3/2012 - AIP ČR

aipcr.cz

3/2012 - AIP ČR

Asociace inovaního podnikání R

Vás srden zve na seminá

Galerie inovací

v rámci doprovodného programu 23. mezinárodního stavebního veletrhu

FOR ARCH 2012, Pražský veletržní areál EXPO Praha – Letany, 18. – 22. 9. 2012

www.forarch.cz

termín konání:

20. 9. 2012 od 10.00 do 12.00 hod. Konferenní centrum, sál 2

Program:

10.00 Zahájení – Inovace a investice ve stavebnictví

Pavel Švejda, AIP R

10.20 Prezentace vybraných ocenných inovaních produkt

v soutži o Cenu Inovace roku 2011

„Pedpjatý vláknobetonový sloupek protihlukových stnových systém“

Petr Bílý, VUT v Praze, Fakulta stavební

„Aplikace kompozitní vystýlky“

Petr Vodika, IDOPS CZ, s.r.o., Brno

„Vápno pro speciální úely – mkce pálené“, „Lehená interiérová deska Cemvin Light“

Radovan Neas, Michal Frank, Výzkumný ústav stavebních hmot a.s., Brno

„HELUZ FAMILY 50 2;in1“

Miroslav Maík, HELUZ cihláský prmysl, v.o.s.

„Malá vtrná elektrárna MVE SIMETI“

Pavel Zolich, GENETOP s.r.o.

„Robot Jetty“

Petr Palatka, NEOVISION s.r.o.

11.30 Diskuse, závry

Pavel Švejda

12.00 Ukonení semináe

Vstup volný, svoji úast potvrte, prosím, na níže uvedený e-mail do 18. 9. 2012

Kontakt:

Vra Mísaová,

e-mail: misarova@aipcr.cz, www.aipcr.cz


íslo 3/2012 Roník XX

OBSAH

VYDÁVÁ

Asociace inovaního podnikání eské

republiky ve spolupráci se svými leny

s podporou MŠMT – projekty ME 08113,

OE 09005 a LE 12009.

REDAKCE

administrace, inzerce, objednávky:

Novotného lávka 5, 116 68 PRAHA 1

telefon 221 082 275

http://www.aipcr.cz

e-mail: svejda@aipcr.cz

nemeckova@aipcr.cz

REDAKNÍ RADA

Ing. Jií BARTÁK

Ing. Hana BARTKOVÁ, Ph.D.

RNDr. Marek BLAŽKA

Ing. Pavel DLOUHÝ, EUR ing.

Prof. Ing. Jií DVOÁK, DrSc.

Vladimir A. FOKIN, Ph.D. (ICSTI)

Ing. Petr HAVEL

Ing. Yvona HOLEKOVÁ, Ph.D.

Prof. Ing. Jaroslav A. JIRÁSEK, DrSc., FEng.

Doc. Ing. Daniel KAMINSKÝ, CSc.

PhDr. Jaroslava KOÁRKOVÁ

Ing. Petr KENEK, CSc., FEng.

Doc. RNDr. Kvta LEJKOVÁ, CSc.

Ing. Karel MRÁEK, CSc.

PhDr. Miroslav PITTNER, DrSc.

Prof. JUDr. Ing. Viktor PORADA, DrSc., Dr.h.c.

Ing. Marcela PÍHODOVÁ

Dr. Ing. Vladimír SKLENÁ, CSc.

RNDr. Zdenk SVATOŠ

PhDr. Jií SVÍTEK, CSc.

Doc. Ing. Karel ŠPERLINK, CSc., FEng.

Ing. Martin ŠTÍCHA

Doc. Ing. Pavel ŠVEJDA, CSc., FEng.

(pedseda)

PhDr. Ivo ULRYCH

Ing. Josef VONDRÁEK

Doc. Ing. Štefan ZAJAC, CSc.

Prof. Ing. Petr ZUNA, CSc., FEng.

SAZBA, GRAFIKA, TISK

Sdružení MAC, s.r.o.

U Plynárny 85, 101 00 Praha 10

REGISTRACE

na Ministerstvu kultury R

pod . MK R E 6359

Mezinárodní standardní íslo

ISSN 1210 4612

PETISK INFORMACÍ

povolen s uvedením pramene

CENA

65 K

(u len zahrnuta v lenském píspvku)

roní pedplatné: 260 K

– K píprav 20. výroí zahájení innosti AIP R (P. Švejda) 2

– Transfer výsledk VaV a inovace (M. Blažka) 2

– Ochrana prmyslového vlastnictví (M. Paclík) 4

– EUREKA v zemích západního Balkánu (S. Halada) 6

– Postavení a funkce VTP Olomouc (J. Herinek) 9

– Metoda relaních matic a její využití (O. Král, G. Dostál) 12

– Oprava Karlova mostu – 2. etapa – oprava mostovky (V. Tvrzník) 14

Rozhovor s pedstavitelem A.T. Kearney Marianem Švrkem 17

ASOCIACE INOVANÍHO PODNIKÁNÍ R 17

Vedení 18. 6. 2012

SPOLENOST VDECKOTECHNICKÝCH PARK R 19

Výbor 8. 6. 2012 Celostátní konference projektu SPINNET a mezinárodní porada

editel VTP, 7. – 8. 6. 2012, Ostrava Konference IASP 2012

ESKÁ SPOLENOST PRO NOVÉ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE 21

Generální shromáždní 19. 5. 2012 Cena SNMT

ASOCIACE VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ 22

Ze života

VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ 24

Projekt CIAAU a CIAA Network

ESKÁ SPOLENOST PRO JAKOST 24

Sjezd 1. 6. 2012 Kongres EOQ Evropský týden kvality v R 2012

ESKÝ SVAZ VYNÁLEZC A ZLEPŠOVATEL 27

Jazyky bez bariér Podpora vynález za hranicemi Hradce Králové

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 28

Nové technologie ve skláském prmyslu Lebení implantáty Cyklistická bunda

s blinkry a brzdovými svtly

RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE 31

Informace o zasedání

ESKÁ KONFERENCE REKTOR 31

Zasedání Pléna

TECHNOLOGICKÁ AGENTURA R 31

Centra kompetence

ICC R 33

Valná hromada 19. 6. 2012

REGIONY 34

VTP Vysoina VTP Milovice

MEZINÁRODNÍ SCÉNA – ZAHRANINÍ STYKY 36

Konference a jednání orgán ICSTI EMC2

PEDSTAVUJEME SE 37

Podnikatelský inkubátor VŠP, a.s. Ostrava

INNOST NAŠICH PARTNER 39

Veletrhy zaznamenaly rst

KONFERENCE – SEMINÁE – VÝSTAVY 40

Ochrana prmyslového vlastnictví FOR ARCH 2012 Vienna Tec 2012, Víde

CENA INOVACE ROKU 42

Charakteristika produkt Úast v soutži 2011

ZKUŠENOSTI – DISKUZE 44

Názor na sta Milana Zeleného Inovace, magická formule nebo problém Mysli

globáln, ale inovuj lokáln Inovaní potenciál eských malých a stedních podnik

Strategické aspekty inovací Válka o rozpoet

PÍLOHA TRANSFER TECHNOLOGIÍ

I.–XII.

Klub inovaních rem EUREKA, Eurostars METAL 2012 Aktivity MOBILITY v roce

2012 Cena Inovace roku 2012

Uzávrka tohoto ísla: 16. 7. 2012

Uzávrka ísla 4/2012: 29. 10. 2012

3/2012 1


K píprav 20. výroí zahájení innosti

Asociace inovaního podnikání R

Pavel Švejda

Dnem 23. 6. 2012 vstoupila AIP R, obanské sdružení zízené

podle zákona . 83/1990 Sb. o sdružování oban ve znní pozdjších

pedpis, do 20. roku svojí innosti. Podmínky pro její innost

se v uplynulém období výrazn mnily, došlo k nkolika výmnám

politických reprezentací R. Na mezinárodní konferenci ICSTI (Mezinárodní

centrum pro vdeckotechnické informace, Moskva 6. 3.

2008, jsem napíklad uvedl, že jsme prošli vetn pípravného období

tymi „ perestrojkami“:

První v roce 1989 mla charakter revoluce

Druhá v první polovin 90. let se týkala privatizace

vdeckovýzkumné základny

Tetí souvisela s pípravou vstupu R do EU (od 1. 5. 2004)

tvrtá se týkala pedsednictví R v Rad EU

(1. polovina roku 2009)

Po celé období svojí innosti se AIP R podílí na píprav hlavních

dokument pro oblast výzkumu, vývoje a inovací v R – strategií, politik,

program a svými projekty a innostmi napluje mnohé cíle tchto

dokument v tuzemsku i v souinnosti se zahraniními partnery. Pehled

aktivit uvádí referenní list, umístný na www.aipcr.cz, vybrané innosti

a projekty jsou chránny registrovanými ochrannými známkami:

– asopis Inovaní podnikání a transfer technologií (20. 11. 1995)

– Cena Inovace roku (25. 8. 2005)

– Galerie inovací (25. 8. 2005)

– Technologický pro l R (4. 12. 2006)

Tyto uvedené a další píiny ovlivovaly strukturu inností a projekt

AIP R, která od svého založení (aktuáln vytváí Systém

inovaního podnikání v R 27 eských a 3 zahraniní subjekty)

plní úlohu nevládní organizace pro oblast inovaního podnikání

v R a od roku 2010 plní úkoly výzkumné organizace:

Výzkum a vývoj v oblasti inovaního podnikání, tj. výzkumu, vývoje

a inovací, transferu technologií, nových materiál a technologií, vdeckotechnických

park, inovaních rem, inovaních proces, inovaní

infrastruktury, inovaního potenciálu a podmínek pro fungující inovaní

trh, a to za respektování pravidel rámce spoleenství Evropské unie

(rámec spoleenství pro státní podpory výzkumu, vývoje a inovací)

a dalších obecn závazných právních pedpis (viz Stanovy, pijaté mimoádným

zasedáním AIP R dne 21. 6. 2010, které zcela nahrazují

stanovy AIP R, registrované Ministerstvem vnitra R dne 23. 6. 1993).

V tomto období jsou aktuální relevantní informace, týkající se základních

souvislostí v oblasti VaVaI.

– globální index inovací 2012 (zpráva hodnotí 141 zemí, ekonomik

na základ jejich inovaních schopností a výsledk; R si

uchovala svoji pozici na 27. míst

– Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního

vývoje a inovací (schválila vláda R svým usnesením . 552

dne 19. 7. 2012)

– nancování výzkumu, vývoje a inovací (napíklad úvodní slovo

J. Ciencialy, viceprezidenta SP R pro výzkum, vývoj, inovace

a vzdlávání, Spektrum 07-08/2012, ISSN 1213-7227)

– zpsob a kriteria hodnocení výsledk VaVaI (k tomuto tématu

se dlouhodob vyjaduji, napíklad návrhem, aby byly mezi

výsledky zaazeny inovaní produkty, které pedstavují

závrenou etapu procesu vymyslet – vyrobit – prodat)

S ohledem k výše uvedeným souvislostem bude AIP R ve 20.

roce svojí innosti a v nastávajícím období i nadále plnit úlohu

nevládní organizace pro oblast inovaního podnikání v R, bude

plnit svj program INOVACE XXI pi dalším zkvalitování innosti

pracovních tým AIP R „politika, výchova, regiony“. Pitom bude

v roce 2013 zejména dále zkvalitovat tyto hlavní innosti

a projekty:

– Systém inovaního podnikání v R vetn inovaní infrastruktury

R a regionální inovaní infrastruktury v krajích R, zejména

s ohledem k jejich provázání (zahájení 23. 6. 1993)

– Technologický pro l R (využití zkušeností od roku 1998,

souinnost s garanty, další zkvalitování výsledk v souladu

s registrovanou ochrannou známkou)

– Soutž o Cenu Inovace roku 2013 (18. roník, AIP R) vetn

souinnosti s projektem Vizionái (3. roník, Czechinno, z.s.p.o.),

soutží Best Innovator (2. roník, AT Kearney) a zajišováním

innosti Klubu inovaních rem AIP R

– Vydávání asopisu Inovaní podnikání a transfer technologií

(21. roník, s uvádním informací o úspšných projektech

v oblasti VaVaI v tuzemsku i v zahranií)

– Poádání INOVACE, Týden výzkumu, vývoje a inovací v R

(20. roník, s informacemi o výsledcích innosti subjekt, které

vytváejí Systém inovaního podnikání v R a s prezentací

výsledk úspšných projekt)

– Vystupování pedstavitel AIP R na vybraných akcích

v rámci doprovodného programu vybraných výstav, veletrh

a konferencí k problematice „inovace a technologie v rozvoji

region v R“, „ochrana prmyslového vlastnictví“ a „inovaní

potenciál R v rámci projektu Galerie inovací (vedení AIP

R 17. 9. 2012 projedná plán akcí na rok 2013 a hlavní úkoly

na stejné období)

– Podpora pípravy, ešení a hodnocení výsledk projekt v rámci

mezinárodní vdeckotechnické spolupráce v rámci program

EUREKA, Eurostars, EUPRO, Aktivita Mobility a KONTAKT

II (s využitím dlouholeté zkušenosti v této oblasti, napíklad

v rámci výše uvedených program)

– Souinnost se subjekty, vytváejícími Systém inovaního

podnikání v R, pi píprav spolených projektu využívajících

dlouholeté zkušenosti AIP R v oblasti VaVaI

– Dále zabezpeovat souinnost se zahraniními partnery,

zejména v rámci lenství s T.I.I., ICC R a Komorou SNS,

v rámci spolupráce s ICSTI, WIPO, UNCTAD a pi plnní úkol

MIC AIP R

K píprav a zajišování uvedených inností a projekt AIP R využívat

Diskusní fórum na www.aipcr.cz a další formy public relations

Transfer výsledk VaV a inovace

Marek Blažka

Téma tohoto lánku voln navazuje na mj lánek z minulého ísla

„Financování výzkumu, vývoje a inovací“. Jenom pro pipomenutí

jeho hlavní teze – státem podporovaný výzkum a vývoj již tyi roky

jede na dluh – plánovaný nárst výdaj o 8 % ron se díky krizi

neuskutenil, ale dotace na nm založené plynou dále. Vnitní de cit

výzkumu tak exponenciáln roste, v roce 2014 již bude 28,3 mld. K

a pesáhne tak celoroní objem státních výdaj na výzkum a vývoj

(25,9 mld. K). Problémy jsou soustedny do sedmi hlavních oblastí

(jak využít nové strukturální fondy EU na léta 2014–2020, jak zajistit

udržitelnost center vybudovaných z OP VaVpI ve stávajícím období,

jak sladit výši podpory a kapacity eského výzkumu a vývoje, jak

realizovat priority výzkumu a vývoje, jak pipravit koncepn nové

programy výzkumu a vývoje, jak zajistit chybjící další zdroje pro

výzkum a vývoj, zejména soukromé a zahraniní a jak podporovat

transfer výsledk a inovace). Jinými slovy: JAK DÁLE

Mezitím vláda v ervnu schválila návrh rozpotu na výzkum,

vývoj a inovace na rok 2013 s výhledem na léta 2014 a 2015, který

pokrauje v praxi z minulých let (se slibem, že v píštím roce už se to

opravdu zmní). Souasn vzplála „malá letní bitva o eskou vdu“

nebo také „špinavá válka o peníze ve vd“, kde si aktéi zaali

2 3/2012


vymovat své názory (viz eská pozice). Vedle slovníku, hodícího

se asto spíše k politikm nebo bulváru (ale ne ke ctihodným

akademikm) je tragikomická podstata sporu – zda má Akademie

vd R dostat o 295 mil. K mén nebo více (jde cca o 1 % výdaj).

Pipomíná to hádku na Titaniku, zda íšníkovi dát spropitné o dolar

více i mén.

Peji hezké léto a pojme k dnešnímu tématu – k transferu

výsledk výzkumu a vývoje a inovací. Téma je vzhledem

k zamení asopisu „Inovaní podnikání a transfer technologií“

velmi frekventované a aktuální a proto bych se chtl v tomto

lánku zamit na pedpoklady, za kterých transfer výsledk

výzkumu a vývoje a inovace mohou fungovat (a které dlouhodob

v naší zemi splnny nejsou). Podle mého názoru jde o pt

hlavních pedpoklad:

Motivace vysokých škol, ústav AV R

a dalších výzkumných organizací

Jde o relativní dostupnost jednotlivých nanních zdroj a úsilí,

které na jejich získání musí daná organizace vynaložit. Stejný

problém jako u transferu je u mezinárodní spolupráce – postupn

klesají prostedky, které eské výzkumné organizace získávají ze

zahraniních veejných zdroj (nap. Rámcových program EU)

v pípad, že o n soutží s jinými (zahraniními) organizacemi

a to pesto, že podmínky pro jejich zapojení se neustále zlepšují.

Podstata problému totiž není v nedostatených podmínkách, ale

v „levnjších“ (snáze dostupných) prostedcích, které jednodušeji

výzkumné organizace získají pímo z rozpotu (institucionální

výdaje) nebo je získají v mnohem mén náronjších soutží

s dalšími eskými výzkumnými organizacemi jako grantové i

programové projekty (pro získání projektu je úspch pedem

zaruen – úspšnost ešení projekt je stále pes 99 %). U transferu

výsledk výzkumu a vývoje je situace podobná, transfer výsledk

vyžaduje spolupráci s podniky s mnohem vyšším úsilím nejen

pi navázání spolupráce, ale zejména pi jejím naplování. Tento

problém ešila i eší ada zemí a univerzální recept neexistuje.

Ale velmi úspšný se v dlouhodobjším horizontu ukázal anglický

model, spoívající v rapidním snížení státních dotací za vlády M.

Thatcherové, které pes protesty vdc (hnutí „Zachrame britskou

vdu“ – „Save british science“ 1986) nevedlo ke zkáze britské vdy

(spíše naopak) a výrazn zlepšilo transfer výsledk a spolupráci

britských univerzit (Cambridge aj.) s podniky. To je samozejm

jen jedna z cest, je ale i ada dalších – k jedné z nich se zavázala

souasná vláda ve svém programovém prohlášení: „(Vláda) zavede

též boni kaci pracoviš, která prokazateln spolupracují s aplikaní

sférou v podob dodatených institucionálních prostedk.“ Zatím

skutek utekl, nap. poslední zmna Postupu pro posuzování

výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace (zvýšení

limitu na 3 000 bod) vede k vylouení ady tchto pracoviš

z institucionální podpory.

Motivace podnik

Pokud se chovají pi získávání prostedk na svou innost

vtšinou racionáln výzkumné organizace, mnohonásobn více to

platí pro podniky. Je to dáno jednak podstatou jejich innosti, jednak

mnohem vtšími možnostmi, které podniky mají (a platí pímá

úmra – ím vtší podnik, tím vtší možnosti). Lapidárn to vyjádil

Ing. Zbynk Frolík ve svém lánku (eská pozice 10. 7. 2012):

„Podnikatelská sféra jsou vlastn takové svobodné krávy, které se

voln pasou na poli. Stát jim ho obas pohnojí, aby na nich rostla

kvalitnjší tráva a podojil z nich víc mléka. A když pole nepohnojí,

bude mléka mí. Navíc ty krávy jsou svobodné a pasou se tam, kde

je tráva nejlepší. A ono se mže stát, že kravky své teritorium obas

zmní – teba pebhnou za Šumavu nebo zhubnou a pestanou

dojit.“ Podniky dávají do výzkumu a vývoje letos pes 40 miliard

korun, z toho je cca desetina na projekty spolen nancované

státem (projekty MPO a TA R) a další cca desetina je státem

podporovaná formou daových úlev. Do drtivé vtšiny výzkumu

a vývoje v podnicích tak stát nemá vbec možnost zasahovat

a jen vytváí podmínky, které jsou v R mírn eeno neuspokojivé

(od stability prostedí pes složitost a byrokratinost podmínek pro

podnikání až po korupci a klientelismus). V této situaci stát výrazn

snižuje podporu prmyslového výzkumu a vývoje o cca 2,5 mld. K

v píštích tech letech (urenou prakticky výlun malým a stedním

podnikm), což je pokles o více než 40 %. Jiné zem naopak podporu

rasantn zvyšují (nap. ve spoleném programu EU Horizont

2020 je na druhou ze tí priorit „Konkurenceschopnost a vedoucí

postavení v prmyslu“ ureno 26 % všech prostedk). Výsledek se

dá pedvídat pedem – „velké krávy“ uteou, malé pestanou dojit

(vznešenji – R sníží svou konkurenceschopnost). Ty prmyslové

výzkumné ústavy, které pežily všechny „podmínky“, které jim

tato zem vytvoila (od divoké privatizace pes nulovou podporu

po adu následujících let, až po jejich posuzování a hodnocení

akademickými kritérii) se zavou a za pár let už nebude nikdo, kdo

bude schopen transferu výsledk výzkumu, vývoje a inovací. Rizika

neúspchu ve vd bude platit stát (daoví poplatníci) a z úspchu

budou pro tovat jiné zem (v píjmech z výroby, zamstnanosti,

daní atd.).

Dlouhodobá a nemnná státní politika

Nerad se dopouštím autocitace, ale zde nic jiného nezbývá.

V posledním ísle roku 2010 jsem mj. napsal „V uplynulých sedmi

letech byl každým rokem pijat nejmén jeden (v nkterých letech

i více) zásadní koncepní dokument pro oblast výzkumu, vývoje

a inovací v eské republice.“. Od té doby se produkce zásadních

dlouhodobých koncepcí ješt zrychlila, v záí 2011 byly vládou

schváleny „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti R“

a „Národní inovaní strategie“, ve stejné dob byl zveejnn

Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v R, dále byly

schváleny strategie EU, které R pijala (nap. Evropa 2020 –

Unie inovací) a pipravovaný HORIZONT 2020 atd. Staí se blíže

seznámit s obsahem jednotlivých dokument a je zejmé, že stejné

problémy jsou ešeny diametráln (až antagonisticky) odlišn.

O stabilit a dlouhodobosti státní politiky ve výzkumu, vývoji

a inovacích si bohužel mžeme nechat stále jen zdát.

Vyváženost a provázanost jednotlivých

forem podpory

Transfer výsledk výzkumu a spolupráce výzkumných organizací

a podnik v R je dlouhodob podporována z veejných prostedk,

a to jak v národních programech (Výzkumná centra a Centra

základního výzkumu 2005 – 2011 aj.) a v posledních letech i ze

strukturálních fond OP PI, OP VK a OP VaVpI. Podporovány jsou

ale vždy jen nkteré formy transferu. Podle zahraniních studií jsou

chápány transfer a spolupráce výrazn šíeji, nap. v Rakousku

zahrnují (podle klesající dležitosti) zamstnávání absolvent,

spolený dohled nad diplomovými / disertaními pracemi,

kontrahovaný výzkum, mezinárodní výzkumné sít a spolený

výzkum; ve Švýcarsku neformální setkání (workshopy, konference),

využití výzkumné infrastruktury (laboratoe apod.), vzdlávání,

spolené výzkumné aktivity, konzultaní služby a patentování,

licence, spin-off (podrobnosti viz studie TC AV R A 4-1 a 4-2

na www.vyzkum.cz).

Jedním z hlavních problém podpory tak zstává zamení

podpory jen na nkteré formy (zpsoby) transferu technologií,

piemž konený cíl transferu a spolupráce, tj. inovace jsou

zakotveny v podmínkách program vtšinou jen deklarativn.

Neustále vznikají další a další centra transferu, nancovaná

z rzných program „na zelené louce“, aniž by existovala jejich

vzájemná návaznost a možnost využít tch forem, které jsou pro

danou oblast nejvhodnjší.

Výmna informací a další nástroje

Vedle ady dalších podmínek pro transfer výsledk výzkumu

a vývoje a inovací je klíová dostupnost informací o možnostech

spolupráce a aplikovatelných výsledcích pro ob strany. V roce 2009

sice došlo k pejmenování Informaního systému výzkumu a vývoje

na Informaní systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,

ale nenásledovaly další nezbytné kroky. Opatení A 3-5 Národní

politiky VaVaI R na léta 2009 – 2015 „Rozšíit souasný informaní

systém VaVaI za úelem zlepšení managementu znalostí státní

správy i soukromé sféry“ mlo zajistit faktické rozšíení IS VaVaI

o inovace vetn jejich výsledk a souasn využití stávajících

údaj pro transfer poznatk do praxe. Z ady dvod nebylo dosud

realizováno a v souasné dob se z jeho realizací zatím nepoítá.

Obdobn došlo v roce 2009 novelou zákona . 130/2002 Sb.

k rozšíení jeho psobnosti i na oblast inovací, ale podpora je stále

zamena jen na výzkum a vývoj.

Konkurenceschopnost a inovace jsou nejastji používanými

pojmy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací jak v eské republice, tak

v zahranií. Zásadní rozdíl ale je, že v zahranií nejde jen o pojmy

a deklarace, ale následují konkrétní kroky k jejich realizaci. Stejn

jako v jiných oblastech se ešení donekonena odkládat nedá a ím

bude pozdji, tím bude komplikovanjší a mén úinné.

3/2012 3


Duševní vlastnictví je zejména pro inovativní rmy klíové a mlo by

se stát nedílnou a samozejmou souástí jejich každodenního života.

To pedpokládá alespo základní znalost systému duševního vlastnictví,

základních princip ochrany nov vzniklých nebo inovovaných výrobk

a možností, které skýtají patentové databáze. Je dležité zajistit

ochranu výrobk jak po technické stránce, tak z hlediska jejich ozna-

ování, pípadn s ohledem na jejich unikátní design. To vše mže mít

významný vliv na úspšnost daného produktu na trhu.

Systém ochrany prmyslového vlastnictví umožuje ochránit

si výsledky své práce, ale na druhou stranu umožuje také

velice jednoduše získávat poznatky o výsledcích práce jiných.

Umt s tmito poznatky pracovat, to je podle mého názoru pro

ty, kteí chtjí inovovat nebo pracovat ve vývoji to nejpodstatnjší

a nejdležitjší. A to bez ohledu na to, zda si chtjí výsledek

své práce chránit, i nikoli. Zdrojem uvedených poznatk a informací

jsou patentové databáze národních patentových úad

a regionálních nebo mezinárodních organizací. Uvedené databáze

obsahují informace o zveejnných pihláškách vynález

a udlených patentech a pedstavují pehled o svtovém stavu

techniky ve všech oblastech.

Jak již bylo eeno, znalost práce s patentovými informacemi

má pro rmy (zejména ty, které se zabývají inovacemi, vývojem

a výrobou produkt) velký význam a mže mít zcela zásadní vliv

na jejich prosperitu. Každého odpovdného manažera by mlo

zajímat, zda výrobek, který chce jeho rma dodávat na domácí

nebo zahraniní trh, neporušuje práva jiných osob a zda prodejem

výrobk, bez znalosti stavu techniky na zvoleném trhu, nevystavuje

rmu soudním sporm a z toho plynoucím možným nanním

a dalším postihm. Znané nanní prostedky lze uspoit dkladnou

rešerší na stav techniky ped zahájením vývoje uritého

produktu. Pro žádného konstruktéra není jist píjemné zjištní,

když se po nkolikaleté intenzivní práci ukáže, že stejné ešení si

patentoval nkdo jiný a to ješt daleko díve než on zaal rozvíjet

svj nápad. Stejn tak je ale možné v patentové dokumentaci najít

velmi zajímavé ešení, u kterého již patentová ochrana vypršela,

a zaít ho, teba i po njakém vylepšení, vyrábt.

V patentové literatue je obsaženo

kolem 80 % veškerých

publikovaných technických ešení,

piemž tyto technické informace

nejsou dostupné v jiných

zdrojích. Nevyužívání tchto

zdroj patentových informací má

proto za následek, že odborníci

pracují s velmi omezenou množinou

informací. Prmyslov

právní informace jsou informacemi

nanejvýš aktuálními, protože

zveejnné pihlášky vynález

se stávají celosvtovým

stavem techniky již po osmnácti

msících od podání. To je podstatn

díve, než se mohou objevit

v dalších publikacích.

Pro shrnutí uvádím ucelený

pehled pramen, ze kterých

je možno patentové informace

erpat:

pihlášky vynález – zveejnné

18 msíc od podání; obsahují

popis vynálezu, patentové

nároky a výkresy nebo vzorce;

patentové dokumenty –

ochranné dokumenty udlené

na konkrétní vynález.

Po obsahové stránce nemohou

být širší než pihláška, znní

mže být upraveno v rámci

przkumového ízení.

vstníky – periodika vydávaná

patentovými úady; obsahují

Ochrana prmyslového vlastnictví

Miroslav Paclík

Úad prmyslového vlastnictví

Zdroj: Úad prmyslového vlastnictví

Stav k datu 21. 6. 2012

Zdroj: Úad prmyslového vlastnictví

Stav k datu 21. 6. 2012

údaje o zveejnných pihláškách, udlených patentech, zrušených

patentech, úední sdlení atd.;

rešeršní zpráva – je výsledkem przkumu; jsou v ní citovány

dokumenty, které je nutné vzít v úvahu pi posuzování

patentovatelnosti vynálezu;

odborné asopisy – vdecké a technické asopisy, píruky apod.

obsahující lánky využitelné pro patentové rešerše a przkum

pihlášek;

seznamy patentových dokument – jsou vydávány vtšinou ron

a jsou ureny k získání rychlé informace o patentech udlených

v píslušném roce;

rejstíky – jsou vedeny patentovým úadem a je v nich

zaznamenáván právní stav všech pedmt prmyslového

vlastnictví.

Prmyslov právní informace jsou uživatelm dostupné na nosi-

ích, u kterých došlo bhem let k zásadnímu vývoji, a ten velmi

ovlivnil jejich dostupnost. Pvodní patentová dokumentace v papírové

form, na mikro lmech a mikro ších byla s nástupem informaních

technologií nahrazena novými nosii v podob CD a DVD

disk. Pístup k uvedeným informacím se zjednodušil a stal se komfortnjším.

I tato etapa je dnes již historií. Práv v této dob ukon-

uje Evropský patentový úad výrobu a distribuci CD ady ESPACE.

S rozvojem Internetu se otevely obrovské možnosti, jak zájemcm

umožnit on-line získání všech potebných patentových informací

z celého svta pímo z PC na svém pracovišti nebo doma.

V dnešní dob jsou základními informaními zdroji o prmyslovém

vlastnictví webové stránky národních patentových a známkových

úad a mezinárodních organizací. Tyto zdarma poskytované

informace postaují pro získání základního pehledu o stavu techniky

a pro získání detailního pehledu o právních stavech v oblasti

zájmu daného uživatele tchto systém.

Pro informaci pikládám tabulkový pehled, jakými poty pihlášek

vynález a patent pispívají od roku 2006 do svtového stavu techniky

eští pihlašovatelé.

4 3/2012


Zjišování stavu techniky

Ke zjištní stavu techniky v urité oblasti techniky a na uritém

zájmovém území dnes slouží voln pístupné patentové databáze

národních patentových úad a mezinárodních institucí. Z velkého

množství patentových databází jsem vybral nejdležitjší

z nich, a tou je patentová databáze Evropského patentového

úadu ESPACENET. Poté krátce zmíním alespo základní vyhledávání

národní databáze patent a užitných vzor Úadu prmyslového

vlastnictví.

Espacenet nabízí bezplatný pístup k více než 70 milionm dokument

z 80 zemí svta. Nejstarší dokumenty pocházejí z roku 1836.

Databáze Espacenet je k dispozici veejnosti od roku 1998 a další

desetiletí jejího provozu zaalo tím, že byly zavedeny mnohé zmny

do jeho funkcionality, které systém zkvalitnily. Ostatn vtšina úprav

rozhraní byla navržena podle požadavk a posteh uživatel, které

se bhem užívání objevily v diskuzi na Espacenet foru.

Vyhledávání

Po otevení databáze Espacenet se nabízí možnost výbru jazyka,

ve kterém se mají zobrazovat rešeršní masky. V podstat si

mžeme zvolit, v jakém jazyce budeme se databází „hovoit“. Samotnou

rešerši pak lze provádt v pti rozhraních podle toho, jaké

informace chceme získat. Máme tedy možnost použít:

Quick search – pomrn jednoduché a rychlé vyhledává podle

jmen pihlašovatel/osob i rem/ nebo pvodc nebo lze zvolit hledání

podle klíových slov v poli „Název nebo abstrakt“. Volba mezi

jmény a klíovými slovy je velmi jednoduchá pomocí oznaení píslušného

pole

Number search – rychlé vyhledávání podle ísel dokument, lze

zde zadat jako pedponu zkratku zem nebo organizace – vyhledá

se dokument zveejnný v dané zemi. Pokud se pedpona nezadá,

najdou se dokumenty, které íslem odpovídají zadanému etzci.

Advanced search – nabízí vyhledávání podle více kritérií –

v polích:

Klíová slova z názvu

Klíová slova z názvu nebo abstraktu

íslo zveejnného dokumentu

íslo pihlášky

íslo prioritní pihlášky

Datum zveejnní

Pihlašovatel

Pvodce

Evropské tídní (ECLA)

Mezinárodní patentové tídní

Toto rozhraní dovoluje použití Booleovských logických operátor

„AND, OR, NOT“. Pímo v samotných polích jsou logické vazby

mezi zadanými výrazy již nastaveny – tj. mezera mezi výrazy se

vykládá jako „AND“ u polí které pracují s textem – klíová slova

v názvu, v názvu nebo v abstraktu, pihlašovatel, pvodce a ob

pole pro tídní. Ve všech ostatních polích, tzn. v íselných položkách,

se vykládá jako „OR“. Uprosted polí lze logickou vazbu mnit

vepsání píslušného operátoru a pednost mezi výrazy lze pak nastavovat

použitím závorek – nap. (A OR B) AND C

Všechna pole jsou mezi sebou spojena logickou vazbou AND –

toto nastavení nelze mnit.

Smart search – umožuje zadávání dotazu pímo do ádku

v masce – tedy volnou tvorbu dotazu. Lze volit logické kombinace

mezi dotazovanými položkami (tedy to, co Advanced search nedovoluje),

nabízí se také nejvíce možností dotazování – nap. dotaz

na klíové slovo v nárocích, popisu, apod. Oblast dokumentu,

na kterou se ptáme, upesuje tzv. identi kátor. Pokud identi kátor

nedosadíme, hledá se fultextov v popisu a v nárocích (ale jen v EP

a WO dokumentech). Byly pidány nové deskriptory pro vyhledávání,

ímž se výrazn rozšíil poet kritérií pro vyhledávání. Jsou zde

zavedeny i další operátory, které nastavují vzdálenost mezi zadanými

slovy, interval u dat apod.

U všech dosud popisovaných rozhraní se nerozlišují pi vyhledávání

malá a velká písmena a také se vyhledává bez ohledu na po-

adí zadaných slov.

Classication search – dovoluje vyhledávat v tídní podle

zadaných slov nebo podle zadání tídících symbol, nalezené zatídní

je pak možné penést pímo do odpovídajícího pole v tázací

masce v Advanced search. Pracuje s Evropským tídním

– ECLA.

Výsledky rešerše

Vyhledané výsledky mají ve všech popsaných rozhraních jednotnou

strukturu. Na zadaný dotaz se zobrazí pouze prvních 500 ze

všech nalezených záznam, pokud by byl poet vyšší, je poteba

zadat dotaz tak, aby bylo možné výsledky zobrazit.

Nalezené záznamy se zobrazují ve form seznamu „Result list“,

který je azen chronologicky a je v nm obsažen název dokumentu,

jméno pvodce, jméno pihlašovatele, evropské tídní, pokud je

nalezený dokument v tomto tídní zatídn. Dále zde jsou uvedeny

tídy Mezinárodního patentového tídní, informace o zveejnní –

íslo a datum a nakonec i datum práva pednosti.

Konkrétní záznam se otevírá kliknutím na název dokumentu. První

strana dokumentu obsahuje bibliogra cké údaje, abstrakt s výkresem

nebo vzorcem. Dále také obsahuje odkaz na analogické

dokumenty a odkaz na zobrazení pípadné patentové rodiny, zobrazit

lze i citované dokumenty nebo dokumenty, které naopak uvádjí

práv tento dokument v popisu stavu techniky. Nad záznamem jsou

umístné ikony pro navigaci v dokumentech a odkaz pro zobrazení

dokumentu v Evropském patentovém registru.

Zobrazení dalších ástí dokumentu umožují volby v levé ásti

okna. Volba „Description“ nám zobrazí kompletní popis pihlášky,

„Claims“ zobrazí znní patentových nárok, „Mosaic“ zmenšené výkresy,

které lze zvtšovat, volba „Original document” zobrazí scan

originálního dokumentu a „INPADOC legal status“ informuje o právním

stavu dokumentu. Data jsou dodávána v uritých asových intervalech

a s uritým zpoždním, proto i provozovatelé databáze

upozorují na to, že je lépe vždy informace o aktuálních právních

stavech ovovat i pímo u úadu, který dokument vydal.

V záznamu nad textem abstraktu je umístn odkaz na peklad

textu (strojový peklad, z/do anglitiny do/z nminy, italštiny, francouzštiny,

portugalštiny, španlštiny), takto peložit lze i popis a patentové

nároky. U patentových nárok je navíc i nabídka zobrazení

„Claims tree“, která umožní zobrazení podle vzájemné závislosti

jednotlivých nárok. Pi zobrazení dokumentu v „Original dokument“

lze dokumentem listovat po jednotlivých stránkách, zobrazit

v samostatném okn nebo celý dokument stáhnout. Stahovat lze

dokumenty do 500 stran s tím, že po kliknutí na píslušnou volbu je

poteba zadat antispamový kód.

Národní databáze patent a užitných vzor

V pípad, že chce zájemce znát stav techniky nebo prmyslových

práv na území R, je možné využít národní databázi patent

a užitných vzor na stránkách Úadu prmyslového vlastnictví www.

upv.cz. Zde se nabízí volba mezi pokroilou formou vyhledávání

a základní formou vyhledávání, kterou podrobnji piblížím. V polích

rešeršní masky základní formy vyhledávání lze použít pravostranné

nebo levostranné rozšíení zadaného výrazu, ale nejsou

podporovány kombinace zadávaných výraz mezi sebou. Logická

vazba mezi poli je pevn nastavena na relaci AND.

Vyhledávat je zde možné v tchto rešeršních polích:

íslo pihlášky, íslo dokumentu/zápisu, Název, Pihlašovatel/

Majitel, Pvodce, Datum podání pihlášky, Datum práva pednosti,

Datum zveejnní vynálezu, Datum zápisu/publikace patentu, MPT,

Anotace. V textových polích (Název, Pihlašovatel/Majitel, Pvodce

a Anotace) je možné volit vyhledávání jak s diakritikou, tak bez ní.

Nalezené výsledky se zobrazují v seznamu (v záhlaví obsahuje

kolonky skupina, íslo pihlášky, íslo ochranného dokumentu,

název, titulní list), ze kterého je možné kliknutím na íslo pihlášky

otevít bibliogra cký záznam.

Ve výsledném záznamu (hit listu) jsou obsaženy všechny základní

bibliogra cké údaje s anotací, pípadn i obrázek nebo chemický

vzorec. Pod vyobrazením jsou pak umístné odkazy „Pehled položek

ízení“ a „Naskenovaný dokument“, které je možno otevít.

Pehled položek ízení zobrazuje záznam o ízení tak, jak je zaznamenán

v rejstíku. Souástí záznamu jsou informace o placení

udržovacích poplatk za patent. Pod odkazem „Naskenovaný

dokument“ nalezneme spis zveejnné pihlášky nebo patentový

spis, ze kterých mžeme okamžit zjistit, v em spoívá podstata

chránného ešení.

Závr

Úad prmyslového vlastnictví si je vdom dležitosti znalosti práce

s databázemi prmyslov právních informací. Každý msíc proto

poádá bezplatné kurzy, kde se zájemci mohou podrobn seznámit

s prací s tmito systémy. Souástí nabídky jsou také kurzy ovládání

nkterých dalších dležitých databází prmyslových práv. Tmi

jsou napíklad databáze USPTO, databáze WIPO, OHIM a další.

3/2012 5


EUREKA v zemích západního Balkánu

Svatopluk Halada

EUREKA Sekretariát, Brusel

Region západního Balkánu bývá nkdy díky své geogra cké poloze

a minulosti zjednodušen vnímán jako jeden celek, pi bližším

pohledu naopak vyniká jeho rznorodost. Z pohledu na politickou

mapu jihovýchodní Evropy (viz obrázek . 1) vyplývá, že ekonomická

prosperita a politická stabilita tohoto regionu, ze všech stran obklopeného

lenskými zemmi EUREKY, které všechny jsou zárove

lenskými státy Evropské unie, je pro spolupráci v rámci EUREKY

racionálním zájmem.

Obrázek . 1: Region západního Balkánu

Západní Balkán mže být v blízké budoucnosti významným evropským

regionem s rychle rostoucí ekonomikou, zajímavou i pro

eské podniky a investory, kteí pitom využijí výsledky výzkumných

a inovaních projekt EUREKY. V tomto pohledu je proto dležité

podporovat plné zalenní zemí západního Balkánu do celoevropské

spolupráce.

Evropské unie a zem západního Balkánu

Všechny zem západního Balkánu mají vyhlídku na budoucí

lenství v Evropské unii. Z pohledu evropské integrace Chorvatsko

dlí od lenství v Evropské unii už pouze podpisy lenských stát,

což by mla být jen formalita, a od 1. ervence píštího roku by se

mlo stát osmadvacátým lenem Evropské unie. Status kandidátských

zemí mají Bývalá jugoslávská republika Makedonie (od 16.

12. 2005), erná Hora (od 17. 12. 2010) a Srbsko (od 1. 3. 2012).

Udlení statusu není automatickou vstupenkou do Evropské unie

a do zahájení pístupových jednání mže v nkterých pípadech

uplynout delší doba. V tchto jednáních, bez jejichž úspšného dokonení

stát do Evropské unie nemže vstoupit, musí daná zem

ve více než tech desítkách rzných oblastí od hospodáství (vetn

oblasti vdy a výzkumu) po justici prokázat sladní své legislativy

a její implementaci s právním ádem Evropské unie.

V pípad erné Hory byl na základ rozhodnutí Evropské rady

proces pístupových jednání již zahájen (29. 6. 2012). Zahájení pístupových

jednání mezi Evropskou unií a Bývalou jugoslávskou republiky

Makedonií blokuje nevyešený spor se sousedním eckem

o ociální název této bývalé jugoslávské republiky a eká se zatím

na tetí dialog na vysoké úrovni ohledn pistoupení. Srbsko je teprve

na zaátku cesty, jež povede k vlastnímu zahájení pístupových rozhovor.

Evropská unie má zájem na proevropské orientaci Srbska,

které je klíem v Balkánu, a pokud bude stabilní situace v této zemi,

bude jednodušší i v Bosn a Hercegovin. V souasnosti jako velmi

dležitý signál pro region západního Balkánu je, že od momentu

uzavení pístupových jednání s Chorvatskem netrvalo dlouho a byla

otevena jednání s další kandidátskou zemí – ernou Horou.

Ostatní zem západního Balkánu – Albánie, Bosna a Hercegovina

a Kosovo jsou rovnž potenciálními kandidáty lenství v Evropské

unii. Albánie minulý rok obdržela seznam konkrétních úkol, které

zatím brání doporuit udlení kandidátského statusu. Bosna a Hercegovina

by mohla ješt do konce tohoto roku zažádat o lenství v Evropsé

unii pokud dokáže její vláda naplnit verdikt Evropského soudu pro

lidská práva. V pípad Kosova (ociáln oznaované jako Kosovo

– chránné rezolucí RB OSN . 1244/99) je nutno uvést, že nemá

formalizovaný vztah k Evropské unii a jednostranné vyhlášení nezávislosti

není uznáváno všemi lenskými státy Evropské unie (Kypr,

Rumunsko, ecko, Slovensko a Španlsko). S piznáním postavení

kandidáta urité zemi musí Evropská unie souhlasit jednomysln.

Spolupráce a zaleování regionu západního Balkánu do Evropské

unie jednoznan napomáhá k nastavení obvyklých ekonomických

a politických standard. Nemén významné pro Evropu je rozšíení

volného evropského trhu o tyto zem a pozitivní ekonomické

dsledky z uplatování ekonomických svobod, na kterých vznikaly

myšlenky evropské integrace.

Zapojení a úast zemí západního Balkánu

v programu EUREKA

Ministerská konference EUREKY v Budapešti, která se konala

v ervnu 2012, pijala ernou Horu jako zatím poslední lenskou

zemi z regionu západního Balkánu. Chorvatsko získalo lenský

status EUREKY v roce 2000, potom následovala v roce 2002 Federativní

republika Jugoslávie (federace republik Srbska a erné

Hory), piemž od roku 2003 federativní uspoádání obou republik

bylo nahrazeno státní unií Srbska a erné Hory a v roce 2006 se

Srbsko stalo nástupnickou zemí této rozpadlé unie a tím i lenskou

zemí EUREKY. Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla pijata

za lenskou zemi EUREKY v roce 2008.

Další dv zem Albánie (od roku 1992) a Bosna a Hercegovina

(od roku 2009) spolupracují v rámci EUREKY s pedlenským statusem,

pro který je zaužíván termín NIP zem (National Information

Point – zem s národní kontaktní kanceláí EUREKY).

lenství zemí západního Balkánu v programu EUREKA je pehledn

uvedeno v následující tabulce.

Tabulka . 1: Zem západního Balkánu a jejich lenství v programu

EUREKA

Zem západního Balkánu

Zdroj: EUREKA Sekretariát

lenská zem

EUREKY

od roku

Chorvatsko 2000

Federativní republika Jugoslávie

Unie republik Srbska a erné Hory

2002

2003

Srbsko (nástupnický stát) 2006

Bývalá jugoslávská republika

Makedonie

2009

erná Hora 2012

Albánie – 1992

Bosna a Hercegovina – 2009

Kosovo

(rozhodnutí RB OSN . 1244/99)

žádné

pravidelné

vztahy

Spolupracující

zem EUREKY

– NIP status

od roku

Pro doplnní je možno uvést, že autor lánku odpovídal od roku

2002 za procedurální postupy a pípravu podklad pro rozhodování

Konference ministr o pijetí zemí západního Balkánu za nové lenské

zem EUREKY.

Výsledky a úast v projektech EUREKY

v zemích západního Balkánu

Zaniklá Socialistická federativní republika Jugoslávie (SFRJ) se

jako jediná evropská nelenská zem EUREKY aktivn zapojila

do ešení projekt v období 1985-1990. V tomto období po svém

vyhlášení EUREKA výlun fungovala jako spolupráce v oblasti

aplikovaného a prmyslového výzkumu v rámci západoevropských

zemí. V tehdejším pípad se konkrétn jednalo o zapojení ve tech

projektech, a to dvou chorvatských a jedné makedonské organizace.

Rozpad SFRJ a válený kon ikt na pevážné vtšin jejího


6 3/2012


území ve svém dsledku vedl i k perušení úasti jak v projektech,

tak celkových vazeb s programem EUREKA. K jejímu optnému

navázání došlo až v druhé polovin devadesátých let a to nakonec

vyústilo k pijetí Chorvatska v roce 2000 a Federativní republiky Jugoslávie

v roce 2002 za lenské zem EUREKY.

Spolupráci s EUREKOU a úast organizací ze zemí západního

Balkánu v projektech výstižn uvádí graf . 1 (vetn výstražné

pauzy v létech tragického váleného kon iktu). Všechny uvedené

statistické údaje v tomto píspvku o potu, úasti a ešení projekt

se týkají EUREKA individuálních projekt.

Gra cký pehled rovnž vystihuje nárst aktivity v píprav

a pedkládání nových projekt Chorvatskem a Srbskem po jejich

pijetí za lenské zem. Vzhledem k tomu, že graf nezahrnuje rok

2012 je proto nezbytné doplnit, že do dvou ešených projekt se zapojily

ernohorské organizace (v obou pípadech prmyslové podniky),

což byla i jedna z podmínek pro pijetí erné Hory za lenskou

zemi EUREKY. Hlavním ešitelem jednoho z tchto dvou projekt je

eský podnik Software602, který tak vykroil pro možnost dalších

výzkumných a komerních aktivit v zemích západního Balkánu.

Albánie, která má status EUREKA NIP zem od roku 1992, není

zapojena do ešení žádného projektu, pestože Sekretariát EURE-

KY opakovan poskytnul národní kontaktní kancelái jak metodickou

pomoc, tak i pipravil tréning pro projektové manažery. Tato

skutenost, jež je v rámci EUREKY zcela ojedinlá, byla rovnž

diskutována i na zasedáních ídíci platformy pro výzkum v zemích

západního Balkánu, jejímž lenem je také EUREKA, zastupovaná

bruselským sekretariátem.

Pro úplnost je nutno uvést, že Slovinsko, jako jedna z bývalých

jugoslávských republik, se nezahrnuje do regionu západní Balkánu

a lenem EUREKY se stalo již v roce 1994.

Graf . 1: Úast zemí západního Balkánu v projektech EUREKY

Zdroj: EUREKA Sekretariá

Vysvtlivky: FYROM – Bývalá jugoslávská republika Makedonie;

Bosnia-Herzegovina – Bosna a Hercegovina

Croatia – Chorvatsko

Serbia – Srbsko

Pehlednou informaci o typu organizací ze zemí západního Balkánu,

které se zúastují ešení individuálních projekt EUREKY,

zahrnuje graf . 2. Porovnání úasti zemí západního Balkánu v projektech

EUREKY podle typu organizací je podrobnji diskutováno

ješt v další ásti píspvku.

Výše v tomto lánku uvedená úast SFRJ, jako evropské nelenské

zem EUREKY v projektech v období 1985-1990, byla reprezentována

výzkumnými organizacemi a univerzitním ešitelem.

Graf . 2: Úast zemí západního Balkánu v projektech EUREKY podle

typu organizací

Zdroj: EUREKA Sekretariát

Vysvtlivky: SME – malý a stední podnik; Large company – velký podnik

Research institute – výzkumná organizace;

University – univerzita; Other – jiný typ organizace

Základní statistický pehled o souasn ešených projektech EU-

REKY s úastí zemí západního Balkánu vetn jejich hlavního obsahového

zamení a vynakládaných prostedk je shrnut v tabulce

. 2. Poet pedkládaných a následn ešených projekt vícemén

zohleduje ešitelskou kapacitu a infrastrukturu v zúastnných

zemích západního Balkánu vetn nanních možností ešitel

a poskytovaného spolu nancování z veejných úelových prostedk.

Obsahové zamení projekt se v podstat nijak statisticky neliší

od portfolia projekt, které jsou vytváeny a pedkládány jinými

lenskými státy EUREKY, piemž rozpoty projekt jsou obvykle

nižší než projekty, které jsou pedkládány projektovými konsorcii,

složenými pouze úastníky ze západoevropských zemí. Nepochybným

dvodem jsou nižší mzdové náklady, jež jsou souástí rozpotu

projekt EUREKY.

Tabulka . 2: Statistika ešených projekt EUREKY s úastí zemí

západního Balkánu

Oblast ešení projekt

Poet projekt

(ešené projekty –

30. 6. 2012)

Rozpoet

projekt

(M€)

Informaní a telekomunikaní 49

technologie, elektrotechnika

16.85

Prmyslové technologie, nové

materiály, doprava

25 11.40

Zdravotnictví, ochrana životního

prostedí

16 6.66

Ostatní 7 2.91

Zdroj: EUREKA Sekretariát

Porovnání úasti zemí západního Balkánu

v projektech EUREKY

Na špici peletonu zemí západního Balkánu z hlediska potu individuálních

projekt EUREKY, jsou ob nejlidnatjší zem – Srbsko

(7,36 mil. obyvatel) a Chorvatsko (4,43 mil. obyvatel). Srbsko,

pestože bylo pijato za lenskou zemi pozdji než Chorvatsko, se

úastní na vtším potu projektú – 71 ešených nebo již ukonených

individuálních projekt EUREKY a jeho nanní podíl na rozpotu

tchto projekt iní 29.6 milion euro. Chorvatsko je úastníkem

56 ešených nebo ukonených projekt a naní úast je 20.3

milion euro. Srbsko v posledních tech letech zahajovalo ešení

10-12 projekt, Chorvatsko ešení 5-8 nových projekt (viz graf .

1). V Srbsku byl vytvoen fukní systém nancování projekt z úelových

prostedk. V prbhu letošního roku ale ob zem zatím

nepedložily žádný nový projekt pro jejich schválení grémiem Skupiny

vysokých pedstavitel EUREKY. V Srbsku je to jako možný

dopad ve zmn struktury státní administrativy po posledních volbách

a v Chorvatsku dvodem mže být preference a vtší úelová

podpora pro úast v 7. Rámcovém programu EU.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie je v posledním období ešitelem

1-2 projekt ron, ale je škoda, že v období po pijetí za lena

EUREKY v roce 2008 nebyly využity v pozitivním dopadu tehdy pipravované

aktivity a zájem organizací vstupovat do projekt EUREKY.

Bosna a Hercegovina v možnosti využít EUREKU jako evropský

a úelný nástroj spolupráce doplácí na politický status quo a chybjící

schéma veejného nancování mezinárodní spolupráce. Nová

úast v projektu vychází vždy z osobních kontakt nkterého univerzitního

pracovišt.

erná Hora je novákem v programu EUREKA (i když v rámci

stání unie Srbsko a erná Hora byla lenem „rodiny EUREKY“, ale

bez projektové úasti) a pro nynjší pijetí vyvinula velmi aktivní

pístup a má také vytvoen systém nancování pro podporu úasti

v projektech EUREKY.

Pasivní chování Albánie a dosavadní neúast v projektech EU-

REKY byl již uveden v kapitole Výsledky a úast v projektech EU-

REKY v zemích západního Balkánu.

Souhrnn je pehled úasti zemí západního Balkánu v projektech

EUREKY (ukonené a ešené projekty) uveden v tabulce . 3.

Obsahového zamení projekt EUREKY v jednotlivých zemích

západního Balkánu zahrnuje tabulka . 4. Pevažujícími technologickými

oblastmi jsou Informaní a komunikaní technologie, Prmyslové

technologie a nové materiály, Zdravotnictví, ochrana životního

prostedí. Vzhledem k velmi malému potu projekt EUREKY

v pípad Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie

a erné Hory se v podstan jedná pouze o vyjmenování

obsahového zamení tchto projekt a této informaci nelze pikládat

žádný shrnující význam.

3/2012 7


Tabulka . 3: Pehled úasti zemí západního Balkánu v projektech

EUREKY (ukonené a ešené projekty)

Zem

Další otázkou je, jak tématické zamení projekt EUREKY

s úastí chorvatských a srbských organizací koresponduje s národní

strategií ve výzkumu a inovacích. To znamená, zda sleduje národní

priority nebo spíše využívá zajímavá výzkumná ešení a podporuje

inovaní zámry schopné rychlého komerního uplatnní.

Tabulka . 4: Zamení a technologické oblasti projekt EUREKY v jednotlivých

zemích západního Balkánu (ešené a ukonené projekty)

Zem

Bosna a Hercegovina

Bývalá jugoslávská

republika Makedonie

erná Hora

Chorvatsko

Srbsko

Zdroj: EUREKA Sekretariát

Úast v projektech

(ukonené a ešené

projekty – 30. 6. 2012)

Bosna a Hercegovina 4 0.58

Bývalá jugoslávská republika

Makedonie

6 0.98

erná Hora 2 0,62

Chorvatsko 56 20.3

Srbsko 71 29.6

Albánie – –

Zdroj: EUREKA Sekretariát

Zamení a technologická oblast

Finanní podíl

v projektech

(M€)

• Zdravotnictví, ochrana životního prostedí

• Mení a standardizace

• Prmyslové technologie a nové materiály

• Pírodní vdy a technologie

• Informaní a komunikaní technologie

• Zemdlství a potravináství

• Informaní a komunikaní technologie

• Prmyslové technologie a nové materiály

• Zdravotnictví, ochrana životního prostedí

• Informaní a komunikaní technologie

• Zdravotnictví, ochrana životního prostedí

• Zemdlství a potravináství

• Energetika

Podle typu organizací v projektech EUREKY statisticky vyplývá,

že v pípad Srbska polovinu všech ešitel tvoí malé a stední

podniky a prakticky druhou polovinu jsou univerzitní pracovišt.

Chorvatsko je v projektech EUREKA zastoupeno tém z 50%

malými a stedními podniky a druhá polovina úastník projekt je

akademická sféra – univerzity a výzkumné organizace.

V pípad Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a erné Hory

malý poet ešitelských organizací neumožuje jakékoliv statistické

zhodnocní a v podstat se jedná jenom o sumární pehled zúastnných

typ organizací. ešitelé z Bosny a Hercegoviny jsou pouze

univerzity, které si nancují úast na ešení v projektech EUREKY

z vlastních institucionálních prostedk.

Pehledné uvedení jednotlivých typ ešitelských organizací v zemích

západního Balkánu v projektech EUREKY je v grafu . 3.

Graf . 3: Porovnání úasti zemí západního Balkánu v projektech

EUREKY podle typu organizací

Spolupráce v projektech EUREKY se zemmi

západního Balkánu

Statistický rozbor úasti v projektech EUREKY, ve kterých jsou

zastoupeny zem západního Balkánu, ukázal tyto výsledky:

Slovinsko je dominující partner zemí západního Balkánu v individuálních

projektech EUREKY a to jak v dvoustranných, tak v projektech

s ešiteli z více zemí;

tato skutenost je nepochybn podmínna dívjšími vazbami

ze zaniklé SFRJ, tak i ekonomickým postavením Slovinska

(vetn lenství v Evropské unii) a politickou strategií pro spolupráci

s bývalými jugoslávskými republikami.

Rakousko, eská republika. Rumunsko a ecko jsou významnými

partnery v individuálních projektech EUREKY (projekty s více

ešitelskými zemmi);

v pípad Rakouska a eské republiky se jedná o využití fungujících

kontakt z období zaniklé SFRJ a v eském pípad

i o tradiní „slovanskou“ vazbu na jugoslávskou identitu;

v pípad Rumunska a ecka jde o zem sousedící s regionem

západního Balkánu, které využívají možnosti ešení spolených

problém a tržní uplatnní na širším regionálním trhu.

Jako zajímavé zjištní je možno vést, že pouze v rámci zemí západního

Balkánu byl spolen ešen jenom jeden dvoustranný projekt

EUREKY (ešitelé Srbsko a Chorvatsko) a dva vícestranné projekty

(v obou pípadech ale hlavní ešitel je slovinská organizace a spoluešiteli

organizace z Chorvatska a Srbska a v druhém pípad spoluešitelé

z Chorvatska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie).

V souasné dob jako nepíznivá zpráva psobí, že nová vláda

ve Slovinsku zastavila systém nancování úasti v projektech EU-

REKY a rozhodnutí o dalším zpsobu podpory EUREKY ve Slovinsku

bude v návaznosti na strukturu a schválení nového státního

rozpotu na rok 2013.

Slabší stránkou pro projektovou spolupráci v rámci EUREKY se

zemmi západního Balkánu je obecn nedostatek v jejich národní

podpoe a nancování výzkumných projekt a rovnž tak spolupráce

mezi výzkumem a prmyslem. V nkterých pípadech psobí

i rzná a pedem nejasná vazba na nejaktivnjší hráe EUREKY.

Pehledn je intenzita projektové spolupráce mezi zemmi západního

Balkánu a dalšími lenskými zemmi EUREKY uvedena

na obrázku . 2.

Obrázek . 2: Spolupráce v projektech EUREKY se zemmi západního

Balkánu

Zdroj: EUREKA Sekretariát

Zdroj: EUREKA Sekretariát

Vysvtlivky: SME – malý a stední podnik; Large company – velký podnik

Research institute – výzkumná organizace;

University – univerzita;

Governm./Nat. Adm. – organizace vládní administrativy;

Other – jiný typ organizace

Píprava nových projekt EUREKY s úastí zemí

západního Balkánu

Nedávná studie o infrastruktue výzkumu a inovaních pravidlech

v regionu západního Balkánu konstatuje, že v žádné z tchto zemí

není inovaní politika. I když jsou v nkterých z tchto zemí více,

v jiných mén patrné optimistické známky inovaních snah, funkní

inovaní politika a výzkumná sí teprve eká na vytvoení, Ty pak

mohou pomoci také vytvoit píznivjší pohled na podnikání, zlepšit

pístup ke kapitálu a umožnit marketingové schopnosti pro komerní

aktivity výsledk výzkumu a inovací.

eská republika podporuje co nejrychlejší integraci všech zemí

západního Balkánu do evropských institucí jako nejlepší prostedek

zajištní dlouhodobé politické stability a hospodáské prosperity.

Region západního Balkánu patí dlouhodob mezi priority

eské zahraniní politiky. Rovnž tak národní aktivity EUREKY,

8 3/2012


podporované Asociací inovaního podnikání R, umožují vyhledávat

a pipravovat projekty s partnery ze zemí západního Balkánu.

Jako perspektvní mže být využít i znalostí Technologického

centra a jejích expert, vetn databáze eských subjekt, které

mají zájem o mezinárodní komern smrovanou spolupráci ve výzkumu

a inovacích.

Zem západního Balkánu jsou významné nejen pro eskou republiku,

ale i pro celou Evropskou unii. Uveme, že region západního

Balkánu má rozlohu 264 462 km 2 (to odpovídá 6 % rozlohy

Evropské unie) a 26,3 milion obyvatel, což je 5,5% obyvatelstva

Evropské unie. V náhledu na region západního Balkánu je možno

rozpoznat, že je pro Evropu ním zvláštním. Pravdpodobn, že

byl po nkolik století místem setkání, ale pedevším místem mnoha

stet.

EUREKA nabízí zemím západního Balkánu otevené možnosti

spolupráce, nezatížené administrativními pekážkami a rychlým

smrováním na komerní uplatnní výstup výzkumných

a inovaních projekt.

Postavení a funkce VTP Olomouc

Podnikejte v Olomouci ve Vdeckotechnickém parku Univerzity Palackého v Olomouci

Jií Herinek

Vdeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci

Vdeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci (VTP

UP; www.vtpup.cz) poskytuje pronájem kanceláí a výrobních prostor,

poradenské služby zejména pro zaínající podnikatele a zprostedkovává

využití pístroj, know-how a vdeckovýzkumných výsledk

Univerzity Palackého v Olomouci. Prostednictvím Podnikatelského

inkubátoru pomáhá zaínajícím podnikatelm s rozjezdem

rmy s ojedinlým nápadem a zamením. VTP UP je mostem mezi

vdeckým a podnikatelským svtem už od roku 2000.

VTP UP je samostatnou hospodáskou jednotkou Univerzity Palackého

v Olomouci. Mže tak pímo využívat zázemí a know-how

Univerzity pro své klienty.

VTP UP je akreditovaným lenem Spolenosti vdeckotechnických

park v eské republice, spolupracujícím partnerem sít European

Enterprise Network, lenem sít Tuesday Business Network

a lenem Národní klastrové asociace eské republiky.

VTP UP je aktivní souástí regionální inovaní infrastruktury Olomouckého

kraje.

vokativn symbolizovalo perod z dítte (zaínajícího podnikatele)

v dosplého lovka (úspšného podnikatele).

První nájemci zaali nové prostory využívat od podzimu roku

2007. V tomtéž roce bylo de nováno nové poslání, vize a strategie

VTP UP.

Poslání

Vdeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci (VTP

UP) pispívá k rstu ekonomické úrovn Olomouckého kraje prostednictvím

podpory rozvoje inovativních rem, vzniku spin-off

a start-up rem s drazem na využití potenciálu Univerzity Palackého

v Olomouci. Nachází a podporuje spolupráci pi uplatování

výsledk vdy a výzkumu v komerní sfée a penáší poteby komerní

sféry do vdeckovýzkumných pracoviš Univerzity Palackého

v Olomouci.

Zaátky

VTP UP byl založen v roce 2000 pod názvem Centrum pro inovaci

a transfer technologií UP. Jeho první prostory byly rekonstruovány

Univerzitou Palackého v Olomouci za nanní pomoci vlády

eské republiky prostednictvím grantové podpory Ministerstva

prmyslu a obchodu R a Ministerstva pro místní rozvoj R a prostedk

pilotního projektu programu PHARE. Centrum pro inovaci

a transfer technologií UP vzniklo rekonstrukcí dvou nevyužívaných

plechových hal pro skladování zemdlské produkce. Posláním

bylo nabídnout prostor pro podnikání „inovativních rem“. Za ideou

stáli souasný rektor Univerzity prof. Miroslav Mašlá a vedoucí laboratoe

rstových regulátor prof. Miroslav Strnad. O provoz se

starala Mgr. Hana Štoselová. V první polovin nov rekonstruované

budovy byly zasídleny rmy, které byly navázané na laboratoe

UPOL, ve druhé ásti byly umístny laboratoe UPOL.

Mgr. Štoselové vdíme za pípravu projektu na výstavbu a vybavení

druhé budovy VTP UP – Podnikatelský inkubátor. Výstavba

budovy Podnikatelský inkubátor byla nancována z prostedk

PHARE za nanní úasti msta Olomouc a Univerzity Palackého

v Olomouci. Dovybavení prostor a provoz Podnikatelského inkubátoru

bylo nancováno z prostedk Operaního programu Prmysl

a inovace (program Prosperita) a spolu nancován Krajským úadem

Olomouckého kraje a Univerzitou Palackého v Olomouci. Provozní

náklady nancuje Univerzita Palackého v Olomouci.

Druhé období – hledání a rozvíjení

V ervnu 2007 byl objekt kolaudovaný a pipravený k užívání.

Byly vybudovány krásné prostory, které nabízely k pronájmu 19

kanceláí a dva poloprovozy. Pvodní editelka VTP UP Mgr. Štoselová

odešla do rodinné rmy, editelem VTP UP se stal Ing. Jií

Herinek. Postupn jsme budovali tým konzultant a nastavovali

služby v duchu moderního konceptu park a inkubátor, s využitím

zkušeností koleg v eské republice, ale také ze zahranií.

Na toto období rádi vzpomínáme. Mli jsme k dispozici úpln

prázdnou budovu a bylo teba hledat vhodné nájemce. De novali

jsme kritéria pro pijetí rem, podmínky a ceny nájm. Termín „podnikatelský

inkubátor“ nebyl ped 5 lety zcela známý pojem. Spolen

s reklamní agenturou jsme vymýšleli rzné formy propagace

a zpsoby, jak oslovit naši cílovou skupinu zaínajících podnikatel.

Z tohoto snažení nakonec vyšlo naše „vousaté dít“ – které pro-

Prostory VTP UP

Vizuální styl VTP UP

Vize

VTP UP je technologickou adresou v Olomouckém kraji s kompetentním

poradenským centrem pro vzájemnou podporu a sdílení

moderních technologií mezi inovativními rmami a vdeckovýzkumnými

pracovišti UP. Zajišuje ochranu duševního vlastnictví

Univerzity Palackého v Olomouci i rem ve VTP UP. Podnikatelský

inkubátor pomáhá nov vzniklým inovativním rmám s plynulým

rozjezdem a vstupem do reálného podnikatelského prostedí a podporuje

jejich další rst a rozvoj. Díky kvalit výstup je VTP UP

respektovaným pracovištm v mezinárodním mítku.

3/2012 9


Podnikavá hlava

Strategie

Nájemní kanceláské, výrobní a laboratorní prostory pro rmy

se zajímavým podnikatelským nápadem a zamením

Dotovaný nájem kanceláských prostor a poradenské služby

v Podnikatelském inkubátoru

Poradenství pro zaínající podnikatele, pomoc zaínajícím

podnikatelm s pípravou podnikatelského zámru, se

založením rmy, s marketingem a propagací

Dotaní poradenství pro rmy, píprava žádostí o dotace

a dotaní management

Ochrana duševního vlastnictví Univerzity Palackého v Olomouci

i klient VTP UP

Informaní a technologický transfer, využití pístroj a know-how

Univerzity Palackého v Olomouci

Vzdlávání v oblasti inovací a podnikání

Propagace a networking

V roce 2007 a v první polovin roku 2008 jsme se zamovali

zejména na služby pro zaínající podnikatele a pro nájemce

VTP UP. Koncem roku 2008 jsme spustili na stránkách www.

vyzkumpro rmy.cz pehled pístrojového vybavení Univerzity

Palackého v Olomouci a pehled nabízených služeb pro rmy.

Nabídku pístroj a služeb jsme pidávali a aktualizovali i v roce

2009 a získávali jsme díky tomu první poptávky po spolupráci.

Postupn jsme zaali formovat služby charakteristické pro pracovišt

transferu technologií.

Hlavní pekážkou rychlejšího rozvoje byl malý poet zamstnanc

VTP UP. Podporou zaínajících podnikatel se zabýval Jií Herinek

a Radek Žilka, který se postupn stal i specialistou v oblasti

prmyslového vlastnictví. Martin Šimo byl zodpovdný za nabídku

výstup Univerzity rmám. Podporováni jsme byli kolegyní Silvií Polánkovou,

která pomáhala s marketingem a starala se o nájemce

VTP UP a odbornou asistentkou Karlou Pustjovskou. Náš „šestilístek“

uzavíral správce budovy.

Postupn se nám ale podailo rozšíit nabídku služeb v rozumné

kvalit tak, abychom pokryly hlavní poteby našich klient. V oblasti

služeb souvisejících s pronájmem prostor a pístupu k vdeckovýzkumnému

zázemí jsme v roce 2011 získali v rámci soutže

Podnikatelská nemovitost roku 2010 ocenní HIGH-TECH nemovitost

roku.

Aktuáln VTP UP nabízí tyto hlavní služby:

• pronájem prostor pro zaínající a inovativní rmy

• poradenské služby pro zaínající a inovativní rmy

• Podnikatelský inkubátor – poskytování pronájmu a poradenských

služeb za zvýhodnné ceny nebo zdarma pro rmy, které

budou vybrány do inkubaního programu

• pracovišt transferu technologií Univerzity Palackého v Olomouci

– nabídka výstup univerzity ke komernímu využití

S nancováním pomáhají dotaní programy Operaní program

Podnikání a inovace, program Prosperita a projekty nancované

z Operaního programu vzdlávání pro konkurenceschopnost.

Aktuáln realizujeme 4 projekty (Po studiu, SPINNET, InovaCOM,

Akademie IT znalostí, v ervnu letošního roku jsme ukonili projekt

Vda a výzkum pro praxi). Velmi dležité jsou píjmy z pronájmu

prostor a stále se zvyšující tržby z komern nabízených poradenských

služeb konzultant VTP UP.

Ve stedndobém výhledu bychom rádi podíl dotaních zdroj

snižovali tak, aby základní služby byly samo nancovatelné. Dotaní

zdroje však budou vždy nezbytné pro zajištní odpovídající šíe

a kvality služeb poskytované zaínajícím podnikatelm.

Pronájem prostor

V souasné dob je v nájmu 27 spoleností (vetn nájemc

sdílené a virtuální kanceláe) a 6 pracoviš Univerzity Palackého

v Olomouci.

Nájem nabízíme zvýhodnný a to pouze vybraným nájemcm –

inovativním rmám. Další zvýhodnní získají spolenosti se statutem

„inkubovaná rma“.

VTP UP nyní nabízí k pronájmu 2 747 m 2 plochy k pronájmu

ve dvou blocích. Pronajato je tém 100 % dostupných ploch. O nájem

v tsném sousedství univerzitního kampusu s odbornými laboratoemi

a vznikajícími regionálními výzkumnými centry má zájem

stále více spoleností.

Nejen v souvislosti s rozbhem regionálních výzkumných center

oekáváme vtší zájem o zakládání soukromých spoleností zamstnanci

univerzity. Aktuáln ve VTP UP sídlí nap. spolenosti

BioApex s.r.o., BioPatherns s.r.o., Nanomat s.r.o., Intellmed s.r.o,

OlChemIm s.r.o., kde spoleníky jsou akademití pracovníci, jejichž

spolenosti na základ licenní smlouvy s Univerzitou Palackého

v Olomouci rozvíjejí v praxi výsledky výzkumu a vývoje univerzity.

V loském roce byla založena nová spin-off spolenost AgroBio-

Chem s.r.o., která má taktéž sídlo ve VTP UP.

10 3/2012


VTP UP je alokován v areálu univerzitního kampusu v Olomouci

– Holici. V tsném sousedství vznikají díky projektm z VaVpI

Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemdlský výzkum

a Regionální centrum pokroilých technologií a materiál – špiková

vdecko výzkumné pracovišt, které ješt více zatraktivní vdeckovýzkumný

potenciál v areálu. V návaznosti na tuto skutenost se

oekává zvýšená poptávka rem po kvalitních laboratorních, poloprovozních

a kanceláských prostorách v jejich blízkosti.

Rádi bychom na tuto situaci reagovali zvýšenou nabídkou prostor

k pronájmu. Novostavba Podnikatelského inkubátoru 2, jejíž

projekt jsme pipravili do poslední výzvy OPPI programu Prosperita,

tak novým klientm nabídne vhodné prostory pro jejich zasídlení.

Realizací projektu dojde ke zvýšení plochy k pronájmu ze sou-

asných 2 747 m 2 na cílových 4 084 m 2 , což zajistí bezproblémovou

udržitelnost projektu i kvalitu nabízených služeb.

Nyní máme k dispozici osm laboratorních/poloprovozních prostor

v bloku A VTP UP a 19 kanceláí a dva poloprovozy v bloku B VTP

UP. Krom toho nabízíme i virtuální kancelá ve dvou variantách.

Virtuální kancelá se sdíleným prostorem (coworking), který

mže rma používat spolen s ostatními nájemci. Krom

toho je souástí i pronájem zasedací místnosti a v pípad

inkubované rmy i 5 hodin msín konzultací. Firma využívá

služeb recepce a mže si na naší adrese nechat zídit sídlo

nebo provozovnu.

Virtuální kancelá START je pro klienty, kteí nepotebují žádný

prostor a chtjí využít pouze služeb recepce a zízení sídla.

Práv coworkingový prostor zaneme více propagovat, získávat

nové nájemce a leny a budovat tak komunitu zaínajících podnikatel.

Rádi bychom dosáhli toho, aby se VTP UP stal první volbou

pro zaínající rmy se zajímavým nápadem a zamením. K tomuto

smlému plánu ovšem nestaí pouhá nabídka prostor a souvisejících

služeb. Klíové jsou z našeho pohledu poradenské služby

na míru a možnost vzdlávání.

Poradenství zaínajícím rmám

Mezi naše stžejní poradenskou službu pro zaínající rmy je

poradenství v oblasti pípravy podnikatelského zámru. Ron

nás kontaktuje více jak 20 potenciálních podnikatel s jejich „podnikatelskou

ideou“. Podle již vyzkoušené metodiky jim pomáháme

petavit „ideu“ do formy „podnikatelského zámru“. Tm nkolika,

se kterými dojdeme až do cíle a máme hotový podnikatelský

zámr, pomáháme s rozjezdem jejich rmy, zejména s marketingem.

Umíme však poradit se získáváním nancí (úvry, dotace,

nanní investoi), úetnictvím i právním poradenstvím a s oblastí

ochrany prmyslového vlastnictví. V pípad poptávky po specializovaných

službách rádi nabídneme kontakty na provené poradce

externí.

Na podzim spustíme inkubaní program, který bude zahrnovat

krom zvýhodnného nájmu, služeb konzultanta a pístup ke kontaktm,

což poskytujeme již nyní, i pístup ke službám mentora,

nadstandardní pomoc s propagací a prodejem a rozvojový fond

– nanní prostedky na nákup specializovaných poradenských

služeb.

Každoron také organizujeme soutž o nejlepší podnikatelský

zámr Podnikavá hlava (www.podnikavahlava.cz). Soutž

vyhlašujeme vždy v lednu. Soutžící mohou pihlašovat své

podnikatelské zámry, které ješt nebyly realizovány. Uzávrka

píspvk je v dubnu, kdy je vyhodnotí odborná porota. Finále

probíhá v kvtnu krátkou prezentací (elevator pitch) podnikatelských

zámr deseti nalist. Poet pihlášených každý rok roste.

V prvním roníku, v roce 2010, se nám zaregistrovalo 36 soutžících

a soutžní píspvek odevzdalo v poádku 22 soutžících.

V roce 2011 jsme hodnotili již 41 soutžních píspvk a v letošním

roce 43 píspvk.

Výherce získal roní nájem v Podnikatelském inkubátoru VTP

UP na rok zdarma a zárove nanní odmnu ve výši 50 000 K.

Soutžní píspvky byly v letošním roce velmi kvalitní a nkteí soutžící

o podnikání skuten uvažují nebo již podnikají. Se zhruba

deseti úastníky soutže jsme ve spojení a pomáháme jim s podnikatelským

zámrem i se startem jejich rmy.

Nové vzdlávací programy

Zcela novou aktivitou je vzdlávací projekt JsmeMarketing

(www.JsmeMarketing.cz). Projekt je v první fázi svého vývoje.

Od ledna 2012 budujeme otevenou komunitu lidí se zájmem o racionální,

kreativní a moderní metody marketingu.

Narozeniny VTP UP – zleva: M. Šimo, J. Herinek

JsmeMarketing má ti hlavní formáty:

S.M.S. Workshop – Social Media Strategy Workshop, na kterém

úastníci v prbhu ty hodin eší zadaný problém (nap. jak

propagovat eský rozhlas Olomouc na Facebooku)

Professional Lecture – pednášky s pidanou hodnotou, kdy

pednášející jsou pouze lidé s osobní zkušeností s probíraným

tématem

Informal Marketing jako doplková aktivita je možnost

neformální diskuse s odborníkem na marketing v píjemných

prostorách olomoucké restaurace

Od ledna jsme ve zkušebním provozu realizovali 3 S.M.S. Worskhopy

a 6 specializovaných pednášek. Informal Marketing probhl

jedenkrát. Do Olomouce k nám na tyto akce dorazili studenti

z Prahy, Brna i Ostravy, kdy návštvnost se pohybovala od 20 do 50

úastník.

Na podzim spustíme další vzdlávací projekt JsmePodnikání.

Program zamený na podnikatelská témata bude mít také ti formáty:

Know-how – odborné pednášky kvalitních speaker

Inspiration evening – podnikatelské píbhy úspšných rem,

zejména z Olomouce a okolí

Lifestyle – pednáška podnikatele o jeho zážitcích, napíklad

z cestování

Pracovišt transferu technologií

Rozvoj služeb od letošního roku byl možný díky tomu, že se nám

adekvátn rozšíil náš tým. Pijali jsme nového konzultanta, zam-

eného zejména na oblast marketingu a také dva business development

manažery. Máme nyní více možností jak dát potenciálním

klientm vdt, že na Univerzit Palackého v Olomouci se dlá

výzkum i pro rmy.

Kapacitn posílené Pracovišt transferu technologií nyní intenzivnji

vyhledává obchodní potenciál na UP a propaguje jej. Pokrauje

nabídka služeb v oblasti ochrany prmyslového vlastnictví, zejména

pro akademické pracovníky Univerzity. Kontinuáln jsou vyhledávání

tržní píležitosti v eské republice i v zahranií, kolegové

pomáhají se zpracováním nabídek a koordinují realizaci nkterých

zakázek.

Zcela novou aktivitou, které íkáme Studenti do rem, je systematické

budování databáze student, hledajících praxi a rem,

které by stážistu rády pijaly.

Ješt ped prázdninami jsme realizovali první z akcí vzdlávacího

projektu VTP UP akademie. Díky populárn zpracovaným tématm

ochrany a komerního využití pedmt prmyslového vlastnictví,

pednášené lektory s doloženou praxí bychom krom samotného

vzdlávání rádi nadchli akademické pracovníky k podnikání.

Nicmén nejen prací živa je inovaní i zaínající rma. Každoron

v ervnu poádáme oslavu Narozeniny VTP UP. Nájemci, klienti

a píznivci VTP UP s námi mohou strávit zábavné odpoledne

plné her, muziky a dobrého jídla. Letos probhl 1. ervna 5. roník,

kterého se zúastnil doc. Pavel Švejda, prezident Spolenosti vdeckotechnických

park R.

3/2012 11


Metoda relaních matic a její využití

Otakar Král

Gejza Dohnal

Pokud je formulován požadavek na posuzování a vyhodnocení

ešení a realizace urité akce ze strany státního, i privátního zadavatele,

je k dispozici ada pístup a metodik, jak vybírat nejlepší ešení.

Dominantním ukazatelem je zpravidla cena. V souasné situaci

zvyšujících se požadavk na rozsah, obsah, úrove a prkaznost

realizace nabídky roste rovnž draz na zodpovdnost za dsledky

a výsledky ešení. V období recese je zcela oprávnný nárst požadavku

na prkaz úelného vynaložení kapacit, nanních prostedk,

dodržení termín a stanovených technických a ekonomických

parametr zadání ze strany objednatele i zhotovitele.

V této situaci je nezbytné v zájmu objednatele i zhotovitele mít

k dispozici metodiku hodnocení pro oblast výroby, služeb, veejné

a státní správy, inovativní metodiku pro komplexní hodnocení. Tato

metodika musí vycházet z osvdených a prkazn funkních dosavadních

metod a metodik, avšak musí nov ovit, kvanti kovat

a dokumentovat, že postupy ešení a dosažené výsledky jsou ešením

optimálním.

Je zejmé, že v souasném období zvýšené náronosti na dodržování

požadované efektivity a kvality produkt musí rovnž

metoda a návazná metodika hodnocení být komplexní, poskytovat

funkní podklady pro objektivní a dokladovatelné optimální rozhodování,

za podmínky jen nezbytn nutných nanních náklad. Takový

produkt pro hodnocení musí vycházet z nároných požadavk

na úrove a implementaci teoreticko-vdeckých poznatk a sou-

asn umožovat jeho využití bez nepimených požadavk pi

implementaci v praxi.

Jako komplexní a úinný nástroj pro hodnocení projekt a realizace

akcí byla vyvinuta a v praxi ovena Metoda relaních matic

(MRM). Tato metoda je rozsáhlou inovací jednoho z realizaních

výstup Centra pro jakost a spolehlivost výroby (CQR), projektu

MŠMT 1M06047, ešeného v letech 2006-2011. Na tomto konkrétním

pvodním úkolu z celkového týmu pti VŠ, UTIA AVR a dvou

poradenských rem pracoval ešitelský tým ISQ PRAHA, FS VUT,

UTIA AVR. Mimo ešitele z CQR spolupracovali VŠB TÚ Ostrava

a SÚ.

ešení bylo pvodn zamýšleno jako nástroj pro kvanti kování

inností a proces v projektech a hodnocení výsledné efektivnosti

ešení, prioritn pro vývoj a realizaci v oblasti výroby a služeb. Pro

období 8/2010 až 3/2012 byla na základ konkurzu na zabezpeení

Managementu kvality SLDB 2011 pro SÚ vybrána spolenost ISQ

PRAHA, s.r.o., která byla rovnž hlavním ešitelem MRM v CQR.

Zákonit v nároném rozsáhlém a 1x za 10 let realizovaném projektu

sítání byla po rozsáhlé inovaci ovena a uplatnna metoda

MRM. Výsledky implementace splnily oekávání, pinesly ovený

dkaz o plné aplikovatelnosti MRM v oblasti veejné a státní správy.

Vyjádení SÚ o aplikovatelnosti MRM viz obr. 1.

Pro oblast strojírenské výroby byl implementován a ovován model

MRM zejména v podniku GCE Chotbo, který pln prokázal

rovnž vhodnost implementace.

Požadavky na MRM vychází z poteby ešit problematiku s vysokou

mírou objektivity, úplnosti, komplexnosti, prkaznosti a s vynaložení

jen nezbytn nutných náklad na hodnocení objekt zájmu.

Za objekt zájmu (OZ) lze považovat projekt, podnik, instituci, proces,

systém atd., tudíž entitu, která má stanovené poslání (cíl), má

de novanou strukturu, stanovenou i oekávanou následnost identi

kovatelných pedem stanovených inností, je reprodukovatelná

a regulovatelná.

Pro zabezpeování analýz a hodnocení OZ již existuje ada metod

a funkních metodik, ale jsou orientovány zpravidla na výskyt vad

(FMEA, DOE...) nebo pevážn na ekonomiku (nanní analýza,

controlling...) a dále na zlepšování (interní audity, KAIZEN...) atd.

Významnou slabinou dosud využívaných metod je orientace bu

na data ovená (tvrdá) i expertn získaná (mkká). Jejich prnik

a vyhodnocování není asto komplexní, mj. z dvodu, že je hodnocení

asto zamováno bu do oblastí technického, nebo ekonomického

zájmu.

Rovnž pro použité metody v hodnocení z hledisek náronosti

na teoreticko-vdecký pístup a znalosti hodnotitele je znaný

(nap. DOE), nebo naopak minimální (standardní interní audity).

Vyvstává tudíž problém, jak zabezpeit již deklarované požadavky

na komplexnost, objektivnost, úplnost, prkaznost a efektivnost

náklad na monitorování, analýzy, vývoj, realizaci, návrhy na zlep-

šení, jejich optimální vyváženost a uskutenitelnost (technickou

i ekonomickou).

Z tohoto kriteriálního dvodu vycházel požadavek na praxí ovený

a nový inovativní pístup, spoívající v zahrnutí do nové metodiky

MRM bezpen ovené a funkní procedury z dosud známých

metod a metodik. Dále bylo nezbytné vyvinout a ovit nové tvrí

pístupy a formy ešení, které umožní reálnou, maximáln dosažitelnou

a doložitelnou komplexnost a teoretickou úrove v takto provádném

objektivizovaném hodnocení OZ.

Obr. 1: Vyjádení SÚ o aplikovatelnosti MRM

1. Pehled využitých, ovených a funkních metod

pro ešení, hodnocení a kvantikaci

1.1 Ovené standardní metody

1. Projektový management,

2. Procesní pístup,

3. Systémový pístup,

4. Risk management,

5. Controlling,

6. Rozhodování na základ fakt,

7. Systémová analýza ekonomických kritérií,

8. Zásady budování systém kvality (ISO, EFQM),

9. Matematicko-statistické metody se standardní SW podporou,

10. Metrologie (zákon . 505/1990 Sb.) a spolehlivost dle

standard IEC SN.

11. Metody zlepšování: interní audity; Kaizen; KVP; BSC.

1.2 Nov navržené nebo významn inovované metody a zásady

1. Identi kace a dekompozice psobností internalit a externalit

na OZ.

2. Dsledná kvanti kace internalit a externalit nanními i jinými

mitelnými jednotkami.

3. ešení stability proces i v nestandardních podmínkách (nenormální

rozdlení pravdpodobnosti), matematicko statistické

metody.

4. Hodnocení ekonomické stability a úrovn OZ s využitím autorsky

modi kované systémové analýzy na základ „tvrdých“ dat

(pedvaha, auditované zprávy organizací) a expertn získaných

„mkkých“ dat

12 3/2012


5. Návrh a ovení souboru indikátor kvanti kovaného psobení

externalit a internalit OZ na základ exaktního hodnocení z tvrdých

dat a modi kovaného expertního hodnocení a stanovení

souboru typových ukazatel zpsobilosti, pro dílí i závrené

vyhodnocení.

6. Vizualizace dílích i souhrnných výsledk pro následná rozhodování

a závry k ešení OZ.

7. Nové nebo modi kované SW podpory v etapách MRM.

1 Postup pi tvorb MRM

1.1 Inovativní aspekty metody MRM

Po základním uvedení, co pedstavuje MRM a k emu je možno ji

využít následuje popis postupu, jak metodicky MRM dle inovativních

aspekt pipravit, ešit a využít výsledk dílích i nálních, již v kumulativním

uspoádání, kde se dosavadní standardn využívané metody

prolínají s modikovanými, i nov navrženými metodami a postupy.

Jedná se o metodu, která komplexn umožuje optimalizaci pro

objekt zájmu v etapách návrhu, realizace, rutinního uplatování,

zlepšování až po ukonení životnosti likvidací.

Metodika realizace MRM je podrobn uživatelsky zpracována

v „Píruce uživatele MRM“, ve které jsou v osmi Fázích (krocích)

uvedeny postupy, jak docílit deklarované výstupy, vetn uvedení

typových realizovaných píklad.

Prvým novým významným aspektem, který v sob integruje

osvdené možnosti identi kace, de nice a kvanti kace parametr

proces je kategorizace do vliv, psobících na objekt zájmu

psobností interních a externích. Zásadním kritériem psobností

interních (internalit) a externích (externalit) je, zda je pracovníci

analyzovaného objektu mohou pln i z podstatné ásti ovlivovat

(internality) i nikoliv (externality).

Druhým novým aspektem je dsledná kvantikace proces

a jejich inností metodami exaktními (kde lze využít ovená data)

a kde možnosti získání spolehlivých dat nelze garantovat, metodami

expertními. V tomto pístupu je proces uvažován jako následnost

pedem plánovaných inností, se stanoveným cílem. Ohodnocením

inností ( nann i jinými veliinami) je vytvoena možnost

kvanti kace a následn objektivizovaného hodnocení variant ešení

zadané problematiky.

Tetím aspektem, dsledn vyžadovaným, je implementace

matematicko-statistických metod, prioritn pro možnost hodnocení

stability probíhajících proces tam, kde je to smysluplné. Mimo

osvdené metody jsou oveny i nové vývojové pístupy pro posuzování

stability proces v hodnoceném OZ.

tvrtým aspektem, rovnž dsledn realizovaným, je maximalizace

nasazení SW podpor pro analýzy, kvanti kace a hodnocení.

Je využíván SW autorský i komern dostupný. Tento postup omezuje

možnosti chyb u lidského initele a zvyšuje dvryhodnost argumentací

a správnosti doporuení v exaktn pln nedoložitelných

problematikách.

Pátým novým aspektem je komplexní a objektivn realizovatelný

požadavek na optimalizovan kvantikované závrené hodnocení

(posouzení) zadaného ešení jakéhokoliv projektu z hledisek

technických, ekonomických a dalších (viz níže) dsledk.

Pi posuzování psobnosti externalit a internalit se ešení stává

komplexním, nebo jsou identi kovány, de novány a kvanti kovány

psobnosti v oblastech technických, produkních, ekonomických,

organizaních, personálních, environmentálních, bezpenostních,

kontakt s veejnou a státní správou atp., ale s jednou nespornou

pedností, že jsou v celém OZ dsledn kvanti kovány.

Výše uvedený postup pi zabezpeování nových projekt i pi významných

investiních, i racionalizaních akcích z oblasti výroby,

služeb a veejné i státní správy garantuje, že pi ešení za podmínek

dodržení stanoveného postupu dle MRM bude ešení splovat

veškeré podstatné požadavky na zadání a jeho optimalizaci v celém

rozsahu reprodukního procesu ešeného objektu, s minimalizací

možností opomenutí významnjších náležitostí v ešení.

2 Základní nástroje metody MRM

V pedchozím textu, kap. 2 Pehledem využitých, ovených

a funkních standardních metod je dán implicitn i pehled o nástrojích,

které MRM využívá. Základním výchozím nástrojem, od kterého

je odvozeno i jméno metody je maticový diagram, který bude

strun charakterizován, další významné nástroje budou podrobnji

uvedeny v následujícím ísle ip tt . 4/2012 „MRM a jeho využití II.“.

3 Maticový diagram

Zásadn je možno íci, že v MRM jsou maticové diagramy (viz

obr. 2) pln využity a použity pro speci kaci a dokumentaci analyzovaných

jev, tj. prioritn psobností internalit a externalit.

V metod MRM je možno si pedstavit, že jednotlivé matice pedstavují

utídný souhrn psobností (internalit, externalit) jednoho

druhu, napíklad pro hodnocený objekt psobnosti technické, ekonomické,

organizaní, personální, environmentální atd. Následná

kvanti kace nám pak poskytne potebný podklad pro ohodnocení

váhy psobností a výpoet síly psobnosti, viz dále.

Maticový diagram se používá k posouzení vzájemných souvislostí

mezi dvma nebo více oblastmi problému. Jeho použití pomáhá

lokalizovat a odstranit „bílá místa“ v informaní bázi vztahující

se k problému, identi kovat nejdležitjší prvky jednotlivých oblastí

a optimalizovat jejich hodnoty. Nejastji se využívají maticové diagramy

tvaru „L“, mén se uplatují maticové diagramy tvaru „T“, „Y“

a „X“, které jsou kombinacemi nkolika diagram tvaru „L“.

Obr. . 2 – Maticový diagram tvaru „L“

4 Pehled postupu výpotu relaních matic a realizaní výstupy

MRM pro rozhodování vrcholového managementu

V této prvé informaci o MRM nelze uvést z prostorových dvod

po úvodní informaci podrobnji postup výpot a prezentovat realizaní

výstupy. K této problematice se vrátíme v následujícím píspvku

v asopise ip tt . 4, formou modi kované pípadové studie.

Je však vhodné již nyní doložit, že MRM je metodou, která spluje

deklarované požadavky souhrnem informací, co vše je potebné pro

úspch uinit a popsat, jak realizaní výstupy vypadají a jak je lze

využívat.

Sestavení a výpoet Relaních matic

Postup jednotlivých fází je stanoven v osmi krocích, jejichž realizace

vetn výpot a realizaních výstup naplní v celém rozsahu

požadavky zadání pro komplexní hodnocení OMRM. Jedná se

o následující fáze:

Fáze 1 – Identi kace internalit, externalit a požadavk

Fáze 2 – Kvanti kace vztahu internalit a externalit uvnit skupin

mezi sebou

Fáze 3 – Kvanti kace vztahu internalit a externalit

Fáze 4 – Hodnocení úrovn faktor a požadavk

Fáze 5 – Hodnocení vztah mezi faktory a požadavky

Fáze 6 – Sestavení a výpoet hlavní relaní matice

Fáze 7 – Vyhodnocení hlavní relaní matice

Fáze 8 – Hodnocení prvk OMRM dle klíových faktor

5 Souhrnné zabezpeení implementace metody MRM pro

realizaci a doložení fází

Postup tvorby MRM pedstavuje rozsáhlý soubor aktivit, jejichž

ešení podmiuje dosažení potebné úrovn znalostí k hodnocení

OZ. Dále uvedený souhrn podmínek a informací pedstavuje základní

bázi pro tvorbu funkního modelu MRM.

Manažerské informaní vstupy pro MRM

Informace z ekonomického výkaznictví (tvrdá data)

Ekonomické informaní systémy podniku jako zdroje informací

pro MRM

Vazby mezi ekonomickými informaními systémy podniku

Uplatnní ekonomické analýzy

Vypovídací schopnost bilancí

Informaní systémy pro podporu managementu kvality

Náklady na kvalitu v OMRM

Náklady na životní cyklus OMRM

Expertní hodnocení (mkká data)

Volba metodického pístupu

dokonení v píštím ísle

3/2012 13


Oprava Karlova mostu

2. etapa – oprava mostovky

(dokonení z ísla 2/2012, str. 9–12)

Vladimír Tvrzník

Mott Mac Donald

Velké a významné stavby, historická nebo umlecká díla, ale také

jejich opravy nevznikaly bez rozsáhlé výmny názor, kritických diskuzí

až spor. Píkladem mže být vleklá snaha o záchranu šikmé

vže v Pize, ale i spor o nahrazení tí kleneb Karlova mostu klenbami

pouze dvma po povodni v roce 1890, jak již bylo uvedeno

v Etap I. – oprava základ a mnoho dalších.

Novodobé spory o koncepci opravy Karlova mostu mají svj pvod

ve velké oprav z let 1965–74, která nebyla zdailá (nedostupnost

kvalitní hydroizolace, použití božanovského a hoického pískovce

mající malou odolnost vi cyklm zmrzání a rozmrzání s krystalizací

solí, které se projevují

drolivým rozpadem povrchu

(obr 2).

Použití vysokopevnostní

cementové malty

pi spárování, která

je tvrdší než historické

kameny, takže pi rozpojování

zdiva ulamuje

jejich hrany a rohy. Další

nevhodnou technologií

bylo použití cementové

smsi jako plomby nahrazující ásti lícních kvádr, rozkládajících se

na písek, což omezilo odchod vlhkosti z tlesa mostu a rozpad urychlilo

(obr. 3).

Vnikání srážkové

vody do konstrukce

mostu bylo zjištno již

v roce 1983 1 a zabránní

tomuto procesu se

stalo klíovým problémem

souasné opravy.

První projekt opravy

(garantem technického

ešení byl prof. Witzany)

byl zamítnut

v kvtnu 2002 Odborem

památkové pée Magistrátu

hlavního msta

Prahy (OOP – MHMP).

Obr. 2

Obr. 3

V projektu byla požadována výmna lícního a výplového zdiva až

na rub kleneb pro údajnou rozsáhlou kontaminaci solemi. Rozsáhlá

kontaminace nebyla prokázána stejn jako kaverny plné vody v pilí-

ích, které nebyly nalezeny. Odmítnuty byly také zásahy do konstrukce

mostu týkající se odvodnní a sepnutí poprsních zdí. Rozhodnutím

Rady hl. m. Prahy bylo zajištní opravy pevzato Odborem mstského

investora MHMP (OMI – MHMP), který si od svého mandatáe 2

vyžádal vypracování studie – pípravné a projektové dokumentace

stavby. Po analýzách dodatených przkumných prací byla navržena

koncepce citlivé opravy s minimálními zásahy do tlesa mostu. Tato

koncepce byla schválena Odbornou koordinaní komisí pro opravu

Karlova mostu a OOP – MHMP v kvtnu 2005 jako podklad pro vypracování

projektové dokumentace (PD). Ve veejné odborné soutži

(VOS) pro PD zvítzila spolenost PUDIS, a.s., provedení stavebních

prací získala ve VOS spolenost SMP CZ, a.s., inženýrskou innost

zajišovala konzultaní a projektová spolenost Mott MacDonald Praha,

spol. s r.o. (MMD) 2 . Oprava mostovky byla ukonena 31. 10. 2010

(kolaudaní rozhodnutí nabylo právní moci 11. 1. 2011) a byla slavnostn

pedána primátorovi hl. m. Prahy. Stín na opravu Karlova mostu

vrhla nejednotnost odborník obce památká, kteí pro rozdílnost

názor na zpsob opravy nenalezli spolený hlas a dali tak píležitost

diletantm, kteí šíili polopravdy a lži ochotn a bez ovení, pejímané

sdlovacími prostedky.

II. Etapa opravy Karlova mostu – oprava mostovky je z 90% inženýrským

dílem, jen 10% náklad tvoí opravu kamenného zábradlí.

Nové vedení Národního památkového ústavu (NPÚ) je však pesvd-

eno o opaku. Chceme-li, aby most zstal národní kulturní památkou,

Obr. 1 – Karlv most

musí se návrh jeho opravy zabývat pedevším zhodnocením bezpenosti

jeho základ, stability nosné konstrukce a bezpeností provozu

nejen pro chodce, ale bhem povodní také pro tžké stroje odstraující

rozmrné plaveniny blokující prtoný prol kleneb.

Proto se jeho oprava musí ídit pedpisy a normami platnými pro

mostní stavby v provozu. Poškozené lícní kvádry urené k výmn

musí být ped vyazením posuzovány z hlediska jejich pevnosti

a odolnosti vi atmosférickým vlivm, vzhledem k namáhání a jejich

poloze v konstrukci a teprve potom z hlediska památkové hodnoty.

To je pístup shodný s Principy Charty International Council on

Monuments and Sites (ICOMOS) 3 , schválenými na 14. generálním

shromáždní u Viktoriiných vodopád v Zimbabwe, v íjnu 2003

a jsou závazné pro všechny památky vedené jako souást svtového

kulturního ddictví v rámci UNESCO.

Kamenné zábradlí

Kamenné zábradlí je jednou z velmi namáhaných ástí mostu.

Je namáháno cyklickými zmnami teplot a vlhkostí a musí elit vodorovné

síle 1KN/m psobící ve výši madla, aby bylo bezpenou

ochrannou chodc (SN 736220), (obr. 4)

Obr. 4

Obr. 5

Navíc ást vnitní plochy kvádr zábradlí v úrovni mostovky

(obr. 5) musela být upravena tak, aby do nich mohla být zapuštna

hydroizolaní membrána. Proto v této vrstv mohly zstat jen

kvádry minimáln poškozené, jejichž životnost je alespo stejná

14 3/2012


jako hydroizolaní membrány tj. 50 a více let. Totéž se týká ady

kvádr pod touto kotevní vrstvou, nebo v pípad jejich výmny

by byly ohroženy i kvádry kotevní, což je vzhledem k možnosti

poškození hydroizolace a ztráty garance nepípustné. Deformace

zdiva zábradlí jsou svázány s deformacemi mostu jako celku.

Vzhledem ke svým akumulaním schopnostem, most reaguje

na teplotní zmny se zpoždním, zatímco zdivo zábradlí je

vi zdivu tlesa mostu tenké a reaguje rychleji. Pokud zábradlí

není bránno v jeho podélných deformacích, v ložné spáe mezi

zábradlím a nosnou mostní konstrukcí dochází ke koncentraci

smykových a svislých normálových naptí, doprovázených vývojem

podélných normálových naptí (v zim tahových). Ta vedou

v okamžiku dosažení tahové pevnosti malty nebo zdiva ke vzniku

svislých trhlin. Problém je komplikován teplotními deformacemi

mostu, zejména v povrchových vrstvách s výraznými teplotními

gradienty. Klenba v zim klesá, v lét se zvedá. Oba tyto jevy vedou

ke zvýšenému namáhání pi spodní okraji zábradlí a vzniku

dalších trhlin. Abychom se vyhnuli svislým trhlinám, museli bychom

zábradlí rozdlit pružnými spárami na úseky 2 až 4 m podle

druh pískovc, jejichž teplotní souinitel se mní v rozmezí

4,5 až 13,0 · 10 -6 /1ºC. Znamenalo by to provést v každém poli

minimáln šest dilataních spár, což je z památkového hlediska

nepípustné, takže musíme pipustit trhlinky.

Nosná konstrukce

Karlv most je násobnou klenbovou konstrukcí, jejíž klenby se ze

statického hlediska prakticky neovlivují. Pilíe mostu jsou tak mohutné,

že odolají jednostrannému tlaku vodorovné síly klenby v pípad,

že se sousední klenba zítí. Prostor mezi klenbami a mostovkou

je vyplnn lomovým opukovým zdivem na hydraulickou maltu.

Výjimku tvoí ti mostní pole s odlehovacími prostory nad klenbami,

které byly nov vybudovány po povodni v záí 1890 (klenby Vel íkovy

– V, VI, VII, poítáno od staromstské vže).

V souasné dob je stav mostu staticky stabilizovaný a není žádoucí

mnit rozložení naptí v konstrukci a riskovat vznik dalších

trhlin, nebo ty jsou poátkem degradace mostní konstrukce. Trhliny

zptn zásadním zpsobem ovlivují teplotní dilatace kamenného

zdiva a jeho naptí. Tuto skutenost je teba vzít v úvahu pi výpo-

tech naptí a deformací. Není možné konstrukci posuzovat jako

celistvou – homogenní; ešení je teba založit na teorii nelineární

mechaniky. První efekt vyplývající z této teorie spoívá ve výrazném

snížení tuhosti zdiva po vytvoení trhlin, druhý pak ve snížení

prmrného souinitele teplotní roztažnosti. Tím se také ásten

vysvtluje, pro most po léta snáší opakované, i když ne v každém

roce extrémní teplotní zatížení.

Výplové zdivo

Výplové zdivo (obr. 6) je souástí spojité klenbové konstrukce

a spolupsobí s klenbami a poprsními zdmi, takže tvoí velmi tuhou

nosnou konstrukci. Zdivo má podle analytických rozbor charakter

litého betonového

zdiva, kdy do malty

na bázi hydraulického

vápna byly horizontáln

kladeny rzn veliké

kusy lomové opuky

a nikoli charakter „rovnaniny,

místy pojené

vápennou maltou“ (Witzany

et al. 2002).

Podle souasného

przkumu provedeného

týmem doc. R. Pikryla

(PF UK) lze výplové

Obr. 6

zdivo Karlova mostu považovat za materiál svojí skladbou blízký až

shodný s tzv. „ímským betonem“, jehož používání se rozšíilo v íši

ímské po 1. století ped Kristem pro stavbu stedomoských pístav,

akvadukt a most. Vzhledem k použití opuky jde ze souasného

hlediska o materiál objemovou hmotností shodný s lehkým hutným

betonem tídy 2,0 vhodn využitého pro takový druh konstrukce. Ze

statického hlediska by konstrukci prosplo lepší provázání lícního

a výplového zdiva.

Hydroizolaní systém

Bylo spolehliv zjištno, že klíovým problémem životnosti

mostu je ochrana proti pronikání vody, do zdiva nad klenbami

a do zdiva kleneb. Podstatné zhoršení destrukních úink

zpsobovaly roztoky posypových solí, které byly používány pro

rozpouštní snhu a ledu na vozovce mostu v zimním období.

V souasné dob je používání posypových solí na Karlov most

zakázáno. Nový hydroizolaní systém byl navržen z materiálu

s životností minimáln 50 let, vysokou prtažností pi nízkých

teplotách (-20º C), s požadavky na detailní pelivé napojení hydroizolace

na vnitní ást plochy kamenného zábradlí (celková délka

cca 2 x 500 m) a na konstrukní prvky odvodnní Hydroizolace

musí být pevn a trvale spojena s podkladní konstrukcí, aby se

v pípad lokálního poškození zabránilo nekontrolovanému pohybu

vody pod izolací, a aby se pi brzdných silách vozidel nepetrhla

(obr. 7).

Obr. 7

Vzhledem k požadavku provádní opravy mostovky za neperušeného

provozu na most probíhaly stavební práce po polovinách

v podélném smru ve stavebním proudu o délce ty polí (cca 120 m)

pod doasn zastešeným prostorem. Tento postup vyžadoval velké

množství doasných pracovních spár, jejichž postupnou a dokonalou

eliminaci umožnila a dalším technicky kvalitativním podmínkám

vyhovla pouze nástiková metylakrylátová dvouvrstvá hydroizolaní

membrána (výrobek

rmy Stirling Lloyd).

Protože životnost hydroizolaní

membrány

je závislá na fyzikálních

a mechanických

vlastnostech použitých

materiál a pelivém

odborném provedení,

byla na subzhotoviteli

tohoto hydroizolaního

systému požadována

30letá záruka na jeho

bezporuchovou funkci.

Tomuto požadavku výrobce vyhovl s tím, že její spolehlivá funkce

je pibližn dvojnásobná (obr. 8).

Spárovací malta

Základním materiálem pvodní spárovací malty bylo hydraulické

vápno pálené z devonských vápenc z lom v pražském Podolí

a Braníku a dalších. Její plnivo tvoil íní písek a ostrohranné

úlomky z kamenicky

využitelných kvádr

na Petín a na Bílé

Hoe. Písadou byly

drcené cihly, zvyšující

hydraulicitu a zpomalující

vysychání pojiva.

Pro opravu spár

základ a dík pilí

. 8 a 9 a pi výmn

lícních kvádr tchto

pilí a k oprav zábradlí

bylo použito porézní

a prodyšné maltové

smsi MAPE-AN-

Obr. 8

Obr. 9

TIQUE I (italský výrobek úspšn použitý pi oprav historických

staveb v Benátkách), (obr. 9)

3/2012 15


Sms je odolná vi chemickým a fyzikálním vlivm životního prostedí,

zejména vi síranovým solím (pevnost v tlaku 12 MPa, v tahu

za ohybu 4 MPa. Pvodní malta mla pevnost 6,3 až 11,2 MPa. Ze

všech vzork pvodních malt, které byly na most odebrány a prom-

eny metodou infraervené spektrometrie a Fourierovou transformací,

nebyly ani v jediném vzorku detekovány bílkoviny nebo jiné organické

látky, které by prokázaly pidávání vajec do malty.

Výbr kamene

Znovu se potvrzuje, že pro most je teba vybrat kvalitní pískovec,

který nebude teba konzervovat umlými prostedky; musí mít

vysokou pevnost v tlaku, nízkou pórovitost a nasákavost a vysokou

odolnost proti procesm

zvtrávaní. Tmto

požadavkm nejlépe

vyhovují pvodní, dnes

již staletími provené

permokarbonské arkózy.

V souasné dob

probíhají administrativní

kroky nutné k zahájení

tžby. Protože se

do doby zahájení první

ásti opravy Karlova

mostu nepodailo získat

permokarbonské arkózy

(obr. 10) a most bylo

Obr. 10

nutné vzhledem k vnikání vody a bezpenosti provozu, opravit, byl

pro zábradlí mostu vybrán kámen náhradní- bílá odrda kocbeského

kemenného pískovce. Tento pískovec se svými fyzikálními a mechanickými

vlastnostmi nejvíce blíží karbonským arkózám nebo je pevyšuje

a do kamenného zábradlí byl vzhledem k jeho namáhání nutný.

Obr. 11

Nové lícní kvádry o rozmrech kvádr vyazených byly naezány

na pile z desek o tloušce 400 mm (šíka zábradlí). Desky

(obr. 11) byly oddlovány z 6 až 12 tunových, nedestruktivn vylámaných

blok (obr. 12) protokolárn v lomu pebíraných a odvážených

na pilu. Jak bloky v lomu tak i desky z nich vyezané

byly ped jejich urením pro výrobu nových kvádr kontrolovány

vzhledem k možným trhlinám. Povrch nových kvádr byl kamenicky

upraven podle pvodních kamen a kvádry peliv zazdny

do konstrukce.

Mení teplot a vlhkosti a mení geodetická

Vzhledem k tomu, že po výmn hydroizolace do nosné konstrukce

mostu nevniká voda, most vysychá a mní se postupn

fyzikální a mechanické vlastnosti stavebních materiál v jeho

konstrukci (objemová a mrná hmotnost, pórovitost, nasákavost,

pevnost v tlaku, tahu, smyku a píslušné moduly). Jelikož hlavním

zatížením jsou vedle

vlastní tíhy po staletí

se opakující cyklické

teplotní zmny, je

dlouhodobé sledování

teploty a vlhkosti základním

požadavkem

pro poznání vnitních

sil v konstrukci mostu.

Proto bylo do konstrukce

vloženo 156

idel pro mení teploty

a 52 idel pro

mení vlhkosti propojených

do mící a archivaní

ústedny instalované ve zdném kabinetu pod obloukem

. XII (obr. 13).

Data z ústedny (obr. 14) jsou zpracována a analyzována jako

vstupní údaje do matematických a materiálových model pro výpoet

deformací mostní konstrukce. Vypotené deformace je teba

ovovat geodetickým mením skutených deformací po dobu

alespo pti let, kdy pedpokládáme postupný návrat k pirozenému

vyschnutí. Bhem této doby se ustálí fyzikální a mechanické

vlastnosti materiál tvoících konstrukci mostu, stejn jako trhlinová

a vlhkostní pole a budou známy skutené materiálové parametry

nutné pro výpoty deformací.

Tetí etapa opravy

Karlova mostu tj. oprava

lícního zdiva poprsních

zdí, kleneb a pilí,

kdy pjde o pelivé

práce kamenické,

potrvá nkolik let. Její

zahájení nebylo dosud

oznámeno.

Most se snažíme

opravovat tak, aby

naše národní kulturní

památka zstala zachována

píštím generacím

ješt nkolik staletí.

Vedle uvedeného

pjde o využití poznaných

skuteností a jejich

zevšeobecnní

pro provádní oprav

kamenných most

v rámci Programu TIP

ministerstva obchodu

a prmyslu R.

Obr. 13

Obr. 14

1. Doc. Z. Kutnar, CSc., Znalecký posudek o stavu

hydroizolace Karlova mostu pro TSK hl. m. Prahy,

Praha 1983.

2. Konzultaní a projektová rma Mott MacDonald Praha,

spol. s r.o. (MMD), zmnila v záí roku 2011 svj název

na Mott MacDonald CZ, spol. s r.o. (MM CZ).

Obr. 12

3. ICOMOS CHARTER – Principles for the analysis,

conservation and structural restoration of architectural

heritage – Rati ed by the ICOMOS 14th General

Assembly, by Victoria Falls, Zimbabwe, October 2003.

16 3/2012


Rozhovor s pedstavitelem A.T. Kearney

Marianem Švrkem k soutži Best Innovator

Mžete uvést hlavní úkoly A.T. Kearney ve svt

a v R

A.T. Kearney je vedoucí svtovou rmou zabývající

se manažerským poradenstvím. Spolupracujeme

s nejvtšími spolenostmi a korporacemi ve všech

hlavních odvtvích. Vrcholovému managementu

pedních svtových spoleností poskytujeme pomoc

pi realizaci jejich strategických zámr. Radíme tedy

spolenostem s transformací, jak zlepšit jejich výkonnost,

vybrat správné dodavatele nebo jak vstoupit

na nový trh. Nabídnout mžeme rozsáhlé zkušenosti

v mnoha odvtvích a znalost, jak to dlají práv ti nejlepší.

Naším hlavním cílem je, již od založení spolenosti

v roce 1926, pinést našim klientm ešení, která

jsou praktická. Snažíme se tedy ešení vymyslet tak,

aby její klienti byli schopni uvést do praxe. Jsme známí svým originálním

pístupem a tvorbou ešení v úzké spolupráci s týmem klienta,

abychom pro danou spolenost zajistili jejich maximální praktinost

a použitelnost. Naše doporuení jsou koncipována tak, aby mla okamžitý

úinek, ale také aby vytvoená konkurenní výhoda byla dlouhodob

udržitelná.

Na eském trhu slaví spolenost A.T. Kearney v tomto roce již

20. výroí. Naše jedinené postavení na trhu je založeno na bohatém

know-how, které spolenost sdílí bez ohledu na hranice zem

nebo Evropy a schopnosti pizpsobit jej lokálním potebám a podmínkám.

Pro naše nejvtší klienty pracujeme již dlouhodob a intenzita

této spolupráce svdí o tom, že jsou s ešeními, která pro

n tvoíme, a s jejich dopadem dlouhodob spokojeni.

Jaká jsou oekávání Vaší spolenosti od 1. roníku soutže

Best Innovator 2012 v R, zahájené v ervnu 2012

Jak jste již zmínil, jedná se o první roník, a proto je náš tradin

primární cíl, kterým je poskytnutí co nejkvalitnjšího ešení, obohacen

o cíl nový – rozšíení povdomí o soutži a o jejím zamení

a odlišení se od ostatních soutží zamených na inovace. Best

Innovator je na trzích Evropy již od r. 2003 a bhem tchto let se

soutže zúastnilo již pes 1 200 spoleností. Best Innovator je soutží

pro spolenosti, které inovují nejenom své produkty, ale také

služby, procesy nebo business plán. Soutž tak nehodnotí pouze

nální inovaci, ale hlavn inovaní procesy, jakými se zmínné inovace

docílí. Tím obohacuje stávající soutžní prostedí a umožuje

zapojení i spolenostem, pro které samotná produktová inovace

v eské republice není hlavním pedmtem innosti.

Soutž Best Innovator nabízí svým úastníkm, krom samozejmé

propagace v médiích, také další výhody. Vítzové soutže se stanou

leny evropského klubu vítz – European BestInnovator Club. Ten nabízí

ídicím pracovníkm v oblasti inovací platformu pro setkávání a pro

diskusi o nejlepších metodách a pístupech v ízení inovací. Ani nalisté

nebudou ochuzeni, dostanou totiž zpracovanou závrenou zprávu,

která zhodnotí jejich inovaní procesy a jejich ízení. Všichni soutžící si

v rámci soutže zrevidují své inovaní procesy a to je dle mého názoru

to, co je pro spolenosti dležité. Práv ti, kdo se o svoji

budoucnost aktivn zajímají, shledají takovou „interní

inventuru“ jako pínosnou.

Jak již bylo zmínno – na evropském trhu je soutž

poádána již desátým rokem a po celou dobu

bylo naše know-how neustále vylepšováno. Se vší

skromností lze tedy íci, že v oblasti inovaních proces

má soutž Best Innovator bezkonkurenní metodiku,

která byla napíklad použita v rámci projektu

IMP 3 rove nancovaného Evropskou komisí jako

dležitá platforma pro rozvoj oblasti ízení inovací

a hodnocení inovaních proces malých a stedních

podnik. Vím, že spolenosti náš pístup

ocení a shledají soutž prospšnou a zajímavou.

Naším dlouhodobým cílem je pokraovat dalšími

roníky a pipojit se tak dlouhodobé tradici, kterou soutž ve svt

má a dále získávat informace a know-how, které nám indikuje stav

na poli ízení inovací v jednotlivých zemích.

Jak se Vám jeví potenciál R ve srovnání s dalšími zemmi,

ve kterých psobí A.T. Kearney

Soutž Best Innovator se v eské republice koná letos poprvé,

a proto zatím nemáme detailnjší data, ze kterých by bylo možné

erpat. Prozatím mohu prozradit, že spolenosti projevují o soutž

aktivní zájem. Znamená to tedy, že si uvdomují dležitost inovací

a jejich ízení a to je dobrou zprávou.

Soutž je otevená jak eským rmám, tak i zahraniním rmám,

které mají v esku svou poboku. Oekávám tedy, že individuální

výsledky soutžících budou srovnatelné se spolenostmi psobícími

na jiných trzích.Výhoda našeho hodnocení úastník soutže je

ta, že používaná metodika je ve všech úastnických zemích stejná.

Umožuje nám tedy srovnání spoleností také napí spektrem

zemí, které soutž Best Innovator poádají. Velice se tším na první

porovnání výsledk.

Mžete závrem uvést nkteré informace o sob

Jsem vzdláním technik, ne ekonom, jako by mnozí z tená pi

profesi poradce v manažerském poradenství zejm oekávali. Své

univerzitní vzdlání jsem získal na Technické universit v Drážanech.

Po škole jsem se rozhodl v universitním prostedí ješt nkolik

let zstat, tentokrát jako uitel. Nakonec jsem se však rozhodl

pesunout se z universitního prostedí do poradenství, kde pracuji

již tém 20 let. Svou kariéru jsem zaal v jiné poradenské spolenosti,

odkud jsem odešel z pozice editele pro eskou republiku.

Rozhodl jsem se však pokraovat u tch nejlepších a proto jsem se

pipojil k A.T.Kearney. Také její pražskou kancelá jsem nkolik let

vedl. Svým zamením se specializuji na oblast energetiky a na automobilový

prmysl. V rámci spolenosti psobím v regionu Centrální

a Východní Evropy jako editel pro oblast energetiky.

Za rozhovor podkoval

Pavel Švejda

Vedení 18. 6. 2012

Jednání ídil prezident AIP R K. Šperlink.

V prbhu jednání byly schváleny tyto

nejdležitjší závry:

informovat sekretariát AIP R o zmnách

kontakt (tel., fax, e-mail) len AIP R;

zajistit vzájemné odkazy web stránek AIP

R a len AIP R

pedkládat návrh aktualit k umístní

na web AIP R, ásti Aktuality a Z innosti

len AIP R

využívat „Diskusní fórum“, pedkládat návrhy,

námty, doporuení a pipomínky

k inovanímu procesu v R a k mezinárodní

spolupráci

na dalším jednání vedení AIP R pedložit

informaci o programu spolupráce

s TPS

ešit podmínky pro pípravu Institutu profesní

pípravy poradc; informaci pedložit

na dalším vedení AIP R

byla zahájena soutž Best Innovator (A.T.

Kearney; lenem poroty P. Švejda), další

informace na www.bestinnovator.com

lenové vedení AIP R vzali na vdomí

3/2012 17


informaci K. Šperlinka a dalších pítomných

o aktuální situaci v oblasti VaVaI

v R:

– píprava rozpotu VaVaI na další období

(nebylo schváleno navýšení o 600 mil.

K na program TIP v psobnosti MPO;

pokles prostedk pro aplikovaný výzkum

ve výši cca 2 mld. K s ohledem

na podporu Center výzkumu)

– píprava Národní politiky VaVaI – nebudou

prostedky na prmyslový VaV;

zodpovídá Z. Frolík

– ídící a kontrolní výbor OP MMR, V

OP VaVpI – problémy velkých center,

nap. ELI a BIOTECH

– vláda projednala SF 2014 – 2020 – 6

priorit (inovace pod MPO)

– Horizont 2020 – pomr základního

a aplikovaného výzkumu 1:1

– jednání orgán E! v Budapešti v tomto

týdnu – nancování Eurostars

– 80 % prmyslu v R vlastní zahraniní

majitelé; velké rmy se sthují do zahranií

(výše daní)

– udržitelnost Center v rámci VaVpI –

do roku 2015 plánován vznik nových

vdeckých pracovních míst

– úinným nástrojem jsou inovaní vouchery

(nové projekty; JMK, KVK, LBK,

KHK, ZLK, hl. m. Praha)

– v rámci PRVEK pipravována RIS hl. m.

Prahy

– prorstový balíek – odpoet náklad

na nákup VaV

lenové vedení AIP R vzali na vdomí

informaci P. Švejdy o výsledcích jednání

projektového týmu Technologický pro l

R dne 12. 6. 2012:

– ZO projektu Technologický pro l R

(ME 950) dne 21. 12. 2011 potvrdilo

výborné výsledky pi jeho ešení; v prbhu

jednání bylo konstatováno, že

projekt nelze ešit vzhledem ke zmn

podmínek v rámci programu KONTAKT

MŠMT

– v prbhu roku 2012 probíhají jednání

o podpoe ešení projektu s MPO

(P. Oko), MŠMT (I. Wilhelm, M. Zaorálek)a

TA R (R. Bízková); tato jednání

nebyla dosud ukonena

– od 1. 1. 2012 AIP R provozuje www.

techpro l.cz, v souinnosti se leny

a partnery používá vydaný CD ROM

Technologický pro l R, verze 12;

pipravuje vydání CD ROM, verze 13

– vše bez podpory projektu; projekt

Technologický pro l R od 1. 1. 2013

je pipravován

– v prbhu roku 2012 postupn stoupá

msíní návštvnost www.techprol.cz

na cca 6 tis.

– je zajišována aktualizace všech ástí

Technologického pro lu R (v prbhu

tohoto roku do dnešního dne v databázi

TP R aktualizovány záznamy cca 200

subjekt, doplnny inovaní produkty

v rámci Ceny Inovace roku 2011, aktualizovány

dokumenty o inovaním podnikání

aj.)

doporuení projektového týmu ke struktu-

e Technologického pro lu R:

– zajišovat aktualizaci všech ástí TP R

– do databáze TP R zaadit projekty OP

VaVpI

dokonit jednání s MPO, MŠMT, TA R

aj. o podpoe projektu Technologický pro-

Z jednání vedení AIP R

l R od 1. 1. 2013; informaci o dalším

postupu pedložit 72. vedení AIP R

lenové vedení AIP R vzali na vdomí

informaci P. Švejdy o struktue programu

19. mezinárodního sympozia INOVACE

2012, Týden výzkumu, vývoje a inovací

v R (4. – 7. 12. 2012):

19. mezinárodní sympozium (4.–7. 12.

2012)

Úterý, 4. 12. 2012

10.00 Plenární sekce (sál . 418, SVTS)

16.00 Vernisáž výstavní ásti a kest CD

ROM Technologický pro l R, verze 13 (4.

patro SVTS)

18.00 Setkání vystavovatel a úastník

INOVACE 2012 (Klub technik SVTS)

Steda, 5. 12. 2012

10.00 Celostátní konference projektu

SPINNET (sál . 418, SVTS)

15.00 Vyhlášení výsledk soutže o nejlepší

studentský inovativní podnikatelský

zámr (divadlo Klub Lávka)

tvrtek, 6. 12. 2012

10.00 Mezinárodní spolupráce ve VaVaI

– programy dvoustranné spolupráce (Aktivita

Mobility, KONTAKT II, GESHER/MOST)

a mnohostranné spolupráce (COST, EURE-

KA a Eurostars (sál . 418, SVTS)

18.00 Vyhlášení výsledk Vizionái

Pátek, 7. 12. 2012

10.00 Pedání ocenní v rámci 17. roníku

soutže o Cenu Inovace roku 2012

(Hlavní sál Senátu P R)

13.00 Jednání orgán AIP R (vybraný

salonek Senátu P R)

19. mezinárodní veletrh invencí a inovací

(4. – 7. 12. 2012)

platí struktura výstavních sekcí uveejnná

v písemné informaci INOVACE 2012

Výstavní ást se uskutení v pízemí a 4

NP budovy SVTS

– Pihlášené produkty do soutže o Cenu

Inovace roku 2012

– Nov zaadit projekt SPINNET a další

projekty a aktivity len a partner AIP R

(projekty OP VaVpI, OP Prosperita, aj,)

– Prezentace vystavovatel (u jejich

poster) – garantují vystavovatelé

Informaní centrum INOVACE 2012

(místnost . 137, 1. patro SVTS)

17. roník Ceny Inovace roku 2012

platí podmínky uveejnné v písemné informaci

INOVACE 2012 a v píloze Transfer

technologií v ip tt 2/2012, str. XI–XII;

na webu AIP R (www.aipcr.cz); brožura

Cena Inovace roku 2012

Další postup:

zaslat doporuení k obsahové píprav

INOVACE 2012 – téma pro vystoupení

v rámci sekcí s pednášejícím; doešit

souinnost s A.T.Kearney pi vyhlašování

výsledk soutže Best Innovator, výstavní

sekce se zdvodnním

– pedložit program INOVACE 2012 (program

jednotlivých sekcí mezinárodního

sympozia) vedení AIP R 17. 9. 2012

– pedložit návrh pedpokládaného rozsahu

úasti zastupované organizace

ve výstavní ásti INOVACE 2012, pedpokládaného

potu pihlášených produkt

do soutže o Cenu Inovace roku 2012

– aktuální informace k píprav a hodnocení

INOVACE 2012 budou umísovány

na www.aipcr.cz

lenové vedení AIP R vzali na vdomí

aktuální informace P. Švejdy, S. Holého

a P. Kotena:

– seminá Inovaní potenciál R, Praha,

5. 9. 2012 (str. 4 obálky ip tt 2/2012;

www.aipcr.cz)

– úast AIP R na veletrhu FOR ARCH,

Praha, 18. – 22. 9. 2012, výstavní stánek,

seminá Galerie inovací 20. 9.

2012, Konferenní centrum vstupní

haly, sál 2 (str. 2 obálky)

– úast AIP R na veletrhu Vienna Tec,

Víde, 9. – 12. 10. 2012, prezentace

v rámci spolené expozice s Czech-

Trade; zájemci o úast zašlou žádost:

misarova@aipcr.cz (str. 42)

– píprava ocenní – medailí pro zasloužilé

pracovníky inženýrských profesí

– mezinárodní konference SJ 6. – 7. 11.

2012 a seminá Národní cena kvality,

27. 11. 2012 (str. 26)

P. Š

18 3/2012


SPOLEČNOST VĚDECKOTECHNICKÝCH PARKŮ ČR

Výbor 8. 6. 2012

Jednání ídil prezident SVTP R P. Švejda.

V jeho prbhu byly projednány všechny plánované

úkoly a schváleny nejdležitjší závry

(zápis z výboru je umístn na www.svtp.cz):

prezentovat VTP v asopisu Inovaní

podnikání a transfer technologií – VTP

UPOL spolu s obsahovým lánkem o plnní

funkcí VTP UPOL

lenové výboru SVTP R vzali na vdomí

informaci P. Švejdy o stavu informací

na www.svtp.cz, ást Dokumenty SVTP

R / Zprávy z region

zasílat žádosti o akreditaci VTP, které plní kritéria

pro akreditaci (mailem: svejda@svtp.cz)

výbor SVTP R schválil uskutenní mezinárodní

porady editel VTP s celostátní

konferencí projektu SPINNET: v roce

2013 v TC Hradec Králové ve dnech 6. –

7. 6., v roce 2014 ve VTP UP v Olomouci

ve dnech 5.–6. 6.

lenové výboru SVTP R vzali na vdomí

informaci P. Švejdy o projektu SPINNET

zasílat informace o innosti v regionech J.

Lakomému, který je umístí na www.svtp.cz;

lenové výboru SVTP R vzali na vdomí

informaci P. Švejdy o prbhu 11. etapy

akreditace

lenové výboru SVTP R vzali na vdomí

informaci P. Švejdy o aktuálním stavu pípravy

publikace VTP v R

lenové výboru SVTP R schválili kooptaci

Jany Michkové do výboru SVTP R

se zodpovdností za Karlovarský kraj

lenové výboru SVTP R schválili lenství

VTP Brno (zástupce v SVTP R Petr

Kostík) a HUB Praha (zástupce v SVTP

R Zdenk Rudolský)

uzavít Dohodu SVTP R s VTP v Srbsku,

informovat obchodního radu R v Srbsku

M. Dittrich informoval o píprav školení

pracovník VTP „desatero transferu technologií

a znalostí“

P. Kostík, VTP Brno, informoval o píprav

konference na MSV 2012 v Brn –

možnost vystoupení zástupce SVTP R

– sdlit téma

Celostátní konference projektu

SPINNET a Mezinárodní porada

editel VTP

Ve dnech 7 – 8. ervna 2012 se v hotelu

Park Inn by Radisson Hotel Ostrava

– Orchard Hotel a.s, Hornopolní 3313/42,

702 00 Moravská Ostrava a v Podnikatelském

inkubátoru VŠB – TU Ostrava, Studentská

6202/17, 708 00 Ostrava – Poruba

uskutenila celostátní konference projektu

SPINNET, . CZ 1.07/2.4.00/17.0094 a mezinárodní

porada editel VTP.

Konferenci SPINNET i poradu editel

VTP ídil prezident SVTP R a koordinátor

žadatele projektu SPINNET P. Švejda. Jednání

se úastnili zástupci všech 12 partner

projektu SPINNET, zástupci 25 provozovaných

VTP v R, zástupci pipravovaných

VTP v R, MPO, CzechInvestu a hosté.

Konference a porady se zúastnilo celkem

65 osob.

V prbhu dvoudenního setkání se uskutenila

tato jednání:

7. 6. 2012: 3. jednání pracovního týmu

projektu SPINNET

8. 6. 2012: 89. výbor SVTP R, 35. projektový

tým Národní sí VTP v R a 29.

komise pro akreditaci VTP

Program:

7. 6. 2012, tvrtek – konferenní místnost

PLATANUS, hotel Park Inn Ostrava

9.30 – registrace

10.00–10.20 Zahájení, Vysoká škola báská

– TU Ostrava a podpora inovací

Miroslav Neulinger, editel PI VŠB-TU Ostrava

10.20–10.40 Cíl, klíové aktivity a partne-

i projektu SPINNET

Pavel Švejda, prezident SVTP R, koordinátor

žadatele projektu SPINNET

10.40–11.00 Zkušenosti s prací se studenty

– studentské soutže a stáže

Jií Herinek, regionální projektový manažer

11.00–11.20 Nejvýznamnjší inovaní aktivity

Královéhradeckého kraje, jejich

výsledky a dopady

Martin Dittrich, regionální projektový manažer

11.20–11.40 Diskuse

Zástupci partner projektu a hosté

11.40–12.10 pestávka (káva, zákusky)

12.10–12.30 Nejlepší podnikatelský zámr

– zkušenosti ze Zlínského kraje

Petr Konený, regionální projektový manažer

12.30–12.50 Studentské stáže v Jihoeském

regionu

Jaroslav Lakomý, regionální projektový

manažer

12.50–13.20 Diskuse

Zástupci partner projektu a hosté

13. 20–13.30 Závry dopolední ásti

Pavel Švejda

13.30–14.30 obd (v hotelu Park Inn)

14.30–16.20 Porada editel – 1. ást –

konferenní místnost PLATANUS, hotel

Park Inn Ostrava – ídí Pavel Švejda

– kontrola plnní závr porady editel

VTP v Havlíkov Brod, 9. – 10. 6. 2011

– národní sí VTP v R, elektronický katalog,

mezinárodní spolupráce

–pedání akreditaních osvdení v rámci

11. etapy akreditace (prbžná akreditace

VTP v R s platností do 31. 12. 2013)

–píprava publikace „VTP v R“

– informace z 1. dne celostátní konference

projektu SPINNET

Pesun do PI VŠB-TUO

(objednaný autobus – odjezd v 16.30)

17.00–18.20 Prohlídka Podnikatelského

inkubátoru VŠB-TU Ostrava

(objednaný autobus – odjezd v 18.30)

19.00–21.00 – Spoleenský veer s výmnou

zkušeností z projektu SPINNET

v konferenní místnosti PLATANUS, hotel

Park Inn Ostrava

8. 6. 2012, pátek – konferenní místnost

PLATANUS, hotel Park Inn Ostrava

8.30 – Výbor SVTP R

9.30 – Projektový tým NS VTP v R

a komise pro akreditaci VTP

10.30 – Porada editel – 2. ást, se

závry

3/2012 19


– informace o projektech v rámci programu

PROSPERITA (Z. Matjíková, M. Ulrichová,

P. Kolá)

– doporuení k projektu SPINNET

– INOVACE 2012, Týden výzkumu, vývoje

a inovací v R, 4. – 7. 12. 2012; prezentace

SVTP R, VTP a inovaních rem

umístných ve VTP; pihlášky do 17. roníku

soutže o Cenu Inovace roku 2012;

píprava celostátní konference SPINNET

a celostátního kola soutže o nejlepší

podnikatelský zámr, 5. 12. 2012 v Praze

12.30 – obd, odjezd úastník

K jednotlivým ástem programu:

Celostátní konference projektu SPINNET

V úvodu jednání pivítal úastníky Pavel

Švejda, prezident SVTP R a koordinátor

žadatele projektu SPINNET.

V rámci diskuse a závr dopolední ásti

byly pedloženy tyto nejdležitjší informace:

– nástroje pro oslovování rem (J. Michková)

–zamení na inovaní rmy, stáže ve rmách,

propojení VŠ s komerní sférou,

píp. se zahraniím, technické vzdlávání,

zkušenosti s propojením inovaních rem

s rizikovým kapitálem (Z. Matjíková)

– návrh zpsobu nancování VaVaI v dalších

letech na jednání Asociace emeritních

rektor (P. Švejda)

– regionální projektoví manažei a jejich

vztah k partnerm projektu (P. Švejda)

– BIC family, ostravský fond, rakouský fond,

po úspchu prodej rmy (J. Chaloupka)

–prbžné zasílání podklad k nancování

projektu, uvádt správné názvy, období,

partnera, podkování BIC Brno, UJEP,

MENDELU, VŠB-TUO (J. Tmová)

– spolupráce s MENDELU, ustavení doktorského

týmu (V. Hiba)

– stáže student (R. Honzátko)

– využití/zapojení ostatních VTP v projektu

SPINNET (M. Dittrich)

Porada editel VTP

Ke kontrole plnní závr poslední porady

v Havlíkov Brod ve dnech 9. – 10.

6. 2011 konstatoval P. Švejda, že úkoly jsou

splnny nebo prbžn plnny.

P. Švejda informoval o stávajícím stavu

Národní sít VTP v R (údaje o akreditovaných,

dalších provozovaných a pipravovaných

VTP, které tvoí tuto sí, jsou

na www.svtp.cz, v elektronickém katalogu

VTP SVTP R a jsou uveejnny v ip tt

2/2012, strana IX pílohy TT). Poukázal

na petrvávající nedostatky v aktualizaci

údaj o jednotlivých VTP v tomto katalogu,

což oslabuje postavení jednotlivých VTP pi

jejich souinnosti s tuzemskými a zahraniními

partnery. Uvedl píklady informací

z jednotlivých kraj – mezi nejlepší patí

Olomoucký, Královéhradecký, Zlínský; žádné

informace nap. z Pardubického kraje

a kraje Vysoina.

Dále informoval o probíhající prbžné

11. etap akreditace VTP v R s platností

do 31. 12. 2013, rozhodnutí o akreditaci

jsou pedávána po splnní akreditaních

podmínek a schválení komisí pro akreditaci

VTP na základ mailové žádosti o akreditaci

jednotlivých VTP (svejda@svtp.cz).

Podkladem k udlení akreditace jsou údaje

uveejnné na webu SVTP R, v Elektronickém

katalogu VTP SVTP R. Vyzval

Z jednání konference SPINNET a mezinárodní porady editel VTP

pítomné editele VTP, které splují podmínky

akreditace, k zaslání žádostí o akreditaci.

K mezinárodní spolupráci využívat údaje

umístné na www.svtp.cz, ást zahraniní

partnei.

Poté pedali P. Švejda a J. Lakomý rozhodnutí

o akreditaci zástupci Vdecko-

-technologického parku Ostrava, a.s. Romanu

Michalcovi a Vdeckotechnickému

parku a Podnikatelskému inkubátoru ež

Jiímu Rousovi.

K dnešnímu dni je v Elektronickém katalogu

VTP SVTP R 10 akreditovaných VTP,

33 dalších provozovaných a 7 pipravovaných

VTP.

K píprav publikace „Vdeckotechnické

parky v R“ podal J. Lakomý tyto informace

– doplnit údaje z programu Prosperita I. a II.,

neúplné informace o VTP, aktualizovat údaje

v elektronickém katalogu VTP SVTP R, odkazy,

údaje o inovaních rmách;

–pipravit Dodatek ke smlouv s MPO

– prodloužení termínu pedání publikace

MPO s ohledem k termínu ukonení

schválení pedložených projekt v rámci

aktuální výzvy – 27. 9. 2012 (Z. Matjíková,

P. Švejda)

–sdlit poet výtisk publikace VTP v R

pro potebu VTP, zaazených v publikaci

K informaci z 1. dne celostátní konference

projektu SPINNET sdlil P. Švejda

tyto nejdležitjší informace:

– využití kanceláe B-137, Novotného lávka

5, Praha 1 pro projekt SPINNET – projektové

pracovišt, možnost využití pi jednání

s partnery, výmna zkušeností

– exkurze k partnerm projektu, píjem

nebo vyslání stážisty – vyhodnotit zájem

– zájem rem o studenty dle zamení,

dlouhodobé stáže

–pipraveno výbrové ízení na www.spoluprace.org

partnera CzechInvest (osloveno

7 dodavatel, 26. 6. 2012 ukonení

píjmu nabídek, J. Lakomý ve výbrové

komisi, v záí 2012 spuštní portálu

spoluprace.org.

–prbžn uskuteovat regionální workshopy

V rámci diskuse a závr odpolední ásti

byly pedloženy tyto další informace:

– informace o úhrad lenských píspvk

SVTP R – dosud uhradilo 49 právnických

osob z 54 a 9 z 12 platících fyzických

osob – mailem zaslány upomínky (I.

Nmeková)

– prezentace SVTP R a projektu SPI-

NNET na veletrhu FOR ARCH 2012, 18.

– 22. 9., Praha a Vienna Tec 2012, 9. –

12. 10., Víde (P. Švejda)

Prohlídka PI VŠB-TU Ostrava

M. Neulinger seznámil úastníky s vizí, -

nancováním a aktuálními úkoly tohoto VTP,

s nabídkami zaínajícím podnikatelm, podporou

zakládání spin-off.

Poté následovala prezentace rem GOTEC,

J. Popelek a AstrumQ Interactive, A. Vyka.

Po píjezdu do hotelu dále následoval

spoleenský veer s výmnou zkušeností

v rámci projektu SPINNET, na kterém

si pítomní úastníci individuáln vym-

ovali zkušenosti z dosavadních dvou monitorovacích

období a konzultovali cíle a úkoly

tetího monitorovacího období.

V úvodu druhého dne se uskutenila

jednání 89. výboru SVTP R, 35. projektového

týmu Národní sí VTP v R a 29.

komise pro akreditaci VTP. Zápisy z tchto

jednání jsou umístny na www.svtp.cz.

Od 10.30 hodin seznámili Z. Matjíková

s aktuálním stavem programu Prosperita

II a souvisejícími podmínkami schvalování

projekt, M. Ulrichová se zadáváním ve-

ejných zakázek od 1. 4. 2012 (obecné

principy, zadávací dokumentace, hodnotící

kritéria, zveejnní lhty, hodnocení nabídek),

P. Kolá s aktuálním stavem projekt

v rámci program Prosperita II, výzvy OPPI

(nap. Nemovitosti, Patent, Potenciál, Rozvoj,

Inovace, Ekoenergie), projekt Czech

ekosystém (seznam skaut, seed fond),

program Czech Accelerátor.

Oba vystupující odpovídali na dotazy pítomných.

P. Švejda v závru podkoval hostm

za kvalitní vystoupení a potvrdil zájem

o další spolupráci SVTP R s MPO a CzechInvest

v této oblasti.

V další ásti jednání informoval P. Švejda o:

hlavních úkolech projektu SPINNET pro 3.

monitorovací období (budou dále sledována

v rámci pracovního týmu projektu SPI-

NNET, v souvislosti s postupem, projednaným

na jednání 89. výboru SVTP R):

– uskutenit regionální kola soutže

o nejlepší studentský podnikatelský zámr,

pípadn prezentaci tchto zámr

s nominací do celostátního kola do 31.

10. 2012

20 3/2012


– ustavit studentské týmy

– pipravit tuzemské stáže popularizátor

VaV

– pipravit stínování student ve rmách

– pipravit dlouhodobé stáže student

ve VTP

– spustit portál spoluprace.org

– uskuteovat další regionální workshopy

– píprav úasti SVTP R, VTP a inovaních

rem v nich umístných v jednotlivých

ástech INOVACE 2012, Týden

výzkumu, vývoje a inovací v R

(4. – 7. 12. 2012):

– sympozium (19. roník) – v rámci Mezinárodní

vdeckotechnické spolupráce

6. 12. 2012 prezentovat vybrané VTP

– veletrh invencí a inovací (19. roník) –

prezentovat projekt SPINNET, Národní

sí VTP v R, jednotlivé VTP a inovaní

rmy v nich umístné

– Cena Inovace roku 2012 (17. roník) – pihlásit

inovaní produkty inovaních rem

do soutže (podmínky viz www.aipcr.cz)

– v rámci INOVACE 2012 se uskutení 2.

celostátní konference SPINNET a celostátní

kolo soutže o nejlepší podnikatelský

zámr (5. 12. 2012, Praha)

– v ip tt 4/2012 uveejnit pílohu – anotace

úspšných podnikatelských zámr

v rámci celostátního kola soutže o nejlepší

studentský podnikatelský inovaní

zámr

– VTP v R se mohou pihlásit svými

projekty do programu dvoustranné

vdeckotechnické spolupráce Aktivity

MOBILITY, vyhlašovanému MŠMT;

pedány informaní materiály KON-

TAKT 2012 (úastníkm byly dále

k dispozici tyto materiály: INFO desky

projektu SPINNET, ip tt 2/2012, CD

ROM Technologický pro l R, verze

12; brožura Cena Inovace roku 2012

s pihláškou; INOVACE 2012, Týden

výzkumu, vývoje a inovací v R)

Celostátní konference projektu SPINNET

a mezinárodní porada editel VTP byly hodnoceny

jako velmi úspšné, byly splnny cíle

konference, byly projednány otázky zakládání,

dalšího rozvoje a forem podpory VTP

v R vetn spolupráce s mezinárodními

partnery a byla ocenna dlouholetá spolupráce

SVTP R s MPO a CzechInvest.

P. Švejda podkoval pedstavitelm PI

VŠB-TU Ostrava za vytvoení velmi dobrých

podmínek pro uskutenní celostátní

konference a mezinárodní porady, zejména

M. Neulingerovi a M. Procházkové.

Celý zápis vetn fotogalerie je umístn

na www.svtp.cz.

Další mezinárodní porada editel VTP

se uskutení spolu s celostátní konferencí

projektu SPINNET v Technologickém

centru Hradec Králové ve dnech 6.

– 7. ervna 2013.

P. Š.

Konference IASP 2012

Ve dnech 17. – 20. 6. 2012 se v Tallinnu

konala 29. svtová konference mezinárodní

spolenosti vdeckotechnických

park (dále jen Konference). Lze bez výhrady

konstatovat, že Konference mla velmi

vysokou odbornou úrove; úastnilo se

ho pes 300 úastník z celého svta a byla

mu vnována znaná pozornost ze strany

hostitelské zem (úast estonského prezidenta

a ministra hospodáství).

Jednání konference se zabývalo velmi

širokou škálou témat, za nejzajímavjší

a nejdležitjší lze považovat zejména inkubace

rem a akceleraní programy pro

inkubované rmy, nové ekonomické modely

a modely ízení pro vdeckotechnické parky

dále jen VTP), nové koncepty podpory

pro hi-tech start-upy, internacionalizaci prostednictvím

tzv. „soft landing“ (zasídlení zahraniních

rem ve VTP), smysl inkubátor

ve venkovských oblastech, oborové zam-

ení VTP a jeho modi kace v souladu s požadavky

trhu apod.

Za nejdležitjší poznatky z pednesených

referát a diskuse, platné bez výhrady

i pro eské VTP a systém jejich podpory,

považuje autor lánku zejména vícezdrojové

nancování, nutnost zapojení rizikového

kapitálu do akcelerace zaínajících

rem (týká se zejména oblasti ICT), draz

na budování vysoce kvalitních „zelených“

budov, jejichž souástí jsou i laboratoe pro

zasídlené rmy, pro poteby VTP, zamení

VTP na obory s vysokou pidanou hodnotou

(zejména biotech a ICT), kompenzování

nedostatku univerzitních start-up

zasídlováním jiných technologických rem

vetn zahraniních apod.

Je velmi zajímavé, že vysokou úrove

znalostí i pokroku v oblasti VTP prokazovali

i zástupci zemí, které si obvykle s touto

problematikou nespojujeme, jako napíklad

Íránu nebo Jihoafrické republiky.

Dále byly také prezentovány výsledky

Svtového przkumu VTP 2012. Dle informací

autora se zpracováním tchto výsledk

vetn jejich porovnání se situací v R

vetn úinnosti programu Prosperita zabývá

agentura CzechInvest. Tuto iniciativu

lze, i vzhledem k píprav Programovacího

období 2014 – 2020, je možno pivítat a napjat

oekávat její výstupy.

Jako jediné negativum Konference lze

hodnotit neúast zástupc eských VTP.

Petr Porák

Generální shromáždní

Uskutenilo dne 19. 5. 2012 v hotelu Voronž

v Brn v rámci konference METAL

2012 (informace o konferenci je umístna

v píloze TT, str. V – VI) s tímto programem:

Zahájení, uvítání len a host

Volba pedsedajícího, mandátové a návrhové

komise

Zpráva o innosti od kvtna 2011 do dubna

2012

Zpráva hospodáe

Zpráva kontrolní komise

Diskuse ke zprávám

Úprava stanov

Informace o udlení Ceny SNMT a vystoupení

jejího nositele

Schválení usnesení GS

Závr

Jednání GS ídil Ing. Jií Krejík, CSc.

Zpráva o innosti:

Byla pednesena prezidentem spolenosti

doc. Ing. Karlem Šperlinkem, CSc., FEng.

Ze zprávy vyjímáme nejdležitjší výsledky

innosti:

Pro rozvíjení všech aktivit je nutné jejich

nanní zabezpeení. To umožují projekty

spolenosti nancované ze státního rozpotu

pro VaVaI v gesci MŠMT. Dne 31. 1. 2012

probhla na UMI FSI VUT v Praze oponentní

jednání dvou projekt:

– “OKO pro nové materiály a technologie“

– LE 11003, ešení projektu 3/2011-

12/2014, ešitel doc. K. Šperlink

– „Úast SNMT na rozvoji výzkumu nanotechnologie

a nanomaeriál v rámci

EU“ – LA 09045, 3/2009-12/2012, ešitelka

Ing. J. Shrbená

ešení obou projekt bylo vysoce hodnoceno

a doporueno jejich dokonení.

Pro období 3/2012-12/2014 byl MŠMT

schválen nový projekt „Zastoupení S-

NMT v ídících orgánech odborných

materiálových spoleností v zahranií“,

ešitel Ing. J. Krejík. Tyto projekty jsou solidní

základnou pro naplování všech úkol

spolenosti, které jsou mimoádn rozsáhlé.

V prvé ad se spolenost a její lenové

podílí na poádání mezinárodních a národních

konferencích.

– „METAL 2011“, 18.–20. 5. 2011, Brno,

340 úastník z 12ti zemí, 324 pednášek,

53 poster

–„Pínos metalogra e pro ešení výrobních

problém“, 14.–16. 6. 2011, Lázn Libverda,

72 úastník z R, 43 pednášek

– „NANOCON 2011“, 21.–23. 9. 2011, Brno,

355 úastník z 28mi zemí, 94 pednášek,

152 poster.

– „Zvyšování komponent v energetických

zaízeních v elektrárnách“, 18.–20. 10.

2011, Srní, 180 úastník z R.

– „Seminá NANOTECHNOLOGIE“, 11. 4.

2011, Praha, 40 úastník z R, 5 ze SNS.

SNMT spolupracuje s adou svtových

materiálových spoleností. V r. 2011 se podailo

zvolení doc. Ing. Jany Horníkové, CSc.

do ídícího výboru FEMS (Federace evropských

materiálových spoleností). Pracovaly

dv „Chapters“- ASM a SAMPE, které ídili

prof. J. Kliber a Ing. J. Krejík. Prezident spolenosti

je místopedsedou „BIAC Technology

Committee. V ENMAT (European Network

of Materials Research) zastupují spolenost

prof. J. Švejcar a Ing. J. Krejík. Doc. K. Šperlink

je delegátem R v priorit . 4. 7. RP EU,

3/2012 21


HLR v programech EUREKA a EUROST-

ARS, prof. J. Švejcar je reprezentant v programu

COST, Ing. J. Shrbená lenkou HLG

priority . 4. 7. RP EU. lenové spolenosti

jsou aktivní ve vdeckých radách univerzit

a výzkumných organizací, v habilitaních

a profesorských komisí, radách program

VaV, monitorovacích výborech SF, hodnotitelských

komisích apod.

Dále prezident ocenil mimoádný pínos

Ing. J. Shrbené pi vedení Nanosekce SNMT.

Vedle sborník z konferencí SNMT vydala

v r. 2011 v rámci projektu OKO publikaci

„Prvodce veejné podpory výzkumu,

vývoje a inovací v R“, ISBN 978-80-87294-

27-7. SNMT je rovnž spoluvydavatelem

asopisu „Engineering Mechanics“, ISSN

1802-1484.

V závru podkoval všem lenm spolenosti,

lenm V a KK.

Usnesení GS

Generální shromáždní, které se konalo

24. kvtna 2012 v Brn:

Pijímá a schvaluje

1.1 zprávu o innosti ídícího výboru

SNMT za období od minulého Generálního

shromáždní, pednesenou

prezidentem spolenosti doc. Ing. K.

Šperlinkem, CSc.,

1.2 zprávu o hospodaení v roce 2011,

pedloženou hospodáem spolenosti

Ing. L. Krausem, zprávu revizní komise

za rok 2011 pednesenou pedsedou

kontrolní komise spolenosti

Ing. V. Oenáškem CSc.

2. Schvaluje

2.1 výši lenských píspvk na rok 2013

inící: pro individuálního lena 300 K

pro studenta a nepracujícího dchodce

50 K

kolektivního lena – 1000 K plus 5000 K

poplatek za služby

kolektivního lena zastupujícího nkterou

organizaní jednotku vysoké školy

– 2000 K

2.2 zmnu stanov (upesnní doruovací

adresy a bodu 3 v l. 14)

3. Ukládá

ídícímu výboru:

3.1 nadále plnit úkoly uložené ídícímu výboru

volebním Generálním shromáždním

z roku 2011.

3.2 a) Zabezpeit ešení projekt, jejichž

nositelem je SNMT,

b) zabezpeit innost ASM Czech Chapter

a SAMPE Czech Chapter,

c) trvale aktualizovat WEB stránky SNMT

a pokraovat ve vydávání Zpravodaje,

d) zabezpeit uspoádání (pípadn zajištní

úasti) pipravovaných akcí,

e) zabezpeit innost Nanosekce.

3.3 Pracovat ve skupin ENMAT.

3.4 Zamit pozornost na oblast celoživotního

vzdlávání.

3.5 Aktivizovat skupiny mladých odborník.

3.6 Provést kontrolu lenství (zaplacené

píspvky) a postupovat dále podle stanov

spolenosti.

3.7 Zaslat toto usnesení všem lenm.

3.8 Zajistit zmnu stanov na Ministerstvu

vnitra eské republiky.

4. Bere na vdomí

udlení ceny SNMT za rok 2012 Ing. Vladivoji

Oenáškovi, CSc.

prof. Ing. Jií Kliber, CSc.

prof. Ing. Pavel Šandera, Ph.D.

Cena SNMT

Jednání GS bylo, jako každoron, píležitostí

pro udlení Ceny SNMT. Tradiní

cenu -run broušenou vázu pedal prezident

Ing. Vladivojovi Oenáškovi, CSc.

K. Š.

Ze života

Nejvtší objem prací byl v období od poslední

zveejnné informace v této rubrice

vnován píprav a zajištní valného shromáždní

Asociace výzkumných organizací

a plnní úkol vyplývajících z jeho usnesení.

Informace o prbhu a závrech tohoto shromáždní

byla publikována v ip&tt . 2/2012.

Valné shromáždní AVO krom jiného

konstatovalo, že Asociace má své nezastupitelné

místo v systému výzkumu, vývoje

a inovací v R jako kvali kovaný a dvryhodný

partner pi ešení otázek podpory

a rozvoje výzkumu a vývoje v R s cílem

ešení aktuálních i perspektivních ekonomických

a spoleenských problém. Další

zamení innosti AVO by mlo nejen navázat

na tyto úspšné stránky jeho dosavadní

historie, ale rozšíit a doplnit tuto innost

o nové pístupy a témata. Pedsednictvo

AVO se bude muset ve spolupráci s lenskou

základnou systematicky vnovat hledání

a identi kaci nových nosných témat pro

innost AVO. Následující období musí však

být charakteristické hledáním nejen nových

myšlenek, ale i hledáním nových vhodných

osobností pro jejich budoucí uskuteování.

Z tchto dvod zajištní další dlouhodobé

perspektivy AVO se pedsednictvo rozhodlo

zveejnit oznámení o vyhlášení výbrového

ízení na pracovníka v manažerské pozici

(viz dále v této rubrice AVO).

Pehled vybraných aktivit AVO

Hlavní bžnou inností AVO byla jako obvykle

poradenská innost v oblasti stávajících

projekt výzkumu a vývoje a vyhlašovaných

dalších program podpory výzkumu

a vývoje. Konkrétní dotazy se týkaly pedevším

podmínek vyhlášení nových program

podpory výzkumu a vývoje a uplatnní

zásad „Rámce Spoleenství pro státní podporu

VaVaI“ v eské praxi. Uvedenou poradenskou

innost poskytovaly i regionální

poboky AVO v Brn a Ostrav.

V rámci ešení projektu OKO AVO uspo-

ádala Asociace adu seminá o možnostech

a problémech nancování výzkumu

a vývoje, které byly vnovány krom

obecných informací i vybraným aktuálním

tématm, pedevším pak novým výzvám

program MPO a TA R. Semináe byly organizovány

jak pímo na pracovištích rem,

které o n projevily zájem, tak formou specializovaných

seminá poádaných obvykle

spolen s jinou partnerskou organizací.

Zástupce AVO vystupoval na semináích

v Plzni (ZU), Ondejov (setkání len

SFDP), v Brn (Mendelova univerzita a seminá

fy eNovation), v Praze (seminá fy

eNovation) a na dalších podobných akcích.

Pipomínáme, že Asociace nabízí v rámci

projektu OKO AVO zdarma semináe

na rzná témata, které by mly zájemcm

nejen pomoci nalézt nanní podporu pro

ešení projekt výzkumu a vývoje, ale i poradit

s jejich úetnictvím apod. Semináe lze

uskutenit též pímo na pracovištích rem.

I v uplynulém období bylo takto realizováno

nkolik akcí.

Výsledky projektu OKO AVO byly také

prezentovány na ad konferencí, výstav

a veletrh. V prvé ad to byla v beznu

konference Kotle a energetická zaízení

2012 v Brn, jejíhož poádání se Asociace

tradin úastní. Se svými píspvky vystoupili

zástupci AVO i na dalších konferencích

a semináích uspoádaných jinými

organizacemi.

AVO spolu se SP R pipravuje v rámci

Mezinárodního strojírenského veletrhu

2012 v záí v Brn již tradiní akci s názvem

„Konzultaní den k problematice výzkumu,

vývoje a inovací“.

Vzhledem k tomu, že „velká daová reforma“

se neustále odkládá, snaží se AVO

ve spolupráci se SP R, aby rozšíení

daového zvýhodnní náklad na VaV

v zákon o daních z píjm (možnost ode-

tu náklad na nákup služeb od VO; zmna

zákona o daních z píjm v §34, Snmovní

tisk 473) bylo uskutenno již díve – nap.

v rámci pipravovaného tzv. balíku prorstových

opatení.

AVO se nadále aktivn úastnilo práce

Technologické agentury R jak prostednictvím

svých zástupc v orgánech TA R

a v programu ALFA, tak i zapojením svých

expert do innosti Technologické agentury

jako poskytovatele dotací. Úast se

22 3/2012


týkala tvorby zadávací dokumentace a píslušných

dalších dokument pro program

ALFA, kontrol nkterých „bžících“ projekt,

oponentních ízení projekt a hodnocení

prbžných výzkumných zpráv za r. 2012.

Asociace také vyzvala své leny k nominaci

kandidát do výzkumné rady TA R,

na funkce zpravodaj v jednotlivých podprogramech

a jako oponent projekt TA

R. Nominaci ady kandidát pak podpoila

svým dopisem na TA R a nkolik z nich se

stalo zpravodaji programu ALFA.

Pokraovala spolupráce se Svazem

prmyslu a dopravy R v rámci jeho expertního

týmu pro oblast VaVaI.

Spolupráce s Asociací inovaního podnikání

R na Technologickém prolu R,

kde Asociace jako garant zajišuje aktualizaci

ásti údaj, zejména v databázi TP R.

Spolupráce AVO s AIP R pokraovala také

úastí jejích zástupc v orgánech AIP R

a spoluprací v rámci asopisu ip&tt. Asociace

se rovnž podílí na píprav INOVACE 2012

(Týden výzkumu, vývoje a inovací v R) po-

ádané AIP R a vyzvala své leny k úasti

v soutži Cena Inovace roku 2012.

AVO pokrauje i ve spolupráci s eskou

technologickou platformou rostlinných

biotechnologií jako její len. V rámci další

etapy (Dopracování implementaní výzkumné

agendy) zpracovali experti AVO

kapitolu „Koncepce VaVaI v R a žádoucí

zmny v její struktue pro implementaci SVA“

spojenou s menším dotazníkovým šetením.

Zástupci AVO jako lenové Rady

EUREKA zajišovali hodnocení nových projekt

a kontrolní innost spojenou s poskytováním

nanní podpory projektm programu

EUREKA a EUROSTARS.

Pokrauje spolupráce s Radou pro výzkum,

vývoj a inovace, a to pedevším

prostednictvím jejích len z podnikatelské

sféry a prostednictvím zástupc AVO, kte-

í jsou leny poradních orgán (odborných

komisí). V rámci této spolupráce byla pipomínkována

i „Metodika hodnocení výsledk

výzkumných organizací a hodnocení výsledk

ukonených program“.

Zástupci AVO také pokraovali ve svých innostech

v pracovní skupin MŠMT pro využívání

evropského fondu regionálního rozvoje

v programovacím období 2007 – 2013

a v monitorovacím výboru Operaního programu

Výzkum a vývoj pro inovace.

Zástupci AVO se zúastnili aktualizace

Regionální inovaní strategie hl. m. Prahy,

kterou zajišuje Útvar rozvoje hl. m. Prahy.

Jak k tematické oblasti Inovace pro podnikání

a Výzkum pro inovace tak k tematické

oblasti Lidské zdroje mli adu

pipomínek, z nichž ást byla akceptována

ve výsledném dokumentu RIS HMP – návrh

opatení.

V souvislosti s možností institucionální

podpory výzkumných organizací (VO) nkolik

len AVO vylenilo výzkumné aktivity

do dceiných spoleností, které však leny

AVO dosud nebyly. Pedsednictvo AVO je

proto vyzvalo k lenství v AVO a rozhodlo,

že pro n bude platit výjimka z ceníku služeb

AVO – budou hradit pouze 25% standardních

plateb. ada z nich se tak již

leny AVO stala a s nkolika probíhá ješt

jednání.

V souvislosti s realizací mediální strategie

AVO, kterou schválilo valné shromáždní

AVO a jejímž hlavním cílem je popularizace

užitenosti aplikovaného výzkumu, se

AVO úastní jako jeden z partner projektu

Partnerství pro podporu popularizace

VaV a další vzdlání v oblasti popularizace

transferu technologií v oblasti zemdlství,

potravináství a bioenergetiky,

který je podporován z programu OP

VK. Píjemcem je spolenost Agritec Plant

Research s. r. o. a partnery ada dalších

spoleností z oblasti zemdlského výzkumu,

nkolik škol a další subjekty. ešení

projektu bylo zahájeno 1. 6. 2012 a v jeho

rámci bude uskutenna ada popularizaních

akcí. Zástupcem AVO v Rad projektu

je Ing. Karel Mráek, CSc. a k aktivní spolupráci

budou vyzváni i lenové AVO.

V asopise EKONOM byl otištn komentá

Miroslava Václavíka, generálního

editele VÚTS Liberec s názvem

„Konkurenceschopnost nezajistí jen vyhlášky“

a také lánek „VÚTS pedbhl školy

a akademiky“ o pokraující realizaci libereckého

Centra rozvoje strojírenského výzkumu.

V kvtnovém Zpravodaji SVTS

byl uveejnn lánek K. Mráka „Asociace

výzkumných organizací – pedstavitel aplikovaného

výzkumu a vývoje“.

Asociace také využila možnosti zaslat pipomínky

k pojetí nového rámcového programu

EU HORIZONT 2020.

Sekretariát AVO v souladu s usnesením

valného shromáždní AVO rozeslal

všem lenm Asociace Dohodu o úhrad

lenských píspvk a služeb poskytovaných

AVO. I když došlo na základ

usnesení VS k pomrn velkému zvýšení

píslušných ástek, lze s potšením konstatovat,

že lenové AVO berou své povinnosti

vyplývající z jejich lenství v Asociaci velmi

odpovdn a vtšina z nich uhradila své

platební závazky v dob splatnosti.

Sekretariát AVO rozesílal prbžn všem

lenm Asociace zajímavé zprávy z oblasti

výzkumu a vývoje, upozornní na termíny

vyhlašovaných veejných soutží na programy

výzkumu a vývoje vetn informací

k vyplování píslušných žádostí, odpovdi

na nejastjší dotazy z oblasti výzkumu a vývoje,

pozvánky na zajímavé semináe a konference,

aktuální informace z EU, upozornní

na novou legislativu a další informace.

innost obecn prospšné spolenosti

„Aktivity pro výzkumné organizace, o.

p.s.“ (zkrácen AVO, o.p.s.)

Spolenost požádala Mstský soud

v Praze, aby na základ pedložených dokument

zmnil údaje spolenosti v rejstíku

obecn prospšných spoleností tak, aby

odpovídaly platné legislativ. Jednalo se

pedevším o zmnu v zastupování za spolenost.

Podle novely zákona o obecn

prospšných spolenostech je statutárním

zástupcem spolenosti editel spolenosti

a nikoliv již správní rada.

V rámci ešení projektu „Oborová kontaktní

organizace cíleného výzkumu pro

pípravu eských subjekt k mezinárodní

spolupráci; r. 2013 -2014“, který od r. 2013

pevezme aktivity souasné OKO AVO, byly

nkolika MSP individuáln poskytnuty informace

o možnostech podpory výzkumu

a vývoje, byly identi kovány poteby rmy

v oblasti výzkumu a vývoje vetn možností

jejich podpory a s nkolika subjekty pak byly

zpracovány píslušné výzkumné projekty

(pedevším do programu ALFA).

V souvislosti s aktualizací Národní politiky

VaVaI byly zahájeny práce na zpracování

analýzy nepímé podpory výzkumu,

vývoje a inovací a na zhodnocení pínos

systému nepímé podpory v R.

Zasedání pedsednictva AVO

Pedsednictvo Asociace uskutenilo své

ádné zasedání dne 23. 3. 2012 v Havlíkov

Brod (v hostinci „U Palán“) a dále mimoádné

zasedání k tématu dalšího smování AVO

dne 6. 6. 2012 v Troubsku ve Výzkumném

ústavu pícnináském Troubsko.

Hlavní témata jednání:

viz výše uvedená témata;

hospodaení AVO za r. 2011;

ešení projekt AVO a AVO, o.p.s. a jejich

oponentní ízení;

informace o projektu CzechInfoTrend;

vystoupení hosta zasedání Ing. Poráka

z MPO s informací o programech, které

MPO v rámci strukturálních fond EU pipravuje

pro období r.2014+;

další smování AVO a personální obmna

aparátu Asociace, píprava výbrového

ízení.

Kontakt:

Asociace výzkumných organizací,

Novodvorská 994, 142 21 Praha 4

tel/fax: 241 493 138, tel. 239 041 998,

e-mail: avo@avo.cz,

www: http://www.avo.cz

Oznámení o výbrovém ízení

Asociace výzkumných organizací

vyhlašuje výbrové ízení

na pracovníka v manažerské pozici

Hlavní pracovní náplní bude:

• zajištní innosti Oborové kontaktní

organizace AVO a dalších ešených

projekt výzkumu a vývoje

• postupné pevzetí ostatních inností

výkonného pedsedy AVO

• získávání nanních prostedk pro

rozvíjení inností AVO a iniciativní

úast v dalším smování Asociace

Požadujeme:

• vysokoškolské vzdlání

• manažerské a organizaní zkušenosti

a schopnosti

• znalost prostedí aplikovaného

výzkumu a vývoje

• komunikaní schopnosti pro jednání

s pedstaviteli výzkumu, podnikatelské

sféry a orgán státní správy

• skutený dlouhodobý zájem

o uvedenou pozici

• znalost anglického jazyka slovem

i písmem

Nabízíme:

• zázemí dlouhodob psobící

a uznávané instituce v oblasti

aplikovaného výzkumu a vývoje

• prostedí pro iniciativní a samostatnou

tvrí práci

• odpovídající nanní ohodnocení

Životopis s prvodním dopisem

a pípadným kontaktem na referenní

osoby zasílejte na e-mail avo@avo.cz

K. M.

3/2012 23


Projekt CIAAU a CIAA Network

V souasné dob je možné sledovat

ve všech evropských zemích pokles zájmu

žák stedních škol o další studium technických

obor i navzdory tomu, že poptávka

prmyslových podnik po technicky

vzdlaných odbornících je stále

velká. Pro tomu tak je a jak napomoci

tuto situaci zlepšit je úkol, který si vytyil

mezinárodní tým ešitel projektu Chemie je

všude kolem nás / Chemistry Is All Around

Us 1 oznaovaný akronymem CIAAU (“au”)

a navazujícího projektu CIAA Network 2 . Oba

projekty spadají pod oblast Celoživotního

vzdlávání (LifeLong Learning) a jsou nancovány

z penz Evropské Unie prostednictvím

Výkonné agentury pro vzdlávání, kulturu

a audiovizuální oblast (EACEA 3 ), první

zmínný projekt z programu Leonardo da

Vinci a druhý z programu Comenius.

Cílem projektu CIAAU bylo zmapovat porovnat

stávající bariéry a strategické postoje

podpory a propagace studijních obor zam-

ených na chemii v šesti partnerských zemích,

stimulovat zájem žák o chemii jako moderní

obor, umožnit uitelm získávat informace

o nejnovjších poznatcích v tomto oboru, podncovat

zavádní interaktivních výukových

metod do výukových hodin a propojovat výuku

s praktickými píklady využití chemie v každodenním

praktickém život. Úkolem navazujícího

projektu CIAA Network je vytvoení

mezinárodní sít mezi uiteli chemie a odborníky

z oblasti vzdlávání a chemie, odstranní

bariér v komunikaci mezi jednotlivými skupinami,

podpora vzájemného pedávání nových

poznatk, znalostí a zkušeností. „ Networking“

bude probíhat nejen interaktivn, ale i adou

setkání na národních a mezinárodních konferencích

a workshopech.

Dvanáctimsíní projekt “Chemistry is All

Around Us“, CIAAU byl koordinovaný z italské

Universita di Genova, Dipartimento di

Chimica e Chimica Industriale pod vedením

prof. Marileny Carnasciali. ešení se úastnilo

konsorcium partner ze šesti evropských

zemí. eskou republiku zastupovala Vysoká

škola chemicko-technologická v Praze. Projekt

skonil v únoru 2011 a na jeho webových

stránkách: http://chemistry.pixel-online.org/ se

mžete seznámit se studiemi bariér a podpory

studijních obor chemie v jednotlivých zemích

ešitel projektu a s mezinárodní studií. Najdete

zde spoustu odkaz na rzné publikace

a iniciativy podporující zájem populace o chemii

a vzorové výukové materiály, zamené

na využití chemie v každodenním život. Projekt

CIAA Network je pokraováním projektu

CIAAU a je veden stejnou koordinátorkou.

Do nového projektu se zapojili krom pvodních

ešitel i partnei z dalších evropských

zemí. CIAAU Network nyní eší 13 partner

z 11 zemí a to z Belgie, Bulharska, ecka,

Irska, Itálie, Polska, Portugalska, Slovenska,

Španlska, Turecka a z eska, kde je

partnerem i nadále VŠCHT Praha 4 .

ešení projektu CIAAU Network bylo zahájeno

1. 12. 2011 a bude probíhat až do 30.

11. 2014. Celkový rozpoet na projekt iní

594 275 €, z nhož 75 % nancuje EACEA

a zbývajících 25 % je nutno vložit z vlastních

zdroj. VŠCHT Praha se podílí na projektu

ástkou ve výši 34 060 €, ze které musí

8 515 € pokrýt z vlastních prostedk.

V rámci projektu bude vytvoena sít partner

a spolupracujících uitel a expert na nadnárodních

úrovních, kteí budou navrhovat

a hodnotit vhodné zpsoby, nástroje a zdroje

pro výuku chemie. Informace budou uveejovány

a šíeny na webových stránkách projektu

5 , kde by mla vzniknout rozsáhlá databáze

výukových materiál v oblasti chemie, vhodná

jak pro uitele, tak i pro žáky stedních škol.

V prbhu ešení projektu se uskutenní

šest mezinárodních konferenci. Zahajovací

konference Nové perspektivy ve vdeckém

vzdlávání 6 probhla již v beznu 2012 v italské

Florencii, druhá konference se uskutení

5. 12. 2012 v Praze v Dejvicích na VŠCHT

Praha a v NTK 7 . Dále se plánuje konference

na bezen 2013 na Technické univerzit

v bulharském Gabrovu, pak v prosinci 2013

v Limerick Institute of Technology v Irsku,

v beznu 2014 v Braganca Polytechnic Institute

v Portugalsku a závrená konference se

uskutení v listopadu 2014 na Univerzit v Janov

v Itálii. Z výsledk výše uvedených

konferencí budou vytvoeny knihy píspvk

na téma motivace student a vhodné praxe

a materiály pro výuku chemie.

Doufejme, že tento projekt dokáže, že

chemie nemusí být obávaným pedmtem,

naopak, že s ní žáci a studenti zažijí vzrušující

okamžiky pi objevování nových svt.

Pokud byste se chtli do naší sít

spolupracujících uitel i odborník se

svými názory, zkušenostmi nebo nápady

též zapojit, kontaktujte nás na e-mailové

adrese: ciaau@vscht.cz.

lánek vznikl za nanní podpory projekt

LE12005 programu MŠMT EUPRO

a projektu CIAA Network programu EACEA

COMENIUS

1

http://www.chemistry-is.eu/

2

http://projects.pixel-online.org/chemistrynetwork/info/

3

http://eacea.ec.europa.eu/llp/index_en.php

4

http://www.vscht.cz/homepage/veda/index/CIAAU

5

http://projects.pixel-online.org/chemistrynetwork/info/

6

http://www.pixel-online.net/science/

7

http://www.techlib.cz/cs/

Ing. Anna Mittnerová, Helena Kroftová,

Oddlení pro VaV

Ing. Hana Bartková, PhD,

Oddlení komunikace

Vysoká škola chemicko-technologická

v Praze

Konal se 14. sjezd SJ

Co nejzajímavjšího pinesl – Jmenování

ty nových estných len, informace

a diskusi o budoucnosti odborného

asopisu SJ a další bohatou diskusi.

14. ádný sjezd SJ, o. s., se konal v pátek

1. ervna 2011 v Praze v budov SVTS

na Novotného lávce. Zhruba tyhodinové jednání

probhlo podle schváleného jednacího

ádu a standardního programu. Sjezd schválil

všechny pedložené zprávy a další dokumenty.

Sjezd byl nevolební, úast byla z tohoto

hlediska hodnocena jako spíše pedící

oekávání.

V souladu se stanovami Spolenosti

sjezd jmenoval tyi nové estné leny SJ:

Ing. Albínu ermákovou, CSc., Ing. Petra

Kunického, CSc., Ing. Karla Šustra

a Ing. Karla Truhláe. Ocenní jim pedali

pedseda SJ Ing. Miroslav Jedlika, místopedseda

pro spolkovou innost Ing. Jaroslav

Haubert a estná pedsedkyn Ing. Alena

Plášková, CSc.

Minutou ticha uctil sjezd památku estných

len Spolenosti Ing. Pibyslava

Culky, Ing. Jindicha Franka a Ing. Zdeka

Rosy, kteí nás v období od minulého sjezdu

navždy opustili.

Výkonný editel SJ Ing. Petr Koten prezentoval

zmny, kterými prochází odborný

asopis vydávaný eskou spoleností pro

Pedseda SJ M. Jedlika (vlevo) a výkonný

editel P. Koten

jakost, vetn zmny jeho názvu z Perspektivy

jakosti na Perspektivy kvality

(PK) a zejména pípravy obnovení tištné

24 3/2012


Zleva M. Jedlika, P. Kunický, A. Plášková,

A. ermáková a K. Šustr

podoby asopisu koncem tohoto roku; v pechodném

období budou PK uveejovány

na webu na nové adrese www.perspektivykvality.cz

v elektronické podob, ovšem

v „listovací“ a tisknutelné podob. Ing. Jan

Hnátek jako místopedseda Spolenosti pro

mezinárodní styky informoval o schválené

spolupráci s Americkou spoleností pro

kvalitu ASQ na projektu k souasnému stavu

kvality. Petr Koten také seznámil úastníky

sjezdu s postupem k využívání metody

sebehodnocení ve výkonném aparátu SJ

na cest k excelenci.

Miroslav Jedlika zvláš upozornil na letos

nov vyhlášenou novináskou cenu

(více viz na www.csq.cz) a cenu za age management.

Na otázku, co z obsáhlé zprávy, kterou

pedložil a na sjezdu pednesl, považuje

za nejdležitjší i nejzajímavjší, Miroslav

Jedlika pro Zpravodaj SJ odpovdl:

„Už na minulém sjezdu jsem ml velké

dilema, zda prezentovat všechny pasáže

zprávy a nevyzvednout pouze ty nejvýznamnjší.

Tenkrát jsem prohlásil, že všechny

jsou pro mne stejn dležité a nemohu nco

vynechat. V letošním roce se situace opakovala,

dokonce si myslím, že tch aktivit,

které byly ve zpráv právem zmínny a nemohou

být njak odsunuty do pozadí, bylo

ješt více. Pro mne je stále se zvyšující po-

et oblastí, které je SJ schopna odborn

zastešit, a to díky nezmrnému úsilí širokého

okruhu zúastnných, významný jev,

který si zaslouží obdiv a podkování. Pokud

bych ml pece jenom nco vyzvednout,

pak je to práce výkonného aparátu ve všech

oblastech, innost vtšiny poboek a odborných

skupin i Rady senior a významný podíl

na naplování strategických cíl Spolenosti

návazn na strategii Rady kvality R.

I mne mile pekvapila nejen úast mírn

nad oekávání, ale hlavn aktivní diskuse

a projevovaný zájem o dní ve Spolenosti

ve všech oblastech.“

Zdenk Svatoš

eská spolenost pro jakost

redakce Perspektivy kvality

Foto (2) SJ – Zdenk Svatoš

Kongres EOQ:

slovo „inovace“ zde znlo velmi asto

Ješt nepíliš dávno byly systémy managementu

kvality a zejména norma ISO 9001 stavny

s inovacemi tém do protikladu a asto

za to byly – kdysi snad oprávnn – dokonce

jako „brzda inovací“ kritizovány. To už dávno

neplatí, a ukázal to 56. kongres Evropské

organizace pro kvalitu (EOQ), který se s mottem

„Made in Quality. Made for Success“

konal letos ve dnech 14. a 15. ervna 2012

v nmeckém Frankfurtu nad Mohanem. Z povení

EOQ ho poádala pi píležitosti 60.

výroí svého založení Nmecká spolenost

pro kvalitu DGQ (spolu s FQS – Forschungsgemeinschaft

Qualität). Slovo „inovace“ se

zde vyskytovalo v píspvcích rzného druhu

a zamení velmi asto; pedilo ho ovšem

ješt „udržitelný, udržitelnost“.

Z píspvk, které na kongresu byly prezentovány,

zde zmime ve strunosti snad

alespo tyi:

úvodní plenární pednášku generálního

sekretáe ISO R. Steela Kvalita a nová

realita – globální výzvy a excelence;

originální píspvek, který ml inovace

pímo v názvu a vzbudil svou formou,

osobou pednášejícího i obsahem mimo-

ádnou odezvu: Inovace vyžaduje odvahu,

osobnost a strategii – píklad udržitelného

konceptu; G. Leutenegger, Natur

Konkret, Švýcarsko;

další, „klasitjší“ píspvek rovnž s inovacemi

v názvu: K získání náskoku je teba

zmnit dráhu. Pro inovace selhává,

chybí-li špetka kvality; R. Schmitt, RWTH

Aachen, Nmecko;

a konen závrenou plenární pednášku

celého kongresu Budoucnost kvality, prezentovanou

P. Borawskim, CEO Americké

spolenosti pro kvalitu (ASQ), založený

na studii ASQ s názvem „Emergence“ –

2011 Future of Quality Study. Zde je INO-

VACE uvedena jako jedna z osmi klíových

sil zmny 2011 Forces of Change¸ ovlivujících

mírou a zpsobem jejich využití rozliné

možné scénáe budoucnosti.

Více o kongresu, jeho programu a pínosech

naleznete v píštím ísle Perspektiv

kvality na nové adrese www.perspektivykvality.cz

, které vyjde v prbhu léta.

Sborník kongresu (na CD) je k dispozici

v knihovn SJ. Výše zmínná studie ASQ

je voln pístupná (po prosté registraci)

na webu ASQ www.asq.org/about-asq/

how-we-do/futures-study.html.

Pro naplnní zpravodajské povinnosti

zde ješt nelze opominout, že ocenní European

Quality Leader za minulý rok získali

a na slavnostním veeru v rámci sjezdu

pevzali souasn dva z uchaze – David

J. Kelly z Rakouska a Antonio J. Cobo Ruiz

ze Španlska. Pro nás je zajímavé a velice

potšitelné, že mezi ocennými nalisty je

i loský vítz soutže Manažer kvality roku,

vyhlašované v R eskou spoleností pro

jakost, Jan Moravec z mladoboleslavské

Škody Auto.

Zcela mimoádnou událostí bylo udlení

ceny EOQ presidential Georges Borel

Award for governmental achievements; získal

ji Jacques McMillan, který donedávna

psobil na vysokém postu v Evropské komisi

a po tém celou svoji odbornou kariéru

se vnoval eliminaci technických bariér

obchodu, legislativ bezpenosti produkt

a obecn volnému pohybu prmyslového

zboží; byl také pedsedou pracovní skupiny

Svtové obchodní organizace WTO. (Více

o ocenní i ocenném viz na http://www.

eoq.org/news_media/eoq_press_releases.html.)

eskou spolenost pro jakost na kongresu

zastupoval (a byl zde jediným úastníkem

z R) autor tchto ádek jako akreditovaný

redaktor asopisu Perspektivy kvality.

A i když letošní kongres EOQ byl – v dsledku

dominance poádající DGQ jak mezi

eníky, tak mezi úastníky – trochu zvláštní,

toto by minimální zastoupení na nm

nebylo pro SJ i širší odbornou veejnost

neužitené.

Vlastnímu kongresu pedcházela jako

vždy dvoudenní jednání orgán EOQ Personel

Registration Unit a General Assembly;

tch se aktivn zúastnili jako zástupci

R a konkrétn SJ Jan Hnátek a Romana

Hofmanová. Dležitým poznatkem z tchto

jednání podle jejich informace otištné

3/2012 25


ve Zpravodaji SJ 2012/2 mj. je, že na základ

spolupráce mezi EOQ a Evropskou

akreditací (EA) pro EA akreditaci schémat

EOQ by se harmonizovaná schémata EOQ

v budoucnu mla stát základem pro veškerou

personální certi kaci v našem oboru

v Evrop (a tedy i závazným dokumentem

pro eský institut pro akreditaci – IA).

Závrem blahopejeme i touto cestou

našim nmeckým kolegm k významným

„narozeninám“ jejich spolenosti DGQ a dkujeme

jim za dosavadní spolupráci, která

byla pro nás hlavn v poátcích naší o mnoho

mladší SJ velice dležitá.

Zdenk Svatoš

eská spolenost pro jakost

redakce Perspektivy kvality

Foto (2) SJ – Zdenk Svatoš

Evropský týden kvality v R 2012

co pinese tradiního a co nového

Motto „Kvalita – klíový faktor“. Mezinárodní

konference 6. – 7. 11. 2012. Veer

s eskou kvalitou v první den konference

6. listopadu. Seminá k Národní cen

kvality R a Národní cen R za spole-

enskou odpovdnost organizací 27. 11.

2012. Slavnostní veer ve Španlském

sále Pražského hradu s pedáním Národních

cen týž den. – To jsou hlavní údaje

o letošních nejvýznamnjších akcích

Listopadu – Msíce kvality v R a Evropského

týdne kvality v R, poádaných

tradin v Praze.

Španlský sál Pražského hradu. Ceny s diplomy a místa v první ad pro ocenné. Komu

budou patit letos Foto (2) SJ – Zdenk Svatoš.

Pehled hlavních akcí EQW v R 2012 v Praze:

O souboru odborných a odborn-spole-

enských akcí v rámci Evropského týdne

kvality (EQW) poádaných každoron v listopadu

v R jako souást Národního programu

kvality vyhlašovaného Radou kvality R

informujeme na tomto míst pravideln (naposledy

o minulém roníku v ip&tt 2011/3,

str. 21, a návazn pak v ip&tt 2012/1, str.

19–20). Nezmnn zstává každoron

jejich charakter a význam, který je pro náš

obor srovnáván s obdobn tradiní akcí, jakou

je pro oblast IP „Týden výzkumu, vývoje

a inovací v R“ – INOVACE. Také sled akcí

zstává nezmnn, stejn jako jejich hlavní

organizátoi, jimiž jsou eská spolenost

pro jakost, Národní informaní stedisko

podpory kvality a Sdružení pro oceování

kvality. Záštitu pevzali jako vždy vrcholní

pedstavitelé státu – pedseda Senátu Parlamentu

eské republiky Milan Štch, pedseda

vlády Petr Neas, ministr prmyslu

a obchodu Martin Kuba, dále Rada kvality

eské republiky, Asociace malých a stedních

podnik a živnostník eské republiky,

eská manažerská asociace, Hospodáská

komora eské republiky, Konfederace zamstnavatelských

a podnikatelských svaz

eské republiky, Potravináská komora

eské republiky, Svaz obchodu a cestovního

ruchu eské republiky a Svaz prmyslu

a dopravy eské republiky.

Na konferenci bude jako vždy souástí

úvodního plenárního bloku programu vyhlášení

výsledk soutže o Cenu Františka

Egermayera za nejlepší studentské práce,

organizované letos již osmým rokem eskou

spoleností pro jakost, a slavnostní pedání

cen nejúspšnjším studentm ve ty-

ech kategoriích.

Novinka z minulého roku v podob semináe

k Národní cen, poádaného v den pea

dalších osobností hospodáské, odborné

i politické sféry, který je vždy vyvrcholením

akcí v rámci EQW v R, budou krom tradiních

ocenní, jimiž jsou Národní cena

kvality R, Národní cena R za spoleenskou

odpovdnost, znaky v programu eská

kvalita, Cena Anežky Žaludové za pínos

v oblasti managementu kvality a titul Manažer

kvality roku, letos poprvé udlena i dv

ocenní nová: „novináská cena“ neboli

Cena za publicistický pínos v oblasti kvality

a (v souvislosti s letošním „Evropským

rokem aktivního stárnutí a mezigeneraní

solidarity“, vyhlášeným Evropskou unií,

a rostoucím významem age managementu)

Cena za age management.

Pokud jde o termíny akcí, novinkou, která

si zaslouží pozornost, je letos poprvé delší,

zhruba títýdenní interval mezi mezinárodní

konferencí a slavnostním veerem na Hrad.

Poadatelé se pro toto nové ešení

rozhodli po zvážení ady rzných hledisek

a vážných úvahách; jak se osvdí, ukáže

zkušenost.

Aktuální informace o výše uvedených

i dalších akcích v rámci Evropského týdne

úterý 6. 11. 9 hod. Konference Národní dm na Vinohradech

úterý 6. 11. 20 hod. Veer s eskou kvalitou Národní dm na Vinohradech

steda 7. 11. 9 hod. Konference Novotného lávka

úterý 27. 11. 11 hod. Seminá Národní ceny (NC) Hotel Kampa

úterý 27. 11. 11 hod. Tisková konference NC Hotel Adria

úterý 27. 11. 19 hod. Slavnostní veer NC Pražský hrad

dávání ocenní na Pražském hrad (viz ip&tt

2012/1, str. 20–21), se letos uskutení po loském

snad až neekaném úspchu premiéry

znovu. Na seminái vystoupí renomovaní

odborníci z R i ze zahranií; jeho cílem je

seznámit špikové eské manažery s principy

Modelu excelence EFQM, Národní ceny

kvality R a Národní ceny R za spoleenskou

odpovdnost a s jejich pínosy pro rmy

a organizace všech typ a obor.

Na slavnostním veeru na Pražském hrad

za úasti vysokých státních pedstavitel

kvality v R a Listopadu – Msíce kvality

2012 vetn možností pihlášení se k úasti,

píp. i k marketingovému partnerství,

naleznete na webových stránkách www.

csq.cz (zde bude mj. postupn uvádn

a upesován i program plenárního zasedání

a odborných sekcí mezinárodní konference

i program semináe k NC), www.npj.cz

a www.sokcr.cz.

Zdenk Svatoš

eská spolenost pro jakost,

redakce Perspektivy jakosti

26 3/2012


Jazyky bez bariér

Poítaový program, který pomáhá

dyslektikm a populaci bez jazykových

bunk pi výuce anglitiny a dalších

jazyk

V oblasti techniky a informaních technologií

jsme na zvyšování produktivity práce

zvyklí. Jak ale mžeme zvýšit produktivitu

v procesu jazykové výuky Napíklad tak,

že jazykové uebnice pevedeme pro uritou

skupinu do formy, která je pro ni lépe

uchopitelná. Pomže to nejen vyuovaným,

ale také vyuujícím. Mají k dispozici nástroj,

který pomáhá probírané uivo žákm a studentm

lépe zprostedkovat.

Bezbariérové uebnice

Ve školních tídách jsou zalenni žáci

s rzným stupnm znalostí i pedpoklad,

vetn dtí s dyslexií. Spolenost i rodie

oekávají, že škola bude rozvíjet potenciál

dtí s ohledem na individuální dispozice

každého dítte. K tomu uitelé potebují odpovídající

pomcky, které pomohou uspokojit

poteby jak žák nadaných, tak žák se

speci ckými výukovými poruchami. Proto

jsou tu Jazyky bez bariér – program zahrnující

bžné i speciální výukové metody pro

vtšinovou populaci i pro menšinu s dyslexií.

Je koncipován pro evropskou jazykovou

rozmanitost a umožuje mj. snadnou výmnu

obsahu nap. prostednictvím elektronické

pošty. Velkou výhodou Jazyk bez bariér

je možnost vkládat do výukového programu

jakoukoliv látku – pvodní uivo nebo již

hotové uebnice. Program tak mže sloužit

jednak jako tvrí nástroj umožující výuku

jazyk aktivním zábavným zpsobem

a dále jako užitená pomcka doplující

a rozšiující možnosti klasické uebnice.

Soubory JBB

Program Jazyky bez bariér pracuje se

soubory JBB, ve kterých je uložena konkrétní

látka k výuce. Tyto soubory si mže

uživatel vytváet sám pomocí editoru, který

je souástí plné verze programu, nebo si

mže stáhnout soubory, které vytvoil nkdo

jiný. K tomu slouží knihovna soubor JBB

na tomto webu. Soubory si mohou uživatelé

voln vymovat i mezi sebou, teba e-

-mailem. ada škol už tuto možnost využívá

a výukových materiál tak stále pibývá.

Prohlíže / broker

Speciální prohlíže (browser) Jazyk bez

bariér umožuje vloženou e slyšet, íst

a dokonce i prakticky osahávat prostednictvím

ty metodických her. Pro vtšinu populace

je to atraktivní multimediální výukové

a komunikaní médium.

Pro menšinu s dyslexií je to dležitý pomocník

pro kompenzaci potíží se zrakovou a sluchovou

percepcí. Zajišuje zrakovou, sluchovou

a významovou koordinaci a podporuje

pravolevou orientaci a zrakovou a sluchovou

analýzu, syntézu, rozlišování a pam.

Jak to konkrétn funguje, mžete vidt

v našem videoprvodci.

Plni / editor

Jednoduchý plni (editor) Jazyk bez bariér

umožuje vytváet soubory JBB a vkládat

do nich slova a vty s obrázky a mluvenou

a psanou e v eštin a cizích jazycích.

Umožuje vytváet struktury typu – uebnice,

lekce, slovní zásoba a cviení. Hotové

uebnice je možné elektronicky poskytnout

žákm nap. i k domácí píprav.

Jak to konkrétn funguje, mžete vidt

v našem videoprvodci.

Uživatelé

Program byl vytvoen pro poteby pedagog

na I. a II. stupni základních škol, ale už

nyní má spokojené uživatele v mateských

školách, v rodinách malých i vtších školák

a také na školách stedních i vysokých.

Mže být úspšn využíván i ve rmách

a na vysokých školách k vytváení specializovaných

soubor odborné terminologie

a frazeologie. Mnoho žák jej využívá

i k domácí píprav.

Hlavní výhody Jazyk bez bariér:

možnost pracovat s jakoukoli uebnicí

motivace k neustálému zlepšování

využití pro školní výuku i domácí pípravu

zajištní zrakové, sluchové a významové

koordinace

podpora zrakové a sluchové analýzy

a syntézy

možnost astého opakování uiva

efektivní a zábavnou formou

možnost vytváení a výmny

elektronických uebnic s ostatními

uživateli

jednoduchá a intuitivní obsluha

metodická podpora na internetu

Ing. Dagmar Rýdlová

autorka programu

eský svaz vynálezc a zlepšovatel

(SVZ) poskytuje dlouholetou záštitu nejen

svojí letité lence Svazu, ale i celému programu,

který je velmi kvalitní a používá díky

fandovství a profesionalit aurorky neustálé

inovace.

Pedchdcem programu Jazyky bez bariér

byly názorné pomcky pro uchopení

slovíek a gramatiky, které byly mezinárodn

ocenny na výstav v Japonsku – Jokoham

v r. 2003. Program Jazyky bez bariér

získal na mezinárodních výstavách vynálezc

v rámci IFIA (International Federation

of Inventors Associations) 1 zlatou a 2 stíbrné

medaile. V R byl nkolikrát vystavován

na INOVACE, Týden výzkumu, vývoje

a inovací v R, v rámci Ceny Inovace roku

2005 získal estné uznání. Jinak se k nmu

MŠMT, které by mlo být jeho nejvtším

národním propagátorem, staví vcelku zády.

Autorce, která jej vyvinula zcela ve vlastní

režii, má s ním osobní 15-ti leté pozitivní

zkušenosti a má jej úspšn odzkoušen

na sob, svojí rodin, na 156 eských a 6

slovenských školách, ani nevydalo certi -

kát. Asi njaký ech zase ml „zlaté eské

ruiky“, které po právu ocení jen zahranií.

Ing. Pavel Dlouhý, EUR Ing.

pedseda SVZ

Podpora vynálezm za hranicemi

Hradce Králové

Hradec Králové byl odedávna mstem

spojeným s bohatou kulturní tradicí a místem

univerzitního vzdlávání. Je však také

místem, kde vznikají nové myšlenky a nápady,

které v oblasti vdy a výzkumu ovliv-

ují život nejednoho z nás. Náhodné se

nám pak nebude zdát ani to, že „Asociace

pro rozvoj invencí a duševního vlastnictví“

(ARID), má své sídlo v Divišov ulici. Jméno

tohoto prkopníka bude navždy spojeno

s vynálezem bleskosvodu (v dob svého

vzniku oznaován jako meteorologický

stroj) tak, jako je spojen blesk s boukou.

3/2012 27


Jak už to tak v život bývá, stalo se, že s obdobným

ešení pišel v USA takka ve stejné

dob Benjamin Franklin, který byl také velice

inný a známý ve veejném život (pedložil

první verzi americké ústavy).

I z historie vyplývá, že problematika

ochrany duševního vlastnictví, byla odedávna

souástí lidské kulturní spolenosti.

Je však patrné, že duševní vlastnictví, má

pesah daleko za hranice našeho msta,

republiky i kontinentu. Vhodn zvolenou

ochranou v podob prmyslového práva, i

vhodným zacházením s informacemi (objevy),

lze dosáhnout užitku, ze kterého bude

pro tovat nejenom tvrce (vynálezce), ale

také spolenost (minimáln okruh lidí, kteí

se uplatní pi výrob, prodeji nov vyvinutých

ešení apod.).

Pokud si chceme opt získat dobrou povst

ve svt a být více vidt, musíme mít

pístup k informacím a možnost si s ostatními

vymovat zkušenosti.

ARID se stal v roce 2010 PATLIB centrem

(PATent LIBrary) - projekt Evropského

patentového úadu (EPO), které poskytuje

komplexní služby a informace z oboru duševního

vlastnictví a prmyslových práv.

Jsme souástí celoevropské sít tchto

center a v rámci výmny zkušeností jsme se

úastnili v ervnu 2012 celoevropské konference

PATLIB 2012 v Manchesteru. Mli

jsme tak možnost porovnat kvalitu a rozsah

poskytovaných služeb, speci cké poteby

klient z rzných zemí Evropy, rozdíly v pístupu

malých a stedních rem k podnikání.

Na konferenci jsme prezentovali také naši

innost, spojenou jak s podporou eských

vynálezc a rem, tak s výukovými programy

pro mládež v oblasti rozvoje invencí.

Tato innost by nebyla možná bez regionální

podpory Královéhradeckého kraje.

Pijte se seznámit s nabídkou našich

služeb individuálním vynálezcm, malým

a stedním rmám i velkým podnikm.

Najdeme pro Vás vhodné ešení, i dáme

dobrou radu. Další podrobnosti najdete

na www.ARID-HK.cz .

ARID je lenem eského svazu vynálezc

a zlepšovatel (SVZ) a realizací vzájemné

podpory akcí a dalších inností se

snaží o obnovení dosud siln utlumeného

eského ducha – zlatých eských ruiek.

Daniela Filová

ARID H. K.

Nové technologie

ve skláském prmyslu

Liberecká univerzita a Sklopan spolen

zavádjí unikátní technologie zamené

i na recyklaci a ekologii ve skláství

Zavádní nových unikátních technologií

ve skláském prmyslu vetn vývoje

a inovace stroj pro toto prmyslové odvtví

je pedmtem spolupráce Technická

univerzity v Liberci s libereckou strojírenskou

rmou Sklopan Liberec CZ, a.s.

Smlouvou o spolupráci pi ešení projektu

výzkumu a vývoje „Inovace stroj a zaízení

a implementace pokroilých technologií

do procesu automatické výroby a zpracování

plochého skla“, kterou podepsali letos v únoru

editel Ústavu pro nanomateriály, pokroilé

technologie a inovace TUL (CxI) Petr Tma

a len pedstavenstva Sklopanu Jaroslav

Pechar, dostala spolupráce ješt hlubší rozmry.

„Na využití vdeckých kapacit univerzity

pi aplikovaném výzkumu stavíme naši

remní losoi. Nasloucháme zkušeným

vdcm, kteí naše praktické podnty a nápady

dokážou penést tam, kde se uplatní.

Nov vybudovaný Ústav pro nanomateriály,

pokroilé technologie a inovace má velký

výzkumný a vývojový potenciál a spolupráce

s ním, urit urychlí zavádní nových technologií

a inovaci výrobních proces,“ ekl

majitel Sklopanu Zbyšek Panchartek.

Platnost smlouvy je do konce roku 2014

a dá se íci, že se jedná o pilotní projekt

Docent František Novotný a Ing Marcel Horák z TUL instalují nový víceúelový robot, který se

bude používat pi vývoji této nové metody zušlechtní povrchu skla.

spolupráce CxI s výrobním podnikem. „Vývoj

hradí v plném rozsahu výrobní podnik

jako zadavatel. Takový zpsob spolupráce

založený na nancování výzkumu z neve-

ejných zdroj, který je již v ad vysplých

zemí standardem, bude v budoucnu hlavním

zdrojem píjm našeho výzkumného

centra,“ uvedl docent Petr Tma.

Vdci liberecké univerzity budou ešit konkrétní

zadání pro poteby podniku, který se

zabývá vývojem a výrobou stroj a zaízení

pro skláský prmysl a to hlavn v oblasti

zpracování plochého skla. „Jedním z problém,

který chceme vyešit je nový, k životnímu

prostedí šetrný zpsob povrchové úpravy

skla. Už víme jak na to. Sklopan vlastní unikátní

novou technologii, kterou ale veejnosti

pedstavíme až na podzimním skláském

veletrhu v Düsseldorfu. Postup známe, spoleným

úkolem rmy a univerzity je nyní aplikovat

ho v automatizované velkovýrob plochého

skla a pejít od výroby malých tabulek

28 3/2012


k velkým formátm,“ ekl vedoucí Oddlení

robotických soustav a mechatronických systém

CxI TUL František Novotný s tím, že

univerzita již instalovala v laboratoích CxI

speciální víceúelový robot, který se bude

používat pi vývoji této nové metody zušlechtní

povrchu skla. A to nejen pi jejím zavedení

do výroby, ale i pi hledání dalších zpsob

vzorování netradiních vzor s výrazným estetickým

efektem.

Po oslabení tradiních skláských postup

po roce 1989 je ploché sklo podle Novotného

v souasné dob jedinou komoditou,

kterou bezprostedn neohrožuje asijská

konkurence. „Skláský prmysl v eské republice

má v tomto odvtví dostatené výrobní

kapacity, je schopen se vyvíjet a obohacovat

stávající výrobní programy novými

výrobky s vyšší pidanou hodnotou. Proto je

dostatek prostoru i pro vývoj a výzkum, zejména

ten aplikovaný“ tvrdí docent Novotný.

Vdetí pracovníci se zamují hlavn

na netradiní úpravy, které zvýrazují dosud

nevyužívané vlastnosti skla. Díky využití

tenkých vrstev se objevují zcela nové

vlastnosti. Napíklad tenké vrstvy aplikované

ve vakuu na pední i zadní strany skel

umožují optimalizovat propustnost svtla,

a znan tak zlepšit vidní, zejména pi snížené

viditelnosti. Tenké vrstvy s obsahem

kemíku zase výrazn zvyšují pevnost skla

a jeho odolnost vi poškrábání. Vyrábí se

celá škála skel, která propouští svtlo dovnit

a zvenku jsou zastínná. Díky hydrofobním

úpravám – dešové kapky neulpívají

na skle, a tím se zvyšuje vizuální komfort

za jízdy automobilem. V porovnání se

sklem bez této úpravy se zvyšuje viditelnost

až o 33% po celé ploše skla, tedy i mimo

místa, kam dosáhnou strae. V kurzu jsou

protipožární skla složená ze dvou nebo více

vrstev skla spojeného prhlednými mezivrstvami,

které v pípad požáru nabobtnají

a zmní se v neprhledný ochranný štít.

Spolupráce Technické univerzity v Liberci

a spolenosti SKLOPAN v rámci projektu

výzkumu a vývoje „Inovace stroj a zaízení

a implementace pokroilých technologií

do procesu automatické výroby a zpracování

plochého skla“ se zamí také na vývoj a výzkum

nových recyklaních technologií, kterým

se SKLOPAN zabývá dlouhodob. „Chceme

využít synergie souinnosti rovnž k vývoji

nových zpsob recyklace obtížn recyklovaného

odpadu,“naznail docent Novotný.

Jedná se napíklad o oddlení a další zpracování

bezpenostní folie z automobilových

skel nebo zpracování solárních skel s tžko

odstranitelnými tenkými vrstvami kov.

„Další dležitou oblastí naší spolupráce je

konstrukce stroj a zaízení pro manipulace

se sklem s užitím robot. Hledáme další aplikaní

užití robot pro jejich efektivní nasazení

nejen ve skláském prmyslu, ale i v dalších

odvtvích. Podstatné je že se naše spolupráce

neodvíjí jen v teoretické rovin, ale

pinese konkrétní, prakticky využitelné aplikace

pro sériovou výrobu. Máme pipravené

i další projekty, na kterých chceme s univerzitou

spolupracovat,“ uvedl generální editel

SKLOPANU Liberec Pavel Šlambora

Práce v této oblasti bude podle odborník

z univerzity i u rmy SKLOPAN pro celé generace

vdeckých pracovník. Dležité je, aby

výrobní podniky a vdecká pracovišt našly

spolenou e a využily všech synergických

efekt. Technická univerzita v Liberci a SKLO-

PAN Liberec vykroily správným smrem.

Lebení implantáty

Na zdokonalení lebeních implantát

v rámci projektu MPO „Výzkum a vývoj

biomateriál a technologií výroby umlých

náhrad pro lébu kostních defekt“

pracují Technická univerzita v Liberci

a výrobce dentálních a kostních implantát,

rma LASAK s.r.o. Na tyletý

projekt získala rma LASAK dotaci MPO

ve výši dva miliony korun, celkové náklady

projektu vetn vlastních prostedk

iní zhruba 9 milion korun.

Projekt je zamen na vývoj nových biomateriál

pro kostní regeneraci v dentální

chirurgie, ortopedii a spinální chirurgii.

Spolupráce s technickou univerzitou se

vzhledem k dosavadním zkušenostem týmu

docenta apka týká pedevším vývoje nových

technologií pro pípravu individuálních

implantát maxilofaciální ale i kraniofaciální

oblasti.

Docent Lukáš apek pi ovování vlastností implantát

Zábr z operace – reálný tvar defektu i implantátu

se musejí shodovat

Na univerzit se problematice lebeních

náhrad vnuje Lukáš apek na katede mechaniky,

pružnosti a pevnosti fakulty strojní

již nkolik let. V roce 2005 získal jako doktorand

studentský ešitelský grant z Fondu

rozvoje vysokých škol ve výši 96 tisíc korun

a podailo se mu ve spolupráci s lékai liberecké

neurochirurgie a ústní, obliejové

a elistní chirurgie vyvinout tehdy unikátní

metodu tvarování pesných náhrad poškozených

lebeních a obliejových kostí

na základ zpracování dat z poítaové tomogra

e a následné prostorové digitalizací.

Na poítaový model lebky je poteba zhruba

pl milionu souadnic. „Po dotvarování

modelu nastala fáze fyzické výroby, kdy

jsme model vytiskli na 3D tiskárn. Lékai

pak odlili pesnou kostní náhradu do silikonové

formy pímo na sále z rychle tvrdnoucího

polymeru - kostního cementu.,“ vzpomíná

Lukáš apek na metodu lití implantát

do forem.

Dnes se už díky úspšnému vývoji kostní

náhrady nemusejí vyrábt na sále, ale lékai

dostanou pesný steriln zabalený implantát

od výrobce. V rámci projektu vyvinula

rma LASAK novou generaci biomateriál

nahrazujících kostní tkán „Implantáty vykazují

optimální tvar a maximální velikost

kontaktní plochy s kostním ložem. Vyvinuli

jsme vlastní technologii vysokorychlostního

pesného obrábní kraniálních implantát

na ptiosém frézovacím centru. Tato tech-

nologie umožuje precizní pípravu implantátu

pro konkrétního pacienta ze dvou

v souasné dob nejpokroilejších biokompatibilních

materiál – istého titanu a polymerního

PEEKu. Zárove probíhá intenzivní

vývoj povrchových úprav, které dále zlepší

stabilitu implantátu a schopnost osseointegrace

používaných materiál – pedevším

PEEKu,“ íká Jakub Strnad, jednatel rmy

LASAK s tím, že to vše zvyšuje úspšnost

zákrok.

První krok procesu pípravy implantátu

probíhá na TUL, když vdecký tým ve spolupráci

s lékai vytvoí design implantátu

na základ CT dat z klinického pracovišt

a oví tvar implantátu pomocí rekonstrukce

na 3D tiskárn. eší napíklad tloušku

kostí, morfologii lebky atd. Reálný tvar defektu

i implantátu pezkoumají lékai na klinickém

pracovišti a Výrobce LASAK s.r.o.

pak zpracuje konstrukci (CAD) dat a provede

simulaci obrábcího procesu. Je-li

simulace úspšná, zaíná samotná nkolikahodinová

výroba ptiosým frézováním.

„Tato technologie pípravy zpracováním

3/2012 29


CT dat, návrhem (CAD) a pesným ptiosým

frézováním pedstavuje špikovou

metodu používanou pro pípravu implantát

na míru v rekonstrukní chirurgii,“ konstatuje

Strnad.

Spolený grant realizují univerzitní a -

remní týmy od ledna 2011. Jejich cílem

je vylepšení povrchové úpravy materiálu,

aby implantáty dokonale srostly s kostí

a na zdokonalení xace materiálu, která

zabrauje pohybu materiálu ped srstem.

Úzce spolupracují s Krajskou nemocnicí

Liberec, a.s. „Dsledn vyhodnocujeme

každou operaci. „Nafotím zákrok, po uritém

ase, udláme kontrolní snímky pacienta

a porovnáváme vizuáln rozhraní

mezi kostí a implantátem. Zabýváme se

zpsobem rozmístní minidlah po obvod

implantátu, míme, jaká je vytrhovací síla

šroubk, zkoušíme vymyslet rychlejší zpsob

xace, musíme také ovovat imunitní

reakce na laboratorních zvíatech“ ekl

docent apek

Projekt koní v prosinci 2013, do té doby

chtjí jeho realizátoi získat certi kovanou

metodiku. „Chceme, aby aplikace implantát

dostala ád a také, aby zdravotní pojišovny

ke kranioplastice pistupovaly jako

ke klasickému výrobku. Zatím se pistupuje

ke každému pacientovi individuáln, léka

musí žádat o proplacení. Je to nároná administrativa,“

konstatoval neurochirurg liberecké

nemocnice Pavel Buchvald.

Spolupráce s rmou podle docenta

apka je hnací silou pro vdu a výzkum.

„Akademická sféra by se nemla izolovat

od prmyslové praxe. Nkdy jsme museli

své pvodní pedstavy zmnit napíklad

kvli nanní náronosti. Vdci asto nemají

zptnou vazbu prmyslu a to je špatn“,

ekl apek s tím, že spolupráce mezi

akademickou a prmyslovou sférou ve vývoji

a pedevším v aplikaci výsledk výzkumu

a vývoje je v tomto projektu naplnna

bezezbytku.

Cyklistická bunda s blinkry

a brzdovými svtly

Cyklistickou bundu s nositelnou

elektronikou, která pi jízd na kole

signalizuje zmnu smru nebo brzdní,

vyvinuli na katede odvnictví Fakulty

textilní Technické univerzity v Liberci.

Podle dkana FT TUL Aleše Linky tento

další úspch opt dokazuje perspektivu

eského textilního prmyslu a potažmo

i druhé nejstarší fakulty liberecké

univerzity. „Šanci mají výrobky s vysokou

pidanou hodnotou. Na takové

textilie a jejich aplikace se zamuje

vývoj a výzkum na fakult,“ ekl profesor

Linka.

Vdecký tým profesora Zdeka Kse

a docenta Antonína Havelky na vývoji inteligentního

cyklistického odvu spolupracoval

se temi eskými rmami. Plzeská

rma APPLYCON a liberecký ELITRONIC

zajišovaly návrh a výrobu celých ovládacích

modul. Táborská rma KALAS pak

vyrobila už dva vzorky nového modelu.

Vývoj trval asi jeden rok. Poátení náklady

hradila fakulta textilní z vlastních

zdroj, následn se zapojily i výše zmínné

rmy. Výsledkem je unikátní bunda,

která podstatn zvýší bezpenost cyklist

v silniním provozu. „Cyklistu v této bund

nemže pehlédnout žádný idi auta,“

ekl Antonín Havelka, vedoucí katedry

odvnictví. Zdraznil ale, že svtelná

signalizace neosvobozuje cyklistu od povinného

znamení rukou pi zmn smru

jízda. „Nenahrazujeme žádné vyhlášky,

jen zvyšujeme viditelnost cyklist a potažmo

všech úastník silniního provozu.

Myslím, že bundu ocení teba i sportovní

chodci a bžci a potažmo i idii aut, kteí

se jim musejí na silnicích vyhýbat,“ konstatoval

Havelka.

Navenek jde o bžnou re exní cyklistickou

bundu, která je ale na zadní viditelné

ásti vybavena blikajícími LED diodami.

Systém se skládá ze dvou modul. Jeden

je umístn na jízdním kole a zpracovává

signály zmny smru jízdy a brzdní. Tyto

signály jsou odesílány do druhého modulu

v odvu, který na jejich základ ídí svit

LED diod integrovaných do odvu. „ Osvtlení

má relativn malou spotebu elektrické

energie a díky technickému ešení integrace

do textilie snese bžnou údržbu odv,“

uvedl Milan Baxa, jednatel rmy Applycon.

Na plný provoz vydrží podle nj LED diody

v bund svítit plných dvanáct hodin bez nabíjení

baterií.

Oba moduly se skládají ze stejných základních

ástí- akumulátor, deska s ídící

elektronikou a bezdrátový komunikaní

len. Piemž rozdílná je pouze konstrukce

ídících desek, kdy jedna z nich obsahuje

digitální vstup pro píjem signál ze

tí senzor na bicyklu. Druhá výstup pro

napájení ty sekcí akních len v bund.

„Moduly mají kompaktní rozmry umožující

snadnou integraci do odvu a montáž

na jízdní kolo. V odvu je elektronický

modul zasunut v kapse na rubové stran

u spodního lemu bundy. Na jízdní kolo je

pak nutné osadit zapouzdenou elektroniku

pipínacím klipem, který umožní snadné

pipnutí a odepnutí. Modul je poteba

sundat pí dobíjení akumulátoru nebo pi

parkování na veejných místech,“ dodal

Baxa.

Podle Zdeka Kse jde o eský unikát,

který má velkou šanci proniknout na zahraniní

trh. „ Bunda je zhotovena z prodyšného

materiálu, který zaruuje komfort i pi

fyzické námaze. Systém elektroniky je lehký

a pocitov neznatelný, takže cyklistu vbec

neobtžuje. Systém mohou využít i motorkái

nebo inline brusla.“ piblížil nový výrobek

profesor Ks.

Prodej by ml podle Josefa Filipa, výkonného

editele rmy KALAS, nejvtšího eského

výrobce sportovního, pevážn cyklistického

obleení zaít píští rok na jae.

„Cenu ješt nemžeme prozradit. Ale rozhodn

bude snesitelná pro bžné zákazníky.

Veejnosti bundu poprvé pedstavíme

letos na podzim na veletrhu v Nmecku,“

informoval Filip.

Zástupci všech tí rem se shodli

na tom, že ve spolupráci s Technickou univerzitou

v Liberci chtjí pokraovat. Pracujeme

na zdokonalení systému, aby byl cyklista

viditelný z 360 stup. To znamená,

že chceme diody umístit i na pední ásti

a na bocích bundy. Ron umírá v eské

republice zhruba 70 cyklist. Když se toto

íslo sníží naší zásluhou, budeme spokojeni“,

prohlásil Havelka s tím, že s uvedenými

rmami má katedra rozdlané další

projekty zamené napíklad na komfort

vojenských uniforem.

J. Koárková

30 3/2012


Informace o zasedání

Usnesení ze zasedání Rady, zápisy

z nich a schválené materiály jsou zve-

ejovány na webových stránkách Rady

(www.vyzkum.cz).

Dne 25. kvtna 2012 se konalo 273.

zasedání Rady. Rada na nm po meziresortním

pipomínkovém ízení schválila

pedložení „Návrhu výdaj státního rozpotu

na výzkum, vývoj a inovace na rok

2013 s výhledem na léta 2014 a 2015“

vlád (vláda ho schválila svým usnesením

ze dne 26. ervna 2012 . 458). Rada dále

schválila po meziresortním pipomínkovém

ízení pedložení „Metodiky hodnocení výsledk

výzkumných organizací a hodnocení

výsledk ukonených program (platné pro

léta 2010 a 2011) pro rok 2012“ vlád (vláda

ji schválila svým usnesením ze dne 13. ervna

2012 . 411). V Metodice 2012 nedošlo

k žádným dležitým zmnám. Rada perušila

projednávání novely zákona . 130/2002

Sb. a uložila ji dopracovat do podoby technické

novely. Dále Rada zvolila pedsedy

odborných komisí Rady a pedsedu Komise

pro hodnocení výsledk v souladu se svým

novým Statutem. Na tomto zasedání Rada

rovnž schválila „Návrh dalšího postupu

pi posuzování výzkumných organizací“,

kterým se mní podmínky pro výzkumné

organizace v tzv. 2 fázi posuzování (pro poskytování

institucionální podpory), zejména

zvýšení potu bod podle Metodiky z 1 500

na 3 000 bod. Rada se dále zabývala postupem

pi „Aktualizaci Národní politiky výzkumu,

vývoje a inovací R na léta 2009 až

2015“, která má být do konce letošního roku

pedložena vlád.

Dne 29. ervna 2012 se konalo 274.

zasedání Rady. Rada na nm schválila

„Návrh novely zákona . 130/2002 Sb.“

a uložila jeho rozeslání do meziresortního

pipomínkového ízení. Dále Rada

po meziresortním pipomínkovém ízení

schválila pedložení „Národních priorit orientovaného

výzkumu, experimentálního

vývoje a inovací“ vlád (vláda je projednala

dne 18. ervence 2012). Tchto šest

priorit nahrazuje osm priorit, které byly

souástí „Národní politiky výzkumu, vývoje

a inovací R na léta 2009–2015“ z roku

2009. Rada pokraovala v práci na „Aktualizaci

Národní politiky výzkumu, vývoje

a inovací R na léta 2009 až 2015“, vzala

na vdomí materiál „Prbžné vyhodnocení

plnní Národní politiky výzkumu,

vývoje a inovací R na léta 2009–2015“

vyplývající z odpovdí resort a uložila

pedložit návrh na další 275. zasedání

Rady. Rada dále jmenovala svým zástupcem

v Monitorovacím výboru Operaního

programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost

prof. Ing. Stanislavu Hronovou,

CSc., dr.h.c. a zástupcem v dozorí rad

IPn „Metodika“ RNDr. Zdeka Havlase,

DrSc. Rada rovnž schválila zmny Statutu

odborných komisí Rady a Statutu

a Jednacího ádu Komise pro hodnocení

výsledk. Rada vzala na vdomí „Návrh

transformace Interní grantové agentury

Ministerstva zdravotnictví R“, uložila

jeho rozpracování a uložila zohlednit tento

návrh pi „Aktualizaci Národní politiky výzkumu,

vývoje a inovací R na léta 2009

až 2015“. Rada schválila i „Návrh na obsahovou

a gra ckou úpravu portálu www.

vyzkum.cz“.

M. B.

ČESKÁ KONFERENCE REKTORŮ

Zasedání Pléna

Plénum eské konference rektor (KR)

pijalo na svém 115. zasedání, konaném

dne 15. 4. 2012 ve Vysoké škole polytechnické

v Jihlav, následující usnesení:

KR opakovan varuje ped dalším razantním

snižováním píspvku ze státního

rozpotu pro veejné vysoké školy chystaným

v nastávajících letech, které povede

k poklesu až o desítky procent. eská republika

se stává státem, který vnuje na vysoké

školství mén než 0,5 % HDP. KR

shledává takový postup likvidaní, zjevn

zamený proti kvalit eského vysokoškolského

vzdlávání a ke škod konkurenceschopnosti

eské republiky.

KR považuje za nepijatelné další snižování

prmrných prostedk na jednoho

vysokoškolského studenta.

KR vyzývá Vládu eské republiky, aby

podpoila soustední budoucích intervencí

v oblasti vzdlávání, výzkumu a vývoje

v jednom operaním programu v gesci Ministerstva

školství, mládeže a tlovýchovy

a aby zamezila fragmentaci podpory tchto

oblastí do operaních program v gesci jiných

rezort. KR doporuuje, aby podpora

z takového operaního programu byla využitelná

na celém území eské republiky.

Na svém 116. zasedání, konaném dne 7.

6. 2012 ve Vysoké škole hotelové v Praze

pijalo toto usnesení:

KR oceuje píslib ministra Fialy nesnižovat

podstatn v roce 2013 rozpoet vysokých

škol. Rozpotový výhled na rok 2014

a další však zstává kritický.

KR zizuje ve smyslu svého Statutu

pracovní skupinu, která se bude vnovat

komplexní problematice prostedk z evropských

fond.

KR vyzývá Ministerstvo vnitra k pokraování

dialogu nad pípravou „zákona

o úprav vstupu a pobytu cizinc na území

eské republiky, volného pohybu oban

Evropské unie a jejich rodinných píslušník

a ochrany státních hranic“, nebo jeho chystaná

podoba bude znan ovlivovat chod

a výkon vysokých škol.

KR považuje za nepijatelné, aby nancování

výzkumu, vývoje a inovací ze státního

rozpotu výrazn neodráželo dosažené

výsledky. P. Š.

Centra kompetence

Program Technologické agentury R

na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce

ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi

veejným a soukromým sektorem „Centra

kompetence“ je zamen na podporu vzniku

a innosti center výzkumu, vývoje a inovací

v progresivních oborech s vysokým aplikaním

potenciálem a perspektivou pro znaný

pínos k rstu konkurenceschopnosti R.

Vzniklá centra by mla vytvoit podmínky

pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu,

vývoji a inovacích mezi veejným

a soukromým sektorem.

Délka trvání programu je navržena na 8

let (2012–2019) s termíny vyhlášení tí

dvoustupových veejných soutží v letech

2011, 2013 a 2015. V rámci první veejné

soutže bylo oborové zamení center stanoveno

leny centra ve strategické výzkumné

agend. Nejvyšší možná míra podpory

na jedno centrum je omezena na 70 % celkových

uznaných náklad. V reálných íslech

jde o maximální ástku za celou dobu

ešení projektu ve výši 244 mil. K v pípad,

že jeho pevažující aktivitou je aplikovaný

výzkum, a 183 mil. K v pípad, že jeho

pevažující aktivitou je experimentální vývoj.

Celkov by mlo být v rámci programu

Centra kompetence rozdleno cca 6 miliard

korun. Lze oekávat, že v rámci všech tí

veejných soutží dohromady bude podpo-

eno cca 35 center složených z minimáln 3

podnik a jedné výzkumné organizace.

V tomto programu jsou podpoeny projekty,

které pesvdiv naplánují dosažení aplikovatelných

výsledk (patent, poloprovoz,

ovená technologie, užitný vzor, prmyslový

vzor, prototyp, funkní vzorek, certikované

3/2012 31


metodiky, specializovaných map s odborným

obsahem nebo softwaru). Další podmínkou je

následné zavedení výsledk v praxi.

V návaznosti na hlavní cíl programu, kterým

je zvýšení konkurenceschopnosti R,

program také usiluje o stimulaci spolupráce

podnik a výzkumných organizací vytvoením

strategického partnerství, posílení interdisciplinarity

výzkumu, vývoje a inovací a zvýšení

horizontální mobility výzkumných pracovník,

zejména zaínajících výzkumník.

Prbh první veejné soutže

Veejná soutž programu Centra kompetence

probíhala ve dvoustupních. V prvním

stupni byly návrhy projekt nejdíve posuzovány

tymi oponenty nezávisle na sob,

z nichž dva byli ze zahranií a dva z tuzemska.

Na základ posudk oponent vypracoval

souhrnnou hodnotící zprávu zpravodaj

Rady programu, piemž oponent ml možnost

se ke zpráv zpravodaje Rady programu

vyjádit. Následn probhlo zasedání

Rady programu, která provedla hodnocení

všech návrh projekt a doporuila pedsednictvu

poadí návrh projekt postupujících

do druhého stupn. Posledním krokem bylo

projednání a schválení postupujících návrh

projekt pedsednictvem TA R.

Do programu bylo v první veejné soutži

podáno celkem 128 návrh projekt. Formální

podmínky pro pijetí návrh projekt do ve-

ejné soutže splnilo 120 návrh projekt.

Ve druhém stupni návrhy projekt hodnotili

ti tuzemští oponenti, kteí se následn

sešli v rámci konsenzuálních jednání s cílem

dosáhnout jednotné-konsenzuální hodnotící

zprávy. Následn provedl hodnocení

návrhu projektu zpravodaj Expertní hodnotící

komise (EHK), který se mohl zúastnit

konsenzuálních jednání v roli pozorovatele.

Po vypracování stanovisek zpravodaje se

EHK sešla, aby vyhodnotila návrhy projekt,

vypracovala stanoviska s návrhem poadí.

Poté probhlo hodnocení Radou programu,

která krom stanovisek vypracovala návrh

poadí, který byl pedložen pedsednictvu

TA R. Pedsednictvo TA R projednalo

všechny návrhy projekt druhého stupn

a schválilo výsledné poadí návrh projekt.

Ve druhém stupni bylo hodnoceno po formální

kontrole 44 návrh projekt z pvodních

47.

K podpoe z programu Centra kompetence

bylo vybráno 22 návrh projekt.

Technologická agentura eské republiky

vyhlásila dne 30. 3. 2012 výsledky první ve-

ejné soutže ve výzkumu, vývoji a inovacích

programu Centra kompetence vyhlášené

ped devíti msíci, dne 29. ervna 2011.

Ped podpisem smluv probhly negocianí

jednání týkající se konkrétních podmínek

poskytnutí nanní podpory.

Analýza projekt z nkolika hledisek

Všech projekt pijatých do programu

Centra kompetence se úastnila tém tisícovka

úastník. Vzhledem k možnosti

úastnit se ve více podaných projektech,

tento poet pesahuje poet úastnících se

organizací. Tch bylo na poátku hodnotícího

procesu 655. Do druhé stupn bylo vybráno

47 projekt s celkovým potem 407

úastník (287 rzných organizací).

U podpoených projekt (22) je jako len

konsorcia uvedeno 186 úastník (143 rzných

organizací). Nejpoetnjší zastoupení

mly výzkumné organizace – 36%. Nejmé-

Tab.: Projekty podle potu úastník a organizací

Projekty

pijaté postupující podpoené

Poet úastník 979 407 186

Poet organizací 655 287 143

Prmrný poet projekt na organizaci 1,5 1,4 1,3

Tab.: Úastníci podle veli kosti

Velikost

organizace

Pijaté Postupující Podpoené

absolutn podíl (v %) Absolutn podíl (v %) absolutn podíl (v %)

MP 266 27,2 100 24,6 36 19,4

SP 172 17,6 65 16,0 30 16,1

VO 321 32,8 140 34,4 67 36,0

VP 220 22,5 102 25,1 53 28,5

Celkem 979 100,0 407 100,0 186 100,0

Tab.: Úastníci podle sídla

Kraj

Pijaté

abs

7 Podíl na celkovém potu organizací

8 Podíl na organizacích v kraji

podíl 7

(v %)

Tab.: Podpoené projekty podle oborové klasikace CEP

Hlavní obor projektu Pijaté projekty Podpoené projekty Úspšnost

dle klasi kace CEP abs. podíl (v %) abs. podíl (v %) (v %)

A – Spoleenské vdy 3 2,5 0 0,0 0,0

B – Matematika a fyzika 8 6,7 2 9,1 25,0

C – Chemie 13 10,8 5 22,7 38,5

D – Vdy o zemi 9 7,5 1 4,5 11,1

E – Biovdy 6 5,0 0 0,0 0,0

F – Lékaské vdy 14 11,7 0 0,0 0,0

G – Zemdlství 7 5,8 0 0,0 0,0

I – Informatika 8 6,7 1 4,5 12,5

J – Prmysl 52 43,3 13 59,1 25,0

K – Vojenství 0 0,0 0 0,0 X

Celkem 128 100,0 22 100,0 17,2

n pak bylo stedních a malých podnik. Pi

pohledu na úastníky projekt z hlediska

jejich role je patrná velká dominance výzkumných

organizací jako píjemc projekt.

Z 22 podpoených projekt guruje

výzkumná organizace jako píjemce ve 20

pípadech.

Podpoené

Poet

abs

podíl 7

(v %)

organizace podle velikosti

VO MP SP VP

podíl 7

(v %)

podíl 7

(v %)

podíl 7

(v %)

podíl 7

(v %)

A – Praha 348 35,5 68 36,6 38,2 23,5 16,2 22,1

B – Jihomoravský 190 19,4 28 15,1 42,9 21,4 17,9 17,9

S – Stedoeský 76 7,8 19 10,2 15,8 15,8 21,1 47,4

P – Plzeský 34 3,5 16 8,6 56,3 6,3 0,0 37,5

T – Moravskoslezský 63 6,4 13 7,0 38,5 15,4 15,4 30,8

Z – Zlínský 46 4,7 9 4,8 11,1 0,0 22,2 66,7

E – Pardubický 41 4,2 8 4,3 37,5 25,0 12,5 25,0

L – Liberecký 36 3,7 6 3,2 50,0 16,7 33,3 0,0

C – Jihoeský 26 2,7 5 2,7 20,0 40,0 20,0 20,0

J – Vysoina 23 2,3 4 2,2 0,0 0,0 50,0 50,0

U – Ústecký 29 3,0 4 2,2 25,0 25,0 0,0 50,0

M – Olomoucký 42 4,3 4 2,2 75,0 0,0 0,0 25,0

H – Královehradecký 22 2,2 2 1,1 0,0 100,0 0,0 0,0

K – Karlovarský 1 0,1 0 0,0 X X X X

SK – Slovensko 2 0,2 0 0,0 X X X X

Celkem 979 100,0 186 100,0 36,0 19,4 16,1 28,5

Z hlediska regionálního zastoupení mlo

nejvíce úastník sídlo v Praze, ve které je

soustedno nejvíce výzkumných kapacit,

dále v Jihomoravském a Stedoeském kraji.

V prvních dvou jmenovaných krajích mly

nejvtší podíl výzkumné organizace (oba

kraje jsou významnými centry vysokého

32 3/2012


školství), ve Stedoeském kraji bylo nejvíce

velkých podnik.

Projekty dle klasikace CEP

Do první veejné soutže programu Centra

kompetence byly pijaty projekty v 9 kategoriích

klasikace CEP. Jediným oborem,

ve kterém nebyl do programu CK pijat žádný

projekt, bylo vojenství. Nejvíce projekt mlo

jako hlavní obor prmysl (43 %, 52 pijatých

projekt), dále lékaské vdy (12 %, 14 pijatých)

a chemii (11 %, 13 pijatých). Žádný

projekt nebyl podpoen v oborech lékaské

vdy (14 pijatých projekt), zemdlství (7

pijatých), biovdy (6 pijatých) a spoleenské

vdy (3 pijaté). Nejvyšší úspšnost podpory

mly projekty z oboru chemie (39 %), prmyslu

a matematiky a fyziky (oba obory 25 %).

Druhá veejná

soutž

V souasné sob

se vyhodnocuje prbh

a výsledky první

veejné soutže, analyzují

se pipomínky ze

strany hodnotících orgán

programu Centra

kompetence a orgán

Technologické agentury.

Vše se zanalyzuje

v maximální míe tak,

aby další dv veejné

soutže programu

Centra kompetence byly ve všech smrech

optimální platformou pro realizaci dlouhodobé

spolupráce mezi veejným a soukromým

Graf: Oborové

rozdlení projekt

dle CEP

sektorem na poli aplikovaného výzkumu, vývoje

a inovací.

Ing. Ilona Havlíková

ICC ČR

Valná hromada 19. 6. 2012

Valnou hromadu ídil pedseda ICC R

prof. Michal Mejstík. V úvodu uvítal všechny

pítomné zástupce len ICC. Valná hromada

byla shledána usnášeníschopnou, pítomno

bylo 34 z 64 len ICC.

Navržený program jednání byl bez výhrad

schválen všemi pítomnými.

Pedseda dozorí rady Doc. Pavel Švejda

navrhl leny návrhové komise ve složení:

Tomáš Kopiva, Leoš Mates, Ivan Voleš a volební

komise: Martin Maisner, Tereza Kukaková,

Libor Šmíd. Komise byly jednomysln

schváleny.

Vladimír Šiška – výkonný editel ICC R

v roce 2011 – informoval pítomné o vzdlávací

innosti v roce 2011, poádaných

semináích, teritoriálních setkáních, práci

jednotlivých komisí ICC, potu prodaných publikací

a o projektech Exportní strategie, Mezinárodní

obchod v praxi a klubové kavárn

Chamber‘s Café.

lenové valné hromady byli seznámeni

s výsledkem hospodaení za rok 2011;

zisk 8 803,92 K. Byl pednesen také výrok

auditora, že úetní závrka roku 2011 udává

vrný a poctivý obraz hospodaení a nanní

situace ICC R.

Poté pedseda dozorí rady seznámil pítomné

se zprávou dozorí rady a konstatoval,

že na svých tech jednáních dozorí rada

provedla kontrolu vybraných úetních položek

a doklad v souinnosti s pracovníkem

sekretariátu a provila v souladu s bodem

8.5.4 stanov výsledky hospodaení a obsah

výroní zprávy za rok 2011 a doporuuje je

schválit, stejn tak jako plnní nanního

plánu na rok 2012 a návrh plánu na rok 2013.

Vladimír Šiška objasnil jeho rezignaci

na funkci výkonného editele. Dne 29. 2.

2012 lenové výkonné rady zvolili do funkce

výkonné editelky sl. Terezu Kukakovou

s platností od 1. 3. 2012.

Valná hromada byla informována o pijetí

spoleností: MONTS s. r. o., Škoda Auto a.

s., Hanseatic Business Centre a. s., S group

holding a. s., CzechInvest, Huawei Technologies

Czech, PAYBACK a. s., Teledin s.r.o.

za leny ICC. Jejich pihlášky projednala

a schválila na svých jednáních z povení

valné hromady výkonná rada.

lenství zaniká na základ vlastní žádosti

spolenostem: AAA Auto a.s., SAP R,

UniCredit Leasing CZ, a.s., Stand-by EURO-

PE s. r. o., Svaz spedice a logistiky R.

Na základ nezaplacení lenských píspvk

byla z lenství vylouena spolenost

PAYBACK a. s., a to ke dni konání valné hromady,

tedy k 19. 6. 2012.

Pedseda seznámil valnou hromadou

s pípravami East West Business Fora 2012,

které se uskutení 18. záí 2012 s nejvtší

pravdpodobností v prostorách Senátu. Záštitu

nad EWBF pevzal Pemysl Sobotka, 1.

místopedseda Senátu.

lenové byli vyzváni ke zvážení možnosti

partnerství na této akci.

Dále valná hromada byla informována

o teritoriálních setkáních, která se uskutení

v nadcházejících msících, o zasedání

ICAN v Praze, seminái s prof. Dr. Alexandrem

Blohlávkem o nových pravidlech ICC

pro rozhodí ízení a o beachvolejbalovém

turnaji pro leny ICC R. lenové valné

hromady mli možnost vidt ukázku nového

modernjšího webu, který bude fungovat

od záí 2012.

Vladimír Šiška poté prezentoval prbh

plnní nanního plánu na rok 2012 a návrh

rozpotu na rok 2013. Pedseda dodal

poznatek ze zasedání v Paíži, kde se ešil

problém s ostatními zemmi, které neplatí

lenské píspvky do Paíže. ICC R platí

píspvky ádn 2x ron.

Probhla volba pedsedy ICC R. Jediným

kandidátem byl prof. Ing. Michal

Mejstík, CSc. Valná hromada jednomysln

odhlasovala a tím i schválila prof. Mejstíka

do funkce pedsedy ICC R pro období

2013 – 2014.

Následn probhla volba len dozorí

rady ICC R. Dozorí rada by se mla volit

až na píštím zasedání valné hromady, nikdo

však nebyl proti, aby se dozorí rada volila

spolen s ostatními orgány.

Navržení kandidáti byli:

Doc. Ing. Pavel Švejda, CSc., FEng., Asociace

inovaního podnikání R

JUDr. Štefan Tomolya, Bohemia Iuris Kapitál,

a.s.

JUDr. Milan Kohout, IMODS o.p.s.

Všichni kandidáti byli jednomysln zvoleni

do dozorí rady ICC pro funkní období 2013

– 2015.

Následn probhla volba len výkonné

rady ICC R na období 2013 – 2014. Navržení

kandidáti byli:

Ing. Jana Švábenská, Komerní banka, a.s.

JUDr. Alena Bányaiová, Bányaiová Vožehová,

s.r.o. advokátní kancelá

Ing. Ondej Novák, Teledin s.r.o.

Ing. Alexander Šafaík-Pštrosz, Hospodáská

komora R

Ing. Petr Križan, eská exportní banka, a.s.

Ing. Daniel Heler, eská spoitelna, a.s.

Mgr. Tomáš Hron, UniCredit Bank Czech Republic,

a.s.

Všichni kandidáti (nebo jejich zplnomocnní

zástupci) mli možnost pedstavit se ostatním

lenm.

Bylo zvoleno šest kandidát s nejvtším

potem hlas. Volba probhla v souladu s volebním

ádem. Volební lístky budou uschovány

v sekretariátu ICC R.

Usnesení 22. valné hromady ICC R:

22. valná hromada ICC R na svém zasedání

dne 19. ervna 2012

bere na vdomí zprávu o innosti za rok

2011 a schvaluje innost výkonné rady

za rok 2011 a výroní zprávu ICC R;

schvaluje výsledky hospodaení za rok

2011 a úetní závrku;

bere na vdomí zprávu auditora;

bere na vdomí informaci o vzniku a zániku

lenství v ICC;

bere na vdomí plnní nanního plánu

pro rok 2012 a schvaluje návrh rozpotu

pro rok 2013;

schvaluje volbu pedsedy ICC R

prof. Ing. Michala Mejstíka, CSc. na další

funkní období 2013–2014;

schvaluje volbu len VR na období 2013

– 2014 ve složení: Ing. Jana Švábenská,

JUDr. Alena Bányaiová, Ing. Ondej Novák,

Ing. Petr Križan, Ing. Daniel Heler, Mgr. Tomáš

Hron;

schvaluje volbu len DR na období 2013

– 2015 ve složení: Doc. Ing. Pavel Švejda,

CSc., FEng., JUDr. Štefan Tomolya,

JUDr. Milan Kohout;

ukládá výkonné rad, aby pedložila na píštím

zasedání návrh nového volebního ádu.

Tento návrh usnesení byl všemi pítomnými

leny ICC R schválen jednomysln.

P. Š.

3/2012 33


Vdeckotechnický park a Centrum

transferu technologií Vysoina

Na fotogra ích jsou úastníci jednání pi zahájení výstavby a pi položení základního kamene.

V Jihlav a Teli roste nejmodernjší

vdeckotechnologický park zamený

na energetiku a materiálové inženýrství

V centrální ásti Vysoiny, poblíž dálnice

D1, vznikají unikátní stavby, které v budoucnu

ovlivní výzkum a vývoj v eské republice.

Jedná se o vdeckotechnologický park

a centrum pro transfer technologií, které

budou od ledna 2014 poskytovat pln vybavené

prostory a kvalitní vybavení pro

výzkumné a vývojové aktivity rem v oblastech

snižování energetické náronosti,

materiálového inženýrství a využití biomasy

v energetice.

Spolenostem toužícím po inovacích se

tak otevírají nové možnosti pro realizaci

vlastního výzkumu a vývoje. Stavba VTP

Vysoina totiž nabídne 600 m2 pln vybaveného

kanceláského zázemí vetn školicích

a zasedacích místností a tém 1800

m2 nejmodernjších laboratorních a testovacích

prostor ve stední a východní Evrop.

Každá rma si tak mže pronajmout zázemí

na požadovanou dobu a spolenosti

už nyní projevují svj zájem.

„Vím, že innost Vdeckotechnického

parku a centra transferu technologií Vyso-

ina pispje k rozvoji celé ady vdeckých,

podnikatelských a jiných subjekt v regionu,

ale i mimo nj,“ uvedl pedseda Senátu Parlamentu

R Milan Štch.

VTP a CTT Vysoina je infrastrukturní

projekt lokalizovaný v centrální ásti kraje

Vysoina. Je zamený na vybudování vdeckotechnologického

pracovišt a centra

transferu technologií v oblasti energetiky,

snižování energetické náronosti, materiálového

inženýrství a využití biomasy. Znaný

pínos si od VTP a CTT Vysoina slibují

i zástupci místních samospráv. Podle jihlavského

primátora Jaroslava Vymazala se

vysoinská metropole mže tšit na píliv

vysokoškolsky vzdlaných lidí, což s sebou

pinese oživení v píslušných odvtvích.

Mezi laboratoe patí laborato urená

pro optimalizaci ízení a regulaci spoteby

energií, laborato pro výzkum technologií

pro tenkovrstvé solární panely a novou generaci

polovodiových svtelných zdroj,

biochemická laborato nebo teba laborato

termochemických transformací biomasy pro

testování kotl a paliv.

Vedle prostor pro aplikovaný výzkum VTP

Vysoina provozuje i podnikatelský inkubátor,

který formou zvýhodnných služeb

podporuje vznik nových rem a podporuje

jejich rst. Významnou roli zde hraje i centrum

transferu technologií, které poskytuje

asistenci pi uvádní nových výrobk a nápad

do komerní praxe a zajištní ochrany

vzniklého duševního vlastnictví. Podmínkou

pro vstup do inkubátoru je splnní de nice

malého a stedního podniku (MSP), historie

uchazee není delší než 36 msíc a uchaze

pedloží podnikatelský zámr se zam-

ením VTP a CTT Vysoina.

Jedinenost projektu spoívá také v jeho

umístní a službách. Stavby budou mít

v kraji, kde je dlouhodob volná kvali kovaná

pracovní síla, pozitivní vliv na zamstnanost.

Kraj se mže tšit i na píliv vysokoškolsky

vzdlaných lidí, jak ocenili význam

staveb námstek hejtmana kraje Vysoina

Libor Joukl a jihlavský primátor Jaroslav

Vymazal. V rámci vdeckotechnického parku

vznikne více než 50 pracovních míst,

dalších 150-200 pozic by se mlo objevit

u spolupracujících rem. Mezi nabízené

služby parku patí i hledání lidských zdroj,

dále také marketingové, právní a ekonomické

služby a nabídka výrobních poloprovoz.

34 3/2012


„Položení základního kamene VTP Vyso-

ina je základem pro rozvoj spolupráce výzkumu

a prmyslu v regionu Vysoiny, kde

se skloubí nejmodernjší technologie, inovátoi

a podnikatelé – vše na jednom míst

a na dosah,“ íká editel spolenosti Václav

Tma.

Energoklastr je sdružení kooperujících

rem v oblasti inovací, které bylo založeno

za úelem spolených výzkumných projekt

v oblasti energetiky a automobilového prmyslu.

V souasné dob má 20 len a je

nositelem projektu na vybudování vdeckotechnolgického

zázemí pro rmy. „Centrum

podpoí úsilí rem v regionu v inovování

svých výrobk, služeb a proces,“ íká

Ing. Luboš Kameník, technický editel leteckého

výrobce Jihlavan, a.s. „I malé a stední

rmy si již uvdomují nezbytnost inovaního

procesu pro posílení konkurenceschopnosti,

a proto je vznik takovýchto center vytvá-

ejících podmínky pro sdílení náklad více

než vítaný.“

Velkou pedností parku je skutenost,

že je provozován také v úzké spolupráci

s pedními eskými univerzitami, jako je

eské vysoké uení technické v Praze

a Mendelova univerzita v Brn a Centra

pro výzkum, vývoj a inovace. Zasídlené

spolenosti i externí podnikatelské subjekty

tak v prostorách naleznou nejen

kompletní infrastrukturu a služby pro rozvoj

svého podnikání, ale i širokou škálu

možností propojení svých výzkumných

aktivit s pedními eskými univerzitami

a vývojovými centry dalších rem. A práv

vytvoení VTP Vysoina bude pro rmy

zdrojem použitelného know-how v oblasti

inovací výrobk a proces a to za ekonomicky

pijatelných podmínek, které by

v roztíštném úsilí jednotlivých rem, bez

pomoci nešly realizovat.

„VTP a CTT Vysoina nám zárove pomže

zvýšit zamstnanost v kraji,” dopluje

námstek hejtmana kraje Vysoina Libor

Joukl. V rámci vdeckotechnického parku

vznikne více než 50 pracovních míst,

dalších 150-200 pozic by se mlo objevit

u spolupracujících rem.

Na zahájení výstavby spojeném s položením

základního kamene v prmyslové

zón v Jihlav – Hruškových Dvorech dne

14. 6. 2012 uvedl Pavel Švejda, prezident

Spolenosti vdeckotechnických park

R: „Pipravený projekt VTP a CTT Vyso-

ina patí mezi nejkvalitnjší projekty VTP

v R, je realizován s relevantními pracovišti

VaV a proto oekávám jeho znaný pínos

pi plnní obsahových úkol v oblasti

energetiky, snižování energetické náronosti,

materiálového inženýrství a využití

biomasy a pro zkvalitnní inovaní infrastruktury

nejen v rámci kraje Vysoina

a R, ale i v rámci mezinárodní spolupráce

VTP“.

Projekt je spoleným dílem Energoklastru

(nositele projektu), Mendelovy university

v Brn (MENDELU), eského vysokého

uení technického v Praze (VUT) a Centra

pro výzkum, vývoj a inovaci (CVVI). Úzká

spolupráce na projektu s Krajskou hospodáskou

komorou kraje Vysoina pináší

lenm Energoklastru potebné regionální

synergie. Finanním partnerem projektu je

Komerní banka, která zajišuje nanní

stabilitu Energoklastru.

Václav Tma

editel spolenosti

VTP Milovice

V bývalém vojenském

prostoru v Milovicích vyroste

Vdeckotechnický park

K zahájení výstavby vdeckotechnického

parku dojde ješt v prbhu letošního roku

a už nyní jsou k dispozici první vizualizace

budoucího komplexu.

„Jedním z cíl projektu je podpoit výzkum

a inovaní aktivity v oblastech aerodynamiky

se zamením na automobilový prmysl

a energetiku. Zárove bude vdeckotechnický

park poskytovat komplexní zázemí

a služby pro rozvoj inovaního podnikání,

vetn podpory vzniku nových rem,“ íká

prof. Oldich Starý, pedseda správní rady

VTP AT Milovice. Tato spolenost stojí práv

za stavbou komplexu, spolu s Centrem pro

výzkum, vývoj a inovace, Energoklastrem

a eským vysokým uením technickým

v Praze.

Specialitou vdeckotechnického parku

bude aerodynamický tunel zamený pedevším

na automobilový prmysl, který

prostednictvím ovladatelného proudní

vzduchu umožní zkoumat a zlepšovat aerodynamické

vlastnosti objekt, a to nejen

nových automobil. Souástí objektu budou

kanceláské prostory, dále také navazující

testovací trat na hlavní budovu parku,

které budou urené pro ovování výzkumu

v praxi. Mezi specializovanými laboratoemi

s možností pronájmu, budou moci zasídlené

rmy nalézt laboratoe, jako jsou laborato

zkoušení a dynamiky vozidel, akustiky

a vibrací v energetice nebo distribuované

úschovy energie.

Sama lokalita nahrává spolupráci s mladoboleslavskou

automobilkou Škoda Auto,

a.s. „Naším cílem je vytvoit moderní výzkumné

a testovací, jehož primárním cílem

je zamení na automobilový prmysl.“

ekl Ondej Štefan, editel spolenosti VTP

AT Milovice. „Do budoucna nevyluujeme

možnost využití tchto testovacích zaízení,

pokud budou plnit požadované technické

a nákladové parametry,“ potvrdil Jozef Baláž,

mluví automobilky.

Výstavba parku je spolu nancována

z dotace Operaního programu Podnikání

a inovace poskytnuté Ministerstvem

prmyslu a obchodu R. Námstek stedoeského

hejtmana Marcel Chládek považuje

projekt za významný impuls pro

rozvoj bývalého vojenského prostoru,

který je jedním z nejvtších brown eld

v eské republice.

„Projekt vdeckotechnického parku v Milovicích

má podporu Stedoeského kraje,

protože pináší nejen pracovní místa do regionu,

ale zejména v dob krize zvyšuje

atraktivitu regionu a možnost píchodu dalších

investor do této rozvojové lokality,“

uvedl Marcel Chládek.

„Projekt VTP Milovice spluje požadavky

kriterií pro akreditaci VTP, a proto vím, že

bude vybudován kvalitní VTP, dstojná sou-

ást Národní sít VTP v R,“ uvedl Pavel

Švejda, prezident Spolenosti vdeckotechnických

park R v prbhu setkání k zahájení

výstavby spojeném s tiskovou konferencí

dne 26. 6. 2012.

Ondej Štefan

3/2012 35


Konference a jednání

orgán ICSTI

Ve dnech 17. – 18. 5. 2012 se v ím

uskutenilo 63. zasedání výboru zplnomocnných

pedstavitel Mezinárodního centra

pro vdeckotechnické informace (ICSTI)

s mezinárodní konferencí. Za eskou republiku

se jednání zúastnil Pavel Švejda

jednání byly zhodnoceny výsledky ICSTI

od posledního jednání v kvtnu 2011 v Budapešti

a za ízení N. Iliase a V. Kodoly, editele

ICSTI a dalších len tohoto orgánu

ICSTI byl schválen a podepsán protokol

zasedání. Na tomto jednání pozval P. Švejda

úastníky zasedání na letošní 19. roník

INOVACE 2012 do Prahy.

P. Š.

z Asociace inovaního podnikání R. R se

zúastuje jednání ICSTI na nevládní úrovni

(SSR byla v roce 1969 jednou z osmi

zemí, které založily ICSTI; aktuáln psobí

v rámci ICSTI 22 zemí na vládní úrovni

a dalších 26 zemí na nevládní úrovni).

Mezinárodní konference „Vdeckotechnické

inovace:Národní zkušenosti a mezinárodní

spolupráce“se uskutenila 17.

5. 2012 v Accademia di Romania, za pedsednictví

N. Iliase, profesora Univerzity

v Petrosani, zplnomocnného pedstavitele

Rumunska v ICSTI.

Program konference s prezentacemi

úastník konference je umístn na www.

icsti.ru. V jeho rámci vystoupil P. Švejda

s pednáškou zamenou na výet jeho

dosavadních vystoupení v rámci ICSTI

od roku 2007, na aktuální innosti a projekty

AIP R a zejména na mezinárodní spolupráci

v rámci aktivity Mobility a programu

KONTAKT II. Uvedl zahraniní partnery

na bilaterální a multilaterální úrovni. Mezi

významné partnery patí ICSTI.

Úastníkm konference byly pedány

materiály – brožura Mezinárodní spolupráce

eské republiky ve výzkumu a vývoji

na dvoustranné úrovni; CD ROM Technologický

pro l R, verze 12; brožura Cena

Inovace roku 2012 a informace o INOVA-

CE 2012, Týden výzkumu, vývoje a inovací

v R (4. – 7. 12. 2012).

P. Švejda odpovdl na dotazy, týkající se

struktury dat v Technologickém pro lu R,

zamení projekt dvoustranné vdeckotechnické

spolupráce R s dalšími zemmi

na perspektivu spolupráce R v rámci

ICSTI. Pozornost vyvolala informace o VTP

v zemích ICSTI, zpracovaná na základ

návrhu P. Švejdy v Budapešti v roce 2011

spolu s návrhem, pipravit pracovní skupinu

ICSTI Vdeckotechnické parky na INOVA-

CE 2012 v Praze. Pípravu potvrdí P. Švejda

v Moskv v záí 2012 v sekretariátu ICSTI

v souinnosti s Velvyslanectvím R v Ruské

federaci.

Mezi nejvýznamnjší vystoupení patila

problematika jaderné bezpenosti, zemdlské

sobstanosti, vdeckovýzkumného

potenciálu prezentovaných zemí, ochrany

životního prostedí aj. Vybrané dokumenty

jsou uloženy v sekretariátu AIP R.

Na tuto konferenci navázalo 18. 5. 2012

jednání 63. zasedání výboru. Na tomto

EMC2, it is not just a famous Einstein’s

formula, EMC2 is also a French competitive

cluster (pôle de compétitivité), based

in Nantes and specialized on complex metal

and composite assemblies. Being established

by the French Government in 2005,

EMC2 aim to make France’s Loire Valley

region a European region of excellence in

advanced materials and their application in

complex or stressed structures.

Founded by industrial giants like Airbus,

DCNS, STX Europe and others, EMC2

has now more than 200 members. From

the hiring rms, small and medium-sized

companies to research laboratories and

universities, which are linked together by

us in order to gain collaborative innovation

projects (picture 1). The main purpose of

those projects is to help regional manufacturers

and the region itself to develop

and stay in the lead.

The EMC2 cluster fosters the emergence

of collaborative innovation projects in the

36 3/2012


Realizace projektu

Cílem projektu Podnikatelský inkubátor

IT a služby bylo tedy vytvoení komplexního

podnikatelského inkubátoru nejen pro

studenty VŠP, a.s., kteí se rozhodnou podnikat

v oblasti IT technologií a služeb. Díky

realizaci projektu byl vybudován podnikatelský

inkubátor o kapacit 13 zaínajících

podnikatel, kteí zahájí podnikání v prmaterials

and mechanical industries, with

industrial applications in four main sectors:

aerospace, naval/offshore, ground transportation

and energy (picture 2). One of

the reasons for our specialization is the fact

that the region Pays de la Loire, where we

are based, is number 1 in France for shipbuilding

(thanks to its proximity to Atlantic

Ocean) and number 2 for aeronautics and

plastics industry.

The main objectives of EMC2 cluster are:

to make industries mentioned below competitive

and

to minimize the environmental footprint

and energy consumption of the processes

used on materials in the mechanical industries.

The programs, which we are working with

pointed at gaining the projects with a high

technological potential, as well as bringing

the region’s economic stakeholders together

around such projects. Those are concepts

like a ship of the future, an all-composite

aircraft, an offshore wind farm, ocean of

tomorrow, non-destructive testing, materials

instrumentation and other important innovative

European projects.

If talking about the EMC2 competitive

cluster’s structure, it has three main levels

(picture 3). The 18-members Board of Directors

is chaired by Nicolas Orance (executive

board), strategy director of Daher-

-Socata Company. The Steering Committee

is made up of representatives from SME,

major industrial rms, laboratories and institutions.

To resume, competitive cluster EMC2

has three main activities, which are:

Emergence – enabling the different stakeholders

to initiate or collaborate in dynamic

programs;

Project management, which imply helping

projects through the quality approval process

and facilitating access to nancing

networks;

Implementation – providing access to

services, shared resources and preferred

technological partners.

Thanks to the ef ciency of this three

main project missions, proposed by our

cluster to partners, we reached good results

in a pretty short time. So, since 2005,

more than 200 projects worth more than 1

billion euro in R&D investments have received

a seal of approval through the EMC2

competitive cluster. At least two out of three

projects have already received nancing for

a global 777 million euro, including 284 millions

in public funds through nancing from

inter-ministerial nds, the French national

research agency ANR, the European Union

or the Regional Council.

Moreover, this year a unique International

Technological Research Institute – IRT Jules

Verne, a world-wide reference research infrastructure

focused on manufacturing engineering

and advanced production technologies

for composites, metals, and hybrid structures

was open on the base of cluster EMC2. The

main idea of it is to gather productive alliance

between industrial know-how and public research.

It is planned to invest 350 million euro

in this project until 2020.

One of the main strategies of the last

years, privileged by the cluster policy, is

internationalization. Apart from participation

and organization of international

collaboration events, it includes collaborative

inter-cluster work as a part of cluster

program of the European Union, as well

as support of our members by maintaining

research and industrial projects with EU-

-member countries and helping them for

implementation in the countries, if necessary.

Currently, we are looking for partners

in the Czech Republic among material

clusters and similar organizations, as

well as research and industrial partners

for maintaining European collaborative

projects.

To contact us if you have questions about

nancing, setting up a project or partnerships:

Coordinator – Mr. Benoit Sagot-Duvauroux

(benoit.sagot-duvauroux@pole-emc2.fr)

International Department – Ms. Olga Panova

(international@pole-emc2.fr)

Olga Panova

Podnikatelský inkubátor Vysoké

školy podnikání, a.s.

Posláním našeho podnikatelského inkubátoru

je – rozvíjet a podporovat podnikavost

široké veejnosti, zejména student

a absolvent Vysoké školy podnikání, a.s.

a to v reálném mítku – prostednictvím

poskytnutí zázemí a maximální podpory

pi rozvoji jejich podnikatelských idejí a to

až do fáze vzniku a rozjezdu reálných podnikatelských

jednotek zamených na IT

a služby. Naší vizí a zámrem projektu bylo

vybudovat zázemí pro vznik a rozvoj podnikatelských

jednotek. Zajistit zaínajícím

podnikatelm maximální podporu, jak hmotnou,

tak zejména metodickou a odbornou,

která povede k úspšné realizaci jejich podnikatelských

idejí a plán v reálném mítku

s vizí dlouhodobé udržitelnosti.

bhu studia a budou využívat produkt

a služeb podnikatelského inkubátoru. Dále

podnikatelský inkubátor nabízí: Jednací

místnost vetn audiovizuální techniky,

Kongresovou místnost s variabilním uspo-

ádáním a kompletní prezentaní technikou,

pracovišt pro tisk propaganích

materiál v malých sériích, IT doménový

server, archiv pro archivaci dokument inkubovaných

rem, recepci a kanceláská

pracovišt pro realizaci kompletního poradenství

pro inkubované rmy.

Vzhledem ke skutenosti, že inkubované

rmy budou nejen z ad VŠ student a podnikatelsky

budou zameny na IT a služby,

lze pedpokládat, že cca 70 % tchto rem

bude zameno na oblast výzkumu, vývoje

ICT technologií a aplikací, vetn zavádní

nových vývojových pístup a projektových

metodik.

Projekt byl realizován za podpory Ministerstva

prmyslu a obchodu prostednictvím

operaního programu Podnikání a inovace

– dotace v rámci prioritní osy 5. Prostedí

pro podnikání a inovace, oblast podpory 5.1

Platformy spolupráce, programu PROSPE-

RITA v letech 2008–2010 v rámci tí etap

s celkovými zpsobilými výdaji 17.054 tis.

K a požadovanou dotací 8.526 tis. K.

Slavnostní otevení Podnikatelského inkubátoru

VŠP, a.s. probhlo na sklonku

roku 2010 a plnohodnotná innost byla zahájena

1. 1. 2011.

Parametry a souasný stav podnikatelského

inkubátoru:

Celková plocha: 800 m 2

Celkem 365 m 2 kanceláských prostor

(18 kanceláí)

Konferenní prostory s kapacitou 70 osob

3/2012 37


Služby, které zájemcm o podnikání

nabízíme:

Kvalitní, vybavené prostory

pro podnikání

Úinnou pomoc pi posouzení a realizaci

podnikatelského zámru

Poradenství pro podnikatele

Vzdlávání podnikatel a zamstnanc

Hour of ce – pro krátká jednání

a prezentace

Konferenní prostory

IT doménový server, archiv pro archivaci

dokument inkubovaných rem

Struktura a postavení programu

*) Klíové aktivity v rámci studijního programu Bc. BEST (prakticky orientovány)

Pestože je náš podnikatelský inkubátor

v provozu krátce, mžeme se pochlubit

relativn vysokou obsazeností, která pevyšuje

85%. O naše služby je zájem,

o emž svdí již 6 inkubovaných spoleností,

které prošly podnikatelským inkubátorem.

Klíem k úspchu je bezesporu

individuální pístup k zaínajícím podnikatelm

a rovnž dobré podmínky, které

nabízíme.

Provázanosti Podnikatelského inkubátoru

s výukou na VŠP, a.s.

V bakaláském studijním programu je

provázanost dána studijním programem

GARANT – Bc. BEST. V rámci NMS jsou

pipraveny volitelné specializace, které budou

jasn smovat k podnikání student –

podnikatel BEST.

Výbr a motivace student

Student se pihlásí do programu GA-

RANT s podmínkou, že obhájí vlastní podnikatelský

zámr – v rámci Podnikatelského

inkubátoru VŠP založí mikro lmu pod vedením

odborník z VŠP. Student bude muset

prokázat funknost a životaschopnost svého

zámru v dalším období.

Zásadním nástrojem, jak dovést studenty

k podnikání, bude profesn orientovaný

program Garant, zejména pak Bc. BEST

v rámci bakaláského studia.

V rámci NMS jsou pipraveny volitelné

specializace, které budou jasn smovat

k podnikání student – podnikatel BEST.

Cílem programu GARANT je podání

uceleného souboru znalostí a informací

o praktickém podnikání a dosáhnout

toho, by student zaal prakticky samostatn

podnikat.

Seznámení student s koncepcí VŠP, a.s.

s pípravou profesn orientovaných absolvent

v rámci vzdlávacího produktu

GARANT.

Výbr student dle osobních odborných

pedpoklad a kompetencí pro start vlastního

podnikání.

Sestavení vlastního podnikatelského plánu,

takového, aby jej student byl schopen prakticky

realizovat v rámci Podnikatelského inkubátoru

a s podporou ze strany VŠP, a.s.

Pednášky realizované vybranými pedagogy

VŠP, a.s. budou mít charakter kouování

student a doplování znalostí, které promítnou

ve zkušenosti v praktickém podnikání.

Student bude pravideln podávat zprávu

o prbhu vlastního podnikatelského procesu

a plnní podnikatelského plánu.

Na závr student obhájí ped komisí složenou

ze zástupc vybraných významných

podnikatel z regionu MSK a garantem volitelného

pedmtu výsledky svého podnikání.

Prokáže životaschopnost a udržitelnost

vlastního podnikatelského zámru.

Závr

Moravskoslezský region patí k regionm

s nejvyšší mírou nezamstnaností v eské

republice. A práv podnikání vidím jako jeden

z možných nástroj, jak tento problém ešit.

Jsme otevení všem podnikavým a zodpovdným

lidem. A už zahájí podnikání práv

v prostorách našeho podnikatelského inkubátoru,

nebo s naší pomocí – formou podnikatelského

poradenství, anebo formou dalšího

osobního rozvoje na naší Vysoké škole podnikání,

a.s., který bezpochyby k samostatnému

podnikání vede.

Ing. Milan Stoch, Ph.D.

Vedoucí podnikatelského inkubátoru

VŠP, a.s.

milan.stoch@vsp.cz

www.pi.vsp.cz

38 3/2012


SOUHRNNÉ ÚDAJE ZA ESKOU REPUBLIKU 2011–1997

PLOCHA VYSTAVOVATEL NÁVŠTVNÍK NOVINÁ

R celkem 2011 922.915 30.070 3,096.713 6.503

Veletrhy zaznamenaly rst

(Ociální tisková zpráva, 12. 6. 2012

Spoleenstvo organizátor veletržních

a výstavních akcí v R)

S naptím oekávané výsledky eského

veletržního prmyslu za rok 2011 prokázaly,

že pes problémy ekonomiky si veletrhy

uhájily pozici v rámci marketingového mixu

a potvrdily svoji dležitost pro obchodní

strategii rem. Pokud jde o globální výsledky,

poprvé za poslední 3 roky se celkový

objem komerní výstavní plochy pehoupl

pes 900 tisíc m 2 a kopíruje tak výsledky let

2004 a 2005. Stabilizuje se též poet návštvník,

který po dvou letech optovn

lehce pesáhl hranici 3 milión. Pokles naproti

tomu zaznamenal poet vystavujících

rem, ovšem zde se markantn projevuje

dvouletý cyklus nkterých velkých veletrh

(srovnej údaj s rokem 2009). Tím více je

potšitelný fakt globálního nárstu výstavní

plochy – udrží-li se tento trend i v roce

2012, budeme moci hovoit o postupném

návratu rem k rozsáhlejší prezentaci. Tento

údaj však lehce koliduje s dalším zjištním

– poklesem prmrné výstavní plochy u auditovaných

i neauditovaných akcí. Zatímco

u auditovaných iní pokles jen 30 m 2 (prmr

2011 je 6 121 m 2 ), u neauditovaných už

je to o 553 m 2 mén (prmr 2011 je 2 726

m 2 ). Ovšem nárst sledovaných akcí o 50

do znané míry tento nepomr vysvtluje.

SOVA R využívá služeb agentury AMASIA

EXPO a sleduje celkovou bilanci segmentu

veletrh v kontinuální ad 15 let. Má tak k dispozici

unikátní trendovou studii veletržního

a výstavního dní v R. Obdobn jako v loském

roce lze konstatovat, že též ANALÝZA

2011 obsahuje 95 % všech veletržních a výstavních

dat za eskou republiku za rok 2011.

Analýza veletržního a výstavního trhu

za rok 2011 zpracovává statistické charakteristiky

celkem 242 jednotlivých veletržních

a výstavních titul, z toho 78 auditovaných

a 164 neauditovaných.

Do souhrnné statistiky je zahrnuto celkem

242 akcí 32 organizátor.

V roce 2011 se ve srovnání s rokem pedchozím

zvýšil celkový poet analyzovaných

veletržních a výstavních akcí o 50, poet organizátor

se snižuje díky tomu, že nkteré

subjekty pestaly podnikat v sektoru fair industry,

naopak se zde objevují subjekty jiné,

které zaaly podnikat ve sfée výstav a veletrh,

by nkteré jejich akce mají zatím

marginální význam, ale pochopiteln patí

do celkového obrazu veletržního prmyslu.

Základní struktura akcí podle

potu vystavovatel

Detailní velikostní propoty typologie akcí

podle potu vystavovatel na akci je možné

zpracovat pouze u auditovaných akcí. Data

o akcích neauditovaných jsou povtšinou

R celkem 2010 863.889 31.345 2,950.405 7.146

R celkem 2009 816.554 28.458 2,717.869 8.040

R celkem 2008 1,067.787 31.707 3,007.545 8.441

R celkem 2007 1.023.754 30.116 2,872.119 9.207

R celkem 2006 1.055.415 31.388 3.149.624 9.557

R celkem 2005 996.314 32.289 3,169.951 10.150

R celkem 2004 927.018 29.843 3,229.814 9.674

R celkem 2003 909.661 31.460 3,345.550 9.594

R celkem 2002 850.566 31.740 2,729.416 10.089

R celkem 2001 877.288 33.638 3,248.001 11.431

R celkem 2000 889. 192 39.088 2, 656.636 11. 538

R celkem 1999 887. 722 42.671 2, 614. 130 5. 850

R celkem 1998 1, 012. 218 50.677 3, 387. 969 nezjištno

R celkem 1997 1, 049. 744 47.763 3, 292. 837 nezjištno

POROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH ÚDAJ V DLOUHODOBÉM TRENDU 1999–2011

SLEDOVANÁ

POLOŽKA V ROCE

POET

ORGANIZÁTOR

POET

ANALYZOVANÝCH

AKCÍ

získána jako data globální, souhrnná za více

akcí, takže detailnjší analýza není možná.

Souhrnné údaje

o auditovaném trhu 2011

Již adu let je „poadí“ organizátor dle

výkon obdobné. Veletrhy Brno obsazují

tradin první píku a Incheba Praha

a Výstavišt eské Budjovice se v závislosti

na jednotlivých ukazatelích pohybují

na druhém a tetím poadí. Zatímco

Incheba skonila druhá, co se potu vystavovatel

a zahraniních rem týká,

Výstavišt eské Budjovice, je na druhé

2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999

32 34 38 39 35 36 41 36 39 48 55 52 61

242 192 193 205 196 218 227 205 203 201 212 233 263

STRUKTURA AUDITOVANÝCH AKCÍ PODLE POTU VYSTAVOVATEL V R v %

POET VYSTAVOVATEL 2011 % 2011 absolutn / 78 akcí

do 50 18 14

51 – 100 24 19

101 – 150 23 18

151 – 200 15,4 12

201 – 500 15,4 12

501 – 750 3 2

751 – 1.000 0 0

1.001 a více 1,2 1

pozici v rozsahu výstavní plochy a potu

návštvník.

Mezinárodní veletrhy

v souladu s metodikou UFI

Poínaje rokem 2005 se zmnila mezinárodn

platná kritéria „mezinárodnosti“ a byly

nastoleny v souasné dob platné parametry

– za mezinárodní jsou považovány takové

veletržní akce, které vykazují nejmén:

• 10 % vystavovatel, kteí jsou ze zahranií,

nebo

• 5 % návštvník, kteí jsou ze zahranií

3/2012 39


SOUHRNNÉ ÚDAJE O AUDITOVANÉM TRHU 2011

PLOCHA VYSTAVOVATELÉ NÁVŠTVNÍCI NOVINÁI

ORGANIZÁTOR

celkem zahraniní celkem zahraniní Celkem zahraniní CELKEM

VELETRHY BRNO 298421 24029 6193 1303 691329 20077 2996

VÝSTAVIŠT ESKÉ

BUDJOVICE

92084 870 1731 66 292738 0 290

INCHEBA EXPO PRAHA 46750 5641 2189 575 144604 0 1206

OSTRAVSKÉ VÝSTAVY 18082 376 753 17 35530 3 23

VÝSTAVIŠT FLORA

OLOMOUC

14946

1366 1069 105 116666 0 149

PROGRES PARTNERS

ADVERSITING

7130 1204 469 138 42742 9520 129

CELKEM 477413 33486 12404 2204 1323609 29600 4793

POTY MEZINÁRODNÍCH AKCÍ V KATEGORII AUDITOVANÉ VELETRHY A VÝSTAVY

ROK 2005 ROK 2006 ROK 2007 ROK 2008 ROK 2009 ROK 2010 ROK 2011

42 50 41 53 46 25 34

ORGANIZÁTOR A POTY

MEZINÁRODNÍCH AKCÍ

2007 2008 2009 2010 2011

VELETRHY BRNO 27 37 31 19 22

INCHEBA EXPO PRAHA 10 10 6 4 6

VÝSTAVIŠT FLORA OLOMOUC 1 3 4 1 4

PROGRES PARTNERS ADVERTISING 2 2 2 1 2

ORGANIZÁTOR

VELETRHY

BRNO

INCHEBA

EXPO PRAHA

VÝSTAVIŠT FLORA

OLOMOUC

2009 67,39 % 13,04 % 8,69 % 4,34 %

2010 76,00 % 16,00 % 4,00 % 4,00 %

2011 65,00 % 17,50 % 11,60 % 5,90 %

PROGRES

PARTNERS

ADVERTISING

V roce 2010 prezentoval eský veletržní

a výstavní trh 25 akcí, které vyhovovaly novým

metodickým požadavkm UFI, aby alespo

jeden ze sledovaných údaj dosahoval

potebných parametr mezinárodnosti.

V roce 2011 bylo takových akcí celkem 34.

Spolenost Veletrhy Brno si nadále v segmentu

mezinárodních veletrh udržuje dominantní

pozici jak v absolutním vyjádení

podle standardních ukazatel, tak i z hlediska

potu titul, ve 2/3 podílu, jak vypovídá

následující tabulka.

Na závr lze konstatovat, že veletrhy opt

rostou a potvrzují, že mají nezastupitelnou

roli v marketingovém mixu rem. Veletrh

jako marketingový nástroj si udržuje výrazný

podíl v oblasti získávání kontakt, kontrakt

a face to face komunikace, což jsou

nástroje pro úinnou marketingovou i obchodní

strategii. Rostoucí trendy a nársty

hodnot jsou píslibem pro celý trh.

Jan Novotný

pedseda SOVA R

Ochrana prmyslového vlastnictví

Seminá se konal dne 5. 6. 2012 v Kongresovém

sále Úadu prmyslového

vlastnictví (ÚPV) v souladu s plány práce

Úadu prmyslového vlastnictví a Asociace

inovaního podnikání R (AIP R) již

potinácté. Zúastnili se jej odborníci výzkumu

a vývoje, inovaních rem, vysokých

škol a další zájemci o problematiku

ochrany prmyslového vlastnictví (OPV).

V úvodu pivítal pítomné Pavel Švejda,

seznámil je s programem semináe a pedal

slovo prvnímu pednášejícímu, kterým byl

Josef Kratochvíl, pedseda ÚPV. Ve svém

píspvku nazvaném:

„ÚPV a podpora mezinárodní konkurenceschopnosti

eských rem“

– podkoval AIP R za dlouholetou spolupráci,

ve svém vystoupení se pak zamil

na problematiku zvyšování povdomí o innosti

ÚPV; z programu Mezinárodní konkurenceschopnosti

R 2012–2020 vyplynul

Úadu prmyslového vlastnictví úkol nastavit

a prohloubit spolupráci s podnikatelskými

inkubátory, inovaními centry, vdecko-

-technologickými parky, centry pro transfer

technologií a dalšími obdobnými subjekty.

K plnní tohoto úkolu pispívají zejména:

– podepsání Memoranda o spolupráci se

subjekty se zájmem o spolupráci

– pístup k databázi ESPACENET a její

využívání k poznání o stavu techniky

– projekt IPDiagnosis, IP audit

– e-learningový kurz „Ochrana

prmyslového vlastnictví“

– Institut prmyslov právní ochrany –

dvouleté studium

– spolupráce s Metropolitní univerzitou

Praha ve výuce prmyslov právní

ochrany

– zaazení nové sekce „Regionální

partnei“ na webu ÚPV

– semináe „Praktická cviení databáze

patent, užitných vzor a prmyslového

designu“

Dalším pednášejícím byl Pavel Švejda

z AIP R, jehož píspvek se skládal ze

dvou ástí. V první ásti nazvané:

„Cena Inovace roku 2012

– zmínil stabilitu 4 kriterií hodnocení inovaních

produkt za uplynulých 17 let poádání

Ceny Inovace roku a popsal jejich obsah,

soutž pro 2012 byla již vyhlášena, pedání

ocenní bude 7. 12. 2012 tradin v prostorách

Senátu Parlamentu R

další možnosti hodnocení inovací pro jejich

autory jako osoby pináší soutž „Vizionái“,

AIP R je jedním ze zakladatel po-

ádajícího sdružení CzechInno, v roce 2011

se konal 1. roník soutže, v roce 2012

bude vyhlášen 2. roník

ve spolupráci s eskou organizaní složkou

spolenosti AT Kearney byla vyhlášena

soutž nazvaná Best Innovator 2012 pro

inovaní rmy

informace o vyhlášených soutžích lze

nalézt na webu www.aipcr.cz , v asopise

Inovaní podnikání a Transfer Technologií

ísla 2 a 3/2012

V druhé ásti nazvané:

„Ochrana prmyslového vlastnictví

a inovaní proces“

P. Švejda demonstroval na schématu

Inovaního procesu (vymyslet, vyrobit,

prodat, užívat) základní druhy ochrany

prmyslového vlastnictví (OPV) a další

40 3/2012


Zleva: J. Kratochvíl, P. Švejda

faktory ovlivující inovaní proces (transfer

technologií, vdeckotechnické parky,

mezinárodní spolupráce ve VaVaI, marketing

inovací)

V rámci dalšího bodu programu nazvaného:

„Prezentace vybraných ocenných

inovaních produkt“

– vystoupil Petr Palatka, z rmy NEOVI-

SION s.r.o., která získala ocenní v Cen

Inovace roku 2011 za istící robot JETTY

a která je lenem Klubu inovaních rem

(KIF) AIP R.

Sdlil na konkrétních píkladech zkušenosti

z vlastní praxe s prmyslov právní

ochranou:

dležitost rešerší pro odhalení nepokrytých

oblastí pro zamýšlený výrobek, eliminace

rizik stetu s obdobnými produkty

postup pi OPV: patent národní udlen

v r. 2010, evropský podán, rešerše a rozhodování

o ochran v dležitých zemích

je nutno ešit selektivn dle obchodních

zájm

V rámci diskuze k istícímu robotu JETTY

byly zodpovzeny dotazy na prmry potrubí,

váhu robota, dosah, koup nebo pronájem

s obsluhou, ištní nebo výmna potrubí,

výkon.

Jan Kofro z AIP R v prezentaci nazvané:

„Klub inovaních rem – úkoly, hodnocení

inovaních rem“

– informoval o postavení KIF v rámci napl-

ování cíl AIP R, navázání lenství v KIF

na ocenné produkty v Cen Inovace roku

a o dležitosti KIF jako základny pro dlouhodobjší

spolupráci pi publicit inovaních

produkt a rem:

ocenné produkty jsou novinkami, ale jejich

prmyslov právní ochrana uplatnna

pouze u tetiny

na webu projektu Technologický pro l R

v ásti Inovaní produkty je seznam všech

ocenných produkt v Cen Inovace roku

od roku 2007

Klub inovaních rem sdružuje aktuáln

30 len

Pavel Švejda navázal na prezentaci a v rámci

bodu programu:

Diskuse, závry semináe

informoval o úasti v Mezinárodní organizaci

pro vdeckotechnické informace (ICS-

TI), o Spolenosti vdeckotechnických park

R a mezinárodních organizacích EBN,

SPICE, IASP, pozval úastníky na seminá

Inovaní potenciál R 5. 9. 2012 a seminá

Galerie inovací 20. 9. 2012 v rámci výstavy

FOR ARCH 18.–22. 9. 2012, doporuil

využívat diskusního fóra na webu AIP R

– www.aipcr.cz/ a zmínil tradiní úast ÚPV

na uplynulých ronících INOVACE, i pípravu

úasti ÚPV na INOVACE 2012.

V závru semináe podkoval Pavel

Švejda zástupcm ÚPV za spolupráci pi

organizování tohoto tradiního semináe,

za hodnotné píspvky pednášejících i diskutujících

a doporuil využít pipomínek pi

píprav 14. semináe ÚPV a AIP R v termínu

5. 6. 2013.

Úastníci semináe mli možnost získat

informaní materiály ÚPV (voln k dispozici)

i AIP R – asopis IP&TT . 2/2012,

brožura KONTAKT 2012, brožura a formulá

Cena Inovace roku 2012, CD ROM TP

R verze 12, INOVACE 2012.

J. K.

FOR ARCH 2012

23. mezinárodní stavební veletrh

FOR ARCH 2012, PVA EXPO PRAHA

Asociace inovaního podnikání R

(AIP R) pipravuje tradin úast na 23.

roníku nejvtšího stavebního veletrhu

v echách s nejdelší tradicí v R a s úastí

zahraniních vystavovatel – FOR ARCH

(www.forarch.cz). Hlavním tématem bude

nízkoenergetické stavní.

Loský roník se konal na pání nkterých

vystavovatel od stedy do nedle.

Termín v roce 2012 se na žádost mnohých

vystavovatel i odborné veejnosti opt

vrací k tradici konání veletrhu od úterý

do soboty.

Draz kladený na úsporu energií ve stavebnictví

bude hrát v následujících nkolika

letech dležitou roli a promítne se prezov

do všech zastoupených oblastí ve stavebnictví

– stavební emesla a technologie,

stavební materiály a výrobky, stavební stroje,

stavební konstrukce, nancování a realizace

staveb, vybavení staveb a další, vetn

praktických ukázek stavebních emesel.

Souástí veletrhu bude i letos odborný doprovodný

program – konference, semináe,

workshopy i odborné celostátní soutže.

V roce 2011 se veletrhu úastnilo 769

vystavovatel na ploše 17 076 m 2 z 15 stát

zemí celého svta a veletrh navštívilo

78 645 návštvník.

Souástí 23. mezinárodního stavebního

veletrhu FOR ARCH 2012 budou veletrhy:

FOR THERM – 3. veletrh vytápní, alternativních

zdroj energie a vzduchotechniky

FOR ELEKTRO – 5. veletrh elektrotechniky,

osvtlovací techniky a zabezpeovacích

systém a dv novinky:

BAZÉNY, SAUNY & SPA – 7. mezinárodní

veletrh bazén, bazénových technologií

a saun

FOR WASTE – 7. mezinárodní veletrh nakládání

s odpady, recyklace, prmyslová

a komunální ekologie.

Asociace inovaního podnikání R

bude letos na tomto veletrhu prezentovat

na samostatném stánku nejvýznamnjší innosti

a projekty AIP R: Aktivitu mezinárodní

spolupráce ve výzkumu a vývoji na podporu

mobility výzkumných pracovník a pracovnic

– „MOBILITY“; Systém inovaního podnikání

v R; regionální inovaní infrastrukturu; programy

EUREKA a Eurostars; asopis „Inovaní

podnikání a transfer technologií“, INOVACE

2012, Týden výzkumu, vývoje a inovací v R;

soutž o Cenu Inovace roku 2012; Technologický

prol R; Galerii inovací, aj.

Na stánku bude k dispozici ada informaních

materiál a zájemci budou mít

možnost konzultovat s pítomnými pracovníky

AIP R.

AIP R pipravuje v rámci doprovodného

programu seminá „Galerie inovací“, který

se bude konat dne 20. 9. od 10.00 – 12.00 hodin

v Konferenním centru vstupní haly, sál 2.

Úastníci semináe budou mít možnost

se seznámit s problematikou inovací

ve stavebnictví a s vybranými ocennými

inovaními produkty v soutži o Cenu Inovace

roku 2011, napíklad: „Pedpjatý vláknobetonový

sloupek protihlukových stnových

systém“ – Petr Bílý, VUT v Praze,

Fakulta stavební

„Aplikace kompozitní vystýlky“ – Petr Vodika,

IDOPS CZ, s.r.o., Brno

„Vápno pro speciální úely – mkce pálené“,

„Lehená interiérová deska Cemvin

Light“ – Radovan Neas, Michal Frank, Výzkumný

ústav stavebních hmot a.s., Brno

„HELUZ FAMILY 50 2;in1“ – Miroslav Ma-

ík, HELUZ cihláský prmysl, v.o.s.

Srden Vás zveme na stánek AIP

R i na seminá „Galerie inovací“. Úast

na seminái je bezplatná a na základ

vyplnné návratky je možné získat i estnou

vstupenku (viz www.aipcr.cz), kontakt:

misarova@aipcr.cz, tel.: 221 082 274.

Vím, že aktuální zamení letošního

veletrhu bude pro Vás inspirací a že mnozí

využijí získaných informací v praxi.

VM

3/2012 41


VIENNA-TEC 2012

Asociace inovaního podnikání R (AIP

R) se snaží podpoit rozšíení mezinárodní

vdeckotechnické spolupráce s Rakouskem

a nabídnout svým lenm a ešitelm

projekt Aktivity mezinárodní spolupráce

ve výzkumu a vývoji na podporu mobility

výzkumných pracovník a pracovnic – „MO-

BILITY“ možnost prezentace na nejvtším

mezinárodním prmyslovém odborném veletrhu

VIENNA-TEC (www.vienna-tec.at),

který se bude konat ve dnech 9. – 12. íjna

2012 na moderním výstavišti Messe Wien.

Tento veletrh se koná vždy jednou za dva

roky a poadatelem veletrhu je Reed Messe

Wien GmbH.

Vienna-Tec 2012 se bude konat na nejvtším

a nejmodernjším výstavišti Rakouska

„Messe Wien“, jehož symbolem je

cylindrovitá vž, vysoká 96 m. Výstavišt se

skládá z kongresového centra a 4 hal o celkové

výstavní ploše 60 000 m 2 na ploše 15

hektar.

Klíovým tématem jsou v tomto roce prmyslové

technologie a inovace, které spojuje

šest mezinárodních odborných prmyslových

veletrh:

AUTOMATION AUSTRIA – mezinárodní

odborný veletrh prmyslové automatizace

a pohon

ENERGY-TEC – mezinárodní odborný veletrh

moderních technologií v oblasti energetiky,

penosu a distribuce energie

IE – IndustrieElektronik – mezinárodní odborný

veletrh prmyslové elektroniky

INTERTOOL – mezinárodní odborný veletrh

stroj, zaízení, montážní techniky

a nástroj

MESSTECHNIK – mezinárodní odborný

veletrh v oblasti mící a ídící techniky

a technické kontroly

SCHWEISSEN/JOIN-EX – mezinárodní

odborný veletrh sváecí techniky, ezání,

povrchových úprav, kontroly kvality

a zkoušení matriál a doplkovou expozicí

je speciální výstava o bezpenosti

výroby a ochran práce: Mensch. Arbeit.

Sicherheit.

Nov zaazenými oblastmi jsou napíklad:

HYDRAULIK – speciální výstava o hydraulice

(souást veletrhu INTETOOL)

DRUCK LUFT TECHNIK – speciální výstava

použití stlaeného vzduchu v prmyslu

a další.

Poprvé se v rámci veletrhu uskutení speciální

expozice IT@INDUSTRY.

V roce 2010 se na VIENNA-TECu prezentovalo

570 pímých vystavovatel a dalších

600 zastoupených rem z Rakouska

a z dalších 22 zemí. Veletrh navštívilo

30 280 odborník.

Cílem AIP R bude na veletrhu VIENNA-

-TEC prezentovat v rámci spolené expozice

s eskou agenturou na podporu obchodu

CzechTrade:

Aktivitu mezinárodní spolupráce ve výzkumu

a vývoji na podporu mobility výzkumných

pracovník a pracovnic – „MOBILITY“;

programy EUREKA a Eurostars; Systém

inovaního podnikání v R; asopis „Inovaní

podnikání a transfer technologií“,

Cenu Inovace roku 2012; Technologický

pro l R; INOVACE 2012, Týden výzkumu,

vývoje a inovací v R; Spolenost vdeckotechnických

park R (SVTP R).

Dále bude Asociace prezentovat své

partnery, zájemce z ad ešitel projekt aktivity

Mobility a úspšné úastníky v soutži

o Cenu Inovace roku 2011:

napíklad Univerzitu Palackého v Olomouci,

esko-rakouská spolupráce, projekt MEB

061105; eskou geologickou službu, esko-

-rakouská spolupráce, projekt MEB 061113;

Ústav chemických proces AV R, v.v.i.,

esko-francouzská spolupráce, projekt

MEB 021009; robot Jetty rmy NEOVISION

s.r.o.; vtrnou elektrárnu SIMETI rmy GE-

NETOP s.r.o.

Vystavovatelé i odborní návštvníci –

vlastníci rem, top manažei, nákupí,

pracovníci marketingu a obchodu, editelé

výroby a obchodníci budou mít možnost

navázat pímé kontakty s dodavateli nejmodernjších

technologií a zaízení, budou

moci využít veletrhu pro prezentaci výrobk,

inovací a služeb ped odborníky v oblasti

prmyslu, kontaktovat se se zahraniními

partnery a vystavovateli.

Zájem o úast na veletrhu je ze všech region

Rakouska, v tomto roce je i nejvtší

zájem ze strany organizací a podnikatel

z eské republiky. Velký zájem o úast

na veletrhu je rovnž ze sousedního Slovenska

– dne 9. 10. 2012 se v rámci veletrhu

uskutení Den odborných návštvník

ze Slovenské republiky (Den Slovenska)

a oekává se poprvé historicky nejvtší

úast delegací podnikatel z Ruské federace,

vetn Moskvy (nap. Moskevská obchodní

a prmyslová komora, která se bude

prezentovat v rámci pavilonu pro stední

a východní Evropu v hale A), Petrohradu,

Jižního Uralu, Kaliningradu, Omsku, uvašie

a Kalugy.

Pro velký zájem jak eských tak i slovenských

odborník a rem o návštvu veletrhu

VIENNA-TEC plánuje spolenost Schwarz

& Partner s.r.o. Praha vypravit 10 autobusových

zájezd.

eští vystavovatelé – rmy se budou

moci na tomto veletrhu pedstavit jako

kvalitní dodavatelé v oblasti strojírenského

prmyslu, navázat kontakty s novými zahraniními

partnery a maximáln tak využít této

píležitosti i podpory ze strany AIP R a prezentace

prostednictvím kanceláe Czech-

Trade Víde.

VM

Charakteristika „Úast v soutži“ v rámci soutže

o Cenu Inovace roku 2011

Ovládací dotyková jednotka RF Touch

Zaízení, které umožuje snadno ovládat techniku v domácnosti

– letmým dotykem reguluje osvtlení, vytápní, rolety, markýzy –

a to vše bezdrátov.

V rámci 16. roníku soutže o Cenu Inovace roku 2011 získaly

ocenní – Úast v soutži – produkty Ovládací dotyková

jednotka RF Touch, ELKO EP, s.r.o., Holešov; Malá vtrná

elektrárna SIMETI, GENETOP s.r.o., Stochov; HELUZ FAMI-

LY 50 2;in1, HELUZ cihláský prmysl, v.o.s., Dolní Bukovsko;

Bezpená branka, Centrum pro výzkum, vývoj, inovace a regionální

rozvoj, Slavkov u Brna; Nová technologie žárového

nástiku pro zvýšení úinnosti energetických zaízení, Výzkumný

a zkušební ústav Plze s.r.o.; Náhrada elistního kloubu,

MEDIN Orthopaedics, a.s., Praha 5; Kuželíková ložisková

jednotka PLC 810 – 13, ZKL, a.s., Brno; Lehená interiérová

deska Cemvin Light, Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s.,

Brno; JETTY – isticí a inspekní robot, NEOVISION s.r.o.,

Praha 4; Detoxy Color Antibac, ROKOSPOL a.s., Praha 1; PO-

ROTHERM 42,5 T Pro, Wienerberger cihláský prmysl, a.s.,

eské Budjovice.

Dále uvádíme charakteristiku ocenných produkt uvedenou

v pihláškách:

Více na www.rfcontrol.cz

42 3/2012


Malá vtrná elektrárna

SIMETI

Vtrná elektrárna o nízké hmotnosti

a veliké úinnosti, umístitelná,

vzhledem ke svým vlastnostem,

od rodinných dom až po vtší

komplexy.

Kuželíková ložisková jednotka PLC 810 – 13

Nová kuželíková

jednotka ZKL pro

uložení náprav kolejových

vozidel.

Prvním vozidlem,

na kterém je ložisko

schváleno, je el. jednotka

City Elefant.

Více na www.zkl.cz

Více na www.genetop.cz

HELUZ FAMILY 50 2;in1

Broušený cihelný blok s integrovanou

tepelnou izolací, je vyplnný

polystyrenem, který je v jejich dutinách

pevn za xovaný. Spluje požadavky

na obvodové konstrukce

nulových, pasivních a nízkoenergetických

dom.

Lehená interiérová deska Cemvin Light

S objemovou hmotností

pod 1000 kg/m 3 , s píznivým

vlivem na životní prostedí

oproti konkurenním

výrobkm díky použití max.

50 % cementu a vylehení

odpadním materiálem.

Více na www.vustah.cz

Více na www.heluz.cz

Bezpená

branka

Mobilní fotbalová

branka z kompozitních

materiál. Prostednictvím

unikátní

materiálové konstrukce

dosahuje výjimených

bezpenostních

vlastnictví.

Výsledky testování

prokázaly, že tato branka je mnohonásobn bezpenjší než stávající

železné a duralové branky.

Více na www.cvvi.eu

Nová technologie žárového nástiku pro zvýšení

úinnosti energetických zaízení

Technologie pro

zvýšení úinnosti

energetických zaízení.

Nová technologie

vytváí obrusitelný

povlak mezi

rotaním a stacionárním

lenem v energetických zaízeních (nap. turbíny). Povlak

umožuje snížení vlí mezi rotaním a stacionárním lenem což vede

ke snížení energetických ztrát a zvýšení úinnosti tchto zaízení.

Více na www.vzuplzen.cz

Náhrada

elistního kloubu

Modulární náhrada

elistního kloubu je indikována

u pacient se

signi kantními kostními

zmnami, bolestí a dysfunkcí,

které ovlivují

kvalitu života.

JETTY – isticí a inspekní robot

Pro inspekci vzduchotechnického

potrubí

metodou tryskání

suchým ledem.

Více na www.neovision.cz

Detoxy Color Antibac

Ucelená ada vybraných

nátrových a stavebních

hmot s antibakteriálním,

fungicidním a protiplísovým

úinkem se souasným

fotokatalytickým efektem,

kde funkní látkou je anorganický

prekurzor s nano-

ásticemi vybraných kov.

Více na www.rokospol.cz

POROTHERM 42,5 T Pro

Pálené cihly s velkými otvory

jsou plnny úinnjším tepelným

izolantem – hydrofobizovanou minerální

vlnou s velmi nízkou tepelnou

vodivostí. Izolace uvnit cihel je

chránna proti biologickému napadení

a mechanickému poškození,

má nkolikanásobnou životnost

oproti ETICS.

Více na www.wienerberger.cz

Více na www.medin.cz

I. N.

3/2012 43


Názor na sta Milana Zeleného

„Vzdlávání: Krize nebo transformace“,

Inovaní podnikání a transfer technologií

. 1/2012, str. 41–42

Vzdlávání bezesporu patí k nejdležitjším

hodnotám, jimiž spolenost disponuje,

a které podmiují její celkovou

úrove a mají pro její bytí nezastupitelný

význam. Zajisté je velice žádoucí, aby se

systému vzdlávání vnovala odpovídající,

permanentní pée a vyleovaly se pro

jeho zkvalitování adekvátní prostedky

a k tomuto úelu se používaly nejvhodnjší

formy. Diskuse o tomto systému

pispívají k ujasnní podstaty problému,

upozorují na jeho složitost, nedostatky,

obtíže, s nimiž se potýká, ale i na úskalí,

kterým je se nutno, pi hledání úinných

prostedk, vyhnout. Lze tudíž uvítat, že

i prof. Milan Zelený vyjaduje svj názor

na tento závažný spoleenský jev. Potšitelný

je autorv zámr pispt k takové

pemn našeho vzdlávacího systému,

aby jeho kvalita odpovídala klíovým

trendm 21. století. Sta obsahuje zajímavé,

podntné názory a doporuení. Má polemický

charakter 1) , podncuje k úvahám,

souhlasným i oponentním stanoviskm

a k hledání nejvhodnjších postup.

Zelený spatuje krizi v zuboženém stavu

eského vysokého školství a v dlouhodobém

ignorování svtových trend, což

„vedlo k tém neešitelné situaci, kdy již

žádná reforma nebo „ešení“ krize nesta-

í, ale musí být dán prchod komplexní

transformaci celého systému vzdlávání.“

(str. 41) Dále pak pipomíná „Požadavky

transformace už jsou takové: nejde

o reformu 2) tj. drobné zmny pi zachování

všeho zásadního, ale o pehodnocení

celého systému a jeho smyslu.“ (tamtéž)

A zmiuje se rovnž o nkterých aspektech

transformace: o úelu vzdlávání,

o úloze státních a soukromých univerzit,

vyslovuje se proti omezování myšlenkové

diferenciace, upozoruje na škodlivost

vzdlanostní monokultury 3) , na význam

pidané hodnoty vzdlávání a na potebu

jejího mení, jemuž se vnuje podrobnji.

V úvaze o úelu vzdlávání pipomíná,

co jím, podle nho, nemže být, co by nemlo

znamenat a zdrazuje: „Urit je

dležitjší umt otázky klást než na otázky

odpovídat. Urit jsou znalosti a um (tj.

akce) dležitjší než informace a vdomosti

(tj. popis akce)“ (str. 41). Nadazovat

význam kladení otázek ped odpovdi

i stavt do píkrého protikladu znalosti

a um s informacemi a vdomostmi, (lze

je redukovat jen na popis akce) nepovažuji

za pínosné. Když Zelený pojednává

o hlavním cíli vzdlávání, zmiuje se o dležitých

vlastnostech, které by si studující

mli osvojit. Zdrazuje: „Absolventi se

musí co nejdíve nauit… rozlišovat mezi

pouhým nápadem a tou myšlenkou, která

je dokazatelná a realizovatelná, tj. inovací,“

(str. 41) což je zajisté velmi dležité.

44 3/2012

Chybná je domnnka, že dokazatelná

a realizovatelná myšlenka je inovací.

Dokonalá sebekvalitnjší myšlenka, i když

má zmínné parametry, je jen pedstavou,

teoretickým pedpokladem pro uskutenní

inovace. K tomu aby se zhmotnila,

pemnila v inovaci je nezbytné, asto

složité a technologicky komplikované

praktické úsilí. V pasáži o vlastnostech

absolvent postrádám alespo zmínku

o významu a dležitosti formování jejich

morálního prolu. Mlo by se to stát organickou

souástí vzdlávacího programu,

aby profesní i obanská etika absolvent,

zejména disciplína, odpovdnost,

svdomitost, vztah ke spolupracovníkm

i další morální vlastnosti byly v souladu

s vývojovými trendy. Mli by mít rovnž

porozumní pro urbanistické, ekologické,

ale i ekonomické a sociální problémy msta,

rajónu a byli ochotni piložit ruku k dílu.

Usilovat je teba též o to, aby se u studujících,

spolu s ovládnutí profese, utváel

pozitivní vztah ke kultue a aby trvale dbali

na svj co nejvšestrannjší rozvoj.

Pidanou hodnotu vzdlávání Zelený považuje

za mimoádn dležitou. Hodnotu

utváí vlastnosti a schopnosti absolvent.

Má však „více dimenzí: nejde jen o jednu

schopnost, ale o celý soubor navzájem se

posilujících a doplujících schopností“(str.

42). Rovnž považuji hodnotu vzdlání

za nenahraditelnou a je dležité mít o ni

náležitý pehled. Utváení její úrovn je

podmínno tím, jaké mají uchazei pedpoklady

pro studium, tak i kvalitou celého

vzdlávacího systému, zejména pedagogického

sboru. Psobí však na ni i další

faktory. Napíklad atmosféra ve spolenosti,

veejné mínní, rozmanité ideologické

koncepce, které ovlivují chápání

významu vzdlání, jeho hodnotu i vztah

k nmu. Mají celospoleenský vliv, ale

jejich psobnost se zpravidla diferencuje

podle oblastí i sociálních vrstev. Autor klade

na tržní oceování pidané hodnoty

vzdlávání veliký draz. Domnívá se, že

mení a uveejování pidané hodnoty

je nejdležitjší ve státním vzdlávacím

sektoru. A to proto, že zde se poskytuje

vzdlání „zadarmo“ 4) , nemá tudíž zákazníka

a jeho produkt není oceován tržn.

Soukromé univerzity, podle nho, jsou

úspšnjší než státní „protože hodnota

jejich vzdlání je známá a vyíslitelná.“

(str. 42). Mení má dva aspekty. Jednak

to jsou náklady vynaložené na studenta

a na provoz univerzity a jednak uplatnní

absolvent v praxi. Mení si zaslouží naši

pozornost, nebo je potebné mít seriózní

znalosti o stavu a tendencích vývoje

v obou uvedených aspektech. Zelený

doporuuje vnovat pozornost zpsobu

mení ROI (návratnost investic) a MUA

(míra umístní absolvent na trhu práce).

Mení (dle uvedených postup) mohou

poskytnout cenné informace. Nabízí se

však otázka o validit získaných informací,

nakolik jsou vrohodné a adekvátní

v celé šíi. Domnívám se, že nikoli a proto

by se jejich význam a objektivita nemla

peceovat. Mohou vykonávat dležitou

funkci, ale jen jako pomocný ukazatel.

Napíklad pi mení podle ROI dominuje

nanní hledisko. To je velice dležité, ale

ve vztahu k hodnot vzdlávání poskytuje

neúplné informace a má tudíž omezenou

vypovídací funkci. Obdobn tomu je

i s mením podle MUA, nebo se odhlíží

od skutenosti, že nkteí absolventi nevykonávají,

z rzných dvod, profesi pro

kterou získali absolutorium. Jsou-li nuceni

vykonávat innost, pro niž nebyli školeni,

potom se význam pidané hodnoty jejich

vzdlání do urité míry devalvuje.

V závru Zelený vyslovuje názor, že „kritické

skupiny rodi a uitel, profesor

a student a dokonce ani daových poplatník

nevidí urgentní potebu zmny“ a že

„Snad jen podnikatelská sféra cítí potebu

transformace urgentn a manifestuje své

preference podporou soukromých škol.“(str.

42). Je-li tomu skuten tak, o emž pochybuji,

potom je nezbytné „tuto iniciativu“ modi

kovat, aby místo ku prospchu vzdlávací

soustavy jí nebyla na škodu.

Odkazy:

1. K polemice vybízí již název: pro bylo použito

nebo, ale i jiné názory. Napíklad

o klíových spouštích transformace,

o jejích kritériích, o preferování soukromých

vysokých škol ped státními, o tržním

oceování pidané hodnoty vzdlání.

2. S pojmy by bylo vhodné zacházet

svdomitji. Uvádí se napíklad, že žádná

reforma k „ešení“ krize nestaí. Za reformu

se považují drobné zmny. Avšak rozsah

a hloubka reformy mohou být rzné.

Krom drobných zmn lze provádt hluboké

reformní zásahy, které pemují

celý systém. Potom taková reforma mže

znamenat totéž co transformace. Pelivé

zacházení s pojmy by mlo pispívat

ke kultivování vyjadovací schopnosti

studujících a zvyšovat pidanou hodnotu

jejich vzdlání.

3. S monokulturou souvisí intelektuální incest,

který je následkem separace fakult.

Nabízí se otázka, zda tato zajímavá pojmová

„inovace“, napomáhá k objasnní

podstaty problému

4. Dkaz, že poskytování vzdlání „zadarmo“

má negativní vliv na utváení jeho

pidané hodnoty, se opírá o píklad s pytlem

jablek. Vztahy v systému vzdlávání

jsou velice složité. Jejich kvalita a rozsah

jsou nesrovnatelné s elementárními vztahy

mezi dárcem a obdarovaným, nebo

v tchto vztazích dominuje morální prvek.

Autor nebere též do úvahy fakt, že „transformace“

spojená s enormním nárstem

potu našich soukromých vysokých škol

snižuje kvalitu hodnoty vzdlávání a že

k pekonání krize systému vzdlávání nepispívá,

ale spíše ji prohlubuje.

M. Pittner


Inovace, magická formule

nebo problém

(glosa k zamyšlení)

Samozejm nám v tomto krátkém píspvku

nejde o jazykovdný rozbor onoho

frekventovaného slova ani o zpsoby jeho

náležitého používání. Nechceme se ani

zabývat de nicemi a ády inovací, ale obsahem

a smyslem podstaty, ze které vzešlo

i slovo samotné, tj. zmna, zlepšení, obnovení,

novátorství, inovace apod.

Práv na tuto podstatu se dnes asto zapomíná.

Inovace se stala hitem stejn tak

jako televizní reality show. Našim úmyslem

je zbavení se reklamních nános a marketingových

trik soudobého „marketingového

kapitalizmu“ a nastavení zrcadla pro práci

na zlepšování a vymýšlení nových princip

a produkt, které zajisté nevznikají denn

a povtšinou ani na pání laik i zákazník.

Dovolte píklad vpravd historický, ale

myslíme, že trefný. Kolo zná lidstvo už hodn

staletí ale až chemie jako vda a prmyslové

využití jejich princip a postup umožnilo

výrazné zvýšení rychlosti pepravy bez

kolejí (pneumatiky a gumárenský prmysl).

Tedy k takovým inovacím, které pináší-li

spoleenský prospch je zapotebí jistých

vývojových podmínek, které mohou být podncovány

zvení, eknme zákazníky, nebo

pomoci podnt zevnit, tedy z vdecké,

vývojové a výrobní komunity. Obecné povdomí

samozejm pináší jisté výsledky,

zase dovolte píklad z historie, napíklad

osvícenství, nebo prmyslová revoluce. Ani

v jednom z tchto pozitivních píklad však

nešlo o „ízené šílenství“, i jinak programový

produkt celé spolenosti, i tlak na celou

spolenost. Ano, dnes se rádo užívá slvko

„globální“ a spojte to se slovem „reklama“,

resp. z pozice institucí na stran nabídky,

spojení „globální marketing“. Toto spojení je

již omnoho blíž souasné realit a motivm

tch, kteí „tlaí na pilu“ a požadují neustálý,

doslova kontinuální proud inovací, protože

práv takový postup, zejména ve druhé polovin

dvacátého století a na poátku století

jednadvacátého je realitou.

V em je dominantní motiv tohoto postupu

– MAXIMALIZACE ZISKU a s tím spojená

koncentrace pro vytváení dostateného

„polštáe“ zisk pro spokojenost majitel

a akcioná a poteby kontinuálních inovací

hnaných marketingovým tlakem a reklamním

šílenstvím. Jenom nkolik píklad, napíklad

z oboru farmaceutického prmyslu,

kterému pinášejí obrovské zisky rzné podprné

prostedky / doplky stravy (hubnutí,

nadýmání, kloubní preparáty apod.) které

se v reklam objevují v médiích možná každou

minutu. Nebo píklad z automobilové

branže: pi setkání s jedním vysokým pedstavitelem

známé automobilky bylo konstatováno,

že nabídka rzných nových funkcí

(zejména elektronických) je tak masivní, že

v podstat není možno v bžném provozu

jejich využití, ale zvyšují zásadním zpsobem

cenu produktu a jsou náležit reklamn

podporované. Tento výet by mohl pokraovat

dál. Pro autory tohoto píspvku však

z toho vyplývá jedna otázka, a to náhrady

slovního spojení „INOVANÍ SCHOPNOST“

za mnohem relevantnjší identi kaní prvek

v oboru inovací, jako je „INOVANÍ MOŽ-

NOST“ a „INOVANÍ NUTNOST“.

Inovaní možnosti jsou organicky spojené

se souborem zdroj, jak materiálních, tak

lidských a asi nejvíce nanních. Zatím se

dailo tyto poteby naplovat za cenu redistribuce

a koncentrace kapitálu, redistribuce

lidského potenciálu a globalizací reklamy.

Samozejm tomu obrovským zpsobem

pomohl rozpad politických blok a zdánlivé

vymizení polarity politické/spoleenské.

Z pvodní bipolarity se dnes tvoí tžko kontrolovatelná

multipolarita svta (terorizmus,

pohyby v rozvojovém svt, multinacionalizmus

apod.) To je zejm nov se tvoící

rozpor a problém vstupující i do svta obchodu

a podnikání spojený s asto proklamovanou

KONKURENCESCHOPNOSTÍ.

V dsledku emancipace mnoha národ

a spoleenských skupin ve všech ástech

Zem spojené s globální mediální dostupností

se v podstat praktikuje VOJNOVÉ

HOSPODÁSTVÍ, tedy neustálý nárst objem

produkce velice siln motivované reklamou

a rznými marketingovými postupy

v globální míe. Tím je vlastn dále vytvá-

ená NEROVNOVÁHA v SATURACI TRH

(východ/západ, sever/jih), zmenšuje se variabilita

možností a zvyšuje tlak na vyhrocení

konkurenního boje, což logicky vede

ke KONFLIKTU. Proto je podle nás na míst

zaít se zabývat problematikou UDRŽI-

TELNOSTI INOVACÍ a INOVANÍHO PO-

TENCIÁLU. Slova udržitelnost se velice

asto užívá hlavn ve spojení s pírodou

a jejím stavem (dýchatelné ovzduší dnes

i v delší budoucnosti, biodiverzita – pestrost

pírody alespo v dnešní podob, dostupnost

a istota vodních zdroj, potravinová

bezpenost apod.) Podle nás je na míst se

tímto zabývat i v oblasti aktivit lovka spojených

s jeho industriální budoucností. Je

logické a zejmé, že každý – jak biologický,

spoleenský, prmyslový, materiální apod.

systém dosáhne nkde svého vrcholu, tedy

jeho rst skonil a naléhavou otázkou (vdomou

i nikoliv) je, CO DÁL Proto než se

dostaneme na ten pomyslný vrchol, musíme

se zabývat tím co pak, jak dál.

Podle ady autor je snad nejdležitjší

prací teoretik pro nejbližší léta zabývat se

problematikou udržitelnosti svta lidí, tedy

i svta podnikání a naplování poteb lidské

spolenosti a jejího prostedí, tj. Zem,

stejn naléhav. Dominantními ve slovníku

ekonomiky a podnikání je KONKURENCE-

SCHOPNOST, ze které jakoby vyrstala

INOVACE a DISPONIBILITA ZDROJ.

My pidáváme velice drazn UDR-

ŽITELNOST a v oblasti inovací tím pádem

chceme rozproudit odbornou diskusi

o UDRŽITELNOSTI INOVACÍ a smyslu inovací

a zlepšování v tomto duchu. Abychom

se nedostali na stejné rozcestí jako prmysl,

který z pemíry snahy po zeštíhlování pešel

na platformu snižování náklad skoro

za každou cenu. Bohužel zase tím ídícím

prvkem je snaha po vtším zisku, vzpomete

si napíklad na celosvtové stahování

voz Toyota kvli „materiálnímu zeštíhlování“

na brzdové soustav. Zeštíhlování

administrativy, které se ale netýkalo managementu

a dnes musíme ešit zeštíhlování

managementu apod. Pitom v jakési de nici

zeštíhlování je jasn de nováno, že se to

týká jenom tch proces, postup a lidí bez

pidané hodnoty! Tedy v oblasti štíhlých alternativ

již byla pekroená hranice udržitelnosti

zeštíhlování.

Abychom se v oblasti inovaních aktivit

nedostali na stejnou platformu, zanme

intenzivní proces ešení udržitelnosti

inovací, zejména ve spojitosti s racionálními

postupy zlepšování na bázi objektivizované

poteby uživatel/zákazník

a s ohledem na vývoj a obnovu všech

typ zdroj.

Peter Ponický,

Vítzslav Zamarský

Mysli globáln, ale inovuj lokáln

Aneb inovace a poteba zmny v prostedí

eského vysokoškolského systému

vzdlávání

eské vysokoškolské prostedí a zpsob

pípravy nových vysokoškolských

vzdlaných lidí se dostal v našich zemích

na rozcestí. Chceme-li udržet konkurenceschopnost

našich podnik v globálním

prostedí, musíme myslet globáln i pi

zmnách a plánované transformaci vysokoškolského

systému. Nesmíme však zapomenout

na jednu vc. Nelze jen kopírovat

globální vzory, musíme i zde myslet lokáln

a hledat nové pístupy a nové cesty. Vždy

globální trhy a globální podniky ocení konkrétní

zkušenosti a nové pístupy k ešení

poteby nových kompetencí vysokoškolských

vzdlaných lidí. Není cesta memorování

a informací, je cesta hledání nových

znalostí založených na dovednostech

a zkušenostech.

„Svobodný trh dnes prosazuje samoslužbu

(self-service), odstraování zbytených

mezilánk (disintermediation), masovou

kustomizaci a individualizaci výrobk a služeb

(mass customization), jakož i novou

lokalizaci hospodáské innosti, poínaje

od zemdlství (precision a vertical agriculture),

ale rozšiující se i do výroby a služeb,

startující nový cyklus sektorového rozvoje,

tentokrát na lokální úrovni. „Mysli globáln

a jednej lokáln“ vystihuje historickou transformaci

„ 1

Think globally, act locally je heslo, které

je v souvislosti s globalizací a nástupem komunikaních

technologií velmi asto uvádno.

Možná by bylo užitené k první a druhé

ásti hesla pipojit vztah ekvivalence. Tedy

nejen nejdíve mysli globáln, ale pak jednej

lokáln, jinak pedpokladem lokálního konání

je globální myšlení. Zárove však platí

v ekvivalenci i opaný vztah – z pedpokladu

globální myšlení vychází lokální konání.

Vnímání inovace a nové kvality výstup

a produkt takto pojatého inovovaného vysokoškolského

systému je založeno pedevším

na diferenciaci vysokých škol, pochopení

nutnosti vzdlávat naše studenty pro

konkrétní uplatnní na lokálním trhu práce.

Do budoucna (a možná již v souasné dob

u kvalitních zamstnavatel) není dležitý

1

Milan Zelený: Císa je nahý: Ekonomika a ekonomie

svtové i naší krize, [online] (citováno 30. 3. 2012).

Dostupné na: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-zeleny.phpitemid=11788

3/2012 45


vlastní titul, ale které znalosti a dovednosti

jsou za tímto titulem „ukryty“. Pochopiteln

pro zamstnavatele jsou dležité pedevším

takové znalosti, které jsou potebné pro

danou pracovní pozici. Tedy kompetence

a schopnosti zvládnout požadovaný pracovní

výkon.

Nový pohled na profesního bakaláe se

neobejde bez dsledného zásahu do struktury

výuky, do jejího pedmtového lenní.

Pokud tento systém nevyhovuje a je pežitý,

nebojme se jej zmnit a nahradit jiným, modulárním.

Konen pracovní role v podniku

není o dílích pedmtech. Te práv myslím

matematicky, nyní používám ekonomii a následn

marketing. Život v podniku je o rolích

a pozicích, které zastávám. V naší oblasti

vzdlávání je to role vlastníka, manažera

správce atd. Bylo tedy nutné zrušit pedmty,

propojit jejich obsahy, nastavit modulární

systém výuky vycházející z integrace pedmt

do modul a jejich vazby na role, které

podnikatel nebo podnikavý pracovník mohou

na sebe pebírat. Nešlo pouze o kosmetickou

zmnu spoívající v zabalení pedmt

do modul, které mnohdy vidím na nkterých

vysokých školách. O tom pístup modularizace

opravdu není. Modularizace musí

vycházet z podnik a jejich skutené poteby.

Nezbytné je proto nejdíve denovat u modul

požadované vstupy a výstupy, úrove

kompetencí a zpsoby jejich mení. Co není

mitelné, neexistuje. Tomu podniky velmi

dobe rozumí. Ideální je pak propojit systém

kvality vysoké školy a systém kvality v podniku.

A co k vlastním uchazem a jejich zájmu.

Jednoduchá odpov. Jestliže vzdlání

má hodnotu a cenu (je tedy investicí), pak

se musí jednou vrátit. Znalosti a dovednosti

získané na oboru studia mají svoji cenu jen

tehdy, jestliže zamstnavatel je v budoucnu

ochoten za n zaplatit. To je moje preference,

titul je dležitý jen tehdy, když je za ním

v zákrytu znalost.

Proto je dležité diverzi kovat naše vysoké

školy a vytvoit nové pojetí profesn

orientovaných vysokých škol, kde kvalita výstup

(chápáno v kontextu pevážn bakaláské

úrovn absolvent) bude provázána

a mitelná dkazy jejich aktivit a inností.

Nestaí memorovat informace, je nutné dokazovat

znalosti.

Princip uplatnní lokální inovace a navrhovaná

cesta je cestou hlubší spolupráce

s partnery z ad podnikatelských subjekt.

Cílem je vybudování portfolia partnerských

rem, které se budou podílet nejen na formování

a realizaci vzdlávacích program,

ale zejména na ovování získaných znalostí

a dovedností jednotlivých student (tzv.

akreditaní partnei). Toto ovování však

nemá charakter prostého testování rozsahu

získaných informací (testy, ústní zkoušky

apod.), ale je a bude ovováním formou

konkrétních akcí, v rámci kterých budou

studenti muset ukázat a prokázat schopnost

aplikace získaných znalostí a dovedností.

Již v letošním roce naše Vysoká škola

podnikání pilotn ovovala i ovuje akce

typu „Burza námt bakaláských prací“,

kde se setkávají studenti se zástupci podnik

a formou vzájemných konzultací a vyjednávání,

se snaží nalézt optimální kombinaci

požadavk na zpracování konkrétního tématu

na stran jedné, se snahou po uplatnní

studiem získaných znalostí na stran

druhé. Velmi úspšnou aktivitou je organizace

Innovation Boot Campu. Studenti 1.

roník zde, v souladu s pojetím oboru Podnikání

na VŠP, a.s., eší ti úkoly, zamené

na schopnost spojovat nápady, pracovat

v týmu, inovovat a vnímat problémy z jiné

perspektivy. Pilotováním prochází rovnž

kurz zamený na design a inovace, nabízející

studentm možnost vyzkoušet si cestu

od nápadu k produktu, jehož vyvrcholením

byla soutž mezi studentskými týmy v rámci

Innovation Day.

Hlavním principem je tedy vtáhnout podniky

do života vysoké školy. Spolený zájem

ešme spolen. Odtud je pak krek

k vytvoení systému znaky a titulu Profesní

Bc. Jako spolený dkaz školy a podniku,

že tento absolvent dokázal použít znalosti

v praxi. A pod tímto dkazem je podepsán

i konkrétní podnik.

Po pilotních zkušenostech získaných

na naší škole hledáme další spojence

v akademické i podnikatelské sfée. Staí

mi dát vdt, že sdílíte tyto myšlenky a naše

cesty jsou obdobné. Chceme založit njakou

formu sdružení profesních vysokých

škol (i zahraniních) s úspšnými podniky

a vytvoit pvodní systém akreditací tchto

profesních bakalá. Pochopiteln vše

propojit s vnitní evaluací škol a jasn stanovenými

metrikami jejich kvality. Vetn

navržení sytému transparentní ovitelnosti

jejich dodržení.

Dnešní doba je velmi složitá a popravd

moc nepeje mladým absolventm vysokých

škol. Na druhé stran je dle mého názoru jednou

ze správných možností cesta podnikání.

Nemyslím tím jen založení vlastního podniku,

ale i podnikavost a inovativnost ve velké

rm. Nebát se navrhovat a nalézat nové,

netradiní ešení a pístupy. K tomu smuje

své studenty i naše škola a její nový profesní

a modulární orientace. Koneckonc tuto hypotézu

potvrzují fakta o minimální nezamstnanosti

našich student, dob návratnosti

investic do studia na naší škole a prmrné

mzdy našich absolvent.

Doc. RNDr. Vladimír Krajík, Ph.D.

prorektor pro spolupráci s podniky

Vysoká škola podnikání, a.s.

Inovaní potenciál eských

malých a stedních podnik

Zvyšování konkurenceschopnosti eské

ekonomiky se musí primárn zamovat

na malé a stední rmy. Píkladem v tomto

smru mohou být zejména skandinávské

zem i Nmecko, kde celá ada malých

a stedních rem jsou v kategorii, které se

íká hidden champions (´skrytí šampioni´).

Jsou to rmy, které se svými inovativními

produkty prorazily na zahraniní trhy. Dv

tetiny tchto malých a stedních rem jsou

pitom ve svých oborech svtovými leadery

a jejich podíl na svtových trzích pedstavuje

tém 40 procent.

V eské republice obecn chybí propracovanjší

systém sledování globálních trend

a píležitostí, které se hledají v klíových

technologiích a jejich spojení s národní podporou

vdy a výzkumu. Pestože eské malé

a stední podniky považují inovace za klíové

pro úspch ve své podnikatelské innosti,

vtšina z nich je realizuje bez stanoveného

strategického plánu. Na tento fakt poukázal

nedávný przkum, který byl spolen proveden

Asociací malých a stedních podnik

a živnostník a eskou spoitelnou. Znaná

vtšina oslovených malých a stedních podnik

uvedla, že inovace ve své rm nkdy

v minulosti provedla, vtšina majitel i jednatel

dotazovaných rem uvedla, že k nim

pistupují pouze nárazov. Rozhodují se

na základ aktuální hospodáské situace

v podniku a také v jeho okolí.

Nadpoloviní vtšina (51 %) dotázaných

majitel a jednatel malých a stedních

podnik považuje proces inovací za dležitý

a uvedlo, že se bez nj v praxi neobejde.

42 % malých a stedních podnik sice považuje

inovace za prospšné, pesto k jejich

podnikání je zcela nutn nepotebuje. Pokud

podniky k inovacím pistoupí, tém

ve tech tvrtinách pípad (72 %) se snaží,

aby byly co nejvíce zohlednny požadavky

zákazník. Dalším kritériem jsou pak nanní

možnosti podniku, výnosnost inovaního

projektu a rovnž také interní pravidla mateské

spolenosti.

Výsledky przkumu ukázaly rovnž

na to, že pokud se rma rozhodne investovat

do inovací, iní tak ve vtšin pípad

z vlastních nanních prostedk. Pouze

19 % oslovených malých a stedních rem

piznalo, že by za úelem investice do inovací

požádalo o bankovní úvr a 17 %

oslovených podnik uvedlo, že by za tímto

úelem požádalo o grant nebo dotaci z prostedk

Evropské unie. Více jak polovina

dotázaných majitel i jednatel podnik

uvedla, že do inovací investuje maximáln

1% až 10 % z celkového obratu spolenosti.

Inovaní proces mají v dotázaných spolenostech

vtšinou na starosti sami majitelé

nebo jednatelé a pouze 13 % dotazovaných

podnik uvedlo, že pípravou a realizací inovací

povují speciáln utvoený tým.

Uvedený przkum potvrdil skutenost,

že v eské republice nefunguje spolupráce

mezi podnikovým a akademickým sektorem.

Z prostedk investovaných rmami

na výzkum a vývoj necelá 2,5 % smují

do veejného výzkumného sektoru. Na vysokoškolský

výzkum a vývoj u nás pipadá

pouze 0,4 % tuzemských remních výdaj,

zatímco ve vysplých evropských státech je

to 5 až 8 krát více.

Pitom v pípad eské republiky musí

být udržitelnost podnikání a konkurenceschopnost

založeny na chytrých a neotelých

nápadech a vdeckotechnických ešeních. To

je nesmírn dležité i s ohledem na to, že

dosavadní model rstu eské ekonomiky byl

založený na snižování náklad a asto na nízkých

pracovních nákladech. Tato skutenost

je ale vícemén již vyerpána a dnes je to model

spíše rozvojových zemí.

(sh)

Strategické aspekty inovací

V souasné dob globální ekonomické

a nanní krize, kdy moc nad ekonomií

znamená moc nad ekonomikou je teba

k dívjším poznáním z oblasti inovací doplnit

další strategické aspekty inovací, které

46 3/2012


významným zpsobem svt inovací v dnešní

dob ovlivují.

Je teba konstatovat, že souasné ekonomické

teorie mají mnohdy spíše hodnotu víry

nikoli vdeckého poznání a stejn jako náboženství

a rzné ideologie, složí k uchopení

moci nad spoleností. Je teba hledat a urit

hranici, kde jde ješt o ekonomii jako vdu

a kde už zaíná ekonomie jako ideologie.

Hranice je velmi široká a rozostená. Literatura,

která na uvedený problém upozoruje je

potlaená do pozadí – zajištní typu: Geralda

Celeste „Svt posluhuje dluhu“ a Davida Orell

„Ekonomický mainstream stojí na pochybných

základech“ se v citacích vdeckých prací

píliš neobjevují. Úvodní odstavec zakoním

otázkou z knihy Genesis, kterou Bh položil

lidem. Ta zní: „ A kdo Vám to ekl“

Nové strategické aspekty týkající se inovací,

které jsou úzce s ekonomií a jejich ekonomickým

pínosem provázané, je teba zamit

pedevším na eliminaci rizika na a za hranicí,

kde koní ekonomie jako vda a zaíná ekonomie

jako ideologie. V uvedeném prostoru

totiž dochází ke zmaení a zániku inovaních

zámr nikoli vlivem jejich malé životaschopnosti,

ale z dvod jiných, mén sostikovaných

a více silových.

Jako ochranu ped mainstremovou ekonomií,

jejímž hlavním cílem je moc nad ekonomikou

a kterou bych ve zkratce popsal

citáty z knihy „Soumrak homo economicus“

Tomáše Sedláka a Davida Orella „Tvrdé

vítzí nad mkkým aneb hodnota bez ceny“

a „cena, kterou urí volný trh je správná“

respektive již klasickým výrokem „co nemá

cenu, nemá hodnotu“

(Pesvdení, že bychom nemli zne-

išovat krajinu, výhled, estetiku, reklamou

je mkké. Výhled je prost hodnota, která

nemá cenovku. Reklama, materialismus,

zisk, to je síla, která cenu má. Pokud nco

vyíslíš, mní se to v tvrdý argument. Co vy-

íslit nejde, je mkké. A prohrává, aniž by se

vbec zaalo hrát.)

Proto jsem zobecnil, nade noval a popsal

metody, které se osvdily a jsou nezbytné

zahrnout do celkového mnohoúhelného pohledu

pi analýze a realizaci projekt nových

inovaních zámr. V další ásti lánku je

jejich struný obrysový popis.

Jde o dva postupy pi analýze a hodnocení

strategických aspekt inovací – jejich

úlohu v celém procesu – a jeden nový respektive

ásten modi kovaný díve obecn

popsaný postup, využitelný a mnou doporuovaný,

pro nancování inovaních zámr,

Tyto postupy doporuuji jako vybrané

z možných ešení. Všechny metody jsou již

využívány a oveny pi realizaci nkterých

úspšných inovaních zámr.

Uvedené strategické aspekty inovací

jsou:

Organizaní a technické postupy a metody

ochrany, ízení a nancování inovaních

FBP, IFS, a PIKAR.

IFS metoda je inovaní systém nancování-

jeho pínosy jsou v nezávislosti na státním

sektoru a zlepšené ochran vlastnictví

inovaního projektu i duševního vlastnictví

vzniklého pi inovací, využitím nebankovních

a nestátních zpsob nancování

a jejich diverzikaci. Je teba tuto metodu

zalenit do komplexu ešení FBP

FBP (fregate birds protection), ochrana

ped odcizením, pevzetím, zniením

nebo zneužitím výsledk. Zásady- publikovat

pouze obrysov, nežádat o dotace,

kde je postup popsán a nepatentovat

nebo patentovat pouze ásten, nancovat

bez pístupu cizích subjekt- zejména

bank, využití kombinovaného vlastnictví

– put opce, call opce ve vhodných destinacích

podle mezinárodních právních

dohod, využití metody relaních matic

a teorie her.

PIKAR (anglicky PICAR) je algoritmus

postupu pro zavádní a tvorbu inovaních

aplikací.

Prognóza vývoje – z toho vyplývá formulace

zadání a cíle, de nice rizik z pohledu

FBP.

Inovace – ízení, systému nancování, systému

výroby, zpsobu prodeje, ochrany

vlastnictví.

Koordinace – koordinace ástí vyplývajících

z bodu dva mezi rzné osoby, rmy dodavatele,

odbratele a zpsobu prodeje atd.

Adaptace – adaptování zadání od koordinátora

pro rzné podmínky trh, lidí, výrobního

prostedí, modi kace prognózy,

modi kace FBP .

Realizace – realizace inovaních produkt

s ochranou FBP a zavedením na trh.

Výstupem je obchodní model, organizan

technický zpsob ízení, nancování

zámru, výrobková nebo systémová

inovace pípadn jejich kombinace se

zvýšenou pravdpodobností pekonání

bariér a eliminací negativních dopad ze

strany ekonomie moci, která ovládá a ídí

ekonomiku globálního svta. Všechny tyto

metody (ISF, FBP, PIKAR) byly použity pi

konkrétních realizacích inovací produktu

speciálního drátu (CuCrTi), který získal

cenu Inovace roku 2010 a byl nominován

na Cenu eská hlava 2011, a pi zavedení

a realizaci jedineného inovativního obchodního

a výrobního modelu Maestoso

z oblasti obchodu a produkce neželezných

– drahých a vzácných – kov v letech 2011

a 2012, kdy došlo k nárstu tržeb více než

dvacetkrát oproti roku 2010 (50 mil. K v r.

2010, 200 mil. K v r. 2011 a 500 mil. K

za první pololetí 2012).

Richard emus

Válka o rozpoet

Problém rozdlení rozpotu na VaVaI

pro akademické instituce (základní výzkum

a aplikovaný výzkum) a pro výrobní podniky

(aplikovaný výzkum a inovace) byl diskutován

v Rad VaVaI i v minulých letech. Nebyl asi

tak vyhrocen pedevším proto, že až do roku

2008 každý rok byl tento rozpoet navýšen

pibližn o 2 miliardy K. Výsledkem pak bylo,

že každoroní vyšší požadavky se nakonec

vyešily ke spokojenosti všech.

Neznamená to, že podobné argumenty

na obou stranách nepadaly také. Na obou

stranách se citovaly a citují odstrašující píklady

projekt, které byly nakonec nann

podporovány, i když bylo již ze zadání jasné,

že jde asto o nesmysly. Staí jen odkázat

na nkterý lánek prof. Hoejšího, který

nachází pedevším v oblasti prmyslového

výzkumu skutené perly. I v oblasti výzkumu

v akademických institucích lze najít píklady

špatných projekt, vzpomínám se na jeden,

kdy v závrené zpráv nebyl ani jeden

hodnotitelný výsledek, ale autoi se za peníze

z grantu úastnili konferencí mimo Antarktidu

na všech kontinentech.

Všechny tyto diskuze se ale snaží bojovat

za svj typ výzkumu a zcela se pomíjí, že

hlavním cílem má být kvalita, a již aplikovaného

nebo základního výzkumu. Mimochodem

v poslání Akademie vd (AV) i Vysokých

škol (VŠ) je vedle základního výzkumu

i aplikovaný výzkum. A výsledky aplikovaného

výzkumu musí smovat k realizaci.

Jinými slovy, celá diskuze by se mla

toit kolem problematiky kvality výzkumu

a inovací. A cílem by mlo být pesmrovat

pokud možno všechny nanní prostedky

na kvalitní výzkum, nezávisle na tom, o jaký

druh výzkumu jde.

Kolik penz bude smovat do akademických

institucí a kolik na podporu

výzkumu a inovací v podnicích je vedle

zhodnocení kvality též politické rozhodnutí.

Jak jsem již napsal, není pravda, že

všechny nance, které v rámci institucionálního

nancování smují do ústav AV

a na VŠ jdou na základní výzkum. V mnoha

pípadech jdou i na inovace a co je horší

i na podporu výroby a služeb. Vzniká tak

„nekalá konkurence“ pedevším pro nov

vznikající malé podniky.

Není asi dobré, že souasná diskuze je

tak konfrontaní. Vím, že ani ti nejzapálenjší

na stran kritik základního výzkumu

nechtjí jeho likvidaci. A doufám, že

i v opaném pípad to platí stejn. Žádná

zem si nemže dovolit mít jen základní výzkum.

A mimochodem, úspšní vdci v základním

výzkumu jsou velice asto úspšní

i v aplikacích a pomáhají v realizaci poznatk,

které vznikaly v jejich laboratoích. Takových

píklad je vedle prof. Holého celá

ada a patí mezi n i prof. Hoejší.

Jiná otázka je hodnocení vdecko-výzkumného

úsilí. Dobrý nápad se sledováním

konkrétních výstup z ešených

grant a projekt se postupem asu dostal

na scestí. Prvotním úelem celého systému

bylo udlat kvantitativní pehled výstup

z ešených grant a projekt a dát posuzovatelm

nových žádostí argument v pípadech,

kdy pedešlé projekty konily bez jediného

výsledku. A v prvních letech to bylo až

20% projekt. Postupem asu se z tohoto

pomocného ukazovatele stala modla a za-

ala sloužit jako ukazovatel kvality.

Diskutující lenové Rady VaVaI by nemli

jen zastupovat své instituce a smry výzkumu.

Jsou pece v Rad, která má na starosti

celý VaVaI v eské republice a všem by ml

ležet na srdci úspch jak v základním výzkumu,

tak i v aplikovaném výzkumu a inovacích.

Moc se mi líbila poznámka bývalého

editele ÚOCHB prof. Havlase o dotahování

výsledk základního výzkumu do realizovatelného

produktu a jeho cíle, hledání

realizátor v esku. Jen tak se totiž budou

generovat skuten velké peníze pro rozvoj

výzkumu u nás.

Doc. MUDr. Vladimír Viklický

(místopedseda Rady VaVaI v letech

2000–2008)

3/2012 47


CONTENTS IP & TT 3/2012 INHALT IP & TT 3/2012

PREPARATIONS OF THE 20TH ANNIVERSARY OF THE AIE CR

ACTIVITIES (P. ŠVEJDA)

TRANSFER OF R&D AND INNOVATION RESULTS (M. BLAŽKA)

PROTECTION OF INDUSTRIAL PROPERTY (M. PACLÍK)

EUREKA IN THE COUNTRIES OF WESTERN BALKANS (S. HALADA)

POSITION AND FUNCTION OF THE STP OLOMOUC (J. HERINEK)

RELATIONAL MATRIX METHOD AND ITS APPLICATION (O. KRÁL,

G. DOSTÁL)

RECONTRUCTION OF THE CHARLES BRIDGE – 2ND PHASE –

BRIDGE DECK RECONTRUCTION (V. TVRZNÍK)

Interview with the A.T. Kearney Representative to the competition

Best Innovator

ASSOCIATION OF INNOVATIVE ENTREPRENEURSHIP CR

Bodies of AIE CR 18. 6. 2012

SCIENCE AND TECHNOLOGY PARKS´ ASSOCIATION CR

Agenda on the committee 8. 6. 2012 Countrywide conference of the

project SPINNET and international conference of directors of Science and

technology parks, 7. – 8. 6. 2012, Ostrava Conference IASP 2012

THE CZECH SOCIETY FOR NEW MATERIALS AND

TECHNOLOGIES

General Assembly 19. 5. 2012 Price CSNMT

ASSOCIATION OF THE RESEARCH ORGANIZATIONS

From the life

INSTITUTE OF CHEMICAL TECHNOLOGY PRAGUE

The CIAAU project and CIAA Network

CZECH SOCIETY FOR QUALITY

Congress 1. 6. 2012 Congress EOQ European Week of the

Quality in the CR 2012

CZECH UNION OF INVENTORS AND RATIONALIZERS

Languages without barriers Support of inventions beyond Hradec

Králové borders

TECHNICAL UNIVERSITY OF LIBEREC

New technologies in the glass industry Cranial Implants Cycling

jacket with turn signals and brake lights

RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION COUNSIL

Reports on session

CZECH RECTORS´ CONFERENCE

Plenum session

CZECH TECHNOLOGY AGENCY

Competence centres

ICC CR

General Assembly 19. 6. 2012

REGIONS

STP Vysoina STP Milovice

INTERNATIONAL SCENE – FOREIGN CONTACTS

Conference and the proceedings of ICSTI EMC2

WE INTRODUCE US

Business Incubator VŠP, a.s. Ostrava

ACTIVITY OF OUR PARTNERS

Trade fairs recorded a growth

CONFERENCES – SEMINARS – EXHIBITIONS

Protection of Industrial Property FOR ARCH 2012 Vienna Tec 2012,

Wien

INNOVATION OF THE YEAR AWARD

Characterization of products of „Innovation of the year 2011

competition participation“

EXPERIENCE – DISCUSSION

The opinion on the article of Milan Zelený Innovation, magic formula

or problem Think globally, but innovate locally Innovative potential

of the Czech small and medium enterprises Strategic aspects of

innovation War for the budget

SUPPLEMENT TECHNOLOGY TRANSFER

Club of innovative companies EUREKA, Eurostars METAL 2012

Activity MOBILITY in 2012 Innovation of the Year 2012 Award

ZUR VORBEREITUNG DES 20. JAHRESTAGES DER TÄTIGKEIT

ERÖFFNUNG VON AIP CR (P. ŠVEJDA)

TRANSFER VON F & E UND INNOVATION ERGEBNISSE (M. BLAŽKA)

SCHUTZ DES GEWERBLICHEN EIGENTUMS (M. PACLÍK)

EUREKA IN DEN WESTLICHEN BALKANLÄNDERN (S. HALADA)

POSITION UND FUNKTION DES VTP OLOMOUC (J. HERINEK)

RELATIONALE MATRIX-METHODE UND IHRE ANWENDUNG

(O. KRÁL, G. DOSTÁL)

DIE REPARATUR DER KARLSBRÜCKE – 2. ETAPPE –

BRÜCKENDECK REPARATUR (V. TVRZNÍK)

Interview mit dem Vertreter von A.T. Kearney zum Wettbewerb Best

Innovator

ASSOZIATION DER INNOVATIVEN UNTERNEHMEN CR

Organe 18. 6. 2012

GESELLSCHAFT DER INNOVATIONSZENTREN CR

Ausschuss 8. 6. 2012 Nationale Konferenz des Projekt SPINNET und

Internationale Besprechung der Direktoren der Innovationszentren 7. – 8.

6. 2012, Ostrava Konferenz IASP 2012

TSCHECHISCHE GESELLSCHAFT FÜR NEUE MATERIALIEN UND

TECHNOLOGIEN

Generalversammlung 19. 5. 2012 Preis CSNMT

ASSOZIATION DER FORSCHUNGSEINRICHTUNGEN

Aus dem Leben

INSTITUT FÜR CHEMISCHE TECHNOLOGIE PRAG

Projekt CIAAU und CIAA Netz

TSCHECHISCHE GESELLSCHAFT FÜR QUALITÄT

Versammlung 1. 6. 2012 EOQ Kongress Europäische Woche der

Qualität in der Tschechischen Republik 2012

TSCHECHISCHES VERBAND DER ERFINDER UND NEUERER

Sprachen ohne Barrieren Er ndungen hinter Grenzen von Hradec

Králové

TECHNISCHE UNIVERSITÄT IN LIBEREC

Neue Technologien in der Glasindustrie Schädelimplantate

Radfahren Jacke mit Blinker und Bremsleuchten

RAT FÜR FORSCHUNG, ENTWICKLUNG UND INNOVATIONEN

Sitzungsreporte

TSCHECHISCHE KONFERENZ DER REKTOREN

Plenarsitzung

TECHNOLOGISCHE AGENTUR CR

Kompetenzzentren

ICC CR

Vollversammlung 19. 6. 2012

REGIONEN

VTP Vysoina VTP Milovice

INTERNATIONALE SZENE – AUSLÄNDISCHE KONTAKTE

Konferenz und das Verfahren der ICSTI EMC2

WIR STELLEN UNS VOR

Business Inkubator VŠP, a.s. Ostrava

AKTIVITÄTEN UNSERER PARTNER

Die Messen verzeichneten ein Wachstum

KONFERENZEN – SEMINARE – AUSSTELLUNGEN

Schutz des gewerblichen Eigentums FOR ARCH 2012 Vienna Tec

2012, Wien

PREIS INNOVATION DES JAHRES

Charakteristik der Produkte „Teilnahme am Wettbewerb“ 2011

ERFAHRUNGEN – DISKUSSION

Die Ansicht über Aufsatz von Milan Zelený Innovation, magische

Formel oder ein Problem Denke global, aber innoviere lokal

Innovative Potenzial der Tschechischen kleinen und mittleren

Unternehmen Strategische Aspekte der Innovationen

Haushaltplankrieg

BEILAGE TECHNOLOGIETRANSFER

Klub der innovativen Firmen EUREKA, Eurostars METAL 2012

MOBILITY Aktivität im Jahre 2012 Preis Innovation des Jahres 2012

48 3/2012


Píloha ísla 3/2012

TRANSFER TECHNOLOGIÍ

KLUB INOVANÍCH FIREM

ASOCIACE INOVANÍHO PODNIKÁNÍ ESKÉ REPUBLIKY

Klub inovaních rem AIP R pracuje již adu let v souladu se svým statutem a je pro AIP R dležitým

nástrojem pro plnní jejího hlavního úkolu: podpora inovaního podnikání v R. Tak jako se mní podmínky

pro podnikání všeobecn a tím i pro vznik inovací, tak je také teba as od asu se zamyslet nad postavením

KIF AIP R a dodat nové impulsy pro jeho innost. Uvítali bycho proto vaše názory na KIF, jeho zamení

a innost. Svoje podnty mžete zaslat pímo na naši adresu nebo využít Diskusního fóra

na domovské stránce www. aipcr.cz.

Tšíme se na vaše názory a doufáme, že spolen innost KIF pro další období rozvineme

ku prospchu všech spolupracujících stran.

Asociace inovaního podnikání R vyhlásila v tomto roce 17. roník soutže o Cenu Inovace roku 2012.

V uplynulých letech jste pihlásili svoje produkty (výrobky, technologické postupy, služby) do této soutže, uspli jste

a znáte proto její kritéria a podmínky. Aktuální kriteria a podmínky soutže byly zveejnny v minulém ísle tohoto

asopisu a jsou také k dispozici na webových stránkách AIP R na adrese http://www.aipcr.cz/o_cene_inovace.asp


Uzávrka soutže je 31. 10. 2012, termín povinné konzultace je do 17. 10. 2012 a proto pipomínáme možnost

využít této píležitosti k získání ocenní v oblasti inovaního podnikání za rok 2012.


V letošním roce mohou úspšní úastníci soutže získat tato ocenní: Cena Inovace roku 2012, estné uznání, Úast

v soutži, uveejnní v tisku, na domovských stránkách www.aipcr.cz, www.techpro l.cz a v katalogu vystavovatel

INOVACE 2012. Tento katalog bude poskytnut tuzemským a zahraniním partnerm z oblasti inovaního podnikání.

Pispje tak k Vaší prezentaci i k prezentaci dalších subjekt se sídlem v R, které se mohou do soutže pihlásit.


lenové KIF se mají možnost zúastnit semináe Inovaní potenciál R dne 5. 9. 2012 v budov SVTS

na Novotného lávce 5, Praha 1, další píležitostí pro setkání len KIF je veletrh FOR ARCH 2012, který se koná

ve dnech 18. – 22. 9. 2012 v Pražském veletržním areálu Letany. V rámci doprovodného programu veletrhu poádá

AIP R 20. 9. 2012 seminá „Galerie inovací“, Konferenní centrum, sál 2, zaátek v 10.00.


AIP R bude tradin prezentovat svoje aktivity vetn Klubu inovaních rem i na Mezinárodním strojírenském

veletrhu v Brn ve dnech 10. – 14. 9. 2012. AIP R se zúastní vybraných akcí v rámci doprovodného programu,

pi návštv stánk tuzemských a zahraniních vystavovatel bude prezentovat své innosti a projekty

s drazem na dosahované výsledky VaVaI.


Podrobnosti k akcím AIP R naleznete na adrese www.aipcr.cz, lenm Klubu i dalším zájemcm pipomínáme

možnost využití Diskusního fóra na tomto webu jako jednoho z nástroj komunikace.

Tšíme se na Vaši úast v soutži o Cenu Inovace roku 2012 a na setkání v prbhu akcí AIP R.

Jan Kofro

tajemník KIF AIP R

píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií

I


Programy EUREKA a Eurostars

Program EUREKA

(www.eurekanetwork.org)

V souladu se schválenou procedurou nových projekt programu

bylo pi ervnové kvali kaci schváleno celkem 33 nových

projekt. eské ešitelské organizace jsou zastoupeny ve tech

nových projektech. eská republika je v tchto pípadech vždy

hlavním mezinárodním koordinátorem, proto je v níže uvedeném

výtu umístna vždy na prvním míst vedle oznaení projektu.

Pro vtší pehled jsou uvedeny k projektm další spolupracující

zem.

E!7202 FOUVS eská republika, Nmecko a Jižní Korea

E!7614 APPL EIS eská republika, Švýcarsko, Belgie,

Slovensko a Itálie

E!7617 PLASMACOAT eská republika, Holandsko

a Slovensko

Dležitým okamžikem bylo schválení projektové úasti erné

Hory, která má ambice stát se plnohodnotným lenem programu.

Projektová úast se týkala pipojení ešitelské organizace do projektu

E!5000 ELDORO, ve kterém má eský partner funkci mezinárodního

koordinátora. V projektu je nyní úast ešitel z erné

Hory, ze Slovinska, Turecka, Španlska a Jižní Koreje. Krátká

informace již probhla v posledním ísle asopisu ip&tt 2/2012.

Z celkového pohledu úasti tetích zemí v projektech EUREKA

byla rovnž schválena úast partnera z Nového Zélandu.

Na poslední kvali kaci maarského pedsednictví (Budapeš

21. 6. 2012) se zvýšil poet nov schválených projekt navzdory

pedchozím trendm. Poet úastí lenských zemí byl následující:

Španlsko s 11 projekty, Nmecko s 8 projekty, Izrael se

7 projekty, Turecko se 6 projekty, Rumunsko, Rakousko, Francie

a Belgie každý se 4 projekty, eská republika a Holandsko

se 3 projekty.

Pi bilanci náklad projekt od roku 1985 pokrývají klustery

36%, Individuální projekty 61% a Eurostars 3%. Za konícího

pedsednictví došlo podle potu projekt k vygenerování 38%

za individuální projekty, 48% za Eurostars a 14% za klustery

(ve stejném poadí, tj. 114 projekt s rozpotem 147 mil. Eur,

145 projekt s rozpotem 211 mil. Eur a 43 projekt s rozpotem

453 mil. Eur) celkem 302 projekt s rozpotem 812 milion

Eur. Dále došlo k zaazení eské republiky mezi 15 zemí s

projektovou úastí v oblasti FOOD TECH (individuální projekty

a projekty Eurostars). Nejlépe si v této oblasti vedlo Španlsko

a dále také Holandsko, Francie, Nmecko, Portugalsko, Izrael,

Belgie, Itálie, Slovinsko, Velká Británie, eská republika, Švédsko,

Rakousko, Norsko a Maarsko.

Turecko – pedsednická zem EUREKY

Pi pevzetí pedsednické odpovdnosti Tureckem byla podána

informace o národní procedue v souvislosti s administrací

projekt. Projekty výzkumu a vývoje jsou ešeny v rámci

turecké agentury TUBITAK, která má ve své psobnosti také

program EUREKA. Její založení spadá do roku 1963. Psobí

jako poradní orgán pro vdu a výzkum pi ministerstvu prmyslu.

Souástí agentury je také EUREKA of ce. Dále se úastní

v rámcových programech EU, ESF, COST, OECD, NATO,

a tak dále. Sleduje projekty doma i v zahranií. Obecn platí,

že SME´s mohou obdržet podporu až 75% uznaných náklad

V a V a LC do výše 60%. Agentura nestanovuje limity pro

velikost rozpotu projekt. Jeden projekt je hodnocen dvma

experty formou národního hodnocení. Souástí národní procedury

je i návštva ešitelské rmy za úelem zjištní sou-

asného stavu. Rozhodnutí o odeslání do cirkulace a o udlení

grantu provádí hodnotící komise expert. V souladu s touto

agendou se pipravuje národní kontrakt na ešení projektu.

Pro spolu nancování projekt se využívá pouze forma grant.

Podle dosažených výsledk turecké projektové innosti došlo

od roku 2007 k postupnému nárstu projekt v této oblasti. Pi

srovnání období 2005–2007 a 2008–2010 obsazuje Turecko

pi porovnání s dalšími lenskými zemmi první píku v rstu

potu projekt.

Agentura má kontakty s 99% tureckých rem, které mají

ve svých podnikatelských aktivitách také výzkumn vývojovou

innost.

Agentura se podílí také na píprav pedsednických aktivit

v období 2012/2013.

Vyhlášení veejné soutže EUREKA CZ (LF)

pro rok 2013

Na webových stránkách http://www.msmt-vyzkum.cz/ byla

spuštna aplikace pro podání pihlášky projekt EUREKY.

Více informací lze nalézt na výše uvedeném webovém odkazu.

Organizace této veejné soutže podléhá schválenému dokumentu

„Tabulka asového harmonogramu veejné soutže

ve výzkumu, vývoji a inovacích VES13“, který je zde uveden

ve zkrácené verzi.

Vyhlášení veejné soutže ve výzkumu,

vývoji a inovacích VES13

Soutžní lhta, tj. období, ve kterém je

možno podávat návrhy projekt, trvá

nejmén 43 kalendáních dn.

Uzávrka pijímání návrh projekt

do VES13 (podání poštou i osobn), tj.

poslední den soutžní lhty.

Hodnotící lhta, tj. období, ve kterém

poskytovatel rozhodne a vyhlásí výsledky

VES13.

Zveejnní výsledk veejné soutže

ve výzkumu, vývoji a inovacích

na internetových stránkách poskytovatele.

Pedpokládaný termín uzavení smlouvy

(vydání rozhodnutí) o poskytnutí podpory

20. ervna 2012

21. ervna 2012

až 7. záí 2012

7. záí 2012

do 14:00 hodin

8. záí 2012

až 22. ledna 2013

22. ledna 2013

do 22. bezna 2013

Lhta pro poskytnutí podpory: do 22. kvtna 2013

Tabulka asového harmonogramu veejné soutže ve výzkumu, vývoji

a inovacích VES13

Podporu program; EUREKA a Eurostars v eské republice zajišuje Asociace inovaního podnikání R,

Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tel: 221 082 326, e-mail: sperlink@aipcr.cz

II

píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií


EUREKA 2012 Innovation AWARD

Udílení cen za nejlepší projekty se stalo souástí organizace

XVI. Ministerské konference programu EUREKA konané v Budapešti

dne 22. 6. 2012.

Za úelem výbru toho nejlepšího projektu byla jmenována

mezinárodní porota složená ze zástupc Izraele, Maarska

a Turecka:

Nominace pro ocenní „EUREKA 2012 Innovation Award“

se týkala pouze projekt s tématikou „FOOD“ spolen s navazujícími

obory. Z pvodn 12 pihlášek ukonených projekt

se dostaly do užšího kola níže uvedené ti projekty. Ve všech

tech projektech byl zastoupen španlský partner. Španlsko

je zemí, kde vedle dalších oblastí EUREKY je i oblast „FOOD“

asto v projektech zastoupená.

E!3566 EUROAGRI+OLEA (Španlsko a Itálie)

E!3805 BLACKSPOT (Španlsko a Norsko)

E!4491 HP READY MEAL (Francie a Španlsko)

Vítzným projektem slavnostního ceremoniálu se stal

E!3805 BLACKSPOT s rozpotem 2,2 milion Eur. ešení

se úastnily ešitelské organizace ze Španlska a Norska.

Konsorcium projektu ešilo systém moských sádek pro tržní

produkci ryb asto používaných pi píprav španlských

jídel. Pro tento pípad se jedná o rybu s názvem „Pagellus

bogaraveo“, která je zejména ve Španlsku asto využívaná.

V souasné dob je v moích malé množství tohoto druhu ryby

a výlov se ím dál více prodražuje. Realizovaný zpsob je

cestou jak se povedlo nahradit úbytek ryb v prodeji a zachovat

stávající výbr rybích jídel ve Španlsku. Roní produkce

farmy je 200 tun ryb. V budoucnu se oekává produkce až

600 tun ron. Nejvyšší ocenní pedával prof. Z. Cséfalvay,

státní tajemník ministerstva hospodáství španlskému nositeli

projektu.

PROGRAM EUROSTARS

(www.eurostars-eureka.eu)

V následujícím souhrnu „Tabulka pihlášek projekt osmé výzvy

s pidleným bodovým ohodnocením“ je uvedena výše hodnocení

u všech jedenácti projekt osmé výzvy. Doplující údaje

jsou uvedeny v poznámce.

Po ukonení procedury se z bruselského sekretariátu oekává

konená informace o uzavení závazk lenských zemí

na tyi vyznaené projekty uvedené v následující tabulce, kde

bylo docíleno potebné hranice. Dalších pt projekt nesplnilo

požadavky programu. Pepokládá se, že v prbhu tetího

tvrtletí letošního roku dojde k otevení aplikace e-projekt pro

podání pihlášek tmto vybraným projektm s cílem uzavení

smluvního vztahu na jejich podporu.

EUROSTARS 2: Budapest Document (2014–2020)

Pedchozí informace o pedchozích pípravách dokumentu

Eurostars 2 byla zveejnna v ip& tt1/2012.

XVI. Ministerská konference programu EUREKA, odkaz viz

výše, schválila dokument „Eurostars 2 Budapest Document“,

který je uren pro období 2014–2020. Tak jako byl stávající program

Eurostars je také Eurostars 2 je de nován jako spolený

program, který vznikl v souladu s lánkem 185 Smlouvy EU.

Eurostars 2 je zaazen jako souást budoucího dokumentu Horizon

2020. XVI. Ministerská konference umožnila postoupit tento

dokument ke schválení v Evropském Parlamentu, které bude

následovat. Dokument pedstavuje de nici budoucího pokraování

stávajícího programu Eurostars. První výzva by se mla již

uskutenit v roce 2014. Pedpokládá se plynulý administrativní

pechod mezi Eurostars a Eurostars 2.

Podpora malým a stedním podnikm je urena pro pípad,

že chtjí spolupracovat se zahraniními partnery na projektech

výzkumu a inovací. Cílem je tržní uplatnní výsledk ešení

projekt, které mají vysokou pidanou hodnotu. Evropská Komise

tento krok vítá. Model Eurostars by mohl sloužit pro další

budoucí prmyslov orientované inovaní aktivity v rámci EU.

Dležitou kapitolou je orientace vycházející ze sledování sou-

asn administrovaného Eurostars, který uplatoval organizaci

vyhlašování dvou výzev ron.

Výsledky stávající administrace tohoto programu mají rostoucí

trend a jsou píznivé. Napíklad v roce 2008, kdy došlo k zahájení

ešení prvních projekt, bylo podáno 215 pihlášek. V roce 2010 to

bylo již 595 pihlášek a o rok pozdji již 745 pihlášek.

Velký draz se dává na zkracování doby uzavení kontrakt

na ešení projekt. V návrhu se pedpokládá provádt hodnocení

ve lhtách tyech až pti msíc od uzávrky pihlášek.

Na národních úrovních by to mlo být do sedmi msíc.

Termín uzávrky pro podávání nových projekt Eurostars

Nejbližší termín uzávrky deváté výzvy je stanoven na 20. 9.

2012 do 20.00 hodin.

E! projektu Akronym projektu Oblast lenská zem Bodové ohodnocení Poznámka

7252 CORISK INF CZ, DE 426

7262 ProDiSMon INF CZ, SI 408

7371 BE3M INF CZ, ES, CH 326

7381 ENVIHOOK ENV CZ, SE 255

7382 FRIDA INF, MAT CZ, AT 401,5 Nezpsobilý

7439 CityFlow INF CH, CZ 418,5

7446 CIBEH INF CZ, IL Nekompletní

7521 SE-Lab INF, ROB CZ, DE 485

7558 WELL-HEALTH INF ES, CZ, BE 258,5

7570 LIPKIT12 BIO HU, CZ, ES 307

7585 SEMO INF EE, CZ, NL, GB Nezpsobilý

Tabulka pihlášek projekt osmé výzvy s pidleným bodovým ohodnocením

Josef Martinec

národní koordinátor EUREKA a Eurostars

píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií

III


První úspšný projekt EUROSTARS E!4231 INsider

s úastí eské ešitelské organizace

V rámci programu Eurostars, který je zamený

na podporu malých a stedních podnik, které mají

ve své podnikatelské innosti také oblast výzkumu

a vývoje došlo v letech 2008 u deseti vybraných

projekt první výzvy k udlení podpory MŠMT

na jejich ešení.

Byl mezi nimi také projekt s oznaením E!4231

INsider (Proaktivní prostorová identi kace), který

prošel bruselskou hodnotící procedurou a splnil

všechna kriteria. ešení projektových etap probhlo

v létech 2008 a 2009. V roce 2009 byl ukonen.

Souástí doporuení programu Eurostars je vyhledávat

výsledky ukonených projekt pro úspšné

projekty.

V této souvislosti se INsider dostal mezi první

tyi úspšné projekty (úast všech lenských

zemí) poprvé v historii programu, tj. od zahájení

projektové innosti Eurostars v roce 2008. Mezinárodní konsorcium

projektu INsider sestávalo z Institutu mikroelektronických

aplikací s.r.o., za eskou republiku (dále IMA), za Izrael ze spolenosti

Correlation Systems a SearchLab za Maarsko.

Pedmtem ešení projektu byl nový bezpenostní systém založený

na proaktivní prostorové identi kaci, která je realizována

kombinací snímání prostoru video kamerou, identi kaních metod,

analýzy chování, sluováním dat a technologiemi vytžování

dat. Instalací systému mže být automaticky detekováno

pípadné narušení sledovaného vnitního prostoru.

Architektura systému je založena na kombinaci tí zdroj

dat podle typu ešitelské organizace:

informace získané z pístupového identi kaního systému

zajištné rmou IMA,

biometrický sledovací video-systém používající real-time

CCTV komponent ešené rmou SearchLab,

analytický model neboli pro l chování, který je nastaven

na typické chování v dané oblasti a souasn kalibrován,

aby vyvolal poplach v pípad zásadních odlišností

vyešené od rmy Correlation Systems.

Pro pedstavu základní funkce systému je uvedeno blokové schéma:

ízení identit v INsideru je realizováno

systémem kontroly pístupu

externím identi kaním zdrojem rmy

IMA s oznaením K4, který je souástí

biometrického systému IDENTRACE

od rmy SearchLabs.

Tento systém, který IMA využívá ve svých pístupových a docházkových

systémech, je schopen ídit velká množství pístupových

zaízení rzných typ (RFID, biometrická, magnetická

apod.), která mohou být umístna v pomrn rozsáhlých oblastech.

Pokaždé, když je ídící jednotka pístupového systému

aktivována, systém vyšle signál do ostatních dvou systém

– biometrického systému IDENTRACE a do modelu pro

analýzu chováni GDM6. Pro vtší pesnost identi kace systém

IDENTRACE umožuje sledovat osoby pomocí vícenásobných

kamerových systém. Po propojení informací, získaných z pístupového

systému, je IDENTRACE schopen provádt souvislé

sledování osob, které se pohybují ve sledovaném prostoru.

Modul pro analýzu chování GDM6 pak využívá tí typ analýzy

podle konkrétní poteby:

rutinní analýzu, která odhalí odchylky od rutinního chování

osob v daném prostoru,

souvislostní analýzu, která je schopna detekovat vztahy mezi

osobami, stejn jako jejich odchylky

modul predvídání aktivit – který umožuje odhalit abnormální

aktivitu ve sledovaných oblastech.

Zpsoby využití

Provázání kamerových systém s biometrickou identi kací

vede k vytváení anonymizovaných pro l chování, tuto anonymitu

lze snadno prolomit pi check-in/check-out procedurách.

Korelaní systémy umožují získávat souvislosti mezi

chováním osob, pípadn jiných objekt. Napíklad z chování

a lokalizace lodí na volném moi (by anonymní), lze registrovat

napíklad pedávání nelegáln držených vcí. V rámci

projektu InSider si IMA ovil praktické propojení standardn

používaného identi kaního systému IDSIMA (nasazen

ve stovkách aplikací) s korelaním systémem InSider r-

my Correlation Systems a kamerovou soft identi kací rmy

Search-Lab.

Získané znalosti IMA prakticky využívá ve svých dodávkách

do oblastí pístupových systém ve zdravotnictví a pi ízení výroby.

Zárove v souasné dob zvyšujícího se ohrožení teroristickými

útoky, lze tento systém využívat k ochran osob.

Elektronická identi kace osob sama o sob je invazivní vi

soukromí. Další vytžování a agregace dat musejí být pod-

ízeny etickým a legislativním pravidlm. Výsledkem musí být

jasná provozní pravidla takových systém, stanovení osobní

odpovdnosti jako i zaruená možnost auditu.

Výše umístné schéma ukazuje realizaci tohoto systému

ve veejných prostorách univerzity.

Podle získaných podklad zpracoval

Josef Martinec

IV

píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií


METAL 2012

Metallurgic symposia and the Conference METAL have been

a traditional gathering of Czech and foreign professional public

for over 20 years. Today’s traditional event, started in 1992

mainly in order to present results of steel industry, gradually

developed and it currently focuses also on modern materials

and technologies of their manufacture and proces sing.

The successful jubilee 20 th Conference last year was held for

the rst time in Brno, Czech Republic, EU. This year’s 21 st

METAL 2012 Conference was held on 23 rd – 25 th May 2012 in

the Voronž Hotel in Brno. Conference facilities including six

conference rooms, possibility of accommodation right in the

hotel for most participants and a nearby historical part of

the city contributed to the success of the event. Historically the

highest number of participants registered for the Conference

– 437, who were to a certain extent motivated by having the

articles and posters of the three previous years of the Conference

published (as Conference Proceedings) in a renowned

database Thomson Reuters ISI Web of Science/Web of Knowledge.

There was a change compared to the previous years in

making English an of cial language of the Conference. This

step turned out to be altogether positive. Let us now introduce

members of the Program and Steering Committees and the

course of the event.

Professional guarantors

Prof. Ing. Jií Kliber, CSc., VŠB-TU Ostrava

Prof. Ing. Miroslav Kursa, CSc., VŠB-TU Ostrava

Program Committee

Ing. Jaroslav Bezina, eská hutnická spolenost

Doc. Ing. Libor amek. Ph.D., VŠB-TU Ostrava

Ing. Richard Fabík, Ph.D., VŠB-TU Ostrava

Prof. Ing. Jií Kliber, CSc., VŠB-TU Ostrava

Prof. Ing. Miroslav Kursa, CSc., VŠB-TU Ostrava

Prof. Ing. Eva Mazancová, CSc., VŠB-TU Ostrava

Doc. Ing. Jitka Podjuklová, CSc., VŠB-TU Ostrava

Doc. Ing. Radim Lenort, Ph.D., VŠB-TU Ostrava

Steering Committee

Ing. Kateina Sanetrníková, Ing. Tasilo Prnka, Eva Hlová,

TANGER Ltd, Ostrava

The following entities joined forces to comprehensively prepare

such a demanding event of international importance:

TANGER, spol. s r.o., Ostrava – main organizer, VŠB –

Technical University Ostrava

Czech Society for New Materials and Technologies, ASM International

Czech Chapter

Also foreign scienti c societies were approached, which expressed

their support.

Upon opening of the Conference and welcoming members

of the Scienti c Council of the Conference – by Dr. Augusto Di

Gianfrancesca, CSM, Rome, Italy and Prof. Vladimír Viktorovi

Menšikov, DrSc. NII LKP Chokovo, Moscow, Russia, a guarantor

of the Conference – awards were given for long-term

work in the Program Committee – to prof. Ing. Eva Mazancová,

CSc., and Mrs. Doc. Ing. Jitka Podjuklová, CSc.

Then three invited papers followed:

PIETRZYK Maciej, Akademia Gorniczo-Hutnicza, Krakow,

Poland, EU, Mulitscale and Meta Modeling – From High Accuracy

to High Ef ciency in Simulations of Metal Forming Processes,

píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií

V


STRNADEL Bohumír, VŠB – Technická univerzita, Ostrava,

Czech Republic, EU, New Sources of Strength and Toughness

of Materials for High Technological Applications Program 4 of

RMTVC,

SAMEK Ludovic, Voestalpine Stahl GmbH, Linz, Austria,

EU, Steel – Material of Choice for Automotive Lightweight Applications.

Three commercial presentations followed:

KOLAÍK Vladimír, ÚPT AV R, v.v.i., Brno, Czech Republic,

EU,

KRAUS Libor, Comtes FHT a.s., Dobany, Czech Republic,

EU,

KELLER Libor, TSI System s.r.o., Brno, Czech Republic, EU.

The opening plenary session went well. Upon these initial

papers the participants were divided based on their specializations

into six symposia, which were further divided into sections.

The following includes evaluation of the particular symposia

by guarantors.

Symposium A - Advanced Iron and Steelmaking

Professional guarantors of the Symposium

Ing. Jaroslav Bezina, Czech Metallurgical Society

Doc. Ing. Libor amek,Ph.D., Ph.D., VŠB-TU Ostrava

A total of 26 presentations were given of the original 27

planned in three half-days, of which 5 presentations were foreign

(Poland 4, Slovakia 1). Unfortunately, a German paper

planned for the beginning, dealing with the utilization of byproducts

in European steelmaking, was not presented although

it could have been very interesting. It is presented on

the Conference CD. The professional level of the papers was

good, 15 minutes for presentation suf cient, some papers

were followed by discussions and additional questions. The

activities were mostly ahead of schedule, in my opinion it was

because the participants were less active (they were initially

hesitant to discuss in English). Most of the papers (a total of 8

papers) were from the area of research and development in

continuous steel casting (tundish area, physical and numerical

modeling of thermal elds during the process, dealing with

mixing areas in sequential casting, production quality), then

the issue of re ning processes in steelmaking, their technological

options and physical and chemical properties of iron

and steel melts (steel for special purposes, steel properties –

gases in steel, organic melts and their composition, re ning

slags) and the issue of inner purity and structure of steel, cast

iron and cast steel. The plus was an increased number of papers

from younger generation of experts from the academic

and research sphere.

Symposium B – Metal Forming

Professional guarantors of the Symposium

Ing. Richard Fabík, Ph.D., VŠB-TU Ostrava

Prof. Ing. Jií Kliber, CSc., VŠB-TU Ostrava

24 papers out of 34 received ones were presented in three

half-days in Symposium B Metal Forming. Out of the 10 papers

that were not presented 7 were of foreign participants and 3

Czech ones.

Analysis of places of work of those who presented papers

indicate that 18 of them were from universities, 3 from research

institutions and 3 from companies of research rather than manufacturing

nature. There were a total of 8 foreign presenters. It

is disturbing that in the whole Symposium there was not a single

paper presented by a manufacturing company, Czech or

foreign.

We tried to put the papers in blocks. In the rst part it was

more an issue of the concept of structure and effect of forming

conditions on material properties, which included also papers

about bimetallic properties of products. Another group

included papers on forming in thixotropic area and in deep

drawing of material. A series of papers dealt with the issue

of technology, treatment of roll surface, cold rolling, effect of

angle on the drawing process, etc., and also the theoretical

issues like deformation resistance. Another group of papers

included papers focused on the topic of ECAP and ARB

methods, superplasticity, large plastic deformation and

quantitative analysis of hardening in high speed explosion

of material.

Symposium C – Steel Products and Their Properties

Professional guarantors of the Symposium

Prof. Ing. Eva Mazancová, CSc., VŠB-TU Ostrava

Prof. Ing. Vlastimil Vodárek, CSc., VŠB-TU Ostrava

A total of 32 papers from seven countries (CZ, Slovakia,

Poland, Korea, Iran, Turkey, Italy) were presented in this section,

which were divided into several groups based on the issues.

It included papers from the area of creep and heat treatment,

then from the area of degradation issues due to fatigue,

corrosion defects, including hydrogen response, then there

was a group of materials suitable for the automotive industry,

i.e. steels of TRIP type and high-manganese and also papers

were presented dealing with dilatometric measurements and

thermal analysis. Except for 3 papers, all the other papers

were presented in English without any problems. Roughly

75% of the papers were followed by discussions. With only

small exceptions the time schedule was also observed. On

the rst day section C was opened by dr. Augusto di Gianfrancesco

from the material center in Rome with a very valuable

paper from the eld of creep. A total of 45 posters from 13

countries in Europe, Asia and Africa were registered for the

poster section.

There were basically no changes in the program and except

for one person, all those who presented papers arrived on

time. Attendance in the section was high in the rst two days,

but it was lower on the third day probably because some participants

were leaving as there were only 8 presentations

planned for that last day.

Symposium D – Surface Treatment Engineering

Professional guarantors of the Symposium

Doc. Ing. Jitka Podjuklová, CSc., VŠB-TU Ostrava

RNDr. Ivo Štpánek, UWB, Plze

42 papers originally registered, 30 papers in the nal program,

19 posters originally registered, 15 posters in the nal

program. 28 papers were presented. Papers and posters

were from the following countries: Czech Republic, Slovak Republic,

Poland, Romania, Turkey, Algeria, Belgium, Russian

Federation.

The level of the papers was very good with subsequent

proli c discussion. The papers dealt with modern technologies

of surface treatment of materials – PVD technology, thin

layers, indentation testing of thin coatings, development in

the eld of nanolayers and coatings, effect of heat treatment

on coatings, corrosion of coatings, effect of pre-treatment of

substrate on quality of coating, surface treatment by ion nitration,

coatings in medical practice, coatings in the automotive

industry.

The participants were very positive about the Symposium.

Some of the participants from foreign companies made comments

on English pronunciation of those who presented the

VI

píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií


papers. Other than that the atmosphere in the Symposium was

very nice and friendly all the time.

Symposium E – Non-Ferrous Metals and Alloys

Professional guarantors of the Symposium

Prof. Ing. Miroslav Kursa, CSc., VŠB-TU Ostrava

Prof. Dr. ing. Dalibor Vojtch, ICT Praha

Prof. Ing. Jaromír Drápala, CSc., VŠB-TU Ostrava

Symposium E was held from 23 rd to 25 th May 2012 according

to speci ed program, which included presentations of 50 papers.

A total of 47 papers were presented in particular program

blocks (3 registered presenters did not arrive), of which 13 papers

were from foreign countries (2x Poland, 2x Slovakia, 5x

Russia, 1x Turkey, South Korea, Brazil and Romania).

In sequence in particular sections the papers focused on

general non-ferrous metals, alloys and their characteristics.

A total of 19 papers were presented from the area of aluminum

and magnesium alloys. It involved a relatively comprehensive

area of particular alloys from the point of view of their preparation,

modi cation of properties by alloying or forming, including

the ECAP technology. Another block related to the issue of

high-temperature materials, including intermetallic compounds,

which was opened a day before. 5 papers dealt with

materials based on TiAl, 4 papers dealt with materials based

on nickel and 4 papers dealt with alloys of Fe-Al type. Also this

part represented a comprehensive problems of materials designated

for high-temperature applications, namely for oxidizing

environment. And nally there was also an area of biocompatible

materials (6 papers), materials for electrical engineering,

magnetic materials, theoretical aspects of crystallization processes

(9 papers).

The level of all the papers was high and professional. The

papers were discussed also during the breaks. A total of 50

posters were registered for the poster section, 42 were presented.

Two posters of Symposium E got awards. 24 posters

were from foreign participants (Poland, Russia, Slovakia,

Turkey, South Korea, Romania, Algeria, Bulgaria, Turkey,

France).

As far as the number of participants and papers is concerned,

50 papers is a maximum for the given time (3 x half

a day). If there was a higher number of papers it would be necessary

to think about two parallel sub-sections.

Compared to 2011, there was a signi cant increase of foreign

participants. Symposium E was attended by representatives

from 11 countries in Europe, South America, Africa and

Asia.

Symposium F – Economics and Management of Metallurgic

Production

Professional guarantors of the Symposium

Doc. Ing. Radim Lenort, Ph.D.

In Symposium F a total of 49 papers were received, 46 announced,

of which 16 in the poster section. There were 13 foreign

participants in the Symposium (11 from Poland and 2 from

Slovakia). By type of organization, most of the presenters were

from university workplaces (46 from universities, 1 from a research

institution and 2 from companies).

The Symposium opened with a paper presented by a member

of the Scienti c Committee of the Conference Dr.h.c.

Prof. Ing. Dušan Malindžák, CSc. from the Technical University

Košice on the topic of new approaches to optimized control of

reheat furnaces. The Symposium included papers from the

area of managerial and technical and economic aspects of

metallurgy production. Special attention was paid to application

of exact elements and methods of arti cial intelligence in

control and information systems of metallurgic processes. Statistics

of announced papers: 33 included in the program, 3 not

announced (of which 2 presenters excused themselves before

the Conference), 75 % of participants presented entirely in

English.

Poster Section of all symposia was evaluated and a total

of 5 honorable mentions and 3 prizes were awarded. Winners

received material gifts:

1 st place – Klimová Alena, ÚMMS SAV, Bratislava

2 nd place – Klus Petr – VŠB – TU Ostrava

3 rd place – Kekule Tomáš – Karlova univerzita, Praha

A total of 20 countries were represented at the Conference,

with 358 papers and posters.

Part of the Conference was also a social evening, beer party

and accompanying program. The accompanying program was

held on Thursday afternoon – it included a visit to the Anthropos

pavilion, planetarium, city casemates, Špilberk castle and

boat cruises with a visit to Veveí castle. Thanks to the nice

weather the participants spoke very highly about this cultural

program.

Moving the beer party on the rst day to a stylish restaurant

Moravian Cottage turned out to be an excellent idea. We can

state that by the high number of participants it was unlike any

other beer party in the previous years. The social evening was

held on the following day right in the hotel and in the participants‘

opinions it turned out well.

Technical equipment in each conference room was also

working properly and also catering services, accommodation

and other circumstances predestinate the location also for

2013.

A problem that is common at all conferences is occasional

absence of mainly foreign participants who register for the

Conference, in many cases they pay the registration fee but

then they do not come to the Conference nor do they excuse

themselves in advance. This causes gaps in a block of papers.

If there are more absences like this there is a change of schedule

of particular papers in spite of the best effort of the section

organizers.

From the organizational point of view the Conference was

also prepared very well, from websites through registration to

check-in of participants and other organizational issues. We

can state that the process is comparable with big conferences

abroad.

Very low attendance of representatives of manufacturing

companies is a certain shortcoming of the Conference. On one

hand the participation of mostly the representatives of universities

may indicate a high theoretical and modern level of contents

of papers but on the other hand higher confrontation with

the needs of the industry is necessary. We will try to remedy

this situation. However, participation of relatively young experts

from universities, research institutions or companies that

cooperate with research is pleasing.

Both the Program Committee and the participants consider

the Conference to be successful in all respects. The next Conference

should be held on May 15 – 17, 2013 also in the

Voronž Hotel, Brno, Czech Republic, EU. More information

about the next year of the Conference, including registration, is

available at www.METAL2013.com.

We look forward to possibly meeting you.

Jií Kliber

Miroslav Kursa

Tasilo Prnka

píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií

VII


Aktivity mezinárodní spolupráce

ve výzkumu a vývoji na podporu mobility

výzkumných pracovník a pracovnic –

„MOBILITY“

Na základ mezinárodních dohod o vdeckotechnické spolupráci

uskuteuje eská republika spolupráci v rámci aktivity

MOBILITY v roce 2012 s Argentinou, Francií, Nmeckem,

Polskem, Rakouskem, eckem, Slovenskem, Slovinskem,

a v rámci programu KONTAKT II s LR, Indií, Japonskem,

Korejskou republikou, Ruskou federací a USA a programu

GESHER/MOST s Izraelem.

V 1. ísle ip tt jsme uvedli základní podmínky programu „Aktivity

MOBILITY“, ve 2. ísle byly uvedeny podmínky programu

KONTAKT II, v tomto ísle uvádíme informace o programu

GESHER/MOST.

Program mezinárodní spolupráce mezi eskou republikou

a Státem Izrael v aplikovaném výzkumu a experimentálním

vývoji GESHER/MOST (LJ)

Smluvní rámec pro rozvíjení esko-izraelské spolupráce

v oblasti aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje

pedstavuje Dohoda mezi vládou eské republiky a vládou

Státu Izrael o dvoustranné spolupráci pi podpoe prmyslového

výzkumu a vývoje v soukromé sfée, podepsaná

v Praze dne 30. bezna 2009. Implementaními orgány Dohody

jsou na eské smluvní stran Ministerstvo školství, mládeže

a tlovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem prmyslu a obchodu

a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest,

na izraelské smluvní stran poté Ministerstvo prmyslu,

obchodu a práce ve spolupráci s Izraelským prmyslovým centrem

pro výzkum a vývoj.

Za úelem naplování Dohody byl na eské stran, jakožto

píslušný národní rámec podpory, vypracován program mezinárodní

spolupráce mezi eskou republikou a Státem

Izrael v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji

GESHER/MOST, jehož doba trvání je stanovena na roky

2010–2016.

Celkové výdaje z veejných prostedk na program GESHER/

MOST jsou na eské stran stanoveny na 300.000.000 K,

piemž alokace nanních prostedk na každou z 5 plánovaných

veejných soutží je 60.000.000 K.

Prioritními oblastmi spolupráce v rámci programu

GESHER/MOST jsou:

informaní a komunikaní technologie;

udržitelné a isté technologie;

zemdlské a potravináské technologie;

biotechnologie a zdravotnická technika;

moderní strojírenství – nové materiály, nanotechnologie, kybernetika

a robotika.

Uchazeem o institucionální podporu z programu GESHER/

MOST mohou být podniky vymezené v ásti 2.2 písm. a)

a b) Rámce Spoleenství pro státní podporu výzkumu, vývoje

a inovací (2006/C 323/01), tj. malé, stední a velké

podniky.

Do spolupráce se mohou v souladu s § 2 odst. 2 písm. j) zákona

. 130/2002 Sb., o podpoe výzkumu, experimentálního

vývoje a inovací z veejných prostedk a o zmn nkterých

souvisejících zákon (zákon o podpoe výzkumu, experimentálního

vývoje a inovací), ve znní pozdjších pedpis, zapojit

rovnž veejné vysoké školy, veejné výzkumné instituce

a další výzkumné subjekty, které lze kvali kovat jako výzkumné

organizace podle lánku 2.2 písm. d) Rámce Spoleenství,

vždy však výlun ve spolupráci s malým/stedním/velkým

podnikem. Samotné tyto instituce uchazeem o podporu být

nemohou.

Zpsobilými náklady spolených výzkumných projekt

v rámci programu GESHER/MOST jsou náklady vymezené v §

2 odst. 2 písm. l) zákona . 130/2002 Sb., o podpoe výzkumu,

experimentálního vývoje a inovací z veejných prostedk

a o zmn nkterých souvisejících zákon (zákon o podpoe

výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znní pozdjších

pedpis, pokud jsou souasn v souladu s vymezením

zpsobilých náklad uvedených v ásti 5.1.4 písm. a), b), d)

až f) Rámce Spoleenství pro státní podporu výzkumu, vývoje

a inovací (2006/C 323/01).

Ze strany Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy tak

mohou být nancovány:

osobní náklady (výzkumní pracovníci, technici a ostatní

podprný personál v rozsahu nezbytném pro úely

výzkumného projektu);

náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a na období,

kdy jsou využívány pro výzkumný projekt (Pokud

nejsou tyto nástroje a vybavení využívány pro projekt

po celou dobu jejich životnosti, jsou za zpsobilé náklady

považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce

trvání projektu vypotené pomocí správných úetních

postup.);

náklady na smluvní výzkum, technické poznatky

a patenty zakoupené nebo které byly pedmtem licence

poízené od vnjších zdroj za tržní ceny, za pedpokladu,

že transakce probhla v podmínkách volné hospodáské

soutže a nedošlo pi ní k žádné nesrovnalosti;

náklady na poradenské a rovnocenné služby využité

výlun pro úely výzkumné innosti;

dodatené režijní náklady vzniklé bezprostedn

v dsledku výzkumného projektu;

ostatní provozní výdaje vetn náklad na materiál,

dodávky a podobné výrobky, které vznikly pímo v dsledku

provádní výzkumné innosti.

Financování spolených výzkumných projekt v rámci programu

GESHER/MOST probíhá na principu, kdy každá ze

smluvních stran hradí pouze náklady vzniklé na její stran,

tzn. Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy hradí

náklady vzniklé na stran eské ásti ešitelského týmu spoleného

výzkumného projektu a naopak. Není pitom podmínkou,

aby výše podpory poskytnuté eskému ešiteli spoleného

výzkumného projektu eskou stranou a výše podpory

poskytnuté zahraninímu ešiteli spoleného výzkumného

projektu partnerskou stranou byly totožné. Rovnž struktura

zpsobilých náklad projektu nemusí být na obou stranách

identická.

VIII píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií


Implementaní doba podporovaných spolených výzkumných

projekt jsou 1 – 3 roky, piemž doporuená výše žádané

podpory se na eské stran pohybuje ve výši 2.000.000

K/rok.

Veejná soutž ve výzkumu, vývoji a inovacích, v rámci

níž jsou pedkládány návrhy spolených výzkumných projekt

k programu GESHER/MOST, je vyhlašována každoron

na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže

a tlovýchovy http://www.msmt-vyzkum.cz/ a v Obchodním

vstníku.

Návrh spoleného výzkumného projektu musí být pedložen

souasn eskou ástí týmu jeho ešitel v eské republice

a zahraniní ástí týmu jeho ešitel v partnerském stát, a to

v souladu s kritérii stanovenými poskytovateli podpory. Návrhy

spolených výzkumných projekt jsou hodnoceny nejprve

na národní úrovni oddlen v každém z partnerských stát,

piemž závrený výbr návrh spolených výzkumných projekt,

které obdrží v partnerských státech podporu z veejných

ž á dný vhodný laserový systé m, na které m by bylo mož no

prová d t pokusy a ov ovat naše teoretické vý sledky. Z tohoto

d vodu jsme navá zali spoluprá ci s vý zkumný m ú stavem

CEA Saclay, kde mohou probí hat experimenty na jejich uniprostedk,

provádí na základ výsledk odborného hodnocení

mezinárodní smíšená komise složená ze zástupc poskytovatel

podpory z obou partnerských stát. Schválené návrhy

projekt jsou poté zveejnny jako vítzné návrhy v rámci vyhlášení

výsledk veejné soutže ve výzkumu, vývoji a inovacích

k programu GESHER/MOST.

Tento asopis zasíláme všem ešitelm projekt Aktivity

MOBILITY s cílem informovat je o aktuálním stavu zabezpe-

ování tohoto programu, umožnit prezentaci dosahovaných

výsledk v rámci ešených projekt a prezentaci tchto výsledk

na vybraných tuzemských a zahraniních výstavách,

veletrzích a konferencích.

Pavel Švejda

generální sekretá AIP R

Dále uvádíme informace o výsledcích vybraného ešeného

projektu v roce 2011v rámci programu Aktivity MOBILITY.

Urychlování iont

pi interakci laserových puls

s vysokou intenzitou s teri

esko francouzská spolupráce, projekt MEB 021029

Ondej Klimo 1 , Jií Limpouch 1 , Jan Pšikal 1 , Jan Proška 1 , Tiberio Ceccotti 2

1

eské vysoké uení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikáln inženýrská

2

CEA/IRAMIS/Service de Photons Atoms et Molecules (SPAM), CEA Saclay, FR

Obsahem projektu bylo studium urychlování iont pi interakci

krátkých intenzivních laserových puls s tenkými fóliemi

a jinými speciálními teri. Urychlováním iont laserovými

pulsy se v posledních letech zabývá mnoho vdeckých tým

po celém svt, nebo tento zpsob

urychlování pedstavuje relativn

dostupnou alternativu ke získání

energetických á stic oproti klasickým

urychlovam. To je významné

zejména z hlediska možných budoucích

aplikací . Naším cílem pak bylo

zejména zvý š ení efektivity urychlování

iont a zvýšení maximální energie

iont .

Naš e skupina na katede fyzikální

elektroniky FJFI VUT se dlouhodob

zabývá teoretickým studiem

a poítaovými simulacemi urychlová

ní iont laserový mi pulsy. Po-

ítaové simulace jsou provádny

pomocí kódu založeného na metod

Particle-in-Cell (PIC). Mezi leny

skupiny jsou ale také odborní ci

na mikrostruktury a jejich naná š ení

na povrch pevný ch materiá l, které

v našem pípad slouží jako tere

v experimentech. Jsme tedy nejen

schopni na zá klad po í ta ový ch

model navrhnout a optimalizovat

ter vhodný k urychlová ní iont , ale

doká ž eme daný ter rovn ž vyrobit.

V R vš ak do nedávné doby nebyl

Obr. 1. a) Snímek povrchu tere pokrytého monovrstvou z polystyrenových kuliek o velikosti

pibližn 900 nm.

píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií

IX


Obr. 1. b) Elektronový snímek 100 nm tenké mylarové fólie pokryté polystyrénovými kulikami

o velikosti 260 nm. Snímek pochází z oblasti okolo hrany fólie, kde nejsou kuliky uspoádané tak

pravideln.

ká tní m laserové m systé mu UHI, který vytváí laserové impulsy

s výkonem až 100 TW a délkou 25 fs. Tento laserový

systém navíc používá dvojici plazmových zrcadel ke zvýšení

kontrastu impulsu až na 10 10 . To je v našem pípad velmi

dležité, nebo to zaruuje, že struktura na povrchu tere

není poškozena laserovým pedpulsem.

Urychlování iont pi interakci krátkých laserových puls

s teri probíhá pedevším díky procesu Target Normal Sheath

Acceleration (TNSA) [1]. Pi absorpci laserového impulsu

vznikají v teri horké elektrony. Tyto elektrony expandují

z povrchu tere do vakua a tím se tento ter stává pozitivn

nabitým. Na jeho povrchu pak vzniká velmi silné kvazistatické

elektrické pole, jímž lze urychlit ionty na velmi vysoké energie.

Pro efektivní urychlování iont je dobré jednak zmenšit

rozmry tere, nebo tím zvýšíme koncentraci horkých elektron

na jeho povrchu a tedy i zesílíme vznikající elektorstatické

pole a dále zvýšit absorpci laserového impulsu. Zvýšení

absorpce laserové energie je možné pomocí mikroskopické

povrchové struktury. Tato skutenost byla demonstrována

v mnoha experimentech zamených na zvýšení intenzity

rentgenového záení vyzaovaného z tere [2]. Dosud však

nebyly takové tere použity v experimentech spojených

s urychlováním iont.

V naš í skupin byly provedeny simulace charakterizují cí

absorpci laserové ho zá ení v ter í ch s rovný m a strukturovaný

m povrchem. Pomocí t chto simulací jsme demonstrovali,

ž e mikroskopická struktura na povrchu ter e vý razn

zvyš uje absorpci energie laserové ho pulsu, a elektromagnetická

energie je tak efektivn transformová na do kinetické

energie horký ch elektron . Vliv mikroskopické struktury

jsme zkoumali pro r zné ú hly dopadu laserové ho pulsu a pro

r zné podmí nky kontrastu laserové ho zá ení . V simulacích

byla zkoumána také úinnost a efektivita urychlování iont

v závislosti na povrchové struktue a bylo ukázáno, že ideální

velikost této struktury je blízká vlnové délce laserového

záení. Rovnž bylo zjištno, že tvar a pravidelnost povrchové

struktury nehraje píliš velkou roli. Simulace se proto

dále soustedily na tere z tenké fólie pokryté mikrokulikami

z polystyrenu viz obr. 1, nebo tento ter jsme schopni relativn

jednoduše vyrábt. Výsledky

teoretických výpot co do efektivity

urychlování proton a maximální

energie urychlených proton jsou

zobrazeny v obr. 2. a byly rovnž

shrnuty v lánku [3].

Z hlediska experimentálního však

projekt bohužel dosud úspšný nebyl,

nebo alespo ne do té míry, jak

jsme pedpokládali pi jeho pedkládání.

V prbhu realizace projektu

totiž docházelo k renovaci laserového

systému UHI v CEA Saclay a tato

renovace byla doprovázena neoekávanými

problémy, které znemožnily

konání experiment. Proto zatím

nedošlo v Saclay k žádnému experimentu

týkajícímu se urychlování iont

s teri navrženými naší skupinou

(resp. k tomuto experimentu dochází

až v tchto dnech – erven 2012

– v rámci projektu SLIC001693 evropské

iniciativy Laserlab Europe).

V prbhu projektu se však podailo

také navázat spolupráci s týmem

výzkumných pracovník v Advanced

Photonics Research Institute v Korejské

republice a provést mení

urychlování iont na jejich laserovém systému, který je podobný

systému v CEA Saclay. Výsledky tchto experiment

potvrzují naše simulace a budou v brzké dob publikovány.

V rámci tohoto projektu jsme tedy navázali dlouhodobou

a plodnou spolupráci s dalšími výzkumnými skupinami. Výsledky

této spolupráce nabízejí slibnou perspektivu pi pokra-

ování výzkumu tohoto tématu a jsou velmi dležité i v souvislosti

s pedpokládanou stavbou unikátního laserového centra

ELI v R.

Obr. 2. Maximální energie urychlených proton a úinnost transformace

laserové energie do energie všech urychlených iont vypoítané

v simulaci s terem, kde je 200 nm silná plastová folie pokryta

vrstvou polystyrenových kuliek o rzné velikosti ( je vlnová délka

laserového záení.) Délka laserového impulsu je 20 fs, maximální intenzita

2×1019 W/cm2 a velikost ohniska je 5 (FWHM).

[1] S. C. Wilks a kolektiv Physics of Plasmas 8, 542–549 (2001).

[2] G. Kulcsar a kolektiv Physical Review Letters 84, 5149–5152

(2000).

[3] O. Klimo a kolektiv New Journal of Physics 13, 053028 (2011).

X

píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií


Asociace inovaního podnikání R

vyhlašuje

17. roník soutže o Cenu

2012

Inovace rok u Podmínky soutže

– soutže se mže zúastnit každý subjekt se sídlem v R;

– do soutže se pihlašuje nový nebo významn zdokonalený produkt zavedený

na trh v posledních 3 letech (výrobek, technologický postup, služba);

– pihlášený produkt musí být již prkazn úspšn využíván (výrobek, resp. služba

je uveden/a na trh, technologický postup je zaveden v praxi)

Hodnotící kritéria:

A – Technická úrove produktu

B – Pvodnost ešení

C – Postavení na trhu, efektivnost

D – Vliv na životní prostedí

Pihlášené produkty mohou autoi prezentovat ve výstavní ásti INOVACE 2012,

Týden výzkumu, vývoje a inovací v R v Praze ve dnech 4. – 7. 12. 2012.

Produkty pijaté komisí Inovace roku budou zveejnny v odborném asopisu ip&tt

vydávaném AIP R, dalších médiích a na www stránkách AIP R.

Úastníci, kteí získají ocenní v rámci soutže o Cenu „INOVACE ROKU 2012“ mohou

využít výhod len

Klubu inovaních rem AIP R.

Pihlášky:

K úasti v soutži o Cenu INOVACE ROKU 2012 je možno získat podrobnjší

informace spolu s pihláškou (uzávrka pihlášek 31. íjna 2012; povinná konzultace

komplexnosti pipravené pihlášky – do 17. íjna 2012) na adrese:

Asociace inovaního podnikání R

Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1

tel.: 221 082 275, e-mail: svejda@aipcr.cz

www.aipcr.cz

píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií

XI


INOVACE ROKU 2012

Registraní poplatek: 3500 K (variabilní symbol: 122012)

IO 49368842, .ú.: 42938-021/0100 KB Praha-msto

1. Název pihlašovatele ............................................................... Právní forma .........................

2. Adresa ........................................................................................................................................

IO .................……....…..… DI ...................................…….. Poet zamstnanc ...............

3. Kontaktní osoba ....................................................................... Funkce ..............................…..

4. Telefon ............ / ......................... Fax ............ / ....................... E-mail ..........…................….

5. Charakteristika produktu (max. 30 slov – pro zveejnní v katalogu)

esky ……………………………………………………………………........………………………………

...........................................................................................................................................................

anglicky ……………………........……………………………………………………………………………

...........................................................................................................................................................

6. Do soutže pihlašujeme:

Název esky: ................................................................................................................................

anglicky: ................................................................................................................................

Obor: ……….........……………………………………………………………………………………….

íslo pihlášky a druh ochranného dokumentu: .....................................................................

Datum zavedení na trh: ….................…………………………………………………………………

7. Pílohy k pihlášce do soutže o Cenu INOVACE ROKU 2012:

– podnikatelský titul: a) právnické osoby – kopie výpisu z obchodního rejstíku, jiného

zizovacího dokumentu, apod.

b) fyzické osoby – kopie živnostenského listu

– popis produktu (výrobku, technologického postupu, služby) v rozsahu max. 3 strany

strojopisu obsahující:

charakteristiku produktu a jeho parametr v porovnání se stávajícím vlastním

nebo konkurenním ešením v tuzemsku a v zahranií

patentovou situaci, právní ochranu nebo jiné prkazné doložení pvodnosti ešení

pírstek tržeb a rentability u výrobce a u uživatele, perspektivy uplatnní inovace

na trhu; úspora náklad

údaje o vlivu produktu na životní prostedí (pízniv ovlivuje, bez vlivu, škodlivý)

a na zamstnanost

– fotograe produktu (k doložení jeho charakteristiky)

Uzávrka pihlášek: 31. íjna 2012 (povinná konzultace komplexnosti pipravené pihlášky

– do 17. íjna 2012); nutno odevzdat ve dvou vyhotoveních; zaslat též elektronicky

Datum ................................................. Podpis, razítko ....................................................................

XII

píloha ip&tt 3/2012 – transfer technologií


Celostátní soutž

o nejlepší studentský inovativní

podnikatelský zámr 2012

v rámci projektu SPINNET, . CZ.1.07/2.4.00/17.0094

Ureno pro studenty vysokých škol a partnery projektu SPINNET

Regionální kola soutže nebo prezentace studentských prací do 31. 10. 2012 v 6 NUTS 2

Kriteria pro hodnocení podnikatelských zámr:

Zpracování zámru (1–5 bod)

Technické, ekonomické a spoleenské pínosy (1–5 bod)

Prezentace na regionálním kole nebo prezentace práce (1–5 bod)

Hodnotí – regionální projektový manažer, mentor stáží a metodik stáží

Do celostátního kola mže být nominován zámr, který dosáhne min. 11 bod – nominace

pedloží regionální projektový manažer na návrh koordinátora partnera do 1. 11. 2012 s bodovým

hodnocením a nominovaným zámrem (mail: svejda@svtp.cz a 1 výtisk poštou).

Píprava celostátního kola

Hodnotící komise složená se zástupc SVTP R, RVVI, MŠMT, MPO, AV R a KR zhodnotí

do 30. 11. 2012 nominované zámry a autoi 10 nejlépe hodnocených zámr budou pozváni

na vyhlášení výsledk celostátní soutže, které se uskutení v rámci INOVACE 2012, Týden

výzkumu, vývoje a inovací v R ve stedu 5. 12. 2012 od 15 hodin v divadle Klub lávka, Novotného

lávka, Praha 1.

Autoi tí nejlepších zámr budou svoje zámry prezentovat na 2. celostátní konferenci SPINNET

5. 12. 2012 od 10 hodin v zasedací místnosti 418, Novotného lávka 5, Praha 1.

Informace o celostátní soutži 2012 s anotacemi 10 nejlépe hodnocených zámr budou uveejnny

v píloze asopisu Inovaní podnikání a transfer technologií 1/2013.

Informace jsou umístny na www.svtp.cz


Asociace inovačního podnikání ČR

ve spolupráci se svými členy a partnery

Vás zvou na

4. – 7. 12. 2012

Souástí Týdne bude

19. roník mezinárodního sympozia INOVACE 2012:

– Úvodní plenární sekce, 4. 12. 2012

– Celostátní konference projektu SPINNET a vyhlášení výsledk celostátní

soutže o nejlepší studentský inovativní podnikatelský zámr, 5. 12. 2012

– Mezinárodní spolupráce ve VaVaI, 6. 12. 2012

– Vyhlášení výsledk – Vizionái 2012, 6. 12. 2012

19. roník veletrhu invencí a inovací:

– prezentace subjekt v rámci Systému inovaního podnikání v R

– prezentace inovaních produkt

17. roník Ceny Inovace roku 2012:

– uzávrka pihlášek 31. 10. 2012 (povinná konzultace do 17. 10. 2012)

– vyhlášení výsledk 7. 12. 2012

Místo konání:

Praha a další místa v R

More magazines by this user
Similar magazines