PDF, 3 MB - CENIA, česká informační agentura životního prostředí

● Ve střední a krátkovlnné oblasti infračerveného spektra
se zase vzájemně velmi liší obnažená zemina, prvky
zástavby a infrastruktury, voda a vegetace. Díky těmto
vlastnostem lze přímo usuzovat na charakter nastalých
změn na základě knihoven spektrálních projevů
objektů, případně i některých jevů (např. zamokření
ploch);
● V ultrafialové oblasti spektra je velmi zřetelný prakticky
jakýkoliv zásah člověka do životního prostředí.
Stopy zásahů jsou viditelné po dobu nejméně několika
let. Bohužel jediný snímek, který byl v této souvislosti
testován, nebyl z jiných důvodů vhodný pro testování
technologie, a tak zůstalo pouze u jeho zevrubného
posouzení.
Hodnocení proběhlých prací dosud není uzavřeno,
neboť provedené experimenty poskytly mnoho podnětů
pro další úvahy. V každém případě se jedná o perspektivní
nástroj, který může být v mnoha případech velmi
užitečný.
2.1.5 Prezentace výsledků vizuální interpretace
s kombinovaným zpracováním se satelitními
daty Landsat 7
Interpretací leteckých fotomap s využitím kombinace
s družicovými snímky Landsat bylo ve fotomapách aktuálního
stavu všech tří zájmových území nalezeno více
než 6 000 zájmových bodů. Pomocí vizuálních a spektrálních
charakteristik byl sestaven typový seznam objektů,
které lze touto technikou jednoznačně nalézt a identifikovat.
Je pravděpodobné, že v mnoha případech by
např. terénní pochůzkou a místním šetřením tyto objekty
nemohly být z různých důvodů nalezeny (zatajování
černých skládek, neevidované opuštěné objekty apod.).
Tento typový seznam může být v případě podobně důkladné
geografické přípravy realizační fáze projektu
vodítkem pro předběžnou interpretaci celého území ČR,
neboť se ukázalo, že takový způsob předběžného sběru
informací je velmi efektivní a dává dopředu poměrně jasný
obraz celkové situace. S využitím dalších podpůrných
dat bude možno poměrně přesně určit mnoho podstatných
projekčních parametrů u projektů podobného typu
s využitím geostatistických analýz. Toho by bez silné
geografické podpory nebylo možno dosáhnout již v přípravné
fázi projektu.
Interpretací aktuální fotomapy s podporou družicových
dat byla získána následující základní data:
● počet zjištěných zájmových objektů byl 6 531 na aktuální
fotomapě a 2 512 jich bylo nalezeno na historické
fotomapě z 50. let, která byla vyhodnocována stejnou
technologií;
● 268 objektů bylo identifikováno na současné i na historické
fotomapě a jejich existence tedy prokazatelně
trvá více než 50 let;
● 148 objektů bylo identifikováno zároveň i jako objekty
sledované v databázi SEKM;
● silně dominantním prvkem je velké množství podezření
na černé skládky;
● významným prvkem je rovněž vliv zemědělských objektů,
které by mohly z pohledu vyhodnocovatele letecké
fotomapy potenciálně být zdrojem kontaminace, a to
buď biologickým materiálem, hnojivy nebo technickými
odpady produkovanými při údržbě strojů;
● třetí nejvýznamnější skupinu zájmových objektů tvoří
(sice méně početné, ale z pohledu rizik rovněž velmi
významné) opuštěné zemědělské, vojenské, důlní
a průmyslové objekty;
● je velmi pravděpodobné, že řadu dalších objektů by
byli schopni nalézt vyhodnocovatelé s dobrou místní
znalostí; jedná se o dnes již zaniklé objekty, které
existovaly v období mezi pořízením snímků historické
a aktuální fotomapy a byly spravovány a likvidovány
způsoby, které jsou z dnešního pohledu rizikové.
Příklady klasifikace různých typů zájmových objektů
ve fotomapě kombinované s družicovým snímkem Landsat
7, spektrální kombinace 6–3–5 jsou uvedeny v Příloze
1.
2.2 Metodika pro multitemporální analýzu
historických a současných ortofot
Multitemporální analýza je analytickým nástrojem,
s jehož pomocí je možné z časové řady snímků extrahovat
informace o časových změnách zobrazeného objektu
nebo území. Je založena na sofistikované statistické
analýze a jejím cílem je najít v obraze místa, kde došlo
k podstatným změnám, a pokud možno také zjistit a popsat
charakter těchto změn.
Projekt NIKM (1. etapa) se zaměřuje na zjištění co nejvíce
informací o historických zdrojích případné kontaminace,
aby bylo možno lokalizovat rizika z kontaminace
pro životní prostředí a zdraví člověka i tam, kde původní
zdroje kontaminace jsou již zcela překryty novou situací.
Tyto lokality je v mnoha případech možné nalézt
a identifikovat na historické fotomapě. Multitemporální
analýzou je možno zjistit na nich nastalé změny a zaniklé
objekty tak lokalizovat ve fotomapě aktuálního stavu
zájmového území.
Teprve poté může být provedeno bližší ohledání místa
s podezřením na historickou kontaminaci.
2.2.1 Vizuální interpretace historických ortofot
Tato pasáž je věnována prvnímu ze dvou výstupů studia
testovacích území z pohledu historie.
U prvního výstupu byly běžnou metodou interpretace
detekovány zájmové objekty, z nichž velké procento
není na současných podkladech identifikováno.
Druhému výstupu – obrazovým odvozeninám fotomap
různého datování, určeným pro vzájemné časové porovnání
těchto podkladů, je věnována následující část
(2.2.2).
Metodika pro vyhodnocení historické fotomapy je téměř
shodná s metodikou vyhodnocení aktuální fotomapy.
Zcela bez rozdílu s výše popsanou technologií jsou
nároky na hardware i software. Významnější rozdíl je
pouze ve využití odlišného snímkového podkladu. Historické
fotomapy existují pouze v černobílém podání a je
na nich zřetelně vidět odlišnosti tehdejší krajiny oproti
dnešku.
21