O projektu Cesty k účinnému fundraisingu - Neziskovky

neziskovky.cz

O projektu Cesty k účinnému fundraisingu - Neziskovky

SPIRALIS

je občanské sdružení pro vaši

komunikaci s veřejností

Cesty k účinnému fundraisingu

Spiralis, občanské sdružení

je tady proto, aby pomohlo propagovat neziskové

organizace a jejich aktivity, podporovalo jejich komunikaci

s potenciálními partnery (veřejná správa, firmy, politici,

sdělovací prostředky) a s veřejností, přispívalo k jejich

postavení plnoprávného a rovnocenného aktéra

společenských procesů.

Spiralis, občanské sdružení

je tady proto

• aby o vás věděli všichni, kdo o vás vědět mají,

• aby o vás věděli to, co vědět mají,

• abyste se prezentovali jako organizace, která

je pro své klienty nezbytná,

• abyste se prezentovali jako organizace, která

si zaslouží podporu a spolupráci.

Cesty k účinnému

fundraisingu

www.spiralis-os.cz


PROJEKT PODPOŘILI

CESTY K ÚČINNÉMU FUNDRAISINGU

Vydává SPIRALIS, o.s.

Mánesova 39, 120 00 Praha 2

www.spiralis-os.cz

Redakčně připravili

Marcela Bergerová a Jan Kříž

Grafická úprava

Altair DTP studio

Jinonická 329, 150 07 Praha 5

Ministerstvo zahraničí ČR

Názory zde prezentované vyjadřují postoje občanského sdružení Spiralis

a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj

Evropského společenství.

Tisk

Tiskárna Tobola

Jinonická 329, 150 07 Praha 5

Vydání první

Náklad výtisků 500

Praha 2004

ISBN 80-903015-4-1


Cesty k účinnému

fundraisingu

© Spiralis, o.s., Praha 2004

ISBN 80-903015-4-1


OBSAH

O projektu Cesty k účinnému fundraisingu ................................................... 5

Z výsledků výzkumu o stavu fundraisingu v neziskových

organizacích ČR .............................................................................................. 9

Mezinárodní workshop Setkávání 2004 ......................................................... 17

Program mezinárodního workshopu .............................................................. 19

I. Než začneme s fundraisingem … ..................................................... 28

I/1 Fundraiser - superman českých neziskových organizací ... 28

I/2 Plánujeme reálně a efektivně ................................................ 30

II. EU fondy .............................................................................................. 32

II/1 Evropská praxe ve financování EU projektů ....................... 32

II/2 Jak získat kvalitního a spolehlivého zahraničního

partnera pro EU projekty ...................................................... 34

III. Veřejné rozpočty .................................................................................. 36

III/1 Rub a líc dotací z veřejných rozpočtů ................................... 36

III/2 „Zákon o 1 %“ – přínosy a rizika ........................................... 38

IV. Veřejnost ............................................................................................... 41

IV/1 Jak získat podporu veřejnosti pro svou organizaci ........... 41

IV/2 Média - vítaný partner celonárodních veřejných sbírek ..... 44

IV/3 Profesionální agentury a neziskové organizace .................. 46

IV/4 Celebrity v neziskovém sektoru ............................................ 47

IV/5 Malá, ale naše I - Regionální veřejné sbírky

v případových studiích českých neziskových

organizací .................................................................................. 49

IV/6 Malá, ale naše II - Zahraniční zkušenosti

s regionálními veřejnými sbírkami ........................................ 51

IV/7 Benefiční akce - podpora nebo likvidace

neziskové organizace ............................................................. 52

V. Individuální dárci ............................................................................... 54

V/1 Jste naší správnou dárcovskou skupinou ........................... 54

V/2 Kdy je direct marketing efektivní ........................................ 55

V/3 Odkaz ze závěti – tabuizovaný fundraisingový zdroj ........ 57

V/4 Odkaz ze závěti –naše legislativní možnosti

a praktické zkušenosti ............................................................. 59

3


Cesty k účinnému fundraisingu

VI. Firmy .................................................................................................... 61

V/1 Firemní nadace - způsob efektivního „dávání“ .................. 61

V/2 Společné projekty firem a neziskových organizací .............. 63

V/3 Corporate Social Responsibility (CSR) - firemní PR

nebo podpora společenského rozvoje .................................. 65

VII. Příjmy z vlastní činnosti ..................................................................... 68

VII/1 Vlastní činnost NNO - perspektivní fundraisingový

zdroj ........................................................................................... 68

VII/2 Příjmy z vlastní činnosti - legislativa .................................... 70

VIII. Jak usnadnit a zkomplikovat fundraising a dárcovství ................ 73

Kontakty ............................................................................................................... 77

Internetové adresy .............................................................................................. 87

About the “Approaches to Successful Fundraising” Project ...................... 91

”Meeting Point 2004” International Workshop ............................................. 95

International Workshop Programme ................................................................ 97

O projektu Cesty k účinnému fundraisingu

O projektu

Knížka, kterou právě berete do ruky, přináší (spolu s přiloženým CD-ROM)

informace o projektu, který řešilo občanské sdružení Spiralis společně se

svým partnerem, Informačním centrem neziskových organizací, o.p.s., od

ledna 2003 do června 2004. Projekt podpořilo Evropské společenství (prostřednictvím

Nadace rozvoje občanské společnosti), Nadace Roberta Bosche,

obchodní společnost Philip Morris a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Proč jsme se na počátku roku 2003 pustili právě do tohoto projektu Zneklidňovaly

nás, stejně jako další neziskové organizace, již uskutečňované

nebo signalizované změny a pohyby v oblastech, odkud neziskové organizace

čerpají finanční prostředky pro svou činnost. Dělo se toho příliš mnoho

najednou. Uzavíraly se finanční zdroje z amerických a nadnárodních nadací

a ze zahraničních ambasád, působících v České republice. Připravovaly se

nové cesty pro průtok peněz z evropských fondů. Pracovalo se na přesunu

prostředků z veřejných rozpočtů, které budou putovat z ministerstev na

kraje. Kraje pokračovaly ve vytváření svých grantových systémů, někdy již

i podle metodik Evropské unie a evropských projektů. Změna finančního

prostředí pro život neziskových organizací dozrávala a jisté bylo jen to, že nic

není jisté.

Projekt Cesty k účinnému fundraisingu měl jedinou ambici. Inspirovat

a motivovat neziskové organizace k důkladnějšímu a všestrannému uvažování

o jejich fundraisingu, poskytnout jim potřebné informace a dovednosti

k tomu, aby rozvíjely efektivní a komplexní fundraising, který zajistí jejich

dlouhodobý rozvoj.

O co nám konkrétně šlo

• Zvýšit informovanost neziskových organizací o současném stavu fundraisingu

v ČR.

• Rozšířit jejich znalosti o dosažitelných finančních zdrojích a o „klíčích“

(metodách a mechanismech), kterými je lze otevřít.

• Zlepšit fungování sítě českých lektorů a konzultantů fundraisingu.

• Propojit české a zahraniční fundraisery.

• Motivovat komerční subjekty k efektivnější a frekventovanější spolupráci

s neziskovými organizacemi.

• Prostřednictvím médií získat podporu širší veřejnosti.

4 5


Cesty k účinnému fundraisingu

O projektu

Jak na to Projekt měl tyto fáze:

1. Výzkum současného stavu fundraisingu

První specializovaný výzkum zaměřený na fundraising, provedený v prostředí

českých neziskových organizací, proběhl formou dotazníkového

šetření na území celé České republiky. Byl zaměřen na strukturu rozpočtů

neziskových organizací, na typy a rozsah jejich fundraisingových zdrojů,

na metody získávání finančních prostředků, na plánování a vyhodnocování

fundraisingu, na jeho personální zajištění, ad. Výzkum zpracovala společnost

Market Vision.

Klíčové informace z výsledků výzkumu přinášíme na následujících stranách.

Výsledky výzkumu byly též zveřejněny na mezinárodním workshopu

v lednu 2004 (Setkávání 2004). Celou výzkumnou zprávu najdete na

www.spiralis-os.cz a www.neziskovky.cz.

2. Mezinárodní workshop Cesty k účinnému fundraisingu, Praha 29. – 30.

ledna 2004

Dvoudenní workshop byl zaměřen zejména na aktuální informace a profesionální

dovednosti vztahující se ke klíčovým fundraisingovým zdrojům

(evropské fondy, veřejné rozpočty, veřejnost, individuální dárci, firmy, příjmy

z vlastní činnosti neziskových organizací) a k mechanismům a metodám, kterými

je lze získat. Ve 28 workshopech se diskutovalo o dobré i problematické

praxi českých neziskových organizací, které efektivně a tvořivě využívají

v ČR dosažitelné finanční zdroje. Zazněly informace a zkušenosti ze zahraničí,

kde se daří to, co u nás ještě neumíme. Své názory a postoje zveřejnily firmy

a profesionální agentury, které s neziskovými organizacemi spolupracují.

Do diskuse vstoupila i veřejná správa, která poskytuje finanční prostředky na

projekty neziskových organizací. Workshop probíhal v 8 tematických sekcích,

zúčastnilo se ho 340 osob.

Stručný, redakčně zpracovaný obsah workshopů najdete v této knize.

Detailnější informace si můžete přečíst, otevřete-li přiložený CD-ROM. Na

něm je zkrácený záznam z jednání. Oba dokumenty jsou dosažitelné na

www.spiralis-os.cz a www.neziskovky.cz.

4. Propagace projektu

Po celou dobu realizace projektu jsme o fundraisingu komunikovali s médii,

která ochotně zveřejňovala informace o tom, jak neziskové organizace

získávají finanční prostředky pro svou činnost, s jakými problémy se

setkávají, co ohrožuje jejich existenci a rozvoj. Těší nás, že zájem médií trvá

i poté, co jsme projekt dokončili, a že česká veřejnost je trvale motivována

k podpoře neziskových organizací.

5. Publikace

Konečně posledním článkem projektu je tato publikace, včetně její elektronické

verze, která přináší nejvýznamnější výsledky z provedeného výzkumu a jak

věříme inspirativní náměty z mezinárodního workshopu. Najdete v ní

i kontakty na ty, kteří na workshopu vystoupili, a seznam webových stránek

týkajících se fundraisingu. Jde o údaje, které zazněly na workshopu a které

jsme zjistili v době přípravy projektu.

Marcela Bergerová, Spiralis, o.s.

koordinátorka projektu

3. Tréninky pro české fundraisery

Na základě výzkumu jsme vytipovali dvě kritická místa ve fundraisingu

neziskových organizací – vlastní činnost (samofinancování) a práce s individuálními

dárci. Právě na tato témata byly zaměřeny workshopy, které

uspořádalo ICN, o.p.s. ve třech regionech ČR (Praha, Brno, Liberec). Workshopy

byly určené fundraiserům, lektorům a konzultantům fundraisingu.

6 7


Z výsledků výzkumu o stavu fundraisingu

v neziskových organizacích ČR

Z výsledků výzkumu

1. Proč jsme začali výzkumem

V českém neziskovém sektoru chybí korektní data o fundraisingu neziskových

organizací. Mnohé informace jenom odhadujeme. I když jsou naše

odhady často kvalifikované, v diskusích s partnery (s veřejnou správou, zákonodárci,

komerční sférou ad.) nám chybí fakta podložená argumenty. Proto

jsme se rozhodli podniknout relativně komplexní výzkum stavu fundraisingu

v českých neziskových organizacích. Zpracování výzkumu jsme zadali společnosti

Market Vision.

2. Jaké byly cíle výzkumu

• Získat kvalifikované údaje a data pro jednání s partnery,

• zjistit, kam je potřeba zaměřit další vzdělávání ve fundraisingu,

• poskytnout neziskovým organizacím informace k tomu, aby mohly svoji

situaci porovnat se současnými trendy a se standardem českého fundraisingu,

• upozornit je na rizika jejich fundraisingových aktivit.

3. Hlavní oblasti výzkumu

Zdroje financování

• původ finančních zdrojů (české, zahraniční)

• podíl jednotlivých typů zdrojů (veřejná správa, firmy, nadace a nadační

fondy, zahraniční zastupitelstva, individuální dárci, veřejnost/anonymní

sbírky, členské příspěvky, příjmy z vlastní činnosti) na ročních příjmech

organizace

• představy neziskových organizací o jejich perspektivních finančních zdrojích

Organizace fundraisingu

• personální zajištění fundraisingu (kdo plánuje aktivity, kdo rozhoduje o výběru

dárců a o práci s dárci, kdo fundraising prakticky zajišťuje)

• systémové ošetření fundraisingových aktivit neziskových organizací (zda

mají organizace zpracovanou strategii oslovování dárců a práce s dárci,

etická pravidla pro jednání s dárci, fundraisingový plán, systém vyhodnocování

fundraisingu)

9


Cesty k účinnému fundraisingu

Z výsledků výzkumu

Metodologie fundraisingu

• využívané metody fundraisingu (dotace, účelové granty, vlastní činnost,

přímé příspěvky firem, přímé dary od stálých individuálních dárců, nepeněžité

dary, veřejné sbírky, benefiční akce apod., odkazy v závěti)

• formy komunikace s dárci

• využívání databází

• forma převodu peněz

Prezentace na veřejnosti

• vztah PR a fundraisingu v neziskové organizaci

• využívané formy PR podpory fundraisingu

Vyhodnocování fundraisingu

• způsoby vyhodnocování

Úroveň znalostí v oblasti fundraisingu

• sebehodnocení organizací o obecných a specifických znalostech z oblasti

fundraisingu

4. Metoda výzkumu

Kvantitativní výzkum kombinoval uzavřené a otevřené otázky. Byl realizován

na reprezentativním vzorku neziskových organizací metodou samovyplňování

dotazníků. Výzkum byl prováděn anonymně. Rozesláno bylo 2 814

dotazníků. Do výzkumu se zapojilo 455 neziskových organizací. Návratnost

činila 16 %. Sběr dat se uskutečnil v červnu až srpnu 2003.

5. Respondenti výzkumu

Skupina respondentů byla sestavena tak, aby pokryla

• organizace s různě velkými objemy rozpočtů,

• standardní právní formy (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti,

nadace a nadační fondy, účelová zařízení církví),

• všechny obory činnosti neziskových organizací,

• organizace sídlící ve velkých, středních a malých městech,

• organizace sídlící ve všech regionech republiky.

Jako respondenty jsme oslovili ředitele neziskových organizací, členy představenstva,

zástupce správních rad.

6. Z výsledků výzkumu

S kolika typy finančních zdrojů organizace pracuje

Průměrná organizace využívá čtyři typy zdrojů. Podíl zdrojů na ročním rozpočtu

organizace není vyvážený. S jedním finančním zdrojem pracuje pouze

5 % neziskových organizací. Čím je rozpočet organizace větší, tím větší je i počet

jejích zdrojů. S menším počtem zdrojů pracují organizace sociální a zdravotní,

které se výrazněji než organizace jiné orientují na veřejné rozpočty.

Původ financí

85 % neziskových organizací čerpá finanční prostředky výlučně nebo většinou

z domácích zdrojů, pouze 5 % pracuje většinou se zahraničními zdroji.

Objem rozpočtů neziskových organizací

24 % neziskových organizací hospodaří s ročním rozpočtem menším než

100 000 Kč, 31 % s rozpočtem 100 000 Kč - 1 milion, 28 % s rozpočtem 1 – 5

milionů, 15 % s rozpočtem větším než 5 milionů.

Struktura finančních zdrojů

Struktura finančních zdrojů je ovlivněna tím, na jaký obor činnosti se organizace

zaměřují. Organizace z oblasti sociální a zdravotní a organizace, pečující

o volnočasové aktivity, jsou vysoce závislé na veřejných rozpočtech. U ostatních

organizací stoupá podíl soukromých zdrojů.

Veřejné rozpočty

Zhruba 36 % příjmů neziskových organizací pochází z veřejných rozpočtů.

Jak už bylo řečeno, nejvíce jsou na nich závislé organizace sociální a zdravotní

a organizace, zabývající se volnočasovými aktivitami. Čím je rozpočet organizace

větší, tím je větší i její závislost na veřejných rozpočtech (u tzv. velkých

organizací tvoří příjmy z tohoto zdroje až polovinu ročního rozpočtu).

Veřejné rozpočty vůbec nevyužívá 36 % respondentů. Pro dalších 16 % znamenají

jen malý doplněk rozpočtu. Naopak pro zhruba polovinu neziskových

organizací představují podstatnou část rozpočtu.

Vlastní činnost

20 % z celkových příjmů organizací plyne z jejich vlastní činnosti. V tomto

směru jsou nejaktivnější organizace ekologické, organizace z oblasti kultury

a ochrany památek a organizace servisní.

Téměř polovina neziskových organizací příjmy z vlastní činnosti nemá. Pro

čtvrtinu neziskových organizací je naopak vlastní činnost klíčovou příjmovou

10 11


Cesty k účinnému fundraisingu

Z výsledků výzkumu

položkou rozpočtu. Asi 20 % neziskových organizací o vlastní činnosti jako

o možném zdroji příjmů vůbec neuvažuje.

Firmy

Komerční sféra naplňuje rozpočty neziskových organizací z 11 %. Firmy přispívají

nejvíce organizacím zdravotním a organizacím z oblasti regionálního

rozvoje. Nejméně podporují organizace ekologické. Téměř polovina neziskových

organizací pracuje bez firemní podpory, pro 40 % organizací představují

příspěvky firem malou, pro 12 % podstatnou pomoc.

Nadace a nadační fondy

Nadace a nadační fondy doplňují rozpočty neziskových organizací 10 %.

Největší podporu získávají ekologické organizace. S nadační podporou se nesetkává

asi 60 % neziskových organizací, pro 16 % znamená nadační podpora

podstatné naplnění rozpočtu.

Individuální dárci

Podpora individuální dárců tvoří 7 % rozpočtů a směřuje nejvíce do oblasti

charity (účelová zařízení církve).

S individuálním dárcovstvím nemá žádnou zkušenost 51 % organizací, pro

42 % představuje malou, pro 6 % velkou část příjmů.

Anonymní sbírky

Anonymní sbírky pokrývají rozpočty organizací ze 2 %. Využívá jich asi čtvrtina

neziskových organizací. 76 % neziskových organizací tuto formu fundraisingu

nevyzkoušelo.

Dalšími finančními zdroji jsou členské příspěvky (6%), granty ambasád (2%).

Současnost a budoucnost fundraisingu podle představ

neziskových organizací.

Nejdůležitější zdroje

v současnosti v budounu

zdroj % respondentů zdroj % respondentů

veřejné rozpočty 46 ministerstva 44

městské úřady 26

krajské úřady 11

EU fondy 14

vlastní činnost 25 vlastní činnost 24

nadace 16 nadace 14

firmy 12 firmy 27

individuální dárci 6 individuální dárci 0

členské příspěvky 6 členské příspěvky 5

veřejnost 2 veřejnost 2

ambasády 2 ambasády 0

Personální ošetření fundraisingu

Plánování fundraisingu a rozhodování o fundraisingových aktivitách je v rukou

vedení organizace a představenstva. V malých a středních organizacích

(tzn. v těch, které mají roční rozpočet 1 milion a méně) je aktivita vedení

organizace a představenstva (správních rad a výkonných výborů) zhruba

vyrovnaná. V organizacích s většími ročními rozpočty výrazně klesá aktivita

představenstva a významně stoupá aktivita vedení.

Vlastní výkon fundraisingu je převážně v rukou vedení organizace. Je však

zřejmé, že se tato činnost přesouvá i na jiné osoby. U velkých organizací jsou

to fundraiseři. Jejich služeb využívá zhruba polovina velkých neziskových

organizací. V malých neziskových organizací přebírají tuto roli dobrovolníci.

Celkově se fundraiseři uplatňují asi ve třetině organizací.

Pouze třetina neziskových organizací zpracovává fundraisingový plán, téměř

polovina rozvíjí nebo promýšlí alespoň určitou strategii.

12 13


Cesty k účinnému fundraisingu

Z výsledků výzkumu

Metodologie fundraisingu

Při komunikaci preferují neziskové organizace osobní kontakt. Menšinovou

formou komunikace je reklama, které využívá asi 20 % neziskových organizací

s větším ročním rozpočtem.

Při fundraisingových aktivitách neziskové organizace počítají zejména s vlastními

databázemi (54 %) a s veřejně dostupnými databázemi (47 %). Přibližně

čtvrtina organizací s databázemi při fundraisingu vůbec nepracuje.

Organizace získávají peníze většinou jednorázovým platebním příkazem

(82 % respondentů) nebo v hotovosti (42 % respondentů „občas“, 24 % respondentů

„často“). Pravidelné příspěvky formou trvalého bankovního příkazu

inkasuje 24 % organizací. Zastoupení internetu a mobilu jako nástroje fundraisingu

je statisticky nízké (14 %) a jen občasné.

PR fundraisingových aktivit

Zhruba polovina neziskových organizací se domnívá, že jejich PR funguje

jako přímá podpora fundraisingových aktivit. Tyto organizace si uvědomují

význam PR a dle svého vyjádření se vlastní prezentací aktivně zabývají.

Soustředí se hlavně na organizaci veřejných akcí, na mediální prezentaci, na

vydávání propagačních materiálů a výročních zpráv.

Vyhodnocování fundraisingu

Přibližně polovina neziskových organizací uvádí, že své fundraisingové aktivity

vyhodnocuje. Většinou se však omezuje jen na hodnocení vlastních akcí.

Pouze 15 % z celkového počtu respondentů hodnotí návratnost prostředků

investovaných do fundraisingu. Ostatní způsoby vyhodnocování jsou percentuelně

ještě slabší.

Fundraising ve formě samostatných a relativně nezávislých aktivit podnikatelského

typu není příliš častým řešením. Důvodem je mj. i vysoký podíl přímého

rozhodování vedení organizací na plánování, zajišťování a sjednávání

prostředků na jejich provoz a činnost. Vzhledem k tomu, že vedení zajišťuje

převážně vlastní činnost organizací (taková je jeho „odbornost“), logicky ji

spojuje i se získáváním prostředků.

Pravděpodobně existuje zhruba 15 – 20 % organizací, které o stávající situaci

nejen přemýšlejí, ale snaží se ji i aktivně řešit. Zavádějí pozici fundraisera

(nebo týmu s takovým zaměřením). Ale i v těchto organizacích jde spíše

o prezentaci a lobbing, než o „podnikání“.

8. Návrhy

• Propagovat, zejména u velkých organizací, rozvoj samostatného „podnikání

za účelem získání prostředků“. Toto podnikání cílit spíše na podnikatelské

kruhy, než na státní správu, kde je do budoucna značná pravděpodobnost

omezování výdajů tohoto druhu.

• Využívat výrazné poptávky po vzdělání v oblasti fundraisingu. Pořádat

školení a prezentace s významným podílem konkrétních příkladů a případových

studií (např. sjednávání schůzek s potenciálními uživateli služeb,

atd.).

• Prosazovat legislativní změny v oblasti daňových zvýhodnění ve prospěch

dárců a sponzorů.

Závěrečnou zprávu Market Vision redakčně zpracovala Spiralis, o.s.

Znalosti o fundraisingu

Respondenti hodnotí své obecné znalosti o fundraisingu jako průměrné.

Hodnocení specifických znalostí fundraisingu je podprůměrné.

7. Závěry

Neziskové organizace spojují získávání prostředků na své aktivity především

se svým posláním. Do velké míry se přitom spoléhají na „pomoc shora“. Jejich

fundraisingové aktivity spočívají převážně v získávání prostředků od státních

a místních správních orgánů a v „prodávání“ vlastní činnosti místním

a jiným zastupitelům, apod.

14 15


Setkávání 2004

Mezinárodní workshop Setkávání 2004

Mezinárodní workshop jsme připravili pro fundraisery a řídící pracovníky

českých neziskových organizací a pro jejich partnery z firem a z veřejné správy.

Představili jsme fundraising jako komplexní práci se všemi dostupnými

typy finančních zdrojů. Tímto pojetím jsme chtěli neziskové organizace také

motivovat k rozvíjení vícezdrojového financování.

Současně jsme využili výsledků výzkumu, kde se ukázalo, že se zvyšuje

počet fundraiserů v neziskových organizacích. Jejich „pracovní náplň“ je

rozdílná a často i velmi „těkavá“, podle momentálních potřeb organizace.

Současně nás překvapila nízká připravenost k plánování fundraisingu.

Proto jsme vstupní tematickou sekci „Než začneme s fundraisingem“otevřeli

právě těmito otázkami.

V dalších šesti tematických sekcích jsme se zaměřili na evropské fondy,

veřejné rozpočty, veřejnost, individuální dárce, firmy, příjmy z vlastní činnosti

neziskových organizací. Probrat všechny zdroje důkladně nebylo možné.

Proto jsme předem vymezili dílčí témata, která jsme vytipovali na základě

výzkumu fundraisingu a v diskusi s neziskovými organizacemi.

V poslední, osmé tematické sekci jsme se věnovali technickým mechanismům

a nástrojům, kterými lze fundraising i dárcovství usnadnit.

Na workshopu nám šlo jak o předávání informací, tak o konfrontování postojů,

o sdílení zkušeností a rozvíjení dovedností. Proto se témata projednávala

formou přednášek, diskusí, workshopů a prezentováním případových studií.

(Pro zjednodušení používáme v následujícím textu pro všechna jednání

označení workshop).

Využili jsme zkušeností a znalostí zahraničních fundraiserů. Ti prezentovali

informace o metodách a formách fundraisingu, kterým se v zahraničí daří

a které u nás nejsou příliš používané. Prostor měly i české neziskové organizace,

ať už byly jejich zkušenosti dobré, či problematické. Ke slovu se dostali

ti, kteří neziskovým organizacím nejrůznějším způsobem pomáhají a spolupracují

s nimi - firmy, komunikační a PR agentury, veřejná správa.

Výsledky výzkumu fundraisingu nás přesvědčili o tom, že je třeba věnovat

prostor nejenom tématům aktuálním (např. kofinancování a zálohování evropských

projektů) a specifickým (např. odkaz ze závěti), jak jsme původně

17


Cesty k účinnému fundraisingu

zamýšleli. Do programu bylo třeba zařadit i motivační a svým způsobem

„elementární“ workshopy k plánování fundraisingu, k individuálnímu

dárcovství a k vlastní činnosti neziskových organizací. Právě to jsou kritické

oblasti fundraisingu neziskových organizací v ČR.

Ve workshopech zazněla témata jak z oblasti fundraisingu, tak z oblasti public

relations, což je pro nás druhá strana „fundraisingové mince“.

Mezinárodní workshop se konal 29. – 30. ledna 2004 v Černínském paláci

Ministerstva zahraničí ČR. Probíhal paralelně ve čtyřech sálech. Jednání bylo

rozděleno do 8 tematických sekcí, uskutečnilo se 28 workshopů. Účastníci

mluvili, naslouchali a pracovali celkem 42 hodin. Jednání se zúčastnilo 340

osob. Program počítal s vystoupením 56 mluvčích. Kromě nich diskutovaly

desítky dalších. Na jednání se mluvilo česky a anglicky (se simultánním překladem).

Na následujících stranách najdete stručný, redakčně zpracovaný obsah workshopů.

Zkrácený záznam z jednání si přečtete na přiloženém CD-ROMu. Oba

dokumenty jsou dosažitelné na www.spiralis-os.cz a www.neziskovky.cz.

Program mezinárodního workshopu

18 19


Cesty k účinnému fundraisingu

Než začneme s fundraisingem

I. NEŽ ZAČNEME S FUNDRAISINGEM …

Dříve než začneme získávat finanční prostředky pro naši organizaci, musíme

mít k dispozici osobu, která se této role ujme. V řadě organizací plní roli fundraiserů

ředitelé, někde pomáhají projektoví manažeři. Organizace, které jsou

si vědomy důležitosti své finanční stability, fundraisera již mají. Co od něho

očekávají Co by měl fundraiser znát a umět, aby byla jeho činnost úspěšná

Na co všechno musí myslet při zpracovávání fundraisingového plánu organizace

Na tyto otázky (pracovní náplň fundraisera a jeho kvalifikační předpoklady,

tvorba fundraisingových plánů) jsme se zaměřili v první tematické

sekci konference.

I/1 Fundraiser - superman českých neziskových organizací

Jaká je role fundraisera v českých neziskových organizacích Jaké

dovednosti od něj očekáváme Co fundraiser může a nemůže zvládnout

Jak vnímají roli fundraisera v zahraničí

Moderátorka:

Olga Medlíková, nezávislá konzultantka, Praha

Informační vstupy:

Marek Šedivý, ICN, o.p.s., Praha

Eva Dvořáková, občanské sdružení Šance, Olomouc

Finlay Craig, Factsinternational.com, Rossarden, Skotsko

Shrnutí:

1. České neziskové organizace očekávají, že jejich fundraiser bude vytvářet

strategické koncepce a fundraisingové plány, zpracovávat podklady a materiály

pro fundraisingové procesy, zajišťovat vlastní výkon fundraisingu

(tedy získávat finanční prostředky) a vést veškerou administrativu, týkající

se fundraisingu.

2. V zahraničí je úspěšný fundraiser především manažerem, který fundraisingové

procesy organizuje.

V první části workshopu účastníci zpracovávali „seznam“ povinností a potřebných

dovedností fundraisera. Jejich náměty shrnul Marek Šedivý. Co tedy

neziskové organizace od fundraisera vlastně očekávají

Co je úkolem fundraisera

1. plánování

Fundraiser vytváří fundraisingový plán, spravuje databázi dárců a kontaktů,

spolupracuje s ekonomem na přípravě rozpočtů a sleduje jejich plnění, připravuje

komunikaci s dárci.

2. administrativa

Práce zahrnuje evidenci spojenou s realizací projektů, zpracování průběžných

a závěrečných zpráv, ale také spolupráci na vytváření nových projektů (žádosti

o udělení grantů a dotací).

3. komunikace

Fundraiser v nejširším slova smyslu reprezentuje organizaci, komunikuje se

stávajícími i potenciálními dárci, vytváří a distribuuje materiály (nabídky,

prezentace, informace ad.).

4. strategie

Fundraiser pravidelně vyhodnocuje vlastní činnost i fundraisingový plán,

připravuje podklady pro jednání správní rady, podílí se na strategickém plánování

a na vedení organizace.

Jaké dovednosti se od fundraisera očekávají

• Komunikovat, argumentovat, vyjednávat, ovlivňovat, reprezentovat.

• Myslet analyticky i kreativně, být proaktivní, být schopný plánovat, ovládat

informační technologie a nástroje.

Neziskové organizace od fundraisera očekávají, že bude stratégem a manažerem

fundraisingu, výkonnou silou pro realizaci fundraisingu v celém

jeho rozsahu a pečlivým úředníkem.

Na českou představu fundraisera, tedy osoby schopné zvládnout široký

rozsah aktivit a splnit vysoké kvalifikační požadavky, reagoval Finlay Craig.

Podle Craiga má být fundraiser manažerem, který vede dobrovolníky, zaměstnance,

členy správní rady, členy sdružení atd., nikoliv člověkem, který

sám peníze získává. Na případové studii z Hong Kongu Craig demonstroval

finanční propad organizace, která se rozhodla změnit metodu dosud úspěšného

fundraisingu, a veškeré procesy kolem získávání finančních prostředků

naložila na bedra svého fundraisera.

Bude pro české neziskové organizace efektivnější, když připustí, že fundraiser

je jenom člověk, zredukují své nároky a přijmou představu fundraisera

jako manažera fundraisingu

28 29


Cesty k účinnému fundraisingu

Než začneme s fundraisingem

I/2 Plánujeme reálně a efektivně

Umíme vytipovat vhodné fundraisingové zdroje pro naši činnost Umíme

vytvořit fundraisingový plán s využitím všech typů fundraisingových

zdrojů Známe osvědčené metody vyhodnocování fundraisingu Víme,

jak je aplikovat

Lektorka:

Jolana Šopovová, nezávislá konzultantka, Praha

Shrnutí:

1. Plánování fundraisingových procesů je nezbytné pro zajištění finanční stability

organizace a posílení její konkurenceschopnosti.

2. Rozsah fundraisingových plánů se odvíjí od činnosti organizace.

3. Fundraisingový plán by měl vzít v úvahu všechny relevantní zdroje.

4. Pravidelné vyhodnocování plánu je nutné pro případné korekce a změny

fundraisingových strategií.

Výsledky práce ve skupinách a diskusi účastníků motivačního workshopu

shrnujeme do následujících bodů.

Důvody plánování fundraisingu:

• zjištění potřebného rozsahu prostředků, včetně lidských zdrojů, pro realizaci

cílů,

• posílení důvěryhodnosti, stability a konkurenceschopnosti organizace.

Kdy začínáme s plánováním

Většinou tehdy, když se mění struktura zdrojů, když je potřeba hledat nové

zdroje, protože současné jsou ohrožené.

Typy zdrojů:

• státní prostředky,

• příspěvky nadací a nadačních fondů,

• příspěvky samosprávy,

• dary individuálních dárců,

• prostředky firem,

• zdroje z vlastní činnosti,

• zahraniční zdroje, nejčastěji nadace, velvyslanectví a strukturální fondy

EU.

Kritéria pro výběr zdroje:

• dosažitelnost zdrojů a možnost přístupu ke zdrojům,

• opakovatelnost podpory, trvalá podpora,

• možnosti a forma plnění,

• použitelnost zdrojů.

Co je dále třeba vzít v úvahu při stanovování strategie přístupu ke zdrojům:

• etická přijatelnost zdroje,

• lokalita, ve které se projekt realizuje,

• přitažlivost tématu,

• rozsah potřebných zdrojů,

• využití stávajících zdrojů (vytěžili jsme je na maximum),

• případnou konkurenci, se kterou se u zdroje setkáme,

• omezení, vyplývající z právního typu naší organizace.

Jak postupovat při plánování:

• Plánování začínáme pohledem dozadu. V tabulce zachytíme jednotlivé

zdroje a jejich procentuální pokrytí v čase. Z tohoto záznamu je možné

vysledovat tendence z minulosti, odhadnout trendy do budoucna a objevit

rezervy.

• Optimální je zpracovat fundraisingový plán na základě strategického plánu

organizace a v něm definovaného poslání. Na základě poslání lze udělat

první selekci zdrojů. Dále můžeme v selekci pokračovat zvážením etické

přijatelnosti zdroje atd.

• Vymezíme účel, na který zdroje potřebujeme, potřebnou částku a termín,

do kterého ji musíme zajistit. Tím je dokončena první polovina plánu. Jejím

porovnáním s dostupnými zdroji dotvoříme výsledný plán, nejlépe v podobě

přehledné tabulky.

Co je třeba vzít v úvahu při plánování:

• poslání organizace,

• poměr výtěžnosti zdrojů k nákladům na jejich získání,

• možná rizika.

Vyhodnocování:

• Předem stanovíme kritéria a na jejich základě provedeme vyhodnocení.

• Hodnotit lze z několika hledisek (celková plánovaná suma/celková získaná

suma, náklady na jeden získaný dar, průměrný příjem z daru apod.).

• Průběžně vyhodnocujeme činnost fundraisera. Počítáme s tím, že práce

fundraisera je v prvním roce jeho činnosti zpravidla ztrátová.

30 31


Cesty k účinnému fundraisingu

EU fondy

II. EU FONDY

Řada českých neziskových organizací netrpělivě čeká na úplné otevření evropských

fondů a domnívá se, že „evropské peníze“ zaplní prázdná místa jejich

rozpočtů. Tato očekávání však často neodpovídají realitě. Záměrně jsme

ponechali stranou schémata evropských fondů a možnosti jejich čerpání. Tyto

informace poskytují jiné projekty a organizace. Zajímaly nás dva dílčí problémy,

které mohou českým neziskovým organizacím buď zabránit v přístupu

k evropským projektům, nebo tento přístup významně zkomplikovat. Jde

zejména o kofinancování a zálohování evropských projektů. Dále o uzavírání

mezinárodních partnerství, neboť i tato oblast podléhá regulím evropské

grantové politiky.

II/1 Evropská praxe ve financování EU projektů

Jak získávají řešitelé EU projektů v zahraničí finance na zálohování

a kofinancování grantů V čem se od nich mohou české neziskové

organizace inspirovat Jsou české finanční instituce připraveny na pomoc

při zálohování EU projektů

Moderátor:

David Stulík, NROS, Praha

Informační vstupy:

Cecilie Liljegren, ECAS, Brusel

Jakub Wygnanski, KLON, Varšava

Petr Slabý, Komerční banka, a.s., Praha

Shrnutí:

Neziskové organizace ČR mají již zkušenosti s čerpáním některých evropských

fondů. Další evropské zdroje se v nejbližších měsících otevřou. Na jaké

problémy s financováním evropských projektů se mají neziskové organizace

připravit

1. Evropské fondy jsou pouze jedním z finančních zdrojů pro realizaci projektu.

2. Zdroje z Evropské unie je třeba kofinancovat. Výše finanční spoluúčasti je

minimálně 20 %. Evropské projekty tedy vyžadují vícezdrojové financování.

3. Evropské finance jsou v některých případech uvolňovány až po skončení

projektu, a to v závislosti na úspěšnosti realizace. Projekt je tedy třeba zálohovat.

4. Při finančně méně náročných projektech lze projekt zálohovat z vlastních

zdrojů organizace.

5. K zálohování projektů je možné využít bankovní produkty. Ty jsou vhodné

pro finančně zajištěné neziskové organizace, schopné poskytnout záruky

a uhradit nákladné bankovní služby.

6. Zálohování by mohl zprostředkovat stát. Polské neziskové organizace se

pokouší (zatím neúspěšně) přesvědčit stát, aby poskytl zálohy pro evropské

projekty.

7. Neziskové organizace by měly opustit představu, že evropské finance nahradí

dosavadní, objemem mnohem menší účelové dotace a granty.

8. Objem finančních prostředků evropských projektů, jejich forma, rozsah

a náročnost předpokládá, že se k jejich realizaci sdruží skupiny neziskových

organizací s dalšími sociálními partnery, s partnery z komerční oblasti

a z veřejné správy (kraje, mikroregiony, obce).

9. Tomuto typu řešitelů (sítě neziskových organizací, partnerství a konsorcia)

dává EU ve výběrovém řízení přednost, protože jsou do jisté míry zárukou

stability a úspěšné realizace projektu.

Cecilie Liljegren pracuje v organizaci ECAS, která se zaměřuje na evropskou

spolupráci neziskových organizací. Představila schéma finančních zdrojů

EU, které by mohly být pro české neziskové organizace dostupné. Aktuální

informace lze získat v Průvodci pro neziskové organizace o financování

z evropských prostředků, který ECAS každoročně vydává. Cecilie Liljegren

na konkrétních příkladech z vlastní organizace ukázala, jak lze vícezdrojové

financování a zálohování projektů zajistit.

Jakub Wygnanski si položil otázku, jakým způsobem změní financování

z Evropské unie občanskou společnost přistupujících států, do jaké míry nahrazuje

a doplňuje jiné formy financování, jak posune chápání neziskovosti.

Podle Wygnanského musí polské neziskové organizace posílit své postavení

v regionech, vytvářet sítě, naučit se realizovat objemné integrační projekty.

Polsko se snaží aktivně zapojit i do rozhodovacích procesů v Bruselu. Kancelář

polských neziskových organizací, která v Bruselu funguje, by mohla

v budoucnu sloužit jako středisko pro neziskové organizace visegrádského

prostoru.

32 33


Cesty k účinnému fundraisingu

EU fondy

Petr Slabý prezentoval produkt „Ponte“. Jde o produkt Komerční banky,

který bude sloužit k zálohování evropských projektů. Banka má zájem působit

u kvalitních projektů, ale vždy bude sledovat návratnost svých investic

a omezení vlastních rizik. Banka je připravena spolupracovat zejména s municipalitami

a komerčními subjekty. Ty budou pro neziskové organizace silnou

konkurencí. Nicméně banka neziskové organizace ze soutěže předem nevylučuje.

Při žádosti o úvěr nebo zálohování posuzuje banka schopnost neziskové

organizace dokončit projekt podle evropských kritérií. Nejlepší garancí je pro

banku společná realizace projektu neziskových organizací s municipalitami

nebo silnými nadacemi, které mohou poskytnout adekvátní záruky.

Diskuse se zaměřila téměř výhradně na konkrétní postupy bank a jejich produkty.

II/2 Jak získat kvalitního a spolehlivého zahraničního partnera

pro EU projekty

Jak vyhledat vhodného zahraničního partnera Existují v Evropě instituce,

které tento servis poskytují Jsou tyto služby dosažitelné pro české

neziskové organizace Jaké mají české neziskové organizace zkušenosti

se zahraničními partnery při realizaci předvstupních projektů

Moderátor:

David Stulík, NROS, Praha

Informační vstupy:

Cecilie Liljegren, ECAS, Brusel

Silvia Petrová, Národní vzdělávací fond, Praha

Jana Kostková, Národní vzdělávací fond, Praha

Shrnutí:

1. EU podporuje projekty, které přesahují hranice jednotlivých států a mají

evropský rozměr.

2. Pro některé evropské programy je rozvoj mezinárodní spolupráce a partnerství

jednou z předepsaných, často i klíčových podmínek realizace projektů.

3. Strukturované partnerství předpokládá zapojení subjektů z různých sektorů

(neziskové organizace a sociální partneři, subjekty veřejné správy,

komerční sféry).

4. Rozvojové partnerství (vychází z něj např. iniciativa EQUAL) představuje

spolupráci klíčových subjektů z různých sektorů daného regionu a jejich

zapojení do sítě obdobných partnerství v dalších evropských zemích.

5. Zdrojem informací o potenciálních partnerech jsou zejména národní a evropské

databáze programů. Zahrnují organizace, které již získaly grant

z evropských fondů a jejich způsobilost je tedy určitým způsobem prověřená.

Informace poskytují svým členům též evropské sítě a evropské zastřešující

organizace. V současné době působí v Evropě 120 – 150 sítí ve třiceti

oborových oblastech. Dále lze partnera nalézt též prostřednictvím internetových

databází a stránek generálních ředitelství programů Společenství.

6. Předpoklady úspěšného partnerství: stejný cíl a relevantní přínos partnerů,

vyjasněné a dohodnuté úlohy partnerů, jistý stupeň autonomie, jasný,

trvalý a funkční systém komunikace, ale i připravenost vyměnit partnera,

pokud to okolnosti vyžadují.

7. Co přináší partnerství: zkvalitnění spolupráce, mobilizaci místních materiálních

a nemateriálních zdrojů, znalost lokálních potřeb, demokratičtější

způsob rozhodování a implementace programu, vytváření sociálního kapitálu.

Partnerství vytváří přidanou hodnotu projektu.

Cecilie Liljegren připomněla klíčové důvody pro utváření partnerství. Poukázala

na principy úspěšných partnerství i na rizika spolupráce neznámých

partnerů. Prezentovala nástroje pro hledání partnera. Důkladněji se zaměřila

na evropské sítě a zastřešující organizace, které jsou žádoucím informačním

zdrojem (poskytují reference na partnery a informace o jejich uskutečněných

projektech) i vhodným prostředím pro bližší poznání budoucích partnerů.

Pracovnice Národního vzdělávacího fondu Silvia Petrová představila evropský

předvstupní program Leonardo da Vinci, který se v České republice

realizuje již několik let. Jeho cílem je podpora evropské spolupráce v oblasti

vzdělávání a odborné přípravy. Je založen na mezinárodním strukturovaném

partnerství. Iniciativu EQUAL, jejímž cílem je podpora rovného přístupu

k zaměstnání a potlačování diskriminace a nerovnosti na trhu práce, prezentovala

Jana Kostková z téže instituce. Klíčovým principem této programové

řady je rozvojové partnerství. Obě vystoupení přinesla informace o metodice

vyhledávání partnerů v daných programech, o databázích partnerů, o výhodách

a rizicích mnohočetných partnerství, o přínosech partnerství i o charakteristikách

tzv. nekvalitního partnerství.

Diskuse se zaměřila na praktické problémy vyhledávání partnerů, na záruky

a podmínky členství v evropských sítích a v zastřešujících organizacích.

34 35


Cesty k účinnému fundraisingu

Veřejné rozpočty

III. VEŘEJNÉ ROZPOČTY

Veřejné rozpočty jsou objemově silným finančním zdrojem. Avšak i tento

zdroj, neziskovými organizacemi často považovaný za dominantní a stabilní,

prochází vnitřní proměnou. Proto je důležité probíhající změny monitorovat

a připravit se na jejich pozitivní i negativní důsledky. V této tematické sekci

nás zajímal nejenom stávající systém čerpání z veřejných rozpočtů a jeho

proměny, ale i nové možnosti, které se v budoucnu mohou neziskovým organizacím

otevřít. Jde zejména o legislativní zakotvení daňových asignací (tzv.

zákon o 1 %).

4. Podpora ministerstev, krajů a obcí se liší nejen objemem prostředků, ale

i stanovením priorit, vymezením kritérií pro přidělení grantu/dotace a formou

financování.

5. Kraje do svých grantových systémů leckdy zapracovávají i náročnější

metodiku financování evropských projektů. To vyžaduje od neziskových

organizací vyšší stupeň profesionality.

6. Města disponují sice menším objemem finančních prostředků. Pokud však

mají partnerský vztah ke svým neziskovým organizacím a dostatečně znají

neziskové prostředí, jsou schopna nastavit grantový systém tak, aby byl

dosažitelný pro všechny typy neziskových projektů.

III/1 Rub a líc dotací z veřejných rozpočtů

Jaké změny nastávají ve financování z veřejných rozpočtů Jak tyto

změny ovlivní neziskové organizace Podporují krajské a městské dotační

systémy rozvoj neziskových organizací Jak jsou nastaveny Jaké s nimi

mají české neziskové organizace zkušenosti

Moderátorka:

Daniela Brůhová, Český rozhlas, Praha

Informační vstupy:

Hana Frištenská, Rada vlády pro NNO, Praha

Zdeněk Bogoč, Krajský úřad Olomouc

Petr Holý, Tomáš Hermann, Krajský úřad Vysočina, Jihlava

Daniel Olivík, Městský úřad Vsetín

Shrnutí:

1. Veřejné rozpočty se stále významně podílejí na financování NNO (v roce

2002 částkou převyšující 4 miliardy Kč).

2. Decentralizace finančních prostředků z centrálních úřadů (ministerstva)

na kraje probíhá pomalu. V horizontu několika let však budou ministerské

zdroje pro většinu neziskových organizací uzavřeny.

3. NNO by měly počítat s tím, že stát v budoucnu pravděpodobně sjednotí

dosavadní roztříštěný systém podpory neziskových organizací, a to v souladu

s evropskými zvyklostmi. V praxi to znamená, že stát bude od neziskových

organizací převážně nakupovat služby a hradit pouze ty náklady,

které s poskytováním služeb přímo souvisí.

Hana Frištenská informovala o současném stavu decentralizace veřejných financí

a upozornila na čtyři základní problémy, které se v průběhu decentralizace

prohlubují (nejednotná forma podpory neziskových organizací z veřejnoprávních

subjektů, disproporce v podpoře jednotlivých oblastí veřejně prospěšných

služeb, nejasnost pojmu veřejně prospěšná služba, nejistota o konečném

vynakládání finančních prostředků převáděných z ministerstev na kraje).

Ministerstva, která stále ještě rozdělují většinu prostředků z veřejných

rozpočtů, předají během několika let finance krajům. Je otázkou, jaké objemy

prostředků a za jakých podmínek budou kraje neziskovým organizacím

poskytovat.

Zdeněk Bogoč představil systém poskytování prostředků na veřejně prospěšné

účely v Olomouckém kraji, včetně kontroverzně přijímaného Operačního

programu Olomouckého kraje. Nastavením tvrdých podmínek v Operačním

programu chtěl kraj žadatele připravit na náročnější realizaci evropských

projektů. Proto je grantový systém postaven podle programu Phare, včetně

nutného kofinancování (ve výši 51 %) a včetně úplného zálohování projektu.

Měkčí podmínky mají neziskové organizace Kraje Vysočina. V roce 2002 zde

vznikl Fond Vysočiny. Je rozdělen do šestnácti oblastí, z nichž více než polovina

je plně otevřena neziskovým organizacím. Finance čerpané z Fondu

představují zhruba 20 % všech zdrojů neziskových organizací kraje. Lze je

využít i na financování provozních nákladů.

Projevem dobrého vztahu města k neziskovým organizacím je komplexně

promyšlený grantový systém Města Vsetín, který prezentoval projektový

manažer Daniel Olivík. Grantový systém pomáhá realizovat rozsáhlé pro-

36 37


Cesty k účinnému fundraisingu

Veřejné rozpočty

jekty, současně je dostupný i malým organizacím s nenáročnými záměry.

Jeden z projektových manažerů města se věnuje téměř výhradně spolupráci

s neziskovými organizacemi, takže radnice své neziskovky, jejich možnosti

a schopnosti dobře zná. Město se snaží své neziskové organizace podporovat

a poskytnout jim nezbytný základ pro rozvoj vícezdrojového financování.

Na workshopu se diskutovalo se o praktickém využití všech prezentovaných

grantových modelů, o jejich kritériích, vyhodnocovacích mechanismech

a o harmonogramech grantových procesů.

Neziskové organizace se musí připravit na zásadní změnu ve financování

z veřejných rozpočtů. Nejde jen o mechanickou obměnu poskytovatelů financí,

ale o vstup do zcela jiného prostředí s jinými pravidly. Co je pro toto prostředí

charakteristické Konkurence, zvýšené nároky na zpracování projektu

a na finanční spoluúčast žadatele. Tato okolnost předpokládá aktivní finanční

politiku neziskových organizací, vycházející s vícezdrojového financování.

III/2 „Zákon o 1 %“ – přínosy a rizika

Zákon o 1 % (zákon o daňových asignacích) dává osobě, která je plátcem

daně z příjmu, možnost převést 1 % z vypočítané výše daně na účet

neziskové organizace. Proč jsme tuto tematiku zařadili do bloku „veřejné

rozpočty“ Asignovanou částku (tedy 1 % daně) měl původně obdržet

stát a jeho příjem je o tuto částku snížen. Na daňové asignace je tedy třeba

pohlížet jako na součást veřejných rozpočtů.

Jak jsme daleko s přípravou „zákona o 1%“ Jak vymezuje proces asignací

legislativa sousedních zemí Je tento zákon rizikem nebo přínosem pro

neziskové organizace

Moderátorka:

Daniela Brůhová, Český rozhlas, Praha

Informační vstupy:

Pavlína Kalousová, Fórum dárců, Praha

Jakub Wygnanski, Klon, Varšava

Anikó Porkoláb, Niok, Budapešť

Milan Andrejkovič, 1.SNSC, Bratislava

Shrnutí:

1. Zákon o daňových asignacích je v platnosti v Maďarsku a na Slovensku,

zpracovává se v Polsku a v Litvě.

2. Na přípravě „zákona o 1 %“ pracuje v ČR Fórum dárců. Tato nezisková organizace

očekává, že se daňové asignace uplatní už pro daňové období 2004.

3. Zákon může zvýšit příjmy do neziskového sektoru, nikoliv však plošně.

Obecně lze říci, že ze zákona budou profitovat na jedné straně velké a veřejnosti

známé neziskové organizace, na druhé straně malé organizace, ke

kterým má vztah veřejnost v regionech.

4. Proces daňových asignací může přispět k propagaci neziskového sektoru.

5. Největším rizikem je špatné pochopení záměru zákona státní správou.

Asignace by měla pouze doplnit, nikoliv nahradit stávající formy státního

financování neziskového sektoru. Neměla by být důvodem pro rušení daňových

úlev nebo redukci dosavadní státní podpory.

Fórum dárců pracuje déle než rok na legislativním návrhu, který by měl

asignace zavést do českého právního řádu. Jak sdělila Pavlína Kalousová,

návrh počítá s tím, že asignovat mohou jen fyzické osoby. Příjemcem asignace

by měly být „veřejně prospěšné“ organizace těchto právních forem - nadace,

nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení a církevní

právnické osoby. Projednávání zákona bude předcházet přijetí právní definice

„veřejné prospěšnosti“. Příjemci asignací budou neziskové subjekty

vykonávající veřejně prospěšnou činnost v zákonem vymezených oblastech.

Nebudou se předem registrovat, ale na výzvu příslušného finančního úřadu

musí doložit potřebné náležitosti (mj. též bezdlužnost). Fórum dárců očekává,

že se asignace uplatní již pro daňové období za rok 2004 a že očekávaný výnos

pro první rok bude cca 300 milionů Kč, přičemž příjem z asignací nenaruší

stávající objemy prostředků z veřejných rozpočtů.

Jakub Wygnanski se domnívá, že asignace zastírají podstatu a smysl neziskových

organizací a jejich problémy zbytečně převádějí jen na rovinu financí. On

sám preferuje dlouhodobý rozvoj filantropie, který vede k vytváření sociálního

kapitálu. Objem financí, které asignace přinášejí, považuje za nevýznamný.

Za přínosné naopak považuje to, že neziskové organizace budou nutně

zkvalitňovat komunikaci s veřejností, pokud budou chtít asignace získat.

Model daňových asignací je podle názoru Wygnanského výhodný zvláště

pro stát, který se nepochybně stane subjektem budoucí kampaně. Kromě toho

mohou být daňové asignace vhodnou záminkou k omezení jiných podpor

z veřejných zdrojů.

38 39


Cesty k účinnému fundraisingu

Veřejnost

V Maďarsku je asignace zavedena zvláštním zákonem, který se prozatím

každoročně novelizuje. Zejména se zpřesňují subjekty, které mohou asignaci

přijmout, zavádí se jednodušší mechanismy pro poplatníka a pro příjemce.

Asignace přijímá asi 22 000 organizací. Menší organizace získávají v průměru

20 asignací, velké organizace průměrně 50 asignací. Je pravdou, že příjem

z daňových asignací tvoří méně než 1 % financí neziskového sektoru. Podle

Anikó Porkoláb je třeba se na ně dívat jako na součást vícezdrojového financování

a jako na metodu, která by veřejnost mohla vychovávat k filantropii.

Na Slovensku mohou asignovat kromě fyzických osob také osoby právnické,

což je ale kompenzováno redukcí některých výhod (zrušením možnosti

odpisu darů). Zákon vyžaduje předchozí registraci všech příjemců. Slovenský

daňový poplatník si potom vybírá ze seznamu organizací, které jsou způsobilé

asignaci přijmout. Problémem, který by se mohl objevit i v České republice,

jsou organizační složky občanských sdružení a jejich nevyjasněné vztahy

k mateřským organizacím.

Praxe zemí, ve kterých jsou daňové asignace jakoukoliv formou uzákoněny,

ukazuje, že legislativa nebyla napoprvé přijata v ideální podobě a bylo nutno

na ní dále pracovat. Obavy z omezování stávající finanční podpory z veřejných

rozpočtů také nejsou zcela bezdůvodné. Jak řekl Jakub Wygnanski na

závěr svého vystoupení: „Stát počítá vždycky lépe než neziskové organizace.“

IV. VEŘEJNOST

Nezbytným předpokladem úspěšného fundraisingu je kvalitní PR neziskových

organizací. Aby se veřejnost stala významným fundraisingovým zdrojem,

je třeba ji zaujmout a přesvědčit o užitečnosti naší činnosti.

Kdo neziskovým organizacím pomáhá s oslovováním veřejnosti Nepochybně

média, často i profesionální komunikační, reklamní a PR agentury, někdy

i celebrity. Jak a v čem mohou pomoci, jaké jsou podmínky vzájemné spolupráce

Jsou na ni neziskové organizace dobře připraveny

Podařilo-li se nám získat zájem veřejnosti, můžeme začít s fundraisingovými

akcemi a uspořádat celonárodní nebo regionální veřejnou sbírku či benefiční

akci. Jak si počínat, aby naše akce byly úspěšné Využíváme všech forem,

které se osvědčily v zahraničí I na to jsme hledali odpověď v této tematické

sekci.

Otevíráme ji předáním zkušeností, které se nám mohou velmi brzy hodit.

V nejbližší budoucnosti nás patrně čeká kampaň na podporu daňových asignací,

která masivně osloví veřejnost. Výsledky z kampaní sousedních států

pro nás mohou být poučné. Stejně jako poznatky o tom, jak reaguje veřejnost,

když se do fundraisingu současně pustí velké množství neziskových organizací.

IV/1 Jak získat podporu veřejnosti pro svou organizaci

V tematické sekci „veřejné rozpočty“ jsme se věnovali především tomu,

jak jsou v jednotlivých zemích daňové asignace legislativně ošetřeny.

Mechanismus asignací se v různých zemích liší. Před neziskovými

organizacemi však stojí společný problém. Přesvědčit veřejnost, aby

možnost daňových asignací vůbec využila a aby příslušnou částku

převedla právě jejich organizaci. Jak se tedy neziskové organizace

v Maďarsku a na Slovensku ucházely o přízeň veřejnosti Koho asignace

oslovily, kdo na ně reagoval, jaké komunikační nástroje byly efektivní,

jaké neziskové aktivity veřejnost podporovala

Moderátor:

René Kubášek, nezávislý konzultant, Praha

40 41


Cesty k účinnému fundraisingu

Veřejnost

Informační vstupy:

Anikó Porkoláb, NIOK, Budapešť

Jana Kadlecová, nezávislá konzultantka, Bratislava

Jakub Wygnanski, KLON, Varšava

Případová studie:

Petra Vančová, Nadácia pre deti Slovenska, Bratislava

Shrnutí:

1. V „asignačních“ kampaních se nekomunikuje o daru, ale o poukazu z části

peněz, které daňový poplatník musí odevzdat státu. Argumentace kampaně

se tím liší od standardních fundraisingových kampaní.

2. Kampaně se vedou zejména prostřednictvím médií, včetně internetu, ale

využívají se i další formy a nástroje komunikace (rozdávání propagačních

materiálů, adresná poštovní a mailová rozesílka, ad.).

3. Kampaně probíhají v silně konkurenčním prostředí, v němž mohou selhat

i doposud úspěšné metody komunikace.

4. Žebříček preferovaných oblastí podpory se v různých zemích liší.

V Maďarsku se asignuje už od roku 1997. Anikó Porkoláb tak mohla prezentovat

výsledky několikaletých výzkumů NIOKu, který řídil celonárodní

kampaň, propagující asignace. Na ni navazovaly kampaně jednotlivých

organizací. Výzkumy sledovaly ochotu veřejnosti asignovat, oblasti, do kterých

občané nejčastěji asignují, i mechanismy kampaní jednotlivých organizací.

Model asignace obecně podporuje asi 90 % maďarské populace. Ochotněji

asignují lidé s vyšším vzděláním a profesním zařazením, od nichž pochází asi

34 % výtěžku z asignací. Ženy asignují častěji než muži, nejvíce přispěvatelů

je ve věkové skupině 46-60 let. Asignace směřují především do oblasti vzdělání,

sportu a kultury.

„Asignační“ kampaně se od jiných fundraisingových kampaní významně liší

zejména tím, že jejich organizátoři od cílové skupiny nežádají peníze navíc,

ale pouze část z peněz, které poplatník tak jako tak odvede státu. To podstatně

ovlivňuje a usnadňuje argumentaci kampaní. Kampaně jednotlivých

organizací probíhají v prostředí silné konkurence neziskových organizací.

Největší výtěžek mají emocionálně zaměřené kampaně, které argumentují

tím, že organizace pomáhají lidem.

I když se kampaně vedou zejména prostřednictvím médií, daňoví poplatníci

získávají nejvíce informací především v okruhu svých přátel a známých. Adresné

dopisy daňovým poplatníkům a kampaně „dům od domu“ vykazují

statisticky nízkou efektivitu, pro malé regionální organizace však mohou mít

význam. Obecně platí, že dobrá reputace a obecná známost organizace přináší

preferenční body.

Nezávislá konzultantka Jana Kadlecová spolupracuje na celonárodní informační

a propagační podpoře daňových asignací na Slovensku. V čem jsou

si slovenské a maďarské zkušenosti blízké, v čem se liší V obou zemích

probíhá celonárodní kampaň propagující asignace, na ni navazují kampaně

jednotlivých organizací. V obou zemích bylo klíčovým problémem kampaní

vysvětlit, že se v asignacích nejedná o dar, a tedy o peníze navíc. Českým

kolegům Jana Kadlecová doporučuje, aby v kampaních od počátku mluvili

o poukazování prostředků, nikoliv o daru. Slovenští daňoví poplatníci, na

rozdíl od maďarských, výrazně preferovali podporu zdraví. Za ní se se značnou

ztrátou umístily oblasti vzdělávání a sportu. O možnosti asignace se lidé

nejčastěji dozvídali z médií (televize a tisk). Okruh přátel a známých ( v Maďarsku

klíčový informační zdroj) na Slovensku figuruje až na třetím místě.

Největší podíl z asignací mají neziskové organizace se sídlem v Bratislavě,

přestože nutně nemusí působit pouze v okruhu města.

Jakub Wygnanski z organizace Klon/ Jawor, která v Polsku propaguje téma

filantropie a s tím i související asignace, upozornil na řadu praktických, ale

zejména filosofických problémů, které s sebou asignace přinášejí. Zejména na

zúžení diskuse o občanských organizacích a jejich roli ve společnosti a převedení

této diskuse na aspekty finanční.

Po zástupcích organizací, které zajišťují celonárodní propagaci asignací jako

takových a kterým jde především o to, aby daňoví poplatníci možnost asignace

vůbec využili, vystoupila Petra Vančová z Nadácie pre deti Slovenska.

Tato nadace je jedním z příjemců asignací a jde jí především o to, aby asignace

dospěly právě k ní. Jak nadace postupovala Kampaň spojila se jménem

svého nejznámějšího programu – „Hodina deťom“. V kampani vsadila na

tyto nástroje – televizní spot, internetový portál, adresná rozesílka informačních

materiálů. Nadace skutečně asignace získala. Příjmy z asignací však

byly nesrovnatelně nižší, než příjmy z kampaně „Hodina deťom“.

Téma asignací otevírá nový prostor pro komunikaci neziskových organizací

s veřejností. Prostor, pro který je charakteristické především silně konkurenční

42 43


Cesty k účinnému fundraisingu

Veřejnost

prostředí. Komunikační nástroje, které doposud organizace užívaly, se v něm

mohou osvědčit. Stejně tak mohou i selhat. Např. Nadácia pre deti Slovenska

s finančně mimořádně úspěšným a mediálně známým projektem „Hodina

deťom“ se mezi deseti nejsilnějšími příjemci asignací vůbec neobjevila.

Asignace jsou v každém případě výzvou, a to i pro rozvoj vztahů s veřejností.

IV/2 Média - vítaný partner celonárodních veřejných sbírek

Jak připravit celonárodní veřejnou sbírku s podporou médií Jakým

způsobem může nezisková organizace s médii spolupracovat Jaká jsou

rizika této spolupráce

Moderátorka:

Jolana Šopovová, nezávislá konzultantka, Praha

Případové studie:

Lucia Gvozdjáková, Nadácia pre deti Slovenska, Bratislava

Blanka Šrámková, Nadace rozvoje občanské společnosti, Praha

Marie Peřinová, Člověk v tísni, o.p.s., Praha

Shrnutí:

1. Při pořádání veřejných sbírek jsou média nejen vítaným, ale i nezbytným

a nezastupitelným spolupracovníkem neziskové organizace.

2. Média propagují akci, aby se o ní veřejnost dozvěděla, zprostředkovávají

fundraising, monitorují průběh akce.

3. Aby spolupráce s médii byla úspěšná, je třeba dodržet základní pravidla.

Trvale pěstovat kontakty s médii bez ohledu na to, zda se chystáme na

kampaň, či nikoliv. Komunikovat s širokou škálou médií, výpadek jednoho

média pak náš projekt neohrozí. Zachovat si nezávislost. Být aktivní a dodávat

médiím i hotové produkty.

Celonárodní veřejnou sbírku nelze uspořádat bez podpory médií. Jaká je

obecně role médií při sbírkách tohoto typu Blanka Šrámková přisuzuje

médiím funkci informační, edukační, apelativní, reklamní, fundraisingovou

a monitorovací. Naplnění těchto funkcí vyžaduje spolupráci obou subjektů

– médií a neziskových organizací. Tato spolupráce se může případ od případu

výrazně lišit.

Celonárodní sbírky „Hodina deťom“ (Nadácia pre deti Slovenska) a „Pomozte

dětem“ (Nadace rozvoje občanské společnosti) vycházejí z téhož britské

modelu, a to ze sbírky Children in Need, kterou pořádá BBC. Obě sbírky jsou

provázeny kampaní, založenou na spolupráci s médii. Obě sbírky každoročně

vrcholí televizním pořadem. V čem jsou tedy odlišnosti těchto projektů, alespoň

co se médií týče

Slovenský projekt zvolil cestu nezávislosti. „Hodina deťom“ nemá generálního

mediálního partnera. Mediální politiku rozkládá nejen mezi různé

druhy médií, ale i mezi konkurenční subjekty. Organizátoři tak docilují silné

propagace projektu i přesto, že kampaň zahajují před Vánocemi, tedy v mediálně

mimořádně exponovaném období. K propagaci využívají všechna

média, nejvýrazněji televizi, dále rozhlas, tisk a internet. Absence generálního

mediálního partnera přináší i volnost ve volbě komunikačního stylu. Nadácia

vsadila na kreativnost, chce především potěšit a pobavit. Proto se obklopila

dvaceti osobnostmi, převážně herci, kteří mají na Slovensku vysoký kredit.

I díky nim média kampaň ochotně přijímají a zařazují do vysílání. Dílem Nadácie

je i dvouhodinový televizní program, kterým mediální kampaň vrcholí.

Televize na něj dává zdarma vysílací čas.

„Pomozte dětem“ je společným projektem Nadace rozvoje občanské společnosti

a České televize. Zdá se však, že Česká televize do projektu jako

takového nezasahuje. V její kompetenci jsou upoutávky, série krátkých dokumentů

o příjemcích finančních prostředků ze sbírky a televizní program

vysílaný na Velikonoční pondělí. Tyto produkty může NROS ovlivnit pouze

jako konzultant. Mediální partnerství komplikuje projektu přístup do konkurenčních

televizí. Vlastní projekt „Pomozte dětem“ tak komunikuje především

prostřednictvím jiných médii, než je televize. Největší pozornost sbírce

věnují regionální média (52 % mediálních výstupů se objevilo v regionálních

denících). NROS vidí rezervy mediální komunikace zejména ve zlepšení spolupráce

se společenskými časopisy.

Marie Peřinová z o.p.s. Člověk v tísni představila profil organizace, která je

v trvalém kontaktu s médii (organizace má mediální oddělení a další pracovníky

s kompetencí komunikovat s médii). S profesionálním zázemím tohoto

typu lze relativně snadněji získat média pro spolupráci na dlouhodobých

a krátkodobých kampaních. Na případové studii kampaně SOS Irán Marie

Peřinová ukázala, jak je možné udělat úspěšnou mediální kampaň rychle

a bez velkých nákladů. V čem vidí Člověk v tísni limity své spolupráce

s médii Zatím se nepodařil vstup do soukromých televizí. Některé projekty

44 45


Cesty k účinnému fundraisingu

Veřejnost

organizace Člověk v tísni média neakceptují. Jde o často kontroverzní a pro

některá média nepřijatelné politické kampaně (např. kampaň Nejezděte na

Kubu).

Workshop přinesl též řadu informací o zásadách pořádání veřejných sbírek

a všestranné informace o českém a slovenském projektu na podporu dětí.

IV/3 Profesionální agentury a neziskové organizace

Komunikační a PR agentury mohou neziskovým organizacím výrazně

pomoci při realizaci jejich projektů. Jaká je spolupráce s agenturami, co

od ní můžeme očekávat, co očekávají agentury od nás, jak se máme na

spolupráci připravit

Moderátorka:

Jolana Šopovová, nezávislá konzultantka, Praha

Informační vstupy:

Simona Černá, Euro RSCG, Praha

Milan Hejl, AMI Communications, Praha

Shrnutí:

1. Jaký bezplatný produkt mohou neziskové organizace od profesionální

agentury získat Záleží na typu agentury. Výsledkem může být dílčí servis

nebo komplexně zpracovaný projekt.

2. V každém případě neziskové organizace získají rady a zkušenosti profesionálů,

poznají systém jejich práce.

3. Je třeba, aby neziskové organizace zlepšily svou komunikaci s agenturami

i s dárci (naučit se argumentovat, přesvědčit).

Simona Černá jasně vymezila, co může full-servisová reklamní agentura

udělat pro neziskovou organizaci, a co naopak udělat nemůže. Bezplatně

navrhne komunikační strategii a kreativní řešení, naplánuje mediální komunikaci.

Rozhodně nemůže financovat akce a nákup médií. Je ale schopna

zajistit menší prostory a plochy zdarma nebo ve slevě. Pracovníkům reklamní

agentury přináší dobrovolná práce pro neziskové organizace atraktivní témata,

větší míru tvůrčí svobody a možnost seberealizace. Právě s produkty pro

neziskové organizace agentury na soutěžích získávají prestižní ceny. Nezisková

organizace zase získá zdarma špičkový produkt. Na případové studii

kampaně pro Nový prostor a výstavy Útěk a azyl v umění Simona Černá

demonstrovala, jak práce pro neziskové organizace probíhá.

AMI Communications, kterou zastupoval její ředitel Milan Hejl, je komunikační

agenturou se širším polem působnosti. I ona má zkušenost s neziskovými

organizacemi, které podporuje přímými službami. Např. pomáhá

doladit strategii, poradí jak komunikovat s médii a kde hledat dárce, jak si počínat

v krizových situacích. Nezisková organizace musí počítat s tím, že získá

cenné rady, vedení a také nutný odstup. Musí však vložit díl vlastní práce.

Tím ovšem podpora neziskových organizací nekončí. AMI Communications

zpracovává pro své klienty koncepce CSR (Corporate Social Responsibility)

a projekty firemní filantropie. Právě zde se mohou záměry neziskových organizací

dobře uplatnit. Takovéto projekty pak agentura vyvíjí komplexně.

Workshop byl pro účastníky i cenným školením o mediální komunikaci.

Milan Hejl dal neziskovým organizacím nejenom rady o spolupráci s médii.

Na základě svých zkušeností vytipoval i slabá místa neziskových organizací

a doporučil jim, jak zlepšit komunikaci s dárci a s agenturami.

V diskusi se mluvilo o tom, jaký servis nabízejí různé typy agentur a co mohou

neziskovým organizacím poskytnout, jak mají neziskové organizace vyhledat

vhodnou agenturu, jak nejúčinněji motivovat její pracovníky. Účastníci

workshopu uvedli své dobré zkušenosti s agenturami, vyslovovali ale i obavy

z arogance agentur a z jejich snahy prosadit svou myšlenku bez ohledu na

poslání a zvyklosti organizace.

Podpora profesionálních agentur je v neziskovém prostředí vítaná. Některé

projekty se bez ní dokonce neobejdou. Bohužel počet neziskových organizací

mnohonásobně překračuje počet agentur, schopných neziskovým organizacím

pomoci. Tato forma spolupráce nebude nikdy dostupná všem organizacím,

které o kvalitní PR usilují.

IV/4 Celebrity v neziskovém sektoru

Mohou celebrity neziskovým organizacím pomoci Jak Jak s nimi

spolupracovat, co od nich očekávat

46 47


Cesty k účinnému fundraisingu

Veřejnost

Lektorka:

Fiona Duncan, Capability Scotland, Edinburgh

Shrnutí:

1. Celebrity mohou podpořit publicitu neziskové organizace a rozšířit její

kontakty.

2. Snažte se pochopit, co celebritu motivuje ke spolupráci s vaší organizací. Lépe

vymezíte pravidla spolupráce a vyhnete se nepříjemným překvapením.

3. Sladění vzájemných představ a očekávání je klíčovou podmínkou pro

dlouhodobou spolupráci a vytváření přátelského vztahu s celebritou.

Co mohou celebrity udělat pro neziskovou organizaci Mohou jí usnadnit

přístup k vlivným lidem a k médiím. Posílí důvěryhodnost neziskové organizace

a podpoří zájem veřejnosti. V některých případech získají pozornost

takových cílových skupin, které by organizace sama nemohla oslovit.

Jakými formami mohou celebrity pomoci neziskové organizaci Mohou se

zúčastnit pořádaných akcí, poskytnout záštitu, přivést nové dárce a dobrovolníky.

Vystupují také jako mluvčí nebo „velvyslanci“ organizace. Stanou-li

se dárcem organizace, mohou k podobnému kroku motivovat veřejnost.

Proč celebrity pomáhají neziskovým organizacím Důvody jsou různé.

Pochopí-li nezisková organizace skutečnou motivaci celebrit, může předejít

možným krizím a vytěžit ze spolupráce maximum.

Spolupráce s celebritami má výhody i rizika. Ohlášená celebrita se nemusí

na akci dostavit a tím poškodí vaše renomé. Může se projevit jako osoba velmi

málo informovaná o vaší činnosti nebo může svým chováním neziskovou

organizaci výrazně poškodit. Také je třeba počítat s tím, že málokterá celebrita

získá sympatie všech vašich cílových skupin.

Jak si vybrat celebritu Pokud chcete svou neziskovou organizaci spojit s celebritou,

musíte si nejdříve ujasnit, jaký osobnostní profil by celebrita měla

mít a co od ní očekáváte. Pak teprve vytipujte vhodné osobnosti. Zjistěte

o nich maximum informací a pečlivě vybírejte. Snažte se správně odhadnout

jejich osobní motivaci. Jasně si vzájemně vysvětlete, co od spolupráce očekáváte.

Vyjasněním vzájemných postojů a očekávání teprve vše začíná. Celebrity

nepřetěžujte a neočekávejte od nich příliš. Poskytujte jim vhodný objem informací.

Nezapomeňte jim veřejně děkovat. Komunikujte s nimi, i když od nich

nic nechcete, zajímejte se o jejich práci a jejich problémy. Budujte s celebritami

vztah. Dlouhodobá spolupráce v přátelské atmosféře může přinést dobré

výsledky.

IV/5 Malá, ale naše I

Regionální veřejné sbírky v případových studiích českých neziskových

organizací

Neziskové organizace, které jsou veřejnosti známé, si mohou troufnout

na celonárodní veřejnou sbírku. S kampaní jim často pomáhají silní

mediální partneři a kus práce odvedou profesionální agentury. I za těchto

podmínek je pořádání veřejných sbírek náročné.

Jak probíhají regionální veřejné sbírky, jejichž organizátoři se musí obejít

bez pomoci profesionálů a sponzorů Lze takové sbírky zvládnout

Mohou splnit svůj účel

Moderátorka:

Jolana Šopovová, nezávislá konzultantka, Praha

Případové studie:

Petra Zimermanová, občanské sdružení Lorm, Praha

Eva Dvořáková, občanské sdružení Šance, Olomouc

Josef Zetěk, Centrum ekologické výchovy Chaloupky, Kněžice

Shrnutí:

1. Regionální sbírky považuje lokální veřejnost „za své“.

2. Účelem regionální veřejné sbírky je příjem finančních prostředků i propagace

organizace a její činnosti.

3. Organizátoři regionálních sbírek spolupracují s lokálními médii, získat

jejich zájem není tak obtížné.

4. Pokud regionální sbírka probíhá „face to face“, je třeba do ní zapojit stovky

dobrovolníků, což je náročné na koordinaci akce.

48 49


Cesty k účinnému fundraisingu

Veřejnost

Na položené otázky reagovali Petra Zimermanová z neziskové organizace

Lorm (sbírka „Červenobílé dny“ na podporu hluchoslepých), Eva Dvořáková

z občanského sdružení Šance (sbírka „Vánoční hvězda“ na děti postižené

rakovinou) a Josef Zetěk ze Střediska ekologické výchovy Chaloupky (sbírka

„Chaloupky v novém kabátě“ na opravu budovy školícího střediska).

Pořadatelé regionálních sbírek odpovídají, že jejich sbírky smysl rozhodně

mají. Jsou malé, ale opravdu naše. Veřejnost k nim má totiž blízko, protože

řeší situaci nebo problém dané lokality.

Co vede neziskové organizace k pořádání lokálních sbírek Finanční efekt je

očekávaným výsledkem sbírky. Stejně významná je ale propagace problémů,

které organizace řeší a propagace organizace samotné. Z výzkumu víme, že

nejznámější neziskové organizace jsou ty, které pořádají veřejné sbírky. Regionální

veřejná sbírka plní účel fundraisingové i PR akce.

Ani skromnější regionální sbírky se neobejdou bez podpory médií, nejčastěji

jde o lokální média. Získat jejich zájem není tak náročné. Prostřednictvím médií

organizace předem informují o připravované sbírce, po skončení sbírky

zveřejňují její výsledek a děkují veřejnosti.

Celonárodní veřejné sbírky v televizních pořadech vybízejí dárce, aby zasílali

peníze na účet sbírky, sbírají prostřednictvím telefonních hovorů a SMS zpráv.

Regionální sbírky fungují na základě jiných mechanismů. Sbírky probíhají

převážně formou „face to face“. V prezentovaných případových studiích se

sbíralo do pevných a přenosných pokladniček, došlo i na prodej vánočních

hvězd. Aby byla taková sbírka efektivní, musí se do ní zapojit stovky lidí. Členové

sdružení a jejich rodinní příslušníci, příznivci a přátelé, ale i lidé dosud

neznámí, převážně studenti. Pro pořadatele sbírky je jistě obtížné stovky dobrovolníků

vyškolit a koordinovat. Nezisková organizace v nich však získává

nejenom pomocníky, ale i propagátory sbírky, kteří neformálně šíří informace

o sbírce ve svých sociálních sítích . A to je neméně významné.

V diskusi padaly otázky o administraci veřejné sbírky, o vstřícnosti úřadů,

které sbírky registrují, o technickém zázemí sbírky a její organizaci. Jak se

ukázalo, i malá regionální sbírka může organizaci přinést cenné finanční

zdroje a potřebnou publicitu.

IV/6 Malá, ale naše II

Zahraniční zkušenosti s regionálními veřejnými sbírkami

Jak se organizují regionální veřejné sbírky v zahraničí Využíváme

všechny formy, které se osvědčily jinde Můžeme se inspirovat, nebo jsou

zahraniční zkušenosti do našeho prostředí nepřenosné

Lektor:

Finlay Craig, Factsinternational.com, Rossarden, Skotsko

Shrnutí:

1. Při pořádání sbírek je třeba mít odvahu neustále zkoušet a testovat (místo,

čas, vizuální propagaci atd.).

2. Buďte kreativní, zajímaví a zábavní!

3. Neobtěžujte své dárce, překvapujte je!

Finlay Craig se zaměřil na tři nejrozšířenější druhy veřejných sbírek: pouliční

sbírky, sbírky prováděné dům od domu a sbírky do pevných boxů.

Organizace, která se rozhodne pro pouliční sbírku, by měla mít dobré jméno.

Musí jasně a jednoduše pojmenovat účel sbírky a postarat se o její publicitu.

Výsledek sbírky je podmíněn i vhodným výběrem sběrných míst a načasováním

sbírky. Důležitým faktorem je motivace a informovanost dobrovolníků,

kteří peníze na ulicích vybírají. Rozhodující je i jejich počet. Když je jich mnoho,

obtěžují veřejnost. Vhodné je spojit sbírku s prodejem vtipných a atraktivních

předmětů, které jsou viditelně nositelné.

Sbírky prováděné dům od domu nejsou v ČR příliš rozšířené, v zahraničí jsou

však poměrně obvyklou formou fundraisingu. Touto metodou lze sbírat nejen

peníze, ale i věci pro přímou pomoc nebo pro prodej. I zde je rozhodující doba

sbírky. Neúspěšné jsou sbírky, které probíhají za tmy a v době, kdy jsou lidé

převážně v práci. Záleží také na kvalitě sousedských vztahů v lokalitě, kde

sbírka probíhá. Především je potřeba získat důvěru obyvatel. Proto je vhodné

zapojit do sbírky místní dobrovolníky, které lidé znají a věří jim. Na sbírku je

třeba předem upozornit. Lidé nebudou nedůvěřiví, když budou mít dostatek

času získat o sbírce další informace a ověřit je. Mohou se na sbírku připravit,

což je v případě sbírání předmětů zvlášť důležité.

50 51


Cesty k účinnému fundraisingu

Veřejnost

Sbírky do pevně umístěných boxů mají také svá specifika. Sběrné boxy

musí být dost veliké a pevné, aby je nikdo neukradl. Zároveň by měly být

atraktivní, aby přitáhly pozornost. Tato forma sbírky nevyžaduje tolik práce

a nasazení dobrovolníků.

Finlay Craig uvedl řadu případových studií a další formy sbírání peněz.

S účastníky workshopu vytipovával nejvhodnější místa pro pouliční sbírku,

výběr atraktivních předmětů atd.

IV/7 Benefiční akce - podpora nebo likvidace neziskové organizace

Co od benefiční akce očekáváme Je prostředkem našeho PR nebo

nástrojem fundraisingu Umíme benefiční akci naplánovat Co udělat,

aby byla naše benefiční akce úspěšná

Lektorka:

Fiona Duncan, Capability Scotland, Edinburgh

Shrnutí:

1. Ujasněte si účel benefiční akce.

2. Neočekávejte enormní a okamžitý zisk.

3. Snažte se, aby vaše benefiční akce byla zábavná.

4. Pečlivě plánujte, vytvořte časový harmonogram a rozpočet.

5. Odhadněte hranici, za kterou již bude benefiční akce prodělečná.

6. Plán průběžně kontrolujte a korigujte.

7. Proveďte vyhodnocení akce.

Benefiční akce mohou být přínosné i zničující. Nesou sebou určité riziko,

přesto je však neziskové organizace s oblibou pořádají. Ředitelky fundraisingu

Fiony Duncan jsme se zeptali, co udělat, aby benefiční akce splnila svůj

účel.

Především je nutné stanovit, co od benefiční akce očekáváme. Neměli bychom

mít přehnané představy o zisku z akce. Z hlediska finančního přínosu je benefiční

akce nejméně efektivním fundraisingovým zdrojem. Jejím cílem

však nemusí být pouze získání peněz, ale také propagace organizace, navazování

nových kontaktů, prezentace organizace veřejnosti a dárcům, posílení

zájmu médií o organizaci atd.

Jaká musí benefiční akce být Zábavná a zajímavá. Lidé nechodí na benefiční

akci, protože jde o prospěšnou věc. Přicházejí, protože se chtějí bavit. A toto

jejich očekávání musíme naplnit.

Benefiční akci může organizace pořádat buď sama nebo s dalšími partnery.

Méně náročné je vpojit benefiční akci do jiné firemní, kulturní nebo sportovní

události.

Dívejme se na benefiční akci jako na marketingový mix, který je strukturou

složenou z těchto prvků: lidé, místo, produkt, čas, účel a cena. Změna jakéhokoliv

prvku ovlivňuje prvky ostatní i celou strukturu. Vyvážení všech prvků

je nutnou podmínkou úspěchu.

Co to pro nás v praxi znamená Změnou některé z proměnných můžeme dospět

ke zcela jinému vyznění akce, které poznamená její výsledný efekt.

Úspěch benefiční akce může ovlivnit řada vnějších faktorů (počasí, chřipková

epidemie atd.). O to pečlivěji plánujte to, co můžete mít pod kontrolou. Plán

akce zpracujte na časové ose. Pečlivě připravte rozpočet a přemýšlejte, které

položky mohou zajistit vaši dárci. Nezapomínejte na vedlejší náklady (např.

na čas pracovníků, kteří akci připravují). Pracujte s časovou i finanční rezervou.

Při plánování a rozpočtování benefiční akce je nutné stanovit hranici, za kterou

se akce stává prodělečnou (např. počet vstupenek, které je nutné prodat).

Abychom tuto hranici nepřekročili, je nutné plán i rozpočet neustále konfrontovat

se skutečností a korigovat.

Benefiční akce může selhat z mnoha důvodů. Může být špatně naplánovaná

a realizovaná. Může selhat marketing, váš partner nebo dodavatel služeb

(např. nedostaví se moderátor), náklady akce přesáhnou její výnosy, nastanou

jiné nepředvídatelné okolnosti.

I když všechna tato rizika nemůžeme předem ošetřit, nemáme důvod se

benefiční akce jako fundraisingového nástroje a nástroje komunikace s veřejností

vzdávat. Benefiční akci je třeba vyhodnotit vzhledem k jejím cílům,

poučit se z nedostatků a chyb, abychom se jim při naší příští benefiční akci

vyhnuli.

52 53


Cesty k účinnému fundraisingu

Individuální dárci

V. INDIVIDUÁLNÍ DÁRCI

Individuální dárcovství je fundraisingový zdroj skýtající obrovské možnosti.

Přesto je u nás využívaný jen omezeně. Zařazením tohoto tématu jsme chtěli

neziskové organizace motivovat k tomu, aby tento potenciální zdroj vzaly

více na vědomí. Soustředili jsme se na problematiku standardní (vyhledávání

dárců, stanovení cílových skupin a metody komunikace s nimi) i specifickou

(odkazy ze závěti).

V/1 Jste naší správnou dárcovskou skupinou

Motivační workshop byl zaměřený na vyhledávání dárců a péči o ně.

Lektor:

Finlay Craig, Fatsinternational.com, Rossarden, Skotsko

Shrnutí:

1. Individuální dárcovství má potenciál nejsilnějšího fundraisingového zdroje.

2. Lidé se často nestávají dárci jenom proto, že je o to nikdo nepožádal.

3. Oslovování individuálních dárců se zásadně liší od oslovování jiných cílových

skupin.

4. Dárcovská skupina organizace má vnitřní strukturu. Na různé úrovně

dárcovské skupiny aplikujeme specifické metody komunikace a specifické

formy fundraisingu.

5. Získat nové dárce je stejně důležité, jako pečovat o dárce stávající.

6. Nabídněte svým dárcům zábavu.

Finley Craig zahájil workshop charakteristikou individuálního dárcovství,

poté se zaměřil na klasickou pyramidu dárců. Vymezil její jednotlivé úrovně,

propojil je s vhodnými metodami oslovování dárců a s odpovídajícími formami

získávání finančních prostředků. Výklad dokumentoval případovými

studiemi. S účastníky workshopu pracoval na adekvátním využití různých

fundraisingových metod.

Individuální dárcovství je zdroj, ze kterého lze získat nejvíce finančních

prostředků. Pro dárce, ať už jsou jejich motivace jakékoliv, je totiž nejjednodušší

darovat peníze. Nejcennějším darem je jejich čas (dobrovolná práce).

Oslovování individuálních dárců se liší od oslovování firem nebo veřejné

správy. Na jednotlivce je třeba působit emociálně. Tento styl komunikace naopak

není vhodný pro jiné cílové skupiny.

Model pyramidy dárců ukazuje strukturu a množství podporovatelů organizace,

přičemž ke každému stupni pyramidy náleží jiné metody komunikace

a jiné formy získávání prostředků. Obecně platí, že vyšší úroveň pyramidy

znamená větší dary, ale také větší participaci dárce a jeho větší očekávání.

Není důležité usilovat jen o velký počet individuálních dárců, ale i o jejich

správné rozložení v pyramidě.

Cílem fundraisingu není pouze získávat nové dárce, ale trvale pečovat o dárce

stávající. Čím více dárců organizace má, tím více času jí zabere péče o ně

a tím méně času jí zbývá na získávání nových dárců. Rolí fundraisera je proto

zapojit do hledání a oslovování nových dárců co nejvíce osob a cílových skupin,

které organizaci obklopují, znají ji a ztotožňují se s jejími cíli.

Existují různé způsoby, jak oslovit individuální dárce. Univerzálním receptem

je nabídnout jim zábavnou formu participace na prospěšné činnosti. Lidé se

především chtějí bavit. Pokud je forma dárcovství zábavná, podaří se získat

i ty podporovatele, které účel dobročinné akce nemusí nutně zajímat. Dobročinnost

je pro ně jakousi třešničkou na dortu.

Individuální dárcovství je náročnou fundraisingovou disciplinou. Vyžaduje

trpělivost, každodenní péči o dárce a v neposlední řadě nápaditost. V konečném

důsledku se organizaci nepochybně vyplatí.

V/2 Kdy je direct marketing efektivní

Je direct marketing vhodným nástrojem pro získávání finančních

prostředků od individuálních dárců Jak jej využívat, aby byl efektivní

Lektoři:

Martin Souček, EMES, Praha

Martin Hrehovčík, Market Vision, Praha

54 55


Cesty k účinnému fundraisingu

Individuální dárci

Shrnutí:

1. Direct marketing jako forma přímé komunikace je vhodný právě pro fundraising

od individuálních dárců.

2. Rozesílání adresných poštovních zásilek je nejčastěji aplikovaným direct

marketingovým nástrojem, hojně využívaným i v oblasti neziskového sektoru.

3. Využijte znalostí o svém adresátovi a ušijte mu sdělení na míru.

4. Nezapomeňte, že výzva je klíčovou součástí sdělení.

5. Vyhodnocujte výsledky direct marketingových akcí, a to včetně zpětné

vazby od adresátů.

Existují dvě základní formy komunikace. Nepřímá, při které plošně oslovujeme

určitý segment veřejnosti a v podstatě anonymního adresáta. V přímé komunikaci

se obracíme na konkrétního jedince, na někoho, koho známe. Právě proto

je přímá komunikace vhodnou formou pro pěstování individuálního dárcovství.

Tuto oblast komunikace ošetřuje direct marketing. Zahrnuje mapování

relevantní cílové skupiny, realizaci přímé komunikace a její vyhodnocení.

Jaké jsou výhody direct marketingové komunikace Podle Martina Součka

je to především možnost přesně zacílit sdělení, „ušít ho na míru“, evokovat

oboustrannou komunikaci, získat zpětnou vazbu. Limitujícím faktorem je

cena direct marketingových kampaní. V diskusi se však ukázalo, že některé

direct marketingové agentury poskytují neziskovým organizacím služby za

režijní ceny.

Podle Martina Hrehovčíka je standardním direct marketingovým nástrojem

fundraisingu rozesílání adresných poštovních zásilek. Z výzkumu o stavu

fundraisingu českých neziskových organizací (Spiralis, 2003) vyplynulo, že

tento nástroj využívá přibližně 50 % neziskových organizací, 25 % ho využívá

často.

Neziskové organizace při direct marketingu většinou pracují s vlastními

databázemi a s databázemi veřejně přístupnými. Vytváření specializovaných

databází nebo jejich nákup je spíše výjimkou.

Kampaně využívající metody přímé komunikace jsou pro neziskové organizace

mimořádně důležité. Jsou finančně i časově náročné, důkladná příprava

je proto na místě. Je nutné co nejlépe znát svého adresáta, s rozvahou vymezit

velikost oslovované skupiny, připravit konkrétně zacílené sdělení, kterému

nechybí výzva, zabezpečit technickou stránku kampaně a vyhodnotit její

efektivitu.

V druhé části workshopu se řešily konkrétní situace z praxe neziskových

organizací - vymezování cílových skupin, obsah a zformulování sdělení, vyhodnocování

přímé komunikace. Ukázalo se, že většina problémů, které na

workshopu neziskové organizace zveřejnily, nemá jednoduchá řešení.

Nástroje direct marketingu využívá při fundraisingových kampaních značná

část neziskových organizací. Často s nimi pracuje intuitivně a výsledek má

nízkou efektivitou. Neziskové organizace se buď musí profesionalizovat,

nebo využít služeb direct marketingových agentur. Tuto druhou cestu zvolil

pro fundraisingovou kampaň např. Fond ohrožených dětí a jeho výsledky

jsou mimořádné (250 000 přispěvatelů a výnos 20 milionů Kč ročně).

V/3 Odkaz ze závěti – tabuizovaný fundraisingový zdroj

Česká veřejnost má jen slabé povědomí o tom, že svůj majetek může

odkázat neziskové organizaci. Přesto o této možnosti s veřejností téměř

nemluvíme. Zdá se nám to netaktní a nezdvořilé. Jak téma odkazu ze závěti

odtabuizovat a propagovat Pomohou nám zahraniční zkušenosti

Lektor:

Finlay Craig, Fatsinternational.com, Rossarden, Skotsko

Shrnutí:

1. Odkazy ze závěti lze chápat jako vrcholný projev individuálního dárcovství.

2. Z hlediska objemu finančních prostředků mohou být jedním z nejvýznamnějších

příjmů organizace.

3. Často vypovídají o úrovni vztahu mezi dárcem a obdarovaným.

4. Lidé neodkazují majetek neziskovým organizacím i proto, že si tuto možnost

vůbec neuvědomují.

5. Proto je s nimi třeba o této eventualitě komunikovat.

6. O odkazu ze závěti lze komunikovat s lidmi všech generací.

7. Komunikovat je třeba citlivě a taktně, v popředí argumentace by měl být

apel na uspořádání vlastních věci.

8. Média jsou vhodným pomocníkem pro propagaci tohoto tématu.

56 57


Cesty k účinnému fundraisingu

Individuální dárci

Odkazy ze závěti stojí na vrcholu dárcovské pyramidy. Dominantní postavení

na špičce pomyslného trojúhelníka vypovídá o dvou skutečnostech.

O objemu finančních prostředků, které odkazy ze závěti přinášejí, a o kvalitě

(hloubce a dlouhodobosti) vztahu mezi dárcem a obdarovaným.

Přesvědčit člověka, aby vám odkázal svůj majetek, event. jeho část, vyžaduje

dva kroky. Prvním krokem je sepsání závěti, druhým krokem zakotvení odkazu

pro neziskovou organizaci. Problémem je, že většina lidí závěť nikdy

nesepíše. To platí pro Českou republiku stejně jako pro Velkou Británii. Přesto

ve Velké Británii tvoří odkazy ze závěti přibližně třetinu příjmů zhruba stovky

největších neziskových organizací.

Kdo odkazuje majetek neziskovým organizacím Na dobročinné účely

odkazují zejména lidé, jejichž rodiny jsou dobře zajištěné a další prostředky

nepotřebují, popř. ti, kteří rodiny nemají. Většinou jsou to osoby zvyklé dávat

prostředky na neziskovou činnost v průběhu celého života a chtějí v tom pokračovat

i po smrti. Někteří si také přejí, aby se na ně vzpomínalo. Ale pozor!

Nezanedbatelné procento odkazů ze závěti do organizací přichází od lidí,

kteří nepatřili mezi její dárce či příznivce.

Lidé píší závěť většinou v období životních zlomů, jako je první zahraniční

cesta, svatba, narození dítěte, rozvod, koupě domu či získání jiného většího

majetku, odchod do důchodu, nebo smrt blízké osoby. Jak je vidět, závěť sepisují

i lidé mladší, s nimiž není komunikace o jejich případném odkazu tak

náročná a citlivá.

Zůstavitelé často neziskovým organizacím neodkazují proto, že si tuto

možnost vůbec neuvědomují nebo neví, jak odkaz neziskové organizaci

udělat. Jak můžeme rozšířit informaci o možnosti odkazu neziskové organizaci

Např. zpracujeme jednoduchý návod, jak sepsat závěť s odkazem neziskové

organizaci, a nabídneme zájemcům bezplatné poradenství. Účinnost

materiálu, který jsme vytvořili, nejdříve otestujeme u nejbližších příznivců

organizace. Setkáme-li se s pochopením, můžeme okruh adresátů rozšířit.

Lze využít i inzerci a média.

Při komunikaci s případným dárcem je třeba postupovat citlivě metodou

postupné argumentace. Zvolte např. tyto kroky: myslete na budoucnost,

poraďte se s právníkem, uspořádejte si své záležitosti, postarejte se o rodinu,

sepište poslední vůli, a možná byste v ní mohli pamatovat i na nás.

Se závětí souvisí tzv. „dary in memoriam“, které poskytují pozůstalí. Kupují

si tak vzpomínku na zesnulého, např. v podobě zápisu v pamětní knize, ve

formě tabule na veřejných prostranstvích atd. I zde je pro neziskové organizace

značný prostor.

Pracovat s odkazem ze závěti jako s fundraisingovým zdrojem vyžaduje

dlouhodobou péči, takt a zkušenost. Ani britští fundraiseři nejsou na tomto

poli tak úspěšní, jak by si přáli. Motivy zesnulých jsou často záhadou. Stává

se, že organizace získá dědictví od osoby, která s ní nikdy nebyla v kontaktu

a která během svého života nepodporovala žádnou neziskovou organizaci.

Odkaz ze závěti je jistě polem, které by se mělo v ČR více využívat.

V/4 Odkaz ze závěti – naše legislativní možnosti a praktické

zkušenosti

Je u nás vhodné legislativní prostředí pro tuto nejvyšší formu dárcovství

Je tento instrument v praxi využíván Jaké jsou naše zkušenosti s odkazem

ze závěti

Moderátorka:

Marcela Bergerová, Spiralis, o.s., Praha

Informační vstup:

Lenka Deverová, První poradenská, o.p.s., Praha

Případová studie:

Zdeněk Říha, Středisko Betlém, Diakonie ČCE, Klobouky u Brna

Shrnutí:

1. Díky české legislativě mohou dědická řízení probíhat neúměrně dlouho.

2. Problémy s převzetím odkazu ze závěti nastávají zejména tehdy, má-li zůstavitel

příbuzné, zákonné dědice.

3. Závěť sepsaná formou notářského zápisu může redukovat problémy příjemců

odkazu.

58 59


Cesty k účinnému fundraisingu

Firmy

Z výzkumu o stavu fundraisingu v českých neziskových organizacích (Spiralis,

2003) vyplývá, že pouze 1 % respondentů přijalo odkaz ze závěti. Co je

příčinou opomíjení tohoto fundraisingového zdroje

Podle Lenky Deverové za to částečně může naše nedávná minulost, kdy

nebylo komu odkazovat a co odkazovat. Veřejnost se teprve učí s odkazy

ze závěti nakládat. To se týká jak zůstavitelů závěti, tak příjemců odkazů.

V současné době je problémem nedokonalý právní rámec, který dovoluje

neúměrné prodlužování dědických řízení. Optimální situace nastává, když

zůstavitel, který učinil odkaz ve prospěch neziskové organizace, nemá příbuzné,

kteří jsou dědici ze zákona.

I v takových případech však mohou neziskové organizaci vzniknout problémy

s převzetím dědictví. A to tehdy, je-li v závěti špatně označeno jméno

dědice (jméno neziskové organizace uvedené v závěti neodpovídá jménu

uvedenému ve statutu organizace). Také se stává, že odkazovaný majetek už

není ve vlastnictví zůstavitele.

Závěť lze sepsat buď vlastnoručně nebo formou notářského zápisu. Tento

druhý způsob je nejbezpečnější a může omezit námitky dalších dědiců. Lenka

Deverová neziskovým organizacím, které tuší, že jim někdo chce odkázat

majetek, doporučuje, aby přesvědčily dárce o potřebě notářského zápisu.

Zdeněk Říha přednesl případovou studii, ve které vylíčil, s jakými problémy

se jejich organizace setkala při vyřizování odkazu ze závěti. Nejdříve měla

problémy s převzetím dědictví, kterým byl družstevní byt. Organizace se jako

právnická osoba totiž nemohla stát členem družstva. Potom závěť soudně napadl

zákonný dědic. Proces se táhl neúměrně dlouho a poplatky za byt, který

byl předmětem odkazu, narůstaly. Po dlouhých peripetiích se nezisková organizace

dědictví vzdala. S ostatními pozůstalými se mimosoudně vyrovnala.

Ve srovnání se zahraniční praxí, kterou popsal Finley Craig, je odkaz ze závěti

v českém prostředí málo známou a využívanou formou. O možnosti odkazu

ze závěti je třeba veřejnost citlivým způsobem, nejlépe s pomocí médií, informovat.

VI. FIRMY

Spolupráce firem a neziskových organizací má různé úrovně. Na nejnižším

stupni je intuitivní a náhodná, často jednorázová firemní pomoc. Promyšlenější

formou je systémová a dlouhodobá podpora geografických nebo tematických

oblastí, které si firmy vymezí. Tu firmy realizují samy, nebo prostřednictvím

stávajících neziskových organizací. V některých případech firmy za

tímto účelem nadace nebo nadační fondy samy zakládají. Náročnější variantou

jsou společné projekty firem a neziskových organizací. Uvedené způsoby

spolupráce vyžadují různou míru participace, vstřícnosti a pochopení obou

zúčastněných stran. Překlenuje je koncept společenské odpovědnosti firem,

který zahrnuje i řadu dalších aspektů.

Jak v praxi spolupráce firem a neziskových organizací probíhá, s jakými problémy

se obě strany setkávají

VI/1 Firemní nadace - způsob efektivního „dávání“

Komerční a neziskovou sféru propojují firemní nadace, které zprostředkovávají

účelnou a efektivní podporu veřejně prospěšných činností. Jak

u nás firemní nadace fungují, jaká je jejich politika a jejich priority Jaké

mají neziskové organizace zkušenosti s grantováním firemních nadací

Moderátorka:

Pavlína Kalousová, Fórum dárců, Praha

Případové studie:

Ivana Šatrová, Nadace Eurotel, Praha

Pavel Tvrdík, Centrum J. J. Pestalozziho, Chrudim

Shrnutí:

1. Nadace a nadační fondy tvoří 1 % neziskových organizací.

2. Firemní nadace a fondy pokrývají 6 % z celkového počtu nadačních subjektů.

3. Převážná většina firemních nadací má pouze zákonem vymezené minimální

jmění a rozděluje peníze své mateřské firmy.

4. Firemní nadace podporují především zdravotnictví, vzdělávání a sociální

projekty.

60 61


Cesty k účinnému fundraisingu

Firmy

5. Nově vzniklé firemní nadace mohly využít několikaletých zkušeností

českých nadací. Měly tedy šanci vyhnout se kritickým bodům nadačních

grantových systémů. Aplikují např. zásadu víceleté podpory a propagují

příjemce grantů.

Pavlína Kalousová tvrdí, že firmy považují dárcovství za součást konceptu společenské

odpovědnosti. Chápou, co dárcovství společnosti i jim samým přináší.

Začínají rozlišovat mezi sponzoringem a dárcovstvím a obě formy rozdílným

způsobem využívají. V ČR stoupá jak objem prostředků, které firmy rozdělují

neziskovým organizacím, tak počet subjektů, odepisujících dary z daní.

Některé firmy své dárcovské aktivity institucionalizovaly a daly podnět

k založení nadace. V současné době v ČR působí 20 firemních nadací

(celkově je registrováno 370 nadací) a 59 firemních nadačních fondů (z celkového

počtu 900). Zhruba 6 % nadačních subjektů tvoří firemní nadace

a nadační fondy.

Obecně se dají rozlišit dva typy nadačních firemních subjektů. První typ je

založen za účelem realizace firemních cílů, je řízen firmou a zcela kopíruje její

cíle. Druhý typ je do značné míry nezávislý.

V ČR mají firemní nadace převážně minimální jmění a rozdělují peníze

z mateřských firem. Nadace se silným nadačním jměním, které mohou grantovat

z pouhých úroků, jak je to běžné v zahraničí, jsou u nás výjimkou. Patří

mezi ně Nadace České spořitelny, Nadace Preciosa a CS Cabot.

Které oblasti podporují firemní nadace nejvíce Zdravotnictví, vzdělávání

a sociální projekty. Dále vzdělávání dětí a mládeže, popř. vysoké školství.

Minimálně podporují kulturu a sport. Významné projekty z těchto oblastí

financují přímo firmy, a to převážně formou sponzoringu.

Ivana Šatrová vysvětlila, jak Nadace Eurotel dospěla k vymezení oblasti prioritní

podpory (znevýhodněné děti) a jak nastavila grantový systém. Nadace

působí celorepublikově. Grantový systém je postaven na udělování regionálních,

v některých případech dlouhodobých grantů. Nadace grantový systém

doplňuje udělováním cen (Cena Nadace Eurotel, Cena sympatie) a dalšími

účelovými projekty (Linka domů, Podpora vzdělávání). Do svých aktivit

nadace zapojuje zaměstnance firmy (dobrovolnická činnost, finanční sbírky).

Rozděluje peníze zakladatele, je však do značné míry autonomní. V orgánech

nadace zasedají členové managementu i lidé z neziskového prostředí a nezávislí

odborníci. Do procesu oceňování projektů je zapojena i veřejnost. Dlouhodobým

cílem nadace je změnit přístup veřejnosti k filantropii.

Centrum J. J. Pestalozziho, které je již 3 roky příjemcem grantů z Nadace

Eurotel, reprezentoval Pavel Tvrdík. S přístupem nadace a jejích pracovníků,

kteří jsou ochotni s projektem poradit, je spokojen. Přimlouvá se však za to,

aby regionální grantový systém kopíroval krajské uspořádání.

Diskutovalo se o systému udělování grantů a o vyhodnocování projektů.

Padla i otázka k výběru prioritní oblasti podpory Nadace Eurotel (děti). Jde

o typicky „líbivé“ a mediálně atraktivní téma. Podle vyjádření Ivany Šatrové

nadace neuvažuje o změně svého zaměření.

Ustavení nadace nebo nadačního fondu odráží připravenost firmy dlouhodobě

podporovat veřejně prospěšné cíle. Přesto je možné klást otázku, zda poskytnuté

firemní prostředky sledují aktuální společenské potřeby, nebo spíše

atraktivitu a návratnost propagovaného tématu. Budiž řečeno, že i atraktivní

témata potřebují své podporovatele a prostředků pravděpodobně nebude

nikdy dost.

VI/2 Společné projekty firem a neziskových organizací

Umíme neprosit o peníze, nabízet nápady, vytvářet společné projekty

s firmami Umí se firmy a neziskové organizace navzájem podporovat

Moderátor:

Marek Šedivý, ICN, o.p.s., Praha

Případové studie:

Jana Matoušková, Tesco Stores ČR, Praha

Kateřina Smejkalová, UPS, Praha

Shrnutí:

1. Společné projekty firem a neziskových organizací mají několik stabilních

prvků.

2. Firma projekt financuje, často i propaguje, nezisková organizace jej realizuje.

3. Často je to firma, která přichází s rámcovým tématem projektu.

62 63


Cesty k účinnému fundraisingu

Firmy

4. Projekt musí naplňovat cíle firemní podpory i poslání neziskové organizace.

5. Splnit tyto zdánlivě jednoduché podmínky není vždy jednoduché.

Nepochybně existují doklady o úspěšných společných projektech firem a neziskových

organizací. Stejně tak najdeme případy, kdy se potencionální partneři

z různých důvodů nesejdou. Je otázkou, zda jsou na vině neslučitelné

postoje a očekávání firem a neziskových organizací, zda jde o neschopnost

propojit nabídku s poptávkou, či zda neziskovým organizacím chybí aktivní

přístup a potřebná dávka profesionality. I tento signál v diskusi zazněl. V každém

případě v ČR existuje značný a nevyužitý prostor pro společné projekty

firem a neziskových organizací, naplňující veřejně prospěšné cíle.

Jana Matoušková přestavila koncepci společenské odpovědnosti firmy Tesco.

Součástí této koncepce je dlouhodobá spolupráce a oboustranně prospěšné

partnerství s neziskovými organizacemi v lokalitách, kde Tesco působí. Firma

nabízí neziskovým organizacím spolupráci na společných tematických

projektech. Dále dává organizacím k dispozici zázemí sítě hypermarketů

i objemnou cílovou skupinu svých zákazníků pro pořádání sbírek, poskytuje

prostor pro propagaci, finanční a materiální dary. Neziskové organizace realizují

firemní záměry podpory a umožní firmě, aby se veřejnosti prezentovala

jako sociálně odpovědná obchodní společnost.

Firma vyžaduje aktivní partnerství s kreativní neziskovou organizací.

V tomto směru nejsou její očekávání vždy naplněna. Tesco hledalo neziskovou

organizaci, která by připravila dlouhodobý projekt „Charita roku“, jehož

model Tesco převzalo od mateřské firmy z Anglie. Tesco chce projekt financovat

a propagovat. V neziskovém sektoru se nepodařilo najít partnera, který

by byl schopen projekt zpracovat. V Tescu proto vytvoří projekt sami a jeho

realizaci nabídnou některé neziskové organizaci.

UPS operuje v České republice krátkou dobu a uplatnění pro svoji koncepci

CSR teprve hledá. Předpokládá, že koncepce CSR naváže na americkou tradici

firmy UPS a její nadace, která financuje charitativní projekty po celém světě.

UPS Foundation mj. dává prostředky neziskovým organizacím, pokud pro

ně pobočky UPS odpracují určitý počet dobrovolnických hodin. UPS klade

velký důraz na dobrovolnou činnost vlastních zaměstnanců, specializuje se

i na koordinaci, řízení a výcvik dobrovolníků.

Podobně jako Tesco, i UPS se setkalo v ČR s velkými problémy při hledání

partnerské neziskové organizace. Teprve po dlouhé době se podařilo nalézt

organizaci, která byla ochotna přijmout práci jejich dobrovolníků.

VI/3 Corporate Social Responsibility (CSR) - firemní PR nebo

podpora společenského rozvoje

Co je to vlastně Corporate Social Responsibility (CSR) Připravují firmy

své koncepty CSR

Vycházejí přitom z reálných společenských potřeb Je koncepce společenské

odpovědnosti firem perspektivním rámcem pro spolupráci obchodních

společností a neziskových organizací Jak se tento prostor v České

republice naplňuje

Moderátor:

Tomáš Nejedlo, Business Leaders Forum, Praha

Informační vstupy:

Ivo Jupa, AISIS, o.s., Kladno

Táňa Hlavatá, Nadace VIA, Praha

Případové studie:

Jaroslav Vaněk, SILVER, B.C., s.r.o., Praha

Ivana Bartáková, Johnson & Johnson, s.r.o., Praha

Shrnutí:

1. Corporate Social Responsibility (CSR) je výrazem ochoty firem vzít na sebe

odpovědnost za věci veřejné a přispívat k řešení společenských problémů.

2. CSR není filantropie. Jde o oboustranně prospěšný vztah, z kterého profituje

firma i společnost.

3. Koncept společenské odpovědnosti uskutečňují firmy ve spolupráci s neziskovými

organizacemi, případně se samosprávami.

4. Aktivity firem ve prospěch společnosti nemají mantinely a standardizovaný

obsah. Týkají se širokého okruhu rozmanitých sfér života. Výběr

konkrétních oblastí společenského působení firem závisí především na

potřebách dané lokality.

5. Podle expertů je vhodné CSR zaměřit právě na nejbližší lokalitu.

6. Spolupráce firem a neziskových organizací má různé formy, nejčastěji jde

o finanční a materiální podporu, předání know-how, dobrovolnou práci

zaměstnanců ad.

64 65


Cesty k účinnému fundraisingu

Firmy

7. Tato spolupráce má své problémy. Firmy často preferují atraktivní témata,

rychlá a jednoduchá řešení, okamžitě viditelný a propagovatelný efekt. Poslání

neziskových organizací zpravidla předpokládá dlouhodobé a komplikované

řešení problému.

V úvodu workshopu Tomáš Nejedlo sdělil, jak si Business Leaders Forum,

sdružující významné obchodní společnosti, vysvětluje pojem Corporate Social

Responsibility. CSR není charita, ani sponzorování, ale dlouhodobý

a komplexní postoj firmy ke svému okolí. Základním motivem CSR je vždy

prospěch firmy. Firmy často vnímají CSR jako třetí fázi komunikace s veřejností.

CSR řeší problémy, které reklama a public relations již nezvládají. To však

neznamená, že firmy svou činností nemohou společnosti významně pomoci.

Téma společenské odpovědnosti v ČR otevřely především nadnárodní firmy.

Malé a střední podniky také CSR uskutečňují, nikoliv však komplexně.

Jak vnímá pojem CSR veřejnost Na základě jakých kritérií posuzuje společenskou

odpovědnost firem Na tyto otázky byl zaměřený výzkum, který

pro společnost Philip Morris provedl STEM u dvou skupin respondentů

– poučená veřejnost a „elita“. Z výzkumu, který prezentoval Ivo Jupa, vyplynulo,

že veřejnost hodnotí společenskou odpovědnost firem na základě dvou

ukazatelů - kvalita produktů a vztah firmy k zaměstnancům. Pro „elitu“ jsou

významné i další aktivity firmy, přesahující účel, pro který byla firma zřízena.

„Elita“ požaduje otevřenost a citlivost k sociálním tématům a očekává dobré

hospodářské výsledky. Názor, že by firmy měly vytvářet hodnoty pro společnost,

je obecně menšinový. Výsledky výzkumu ukazují, že veřejnost zatím

příliš netuší, co by mohla a měla od firem chtít.

Praktické zkušenosti a případové studie již přesto existují. Philip Morris

představil pět projektových řad, které realizuje ve spolupráci s neziskovými

organizacemi v rámci svého konceptu CSR. Jde o projektovou řadu

řešící problém psychické a fyzické bezbariérovosti („Bez bariér“), o komunitní

projekty („Zelené město“), o projekty zaměřené na prevenci kouření

mladistvých, které se snaží minimalizovat negativní dopady produkce firmy

(„Dokážu to“), a o preventivní program zajišťující efektivní předání informací

o zákazu prodeje tabákových výrobků mladistvým („Paragraf 11/55“). Společnost

Philip Morris se zaměřuje na kontroverzní témata. Její projekty jsou

dlouhodobé a zahrnují celou škálu aktivit. Firma projekty iniciuje a financuje,

neziskové organizace jej domyslí, rozpracují a realizují.

Profilový projekt firmy Philip Morris „Domácí násilí“ představil Jindřich

Vaněk. Téma bylo vytipováno na základě průzkumu společensky škodlivých

jevů. Philip Morris vyzval ke spolupráci neziskovou organizaci Bílý kruh

bezpečí jako odborného garanta a řešitele projektu a agenturu SILVER BC,

která projekt komunikuje. Kontroverzní projekt, jehož téma bylo na okraji

společenského zájmu, se realizoval v několika fázích. Od výzkumu o stavu

domácího násilí v ČR, přes propagaci tabuizovaného tématu, až k systémovému

řešení problému, které vyžadovalo legislativní úpravu. I poté, co byl

přijat odpovídající zákon, pokračuje Philip Morris v dlouhodobé podpoře

dalších aktivit tohoto projektu.

V krédu společnosti Johnsons & Johnsons ČR, zformulovaném již v roce

1945, se mluví o dobročinnosti, ale i o dobrém občanství, o odpovědnosti vůči

společnosti, o podpoře společenského pokroku, zdravotnictví a vzdělávání.

Jak uvedla Ivana Bartáková, v těchto intencích se rozvíjí koncepce sociální

odpovědnosti firmy i v současnosti. Firma podporuje rozvoj oblastí rámcově

vymezených v kodexu. Za tímto účelem spolupracuje s neziskovými

organizacemi. Vyhledává organizace ověřené a důvěryhodné, s těmi potom

udržuje dlouhodobá partnerství. Zainteresovanost vlastních zaměstnanců

na rozvoji a naplňování CSR je dalším rysem této firmy, která CSR důsledně

odděluje od svého public relations.

Táňa Hlavatá se zabývala způsoby firemního dárcovství, přičemž za formu

„nejvyšší“ považuje právě CSR. Koncept sociální odpovědnosti firem sleduje

totiž i další aspekty, které dárcovství přesahují. Táňa Hlavatá se zaměřila na

možné interakce firem a neziskových organizací, včetně jejich kontroverzních

momentů, vyplývajících z falešných očekávání obou stran. Neziskové

organizace vidí v dárcovství filantropii, firmy součást svého marketingu. Firmy

očekávají od neziskových organizací účinnou propagaci, tomu neziskové

organizace nemohou dostát. Firmy preferují své cíle, neziskové organizace

své poslání. Firmy dávají přednost rychlým a jednoduchým řešení, což je

často v protikladu s posláním organizace, jehož naplnění je dlouhodobým

a komplikovaný procesem. Firmy mají rády atraktivní témata. Věnují se nejčastěji

dětem, protože jim to zajišťuje větší publicitu a potenciál pro public

relations.

Věřme, že postupem času se CSR stane standardní součastní firemního života

a že vzájemné pochopení firem a neziskových organizací přispěje k tomu, aby

CSR byla skutečným přínosem pro společnost.

66 67


Cesty k účinnému fundraisingu

Příjmy z vlastní činnosti

VII. PŘÍJMY Z VLASTNÍ ČINNOSTI

„Vlastní činnost“ nebo „samofinancování“ jsou podnikatelské aktivity neziskových

organizací uskutečňované za účelem zisku.

Pro rozvíjení vlastní činnosti je potřeba odvaha, tvořivost, změna uvažování

o efektech práce a mnoho dalšího. Tematická sekce je motivací i poučením pro

ty, kteří chtějí s tzv. vlastní činností, jako s doplňkovým zdrojem financování,

začít.

VII/1 Vlastní činnost NNO - perspektivní fundraisingový zdroj

Co v praxi znamená tzv. vlastní činnost neziskových organizací Máme

všichni možnost provozovat vlastní činnost Co udělat, aby nám

vlastní činnost skutečně přinášela zisk Jak začít Jak o vlastní činnosti

uvažovat

Lektoři:

Éva Varga, NESsT, Budapešť

Pavel Němeček, nezávislý konzultant, Olomouc

Shrnutí:

1. Samofinancování je jedním z předpokladů trvale udržitelného rozvoje organizace,

není však předpokladem jediným.

2. Samofinancování nenahrazuje jiné druhy financování, pouze je doplňuje.

3. Samofinancování pomůže lépe diverzifikovat zdroje a omezit závislost na

některém z nich.

4. Samofinancování dává prostor pro kvalitnější finanční řízení organizace.

Příjmy z vlastní činnosti nejsou, na rozdíl od jiných příjmů, účelově vázány.

5. Organizační, finanční a manažerské dovednosti potřebné pro podnikání

mohou zlepšit celkovou efektivitu neziskové organizace, její plánování

a systematiku práce.

6. Vždy je nutné zvážit vliv podnikání na poslání organizace a na její základní

hodnoty.

7. Podnikání není řešením pro organizace, které se nacházejí ve finanční krizi.

Podnikání vyžaduje finanční stabilitu, specifické dovednosti a odbornosti.

Ne všechny organizace tyto předpoklady mají.

Organizace NESsT spolupracuje s neziskovými organizacemi ve střední Evropě

a v latinské Americe na rozvoji jejich podnikatelských záměrů. NESsT se

podílel i na zpracování projektu P-Centra Olomouc, který v případové studii

prezentoval Pavel Němeček.

Éva Varga představila dvě koncepce financování neziskových organizací.

Model krátkodobého nestabilního růstu a model systematického a dlouhodobého

plánování. Právě tento druhý model je příznivým prostředím pro

rozvoj samofinancování.

Nejvhodnější formou samofinancování je tzv. sociální podnikání, tedy ekonomické

zhodnocení činnosti neziskové organizace a jejího přínosu společnosti.

Výsledkem tohoto kroku je vytvoření zdrojů pro další aktivity organizace. Se

samofinancováním může organizace začít tak, že ekonomicky vytěží své stávající

činnosti. Pak postupně dále rozšiřuje jak okruh svých klientů, tak okruh

služeb. Tímto postupným rozvojem organizace minimalizuje rizika podnikání.

Nad čím by se měla organizace zamyslit, než začne podnikat Měla by

zvážit důsledky a vlivy podnikání na poslání a základní hodnoty organizace.

Měla by zjistit, zda má pro podnikání dostatečné dovednosti, zkušenosti

a kapacitu. Měla by ověřit, zda podnikání podporují její členové, zaměstnanci,

dárci, klienti ad. Konečně by měla posoudit, zda je na podnikání dostatečně

finančně připravena.

Neziskové organizace často nemají s podnikáním žádné zkušenosti. Systém

práce obchodních společností však odmítají přijmout. Neziskové organizace

si však musí osvojit metody prověřené v komerčním prostředí. I v neziskové

organizaci musí každý podnikatelský záměr projít určitým analytickým

a plánovacím procesem. Po přípravných pracích je třeba zpracovat studii proveditelnosti

a vytvořit business plán. Nezisková organizace musí, stejně jako

obchodní společnost, aplikovat marketingové postupy a využívat dostupné

formy reklamy.

Ne všechny neziskové organizace mohou generovat příjmy z vlastní činnosti.

Brání jim v tom řada důvodů - finanční, ideologické, kapacitní, legislativní

ad.

Samofinancování přináší výhody i rizika, jako je např. obchodní ztráta, nebo

kolize s původním posláním organizace. Neexistuje žádný univerzální recept

na to, jak v rozvoji vlastní činnosti uspět.

68 69


Cesty k účinnému fundraisingu

Příjmy z vlastní činnosti

Prezentovaná případová studie P-Centra Olomouc a jeho chráněné dílny dokládá,

že podnikatelský záměr lze sladit s posláním organizace a že původně

neziskové činnosti mohou organizaci přinést peníze. Organizace provozuje

v chráněných dílnách i nadále terapeutickou činnost. Klienti však produkují

takové výrobky, po kterých je na trhu poptávka. Uskutečnění podnikatelského

záměru však vyžadovalo změnit myšlení, plánovací systém i zažité mechanismy

a osvojit si obchodní přístup k věci.

Samofinancování rozhodně není východiskem pro ekonomicky slabé a nestabilní

organizace. I pro podnikatelsky úspěšné neziskové subjekty je

jenom jedním z finančních zdrojů. Přináší stabilní příjmy, které nejsou účelově,

ani časově vázány. V případě, že je samofinancování kvalitní, úspěšně

a nekoliduje s posláním organizace, přináší i další nefinanční zisky. Posiluje

důvěryhodnost i sebevědomí organizace, otevírá jí nové kontakty. I tímto

způsobem samofinancování podporuje dlouhodobou udržitelnost organizace.

VII/ 2 Příjmy z vlastní činnosti - legislativa

Jaký je legislativní rámec vlastní činnosti neziskové organizace Jaké jsou

možnosti vlastní činnosti v jednotlivých právních typech neziskových

organizací Jaké jsou daňové aspekty příjmů z vlastní činnosti

Moderátorka:

Lenka Deverová, První poradenská, o.p.s., Praha

Informační vstupy:

Lenka Deverová, První poradenská, o.p.s., Praha

Jaromír Adamec, daňový poradce, Liberec

Shrnutí:

1. Workshop se zaměřil na problematiku těchto právních subjektů – občanská

sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy.

2. Český právní řád nezná pojem vlastní činnost. Právo rozlišuje činnosti

hlavní a vedlejší (doplňkové).

3. Každá činnost se účtuje odděleně a odděleně se daní. Z hlediska daní tedy

nelze výnosem z vedlejší činnosti kompenzovat ztrátu z hlavní činnosti.

4. I hlavní činnost podléhá dani z příjmů, pokud je zisková.

5. Ne každá činnost, která přináší zisk, je podnikáním. Aby činnost naplnila

znaky podnikání, musí být od počátku uskutečňována za účelem zisku.

Činnost, která neplánovaně přináší zisk, nemusí nutně znamenat podnikání.

6. Zákon neziskovým organizacím podnikání nezakazuje. Výjimkou jsou nadace

a nadační fondy. Ty mohou podnikat pouze v rámci výjimek stanovených

zákonem. Nadace mohou omezeně participovat na podnikání jiných

subjektů. Nadační fondy tuto možnost nemají.

7. Je-li nezisková organizace podnikatelem, chová se jako standardní podnikatel,

včetně odvodu příslušných daní.

8. Neziskové organizace mohou snížit základ daně dle mechanismu daného

zákonem.

Workshop vychází z právního stavu platného k 30. lednu 2004. Možné změny

pouze signalizuje. To se týká zejména Zákona o dani z přidané hodnoty č.

235/2004 Sb., který nabyl účinnosti k 1. květnu 2004 a který významně ovlivňuje

finanční správu neziskových organizaci.

Náš právní řád nezná pojem „vlastní činnost“. Právo rozlišuje činnosti

hlavní a vedlejší. Podíl těchto činností není zákonem vymezen. Vedlejší

hospodářská činnost většinou podléhá živnostenskému zákonu. I tato

činnost musí být zakotvena ve stanovách, protože na jejich základě je vydáváno

živnostenské oprávnění. Experti doporučují vymezovat cíle i činnosti

ve stanovách konkrétně, aby neziskové organizace měly oporu pro jednání

s finančními a živnostenskými úřady.

Otázkou je, zda se v případě konkrétní vedlejší činnosti jedná či nejedná

o podnikání. Existují činnosti, které přinášejí zisk, přesto však podnikáním

nejsou, např. proto, že nejsou uskutečňovány za účelem zisku. Dále existují

činnosti, které z podstaty živnostenského zákona živností nikdy nejsou,

i když jsou za účelem zisku uskutečňovány (např. pronájem prostor).

Lenka Deverová detailně informovala o možnostech a omezeních ziskové

činnosti občanských sdružení, obecně prospěšných společností, nadací

a nadačních fondů. Je však třeba počítat s tím, že připravovaný nový občanský

zákoník bude mít pravděpodobně vliv na všechny tyto neziskové

subjekty. Organizace by se podle něj měly dělit na majetkové a členské. Nový

zákoník bude přijat nejdříve v roce 2007 a je otázkou, jaké bude jeho konečné

znění.

70 71


Cesty k účinnému fundraisingu

Podnikatelská činnost neziskových organizací přináší povinnosti ve formě

odvodu daní. Jaromír Adamec uvedl typy daní, které se mohou neziskových

organizací týkat, což je daň z přidané hodnoty, silniční daň, daň dědická,

darovací a z převodu nemovitostí a daň, která je vždy v popředí zájmu

neziskových organizací - daň z příjmu.

Existují příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu vždy (např. příjmy

z reklamy, nájmu, atd.). Jiné příjmy jsou sice předmětem daně, ale neziskové

organizace mohou být od daně osvobozeny (např. hlavní činnost, která nevytváří

zisk). Některé příjmy pak nejsou předmětem daně z příjmu v žádném

případě (např. úroky z účtu).

Neziskové organizace mohou snížit základ daně o 30 %, minimálně

o 300.000 Kč, maximálně o 1.000.000 Kč. Tím vygenerují daňovou úsporu, kterou

musí investovat během následujících tří let do neziskové činnosti. Jinak

bude nutné uskutečnit dodatečné zdanění.

.

Chová-li se nezisková organizace jako podnikatel, tedy provozuje-li vedlejší

činnost za účelem zisku, platí pro tento okruh její činnosti stejný režim

jako pro podnikatelské subjekty. Na rozdíl od subjektů založených za

účelem podnikání však nemůže kompenzovat zisky a ztráty jednotlivých

činností.

Diskuse se zaměřila na konkrétní problémy účastníků z neziskových organizací.

Poučným výstupem bylo i tvrzení, že v oblasti daní je pravdou to, co se

podaří obhájit před finančním úřadem.

Právní i daňová situace neziskové organizace, která se rozhodne pro podnikatelskou

činnost, není jednoduchá. Vzhledem k tomu, že vlastní činnost není

zákonem definována, hraje důležitou roli i to, jak různé finanční úřady interpretují

právní ustanovení a jak je aplikují na konkrétní situace.

VIII. JAK USNADNIT A ZKOMPLIKOVAT FUNDRAISING

A DÁRCOVSTVÍ

Dosud jsme se zabývali metodami a nástroji fundraisingu, které převážně

vytváříme a aplikujeme sami. Při fundraisingu však stále častěji vstupujeme

do vnějších procesů a systémů, které jsou mimo naši kontrolu a vliv. Přesto na

nich úspěch fundraisingu závisí. Vezměme jen faktický příjem daru, který se

uskutečňuje převážně prostřednictvích finančních institucí. Ty mohou proces

fundraisingu i darování zjednodušit nebo zkomplikovat. Lze tyto vnější okolnosti

ovlivnit

V tematické sekci jsme se zaměřili jen na některé aspekty tohoto problému.

Zejména na internetový fundraising a telefunding. Dále na možnosti

jednoduchého a levného poskytování a přijetí daru prostřednictvím bank.

Moderátor:

Michal Černý, nezávislý konzultant, Liberec

Informační vstupy:

Ludmila Baars, Greenpeace International, Amsterdam

Jiří Kubera, Komerční banka, a.s., Praha

Jiří Suk, CÍGLER SOFTWARE, a.s., Praha

Jaroslav Bengl, ATLAS.CZ, a.s., Praha

Případové studie:

Jitka Nesrstová, Greenpeace ČR, Praha

Marek Winkler, Máme otevřeno, Praha

Jak usnadnit a zkomplikovat fundraising a dárcovství

Shrnutí:

1. Integrované použití fundraisingových metod a nástrojů zvyšuje efektivitu

fundraisingu.

2. Při fundraisingu od individuálních dárců je třeba kombinovat prověřené

a účinné metody - osobní styk, telefunding, telemarketing, direct mail.

3. Telefunding a telemarketing je sice efektivní, ale finančně náročnou metodou.

Proto ji užíváme jen pro přesně vymezenou a limitovanou cílovou

skupinu.

4. Internet, zasahující rozměrnou skupinu potenciálních dárců, u nás slouží

převážně ke komunikační a propagační podpoře fundraisingu. V ČR zatím

není vyvinutý spolehlivý nástroj pro internetové darování.

72 73


Cesty k účinnému fundraisingu

Jak usnadnit a zkomplikovat fundraising a dárcovství

5. Aby mohly neziskové organizace účinně komunikovat a fundraisovat,

potřebují kvalitní počítačové zázemí. Nevyhovující situaci neziskových

organizací se snaží systémově zlepšit Centrála IT.

6. Akciová společnost ATLAS.CZ je připravena poskytnout svůj mediální

prostor neziskovým organizacím.

7. Ať už nezisková organizace získá dar jakoukoliv metodou, jeho přijetí se

v masivní většině případů uskutečňuje prostřednictvím bankovních systémů.

Ty k poskytnutí daru nemotivují a darování neusnadňují.

8. Prolomit tuto bariéru se pokouší projekt občanského sdružení Máme otevřeno,

který počítá se systémem on-line plateb prostřednictvím webové

aplikace.

Ludmila Baars se nejdříve zaměřila na profil fundraisera a jeho roli v neziskové

organizaci, na principy a metody individuálního dárcovství. Aby byly

metody fundraisingu od individuálních dárců úspěšné, je nutno je využívat

integrovaně (osobní styk, telefunding, telemarketing, direct mail).

Telefonní komunikace je prostředkem telefundingu a telemarketingu. Limitem

této metody je její finanční náročnost. Proto je vhodné telefonní komunikaci

používat pouze jako doplňkový nástroj pro omezenou cílovou skupinu

(např. pro obnovení daru, pro významnější dárce). Co nám, kromě financí,

chybí pro rozvoj telemarketingu a telefundingu Potřebujeme podpůrný počítačový

systém, abychom mohli v databázi rychle aktualizovat údaje o komunikaci

s dárci. Rezervy máme i ve zvládání telefonní komunikace. Těchto

problémů nás může zbavit telemarketingová firma. Má lepší efektivitu, zkušenost

s databázemi, je pohotovější. Využití služeb agentury má i nevýhody.

Jednak jsou tyto služby pro neziskové organizace často drahé, jednak organizace

ztrácí přímou kontrolu nad komunikací s dárci, nezíská zpětnou vazbu.

Přesto je možné telefon úspěšně využít jako doplňkový nástroj kampaní.

Internet je nástrojem komunikace, propagace i fundraisingu. V roce 2002 využívalo

internet 28 % obyvatel České republiky. Uživatelé internetu tedy dnes

už představují obrovskou cílovou skupinu. Z celosvětových výzkumu víme,

že 58 % uživatelů někdy vyhledalo stránky neziskové organizace, 37 % uživatelů

podepsalo na výzvu neziskové organizace petici, 20 % hledalo informaci

o konkrétní neziskové organizaci, 4 % hledala způsob, jak darovat on-line.

Organizace může využít internet různými způsoby. Mezi nejčastější patří

e-mail, internetová stránka, elektronická péče o klienta i dárce. Internet slouží

i k rozesílání SMS, k vysílání elektronické televize a rozhlasu, k propagaci,

např. formou reklamních bannerů.

Brzdou rozvoje elektronického fundraisingu je to, že v ČR zatím nelze

uskutečnit dar on-line formou. Většinou to není vinou poskytovatelů internetu

a internetových služeb. Problémem je nepružnost bankovních ústavů a chybějící

nástroje pro on-line platby prostřednictvím jednoduchých webových

aplikací. Zvláštní výjimkou v bankovním sektoru je v tomto směru E-banka.

Aby organizace vůbec mohla internet v plné míře využívat, potřebuje kvalitní

počítačové zázemí. Jiří Suk prezentoval výzkum, který stál na počátku iniciativy

vedoucí k založení obecně prospěšné společnosti Centrála IT. Z výzkumu

vyplynulo, že 47 % neziskových organizací vůbec nemá počítač, 93 % používá

nelegálně získaný software a 46 % s ním neumí zacházet. Centrála IT chce

nevyhovující situaci neziskových organizací systémově řešit za asistence

známých výrobců hardwaru a softwaru, a to cenově přijatelným pronájmem

počítačů s legálním softwarem, i dalšími připravovanými produkty.

Firma Cígler Software zpracovává pro Českou poštu projekt elektronické

podatelny. V rámci tohoto projektu apeluje i na to, aby služby pro neziskové

organizace byly levnější. I to by mohlo neziskovým organizacím výrazně pomoci,

nejen ve fundraisingu.

Jaroslav Bengl představil možnosti, které pro neziskové organizace může

znamenat portál www.atlas.cz. Záměrem firmy je poskytnout neziskovým

organizacím část svého mediálního prostoru a ve spolupráci s Centrálou IT

podpořit zviditelnění neziskových organizací na internetu.

Dárcovství se uskutečňuje v převážné většině prostřednictvím bankovních

účtů. Rychlost, jednoduchost a bezpečnost, to jsou základní charakteristiky,

které často rozhodují o tom, zda potencionální dárce dar uskuteční. Forma

platebního styku v ČR k dárcům není vstřícná, rozhodně nemotivuje k dárcovství.

Naopak, žádá od dárce ještě jiný vklad než jen peníze (jeho čas).

Z workshopu jasně vyplynulo, že stávající bankovní systémy jsou imunní ke

změnám usnadňujícím proces darování a že na straně bankovních institucí

chybí vůle k jakémukoliv usnadnění dárcovství. Popravdě budiž řečeno, že

jakékoliv, byť drobné změny zavedených systémů jsou technicky i finančně

náročné. Jistou nadějí je vstup ČR do Evropské unie. Klienti totiž budou moci

vést účty v zahraničí a české bankovnictví se tak dostane do přímé konkurence

se službami bankovnictví evropského.

74 75


Cesty k účinnému fundraisingu

Kontakty

Marek Winkler představil projekt sdružení Máme otevřeno, který je projektem

pilotním. Jeho cílem je vytvořit a zprovoznit systém dárcovství na internetu.

K tomu je potřeba vytvořit kvalitní internetové stránky, které budou

obsahovat automatizovanou aplikaci umožňující on-line platby. Kromě vytvoření

a zprovoznění stránky je nutné zajistit její propagaci prostřednictvím

veřejných portálů a vyhledávačů a dlouhodobě se starat o cílovou skupinu

dárců. Rizikem projektu je jak nepružný přístup bank, tak pasivita a nedůvěra

uživatelů internetu.

Techniky fundraisingu nejsou u nás v plné míře využívané. Překážkou je

na jedné straně nevyhovující počítačové zázemí neziskových organizací,

na druhé straně postoj bank. Právě ony jsou ve většině případů konečným

zprostředkovatelem našich příjmů, bez kterého se nemůžeme obejít. Na jejich

vstřícnosti záleží především.

Kontakty

Jaromír Adamec

Organizace/firma: ADAMEC AUDIT s.r.o.

Funkce: daňový poradce

Hlavní činnost: daňové poradenství a audity

Adresa organizace/firmy: Daliborova 130/7, 460 07 Liberec

E – mail: adamec@adamec-audit.cz

Milan Andrejkovič

Organizace/firma: 1. Slovenské neziskové servisné centrum

Funkce: koordinátor programu „rozhodni.sk“

Hlavní činnost: poradenství pro NNO

Adresa organizace/firmy: Koceľova 9, 821 08 Bratislava

E – mail: andrejkovic@rozhodni.sk

Ludmila Baars

Organizace/firma: Greenpeace International

Funkce: Fundraiser/Supporter Services Administrator

Hlavní činnost: ochrana životního prostředí

Adresa organizace/firmy: Ottho Heldringstraat 5, 1066 AZ Amsterdam

E – mail: ludmila_baars@hotmail.com

Ivana Bartáková

Organizace/firma: Johnson & Johnson, s.r.o

Funkce: manažer pro strategické partnerství

Hlavní činnost: výrobce produktů pro zdravotní péči

Adresa organizace/firmy: Na Radosti 399, 150 00 Praha 5

E – mail: ibartakova@jnjcz.jnj.com

Jaroslav Bengl

Organizace/firma: Atlas.cz, a.s.

Funkce: výkonný ředitel

Hlavní činnost: internetové služby

Adresa organizace/firmy: Vinohradská 174, 120 00 Praha 2

E – mail: komunikace@atlas-as.cz

Marcela Bergerová

Organizace/firma: Spiralis, o.s.

Funkce: výkonná ředitelka

Hlavní činnost: podpora PR a komunikace neziskových organizacím s veřejností

Adresa organizace/firmy: Mánesova 39, 120 00 Praha 2

E – mail: bergerovam@spiralis-os.cz

76 77


Cesty k účinnému fundraisingu

Kontakty

Zdeněk Bogoč

Organizace/firma: Krajský úřad Olomouckého kraje

Funkce: pracovník odboru strategického rozvoje kraje,

oddělení regionálního rozvoje

Hlavní činnost: samospráva

Adresa organizace/firmy: Jeremenkova 40b, 779 11 Olomouc

E – mail: z.bogoc@kr-olomoucky.cz

Daniela Brůhová

Organizace/firma: ČRo 2 - Praha

Funkce: redaktorka

Hlavní činnost: zpravodajství, komentáře a reportáže

Adresa organizace/firmy: Vinohradská 12, 120 99 Praha 2

E – mail: dbruhova@cro.cz

Finlay Craig

Organizace/firma: Factsinternational.com

Funkce: ředitel

Hlavní činnost: konzultace a školení v oblastech fundraising, strategické plánování

a komunikace

Adresa organizace/firmy: Rossarden, Shore Road, Cove G84 0NU, Scotland, UK

E – mail: FCraigCons@aol.com

Simona Černá

Organizace/firma: Euro RSCG

Funkce: obchodní manažerka

Hlavní činnost: reklama, marketingové služby a komunikace

Adresa organizace/firmy: EXPO 58, Letenské sady 1500, 170 00 Praha 7

E – mail: simona.cerna@eurorscg.cz

Michal Černý

Organizace/firma: -

Funkce: nezávislý konzultant

Hlavní činnost: konzultace v oboru fundraising

Adresa organizace/firmy: Rýnovická 44, 466 01 Jablonec nad Nisou

E – mail: michal.cerny@upc.cz

Lenka Deverová

Organizace/firma: První poradenská, o.p.s.

Funkce: právnička

Hlavní činnost: právní poradenství, legislativa pro NNO

Adresa organizace/firmy: K podjezdu 3, 140 00 Praha 4

E – mail: lenka.deverova@ecn.cz

Eva Dvořáková

Organizace/firma: Sdružení Šance

Funkce: místopředsedkyně

Hlavní činnost: pomoc dětem s onkologickým a hematologickým onemocněním

Adresa organizace/firmy: Puškinova 6, 775 20 Olomouc

E – mail: eva.dvorakova@sance.cz.org

Hana Frištenská

Organizace/firma: Úřad vlády ČR

Funkce: tajemnice Rady vlády pro NNO

Hlavní činnost: poradní, iniciativní a koordinační orgán vlády České republiky

Adresa organizace/firmy: Úřad vlády ČR, nábř. E. Beneše 4, 118 01 Praha 1

E – mail: fristenska.hana@vlada.cz

Lucia Gvozdjáková

Organizace/firma: Nadácia pre deti Slovenska

Funkce: manažerka kampaně Hodina deťom

Hlavní činnost: pomoc dětem a mladým lidem

Adresa organizace/firmy: Heydukova 3, 811 08 Bratislava

E – mail: lucija@nds.sk

Milan Hejl

Organizace/firma: AMI Communications, s.r.o.

Funkce: Managing Partner

Hlavní činnost: komplexní služby public relations zahrnující poradenství, krizovou komunikaci

i řízení a organizaci PR programů

Adresa organizace/firmy: Dlouhá 13, 110 00 Praha 1

E – mail: milan.hejl@amic.cz

Tomáš Hermann

Organizace/firma: Krajský úřad Kraje Vysočina

Funkce: radní

Hlavní činnost: samospráva

Adresa organizace/firmy: Žižkova 57, 587 33 Jihlava

E – mail: hermann.t@kr-vysocina.cz

Táňa Hlavatá

Organizace/firma: Nadace Via

Funkce: vedoucí manažerka pro rozvoj filantropie

Hlavní činnost: podpora a posilování aktivní účasti veřejnosti na rozvoji demokratické

společnosti v České republice

Adresa organizace/firmy: Jelení 200/3, 118 00 Praha 1

E – mail: tana.hlavata@nadacevia.cz

Fiona Duncan

Organizace/firma: Capability Scotland

Funkce: ředitelka fundraisingu

Hlavní činnost: pomoc handicapovaným dětem a mladým lidem a jejich rodinám

Adresa organizace/firmy: 22 Corstorphine Road, Edinbourgh EH12 6HP, Scotland

E – mail: FionaD@capability-scotland.org.uk

Petr Holý

Organizace/firma: Krajský úřad Kraje Vysočina

Funkce: referent oddělení regionálního rozvoje

Hlavní činnost: samospráva

Adresa organizace/firmy: Žižkova 16, 587 33 Jihlava

E – mail: holy.p@kr-vysocina.cz

78 79


Cesty k účinnému fundraisingu

Kontakty

Martin Hrehovčík

Organizace/firma: Market Vision, s.r.o.

Funkce: jednatel společnost

Hlavní činnost: výzkum trhu

Adresa organizace/firmy: Dykova 9, 101 00 Praha 10

E – mail: MartinH@marketvision.cz

Ivo Jupa

Organizace/firma: Aisis, o.p.s

Funkce: výkonný ředitel a člen správní rady

Hlavní činnost: vzdělávací kurzy, volný čas dětí a mládeže, poradenství pro NNO

Adresa organizace/firmy: Gorkého 499, 272 01 Kladno

E – mail: ivo.jupa@aisis.cz

Jana Kadlecová

Organizace/firma: 1. Slovenské neziskové servisné centrum

Funkce: externí spolupracovnice na projektu „2 % pre hodnotnejší život“

Hlavní činnost: poradenství pro NNO

Adresa organizace/firmy: Koceľova 9, 821 08 Bratislava

E – mail: kadlecova@rozhodni.sk

Pavlína Kalousová

Organizace/firma: Fórum dárců

Funkce: výkonná ředitelka

Hlavní činnost: podpora dárců a rozvoj filantropie

Adresa organizace/firmy: Štěpánská 61, 116 02 Praha 1

E – mail: kalousova@donorsforum.cz

Jana Kostková

Organizace/firma: Národní vzdělávací fond

Funkce: projektová konzultantka – Iniciativa Equal

Hlavní činnost: rozvoj lidských zdrojů a podpora celoživotního vzdělávání

Adresa organizace/firmy: Opletalova 25, 110 00 Praha 1

E – mail: kostkova@nvf.cz

René Kubášek

Organizace/firma: Nadace Forum 2000

Funkce: konzultant

Hlavní činnost: pořádání konferencí a seminářů s cílem zprostředkovat dialog

mezi znesvářenými póly v rámci debaty o globalizaci

Adresa organizace/firmy: Jelení 15, 118 00 Praha 1

E – mail: rene.kubasek@email.cz

Cecilia Liljegren

Organizace/firma: ECAS - European Citizen Action Service

Funkce: projektová manažerka

Hlavní činnost: podpora spolupráce neziskových organizací v rámci Evropské unie

Adresa organizace/firmy: 53 rue de la Concorde, 1050 Bruxelles

E – mail: c.liljegren@ecas.org

Jana Matoušková

Organizace/firma: Tesco Stores ČR, a.s.

Funkce: Corporate Affairs Coordinator - koordinátor oddělení pro vnější a vnitřní vztahy

Hlavní činnost: obchodní aktivity

Adresa organizace/firmy: Veselská 663, 199 00 Praha 9 - Letňany

E – mail: jana_matouskova@cz.tesco-europe.com

Olga Medlíková

Organizace/firma: -

Funkce: soukromá lektorka a konzultantka

Hlavní činnost: lektorování a konzultace v oblasti sociálních dovedností a moderování veřejných

akcí, diskusí

Adresa: Františkova 905, 198 00 Praha 9

E – mail: medlikovao@chello.cz

Tomáš Nejedlo

Organizace/firma: Business Leaders Forum

Funkce: výkonný ředitel

Hlavní činnost: pěstování etiky v podnikatelské praxi

Adresa organizace/firmy: Štěpánská 61, 116 02 Praha 1

E – mail: nejedlo@blf.cz

Pavel Němeček

Organizace/firma: P-Centrum Olomouc

Funkce: místopředseda správní rady

Hlavní činnost: prevence, léčba a integrace osob ohrožených drogovou závislostí

Adresa organizace/firmy: Lafayettova 9, 772 00 Olomouc

E – mail: p-centrum@p-centrum.cz

Jitka Nesrstová

Organizace/firma: Greenpeace

Funkce: manažerka fundraisingu a komunikace s veřejností

Hlavní činnost: ochrana životního prostředí

Adresa organizace/firmy: Českomalínská 27, 160 00 Praha 6

E – mail: jitka.nesrstova@cz.greenpeace.org

Jiří Kubera

Organizace/firma: Komerční banka, a.s.

Funkce: produktový manažer

Hlavní činnost: bankovnictví

Adresa organizace/firmy: Na Příkopě 33, P.O.BOX 839, 114 07 Praha 1

E – mail: jiri_kubera@kb.cz

Daniel Olivík

Organizace/firma: Město Vsetín

Funkce: projektový manažer

Hlavní činnost: samospráva

Adresa organizace/firmy: Svárov 1080, 755 01 Vsetín

E – mail: daniel.olivik@mestovsetin.cz

80 81


Cesty k účinnému fundraisingu

Kontakty

Marie Peřinová

Organizace/firma: Člověk v tísni, společnost při České televizi, o.p.s.

Funkce: infoservis

Hlavní činnost: humanitární pomoc, dlouhodobé rozvojové projekty a podpora snah

o demokratizaci a dodržování lidských práv ve světě

Adresa organizace/firmy: Sokolská 18, 120 00 Praha 2

E – mail: marie.perinova@infoservis.net

Silvia Petrová

Organizace/firma: Národní vzdělávací fond

Funkce: vedoucí kanceláře programu Leonardo da Vinci

Hlavní činnost: rozvoj lidských zdrojů a podpora celoživotního vzdělávání

Adresa organizace/firmy: Opletalova 25, 110 00 Praha 1

E – mail: petrova@nvf.cz

David Stulík

Organizace/firma: NROS

Funkce: projektový manažer

Hlavní činnost: rozvoj neziskového sektoru, dárcovství a dobrovolnictví, a tím přispění k rozvoji

občanské společnosti a k evropské integraci

Adresa organizace/firmy: Jelení 15, 118 00 Praha 1

E – mail: david.stulik@nros.cz

Jiří Suk

Organizace/firma: Cígler software, a.s.

Funkce: ředitel pro klíčové zákazníky

Hlavní činnost: péče o klíčové zákazníky firmy

Adresa organizace/firmy: Nad Vršovskou horou 10, 101 00 Praha 10

E – mail: jsuk@ciglersw.cz

Anikó Porkoláb

Organizace/firma: Niok - Nonprofit Information and Training Centre Foundation

Funkce: projektová manažerka

Hlavní činnost: informační a tréninkové centrum pro NNO

Adresa organizace/firmy: Margit krt. 43-45. IV/3, 1024 Budapest

E – mail: a.porkolab@niok.hu

Zdeněk Říha

Organizace/firma: Diakonie ČCE - středisko BETLÉM

Funkce: manažer pro vnější vztahy

Hlavní činnost: péče o dospělé s těžkým tělesným postižením a o děti s mentální retardací

Adresa organizace/firmy: Císařova 27, 691 72 Klobouky u Brna

E – mail: riha@betlem.org

Petr Slabý

Organizace/firma: Komerční banka, a.s.

Funkce: náměstek pro marketing

Hlavní činnost: bankovnictví

Adresa organizace/firmy: Na Příkopě 33, P.O.BOX 839, 114 07 Praha 1

E – mail: Petr_Slaby@kb.cz

Kateřina Smejkalová

Organizace/firma: UPS

Funkce: supervisor lidských zdrojů

Hlavní činnost: doručovatelské služby

Adresa organizace/firmy: K Letišti 57/1049, 161 00 Praha 6 - Ruzyně

E – mail: katerina.smejkalova@ups.com

Martin Souček

Organizace/firma: EMES Marketing Services

Funkce: majitel

Hlavní činnost: marketing, marketingové poradenství

Adresa organizace/firmy: Americká 26, 120 00 Praha 2

E – mail: martin.soucek@ceadvisor.cz

Ivana Šatrová

Organizace/firma: Nadace Eurotel

Funkce: manažerka projektů

Hlavní činnost: podpora projektů, které přispívají ke zdravému vývoji dětí a mládeže a k jejich

lepšímu duševnímu i tělesnému rozvoji

Adresa organizace/firmy: Vyskočilova 1442/1B, 140 21 Praha 4 - Michle

E – mail: ivana_satrova@eurotel.cz

Marek Šedivý

Organizace/firma: ICN, o.p.s.

Funkce: výkonný ředitel

Hlavní činnost: profesionalizace činnosti nevládních neziskových organizací a podpora jejich

vzájemné spolupráce

Adresa organizace/firmy: Malé náměstí 12, 110 00 Praha 1

E – mail: sedivy@icn.cz

Jolana Šopovová

Organizace/firma: Občanské sdružení Nový les

Funkce: zakládající člen

Hlavní činnost: záchrana památek kulturního dědictví České republiky

Adresa organizace/firmy: Lužická 32, 120 00 Praha 2

E – mail: sopovovaj@senat.cz

Blanka Šrámková

Organizace/firma: NROS

Funkce: projektová manažerka

Hlavní činnost: rozvoj neziskového sektoru, dárcovství a dobrovolnictví, a tím přispění k rozvoji

občanské společnosti a k evropské integraci

Adresa organizace/firmy: Jelení 15, 118 00 Praha 1

E – mail: blanka.sramkova@nros.cz

82 83


Cesty k účinnému fundraisingu

Kontakty

Pavel Tvrdík

Organizace/firma: Centrum J.J. Pestalozziho, o.p.s.

Funkce: ředitel

Hlavní činnost: poskytování psychosociálních, poradenských a vzdělávacích služeb ohroženým

a znevýhodněným skupinám

Adresa organizace/firmy: Štěpánkova 108, 537 01 Chrudim

E – mail: pestalozzi@iol.cz

Petra Vančová

Organizace/firma: Nadácia pre deti Slovenska

Funkce: manažerka komunitních sbírek kampaně Hodina deťom

Hlavní činnost: pomoc dětem a mladým lidem

Adresa organizace/firmy: Heydukova 3, 811 08 Bratislava

E – mail: petra@nds.sk

Josef Zetěk

Organizace/firma: Chaloupky, o.p.s

Funkce: ředitel

Hlavní činnost: ekologická výchova

Adresa organizace/firmy: Kněžice 109, 675 21 pošta Okříšky

E – mail: reditel@chaloupky.cz

Petra Zimermanová

Organizace/firma: LORM – společnost pro hluchoslepé

Funkce: ředitelka

Hlavní činnost: poskytování pomoci a služeb hluchoslepým všech věkových skupin i ostatním

lidem, kteří jsou s hluchoslepými v kontaktu nebo se zajímají o tuto problematiku

Adresa organizace/firmy: Zborovská 62, 150 00 Praha 5

E – mail: info@lorm.cz

Jaroslav Vaněk

Organizace/firma: SILVER, B.C., s.r.o.

Funkce: ředitel společnosti

Hlavní činnost: reklamní služby

Adresa organizace/firmy: Pevnostní 948/30, 160 00 Praha 6

E – mail: vanek@silverbc.cz

Éva Varga

Organizace/firma: NESsT

Funkce: spolupracovnice pro rozvoj podnikání v rámci NESsT Venture Fund ve Střední Evropě

Hlavní činnost: školení a tréninky v oblasti fundraisingu

Adresa organizace/firmy: Kalvin ter 2. I/2, H-1053 Budapest, Hungary

E – mail: evarga@nesst.org

Marek Winkler

Organizace/firma: Máme otevřeno, o.s.

Funkce: koordinátor projektu Internetová dárcovství

Hlavní činnost: podpora dětí a dospělých se speciálními potřebami - převážně s mentálním

postižením a autismem - v procesu resocializace a integrace do společnosti

Adresa organizace/firmy: Chodská 21, 120 00 Praha 2

E – mail: marek.winkler@mameotevreno.cz

Jakub Wygnanski

Organizace/firma: KLON/JAWOR

Funkce: expert výzkumného programu Třetí sektor

Hlavní činnost: informační a vzdělávací centrum pro NNO

Adresa organizace/firmy: ul. Szpitalna 5 lok. 5, 00-031 Warszawa, Poland

E – mail: kuba.wygnanski@klon.org.pl

84 85


Internetové adresy

Internetové adresy

http://europa.eu.int/comm/civil_society/coneccs/index_en.htm

možnosti evropského síťování

http://europa.eu.int/comm/enlargement/pas/phare/index.htm

informace o Phare obecně

http://europa.eu.int/grants/

evropské granty

http://leonardo.cec.eu.int/psdhttp

informace o potenciálních partnerech pro program Leonardo

http://www.blf.cz

Business Leaders Forum - CSR

http://www.bsr.org

Business for Social Responsibility, organizace podporující informovanost,

tréninky a semináře

http://www.capability-scotland.org.uk

informace o fundraisingových akcích

http://www.centralait.cz

informace o projektu Centrála IT

http://www.csreurope.org

nezisková organizace podporující CSR

http://www.csrwire.com

CSR, novinky a zprávy

http://www.donorsforum.cz

o firemní filantropii apod.

http://www.ecas.org

pomoc při lobbování v EU, poradenství pro získávání zdrojů z fondů EU,

školení a stáže, evropské síťování

http://www.europeum.org

informace o evropských fondech

http://www.eurovision-eu.com

společnost zabývající se i grantovým a organizačním poradenstvím

pro programy EU, správce www.subvence.cz

http://www.evropska-unie.cz

informace o programech EU v ČR

http://www.factsinternational.com

konzultační činnost

http://www.fondvysociny.cz

dotace Kraje Vysočina

87


Cesty k účinnému fundraisingu

Internetové adresy

http://www.fundraising.co.uk

fundraisingové informace, UK

http://www.fundraising.cz

České centrum fundraisingu, katalog knih a prací

http://www.greenpeace.cz

oficiální stránky Greenpeace ČR

http://www.greenpeace.org

oficiální stránky Greenpeace International

http://www.institute-of-fundraising.org.uk

fundraisingové informace, UK

http://www.jedenprocent.pl

o polské kampani za 1% (jen v polštině)

http://www.justgiving.com

mezinárodní fundraisingový portál

http://www.kb.cz

program Ponte - úvěry na předfinancování a spolufinancování EU

projektů

http://www.mpsv.cz

informace o iniciativě EQUAL v ČR a dalších EU programech

http://www.nesst.org

podpora samofinancování NNO

http://www.neziskovky.cz

informace o způsobu dárcovství, výsledky výzkumů

http://www.niok.hu

1 % v Maďarsku, zákonné znění, pokyny pro NNO, plátce daně

a zaměstnavatele, studie o 1%

http://www.nvf.cz/equal/index.htm

informace o projektech EQUAL

http://www.nvf.cz/leonardo

informace o programu Leonardo

http://www.odpovedny-business.cz

informace o CSR

http://www.onepercent.hu

projekt 1%, legislativní rámec, experti zapojení v projektu, včetně jejich

e-mailových adres

http://www.osi.hu/brussels/

průvodce o financování a zapojení se do programů EU

http://www.philanthropynow.com

články o dárcovství (např. e-philanthropy)

http://www.platba.cz

nástroj pro platby v České republice

http://www.pozytek.ngo.pl

o polské kampani za 1% (jen v polštině)

http://www.resource-alliance.org.uk

mobilizace organizací pro fundraising, workshopy, e-poradenství

(pouze pro členy)

http://www.rozhodni.cz

kampaň pro 1% v ČR

http://www.rozhodni.sk

instrukční materiály s popisem jednotlivých kroků pro odvod 2 %

http://www.spiralis-os.cz

výsledky výzkumu fundraisingu v ČR, materiály z mezinárodního

workshopu Praha 29.-30.1.2004

http://www.strukturalni-fondy.cz

o fondech EU/MMR ČR

88 89


About the Project

About the “Approaches to Successful Fundraising”

Project

The Spiralis civic association, together with its partner the NGO Information

Center (Informační centrum neziskových organizací), was involved with the

Approaches to Successful Fundraising project from January 2003 to June

2004. The project was supported by the European Union through the Civil

Society Development Foundation (Nadace rozvoje občanské společnosti), by

the Robert Bosch Foundation, by Philip Morris and the Ministry of Foreign

Affairs of the Czech Republic.

Why did we take on this project at the beginning of 2003 We were

concerned, as were other non-profit organizations at the time, about the

approaching changes, some already implemented, in the arena of finance for

non-profit organizations. Such many changes were taking place at the same

time. Financial resources from American and multinational foundations as

well as from foreign embassies in the Czech Republic were coming to an

end. Channels were being prepared to allow the inflow of new European

resources. Public funds were being transferred from the ministries to the

regions. The regions continued establishing their own systems of grantmaking,

in some cases according to European Union standards. Change in the

financial environment of the Czech non-profit sector was underway and the

only certain thing was that nothing was certain.

The sole ambition of the Approaches to Successful Fundraising project was to

inspire and motivate non-profit organizations to think about their fundraising

more thoroughly and broadly, and provide them with the necessary

information and skills to be able to develop an effective and thorough

fundraising approach that would assure their long-term development.

What did we want to achieve

• Raise awareness in the non-profit sector about the current state of fundraising

in the CR.

• Expand NGOs’ knowledge of accessible financial resources and about the

“keys” (methods and mechanics) needed to open them.

• Improve the network of Czech fundraising tutors and consultants.

• Increase contact between Czech and foreign fundraisers.

91


Approaches to Successful Fundraising

About the Project

• Motivate commercial enterprises to cooperate more effectively and

regularly with non-profit organizations.

• Gain the public’s support by cooperating with the media.

How did we go about it The project had the following stages:

1. Research into the current state of fundraising

The first specialized research into the Czech non-profit sector environment

occurred in the form of a nationwide questionnaire. The questionnaire

focused on NGO budget structures, on the types and scope of NGOs’

fundraising resources, on fundraising methods, planning and evaluation,

on the role of a fundraiser, etc. Findings were processed by Market Vision,

a market research firm.

Results of the research were presented at an international workshop which

took place in January 2004 (2004 Meetings - Setkávání 2004). Excerpts from the

report can be found at www.spiralis-os.cz and www.neziskovky.cz.

2. “Approaches to Successful Fundraising” international workshop, Prague,

January 29 th – 30 th 2004

This two-days workshop focused on information and professional skills with

respect to key fundraising sources (European funds, public budgets, general

public, individual donors, companies, self-financing activities) and on the

mechanisms and methods through which it is possible to obtain them. In

28 workshops we discussed the effective as well as questionable practices

of Czech NGOs that creatively make use of financial resources in the Czech

Republic. We had the opportunity of learning about the experiences of foreign

NGOs where they have been able to achieve some things we still have not. We

heard the opinions of private firms and professional agencies that cooperate

with NGOs. Public administration bodies which provide funding for NGO

projects also contributed to the discussion. The workshop was held in four

parallel sections, and welcomed 340 participants.

4. Project promotion

During the course of the project implementation we communicated with the

media who promptly published information on how non-profit organizations

finance their activities, what problems they face, and what threatens their

existence and development. We are pleased that this media interest persists

even after the project’s completion and that the Czech public is permanently

motivated to support NGOs.

5. Publication

This publication is the final step of the project. It summarizes the most

important results of the research conducted and also, we believe, provides

some inspiration from the international workshop. It is also available in

electronic format and in it you can find contacts for people who delivered

workshop presentations as well as a list of web pages covering fundraising

topics. These are data that were discussed either during the workshop or that

we researched during the preparation of the project itself.

Marcela Bergerová, Spiralis, c.a.

Project Coordinator

3. Training for Czech fundraisers

Based on the research we defined two critical areas in NGO fundraising – their

own self-financing activities and work with individual donors. Workshops

that were held in three regions (Praha, Brno, Olomouc) focused specifically

on these topics. These workshops were aimed at fundraisers and fundraising

tutors and consultants.

92 93


Meeting Point 2004

”Meeting Point 2004” International Workshop

During the workshop we presented fundraising as a complex activity

exploring all available financial resources. Using this approach we aimed to

motivate non-profit organizations, among others, to diversify their finances.

The following six themes were addressed in separation sections: European

funds, public budgets, the general public, individual gifts, corporations

and income from NGOs’ own self-financing activities. It was not possible to

investigate all possible sources thoroughly. Thus in advance we defined subthemes

based on fundraising research and in discussions with NGOs.

The research results indicated that the number of fundraisers in NGOs is

on the rise. Nevertheless we discovered that fundraisers’ duties are mixed

and may change quite often depending on the day to day needs of the

organization. At the same time we were surprised at the low level of planning

going into fundraising. As a result we addressed these issues specifically in

the introductory section “Before You Begin Fundraising”.

For the theme of the final section we wanted to focus on mechanisms and

tools for simplifying fundraising and giving.

The workshop was aimed at fundraisers and NGO managers as well as their

corporate and public administration partners.

Topics were discussed in lectures, group discussions, workshops and case

study presentations. We were concerned not only with merely transmitting

information, but also examining approaches, sharing experiences and

developing skills.

We utilized the experience and knowledge of foreign fundraisers. They

presented information on different forms of fundraising which are as yet

not much in use in the Czech Republic. Czech NGOs also participated,

some having had good and others problematic experiences as did those

organizations such as companies, communication and PR agencies and

public administration bodies which assist and cooperate with NGOs in

various ways.

The results of the fundraising research persuaded us that it is necessary

to devote some attention not only to current topics (for example co-financing

and project backup from the European Union) and specific topics (for

95


Approaches to Successful Fundraising

example legacies) as we had originally planned. It was necessary to include

also workshops on motivation and such basics as fundraising planning,

individual giving and NGOs’ self-financing activities. These are areas

critical to fundraising for non-profit organizations.

Workshops discussed topics not only on fundraising but also on public

relations, the other side of the “fundraising coin”.

The international workshop took place January 29 th – 30 th , 2004, in the Czech

Foreign Ministry’s Cerninsky Palace. It was conducted in four different rooms

in parallel. Meetings were divided into eight themed sections and overall 28

workshops were held. Participants spoke, listened and worked a total of

42 hours. 340 people took part. The program consisted of 56 speakers. In

addition to these, dozens of others spoke also. Discussions were held in Czech

and English with simultaneous interpretation.

International Workshop Programme

On the following pages you will find the workshop program with annotations

to the individual program blocks.

96 97

More magazines by this user
Similar magazines