Obsah - Organizace pro pomoc uprchlíkům

Nebojte se pracovat 

Manuál pro ženy cizinky a muže cizince s malými 

dětmi na trhu práce v České republice 

Vydala: Organizace pro pomoc uprchlíkům, Praha, 2010 

Graficky zpracovalo studio Tvořiví, www.tvorivi.cz 

Publikace vznikla v rámci projektu Podpora žen a mužů (cizinců) s 

malými dětmi na trhu práce ve Středočeském kraji, realizovaného 

Organizací pro pomoc uprchlíkům, financovaného z prostředků 

Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního 

programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 

2

Tento manuál byl vytvořen pro potřeby žen cizinek a mužů cizinců 

– rodičů s malými dětmi, kteří legálně pobývají v České republice 

a byli, jsou či budou aktivní na trhu práce. Manuál je zaměřen 

výhradně na zaměstnávání, nezabývá se např. podnikáním ve 

smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, 

ve znění pozdějších předpisů. 

Je přirozené, že cizinky a cizinci se, stejně tak jako české občanky 

a čeští občané, snaží harmonizovat rodinný a pracovní život, 

udržet si zaměstnání a v lepším případě i profesní růst a současně 

mít dostatek prostoru pro péči o dítě. Obtíže, jakým jsou ale 

při těchto snahách vystaveni, jsou však, v porovnání s obtížemi 

Češek a Čechů, nesrovnatelně větší. 

Ačkoliv mají ze zákona právo na rovné zacházení, v praxi mají 

obtížnější přístup k zaměstnání, dostávají za stejnou práci menší 

výdělky a jsou vystaveni horším pracovním podmínkám. Řada 

z nich se na pracovním trhu setkává s diskriminací na každém 

kroku. 

Střetávají a násobí se tu totiž dva diskriminační důvody současně – 

ženy cizinky jsou diskriminovány na trhu práce jak kvůli mateřství, 

tak i kvůli svému původu a podobně jsou na tom i muži cizinci, 

kteří se sami starají o dítě. O těch se dokonce ve společnosti 

takřka neví. Jak je vidět, bariéry jsou dvojnásobné a šance na 

důstojné pracovní uplatnění zdánlivě minimální. 

Manuál proto poskytuje stručný návod, jak mohou cizinky a 

cizinci skloubit rodičovský život s profesním, snaží se je upozornit 

na nejrůznější úskalí pracovního trhu, ochránit před diskriminací a 

ukázat jim, že nejsou na problémy s integrací na trh práce sami. 

Manuál vychází z každodenních zkušeností Organizace pro 

pomoc uprchlíkům a obsahuje kromě teoretických návodů i 

praktické příklady ze života a kontakty na pomáhající organizace. 

Obsah publikace reflektuje změny právní úpravy účinné od 1. 1. 

2011. 

3

Obsah 

A) TEORETICKÁ ČÁST 

Část I. POBYT CIZINEK A CIZINCŮ NA ÚZEMÍ 

Část II. ZAMĚSTNÁNÍ 

Kapitola 1. Postavení cizinek a cizinců na trhu práce 

Kapitola 2. Pracovní poměr, jeho vznik a ukončení, 

druhy pracovního poměru 

Kapitola 3. Zprostředkování zaměstnání, agenturní 

zaměstnání 

Kapitola 4. Rodičovské kompetence versus pracovní trh 

Kapitola 5. Flexibilní formy práce 

Kapitola 6. Problematika sociálního zabezpečení 

5 

5 

12 

12 

26 

40 

45 

56 

62 

ČÁST III. DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE 

ČÁST IV. PODPORA ZAMĚSTNANOSTI 

B) PRAKTICKÁ ČÁST 

Školská zařízení a zařízení péče o děti 

Případy z praxe 

Užitečné kontakty 

Použité prameny 

75 

80 

85 

85 

88 

94 

99 

4

A) TEORETICKÁ ČÁST 

Část I. POBYT CIZINEK A CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ 

REPUBLIKY 

V této části se stručně dozvíte, jaké jsou různé druhy pobytu v 

České republice a co potřebujete pro jejich získání. Jelikož jste 

na našem území legálně, důležité jsou pro Vás informace o 

prodlužování dlouhodobého pobytu, o získání pobytu trvalého 

nebo pak po uplynutí potřebných let o získání českého státního 

občanství. 

Váš pobyt na území upravuje zejména zákon č. 326/1999 Sb., 

o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon 

rozlišuje mezi různými druhy pobytů. Hlavní rozlišení spočívá v 

tom, zda se jedná o pobyt přechodný nebo pobyt trvalý. Dále 

rozlišuje, jestli jste občané EU a jejich rodinní příslušníci nebo 

ostatní cizinci ze třetích zemí. Platí, že občané EU a jejich rodinní 

příslušníci mají snazší podmínky pro pobyt na našem území. 

V roce 2011 dochází k významné změně v oblasti cizineckého 

zákona a dalších souvisejících zákonů. Proto nejste-li si jistí tím, 

co všechno po vás zákon nově požaduje, obraťte se raději včas 

na neziskové organizace, které Vám rádi pomohou, popřípadě 

nezapomeňte kontrolovat pravidelně internetové stránky 

ministerstva vnitra nebo ministerstva práce a sociálních věcí. Bližší 

informace o aktuálních novinkách v oblasti cizineckého zákona a 

pobytu v České republice najdete např. na oficiálních stránkách 

www.mvcr.cz/cizinci. Na této adrese také naleznete úplný 

seznam regionálních pracovišť ministerstva vnitra, kde můžete 

žádat o pobyt nebo jeho prodloužení, včetně přesných adres, 

úředních hodin a telefonních kontaktů. 

Na území Středočeského kraje má ministerstvo vnitra nově 

regionální pracoviště v Rakovníku, Příbrami, Benešově, Kutné 

hoře a Mladé Boleslavi. V Praze má tato pracoviště na Chodově, 

na Koněvově ulici a ulici Zborovské, dále na Bohdalci a na Letné. 

K jejich návštěvě se můžete telefonicky objednat. 

5

Přechodný pobyt 

Přechodný pobyt je souhrnné označení různých druhů pobytu. 

Může to být pobyt bez víza, s krátkodobým vízem různých druhů, 

s dlouhodobým vízem různých účelů, na základě diplomatického 

víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo výjezdního příkazu. 

Nově dochází k převodu kompetencí. Cizinecké policie pouze 

ohlašujete první příjezd do země, žádáte ji o krátkodobá 

víza nebo o vydání potvrzení o Vašem pobytu. Tím důležitým 

orgánem je ale Ministerstvo vnitra České republiky, kterému se 

podávají žádosti o dlouhodobá víza, dlouhodobé pobyty a jejich 

prodloužení a i žádosti o pobyty trvalé. Ministerstvu vnitra hlásíte 

i případné změny místa pobytu. 

O dlouhodobé vízum musíte zpravidla žádat mimo území České 

republiky a zákon přesně vymezuje všechny potřebné náležitosti 

u každého typu víza a pobytu. Nově platí, že musíte vždy 

podávat žádost prostřednictvím zastupitelského úřadu ve Vaší 

země původu, pokud se nejedná o zemi, která je stanovena ve 

vyhlášce, o které mluví cizinecký zákon (tj. pokud je země Vašeho 

původu na seznamu, můžete požádat na zastupitelském úřadě 

České republiky ve kterékoliv zemi). 

Na vyzvání musíte absolvovat pohovor. Pokud žádáte o vízum 

za účelem podnikání, je pro Vás tento pohovor povinností vždy. 

Ministerstvo vnitra Vás písemně informuje o důvodech případného 

neudělení víza. Platnost dlouhodobého víza je maximálně 6 

měsíců. 

Žádost o dlouhodobý pobyt (nikoliv vízum!) můžete podat jak 

na zastupitelském úřadě, tak i na území. Při podání žádosti 

o dlouhodobý pobyt na území se musíte osobně dostavit 

na regionální pracoviště ministerstva vnitra. Pokud žádáte 

prostřednictvím zastupitelského úřadu, musíte tak učinit do 3 dnů 

po příjezdu do České republiky. 

O prodloužení si můžete požádat na území. Žádost o vízum, 

pobyt nebo jeho prodloužení se podává na úředním tiskopisu. 

Předkládané náležitosti nesmí být starší než 6 měsíců (s výjimkou 

pasu a matričních dokladů). Vždy potřebujete prokázat účel 

pobytu, prostředky k pobytu nebo zajištěné ubytování. 

6

Prostředky k pobytu ale nemusíte prokazovat v případě, že je 

účelem Vašeho pobytu zaměstnání. Pokud potřebujete k výkonu 

zaměstnání povolení, musíte při žádosti o pobyt nebo jeho 

prodloužení předložit také povolení k zaměstnání. 

Za doklad o ubytování se pokládá doklad, že jste vlastníkem 

nebo oprávněným obyvatelem bytu. Tuto skutečnost prokazujete 

úředně ověřeným souhlasem vlastníka nebo oprávněné osoby. 

Musíte mít také platný cestovní doklad a od května 2011 se 

na Vás nově vztahuje povinnost poskytnout biometrické údaje 

– fotografie a otisky prstů. Ty budou zaznamenány v průkazu 

o udělení pobytu, který bude mít formát kreditní karty a bude 

vybaven čipovými údaji. Biometrické průkazy se budou vydávat 

dětem od 6 let. 

Pozor: při každé změně údajů – místa bydliště, osobního stavu, 

druhu pobytu – budete muset poskytnout Vaše biometrické údaje 

znovu. 

Budete také potřebovat doklad o cestovním zdravotním pojištění 

pro celou dobu pobytu. Nově platí, že při pobytu nad 90 dnů 

musíte předkládat takové pojištění, kde je výše sjednaného limitu 

pojistného plnění na jednu pojistnou událost nejméně 60 tisíc 

EUR. Vyhláškou ministerstva zdravotnictví je stanoveno, které 

doklady kterých pojišťoven nebudou uznávány. Pro vás je důležitá 

i nové zákonné ustanovení, které říká, co nesmí být vyloučeno z 

pojistné smlouvy v případě komplexní péče. Z tohoto pojištění tak 

nesmí být vyloučena preventivní ani dispenzární zdravotní péče 

ani zdravotní péče související s Vaším těhotenstvím, pokud jste 

pojištěná, ani s porodem Vašeho dítěte. 

Jak je už řečeno výše, přechodný pobyt je vždy za nějakým 

účelem. Ten je stanoven zákonem někdy obecně, někdy konkrétně 

– za účelem zaměstnání, podnikání, studia, sloučení rodiny. 

Účel svého pobytu můžete v některých případech měnit. Změnit 

pobyt za jiným účelem na pobyt za účelem podnikání je však 

nově možné až po 2 letech pobytu na území. 

7

Zákon stanoví přesné lhůty, kdy je možné o prodloužení 

přechodného pobytu požádat. Je dobré jim věnovat zvýšenou 

pozornost, protože pokud nepožádáte v této stanovené lhůtě, 

až na výjimky přijdete o povolení k pobytu a budete muset 

vycestovat. Pouze pokud Vám bránila překážka, která byla 

nezávislá na Vaši vůli (například hospitalizace v nemocnici nebo 

takové onemocnění, které Vám opravdu neumožňuje požádat, 

samozřejmě podložené lékařskou zprávou) a která měla za 

následek, že jste nemohl/a podat žádost o prodloužení pobytu 

včas, můžete požádat do 3 dnů po odpadnutí této překážky. 

Platí, že pokud jste Vaši žádost podal/a včas a čekáte na 

rozhodnutí, i když už Vám uplynula platnost stávajícího pobytu, 

můžete pobývat na území České republiky legálně až do 

okamžiku vyřízení Vaší žádosti. 

Podmínky pro získání přechodného pobytu nebo pro jeho 

prodloužení jsou poměrně přísné a zákon o pobytu cizinců je 

značně komplikovaný, proto je dobré se včas informovat – na 

pobočkách ministerstva vnitra, na cizinecké policii nebo u 

nevládních organizací - o potřebných dokumentech, abyste se 

vyvarovali situace, že se ocitnete na území České republiky bez 

oprávnění. 

Řízení o udělení nebo o prodloužení víza či pobytu se vede v 

českém jazyce, proto i všechny cizojazyčné dokumenty, které 

předkládáte, musejí být přeložené a ověřené. 

Existuje možnost požádat si o zelenou kartu. Zelená karta je 

povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na 

území České republiky ve zvláštních případech. Cizinec, který má 

zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn 

pobývat na území České republiky a pracovat na pracovním 

místě, na které byla zelená karta vydána. Abyste mohl/a podat 

žádost o zelenou kartu na konkrétní pracovní místo, musí být 

toto místo zařazeno do registru míst vhodných pro zelené karty. 

Ten naleznete na následující adrese: http://portal.mpsv.cz/sz/ 

zahr_zam/zelka/vm . 

Zelená karta je určena pro cizince, kteří pocházejí z Austrálie, 

Černé Hory, Chorvatské republiky, Japonska, kanady, Korejské 

8

epubliky, Nového Zélandu, Republiky Bosny a Hercegoviny, 

Republiky Makedonie, USA, Srbska nebo Ukrajiny. Žádost o 

zelenou kartu se podává na příslušném zastupitelském úřadu 

České republiky. Žádost o zelenou kartu můžete v určitých 

případech podat na pracovišti odboru azylové a migrační politiky 

Ministerstva vnitra příslušném dle místa Vašeho pobytu na území 

České republiky. 

Nově je zavedena i tzv. modrá karta. Stejně jako karta zelená 

se jedná povolení k práci i pobytu zároveň. Týká se ale pouze 

vysoce kvalifikovaných osob, které mají příjem 1,5 násobku 

průměrné hrubé roční mzdy. 

Proti rozhodnutí ve věcech přechodného pobytu nebo jeho 

ukončení se můžete odvolat, a to ve lhůtách, které musejí být 

uvedeny v poučení, které je součástí každého rozhodnutí. 

Odvolání má až na výjimky odkladný účinek. Odvolávat se 

budete k nově zřízené Komisi pro rozhodování ve věcech 

pobytu cizinců. Tato komise je nadřízeným správním orgánem 

ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním 

stupni. Nadřízeným orgánem komise je pak ministr vnitra. Můžete 

využít i svého práva na soudní přezkum správního rozhodnutí v 

posledním stupni. 

Trvalý pobyt 

Pokud získáte trvalý pobyt, můžete tu pobývat, vycestovat nebo 

přicestovat kdykoliv. 

Až na výjimky můžete žádat o trvalý pobyt teprve po pěti letech 

nepřetržitého pobytu na území. Do této doby se Vám počítá pobyt 

na vízum nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu. 

Pokud jste v České republice studovali, pobyt během studia se 

Vám počítá jen jednou polovinou. 

I při podání žádosti o trvalý pobyt se musíte osobně dostavit na 

regionální pracoviště Ministerstva vnitra České republiky. 

Důležité je, že na udělení trvalého pobytu po pěti letech máte 

při splnění stanovených podmínek právní nárok. Mezi jednu z 

podmínek patří i povinnost prokázat, že máte odpovídající znalost 

českého jazyka (mluvíte, píšete a rozumíte základům češtiny.) Tato 

9

znalost se prokazuje zkouškou. Doklad prokazující požadovanou 

znalost českého jazyka musí být vydán školou, která je uvedena 

v seznamu škol oprávněných provádět zkoušky znalosti českého 

jazyka stanovené vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a 

tělovýchovy První pokus vykonání zkoušky je cizinci hrazen 

státem, a to na základě poukazu, který Vám bude vystaven na 

krajských pracovištích Ministerstva vnitra. Podrobnosti o jazykové 

zkoušce na http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/cestinapro-cizince 

. Zkoušku nemusejí vykonávat ti, kteří jsou mladší 15 

let, osoby starší 60 let, dále ti, kteří prokáží, že v průběhu 20 let 

předcházejících podání žádosti o povolení trvalého pobytu byli 

nejméně 1 školní rok nepřetržitě žákem základní nebo střední 

školy s českým vyučovacím jazykem nebo osoby se zdravotním 

či mentálním poškozením, které má vliv na jejich schopnost 

komunikovat a také ti, kteří žádají z humanitárních důvodů, z 

důvodů hodných zvláštního zřetele nebo i ti, jejichž pobyt je v 

zájmu České republiky. 

Také musíte prokázat prostředky k pobytu na území, a to dokladem 

o pravidelném příjmu a doklad o zajištěném ubytování. 

Na požádání pak musíte předložit doklad obdobný výpisu 

z evidence Rejstříku trestů jako podklad pro posouzení trestní 

zachovalosti vydaný Vaším státem nebo státem, kde máte trvalé 

bydliště, a také státy, kde jste v posledních třech letech nepřetržitě 

pobývala či pobýval po dobu delší než 6 měsíců. 

Na požádání musíte předložit také lékařskou zprávu, která uvádí, 

že netrpíte závažnou nemocí. 

Specifická pravidla platí v případech, že žádáte o trvalý pobyt z 

humanitárních důvodů (jste manželka nebo manžel osoby, které 

byl udělený azyl, byla jste či byl jste v minulosti státním občanem 

ČR aj.) nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud 

je Váš pobyt v zájmu České republiky nebo i v jiných případech 

(zde jde o nezletilé nebo zletilé, ale nezaopatřené dítě cizince, 

který už trvalý pobyt v České republice má). V takovém případě 

pro Vás neplatí podmínka předchozího pobytu na našem území. 

Za určitých okolností můžete požádat o trvalý pobyt už po 

uplynutí 4 let nepřetržitého pobytu na území. Jedná se o případy, 

10

kdy jste žádal/a o udělení mezinárodní ochrany a Vaše řízení 

trvalo nejméně 2 roky. Zde však musejí být splněny i další 

podmínky (vztahuje se to na osoby mladší 18 let, osamělé 

starší 65 let, osoby, které nejsou schopny se o sebe postarat z 

důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a v určitých 

případech i na jejich rodiče nebo osoby, kterým byly svěřeny do 

péče). 

Náležitosti žádosti o trvalý pobyt se pak liší v závislosti na tom, 

zda žádáte o trvalý pobyt bez podmínky předchozího pobytu, po 

čtyřech letech nebo nejběžněji po pěti letech. 

Získání trvalého pobytu je spojeno s prudkým nárůstem Vašich 

práv. Máte-li trvalý pobyt, mezi nejdůležitější výhody patří 

například to, že dosáhnete v případě nutnosti na sociální dávky, 

můžete být vedeni jako uchazeči o zaměstnání u úřadů práce a 

jste také v systému veřejného zdravotního pojištění i bez ohledu 

na to, zda jste zaměstnán/a. 

Proti rozhodnutí ve věci trvalého pobytu se můžete odvolat. 

Stejně jako u přechodných pobytů i tady platí, že musíte odvolání 

podat ve lhůtách, které jsou uvedeny v poučení, které je součástí 

každého rozhodnutí. Odvolání má až na výjimky odkladný 

účinek. Odvolávat se budete i v těchto případech k nově zřízené 

Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Můžete využít 

i svého práva na soudní přezkum správního rozhodnutí. 

České státní občanství 

Obecně platí, že po pěti letech trvalého pobytu můžete požádat 

o české státní občanství. Zákon o nabývání a pozbývání státního 

občanství České republiky je založen na principu jednoho státního 

občanství a vychází z principu, že dítě nabývá občanství svých 

rodičů. Skutečnost, že se Vám dítě narodilo na našem území, není 

tudíž z hlediska našeho zákona důležitá pro získání občanství. 

České státní občanství je možné získat několika způsoby, ve 

Vašem případě se bude zejména jednat o jeho získání udělením. 

I tady zákon požaduje splnění přesně daných podmínek, mezi 

které patří především (až na výjimky) trvalý pobyt na území po 

dobu nejméně 5 let, prokázání, že nabytím českého státního 

občanství pozbudete dosavadní občanství (pokud nemáte 

11

udělený azyl) a znalost českého jazyka. Také musíte prokázat, že 

jste nebyl/a v posledních 5 letech pravomocně odsouzena nebo 

odsouzen pro úmyslný trestný čin. Za určitých, zákonem přesně 

daných okolností může ministerstvo vnitra jednu z výše uvedených 

podmínek prominout. 

K žádosti se přikládá rodný list, popř. oddací list (nebo doklad 

o rozvodu nebo úmrtí manžela či manželky), doklad o pozbytí 

státního občanství nebo doklad, že toto občanství pozbudete v 

okamžiku, kdy získáte občanství české, výpis z rejstříku trestů a 

životopis. Veškeré doklady se předkládají v českém jazyce a musí 

být úředně ověřené. 

Získáním českého státního občanství je z pohledu zákona dovršen 

proces Vaší integrace. 

Část II. ZAMĚSTNÁNÍ 

Kapitola 1. Postavení cizinek a cizinců na trhu práce 

Tato kapitola Vám stručně přiblíží, jaká jsou Vaše práva a 

postavení na trhu práce. Obecně platí, že každá fyzická osoba 

má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a 

vykonávat je. Ve Vašem případě však záleží ještě na dalších 

okolnostech, například na druhu a účelu pobytu. Důležitými 

dokumenty jsou v této souvislosti zákon o zaměstnanosti, který 

mimo jiné stanoví, kdy potřebujete povolení k zaměstnání, kdy 

se přihlíží k situaci na trhu práce či naopak kdy můžete pracovat 

bez povolení. Proto je první část této kapitoly věnována zejména 

otázkám spojeným s povolením zaměstnání. Právní vztahy mezi 

Vámi a zaměstnavatelem, Vaše práva a povinnosti pak podrobně 

upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jakmile jste 

legálně zaměstnána či zaměstnán či máte povolení k zaměstnání, 

máte stejná práva jako čeští občané. Zaměstnavatel je tedy 

povinen, chce-li Vás zaměstnat, s Vámi uzavřít písemnou pracovní 

smlouvu, odvádět za Vás platby za sociální a zdravotní pojištění 

a plnit i další povinnosti, které vyplývají ze zákoníku práce a 

dalších právních předpisů. 

12

I. Vstup na trh práce 

Jako cizinka nebo cizinec můžete být přijati do zaměstnání a 

zaměstnáváni jen tehdy, máte-li platné povolení k zaměstnání a 

platné povolení k pobytu na území České republiky nebo jsteli 

držitelem zelené karty. Zákon o zaměstnanosti ale výslovně 

stanoví, kdy výše uvedené neplatí. 

Povolení k zaměstnání 

Povolení k zaměstnání Vám může úřad práce vydat na pracovní 

místo, které je hlášeno zaměstnavatelem jako volné, které 

nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek 

volných pracovních sil obsadit jinak. Volnými pracovními místy se 

rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která 

zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit 

dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. 

Povolení se vyžaduje pro všechny pracovněprávní vztahy ve 

smyslu zákoníku práce vykonávané cizincem na území ČR, tj. 

pracovní poměr, vedlejší pracovní poměr, dohoda o provedení 

práce a dohoda o pracovní činnosti, a to i tehdy, dochází-li k 

souběhu těchto pracovněprávních vztahů. O povolení je potřeba 

požádat písemně. 

Žádost o povolení k zaměstnání 

Žádost obsahuje Vaše identifikační údaje, adresu v zemi trvalého 

pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu 

a název orgánu, který cestovní doklad vydal, identifikační údaje 

budoucího zaměstnavatele (název, sídlo, identifikační číslo), 

druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být 

zaměstnání vykonáváno a případně další údaje nezbytné pro 

výkon zaměstnání 

Přílohy k žádosti 

a) fotokopie stránky cestovního dokladu obsahující Vaše základní 

identifikační údaje 

b) vyjádření zaměstnavatele, že Vás zaměstná (příslušný formulář 

je k dispozici na každém úřadu práce) 

c) úředně ověřená kopie dokladu o Vaší profesní způsobilosti 

pro obor, ve kterém budete na území ČR pracovat (výuční list, 

maturitní vysvědčení, diplom o ukončení vysokoškolského studia 

apod.) 

13

d) lékařské potvrzení o Vašem zdravotním stavu (nesmí být starší 

než 1 měsíc) 

e) další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo 

jestliže to stanoví pro ČR závazná mezinárodní smlouva, 

f) kolek (tj. doklad o zaplacení správního poplatku) 

Přílohy v cizích jazycích se předkládají v originálním znění nebo 

jejich úředně ověřených kopiích spolu s jejich úředním překladem 

do českého jazyka. 

Základní podmínkou pro to, aby Vám bylo vydáno povolení k 

zaměstnání, je situace na trhu práce a okolnost, že se jedná o 

volné pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci 

nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit 

jinak. Příslušným pro vydání tohoto povolení je vždy úřad práce, 

v jehož obvodu budete zaměstnání vykonávat. 

. 

Úřad práce si před vydáním správního rozhodnutí může vyžádat 

další podklady k upřesnění volného místa a snaží se toto místo 

obsadit občany ČR, zejména uchazeči o zaměstnání. Zároveň 

může požádat zaměstnavatele o doložení způsobu řešení 

nedostatku pracovních sil před podáním žádosti. 

Pokud není schopen v dané lhůtě (do 30 dnů, ve výjimečných 

případech do 60 dnů) tato místa obsadit občany ČR, vydá 

správní rozhodnutí o udělení povolení zaměstnavateli získávat 

zaměstnance ze zahraničí. Povolení k zaměstnání se vydává 

nejdéle na dobu dvou let (v některých případech je doba kratší, 

například u sezónních zaměstnanců činí 6 měsíců). O nové 

povolení lze žádat opakovaně, pokud mezinárodní smlouva 

nestanoví jinak. Je zcela v kompetenci úřadu práce, jestli Vám 

povolení k zaměstnání vydá či nevydá. 

Povolení k zaměstnání obsahuje 

a) Vaše identifikační údaje, 

b) místo výkonu práce, 

c) druh práce, 

d) identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož budete vykonávat 

zaměstnání, 

e) dobu, na kterou se vydává, 

f) další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. 

14

Povolení k zaměstnání se však vydává pouze ve vztahu k jednomu 

konkrétnímu místo, tj. v případě, že hodláte změnit zaměstnání, 

musíte na úřadu práce požádat o vydání nového povolení. Stejně 

musíte postupovat i tehdy, pokud chcete změnit druh nebo místo 

výkonu práce u stejného zaměstnavatele. 

Prodloužení platnosti povolení k zaměstnání 

O prodloužení platnosti povolení k zaměstnání můžete požádat 

příslušný úřad práce nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před 

uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání. 

Žádost o prodloužení platnosti povolení k zaměstnání obsahuje 

stejné náležitosti jako žádost o povolení k zaměstnání. K žádosti 

musíte také přiložit vyjádření zaměstnavatele, že Vás i nadále 

zaměstná. 

O prodloužení platnosti povolení k zaměstnání vydává úřad 

práce rozhodnutí. 

Platnost povolení zaniká 

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno 

b) uplynutím doby, na kterou Vám bylo uděleno vízum resp. 

povolení k pobytu, popř. zánikem povolení z nějakého jiného 

důvodu 

c) skončením zaměstnání, ke kterému se povolení vztahovalo 

(pokud skončilo zaměstnání dříve než povolení) 

d) neudělením, nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění k 

pobytu za účelem zaměstnání z jiného důvodu. 

Povolení k zaměstnání Vám může úřad práce rozhodnutím 

odejmout, jestliže zaměstnání vykonáváte v rozporu s vydaným 

povolením k zaměstnání, (s výjimkou výkonu jiné práce v důsledku 

převedení) zákoníku práce, nebo jestliže Vám bylo povolení k 

zaměstnání vydáno na základě nepravdivých údajů. 

Proti rozhodnutí úřadu práce o odejmutí povolení k zaměstnání se 

můžete odvolat. Odvolání ale nemá odkladný účinek. 

15

Povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu 

práce. V těchto případech se jedná o volná (ale nehlášená) 

pracovní místa. 

Toto povolení Vám vydá úřad práce v případě, že: 

a) budete zaměstnán či zaměstnána na časově vymezené období 

za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném 

zaměstnání (stáž), avšak na dobu nejdéle jednoho roku. Toto 

období může být prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou 

pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v České 

republice, 

b) jste mladší 26 let a jste zaměstnán či zaměstnána příležitostnými 

a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo 

v rámci programů pro mládež, jichž se Česká republika účastní, 

c) jste duchovním církve registrované v České republice nebo 

náboženské společnosti registrované v České republice, 

d) stanoví to o Vás vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž 

ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, 

e) Vám bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo mu za 

stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu 

f) jste žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému 

bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění 

pobytu při podání kasační stížnosti proti rozhodnutí o neudělení 

mezinárodní ochrany, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode 

dne podání žádosti o udělení azylu. 

Zaměstnání bez nutnosti žádat o povolení 

(tj. platí zde výjimka z obecného povolovacího režimu) 

Povolení k zaměstnání po Vás nebude vyžadováno, pokud 

• máte povolen trvalý pobyt, 

• jste rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního 

úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní 

vládní organizace se sídlem na území České republiky, pokud je 

vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament 

souhlas a jíž je Česká republika vázána, zaručena vzájemnost 

16

• byl Vám udělen azyl nebo doplňková ochrana 

• Váš výkon práce na území České republiky nepřesáhne 

7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v 

kalendářním roce a zároveň jste výkonný umělec, pedagogický 

pracovník, akademický pracovník vysoké školy, vědecký, 

výzkumný nebo vývojový pracovník, účastník vědeckého setkání, 

žák nebo student do 26 let věku, sportovec a osoba, která v 

České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo 

toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní 

smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce 

• stanoví to o Vás vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž 

ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána 

• jste členem či členkou záchranné jednotky a poskytujete 

pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při 

odstraňování následků havárií a živelních pohrom, a v případech 

humanitární pomoci 

• jste zaměstnána či zaměstnán v mezinárodní hromadné 

dopravě, pokud je k výkonu práce na území České republiky 

vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem 

• jste akreditována či akreditován v oblasti sdělovacích prostředků 

• jste vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil 

vysílajícího státu podle zvláštního zákona 

• vykonáváte práci v rámci přípravy na budoucí povolání 

ve školách a školských zařízeních zařazených do sítě škol, 

předškolních a školských zařízení 

• jste vysláni na území České republiky v rámci poskytování služeb 

zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie 

• na území České republiky pobýváte na základě povolení k 

dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, 

jde-li o společné soužití rodiny s cizincem s trvalým pobytem či 

mezinárodní ochranou 

• na území České republiky pobýváte na základě povolení k 

dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské 

unie za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení 

uplynulo více než 12 měsíců 

• vykonáváte v České republice soustavnou vzdělávací nebo 

vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický 

pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový 

pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné 

organizaci podle zvláštního právního předpisu. 

17

Jakmile tedy např. získáte trvalý pobyt, nebudete již potřebovat 

povolení k zaměstnání. Při výběru zaměstnání nebudete 

omezováni, s výjimkou některých povolání, kde se podle právních 

předpisů platných na území ČR vyžaduje státní občanství. Při 

splnění dalších podmínek máte právo být zařazeni do evidence 

uchazečů o zaměstnání. 

II. Postavení cizinek a cizinců na trhu práce 

Už bylo zmiňováno v úvodu, jste-li legálně zaměstnána či 

zaměstnán nebo máte povolení k zaměstnání, máte stejná práva 

jako čeští občané. To se ve Vašem případě týká i výhod, které 

jsou ze zákona vyhrazeny matkám či otcům s malými dětmi. Právní 

vztahy mezi vámi a zaměstnavatelem, vaše práva a povinnosti 

pak podrobně upravuje zákon zákoník práce. 

Základní zásady pracovněprávních vztahů 

Jakýkoliv pracovněprávní vztah může vzniknout jen s Vaším 

souhlasem, a zároveň se souhlasem Vašeho zaměstnavatele. 

Pro výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních 

vztahů platí, že nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a 

oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a 

nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 

Obecně platí, že zaměstnavatel musí Vám ale i ostatním 

zaměstnancům zajistit rovné zacházení a dodržovat zákaz 

jakékoliv diskriminace. 

Dále je povinen všem poskytovat stejnou mzdu nebo plat a jiné 

peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty, popřípadě odměny za 

stejnou práci a za práci stejné hodnoty. 

Zaměstnavatel musí pečovat o vytváření a rozvíjení 

pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, s 

ostatními právními předpisy a s dobrými mravy. Zaměstnavatel 

Vám také musí poskytovat informace v pracovněprávních vztazích 

a seznámit Vás s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy. 

Naopak, nemůže na Vás přenášet riziko z výkonu závislé práce. 

Máte právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní 

18

pracovní doby (s výjimkou kratší pracovní doby nebo konta 

pracovní doby), stejně tak jako na rozvržení pracovní doby před 

zahájením práce (až na výjimky dané zákonem). Zaměstnavatel 

Vás může za určitých okolností, na které zákon pamatuje, dočasně 

přidělit k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě. 

Zaměstnavatel je povinen s Vámi projednat (nebo na Vaši 

žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců 

anebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při 

práci) Vaši stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z 

pracovněprávních vztahů. 

Důležité je, že Vás nesmí žádným způsobem postihovat nebo 

znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáháte 

svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Dále platí, 

že Vás nemůže pokutovat za porušení povinnosti vyplývající z 

pracovněprávního vztahu. To se však nevztahuje na škodu, za 

kterou jako zaměstnanec odpovídáte. 

Svých práv z pracovněprávních vztahů se můžete domáhat u 

soudu. 

III. Povinnosti z pracovněprávních vztahů podrobněji 

Před uzavřením pracovní smlouvy 

Zaměstnavatel od Vás smí vyžadovat v souvislosti s jednáním 

před vznikem pracovního poměru jen údaje, které bezprostředně 

souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Před uzavřením pracovní 

smlouvy je zaměstnavatel povinen Vás seznámit s právy a 

povinnostmi, které by pro Vás z pracovní smlouvy, popřípadě 

ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními 

podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž máte práci 

konat, a také s povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních 

předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem 

pracovního poměru. Zaměstnavatel s Vámi musí pracovní smlouvu 

uzavřít písemně. 

19

Povinnosti v pracovněprávním poměru 

Kromě výše uvedených zásad, které musejí být v pracovněprávním 

vztahu dodržovány, platí i řada dalších povinností, a to jak pro 

Vás, tak i pro zaměstnavatele. 

Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech 

vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen Vás 

o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku 

pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace 

musí obsahovat údaje o zaměstnavateli, bližší označení druhu a 

místa výkonu práce, údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení 

způsobu určování dovolené, údaj o výpovědních dobách, údaj o 

týdenní pracovní době a jejím rozvržení, údaj o Vaší mzdě nebo 

platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu 

výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo 

platu, 

a také údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní 

podmínky zaměstnance, a označení účastníků těchto kolektivních 

smluv. 

Při nástupu do práce musíte být seznámen či seznámena s 

pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění 

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musíte při své práci 

dodržovat. 

Od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen 

Vám přidělovat práci podle pracovní smlouvy, platit Vám za 

vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění 

Vašich pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky 

stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním 

předpisem. 

Vy jakožto zaměstnankyně či zaměstnanec jste povinni podle 

pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní 

smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat 

povinnosti, které Vám vyplývají z pracovního poměru. 

20

Mzda a její písemné doložení 

Mzda, kterou Vám zaměstnavatel vyplácí, nesmí být nikdy nižší 

než minimální mzda. Minimální mzda je nejnižší přípustná 

výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní 

právní úprava je stanovena zákoníkem práce. Minimální mzda 

se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo 

právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo 

pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní 

činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou 

či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Základní sazba 

hrubé minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 

40 hodin činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. 

Více informací o minimální mzdě naleznete na adrese 

http://www.mpsv.cz/cs/4973. 

V praxi se lze setkat s tím, že zaměstnancům je oficiálně 

vyplácena pouze minimální mzda, která je také stanovena v 

pracovních smlouvách. Zbytek, tedy dorovnání mezi minimální 

mzdou a mzdou rovnající se hodnotě skutečně odvedené práce, 

je jim poskytován na neformálním mimosmluvním základě. 

Takové jednání je protizákonné. Jedná se zpravidla o hrubé 

porušování pracovněprávních a mzdových předpisů na straně 

zaměstnavatele, které je postižitelné orgány inspekce práce. 

Zaměstnavatel má dále povinnost vám vydat písemný doklad, 

který bude obsahovat údaje o jednotlivých složkách Vaší mzdy 

nebo platu a o provedených srážkách, a to při měsíčním 

vyúčtování mzdy nebo platu. Na Vaši žádost Vám musí také 

předložit doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl. 

Práce přesčas, noční a víkendová práce, práce ve 

ztíženém pracovním prostředí 

Práce přesčas je také upravena zákonem. Je výslovně uvedeno, 

za jakých podmínek a v jakém rozsahu je možné nařídit či 

dohodnout výkon práce i nad rámec týdenní pracovní doby 

stanovené v pracovní smlouvě, popřípadě mimo rámec rozvrhu 

pracovních směn. Vykonané přesčasy jsou součástí Vašich 

mzdových nároků. Za práci přesčas v pracovní den byste měl či 

měla dostat navíc dvacet pět procent průměrného výdělku. Pokud 

21

pracujete přesčas v den nepřetržitého odpočinku, máte nárok na 

odměnu ve výši sto procent průměrného výdělku ke své běžné 

mzdě. Při nevyplacení úplných mzdových nároků za práci přesčas 

můžete jako zaměstnankyně nebo zaměstnanec okamžitě zrušit 

pracovní poměr. Práce přesčas by ze své povahy, především pak 

s ohledem na zdravotní rizika, měla být jen výjimečná a v určitých 

případech, které se Vás jakožto těhotných nebo matek a otců s 

malými dětmi vůbec netýkají. 

Pokud jde o práci přesčas, pozorně si také přečtěte pracovní 

smlouvu před jejím uzavřením. Pracovní smlouva totiž v souladu 

se zákonem může stanovit, že k přesčasům je již přihlédnuto ve 

výši mzdy. Pokud je to ve smlouvě uvedeno, pak se tím jakožto 

zaměstnanci zříkáte nejen možných příplatků, ale i náhradního 

volna do výše přesčasů, které Vám zaměstnavatel může nařídit. 

Pokud nic takového smlouva neříká a vy zjistíte, že Vám ke mzdě 

nebyly řádně započteny příplatky za práci přesčas, můžete se 

jich domáhat u soudu až do tří let ode dne, kdy Vám na ně vznikl 

nárok. Zároveň můžete na problém upozornit i kontrolní odbor 

úřadu práce. 

Práce v noci, práce o víkendech i práce ve ztíženém prostředí 

jsou také zákonem výslovně zmiňovány. Náležejí Vám za ně 

příplatky, které činí minimálně deset procent Vašeho průměrného 

výdělku. 

Otázky bezpečnosti práce a problematika 

pracovních úrazů 

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví 

zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení 

jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Náklady 

spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 

hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být na Vás přenášeny 

přímo ani nepřímo. Pokud by Vás tedy zaměstnavatel nutil, abyste 

si sami zajišťovali ochranné pomůcky, jednalo by se o jasné 

porušování zákonných ustanovení. 

Vy jakožto zaměstnankyně či zaměstnanec máte zákonem 

výslovně zakotvené právo na zajištění bezpečnosti a ochrany 

zdraví při práci a i na poskytnutí srozumitelných informací o 

rizicích práce a na informace o opatřeních na ochranu před 

jejich působením. 

22

Můžete mimo jiné odmítnout výkon práce, o níž se důvodně 

domníváte, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje 

Váš život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných 

fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako 

nesplnění Vaší povinnosti zaměstnance. 

Jakožto zaměstnanec máte zároveň právo a povinnost podílet 

se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního 

prostředí. Musíte dbát podle svých možností o svou vlastní 

bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických 

osob, kterých se bezprostředně dotýká Vaše jednání, případně 

opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících 

z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele 

k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou 

a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. 

Musíte se účastnit školení, podrobit se lékařským prohlídkám, 

dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat 

stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní 

ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je 

neměnit a nevyřazovat z provozu, nepožívat alkoholické nápoje 

a nezneužívat jiné návykové látky a v téhle souvislosti se i na 

vyzvání zaměstnavatele podrobit testu, zda nejste pod jejich 

vlivem. 

Musíte také oznamovat svému nadřízenému vedoucímu 

zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují 

nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit 

bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící 

vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, 

závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů 

určených k jejich zamezení. Podle svých možností se musíte i 

podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách 

nebo bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu 

zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud Vám to Váš zdravotní stav 

dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné 

fyzické osoby, kterého jste byla či byl svědkem, a spolupracovat 

při objasňování jeho příčin. 

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které 

byly způsobeny zaměstnanci nezávisle na jeho vůli krátkodobým, 

náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních 

23

úkolů či v přímé souvislosti s nimi. Pracovním úrazem ale není úraz, 

který by se Vám přihodil cestou do zaměstnání a zpět. Povinnosti 

zaměstnavatele v souvislosti s pracovními úrazy stanoví zákon. 

Zaměstnavatel bude mj. odpovědný za škodu, která Vám vznikla 

v souvislosti s pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění 

pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je 

dále odpovědný za škodu, která Vám vznikla nemocí z povolání, 

jestliže jste naposledy před jejím zjištěním pracoval či pracovala u 

zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, 

kterou jste postiženi. Pokud utrpíte pracovní úraz nebo u Vás bude 

zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém 

za škodu odpovídá, povinen Vám poskytnout náhradu za ztrátu 

na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu za bolest 

a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady 

spojené s léčením a věcnou škodu. 

Zaměstnavatele je za vzniklou škodu odpovědný bez ohledu na 

zavinění. Za určitých okolností se zaměstnavatel své odpovědnosti 

může zprostit, a to buď částečně, nebo úplně, například pokud 

jste vy sama či vy sám svým zaviněním porušil právní nebo ostatní 

předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví 

při práci, ačkoliv jste s nimi byli řádně seznámeni nebo pokud 

jste jednal či jednala v rozporu se svým obvyklým chováním 

lehkomyslně. Při posuzování, zda porušil právní nebo ostatní 

předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví 

při práci, se zaměstnavatel ale nemůže dovolávat všeobecných 

ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval 

zdraví své a zdraví jiných. Zaměstnavatel krom toho musí dbát 

na to, aby uvedené povinnosti zaměstnanci plnili, a musí jejich 

respektování kontrolovat a vyžadovat je. 

Zdravotní pojištění zaměstnanců 

Zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a 

část své mzdy odvádí na tento účel i zaměstnanec. Pokud máte 

v České republice trvalý pobyt nebo jste cizinec/cizinka s jiným 

druhem pobytu a jste zaměstnán/zaměstnána u zaměstnavatele 

se sídlem v České republice, máte podle zákona č. 48/1997 

Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších 

předpisů, nárok na účast na veřejném zdravotním pojištění. V 

takovém případě je Vám zdravotní péče poskytována zdarma 

a lékaři od Vás nejsou oprávněni požadovat přímou úhradu, s 

24

výjimkou výkonů či prostředků zdravotnické techniky, které jsou 

nad rámec stanovený zákonem. V případě zaměstnání pojistný 

vztah vznikne současně se vznikem Vašeho pracovního poměru. 

Zaměstnavatel má v takovém případě zákonnou povinnost Vás 

přihlásit do systému veřejného zdravotního pojištění a odvádět 

za Vás i stanovené procentuální částky – pojistné. Pokud máte 

podezření, že vám zaměstnavatel neplatil zdravotní pojištění, 

obraťte se na něj, případně na Vaši zdravotní pojišťovnu, kde 

Vám na vyžádání poskytnou přehled zaplaceného pojistného. V 

případě, že zjistíte nedostatky, doložte pojišťovně trvání Vašeho 

pracovního poměru. 

Sociální pojištění zaměstnanců 

Sociální pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance 

a část své mzdy odvádí na tento účel i zaměstnanec. Sociální 

pojištění zahrnuje: 

• pojistné na nemocenské pojištění 

• pojistné na důchodové pojištění 

• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 

Pokud máte podezření, že vám zaměstnavatel neplatil odvody 

na sociální pojištění, obraťte se na něj, případně na pracoviště 

Okresní správy sociálního zabezpečení podle sídla Vašeho 

zaměstnavatele, kde Vám na vyžádání poskytnou přehled 

zaplaceného pojistného. V případě, že zjistíte nedostatky, doložte 

Okresní správě sociálního zabezpečení trvání Vašeho pracovního 

poměru. 

Až na výjimky stanovené v zákoně platí, že neodvádí-li 

zaměstnavatel pojistné, které srazil zaměstnanci ze mzdy 

a pojistné, které hradí ze svých prostředků, nemá to vliv na 

případné nároky zaměstnance z nemocenského a důchodového 

pojištění. Více informací o nemocenském a důchodovém pojištění 

naleznete v kapitole “Sociální zabezpečení“. 

25

Obecně 

Podrobnější informace, které se týkají zaměstnávání cizinců v ČR, 

můžete najít na adrese http://www.mpsv.cz, kde se nacházejí 

jak aktuální postupy, včetně tzv. zvláštních případů při udělování 

povolení k zaměstnávání. Na této adrese najdete i vzory 

jednotlivých žádostí. Další práva a povinnosti, které se přímo 

týkají pracovní smlouvy, zkušební doby, délky trvání pracovního 

poměru či způsobů jeho skončení, jsou podrobně rozvedeny v 

následující kapitole. 

Kapitola 2. Pracovní poměr, jeho vznik a ukončení, 

druhy pracovního poměru 

V této kapitole se pokusíme shrnout nejpodstatnější a podle našeho 

názoru pro Vás zásadní informace, které se týkají vzniku a trvání 

pracovního poměru, náležitostí pracovních smluv a dalších věcí s 

pracovním poměrem související. Informace, které byste měli znát 

v souvislosti s výkonem zaměstnání a které Vám mohou pomoci na 

legálním trhu práce a v pracovněprávních vztazích. Vycházíme 

z našich zkušeností, kdy řada cizinců byla a je poškozována v 

pracovněprávních vztazích právě z důvodu své neznalosti práv 

a povinností. Mnozí cizinci nevědí, na co mají nárok, a tudíž 

se svých práv na zaměstnavateli nedomáhají. Stejně tak ale 

zároveň nevědí, jaké jsou jejich povinnosti, což může způsobit 

celou řadu nepříjemných situací, které mohou končit až ztrátou 

zaměstnání. Proto je dobré takovým situacím předcházet, a to 

zejména znalostí platné právní úpravy. Tato kapitola by Vám k 

tomu měla pomoci. 

Pracovní poměr 

Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi Vámi 

zaměstnavatelem a zaměstnancem (až na výjimky, kterými je 

například jmenování či zvolení). Pracovní poměr vzniká dnem, 

který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, 

popřípadě dnem, který byl uveden jako den Vašeho jmenování 

na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Jestliže ve sjednaný 

den nenastoupíte do práce, aniž by Vám v tom bránila překážka 

v práci, nebo do týdne neuvědomíte zaměstnavatele o této 

překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. 

26

Pracovní smlouva 

Pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, na který jste přijímán 

či přijímána, místo výkonu práce a den nástupu do zaměstnání. 

Jak již bylo zmíněno, pracovní smlouva musí být uzavřena 

písemně. Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy Vám musí 

zaměstnavatel odevzdat. Platí ale, že s nedodržením písemné 

formy pracovní smlouvy pracovněprávní předpisy nespojují její 

neplatnost, takže i ústně uzavřená pracovní smlouva je platná, 

popřípadě může dojít k jejímu uzavření i mlčky (konkludentně). 

K uzavření pracovní smlouvy nemůžete být nuceni. I v tomto 

případě platí, stejně jako u jakéhokoliv právního úkonu, že musí být 

učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. 

Pokud Vám tedy z nějakého důvodu nevyhovují podmínky dané v 

pracovní smlouvě, nebojte se o nich jednat se zaměstnavatelem 

před jejím uzavřením. Platí také, podle občanského zákoníku, 

že ten, kdo uzavřel smlouvu v tísni a za nápadně nevýhodných 

podmínek, má právo od smlouvy odstoupit. 

Zkušební doba 

V pracovní smlouvě může (ale nemusí) být sjednána zkušební 

doba. Tato zkušební doba ale nesmí být delší než 3 měsíce od 

okamžiku vzniku pracovního poměru. Sjednaná zkušební doba 

nemůže být dodatečně prodlužována (pokud není zákonem 

stanoveno něco jiného). Zkušební dobu je možné sjednat 

nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, 

popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování. Zkušební 

dobu tedy není možné sjednat, jestliže pracovní poměr už vznikl. 

O dobu překážek v práci, pro které nekonáváte práci v průběhu 

zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje. Platí, že zkušební 

doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. 

Mnozí zaměstnanci se setkávají s tím, že jim zaměstnavatel 

prodlužuje zkušební dobu. Zpravidla se tak děje způsobem, že v 

první zkušební době s nimi na jejím konci pracovní poměr ukončí 

a následně s nimi podepíše pracovní smlouvu novou, tedy i s 

novou zkušební dobou. Takové jednání zákony ale nedovolují. 

Pokud zaměstnavatel uměle prodlužuje zkušební lhůtu, jedná 

se o obcházení zákona. Obcházení zákona je takové právní 

jednání, které sice není porušením žádné právní normy, ale které 

ke zmaření jejího účelu a smyslu přesto směřuje. To znamená, 

27

že předmět právního úkonu není dovolený, a proto je právní 

úkon neplatný. Zákon neumožňuje, aby zkušební lhůta byla 

opakovaně sjednávána ani dodatečně prodlužována, a to ani 

v případě navazujících pracovních poměrů. Sjednáváním dalších 

zkušebních dob se zaměstnavatel evidentně pouze snaží usnadnit 

si případnou možnost ukončení pracovního poměru výpovědí, a 

to na Váš úkor. 

Takovému jednání se braňte. Informujte zaměstnavatele o 

neplatnosti dohody o další zkušební době a související povinností 

případně ukončit pracovní poměr některým ze způsobů 

stanovených zákoníkem práce. Pokud by došlo ke sporu, musel 

by rozhodnout soud. Návrh soudu musíte podat nejpozději ve 

lhůtě dvou měsíců od skončení pracovního poměru. 

Pracovní poměr na dobu určitou 

Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně 

sjednána doba jeho trvání. 

Mezi Vámi a stejným zaměstnavatelem je možné sjednat pracovní 

poměr na dobu určitou až na výjimky maximálně na dobu 2 let. 

Potom by Vás zaměstnavatel, pokud by chtěl, abyste pro něj dále 

pracovala či pracoval, zaměstnat už na dobu neurčitou. Výše 

uvedené ale neplatí v případech agenturního zaměstnávání. 

Jestliže ale od skončení předchozího pracovního poměru na 

dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu 

pracovnímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží a můžete být 

opět zaměstnán či zaměstnána na dobu určitou. 

Pokud s Vámi zaměstnavatel sjedná trvání pracovního poměru 

na dobu určitou v rozporu se zákonem a vy mu oznámíte před 

uplynutím sjednané doby, že trváte na tom, aby Vás zaměstnavatel 

dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu 

neurčitou. Případný spor můžete řešit u soudu nejpozději do 

2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím 

sjednané doby. 

28

Skončení pracovního poměru 

Obecně 

Pracovní poměr může být rozvázán buď dohodou, výpovědí, 

okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Pokud jste 

měl či měla pracovní poměr na dobu určitou, skončí i uplynutím 

sjednané doby. 

V zákoníku práce je dále výslovně uvedeno, že pracovní poměr 

cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho 

skončení nedošlo již jiným způsobem, končí dnem, kterým má 

skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného 

rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu. Tento pracovní poměr 

končí i dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající trest 

vyhoštění z území České republiky, uplynutím doby, na kterou bylo 

vydáno povolení k zaměstnání nebo povolení k dlouhodobému 

pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech - zelená 

karta. 

Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. V případě smrti 

zaměstnavatele, který je fyzickou osobou také pracovní poměr, 

až na výjimky, zaniká. 

Obecně platí, že zaměstnavatel Vám nemůže dát výpověď 

ani s Vámi okamžitě zrušit pracovní poměr v době, kdy jste na 

nemocenské. 

Jak výpověď, tak i okamžité zrušení pracovního poměru musejí 

mít písemnou formu. Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního 

poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou 

organizací. 

Dohoda 

Pokud se zaměstnavatelem dohodnete na rozvázání pracovního 

poměru, skončí Vás pracovní poměr sjednaným dnem. Taková 

dohoda musí být písemná a požadujete-li to, musí v ní být uvedeny 

důvody, pro které pracovní poměr končí. Jedno vyhotovení této 

dohody Vám zaměstnavatel musí dát. 

29

Výpověď 

Výpovědí můžete rozvázat pracovní poměr Vy i zaměstnavatel. 

Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, 

jinak je neplatná. Zákon přesně stanoví, za jakých podmínek a 

kdy je možné, aby Vám zaměstnavatel dal výpověď. Platí, že 

pokud Vám dal zaměstnavatel výpověď, musí důvod výpovědi 

vymezit tak, aby ho nebylo možné zaměnit s jiným důvodem, 

jinak je výpověď neplatná. Také platí, že důvod výpovědi nesmí 

být dodatečně měněn. Výpověď, která byla doručena druhému 

účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem; odvolání 

výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být provedeno 

písemně. Pokud byla dána výpověď, skončí pracovní poměr 

uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná 

pro zaměstnavatele i pro Vás a činí nejméně 2 měsíce. Začíná 

běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po 

doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného 

kalendářního měsíce (až na výjimky). 

Zaměstnavatel Vám tak může dát výpověď tehdy, když se ruší 

(nebo jen jeho část), přemísťuje, pokud se stanete nadbytečnými, 

pokud nesmíte podle lékařského posudku dále konat dosavadní 

práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo 

pro ohrožení touto nemocí, anebo pokud jste dosáhla či dosáhl 

na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany 

veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. Výpověď Vám může 

dát i v případě, že jste pozbyla či pozbyl vzhledem ke svému 

zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní 

práci. Stejně může zaměstnavatel postupovat i v případě, že 

nesplňujete předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon 

sjednané práce nebo nesplňujete-li bez zavinění zaměstnavatele 

požadavky pro řádný výkon této práce. Pokud spočívá nesplňování 

těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, může 

Vám dát zaměstnavatel z tohoto důvodu výpověď, jen jestliže Vás 

předtím v době posledních 12 měsíců písemně vyzval k jejich 

odstranění a Vy jste je neodstranila či neodstranil v přiměřené 

době. Výpověď také můžete dostat v okamžiku, kdy jsou dány 

důvody, pro které by s Vámi zaměstnavatel mohl zrušit pracovní 

poměr okamžitě (viz dále) nebo i pro závažné porušení povinnosti 

vyplývající z právních předpisů vztahujících se k Vámi vykonávané 

práci. 

30

Pokud se jedná o soustavné méně závažné porušování povinnosti 

vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané 

práci, můžete dostat výpověď, jen pokud jste byl/byla v době 

posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením těchto povinnosti 

písemně upozorněn/upozorněna na možnost výpovědi. 

Za určitých okolností Vám zaměstnavatel výpověď dát nesmí. 

To platí zejména v ochranné době, tj. v době, kdy jste 

uznán či uznána dočasně práce neschopnými, pokud jste si 

tuto neschopnost úmyslně nepřivodili nebo nevznikla-li tato 

neschopnost jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití 

návykových látek. Ochranná doba se také vztahuje na případy 

ústavního ošetřování, lázeňského léčení či na některé další situace. 

Pro vás je zejména důležité, že Vám zaměstnavatel nesmí dát 

výpověď v době, kdy jste těhotná nebo kdy čerpáte mateřskou 

nebo rodičovskou dovolenou. Platnou výpověď nedostanete ani 

v okamžiku, že jste uznána či uznán dočasně neschopnými pro 

výkon noční práce. Pokud jste dostal či dostala výpověď před 

počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla 

uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní 

doby nezapočítává. Váš pracovní poměr tak skončí teprve 

uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné 

doby, ledaže byste výslovně sdělil či sdělila zaměstnavateli, že 

na prodloužení pracovního poměru netrváte. 

Takový zákaz výpovědi se ale nevztahuje na výpověď z důvodu 

organizačních změn, přemístění zaměstnavatele, nebo z důvodů, 

pro které může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, 

pokud nejste o zaměstnankyně na mateřské dovolené nebo 

zaměstnanec v době čerpání rodičovské dovolené (do doby, po 

kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou). 

Pokud Vám z takového důvodu byla dána před nástupem mateřské 

dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba 

uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), 

skončí Vaše výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou 

(rodičovskou dovolenou). 

Vy naopak můžete dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli 

důvodu nebo dokonce i bez uvedení důvodu. 

31

Okamžité zrušení pracovního poměru 

Obecně platí, že zaměstnavatel může pracovní poměr zrušit 

okamžitě jen ve výjimečných případech. O jaké případy se 

jedná, to opět přesně stanoví zákon. Může se tak stát, pokud 

budete pravomocně odsouzen či odsouzena pro úmyslný trestný 

čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 

1 rok, nebo pokud budete pravomocně odsouzen či odsouzena 

pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů 

nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí 

svobody na dobu nejméně 6 měsíců. 

Zaměstnavatel s Vámi dále může okamžitě ukončit pracovní 

poměr, pokud porušíte povinnost vyplývající z právních předpisů 

vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. 

Okamžité zrušení pracovního poměru musí jak zaměstnavatel tak 

případně vy provést písemně. Důvod v něm uvedený musí být 

vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a musí být 

ve stanovené době doručit druhému účastníku, jinak je takové 

zrušení neplatné; uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. 

Zaměstnavatel ale s Vámi nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr, 

pokud jste těhotná, pokud jste zaměstnankyní na mateřské 

dovolené a zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají 

rodičovskou dovolenou. 

I vy můžete okamžitě zrušit pracovní poměr. Musíte však 

respektovat zákonné podmínky. Okamžitě zrušit pracovní poměr 

můžete tehdy, jestliže podle lékařského posudku nemůžete dále 

konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel 

Vám neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto 

posudku výkon jiné, pro Vás vhodné práce. 

Pracovní poměr můžete také okamžitě zrušit, pokud Vám 

zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy 

nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí 

termínu splatnosti. 

Tímto způsobem můžete okamžitě zrušit pracovní poměr pouze 

do 2 měsíců ode dne, kdy jste se o důvodu k okamžitému zrušení 

dověděl či dověděla, a zároveň nejpozději do 1 roku ode dne, 

kdy tento důvod vznikl. 

32

Hromadné propouštění 

Za určitých okolností může dojít k hromadnému propouštění 

vás i vašich kolegyň a kolegů, kteří pracujete pro jednoho 

zaměstnavatele. Hromadným propouštěním se rozumí skončení 

pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě 

výpovědí daných zaměstnavatelem ze zákonem stanovených 

důvodů(u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 

zaměstnanců je to nejméně 10 zaměstnanců, u zaměstnavatele 

zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců je to nejméně 

10 % a u zaměstnavatele s více než 300 zaměstnanci je to 

nejméně 30 zaměstnanců). Před dáním výpovědí jednotlivým 

zaměstnancům je zaměstnavatel povinen o svém záměru včas, 

nejpozději 30 dnů předem, písemně informovat odborovou 

organizaci nebo radu zaměstnanců, pokud taková uskupení u 

něj nepůsobí, musí informovat každého zaměstnance, jehož se 

propouštění týká. Také musí písemně informovat příslušný úřad 

práce. 

Skončení pracovního poměru na dobu určitou 

Pokud jste měla či měl pracovní poměr na dobu určitou, skončí 

uplynutím této stanovené doby. Pokud i po uplynutí této doby 

dál pro zaměstnavatele s jeho vědomím pracujete, Váš pracovní 

poměr stále trvá a změní se dokonce na pracovní poměr na dobu 

neurčitou. 

Pokud byla doba trvání Vašeho pracovního poměru omezena na 

dobu konání určitých prací, zaměstnavatel Vás na skončení těchto 

prací musí včas upozornit, zpravidla alespoň 3 dny předem. 

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době 

Váš zaměstnavatel a stejně tak i vy můžete zrušit pracovní poměr 

ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu, anebo i bezdůvodně. 

Jediné omezení, které v téhle souvislosti platí je, že zaměstnavatel 

Vám nemůže ani ve zkušební lhůtě zrušit pracovní poměr v době 

prvních 14 dnů trvání vaší dočasné pracovní neschopnosti. 

Platí, že písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má 

být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede 

dnem, kdy má pracovní poměr skončit. 

33

Odstupné 

Za určitých, zákonem přesně stanovených podmínek máte právo 

na odstupné. Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení 

pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u 

zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se s Vámi 

nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního 

poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. 

Neplatné rozvázání pracovního poměru 

Ze strany zaměstnavatele 

Může se stát, že Vám dal zaměstnavatel neplatnou výpověď 

nebo s Vámi zrušil neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve 

zkušební době. V takovém případě mu musíte oznámit, a to bez 

zbytečného odkladu a písemně, že trváte na tom, aby Vás dále 

zaměstnával. 

Jestliže se zachováte podle výše uvedeného návodu, pak 

platí, že Váš pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je 

povinen Vám poskytnout náhradu mzdy nebo platu. Náhradu 

musí zaměstnavatel poskytnout ve výši průměrného výdělku 

ode dne, kdy jste oznámila/oznámil zaměstnavateli, že trváte 

na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy Vám zaměstnavatel 

umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení 

pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel ale odmítá uznat, že 

pracovní poměr ukončil neplatně, nezbývá Vám než se obrátit 

na soud. 

Pokud bez zbytečného odkladu a písemně neoznámíte, že trváte 

na dalším zaměstnávání zaměstnavatelem, platí (nedohodnete-li 

se písemně jinak), že Váš pracovní poměr skončil dohodou, i 

když bylo rozvázání pracovního poměru původně neplatné. 

Pracovní poměr v těchto případech končí podle toho, jakého 

druhu bylo neplatné rozvázání pracovního poměru. Pokud Vám 

dal zaměstnavatel neplatnou výpověď, končí pracovní poměr 

uplynutím výpovědní doby. Pokud byl Váš pracovní poměr 

neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, pak končí 

dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit; v těchto 

případech máte právo jen na náhradu mzdy nebo platu ve výši 

průměrného výdělku za dobu výpovědní doby. 

34

Ze strany zaměstnance 

I Vám se může stát, že neplatně rozvážete pracovní poměr. V těchto 

případech platí obdobně to, co je uvedeno v předcházejících 

odstavcích. 

Jakmile Vám zaměstnavatel písemně a bez zbytečného odkladu 

oznámí, že trvá na tom, abyste nadále konala či konal svou 

práci, Váš pracovní poměr pak trvá nadále. Nevyhovíte-li výzvě 

Vašeho zaměstnavatele, má právo po Vás požadovat náhradu 

škody, která mu tím vznikla, ode dne, kdy vám oznámil, že trvá 

na dalším konání práce. 

Pokud Vám ale zaměstnavatel bez zbytečného odkladu a písemně 

neoznámí, že trvá na tom, abyste pro něj nadále pracovala či 

pracoval, platí (nedohodnete-li se písemně jinak), že Váš pracovní 

poměr skončil dohodou, i když bylo rozvázání pracovního 

poměru původně neplatné. 

Pracovní poměr v těchto případech končí podle toho, jakého 

druhu bylo neplatné rozvázání pracovního poměru. Pokud jste 

dala či dal neplatnou výpověď, končí pracovní poměr uplynutím 

výpovědní doby. Pokud jste pracovní poměr neplatně zrušila či 

zrušil okamžitě nebo ve zkušební době, pak končí dnem, kdy měl 

pracovní poměr tímto zrušením skončit. V takovém případě po Vás 

nemůže zaměstnavatel požadovat náhradu škody. 

Potvrzení o zaměstnání 

Podle zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost při skončení 

pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti vydat 

zaměstnanci potvrzení o zaměstnání. 

Potvrzení o zaměstnání musí obsahovat zejména následující 

informace: 

• zda byl člověk zaměstnán na základě pracovní smlouvy či se 

jednalo o dohodu o pracovní činnosti 

• informace o délce zaměstnání, druhu vykonávané práce a 

dosažené kvalifikaci zaměstnance 

• uvedena musí být i doba odpracovaná zaměstnancem a 

údaje o započitatelné době zaměstnání pro účely důchodového 

pojištění 

35

• data o výši průměrného výdělku zaměstnance a o dalších 

skutečnostech, které jsou klíčové pro přiznání nároku na podporu 

v nezaměstnanosti, zaměstnavatel vydává na žádost pracovníka 

v odděleném potvrzení. 

Potvrzení o zaměstnání vám musí zaměstnavatel dát ihned při 

ukončení pracovního poměru, bez ohledu na to, z jakého důvodu 

k ukončení pracovního poměru dochází. Pokud zaměstnavatel 

vydání potvrzení oddaluje, můžete na něj podat žalobu a on 

bude odpovídat za škodu, která Vám tím vznikla. Můžete 

se obrátit se žádostí o pomoc na okresní správu sociálního 

zabezpečeni podle sídla zaměstnavatele. Ta si může potvrzení o 

zaměstnání u zaměstnavatele vyžádat a uložit mu pokutu. Pokud 

se nepodaří přimět zaměstnavatele k vystavení tohoto dokladu, 

může vypracovat náhradní potvrzení o zaměstnání. 

Potvrzení o zaměstnání budete potřebovat při nástupu do 

nového zaměstnání nebo úřadu práce při podání žádosti o 

zprostředkování práce. 

Co dělat po skončení pracovního poměru 

Pokud máte v České republice povolen trvalý pobyt, získal/a 

jste azyl nebo doplňkovou ochranu, pobýváte na území České 

republiky za účelem společného soužití rodiny s cizincem s 

trvalým pobytem, azylem nebo občanem ČR/EU a pokud po 

ztrátě zaměstnaní ihned nenastupujete k novému zaměstnavateli, 

můžete se evidovat jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. 

Uchazeč o zaměstnání má právo 

• na zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného 

zaměstnání, poradenství a poskytování informací o pracovních 

příležitostech 

• na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených 

podmínek 

• na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji 

potřebuje 

• na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním 

postižením. 

36

Při splněni podmínek za Vás platí zdravotní pojištění stát a doba 

evidence bude započítána do důchodového pojištění (tzv. 

náhradní doba). 

Podpora v nezaměstnanosti 

Pokud chcete jako uchazeč o zaměstnání získat podporu v 

nezaměstnanosti, musíte se na úřadu práce v místě Vašeho 

trvalého bydliště evidovat co nejdříve, nejpozději do 3 dnů 

od ukončení pracovního poměru můžete. Nárok na podporu 

v nezaměstnanosti Vám vzniká, pokud splňujete následující 

podmínky: 

• pokud jste vykonávali alespoň 12 měsíců v rozhodném období 

zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, která zakládá 

povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek 

na státní politiku zaměstnanosti, přičemž rozhodným obdobím se 

pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti rozumí 

poslední 3 roky před zařazením uchazeče o zaměstnání do 

evidence uchazečů o zaměstnání. 

• o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti musíte požádat 

příslušný úřad práce, kde jste vedeni v evidenci uchazečů o 

zaměstnání. 

• ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, 

nesmíte pobírat starobní důchod 

Do předchozího zaměstnání se započítává i náhradní doba 

zaměstnání, což je např. osobní péče o dítě do 4 let věku nebo 

studium (v maximální délce 6 měsíců). 

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemáte, pokud byl v 

posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů 

o zaměstnání vaším zaměstnavatelem skončen pracovně-právní 

vztah z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních 

předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým 

způsobem. To platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu 

z obdobného důvodu. 

Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti 

neposkytuje také po dobu: 

• pobírání starobního důchodu, 

• pobírání nemocenských dávek, 

• pobírání podpory při rekvalifikaci, 

• po dobu výkonu vazby 

• po dobu, po kterou uchazeči náleží odstupné 

37

Dále se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje do ciziny, pokud 

vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament 

České republiky souhlas a jíž je Česká republika vázána, 

nestanoví jinak. 

Délka podpůrčí doby, po kterou Vám bude poskytována podpora 

v nezaměstnanosti, se odvíjí podle Vašeho věku, kterého jste 

dosáhli ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti: 

• do 50 let věku 5 měsíců 

• od 50 do 55 let věku 8 měsíců 

• nad 55 let věku 11 měsíců. 

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví na základě 

průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého jste dosáhli ve 

svém posledním ukončeném zaměstnání, a to ve výši: 

Podpora v nezaměstnanosti činí od 1. 1. 2011 

• v prvních dvou měsících podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 

50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního 

čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání, 

• 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního 

ukončeného zaměstnání po celou podpůrčí dobu, pokud 

uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů 

o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání 

sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (nevztahuje se na 

ukončení samostatné výdělečné činnosti a na ukončení více 

zaměstnání ve stejný den, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno 

z vážných důvodů). 

Proti rozhodnutí úřadu práce o nepřiznání podpory v 

nezaměstnanosti a její výši se můžete se odvolat ve lhůtě 15 dnů 

k ministerstvu práce a sociálních věci. 

Pokud jste uchazečem/uchazečkou o zaměstnání, musíte řádně 

plnit zákonem stanovené povinnosti (např. nesmíte odmítnout 

nastoupit do vhodného zaměstnání nebo na dohodnutou 

rekvalifikaci atd.). Jinak budete úřadem práce z evidence vyřazeni 

a je vám odebrána podpora v nezaměstnanosti. 

38

Pokud jste cizinec nebo cizinka, kteří se nemohou stát uchazečem 

o zaměstnání (např. nemáte trvalý pobyt v České republice), 

přesto se můžete stát zájemcem o zaměstnání. Zájemcem o 

zaměstnání se může stát fyzická osoba, která 

• má zájem o zprostředkování zaměstnání a 

• za tímto účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o 


O zařazení do evidence zájemců o zaměstnání lze požádat 

kterýkoliv úřad práce na území České republiky. Zájemci o 

zaměstnání úřad práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a 

může mu zabezpečit rekvalifikaci. 

Skončení platnosti povolení k zaměstnání při 

ukončení pracovního poměru 

Pokud nemáte v České republice trvalý pobyt, nezískal/a jste 

azyl nebo doplňkovou ochranu, anebo nepobýváte na území 

České republiky za účelem společného soužití rodiny s cizincem 

s trvalým pobytem, azylem nebo občanem ČR/EU, je možné, že 

když Váš pracovní poměr skončil, současně Vám přestalo platit 

Vaše povolení k zaměstnání. Za určitých podmínek se však na Vás 

vztahuje šedesátidenní ochranná lhůta, během níž můžete hledat 

nové zaměstnání. Využit ochranné lhůty můžete, když: 

• Váš pracovní poměr skončil z organizačních nebo zdravotních 

důvodů 

• zaměstnavatel Vám nevyplatil mzdu do 15 dnů po výplatním 

termínu a vy jste z tohoto důvodu okamžitě zrušil/a pracovní 

poměr, 

• a současně jste ke dni skončení pracovního poměru pobýval/a 

na území České republiky za účelem zaměstnání těsně předtím 

alespoň 1 rok, nebo měně než rok, jestliže jste ke dni skončení 

pracovního poměru pobýval/a v ČR nepřetržitě 3 roky na 

dlouhodobé vízum a/nebo dlouhodobý pobyt. 

Po celou dobu pracovního poměru i po jeho skončení si 

uchovávejte pečlivě všechny dokumenty, které s ním souvisejí. 

Zejména pak pracovní smlouvu, ale i výplatní pásky, záznamy o 

komunikaci se zaměstnavatelem, případné písemné napomenutí či 

rozvázání pracovního poměru. Neplatnost rozvázání pracovního 

poměru (mimo dohodou) můžete uplatnit u soudu. Musíte tak ale 

39

učinit nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr 

tímto rozvázáním skončit. Stejná práva v téhle souvislosti má i Váš 

zaměstnavatel. 

Před tím, než se obrátíte na soud, doporučujeme zkusit 

opakovaná jednání se zaměstnavatelem. Při vyjednáváním se 

zaměstnavatelem si můžete vzít na pomoc odborníky, ať už z 

řad neziskových organizací nebo i advokátů. Soudní spory by 

měly být až krajním řešením situace. Pokud však selhala možnost 

vzájemné domluvy, soudního jednání se neobávejte. Vždy si 

hlídejte, zda v případě skončení Vašeho pracovního poměru 

zároveň nekončení povolení k zaměstnání vydané úřadem práce. 

Kapitola 3. Zprostředkování zaměstnání, agenturní 

zaměstnání 

Tato kapitola Vám přiblíží, co si představit pod pojmem 

zprostředkování zaměstnání a kdo je oprávněn ho poskytovat. Je 

velmi pravděpodobné, že jste již využil/a možnosti obrátit se na 

zprostředkovatele zaměstnání. 

Kapitola se také více zaměří na agenturní zaměstnávání jako jednu 

z forem zprostředkování, se kterou se v současné době pojí celá 

řada problémů. Abychom jim předešli, pokusíme se Vám nastínit, 

jaká práva a povinnosti máte jako agenturní zaměstnanec nebo 

zaměstnankyně a naopak jaká práva a povinnosti má ten, kdo 

Vám zaměstnání zprostředkovává. Agenturní zaměstnávání se na 

první pohled jeví jako výhodné, ale ve skutečnosti Vám poskytuje 

menší míru právní jistoty. V České republice oficiálně funguje velké 

množství agentur práce. Některé z nich ale nedodržují zákony a 

úmyslně své zaměstnance vykořisťují a omezují na právech. 

Proto si pamatujte, že jako agenturní zaměstnankyně nebo 

zaměstnanec jste také chráněni zákonem. Máte nárok na stejné 

pracovní podmínky a za stejnou práci Vám náleží stejná odměna. 

Nikdy neplaťte zprostředkovatelům úhradu za zprostředkování 

zaměstnání, zákon zakazuje, aby ji po Vás vymáhali. 

40

Kdo může zprostředkovat zaměstnání 

O tom, kdo může zprostředkovat zaměstnání, hovoří zákon o 

zaměstnanosti. Podle něj zaměstnání zprostředkovávají: 

• úřady práce 

• agentury práce 

Úřady práce 

Úřady práce vyhledávají zaměstnání pro ty z vás, kteří by chtěli 

pracovat. Také vyhledávají zaměstnance pro zaměstnavatele, 

který potřebuje nové pracovní síly. Úřady práce poskytují i 

poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. 

Informační činnost spočívá zejména v informování o možnostech 

zaměstnání a o volných pracovních místech a volných pracovních 

silách. 

Pokud máte zájem, můžete si zabezpečit zaměstnání 

prostřednictvím úřadu práce. Informace o možnostech zaměstnání 

a volných pracovních místech můžete požadovat u kteréhokoliv 

úřadu práce. 

Můžete se stát buď uchazečem o zaměstnání, nebo jen zájemcem 

o zaměstnání. 

Pokud chcete být zájemce či zájemkyně o zaměstnání, musíte 

písemně požádat úřad práce o zařazené do evidence zájemců. 

Zájemci o zaměstnání úřad práce zprostředkovává vhodné 

zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci. Požádat o 

zařazení do evidence zájemců o zaměstnání můžete kterýkoliv 

úřad práce na území České republiky. 

Pokud chcete být uchazečem či uchazečkou o zaměstnání, také 

musíte písemně požádat úřad práce o zařazení do evidence 

uchazečů. Na úřad práce se musíte v takovém případě dostavit 

osobně. Dostavíte se na úřad práce, v jehož správním obvodu 

máte bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek Vás 

úřad práce zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání. 

Ne každá cizinka či cizinec však mohou být fakticky zařazeni 

mezi uchazeče o zaměstnání. Například pokud máte povolen 

pobyt za účelem zaměstnání, v okamžiku, kdy přijdete o 

zaměstnání, ztrácí se účel Vašeho pobytu a s ohledem na vazbu 

41

mezi pobytem a prací Vám policie s největší pravděpodobností 

zruší Váš pobyt. V takovém případě se do evidence uchazečů o 

zaměstnání dostat nemůžete. 

Úřad práce Vám pomůže vyhledat vhodné zaměstnání. Vhodným 

zaměstnáním je (až na výjimky) zaměstnání, které zakládá 

povinnost platit důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku 

zaměstnanosti. Zároveň se jedná o takové zaměstnání, kde bude 

Vaše pracovní doba minimálně 80 % stanovené týdenní pracovní 

doby. Je to zaměstnání, které musí být sjednáno na dobu určitou 

delší než tři měsíce anebo na dobu neurčitou a musí odpovídat 

i Vaší zdravotní způsobilosti, pokud možno i vaší kvalifikaci, 

schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti 

ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. 

Zprostředkování zaměstnání úřady práce je 

bezplatné. 

Agentury práce 

Zprostředkovatelskou činnost mohou (kromě úřadů práce) 

vykonávat buď právnické, nebo i fyzické osoby. Podmínkou je, 

že k tomu mají povolení. Povolení k této činnosti získávají od 

ministerstva práce a sociálních věcí. Zprostředkovatelské agentury, 

které mají toto povolení, jsou skutečnými zaměstnavateli. 

Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání na 

území České republiky, z území České republiky do zahraničí 

nebo ze zahraničí na území České republiky. 

Pro mnohé cizince jsou agentury práce lákavé, protože zajišťují 

méně komplikovaný přístup na trh práce. Povolení cizinců k 

zaměstnání tak není fakticky závislé na ztrátě jednoho konkrétního 

pracovního místa např. v továrně či jiném výrobním podniku, ale 

může se měnit v závislosti na aktuálních pracovních nabídkách, 

které pro ně zajišťuje nikoliv továrna (uživatel), ale právě 

zprostředkovatelská agentura. 

42

Podstata agenturního zaměstnávání je následující: 

Existují zároveň dva právní vztahy – 

- jeden z nich je vztah mezi Vámi a agenturou práce 

(ten je založený pracovní smlouvou, případně dohodou o 

pracovní činnosti, a dále též písemným pokynem agentury, ve 

kterých jsou specifikovány podmínky výkonu práce u konkrétního 

uživatele) 

- druhý z nich je vztah uzavřený mezi Vaší agenturou práce a 

uživatelem 

(ten je založen dohodou o dočasném přidělení Vás jako 

zaměstnance agentury práce). 

Vy máte smlouvu s agenturou a agentura má smlouvu s uživatelem. 

Uživatelem může být například nějaká velká továrna či výrobní 

závod. Mezi Vámi a uživatelem žádná smlouva není. 

Agentura práce Vás přiděluje k dočasnému výkonu práce u 

uživatele na základě písemného pokynu, který obsahuje zejména 

a) název a sídlo uživatele 

b) místo výkonu práce u uživatele 

c) dobu trvání dočasného přidělení 

d) určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného 

přidělovat Vám práci a kontrolovat ji 

e) informaci o pracovních a mzdových nebo platových 

podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele. 

Pokud jste agenturní zaměstnankyně nebo zaměstnanec, pak 

pro Vás platí, že agentura práce i uživatel musejí zajistit, aby 

Vaše pracovní podmínky a mzdové podmínky nebyly horší než 

podmínky přímého zaměstnance uživatele. 

Pokud jsou po dobu výkonu práce pro uživatele Vaše pracovní 

nebo mzdové podmínky horší, je agentura práce povinna zajistit 

Vám rovné zacházení. Máte současně také právo domáhat se 

u Vaší agentury práce uspokojení práv, která Vám takto vznikla 

(třeba doplacení rozdílu ve výplatách). 

Váš zaměstnavatel resp. uživatel, pro kterého pracujete, je 

povinen dodržovat ustanovení zákoníku práce, musí Vám také 

poskytovat informace v pracovněprávních vztazích a je povinen 

43

pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v 

souladu s právními předpisy a s dobrými mravy. 

Agentura práce Vás nemůže přidělit k výkonu práce u stejného 

uživatele na dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců. To 

neplatí v případě, že byste o to výslovně požádali, nebo pokud 

jde o výkon práce na dobu náhrady za zaměstnankyni uživatele, 

která čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo za 

zaměstnance uživatele, který čerpá rodičovskou dovolenou. 

Agentury práce mohou zprostředkování provádět bezplatně nebo 

za úhradu. 

Pokud zprostředkovávají zaměstnání za úhradu, nemohou ji 

požadovat od vás jako od zaměstnankyň a zaměstnanců. 

Zakázány jsou i jakékoliv srážky ze mzdy nebo z jiné odměny, 

která je Vám poskytovaná za vykonanou práci. Pokud by Vám 

zaměstnavatel přímo nebo nepřímo Vaši výplatu krátil, dopouští 

se správního deliktu a může mu být udělena pokuta až 200 tisíc. 

Není vyloučené, aby se z Vás, agenturního zaměstnance, kterého 

si tzv. uživatel najímá, stal kmenový zaměstnanec dané firmy. Je 

důležité vědět, že zákoník práce zakotvuje i povinnost uživatelů 

informovat agenturní zaměstnance o volných pracovních místech. 

I přes výše uvedené záruky, dané zákonem musíme připustit, že v 

praxi se jako agenturní zaměstnankyně nebo zaměstnanec ocitáte 

ve zvláštním a zranitelnějším postavení. Faktičtí zaměstnavatelé, 

tedy uživatelé, jak o nich mluvíme v této kapitole, si často myslí, 

že agenturní zaměstnání znamená, že Vůči Vám se mohou chovat 

jinak než vůči kmenovým zaměstnancům. Stejně tak agentury 

práce vědí, že zanikne-li Vám účel pobytu, tedy v tomto případě 

zaměstnání, zaniká Vám následně i oprávnění k pobytu. Vědí, 

že jste na nich jako na zaměstnavatelích závislí a často toho 

zneužívají. Neplatí to o všech agenturách práce. Zaměstnávání 

zprostředkovává i mnoho solidních agentur práce, které zákony 

dodržují. Proto je důležité zjistit nejprve, o jakou agenturu práce 

se jedná a vyhnout se tak pozdějšímu zneužívání. 

V této souvislosti nezapomeňte, že si takové zneužívání nemusíte 

nechat líbit. Ani to, že odejdete od zaměstnavatele, který Vás 

využívá, nemusí znamenat, že přijdete o pobyt za účelem 

zaměstnání. Existuje tu například tzv. ochranná lhůta. 

44

Ochranná lhůta znamená, že cizincům, kteří na území České 

republiky po určitou dobu pracovali a ztratili zaměstnání bez 

vlastního zavinění, bude platnost povolení k dlouhodobému 

pobytu za účelem zaměstnání zrušena jen tehdy, pokud jim ve 

lhůtě do 60 dnů ode dne následujícího po skončení pracovního 

poměru nebude vydáno nové povolení k zaměstnání. Důvody 

rozvázání pracovního poměru nezaviněné cizincem se rozumí 

důvody, pro které může podle zákoníku práce dát zaměstnavatel 

cizinci výpověď z tzv. organizačních nebo zdravotních důvodů 

nebo pro které může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní 

poměr. Ochranná lhůta se bude vztahovat i na případy, kdy ze 

stejných důvodů dojde k rozvázání pracovního poměru dohodou. 

Pokud splníte tyto podmínky, tak nemusíte po skončení zaměstnání 

opouštět území a můžete si v rámci této tzv. ochranné lhůty hledat 

nové zaměstnání. 

Pokud jde o možnosti obrany proti zaměstnavateli, který jedná 

protiprávně a využívá Vás, dozvíte se o nich v samostatné kapitole 

této publikace. 

Kapitola 4. Rodičovské kompetence versus pracovní 

trh 

Pokud jste žena, těhotenství a následná péče o narozené dítě Vám 

sice ztěžují pracovní uplatnění, ale na druhou stranu, s ohledem 

na důležitost mateřství se český stát svými zákony pokouší Vaše 

postavení alespoň částečně vyrovnávat. Obdobná ochranná 

opatření se vztahují i na muže, který pečuje o dítě. 

Tato kapitola Vás seznámí s tím, jak se zákoník práce a další 

zákony speciálně věnují těhotným ženám a matkám, popřípadě 

otcům s dětmi. 

Pokud se vám narodí dítě nebo se o něj staráte, máte za 

určitých okolností právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou. 

Zaměstnavatel Vás nesmí diskriminovat ani při přijímání do práce 

ani v práci, ale k tomu se dostaneme v části III. 

Vztahuje se na Vás také celá řada výhod, od úpravy pracovní 

doby, přestávek na kojení nebo možnosti převedení na jinou, 

45

méně těžkou práci. Tyto výhody platí ze zákona a každý 

zaměstnavatel je musí dodržovat. Pokud tak nedělá, nebojte se 

bránit a uplatňovat svoje práva. Zákon v tomto případě stojí za 

Vámi. 

Převedení na jinou práci 

Jestliže jste těhotná, kojíte nebo máte dítě, kterému je méně 

než devět měsíců a děláte práci, která je pro Vás zakázaná, 

zaměstnavatel Vás musí převést na jinou práci. Může se jednat o 

práci, která je zakázaná pro všechny těhotné nebo kojící ženy, 

ale i o takovou práci, kterou Vám konkrétně zakázal lékař, protože 

ohrožuje Vaše těhotenství nebo mateřství. 

Jestliže jste těhotná, kojíte nebo máte dítě, kterému je méně než 

devět měsíců a pracujete v noci, zaměstnavatel Vás musí převést 

na jinou práci, když o to sama požádáte. 

Pokud je tato nová práce hůř placená, máte právo požádat o 

vyrovnávací příspěvek. Tento příspěvek je dávka nemocenského 

pojištění a náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, 

mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a proto má 

bez své viny nižší příjem než předtím. Vyrovnávací příspěvek v 

těhotenství a mateřství se vyplácí zaměstnankyním za kalendářní 

dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 

6. týdne před očekávaným dnem porodu; u některých případů 

se vyplácí také matkám po porodu při převedení na jinou práci. 

Podrobnosti poskytování vyrovnávacího příspěvku naleznete na 

adrese http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/ 

vyrovnavaci-prispevek-v-tehotenstvi-a-materstvi.htm. 

Pracovní doba 

Platí, že těhotné ženy a ženy pečující o dítě mladší než 1 rok 

nesmí pracovat přesčas. 

Pokud jste těhotná nebo pokud máte dítě, kterému ještě nebylo 

15 let, můžete požádat Vašeho zaměstnavatele, aby Vám zkrátil 

pracovní dobu nebo aby Vám pracovní dobu upravil. 

Váš zaměstnavatel Vám musí vyhovět, pokud mu v tom ale nebrání 

vážné provozní důvody. 

Zaměstnavatel má také povinnost přihlížet k Vašim potřebám při 

zařazování do směn, právě proto, že pečujete o děti. 

46

Porod dítěte 

Pokud jste muž a Vaše žena rodí, Váš zaměstnavatel Vám musí 

dát placené volno na nezbytně nutnou dobu k převozu ženy do 

zdravotnického zařízení a k návratu do práce. Volno Vám musí dát 

i v případě, že chcete být přítomen celému porodu Vašeho dítěte. 

Za takových okolností se ale bude jednat o volno neplacené. 

Přestávky ke kojení 

Pokud pracujete a máte malé dítě, které kojíte, zaměstnavatel 

Vám musí kojení umožnit a poskytnout Vám přestávky na 

kojení. U malého dítěte do 12 měsíců jeho věku Vám náleží 

dvě půlhodinové přestávky a v dalších 3 měsících pak jedna 

půlhodinová přestávka. To platí, pokud pracujete předepsanou 

týdenní pracovní dobu. Pokud pracujete kratší dobu, a to alespoň 

polovinu týdenní doby, musí Vám zaměstnavatel poskytnout 1 

přestávku na kojení do doby, než je vašemu dítěti 1 rok. 

Tyto přestávky se započítávají do pracovní doby a dostáváte za 

ně stejný plat, jako kdybyste tuto dobu skutečně odpracovala. 

Pracovní cesta 

Jste-li těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnankyně a zaměstnanec 

a pečujete o dítě do věku 8 let, smíte být na pracovní cestu 

mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen když s tím 

souhlasíte - pracovní cestu můžete odmítnout. 

Přeložit Vás může zaměstnavatel jen na Vaši žádost. 

Pokud jste osamělá matka nebo osamělý otec, platí pro Vás to 

stejné až do 15 let věku Vašeho dítěte. Osamělými se rozumějí 

neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí 

nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných 

důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou. 

Bezpečnost při práci 

Pokud jste těhotná, kojíte nebo jste matka do konce devátého 

měsíce po porodu, musí Vám zaměstnavatel seznámit s riziky 

vykonávané práce a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení 

nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, aby tato rizika 

snížil. Takto musí postupovat po celou dobu, kdy je to nutné k 

ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte. 

47

Pokud jste těhotná, kojíte nebo jste matka do konce devátého 

měsíce po porodu, musí Vám zaměstnavatel také přizpůsobovat 

na pracovišti prostory pro odpočinek. 

Mateřská a rodičovská dovolená 

Mateřská a rodičovská dovolená jsou Vaším právem a ne 

povinností! Jediná povinnost, kterou v této souvislosti máte, je 

bez zbytečného odkladu informovat zaměstnavatele, kdy přesně 

nastoupíte na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Nemusíte 

tedy oznamovat okamžitě, že jste těhotná, ale teprve v okamžiku, 

kdy budete znát přesný termín Vašeho nástupu na mateřskou 

dovolenou. Na mateřskou i rodičovskou dovolenou zákon hledí 

jako na důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. 

Pokud tyto překážky trvají, posuzují se jako výkon práce. 

Mateřská dovolená 

Mateřská dovolená je určena výdělečně činným osobám, které 

přišly o příjem v důsledku těhotenství, porodu a následné péči 

o dítě. 

Dávka, kterou budete dostávat na mateřské dovolené (peněžitá 

pomoc v mateřství), se Vám vyplácí se ze systému nemocenského 

pojištění. Její přesnou výši stanoví zákon a v současné době je to 

70 % z Vašeho redukovaného denního vyměřovacího základu za 

kalendářní den. Konkrétní výši dávky vždy vypočítává příslušná 

okresní správa sociálního zabezpečení v místě působnosti Vašeho 

zaměstnavatele, která dávku vyplácí. 

Žádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař, odevzdáte 

svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel sám ji potom pošle příslušné 

okresní správě sociálního zabezpečení. 

Dávku peněžité pomoci v mateřství dostanete, pokud 

- v den nástupu máte legální pracovní poměr a jste pojištěna 

(nebo pokud nastoupíte v tzv. ochranné době – viz dále) 

- v posledních dvou letech před tímto dnem jste platila nemocenské 

pojištění po dobu aspoň 270 dnů 

Peníze od okresní správy sociálního zabezpečení dostanete 

jeden měsíc od podání žádosti a můžete si vybrat, jestli je chcete 

dostávat na účet nebo poštovní poukázkou. O tom, že budete 

dostávat dávku, jak dlouho a kolik to bude, dostanete písemné 

48

oznámení. Pokud nesouhlasíte s výší dávky, na vaši žádost zahájí 

správa sociálního zabezpečení řízení o dávce a vydá rozhodnutí, 

proti kterému se můžete odvolat. 

Je dobré vědět, že dávku můžete začít čerpat ještě 7 dnů po 

skončení pracovního poměru (v tzv. ochranné lhůtě). 

Nezaměstnané ženy nárok na tuto dávku nemají a pobírají pak 

zpravidla rodičovský příspěvek. 

V péči o dítě se také může matka dítěte střídat se svým manželem 

nebo otcem dítěte. Musejí se o tom ale písemně dohodnout. 

Každý z nich má potom nárok na výplatu části peněžité pomoci v 

mateřství. Střídání je možné od počátku 7. týdne ode dne porodu 

a v péči o dítě se můžete střídat tak často, jak chcete. 

Mateřská dovolená trvá 28 týdnů a začíná 8 až 6 týdnů před 

plánovaným porodem. Pouze pokud se Vám narodí dvě nebo víc 

dětí současně, mateřská dovolená trvá 37 týdnů. 

Po celou dobu mateřské dovolené Vám zaměstnavatel musí držet 

Vaše pracovní místo. Jakmile nastoupíte zpátky, zaměstnavatel 

je povinen Vám dát stejnou práci na stejném pracovišti. Teprve 

pokud to není možné (například Vaše provozovna byla zrušena), 

musí Vás v takovém případě zařadit na místo, které odpovídá 

sjednanému druhu práce podle pracovní smlouvy 

Muž nemůže čerpat mateřskou dovolenou, ale může čerpat 

rodičovskou dovolenou. Pokud ji ukončí ve stejném rozsahu, 

v jakém je oprávněna žena čerpat mateřskou dovolenou, tj. 

obecně po 28 týdnech, vztahuje se na něj stejná ochrana a 

musí ho zaměstnavatel zařadit na stejné pracoviště a přidělit mu 

stejnou práci. 

Pokud vyčerpáte z mateřské dovolené před porodem méně než 

6 týdnů, protože porod nastal dříve, než Vám určil lékař, přísluší 

Vám mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 

28 týdnů. Pozor: pokud ale vyčerpáte z mateřské dovolené před 

porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, poskytne se Vám 

mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů 

(popřípadě 31 týdnů, pokud jste porodila zároveň 2 nebo více 

dětí). 

49

Zákon pamatuje i na tragické události v podobě narození mrtvého 

dítěte. V takovém případě by Vám příslušela mateřská dovolená 

14 týdnů. 

Obecně platí, že mateřská dovolená v souvislosti s porodem 

nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě 

skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. 

Rodičovská dovolená 

Po mateřské dovolené můžete ještě čerpat rodičovskou dovolenou, 

a to nejdéle po tři roky. I v takovém případě Vás zaměstnavatel 

po jejím uplynutí musí zaměstnat, ale pozor, už ne na stejném 

pracovním místě. Máte nárok pouze na takové místo, které 

odpovídá sjednanému druhu práce podle pracovní smlouvy. 

Otec dítěte může nastoupit na rodičovskou dovolenou ihned po 

narození dítěte. Rodičovskou dovolenou může čerpat buď jeden, 

nebo druhý z rodičů, nebo i oba současně. 

Rodičovská dovolená může být i kratší než tři roky, a to v rozsahu, 

o jaký zaměstnavatele požádáte, ne však déle, než do doby, kdy 

dítě dosáhne věku tří let. 

Do té doby, než jsou dítěti tři roky, můžete rodičovskou dovolenou 

využít buď plně, tedy v kuse po celou dobu, anebo po částech 

opakovaně, vždy však záleží na dohodě se zaměstnavatelem. 

Pozor: bez dohody se zaměstnavatelem nemůžete jednostranně 

rozhodovat o zkrácení rodičovské dovolené, kterou již čerpáte. 

Naopak ale můžete požádat o čerpání další části rodičovské 

dovolené, i když původně byla rodičovská dovolenou určena v 

kratším rozsahu, a to až do doby, než dítě dosáhne tří let věku. 

Takové žádosti je zaměstnavatel povinen vyhovět. 

Zaměstnavatel vám může navrhnout neplacené volno až do 4 

let věku dítěte, ale to vy nemusíte přijmout. Stejně tak Vy můžete 

požádat zaměstnavatele o čerpání neplaceného volna do 4 let 

věku dítěte. Vaší žádosti může a nemusí vyhovět. 

Peníze, které dostáváte, se nazývají rodičovský příspěvek a 

už nejsou vypláceny z nemocenského pojištění. Rodičovský 

50

příspěvek je totiž dávka státní sociální podpory. Vyplácí se bez 

ohledu na to, jaké byly Vaše příjmy. 

Rodičovský příspěvek 

Délka čerpání rodičovského příspěvku nemusí být totožná s délkou 

čerpání rodičovské dovolené! Nárok na rodičovský příspěvek má 

rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně 

pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. 

Podmínka péče po celý kalendářní měsíc se považuje za 

splněnou, i když tomu tak fakticky není, např. i v následujících 

situacích: 

• dítě mladší 3 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení 

jen po dobu nejvýše pěti kalendářních dnů v kalendářním měsíci, 

• dítě, které dovršilo 3 roky věku, navštěvuje mateřskou školu 

nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny 

denně nebo 5 dní v kalendářním měsíci, 

• dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení 

nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně 

postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči 

a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu 

nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, 

• dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo dlouhodobě těžce 

zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení 

v rozsahu nepřevyšujícím šest hodin denně a dítě školního věku 

navštěvuje přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující 

základní nebo střední vzdělání. 

Je důležité vědět, že příjmy rodiče nejsou sledovány, proto můžete 

při nároku na výplatu rodičovského příspěvku např. pracovat. 

Musíte však zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. 

Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil 

podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému 

úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek 

nenáležel. 

Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu 

dvou, tří nebo čtyř let. Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí 

i k ní příslušnou výši příspěvku, a to: 

51

• rychlejší čerpání – o tuto formu čerpání může požádat pouze 

rodič, který má nárok na peněžitou pomoc v mateřství ve výši 

alespoň 380 Kč za kalendářní den (což odpovídá hrubému 

měsíčnímu příjmu cca 16 500 Kč). Dávka ve výši 11 400 Kč/ 

měsíc se poskytuje po dobu 19 měsíců. 

• klasické čerpání – poskytuje se v základní výměře 7 600 Kč/ 

měsíčně, a to po dobu 31 měsíců; o tuto formu čerpání může 

požádat pouze rodič, který má nárok na peněžitou pomoc v 

mateřství, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž 

dítě dosáhne 9 měsíců věku. 

• pomalejší čerpání – poskytuje se i tehdy, pokud rodič neměl 

nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a to v základní výměře (7 

600 Kč/měsíc) do 9 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře 

(3 800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte. 

výměra 

výše 

příspěvku 

v Kč/ 

měsíc 

dvouletá varianta 

čerpání (po peněžité 

pomoci v mateřství) 

počet 

měsíců, 

po 

které je 

příspěvek 

pobírán 

celková 

částka 

v Kč 

tříletá varianta čerpání 

(po peněžité pomoci v 

mateřství) 

počet 

měsíců, 

po 

které je 

příspěvek 

pobírán 

celková 

částka 

v Kč 

čtyřletá varianta 

čerpání 

počet 

měsíců, 

po 

které je 

příspěvek 

pobírán 

celková 

částka 

v Kč 

zvýšená 11 400 19 216 600 0 0 0 0 

základní 7 600 0 0 31 235 600 9 68 400 

snížená 3 800 0 0 0 0 39 148 200 

čerpání celkem 19 216 600 31 235 600 48 216 600 

O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí 

rodič písemně požádat příslušný úřad státní sociální podpory na 

předepsaném formuláři. O rychlejší čerpání musí rodič požádat 

nejpozději ve druhém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, 

ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů života, resp. ve kterém 

současně narozené nejmladší děti dosáhnou věku 31 týdnů života. 

O klasické čerpání musí rodič požádat nejpozději v kalendářním 

měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 9 měsíců věku (platí 

od 1.1 2011). Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické 

čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 9. měsíci věku dítěte 

52

vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání, tzn. 

ve snížené výměře. Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku 

je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích. Po učiněném 

rozhodnutí není možnost zvolenou variantu čerpání již změnit. 

U zdravotně postižených dětí má rodič nárok ode dne posouzení 

dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo 

dlouhodobě těžce zdravotně postiženého na rodičovský 

příspěvek v základní výměře (7 600 Kč) do 7 let věku dítěte, a 

to bez ohledu na dříve zvolenou možnost čerpání rodičovského 

příspěvku (před posouzením zdravotního stavu dítěte). Pokud 

tomuto dítěti náleží příspěvek na péči (podle zákona o sociálních 

službách), má rodič nárok na rodičovský příspěvek v poloviční 

výši. Pokud rodič pečuje o dítě dlouhodobě zdravotně postižené 

nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a toto dítě nepobírá 

příspěvek na péči, náleží rodičovský příspěvek v nižší výměře 

(3 000 Kč) od 7 do 15 let věku dítěte. 

Na tuto dávku máte nárok pouze v případě, že splňujete podmínku 

nepřetržitého ročního pobytu na území České republiky. Do doby 

365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává 

doba, kdy je osoba žadatelem o udělení mezinárodní ochrany 

ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. 

Zvláštní situace při mateřské a rodičovské dovolené 

Jestliže dítě zemře v době, kdy jste na mateřské nebo rodičovské 

dovolené, poskytuje se mateřská nebo rodičovská dovolená ještě 

po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle ale do dne, kdy 

by Vaše dítě dosáhlo věku 1 roku. 

Pokud se stane, že Vaše dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato 

do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu a vy zatím 

nastoupíte do práce, přeruší se tímto nástupem mateřská nebo 

rodičovská dovolená a začne běžet zase v okamžiku, kdy si 

převezmete dítě do své péče. 

Jsou i matky či otcové, kteří se přestanou starat o své dítě. V 

takovém případě je dítě rodičům odebráno a svěřeno do 

rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů. Mateřská ani 

rodičovská dovolená v takovém případě rodičům nepřísluší. 

53

Nepřísluší ani zaměstnankyni nebo zaměstnanci, jejichž dítě je 

v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z 

jiných než zdravotních důvodů. 

Čerpání dovolené 

Během mateřské nebo rodičovské dovolené Vám zaměstnavatel 

nesmí určit, kdy máte čerpat dovolenou. 

Pokud jste: 

• zaměstnankyně a požádáte zaměstnavatele, aby Vám dal 

dovolenou tak, aby navazovala bezprostředně na skončení 

mateřské dovolené 

• zaměstnanec a požádáte zaměstnavatele o poskytnutí dovolené 

tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské 

dovolené, která trvala stejně dlouho jako mateřská dovolená 

je zaměstnavatel povinen Vaší žádosti vyhovět. 

Vaše „běžná“ dovolená se také nástupem na mateřskou nebo 

rodičovskou dovolenou přerušuje. 

Důležité osobní překážky 

Kromě Vaší nepřítomnosti v práci během trvání mateřské a 

rodičovské dovolené také platí, že zaměstnavatel omluví Vaši 

nepřítomnost v práci v době, kdy ošetřujete dítě mladší 10 let z 

určitých zákonem vyjmenovaných důvodů anebo pokud se staráte 

o dítě na místo osoby, která o něj jinak pečuje, ale musela se 

podrobit lékařskému vyšetření nebo ošetření v pracovní době. 

Mezi důvody, pro které zaměstnavatel omluví Vaši nepřítomnost 

a nutnost starání se o dítě, patří onemocnění dítěte či jeho úraz, 

ale také skutečnost, že je z nějakých závažných důvodů zavřena 

škola či školka, kam dítě chodí (nařízená karanténa havárie v 

tomto zařízení, opatření související s epidemií). 

Zákaz výpovědi ze zaměstnání 

V době těhotenství, mateřské či rodičovské dovolené (ať už ji čerpá 

matka nebo otec dítěte) do 3 let věku dítěte Vám zaměstnavatel 

nemůže dát výpověď ze zaměstnání, a to ani v případech, kdy 

by za jiných okolností s Vámi mohl okamžitě rozvázat pracovní 

poměr. 

54

Pozor: toto ochranné ustanovení se Vás netýká, pokud 

• pracujete na dobu určitou 

• jste ve zkušební době 

• se zaměstnavatel ruší nebo se stěhuje 

Může se ale stát, že Vám zaměstnavatel dá výpověď z důvodu, 

pro který s Vámi může okamžitě ukončit pracovní poměr a Vaše 

výpověďní doba by uplynula teprve v době, kdy už budete na 

mateřské nebo rodičovské dovolené. V takovém případě platí, 

že vaše výpovědní doba skončí až tehdy, když skončí mateřská 

nebo rodičovská dovolená. 

Jasně platí, že zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní 

poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské 

dovolené a se zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají 

rodičovskou dovolenou. 

Naopak ale, pokud čerpáte mateřskou nebo rodičovskou 

dovolenou, bez ohledu zda jste matka či otec, můžete dát 

výpověď z pracovního poměru kdykoliv. 

Obecně 

Pokud kteroukoliv z výše uvedených věcí zaměstnavatel ve vztahu 

k Vám nedodržuje, nedejte se! Upozorněte ho na skutečnost, že 

porušuje zákon a požadujte nápravu. Platí totiž, že zaměstnavatel 

Vás nesmí žádným způsobem postihovat nebo znevýhodňovat 

proto, že se zákonným způsobem domáháte svých práv 

vyplývajících z pracovněprávních vztahů. 

Můžete se obrátit na příslušný úřad práce, kam podáte podnět ke 

kontrole dodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem 

(pokud jde o předpisy na úseku zaměstnanosti a ochrany 

zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele) nebo 

na inspektorátu práce (ten se zabývá porušováním povinností 

vyplývajících z pracovního poměru). 

Můžete se obrátit ale i přímo na soud. Příslušný k podání žaloby 

je vždycky okresní (v Praze obvodní a v Brně městský) soud určený 

podle sídla (trvalého bydliště) žalovaného zaměstnavatele. 

55

Kapitola 5. – Flexibilní formy práce 

Vzhledem k tomu, že tento manuál je určen především pro rodiče 

s malými dětmi, považujeme za důležité seznámit Vás v krátkosti 

s tzv. flexibilními formami práce. V podstatě jde o přizpůsobení 

pracovní doby nebo způsobu organizace práce tak, aby 

vyhovovala zaměstnanci a zaměstnavateli. 

Existují různé formy flexibilní práce, přičemž jejich využití v 

praxi závisí na druhu vykonávané práce. Je pravdou, že český 

pracovní trh má v této oblasti řadu nedostatků (poptávka po 

těchto formách výrazně převyšuje nabídku). Nicméně i zde 

dochází k postupnému zlepšování a zaměstnavatelé začínají 

tyto formy práce více využívat. Flexibilní trh práce totiž přináší 

mnohé výhody, mimo jiné umožňuje efektivněji skloubit soukromý 

a pracovní život jednotlivců. Nejčastěji se využívá přesčasová 

práce, práce na směny a práce v nesociální pracovní době 

(např. v noci nebo v sobotu a v neděli). Pracovněprávní předpisy 

dosud některé nově rozvíjející se flexibilní formy práce nedefinují, 

takže zaměstnavatelé jsou odkázáni na stávající pracovněprávní 

instituty upravené zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a 

ostatní záležitosti jsou předmětem dohody mezi zaměstnavatelem 

a zaměstnancem. 

Co si představit, když se mluví o flexibilních 

formách práce 

Flexibilní formy práce je možné rozdělit do dvou skupin: na 1) 

flexibilní formy zaměstnávání a 2) flexibilní formy organizace 

pracovní doby. Mezi flexibilní formy zaměstnávání lze 

zahrnout pracovní poměr na dobu určitou, pracovní poměr s 

kratší pracovní dobou, dočasné zaměstnání prostřednictvím 

agentury práce, práce z domova či práce na dálku a dohody 

o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud již dojde k 

uzavření pracovněprávního vztahu, zaměstnavatel má dále 

možnost flexibilně organizovat pracovní dobu zaměstnanců. Do 

flexibilních forem organizace pracovní doby je možné zařadit 

např. zkracování pracovní doby bez snížení mzdy, práci přesčas, 

nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, konto pracovní doby, 

pružnou pracovní dobu nebo sdílení pracovního místa. V poslední 

době se u nás také uplatňuje tzv. stlačený týden nebo flexibilní 

začátek pracovního dne. 

56

1) Flexibilní formy zaměstnávání 

Pracovní poměr na dobu určitou 

Možnost uzavřít pracovní poměr na dobu určitou je ze zákona 

omezena. Zákoník práce umožňuje, abyste vy a váš zaměstnavatel 

sjednali pracovní poměr na dobu určitou maximálně na dobu dvou 

let ode dne vzniku pracovního poměru. Zákoník práce stanoví 

výjimky z tohoto pravidla (např. pracující důchodci, náhrada za 

dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu překážek v práci 

na straně tohoto zaměstnance, vážné provozní důvody na straně 

zaměstnavatele či agenturní zaměstnávání). Uzavírání pracovních 

poměrů na dobu určitou je výhodné zejména pro zaměstnavatele, 

protože jim umožňuje získat zaměstnance pouze na dobu 

zvýšené potřeby práce (např. sezónní pracovníci) nebo prověřit 

zaměstnance z hlediska jeho kvalifikace, praktických dovedností 

a schopností, a zejména snadno skončit pracovněprávní poměr 

zaměstnanců. 

Pracovní poměr s kratší pracovní dobou 

Zákoník práce výslovně upravuje možnost sjednat se zaměstnancem 

nebo zaměstnankyní kratší pracovní dobu (částečný pracovní 

úvazek), a v této souvislosti stanoví, že zaměstnanci přísluší 

mzda (plat), která odpovídá této kratší pracovní době. Pracovní 

dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. 

Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního 

týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen 

přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky 

bezpečné a zdraví neohrožující práce. Zákon výslovně stanoví, 

že délka směny nesmí v žádném případě překročit 12 hodin. 

Zaměstnavatel také nesmí zaměstnancům s kratší pracovní dobou 

nařizovat práci přesčas. Práce konaná nad sjednanou kratší 

pracovní dobu je možná jen se souhlasem zaměstnance. V České 

republice je uzavírání pracovních poměrů s kratší pracovní dobou 

využíváno mnohem méně než v ostatních evropských státech. 

Tento typ práce je výhodný pro ženy, které se vracejí z mateřské 

nebo rodičovské dovolené, pro studenty nebo pro osoby, které se 

připravují na odchod do starobního důchodu. 

57

Dočasné zaměstnání prostřednictvím agentury 

práce 

O tomto způsobu zaměstnávání pojednává kapitola č. 3 této 

publikace. Jak již bylo uvedeno výše, tento způsob zaměstnávání 

je především výhodný pro zaměstnavatele. 

Práce z domova 

Jedná se o práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Tento typ 

práce umožňuje zaměstnancům a zaměstnankyním pracovat 

část týdne nebo celou pracovní dobu z domova. Zaměstnanec 

či zaměstnankyně si sami rozvrhují pracovní dobu. Tuto formu 

zaměstnání lze s ohledem na její charakter užít jen pro určité 

druhy práce, je vhodná zejména pro rodiče s malými dětmi či 

osoby, které mají např. problémy s dojížděním do zaměstnání. 

Práce na dálku 

Jedná se o práci mimo pracoviště zaměstnavatele, kdy výměna 

pokynů zaměstnavatele i výsledků práce zaměstnance/ 

zaměstnankyně probíhá prostřednictvím telekomunikačního 

kontaktu, ačkoliv zaměstnanec/zaměstnankyně v téže době 

nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale v terénu. U 

práce na dálku je dobré podmínky této práce upravit přímo v 

pracovní smlouvě nebo v interní směrnici, dohodnout se se 

zaměstnavatelem např. na úhradě nákladů s prací spojených. 

Tato forma se osvědčuje např. u překladů, poradenské činnosti, 

zpracování různých analýz či projektů, hojně je využívána také u 

obchodních zástupců. 

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 

Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých 

úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. V případě 

prací malého rozsahu nebo dočasného charakteru umožňuje 

zákon sjednání dohod o pracích konaných mimo pracovní 

poměr, konkrétně a) dohody o provedení práce a b) dohody o 

pracovní činnosti. V těchto dohodách není zaměstnavatel povinen 

rozvrhnout pracovní dobu. 

a) Dohoda o provedení práce 

Zákon stanovení, že rozsah práce, na který se dohoda o provedení 

práce uzavírá, nesmí být větší, než 150 hodin v kalendářním 

roce Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná 

58

zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na 

základě jiné dohody o provedení práce. Z dohody o provedení 

práce se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. 

b) Dohoda o pracovní činnosti 

Pokud jde o tento typ dohody, zákoník práce stanoví, že dohodu o 

pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i 

když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 

150 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné 

vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu 

stanovené týdenní pracovní doby (tj. obvykle 20 hodin týdně). 

Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít 

písemně, jinak je neplatná, jedno vyhotovení dohody vydá 

zaměstnanci. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny 

sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na 

kterou se dohoda uzavírá. Pokud není sjednán způsob zrušení 

dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků 

ke sjednanému dni. Jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv 

důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, 

která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému 

účastníku. 

2) Flexibilní formy organizace pracovní doby 

Zkracování pracovní doby bez snížení mzdy 

Dle zákoníku práce může být zkrácení týdenní pracovní doby pod 

zákonem stanovený rozsah provedeno jen kolektivní smlouvou 

nebo vnitřním předpisem. 

Práce přesčas 

Zákoník práce stanoví, že práci přesčas je možné konat jen 

výjimečně. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit 

jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého 

odpočinku mezi dvěma směnami, za určitých podmínek i 

na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u 

zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 

150 hodin v kalendářním roce. Pro práci přesčas dohodnutou 

se zaměstnancem nebo zaměstnankyní platí, že může činit. v 

průměru osm hodin týdně v období nejvýše 26 týdnů po sobě 

jdoucích. Zaměstnanec/zaměstnankyně má právo na mzdu za 

práci přesčas a příplatek nejméně ve výši 25 procent průměrného 

výdělku. 

59

Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby 

Pracovní dobu může zaměstnavatel ze zákona rozvrhnout dvěma 

základními způsoby – rovnoměrně a nerovnoměrně. Existuje i třetí 

způsob tzv. pracovní doba jiná, ale tu si musí zaměstnavatel se 

zaměstnancem sjednat – tedy se na ni dohodnout. Při nastavení 

rovnoměrné pracovní doby musí zaměstnanec odpracovat každý 

týden svoji stanovenou týdenní pracovní dobu, nejčastěji 40 

hodin, kdy délka jedné směny smí být maximálně 9 hodin. Na 

druhé straně v rámci nerovnoměrného rozvržení pracovní doby 

je nutné týdenní pracovní dobu (například 40 hodin) odpracovat 

v průměru. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí 

průměrná týdenní pracovní doba přesáhnout stanovenou týdenní 

pracovní dobu za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích 

(52 týdnů v případě kolektivní smlouvy) a délka směny nesmí 

přesáhnout 12 hodin. To znamená, že když zaměstnanec pracuje 

v 3 týdenním vyrovnávacím období a v prvním týdnu odpracuje 

20 hodin, v druhém 60 hodin a třetím 40 hodin, pracovní dobu 

naplní, jelikož v rámci těchto třech týdnů v průměru 40 hodin 

dosáhl. 

Konto pracovní doby 

Zákoník práce upravuje specifickou úpravu nerovnoměrného 

rozvržení pracovní doby (tzv. konto pracovní doby), při jejímž 

uplatnění může zaměstnavatel v určitém období zaměstnanci 

přidělovat práci v takovém rozsahu, v jakém to odpovídá jeho 

potřebě, a to za předpokladu, že zaměstnanci bude vyplácet 

stálou mzdu ve výši nejméně 80 procent průměrného výdělku. 

Pružná pracovní doba 

Pružnou pracovní dobu je možné uskutečňovat ve formě pružného 

pracovního dne, pružného pracovního týdne nebo pružného 

čtyřtýdenního období. Zákoník práce obsahuje základní pravidla 

pro uplatnění pružné pracovní doby (např. práce přesčas, 

překážky v práci či výjimky z pružného rozvržení pracovní 

doby). Ostatní podmínky pružné pracovní doby bude obsahovat 

kolektivní smlouva, vnitřní předpis nebo individuální smlouva se 

zaměstnancem. Pružná pracovní doba v praxi např. znamená, 

že zaměstnanci přicházejí a odcházejí z pracoviště v libovolnou 

dobu dle svého uvážení za podmínky, že budou všichni přítomni 

v určitou pevně stanovenou dobu. 

60

Sdílení pracovního místa 

Tato forma patří mezi moderní flexibilní formy organizace práce, 

které spočívají v působení více pracovníků na jednom pracovním 

místě. V praxi to znamená, že se např. dva zaměstnanci, kteří 

pracují na částečný pracovní úvazek, domluví na pravidelném 

střídání v průběhu pracovního týdne tak, aby pokryli celou 

pracovní dobu. Záleží na jejich vzájemné dohodě, zda bude 

každý pracovat 2,5 dne týdně, nebo zda budou pracovat 

každý den polovinu pracovní doby. Tito dva zaměstnanci sdílejí 

jedno pracovní místo, přičemž dochází k maximálnímu využití 

pracovní doby. Zaměstnavatel s tím musí souhlasit a vytvořit k 

tomu odpovídající podmínky. Vzhledem k tomu, že tato forma 

není zákoníkem práce výslovně upravena, konkrétní fungování 

tohoto systému vždy záleží na dohodě se zaměstnavatelem. 

Stlačený pracovní týden 

Stlačený pracovní týden představuje variantu, kdy je týdenní 

pracovní doba odpracována ve čtyřech dnech. Pracovní dny 

jsou delší, ale pracovní týden kratší. Zaměstnanec např. pracuje 

čtyři dny v týdnu po 10 hodinách, čímž získá jeden volný den v 

týdnu navíc. 

Flexibilní začátek pracovního dne 

Flexibilní začátek pracovního dne je opatřením, které se podobá 

pružné pracovní době. Zaměstnavatel umožní zaměstnancům, 

aby si stanovili začátek pracovní doby podle vlastních potřeb 

a této možnosti pak mohli využít například pro vyřízení svých 

osobních záležitostí a rodičovských povinností. 

Záleží vždy na Vás a Vašem zaměstnavateli, zda se dohodnete na 

některé z flexibilních forem zaměstnávání či organizace pracovní 

doby. Nebojte se promluvit si s Vaším zaměstnavatelem tehdy, 

pokud Vám klasické nastavení Vaší práce nevyhovuje, např. z 

rodinných či jiných osobních důvodů. Možností, které trh práce 

nabízí je celá řada a je pozitivní, že flexibilní práce může přinést 

mnoho výhod pro Vás, i pro Vašeho zaměstnavatele. 

61

Kapitola 6. Problematika sociálního zabezpečení 

V této kapitole naleznete stručné informace o systému sociálního 

zabezpečení v České republice. Sociální zabezpečení zahrnuje 

několik oblastí: sociální pojištění (nemocenské a důchodové 

pojištění), státní sociální podporu, pomoc v hmotné nouzi a 

dávky sociální péče pro osoby se zdravotním pojištěním. Pokud 

jste cizinec nebo cizinka žijící na území České republiky, mohou 

u Vás, stejně jako u českých občanů, nastat různé životní situace, 

kdy budete potřebovat pomoc (např. nemoc nebo narození dítěte). 

V takových případech je možné, že budete využívat výhody 

plynoucí ze systému sociálního zabezpečení. To, zda můžete 

určitou formu podpory ze systému sociálního zabezpečení získat, 

vždy záleží na konkrétních okolnostech Vašeho případu, a také 

na typu pobytu, na základě kterého v České republice pobýváte. 

Vzhledem k tomu, že problematika sociálního zabezpečení je 

poměrně složitá, doporučujeme Vám, abyste se v případě potíží 

se raději poradili s odborníky. 

Sociální pojištění 

Sociální pojištění zahrnuje nemocenské pojištění (upraveno 

zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) a 

základní důchodové pojištění (upraveno zákonem č. 155/1995 

Sb., o důchodovém pojištění). Systém sociálního pojištění slouží 

k zajištění člověka pro případ budoucí pojistné události jako je 

nemoc, mateřství, stáří, invalidita atd. 

Pokud u Vás taková nepříznivá sociální situace nastane, je možné, 

že budete moci uplatnit svůj nárok na dávky plynoucí buď ze 

systému nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitou pomoc 

v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, 

ošetřovné) nebo dávky plynoucí ze systému důchodového pojištěn 

(starobní důchod, včetně tzv. předčasného starobního důchodu, 

invalidní důchod, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod). Nárok 

na tyto dávky však není automatický a je nutné splnit zákonem 

stanovené podmínky. Může se stát, že nárok na dávku ze 

sociálního pojištění bude ovlivňovat i skutečnost, že nemáte české 

státní občanství. 

Nemocenské pojištění 

Obecně lze říci, že systém nemocenského pojištění je určen pro 

výdělečně činné osoby, a jeho účelem je tyto osoby finančně 

62

zabezpečit peněžitými dávkami v době, kdy ztrácejí příjem 

z výdělečné činnosti z důvodu krátkodobé sociální události, 

zejména z důvodu nemoci, těhotenství a mateřství. 

Nemocenského pojištění jsou účastni zejména zaměstnanci a 

osoby samostatně výdělečně činné – např. živnostníci. Zaměstnanci 

platí nemocenské pojištění povinně, zatímco osoby samostatně 

výdělečně činné nemocenské pojištění platí dobrovolně. 

Nemocenské pojištění vzniká dnem vstupu do zaměstnání a trvá 

po celou dobu až do skončení tohoto zaměstnání. 

Z hlediska nemocenského pojištění se nerozlišuje, zda 

zaměstnanec nebo zaměstnankyně jsou občany České republiky 

nebo jiného státu. Nemocenského pojištění mohou být účastny 

jen osoby, které pracují v České republice pro zaměstnavatele 

se sídlem na území České republiky. Zaměstnanci, kteří jsou 

činní pro zaměstnavatele, kteří nemají na území ČR sídlo, jsou 

v ČR pojištěni, pokud má zaměstnavatel sídlo na území státu EU 

nebo na území státu, s nímž ČR uzavřela mezinárodní smlouvu o 

sociálním zabezpečení. Z nemocenského pojištění zaměstnanců 

se poskytují 4 dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, 

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a podpora při 

ošetřování člena rodiny. 

Nemocenské 

Pokud jste zaměstnanec nebo zaměstnankyně a ošetřující lékař 

Vás uzná dočasně práce neschopným/neschopnou, máte od 1. 

1. 2011 nárok na nemocenské od 22. kalendářního dne trvání 

jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní 

neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných 

od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (započítává se i 

předchozí dočasná pracovní neschopnost). Po dobu prvních 21 

kalendářních dnů místo dostáváte místo nemocenského náhradu 

mzdy, kterou Vám poskytuje zaměstnavatel. Náhrada mzdy 

náleží za pracovní dny a to při dočasné pracovní neschopnosti 

od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního pracovního 

dne). Nemocenské Vám bude náležet i tehdy, jestliže ke vzniku 

dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo poté, co došlo 

k ukončení Vašeho zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Účelem 

ochranné lhůty je Vaše ochrana po určitou dobu pro případ, 

že Vaše pojištění skončilo a došlo k Vaší dočasné pracovní 

neschopnosti (např. k nemoci) ještě předtím, než opět nastoupíte 

do dalšího zaměstnání. Ochranná lhůta (v případě uplatňování 

63

nároku na nemocenské) činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení 

zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U 

zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta 

pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání. 

Výše nemocenského činí 60% redukovaného denního 

vyměřovacího základu. Konkrétní výši dávky vždy vypočítává 

příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v místě 

působnosti zaměstnavatele (v Praze je příslušná Pražská správa 

sociálního zabezpečení). 

Bližší informace o nemocenském naleznete na adrese http:// 

www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/. 

Peněžitá pomoc v mateřství 

Tato dávka nemocenského pojištění je popsána v kapitole 4. 

- Rodičovské kompetence vs. pracovní trh. Další informace o 

peněžité pomoci v mateřství naleznete rovněž na adrese http:// 

www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/penezitapomoc-v-materstvi.htm. 

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 

Tato dávka nemocenského pojištění je popsána v kapitole 4. 

- Rodičovské kompetence vs. pracovní trh. Další informace o 

peněžité pomoci v mateřství naleznete rovněž na adrese http:// 

www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/vyrovnavaciprispevek-v-tehotenstvi-a-materstvi.htm. 

Podpora při ošetřování člena rodiny 

Na tuto dávku máte nárok, pokud jste zaměstnán/a a nemůžete 

pracovat z důvodu, protože musíte ošetřovat nemocného člena 

domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů, 

že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu 

havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla 

nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama 

onemocněla. Na dávku z důvodu ošetřování dítěte nebo péče 

o něj nemáte nárok tehdy, pokud někdo jiný (např. manžel/ka) 

má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci 

v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. To neplatí, 

pokud tato jiná osoba onemocněla, stal se jí úraz, porodila nebo 

jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. 

64

Nárok na dávku máte v případě jednoho ošetřování jen jednou, 

můžete se však v ošetřování vystřídat s někým jiným, a tato osoba 

pak bude mít také nárok na výplatu dávky. Vystřídání je možné 

jen jednou. 

Podpora se poskytuje od prvního kalendářního dne potřeby 

ošetřování a činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého 

zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku 

do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí doba 

poskytování nejdéle 16 kalendářních dnů. Pokud je osoba, kterou 

ošetřujete hospitalizována v nemocnici, poskytování dávky se 

přeruší. 

Výše dávky od prvního kalendářního dne činí 60% redukovaného 

denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní 

vyměřovací základ se pro účely ošetřovného stanoví a redukuje 

stejným způsobem, jako při výpočtu nemocenského. Konkrétní 

výši dávky vždy vypočítává příslušná okresní správa sociálního 

zabezpečení v místě působnosti zaměstnavatele (v Praze je 

příslušná Pražská správa sociálního zabezpečení). Více informací 

o poskytování podpory při ošetřování člena rodiny naleznete na 

adrese http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/ 

osetrovne.htm. 

Nárok na dávky nemocenského pojištění se uplatňuje předložením 

předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Žádost o 

dávku podávají zaměstnanci u svého zaměstnavatele. Všechny 

dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního 

zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu. 

Další informace z oblasti nemocenského pojištění naleznete na 

adrese http://www.mpsv.cz/cs/7#oi nebo http://www.cssz. 

cz/cz/nemocenske-pojisteni/. 

Důchodové pojištění 

Systém důchodového pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištění 

součást systému sociálního pojištění. V České republice má systém 

důchodového pojištění dvě části, povinné základní důchodové 

pojištění, které zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby a 

vedle toho existuje dobrovolné doplňkové penzijní připojištění se 

státním příspěvkem. 

65

Základní důchodové pojištění 

Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: 

• starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), 

• invalidní 

• vdovský a vdovecký 

• sirotčí 

Důchod se skládá z 2 složek: pevné částky (která je stejná pro 

všechny druhy důchodů, bez ohledu na dobu pojištění a výši 

výdělků) a procentní výměry. 

Při splnění zákonem stanovených podmínek vzniká právní nárok 

na důchod. 

Všechna rozhodnutí o nároku na dávku důchodového pojištění a 

její výši či výplatě podléhají přezkoumání soudem. 

Jestliže jsou splněny podmínky pro výplatu více důchodů stejného 

druhu nebo starobního a invalidního důchodu, platí, že se 

vyplácí jen jeden důchod, ten vyšší. Pokud jsou splněny nároky 

na důchod starobní nebo invalidní a vdovský/vdovecký nebo 

sirotčí, vyplácí se starobního invalidní důchod v plné výši a jiný 

důchod v poloviční výši. 

O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká 

správa sociálního zabezpečení s výjimkou určitých, zákonem 

stanovených případů. 

Nároky na důchody z českého základního důchodového pojištění 

nejsou podmíněny státním občanstvím ani trvalým pobytem na 

území České republiky. Jsou upraveny v zákoně č. 155/1995 

Sb., o důchodovém pojištění. 

Vyplácení důchodu ze základního důchodového pojištění je 

možné i do ciziny. Důchody vyplácejí na adresu v cizině, 4x 

ročně, a to zpětně za čtvrtletí. Výplata na účet v zahraničí se 

provádí v měně daného státu nebo v jiné volně směnitelné měně, 

a to bezhotovostně prostřednictvím České národní banky a 

příslušné korespondenční banky v cizině. 

Ve státech Evropské unie se důchody vyplácejí v souladu s 

Nařízeními Rady (EHS) 1408/71 a 574/72, které jsou 

66

nadřazeny národním zákonům členských států. Smyslem těchto 

nařízení je mimo jiné vyloučit nepříznivý důsledek situace, kdy 

například osoba, která byla pojištěna ve více státech, nezíská 

v některém z nich (nebo v žádném z nich) potřebnou dobu 

pojištění. V tomto případě členský stát přihlédne i k dobám 

pojištění získaným v ostatních členských státech - pojištění se sčítá. 

Pokud se nejedná o členský stát Evropské unie, je pro případnou 

výplatu důchodu důležité, zda má Česká republika se zahraniční 

zemí uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. 

Základním smyslem těchto smluv je zajistit práva osob, které se 

přemisťují mezi dvěma smluvními státy. V konkrétních případech 

je třeba vždy postupovat podle příslušné mezinárodní smlouvy 

a vnitrostátních právních předpisů. Úplný přehled mezinárodních 

smluv a další informace naleznete na adrese http://www.cssz. 

cz/cz/mezinarodni-smlouvy/duchodove-pojisteni/. 

Penzijní připojištění 

Pokud jde o penzijní připojištění, které je dobrovolné, jeho 

účastníkem může být podle zákona i cizinec starší 18 let, avšak 

musí mít trvalý pobyt na území České republiky. Vždy záleží na 

Vás, pokud se rozhodnete uzavřít smlouvu o penzijním připojištění 

a s kterým penzijním fondem. Z penzijního připojištění se 

poskytují podle § 20 zákona tyto dávky: 

• penze – starobní, invalidní a pozůstalostní 

• jednorázové vyrovnání 

• odbytné 

Dávky penzijního připojištění se vyplácejí jen na území České 

republiky a nikoliv do ciziny. 

Ohledně pomoci ve věcech důchodového pojištění se obracejte 

na okresní správu sociálního zabezpečení (v Praze Pražskou 

správu sociálního zabezpečení). Nadřízeným orgánem je pak 

Česká správa sociálního zabezpečení. 

Kontakt: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, 

Praha 5, PSČ 225 08, tel. (+420) 257 062 860. Více informací 

naleznete na adrese http://www.cssz.cz. 

67

Státní sociální podpora 

Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č.117/1995 

Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 

Zahrnuje dávky, jejichž prostřednictvím stát přispívá především 

rodinám s nezaopatřenými dětmi v případě uznané sociální 

situace, na jejíž řešení rodina vlastními silami a vlastními 

prostředky nestačí. 

V rámci systému státní sociální podpory jsou poskytovány tyto 

dávky: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, 

příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné a dávky pěstounské 

péče. 

Nárok na dávky má pouze fyzická osoba a s ní společně 

posuzované osoby, které jsou: 

• státními občany České republiky a jsou na území České 

republiky hlášeny k trvalému pobytu; 

• občany Evropské unie; 

• cizinci, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt; 

• cizinci, kteří jsou na území České republiky hlášeni (s výjimkou 

žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, kteří jsou ubytovaní v 

pobytovém středisku Ministerstva vnitra), a to po uplynutí 365 dní 

ode dne hlášení k pobytu na zemí České republiky; 

• cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými k 

pobytu na území České republiky, s výjimkou žadatelů o udělení 

mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku 

Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku; 

• nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče 

nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče; 

• cizinci, kteří jsou držiteli povolení k dlouhodobému pobytu 

s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího 

residenta v Evropském společenství na území jiného členského 

státu Evropské unie, a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému 

pobytu na území České republiky, pokud mají na území České 

republiky bydliště; 

• rodinnými příslušníky cizince, který je držitelem povolení 

k dlouhodobému pobytu s přiznaným právním postavením 

dlouhodobě pobývajícího residenta v Evropském společenství na 

území jiného členského státu Evropské unie, kterým bylo vydáno 

povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, 

pokud mají na území České republiky bydliště; 

• cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu 

68

na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu; 

• cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana. 

Rodina je chápána jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí 

ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno 

dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď 

připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, 

nejdéle však do 26 let. 

U příspěvku na bydlení jsou společně posuzovány všechny osoby, 

které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu. 

Při posuzování nároků na některé dávky státní sociální podpory 

(zejména u přídavku na dítě, sociálního příplatku, příspěvku na 

bydlení a u porodného) je důležité, jaké má rodina příjmy. 

Bez ohledu na příjem rodiny se poskytují rodičovský příspěvek, 

dávky pěstounské péče a pohřebné. 

Základem pro stanovení nároku a výši některých dávek je tzv. 

životní a existenční minimum. Životní minimum je minimální 

příjem, kterého je třeba dosáhnout, aby to bylo dostatečné k 

zajištění výživy a ostatních osobních potřeb. Existenční minimum 

je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za 

nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních 

potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze 

použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, 

u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Uplatňuje 

se např. a zejména u dávek pomoci v hmotné nouzi. 

Částky životního minima v Kč za měsíc 

pro jednotlivce 3 126 

pro první dospělou osobu v domácnosti 2 880 

pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2 600 

pro nezaopatřené dítě ve věku 

do 6 let 1 600 

6 až 15 let 1 960 

15 až 26 let (nezaopatřené) 2 250 

69

Životní minimum je součtem všech částek životního minima 

jednotlivých členů domácnosti. 

Příklady životního minima různých typů domácností 

v Kč za měsíc 

jednotlivec 3126 

2 dospělí 2880 + 2 600 = 5 480 

1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 2 880 + 1 600 = 4 480 

2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 2 880 + 2 600 + 1 600 = 7 080 

2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 2 880 + 2 600 + 1960 + 2250 = 9 690 

2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 2 880 + 2 600 + 1 600 + 1960 + 2250 = 11 290 

Existenční minimum činí 2020 Kč/měsíc. 

Společně posuzované osoby 

• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, 

• manželé, 

• rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s 

rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami, 

• jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že 

spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. 

Je možné pobírat více dávek státní sociální podpory zároveň. 

Vždy záleží na situaci v konkrétní rodině. Zákon stanoví, jaké 

jsou rozhodné příjmy pro přiznání dávek státní sociální podpory. 

Dávky jsou vypláceny buď na bankovní účet, nebo v hotovosti 

prostřednictvím peněžní poukázky. 

Žádosti o poskytnutí dávky na předepsaném tiskopisu můžete 

podat na kontaktních místech příslušných úřadů práce podle místa 

Vašeho trvalého pobytu. V Praze je příslušný k podání žádosti 

Úřad práce hlavního města Prahy. 

Proti rozhodnutí ve věci dávek státní sociální podpory se můžete 

odvolat ke krajskému soudu (v případě Středočeského kraje je 

příslušný Krajský soud v Praze). V Praze je odvolacím místem 

Magistrát hlavního města Prahy. 

70

Žádost o přiznání dávky státní sociální podpory je nutné podat 

před uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy vznikl na dávku nárok. U 

jednorázových dávek (např. porodné) zaniká nárok uplynutím 1 

roku od vzniku nároku na dávku. 

Přídavek na dítě 

Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou 

rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku 

životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších 

podle věku dítěte. 

Věk nezaopatřeného dítěte 

Přídavek na dítě v Kč měsíčně 

do 6 let 500 

6 – 15 let 610 

15 – 26 let 700 

Úplná rodina (oba rodiče) 

s počtem nezaopatřených 

dětí 

Životní minimum rodiny 

jedno do 6 let 7 080 16 992 

dvě 5, 8 let 9 040 21 696 

tři 5, 8, 12 let 11 000 26 400 

čtyři 5, 8, 12, 16 let 13 250 31 800 

Hranice rozhodného příjmu v Kč 

měsíčně pro nárok na přídavek na dítě 

(2,4násobek životního minima rodiny) 

Rodičovský příspěvek 

Tato dávka státní sociální podpory je podrobně popsána 

v kapitole 4. - Rodičovské kompetence vs. pracovní trh. Další 

informace o rodičovském příspěvku naleznete rovněž na adrese 

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp. 

Sociální příplatek 

Tato dávka je poskytována rodinám s nízkými příjmy, které mají 

zdravotně postižené děti. Nárok na sociální příplatek mají rodiny, 

které v předchozím kalendářním čtvrtletí měly příjmy nižší než 

dvojnásobek životního minima rodiny. 

Příspěvek na bydlení 

Tato dávka náleží rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy a 

slouží na náklady na bydlení. Nárok na příspěvek na bydlení 

71

má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému 

pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k 

pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) 

příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené 

zákonem. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako 

průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů 

domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v 

souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty 

vlastníků obdobné náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny 

služeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány 

na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale 

bydlících. 

Porodné 

Touto dávkou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na 

náklady související s narozením prvního živého dítěte. Od 1. 1. 

2011 platí, že nárok na porodné máte pouze tehdy, pokud příjem 

rodiny, nepřesahuje 2,4násobek životního minima. Pro stanovení 

životního minima se přitom započítává i narozené dítě/děti. Výše 

porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě. Narodí-li 

se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo 

děti, výše porodného činí 19 500 Kč. 

Pohřebné 

Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb 

nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem 

nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba 

měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného 

je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč. Dávka se poskytuje bez 

ohledu na příjem rodiny. 

Dávky pěstounské péče 

Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojené s péčí o dítě, o 

které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat, a které je svěřené 

do pěstounské péče. Pěstounská péče je formou náhradní rodinné 

výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost 

v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí 

starat. Dávky pěstounské péče jsou: příspěvek na úhradu potřeb 

dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek 

na zakoupení motorového vozidla. 

72

Více informací o systému státní sociální podpory naleznete na 

adrese http://www.mpsv.cz/cs/2. 

Pomoc v hmotné nouzi 

Pomoc v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., 

o pomoci v hmotné nouzi. Podle zákona o pomoci v hmotné 

nouzi se poskytuje pomoc jednotlivcům a rodinám, pokud nemají 

dostatečné příjmy a jejich celkové sociální a majetkové poměry 

neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni 

ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže 

z objektivních důvodů zvýšit (např. vlastní prací, prodejem nebo 

využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním 

přičiněním. Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá 

řešení některých nárazových životních situací, které nelze vyřešit 

jinak než okamžitou pomocí. Dávkami, kterými se řeší pomoc v 

hmotné nouzi, jsou: 

• příspěvek na živobytí 

• doplatek na bydlení 

• mimořádná okamžitá pomoc 

Okruh oprávněných osob pro příspěvek na živobytí a doplatek 

na bydlení tvoří: 

• osoby, které jsou na území České republiky hlášeny k trvalému 

pobytu nebo které mají na území České republiky trvalý pobyt; 

• osoby, kterým byl udělen azyl nebo doplňková ochrana; 

• osoby chráněné mezinárodní smlouvou (Evropskou sociální 

chartou); 

• občané Evropské unie, na které se vztahují přímo aplikovatelné 

předpisy Evropských společenství (Nařízení Rady (EEC) 

1612/68); 

• občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci, pokud jsou 

hlášeni na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 

měsíce, nevyplývá-li jim nárok z přímo aplikovatelných předpisů 

Evropských společenství; 

• cizinci, kteří jsou držiteli povolení k dlouhodobému pobytu 

s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího 

residenta v Evropském společenství na území jiného členského 

státu Evropské unie, a jejich rodinní příslušníci, pokud jim bylo 

vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České 

republiky a mají-li bydliště na území České republiky. 

73

Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout i osobám, které na 

území České republiky pobývají legálně a ve zcela výjimečných 

situacích i při nelegálním pobytu, hrozí-li vážná újma na zdraví. 

Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních 

odborech pověřených obecních úřadů podle místa trvalého 

pobytu. 

Více informací o systému pomoci v hmotné nouzi naleznete na 

adrese http://www.mpsv.cz/cs/5#sphn. 

Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním 

postižením 

Poskytování dávek sociální péče osobám se zdravotním 

postižením upravuje Vyhláška Ministerstva práce a sociálních 

věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním 

zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním 

zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Prostřednictvím 

těchto dávek je pomáháno uspokojovat některé specifické potřeby 

vyplývající z nepříznivého zdravotního stavu osob (mobilita, 

bydlení apod.). Dávky sociální péče jsou poskytovány: 

• osobám s trvalým pobytem na území ČR 

• migrujícím pracovníkům členských států EU a jejich rodinným 

příslušníkům 

• občanům členského státu EU a jejich rodinným příslušníkům, 

kteří jsou hlášeni na území ČR déle než tři měsíce. 

Přehled dávek 

• jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek 

• příspěvek na úpravu bytu 

• příspěvek na zakoupení motorového vozidla 

• příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla 

• příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla 

• příspěvek na provoz motorového vozidla 

• příspěvek na individuální dopravu 

• příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu 

• příspěvek na úhradu za užívání garáže 

• příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům. 

74

Vedle dávek sociální péče se poskytují rovněž: 

• mimořádné výhody (průkazy TP, ZTP a ZTP/P) 

• bezúročné půjčky 

Více informací o systému dávek sociální péče pro osoby se 

zdravotním postižením naleznete na adrese http://www.mpsv. 

cz/cs/8#dsp. 

ČÁST III. DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE 

Tato část Vás seznámí především s tím, co si představit pod 

pojmem diskriminace a jaké jsou její projevy především ve vztahu 

k trhu práce. Protože jste jako matky cizinky a otcové cizinci s 

malými dětmi na trhu práce vystaveni riziku diskriminace více než 

jiné kategorie osob, je dobré znát, jaká jsou Vaše práva, co 

všechno můžete po zaměstnavateli požadovat a čeho se vůči 

Vám nesmí dopustit. 

Obecný zákaz diskriminace je upraven v řadě dokumentů, mezi 

jinými ve Všeobecné deklaraci lidských práv nebo v Úmluvě o 

ochraně lidských práv a základních svobod. Je zakotven také v 

Listině základních práv a svobod, která tvoří součást české právní 

úpravy. Diskriminaci se pak věnuje hlavně zvláštní zákon o rovném 

zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací, 

tzv. antidiskriminační zákon, na který odkazují ostatní zákony, v 

našem případě pak zákoník práce nebo zákon o zaměstnanosti. 

Co je to diskriminace a jaké jsou její projevy 

Diskriminace je v zásadě jakákoliv situace, kdy se s určitým 

člověkem zachází jinak než s ostatními lidmi, a to: 

- z důvodu rasy nebo etnického původu, pohlaví, sexuální 

orientace, věku, zdravotního postižení, náboženství, víry nebo 

proto, že je bez vyznání 

- z jiného důvodu, zejména jazyka, politického či jiného 

smýšlení, národnosti, členství nebo činnosti v politických stranách 

nebo hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, z 

důvodu sociálního původu, majetku, rodu, rodinného stavu nebo 

povinností k rodině. 

75

Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z 

důvodu těhotenství nebo mateřství. 

Je možné, že ve Vašem případě se diskriminační důvody mohou 

násobit. Je možné, že jste se již setkala či setkal s diskriminací z 

důvodu národnosti či etnického původu a zároveň i s diskriminací, 

způsobenou právě tím, že pečujete o malé děti. 

Diskriminace může být přímá i nepřímá. Může také jít o 

obtěžování, včetně sexuálního, pronásledování a dokonce i 

pokyn jiným osobám a jejich navádění k diskriminaci. Všechny 

projevy diskriminace jsou nebezpečné. 

Diskriminace přímá spočívá v takovém jednání, kdy bylo, je nebo 

by bylo s Vámi zacházeno méně výhodným způsobem než s 

osobami jinými ve srovnatelné situaci, z výše uvedených důvodů 

(rasa, národnost atd.). 

Příklad: Všichni ve směně dostali přidáno jen kolegyně 

ukrajinského původu ne. Zaměstnavatel to ostatním zdůvodnil tím, 

že jako Ukrajinka může být ráda, že má vůbec práci. 

Diskriminace nepřímá spočívá v takovém jednání, kdy Vás zdánlivě 

neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup zaměstnavatele 

znevýhodňuje nebo naopak zvýhodňuje fyzickou osobu vůči vám 

na základě rozlišování podle uvedených diskriminačních důvodů; 

Příklad: Vedením společnosti sídlící v Praze, která se zabývá 

převážně obchodem se zeměmi bývalého SSSR, byl vydán pokyn, 

že při přijímání všech nových zaměstnanců bude vyžadováno 

složení zkoušky z ruského jazyka. Pokyn platí pro všechny 

pracovní pozice bez rozdílu, vč. těch, kde znalost ruského jazyka 

není pro výkon práce nutná. 

Důležité je, že přímé i nepřímé diskriminace se na Vás může 

zaměstnavatel dopustit jak konkrétním jednáním, tak i tím, že 

nejednal, i když ze zákona jednat měl. 

Obtěžování znamená takové chování, které oprávněně můžete 

vnímat jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé. Jeho záměr 

nebo důsledek vede ke snížení Vaší důstojnosti nebo k vytvoření 

nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí. 

Takové jednání také můžete vnímat jako podmínku pro rozhodnutí, 

76

ovlivňující výkon práv a povinností z pracovně-právního vztahu. 

Příklad: Zaměstnavatel označuje své vietnamské zaměstnance 

před ostatními za „rákosníky“ a tyká jim, aniž by se na tomto 

pravidle dohodli a s oblibou o nich vykládá vtipy při společném 

obědě. 

Sexuální obtěžování je stejné, výše popsané chování, ale se 

sexuální povahou. 

Příklad: Světlaně posílá její zaměstnavatel erotické obrázky 

mailem, Niny se vyptává na velikost jejího spodního prádla. 

Oksaně pro změnu vyhrožuje, že když s ním nepůjde na večeři, 

nikdy ji nepovýší. 

Pronásledováním se rozumí to, že s Vámi je nepříznivě zacházeno 

proto, že jste uplatnil/a svá práva daná zákonem. 

Příklad: Zaměstnavatel zjistil, že si Máša stěžovala na špatné 

pracovní podmínky a chybějící bezpečnostní pomůcky a nutí 

ji, abyste svoji stížnost vzal zpět a aby podepsala dohodu o 

ukončení pracovního poměru a ze zaměstnání odešla. 

Pokyn k diskriminaci je takové chování nějaké osoby (zpravidla 

Vašeho zaměstnavatele nebo nadřízeného), kterým tato osoba 

zneužívá podřízeného postavení druhého (zpravidla jiného 

zaměstnance) k Vaší diskriminaci. 

Příklad: Mina se stará o malé dítě, ale každý pátek musí zůstávat 

v práci dlouho. Její zaměstnavatel dal pokyn její vedoucí směny, 

aby jí dávala každý pátek práci přesčas, aby ostatním mohl dříve 

začít víkend. 

Naváděním k diskriminaci se pak rozumí takové chování osoby, 

která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje k tomu, aby 

Vás diskriminoval. 

Příklad: Anna je romského původu a pochází z Rumunska. 

Pracuje jako sanitářka v nemocnici. Sestry na šestinedělí jí nemají 

v oblibě a utvrzují pacientky – ženy po porodu v jejich stížnostech 

na to, že tato cizinka přichází do kontaktu s novorozenci. 

Co se za diskriminaci nepovažuje 

Některé chování, které by Vám mohlo zdánlivě připadat jako 

diskriminační, se ale za diskriminaci nepovažuje. Je to například 

rozdílné zacházení z důvodu věku v přístupu k zaměstnání tam, 

77

kde je vyžadována podmínka minimálního věku nebo praxe, tam 

kde je pro řádný výkon zaměstnání potřebná či nezbytná. 

Za diskriminaci se také nepovažují pozitivní opatření, jako je 

například rozdílné zacházení uplatňované za účelem ochrany 

žen, mladistvých nebo postižených. Pozitivním opatřením se v 

těchto případech rozumí rozdílné zacházení za účelem odstranění 

důsledků diskriminace, předcházení nebo vyrovnání nevýhod, 

vyplývajících z diskriminačních důvodů (např. pohlaví, rasa, 

národnost atd.). Sem spadá právě například ochrana těhotných. 

Také platí, že ne každé nerovné zacházení s různými subjekty 

můžeme označit jako porušení principu rovnosti a tedy za 

diskriminaci. Musí být splněno několik podmínek. Jednou z hlavním 

podmínek je to, že se s různými subjekty, které se nacházejí ve 

stejné nebo srovnatelné situaci, zachází rozdílným způsobem, i 

když pro toto rozdílné zacházení neexistují objektivní a rozumné 

důvody. 

Nemáme však žádné univerzální pravidlo, které by určovalo, 

které jednání je už diskriminační a které ještě ne. Diskriminace se 

posuzuje individuálně, případ od případu. 

Povinnosti zaměstnavatele 

V pracovněprávních vztazích je obecně zakázána jakákoliv 

diskriminace. 

Zaměstnavatelé musejí zajišťovat rovné zacházení se všemi 

zaměstnanci, pokud jde o 

- pracovní podmínky 

- odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění 

a plnění peněžité hodnoty 

- odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo 

jiného postupu v zaměstnání. 

Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty Vám zaměstnavatel 

musí poskytnout stejnou odměnu. 

Práce stejné hodnoty je taková práce, u níž z celkového posouzení 

požadavků a z její povahy lze usoudit, že má stejnou hodnotu 

jako srovnávaná práce. V úvahu se berou různá kritéria, jako jsou 

znalosti, dovednosti, odpovědnost a namáhavost. Při posouzení 

78

povahy vykonávané práce je především důležité přihlížet k Vašim 

pracovním podmínkám, dále i k Vaší pracovní způsobilost, při 

stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce s 

jiným zaměstnancem či zaměstnankyní. 

Pracovní způsobilost se posuzuje podle vzdělání a praktických 

znalostí a dovedností pro výkon konkrétní práce. 

Pracovní výkonnost je pak posuzuje podle pracovní způsobilosti, 

intenzity a kvality prováděné práce, pracovní schopnosti a 

pracovních výsledků. 

Odměna je jakákoliv mzda (základní i minimální) nebo 

plat, ale i každý další požitek, peněžitý i v naturáliích, který 

zaměstnanec dostává v souvislosti se svým zaměstnáním od 

svého zaměstnavatele, a to jak přímo, tak i nepřímo. Musí se tedy 

zkoumat složitost práce, namáhavost, odpovědnost, pracovní 

podmínky, pracovní výkonnost a výsledky práce. 

Zaměstnavatel by také měl přijímat opatření a kroky, která umožní 

sladit rodinný i pracovní život zaměstnankyň a zaměstnanců. 

Měl by nabízet možnosti flexibilní pracovní doby a pracovního 

uspořádání a měl by o všech opatřeních zaměstnance 

informovat. Skutečnost, že například muž chce čerpat zákonem 

stanovenou rodičovskou dovolenou, by měla být samozřejmostí i 

pro zaměstnavatele. Měl by dát ženám i mužům stejné pracovní 

příležitosti, zdržet se jakékoliv diskriminace a zabránit jiným na 

pracovišti, kteří by Vás diskriminovat chtěli a mohli. 

Diskriminace v praxi 

Zřejmě nejčastěji se s diskriminací setkáte v přístupu k zaměstnání. 

Inzeráty typu „ přijmeme ženu do 30 let, jen Češku“ jsou už od 

pohledu diskriminační, stejně tak jako „ hledáme muže na pozici 

vedoucího“, přesto nejsou ničím výjimečným. Diskriminace je sice 

výslovně zakázána, ale každodenní praxe je bohužel jiná. Je to i 

tím, že oběti diskriminace mnohdy ani neví, že takové jednání si 

zaměstnavatel jednoduše nemůže dovolit. 

Proto je dobré vědět, že například takové inzeráty nejsou v 

pořádku. Není možné, aby Vás zaměstnavatel odmítl přijmout 

jen proto, že jste cizinka, matka, žena, muž nebo proto, že máte 

79

jinou barvu pleti. Při pohovoru se Vás zaměstnavatel nesmí ani 

ptát na to, jestli jste těhotná, vdaná, ani jak staré máte děti, s 

výjimkou toho, když se hlásíte o práci, která je výslovně zakázaná 

těhotným či ženám. Ani pokud jste muž, zaměstnavatel Vám 

nemůže klást otázky, které se týkají Vašeho rodinného stavu. 

Podle zákona také platí, že veškeré údaje, které od Vás 

zaměstnavatel může požadovat před uzavřením pracovního 

poměru, se musejí bezprostředně týkat pracovní smlouvy. 

Pokud je ale realita jiná a vy se setkáte s diskriminací, 

doporučujeme se takovému jednání bránit. 

ČÁST IV. PODPORA ZAMĚSTNANOSTI 

Může se stát, že přijdete o zaměstnání. S takovou situací můžete 

být konfrontováni i opakovaně. Stejně tak je možné, že budete 

nějaký čas nezaměstnaní. Matky a otcové s malými dětmi jsou 

na trhu práce v obtížném postavení a není snadné nalézt takové 

zaměstnavatele, kteří jsou ochotni poskytovat například flexibilní 

formy zaměstnání. V této kapitole se Vám proto pokusíme poradit, 

co dělat, abyste rychle nalezli zaměstnání nové a aby se Vaše 

postavení vyrovnalo a vy měli v budoucnu větší šance uplatnit se 

na trhu práce. 

Nezapomeňte - to, že přijdete o práci nebo že dlouho žádnou 

nemůžete najít, neznamená, že jste horší než ostatní. Je běžné, 

že podniky, továrny a provozovny propouštějí zaměstnance nebo 

omezují provoz v závislosti na tom, jak se jim ekonomicky daří. 

Věříme, že mnoho lidí přišlo o práci bez vlastního zavinění. Také 

rozumíme tomu, že být bez zaměstnání a bez příjmu je zlé, 

zvláště v případě, že musíte zabezpečit své děti. 

Proto Vám doporučujeme následující: 

Osobní zhodnocení 

Zamyslete se, co umíte, v čem vynikáte, jaké jsou Vaše znalosti a 

praxe a co můžete případnému zaměstnavateli nabídnout. 

Určitě toho nebude málo. Nezapomeňte na dovednosti, které jste 

získal/a v souvislosti s péčí o malé děti – například schopnost 

organizovat do detailů týdenní rodinný program, hospodařit s 

80

omezeným rozpočtem, starat se o nemocné osoby, vařit zdravá 

a energeticky vyvážená jídla apod. Nově získané zkušenosti 

můžete využít. 

Zamyslete se ale také, jaké jsou Vaše nedostatky. Uvažujte, jaké 

znalosti Vám chybějí, aby o Vás zaměstnavatelé měli zájem, 

nebo zda Vaše jednání či vystupování nekomplikovalo Vaši pozici 

v zaměstnání. 

Do třetice věnujte pozornost i tomu, co byste chtěl/a dělat do 

budoucna, jaké jsou vaše cíle a co pro ně můžete sami udělat. 

Ujasněte si, co očekáváte od nového zaměstnavatele a jakou 

práci hledáte. Vaše požadavky se můžou lišit podle toho, z jakého 

důvodu hledáte zaměstnání. Může jít o nutnost zajistit základní 

obživu, ale také o nalezení seberealizace či o snahu změnit 

prostředí po několika měsících soustavné péče o domácnost. 

Reálně zhodnoťte, jaké jsou Vaše časové možnosti a omezení a 

kolik času můžete věnovat práci za současné péče o rodinu a o 

děti. 

Doporučujeme si všechny skutečnosti zapsat, pomohou Vám 

později při sestavování Vašeho životopisu. 

Hodnocení trhu práce 

Trh práce se mění v závislosti na řadě okolností. V jeho rámci 

existuje nabídka i poptávka a je dobré zhodnotit v každém 

okamžiku, jaké možnosti může nabídnout právě Vám. Je jasné, 

že zaměstnání budete obtížněji hledat v době ekonomické krize 

a snáze v době ekonomického rozvoje státu. 

Jsou tu ale i další věci, které mají vliv na to, zda získáte nebo 

si udržíte práci. Mezi ně kromě ekonomických faktorů patří 

především diskriminace zaměstnavatelem, ať už vědomá či 

nevědomá nebo předsudky, které mají někteří zaměstnavatelé, ať 

už vůči cizinkám a cizincům, tak vůči matkám či otcům s malými 

dětmi. Ekonomické faktory změníte jen stěží, ale diskriminaci a 

předsudkům se čelit dá! 

Uvědomte si, že nemusíte být v pozici levné pracovní síly, která 

je ochotná přijmout jakoukoliv práci bez ohledu na úroveň 

81

zaměstnaneckých práv a za nerovných podmínek ve srovnání s 

českými zaměstnanci. Zaměstnání, které by Vás nutilo být v pozici 

nerovné, a levné pracovní síly nehledejte a raději se soustřeďte na 

aktivní přístup k nalezení takového zaměstnání, kde s Vámi budou 

jednat podle zákona. 

V této souvislosti je také nutné reálně zhodnotit vždy aktuální situaci 

na trhu práce a možnosti finančního ohodnocení v jednotlivých 

profesích. Dokážete tak lépe vyhodnotit, zda podmínky, které 

Vám možný budoucí zaměstnavatel nabízí, jsou korektní a rovné. 

Doporučujeme Vám vyvarovat se černého trhu práce a nelegálního 

zaměstnání. Nelegální práce je zakázaná. Krom toho, že jako 

nelegální zaměstnanec či zaměstnankyně se budete jen obtížně 

bránit diskriminaci nebo nerovnému zacházení, dostali byste se do 

konfliktu se zákony a mohlo by to vést i k ukončení Vašeho pobytu 

na území České republiky. Mnohdy jsou to čeští zaměstnavatelé, 

kteří požadují, abyste pracoval či pracovala na černo. Chtějí tak 

nezákonně ušetřit na odvodech do státní pokladny a zároveň 

porazit konkurenci menšími náklady na výrobní sílu. Pokud Vás 

do nelegálního zaměstnávání tlačí sám zaměstnavatel, takovou 

práci odmítněte. 

Sladění nabídky a poptávky ve Vašem případě 

Jakmile budete mít za sebou osobní zhodnocení svých schopností 

a dovedností i trhu práce, nastal ten správný čas na rozhodnutí, 

jakým způsobem postupovat při hledání zaměstnání. 

Můžete například zjistit, že je ve Vašem případě důležité se 

dále vzdělávat. Nemáme tím na mysli jen jazykové kursy, ale i 

získávání znalostí v různých oborech a na různých úrovních. 

Také můžete zjistit, že bude nutné zcela změnit původní profesi. 

Můžete i dojít k závěru, že by pro Vás byla vhodná práce z 

domova nebo že nezbytnou podmínkou je zkrácený úvazek. 

Jste to jenom Vy, kdo rozhoduje o Vašem dalším pracovním 

směřování. Na straně druhé však existuje mnoho subjektů, které 

Vám mohou pomoci, od úřadů práce, personálních agentur po 

neziskové organizace. 

82

Hledání zaměstnání 

V současné době existuje celá řada způsobů, jak nalézt nové 


Využijte možností internetu – nabídka volných pracovních míst 

inzerovaných prostřednictvím internetu bývá pestrá a aktuální. 

Můžete procházet nabídku pracovních míst vedených na úřadech 

práce, umístěnou na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí 

(www.mpsv.cz), nebo nabídku /specializovaných internetových 

portálů (www.job.cz, www.hledampraci.cz, www.prace.cz, 

www.pracevcr.cz, www.sprace.cz). 

Podobně můžete procházet denní tisk (např. Mladá fronta Dnes, 

Hospodářské noviny) nebo specializované inzertní noviny a 

časopisy (např. Annonce). 

Obraťte se na příbuzné, přátele a známé – může se stát, že 

pracovní místo se zrovna uvolní a vy tak díky svým kontaktům 

budete mít šanci přihlásit se jako první. Osobní kontakty také 

mohou hrát velkou roli při rozhodování zaměstnavatele, zda Vás 

přijmout. Není výjimkou, že zaměstnavatelé dají na doporučení 

jiných osob a že to budou právě kladné reference Vašich přátel 

a známých, které přesvědčí konkrétního zaměstnavatele, aby 

zaměstnal zrovna Vás. 

Kontaktujte zaměstnavatele i personální (http://www. 

personalniagentury.cz), které pomáhají se zprostředkováním 

zaměstnání. Pečlivě ale dbejte na to, které agentury si vybíráte 

a nejprve si o nich vyhledejte nějaké informace. Zaměstnavatele 

kontaktujte mailem či telefonicky a sami mu aktivně nabídněte své 

služby. 

Obraťte se na úřady práce. Mohou vyhledávat zaměstnání za 

Vás a mají přehled o volných pracovních místech v konkrétním 

regionu. Kontakty naleznete na adrese http://portal.mpsv.cz/ 

kontakty. 

Vyhledejte pomoc pracovníků a pracovnic v neziskových 

organizacích. Sociální pracovnice a pracovníci s Vámi mohou 

procházet a třídit nabídku pracovních míst, o nichž se dozvíte z 

jiných zdrojů, lépe formulovat životopis nebo třeba zajistit první 

83

kontakt se zaměstnavatelem. Právníci a právničky Vám bezplatně 

zkontrolují návrhy pracovních smluv či dohod. Neziskové 

organizace také mohou pomoci při odbourání předsudků či 

neověřených mylných informací, které zaměstnavatelé mají. 

Kontakty na vybrané neziskové organizace naleznete v závěru 

této publikace. 

Ať už zvolíte kteroukoliv možnost, vždy si předem připravte 

aktuální životopis, popřípadě doporučující dopisy od bývalých 

zaměstnavatelů nebo osob, které hodnověrně mohou dosvědčit 

Vámi deklarované údaje. 

Rekvalifikace a další vzdělávání 

Vyhledejte nabídku vzdělávacích kursů ve Vašem regionu. 

Zejména v Praze, ale i v celém Středočeském kraji působí mnoho 

jazykových agentur, které nabízejí jazykové kursy, některé z 

nich jsou finančně velmi výhodné. Doporučujeme také obvolat 

či navštívit neziskové organizace či další vzdělávací instituce – 

průběžně organizují jazykové, motivační či jiné kursy, související 

se zvýšením Vašeho uplatnění na trhu práce. Můžete tak získat 

kvalitní vzdělání i bezplatně. 

U jazykových agentur i vzdělávacích institucí dbejte na to, 

zda je jimi nabízený kurs akreditovaný a zda obdržíte po jeho 

absolvování platný a hodnotný certifikát. 

I v těchto případech se můžete obrátit na úřady práce, které Vám 

mohou pomoci s hledáním vhodného rekvalifikačního kursu a do 

tohoto kursu Vás zařadit. 

Závěrem 

Závěrečná rada se vztahuje nejen na Vás jako na cizinky a 

cizince s malými dětmi, ale i na všechny potenciální zaměstnance. 

Důležité je aktivně vystupovat při hledání zaměstnání. Neztrácejte 

sebejistotu, když se Vám to nepodaří okamžitě. Opakovaně 

pátrejte po volných pracovních místech a nebojte se požádat o 

pomoc při hledání zaměstnání. Trpělivost, ochota se vzdělávat a 

odvaha překonávat předsudky Vám dříve nebo později pomohou 

uspět na legálním trhu práce 

84

B. PRAKTICKÁ ČÁST 

ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ A ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI 

Tato kapitola Vám přinese přehled služeb péče o malé děti (do 3 

let, děti předškolního věku a děti mladšího školního věku). Pokud 

máte malé děti a jste zaměstnán/a nebo zaměstnání hledáte, jistě 

budete řešit otázku, kdo se o Vaše potomky bude starat, zatímco 

vy budete pracovat. Péči o Vaše dítě mohou někdy převzít (kromě 

rodičů) například prarodiče, ostatní příbuzní či známí. Většina 

rodičů s dětmi však nemá možnost zabezpečit péči o své dítě 

v rámci rodiny a zpravidla hledá některou z veřejných služeb 

péče o děti. Ne vždy je jednoduché zajistit si místo pro své dítě 

v zařízení péče o děti. Často je to zejména z finančních důvodů 

(to platí např. u soukromých školek nebo u služeb typu „babysitting“) 

nebo z důvodu nedostatku kapacity zařízení. U cizinců a 

cizinek je situace ještě obtížnější, protože zejména ve státních a 

obecních zařízeních jsou primárně umísťováni děti českých občanů 

s trvalým pobytem v místě, kde se zařízení nachází. Pokud jste 

v situaci, kdy potřebujete zajistit péči o své dítě, doporučujeme 

Vám zjistit si všechny možnosti, které se v místě Vašeho bydliště 

(nebo výkonu práce) nabízejí. Pokud se Vám dítě umístit nedaří, 

zkuste osobně jednat s vedením školky, které může zohlednit Vaši 

individuální situaci a pomoci Vám ji řešit. 

1. Služby péče pro děti do tří let věku 

V České republice existují 3 typy služeb, prostřednictvím kterých 

je možné zabezpečit péči o děti do tří let věku. Prvním typem 

jsou zdravotnická zařízení typu jesle, druhým pak soukromá 

zařízení provozovaná v režimu zákona č. 455/1991 Sb., o 

živnostenském podnikání a třetí skupinu tvoří služby typu “babysitting.” 

Zdravotnická zařízení typu jesle 

V minulosti byl tento typ zařízení využíván mnohem více. V 

průběhu předchozích let však došlo k jejich významu úbytku 

a jeslí je obecně málo. Jesle jsou tzv. zvláštní dětská zařízení 

léčebně preventivní péče, která pečují o všestranný rozvoj dětí ve 

věku do tří let. Zřizovatelem je zpravidla obec. Vzhledem k tomu, 

že péče v jeslích je hrazena z rozpočtu zřizovatele, je zcela na 

něm, jaké stanoví za pobyt dětí v jeslích poplatky, tzn. péče v 

85

nich je poskytována za plnou nebo částečnou úhradu ze strany 

rodičů. Poplatky v jeslích se velmi liší. Zpravidla se pohybují ve 

výši 800 - 4.500 Kč za měsíc. Kontakty na jesle ve Středočeském 

kraji naleznete např. na adrese http://www.kr-stredocesky.cz/ 

portal/odbory/Skolstvi/Adres%C3%A1%C5%99+%C5%A1kol. 

htm. 

Soukromá zařízení podle zákona č. 455/1991 Sb., 

o živnostenském podnikání 

Jedná se o vázanou živnost “Péče o dítě do tří let v denním 

režimu”. Soukromá zařízení tohoto typu poskytují individuální 

výchovnou péči o svěřené děti do tří let věku v denním nebo 

v celotýdenním režimu a jsou zaměřena na rozvoj rozumových 

a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních, 

výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených 

věku dítěte. Zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu 

na čerstvém vzduchu, spánku v odpovídajícím hygienickém 

prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první 

pomoci. Vzhledem k tomu, že se jedná o soukromá zařízení, 

poplatky určuje poskytovatel služeb a často jsou dosti vysoké 

(ve Středočeském kraji se pohybují od 5000 Kč/měsíc a výše. 

Kontakty na soukromá zařízení podle živnostenského zákona lze 

najít např. na adrese http://www.jesle.eu/. 

Služby typu “baby-sitting” podle zákona č. 

455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 

Jedná se o volnou živnost, obor činnosti č. 79 “Poskytování služeb 

pro rodinu a domácnost”. „Baby-sitting“ zahrnuje tyto činnosti: 

zajišťování chodu domácnosti (vaření) úklid, praní, žehlení, péče 

o zahradu a podobně, individuální péče o děti nad tři roky věku 

v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do 

tří let věku), péče o osoby vyžadující zvýšenou péči, obstarávání 

nákupů a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti 

a jiná obstaravatelská činnost. Služba typu „baby-sitting“ není 

péčí o děti do tří let v denním režimu, tzn., musí být poskytována 

pouze příležitostně a krátkodobě, nikoli každý den. Poplatky 

jsou stanoveny poskytovatelem služby a jsou na komerční bázi. 

Ve Středočeském kraji se ceny za „baby-sitting“ pohybují od 

120 Kč/ hod. Kontakty naleznete např. na adrese http:// 

www.info-praha.cz/katalog/sluzby-a-remesla/zdravotnickea-pecovatelske/hlidani-deti/kraj-12-stredocesky-kraj-strana-1. 

86

html nebo http://www.firmy.cz/remesla-a-sluzby/spolecenskesluzby/hlidani-deti/reg/kraj-stredoceskypage=2&gId=0. 

2. Služby péče pro děti předškolního věku 

Péče o děti starší 3 let je v České republice poskytována zejména 

v mateřských školách. Mateřských škol je poměrně dost a 

jejich služby jsou cenově dostupné. Problémem bývá omezená 

kapacita zařízení, které jsou tak nuceny určovat poměrně striktní 

kritéria pro přijetí a řadu dětí musí odmítnout. Dalším nedostatkem 

jsou otvírací hodiny školek, které často nejsou zcela přizpůsobené 

běžnému pracovnímu dni, neboť zavírají příliš brzy. 

Pokud jde o zařízení péče o děti v předškolním věku, rozlišujeme 

zejména následující typy: 

Mateřské školy zřízené státem, obcí, krajem, svazkem obcí 

Jejich provoz upravuje zákon č. 561/2004 Sb., školský 

zákon, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 14/2005 

Sb., o předškolním vzdělávání. Vzdělávání v posledním ročníku 

mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem 

obcí je bezplatné. 

Mateřské školy soukromé, zřizované církevními právnickými 

osobami či jinými právnickými osobami, jejichž předmětem 

činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle 

školského zákona¨ 

Stejně jako u mateřských škol zřizovaných státem, obcí nebo 

svazkem obcí se na provoz těchto zařízení vztahuje zákon č. 

561/2004 Sb., školský zákon a vyhláška č. 14/2005 Sb., o 

předškolním vzdělávání. Vzdělávání je poskytováno za úplatu. 

Ceny za soukromé školky ve Středočeském kraji se podle 

dostupných informací pohybují od 5500 Kč/ měsíc a výše. 

Služby typu “baby-sitting” podle zákona č. 455/1991 Sb., o 

živnostenském podnikání 

Jedná se o volnou živnost, obor činnosti č. 79 “Poskytování služeb 

pro rodinu a domácnost”. „Baby-sitting“ zahrnuje tyto činnosti: 

zajišťování chodu domácnosti (vaření) úklid, praní, žehlení, péče 

o zahradu a podobně, individuální péče o děti nad tři roky věku 

v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do 

tří let věku), péče o osoby vyžadující zvýšenou péči, obstarávání 

nákupů a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti a 

87

jiná obstaravatelská činnost. Stejně jako u služby „byby-sitting“ o 

děti do věku tří let, ani v případě dětí nad tři roky není péčí o děti 

v denním režimu. Poplatky jsou stanoveny poskytovatelem služby 

a jsou na komerční bázi. Ve Středočeském kraji se ceny za „babysitting“ 

pohybují od 120 Kč/ hod. 

Přehled školek ve Středočeském kraji a kontakty na ně nalezne na 

adrese http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/Skolstvi/ 

Adres%C3%A1%C5%99+%C5%A1kol.htm nebo http://rejskol. 

msmt.cz/. 

3. Služby péče pro děti mladšího školního věku 

Do této skupiny patří zejména školní družiny a kluby, které 

umožňují rodičům dětí mladšího školního věku skloubit práci a 

rodinu. Přehled zařízení naleznete na adrese http://rejskol.msmt. 

cz/. 

VYBRANÉ PŘÍKLADY Z PRAXE 

Následující část má sloužit k seznámení s vybranými příklady z 

praxe. Případy byly řešeny Organizací pro pomoc uprchlíkům v 

rámci projektu „Podpora žen a mužů (cizinců) s malými dětmi na trhu 

práce ve Středočeském kraji“, v rámci kterého je rovněž vydávána 

tato publikace. Projekt je financovaný z prostředků Evropského 

sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské 

zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Popsány jsou 

zejména případy slaďování pracovního a soukromého života 

cizinců s důrazem na hledání vhodného zaměstnání, případně 

zvyšování kvalifikace. Případy diskriminačního jednání, které jsme 

původně plánovali na tomto místě uvést, jsme v rámci projektu 

dosud neřešili, proto zde nejsou. 

Příklad č. 1 (sladění rodinného a pracovního života) 

Výchozí situace: Klientka, 34 let, pobyt: trvalý (azyl), aktivní znalost 

českého a ruského jazyka, pasivní znalost anglického jazyka 

(začátečník), svobodná (bez partnera), 1 dítě, nezaměstnaná z 

důvodu péče o dítě (sociální dávky), ubytována v integračním 

azylovém zařízení MV ČR, vzdělání: vyšší odborné, v zemi 

původu pracovala v oděvním průmyslu. 

88

Asistence ze strany OPU (před OPLZZ): Klientka během svého 

pobytu v České republice absolvovala tyto kurzy: Základy obsluhy 

osobního počítače, Kurz českého jazyka (úroveň 2, rozsah 72 

hodin), motivační kurz (obsah kurzu: jak hledat zaměstnání, psaní 

životopisu a motivačního dopisu, nácvik pracovního pohovoru v 

rozsahu 12 hodin), rekvalifikační kurz podle vyhlášky Ministerstva 

školství č. 524/2004 Sb. Obsluha osobního počítače (rozsah 

40 hodin) 

Klientka kontaktovala OPU se žádostí o pomoc při hledání 

integračního bytu a zaměstnání (má zájem o práci na poloviční 

úvazek také o zprostředkování rekvalifikace a dalších kurzů, které 

by zvýšily její šance na uplatnění na trhu práce v České republice. 

Klientce byla poskytnuta pomoc při hledání integračního 

bytu, byly jí vysvětleny možnosti, které nabízí azylantům státní 

integrační program. Klientka usilovala o bydlení poblíž Prahy, 

aktivně vyhledávala místa, kde by chtěla bydlet. Následně byla 

klientce poskytnuta asistence při sepisování dopisů na vybrané 

městské úřady se žádostmi o přidělení integračního bytu. 

Odpovědi na dopisy byly negativní, proto klientka napsala další 

žádosti na jiné městské úřady. Klientce byl nabídnut integrační 

byt v okresním městě ve Středočeském kraji, bohužel nájem byl 

pro ni příliš drahý. Následně se dozvěděla o možnosti přidělení 

integračního bytu v jiném městě (rovněž ve Středočeském kraji), 

byla s ní sepsána žádost. Klientce byla nabídnuta prohlídka 

integračního bytu, kterou absolvovala bez asistence pracovníka 

OPU. Klientce byl přidělen integrační byt v okresním městě ve 

Středočeském kraji, podepsala nájemní smlouvu. Klientce bylo 

poskytnuto poradenství ve věci zdravotního pojištění, dávek 

státní sociální podpory, povinnosti ohlášení změny adresy. 

Klientka projevila zájem o rekvalifikaci, má dceru 2,5 roku, pro 

kterou však nemá místo ve školce ani v jeslích. Požadavky na 

rekvalifikaci: krátký kurz, nejlépe zaměřen na služby (pedikúra/ 

manikúra) – uplatnění v tomto oboru by klientce sloužil jako 

přivýdělek, dále klientka usiluje o rekvalifikaci v oboru kuchařka, 

v tomto oboru by chtěla pracovat trvale. Možnosti zaměstnání v 

místě bydliště jsou poměrně dobré, klientka našla několik inzerátů 

na místo kuchařky a také kontaktovala místní úřad práce. Úřad 

práce rovněž nabízí zaměstnání v oboru kuchařka. Klientce byla 

poskytnuta asistence při hledání rekvalifikačního kurzu v oboru 

89

kuchařka v místě bydliště, bohužel se žádný nenabízí. Klientce 

byla poskytnuta asistence ohledně přihlášení se na zdravotní 

pojišťovnu a žádosti o dávky státní sociální podpory/pomoci 

v hmotné nouzi. Příspěvek na bydlení nezískala, následně 

požádala o mimořádnou okamžitou pomoc na bydlení. Klientce 

byl poskytnut seznam školských zařízení v místě bydliště, které 

následně sama kontaktovala se žádostí o umístění dcery. Klientce 

byl dále poskytnut seznam lékařů, aby zajistila zdravotní péči 

pro sebe a dceru. Klientce byla poskytnuta mimořádná okamžitá 

pomoc na bydlení. 

Asistence v rámci projektu OPLZZ: V rámci projektu „Podpora žen 

a mužů (cizinců) s malými dětmi na trhu práce ve Středočeském 

kraji“, realizovaného OPU, financovaného z prostředků 

Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního 

programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 

byla klientce poskytnuta následující asistence: 

- s klientkou byla provedena pracovní diagnostika (tzv. skillsaudit) 

- klientce byla poskytnuta asistence při nostrifikaci diplomu a 

další sociální poradenství (např. pomoci při získání potvrzení 

o zaměstnání od předchozích zaměstnavatelů a evidence 

důchodového pojištění), doklady o vzdělání se podařilo úspěšně 

nostrifikovat 

- klientce byla poskytnuta pomoc při hledání rekvalifikačního 

kurzu v místě bydliště v oboru kuchařka – následně jí byl zajištěn 

rekvalifikační kurz v v oboru kuchařka 

- klientce byly poskytnuty informace o školských zařízeních v 

místě bydliště, kam by umístila svoji nezletilou dceru – následně 

nastoupila do mateřské školy v místě bydliště a klientka tím získala 

větší možnost při hledání zaměstnání 

- klientce byla poskytnuta pomoc při hledání možných 

zaměstnavatelů (např. školních jídelen) a byla jí poskytnuta asistence 

při sepsání žádostí o zaměstnání možným zaměstnavatelům 

- klientce byla poskytnuta asistence při hledání zaměstnání v 

oboru, který studovala v zemi původu 

- klientce byla poskytnuta asistence při vyhledávání možnosti 

studia na střední škole v oboru kuchařka – klientka byla přijata ke 

studiu po složení rozdílové zkoušky z českého jazyka 

90

Příklad č. 2 (registrace na úřadu práce, zvýšení 

kvalifikace, nalezení pracovního uplatnění) 

Výchozí situace: Klient, 42 let, pobyt: doplňková ochrana, aktivní 

znalost ruského jazyka, dobrá znalost českého jazyka, ženatý, 2 

děti, nezaměstnaný (sociální dávky), ubytování v nájemním bytě, 

vzdělání: střední technické, v zemi původu pracoval jako svářeč 

a řidič. 

Asistence v rámci projektu OPLZZ: Klient kontaktoval OPU kvůli 

problémům s registrací na úřadu práce. Úřad práce odmítal 

klienta registrovat jako uchazeče o zaměstnání a zaregistroval 

ho pouze jako zájemce o zaměstnání, neboť v České republice 

pobývá na základě rozhodnutí MV ČR o udělení doplňkové 

ochrany. Dle zkušeností OPU a dle novelizovaného § 53c zákona 

č. 325/1999 Sb., o azylu, se cizinec s doplňkovou ochranou 

považuje pro účely zaměstnávání za cizince s trvalým pobytem 

a zařazení do registru uchazečů o zaměstnání na úřadu práce 

je v jeho případě možná. Klientovi byla poskytnuta asistence při 

jednání na úřadu práce, následně úřad práce klienta zaregistroval 

jako uchazeče o zaměstnání. 

Klient se dále na OPU obrátil se žádostí o pomoc při nalezení 

zaměstnání a poskytnutí rekvalifikace (řidičské oprávnění). Klient 

měl zájem o získání řidičského oprávnění skupiny B a C. Klientovi 

bylo vysvětleno, že řidičské oprávnění skupiny B a C nelze získat 

najednou, nejdříve je potřeba získat oprávnění skupiny B. Klient 

si sám zjistil možnosti výuky v autoškolách v místě svého bydliště. 

Klientovi byla zprostředkována účast v kurzu autoškoly, který 

úspěšně ukončil. Klientovi byla mezitím poskytnuta asistence při 

vyhledávání vhodného zaměstnání. Klient úspěšně absolvoval 

příjicí pohovor ve společnosti Škoda auto, Mladá Boleslav. V 

současné době pracuje klient v třísměnném provozu na plný 

úvazek jako dělník – svářeč. 

Klient má 2 děti (2,5 roku a 10 let). Starší z dětí navštěvuje 

základní školu v místě bydliště, o mladší pečuje manželka. Do 

budoucna klient uvažuje o umístění mladšího dítěte do mateřské 

školy (po dovršení věku 3 let) a rád by si s manželkou zařídil 

provoz občerstvení (tradiční speciality ze země původu). Klientovi 

bylo poskytnuto poradenství o fungování systému mateřských škol, 

poskytnuty kontakty na předškolní zařízení v místě bydliště a klient 

byl upozorněn na nutnost zápisu dítěte do školky. 

91

V rámci projektu „Podpora žen a mužů (cizinců) s malými 

dětmi na trhu práce ve Středočeském kraji“, realizovaného 

OPU, financovaného z prostředků Evropského sociálního 

fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a 

zaměstnanost a státního rozpočtu ČR byla klientovi poskytnuta 

následující asistence: 

- s klientem byla provedena pracovní diagnostika (tzv. skillsaudit) 

- klientovi byla poskytnuta asistence na úřadu práce (registrace do 

registru uchazečů o zaměstnání) – klient byl úspěšně registrován 

- klientovi bylo poskytováno opakované sociální poradenství 

(dávky nemocenského pojištění a státní sociální podpory, 

zdravotní pojištění, pracovněprávní problematika) – má nárok na 

přídavek na děti, příspěvek na bydlení a sociální příplatek 

- klientovi byla poskytnuta asistence při hledání vhodného 

zaměstnání, příprava na příjicí pohovor – klient byl úspěšně přijat 

do zaměstnání na plný úvazek do třísměnného provozu 

- klientovi byla poskytnuta pomoc při hledání rekvalifikačního 

kurzu v místě bydliště (autoškola) – klient rekvalifikační kurz 

úspěšně ukončil 

- klientovi bylo poskytnuto poradenství ve věci umístění dítěte do 

mateřské školy a nutnosti dostavit se k zápisu 

Příklad č. 3 (hledání nového zaměstnání, zvýšení 

možnosti pracovního uplatnění, sladění rodinného 

a pracovního života) 

Výchozí situace: Klient, 49 let, pobyt: trvalý (azyl), aktivní znalost 

jazyka chin a barmského jazyka, základní znalost českého 

a anglického jazyka, ženatý, 6 dětí, zaměstnán na dohodu o 

provedení práce, zároveň registrován na úřadu práce (sociální 

dávky), ubytování v integračním bytě (nájem), vzdělání: střední, v 

zemi původu pracoval v zemědělství, jako učitel a starosta. 

Asistence ze strany OPU (před OPLZZ): Klient přijel do České 

republiky v roce 2009 v rámci programu přesídlení, následně 

absolvoval kurz českého jazyka a další kurzy orientované na 

zvládnutí života v České republice. Klientovi byla poskytnuta 

asistence ve věci integračního bydlení, přepisu trvalého bydliště, 

registrace na úřadu práce, ve věci sociálních dávek, umístění dětí 

do škol, vyhledávání vhodného zaměstnání. 

92

Asistence v rámci projektu OPLZZ: Klient projevil zájem o 

rekvalifikaci, která by zvýšila jeho šance na uplatnění na trhu 

práce v České republice, klient by rád změnil zaměstnání (pracuje 

pouze na dohodu o provedení práce v zemědělském družstvu v 

místě bydliště). S klientem byla provedena pracovní diagnostika 

(usiluje o účast na rekvalifikačním kurzu a kurzu českého jazyka). 

Klient je ochoten pracovat v různých oborech, nechce pobírat 

sociální dávky. Pokud jde o podobu zaměstnání, klient by se 

nebránil práci z domova. Klientovi byla poskytnuta asistence při 

hledání zaměstnání (vyhledávání vhodných pracovních pozic). S 

klientem byl vypracován plán hledání zaměstnání ve spolupráci s 

úřadem práce (úřad práce poskytl kontakty na velké firmy v okolí 

bydliště klienta, kde jsou větší šance na přijetí do pracovního 

poměru). Klient usiluje i o pracovní zapojení manželky, která je 

nezaměstnaná. Klientovi byl poskytnut doprovod na jednání s 

potencionálním zaměstnavatelem, ukazuje se možnost zaměstnání 

i pro manželku. Klient se dohodl s novým zaměstnavatelem, že 

bude zaměstnán, zaměstnání získá i jeho manželka (zahradnické 

práce). Na první dva měsíce se bude jednat o brigádu, pokud 

se osvědčí, získají pracovní poměr na plný úvazek. Klientovi byla 

poskytnuta asistenci při podpisu pracovní smlouvy, vysvětleny 

náležitosti pracovní smlouvy a další otázky související s nástupem 

do pracovního poměru, dále byl kontaktován příslušný úřad práce. 

Stejná asistence byla poskytnuta i manželce klienta. Klientovi 

bylo poskytnuto poradenství ohledně nového zaměstnání, byl 

upozorněn na možnost daňových úlev na děti a vysvětlena 

práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích, dále bylo 

poskytnuto poradenství ohledně nemocenského pojištění. Klient 

získal zaměstnání na plný úvazek, což má dopad na poskytování 

dávek státní sociální podpory a dávek hmotné nouze (nyní má 

nárok pouze na přídavek na děti). 

Klient má 6 dětí, z toho nejmladšímu je 9 let. Všechny děti (s 

výjimkou nestaršího syna, kterému je již 23 let) byly umístněny do 

základní školy. Klientovi a jeho dětem byla poskytnuta asistence 

při jednání se školou. Klient se následně dotazoval na možnost 

studia na střední škole pro syna – předán seznam škol a přihláška 

ke studiu (doporučeno poradit se třídní učitelkou). Syn se zúčastnil 

příjicích zkoušek, avšak neuspěl. Ze strany OPU byla poskytnuta 

asistence ve věci odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí ke studiu. 

Zároveň byla synovi klienta zajištěna možnost účasti na ve 2. kole 

přijímacího řízení na jiné střední škole. 

93

V rámci projektu „Podpora žen a mužů (cizinců) s malými 

dětmi na trhu práce ve Středočeském kraji“, realizovaného 

OPU, financovaného z prostředků Evropského sociálního 

fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a 

zaměstnanost a státního rozpočtu ČR byla klientovi poskytnuta 

následující asistence: 

- s klientem byla provedena pracovní diagnostika (tzv. skillsaudit) 

- klientovi byla poskytnuta asistenci při jednání s úřadem práce a 

asistence při hledání zaměstnání – ve spolupráci s úřadem práce 

byl vypracován plán hledání zaměstnání, následně byli klient i 

jeho manželka přijati do pracovního poměru na dobu neurčitou 

- klientovi bylo poskytnuto poradenství ohledně sociálních dávek, 

nemocenského pojištění, daňových úlev pro zaměstnance a 

vysvětlena práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru 

- klient pracuje a pobírá pouze přídavek na děti, jiné sociální 

dávky nepobírá 

- klientovi byla poskytnuta asistence při jednání školskými 

zařízeními (klient má 6 dětí, z toho 5 nezletilých. Děti úspěšně 

navštěvují základní školu, starší syn se účastnil přijímacího zařízení 

na střední školu, na střední školu však přijat nebyl, zejména s 

ohledem na nedostatečnou znalost českého jazyka z důvodu 

krátkého pobytu na území České republiky). 

Užitečné kontakty 

Česká advokátní komora 

Kontakt: Národní 16, Praha 1, 110 00, tel: 221 729 011, 

www.cak.cz 

Česká advokátní komora je největší právnickou profesní 

organizací v České republice. Vykonává samosprávu advokacie 

a garantuje kvalitu právních služeb poskytovaných advokáty. Na 

níže uvedených stránkách lze najít mj. seznam advokátů, který 

usnadní hledání vhodného advokáta pro konkrétní případ. Na 

Českou advokátní komoru se také můžete obrátit s žádostí o 

přidělení advokáta. 

94

Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) 

Kontakt: Kovářská 4, Praha 9, 190 00, tel: 284 683 545, 

www.opu.cz 

OPU je nevládní, nezisková organizace, která pomáhá uprchlíkům 

a ostatním cizincům na území České republiky. OPU poskytuje 

právní a sociální poradenství, realizuje také řadu programů, 

které se zaměřují na integraci cizinců do české společnosti a 

vzdělávání. Bezplatné poradenství poskytujeme ve 4 pobočkách 

v České republice v Praze, Brně, Plzni a Českých Budějovicích. 

Obrátit se na nás mohou cizinci se všemi typy pobytů ze zemí 

mimo EU a jejich rodinní příslušníci, cizinci ze zemí EU, kteří 

se ocitli nouzi a nejsou schopni se sami zorientovat v prostředí, 

žadatelé o mezinárodní ochranu, azylanti, držitelé doplňkové 

ochrany a jejich rodinní příslušníci. Zvláštní pozornost věnujeme 

zranitelným skupinám (nezletilým bez doprovodu, osamělým 

ženám, apod.) 

Sdružení pro integraci a migraci 

Kontakt: Senovážná 2, 110 00, Praha 1, tel. 224 224 379, 

www.uprchlici.cz 

Sdružení pro integraci a migraci je nezisková organizace, která 

poskytuje bezplatné právní a sociální poradenství cizincům 

žijícím v České republice. V poslední době se SIMI specializuje 

na problematiku cizinců na pracovním trhu (legálním i nelegálním) 

a také na prosazení regularizace cizinců bez povolení k pobytu. 

Poradna pro integraci 

Kontakt: Senovážná 2, Praha 1, 110 00, tel: 224 233 034, 

224 216 758, www.p-p-i.cz 

Poradna pro integraci je občanské sdružení, jehož cílem je pomoci 

při adaptaci a posléze integraci uprchlíků a ostatních cizinců do 

nového prostředí, s konečným cílem prevence negativních jevů, 

provázejících uprchlictví, zejména rasismu a xenofobie. Poskytuje 

právní a sociální poradenství, provozuje tzv. komunitní centra. 

95

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva 

Kontakt: Ječná 7, 120 00 Praha 2 - Nové Město, www.poradnaprava.cz 

Poradna poskytuje individuální poradenství v oblasti rovného 

zacházení a diskriminace, práv cizinců, bydlení a zaměstnání. 

Má své pobočky v Děčíně, Varnsdorfu a ve Slaném. 

Občanské poradny 

Seznam občanských poraden podle regionů, sdružených v 

Asociaci občanských poraden, najdete na adrese: http:// 

www.obcanskeporadny.cz/component/option,com_poradny/ 

Itemid,8/view,poradny/ 

LA STRADA 

Kontakt: P.O.Box 305, Praha 1, 111 21, tel: 222 721 810, 

www.strada.cz 

La Strada Česká Republika, je nevládní nezisková organizace, 

která nabízí pomoc ženám i mužům, jejichž tíživé a nelehce 

řešitelné životní situace zneužili obchodníci k přinucení k prostituci 

či jiným výdělečným činnostem za nedůstojných a nelidských 

podmínek. Jedná se zejména o cizinky a cizince vylákané 

obchodníky na území hostitelského státu, práci hledající migranty 

i žadatele o azyl. Poskytuje širokou škálu sociálních služeb, 

od krizové intervence, přes poradenství až po dlouhodobou 

komplexní pomoc. Poskytuje bezplatné ubytování na anonymní 

adrese, bezplatné poskytnutí jídla a ošacení, bezplatné 

poskytnutí sociální pomoci a poradenství; časově a výší 

limitovanou finanční podporu; zprostředkování právní pomoci; 

zprostředkování lékařské péče; zprostředkování psychologické 

a psychoterapeutické pomoci; doprovodnou sociální práci, při 

které je klientele poskytována asistence přímo při jednáních na 

úřadech a při komunikaci s relevantními státními a nestátními 

institucemi, a v případě cizinců a cizinek asistenci při návratu 

do země původu a zprostředkování pomoci v domovském státě. 

Liga lidských práv 

Kontakt: Burešova 6, Brno, 602 00, tel.: +420 545 210 446, 

brno@llp.cz 

96

Liga lidských práv je nevládní organizace, která se zaměřuje na 

ochranu lidských práv v rozsahu, v kterém tato práva garantuje 

Listina základních práv a svobod a závazné mezinárodní smlouvy 

META – sdružení na podporu mladých migrantů 

Kontakt: Rumunská 29, Praha 2,120 00, tel. 222 521 446, 

www.meta-os.cz 

META poskytuje pomoc migrantům s legálním pobytem ve vztahu 

k vzdělávání, uznávání dokladů, pořádá kursy českého jazyka, 

doučovací kursy apod. 

Veřejný ochránce práv (ombudsman) 

Kontakt: Údolní 39, 602 00 Brno, 602 00, tel.: 542542888, 

www.ochrance.cz 

Veřejný ochránce práv působí k ochraně osob před jednáním 

úřadů a dalších institucí, vykonávající státní správu, pokud 

je takové jednání v rozporu s právem, pokud neodpovídá 

principům demokratického státu či pokud tyto orgány nečinní 

ač by činit měly. Zákon poskytuje ochránci rozsáhlá oprávnění 

provádět v jednotlivých věcech nezávislá šetření, nedává mu však 

právo nahrazovat činnost orgánů státní správy a proto nemůže 

měnit nebo rušit jejich rozhodnutí. Při zjištění pochybení však 

může požadovat od úřadů či institucí, aby zjednaly nápravu. 

Významným oprávněním veřejného ochránce práv je, že není 

vázán návrhy stěžovatelů a může rozhodnout o zahájení šetření i 

z vlastní iniciativy. Kromě toho vykonává systematické preventivní 

návštěvy všech míst a zařízení, kde se nacházejí nebo mohou 

nacházet osoby omezené na svobodě 

Kontakty na pracoviště Ministerstva vnitra České 

republiky: http://www.mvcr.cz/clanek/sluzbypro-verejnost-informace-pro-cizince-kontakty.aspx 

Kontakty na úřady práce: http://portal.mpsv.cz/sz/local 

INTERNETOVÉ ZDROJE INFORMACÍ 

Česká správa sociálního zabezpečení: http://www.cssz.cz/ 

cz/kontakty/ 

97

Právní poradna, provozovaná Gender studies – 

poradna Půl na půl 

Kontakt: www.rovneprilezitosti.cz., www.pulnapul.cz 

Můžete také využít telefonickou právní poradnu v úterý 9.00 - 

11.00 hod., ve středu 14.00 - 16.00 hod. a v pátek 16.30 

- 18.30 hod. na číslech 224 913 350, 774 913 350. 

Právní poradna je bezplatná a odpovídá jen na problémy 

týkající se diskriminace z důvodu věku a/nebo pohlaví (např. na 

pracovním trhu, ve službách, v přístupu ke vzdělání, v přístupu 

k bydlení, v přístupu ke zdravotní péči apod.) a slaďování 

rodinného a pracovního života (např. podmínek odchodu a 

návratu z mateřské/ rodičovské dovolené, možnosti flexibilního 

pracovního uspořádání). Je určena převážně ženám a mužům, 

které a kteří zažili, respektive zažívají některou formu diskriminace 

na pracovním trhu, ve službách, v přístupu ke vzdělání, v přístupu 

k bydlení, v přístupu ke zdravotní péči apod., nebo mají dotaz, 

který se týká podmínek odchodu a návratu z mateřské/ rodičovské 

dovolené, či možnosti flexibilního pracovního uspořádání. 

Poradna občanského sdružení Aperio 

Kontakt: http://www.aperio.cz/poradna/index.shtml 

Občanské sdružení Aperio usiluje o zlepšení služeb v mateřství 

a rodičovství a podporuje rovné zacházení se ženami a muži 

v rodině a na pracovním trhu. Provozuje poradnu zaměřenou 

na otázky spojené s diskriminací rodičů na trhu práce, dávkami 

v rodičovství apod., ale i poradnu zaměřenou na těhotenství a 

mateřství. 

Portál Justice – oficiální informační server českého 

soudnictví 

Kontakt: www.portal.justice.cz 

Důležitý zdroj informací, které poskytují všechny složky resortu 

Ministerstva spravedlnosti. Na webových stránkách lze nalézt 

seznam soudů, průvodce soudním řízením i pro cizince důležitý 

seznam tlumočníků a také informace o Rejstříku trestů či o 

obchodním rejstříku. 

98

Použité prameny 

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších 

předpisů 

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších 

předpisů 

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění 

pozdějších předpisů 

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění 


Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve 

znění pozdějších předpisů 

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi 

Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění 

pozdějších předpisů. 

Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o 

nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého 

pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve 

ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů 

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších 

předpisů 

Zákon č, č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších 

předpisů 

Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání 

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění 


http://www.mvcr.cz 

http://www.mpsv.cz 

http://portal.mpsv.cz 

http://www.msmt.cz 

http://www.cssz.cz 

http://www.mzcr.cz 

http://www.domavcr.cz 

http://www.cizinci.cz 

http://www.cicpraha.org 

http://www.oskovo.cz 

99

100

Obsah - Organizace pro pomoc uprchlíkům

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?