Gaura Vání prosinec 2012 - Sri Sri Radha Govinda Mandir

radha.govinda.net

Gaura Vání prosinec 2012 - Sri Sri Radha Govinda Mandir

prosinec

2012

Šrí Šrí Rádhá Góvinda Gaudíja Math


Všechna sláva Šrí Guruovi a Šrí Gaurángovi!

Vaišnava vijňapti (modlitba k Vaišnavům)

vidhi boŗo balavān, nā śune dharama jñāna,

sadāi karama pāśe bāndhe

na dekhi tāraņa leśa, joto dekhi sab kleśa,

anātha kātare tei kānde

Zákony prozřetelnosti jsou tak mocné, že neberou v úvahu

něčí dharmu (předepsané povinnosti) či vědomosti. Každého

spoutají provazy jeho vlastních karmických reakcí. Nevidím

žádný způsob, jak tomu uniknout. Hořce pláči, neboť jediné,

co vidím, je utrpení, bezmocnost a beznaděj.

(Šríla Naróttama Dása Thákura - Prárthaná)


Šaranágati - odevzdání se

Šríla Bhaktivinóda Thákura

Átma-nivedana (odevzdání vlastního já)

(modlitba první)

nā koroluň karama, geyāna nāhi bhelo,

nā sevilun caraņa tohār

jaďa-sukhe mātiyā, āpanaku vanca-i,

pekhalun caudisa āndhiyār

Ó Pane! Nikdy jsem nedělal nic dobrého, nezískal žádné

skutečné poznání, ani jsem neuctíval Tvá lotosová chodidla.

Tím, že jsem se oddal světským radostem, jsem podvedl sám

sebe. Teď okolo sebe vidím pouze temnotu.

tuhuň nātha! karunā-nidān

tuvā pada-paňkaje, atma samarpiluň,

more kŗpa korobi vidhan

Ó Pane, jsi zdrojem soucitu, odevzdávám se Tvým

lotosovým chodidlům. Prosím Tě, buď ke mně milostivý.

pratijnā tohāra oi, jo hi śaraņāgata,

nāhi so jānabo paramād

so hāma duşkŗti, gati nā hera-i āna,

āb māgon tuvā parasād

Slíbil jsi, že nebudeš brát v úvahu hříchy kohokoliv, kdo

se Ti zcela odevzdá. Jsem hříšník a nevidím žádnou jinou

možnost, proto Tě prosím o milost.

• 1 •


āna mano-ratha, niģśeşa choďato,

kab hāma haubun tohārā

nitya-sevya tuhuň, nitya-sevaka mui,

bhakativinoda bhāva sārā

Ó Pane, kdy se konečně zbavím všech světských tužeb Kdy

už budu zcela Tvůj Ty jsi můj věčný Pán a já jsem Tvůj věčný

služebník. To je Bhaktivinódovo přesvědčení.

Amrita Vání

Posel Absolutního nás hořce nepodvede

Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Opusťme náš vyzývavý temperament a věnujme sluch

tomu, co posel Absolutního říká. Tímto se naše pochybnosti

vyjasní; čestnými dotazy. Posel se na nás nepotřebuje zaměřovat

jako nějaký pochlebovač. Bude hovořit tím nejdrzejším

způsobem a svými hořkými slovy nás nepodvede. Máme-li

nějakou touhu po Pravdě, měli bychom se podvolit a naslouchat.

Primární povinností posla je odseknout naše chybné vjemy,

tzn. změnit naši chuť. To je vskutku nepříjemná povinnost.

My však pomocí jeho pokynů učiníme pokrok. Měli byste se

připravit na hořká slova, která odstraní vše, co jste se doposud

naučili. „Měl bys naslouchat pouze Mně a Já za vše přebírám

zodpovědnost.“ Bhagavad-gíta nám dává toto ujištění.

„Nepotřebuješ se úzkostlivě starat o svoje zájmy.

• 2 •


Měli byste se připravit na hořká slova, která odstraní vše

co jste se doposud naučili. „Měl bys naslouchat pouze Mně

a Já za vše přebírám zodpovědnost.“

Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí

• 3 •


Já dohlédnu na všechny tvoje zájmy (Bhagavad-gítá 9.22). Když

ses bezpodmínečně odevzdal, odložil jsi stranou všechny svoje

nastřádané vjemy. Já se teď postarám o všechny tvoje zájmy

a ty už se nadále o nic nemusíš strachovat.“

Je to tento druh temperamentu, jenž samotný nás může

vést ke všemu, po čem toužíme. Jestliže jednoduše kráčíme dál,

pomatení z myšlenek všech spekulativních filozofů, je jisté,

že budeme svedeni. Pokud však dokážeme být klidní a využít

pro sebe šanci věnovat naše uši transcendentálnímu zvuku,

pokročíme směrem k Absolutnímu a uleví se nám od všech

překážek. Tak budeme konečně moci rozvíjet naši největší

vyhlídku prostřednictvím naslouchání transcendentálnímu

zvuku a jeho popisům. Pouze to je žádoucí.

Snahy něco si představovat jsou nežádoucí. To je to,

co máme v současnosti ve zvyku. My však nepotřebujeme,

aby nás představy mátly. Měli bychom věnovat dostatek

pozornosti transcendentálnímu zvuku. Při setkání s poslem,

který je vybaven veškerými informacemi, mu budeme pouze

klást otázky. On je praktickým vůdcem. Ten, kdo obdržel

transcendentální poklad, nám může dát něco, čím budeme

moci zaplatit výdaje na cestu do transcendentální sféry. Jinak

zůstaneme zabednění a naše dny uplynou pro nic.

• 4 •


Pokrok: zamítnutí a přijetí

4. kapitola z knihy Šrí Guru a jeho milost

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža

Kdo je Guru Kde se nachází Jaký je jeho ideál

Co ve skutečnosti chce, abych dělal Těmto věcem musíme

naslouchat. Nesmíme na nich lpět pouze formálně. My chceme

duchovní cestu. Duchovní člověk jde do duchovního světa,

aby získal duchovní realizaci. To vše je duchovní transakce.

A jestliže chceme dojít do vnitřního světa podstaty, všechny

světské koncepce, ať už fyzické, mentální nebo intelektuální,

by měly být z naší cesty odstraněny.

Tento postoj rozhodne o našem skutečném pokroku,

našem skutečném plánu života. Naše naplnění přichází vždy

zevnitř. Když se chytíme tohoto lana, pak můžeme jít a získat

věci této vyšší, duchovní kvality. Můžeme oceňovat krásnou

postavu, vystupování, pohyby a intelektuální přednesy

duchovního mistra a rovněž mnoho ostatních věcí. Ale co

by mělo být nejvyšším ohniskem naší realizace Co by mělo

být naším nejvyšším cílem, pro který zamítneme všechno

ostatní Pokrok znamená zamítnutí a přijetí. Náš duchovní

život musí být vždy dynamickou věcí, jinak budeme mrtví.

Pokrok znamená přijetí a zamítnutí. Vědci to rovněž potvrzují

v jejich teoriích přirozeného výběru, „přežití nejsilnějšího“.

Příroda jedny vybírá a jiné zamítá. Život je dynamický; žijeme

v dynamickém světě. Přijetí a zamítání najdeme všude. To je

• 5 •


pokrok. A náš život musí být progresivní, ne statický.

Abychom získali milost Nitjánandy Prabhua, měli

bychom se snažit ze všech sil studovat charakter Šrí Gaurángy

Maháprabhua, sloužit Mu, sloužit Jeho dhámu a Jeho oddaným.

To nám jednoduše pomůže dosáhnout milosti Nitjánandy

Prabhua. Vždy však budeme přicházet do styku s běžnými

činnostmi v našem současném stádiu, a proto musíme neustále

držet nejvyšší ideál nad našimi hlavami. S tímto ideálem

budeme schopni pokročit. Náš ideál, náš nejvyšší vzor, je naším

největším bohatstvím v životě. Být obeznámen s koncepcí

nejvyššího ideálu a stát na cestě uvědomování si tohoto cíle je

největším bohatstvím v našem životě.

Šríla Raghunátha Dása Gósvámí se modlí: „Usiluji

pouze o jednu věc. Uchovávám naději, že jednoho dne zavítám

do sféry, kde Rádhika a Mádhava sedí v celé Jejich slávě

a hrají si.“ To by měla být naše vyhlídka. To stojí v modlitbě

Raghunáthy Dáse Gósvámího k jeho Guruovi. Říká:

nāma-śreşthań manum api śacī-pūtram atra svarūpań

rūpań tasyāgrajam uru-pūrīń māthurīń goşţavātīm

rādhā-kuņďań giri-varam aho rādhikā-mādhavāsāń

prāpto yasya prathita-kŗpayā śri guruń tań nato ’smi

„Jsem plně zavázán svému Šrí Gurudévovi. Proč Dal mi mnoho

věcí. Dal mi nejvyšší koncepci Svatého Jména Krišny, nejvyšší

podobu zvuku, který obsahuje nejvyšší podobu myšlení, úsilí,

ideálu, všeho. A dále mi dal mantru.“ Jméno je v mantře.

Bez Jména je mantra k ničemu. Když Jméno Krišny vyjmeme

• 6 •


„Být obeznámen s koncepcí nejvyššího ideálu a stát na cestě

uvědomování si tohoto cíle je největším bohatstvím

v našem životě.“

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža

• 7 •


a nahradíme ho jiným jménem, mantra přinese opačný výsledek.

Jméno Krišny je vším. A v mantře je Jméno formulováno

určitým způsobem, jako druh modlitby.

Dále říká: „Dal mi službu velkému Spasiteli, synovi

matky Sačí, Šrí Čaitanjovi Maháprabhuovi, který je jako

zlatá hora, jež stojí, aby nám ukázala směr ke Krišna-líle.

Gurudéva mě přivedl k lotosovým chodidlům Maháprabhuova

nejdražšího osobního asistenta, Svarúpa Dámodary, jenž je

ztělesněním Lality Déví, nejpřednější přítelkyně Rádhiky.

Dále mě přivedl do spojení se Šrí Rúpou, který byl pověřen

rozdáváním nejvyššího druhu oddané lásky, rasy.“ Vaidhi-

-bhakti, uctívání Pána s bázní a úctou, je nižšího řádu. Ale Šríla

Rúpa Gósvámí rozdával rágánugá-bhakti, spontánní lásku,

nejniternější rozpoložení srdce. Maháprabhu považoval Šrí

Rúpu za nejlepšího v oblasti rágánugá-bhakti.

Dása Gósvámí říká: „Poté jsem jeho milostí získal

společnost Šríly Sanátany Gósvámího, který urovnal naši pozici

ve vztahu k rágánugá-bhakti. Vysvětlil cestu vaidhi-bhakti

a dal nám sambandha-jňánu: poznání o tom, co je co, správné

obeznámení se s prostředím.“ Dále říká: „Gurudéva mi dal

Mathura Mandalu, kde se Rádhá a Góvinda oddávají Svým

zábavám; kde les, kopce, všechny rostliny, křoví a zrnka písku,

vše přináší obeznámení se s Rádhá-Krišna lílou a kamkoliv

se podívám, vše mi pomáhá vzpomínat na Rádhu a Góvindu.

Od mého Gurudévy jsem obdržel všechny tyto věci: Vrindávanu,

kde krávy a pastevci vybudovali své vesnice. Seznámil jsem

se s jejich společností, jejich povahou a jejich pocity lásky

• 8 •


ke Krišnovi.“

„Milostí Gurudévy jsem byl obeznámen s Rádhá-

-kundou, nejoblíbenějším místem zábav Rádhy a Góvindy,

tak jako i s velkým Govardhanem. A nakonec mi dal naději,

že jednoho dne mohu získat službu Šrí Šrí Rádhice a Mádhavovi.

Můj Gurudéva mi dal všechna tato ujištění, proto skláním svou

hlavu se vší úctou k jeho lotosovým nohám.“

Čili, když jsme si vědomi všech těchto duchovních

záležitostí, pak si můžeme myslet, že jsme se obrátili na našeho

Gurudévu správně. Kdo je náš Guru Jaká je jeho mise

Musí to být naplněno všemi těmito věcmi. Bez nich, co by

bylo naším zájmem

Slovník pojmů:

dháma – svaté místo * mantra – transcendentální zvuk, který

osvobozuje mysl * krišna-líla – Krišnova zábava * rasa – chuť;

šťáva * vaidhi-bhakti – oddaná služba pod vedením duchovního

mistra a písma * rágánugá-bhakti – Rágánugá-bhakti je

definovaná jako taková oddanost, která následuje ragátmikubhakti,

jíž se vyznačují obyvatelé Vradži * sambandha-jňána

– poznání o vzájemných vztazích mezi Nejvyšším Pánem, živou

bytostí a hmotnou energií

• 9 •


Výše než jogíni

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža

Otázka: Proč nezapojují Gaudíja Vaišnavové do své služby

Krišnovi takové praxe, jakými jsou jóga-ásany (jógové pozice),

pránájama (dýchací cviky), atd.

Šríla Šrídhar Mahárádža: Gaudíja Vaišnavové se zříkají

jakýchkoliv vyumělkovaných věcí. Bůh je v srdci a to je ta

důležitá věc. Musíme se obrátit na srdce a uzavřít s ním transakci.

Nikoliv, že se budeme ovládnutím přírodních sil snažit nabýt

určitých mystických schopností a uplatnit je potom na Boha.

O jakou formu uctívání se jedná Pro toho, kdo má srdce,

je transakce srdce nejpřirozenější. A to je služba. Uspokojení

náleží Pánovi, jaký má tedy význam získat odněkud sílu a s její

pomocí se Mu přiblížit Co je výsledkem jógy Dává určitou

sílu. Jaký efekt ovšem může tato síla vyvolat u Něho Žádný.

Nejsme tu od toho, abychom na Něj zkoušeli uplatnit svoji

energii. Pravý opak je nezbytností. Musíme pochopit, že jsme

ti nejpokleslejší z pokleslých a nejbídnější z bídných. „Chci

Tvoji milost. Přijmi mě, prosím, za Svého otroka, za Svého

nejnižšího služebníka.“ Takto se obracíme na výše postaveného,

a nikoliv tak, že nashromáždíme určitou sílu, s jejíž pomocí se

na Svrchovanou Bytost vrhneme; protože to není proces, jakým

Ho lze dosáhnout a získat Jeho přízeň. Přízeň je laskavost!

Pán je zcela kompletní a naprosto dokonalý. Chceme-li

• 10 •


získat Jeho přízeň, musíme se na Něho obrátit z pozice těch

nejnižších. Nemáme žádné postavení. Jsme nikde. Jsme zcela

závislí na Něm. Takové je naše vlastní, přirozené postavení.

Ať už se na Něho obracíme s jakoukoliv prosbou, musí to

být vždy s tímto temperamentem: „Chci Tvoji přízeň. Tvoji

milost. Přijmi mě, prosím. Jsem takový lotr, takový hříšník

a ten nejbídnější z bídných. Ty jsi můj nejlepší přítel, ale já

jsem Tě zavrhnul a vydal se kamsi hledat svůj prospěch.

Byl jsem takový bídák. Nejen že jsem hříšník, jsem ale také

zrádce a podvodník.“ Tímto způsobem se vracíme k našemu

největšímu a nejmilejšímu příteli.

Jakou pomoc mi tato jógová síla poskytne On zůstává

veškerými klamy nedotčen. Mám se snad domnívat, že Ho silou

jógy přiměji k tomu, aby mi požehnal Ovládat Ho pomocí

jógové moci je nemožné, proto jóga nemůže poskytnout žádný

benefit. Co mi může jóga nabídnout On je zcela nezávislý,

Absolutní. Je dokonalý v Sobě Samotném. Pokoušet se na Něho

uplatnit jiné vlivy nevede k žádnému pozitivnímu výsledku,

spíše Ho to rozzlobí. Namísto toho se na Něho musíme obrátit

s nějakým doporučením, neboli se strážcem.

Guru a Vaišnavové jsou našimi strážci. Nesmíme se

k Němu vydávat užitím vnějších přírodních sil, ale s pomocí

Jeho agentů a žádat je, aby se za nás přimluvili. Jógou můžeme

nabýt určitou jemnou sílu, ovšem žádná síla na Něj proti Jeho

sladké vůli nemůže zapůsobit. Musíme oslovit Jeho sladkou vůli

a ty, kteří v Jeho sladkou vůli věří. Ti, kteří v Jeho sladkou vůli

věří, jsou oddaní. Musíme se na Něho obrátit s jejich pomocí

• 11 •


a nesnažit se užít jiné síly, protože to povede k opačnému

výsledku. Chceme-li Ho poznat, je to marné! Nemůžeme Ho

pochopit vlastním úsilím. Máme-li ovšem tuto touhu, musíme

se modlit: „Dovol mi Tě pochopit, prosím,“ jinak jen zbytečně

ztrácíme naši energii dožadováním se, aby se nám odhalil.

Pán je zcela kompletní a naprosto dokonalý.

Chceme-li získat Jeho přízeň, musíme se na Něho

obrátit z pozice těch nejnižších. Nemáme žádné

postavení. Jsme nikde. Jsme zcela závislí na Něm.

Takové je naše vlastní, přirozené postavení. Ať už

se na Něho obracíme s jakoukoliv prosbou, musí

to být vždy s tímto temperamentem: „Chci Tvoji

přízeň. Tvoji milost. Přijmi mě, prosím. Jsem takový

lotr, takový hříšník a ten nejbídnější z bídných.

Ty jsi můj nejlepší přítel, ale já jsem Tě zavrhnul

a vydal se kamsi hledat svůj prospěch. Byl jsem

takový bídák. Nejen že jsem hříšník, jsem ale také

zrádce a podvodník.“ Tímto způsobem se vracíme

k našemu největšímu a nejmilejšímu příteli.

Jsme-li schopni vzdát se myšlenky na to, že Ho musíme

poznat, náš požadavek se stane přebytečným. Naše rozpoložení

by spíš mělo být: „Chci Tě uspokojit. Chci přijít s něčím

ke Tvé spokojenosti. Přijmi mě, prosím. Jsi úplný. Jsi dokonalý.

• 12 •


Nemáš žádnou potřebu, ale přesto mi, k mému prospěchu,

daruj určitý druh služby, prosím.“ Služba znamená, že je to

namířeno k Jeho uspokojení a s tímto postojem bychom se

na Něho měli obrátit. K tomu, abychom se obrátili na přítele,

na milého přítele, není třeba žádat o pomoc spoustu mystických

osob.

yamādibhir yoga-pathaiģ kāma-lobha-hato muhuģ

mukunda-sevayā yadvat tathātmāddhā na śāmyati


(Šrímad Bhágavatam 1.6.35)

S pomocí jógy možná dokážeme do určité míry

ovládnout svoje smysly, nepomůže nám ovšem k dosažení

Absolutního. To, že je Absolutní, znamená, že je nad vším.

Absolutní znamená, že je dokonalý v Sobě samotném,

na ničem nezávisí. Jóga nám může pomoci pouze s ovládnutím

mentálních a tělesných anomálií či výstředností, a to také pouze

na určitý čas, nikoliv navždy. Na určitou dobu se může chtíč,

zlost, chamtivost, iluze, atd. dostat pod kontrolu, ovšem jen

na dočasnou periodu. Mukunda-sevaya – pokud se ale dokážeme

zaměstnat ve službě Mukundovi, vše, co nás obtěžuje, nás

opustí jednou a provždy. Tím, že zakusíme sladkost Jeho služby

a společnosti, se veškeré takzvaně půvabné návrhy navždy

stáhnou. Půvab chtíče, půvab zloby a chamtivosti - všechny

tyto věci se najednou vytratí a už se nevrátí, dokážeme-li získat

chuť sloužit Pánovi, Mukundovi.

nāhań vedair na tapasā na dānena na cejyayā

śakya evań-vidho draşţuń dŗşţavān asi yan mama

• 13 •


haktyā tv ananyayā śakya aham evań-vidho ’rjuna

jñātuń draşţuń ca tattvena praveşţuń ca parantapa

(Bhagavad-gítá 11.53,54)

Všechny ostatní metody selžou. Pouze výlučná oddanost

umožnuje spatřit Mě takového, jako Mě tu vidíš ty, Ardžuno,

jiné metody ale k tomuto postavení nevedou. Dočasná oddanost

také nepostačí. Co je nezbytné, je stálá, výlučná oddanost.

sarva dharmān parityajya, mām ekań śaraņań vraja

Zavrhni vše ostatní a jenom se upni na Moje vlastní Já,

protože to je ten jediný druh oddanosti, který Mě k oddaným

přitahuje. Všechno ostatní je marné a ostudné. Není tomu tak,

že někdo ke Mně přijde s najmutou osobou a pokusí se Mě

přesvědčit. Ne! Moji agenti jsou tvými největšími dobrodinci.

Vydávají se agitovat osoby v Mém zájmu. Moji agenti tu

nejsou k žádnému obchodnímu účelu, jejich obchod spočívá

v konání dobra ostatním a s touto myšlenkou pro Mě tolik

agentů provádí nábor. Přistup skrze ně a nepátrej po žádném

doporučení zvenčí, užití různých metod snažících se donutit

Mne, abych ti požehnal. To není ta správná cesta. Jediná cesta

je přistoupit ke Mně přes Moje vlastní agenty, kteří nemají

žádné osobní ambice. Jsou naprosto odevzdaní Mojí službě

a cestují pouze pro to, aby pro Mě naverbovali osoby, kterým

požehnají.

Pojď ke Mně tedy přes Moje agenty a nikdy jinak. Co je

to jóga Jedná se o vzduch a mnoho jiných věcí a ty si myslíš,

že jejich ovládnutím Mě donutíš, abych k tobě přišel Já jsem

• 14 •


„Tím, že zakusíme sladkost Jeho služby a společnosti, se

veškeré takzvaně půvabné návrhy navždy stáhnou. Půvab

chtíče, půvab zloby a chamtivosti, tyto všechny věci se

najednou vytratí a už se nevrátí, dokážeme-li získat chuť

sloužit Pánovi, Mukundovi. “

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža

• 15 •


Absolutní Autokrat. Mě nic jiného nezajímá. Ničeho jiného

Mi není třeba. Žádná síla, taktika, mazané metody nebo agitace

– nic na Mě nemůže zapůsobit. Já jsem Autokrat. Pokus se

ke Mně přistoupit tím, že přijmeš Moji linii autokracie. Existuje

spousta polobohů, se kterými je možné uzavřít obchod,

Já ovšem nejsem jedním z druhů zboží, které nabízejí. Se Mnou

nikdo obchodovat nemůže. Já jsem Absolutní. Mě zajímá

pouze oddanost, výlučná oddanost, která není formální, ale

přirozená, srdečná a upřímná. To je to, co Mne zajímá. Já se

zajímám pouze o srdce a nic jiného – bhāva-grāhī-janārdanaģ.

patrań puşpań phalań toyań yo me bhaktyā prayacchati

tad ahań bhakty-upahŗtam aśnāmi prayatātmanaģ

(Bhagavad-gítá 5.18)

Cokoliv Mi oddaný nabídne s upřímnou oddaností,

s upřímnou náklonností, to přijmu. Nezáleží na tom, zda

je to list, květ, voda či cokoliv jiného. Honosných pokrmů

a bohatých obětin Mi není zapotřebí. Srdce je to, co chci. Chci

upřímnost a dobrou víru. To je Má nejniternější potřeba.

Existuje jedna velmi citlivě složená báseň: „Ó Krišno,

patří Ti vše kromě Tvého srdce. Tvoje srdce ukradli gópí. Máš

všechno kromě Svého srdce a mysli, protože ty Ti byly ukradeny

gópími. Vem si tedy moje srdce. Vezmi si mou mysl. To je to,

po čem v nitru toužíš, proto si vezmi moje srdce a mysl

pro Sebe. Chybí Ti srdce a moje srdce je k Tobě tolik

přitahováno, proto si ho, prosím, vem.“

• 16 •


Přistup skrze Moje agenty a nepátrej po žádném doporučení

zvenčí, užití různých metod, snažících se donutit Mne,

abych ti požehnal. To není ta správná cesta. Jediná cesta je

přistoupit ke Mně přes Moje vlastní agenty, kteří nemají

žádné osobní ambice. Pojď ke Mně tedy přes Moje agenty

a nikdy jinak. Co je to jóga Jedná se o vzduch a mnoho

jiných věcí a ty si myslíš, že jejich ovládnutím Mě donutíš,

abych k tobě přišel Já jsem Absolutní Autokrat. Žádná síla,

taktika, mazané metody nebo verbování – nic na Mě nemůže

zapůsobit.

• 17 •


Čistá oddanost (4. část)

Óm Višnupáda Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava

Purí Gósvámí Mahárádža

Skrze bhakti můžeš dosáhnout mukti. Mukti ovšem není

tak blažené jako bhakti. Je nemožné vychutnat si bhakti, dokud

se neodevzdám. Nyní je třeba odevzdat se.

şaď aňga śaraņāgati hoibe jāhāra

tāhāra prārthanā śune śri nanda-kumāra

„Modlitby těch, kteří přijali šestistupňovou cestu

odevzdání, budou vyslyšeny Krišnou, božským synem Nandy.“

(Šaranágati - Šríla Bhaktivinóda Thákura)

ānukulyasya saňkalpaģ prātikūlyasya varjanam

rakşişyatiti visvāso goptŗtve varaņań tathā

ātma-nikşepa kārpaņya şad vidhā śaraņāgatiģ

„Šest částí odevzdání představuje: přijmutí toho, co je

prospěšné pro oddanou službu, zavrhnutí neprospěšných věcí,

důvěra v Krišnovu ochranu, přijmutí Pána za svého strážce,

plné odevzdání a pokoru.“ (Hari Bhakti Vilása; Čaitanja

Čaritámrita - Madhya 22.100)

Samozřejmě to popisuje také Rúpa Gósvámí

v Upadéšámritě. To jsou věci, o kterých musíme přemýšlet.

Nejdříve je třeba pochopit, co je vhodné přijmout Co je

vhodné pro bhakti Dokud se nestanu čistým a poddaným,

• 18 •


nebudu si to ovšem schopen uvědomit.

Jednou se mě kdosi zeptal: „Jak mohu pochopit bhakti

Chybí mi dostatečné poznání Písem.“

„Ne, ne, to není třeba. Je třeba odevzdat se a praktikovat

bhakti.“

„Co je to bhakti“

„Náma-kírtan. Jsi-li seriózní a provádíš se vší upřímností

náma-kírtan, aniž bys po něčem toužil nebo o něco usiloval,

a prostě se zaměstnáváš v tělesné a mentální službě, můžeš si

postupně, opakováním Svatého Jména, uvědomit, co to bhakti

je.“ Je možné si to uvědomit. Ten, kdo se podřídil, si pravdu

uvědomí. Není to něco, co by bylo zapotřebí vysvětlovat. Může

to pochopit i ten, jehož uši neslyší. I on to může pochopit,

bude-li provádět službu. Bude-li upřímný, může to skrze

službu pochopit. Kdo je schopen naslouchat, ten ať s pokorou

čte a naslouchá učením Gíty, Bhágavatamu nebo Čaitanja-

-Čaritámrity. Tímto způsobem si může uvědomit pravdu, která

je v těchto Písmech ukryta. Pravda se odhalí tomu, kdo se jí

podřídí.

Musíme se podřídit. Podřízení je to, co se od nás

požaduje. Naprosté odevzdání. Atmaniksepa znamená odevzdat

se. Tak, jako se odevzdal Bali Čakravartí, se musíme odevzdat

i my. Naprosté odevzdání. Nic na moje konto, vše na konto

Pána Krišny.

Musím se otázat sám sebe: „Následuji tohle učení

upřímně“

Kromě pána Krišny tu není nikdo, kdo by mne mohl

• 19 •


„Pravda se odhalí tomu, kdo se jí podřídí.“

Óm Višnupáda Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Gósvámí Mahárádža

• 20 •


něčemu učit, protože jedině on zná moje srdce. Musíme

na Něho neustále vzpomínat, vnímat Ho jako svého ochránce.

Nic kromě Jeho milosti mě nezachrání.

Ātma-nikşepa kārpaņya. Co to znamená kārpaņya

Kārpaņya znamená, že si nesmíš myslet: „Odevzdal jsem vše.“

Odevzdal jsi vše, ale ego sis ponechal. Tohle ego musíš také

odevzdat.

Můžeš se domnívat: „Odevzdal jsem Pánu Krišnovi

svůj majetek, svou ženu a děti, dům a všechno mé vlastnictví,

mé tělo. Odevzdal jsem Mu vše.“ Neodevzdal jsi Mu ovšem

svoje ahankáram, protože neustále používáš tohle „já“. Dokud

tu bude přítomno tohle ahankáram, spoutá tě to.

Bali Čakravartí byl tedy spoután a jeho ahankáram

mohlo být zničeno teprve tehdy, když se odevzdal.

„Dal jsem Ti vše. Nyní mi dovol darovat Ti mé

ahankáram. Přijmi, prosím, tohle tělo.“ Třetí krok tedy dopadl

na jeho hlavu.

Nyní se musíme odevzdat tak, jako to dokázal Bali

Mahárádža. Jakmile bude naše odevzdání úplné, poznáme,

co je to štěstí. Není zapotřebí znalost jazyka, není třeba znát

lekce. Žádné vnější kvalifikace se necení. Pouze odevzdání.

Slovník pojmů:

bhakti – oddaná služba Nejvyššímu Pánovi * mukti –

osvobození * ahankára – falešné ego; ztotožňování se

s hrubohmotným a jemnohmotným tělem * náma-kírtan –

kázání Svatého Jména

• 21 •


Pánova cesta do

Východního Bengálska

Čaitanja Bhágavata, Ádi-khanda, pokračování 14. kapitoly

Šríla Vrindávana Dása Thákura

Pán sdělil Své matce: „Milá matko, několik dní budu

cestovat.“ Poté Šrí Gaurasundara řekl Lakšmí: „Měla bys

neustále sloužit matce.“ Pán s sebou vzal některé ze Svých

studentů a šťastně vyrazil do Východního Bengálska.

Ten, kdo spatřil Pána na Jeho cestách, od Něj nemohl

odtrhnout oči. Ženy říkaly: „Sláva té, která má takového syna.

Vzdáváme jí naše poklony. Šťastná je ta, která má takového

manžela. Život této počestné ženy se stal úspěšným.“ Tak ho

ženy a muži, kteří viděli Pána procházet, s plným uspokojením

opakovaně velebili. Tento Pán, kterého si přejí spatřit i polobozi,

se nyní milostivě zjevil před zraky všech.

Během několika dnů Gaurasundara dorazil ke břehům

řeky Padmávatí. Proud řeky Padmávatí je nanejvýš okouzlující

a její krásné břehy jsou pokryty lesními háji. Při shlédnutí

Padmávatí se Pán se svými studenty radostně vykoupal. Od toho

dne, kdy se v ní Pán vykoupal, mohla šťastná řeka Padmávatí

posvětit celý svět. Řeka Padmávatí, ozdobená okouzlujícími

vlnami, břehy a plynoucím proudem, vypadala velmi krásně.

Pán měl z pohledu na Padmavatí takovou radost, že u ní zůstal

několik dní, aby se její štěstí ještě zvětšilo. Když teď Pán denně

• 22 •


dováděl v jejích vodách, dosáhla Padmávatí stejného štěstí jako

Ganga, v jejíchž vodách si Pán se svými studenty radostně

hrál.

Vzhledem k tomu, že Šrí Gauračandra vstoupil

do Východního Bengálska, je i dnes považováno za slavné.

Lidé byli bez sebe radostí, když slyšeli, že Gauračandra pobývá

na břehu řeky Padmávatí. Novinka se brzy rozšířila do všech směrů:

„Korunní klenot mezi učiteli, Nímáj Pandit, dorazil k břehům

Padmávatí.“ Všichni šťastní bráhmanové přišli Pána přivítat

různými dárky. Když přišli před Pána, vzdali Mu své poklony

a pokorně promluvili: „Díky Tvému příchodu se považujeme

za velmi požehnané. Ten vzácný klenot, k němuž jsme s přáteli

a penězi chodívali do Navadvípu studovat, přinesla prozřetelnost

až k našemu prahu. Žádný jiný učitel jako Ty není. Jsi jako

ztělesnění Brihaspatiho, avšak srovnávat Tě s Brihaspatim je

nedostačující. Domníváme se, že jsi částí Nejvyššího Pána.

Jak jinak by bylo možné, aby měl někdo jiný než Nejvyšší

Pán takové znalosti. To je naše pevné přesvědčení. Prosíme Tě,

předej nám všem nějaké vědomosti. Ó nejlepší z bráhmanů,

prosím vyslyš nás. Studujeme, učíme a přijímáme pouze Tvoje

výklady. Nyní nás, prosím, přijmi za Své studenty a celý svět ať

opěvuje Tvoji slávu.“ Pán se usmál a souhlasil s jejich žádostí.

Pán si po několik dní užíval zábav ve Východním

Bengálsku. Díky tomuto štěstí se muži a ženy ve Východním

Bengálsku dokonce i dnes zapojují do sankírtanového hnutí

Pána Čaitanji. Někdy se hříšníci snaží svést lidi tím, že od nich

přijímají pocty.

• 23 •


Komentář Šríly Prabhupády Bhaktisiddhánty Sarasvatího:

„Někteří hříšníci se připojují k oddaným v opěvování

Krišnovy slávy a vytvářejí v sankírtanovém hnutí Šrí Čaitanji

Maháprabhua rozruch. Když jednoduše smýšlející lidé provádí

kírtan společně s těmito hříšníky, kteří jsou připoutaní

k irelevantním výsledkům svých činností, není možné, aby

dosáhli nejvyššího cíle. Protože nezávistivý čistí oddaní nejsou

podvedeni čtyřmi vargami (čtyřmi životními cíli) - zbožností,

hospodářským rozvojem, smyslovým požitkem a osvobozením

– obdrží ovoce zpívání Krišnových Jmen. Avšak lidé připoutaní

k hmotnému požitku, kteří v převleku za oddané vstupují

do komunit oddaných, touží buď po ovoci tří varg (zbožnosti,

hospodářském rozkvětu a smyslovém požitku) nebo otráví

komunitu oddaných jedem touhy po osvobození, a tak ovlivní

oddané, aby za skutečné ovoce plynoucí z opěvování Krišny

nepřijímali krišna-premu, ale hmotný požitek a osvobození.

Tito hříšníci, kteří jsou následovníky doktrín aulů, kartabhádžů

a ativádích, se někdy prezentují jako Nejvyšší Pán či Višnu

a svádí lidi.“

Aby si tito hříšníci naplnili svoje žaludky, podvádějí

lidi tím, že se prohlašují za Pána Rámu. Další hříšné osoby se

vzdávají zpívání Krišnova Jména a tvrdí, že jsou Nárájana. Pak

přimějí ostatní, aby opěvovali jejich slávu.

Komentář Šríly Prabhupády Bhaktisiddhánty Sarasvatího:

„Když si hříšníci na základě sebeuctívání vymyslí, že jsou

• 24 •


duchovními mistry a také jako guruové pózují, začnou dělat

extrémní přestupky a opustí Šrí Krišna-sankírtan, jenž je zdrojem

všeho příznivého. Učí společnost pošetilých hlupáků, kteří

neví nic o Absolutní Pravdě, aby si zajistili vlastní prosperitu,

uctívání od ostatních a pocty, a splnili si tak svá hmotná přání.

Tito hříšníci se prezentují jako Nárájana – tedy Nejvyšší Pán

nebo inkarnace Nejvyššího Pána; Maháprabhua společně

s Jeho společníky, stejně tak jako Šrí Mahá-mantru, jenž se

zjevila jako šabda-brahma (transcendentální zvuk) v podobě

slabik, která je nejuctívanějším objektem všech pohyblivých

i nehybných bytostí a Maháprabhu ji oslavoval jako neodlišnou

od Pána Krišny, považují za obyčejné smrtelné formy toužící

po světské slávě jako oni sami. Jakožto následovníci této koncepce

navádí ostatní, aby oslavovali jejich světská jména nebo zvukové

vibrace, které se vztahují k jejich rodinám, domům a tělům, jež

jsou plná výkalů a červů a nakonec se obrátí v prach. I když je

Guru-tattva ve skutečnosti Krišnovým projevem, považuje-li

někdo duchovního mistra za nejuctívanější objekt, Rádhikanáthu

(Pána Šrímatí Rádharání), místo toho, aby ho považoval

za projev nejvyššího uctívatele, nebo považuje-li někdo

duchovního mistra za uměleckého zpěváka lidových písní, jež

jsou v rozporu s Mahá-mantrou obdrženou od Gurua, a jestliže

někdo vyhlašuje nebo přesvědčuje ostatní, aby oslavovali jeho

hmotné tělo jako Nejvyššího Pána, protože si chce nahromadit

světskou slávu, potom takový podvádějící takzvaný guru

společně s jeho podvedenými následovníky pod váhou velkých

hříchů propadnou peklu.“

• 25 •


Jak může bezvýznamný člověk, který denně prochází

třemi stavy (bdělost, snění a hluboký spánek), nestydatě přimět

ostatní, aby opěvovali jeho slávu V Rádha-deši je mocný

brahma-daitya. Ačkoliv se externě obléká jako bráhmana,

uvnitř je to démon.

Komentář Šríly Prabhupády Bhaktisiddhánty Sarasvatího:

„Když se bráhmana po smrti stane duchem, nazývá se

brahma-daitya. Brahma-daityové jsou takzvaní bráhmanové,

kteří jsou závistiví, páchají přestupky a pomlouvají Vaišnavy,

přestože ještě dýchají, jsou neživí a vedou hříšný život.“

Ten hříšný člověk se prezentoval jako „Gopála“ a lidé ho

proto nazývali šakalem.

Komentář Šríly Prabhupády Bhaktisiddhánty Sarasvatího:

„Přestože se hříšný, pekelný májávádí brahma-rákšasa

z Rádha-déše představoval každému jako Gopála, oddaní ho

místo Gopálem nazývali falešným májávádským šakalem. Ti,

kteří kultivují hmotné poznání, se v příštím životě narodí jako

šakali.“

Každý, kdo přijímá někoho jiného než Šrí Čaitanju

Maháprabhua jako Nejvyššího Pána, je pokleslý, bezvýznamný

a je vhodný pro život v pekle. Proto zvedám obě ruce nad

hlavu a směle prohlašuji: „Šrí Gauránga je Pánem nesčetných

vesmírů. Ten, kdo na něj jednoduše vzpomíná, je osvobozen

• 26 •


ze všech otroctví. Vskutku, vždy vítězný je dokonce i ten, kdo

vzpomíná na Jeho služebníky. „Zřekněte se všech zlých cest

a uctívejte chodidla tohoto Pána, jehož sláva je opěvována

po celém světě.“

Takto se Šrí Gauračandra, Pán Vaikunthy, šťastně

těšil ze svých akademických zábav ve Východním Bengálsku.

Pán, který často putoval k břehům řeky Padmávatí, přilákal

ve Východním Bengálsku množství studentů. Měl tam tisíce

a tisíce studentů, takže je těžké vědět, kdo studoval s kým. Lidé

z celého Východního Bengálska pospíchali studovat pod

vedením Nímáje Pandity. Pán je učil takovým milosrdným

způsobem, že se každý během dvou měsíců stal učencem.

Stovky studentů přijímaly tituly a vracely se domů a z těch,

kteří to zaslechli, se připojilo mnoho nových studentů. Tak si

Pán Vaikunthy užíval školních zábav při pobytu ve Východním

Bengálsku.

Mezitím v Navadvípu prožívala Lakšmí velkou úzkost

z odloučení od Pána. Nikomu se s tím však nesvěřila. Od té

doby, co Pán odešel stále sloužila matce Šačí, aniž by cokoliv

jedla.

Slovník pojmů:

bráhmana – „Moudrá bytost, která zná Nejvyššího Pána

– Parabrahman – skrze proces oddané služby, je bráhmana.“

(Brihad-Áranyaka Upanišad 4.4.21); „Ó Gárgi, ten kdo je

obeznámen s neselhávající Pravdou, díky níž překročí smrt, je

bráhmana.“ (Brihad-Áranyaka Upanišad 3.9.10) * áula - sekta

• 27 •


žebráků, kteří následují velmi jednoduchý proces uctívání *

karttábhadžá - sekta takzvaných „následovníků“ Šrí Čaitanji

Maháprabhua z Bengálska * ativádí - pyšní oddaní * brahmarákšasa

– když se bráhmana zaměstnává démonskými činnostmi

a ja závistivý vůči Vaišnavům, nazývá se brahma-rákšasa nebo

brahma-daitya (Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí) *

májáváda – uctívání produktu (prakrita) hmotné přírody a jeho

matky, tedy hmotné přírody (prakriti), je známé jako májaváda

(iluzionismus). Osvobození, jež je vrcholným cílem uctívání

přírody, neboli iluzionismu, dle názoru profesorů této filozofie

není ničím jiným, než stavem ponoření se do nemanifestované

hmotné přírody, čehož lze dosáhnout postupným otupováním

smyslového vnímání. (Sajjana-Tošaní, srpen 1927)

• 28 •


Šrímad Bhagavad-gítá

Sárártha-varšiní-tiká

komentář Šríly Višvanátha Čakravartího Thákury,

který zavlažuje svým esenciálním významem

Bhagavad-gítá 2.64

rāga-dveśa-vimuktais tu,

vişayān indriyaiś caran

ātma-vaśyair vidheyātmā,

prasādam adhigacchati

Člověk, jehož mysl je poddajná, a který se pod jejím

vedením zabývá smyslovými objekty skrze smysly, které nic

nepřitahuje ani neodpuzuje, dosáhne klidu.

Višvanáth Čakravartí Thákura: Tento verš odpovídá

na otázku: „Jak sthita-prajña chodí (vrajeta kim)“ Pán zde

vysvětluje, že není chyba přijímat smyslové objekty, pokud

se tak děje skrze ovládnuté smysly, které jsou zbaveny pout

k objektům v mysli.

Podle Amara Koši, vidheya znamená: submisivní

(poddajná); nacházející se ve slovech; vyhovující; dodržující

slovo; chovající se správně; slušná; vyrovnaná.

Člověk, jehož mysl (átma) se podvoluje pokynům

(vidheya átma), (který kontaktuje objekty svými smysly, které

jsou ovládány myslí; smysly, které jsou zbaveny připoutanosti

• 29 •


a odporu) dosáhne klidu (prasádam). Kontaktovat smyslové

objekty není chyba. Pro toho, kdo tak činí s ovládnutými

smysly, je to spíše dobrá vlastnost.

Jinak řečeno: Pro sthita-prajñu je odříkání si požitku

plynoucího ze smyslových objektů prospěšné. Nezáleží na tom,

zda smysly od smyslových objektů odtáhne nebo se smyslovými

objekty zabývá.

Bhagavad-gítá 2.65

prasāde sarvva-duģkhānāń,

hānir asyopajāyate

prasanna-cetaso hy āśu,

buddhiģ paryyavatişthate

Tento klid ukončí veškeré utrpení. Inteligence

člověka klidné mysli se rychle zcela upevní.

Višvanáth Čakravartí Thákura: Inteligence je zcela upevněna

v jejím vytouženém cíli (pari-avatisthati). Veškeré utrpení

je zničeno, a protože tento člověk přijímá pouze nezbytné

smyslové objekty k přežití a nemá touhu si objekty smyslů

užívat, má klid. Jeho vědomí je zásluhou bhakti pokojné.

První zpěv Šrímad Bhágavatamu (1.2.20) uvádí, že bez

bhakti nemůže mít člověk klidnou mysl. Přestože Vjásadéva

sepsal Védanta Sútry, byl v mysli nešťastný, nicméně skrze

bhakti, jíž ho učil Nárada, dosáhl v srdci klidu.

• 30 •


Vědomí Boha

Šríla Bhakti Sádhaka Muni Mahárádža

Nedělní přednáška pro veřejnost, Vídeň 17.7. 2011

Existují dva druhy džív, živých bytostí: nitja-siddha

a nitja-baddha. Nitja-baddha, věčně podmíněné živé bytosti,

jsou spoutané činnostmi založenými na uspokojování jejich

osobních tužeb. Myslí si: „Musím být za každou cenu šťastná.“

Lidé, jejichž jediným zájmem je jejich vlastní štěstí, se stávají

velmi nešťastnými. Druhou skupinou jsou věčně osvobozené

duše, nitja-siddha. Jejich zájmy se od předchozí skupiny liší.

Myslí si: „Můj Pán musí být šťastný. Jeho štěstí je na prvním

místě.“

Z pohledu toho, kdo je ve svém srdci čistý, se celý tento

hmotný svět zdá být peklem, místem hlubokého utrpení. Zajímá

se o to, aby nikdy neztratil kontakt a vztah se svým Pánem.

Je zcela povznesen nad hmotnou koncepci, nad smýšlení

„musím být šťastný“ nebo „jsem velmi nešťastný.“

Musíme se naučit, jak se stát šťastnými, spokojenými.

Naše mysl nás žene různými směry, abychom v tomto světě

nalezli štěstí. Je třeba obstarat si peníze, sex, uspokojit smysly.

Stále se tu honíme a honíme. Tímto způsobem se ale šťastnými

nestaneme. Měli bychom získat víru v Boha a Jeho slova - to je

první krok k tomu, abychom nalezli štěstí.

Mnoho lidí říká, že věří v Boha, když se ale lidé setkají

s problémy, svoji víru ztrácí. Začnou tvrdě pracovat, vydělávat

• 31 •


peníze a říkají si: „Můj nadřízený mi dá peníze.“ Aby se vyléčili,

navštíví lékaře a doufají, že je zachrání. Myslí si: „Účet v bance

mi poskytuje zabezpečení, má žena a mé děti mě utěší.“

Obecně tedy říkáme, že věříme, naše víra (šraddhá) je ale velice

malá. Bůh je zodpovědný za všechno. Nikdy bychom neměli

zapomenout, že bez Jeho milosti, bez Jeho požehnání nám náš

nadřízený nedá výplatu, lékař nebude mít sílu nás vyléčit a naše

rodina nás nezachrání před utrpením.

Neměli bychom být zabednění ve svém provinčním

vědomí. Neměli bychom si být vědomi jen té malé částečky

světa, pouze našeho malého vesmíru v němž žijeme. Nacházet

se v provinčním vědomí (okruh „já a moje“) znamená nacházet

se pod nadvládou Máji, iluze. Znamená to zapomínat, že jsme

pouze nedůležitými, drobnými částečkami celku. Spíše bychom

se měli uvědomovat celý vesmír, uvědomovat si Boha.

Být si vědom Boha znamená být si vědom všeho. On je

vším. Neexistuje nic mimo Něj. Pokud se spojíme s Celkem,

získáme stejné vědomí, plné pochopení. Pán vytváří všechny

situace. Dává nám vše, co potřebujeme, a vše si bere zpět.

Vytváří, udržuje a ničí. Všechno se děje z Jeho sladké vůle. Měli

bychom se naučit být si vědomi té Osoby, která si je vědoma

všeho. Vše co je, je Jeho. Vše je stvořeno pro Jeho požitek,

ne pro náš požitek. Měli bychom se naučit naše činnosti

směřovat k Němu, pro Jeho požitek.

Dříve než budeme moci pochopit překrásné Pánovy

zábavy, měli bychom pochopit Jeho duchovní přirozenost.

On není ničím z tohoto hmotného světa. Nachází se nad hranicí

• 32 •


„Měli bychom se naučit být si vědomi té Osoby, která si je

vědoma všeho. Vše , co je, je Jeho. Vše je stvořeno pro Jeho

požitek, ne pro náš požitek. Měli bychom se naučit naše

činnosti směřovat k Němu, pro Jeho požitek.“

Šríla Bhakti Sádhaka Muni Mahárádža

• 33 •


vnímání našich hmotných smyslů. Měli bychom se tudíž snažit

vyvinout oči k vidění světa, který se nachází nad hmotnou

úrovní. Jak Za pomoci šráddhy, víry. A když se naše víra

vyvine, budeme se snažit nalézt vedení. Verš Šrímad Bhagavad-

-gíty (4.34) praví:

tad viddhi praņipātena paripraśnena sevayā,

upadekşyanti te jñānam jñāninas tattva-darśinaģ

Pán Krišna zde říká: „Pokud chceš poznat pravdu, pokud

chceš poznat Mě, vyhledej útočiště u duchovního učitele,

Gurua. Služ mu, potěš ho a s pokornou myslí – ne vyzývavě

- se ho dotazuj.“ Čaitanja Maháprabhu dále doporučuje být

tolerantnější než strom a pokornější než stéblo trávy:

tŗņād api sunīcena taror api sahişņunā,

amāninā māna-dena kīrtanīyaģ sadā hariģ

(Šikšáštaka 3)

Tyto příklady nám ukazují, jak přistoupit k tomu, kdo

poznal Pravdu, kdo ji spatřil, kdo vidí nad tento hmotný svět,

kdo dokáže spatřit duši. Ve Šrímad Bhagavad-gítě se píše, že

bráhmana (ten, který poznal Brahman) dokáže vidět duši ve

všech živých bytostech. Vidí duši ve všech tělech, které existují

v tomto hmotném světě. Vidí, že pravá identita živé bytosti

není tělo, ale obyvatel těla, duše, átma.

vidyā-vinaya-sampanne brāhmaņe gavi hastini

śuni caiva svapāke ca paņďitaģ sama-darśinaģ

• 34 •


Moudrý člověk pohlíží stejně na bráhmanu obdařeného

poznáním a dobrým chováním, na krávu, slona, psa a pojídače

psů. (Bhagavad-gítá 5.18)

Měli bychom živit duši, ne tělo. Jedno podobenství

vypráví o papouškovi v kleci. Jeho majitel se velmi dobře staral

o klec, ve které papoušek bydlel. Zapomínal ale papouška

krmit, a tak papoušek nakonec umřel. Podobně se i my v tomto

světě staráme pouze o „klec“. Zabýváme se pouze vnějším

pokryvem. Jen se snažíme klec pěkně vyčistit, udělat ji velmi

hezkou, zlatou, nerezovou nebo dřevěnou. Zapomínáme ale

na živou bytost, která se v kleci (v těle) nachází. Proto živá

bytost umírá. Musíme tedy vyživovat duši, átmu. V opačném

případě je náš život znehodnocen.

Již mnoho životů děláme neustále to stejné: jíme, spíme,

rozmnožujeme se a bráníme se. Všechny živé bytosti tohoto

světa jsou zaměstnány těmito čtyřmi činnostmi, ať už se jedná

o psy, krávy, lidské bytosti či polobohy. Všechny živé bytosti

dělají to samé, život za životem. Neustále se honíme za štěstím,

šťastnými se ale nestáváme. Zapomínáme, že zdrojem štěstí

je duše. Duší se můžeme spojit s oceánem štěstí. Tělo nemá

s radostí nic společného. Tělo je pouze zdrojem bolesti. Tělo

znamená zrození, nemoc, stáří a smrt. Někde mezi tím se

z něj stále stejnými činnostmi znovu a znovu snažíme vymačkat

nějaké potěšení. To ale nikdy nepřichází.

• 35 •


Duchovní člověk jde do duchovního

světa, aby získal duchovní realizaci.

To vše je duchovní transakce.

A jestliže chceme dojít do vnitřního

světa podstaty, všechny světské

koncepce, ať už fyzické, mentální

nebo intelektuální, by měly být

z naší cesty odstraněny.

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža

• 36 •


Stálý chrámový program

Nedělní festival

17.00: Bhadžan • 18.00: Lekce • 19.00: Sandhja árati •

19.15: Tulasí parikrama • 19.30: Prasádam • 20.25 Šájan árati

Ranní program (denně)

4.30: Mangala árati • 4.45: Tulasí parikrama • 5.00: Bhadžan

násl. džapa • 7.45: Šringara árati, násl. bhadžan • 8.35: Čtení

ze Šrímad Bhágavatamu • 9.15: Guru púdža, násl. Bhoga árati

• 9.30: Prasádam

Večerní program (denně kromě neděle)

19.00: Sandhja árati • 19.15: Tulasí parikrama, násl. bhadžan

• 19.55: Lekce • 20.30 Šájan árati, násl. prasádam

Bhadžan: Duchovní písně za doprovodu

tradičních nástrojů • Árati: Chrámová ceremonie

• Prasádam: Duchovní vegetariánské jídlo

Tištěná Gaura Vání jsou k dostání v těchto kamenných

prodejnách Ganga (www.sari.cz): Praha Koněvova 51

a Brno Náměstí Svobody 17 - Dům Pánů z Lipé, 2. patro.


Haré Krišna Haré Krišna Krišna Krišna Haré Haré

Haré Ráma Haré Ráma Ráma Ráma Haré Haré

Áčárja Nitya-lílá-pravišta Óm Višnupád Šrí Šrímad

Bhakti Vaibhava Purí Gósvámí Mahárádža

Šrí Šrí Rádhá Góvinda Gaudíja Math

Sri Krishna Chaitanya Mission

Wienerbergstrasse 29A/Top3 • 1120 Wien

Tel. +43 18 120 574 • www.radha-govinda.net

More magazines by this user
Similar magazines