You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
CT dat, návrhem (CAD) a pesným ptiosým<br />
frézováním pedstavuje špikovou<br />
metodu používanou pro pípravu implantát<br />
na míru v rekonstrukní chirurgii,“ konstatuje<br />
Strnad.<br />
Spolený grant realizují univerzitní a -<br />
remní týmy od ledna 2011. Jejich cílem<br />
je vylepšení povrchové úpravy materiálu,<br />
aby implantáty dokonale srostly s kostí<br />
a na zdokonalení xace materiálu, která<br />
zabrauje pohybu materiálu ped srstem.<br />
Úzce spolupracují s Krajskou nemocnicí<br />
Liberec, a.s. „Dsledn vyhodnocujeme<br />
každou operaci. „Nafotím zákrok, po uritém<br />
ase, udláme kontrolní snímky pacienta<br />
a porovnáváme vizuáln rozhraní<br />
mezi kostí a implantátem. Zabýváme se<br />
zpsobem rozmístní minidlah po obvod<br />
implantátu, míme, jaká je vytrhovací síla<br />
šroubk, zkoušíme vymyslet rychlejší zpsob<br />
xace, musíme také ovovat imunitní<br />
reakce na laboratorních zvíatech“ ekl<br />
docent apek<br />
Projekt koní v prosinci 2013, do té doby<br />
chtjí jeho realizátoi získat certi kovanou<br />
metodiku. „Chceme, aby aplikace implantát<br />
dostala ád a také, aby zdravotní pojišovny<br />
ke kranioplastice pistupovaly jako<br />
ke klasickému výrobku. Zatím se pistupuje<br />
ke každému pacientovi individuáln, léka<br />
musí žádat o proplacení. Je to nároná administrativa,“<br />
konstatoval neurochirurg liberecké<br />
nemocnice Pavel Buchvald.<br />
Spolupráce s rmou podle docenta<br />
apka je hnací silou pro vdu a výzkum.<br />
„Akademická sféra by se nemla izolovat<br />
od prmyslové praxe. Nkdy jsme museli<br />
své pvodní pedstavy zmnit napíklad<br />
kvli nanní náronosti. Vdci asto nemají<br />
zptnou vazbu prmyslu a to je špatn“,<br />
ekl apek s tím, že spolupráce mezi<br />
akademickou a prmyslovou sférou ve vývoji<br />
a pedevším v aplikaci výsledk výzkumu<br />
a vývoje je v tomto projektu naplnna<br />
bezezbytku.<br />
Cyklistická bunda s blinkry<br />
a brzdovými svtly<br />
Cyklistickou bundu s nositelnou<br />
elektronikou, která pi jízd na kole<br />
signalizuje zmnu smru nebo brzdní,<br />
vyvinuli na katede odvnictví Fakulty<br />
textilní Technické univerzity v Liberci.<br />
Podle dkana FT TUL Aleše Linky tento<br />
další úspch opt dokazuje perspektivu<br />
eského textilního prmyslu a potažmo<br />
i druhé nejstarší fakulty liberecké<br />
univerzity. „Šanci mají výrobky s vysokou<br />
pidanou hodnotou. Na takové<br />
textilie a jejich aplikace se zamuje<br />
vývoj a výzkum na fakult,“ ekl profesor<br />
Linka.<br />
Vdecký tým profesora Zdeka Kse<br />
a docenta Antonína Havelky na vývoji inteligentního<br />
cyklistického odvu spolupracoval<br />
se temi eskými rmami. Plzeská<br />
rma APPLYCON a liberecký ELITRONIC<br />
zajišovaly návrh a výrobu celých ovládacích<br />
modul. Táborská rma KALAS pak<br />
vyrobila už dva vzorky nového modelu.<br />
Vývoj trval asi jeden rok. Poátení náklady<br />
hradila fakulta textilní z vlastních<br />
zdroj, následn se zapojily i výše zmínné<br />
rmy. Výsledkem je unikátní bunda,<br />
která podstatn zvýší bezpenost cyklist<br />
v silniním provozu. „Cyklistu v této bund<br />
nemže pehlédnout žádný idi auta,“<br />
ekl Antonín Havelka, vedoucí katedry<br />
odvnictví. Zdraznil ale, že svtelná<br />
signalizace neosvobozuje cyklistu od povinného<br />
znamení rukou pi zmn smru<br />
jízda. „Nenahrazujeme žádné vyhlášky,<br />
jen zvyšujeme viditelnost cyklist a potažmo<br />
všech úastník silniního provozu.<br />
Myslím, že bundu ocení teba i sportovní<br />
chodci a bžci a potažmo i idii aut, kteí<br />
se jim musejí na silnicích vyhýbat,“ konstatoval<br />
Havelka.<br />
Navenek jde o bžnou re exní cyklistickou<br />
bundu, která je ale na zadní viditelné<br />
ásti vybavena blikajícími LED diodami.<br />
Systém se skládá ze dvou modul. Jeden<br />
je umístn na jízdním kole a zpracovává<br />
signály zmny smru jízdy a brzdní. Tyto<br />
signály jsou odesílány do druhého modulu<br />
v odvu, který na jejich základ ídí svit<br />
LED diod integrovaných do odvu. „ Osvtlení<br />
má relativn malou spotebu elektrické<br />
energie a díky technickému ešení integrace<br />
do textilie snese bžnou údržbu odv,“<br />
uvedl Milan Baxa, jednatel rmy Applycon.<br />
Na plný provoz vydrží podle nj LED diody<br />
v bund svítit plných dvanáct hodin bez nabíjení<br />
baterií.<br />
Oba moduly se skládají ze stejných základních<br />
ástí- akumulátor, deska s ídící<br />
elektronikou a bezdrátový komunikaní<br />
len. Piemž rozdílná je pouze konstrukce<br />
ídících desek, kdy jedna z nich obsahuje<br />
digitální vstup pro píjem signál ze<br />
tí senzor na bicyklu. Druhá výstup pro<br />
napájení ty sekcí akních len v bund.<br />
„Moduly mají kompaktní rozmry umožující<br />
snadnou integraci do odvu a montáž<br />
na jízdní kolo. V odvu je elektronický<br />
modul zasunut v kapse na rubové stran<br />
u spodního lemu bundy. Na jízdní kolo je<br />
pak nutné osadit zapouzdenou elektroniku<br />
pipínacím klipem, který umožní snadné<br />
pipnutí a odepnutí. Modul je poteba<br />
sundat pí dobíjení akumulátoru nebo pi<br />
parkování na veejných místech,“ dodal<br />
Baxa.<br />
Podle Zdeka Kse jde o eský unikát,<br />
který má velkou šanci proniknout na zahraniní<br />
trh. „ Bunda je zhotovena z prodyšného<br />
materiálu, který zaruuje komfort i pi<br />
fyzické námaze. Systém elektroniky je lehký<br />
a pocitov neznatelný, takže cyklistu vbec<br />
neobtžuje. Systém mohou využít i motorkái<br />
nebo inline brusla.“ piblížil nový výrobek<br />
profesor Ks.<br />
Prodej by ml podle Josefa Filipa, výkonného<br />
editele rmy KALAS, nejvtšího eského<br />
výrobce sportovního, pevážn cyklistického<br />
obleení zaít píští rok na jae.<br />
„Cenu ješt nemžeme prozradit. Ale rozhodn<br />
bude snesitelná pro bžné zákazníky.<br />
Veejnosti bundu poprvé pedstavíme<br />
letos na podzim na veletrhu v Nmecku,“<br />
informoval Filip.<br />
Zástupci všech tí rem se shodli<br />
na tom, že ve spolupráci s Technickou univerzitou<br />
v Liberci chtjí pokraovat. Pracujeme<br />
na zdokonalení systému, aby byl cyklista<br />
viditelný z 360 stup. To znamená,<br />
že chceme diody umístit i na pední ásti<br />
a na bocích bundy. Ron umírá v eské<br />
republice zhruba 70 cyklist. Když se toto<br />
íslo sníží naší zásluhou, budeme spokojeni“,<br />
prohlásil Havelka s tím, že s uvedenými<br />
rmami má katedra rozdlané další<br />
projekty zamené napíklad na komfort<br />
vojenských uniforem.<br />
J. Koárková<br />
30 3/<strong>2012</strong>