Zelené - Svaz zakládání a údržby zeleně

szuz.cz

Zelené - Svaz zakládání a údržby zeleně

SVAZ ZAKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBY ZELENĚ

Zelené střechy • zelené fasády

zelená parkoviště


2

Svaz zakládání a údržby zeleně

sdružuje podnikatele v oboru zahradní a krajinářská tvorba v České republice

Zvyšování

profesní úrovně

členů svazu

Posílení

společenského

postavení oboru

i jeho pracovníků

• aktuální informace o nových technologiích a materiálech

• moderní způsoby řízení a organizování firem

• odborné semináře a dílny (ekologická koupací jezírka, práce s dlažbou a kamenem, střešní zahrady)

• výměna informací a zkušeností se 17 zahraničními partnerskými svazy

• odborné exkurze do zahraničních firem

• výměnná praxe v zahraničních firmách

Soutěž „Sadovnické dílo

roku“

Časopis INSPIRACE

přináší informace o nových

trendech v zakládání a péči

o zeleň

• Propaguje odborné a kvalitní zahradnické firmy

• Odborná i širší veřejnost je seznámena s oceněnými parky a zahradami

• Časopis se zdarma rozesílá na městské a obecní úřady, zahradním

architektům, stavebním firmám, firmám podnikajícím v oboru zahradní

a krajinářská tvorba

• V každém čísle je uveřejněn seznam členů SZÚZ

Spolupráce

• s ministerstvem životního prostředí

• se zahradnickým školstvím

• se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu a se Svazem školkařů

• s Výzkumným ústavem pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích

KONTAKT: Svaz zakládání a údržby zeleně, Údolní 5, 602 00 Brno

Tel: 777 581 544, e-mail: info@szuz.cz

www.szuz.cz

Obsah

Čistý vzduch místo prachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

Střešní domy - pohled do historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4-5

Dešťové hospodářství a ekologické hospodaření

s dešťovou vodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6-7

Zelené střechy na rodinných domech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8-9

Příklady střešních zahrad na rodinných domech . . . . . . . . . . . . 10-11

Zeleň na střechách se systémem ZinCo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12-13

Ozelenění strmých a valených střech - Optigrün . . . . . . . . . . . . 14-15

Střešní zahrada na objektu Alpha - Praha, Michle . . . . . . . . . . . . 16-17

Zelené střechy - poznatky z odborné exkurze

do Rakouska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18-21

Zelené štěrkové trávníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21-23

Zelené fasády a pnoucí dřeviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24-25

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Seznam členů Svazu zakládání a údržby zeleně . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Zelené střechy

Zelené fasády

Zelená parkoviště

Vydal:

Svaz zakládání a údržby zeleně

Údolní 5, 602 00 Brno, 2005

Tel.: +420 777 581 544

E-mail: info@szuz.cz

www.szuz.cz

Odpovědná redaktorka:

Ing. Jana Šimečková

Svaz zakládání a údržby zeleně

Spolupracovník:

PhDr. Irena Večeřová

Sazba a tisk:

GRAFEX-AGENCY, s.r.o.

Výstavní 17, 603 00 Brno

Tel./Fax.: +420/ 543 184 143

e-mail: grafex@grafex.cz

Tato publikace vznikla za

finanční pomoci Evropské unie.

Za obsah této publikace je výhradně odpovědný Svaz

zakládání a údržby zeleně a nelze ji v žádném případě

považovat za názor Evropské Unie

Svaz zakládání a údržby zeleně


3

Čistý vzduch místo prachu, místo betonu rostliny

Plíce městského obyvatele

Plíce obyvatele venkova

„To ale přehánějí, demagogové“– říkáte si „chtějí provokovat.“

Ano, chceme provokovat. Samozřejmě víme, že plíce každého člověka žijícího ve městě nemusejí

takto vypadat, a že život na venkově zdraví nezaručuje, ale vliv prostředí je prokazatelný.

Tyto stránky adresujeme lidem, kteří mají možnost a vliv naše životní prostředí

ovlivňovat, dokonce o jeho kvalitě rozhodují. Mírná provokace může být někdy i užitečná.

Uvědomme si konečně, že se už také u nás změnila krajina jako v celé Evropě, jak se změnila

města a vesnice, a jak se změnil na začátku třetího tisíciletí náš životní styl. Sice o tom zasvěceně

diskutujeme, potřebujeme však co nejrychleji hledat nové způsoby, jak dávat přednost

rostlinám před betonem a asfaltem a tím také čerstvému vzduchu před popílkem a smogem.

Na celém světě vyrůstají megaloměsta z betonu, kamene a asfaltu. Teploty stoupají, zaznamenáváme

nižší vlhkost vzduchu a vysoké koncentrace škodlivin. Vybetonované plochy

ve městech a průmyslových oblastech jsou pro vodu skoro nepropustné nebo vodu urychleně

odvádějí. Ta potom zatěžuje kanalizační sítě, potoky a řeky. Vypuzujeme z měst přírodní

zeleň, která působí jako houba, rozkládájící odtok vody po přívalových deštích, které jsou

také u nás stále častější, na delší časové období. Zelené plochy efektivně vodu odpařují a

díky schopnosti rostlin akumulovat teplo odnímají také teplo okolí. Ochlazovací efekt může

spotřebovat až 99 % dopadající sluneční energie. Ochlazený a zvlhčený vzduch váže prach

a zamezuje jeho víření. Vypařováním a kondenzováním vody rostliny omezují také kolísání

teplot při střídání dne a noci. Rostliny navíc redukují zvuk, zejména potlačují vysoké frekvence,

které jsou našemu sluchu zvlášť nepříjemné. Vědečtí pracovníci zjistili, že například

v Německu se denně vydláždí asi 1 km 2 plochy, tím se prudce se zvyšuje podíl dlážděných

a snižuje podíl volných zelených ploch. Navíc výškové budovy vytvářejí už kolem velkoměst,

ale také kolem daleko menších aglomerací kamenné hradby zabraňující pronikání větru,

takže je omezeno účinné provětrávání ovzduší. Nad vydlážěnými plochami se v horkém

létě tetelí horký vzduch . V centru velkoměst naměřili teplotu vzduchu o 4 –11°C vyšší než

v okrajových čtvrtích, kde je víc zelených ploch. Poletavé částice rozvířené nad rozpálenými

vydlážděnými plochami, vytvářejí nad městem jakýsi zvon, smog nás dusí. Je dokázáno, že

i bouřková činnost je nad velkými městy vyšší, ve velkoměstech je také až o15 % méně hodin

čistého slunečního svitu a o 30-100 % vyšší výskyt mlh podle ročního období než v okolní

krajině.

Neříkáme vám samozřejmě žádné novinky, jenom shrnujeme fakta, která přiměla odborníky

v celé Evropě, aby se vážně zabývali projekty, jak do měst rychle vrátit zeleň.

Těch několik stránek, které vám předkládáme, nemůže sice nahradit učebnice či odborné

příručky s podrobným návodem, jak prosadit nové trendy v naší práci. Mohou však

být impulsem k zamyšlení o těchto nových možnostech: jak je důležité ozeleňovat městské

střechy, jak město zkrášlí a ovzduší prospějí zelené fasády porostlé popínavými rostlinami,

a že méně frekventované cesty a parkovišťě není nutné neprodyšně vyasfaltovat, ale že postačí

plochy upravit jako ozeleněné štěrkové trávníky.

Díky grantu EU, který jsme získali na náš projekt Zelená linie, ve kterém jsme sbírali zkušenosti

u našich nejbližších sousedů za hranicemi a pořádali školení a odborné exkurze,

máme možnost informovat vás dnes o tom, co se už podařilo nejenom našim kolegům

v zemích EU, ale také naším členským firmám. Představujeme vám ty, kteří nejenom pochopili

nové trendy, ale využili také nové možnosti a technologie a vrátili zeleň mezi beton

a asfalt.

Ing. Jana Šimečková

Svaz zakládání a údržby zeleně

Svaz zakládání a údržby zeleně


Střešní domy

4

Starý nízký dům středověkého původu z jihovýchodního

Švédska ve stockholmském Skasenu

Pohled do historie

Téměř v celé Evropě (kromě středomořských oblastí) vycházel vývoj lidského obydlí ze staveb zahloubených v zemi. I v prehistorických

epochách člověk svoji rezidenci přizpůsoboval změnám klimatu a způsobu obživy, ale z recentních dokladů víme, že

tato adaptace postihla z různých fenomenů hmotné kultury snad nejméně stavby. Co vůbec v zemním domě můžeme za stavbu

považovat Byla to jen konstrukce plytké nízké střechy, která byla současně stropem. Pouze v dobách a v oblastech větších nároků

na velikost místností a jejich zařízení se tyto střechy stávaly skutečnými stavbami. V některých oblastech Evropy dobře sloužily potřebám

lidí až do 1. poloviny 20. stol., například na Islandu, ve Skotsku, ve středním povodí Tisy, dolním Podunají, v povodí Siretu

a dalších velkých řek ukrajinských rovin, na sprašových půdách mohutných teras, stejně jako skalní obydlí v mnoha zemích. Nebyla

to žádná nouzová obydlí, jak si dnes mnohdy představujeme podle nejmenších reliktů ze Skotska a Islandu. Způsob života v nich

umožňoval uplatnění těch nejvyšších nároků, zvláště v zemnicích Bulharska a Rumunska s více místnostmi včetně reprezentačních

pro přijímání hostů nebo komfortně zařízených příbytků ve španělských skalách s elektrickou moderní kuchyní a s televizí ve 2.

polovině 20. stol.

Jednou z výhod balkánských zemnic bylo

jejich vizuální splynutí s okolním terénem

a porostem, protože při všech vojenských

nájezdech a válkách mnohé z takových vesnic

nepřátelé vůbec nenašli. Život pod zemí

bylo možné poznat jen podle dýmu z ohnišť.

Na krov se používaly větve stromů z blízkých

vodotečí. Na užším půdorysu stačilo

je u hřebene svázat a u paty dobře upevnit

kameny. Na širším půdorysu bylo třeba na

kůly (sochy) zahloubené v zemi položit hřebenovou

vaznici (slemeno), na kterou se

větve zavěšovaly. Jejich hustá vrstva umožňovala

kladení zatravněného drnu. Pouze

v chladnějších (zvláště severských) oblastech

se používala jedna nebo dvě vrstvy kůry (na

severu zvláště březové a s hlínou mezi nimi)

a teprve na ni se kladl drn. Vznikla tak nejen

vlhkostně, ale hlavně tepelně izolační vrstva,

až v novověku zevnitř obitá deskami. Strop

v konstrukci tradičního domu tam stále chybí,

a to i v některých moderních novostavbách.

Když si hospodářské nároky lidí vynutily stavbu nadzemních domů, bylo třeba řešit více technických problémů. Je třeba zdůraznit,

že hlavním motivem pro veškeré stavební inovace po stabilizaci polohy lidských sídel bylo prodlužování životnosti všech konstrukčních

prvků. Prvním problémem k řešení se stalo vyzdvižení střechy, tedy opět se středovými kůly, později sloupy postavenými na

roštu základových (prahových) trámů, které ji nesly. Zastřešení širších halových prostorů vyžadovalo kleštinové sloupy zakřivené,

které ve svém spojení nesly hřebenovou

vaznici. (Zbavily vnitřní prostor

řady středových kůlů.) Tato konstrukce

u obytných domů přežila do současnosti

v Anglii, proto se rozšířil její název

cruck. Ovšem z dochovaných staveb je

známa téměř z celého středního klimatického

pásma Evropy včetně Balkánu.

Druhou metodou řešení bylo zdvojení

svislých sloupů a vytvoření trojlodí.

V obou případech to znamenalo zvětšení

střešních ploch a jejich spádu. Přílišná

strmost střech již neumožňovala

bezpečné odolávání drnu prudkým

lijákům. Začala se používat přírodní

krytina rostlinných lodyh vázaných

do větvové struktury krovu. Používaly

se především mechanicky nejodolnější

rostliny místního prostředí, např. janovec,

vřes, na Gotlandu mařice pilo-

Svaz zakládání a údržby zeleně


5

listá, ale např. na dánském ostrově Læsø

více než metrová vrstva chaluh. Pouze

na severu Evropy pokračovala kontinuita

drnové krytiny a plytkých střech s malým

spádem. Staletími ověřované zkušenosti

dospěly ve středověku k všeobecnému

rozšíření rákosové krytiny jako nejkvalitnější.

V oblastech, kde byla vytěžena, se

přecházelo k orobinci a až později k žitné

slámě v rolnickém hospodářství stále

vzácné. Ale v některých oblastech (např.

maďarských) se i v 19. stol. chudí lidé vraceli

k drnové krytině.

U střešních staveb nebylo rozhodující,

zda jejich krytina spadala až k zemi, nebo

měla okap o něco výše. V druhém případě

začaly vznikat mobilní lehké nízké stěny,

které se přikládaly k rámové konstrukci

sloupů. Do takové sloupové kostry se až

ve středověku vestavovaly zprvu dvojdílné,

pevnými stěnami vymezené obytné místnosti pro spaní a pro čisté domácí činnosti včetně intelektuálních. Vařilo se však stále

na ohništi uprostřed haly (u něho se i jedlo), ve které byl také ustájen dobytek. Takové stavby z 15. - 17. stol. dnes můžeme vidět

v mnoha muzeích v přírodě Německa, Francie, Belgie, Holandska i Dánska. V západní Evropě tak vznikla hrázděná konstrukce,

která byla rámovou stavebnicí, u níž nabývaly

stále většího významu stěny a celá statika krovu

se začala orientovat více na podporu stěn

než na podporu vnitřních sloupů.

Archeologické nálezy od doby železné až po

raný středověk ve střední, východní a severní

Evropě dokládají paralelní užívání kůlové

i roubené konstrukce obydlí s tím, že druhá

forma postupně nabývala převahy. Na východě

a na severu, avšak i v některých alpských

oblastech, se zdokonalováním tesařské technologie

větve krovu nahrazovaly štípanými

deskami, které měly delší trvanlivost a lépe

nesly drn na kůrovém podkladu. Dnes jsme zvyklí vnímat na střechách lidové architektury

slaměné došky nebo dřevěný šindel. To je však krytina velmi mladá.

Nám středoevropanům se zdá paradoxní, že seveřané žijící v zimě ve větších mrazech

než my potřebují k bydlení méně tepelných zdrojů a jejich domy mají plytké

střechy, na nichž se dlouho do pozdního jara drží silná sněhová vrstva, jaké se my

nejraději rychle zbavujeme. Nevybízí nás to k zamyšlení

PhDr. Jiří Langer, CSc.

Titulní stránka knihy Evropská muzea v přírodě

Koho zajímají podrobnosti o výskytu „zelených střech“ v minulosti, najde je v knize

„Evropská muzea v přírodě“, kterou vydalo v roce 2005 v Praze nakladatelství Miloš

Uhlíř – Baset. Autor PhDr. Jiří Langer, CSc. je zkušeným národopisným badatelem

a historikem. V knize je popsáno 522 muzeí v přírodě (896 stran, 2600 fotoografií, 48

map států a 141 plánků muzeí). Knihu uzavírá pojednání se zcela novím názorem na

vývoj lidové architektury v Evropě, který vyplývá z nejstarších staveb muzeí v přírodě.

Svaz zakládání a údržby zeleně


6

Zelené střechy

V dnešní době existuje řada ekologických i ekonomických důvodů pro snahu nahrazovat střechy pokryté různými krytinami

střechami pokrytými vegetací:

• Zelené střechy prodlužují životnost hydroizolační vrstvy, protože jí chrání před UV zářením

a extrémními teplotními rozdíly.

• Zelené střechy přispívají k lepší tepelné izolaci stavby, čímž snižují náklady na vytápění případně

klimatizování staveb neboli energetickou náročnost stavby

• Zelené střechy snižují odtok srážkové vody o 10 - 50 %. Zbývající přebytečná voda

odtéká postupně. Tím se snižují náklady nutné k odvedení dešťových srážek.

• Povrch zelených střech zachycuje a filtruje prach a jiné škodliviny

• Rostliny vysazené na zelených střechách zlepšují mikroklima tím, že ochlazují

a zvlhčují okolní vzduch

• Díky měkké vegetační vrstvě je zvuk pohlcován, čímž se snižuje hlučnost

• Zelené střechy vytvářejí životní prostor pro živočichy i rostliny

Zelené střechy snižují

odtok srážkové vody

Zelené střechy ochlazují

okolní vzduch

Střecha s „tepelně izolující

zelenou střechou“

Stará střecha s kačírkem

a 80 mm tepelné izolace

Dešťové hospodářství a ekologické hospodaření s deštovou vodou

Povodňové katastrofy, kterých v posledních měsících a letech přibývá, způsobily obrat v myšlení naší společnosti. Jedna z příčin

povodní je zřejmá – přibývá zastavěných ploch. Toto „uzavření“ přírody způsobuje přerušení přirozeného koloběhu vody a přetížení

kanalizace. Úkolem hospodaření s dešťovou vodou je v první řadě přirozené, šetrné a zvládnuté zacházení s dešťovou vodou.

Je třeba zachovat přirozené koloběhy vody, odlehčit kanalizaci a ušetřit náklady na stavbu a využití. K celkovému řešení patří různé

segmenty, jejichž souhra tvoří ideální obraz moderních vsakovacích zařízení, cisteren a zelených střech. Zdá se, že enormní význam

posledně jmenovaných si urbanisté v posledních letech uvědomují stále více. Přesto je však důsledné využití vodohospodářských

předností ozeleněných střech v praxi dosud spíše výjimkou. Důvodem je zde určitě to, že ačkoli retenční vlastnosti zelených střech

jsou na základě předchozích pokusů nesporné, je v regionálním měřítku toto řešení jen obtížně proveditelné.

Realizace v praxi

Různé výzkumné ústavy a firmy prováděly, resp. nechaly provést šetření a pokusy ohledně retenční schopnosti zelených střech.

Intenzita šetření přitom byla různá, od prostého konstatování maximální vodní kapacity substrátu po víceletá šetření v terénu.

Vzájemné porovnávání výsledků, resp. přenesení do jiných srážkových regionů je třeba provádět obezřetně. Paušalizace údajů

o retenční schopnosti zelených střech skrývá jistá nebezpečí, protože nelze vyčerpávajícím způsobem zohlednit ani vlastnosti

systému ani místní srážkové poměry. Možnost přenesení regionálních

získaných výsledků na jiné lokality je sporné. Ukazují to

následující příklady:

Zadrží-li např. extenzívní zelená střecha v Berlíně asi 75 % dešťových

srážek, nelze totéž očekávat od stejné střechy v Hamburku

– tam je to pouze 60 %. Příčinou je různé celkové roční množství

srážek v těchto oblastech.

Lokality jako Hannover a Krauchenwies mají naproti tomu srovnatelná

celková množství srážek za rok. Přesto zadrží extenzívní

zelené plochy s konstrukční výškou 10 cm v Krauchenwies více

dešťové vody než v Hannoveru. Z tohoto příkladu vyplývá, že

důležitou roli zde hraje i místní rozdělení, četnost a intenzita srážek.

Možnost detailního výpočtu retenčních vlastností zelených

střech poskytuje od nedávna počítačový simulační program.

U simulačního programu RWS (RWS = RegenWasserSpeicher =

Zelená střecha jako segment decentralizovaného dešťového hospodářství

Svaz zakládání a údržby zeleně

rezervoár dešťové vody) je možné zohlednit regionální specifika

jako formu ozelenění (konstrukci vrstev), sklon střechy, velikost


7

100

80

Obr. 1: Zadržování vody u extenzívního ozelenění v závislosti

na lokalitě

Obr. 2: Retenční schopnost 48.000 m 2 zelené střechy v Bondorfu

35000

60

v %

40

30000

25000

20000

15000

v m 3

20

0

Lahr

Berlin

Hannover

Stuttgart

Frankfurt

Bonn

Leutkirch

Wuppertal

10000

5000

0

Srážky Vypařování Odtok

plochy a místní údaje o srážkách. Po zadání dat zelené střechy

a údajů o srážkách v takzvaném formátu MD provede počítač

simulaci retenčních a vypařovacích procesů na základě

skutečných dat o deštích a vypočítá roční odtok, dlouhodobý

průměrný odtok za několik let a maximální špičkový odtok.

Toto přesné a reálné zobrazení retenčních schopností určité

zelené střechy je možné proto, že místní srážková data se do

výpočtu promítají v pětiminutových intervalech souvisle a za

co nejvíce let. Pomocí simulačního programu RWS je možné

dosáhnout zajímavých výsledků. Provádíme-li simulaci pro

určitou zelenou střechu, ponecháme data ozelenění vždy stejná

(v tomto případě: 10 cm třívrstvá konstrukce s bylinným

porostem „Sedum-tráva“, střešní sklon 2%, 650 m 2 ) a měníme

pouze zadávaná data srážek. Potom dostaneme tento obrázek:

Zadrží-li v Hannoveru popsané extenzívní ozelenění 70% srážek

za rok, je účinek stejného ozelenění v Berlíně ještě vyšší.

Zde činí retence kolem 73%. Ve velmi suchém regionu Lahr

lze dokonce počítat s retencí 81%. Naproti tomu např. pro

Leutkirch a region Wuppertal je průměrné zadržování srážek

nižší, lze zadržet jen 48%, resp. 43% ročního množství srážek.

Dalším problémem, se kterým se v praxi často setkáváme, je

dané množství vody, které lze maximálně odvádět do napojeného

drenážního systému, resp. kanalizace. Zde je třeba také

zohlednit regionální přírodní srážkové poměry pro stanovení

maximálních špičkových odtokových množství ze zelených střech. Porovnání odtokových špiček dvou různých extenzívních ozelenění

v Heilbronnu a Marsbergu (roční srážky stejné jako retence) ukazuje: Je-li pro Marsberg při třívrstvé konstrukci ozelenění

tl. 15 cm třeba počítat s odtokem max. 28 l/s x ha, zvyšuje se toto množství pro Heilbronn na 59 l/s x ha. Je možné rovněž argumentovat

proti často uváděnému předsudku, že nasycená zelená střecha se při silném dešti chová stejně jako střecha bez zeleně.

Srovnávací počítačová simulace pro fóliovou střechu bez zeleně a extenzívní ozelenění o tl. 15 cm (obě se sklonem 2 %) ukázala,

že fóliová střecha dosahuje při reálných srážkách pro Frankfurt maximálního špičkového odtoku 54 l/s x ha, zelená střecha naproti

tomu ve stejném období odtokového maxima 22 l/s x ha.

Je potěšující, že už existuje několik impozantních příkladů kompletního ozelenění střech jak v komerčních zónách, tak i na sídlištích,

kde byla realizována myšlenka rozsáhlého dešťového vodního hospodářství. Zelené střechy lze kombinovat s cisternami a

vsakovacími zařízeními, takže mnohdy není nutné napojení na kanalizaci. Vodu z cisterny pak lze využívat pro splachování WC

a zavlažování zahrady. Použití pro pračky není vhodné, protože přebytečná voda odtékající ze zelené střechy bývá zbarvená mírně

do hněda.

Jak již bylo zmíněno, ozelenění střech se vyplatí ze dvou důvodů: Sníží se náklady na výstavbu, resp. sanaci kanalizačního potrubí

a v obcích s odděleným kanalizačním řadem je možné snížení poplatku. Spolková země Severní Porýní – Westfálsko poskytuje

dotace na zelené střechy, pokud jsou prokazatelně přínosem pro decentralizované dešťové hospodářství a odvádějí do kanalizace

maximálně 30 % ročních srážek. Zelené střechy se vyplatí – pro člověka i pro přírodu.

Svaz zakládání a údržby zeleně

Příklad decentralizovaného dešťového hospodářství

s ozeleněním střechy

Dipl. Ing. Klaus Schiefler

Optigrün International AG


Od výšky substrátu 20 cm lze

použít květiny a nižší keře

8

Zelené střechy na rodinných domech

Prostor na střeše, terase či garáži lze využít nejrůznějším

způsobem. Pro rozhodnutí, co si vlastně můžeme

„dovolit“, je nezbytná konzultace se statikem, který zjistí,

popřípadě vyprojektuje možné zatížení konstrukce.

Střechy nemají žádné spojení se zemí. Chybějící spojení

se zemí musí být nahrazeno uměle. Jde především o to,

aby byl na jedné straně zadržován dostatek vody a na

druhé straně byla přebytečná voda bezpečně odvedena.

Zelená střecha se zpravidla skládá z různých vrstev,

přičemž spodní vrstvy by měly mít takové vlast nosti,

aby fungovaly jako kvalitní ochranná vrstva pro hydroizolaci

a zároveň poskytovaly možnosti pro nejrůznější

využití střešní zahrady.

Ať se rozhodneme pro jakýkoliv typ vegetačního

krytu, skládá se střešní nástavba

z následujících vrstev:

Rostliny – extenzivní a intenzivní zeleň

Střešní zemina – substrát

Filtrační vrstva

Drenážní a akumulační vrstva

Ochranná a akumulační vrstva

Vrstva proti prorůstání kořenů

Využití střechy Hmotnost kg/m 2

Intenzivní ozelenění (keře - malé stromy) 500

Vozovka - kameny v pískovcovo-cementovém lůžku 500

Chodník - dlažba v loži ze štěrkopísku 350

Střešní jezírko 300

Pískoviště 300

Trávníky nebo květinové záhony 200

Extenzivní ozelenění 100

Pokud se zaměříme na využití střechy pouze pro rostliny, existují tyto možnosti:

(hmotnosti jsou orientační a závisí na použitém technickém i rostlinném materiálu)

Rostlinný kryt Výška porostu Výška nástavby Hmotnost za vlhka

1. Nenáročné květiny a traviny do 30 cm do 20 cm 270 kg/m 2

2. Trávník - nízké keře do 1 m cca 26 cm 340 kg/m 2

3. Keře - nízké dřeviny do 3 m cca 36 cm 480 kg/m 2

4. Vysoké keře – stromy do 10 m cca 66 cm 900 kg/m 2

1. Nenáročné trvalky a traviny

Pro jednoduché extenzivní ozelenění střech s výškou substrátu (zeminy) do 15 cm se nejlépe hodí

trvalky a traviny odolné proti suchu. Zeleň tohoto typu nevyžaduje závlahu a je celkově velmi nenáročná.

Při dobře navržené skladbě zelené střechy není třeba žádná údržba, zalévání či hnojení.

Pouze jednou za rok je nutná kontrola zelené střechy, a to z důvodu odstranění případných náletů.

Rostliny postupně vytvoří různobarevné polštáře, které jsou zajímavé od jara do podzimu.

2. Trávník a nízké keře

Od výšky substrátu 20 cm lze budovat již střešní zahradu s klasickým trávníkem nebo záhony s nízkými

keřy a zahradními květinami. Nezbytným předpokladem je ovšem možnost závlahy.

3. Keře a nízké dřeviny

U substrátu o mocnosti 30 cm může střešní zahrada plnit téměř jakékoli přání, včetně zeleninových

záhonů. Bez problému zde lze pěstovat velmi kvalitní trávník či olemovat zahradu rostlinnými bariérami

z vyšších keřů. Samozřejmě zeleň tohoto typu vyžaduje pravidelnou údržbu – zavlažování

a hnojení.

4. Vysoké keře a stromy

V substrátu výšky 60 cm už můžeme pěstovat keře dorůstající i několika metrů a také malé stromy. Pro větší stromy je možné vytvořit

přímo na střeše výsadbová místa, kde je substrát vysoký až 1 m. I zde je nutná možnost závlahy.

Svaz zakládání a údržby zeleně


9

Extenzivní ozelenění střech

Pod pojmem extenzivní ozelenění střech si představte osázení střechy podobné stavu v přírodě. Takovému osázení stačí substrát

(nosná vrstva pro vegetaci) o tloušťce 5-15 cm. Vegetace nevyžaduje dodávání živin a vody a vytváří trvalý uzavřený rostlinný

pokryv. Jeho hmotnost je menší než 160 kg/m 2 . Vegetaci tvoří rostliny odolné vůči suchu a mrazu, které vyžadují minimální péči

a umějí se přizpůsobit extrémním podmínkám. Znamená to, že rostliny musí mít vysokou schopnost regenerace. Na extenzivně

ozeleněné střechy se obyčejně vstupuje jen tehdy, když je potřebujeme zkontrolovat. Jinak by projekt musel zahrnovat i odpovídající

zpevnění ploch cest. Očekáváme-li od zelené střechy, že kromě estetického účinku bude mít také stavebně fyzikální a ekologický

efekt (tepelná izolace, zadržování dešťové vody a čištění vzduchu), měl by být vegetační polštář co nejhustší a v celé ploše přibližně

stejně vysoký. K ozelenění střech lze použít osivo, výhony, sazenice trvalek i předpěstované travní koberce.

Vegetace

Pro volbu rostlin jsou rozhodující různé faktory, především:

• Tloušťka substrátu a jeho schopnost akumulovat vodu

• Sklon střechy

• Působení větru

• Světová strana

• Množství srážek

• Světelné poměry

Výška substrátu Typ porostu Druhové složení - základní druhy - příklady

14-18 cm Trávy – byliny Festuca rubra (kostřava červená), Festuca ovina (kostřava ovčí), Poa pratensis(lipnice

luční), Agrostis (psineček) Sesleria albicans (pěchava vápnomilná), Briza media (třeslice

prostřední), Dianthus carthusianorum (hvozdík kartouzek), Dianthus deltoides (hvozdík

kropenatý), Thymus serphyllum (mateřídouška obecná)

12-15 cm Čistě bylinný

porost

5-8 cm Rozchodník

- ostatní byliny

Řez extenzivní zelenou střechou na střešní zahradě

Allium molly (česnek zlatožlutý), Allium schoneprasum (česnek pažitka), Alyssum

montanum (tařice horská), Cerastium tomentosum (rožec plstnatý), Dianthus plumarius

(hvozdík péřitý), Helianthenum nummularium (devaterník obecný), Thymus serphyllum

(mateřídouška obecná)

Sukulenty: Sedum acre (rozchodník ostrý), Sedum album(rozchodník bílý), Sedum

kamtschaticum (rozchodník kamčatský), Sedum reflexum (rozchodník skaliskový), Sedum

spurium (rozchodník zvrhlý), Sempervivum tectorum (netřesk střešní)

Česneky: Allium montanum (česnek horský), Allium flavum (česnek žlutý), Allium

schoenoprasum (česnek pažitka)

Trávy: Bromus tectorum (sveřep střešní), Carex humilis (ostřice nízká), Festuca vivipara

(kostřava živorodá), Poa angustifolia (lipnice úzkolistá), Poa compressa (lipnice

smáčknutá)

Rostliny vytvářejí různobarevné polštáře,

které jsou zajímavé od jara do podzimu

Pažitka - Allium schoeneprasum

na střešní zahradě

Festuca glauca

Rostliny vytvářejí různobarevné polštáře,

které jsou zajímavé od jara do podzimu

Text a foto Ing. Jana Šimečková

Svaz zakládání a údržby zeleně


10

Intenzívní střešní zahrada ul. Špitálka, Brno

Umístění díla:

Střecha navazuje na kancelářské

prostory společnosti A.B.E.

Zhotovitel:

Ing. Jiří Vrbas – „Květ“

Nádražní 155, Blažovice

A.B.E. – stavební část střechy

Autor projektu:

Ing. Jana Vrbasová

Termín realizace:

2001

Rozsah díla (m 2 ):

65 m 2

Použité materiály:

Stavební část střechy:

– hydroizolace – folie

– tepelná izolace – extrudovaný polyestyren

– geotextilie

– technodren, v. 2,5 cm

– geotextilie

Stručný popis vegetační vrstvy

Vegetační vrstva:

– substrát v. 25 cm

Rostlinný materiál:

– bylinky (Origanum, Thymus, Lavandula)

– traviny (Festuca scoparia, Pannicum, Pennisetum,

Miscanthus)

– popínavky (Parthenocissus q., Lonicera henryi

Intenzívní zahrada na střeše garáže, Šlapanice

Zhotovitel:

Ing. Jiří Vrbas – „Květ

Nádražní 155, Blažovice

Autor projektu:

Ing. Jana Vrbasová

Další zhotovilé:

Ing. Švábenský

– stavební část střechy

Termín realizace:

2000

Rozsah díla (m 2 ):

80 m 2

Použité materiály:

Stavební část střechy:

– hydroizolace – folie

– geotextilie

– technodren, v. 2,5 cm

– geotextilie

Stručný popis vegetační vrstvy

Vegetační vrstva:

– substrát v. 25–80 cm

Rostlinný materiál:

jehličnaté a listnaté dřeviny, trvalky, traviny, popínavky

kamenné šlapáky v oblázkovém poli

kamenná lavice

vodní prvek zatím nezrealizován

Svaz zakládání a údržby zeleně


11

Střešní terasy na rodinné vile v Jirčanech

Zhotovitel:

Gabriel s.r.o.,

Lidická 258/10

412 01 Litoměřice

Autor projektu:

Ing. Daniel Petr

Ing. Miroslava Prokopová

Termín realizace:

2005

Rozsah díla: 25m 2

plocha ozelenění

střešních teras

Zbudování vegetačních vrstev teras a výsadba rostlin

Na konstrukci střechy (izolace proti prorůstání a zatečení) je položena geotextilie s přizvednutými okraji na stranách, na tu je položen

Technodren 2010 S, sloužící jako hydro-akumulační vrstva. Na něm je opět geotextilie (filtrační vrstva). Nakonec se položí

vegetační vrstva ve výšce 25 cm u trav a 15 cm u levandulové pláně. Do vrstvy substrátu se již vysazují konkrétní druhy rostlin.

Levandulová pláň je zamulčována mulčem ve vrstvě silné 5 cm. Plošné výsadby trav jsou pokryty vrstvou 5cm kačírku frakce 16-32

mm. Záhony jsou od okolí odděleny dřevěnými prkny. Zelené plochy nevyžadují zvláštní péči. Pouze v parných dnech je vhodné

okrasné trávy zalít a na jaře seříznout až u země nevzhledné a odumřelé části, stejně jako u trvalek na levandulové pláni.

Složení vegetačního substrátu (směs): 10–20 % stelivová rašelina, 40 % zahradnická zemina, 40 % sprašové hlíny (jílu),

10 % ostatní komponenty – borová kůra, perlit (pro vylehčení)

Svaz zakládání a údržby zeleně


ZELEŇ NA STŘECHÁCH SE SYSTÉMEM ZinCo

12

ZinCo

ZinCo je dnes celosvětově zavedená značka v oblasti provádění

zelených střech. Předností firmy ZinCo je, že řadu desetiletí

vyvíjí a zdokonaluje kompletní systém pro zelené střechy. Návrhem

a použitím kompletního systému je zaručena dlouhodobá

funkčnost zelené střechy, protože veškeré jednotlivé prvky jsou

vzájemně sladěny tak, aby jejich funkční parametry byly optimální.

Zelené plochy lze provádět pomocí systému ZinCo na všech

druzích střech. Ať se jedná o jednoplášťové, dvouplášťové větrané/nevětrané,

inverzní nebo tzv. duo nebo plus střechy.

Skladba vrstev vychází z přírodního modelu, který bylo nutné

zmenšit do technicky proveditelné podoby.

Správná drenážní vrstva musí zajistit:

• zadržení požadovaného množství srážek v samotné drenáži,

přebytečná voda se musí dostat do ochranné a akumulační vrstvy,

• rozvedení vody po celé ploše ochranné a akumulační vrstvy,

• možnost výparu vlhkosti z ochranné a akumulační vrstvy

do substrátu,

• volný prostor mezi hladinou vody při naplnění drenáže a spodní

úrovní substrátu.

Pro zajištění výše uvedených bodů je nutné zvolit správný typ drenáže,

který dané požadavky v konkrétním případě splní. ZinCo dodává

v principu tři druhy drenáží:

Již v projekční fázi projektu je nutné dbát na dostatečnou nosnost

střešní konstrukce a zajistit pokud možno hydroizolaci střechy

z materiálu, který je odolný proti prorůstání kořenů rostlin. Důležité

je dostatečné vytažení hydroizolace na svislých plochách,

které prostupují rovinou střechy nad povrch budoucího substrátu.

V případě, že stávající hydroizolace není odolná proti prorůstání

kořenů, lze ji dostatečně chránit pomocí speciálních folií.

Vrstvou, která je také důležitá pro správnou funkci zelené střechy,

je ochranná a akumulační rohož. Tato vrstva chrání hydroizolaci

proti mechanickému namáhání a poškození. Zároveň má

požadovanou schopnost zadržet a zpozdit odtok přebytečných

srážkových vod. Zde se nabízí celá řada rohoží, které se liší právě

ve schopnosti zadržení různého množství vody.

1. Floradrain

První nese označení Floradrain a vyrábí se ve třech výškách – 25,

40 a 60 mm. FD 25 je vhodný pro extenzivní zeleň, FD 40 také pro

intenzivní s výjimkou stromů a keřů náročných na dostatek závlahy. V tom případě je potom nutné použít FD 60. Jedná se o profilované

desky (pásy) z recyklovatelného polyetylenu, které se vyznačují výbornou tuhostí a pevností, což ocení především montážní

firmy, které tak nemusí vyměňovat žádné drenážní desky poškozené od pracovníků, kteří po nich jen přešli. Tato drenáž je velmi

vhodná pro novostavby, na pevný podklad, kde není potřeba překlenovat žádné louže apod.

2. Floratec

Dalším používaným typem drenáží jsou desky Floratec FS 50 a FS 75. Číselné označení udává celkovou výšku drenážní desky v milimetrech.

Tyto desky jsou vyrobeny z recyklovaného polystyrenu a tvrdé pěny. Jsou vhodné jak pro extenzivní, tak pro intenzivní

zelené střechy, ale především tam, kde se na střeše vyskytují kaluže, které je nutné překlenout, aby místo zelené střechy nevznikla

bažina. Další možnost použití těchto desek je díky jejich vysoké tuhosti ve vlastní rovině na šikmých plochách do sklonu cca 20°.

Speciálním typem těchto drenáží, vyvinutým pro zelené dodatečně zateplované střechy, je Floratherm WD 65, 100, 120 nebo

180mm vysoký. Tyto drenážní desky mají certifikovaný tepelný odpor. Použití je analogické s deskami Floratec.

Svaz zakládání a údržby zeleně


13

3. Elastrodrain

Třetím typem drenáží jsou desky Elastodrain, které jsou vyrobeny

z vulkanizovaného, resp. recyklovaného kaučuku. Tyto desky

se používají především jako ochrana hydroizolace, kde nelze použít

vysoký podsyp pod dlažbu. Betonová dlažba se může pokládat

přímo na tuto drenáž nebo při použití filtrační textilie do

štěrkopískového lože.

Aby nedocházelo k přenosu substrátu do drenáže a potom

dál do kanalizace, je nutné použít filtrační vrstvu, která propustí

vodu ze substrátu do drenáže. Správné funkce se také

zde dosáhne správnou volbou konkrétního typu filtrační textilie.

V první řadě nesmí dojít ani po čase k zanesení filtrační

textilie jemnými částmi substrátu, aby zde ve spojení s vodou

nevznikla parotěsná vrstva, což by mohlo mít nepříznivý

vliv na tepelně technické chování střechy. Toho lze dosáhnout

jen použitím materiálů, které nejsou příliš chlupaté a

tím také tlusté, jako jsou např. běžné geotextilie. Druhým hlediskem při správném výběru filtru je velikost mechanického zatížení.

V této oblasti ZinCo nabízí celkem 4 druhy filtračních textilií, které zaručují, že časem se nezmění v parotěsnou vrstvu

a liší se v odolnosti proti mechanickému poškození (např. od hrubého štěrku).

Mnohé z toho, co se tradičně odehrává na rovné zemi, lze přesunout na střechy nebo na vršky podzemních garáží. ZinCo nabízí

podle druhu využití pro každou střechu vhodné systémové řešení. V případě jakýchkoliv dotazů, požadavků na návrh řešení konkrétního

projektu vám ZinCo poradí.

Text: Ing. Vít Kocourek

Foto a vyobrazení: ZinCo a Isodom

ISODOM a.s., Hněvkovská 56/1225, 148 00 Praha 4

Příklady zelených střech realizovaných systémem ZinCo

Svaz zakládání a údržby zeleně


Ozelenění strmých a valených střech

14

Optigrün

Systém Optigrün se vyznačuje osvědčeným kompletním řešením nadstavby pro extenzívní a intenzívní

osázení zelení u plochých a strmých střech - od ochrany kořenů a ochrannou tkaninu přes

drenáže, filtrační tkaninu a substrát až po vegetaci. Na základě rozsáhlého sortimentu produktů je

možné podle jednotlivých případů aplikace zvolit různé materiály. Firma Optigrún podporovala

diplomovou práci VŠ Osnabrück, která zachycovala výzkumy strmých a valených střech na 50 objektech.

Byla zaznamenána jejich poloha, konstrukce a vývoj vegetace.

Ozelenění strmých střech – zvláštnosti a obecná doporučení

Od jakého sklonu hovoříme o „strmých“ střechách, to není jednoznačně definováno. V praxi jsou

za strmé považovány střechy se sklonem nad 30°, v těchto šetřeních byly zohledněny střechy od

20°, protože od této prahové hodnoty jsou doporučena konstrukční protismyková opatření podle

směrnic FLL pro ozelenění střech. Zelené strmé střechy se musí oproti plochým střechám vyrovnávat

s mnohem extrémnějšími podmínkami. Mezi ty patří např. sluneční svit a působení větru ale

také jiné erozní vlivy a nebezpečí vysychání. I údržba, kterou je nutné provádět z důvodu sklonu ve

ztížených podmínkách, má větší význam. Při projektování a provádění ozeleněné strmé střechy je

třeba dbát především těchto bodů:

– Protismykové a protiskluzové zajištění

Použití osvědčeného protismykového systému odolného proti povětrnostním vlivům. V prvé řadě je třeba vyzdvihnout protismykové

prahy, umístěné pod střešní izolaci a pevně spojené s podkladní konstrukcí. Takto se zatížení z ozelenění přenáší na celou

střešní plochu. Toto provedení vyžaduje včasné naprojektování a dobrého pokrývače.

– Statika podkladní konstrukce, resp. konstrukce okapu

Je-li protismykový systém umístěn nad střešní izolaci na okapní nosník, který musí přenést veškeré zatížení z ozelenění v případě

sklouznutí, musí být správně dimenzována především konstrukce okapu.

– Detailní řešení okapu a hřebene

U okapu je třeba zohlednit výše uvedené smykové síly a především výskyt přebytečné vody. Je třeba naprojektovat štěrkový pás s

drenážním potrubím nebo odvodňovací žlab. U hřebene je třeba dbát na to, že u sedlové střechy nemůže být hřeben špičatý a u

pultové střechy je třeba upevnit vegetační rohož. V zásadě se nabízí úvaha, zda v oblasti hřebene není lepší zeleň vynechat, neboť

je zde vystavena větrné erozi.

– Odvodnění

U strmých střech je třeba v oblasti okapu počítat se zvýšeným množstvím vody.

– Vhodný substrát

Používá se soudržný a polohově stabilní substrát s organickými součástmi, který nesmí být příliš hrubozrnný.

Identifikace: Extenzívní substrát pro vícevrstvé konstrukce.

– Osázení vegetací

Mělo by se provádět výhradně pomocí předpěstovaných vegetačních rohoží (s nosnou nehnijící vložkou).

– Přístup a zajištění proti pádu

S volným venkovním přístupem na střechu nebo po žebříku a zajišťovacími body pro osobní zajištění je třeba počítat od začátku

projektu.

Různé varianty protismykového zajištění

50 zkoumaných strmých střech bylo zhotoveno 11 firmami v 19

variantách ozeleňovacích systémů pro strmé střechy. Tyto systémy

lze rozdělit do tří skupin:

1. Bez konstrukčního protismykového zajištění

2. S konstrukčním protismykovým zajištěním se zatížením okapu

3. S konstrukčním protismykovým zajištěním bez zatížení okapu

Příprava pro ozelenění valené střechy

1. Bez konstrukčního protismykového zajištění

Na trhu zelených střech existuje jen málo firem, které nenabízejí

speciální systém protismykového zajištění, skládající se z prahu a

nosníků. Ale zcela bez těchto opatření to také nejde.

• Trnová rohož: Jako protismykové zajištění se pokládá jednostranně

kašírovaná tkaninová rohož s trny tak, že tkanina leží

na střešní izolaci a rouno s nahodile orientovanými vlákny je

vyplněno substrátem.

Svaz zakládání a údržby zeleně


15

2. S konstrukčním protismykovým zajištěním a se zatížením okapu

Od sklonu střechy 20° je dle směrnice FLL pro zelené střechy předepsáno

použití konstrukčních opatření k protismykovému zajištění. Zásadní možností

je, že protiskluzový systém se uloží nad střešní izolací na ochrannou a

drenážní tkaninu. Zatížení ze zelené nadstavby je potom přenášeno okapním

nosníkem, na což je třeba brát přednostně zřetel při jeho dimenzování

a navrhování.

• Systém se zásuvným rastrem

Systém se skládá z posuvných prahů a nosníků, které je možné do sebe zasunout;

při větším sklonu střechy vždy v menších vzdálenostech

• Systém s háky, lany a prahy

V tomto systému nahrazují nerezová ocelová lana posuvné nosníky použité

u rastrového systému a umožňuje tak osázet zelení i zvlněné střechy, např. valené.

Ozelenění šikmé střechy rodinného domu Segnitz

3. S konstrukčním protismykovým zajištěním bez zatížení okapu

Pro statiku a bezpečnost okapu a pro ozelenění jsou nejlepší ty protiskluzové

systémy, které přenášejí smykové zatížení zeleně nejen na okap, ale

na celou plochu střechy. To znamená, že protismykové zajištění se nachází

pod střešní izolací.

• Izolované protismykové prahy

Protismykové prahy ze dřeva, které jsou sešroubované se spodní konstrukcí

a přes které je vedena izolace odolná proti kořenům.

• Pěstební nádoby

Systém, při kterém se namísto střešních tašek zavěšují osázené nádoby.

Shrnutí

Jak vyplynulo z výsledků šetření u 50 ozeleněných strmých a valených střech, existují různé systémy, které jsou příslibem trvale

funkčního řešení. Ozelenění střech v extrémních polohách už není pro odborníka při současném stavu techniky a rozumném vyprojektování

žádným velkým problémem.

Text: Dipl. Ing. Klaus Schiefler

Foto: Optigrün International AG

Golfhaus Erwang - zelená kupole

Optigrün international AG

Am Birkenstock 19

D-72505 Krauchenwies-Göggingen

www.optigruen.de

Landstrasser Hauptstrasse 71/2

A-1030 Wien

www.optigruen.at

Svaz zakládání a údržby zeleně


Střešní zahrada na objektu Alpha v komplexu BB Centrum v Michli

Zhotovitel

Král & Kurz

– zahradnické práce, s.r.o.,

Kolovečská 1938, 155 00 Praha 5

Autor projektu:

David Hora, DiS,

Lenka Horová DiS

Termín realizace: 2003

Celková plocha: 1200 m 2

na severní straně střechy. Dalším

výrazným prvkem střechy je

technologické zázemí oddělené

akustickou zástěnou. Přístupem

se nejprve dostáváme na hlavní

terasu. Ta je umístěna na severovýchodním

nároží střechy. Povrch

terasy tvoří obdélníková dlažba

na terčích. Terasa je doplněna o

betonové kontejnery, ve kterých

je vysázen zajímavý tis Taxus

baccata „Dowastoniana“.

Při východní straně zahrady

vznikla kompozičně nejvýraznější

část, kterou tvoří přírodní

16

1. místo v soutěži „Sadovnické dílo roku 2005“

Král & Kurz - zahradnické práce, s.r.o.

Architektonické řešení

Centrální část prostoru střechy objektu ALPHA prolíná světlík, který vystupuje až nad úroveň

střešní zahrady. V architektuře celého objektu se prolínají táhlé křivky, které výrazně působí

i v prostoru samotné střešní zahrady. Přístup do zahrady je vytvořen z prostor při světlíku

porost borovic. Skupině dominuje Pinus

silvestris „Watererii“. Už při výsadbě dosahovaly

rostliny výšky 175–200 cm. Tyto

stromy jsou podsazeny klečí (Pinus mugo)

ve dvou výškových kategoriích 150–175

cm a 80–100 cm. Díky těmto vzrostlým

sazenicím je již brzy po výsadbě skupina

funkční a vypadá velmi efektně. Okraje

jsou vytvořeny ze zakrslých odrůd borovic,

skupin vřesů, vřesovců a okrasných

travin. Kolem této husté výsadby borovic

je vedena cesta s dřevěným povrchem, která pokračuje až na

samotný cíp zahrady, kde je umístěna vyhlídková terasa na

areál BB Centra.

Tím se dostáváme do části zahrady, která je pohledově izolována

od ostatních částí zahrady pomocí technického zázemí.

Tak vzniká ojedinělé zákoutí, ze kterého máme přehled

po celém areálu, ale ve kterém jsme na druhou stranu izolováni

a obklopeni příjemnou výsadbou listnatých stromů

(Acer platanoides „Globosum“) s podsadbou keřů a trvalek.

Svaz zakládání a údržby zeleně


17

Druhé takové zákoutí vzniká u zúženého konce světlíku. Toto

zákoutí je opět pohledově odcloněno od centrální plochy a je

řešeno detailní výsadbou trvalek. Trvalky doplňují stálezelené

pokryvné rostliny a listnaté stromy (Acer platanoides „Globosum“),

které se kompozicí prolínají a působí jako spojovací

článek. Možnost posezení v této části zahrady, stejně jako podél

světlíku, nabízejí dřevěné lavice na opěrných zídkách.

Celý prostor střešní zahrady je komponován tak, aby ihned po

realizaci tvořil kompaktní celek s okamžitým účinkem. Rostliny

byly pečlivě vybírány s ohledem na klimatické a půdní podmínky

tohoto prostředí a díky velikostem, ve kterých byly sázeny

a jejich hustotě při výsadbě je zahrada hned po založení plně

funkční. Celá střešní zahrada je doplněna automatickým závlahovým

systémem.

Technické prvky

Skladba vrstev střech pro pěstování rostlin je tvořena vrstvou

drenážní a vrstvou vegetační.

Schéma skladby vrstev:

– substrát (550 mm, v místě zídek 240 mm)

– geotextilie - 3 mm

– keramzit (liapor) 80 - 120 mm

– drenážní fólie - 12 mm

V místech výsadby stromů byla do vegetační vrstvy jako zátěžová

kotva pro výsadbu a pozdější prokořenění vložena KARI siť BSt

500, pozinkovaná, oka 150x150 mm. V určitých místech jsou sítě

kotveny do opěrných zídek pomocí ocelových kotev.

Pro maximální kvalitu a funkčnost navrhovaných sadových

úprav jsou plochy vybaveny automatickou kapkovou závlahou,

která doplňuje srážkový deficit a snižuje riziko vysychání.

Po necelých třech letech po výsadbě je na střeše zelená oáza , kde

probíhají obchodní jednání a zaměstnanci zde tráví přestávky.

S využitím materiálů firmy Král & Kurz, zahradnické práce, s.r.o.

připravila redakce

Svaz zakládání a údržby zeleně


18

Zelené střechy - poznatky z odborné exkurze do Rakouska

Ve dnech 12.–14. května 2005 uspořádal Svaz zakládání a údržby zeleně exkurzi do Rakouska, jejíž hlavním tématem byly

zelené střechy. Exkurze byla součástí grantu „Zelená linie“ - přeshraniční spolupráce s rakouským svazem - a byla pořádána

za finanční podpory Evropské unie.

Steinbauer GmbH - partner firmy Optigrün - extenzivní zelená střecha

Naše osmnáctičlenná skupina začala svou exkurzi ve Vídni, ve firmě Steinbauer GmbH, která

je partnerským podnikem firmy Optigrün. Technické zázemí firmy sídlí na ulici Percostrasse

č. 19. Zde nás přivítali zástupci firmy Steinbauer a pan Klinkenberg, který na exkurzi zastupoval

firmu Optigrün. Na střeše haly vytvořila firma Steinbauer před osmi léty vzorovou extenzivní

střešní zahradu. Dnes je to jednak ukázková zahrada pro klienty, a také si zde firma zkouší různé

typy extenzivních zahrad. Seznámili jsme se i s činností a organizací firmy. Firma Steinbauer

má 80–90 zaměstnanců a je rozdělena na tři skupiny. Jedna skupina realizuje střešní zahrady,

druhá ošetřuje stromy a třetí skupina zakládá a udržuje zeleň

Obytný blok Seitenberggasse 53-63 1160 Wien - intenzivní zelené střechy

Další zastávkou byl blok domů na ulici Seitenberggasse. Zvenku nenápadná ulice,

uvnitř oáza klidu. V obytném bloku čís 53 zmizela z vnitrobloku auta do podzemních

garáží, na jejichž střechách od roku 2003, kdy byla rekonstrukce dokončena,

vyrůstají na trávníku stromy a keře a kvetou trvalky. Část tohoto utěšeného prostoru

je společná pro všechny nájemníky, část je rozdělena na soukromé zahrádky

lemované živými ploty. Ve společné části dovádějí na hřišti a na kolové a koloběžkové

dráze děti, soukromé zahrádky patří k bytům v prvním podlaží. Docela

příjemně se na nich dá posedět. Výsadby stromů a keřů jsou soustředěny do elipsovitých

záhonů, na kterých je podle vysázených druhů 30-70 cm vrstva substrátu.

Když jsem se potom podívala na

parkovou úpravu ze sedmého

podlaží, kam jsem se pohodlně

vyvezla výtahem, musela jsem

uznat, že málokdo by si uvědomil,

že se vlastně dívá na ozeleněnou

střechu garáží.

Také na tomto sedmém poschodí

je ovšem na střeše zahrada.

Částečně veřejná, částečně soukromá.

Soukromé jsou malé zahrádky

4 x 4 m olemované opět

živým plůtkem, které tentokrát

patří k bytům v šestém podlaží, s nimiž jsou spojeny schody. Každý byt má tak svůj obývací pokoj pod širým nebem.Na společné

zelené střeše je pro všechny nájemníky nerezový bazén. U bazénu je travnatá plocha na slunění a lavičky. Objekt byl dokončen

v létě roku 2003. Podle projektu Landschaftsarchitekturbüro Cejka vytvořila střešní zahrady firma Steinbauer.

Svaz zakládání a údržby zeleně


19

Obytný blok Seitenberggasse 45-51 1160 Wien - intenzivní zelené střechy

Šťastní obyvatelé ulice Seitenberggasse!

O několik metrů dál totiž

dokončili v roce 2004 v dalším

vnitrobloku zahradu na střechách

garáží a také soukromé

zahrádky, které zde patří nájemníkům

přízemních bytů. Na střeše

podzemních garáží na výšce

substrátu 35 cm rostly stromy,

keře a trávník a navíc nás tam

překvapilo ještě jezírko. Ani tam

Jezírko umístěné na střeše podzemních garáží

ovšem nechybělo dětské hřiště.

Vzhledem k tomu, že vegetační

úpravy byly dokončeny teprve na podzim roku 2004, zahrada působila ještě nehotovým

dojmem. Při exkurzi jsme se dozvěděli, že investor tohoto objektu na závěr už šetřil, takže

některé záměry se na střešních zahradách nezrealizovaly. Na střeše v sedmém podlaží

si obyvatelé tohoto domu tentokrát mohou vylepšovat svou kondici na běžecké dráze.

Autorem projektu ozelenění je Landschaftsarchitektur Gachowetz – Lutz – Zimmermann.

Vegetační úpravy provedla opět firma Steinbauer GmbH.

Dům s pečovatelskou službou - Haus der Barmherzigkeit

Nedaleko tohoto komplexu jsme navštívili luxusní dům pro seniory. Zeleň je zde rozmístěna

na několika terasách. Záhony na nich jsou vesměs elipsovité a jsou uspořádány tak,

aby kolem nich mohli na vozících projíždět také méně mobilní pacienti.Výška substrátu

na záhonech osázených trvalkami a opatřených závlahou je 20-40 cm. Až rozkvetou,

bude teprve dojem dokonalý. Na podzemních garážích jsou na násypu 80 cm substrátu

stromy, keře a trávník. Zakázka byla dokončena v roce 2004.

Návrh ozelenění: Ing. Büro Ivancsics, realizace Steinbauer GmbH

Obytný dům Wiedner Hauptstrasse – Wien

Poslední naší zastávkou byl dům, jehož fasáda je

porostlá pnoucími rostlinami i keři. Rostliny vyrůstají z nádob, ve kterých je 50 cm substrátu.

Autorem stavby je architekt Rüdiger Lainer, autorem ozelenění LA Architekt DI

Jakob Fina. Realizaci prováděla firma Steinbauer GmbH. Problematická je péče o rostliny.

Část zeleně udržuje odborná firma, většina nádob je přístupných pouze z bytů a jak rostliny

prospívají, to záleží na péči nájemníků. Někteří pečují vzorně, jiní bohužel vůbec ne.Tomu

ovšem odpovídá také kvalita zeleně. Ve vnitrobloku domu jsou na podzemních garážích

stromy a trávník. Objekt byl dokončen v roce 2002 - 2003.

Když nám v březnu pan Thomas Pree z firmy Halbartschlager na semináři v Hrotovicích ukazoval zelené střechy v Linci,

rozhodli jsme se, že při další exkurzi nevynecháme tuto firmu, která je partnerem firmy Optigrün. Firma Halbartschlager

realizovala mnoho zelených střech v nedalekém Linci. Tři z nich jsme navštívili. Naším zasvěceným průvodcem byl pan Bernd

Klinkenberg - zástupce firmy Optigrün.

Schachermayer 2010 – Ausbaustufe 2, Schachermayerstr. 2-10, Linz

Prvním navštíveným objektem byla firma Schachermayer, která od roku

2001 pokrývá střechy všech nově stavěných budov extenzivní zelení. Dnes

je zde 10.000 m 2 ozeleněných plochých střech. Architektem zelených střech

je firma Gessner, Linz, investorem Planbau Wellisch, Linz. Dodavatelem je

firma Halbartschlager Dachgarten GmbH. Tyto extenzivní ploché střechy

pokrývá 300 g ochranné rouno. Jako izolace byla použita folie Novotan.

Teplá střecha se spádem 1° má po obvodu 50 cm široký a 8 cm vysoký

štěrkový pás. Na střechách je použitá vrstva 8 cm Optigrün minerální

substrát (M-schwer). Vlastní ozelenění bylo provedeno „nástřikem“. Střechy

byly postupně dokončovány v letech 2001 – 2004.

Svaz zakládání a údržby zeleně


20

Landesdienstleistungszentrum Linz, Bahnhofplatz 1, 4020 Linz

Druhým navštíveným místem byla nová budova nedaleko nádraží. Na této

budově je 9 000 m 2 extenzivních střech a 11 atrií s 5 000 m 2 intenzivního

ozelenění. Autorem projektu byla firma Neumann und Steiner, Wien.

Investorem Büro Kaufmann, Linz. Na extenzivní střechy byla do 10 cm

vrstvy minerálního substrátu nastříknuta směs tvořená převážně rozchodníky

(Sedum: Kräuter / Gräser). Na intenzivních střechách je použita drenážní

rohož Optigrün Drainmatte Typ G, a 25 cm intenzivního substrátu

(I-schwer). V místech, kde jsou vysazeny stromy, je až 80 cm intenzivního

substrátu. Stavba byla realizována v říjnu 2003 – září 2004.

Tennishalle, Leonding

Posledním místem, které jsme navštívili, byla tenisová hala v Leondingu. Zde je 3 000 m 2 střechy se sklonem 18°. Střecha byla postavena

v letech 1997–1998. Slouží jako pokusná plocha, kde se sleduje, jak se vyvíjí směs bylin a trav, která byla na střechu použita.

Projektantem byl DI. Ferdinung Karl, investorem Büro Ing. Steinleitner, Linz. Na většině plochy střechy je 300 g ochranné rouno,

substrát 15 cm (E-leicht). Ozelenění bylo prováděno nástřikem směsi – Sedum/Kräuter/Gräser.

Na závěr jsme se dozvěděli, proč je v Linci tolik zelených střech. Město Linec v uplynulých letech přispělo každému, kdo místo

klasické zvolil zelenou střechu 35 % z nákladů na celou střechu. Střechy se samozřejmě kontrolovaly a poslední částku dostali

majitelé zelených střech až po uplynutí 5 let.

Text: Ing. Jana Šimečková, foto: archiv SZÚZ

Svaz zakládání a údržby zeleně


21

Zelené štěrkové trávníky – alternativa vyasfaltovaných ploch

Štěrkové povrchy propouštějící vodu, které se dají přiměřeně zatěžovat a ozeleňovat, jsou velmi vhodné pro méně frekventovaná

parkoviště, kde je dopravní ruch mírnější. Takto pojednané plochy vodu nejenom propouštějí, ale také vypařují. Štěrkové

plochy porostlé vegetací ovzduší ochlazují a zmírňují nebezpečí velké vody, která je dnes pro mnoho měst díky častějším

přívalovým dešťům opravdovým nebezpečím. Náklady na realizaci štěrkových trávníkových ploch jsou dokonce nižší než

u ploch vyasfaltovaných. Také štěrkové trávníky potřebují samozřejmě údržbu. Jsou-li však dobře založeny a osety takovou

travní směsí, která odpovídá místním podmínkám, potom štěrkové trávníky vyžadují méně údržby než trávníky na zahradách,

v parcích nebo na hříštích.

1. Úvod

Štěrkem se rozumí přírodní drcené kamenivo frakce od 2–64 mm. Drobný štěrk 2–12 popř. 2–22 mm je označován často jako drť.

Definice štěrku je proto tak důležitá, že jenom ostrohranný štěrk je možné uválet, stabilizovat a vytvořit tak rovnou, dostatečně

nosnou a propustnou plochu, která je pro parkoviště nezbytná. Parkoviště pro osobní vozy musí mít podle směrnic FLL 2000 minimální

předepsanou nosnost 25 MN/m 2 . (MN = Meganewton)

„Forschungsgesellschaft Landschaftsentwicklung und Landschaftbau“ v Bonnu doporučuje hodnotu koeficientu propustnosti kf

mezi 1 ∙ 10 –5 a 1 ∙ 10 –6 m/s. Tato doporučení pro zakládání štěrkových trávníků jsou výsledkem prvních menších pokusů v Německu,

ovšem je v nich chyba, protože při realizaci byla směs označena jako hrubý písek a ne jako štěrk. To způsobilo velké zmatky a nejistotu.

Ve Vídni najdeme také příklady s vrchní vrstvou ze směsi zeminy a štěrkodrtě o mocnosti 10 cm, které si nezaslouží název

štěrkové trávníky. Jsou ukázkou nedostatečné nosnosti a propustnosti vody a slouží jako odstrašující příklady.

Abychom tyto nesprávné informace vyvrátili a pomohli prosadit dobrou myšlenku, založil náš „Institut für Ingenieurbiologie und

Landschaftbau“ při vídeňské „Universität für Bodenkultur“ ve spolupráci s oddělením vodního hospodářství vídeňského magistrátu

(MA 45) dvě pokusné plochy na lokalitě Donauinsel, které až do podzimu 2004 náš ústav pravidelně kontroloval a udržoval.

Jedna plocha byla založena na Treppelweg na jaře 2001, druhá na Segellhafen Nord v zimě 2001/2. Jejich založení a údržba byly

financovány magistrátem. Výsledky jsou zaznamenány v závěrečné zprávě (Längert a Florineth, 2005). Nejdůležitější postupy při

zakládání těchto štěrkových ploch a výsledky byly potom zveřejněny.

2. Pokusné plochy a jejich řešení

Treppelweg - založeno květen - červen 2001

Pokusná plocha je dlouhá 143 m a 5 m široká. Je složena z 45 políček. Byly zde

TREPPELWEG – březen 2004

použity tři varianty substráty, které se skládají ze štěrku frakce 0/32, 0/45 a 0/64

a z podílu zeminy (10% z objemu) nebo kompostu (20%). Nosná vegetační vrstva

o mocnosti 30 cm byla rozprostřena pomocí jeřábové lopaty v jednom případě přímo

na vhodné podloží a v jednom případě na propustný štěrk.

Plocha byla zhutněna 8 t válcem, dvakrát v suchém a jednou ve vlhkém stavu.

Za sedm týdnů po osetí plochy speciálně namíchanou osevní směsí přejíždělo osobní

auto 2/3 pokusné plochy 3x týdně a po deseti týdnech ji přejíždělo ve čtrnáctidenních

intervalech nákladní auto.

Segelhafen - založeno listopad 2001 - březen 2002

Pokusná plocha leží na severu Vídně mezi břehem Dunaje a dálnicí A22. Je rozdělena

příjezdovou cestou na dva parkovací pásy dlouhé 95 m a široké 5 m. Vegetační

vrstvu tvoří štěrk frakce 0/32, 0/45 a 0/64, do kterého je přimícháno jen 15 % zeminy.

Plocha byla rozprostřena 12 t grejdrem, jen menší část byla kvůli možnosti

srovnávání upravena bagrem.

Podklad parkovacích pásů

kolem příjezdové cesty

tvoří mrazuvzdorný materiál

(0/70), na ploše na dunajském

břehu byl použit materiál, který sloužívá jako ochrana před velkou

vodou. Plochy byly posléze uválcovány. Zelené plochy oseté různými

osevními směsmi byly zatěžovány pravidelně zcela přirozeně. Slouží totiž

jako parkoviště pro návštěvníky rekreačního centra Donauinsl.

SEGELHAFEN – srpen 2004

Svaz zakládání a údržby zeleně


22

Schématické znázornění technologií pro štěrkové trávníky

Jednovrstvová technologie

Dvouvrstvová technologie

Vegetační vrstva

Vegetační vrstva

Stávající podloží

Propustný štěrk

podkladová vrstva

Stávající podloží

Pokryvnost různých druhů rostlin na pokusné ploše Treppelweg v závislosti na typu

vegetační vrstvy

Krvavec menší

Sanguisorba minor

Kopretina bílá

Leucanthemum vulgare

Tolice dětelová

Medicago luppulina

Jestřábník chlupáček

Hieracium pilosella

Škarda dvouletá

Crepis biennis

Silenka obecná

Silene vulgaris

Jitrocel prostřední

Plantago media

Mateřídouška obecná

Thymus serphyllum

Šalvěj luční

Salvia pratensis

Řebříček obecný

Achillea millefolium

Lipnice luční

Poa pratensis

Kostřava ovčí/červená

Fescuta ovina/rubra agg.

Kompost - bez podkladové vrstvy

Kompost- s podkladovou vrstvou

Zemina - bez podkladové vrstvy

Zemina - s podkladovou vrstvou

3. Vývoj vegetace

Zaseté trávy a rostliny rostly nejprve kvůli zátěži

pomalu, ale potom se náhle rozbujely, při čemž

nejlépe rostl porost, kde bylo v osivu 16% jetele

a bylin. Hluboce zakořeněné jeteloviny a byliny

také nejlépe přežily velmi suchý rok 2003 a ještě

se rozmnožily. Nejvhodnější byl voňavý tymián,

luční šalvěje a kostřava ovčí. Z travin nejlépe

prospívají na propustném podloží a také nejlépe

snášejí zatížení kostřavy.

Zemina

Bez podkladové štěrkové vrstvy

2004

Kompost

pokryvnost v %

Zemina

S podkladovou štěrkovou vrstvou

Kompost

SEGELHAFEN 2002–2004 – vývoj pokryvnosti vegetace

■ bez podkladové vrstvy

◆ s podkladovou vrstvou

Svaz zakládání a údržby zeleně


23

4. Nosnost

Náš institut měřil nosnost prostřednictvím pokusu s dynamickými zátěžovými deskami a při druhém pokusu byly hodnoty uvedeny

jako Evd2. Přepočet na Ev2 podle statického pokusu se zátěžovými deskami se provádí podle tabulky profesora Otto PREGLA

(Universität für Bodenkultur Wien), který bohužel předčasně zemřel. Naměřené a přepočtené hodnoty jsou vysoko nad požadovanými

hodnotami Ev2 pro parkoviště pro osobní, resp. nákladní auta. (25 – 35 MN/m 2 ):

Treppelweg (Evd2 31 – 88 MN/m 2 = Ev2~62–176 MN/m 2 )

Segelhafen (Evd2 38 – 125 MN/m 2 = Ev2~76–250 MN/m 2 )

5. Propustnost

Propustnost pro vodu byla měřena pomocí dvouprstencového měřicího přístroje (infiltrometru), přičemž oba dolní prstence byly

podle modelu firmy GEOTEST (WICK, 2002) fix zabudovány do půdy, protože zaražení do štěrkové vrstvy nebylo možné. Výsledky

měření činí pro zrnitost 0/45 na stanovišti Treppelweg 1,72–4,27 ∙ 10 –5 m/s a na příliš silně zhutněných pokusných plochách na

stanovišti Segelhafen 4,22–8,65 ∙ 10 –6 m/s a zajišťují tak velice dobré, resp. dostatečné vsakování, které je zřetelně znát i při silných

srážkách.

6. Závěry a doporučení pro praxi

Tabulka č. 1 – doporučená směs pro štěrkové trávníky na polosuchém stanovišti

panonského klimatu

Ze štěrkových vrstev o mocnosti 30 cm ze štěrku různé

zrnitosti 0/32–0/45–0/65 mm se nejlépe osvědčila

frakce 0/45 mm – střední rozměr. Vyhovuje také nejlépe

geotechnickým a vegetačním podmínkám. Povrch

vytvořený jednovrstvovou technologií štěrku bez podkladové

vrstvy se dá doporučit jenom na parkovištích

pro osobní vozy, které potřebují nosnost 25 MN/m 2 .

Potřebujeme-li větší nosnost, musíme tomu přizpůsobit

podkladovou vrstvu. Používáme frakce jako u vegetační

vrstvy bez přimíchání kompostu. Tak se dosáhne téhož

obsahu vody v podkladové vrstvě i ve vrchní vrstvě.

Takovou konstrukci nazýváme dvouvrstvová technologie.

Do vegetační vrstvy je nutné potom přimíchávat

10-20 % vyzrálého kompostu. Tak dosáhneme několikanásobně

vyššího stupně vegetačního pokrytí, než

když přidáváme jenom humusovou půdu. Kompost má

větší obsah živin a větší schopnost zadržet vodu.Teď se

dokonce zkoumá, má-li kompost také větší schopnost

lépe odbourávat průmyslové a motorové oleje.

Před pokládáním vegetační vrstvy je nutné materiál

důkladně promíchat. Nejlépe se promíchá přímo ve

štěrkovně v míchačce. Vhodné je také použít bagrovou

lžíci. Důležité je materiál míchat za vlhka, aby se nerozptyloval

po okolí. Materiál se rozprostírá pomocí bagru,

ještě jednou se krátce promíchá, potom se hutní 8-9

tunovým válem, čímž se také ještě promíchává. Travní

a bylinná směs se potom seje v množství 10 g/m 2 , lehce

se zapraví a zavlaží. Důležité je udržovat plochu 3–4

týdny dostatečně vlhkou, aby rostliny rychle zakořenily.

Teprve po 3 měsících se dá plocha zatěžovat a jezdit po

ní. Může-li se počkat ještě o 1–2 měsíce déle, vegetaci

to jenom prospěje. Při míchání osiva je třeba zvážit

vlastnosti jednotlivých druhů. Je nutné, aby vydržely

sucho, aby vynikaly nízkým vzrůstem a byly odolné. To

všechno nám potom usnadní péči a sečení této plochy. Pokud se má na těchto plochách parkovat 2x - 3x týdně, doporučujeme

štěrkové trávníky na takových plochách sekat dvakrát ročně. Je-li extrémně sucho, doporučujeme zalévat, aby rostliny, hlavně jetele,

nezhnědly. Po zkušenostech tří let, kdy byly pokusné plochy pravidelně kontrolovány, doporučují rakouští odborníci tak zvanou

BOKU- Schottenrasen směs. (viz tabulka č. 1)

O. Univ. Prof. Dr. Florin Florinet a Dipl. - Ing. Simone Längert

Universität für Bodenkultur Wien, www.boku.ac.at/iblb

redakčně upraveno

Svaz zakládání a údržby zeleně


24

Parthenocissus tricuspidata

ZELENÉ FASÁDY A PNOUCÍ DŘEVINY

Pnoucí dřeviny jsou botanicky nesourodou, a tedy i rozmanitou skupinou

dřevin, kterou spojuje zvláštní strategie konkurenčního boje o světlo a s tím

spojená nutnost využívat pro svůj růst nějaké opory. Z hlediska architektury

je významné, že pnoucí dřeviny při svém růstu přijímají tvar této opory a tak

se stávají nejplastičtějším rostlinným prvkem schopným dotvářet prakticky

libovolné hmoty.

Pnoucí dřeviny jsou velmi rozmanité co do vzrůstu, textury, nároků na stanoviště

i co do způsobu, jakým se přidržují podkladu.

VÝZNAM A PŮSOBENÍ PNOUCÍCH DŘEVIN.

Význam pnoucích dřevin vyplývá z jejich specifických vlastností a z možnosti

jejich těsného kontaktu se stavební konstrukcí. Vzhledem k jejich

minimálním půdorysným nárokům a schopnosti vytvořit zároveň značnou

nadzemní hmotu je možné využít je i ve stísněné městské zástavbě v místech,

kde nelze pro jinou zeleň najít místo. Schopnosti pnoucích dřevin přijímat

tvar opěrné konstrukce je možné s výhodou využít tam, kde je třeba bez

větších nákladů vytvořit hmotu k vyvážení nepříznivé stavební kompozice.

Hygienické a ekologické působení pnoucích dřevin je obdobné jako u ostatní

zeleně, je ale o to významnější, že působí v těsném kontaktu s budovou a

v místech, kde nelze jinou zeleň uplatnit, nebo jen velmi obtížně. Z těsného

kontaktu s budovou někdy vyplývají obavy z možného šíření nežádoucího

hmyzu nebo dokonce i myší. Tyto obavy jsou zcela neopodstatněné. Pnoucí

dřeviny nejsou hostiteli žádného obtížného hmyzu či jiných nebezpečných

bezobratlých živočichů a hlodavci se při přemnožení dokážou do bytu dostat i bez zelené fasády. Zkušenost ukazuje, že obavy z

obtížného hmyzu jsou často zástupným problémem, který bez ohledu na racionální argumenty vyjadřuje spíš obecný postoj ke

kontaktu s přírodou, po kterém každý netouží. Architekt či projektant by měl takový postoj respektovat, neměl by ale neopodstatněné

fobie šířit.

Samostatnou kapitolou je vliv pnoucích dřevin na stavební konstrukce. Mezi veřejností je rozšířena mylná představa, že pnoucí

dřeviny stavební konstrukce poškozují a omítka krytá rostlinami trpí. Ve skutečnosti je omítka listy pnoucích dřevin chráněna před

nepříznivými vlivy počasí včetně kyselého deště a extrémních výkyvů teploty. Podle zahraničních pramenů se životnost fasády

kryté pnoucími dřevinami podstatně prodlužuje (hovoří se až o trojnásobné životnosti).

Snižování vlhkosti

Listy rostlin se snaží postavit tak, aby zachytily co nejvíce světla a to znamená, že jejich struktura velmi silně připomíná tašky položené

na střeše. Po takto postavených listech pak spolehlivě stéká veškerá voda, kterou proti fasádě žene třeba i velmi silný vítr.

Omítka pod listy potom zůstává naprosto suchá i po těch největších lijácích. Při tom listy netvoří žádný neprodyšný obal, ale vodní

páry, unikající z objektu, mohou mezi nimi volně procházet. U starých budov není zanedbatelný ani fakt, že kořeny odčerpávají

mnoho desítek litrů vody denně ze základové spáry.

Tepelná ochrana

Zelená fasáda nepůsobí proti přehřívání v létě jen pasivně

jako nějaká žaluzie, ale její působení je aktivní.

Vedle odrazu a sálání (celkem cca 40-50%) působí ještě

transpirace, kterou se přemění 25-35% dopadajícího

slunečního záření. Fotosyntézou, kterou ovládají jen

rostliny, se odčerpá dalších 5-15%. K vlastnímu plášti

budovy tak pronikne jen 5-20% dopadající sluneční

energie. Prakticky to vypadá tak, že zatímco holá

stěna se zahřeje na slunci například na 42˚C, tatáž

stěna pod zelenou fasádou má jen 22˚C. To znamená

značné snížení tepelných výkyvů a z toho vyplývá

i velmi významné snižování pnutí konstrukcí, které je

jedním z rozhodujících faktorů prodloužení životnosti

fasády.

Svaz zakládání a údržby zeleně


25

Ochrana před prachem a chemickými polutanty

Prach, oxidy dusíku, oxid siřičitý a další látky se

spolehlivě zachycují na listech rostlin, na které

se buď trvale vážou (oxidy), nebo jsou později

smývány deštěm (prach). Fasáda je tak dokonale

chráněna nejen před kyselým deštěm, ale i

před plynnými polutanty a prachem.

Snižování hlučnosti

Rostliny na fasádě samozřejmě také pohlcují

hluk, účinek není ale nijak mimořádně významný.

Podstatně významnější je skutečnost,

že porost vytváří strukturu, která podstatně

snižuje odrazivost hluku a pnoucí dřeviny se

proto stávají významnou součástí protihlukových

stěn.

Dynamika proměn, estetický význam

Porost na fasádě se rozrůstá a na rozdíl od

omítky je časem kvalitnější. Velké proměny prodělává i během roku. Na jaře je svěže zelený,

v létě je sytá zeleň listů nejrozvinutější a na podzim mnohé druhy zase hýří pestře zbarvenými

listy. Zajímavá může být i kresba holých větví v zimě, i ta patří k dynamice proměn.

Zásady výběru a používání pnoucích dřevin

• Na plošné pokrytí větších ploch s výhodou využíváme především tak zvané samopnoucí

druhy, to znamená ty, které nevyžadují budování opěrných konstrukcí (Parthenocissus tricuspidata,

P. quinquefolia, Hedera helix, Hydrangea petiolaris).

• Na plochách s okny nebo tam, kde chceme pokrýt jen omezenou část z plochy, dáváme

přednost druhům vyžadujícím opěrnou konstrukci. Konstrukcí tak vymezíme plochu, mimo

kterou se dřeviny nerozrostou. V případě použití samopnoucích druhů musíme počítat

s tím, že budeme muset porost v budoucnu pravidelně omezovat řezem.

• Podle velikosti objektu volíme druhy přiměřené vzrůstem. Na velké objekty volíme mohutnější

dřeviny, na drobné objekty dřeviny menší. S drobnými druhy nedosáhneme na velkých

plochách žádoucího účinku a někdy taková výsadba může působit až směšným dojmem.

Naopak mohutné, vzrůstné druhy na subtilním plotě buď budeme muset pořád řezat, nebo

se plot pod jejich vahou může i rozlámat.

• Do různých stanovištních podmínek se hodí různé druhy. Jiné se hodí do stínu a jiné na

slunce. Stejně tak se liší v nárocích na vláhu, teplo nebo kvalitu půdy. Tyto nároky je nutné

u většiny druhů respektovat. Jen některé druhy umožňují svojí přizpůsobivostí použití na

různých stanovištích.

• Některé svislé stavební konstrukce tvoří přirozené opory pro ovíjivé pnoucí dřeviny (např.

svody od hromosvodů, různé sloupy a pod.). Tyto konstrukce

je sice možné využít k ozelenění, je však nutné

dbát jisté opatrnosti. Ovíjivé dřeviny nikdy nesázíme ke

konstrukcím, které by mohly rozmačkat (např. okapové

roury). Obzvlášť pevně svírá podklad zejména Celastrus

a Wisteria. Značnou opatrnost zachováme i při

výsadbě ke stromům. Starým stromům většinou už ani

ovíjivé pnoucí dřeviny neublíží. Mladé stromy ale mohou

úplně uškrtit.

• Druhy, které vykazují negativní fototropismus (především

Hedera helix, Hydrangea petiolaris) nikdy nesázíme

k objektům, kde by jejich výhony mohly pronikat do

spár a otvorů a způsobovat tam škody (např. odtrhávání

obkladu).

• Pnoucí dřeviny bývají obvykle vysazovány na stanoviště,

na kterých jsou snadno mechanicky zranitelné (těsné

sousedství komunikace a pod.) a proto je vhodné, či

přímo nutné, opatřit je po výsadbě vhodnou ochranou.

Text a foto: Ing. Samuel Burian

Svaz zakládání a údržby zeleně


26

Závěr

Od začátku 90. let některá

moudrá města například

v sousedním Německu a v

dalších zemích Evropské unie

vyhlásila podpůrné programy

a nejrůznější finanční výhody

pro ty, kteří pochopili, že dnes

úlohu vrátit rychle zeleň do

našich měst a zajistit v nich tak

lepší životní prostředí nesplní

už jenom zahrady a parky, že

je potřeba využívat také nové

možnosti, nové technologie.

Proto některé radnice v Německu

finančně podporují

ozeleňování střech veřejných

a soukromých domů. Nejenom

se tak vylepší smutný vzhled

střešních ploch, ale na zelených

střechách vznikají nové

a neobvyklé rekreační možnosti.

Radnice podporují také

projekty na ozelenění fasád,

dvorků a tam, kde není příliš

velký dopravní ruch, budují

ozeleněné štěrkové trávníky

místo vyasfaltovaných, neprodyšných

ploch. Německý svaz

pro zakládání a údržbu zeleně (Bundesverband Garten -, Landschafts- und Sportplatzbau)

připravuje nyní spolu s odborníky z vysokých škol a předními zahradními architekty pilotní

projekt, který vědecky dokáže význam zeleně pro zlepšení kvality životního prostředí ve

městech. Dosud totiž chyběly vědecky zpracované údaje a databáze, které by dokazovaly,

že veřejných ploch zeleně stále ubývá, ačkoliv jsou stejně důležitou zbraní proti znečištění

vzduchu jako technická opatření. Anebo jako předepsané limity o povoleném vypouštění

škodlivin do ovzduší, které se stejně stále překračují. Už dnes je dokázáno, že také velmi

záleží na kvalitě veřejné zeleně. Dobře založené a udržované zelené plochy s vyššími vegetačními

druhy jsou účinějšími zbraněmi proti znečištění vzduchu než nízké, stále znovu

stříhané trávníky. Finanční prostředky věnované zeleni nejsou tedy luxusem, nýbrž jsou

dobrou investicí do lidského zdraví.

Neodvolávejme se však na situaci u našich sousedů. Nedávno ministr životního prostředí

Libor Ambrozek konstatoval, že říjnová zpráva OECD o českém životním prostředí poukázala

na klíčové problémy. Na každou korunu hrubého domácího produktu u nás připadá

nejvíce emisí oxidu uhličitého ze všech členských zemí EU. Zdejší průmysl trpí vysokou

energetickou náročností. Poplatky za znečištění jsou velmi nízké, takže továrny nemotivují

k investicím do efektivnějších technologií. Pokrok v ozdravování našeho prostředí se

v posledních letech prakticky zastavil.

Projdeme-li se našimi městy, musíme si přiznat, že o zelených střechách, parkově upravených

vnitroblocích a zelených fasádách, o jejichž významu pro zdravé životné prostředí

dobře víme, zatím spíš diskutujeme, než je zakládáme.

Proto náš Svaz zakládání a údržby zeleně, který je členem ELCA (European Contractors

Association), pokládá za své poslání informovat o nových technologiích a trendech významné

potencionální investory - bytová družstva, městské odbory životního prostředí,

velké stavební firmy. Na nich totiž záleží, aby zahradníci, o jejichž další vzdělávání a zvyšování

kvalifikace svaz pořádáním seminářů, workshopů a odborných exkurzí usiluje, měli

u nás vůbec co ozeleňovat.

Ing. Jana Šimečková

Svaz zakládání a údržby zeleně

Svaz zakládání a údržby zeleně


Seznam členů Svazu zakládání a údržby zeleně

Praha

Baobab - péče o zeleň s.r.o.

M. Horákové - zahradnictví Prašný most, 160 00 Praha 6

Tel, fax: 224 319 917

e-mail: info@baobab.cz

www.baobab.cz

Corydalis - Miroslav Horský

Výletní 331/9, 142 00 Praha 4

Tel: 602 390 154, fax: 241 717 285

e-mail: corydalis@seznam.cz, www.corydalis.wz.cz

Garpen - Jaroslav Pešička

U Skalky 16, 181 00 Praha 8

Tel: 283 850 991, fax 233 542 925

e-mail: info@garpen.cz

www.garpen.cz

Gartensta spol. s r.o.

K Pastvinám 322, 107 00 Praha 10

Tel., fax: 274 779 991

e-mail: gartensta@gartensta.cz

www.gartensta.cz

Imramovský - vegetační úpravy s.r.o.

Mladoboleslavská 489, 190 17 Praha 9

Tel, fax: 286 856 003

e-mail: imramovsky@imramovsky.cz

www.imramovsky.cz

Ing. Josef Tomek - ZAHRADNICTVÍ

Rezlerova 289, 109 00 Praha 10

Tel: 271 722 984, fax: 271 721 637

e-mail: tomek.zahradnictvi@iol.cz

Ing. Vít Karásek

K Prelátům 20, 164 00 Praha 6

Tel: 602 354 304, fax 220 951 213

e-mail: karasek.vit@volny.cz

Josef Lohmann - Květ

U domu služeb 011, 143 00 Praha 4

Tel: 244 403 232, fax 244 403 232

e-mail: chnoupkova@volny.cz

Jiří Boušek - Zahradnické práce

Ládvec 263, 251 68 Kamenice

Provozovna: Poděbradská 56/186, 180 66 Praha 9

Tel: 266 107 271, fax: 281 866 025

e-mail: jbousek@quick.cz

www.adaela.cz

Kejha - Suk, zahradnické služby

Malostranské nám 1, 118 00 Praha 1

Tel, fax: 241 062 406, 602 373 589

e-mail: zahradnici@volny.cz

Král & Kurz, zahradnické práce, s.r.o.

Kolovečská 1938, 155 00 Praha 5

Tel: 235 090 050, fax: 251 623 723

e-mail: realizace@kral-kurz.cz

www.kral-kurz.cz

Pavel Langmayer

K viaduktu 1151, 198 00 Praha 9 - Kyje

Tel: 281 940 675

Lege Artis zahrady s.r.o.

Keltů 920, 165 21 Praha 6

Tel: 776 667 540

e-mail: info@LA-zahrady.cz

www.LA-zahrady.cz

Václav Tomsa, zahradnické služby

Na Stráni 90, 250 73 Jenštejn 95

Tel, fax: 286 854 066

e-mail: tomsova@iol.cz

www.zahradnictvitomsovi.cz

ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA Ing. Ivan Marek

Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem

Tel: 326 907 530-2 Tel,fax: 326 905 120

e-mail: zahrarch@zahrarch.cz, www.zahrarch.cz

Středočeský kraj

ACRE, spol. s r.o.

Smetanova 568, 281 51 Velký Osek

Tel: 603 844 999, e-mail: info@acre.cz

Poskytování služeb pro zemědělsví a zahradnictví

Jihočeský kraj

Rašelina a.s.

Na Pískách 488/II., 392 18 Soběslav

Tel: 381 521 244, fax: 381 521 243

e-mail: sekretariat@raselina.cz

www.raselina.cz

Plzeňský kraj

Oštěp Plzeň s.r.o.

Chotíkov 2, 330 17 Plzeň - sever

Tel, fax: 377 821 072, 602 653 419

e-mail: o.stepanek@quick.cz

Karlovarský kraj

Ing. Petr Šindelář - Zahrada Teplá

Klášter Teplá, 364 61 Teplá

Tel: 353 392 275

e-mail: zahrada.tepla@worldonline.cz

Ústecký kraj

Ekodendra s r.o.

Bohosudovská 442, 415 10 Teplice

Tel: 417 821 733, fax 417 822 008

e-mail: ekodendra1@volny.cz

www.ekodendra.cz

Gabriel s.r.o - zahradnická společnost

Lidická 258/10, 412 01 Litoměřice

Tel: 416 733 244, fax 416 733 627

e-mail: gabriel@gabriel.cz

www.gabriel.cz

Grüner - zahradnické služby

Kamýcká 99, 412 01 Litoměřice

Tel: 416 732 037-8, fax 416 732 037

e-mail: info@gruner.cz

Liberecký kraj

Diké spol. s r.o.

Alšovice 3, Bratříkov, 468 21 Příšovice

Tel: 482 725 733-5, fax 482 725 736

e-mail: inf.dike@tiscali.cz

www.dike-centrum.cz

Královehradecký kraj

Pekviz s.r.o.

Pražská 1435, 543 01 Vrchlabí

Tel: 499 424 005 602 361 033

e-mail: pekviz@volny.cz

Pardubický kraj

Jan Vavřín - ARS Litomyšl

Smetanovo nám. 95, 570 01 Litomyšl

Tel: 461 639 001. Tel, fax: 461 614 578

e-mail: ars@ars-vavrin.cz

www.ars-vavrin.cz

Vysočina

Ing. Karel Beinhauer - Ekoimpex

V.B. Juhna 1660, 393 01 Pelhřimov

Tel: 565 324 724, 607 915 125

e-mail: neckarova@wo.cz

www.ekoimpex.cz

PARK sadovnické a krajinářské úpravy v.o.s.

JE Dukovany, 675 50 Dukovany

Tel, fax: 568 815 636, 568 824 165

e-mail: park@trebicsko.com

www.park.trebicsko.com.

Tipa a.s. Třebíč, divize Hortex

Žerotínova 12, 675 71 Náměšť nad Oslavou

Tel: 568 620 745

e-mail: hortex@tipa.cz

www.tipa.cz/hortex/

Jihomoravský kraj

Bellis Brno s.r.o.

Marie Hübnerové 24, 621 00 Brno

Tel: 549 275 768, fax 549 275 768

e-mail: Bellis.brno@volny.cz

EDEN s.r.o.

Slepá 17, 613 00 Brno

Tel: 545 241 480-81, fax 545 241 479

e-mail: info@eden-zahrady.cz

Ing. Jiří Vrbas - „Květ“

Nádražní 155, 664 08 Blažovice

Tel, fax: 544 243 854

e-mail: vrbas@vrbas.cz

www.vrbas.cz

Ing. Josef Straka – AGROSTIS

Npor. Krále 16, 683 01 Rousínov

Tel./fax: 517 370 607, mobil: 732 687 628

e-mail: agrostis@agrostis.cz, www.agrostis.cz

Josef Janků

Šmelcovna 3, 680 01 Boskovice

Tel: 516 452 616, 516 453 371

e-mail: arboretum@smelcovna.cz

www.smelcovna.cz

Larix - zahradnické a sadovnické služby, s.r.o.

Sadová 96, 678 01 Blansko

Tel: 516 417 323

e-mail: larix@iol.cz

www.larix-blansko.cz

Veřejná zeleň města Brna, příspěvková organizace

Údolní 5, 658 93 Brno

Tel: 542422641, fax: 542211776

e-mail: vzmb@vzmb.cz

www.vzmb.brno.cz

Olomoucký kraj

Dagmar Harazdinová, S-zahradnictví

Lipenská 43a, 772 00 Olomouc

Tel: 602 390 154

ZAHRADA Olomouc s.r.o.

Železniční 469/4, 772 11 Olomouc

Tel: 585 315 022, fax 585 315 023

e-mail: kancelar@zahrada-olomouc.cz

www.zahrada-olomouc.cz

Zlínský kraj

ARBOREA Březová, s.r.o.

Březová 96, 763 15 Slušovice

Tel., fax: 577 983 342

e-mail: arborea@volny.cz

Ing. František Zábojník

Jeřabinová 1424, 768 61 Bystřice pod Hostýnem

Tel.: 573 379 452, fax: 573 379 455

e-mail: zabojnik@zabojnik.cz, www.zabojnik.cz

Moravskoslezský kraj

Bálek - zahradnické centrum, ing. Staniskav Bálek

Rodinná 14, 700 30 Ostrava

Tel: 558 669 031, fax 558 661 491

e-mail: stanislav@balek.cz

www.balek.cz

Ing. Jan Mareš - Parkservis

Na Honech 16, 720 00 Ostrava - Hrabová

Tel: 596 735 120

e.mail: parkservis@parkservis.cz

Ing. Karel Kotula

Selská 33 a, 736 01 Havířov - město

Tel: 596 815 193

e-mail: kotula@volny.cz

Ivánek - Zeman v.o.s.

Žabeň 55, 738 01 Frýdek - Místek

Tel: 558 655 441, fax 558 655 443

e-mail: ivanek@ivanek-zeman.cz

www.ivanek-zeman.cz

ZAHRADNICTVÍ ŠIMKOVÁ s.r.o.

Bystřice nad Olší č. 1139, 739 95

Tel./fax: 558 352 151, 777 004 752

e-mail: simka@volny.cz

www.edb.cz/simkovi


ZELENÉ

STŘECHY

ZELENÉ

FASÁDY

ZELENÁ

PARKOVIŠTĚ

Čistý vzduch místo prachu, místo betonu rostliny

More magazines by this user
Similar magazines