16.01.2015 Views

3/2012 - AIP ČR

3/2012 - AIP ČR

3/2012 - AIP ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

CT dat, návrhem (CAD) a pesným ptiosým<br />

frézováním pedstavuje špikovou<br />

metodu používanou pro pípravu implantát<br />

na míru v rekonstrukní chirurgii,“ konstatuje<br />

Strnad.<br />

Spolený grant realizují univerzitní a -<br />

remní týmy od ledna 2011. Jejich cílem<br />

je vylepšení povrchové úpravy materiálu,<br />

aby implantáty dokonale srostly s kostí<br />

a na zdokonalení xace materiálu, která<br />

zabrauje pohybu materiálu ped srstem.<br />

Úzce spolupracují s Krajskou nemocnicí<br />

Liberec, a.s. „Dsledn vyhodnocujeme<br />

každou operaci. „Nafotím zákrok, po uritém<br />

ase, udláme kontrolní snímky pacienta<br />

a porovnáváme vizuáln rozhraní<br />

mezi kostí a implantátem. Zabýváme se<br />

zpsobem rozmístní minidlah po obvod<br />

implantátu, míme, jaká je vytrhovací síla<br />

šroubk, zkoušíme vymyslet rychlejší zpsob<br />

xace, musíme také ovovat imunitní<br />

reakce na laboratorních zvíatech“ ekl<br />

docent apek<br />

Projekt koní v prosinci 2013, do té doby<br />

chtjí jeho realizátoi získat certi kovanou<br />

metodiku. „Chceme, aby aplikace implantát<br />

dostala ád a také, aby zdravotní pojišovny<br />

ke kranioplastice pistupovaly jako<br />

ke klasickému výrobku. Zatím se pistupuje<br />

ke každému pacientovi individuáln, léka<br />

musí žádat o proplacení. Je to nároná administrativa,“<br />

konstatoval neurochirurg liberecké<br />

nemocnice Pavel Buchvald.<br />

Spolupráce s rmou podle docenta<br />

apka je hnací silou pro vdu a výzkum.<br />

„Akademická sféra by se nemla izolovat<br />

od prmyslové praxe. Nkdy jsme museli<br />

své pvodní pedstavy zmnit napíklad<br />

kvli nanní náronosti. Vdci asto nemají<br />

zptnou vazbu prmyslu a to je špatn“,<br />

ekl apek s tím, že spolupráce mezi<br />

akademickou a prmyslovou sférou ve vývoji<br />

a pedevším v aplikaci výsledk výzkumu<br />

a vývoje je v tomto projektu naplnna<br />

bezezbytku.<br />

Cyklistická bunda s blinkry<br />

a brzdovými svtly<br />

Cyklistickou bundu s nositelnou<br />

elektronikou, která pi jízd na kole<br />

signalizuje zmnu smru nebo brzdní,<br />

vyvinuli na katede odvnictví Fakulty<br />

textilní Technické univerzity v Liberci.<br />

Podle dkana FT TUL Aleše Linky tento<br />

další úspch opt dokazuje perspektivu<br />

eského textilního prmyslu a potažmo<br />

i druhé nejstarší fakulty liberecké<br />

univerzity. „Šanci mají výrobky s vysokou<br />

pidanou hodnotou. Na takové<br />

textilie a jejich aplikace se zamuje<br />

vývoj a výzkum na fakult,“ ekl profesor<br />

Linka.<br />

Vdecký tým profesora Zdeka Kse<br />

a docenta Antonína Havelky na vývoji inteligentního<br />

cyklistického odvu spolupracoval<br />

se temi eskými rmami. Plzeská<br />

rma APPLYCON a liberecký ELITRONIC<br />

zajišovaly návrh a výrobu celých ovládacích<br />

modul. Táborská rma KALAS pak<br />

vyrobila už dva vzorky nového modelu.<br />

Vývoj trval asi jeden rok. Poátení náklady<br />

hradila fakulta textilní z vlastních<br />

zdroj, následn se zapojily i výše zmínné<br />

rmy. Výsledkem je unikátní bunda,<br />

která podstatn zvýší bezpenost cyklist<br />

v silniním provozu. „Cyklistu v této bund<br />

nemže pehlédnout žádný idi auta,“<br />

ekl Antonín Havelka, vedoucí katedry<br />

odvnictví. Zdraznil ale, že svtelná<br />

signalizace neosvobozuje cyklistu od povinného<br />

znamení rukou pi zmn smru<br />

jízda. „Nenahrazujeme žádné vyhlášky,<br />

jen zvyšujeme viditelnost cyklist a potažmo<br />

všech úastník silniního provozu.<br />

Myslím, že bundu ocení teba i sportovní<br />

chodci a bžci a potažmo i idii aut, kteí<br />

se jim musejí na silnicích vyhýbat,“ konstatoval<br />

Havelka.<br />

Navenek jde o bžnou re exní cyklistickou<br />

bundu, která je ale na zadní viditelné<br />

ásti vybavena blikajícími LED diodami.<br />

Systém se skládá ze dvou modul. Jeden<br />

je umístn na jízdním kole a zpracovává<br />

signály zmny smru jízdy a brzdní. Tyto<br />

signály jsou odesílány do druhého modulu<br />

v odvu, který na jejich základ ídí svit<br />

LED diod integrovaných do odvu. „ Osvtlení<br />

má relativn malou spotebu elektrické<br />

energie a díky technickému ešení integrace<br />

do textilie snese bžnou údržbu odv,“<br />

uvedl Milan Baxa, jednatel rmy Applycon.<br />

Na plný provoz vydrží podle nj LED diody<br />

v bund svítit plných dvanáct hodin bez nabíjení<br />

baterií.<br />

Oba moduly se skládají ze stejných základních<br />

ástí- akumulátor, deska s ídící<br />

elektronikou a bezdrátový komunikaní<br />

len. Piemž rozdílná je pouze konstrukce<br />

ídících desek, kdy jedna z nich obsahuje<br />

digitální vstup pro píjem signál ze<br />

tí senzor na bicyklu. Druhá výstup pro<br />

napájení ty sekcí akních len v bund.<br />

„Moduly mají kompaktní rozmry umožující<br />

snadnou integraci do odvu a montáž<br />

na jízdní kolo. V odvu je elektronický<br />

modul zasunut v kapse na rubové stran<br />

u spodního lemu bundy. Na jízdní kolo je<br />

pak nutné osadit zapouzdenou elektroniku<br />

pipínacím klipem, který umožní snadné<br />

pipnutí a odepnutí. Modul je poteba<br />

sundat pí dobíjení akumulátoru nebo pi<br />

parkování na veejných místech,“ dodal<br />

Baxa.<br />

Podle Zdeka Kse jde o eský unikát,<br />

který má velkou šanci proniknout na zahraniní<br />

trh. „ Bunda je zhotovena z prodyšného<br />

materiálu, který zaruuje komfort i pi<br />

fyzické námaze. Systém elektroniky je lehký<br />

a pocitov neznatelný, takže cyklistu vbec<br />

neobtžuje. Systém mohou využít i motorkái<br />

nebo inline brusla.“ piblížil nový výrobek<br />

profesor Ks.<br />

Prodej by ml podle Josefa Filipa, výkonného<br />

editele rmy KALAS, nejvtšího eského<br />

výrobce sportovního, pevážn cyklistického<br />

obleení zaít píští rok na jae.<br />

„Cenu ješt nemžeme prozradit. Ale rozhodn<br />

bude snesitelná pro bžné zákazníky.<br />

Veejnosti bundu poprvé pedstavíme<br />

letos na podzim na veletrhu v Nmecku,“<br />

informoval Filip.<br />

Zástupci všech tí rem se shodli<br />

na tom, že ve spolupráci s Technickou univerzitou<br />

v Liberci chtjí pokraovat. Pracujeme<br />

na zdokonalení systému, aby byl cyklista<br />

viditelný z 360 stup. To znamená,<br />

že chceme diody umístit i na pední ásti<br />

a na bocích bundy. Ron umírá v eské<br />

republice zhruba 70 cyklist. Když se toto<br />

íslo sníží naší zásluhou, budeme spokojeni“,<br />

prohlásil Havelka s tím, že s uvedenými<br />

rmami má katedra rozdlané další<br />

projekty zamené napíklad na komfort<br />

vojenských uniforem.<br />

J. Koárková<br />

30 3/<strong>2012</strong>

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!