ÄÃslo 5 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
ÄÃslo 5 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
ÄÃslo 5 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Úvodník ředitele...............................................................................................................2<br />
Úvodník děkana................................................................................................................3<br />
„Darujte krev s Českou Miss a Vicemiss“........................................................................4<br />
Konference k projektu......................................................................................................4<br />
XIV. světový kongres psychiatrie....................................................................................5<br />
Historie Ústavu patologie 1. LF UK a VFN....................................................................6<br />
Současný stav a postavení patologie v medicíně.............................................................10<br />
Začátky působení MUDr. J. Hlavy na české lékařské fakultě v <strong>Praze</strong>.......................15<br />
Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v <strong>Praze</strong>..............................17<br />
Nasazení StaproGURMED A v Nemocnici ve Frýdku-Místku, p.o...............................21<br />
Pavel Klener - Jde to i slušně........................................................................................23<br />
Říjnové akce chirurgů....................................................................................................23<br />
Životní jubilea.................................................................................................................24<br />
Profesor Dvořáček pětašedesátníkem............................................................................24<br />
Profesor Zvolský se dožívá 75 let................................................................................26<br />
Zemřel doc. MUDr. Ladislav Krušina, CSc..................................................................27<br />
Zemřel PhDr. František Choc........................................................................................28<br />
Zemřel prof. MUDr. Milan Adam, DrSc.......................................................................29<br />
Dopisy pacientů................................................................................................................29<br />
Levandulová...................................................................................................................31<br />
obsah<br />
Informační bulletin všeobecné fakultní <strong>nemocnice</strong><br />
a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy<br />
Vydavatel: Stapro s. r. o. pro VFN • Registrace: MK ČR E 13990 • Odpovědní redaktoři: Bc. Petra Pekařová,<br />
Václav Kříž • Jazyková redaktorka: Milena Hodanová • Fotografie: Václav Kříž a archiv VFN • Grafika<br />
titulní strany: Pavel Šťastný • Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařová, ředitelství<br />
VFN, U Nemocnice 2, 128 00 Praha 2, materiály pro reklamu na adresu: Agentura PaP, Stapro s. r. o.,<br />
Pernštýnské nám. 51, 530 02 Pardubice, tel.: 467 003 111 • Náklad: 5 000 výtisků
Vážené čtenářky,<br />
Vážení čtenáři,<br />
mám pocit, že neuplynulo mnoho času od vydání<br />
minulého čísla Nemocnice, ale již je zde podzim.<br />
Podzim astronomický i meteorologický. Doufám,<br />
že všichni, kteří trávili v letních měsících dovolenou,<br />
si odpočinuli a mají i hezké vzpomínky<br />
na prázdninové zážitky.<br />
V nemocnici se v letních měsících rozezněla bourací<br />
kladiva a jiné nástroje svědčící o stavebním<br />
ruchu, který by měl přinést další zlepšení prostřední<br />
pro naše pacienty. Děkuji za pochopení<br />
i trpělivost pacientům i pracovníkům dotčených<br />
pracovišť. Výsledek bude dobrou odměnou.<br />
Každá dobrá <strong>nemocnice</strong> je sehraným orchestrem<br />
odborníků. Některé z nich zná pacient z přímého<br />
kontaktu a s jinými se seznamuje jen prostřednictvím<br />
výstupů jejich práce. Důležitým oborem<br />
v nemocnici je patologie. Obor, který vzbuzuje<br />
někdy svým tajemnem a zejména i vazbou na<br />
konečnost lidského bytí obavy.<br />
Uvědomme si však, že slouží převážně živým<br />
a zejména stanovením přesné diagnózy má<br />
rozhodující podíl nejen na stanovení například<br />
rozsahu operací, ale i dalších léčebných postupů.<br />
Jde o obor využívající poznání mnoha dalších<br />
vědeckých oborů a přinášející pro medicínu<br />
zásadní objevy.<br />
K lepšímu poznání práce našich patologů, kteří<br />
patří ke špičce v oboru a i jako malou formu<br />
poděkování věnujeme toto číslo Nemocnice<br />
problematice patologie ve VFN a na 1. LF UK.<br />
Přeji Vám všem pevné zdraví.<br />
MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA,<br />
ředitel Všeobecné fakultní <strong>nemocnice</strong> v <strong>Praze</strong><br />
Hlavův ústav – centrum patologie na pražském<br />
Albertově.
Vážené kolegyně,<br />
Vážení kolegové,<br />
dnes Vám píši tento úvodník poprvé ve svém<br />
dalším funkčním období děkana naší fakulty.<br />
Chci Vám všem poděkovat za Vaši podporu<br />
v minulých letech a ujistit Vás, že i nadále budu<br />
hájit zájmy fakulty a fakultní <strong>nemocnice</strong> nejen ku<br />
prospěchu našich učitelů, zaměstnanců, studentů<br />
či pacientů, ale i širší společnosti, neboť k tomu<br />
mne zavazují tradice a pokora před našimi předchůdci<br />
a učiteli a závazek pokračovat a rozvíjet<br />
vše pozitivní a dobré pro rozkvět „ars medici“.<br />
Letní měsíce se mohu zdát měsíci klidu a dovolených,<br />
ale není tomu tak. Zejména studenti<br />
prvních dvou ročníků stále více a více nacházejí<br />
„oblibu“ skládat zkoušky z anatomie, histologie,<br />
fyziologie a biochemie v létě, respektive se<br />
stále odhlašovat a znovu přihlašovat na pozdější<br />
termíny. Tento trend v letošním létě nejen dle<br />
mého názoru, překročil únosnou míru a budeme<br />
ho muset eliminovat. O tom jak, budou studenti<br />
informováni v průběhu podzimních měsíců.<br />
V letních měsících jsme dokončili některé<br />
rekonstrukce našich objektů, aby nový akademický<br />
rok mohl začít již v nových prostorách. Je<br />
dokončena první a největší etapa rekonstrukce<br />
budovy Kateřinská 32, která obnovila krásné<br />
historické prvky tohoto objektu, vestibulu<br />
a schodiště, kde v průčelí schodiště bude instalována<br />
socha Hygiae od Olbrama Zoubka. Do<br />
nových zrekonstruovaných místností a výukových<br />
sálů se navrátí Stomatologická klinika,<br />
část Ústavu lékařské biochemie a pracovišť<br />
děkanátu, kde během letních měsíců proběhla<br />
akce „kulový blesk“ s přesunem některých<br />
oddělení a pracovišť do nových či náhradních<br />
prostor. Slavnostní odhalení sochy a otevření<br />
rekonstruovaných prostor se uskuteční 15. října<br />
2008 odpoledne.<br />
Novotou po rekonstrukci se zachováním historických<br />
prvků září také velká posluchárna Anatomického<br />
ústavu, kde jsou například propojeny<br />
audio-video technikou obě posluchárny pro<br />
možné společné přednášky či konference.<br />
Třetím novým prostorem je klubovna - čajovna<br />
pro studenty a nejen pro ně na dvoře Purkyňova<br />
ústavu s možností občerstvení, posezení uvnitř či<br />
venku na lavičkách na upraveném dvoře.<br />
Novotou po rekonstrukci se zachováním<br />
historických prvků září také velká<br />
posluchárna Anatomického ústavu, kde<br />
jsou například propojeny audio-video<br />
technikou obě posluchárny pro možné<br />
společné přednášky či konference.<br />
Vážené kolegyně, Vážení kolegové,<br />
takovéto příjemné akce mne naplňují optimismem,<br />
kterého je v posledních dnech pod vlivem<br />
sledování současných událostí v naší společnosti<br />
potřeba. Otázky spojené s univerzitními <strong>nemocnice</strong>mi,<br />
s reformou vědy či terciárního vzdělávání,<br />
jsou velmi problematické a kontroverzní a budou<br />
vyžadovat z naší strany mnoho energie a vysvětlování,<br />
aby se české zdravotnictví, vysoké školy<br />
a česká věda ubíraly správným a ve vyspělém<br />
světě standardním směrem. K tomu bude třeba<br />
velkého úsilí nás všech. Věřím, že jsme právě<br />
onu potřebnou pozitivní energii načerpali během<br />
letních a slunečných dní.<br />
Přeji nám všem, akademickým pracovníkům<br />
a studentům úspěšný nový akademický rok<br />
2008/2009.<br />
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.,MBA,<br />
děkan 1. LF UK<br />
Prostory nové posluchárny v Anatomickém<br />
ústavu 1. LF UK.
novinky a události<br />
„Darujte krev<br />
s Českou Miss<br />
a Vicemiss“<br />
Miroslava Jirůtková, vedoucí Úseku<br />
odborných činností Úřadu ČČK<br />
Český červený kříž ve spolupráci s Fakultním<br />
transfuzním oddělením Všeobecné<br />
fakultní <strong>nemocnice</strong> Praha zorganizoval dne<br />
28. srpna 2008 pokračování úspěšné akce,<br />
která se poprvé konala v únoru letošního roku<br />
pod názvem „Darujte krev s Českou Miss<br />
a Vicemiss“. Součástí akce byla i malá tisková<br />
konference.<br />
Skupina atraktivních dárkyň ve společnosti<br />
prezidenta ČČK M. Jukla.<br />
Katia Čeremisinová, muzikálová herečka Ivana<br />
Skálová, nebo Miss Golf 2005 Dominika<br />
Sedláčková.<br />
Miss ČR 2008 sl. Zuzana Jandová<br />
Obdivu fotografů a reportérů tentokráte neunikly<br />
především Miss ČR 2008 sl. Zuzana Jandová<br />
a Česká Vicemiss 2007 sl. Eva Čerešňáková,<br />
o jejichž dlouholetém kamarádství se dá po této<br />
akci říci, že bylo doslova „zpečetěno krví“. Zajímavá<br />
je skutečnost, že sl. Jandová se ještě jako<br />
horká favoritka na titul Miss ČR 2008 zúčastnila<br />
již únorové akce, ale vzhledem ke stomatologickému<br />
zákroku krev darovat nemohla. A tak slíbila,<br />
že jakmile bude další možnost podobnou akci<br />
zopakovat, ráda přijde. To také udělala a navíc<br />
se rozhodla stát se další pravidelnou bezplatnou<br />
dárkyní krve.<br />
Akce se zúčastnily další kolegyně a kamarádky,<br />
z nichž mnohé darovaly krev již během únorové<br />
akce, a to např. finalistka České Miss 2007<br />
Andrea Šopovová, finalistka České Miss 2006<br />
<br />
Krásné a statečné slečny přišel podpořit i prezident<br />
ČČK Marek Jukl, který jim poděkoval za<br />
jejich zájem a snahu podpořit projekt bezplatného<br />
dárcovství krve.<br />
V rámci tiskové konference informovala sl. Eva<br />
Čerešňáková o dalším záměru rozšířit své aktivity<br />
i na podporu dalšího projektu ČČK, a to<br />
o výuku předlékařské první pomoci.<br />
Konference<br />
k projektu<br />
Od 1. září 2006 byl ve Všeobecné<br />
fakultní nemocnici v <strong>Praze</strong> realizován<br />
projekt „Kvalita ve VFN“ (celým<br />
názvem: „Zvyšování konkurenceschopnosti<br />
VFN Praha prostřednictvím zavádění systémů<br />
jakosti a zvyšováním adaptability zaměstnanců<br />
na strukturální změny“), který byl podpořen
z Evropského sociálního fondu a státního<br />
rozpočtu České republiky, byl ukončen ke dni<br />
31. srpna 2008.<br />
Na závěrečné konferenci vystoupila kromě vedení<br />
VFN, členů realizačního týmu také zástupkyně<br />
MPSV Ing. Světlana Navarová. Na fotografii vlevo<br />
ředitel VFN MUDr. Jan Bříza a manažer projektu<br />
Ing. Jan Pátek.<br />
Při příležitosti ukončení realizace projektu se dne<br />
28. srpna 2008 konala závěrečná konference,<br />
na které byly představeny jednotlivé fáze realizace<br />
projektu, byly popsány cíle projektu, jeho<br />
výsledky a výstupy a prezentováno hodnocení<br />
projektu jak účastníky, tak vedením VFN.<br />
Celkovou informaci přineseme v dalším (Vánočním)<br />
čísle časopisu Nemocnice.<br />
(red)<br />
XIV. Světový kongres<br />
psychiatrie<br />
XIV. světový psychiatrický kongres se konal<br />
v Kongresovém centru Praha ve dnech 20. - 25.<br />
září 2008. Kongres se pořádá jednou za tři roky<br />
a české hlavní město se stalo jeho hostitelem<br />
jako první z postkomunistických zemí. Přes 6000<br />
psychiatrů přijelo z různých koutů světa a na<br />
kongresu zaznělo více než 3000 sdělení.<br />
Záštitu nad touto akcí tradičně přebírají přední<br />
představitelé zemí, kde se kongres koná. V České<br />
republice je to prezident Václav Klaus a primátor<br />
hlavního města Prahy Pavel Bém.<br />
V čele místního organizačního výboru stál<br />
prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.<br />
Kongres měl výraznou mediální publicitu.<br />
Na snímku hovoří profesor Raboch.<br />
Kromě témat jako je deprese, psychické poruchy<br />
či schizofrenie, byly na kongresu prezentovány<br />
poznatky z nových výzkumů, závěry z průzkumů<br />
o možných léčebných přístupech k jednotlivým<br />
pacientům, výsledky týkající se biologických<br />
faktorů ovlivňujících vznik deprese jako bioenergetický<br />
stav buněk mozku....atd. Smyslem není<br />
pouze zdůraznit lidský aspekt péče o duševně<br />
choré, ale také zapojit pacienty do procesu<br />
jejich léčby tak, aby se stali aktivními hráči.<br />
V souvislosti s kongresem měli Pražané možnost<br />
zúčastnit se doprovodných akcí. Velký zájem<br />
vzbudil „schizofrenní“ kamion, ve kterém si<br />
zájemci mohli vyzkoušet, jak se asi cítí schizofrenik.<br />
A na Staroměstské radnici se konají až<br />
do konce září výstavy děl pacientů psychiatrických<br />
léčeben a každý den odpoledne je doplní<br />
divadelní představení, hudební vystoupení nebo<br />
odborná prezentace.<br />
Tisková konference proběhla v knihovně<br />
Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK.
patologie ve vfn<br />
U příležitosti ukončení kongresu se uskutečnila<br />
tisková konference dne 25. září 2008<br />
na Psychiatrické klinice VFN a 1. LF UK, na<br />
které prof. MUDr. Raboch, MUDr. Anders<br />
a MUDr. Vevera (z Psychiatrické kliniky) informovali<br />
o proběhlém kongresu, o projednávaných<br />
tématech, o dopadech na psychiatrii v ČR. Na<br />
tiskové konferenci vystoupila také MUDr. Pánová,<br />
ředitelka Odboru zdravotních služeb na MZ<br />
ČR, která hovořila na téma Rozvoj psychiatrické<br />
péče v ČR.<br />
(red)<br />
Historie Ústavu<br />
patologie 1. LF UK<br />
a VFN<br />
prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc.,<br />
přednosta Ústavu Patologie VFN<br />
a 1. LF UK<br />
Ústav patologie 1. LF UK a VFN je dědicem<br />
odkazu a pokračovatelem činnosti významných<br />
historických institucí, které představují<br />
základní součásti dějin oboru patologická anatomie<br />
nejen v <strong>Praze</strong>, ale i v celé České republice.<br />
Považujeme proto za užitečné v této souvislosti<br />
Dobová rytina znázorňující pitvu.<br />
<br />
při prezentaci oboru zmínit některé historické<br />
skutečnosti, které předcházely vzniku dnešního<br />
pracoviště patologie, v současné době umístěného<br />
v prostorách Hlavova ústavu.<br />
Patologická anatomie byla zařazena do seznamu<br />
přednášek na pražské lékařské fakultě v roce<br />
1841, avšak již od roku 1837 Vincenc Alexandr<br />
Bochdalek zastával úřad samostatného prosektora<br />
Všeobecné <strong>nemocnice</strong> v <strong>Praze</strong>. Ten provedl<br />
první pitvu 17. 10. 1837, která měla již všechny<br />
znaky specializovaného lékařského výkonu,<br />
neboť do té doby byly pitvy prováděny pouze<br />
mediky pod vedením chirurgů.<br />
Bochdalek zároveň započal se zhotovováním<br />
muzeálních preparátů, takže se stal zakladatelem<br />
ústavního muzea, které bylo v prostorách budovy<br />
bývalého II. patologicko-anatomického ústavu.<br />
Na uvolněné místo po Bochdalekovi byl z Vídně<br />
povolán Jan Dlauhý, který do té doby pracoval<br />
jako asistent světově proslulého patologa českého<br />
původu Karla Rokitanského, přednosty tehdejšího<br />
Ústavu patologické anatomie ve Vídni.<br />
Pod vedením Dlauhého se pitvalo ve Všeobecné<br />
nemocnici až 1000 zemřelých ročně. Profesor<br />
Dlauhý se vrátil v roce 1848 do Vídně a jeho<br />
nástupcem se stal Josef Engel, další z bývalých<br />
asistentů Rokitanského.<br />
Po něm převzal katedru patologické anatomie<br />
v roce 1855 český patolog Václav Treitz (1819<br />
– 1872). Václav Treitz v roce 1856 vydal monografii<br />
o retroperitoneální hernii a v roce 1859<br />
publikoval práci o uremické kolitidě. V obou případech<br />
se jedná o prioritní popisy, což je uznáváno<br />
na celém světě. Není přitom bez zajímavosti,<br />
že originální suché preparáty retroperitoneálních<br />
hernií osobně zhotovených Treitzem jsme do<br />
dnešní doby zachovali v prostorách současného<br />
Ústavu patologie.<br />
Prof. Václav Treitz byl nejen patriot, ale zároveň<br />
velice oblíbený a vysoce ceněný přednašeč, který<br />
vzhledem k tomu, že se hlásil k českému národu,<br />
opakovaně musel čelit útokům pro své národní<br />
postoje. Své české postoje Václav Treitz prokázal<br />
například i tím, že se jako jediný profesor fakulty<br />
zúčastnil pohřbu Jana Evangelisty Purkyně.<br />
V německém prostředí tehdejší fakulty se Václav
Treitz cítil stále více izolovaný, což jistě přispělo<br />
ke zhoršení jeho depresí. V srpnu 1872 ukončil<br />
svůj život sebevraždou kyanidem draselným.<br />
Originální preparát retroperitoneální hernie<br />
osobně zhotovené Treitzem.<br />
K velké zásluze Václava Treitze patří dobudování<br />
a otevření nového Ústavu patologické<br />
anatomie v roce 1858, který zůstal až do roku<br />
2000 zachován jako II. patologickoanatomický<br />
ústav. Tehdy se jednalo o jeden z nejmodernějších<br />
ústavů v Evropě.<br />
Za jeho působení habilitoval na ústavu Dušan<br />
Vilém Lambl, objevitel Lamblia intestinalis.<br />
V tehdejším mocnářství dlouho nebylo pro tohoto<br />
společensky aktivního českého vlastence profesorské<br />
místo. V roce 1882 však Lambl nevyužil<br />
nabídky, aby převzal Ústav patologické anatomie<br />
české lékařské fakulty a tak vlastně uvolnil cestu<br />
mladému a nadanému Josefu Hlavovi.<br />
Ještě před rozdělením pražské univerzity na českou<br />
a německou část se Treitzovým nástupcem<br />
stal Edwin Klebs, který byl do Prahy povolán<br />
na doporučení Rokitanského. Profesor Klebs<br />
byl národnostně velice tolerantní člověk, který<br />
vychoval dva vynikající představitele české vědy<br />
– otorinolaryngologa Otakara Frankenbergera<br />
a Jaroslava Hlavu – zakladatele české patologie<br />
a pozdějšího prvního přednostu patologické<br />
anatomie na české lékařské fakultě.<br />
Tolerantnímu Klebsovi tehdy v <strong>Praze</strong> vadilo<br />
ostré nacionální napětí, a proto ústav opustil.<br />
Jeho odchodem byla v podstatě ukončena<br />
společná cesta Čechů a Němců na pražském<br />
patologickoanatomickém ústavu (pozdějším<br />
II. patologickoanatomickém ústavu), který<br />
po rozdělení pražské univerzity na českou<br />
a německou část byl pod vedením německého<br />
přednosty Hanse Chiariho začleněn do německé<br />
části Karlovy – Ferdinandovy Univerzity<br />
v <strong>Praze</strong>. Hans Chiari, Richard Krebs, Anton<br />
Ghon a Hertwick Hamperl vedli postupně tento<br />
ústav až do roku 1945.<br />
V roce 1945 po osvobození Československa se<br />
ústav stal součástí Univerzity Karlovy a v budově<br />
byl zřízen II. patologicko-anatomický ústav<br />
FVL UK (U <strong>nemocnice</strong> 2). Prvním poválečným<br />
přednostou byl prof. Václav Jedlička (1893-<br />
1971). V době Jedličkovy éry na ústavu vyrostlo<br />
několik vynikajících patologů, z nichž je třeba<br />
zmínit především doc. Zdeňka Záhoře, DrSc.;<br />
doc. Františka Žáka, DrSc.; doc. Karla Kubáta,<br />
DrSc. a prof. Rudolfa Vaněčka, DrSc. Všichni<br />
jmenovaní významnou měrou ovlivnili odbornou<br />
úroveň tehdejší československé patologie.<br />
Po okupaci Československa v roce 1968 se<br />
většina pracovníků tohoto ústavu dostala pro<br />
své nekompromisní odmítavé postoje k sovětské<br />
okupaci do osobních potíží a někteří emigrovali.<br />
Prof. Rudolf Vaněček, DrSc., jako<br />
vedoucí ústavu v té době, byl odvolán ze své<br />
funkce a vedení ústavu převzal od roku 1975<br />
prof. Jaroslav Dobiáš, DrSc. (1921-1997),<br />
který zde působil až do konce roku 1988. Od<br />
roku 1989 byl vedením ústavu pověřen tehdy<br />
doc. Ctibor Povýšil, DrSc., který vedl ústav do<br />
roku 2000, kdy došlo ke spojení s Hlavovým I.<br />
patologicko-anatomickým ústavem.<br />
Je zřejmé, že pražský Ústav patologie Všeobecné<br />
<strong>nemocnice</strong>, později II. patologicko-anatomický<br />
ústav FVL UK, sehrál významnou roli<br />
v historii nejen české, ale i německé patologie
a vyrostla zde řada osobností nepochybně<br />
mezinárodního významu, které ovlivňovaly<br />
a dodnes ovlivňují vývoj našeho oboru.<br />
Kronika tohoto ústavu, která je stále pečlivě<br />
střežena, v záhlaví s podpisem samotného<br />
Rokitanského a Treitze, v mnohém vypovídá,<br />
co se ve zdech tohoto ústavu odehrálo, které<br />
osobnosti lékařské vědy ústav navštívily a kdo<br />
zde pracoval.<br />
Vznik současného Ústavu patologie I. LF UK<br />
a VFN (a bývalého I. patologicko-anatomického<br />
ústavu FVL UK) je spojen se zakladatelem<br />
tohoto ústavu prof. Jaroslavem Hlavou (1855-<br />
1924). Hlava od roku 1874 studoval na pražské<br />
lékařské fakultě, kde se tehdy přednášelo pouze<br />
v německém jazyce. Už během studií se stal<br />
demonstrátorem a později, ještě před promocí,<br />
asistentem německého přednosty tehdejšího<br />
patologicko-anatomického ústavu prof. Edwina<br />
Klebse.<br />
Po odchodu Klebsově se profesorem a vedoucím<br />
tohoto ústavu stal prof. Chiari, který podle<br />
svědectví tehdejší doby nemohl Čecha Jaroslava<br />
Hlavu ve svém ústavu strpět. Hlava rozmrzen<br />
odešel, ale měl možnost vycestovat do zahraničí,<br />
což bylo k jeho prospěchu. Po návratu do Prahy<br />
v roce 1883 získal postupně akademické tituly<br />
docenta a profesora patologické anatomie.<br />
Zastával řadu akademických i politických funkcí,<br />
včetně člena Panské sněmovny, Vrchního zdravotního<br />
rady a po vzniku ČSR stál v čele Státní<br />
zdravotní rady. 27 let byl předsedou Spolku<br />
českých lékařů a redaktorem Časopisu lékařů<br />
českých. Založil s prof. Thomayerem Sborník<br />
lékařský. Hlavovi bohové nezáviděli, ale přáli,<br />
což mělo význam pro obor. Již v roce 1914<br />
začal budovat nový český Ústav patologie.<br />
Tento záměr mu předtím posvětil tehdejší císař<br />
František Josef I. během své návštěvy pražské<br />
univerzity. Válka však budování přerušila,<br />
a proto výstavba ústavu mohla být ukončena až<br />
po jejím skončení.<br />
Se svým asistentem Dr. Obrzutem vydal profesor<br />
Hlava Speciální patologickou anatomii,<br />
první českou učebnici v tomto oboru. Svým<br />
založením a přesvědčením byl Čech a vlastenec,<br />
ale zároveň velice tíhnul a podporoval<br />
mezi lékaři myšlenku slovanské vzájemnosti.<br />
Usiloval o to, aby každý slovanský národ mohl<br />
své vědecké poznatky shromažďovat ve svém<br />
vlastním jazyce.<br />
Při studiu historických pramenů zasvěcenému<br />
nemůže uniknout podstatně menší zatížení<br />
pracovníků tehdejšího Ústavu patologie ve srovnání<br />
s dneškem. Celkem se odpitvalo 120 – 150<br />
zemřelých ročně, přičemž bioptická vyšetření se<br />
tehdy ještě neprováděla.<br />
Budova Hlavova ústavu.<br />
Impozantní budova Hlavova ústavu je dílem<br />
architekta Aloise Špalka, který působil jako<br />
technický rada Zemského ústavu. Exteriér ústavu<br />
byl vybudován ve stylu tzv. powagnerovské<br />
moderny (Otto Wagner byl vídeňský architekt,<br />
který založil směr odklánějící se od stylu secesního).<br />
Hlavův ústav představuje zároveň jakýsi<br />
počátek tzv. konstruktivizmu ve stavebnictví. Byl<br />
otevřen 18. 4. 1921, což bylo velkou veřejnou<br />
událostí, neboť otevření se zúčastnil ministr<br />
školství i ministr zdravotnictví, představitelé
univerzity a řada členů profesorského sboru.<br />
Tehdejší děkan fakulty prof. Honl navrhl, aby<br />
se ústav navždy nazýval Hlavovým ústavem,<br />
což se naplnilo a do dnešní doby je tento název<br />
v průčelí ústavu zachován.<br />
Profesor Hlava si však nových pěkných podmínek,<br />
které ústav poskytoval, dlouho neužil,<br />
zemřel 31.10.1924 ve věku necelých 70 let. Na<br />
přání zesnulého provedli jeho pitvu poslední<br />
aktivní žáci prof. Šikl, prof. Jedlička, Dr. Zimová<br />
a Dr. Ortinský. Pitevní protokol z roku 1924 má<br />
č. 1479 a je uzavřen patologicko-anatomickou<br />
diagnózou zcela se shodující se závěry klinickými.<br />
Prof. Hlava trpěl chronickou bronchitidou<br />
a rozedmou plic, což bylo příčinou vleklého<br />
pravostranného srdečního selhání.<br />
Prof. Hlava vychoval řadu významných lékařských<br />
osobností, jejichž výčet by zabral příliš<br />
mnoho místa. Je třeba zmínit však jeho nástupce<br />
prof. Rudolfa Kimlu, pozdějšího prvního<br />
přednostu II. patologicko-anatomického ústavu<br />
prof. Václava Jedličku a zakladatele hradecké<br />
patologie prof. Antonína Fingerlanda.<br />
Prof. Rudolf Kimla (1866-1950) vedl ústav až<br />
do roku 1937. Byl opakovaně děkanem lékařské<br />
fakulty a rektorem Univerzity Karlovy. Od roku<br />
1937 vedení ústavu převzal prof. Heřman Šikl<br />
(1888-1955), který byl za německé okupace<br />
ponechán pouze ve funkci prosektora ústavu ve<br />
značně omezených prostorových podmínkách,<br />
protože větší část ústavu byla zabrána německými<br />
pracovišti. Po II. světové válce se znovu<br />
ujal vedení ústavu a výraznou měrou se zasloužil<br />
o rozvoj moderní patologie u nás. Zavedl epikritické<br />
uspořádání pitevních diagnóz a napsal<br />
vynikající učebnici patologie. Jeho průkopnická<br />
práce o plicním karcinomu u jáchymovských<br />
horníků byla navržena na Nobelovu cenu, kterou<br />
však nezískal.<br />
Jeho nástupcem se stal prof. Blahoslav Bednář,<br />
DrSc. (1916 – 1998), který převzal vedení<br />
v roce 1955, zasloužil se o systematický rozvoj<br />
ústavu po stránce organizační i odborné a připravil<br />
základní učebnici patologie. Proslul svojí<br />
prioritní prací o pigmentovaném storiformním<br />
neurofibromu, který je dodnes ve světovém<br />
písemnictví veden pod jeho jménem jako Bednářův<br />
tumor. Po jeho odchodu do důchodu ústav<br />
převzal prof. Adam Jirásek, DrSc., který byl po<br />
roce 1989 vystřídán prof. Pavlem Miřejovským,<br />
DrSc. (1933- 1999).<br />
Součastný přednosta Ústavu profesor Povýšil.<br />
V dubnu roku 2000 byly I. a II. patologickoanatomický<br />
ústav spojeny pod vedením<br />
prof. MUDr. C. Povýšila, DrSc. a vznikl současný<br />
Ústav patologie 1. LF UK a VFN. Po<br />
administrativním aktu následovaly konkrétní<br />
kroky, které připravily půdu pro definitivní přemístění<br />
veškerého provozu do Hlavova ústavu.<br />
Po celých 5 let, tj. do jara roku 2005 probíhala<br />
rekonstrukce a modernizace větší části budovy<br />
a veškerá pracoviště II. patologicko-anatomického<br />
ústavu byla včetně personálu přemístěna<br />
do budovy Hlavova ústavu.<br />
V současné době provoz ve většině laboratoří<br />
splňuje veškeré požadavky na moderní laboratoře<br />
diagnostické a výzkumné patologie. Ústav se ale<br />
neobejde bez systematického zavádění dalších<br />
moderních metod.
Současný stav<br />
a postavení<br />
patologie<br />
v medicíně<br />
Patologie byla, je a nepochybně i nadále<br />
bude jedním ze základních medicínských<br />
oborů s nezastupitelným postavením<br />
v praktické diagnostické medicíně<br />
i v lékařské vědě. Patologové v současné době<br />
vykonávají tři hlavní činnosti, které se navzájem<br />
prolínají i doplňují v souladu s koncepcí<br />
oboru. Je to vyšetření cytologické, bioptické<br />
a pitvy zemřelých. Většina oborů současné<br />
medicíny využívá diagnostických cytologických<br />
a bioptických závěrů, které nezřídka představují<br />
první a mnohdy jedinou jednoznačnou<br />
diagnózu, na jejímž podkladě jsou indikována<br />
další vyšetření a určována strategie léčby.<br />
Cytologické vyšetření<br />
Cytologické vyšetření je založeno na mikroskopickém<br />
hodnocení nátěrů jednotlivých<br />
buněk. Ústav patologie provádí cytologická<br />
gynekologická a negynekologická vyšetření.<br />
V gynekologické oblasti má toto vyšetření<br />
především úlohu screeningu, který je možno<br />
snadno opakovat a používat i při vyšetření<br />
velkých populačních celků.<br />
Soubor gynekologických cytologií slouží<br />
po řadu let jak k výuce postgraduální, tak je<br />
využíván při konání každoročních kurzů s více<br />
než 150 účastníky činnými v této diagnostice.<br />
Provádíme rovněž vyšetření hormonálně<br />
cytologická, která zejména u dětských a adolescentních<br />
pacientek představují ekonomicky<br />
efektivní postup diagnostiky a kontroly léčby<br />
poruch menstruačního cyklu.<br />
Z negynekologických cytologií zajišťujeme<br />
vyšetření tekutin z tělesných dutin, sputa, tenkojehlových<br />
aspirací štítné žlázy a nověji ve<br />
spolupráci se specializovaným oddělením gastroenterologie<br />
IV. interní kliniky VFN rovněž<br />
hodnocení pankreatických aspirátů získaných<br />
endosonografickým postupem.<br />
10<br />
Bioptické vyšetření<br />
Bioptickým vyšetřením se rozumí mikroskopické<br />
vyšetření vzorků tkání a orgánů, ze kterých<br />
byly zhotoveny histologické řezy silné kolem 5<br />
mí. Tímto postupem musí být vyšetřeny všechny<br />
tkáně odebrané z nemocného k diagnostickým<br />
účelům nebo jako součást léčebného zákroku<br />
při operaci.<br />
Bioptická vyšetření rozhodují, zda provedený<br />
chirurgický zákrok byl dostatečně rozsáhlý<br />
a zajistil odstranění celého patologického ložiska.<br />
Zároveň určí biologický charakter léze, eventuálně<br />
její etiologii nebo etiopatogenezu, takže<br />
je možno přesně stanovit další léčebný postup,<br />
včetně indikace definitivního chirurgického<br />
ošetření.<br />
Bioptické vyšetření, pokud se provede opakovaně,<br />
je možno využít i k monitorování<br />
dalšího vývoje chorobných změn, eventuálně<br />
k vyhodnocení dosažených terapeutických<br />
Socha profesora Hlavy na zadním traktu Ústavu<br />
patologie.
účinků. Týká se to nejen nádorových onemocnění,<br />
u nichž bioptické vyšetření tvoří podstatnou<br />
a rozhodující metodu k ověření účinnosti<br />
použité chemoterapie. Z opakovaně odebraných<br />
bioptických vzorků tkání lze odhadnout rovněž<br />
vývoj zánětlivých či metabolických onemocnění,<br />
jako je tomu především u chorob jater, ledvin,<br />
plic či u reakcí po transplantaci orgánů.<br />
Bioptická diagnostika nádorů<br />
Bioptická diagnostika nádorových onemocnění<br />
zahrnuje nejširší pole působnosti patologa<br />
v současném diagnostickém procesu. První<br />
podezření na nádorové onemocnění vzniká<br />
již při vyšetření cytologickém, které indikuje<br />
mnohdy další postup, především v oblasti<br />
gynekologické. Následuje odběr drobného<br />
vzorku punkční nebo jinou technikou určenou<br />
k vlastnímu bioptickému vyšetření.<br />
Při zjištění nádorového onemocnění je možné<br />
určit jeho biologickou povahu, histologický typ<br />
a stanovit stupeň malignity nádorového procesu,<br />
eventuálně i citlivost na příslušné léky, jak je<br />
tomu v případě stále více se rozvíjející prediktivní<br />
patologie. Závěry patologa dovolují ošetřujícímu<br />
lékaři rozhodnout, zda je nutné nádor<br />
operovat ihned nebo zda bude nejprve nasazena<br />
příslušná protinádorová léčba, a zároveň vybrat<br />
i pravděpodobně nejúčinnější lék.<br />
V případě zvolení operačního postupu je<br />
u řady případů původní diagnóza ověřována<br />
v průběhu vlastní operace při tzv. peroperačním<br />
bioptickém vyšetření. Přibližně během<br />
15 – 20 min je vzorek odebraný při operaci<br />
vyšetřen technikou zmrazených řezů a původní<br />
diagnóza může být znovu potvrzena. Teprve<br />
potom se pokračuje v operačním výkonu. Zároveň<br />
lze vyšetřit i okraje resekovaného orgánu,<br />
zda jsou prosty nádoru a nádor je vyjmut<br />
v celém rozsahu. Dále v rámci peroperačního<br />
vyšetření je možné se orientovat i o postižení<br />
lymfatických uzlin, čímž je stanovován staging<br />
nádorového procesu.<br />
U peroperačních bioptických vyšetření však<br />
existuje objektivně značné riziko nepřesné<br />
nebo chybné diagnózy, vyplývající z nižší<br />
kvality řezů, získaných zmrazovací technikou<br />
a proto tato vyšetření mohou provádět<br />
pouze nejzkušenější lékaři. V ústavu se navíc<br />
praktikuje systém tzv. druhého čtení dalším<br />
patologem, aby riziko omylu bylo sníženo<br />
na minimum.<br />
Vyjmutý nádor nebo část orgánu, či celý orgán<br />
s nádorem jsou pak postoupeny patologovi<br />
k definitivnímu bioptickému vyšetření.<br />
V tomto případě již materiál je minimálně 24<br />
hodin fixován v roztoku formolu a nejen že je<br />
diagnóza znovu ověřena, ale je možné určit za<br />
použití vysoce specializovaných metod bližší<br />
charakter nádorového onemocnění a stadium<br />
nemoci.<br />
Nádorových onemocnění je v současné<br />
době rozpoznáváno několik tisíc. K jejich<br />
přesné klasifikaci využíváme několika set<br />
monoklonálních protilátek. Podrobné imunohistochemické<br />
a molekulárně patologické<br />
vyšetření dovoluje nádor přesně charakterizovat,<br />
takže na základě výsledku tohoto vyšetření<br />
je v mnohých případech stanoven další léčebný<br />
postup.<br />
Při postterapeutickém bioptickém vyšetření<br />
nádorového ložiska se stanovuje, zda léčba<br />
byla dostatečně účinná a většina nádorových<br />
buněk tedy byla zničena. Patolog určuje podíl<br />
nekrotické, tj. odumřelé nádorové tkáně a tkáně<br />
přežívající neboli vitální přímo v histologických<br />
řezech. Znamená to samozřejmě vyšetřit nádor ve<br />
více excizích, aby bylo možno posoudit všechny<br />
oblasti nádorového ložiska.<br />
Jedna z laboratoří na Ústavu patologie.<br />
11
Přínos imunohistochemie<br />
a molekulárních metod<br />
Zavedení imunohistochemických metod do<br />
diagnostické patologie zhruba před 15 lety<br />
mělo zásadní význam a podstatnou měrou<br />
přispělo k zefektivnění bioptické diagnostiky.<br />
Navíc možnosti této metody jsou soustavně<br />
rozšiřovány a zdokonalovány. Monoklonální<br />
protilátky proti specifickým proteinům nádorových<br />
buněk umožňují přesné určení histogeneze<br />
nádorů a to i v případě, že patolog má k dispozici<br />
pouze vzorek odebraný ze sekundárního tj.<br />
metastatického ložiska. Pomocí této techniky lze<br />
v řadě případů dnes rozhodnout o tom, odkud<br />
metastáza vznikla a kde leží primární nádorové<br />
ložisko, byť třeba mikroskopických rozměrů.<br />
Běžně je využívána např. protilátka proti PSA,<br />
která spolehlivě identifikuje karcinom prostaty,<br />
protilátky proti markerům maligního melanomu,<br />
nebo proti některým primárním nádorům jater,<br />
plic, prsu, endokrinních orgánů a měkkých<br />
tkání. Tento diagnostický postup zároveň v řadě<br />
případů usnadňuje rozhodování, zda se jedná<br />
o zhoubný či nezhoubný nádor na základě vyhodnocení<br />
proliferační aktivity populace nádorových<br />
buněk.<br />
Touto metodou je rovněž možné určit řadu dat<br />
důležitých pro predikci citlivosti nádorového<br />
onemocnění na chemoterapii. V mnohých<br />
případech je imunohistochemické vyšetření<br />
doplněno o metody molekulárně patologické<br />
diagnostiky.<br />
Ve stručnosti lze tedy shrnout, že vyšetření<br />
nádorových tkání, které se provádí na Ústavu<br />
patologie, vyžaduje komplexní přístup<br />
za použití nejmodernějších diagnostických<br />
metod, což samozřejmě není možné bez rozvinutého<br />
laboratorního zázemí s kvalifikovaným<br />
personálem.<br />
V diagnostice nádorů přitom důležitou a velice<br />
významnou roli stále hraje zkušenost, tj. empirie<br />
patologa. Na základě jeho prvotního úsudku<br />
je v mnohých případech diagnóza nádorového<br />
onemocnění teprve ověřována za použití široké<br />
škály diagnostických metod. Je však stále řada<br />
12<br />
onemocnění, kde rozhodují především zkušenost<br />
a znalosti vyšetřujícího lékaře - patologa,<br />
kterého zatím žádný automat nedokázal a pravděpodobně<br />
ještě dlouho nedokáže nahradit.<br />
Patolog se proto, podobně jako chirurg, musí<br />
stále udržovat „ve formě“ trvalou aktivitou<br />
v diagnostické patologii.<br />
Osteopatologická laboratoř<br />
Osteopatologická laboratoř Ústavu patologie<br />
má zcela výjimečné postavení v rámci ČR,<br />
neboť poskytuje konzultace pracovištím celé<br />
republiky a navíc provádí vyšetření vzorků<br />
kostí technikou neodvápněných řezů. Při<br />
tomto postupu lze v histologických řezech zhotovených<br />
speciálním mikrotomem spolehlivě<br />
kvalitativně i kvantitativně (morfometricky)<br />
vyhodnotit stupeň patologické demineralizace<br />
a zároveň zhodnotit hustotu kostní tkáně i přítomnost<br />
depozit kovů jako je hliník.<br />
Toto vyšetření zároveň umožňuje v kostech<br />
značených tetracyklinem stanovit množství<br />
nově vytvořené kostní tkáně za jednotku<br />
času. Metoda představuje jedinečný postup<br />
využívaný v diagnostice kostní choroby<br />
u dialyzovaných pacientů a metabolických<br />
osteopatií především v případě osteomalacie.<br />
Této skutečnosti bylo využito i při výzkumu<br />
kosterních pozůstatků slavných osobností<br />
našich dějin včetně např. krále Ladislava<br />
Pohrobka, u kterého jsme poprvé rozpoznali<br />
tzv. onkogenní osteomalacii. Toto zjištění<br />
přispělo zásadním způsobem k definitivnímu<br />
očištění krále Jiříka z Poděbrad, několik staletí<br />
neprávem podezřívaného z královraždy.<br />
V této laboratoři vedené přednostou ústavu<br />
jsou zároveň prováděna konzultační vyšetření<br />
nádorů kostí a měkkých tkání pro<br />
pracoviště patologie a ortopedie celé České<br />
republiky. Prof. Povýšil byl přizván vedoucím<br />
editorem prof. Schajowitzem k účasti na<br />
vypracování 2. vydání Histologické klasifikace<br />
nádorů kostí WHO a v rámci International<br />
Skeletal Society se podílel na organizaci<br />
postgraduálních mezinárodních kurzů v diagnostice<br />
nádorů kostí.
Nefropatologická<br />
diagnostika<br />
Kromě diagnostiky chorob mužského a ženského<br />
genitálu Ústav patologie zajišťuje diagnostiku<br />
nenádorových onemocnění ledvin z punkčních<br />
biopsií pro potřeby Nefrologické kliniky 1. LF UK<br />
a VFN. Tato oblast vyžaduje komplexní metodický<br />
přístup, neboť kromě klasického histolopatologického<br />
vyšetření je nutné využívat řady speciálních<br />
postupů včetně histochemie, imunofluorescenční<br />
techniky a elektronové mikroskopie.<br />
Vyšetření lymfatických<br />
uzlin<br />
Při vyšetření tzv. sentinelové (hlídkující) uzliny<br />
se zjišťuje, zda v uzlině, do níž se z dané oblasti<br />
dostává lymfa nejdříve, je přítomna metastáza<br />
nádoru či nikoliv. V negativním případě je pacient<br />
ušetřen další operace, při které jsou všechny<br />
regionální uzliny chirurgicky vyjímány, protože<br />
se předpokládá, že se v nich mohou nacházet<br />
další dceřiná metastatická ložiska. Rozsáhlá<br />
disekce spádových lymfatických uzlin s sebou<br />
však nese značné riziko závažných komplikací<br />
v dané oblasti. Vyšetření sentinelových uzlin,<br />
které provádí prim. MUDr. Ivana Vítková, má<br />
proto zásadní prognostický význam.<br />
Primářka ústavu MUDr. Ivana Vítková, MBA.<br />
U některých karcinomů prsu a ženského vnitřního<br />
genitálu se však bloková resekce lymfatických<br />
uzlin provádí automaticky. V těchto případech<br />
se pak jedná o to, aby většina uzlin byla správně<br />
makroskopicky identifikována a histologicky<br />
vyšetřena k potvrzení či vyloučení přítomnosti<br />
metastáz. V některých situacích vyšetříme i více<br />
než 50 lymfatických uzlin od jednoho pacienta.<br />
Tento počet sám o sobě je dostatečným dokladem<br />
obrovského nárůstu počtu vyšetřovaných vzorků<br />
na ústavu patologie.<br />
Diagnostika maligních<br />
lymfomů a nádorových<br />
onemocnění krvetvorby<br />
Další obrovskou skupinu bioptických vyšetření<br />
představují tkáňové vzorky od nemocných<br />
s chorobami lymfatických uzlin a kostní<br />
dřeně, vyšetřovaných a léčených na I. interní<br />
klinice. V současné době je známo zhruba 30<br />
typů maligních lymfomů včetně leukemií, které<br />
je třeba spolehlivě klasifikovat a určit staging,<br />
neboť každý typ je léčen odlišným způsobem.<br />
Pitvy<br />
Pitvy zůstávají velmi významným zdrojem<br />
poučení pro všechny zainteresované lékaře<br />
včetně patologů. Poskytují nejen přesné poznatky<br />
o základním onemocnění pacienta, o jeho komplikacích<br />
a o příčinách smrti, ale jsou zároveň<br />
jakousi permanentně probíhající studií o zdravotním<br />
stavu populace. Pitevní závěry je tedy<br />
možno využívat i v rámci epidemiologických<br />
studií.<br />
Výsledky pitvy, které se neshodují s předchozími<br />
klinickými závěry, jsou standardně probírány na<br />
klinicko-patologických seminářích s jednotlivými<br />
klinickými pracovišti.<br />
V současné době odpitváme ročně kolem 600<br />
až 800 pacientů ošetřených v naší nemocnici,<br />
což představuje kolem 60% zemřelých pacientů<br />
na pracovištích VFN. Tato čísla jsou ve srovnání<br />
s celorepublikovým průměrem neobvykle<br />
vysoká. Je potěšitelné, že se zásadními diagnostickými<br />
diskrepancemi jsme se již několik let<br />
nesetkali.<br />
13
Složitost pitev v posledních 10-15 letech však<br />
výrazně vzrostla, neboť moderní terapie mnohdy<br />
podstatnou měrou změní klasické obrazy i zcela<br />
běžných onemocnění.<br />
Personální situace<br />
Výchova patologa, schopného samostatně pracovat<br />
v pitevně, trvá minimálně 2 roky a v bioptické<br />
diagnostice nejméně 5 let. I potom je nutné<br />
počítat po několik let s potřebným „zráním“,<br />
během kterého se nikdo neobejde bez potřeby<br />
konzultovat složitější případy se zkušenějšími<br />
kolegy nebo se specialisty v příslušné oblasti<br />
patologie.<br />
Obor patologie je dnes již tak široký, že nikdo<br />
nemůže kompletně zvládnout celou jeho problematiku.<br />
Nezbytná je proto určitá subspecializace<br />
pro jednotlivé oblasti medicíny.<br />
Dlouhodobý všeobecný nezájem o obor patologie<br />
je smutnou zkušeností a souvisí především s jeho<br />
malým společenským i finančním oceněním,<br />
ale také s absencí přímého kontaktu patologa<br />
s živým pacientem. Všechny tyto negativní jevy<br />
a v nemalé míře i velký rozsah oboru způsobují,<br />
že se stále potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných<br />
pracovníků. Situace je o to komplikovanější,<br />
že výchova těchto pracovníků představuje<br />
dlouhodobý proces a ne každý má předpoklady<br />
vyrůst v patologa potřebných kvalit.<br />
Výzkumné aktivity<br />
Pracovníci ústavu v současné době samostatně<br />
řeší nebo se podílejí na řešení několika<br />
výzkumných grantových úkolů a spolupracují<br />
Posluchárna na Hlavově ústavu.<br />
14<br />
na dvou výzkumných záměrech. Nelze opomenout<br />
především výzkumné aktivity v oblasti chorob<br />
pohybového aparátu, nádorů prsu, mužského<br />
a ženského vnitřního genitálu a zažívacího traktu,<br />
které mnohdy přinesly významné nebo dokonce<br />
prioritní poznatky.<br />
Pregraduální výuka<br />
studentů<br />
Při spojování obou ústavů došlo k redukci počtu<br />
fakultních zaměstnanců na polovinu. Během jednoho<br />
školního roku přitom zajišťujeme v prostorách<br />
ústavu výuku více než 600 studentů medicíny<br />
a bakalářského směru. Vedle výuky našich studentů<br />
samozřejmě u nás probíhá i příprava zahraničních<br />
studentů s výukou v anglickém jazyce.<br />
Kromě přednášek si studenti z ústavu odnášejí<br />
i základní poznatky o principech bioptického<br />
histopatologického vyšetření tkání a zároveň<br />
absolvují i demonstrační pitvy v rámci pitevních<br />
cvičení. Rozsah probírané látky je samozřejmě<br />
značný, neboť musíme studentům poskytnou<br />
základní poznatky o patomorfologii chorobných<br />
stavů ze všech lékařských oborů. Přednášky se<br />
stále těší značnému zájmu posluchačů, jak o tom<br />
svědčí prakticky celoroční kompletní obsazení<br />
posluchárny nebo dokonce její přeplnění i přes<br />
kapacitu kolem 220 míst.<br />
V této souvislosti jistě stojí za zmínku velký<br />
podíl pracovníků ústavu v čele s přednostou ve<br />
funkci editora na vydání nové celostátní učebnice<br />
Speciální patologie, která jak svou formou<br />
tak samozřejmě i obsahově splňuje všechny<br />
požadavky na moderní výukovou pomůcku.<br />
Katedra patologické<br />
anatomie a subkatedra<br />
cytologie IPVZ<br />
Katedru patologické anatomie a subkatedru<br />
cytologie IPVZ od roku l991 až do dnešních<br />
dnů vede prof. Ctibor Povýšil. Na práci katedry<br />
se podílí několik učitelů ústavu, ke kterým byli<br />
přizváni přednostové většiny fakultních ústavů<br />
patologie v ČR, aby personální obsazení bylo<br />
z hlediska odborné úrovně reprezentativní pro<br />
obor patologie.
Na ústavu jsou pořádány pravidelné doškolovací<br />
kurzy i předatestační školení a probíhají<br />
zde atestační zkoušky. Velká většina patologů<br />
ČR do 50 let věku prošla předatestační přípravou<br />
organizovanou současným přednostou Ústavu<br />
patologie.<br />
Autor materiálu prof. MUDr.<br />
Ctibor Povýšil, DrSc. - redakčně zkráceno<br />
Začátky působení<br />
MUDr. J. Hlavy na<br />
české lékařské<br />
fakultě v <strong>Praze</strong><br />
Doc. MUDr. Otakar Brázda, CSc.<br />
Na české lékařské fakultě pražské univerzity<br />
byla zahájena výuka ve školním<br />
roce 1883/84. Výsledkem dlouholetého<br />
boje za zavedení českých přednášek bylo rozhodnutí<br />
rozdělit prastaré Karlovo učení, nesoucí<br />
oficielní název „Universita Karlo-Ferdinandova“<br />
na dvě samostatné školy a to s českou a německou<br />
vyučovací řečí. Obě se zcela samostatnou správou<br />
a obě přejímající v právním i historickém smyslu<br />
všechny znaky středověké univerzity, založené<br />
v roce 1348. Příslušný zákon o tomto rozdělení<br />
byl projednán a přijat parlamentem a panskou<br />
sněmovnou ve Vídni, pak oficiálně schválen<br />
panovníkem v únoru 1882.<br />
Pro lepší porozumění situace v druhé polovině<br />
devatenáctého století připomeňme, že na<br />
univerzitách v tehdejší monarchii nahradila při<br />
Lékařský dekret Jaroslava Hlavy.<br />
reformách Josefa II. němčina středověkou latinu.<br />
Ve století následujícím, zejména po roce 1848,<br />
sílí snahy uvést na univerzitní půdu v mnohonárodnostním<br />
rakouském státě národní jazyky.<br />
Tak Poláci prosadili v Krakově polštinu, Maďaři<br />
v Pešti maďarštinu a konečně se češtiny dočkalo<br />
i pražské vysoké učení.<br />
Na české lékařské fakultě byla výuka slavnostně<br />
zahájena 15. října 1883, tedy právě před<br />
125 lety. Profesorský sbor se poprvé sešel již<br />
v červnu za předsednictví nově zvoleného děkana<br />
profesora Viléma Weisse, přednosty chirurgické<br />
kliniky. V Archivu Univerzity Karlovy jsou<br />
uloženy zápisy z těchto jednání. V prvním protokolu<br />
o jednání sboru profesorů ze dne 23. června<br />
1883 čteme pod bodem VII. - Habilitace:<br />
„Podány byly již sboru tři práce, a to Dr. Hlavy,<br />
Dr. Thomayera a Baštýře. Prof. Weiss navrhuje,<br />
aby ministerstvu učiněn byl dotaz, zda-li sbor<br />
profesorský smí přijmout žádosti k habilitaci<br />
a vyřídit akta habilitace“.<br />
Ve století následujícím, zejména po roce<br />
1848, sílí snahy uvést na univerzitní<br />
půdu v mnohonárodnostním rakouském<br />
státě národní jazyky. Tak Poláci<br />
prosadili v Krakově polštinu, Maďaři<br />
v Pešti maďarštinu a konečně se češtiny<br />
dočkalo i pražské vysoké učení.<br />
Ze zápisu se ještě dovídáme, že jako referenti<br />
pro habilitační práci Dr. Hlavy byli zvoleni<br />
prof. Spina a prof. Steffal. Další zprávu<br />
o Dr. Hlavovi pak nacházíme v protokolu VIII.<br />
z 19. října 1883:<br />
Referát o habilitační práci pana suppl. Dr. Hlavy.<br />
Přečten referát p. prof. Spiny a prof. Steffala,<br />
kteří práci za dobrou uznávají, aby Dr. Hlava<br />
ku habilitaci připuštěn byl. Návrh jednohlasně<br />
přijat, o dalších modalitách má být rozhodnuto,<br />
když bude přítomen referent prof. Spina.<br />
Následující zasedání sboru profesorů se<br />
konalo 30. října 1883 a v protokolu IX. čteme<br />
pod bodem 6. „Colloquium suppl. Dr Hlavy<br />
k dosažení docentury pathologické anatomie.<br />
15
16<br />
Referent prof. Spina klade více otázek, které<br />
kandidát k úplné spokojenosti zodpovídá tak,<br />
že koreferent i ostatní členové sboru kandidáta<br />
nezkouší.“<br />
Protokoly sboru profesorů ze školního roku<br />
1883/84 nejsou bohužel v archivu zachovány<br />
všechny – a tak další zápis týkající se<br />
Doc. Dr. Hlavy obsahuje až protokol XXII. ze<br />
14. března 1884.<br />
„Návrh prof. Eiselta a Spiny, aby docentu<br />
Dr. Hlavovi ponecháno byla suplentura pathologické<br />
anatomie a aby vysokému c.k. ministerstvu<br />
ponavržen byl za mimořádného profesora<br />
pathologické anatomie.“<br />
Zvolená komise sestávající z pp. Prof. Eiselta,<br />
Spiny, Steffala „podati má návrh až přítomen<br />
bude též prof. Tomsa.“<br />
Návrh byl podán hned 24. dubna. Protokol<br />
XXIII. uvádí jako bod 10: „Návrh na jmenování<br />
doc. Dr. Hlavy mimořádným profesorem<br />
pathologické anatomie“<br />
Po přednesení referátu se přihlásil o slovo děkan<br />
prof. Weiss a jeho příspěvek zachytil zapisovatel<br />
takto:<br />
„Prof. Weiss popírá mnohé výroky v referátě,<br />
jmenovitě že jsou přednášky Hlavy lepší než na<br />
fakultě německé a upozorňuje na nedokonalost<br />
sekcí chirurgických a diví se, že Hlava v inaugurační<br />
přednášce o geniálním Treitzovi krátce<br />
se zmiňuje a přívržence makroskopické anatomie<br />
zpátečníky nazývá – navrhuje, zda by se nemělo<br />
v úvahu vzíti, by sl. Ministerstvo opět s Lamblem<br />
vyjednávalo, o kterém se sbor v referátě<br />
chvalně vyslovil, ano i deputaci k ministerstvu<br />
odeslal“.<br />
Pro referát hlasují: prof. Eiselt, Spina,<br />
Horbaczewski, Tomsa, Steffal<br />
Pro návrh prof. Weisse: prof. Tomsa, Steffal<br />
Profesor Janovský prohlašuje, že „se hlasování<br />
vůbec zdržuje.“<br />
Prof. Weiss tedy nezaujal kladné stanovisko<br />
k profesuře Dr. Hlavy – i když se jednalo<br />
o profesuru mimořádnou. Projev jeho nevůle<br />
však mohl směřovat spíše k osobě prof. Eisel-<br />
Jedna z posledních fotografií profesora Hlavy.<br />
ta, hlavního zastánce Hlavy, než ke kandidátu<br />
profesury samotnému. Nepřátelství Weisse<br />
k Eiseltovi bylo dlouhodobou, lépe řečeno<br />
trvalou záležitostí. Weiss byl neobyčejně zručný<br />
chirurg, obdivovaný operatér, ale jako děkan byl<br />
autokrat, nepřipouštějící cizí názory.<br />
Prof. Schöbl, přednosta oční kliniky píše:<br />
„Nechtěl jsem se podrobit jeho despotické vůli<br />
a pánovitosti.“ Weiss byl pro něho „decanus<br />
perpetuus et omnipotens“. Dnes se může<br />
zdát neuvěřitelné, že když si mladí asistenti<br />
chirurgické kliniky při návratu z Paříže, kde<br />
se podrobně seznámili s Pasteurovými objevy,<br />
začali vyvářet nástroje, Weiss to striktně<br />
zakázal! Chirurgické instrumentarium se dále<br />
čistilo leštidlem na kov a pak ukládalo do<br />
plyšových pouzder.<br />
Weissem zmíněný Vilém Dušan Lambl, od roku<br />
1856 docent patologické anatomie v <strong>Praze</strong>, přijal<br />
pozvání ze zahraničí a stal se r. 1860 profesorem<br />
v Charkově. Častěji než v historii medicíny se<br />
Lamblovo jméno objevuje v dějinách literatury<br />
v souvislosti s okruhem obdivovatelů Boženy<br />
Němcové, k jejímž ctitelům patřil.<br />
Poslední ve Weissově vystoupení uvedené jméno<br />
patří českému patologickému anatomovi Václavovi<br />
Treitzovi, v roce 1872 předčasně zesnulému.<br />
Termín Treitzova retroperitoneální hernie je<br />
uváděn ve světové literatuře dodnes.<br />
Tolik se tedy dovídáme z protokolů sboru profesorů<br />
o Dr. J. Hlavovi v roce zahájení výuky<br />
na české lékařské fakultě před 125 lety.
ústav soudního<br />
lékařství a toxikologie<br />
1. LF UK<br />
a vfnv <strong>Praze</strong><br />
prof. MUDr. Přemysl Strejc, DrSc.,<br />
přednosta Ústavu soudního lékařství<br />
a toxikologie VFN a 1. LF UK<br />
Z historie ústavu<br />
Počátek ústavu pro soudní lékařství<br />
v <strong>Praze</strong> se datuje rokem 1785, kdy byla<br />
zřízena stolice soudního a policejního<br />
lékařství v <strong>Praze</strong>. Působil zde Jan Knobloch (nar.<br />
1750). Mezi dalšími vynikl Edvard v. Hofman<br />
(1837 – 1897), který napsal moderně rozvrženou<br />
učebnici soudního lékařství (Lehrbuch der<br />
gerichtlichen Medizin), která měla světový ohlas<br />
a byla přeložena do dalších světových jazyků.<br />
Za tehdejších poměrů začal Hofman v r. 1864<br />
přednášet soudní lékařství též česky. Publikoval<br />
v Časopisu lékařů českých.<br />
Poté co zákonem z 28.2.1882 byla tehdejší Karlo-Ferdinandova<br />
univerzita rozdělena na českou<br />
a německou, zahájil Josef Reinsberg (1844 – 1930)<br />
výuku na českém ústavu soudního lékařství,<br />
umístěném do nově postavené budovy teoretických<br />
ústavů v Kateřinské ul. Působil předtím m.j.<br />
na univerzitách ve Strassbourgu a Heidelbergu.<br />
Napsal obsáhlou „Nauku o soudním lékařství“.<br />
Byl po několik funkčních období děkanem lékařské<br />
fakulty a v r. 1899 byl zvolen rektorem univerzity.<br />
Přednášky soudního lékařství pro právníky<br />
byly zahájeny r. 1889; přednášel doc. Bělohradský,<br />
prof. Reinsberg a poté prof. Slavík.<br />
Na ústavu německém v té době působil Josef<br />
Maschka (1820 – 1899), též autor učebnice soudního<br />
lékařství, do r. 1891 následován Arnoldem<br />
Paltaufem (do r. 1893), poté do r. 1929 byl přednostou<br />
Paul Dittrich a po něm do r. 1939 Anton<br />
Maria Marx. Za německé okupace byl dosazen<br />
Günter Weyrich, který v r. 1941 převzal český<br />
ústav soudního lékařství. Ten byl pověřen m.j.<br />
pitvou po atentátu zemřelého říšského protektora<br />
R. Heydricha v nemocnici na Bulovce.<br />
V roce 1921 přesídlil ústav soudního lékařství<br />
z Kateřinské ulice do nově vybudovaného<br />
Hlavova ústavu v tehdejší Preslově, nynější<br />
Studničkově ulici, kde sídlí jako Ústav soudního<br />
lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty<br />
univerzity Karlovy dodnes. Přednostou zde byl<br />
prof. Vladimír Slavík (1866 – 1933), autor<br />
několika monografií; napsal m.j. Soudní lékařství<br />
pro mediky a právníky a množství vědeckých<br />
prací, vypracoval mnoho posudků. Byl opakovaně<br />
děkanem a poté rektorem Karlovy univerzity.<br />
V r. 1932 daroval 500 000 korun na výstavbu<br />
chrámu Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech<br />
a byl zato papežem jmenován komturem řádu sv.<br />
Řehoře Velkého s hvězdou. Věnoval i značné<br />
obnosy na podporu chudých a na gymnaziální<br />
stipendia.<br />
Prof. František Hájek (1886 – 1962) byl v čele<br />
ústavu od r. 1933 do r. 1957 s přerušením v době<br />
okupace. Napsal dosud nejrozsáhlejší učebnici<br />
soudního lékařství, množství vědeckých prací.<br />
Byl též děkanem lékařské fakulty. Jeho nástupcem<br />
se stal prof. Jaromír Tesař, DrSc. Zastával<br />
funkci proděkana fakulty. Je autorem učebnic<br />
soudního lékařství, rovněž soudního lékařství<br />
pro právníky, četných vědeckých prací. Jeho<br />
přičiněním se vyhranila zdravotnická koncepce<br />
oboru. Jeho nástupcem byl Jiří Sobotka, který<br />
se zaměřil zejména na forenzní serologii.<br />
Na tomto pražském ústavu jsou m.j. soustředěny<br />
historicky cenné archivní materiály, které<br />
slouží i po létech také k přešetřování sporných<br />
případů úmrtí. Toto pracoviště bylo v r. 1999<br />
Etický snímek z pitevny<br />
17
sloučeno s Ústavem pro toxikologii a soudní<br />
chemii. Vznikl tak Ústav soudního lékařství<br />
a toxikologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné<br />
fakultní <strong>nemocnice</strong> v <strong>Praze</strong>; na půdě ústavu sídlí<br />
i Národní referenční laboratoř.<br />
Základní údaje o ústavu<br />
Ústav jako celek je největší, vysoce výkonný<br />
a má nejvyšší kvalifikační strukturu v <strong>Praze</strong><br />
(profesor, 2 docenti, 2 primáři).<br />
Postavení a náplň oboru: počátky soudního<br />
lékařství lze sledovat v Evropě, včetně naší země,<br />
do 14. století. Soudní lékařství je samostatný<br />
lékařský obor, který používá široké spektrum<br />
vlastních metod i metod dalších lékařských oborů<br />
a přírodních věd k objasnění příčin a mechanizmů<br />
vzniku poruchy zdraví, popřípadě smrti<br />
podmíněné zevními příčinami (jako jsou poranění,<br />
otravy a ostatní následky zevních příčin)<br />
anebo náhlé smrti z příčin vnitřních.<br />
Soudní lékařství svou činností zajišťuje služby,<br />
které poskytují státní zdravotní správě<br />
nezbytné podklady pro praktické uplatňování<br />
zdravotnické prevence (pro hodnocení úrovně<br />
diagnostické a léčebné péče, úrazovosti a zdravotního<br />
stavu neléčené populace) na základě<br />
poznatků z pitev a rozborů příčin smrti, pro<br />
monitorování rozsahu zneužívání omamných<br />
a psychotropních látek toxikologickými analýzami<br />
u živých i zemřelých osob, pro zavádění<br />
cílené terapie v klinické praxi diagnostikou otrav<br />
u živých osob, pro hodnocení postupů při poskytování<br />
zdravotní péče podrobnými analýzami<br />
úmrtí, ke kterým došlo v souvislosti s diagnostickými<br />
a léčebnými výkony, garantuje posuzování<br />
případů podezření na nesprávný diagnostický či<br />
léčebný postup, zejména při úmrtí.<br />
Na pitevním úseku jde tedy o pitvy zemřelých<br />
násilnou smrtí (v terénu i hospitalizovaných<br />
ve zdravotnických zařízeních) a náhlou smrtí,<br />
zemřelých s podezřením na diagnostické a léčebné<br />
nezdary, které mohou být předmětem stížnosti<br />
a následného trestního a občanskoprávního<br />
řízení, zemřelých v souvislosti s těhotenstvím,<br />
potratem a porodem, dárců orgánů pro transplantaci<br />
odebíraných jak v klinických zařízeních, tak<br />
18<br />
i na pitevně a pitvy zemřelých, mající význam<br />
též pro soudně lékařský výzkum s výstupem pro<br />
zdravotnictví.<br />
Na ústavu se provádí zpravidla více než<br />
1 000 pitev ročně, u cca poloviny případů též<br />
toxikologická a histochemická vyšetření. Dalšími<br />
výkony jsou vyšetření krve na alkohol jak<br />
u zemřelých, tak žijících osob a vyšetřování stop<br />
biologického původu, zjišťování identity atd.<br />
Význam pracoviště vzrůstá i tím, že je třeba<br />
stále více věcnými důkazy napomáhat orgánům<br />
činným v trestním řízení při odhalování<br />
a objasňování násilné trestné činnosti (jak<br />
zjištěními při pitvách zdravotních, tak nařízených<br />
dle § 115 tr. řádu policií). Také v tomto směru<br />
má pracoviště vysokou prestiž a soustřeďují<br />
se zde obtížné a složité případy, jak pitvy, tak<br />
i žádosti o posudky ústavu, resp. fakulty a VFN.<br />
V posledních létech se zde soustřeďují též<br />
případy smrtelných intoxikací psychotropními<br />
a návykovými látkami.<br />
Dále napomáhá rozhodování orgánů činných<br />
v trestním i občanskoprávním řízení, a to objasňováním<br />
příčin, okolností a mechanismů smrti<br />
a poškození zdraví, a z hlediska celospolečenského<br />
se tak podílí na prevenci negativních protispolečenských<br />
jevů - trestných činů proti životu<br />
a zdraví, rodině a mládeži, svobodě a lidské<br />
důstojnosti, dopravní nehodovosti, pracovních<br />
úrazů, alkoholové a jiné drogové závislosti.<br />
Při podezření na násilnou smrt otravou, která<br />
nemívá vždy charakteristický pitevní nález, je<br />
zase nutno provést chemicko-toxikologické<br />
vyšetření. I další formy násilí je třeba dokazovat<br />
speciálními postupy (např. průkaz zasažení<br />
el. proudem pomocí metalizace, průkazem<br />
termických změn). Nesnadná je kupř. diagnóza<br />
udušení z utopení, zmrznutí, aspirace tekutiny<br />
atd.). Rozhodující je přitom průkaz tzv. vitální<br />
reakce poranění svědčící pro vznik zranění zaživa<br />
(k poškození těla může někdy dojít i po smrti<br />
např. přejetím již mrtvého, manipulací s mrtvolou<br />
se dostane žaludeční obsah do dýchacích<br />
cest, což je nutno odlišit od usmrcení - udušení<br />
vdechnutím, např. v opilosti či pod vlivem psychotropních<br />
a omamných látek. Z forenzního
hlediska je důležité určení stáří poranění, např.<br />
imunohistochemickým průkazem časných fází<br />
reparativní reakce. Tyto důkazy je nutno stále<br />
více zdokonalovat.<br />
Výuka soudního lékařství tak přináší posluchačům<br />
nové poznatky z forenzní aplikace<br />
nových medicínských poznatků např. prostřednictvím<br />
studia časných fází reparativní reakce<br />
(kupř. detekcí adhezívních molekul), účinků<br />
psychotropních a omamných látek na extracelulární<br />
matrix, poznatky z forenzní toxikologie<br />
též v návaznosti na thanatologii (zjišťováním<br />
trvání abúzu psychotropních a omamných látek<br />
průkazem ve vlasech), forenzní imunochemie<br />
(průkazem určitých kvalit v biologických stopách<br />
a reziduích), biomechaniky (mechanismy<br />
vzniku různých poranění, korelace s možnými<br />
verzemi úrazového děje) i některé aktuální<br />
poznatky z medicinskoprávní oblasti. Soudní<br />
lékařství je též součástí magisterského studia<br />
práv na PFUK v <strong>Praze</strong> a bakalářského studia<br />
na PAČR, kde výuku zajišťuje Ústav soudního<br />
lékařství a toxikologie 1. LFUK. Vědecká práce<br />
v soudním lékařství je zaměřena a doložena<br />
příslušnými publikacemi v domácím i zahraničním<br />
písemnictví.<br />
Perspektiva oboru spočívá v udržení a rozvíjení<br />
uvedené náplně a v problémově orientované integraci<br />
se stávajícími biomedicínskými obory i na<br />
orientaci v potřebách právní vědy při odhalování<br />
a objasňování násilné trestné činnosti.<br />
Ústav sídlí v budově Hlavova ústavu a v areálu<br />
DAKU. Bylo zde vybudováno moderní technické<br />
zázemí pro forenzní toxikologii. Ústav disponuje<br />
malou moderní posluchárnou. Je zde moderní<br />
technické zázemí pro uchovávání zemřelých<br />
(48 míst) a demonstrace pro identifikační účely.<br />
Pitevní trakt je opatřen účinným odvětráváním<br />
a klimatizací.<br />
Ústav zajišťuje veškerou výuku soudního<br />
lékařství pro posluchače všeobecného směru<br />
a zubního lékařství ve 4. ročníku.<br />
Na pitevním úseku jde o pitvy zemřelých násilnou<br />
smrtí (v terénu i hospitalizovaných ve zdravotnických<br />
zařízeních) a náhlou smrtí, zemřelých<br />
s podezřením na diagnostické a léčebné nezdary,<br />
které mohou být předmětem stížnosti a následného<br />
trestního a občanskoprávního řízení,<br />
zemřelých v souvislosti s těhotenstvím, potratem<br />
a porodem, dárců orgánů pro transplantaci<br />
odebíraných jak v klinických zařízeních tak i na<br />
pitevně a pitvy zemřelých mající význam též pro<br />
soudně lékařský výzkum s výstupem pro zdravotnictví.<br />
Na základě pitev zemřelých v terénu<br />
i zdravotnických zařízeních se posuzuje úroveň<br />
poskytované předlékařské a lékařské péče.<br />
Vedle pitevního úseku vyvíjí činnost úsek: histologický,<br />
histochemický, forenzně toxikologický,<br />
forenzně imunochemický. Význam pracoviště<br />
vzrůstá i tím, že je třeba stále více věcnými<br />
důkazy napomáhat orgánům činným v trestním<br />
řízení při odhalování a objasňování násilné<br />
trestné činnosti (jak zjištěními při pitvách zdravotních<br />
tak nařízených dle § 115 tr. řádu). Také<br />
v tomto směru má pracoviště vysokou prestiž<br />
a soustřeďují se zde obtížné a složité případy,<br />
jak pitvy, tak i žádosti o posudky ústavu resp.<br />
fakulty. V posledních létech se zde soustřeďují<br />
též případy smrtelných intoxikací psychotropními<br />
a návykovými látkami.<br />
Současný přednosta ústavu profesor Strejc.<br />
Přednosta ústavu prof. MUDr. Přemysl Strejc,<br />
DrSc. zajišťuje také výuku soudního lékařství<br />
na PFUK, na Policejní akademii, kde je členem<br />
vědecké rady, přednáší též na Justiční akademii,<br />
příležitostně i posluchačům na katedře historicko<br />
– právní Katolické teologické fakulty, studujícím<br />
střední policejní školy. Na ústavu probíhá<br />
souběžně výuka studentů PřFUK.<br />
19
8. česko - slovenská konference<br />
INMED 2008<br />
Informační systémy - nástroj efektivního zdravotnictví<br />
Pardubice, 6. - 7. 11. 2008<br />
Témata konference:<br />
Financování zdravotní péče/Řízená péče<br />
Financování zdravotní péče, Řízená péče dle VZP, Možnosti užití DRG pro<br />
financování zdravotní péče, Řízená péče, vztah pacient – lékař v tržním prostředí.<br />
eHealth<br />
Systém elektronické preskripce – přínosy pro všechny, MySOLP FONS<br />
– internetový objednávkový systém, Datové služby ve zdravotnictví kraje<br />
Vysočina, eHealth.<br />
Akreditace a národní ukazatele<br />
10 let akreditací v ČR – přehled a novinky, Správné kódování – předpoklad<br />
pro validní hodnocení kvality zdravotních služeb, Kontrola kvality zdravotnické<br />
dokumentace při přípravě na akreditaci, Praktické zkušenosti s novým<br />
metodickým nástrojem pro řízení kvality zdravotní péče v krajích.<br />
Krajské zdravotnictví<br />
Připravované legislativní změny ve vazbě na reformu zdravotnictví, Využití<br />
zkušeností z konsolidace krajských nemocnic při definici strategie, Stav<br />
financování krajského zdravotnictví v Libereckém kraji.<br />
Panelová diskuse<br />
Na téma Mediální obraz a realita českého zdravotnictví<br />
Partneři konference:<br />
Microsoft, Netprosys, Progress Software, Sun Microsystems Czech, T-Soft<br />
Mediální partneři:<br />
organizátoři konference:<br />
Medical Tribune<br />
Město Pardubice<br />
Sestra a lekár v praxi Stapro s. r. o.<br />
Zdravotnícke Noviny<br />
Univerzita Pardubice<br />
Aktuální podrobný program a on-line registraci naleznete na webových stránkách<br />
www.inmed.eu<br />
20
Nasazení<br />
StaproGURMED A<br />
v Nemocnici ve<br />
Frýdku-Místku, p.o.<br />
Výchozí stav<br />
NIS AKORD nahradil v nemocnici ve<br />
Frýdku-Místku původní informační systém<br />
Leader společnosti OstraSoft, která<br />
ukončila svoji činnost. Základními požadavky při<br />
výběru nového IS byly zavedení komplexního<br />
informačního systému umožňující pokrytí všech<br />
nemocničních oddělení včetně komplementů,<br />
ambulancí a specializovaných resp. obslužných<br />
pracovišť, zachování plné provozuschopnosti<br />
stávajícího IS při přechodu na nový systém<br />
a vybudování univerzálního komunikačního<br />
systému.<br />
Po úvodní etapě implementace NIS AKORD<br />
(nyní StaproAKORD), došlo v dalších letech<br />
k jejímu rozšíření o další moduly, mimo jiné<br />
o moduly pro stravování pacientů a zaměstnanců<br />
a o modul pro skladovou evidenci stravovacího<br />
provozu. Před jejich nasazením fungovalo<br />
v nemocnici pouze počítačové zpracování<br />
pro skladové hospodářství. Ostatní činnosti<br />
pokrývající agendu stravovacího provozu byly<br />
prováděny manuálně (objednávání stravy, normování,<br />
apod.). Výdej zaměstnanecké stravy byl<br />
prováděn na základě stravenek.<br />
Cíle<br />
Cílem implementace modulů zajišťujících logistiku<br />
stravovacího provozu bylo zautomatizování<br />
celého procesu přípravy stravy, který byl do té<br />
doby prováděn ručně. K zavedení informačního<br />
systému do oblasti stravování v nemocnici vedly<br />
další požadavky:<br />
• usnadnění práce<br />
• zkvalitnění služeb pacientům i zaměstnancům<br />
• vazba na NIS (pacient - dieta), možnost objednávání<br />
stravy z oddělení<br />
• elektronická evidence dat<br />
• opakované využití kmenových dat – suroviny,<br />
receptury, diety, jídelníčky, skladové karty<br />
apod.<br />
• okamžitý a aktuální přehled objednávek<br />
• urychlení procesu - možnost pozdějšího<br />
objednání z oddělení, rychlé zpracování<br />
požadavků, normování, vytvoření skladových<br />
dokladů<br />
• možnost výstupů ekonomických přehledů<br />
Popis řešení<br />
Implementované řešení se skládá z centrální<br />
databáze společné s aplikací NIS StaproAKORD<br />
a modulů aplikace StaproGURMED A. Z hlediska<br />
aplikačního programového vybavení pro<br />
zajištění logistiky stravovacího provozu byly<br />
v nemocnici integrovány moduly pro pacientské<br />
a zaměstnanecké stravování a modul skladové<br />
evidence stravovacího provozu.<br />
Celý projekt byl realizován standardním postupem<br />
od provedení analýzy, přes návrhy řešení<br />
až po vlastní implementaci s podporou ostrého<br />
provozu. Náročnou etapou nezbytnou pro<br />
spuštění funkcionality systému bylo odladění<br />
aplikace v ostrém provozu a po té naplnění<br />
provozních kmenových dat ze strany zákazníka<br />
(suroviny, receptury, diety, normy, skladové<br />
karty apod.)<br />
Celý systém byl úspěšně uveden do provozu<br />
a nyní zajišťuje nepřetržitou podporu pro přípravu<br />
a distribuci stravy:<br />
a) pacientské<br />
• denně průměrně pro 300 stravovacích<br />
jednotek na 12 odděleních<br />
• distribuce prostřednictvím tabletů<br />
b) zaměstnanecké<br />
• denně průměrně 500 porcí<br />
• výdej jídel v jídelně v návaznosti na elektronické<br />
médium, případně distribuce na<br />
oddělení<br />
• objednávkový systém zaměstnanecké stravy<br />
využívá Nemocnice ve Frýdku-Místku,<br />
p.o. od konkurenční firmy, protože v době<br />
zavádění stravovacího IS nebyl k dispozici<br />
v rámci NIS AKORD.<br />
21
Celou agendu stravovacího provozu zajišťuje<br />
oddělení dietních sester v počtu 3 pracovnic.<br />
Přínosy<br />
V současné době jsou zákazníkem kladně hodnoceny<br />
přínosy zavedení systému a to zejména:<br />
• Integrace s nemocničním informačním systémem<br />
• Moderní technologie spojená s komfortním<br />
a intuitivním ovládáním<br />
• Vyšší efektivita práce a odbourání zbytečné<br />
pracnosti původního systému vedoucí ke<br />
snížení nákladů spojených s vedením stravovacího<br />
provozu<br />
• Omezení chybovosti při zadávání údajů<br />
• Přehledná ekonomika provozu – snadná kontrola<br />
a vyhodnocování, možnost statistik dle<br />
požadavků<br />
• On-line přístup k informacím - data jsou<br />
uživatelům okamžitě k dispozici<br />
• Přehled o položkách skladu v reálném čase<br />
Technologie:<br />
• Technologie klient – server<br />
• Operační systém klienta: WIN 2000/XP<br />
• Operační systém server: WIN 2003<br />
• Databáze: MS SQL 2005<br />
Zákazník<br />
Nemocnice ve Frýdku-Místku,<br />
příspěvková organizace<br />
Ing. MUDr. Miroslav Přádka, Ph.D.,<br />
ředitel <strong>nemocnice</strong><br />
V současné době má <strong>nemocnice</strong> 423 lůžek<br />
a 1017 zaměstnanců. Nemocnice zajišťuje komplexní<br />
zdravotní služby pro pacienty z oblasti<br />
v níž žije cca 150 000 obyvatel a v některých<br />
odbornostech i z celé ČR. Nemocnice poskytuje<br />
znalosti, dovednosti a služby 18 lékařských<br />
odborností.<br />
Nemocnice ve Frýdku-Místku je pracovištěm,<br />
kde je prováděn pilotní provoz komplexního<br />
systému NIS StaproAKORD. Pilotní provoz<br />
představuje fázi, kdy verze již prošla kompletním<br />
testováním na straně dodavatele a je prováděno<br />
nasazení verze do ostrého provozu u zákazníka,<br />
před oficiálním uvolněním verze pro její plošné<br />
nasazení.<br />
Všeobecná fakultní <strong>nemocnice</strong> v <strong>Praze</strong><br />
INTERNÍ ODDĚLENÍ STRAHOV<br />
POZVÁNKA<br />
na 19. pracovní den České nefrologické společnosti<br />
pořádaný jako<br />
Konference:<br />
30. výročí zahájení programu CAPD na Interním oddělení Strahov<br />
Konference je pořádána pod záštitou:<br />
ředitele Všeobecné fakultní <strong>nemocnice</strong> v <strong>Praze</strong><br />
MUDr. Jana Břízy, CSc., MBA<br />
děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v <strong>Praze</strong><br />
prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA<br />
hlavní sestry Všeobecné fakultní <strong>nemocnice</strong> v <strong>Praze</strong><br />
Anny Chrzové<br />
Konference se koná 23. října 2008 od 9:00 hod. v letním refektáři<br />
Královské kanonie premonstrátů na Strahově, Strahovské nádvoří č.1.<br />
22
Pavel Klener<br />
JDE TO I SLUŠNĚ<br />
„Potkal jsem za život mnoho lidí, mezi nimi<br />
i mnoho lidí mocných, nejrůznějších hodnostářů,<br />
prezidentů, politiků a nositelů Nobelových<br />
cen… Poznával jsem je jako lékař, učitel i jako<br />
politik. Už jako mladý lékař jsem pochopil, že<br />
důvěra pacienta je často sama o sobě polovinou<br />
úspěchu léčby. A totéž platí ve vědě, ve škole<br />
i v politice. Různé osobnosti jsem potkával i před<br />
jejich vzestupem, i když vyzařovali moc, i když<br />
ji už neměli… a některé i jako pacienty. Poznal<br />
jsem, že se nijak neodlišují od obyčejných lidí.<br />
Jsme prostě všichni ze stejného těsta. Představa<br />
o neomylnosti nebo dokonalosti a důstojnosti<br />
mocných je jenom hra.“<br />
„Potkal jsem za život mnoho lidí, mezi<br />
nimi i mnoho lidí mocných, nejrůznějších<br />
hodnostářů, prezidentů, politiků<br />
a nositelů Nobelových cen… Poznával<br />
jsem je jako lékař, učitel i jako politik.<br />
Tolik úvodní slova profesora Klenera v právě<br />
vydané autobiografické publikaci Jde to i slušně,<br />
jejíž křest se odehrál 2. října 2008 ve známé<br />
kavárně Krásný Ztráty Michala Prokopa. Ten<br />
akci i sám moderoval. Mezi gratulanty nechybělo<br />
mnoho známých osobností z řad politiků<br />
i lékařů.<br />
(red)<br />
Michal Prokop představuje přítomným<br />
autobiografickou publikaci profesora Klenera.<br />
Autogramiáda – profesor Klener se vítá se svým<br />
nástupcem ve funkci přednosty I. interní kliniky<br />
VFN a 1. LF UK docentem Markem Trněným<br />
Říjnové akce<br />
chirurgů<br />
Česká chirurgická společnost ČLS JEP, I. chirurgická<br />
klinika VFN a 1. LF UK a Česká asociace<br />
sester společně zorganizovaly významné chirurgické<br />
akce, které se uskutečnily ve dnech 8.-10.<br />
října 2008 v Clarion Congress Hotel Prague.<br />
Jednalo se o následující akce:<br />
• XV. Pražské chirurgické dny (Jiráskovy dny)<br />
• V. Český chirurgický sjezd<br />
• XXXVI. Společný sjezd českých a slovenských<br />
chirurgů.<br />
Těsně před uzávěrkou jsme tyto akce navštívili<br />
a podrobnější informace uveřejníme v příštím<br />
čísle časopisu Nemocnice.<br />
(red)<br />
Doc. MUDr. Jan Šváb, CSc., přednosta<br />
I. chirurgické kliniky, při úvodním projevu.<br />
23
Dagmar Škochová, koordinátorka programu<br />
sekce sester, přivítala čestné hosty (zprava)<br />
prof. Kršku, MUDr. Břízu a prof. Žáka.<br />
životní jubilea<br />
Životní jubilea za měsíc září 2008<br />
prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc. – přednosta<br />
Urologické kliniky 1. LF a VFN. Fakultu<br />
všeobecného lékařství absolvoval roce 1966.<br />
Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce<br />
1987. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce<br />
1988. Docentem pro obor urologie byl jmenován<br />
v roce 1989. Doktorskou dizertační práci obhájil<br />
v roce 1992. Profesorem pro obor chirurgie byl<br />
jmenován v roce 1994.<br />
prof. MUDr. Petr Zvolský, DrSc. – z Psychiatrické<br />
kliniky 1. LF a VFN. V roce 1959<br />
absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK<br />
v <strong>Praze</strong>. Kandidátskou dizertační práci obhájil<br />
v roce 1972. Doktorskou dizertační práci obhájil<br />
v roce 1988. Docentem pro obor psychiatrie byl<br />
jmenován v roce 1990. Profesorem pro obor<br />
psychiatrie byl jmenován v roce 1991.<br />
PaedDr. Jana Doležalová – přednostka Ústavu<br />
tělesné výchovy 1. LF. Fakultu tělesné výchovy<br />
a sportu absolvovala v roce 1972. V roce 1985 jí byl<br />
udělen po složení rigorozní zkoušky titul PaedDr.<br />
Životní jubilea říjen 2008<br />
prof. PhDr. Miloslav Bednář, CSc. – z Ústavu<br />
pro humanitní studia v lékařství 1. LF. Filozofickou<br />
fakultu UK v <strong>Praze</strong> ukončil v roce 1972.<br />
V roce 1987 obhájil kandidátskou dizertační<br />
24<br />
práci. Docentem pro obor filozofie byl jmenován<br />
v roce 2002. Profesorem pro obor filozofie byl<br />
jmenován v roce 2007.<br />
doc. MUDr. Bohuslav Konopásek, CSc.<br />
– z Onkologické kliniky 1. LF a VFN. V roce<br />
1968 ukončil studium na Fakultě všeobecného<br />
lékařství UK v <strong>Praze</strong>. Kandidátskou dizertační<br />
práci obhájil v roce 1987. Docentem pro obor<br />
onkologie byl jmenován v roce 1990.<br />
doc. MUDr. Zdeňka Límanová, CSc. – ze<br />
III. interní kliniky 1. LF a VFN. V roce 1962<br />
promovala na Fakultě všeobecného lékařství<br />
UK v <strong>Praze</strong>. V roce 1981 obhájila kandidátskou<br />
dizertační práci. Docentkou pro obor vnitřní<br />
lékařství byla jmenována v roce 1994.<br />
Profesor<br />
Dvořáček<br />
pětašedesátníkem<br />
Dne 20. září 2008 se dožívá 65 let<br />
prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc.,<br />
přednosta Urologické kliniky 1. LF<br />
UK a Všeobecné fakultní <strong>nemocnice</strong> v <strong>Praze</strong> 2,<br />
vedoucí Katedry urologie IPVZ v <strong>Praze</strong> a předseda<br />
Akreditační komise pro urologii a dětskou<br />
urologii MZ.<br />
Do Všeobecné fakultní <strong>nemocnice</strong> (původně<br />
Fakultní <strong>nemocnice</strong> 2 s FP) nastoupil v r. 1973<br />
po získání chirurgické erudice v Čáslavi a základní<br />
urologické erudice v ÚVN v <strong>Praze</strong>. Pracoval<br />
na urologickém oddělení II. chirurgické kliniky<br />
pod vedením prof. E. Hradce, doc. R. Petříka<br />
a prim. B. Matrase.<br />
Po vzniku Urologické kliniky byl jmenován do<br />
funkce ordináře pro dětskou urologii. Vzniklo zde<br />
přední dětské urologické pracoviště, které získalo<br />
řadu národních priorit. Po přechodu na místo<br />
odborného asistenta katedry urologie ILF v r.<br />
1984 mu bylo umožněno budovat svoji vědeckou<br />
a akademickou kariéru, kterou po návratu na 1.<br />
LF UK završil získáním titulu řádného profesora<br />
UK v r. 1994 a následně jmenováním přednostou<br />
Urologické kliniky VFN a 1.LF UK v r. 1995.
Profesor Dvořáček se věnoval použití mikrochirurgie<br />
v rekonstrukci močových cest u dětí<br />
a výsledkem byla jeho publikace v angličtině<br />
Megaureters in children, za kterou dostal v roce<br />
1991 cenu prezidia Československé lékařské<br />
společnosti J.E.P.<br />
Dalším významným počinem byla organizace<br />
pracovní skupiny v rámci VFN složené z prenatálních<br />
sonografistů, porodníků, neonatologů,<br />
dětských urologů a nefrologů a izotopistů se<br />
zaměřením na fetální uropatie, vskutku revoluční<br />
téma dětské urologie. Jako první v České<br />
republice provedl apendikovezikostomii dle<br />
Mitrofanoffa a gastrocystoplastiku.<br />
Po nástupu do funkce přednosty urologické kliniky<br />
se věnuje převážně onkourologické problematice,<br />
což vyústilo v přípravě mimořádné publikace<br />
„Urologická onkologie“. Pro propagaci nejnovějších<br />
postupů si přizval významné urology z celého<br />
světa, jmenujme alespoň poslední významné setkání<br />
2nd Annual European Perspectives in Urologic<br />
Oncology, které se konalo v červnu 2008 v <strong>Praze</strong>.<br />
Hodně aktivity a energie spolyká panu profesorovi<br />
snaha o rekonstrukci budovy kliniky, o obnovu<br />
a modernizaci přístrojového parku s vůlí udržet<br />
vysoké postavení kliniky jako moderního urologického<br />
pracoviště. Od počátku je velkým proponentem<br />
používání laparoskopie a laseru v urologii. Ve<br />
snaze zajistit tyto špičkové podmínky mu pomáhá<br />
i jím založený nadační fond Lucie ve prospěch<br />
dětí a dospělých postižených vadami močového<br />
ústrojí, který sídlí na Urologické klinice.<br />
Jako vedoucí Katedry urologie IPVZ modernizoval<br />
specializační náplně a prosadil vyšší požadavky<br />
na chirurgickou erudici mladých urologů.<br />
Vykonával funkci vědeckého sekretáře České<br />
urologické společnosti ČLS JEP. Dále v letech<br />
1999-2004 vykonával funkci předsedy Vědecké<br />
rady MZ ČR. Je stálým zástupcem ve výboru<br />
European Medical Research Councils of the<br />
European Science Foundation. Je členem Board<br />
of the European Urology Scholarship Programme.<br />
Byl prezidentem významných mezinárodních<br />
urologických kongresů a sympozií a založil tradici<br />
zimních urologických sympozií v ČR. Byl<br />
lektorem European School of Urology (ESU) a je<br />
členem redakční rady Časopisu lékařů českých. Je<br />
čestným členem Slovenské urologické společnosti<br />
a v tomto roce mu bylo uděleno i prestižní čestné<br />
členství Evropské urologické společnosti.<br />
Prof. Dvořáček je autorem či spoluautorem více<br />
než 300 odborných prací v domácích a zahraničních<br />
časopisech, autorem několika učebnic,<br />
monografií a kapitol v monografiích, výukových<br />
videoprogramů a dalších materiálů. Z mnoha prací<br />
je třeba ještě vyzvednout význam monografie<br />
Urologie I.-III. díl z r. 1998, za kterou mu byla<br />
udělena cena rektora UK, cena Josefa Hlávky<br />
a cena ředitele IPVZ. Tato publikace se stala<br />
základní učebnicí moderní urologie pro lékaře<br />
před atestací z urologie a z dětské urologie.<br />
Děkujme panu profesorovi za jeho dosavadní<br />
práci pro obor urologie a dětská urologie, pro<br />
naši kliniku a pro Všeobecnou fakultní nemocnici<br />
a 1. lékařskou fakultu UK v <strong>Praze</strong>. Přejme<br />
mu do dalších let hodně zdraví a spokojenosti<br />
v jeho soukromém životě, radost z úspěšně se<br />
rozrůstající rodiny a stále plnou sílu v jeho<br />
bohaté a příkladné profesní dráze.<br />
Ad multos annos!<br />
Lékaři, sestry a ostatní pracovníci<br />
Urologické kliniky VFN a 1. LF UK v <strong>Praze</strong><br />
25
Profesor Zvolský<br />
se dožívá 75 let<br />
prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., přednosta<br />
Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK<br />
Prof. MUDr. Petr Zvolský, DrSc. je<br />
výraznou postavou české i světové psychiatrie.<br />
Narodil se 12.9.1933 v rodině<br />
náměstka vrchního ředitele Živnostenské banky.<br />
Je celoživotním Pražákem. V našem hlavním<br />
městě vychodil obecnou školu i gymnázium<br />
a absolvoval Fakultu všeobecného lékařství KU<br />
(1959). Po kratším působení v psychiatrické<br />
léčebně v Bohnicích přešel v r. 1961 na Psychiatrickou<br />
kliniku na Karlově, které zůstal věrný<br />
po více než 40 let.<br />
Politická situace do roku 1989 mu nepřála<br />
a nebylo mu dovoleno být ve vedoucí funkci.<br />
Avšak díky jeho mimořádným výzkumnickým<br />
schopnostem a pochopení profesorů Dobiáše<br />
a později Mečíře dosáhl nejvyšší vědecké hodnosti<br />
a mohl získat cenné zkušenosti z delších<br />
pracovních pobytů ve Velké Británii a Kanadě.<br />
V r. 1990 převzal po prof. Mečířovi pražskou<br />
kliniku a v r. 1991 byl jmenován profesorem.<br />
Velmi se zasadil o mezinárodní prestiž tohoto<br />
pracoviště i celé české psychiatrie. V roce 1998<br />
sice přestal být přednostou kliniky, ale zatím si<br />
odpočinku příliš neužívá. V publikační aktivitě<br />
a v současné scientometrii patří nadále ke<br />
špičkám české psychiatrie. Přednáší studentům<br />
a zkouší je. Se svým nástupcem vydali dlouho<br />
očekávanou a potřebnou moderní učebnici psychiatrie<br />
pro studenty, která získala řadu významných<br />
ocenění.<br />
Od začátku svého působení v medicíně vzácně<br />
naplňoval trojjedinost svého poslání univerzitního<br />
lékaře. Vždy byl oblíbeným a úspěšným<br />
lékařem svých nemocných ať při práci v Čechách<br />
nebo v zahraničí. Stejně tak kvalitně plnil své<br />
povinnosti učitele. Dlouho vedl zájmový psychiatrický<br />
kroužek navazující na tradice profesorů<br />
Vondráčka a Dobiáše. I při individuální výuce<br />
v zahraničí byl svými studenty vždy velmi kladně<br />
hodnocen. S kolektivem svých spolupracovníků<br />
26<br />
byl autorem prvních skript psychiatrie v České<br />
republice, která zohlednila nová klasifikační<br />
kritéria WHO z počátku devadesátých let.<br />
Jeho vědecké působení ale přece jen trochu<br />
převažuje. Publikoval velké množství vědeckých<br />
prací u nás i v renomovaných zahraničních<br />
časopisech. Je zakladatelem české psychiatrické<br />
genetiky, které věnoval několik svých monografií.<br />
Jako jeden z prvních u nás rozvíjel profylaktickou<br />
léčbu afektivních poruch.<br />
Prof. Zvolský vždy udržoval a rozvíjel cenné<br />
mezinárodní kontakty. Jako předseda Psychiatrické<br />
společnosti ČLS JEP organizoval četná<br />
mezinárodní sympózia, která k nám přivedla<br />
špičkové pracovníky z celého světa. V roce 1994<br />
byl prezidentem regionální konference Světové<br />
psychiatrické společnosti v <strong>Praze</strong>, jejíž čestným<br />
členem byl později jmenován. Je členem celé<br />
řady mezinárodních vědeckých organizací.<br />
Nejvíce si asi váží své účasti v činnosti skupiny<br />
IGSLI (International Group for Studies<br />
of Lithium), kde spolu s prof. Mogensem<br />
Schouem, prof. Pavlem Grofem, svým žákem<br />
prof. Martinem Aldou a s mnoha dalšími špičkovými<br />
odborníky koordinoval projekty týkající se
využití lithia v psychiatrii. Své bohaté zkušenosti<br />
na mezinárodním poli využil i jako proděkan<br />
pro zahraniční styky 1. lékařské fakulty Karlovy<br />
univerzity.<br />
Prof. Zvolský je nositelem tradice svých slavných<br />
předchůdců, především prof. Vondráčka.<br />
Je nadále předsedou Vondráčkova nadačního<br />
fondu, který v posledních letech velmi přispěl<br />
ke zlepšení prostředí kliniky jak pro pacienty tak<br />
pro zaměstnance. Pravidelně je nadačním fondem<br />
udílena Vondráčkova cena. V rámci pravidelných<br />
schůzí Svazu českých lékařů v pražském<br />
Lékařském domě založil prof. Zvolský tradici<br />
Vondráčkových večerů každé první listopadové<br />
pondělí.<br />
Prof. Zvolský je nositelem tradice<br />
svých slavných předchůdců,<br />
především prof. Vondráčka.<br />
Je nadále předsedou<br />
Vondráčkova nadačního fondu,<br />
který v posledních letech velmi přispěl<br />
ke zlepšení prostředí kliniky<br />
jak pro pacienty tak pro zaměstnance.<br />
Za celoživotní zásluhy o rozvoj nejen psychiatrie,<br />
ale lékařských věd vůbec mu bylo kromě jiných<br />
ocenění v r. 1998 uděleno čestné členství Psychiatrické<br />
společnosti i České lékařské společnosti<br />
JEP. V roce 2005 mu prezident republiky jako<br />
jednomu z mála našich psychiatrů udělil státní<br />
vyznamenání Za zásluhy.<br />
Prof. Petr Zvolský má mezi svými přáteli pověst<br />
milého společníka, výborného a vtipného řečníka<br />
s vystupováním i vzezřením anglického gentlemana.<br />
Dlouhodobou oporou je mu jeho manželka<br />
Hana, která je též lékařem – psychiatrem. Radost<br />
mu dělají i jeho dva synové.<br />
Vážený pane profesore, milý Petře, za všechny<br />
spolupracovníky naší kliniky, za členy<br />
z Psychiatrické společnosti i za celou psychiatrickou<br />
obec Ti přejeme mnoho další životní<br />
spokojenosti.<br />
Ad multos anos.<br />
Zemřel<br />
doc. MUDr. Ladislav<br />
Krušina, CSc.<br />
Se zármutkem přijalo osazenstvo I. chirurgické<br />
kliniky zprávu, že ve večerních<br />
hodinách 30. července zemřel ve věku 74<br />
let doc. MUDr. Ladislav Krušina, CSc., letitý<br />
pracovník I. a II. chirurgické kliniky l. LF UK<br />
a VFN v <strong>Praze</strong>.<br />
MUDr. Krušina se narodil 22. ledna 1934 ve<br />
Vítějevsi v okrese Svitavy. Po přestěhování<br />
s rodiči do Prahy navštěvoval Vančurovo gymnázium<br />
na Smíchově, které maturitní zkouškou<br />
ukončil v roce 1952. Dále pak studoval na Fakultě<br />
všeobecného lékařství UK v <strong>Praze</strong> a promoval<br />
na stejné fakultě v roce 1958.<br />
Po promoci nastoupil na umístěnku na chirurgické<br />
oddělení v Ústí n. Orlicí u prim. MUDr. Helmutha.<br />
Jeho snem bylo pokračovat ve velké<br />
chirurgii. Za tou se vypravil znovu do Prahy na<br />
I. chirurgickou kliniku. Protože nebylo volné<br />
místo, nastoupil po boku doc. Hodera jako anesteziolog.<br />
Přesto na lůžka I. chirurgické kliniky<br />
docházel, aby neztrácel s chirurgií kontakt.<br />
To mu umožnilo, aby v roce 1961 složil atestaci<br />
z chirurgie I. stupně a v roce 1968 specializační<br />
atestaci II. stupně. To již jako řádný sekundář<br />
a posléze asistent od roku 1962 na stejné klinice,<br />
kterou v té době vedl prof. Pavrovský.<br />
Získával postupně erudici aktivní přítomností<br />
ve všech tehdy pěstovaných odborných týmech<br />
speciální chirurgie na klinice, přednášel a vedl<br />
výuku studentů. Byl tak vzdělaným všeobecným<br />
chirurgem. Vychoval generace lékařů a chirurgů.<br />
Věnoval se především břišní chirurgii a tou se<br />
zabýval po celou dobu aktivní klinické práce. Na<br />
klinice se zúčastňoval experimentálních výkonů<br />
na zvířatech.<br />
V roce 1971 přešel s prof. Balašem po smrti<br />
prof. Lhotky na II. chirurgickou kliniku. Po<br />
roce 1975 byl ve funkci zástupce přednosty<br />
této kliniky. V roce 1988 obhájil kandidátskou<br />
dizertační práci a od roku 1990 byl jmenován<br />
27
docentem pro obor chirurgie. Jeho oborem byla<br />
gastroenterochirurgie, chirurgie žlučových cest<br />
a slinivky břišní. Po reorganizaci II. chirurgické<br />
kliniky se v roce 1994 vrátil zpět na I. chirurgickou<br />
kliniku a zde pracoval do odchodu do<br />
důchodu. V důchodu udržoval styk s kolektivem,<br />
pravidelně docházel na kliniku, a zúčastňoval<br />
se vánočních vizit, pokud mu to zdravotní stav<br />
dovoloval.<br />
Kromě výuky studentů věnoval svůj život účasti<br />
na výzkumných úkolech klinik, publikoval na<br />
100 odborných prací a přednášel na odborných<br />
sjezdech. Byl členem ČCHS, ECCP, IFSC, ICS,<br />
UEMS. Byl skromným všeobecně i odborně<br />
vzdělaným učitelem a rádcem, moudrým chirurgem<br />
vyhledávaným nemocnými i kolegy.<br />
Pracoval jsem po jeho boku od roku 1963,<br />
byl mi vždy dobrým učitelem i přítelem, on<br />
mě vítal jako fiškuse při mém prvním vstupu<br />
na I. chirurgickou kliniku. Vzpomínka bude<br />
uchována v srdcích a duších spolupracovníků<br />
i v dějinách české chirurgické veřejnosti.<br />
Čest jeho památce.<br />
doc. MUDr. Jan Šváb, CSc., přednosta<br />
I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN v <strong>Praze</strong><br />
s kolektivem spolupracovníků.<br />
Zemřel PhDr.<br />
František Choc<br />
Univerzita Karlova v <strong>Praze</strong>, 1. lékařská<br />
fakulta s hlubokým zármutkem<br />
oznamuje, že dne 7. září 2008 zemřel<br />
ve věku 74 let PhDr. František Choc.<br />
František Choc se narodil 29.6.1934 v Plané nad<br />
Lužnicí. Jeho život byl ale už od útlého dětství<br />
spojen s Prahou. Tady v roce 1953 maturoval<br />
a posléze při zaměstnání vystudoval Institut osvěty<br />
a novinářství – katedru knihovnictví. Získal<br />
titul promovaného knihovníka a v roce 1969 po<br />
úspěšném rigorózním řízení i titul PhDr.<br />
PhDr. František Choc téměř celý svůj profesní<br />
život spojil se zdravotnictvím. Od roku 1954<br />
pracoval jako knihovník v Ústavu pro doškolování<br />
lékařů. O deset let později přešel na<br />
28<br />
tehdejší Fakultu všeobecného lékařství (dále jen<br />
FVL) – dnešní 1. lékařskou fakultu UK v <strong>Praze</strong>.<br />
Nejdříve působil ve funkci vedoucího Ústřední<br />
knihovny FVL. Podařilo se mu vybudovat na<br />
tehdejší dobu knihovnu s vysokou odbornou<br />
úrovní.<br />
PhDr. Choc založil tradici pořádání výstav<br />
zahraniční lékařské literatury, navázal spolupráci<br />
s ostatními lékařskými fakultami z celé<br />
republiky, sestavoval a publikoval bibliografické<br />
soupisy, z nichž nejvýznamnější byl soupis<br />
vědeckých publikací pracovníků fakulty. Je<br />
autorem skript „Bibliografie lékařské literatury“<br />
určených studentům, lékařům i informačním pracovníkům<br />
ve zdravotnictví. Vyučoval na střední<br />
knihovnické škole, především ale přednášel na<br />
Katedře vědeckých informací a knihovnictví<br />
Filozofické fakulty UK v <strong>Praze</strong>.<br />
PhDr. František Choc měl připravenu koncepci<br />
dalšího rozvoje knihovny. Bohužel se mu ji<br />
díky politickým změnám nepodařilo přenést<br />
do praxe. V roce 1971 musel opustit místo<br />
vedoucího knihovny a přejít jako informační<br />
pracovník na II. chirurgickou a posléze na<br />
I. chirurgickou kliniku FVL. V pracovních<br />
aktivitách a zavádění novinek však nepolevil.<br />
Působil jako odborný redaktor při vydávání<br />
celostátních učebnic z chirurgie. Na Ústřední<br />
knihovnu nezapomínal - dále sháněl finanční<br />
prostředky na nákup zahraniční literatury,<br />
pomáhal při organizaci výstav lékařské literatury<br />
a všude tam, kde bylo potřeba.<br />
V roce 1990 se dr. Choc vrátil na místo vedoucího<br />
Ústřední knihovny FVL. Svoji 20 let<br />
starou koncepci přetvořil do moderního pojetí<br />
a knihovnu přebudoval na Ústav vědeckých<br />
informací s jednotlivými odděleními, ale s na<br />
sebe navazujícími procesy a poskytovanými<br />
službami. Byl autorem myšlenky udělit čestný<br />
doktorát Univerzity Karlovy v <strong>Praze</strong> Eugenu<br />
Garfieldovi, zakladateli ISI, který je čestným<br />
členem Vědecké rady 1. LF UK.<br />
Po odchodu do starobního důchodu dr. Choc<br />
působil ještě krátce v Ústavu vědeckých informací<br />
2. lékařské fakulty UK, později se ujal funkce<br />
vedoucího knihovny Policejní akademie.
Přestože PhDr. Choce v posledních letech trápily<br />
zdravotní problémy, zůstával stálým optimistou<br />
se zájmem o dění na naší fakultě, ve zdravotnictví<br />
i knihovnictví. Byl vždy připraven svým kolegům<br />
poradit a nezištně se podělit o své bohaté<br />
profesní i osobní zkušenosti.<br />
Čest jeho památce.<br />
Zemřel prof. MUDr.<br />
Milan Adam, DrSc.<br />
Univerzita Karlova v <strong>Praze</strong>, 1. lékařská<br />
fakulta s hlubokým zármutkem oznamuje,<br />
že dne 22. září 2008 zemřel ve<br />
věku 80 let prof. MUDr. Milan ADAM, DrSc.,<br />
revmatolog a přední odborník v oboru biochemie<br />
pojivových tkání.<br />
Profesor Milan Adam se narodil v roce 1928<br />
v Pardubicích. V roce 1952 promoval na Lékařské<br />
fakultě Univerzity Karlovy v <strong>Praze</strong>. Krátkou<br />
dobu pracoval jako sekundární lékař v nemocnici<br />
ve Vrchlabí a pak, v roce 1954, už jeho kroky<br />
směřovaly do tehdy Výzkumného ústavu chorob<br />
revmatických, později Revmatologického<br />
ústavu, kde pracoval až do odchodu do starobního<br />
důchodu v roce 2007. Byl prvním porevolučním<br />
ministrem školství, mládeže a tělovýchovy<br />
ČR a přednostou Revmatologické kliniky IPVZ.<br />
Založil Společnost pro výzkum a využití pojivových<br />
tkání, které řadu let předsedal.<br />
Kromě práce revmatologa, se věnoval ve své<br />
vědecké práci hlavně výzkumu pojiva, především<br />
kolagenu. V této oblasti publikoval více<br />
než 280 prací a je spoluautorem řady monografií.<br />
To mu přineslo mimo jiné čestná vyznamenání,<br />
např. Státní cenu v roce 1979, medaili J. E.<br />
Purkyně v roce 1984, čestný doktorát Univerzity<br />
v Remeši v roce 1991 a v roce 2003 byl oceněn<br />
prestižní cenou UNESCO za svůj celoživotní<br />
přínos lékařské vědě.<br />
Profesor Milan Adam je držitelem několika světových<br />
primátů, kdy jako první na světě popsal<br />
vazbu solí zlata na kolagen při artritidě, změnu<br />
syntézy chrupavkového kolagenu typu II na typ<br />
I a III při patologických změnách v chrupavce,<br />
vliv kolagenních peptidů na příznaky osteoartrózy<br />
i distribuci kolagenních peptidů do buněk<br />
tkání kloubního systému, jejichž přítomnost<br />
v cytoplazmě prokázal imunohistochemickou<br />
detekcí. Posledním z důležitých objevů profesora<br />
Adama je vyvrácení teze o výskytu cyst v osteoartrotické<br />
kosti kloubního systému a potvrzení<br />
tvorby granulační tkáně v postižené kosti.<br />
Profesor Adam byl nejen skvělým revmatologem,<br />
vynikajícím vědcem, především však<br />
laskavým, soucitným a trpělivým lékařem<br />
pomáhajícím všem trpícím lidem. Po odchodu<br />
do starobního důchodu byl stále ve spojení se<br />
svým oddělením pro výzkum pojiva a pokud mu<br />
zdravotní stav dovoloval, ústav navštěvoval. Byl<br />
vždy připraven svým mladším kolegům poradit<br />
a nezištně se podělit o své bohaté profesní i osobní<br />
zkušenosti.<br />
Čest jeho památce.<br />
dopisy pacientů<br />
Prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., přednostka<br />
Geriatrické kliniky VFN a 1. LF UK<br />
Vážená paní profesorko,<br />
dnes byla z péče Vaší kliniky propuštěna do<br />
domácího ošetřování moje maminka Jarmila<br />
Šámalová. Její zdravotní stav se během pobytu<br />
u Vás neuvěřitelně zlepšil, vrací se posílena,<br />
s optimismem, těší se na setkání s vnoučaty<br />
a pravnoučaty, se svými známými, na čtení<br />
knížek, které nestačila přečíst, prostě se vrací<br />
do života.<br />
Jsem za to Vám a Vašim spolupracovníkům velice<br />
vděčný a rád bych Vám za veškerou péči, které<br />
se mamince u Vás dostalo, upřímně poděkoval.<br />
Během celého pobytu jsme se na Vaší klinice<br />
vždy setkávali se vstřícností a ohleduplností,<br />
zájmem o pacientovy stesky a pokud to bylo<br />
možné a únava dovolila, také s úsměvem. To dnes<br />
bohužel není běžné. Absence neosobního přístupu<br />
k pacientům i příbuzným je u Vás viditelná<br />
na první pohled, což je vzhledem k věku Vašich<br />
pacientů a namáhavé práci všech, kteří o ně<br />
pečují, o to cennější. Zkušenost s hospitalizací<br />
29
mé maminky u Vás byla pro mě osobně velmi<br />
poučná a jsem rád, že jsem měl příležitost Vaší<br />
kliniku a část Vašich spolupracovníků osobně<br />
poznat. I mně se podařilo odnést si o Vás trochu<br />
optimismu, naděje a síly pro překonávání věcí<br />
příštích. Moc si toho považuju.<br />
Děkuji Vám.<br />
Srdečně zdraví<br />
prof. Martin Šámal, přednosta<br />
Ústavu nukleární medicíny VFN a 1. LF UK<br />
Prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc.,<br />
přednosta IV. interní kliniky VFN a 1. LF UK<br />
Vážený pane profesore,<br />
Začátkem června 2008 jsem byla se srdečními<br />
obtížemi převezena na koronární jednotku vaší<br />
kliniky. Po tom, co se o našem zdravotnictví<br />
dozvídám z médií, jsem byla velmi příjemně<br />
překvapená přístupem a péčí, která mi byla věnována.<br />
Jak jsem během svého krátkého pobytu<br />
mohla sledovat, nebyla jsem žádnou výjimkou.<br />
Stejný přístup byl i k ostatním pacientům. Obdivuji<br />
výkony jak zdejšího lékařského kolektivu<br />
MUDr. Karla Goričana, tak i péči zdravotních<br />
sester a ostatního personálu v podmínkách, které<br />
nejsou pro jejich práci nejlepší.<br />
Chtěla bych proto touto cestou co nejsrdečněji<br />
poděkovat všem, kteří o mě na koronární jednotce<br />
pečovali a popřát jim, aby se jim práce dařila<br />
a aby byla konečně dostatečně ohodnocena.<br />
Ještě jednou moc děkuji.<br />
Olga Hrachová<br />
Na vědomí: ministr zdravotnictví<br />
Doc. MUDr. Marek Trněný, CSc.,<br />
přednosta I. interní kliniky VFN a 1. LF UK<br />
Vážený pane přednosto,<br />
ráda bych touto cestou vyjádřila pochvalu Vámi<br />
vzorně řízenému oddělení hematologickému<br />
a všem vašim pracovníkům na odd. B. poděkování<br />
za laskavý a cituplný vztah k pacientům.<br />
Jsem vděčná za poskytnutou odbornou péči, za<br />
ohleduplně a citlivě provedené odběry, jak kostní<br />
dřeně MUDr. Haberou, tak lumbální punkce<br />
MUDr. Koleškovou.<br />
30<br />
Přestože jsem do nemocničního prostředí<br />
nastupovala nerada, byla jsem záhy mile překvapena<br />
vlídným přijetím usměvavou setřičkou.<br />
MUDr. Habera mně vysvětlil, proč k mému přijetí<br />
dochází a informoval mě o dalším postupu.<br />
Během celé léčby byl na vašem oddělení pořádek,<br />
klid a harmonie. Strava byla podávaná<br />
s milým úsměvem, v dostatečném množství,<br />
esteticky upravená. O ležícího pacienta je na<br />
vašem oddělení vzorně postaráno.<br />
Veškerý personál od lékařů, přes sestry až po<br />
sanitáře byl přívětivý, ohleduplný a vždy ochotný<br />
pomoci, často i rychle likvidovat nepříjemné<br />
nehody.<br />
Byla jsem u vás spokojená a v pohodě, což<br />
dosvědčují slova mé vnučky, která po mém<br />
příchodu domů prohlásila: „Babičko, ty jsi<br />
v nemocnici omládla!“<br />
Vážený pane přednosto, přeji Vám i celému<br />
kolektivu hodně pracovních úspěchů, štěstí<br />
a všem především pevné zdraví. A také hodně<br />
spokojených pacientů.<br />
S pozdravem<br />
Jaroslava Macurová<br />
MUDr. Jan Bříza CSc., MBA, ředitel VFN<br />
Vážený pane řediteli,<br />
je mi 80 let a asi 20 let jsem pacientkou Psychiatrické<br />
kliniky. Léčím se u paní as. MUDr. Evy<br />
Janečkové.<br />
Z doby hospitalizace před 20 lety si mnoho nepamatuji,<br />
protože jsem na tom nebyla vůbec dobře.<br />
Personál byl laskavý, ale prostředí mi připadalo<br />
nepříjemné. Jediným světlým bodem byla pí.<br />
MUDr. Janečková. Její hojivá slova mi vracela<br />
chuť do života. Po propuštění jsem zůstala v její<br />
péči. Docházela jsem do její ordinace při různých<br />
životních problémech často i bez objednání.<br />
Odcházela jsem vždy s dalšími silami do života.<br />
Když došlo k mé opakované hospitalizaci před<br />
2 – 3 lety, cítila jsem se ve zmodernizovaném<br />
prostředí Psychiatrické kliniky jako v lázních.<br />
Laskavé sestry, smysluplný denní program, čisto<br />
– co víc jsem si mohla přát!
Chci proto tímto dopisem vyjádřit vděk za<br />
naprosto profesionální péči veškerému personálu<br />
kliniky.<br />
Obdiv, úctu a lásku vyjadřuji paní as. MUDr. Evě<br />
Janečkové, která se stále stará o to, že žiju a žiju<br />
ráda.<br />
Moc Vám všem děkuje<br />
Zdena Bukovská<br />
Všeobecná fakultní <strong>nemocnice</strong> v <strong>Praze</strong>,<br />
Interní oddělení Strahov,<br />
prim. MUDr. Vladimír Polakovič, MBA<br />
Vážený pane primáři,<br />
v červnu letošního roku jsem byl ošetřován<br />
coby nový pacient int. odd. Strahov, ambulance<br />
hojení ran, kde jsem byl maximálně spokojen jak<br />
z medicínského, tak i z lidského důvodu.<br />
Vaším prostřednictvím bych rád konkrétně poděkoval<br />
sestrám paní Květě Bečanové a Štěpánce<br />
Baťchové. Osobně si jejich skvělého přístupu<br />
moc vážím, oceňuji ho a věřím, že i Vás osobně<br />
tato informace potěší.<br />
S pozdravem<br />
Roman Frydrych<br />
Stomatologická klinika VFN a 1. LF UK,<br />
přednosta prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc.<br />
Dobrý den,<br />
omlouvám se, že možná tento mail neposílám<br />
na správnou adresu, ale jinou jsem na stránkách<br />
VFN nenašla. Ráda bych touto cestou poděkovala<br />
panu doktorovi Klímovi, který mě dnes<br />
ošetřoval na stomatologické ambulanci. Díky<br />
jeho profesionálnímu přístupu jsem byla zbavena<br />
velice nepříjemné, 4 dny trvající bolesti.<br />
Možná by se zdálo, že šlo o běžný zákrok, který<br />
by měl být samozřejmostí. Ale bohužel tomu<br />
tak není. Kdyby ano, mohlo se mi ulevit již<br />
o den dříve, kdy jsem večer navštívila pohotovost<br />
v Palackého ulici. Budu proto doufat, že<br />
příště opět narazím na doktora Klímu a jemu<br />
podobné lékaře.<br />
Srdečně zdravím.<br />
Kateřina Křížová<br />
MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA<br />
Vážený pane řediteli!<br />
Chtěl bych Vám i celému personálu VFN<br />
poděkovat za péči, které se mi dostalo jak na<br />
poliklinice na Karlově náměstí, tak zvláště na<br />
Geriatrické klinice v Londýnské ulici č. 15.<br />
S takovou péčí a vstřícností veškerého personálu<br />
jsem se ještě nesetkal.<br />
Rád bych, abyste mým jménem a jistě i jménem<br />
mnoha jiných pacientů poděkoval za péči, které<br />
se nám u vás dostalo.<br />
Ještě jednou děkuji všem, počínaje vedením<br />
<strong>nemocnice</strong> až po posledního pracovníka za<br />
příkladnou a obětavou péči o ty, kteří na Vás<br />
závisí.<br />
S veškerou úctou<br />
Dmitrij Krchler<br />
Levandulová<br />
Červinková Elvíra, Geriatrická klinika<br />
VFN a 1. LF UK<br />
První den - nástup na značky – Roztyly autobus<br />
Účastníci i řidiči profesionálové. Jako jeden z mála<br />
amatérů hltám informace a hned je jasné, že:<br />
1/ jídlo je ztráta času<br />
2/ okamžitě po výstupu z autobusu je třeba<br />
koupit pohledy a sehnat WC<br />
3/ kávičky a cigarety jsou promrhané chvíle<br />
určené na fotografování<br />
4/ exkluzivní fotografie se pořizují za každou<br />
cenu s nasazením života na uzoučkých skalních<br />
výběžcích nad propastí<br />
5/ večery trávíme kolektivně – lze si vybrat<br />
– buď oni k nám, nebo my k nim<br />
6/ 90% nekuřáků<br />
Noc strávená v autobusu – hygienické přestávky<br />
s bodrým moravským doporučením - děvčata<br />
vyčůrat a valíme to dál.<br />
Zastávka Miláno - zapletly jsme se mezi stávkující<br />
odboráře, ale i tak jsme stihly nafotit sanitku<br />
+ nějaké pamětihodnosti.<br />
31
Cílová zóna Port Grimaud – vyhovující ubytování,<br />
vidina odpočinku.<br />
Omyl – ráno 5:30 hod odjezd Pont Du Gard,<br />
Avignon………….<br />
Pár peciválů zůstává. Snídám v pěkné kavárničce<br />
na pláži, procházím městečko, koupu se a odpočívám.<br />
Super den.<br />
Úterý - Grancanyon du Verdon – krása – z mé<br />
strany bez foto, dodají kamzičí kolegyně. Městečko<br />
Moustiers – právem vyhrálo soutěž nejhezčího.<br />
Úžasný porcelán. Všude kolem nejmodřejší<br />
levandulová políčka.<br />
Středa - přes den volníčko – podvečerní výlet<br />
vesnička Ramatuelle - poslední odpočinek G.<br />
Philipa (hrobka nic moc, Fanfán by si alespoň<br />
pár pěkných tulipánů zasloužil). Valíme dál<br />
do Saint Tropez. Jachty, jachty a povinné<br />
foto před četnickou stanicí. Udělila jsem si<br />
osobní volníčko – užívám sluníčko – kamzíci<br />
na vápencových útesech v Chassis a La<br />
Cintat…….<br />
Čtvrtek - Nice, Cannes, Monako – báječný zážitek<br />
také proto, že jsem na rozdíl od vedoucích<br />
zájezdu nalezla v Monaku výtah a nedrápala se<br />
po skalních schodech k autobusu.<br />
Páteček - ofiko volný den - bez nálepky lenocha.<br />
Zakoupeny levandulové suvenýry a zrající sýry<br />
– bezchybná kombinace, i moravští piloti v uzavřeném<br />
autobusu ztráceli humor a dech a valili to fofrem,<br />
aby byli z hókny (práce) co nejdřív doma.<br />
Sobota - San Remo – v pravoslavném kostele<br />
úžasná výstava ikon, dále zastávka ve švýcarském<br />
Luganu prohlídka čokoládovny s ochutnávkou<br />
(zbytek cesty dost špatně). Díky sýrům<br />
se předpokládaný příjezd do Prahy posunul na<br />
pátou hodinu ranní.<br />
Azurový, sluncem prozářený týden končí a ve<br />
vzpomínkách má to nejkladnější ohodnocení, jak<br />
říká nadporučík Troník – i ve správném světle<br />
slova smyslu.<br />
Povinné foto před četnickou stanicí<br />
v Saint Tropez.<br />
32