotnickém 

sektoru. Lisac (2006) mezi ně počítá 

zejména vytvoření většího prostoru pro možnost 

volby pojištěnce mezi zdravotními plány 

a usnadnění přechodu mezi jednotlivými soukromými 

zdravotními pojišťovnami, větší svobodu 

pojišťoven selektivně smluvně nasmlouvat 

efektivní poskytovatele zdravotní péče 

a v neposlední řadě opatření podporující soutěž 

ve zdravotnickém sektoru. 

Flexibilnější zdravotní plány 

V rámci posílení svobodné volby pojištěnce zákon 

od 1. dubna 2007 zdravotním pojišťovnám 

umožňuje nabízet širší škálu zdravotních plánů 

s různými atributy obsahujícími např. věcné 

plnění, finanční plnění, systém odčitatelných 

položek, začlenění do „gatekeepingu“ a další, 

které mají co nejvíce odpovídat potřebám pojištěnce. 

Různě sestavené zdravotní plány mají 

odpovídat různé výši tarifů, což se však do jisté 

míry neslučuje s jednotným nastavením sazby 

zdravotního pojištění. Zákon zde však efektivním 

zdravotním pojišťovnám nechává možnost 

část pojistného pojištěncům na konci zúčtovacího 

období refundovat ve formě slevy na pojistném 

(Zimmermann, 2006). Je však velmi 

obtížné posoudit, zda tato eventuelní refundace 

může mít nějaký účinek na rozhodování pojištěnců 

při volbě zdravotní pojišťovny. 

S výše zmíněnou větší volbou pojištěnce zvolit 

si zdravotní program podle své potřeby rovněž 

souvisí možnost volně přecházet mezi soukromými 

zdravotními pojišťovnami. Tato svoboda 

byla ovšem dříve značně omezena tím, že klient, 

který se rozhodl zdravotní pojišťovnu změnit, se 

změnou ztratil všechny nastřádané rezervy, které 

hrají v soukromém zdravotnickém systému poměrně 

významnou roli. Tyto rezervy jsou nově 

mezi zdravotními pojišťovnami přenositelné, 

čímž došlo k významné podpoře mobility pojištěnců 

(Lisac, 2006). 

Nový zákon rovněž snižuje regulaci zdravotních 

pojišťoven a poskytovatelů zdravotní 

péče. Větší svoboda má zejména umožnit pojišťovnám 

selektivně kontrahovat odpovídající 

zdravotnická zařízení s cílem zvýšit kvalitu a snížit 

náklady na poskytovanou péči. Větší svoboda je 

institucím rovněž ponechána v oblasti vzájemného 

vyjednávání cen. 

V rámci podpory soutěže ve farmaceutickém 

sektoru byly fixní ceny za léčiva nahrazeny maximální 

výší úhrad, která je pravidelně stanovována, 

čímž se vytvořil prostor pro vyjednávání zdravotních 

pojišťoven s farmaceutickými firmami 

o eventuelních slevách (resp. cenách). 

Hodnocení reformy 

Na komplexní zhodnocení posledních reforem, 

které stále nejsou ukončeny, se zdá být příliš 

brzo, avšak některé signály změn v systému již 

existují. Konečná podoba současné reformy je 

dána politickou situací v Německu, kde vládne 

velká koalice, což se projevilo jednak zavedením 

povinnosti pojištění, jednak zavedením minimální 

pojistky pro každého i v rámci soukromého 

zdravotního pojištění, na druhou stranu 

ale zůstal zachován duální model zdravotního 

pojištění, který je v evropských podmínkách 

ojedinělý. 

Závěrečné shrnutí 

Německo prošlo v posledním desetiletí několika 

zásadními reformami, při nichž se výrazně 

posílil liberální charakter systému a podpořila 

se integrovaná zdravotní péče, která je upřednostňovaná 

vzhledem k její vyšší efektivitě, 

a zejména nižším nákladů. Nejkomplexnější 

vlna reforem se v rámci německého systému 

zdravotnictví však odehrává v současnosti. 

Na jednu stranu dochází k formálnímu posilování 

soutěže mezi zdravotními pojišťovnami 

a poskytovateli zdravotní péče, na druhou 

stranu jsou však některé zásadní konkurenční 

nástroje volnému trhu odebírány. Nejvýznamnějším 

z nich je bezpochyby sazba pojistného, 

která byla v předreformním období stanovována 

jednotlivými zdravotními pojišťovnami, 

reformou však byla ustavena na 12 % z hrubého 

pracovního příjmu. Zásadním opatřením 

je rovněž založení centrálního zdravotního 

fondu, kde se mají soustřeďovat a přerozdělovat 

všechny prostředky z vybraného pojistného. 

Konkrétní nastavení tohoto fondu je však 

vzhledem k předpokládanému vzniku v roce 

2009 stále předmětem diskusí. 


Finanční krize a její dopady na 

pojišťovnictví 

ING. JIŘÍ JANATA, CSC. 

MARSH S.R.O. PRAHA 

Celosvětově přijaté 

komerční pojistné 

zaznamenalo v roce 2008 

meziroční pokles o 2 %, 

situaci zachraňovaly 

rozvíjející se trhy, které 

vykázaly 11% růst. 

Při listování přehledy pojistného za rok 

2008 (Sigma 3/2009) na první pohled poněkud 

překvapí nebývale vysoká úhrnná 

částka celosvětově přijatého pojistného 

ve výši 4 270 mld. USD. Stále převažuje životní 

složka nad neživotní, v poměru 58,3 

ku 41,7. Ovšem pokud se vezmou hodnoty, 

opravené s ohledem na inflaci, nastává 

nepříjemné zjištění: celosvětově přijaté komerční 

pojistné v loňském roce zaznamenalo 

meziroční pokles o 2,0 %! Naposledy 

došlo k poklesu do záporných hodnot před 

29 lety, v roce 1980, tehdy se ale jednalo 

jen o 0,9 %. 

Nejvíce se tato změna dotkla rozvinutých 

trhů. Pokles celkového obchodu v této sféře 

dosáhl v loňském roce dokonce 3,4 %. 

Největší měrou se na tomto propadu podílel 

životní obchod – 5,3 %, ztráty v neživotním 

obchodě již nebyly tak velké (1,9 %). 

Situaci zachraňovaly rozvíjející se trhy. Zde 

se projevil celkový nárůst o 11,1 %, z toho 

na životní pojištění připadalo 14,6 %, na neživotní 

7,1 %. Rozvíjející se trhy tedy sehrály 

pozitivní úlohu, vytvořily určitou protiváhu 

k vývoji na rozvinutých trzích. 

Největší světové trhy 

Tabulky 1 a 2 shrnují data mapující největší 

pojistné trhy za rok 2006 a 2008. Je patrné, 

že zde neproběhly žádné zásadní změny. 

Evropské unie se pokles pojistného prakticky 

nedotkl – EU dokonce mírně posílila 

svůj podíl na trhu v celkovém obchodě 

o 0,6 %, zatímco USA ztratily ve stejném 

období 2,3 % a Japonsko 1,3 %. S nebývalou 

intenzitou se rozvíjí trh čínský, který 

již dosáhl podílu na světovém trhu 3,30 % 

(v roce 2006 to bylo jen 1,90 %), a zařadil 

se tak přímo za Japonsko. Následuje Kanada 

s 2,46 %, Jižní Korea 2,27 %, Austrálie 

1,66 % Taiwan 1,51 % a Indie 1,32 %. 

Odhady populace v Číně se pohybují okolo 

1336 mil., v Indii 1165 mil. a vzhledem 

k velkému počtu obyvatel a probíhajícímu 

intenzivnímu hospodářskému rozvoji mají 

V souvislosti s očekávaným oživením koncem letošního 

roku, nebo spíše počátkem roku 2010 lze doufat ve 

zlepšení v obchodě se životním pojištěním. 

1. Největší světové pojistné trhy v roce 2006 

tyto země velké perspektivy pro další zvyšování 

objemu obchodu. 

Tradiční a nové země EU 

Stejně jako v předchozím případě podrobně 

hodnotí situaci tabulky 3 a 4 na další straně, 

které ukazují poměry u tradičních zemí 

EU ve stejném rozpětí posledních dvou let. 

Pojistné 

celkem 

(mld. $) 

Podíl 

na trhu 

(%) 

ŽP 

(mld. $) 

ŽP podíl 

(%) 

NŽP 

(mld. $) 

NŽP 

podíl (%) 

Populace 

(v mil.) 

HDP 

(mld. $) 

EU 1 387,5 37,3 904,5 40,9 483 31,9 564 16 577 

USA 1 170,1 31,4 533,6 24,2 636,5 42 377 13 247 

Japonsko 460,2 12,4 362,8 16,4 97,5 6,4 127 4 385 

Zdroj: Sigma č. 4/2007 

2. Největší světové pojistné trhy v roce 2008 

Ilustrační foto: NASA 

Pojistné 

celkem 

(mld. $) 

Podíl 

na trhu 

(%) 

ŽP 

(mld. $) 

ŽP podíl 

(%) 

NŽP 

(mld. $) 

NŽP 

podíl (%) 

Populace 

(v mil.) 

HDP 

(mld. $) 

EU 1 616,5 37,9 998,5 40,1 618 34,7 528 19 522 

USA 1 240,6 29,1 578,2 23,2 662,4 37,2 304 14 265 

Japonsko 473,2 11,1 367,1 14,7 106,1 6 1 280 4 845 


Pozn.: ŽP – životní pojištění, NŽP – neživotní pojištění 


Ze světa 

Výsledky jsou různorodé. Tak např. Velká 

Británie zaznamenala ztrátu podílu na trhu 

ve výši 0,70 %, Itálie 0,42, Francie 0,36 %, 

Irsko 0,22 %. Naopak svoji pozici posílilo 

Nizozemsko dokonce o 0,96 %, Španělsko 

o 0,27 %, Německo o 0,20 %, Belgie 

o 0,13 %. Výsledný efekt těchto změn má 

za následek posílení pozice tradičních členů 

EU o 0,2 %. 

Všech 12 nově připojených zemí dává 

úhrnný příspěvek 1,22 %. Největší z nich 

připadá na Polsko (0,57 %), Českou republiku 

(0,19 %) a Maďarsko (0,12 %). Poláci 

by se v Tabulce 4 nacházeli ještě před Rakouskem, 

Česká republika před Řeckem, 

ale za Lucemburskem. V roce 2006 byl podíl 

nových zemí jen 0,90 % (tehdy ještě bez 

Bulharska a Rumunska). 

Světová ekonomika 

v recesi 

3. Pořadí 15 původních členů EU podle celkového podílu na světovém pojistném trhu 

v r. 2006 s rozdělením na životní a neživotní oblast 

Původních 15 

států EU 

Pojistné 

celkem 

(mld. $) 

Podíl 

na trhu 

(%) 

ŽP 

(mld. $) 

ŽP 

podíl 

(%) 

NŽP 

(mld. $) 

NŽP 

podíl 

(%) 

Velká Británie 418,37 11,24 311,69 14,11 106,68 7,05 

Francie 251,12 6,75 177,9 8,05 73,26 4,84 

Německo 204,54 5,49 94,91 4,3 109,63 7,24 

Itálie 138,68 3,72 89,58 4,05 49,1 3,24 

Španělsko 65,81 1,77 28,28 1,28 37,53 2,48 

Nizozemsko 62,67 1,68 33,91 1,53 28,76 1,9 

Irsko 47,28 1,27 37,33 1,69 9,95 0,66 

Belgie 37,89 1,02 25,08 1,14 12,87 0,85 

Švédsko 29,18 0,78 20,03 0,91 9,15 0,6 

Dánsko 23,26 0,62 15,47 0,7 7,79 0,51 

Rakousko 19,57 0,53 9,02 0,41 10,55 0,7 

Finsko 19,31 0,52 15,23 0,69 4,08 0,27 

Portugalsko 17,68 0,47 12,05 0,55 5,62 0,37 

Lucembursko 16,48 0,44 14,58 0,66 1,89 0,13 

Řecko 5,44 0,15 2,86 0,13 2,59 0,17 

V prvním pololetí 2008 výrazně vzrostla 

inflace. Tehdy již bylo jasné, že se ekonomika 

dostává do recese. Globální finanční 

krize začala ovlivňovat trh s nemovitostmi 

již o rok dříve. V reálném pohledu meziroční 

přírůstek hrubého domácího produktu 

v celosvětovém měřítku za rok 2008 klesl 

na 0,8 %, zatímco ještě rok předtím byl 

2,3 %. Negativní dopad na ekonomiku měl 

kolaps investiční banky Lehman Brothers 

ze září 2008. Od té doby se výrazně zhoršily 

podmínky pro poskytování komerčního 

úvěru. Špatné zprávy obdrželi investoři: 

v neživotní oblasti ztratili v loňském roce 

15 % až 20 % kapitálu, v životní dokonce 

30 % až 40 %. 

Podle předpovědí by k hospodářskému 

oživení mělo dojít koncem roku 2009, ale 

spíše přichází v úvahu další eventualita, 

tj. na začátku 2010. To by se mělo projevit 

vyššími zisky ze státních dluhopisů, které 

vydává řada zemí. V souvislosti s oživením 

lze očekávat zlepšení v životním obchodě. 

Neživotní obchod se zřejmě příliš nebude 

měnit v roce 2009, růst se očekává až 

2010. Recese vede ke snížení požadavků 

na pojistnou ochranu a ke snaze o úspory 

na pojistném. Na druhé straně se budou 

prosazovat požadavky na co nejkomplexnější 

pojištění nových projektů za účelem 

získání dobrých podmínek pro poskytnutí 

úvěru. 

Součet 1 357,3 36,4 833,4 40,2 469,4 31 


4. Pořadí 15 původních členů EU podle celkového podílu na světovém pojistném trhu 

v r. 2008 s rozdělením na životní a neživotní oblast 

Původních 15 

států EU 

Pojistné 

celkem 

(mld. $) 

Podíl 

na trhu 

(%) 

ŽP 

(mld. $) 

ŽP 

podíl 

(%) 

NŽP 

(mld. $) 

NŽP 

podíl 

(%) 

Velká Británie 450,15 10,54 342,76 13,76 107,39 6,04 

Francie 273 6,39 181,15 7,27 91,86 5,16 

Německo 243,08 5,69 111,28 4,47 131,81 7,41 

Itálie 140,69 3,3 82,62 3,32 49,1 3,24 

Nizozemsko 112,61 2,64 38,9 1,56 73,71 4,14 

Španělsko 87,04 2,04 39,13 1,57 47.90 2,69 

Belgie 49,08 1,15 32,72 1,31 16,36 0,85 

Irsko 44,92 1,05 34,06 1,37 10,86 0,61 

Švédsko 36,43 0,85 25,9 1,04 10,53 0,59 

Dánsko 31,46 0,74 20,09 0,81 11,37 0,64 

Rakousko 23,92 0,56 10,83 0,43 13,09 0,74 

Finsko 23,34 0,55 15,23 0,74 4,8 0,27 

Portugalsko 22,7 0,53 18,53 0,55 6,42 0,36 

Lucembursko 19,32 0,45 16 0,64 3,32 0,19 

Řecko 6,67 0,16 3,45 0,14 3,22 0,18 

Součet 1 564,4 36,6 973,7 39,1 590,7 33,1 


Pozn.: ŽP – životní pojištění, NŽP – neživotní pojištění 


Zmírnění efektů přírodních 

katastrof – výzva pro 

pojišťovnictví 

CHRISTOPHER C. GENILLARD 

GENILLARD & CO. 

Finanční krize ovlivňující 

ekonomiky a trhy na 

celém světě si vyžaduje 

pozornost vlád a vůdců 

podnikatelského světa po 

celém světě. 

To by ale nemělo odvádět pozornost od existující 

snahy chápat, jak globální oteplování 

a dopad přírodních katastrof ovlivňují ekonomiku 

regionů nebo zemí, jejich politiku, kulturu 

či společnost. 

„Zmírnění efektů přírodních katastrof“ bylo 

jedním z hlavních témat na seznamu letošního 

Světového ekonomického fóra v Davosu. Následující 

doporučení souvisí s odpovídajícími 

iniciativami v pojišťovnictví: 

• Porozumět postoji „to se mi stát nemůže“ 

v rozvoji strategií risk managementu, 

• přijmout opatření, která předcházejí a zmírňují 

nebezpečí přírodních katastrof a jejich 

sociální a ekonomické dopady, 

• vzít v úvahu katastrofické události, které 

překračují politické hranice, 

• tam, kde to je možné, vyjednat smlouvy 

o spolupráci k optimálnímu využití kapacit 

a prostředků v případě katastrofické události, 

• provést organizační změny tak, aby v případě 

katastrofy byly k dispozici postupy 

a vůdčí osobnosti, které zajistí bezprostřední 

mobilizaci dané společnosti k reakci 

na danou událost. 

V posledních 50 letech společnosti většinou 

reagovaly a přijímaly opatření až po katastrofické 

události. O zdrojích, myšlenkách a řešeních 

se diskutovalo bezprostředně po obrovských 

povodních nebo vichřicích a někdy 

se i realizovaly. Ale jakmile situace odezněla, 

řešení byla často odložena a katastrofa po několika 

letech zapomenuta. 

Ohodnocení rizika 

přírodních katastrof 

Aby pojišťovnictví mohlo zákazníkům nabízet 

cenově dostupné řešení, musí neustále počítat 

riziko přírodních katastrof a stanovovat 

jeho cenu. Obchodní modely nabízející takové 

pojistné krytí se napříč celou Evropou liší, 

od závazné solidarity a standardního stanovování 

cen pro všechny majitele domů (Švýcarsko) 

k nabídkově-poptávkovému stanovování 

cen u majitelů domů (Velká Británie). 

Patrné jsou dva trendy a každý z nich vede 

k přesvědčení, že daný přístup zvýšil schopnost 

reakce na tuto výzvu a že pojišťovnictví je 

schopné být kreativnější při tvorbě pojistných 

produktů a v poskytování řešení díky spolupráci 

věřeného a soukromého sektoru. 

První trend představuje podporu evropské vlády, 

OSN a Světové banky projektům týkajícím 

se změn klimatu a přírodních katastrof formou 

poskytnutí většího množství finančních 

prostředků. Tyto finance jsou poskytovány 

na projekty, které povedou ke zmírnění dopadů 

přírodních katastrof. Příkladem je iniciativa 

EU „Excimap“ pro vodní hospodářství a iniciativa 

Světové banky pro vyhodnocení expozice 

vůči přírodním katastrofám ve střední a východní 

Evropě. 

Druhým trendem je využití rychlého pokroku 

v technologickém vývoji, umožňující provádění 

risk managementu tzv. od „jednoho stolu“ 

v reálném čase. Geokódování rizik v systému 

pojišťoven umožňuje zobrazení přesné polohy 

rizik v inteligentním mapovém okně, které 

Aby pojišťovnictví mohlo zákazníkům nabízet cenově 

dostupné řešení, musí neustále počítat riziko přírodních 

katastrof a stanovovat jeho cenu. 

obsahuje zónování v souladu s historickými 

nebo modelovanými katastrofami. 

Použití nástrojů pro úpis 

Pojišťovny přechází od využívání ex-post analýz 

k použití nástrojů pro úpis, které umožní 

rozhodnutí a strukturu tvorby ceny ještě před 

přijetím rizika. Díky konsolidaci způsobu ukládání 

dat o pojištěném majetku a snaze o zavedení 

nadnárodních standardů je možné modelovat 

katastrofické události i na větším území, 

respektive v celých regionech a nejen na jednotlivých 

národních trzích jako dříve. 

Předpokládá se, že v následujících letech 

bude věnováno hodně času a úsilí vývoji těchto 

„inteligentních“ 3D map s neodmyslitelnými 

důmyslnými vrstvami nebezpečí povodní, 

vichřic, zemětřesení a dalších. Dalším předpokladem 

je implementace těchto systémů jako 

nedílné součásti rozhodovacího procesu v úpisu 

– např. systém ZÜRS v Německu, systém 

HORA v Rakousku a nástroj FRAT/Aquarius. 

NET v České republice. 

Tento vývoj napomůže transparentnosti a připravenosti 

a v budoucnu povede k lepším 

řešením v pojišťovnictví – pro spotřebitele, 

pojišťovny, zajišťovny a celou společnost. 

Ilustrační foto: archiv Swiss Re 


Z domova 

Představujeme dvě řešení 

pro vichřice 

ING. IVO BÁNOVSKÝ 

INTERMAP TECHNOLOGIES 

Dramatický nárůst škod 

způsobených vichřicemi 

v Evropě i jinde ve světě 

urychlil vývoj specifického 

modelování jednotlivých 

rizik a celých portfolií 

vystavených vichřicím. 

Dva nové produkty z dílny společnosti Intermap 

Technologies zlepšují dosavadní možnosti vyhodnocení 

nebezpečí výskytu vichřic, čímž umožňují 

snadný a okamžitý přístup k informacím potřebným 

pro sofistikovaný a prostorově přesný risk 

management. 

Oba produkty jsou založeny na dynamickém čtyřdimenzionálním 

modelování (prostor a čas) a vychází 

současně z meteorologických a fyzikálních procesů. 

Data Globálního modelu proudění vzduchu se přepočítávají 

na vyšší rozlišení s přidáním regionálních 

a lokálních parametrů pro modelování globálních, 

regionálních a nakonec místních informací o počasí. 

Tento proces, tzv. hierarchického sestupného 

škálování, zahrnuje vlastnosti terénu, stejně jako 

příslušné vlastnosti zemského povrchu. 

Konečným výsledkem jsou velmi přesné informace 

o počasí včetně vertikálních a horizontálních 

komponent větru, ze kterých byly oba zmiňované 

produkty vyvinuty. Tato metoda poskytuje informace 

nezávislé na rozmístění měřicích stanic. 

Mapa denního maxima 

rychlosti poryvu větru 

Tento monitorovací produkt poskytuje informace 

o maximu rychlostí poryvu větru za posledních 

24 hodin. Informace jsou dostupné pro kterýkoliv 

den v minulosti a zakládá se na hierarchickém 

sestupném škálování globálního modelu proudění 

vzduchu, v předpovědním módu jej napájí 

data prognóz Global Forecast System (GFS). GFS 

data se aktualizují po 6 hodinách v průběžném 

modelování pro dalších 24 hodin. Výsledná rastrová 

mapa obsahuje pro každý zobrazovaný bod 

nejvyšší rychlost poryvu větru, která se objevila 

během dne v této oblasti. Tento produkt je aktualizován 

každý den, dostupný pro odhady škod, 

ohodnocení rizika a analýzu, nejpozději v 7 hodin 

ráno následujícího dne. 

Mapa denního maxima rychlosti poryvu větru 

od Intermap nabízí: 

• rychlý přehled prostorového výskytu příslušných 

rychlostí větru v průběhu posledních 

24 hodin, 

• efektivní ocenění pojistných škod bezprostředně 

po události, 

• včasný odhad možných škod. 

Mapa dlouhodobé maximální 

rychlosti poryvů větru 

Mapa dlouhodobé analýzy vichřic poskytuje informace 

o počtu dní s rychlostmi poryvu větru 

přesahujícími 17,22 m/s (odpovídající spodní 

hranici stupně 8 Beaufortovy stupnice – Bf8) 

během posledních 30 let. Tento produkt je založen 

na hierarchickém sestupném škálování modelu 

globálního proudění vzduchu v režimu statické 

analýzy a používá data globální klimatické 

analýzy z vybraných časových úseků. Aktualizuje 

se jednou ročně. 

Společnosti Intermap a iXmap si kladou za společný 

cíl vytvořit integrované platformy propojující 

dynamické modelování podnebí a systémy 

sestupného škálování pro výpočet minulých 

a současných vichřic. Tento přístup vede typicky 

ke zlepšení přesnosti v porovnání s ostatními postupy 

modelování. 

Nové produkty jsou založeny na dynamickém 

čtyřdimenzionálním modelování a vychází současně 

z meteorologických a fyzikálních procesů. 

Mapa dlouhodobého maxima rychlostí poryvu 

větru od Intermap podporuje: 

• ohodnocení rizika a zařazení do tarifní zóny během 

procesu upisování, 

• prognózu škod z vichřic a modelování expozice. 

Produkty vichřic společnosti Intermap jsou vyvíjeny 

ve spolupráci s iXmap GmbH, která se specializuje 

na rozvoj a automatizaci modelování environmentálních 

simulací a regionalizační postupy. Datové 

produkty společnosti iXmap spojené s meteorologickými 

procesy poskytují zákazníkům podporu 

při rozhodování v oblasti geo-rizik, obnovitelných 

zdojů energie a také v zemědělství. 

Varování před nepřízní počasí 

Počátkem července se na českém trhu objevila 

novinka v podobě meteorologického 

servisu, jehož klienti si mohou prostřednictvím 

SMS nebo emailu objednat doručování 

lokálně zaměřených zpráv o blížícím se 

extrémně nepříznivém počasí (např. vichřice, 

prudké lijáky, náledí či krupobití), které 

by mohlo ohrozit jejich zdraví nebo majetek. 

Informace se váží na adresátem předem 

uvedené PSČ. Pojišťovna UNIQA zprovoznila 

tuto službu společně s UBIMET GmbH, 

největší soukromou firmou nabízející servis 

v oblasti předpovědi počasí pro střední 

Evropu. 

-noe- 

Ilustrační foto: archiv MŽP ČR 

36 Pojistný obzor 3/2009 Z domova

Vzdělávací akce ČAP 

pro II. pololetí 2009 

MARCELA KOTYROVÁ 

MANAŽER KOMUNIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ 


Vzdělávací aktivity 

ČAP reflektují potřeby 

zaměstnanců členských 

pojišťoven a přispívají 

k rozšíření praktických 

znalostí. Níže naleznete 

aktuální přehled. 

zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních 

proti legalizaci výnosů z trestné činnosti 

a financování terorismu pro oblast pojišťovnictví, 

a podělí se o zkušenosti z aplikace tohoto 

zákona. 

Likvidace ekologických škod – 13. 10. 2009, 

hotel Dorint don Giovanni 

Účastníci semináře se dovědí, jak funguje 

ekologická havarijní služba, jakým způsobem 

se její zásahy financují zejména na základě 

smluvních vztahů s pojišťovnami, ale i jaký 

vyhlášky. Významný prostor bude věnován 

diskusi k uvedeným tématům. 

Oftalmologie – 5. 11. 2009, 

hotel Dorint don Giovanni 

Prim. MUDr. Pavel Diblík z oční kliniky VFN 

seznámí účastníky semináře s problematikou 

oftalmologie. Zaměří se na laickou anatomii 

a fyziologii, popíše nejčastější úrazy a jejich 

následky, vysvětlí problémy při klasifikaci 

podle tabulek pojišťovny a dojde i na srovnání 

s hodnocením podle zákona č. 440/2001 Sb. 

Na veškeré vzdělávací akce pořádané ČAP se můžete 

přihlásit prostřednictvím úseků vzdělávání své pojišťovny, 

kde se dozvíte i bližší informace o jednotlivých seminářích. 

Základy pojistného práva 

Dne 10. září 2009 začal v letošním roce již 

druhý běh vzdělávacího kurzu zaměřeného 

na základy pojistného práva. Specialisté 

seznámí účastníky s jednotlivými oblastmi 

pojistného trhu. V průběhu kurzu absolventi 

získají informace z veřejného i soukromého 

pojistného práva. Detailněji se seznámí 

s problematikou škodového i obnosového 

pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu. 

Dále budou mít příležitost dozvědět 

se zajímavé informace ze sféry pojistného 

podvodu, zprostředkování pojištění, 

ochrany osobních údajů a mnoha dalších 

zajímavých témat. Napříč všemi se prolíná 

související legislativa, která je na závěr 

shrnuta do uceleného přehledu. Vzdělávací 

kurz bude zakončen písemným testem dne 

9. prosince 2009 

Seminář právníků 

Ve dnech 14. a 15. září 2009 proběhl Seminář 

právníků, letos v Lesních lázních hotelu Legner 

ve Zvánovicích. Podrobnější informace ze 

semináře přineseme v příštím čísle Pojistného 

obzoru. 

je legislativní rámec vztahující se k této problematice. 

Příklady z praxe a zkušenosti z velkých 

projektů představí zástupci společnosti 

Bellfor a Dekonta. 

Strategie jednání – 22.–23. 10. 2009, 

hotel Legner Zvánovice 

Seminář je určen zejména pro detektivy a pracovníky 

pojišťoven zabývající se šetřením pojistných 

podvodů. Po obsahové stránce se 

školitelé zaměří na umění profesionálních 

rozhovorů, komunikační typologii a jejich využití 

v praxi. Seminář bude doplněn o praktické 

tréninky. 

Ochrana spotřebitele – prosinec 2009 

Mezi hlavní témata tohoto semináře bude 

patřit problematika nekalých obchodních 

praktik na finančním trhu, distanční marketing 

a kontraktace, předsmluvní povinnosti 

a odpovědnost u spotřebitelských smluv, 

ale také nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských 

smlouvách v evropské i tuzemské 

právní úpravě a judikatuře. Přednášet bude 

JUDr. Petr Čech, LL.M. z katedry obchodního 

práva Právnické fakulty UK v Praze. 

Náměty na semináře pro rok 2010 

posílejte na adresu: 

marcela.kotyrova@cap.cz 

Připravované semináře: 

Seminář k AML – 7. 10. 2009, 

hotel Olympik 

Odborníci z Ministerstva financí (MF) seznámí 

účastníky s výkladem vybraných ustanovení 

Zákon o pojišťovnictví – 3. 11. 2009, 

hotel Olympik 

Seminář, ve kterém se odborníci z MF a České 

národní banky ve svých prezentacích zaměří 

na výklad k vybraným ustanovením nového 

zákona o pojišťovnictví, ale také k ustanovením 

tzv. obezřetnostní vyhlášky a výkaznické 

Z domova Pojistný obzor 3/2009 37 

Ilustrační foto: ČAP

Z domova 

Požáry v českých zemích 

Požáry jsou nejfrekventovanějšími z nebezpečí, 

která ohrožují Českou republiku. Publikace 

Požáry v českých zemích, vydaná nakladatelstvím 

Professional Publishing, přináší 

obsáhlé pojednání o požárech jako fenoménu, 

který provází lidstvo 

od objevení a zkrocení 

ohně. V úvodní kapitole 

je zmíněn vliv ohně 

na vývoj lidského mozku, 

který umožnil člověku 

stát se rozhodující silou 

na planetě Zemi. V následující 

kapitole jsou 

shrnuty základy nauky 

o požáru a jejich klasifikace, 

dále je věnována pozornost 

historii hasičstva 

v českých zemích včetně 

vývoje technických prostředků 

pro zdolávání 

požáru. Poslední část kapitoly 

se zabývá vyšetřováním 

příčin vzniku požáru, 

které je v rámci Státního požárního dozoru 

spolu s prevencí rovněž svěřeno HZS. 

Významná stať se zabývá popisem vybraných 

historických a současných požárů. Historické 

události jsou zachyceny na dobových 

rytinách či s využitím jiných 

grafických technik. 

Kromě oblasti střední 

Evropy jsou zde popsány 

i požáry způsobené vulkanickou 

a seismickou 

činností. Mezi požáry 

z nedávné doby nechybí 

největší požáry dvacátého 

století u nás – Veletržní 

palác, Spolchemie 

Ústí nad Labem, Naftové 

motory Praha, požár 

v Chemických závodech 

v Litvínově. 

Charakter požáru se 

v průběhu staletí změnil. 

Oheň už neničí celá 

města jako v minulosti. 

Frekvence požárů je ale vysoká, takže kumulované 

ztráty lze srovnávat se ztrátami 

z velkých povodní. Požáry stále hrozí, takže 

každému se vyplatí pečlivá prevence proti tomuto 

nebezpečí. Právě vývoj prevence a její 

současný stav popisuje další kapitola. Jsou 

zde též statistiky velkých požárů z nedávné 

doby a jejich zpracování. 

Vhodnou cestou k financování požárního 

rizika je pojištění. Závěrečná kapitola přináší 

základní poznatky z této oblasti. Pojištění 

proti ohni je spojené s dalšími živelními riziky. 

Zahrnuta byla i sanace staveb a technologie 

po požáru, která vede k podstatným úsporám 

plnění pojišťoven. 

Předmluvu ke knize napsal generál 

M. Štěpán, generální ředitel HZS. Kniha je 

určena nejen specialistům z oblasti požární 

ochrany nebo pojišťovnictví, ale i široké veřejnosti, 

každý v ní najde mnoho zajímavého. 

Autoři: J. Janata, V. Hladík, J. T. Kozák 

Vydal: Professional Publishing, Praha, 2009 

Maloobchodní cena: 388 Kč 

Monografie o vývoji pojistných trhů Visegrádské aliance 

PROF. ING. JAROSLAV DAŇHEL, CSC. 

Kolektiv Ekonomické univerzity v Bratislavě 

doplněný o prof. E. Ducháčkovou 

z katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE 

v Praze provedl analýzu vývoje pojistných 

trhů států Visegrádské čtyřky a výsledky 

této analýzy shrnul do recenzované knižní 

monografie. 

Cílem autorského kolektivu bylo poskytnout 

ucelený přehled vývoje národních trhů Česka, 

Slovenska, Polska a Maďarska v období 

transmise ekonomik těchto států na tržní trajektorii 

při souběžně se uplatňujících vlivech 

globalizace, integrace a konvergence. 

Každému z jednotlivých národních trhů je 

věnována jedna kapitola, závěrečná pátá 

kapitola se pak zaměřuje na výsledky komparační 

analýzy včetně rozboru agregátních 

ukazatelů a celkového makroekonomického 

prostředí, tedy relevantních faktorů, které 

ovlivňují rozvoj jednotlivých odvětví národních 

ekonomik s důrazem na ekonomiku pojišťovnictví. 

V publikaci jsou diskutovány otázky ekonomicko-legislativního 

rámce pro správné fungování 

národních pojistných trhů, zejména 

otázky regulace a dohledu, principy tvorby 

pojistně-technických rezerv, ukládací politiky 

pojišťoven, ukazatele pojištěnosti, úloha 

zprostředkovatelů atd. 

Publikace je prvoplánově určena pro studenty 

vysokých škol, zajímavá však nesporně 

bude i pro širší odbornou veřejnost. 

Název: Vývoj poistného trhu krajín 

Vyšehrádskej štvorky v období 1995–2007 

Autoři: E. Ducháčková, Z. Lejková, 

E. Kafková, A. Majtánová, M. Meheš, 

A. Szkarlat, D. Vološinová 

Vydalo: Vydavatelstvo EKONÓM, 

Bratislava, 2009, 151 stran 

Ilustrační foto: archiv MZV ČR 


Z tiskových zpráv členských 

pojišťoven 

(podle data vydání) 

Ze statistik pojišťoven: 

UNIQA pojišťovna – 10. června 2009 

Na základě výsledků hospodaření bude pojišťovna 

svým klientům v kapitálovém životním 

pojištění připisovat za rok 2008 zhodnocení jejich 

rezerv běžně placeného pojistného ve výši 

půl procenta nad smluvně garantovanou úrokovou 

mírou, nejvýše pak 4,05 %. 

ČSOB Pojišťovna – 19. června 2009 

Akcionář ČSOB Penzijních fondů Progres a Stabilita 

rozhodl, že ČSOB Penzijní fond Stabilita 

připíše svým klientům za minulý rok průměrné 

zhodnocení ve výši 0,05 %. U ČSOB Penzijního 

fondu Progres činí zhodnocení prostředků 

0,02 %. Letošní výnos ovlivnil mimořádně 

nepříznivý vývoj na finančních trzích. 

Kooperativa pojišťovna, VIG – 

22. června 2009 

Nadstandardní míru zhodnocení 4,1 procenta připíše 

za loňský rok klientům, kteří mají běžně placené 

kapitálové, důchodové či investiční životní 

pojištění s garantovaným fondem, druhá největší 

pojišťovna na trhu. „Měříme-li tento výnos optikou 

finanční krize a klesajících či záporných výnosů 

z jiných forem investic, pokládáme to za nadmíru 

úspěšný výsledek,“ konstatoval zástupce 

ředitele Úseku pojištění osob Jindřich Skrip. 

Pojišťovna České spořitelny (PČS), VIG – 

28. července 2009 

Ze statistik pojišťovny vyplývá, že pojistná částka 

pro případ smrti z jakýchkoliv příčin tvoří 

u 90 % pojištěných maximálně 100 000 korun. 

To je v porovnání s průměrnou mzdou v ČR 

přes 22 000 korun nedostatečné krytí. Obecně 

se totiž doporučuje, aby bylo životní pojištění 

schopno suplovat výpadek příjmu pojištěného 

na dobu až několika let. Aktuálně má pojištění 

pro případ smrti z jakýchkoliv příčin u PČS 

sjednáno v rámci pojištění typu FLEXI více než 

420 000 klientů. 

Allianz pojišťovna – 4. srpna 2009 

Pojišťovna eviduje na čtyři sta hlášení svých klientů, 

kterým vichřice z kraje srpna poničila majetek. 

Škody již dosáhly objemu téměř 50 milionů 

korun. Nejvíce jich hlásí klienti ze středních, 

severních a východních Čech a ze severní Moravy. 

Až dvě třetiny škod jsou na nemovitostech, 

asi 15 % se týká poničených osobních vozidel. 

Škody hlásí i podnikatelé a průmyslové podniky. 

Triglav pojišťovna – 27. srpna 2009 

Chybný variabilní symbol je podle statistik pojišťovny 

jednou z nejčastějších příčin nedoručených 

plateb za pojistné. Týká se to 20 % klientů 

pojišťovny, která se nyní v rámci speciální informační 

akce snaží na problém upozornit – svou 

nepozorností se totiž řadí mezi neplatiče především 

domácnosti. Celkový objem chybně odeslaných 

plateb činí u pojišťovny více než dvacet 

milionů korun. 

Z významných událostí: 

AXA pojišťovna – 9. června 2009 

Finanční skupina AXA otevřela v Brně novou 

administrativní budovu AXA Centrum. Ta se nachází 

v centrální oblasti města. V souvislosti se 

stěhováním do nové budovy vytvořila AXA v Brně 

126 pracovních míst. 


Již druhým rokem mohou někteří klienti pojištění 

čerpat za své zaplacené pojistné vždy něco zpět – 

buď pojistné plnění v případě vzniku škody, anebo 

část pojistného ve formě tzv. bezeškodního bonusu 

zpět na jejich účet v případě, kdy jim během 

roku žádná škoda nevznikne. Letos se dočkalo 

vrácení peněz na 1700 klientů, kteří celkem obdrželi 

1,6 milionu korun. 

Česká pojišťovna (ČP) – 24. června 2009 

V soutěži o Nejlepší pojišťovnu 2009, kterou začátkem 

dubna vyhlásily Hospodářské noviny, zvítězila 

ČP, která uspěla v hodnocení všech kritérií nejlépe. 

Titul totiž měla podle sdělení pořadatelů při jejím 

vyhlašování získat pojišťovna, která dokáže nabídnout 

klientům nejvýhodnější služby a zároveň 

má dobré hospodářské výsledky a přináší hodnoty 

svým majitelům. 


V první ročníku soutěže Nejlepší pojišťovna 2009 

získala stříbro ČSOB Pojišťovna. Rozhodla o tom 

odborná porota na základě analýzy produktů a finančního 

zdraví společnosti. O kvalitě služeb pojišťovny 

svědčí i nedávná obhajoba ocenění INI 

Service Excellence Award. Tou mezinárodní síť 

pojišťoven INI (International Network of Insurance) 

oceňuje své členy poskytující nejlepší servis 

v daném roce. 

ING – 24. června 2009 

Z více než 250 přihlášených finančních produktů 

soutěže Zlatá koruna, v nejobsazenější kategorií 

Životní pojištění se všechny nominované produkty 

ING ocitly na stupni vítězů. ING Penzijní 

připojištění získalo stříbrnou korunu v kategorii 

Penzijní připojištění, životní pojištění Garant Invest 

získalo bronzovou korunu v kategorii Životní 

připojištění. 

Kooperativa pojišťovna, VIG – 24. června 2009 

Dvě kategorie ze tří, v nichž byly hodnoceny pojistné 

produkty, ovládla v letošním ročníku prestižní 

ankety Zlatá koruna Kooperativa. V neživotním 

pojištění se na nejvyšší příčce umístilo povinné 

ručení s živelním pojištěním a pojištěním pobytu 

v nemocnici zdarma a ve stejné kategorii získal 

druhé místo další produkt – Komplexní pojištění 

vozidel GLOBAL. 

Z domova Pojistný obzor 3/2009 39

Z domova 

Pojišťovna České spořitelny, VIG – 

24. června 2009 

FLEXI životní pojištění je nejlepším životním pojištěním 

a finanční novinkou roku 2009 – rozhodla 

o tom odborná porota soutěže Zlatá koruna, která 

tomuto pojištění udělila dvě nejvyšší ocenění 

v kategoriích Životní pojištění a Novinka roku. Pojišťovně 

se tak podařilo vylepšit loňské druhé místo 

v kategorii Životní pojištění. 


UNIQA pojišťovna a D.A.S. pojišťovna právní 

ochrany se rozhodly spojit své síly v oblasti produktové 

nabídky pro řidiče. Od července 2009 

budou v rámci strategického partnerství poskytovat 

společný produkt složený z povinného ručení 

a havarijního pojištění UNIQA a pojištění právní 

ochrany vozidel D.A.S. Společnosti se rozhodly 

dohromady zasazovat o to, aby se pojištění právní 

ochrany stalo stabilní součástí skutečně komplexní 

pojistné ochrany motoristů. 

AEGON Pojišťovna – 17. července 2009 

Životní pojištění AEGON Invest & Live se v letošním 

ročníku soutěže Nejlepší pojišťovna, Cena 

Hospodářských novin, umístilo na 1. místě v kategorii 

Pojišťovací inovátor 2009. Do této kategorie 

pojišťovny nominovaly celkem jedenáct služeb 

či produktů, o nichž jsou přesvědčeny, že jsou 

ve své kategorii novinkou či výrazným zlepšením. 

Která z pojišťoven titul získá, rozhodovalo hlasování 

veřejnosti. 

UNIQA pojišťovna – 28. července 2009 

Stále není jasné, komu má být vyplaceno pojistné 

plnění za shořelé Levé křídlo Průmyslového paláce 

na pražském Výstavišti. Mezi magistrátem a Inchebou 

nedošlo k očekávané dohodě. Z tohoto 

důvodu se UNIQA pojišťovna a Česká podnikatelská 

pojišťovna rozhodly uložit částku odškodnění 

do soudní úschovy, a tím splnily svůj závazek vyplatit 

náhradu z uzavřené pojistné smlouvy. 

Kooperativa pojišťovna, VIG – 26. srpna 2009 

Pojišťovna je připravena vyjít vstříc klientům Dolnorakouské 

pojišťovny Niederösterreichische Versicherung 

AG, která hodlá ukončit své aktivity v zahraničí 

a v budoucnu se bude soustředit výhradně 

na klíčové trhy v Dolním Rakousku a ve Vídni. 

Z uvedeného důvodu se stahuje i z českého pojistného 

trhu a Kooperativa je připravena klientům 

umožnit plynulý přechod pojistných smluv. 

Personálie: 


Novým členem a zároveň předsedou dozorčí rady 

ČSOB Penzijních fondů Progres a Stabilita se počátkem 

června stal Luc Popelier, výkonný ředitel 

KBC Asset Management. Funkční období člena 

dozorčí rady, stejně jako funkce jejího předsedy, 

činí 5 let. 

Pojišťovny nabídly nové 

produkty: 

Česká pojišťovna (ČP) ZDRAVÍ – 

1. června 2009 

Mezi stávající možnosti pojištění storna zájezdu 

si klienti cestovních kanceláří mohli doposud 

sjednat na rizika nenadálého úrazu, náhlého onemocnění 

s hospitalizací nebo úmrtí pojištěného 

či rodinných příslušníků, kteří měli na zájezd společně 

odcestovat. ČP ZDRAVÍ nově zahrnula vysoce 

aktuální nebezpečí – ztrátu zaměstnání. Pilotně 

ode dneška nabízí nové pojištění storna se 

zájezdy zatím jedné cestovní kanceláře, stejnou 

službu je však připravena poskytnout i klientům 

dalších společností. 

ING – 2. června 2009 

Pojišťovna přináší zcela nové podmínky připojištění 

pro případ trvalých následků úrazu na český 

trh. Zajímavá je především široká pojistná ochrana 

a cena, která patří mezi nejvýhodnější na trhu. 

Kooperativa pojišťovna, VIG – 17. června 2009 

Společnost vstupuje na trh s novým jednoduchým 

a srozumitelným pojištěním pro podnikatele – 

Start Plus, které je určeno pro souhrnné pokrytí 

rizik menších podnikatelských subjektů. „Nejvýznamnější 

předností pojištění je komplexní pokrytí 

podnikatelských rizik,“ konstatuje ředitel Úseku 

pojištění majetku a odpovědnosti Kooperativy 

Michael Neuwirth. 

Allianz pojišťovna – 18. června 2009 

Cestovní pojištění Allianz mají klienti do 26 let 

s 50% slevou. Tuto nabídku připravil výhradní 

online prodejce pojištění Allianz, společnost Allianz 

Direct. Vztahuje se na cestování po Evropě mimo 

Českou republiku a na několik mimoevropských 

zemí – Tunisko, Egypt, Izrael, Alžírsko a Maroko, 

a to až na devadesát dní. 

AEGON Pojišťovna – 17. července 2009 

AEGON přichází se čtyřmi novinkami v rizikové 

složce svého produktu Invest & Live 2009. Hlavní 

změnou je tzv. „Family“ varianta produktu, která 

umožňuje na jedné smlouvě pojistit až 5 osob. 

Dalšími novinkami jsou zajištění pro případ trvalých 

následků úrazu od 10 % včetně progrese, 

denní odškodné pro případ úrazu a možnost sjednat 

samostatně konstantní pojistnou částku pro 

případ úmrtí. 

Z dalších zpráv… 

Asociace českých pojišťovacích makléřů 

(AČPM) – 18. června 2009 

Objem pojistného, které loni zprostředkovaly makléřské 

společnosti sdružené v AČPM pro pojišťovny, 

stoupl na 21,35 miliardy korun, což znamená 

proti předchozímu roku nárůst o 5,2 procenta. 

Rozhodující část z této sumy tvořilo neživotní 

pojištění, na něž připadlo 94 procent celkového 

pojistného. Kromě toho zprostředkovali makléři 

zajistné smlouvy v objemu 3,76 miliardy korun. 

KPMG – 24. června 2009 

Z nejnovějšího průzkumu KPMG International 

a Economist Inteligence Unit: “A Glimmer of 

Hope: Growth Prospects in the Global Insurance 

Industry and the Escalation of Risk and Capital 

Management” vyplývá, že vedoucí představitelé 

v pojišťovnictví (konkrétně 315 vedoucích manažerů 

z oboru ze 49 států světa) jsou mírně optimističtí 

a mnoho z nich v následujících 12 měsících 

očekává růst. 

Česká kancelář pojistitelů (ČKP) – 

16. července 2009 

V České republice od června 2008 do června 2009 

ubylo 234 tisíc nepojištěných vozidel. Zásluhu 

na tom má především zavedení příspěvku nepojištěných 

do garančního fondu ČKP. K 30. červnu 

2009 bylo v ČR registrováno 616 642 vozidel bez 

povinného ručení, tj. o 27,5 % méně než ke stejnému 

datu roku 2008. Podíl vozidel bez povinného 

ručení na celkovém počtu registrovaných vozidel 

z roku na rok klesl o 3,5 procentního bodu – 

z 12,2 % v červnu 2008 na 8,7 % v červnu 2009. 

ČAP – 23. července 2009 

Z aktuálních údajů o záplavách vyplývá, že pojišťovny 

k 20. červenci zaznamenaly více než patnáct 

tisíc událostí s odhadovanou hodnotou škod 

ve výši 1,6 miliard korun. Z dosud nahlášených 

škod (15 248) pojišťovny zatím stihly vyřídit celkem 

4 320, tedy 28 %. Zároveň bylo vyplaceno pojistné 

plnění v hodnotě 140 milionů korun. Nejvyšší procento 

vyřízených škod statistiky dosud zaznamenaly 

v rámci likvidace pojištění motorových vozidel, 

a to jak u fyzických, tak i právnických osob. 

ČAP – 29. července 2009 

Podle údajů členů asociace za prvních šest měsíců 

roku 2009 je jasné, že pojistný trh vykazuje 

v oblasti předepsaného pojistného mírný růst. 

Na pololetním výsledku se tentokrát stejnou měrou 

podílejí životní i neživotní pojištění. Celkový objem 

předepsaného pojistného vzrostl meziročně 

o 1,7 % na 70,6 mld. Kč, u počtu smluv ve kmeni 

statistiky úhrnem evidují tříprocentní nárůst. 


Insurance Digest 

Summer Flooding 2009: 

Czech Déjà Vu 

THEODOR FIALA 

AON BENFIELD 

At the end of June, 

a depression brought moist 

air masses over the Czech 

Republic. Due to unusual 

circumstances, it caused 

catastrophic consequences. 

After a few years, the June floods caused 

by heavy rainfalls at our territory were again 

described on front pages of European dailies 

– the Central European region is gradually 

becoming ill-fated 1 

for such events. It began 

quite innocently. In the second decade of 

June, a low pressure system formed over 

the Adriatic Sea and the Apenine Peninsula. 

As usual, it drew large amount of warm and 

moist air. This pressure formation, however, 

was blocked by high pressure on its way to 

the east and, as a result, pushed wet air for 

several days to the same place – to Central 

Europe. 

Causes of this year’s floods? 

Other than seven years ago 

Floods this year had a completely different 

character than floods in 2002. Then, the 

floods were caused by two precipitation 

episodes (two heavy rainfalls) resulting from 

depressions 6 

following one after another, 

during which prolonged rains were recorded 

by meteorologists for several days. During this 

year’s flood event, it rained from smaller storm 

clouds which usually formed in the afternoon 

or evening. 

Different flooding 

“This year’s calamity in Moravia was not 

a classical flood similar to the one which occurred 

here in 2002; this time, after a succession of 

torrential rains 7 , water got to places where it 

has never been before,“ says Dagmar Koutská 

from Česká pojišťovna. For this reason, the 

affected areas were not designated as risk 

areas in flood maps 8 . In the future, insurance 

companies in similar localities will more likely 

rely on a questionnaire that the client has to fill 

in, when signing an insurance policy, than on a 

flood map. If a house has been flooded in recent 

Rain: this time less long- 

-lasting than intensive 

The just described weather situation is by no 

means unusual, however, two conditions turned 

it into a situation which resulted in a disaster. 

The first cause was the fact that it rained in the 

Czech Republic for several days before the heavy 

rains. As a result, the soil became oversaturated 

and could absorb only a very limited quantity 

of precipitation 2 

that followed. Most of the rain 

water was drained to water streams, where it 

concentrated and formed a destructive wave. 

The second cause of the floods was the extreme 

intensity of precipitation. During the height of the 

storms, rainfall rates over 40 millimetres per hour 

were recorded. In some areas of the Novojičínsko 

province, overnight storms delivered more than 

100 millimetres of rain, which exceeded monthly 

rainfall totals 3 for June. 

This phenomenon, rather limited in terms 

of area, caused rise of water levels in upper 

reaches of streams. Downstream the flood 

water attenuated 4 

and streams in their lower 

parts did not reach the highest local emergency 

designation, termed SPA III. 

Natural perils have not spared Central Europe in recent 

years – repeated loss claims force reinsurers to consider 

local risks more and more prudently. 

However, it was the short-term and extremely 

intensive precipitations that caused very fast 

flooding and rise in water levels. “For example, 

at the Jičínka River in Nový Jičín, we estimate 

the water discharge at 300 m 3 per second. 

Long-term average discharge at this gauging 

station 6 amounts to 0.9 m 3 per second,“ says 

Tomáš Řehánek, Head of the Hydrological 

Department at the Ostrava branch of the Czech 

Hydro-Meteorological Institute (CHMI). Such 

value was never recorded since the beginning 

of the monitoring in 1958; it largely exceeds the 

1in100year discharge. “It was also exceeded at 

two gauging stations on the Vidnávka River in 

the Jesenicko province,“ adds Tomáš Řehánek. 

In most cases, the water level quickly dropped 

after culmination. Except for places that were 

hit by flash floods twice in succession because 

the storms were formed twice above the same 

area during several days. 

years, insurance companies consider the price 

and other terms of policy individually. 

Moravia and south Bohemia 

in the centre of attention 

again 

Novojičínsko and Vsetínsko provinces were 

the first areas hit by the flooding on 24 June. 

Because of heavy rains in early evening, 

hundreds of houses were flooded in a very 

short time. However, downstream the flood 

waves attenuated and bigger cities located in 

lowlands were unscathed 9 . In the following days, 

heavy rains accompanied by gusty winds and 

occasional hail hit other parts of the republic. 

Windward north-eastern slopes of the Jeseníky 

and Šumava Mountains were worst affected. 

Insurance Digest Pojistný obzor 3/2009 41

Insurance Digest 

The last weekend in June, strong storms also 

hit south Bohemia and streams began to rise 

to flood levels 10 . Hundreds of people from 

Bavorov and Vodňany had to be evacuated. 

The last snap flooding appeared the first 

Saturday in July on the Ploučnice River. 

Several tens of houses were flooded; the 

infrastructure losses are estimated at tens 

million CZK and the flood claimed one casualty 

here. 

Flood bill exceeds six billion 

In total, the sad results of floods in 2009 

were 14 casualties and more than 3,000 

flooded houses, most of it in the Jesenicko 

and Přerovsko provinces. In terms of property 

damage, total losses are estimated to top 

seven billion Czech crowns. The biggest 

insured losses are recorded by Česká 

pojišťovna – they are estimated at around 

981 million crowns, total insured losses for 

local insurance companies exceed two billion 

crowns. 

Insured losses caused by June floods: member insurance companies with the estimated highest losses 

in the last decade of July. In Austria only, 

the reported damage totalled almost 9 billion 

crowns. Second loss compensation 13 

by 

reinsurers in the course of one month can 

therefore be considered as a test of patience. 

It will probably be soon clear whether and 

Total loss estimate 

Losses 

(CZK thousand) 

Number of risks 

Reported as at 31 August 

Losses 

(CZK thousand) 

Number of risks 

Česká pojišťovna 981,168 10,623 950,789 10,296 

Kooperativa pojišťovna, VIG 380,000 3,000 374,927 2,872 

Generali Pojišťovna 137,442 1,448 137,442 1,448 

Česká podnikatelská pojišťovna, VIG 124,500 450 118,011 423 

Allianz pojišťovna 116,000 679 110,430 660 

ČSOB Pojišťovna 108,700 409 108,700 409 

Source: information provided by insurance companies to ČAP (as at 31 August 2009) 

to what extent the current events will be 

reflected in the prices of reinsurance, when 

Czech chiefs of reinsurance departments will 

receive the first quotations 14 

of reinsurance 

programmes. 

Europeans‘ Attitudes Towards Climate Change – 

Special Eurobarometer 

Outlook uncertain 

In most cases, insurance companies are of 

the opinion that prices of property insurance 11 

should not increase due to losses caused by 

natural catastrophies this year. At least for the 

insured who were not hit by the flood. It is, 

however, questionable, whether the insurance 

companies will manage to maintain the prices 12 . 

They may be under pressure from reinsurance 

companies who are, with displeasure, getting 

used to more frequent natural disasters in our 

region. Natural perils have not spared Central 

Europe in recent years – repeated loss claims 

for floods, storms or damage caused by heavy 

snow force reinsurers to consider local risks 

more and more prudently. 

On top of it, a storm caused by a frontal 

system called Wolfgang hit Central Europe 

In July 2009, the European Commission 

published a special Eurobarometer report 

on Europeans’ attitudes towards climate 

change 1 . 

This report summarises the findings of the 

related survey, which was carried out early 

this year, with regard to citizens’ perceptions 

of climate change and the extent to which 

they feel informed and take personal action. 

In particular, it highlights changes compared 

to the last year, discrepancies across Europe 

and socio-demographic factors 2 . 

Though a majority of European citizens are 

well aware, feel pretty well informed and 

empowered to take action, it is necessary 

to improve risk awareness, especially in 

certain countries, and to better inform citizens 

about the measures they can take 

personally to mitigate but also to adapt to 

climate change. 

Report findings: 

• 67% of Europeans think that climate 

change is a very serious problem and 

about 20% think that this is a fairly serious 

problem 

• 27% think that the seriousness of climate 

change has been exaggerated 

• 31% think that there is nothing that can be 

done about climate change. 

According to the survey, “the extent to which 

respondents feel informed about certain topics 

related to climate change appears to be 

of crucial influence on their perception of climate 

change” and their propensity to personally 

take action against climate change. More 

than 40% of Europeans do not feel very well 

informed or not at all informed about the causes 

and consequences of climate change and 

the way to fight against it. 

Source: CEA 

Selected insurance terminology from the text 

Vybraná pojistná terminologie z textu 

1 

ill-fated region – nechvalně proslulý region 

2 

limited quantity of precipitation – omezené 

množství srážek 

3 

to exceed monthly rainfall totals – přesáhnout 

celkový měsíční úhrn srážek 

4 

flood water attenuated – povodňová vlna se 

zmírnila 

5 

depression – tlaková níže 

6 

gauging station – srážkoměrná stanice 

7 

torrential rains – přívalové deště 

8 

flood map – povodňová mapa 

9 

be unscathed – být uchráněn 

10 

flood level – povodňová úroveň 

11 

property insurance – majetkové pojištění 

12 

to maintain the prices – udržet ceny 

13 

loss compensation – kompenzace škody 

14 

first quotations – první kotace 

42 Pojistný obzor 3/2009 Insurance Digest 

1) 

European Commission and European Parliament; “Europeans’ attitudes towards climate change; Special 

Eurobarometer 313; July 2009; http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_313_en.pdf 

2) 

respondents’ gender, age, education, occupation and political orientation

POJISTNÝ OBZOR 

Odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví 

osmisměrka 

3/2009 

Ročník LXXXVI 

Vydavatel: Česká asociace pojišťoven 

Redakční rada: 

Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., Mgr. Ondřej Karel, 

Ing. Josef Keller, Marcela Kotyrová, Ivana Menclová, 

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., PhDr. Miloš Novák, 

Ing. Tomáš Síkora, Ing. Eva Svobodová, Michal Šimon, 

Ing. Marek Vích. 

Šéfredaktorka: Mgr. Ema Novotná 

Adresa: Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4 

Telefon: (+420) 222 350 161 

Fax: (+420) 261 142 409 

E-mail: ema.novotna@cap.cz, pojistny.obzor@cap.cz 

Grafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o., 

Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4 

Tisk: Integraf, s.r.o., Běloveská 187, 574 01 Náchod 

ISSN 0032-2393 

Distribuce: 

Ve Žlíbku 1800, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice 

Objednávky a předplatné přijímá jménem 

vydavatele: 

SEND Předplatné, P. O. Box 141, 140 21 Praha 4, 

E-mail: send@send.cz 

Telefon: (+420) 225 985 225 

Fax: (+420) 225 341 425 

GSM: (+420) 777 333 370 

SMS: (+420) 605 202 115 

www.send.cz 

Předplatné na Slovensku: 

Magnet Press, Slovakia s.r.o. 

Šustekova 8, 851 04 Bratislava 

Telefon: (+421) 267 201 921 

E-mail: vojackova@press.sk 

www.press.sk 

Sudoku z čísla 2/2009: 

Evidenční číslo: MK ČR E 1060. 

Inzerce: veškeré informace podá redakce. 

Nevyžádané rukopisy nevracíme. 

Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při 

zachování autorských práv. 

© Česká asociace pojišťoven 

www.cap.cz 

Cena výtisku: 75 Kč 

Roční předplatné: 240 Kč 

Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace 

odborného pojišťovacího tisku. 

www.piassurance.eu

Česká asociace pojišťoven 

Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4, Česká republika 

tel.: +420 222 350 150 

fax: +420 261 142 409 

e-mail: pojistny.obzor@cap.cz 

http://www.cap.cz

Ä a s o p i s Ä e s k Ã© h o p o j i Å¡ Å¥ o v n i c t v Ã - PojistnÃ½ obzor

Transform your PDFs into Flipbooks and boost your revenue!

Ä a s o p i s Ä e s k Ã© h o p o j i Å¡ Å¥ o v n i c t v Ã­ - PojistnÃ½ obzor

Transform your PDFs into Flipbooks and boost your revenue!

Delete template?

Save as template ?

Ä a s o p i s Ä e s k Ã© h o p o j i Å¡ Å¥ o v n i c t v Ã - PojistnÃ½ obzor