Sestava 1 - Vysoká škola obchodní v Praze

vso.cz

Sestava 1 - Vysoká škola obchodní v Praze

2. Rekreace ROH – součást vázaného (organizovaného)

cestovního ruchu

Legislativní základy účasti odborů na cestovním ruchu byly položeny

Košickým vládním programem, který stanovil v článku XIV: „Jako místa

léčení, odpočinku a dovolené stanou se pracujícímu lidu měst a venkova

dostupné lázně, sanatoria a ozdravovny všeho druhu.“ [7]

Vládní program byl v poválečném období legislativně zajištěn řadou

předpisů. Ústřední rada odborů (dále též ÚRO) se praktické realizace ujala

již v radostné i tragické atmosféře května 1945. V této době bylo nezbytné

poskytovat zotavení přímým obětem okupace i pozůstalým po těch,

kteří za okupace ztratili život a ostatním poškozeným. Pro zajištění těchto

náročných úkolů zřídila Ústřední rada odborů oddělení pro zotavovací akce,

které bylo podřízeno Ústřední kulturní komisi. Výběr účastníků prováděly

na základě lékařských posudků závodní rady v dohodě s vedením

podniků. Oddělení pro zotavovací akce zajistilo objekty v těžké situaci poválečného

rozvratu, velmi brzy. A tak již 3. července 1945 se ve 14 pronajatých

zotavovnách ubytovalo 4 417 osob. [19] V té době byla velmi náročná

zásobovací situace, avšak odborům se podařilo získat pro oběti

nacismu zvýšené příděly vázaných potravin, aby jim zajistily dobrou výživu.

Po dobu pobytu v zotavovnách nemuseli tito lidé odevzdávat potravinové

lístky a mohli je ponechat svým rodinám. Rodiny navrátilců z koncentračních

táborů obdržely státní pomoc 5 000 Kčs. Doprava účastníků

zotavovací akce do rekreačních objektů byla zdarma. Bývalí nacističtí političtí

vězni a ranění, příslušníci národního odboje získávali ještě další mimořádné

dovolené.

Nacistická okupace, nedostatek právního bezpečí a perzekuce, podvýživa

a prodlužování pracovní doby podlomily zdraví obyvatel ČSR. Zejména

se tato skutečnost projevila na fyzickém i psychickém stavu dětí a mládeže

(vzrůst TBC aj.). Odbory, které úspěšně zvládly zotavovací akci pro

oběti nacistické perzekuce, se rozhodly o rozšíření této péče na všechny

pracující, dospělé i mládež. Aby mohly uskutečnit tak rozsáhlou činnost,

bylo nutné vytvořit nové organizační zajištění. ÚRO se rozhodlo reorganizovat

správu rekreační péče. V září 1945 byla konstituována Komise pro

zotavení pracujících, která byla rovněž podřízena Ústřední kulturní komisi.

[19]

Hlavním problémem rekreační péče byl nedostatek vhodných objektů.

ÚRO vlastnilo v té době pouze 8 budov pro dospělé a 17 zařízení pro mládež,

které byly převzaty po bývalých odborových organizacích z doby okupace

(NOÚZ – Národní odborová ústředna zaměstnanecká a ÚVZ – Ústředí

veřejných zaměstnanců). Zákon o jednotné odborové organizaci č. 144

z 16. května 1946 je odevzdal odborům do vlastnictví. Současně zakotvil

jejich právo zřizovat a budovat kulturní a sociální zařízení. Pro správu rekreačních

objektů byla zřízena v českých zemích Správa majetku ROH, na

Slovensku Ústředí rekreačních středisek pro mládež a pracující „Zdravá

generácia“. [20]

15

More magazines by this user
Similar magazines