Z nového Gaura Vání vybíráme - Sri Sri Radha Govinda Mandir

radha.govinda.net

Z nového Gaura Vání vybíráme - Sri Sri Radha Govinda Mandir

září

2011

Šrí Šrí Rádhá Góvinda Gaudíja Math


Všechna sláva Šrí Guruovi a Šrí Gaurángovi!

vrndavane kimathavanija mandira va

karagrhe kimathava kanakasane va

indram jaje kimathava narakam bhajami

sri krsna-sevanamrta na sukham kadapi

Ať už budu žít ve Vrindávaně nebo doma, buduli

sedět ve vězení či na zlatém trůně, obdržímli

post Indry nebo půjdu do pekla, bez nektaru

služby Šrí Krišnovi nenacházím nikde potěšení.

Šríla Naróttama Dása Thákura (Šrí Prema Bhakti-čandriká)


Amrita Vání

Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí

isavasyam idam sarvam yat kinca jagatyam jagat

tena tyaktena bhunjitha ma grdhah kasya svid dhanam

Všechny vědomé bytosti i nevědomé objekty v tomto

vesmíru řídí a vlastní Pán. Nikdo v tomto světě nic nevlastní.

Člověk by měl s vědomím, že vše náleží Pánovi, přijmout

pouze to, co nezbytně potřebuje a co je mu vymezeno pro jeho

věčnou službu Nejvyššímu Pánovi. S jasným vědomím toho,

komu vše patří, nesmí se svými chtivými sklony přijmout nic

jiného. (Šrí Íšopanišad)

Ó smysloví požitkáři! Proč si myslíte, že je tento

svět určen k vašemu požitku Dokud zůstanete přemoženi

hmotným požitkem, nebudete schopni uctívat Hariho. Proč

jste zapomněli, že je tento svět určen pro službu Pánovi, a

že Pán Krišna je Svrchovaným poživatelem všech objektů

Dokonce i přesto, že jste služebníky, snažíte si užívat. Proč

Povinností služebníka je sloužit svému Pánovi. Uspokojení

služebníka tkví v poskytování radosti Pánovi. Namáhat se

s ochutnáváním hmoty vám klid nepřinese. Pouze sloužení

Pánovi dovolí člověku pocítit klid.

• 1 •


Vědomí Boha versus

vědomí společnosti

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža

Pokrok znamená zamítnutí a nové přijetí. Pokud se tedy

vyskytne nějaký rozpor mezi relativním a absolutním

stanoviskem, relativní je třeba zamítnout a přijmout

absolutní. Předpokládejme, že jsi Američan, ale v srdci jsi

socialista. Všeobecně budeš žít harmonicky jako Američan,

ale když se vyskytne konflikt mezi kapitalisty a socialisty, ke

které straně se přidáš K socialistům nebo kapitalistům

Tvé přesvědčení je být socialistou. Žiješ v zemi,

kde většina jsou kapitalisté. Když není rozdíl mezi oběma

skupinami, není konflikt, ale když dojde ke srážce, ke které

straně se přidáš Uvnitř se můžeš označovat za socialistu, ale

kvůli míru, pro dobro krajiny, to neprojevuješ navenek. Ale

předpokládejme, že jsi naprostý socialista. Budeš se snažit

udržovat své přesvědčení, čistotu tvé víry v socialisty. Budeš se

snažit opustit zemi a připojit se k socialistům.

Takže, absolutní a relativní jsou dva různé druhy zájmu.

My nacházíme více důležitosti v absolutním zájmu. Musíme

být upřímní ke svému vlastnímu přesvědčení. Někdy musíme

opustit naše osobní věci, pokud nám nevyhovují. A tak dokonce

i v koncepci čistoty v hnutí pro vědomí Krišny, ve Vaišnavské

víře, existuje čistota a formalita. Formality je zapotřebí, aby mi

• 2 •


všeobecně pomáhala udržovat

mou současnou pozici.

Současně mě má koncepce

vyššího ideálu bude pohánět

k pokroku, pohánět vpřed,

a kamkoliv půjdu, musím

následovat větší model, větší

ideál. Duchovní život je

progresivní, ne statický.

Je progresivní. Nacházíme se ve stádiu sádhany,

duchovního praktikování a chceme progresivní život. Chceme

jít kupředu, ne zpět. Formální postavení mi pomůže udržet mou

současnou pozici, a má neobyčejná spřízněnost s ideálem mě

bude pohánět vpřed. Tak, jako je mnoho pokrokových skupin

v mnoha misích; pokrokoví komunisté, pokrokoví křesťané.

Nejprve byli katolíci, poté protestanti, dále puritáni – tímto

způsobem se vyvíjelo křesťanství. Vývoj se tedy může ubírat

správným směrem nebo špatným směrem. Hledání Šrí Krišny

je dynamické a živé, a proto prochází změnami. My bychom

měli také podle toho měnit naši současnou pozici, abychom

nepřišli o náš vysoký ideál, pro který jsme přišli.

Přírodním uspořádáním se člověk narodí v určité

zemi, ale pro svůj vysoký ideál je někdy donucen svoji zemi

opustit. Einstein opustil Německo a odešel do Ameriky kvůli

jeho vysokému životnímu ideálu. Ve světě najdeme mnoho

podobných případů. Ideál je vším. Nejvyšší ideál člověka je

jeho největším klenotem. Náš nejvzácnější klenot je náš ideál.

• 3 •


Písma doporučují mnoho věcí, ale ty jsou doporučovány,

aby nás nepřímým způsobem povýšily k pravdě (sva-dharme

nidhanam sreya). V určitém stádiu se doporučuje, abychom

se kvůli našim blízkým přátelům vzdali našeho ideálu. Ale

v Bhagavad-gítě je Krišnovým konečným pokynem: Sarva

dharman parityajya mam ekam saranam vraja: „Pokud jsou ti

tví přátelé překážkou v dosažení nejvyššího ideálu, musíš je

opustit. Odevzdej se Mně. Já jsem skutečný význam Písem.“

Nejvyšší druh idealistů se vzdává své země, své rodiny, svých

přátel a všeho ostatního, ne však svého ideálu.

V Bhagavad-gítě Krišna říká: „Je lepší zemřít při

vykonávání své vlastní povinnosti, než se snažit konat

povinnosti druhých.“ To je jeden stupeň pochopení - relativní

hledisko. Bhagavad-gíta nám však předkládá i absolutní

hledisko: Sarva dharman parityajya mam ekam saranam vraja.

Krišna říká: „Vzdej se všeho. Pojd‘ přímo ke Mně.“ Toto je

revoluční způsob. To je absolutní. A toto je relativní: „Drž

se své vlastní skupiny. Neopouštěj ji.“ Toto je vlastenecká

koncepce. Existuje vlastenecké vědomí a vědomí Boha; vědomí

společnosti a vědomí Boha. Vědomí Boha je absolutní. Brání-li

vědomí společnosti pokroku ve vědomí Boha, měli bychom se

ho vzdát. To potvrzuje Šrímad-Bhágavatam (5.5.18):

gurur na sa syat sva jano na sa syat

pita na sa syaj janani na sa syat

daivam na tat syan na patis ca sa syan

na mocayed yah samupeta mrtyum

• 4 •


„Pokud nás duchovní mistr, příbuzný, rodič, manžel

nebo polobůh nemůže zachránit před opakovaným zrozením

a smrtí, měli bychom ho ihned opustit.“

Co říci o obyčejných věcech, když dokonce i guru může

být opuštěn. Člověk se může vzdát i vlastního duchovního

vůdce, tak jako v případě Bali Mahárádži, nebo vlastních

příbuzných, tak jako v případě Vibhíšany. V případě Prahlády

to byl jeho otec, koho se vzdal a v případě Bháraty Mahárádži,

to byla jeho matka. Khatvanga Mahárádža opustil polobohy a

yajna patni (manželky obětních bráhmanů), ve snaze dosáhnout

Absolutní Osobnosti, opustily své manžely.

Společnost potřebujeme, pouze aby nám pomohla.

Když nás společnost stahuje zpět, měli bychom se jí vzdát a

kráčet dál. Existuje absolutní hledisko a relativní hledisko. Když

dojde ke srážce, relativní musí být zamítnuto a mělo by být

přijato absolutní. Když můj vnitřní hlas, mé duchovní svědomí

rozhodlo, že tento druh společnosti mi nemůže pomoci, pak

podstoupím ten nutný bolestivý krok, že se jí vzdám a půjdu

k mému cíli, kamkoliv mě mé duchovní svědomí povede.

Jakýkoliv jiný směr bude pokrytectví, které zastaví můj skutečný

pokrok. Když jsme ve svém pokusu upřímní, potom nás

nikdo na světě nemůže zastavit nebo podvést; pouze my sami

se můžeme podvádět (na hi kalyana-krt kascid durgatim tata

gacchati). Musíme být pravdiví k sobě samým a k Nejvyššímu

Pánovi. Musíme být upřímní.

• 5 •


Transcendentální

drahokam

Óm Višnupáda Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava

Purí Gósvámí Mahárádža

punar api jananam punar api maranam

punar api janani jathare shayanam

iha samsare bahudustare

krpaya apare pahi murari

„Ó Murárí, Pane Krišno, opět jsem zmítán vlnami

zrození a smrtí. Jsem nucen se znovu a znovu rodit a umírat.

Takto se ocitám v lůnech miliónů matek. Svlaž mne, prosím,

Svým milostivým pohledem a osvoboď mě z tohoto oceánu

nevědomosti.“ (Šrí Šankaráčárja – Bhaja Govinda, verš 22)

Kde si můžeme skutečně užít Hnáni matoucí

energií se ženeme za iluzorním požitkem. Toužíme

dosáhnout štěstí, jenže ho hodláme zakusit našimi

smysly. Chceme jen pohlédnout a být šťastni, chceme jen

uslyšet a být šťastni, chceme se dotknout a být šťastni. Tímto

způsobem toužíme zakusit štěstí, za nímž se ženeme po

dekády, tolik staletí, tolik nesčetných miliónů zrození.

Proč se však musíme narodit a umřít Pouze kvůli

• 6 •


požitku. Doposud jsme nebyli schopni dosáhnout uspokojení

a požitku. Nespokojeně proto ztrácíme tohle tělo a vstupujeme

do těla nového, kde si užíváme, ale uspokojení se nedostavuje.

Takto už jsme prošli stovkami, tisíci a milióny zrozeními. Ve

skutečnosti jsme si ovšem nikdy neužili štěstí nebo míru.

Jsme prosti tužeb Ne. Každý po něčem touží. Těmto

tužbám není konce. Jakmile jedna odejde, další se objeví.

Takto nikdy nedosáhneme uspokojení. Ať už jsme dosáhli

čehokoliv, neuspokojilo nás to. Žádná z našich tužeb nám totiž

ve skutečnosti nemůže přinést naplnění. A to je to, co nevíme.

Ženeme se za pouhým dočasným štěstím. To je však iluze.

To není skutečné štěstí. Je to iluze. A pro tuto iluzi ztrácíme

svoje cenné životy! Pouze pokud jsme požehnáni, může se nám

naskytnout možnost získat společnost realizovaného Vaišnavy,

nebo sádhua.

mamottamasloka-janesu sakhyam

samsara-cakre bhramatah sva-karmabhih

tvan-mayayatmatmaja-dara-gehesv

asakta-cittasya na natha bhuyat

„Ó Pane můj, díky mým plodonosným činnostem

jsem nucen bloudit po tomto hmotném světě. Proto to jediné,

po čem prahnu, je přátelská společnost Tvých zbožných a

osvícených oddaných. Mé pouto k tělu, ženě, dětem a domovu

díky Tvé iluzorní energii stále trvá, ale já už k nim nechci

• 7 •


ýt nadále připoután. Nechť je moje mysl, vědomí a vše, co

vlastním, připoutáno pouze k Tobě.“ (ŠB 6.11.27)

Čitrakétu, velký Višnuův oddaný, který se v dalším životě

stal démonem Vritásurou, se k Pánovi modlí (ŠB 6.11.25): „Ó

Pane, netoužím po ničem z tohoto světa.“

na naka-prstham na ca paramesthyam

na sarva-bhaumam na rasadhipatyam

na yoga-siddhir apunar-bhavam va

samanjasa tva virahayya kankse

„Ó Pane, netoužím po trůnu Indry, ani Brahmy.

Netoužím se stát vládcem celého světa. A ačkoliv mi to

nabízíš, nepřijmu to. A netoužím také po žádné mystické

dokonalosti.“

„Co tedy chceš“

„Netoužím být ani osvobozen od zrození a smrtí.“

„Co chceš“

„Já chci Tebe. Ty jsi mým bohatstvím. Pokud mi

požehnáš, budu šťastný. Budu šťasten, pokud Tě budu smět

spatřit, hovořit s Tebou a sloužit Ti. Pokud Tě takto potěším,

dosáhnu konečně štěstí, za nímž se bez úspěchu ženu z jednoho

života do druhého. Ale nyní, když Tě jsem schopen vidět, můj

Pane, a hovořit s Tebou, dosahuje má duše a srdce Tvou milostí

a Tvým blaženým pohledem konečně uspokojení.“

• 8 •


Trpíme v tomto světě. Neustálé utrpení, utrpení a

utrpení. Nikdo nemůže říct, že netrpí. Utrpení nemá hranic.

My na to pouze zapomínáme v momentě, kdy zrovna na chvíli

netrpíme. Skutečné štěstí a uspokojení k nám tedy přicházejí

skrze společnost sádhua. Sádhuové jsou skuteční světci, kteří

netouží po ničem z tohoto světa. Neprahnou po žádném luxusu.

Nikdy neputují tímto světem, aby si užili nějakého štěstí a

požitku. Ne. Po čem touží Chtějí být pouze spojeni se Nejvyšší

Silou, Svrchovaným Pánem. Přání upřímných oddaných tedy

mohou být naplněna společností sádhua. Sádhuové jsou jako

drahokamy. Pokud se tímto drahokamem dotkneš železa,

promění ho ve zlato.

• 9 •


Šrímad Bhagavad-gítá

Sárártha-varšiní-tiká

komentář Šríly Višvanátha Čakravartího Thákury,

který zavlažuje svým esenciálním významem

s výkladem Šríly Bhakti Sádhaky Muni Mahárádži

Bhagavad-gítá 2.39

esa te bhihita sankhye

buddhir yoge tv imam srnu

buddhya yukto yaya partha

karma-bandham prahasyasi

Dosud jsem tě učil inteligenci, jež je dosažena skrze

gjánu. Nyní slyš o inteligenci, které je dosaženo skrze

bhakti jógu. Ó synu Prithy, zaměstnáš-li svoji inteligenci

v této józe, budeš vysvobozen z otroctví karmy.

Šríla Višvanátha Čakravartí Thákura: V tomto verši,

Krišna uzavírá gjána jógu, kterou právě učil. Sankhya znamená

„to, čím je pravé poznaní věcí (vastu tattvam) dokonale (samak)

vyjeveno (khyayate).“ Jinak řečeno, sankhya znamená dokonalý

proces poznání. Inteligence, která je výsledkem tohoto procesu,

byla vysvětlena v předchozích verších. Teď prosím poslouchej

o inteligenci, která je výsledkem bhakti jógy, jež bude nyní

• 10 •


popsána. Vybaven touto inteligencí absorbovanou v subjektu

bhakti jógy, opustíš samsáru (koloběh zrození a smrti).

Šríla BS Muni Mahárádža: Krišna vyložil Ardžunovi

vědu o těle a duši (Sankhya jóga). Teď ho chce učit bhakti józe.

Bhagavad-gítá 2.40

nehabhikrama-naso sti

pratyavayo na vidyate

svalpam apy asya dharmasya

trayate mahato bhayat

V tomto procesu neexistuje ztráta, je-li zastaven před svým

završením, ani tím není spáchán hřích. Člověk je osvobozen od

zrození a smrti praktikováním byť jen malé části tohoto procesu.

Šríla Višvanátha Čakravartí Thákura: V této části

kapitoly se nacházejí dva druhy jógy: V podobě bhakti, jež

zahrnuje naslouchání, opěvování a další takové činnosti, a v

podobě činností obětovaných Pánovi bez osobní touhy neboli

niškáma karma jóga, jejíž vyjádření začíná veršem karmany

evadhikaras te (BG 2.47). Nicméně ještě předtím je diskutována

bhakti. Pouze bhakti samotná se nachází nad třemi kvalitami

hmotné přírody a žádný jiný proces; osoba může transcendovat,

neboli překročit kvality pouze prováděním bhakti jógy. Výrok

• 11 •


nistraigunyo bhava (BG 2.45) určený Ardžunovi indikuje, že

tato část je o bhakti. Vlastností bhakti je nirguna (nad třemi

kvalitami hmotné přírody), kterou výrazně podporují výroky

jedenáctého zpěvu Šrímad Bhágavatamu. O gjáně a karmě

nelze říci, že jsou nistraigunya, neboť v gjáně je přítomna sattva

guna a v karmě radža guna.

Bhakti, jež se nachází v karma józe v podobě oběti

Pánovi, je zde přítomna proto, aby odstranila zbytečnost karmy

a přinesla hmotné ovoce. Tento proces karma jógy postrádá

opravdovou bhakti, neboť převaha bhakti zde chybí. Pokud by

někdo považoval karmu obětovanou Pánovi za bhakti, k čemu

by se potom označení karma vztahovalo Někdo může říci, že

to poukazuje na karmu, která není obětována Pánovi, ale to

není možné, neboť Nárada říká:

naiskarmyam apy acyuta-bhava-varjitam

na sobhate jnanam alam nirajanam

kutah punah sasvad abhadram isvare

na carpitam karma yad apy akaranam

Dokonce i stupeň gjány nespoutaný karmou postrádá

slávu, chybí-li v něm bhakti Nejvyššímu Pánovi. K čemu je

tedy odstranění nevědomosti Co potom říci o sakáma karmě,

která přináší utrpení jak během praktikování, tak i na stupni

dokonalosti a niškáma karmě, nejsou-li obětovány Pánovi.

(ŠB 1.5.12)

• 12 •


Tento výrok ukazuje, že karma bez Pána je naprosto

k ničemu. Proto od tohoto verše až po verš 45, je definovaná

bhakti, která se vyznačuje pouze nasloucháním, opěvováním

a dalšími oddanými činnostmi, a jež je praktikována pouze pro

dosažení sladkosti Pánových lotosových chodidel.

Samozřejmě niškáma karma jóga bude také definována.

Jak bhakti tak niškáma karma jsou označeny slovem buddhi

yoga, uvedeném ve verši 39. Ve frázi dadami buddhi yogam

tam yena mam upayanti te (BG 10.10) označuje slovo buddhi

yoga bhakti jógu. Ve frázi durena hy avaram karma buddhi yogad

dhananjaya (BG 2.49) slovo buddhi yoga označuje niškáma

karma jógu.

Tento současný verš je tedy oslavou procesu bhakti s

nasloucháním a opěvováním, jež se nachází nad kvalitami

hmotné přírody. V bhakti józe neexistuje destrukce (nasah) a

také nelze přivodit hřích (pratyavaya), jestliže praxe právě začala

(abhikrama), a poté skončila. Nicméně v karma józe - pokud

začne a potom skončí - dochází k obojímu: Jak k destrukci

plodů karma jógy, tak k hříšným reakcím.

„Potom by ale aspirant tím, že nepraktikuje bhakti,

kterou by měl provádět, také neměl obdržet žádný výsledek.“

Jakékoliv malé množství bhakti jež zde bylo na počátku

praxe (svalpam apy asya dharmasya), ho zcela jistě osvobodí z

otroctví samsáry (mahato bhayat).

• 13 •


To lze pochopit z těchto následujících veršů:

yan nama sakrc chravanat pukkaso‘ pi vimucyate samsarat

„Ó Pane! Pouhým jediným zaslechnutím Tvého Jména,

může být i pojídač psů zachráněn z tohoto hmotného světa.“

(ŠB 6.16.44)“

Je to také zřejmé v případě Adžámila a ostatních.

Můžeme vidět, že následující Pánův výrok má stejný význam:

na hy angopakrame dhvamso mad-dharmasyoddhavanv api

maya vyavasitah samyan nirgunatvad anasisah

„Můj drahý Uddhavo, Já samotný jsem ustanovil tento

proces oddané služby, proto je transcendentální a nedotýkají se

ho žádné hmotné vlivy. Není pochyb o tom, že oddaný neutrpí

sebemenší ztrátu, když tento proces přijme.“ (ŠB 11.29.20)

Také Krišna ukazuje ve výše citovaném verši z

Bhágavatamu příčinu nezničitelnosti bhakti. Protože je

nad gunami, nemůže být nikdy zničena. To je patrné také v

následujícím verši. Na druhou stranu člověk nemůže říci, že

niškáma karma jóga byť obětovaná Pánovi, je nad kvalitami

hmotné přírody.

mad-arpanam nisphalam va sattvikam nija-karma tat

„Práce jež je vykonána bez připoutanosti k výsledku

• 14 •


jako oběť Mně, je v kvalitě dobra.“ (ŠB 11.25.23)

Tento verš poukazuje na to, že niškáma karma byť

obětovaná Pánovi, je v hmotné kvalitě dobra (proto je subjektem

destrukce).

Šríla BS Muni Mahárádža: Niškáma karma jóga

znamená, že člověk dává, aniž by cokoliv očekával. Ovšem

vykonávat činnosti a obětovat je Nejvyššímu není bhakti. V

hmotném světě je každá činnost, která je vykonávaná odděleně

od Absolutního považována za zbytečnou, neboť přináší reakce,

jež nás poutají zpět k tomuto hmotnému světu. Ať zde dělám

cokoliv, vždy se za tím skrývá nějaká osobní touha. Všechny

druhy jógy (kromě šuddha bhakti) se vztahují především ke

koncepci „já“ a „moje.“ Centrem činností jsem vždy já.

Mám-li někoho opravdu rád, pak mu něco dám, aniž

bych za to cokoliv očekával. Tato čistota však v tomto světě

neexistuje. Nejvíce se tomu blíží mateřská láska, kde není

nic očekáváno na oplátku. Šuddha bhakti je osvobozená od

jakýchkoliv přání kromě přání potěšit Krišnu.

anyabhilasita-sunyam jnana-karmady-anavrtam

anukulyena krsnanu-silanam bhaktir uttama

„Nejvyšší bhakti je definována jako nepřetržitá služba či

emoce určené Krišnovi, Jeho expanzi, podobě či ostatnímu jež

se k Němu vztahuje, s úmyslem Krišnu potěšit. Je oproštěná od

• 15 •


všech tužeb, kromě touhy potěšit Pána. Není narušena neosobní

gjánou, hmotnými rituály karmy a ostatními nepříznivými

činnostmi.“ (BRS 1.1.11.)

Oddaní neslouží proto, aby něco získali, ale čistě z lásky

a oddanosti. V šuddha bhakti oddaní slouží pouze Krišnovým

touhám. V nejčistší podobě se tato oddanost nachází ve

Vradži.

Nímájova svatba s Lakšmí

Čaitanja Bhágavata, Ádi-khanda, 10.kapitola

Šríla Vrindávana Dása Thákura

Když se šla Lakšmí jednoho dne vykoupat do Gangy,

byl tam řízením prozřetelnosti také Gauračandra.

Gauračandra se usmál, když poznal svoji milovanou

Lakšmí a ta v mysli nabídla své poklony Pánovým lotosovým

chodidlům. Poté, co se takto navzájem rozpoznali, se oba

vrátili do svých domovů. Kdo může porozumět zábavám

Pána Gaurasundary Pánovou vůlí přišel v tento velký den

bráhmana jménem Vanamálí do domu matky Šačí. Tento

respektovaný bráhmana nabídl matce Šačí své poklony a

ona mu uctivě nabídla místo k sezení. Vanamálí Áčárja se

pak zeptal Šačí: „Proč nepřemýšlíte o uspořádání svatby pro

• 16 •


Vašeho syna V Navadvípu bydlí jistý Vallabháčárja, který

se narodil ve vznešené rodině. Je čistý, dobře vychovaný

a zdobí ho mnoho dobrých vlastností. Má dceru, která

se svojí krásou, vlastnostmi i temperamentem vyrovná

Lakšmí. Pokud chcete, zařídím jejich sňatek.“ Matka Šačí

odpověděla: „Můj syn je bez otce. Nechte Ho nějakou dobu

studovat. Později to zvážím.“ Bráhmana byl s odpovědí Šačí

nespokojen a proto zklamaně odešel. Při odchodu se řízením

prozřetelnosti setkal s Gauračandrou, který ho šťastně objal.

Pán se zeptal: „Řekni mi, kde jsi byl“ Bráhmana odpověděl:

„Mluvil jsem s Tvou matkou. Předložil jsem jí návrh k

Tvému sňatku, ale z nějakého důvodu, kterému nerozumím,

odmítla.“ Po vyslechnutí jeho slov Nímáj na chvíli ztichl.

Pak se usmál a než odešel domů, tak s bráhmanou trochu

rozmlouval. Když Pán přišel domů, zeptal se své matky:

„Proč jsi nedbala bráhmanova návrhu“ Matku Šačí potěšilo,

že dostala od svého syna znamení. Příští den zavolala

bráhmanu k sobě domů. Šačí řekla: „Ó bráhmano, rozhodla

jsem se, že můžete ihned zařídit to, co jste včera navrhl.“

Bráhmana vzal prach z chodidel matky Šačí a okamžitě

odešel do domu Vallabháčárji. Jakmile Vallabha bráhmanu

spatřil, s velkou úctou mu nabídl místo k sezení. Vanamálí

Áčárja řekl: „Prosím, vyslyšte mne. Vyberte příznivý den pro

svatbu vaší dcery. Syn Džagannátha Mišry, Šrí Višvambhara,

je velmi učený a je oceánem dobrých vlastností. Tato velká

osobnost je vhodná volba pro vaši dceru. Nyní můžete

rozhodnout, co byste chtěl učinit.“ Vallabháčárja radostně

• 17 •


odpověděl: „Jenom díky velkému štěstí může být má dcera

požehnána takovým manželem.“ Pokud je Krišna se mnou

spokojen a Lakšmí a Párvatí jsou spokojeny s mojí dcerou,

pak budu požehnán takovým manželem pro moji dceru. Bez

zbytečného meškání můžete vše zařídit. Mám však jednu

žádost, kterou se zdráhám odhalit. Jsem chudý a nemám

prostředky na věno. Mohu spolu s mojí dcerou nabídnout

jen pět haritakí (kyselo-hořké ovoce, které se téměř nedá

konzumovat, ale používá se jako lék v ajurvédě, především

na podporu trávení). Prosím popros je o souhlas.“ Po

vyslechnutí slov Vallabhy Mišry, Vanamálí Áčárja s potěšením

zařídil veškeré formality. Pak se vrátil do domu matky

Šačí, aby ji informoval: „Formality už jsou zařízeny. Nyní

si můžete zvolit příznivý čas pro obřad.“ Když se příbuzní

Pána dověděli tuto novinku, radostně začali s přípravami.

V příznivý den se konal slavnostní obřad Adhivása, během

něhož lidé tančili a zpívali, zatímco hudebníci hráli na

různé nástroje. Kolem dokola bráhmanové recitovali védské

hymny, když se Nímáj, klenot dvouzrozených, objevil

jako měsíc v jejich středu. V příznivém okamžiku nabídli

příbuzní a bráhmanové Pánovi pastu ze santálového dřeva a

květinové girlandy a tím ukončili obřad Adhivása. Příbuzní

také uspokojili bráhmany tím, že jim nabídli santálovou

pastu, betelové oříšky a květinové girlandy. Vallabháčárja

následující tradici také přišel a radostně se tohoto obřadu

zúčastnil. Když se Nímáj druhý den ráno probudil, vykoupal

se, rozdal milodary a uctivě se poklonil Svým předkům.

• 18 •


Příznivé zvuky zpěvů, tance a hudebních nástrojů naplnily

atmosféru. Vzrušení lidé všude volali: „Vezmi si tohle! Dej

toto!“ Mnoho počestných žen, příznivců, přátel a uznávaných

bráhmanů poctilo slavnost svou přítomností. Matka Šačí

šťastně uspokojila ženy nafouklou rýží, banány, rumělkou,

betelovými oříšky a olejem. Polobozi a jejich manželky na

sebe vzali lidskou podobu a také s radostí navštívili Pánovu

svatbu. Vallabháčárja radostně uctil polobohy a předky podle

védských pokynů. V příznivý okamžik, za soumraku, přišel

Pán k domu Vallabháčárji. Jakmile Pán přišel, Vallabháčárja

a jeho společníci utonuli v oceánu blaženosti. Ten pak

uctivě nabídl svému zeti místo k sezení a podle védských

pokynů ho přivítal. Vallabháčárja poté nechal přivést svou

překrásně ozdobenou dceru před Pána. V okamžiku, kdy

zvedli Lakšmí ze země, začali všichni zpívat Hariho jména.

Pak Lakšmí sedmkrát nesli kolem Nímáje. Jen co Jí před

Něj postavili, se sepjatými dlaněmi se Mu poklonila. Když

si nakonec Lakšmí a prvotní Nárájana vyměnili květinové

girlandy, měli oba velikou radost. Lakšmí potom nabídla

k Pánovým chodidlům květinové girlandy a s naprostým

odevzdáním se Mu poklonila. Jediné, co bylo slyšet, bylo

extatické skandování: „Všechna sláva Nejvyšší Osobnosti

Božství, Pánu Harimu!“ Po provedení obřadu, při němž se

poprvé viděli tváří v tvář, se Pán s Lakšmí po levici posadili.

Jak spolu Pán s Lakšmí po levé straně seděli, porážela Pánova

svěží a mladistvá krása i krásu Amora.

• 19 •


Skryté tajemství

Bhagavad-gíty

Šríla Bhakti Sádhaka Muni Mahárádža

Pochopit význam Bhagavad-gíty je v Kali juze velmi

obtížné. Bez milosti Vaišnavy Thákury není možné

její tajemství pochopit, bez jeho milosti zůstane to

tajemství skryté. Šríla Bhativinóda Thákura se modlí, aby

směl sloužit stínu lotosových chodidel Vaišnavy Thákury.

My se musíme nejdříve naučit sloužit lotosovým chodidlům

Vaišnavů. Dokonce i to je jedna z největších nesnází Kali jugy,

neboť každý si o sobě myslí, že už dosáhl poznání. Nikdo se

nechce stát služebníkem, každý by chtěl být guruem a pánem.

Jsme nicotnými částečkami mezi miriádami živých

bytostí. Jsme tak nepatrní a přesto si myslíme, že nám nemá

nikdo co říkat. Pácháme tolik přestupků proti Vaišnavům

a ostatním živým bytostem. Na vše chceme pohlížet shora,

avšak naše oči nemohou vidět, kdo je Vaišnava. On není

obyčejnou bytostí. Vaišnava se nachází na úrovni nirguna

(nad kvalitami hmotné přírody), to znamená, že není

řízen objekty tohoto světa. Ne tak jako my, kteří jsme

ovládáni smyslovými objekty. On je veden Paramátmou.

V Satja juze se všichni vzájemně respektovali, neboť

• 20 •


každý byl schopen vidět

Nárájana v srdcích ostatních

živých bytostí. Krišna v

Gítě sděluje Ardžunovi, že

od Něj pochází poznání

i zapomnění. S odchodem

Satja jugy se vytratil respekt

vůči hamsům a paramahamsům.

Jak je v hmotné přírodě

přirozené, vše se postupem

času zhoršuje. Tak se objevilo

mnoho kaništa-adhikárích

(oddaných, kteří pohlíží

na svět hmotnýma očima).

Tito oddaní si říkají, že znají

význam písem lépe než ostatní.

Nejsou schopni vidět Nejvyššího v srdcích ostatních

bytostí, a proto jim bylo určeno uctívat Pánova božstva.

Poté, co se doba opět změnila, se začaly objevovat i

přestupky při uctívání božstev. Proto v Kali juze sestoupil

avatár, který zavedl zpívání Svatých Jmen Pána. Ovšem i tady

se objevují přestupky, a tak je nám přístup k Bohu uzamčen.

Nejvážnějším přestupkem je přestupek proti Vaišnavovi.

Kritizování oddaných, kteří odevzdali svůj život Krišnovi. Ti

kdož jsou závistiví, vidí jen sami sebe, a proto jim přístup k

duchovnímu životu zůstává skryt.

• 21 •


Měli bychom pochopit, že Bhagavad-gítá není dílem,

kterému může porozumět každý. Spousta z nás nemá schopnost

toto tajemství pochopit.

trnad api sunicena

taror api sahisnuna

amanina manadena

kirtaniyah sada harih

Toto je klíč. Musíme se stát pokornějšími než stéblo

trávy, které roste na ulici. Všichni po něm šlapou, ale stéblo

neprotestuje. Po určité době se sice opět zvedne, ale my bychom

měli zůstat u země. Naše falešné ego musí být kompletně

rozpuštěno. Musíme být snášenlivější než strom, který je

vystaven chladu i horku. Strom nám poskytuje stín, a když

chceme, tak ho můžeme rozřezat, avšak on nikdy neprotestuje.

Strom je symbolem tolerance. Měli bychom respektovat

všechny živé bytosti. Pán sídlí v srdcích všech bytostí, i když je

zahaluje určitý stupeň pokryvu:

vidya-vinaya-sampanne brahmane gavi hastini

suni caiva svapake ca panditah sama-darsinah

„Moudrý člověk pohlíží stejně na bráhmanu obdařeného

poznáním a dobrým chováním, na krávu, slona, psa a pojídače

psů.“ (BG 5.18)

• 22 •


Nikdy bychom neměli očekávat ani vyžadovat

respekt od ostatních. Toto je to pochopení a já opravdu

nevím jak můžeme pochopit Bhagavad-gítu bez

milosti Vaišnavy Thákury. Budeme-li se spoléhat pouze

na intelekt a rozum, potom nemáme žádnou šanci.

Musíme Vaišnavovi otevřít svoje srdce a neurčovat si,

co je pro nás dobré a co špatné. On vstoupí do našeho srdce

a dá nám poznání. Naše malé mozečky nemají kapacitu

pochopit Nekonečného. Jak může někdo říci, že Bůh

neexistuje. Snažíme se Ho chápat pomocí našich mozků, ale

Krišna nám může dát poznání pouze skrze oddanost. Tím,

že se Mu bezpodmínečně odevzdáme. Vaišnava předává

poznání tak, jak jej obdržel od svého duchovního mistra

a od áčárjů, aniž by na něm cokoliv měnil. „Tohle přijmu a

toto ne.“ Takhle tedy ne! Áčárja přijímá slova, tak jak jsou.

V dnešní době říkáme: „Znám Bhagavad-gítu, Korán,

Bibli, tohle už jsem četl a tohoto filozofa také znám.“ To znamená,

že nás má Mája přesně tam, kde nás chce mít. Pasujeme se na

vlastního boha. Každý si v souladu s vlastními přáními vytváří

vlastní filozofii. A tak nám zůstává skutečné poznání skryto.

• 23 •


„Pokud by měli být praxe studenta Vaišnavské školy

omezeny pouze na jedinou, pak by to byla asatsanga

tyága – zbavení se špatné společnosti.“

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža

• 24 •


Stálý chrámový program

Nedělní festival

17.00: Bhadžan • 18.00: Lekce • 19.00: Sandhja Árati •

19.15: Tulasí Parikrama • 19.30: Prasádam • 20.25 Šájan árati

Ranní program (denně)

4.30: Mangala Árati • 4.45: Tulasí Parikrama • 5.00:

Bhadžan násl. Džapa • 7.45: Šringara Árati, násl. Bhadžan •

8.35: Čtení ze Šrímad Bhágavatamu • 9.15: Guru Púdža, násl.

Bhoga Árati • 9.30: Prasádam

Večerní program (denně kromě neděle)

19.00: Sandhja Árati • 19.15: Tulasí Parikrama, násl. Bhadžan

• 19.45: Lekce • 20.25 Šájan Árati, násl. Prasádam

Bhadžan: Duchovní písně za doprovodu

tradičních nástrojů • Árati: Chrámová ceremonie

• Prasádam: Duchovní vegetariánské jídlo


Haré Krišna Haré Krišna Krišna Krišna Haré Haré

Haré Ráma Haré Ráma Ráma Ráma Haré Haré

Áčárja Nitja-lílá-pravišta Óm Višnupád Šrí Šrímad

Bhakti Vaibhava Purí Gósvámí Mahárádža

Šrí Šrí Rádhá Góvinda Gaudíja Math

Sri Krishna Chaitanya Mission

Wienerbergstrasse 29A/Top3 • 1120 Wien

Tel. 01/812 05 74 • www.radha-govinda.net

More magazines by this user
Similar magazines