vládla v odměňování socialistická nivelizace. V lednu 1991 samozřejmě ještě také, ale úprava cen všem snížila mzdy a jejich reálná hodnota se měla zvednout, ale v průměru. Mzda se po liberalizaci v průměru vracela <strong>na</strong> bývalou reálnou úroveň, a kdyby se vracely odměny všem stejně, mzdy by zůstaly nivelizované. Tak tomu ale nebylo. Vyšší absolutní i procentuální přidání dostávali podle možností u všech profesí ti zkušenější. Vyžadovala to organizace práce. Do země proudily přímé zahraniční investice s cílem vydělat. Slibovaly produktivitu. Aby ale byly tyto investice využity, museli být preferováni zkušení, kvalifikovaní pracovníci. Okolnost, že byli odměňováni, dokládá seismograf decilový poměr mezd. Sledování decilového poměru umožnila od konce roku 1992 zlínská TREXIMA. Copyright má dnes Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, TREXI- MA je zpracovatel, sešity mají titulek Informační systém o průměrném výdělku. Práce postihuje skutečnost asi u třetiny českých zaměst<strong>na</strong>nců. Ve stavebnictví v průměru je vývoj relace mediánu k průměrné mzdě a vývoj decilového poměru znázorněn v tabulce 9. Jak je <strong>na</strong> této tabulce vidět, ve stavebnictví byla koncem roku 1992 relace odměn nejlepší k nejméně placeným (tedy po vyloučení krajností) asi 2,19, <strong>na</strong> konci roku 2004 se relace zvýšila v prospěch nejzkušenějších <strong>na</strong> 2,89. Koncem roku 2008 ale vývoj klopýtl. Rostla nezaměst<strong>na</strong>nost. Firmy přidávání nejlepším zvolnily. Personální agentury místo shánění lidí pomáhají podnikům, jak propouštět. U šéfů často místo dosavadního růstu odměny vázly. Dokládá to shodně decilový poměr mezd u řady profesí ve stavebnictví <strong>na</strong> konci kvartálu 2008. Podobně zdrženlivý byl vývoj mzdových relací u zedníků, tesařů, stavebních truhlářů, u všech obvykle stagnovaly odměny <strong>na</strong> desátém decilu, mírně se absolutně zvýšily nejméně placeným. Podobný vývoj jako u manuálních zaměst<strong>na</strong>nců byl <strong>na</strong> konci roku vývoj odměn u ředitelů a prezidentů velkých organizací (kód 1210). Dále poměr mediánu k průměru a decilový poměr u projektantů, stavebních inženýrů, kód 2142 v časové řadě. Jestliže v závěru roku 2000 dostávala polovi<strong>na</strong> projektantů 86,57 % průměrné mzdy nebo méně, v závěru roku 2007 to bylo 84,34 % průměru, což je vývoj odbourávající nivelizaci. Průměr ze závěru roku 2008 byl 251,42 Kč (viz tabulku 10) za hodinu, po několika měsících, jak vidíme v tabulce v polovině roku 2009, ale sklouzl <strong>na</strong> 243,24 Kč. Zmírnila se relace mezi mediánem a průměrem. Ve sledovaném půlroce se mírně zvýšil příjem projektantů <strong>na</strong> prvním decilu, zvedl se od konce roku 2008 z částky 144 Kč za hodinu <strong>na</strong> 151,79 Kč ve 2. čtvrtletí 2009. A u dosud nejlépe odměňovaných došlo ke snížení, a to ze 396,06 Kč <strong>na</strong> hodinu koncem roku 2008 <strong>na</strong> 363,08 Kč za hodinu ve 2. kvartálu 2009. Došlo k poklesu decilového poměru. Koncem roku 2008 činil ještě 2,85. Během krize se skokem snížil <strong>na</strong> 2,39, krize postihla preferování zkušených projektantů. Decilový poměr odměn projektantů 2,35 v prvním a 2,39 ve druhém kvartálu 2009 je sestup. Pokud by oživení ekonomiky v USA a následně v Německu nemělo ohlas v české ekonomice do přelomu roku 2009 a 2010, mohl by decilový poměr být v 1. kvartálu 2010 ještě nižší. Decilový poměr 2,24 by pak byl nejhorší možná varianta. I kdyby k ní ale došlo, ve třetím kvartálu 2010 by se decilová relace odměn mohla ve stavebnictví opět dostat <strong>na</strong> úroveň roku 2008. Různé profese ve stavebnictví mají ovšem svá specifika, u ředitelů je decilový poměr vysoký, někde jsou výraznější sezónní vlivy atd. Výše odměn a obnovení hladiny decilového poměru mezd nez<strong>na</strong>mená stejnou zaměst<strong>na</strong>nost. Tu lze čekat někdy mírně nižší i při zachování tržeb, takže produktivita v roce 2010 by měla být vyšší než v roce 2008. 4/1992 4/2004 4/2008 4/2009 Medián odměny k průměru 93,88 84,60 85,50 84,20 D9/D1 2,19 2,89 2,87 2,92 ▲ Tab. 9. Vývoj poměru mediánu mezd ve stavebnictví k průměru a decilového poměru v kvartálech běžných let, odhad pro poslední kvartál 2009 4/2000 4/2007 4/2008 2/2009 1/2010 Medián v Kč 142,05 198,77 211,51 213,75 220,88 Průměr 164,09 235,67 251,42 243,24 258,18 Relace v % 86,57 84,34 84,13 87,88 85,55 ▲ Tab. 10. Medián a průměr odměny <strong>na</strong> hodinu u projektantů, (KZAM-R 2142). Údaje v Kč za hodinu. Pro 2010 odhad. První decil odměn Devátý decil odměn za hodinu v Kč za hodinu v Kč D9/D1 4/2000 83,90 195,33 2,33 4/2004 97,20 273,89 2,82 4/2006 120,62 368,48 3,05 3/2008 133,72 354,91 2,65 4/2008 141,93 403,92 2,85 2/2009 151,79 363,08 2,39 1/2010 161,97 362,24 2,24 ▲ Tab. 11. Vývoj decilových poměrů odměn projektanta (kód KZAM-R 2142) Výhled K odhadům stavebnictví <strong>na</strong> roky 2010–2015 jsme sestavili program poprvé pro ČKAIT, kde z výhledu HDP Německa vyplývá procento růstu HDP v České republice v běžných a ve stálých cenách. Z tohoto procenta a rozvoje nebo váznutí ekonomiky vyplývá objem stavebních prací jako část HDP. V dalším kroku se pak sestavuje odhad hodnot 37 nebo 38 stavebních prací členěných podle CZ-CC tak, aby suma 38 prací korespondovala s objemem stavebních prací odvozených z HDP. Při výpočtech v běžných cenách lze zohlednit zpomalení ekonomiky v době krize, je možné pracovat s odhady trvání. Výpočty nesledovaly zaměst<strong>na</strong>nost, o což se pokusily odhady Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. V uvedeném materiálu alter<strong>na</strong>tivy počítaly s tím, že ještě v roce 2012 nebude dosaženo hladiny roku 2008. U menších a slabších firem to není vyloučené. Pokud je ale pravdivá zpráva o okřívání americké ekonomiky v závěru roku 2009 a pokud následně německá ekonomika stoupne o 1,2 % v roce 2010, je možné, že růst české ekonomiky bude v roce 2010 vyšší než 0,8 % a výhled pro 37 druhů stavebních prací <strong>na</strong> roky 2010 a 2011 by bylo možné kvantifikovat v tomto poměrně příznivém rámci tak, že objem prací v roce 2011 by už úroveň roku 2008 překo<strong>na</strong>l. Se zaměst<strong>na</strong>ností by to bylo ale zřejmě slabší. Nesporně po ročním poklesu vzroste produktivita práce. ■ Použitá literatura: [1] Czesany, S.: Specifika hospodářského cyklu ve vybraných tranzitních ekonomikách. Statistika 6/2005 [2] ČSÚ, Ceny stavebních prací, 2000 – 2. čtvrtletí 2009 [3] Fischer, J.: Měříme správně hrubý domácí produkt, Statistika 3/2005 [4] Hindls, R.: Elementární statistická a<strong>na</strong>lýza, Ma<strong>na</strong>gement press Praha 1999 [5] Svět po krizi podle SPS, Stavebnictví číslo 10/2009 Autor: Mgr. Ing. Milan Cikánek, nezávislý a<strong>na</strong>lytik 22 prosincový speciál
2009 Příloha časopisu Stavebnictví stavebnictví časopis speciál www.casopisstavebnictvi.cz TOP-STAV 100
Change language