Jaký je aktuální stav domácí IP telefonie ? - PhoNet

phonet.cz

Jaký je aktuální stav domácí IP telefonie ? - PhoNet

Hospodáské noviny, ICT Revue

íloha z 9.11.2006, autor: Ing. Ivo Fier

Jaký je aktuální stav domácí IP telefonie

Jeden z oblíbených mýtíká, e doba potebná k pevedení pouhého nápadu do

podoby kvalitn fungující telekomunikaní technologie je za kadých okolností práv

10 let. Osobn jsem k takovým povrám zna nedivý. Jak si ale mám

vysvtlit, e první nápady na „telefonování po datových sítích“ se v eské kotlin

objevily okolo roku 1995 a e konec roku 2005 lze zejm povaovat za dlouho

edpovídaný rok nástupu domácí VoIP Má pýcha mi nedovolí uznat pravdivost

mýtu nebo povry a dál si tak budu myslet, e je to tedy obyejná náhoda. Jako

urité pokání zde pak zveejuji své zkuenosti a názory.

Marketingové mlhy VoIP

zhruba 5 let se lze potkávat se studiemi rzných, zpravidla tém neznámých,

poradenských nebo marketingových firem, které se zabývají analýzou budoucna

telekomunikaního trhu a sugestivn pedpovídají velmi brzký razantní nástup

internetové telefonie, IP telefonie, VoIP technologií apod. I kdy bych mohl patit

mezi zakládající leny neexistujícího eského klubu pátel paketové telefonie, tak

jsem byl vdy k podobným sugestivním pedpovdím dost skeptický. A píli mi to

dy pipomínalo podobné dokumenty z doby prosazování technologií ISDN a a

íli z podobných studií vynívají zámry pracovitých výrobc a prodejc, kteí

hledají dalí prostor pro odbyt svých výrobk a slueb.

itom je poteba uznat, e jenom díky osv, financované tém jist nejvími

hrái na hti svtového telekomunikaního prmyslu, bylo dosaeno toho, e u

ejm není poteba tenám znovu vysvtlovat základní technické principy ani

ekonomické výhody IP telefonie. Dalo by se tedy mluvit o tom, e oekávání

zákazník je bu správn naasováno nebo dokonce moná i áste pedbhlo

reálné schopnosti dodavatel telefonních pístroj, telefonních ústeden a

telefonních slueb. Mnoho zákazník u je toti pedem pesveno, e je to lepí

a zárove i levní zpsob telefonování. Výrobcm a operátorm te nezbývá, ne

tato oekávání naplovat a mají s tím hodn práce.

Souasná realita VoIP

Protoe jsem nenapravitelný optimista, který se ji 10 let intenzivn vnuje vývoji IP

telefonie, tak jsem rád znovu a znovu uvil, e velmi brzy to u zane, e u se ten

trh zblázní a zahltí výrobce objednávkami. Pragmatická ást mého vdomí mne ale

dy znovu nabádala ke stízlivému sledování reálné skutenosti. Mnohem

rohodní je toti sledování výsledk minulosti ne vní z kálové koule

budoucnosti. Navíc mám tu výhodu, e vidím pímo do kuchyn zhruba patnácti

domácích firem nabízejících VoIP. Tak mohu minulost posuzovat pomocí údaj z

naich vlastních dodacích list a nemusím se opírat o velmi nevrohodné

dotazovací akce.

Dnes u mohu prozradit, e a do podzimu 2005 nebyl domácí trh s VoIP nic moc.

Zákazníci byli pedevím z okruhu technických nadenc, snílk a vizioná, kteí si

nákup VoIP bu hradili z vlastních zdroj nebo mli mimoádnou dru svých

1/6


Hospodáské noviny, ICT Revue

íloha z 9.11.2006, autor: Ing. Ivo Fier

finanních editel. Pro ty, kdo tento lánek doetli a sem, mám vak dobrou

zprávu. K velmi zajímavé zm dolo po loském INVEXu. Za posledních 12

síc zhruba tyikrát vzrostl odbyt kapacity VoIP technologií a zhruba tikrát nám

vzrostl poet obchodních partner. Mimo jiné také v echách trojnásobn narostl

poet firem nabízejících telefonní spojení realizované na principu VoIP a odhaduji,

e zhruba ptkrát se zvýila kapacita eské internetové telefonní sít. A pidám

dalí dobrou zprávu. Po letoním INVEXu je u nyní zejmé, e opt dochází k

dalímu zajímavému zvýení zájmu o IP telefonii. Podle prvních jednání opt

dochází k nkolikanásobnému nárstu poptávky, a to u zaíná být skute váné.

Návvnost a poet vystavovatel na INVEXu je dnes zna mení ne ped 5

nebo 10 lety, telekomunikaní firmy ji nkolik let nezaplují vechna patra haly Z a

to, co se dív nedalo na INVEXu navtívit za celý den, na to dnes návvníkovi

staí tak ti hodinky. Z pohledu výrobce VoIP technologií vak mohu pozorovat, e

podzimní termín konání INVEXu je stále dobe vnímatelným pedlem v potu

dolých poptávek i objednávek.

Domácí IP telefonní operátoi

Na konci roku 2005 existoval v echách jeden dominantní operátor a ti a pt

stedních operátor, kteí vichni provozovali pevné telefonní linky fungující na

principu staré dobré klasické telefonie. Vedle toho ji v lét 2005 existovalo zhruba

10 velmi malých telefonních operátor, kteí zpravidla obsluhovali mén ne 1.000

(slovy jeden tisíc) zákazník a své sluby zaloili na principu moderní IP telefonie.

Celková kapacita eské IP telefonní sít se v lét 2005 jen pomalu blíila 10.000

ivých úastník. Poet a postavení provozovatel klasických telefonních sítí byl v

posledním roce ovlivnn pouze akvizicemi a fúzemi. Malých eských IP telefonních

operátor je vak dnes ji pes 30 a nkolik z nich obsluhuje výrazn více ne

10.000 (slovy deset tisíc) zákazník. Kapacita dnení eské IP telefonní sít se ji

pohybuje pes 50.000 skute telefonujících úastník. Jestlie poet IP telefon

byl v roce 2005 pouhých 0,25% z kapacity pevné telefonní sít, pak dnes lze jejich

poet odhadovat na 1,25%. Nechci se sice zaadit mezi nerealistické prognostiky,

ale nezbývá mi, ne se zeptat: nebude za rok v eské telefonní síti okolo 5%

IP telefon Je tém jisté, e bude zachován dosavadní trend rstu, otázkou

pouze zstává, zda a nakolik se je me urychlit po letoním podzimu.

V echách a na Morav se zájmem pr sleduji tyi VoIP operátory, kteí se

lií v základním konceptu poskytování telefonních slueb. Mezi nejví firmy

poskytující VoIP telefonní sluby patí urit firma Mattes s.r.o. (www.802.cz), která

ped adou msíc pekroila kapacitu 10.000 úastník a její ceník hovorného

patí mezi nejlákaví. Mezi firmy, které vnují mimoádné úsilí i finance na zajiní

kvality VoIP telefonních slueb patí urit firma eský bezdrát s.r.o.

(www.erivoip.cz), která vedle telefonní ústedny provozuje i pikové systémy pro

ízení kvality hlasových spojení a pro ochranu IP telefonie proti internetovým

útokm. Zajímavá je urit také firma Voinet s.r.o. (www.voinet.cz), pro kterou

slouí VoIP telefonní ústedna jako velmi dobe fungující reklama pro tuzemský i

zahraniní velkoobchod s technologiemi i slubami VoIP. Pozoruhodná je rovn

firma Fayn s.r.o. (www.fayn.cz), která je nejstarím eským operátorem nabízejícím

úsp sluby IP telefonie utvrtým rokem.

2/6


Hospodáské noviny, ICT Revue

íloha z 9.11.2006, autor: Ing. Ivo Fier

Pro úplnost dodávám, e ponkud odliná situace je zatím na Slovensku. Zde se

zdá být poet lokálních operátor nkde okolo pti a stav slovenské IP telefonie

ipomíná situaci eské sít na poátku roku 2005. Na Liptov lze nap. vyuít IP

telefonních slueb firmy IMAFEX s.r.o. (www.imafex.sk).

Domácí výrobci VoIP technologií

Tady by se nejprve hodilo definovat, co je a co není výroba, ale mohlo by to vyznít

ponkud tenden. ada eských obchodních firem je schopná nabídnou import

VoIP technologií od renomovaných zahraniních výrobc, jako jsou Cisco, Siemens,

Alcatel, Matra apod. Protoe u nás byla vdy ada tvoivých programátor, tak lze

najít adu eských firem, které nabízejí rzné SW aplikace navazující na výrobky

telekomunikaních firem. Mezi takové patí firma HSF s.r.o. (www.hsf.cz) nebo firma

TelPro s.r.o. (www.telpro.cz), které nabízejí SW pro podporu operátor veejné

telefonní sluby. V nabídce nkolika eských firem pak najdete i rzn modifikované

aplikace zaloené na freewarovém SW známém jako Asterisk, které se hodí k

domácímu pouití, jako mení pobokové ústedny nebo pro opatrný start malého IP

telefonního operátora. Mezi firmy, které v pravém slova smyslu vyrábjí eské VoIP

telefonní ústedny, kde speciální telefonní HW i SW byl navíc vyvinut pracovníky

chto výrobc, patí zejm pouze firma 2N a.s. (www.2n.cz) a firma ProTel

engineering, spol. s r.o. (www.phonet.cz). První z nich je dlouhodobou stálicí mezi

eskými výrobci telefonní techniky. Druhá firma se zabývá zejména vývojem

speciálního telefonního HW i SW a výroba VoIP ústeden je pro ni vlastn vedlejím

produktem její vývojové innosti. V poslední dob jsem pak zaznamenal i zajímavé

zámry firmy TESLA Karlín a.s. (www.teslakarlin.cz), která vak zejm teprve

ipravuje svj návrat do oblasti výroby a exportu veejných telefonních ústeden.

Pro úplnost opt dodávám také informace ze Slovenska. V oblasti výroby se zdá, e

slovenská výroba naopak zna pedbhla situaci na eském trhu. Ve spolenosti

TESLA Lipt. Hrádok a.s. (www.teslalh.sk a www.phonet.sk) je ji od konce roku

2005 úsp zavedena výroba VoIP pobokových a internetových telefonní

ústeden. Vezmeme-li v úvahu nemalé tradice tohoto výrobce, zavedený systém

ízení podle EN ISO 9001 a kapacitní monosti v objemu stovek tisíc telefonních

port ro, tak máme v esku co dohánt.

Pouívané IP telefonní pístroje

Zdánliv dnes existuje velmi iroká nabídka IP telefon a VoIP bran. Ve skutenosti

lze ale rozliit ti skupiny produkt. Do nejvyí skupiny stále patí VoIP zaízení

firmy Cisco, které jsou na trhu ji cca 5 let, lze je povaovat za neformální standard,

mají dobe pijímaný design, spolehliv fungující HW i SW, je k nim dosaitelná

dobrá uivatelská i administrátorská dokumentace a podpora, ale patí samozejm

k tomu nejdraímu (rozptí 5 a 20 tis. K). Stední skupinu tvoí zejména VoIP

výrobky Linksys nebo Budgeton. První znaka se v nedávné dob dostala pod vliv

firmy Cisco, po technické stránce i z pohledu designu lze její VoIP výrobky oznait

za oblíbené a z hlediska ceny se jedná o rozumný kompromis (rozptí 2,5 a 6,0 tis.

). Druhá znaka nabízí jeden z prvních typ IP telefonu, který se pouíval v

eském internetu, pitom se ale jedná o zaízení s velmi píjemnou kvalitou HW i

SW, má neuráející design a píjemné ceny (rozptí 1,5 a 3,0 tis. K). Do nejnií

3/6


Hospodáské noviny, ICT Revue

íloha z 9.11.2006, autor: Ing. Ivo Fier

skupiny pak patí celá ada neznakových IP telefon, kde vak uivatel musí zatím

ekávat problémy s kvalitou jejich HW (nap. nedodrování norem EMC), s kvalitou

jejich SW (nap. odlinosti v signalizaci SIP), musí se asto smíit s ponkud

podivným designem (obas nevíte, zda to náhodou není dtská hraka) a jejich ceny

jsou na dolní hranici stední skupiny IP telefon. V echách a na Slovensku je

kolik údajných výrobc IP telefon nebo VoIP bran. Pi podrobním

prozkoumání vak zjistíte, e se tém vdy jedná o dálnvýchodní produkty

opatené znakou domácího výrobce, které bohuel zatím zpravidla patí do nejnií

skupiny VoIP koncových zaízení. Zvolí si je zejména ti, kteí chtjí nejnií cenu,

jsou ochotni akceptovat nií úrove kvality a touí si uít experimentování.

Pouívané IP telefonní ústedny

Zde je obtíné pokusit se postihnout vechna zákoutí eského a slovenského trhu.

Snad tedy pouze informace o typech ústeden pouívaných VoIP operátory. Zhruba

etina pouívá ústedny PhoNet, zhruba tetina pouívá Asterisk a zbylá tetina

pouívá rzné jiné produkty. V jednom nebo ve dvou pípadech se údajn jedná o

SW telefonní ústedny z vlastního vývoje daného operátora, ped ím je nutné

smeknout klobouk a u nikdy si ho nenasazovat. To platí i v pípad, e se jedná

pouze o modifikace, jejich základem byl njaký open-source (nap. Asterisk), nebo

i tak si to ádá znané zkuenosti s telefonní i poítaovou technikou a s

programováním extrémn rozsáhlého SW. Pro zajímavost, pracnost vývoje VoIP

telefonní ústedny se pohybuje v ádu mnoha desítek lovkorok (lze vrohodn

doloit). Náklady na vývoj nech si tená odhadne sám, jeden lovkorok vývojové

práce odpovídá v eské firm 1 a 2 mil. K.

Jeden mýtus o konvergenci

Jako asté výhody VoIP se uvádí, e dochází ke slouení lokální kabelizace objektu,

ke slouení zpsobu napojení na veejné telekomunikaní sít a ke slouení

telefonních a poítaových zaízení. To ve je pravda a mnoho zákazník na to za

poslední rok u samo plo. Jsou vak i takoví, kterým to bylo v minulosti

opakovan vysvtlováno, oni pokyvovali hlavami a nic. Grrr. Pak najednou pijdou a

íkají: já to vidl nebo já to slyel na INVEXu. Grrr. Zail jsem to nkolikrát.

Jako následná výhoda je pak asto uvádna úspora v oblasti personálu, nebo u

údajn není poteba mít zajin zvlá servis poítaové a telefonní techniky. U

tzv. staí mít pouze jednu skupinu. Málokdy je vak eno, e v rámci té jedné

skupiny musí existovat odborníci na oba donedávna samostatné obory lidské

innosti. V praxi to pak nkdy dopadá tak, e bu VoIP spadne do kompetence

pracovník IT, kteí velmi asto trpí pezíravostí ke zdánliv jednoduchým

telefonním principm. Z toho pak bývají nepíjemné technické problémy i mezilidské

kolize. V jiných pípadech dostanou VoIP na starost telefonái, kteí vak mají tém

dy zbytenou úctu a obavy z problematiky poítaových sítí, operaních

systém, databází atd. V takovém pípad rovn vznikají nemalé problémy. Znám

ípad, kdy nám opakovan místo IP adresy bylo telefonním mechanikem

vnucováno telefonní íslo. Nehodlám tvrdit, e VoIP neme uetit provozní

náklady na servisní zajiní firem nebo institucí. Naopak. Je vak poteba

pamatovat na to, e písluní pracovníci musejí mít znalosti a postupn i zkuenosti

4/6


Hospodáské noviny, ICT Revue

íloha z 9.11.2006, autor: Ing. Ivo Fier

z obou oblastí, nebo e v písluné skupin musejí být odborníci na obojí, kteí jsou

schopni efektivn spolupracovat. I toto je teba neustále opakovat, ale i tuto

zkuenost lidé vinou získávají a prostednictvím svých vlastních neúspch.

K ástené osveských, moravských i slovenských VoIP technik má pispt

odborný seminá spolupoádaný Katedrou telekomunikaní techniky VUT FEL,

odborným msíníkem Sdlovací technika a firmou ProTel engineering, spol. s

r.o. vlastnící nkolik uitných vzor a ochranných známek v oboru telefonní

techniky. Tato akce se koná ve dvouletém cyklu pod názvem Teorie a praxe IP

telefonie (www.ip-telefon.cz) a letos zde zazní 12 nekomerních pednáek v

celkovém rozsahu 630 minut. Mimo jiné zde budou diskutovány i velmi dleité

otázky bezpenosti provozu VoIP, které jsou zatím asto opomíjeny.

Dalí vize a pedpovdi

Jeliko jsem se v úvodu ponkud nelichotiv vyjádil k monosti pedpovídání naich

telekomunikaních zít, pokusím se na závr k budoucnosti VoIP vyjádit radji jen

formou tí odváných otázek, na které bych sám rád znal správnou odpov.

Obas se vedou polemiky, jaké perspektivy má pevná telefonní sí, kdy mobilní

telefonie expanduje do úrovn více ne jednoho telefonu na kadého obyvatele.

Zárove bývá pedpovídáno, e klasická pevná telefonní sí bude postupn

nahrazena IP telefonií, ale e pekákou rychlejí expanze VoIP je principiáln horí

garance kvality a dostupnosti této sluby ne je bné u klasické telefonie. Moje

první provokativní otázka zní následovn. Bude vbec poteba, aby IP telefonie

dosáhla mimoádn vysoké kvality klasické telefonie, kdy význam pevných

telefonních sítí má údajn klesat

Zatím se vinou vedou diskuze o podílu IP telefonie z potu telefon pevné

telefonní sít. Pitom se ale kadoro zvyují kapacitní monosti i rozsah pokrytí

firemních a zejména veejných WiFi sítí. U dnes jsou k dispozici bezdrátové

telefony pracující v pásmu WiFi namísto DECT a telefony kombinující pístroje GSM

a WiFi. Moje druhá provokativní otázka zní takto. Nelze ekat, e prh

posledních dvou a tí let v oblasti rových IP telefon se brzy zopakuje i v

oblasti bezdrátových IP telefon, a to na úkor mobilních sítí GSM

Poet operátor nabízejících IP telefonní sluby zatím roste jako píslovené houby

po deti. Velmi mi to pipomíná dobu, kdy s podobnou rychlostí rostl v esku poet

zných cestovních kanceláí. V obou pípadech byla pro zákazníky výhodou

soutivost a snad i prunost malých firem. V obou pípadech vak byla pro

zákazníky nevýhodou nemalá zranitelnost malých firem. V oblasti cestovek je dnes

situace jinde, vyrostlo nkolik velkých FIREM a na n pak navazují sít tzv.

prodejc. Moje tetí provokativní otázka je tak zejmá. Kdy lze oekávat

zemesení na trhu eských VoIP operátor a kteí operátoi pijí a vyrostou

do rozm celonárodních nebo dokonce snad i nadnárodních firem

Tyto ti otázky mají být zárove výzvou odváným lidem v echách, na Morav i na

Slovensku, kteí souhlasí s tím, e i malí herci dokáí zahrát velké divadlo, e i malé

firmy pispívají k rozvoji techniky a e i malé zem mohou mít své úspné výrobky.

5/6


Hospodáské noviny, ICT Revue

íloha z 9.11.2006, autor: Ing. Ivo Fier

Ing. Ivo Fier, ivo.fiser@phonet.cz

vyuený telefonní a dálnopisný mechanik (OUS Brno), absolvent prmyslové koly

spojové techniky (SP ST Panská), katedry telekomunikaní techniky a katedry

poítaové techniky (obojí na VUT FEL), od roku 1984 vývojový pracovník ve

Výzkumném ústavu telekomunikací (dnes TTC), od roku 1994 spoluzakladatel a

editel eské firmy ProTel engineering, spol. s r.o.

6/6

More magazines by this user
Similar magazines