II. OdÅ¯vodnÄnÃ ÃP BezmÄrov - kromeriz-mesto.cz

Ing.arch. L. Pšenčík, atelier UTILIS, Lazy I./4007, 760 01 Zlín Územní plán Bezměrov 

tel.: 577 210 234 

ČÁST II ODŮVODNĚNÍ 

září 2009 zakázkové číslo 14-09-09 

II- 

2 

ÚZEMNÍ PLÁN BEZMĚROV 

ČÁST II. ODŮVODNĚNÍ 

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI 

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu 

II.A 

s územně plánovací dokumentací vydanou krajem str. II-4 

II.A1 Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje str. II-4 

II.A2 Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem str. II-5 

II.A3 Rozvojové programy a koncepce Zlínského kraje str. II-5 

II.A4 Území řešené územním plánem str. II-5 

II.A5 Přírodní podmínky str. II-6 

II.B 

Údaje o splnění zadání str. II-8 

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných 

II.C 

II.D 

II.E 

důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území str. II-9 

II.C1 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, základní parametry územního rozvoje, 

urbanistické koncepce a prostorového uspořádání str. II-10 

II.C2 Kulturní dědictví - památkově chráněné objekty str. II-11 

II.C3 Urbanistická koncepce a výčet jednotlivých zastavitelných ploch pro bydlení str. II-11 

II.C4 Urbanistická koncepce a výčet zastavitelných ploch pro výrobu a skladování str. II-12 

II.C5 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby str. II-12 

II.C6 Systém sídelní zeleně str. II-13 

II.C7 Občanské vybavení str. II-13 

II.C8 Veřejná prostranství str. II-14 

II.C9 Rekreace str. II-14 

II.C10 Krajinná zeleň a její biodiverzita str. II-14 

II.C11 Dopravní infrastruktura str. II-15 

II.C12 Technická infrastruktura – vodní hospodářství (zásobování vodou) str. II-18 

II.C13 Technická infrastruktura – vodní hospodářství (kanalizace) str. II-20 

II.C14 Technická infrastruktura – vodní hospodářství (vodní toky a nádrže) str. II-22 

II.C15 Technická infrastruktura – energetika (zásobování el.energií) str. II-22 

II.C16 Technická infrastruktura – energetika (slaboproudá zařízení) str. II-26 

II.C17 Technická infrastruktura – energetika (zásobování plynem) str. II-27 

II.C18 Technická infrastruktura – energetika (zásobování teplem) str. II-28 

II.C19 Technická infrastruktura – nakládání s odpady str. II-28 

II.C20 Územní systém ekologické stability str. II-29 

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak 

bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč 

toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno str. II-30 

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a 

pozemky určené k plnění funkcí lesa str. II-30 

II.E1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond str. II-30 

II.E2 

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené 

k plnění funkcí lesa 

str. 

II-36 

OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI 

II.1 Koordinační výkres 1: 5 000 

II.2 Výkres širších vztahů 1:50 000 

II.3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1: 5 000


tel.: 577 210 234 




3 

SEZNAM TABULEK 

Tab.č.II-1 Četnost směrů větru str. II-7 

Tab.č.II-2 Počty trvale bydlícíc obyvatel str. II-10 

Tab.č.II-3 Domovní a bytový fond str. II-11 

Tab.č.II-4 Bilance navržených ploch pro bydlení str. II-12 

Tab.č.II-5 Přehled trafostanic str. II-23 

Tab.č.II-6 Příkony el. energie str. II-24 

Tab.č.II-7 Bilance příkonů jednotlivých trafostanic str. II-25 

Tab.č.II-8 Předpokládané zábory půdního fondu - plochy pro bydlení individuální str. II-30 

Tab.č.II-9 Předpokládané zábory půdního fondu - plochy smíšené obytné str. II-31 

Tab.č.II-10 Předpokládané zábory půdního fondu - plochy výroby a skladování str. II-31 

Tab.č.II-11 Předpokládané zábory půdního fondu - plochy veřejných prostranství, zpevněné plochy str. II-31 

Tab.č.II-12 Předpokládané zábory půdního fondu - plochy dopravní infrastruktury – drážní doprava str. II-31 

Tab.č.II-13 Předpokládané zábory půdního fondu - plochy technické infrastruktury, vodní hospodářství str. II-32 

Tab.č.II-14 Předpokládané zábory půdního fondu - plochy technické infrastruktury, energetika str. II-32 

Tab.č.II-15 Předpokládané zábory půdního fondu - plochy technické infrastruktury, záchyt.příkopy str. II-32 

Tab.č.II-16 Předpokládané zábory půdního fondu - plochy krajinné zeleně str. II-32 

Tab.č.II-17 Souhrn předpokládaných záborů půdního fondu str. II-33 

Tab.č.II-18 Předpokládané zábory PUPFL str. II-36


tel.: 577 210 234 




4 

ÚZEMNÍ PLÁN BEZMĚROV 

ČÁST II ODŮVODNĚNÍ - TEXTOVÁ ČÁST 

II.A 

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně 

souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 

II.A1 Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje 

MMR na základě usnesení vlády ČR pořídilo dokument „Politika územního rozvoje ČR 2008“. Tento 

dokument byl schválen usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.07.2009. 

Stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezuje 

oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje 

a dále významné oblasti se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní infrastruktury a technické 

infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kriteria a podmínky pro rozhodování o 

možnostech změn v jejich využití. Tento dokument není nástrojem územního plánování ve smyslu 

stavebního zákona, je pouze koncepčním dokumentem vlády ČR. 

Z Politiky územního rozvoje České republiky lze pro ÚPN Bezměrov odvodit tyto požadavky: 

• Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních 

podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství 

obyvatel v území. 

• Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, 

architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, 

struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. 

• Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a 

životní úroveň obyvatel; hledat při tom vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli 

území. 

• Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného 

území. Vytvářet předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch. 

• Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. 

cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat 

propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní 

využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). 

• Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s 

ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na 

minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů. 

• Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v 

území (záplavy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod.


tel.: 577 210 234 




5 

• Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními 

vlivy na sociální soudržnost obyvatel. 

II.A2 Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem 

Správní území obce Bezměrov je řešeno Zásadami územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR ZK), které 

byly vydány Zastupitelstvem Zlínského kraje dne 10.09.2008 pod č.usnesení 076/Z23/08. ZÚR ZK nabyla 

účinnosti ke dni 23.10.2008. 

V souladu se ZÚR ZK je třeba na správním území obce Bezměrov respektovat vyznačené informativní 

jevy (stav): dálnice D1, silnice I.tř. č.47, elektrické vedení VVN 220kV, produktovod dálkový, plynovod 

VVTL a VTL. 

Ze schvalovaných jevů jsou na řešeném území vyznačeny: 

• železniční trať celostátní; 

• plynovod VVTL s objektem na plynovodní síti; 

• ochranný val podél řeky Moravy; 

• koridor dle ÚV ČR č.635/1996 (kanál D-O-L); 

• nadregionální biokoridor vedený tokem Moravy (NRBK 104 II); 

• malou částí na severu katastrálního území Bezměrova je vyznačeno nadregionální biocentrum 

(NRBC 435). 

Všechny tyto uvedené prvky jsou v řešení územního plánu Bezměrov respektovány a v souladu se ZÚR 

ZK jsou návrhové plochy vyznačeny jako plochy pro veřejně prospěšné stavby resp. veřejně prospěšná 

opatření. 

II.A3 Rozvojové programy a koncepce Zlínského kraje 

• Zlínský kraj má zpracovanou rozvojovou dokumentaci, která je obsažena ve Strategii rozvoje ZK. 

• Plán rozvoje vodovodů a kanalizací ZK (schválen usnesením č.770/Z26/O4 na 26.zasedání 

Zastupitelstva ZK dne 20.10.2004). 

• Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje, který byl schválen 22.9.2004. 

• Program snižování emisí a imisí Zlínského kraje. 

• Generel dopravy Zlínského kraje. 

• Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny. 

V řešení územního plánu Bezměrov jsou uvedené koncepční materiály respektovány. 

II.A4 Území řešené územním plánem 

Územní plán Bezměrov se zabývá řešením katastrálního území Bezměrov. 

Řešené území je součástí České republiky a Zlínského kraje. 

Město Kroměříž je podle § 26 Vyhlášky MV č.388/2002 Sb., správním obvodem obce s rozšířenou 

působností pro územní skupinu obcí, do níž patří i Bezměrov. Město Kroměříž je rovněž sídlem 

stavebního úřadu pro obec Bezměrov.


tel.: 577 210 234 




6 

II.A5 Přírodní podmínky 

Plocha katastrálního území ve své severovýchodní části patří do krajinného typu rovinného (Středomoravská 

niva). Je to ploché rovinaté území, tvořené širokou nivou řeky Moravy s jejími četnými 

regulovanými přítoky. Krajina je intenzívně zemědělsky využívána. V okolí se zachovaly rozsáhlé lužní 

lesy. Přímo na katastrálním území obce však prakticky nejsou zastoupeny. Celé ploché území je 

ohrožováno záplavami, zvláště v prostoru mezi Moravou, Hanou a železniční tratí. Jihozápadní část 

katastrálního území je mnohem členitější. Patří do krajinného typu pahorkatinného (Pahorkatina Haná). 

Obec Bezměrov leží severozápadně od města Kroměříž. Jižním okrajem obce prochází frekventovaná 

silnice spojující Kroměříž a Vyškov. Přes jižní část katastrálního území byla nedávno zprovozněna dálnice 

D1 ve směru na Brno a Prahu. Tato stavba výrazně ovlivnila využití celé jižní části území. Severně od 

obce je vedena železniční trať ČD č.300 spojující Kojetín, Kroměříž, Hulín a Ostravu. Přes území obce 

prochází i nadřazené inženýrské sítě (produktovod, VVTL plynovod, vedení VVN, dálkový kabel). 

Geologická skladba území a hydrogeologické poměry byly popsány v Průzkumech a rozborech pro 

zpracování územního plánu. 

Katastrálním územím obce Bezměrov protéká z významnějších toků řeka Morava a její pravobřežní přítok 

Haná. V katastrálním území obce je část zemědělsky využívaných ploch odvodněna. Především jde o 

pozemky v severovýchodní části katastru. 

Značná část katastrálního území je součástí CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vod) řeky 

Moravy. Část území CHOPAV je překryto zátopovou oblastí víceletých vod, což může kvalitu podzemních 

vod poškozovat. Při povodni v roce 1997 se Morava vylila z břehů a způsobila materiální škody, které 

v porovnání s jinými katastry byly jen menšího rozsahu.


tel.: 577 210 234 




7 

Klimatické poměry: 

Řešené území náleží klimaticky do teplé oblasti T2, klimatický okrsek mírně teplý, mírně vlhký s mírnou 

zimou B2. Klimatické charakteristiky podle mapy klimatických oblastí ČSSR byly uvedeny jako součást 

Průzkumů a rozborů i Konceptu územního plánu. 

Četnost směrů větrů v roce v procentech 

Tab.č.II-1 

S SV V JV J JZ Z SZ calm 

bezvětří 

10,2 % 9,8 % 7,8 % 7,5 % 6,6 % 16,2 % 15,3 % 13,8 % 12,8 % 

Natura 2000 

Soustavu Natura 2000 tvoří v ČR ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). 

Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené části přírody. Cílem je ochrana biologické 

rozmanitosti prostřednictvím zachování nejhodnotnějších přírodních lokalit, ochrana nejvíce ohrožených 

druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť v rámci Evropské unie, zachování, popř. zlepšení 

celkového stavu přírodních stanovišť a druhů rostlin a živočichů na území České republiky. Cílem je i 

sladit zájmy ochrany přírody s šetrným způsobem hospodaření v příslušných lokalitách a začlenění 

cenných přírodních lokalit v České republice do celoevropského přírodního dědictví. 

Území zařazená do soustavy Natura 2000 se mohou stát zajímavými pro rozvoj turistického ruchu 

šetrného k životnímu prostředí. Mnoho vyhlášených lokalit se překrývá se stávajícími chráněnými 

územími, jejichž režim se nezmění. Veškeré plány a investiční záměry musí být předmětem hodnocení z 

hlediska jejich vlivů na chráněné druhy rostlin, živočichů a přírodních stanovišť. 

V řešeném území není v rámci Natura 2000 vymezena žádná ptačí oblast (PO). Jako Evropsky významná 

lokalita (EVL) je na malé části katastrálního území vymezena: 

EVL Morava – Chropyňský Luh 

(CZ0714085) 

Jde o poměrně rozsáhlé území 

lužních lesů, na území 

Olomouckého a Zlínského kraje, 

které je ve své jižní části 

vymezeno severně od Kroměříže 

Horním a Mlýnským lesem mezi 

Wolfovým splávkem, Moštěnkou a 

Malou Bečvou a Spáleným lesem 

jižně od Chropyně. Právě v oblasti 

Spáleného lesa se dotýká a malou 

částí své rozlohy EVL zasahuje do 

severní části katastrálního území 

Bezměrova. 

V řešení územního plánu je 

evropsky významná lokalita 

respektována. 

Sesuvná území 

Podle Registru sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací evidovaného Geofondem ČR 1995, 

se na katastrálním území obce nenachází žádné aktivní ani ostatní sesuvná území. Vzhledem k ploché 

konfiguraci terénu je území z tohoto hlediska stabilní. Náchylnost k porušení stability svahů je malá. 

Ložiska nerostných surovin 

V řešeném území jež zahrnuje celé katastrální území obce, podle vyjádření Obvodního báňského úřadu 

Brno, ze dne 22.9.1988 (v rámci Průzkumů a rozborů) a následně pak ze dne 18.8.1999 (v rámci 

projednání Zadání), na k.ú. Bezměrov není evidován žádný dobývací prostor. 

Podobně i MŽP ČR ÚO pro olomouckou oblast za státní správu geologie sděluje, že se na předmětném


tel.: 577 210 234 




8 

území dle evidence ložisek nerostných surovin nenachází výhradní ložiska nerostných surovin, na něž by 

se z příslušných ustanovení horního zákona vztahovala územní ochrana. 

Archeologické nálezy 

Součástí kulturních a civilizačních hodnot jsou i archeologické památky. Na katastrálním území obce 

Bezměrov lze samozřejmě provádět stavební činnost, ale vzhledem k doloženým archeologickým 

lokalitám je nutno klasifikovat celé katastrální území jako území archeologického zájmu, t.j. území 

s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve 

znění pozdějších předpisů. Z tohoto faktu vyplývá povinnost stavebníka již v době přípravy stavby oznámit 

stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR Brno a umožnit provedení záchranného archeologického 

výzkumu. 

Archeologická naleziště na katastrálním území Bezměrov: 

• jihovýchodně od obce, cca 500 m, štěrky, hliník - sídliště, neolit, eneolit, doba bronzová, 

lužická kultura; 

• jihojihovýchodně od obce, cca 700 m, Měřičný nad potokem - sídliště, neolit, kultura 

s moravskou malovanou keramikou, pozdní doba bronzová; 

• západně od obce, cca 750 m, pole pod silnicí do Kojetína, hliník, sídliště, kultura laténská, 

doba římská; 

• intravilán obce, středověké osídlení, písemné zmínky o obci z 12.století. 

Toto vymezení území archeologického zájmu v územním plánu není vyčerpávající. Vychází ze 

současného stavu poznání archeologického výzkumu. Rozsah lokalit je stanoven jen přibližně a má 

především preventivně ochranný charakter. Neomezuje stavební a hospodářskou činnost, jeho smyslem 

je zabezpečit dokumentaci a záchranu archeologického materiálu při veškerých zásazích do terénu. 

II.B 

Údaje o splnění zadání 

Městský úřad Kroměříž, odbor rozvoje města projednal Koncept územního plánu Bezměrov vypracovaný 

v prosinci 1999. K tomuto konceptu zpracoval souborné stanovisko tak, aby mohl být vypracován Návrh 

územního plánu Bezměrov v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním 

řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, Vyhláškou č.500/2006 Sb., o územně analytických 

podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a Vyhláškou 

č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Návrh Územního plánu Bezměrov je 

zpracován i v souladu s Metodikou digitálního zpracování územně plánovací dokumentace (Sjednocení 

dÚP HKH 2007). 

Souborné stanovisko bylo dohodnuto s dotčenými orgány státní správy a ve spolupráci s pověřeným 

zastupitelem bylo upraveno a schváleno Zastupitelstvem obce Bezměrov. 

Dle Souborného stanoviska není třeba provést vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle 

rámcového obsahu přílohy k zákonu č.183/2006 Sb., (§19, odst. 2 stavebního zákona a dle přílohy č.5 

Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu 

evidence územně plánovací činnosti) a není tedy třeba zpracovávat ani posudek oprávněnou osobou 

podle § 45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ani posudek podle zákona 100/2001 Sb. o 

posuzování vlivů na životní prostředí. 

Požadavky na věcné řešení stanovené v Souborném stanovisku byly splněny. Všechny lokality navržené 

v konceptu územního plánu byly do řešení návrhu ÚPN zařazeny. V souladu s požadavkem byly také do 

řešení zařazeny i plochy územních rezerv jako plochy návrhové. Výjimku však tvoří dvě lokality pro novou


tel.: 577 210 234 




9 

výstavbu rodinných domů na západním okraji obce. Jednu bylo nutno vyloučit zcela, druhou částečně 

zmenšit přibližně o 1/3 původní plochy. Nebylo je možno akceptovat a do řešení zařadit v souvislosti 

s těsným sousedstvím se stávajícím produktovodem. Ležely by v bezpečnostním pásmu. V souběhu mají 

být navíc vedeny další sítě (VVN plynovod a DK). 

Do řešení byla navíc zařazena na základě konzultací řešení na výrobních výborech plocha pro výrobu a 

skladování (lokalita č.19) v blízkosti mimoúrovňového křížení dálnice. 

Samotná plocha pro dálnici D1 včetně mimoúrovňového křížení je vyznačena již jako stav. 

Všechny další drobné úpravy byly dohodnuty na výrobních výborech a potvrzeny na závěrečném jednání 

na Městském úřadě v Kroměříži (odbor rozvoje města), dne 17.07.2009. 

II.C 

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení 

předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného 

rozvoje území 

Bezměrov patří k nejstarším slovanským osadám. Úrodná krajina a rybnaté řeky protékající krajinou 

poskytovaly obyvatelům dobrou obživu obhospodařováním okolních polností a chovem dobytka. První 

písemná zmínka o Bezměrovu je v nadační listině Otty I., knížete olomouckého, pro klášter hradišťský u 

Olomouce z roku 1078. Jako zakladatel obce je uváděn Bezmír. 

V době třicetileté války byla obec vypálena. Roku 1742 byla obec vypálena znovu, tentokráte pruským 

vojskem. Na počátku 19.století za napoleonských válek byla obec nucena zásobovat vojsko potravinami, 

po slavkovské bitvě požadovali Francouzi od Bezměrova výpalné. (Dle publikace Zlínský kraj, města a 

obce zlínského kraje, Proxima Bohemia). 

Původní jádro zástavby obce tvořila vřetenová 450 m dlouhá náves. Atypická je však tím, že není 

průjezdná, ale je na západním konci zcela zaslepená objektem klasicistního statku. Toto jádro obce se 

vytvořilo zřejmě díky návaznosti na starší utváření obranného systému obce (obranné zdi, valy či 

palisáda). Jádro obce je velmi zajímavé a musí být dalšími stavebními a urbanistickými počiny a úpravami 

respektováno. Skupiny obytných stavení se zemědělským hospodářským zázemím vznikaly postupně 

kolem návsi, menší shluky stavení pak i v tratích Záhumení, Šírava, Padělky a Žabov. Později jsou 

stavěny další ulice (k železniční zastávce, ke škole). Jsou postaveny také další významné objekty pro 

obec jako základní škola, mateřská škola, kulturní dům a výrobní objekty v areálu farmy. 

Podle údajů z Ottova slovníku měla obec v roce 1989 celkem 665 obyvatel a 110 obydlených domů. Farní 

úřad byl v sousedním Hradisku, pošta v Kojetíně. 

Demografické údaje o obyvatelstvu: 

Údaje o počtech obyvatel jsou informativními prvky charakterizujícími rychlost a tendenci vývoje z nichž je 

možné po určitých analytických korekcích předpokládat budoucí demografický vývoj v území. Řešení 

územního plánu bude vycházet z optimálních možností rozvoje a využití daného území a rovněž 

z odhadnutých předpokladů rychlosti přirozeného vývoje s přihlédnutím k blízkosti města Kroměříže. 

Z dlouhodobě sledovaných statistických údajů jednoznačně vyplývá, že počet obyvatel trvale bydlících v 

obci měl svůj kulminační bod v roce 1930, kdy obec dosáhla počtu 737 obyvatel. Od roku 1961 měla obec 

v počtu obyvatel trvale klesající tendenci. Mimořádně vysoká je také vyjížďka ekonomicky činných osob 

za prací do jiných míst. Zanedbatelná není ani míra nezaměstnanosti. 

Trend úbytku počtu obyvatelstva z malých obcí se výrazně zpomalil. Tato tendence bude i ve znamení 

rehabilitace bydlení v menších obcích i opětného navození pocitu a touhy většího počtu lidí po sepětí s


tel.: 577 210 234 




10 

přírodou. Malá vzdálenost od okresního města a relativně levné nemovitosti a pozemky mohou zájemce o 

bydlení v Bezměrově přitáhnout. 

Demografická prognóza: 

Pro Bezměrov lze počítat v dalších dvou desetiletích se stabilizací a možná i s obnovením velmi mírného 

růstu počtu trvale bydlícího obyvatelstva. 

Počty trvale bydlících obyvatel v obci lze stanovit prognózou se 


započtením určité rezervy takto 

sčítání v roce 1991 542 osob 

stav v říjnu 1998 550 osob 

sčítání v roce 2001 556 osob 

stav v prosinci 2004 556 osob 

výhled pro návrhový rok 2020 600 osob 

počet obyvatel včetně urb.rezervy pro dimenzování technické infrastruktury 650 osob 

V návrhu územního plánu dimenzujeme sídlo k návrhovému roku 2020 pro cca 650 obyvatel. Tento fakt 

neznamená, že v daném roce musí být v obci nezbytně tento počet obyvatel, ale skutečnost že obec 

bude připravena, aby v ní mohl uvedený počet osob trvale bydlet. 

II.C1 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, základní parametry územního rozvoje, 

urbanistické koncepce a prostorového uspořádání 

Koncepce rozvoje a dalšího vývoje obce navazuje na tradice, ale také na kulturní, architektonický a 

urbanistický odkaz minulosti. 

Základní parametry územního rozvoje, urbanistické koncepce a prostorového uspořádání vyplývající ze 

schváleného zadání lze shrnout takto: 

• Zachovat urbanistickou strukturu obce a zachovat ráz krajiny. 

• V řešení respektovat kulturní a historické hodnoty území. 

• Respektovat vyšší stupně územně plánovací dokumentace a dokumenty zpracované v rámci 

Zlínského kraje. 

• Stávající plochy zařadit do kategorií ploch s rozdílným způsobem využití a stanovit pro ně 

převažující způsob využití (hlavní využití), přípustné využití a podmíněně přípustné využití. 

• Jednotlivé nově navrhované lokality řešení územního plánu zařadit do ploch s rozdílným 

způsobem využití a pro jejich jednotlivé kategorie rovněž stanovit převažující způsob využití 

(hlavní využití), přípustné využití a podmíněně přípustné využití. 

• Návrhem územního plánu zmenšovat plochy zeleně uvnitř obce - v rámci smíšených funkcí je 

jejich existence možná. Území lze případně doplnit dalšími malými plochami zeleně. 

• Respektovat pásma hygienické ochrany vodních zdrojů a jejich režim v území. 

• Při územním rozvoji obce postupovat citlivě vzhledem k ochraně zemědělské půdy. Zvláště se to 

týká ploch s vyššími třídami ochrany půdy dle BPEJ a ploch provedených meliorací. 

• Při územním rozvoji obce postupovat citlivě také vzhledem k ochraně pozemků určených k plnění 

funkcí lesa a respektovat pokud možno 50 m pásmo od okraje lesních pozemků.


tel.: 577 210 234 




11 

• Plochy zemědělské půdy a PUPFL, které jsou v řešení územního plánu navrženy pro nové 

funkční využití, vyhodnotit a jejich odnětí je řádně zdůvodnit v souladu s platnou legislativou. 

• V řešení územního plánu - tj. v navrhovaném funkčním využívání území – respektovat koridory 

vedení nadřazených inženýrských sítí (v souladu se ZÚR ZK). 

• Respektovat navržený Územní systém ekologické stability. Navržená koncepce je v souladu 

s koncepcí regionálních a nadregionálních prvků ÚSES vyznačených v ZÚR ZK. 

• V řešení vymezit zastavěné území v jeho aktuální podobě. Je vymezeno k 31.08.2009. 

• V řešení vymezit veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. 

V územním plánu jsou řešeny také problémy dopravy a další požadavky plynoucí z koncepce ZÚR ZK. 

Všechny tyto záměry byly vedeny snahou o vzájemnou koordinaci jednotlivých urbanistických funkcí, 

jejich provázanost a spolupůsobení a vzájemné minimální obtěžování. Snahou bylo rozšíření ploch pro 

bydlení a ploch pro společenský život tak, aby příjemné a klidné prostředí obce bylo zachováno. 

Jednoznačným cílem bylo vytvořit předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který zajišťuje 

hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, 

aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. 

Návrhové období pro bilancování územního plánu je stanoveno pro výhledové období 10 let po vydání 

návrhu územního plánu (tj. cca do roku 2020). 

II.C2 Kulturní dědictví - památkově chráněné objekty 

Na katastrálním území obce Bezměrov se nenacházejí žádné stavby či objekty, které by byly zapsány v 

Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek MK ČR. Architektonických ohledů však zcela jistě 

zasluhuje několik obytných objektů na návsi, zvonice na návsi a kříže i boží muka, jako hodnotné 

zednické a kamenické práce. 

V řešení územního plánu jsou takovéto objekty respektovány včetně doprovodných prvků jako např. 

skupina vzrostlých stromů. 

II.C3 Urbanistická koncepce a výčet jednotlivých zastavitelných ploch pro bydlení 

Bytový fond obce tvořen zástavbou rodinnými domy. Tento charakter obce zůstane zachován. Nové 

plochy pro bydlení jsou navrhovány jako BI tj. plochy bydlení individuálního pro zástavbu rodinnými domy. 

Rodinné domy budou převážně jednobytové. V plochách smíšených obytných navrhovaných i stávajících 

však lze jednotlivě umístit nevelký bytový dům, ale pouze za předpokladu, že bude odpovídat stanoveným 

podmínkám prostorové regulace pro příslušnou zónu. 

Domovní a bytový fond 


Bezměrov v roce 1930 1950 1970 1980 1991 2001 

Počet obyvatel obce 737 609 619 573 542 556 

Počet domů celkem 145 161 180 176 165 170 

Počet rodinných domů 180 180 164 169 

Počet trvale obydlených bytů 206 185 190 190 182 177 

Počet obyvatel na 1 byt 3,58 3,29 3,26 3,02 2,98 3,14


tel.: 577 210 234 




12 

V řešení územního plánu předpokládáme, že budou postupně opraveny a rekonstruovány obytné objekty 

i na stávajících obytných plochách, nebo v několika případech budou rodinné domy asanovány a na jejich 

pozemcích postaveny obytné objekty nové, odpovídající proporcemi, užitými materiály i tvaroslovím 

dobrým tradicím moravské venkovské zástavby. Dále budou využity volné proluky ve stávající zástavbě, 

pokud zastavěny být mohou, a například i zadní strany humen stávající zástavby. Takto je navržena řada 

nových lokalit SO (smíšených obytných), aby byly vyhledány všechny vnitřní možnosti nové zástavby v již 

zastavěné části obce, protože obec je obklopena ze všech stran vysoce kvalitní zemědělskou půdou. 

Bilance navržených ploch pro bydlení 


plocha s rozdílným způsobem využití (čísla lokalit) celková výměra v ha orientační předpokládaný 

počet RD 

BI plochy pro bydlení individuální (1, 2, 3, 4, 5) 3,710 28-31 

SO plochy smíšené obytné (8, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17) 3,846 24-28 

součet 7,556 52-59 

V konceptu územního plánu bylo předpokládáno, že kapacita navržených ploch bude reprezentovat asi 

70 míst pro rodinné domy. Vzhledem ke snížení rozvojových ploch na západní straně obce (produktovod, 

VVTL plynovod) je navržená kapacita stavebních míst přibližně o 10 RD nižší. 

II.C4 Urbanistická koncepce a výčet zastavitelných ploch pro výrobu a skladování 

Navržená koncepce rozvoje ploch výroby a skladování potvrzuje stávající dostatečné oddělení 

urbanistických funkcí obytných a výrobních zón. 

Při zpracování Průzkumů a rozborů pro územní plán a při zpracování Konceptu územního plánu 

Bezměrova (v roce 1999) byly identifikovány tyto zařízení výroby a skladování: 

D1 SaV - Kubín František, stav. firma D2 Fa. Lenka, Mazánek Radomír D3 Výkup ovoce a zeleniny, M.Daňhel, 

DOZ Kroměříž 

D4 DU PONT - autolaky 

M. Pavelka - stavební firma 

S výjimkou fy.DU PONT, která není umístěna přímo v zástavbě, ale za silnicí, ostatní zařízení neměla 

územní rozvojové možnosti, ale také nezpůsobovala v zástavbě nějaké zásadní hygienické problémy. 

Rozvoj výrobních aktivit není v obci výrazným způsobem posilován. Předpokládá se, že výrobní aktivity i 

nezemědělského charakteru mohou být umístěny v případně uvolněných objektech farmy ZD. 

V návaznosti na tento areál byla ze západní strany navržena nová plocha pro výrobu (18). Další 

navrženou výrobní plochou je lokalita u mimoúrovňového křížení dálnice D1 (19). Tato plocha je v místě 

lokalizována ani ne tak pro potřeby rozvoje výrobních aktivit samotné obce, ale jako místo s dobrým 

dopravním napojením na základě konkrétního investora (autoopravna). 

II.C5 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby 

Vymezení zastavitelných ploch 

Území vymezené jako navrhované plochy uvnitř i vně zastavěného území je vymezeno jako zastavitelné 

území. Jsou to plochy: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 29, 30, 

31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 81.


tel.: 577 210 234 




13 

Z nově navrhovaných ploch nejsou do zastavitelného území zařazeny pouze plochy přírodní a plochy 

krajinné zeleně. Ty jsou nezastavitelnými plochami. 

Vymezení ploch přestavby 

V řešení územního plánu nejsou vymezeny žádné plochy jako přestavbová území. 

II.C6 Systém sídelní zeleně 

Stávající plochy zeleně (plocha parčíku při silnici, lípy před Kulturním domem a další vzrostlé stromy 

v zastavěném území i při silnici) budou zachovány. 

V prostoru vřetenové návsi by měly být samostatnou dokumentací vymezeny plochy zpevněné (vozovka, 

chodníky včetně drobné architektury a laviček), zatravněné plochy a místa pro výsadbu keřů a nízké 

zeleně. 

V zastavěném území je značný podíl ploch zahrad. Vzhledem k typu krajiny v níž obec leží, mají zahrady 

(i extenzívně využívané) mimořádně důležitou funkci. V řešení územního plánu není zájem na 

zmenšování jejich podílu vůči ostatním plochám. Přesto, vzhledem k ochraně zemědělské půdy, počítáme 

s intenzívnějším stavebním využitím humen pro novou zástavbu. 

II.C7 Občanské vybavení 

Při zpracování Průzkumů a rozborů pro územní plán a při zpracování Konceptu územního plánu 

Bezměrova (v roce 1999) byla identifikována tato zařízení občanského vybavení: 

R1 Hanácké šenk U Polanských 

R2 Hospůdka U Lenky 

T1 hřiště na kopanou, soc.zař, šatny 

T2 dětské hřiště T3 klubovna mysliveckého sdružení K1 kulturní dům, knihovna 

K2 zvonice na návsi 

K3 pomník padlým občanům ve světových K4 socha p. Marie sedmibolestné 

válkách 

K5 kříže, boží muka O1 smíšené zboží O2 ABC smíšené zboží 

Š1 mateřská škola Š2 základní škola, jídelna, tělocvična A1 obecní úřad Bezměrov 

M1 hasičská zbrojnice 

M2 místní zpracovna ovoce svazu 

zahrádkářů a ovocnářů 

M3 obecní dvůr pro třídění 

separovaného sběru odpadu 

M4 železniční zastávka ČD M5 regulační stanice plynu M6 vodní nádrž „Donbas“ 

M7 zahradnictví 

M8 stavební firma 

Plochy občanského vybavení jsou v řešení územního plánu klasifikovány jako pozemky staveb a zařízení 

občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, kulturu, veřejnou správu a 

ochranu obyvatelstva. Zahrnují i pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, 

ubytování, stravování, služby a pozemky související dopravní a technické infrastruktury veřejných 

prostranství. 

Všechny existující a stabilizované plochy a zařízení občanského vybavení v řešení územního plánu 

respektujeme. Je u nich potvrzena existence zařízení po dobu celého návrhového období. Existence 

dalších stávajících zařízení občanského vybavení však je možná i v plochách vyznačených jako plochy 

smíšené obytné, které tuto funkci rovněž umožňují. 

Nově navrhovanými plochami občanského vybavení jsou vlastně jen dvě lokality (6 a 7). První jako 

rozšíření plochy pro stávající sportovní areál na východním okraji obce, druhá lokalita jako plocha pro 

dětské hřiště v západní části obce. Obě jsou tedy navrženy jako plochy pro tělovýchovu a sport (OS).


tel.: 577 210 234 




14 

Menší plochy stávajícího občanského vybavení mohou být zahrnuty také v plochách bydlení s výjimkou 

pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1000 m2. Možnost nově vybudovat malé 

zařízení občanského vybavení však existuje i v plochách vyznačených jako plochy smíšené obytné. 

II.C8 Veřejná prostranství 

Plochy veřejných prostranství se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro 

přiměřené umístění a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. 

Jako stávající plochy veřejného prostranství s převahou zpevněných ploch jsou vymezeny např. plochy 

návsi a místních komunikací (PV). 

Koncepce rozvoje ploch veřejných prostranství: 

Nově navrženými plochami veřejného prostranství s převahou zpevněných ploch (PV) je 5 lokalit. Jedná 

se o plochy, které jsou nutné pro vybudování příjezdu ke stávajícím či navrhovaných plochám. Většinou 

jde o rozšíření nebo narovnání stávajících úzkých místních nebo účelových komunikací. 

II.C9 Rekreace 

Samostatné plochy rekreace ve stávajícím stavu nejsou v obci vymezeny. Nové plochy rekreace nejsou 

v řešení územního plánu navrhovány. 

Katastrální území obce patří mezi lokality, které nemají výrazné předpoklady pro rekreaci a cestovní ruch. 

Z hlediska zimní rekreace není v území prakticky žádna nabídka. V letním období může jít o dynamické 

typy rekreace - v rovinném terénu - především o pěší turistiku spojenou s návštěvami kulturních památek 

a přírodních zajímavostí v okrese. Na významu nabývá cykloturistika (trasy jsou vedeny většinou podél 

vodních toků. 

II.C10 Krajinná zeleň a její biodiverzita 

Krajinnou zelení jsou v širším smyslu míněny souvislé zalesněné plochy (PUPFL), ale i remízky a další 

drobné plochy doprovodné zeleně např. podél komunikací podél vodních toků, mezí apod. V dokumentaci 

jsou označeny symbolem „K“. Z ekologického hlediska mají drobné plochy zeleně rostoucí mimo les také 

mimořádný význam. Do řešení bylo doplněno celkem 24 lokalit ploch krajinné zeleně především 

v jihozápadní zemědělsky intenzívně obdělávané části katastrálního území. Mají funkci krajinotvornou, 

protierozní, dilatační a některé z ploch jsou zařazeny do systému ÚSES jako plochy lokálních biokoridorů. 

Vymezení katastrálního území obce Bezměrov bylo provedeno tak, že v něm vlastně větší souvislejší 

zalesněné plochy nejsou. Je proto třeba maximálně chránit veškerou zeleň i na malých plochách či 

samostatně rostoucí stromy. Podle výpisu úhrnných hodnot z katastru má Bezměrov celkem přibližně 7,2 

ha lesů v drobných porostech. Lesnatost katastrálního území činí tedy pouhých 0,99 %. To je extrémně 

nízká hodnota. Větší souvislejší plochy lesních porostů jsou za hranicí katastru, na území Chropyně, 

Plešovce a Kojetína. Luk a pastvin je také minimální množství. Největší podíl ploch z výměry 

katastrálního území tvoří zorněné zemědělsky využívané plochy. 

Návrhem územního plánu nedojde k nepřiměřeným zásahům do krajiny ani ke snižování rostlinných 

druhů. Nově byly navrženy 4 drobné lokality krajinné zeleně jako clony mezi jednotlivými funkcemi. 

Plochy zeleně nejsou vymezeny jako zastavitelné území.


tel.: 577 210 234 




15 

II.C11 Dopravní infrastruktura 

Řešeného území obce Bezměrov se dotýkají zájmy dopravy silniční ve formě dálnice, silnic I. a III.třídy, 

místních a hospodářských komunikací, dopravy v klidu a dopravy hromadné. Dále zde má své zájmy 

doprava železniční, pěší, doprava vodní a cyklistická. Řešené území leží mimo zájmy dopravy letecké. 

Jižně řešeného území je vedena trasa dálnice D-1, v poloze dle schválené části změn a doplňků ÚPN 

VÚC zlínské aglomerace. Napojení dálnice na nižší komunikační síť je navrženo mimoúrovňovou 

křižovatkou v místě křížení se silnicí III/36724. Trasy dálnice včetně mimoúrovňového křížení se 

dokončuje. 

Vedení navrhované trasy nemá přímý fyzický dopad na zastavěné území, však vzhledem k řešenému 

území pozitivně ovlivňuje dopravní zátěž na silnici I/47. 

Územím dále prochází železniční trať ČD, která je stabilizovaná a nemá plošné nároky na řešení. 

Ve výhledu je severovýchodně obce vedena kanálová trasa průplavu Dunaj-Odra-Labe, jejíž realizace je 

mimo návrhové období územního plánu. 

Silnice 

Řešeným územím obce Bezměrov prochází dálnice D1: Praha – Brno – Ostrava v úseku Vyškov – Hulín 

a silnice: 

I. třídy č.47 Vyškov - Ivanovice na Hané - Kroměříž 

III. třídy č.36725 Bezměrov – příjezdná a okrajově 

III. třídy č.36724 Kojetín - Bojanovice – Zlobice. 

Po dostavbě úseku dálnice D-1 po Vyškov s návazností rychlostní komunikace R-46 na Olomouc 

podstatně vzrostl význam a dopravní zatížení původní silnice II/367 (dnes I/47) jako přivaděče pro okresy 

Kroměříž a zejména Zlín. Obě silnice III. třídy jsou zařazeny do ostatní doplňkové sítě silnic a mají pouze 

místní význam. 

Funkční třídy: Podle své urbanisticko - dopravní funkce je možno dle ČSN 73 6110 "Projektování místních 

komunikací" (popř. podle zákona č.13 „O pozemních komunikacích“) zatřídit komunikace do následujících 

funkčních skupin: 

• silnice I/47 - funkční skupina B (MK II. třídy) - sběrná komunikace s funkcí dopravně – obslužnou, 

převážně dopravního významu; 

• silnice III/367 25 a ostatní místní komunikace - funkční skupina C (MK IV tř.) - obslužné 

komunikace uvnitř obytného území.


tel.: 577 210 234 




16 

Z hlediska zákona 361/2000 Sb. „o provozu na pozemních komunikacích“, lze část místních komunikací v 

zástavbě klasifikovat jako „obytné zóny“, kde se míchají všechny dopravní funkce na jedné ploše. 

Kategorizace komunikací: Silnice I/47 je v návrhu řešena jako S 9,5/60 tj. dvoupruhová obousměrná. 

Silnice III.tř. a hlavní místní komunikace v zastavěné části jsou navrženy dvoupruhové obousměrné popř. 

jednosměrné s parkovacím pruhem, u ostatních komunikací - obytných ulic není kategorie stanovena. 

Silniční ochranná pásma: Podle zákona č. 13/ 1997 (Silniční zákon) jsou mimo souvisle zastavěné území 

vyznačena silniční ochranná pásma. Ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými 

plochami do výšky 50m ve vzdálenosti : 

100m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice 

50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnic I. třídy 

15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnic II. a III. třídy. 

Silniční ochranné pásmo u nově budovaných komunikací vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. 

Dopravní zatížení: Podkladem pro stanovení dopravní zátěže na silnicích byly Výsledky sčítání dopravy 

na dálniční a silniční síti z roku 2005 zpracované ŘSD ČR. 

Při sčítání dopravy byl do sčítání zahrnut pouze profil 6-3000 na silnice I/47 

6-3000 T O M skv/24hod 

2005 2692 7553 48 10293 

% 26,1 73,4 0,5 100 

Průměrná hodinová zátěž n = 10293 x 0.93/ 16 = 598 voz/hod. 

Na ostatních silnicích nebylo sčítání pro malý dopravní význam provedeno. 

Výhledové zatížení silnic v řešeném území a v konkrétním čase bude možno stanovit jen velmi obtížně. 

Bude záviset na další realizaci dálnice a navazujících úseků rychlostních komunikací R49 a R55 a jejich 

dopadu na dopravní vztahy v širších souvislostech celého regionu. Dopravní zatížení na silniční síti 

v řešeném území se bude v čase postupně měnit. 

Již v současné době, při uvedení do provozu části dálnice, je znatelný pokles dopravních intenzit na 

stávající silnici I/47, které zdaleka nedosahují hodnot sčítaných v profilu 6-3000 v roce 2005. Ve výhledu 

lze očekávat realizaci pouze místních přepravních vztahů s minimální zátěží. Jejich hodnoty budou 

částečně ověřeny v dalším celostátním sčítání dopravy v roce 2010. 

Návrh komunikační sítě: Pro návrh komunikací v zastavěném území z hlediska ČSN 73 6110 – 

„Projektování místních komunikací“ je rozhodující velikost návrhové rychlosti V N . 

Podle tab.2 je návrhová rychlost pro funkční třídu B (průtah silnice I/47 v obtížných podmínkách) 40 km/h., 

pro třídu C 30 km/h. Návrhová rychlost spolu s funkční třídou určuje velikost dalších návrhových prvků – 

vzdálenosti křižovatek, délky rozhledu, směrové a výškové oblouky, podélný a příčný sklon atd. 

V řešeném území se jedná většinou o komunikace, které musí podřídit svoji funkci a parametry danému 

terénu, majetkovým a fyzickým podmínkám. 

Silnice I/47 

Se dotýká zastavěného území pouze okrajově. Komunikace je navržena extravilánového charakteru - 

dvoupruhová, obousměrná kategorie S9,5/90. Směrové oblouky odpovídají návrhové rychlosti a 

rozhledové trojúhelníky při napojení místní komunikace vyhovují parametrům dle ČSN. Po dobudování 

trasy dálnice bude silnice I/47 převedena do silnic II. třídy pravděpodobně s původním číslem 367. 

Silnice III/367 24 

Prochází územím mimo zastavěnou část a neovlivňuje její rozvoj . Silnice je ponechána ve stávající trase. 

V situaci je v ploše pro dopravu zahrnuta mimoúrovňová křižovatka s dálnicí, která je součástí trasy D-1. 

Silnice III/36725 

Je mezi silnice zařazena pouze administrativně. V řešeném území má funkci místní komunikace 

procházející stávajícím zastavěným územím. V ÚPN je ponechána ve stávající trase bez úprav. 

Místní komunikace 

Místní komunikace vč. sil. III/36725 jsou vedeny ve víceméně pravoúhlém roštovém systému. Jejich 

šířkové uspořádání odpovídá požadavkům na místní dopravní zátěž. Komunikace jsou ukončeny slepě 

nebo pokračují ve formě polních cest. Některé místní komunikace skutečně místního významu mají v 

mnoha případech formu vjezdů do území bez parametrů pro provoz motorových vozidel v obou směrech 

při vyšších rychlostech. Šířkové uspořádání vozovek a uličního prostoru je místy stísněné, většina


tel.: 577 210 234 




17 

vozovek je šířky cca 6m a menší. Část místních komunikací je dopravním značením zjednosměrná. V 

místech křížení není vlivem těsné zástavby často zabezpečen rozhled pro zastavení před překážkou. 

Vzhledem k majetkové a dopravní situaci se neuvažuje s uvolňováním rozhledových polí křižovatek 

asanacemi. 

V návrhu územního plánu jsou místní komunikace ponechány v současných trasách s místními úpravami 

napojení. Vzhledem k minimálním možnostem úprav uličního prostoru a minimálnímu provozu je na 

základě zákona 361 o provozu na pozemních komunikacích možno místní komunikace vyznačit dopravní 

značkou D49a jako obytné zóny. Tato klasifikace umožňuje provoz motorových vozidel i chodců na jedné 

ploše za předem stanovených podmínek. Dopravní situace včetně omezení určitého druhu dopravy je 

řešena pouze svislým značením (dopravní značení není předmětem územního plánu). 

V plochách nově navržené zástavby rodinnými domy, tam kde bude v rámci územních studií stanovena 

stavební čára a šířka veřejného uličního prostoru. V ní musí být zabezpečeny prostorové nároky pro 

vedení chodníků, inženýrských sítí, rozhledových poměrů v křižovatkách, parkování osobních vozidel, 

svoz odpadu, atd. za dodržení norem a hospodárnosti využití pozemků. V ÚPN je navržen pouze vjezd do 

území plánované zástavby. Komunikace je třeba řešit podle ČSN 736110 - projektování místních 

komunikací. 

Šířkové uspořádání komunikací a uličního prostoru vůbec je možno v podrobnější dokumentaci řešit 

různě – fyzicky i organizačně - komunikace jednopruhové obousměrné, dvoupruhové, jednosměrné, 

obytné ulice atd. 

Hospodářská doprava 

Hospodářská doprava je v řešeném území reprezentována zemědělskou dopravou, která zabezpečuje 

propojení farmy na silnice III. třídy a na zemědělsky obhospodařované plochy. Vzhledem k poloze farmy, 

obce, polí a dvou liniových překážek - trati ČD a toku Hané (a nyní i tělesa dálnice), je značná část 

hospodářské dopravy vedena obcí. Územní plán se zabývá zejména zastavěnou částí katastrálního 

území. Mimo toto území je respektována Komplexní pozemková úprava, zpracovaná společností GB – 

geodezie v roce 2003, která se zabývá extravilánovým územím včetně návrhu polních cest. 

Doprava v klidu 

Jedná se o parkování a odstavování osobních vozidel mimo dobu jejich používání. Parkování - dle ČSN 

736110 je pro všechna zařízení občanské vybavenosti třeba zabezpečovat dostatečný počet parkovacích 

stání, závislých na účelových jednotkách. Parkování v obytných zónách se uvažuje na soukromých 

pozemcích resp. na vozovkách (při navrženém nebo realizovaném zjednosměrnění) za předpokladu 

dodržení zákona. Protože nelze v územním plánu přesně stanovit funkci a kapacity soukromých zařízení 

občanské vybavenosti musí být otázka parkování řešena v územním a stavebním řízení. Kapacita těchto 

ploch musí odpovídat požadavkům ČSN 736110 pro výhledový stupeň 1:2,5 a místním podmínkám. V 

případě podnikatelské výstavby je nutno potřebné parkovací plochy lokalizovat na vlastním pozemku bez 

nároku na další urbanistickou plochu. Garážování vozidel obyvatel obce se uvažuje přímo v objektech 

rodinných domků nebo na jejich pozemcích bez nároku na další urbanistickou plochu. 

Hromadná doprava 

Autobusové linky zabezpečují zejména spojení s Kroměříží s návazností na další spoje. Zastávky jsou 

situovány na silnici I/47, se samostatnými zálivy a návazností na pěší přístup. Pro ranní a odpolední 

školní spoje je v obci samostatná zastávka. Docházková vzdálenost zastávek 300 a 500 m tj. cca 5 a 10 

minut chůze pokrývá celou obec. ÚPN ponechává vzhledem k minimální dopravní zátěži na komunikacích 

i malé četnosti spojů hromadnou dopravu v současném stavu. Zakreslená docházková vzdálenost je 

pouze orientační hodnota, která nezohledňuje překážky v docházkové vzdálenosti. 

Doprava cyklistická 

Vzhledem ke konfiguraci terénu má obec optimální podmínky pro cyklistickou dopravu. Návrh ÚPN 

vychází z územního generelu cykloturistických tras, který zpracoval UDIMO. Generel navrhuje v řešeném 

území vedení cyklistické trasy klasifikované jako „Významná místní trasa K9“, která vede severně obce po 

koruně hráze říčky Haná a nabízí spojení Kroměříž - Kojetín. Součástí cyklistických tras je i okruh 

Bezměrov - s napojením na směry Kojetín, Hradisko a Chropyně. Jedná se o cyklotrasy (ne cyklostezky), 

na kterých je povolen i provoz i jiných druhů doprav omezený dopravní značkou. 

Doprava pěší 

S výjimkou některých koncových částí a místních komunikací charakteru obytných ulic jsou v celé obci 

vybudovány chodníky částečně oboustranné i oddělené od vozovek, avšak bez místních vzájemných


tel.: 577 210 234 




18 

propojení a návazností. Samostatné chodníky tvoří i příčné propojení mezi souběžnými komunikacemi a 

propojení na zastávku ČSAD. ÚPN umožňuje místní propojení a kompletizaci pěších tras. 

Železniční doprava 

Řešeným územím prochází jednokolejná trať ČD Valašské Meziříčí - Kojetín se zastávkou Bezměrov. 

Trať je stabilizovaná a má vymezeno ochranné pásmo podle zákona o drahách 60m od osy koleje. 

V řešení územního plánu je respektován - v souladu se ZÚR ZK - dopravní koridor pro rekonstrukci 

železniční trati. 

Vodní doprava 

Řešeným územím prochází trasa plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe, chráněná vládním usnesením. 

Realizaci, která neovlivní zastavěné řešené území lze očekávat až po návrhovém období ÚPN. 

Hluk z dopravy 

Stanovení hlukových poměrů se provádí dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy z roku 

1996 na základě dopravních hodnot z celostátního sčítání dopravy a místních stavebně - technických 

podmínek. 

Pro stanovení povolené hladiny hluku ve venkovním prostoru platí Nařízení vlády č. 148/2006 o ochraně 

zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (příloha č. 3). Pro řešené území je povolená hodnota 50 + 

10 = 60dBa 

Hluk ze silničního provozu: 

V daném případě by bylo možno prověřit provoz dálnice a silnice I/47 na hlukovou situaci v řešeném 

území. Vzhledem ke změně dopravních zátěží od posledního sčítání dopravy z roku 2005 a neexistenci 

nových údajů by jejich stanovení byl pouze víceméně kvalifikovaný odhad a stanovení hlukové situace 

pouze přesný výpočet z nepřesných čísel. Z polohy dálnice, která je vzdálená od nejbližší zástavby cca 

1000 m a minimální dopravní zátěži na silnici I/47 lze usoudit, že hluk ze silniční dopravy nedosáhne 

povoleného limitu. Podrobný výpočet hlukové situace (lépe: měření skutečného stavu), bude možno 

provést po dokončení výstavby dálnice a stabilizace dopravy (její intenzity a skladby). 

Případná navržená opatření nejsou z urbanistického hlediska podstatná – protihlukové stěny nejsou 

v případě sil. I/47 reálné a organizace dopravy, omezení rychlosti, kvalita povrchu komunikací apod. jsou 

otázkou jiných stupňů PD. 

Hluk ze železničního provozu: 

Hluk železniční dopravy je pouze informativní hodnota. Metodika upřednostňuje přímé měření skutečné 

nebo obdobné situace v terénu. Z podkladů zátěží lze usuzovat, že železnice je vzhledem k četnosti spojů 

pouze časově omezeným impulzem, který nelze klasifikovat jako hladinu, která by dosáhla hygienický 

limit. 

II.C12 Technická infrastruktura – vodní hospodářství (zásobování vodou) 

Současný stav v zásobování vodou 

Objekty obytné zástavby i objekty občanské a technické vybavenosti obce Bezměrov jsou zásobovány 

pitnou a užitkovou vodou z veřejné vodovodní sítě. Rozvodná vodovodní síť obce Bezměrov je součástí 

skupinového vodovodu Kroměříž, který je v majetku i ve správě VAK Kroměříž, a.s. Z VDJ Barbořina 

17 000 m 3 (263,30/258,20), je přes rozvodné vodovodní sítě města Kroměříž, obce Postoupky a místní 

část Kroměříž - Hradisko vodovodním přivaděčem DN 150 dopravována pitná voda do rozvodné 

vodovodní sítě obce Bezměrov, která byla realizována D90 – D160 z trub PVC v roce 1975.


tel.: 577 210 234 




19 

Zastavěné území obce Bezměrov, které se nachází ve výškách 193,50 – 222,0 m n.m., je zásobováno 

pitnou vodou v jednom tlakovém pásmu. Tlakové poměry ve vodovodní síti převážné části zástavby jsou 

vyhovující, v nejnižších místech zástavby dosahuje max. hydrostatický tlak hodnot do 0,70 MPa. 

Vodovodní systém obce Bezměrov je využíván i k požárním účelům. K požárním účelům slouží i požární 

nádrž, vybudovaná v severozápadním okraji zastavěného území obce. 

Areál zemědělské výroby farma Bezměrov je zásobován pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě. 

Dle dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“ – Voding Hranice, s.r.o. 2004 se 

ve výhledovém období neuvažuje s žádnými investičními záměry. 

Severní a severovýchodní část katastrálního území Bezměrov se nachází v území CHOPAV – Kvartér 

řeky Moravy. 

Východní část katastrálního území Bezměrov včetně východního okraje zastavěného území obce se 

nachází v PHO 2. stupně vodního zdroje Kroměříž, které bylo stanoveno ONV Kroměříž, odbor vodního a 

lesního hospodářství a zemědělství pod čj. : Vod.235/1-181/1984 ze dne 13.1.1984. 

Severovýchodní část katastrálního území Bezměrov (území na levém břehu vodního toku Morava) se 

nachází v PHO 2. stupně vnější vodního zdroje Břestský les a Plešovec, které bylo stanoveno ONV 

Kroměříž, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství pod čj. : Vod.235/1-19/646/90 ze dne 

13.3.1990. 

V části katastrálního území Bezměrov, které je ohraničeno pravým břehem vodního toku Morava a tratí 

ČD, se nacházejí pozorovací vrty Vak Kroměříž, a.s. – vrty P XXVII , P y6 , P XXVI , P XXV , P y5 , P XXIII , P XXXIV , P 17 , 

P16 a P y4 . 

Výpočet potřeby pitné vody 

Výpočet potřeby pitné vody je proveden dle Směrnice č. 9/1973. 

Stávající počet obyvatel - k roku 2004 - 556 obyv., navrhovaný počet obyvatel vč. urbanistické rezervy – 

650 obyv. 

I. Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo : 

A . Potřeba vody pro bytový fond : 

Specifická potřeba pitné vody - byty s koupelnou, s lokálním ohřevem TUV - 230 l/obyv/den, je snížena 

dle čl. IV, odstavec 4 o 40 % (byty v RD, samostatné měření odběru vody pro každý byt) na 138 

l/obyv/den. 

Q d byt. fondu = 650 obyv x 138 l/obyv/den =89,70 m 3 /den 

q d byt. fondu = 1,04 l/s 

B : Potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost 

Specifická potřeba pitné vody (obec do 1000 obyv.) - 20 l/obyv/den, 

Q d vybav = 650 obyv x 20 l/obyv/den = 13,00 m 3 /den 

q d vybav = 0,15 l/s 

Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo obce Bezměrov : 

Q d obyv = Q d byt. fondu + Q d vybav = 89,70 m 3 /den + 13,00 m 3 /den = 102,70 m 3 /den 

q d obyv = 1,19 l/s 

Q m obyv = Q d obyv x k d = 102,70 m 3 /den x 1,50 = 154,05 m 3 /den 

q m obyv =1,78 l/s 

q h obyv = q m obyv x k h = 1,78 l/s x 1,80 = 3,20 l/s 

Návrh zásobování pitnou vodou 

Územní plán respektuje veškerá vodohospodářská zařízení, včetně ochranných pásem. Územní plán je 

navrhován v souladu s dokumentací “Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje” – CTP Zlín a.s., 

Voding. Hranice s.r.o. (2004). 

Objekty stávající zástavby i navrhované plochy zástavby, které se nacházejí ve výškách 193,0 – 222,0 m 

n.m. budou zásobovány pitnou vodou i nadále v jednom tlakovém pásmu. 

Vodovodní systém obce Bezměrov bude i nadále využíván i k požárním účelům. K požárním účelům bude 

i nadále sloužit i požární nádrž, vybudovaná v severozápadním okraji zastavěného území obce. 

Ze stávajících vodovodních řadů budou zásobovány pitnou vodou navrhované plochy pro bydlení 

individuální – plochy 4 a 5 a plochy smíšené obytné – plochy 8, 9, 12 a 13. 

Z navrhovaných vodovodních řadů budou zásobovány pitnou vodou navrhované plochy pro bydlení 

individuální – plochy 2 a 3 a plochy smíšené obytné – plochy 10, 11, 15, 16 a 17. 

Navrhovaná plocha pro bydlení individuální 1 bude zásobována pitnou vodou částečně z navrhovaného 

vodovodního řadu, částečně z vodovodního řadu stávajícího. 

Plocha výroby a skladování 18 bude zásobována pitnou vodou napojením na stávající vodovodní 

rozvodnou síť farmy zemědělské výroby.


tel.: 577 210 234 




20 

Plocha výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady 19 bude zásobována pitnou vodou z vlastního 

vodního zdroje. 

Pro navrhovanou plochu bydlení individuální 3 bude zpracována územní studie, která bude řešit návrh 

vodovodních řadů v návaznosti na stávající zástavbu obce i na navrhované plochy zástavby a na stávající 

i navrhovanou technickou infrastrukturu obce. Areál zemědělské výroby farma Bezměrov bude i nadále 

zásobován pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě. 

II.C13 Technická infrastruktura – vodní hospodářství (kanalizace) 

Současný stav v odkanalizování 

Obec Bezměrov je odkanalizována soustavnou kanalizační sítí jednotného kanalizačního systému, 

pokrývající převážnou část zastavěného území obce. Recipientem kanalizačního systému obce 

Bezměrov je vodní tok Haná. Jednotná kanalizační síť DN 300 – DN 1000 z trub betonových byla 

realizována v roce 1975 a je v celkem dobrém technickém stavu. Kanalizační síť je ve správě a v majetku 

VaK Kroměříž, a.s. Splaškové odpadní vody jsou do kanalizačního systému vypouštěny po individuálním 

předčištění. Nová zástavba má vybudovány nepropustné bezodtokové jímky na vyvážení. 

Areál zemědělské výroby farma Bezměrov je odkanalizována samostatným systémem oddílné 

kanalizace. Močůvkové odpadní vody z živočišné výroby a splaškové odpadní vody jsou svedeny do 

močůvkových jímek a následně vyváženy na polnosti zemědělského družstva. Dešťové vody areálu jsou 

sváděny na terén. 

Dle dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“ – Centroprojekt Zlín, a.s. 2004 

bude i nadále využita stávající jednotná kanalizace, která bude doplněna několika úseky stok jednotné 

kanalizace. Je navrženo odvedení odpadních vod na ČOV Postoupky. Dešťové vody budou odlehčeny do 

vodního toku Haná.V místě odlehčení bude navržena čerpací stanice s výtlakem, který bude zaústěn do 

stávající kanalizace v místní části města Kroměříž – Hradisko. Odtud budou gravitačně odváděny na ČOV 

Postoupky. Před čerpací stanicí bude provedena dešťová zdrž s hrubým předčištěním. 

Hydrotechnické výpočty 

a) dešťové vody 

Q = ψ . S . q s 

kde ψ - odtokový součinitel pro různé kategorie zastavění 

ψ = 0,10 - 0,40 pro kanalizované plochy dle spádu 

S - plocha v ha 

q s - intenzita směrodatného 15 min. deště s periodicitou n = 1 

q s = 120 l/s/ha 

b) splaškové odpadní vody 

Množství splaškových odpadních vod koresponduje s potřebou pitné vody, uvedenou v kapitole - 

Zásobování vodou. 

= Q d byt. fondu + Q d vybav = 89,70 m 3 /den + 13,00 m 3 /den = 102,70 m 3 /den 

Q d obyv 

q d obyv 

= 1,19 l/s 

Průměrný denní přítok městských splaškových odpadních vod : 

Q 24,m = 102,70 m 3 /den 

= 1,19 l/s 

= 4,28 m 3 /hod 

Průměrný bezdeštný denní přítok : 

Q 24 = Q 24,m + Q B = 102,70 m 3 /den + 102,70 m 3 /den x 0,15 = 

= 118,11 m 3 /den


tel.: 577 210 234 




21 

= 1,37 l/s 

= 4,92 m 3 /hod 

Maximální bezdeštný denní přítok : 

Q d = Q 24,m x k d + Q B = 

= 102,70 m 3 /den x 1,50 + 15,41 m 3 /den = 169,46 m 3 /den 

= 1,96 l/s 

= 7,06 m 3 /hod 

znečistění splaškových odpadních vod : 

počet EO = 650 obyv 

Q 24 = 118,11 m 3 /den 

650 EO x 60 g BSK 5 /obyv/den = 39,00 kg BSK 5 /den 

650 EO x 55 g NL/obyv/den = 35,75 kg NL/den 

650 EO x 120 g CHSK cr /obyv/den = 78,00 kg CHSK cr /den 

koncentrace znečistění splaškových odpadních vod 

330 mg BSK 5 /l 

303 mg NL/l 

660 mg CHSK cr /l 

Návrh čištění odpadních vod 

Územní plán navrhuje odkanalizování obce Bezměrov v souladu s dokumentací “Plán rozvoje vodovodů a 

kanalizací Zlínského kraje” – CTP Zlín a.s., (2004). Stávající jednotná kanalizace bude i nadále využita a 

bude doplněna navrhovanými stokami jednotné kanalizace pro odkanalizování navrhovaných ploch 

bydlení. Před vyústěním stávajících kanalizačních stok do vodního toku Haná jsou navrženy dešťové 

oddělovače DO1 a DO2. Splaškové odpadní vody, resp. ředěné splaškové odpadní vody z DO2, 

navrženém na stávající stoce jednotné kanalizace, kterou jsou odváděny odpadní vody ze 

severovýchodní části zastavěného území obce, budou vzhledem ke konfiguraci terénu, do stávajícího 

kanalizačního systému jednotné kanalizace zbývající převážné části obce zaústěny pomocí navrhované 

čerpací stanice ČS2 s výtlačným řadem. V místě odlehčení DO1 je navržena čerpací stanice ČS1 

s výtlakem, který bude zaústěn do stávajícího kanalizačního systému v místní části města Kroměříž – 

Hradisko a odtud gravitačně odváděny na ČOV Postoupky. Před čerpací stanicí ČS1 bude provedena 

dešťová zdrž s hrubým předčištěním. 

Pro ochranu jižní části zastavěného území obce Bezměrov jsou navrženy záchytné příkopy s lapači 

splavenin, které budou vyústěny do Bezměrovského potoka. 

Do navrhovaných stok jednotné kanalizace budou odváděny odpadní vody z navrhovaných ploch pro 

bydlení individuální - z ploch 1, 2, 3 a 5 a z ploch smíšených obytných – z ploch 10, 11, 15, 16 a 17. 

Do stávajících stok jednotné kanalizace budou odváděny odpadní vody z navrhovaných ploch smíšených 

obytných – z ploch 8, 9, 12 a 13. 

Navrhovaná plocha pro bydlení individuální 4 bude odkanalizována částečně do stávající stoky jednotné 

kanalizace, částečně do navrhované stoky jednotné kanalizace. 

Plocha výroby a skladování 18 bude odkanalizována samostatným systémem oddílné kanalizace. 

Plocha výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady 19 bude odkanalizována samostatným 

systémem oddílné kanalizace. 


odkanalizování v návaznosti na stávající zástavbu obce i na navrhované plochy zástavby a na stávající i 

navrhovanou technickou infrastrukturu obce. Areál zemědělské výroby farma Bezměrov bude i nadále 

odkanalizována samostatným systémem oddílné kanalizace.


tel.: 577 210 234 




22 

II.C14 Technická infrastruktura – vodní hospodářství (vodní toky a nádrže) 

Hlavním recipientem katastrálního území obce Bezměrov je vodní tok Morava – významný vodní tok č. 

654, který protéká katastrálním územím Bezměrov ve směru severozápad – jihovýchod. Katastrálním 

územím Bezměrov, severně zastavěného území, ve směru západ – východ, protéká vodní tok Haná - 

významný vodní tok č. 698. Vodní toky Morava a Haná jsou ve správě Povodí Moravy, s.p. Brno, závod 

Střední Morava, provoz Zlín. Správce vodních toků Morava a Haná může při výkonu správy vodního toku, 

pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků 

sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. Správce toků neuvažuje 

s žádnými úpravami, vyjma běžné údržby, která spočívá v čištění dna koryta a v probírce břehových 

porostů. 

Při průtoku katastrálním územím obce Bezměrov je Krajským úřadem Zlínského kraje, odbor životního 

prostředí, ze dne 6.12.2004 pod č.j. KUZL 18117/2004 ŽPZE-DZ stanoveno záplavové území vodního 

toku Morava na území Zlínského kraje řkm 178,530 – 186,800 (levobřežní rozliv zasahuje po řkm 

196,200), které ovlivňuje severní a severovýchodní část katastrálního území obce Bezměrov. 

Bezměrovský potok - pravostranný přítok vodního toku Haná, který protéká západním okrajem 

zastavěného území obce Bezměrov, levostranný přítok Hané 02 a levostranný přítok Malé Bečvy 01 jsou 

ve správě Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy a Dyje, územní pracoviště 

Kroměříž. Správce těchto vodních toků může při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné 

a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a 

to nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Správce toků neuvažuje s žádnými úpravami, vyjma běžné 

údržby, která spočívá v čištění dna koryta a v probírce břehových porostů. 

V severním okraji katastrálního území Bezměrov se nachází malá vodní nádrž (Donbas), která je ve 

vlastnictví obce. Slouží k chovu ryb a je v pronájmu MRS Tovačov. 

V severozápadním okraji zastavěného území obce Bezměrov byla obcí vybudována malá vodní nádrž, 

která slouží k požárnímu zabezpečení obce. 

V rámci výstavby dálnice D1 úsek Kojetín – Hulín byla navržena i soustava suchých nádrží (poldrů) – 

nádrž č.1 (dolní) a nádrž č.2 (horní), ve kterých budou zachycovány přívalové vody z tělesa dálnice a 

vody z meliorační soustavy. Řízený odtok z nádrží poldrů bude odváděn bezejmenným pravostranným 

přítokem vodního toku Haná (Bezměrovským potokem). V současné době jsou již realizovány zemní 

hráze těchto suchých nádrží (poldrů). 

V rámci protipovodňových opatření bylo severozápadně zastavěného území obce Bezměrov realizováno 

přeložení části trasy Bezměrovského potoka s protipovodňovou hrází a se záchytnou nádrží – poldrem. 

II.C15 Technická infrastruktura – energetika (zásobování el.energií) 

Současný stav v zásobování el.energií 

Nadřazené sítě VVN: 

Severní částí katastrálního území obce prochází linka VVN 110kV č. 551 a jihovýchodní části prochází 

linka VVN 220kV č. 251, 252 – obě linky jsou na ocelových stožárech. Jsou v dobrém technickém stavu, 

jsou prováděny běžné revize a údržba, není v plánu rozšíření těchto zařízení. 

Sítě a zařízení VN 22kV: 

Severním a západním okrajem obce prochází venkovní vedení linky VN 22kV č. 5 na betonových 

stožárech. Z tohoto vedení jsou odbočkami napojeny trafostanice v obci. Vedení linky je v dobrém


tel.: 577 210 234 




23 

technickém stavu, odbočky pro T2 a T3 je nutno rekonstruovat. Na jižním okraji obce prochází linka VN 

22kV č. 11. 

Transformační stanice 22/0,4kV: 

V katastru obce je 6 trafostanic (T1 – T4) z toho T3 pro ZD a T4 pro RWE které nemají na zásobení obce 

vliv. A dále trafostanice Spálené louky a trafostanice dálnice D1, které taktéž nezásobují obec. Výkon 

trafostanic pro obec T1 a T2 800kVA, pro ZD a RWE T3 a T4 je 113kVA. Výkon trafostanice Spálené 

louky je 250kVA, trafostanice u dálnice 50kVA. Jedná se o trafostanice stožárové (betonové, železné) 

v dobrém technickém stavu. Trafostanice T3 a T4 jsou v péči uživatelů (T3 je nutno ve výhledu 

rekonstruovat). 

Přehled trafostanic 22/0,4kV – Bezměrov r. 2009 (výhled do r. 2020) 

Výkon TR Po rekonstr. 

Číslo 

Název trafostanice Konstrukce 

Zásobuje Majetek Poznámka 

TR 

Max Skut. Max Skut. 

kVA 

1 T – obec 2 sl. beton. 400 400 630 630 Obec E.ON Rekonstrukce 

2 T – moštárna 2 sl. beton. 400 400 630 630 Obec E.ON Rekonstrukce 

3 T – ZD družstvo železná 400 50 400 400 ZD ZD Rekonstrukce TR 

4 T – RWE 2 sl. beton. 400 63 400 63 RWE RWE 

5 T – Dolní padělky železná - - 630 400 Obec E.ON Nově navrhovaná 

6 T – Spálené louky 

250 250 250 

250 Cizí 

7 T – u dálnice 

250 50 250 

50 E.ON 

8 T – u dálnice II. 

250 

250 Nově navrhovaná 

kVA 

Součet pro obec 800 800 1 890 1 660 

Součet pro cizí 1 300 413 1 550 1 013 

Celkový výkon - stávající 2 100 1 213 

Celkový výkon - navrhovaný 3 440 2 673 Vyhovuje do r.2020 

Tab.č. II-5 

Rozvod NN 400/230 V v obci: 

Rozvody NN v obci jsou z trafostanic T1 a T2 provedeny venkovním vedením na stožárech betonových, 

střešnících a konzolách na objektech. Síť je po částečné rekonstrukci v dobrém technickém stavu. 

Přípojky NN jsou prováděny závěsnými kabely, jen výjimečně jsou použity zemní kabely. 

Rozvody veřejného osvětlení (VO): 

Je proveden nový rozvod VO kabelový s ocelovými parkovými stožáry s výbojkovými svítidly s koulí v celé 

obci. Celkem je osazeno 78 bodů, které je nutno doplňovat v průběhu probíhající nové výstavby. 

Ochranná pásma 

Při řešení výstavby a realizaci veškerých záměrů v obci je nutné respektovat ochranné pásma elektroenergetických 

zařízení a režim, který v nich platí. To vyplývá ze zákona č. 222/1994 Sb., a zákona 

458/2000 Sb.: Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou 

stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení 

a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 7 m (1 m vyložení vodičů) 

b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m (3 m vyložení vodičů) 

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m (6 m vyložení vodičů) 

d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m 

e) u napětí nad 400 kV 40 m 

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky 

činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. 

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 

m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. 

Ochranné pásmo u stožárových trafostanic betonových a železných je dle výkladu k zákonu jako u VN – 7 

m od krajního vodiče na každou stranu. 

Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo. 

Ochranná pásma stanovená dle dosavadních předpisů a výjimky o ochranných pásmech udělené podle 

dosavadních předpisů zůstávají zachovány i pro účinnosti tohoto zákona. 

Ochranná pásma dle zákona č. 79/57 Sb., a vládního nařízení č. 85/57 Sb. jsou: 

a) u venk. vedení VN 22 kV – 10 m od krajního vodiče


tel.: 577 210 234 




24 

b) u venk. vedení VVN 110 kV – 12 m 

c) od okraje trafostanic – 30 m 

d) od podzemních vedení – 1 m na každou stranu 

e) u optického kabelu DOK RWE Transgas Net je 1,5m kolmé vzdálenosti od okraje kabelu na obě 

strany. 

Zásobování el. energií – návrh 

Návrh zásobování je proveden dle urbanistického návrhu do roku 2020. Vychází ze skutečnosti smíšené 

elektrizace obce (plynofikace a elektrizace bytů) tj. s měrným příkonem 2,7kVA/1 b.j. Je zpracována 

výkonová bilance pro jednotlivé lokality a následně rekonstrukce a rozšíření sítě VN 22kV, umístění nové 

trafostanice, rekonstrukce stávajících trafostanic a tyto návrhy jsou zahrnuty do veřejně prospěšných 

staveb. 

Energetické rozvaha: 

1. Počet obyvatel (r.2004) 556 obyvatel 

2. Výhled počtu obyvatel do r.2020 600 obyvatel 

3. Počet obyvatel vč.urban. rezervy 650 obyvatel 

4. Počet bytů r.2020 219 b.j. 

5. Odhadovaný počet bytů r.2020 260 b.j. 

6. Nových bytů v ÚPN navrženo 41 RD 

Dle směrnice JME – E.ON č. 13/98 „Výkonové podklady pro navrhování distribuční sítě“ uvažujeme dle 

tab. č. 1 s těmito stupni elektrizace bytů: 

A – základní, vytápění tuhými palivy, plyn 

B1 – A + vaření elektricky 

B2 – B1 + ohřev TUV elektricky 

C = B2 + vytápění elektricky (výjimečný případ) 

Roční nárůst spotřeby elektrické energie 2%, doba platnosti ÚP – 10 let po schválení (tj. r. 2020). 

Měrné zatížení (plochy pro bydlení) pro venkovské obce do 5000 obyvatel dle tab. č.7 (A – 55%, B1 – 

25%, C – 20%) je 2,7 kVA/1b.j. a nebytový podíl spotřeby 0,5kW/1b.j. 

Měrné zatížení (plochy pro smíšené bydlení) dle tab. č. 22 je 0,125 kW/m 2 , pro 1RD = 12,5 kVA. 

Měrné zatížení (plochy smíšené výrobní, skladové, sportovní, technická infrastruktura apod.) je stanoveno 

odborným propočtem. 

Dle urbanistického návrhu jednotlivých lokalit nové výstavby jde o následující zvýšení současného 

příkonu elektrické energie. 

Příkony elektrické energie 

Číslo Název lokality - etapa 

lokality 

Počet RD, 

b.j. 

Příkon + 

nebytový 

podíl (kVA) 

Návrh zásobení 


Plochy pro bydlení (BI) 

1 Vrchní Padělky 3 9,6 Z nové T5 a rekonstruované T2 přípojka VN 

2 Vrchní Padělky 5 16,0 Z nové T5 a rekonstruované T2 přípojka VN 

3 Pod hřištěm 10 32,0 Z rekonstruované T1 

4 Pod silnicí 4 12,8 Z rekonstruované T2 vč. VN 

5 Pod silnicí 3 9,6 Z T2 

Součet pro BI 

80,0 kVA 

Plochy smíšené (SO) 

8 U Hané 2 25,0 Z rekonstruované T1 vč.VN 

9 U Hané 4 50,0 Z nové T5 

10 U rybníka 9 112,5 Z nové T5 

11 Dolní Padělky 2 25,0 Z nové T5 

12 V Humnech 5 62,5 Z nové T5 

13 V Humnech 3 37,5 Z nové T5 

15 U silnice 1 12,5 Z rekonstruované T2 vč. VN 

16 U silnice propočet 10,0 Z rekonstruované T2 vč. VN 

17 U silnice propočet 20,0 Z rekonstruované T2 vč. VN 

Součet pro SO 

355,0 kVA 

Plochy pro výrobu, skladování, průmysl (V,VP) 

18 U farmy 100,0 Z rekonstruované T3 

19 U dálnice D1 100,0 Z trafost. u dálnice, resp. z nové trafostanice 

Součet pro V,VP 

Plochy pro tělovýchovu a sport (OS) 

200,0 kVA


tel.: 577 210 234 




25 

6 Za hřištěm propočet 20,0 Z rekonstruované T1 

7 U potoka propočet 10,0 Z nové T5 vč.VN 

Součet pro OS 30,0 

Plochy veř.prostranství, zpevněné plochy, krajinná zeleň (PV, K) 

20 – 24 

25 – 28 

Místní komunikace 

Krajinná zeleň 

Současné zatížení obce 

T1 + T2- nárůst 20% 160,0 Z rekonstr. T1 a T2 

Celková bilance 

a) bydlení BI 80,0 

b) smíšená SO 355,0 

c) výroba, průmysl, 

230,0 

tělovýchova V,VP,OS 

d) nárůst 20% 160,0 

SOUČET 825,00 

Bez nároku na spotřebu el. energie 

Bilance příkonu jednotlivých trafostanic 


Trafostanice Výkon po Zvýšení Nárust nového Nárust stáv. Celkem 

rekonstrukci kapacity výkonu 

20% 

T1 – obec 630/630 kVA 230 kVA 77 kVA 80 kVA 157 kVA 

T2 – moštárna 630/630 kVA 230 kVA 77 kVA 80 kVA 157 kVA 

T3 – ZD 400/400 kVA 350 kVA 100 kVA - 100 kVA 

T4 – RWE 400/63 kVA - - Nezásobuje obec 

T5 – Dolní 630/400 kVA 400 kVA 310 kVA - 310 kVA 

Padělky - nová 

T – Spálené louky 250/250 kVA - - Nezásobuje obec 

T – Dálnice D1 250/50 kVA - - - - 

T – U dálnice II 

nová 

250/250 kVA 250 kVA 100 kVA - 100 kVA 

Celkem 1 410 kVA 825 kVA 

V bilanci současného příkonu je zohledněn účiník 0,95 a optimální zatížení trafa 0,8 a též 20% nárůst 

zatížení po dobu 10 let platnosti územního plánu. 

Je navržena nová trafostanice T5 – Dolní Padělky. Pro zásobování lokality 19 – U dálnice je nutné při 

předpokládaném výkonu 100 kW vybudovat novou trafostanici – U Dálnice II. – napojenou z prodloužené 

linky VN 22 kV č.11. Zásobování ze zdroje v sousedním katastru – ve správě ČEZ – předpokládá též 

vybudování nové trafostanice s přípojkou VN. Zásobování lokality na straně NN není vzhledem k velké 

vzdálenosti reálné (cca 1,2 km). Nové trafostanice a rekonstrukce stávajících vč. osazení nových 

transformátorů bude prováděno dle postupu výstavby a nárustu příkonu el. energie. Umístění trafostanic 

a rekonstrukci rozvodu VN 22 kV je nutno upřesnit dle nově zpracovaných územních studií navrhovaných 

lokalit. Při rozšiřující se plynofikaci a využívání alternativních zdrojů el. energie bude potřebný nárůst 

příkonu el. energie menší. 

Rozvody VVN 110 kV a 220 kV 

Ve stávajících zařízení VVN 110 kV č. 551 a VVN 220 kV č. 251 a 252 není uvažováno se změnami 

s výjimkou běžné údržby a revizí. 

Rozvody a zařízení VN 22 kV 

Jsou navrženy tyto úpravy rozvodu VN 22 kV: 

- pro novou trafostanici T5 – Dolní Padělky bude provedena nová přípojka VN 22 kV linky č. 5 

venkovním vedením. 

- V rámci rekonstrukce trafostanice T2 – moštárna bude přípojka VN 22 kV situována mimo 

navrhované lokality č. 15 a 16. 

- V případě potřeby bude rekonstruována přípojka VN pro trafo T3 – ZD. 

- Pro novou trafostanici „u dálnice II.“ Bude provedena nová přípojka VN 22 kV prodloužením odbočky 

z linky č. 11 venkovním vedením. Úpravy cizích trafostanic T3, T4 a T Spálené louky provedou jejich 

uživatelé. 

Rozvody NN 3x 230/400V 

V prostorech nové výstavby budou prováděny již rozvody kabelové z nové trafostanice, resp. u 

zrekonstruovaných trafostanic. Rekonstrukce stávající sítě NN bude prováděna dle nárustu příkonu el. 

energie.


tel.: 577 210 234 




26 

Rozvody veřejného osvětlení 

Rozvod VO bude rozšiřován v nových lokalitách stejným způsobem jako stávající, tj. kabelovým vedením 

s ocelovými stožáry a výbojkovými svítidly. Stávající zařízení VO je nutno udržovat v dobrém technickém 

stavu, dodržovat lhůty revizí, čištění a výměny zdrojů. 

II.C16 Technická infrastruktura – energetika (slaboproudá zařízení) 

Telekomunikace: 

Telefonizace obce je v současné době zajištěna prostřednictvím nové digitální telefonní ústředny 

v Postupkách. V obci je provedena kabelizace v kapacitě pro všechny účastníky a je vyvedena do pilířů 

UR rozmístěných v obci. Z nich jsou napojováni všichni účastníci v dostačující kapacitě (2 linky na 1 b.j.), 

kabelovým vedením na základě tel. přihlášky. Postupem času je však obyvatelstvem stále více využívána 

možnost spojení mobilními telefony, a to různých operátorů (Telefonica O2, Vodafone, T-mobil, U-fon a 

dalších) vč. všech nabízených služeb (internet), z toho důvodu dochází ke snižování počtu pevných tel. 

linek. V územích nové výstavby je nutno rozšiřovat rozvod slaboproudých zařízení navazující na stávající 

rozvod. Nové místní rozvody je nutno sdružovat do spol. tras s MR, příp. kabelové televize (územní 

koridory – koordinace dle ČSN 736005). 

Rozhlas po drátě: 

Rozvodná síť RD není v obci vybudována, ani se její budování nepředpokládá. 

Dálkové kabely: 

Prostorem obce neprochází dálkové kabely Telefonica O2. Prochází zde však dálkové optické kabely pro 

potřeby RWE Transgas Net, a to v souběhu s VVT plynovodem DN 700, po západní a severní části obce. 

Další DOK RWE je uložen na jižní a východní části obce. DOK je uložen ve výkopu 350/1000 v trubkách 

HDPE φ 40 mm s ochranným pásmem 1,5 m na každou stranu kabelu (viz vyjádření RWE Transgas NET 

z 8.6.2009). Kabely slouží pro potřeby plynovodu. 

Radioreléové trasy: 

Dle sdělení Českých radiokomunikací neprochází obcí žádná radioreléová trasa 1. a 2. řádu, ani 

ochranný koridor RRT 3.řádu. S vybudováním RRT se zatím neuvažuje. 

Místní rozhlas: 

Obecní úřad v Bezměrově provozuje síť MR. Rozvod je proveden venkovním vedením na stožárech sítě 

NN, reproduktory – 18 ks – jsou umístěny na samostatných stožárech. V místnosti OÚ je instalována 

ústředna RÚ Tesla. Stav rozvodné sítě MR je vyhovující, bude rozšířen do lokalit nové výstavby. MR je 

využíván OÚ při různých příležitostech (varování a vyrozumívání obyvatelstva). Při případném 

vybudování kabelového televizního rozvodu je vhodné zřídit místní infokanál pro potřeby OÚ. 

Televizní signál: 

Distribuce TV signálu v obci je zajišťována TV vysílačem Brno-Kojál (9. kanál NOVA, 29. kanál ČT1, 46. 

kanál ČT2). Současně zde zasahuje signál TV vysílače Nový Jičín – Veselský kopec (34. kanál ČT1, a 

okrajově Zlín – Tlustá Hora – 22. kanál ČT1, 51. kanál ČT2, 41. kanál NOVA, 56. kanál PRIMA). KTR – 

kabelový rozvod není v obci zaveden. V současné době i v rámci přechodu na digitální vysílání signálu je 

obyvatelstvem více využíván přenos TV signálu družicovým způsobem (instalace individuálních


tel.: 577 210 234 




27 

satelitních přijímačů). Při přechodu na digitální vysílání TV signálu je možno očekávat zlepšení příjmu TV 

signálu v obci, hlavně u TV PRIMA, který je v současné době v nevyhovující kvalitě. 

II.C17 Technická infrastruktura – energetika (zásobování plynem) 

Současný stav v zásobování zemním plynem 

Západně zastavěného území obce Bezměrov, ve směru jih – sever a severním okrajem katastrálního 

území Bezměrov, ve směru západ – východ je veden VVTL plynovod DN 700/PN63. Severozápadním 

okrajem katastrálního území Bezměrov, ve směru západ – východ je veden VVTL plynovod DN 

500/PN63. VVTL plynovody jsou ve správě RWE Transgas Net, s.r.o. Součástí VVTL zařízení jsou i 

optické kabely DOK RWE Transgas Net. Ochranné pásmo VVTL plynovodů je 4 m kolmo od půdorysu 

plynovodu na obě strany, bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu DN 500/PN63 je 150 m, VVTL plynovodu 

DN 700/PN63 je 200 m kolmo od půdorysu plynovodu na obě strany. Ochranné pásmo optického kabelu 

DOK RWE Transgas Net je 1,50 m kolmé vzdálenosti od půdorysu kabelu na obě strany. Každý zásah do 

bezpečnostního pásma VVTL plynovodů musí být s RWE Transgas Net, s.r.o. projednán. Výstavbu 

obytných budov lze provádět až za hranicí bezpečnostního pásma. 

V severním okraji katastrálního území Bezměrov je situována předávací stanice Bezměrov VVTL PRS 

160 000/1/1-463, ze které jsou vedeny ve směru sever – jih VTL plynovody propoj Bezměrov 2 x DN 

300/PN40, navazující na VTL plynovod Chrášťany – Lobodice DN 300/PN40, který je veden po levém 

břehu vodního toku Morava ve směru jihovýchod – severozápad. VTL plynovody vč. předávací stanice 

Bezměrov VVTL PRS 160 000/1/1-463 jsou ve správě Jihomoravské plynárenské, a.s. Součástí VTL 

zařízení je i přípojka NN k předávací stanici VVTL PRS 160 000/1/1-463. Ochranné pásmo VTL 

plynovodu DN 300 je 4 m, bezpečnostní pásmo je 40 m oboustranně od vnějšího líce plynovodního 

potrubí. Bezpečnostní pásmo předávací stanice VVTL PRS je 20 m. 

Obec Bezměrov je plně plynofikována STL rozvodnou plynovodní sítí DN80 a DN 50, z trub ocelových. 

Zemní plyn je do obce Bezměrov dopravován STL plynovodem DN 150 z regulační stanice VTL/STL 

Měrůtky 1200/2/1-440. STL rozvodná plynovodní síť je provozována pod tlakem 0,10 MPa. Jednotlivé 

nemovitosti jsou zásobovány zemním plynem přes domovní regulátory Al.z. Plynárenské zařízení je ve 

správě Jihomoravské plynárenské a.s. 

Východním okrajem katastrálního území ve směru severozápad – jihovýchod je veden STL plynovod DN 

150 pro zásobování zemním plynem místní části Kroměříž - Hradisko a obce Postoupky. 

Katastrálním územím Bezměrov, západně a severně zastavěného území obce, je vedena trasa katodově 

chráněného produktovodu Čepro, a.s. Produktovou slouží mimo jiné k přepravě nouzových zásob 

ropných produktů. Ochranné pásmo produktovodu vyplývá z VN č. 29/1959 a ČSN 65 0204, je vymezeno 

svislými plochami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách od osy potrubí. 

Výpočet potřeby plynu 

Stávající počet bytů - 219 bytů. 

Předpokládaný počet bytů na konci návrhového období – 260 bytů. 

kategorie C – vaření + ohřev TUV + otop - 1,50 m 3 /hod, 3000 m 3 /rok 

potřeba plynu pro bytový fond : 

260 bytů x 2,60 m 3 /hod = 676 m 3 /hod 

260 bytů x 3000 m 3 /rok = 780 000 m 3 /rok


tel.: 577 210 234 




28 

Návrh zásobování zemním plynem 

Územní plán navrhuje zachování současného systému zásobování obce Bezměrov zemním plynem a 

respektuje veškerá stávající plynárenská zařízení a zařízení produktovodu včetně ochranných a 

bezpečnostních pásem. STL rozvodná plynovodní síť bude i nadále provozována pod tlakem 0,10 MPa. 

Každý zásah do bezpečnostního pásma VVTL plynovodů musí být projednán s útvarem RWE Transgas 

Net, s.,r.o. Všechny stavební činnosti, v ochranném pásmu produktovodu Čepro, a.s. musí respektovat 

minimální vzdálenosti, stanovené VN č. 29/1959 Sb. i ČSN 65 0204. Všechny stavby a činnosti, situované 

do ochranného pásma produktovodu musí být před zahájením projektové přípravy i v průběhu realizace 

projednány s firmou Čepro, a.s. 

Ze stávajících STL plynovodních řadů budou zásobovány zemním plynem navrhované plochy pro 

individuální bydlení – plochy 4, 5 a navrhované plochy smíšené obytné – plochy 8, 9, 12 a 13. 

Z navrhovaných STL plynovodních řadů budou zásobovány zemním plynem navrhované plochy pro 

individuální bydlení – plochy 2 a 3 a navrhované plochy smíšené obytné – plochy 10, 11, 15, 16 a 17. 

Navrhovaná plocha pro individuální bydlení 1 bude zásobována zemním plynem částečně ze stávajícího 

STL plynovodního řadu a částečně z navrhovaného STL plynovodního řadu . 

Jednotlivé objekty budou zásobovány zemním plynem přes domovní regulátory Al.z. 

Zásobování zemním plynem navrhované plochy výroby a skladování 18 bude řešeno až na základě 

potřeb a požadavků jednotlivých investorů. 

Plocha výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady 19 nebude zemním plynem zásobována. 


plynovodních řadů v návaznosti na stávající zástavbu obce i na navrhované plochy zástavby a na 

stávající i navrhovanou technickou infrastrukturu obce. 

II.C18 Technická infrastruktura – energetika (zásobování teplem) 

Návrh počítá s individuálním zajišťováním tepla a teplé užitkové vody přímo v jednotlivých objektech 

vlastními zdroji tepla a současně s postupným snižováním podílu klasického tuhého paliva (uhlí). 

Zvyšovat se bude především podíl alternativních a obnovitelných zdrojů energií jako jsou dřevo, 

dřevoplyn, biomasa, bioplyn, energeticky využitelný odpad, tepelná čerpadla, ale i tzv. čisté zdroje (vítr, 

voda, slunce). Jejich využití může být i v kombinaci s klasickými druhy paliva. Využívat lze i elektrickou 

energii a zemní plyn. 

Vybudování centrálního zdroje tepla v obci není vzhledem k charakteru a rozsahu zástavby reálné. Pro 

tento účel nejsou navrhovány nové plochy. 

II.C19 Technická infrastruktura – nakládání s odpady 

V obci Bezměrov je nakládání s odpady prováděno v souladu s Obecně závaznou vyhláškou obce 

Bezměrov č. 1/2001, kterou se stanoví shromažďování, sběr, přeprava, třídění, využívání a odstraňování 

komunálních odpadů a systém nakládání se stavebním odpadem. 

V obci Bezměrov je prováděn sběr komunálního odpadu a to do popelnicových nádob 110 l. Pravidelný 

svoz 1 x za dva týdny je zajišťován firmou Biopas, spol. s r.o. Kroměříž. 

V obci Bezměrov jsou umístěny kontejnery na tříděný odpad na sběr plastů, a na sběr skla bílého a 

barevného. Tříděný odpad je 1 x za dva týdny odvážen firmou Biopas, spol. s r.o. Kroměříž 

Sběr tříděného odpadu - papír je zajišťován místní ZŠ. Sběr kovového odpadu je zajišťován místním 

SDH. Sběr papíru a kovového odpadu je prováděn 2 x ročně.


tel.: 577 210 234 




29 

V obci jsou 2 x ročně přistavovány 3 ks velkoobjemových kontejnerů na neskladný odpad. 

Odvoz nebezpečného odpadu i jeho mobilní sběr, který je prováděn v předem stanoveném termínu 2x 

ročně, je zajišťován firmou Biopas, spol. s r.o. Kroměříž. 

Výpočet množství TKO : 

Q d = 0,55 kg/obyv/den x 650 obyv = 358 kg/den 

0,36 t : 0,80 t/m 3 = 0,45 m 3 /den 

Q r = Q d x 365 dnů = 358 kg/den x 365 = 131 t/rok 

0,45 m 3 /den x 365 dnů = 164 m 3 /rok 

II.C20 Územní systém ekologické stability 

Cílem navrhování územních systémů ekologické stability krajiny je zabezpečit alespoň minimum takových 

území, kde ekologické systémy existují podle odvěkých zákonů přírody a kde nacházejí domov rozmanité 

druhy rostlin a živočichů jako přirozená součást krajiny. Nejsou-li přirozená společenstva rostlin a 

živočichů negativně narušována vnějšími zásahy, vyznačují se vysokou ekologickou stabilitou. Tato 

společenstva pak mají příznivý stabilizující účinek i na okolní zemědělské pozemky, lesní monokultury a 

území sídel. 

Vymezené ekologicky významné krajinné prvky, celky, oblasti a liniová společenstva mají v krajině funkci 

biocenter, biokoridorů nebo interakčních prvků. 

V řešeném území mají výraznou převahu plochy zemědělské krajiny, kde je jen málo trvalého 

vegetačního pokryvu. Vodní toky mají vegetační doprovody - břehové porosty - jen nesouvislé, v bylinném 

patře tvořené většinou společenstvy plevelnými. Malé vodní toky jsou většinou pod obcí silně znečištěny 

splašky a mají malou samočistící schopnost. Nejnepříznivější skutečností jsou velké zorněné plochy polí, 

které nejsou schopny odolávat větrné ani vodní erozi. 

V této zemědělské krajině bylo nalezeno jen málo krajinných segmentů, které představují určitý stupeň 

vnitřní ekologické stability. 

Návrh řešení územního systému ekologické stability 

Při řešení lokálního ÚSES byly respektovány všechny prvky nadregionální a regionální úrovně. 

Dle ZÚR ZK katastrálním územím prochází nadregionální biokoridor č.104 II vedený řekou Moravou a 

jejími břehy. Ze severní strany se hranice katastrálního území dotýká nadregionální biocentrum č.435, 

„Chropyňský Luh“. Prakticky celé NRBC leží na katastrálním území Chropyně, jen malou částí v prostoru 

vodní nádrže Donbas zasahuje do katastrálního území Bezměrov. Z NRBC č.435, „Chropyňský Luh“ pak 

vychází na Chropyňské straně nadregionální biokoridor č.142 II jihovýchodním směrem. 

Na tuto základní strukturu navazuje lokální systém územní stability i když se v rámci katastrálního území 

obce Bezměrov na tento systém přímo nepřipojuje. 

Lokální biokoridor procházející severně od obce je veden východo-západním směrem souběžně s tokem 

Hané. Na něm je na západním okraji, při hranici katastrálním územím Kojetín, umístěno lokální 

biocentrum (LBC 1). 

Druhý lokální biokoridor prochází jižní a východní částí řešeného území. Vstupuje do území 

z katastrálního území Bojanovice, prochází pod dálnicí D1 k lokálnímu biocentru LBC 7, které leží v území 

dvou suchých poldrů v blízkosti bývalé farmy ZD. Lokální biokoridor je pak dále veden východním 

směrem a pak severně po hranici katastrálního území (s k.ú.Hradisko), až do lokálního biocentra LBC 2, 

ležícího při železniční trati. Toto LBC muselo být v souvislosti s nutností respektování železničního 

koridoru částečně posunuto jižním směrem. Řešení L ÚSES je v souladu s provedenými pozemkovými 

úpravami, takže do řešení územního plánu byla zařazena také celá řada lokálních biokoridorů.


tel.: 577 210 234 




30 

II.D 

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu 

s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní 

prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo 

respektováno 

Na základě souborného stanoviska ke konceptu územního plánu Bezměrova nebylo vyžadováno 

zpracovat vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle rámcového obsahu přílohy k zákonu 

č.183/2006 Sb., (§19, odst. 2 stavebního zákona a dle přílohy č.5 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně 

analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací 

činnosti). Není třeba zpracovávat ani posudky oprávněnou osobou podle § 45i zák. 114/1992 Sb., o 

ochraně přírody a krajiny ani podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. 

II.E 

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní 

fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 

II.E1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond 

II.E1.1 Předpokládané zábory půdního fondu 

Vyhodnocení záboru zemědělské půdy je provedeno v rozsahu navrhovaných ploch urbanistického 

řešení územního plánu obce Bezměrov. Vyhodnocení jednotlivých lokalit je provedeno se zřetelem 

k zákonu ČNR číslo 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ze dne 12.5.1992, vyhlášce 

číslo 13/1994 z 29.12.1993, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního 

fondu, především s ohledem na přílohu č.3 této vyhlášky. Vyhodnocení je v souladu s požadavky 

Metodického pokynu MŽP ČR č.j. OOLP/1067/1996 ze dne 1.10.1996. 

Předpokládané zábory půdního fondu: plochy pro bydlení individuální (BI) 

označení 

lokality 

celkem v ha 

výměra plochy lokality 

z toho z toho 

v ZÚ lesní 

v ha půda 

v ha 

z toho ZPF 

v ha 

v I.třídě ochrany 

ZPF 

celkem z toho v ZÚ 

v ha v ha 

zemědělská půda 

ve II.třídě ochrany 

ZPF 


v ha v ha 

ve III.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 

ve 

IV.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 

Tab. č.II-8 

v V.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 

1 0,307 0 0 0,307 0 0 0,307 0 0 0 0 

2 0,700 0 0 0,700 0 0 0,700 0 0 0 0 

3 1,774 0,464 0 1,586 0,548 0,066 0 0 0 0,307 0,730 

4 0,489 0 0 0,489 0 0 0,045 0 0 0,444 0 

5 0,440 0,440 0 0,437 0 0 0 0 0 0,437 0 

celkem 3,710 0,904 0 3,519 0,548 0,066 1,052 0 0 1,188 0,730


tel.: 577 210 234 




31 

Předpokládané zábory půdního fondu: plochy smíšené obytné (SO) 

označení 

lokality 

celkem v ha 


z toho z toho 

v ZÚ lesní 

v ha půda 

v ha 

z toho ZPF 

v ha 


ZPF 


v ha v ha 



ZPF 


v ha v ha 


ochrany 

ZPF v ha 

ve 

IV.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 


8 0,126 0,126 0 0,060 0 0 0 0 0,060 0 0 

9 0,485 0,485 0 0,351 0 0 0 0 0,351 0 0 

10 1,283 1,283 0 1,258 0 0 0,125 0,125 1,133 0 0 

11 0,237 0,237 0 0,225 0,007 0,007 0,208 0,208 0,010 0 0 

12 0,624 0,624 0 0,264 0 0 0 0 0 0,264 0 

13 0,419 0,419 0 0,419 0 0 0,419 0,419 0 0 0 

15 0,252 0 0 0,252 0 0 0 0 0,252 0 0 

16 0,139 0,139 0 0,120 0 0 0,120 0,120 0 0 0 

17 0,281 0,281 0 0,175 0 0 0 0 0,002 0,173 0 

celkem 3,846 3,594 0 3,124 0,007 0,007 0,872 0,872 1,808 0,437 0 

v V.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 

Předpokládané zábory půdního fondu: plochy výroby a skladování (V) 

a plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady (VP) 

označení 

lokality 

celkem v ha 


z toho z toho 

v ZÚ lesní 

v ha půda 

v ha 

z toho ZPF 

v ha 


ZPF 


v ha v ha 



ZPF 


v ha v ha 


ochrany 

ZPF v ha 

ve 

IV.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 


18 1,254 0 0 1,254 0,984 0 0 0 0,271 0 0 

19 2,314 0 0 2,314 1,038 0 1,277 0 0 0 0 

celkem 3,568 0 0 3,568 2,022 0 1,277 0 0,271 0 0 

v V.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 

Předpokládané zábory půdního fondu: plochy veřejných prostranství s převahou 

zpevněných ploch (PV) 

označení 

lokality 

celkem v ha 


z toho z toho 

v ZÚ lesní 

v ha půda 

v ha 

z toho ZPF 

v ha 


ZPF 


v ha v ha 



ZPF 


v ha v ha 


ochrany 

ZPF v ha 

ve 

IV.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 


20 0,061 0,061 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

21 0,081 0,081 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

22 0,147 0,020 0 0,123 0 0 0,123 0 0 0 0 

23 0,088 0,088 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

24 0,074 0,074 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

celkem 0,451 0,451 0 0,123 0 0 0,123 0 0 0 0 

v V.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 

Předpokládané zábory půdního fondu: plochy dopravní infrastruktury – drážní doprava (DZ) 

označení 

lokality 

celkem v ha 


z toho z toho 

v ZÚ lesní 

v ha půda 

v ha 

z toho ZPF 

v ha 


ZPF 


v ha v ha 



ZPF 


v ha v ha 


ochrany 

ZPF v ha 

ve 

IV.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 


71 1,535 0 0 1,499 0 0 0 0 1,499 0 0 

72 0,386 0 0 0,303 0,019 0 0,043 0 0,242 0 0 

73 0,224 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

74 2,971 0 0 2,465 1,077 0 0 0 1,389 0 0 

75 3,221 0 2,387 0,682 0,669 0 0 0 0 0,013 0 

77 0,336 0,099 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

78 0,202 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

79 0,031 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

80 0,007 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

81 1,670 0 0,344 1,181 0 0 0 0 0,620 0,561 0 

celkem 10,583 0,099 2,731 6,130 1,765 0 0,043 0 3,750 0,574 0 

v V.třídě 

ochrany 

ZPF v ha


tel.: 577 210 234 




32 

Předpokládané zábory půdního fondu: plochy technické infrastruktury – vodní 

hospodářství (TV) 

označení 

lokality 

celkem v ha 


z toho z toho 

v ZÚ lesní 

v ha půda 

v ha 

z toho ZPF 

v ha 


ZPF 


v ha v ha 



ZPF 


v ha v ha 


ochrany 

ZPF v ha 

ve 

IV.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 


33 0,053 0,053 0 0,053 0,053 0,053 0 0 0 0 0 

34 0,086 0,015 0 0,008 0 0 0 0 0,008 0 0 

celkem 0,139 0,068 0 0,061 0,053 0,053 0 0 0,008 0 0 

v V.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 

Předpokládané zábory půdního fondu: plochy technické infrastruktury – energetika (TE) 

označení 

lokality 

celkem v ha 


z toho z toho 

v ZÚ lesní 

v ha půda 

v ha 

z toho ZPF 

v ha 


ZPF 


v ha v ha 



ZPF 


v ha v ha 


ochrany 

ZPF v ha 

ve 

IV.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 


29 5,779 0 0,321 3,921 0 0 0,620 0 3,300 0 0 

30 0,392 0 0 0,392 0 0 0,392 0 0 0 0 

31 6,997 0 0 6,790 0,845 0 5,728 0 0,217 0 0 

32 0,334 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

37 0,371 0 0 0,371 0 0 0 0 0,371 0 0 

38 0,029 0 0 0,029 0 0 0 0 0,029 0 0 

39 0,117 0 0 0,117 0,117 0 0 0 0 0 0 

40 2,708 0 0 2,273 2,273 0 0 0 0 0 0 

41 1,526 0 0 1,513 1,510 0 0,004 0 0 0 0 

42 0,166 0 0 0,141 0,141 0 0 0 0 0 0 

43 0,021 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

44 0,319 0 0 0,319 0,319 0 0 0 0 0 0 

45 0,056 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

celkem 18,815 0 0,321 15,866 5,205 0 6,744 0 3,917 0 0 

v V.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 

Předpokládané zábory půdního fondu: plochy technické infrastruktury – záchytné příkopy (T*) 

označení 

lokality 

celkem v ha 


z toho z toho 

v ZÚ lesní 

v ha půda 

v ha 

z toho ZPF 

v ha 


ZPF 


v ha v ha 



ZPF 


v ha v ha 


ochrany 

ZPF v ha 

ve 

IV.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 


35 0,068 0 0 0,068 0 0 0 0 0,068 0 0 

36 0,402 0 0 0,387 0,234 0 0 0 0,146 0,007 0 

69 0,008 0 0 0,008 0 0 0,008 0 0 0 0 

70 2,388 0 0,123 1,913 0 0 1,913 0 0 0 0 

celkem 2,866 0 0,123 2,376 0,234 0 1,921 0 0,214 0,007 0 

v V.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 

Předpokládané zábory půdního fondu: návrh prvků ÚSES (P) a plochy krajinné zeleně (K*) 

označení 

lokality 

celkem v ha 


z toho z toho 

v ZÚ lesní 

v ha půda 

v ha 

z toho ZPF 

v ha 


ZPF 


v ha v ha 



ZPF 


v ha v ha 


ochrany 

ZPF v ha 

ve 

IV.třídě 

ochrany 

ZPF v ha 


25 0,116 0 0 0,116 0 0 0,039 0 0 0,077 0 

26 0,063 0 0 0,063 0,063 0 0 0 0 0 0 

27 0,076 0 0 0,076 0 0 0,076 0 0 0 0 

28 0,071 0 0 0,071 0 0 0 0 0 0,071 0 

47 0,253 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

48 0,167 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

49 0,853 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

50 0,422 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

51 0,326 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

52 0,172 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

53 0,497 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

54 0,129 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

55 3,945 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

56 1,569 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

57 0,091 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

58 0,103 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

v V.třídě 

ochrany 

ZPF v ha


tel.: 577 210 234 




33 

59 0,130 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

60 0,078 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

61 0,089 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

62 0,223 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

63 0,225 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

64 0,309 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

65 0,162 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

66 0,108 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

67 0,127 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

68 0,070 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

76 1,960 0 0 1,903 0 0 0 0 0 1,903 0 

celkem 12,321 0 0 2,229 0,063 0 0,115 0 0 0,148 0 

II.E1.2 Bilance předpokládaných záborů půdního fondu 

Souhrn předpokládaných záborů půdního fondu 

celková výměra 

lokalit 

v ha 


výměra předpokládaných 

záborů 

ZPF v ha 

plochy pro bydlení individuální (BI) 3,710 3,519 

plochy smíšené obytné (SO) 3,846 3,124 

plochy výroby a skladování (V) a průmyslová výroba a sklady (VP) 3,568 3,568 

plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch (PV) 0,451 0,123 

plochy dopravní infrastruktury – drážní doprava (DZ) 10,583 6,130 

plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV) 0,139 0,061 

plochy technické infrastruktury – energetika (TE) 18,815 15,866 

plochy technické infrastruktury (T*) záchytné příkopy 2,866 2,376 

návrh prvků ÚSES (P) a plochy krajinné zeleně (K) 12,321 2,229 

celkem 31,614 27,049 

II.E1.3 Zdůvodnění proč je dané řešení z hlediska ochrany zemědělské půdy nejvýhodnější 

Předpokládané zábory půdního fondu - plochy pro bydlení individuální (BI), tabulka č.II-8 

Navrženo je celkem 5 lokalit pro výstavbu rodinných domů. Výběr jednotlivých lokalit byl prováděn na 

základě posouzení z hlediska terénních možností, dopravní dostupnosti a dostupnosti technické 

infrastruktury. Respektovány byly i hygienické podmínky a podmínky ochranných vodohospodářských, 

ochranných a bezpečnostních pásem technické infrastruktury. Důležitým kriteriem je i ochrana ZPF. 

Oproti konceptu územního plánu byly plochy redukovány: zrušena byla lokalita na západním okraji obce o 

velikosti cca 1,5 ha (II.tř.ochrany) a zmenšena lokalita č.2 asi na polovinu původní výměry, přibližně o 0,7 

ha, také v plochách II.třídy ochrany, které zasahovaly do lánu zemědělsky obdělávaných ploch 

přiléhajících k obci ze západní strany. Celková plocha navržených lokalit činí cca 3,7 ha, z toho 

zemědělské půdy je 3,5 ha. Přibližně 1 ha leží uvnitř zastavěného území. 

V lokalitě 3 má dojít k záboru asi 0,5 ha půdy v I.třídě ochrany, která je i z části uvnitř zastavěného území. 

Jedná se o územní enklávu u železniční trati ze tří stran sevřenou stávající zástavbou. V poměrech 

poměrně rovinného katastru je to území terénně dosti členité, takže není ani jednoduše přičlenitelné 

k souvisle obdělávaným plochám. Přibližně 2/3 výměry lokality leží na plochách, které jsou zařazeny do 

IV. a především V.třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita 4 méně než desetinou své výměry zasahuje 

do ploch II.třídy, převážná část leží ve IV. třídě. 

Všechny navržené lokality byly odsouhlaseny ve schváleném konceptu územního plánu. Rozsah ploch 

pro bydlení byl navíc, jak již bylo uvedeno, ve srovnání s konceptem řešení zmenšen přesto, že 

stanovisko pro dopracování požadovalo v návrhu všechny lokality ponechat. 

Žádná z navrhovaných ploch neleží na provedených melioracích, či jiných investicích, které mají vést ke 

zvýšení úrodnosti půd. 

Ve všech lokalitách záboru bylo dbáno na to, aby novým využitím ploch nedošlo ke znepřístupnění 

některých pozemků nebo k nemožnosti či ztížení jejich budoucího obhospodařovávání. Situaci podrobněji 

řešily pozemkové úpravy mj. i v souvislosti s výstavbou dálnice D1 přes jižní část katastrálního území. 

Většina záměrů je již realizována. 

Počítá se s uvedením maximálního množství povrchových vod do vsaku. Přebytečná část vod při 

přívalových srážkách bude zachycena a svedena dešťovou kanalizací nebo otevřenými příkopy do 

Bezměrovského potoka a do Hané, aby nedocházelo k vodní erozi. Byly navrženy i nové odvodňovací 

rigoly (viz. plochy T*), které ovšem také představují malé zábory zemědělské půdy. Dílčí řešení


tel.: 577 210 234 




34 

jednotlivých pozemků a staveb musí následně při územním a stavebním řízení mj. prokázat, že plochy 

budou dostatečně zabezpečeny proti splachům ornice. 

Předpokládané zábory půdního fondu - plochy smíšené obytné (SO), tabulka č.II-9 

Navrženo je celkem 9 lokalit o celkové výměře 3,8 ha. Téměř celá plocha je uvnitř zastavěného území 

(3,6 ha). Jedná se o humna stávající zástavby, v nichž se počítá se zahuštěním zástavby na stávajících 

plochách zastavěného území, tj. bez toho, že by se musela zvětšovat plocha obce. I v těchto plochách je 

podle kódu BPEJ kvalitní půda: nepatrná výměra v plochách I.třídy (asi 0,007 ha), v plochách II.třídy (asi 

0,872 ha) a v plochách III.třídy (asi 1,808 ha). Takové řešení u obcí ležících na kvalitní zemědělské půdě 

považujeme za správné. 

Do půdy nebyly vloženy žádné investice pro zvýšení její úrodnosti a kvality. Nedojde k vytvoření 

nepřístupných pozemků. Podrobné řešení území v zastavěném území související s vodním režimem 

v území bude součástí podrobnější dokumentace. Návrhem nemůže dojít ke ztížení obhospodařování 

okolních zemědělských pozemků. 

Předpokládané zábory půdního fondu - plochy výroby a skladování (V) a průmyslová výroba a 

sklady (VP), tabulka č.II-10 

Navrženy jsou dvě lokality o celkové výměře 3,5 ha, celá plocha je i zemědělskou půdou. 

Lokalita 18 je navržena v návaznosti na stávající areál zemědělského družstva. Převážná část plochy leží 

na plochách I.třídy ochrany. Menší část pak leží na III.tř.ochrany zemědělské půdy. Cela lokalita leží 

mimo zastavěné území. Tento záměr byl navržen a odsouhlasen v konceptu územního plánu. 

Lokalita 19 je navržena v návaznosti na stávající mimoúrovňovou křižovatku na dálnici D1, má jít o 

opravnu a další služby pro motorismus. Cela lokalita leží mimo zastavěné území. Menší část plochy leží 

na plochách podle kódu BPEJ zařazených do I.třídy ochrany zemědělských půd, větší část lokality leží 

v plochách II.třídy ochrany. Do půdy nebyly vloženy žádné investice pro zvýšení její úrodnosti a kvality. 

V rámci územního a stavebního řízení bude doloženo i podrobné řešení související s vodním režimem 

v území. Nedojde ke ztížení obhospodařování okolních zemědělských pozemků. Nedojde k vytvoření 

nepřístupných pozemků. 

K variantnímu řešení: výrobní plochy nelze hledat v poměrně uzavřené kompozici zastavěného území 

obce. Založit novou lokalitu výrobních ploch na jiném místě v území, kde jsou vlastně jen kvalitní půdy, 

také není správným řešením. Naopak se předpokládá využití plochy stávajícího areálu ZD i pro jinou než 

jen zemědělskou výrobu. Má li dojít k rozšíření výrobních ploch, pak je jediným smysluplným řešením 

plocha navazující na stávající areál ZD. Bonita půdy je však ze všech stran areálu ZD stejně vysoká. 

Umístění lokality 19 je také jednoznačně fixováno mimoúrovňovým křížením dálnice a silnice III.třídy. 

Varianta umístění by mohla být ještě ze severní strany křížení. Technicky by bylo řešení poněkud 

obtížnější, ale z hlediska kvality zemědělské půdy je situace prakticky stejná. 

Předpokládané zábory půdního fondu - plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných 

ploch (PV) , tabulka č.II-11 

Navrženo je celkem 5 lokalit. Všechny jsou vymezeny jako příjezdy k navrženým čí stávajícím lokalitám. 

S výjimkou lokality č.22 se jedná o nezemědělské plochy. Lokalita 22 je navržená místní komunikace pro 

plochy pro bydlení č.1 a 2. Z malé části je v zastavěném území. Podle kódu BPEJ leží v plochách II.třídy 

a z části leží na ploše původní účelové cesty. 


nepřístupných pozemků, naopak místní komunikace zpřístupní pozemky okolní. Při územním a 

stavebním řízení musí být doložena podrobnější dokumentace řešící odtok povrchových vod. Ke ztížení 

obhospodařování okolních zemědělských pozemků nemůže dojít. 

Předpokl. zábory půdního fondu - plochy dopravní infrastruktury - drážní doprava (DZ), tab.č.II-12 

Navrženo je celkem 10 lokalit kolem železniční trati ČD. Plochy jsou rezervovány jako území pro případné 

rozšíření pro předpokládanou rekonstrukci železniční trati. Celková plocha lokalit je cca 10,5 ha, z toho 

zemědělské půdy je přibližně 6 ha. Železniční trať prochází územím s kvalitními půdami. Největší podíl 

půd je ve III.třídě ochrany, ale zábor se týká i ploch I.třídy ochrany. Reálným předpokladem však je, že 

celá plocha nebude zabrána. Do územního plánu byla rekonstrukce železničního koridoru zařazena 

vzhledem k tomu, že tento záměr je součástí ZÚR ZK, kde je také provedeno zdůvodnění záboru 

zemědělské půdy. 

Předpokládané zábory půdního fondu - plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV), 

tab.č.II-13 

Navrženy jsou 2 lokality. Obě jsou pro čerpací stanice odpadních vod a výtlak splašků do kanalizačního 

systému obce Postoupky na tamní čistírnu odpadních vod. Vody musí být svedeny do nejnižšího místa a


tel.: 577 210 234 




35 

pak přečerpávány. Není možno hledat jiné umístění. Celková plocha lokalit je téměř 0,14 ha, zemědělské 

půdy je však méně než polovina. Jedná se ale o plochu dle BPEJ zařazenou do I. a III. třídy ochrany 

ZPF. 


nepřístupných pozemků. Ke ztížení obhospodařování okolních zemědělských pozemků nedojde. 

Variantu jiného umístění není možné hledat vzhledem k výškovým parametrům terénu a funkci, kterou 

má zařízení plnit. 

Předpokládané zábory půdního fondu - plochy technické infrastruktury – energetika (TE), tab.č.II-14 

Navrženo je celkem 13 lokalit. 

Lokality 37, 38, 41, 42, 43, 44: jde o vymezení koridoru pro prodloužení linky nadzemního vedení VN 22 

kV a nově navrženou trafostanici. 

Vymezené koridory mají plochu asi 18,8 ha z čehož necelých 16 ha leží na zemědělské půdě. O skutečné 

odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nepůjde, protože se jedná o nadzemní vedení, pod nímž lze 

zemědělskou činnost provozovat. Bude se ve skutečnosti jednat jen o betonové sloupy a stožárovou 

trafostanici. 

Lokality 29, 30, 31, 32, 39, 40, 45: jde o vymezení koridoru pro podzemní vedení VVTL plynovodu. Trasa 

plynovodu prochází katastrálním územím a do řešení musela být zařazena na základě ZÚR ZK. Trasa 

VVTL bude podzemní stavba, takže nepůjde o trvalý zábor zemědělské půdy. Půdu bude možné 

zemědělsky využívat. Zdůvodnění záboru zemědělské půdy je provedeno v ZÚR ZK. 

Předpokládané zábory půdního fondu - plochy technické infrastruktury – záchytné příkopy (T*), 


Navrženy jsou celkem 4 lokality o celkové ploše téměř 2,8 ha. Jedná se o plochy, které pomohou 

hospodaření s vodou v krajině – o záchytné příkopy povrchových vod. V členitější krajině jižně od obce 

nad plochami zástavby mají zachytit vodu příp. napomoci vsaku a při velkých vodních přívalech ji odvést 

do místních vodotečí. Lokalizace je vázána na přijaté urbanistické řešení. Z celkové výměry těchto lokalit 

je zemědělské půdy asi 2,4 ha. Převážnou část tvoří plochy zemědělské půdy zařazené ve II.třídě 

ochrany. Nelze hledat jinou variantu umístění ochranného příkopu neboť je svou funkcí vázán na 

koncepci řešení. Převážnou část plochy představuje lokalita 70, což je příkop podél ohrázování řeky 

Moravy a do řešení územního plánu je zařazen ze ZÚR ZK. 

Tento problém v konceptu územního plánu nebyl řešen. 

Realizace příkopů 35 a 36 ochrání zastavěnou část obce, přispěje fungování vodního režimu v krajině, 

pomůže zpomalit odtok povrchových vod z krajiny a sníží riziko vodní eroze. Realizací záměru nesmí dojít 

ke ztížení obdělávání okolních pozemků. Návrhem nevzniknou nepřístupné pozemky. 

Předpokládané zábory půdního fondu – návrh prvků ÚSES (P, K*) a plochy krajinné zeleně (K*), 


Navrženo je celkem 27 lokalit. Jejich celková výměra činí přes 12 ha. Výměra zemědělské půdy je však 

jen 2,2 ha. Řešení respektuje a vlastně jen upřesňuje dlouhodobě schválenou koncepci lokálního ÚSES. 

Lokality 55, 56 a 76 jsou navrženy jako lokální biocentra (celková výměra asi 7,5 ha). Lokality 47-54 jsou 

navrženy jako lokální biokoridory v souladu s pozemkovými úpravami. Zbývající plochy jsou navrženy 

jako plochy krajinné zeleně s funkcí dilatační, krajinotvornou, estetickou, hygienickou i 

vodohospodářskou. Jako interakční prvky doplňují ÚSES. V krajině budou působit i jako zábrana proti 

větrné erozi především v jižní části katastrálního území. 

Plochy pro krajinnou zeleň a ÚSES jsou lokalizovány na plochách zařazených v I. , II. a IV. třídě ochrany. 

Největší podíl plochy je ve IV.třídě. Vzhledem k celkově malé výměře a naprosté nutnosti pásů zeleně 

v krajině pro její další zdravou existenci, považujeme zábor za akceptovatelný. 

Pozemky nemohou být zastavěny. Realizací záměru nesmí dojít ke ztížení obdělávání okolních pozemků. 

Návrhem nevzniknou nepřístupné pozemky.


tel.: 577 210 234 




36 

II.E2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené 


II.E2.1 Bilance předpokládaných záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa 

Předpokládané zábory pozemků PUPFL 

označení plochy 

katastrální 

území 

celková 

výměra 

lokality v ha 

rozsah záborů 

lesní půdy v lokalitě 

v ha 

funkční využití, poznámka 


29 VVTL plynovod k.ú.Bezměrov 5,724 0,321 koridor pro umístění podzemního vedení 

VVTL plynovodu. 

70 U MORAVY k.ú. Bezměrov 2,388 0,123 Plocha pro záchytný příkop kolem ohrázování 

Moravy 

75 KORIDOR ČD k.ú. Bezměrov 3,221 2,387 Koridor vymezený pro drážní dopravu. 

81 KORIDOR ČD k.ú. Bezměrov 1,670 0,344 Koridor vymezený pro drážní dopravu. 

celkem 13,003 3,175 

II.E2.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené 


K záboru dojde v návrhu územního plánu ve 4 lokalitách: 

29 VVTL plynovod 

Jedná se navrhovaný plynovod procházející katastrálním územím po severním okraji a západně od 

obce. VVTL plynovod je vyznačen v ZÚR ZK (i jako veřejně prospěšná stavba PO1). Po zajištění 

upřesňující dokumentace byl proto zanesen i do územního plánu Bezměrova. V severní části koridor 

pro VVTL prochází přes okraj lesa v plošné výměře asi jedné třetiny hektaru. Posouzení skutečné 

velikosti záboru lesa bude stanoveno podle pozdější projektové dokumentace, která také vyhodnotí 

případné ovlivnění okolních lesních pozemků, zda se nezmění jejich stabilita a zda nedojde k ovlivnění 

způsobu hospodaření. Případně posoudí a navrhne i způsob hospodaření s povrchovými vodami a 

ochranu před vodní erozí. 

70 U MORAVY 

V ZÚR ZK je vyznačen jako návrhový prvek hráz podél toku řeky Moravy a v souběhu s ním záchytný 

odvodňovací příkop. Záměr je vyznačen i jako veřejně prospěšná stavba PV07. Do územního plánu 

Bezměrova byl záměr převzat. 

75 a 81 KORIDOR ČD 

I v tomto případě jde o záměr vyznačený jako návrhový prvek v ZÚR ZK. Jedná se o území pro 

rekonstrukci železničního koridoru. Záměr je vyznačen jako veřejně prospěšná stavba ZO2. Do 

územního plánu Bezměrova byl záměr převzat. Podrobná dokumentace není zatím zpracována. Je 

možné, že zábor ploch bude menší, nebo dokonce okolní vyznačené plochy nebude pro rekonstrukci 

železniční trati vůbec potřeba. 

V pásmu 50 m od okraje lesa se nacházejí malá část navržených ploch: č. 8, 29 a 75. V této souvislosti 

nejsou zmiňovány návrhové plochy přírodní (P) a návrhové plochy krajinné zeleně (K). 

© Ing.arch. Leopold Pšenčík, atelier UTILIS Zlín, 25.09.2009.

II. OdÅ¯vodnÄnÃ­ ÃP BezmÄrov - kromeriz-mesto.cz

Transform your PDFs into Flipbooks and boost your revenue!

Delete template?

Save as template ?

II. OdÅ¯vodnÄnÃ ÃP BezmÄrov - kromeriz-mesto.cz