Objektově orientované programování v jazyce Python - eAMOS
Objektově orientované programování v jazyce Python - eAMOS
Objektově orientované programování v jazyce Python - eAMOS
Transform your PDFs into Flipbooks and boost your revenue!
Leverage SEO-optimized Flipbooks, powerful backlinks, and multimedia content to professionally showcase your products and significantly increase your reach.
<strong>Objektově</strong> <strong>orientované</strong> <strong>programování</strong> v <strong>jazyce</strong> <strong>Python</strong><br />
Základní pojmy objektově <strong>orientované</strong>ho <strong>programování</strong><br />
Objekt – vychází z reálného světa. Má dva charakteristické rysy.<br />
<br />
Všechny objekty mají stav<br />
<br />
Všechny objekty mají chování<br />
Objekt má své vlastnosti a může vykonávat určité činnosti. Každý objekt je instancí třídy<br />
objektů. Třída objektu definuje množinu činností, které mají všechny objekty této třídy<br />
společné. Jednotlivé objekty stejné třídy se od sebe tedy liší pouze hodnotami vlastností.<br />
Třída - Třída je základní konstrukční prvek objektově <strong>orientované</strong>ho <strong>programování</strong>. Třída<br />
slouží k vytváření objektů. Pomocí třídy definujeme vlastnosti a metody objektu.<br />
Atribut – určuje vlastnost objektu.<br />
Metoda – je funkce přidružená k určité třídě.<br />
<strong>Python</strong> je objektově orientovaný jazyk. V této kapitole se budeme zabývat:<br />
a) Dědičností<br />
b) Vícenásobnou dědičností<br />
c) Polymorfismem<br />
d) Zapouzdřením<br />
Objekty nejsou jenom instance třídy, ale i samotná třída je objekt v <strong>Python</strong>u. Mezi objekty<br />
v <strong>Python</strong>u patří moduly, uživatelské funkce.<br />
Definování třídy<br />
Třída se v <strong>Python</strong>u definuje pomocí konstrukce class. Popis této konstrukce si lépe<br />
představíme na následujícím příkladu.<br />
- 1 -
class auto:<br />
def __init__(self, z = ’Fiat’):<br />
self.znacka = z<br />
def ukazZnacku(self):<br />
print ’Toto je auto:’, self<br />
print ’Znacka:’, self.barva<br />
Po klíčovém slovu class následuje libovolný název třídy. Stejně v jako jiných konstrukcích tak i tady<br />
následuje odsazení. Poté co odsadíme, můžeme definovat funkci.<br />
Dědičnost<br />
Dědičnost je velice využívaná, kvůli zjednodušení a lepší orientaci v kódu a ušetření práce<br />
programátorům. Vysvětlil bych to opět na příkladu, kde využijeme předcházející ukázku.<br />
class SUV (auto):<br />
def __init__(self, z = 4x4):<br />
auto.__init__(self, znacka = ’Fiat’)<br />
self.zaber = z<br />
def ukaz(self):<br />
auto.ukazZnacku(self)<br />
print ’Typ auta:’, self.zaber<br />
autoDoTerenu = SUV()<br />
- 2 -
autoDoTerenu.ukaz()<br />
Zavolání a výpis bude vypadat takto:<br />
Toto je auto: <br />
znacka: fiat<br />
zaber: 4x4<br />
Pokud bychom chtěli použít vícenásobnou dědičnost, pak bychom byli nuceni dopsat do<br />
závorek k příkazu class SUV (auto): , jednotlivé rodičovské třídy oddělené čárkami.<br />
Postup <strong>Python</strong>u, při hledání atributu<br />
<strong>Python</strong> nejdříve projde třídu objektu. Následně pokračuje prohledáváním první rodičovské<br />
třídy stejné třídy. Stejný princip se aplikuje i na předky této třídy. Pokud je však atribut<br />
nenalezen, přesune se na další rodičovské třídy. Pokud nastane varianta, že interpret nenajde<br />
žádný hledaný atribut, vyvolá se výjimka.<br />
Nastane- li situace a bude chtít volat metodu z některých rodičovských tříd, použijeme zápis.<br />
Chceme-li volat metodu některé z rodičovských tříd, použijeme zápis podobný tomu, jako je<br />
těmto: auto.ukazZnacku(self) .<br />
Zde voláme funkci ukazZnacku, která se nachází ve třídě auto a je součástí objektu self.<br />
- 3 -
Třídní a statické metody<br />
Novinkou, co se týče <strong>Python</strong>u, jsou třídní a statické metody.<br />
Třídní metoda je metoda, která dostane místo instance,<br />
třídu samotnou. Dostane ovšem první argument. U třídní metody není důležité, jestli je volána<br />
jako metoda instance nebo funkce, která je definována ve funkci. Pokud vytvoříme metodu,<br />
která bude třídní, vytvoříme vlastně klasickou funkci. Tato funkce bude obsahovat jako první<br />
argument, odkaz na třídu a poté se s funkcí classmethod() zkonvertuje.<br />
Statické metody jsou takové metody, které nepříbírají žádný argument, v němž je instance<br />
nebo třída. Mohli by jsme si to představit jako funkce, které jsou definované ve třídě. Jejich<br />
sestrojení je obdobné jako u předchozího typu metod. Místo funkce classmethod() použijeme<br />
funkci staticmethod().<br />
Bibliografie<br />
ŠVEC, Jan. Učebnice jazyka <strong>Python</strong> (aneb Létající cirkus) [online]. 16.prosince.2002 [cit.<br />
2009-12-01]. Dostupný z WWW:<br />
.<br />
ŠVEC, Jan. Létající cirkus,<strong>Python</strong> tutoriál [online]. 13.února.2003 [cit. 2009-12-15]. Dostupný z<br />
WWW:<br />
< http://i.iinfo.cz/r/old/data/letajici_cirkus.pdf>.<br />
- 4 -
Ověření znalostí z kapitoly 4 - <strong>Objektově</strong> <strong>orientované</strong> <strong>programování</strong><br />
v <strong>jazyce</strong> <strong>Python</strong><br />
1. Patří mezi objekt v <strong>Python</strong>u modul<br />
a) Ano<br />
b) Ne<br />
c) Nevím<br />
2. Jak může přistupovat k atributům<br />
a) public<br />
b) private<br />
c) public i private<br />
3. Je součástí objektově <strong>orientované</strong>ho <strong>programování</strong> v <strong>Python</strong>u dědičnost<br />
a) Ano<br />
b) Ne<br />
c) Ano, ale ne v <strong>Python</strong>u<br />
- 5 -