Sestava 1 - Vysoká škola obchodní v Praze

ny právnické a fyzické osoby, které vykonávají vlastní podnikatelskou činnost,
mají svoje sídlo či místo bydliště v kantonu Wallis, aprofitují z turismu
přímo či nepřímo. Na právnické a fyzické osoby profitující z turismu,
avšak nemající sídlo či bydliště v kantonu Wallis, se povinnost
vztahuje rovněž, avšak v režimu vycházejícího z kantonálního zákona
o daních. [20]
Zákon vymezuje využití poplatku pouze v obecné rovině jako využití
v zájmu subjektů, které poplatek odvádějí. Z celkové vybrané částky je
pak obec, příp. sdružení turismu povinna převést na Wallis Tourismus
částku, která odpovídá dvěma třetinám účetní hodnoty poplatku z ubytovací
kapacity. [20]
V případě, že se obec rozhodne pro zavedení poplatku na podporu turismu,
záleží na tom, jaký okruh subjektů zpoplatní a jaká kritéria pro
kalkulaci výše poplatku zvolí. Volnost ve výběru poplatku na podporu turismu
lze považovat za jednu ze slabých stránek systému financování vedoucí
k roztříštěnosti a nenaplňuje princip spravedlnosti výběru daní/poplatků.
Stejně tak se jeví jako problematické využití poplatku na
podporu turismu, které zákon upravuje pouze obecně. Uvedené nedostatky
výběru poplatku na podporu turismu měla řešit revize Zákona o turismu
(dále viz část 5).
Příklad zavedení poplatku na podporu turismu – obec Zermatt
Obec Zermatt ležící na úpatí hory Matterhorn lze právem považovat
za vlajkovou loď kantonu Wallis jako turistické destinace. V roce 1999
zavedla v návaznost na kantonální Zákon o turismu (1996) obec Zermatt
poplatek na podporu turismu (Tourismusförderungstaxe). Nařízení
o výběru uvedeného poplatku stanovuje klíč pro výběr poplatku
a rovněž určení vybrané částky. Obec pověřuje výběrem i využitím poplatku
sdružení turismu (Kur- und Verkehrsverein Zermatt) a zároveň
stanovuje jeho užití na marketing a „prodej“ destinace Zermatt. Zajímavé
je i ustanovení o možnosti deponovat maximálně 40 % výnosu poplatku
po dobu pěti let za účelem překonání konjunkturálně slabších
období. [26]
Nařízení vymezuje okruh subjektů jako právnické a fyzické osoby, které
profitují z turismu přímo či nepřímo a zahrnuje do okruhu zpoplatněných
subjektů dokonce i pronajímatele individuálních ubytovacích zařízení.
Povinnost platit poplatek na podporu turismu se vztahuje na
široký okruh subjektů včetně maloobchodu, pojišťoven, notářů, lékáren,
lékařů, poradců, kadeřníků, tiskáren, realitních kanceláří a desítek dalších.
Předmětem zdanění je užitek vyplývající pro uvedené subjekty
z podpory turismu v destinaci na základě jejích (zejména marketingových)
aktivit. Pro stanovení výše poplatku jsou rozhodující dvě kritéria,
a to
• tvorba přidané hodnoty na jednoho zaměstnance,
• závislost na turismu. [26]
Uvedený systém a propočet výše poplatku vyžaduje co nejspolehlivější
98